KOMPLEXNÍ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA OD ROKU 2015

KOMPLEXNÍ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA OD ROKU 2015

POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

ZÁŘÍ 2015

Komplexní aktualizace PRVKUK od roku 2015 : Posouzení vlivů na životní prostředí

ÚDAJE O ZPRACOVATELI

Hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí : RNDr. Irena Dvořáková Doklad o autorizaci podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění : 

osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí vydáno MŽP ČR dne 16.9.1998 pod č.j. 7401/905/OPVŽP/98, č. autorizace 6629/ENV/11 Slezská 549, 537 05 Chrudim IČ : 69118213

Hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 : Mgr. Eva Volfová Doklad o autorizaci podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění : 

autorizace pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění rozhodnutí vydáno MŽP dne 8.3.2005 pod č.j. 630/214/05 (na jméno Eva Chvojková), prodloužení autorizace 9778/ENV/15 Nebílovy 37, 332 04 Nebílovy IČ : 66353670

Hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví : RNDr. Irena Dvořáková Doklad o autorizaci podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění : 

osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví vydáno MZ ČR dne 29.5.2012 pod č. 1/2012 Slezská 549, 537 05 Chrudim IČ : 69118213

3


OBSAH

OBSAH ......................................................................................................................................................... 4 VYSVĚTLENÍ ZKRATEK ................................................................................................................................... 5 ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ......................................................................... 8 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE............................................................................................................... 18

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

................................................................................................................................. 51

4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ)..................................................................................................... 55

5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ........................................................................... 56

6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................ 58

7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE ..................................................................................................... 67

8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POTŘEBNÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW -HOW ) ...................................................................................................................... 69

9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............. 69 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE .......................................................................................................................... 71

11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU ...................................................................... 74 12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .................................................................................................... 76 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ................................................................................... 91 14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ...................................................................................................................................... 92

15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ......................................................................................................................... 98 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ............................................................................................................. 101

4


VYSVĚTLENÍ ZKRATEK

AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

AOX

Halogenované organické sloučeniny

BSK5

Biologická spotřeba kyslíku (5-ti denní)

Cd

Kadmium

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

Čistírna odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

EO

Počet ekvivalentních obyvatel

ES

Ekologická stabilita

EVL

Evropsky významná lokalita

FKOLI

Fekální koliformní bakterie

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHSKCr

Chemická spotřeba kyslíku (dichromanem)

k.ú.

Katastrální území

KHS

Krajská hygienická stanice

KPZ

Krajinná památková zóna

KÚ

Krajský úřad

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

N

Dusík

N-NO3-

Dusičnanový dusík

NO2

Oxid dusičitý

NRBC

Nadregionální biocentrum

O3

Ozón

OZE

Obnovitelné zdroje energie

P

Fosfor

PM10, PM2,5

Suspendované částice, frakce 10 a 2,5 µm

PPk

Přírodní park

PRVK, PRVKUK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina

PRVKÚ ČR

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR

SO2

Oxid siřičitý 5


SPŽP

Státní politika životního prostředí

SV

Skupinový vodovod

SZÚ

Státní zdravotní ústav

TBC

Tuberkulóza

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚSKP

Ústřední seznam kulturních památek

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

VKP

Významný krajinný prvek

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZK

Zastupitelstvo kraje

ZPF

Zemědělský půdní fond

Nejsou uvedeny všeobecně známé a běžně používané zkratky – např. fyzikální jednotky.

6


ÚVOD

Předkládaný dokument se zabývá posouzením koncepce "Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015" dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Posouzení je vypracováno na základě Závěru zjišťovacího řízení vydaného MŽP ČR č.j. 67470/ENV/14 dne 3.10.2014, ve kterém je uvedeno, že koncepce bude posuzována dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Hodnocení je strukturováno dle zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, zároveň je zaměřeno na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení. Posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je předkládáno po dopracování na základě oznámení MŽP č.j. 55206/ENV/15 ze dne 14.8.2015.

7


OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.

Strategický dokument Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od r. 2015 je koncipován jako dokument střednědobé až dlouhodobé koordinace aktivit v oboru vodovodů a kanalizací velkého územního celku. Do PRVKUK jsou zahrnuty vodovody, skupinové vodovody, vodárenské soustavy zajišťující zásobování obyvatel jednotlivých sídelních celků (obcí) pitnou vodou, ale i způsob jejich odkanalizování a likvidace odpadních (splaškových) vod kanalizacemi a kanalizačními systémy odváděnými. Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. PRVKUK je základním plánovacím prvkem v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a má za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých lokalitách zájmového území kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených řešení. PRVKUK je podkladem pro Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky. PRVKUK slouží jako podklad orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. PRVKUK byl schválen v r. 2004, v průběhu let došlo ke změně podmínek, za nichž byl zpracován a schválen a v některých případech nesplňuje potřeby rozvoje obcí, proto bylo přistoupeno k jeho komplexní aktualizaci. Důvodem pro aktualizaci PRVKUK bylo zejména : -

stávající koncepce byla zpracována v letech 2002 - 2004, s platností do r. 2014

-

nutnost kontroly aktuálnosti jednotlivých částí dokumentu

-

doplnění nových informací do návrhové části Hlavním cílem PRVKUK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování

pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod na území Kraje Vysočina, s výhledem od roku 2015, časově upřednostnit jednotlivé lokality z hlediska naléhavosti řešení z pohledu celého kraje. PRVKUK však neřeší financování jednotlivých navrhovaných technických řešení. Mezi prirotní cíle patří zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a ČOV a její kvalitní provozování v souladu s požadavky právních předpisů.

8


Rovněž sem patří zdokonalit systém zabezpečení vodohospodářských služeb obyvatelstvu za mimořádných událostí (následkem sucha, povodní nebo krizových situací). PRVKUK

se

po

svém

schválení krajským

zastupitelstvem

stává závazným

dokumentem a měl by sloužit jako podklad pro orgány státní správy a samosprávy k podpoře jejich rozhodovací pravomoci a sloužit jako informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji a rozvoji této infrastruktury do budoucnosti. Předkládaná koncepce je zpracována na výhledové období od roku 2015.

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

PRVKUK má přímý či nepřímý vztah k následujícím strategickým dokumentům na republikové úrovni : 

Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020 Zásadní referenční dokument pro sektorové i regionální politiky z hlediska životního

prostředí je Státní politika životního prostředí (SPŽP). Státní politika životního prostředí byla zpracována MŽP na období 2004 - 2010, vzhledem k pozdějšímu schválení nové státní politiky platila až do roku 2012. V roce 2013 byla schválena nová Státní politika životního prostředí pro období 2012 - 2020. Dokument směřuje k zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí, má přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu. Ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP průřezovou politikou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. Ve Státní politice životního prostředí ČR jsou uplatněny zejména následující principy : -

Princip integrace politik

-

Princip prevence

-

Princip předběžné opatrnosti

-

Princip "Znečišťovatel platí"

-

Princip nákladové efektivnosti

-

Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí

-

Princip mezinárodní odpovědnosti

9


Tabulka 1 : Vymezené tématické oblasti a dílčí priority (cíle) Tématická oblast

Priorita

1. Ochrana a udržitelné využívání

1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu

zdrojů

1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí

2. Ochrana klimatu a zlepšení

2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů

kvality ovzduší

klimatických změn 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie

3. Ochrana přírody a krajiny

3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech

4. Bezpečné prostředí

4.1 Předcházení rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

Pro každou z těchto oblastí je stanovena řada priorit, dílčích cílů a opatření, které by tyto cíle měly naplňovat. Strategický plán by měl být s požadavky a cíly v tomto hlavním strategickém dokumentu v souladu. (zdroj : mzp.cz)



Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR - aktualizace Schválen usnesením vlády České republiky ze dne 11.1.2010 č. 37. Strategie určuje dlouhodobé cíle pro tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti –

ekonomickou, sociální a environmentální. Dokument je strukturován do 5 prioritních os : 1. Společnost, člověk a zdraví 2. Ekonomika a inovace 3. Rozvoj území Priorita 3.2 Zvyšování kvality života obyvatel území - cíle např. : Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech (mj. jde o opatření k modernizaci zdrojů a úpraven vody, rozšíření a rekonstrukci vodovodních a kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod). 4. Krajina, ekosystémy a biodiverzita Priorita 4.3 Adaptace na změny klimatu - cíle např. :

10


Zajistit připravenost ke zvládnutí mimořádných událostí spojených se změnou klimatu (v oblasti zásobování vodou je možným opatřením hledání, ochrana a případné budování nových vodních zdrojů a propojování současných vodárenských soustav a modernizace vodovodních systémů a další snižování ztrát v trubní síti). Zajistit dostatečné množství a kvalitu povrchových a podzemních vod. 5. Stabilní a bezpečná společnost (zdroj : mzp.cz)



Státní program ochrany přírody a krajiny ČR - aktualizace Státní program ochrany přírody a krajiny ČR byl přijat v červnu 1998. Aktualizovanou

verzi vláda schválila 30.11.2009 usnesením č. 1497/2009. Státní program stručně analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí, formuluje dlouhodobé cíle a opatření, nezbytná k jejich dosažení. Cíle : 1. udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu 2. udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny 3. zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně 4. zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu zvláště chráněných území a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů V dokumentu jsou informace o dotačních nástrojích vytvořených MŽP, v jejichž rámci se uskutečnila v minulosti řada opatření s velmi pozitivními dopady na přírodu a krajinu, především uchováním stávajících hodnot. Více než polovina prostředků směřovala především na zajištění péče o zvláště chráněná území. (zdroj : ochranaprirody.cz)

11




Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR - aktualizace Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky byla schválena vládou 25.

května 2005 pod č.j. 620/2005 a platí do roku 2015. Strategie stanovuje postupy a cíle k zajištění ochrany biodiverzity v ČR. Zdůrazňuje, že ochrana in situ je nejúčinnjěším přístupem ochrany biodiverzity znamená ochranu ekosystémů a přírodních stanovišť včetně udržování a obnovy životaschopných populací druhů v jejich přirozeném prostředí a v případě zdomácnělých nebo pěstovaných druhů v prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti. Zabezpečení nástrojů vedoucích k zachování společenstev a populací ve volné přírodě zůstává nejlepší strategií ochrany biodiverzity. Technologická ochrana (záchrana druhů chovem nebo pěstěním v umělých podmínkách - ochrana ex situ) by neměla být hlavním nosným ochráncem biodiverzity (je velmi úzce zaměřená a ekonomicky nákladná). Hlavním východiskem k uchování a zvyšování početnosti druhů je záchrana biotopů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci. (zdroj : ochranaprirody.cz)



Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství ČR do roku 2015 Schválena usnesením vlády České republiky ze dne 14.11.2011 č. 927. Formuluje

úkoly v působnosti Ministerstva zemědělství k vodnímu hospodářství do roku 2015. Materiál uvádí mj. úkoly : -

zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce a města

-

podpořit výstavbu vodovodů pro veřejnou potřebu v místech, kde jsou dosud obyvatelé odkázáni na kavlitativně i kvantitativně nezajištěné zdroje vody

-

výrazně podpořit výstavbu kanalizační sítě a čistírny odpadních vod kvůli dopadu na jakost zdroje pitné vody využívané jiným subjektem (zdroj : eagri.cz)



Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření Schválena usnesením vlády České republiky ze dne 10.11.2010 č. 799. Formuluje

hlavní principy, které je nutno uplatňovat při přípravě preventivních protipovodňových opatření po roce 2013 a stanoví soubor úkolů, které musí jednotlivé subjekty zpracovat, resp. vyřešit.

12


Hlavní principy - rámcové cíle : -

Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence.

-

Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody.

-

Změnit přístup k povodním; na povodně pohlížet nejen z hlediska zvládání povodňových rizik a neškodného odvedení velkých vod, ale také z hlediska využitelného zdroje vody pro zvládání jejího nedostatku, tzn. řešit problematiku povodní a sucha komplexně v rámci ucelených povodí s maximální snahou o zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických opatření.

-

Uplatnit princip "uživatel platí" (tj. subjekty chráněné před povodňovými riziky) - nalézt vhodnou formu jejich spoluúčasti na investičních a provozních nákladech ochranných opatření a navrhnout systém pojištění proti rizikům povodňových škod. (zdroj : eagri.cz)



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce vydalo MŽP ČR dne 24.4.2008 pod č.j.

329/53/ENV/08. Koncepce je dokument státní politiky v oboru vodovodů a kanalizací, zpracovaný na základě § 29 odst. 1 písm. c) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích cpro veřejnou potřebu, v platném znění. Představuje střednědobou koncepci oboru vodovodů a kanalizací do roku 2015. Strategickým cílem oboru vodovodů a kanalizací je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou a kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny. Dokument v obecné části vymezuje rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky pro zajištění dlouhodobého veřejného zájmu v oboru vodovodů a kanalizací pro území České republiky, tj. trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami při zajištění požadavků na vodohospodářskou službu - zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod. PRVKÚ ČR je založen na syntéze 14 zpracovaných, projednaných a zastupitelstvy jednotlivých krajů schválených Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů ČR. (zdroj : eagri.cz)

13




Bezpečnostní strategie ČR 2015 Bezpečnostní strategie ČR 2015 byla přijata usnesením vlády č. 79 ze dne 4.2.2015. Strategie navazuje ve svých východiscích a ve vymezení bezpečnostních zájmů na

Bezpečnostní strategii ČR z roku 2003 a aktualizuje Bezpečnostní strategii ČR z r. 2011. Jedná se o základní dokument bezpečnostní politiky ČR. Bezpečnostní strategie ČR představuje přístupy, nástroje a opatření k zajištění bezpečnosti, obrany a ochrany občanů a státu. Mezi bezpečnostní hrozby patří mj. přerušení dodávek strategických surovin a energie, kdy rostoucí důležitost má i oblast potravinové bezpečnosti a zajištění přístupu ke zdrojům pitné vody, a také pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události jako důsledek extrémních projevů počasí, které mohou mít kromě ohrožení bezpečnosti, životů a zdraví obyvatel, jejich majetku a životního prostředí dopad také na ekonomiku země, zásobování surovinami, vodou či poškození kritické infrastruktury. Šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem zvyšuje zranitelnost populace a klade větší nároky na ochranu veřejného zdraví a zajištění poskytování zdravotní péče. (zdroj : mzv.cz)

Významné regionální strategické dokumenty, ke kterým má PRVKUK vztah : (zdroj : kr-vysocina.cz) 

Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (DHV CR spol. s r.o., 2008) Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina nabyly účinnosti dne 22.11.2008. Zastupitelstvo Kraje Vysočina dne 18.9.2012 usnesením č. 0468/05/2012/ZK rozhodlo

o vydání Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina, která dne 23.10.2012 nabyla účinnosti. Zásady územního rozvoje stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Koncepce stanovuje priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území.

14


Zpřesňuje také vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB11 Jihlava a osy OS 6 Praha - Jihlava - Brno, dále vymezuje rozvojové oblasti, rozvojové osy a rozvojová centra krajského významu. Součástí dokumentu je i upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Kraje Vysočina a vymezení cílových charakteristik krajiny na území kraje.



Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 - 2018 (RADDIT consulting s.r.o. - odpovědný řešitel Ing. Bohumil Sulek, CSc., 2014) Koncepce byla schválena na jednání Zastupitelstva Kraje dne 24.3.2015. Dokument je komplexním programem (napříč jednotlivými odvětvími), který má za cíl

definovat priority kraje s ohledem na předpokládané příležitosti v letech 2015 - 2018. Koncepce obsahuje analytickou část, SWOT analýzu a část programovou. Programová část představuje klíčový výstup koncepce z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí kraje. Obsahuje především nejvyšší (nejobecnější) úroveň - vizi rozvoje : "Chceme být zdravým krajem, který bude nejen atraktivním místem pro práci, ale také pro volný čas a poznávání. Krajem, který umí být nápomocen svým občanům i subjektům působícím v regionu a který jim umí dát příležitost pro jejich další rozvoj. Budeme se snažit o to, aby naše Vysočina zůstala krajem s prosperující ekonomikou, živým venkovem a kvalitním životním prostředím." V programové části je stanoveno 5 prioritních oblastí : Prioritní oblast 1 : Konkurenceschopná ekonomika a zaměstnanost Prioritní oblast 2 : Kvalitní a dostupné veřejné služby Prioritní oblast 3 : Moderní infrastruktura a mobilita Prioritní oblast 4 : Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov Prioritní oblast 5 : Atraktivní kulturní a historické dědictví a cestovní ruch Výstupy programové části dále zahrnují : -

stanovení globálních a specifických cílů

-

stanovení aktivit a opatření



Strategie Kraje Vysočina 2020 (Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina, Jihlava, 2012) Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce vydalo MŽP ČR dne 22.11.2012 pod č.j.

99846/ENV/12. 15


Zastupitelstvo kraje dokument schválilo dne 18.12.2012. Strategie Kraje Vysočina 2020 je zpracována jako střednědobý strategický dokument na léta 2014 - 2020. Cílem dokumentu je stanovit na základě místního rozvojového potenciálu prioritní rozvojové okruhy do roku 2020, a to především za účelem udržení a posílení konkurenceschopnosti Kraje Vysočina s přihlédnutím k principům udržitelného rozvoje. Motto koncepce : S využitím místního rozvojového potenciálu pro vyšší konkurenceschopnost. Rozvojová vize do roku 2020 : "Kraj Vysočina chce být konkurenceschopným a zdravým regionem s moderní a fungující infrastrukturou a službami. Regionem s atraktivním a živým venkovem, ale i funkčními regionálními středisky. Regionem, který si váží svých obyvatel, svého přírodního bohatství a dokáže vhodně využít jeho potenciálu. Regionem, který dokáže připravit lidské zdroje pro svůj další ekonomický rozvoj." Struktura programové části dokumentu - prioritní oblasti rozvoje : A. Vysočina jako atraktivní venkovský prostor B. Lidé na Vysočině C. Ochrana přírodního bohatství D. Moderní infrastruktura E. Konkurenceschopná ekonomika Oblasti rozvoje se dále člení na 16 rozvojových opatření, pro jejichž naplňování byly stanoveny klíčové aktivity. Pozitivní dopad navržených intervencí by se měl projevit na určených indikátorech rozvoje kraje, na kterých bude za jednotlivá opatření sledován každoročně vývoj kraje do roku 2020.



Regionální inovační strategie Kraje Vysočina (Agentura pro regionální rozvoj Ostrava, 2013) Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo dokument na zasedání dne 17.9.2013. Dokument je koncepcí koordinované a systémové podpory výzkumu, vývoje a

na nich navazujících inovačních aktivit v Kraji Vysočina. Konkrétní cíle a na ně navazující aktivity jsou formulovány na léta 2013 – 2020, který určuje hlavní směry podpory výzkumných, vývojových a inovačních aktivit na území Kraje Vysočina. Regionální inovační strategie Kraje Vysočina obsahuje vizi, na kterou navazuje globální cíl, který je kvantitativním vyjádřením jejího naplnění : ZVÝŠIT INOVAČNÍ VÝKONNOST A KONKURENCESCHOPNOST KRAJE 16


K naplnění globálního cíle slouží konkrétní specifické cíle rozdělené do 3 prioritních oblastí : Prioritní oblast A - Inovační infrastruktura a transfer technologií Prioritní oblast B - Lidské zdroje a PR inovačních aktivit Prioritní oblast C - Mezinárodní spolupráce



Plány oblastí povodí Zastupitelstvo Kraje Vysočina dne 10.11.2009 usnesením č. 0499/06/2009/ZK schválilo

Plán oblasti povodí Dolní Vltavy, Plán oblasti povodí Dyje, Plán oblasti povodí Horní Vltavy a Plán oblasti povodí Horního a středního Labe v částech, které zahrnují území Kraje Vysočina. Závazná část plánů byla vydána Nařízením Kraje Vysočina č. 2/2010 dne 4.5.2010. Uvedené koncepční materiály jsou podle § 23 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb. Samotné plány oblastí povodí jsou rozsáhlými koncepčními dokumenty, jejichž cílem je dosažení dobrého stavu vod do roku 2015, případně do roku 2021 či do pevně stanoveného konečného termínu v roce 2027. Jako nástroj k dosažení dobrého stavu vod slouží "Program opatření" zahrnující opatření, která jsou technicky a ekonomicky realizovatelná do roku 2012 (ve smyslu č. 11 odst. 7 Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES). Jejich účinek na zlepšení stavu vodních útvarů bude vyhodnocen a bude podkladem pro aktualizaci plánu pro jeho druhé plánovací období po roce 2015. V současné době se připravují návrhy Plánů dílčích povodí, které po schválení zastupitelstvy krajů nahradí během I. pololetí roku 2016 dosavadní Plány oblastí povodí. Plány oblastí povodí pořizují správci povodí (státní podniky Povodí) podle jejich územní působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady.

ZÁVĚR : Koncepce PRVKUK je v souladu s relevantními celostátními a krajskými koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny.

17


2.

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Posuzovaná koncepce se týká území Kraje Vysočina, v rámci ČR situovaného centrálně (nahlíženo v rovnoběžkovém směru) a jižně (ve směru poledníkovém). Kraj sousedí pouze s dalšími regiony ČR, nikde se tedy nedotýká státní hranice. Kraj nerespektuje (podobně jako v menší míře kraje Pardubický a Jihočeský) historickou hranici Čech a Moravy, ale zahrnuje dva okresy převážně české (Havlíčkův Brod, Pelhřimov) a tři okresy převážně moravské (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou). Zdánlivá formalita se ovšem může promítat do řízení a organizace kraje, vč. rozhodování ve věcech životního prostředí a veřejného zdraví (Kraj Vysočina např. dosud podléhá třem různým krajským soudům podle původní příslušnosti okresů apod.). Administrativní začlenění koncepce po úroveň okresů podává tab. 2. (zdroj : statnisprava.cz) Tabulka 2 : Administrativní začlenění koncepce Administrativní jednotka

Název

Identifikační kód

NUTS 0 – stát

Česká republika

CZ

NUTS 1 – území

Česká republika

CZ0

NUTS 2 – oblast

Jihovýchod

CZ06

NUTS 3 – kraj

Kraj Vysočina

CZ063

LAU 1 – okres

Havlíčkův Brod

CZ0631

LAU 1 – okres

Jihlava

CZ0632

LAU 1 – okres

Pelhřimov

CZ0633

LAU 1 – okres

Třebíč

CZ0634

LAU 1 – okres

Žďár nad Sázavou

CZ0635

PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Geomorfologie : Podle geomorfologického členění České republiky Kraj Vysočina součástí provincie Česká vysočina, převážně oblasti Českomoravská vrchovina, pouze na severu zasahuje nevýznamnou částí do oblasti Středočeská tabule (viz tab. 3).

18


Tabulka 3 : Geomorfologické členění zájmového území provincie subprovincie

I

ČESKÁ VYSOČINA I2

oblast

ČESKO-MORAVSKÁ SUBPROVINCIE Českomoravská vrchovina

I2 C

celek

I2C-1

Křemešnická vrchovina

podcelek

I2C-1A

Jindřichohradecká pahorkatina

podcelek

I2C-1B

Pacovská pahorkatina

podcelek

I2C-1C

Želivská pahorkatina

podcelek

I2C-1D

Humpolecká vrchovina

celek

I2C-2

Hornosázavská pahorkatina

podcelek

I2C-2A

Kutnohorská plošina

podcelek

I2C-2B

Světelská pahorkatina

podcelek

I2C-2C

Havlíčkobrodská pahorkatina

podcelek

I2C-2D

Jihlavsko-sázavská brázda

celek

I2C-3

podcelek

Železné hory I2C-3B

celek

I2C-4

Sečská vrchovina

Hornosvratecká vrchovina

podcelek

I2C-4A

Žďárské vrchy

podcelek

I2C-4B

Nedvědická vrchovina

celek

I2C-5

Křižanovská vrchovina

podcelek

I2C-5A

Bítešská vrchovina

podcelek

I2C-5B

Brtnická vrchovina

podcelek

I2C-5C

Dačická kotlina

celek

I2C-6

Javořická vrchovina

podcelek

I2C-6A

Jihlavské vrchy

podcelek

I2C-6B

Novobystřická vrchovina

celek

I2C-7

Jevišovická pahorkatina

podcelek

I2C-7A

Jemnická kotlina

podcelek

I2C-7B

Bítovská pahorkatina

podcelek

I2C-7C

Jaroměřická kotlina

podcelek

I2C-7D

Znojemská pahorkatina

subprovincie oblast

I6

ČESKÁ TABULE Středočeská tabule

I6 B

celek

I6B-3

podcelek

Středolabská tabule I6B-3B

19

Čáslavská kotlina


V reliéfu Kraje Vysočina převažují členité pahorkatiny až vrchoviny, při severním okraji a v jihovýchodní části kraje přecházející do plochých pahorkatin. Zvláště v jihovýchodní části území

jsou

ale

ploché

partie

zmlazeny

sítí

výrazně

zahloubených

tektonicky

predisponovaných údolí, dodávající morfologii těchto partií území charakter rozřezaných plošin; zmlazujícím prvkem severního okraje zájmového území je zase výrazný zlomový jihozápadní svah Železných hor. Střední nadmořská výška území se pohybuje kolem 500 m n.m; nejvýše položenými body jsou Javořice (nejvyšší vrchol Jihlavských vrchů) a Devět skal (nejvyšší vrchol Žďárských vrchů) s téměř identickou nadmořskou výškou 836,5 m, resp. 836 m. Kromě Jihlavských a Žďárských vrchů patří k nejvýše položeným územím Pacovská pahorkatina, Jeníkovská vrchovina, Melechovská vrchovina a geomorfologické okrsky Čeřínek, Křemešník a Špičák s vrcholy přesahujícími výšku 700 m n.m. Nejníže položeným místem kraje je údolní niva Oslavy a Jihlavy v obcích Senorady a Lhánice (240 m n. m.), dalším nízko položenými územími jsou Doubravská brázda a Čáslavská (přesněji Ronovská) kotlina s nadmořskými výškami mezi cca 260 - 320 m. (zdroj : geologie.vsb.cz) (zdroj : kr-vysocina.cz) Geologie : Geologická stavba území Z geologického hlediska je celé území Kraje Vysočina součástí Českého masivu. Převážně je tvořeno krystalinickými jednotkami moldanubika, okrajově i kutnohorskosvratecké, středočeské a moravskoslezské oblasti. Krystalinické jednotky jsou reprezentovány vesměs komplexy metamorfitů rulového charakteru (místy s vyšším zastoupením vložek a těles erlanů, skarnů, krystalických vápenců, grafitických rul, amfibolitů, granulitů, serpentinitů, eklogitů a ortorul) a masívy a tělesy magmatitů (granitoidy centrálního masívu moldanubika, monzonity a durbachity jihlavského a třebíčského masívu, granitoidy železnohorského plutonu a ultrabazika ranského masívu). Pokryvné jednotky jsou zastoupeny výběžkem české křídové pánve do tektonicky predisponované deprese pod jz. svahem Železných hor (cenomanské až střednoturonské sedimenty – slepence, pískovce, slínovce a jílovce – tzv. křídy Dlouhé meze), denudačními relikty terciéru (pestrá souvrství neogenních jílů, písků a štěrků) a kvartérními sedimenty deluviálními, deluviofluviálními, fluviálními a místy i eolickými (spraše, sprašové hlíny). Lokálně se vyskytují i akumulace kvartérních organických sedimentů (rašeliniště). (zdroj : geoportal.gov.cz) (zdroj : kr-vysocina.cz)

20


Radonové riziko V porovnání s celou republikou je na Vysočině radonové riziko největší. Jeho průměrná 3

koncentrace v bytech je 156 Bq/m , tedy až devětkrát vyšší než jinde ve světě. (zdroj : ikrajvysocina.cz) Důsledkem převahy kyselých a intermediálních krystalinických hornin v geologické stavbě je regionálně výrazně dominující střední až vysoký radonový index. Nejvíce postižený je okres Třebíč (třebíčský masív), Žďár n. S. (Žďárské vrchy) a Jihlava (část třebíčského masívu, Čeřínek, Javořice) s převažujícím vysokým radonovým indexem a možným průnikem radonu do obytných objektů. (zdroj : geology.cz) Na základě uvedených skutečností a odborníky propočtené úmrtnosti v důsledku neřešení této problematiky (cca 900 osob v ČR ročně), s cílem udržet zdravé životní prostředí a tím i zdravý vývoj obyvatel kraje, přistoupil Krajský úřad Kraje Vysočina, i když k pouhému doporučení vládního usnesení krajům podílet se na Radonovém programu ČR, přesto jako k zásadnímu úkolu - přesvědčováním k aktivnímu přístupu k řešení, poskytováním informací, výzvami a prezentacemi. Ozdravení se týká bytů v rodinných domech, mateřských a základních škol a veřejných vodovodů. Byl také proveden plošný bezplatný monitoring radonu na území kraje, který sice v r. 2009 skončil, ale jze o něj individuálně požádat. (zdroj : kr-vysocina.cz) (zdroj : radonovyprogram.cz) Nerostné suroviny V současnosti není na území kraje využíváno žádné ložisko rud. Největší význam měla v minulosti hydrotermální ložiska polymetalických rud (Ag, Pb, Zn, Cu) v rudních revírech především v okolí Jihlavy, kde se zejména těžily rudy Ag. Další revíry byly v okolí Havlíčkova Brodu (Dlouhá Ves, Bartoušov, Stříbrné Hory) a menší také v okolí Štěpánova nad Svratkou a Pelhřimova. Vrchol těžby ve všech těchto revírech byl ve 13. a 14. století a poslední ozsáhlejší průzkum spojený s těžbou probíhal v 18. století v jihlavském a havlíčkobrodském revíru. Na území kraje se nenalézají ložiska fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn). Nachází se zde ovšem jediné v současné době využívané ložisko U-rud v ČR - Rožná. Toto hydrotermální ložisko je otevřeno 2 šachtami na úroveň 24. patra (1 200 m). Zrudnění vtroušené v poruchových zónách je tvořeno uraninitem, coffinitem a branneritem. Významná, ale v současnosti nevyužívaná jsou ložiska živcových surovin : Bory-Olší (žulový pegmatit), Malé Tresné (albitit), Markvartice u Třebíče (leptynit), Smrček (pegmatit) a Velké Meziříčí-Lavičky (aplitická leukokratní žula).

21


Vápence až vápnité dolomity pro výrobu vápna i stavebního kamene se v kraji dobývaly na mnoha místech (okolí Ledče nad Sázavou, Dolní Rožínky, Moravských Budějovic, Trhonic, Nové Vsi atd.). V současnosti je těženo pouze ložisko zemědělských karbonátů Zblovice (rozhraní okresů Třebíč a Znojmo). Evidováno je také ložisko Trhonice. Jako zdroj drahých kamenů je evidováno malé ložisko křemenných žil s ametystem Bochovice. Známá lokalita opálů v okolí Řípova je pouze ložiskovým výskytem, podobně jako celá řada drobných dutinových pegmatitů mezi Žďárem nad Sázavou, Novým Městem a Velkým Meziříčím, ve kterých se občas nacházejí šperkařsky využitelné odrůdy křemene. V kraji jsou dále známy výskyty barytu, fluoritu (Kožlí u Ledče), pyritu, křemenných surovin, slévárenských písků, jílů, drahých kamenů (polodrahokamy), wollastonitu, azbestu, granátů, magnezitu (Smrček u Nedvědic) a dalších nerudních surovin, které ale nemají ložiskový význam. Největší význam kraje spočívá v ložiskách kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního (drcené kamenivo) kamene. Pro kamenickou výrobu jsou těžena ložiska granitoidních hornin (žuly) moldanubického plutonu a třebíčského masívu. V kraji je evidováno 36 ložisek stavebního kamene, z nichž 17 je těženo. Nejvýznamnějšími jsou Bílý Kámen, Nemojov, Rácov a Sloupno. Životnost zásob na ložiskách těchto surovin je v kraji mnoho desítek až několik set let, nehledě na to, že zde je ještě dostatek netěžených ložisek a prognózních zdrojů jako surovinová rezerva. Na území kraje nejsou žádná ložiska kvalitních betonářských štěrkopísků a vzhledem ke geologické stavbě je nelze ani předpokládat. Ložiska cihlářských surovin jsou v kraji většinou tvořena eluviálními a svahovými hlínami zvětralinového pláště moldanubika. Geologická služba - Geofond eviduje tři výhradní dosud netěžená ložiska : Kralice, Maleč a Žatec na Moravě a je registrováno jedno těžené nevyhrazené ložisko : Ujčov-Bořinov. (zdroj : kr-vysocina.cz)

Pedologie : Pedologické poměry V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd; určujícím faktorem je opět převaha podložních kyselých hornin. Nejvíce zastoupeným půdním typem v území jsou kambizemě různých typů podle úživnosti, hydricity a charakteru podloží. V plochých sníženinách vyšších poloh přecházejí do pseudoglejů a glejů, v nejvyšších částech území potom do podzolů a litozemí; v nižších polohách a v partiích se sprašemi v podloží se nacházejí ostrůvky luvizemí a hnědozemí.

22


Pro půdy ve vyšších a/nebo členitějších polohách je charakteristický vyšší podíl skeletu, místy až balvanitost, a převážně slabé zásoby půdních živin. Ve středních a nižších polohách převažují půdy většinou hlinitopísčité až písčitohlinité, s menší skeletovitostí, slabě až středně bohaté. Celkově ale není kvalita půd v regionu příliš vysoká (v ZPF převažují půdy III. - V. stupně ochrany), zejména v členitějších partiích kraje jsou navíc ohroženy vodní erozí jako důsledku kombinace přírodních podmínek (reliéf, vysoké srážkové úhrny) a neúměrně intenzivního velkoplošného zemědělství. (zdroj : geoportal.vumop.cz) Ohrožení a ochrana půdního fondu V posledních desetiletích 20. stol. došlo v kraji k výrazným změnám využívání půdního fondu. Dřívější relativní rovnováha, založená na spíše maloplošné mozaice polí, luk, lesů a různých strukturních krajinných prvků remízků, byla narušena. V současné době zaujímá zemědělská půda s převahou scelených lánů téměř 2/3 území kraje (viz tab. 4), přičemž stupeň zornění dosahuje, i přes převládající členitý reliéf terénu, celostátně nadprůměrných 77 %, což je nepříznivý faktor z hlediska erozního ohrožení a retenčních schopností území. Tabulka 4 : Vývoj využití půdy v Kraji Vysočina v období 2000 - 2012 2000

2004

2008

2012

420 918

419 560

411 288

409 470

z toho orná půda

329 955

324 596

318 384

316 504

sady, zahrady, vinice

11 147

11 148

10 776

10 829

trvalé travní porosty

82 816

83 816

82 127

82 069

271 610

272 995

268 259

270 101

z toho lesní pozemky

209 924

210 655

206 465

206 977

vodní plochy

11 510

11 616

11 668

11 977

zastavěné plochy a nádvoří

8 466

8 548

8 548

8 761

ostatní plochy

41 710

42 176

41 579

42 385

692 528

692 555

679 547

679 571

zemědělská půda

nezemědělská půda

celkem

Současně ale v Kraji Vysočina plochy zemědělské půdy setrvale ubývají vlivem záborů ZPF pro zalesňování, k výstavbě průmyslových zón, dopravních staveb (obchvaty obcí, dálniční přivaděče), i fotovoltaických elektráren. S alternativními zdroji energie souvisí i další problémový faktor – výrazné zvýšení podílu ploch pro pěstování specifických plodin pro využití v elektrárnách na biomasu nebo bioplyn, případně pro výrobu biopaliv, namísto obvyklých plodin potravinářských nebo krmných.

23


Stávajícím

problémem

zemědělské

půdy jsou případy nevhodného způsobu

hospodaření na půdě, kdy vlivem dešťových srážek dochází k vodní erozi. Lokálně, v návaznosti na některé kontaminované objekty různého typu (průmyslové podniky, brownfields, skládky), dochází i ke kontaminaci zemědělských půd. (zdroj : vdb.czso.cz) (zdroj : kr-vysocina.cz) Voda : Hydrogeologie Území kraje je charakterizováno poměrně monotónními hydrogeologickými poměry. Je to dáno tím, že převážná část území je budována převážně krystalickými horninami. Území spadá do skupiny hydrologických rajónů Krystalinikum Českomoravské vrchoviny (rajóny 651, 652, 653, 654, 655 a 656). Pouze do části kraje zasahuje ze severu hydrogeologický rajón 432, který je tvořen horninami svrchní křídy. Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost, relativně lepší propustnost vykazují granitoidy moldanubického plutonu. V krystalických horninách rozlišujeme dvě zvodně : svrchní, vázanou především na kvartérní pokryv, zónu zvětrávání a podpovrchového rozpojení hornin, a spodní, vázanou na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika. Hladina podzemní vody je převážně volná a sleduje konformně terén. K infiltraci dochází prakticky v celé ploše rozšíření hornin krystalinika v závislosti na míře propustnosti kvartérního pokryvu a zvětralinového pláště. Nejpříznivější podmínky pro oběh podzemní vody jsou ve fluviálních sedimentech kolem některých toků, v nichž jsou zdroje podzemní vody místního významu. Méně významné je zvodnění krystalických hornin, pásma jejich povrchového zvětrávání a rozpojení. Relativně příznivé poměry pro vznik zdrojů podzemních vod jsou ve fluviálních uloženinách vodních toků, jakož i v klastických horninách vyplňujících dna depresí a erozní zářezy. Z

vodárenského

hlediska

je

považována

skupina

hydrogeologických

rajónů

Českomoravské vrchoviny za deficitní. Zdroje podzemních vod jsou v této oblasti zajišťovány většinou kopanými studněmi a jímacími zářezy vázanými na zvodně mělkých podzemních vod kvartérního pokryvu a zvětralinového pláště krystalinika. Využitelná vydatnost zdrojů většinou nepřesahuje 1 l/s. (zdroj : kr-vysocina.cz) Hydrologie Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Jihlavy, Oslavy, Svratky a Želivky. Podle členění území do regionů povrchových vod lze na území kraje vymezit čtyři oblasti vodnosti. 24


Nejméně vodná oblast (0 - 3 l/s.km2) je vymezena na jihovýchodním okraji Českomoravské vysočiny – v oblasti Jaroměřice nad Rokytnou - Náměšť, Velká Bíteš. Ta se vyznačuje také velmi malou retenční schopností krajiny a poměrně vysokým stupněm rozkolísanosti odtoku. Pásovitě na ni navazuje oblast málo vodná (3 - 6 l/s.km2), zahrnující severozápadní části Křižanovské vrchoviny (Jihlava, Třebíč, Jemnice, Velké Meziříčí) a od západu část území okresu Pelhřimov a Havlíčkův Brod (Ledeč, Hořepník). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá, stupeň rozkolísanosti odtoku slabý až střední. Ostatní část kraje (mimo nejvyšších partií Žďárských a Jihlavských vrchů) patří do oblasti 2

středně vodné (6 - 10 l/s.km ). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá až dobrá, stupeň rozkolísanosti odtoku střední. Oblast dosti vodná (10 - 15 l/s.km2) zahrnující oblast Železných hor a Žďárských vrchů a na jihozápadě Javořici. Z hlediska průměrného ročního průtoku patří mezi největší řeky na Vysočině Jihlava (11,4 m3/s), Sázava (9,9 m3/s) a Želivka (7,2 m3/s), avšak v republikovém srovnání patří spíše mezi méně významné. Do Severního moře odvádějí povrchovou vodu řeky Doubrava, Sázava a Želivka, na opačnou stranu do Černého moře odvádějí povrchovou vodu řeky Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Moravská Dyje. Územím Kraje Vysočina prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Hranice probíhá po hřebenech Českomoravské vrchoviny v ose Svratka - Herálec - Žďár nad Sázavou - Jihlava - Větrný Jeníkov - Křemešník - Javořice. Do povodí Černého moře spadá území okresu Třebíč a převážná část okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou. Jedná se o část povodí Svratky a Jihlavy se svými přítoky. V jižní části kraje je to povodí Dyje s toky Moravská Dyje a Želetavka. Do povodí Severního moře zasahuje na severu povodí Chrudimky a Doubravky. Jihozápadně od nich povodí Sázavy a Želivky, na jihozápadě Kamenice, Žirovnice a další přítoky. Na území Kraje Vysočina se nachází několik významných vodních nádrží (přehrad), z nichž některé jsou významnými zdroji pitné vody i z celorepublikového hlediska. Jedná se především o vodárenskou nádrž Švihov na řece Želivce, dále to je vodárenská nádrž Vír na řece Svratce, vodárenská nádrž Mostiště na řece Oslavě, vodárenské nádrže Hubenov a Nová Říše. Značná část území okresu Třebíč je zásobována vodou z vodárenské nádrže Vranov v Jihomoravském kraji. Na území kraje se taktéž nachází významné vodní dílo Dalešice (nádrže Kramolín a Mohelno) na řece Jihlavě, které je zdrojem vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Území Kraje Vysočina se vyznačuje také velkým počtem větších či menších rybníků, celkem jich je přibližně 8 900. Největší z nich Velké Dářko s rozlohou 206 ha slouží především k rekreačním účelům, dalšími jsou Veselský rybník (87 ha) a Matějovský rybník (69 ha). Kolem Velkého Dářka jsou také proslulá rašeliniště.

25


Z hlediska zásob podzemní vody patří území Kraje Vysočina mezi chudší kraje, nejvýznamnějšími zdroji kvalitní podzemní vody jsou Podmoklany u Chotěboře, HeralticeOpatov-Předín u Třebíče a Rytířsko u Jihlavy. Kvalita povrchové i podzemní vody není v některých oblastech kraje na dobré úrovni. Příčinu lze hledat v předcházejícím období s ohledem na intenzivní zemědělství a nedostatečné čištění odpadních vod. Díky výstavbě nových ČOV, i rekonstrukci a intenzifikaci stávajících, dochází postupně ke zlepšování tohoto stavu. (zdroj : kr-vysocina.cz) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Území Kraje Vysočina lze považovat za vodohospodářsky poměrně významné. Severní část kraje je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod Žďárské vrchy, která zasahuje severozápadní část okresu Žďár nad Sázavou a severovýchodní cíp okresu Havlíčkův Brod (rozloha 69 700 ha, z toho cca 51 000 ha v Kraji Vysočina). Hranice CHOPAV je vymezena téměř shodně s hranicí CHKO. Prakticky celá CHOPAV Žďárské vrchy je pramennou oblastí významných vodních toků a přítoků velkých řek, prochází tudy rozvodnice hlavních povodí (úmoří). Východní část náleží povodí Moravy (úmoří Černého moře), západní část povodí Vltavy a menší území na severu povodí Labe (úmoří Severního moře). Tím je do značné míry dáno, že se jedná o důležité zdrojové území, a to jak z hlediska podzemních, tak i povrchových vod. (zdroj : kr-vysocina.cz) Ovzduší a klima : Klimatické poměry V kapitole hydrologie byla zmíněna obecně nízká retenční schopnost krajiny, která je nepříjemná zvláště v souvislosti s klimatickými charakteristikami kraje, mezi něž patří i vesměs vyšší srážkové úhrny (viz tab. 5). Klimatické poměry zájmového území jsou určeny především jeho nadmořskou výškou. Pouze plošně nepříliš rozsáhlé nejvyšší partie území (Žďárské vrchy, Křemešník a Javořická vrchovina, a také níže položené Habersko, exponované ale severním větrům) patří k chladné oblasti, konkrétně k regionu CH7, zbytek území (tzn. prakticky celý kraj) náleží k mírně teplé oblasti, přičemž relativně nejteplejší regiony se uplatňují v dolním Podoubraví (reg. MT10) a na Náměšťsku a Jevišovicku, kde se již projevuje i vliv srážkového stínu Českomoravské vrchoviny (region MT11).

26


Tabulka 5 : Základní charakteristiky klimatických regionů Kraje Vysočina Klimatické charakteristiky

CH7

MT2

MT3

MT5

10–30

20–30

20–30

30–40

počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C

120–140

140–160

120–140

140–160

počet mrazových dnů

140–160

110–130

130–160

130–140

50–60

40–50

40–50

40–50

–3 až –4

–3 až –4

–3 až –4

–4 až –5

15–16

16–17

16–17

16–17

120–130

120–130

110–120

100–120

počet letních dnů

počet ledových dnů průměrná teplota vzduchu v lednu (°C) průměrná teplota vzduchu v červenci (°C) počet dnů se srážkami 1 mm a více roční úhrn srážek (mm)

850–1 000

700–800

600–700

550–750

počet dnů se sněhovou pokrývkou

100–120

80–100

60–100

60–100

počet zamračených dnů

150–160

150–160

120–150

120–150

40–50

40–50

40–50

40–50

MT7

MT9

MT10

MT11

počet jasných dnů

Klimatické charakteristiky počet letních dnů

30–40

30–40

40–50

40–50

počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C

140–160

140–160

140–160

140–160

počet mrazových dnů

110–130

110–130

110–130

110–130

počet ledových dnů

40–50

30–40

30–40

30–40

–2 až –3

–3 až –4

–2 až –3

–2 až –3

16–17

17–18

počet dnů se srážkami 1 mm a více

110–120

100–120

110–120

90–100

roční úhrn srážek (mm)

650–750

650–750

600–750

550–650

60–80

60–80

50–60

50–60

120–150

120–150

120–150

120–150

40–50

40–50

40–50

40–50

průměrná teplota vzduchu v lednu (°C) průměrná teplota vzduchu v červenci (°C)

počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů

17–18

17–18

Výrazně převažujícími regiony jsou reg. MT3 a MT5 - pro většinu území kraje je tedy charakteristické krátké léto, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, a normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá zima s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. (zdroj : migesp.cz) Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé ČR prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Na území kraje je v současnosti 7 lokalit měření kvality ovzduší (ve správě ČHMÚ) - v lokalitách Jihlava, Třebíč, Kostelní Myslová probíhá automatizovaný měřící program (AIM), v lokalitách Dukovany, Křižanov, Velké Meziříčí a Košetice manuální měřící program (MIM).

27


Dále jsou v Kraji Vysočina 3 stanice ve správě Zdravotního ústavu – Havlíčkův Brod (Smetanovo náměstí), Jihlava (Znojemská) a Žďár nad Sázavou. Mimo výše uvedený státní monitoring zajistil Kraj Vysočina nad rámec zákona další měření. Jedná se o měření provedená v souvislosti s projektem "Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik", který zrealizoval v letech 2008 a 2009 ČHMÚ ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Brně. Měření potvrdilo významný vliv lokálních topenišť a dopravy, zejména dálnice D1. I přes všechny významné zdroje znečišťování ovzduší studie definovala z pohledu imisí Kraj Vysočina jako jeden z nejčistších v České republice. V návaznosti na uvedenou studii provádí od roku 2010 společnost ENVItech Bohemia s.r.o., Praha měření znečištění ovzduší na stanici umístěné v areálu společnosti Automotive Lighting s.r.o. v průmyslové zóně Jihlava. Výsledky jsou zveřejňovány na webových stránkách krajského úřadu (zdroj : kr-vysocina.cz). Kraj Vysočina také inicioval rozšířit sledování ovzduší na celý kraj v rámci Informačního systému kvality ovzduší v Kraji Vysočina s cílem získat data o plošném znečištění ovzduší s ohledem na dopad průmyslového znečištění, vliv dopravy a lokálních topenišť. Systém je v provozu od r. 2012. Základem systému jsou tři mobilní měřící stanice, které v intervalu 8 týdnů měří ve 24 pečlivě vybraných lokalitách hodnoty nejvýznamnějších znečišťujících látek, jako jsou např. prašné částice PM10 a PM2,5, NO, NO2, a další oxidy dusíku, SO2, VOC (těkavé organické sloučeniny), polyaromatické uhlovodíky, výběrově také aldehydy a dioxiny. Současně se měří meteorologické prvky (směr a rychlost větru, teplota, tlak, vlhkost vzduchu). Data získaná z této sítě se on-line zveřejňují na těchto stránkách, aby měla široká veřejnost aktuální informace o znečištění ovzduší na jednotlivých místech kraje. Především však slouží výsledky měření k dlouhodobému sledování stavu ovzduší v Kraji Vysočina a k modelování výhledů. (zdroj : kr-vysocina.cz) Výňatek ze závěru roční závěrečné zprávy z měření 2013 - 2014 : Měření potvrdilo, že Kraj Vysočina patří k nejčistším regionům v České republice. I v případě látek, se kterými se ovzduší v ČR potýká nejvíce (PM10, PM2,5, benzo(a)pyren) byly naměřeny poměrně nízké koncentrace. Vyšší koncentrace (zejména v případě výše zmíněných látek) byly měřeny pouze během epizod, kdy byly nepříznivé rozptylové podmínky způsobené inverzním charakterem počasí, popř. pokud došlo k výraznějšímu lokálnímu ovlivnění.

28


V případě koncentrací PM10 došlo v několika lokalitách k překračování hodnoty imisního limitu pro PM10, ale vzhledem k tomu, že tato hodnota může být za kalendářní rok 35x překročena, není jisté, zda by na nějaké lokalitě došlo k překročení imisního limitu. V případě průměrných ročních koncentrací PM10 a PM2,5 by k překročení imisního limitu nedošlo na žádné lokalitě. Zvýšené koncentrace byly často měřeny v Pacově, Lukavci, Bystřici nad Pernštejnem, Golčově Jeníkově a také Kamenici nad Lipou. V případě benzo(a)pyrenu došlo na každé z lokalit pouze ke 4 odběrům za rok, což není dostatečné množství pro hodnocení z hlediska imisního limitu. V prvním roce měření byly měřeny vysoké koncentrace v lokalitě Bystřice nad Pernštejnem, v druhém roce byly měřeny zvýšené koncentrace na více lokalitách v jednotlivých kampaních, žádná však nebyla tak odskočená jako Bystřice v prvním roce měření. Lze však vytipovat lokality, kde by případně mohlo dojít k překročení imisního limitu. U ostatních legislativou sledovaných škodlivin (SO2, NO2, O3, benzen) nedochází většinou k překročení ani dolní meze pro posuzování, natož pak imisního limitu. (zdroj : ovzdusivysocina.cz) Botanická charakteristika : Fytogeografické zařazení a rekonstrukční vegetace Fytogeograficky spadá posuzovaná oblast dle regionálního fytogeografického členění prakticky výhradně do obvodu českomoravského mezofytika, pouze nejvyšší polohy (Žďárské vrchy, okolí Javořice) do českého oreofytika; panonské termofytikum se uplatňuje naprosto mizivě při východní hranici okresu Třebíč - viz tab. 6. (zdroj : geoportal.gov.cz) Výrazně převládající rekonstrukční vegetační jednotkou území jsou společenstva listnatých a smíšených lesů, konkrétně různé typy bučin s převahou bučin acidofilních (LuzuloFagion) a květnatých (Eu-Fagenion), přecházející ve vyšších polohách přes smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) do sporadických podmáčených a klimaxových smrčin (Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Piceetum) v nejvyšších partiích. V nižších polohách tvoří rekonstrukční vegetaci různé typy doubrav, především acidofilních (Genisto germanicaeQuercion), v teplejších oblastech na severozápadě (dolní Podoubraví) a jihovýchodě (Třebíčsko) i dobohabřiny (Carpinion). Na suťové svahy a zaříznutá říční údolí jsou vázány maloplošné suťové a roklinové lesy (Tilio-Acerion), údolí Jihlavy a Oslavy v nejteplejších partiích regionu zaujímají společenstva subacidofilních středoevropských teplomilných doubrav (Quercion petraeae). Na údolí Jihlavy, konkrétně na hadcové těleso u Dukovan, je vázán i jediný výskyt bazifilních perialpinských borů (Erico-Pinion); acidofilní bory (Dicranopinion) se vyskytují především na dalších hadcových tělesech ve vyšších polohách kraje.

29


Pouze maloplošně, v nivách vodních toků a v prameništích jsou mapovány lužní lesy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Primární bezlesí bylo vyvinuto pouze ostrůvkovitě, na sporadických extrémních stanovištích (skalní biotopy, suťová vegetace, hlubší partie rašelinišť). (zdroj : Čech L. & al. (2002) : Jihlavsko. In : Mackovčin P., Sedláček M. (eds.) : Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno.) Tabulka 6 : Fytogeografické členění zájmového území fytogeografická oblast

TERMOFYTIKUM

fytogeografický obvod

Panonské termofytikum

okres/podokres

16

fytogeografická oblast

Znojemsko-brněnská pahorkatina

MEZOFYTIKUM


Českomoravské mezofytikum

okres/podokres

41

Střední Povltaví

42b

Táborsko-vlašimská pahorkatina

65

Kutnohorská pahorkatina

66

Hornosázavská pahorkatina

67

Českomoravská vrchovina

68

Moravské podhůří Vysočiny

69b

Sečská vrchovina

fytogeografická oblast

OREOFYTIKUM


České oreofytikum

okres/podokres

90

Jihlavské vrchy

91

Žďárské vrchy

Aktuální stav vegetace Aktuální vegetace je ovšem výše popsanému rekonstrukčnímu stavu značně vzdálená – výrazně jí dominují biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem (formační skupina X). V lesních porostech převažují jehličnaté monokultury (X9A), přičemž podíl jehličnanů je zde nejvyšší ze všech krajů ČR. Dominantní dřevinou v kraji je smrk (cca 74 %), následuje borovice (11,1 %) a modřín (2,1 %). Z listnatých dřevin se v Kraji Vysočina nejvíce uplatňují buky (3,3 %), duby (2,1 %) a olše (1,8 %). Zastoupení jehličnanů výrazně stoupá s nadmořskou výškou, takže porosty s vyšším podílem listnatých dřevin se nacházejí především v nižších polohách nebo podél vodních toků. Lesní společenstva zejména v návětrných partiích bývají často poškozena dálkovým přenosem škodlivin v ovzduší.

30


Průměrná lesnatost kraje dosahuje 29,7 % a je tedy o něco nižší než činí celostátní průměr. Nejvíce zalesněnými partiemi kraje jsou Žďárské a Jihlavské vrchy; v některých níže položených a méně členitých oblastech je lesnatost naopak velmi nízká (Habersko, Havlíčkobrodsko, okolí Moravských Budějovic, Náměšťsko). Podobně zemědělským pozemkům nižších a středních poloh dominují rozsáhlé scelené plochy intenzivně využívané orné půdy (X2), se stoupající nadmořskou výškou se zvyšuje podíl luk a pastvin (X5); nezanedbatelná část pozemků také leží ladem a přerůstá obvyklou postagrární ruderální vegetací a náletovými dřevinami (X7±X12). Z posledně popsaných stanovišť, z areálů typu brownfields a z dopravních uzlů se v kraji šíří invazivní druhy rostlin, především křídlatka sachalinská (Reynoutria sachaliensis), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a jejich kříženci, v menší míře potom bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Přírodě blízká stanoviště se ve sledovaném území dochovala především ve vyšších polohách vrchovin, v členitějších partiích nižších a středních poloh (výrazná údolí vodotečí, strmé zlomové svahy) a ve specifických typech krajin, do nichž nepronikla urbanizace ani intenzivní zemědělství (rybniční krajiny, nivy v úsecích s neregulovanými koryty vodotečí apod. Podíl biotopů přírodních formací je ale značně nízký až mizivý, což je důsledkem vysokého zornění zemědělských půd a nepříznivého způsobu hospodaření v lesích, na rybnících a vodních tocích. (zdroj : Chytrý M. & al. (2010) : Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha.) Zoologická charakteristika : Podle zoogeografického členění je zájmové území součástí zoogeografické provincie listnatých lesů. (zdroj : Mařan J. (1958) : Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2.) V regionu se vyskytovala fauna hercynského původu se západními, na jv. okraji i panonskými vlivy. Obohacující panonské, mediteránní či naopak atlantické vlivy se ale ve sledovaném regionu, relativně vysokém, ale současně poněkud "utopeném" za hradbou pohoří uvnitř české kotliny, příliš neprojevily. Celkově větší nadmořská výška území a absence severojižně orientovaných říčních údolí omezila pronikání především teplomilných druhů z kontaktní panonské oblasti; tyto druhy tak svým rozšířením zasáhly pouze nižší jihovýchodní okraj regionu. (zdroj : Čech L. & al. (2002) : Jihlavsko. In : Mackovčin P., Sedláček M. (eds.) : Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno.)

31


Základ fauny Kraje Vysočina (resp. Českomoravské vrchoviny, která jeho převážnou část zaujímá) tvořily druhy vázané na lesní prostředí, dnes ovšem v ochuzeném spektru přežívající pouze ve větších lesních komplexech s relikty přirozené skladby dřevin. Podíl lesů v krajině se totiž vlivem lidské činnosti postupně snižoval za současného nástupu nově příchozích nelesních druhů, přičemž často se jednalo o druhy využívající nebo preferující člověkem vytvořená prostředí nebo druhy typicky synantropní. Lze předpokládat, že oproti výchozímu lesnímu stavu je tak fauna regionu jako celku druhově poněkud pestřejší, nicméně ve srovnání s předindustriálními a předkolektivizačními historickými fázemi vývoje krajiny je přesto v subregionálním a lokálním měřítku aktuálně v různé míře druhově ochuzená - od relativně stále druhově bohatých horských lesů nebo rybničních oblastí až po velmi degradované partie intenzivní zemědělské krajiny nebo urbanizovaných území. (zdroj : Culek M. & al. (1996) : Biogeografické členění ČR. - ENIGMA Praha.) (zdroj : Čech L. & al. (2002) : Jihlavsko. In : Mackovčin P., Sedláček M. (eds.) : Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno.) Krajina : Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita krajiny odpovídá aktuálnímu využití území a výše charakterizované kvalitě jeho vegetačního pokryvu. Pokud pomineme extrémní případ urbanizovaných území s vesměs velmi nízkou ES, vyznačují se relativně nejnižší ekologickou stabilitou plochy intenzivních agrocenóz (především orné půdy) zemědělských partií území. V lesozemědělské krajině, ve sledovaném okruhu převažující, stoupá ES na střední úroveň, aby v krajinných segmentech a celcích s vyšší diverzitou stanovišť a větší mírou dochování jejich přirozeného charakteru (zalesněné vyšší polohy, členitější partie území, rybniční krajiny, atd.) dosáhla úrovně vysoké až velmi vysoké. Koeficient ekologické stability, vyjadřující poměr výměry ekologicky stabilních ploch (např. louky, lesy, rybníky apod.) a ekologicky nestabilních ploch (orná půda, zastavěné plochy apod.), dosahuje za celý Kraj Vysočina hodnoty 1,08 (střední ES). V Kraji Vysočina sice nejsou, s výjimkou vyšších partií Žďárských vrchů a Jihlavských vrchů, rozsáhlejší souvislá území se zvýšenou ekologickou stabilitou, přesto je kostra ekologické stability území poměrně dochovaná a byla dostatečná pro vymezení převážně funkční osnovy nadregionálního a regionálního ÚSES.

32


Biogeografické zařazení, obecně geografická typologie Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je území Kraje Vysočina součástí nebo do něj zasahuje 11 bioregionů, přičemž největší podíl rozlohy mají bioregiony pelhřimovský (1.46), havlíčkobrodský (1.48) a velkomeziříčský (1.50). Tabulka 7 : Biogeografické členění zájmového území biogeografická provincie

STŘEDOEVROPSKÝCH LISTNATÝCH LESŮ

biogeografická

1.

hercynská

subprovincie bioregion

1.5

Českobrodský bioregion

1.22

Posázavský bioregion

1.23

Jevišovický bioregion

1.31

Třeboňský bioregion

1.46

Pelhřimovský bioregion

1.48

Havlíčkobrodský bioregion

1.49

Železnohorský bioregion

1.50

Velkomeziříčský bioregion

1.51

Sýkořický bioregion

1.64

Javořický bioregion

1.65

Žďárský bioregion

(zdroj : Culek M. & al. (1996) : Biogeografické členění ČR. - ENIGMA Praha.) Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin zaujímají sledované území krajiny chladných pohoří s bučinami s jedlí na pseudoglejích a kambisolech, lemované moderátními pohořími s bukovodubovými lesy na luvisolech a kambisolech. Oběma typům krajin dominují členité silikátové pahorkatiny a silikátové vrchoviny, přecházející do plochých silikátových pahorkatin. (zdroj : geoportal.gov.cz) Krajinný ráz, krajinná typologie : Z vizuálního hlediska je pro území Kraje Vysočina charakteristické střídání segmentů lesní a zemědělské krajiny. Rozsáhlejší lesní komplexy se nacházejí zejména v pramenné oblasti hlavního evropského rozvodí ve Žďárských vrších, na výrazných hřbetech Jihlavské a Křemešnické vrchoviny a na hřebeni Železných hor. Lesy mají převážně nepříznivou druhovou skladbu s dominancí smrkových porostů s nízkou stabilitou.

33


Zbytku území dominují zemědělsky využívané partie, tvořené především rozsáhlými scelenými plochami intenzivních agrocenóz. V krajině se tak nadále negativně projevuje přetrvávající snaha o intenzivní produkční využití půdy na zorněných pozemcích, současně ale přibývá neobhospodařovaných postagrárních lad s charakteristickými ruderálními a náletovými porosty, přičemž agroenvironmentální programy, které by mohly tuto ne právě příznivou situaci napomoci částečně napravit se dosud v kraji neuplatňují. V území je tak z hlediska krajinného rázu do značné míry zakonzervován stav vzniklý ve 2. pol. 20. stol. V zemědělsky využívaných partiích krajiny se v té době původní extenzivní obhospodařování malých ploch změnilo na intenzivní velkoplošné hospodářství téměř průmyslového

charakteru.

Intenzivní

využívání

krajiny

socialistickou

zemědělskou

velkovýrobou ovšem vedlo k degradaci krajinného rázu zejména scelováním pozemků, odstraňováním drobných krajinných prvků, regulováním vodotečí (za současné likvidace břehových porostů), rušením polních cest atd. Totéž období se podepsalo i na sídelní struktuře území - zanikla řada staveb ve volné krajině, osídlení se koncentrovalo do měst a větších obcí. I uvnitř těchto sídel řada starších objektů byla přestavována nebo nahrazována stavbami s "užitností" hypertrofovanou na úkor estetického působení a přijatelných rozměrových parametrů. Výrazným prvkem většiny obcí se ale staly naddimenzované a striktně účelově řešené zemědělské areály, situované navíc často v poměrně nápadných polohách. Zhruba od 50. let 20. stol. byly také některé části sledovaného území výrazně industrializovány. Tento regionální proces byl součástí celostátní industrializace, zaměřené na energeticky náročný těžký průmysl, s čímž souvisí jeden z nejvýraznějších zásahů do krajinného rázu území – výstavba jaderné elektrárny Dukovany. Některé z výše zmíněných negativních procesů se v modifikované podobě projevují i v současné době (gigantické haly rozsáhlých průmyslových, skladových a obchodních zón na okrajích měst, katalogová rodinná zástavba i v menších obcích apod.). Současně se ale výrazně zlepšuje péče o historické dědictví v krajině, které je v rámci hodnoceného území aktuálně chráněno 2 krajinnými památkovými zónami a 33 městskými a vesnickými památkovými zónami a rezervacemi. Státní seznam nemovitých kulturních památek uvádí ze sledovaného území 3 038 jednotlivých položek a ochrana kulturního dědictví v kraji zahrnuje i 13 národních kulturních památek a 3 lokality světového kulturního dědictví UNESCO. (zdroj : mkcr.cz) Pro ochranu přírodní složky krajiny nebo krajinného rázu komplexně je na území Kraje Vysočina dále vyhlášeno 175 zvláště chráněných území (2 velkoplošná v kategorii CHKO a 173 maloplošných), 75 EVL soustavy NATURA 2000, 381 objektů kategorie památný strom (celkem 3 757 jedinců), 238 registrovaných VKP a 9 přírodních parků. (zdroj : kr-vysocina.cz)

34


Krajinná typologie Kraje Vysočina : -

z hlediska sídelního patří většina území k vrcholně až pozdně středověké sídelní krajině

-

z hlediska reliéfu dominuje krajina vrchovin Hercynika, přecházející ve vyšších nebo tektonicky výrazně modelovaných partiích (Železné hory, vrcholové polohy Jihlavských vrchů) do krajin výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů, v nižších polohách Třebíčska a Podoubraví do krajiny plošin a pahorkatin, přičemž v Podoubraví se jedná o plošiny rozřezané; ve vazbě na páteřní vodoteče území se uplatňují krajiny zaříznutých údolí

-

z hlediska využití území velmi výrazně převládá krajina lesozemědělská, prokládaná krajinou lesní, při jv. okraji území i zemědělskou a místy poměrně rozsáhlými partiemi krajiny rybniční; spíše sporadické jsou segmenty krajiny urbanizované (zdroj : Löw & spol., s.r.o. (2005) : Typologie České krajiny. - Brno.)

Území a objekty ochrany přírody a krajiny : Velkoplošná zvláště chráněná území 

CHKO Železné hory (ÚSOP 65) – rozloha 28 643 ha, z toho 9 949 ha v Kraji Vysočina; předmět ochrany : ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytváření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využití krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu.



CHKO Žďárské vrchy

(ÚSOP 75) – rozloha 70 890 ha, z toho 51 495 ha v Kraji

Vysočina; předmět ochrany : ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní díla. Maloplošná zvláště chráněná území a smluvně chráněná území Na území Kraje Vysočina je vyhlášeno 191 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 6 171 ha. V kategorii smluvně chráněných území jsou vedeny 2 lokality o celkové rozloze 1 ha.

35


Evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 V Kraji Vysočina je vyhlášeno 75 evropsky významných lokalit o celkové rozloze 8 931 ha. Na území kraje není vymezena ani do něj nezasahuje žádná ptačí oblast. Památné stromy Na území Kraje Vysočina je vyhlášeno 389 objektů kategorie památný strom od stromů jednotlivých po skupiny do 304 exemplářů (celkem 3 663 jedinců). Registrované významné krajinné prvky V Kraji Vysočina je evidováno 237 registrovaných VKP (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění) o celkové rozloze 1 099 ha. Přírodní parky 

PPk Balinské údolí – rozloha 428 ha; cíl ochrany : zachování území pro jeho krajinné hodnoty a využití k zotavení občanů i jejich poučení



PPk Bohdalovsko – rozloha 6 041 ha; cíl ochrany : ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, zachování hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci



PPk Čeřínek – rozloha 2 313 ha; cíl ochrany : zachování krajinných hodnot za účelem poučení, zotavení a aktivního odpočinku občanů



PPk Doubrava – rozloha 65 ha; cíl ochrany : zachování krajinného rázu území při umožnění únosného turistického využití a rekreace



PPk Melechov – rozloha 3 226 ha; cíl ochrany : zachování krajinného rázu území s charakteristickou strukturou zemědělských kultur, lesních porostů, rozptýlenou zelení apod., při umožnění únosného turistického využití



PPk Rokytná – rozloha 1 640 ha; cíl ochrany : zachování krajinného rázu území při umožnění turistického využívání a rekreace i únosné urbanizace



PPk Střední Pojihlaví – rozloha 800 ha; cíl ochrany : zachování málo narušeného přírodního prostředí pro rekreaci občanů a k poučení, osvěžení či zotavení



PPk Svratecká hornatina – rozloha 24 817 ha; cíl ochrany : ochrana krajinného rázu bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti, zachování hodnoty krajiny s podmínkami pro individuální rekreaci



PPk Třebíčsko – rozloha 8 862 ha; cíl ochrany : zachování hodnot území a jeho využití k zotavení a poučení občanů

36


ÚSES Nadregionální biocentra 

NRBC 55 Špičák – rozloha 1 839 ha; charakteristika : zdvižená plochá vrchovina na krystalických břidlicích a žulách s přirozenými bučinami, rašeliništi a rašelinnými loučkami, místy kulturní smrčiny



NRBC 57 Chraňbožský les – rozloha 1 500 ha; charakteristika : jednotvárné zdvižené plošiny na kyselých krystalických břidlicích s dominujícími jehličnatými monokulturami s fragmenty bučin, olšin, místy louky s výskyty zvláště chráněných druhů rostlin



NRBC 58 Údolí Doubravy – rozloha 999 ha; charakteristika : zaříznutá skalnatá údolí s převahou kulturních smrčin a ostrůvky reliktních borů s příměsí listnatých dřevin, místy slatinné louky a xerotermní biotopy na opukách



NRBC 60 Polom – rozloha: 1 270 ha charakteristika : vrcholová plošina s mělkými údolími toků; vegetaci dominují smrkové monokultury s fragmenty jedlobučin, na údolí vodotečí jsou vázány olšiny a rašelinné a mokré louky



NRBC 61 Rasůveň – rozloha: 1 478 ha charakteristika : skalnaté údolí Oslavy a zdvižené plošiny a ploché vrchoviny, místy s podmáčenými sníženinami; stanovištně velmi pestré území



NRBC 62 Údolí Hodonínky – rozloha 1 645 ha; charakteristika : údolní fenomén s přirozenými bučinami a habřinami, olšinami s bledulemi, lady a křovinami



NRBC 80 Pařezitý/Roštejn – rozloha 2 887 ha; charakteristika : ploché vrchovinné hřbety a vrcholové plošiny s podmáčenými sníženinami; stanovištně pestré území



NRBC 81 Žákova hora – rozloha 2 358 ha; charakteristika : ploché vrchovinné hřbety se skalami, plochá úvalovitá údolí a podmáčené sníženiny s odpovídajícími ekosystémy (bučiny, smrčiny s klenem a podmáčené smrčiny, skalní biotopy)



NRBC 2004 Mohelno – rozloha 520 ha; charakteristika : největší hadcový ostrov teplé oblasti ČR s řadou unikátních a reliktních společenstev, druhů a forem



NRBC 2009 Dářko – rozloha 803 ha; charakteristika : podmáčená sníženina s relativně velkým rybníkem, reprezentující rašelinné a mokřadní biotopy vyšších vrchovin Nadregionální biokoridory



K75 Lichnice–Polom – délka 13,5 km; osa : mezofilní bučinná



K76 Polom–Žákova hora – délka 12,8 km; osa : mezofilní bučinná



K77 Chraňbožsky les–Údolí Doubravy – délka 27,9 km; osa : mezofilní bučinná



K78 K 61–K 124 – délka 78,0 km; osa : mezofilní bučinná



K120 Čunkovský hřbet–Pařezitý/Roštejn – délka 80,0 km; osa : mezofilní bučinná



K123 Pařezitý/Roštejn–Špičák – délka 11,0 km; osa : mezofilní bučinná 37




K124 Špičák–Rasůveň – délka 56,2 km; osa : mezofilní bučinná



K125 K124–Žákova hora – délka 25,2 km; osa : mezofilní bučinná



K126 Údolí Doubravy–K125 – délka 16,2 km; osa : mezofilní bučinná



K127 Žákova hora–Údolí Hodonínky/1 – délka 44,0 km; osa : mezofilní bučinná



K127 Žákova hora–Údolí Hodonínky/2 – délka 8,5 km; osa : mezofilní hájová



K128 Údolí Hodonínky–Podkomorské lesy/1 – délka 28,8 km; osa : mezofilní bučinná



K128 Údolí Hodonínky–Podkomorské lesy/2 – délka 27,6 km; osa : mezofilní hájová



K140 Mohelno– K161/1– délka 14,6 km; osa : teplomilná



K140 Mohelno–K161/2 – délka 0,0 km; osa : mezofilní hájová



K181 K124–Mohelno/1– délka 18,0 km; osa : mezofilní bučinná



K181 K124–Mohelno/2 – délka 51,0 km; osa : mezofilní hájová



K181 K124–Mohelno/3 – délka 25,0 km; osa : teplomilná Ostatní skladebné prvky ÚSES Na území Kraje Vysočina je dále vymezeno nebo do něj zasahuje 154 regionálních

biocenter o celkové ploše 13 085 ha a 143 regionálních biokoridorů o celkové délce 646 km. V lokálním detailu je nadregionální a regionální kostra ÚSES zahuštěna sítí lokálních skladebných a interakčních prvků místních ÚSES. (zdroje : geoportal.gov.cz, nature.cz, kr-vysocina.cz) Území zvláštní ochrany z hlediska památkových hodnot : Lokality světového kulturního dědictví UNESCO 

Telč – historické jádro města (ÚSKP 4)



Zelená Hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (ÚSKP 5)



Třebíč – židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (ÚSKP 12) Národní kulturní památky



Havlíčkova Borová – rodný dům Karla Havlíčka Borovského (ÚSKP 148)



Telč – zámek (ÚSKP 218)



Žďár nad Sázavou – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (ÚSKP 221)



Lipnice nad Sázavou – zřícenina hradu (ÚSKP 274)



Jaroměřice nad Rokytnou – zámek (ÚSKP 275)



Náměšť nad Oslavou – zámek (ÚSKP 276)



Třebíč – klášter s kostelem sv. Prokopa (ÚSKP 294)



Třebíč – židovský hřbitov (ÚSKP 295) 38




Jihlava – kostel sv. Jakuba Většího (ÚSKP 334)



Polná – kostel Nanebevzetí Panny Marie (ÚSKP 335)



Havlíčkův Brod – Štáflova chalupa (ÚSKP 367)



Želiv – klášter premonstrátů (ÚSKP 368)



Jihlava – přemyslovský krucifix (ÚSKP 375)



Tasice – sklárna (ÚSKP 391)



Pohleď – Michalův statek (ÚSKP 392)



Červená Řečice – zámek (ÚSKP 393) Krajinné památkové zóny



KPZ Náměšťsko (ÚSKP 2390) – ochrana členité krajiny s výrazným údolním fenoménem vodotečí, rybniční soustavou a historickými krajinářskými úpravami ve vazbě na Náměšťský a Jinošovský zámek a přilehlé obory.



KPZ Vranovsko-Bítovsko (ÚSKP 2392) – ochrana části údolí Dyje a Želetavky se zvýšenou koncentrací památkových objektů a dochovanou urbanistickou strukturou jak celkově, tak v detailu sídel, a s dramatickým přírodním pozadím výrazného údolního fenoménu doplněného vodní plochou Vranovské přehrady. Na území Kraje Vysočina tato KPZ zasahuje pouze zcela okrajově. Městské a vesnické památkové zóny a rezervace Na území Kraje Vysočina jsou vyhlášeny 3 městské památkové rezervace (Jihlava,

Telč, Pelhřimov), 22 městských památkových zón (Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Přibyslav, Brtnice, Polná, Telč-staré město, Třešť, Jimramov, Nové Město na Moravě, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Červená Řečice, Kamenice nad Lipou, Pacov, Počátky, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Třebíč), 3 vesnické památkové rezervace (Krátká, Křižánky, Dešov), 5 vesnických památkových zón (Petrovice, Praskolesy, Ubušínek. Zhoř, Boňov) a 22 ochranných pásem jak již výše jmenovaných zón, rezervací a objektů, tak některých dalších památek (viz níže) v exponovaných pozicích. Jednotlivé kulturní památky Podle aktuálních údajů ÚSKP je na území kraje evidováno dalších celkem 2 977 nemovitých kulturních památek od větších areálů až po drobné památky (kapličky, kříže, sochy, smírčí kameny) v zástavbě i ve volné krajině. (zdroj : mkcr.cz)

39


DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY A VYBAVENOST ÚZEMÍ

Demografické charakteristiky : K 1.1.2014 žilo v Kraji Vysočina přes 510 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31.12.2013 celkem 57 %. V roce 2013 se mírně snížil počet narozených dětí, ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Podíl dětí narozených mimo manželství je dlouhodobě nižší než v ostatních regionech České republiky s výjimkou Zlínského kraje, ale má rovněž vzestupnou tendenci a v roce 2013 dosáhl hranici 38,9 %. (zdroj : czso.cz) Tabulka 8 : Základní charakteristika Kraje Vysočina - vybrané ukazatele v r. 2013 Měřicí jednotka

Kraj Vysočina

Podíl na ČR v %

ÚZEMÍ (k 31. 12.) km2

Rozloha Počet obcí Hustota obyvatelstva Podíl městského obyvatelstva

6 796

8,6

704

11,3

osoby/km2

75,1

1)

%

57,0

osoby

510 209

4,9

7 814

1,8

133,3

1)

69,4

OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) cizinci Na 1 000 obyvatel živě narození

‰

9,6

1)

10,2

zemřelí

‰

10,0

1)

10,4

roky

41,6

1)

41,5

40,2

1)

40,0

43,0

1)

42,9

Průměrný věk (k 31. 12.) muži ženy MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

mil. Kč

167 028

Kč

327 171

4,1 1)

388 771

TRH PRÁCE Zaměstnaní

tis. osob

236,4

zemědělství, lesnictví a rybářství

%

7,1

4,8

průmysl a stavebnictví

%

46,3

1)

37,5

tržní a netržní služby

%

46,6

1)

59,5

Míra ekonomické aktivity

%

58,3

1)

59,3

Obecná míra nezaměstnanosti (ILO)

%

6,7

1)

1)

3,0

7,0

ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Registrované subjekty (k 31. 12.)

107 395

4,0

obchodní společnosti

8 019

2,0

fyzické osoby

87 291

4,3

ha

276 686

11,2

Sklizeň: obiloviny

t

690 873

9,2

brambory

t

199 702

37,2

skot

kusy

211 000

15,6

prasata

kusy

247 277

15,6

ZEMĚDĚLSTVÍ Osevní plochy celkem (k 31. 5.)

Hospodářská zvířata (k 1. 4.)

40


VZDĚLÁVÁNÍ Děti, žáci, studenti (celkem) mateřských škol základních škol gymnázií

osoby 18 032 41 568 6 063

5,0 5,0 4,7

odborného vzdělávání (bez oborů nástavbového studia) vyšších odborných škol

15 364 1 508

5,2 5,3

vysokých škol (dle kraje trvalého bydliště studenta)

17 522

5,4

ZDRAVOTNICTVÍ Lékaři celkem

osoby

1 880

na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Nemocnice lůžka na 1 000 obyvatel

osoby

3,7 1 788 6 2 495 4,9

místa osoby

3 938 145 305

4,0 1)

4,5 4,7 3,2 4,4 1) 5,4

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Místa v zařízeních sociální péče celkem Příjemci důchodů celkem *)

podrobné vysvětlivky uvádíme v příslušných kapitolách Statistické ročenky Kraje Vysočina 2014 (zdroj : czso.cz)

1)

průměr ČR

4,8 5,1

(zdroj : czso.cz) Dopravní infrastruktura : Silniční a železniční síť Kraje Vysočina má strategický význam z pohledu vnitrostátního i celoevropského. Území kraje je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-PrahaVídeň/Bratislava-Budapešť). Dálnice D1 (v síti evropských silnic označení E50 a E65) tak slouží dopravě národní i evropské. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj. (zdroj : czso.cz) Silniční doprava Kraj Vysočina má ve srovnání se sousedními kraji v současné době relativně vysoký podíl provozované dálnice, avšak nejnižší podíl celostátní silniční sítě, tj. silnic I. třídy. Relativně hustou silniční síť tvoří krajské silnice, tj. silnice II. a především III. třídy. V ose silnice I/38 je vymezen koridor kapacitní silnice S8 Mladá Boleslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě - hranice ČR/Rakousko (Wien), posilující vnitrostátní vazby mezi významnými sídly Jihlava - Havlíčkův Brod - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Poděbrady (D11) - Nymburk s napojením na R10 (Mladá Boleslav) a zajišťující komunikační propojení ve směru severozápad - jihovýchod s napojením na Rakousko.

41


Železniční doprava Kraj Vysočina má k dispozici celkem 592 km celostátních a regionálních železničních tratí, z toho 183 km je elektrizováno. Z hlediska délky a hustoty železniční sítě patří Kraj Vysočina spolu s krajem Zlínským ke krajům s nejnižším rozsahem a hustotou sítě ČR. Nejvýznamnější je hlavní kolejové spojení (Kolín) - Havlíčkův Brod - Křižanov - (Brno Břeclav), které je v úseku Kolín - Havlíčkův Brod - Brno v návaznostech na I. tranzitní železniční koridor zařazeno jako doplňující trať evropské sítě mezinárodních železničních magistrál a mezinárodní kombinované dopravy dle evropských dohod AGC a AGTC. Letecká doprava Na území Kraje Vysočina jsou provozovány čtyři veřejná vnitrostátní letiště (Chotěboř, Jihlava, Křižanov, Přibyslav), jedno veřejné mezinárodní (Havlíčkův Brod) a jedno neveřejné mezinárodní letiště, kde je umístěná vojenská letecká základna (Náměšť nad Oslavou). Veřejná letiště jsou vybavena travnatou vzletovou a přistávací dráhou a jsou využívána především pro sportovní činnost, případně nepravidelné civilní lety. Všechna letiště mají vyhlášena ochranná pásma s výškovým omezením. Pro účely záchranné služby slouží neveřejné heliporty v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě a v Pelhřimově. (zdroj : kr-vysocina.cz) Technická infrastruktura : Energetika Kraj Vysočina je díky jaderné elektrárně Dukovany významným výrobcem elektrické energie. Elektrárna Dukovany je první provozovanou jadernou elektrárnou na území ČR, v instalovaném výkonu je druhá nejvýkonnější po jaderné elektrárně Temelín, v současnosti dodává cca 20% elektrické energie vyrobené v ČR. Pro zajištění technologické vody v elektrárně Dukovany byla vybudována Vodní nádrž Dalešice (horní nádrž Dalešice a dolní nádrž Mohelno), která současně slouží jako přečerpávací elektrárna Dalešice a Mohelno. Struktura a celkový stav zásobování Kraje Vysočina elektrickou energií je možné hodnotit v části nadřazené a přenosové energetické soustavy jako vyhovující. V některých částech území kraje, zejména velké části venkovských sídel je stav energetické technické infrastruktury problematický. Je zde nedostatečná rezerva příkonu zejména v odlehlejších lokalitách a celkově nízká spolehlivost soustavy (území bez vlastního napájecího uzlu). Z hlediska dalšího rozvoje má dobré technické parametry plynárenská soustava.

42


V rámci ČR došlo v předchozích letech k realizaci programu diverzifikace zdrojů zemního plynu, plynárenská soustava je provozně zajištěna i odpovídající kapacitou podzemních zásobníků zemního plynu. Pokud se týká zásobování teplem má kraj relativně méně příznivé klimatické (teplotní) podmínky. Navíc v rámci charakteristického méně koncentrovaného osídlení přetrvává provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. Centrální zásobování teplem se uplatňuje z krajského hlediska jen v malé míře. (zdroj : kr-vysocina.cz) Vodohospodářská infrastruktura : Na

území

kraje

se

využívají

všechny

tři

nejdůležitější

formy

provozování

vodohospodářské infrastruktury, které vznikly po privatizaci majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. První formou je smíšená společnost Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s. mající dominantní postavení na Havlíčkobrodsku. Jejími hlavními akcionáři jsou města Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Golčův Jeníkov. Druhou formu provozovatelů tvoří společnosti provozující infrastrukturní majetek obcí a jejich svazků. Na Pelhřimovsku je dominantním provozovatelem VODAK Humpolec, s.r.o. provozující zejména vodovod HU-PE-PA, v Žirovnici je provozovatelem ČEVAK a.s., v Počátkách místní Vodotechnické služby s. r. o. provozující vodohospodářskou infrastrukturu také v Jihlávce a Panských Dubenkách. Na Havlíčkobrodsku je další provozovatelskou společností Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a. s. provozující vodovod v obcích Skryje a Hostačov. Na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou je dominantním provozovatelem VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. se svými divizemi Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V těchto okresech jsou vytvořené velké svazky obcí za účelem zabezpečování zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Třetí formou jsou obce provozující na svém území vodovody a kanalizace ve svém vlastnictví. Na území Kraje Vysočina se jedná asi o 25 % obcí.

43


ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Popis stávajícího stavu Obrázek 2 : Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů v krajích ČR v r. 2014 100

průměr ČR

%

95 90 85

80

Podle údajů ČSÚ bylo v Kraji Vysočina v roce 2014 z veřejných vodovodů zásobeno pitnou vodou 487 721 obyvatel, tj. 95,6 % z celkového počtu obyvatel kraje. Tento podíl byl lehce nad průměrnou hodnotou za celou ČR (94,2 %). Malá hustota osídlení regionu a velký počet malých sídel na území kraje způsobuje v průměru vysoké investiční náklady na další rozšiřování vodovodních sítí a celkově i vyšší náklady na jejich provoz. Rovněž regionální průměrná spotřeba pitné vody z veřejných vodovodních sítí nedosahuje celostátního průměru. V roce 2014 činila na území Kraje Vysočina délka vodovodní sítě 5 732 km. Počet vodovodních přípojek byl 134 479, počet úpraven vody byl 395, celková kapacita vodojemů dosahovala 219 749 m3, kapacita zdrojů podzemních vod pak 1 156 l/s. Kvalita vyrobené vody odpovídá až na malé výjimky požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly, v platném znění. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany, prakticky ve všech případech se jedná o lokální zdroje podzemní vody. Skupinové vodovody Na území Kraje Vysočina se v současnosti nacházejí tyto velké (významné) skupinové vodovody :  SV Havlíčkobrodsko  SV Jihlavsko  SV Pelhřimovsko 44


 SV Třebíčsko  SV Žďársko ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Popis stávajícího stavu V roce 2014 počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci bez ČOV činil 444 680, což je 87,2 % všech obyvatel kraje (v ČR 83,9 %) a počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činil 373 670, což je 73,3 % všech obyvatel kraje, což je pod celorepublikovým průměrem (v ČR 79,9 %). Na mechanickou ČOV bylo připojeno 1 280 obyvatel, na mechanicko-biologickou pak 372 390 obyvatel kraje. Délka kanalizační sítě dosahovala 3 181 km, počet kanalizačních přípojek byl evidován v počtu 108 868. Obrázek 3 : Podíl obyvatel napojených na kanalizaci a na kanalizaci s ČOV v krajích ČR v r. 2014 kanalizace

100,0

kanalizace s ČOV

95,0

kanalizace - průměr ČR

90,0

kanalizace s ČOV - průměr ČR

%

85,0 80,0 75,0 70,0

65,0 60,0

Do kanalizační sítě bylo v roce 2014 vypuštěno celkem 21,9 mil. m3 odpadních vod, z toho činily splaškové vody 15,2 mil. m3, průmyslové a ostatní odpadní vody 6,7 mil. m3. ČOV 3

bylo v Kraji Vysočina v roce 2014 evidováno 186 s celkovou kapacitou 170 877 m odpadních vod/den. Počet mechanických ČOV činil 2, mechanicko-biologických pak 184, z nichž ČOV s dalším odstraňováním dusíku bylo 29, fosforu 4 a dusíku i fosforu 57.

45


Celkové množství čištěných odpadních vod v kraji v roce 2014 představovalo 36,9 mil. m3, z toho splaškové vody činily 12,9 mil. m3, průmyslové a ostatní odpadní vody 3,6 mil. m3, 3

nezpoplatněné srážkové (balastní) vody 20,4 mil. m . Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace dosahoval 87,6 %. Do vodních toků, tj. do vod povrchových bylo vypuštěno celkem 40,7 mil. m3 odpadních vod. Celkové množství znečištění na ČOV v našem kraji v roce 2014 dosáhlo 10 662 t BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku) na přítoku do ČOV a 184 t na odtoku z ČOV, 21 283 t CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku) na přítoku a 1 055 t na odtoku, 9 543 t NL (nerozpuštěných látek) na přítoku a 207 t na odtoku, 1 926 t Ncelk (celkový dusík) na přítoku a 440 t na odtoku a 287 t Pcelk (celkový fosfor) na přítoku a 45 t na odtoku. Čištění odpadních vod v aglomeracích o velikosti nad 2000 EO Prioritním úkolem bylo do konce roku 2010 zajištění odpovídajícího způsobu odvádění a čištění odpadních vod ve všech obcích, které jsou zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 EO. Tyto aglomerace, jejichž zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 EO, zajistily odkanalizování a čištění svých odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle ustanovení § 38 odst. 5 vodního zákona. Těchto aglomerací je v Kraji Vysočina 30, všechny byly vyřešeny, přičemž poslední opatření byla realizována v roce 2015 (intenzifikace ČOV Pelhřimov a intenzifikace ČOV Třebíč). Přestože jsou tyto aglomerace vyřešeny z hlediska odpovídajícího čištění odpadních vod, je nezbytné pokračovat v dobudování a rekonstrukcích kanalizací pro snižování látkového zatížení vodních toků (pokud možno budování oddílných kanalizací, omezení nátoku balastních vod a odlehčování odpadních vod). Konkrétní seznam aglomerací ČR o velikosti nad 2000 EO byl vydán Ministerstvem zemědělství v roce 2004. Požadavky na vyřešení aglomerací vycházejí ze Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Pro naplnění požadavků této směrnice je nutné : - zajistit, aby všechny aglomerace s počtem EO větším než 2 000 byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod - zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s počtem EO větším než 2 000 byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění - zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s počtem EO větším než 10 000 byly před vypuštěním čištěny podle přísnějších požadavků (terciální čištění)

46


Hranici aglomerace o velikosti nad 2 000 EO určují hranice současně zastavěných a zastavitelných

území,

ve

kterých

je

odpadní

voda

z hlediska

nákladů

efektivně

shromažditelná. Pokud jsou dvě nebo více těchto území tak blízko, že z hlediska nákladové efektivnosti je výhodnější společné řešení, může z nich být stanovena jediná aglomerace. Čištění odpadních vod v aglomeracích (sídlech) o velikosti pod 2000 EO U menších obcí o velikosti pod 2000 EO na území kraje takto uspokojivá situace v odvádění a čištění odpadních vod zdaleka není. Z celkového počtu všech 704 obcí má pouze o něco více než ¼ obcí zajištěno čištění odpadních vod. Za sběrný systém odpadních vod zde často slouží stávající dešťové nebo jednotné kanalizace ve špatném technickém stavu, kam jsou odpadní vody z jednotlivých nemovitostí odváděny buď přes septiky, nebo přímo bez jakéhokoliv předčištění. V mnoha případech jsou tyto stávající kanalizace spíše zakryté či zatrubněné povrchové příkopy, nekvalitní kanalizační trouby "na sraz" atd. Napojení takovýchto sběrných systémů na navrhované ČOV je v podstatě nežádoucí a je třeba tuto problematiku řešit komplexně, nikoliv pouze doplněním stavby ČOV k takovémuto technicky nevyhovujícímu systému odkanalizování. Postupně však již dochází ke zlepšování stavu, a to vzhledem k výstavbě nových kanalizací a ČOV a rekonstrukcím stávajících. Pro naplnění požadavků Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod je nutno zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s počtem EO menším než 2 000 byly před vypuštěním do vod povrchových čištěny "přiměřeným čištěním". Přiměřené čištění je čištění městských odpadních vod jakýmkoli postupem nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že při jejich vypouštění do recipientu budou splněny emisní limity, které stanoví místně příslušný vodoprávní úřad v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Při povolování vypouštění nečištěných odpadních vod do vod povrchových z tzv. volných výústí kanalizací v těchto malých sídlech je potřebné stanovit podmínku, aby obce do určitého termínu zpracovaly studie zneškodňování svých odpadních vod. (zdroj : czso.cz) (zdroj : kr-vysocina.cz) Odpady : Produkce odpadů a nakládání s nimi, především skládkování, je významným potenciálně rizikovým faktorem z hlediska možného ovlivnění horninového prostředí, půd a vod (ale i dalších složek životního prostředí). V Kraji Vysočina bylo podle údajů ČSÚ v roce 2013 vyprodukováno celkem 407 361 t podnikových odpadů, nejvíce v odvětví zpracovatelského průmyslu.

47


Produkce komunálního odpadu v Kraji Vysočina byla v r. 2013 162 188 t, tj. 318 kg na 1 obyvatele (aktuální údaje nejsou k dispozici). (zdroj : czso.cz) V kraji je většina komunálních odpadů dosud ukládána na skládky, avšak v posledních letech vzrostl podíl vytříděných složek komunálních odpadů pro recyklaci. Na skládky je ukládán veškerý zbytkový komunální odpad, který nebyl vytříděn, a to včetně biologicky rozložitelné složky, kterou tento odpad často obsahuje. Proto některé obce začínají zavádět oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů, které využívají v kompostárnách

nebo

bioplynových

stanicích,

případně

zavádějí systémy

domácího

kompostování. V rámci předcházení vzniku odpadů také některé obce začínají provozovat tzv. komunitní kompostárny, kde jsou využívány rostlinné zbytky z údržby veřejné zeleně a ze zahrad nacházejících se na území vlastní obce, které jsou následně zpracovávány na tzv. zelený kompost. Je tedy prioritou podporovat veškeré aktivity, které povedou k vyššímu využívání (materiálovému i energetickému) odpadů již vzniklých, a především takové aktivity, které budou realizovány v režimu prevence vzniku odpadů. Největší podíl vytříděných složek z komunálních odpadů, které lze materiálově využít, tvoří papír, sklo bílé a barevné, plasty, kovy, nápojové kartony a biologicky rozložitelné odpady. Výborným způsobem materiálového využití odpadů je i zpětný odběr vyřazených elektroodpadů (tj. elektrických a elektronických zařízení, která se stala odpadem). Třídění všech těchto složek je v kraji stabilně nad celorepublikovým průměrem a kraj ho aktivně podporuje. Na území Kraje Vysočina bylo k 31.12.2013 povoleno 318 zařízení pro nakládání s odpady, tj. zařízení pro sběr, výkup, úpravu, využití (většinou technologií R12) a odstranění odpadů. Jsou to například tato zařízení :  11 skládek (na území kraje se nenachází žádná skládka nebezpečných odpadů)  3 funkční spalovny nebezpečných odpadů  20 kompostáren  2 bioplynové stanice pro biologicky rozložitelné odpady  62 sběrných dvorů  28 zařízení k nakládání s autovraky, kde probíhá demontáž autovraků Přetrvávajícím problémem je nedostatek finančních prostředků na rekultivace starých skládek odpadů, i když v současné době některé obce začínají využívat pro tento účel finančních dotací z evropských fondů. (zdroj : kr-vysocina.cz)

48


Hluková zátěž obyvatelstva : Zvuky jsou přirozenou součástí životního prostředí člověka a mají pro něj velký význam, protože sluchem člověk přijímá nejvýznamnější podíl informací o svém prostředí. Zvuky, které jsou způsobovány mnoha zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou příliš silné, příliš časté nebo působí v nevhodné situaci a době, však mohou na člověka působit nepříznivě. Obecně se tyto nechtěné zvuky nazývají hlukem, bez ohledu na jejich intenzitu. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu proti stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Dopady postihují především citlivé skupiny obyvatel. Zároveň jde o kombinovaný vliv smíšených zdrojů a jednotlivé zdroje proto nelze chápat izolovaně. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční doprava. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje dotčených hlukem (ukazatel pro rušení spánku Ln= 60 dB) z dopravy na nejvíce frekventovaných silnicích žije v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Třebíči a Pelhřimově. Uvedenou situaci je nutné řešit zejména prostřednictvím odvedení tranzitní dopravy mimo obytné části měst budováním silničních obchvatů a realizací účinných protihlukových opatření. Významným zdrojem hlukové zátěže kraje je dálnice D1 s vysokou intenzitou dopravy. Těleso dálnice se bezprostředně zástavby sídel dotýká pouze v několika krátkých úsecích, přesto je nutné těmto úsekům věnovat zvýšenou pozornost a realizovat zde příslušná protihluková opatření. Lokálním významným zdrojem hluku jsou provozovaná letiště. V kraji je provozováno 5 letišť se statutem veřejného letiště s trvalou vzletovou a přistávací dráhou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 m (Jihlava - Henčov, Křižanov, Chotěboř, Přibyslav, Havlíčkův Brod) a jedno vojenské letiště v Náměšti n.O. Tyto plochy jsou zdrojem hlukové zátěže pro obyvatelstvo žijící v okolí letiště. Ochrana obyvatelstva proti nepříznivým účinkům hluku z letecké dopravy je zajišťována prostřednictvím vymezování ochranných hlukových pásem letišť. (zdroj : kr-vysocina.cz) Staré ekologické zátěže : Na

území

kraje

se

nacházejí

desítky

starých

ekologických

zátěží,

resp.

kontaminovaných míst - zejména charakteru starých skládek a průmyslových objektů. Řada ekologických zátěží zůstává neřešena - předevím tam, kde náklady na sanaci převyšují cenu vlastních nemovistosí, nejsou vyjasněna vlastnická práva, nebo kde převod nemovitosti na nového vlastníka nebyl vázán na povinnost provedení sanace. Přesto se podařilo na území Kraje Vysočina odstranit některé staré ekologické zátěže.

49


Kromě níže uvedených dvou významnějších sanací dochází v kraji i k řešení menších kontaminovaných míst. Na skládce nebezpečných odpadů v k.ú. Pozďátky v okrese Třebíč do r. 2009 dlouhodobě volně unikaly skládkové vody s obsahem kyseliny sírové do horninového prostředí a do vod podzemních a následně povrchových. Dosavadní vlastník skládky, který nebyl původcem ekologické zátěže, prováděl dílčí opatření ke snížení, nikoliv však k odstranění negativního vlivu skládky na okolní životní prostředí (zejména monitoring kvality podzemních a povrchových vod, čerpání a likvidaci skládkových vod a části znečištěných podzemních vod. Vláda ČR usnesením č. 129 ze dne 2.2.2009 schválila odkoupení skládky včetně souvisejících pozemků státním podnikem DIAMO, následně byla uzavřena smlouva o koupi skládky mezi jejím dosavadním vlastníkem a kupujícím DIAMO, státní podnik. V květnu 2010 byly zahájeny sanační práce spočívající v odtěžení všech odpadů a jejich následném bezpečném uložení na náležitě zajištěné skládce, sanaci podloží skládky a kontaminovaných podzemních vod, provedení technické a biologické rekultivace území, přičemž v dubnu 2012 byly sanační práce ukončeny. Dále pokračovala 3-letá pěstební péče a postsanační monitoring. Na skládce průmyslových odpadů v k.ú. Nový Rychnov v okrese Pelhřimov byly v r. 2008 ukončeny sanační práce spočívající v odtěžení uložených odpadů z tělesa skládky, jejich odstranění a čištění kontaminovaných podzemních vod. Investorem sanace byl městys Dolní Cerekev, jelikož skládka ohrožovala blízké vodní zdroje podzemní vody využívané k zásobování obyvatel pitnou vodou, i když městys nebyl původcem ekologické zátěže. Od r. 2009 po dobu 6 let probíhal na lokalitě monitoring zbytkového znečištění. V roce 2015 již skončil na obou sanovaných skládkách i postsanační monitoring. (zdroj : kr-vysocina.cz)

VÝVOJ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

Neuplatnění koncepce v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí v dotčeném území, přičemž ovšem rezignuje na možnost realizovat cíle v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu : -

zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a ČOV a její kvalitní provozování v souladu s požadavky právních předpisů

-

zdokonalit

systém

zabezpečení

vodohospodářských

služeb

obyvatelstvu

mimořádných událostí (následkem sucha, povodní nebo krizových situací)

50

za


3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

Hlavním cílem PRVKUK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod na území Kraje Vysočina, s výhledem od roku 2015. Realizace rekonstrukcí a nových staveb v oblasti vodohospodářské infrastruktury je nejen nezbytným předpokladem zlepšení životní úrovně obyvatel Kraje Vysočina, ale také nezbytným předpokladem k ochraně vodních zdrojů i vodních toků, nacházejících se na jeho území. Komplexní aktualizace PRVKUK bude realizována ze strany jednotlivých obcí zejména formou připravovaných projektů a vyhlašovaných dotačních titulů. ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Popis návrhového stavu Je třeba podporovat investice na výstavbu a rozšíření veřejných vodovodů zejména v místech, kde je nedostatečná vydatnost či kvalita vody ze zdrojů individuálního zásobování vodou a kde navrhovaná opatření jsou efektivní. Další investice je třeba vynaložit na rekonstrukce stávajících zastaralých vodovodních systémů s ohledem na jejich stáří, vykazované ztráty vody ve vodovodní síti a kontaminaci vody, k níž v těchto systémech dochází. Nouzové zásobování vodou za krizové situace Jako podklad pro krizový plán Kraje Vysočina byla vypracována varianta nouzového zásobení vodou za krizové situace pro každou obec. Při zpracovávání nouzového zásobení pitnou vodou za krizové situace pro obce Kraje Vysočina se vycházelo z následujících zásad: -

Potřeba pitné vody : 10 l/os/den.

-

Zdroje pitné vody : pro účely nouzového zásobování obyvatel za krizové situace byly vybrány zejména zdroje podzemních vod s kapacitou vyšší jak 2 l/s. Voda z těchto zdrojů nesmí vyžadovat úpravu (povoleno je pouze odkyselení vody).

-

Užitková voda : bude možno využít vody z místního vodovodu či SV, případně vody studniční.

Způsoby nouzového zásobení : Pitná voda bude do obcí s počtem obyvatel vyšším než 300 dovážena cisternami. Cisterny budou plněny vodou z vybraných zdrojů podzemních vod bez úpravy.

51


Do obcí s počtem obyvatel menším než 300 bude pitná voda dovážena nákladními auty ve formě vody balené. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Základním principem návrhů v této oblasti je technické řešení odkanalizování a čištění odpadních vod ve všech lokalitách Kraje Vysočina bez ohledu na možnosti a zdroje financování, ale na principech technicky i ekonomicky optimálního řešení. PRVKUK se nezabývá dešťovými kanalizacemi. Za kanalizaci pro veřejnou potřebu je považována kanalizace, která má platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Popis návrhového stavu V letech 2015 - 2030 bude tedy prioritou řešení odvádění a čištění odpadních vod v menších obcích o velikosti pod 2 000 EO. Odvádění odpadních vod Odvádění odpadních vod ve výhledu bylo v rámci PRVKUK řešeno : -

dostavbou

a

rekonstrukcí

stávajících

kanalizačních

systémů,

především

ve

významnějších sídlech, které mají větší vliv na současný stav povrchových vod -

výstavbou nových kanalizačních systémů (výstavbou oddílné splaškové kanalizace v případech, kde je to technicky a ekonomicky možné a vhodné)

-

individuální likvidací odpadních vod (s akumulací odpadních vod v místě jejich vzniku) u velmi malých obcí Návrhy na dostavby stávajících kanalizačních systémů jsou uplatňovány především

v případech stávajících kanalizací zaústěných do stávající ČOV. Jedná se většinou o větší města se stávající jednotnou kanalizací, o dostavbu kanalizačních systémů v lokalitách, kde dosud kanalizace není vybudována nebo kde došlo k realizaci nové zástavby. Společně s tímto řešením dochází často i k částečné rekonstrukci stávající kanalizační sítě, popř. intenzifikaci ČOV. Návrhy na rekonstrukce stávajících kanalizačních systémů jsou uplatňovány zejména u velkých měst na stávající jednotné kanalizaci zakončené do stávající ČOV. V těchto případech se jedná většinou o zkapacitnění stávajících stok, odstranění balastních vod z kanalizačního systému popř. výměnu stávajících stok z důvodu jejich stáří a tím i nevyhovujícího technického stavu. V návaznosti na zkapacitnění stávajících kanalizačních stok ve většině případů dochází i k dostavbám kanalizačních systémů a rekonstrukci stávající ČOV rozšířením její kapacity.

52


Tato řešení umožní zefektivnit stávající kanalizační systém a vytvoří podmínky pro připojení dosud nepřipojených obyvatel na kanalizaci a ČOV. Návrhy nových kanalizačních systémů v Kraji Vysočina vycházejí z těchto zásad: -

vybudování soustavného kanalizačního systému s centrem čištění odpadních vod v obci

-

vybudování soustavného kanalizačního systému v obci a doprava odpadních vod kanalizačním sběračem do stávajícího nebo navrhovaného centra čištění mimo obec (na základě posouzení výhodnosti společného řešení pro více obcí popř. jejich místních částí) Při těchto řešeních byl často navržen oddílný kanalizační systém s tím, že pokud v obci

existovala stávající kanalizace s nevyhovujícími technickými parametry k odvádění odpadních vod, byla tato kanalizace ponechána pro odvádění dešťových vod a navržena nová splašková kanalizace napojena na ČOV. V zásadě bylo toto řešení uplatňováno v široké míře u menších obcí kraje, které se vyznačovaly nevyhovujícím kanalizačním systémem bez stávající ČOV. Velkou roli zde sehrálo umístění obce v terénu a vzdálenosti, charakter terénu v návaznosti na sousední obec a neexistence vhodného recipientu (vodního toku). Budování oddílných kanalizačních systémů zakončených ČOV je však zejména u malých obcí o velikosti cca do 200 EO finančně velmi náročné, v mnoha případech pak přímo nereálné, proto se u obcí této velikosti ponechala variantně možnost individuální likvidace odpadních vod. V územích zvláštní ochrany vod a přírody zejména pak v povodích vodárenských nádrží je vhodné, aby tyto obce měly zpracované technicko – ekonomické studie za účelem prokázání nejvhodnějšího řešení ve vztahu k ochraně vodních zdrojů. Individuální způsob likvidace odpadních vod představují bezodtoké jímky na vyvážení, domovní ČOV popř. jiné způsoby odvádění odpadních vod v souladu s platnou legislativou v době jejich realizace. Čistění odpadních vod Navrhované řešení čištění odpadních vod musí jednoznačně plnit požadavky vodoprávního úřadu na vypouštění odpadních vod dle platných právních předpisů, zejména nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, PRVKUK ale neřeší konkrétní technologii čištění odpadních vod (typ ČOV) ani rozsah a hodnoty jednotlivých ukazatelů znečištění vypouštěného do vod povrchových. Preferuje se centrální řešení čištění odpadních vod, které však z výše uvedených důvodů nelze použít paušálně ve všech obcích. Pro řešení se tedy nabízí několik variant : 1.

centrální ČOV 

centrální řešení pomocí výstavby nové kanalizační sítě a nové ČOV

53




centrální řešení pomocí rekonstruované a dostavěné kanalizační sítě a nové ČOV



centrální řešení pomocí výstavby či dostavby nové kanalizační sítě s napojením obce nebo místní části na ČOV sousední obce



u stávajících ČOV jejich rekonstrukce či intenzifikace případně doplnění dalšího stupně čištění odpadních vod

2.

individuální likvidace odpadních vod 

úplné vybavení obce bezodtokými jímkami s odvozem odpadních vod na kapacitní ČOV nebo jiným způsobem jejich zneškodnění



vybavení obce domovními ČOV s příp. dostavbou související kanalizace a vypouštěním odpadních vod v souladu s platnými právními předpisy do vhodného recipientu (vod povrchových) nebo ve výjimečných případech do vod podzemních

Při návrhu výstavby, rekonstrukce nebo intenzifikace ČOV budou brána v úvahu následující kritéria : -

v obecné poloze schopnost vyhovět požadavkům platných právních předpisů

-

kapacita ČOV

-

technický stav stávající ČOV

-

velikost obce

Kalové hospodářství PRVKUK neřeší problematiku kalové linky ČOV ani další nakládání s produkovaným kalem.

(zdroj : kr-vysocina.cz)

Koncepce v zásadě zcela jistě vytváří předpoklady pro pozitivní působení na obyvatelstvo a životní prostředí. Projekty budou mít územní průmět, ať již při stavební činnosti nebo dopadem na environmentální složky prostředí (podzemní a povrchové vody, půdu, cenné části přírody) či zdraví obyvatel - v dalších kapitolách je provedeno posouzení významnosti těchto vlivů a stanoveny podmínky k vyloučení potenciálního negativního vlivu v daných oblastech. Hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů (konkrétních projektů) podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

54


VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU

4.

VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ)

V rámci aktualizace Programu rozvoje Kraje Vysočina v r. 2014 byly identifikovány také problémy v oblasti životního prostředí, vztahující se k řešené problematice. Slabé stránky : -

neexistující veřejné vodovody v některých menších obcích

-

zhoršená kvalita vody nebo její nedostatečná kvantita v některých lokalitách

-

neexistující ucelené kanalizační systémy zakončené ČOV v menších obcích

-

technický stav starších kanalizačních a vodovodních sítí

-

nedostatečná ochrana obyvatel před povodněmi nebo suchem

Hrozby : -

nedostatek vydatnějších zdrojů kvalitní podzemní vody

-

problém s naplněním závazků vůči EU a dodržením právních předpisů ČR v oblasti odvádění a čištění odpadních vod

-

změna klimatu způsobující extrémní projevy počasí (např. povodně či sucha) s negativními dopady (materiální škody, devastace kulturní krajiny, ztráty na životech, vysychání zdrojů vody, snižování hladiny podzemních vod, nedostatek pitné vody způsobené suchem) (zdroj : kr-vysocina.cz) Návrh komplexní aktualizace PRVKUK na tyto problémy reaguje - jsou podkladem pro

stanovení priorit v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Za oblasti, které mohou být provedením posuzované koncepce významně zasaženy, lze považovat území se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny. Jedná se především o zvláště chráněná území a území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy lokalit NATURA 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jde také o další cenná území (přírodní parky, prvky ÚSES, významné krajinné prvky).

55


CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ,

5.

KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ

Problematika životního prostředí patří mezi oblasti / předměty řešení posuzovaného PRVKUK, a je mezi prioritními cíli koncepce významně zohledněna. Stanovené priority : 

Zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství.



Snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů. Pro posouzení vztahu koncepce k cílům ochrany životního prostředí je potřebné

stanovit referenční cíle ochrany životního prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí slouží ke zjištění vazeb posuzovaného koncepčního dokumentu, kterým je daná strategie, z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření stanovených v posuzovaném koncepčním dokumentu s cíli ochrany životního prostředí. Referenční cíle byly převzaty z dokumentu Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP), která je zásadním dokumentem pro sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí v ČR. Ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP průřezovou politikou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. Ve Státní politice životního prostředí ČR jsou vymezeny 4 tématické oblasti a dílčí priority (cíle) : Tématická oblast

Priorita

1. Ochrana a udržitelné

1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu

využívání zdrojů

1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí

2. Ochrana klimatu a

2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních

zlepšení kvality ovzduší

dopadů klimatických změn 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 56


2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 3. Ochrana přírody a krajiny

3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech

4. Bezpečné prostředí

4.1 Předcházení rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

Pro každou z těchto oblastí je v SPŽP stanovena řada priorit, dílčích cílů a opatření, které by tyto cíle měly naplňovat - všechny uvedené cíle a opatření nelze sledovat, proto byly referenční cíle stanoveny spíše obecněji, a to takto : 1. zajištění ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů a jejich udržitelné využívání (vodní hospodářství) 2. zvýšení materiálového a energetického využití odpadů (odpady) 3. efektivní využívání a ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů (využití zdrojů) 4. ochrana zemědělské půdy před zábory a degradací (ochrana půdy) 5. ochrana klimatu a adaptace na jeho změny (ochrana klimatu) 6. snížení celkové rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (ochrana ovzduší) 7. efektivní využívání obnovitelných zdrojů (využití OZE) 8. ochrana přírody, krajiny a přírodního prostředí ve městě (ochrana přírody) 9. ochrana životního prostředí a člověka před hlukem (ochrana před hlukem) 10. ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí (rizika - nouzové stavy) 11. ochrana zdraví obyvatel (zdraví) Způsob zohlednění těchto cílů v posuzované koncepci je podrobněji řešen v dalších kapitolách.

57


6.

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PRVKUK je základním koncepčním materiálem v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a má za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Hlavním cílem PRVKUK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích na území Kraje Vysočina s výhledem od roku 2015 do roku 2030. A) Vodovody pro veřejnou potřebu Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina řeší v návrhovém stavu následující typy navrhovaných opatření k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodu, které jsou závislé na způsobu současné vybavenosti obce (místní části) vodovodem pro veřejnou potřebu (dále jen "vodovod") : 1. V obci (místní části) je vybudován vodovod, s vlastním vodním zdrojem, který je vyhovující : Potom je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. Podle stáří vodního zdroje, úpravny vody, vodojemu a dalších objektů na vodovodní síti je rovněž pro některé obce navrhována jejich rekonstrukce (modernizace nebo intenzifikace). 2. V obci (místní části) je vybudován vodovod, s vlastním vodním zdrojem, který je nedostatečný (nevyhovující) pro potřeby zásobování obyvatel pitnou vodou : V těchto případech je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována.

58


Rovněž u některých obcí (místních částí) je podle stáří vodního zdroje, úpravny vody, vodojemu a dalších objektů na vodovodní síti navrhována jejich rekonstrukce (modernizace nebo intenzifikace). Ale u takovéto obce (místní části) je dále navrhováno výhledově vybudování nového místního zdroje jako posílení stávajících vodních zdrojů. V případě, že v blízkosti obce (místní části) vede skupinový (oblastní) vodovod, pak v návrhovém stavu je uvedeno napojení obce na skupinový vodovod. Skupinový vodovod má jako zdroj vody uvedenou některou z vodárenských nádrží (Vír, Mostiště, Vranov, Hubenov, Novou Říši nebo Švihov). V případě napojení na skupinový vodovod se nepředpokládá navýšení povolených odběrů povrchové vody z uvedených vodárenských nádrží, protože povolené odběry jsou dostačující i pro nově napojené obce (místní části). 3. V obci (místní části) je vybudován vodovod s napojením na skupinový vodovod : Potom je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. 4. V obci (místní části) není vybudován vodovod : Navrhuje se výstavba vodovodní sítě, která bude napojena na skupinový vodovod (viz výše) nebo se navrhuje výstavba vodovodní sítě, která bude napojena na nově vybudovaný místní vodní zdroj. Podle potřeby bude vybudována úpravna vody, vodojem nebo čerpací stanice. Obecně lze uvést, že u obcí (místních části), které mají vybudovaný vodovod cca po roce 2005, se v koncepci navrhuje pouze dostavba vodovodní sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována - zpravidla v zastavěném území místní části. Dále je třeba uvést, že pokud u malých obcí (cca do 50 obyvatel) není navrženo vybudování vodovodu, pak je uvedeno, že vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou jednotlivé domácnosti zásobovány individuálním způsobem (např. studny, vrty).

B) Kanalizace pro veřejnou potřebu V předkládané koncepci jsou obecně uvedeny pro stanovené velikostní kategorie obcí (místních částí) následující informace týkající se kanalizace pro veřejnou potřebu (dále jen "kanalizace") :

59




U obcí a místních částí cca do 50 - 100 obyvatel : Vzhledem k nízkému počtu obyvatel budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení).



U obcí a místních částí cca do 200 obyvatel, kde je navržena čistírna odpadních vod : Pokud nebude zajištěna výstavba ČOV nebo nebude zajištěno napojení na čistírnu odpadních vod, budou vzhledem k nízkému počtu obyvatel odpadní vody z jednotlivých domácností

zneškodňovány

individuálním

způsobem

(např.

domovní

čistírny

odpadních vod, jímky na vyvážení). Případně vybavení obce domovními ČOV s příp. dostavbou související kanalizace a vypouštěním odpadních vod v souladu s platnými právními předpisy do vhodného recipientu (do vod povrchových) nebo ve výjimečných případech do vod podzemních. Mimo uvedené obecné informace PRVKUK řeší následující typy navrhovaných opatření v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod, které jsou závislé na způsobu současné vybavenosti obce (místní části) kanalizací a ČOV : 1. V obci (místní části) je vybudována jednotná kanalizace, která není zakončena ČOV a tato kanalizace je vyhovující : Potom je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části kanalizační sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) kanalizační sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba kanalizační sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. U některých obcí je navíc uvedena i výstavba oddílné splaškové kanalizace v lokalitách, kde je to technicky možné. Dále se navrhuje výstavba ČOV. 2. V obci (místní části) je vybudována jednotná kanalizace, která není zakončena ČOV a tato kanalizace není vyhovující : Potom je v návrhovém stavu uvedeno, že v obci bude vybudována oddílná (splašková) kanalizace a nová místní ČOV, nebo v obci bude vybudována splašková kanalizace, která bude napojena kanalizačním sběračem na centrální ČOV v sousední obci (podmínkou tohoto řešení je, že je to technicky a ekonomicky možné). Uvedené varianty v tomto bodě jsou závislé na počtu obyvatel konkrétní obce. Ale obecně lze uvést, že pro obce do 300 EO se použije varianta první.

60


3. V obci (místní části) je vybudována jednotná kanalizace, která je zakončena ČOV : Potom je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části kanalizační sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) sítě včetně souvisejících objektů. Dále se navrhuje dostavba kanalizační sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována. U některých obcí je navíc uvedena i výstavba oddílné splaškové kanalizace v lokalitách, kde je to technicky možné. U starších ČOV je navrhována jejich intenzifikace nebo modernizace. 4. V obci (místní části) je vybudována splašková kanalizace, která je zakončena ČOV nebo je obec (místní část) napojena na jinou ČOV : V tomto případě je v návrhovém stavu uvedeno, že vzhledem k technickému stavu části kanalizační sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) kanalizační sítě včetně souvisejících objektů. U starších ČOV je navrhována jejich intenzifikace nebo modernizace. 5. V obci (místní části) není vybudována kanalizace : Navrhuje se výstavba kanalizační sítě, která bude napojena na nově vybudovanou ČOV v obci nebo výstavba kanalizace, která bude napojena na jinou ČOV. Obecně, lze uvést, že u obcí (místních části), které mají vybudovanou kanalizaci cca po roce 2005, se navrhuje pouze dostavba kanalizační sítě v lokalitách, kde dosud není vybudována - zpravidla v zastavěném území místní části. Rekonstrukce, intenzifikace nebo modernizace ČOV je navrhována tam, kde je evidentní, že její technický stav je za hranicí životnosti nebo není schopna zabezpečovat požadavky na ní kladené. PRVKUK neřeší problematiku kalové linky ČOV ani další nakládání s produkovaným kalem. Řešení této problematiky u stávajících ČOV je možné zohlednit v rámci jejich navrhované rekonstrukce, intenzifikace nebo modernizace. Je třeba zdůraznit, že PRVKUK neřeší konkrétní umístění staveb vodních děl (vodovody, kanalizace, ČOV….), toto je předmětem zpracování konkrétních projektových dokumentací a navazujících správních řízení.

61


PŘEDMĚT HODNOCENÍ V předkládaném posouzení jsou hodnocena navržená opatření, i když v současné době není a ani nemůže být známa konkrétní podoba řady projektů (nejsou zpracovány projektové dokumentace), tj. především jejich přesná lokalizace v území, velikost a rozsah stavby, způsob a termín realizace apod. Opatření jsou v koncepci navržena tak, aby postihovala řešení základních priorit po celou dobu platnosti PRVKUK a byla rámcem, ve kterém budou průběžně přijímány konkrétní projekty / záměry - dle aktuální potřeby a finanční dostupnosti. Koncepce je předkládána v jedné variantě. Důraz je při hodnocení kladen na upozornění na možná rizika související s realizací koncepce.

METODIKA Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků "Metodiky vyhodnocení vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí" (MŽP, 2001). Postup vyhodnocení je možné rozdělit do několika dílčích kroků : 

Vymezení jednotlivých typů opatření – tj. opatření dle návrhové části (karet obcí).



Číselné orientační hodnocení vlivů jednotlivých opatření na jednotlivé hlavní oblasti životního prostředí, respektive referenční cíle ochrany životního prostředí - tabulkové hodnocení -2, -1, 0, 1, 2.



Podrobnější zhodnocení vlivů případných tzv. "problémových" typů opatření – rozbor možných negativních vlivů na životní prostředí (komentář).



Navržení opatření ke zmírnění negativních vlivů. Vyhodnocení významnosti vlivů : Pro zjištění, zda a jak může realizace opatření uvedených v koncepci v kartách

jednotlivých obcí (704 obcí, které představují 1 402 místních částí) ovlivnit životní prostředí, bylo v příloze č. 2 tohoto posouzení provedeno samostatné tabulkové hodnocení významnosti vlivů záměrů v jednotlivých místních částech (prostorové). Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o koncepci a nejsou k dispozici projektové dokumentace jednotlivých navržených opatření (tj. není znám rozsah jednotlivých staveb, přesný způsob jejich realizace, lokalizace na konkrétní pozemky, termín realizace apod.), je nutné brát toto hodnocení jako orientační. V rámci principu předběžné opatrnosti bylo hodnocení prováděno při očekávání "horší" varianty.

62


Pro hodnocení opatření byla použita následující stupnice : 2

–

potenciálně významný pozitivní vliv

1

–

potenciálně pozitivní vliv

0

–

zanedbatelný (neutrální) vliv

-1

–

potenciálně mírně negativní vliv menšího rozsahu

-2

–

potenciálně významný negativní vliv

?

–

vliv není možné určit

Uvedené číselné hodnocení slouží k přehledné identifikaci potenciálních vlivů na jednotlivé oblasti životního prostředí a zároveň umožňuje porovnat jednotlivá opatření mezi sebou navzájem. Tabulkové posouzení významnosti vlivů koncepce podle jednotlivých obcí a jejich místních částí na životní prostředí je uvedeno v příloze č. 2, samostatně pro vodovody a kanalizace. Posouzení je provedeno pro větší přehlednost v členění podle území jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Důraz je kladen zejména na hodnocení možných vlivů při realizaci staveb a jejich provozu, možné problémy při stavební činnosti jsou ještě zdůrazněny níže v komentáři.

KOMENTÁŘ - odborné zhodnocení 

Priority v oblasti zásobování pitnou vodou. Potenciálně významný pozitivní vliv budou mít opatření bezesporu na zdraví obyvatel. Potenciálně významné pozitivní působení opatření v této prioritě se projeví efektivním

využitím přírodních zdrojů. Potenciálně pozitivní vliv na vody lze předpokládat u zásadních rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury při dodávkách vody (snížení ztrát a kontaminace vody), v případech dostavby a rekonstrukce vodovodu plošně nevýznamného rozsahu bude vliv zpravidla neutrální. Potenciálně pozitivní vliv bude mít vybudování nových vrtů z hlediska předcházení nouzovým stavům. Potenciálně mírně negativní vliv se však může projevit při zajištění zdroje podzemní vody či zvýšení limitu čerpání podzemní vody (nepřímo stanovené koncepcí) - v tomto případě může mít odběr vliv na hydrogeologické poměry lokality - přetížení povodí, a současně na předměty ochrany v přírodovědně cenných a chráněných lokalitách. Řešením je v tomto případě zpracování hydrogeologického posouzení - vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle § 9 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, a posouzení dle § 45i zákona č. 114/1992 63


Sb., v platném znění - uvedeno v preventivních opatřeních vyplývajících z provádění koncepce. Potenciálně mírně negativní vliv může mít stavební činnost při realizaci záměrů (výstavba nových vrtů/nádrží, výstavba a významnější rekonstrukce vodovodních sítí, stavba čerpacích stanic, úpraven a vodojemů) - nelze vyloučit možnost ohrožení, případně znečištění vodních toků, ohrožení a omezený zábor půdy, omezený zábor biotopů, rušení/usmrcení živočichů apod., také vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci - i když v daných případech se bude jednat spíše o lokální problémy. Zábor půdy při výstavbě a rekonstrukci vodovodní sítě bude pouze dočasný. Trasy vodovodů budou vedeny pokud možno v trase zpevněných komunikací, případně cest. 

Priority v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod. Lze předpokládat, že koncepce může mít v řadě případů pozitivní vlivy na životní

prostředí (ideálně ve většině případů), koneckonců s tímto záměrem byla pořizována. PRVKUK jako koncepční materiál, který mimo jiné vychází ze schválených územních plánů jednotlivých obcí, řeší pouze koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod, ale neřeší již konkrétní umístění kanalizací a ČOV. Proto vzhledem k neznalosti konkrétních projektů a technologií však tyto pozitivní vlivy lze jen těžko posoudit. Nicméně, opatření v této prioritní oblasti budou mít jistě významný pozitivní vliv na veřejné zdraví (možné obtěžování v době stavebních prací při realizaci projektů je uvažováno jako vliv na ovzduší a hlukovou situaci). Čistírny odpadních vod jsou vnímány jako jednoznačně pozitivní opatření pro ochranu vod - to však nemusí být tak jednoznačné, dle zkušeností může stavba nevhodného systému čištění odpadních vod způsobit i zhoršení podmínek v konkrétní lokalitě. Blíže je problematika rozvedena v hodnocení vlivu na lokality NATURA 2000 - viz příloha č. 1. Posuzovaný koncepční materiál neřeší konkrétní umístění ČOV, typ ČOV (tedy ani třetí stupeň čištění), a ani neřeší problematiku ovlivnění jednotlivých dotčených vodních toků odpadními vodami vypouštěnými z ČOV do vod povrchových. Proto z důvodu předběžné opatrnosti je tedy zvažován mírně negativní vliv na podzemní a povrchové vody a přírodu - lze sice předpokládat i pozitivní vlivy, avšak může dojít ke zhoršení situace v EVL a dalších přírodovědně cenných lokalitách, a zvýšení vnosu živin. Bude nutné vyhodnotit až konkrétní záměry, nyní ve fázi koncepce je pouze upozorněno na záměry, které by mohly mít negativní vliv (hodnocen jako mírný). Nutností je opět posouzení konkrétních záměrů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

64


Potenciálně mírně negativní vliv může mít opět stavební činnost při realizaci záměrů (výstavba a významnější rekonstrukce kanalizačních sítí, stavba nových ČOV nebo jejich intenzifikace / modernizace) - nelze vyloučit možnost ohrožení, případně znečištění vodních toků, ohrožení a zábor půdy, zábor biotopů, rušení/usmrcení živočichů apod., také omezený, i když přechodný vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci. Zábor půdy při výstavbě a rekonstrukci kanalizační sítě bude pouze dočasný. Trasy kanalizací budou vedeny pokud možno v trase zpevněných komunikací, případně cest. Důležitou problematikou, na kterou je třeba poukázat v souvislosti s ČOV, je možnost nedodržování provozní dokumentace obsluhou ČOV - s následkem celkového zatížení vodoteče, příp. havarijního znečištění prostředí. Kontrola a vymahatelnost dodržování provozních předpisů je však zcela mimo kompetenci posuzované koncepce. Riziko vzniku zápachových epizod při provozu je z důvodu předběžné opatrnosti hodnoceno jako mírně negativní vliv na ovzduší, a to u ČOV s velkou kapacitou. Potenciálně mírně negativní vliv je také přisuzován opatřením, která jsou plánována v EVL, zvláště chráněných územích či chráněné oblasti přirozené akumulace vod. U žádné obce ani její místní části nebyl zjištěn potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí. Nutností je však doporučit podmínky (opatření) pro provádění koncepce. Vlivy sekundární, synergické, kumulativní : Vlivy uvedeného charakteru (negativní) jsou často spojovány s dopravní zátěží, která může být vyvolána realizací některých opatření stavebního rázu s dopravními nároky. Konkrétní záměry budou řešeny v rámci procesu dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Koncepce identifikací uvedených prioritních cílů garantuje důraz na ochranu životního prostředí při stanovování konkrétních projektů / záměrů. Synergické a kumulativní dopady realizace koncepce se dají předpokládat především v oblasti ochrany vody a půdy, přírodovědně cenných a chráněných území, a také v oblasti veřejného zdraví. Zpracovatelka posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 upozorňuje na závažnost kumulace účinku negativního vlivu v čase. Trvání činností s mírně negativním vlivem může časem přerůst ve významně negativní vliv, např. kvůli postupnému hromadění znečišťujících látek nebo třeba prohloubení degradace půd. Mírně negativních vlivů s kumulací v čase je celá řada, některé z nich probíhají velmi skrytě a dlouhodobě. Často trvá velmi dlouho, než jsou odhaleny a některé jsou velmi obtížně měřitelné.

65


Příkladem takového vlivu může být hromadění fosforu ve vodním prostředí. Koncepce stanovuje priority pro zajištění dodávek pitné vody v odpovídající kvalitě a množství, snížení množství znečištění vypouštěného do vod z komunálních zdrojů, a také pro zabezpečení

vodohospodářských

služeb

obyvatelstvu

při

mimořádných

událostech

(následkem sucha, povodní, krizových situací) - vytváří tedy předpoklady pro zlepšení podmínek pro veřejné zdraví. Vlivy krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé : Faktory působící v krátkodobém pohledu, s relativně okamžitým efektem na životní prostředí, se typicky uplatní při realizaci opatření typu : vyčištění vrtu, úprava prameniště, režimová opatření, výsadba zeleně apod. Vlivy většiny projektů budou spíše střednědobého a dlouhodobého charakteru. Vlivy trvalé a přechodné : Opatření budou v případě realizace stavebních projektů trvalého charakteru, alespoň relativně, např. při vybudování nových vrtů, výstavbě vodovodních sítí včetně souvisejících objektů, výstavbě úpraven vody a vodojemů, výstavbě kanalizací a ČOV. Přechodný vliv má vždy vlastní realizace, tedy příprava území pro výstavbu a stavební práce. Etapa výstavby se neobejde bez určitého ovlivnění prostředí – hlukem, prašností, emisemi z dopravy. Jedná se o záporné vlivy, avšak většinou charakterizované jako velikostně malé a významem mírně negativní. Bývají obyvatelstvem tolerovány, zejména z důvodu dočasnosti vlivu a provádění v denní době. Pokud nejsou stavební práce rozsáhlé, lze obecně předpokládat, že vlivy způsobované stavebními a montážními pracemi jsou zaznamenávány pouze v bezprostředním okolí dotčeného prostoru. Výstavba však může znamenat i působení trvalé - v případě záborů půdy/biotopů, ovlivnění přírodního prostředí a živočichů. Důsledky nedodržení standardních podmínek pro výstavbu mohou být potenciálně mírně negativní. Vlivy kladné a záporné : Koncepce v zásadě zcela jistě vytváří předpoklady pro pozitivní působení na obyvatelstvo a životní prostředí – k vyloučení potenciálně mírně negativních vlivů jsou doporučeny podmínky (opatření) pro provádění koncepce s tím, že hlavní zátěž a zodpovědnost posuzování se přesune na hodnocení záměrů (konkrétních projektů) podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.

66


PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI

7.

VŠECH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE

Hlavním cílem PRVKUK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích na území Kraje Vysočina s výhledem od roku 2015 do roku 2030. Splnění uvedeného cíle bude zajištěno projekty/záměry - zatím nespecifikovanými. V současné době jsou známy pouze typy opatření - některé budou organizačního nebo administrativního charakteru (úprava hospodaření, sanace vrtu, vypracování projektové dokumentace) a není nutné je posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Řada opatření však bude naplněna realizováním projektů stavebního charakteru. Konkrétní projekty (záměry) budou hodnoceny dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Pro zmírnění potenciálně negativních vlivů na životní prostředí navrhuji respektovat především tato opatření obecného charakteru : 

U nových zařízení (úpravny, vodojemy, ČOV) důkladně zvažovat umístění - preferovat lokalizaci na zemědělskou půdu v nižší třídě ochrany, příp. efektivněji využívat stávající nevyužívané plochy nebo brownfields s cílem ochrany zemědělského půdního fondu; důsledně zvažovat zábory v přírodovědně cenných lokalitách.



Konkrétní záměry vycházející z předložené koncepce navrhovat a realizovat s ohledem na ochranu podzemních a povrchových vod, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkce lesa, jakož i ochranu před povodněmi.



V rámci správních řízení (povolování) samotných záměrů s možným dopadem na lokality NATURA 2000 zpracovat posouzení dle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zároveň zajistit minimalizaci zásahů do zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000 a hledat optimální řešení s respektem k přírodním hodnotám.



V případě opatření k zajištění zdroje podzemní vody či zvýšení limitu čerpání podzemní vody zpracovat hydrogeologické posouzení - vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle § 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění.



Při realizaci jednotlivých záměrů / projektů dbát na ochranu životního prostředí a omezení obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek a hlukem - zajistit plnění podmínek pro etapu stavebních prací, zejména : 67


-

zajistit přísné dodržování požadavků bezpečnosti práce

-

organizačními opatřeními zajistit, aby práce neprobíhaly v nočních hodinách (22.00 – 6.00)

-

stavební stroje a dopravní prostředky udržovat v řádném technickém stavu

-

doplňování

pohonných

hmot

a

provozních

kapalin

do

stavebních

mechanismů provádět na vodohospodářsky zabezpečených plochách -

provádět účinné omezování prašnosti z prostoru staveniště – zejména při suchém počasí (např. skrápění nebo přikrývání sypkých materiálů a odpadů, čištění příjezdové vozovky a vozidel opouštějících stavbu)

-

odpady shromažďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií na vyčleněném místě a průběžně je odvážet - využití nebo odstranění odpadů zajistit oprávněnou osobou, o nakládání s odpady během výstavby vést příslušnou evidenci

-

přijmout opatření k minimalizaci hlukové zátěže – provádět důslednou kontrolu technického stavu strojů, jejich seřízení, vypínání při pracovních přestávkách a dbát na omezení doby nasazení hlučných mechanismů, sled nasazení, popř. jejich méně časté využití

-

zajistit ochranu biotopů a živočichů při stavebních pracech

-

mít vypracovaný havarijní plán pro etapu výstavby

Konkrétní opatření ke zmírnění mírně negativních vlivů na celistvost evropsky významných lokalit v Kraji Vysočina a jejich předmět ochrany, která vyplynula z posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000, jsou v předmětném dokumentu - viz příloha 1.

68


8.

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POTŘEBNÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

Komplexní aktualizace PRVKUK od roku 2015 je předkládána jako jednovariantní koncepce, nebylo proto prováděno hodnocení a porovnávání jednotlivých variant. Potřebné je však zdůraznit, že opatření jsou v koncepci navržena tak, aby postihovala řešení priorit po celou dobu platnosti koncepce a byly rámcem, ve kterém budou průběžně přijímány konkrétní projekty / záměry - dle aktuální potřeby a finanční dostupnosti. Konkrétní projekty budou hodnoceny dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

9.

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění zavazuje předkladatele koncepcí (v tomto případě Kraj Vysočina), aby zajistil sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud předkladatel na základě tohoto sledování zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění těchto vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. Nedílnou

součást

procesu

strategického

plánování

představuje

soustavné

monitorování průběhu realizace a vyhodnocování jeho výsledků. Specifickým typem informací pro posouzení stavu a vývoje životního prostředí jsou indikátory (ukazatele) životního prostředí, případně indexy, tj. velmi agregované a komplexní indikátory, které jsou výsledkem zpracování a určité interpretace primárních dat a informací. Indikátory poskytují nástroj k hodnocení trendů, ale především ke zjišťování účinnosti přijatých opatření a hodnocení plnění cílů ochrany životního prostředí. Z těchto důvodů je většina indikátorů vytvářena v podobě relativních veličin vztažených na jednotku rozlohy, na obyvatele apod.

69


Účelem klíčových indikátorů životního prostředí je především : -

poskytnout stabilní základ pro hodnocení pokroku v oblasti životního prostředí a hodnocení naplňování cílů a opatření stanovených v rámci priorit politiky životního prostředí

-

umožnit odpovědět na klíčové otázky politiky životního prostředí, smyslem je poskytnout kvalitní podklady pro politické rozhodování, zejména pokud jde o stanovení priorit a opatření, prostřednictvím kterých budou tyto priority realizovány K výběru monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce PRVKUK na životní prostředí lze s

výhodou použít relevantní indikátory z Vyhodnocení koncepce Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění (DHV CR, spol. s r.o., 2008). INDIKÁTORY VLIVU KONCEPCE -

Emise do ovzduší - emise znečišťujících látek [t/rok], příp. imisní situace [µ/m2], doporučuji se zaměřit na prašnost a dopravní zplodiny

-

Emise prioritních nebezpečných látek do půdy, vody, ovzduší (výběr látek dle Stockholmské úmluvy a Rámcové směrnice o vodách) [t/rok]

-

Míra fragmentace krajiny [km2] - změna výměry nefragmentovaných území (např. vlivem výstavby vodohospodářské infrastruktury)

-

Obnova přirozeného vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability [počet investičních projektů]

-

Rozloha ohnisek biodiverzity [%] - změna plochy ve zvláště chráněných územích, prvcích ÚSES a dalších přírodovědně cenných územích

-

Odstranění starých ekologických zátěží [počet ploch]

-

Snížení produkce odpadů kategorie "N" - nebezpečné [%]

-

Rozloha využitých brownfields [ha]

-

Hluková zátěž obyvatel [počet obyvatel] - obtěžování obyvatel

-

Rozloha zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkce lesa [ha] Hodnoty indikátorů je vhodné sledovat za období kalendářního roku, příp. delší období.

Seznam indikátorů je třeba brát jako doporučující pro předkladatele Komplexní aktualizace PRVKUK při sledování vlivů schválené koncepce na životní prostředí - s tím, že uvedené indikátory budou sledovat přímý, ale mnohdy také nepřímý vliv koncepce (přijatých opatření / záměrů). 70


Důležité je upozornit, že se nejedná pouze o indikátory ryze environmentální, ale i o indikátory založené na principu udržitelného rozvoje, posuzující i sociální a ekonomické souvislosti ekologických problémů. Indikátory v oblasti veřejného zdraví nejsou zvlášť stanoveny - prolínají se totiž s indikátory environmentálními (vliv na lidské zdraví prostřednictvím životního prostředí). Pro sledování dopadů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od r. 2015 na veřejné zdraví jsou dalšími využitelnými indikátory infekční onemocnění přenášená vodou a toxické nemoci způsobené dlouhodobou expozicí chemickým látkám ve vodě. Indikátory sleduje orgán ochrany veřejného zdraví - Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě). Podpůrnou činností je výkon státního zdravotního dozoru - dozorování plnění povinností stanovených k ochraně veřejného zdraví v oblasti mj. : 

hygienických požadavků na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody



hygienických požadavků na výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, na úpravu vody a vodárenské technologie



hygienických požadavků na koupaliště a sauny

Zároveň KHS provádí kontrolu kvality vody na povrchových vodách v lokalitách uvedených v Seznamu vod určených ke koupání v přírodě, sestaveným Ministerstvem zdravotnictví. Podílí se dále na provozu zdravotnických informačních systémů (IS PiVo - registr kvality pitné a rekreační vody).

10.

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE

Základním opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění PRVKUK bude důkladný a kvalifikovaný výběr projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a pravidelná kontrola (monitoring) realizace projektů/záměrů podporovaných v rámci PRVKUK, kterou bude zajišťovat předkladatel koncepce - mimo jiné pomocí monitorovacích ukazatelů navržených v kap. 9.

71


V případě zjištění závažných negativních vlivů na životní prostředí nebo veřejné zdraví během implementace koncepce je předkladatel na základě požadavků zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů opatření mohou být různého charakteru, od zvýšeného dohledu při realizaci projektů, přes uložení nápravných opatření, až po zastavení finanční pomoci. Konkrétní vlivy PRVKUK na životní prostředí a veřejné zdraví nastanou až v případě realizace konkrétních projektů/záměrů podporovaných v jeho rámci. Nejvýznamnějším opatřením k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů koncepce na životní prostředí proto bude posuzování konkrétních projektů z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rámci výběrových řízení. Hlavní doporučení a požadavky pro výběr projektů/záměrů : -

Při výběru projektů je třeba zajistit, aby nemohlo dojít k poškození zdrojů pitné vody jejich nadměrným čerpáním.

-

Navrhované řešení čištění odpadních vod musí jednoznačně plnit požadavky vodoprávního úřadu na vypouštění odpadních vod do vod povrchových dle platných právních předpisů, zejména nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Poznámky : PRVKUK však neřeší konkrétní technologii čištění odpadních vod (typ ČOV) ani rozsah a hodnoty jednotlivých ukazatelů znečištění vypouštěného do vod povrchových. Preferuje se centrální řešení čištění odpadních vod, které však nelze použít paušálně ve všech obcích. Na území kraje se nachází více než 100 obcí s počtem obyvatel menším než 100. PRVKUK jako koncepční materiál řeší mimo jiné koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích kraje, ale již neřeší problematiku ovlivnění konkrétních vodních toků odpadními vodami vypouštěnými z ČOV do vod povrchových a tedy ani úpravy technologických linek ČOV tak, aby byly splněny imisní standardy dle přílohy 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, které zavádí tzv. kombinovaný přístup (emisně-imisní princip) pro stanovení cílových emisních limitů pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových. PRVKUK neřeší ani konkrétní rozsah odstraňování živin (sloučenin dusíku a fosforu) na ČOV u konkrétních obcí. Je však nutno uvést, že je vhodné a potřebné, aby odstraňování živin zejména pak fosforu bylo řešeno i na ČOV v obcích o velikosti pod 2000 EO, a to zejména v územích se zvláštní ochranou vod nebo přírody.

72


-

Při výběru projektů je nutné se zaměřit na technickou kvalitu projektů - navrhované technologie (zejména v případě výstavby nebo intenzifikace ČOV) musí odpovídat požadavkům na nejlepší dostupné techniky - dle § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění nejlepší dostupné techniky definovány jako nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí. Poznámky : Problematika řešení využití nejlepších dostupných technologií v oblasti čištění odpadních vod podle ustanovení § 38 odst. 3 vodního zákona není předmětem tohoto koncepčního materiálu, ale řeší se až v konkrétním návrhu a projektové dokumentaci, která je předmětem správního řízení vedeného příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy koncepce připouští alternativní způsoby čištění odpadních vod (biologické rybníky, stabilizační nádrže, kořenové ČOV, zemní filtry apod.), se vychází ze skutečnosti, že bude zajištěna potřebná úroveň mechanického předčištění odpadních vod u jednotlivých nemovitostí. PRVKUK rovněž vychází z předpokladu, že součástí

konkrétního

návrhu

alternativní

ČOV

bude

předřazení

centrálního

mechanického předčištění před takovou ČOV. Na dosažení hodnot imisních standardů se musejí podílet nejen vhodná opatření v obcích jako bodových zdrojích znečištění ale i vhodná opatření k omezování difúzních (neidentifikované nebo neidentifikovatelné drobné bodové zdroje znečištění) a plošných

(zemědělské,

atmosférické)

zdrojů

znečištění,

jako

jsou

nejlepší

environmentální postupy, programy opatření a jiné vhodné nástroje, které doplní emisně-imisní opatření formulovaná v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Je možné, že splnění emisních limitů stanovených kombinovaným způsobem si může vyžádat značné investice do modernizace ČOV, hlavně v místech, kde vyčištěná odpadní voda je odváděna do málo vodných nebo silně znečištěných vodních toků, které nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v PRVKUK. -

V případě, že součástí realizace projektů budou stavební práce, bude třeba zajistit, aby po dobu jejich trvání nedocházelo k nadměrnému negativnímu ovlivnění životního prostředí a obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek a hlukem - v důsledku vlastní stavební činnosti, ale i dopravy.

73


STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU

11.

Hlavním kritériem pro přijímání konkrétních projektů k realizaci bude aktuální potřeba obcí a finanční možnosti - budou tedy používány indikátory ekonomického zaměření. Nedílnou součástí rozhodování o schválení (přidělení) finanční dotace konkrétnímu projektu by mělo být hodnocení dle environmentálních kritérií. Environmentální hodnocení projektu/záměru má odpovědět na otázku, jakým způsobem může předkládaný projekt ovlivnit životní prostředí ve smyslu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Hodnocení dle environmentálních kritérií by tedy mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu v rámci výběrového řízení. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci pouze projekty, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí, resp. jejichž pozitivní vlivy budou významně převažovat nad jejich případnými vlivy negativními a současně žádný jejich případný negativní vliv na životní prostředí nebude nepřijatelný (velikostí nebo významem). Současně by měly být v případě věcně stejných projektů doporučeny k realizaci projekty, které budou hodnoceny jako příznivější z hlediska životního prostředí. Obecná kritéria pro podporu projektů v rámci PRVKUK : 

Podporovat záměry na výstavbu a intenzifikaci ČOV a kanalizací ve městech a obcích včetně jejich místních částí.



Podporovat záměry na výstavbu a rekonstrukci vohospodářských staveb, které jsou v souladu s nejlepší dostupnou technologií (BAT – Best Available Technologies).



Podporovat záměry na snížení emisí celkového dusíku a celkového fosforu z ČOV - při jejich výstavbě nebo intenzifikaci.



Podporovat projekty splňující následující kritéria :

-

projekty, které odstraňují mikrobiální znečištění pitných vod

-

projekty, které znamenají zásah v případě eutrofizace povrchových vod užívaných ke koupání

-

projekty, které odstraňují chemické kontaminanty včetně kontaminantů zhoršujících organoleptické vlastnosti vody V souvislosti s doporučeními pro výběr projektů v rámci posuzované koncepce je

možné si postesknout, že koncepce příliš neřeší (a ani nemůže řešit) narušení vodního režimu v krajině, které patří k významným příčinám nevyhovujího stavu, kdy je kraj dlouhodobě ohrožen nedostatkem pitné vody. 74


Všeobecná ochrana a náprava vodního režimu krajiny především v horních částech povodí, obnova krajinné struktury příznivé pro retenci vody (likvidace melioračních systémů, obnova mokřadů, revitalizace vodních toků apod.) by řešila skutečné příčiny nedostatku kvalitní pitné vody v kraji v dlouhodobém horizontu. Taková opatření by mohla mít zároveň pozitivní vliv na přírodu a tedy i lokality NATURA 2000. V této souvislosti je však možné odkázat na Plány dílčích povodí, které se zabývají ochranou vod v celém povodí a jsou v nich navržena opatření ke zlepšení stavu vod navržená opatření v PRVKUK nejsou v rozporu s Plány dílčích povodí a povedou tedy ke zlepšování kvality vod v povodí. Zároveň je vhodné odkázat i na koncepci Strategie Kraje Vysočina 2020 - konkrétně na Kartu strategických projektů kraje, kde je ve vazbě na opatření C.1 deklarována snaha o podporu demonstrativně uvedených opatření na ochranu podzemních a povrchových vod v územích kraje, kde je mimořádný zájem ochrany vod, případně ochrany přírody. Název

Zlepšení jakosti podzemních a povrchových vod v územích, které jsou v mimořádném zájmu ochrany vod

Vazba na opatření

C.1 Voda jako důležitá složka krajiny Vysočiny

75


Stručný popis

Jedná se o podporu ochrany podzemních a povrchových vod v územích kraje, kde je mimořádný zájem ochrany vod, případně ochrany přírody. Zejména jde o území nacházející se : -

v ochranných pásmech vodních zdrojů podzemních nebo povrchových vod, v povodích vodárenských nádrží Švihov, Vír, Mostiště, Hubenov, Nová Říše a v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Žďárské vrchy

-

v povodí řeky Svratky podle projektu Čisté povodí Svratky

-

v chráněných krajinných oblastech, lokalitách Natury 2000 apod.

Spadá sem i podpora řešení všech sídel v kraji, které jsou zdrojem znečištění o velikosti min. 500 ekvivalentních obyvatel. Podpora se týká opatření na odvádění a čištění odpadních vod v obcích v uvedených územích. Jedná se o výstavbu, obnovu a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) pro veřejnou potřebu v obcích kraje. Akce musí být v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina (PRVKUK). Problematika ochrany vod úzce souvisí se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírody a krajiny. Podpora se dále může týkat půdoochranných technologií a protierozních opatření v uvedených územích např. formou : -

zavedení přírodě šetrných půdoochranných technologií např. bezorebného hospodaření, vhodných osevních postupů, protierozních pásů

-

obnovování lesních porostů stanovištně vhodnými dřevinami, intenzivní výchova lesních porostů a akcentace podrostního způsobu obnovy lesa

-

nastavení systémů motivujících k uplatňování výše uvedených technologií a jejich propagace

Podpora se též může týkat přírodě blízké revitalizace vodních toků i povodí, odbahňování a obnovy vodních nádrží, zakládání přírodě blízkých nových vodních nádrží. Cílem je v souladu s Programem rozvoje Kraje Vysočina zlepšení kvality povrchových a podzemních vod na území kraje a dosažení stavu, kdy bude zajištěno vybavení obcí v kraji kanalizačními systémy a ČOV v souladu s požadavky platných právních předpisů. Cílem je dále omezení eroze půdy, která má vliv na zanášení vodních toků a kvalitu povrchových vod. Důsledkem zlepšení jakosti vod je též zajištění vhodných biotopů rostlin a živočichů a tím zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí. Nositel projektu

Obce, svazky obcí, podnikatelé v zemědělství, správci vodních toků, role kraje je pouze

(role kraje)

iniciační a koordinační.

Zdroje financování

Státní rozpočet, evropské fondy, krajský rozpočet, rozpočty obcí, soukromé zdroje.

Rozpočet

Není možné přesně stanovit, řádově se bude jednat o miliardy Kč.

INDIKÁTORY PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Kritéria jsou stanovena vzhledem k cílům ochrany životního prostředí a indikátorům vlivu koncepce na životní prostředí (kap. 9). Kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení a výběru projektů v rámci PRVKUK. Předkladatel koncepce PRVKUK přitom může provést výběr, úpravu či změny dle svých potřeb a požadavků tak, aby kritéria co nejlépe reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. 76


Tabulka 9 : Kritéria pro výběr projektů z hlediska životního prostředí Cíle životního prostředí

Otázky pro hodnocení a výběr projektů

Snižovat emise znečišťujících látek - se zaměřením na

Přispěje realizace projektu ke snížení emisí

prašnost a dopravní zplodiny.

znečišťujících látek spojených s danou činností ? V případě emisí v období výstavby nebude vliv nadměrně obtěžující ?

Snižovat a postupně odstranit emise prioritních

Přispěje realizace projektu ke snížení emisí ?

nebezpečných látek do půdy, vody, ovzduší (dle

1. organického uhlíku

Stockholmské úmluvy a Rámcové směrnice o vodách).

2. dusíku, fosforu 3. dalších prioritních nebezpečných látek

Omezovat fragmentaci krajiny a zabezpečovat ochranu

Přispěje projekt ke zvýšení výměry nefragmentovaných

a obnovu migračních cest a zastávek migrujících

území ?

druhů, chránit krajinný ráz.

Zvýší projekt migrační prostupnost krajiny ? Ovlivní projekt negativně krajinný ráz ?

Obnovit přirozený vodní režim krajiny a prvky

Přispěje projekt ke zlepšení hydrologických funkcí

ekologické stabilty - s cílem zlepšovat retenční funkci

volné krajiny ?

krajiny.

Přispěje projekt ke snížení umělých bariér v inundačním území ?

Chránit ohniska biodiverzity.

Ovlivní projekt negativně rozlohu zvláště chráněných území, prvků ÚSES a dalších přírodovědně cenných území ?

Odstranit staré ekologické zátěže.

Přispěje projekt ke snížení ploch starých ekologických zátěží ?

Snížit produkci odpadů kategorie "N" - nebezpečné.

Přispěje projekt ke snížení produkce odpadů "N" ?

Podporovat využívání brownfields.

Přispěje projekt ke zvýšení rozlohy využitých brownfields ?

Snižovat hlukovou zátěž obyvatel z expozice

Přispěje projekt ke snížení obtěžování obyvatel

dopravnímu hluku a hluku z technologických zdrojů.

venkovním hlukem ?

Zachovat rozlohu zemědělského půdního fondu (ZPF)

Dojde v rámci realizace projektu k záboru ZPF a

a pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL).

PUPFL ?

Konkrétní indikátory (kritéria) výběru projektů/záměrů v oblasti veřejného zdraví nejsou doporučovány - obdobně jako v případě indikátorů pro monitorování vlivu koncepce se indikátory prolínají s indikátory environmentálními (vliv na lidské zdraví prostřednictvím životního prostředí).

77


VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

12.

Posouzení vlivů na veřejné zdraví (HIA – z anglického "Health Impact Assessment") je dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nedílnou součástí procesu hodnocení vlivů Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 na životní prostředí. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění definuje v § 2, odst. 1 veřejné zdraví jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, který je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdravotní stav obyvatelstva je určován souhrnem vzájemně působících příčin a podmínek. Vedle životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují faktory životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Vzájemné působení činitelů na zdraví může být přímé i zprostředkované s pozitivními i negativními vlivy o různých intenzitách na zdraví v rámci souboru mnohočetných příčin onemocnění. Hodnocení koncepce PRVKUK z hlediska vlivu na veřejné zdraví vyžaduje zvážení relevantních

zdravotních

determinant

a

pravděpodobnosti

jejich,

více

i

méně

zprostředkovaných změn, způsobených plánovanou aktivitou. Musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí, a jejich možné změny.

VZTAH PRVKUK KE KONCEPCÍM V OBLASTI OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

Základní cíle ochrany a tvorby veřejného zdraví jsou zakotveny na komunitární úrovni v ustanovení článku 152 Amsterodamské smlouvy EU podepsané v r. 1997, kde je řečeno, že vysoká úroveň lidského zdraví se musí zahrnout do veškerých politik a strategií Evropského společenství. Na evropské a celosvětové úrovni jsou požadavky veřejného zdraví definovány zejména následujícími koncepčními materiály : -

Protokol o vodě a zdraví

-

Agenda 21

-

Evropský akční plán zdraví a životního prostředí (EHAPE)

-

Zdraví 2020 – strategie WHO Za rozhodující dokument v uvedené oblasti lze považovat Protokol o vodě a zdraví.

Tento dokument byl přijat na Třetí ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví, konané v červnu 1999 v Londýně, jako jeden ze tří hlavních výstupů. 78


Jedná se o společnou iniciativu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UN-ECE) a Regionální úřadovny Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO). V Londýně podepsalo dokument 35 evropských zemí, včetně České republiky, Česká republika jej ratifikovala a stal se právně závazným dne 4. srpna 2005. Protokol navrhuje řadu aktivit v mnoha oblastech vodního hospodářství, včetně výchovy, vzdělávání, integrovaného systému péče o vodu atd. Hlavním cílem Protokolu o vodě a zdraví je na všech úrovních rozhodování podpořit ochranu lidského zdraví a duševní pohody, individuálně i kolektivně, v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím zlepšeného hospodaření s vodou, včetně ochrany vodních ekosystémů, ochrany jakosti a množství vody a kontrolou a potlačováním chorob souvisejících s vodou. Aktivity by měly být koncipovány v národním i mezinárodním kontextu. Chorobami souvisejícími s vodou jsou míněny jakékoliv významné nepříznivé účinky na lidské zdraví, jako je smrt, nezpůsobilost, onemocnění nebo choroba způsobená přímo nebo nepřímo změnami v kvantitě nebo kvalitě vody, jde tedy nejenom o choroby infekčního charakteru. Užití vody je míněno k jakémukoliv účelu, ne pouze k pití. Ustanovení dokumentu se v našich podmínkách vztahují na vody povrchové, podzemní, uzavřené vody využívané ke koupání, vody ve smyslu odvádění, přepravy, úpravy nebo zásobování, vody splaškové a odpadní. Podstatou plnění Protokolu o vodě a zdraví je přijetí legislativních a účelových opatření, která povedou : 1. K dostatečnému zásobování obyvatelstva nezávadnou pitnou vodou, vyhovující současným vědeckým poznatkům o ochraně zdraví, a to včetně ochrany všech zdrojů sloužících pro úpravu na vodu pitnou. 2. K efektivnímu způsobu odvádění, čištění a likvidaci odpadních splaškových vod tak, aby nebylo ohroženo lidské zdraví a nedošlo ke znehodnocení povrchových a podzemních zdrojů vod. 3. K efektivní ochraně všech zdrojů vod a vodních ekosystémů před znečištěním způsobeným

z

jiných

příčin,

tedy

ze

zemědělství,

průmyslu,

vypouštěním

nebezpečných látek z ostatních druhů lidské činnosti atd. 4. K bezpečnostním opatřením k ochraně před chorobami souvisejícími s vodou při využívání vody k rekreačním účelům, k využití vody k hospodářským účelům - jako je chov ryb, korýšů či dalších pěstovaných vodních organismů, při využití vody k závlahám, nebo při využití čistírenských a vodárenských kalů v zemědělství či ve vodním hospodářství.

79


5. K vybudování efektivního systému pro sledování jakosti pitných, rekreačních a ostatních vod, k vybudování systémů preventivního hlášení v případě nebezpečí vzniku chorob souvisejících s vodou. 6. K dostatečné informovanosti obyvatelstva o jakosti a kvalitě vod a k zainteresování široké veřejnosti na přijetí nápravných opatření zaměřených ke komplexní ochraně povodí, a to bez ohledu na hranice států. Cíle a požadavky veřejného zdraví z výše uvedených mezinárodních koncepcí jsou promítnuty do strategických dokumentů v oblasti veřejného zdraví na národní úrovni, které jsou definovány třemi základními strategickými dokumenty : 

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR je strategickým dokumentem státní

politiky v oboru vodovodů a kanalizací překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí. Představuje dlouhodobou koncepci rozvoje oboru vodovodů a kanalizací (blíže viz kap. 1). Souhlasné stanovisko k návrhu koncepce vydalo MŽP ČR dne 24.4.2008 pod č.j. 329/53/ENV/08. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR jsou implementovány zdravotní cíle, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti pitné vody. Kvalita vody i realizace a zlepšení čištění odpadních vod, i realizace a zlepšení kanalizace, znamenají především: -

prevenci infekčních onemocnění přenášených vodou

-

prevenci dlouhodobých expozic chemickým látkám a souvisejícím toxickým onemocněním

Opatření z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR ve smyslu požadavků WHO a ve smyslu udržitelného rozvoje mají být realizována v pořadí : 

Odstranění mikrobiálního znečištění pitných vod (nebudou okamžitá infekční onemocnění) a zásahy v případě eutrofizace povrchových vod užívaných ke koupání (nebudou kožní choroby dětí a případná postižení zažívacích cest po koupání).



Odstranění chemických kontaminantů včetně kontaminantů způsobujících nevhodné organoleptické vlastnosti vody (nebude alimentární methemoglobinemie a další toxikózy, voda nebude smyslově závadná).



Pojmenování a zjištění nových kontaminantů s jejich následujícím monitoringem a odstraněním (představuje zabránění novým rizikům pro životní prostředí a zdraví, např. ze zbytků léků, vyloučených člověkem nebo zvířaty, které se neodbourají na ČOV a jsou stále účinné). 80


STRATEGICKÝ CÍL Zabezpečení bezproblémového

zásobování obyvatel

kvalitní pitnou vodou a

odkanalizování a čištění odpadních vod. HLAVNÍ CÍL Zabezpečovat rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod a jejího kvalitního provozování v souladu s požadavky právních přepisů Evropských společenství. SPECIFICKÉ CÍLE a) Zvýšit počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu se závazkem České republiky podle Protokolu o vodě a zdraví. b) Dosáhnout stavu, aby surová voda splňovala požadavky na její jakost v souladu s vyhláškou č. 146/2004 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. c) Urychlit obnovu poruchových a zastaralých vodárenských sítí a snížit tak jednak počty havárií a související negativní důsledky, zejména na infrastrukturu měst, tak i ztráty vody, které stále překračují úroveň nejvyspělejších států EU. d) Dlouhodobě zajistit přístup obyvatel ke kvalitním zdrojům pitné vody, zejména náhradou či sanací nevyhovujících individuálních zdrojů pitné vody nebo připojením na vodárenský systém. e) Zabezpečit výstavbu chybějící vodohospodářské infrastruktury (čistírny odpadních vod a kanalizační systémy) a zlepšení technologií čistění odpadních vod v aglomeracích o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel. f)

Zabezpečit potřebná opatření na kanalizačních systémech včetně výstavby a obnovy čistíren odpadních vod v obcích o velikosti pod 2 000 ekvivalentních obyvatel, kde existuje zkolaudovaná a funkční kanalizace pro veřejnou potřebu. (zdroj : eagri.cz)



Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (NEHAP ČR) Dokument byl přijatý usnesením vlády ČR č. 810 z r. 1998. NEHAP ČR – národní priority : Na základě rozboru příčin nemocnosti a úmrtnosti a potenciálního ohrožení společnosti

byly stanoveny hlavní zdravotní problémy : 1.

srdeční a cévní choroby

81


2.

nádorová onemocnění

3.

úrazy

4.

narušování přirozené obměny populace

5.

patologické změny imunity

6.

duševní nemoci

7.

drogové závislosti

8.

HIV/AIDS a jiné významné infekce

9.

vrozené a systémové vady dětí

Na základě rozboru rizik spojovaných s vysokou nemocností a úmrtností byla jako priorita stanovena změna životního stylu, a to zejména ve smyslu : 10. pozitivní změny výživových zvyklostí 11. snižování prevalence kuřáctví 12. omezování a zvládání nadměrného stresu 13. zlepšení reprodukčního zdraví 14. snížení spotřeby alkoholu 15. optimalizace pohybové aktivity Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice v období 1990 - 1996 vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru : 16. ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů 17. ochrana ozónové vrstvy Země 18. ochrana biologické a krajinné rozmanitosti 19. zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit : 20. postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi 21. pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených imisemi 22. pokračující obnova území devastovaných hornickou činností 23. zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninového prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti) (zdroj : databaze-strategie.cz)

82




Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Dokument přijatý usnesením vlády č. 23 z r. 2014, který navazuje na "Dlouhodobý

program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví 21" a je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu. Národní strategie Zdraví 2020 definuje jako hlavní cíl do roku 2020 zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. K tomuto cíli vedou dva strategické cíle : 1. zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví 2. posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny složky společnosti, sociální skupiny i jednotlivce Pro naplnění výše uvedených cílů byly identifikovány čtyři oblasti prioritních politických opatření zaměřených na řešení vybraných dominantních problémů zdravotního stavu populace ČR : 1. realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu 2. čelit závažným zdravotním problémům v oblasti neinfekčních i infekčních nemocí a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel 3. posilovat

zdravotnické

systémy

zaměřené

na

lidi,

zajistit

použitelnost

a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců, soustředit se na ochranu a podporu zdraví a na prevenci nemocí, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit vhodnou reakci při mimořádných situacích 4. podílet se na vytváření podmínek pro rozvoj odolných komunit, tedy společenství žijících v prostředí, které je příznivé pro jejich zdraví (zdroj : mzcr.cz)

ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL KRAJE VYSOČINA Podle údajů Národního onkologického registru bylo v roce 2011 v kraji nově hlášeno 3 772 onemocnění zhoubnými novotvary a novotvary in situ. Onemocnělo 1 937 mužů a 1 835 žen. U dětí a mladistvých do 19 let bylo zjištěno 16 nových případů onemocnění. Dvouleté zpoždění při prezentaci dat je způsobeno tím, že při jejich sběru a zpracování je prováděno dohledávání a několikanásobná kontrola informací. Výskyt zhoubných novotvarů (ZN) je v kraji ve srovnání s Českou republikou podprůměrný.

83


Nejčastěji diagnostikovaným karcinomem u obou pohlaví, stejně jako v předchozích letech, byl jiný zhoubný novotvar kůže, který představoval u mužů 23 % a u žen 26 % všech nově hlášených případů. Z pohlavních nemocí, které podléhají povinnému hlášení, tzn. syfilis, gonokoková infekce, lymphogranuloma venereum a chancroid (ulcus molle), se v ČR vyskytují převážně syfilis a gonokoková infekce. V kraji bylo nově podchyceno 8 případů syfilis a 26 případů gonokokových infekcí, nejvíce onemocnění bylo hlášeno v okrese Jihlava (42 %). Výskyt onemocnění přepočítaný na obyvatele kraje je několikanásobně nižší než republikový průměr. K nejčastějším povinně hlášeným infekčním nemocem patří v kraji dlouhodobě, stejně jako v ČR, plané neštovice, salmonelózy a Lymeská nemoc. Planými neštovicemi onemocnělo v kraji 2 513 osob. Proti předchozímu roku došlo k nárůstu počtu onemocnění planými neštovicemi zhruba o 9 % a na 100 tisíc obyvatel připadlo 492 onemocnění (ČR 385). Druhou nejčastěji hlášenou infekční nemocí byla salmonelóza (703 případů). Do Registru tuberkulózy bylo v kraji nahlášeno 16 nových případů. To je pokles oproti minulému roku o tři případy. Celkem onemocnělo 12 mužů a 4 ženy. Na 100 tisíc obyvatel připadlo 3,1 onemocnění TBC, včetně recidiv a TBC jiného než dýchacího ústrojí. Ke konci roku bylo v kraji evidováno 36 824 diabetiků, 17 536 mužů a 19 288 žen. Meziročně došlo k nárůstu počtu léčených diabetiků o 5 %. Na 100 tisíc obyvatel kraje připadlo v průměru 7 217 diabetiků. Z evidence praktických lékařů pro dospělé plyne, že na 100 registrovaných pacientů připadlo ve sledovaném roce 24 pacientů dispenzarizovaných pro hypertenzní nemoci, 10 pacientů sledovaných pro ischemické nemoci srdeční a tři pacienti léčení pro cévní nemoci mozku. Část pacientů je pro tyto choroby dispenzarizována u odborných lékařů. Počet léčených pacientů pro vybraná alergická onemocnění v kraji zaznamenal nárůst o 5 % v porovnání s minulým rokem. Podíl léčených dětí a mladistvých do 19 let tvořil zhruba polovinu všech léčených. Nejčastějším důvodem dispenzarizace byl o astma, na 10 tisíc obyvatel připadlo 329 léčených pacientů. Počet dispenzarizovaných onemocnění u dětí ve věku 0 - 14 let se proti předchozímu roku zvýšil o 2 %. Dlouhodobě bylo lékařsky sledováno 30 894 případů onemocnění. Na 100 registrovaných dětí připadlo cca 40 onemocnění. Nejčastější příčinou dispenzarizace byly, stejně jako v roce předchozím, nemoci dýchací soustavy, nervové nemoci a poruchy vidění. Vrozené vady jsou od roku 2003 sledovány a evidovány v Národním registru vrozených vad podle roku narození dítěte. Protože se jedná o vývojové vady zjištěné do 1 roku života dítěte, jsou údaje uváděny vždy s ročním zpožděním. U narozených v r. 2012 bylo zjištěno 232 vrozených vad (nejčastěji srdečních vad - 35 %), 110 u chlapců a 122 u dívek.

84


Počet nově hlášených nemocí z povolání se proti předchozímu roku snížil z 35 na 33 případů, evidováno bylo 23 mužů a 10 žen. Nejvyšší podíl měly nemoci způsobené fyzikálními faktory a nemoci kožní, shodně byly hlášeny u 11 případů, což představuje 67 % všech nově hlášených případů. (zdroj : uzis.cz)

ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL - VLIV KVALITY PITNÉ VODY

Zdravotní stav obyvatel je ovlivňován řadou faktorů – roli hraje stav životního prostředí, zdravotní péče, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek/směsí a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Je nepochybné, že zdravotní stav obyvatel je stavem životního prostředí – tedy i stavem pitné vody – ovlivněn. Rok 2013 byl již dvacátým rokem rutinního provozu "Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí" i jeho Subsystému II "Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody". Monitoring je realizován podle Usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. Zdrojem dat pro tuto zprávu je informační systém PiVo (IS PiVo) provozovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Díky zákonu o ochraně veřejného zdraví, podle kterého výsledky všech rozborů pitné vody, provedených podle tohoto zákona, musí být vloženy do IS PiVo, jsou ve zprávě zpracovány údaje popisující jakost pitné vody v celé České republice. Výňatek ze závěrů : Z přímých hlášení pracovníků odboru komunální hygieny krajských hygienických stanic o případně zaznamenaných nákazách, otravách či jiných onemocněních, ke kterým došlo v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných (popř. pro zásobování veřejnosti používaných) studní, vyplynulo, že v r. 2013 byla ve dvou krajích (Jihočeský a Zlínský) zaznamenána a hlášena vždy jedna taková událost – epidemie, kde zdrojem infekce byla v obou případech zřejmě voda z komerční studny.

85


V údajích o hodnocení příspěvku pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybraným škodlivým látkám stejně jako v minulých letech jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, která dosahuje hodnoty 6,15 % expozičního limitu pro větší (zásobující nad 5 000 obyvatel) a 6,64 % pro menší zásobované oblasti (hodnoty vypočtené z mediánu). Při použití 90 % kvantilu (koncentrace v pitné vodě) byly získány hodnoty 7,62 % pro větší, respektive 8,00 % pro menší zásobované oblasti. Expoziční zátěž pro trichlormethan se pohybuje kolem 1 %. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody. Expozici těmto látkám proto není možno exaktně hodnotit, s jistotou lze však říci, že je menší než 1 % expozičního limitu. Akutní poškození zdraví obyvatelstva sledovanými kontaminanty zjištěno nebylo. Expozičním limitem se rozumí odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince. Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 12 organickým látkám z příjmu pitné vody byl použit lineární bezprahový model podle metody hodnocení zdravotního rizika. Provedené výpočty ukázaly, že konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění hodnotou přibližně 2x10-7, což znamená 2 dodatečné případy nádorových onemocnění na 10 milionů obyvatel. (zdroj : szu.cz)

KRAJ VYSOČINA : ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - vybrané ukazatele, souhrnně r. 2011 - 2013

Tabulka 10 : Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu v Kraji Vysočina 2011

2012

2013

Vodovody Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (osoby) Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%)1) Voda vyrobená pitná z vodovodů pro veřejnou potřebu (tis. m3) Voda fakturovaná pitná (tis. m3) z toho pro domácnosti

484 223

483 719

487 181

94,6

94,6

95,4

25 326 21 532 14 101

24 970 21 325 14 106

24 643 21 100 14 040

Kanalizace Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu z toho osoby napojené na kanalizaci s koncovou ČOV

86

435 992

439 273

443 541

367 331

368 221

371 908


Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro v. potřebu (%)1)

85,2

85,9

86,9

.

.

22 174

19 650

20 089

19 483

16 908

17 504

16 862

86,0

87,1

86,5

Vypouštěné odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu (tis. m 3) z toho bez zpoplatněných srážkových vod Čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) (tis. m 3) Podíl čištěných odpadních vod (%) 1)

z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce)

Tabulka 11 : Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu v Kraji Vysočina 2011 Počet ČOV celkem

2012

165

2013

175

182

v tom: mechanické

1

3

2

164

172

180

dusíku (N)

26

21

24

fosforu (P)

2

1

2

53

55

56

219 257

225 509

165 851

mechanicko-biologické z toho s dalším odstraňováním:

dusíku i fosforu současně (N + P) Celková kapacita ČOV (m3/den)

Tabulka 12 : Vodovody pro veřejnou potřebu v r. 2013 - porovnání podle krajů

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1)

Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (osoby)

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%)1)

Voda vyrobená pitná z vodovodů pro veřejnou potřebu (tis. m3)

Voda fakturovaná pitná (tis. m 3)

celkem

z toho pro domácnosti

9 854 414

93,8

600 174

471 824

313 580

1 244 227 1 085 882 569 453 477 110 300 999 798 296 402 603 520 327 503 455 487 181 1 115 052 578 091 550 263 1 221 475

100,0 83,7 89,5 83,3 100,0 96,7 91,8 94,3 97,6 95,4 95,4 90,8 93,8 99,8

113 617 45 620 32 952 28 456 19 137 50 223 26 891 30 530 27 776 24 643 61 191 28 671 29 082 81 386

77 571 48 365 25 109 24 058 14 123 36 923 19 035 22 917 22 301 21 100 53 266 24 956 22 857 59 243

50 572 33 882 17 921 14 025 8 983 23 028 12 043 14 831 14 176 14 040 37 108 17 238 15 310 40 423

z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce)

87


Tabulka 13 : Kanalizace pro veřejnou potřebu v r. 2013 - porovnání podle krajů Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu ČR, kraje celkem

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 1) 2)

z toho osoby napojené na kanalizaci s koncovou ČOV

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu (%)1)

Vypouštěné odpadní vody do kanalizace pro veřejnou potřebu (tis. m3)2)

Čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) (tis. m3)

Podíl čištěných odpadních vod (%)

8 704 544

8 270 948

82,8

455 313

443 426

97,4

1 229 326 873 208 546 351 463 461 285 920 677 016 299 005 422 334 377 412 443 541 1 033 396 502 861 540 013 1 010 701

1 229 326 870 389 502 213 428 628 283 509 666 029 290 410 388 663 362 187 371 908 983 475 471 226 483 894 939 091

98,8 67,3 85,8 80,9 95,0 82,0 68,2 76,5 73,2 86,9 88,4 79,0 92,1 82,6

77 935 50 113 27 661 29 684 14 450 29 590 14 066 20 172 17 412 19 483 53 654 27 304 26 317 47 473

77 935 50 068 26 255 28 635 14 424 28 844 13 927 18 867 17 126 16 862 52 514 26 437 25 206 46 326

100,0 99,9 94,9 96,5 99,8 97,5 99,0 93,5 98,4 86,5 97,9 96,8 95,8 97,6

z celkového počtu obyvatel (střední stav v roce) bez zpoplatněných srážkových vod

Tabulka 14 : Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu v r. 2013 - porovnání podle krajů v tom ČR, kraje

ČOV celkem

mechanicko-biologické

mechanické celkem

Česká republika

z toho s dalším odstraňováním dusíku

fosforu

dusíku i fosforu současně

Celková kapacita ČOV (m3/den)

2 382

48

2 334

518

49

606

3 711 710

26 464 307 189 93 184 79 131 113 182 210 147 102 155

8 7 6 8 3 2 1 2 2 9

26 456 300 189 87 176 76 129 112 180 210 145 102 146

3 139 55 31 26 35 7 28 31 24 46 33 15 45

1 16 7 5 2 1 2 5 3 2 2 2 1 -

18 143 31 34 14 27 20 29 31 56 100 30 41 32

552 843 364 643 269 375 186 481 118 466 248 751 139 991 224 820 156 866 165 851 330 603 229 200 194 618 529 202

Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

(zdroj : czso.cz)

88


VYHODNOCENÍ VLIVŮ PRVKUK NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví vychází z relevantních cílů ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prostředí, které lze nalézt v přijatých koncepcích, strategiích a akčních plánech na mezinárodní i národní úrovni (viz výše). Smyslem hodnocení vlivů PRVKUK na veřejné zdraví je zjištění, zda předkládaná koncepce, resp. její aktivity nenarušují cíle ochrany zdraví a zda v souladu s nimi napomáhá vytvářet podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V optimálním případě by realizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od r. 2015 měla znamenat podporu zdraví obyvatelstva regionu, neboli soulad se zdravotními determinanty. Determinanty zdraví významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. Mezi základní determinanty zdraví byly zařazeny faktory prostředí (20 %), genetická výbava (10 - 15 %), životní styl (50 %), efektivita a kvalita zdravotní péče 10 - 15 %). Rozsah vlivu jednotlivých determinant (validita) a jejich vzájemné proporce se mění, také vlivy životního prostředí jsou daleko intenzivnější, než tomu bylo dříve. Diskutovány jsou zejména klimatické změny, přítomnost alergenů a hormonů v přírodním prostředí, používání geneticky upravených potravin a přítomnost cizorodých látek v potravinových řetězcích, šíření nových infekčních onemocnění, hlučnost prostředí či kvalita pitné vody. Relevantními ukazateli ovlivňujícími zdravotní determinanty v případě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 : -

bezpečnost pitné vody

-

dostatečné množství pitné vody

-

napojení na kanalizaci

-

čištění odpadních splaškových vod Není pochyb, že uvedené ukazatele (determinanty prostředí) budou koncepcí PRVKUK

ovlivněny pozitivně, resp. dokument vytváří předpoklady pro realizaci takových konkrétních opatření / projektů, které přispějí ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Zdravotní rizika při výstavbě Určitá zdravotní rizika - dočasná - souvisejí s výstavbou vodovodů, kanalizací, výstavbou / rekonstrukcí ČOV. Stavební práce a související doprava se samozřejmě neobejdou bez určitého ovlivnění prostředí – hlukem, emisemi. Uvedená rizika je možné účinně zmírnit opatřeními v technologii prací a ve způsobu nakládání s odpady a stavebními materiály.

89


Důležité je udržovat všechny stavební mechanismy a dopravní prostředky v řádném technickém stavu a stavební materiály (i suť, zeminu apod., ale také odpady) neponechávat volně ložené, příp. zajistit skrápění prašných ploch. Organizačně je třeba zajistit neprovádění stavebních prací v noci a ve dnech pracovního klidu. Při obezřetné práci v souladu se standardními postupy stavební činnosti lze maximálně snížit vliv na obyvatele v okolí daných staveb, včetně obtěžujících účinků - vlivy na zdraví v době stavební činnosti pak mohou být zanedbatelné a nevýznamné.

Koncepce PRVKUK je v souladu se strategickým dokumentem "Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí" a zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století. Předkládaná

koncepce,

resp.

podporované

aktivity

(priority)

vytvářejí

předpoklady pro realizaci takových konkrétních opatření / projektů, které přispějí ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Pravděpodobné je pokračování zavedeného systému opatření u veřejných vodovodů v případě zhoršené kvality pitné vody pro obyvatele, kdy je problematika průběžně řešena ve spolupráci s pracovníky Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Navržená opatření jsou realizována, a to i za finanční podpory Kraje Vysočina. Opatření k zajištění kvality pitné vody předmětných veřejných vodovodů byla již v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina uvedena nebo nyní v rámci komplexní aktualizace byla doplněna.

90


NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

13.

Strategický dokument "Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od r. 2015" je koncipován jako plán střednědobé až dlouhodobé koordinace aktivit v oboru vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina. Hlavním cílem PRVKUK je stanovit základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod na území Kraje Vysočina, s výhledem od roku 2015. Stanovené priority : 

Zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství.



Snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů. Komplexní aktualizace PRVKUK bude realizována ze strany jednotlivých obcí zejména

formou připravovaných projektů a vyhlašovaných dotačních titulů. V předkládaném posouzení bylo možné hodnotit pouze typy doporučených opatření v rámci jednotlivých pririt - v současné době není a ani nemůže být známa konkrétní podoba projektů, tj. především jejich lokalizace v území, velikost, způsob realizace apod. Posouzení bylo provedeno ve vztahu k cílům životního prostředí, které byly navrženy s ohledem na požadavky Státní politiky životního prostředí ČR. Koncepce v zásadě vytváří předpoklady pro pozitivní působení na obyvatelstvo a životní prostředí. Projekty budou mít územní průmět, ať již při stavební činnosti nebo dopadem na environmentální složky prostředí (podzemní a povrchové vody, půdu, cenné části přírody) či zdraví obyvatel - pro zmírnění potenciálně negativních vlivů na životní prostředí byla stanovena opatření. Jednotlivé projekty (záměry), u kterých to bude s ohledem na jejich konkrétní podobu, rozsah a lokalizaci vyžadováno, budou předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Projekty (záměry) doporučené při rozhodování o podpoře v rámci PRVKUK : 

Záměry na výstavbu a intenzifikaci ČOV a kanalizací ve městech a obcích včetně jejich místních částí.



Záměry na výstavbu a rekonstrukci vohospodářských staveb, které jsou v souladu s nejlepší dostupnou technologií (BAT – Best Available Technologies).



Záměry na snížení emisí celkového dusíku a celkového fosforu z ČOV - při jejich výstavbě nebo intenzifikaci. Koncepce je doporučena ke schválení. 91


14.

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Závěr zjišťovacího řízení byl vydaný MŽP ČR pod č.j. 67470/ENV/14 dne 3.10.2014 s tím, že Komplexní aktualizace Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015 je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, proto bude zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení je požadováno zpracovat nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména : 1. Vyhodnotit soulad koncepce PRVK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména s koncepcemi ochrany přírody a krajiny (např. Aktualizací Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní politikou životního prostředí ČR 2012 – 2020), Aktualizací Strategie udržitelného rozvoje ČR, Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací ČR, Bezpečnostní strategií ČR, Koncepcí vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství, Programem rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2020, Strategií Kraje Vysočina 2020, Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina, plány oblasti povodí a plány dílčích povodí apod. -

provedeno - viz kap. 1

2. Vyhodnotit, zda je koncepce PRVK v souladu se strategickým dokumentem "Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí". -


3. Vyhodnotit, zda koncepce PRVK zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. -


4. Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce PRVK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systém ekologické stability, zranitelné biotopy, biodiverzitu, migrační prostupnost území kraje, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny a zda předkládaný materiál respektuje limity využití území, respektive

92


základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem dotčených ZCHÚ, zhodnotit možný vliv realizace záměrů na ZCHÚ, na úroveň biodiverzity, rozmanitost ekosystémů a na navržený nebo vymezený systém ekologické stability. -

provedeno - viz "Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000" v příloze č. 1 a vyhodnocení v kap. 6

5. Navrhnout případná opatření ke snížení, vyloučení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ,

VKP,

přírodní

parky,

ÚSES,

zranitelné

biotopy,

biodiverzitu,

migrační

prostupnost území kraje, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny. -

provedeno - viz "Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000" v příloze č. 1 a kap. 10

6. Stanovit podmínky a limity pro navrhovaná opatření k zajištění ochrany a eliminaci negativních vlivů na přírodu a krajinu včetně lokalit soustavy NATURA 2000. -

provedeno - viz "Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000" v příloze č. 1 a kap. 10

7. Vyhodnotit, zda a jak jsou v PRVK zohledněny principy ochrany zemědělského půdního fondu,

a

do

jaké

míry

koncepce

vytváří

podmínky

pro

omezení

záboru

půdy a volné krajiny. -

provedeno - vyhodnocení je součástí kap. 6

8. Vyhodnotit, jak PRVK podporuje vybudování popř. intenzifikaci ČOV a kanalizací, a to jak z průmyslu, zemědělství a velkých měst, tak i v malých obcích. Posoudit, zda a jak PRVK zabezpečuje snížení emisí celkového dusíku a celkového fosforu z ČOV. -


9. Vyhodnotit vlivy PRVK ve vztahu k ochraně říčních niv, podzemních a povrchových vod, ochraně před povodněmi, vyhodnotit hospodaření v ochranných pásmech. -


10. Při realizaci jednotlivých záměrů zohlednit možné vlivy na ovzduší – emise uvolněné při záboru půdy / zemních prací během výstavby, rekonstrukce či intenzifikace staveb v oblasti vodohospodářské infrastruktury, případně rizika zápachových epizod a dále navrhnout opatření k předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci těchto negativních vlivů na ovzduší.

93


-

provedeno - požadavky se promítly do doporučených podmínek pro provádění koncepce - viz kap. 10

11. Provést zhodnocení koncepce PRVK z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. -


12. Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat. -

provedeno - viz výše vypořádání bodů 1. - 11. a níže vypořádání obdržených vyjádření

VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI V průběhu zjišťovacího řízení provedeného MŽP, odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA se ke koncepci vyjádřily následující subjekty :  Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Havlíčkův Brod zn. ČIŽP/46/IPP/1413892.002/14/HZH ze dne 9.9.2014 - vypořádání viz dále  Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě zn. KHSV/17297/2014/HOK/Fiš ze dne 5.9.2014 - nemá zásadní připomínky  Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu č.j. KUJI 58996/2014 OKPP 527/2014 ze dne 1.9.2014 - nemá zásadní připomínky  Město Chotěboř č.j. MCH-10776/2014/ZP ze dne 10.9.2014 - nemá připomínky  MŽP, odbor ochrany ovzduší vnitřní sdělení č.j. 7420/710/2014 ze dne 19.9.2014 - nemá zásadní připomínky, požadavky vypořádány viz dále  MŽP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny vnitřní sdělení č.j. 7420/710/2014 ze dne 17.9.2014 - nemá zásadní připomínky, požadavky vypořádány viz dále  Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina č.j. SBS 26331/2014 ze dne 3.9.2014 - nemá námitky  Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy č.j. 03319/ZV/2014 ze dne 1.9.2014 - vypořádání viz dále

94


 Mgr. Jiřina Matějková, Brno vyjádření ze dne 22.9.2014 - vypořádání viz dále

POŽADAVEK

VYPOŘÁDÁNÍ

ČIŽP, oblastní inspektorát Havlíčkův Brod ČIŽP požaduje pokračovat v posuzování předložené

V rámci hodnocení SEA bylo zpracováno

koncepce z důvodu nemožnosti vyhodnotit případný vliv na

"Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy

zájmy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění,

NATURA 2000", které je v příloze č. 1.

s ohledem na přílišnou obecnost dokumentace. MŽP, odbor ochrany ovzduší MŽP neuplatňuje žádné zásadní připomínky. Pouze

Vyjádření je plně respektováno, požadavky se

požaduje, aby při realizaci jednotlivých projektů byly

promítly do doporučených podmínek pro

zohledněny možné vlivy na ovzduší, a dále, aby byla

provádění koncepce - viz kap. 10.

součástí projektů opatření k předcházení, vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ovzduší. MŽP, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny MŽP nemá žádné zásadní připomínky. K vyhodnocení vlivů

Vyjádření je plně respektováno.

koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví požaduje :

V rámci hodnocení SEA bylo zpracováno

1) 2)

3)

zohlednit vliv koncepce na zvláště chráněná území

"Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy

(ZCHÚ)

NATURA 2000", které je v příloze č. 1.

navrhnout případná opatření k předcházení, vyloučení,

Vyhodnocení vlivů na zvláště chráněná území je

snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště

zároveň součástí komplexního posouzení vlivů na

chráněná území

jednotlivé složky životního prostředí (ochrana

vyhodnotit, zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve

přírody) - viz kap. 6.

schválených národních koncepčních dokumentech

Vyhodnocení souladu koncepce s relevantními koncepcemi ochrany přírody a krajiny je provedeno - viz kap. 1.

Správa CHKO Žďárské vrchy Správa CHKO Žďárské vrchy sděluje, že z předloženého

Vyjádření je plně respektováno a odrazilo se v

dokumentu není možné vyhodnotit možný vliv navazujících

doporučených podmínkách pro provádění

projektů na životní prostředí. Záleží především na jejich

koncepce - viz kap. 10.

umístění a charakteru. Podmínkou realizace konkrétních projektů je jejich posouzení podle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Zejména je třeba minimalizovat zásahy do zvláště chráněných území (ZCHÚ) a území soustavy Natura 2000 a hledat optimální řešení s respektem k přírodním hodnotám.

95


Mgr. Jiřina Matějková, Brno Paní Matějková upozorňuje na nutnost upřednostnění

S názory paní Matějkové lze jistě souhlasit,

odkanalizování a stavby ČOV v sídlech Hluboké a Veselí

nicméně návrhové řešení v koncepčním materiálu

(vzdálené místní části obce Dalečín). Svůj názor široce

vychází především z návrhů uvedených ve

zdůvodňuje.

stávajícím PRVKUK, návrhů obcí a dále

Paní Matějková dává současně podnět k přezkoumání, proč

zohledňuje i počet řešených obyvatel. Proto

byl od MŽP udělen souhlas ke stavbě objektů živočišné

v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod u

výroby v místní části Hluboké.

obcí a místních částí s počtem obyvatel pod 100 EO je převážně navrhováno individuální řešení. K vyřízení podnětu ohledně povolení stavby objektů živočišné výroby nejsem jako zpracovatelka vyhodnocení SEA kompetentní.

K návrhu aktualizovaného PRVKUK se již vyjádřila pouze KHS se sídlem v Jihlavě, územní pracoviště Třebíč a svým sdělením zn. KHSV/06957/2015/TR/HOK/Štěp ze dne 12.5.2015 uplatnila připomínky ke komplexní aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015, které uvedla pod body 1. až 3. svého vyjádření. Kraj Vysočina k jednotlivým bodům uvedeného vyjádření sděluje následující : K bodu 1. týkajícímu se veřejného vodovodu obce Nová Ves Uvádíme, že uplatněné připomínce bylo vyhověno. Popis stávajícího stavu vodovodu v kartě obce byl opraven podle skutečnosti : "Zásobování obyvatel obce pitnou vodou je individuální z vlastních vodních zdrojů. V obci je vybudován pouze veřejný užitkový vodovod z let 1991 - 2000, zdrojem vody je prameniště, odkud je voda vedena do vodojemu…..". Rovněž v návrhovém stavu byla provedena oprava tak, aby v obci byla zajištěna dodávka pitné vody pro obyvatele z veřejného vodovodu. Mimo jiné se předpokládá obnova (rekonstrukce) části vodovodní sítě včetně souvisejících objektů užitkového vodovodu, který se pak stane veřejným vodovodem zásobující obyvatele pitnou vodou. Rovněž je navrženo napojení nového vodního zdroje do stávajícího vodovodního řadu. Dále bude vybudován v případě dostatečné vydatnosti a kvality vody v novém vodním zdroji nový vodojem, vodovodní přivaděč a úpravna vody. K bodu 2. týkajícímu se veřejného vodovodu obce Příštpo Uplatněné připomínce bylo vyhověno. V popisu stávajícího stavu v kartě obce Příštpo je uvedeno, že v r. 2014 byl realizován nový vrt jako nový zdroj pitné vody pro obec. 96


V návrhovém stavu je mimo jiné navrženo propojení vrtu z roku 2014 na stávající veřejný vodovod obce. K bodu 3. týkajícímu se o obecně zásobování pitnou vodou obcí z místních zdrojů Uvádíme, že uplatněné připomínce nebylo vyhověno. Kraj Vysočina při zpracování koncepčního materiálu PRVKUK vycházel především z návrhů obcí a dále vycházel z návrhů uvedených v dosud platném PRVKUK. Při zpracování PRVKUK se vychází především z již zpracovaných studií, projektů, průzkumů a posouzení vhodnosti místních vodních zdrojů. Jestliže takové podklady nejsou k dispozici a v blízkosti obce je veden skupinový vodovod, který má zajištěno dostatečné množství a kvalitu vody pro pitné účely je navrženo napojení obce na takovýto vodovod. V této souvislosti je třeba upozornit, že převážná část obcí na Třebíčsku je zásobována pitnou vodou ze skupinového (oblastního) vodovodu. Iva Olšanová v.r. úředník odboru životního prostředí a zemědělství dne 2.7.2015

97


ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

15.

Na základě výše uvedených skutečností je možné konstatovat, že předloženou koncepci "Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015" je možné doporučit ke schválení. Jednotlivé projekty (záměry), u kterých to bude s ohledem na jejich konkrétní podobu, rozsah a lokalizaci vyžadováno, budou předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Projekty (záměry) doporučené při rozhodování o podpoře v rámci PRVKUK : 

Záměry na výstavbu a intenzifikaci ČOV a kanalizací ve městech a obcích včetně jejich místních částí.



Záměry na výstavbu a rekonstrukci vohospodářských staveb, které jsou v souladu s nejlepší dostupnou technologií (BAT – Best Available Technologies).



Záměry na snížení emisí celkového dusíku a celkového fosforu z ČOV - při jejich výstavbě nebo intenzifikaci.



Projekty splňující následující kritéria :

-

projekty, které odstraňují mikrobiální znečištění pitných vod

-

projekty, které znamenají zásah v případě eutrofizace povrchových vod užívaných ke koupání

-

projekty, které odstraňují chemické kontaminanty včetně kontaminantů zhoršujících organoleptické vlastnosti vody

Závěry posuzování : Ministerstvo životního protředí jako příslušný orgán podle § 21 písm. b) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na základě návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydává

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce 98


Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015

za těchto podmínek :



U nových zařízení (úpravny, vodojemy, ČOV) důkladně zvažovat umístění - preferovat lokalizaci na zemědělskou půdu v nižší třídě ochrany, příp. efektivněji využívat stávající nevyužívané plochy nebo brownfields s cílem ochrany zemědělského půdního fondu; důsledně zvažovat zábory v přírodovědně cenných lokalitách.



Konkrétní záměry vycházející z předložené koncepce navrhovat a realizovat s ohledem na ochranu podzemních a povrchových vod, ochranu přírody a krajiny, ochranu zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro plnění funkce lesa, jakož i ochranu před povodněmi.



V rámci správních řízení (povolování) samotných záměrů s možným dopadem na lokality NATURA 2000 zpracovat posouzení dle §§ 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zároveň zajistit minimalizaci zásahů do zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000 a hledat optimální řešení s respektem k přírodním hodnotám.



V případě opatření k zajištění zdroje podzemní vody či zvýšení limitu čerpání podzemní vody zpracovat hydrogeologické posouzení - vyjádření osoby s odbornou způsobilostí dle § 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění.



Při realizaci jednotlivých záměrů / projektů dbát na ochranu životního prostředí a omezení obtěžování obyvatel emisemi znečišťujících látek a hlukem - zajistit plnění podmínek pro etapu stavebních prací, zejména : -

zajistit přísné dodržování požadavků bezpečnosti práce

-

organizačními opatřeními zajistit, aby práce neprobíhaly v nočních hodinách (22.00 – 6.00)

-

stavební stroje a dopravní prostředky udržovat v řádném technickém stavu

-

doplňování

pohonných

hmot

a

provozních

kapalin

do

stavebních

mechanismů provádět na vodohospodářsky zabezpečených plochách

99


-

provádět účinné omezování prašnosti z prostoru staveniště – zejména při suchém počasí (např. skrápění nebo přikrývání sypkých materiálů a odpadů, čištění příjezdové vozovky a vozidel opouštějících stavbu)

-

odpady shromažďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií na vyčleněném místě a průběžně je odvážet - využití nebo odstranění odpadů zajistit oprávněnou osobou, o nakládání s odpady během výstavby vést příslušnou evidenci

-

přijmout opatření k minimalizaci hlukové zátěže – provádět důslednou kontrolu technického stavu strojů, jejich seřízení, vypínání při pracovních přestávkách a dbát na omezení doby nasazení hlučných mechanismů, sled nasazení, popř. jejich méně časté využití



-

zajistit ochranu biotopů a živočichů při stavebních pracech

-

mít vypracovaný havarijní plán pro etapu výstavby

Realizovat opatření vedoucí ke zmírnění zjištěných mírně negativních vlivů na celistvost evropsky významných lokalit v Kraji Vysočina a jejich předmět ochrany, která vyplynula z posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu postupovat podle § 10g odst. 4 a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

100


POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA

Podkladové dokumenty : -

ČSÚ : Statistická ročenka Kraje Vysočina 2014.

-

Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, Jihlava. 2014.

-

MŽP ČR (2001) : Metodika posuzování vlivu regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí.

-

Oznámení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění - Komplexní aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina od roku 2015. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství, Jihlava. 07/2014.

-

Program rozvoje Kraje Vysočina 2014 - 2018. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor regionálního rozvoje, Jihlava. 2014.

-

Strategie Kraje Vysočina 2020. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor regionálního rozvoje, Jihlava. 2012.

-

SZÚ Praha : Zpráva o kvalitě pitné vody za rok 2013.

-

Závěr zjišťovacího řízení č.j. 67470/ENV/14 ze dne 3.10.2014.

-

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

-

ÚZIS : Zdravotnická ročenka Kraje Vysočina 2013.

Odborné publikace : -

Culek M. & al. (1996) : Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha.

-

Čech L. & al. (2002) : Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, sv. VII. - AOPK ČR Praha a EkoCentrum Brno.

-

Chytrý M. & al. (2010) : Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR Praha.

-

Löw & spol., s.r.o. (2005) : Typologie České krajiny. - Brno.

-

Mařan J. (1958) : Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2.

Internetové stránky : czso.cz databaze-strategie.cz eagri.cz geologie.vsb.cz geology.cz geoportal.gov.cz

101


geoportal.vumop.cz ikrajvysocina.cz kr-vysocina.cz migesp.cz mkcr.cz mzcr.cz mzp.cz mzv.cz nature.cz ochranaprirody.cz ovzdusivysocina.cz radonovyprogram.cz statnisprava.cz szu.cz vdb.czso.cz

PŘÍLOHY

Příloha 1 Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 - Mgr. Eva Volfová, Mgr. Ondřej Volf, 08/2015

Příloha 2 Tabulkové hodnocení priorit koncepce Tabulkové hodnocení opatření koncepce na životní prostředí : VODOVODY / KANALIZACE (odkaz na kap. 6)

102

KOMPLEXNÍ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KRAJE VYSOČINA OD ROKU 2015

Recommend Documents