Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015

Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000

Mgr. Eva Volfová, Mgr. Ondřej Volf autorizované osoby pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

srpen 2015

Předmět hodnocení: Zadavatel: Zpracovatelka:

Kontakt: Spolupráce: Konzultace:

Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 RNDr. Petr Obst – G.L.I. Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec Mgr. Eva Volfová autorizovaná osoba pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Nebílovy 37, 332 04 Nebílovy IČ: 66353670, DIČ: CZ7860192109 T: 605 702 744 E: [email protected] Mgr. Ondřej Volf Mgr. Jan Dušek Mgr. Filip Lysák Mgr. Vlastimil Peřina (CHKO Železné hory) JUDr. Mgr. Roman Slouka (Krajský úřad Kraje Vysočina)

V Nebílovech dne 27. srpna 2015

podpis Mgr. Eva Volfová

Volfová E., Volf O.: Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 Posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000

Obsah 1 ÚVOD......................................................................................................................................4 2 STRUČNÝ POPIS KONCEPCE.............................................................................................5 3 LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 .........................................................................12 3.1 Lokality soustavy Natura 2000 v dotčeném území.........................................................12 3.2 Předměty ochrany evropsky významných lokalit......................................................17 4 VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY.....19 4.1 Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení................................................................19 4.2 Vyhodnocení vlivů .........................................................................................................19 4.4 Vyhodnocení variant.......................................................................................................24 4.3 Vyhodnocení možných kumulativních vlivů..................................................................25 4.4 Vyhodnocení vlivů na celistvost.....................................................................................25 4.5 Navržená opatření...........................................................................................................25 5. ZÁVĚR................................................................................................................................26


1 ÚVOD Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení §10a odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, proto je zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Odpovědnými orgány ochrany přírody nebyl vyloučen vliv koncepce „Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015“ na lokality soustavy Natura 2000. Podle územní příslušnosti byla vydána celkem tři stanoviska, která nevylučují vliv: stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ze dne 22.7.2014 pod č.j. 02865/ZV/2014, stanovisko Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 29.7.2014 pod č.j. KUJI 51662/2014 OZPZ 579/2014, stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Železné hory a krajské středisko Agentury ochrany přírody a krajiny Pardubice ze dne 7.8.2014 pod č.j. 1363/ZH/2014. Je tedy nutné provést posouzení podle §45i. Toto posouzení se stane součástí SEA dokumentace. Posouzení je zpracováno na základě objednávky zadavatele (RNDr. Petr Obst - G.L.I., Humpolec) autorizovanými osobami pro posouzení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, Mgr. Evou Volfovou a Mgr. Ondřejem Volfem. První verze posouzení byla zpracována v červenci 2015, byly zjištěny významné negativní vlivy záměrů obsažených v koncepci. Poté proběhla úprava koncepce s cílem eliminovat významně negativní vlivy, která byla předložena k posouzení v srpnu 2015.

4


2 STRUČNÝ POPIS KONCEPCE „Komplexní aktualizace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina od roku 2015 (dále „PRVK“) je koncepčním plánovacím dokumentem v oboru vodovodů a kanalizací velkého územního celku. Do koncepce jsou zahrnuty: vodovody, skupinové vodovody, vodárenské soustavy zajišťující zásobování obyvatel jednotlivých sídelních celků pitnou vodou, dále způsob jejich odkanalizování a likvidace odpadních vod kanalizacemi a kanalizačními systémy odváděnými, čistírny odpadních vod (dále „ČOV“). Hlavním cílem PRVK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod na území kraje Vysočina, s výhledem od roku 2015, časově upřednostnit jednotlivé lokality z hlediska naléhavosti řešení z pohledu celého kraje. PRVK neřeší financování jednotlivých navrhovaných technických řešení. Mezi prioritní cíle patří zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a ČOV a její kvalitní provozování v souladu s požadavky právních předpisů Evropských společenství. Rovněž sem patří zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných událostí (následkem sucha, povodní nebo krizových situací). Umístění koncepce: Kraj Vysočina Předkladatel: Kraj Vysočina Vodovody Je třeba podporovat investice na výstavbu a rozšíření veřejných vodovodů zejména v místech, kde je nedostatečná vydatnost či kvalita vody ze zdrojů individuálního zásobování vodou a kde navrhovaná opatření jsou efektivní. Další investice je třeba vynaložit na rekonstrukce stávajících zastaralých vodovodních systémů s ohledem na jejich stáří, vykazované ztráty vody ve vodovodní síti a kontaminaci vody, k níž v těchto systémech dochází. Na území Kraje Vysočina je vymezeno pět skupinových vodovodů (dále jen „SV“): • SV Havlíčkobrodsko se skládá ze dvou částí. 1. část tvoří SV Želivka – Podmoklany, jehož hlavním zdrojem je vodárenská nádrž Švihov s úpravnou vody (dále jen „ÚV“) Želivka a rozsáhlá oblast zdrojů podzemních vod, situovaná severovýchodně od Chotěboře. Z této části jsou zásobovány města Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Přibyslav a další menší obce. Vodárenská nádrž Švihov (úpravna vody Želivka) s využitelnou kapacitou pro směr Havlíčkův Brod 8 035 m3/d. Z tohoto zdroje je voda čerpána ČS Hulice přes VDJ Přemelovsko 2 x 650 m3 (454,5/450,0 m n. m.). Z VDJ Přemelovsko je voda 5


čerpána (ČS Vilémovice Q = 80 l/s) do VDJ Opatovice 2 x 1000 m3 (540,0/535,0 m n. m.). 2. část tvoří SV Golčův Jeníkov – Čáslav, jehož zdroje jsou situovány pod Železnými horami (hydrogeologická struktura Dlouhá Mez). Z této části jsou zásobovány zejména města Golčův Jeníkov a Habry a další menší obce. Kapacita tohoto zdroje je cca 6 900 m 3 /d (voda není upravována). Z centrální ČS Podmoklany se pitná voda čerpá dvěma výtlačnými řady do VDJ Homole 2 x 1 000 + 900 m 3 a 2 x 900 m 3 (vše na kótách 588,57/583,77 m n. m.). Z VDJ Homole je voda odváděna do třech směrů. Prvním je řad DN 300 (přes VDJ Kohoutov 2 x 250 m 3, 601,7/598,4 m n. m.) do VDJ Studnice. Do budoucna se na SV Havlíčkobrodsko neplánují žádné rozsáhlé změny. Dojde pouze k napojení některých obcí, které nemají v současné době vybudovaný veřejný vodovod či mají nevyhovující kvalitu pitné vody nebo její nedostatečné množství ve vlastních vodních zdrojích (např. obec Lipnice nad Sázavou, městys Česká Bělá). Je třeba provést rekonstrukci části hlavního vodovodního přivaděče z ÚV Želivka (OC 300 na profil 400 mm, délka cca 7,3 km) a dále výtlačného řadu (OC 250 na 300 v délce cca 700 m). V prameništi skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany je před ČS Podmoklany třeba provést rekonstrukci přívodných vodovodních řadů (cca 6 km, profil 300 mm). Výhledově se plánuje napojení vodovodu obce Štoky na skupinový vodovod Želivka – Podmoklany, napojení bude provedeno na vodojemu Strážný Vrch (ve městě Havlíčkův Brod). V rámci přívodního řadu do obce Štoky dojde propojení stávající vodovodů Svatý Kříž, Suchá a Květnov (městské části města Havlíčkův Brod) se skupinovým vodovodem Želivka – Podmoklany. Dále se navrhuje propojení vodojemu Květnov s vodojemem Štoky. V případě napojení nových obcí na skupinový vodovod se zatím nepředpokládá navýšení již povolených odběrů povrchové vody z vodárenské nádrže Švihov, protože povolené odběry jsou dostačující i pro nově napojené obce (místní části). • SV Jihlavsko vznikl sloučením následujících vodovodů do jednoho celku: Jihlava, Nová Říše, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov a Polná. Zdroji pitné vody pro celý systém jsou vodárenská nádrž Hubenov s ÚV Hosov, vodárenská nádrž Nová Říše s ÚV Nová Říše a prameniště Rytířsko. Napojeny jsou i další menší zdroje podzemní vody. Ze SV Jihlavsko jsou nebo mohou být zásobena všechna města okresu Jihlava (Jihlava, Telč, Polná) a další menší obce. V rámci zachování dobré funkčnosti systému a zkvalitnění dodávek pitné vody jsou na skupinovém vodovodu Jihlavsko navrženy následující rekonstrukce a nové stavby: - rekonstrukce vodovodního přivaděče úpravna vody Nová Říše – úpravna vody Hosov, - rekonstrukce vodovodního přivaděče VN Hubenov – úpravna vody Hosov, - rekonstrukce vodovodního přivaděče z VDJ Polná do obce Dobronín, - postupně budou napojovány obce, ve kterých není v současné době vodovod vybudovaný nebo ve kterých zdroj pitné vody nevyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. v platném znění. Ne všechny obce však budou na tento skupinový vodovod napojeny do r. 2030, 6


- pro zpružnění systému zásobení pitnou vodou ve statutárním městě Jihlava a jeho okolí bude vybudována Severovýchodní větev vodovodu tzn., že bude provedeno zaokruhování skupinového vodovodu Jihlava mezi VDJ Kosovská 3000 m3 a VDJ Lesnov 800 m3 s propojením na skupinový vodovod Velký Beranov - Luka nad Jihlavou. Dále bude provedeno zkapacitnění Severozápadní větve vodovodu ve statutárním městě Jihlava - bude provedena výměna profilu z DN 250 na profil DN 500. V případě napojení nových obcí na skupinový vodovod se zatím nepředpokládá navýšení již povolených odběrů povrchové vody z vodárenské nádrže Nová Říše, protože povolené odběry jsou dostačující i pro nově napojené obce (místní části). Navrhované zdroje pitné vody: Žádný z rozhodujících zdrojů surové vody pro úpravu na vodu pitnou na SV Jihlavsko nesplňuje svými parametry optimální hodnoty (zejména užitné objemy a hloubky nádrží). U podzemních zdrojů vody se jedná zejména o jejich vydatnost, která je pro potřeby regionu nedostačující. Proto koncepce doporučuje vést v patrnosti přehradní profil Střížov na řece Brtnici pro výstavbu nádrže s následnými vodárenskými systémy dopravujícími vodu do stávajících spotřebišť. Některé stávající zdroje surové vody by byly následně odstaveny. • SV Pelhřimovsko (HU-PE-PA), jehož majitelem je PEVAK Pelhřimov (družstvo měst a obcí napojených na tento vodovod), je zásoben povrchovou vodou z vodárenské nádrže Švihov s ÚV Želivka. Napojeny jsou i další menší zdroje podzemní vody. Ze SV Pelhřimovsko je zásobena většina měst okresu Pelhřimov (Pelhřimov, Humpolec, Pacov) a další menší obce. V následujícím období se počítá s rekonstrukcí čerpací stanice Hulice (ve vlastnictví družstva PEVAK). Dále se předpokládá modernizace stávajícího vodovodního systému, rekonstrukce VDJ, opravy drobných poruch. Bude probíhat standardní provoz distribuční sítě. V případě napojení nových obcí na skupinový vodovod se zatím nepředpokládá navýšení již povolených odběrů povrchové vody z vodárenské nádrže Švihov, protože povolené odběry jsou dostačující i pro nově napojené obce (místní části). • SV Třebíčsko je pojmenování centrálního vodárenského systému, zahrnujícího tři zdroje pitné vody – prameniště Heraltice (zdroj podzemní vody, který zásobuje větev heraltickou), vodárenská nádrž Mostiště s ÚV Mostiště (zásobuje větev severní) a vodní nádrž Vranov s ÚV Štítary (zásobuje větve častohostickou, třebíčskou, dukovanskou a jemnickou). Napojeny jsou i další menší zdroje podzemní vody. Ze SV Třebíčsko jsou nebo mohou být zásobena pitnou vodou všechna města okresu Třebíč (Třebíč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou) a další menší obce. 1. větev HERALTICKÁ Je navrženo napojení místních částí Kracovice, Červená Hospoda a obce Mastník a Stařeč. Na rokytnické větvi je navrženo připojení obcí Markvartice a Čechočovice přes stávající AŠ Markvartice. Dále se předpokládá posílení rokytnické větve z realizovaných podzemních zdrojů v lokalitách Štěměchy a Římov. Navrhuje se také propojení rokytnické větve s větví třebíčskou. 7


Navrhuje se rekonstrukce prameniště Heraltice. Je uvažováno s celkovou rekonstrukcí propojením heraltické větve s VDJ Kostelíček. 2. větev SEVERNÍ Je uvažováno s rekonstrukcí nevyhovujících částí primární sítě. Předpokládá se napojení dalších obcí na severní větev. 3. větev ČASTOHOSTICKÁ Je uvažováno s rekonstrukcí nevyhovujících částí primární sítě. 4. větev TŘEBÍČSKÁ Předpokládá se rekonstrukce nevyhovujících částí primární sítě včetně souvisejících objektů na síti. Dále se předpokládá postupná rekonstrukce poruchových částí řadů na petrůvecké větvi. Navrhuje se propojení třebíčské větve s větví rokytnickou. 5. větev DUKOVANSKÁ Je uvažováno s postupnou rekonstrukcí celé primární sítě včetně stávajících objektů. Na náměšťské větvi je nezbytné přednostně vyměnit potrubí v hrázi vodního díla Dalešice. 6. Větev JEMNICKÁ Je uvažováno s rekonstrukcí nevyhovujících částí primární sítě včetně objektů. • SV Žďársko tvoří vodárenská soustava s hlavními zdroji, kterými jsou vodárenské nádrže Vír a Mostiště (ÚV Vír a ÚV Mostiště) a dále prameniště podzemní vody Pavlov, Lhotka, Studnice a Pohledec. Napojeny jsou i další menší zdroje podzemní vody. Ze SV Žďársko je zásobena většina měst okresu Žďár nad Sázavou (Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí a Velká Bíteš) a další menší obce. 1. Vodárenská nádrž Vír Přivaděč ÚV Vír – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou: Přivaděč zůstane beze změn. Přivaděč ÚV Vír – Bystřice nad Pernštejnem – Dolní Rožínka – Olší: Na přivaděči bude dokončen obchvat Bystřice nad Pernštejnem. Je připravena projektová dokumentace pro rekonstrukci vodovodního přivaděče s cílem zlepšení kvality pitné vody. Další připojené obce: Vojetín, Býšovec, Bor, Sejřek. Přivaděč Žďár nad Sázavou – Nové Veselí: Přivaděč zůstane beze změn, pouze se připojí další obce: Újezd, Matějov. Přivaděč Žďár nad Sázavou – VDJ Nížkov: Přivaděč zůstane beze změn. 8


2. Vodárenská nádrž Mostiště Přivaděč Mostiště - Žďár nad Sázavou: Přivaděč zůstane beze změn, pouze se připojí další obce: Cyrilov, Radenice. Přivaděč Dobrá Voda – Velká Bíteš: Přivaděč zůstane beze změn, pouze se na jednotlivých větvích připojí další obce: - Jívoví – VDJ Kundratice: Dolní Libochová, - ČS Kadolec – Skřinářov: Březské. Přivaděč Vídeň - Velké Meziříčí – Třebíč: Přivaděč zůstane beze změn, pouze se připojí další obec Osové. Je připravena projektová dokumentace pro rekonstrukci vodovodního přivaděče s cílem zlepšení kvality pitné vody. Přivaděč Velké Meziříčí – Velká Bíteš: Přivaděč zůstane beze změn, pouze se připojí další obec Lhotka. Nový přivaděč Velká Bíteš – Kuřimské Jestřabí: Voda bude výtlakem z VDJ Velká Bíteš 2 x 250 m3 (520,9/517,2 m n. m.) do nového VDJ Pánov 150m3 (518/515 m n. m.). Dále gravitačně přes rozvodné sítě zásobených obcí až do stávajícího VDJ Kuřimské Jestřabí 50 m3 (452/450 m n. m.). Další připojené obce: Pánov, Křoví. 3. Prameniště Pavlov Hlavní přivaděč z prameniště Pavlov – Velké Meziříčí zůstane beze změn, pouze na jednotlivé větve budou napojeny další obce: - větev Měřín: Dědkov, - větev Stránecká Zhoř: Nová Zhoř, - větev Lavičky – Uhřínov: žádná další obec. Je připravena projektová dokumentace pro rekonstrukci vodovodního přivaděče s cílem zlepšení kvality pitné vody. 4. Prameniště Lhotka Prameniště a přivaděče zůstanou beze změn. 5. Prameniště Studnice a Pohledec Prameniště a přivaděče zůstanou beze změn. Koncepce dále stanovuje nouzové zásobování pitnou vodou ze zdrojů podzemních vod bez úpravy. 9


Kanalizace Základním principem návrhů v této oblasti je technické řešení odkanalizování a čištění odpadních vod ve všech lokalitách Kraje Vysočina bez ohledu na možnosti a zdroje financování, ale na principech technicky i ekonomicky optimálního řešení. V letech 2015 – 2030 bude prioritou řešení odvádění a čištění odpadních vod v menších obcích o velikosti pod 2 000 EO. Zejména se koncepce zaměří na lokality se zvláštní ochranou vod nebo přírody (např. povodí vodárenských nádrží, ochranná pásma vodních zdrojů podzemních i povrchových vod, chráněnou oblast přirozené akumulace vod, chráněnou krajinnou oblast, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000). Odvádění odpadních vod Odvádění odpadních vod ve výhledu bylo v rámci PRVKUK řešeno: - dostavbou a rekonstrukcí stávajících kanalizačních systémů, především ve významnějších sídlech, které mají větší vliv na současný stav povrchových vod - výstavbou nových kanalizačních systémů (výstavbou oddílné splaškové kanalizace v případech, kde je to technicky a ekonomicky možné a vhodné), - individuální likvidací odpadních vod (s akumulací odpadních vod v místě jejich vzniku) u velmi malých obcí. Čistění odpadních vod Navrhované řešení čištění odpadních vod musí jednoznačně plnit požadavky vodoprávního úřadu na vypouštění odpadních vod do vod povrchových dle platných právních předpisů, zejména nařízení vlády č. 61/2003 Sb. PRVK jako koncepční materiál, neřeší konkrétní technologii čištění odpadních vod (ani typ ČOV) tedy ani třetí stupeň čištění, rovněž neřeší ani rozsah a hodnoty jednotlivých ukazatelů znečištění vypouštěného do vod povrchových. Předmětem koncepčního materiálu také není navrhování a řešení případných opatření týkající se samotného provozu ČOV ani plány pro řešení možných havárií nebo provozní řády, toto je předmětem správních řízení při umisťování a povolování staveb vodohospodářské infrastruktury. PRVK neposuzuje vhodnost ani možnost konkrétního umístění jednotlivých staveb kanalizací a ČOV ani neřeší posouzení jejich vlivu na kvalitu povrchové vody ve vodních tocích, které je předmětem správních řízení ve smyslu platných právních předpisů na úseku ochrany životního prostředí. Vliv konkrétních projektů staveb vodních děl na evropsky významné lokality podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů bude posuzován v průběhu správních řízení. Ze zkušeností vodoprávního úřadu lze odůvodněně předpokládat, že po realizaci staveb ČOV v jednotlivých obcích dojde ke snížení znečištění odtékajícího z těchto obcí do vod povrchových a tím i ke snížení vlivu dosud nečištěných odpadních vod na vodní toky.

10


Preferuje se centrální řešení čištění odpadních vod, které však z výše uvedených důvodů nelze použít paušálně ve všech obcích. Na území kraje se nachází více než 100 obcí s počtem obyvatel menším než 100. PRVK neřeší konkrétní rozsah odstraňování živin (sloučenin dusíku a fosforu) na ČOV u konkrétních obcí. Je však nutno uvést, že je vhodné a potřebné, aby odstraňování živin bylo řešeno i na ČOV v obcích o velikosti pod 2000 EO a to zejména v územích se zvláštní ochranou vod nebo přírody zejména pak v blízkosti evropsky významných lokalit (soustavy Natura 2000).

11


3 LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Natura 2000 je evropskou soustavou území, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Ptačí oblasti (PO) se vyhlašují na základě směrnice o ptácích. Vyhlašují se pro druhy ptáků, uvedené v Příloze I směrnice o ptácích. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou v ČR novou kategorií chráněného území a jsou zřizovány nařízeními vlády. V kraji Vysočina není žádná ptačí oblast vymezena, což je v rámci ČR ojedinělý případ. Evropsky významné lokality (EVL) se vyhlašují na základě směrnice o stanovištích a v ČR požívají základní ochranu, smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. EVL se vyhlašují pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. V kraji Vysočina je vymezeno nebo na jeho území zasahuje 75 evropsky významných lokalit.

3.1 Lokality soustavy Natura 2000 v dotčeném území Pro hodnocení vlivů byly zvažovány všechny evropsky významné lokality a ptačí oblasti na území kraje Vysočina. V Kraji Vysočina nebyla vymezena žádná ptačí oblast pro ochranu populací ptáků v rámci Evropského společenství. Národním seznamem bylo v Kraji Vysočina vymezeno 75 evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000, z toho jsou dvě EVL chráněné smluvně (Ficků rybník a Jeřišno-Heřmaň). Centrální část Českomoravské vrchoviny je územím s vysoce přeměněnými lesy, takže typická lesní přírodní stanoviště se zachovala jen v malých fragmentech, obvykle se sníženou vitalitou a poškozenými autoregulačními funkcemi. V poslední době byl alespoň ve stávajících chráněných územích zvrácen trend převodu přírodě blízkých lesů na plantážní kultury jehličnanů a postupně tam lze pozorovat mírnou změnu k lepšímu. Jiná situace je u lesů nižších poloh v okrajových částech kraje. Hluboká říční údolí lemující Vysočinu po obvodu (mimo směr na Jižní Čechy) jsou významným fenoménem. Nacházíme tu největší EVL, navíc s nejpestřejším zastoupením předmětů ochrany (nejvíce předmětů ochrany má EVL Údolí Oslavy a Chvojnice, 12). Základem jsou lesy – doubravy, dubohabřiny a další typy lesů po staletí a tisíciletí formované lidským hospodařením. Nyní jsou ohrožené zánikem tradičního využívání (výmladkové hospodaření v nízkých lesích, lesní pastva) a převodem na plantážní kultury. V komplexu 12


s lesy se tu nachází další typy přírodních stanovišť, někdy nezávislé (skály), ale obvykle závislé na tradiční péči (skalní stepi, trávníky). Kulturní krajina celé Vysočiny obsahuje řadu typických, cenných typů přírodních stanovišť (louky a pastviny, rybníky, luční rašeliniště). Co se týká luk a pastvin (vč. lučních rašelinišť) jsou EVL vymezené především v plochách starších chráněných území. Jinde se typické prvky tradiční krajiny většinou nezachovaly, resp. jsou příliš fragmentované nebo poškozené intenzivním využíváním (snížená kvalita vlivem intenzifikace). Po období nevhodné statické ochrany se nyní obnovují systémy tradičního využívání (zavedení praktické péče – management), což je příznivý posun (ovšem při závislosti na financování na veřejných zdrojích). Pro některé předměty ochrany ale přichází zavádění praktické péče příliš pozdě a balancují na hraně přežití (hořeček český). Problémem místy zůstává poškození vodního režimu, eutrofizace nebo znečištění z okolí, nedostatečné vypořádání s minulými negativními procesy (zalesnění, zarůstání dřevinami aj.) výjimečně i nevhodná nebo žádná péče. Mokřady jsou zastoupeny zejm. rybníky a vodními toky. V rámci přípravy lokalit Natura 2000 na Vysočině bylo mezi EVL zařazeno relativně hodně rybníků dosud bez ochrany. Tady se zatím zavádění praktické péče příliš nedaří vzhledem k odporu majitelů, takže u některých předmětů ochrany EVL lze pozorovat zhoršování trendu (kuňka ohnivá). Vodní toky na Vysočině jsou v rozsáhlých územích fragmentovány starými rybničními soustavami, nověji pak vodárenskými nádržemi (přehradami). Největším problémem ale asi je zánik tisíců kilometrů vlásečnicových toků při zemědělských a lesních melioracích. Nadto je tu znečištění, eutrofizace a obecně vysoké ohrožení erozními splachy ze zemědělských půd. Potoky a řeky bez negativního ovlivnění jsou výjimečné, a proto taky předměty ochrany EVL vázané na vodní toky patří mezi hodně ohrožené, často s nedostatečně zajištěnou ochranou. Výjimečnou skupinu představují EVL situované do prostředí lidských sídel – zimoviště a letní kolonie netopýrů. Ochrana se tu zabezpečuje na základě dohody s majiteli. Sama o sobě ale nestačí. Netopýři potřebují především zdravou krajinu s vysokým podílem ploch přírodních biotopů a ohleduplným hospodařením.

13


Mapa 1 Lokality soustavy Natura 2000 v kraji Vysočina. Zdroj AOPK ČR

Tabulka 1 Evropsky významné lokality v kraji Vysočina s předměty ochrany

Č. 1 2 3 4 5

Kód CZ0610175 CZ0613318 CZ0613695 CZ0613696 CZ0613004

6 CZ0620194

7 8 9 10

CZ0614053 CZ0612133 CZ0613809 CZ0612134

Název lokality (počet předmětů ochrany v lokalitě) Baba (1) Babínský rybník (1) Biskupice – kostel (1) Biskupice – škola (1) Břevnický potok (1) Čepičkův vrch a údolí Hodonínky (2)

Dářská rašeliniště (5) Dědkovo (1) Dívka (1) Dolní rybník u Újezda (1)

Rozloha (ha) 82,3 39,1 <0,1 <0,1 3,8 187,4

390,4 5,6 27,8 9,2

11 CZ0610030 Doupský a Bažantka (1) 12 CZ0613319 Ficků rybník (1)

11,0 1,0

13 CZ0610025 Habrová seč (2)

91,5

14 CZ0610022 Havranka (1)

23,0

15 CZ0612135 Hodíškovský rybník (2)

5,0

16 CZ0610029 Horní Mrzatec (1) 17 CZ0610145 Hroznětínská louka (1)

6,3 18,7

Předmět ochrany Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Netopýr velký (Myotis myotis) Netopýr velký (Myotis myotis) Vranka obecná (Cottus gobio) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Přechodová rašeliniště a třasoviště *Rašelinný les Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Čolek velký (Triturus cristatus) Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea *Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy

14


Č. Kód

Název lokality (počet předmětů ochrany v lokalitě)

Rozloha (ha)

18 CZ0533303 Chrudimka (1) 19 CZ0613321 Jankovský potok (1)

230,0 128,3

Jedlový les a údolí 20 CZ0610179 Rokytné (2) 21 CZ0613698 Jeřišno-Heřmaň (1)

375,0 <0,1

22 CZ0614132 Kamenický rybník (2) 23 CZ0612136 Kobylinec (1) Koupaliště u Bohuslavic 24 CZ0613322 (1)

25 CZ0614133 Kozének (3) 26 CZ0623324 Loučka (1) 27 CZ0615014 Louky u Černého lesa (1) 28 CZ0610512 Lužný rybník (1) 29 CZ0613003 Maršovec a Čepička (1) 30 CZ0613005 Martinický potok (1)

31 CZ0614054 Na Oklice (5) 32 CZ0613012 Na Ostrážné (1) Náměšť nad Oslavou – 33 CZ0613699 zámeček (1) 34 CZ0613816 Náměšťská obora (3) 35 CZ0613009 Niva Fryšávky (1) 36 CZ0613327 Nová Říše (1)

37 CZ0612137 Obecník (2) Pod Kamenným vrchem 38 CZ0612139 (1)

39 CZ0612140 Podvesník (2) 40 CZ0612141 Ptáčovský kopeček (1)

41 CZ0610412 Ransko (3) Rašelinné jezírko Rosička 42 CZ0613328 (1) 43 CZ0613002 Roštýnská obora (1) Rybník u Zadního Zhořce 44 CZ0612143 (2) 45 CZ0614052 Rybníky u Rudolce (2) 46 CZ0614058 Rybníky V Pouštích (4)

3,7 0,7

Předmět ochrany (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Vydra říční (Lutra lutra) Vydra říční (Lutra lutra) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Netopýr velký (Myotis myotis) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

3,0 Čolek velký (Triturus cristatus) Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, 19,9 Brachypodio-Centaureion nemoralis) 12,1 Vranka obecná (Cottus gobio) 19,1 Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo 15,0 Hydrocharition 12,4 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) 27,4 Vranka obecná (Cottus gobio) Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) Evropská suchá vřesoviště Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících *Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 55,7 Přechodová rašeliniště a třasoviště 1,7 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 0,1 Netopýr brvitý (Myotis emarginatus) Kovařík (Limoniscus violaceus) *Páchník hnědý (Osmoderma eremita) 286,5 Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) 35,3 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 42,8 Sekavec (Cobitis taenia) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných 4,9 oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 12,1 Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných 20,6 oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 0,8 Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 263,9 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0,2 Čolek velký (Triturus cristatus) 49,9 Netopýr černý (Barbastella barbastellus) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných 7,7 oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Kuňka ohnivá (Bombina bombina) 49,4 Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) 25,8 Kuňka ohnivá (Bombina bombina)

15


Č. Kód


47 CZ0612145 Rychtářský rybník (2)

Rozloha (ha)

6,0

48 CZ0623819 Řeka Rokytná (2) 49 CZ0213067 Sázava 50 CZ0613333 Staviště (1)

123,7 72,8 3,4

51 52 53 54 55

4,8 5,7 4,0 245,4 0,6

CZ0612149 CZ0613013 CZ0615018 CZ0613332 CZ0612147

Suché skály (2) Šilhánky (1) Šimanovské rašeliniště (1) Šlapanka a Zlatý potok (1) Špilberk (1)

56 CZ0614059 Štíří důl – Řeka (7)

57 CZ0610056 Švařec (3) 58 CZ0613334 Trnava (1) 59 CZ0613335 U Borovné (1) 60 CZ0610005 U Hamrů (2)

Údolí Chlébského potoka 61 CZ0620132 (4)

62 CZ0614134 Údolí Jihlavy (9) 63 CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice (12)

92,6

13,5 225,0 17,3 13,3

137,0

861,9 2339,1

Předmět ochrany Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) Velevrub tupý (Unio crassus) Bolen dravý (Aspius aspius) Vranka obecná (Cottus gobio) *Hvozdík moravský (Dianthus moravicus) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) Vydra říční (Lutra lutra) Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) * Hořeček český (Gentianella bohemica) Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis *Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Přechodová rašeliniště a třasoviště Zásaditá slatiniště Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) *Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Vydra říční (Lutra lutra) Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Bučiny asociace Asperulo-Fagetum *Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích *Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Subpanonské stepní trávníky Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum *Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích *Eurosibiřské stepní doubravy Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Jazýček jaderský (Himantoglossum adriaticum) Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) *Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Vranka obecná (Cottus gobio) Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

16


Č. Kód


Údolí Svratky u Krásného 64 CZ0613010 (1) 65 CZ0613336 V Kopaninách (1)

66 CZ0614056 V Lisovech (3) 67 CZ0613338 Vatín (1) 68 CZ0610159 Velký Špičák (3) Vysoký kámen u Smrčné 69 CZ0610003 (1) 70 CZ0615001 Zaječí skok (1)

71 CZ0610170 Zhejral (3)

72 CZ0614057 Znětínské rybníky (3) 73 CZ0610401 Žákova hora (3) Žďár nad Sázavou – 74 CZ0613700 garáže (1) 75 CZ0214016 Želivka (3)

Rozloha (ha)

Předmět ochrany Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum *Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích *Eurosibiřské stepní doubravy

96,5 Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 0,9 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) *Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 27,5 Přechodová rašeliniště a třasoviště 45,0 Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 168,8 *Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 242,1 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 2,5 Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea *Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 154,1 Přechodová rašeliniště a třasoviště Kuňka ohnivá (Bombina bombina) Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných 52,6 oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 39,0 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum <0,1 Netopýr brvitý (Myotis emarginatus) bolen dravý (Aspius aspius) *kuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii) 1329,2 netopýr černý (Barbastella barbastellus)

3.2 Předměty ochrany evropsky významných lokalit Celkově se v EVL na Vysočině nachází 51 předmětů ochrany v 75 EVL. Ve skupině rostlin je v ČR je mezi předměty ochrany EVL zařazeno celkem 40 druhů (36 druhů vyšších rostlin a 4 mechorosty). Na Vysočině je to 10 druhů (7 + 3), 6 z nich je ale jako předmět ochrany uvedeno jen na jediné lokalitě. Zdaleka nejpočetněji je zastoupena puchýřka útlá (předmět ochrany v 11 EVL), což je vzhledem k významu Vysočiny z hlediska tohoto druhu v evropském kontextu oprávněné. Z živočichů je mezi předměty ochrany EVL zařazeno v ČR celkem 65 druhů, na Vysočině 17 druhů. Podíváme-li se na zastoupení druhů, je vidět, že řada pro Vysočinu typických druhů živočichů není vůbec zastoupena (tesařík alpský, perlorodka říční, mihule potoční, rys ostrovid). Je to dáno jejich vyhubením nebo rapidním úbytkem většinou v době zcela nedávné (úbytek pod hranici kritérií nutných pro zařazení mezi EVL). Zde se odráží vysoká míra fragmentace přírodních stanovišť a vysoká úroveň intenzifikace využívání a přeměny krajiny. Jde přímo o obecnou charakteristiku, která se odráží vlastně ve výskytu všech živočichů – 17


předmětů ochrany EVL. Stranou nezůstává ani nejpočetněji zastoupený druh – kuňka ohnivá (9 EVL). V EVL Znětínské rybníky a Rybníky u Rudolce už není v posledních letech kuňka zjištěna. Jinde rapidně ubývá, pod hranici příznivého stavu z hlediska ochrany (EVL V Pouštích, Vatín). V ČR je mezi předměty ochrany EVL zařazeno celkem 61 typů přírodních stanovišť, na Vysočině je to 24 typů. Jde o typická přírodní stanoviště lesů středních poloh, luk a pastvin v pahorkatinách až podhorském stupni a pak také o přírodní stanoviště vod a rašelinišť. Přirozeně chybí horské, vápnobytné, sucho a teplobytné typy. Sedm typů přírodních stanovišť je na Vysočině předmětem ochrany v jediné EVL (typické ale vzácné, nebo okrajově se vyskytující typy). Sedm typů přírodních stanovišť na Vysočině patří mezi prioritní. Orientačně byly vybrány předměty ochrany, které mohou být dotčeny posuzovanou koncepcí. Mezi předměty ochrany vázané na vodní prostředí patří: − srpnatka fermežová Drepanocladus vernicosus, − puchýřka útlá Coleanthus subtilis − velevrub tupý Unio crassus − modrásek bahenní Maculinea nausithous − kuňka ohnivá Bombina bombina − čolek velký Triturus cristatus − bolen dravý Aspius aspius − hrouzek běloploutvý Gobio albipinnatus − sekavec Cobitis taenia − vranka obecná Cottus gobio − vydra říční Lutra lutra − Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea − Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition − Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion − Přechodová rašeliniště a třasoviště − Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) − Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (V tabulce v příloze 1 jsou žlutě vyznačeny lokality s předměty ochrany vázanými na vodní prostředí.)

18


4 VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY 4.1 Zhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Zadavatelem byl poskytnut zpracovaný dokument „Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015“. Údaje o evropsky významných lokalitách byly čerpány z oficiální stránek www.natura2000.cz a z nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit 318/2013 Sb., z plánů péče o EVL zveřejněných na webových stránkách Kraje Vysočina http://www.krvysocina.cz/plany-pece-mzchu/ds-301837/p1=44971 Byly provedeny odborné konzultace (Mgr. Jan Dušek, Mgr. Filip Lysák, Mgr. Vlastimil Peřina). Pro provedení tohoto hodnocení byly tyto podklady shledány jako dostatečné.

4.2 Vyhodnocení vlivů Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit na území kraje Vysočina bylo provedeno pro všechny záměry obsažené v hodnocené koncepci. Byly brány v úvahu přímé i nepřímé vlivy všech fází realizace záměru (příprava, samotná realizace, provoz, příp. odstranění po skončení životnosti, doprovodná infrastruktura aj.). Kromě hodnocení jednotlivých předmětů ochrany byly hodnoceny kumulativní vlivy a byl hodnocen vliv na celistvost lokalit. Pro hodnocení vlivů záměrů v koncepci i koncepce jako celku byla použita následující stupnice: Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírný negativní vliv

0 +

Nulový vliv Pozitivní vliv

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10) Významný rušivý (až likvidační) vliv na stanoviště či populaci druhu; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Není možné jej vyloučit zmírňujícími opatřeními. Omezený/mírný/nevýznamný/potenciální negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Potenciální negativní vliv. Je možné jej vyloučit zmírňujícími opatřeními. Záměr nemá žádný prokazatelný vliv Příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Potenciální pozitivní vliv.

19


Pro zhodnocení vlivů všech částí koncepce byla provedena prostorová analýza, která posuzovala možnost ovlivnění jednotlivých EVL. Byly mapově procházeny EVL a zvažovány přímé vlivy (územní zábor v rámci EVL) i nepřímé vlivy (narušení vodního režimu lokality, rušení stavbou aj.) jednotlivých opatření koncepce. Výsledky prostorové analýzy jsou souhrnně uvedeny v příloze č. 1 a komentovány níže. Vodovody Jako nejvýznamnější možné vlivy v souvislosti se zásobováním vody byly zvažovány nové zdroje vody, které mohou mít potenciálně velký dopad, a to jak výstavba nové přehrady, tak malé individuální zdroje v podobě hlubinných vrtů. Byly posouzeny vlivy čerpání podzemní vody a odběrů povrchové vody ze stávajících zdrojů. Rozvoj vodárenské infrastruktury může představovat lokální problémy (územní střety, rušení apod.). 1. Výstavba nové nádrže na vodu V koncepci je navržena jedna nová vodní nádrž, a to na přehradním profilu Střížov na řece Brtnici – v širokém okolí profilu se však nenachází žádná evropsky významná lokalita, která by mohla být realizací nové nádrže dotčena, byl vyhodnocen nulový vliv. 2. Nové menší vodní zdroje Hodnoceny v rámci prostorové analýzy (viz příloha 1). Jedná se o čerpání podzemních vod. Stále vznikají projekty na realizaci hlubinných vrtů pro lokální zásobování vodou (místní zdroje pitné vody pro zásobování obcí, příp. malých podniků), které mohou mít negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000. Především se jedná o možné kolize s ochranou rašelinišť (předměty ochrany: srpnatka fermežová a typ přírodního stanoviště přechodová rašeliniště a třasoviště). V oblastech sedimentárních hornin mohou představovat problém nejen projekty realizované v blízkosti nebo v povodí lokalit, ale i projekty ve větší vzdálenosti od EVL. 3. Čerpání podzemních vod ze stávajících zdrojů Může mít významné negativní vlivy na předměty ochrany závislé na hladině podzemní vody, například rašeliniště – v posuzované koncepci však nebylo zjištěno, že by docházelo ke změně stávajících odběrů podzemních vod. 4. Odběr povrchových vod ze stávajících zdrojů Může ovlivnit předměty ochrany vázané na vodní prostředí, ze kterého je voda odebírána (řeky, vodní nádrže), například ryby. V posuzované koncepci není přímo uvedeno, že by docházelo ke změně stávajících odběrů povrchové vody. Evropsky významné lokality, které jsou nejvíce ovlivněny odběrem vody, jsou EVL Nová Říše a EVL Želivka. Koncepce uvádí, že zatím nedojde ke zvyšování odběrů. Obě lokality byly vyhlášeny v době, kdy odběry vody již probíhaly. Vliv stávajících odběrů je hodnocen jako mírně negativní 5. Rozvoj vodárenské infrastruktury (vodojemy, přivaděče, čerpací stanice apod.) Nová infrastruktura byla hodnocena v rámci prostorové analýzy. Byly zjištěny tři kolizní místa vodovodů a EVL: vodovod Bohuslavice (EVL Koupaliště u Bohuslavic, čolek velký), 20


vodovod Martinice u Onšova (EVL Martinický potok, vranka obecná), vodovod BorovnáHorní Myslová vede cca 50 m od EVL U Borovné (kuňka ohnivá). Významně negativní vliv byl vyhodnocen u vodovodu Bohuslavice, avšak po úpravě vedení vodovodu mimo území EVL byl konstatován mírně negativní vliv (nepřímé vlivy záměru). V oblasti vodovodů bylo zjištěno pět záměrů s mírně negativním vlivem. Pro těchto pět záměrů byla navržena opatření ke zmírnění mírně negativních vlivů. Tabulka 2 Vodovody – vlivy a opatření pro zamezení vlivů koncepce na EVL EVL (počet předmětů ochrany) Nová Říše (1) Želivka (3) Koupaliště u Bohuslavic (1)

Název VN Nová Říše VN Švihov Vodovod Bohuslavice Vodovod Borovná-Horní Myslová U Borovné (1) Vodovod Martinice u Martinický potok Onšova (1)

Vliv -1 -1

Návrh opatření Zajistit ochranu sekavce. Zajistit ochranu bolena dravého.

-1

Zajistit ochranu čolků velkých během stavby.

-1

Eliminace vlivů stavebních prací na kuňku ohnivou (mimo období rozmnožování, bariéry).

-1

Zajistit ochranu vranky obecné.

Jednotlivé záměry (opatření koncepce) vyžadují samostatné posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Kraj Vysočina může být dlouhodobě ohrožen nedostatkem pitné vody. Předložená koncepce bohužel příliš neřeší narušení vodního režimu v krajině, které patří k významným příčinám nevyhovujícího stavu. Všeobecná ochrana a náprava vodního režimu krajiny především v horních částech povodí, obnova krajinné struktury příznivé pro retenci vody (likvidace melioračních systémů, obnova mokřadů, revitalizace vodních toků apod.) by řešila skutečné příčiny nedostatku kvalitní pitné vody v kraji v dlouhodobém horizontu. Taková opatření by mohla mít zároveň pozitivní vlivy na přírodu a tedy i Naturu 2000. Hodnocená koncepce se těmito možnostmi vůbec nezabývá ani na ně nijak neodkazuje, což potvrzuje přetrvávající přístup k řešení otázky vody a nízkou provázanost vodohospodářské problematiky s ochranou přírody a krajiny. Kanalizace Z hlediska odvádění a čištění odpadních vod by bylo žádoucí posoudit jednotlivé toky a vodní plochy pro předměty ochrany vázané na vodní prostředí z hlediska kvality vod a zhodnotit, jak je ovlivní navržený způsob čištění odpadních vod v jejich povodí. Koncepce má však obecnější charakter a nezabývá se kvalitou vod ani nenavrhuje konkrétní technologie. Výsledkem posouzení vlivů na Naturu tak je především upozornění na možná rizika při realizaci konkrétních opatření v blízkosti EVL (nebo přímo v nich). Pro tento účel bylo 21


provedeno prostorové vyhodnocení záměrů koncepce (viz příloha 1) ve vztahu k EVL a navržena opatření ke zmírnění mírně negativních vlivů. Lze předpokládat, že koncepce může mít v řadě případů pozitivní vliv na životní prostředí. Po realizaci staveb ČOV v jednotlivých obcích pravděpodobně dojde ke snížení znečištění odtékajícího z těchto obcí do vod povrchových a tím i ke snížení vlivu nečištěných odpadních vod na vodní toky. Čistírny odpadních vod jsou vnímány jako jednoznačně pozitivní opatření pro ochranu vod. To však nemusí být tak jednoznačné. Dle zkušeností může stavba nevhodného systému čištění odpadních vod způsobit i zhoršení podmínek v lokalitě. Problémem je, že jímky na vyvážení a trativody v malých obcích alespoň nějakým způsobem zajišťují čištění. Znečištění se rozloží do velké plochy (vyvážení odpadní vody na pole a louky, vsak) a ekosystém je zpracuje. Ve chvíli, kdy veškerou odpadní vodu svedeme do jednoho místa, může dojít k situaci, kdy znečištění čistými živinami v toku pod takovou obcí významně vzroste (eutrofizace) a rapidně roste též riziko extrémních stavů a havárií. Veškeré čisté živiny musí nyní zpracovat vodní tok, nikoliv celá krajina jako předtím. Na malých ČOV také nebývá instalován třetí stupeň čištění. Akceptovatelný je model, kdy živiny v rámci čištění sedimentují nebo jsou zapojeny do biomasy. Cílem je dosažení stavu, kdy nedochází k eutrofizaci v toku, o který nám jde. Předpokládalo by to nejen stavbu vlastní ČOV, ale i stavbu biologických rybníků s velkými plochami litorální vegetace nebo eutrofní mokřady využitelné např. k produkci energetické biomasy (se zajištěním sklizně). Takový model by měl pozitivní vlivy, ovšem zatím projekty tohoto typu nevznikají. Nadbytek živin, především fosforu ve vodách je v současné době velkým problémem, jehož důsledky pravděpodobně ještě naplno pochopíme. Projevuje se více ve stojatých vodách než v proudících, dochází k jeho hromadění. Předložená koncepce by mohla přispět k řešení problému důrazem na odstraňování fosforu z odpadních vod, a to jak u stávajících, tak nových ČOV. Předložená koncepce obsahuje formulaci: „Je však nutno uvést, že je vhodné a potřebné, aby odstraňování živin zejména pak fosforu bylo řešeno i na ČOV v obcích o velikosti pod 2000 EO a to zejména v územích se zvláštní ochranou vod nebo přírody.“ Kromě vlivu na kvalitu vody připadají v úvahu přímé vlivy plošného záboru kanalizačního řadu v rámci EVL nebo další vlivy, např. rušení při stavbě apod. Koncepce neřeší konkrétní technologii čištění odpadních vod (ani typ ČOV) tedy ani třetí stupeň čištění, rovněž neřeší ani rozsah a hodnoty jednotlivých ukazatelů znečištění vypouštěného do vod povrchových. Byla provedena prostorová analýza s cílem vyhodnotit vlivy jednotlivých opatření na EVL. Kompletní je přiložena v příloze 1. U záměrů lokalizovaných přímo v lokalitách Natury 2000 byl v první verzi hodnocení zjištěn významně negativní vliv. U pěti ČOV došlo ke změně umístění – v upravené verzi koncepce leží mimo území EVL. 22


Vliv na kvalitu vody byl u ČOV v blízkosti EVL hodnocen jako mírně negativní – lze sice předpokládat zejména pozitivní vlivy, avšak může dojít i ke zhoršení situace v EVL a zvýšení vnosu živin. Je nutné vyhodnotit konkrétní záměry, nyní ve fázi koncepce je pouze upozorněno na záměry, které by mohly mít negativní vliv (hodnocen jako mírný). Všechny záměry je nutné dále projektovat tak, aby neměly významně negativní vliv na EVL (nebo případně mohou být schváleny postupem dle odst. 9 a 10 §45i zákona o ochraně přírody a krajiny). V oblasti kanalizací bylo zjištěno celkem 21 záměrů s mírně negativním vlivem (viz příloha 1). Pro některé záměry (celkem 17) byla navržena opatření ke zmírnění mírně negativních vlivů. Spočívají především v návrhu třetího stupně čištění v daných ČOV (s možností využití biologických metod) a zajištění ochrany lokality před havarijním znečištěním. Tabulka 3 Kanalizace – vlivy a opatření pro zamezení negativních vlivů koncepce na EVL Název

EVL (počet předmětů ochrany) Vliv

Břevnický potok (1) Dářská rašeliniště ČOV Radostín (5) ČOV Újezd u Žďáru nad Dolní rybník u Sázavou Újezda (1) ČS Břevnice

-1 -1 -1

ČOV Řídelov

Doupský a Bažantka (1)

-1

Kanalizace a čerpací stanice Jilem a Rankov

Havranka (1)

-1

ČOV Kamenice

Kamenický rybník (2)

-1

ČOV Bukov, Střítež Loučka (1) ČOV Křešín, Chýstovice, Martinický potok Chyšná, Syrov (1)

-1

ČOV Milíčov

Na Oklice (5)

-1

ČOV Pavlov ČOV Rudolec

Podvesník (2) Rybníky u

-1 -1

-1

Návrh opatření Musí být zajištěno, aby nedošlo ke zhoršení kvality vody v samotné vodoteči Břevnického potoka tak, aby nebyl ohrožen biotop předmětu ochrany – vranky obecné. Zajistit čištění dusíku a fosforu a ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu a ochranu před havarijním znečištěním. Je nutné zajistit, aby nedošlo k zvýšení celkového zatížení vodoteče a tím ohrožení předmětu ochrany, který je citlivý na úroveň eutrofizace. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Je nutné zajistit, aby nedošlo k zvýšení celkového zatížení vodoteče a tím ohrožení předmětu ochrany, který je citlivý na úroveň eutrofizace. Zajistit čištění dusíku a fosforu. Je nutné zajistit, aby nedošlo k zvýšení celkového zatížení vodoteče a tím ohrožení předmětu ochrany, který je citlivý na úroveň eutrofizace. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku, fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před

23


Název ČOV Radkovice u Hrotovic, BiskupicePulkov, Litovany, Přešovice ČOV Chřenovice ČOV Kamenná, Střítež ČOV Lhánice, Kramolín, Popůvky, Stropešín ČOV Kralice nad Oslavou, Kuroslepy, Březník, Kladeruby nad Oslavou ČOV Píšť, Vranice, Podolí, Podivice,Holušice, Lhotka, Lhotice

EVL (počet předmětů ochrany) Vliv Rudolce (2)

Návrh opatření havarijním znečištěním.

Řeka Rokytná (2)

-1

Sázava (1) Šlapanka a Zlatý potok (1)

-1

Údolí Jihlavy (9)

-1

Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním. Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním.

Údolí Oslavy a Chvojnice (12)

-1

Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním.

Želivka (3)

-1

Zajistit čištění dusíku a fosforu, ochranu před havarijním znečištěním.

-1

Jednotlivé záměry (opatření koncepce) vyžadují samostatné posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. Celkově bylo během hodnocení zjištěno 26 záměrů s mírně negativním vlivem (viz příloha 1).

4.4 Vyhodnocení variant Předložená koncepce byla vyhodnocena v jediné předložené variantě.

4.3 Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Při hodnocení vlivů byly zvažovány kumulativní vlivy záměrů v koncepci, byla hodnocena jednotlivá povodí. Závažná může být též kumulace účinku negativního vlivu v čase. Trvání projektů/technologií/jednání s mírně negativním vlivem může časem přerůst ve významně negativní vliv, např. kvůli postupnému hromadění znečišťujících látek nebo třeba prohloubení degradace půd. Mírně negativních vlivů s kumulací v čase je celá řada, některé z nich probíhají velmi skrytě a dlouhodobě. Často trvá velmi dlouho, než jsou odhaleny a některé jsou velmi obtížně měřitelné. Jejich vlastností bývá také to, že během doby pohlcují stále větší prostor. Většinou se o negativním působení dozvídáme se značným zpožděním, často právě potom, co dlouhodobá expozice přesáhne saturační možnosti systému a dochází k „nenadálému“ kolapsu. Takové případy většinou studujeme až v momentě, kdy nastane skutečný problém nebo evidentně nabírá hrozivých rozměrů. Jsme tu jaksi ve zpoždění a neumíme dostatečně předvídat reakce systémů včetně širších souvislostí. Pravdou je, že nejen příroda, ale i jako lidstvo se potýkáme se stále větším počtem vlivů, u nichž se ukazuje, že jsou škodlivé, nebo nemáme jistotu, že škodlivé nejsou. Příkladem takového vlivu může být hromadění fosforu ve vodním prostředí. 24


4.4 Vyhodnocení vlivů na celistvost Během hodnocení koncepce nebyly zjištěny záměry s významně negativním vlivem na celistvost evropsky významných lokalit ani ptačích oblastí.

4.5 Navržená opatření Navržená opatření jsou uvedena v tabulkách 2 a 3 v kapitole 4.2 výše.

25

Volfová E., Volf O.: Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 Posouzení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

5. ZÁVĚR Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že předložená koncepce „Komplexní aktualizace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015“, nemá významný negativní vliv na celistvost lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany (negativní vliv dle odst. 9 §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Toto hodnocení především upozorňuje na možná rizika při realizaci konkrétních opatření v blízkosti EVL – bylo zjištěno celkem 26 záměrů s mírně negativním vlivem. Lze předpokládat také pozitivní vlivy koncepce, které však vzhledem k nedostatku informací o následných konkrétních projektech a technologiích nebylo možno vyhodnotit.

26

Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015

Recommend Documents