AKTUALIZACE Č.2a ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE Č.2a

ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE II. ODŮVODNĚNÍ

PROSINEC 2015

OBJEDNATEL

OLOMOUCKÝ KRAJ JEREMENKOVA 40A, 779 11 OLOMOUC ING. JIŘÍ ROZBOŘIL, HEJTMAN

POŘIZOVATEL

KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE ODBOR STRATEGICKÉHO ROZVOJE KRAJE, ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU ODDĚLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU JEREMENKOVA 40A, 779 11 OLOMOUC BC. ING. HANA MAZUROVÁ ODPOVĚDNÁ OSOBA POŘIZOVATELE

ZPRACOVATEL AKTUALIZACE Č.2a ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE

ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA , HYNAISOVA 3, 709 00 OSTRAVA – MARIÁNSKÉ HORY A KOLEKTIV SPOLUPRACOVNÍKŮ

II. Odůvodnění Aktualizace č.2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ČÁST DÍLA URBANISMUS, KOORDINACE, ZODP. PROJEKTANT SÍDELNÍ STRUKTURA EKONOMICKY POTENCIÁL DOPRAVA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ENERGETIKA - ELEKTRO, SPOJE - PLYN OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT REKREACE VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL NEROSTNÉ SUROVINY KONZULTANT ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY OCHRANA PŘÍRODY DIGITALIZACE

AUTORSKÝ KOLEKTIV ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA RNDR. MILAN POLEDNIK RNDR. MILAN POLEDNIK UDI MORAVA SPOL. S R.O. - ING. BEDŘICH NEČAS ING. ALEŠ RYŠÁN ARKO-PROJEKČNÍ KANCELÁŘ S.R.O. ING. ZDENĚK CHUDÁREK ING. MOJMÍR VÁLEK ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA PAVEL MAREN, ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA ING. JOSEF GODÁNY RNDR. LEO BUREŠ RNDR. LEO BUREŠ PAVEL MAREN ZORA LOJKOVÁ

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje - Aktualizace č.2a

Odůvodnění Textová část I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. A.1. A.2. A.3. A.4. A.5. A.6. A.7. A.8. A.9. A.10. A.11. A.12. A.13. XIV. XV. XVI. XVII. D.1. D.2. D.3.

Postup zpracování Aktualizace č. 2a ZÚR OK Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje, výsledek přezkoumání dle § 40 odst. 1 a 2 stavebního zákona Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, výsledek přezkoumání dle § 40 odst. 1 a 2 stavebního zákona Zhodnocení souladu se schválenou zprávou o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje Vyhodnocení souladu se stavebním zákonem, s požadavky podle zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, výsledek přezkoumání dle § 40 odst. 1 a 2 stavebního zákona Sdělení, jak byly zohledněny připomínky sousedních krajů Vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Stanovisko MŽP k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Vyhodnocení připomínek Komplexní zdůvodnění přijatého návrhu: Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, včetně zohlednění priorit stanovených v politice územního rozvoje. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy). Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv, u ploch územních rezerv stanovení využití, které má být prověřeno . Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. Stanovení cílových charakteristik krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování, nebo dosažení. . Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; Stanovení požadavků na koordinací územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury; Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování a o změnách jejich využití, včetně stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a lhůty pro vydání regulačního plánu z podnětu. Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu, nebo koridor vymezený podle kap. A.10. Stanovení kompenzačních opatření Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu Výčet záležitostí týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR ČR s odůvodněním potřeby jejich vymezení Seznam použitých zkratek Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – ve znění Aktualizace č.2a - srovnávací text

2 2 12 14 36 39 40 41 49 50 52 53 54 57 61 69 76 91 93 93 101 108 108 109 109 109 115 130 132 136

Grafická část odůvodnění : Koordinační výkres 1 : 50 000 Širší vztahy 1 : 500 000 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělské pozemky a pozemky určené k plnění funkce lesa 1 : 100 000 Strana 1 (celkem 136)


I. POSTUP ZPRACOVÁNÍ AKTUALIZACE Č. 2a ZÚR OK Na základě „Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (07/2011 - 05/2014)“ schválené dne 19.9.2014 pod usnesením č. UZ/12/44/2014 a usnesení č. UZ/15/55/2015, kterým Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo rozdělení Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje na: – Aktualizaci č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (dále v textu Aktualizace č.2a ZÚR OK), jejímž obsahem bude řešení všech částí Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (07/2011 – 05/2014), které nebudou předmětem aktualizace č. 2b Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, – Aktualizaci č. 2b Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, jejímž obsahem bude řešení částí Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (07/2011 – 05/2014) týkajících se lokality letiště Přerov a plochy pro nadmístní podnikatelské aktivity v území navazujícím na letiště Přerov včetně všech vazeb. byly zahájeny práce na zpracování návrhu Aktualizace č.2a ZÚR OK. Předmětem řešení Aktualizace č.2a ZÚR OK je aktualizace návrhových jevů v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje – právní stav po Aktualizaci č.1. a návrh nových jevů v souladu s požadavky „Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (07/2011 – 05/2014)“ (v části, která není předmětem řešení Aktualizace 2b ZÚR OK). Způsob zpracování a obsah Aktualizace č.2a ZÚR OK odpovídá požadavkům Zprávy o uplatňování ZÚR OK a požadavkům zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a takto je předložen k projednání. II. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE, VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ DLE § 40 ODST. 1 A 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA V souladu s řešením Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č.1 (dále PÚR, popř. PÚR ČR) schválené vládou ČR dne 15.4. 2015 pod usnesením č. 276, Aktualizace č. 2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) upřesňuje a zapracovává: – priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (v kap. A.1.); – návrh rozvojových oblastí a rozvojových os (v kap. A.2.) – vymezení specifických oblastí (v kap.A.3.) – koridory a plochy dopravy a technické infrastruktury, které zasahují na území Olomouckého kraje (v kap. A.4.) – koncepci ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot na území kraje (v kap. A.5., A.6., A.8.) a stanovuje další úkoly pro územně plánovací činnost obcí k akceptaci v území.

Strana 2 (celkem 136)


Při řešení aktualizace č. 2a ZÚR OK byly zohledněny relevantní požadavky vyplývající z jednotlivých priorit stanovených v PÚR ČR (chápou se požadavky řešitelné ZÚR OK) následovně: 14/ Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Aktualizace č.2a ZÚR OK zachovává beze změn vymezení krajinných celků (krajinné typy), ve kterých jsou stanoveny zásady pro využití a uspořádání území. K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot v krajině rozšiřuje Aktualizace č.2a ZÚR OK cenná kulturně historická významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (dále v textu kulturní krajinná oblast - KKO) o nové návrhy kulturních krajinných oblastí KKO 9 - svahy Nízkého Jeseníku, KKO10 - Žulovsko, KKO11 - Rychlebské Hory a KKO12 - Centrální Haná. Pro rozhodování v území jsou pro jednotlivé KKO stanoveny zásady k ochraně hodnot v území. Aktualizace č.2a ZÚR OK upřesňuje vymezení kulturních krajinných oblasti ve výkresu B.6. a v kap.A.5. (14a)Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Aktualizace č.2a ZÚR OK v prioritách územního plánování kraje v kap. A.1. upřesňuje priority směřující k zlepšení podmínek života na venkově, k ochraně kulturních a přírodních hodnot a rozvoji ekologického zemědělství. Zachovává stanovené zásady směřující k ochraně zemědělské půdy. 15/

Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

16/ Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, Strana 3 (celkem 136)


které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a)Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Aktualizace č.2a ZÚR OK navazuje na zjištění ÚAP a na základě požadavků zprávy o uplatňování ZÚR OK aktualizuje a upřesňuje vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os. Ve vymezených osách a oblastech se zachovává platný rozsah úkolu pro územní plánování, nově se vymezují strategických plochy. Upřesnění rozvojových oblastí a os jako území se zvýšenými požadavky na změny pro umístění aktivit nadmístního a republikového významu je provedeno následovně: – OB8 – rozvojová oblast Olomouc – upřesnění vymezení rozvojové oblasti sestává z území rozvojové oblasti hlavního centra OB8 Olomouc a území dvou vedlejších center Přerov a Prostějov, které lépe vystihuje rozložení rozvojového potenciálu na území OK. Akt. č.2a ZÚR OK mění vymezení dalších rozvojových oblasti nadmístního významu RO1 Šumperk-Zábřeh (původní označení RO2) a RO2 Jeseník (Mikulovice) (původní označení RO5) . Ruší se vymezení rozvojových oblastí nadmístního významu RO3 (zahrnuto v rozvojové ose), RO 6 a RO7 (součástí OB8); – OS8 - rozvojová osa Hradec Králové / Pardubice - Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc - Přerov – v upřesněném vymezení je zapracovaná v Akt. č.2a ZÚR (viz výkres B.1. a kap. A.2.) včetně území Uničova; – OS10 – rozvojová osa (Katowice) hranice Polsko / ČR – Ostrava Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav - hranice ČR / Slovensko (Bratislava) – v upřesněném vymezení je zapracovaná v Akt. č.2a ZÚR (viz výkres B.1. a kap. A.2.) – OS11 - rozvojová osa Lipník nad Bečvou – Přerov - Uherské Hradiště – Břeclav - hranice ČR / Rakousko – v upřesněném vymezení je zapracovaná v Akt. č.2a ZÚR (viz výkres B.1. a kap. A.2.) – Aktualizace č.2a ZÚR OK vymezuje rozvojovou osu nadmístního významu OR 4 Kojetín ve vazbě na dálnici D1; – ruší se vymezení rozvojových os nadmístního významu OR1, OR2 a OR3 Aktualizace č.2a ZÚR OK při změnách ve vymezení rozvojových oblastí a os zohledňuje zejména data z ÚAP OK a „Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015–2020“. Při řešení územních vazeb mezi obcemi a sousedními kraji byly zohledněny platné územní plány a ZÚR, které byly jedním z podkladů pro upřesněni návrhových jevů jejichž aktualizace je zřejmá z výkresu B.6. Aktualizace č.2a ZÚR OK upřesňuje vymezení rozvojových os a oblastí ve výkresu B.1. a v kap. A.2..



17/ Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Pro zamezení prohlubování disproporcí v částech území s nevyváženými podmínkami pro udržitelný rozvoj území, Aktualizace č.2a ZÚR OK upřesňuje vymezení specifických oblastí následovně: – doplňuje se označení specifických oblastí vymezených ZÚR a aktualizuje se jejich vymezení zejména rozšířením o obce dotčené zákonem č. 15/2015 Sb. o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Jsou to zejména o území navazující na vojenské újezdy Libavá a Březina. Rozsah změn ve vymezení specifických oblastí je zřejmý z výkresu B.2.a kap. A.3.; – akceptuje se platné vymezení specifické oblasti národního významu SOB3 – specifická oblast Jeseníky-Králický Sněžník; Aktualizace č. 2a ZÚR OK vymezuje strategické plochy v Olomouci, Prostějově a Zábřehu (strategickou plochu v Přerově vymezuje Aktualizace č.2b ZÚR OK). Strategické plochy jsou určeny zejména pro velké investory podnikající v oblasti výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu. Aktualizace č. 2a ZÚR OK upouští od stanovení limitních výměr ploch pro podnikání nadmístního významu uvedené v tabulce rozvojových ploch platných ZÚR OK. V rozvojových oblastech nadmístního významu a rozvojových osách podporují ZÚR v souladu s PÚR ČR vznik nových podnikatelských aktivit a rozvoj veřejné infrastruktury. Aktualizace č.2a ZÚR OK ve specifických oblastech, mimo území rozvojových oblastí, podporuje umísťování a vznik nových podnikatelských aktivit (zejména pro malé a střední podnikání), vytváření podmínek pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti (zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství), vytváření podmínek pro rozvoj v oblasti ekologického zemědělství , zpracování dřeva a tradičních řemesel. Aktualizace č.2a ZÚR OK k zabezpečení hospodářského rozvoje dále ve svém řešení aktualizuje: – podmínky pro umísťování podnikatelských aktivit; – podmínky pro posílení hospodářského rozvoje specifických oblastí, rozvojových oblastí a rozvojových os; – koridory nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti všech částí území kraje; – podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; – podmínky pro přípravu a využití místních zdrojů nerostných surovin k zabezpečení zejména vnitřních a celorepublikových potřeb území; Aktualizace č.2a ZÚR OK upřesňuje vymezení specifických oblastí ve výkresu B.2. a kap.A.3.. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Strana 5 (celkem 136)


Aktualizace č.2a ZÚR OK zachovává stanovené zásady pro zachování sídelní struktury a vymezené úkoly pro ÚP (kap.A.8.2.) v oblasti územního rozvoje obcí, rozvoje rekreace (RKC) a ochrany hodnot včetně ochrany krajinného rázu (krajinné typy, KKO). 19/

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

ZÚR OK stanovují požadavky pro územní plánování obcí v kap. A.1. a A.8., jejichž cílem je: – racionální využití zastavěného území – ochrana zemědělské půdy (odst. 5.4.3.) – opětovné využití nevyužitých stávajících výrobních areálů a areálů opuštěných MO (odst. 4.7.); – ochrana krajiny (odst. 5.4.6.); – sdružování koridorů s cílem minimalizovat zásahy do krajiny; Aktualizace č.2a ZÚR OK stanovené zásady akceptuje a dále upřesňuje. 20/ Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. 21/ Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Strana 6 (celkem 136)


ZÚR stanovují zásady pro ochranu přírody, ochranu a exploataci nerostných surovin a navrhují vymezení ÚSES. Podmínky pro akceptaci chráněných částí přírody a nerostných surovin vychází a mají oporu v aktualizovaných ÚAP. Rozvojové záměry jsou s těmito limity konfrontovány a k zajištění koordinace a ochrany chráněných částí přírody a dalších hodnot v území (ložiska nerostných surovin, zdroje pitné vody, apod.) se vymezují dostatečně široké koridory pro vedení dopravní a technické infrastruktury, aby bylo umožněno nalézt v rámci zpracování podrobné dokumentace optimální průběh trasy pro liniovou stavbu s cílem minimalizovat negativní dopady na zjištěné hodnoty. Jsou stanoveny zásady pro řešení případných kolizí (střetů) liniových vedení dopravní a technické infrastruktury s ložisky nerostných surovin, chráněnými částmi přírody, návrhem ÚSES, apod. Aktualizace č.2a ZÚR OK tyto zásady akceptuje a doplňuje podmínky pro ochranu hodnot v území a řešení případných střetů záměrů s limity a limitů navzájem. Podkladem pro upřesnění stanovených zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin byla také územní studie řešící plochy, ve kterých dochází k vysoké koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby. Aktualizace č. 2a ZÚR OK upřesňuje vymezení koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu v rozsahu uvedeném ve výkresu B.6. a B.8. (20a)Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Aktualizace č.2a ZÚR OK ve výkresu B.7.Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000 upřesňuje vymezení migračních koridorů a v odst. 74.11.stanovuje zásady pro zajištění ochrany a funkčnosti migračních koridorů. 22/ Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ZÚR vymezuje rekreační krajinné celky, ve kterých stanovuje zásady a podmínky, jejichž cílem je omezit max. zátěž území z hlediska koncentrace ubytovací kapacity (kap. A.4.4. a A.8.). ZÚR vymezují póly rozvoje cestovního ruchu ve kterých by měly být uspokojovány požadavky návštěvníků na veřejnou infrastrukturu a vymezuje orientační směrování významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu. Aktualizace č.2a ZÚR OK zachovává platný návrh ploch a zásad pro rozvoj rekreace a cestovní ruchu a doplňuje orientační směrování významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu o plochu pro golf v Jeseníku. Ve výkresu B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000 se uvádí síť páteřních cyklotras nadmístního významu. 23/ Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísStrana 7 (celkem 136)


ťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). ZÚR vymezují pro liniové dopravní stavby a stavby technické infrastruktury dostatečně široké koridory, aby bylo umožněno v rámci zpracování podrobné dokumentace koordinovat souběhy staveb, jejich křížení a také i minimalizovat negativní dopady na zjištěné hodnoty. Aktualizace č.2a ZÚR OK v mnoha případech na základě zpracované podrobnější dokumentace upravuje průběh a vlastní šíři navržených koridorů pro zajištění minimalizace negativních dopadů na strukturu osídlení a zjištěné hodnoty území. Velká část provedených úprav ve vymezení koridorů pro silniční dopravu je koordinována s řešením platných územních plánů s cílem minimalizovat negativní vlivy z dopravy na zastavěná území sídel. Úpravy koridorů jsou zobrazeny ve výkresu B.6. 24/ Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). 27/ Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Strana 8 (celkem 136)


Aktualizace č.2a ZÚR OK akceptuje platné ZÚR a lokálně upřesňuje vymezení zejména koridorů pro silniční a železniční dopravu, na základě zpracované podrobnější dokumentace a požadavků Zprávy o uplatnění ZÚR. Cílem je zejména snížení negativních vlivů na plochy bydlení, zkvalitnění železniční dopravy a zlepšení vzájemného propojení rozvojových a specifických oblastí. Podpora i ostatních druhů dopravy (zejména rozvoj hromadné dopravy a dopravy cyklistické) zůstává nezměněná. Aktualizace č. 2a ZÚR OK upřesňuje koridory a plochy dopravní infrastruktury na území Olomouckého kraje řešené v PÚR ČR následovně: – R35a-úsek Sedlice (Hradec Králové)–Vysoké Mýto–Moravská Třebová– Mohelnice (E442) – upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D1; – R55 Úsek Olomouc–Přerov a dále Napajedla–Uherské Hradiště–Hodonín–D2 - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D020; – R48 Bělotín–Frýdek-Místek–Český Těšín–hranice ČR/Polsko(–Kraków) upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D019; – S2 (R48) Palačov–Lešná–Valašské Meziříčí–Vsetín–Pozděchov (R49) upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D021; – D1 Úsek Říkovice–Přerov - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D018; – koridor vysokorychlostní dopravy VR1 Brno–(Přerov)–Ostrava–hranice ČR/Polsko. – koridor je akceptován beze změn; – ŽD1-Koridor Brno-Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž– Otrokovice–Zlín–Vizovice - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D47 a D63; – C-E40b - Úsek (odbočení z II. tranzitního železničního koridoru) Hranice na Moravě–Valašské Meziříčí–Vsetín–Horní Lideč–hranice ČR (–Púchov) upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru D74; – VTP – terminál nákladní dopravy Přerov – je upraven původní název; Aktualizace č. 2a ZÚR OK upřesňuje koridory a plochy technické infrastruktury na území Olomouckého kraje řešené v PÚR ČR následovně: – E3 koridor pro dvojité vedení 400 kV Prosenice–Nošovice s odbočením do elektrické stanice Kletné, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrické stanice Prosenice - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridorech E2, E18 a E26; – E6 koridor pro vedení přenosové soustavy 400 kV Krasíkov–Horní Životice. – upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru E1; – E15 - Koridor pro dvojité vedení 400 kV Krasíkov–Prosenice a související plochy pro rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice. – upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru E18; – E19 Koridory pro dvojité vedení 400 kV Prosenice–Otrokovice a související plocha pro rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice – upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridorech E18 a E25; – E4b - Plocha pro Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu - vymezit územní rezervu pro vyvedení tepelného výkonu – upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru RE1;



– P10 - VVTL plynovod DN 700 PN63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru E17; – P9 - VTL plynovod přepravní soustavy s názvem „Moravia-VTL plynovod“– upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v koridoru E14; Podrobný popis upřesnění koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu je uveden v podkap. A.4.1., A.4.2. a A.7. (24a)Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. ZÚR OK stanovují v odst. 5.4.8. priority ZÚR k ochraně veřejného zdraví. Aktualizace č.2a ZÚR OK tyto priority upřesňuje v odst. 5.4.8.2. 25/ Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. ZÚR vymezují protipovodňová opatření (plochy pro suché nádrže, území významné pro situování protipovodňových opatření, apod.) a stanovují zásady pro umísťování staveb v územích ohrožených povodněmi a v územích kde budou protipovodňová opatření lokalizována. Aktualizace č. 2a ZÚR OK plochy řešené v PÚR ČR upřesňuje následovně: – LAPV (plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod) - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v plochách zobrazených ve výkresu B.6. a B.4. (aktualizovány jsou pouze plochy LAPV Radkovy, Dlouhá Loučka, Podlesný Mlýn a Otaslavice, ostatní jsou v platnosti beze změn); – SNT- Plocha pro suchou nádrž Teplice, včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Bečvy - upřesněno v Akt. č.2a ZÚR v ploše významné pro situování protipoStrana 10 (celkem 136)


vodňových opatření ve výkresu B.6 a B.4., v ploše VO4 - Skalička(Teplice) a v kap. A.7 a A.8.1.; Aktualizace č. 2a ZÚR OK podstatným způsobem rozšiřuje území významné pro situování protipovodňových opatření (podél toků Moravy, Desné a Bečvy) a omezuje možnosti vymezování zastavitelných ploch ve stanovených záplavových územích (odst. 89.1.) Aktualizace č.2a ZÚR OK vyčet protipovodňových opatření dále upřesňuje v kap. A.8.1. a ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. Aktualizace vymezení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) je provedena ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Velká část této priority PÚR ČR je směrována na obce a váže se na zpracování ÚP. ZÚR stanovují v kap. A.8. požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí. Požadavky jsou směrovány zejména do oblasti, které ZÚR mohou ovlivnit a také obcím stanovit a to : – koordinace protipovodňové ochrany území – požadavky k zachování sídelní struktury a stabilizace osídlení – požadavky na zajištění vyvážených potřeb v oblasti veřejné infrastruktury – požadavky k akceptaci v ÚP Aktualizace č.2a ZÚR OK požadavky na obce upřesňuje a doplňuje zejména v oblasti protipovodňové ochrany území, situování alternativních zdrojů el. energie a ochranu kulturních a civilizačních hodnot. 30/ Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. ZÚR řeší koncepci rozvoje vodního hospodářství, která vychází z dokumentace pořízené Olomouckým krajem - Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Aktualizace č.2a ZÚR OK koncepci zásobování pitnou vodou zachovává a na základě dílčích požadavků uplatněných při projednání ZÚR s využitím dat z ÚAP a požadavků Zprávy o uplatňování ZÚR, byly provedeny úpravy zejména v oblasti propojení skupinových vodovodů Mohelnice a Litovel (2 větve) a územní rezervy dálkového vodovodního přivaděče Hanušovice-Moravičany (viz. výkres B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B.4. Schéma koncepce vodního hospodářství (cílový stav) 1 : 200 000 31/ Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Strana 11 (celkem 136)


ZÚR deklarují podporu využití obnovitelných zdrojů energie a stanovují zásady pro jejích využití a určují podmínky pro umísťování fotovoltaických a větrných elektráren. Smyslem stanovených zásad není zamezení rozvoje těchto elektráren, ale usměrnění jejich lokalizace v krajině ve vztahu k ochraně krajinného rázu,k zemědělské půdě a dalším hodnotám zjištěných v území. Aktualizace č.2a ZÚR OK podmínky pro využití obnovitelných zdrojů upřesňuje v kap. A.5. Na základě výše uvedeného rozboru jak byly priority PÚR ČR zohledněny v řešení Aktualizace č. 2a ZÚR OK, lze potvrdit, že řešení Aktualizace č. 2a ZÚR OK je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1. III. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ DLE § 40 ODST. 1 A 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA Aktualizace č. 2a ZÚR OK pro naplnění souladu s cíli a úkoly územního plánování : 1. Vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území: 1.1. Aktualizace č.2a ZÚR upřesňuje vymezení rozvojových os a rozvojových oblastí včetně vymezení lokalit vhodných pro umístění rozvojových ploch nadmístního významu (jejich lokalizace byla provedena na základě prověření územními studiemi) - doloženo ve výkresech B.1., B.6 a v textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK. Ve vymezených osách a oblastech se navrhuje posílení zejména dopravní infrastruktury a podporuje se vznik rozvojových ploch republikového a nadmístního významu. 1.2. Aktualizace č.2a ZÚR upřesňuje vymezení specifických oblastí (doloženo ve výkresu B.2. a textové části Aktualizace č. 2a ZÚR OK), 1.3. Aktualizace č.2a ZÚR v mnoha případech na základě zpracované podrobné dokumentace upravuje průběh a vlastní šíři navržených koridorů pro minimalizaci negativních dopadů na strukturu osídlení a zjištěné hodnoty. Aktualizace 2a ZÚR lokálně upřesňuje vymezení zejména koridorů pro silniční a železniční dopravu na základě zpracované podrobné dokumentace (územní studie a ÚP). Cílem je zejména snížení negativních vlivů na plochy bydlení a zlepšení napojení rozvojových lokalit nadmístního významu. Podpora i ostatních druhů dopravy (zejména rozvoj hromadné dopravy a dopravy cyklistické) zůstává nezměněná. 2. respektuje Politiku územního rozvoje ČR (viz kap. II. Odůvodnění) 3. v rámci možností řeší problematiku v území s cílem dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoj území a provádění jeho změn: 3.1. koordinuje záměry v území a stanovuje podmínky pro využití území a ochranu jeho hodnot v nadmístních souvislostech (doloženo ve výkresech B.6., B.7. a D.1. a v textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK). 3.2. koordinuje záměry na provedení změn v území zejména se sousedními kraji na základě již vydaných ZÚR. Vazby na Polskou republiku zůstávají nezměněné. 3.3. upřesňuje a konkretizuje principy ochrany hodnot v území zjištěných nástroji územního plánování (ÚAP, územní studie). Ochrana zjištěných hodnot je řešena jejich akceptací v území při provádění změn v území – doložena ve výkresu B.7., Strana 12 (celkem 136)


4.

5.

6. 7.

8.

9.

D.1. textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK a v úkolech určených pro ÚPD obcí v kap. A.8. 3.4. návrh změn v území respektuje relevantní limity využití území, jež byly zjištěny v rámci přípravných prací (ÚAP, územní studie). Jejich koordinace se záměry vyplývajícími z řešení aktualizace č. 2a ZÚR OK je zřejmá z výkresu D.1. upřesňuje koncepci rozvoje dopravní a technické infrastruktury založenou v ZÚR Olomouckého kraje (doloženo výkresy B.3., B.4., B.5., a v textové části Aktualizace č. 2a ZÚR OK). respektuje již stanovené zásady pro rozvoj sídelní struktury (obsaženo v textové části Aktualizace č. 2a ZÚR OK), stanovuje zásady pro provádění změn v území obcí – územních plánech obcí při akceptaci cílů a úkolů územního plánování. aktualizuje a doplňuje zásady pro regulaci rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů (doloženo v textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK). aktualizuje stanovené podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, (doloženo ve výkresech B.4., B.6., B.8., D.1. a textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK), aktualizuje podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů a před negativními vlivy záměrů na území. Zachovává stanovené podmínky k ochraně krajiny (nezastavěnému území) a podmínky k využití a provádění změn v území (doloženo ve výkresech B.6., B.7., D.1. a v textové části aktualizace č. 2a ZÚR OK). směřuje k eliminaci dlouhodobých ohrožení života budoucích generací a zajištění podmínek pro udržitelný rozvoj území: 9.1. vlivy Aktualizace č. 2a ZÚR OK na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a vlivy aktualizace č. 2a ZÚR OK na životní prostředí a plochy NATURA 2000 jsou vyhodnoceny a posouzeny (doloženo ve Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 2a ZÚR OK na udržitelný rozvoj území-příloha č.2). 9.2. aktualizované záměry zapracované do Aktualizace č. 2a ZÚR OK vytvářejí předpoklady pro zlepšení hospodářského rozvoje i upevnění soudržnosti společenství obyvatel území, aniž by se to činilo na úkor environmentálního pilíře, což povede i celkově ke zlepšení udržitelného rozvoje území Olomouckého kraje.

Naplnění souladu s cíli a úkoly územního plánování je dále podrobněji obsažen v jednotlivých kapitolách tohoto odůvodnění.



IV.ZHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENOU ZPRÁVOU O UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE 1. Úvod Zpráva o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (072011-052014) (dále v textu zpráva o uplatňování ZÚR, popř. zpráva o uplatňování) se ve svém obsahu zaměřuje na : A. vyhodnocení uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje včetně vyhodnocení změn podmínek, na základě kterých byly Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje vydány (§ 5 odst. 6 stavebního zákona) a vyhodnocení případných nepředpokládaných negativních dopadů na udržitelný rozvoj území B. problémy k řešení v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje vyplývající z územně analytických podkladů kraje C. vyhodnocení souladu Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje s Politikou územního rozvoje D. vyhodnocení návrhů obcí na aktualizaci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje E. požadavky a podmínky pro zpracování návrhu aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, včetně požadavků na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, je-li vyžadováno, nebo požadavky a podmínky pro zpracování návrhu nových Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, včetně požadavků na vyhodnocení udržitelného rozvoje území F. Požadavky na zpracování variant řešení G. Návrhy na eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci negativních dopadů na udržitelný rozvoj území, pokud byly zjištěny H. Návrhy na aktualizaci Politiky územního rozvoje Závěr Vzhledem k tomu, že ve zprávě o uplatňování ZÚR mají části A., B., C., D. a H. charakter odůvodnění zprávy a uvádějí údaje a informace vyplývající z procesu přípravy a projednání zprávy o uplatňování ZÚR, zaměřuje se odůvodnění splnění požadavků vyplývající ze zprávy o uplatňování ZÚR zejména na část E., která je souhrnem výsledků projednání a posouzení různých požadavků . E. POŽADAVKY A PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, JE-LI VYŽADOVÁNO, NEBO POŽADAVKY A PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU NOVÝCH ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Požadavek: Obsah řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK bude průběžně koordinován v návaznostech na řešení Aktualizace č. 1 PÚR ČR, v návaznostech na aktuální stav pořizování ZÚR a jejich aktualizaci v sousedních krajích a na další aktuální skutečnosti v území.



Při zpracování aktualizace č. 2 ZÚR OK bude u všech záměrů a řešení, které přesahují hranice krajů, vždy provedeny řádné koordinace a dořešeny návaznosti. Splnění: – koordinace s PÚR – uvedeno v kap. II.Odůvodnění – koordinace se sousedními kraji – splněno, výsledek řešení je obsažen ve výkresu B.6. A.1.STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VČETNĚ ZOHLEDNĚNÍ PRIORIT STANOVENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE V rámci tohoto bodu jsou v úvodu stanoveny požadavky na úpravu textové popř. grafické části, zejména: Požadavek: prověřit a případně doplnit priority ve vztahu na schválení novelizace PRÚOOK (2012), Splnění: – PRÚOOK byl využit jako základní výchozí dokument aktualizace, zejména při vymezování rozvojových a specifických oblastí (viz odůvodnění v A.2.) Požadavek: promítnout do textu priority požadavky k opatření pro zlepšení kvality ovzduší v OK, vyplývající z dokumentů „Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje - III. aktualizace - rok 2012“ a Program zlepšení kvality ovzduší pro „Zónu Střední Morava“, pro kterou je v současnosti na MŽP zpracovávaná IV. aktualizace, Splnění: – zapracováno do kapitoly A.1. bod 12, 14, 36 výroku; – požadavek je řešen nepřímo i v oblasti dopravy jejím vyváděním mimo hustě osídlené oblasti, popř. zvětšením vzdálenosti obchvatů od sídel (viz změny v průběhu koridoru ve výkresu B.6.); Požadavek: upravit odst. 5.5.1.6., týkající se problematiky využití územních studií jako podmínky pro rozhodování v území ve smyslu novely stavebního zákona - vypuštěním podmínky pro rozhodování, v té souvislosti upravit i grafiku, Splnění: – opraveno v kapitolách A.4.4., A.5.1. , A.5.2., A.5.3., A.7., A.8. a A.9. – výkres B.9. byl zrušen; Požadavek: v odstavci 5.4.2.3. upravit prioritu odkanalizování pro obce, a to již pro obce od 1000 ekvivalentních obyvatel, odstavec 5.4.2.4. – prověřit možnost zpřísnění požadavku pro řešení odkanalizování souvislé nízkopodlažní zástavby, odstavec 5.4.2.8. – doplnit a zpřesnit znění odstavce ve vztahu na vydaný generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a na základní zásady využití těchto území, Strana 15 (celkem 136)


Splnění: – uvedené požadavky jsou zapracovány v bodech 102, 17, 18 a 95 Požadavek: doplnit odstavec 5.5.3. o priority pro zabezpečení ochrany obyvatel a obrany státu (zejména rozvoj systému varování obyvatelstva, podmínky pro zóny havarijního plánování a situování těchto zón). V Olomouckém kraji jsou stanoveny tyto dvě zóny havarijního plánování: TOMES, s.r.o., Olomouc – Řepčín a KRALUPOL, a.s., Horka n/M, doplnit odstavec, který povede ke zvyšování funkčnosti a akceschopnosti složek integrovaného záchranného systému jako nástroje ke snížení dopadů nepříznivých účinků mimořádných událostí na obyvatelstvo, doplnit odstavec, který bude směřovat do územních plánů s požadavkem, aby dopravní a technická infrastruktura při řešení rozvoje sídelních monobloků, průmyslových a obchodních center respektovala bezpečnost obyvatelstva. Splnění: – uvedené požadavky jsou zapracovány v bodě 4 a 200; Požadavek: doplnit odstavec s požadavkem vedoucím ke zvyšování energetické bezpečnosti a odolnosti kraje a zajištěním nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch a vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře. Dále soustřeďovat pozornost na přípravu ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů, za účelem zajištění dodávek elektrické energie obyvatelstvu a prvkům kritické infrastruktury, Splnění: – uvedený požadavek je zapracován v bodě 112 A.2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS (§ 32 ODST. 1 PÍSM. B STAVEBNÍHO ZÁKONA) VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ Požadavek: zpřesnit rozsah vymezených rozvojových oblastí v ZÚR OK a zpřesnit řešení, popř. upravit textovou či grafickou část Splnění: – vymezení rozvojových oblastí v ZÚR OK bylo zásadním způsobem prověřeno a to zejména s ohledem na požadavky Aktualizace č.1 PÚR ČR a výstupů PRÚOOK. Zohledněny byly i vývojové trendy na území OK, především stále výraznější integrace, propojení sídelní struktury mezi třemi hlavními rozvojovými póly Olomouckého kraje – městy Olomouc – Prostějov - Přerov. To vedlo zejména k zásadní změně vymezení rozvojové oblasti OB8 ve shodě s chápáním centrálního území kraje v PRÚOOK, jako strategickém rozvojovém dokumentu kraje. – v rámci aktualizace bylo zrušeno hierarchické rozlišení rozvojových oblasti vymezovaných ZÚR, tj. všechny rozvojové oblasti vymezené ZÚR jsou pova-



žovány za rozvojové oblasti nadmístního významu. Nově jsou tyto rozvojové oblasti i označeny jako RO 1 Šumperk-Zábřeh a RO 2 Jeseník (Mikulovice). Požadavek: upravit rozsah vymezení rozvojové oblasti RO1 (OB 8) podle závěrů návrhu Aktualizace č. 1 PÚR ČR – ORP Olomouc a Šternberk (jen obce v jižní části), po schválení vládou, Splnění: – do rozvojové oblasti OB 8 byly zahrnuty obce Šternberk (bez k.ú. Chabičov, Dalov, Krakořice, Těšíkov) a Štarnov v jižní části SO ORP Šternberk, mající intenzivní vazby na jádrové území rozvojové oblasti. – nově bylo provedeno vymezení OB8/1 (seznam obcí): Bochoř, Brodek u Přerova, Kokory, Přerov (bez k.ú. Penčice a Penčičky), Rokytnice a dále vymezení OB8/2 (seznam obcí): vymezení (seznam obcí): Bedihošť, Držovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Prostějov, Smržice. – rozvojové oblasti RO6 Přerov a RO7 Prostějov byly v původním významu zrušeny a z velké většiny integrovány do rozvojové oblasti OB 8. Rozvojová oblast nadmístního významu RO3 Lipník nad Bečvou–Hranice byla zrušena a nově zahrnuta do rozvojové osy OS 10, tj. hierarchicky vyšší rozvojové osy (vymezené Aktualizace č. 1 PÚR ČR). Požadavek: v návaznosti na předcházející zabývat se územím ORP Uničov a Litovel – prověřit vznik rozvojové nadmístní oblasti Uničov–Litovel, Splnění: – vybrané obce SO ORP Litovel převedeny do rozvojové osy OS 8, podobně samotná obec Uničov. Možnost vzniku nadmístní rozvojové oblasti byla prověřena a odmítnuta s ohledem na skutečnost existence hierarchicky vyšší rozvojové osy OS 8 v tomto území. Požadavek: prověřit a zkoordinovat překryv rozvojových a specifických oblastí, zejména RO5 Jeseník, RO2 Šumperk–Zábřeh–Mohelnice v části severně od Mohelnice, RO1 Olomouc v severní části Šternberska, RO3 Lipník nad Bečvou–Hranice v části Lipníku nad Bečvou, Splnění: – rozsah překryvů rozvojových ploch a specifických oblastí na území celého OK, včetně vazeb na sousední kraje byl prověřen a shledán jako odpovídající, zejména s ohledem na identifikovaný rozsah problémů hospodářského pilíře OK, generující rozhodujícím způsobem vymezení specifických oblastí. Tato skutečnost je potvrzena v naprosté většině dostupných podkladů i na celorepublikové úrovni. – vymezení RO5 Jeseník (Mikulovice) bylo redukováno (část původních katastrálních území nebyla do rozvojové oblasti zahrnuta), zejména s ohledem na limity ochrany přírody, nové označení této rozvojové oblasti je RO 2 Jeseník (Mikulovice). Současně byla klasifikována jako rozvojová oblast nadmístního významu. Požadavek: dořešit návaznosti a vazby na území sousedních krajů – nepokračující rozvojové osy na území MSK (OR1 Olomouc - Šternberk - Moravský Beroun – Dvorce), JMK a PK. Splnění: Strana 17 (celkem 136)


– prověření stavu území, návaznosti a vazeb rozvojových os na území sousedních krajů vedlo ke zrušení : o rozvojové osy nadmístního významu OR 1 Olomouc - Šternberk - Moravský Beroun – hranice kraje o rozvojové osy nadmístního významu OR 2 Mohelnice - Zábřeh – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – Polsko o rozvojové osy nadmístního významu OR 3 Valašské Meziříčí – Vsetín, území této rozvojové osa je zahrnuto v hierarchicky vyšší rozvojové ose OS 10. – byla vymezena rozvojová osa nadmístního významu OR 4 Kojetín. Obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Kojetín (bez k.ú. Kovalovice u Kojetína), Křenovice, Mořice, Nezamyslice, Němčice nad Hanou, Stříbrnice, Tištín, Vitčice, Vrchoslavice. Požadavek: prověřit, případně přehodnotit a upravit řešení ploch podnikatelských aktivit nadmístního významu - znění odstavce 7 a následných odstavců stávající ZÚR OK, pro umožnění a zabezpečení rozvoje kraje navrhnout způsob, který lépe bude naplňovat potřeby pro rozvoj hospodářského pilíře, Splnění: – v rámci prověřování nástrojů pro lokalizaci ploch podnikatelských aktivit byla v celkově přepracovaném odstavci 7 již vypuštěna tabulka limitující rozsah ploch pro podnikání nad 10 ha v jednotlivých rozvojových oblastech. V bodech 5 a 40 jsou zpřesněny potřeby vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj s přednostním využitím místních komparativních výhod, zejména v oblasti ekologického zemědělství a zpracování dřeva Výše uvedené požadavky v kap. A.2. jsou obsaženy zejména v bodech 39, 40 a 41 výrokové části a výkresu B.1. A.3. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ (§ 32 ODST. 1 PÍSM. C) STAVEBNÍHO ZÁKONA) VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Požadavek: Prověřit rozsah vymezení specifických oblastí v ZÚR OK, případně podmínek pro využívání území, a to již v podrobnosti vymezení dle katastrálních území, s ohledem na závěry novelizovaného PRÚOOK, závěry Studie sídelní struktury Olomouckého kraje, závěry RURÚ ÚAP a s ohledem na Aktualizaci č. 1 PÚR ČR – negativní oblasti hospodářského, přírodního a sociálního pilíře. Splnění: – vymezení specifických oblastí v ZÚR OK bylo zásadním způsobem prověřeno a to zejména s ohledem na požadavky Aktualizace č. 1 PÚR ČR, výstupů PRÚOOK a návaznosti na území krajů. Zpřesňování vymezení dle katastrálních území je možné pouze ve vybraných případech, obecně byla upřednostněna zásada regionálního pohledu vyplývajících ze samotné podstaty antropogenní transformace krajinné sféry – neexistence výrazných hranic jevů (zejména pak u pilíře životního prostředí a hospodářského pilíře území). Strana 18 (celkem 136)


Požadavek: zkoordinovat překryv rozvojových a specifických oblastí - zejména v PÚR vymezené SOB 3 s RO5 Jeseník a RO2 Šumperk–Zábřeh–Mohelnice v části severně od Mohelnice a dále se zabývat překryvem u specifické oblasti Šternberk, Splnění: – z překryvů specifických oblastí byla v SO ORP Šternberk ze specifické oblasti vyřazena obec Štarnov. Překryvy rozvojových a specifických oblastí byly prověřeny, odpovídají podmínkám území OK. – rozsah specifických oblastí byl zvětšen o obec Radíkov a k.ú. Středolesí a Uhřínov u Hranic, obce Kozlov, Luboměř pod Strážnou (vše nově označeno SOB-k3), o obec Pavlov v SO ORP Mohelnice, nově označeno jako SOBk-4, dále nově označeno jako SOB-Z1 Město Libavá v SO ORP Olomouc. – zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, vznikne od 1. ledna 2016 z katastrálních území Město Libavá, Město Libavá I a Město Libavá II nová obec Město Libavá, z katastrálních území Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I obec Kozlov a z katastrálního území Luboměř u Potštátu obec Luboměř pod Strážnou, všechny se tím zároveň z vojenského újezdu vyčlení. Dále se katastrální území Domašov nad Bystřicí I připojí k obci Domašov nad Bystřicí, Hadinka k obci Vítkov, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III a Hlubočky IV k obci Hlubočky, Jívová I k obci Jívová, Mrsklesy na Moravě I k obci Mrsklesy a Nové Oldřůvky I k obci Budišov nad Budišovkou (katastrální území Hadinka a Nové Oldřůvky I přejdou do Moravskoslezského kraje). Zbývající území bude i nadále spravovat újezdní úřad ve Městě Libavá. – rozsah vymezení dalších specifických oblastí byl prověřen a zachován. Požadavek: prověřit rozsah vymezení specifické oblasti nadmístního významu v ORP Zábřeh ve vazbě na PK (nepokračuje, rovněž v PK se bude v rámci aktualizace upravovat), Splnění: – byl prověřen rozsah a vymezení specifické oblasti nadmístního významu v SO ORP Zábřeh, důvody jejího vymezení přetrvávají. Aktualizace ZÚR PK 2014 nemění vymezení navazujících rozvojových oblastí, os a specifických oblastí. Zásadní skutečností je, že sousedící SO ORP Lanškroun je zcela jiný z hlediska hospodářského pilíře podmínek území. Návaznost specifických oblastí zde nebyla potvrzena rozborem podmínek území. Požadavek: prověřit vymezení specifické oblasti nadmístního významu v ORP Lipník nad Bečvou, chybí vazba – nenavazuje na území v ZK, Splnění: – byl prověřen rozsah a vymezení specifické oblasti nadmístního významu v SO ORP Lipník nad Bečvou, důvody jejího vymezení přetrvávají, její rozsah zůstal zachován, byl integrován s obcí Radíkov a k.ú. Středolesí a Uhřínov u Hranic, obce Kozlov, Luboměř pod Strážnou (vše nově označeno SOB-k3). Vazba na území Zlínského kraje je diskutabilní z hlediska řešení ZÚR Zlín-



ského kraje (přiměřeného hodnocení území SO ORP Bystřice pod Hostýnem). Požadavek: zabývat se možností zařazení k.ú. Středolesí a k.ú. Uhřínov, náležející do správního území Hranic, do specifických oblastí (slabý hospodářský a sociální pilíř, špatná dostupnost), Splnění: – katastrální území Středolesí a k.ú. Uhřínov, náležející do správního obvodu ORP Hranic bylo zařazeno do specifických oblastí. Požadavek: doplnit stávající dokumentaci ZÚR OK v odst. 4.3. o podporu restrukturalizace ekonomiky a v odst. 3.1.2. rozšířit o text vyjadřující, že cílem dostupnosti území a její obslužnosti je zajistit další pracovní příležitosti a využit vybavenost území včetně lázeňství a rekreace, Splnění: – uvedené požadavky jsou zapracovány v bodech 2, 4 a 5 a byly upraveny i s ohledem na požadavky Aktualizace č. 1 PÚR ČR. Požadavek: doplnit stávající ZÚR OK v odst. 3.2. směřující k územním plánům obcí pro posílení soudržnosti společenství, aby v oblasti venkova byly vytvářeny podmínek, kterými se napomůže řešení rozvoje bydlení a poskytování služeb (zdravotních, kulturních, sociálních, rekreačních, lázeňských). Splnění: – doplněno v bodě 4 A.4. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ (§ 32 ODST. 1 PÍSM. D STAVEBNÍHO ZÁKONA) VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV, U PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV STANOVENÍ VYUŽITÍ, KTERÉ MÁ BÝT PROVĚŘENO A.4.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A.4.1.1.Silniční síť Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru D020

Požadavek / splnění R55 Olomouc–Přerov-Břeclav; prověřit možnost oddálení vymezeného koridoru pro vedení rychlostní silnice od zastavěného území Rokytnice – splněno, bylo ověřeno, že dosud platný dlouhodobě hájený (vládní usnesení č. 631 z 10. 11. 1993, Územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace schválený usnesením vlády č. 422 ze dne 16. 7. 1997, jehož řešení, ve znění 1. změny, bylo dle ust. § 187 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. na území obce Rokytnice bez věcné změny převzato do řešení Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje) návrhový koridor pokrývá aktuální řešení dle podrobnější projektové dokumentace, s ohledem na dané limity a záměry v území (trasa D-O-L, ochrana ložiska nerostů a.j.) nelze koridor měnit. Stávající silnice I/55 v současnosti nevyhovuje prostorovými parametry intenzitě dopravy. Je využívána ve velké míře k přímé obsluze přilehlého území, což má negativní vliv na plynulost a bezpečnost provozu na silnici, po níž projíždí také dálková doprava. NavržeStrana 20 (celkem 136)


Označ. záměru

D021

D02 D46

D03

D04

D05

D037

D28 D027

D025 D012 D09

D08 D041

Požadavek / splnění ná rychlostní silnice R 55 bude schopná převést dopravu s výhledově uvažovanou intenzitou a současně připojí region na systém dálniční sítě v ČR. I/35 Palačov–Lešná-Valašské Meziříčí; dořešení návaznosti koridoru pro silniční spojku mezi kraji OK a ZK a mezi OK a MSK, při řešení dbát na stabilizované stavy v území / splněno, návrhové koridory byly upraveny dle podrobnější dokumentace I/11 Hradec Králové–Postřelmov–Šumperk–Ostrava–Mosty u Jablunkova Olšany n/M-Bohutín, prověřit reálnost úpravy koridoru v severní části přeložky / splněno, záměr přeložky sil.I/11 v oblasti Olšan byl vypuštěn Sobotín, prověřit návrh přeložky a pokud se nalezne jiné řešení odstranění dopravní závady, lze tuto ze ZÚR OK vypustit / splněno, po prověření byl záměr vypuštěn I/43 Svitavy–Štíty–silnice I/11; v úseku Lanškroun–Dolní Lipka - prověřit variantu "C" (zelenou), která v maximální možné míře kopíruje železniční koridor na území města Štíty, sjednotit označení záměru v textové části s PK / splněno, územní rezerva pokrývá dle požadavků MD ČR a ŘSaD ČR dosud sledované varianty řešení, koridor pokrývá i trasu dle platného ÚP, I/44 Mohelnice–Šumperk-Petrov n/D–Jeseník–Mikulovice-státní hranice v úseku Šumperk jih– Petrov n/D; prověřit vedení trasy – posunutí dále od obce Dolní Studénky a v max. možné míře zohlednit zúžení koridoru při průchodu Petrovem n/D dle zpracovaného posouzení; změnit šířkové uspořádání silnice na dvoupruhové / splněno návrhem koridoru dle podkladů ŘSaD ČR zohledňující potenciální možnosti řešení dle podrobnější dokumentace v úseku Velké Losiny-Loučná nad Desnou řešit dle ÚS včetně poldrů Velké Losiny, obchvat Loučné prověřit z hlediska požadavku na ponechání nulové varianty (neřešit obchvat) / bylo upraveno dle ÚS , návrhový koridor zohlednil s ohledem na neuzavřené jednání s Povodím Moravy všechny potenciální diskutované možnosti komunikačního řešení a vytvořil podmínky pro jejich upřesnění v návazných krocích. Podkladem byly i připomínky MD ČR, ŘSaD ČR a ideové náměty zpracovatele ZÚR OK na úpravu trasování, zapracováno do výkresu B.6 zapracovat do řešení závěry z územní studie D3 – upravený způsob napojení města Jeseníku (etapa řešení s možností bez tunelu po Křížovým vrchem) / splněno včetně doplnění, že navrhované tunely pod Červenohorským sedlem, Zlatým chlumem a Křížovým vrchem jsou určeny pro silnici I. třídy č. 44 I/46 prověřit v oblasti uvažované mimoúrovňové křižovatky (MÚK Bohuňovice) rozšíření koridoru pro vedení přeložky silnice I/46 na min. 250 m od osy na obě strany (umožnit potřebné rozvinutí křižovatky) / splněno, návrhem podmínek pro umisťování souvisejících doprovodných staveb k VPS jsou řešeny potenciální dopady křížení navrhovaných přeložek liniovými tahy technické a dopravní infrastruktury, které se mohou týkat i jiných lokalit prověřit možnost posunutí koridoru I/46 severněji od obce Horní Loděnice při dodržení koncepčních návazností (I/45) a bez ovlivnění estakády přes údolí / zapracováno ve výkresu B.6. II/150 (Bystřice p/H–Přerov–Prostějov–Protivanov-(Boskovice) s využitím příslušné ÚS se zabývat převedením přeložky v úseku jižně města Prostějova do souběhu se silnicí II/366 v severní poloze Prostějova s napojením na R46 / bylo upraveno s využitím US, zapracováno do výkresu B.6 upřesnění polohy koridoru II/150 v průchodu silnice Přerovem (využít řešení obsažené v územním plánu města) / splněno, dosud sledovaný zákres odpovídá podrobnější dokumentaci a není jej třeba upravovat. II/366 - opravit část zákresu koridoru přeložky severního obchvatu Prostějova – sil. II/366 / opraveno ve výkresu B.6. II/369 Lipová Lázně–Ruda n/M; prověřit a zapracovat řešení ÚS D6 modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín, včetně řešení koridoru pro přeložky v Hanušovicích a Jindřichově (vypuštění) a napojení na silnici I/11 v Olšanech (Bohutíně) / splněno, do řešení v oblasti Olšan byly zapracovány výsledky prověření řešení přeložky sil.II/369 a I/11 v tomto území. bude prověřena a upravena poloha dopravního koridoru II/369 mezi Brannou a Ostružnou (včetně přechodu žel. tratě) / splněno, řešení převzato z podrobnější projektové dokumentace a zapracováno do výkresu B.6 II/436 Vlkoš–Bochoř-Horní Moštěnice; provést upřesnění polohy koridoru přeložky v souladu s Strana 21 (celkem 136)


Označ. záměru

D010 a D9

D10

D27 a D044 D52

D16

D 35

Požadavek / splnění DÚR pro dálnici D1 a pro napojení na I/55 (končí na území obce Věžky, do území obce Vlkoš již nezasahuje) / po prověření zůstává dle současně platné ZÚR OK II/444 Mohelnice–Uničov-Šternberk; prověřit s využitím pořízené ÚS D7 přeřazení přeložky silnice navržené v koridoru severně od zastavěného území Medlova z územní rezervy do návrhu / bylo převedeno do návrhu a zapracováno do výkresu B.6 s využitím zpracovaného posouzení prověřit možnost posunutí koridoru pro přeložku II/444 v Úsově jižněji dál od zastavěného území obce při respektování přeložky sil. II/315, kterou bude vhodné převést jen do řešení v územním plánu / prověřeno a zapracováno do výkresu B.6 II/446 Šumperk–Uničov–Olomouc; prověřit možnost posunutí koridoru pro přeložku silnice v úseku obce Libina severně více od zastavěného území obce / zapracováno posunutí koridoru ve výkresu B.6. II/448 tzv. severní spoj Olomouce řešit s využitím řešení obsaženého a projednaného v územním plánu Olomouce, včetně vyhodnocení řešení územní rezervy ve střední části území / prověřeno a zapracováno do výkresu B.6 II/449 (Rýmařov)–Uničov–Litovel–Unčovice-Prostějov; prověřit možnost převedení územní rezervy silnice v úseku Litovle a Červenky do návrhových ploch, včetně vymezení ve VPS / bylo upraveno dle ÚS v souladu se zprávou o uplatňování ZÚR, návrh přeložky v oblasti Litovle a Červenky byl převeden z rezervy do návrhových prvků, viz výkres B.6. s využitím územní studie řešící přeložky na silnici II/449 v úseku Uničov – Unčovice-Smržice se zabývat požadavky obcí na oddálení koridoru od zástavby v obci Čelechovice n/H (Kaple) a na dořešení polohy koridoru na hranici obcí Náměšť na Hané a Loučany / s ohledem na rozdílné požadavky obcí bylo rozhodnuto o ponechání dlouhodobě hájených záměrů v dosavadní podobě a hájení dosud sledovaných komplexních úprav tahu II/435 – Charváty – Kožušany, přeložka, prověřit řešení koridoru přeložky v části Drahlov / splněno

Požadavky na vypuštění záměrů z obsahu ZÚR OK: Označ. záměru D29 D30

D07 D12 D46

Požadavek / splnění II/438 Hranice–Bystřice p/H; v úseku Opatovice (přeložka, rekonstrukce) je realizována / záměr vypuštěn, viz výkres B.6. II/438 Hranice–Bystřice p/H, v úseku Býškovice (přeložka, rekonstrukce) – je realizována / záměr vypuštěn, viz výkres B.6. II/366 Prostějov–Konice (Jevíčko); napojení na R46 v obchodní zóně je realizováno / splněno, záměr vypuštěn, viz výkres B.6. I/60 Jeseník–Lipová Lázně- Bílý Potok; část úseku Javorník–Lipová Lázně (přeložka a obchvat Javorníka), který je realizován / záměr vypuštěn, viz výkres B.6. I/43 místní přeložku stávající silnice na území obce Štíty vypustit z řešení ZÚR OK a tuto řešit přímo v územním plánu obce (uvnitř správního území) / záměr vypuštěn, viz výkres B.6. I/11 Hradec Králové–Postřelmov–Šumperk–Ostrava. Přeložku v úseku Sobotín ze ZÚR OK vypustit pokud se nalezne jiné řešení odstranění dopravní závady (přeložku řešit přímo v územním plánu Sobotín) / záměr vypuštěn, viz výkres B.6.

A.4.1.2. Železniční doprava Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru D015

Požadavek / splnění Prověřit návrh prodloužení železnice Desná ze žel. stanice Kouty n/D ve zkrácené variantě pouze po „areál rekreačního centra“ / na základě posouzení byl návrh vypuštěn, viz výkres B.6. Strana 22 (celkem 136)


Označ. záměru D47

D53

Požadavek / splnění Opravit formální chybu - číslo tratě 300 u modernizace železniční tratě Brno– Přerov. Doplnit větev Kroměříž–Otrokovice–Zlín–Vizovice s řešením návazností na hranicích krajů OK a ZK / číslo tratě opraveno ve výkresu B.6., navíc byla v návrhu koridoru zohledněna i směrová úprava v návazném území Jihomoravského kraje s předpokládaným dopadem do území OK Trať č. 301 Olomouc-Nezamyslice; řešit návrh modernizace trati včetně případného doplnění o řešení Grygovské spojky a o napojení na ŽST Němčice/ / bylo prověřeno v souladu se zprávou o uplatňování ZÚR, původní návrh modernizace a zkapacitnění tratě byl potvrzen, na základě stanoviska MD ČR nebyla do návrhu zařazena Grygovská spojka; Prověřit polohu koridoru pro územní rezervu VRT (v celém území OK, zvláště okolí Prosenic a úprav u Rokytnice) podle rozpracované oborové územně- technické studie zpřesňující dosavadní řešení (poloha dopravního koridoru) a po projednání ho aplikovat do řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK/ s ohledem na dosud neuzavřenou studii byla po dohodě s objednatelem a MD ČR provedena pouze korekce trasy VRT na hranicích s MSK pro vzájemnou koordinaci

A.4.1.3. Letecká doprava Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru D49

D045

Požadavek / splnění Prověřit návrh letiště Bohuňovice v rozsahu řešení obsaženého v ZÚR OK – ve všech navrhovaných variantách včetně možnosti vypuštění nové dráhy letiště (ověřit možné střety s paralelně probíhající silnicí I/46) / s ohledem na stanovisko MD ČR byl záměr vyřazen z prvků sledovaných ZÚR OK Při aktualizaci ověřit požadavky na další rozvojové územní potřeby letiště Přerov a navrhnout případné korekce včetně varianty / vypuštění navrhované dostavby/ je předmětem řešení akt. č.2b ZÚR OK

A.4.1.4. Vodní doprava Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru

Požadavek / splnění Prověřit a upravit návaznost koridoru pro územní rezervu průplavního spojení D-O-L na hranicích s Pardubickým krajem (správní území obce Pavlov) a dle prověření navrhnout korekci v aktualizaci č. 2 ZÚR OK / vzhledem k tomu,že nebyly zjištěny nesrovnalosti v návaznostech na sousední kraj bylo vymezení koridoru ponecháno dle platného stavu Upřesnit terminologii označování vymezení D-O-L v souladu s usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 30. 7. 2009 – koridor průplavního spojení / zapracováno do dotčených kapitol

A.4.1.5.Ostatní doprava Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru D046

Požadavek / splnění Upravit název terminálu kontejnerové dopravy a logistického centra Přerov dle návrhu Aktualizace č. 1 PÚR ČR a do výčtu dotčených katastrálních území doplnit Lověšice u Přerova / upraveno v dotčených částech textové části ZÚR OK

Pokud se sděluje, že požadavek byl zapracován ve výkresu B.6. lze dovozovat, že automaticky byl záměr opraven v dalších souvisejících výkresech (B.8, D1) Strana 23 (celkem 136)


A.4.1.1. Obecná ustanovení s účinností pro návrhy jednotlivých druhů dopravy Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru

Požadavek / splnění Prověřit zpracování schématu B.3 - koncepce dopravy, řešit dle znění právních předpisů změnit tak, aby byly rozlišeny stav, návrh, rezerva / název výkresu byl upraven – doplněno (cílový stav) Nově vymezit definici koridoru prostorově - od osy všemi směry, a to i pro bodové struktury (např. trafostanice) včetně prověření možnosti úpravy vyznačení v grafické části (v ploše obalové křivky koridoru) / vymezení koridorů upraveno ve výkresu B.6. a upřesněno v bodech 86-93

A.4.2. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A.4.2.1. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru

V9

V15

VO1

Požadavek / splnění Na základě prověření (rozsah, poloha a kapacita podle vydaného generelu MZe a MŽP) aktualizovat v ZÚR OK vymezené územní rezervy pro LAPV – Spálov, Hanušovice, Hoštejn, Dlouhá Loučka, Úsobrno, Otaslavice, Radkovy, Podlesný Mlýn a Šternberk, včetně řešení návazností na hranicích krajů / aktualizace pouze měněných LAPV zobrazena ve výkresu B.6. (Dlouhá Loučka, Otaslavice, Radkovy, Podlesný Mlýn). Suchá nádrž Splav – s využitím územní studie VP5 prověřit zapracování dle varianty hráze „v profilu 2“ a tak upřesnit polohu poldru / upřesněna poloha poldru je zapracována ve výkresu B.6. a B.8. S využitím závěrů a poznatků z „ÚS přeložky silnice I/44 ve vztahu k protipovodňové ochraně obcí na řece Desné, Velké Losiny“ po ověření a projednání doplnit seznam suchých nádrží nadmístního významu o lokalitu Velké Losiny se dvěma poldry, včetně jejich vymezení jako veřejně prospěšné opatření / poldry ve Velkých Losinách jsou doplněny ve výkresech B.6. a B.8. s ozn. V15 Opravit zákres hráze u suchého poldru Teplice (bez věcné změny - odstranění grafické nepřesnosti vymezení v dokumentaci) / na základě prověření opraveno ve výkresu D.1. Dopracovat princip zpřesňování (podrobnější vymezování v území) záměrů (poldrů, LAPV, trafostanic apod.), které jsou do ÚP přebírané ze ZÚR OK / zapracováno v bodě 120-125

A.4.2.2. Zásobování pitnou vodou Požadavky na vypuštění záměrů z obsahu ZÚR OK: Označ. záměru V6

Požadavek / splnění Vypustit přivaděč vodovodu na Potštát – je realizováno / v souladu s podklady ÚAP aktualizovány zákresy vodovodu ve výkresu B.6. a B.8. Prověřit aktuálnost OP vodní nádrže Nemilka a případně vypustit / zákres ve výkresu D.1. aktualizován na základě ÚAP Po uskutečněné aktualizaci PRVKOK prověřit vodovodní řady a v dokumentaci ZÚR OK ponechat jen hlavní páteřní řady (řady nadmístního významu) – ostatní navrhnout k vypuštění, neboť není žádoucí, aby ZÚR OK suplovala dokumentaci PRVKOK (bude se týkat i Velkých Losin, Petrova n/D a dalších) / na základě ÚAP aktualizován zákres významných (nadmístních) vodovodů



Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru

V1 a V2

Požadavek / splnění Při využití územní studie vodovodů VP1 a VP4 prověřit řešení úpravy koridorů obou vodovodů a toto aplikovat do řešení aktualizace ZÚR OK: • VP1 návrh vodovodu - napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem na Moravičany a Litovel • VP4 Územní rezerva - koridor pro vodovodní přivaděč Hanušovice- Moravičany přivádějící pitnou vodu z Ramzovského nasunutí až do Litovle Při prověřování polohy koridorů pro vodovodní řady se zaměřit zejména: • v úseku od Třeštiny po úpravnu vody Moravičany a dále až po Litovel prověřit i možnost ponechání řešení dle ZÚR OK a také řešení východní varianty dle ÚS • u vymezování územní rezervy vodovodu VP4 v Hanušovicích prověřit umožnění rozvojového záměru pivovaru Holba a další možnosti při užívání zahrádkové osady Koridor pro vodovod VP1 (v akt. 2a ZÚR OK označen nově jako V1, V2) byl aktualizován na základě dat ÚS ve výkresu B.6. a B.8. Koridor pro územní rezervu pro vodovodní přivaděč VP4 (dle akt. 2a ZÚR OK je nově označen RV1) byl v rámci akt. 2a upřesněn na základě územních plánů a zpracované územní studie. Upřesnění je provedeno ve výkresech B.4. a B.6. Dle nových skutečností opravit v koordinačním výkrese rozsah OP jímacích zdrojů Klopotovice, Tovačov, Troubky, Brodek, Závrbek (Lipník nad Bečvou), Peklo (Podhoří), Lhotka, Nový Odbyt, Ústí. Vymezení OP vodních zdrojů bylo aktualizováno na základě ÚAP Olomouckého kraje.

A.4.2.3.Odvádění a čištění odpadních vod Požadavek: Upravit text bodu č. 57 tak, že je potřeba se přednostně zabývat všemi zdroji v sídlech s více jak 1000 ekvivalentními obyvateli. Splnění: – v bodě 102 je požadavek zapracován A.4.2.4. Zásobování elektrickou energií Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru E.2.

Požadavek / splnění Venkovní vedení VVN 400kV Prosenice–Nošovice; s použitím „ÚS E1 vedení 400 kV Nošovice Prosenice a napojení velkého energetického zdroje na území Olomouckého kraje“ prověřit a zapracovat návrhový koridor pro dvojité vedení (nikoliv 2 samostatná vedení), zapracovat jako VPS s šířkou koridoru 400m, v úseku Býškovice Bělotín převést z územní rezervy do návrhu, prověřit a zapracovat návrhový koridor pro dvojité vedení (ne 2 samostatná vedení), na k.ú. Bělotín prověřit vedení v nové trase severně na Kletné, odbočení na Blahutovice řešit jako územní rezervu pro jednoduché vedení / úprava trasy vedení 400 kV je provedena na základě podkladů provozovatele přenosové soustavy ČEPS,a.s., ÚS E1 zpracované OK a PÚR ČR. Koridor trasy pro zdvojení vedení 400 kV Prosenice–Nošovice je označen E2. Koridor trasy dvojitého vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice–Nošovice je označen E26. Koridor trasy vedení 400 kV pro vyvedení výkonu z energetického zdroje je územní rezervou a má označení RE1. Úpravy jsou řešeny v bodech 105, 106 a 107 a ve výkresu B.6. Strana 25 (celkem 136)


E25

E18

E1

E07

E06

E20

E04 E9

E24

E02

Venkovní vedení VVN 400 kV Prosenice–Otrokovice; prověřit a zapracovat přestavbu stávajícího vedení V 418 na dvojité vedení 400 kV (zdvojení ve stávající trase), včetně rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice, zapracovat jako VPS s šířkou koridoru 400m / je navržen koridor pro přestavbu stávajícího vedení na dvojité včetně rozšíření elektrické stanice Prosenice dle podkladu provozovatele ČEPS,a.s. Označení koridoru pro zdvojení vedení 400 kV je E25. Návrh je řešen v bodě 107 a ve výkresu B.6 pod označením koridoru E18 Venkovní vedení VVN 400 kV Krasíkov–Prosenice; prověřit a zapracovat přestavbu stávajícího vedení V402 na dvojité venkovní vedení (zdvojení ve stávající trase), včetně rozšíření elektrických stanic, zapracovat jako VPS s šířkou koridoru 400m / je navržen koridor pro přestavbu stávajícího vedení na dvojité včetně rozšíření elektrické stanice Prosenice dle podkladu provozovatele ČEPS,a.s. Označení koridoru pro zdvojení vedení 400 kV a rozšíření elektrické stanice Prosenice je E18. Návrh je řešen v bodě 107 a ve výkresu B.6 pod označením koridoru E18 Venkovní vedení VVN 400kV Krasíkov–Horní Životice; ověřit záměr stanovený v PÚR ČR 2008 (145) E6 pro vedení ve vztahu na PK, prověřit rozsah realizované části v úseku od hranic s PK (Krasíkova) k Zábřehu a dle ověření již skutečného stavu dokumentaci upravit / koridor byl prověřen, nebyla nutná oprava navržené trasy venkovního vedení VVN 110kV Velké Opatovice–Konice; upravit polohu koridoru vedení, které je součástí distribuční soustavy, dle územního rozhodnutí vydaného pro tuto stavbu / poloha koridoru trasy vedení 110 kV byla upravena dle podkladu E.ON Česká republika, s.r.o., označení koridoru ve výkresu B.6. je E07 trafostanice TR 110/22 kV Prostějov Západ; ověřit nové umístění (dle ÚP Prostějov) včetně úpravy navazujícího venkovního vedení 2x110kV a tuto variantu zapracovat do řešení aktualizace ZÚR OK / úprava polohy umístění trafostanice 110/22 kV a koridoru trasy napájecího vedení 110 kV byla upravena dle podkladu E.ON Česká republika, s.r.o. Úprava koridoru je řešena ve výkresu B.6. pod označením E06 venkovní vedení VVN 110 kV Olomouc; upravit polohu koridoru pro dvojitá vedení 110 kV č. 585 a 586 Hodolany-Červenka, č. 583 Hodolany-Dluhonice a č.5460 Hodolany-Lutín. Prověřit polohu dvojitého vedení 110kV Hodolany-Prosenice a tato vedení po prověření podle podrobnější dokumentace zapracovat do řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK / jsou navrženy koridory pro přeložky vedení 110 kV dle podkladu ÚP Olomouc. Přeložky vedení 110 kV jsou řešeny v bodě 111 a ve výkresu B.6 pod označením koridoru E20 TR 110/22 kV Moravský Beroun, opravit umístění prověřit polohu koridoru pro venkovní vedení 2x110 kV v trase ŠternberkMoravský Beroun, Moravský Beroun-Břidličná, Moravský Beroun-Horní Životice, při zpracování respektovat již stabilizované polohy koridorů v území MSK/. poloha umístění trafostanice 110/22 kV a koridoru trasy napájecího vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun a Břidličná – Moravský Beroun byly upraveny dle podkladu ČEZ Distribuce, a.s. Úpravy jsou řešeny v bodě 7 a ve výkresu B.6 pod označením koridorů E04, E8 a E9. TR110/22 kV Dřevnovice včetně přívodního venkovního vedení 2x 110 kV, po ověření zapracovat do aktualizace č. 2 ZÚR OK s vývodem ze stávajícího venkovního vedení 2x110 kV V 5575/5577 v blízkosti transformovny Nezamyslice/ je navržen koridor pro trafostanici 110/22 kV a napájecí vedení 2x110 kV dle podkladu E.ON Česká republika, s.r.o. Návrh trafostanice a napájecího vedení je řešen v bodě 111 a ve výkresu B.6 pod označením koridoru E24. trafostanice TR 110/22 kV Šumperk (sever); prověřit a upravit polohu transformovny včetně napájecího vedení 110 kV. polohy umístění trafostanice 110/22 kV a koridoru trasy napájecího vedení 110 kV byly upraveny dle podkladu ČEZ Distribuce, a.s. Úprava je řešena ve výkresu B.6 pod označením koridorů E02.



E09

E08

rozšíření rozvodny 110kV Hranice; opravit řešení obsažené v ZÚR – je chybně zakreslena na místě TR cementárny Hranice, správně patří zapracovat rozšíření o 2-4 pole v TR Potštátská/ prověřit možnost řešení střetu polohy TR Potštátská s koridorem průplavního spojení D-O-L zúžením koridoru pro územní rezervu D-O-L; poloha TR je stabilizována. poloha umístění elektrické stanice byla upravena dle podkladu ČEZ Distribuce, a.s. Úpravy jsou řešeny ve výkresu B.6. Vzhledem k šířkám vymezených ploch a koridorů je vytvořen dostatečný prostor pro provedení upřesnění v územním plánu. TR 110/22 kV Rozstání včetně napájecího přívodního venkovního vedení 2 x 110 kV ve směru od Blanska, ověřit, zda toto řešení nahrazuje venkovní vedení 2x110 kV Konice-Rozstání a dle ověření zapracovat do aktualizace č. 2 ZÚR OK/ je navržen koridor pro trafostanici 110/22 kV a napájecí vedení 2x110 kV Blansko-Rozstání dle podkladu E.ON Česká republika, s.r.o. Návrh trafostanice a napájecího vedení je řešen v bodě 110. a ve výkresu B.6 pod označením koridorů E23. Stávající koridor E08 „Vedení 110 kV Konice-Rozstání včetně transformační stanice 110/22 kV Rozstání“ je zrušen na základě požadavku E.ON Česká republika, s.r.o. Prověřit zpracování výkresu B.5 - koncepce zásobování elektrickou energií a plynem, řešit dle znění právních předpisů - změnit na schéma a rozlišit stav, návrh a rezervu/ výkres B.5. byl aktualizován a uveden do souladu s výkresem B.6. Výkres B.5. je schématem základní energetické koncepce a vzhledem k použitému měřítku není účelné členit jevy stejně jako ve výkresu B.6. Stalo by se to stejným výkresem, pouze zmenšeným. Schéma B.5. znázorňuje tzv. cílový stav zobrazovaných jevů t.j. stav po naplnění všech cílů (realizaci záměrů).

A.4.2.6. Zásobování plynem Požadavky na prověření a řešení úprav : Označ. záměru E14

E 17

E13

E010 a E15

Požadavek / splnění MORAVIA – VTL plynovod; ověřit koridor zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN 63 HruškyPříbor a opravit dosavadní údaje v textové části ZÚR OK na správný název záměru (Moravia – VTL plynovod, DN 700-1200 Tvrdonice- Libhošť)/ koridor byl prověřen, aktualizován ve výkresu B.6 a v textové části upraven v bodě 115 VVTL plynovod Horní Štěpánov-Mostkovice-Kojetín; ověřit aktuálnost a upravit označení záměru na správný název (VTL plynovod DN 700 Kralice-Bezměrov)./ aktuálnost koridoru E17 pro VTL plynovod Kralice nad Oslavou – Bezměrov byla prověřena a správný název je uveden pod bodem 116. VTL plynovod DN 200 Senice - Unčovice; ověřit aktuálnost již vymezeného koridoru a tento záměr doplnit i do textu kapitoly 4.2.6./ U distribuční soustavy byla ověřena aktuálnost VTL plynovodu DN200 Senice-Unčovice – (koridor E13) záměr je doplněn do textové části pod bodem 119. VTL plynovod Žulová - Javorník a VTL plynovod Javorník - Bílá Voda, prověřit a upravit polohu koridoru se zapracováním výsledků z ÚS E3/ VTL plynovod Žulová-Javorník a Javorník-Bílá Voda je upraven v koridoru E15 podle ÚS E3 a dat ÚAP VVTL plynovod Litovel - Konice; po prověření, že není součástí přepravní ani distribuční soustavy – z řešení vypustit (ze schématu B.5)/ ve výkresu B.5. byl zákres VVTL zrušen

A.4.2.7. Obecná ustanovení k vymezování koridorů technické infrastruktury nadmístního významu Požadavek: V bodě 68. textu výroku OOP vymezit nově definici koridoru prostorově - od osy všemi směry, a to i pro bodové struktury (např. trafostanice) včetně prověření možnosti úpravy vyznačení v grafické části (v ploše obalové křivky koridoru). Strana 27 (celkem 136)


Splnění: – v bodě 122 výrokové části je upraven odstavec definující pojem koridoru a v bodech 123-125 jsou upřesněny podmínky pro možnosti provedení úprav při zapracování do ÚP A.4.3. NÁVRH PRVKŮ SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Požadavek: K bodu 71 - na základě shromážděných podnětů, vyjádření, návrhů a jiných dalších podkladů je zpracováváno odborné posouzení takto zjištěných problémů v úrovni regionální a nadregionální (nahradí v této části oborovou studii – generel ÚSES). V této souvislosti bude prověřena i současná síť nadmístních prvků ÚSES obsažená v řešení ZÚR OK po jejich aktualizaci č. 1. Výsledky tohoto posouzení po jejich projednání budou využity při zpracování aktualizace č. 2 ZÚR OK, a to včetně řešení návazností na prvky ÚSES vymezené na území sousedních krajů (PK, ZK, JMK a MSK). Splnění: – koordinace se sousedními kraji je provedena ve výkresu B.7 – podkladem pro úpravy provedené ve výkresu B.7. a tabulkách vložených do kap. A.4.3. bylo odborné posouzení nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability ve vztahu na pořizování aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje - 2014 Požadavek: V textové části bude dopracován a doplněn způsob, jak zapracovávat a zpřesňovat vymezování prvků ÚSES, které do územních plánů obcí přecházejí ze ZÚR OK (ne pouze přebírat z nadřazené dokumentace). Stejně tak dopracovat návrh pro vymezování prvků ÚSES jako veřejně prospěšná opatření (VPO). Splnění: – zapracováno v bodech 126-136 textové výrokové části A.4.4. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Požadavek: K odst. 73 - doplnit v ZÚR OK a její aktualizaci č. 1 již současně vymezené rekreační krajinné celky (RKC) o novou aktivitu – golf s využitím ÚS – „aktualizace ÚS území se zvýšeným potencionálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1 – RC12 na území OK a rekreačního celku Jeseníky - doplnění“. Takto doplnit odst. 73.3.11. - seznam územních studií, kterými bylo vymezení RKC prověřováno a odst. 73.4., ve kterém bude stanoveno, aby při umísťování golfových hřišť nedošlo k nežádoucímu ovlivnění ekosystémů, které mohou být předmětem ochrany zvláště chráněných území (maloplošná zvláště chráněná území, I. a II. zóna chráněných krajinných oblastí, vliv na území EVL a PO). Splnění: – požadavky jsou zapracovány pod body 144-145 a golf v Jeseníku je doplněn pod ozn. „S“ - orientační směrování významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci ve výkresu B.6. A.5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE Strana 28 (celkem 136)


A.5.1. KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODNÍCH HODNOT Požadavek: K odst. 74.4. – prověřit zapracování podmínek pro řešení migrace velkých živočichů; pro ochranu VKP důležitých pro migraci, šíření a výměnu genetické informace volně žijících druhů využít vrstvu dálkových migračních koridorů, migračně významných území a bariérových míst dálkových migračních koridorů, které poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Splnění: – zásady pro uplatnění a ochranu migračních koridorů v území OK jsou stanoveny v bodech 27, 148 Požadavek: Rozšířit odst. 74. - z hlediska ochrany ovzduší. Navrhnout takové zásady a priority pro územní plány obcí, které povedou k minimalizaci negativních dopadů na kvalitu ovzduší a lidské zdraví. Řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK musí respektovat vymezení území v mapě stávajících úrovní znečištění, kde jsou dlouhodobě překračovány imisní limity. Splnění: – doplněno v bodech 12 a 36 Požadavek: Prověřit ÚS větrné elektrárny na území Olomouckého kraje ve vztahu na nadměrnou podrobnost, která patří do následné ÚPD. Adekvátní závěry (podmínky) ÚS zapracovat do řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK. Splnění: – zapracováno v bodech 147, 195 Požadavek: S využitím ÚAP doplnit údaje o území (koordinační výkres) o nově, v letech 2011 – 2013, vyhlášená MZCHÚ. Splnění: – zapracováno ve výkresu D.1. A.5.1.KONCEPCE OCHRANY A VYUŽITÍ NEROSTNÝCH SUROVIN Požadavek: V souladu s ust. § 36 odst. 3 stavebního zákona je nutno ze ZÚR OK vypustit požadavek, obsažený v zásadách v odst. 75.1.1.1. stávající ZÚR OK, ve kterém se stanovuje pro ochranu nerostných surovin a jejich využití s minimalizací dopadů exploatace ložisek na krajinný ráz a životní prostředí, aby územní studie byla podmínkou pro rozhodování o změnách využití objektu (území). Rovněž je potřeba prověřit využití „územní studie využití oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje“ ve vztahu na nadměrnou podrobnost, která patří do následné ÚPD; v tomto smyslu provést v rámci aktualizace úpravu dokumentace ZÚR OK. Adekvátní závěry (podmínky) ÚS zapracovat do řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK. Splnění: – požadavky jsou zapracovány v bodech 59, 149, 150 Požadavek: Strana 29 (celkem 136)


Pro řešení konkrétních střetů ložisek nerostných surovin se záměry DI a TI bude zajištěno pořízení posouzení, které zhodnotí tyto střety a navrhne i způsob jejich řešení v úrovni ZÚR OK (případně též ÚPD obcí) a toto řešení bude po projednání uplatněno do aktualizace č. 2 ZÚR OK. Splnění: – Posouzení střetů záměrů Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje s ochranou nerostných surovin bylo využito při řešení střetů liniových záměrů s ložisky nerostných surovin (2014). A.5.3. KONCEPCE OCHRANY KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT Požadavek: Doplnit odst. 77. o kulturní krajinné oblasti KKO 9 - Svahy Nízkého Jeseníku, KKO 10 – Žulovsko, KKO 11 – Rychlebské hory a KKO 12 – Centrální Haná, takto doplnit již dříve vymezené oblasti. Splnění: – požadavek zapracován v bodě 152 a ve výkresu B.6. Požadavek: Upravit text odst. 79. ze závěrů ÚS formulovat do ZÚR OK podmínky pro využití území KKO při respektování ochrany kulturních a civilizačních hodnot. Splnění: – zapracováno v bodě 155 A.7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANAČNÍCH ÚZEMÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Požadavek: K odst. 85. – při zpracovávání aktualizace č. 2 ZÚR OK budou odstraněny případy dvou rozdílných označení pro jednu veřejně prospěšnou stavbu (vzniklo převedením aktuálních záměrů z předcházející ÚPD velkých územních celků do ZÚR OK bez projednání a úprav). Z VPS budou vypuštěny již realizované záměry. Splnění: – odstranění duplicitních značení VPS bylo provedeno ve výkresu B.8.(včetně odstranění již realizovaných částí staveb) a v bodě 156 A.8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE ÚZEMNÍ STRUKTURY A.8.1. POŽADAVKY NA KOORDINACI PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ÚZEMÍ Požadavek: K odst. 89. – v procesu zpracování aktualizace č. 2 ZÚR OK budou prošetřeny studie proveditelnosti přírodě blízkých protipovodňových opatření na tocích Moravě, Valové, Krupé, Bečvě a Třebůvce a dle rozsahu a potřebnosti budou v podrobnosti náležející ZÚR zapraStrana 30 (celkem 136)


covány do ZÚR OK nebo z důvodů větší podrobnosti odkázány na zapracování do územních plánů obcí. Takto řešit posilování retenční schopnosti krajiny pro využitelnost u PPO. Splnění: – na základě posouzení a shledání, že jde převážně o nezobrazitelné jevy, bylo po projednání provedeno rozšíření plochy významné pro situování protipovodňových opatření (výkres B.6. a B.4.) a doplněny požadavky pro řešení v ÚP v bodech 168-179 Požadavek: Odst. 89.4. – po prošetření dále doplnit záměr propojovacího odtokového kanálu říček Hloučela a Romže, včetně rozlivového území na k.ú. Prostějov a Smržice. Splnění: – zakresleno ve výkresu B.6. (V11) a zapracováno v bodě 174 Požadavek: Odst. 89.5.2. – po přezkoumání doplnit výčet suchých nádrží - poldrů pro zabezpečení ochrany před povodněmi o 2 poldry u Velkých Losin (viz již výše uvedená ÚS). Prověřit a případně doplnit poldry navrhované ORP Prostějov (Brodek u Prostějova, Hradčany- Kobeřice, Niva, Slatinky) a ORP Hranice (dle studie Mikroregionu Hranicko), pokud se prokáže jejich nadmístní význam. Splnění: – na základě posouzení a shledání, že jde převážně o nezobrazitelné jevy, bylo po projednání provedeno rozšíření plochy významné pro situování protipovodňových opatření (výkres B.6. a B.4.) – výčet poldrů k akceptaci byl doplněn v bodě 177 a 178 – doplněny požadavky k akceptaci v ÚP v bodech 168-179 A.8.2. POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, PRO VYMEZOVÁNÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A NÁVRH (UPŘESNĚNÍ) VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Požadavek: Odst. 92.1. - doplnit o obecný požadavek na koordinaci vedení sítí - sdružení sítí do minima koridorů. Splnění: – zapracováno pod bodem 190 Požadavek: Prověřit texty u odstavců 7.3.3.1. - koncentrování malých a středních podnikatelských aktivit, 25. - znečišťování ovzduší mimo kompetence ZÚR, 26. - situování překážek proti šíření hluku, 91.3. - návrh ploch nové bytové výstavby, 91.6. - bilanční prognózy vývoje populace, 92.8.2.1. - regulativy pro umísťování VE patřící do kompetencí ÚP, 92.9.2. - posuzování apartmánového bydlení), případně další a naplnit tak ust. § 36 odst. 3 stavebního zákona. Splnění: – uvedené odstavce byly prověřeny a nadměrné podrobnosti byly odstraněny Požadavek: Prověřit a případně upravit textovou a grafickou část aktualizace č. 2 ZÚR OK ve vztahu na limity využití území vojenské správy - ochranná pásma leteckých rádiových zabezpečovacích zařízení, zájmová území ministerstva obrany pro nadzemní i podzemní stavby, Strana 31 (celkem 136)


OP letišť Přerov, Prostějov a úseku dálnice, vzdušné prostory, VÚ Libavá a VÚ Březina, elektronické komunikace a důležité objekty pro obranu státu. Splnění: – požadavky byly v podrobnosti přiměřené ZÚR zapracovány do výkresu D.1 a v bodě 92.10. výrokové části a v příslušných částech odůvodnění A.9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH SE UKLÁDÁ PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Požadavek: Při řešení aktualizace č. 2 ZÚR OK budou vymezeny vybrané problémy, u kterých bude uloženo zpracování územní studie, kterou se prověří jejich možná řešení. Splnění: – doplněno pod body 205-207 Požadavek: Požadavky na úpravu dokumentace při zpracování aktualizace – obsah výrokové části (textová část a grafická část) a odůvodnění (textová část a grafická část) a obsah Vyhodnocení předpokládaných vlivů ZÚR OK na udržitelný rozvoj území. Splnění: – Aktualizace č.2a ZÚR OK po obsahové stránce splňuje požadavky Zprávy o uplatňování ZÚR OK a platných právních předpisů (viz textová část a přílohy 1- 3 Aktualizace č.2a ZÚR OK). Ostatní relevantní požadavky (mimo území vztahující se k řešené akt. 2b. ZÚR OK) vztahující se k řešené problematice akt.č.2a ZÚR OK a neuvedené v kap. E Požadavek: Prověřit stávající vymezení rozvojových a specifických oblastí v souvislosti s vymezením oblastí shluků negativních indikátorů RURÚ (vyplývá z rozboru udržitelného rozvoje území): – 1.negativní oblast hospodářského pilíře - Boskovická brázda – Jevíčko, Chornice; hranice LP – Loštice, Litovel, Náměšť n/H; jižní hranice OK rozhraní ORP Prostějov a ORP Přerov; oblast Javornického výběžku a Rychlebských hor; oblast horního toku Moravy a Desné a severní část ORP Šternberk; – 2.negativní oblast přírodního pilíře - jihovýchodní část ORP Prostějov s překryvem na ORP Přerov; oblast jihovýchodně od Olomouce propojená se Záhořím a severovýchodní část ORP Hranice (hranice kraje); – 3.negativní oblast sociálního pilíře - oblast západního výběžku ORP Prostějov – Lipová, Malé Hradisko, Otinoves; severozápadní část OK, západně od Zábřehu a jižně od Štítů; Splnění: Ad1) Byla potvrzena vysoká míra obecné shody při vymezení negativních oblastí hospodářského pilíře. Je však nezbytné připomenout, že rozsah negativně posuzovaných území – z hlediska hospodářského pilíře je v ZÚR výrazně větší než u ÚAP OK (aktualizace r. 2013). Srovnání vymezení specifických oblastí ZÚR OK aktualizace č. 2a Strana 32 (celkem 136)


s ÚAP OK r. 2013 a vymezením hospodářsky problémových regionů v Olomouckém kraji dle Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) a také s vymezením území s významnými rozvojovými rozdíly Olomouckého kraje (na úrovni SO POÚ) je patrné z tab. vložené v odůvodnění kap. A.3. V rámci zpracovávání aktualizace č. 2a ZÚR OK bylo využito zejména přílohy č. 2 „Vymezení strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů“ pro zpřesnění vymezení specifických oblastí, dále pak i pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Ad2) Vymezení negativních oblastí přírodního pilíře v ÚAP OK r. 2013 - jihovýchodní část ORP Prostějov s překryvem na ORP Přerov a oblast jihovýchodně od Olomouce propojená se Záhořím a severovýchodní část ORP Hranice (hranice kraje) bylo vyhodnoceno jako omezený podpůrný argument při posuzování rozsahu specifických oblastí. Příčinou je samotné hodnocení intenzivní zemědělské krajiny, která je z hlediska ochrany přírody hodnocena jako negativní skutečnost. Ad3) Negativní oblast sociálního pilíře vymezená v ÚAP OK r. 2013 přispěla k jednoznačnosti rozhodnutí o ponechání zařazení SO ORP Zábřeh ve specifických oblastech vymezených v ZÚR OK. Požadavek: vypuštění OP jímacího zdroje Potštátsko (z koordinačního výkresu) Splnění: – zapracováno na základě ÚAP OK ve výkresu D.1 Požadavek: zrušení odst. 92.13. – na základě přezkumného řízení MMR Splnění: – odst. 92.13. v bodě 201 je zrušen a obsah v míře přiměřené obsahu řešenému ZÚR zohledněn v bodě 196 Požadavek: dopracovat podmíněně přípustnou možnost v řešení územních plánů - zpřesňovat šířku koridorů ze ZÚR OK i pro územní rezervy Splnění: – nesplněno, vzhledem k tomu, že pokud územní rezervu vymezí ZÚR, pak dle názoru zpracovatele může vymezení plochy územní rezervy v souladu s § 36 odst.1) změnit pouze opět ZÚR (vymezením územní rezervy ZÚR zakazuje provádět změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit, nebo znemožnit). Z uvedeného lze dovodit, že tuto pravomoc nelze přenést na obec, zejména pokud se vezme v úvahu, že vše co vymezuje ZÚR je nadmístního významu. Požadavek: prověřit a opravit polohu stávajících vodovodů na území obcí Petrov nad Desnou a Velké Losiny Splnění: – ve výkresu D.1. jsou uplatněna data ÚAP OK Požadavek:



zapracovat podmínku pro umisťování souvisejících doprovodných staveb k VPS vymezeným v ZÚR - zapracovat přípustnost umisťování souvisejících doprovodných staveb k v ZÚR vymezeným VPS i mimo vymezený koridor, Splnění: – viz . body 86-93 a 121-125 Požadavek: prověřit a odůvodnit vymezení územních rezerv vymezených v ZÚR OK dle § 36 stavebního zákona Splnění: – lze odůvodňovat pouze vymezení územních rezerv vyplývajících z řešení akt. 2b ZÚR OK. K plnění požadavku viz příslušné oddíly v kap. A.4 Požadavek: řešení dopravní návaznosti na sousední kraje Splnění: – koordinace na sousední kraje je zohledněna ve výkresu B.6. a D.2. Požadavek: silniční tunely - navrhované tunely pod Červenohorským sedlem, Zlatým chlumem a Křížovým vrchem jsou určeny pro silnici I/44, což bude doplněno i do grafické části Splnění: – zapracováno ve výkresech B.6. Splnění: V rámci zpracování akt. 2a ZÚR OK zapracovat cyklistickou dopravu na území OK v měřítku 1 : 200 000, dle podkladu objednatele (pouze hlavní tahy t.č sledované cyklistické sítě, vedené v převážné míře podél významných vodních toků, pokrývající i vedení cyklistických tahů evropského významu). Splnění: – zapracováno ve výkresu B.3. V průběhu zpracování návrhu byly požadavky vyplývající ze zprávy o uplatňování rozšířeny pořizovatelem aktualizace 2a ZÚR OK o tyto další požadavky: Požadavky na dopracování dokumentace uplatněné dotčenými orgány a oprávněnými investory, které nejsou součástí Zprávy o uplatňování ZÚR OK v uplynulém období (07/2011 – 05/2014) Požadavky v oblasti dopravy: – Elektrizace a zkapacitnění trati Olomouc – Uničov - Šumperk – zakreslit jako návrh a zařadit mezi VPS – Elektrizace trati Kojetín – Kroměříž – Hulín – Holešov – Valašské Meziříčí zakreslit jako návrh a zařadit mezi VPS (D 38) – Zkapacitnění trati Bludov – Hanušovice – Jeseník a Hanušovice – Lichkov – zakreslit jako návrh a zařadit mezi VPS – Revitalizace trati Opava východ – Olomouc - zakreslit jako návrh a VPS – Přesmyk (nadjezd) v prostoru u Brodku u Přerova- zakreslit jako návrh a VPS Splnění: – uvedené požadavky jsou zapracovány ve výkresu B.6., B.8. a v bodech 77, 78, 81 a 156 Strana 34 (celkem 136)


Požadavky v oblasti energetiky: – Rekonstrukce a zdvojení VVN 110 kV vedení V556 (Vyškov) hranice kraje Prostějov (ve stávající trase) – řešit jako navrhovaný koridor a VPS – Rekonstrukce a zdvojení VVN 110 kV vedení V5594 Prostějov - Konice (ve stávající trase) – řešit jako navrhovaný koridor a VPS Splnění: – uvedené požadavky jsou zapracovány ve výkresu B.6., B.8. a v bodech 111 a 156 Požadavky v oblasti vodního hospodářství: – PPO na řece Desné – vyznačit šrafováním „území významné pro situování protipovodňových opatření“ Splnění: – je graficky zobrazeno ve výkresu B.6. a B.4. Požadavky ostatní: – Zapracovat rozšíření hranic Olomouckého kraje o část vojenského újezdu Březina včetně jevů souvisejících s rozšířením řešeného území, úpravy mapových podkladů pro výkresy 1 : 200 000, 1 : 100 000 a 1 : 50 000 a úpravy rozsahu specifických oblastí Splnění: – úpravy hranic obcí , ORP a kraje vyvolaných zákonem č. 15/2015 Sb. jsou zobrazeny ve výkresech B.1, B.2, B.3., B.4., B.5., B.6., B.7., B.8., D.1. a D.3. Shora uvedené skutečnosti dokladují, že úkoly a požadavky kladené na zpracování aktualizace č. 2a ve zprávě o uplatňování byly v převážné míře naplněny.



V. VYHODNOCENÍ SOULADU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM, S POŽADAVKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ, VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ DLE § 40 ODST. 1 A 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA. 1.

Vyhodnocení souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy

Aktualizace č. 2a ZÚR OK je provedena v souladu se: – zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (odůvodnění souladu s cíly a úkoly územního plánování je uvedeno v kap.III. Odůvodnění Aktualizace č.2a ZÚR OK). – vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (odůvodnění souladu po věcné stránce je uvedeno v kap. IV. Odůvodnění Aktualizace č.2a ZÚR OK) ; – vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů; 2.

Vyhodnocení souladu s požadavky podle zvláštních právních předpisů

Aktualizace č. 2a ZÚR OK je zpracována v souladu se zvláštními právními předpisy. Navazuje na platné znění ZÚR OK ve znění aktualizace č.1, které bylo dohodnuto s příslušnými dotčenými orgány v souladu se zvláštními právními předpisy. Nové požadavky, které jsou v Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zapracovány, jsou provedeny v souladu se Zprávou o uplatňování ZÚR OK (viz ke kap. IV.) a jejich soulad s požadavky zvláštních právních předpisů je vyhodnocen takto: Požadavky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.2., podkapitolách A.4.2. a A.8.1. a výkresech B.4., B.6., B.8. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4., kapitole A.4. podkapitolách A.4.3., A.5.1. a A.8.2. a výkresech B.6., B.7. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.1., v kap. A.2., A.4., podkapitole A.8.2. a výkresech B.6. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.3., odst. 7, v kap. XIV odůvodnění a ve výkresech B.6., B.7., D.1 a D.3.



Požadavky vyplývající ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.4., podkapitolách A.4.3. a A.5.1. a výkresech B.6., B.7. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 3., odst. 4, podkapitolách A.5.3. a A.8.2. a výkresu D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 3., odst. 4, odst.5, v kap. A.2., podkapitolách A.4.1. , A.7. a A.8.2. a výkresech B.3., B.6., B.8. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 3, odst. 4.7. a výkresu D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.7., a výkresu D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v podkapitole A.8.2. Požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.8., v kap. A.4. podkapitole A.8.2. a výkresech B.6., B.8. a D.1. Požadavky vyplývající ze zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou Aktualizaci č. 2a ZÚR OK zohledněny v odst. 5.4.7., kap.A.2., kap. A.3., podkapitole A.5.2. a výkresu D.1. Požadavky podle zvláštních právních předpisů byly k řešení Aktualizace č. 2a ZÚR OK dále uplatňovány dotčenými orgány, vykonávající státní správu v příslušných oblastech, v průběhu zpracování návrhu aktualizace - při výrobních výborech a budou následně uplatněny a vyhodnoceny zejména při společném jednání k návrhu aktualizace č. 2a ZÚR OK.



3. Výsledek přezkoumání dle § 40 odst. 1 a 2 stavebního zákona Bude doplněno v průběhu procesu pořizování Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



VI. SDĚLENÍ, JAK BYLY ZOHLEDNĚNY PŘIPOMÍNKY SOUSEDNÍCH KRAJŮ Území Olomouckého kraje má z hlediska územních vazeb společnou hranici: – na severu s Polskou republikou (PR) – na východě s Moravskoslezským krajem (MSK) – na jihovýchodě se Zlínským krajem (ZLK) – na jihozápadě s Jihomoravským krajem (JMK) – na západě s Pardubickým krajem (PK) Aktualizace č. 2a ZÚR OK zohledňuje požadavky z hlediska vazeb na sousední kraje, vyplývající z mezinárodních, republikových i nadmístních zájmů. Při řešení byly sledovány a koordinovány vazby na sousední kraje zejména v oblastech dopravních sítí, technické infrastruktury a ÚSES. Podrobněji v kap. X. odůvodnění a výkres B.6. a D.2. PŘIPOMÍNKY SOUSEDNÍCH KRAJŮ Bude doplněno v průběhu procesu pořizování Aktualizace č. 2a ZÚR OK. SDĚLENÍ, JAK BYLY PŘIPOMÍNKY SOUSEDNÍCH KRAJŮ ZOHLEDNĚNY Bude doplněno v průběhu procesu pořizování Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



VII. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK VYPLÝVAJÍCÍCH Z PŘÍPADNÝCH VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ SOUSEDNÍCH STÁTŮ A VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ S NIMI Aktualizace č. 2a ZÚR OK neobsahuje žádné záměry, které by významněji mohly ovlivnit Polskou republiku . VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK Bude doplněno v průběhu procesu pořizování Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



VIII. ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1.

Základní informace o obsahu vyhodnocení

V souladu s ust. § 37 odst. 1 stavebního zákona bylo v rámci pořizování aktualizace č. 2a ZÚR OK zpracováno na základě požadavku „Zprávy o uplatňování ZÚR OK v uplynulém období (07/2011 - 052014)“ Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK na udržitelný rozvoj území. Po obsahové stránce je zpracováno v souladu s přílohou č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. Část A - Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK na životní prostředí je zpracovaná v souladu s přílohou k zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (Rámcový obsah vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) a odpovídá požadavkům zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) a přiměřeně Metodickému doporučení pro vyhodnocení vlivů PÚR ČR a ZÚR na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK na udržitelný rozvoj území je součástí Přílohy č.2 která obsahuje : část A - Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK na životní prostředí zpracovala: ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce Osvědčení č.j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím č.j. 34671/ENV/11. část B – Vyhodnocení vlivu Aktualizace č.2a ZÚR OK na evropsky významné lokality, nebo ptačí oblasti zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. , Ekogroup Czech s.r.o., č.p. 52, 783 16 Dolany (okr. Olomouc) Osoba autorizovaná k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (číslo rozhodnutí: 57148/ENV/09, 1837/630/09, 73458/ENV/14) část C-F C – Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech. D - Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech. E – Vyhodnocení přínosu zásad územního rozvoje nebo územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje. F – vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí Strana 41 (celkem 136)


zpracoval: 2.

Ing. arch. Jaroslav Haluza a RNDr. Milan Polednik

Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 2.1.

Z posouzení vlivu Aktualizace č.2a ZÚR OK na životní prostředí, vyplynuly tyto podstatné závěry, doporučení a návrhy opatření:

Zpracovatelka SEA konstatuje, že koncepce aktualizace č. 2a ZÚR OK v předložené podobě je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví akceptovatelná a lze s ní souhlasit při splnění navrhovaných podmínek. Žádná změna či úprava textu výrokové části nebyla vyhodnocena jako neproveditelná. Pro celou řadu změn byly navrženy podmínky, za nichž lze se změnami souhlasit. Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví Vliv koncepce na přírodu a krajinu je hodnocen jako mírně negativní. Vlivy na chráněná území, lokality NATURA 2000 a na lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem jsou nulové u velké části změn. U některých vybraných změn nelze tyto potenciální vlivy na základě současného stavu znalostí o daných plochách a koridorech vyhodnotit. U těchto ploch a koridorů se předpokládají vlivy obecně mírně negativní, při nevhodné realizaci potenciálně ale mohou mít až významně negativní vliv na předměty ochrany či celistvost EVL/PO. Vlivy na ekologickou stabilitu krajiny a funkčnost ÚSES jsou dvojí. Soubor změn ve vymezení skladebných částí ÚSES je hodnocen mírně pozitivně díky zlepšení návazností a funkčnosti ÚSES. Naopak celá řada koridorů liniových staveb se dostává do střetu jak se skladebnými prvky ÚSES, tak s významnými migračními koridory, a vyžaduje tak realizaci opatření pro zajištění migrační prostupnosti území. Vlivy na krajinný ráz jsou hodnoceny jako středně významné u ploch pro umístění mimoúrovňových křižovatek a vedení VVN, ale toto ovlivnění bude pouze lokálního charakteru bez ovlivnění dálkových pohledů. Z hlediska ovlivnění ZPF a PUPFL je vliv hodnocen jako středně negativní s tím, že u převážné většiny záměrů byl již obsažen v předchozích ZÚR OK a dochází zde pouze k dílčím změnám. Zábory včetně vysokého podílu půd I. a II. třídy ochrany jsou navrhovány pro rozvojové plochy, železniční koridory, protipovodňová opatření a dopravní infrastrukturu (drobné úpravy a přeložky silnic). Vzhledem k tomu, že tyto koridory a plochy jsou navrhovány z velké části v plochách nivy Moravy, kde je obecně bonita půdy vysoká, nelze bez záboru ZPF I. a II. třídy ochrany koncepci rozvoje území realizovat. Vlivy na obyvatelstvo a zdraví jsou hodnoceny podél tras v nových koridorech jako mírně negativní, s tím, že podél původní trasy vedoucí přes centra sídel dojde k významnému poklesu negativních vlivů. To se týká zejména snížení hlukové a imisní zátěže v sídlech. Mírně negativní vlivy jednotlivých změn koncepce se mohou projevit tam, kde dochází ke střetu změnových tras s ochranou vodních zdrojů.



Středně silné pozitivní vlivy z hlediska veřejného zdraví bude přinášet realizace protipovodňových opatření díky snížení ohrožení života a zdraví obyvatel a hmotného majetku. Současně ale může dojít při nevhodném technickém řešení a harmonogramu realizace konkrétních protipovodňových opatření k negativním vlivům na faunu a flóru, a to jak přechodným (v době výstavby, např. poškození vodní fauny při zásahu do dna a břehů vodotečí), tak trvalým (např. narušení migračních cest, negativním vlivům na lužní lesy při zabránění rozlivů vod a jejich rychlému odvedení z území apod.). V rámci hodnocení ploch a koridorů byly sledovány také kumulativní a synergické vlivy, které byly shledány: – u souboru změn ÚSES (pozitivní kumulativní přímé vlivy dané zajištěním lepší návaznosti jednotlivých prvků s doprovodným zvýšením funkčnosti ÚSES) – u záboru půdy (negativní přímé vlivy dané odnětím významné plochy půdy jak v oblasti PUPFL, tak s následným kumulativním vlivem na snížení sorpční kapacity území, zrychlení odtoku vody z území, vlivů na faunu oživující svrchní kulturní vrstvy půdy aj.), – u vlivů na veřejné zdraví (mírně pozitivní kumulativní a synergické vlivy dané zlepšenými podmínkami pro průchod dopravních silničních i železničních systémů, u nichž bude možno zajistit lepší protihlukovou ochranu a vymístit imise z dopravy mimo centra sídel). Návrh podmínek pro jednotlivé plochy a koridory Podmínky lze rozdělit na dvě skupiny: – na podmínky, které nelze v ZÚR zohlednit, vzhledem k tomu,že se vztahují k příliš velkým podrobnostem, které jsou relevantní pouze pro prováděcí projekty, DÚR, popř. ÚP, nebo to jsou podmínky vztahující se k vyjádření dotčeného orgánů, nebo se podmiňuje zpracováním další dokumentace (EIA, hluková studie, biologický průzkum, biologické hodnocení, hodnocení vlivů na veřejné zdraví.) – na podmínky, které ZÚR mohou svými nástroji podmínku ovlivnit jako např. : o šíři koridoru o situováním koridoru o velikosti vymezené plochy v rámci vymezeného koridoru lze následně realizovat řadu stanovených požadavků na: o snížení účinnosti protipovodňových opatření o nezhoršovat průtok povodňových vod o minimalizovat zásahy, či ovlivnění dalších významných limitů využití území o minimalizovat ovlivnění ploch ÚSES v rámci křížení záměru a ÚSES o situování protihlukových opatření v nejvhodnější poloze vůči plochám bydlení o situování ekoduktu, včetně návodných opatření k nim – přechodu pro zvěř v poloze nejvhodnější o situovat vlastní stavbu např. silnice tak, aby nekolidovala s ochranou nerostných surovin o koordinaci více záměrů v jednom místě (překryvy koridorů) Strana 43 (celkem 136)


o minimalizaci zásahů do EVL, PO a zvláště chráněných území včetně zásahů do ploch ÚSES 2.2.

Z posouzení vlivu Aktualizace č.2a ZÚR OK na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vyplynuly tyto podstatné závěry, doporučení a návrhy opatření:

Autor vyhodnocení konstatuje, že uvedená koncepce na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s §45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Shrnutí vyhodnocení Aktualizace č.2a ZÚR OK přináší návrh 60 jevů s nulovým vlivem na lokality soustavy Natura 2000. U níže uvedených záměrů se konstatuje, že jejich vliv nelze za současné situace vyhodnotit : o D6 – silnice I. tř. - I/44 o D7 – silnice I. tř. - I/44 o D61 – sil. II/449 o D66 – železniční trať č. 310 Olomouc – Opava o D68 – železniční trať č. 291, Zábřeh n. M. – Šumperk o D70 – železniční trať č. 292, Bludov – Hanušovice – Jeseník o D71 – železniční trať č. 025, Hanušovice – Lichkov o D74 – železniční trať č. 280 Hranice – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč - hranice ČR o V1 – zásobovací vodovodní řad nadmístního významu o V2 – zásobovací vodovodní řad nadmístního významu o rozvojová plocha určená pro orientační směrování významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu – golfové hřiště jižně od města Jeseník vzhledem k tomu, že nejsou známy dostatečně podrobné údaje, které by umožnily aktuálně přesně stanovit konkrétní míru negativního vlivu na jednotlivé EVL či PO, resp. jejich předměty ochrany. U uvedených záměrů je potřeba přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních budoucích záměrů na EVL a PO dle §45h,i ZOPK do dalších fází správních řízení (územní a stavební řízení apod.), popř. do územních plánů. V textu hodnocení (viz komentáře v Tab. 1 části B - Vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje na evropsky významné lokality, nebo ptačí oblasti ) je upozorněno u konkrétních potenciálně problematických jevů na to, jaké mohou generovat rozmezí vlivů. Z provedené analýzy vyplývá: a) u tří navržených jevů bylo konstatováno rozmezí možného nulového až významně negativního vlivu (0 až -2) na předměty ochrany či celistvost EVL/PO, konkrétně: – V1, V2 – zásobovací vodovodní řady nadmístního významu (EVL a PO Litovelské Pomoraví),



– Území významné pro situování protipovodňových opatření (EVL a PO Litovelské Pomoraví, EVL Morava-Chropyňský luh, EVL Království, EVL BečvaŽebračka, EVL Týn nad Bečvou), – D74 - železniční trať č. 280 ( EVL Choryňský mokřad). b) U jednoho vymezeného jevu bylo konstatováno rozmezí mírně negativního až významně negativního vlivu (-1 až -2) na předměty ochrany a celistvost EVL/PO: D61 – sil. II/449 (EVL a PO Litovelské Pomoraví). c) u žádného z navržených jevů nebyl a priori konstatován očekávaný jednoznačně významný negativní vliv (-2) na EVL nebo PO. d) celkem u šesti z 10 územních rezerv obsažených v aktualizaci č.2a ZÚR OK bylo upozorněno na možné střety s lokalitami soustavy Natura 2000. Tyto územní rezervy však nebyly v souladu s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj podrobněji hodnoceny. Podrobněji k jednotlivým vyhodnocením viz Příloha č. 2 část A a B. 2.3.

Shrnutí vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK na příznivé životní prostředí

Obě samostatná vyhodnocení vlivů Aktualizace č.2a ZÚR OK ve svých závěrech konstatují, že Aktualizace č.2a ZÚR OK: – nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí – z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je akceptovatelná a je s ní vyjádřen souhlas při splnění stanovených podmínek Stanovené podmínky jsou vyhodnoceny v Příloze č.2 část C-F. Při závěrečném shrnutí lze konstatovat, že řada podmínek pro jednotlivé plochy a koridory a také označení jako potencionálně problémové jevy, vycházejí z předběžné opatrnosti a jsou zejména v následných fázích převážně řešitelné vlastním upřesněním stavby a doplněním dalších podmínek, které vyplynou z posouzení EIA, případně i posouzení vlivu na EVL/PO. Tato posouzení již budou reagovat na konkrétní parametry staveb, jejich polohu a rozsah případného ovlivnění chráněných částí přírody, včetně řešení případných synergických a kumulativních vlivů. Vliv Aktualizace č.2a ZÚR OK na podmínky příznivého životního prostředí lze označit jako mírně pozitivní. 2.4.

Vyhodnocení přínosu Aktualizace č.2a ZÚR OK na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel

Základní přínosy Aktualizace č.2a ZÚR OK k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům jsou hodnoceny z hlediska vyváženého vztahu podmínek ve třech základních oblastech – podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Strana 45 (celkem 136)


Aktualizace č.2a ZÚR OK ve svých hlavních částech preferuje posílení dosud nevyváženého postavení hospodářských podmínek území kraje. Na tuto skutečnost je reagováno zejména stanovením podmínek urbanistického rozvoje (aktualizací vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí), úpravou a doplněním řešení veřejné dopravní a technické infrastruktury, aktualizací podmínek pro ochranu a využití ložisek nerostných surovin a zásad pro ochranu hodnot v území včetně krajinného rázu. Uvedená řešení vychází z ÚAP, z vlastních zjištění a z dalších podkladů poskytnutých pořizovatelem ZÚR. Posílení hospodářských podmínek zejména ve specifických a rozvojových oblastech (viz. příslušné kapitoly výrokové části) uspokojuje jednu z hlavních potřeb života současné generace v Olomouckém kraji, která je formulována a prokázána jak odborně tak i politicky a má velký význam na soudržnost společenství obyvatel. Zvolené řešení v rámci Aktualizace č.2a ZÚR OK přitom minimalizuje negativní dopady na příznivé životní prostředí. Je zřejmé, že jakákoliv nová řešení veřejné dopravní a technické infrastruktury přinášejí určitá konkrétní rizika popsaná v předchozích kapitolách. V této závěrečné kapitole je však nutno připomenout rizika nebezpečí neřešení těchto problémů jako celku. Právě ZÚR vytváří jednotné pojetí celkového – strategického naplnění cílů územního plánování, opírající se o výchozí formulování potřeb řešení v jednotlivých oblastech a následné uplatnění koordinovaných přístupů u zvolených řešení. Jednou ze zásadních obecných bariér – vytvářející rizika zhoršování podmínek hospodářského vyváženého rozvoje území bude, pokud se nenalezne konsens mezi rozsahem ochrany různých zájmů a možnostmi provádění změn v území. Případné další zhoršování hospodářských podmínek bude i hlavním zdrojem potenciálního zhoršování soudržnosti společenství obyvatel území, zejména ve specifických oblastech. Využití rozvojových oblastí předpokládá splnění řady podmínek a to v součinnosti s obcemi, aby zde mohly být provedeny rozsáhlé změny v území: – v rámci rozvojové oblasti budou vyhledávány, porovnávány a preferovány lokality, které se co nejméně projeví negativně v území (budou šetrnější ke krajině, k obyvatelům sídel, ke kulturním a přírodním hodnotám) a budou přitom respektovány urbanistické zásady využívání území; – preferované lokality budou posouzeny jako stavby z hlediska vlivů na životní prostředí a v rámci zpracování územních plánů obcí, dle případných požadavků orgánů ochrany životního prostředí, bude posouzen i vliv koncepce na životní prostředí; – v rozvojových oblastech bude v max. možné míře využita dosud zpracovaná podrobná dokumentace (studie), která již prověřovala optimální možnosti lokalizace a velikost nových rozvojových ploch. Studie prokázaly, že lze celkem úspěšně chránit území NATURA 2000, ale nelze tuto problematiku řešit bez nutného záborů pozemků, především ZPF a to bohužel i vyšších bonit. Největším problémem se ukazují střety ve střední a jižní části kraje mezi ochranou zemědělské půdy, rozvojem stávajících sídel a dopravní obsluhy území. Je to dáno historickým založením sídelní struktury u vodních toků a dopravních cest, které zpravidla vodní toky sledovaly. Současně se zde nachází velmi kvalitní zemědělská půda I a II. tř. ochrany. Založení dopravních cest a návaznosti ve zdokonalování jejich parametrů po mnoho staletí na se-



be logicky navázalo vznik a rozvoj sídel, pro které dopravní obsluha výrazně ovlivňuje jejich existenci, rozvoj a prosperitu. Aktualizace č.2a ZÚR OK již nenavrhují, s výjimkou strategických ploch, konkrétní rozvojové plochy nadmístního významu. To je již předmětem územních plánů nalézt a vymezit lokality, které budou na základě průzkumu a vyhodnocení všech známých limitů schopné minimalizovat negativní vlivy na ochranu přírody a veřejné zdraví a budou současně splňovat i ekonomické požadavky na budoucí realizaci a přípravu ploch, včetně řešení majetkoprávních vztahů, optimálního napojení ploch na nadřazený dopravní systém a dostupné inženýrské sítě. Vymezování dalších konkrétních ploch pro rozvojové záměry v ZÚR v měřítku 1 : 100 000 bez podrobných znalostí o území není vhodné a stává se pro další rozhodování v území kontraproduktivní (při zjištění následných konfliktů při zapracování do územního plánu se závazná plocha takto vymezená ZÚR stává komplikací pro další vývoj, vzhledem k tomu, že je nutné změnit polohu, velikost, druh podnikání, apod. Územní plán nesmí být v rozporu s nadřazenou dokumentací, takže jeho uvedení do souladu se ZÚR na základě nově zjištěných poznatků vyvolává nutnost změnit nejdříve ZÚR a pak teprve následně lze pokračovat v pořizovaní ÚP). Míra podrobnosti v ZÚR musí tedy být přiměřená možnostem zobrazení a podrobným znalostem o území. Příliš podrobně vymezené záměry pro podnikatelské aktivity v ZÚR lze kvalifikovat i jako nevhodný (nepřiměřený) zásah do pravomoci samosprávných orgánů obcí a dostaly by se do rozporu s §36 odst.3 zák. č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších změn. Vznik nových významnějších podnikatelských aktivit nadmístního významu bude podporován zejména v rozvojových oblastech a rozvojových osách a to pouze v částech území nezatížených limity využití území (zabezpečujících ochranu přírodních a kulturních hodnot, nerostných surovin, krajiny a dalších limitů vyplývajících z platných právních předpisů a rozhodnutí.) Ve specifických oblastech mimo rozvojové oblasti bude podporován vznik menších podnikatelských aktivit využívající zejména místní potenciál pracovních sil, a věnující se zejména rozvoji místního zpracovatelského průmyslu, zemědělské a lesní výrobě, rekreaci, turistickému ruchu a lázeňství, při akceptaci stanovených zásad k ochraně životního prostředí, ochraně přírody, aj. hodnot v území a veřejného zdraví. Přínos Aktualizace č.2a ZÚR OK na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel je pozitivní. 3.

Shrnutí - závěr

Aktualizace č.2a ZÚR OK ve svém řešení směřuje k eliminaci dlouhodobých ohrožení života budoucích generací. Časový aspekt pohledu na zvolená řešení ZÚR umocňuje především potřebu koncepčnosti rozvoje území a hledání synergických efektů rozvoje jednotlivých složek území. Záměry zapracované do Aktualizace č.2a ZÚR OK společně se záměry v platných ZÚR OK vytvářejí podmínky pro překonání zjištěných hrozeb a přinášejí výrazné impulsy pro Strana 47 (celkem 136)


zlepšení hospodářského rozvoje i soudržnosti společenství obyvatel území, aniž by se to činilo na úkor environmentálního pilíře, což povede i celkově ke zlepšení udržitelného rozvoje území Olomouckého kraje. Shrnutí: – Aktualizace č.2a ZÚR OK ponechává možnost jak současné generaci, tak i generacím následným rozhodnout o nezbytnosti ochrany území pro některé významné záměry – Aktualizace č.2a ZÚR OK svými návrhy nezhoršuje vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. – řada námětů, podmínek a požadavků, které vyplynuly z vyhodnocení vlivů na ŽP a plochy NATURA 2000 již je obsažena v aktualizaci ZÚR. Některé požadavky lze splnit až v rámci provádění podrobné dokumentace. Tyto jsou zvlášť vyhodnoceny. – lze konstatovat, že jako celek není Aktualizace č.2a ZÚR OK s ochranou životního prostředí v rozporu a převážná část záměrů je buď bez podmínek, nebo po splnění stanovených podmínek realizovatelná. U záměrů, které jsou označeny jako problémové bylo provedeno vyhodnocení a doporučuje se vzhledem k významu pro udržení vyvážených vztahů v udržitelném rozvoji dotčených oblastí záměry takto Aktualizaci č.2a ZÚR OK vydat.



IX.STANOVISKO MŽP K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO Stanovisko bude doplněno v průběhu procesu pořizování Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



X.VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH (NADREGIONÁLNÍCH) VZTAHŮ Území Olomouckého kraje má z hlediska územních vazeb společnou hranici: • • • • •

na severu s Polskou republikou (PR) na východě s Moravskoslezským krajem (MSK) na jihovýchodě se Zlínským krajem (ZLK) na jihozápadě s Jihomoravským krajem (JMK) na západě s Pardubickým krajem (PK)

Aktualizace č. 2a ZÚR OK respektuje vazby na sousední kraje zejména u záměrů vyplývajících z mezinárodních, republikových a nadmístních zájmů. Při řešení byly aktualizovány: – vazby koridorů dopravní infrastruktury : o se záměry na území Pardubického kraje: • územní rezerva pro výstavbu kapacitní silnice od tahu R43 (v koridoru RD1) • rychlostní silnice R35 (v koridoru D1) o se záměry Jihomoravského kraje: • modernizace železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové tratě (v koridoru D47) o se záměry Zlínského kraje: • elektrizace železniční tratě č.303, Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí (v koridoru D63) • přeložka sil. II/150 (v koridoru D18) • sil. I/35, Valašské Meziříčí - Lešná - Palačov (v koridoru D021) o se záměry Moravskoslezského kraje: • rozšíření silnice R 48, Bělotín – Palačov (v koridoru D019) • přeložka sil. I/45 (v koridoru D62) • územní rezerva pro trať vysokorychlostní dopravy (VRT) (v koridoru RD4) – vazby koridorů technické infrastruktury zejména: o se záměry na území Pardubického kraje: • přestavba vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice na dvojité (v koridoru E18) • vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice (v koridoru E07) o se záměry Jihomoravského kraje: • vedení 110 kV Blansko – Rozstání (v koridoru E23) • přestavba vedení 110 kV Vyškov – Prostějov na dvojité (v koridoru E22) o se záměry Zlínského kraje: • přestavba vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice na dvojité (v koridoru E25) o se záměry Moravskoslezského kraje:



– – – –

• územní rezerva pro vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (v koridoru RE1) • dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné (v koridoru E26) vazby rozvojových oblastí a rozvojových os (ke všem krajům) vazby specifických oblastí (ke všem krajům) vazby ploch a koridorů pro založení ÚSES nadregionálního a regionálního významu (ve vztahu ke všem krajům) vazby na návrhy LAPV a protipovodňová opatření

K situování jednotlivých záměrů dle významu a specifikace viz. výkresy B.1., B.2., B.3., B.4., B.5., B.6., B.7., B.8., D.1. a D.2.



XI.ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ SAMOSTATNÉHO ODŮVODNĚNÍ Bude doplněno po veřejném projednání Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



XII.VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Bude doplněno po veřejném projednání Aktualizace č. 2a ZÚR OK.



XIII. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO NÁVRHU AKTUALIZACE Č. 2a ZÚR OK Úvod Základními výchozími dokumenty pro provedení Aktualizace č.2a ZÚR OK byly mimo podklady uvedené ve zprávě o uplatňování ZÚR OK zejména tyto dokumenty a právní předpisy: – Zpráva o uplatňování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje v uplynulém období (07/2011 – 05/2014) - v rozsahu vztahujícímu se k řešení Aktualizace 2a – Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č.1 – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – právní stav po Aktualizaci č.1 – Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších změn – Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších změn – Zákon č. 500 /2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších změn Odůvodnění provedených změn ovlivňujících celkové pojetí Aktualizace č.2a ZÚR OK Změna hranic Vzhledem k tomu, že dne 14.1.2015 byl schválen zákon č. 15/2015 Sb. o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) a jeho účinnost je stanovena od 1.9.2015 - pouze §8 odst. 5-7 a §9 a účinnost pro ostatní ustanovení zákona je stanovena až od 1.1.2016, bylo zohlednění tohoto právního předpisu v Aktualizaci 2a ZÚR OK rozhodnuto takto: – vzhledem ke skutečnosti, že změny hranic vojenského újezdu Libavá a Březina vyvolají změny hranic obcí, kraje a ORP, budou již v Akt. č.2a ZÚR OK určených ke společnému jednání zohledňovat ve své grafické i popisné části změny hranic vojenských újezdů a touto změnou i vyvolané změny hranic obcí a kraje; – změny hranic ORP vzhledem k tomu, že nebylo ke dni zpracování Akt. č.2a rozhodnuto o jejich změnách , budou ponechány ve stavu k roku 2015 (zdroj data ÚAP OK) Toto rozhodnutí o dřívější akceptaci změn ve vymezení hranic reflektuje tu skutečnost, že Akt. č.2a ZÚR OK bude projednávána zejména v roce 2016 t.j. v roce, když již nabude účinnost zákon č. 15/2015 Sb. v celém svém rozsahu. O změně hranic ORP bude rozhodnuto v průběhu dalších fázích projednávacího procesu. Rozsah změn hranic vojenských újezdů, hranic obcí a hranice Olomouckého kraje je patrný ze schémat vložených do této kapitoly.







Uspořádání kapitoly XIII. Struktura odůvodnění jednotlivých kapitol akceptuje základní strukturu výrokové části Aktualizace č.2a ZÚR OK, se zohledněním změn v názvech kapitol, které jsou uvedeny do souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. Pro usnadnění orientace v provedených změnách ve výrokové části Aktualizace č.2a ZÚR OK je na závěr odůvodnění v kap. XVI. vložen Právní stav Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění Akt. č.1 s vyznačením změn vyplývajících z řešení Aktualizace č.2a. A.1.

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, VČETNĚ ZOHLEDNĚNÍ PRIORIT STANOVENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE.

Důvodem navržených změn v kapitole je zejména uvedení názvu do souladu s přílohou č. 4. vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn, upřesnění některých stanovených priorit, nahrazení některých pojmů pojmy lépe vystihující stanovené cíle, a zrušení některých odstavců jejichž význam pro stanovení priorit měl spíše charakter sdělující, kde jsou priority naplněny v ZÚR. K bodu 2. Původní text odstavce 3.1.2. se doplňuje vzhledem k požadavku zprávy o uplatňování a také s ohledem na PÚR ČR ve znění aktualizace č.1. Doplnění odstavce vhodněji a cíleněji definuje prioritu k posílení soudržnosti obyvatel. Priorita podporuje rozvoj dopravní a technické infrastruktury zejména ve specifických oblastech a podporuje využití místních podmínek území. K bodům 3 - 4. V odstavci 3.2. se doplňují a upřesňují priority k posílení sociální soudržnosti v území, které vyplývají z požadavků zprávy o uplatňování a vhodněji navazují na priority stanovené v PÚR ČR. Úpravy odstavců se zaměřují zejména na posílení ochrany hodnot a ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami. K bodu 5. Původní text odstavce 4.3. byl doplněn a upřesněn s ohledem na požadavek restrukturalizace ekonomiky využívající komparativní výhody, tj. opírající se o specifické zdroje, přednosti území, jejichž využití bude dlouhodobě výhodné. K bodu 6. Odstavec 4.5. byl zrušen, vzhledem k tomu, že nestanovoval priority, ale pouze sděloval, jak je ZÚR naplňují a kde jsou priority dále v textu vymezeny a rozvedeny, což je z pojetí a obsahu výrokové části již zřejmé. K bodům 7- 8.



Doplnění odstavce 4.7. upřesňuje priority v oblasti hospodářského rozvoje, zdůrazňuje se více využití opuštěných areálů a ploch a podporuje se rozvoj různých forem cestovního ruchu a lázeňství. K bodu 9. Odstavec 5.3. byl zrušen, vzhledem k tomu, že nestanovoval priority, ale pouze sděloval, jak je ZÚR naplňují a kde jsou priority dále v textu vymezeny a rozvedeny, což je z pojetí a obsahu výrokové části již zřejmé. K bodům 10-15 V odstavci 5.4.1. jsou doplněny, popř. upřesněny priority v ochraně ovzduší. Upřesňuje se vymezení oblastí se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší, doplňují se priority vztahující se k oblasti dopravy, sledující snížení zátěže (emise, hluk) sídel, zejména působení negativních vlivů dopravy na plochy bydlení a plochy, na kterých jsou situovány zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a zdravotní služby. Cílem je podpora vhodnějšího rozložení dopravní zátěže v území a podpora železniční a cyklistické dopravy. Při naplňování stanovených priorit k ochraně ovzduší bude zohledněn „Národní program snižování emisí a také program zlepšování kvality ovzduší pro zónu Střední Morava“, jejíž součástí je i Olomoucký kraj (přílohy č. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). V odstavci 5.9.2. se odstraňuje chyba v psaní. K bodům 16-17 V odstavcích 5.4.2.3. a 5.4.2.4. se upřesňuje velikostní kategorie obcí, ve kterých bude podporována výstavba ČOV a kanalizace. Stanovuje se nový požadavek zamezující povolování souvislé výstavby rodinných domů v území, ve kterém není vybudována veřejná kanalizace, ČOV a vodovod. K bodu 18. V odstavci se upřesňuje význam hospodaření s vodou v krajině v období sucha i zvýšených stavů při nadměrných srážkách. Při naplňování priority lze s výhodou využít a akceptovat již zpracované koncepčních dokumenty (zpracované v rámci Plánu oblasti povodí Moravy, Odry a Dyje vztahující se k území Olomouckého kraje), které dlouhodobě sledují a připravují lokality, ve kterých je předpoklad naplnění cílů, sledující zvýšení retenční schopnosti krajiny, zvýšení ochrany území před účinky povodní a podporu realizace zejména přírodě blízkých (tzv. měkkých) opatření v krajině. K bodům 19 - 23 V odstavcích se odstraňují chyby v psaní. K bodu 24. Priority v oblasti nakládání s odpady jsou doplněny v odst. 5.4.5.4. o podporu využití druhotných surovin, jejímž cílem je snížit energetickou a materiálovou náročnost průmyslové výroby a snížení negativních dopadů na kvalitu životního prostředí a hygienu prostředí. Strana 58 (celkem 136)


K bodům 25-27. Změny ve znění odstavců sledují upřesnění priorit v oblasti péče o krajinu se zaměřením na koordinaci vymezování skladebných prvků ÚSES a ochrany nerostných surovin. Zdůrazňuje se zejména akceptace dobývacích prostorů při návrhu ÚSES. V odstavci 5.4.6.3. se dále upřesňuje způsob řešení překryvů zájmů na vymezení ÚSES a zájmů ochrany a využití ložisek nerostných surovin. Funkce prvků ÚSES se stanovuje nad ložiskem jako cílový stav, ke kterému lze dojít postupnými kroky od vytěžení ložiska přes rekultivaci dotčené plochy a sladění cílů rekultivačních prací se zájmy ochrany přírody. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby, budou v dokumentacích "Plánu přípravy a otvírky k dobývání" a "Plánu využívání nevyhrazeného nerostu" navržena rekultivační opatření k zajištění či obnovení funkce skladebného prvku ÚSES v souladu s pokynů příslušného orgánu ochrany přírody a dohodou uzavřenou mezi MPO a MŽP k řešení střetů ložisek nerostných surovin s prvky USES1. Zdůrazňuje se současně, že vymezení prvků ÚSES v ÚPD není důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. K bodům 28 - 29 V odstavci se upřesňují ustanovení k ochraně prostupnosti územím pro člověka a volně žijící živočichy a zdůrazňuje se zejména zamezení srůstání sídel (liniové souvislé obestavování silnic v krajině), jejichž důsledkem je snížení, popř. úplné znemožnění prostupnosti krajinou a tím i nevratné poškozování řady funkcí krajiny. V ÚP chránit krajinný ráz s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny. K bodům 30-33 Navržené změny v odstavci 5.4.7. upřesňují a zdůrazňuji zejména veřejný zájem na ochraně nerostných surovin. Ochrana ložisek nerostných surovin je veřejným zájmem, z tohoto důvodu musí být nepřemístitelnost ložisek nerostů zohledněna i v jiných řízeních týkajících se území a jeho využití. Vytvořit prostředí, které umožní využívání nerostných surovin v daném regionu při respektování tří pilířů udržitelného rozvoje (ekonomického, sociálního a environmentálního) bez upřednostňování některého z nich. Existenci a využívání ložisek nerostných surovin na území regionu chápat i jako příležitost k hospodářskému rozvoji kraje a zaměstnanosti. Tím, že produkce těžebního průmyslu je prvotním vstupem do ekonomiky, váže na sebe řadu dalších odvětví, a tudíž může velmi pozitivně ovlivňovat stav zaměstnanosti v regionu. Krajině únosné využívání místních ložisek je pro ochranu životního prostředí přínosné, neboť minimalizuje dopravu surovin na velké vzdálenosti. Klade se současně vyšší důraz na šetrnou exploataci ložisek ve vztahu k udržitelnému rozvoji území, zohledňovat při otvírce nových ložisek ochranu přírody a existenci sídel a hodnot. Zachovat vyváženost počtu využívaných ložisek ve vztahu k neúměrnému zatěžování krajiny a sídel těžbou. Upřednostnit racionální dotěžování stávajících ložisek před otvírkou dalších ložisek stejného nerostu. Výchozím podkladem pro uvážlivé rozhodování o budoucím využití surovinových zdrojů je Krajská surovinová politika a Územně analytic1

Dohoda MPO a MŽP uzavřená dne 16.2.2009 č.j. 741/610/09(MŽP) a ze dne 5.3.2009 č.j. 7770/09/05100/05000(MPO)



ké podklady Olomouckého kraje, které průběžně aktualizují surovinové zdroje na území Olomouckého kraje. K bodům 34 - 38 Úpravy v odst. 5.4.8 sledují upřesnění priorit k ochraně veřejného zdraví se zaměřením zejména na snížení hlukové zátěže. Podporuje se komplexní přístup a dává se přednost hromadné veřejné dopravě před dopravou individuální. K bodu 39 Odstavec 5.5. byl zrušen, vzhledem k tomu, že nestanovoval priority, ale pouze sděloval, jak je ZÚR naplňují a kde jsou priority dále v textu vymezeny a rozvedeny, což je z pojetí a obsahu výrokové části již zřejmé. Odstavce konstatují že : „ZÚR OK pro naplnění stanovených priorit ve svém řešení vymezují tyto plochy a koridory nadmístního významu: – pro zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje to jsou: o rozvojové oblasti a rozvojové osy uvedené a upřesněné v kap. A.2., které jsou graficky vymezené ve výkresu B. 1. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000; o plochy pro rozvoj podnikání v rámci vymezených rozvojových oblastí uvedené (kap. A.2.). Lokalizace významnější (strategických ) ploch je vymezena ve výkresu B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; o specifické oblasti s nevyváženými podmínkami pro udržitelný rozvoj území vymezené a upřesněné v kap. A.3. a které jsou graficky vymezené ve výkresu B. 2. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických oblastí 1 : 200 000; o plochy a koridory pro zajištění dopravní obslužnosti území kraje vymezené v podkapitole A.4.1. a graficky jsou vymezené ve výkresech B. 3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000, B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; o plochy a koridory pro technickou infrastrukturu uvedené v podkapitole A.4.2. a graficky vymezené ve výkresech B. 4. Schéma koncepce vodního hospodářství (cílový stav) 1 : 200 000, B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) 1 : 200 000, B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; – pro zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí: o specifické oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin v kapitole A.3. odst.15. a vymezené ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000;



o plochy pro návrh prvků územního systému ekologické stability krajiny uvedené v podkap. A.4.3. a graficky vymezené ve výkresu B. 7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000; o skupiny ložisek nerostných surovin (objekty) vymezené ve výkresu B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. Pro tyto objekty ZÚR OK stanovuje podmínky uvedené v podkap. A.5.2.; o kulturní krajinné oblasti vymezené v podkapitole A.5.3. a vyznačené ve výkresu B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; – pro zabezpečení ochrany obyvatel a obrany státu: o plochy uvedené v kap. A.8. Plochy a koridory ostatní výše neuvedené budou obce ve svých správních územích dále řešit a vymezovat při zpracovávání svých územních plánů při akceptaci a naplňování cílů a úkolů územního plánování postupem dle § 5 a násl. stavebního zákona. A.2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ OBLASTI SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OSY). Důvodem pro provedení změn v kapitole jsou : – uvedení názvu kapitoly do souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů – požadavky zprávy o uplatňování – aktualizace č.1 PÚR ČR – Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK). Tento dokument odráží faktické záměry a potřeby Olomouckého kraje. – Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 (navazuje na Usnesení vlády č. 344 z 15. 5. 2013), která obsahuje vymezení hospodářsky problémových regionů. Tato strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje ČR. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Obecná východiska pro provedení změn Vymezení rozvojových oblastí a os Analýza vymezení rozvojových os a oblastí v rámci Aktualizace č.1 PÚR ČR, ale i vymezení rozvojových oblastí a os (včetně specifických oblastí) upřesněných v ZÚR dalších krajů ČR vedla k zásadní revizi vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os ZÚR OK. Při vymezování rozvojových os a oblastí bylo upřednostňováno jejich vyšší hierarchické zařazení plynoucí z Aktualizace č.1 PÚR ČR, tj. přednost před vymezením rozvojových os a oblastí na krajské úrovni. V rámci této aktualizace bylo zrušeno hierarchické rozlišení rozvojových oblasti vymezovaných ZÚR, tj. všechny rozvojové oblasti vymezené ZÚR jsou považovány za rozvojové Strana 61 (celkem 136)


oblasti nadmístního významu. Nově jsou tyto rozvojové oblasti i označeny jako RO 1 Šumperk-Zábřeh a RO 2 Jeseník (Mikulovice). Překryvy specifických a rozvojových oblastí Překryvy rozvojových a specifických oblastí jsou dlouhodobě používány jak v PÚR ČR tak i na úrovni jednotlivých ZÚR obecně (například v sousedním Moravskoslezském kraji). Překryvy odrážejí objektivní stav podmínek území – vymezení specifických oblastí, v případě Olomouckého kraje odrážející zejména stav hospodářského pilíře a pilíře soudržnosti obyvatel území a na druhé straně existence rozvojových pólů území (s koncentrací ekonomických aktivit a přirozenými možnostmi rozvoje těchto území, zajišťující optimální dělbu funkcí v sídelní struktuře širších regionů). Lze konstatovat, že aktualizací ZÚR se rozsah překryvů obecně zmenšil s ohledem na zásadní revizi vymezení rozvojových oblastí a to zejména u nově označené rozvojové oblasti RO 2 Jeseník (původně RO 5 Jeseník). Plošné vymezení je zde omezeno u obcí Jeseník (pouze k.ú. Jeseník), Písečná (pouze k.ú. Písečná u Jeseníka), Mikulovice (bez k.ú. Široký Brod). Důvodem plošné redukce je vlastní zpřesňování ZÚR, zejména s ohledem na limity vymezení území spojených s ochranou přírody. RO3 Lipník nad Bečvou byla zcela zrušena a toto překryvné území (se specifickou oblastí) se nachází v rozvojové ose OS 10. Rozsah území ve kterých se vyskytují překryvy specifických oblastí s rozvojovými oblastmi a osami je zřejmý z výkresů B.1. a B.2., přitom je nezbytné vnímat jejich orientační charakter, daný mírou generalizace vlastní ZÚR i vypovídací schopnosti kartografického textu. Lze závěrem konstatovat, že jednou z cest jak řešit situaci ve specifických oblastech není jen konstatování stavu vymezením této oblasti, upřesnění definice proč je situace taková, ale hledání cesty jak situaci změnit. Jednou z cest jak zde přivést a dlouhodobě podporovat rozvoj je i to, že se do specifické oblasti byť s mírným překryvem přivede rozvojová osa, ve které se bude podporovat rozvoj v budování dopravní a technické infrastruktury a umožní se zde v kooperaci s ostatními složkami rozvoj podnikání a vznik nových pracovních míst. Rozvojová osa zde má své opodstatnění, protože umožní rychlou a kvalitní přepravu pracovní síly, zboží a surovin a lépe i zpřístupní specifická území pro turistický ruch. Vzhledem k rozsahu změn navržených v jednotlivých odstavcích kap. A.2. bylo přikročeno k celkové rekonstrukci všech ustanovení vztahující se k rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. Nové uspořádání rozvojových oblastí a rozvojových os je patrné z výkresu B.1. K bodu 41 Změny v odstavci 6.1. jsou vyvolané novým přístupem k vymezování rozvojových oblastí. Původní vymezení rozvojové oblasti OB8 Rozvojové oblasti Olomouc bylo zásadním způsobem upraveno (především zvětšeno na úkor stávajících republikových rozvojových os a rozvojových oblastí nadmístního významu, původně vymezovaných v ZÚR OK) z následujících důvodů: 1) Mezi třemi hlavními rozvojovými póly Olomouckého kraje – městy OlomoucProstějov- Přerov roste rozsah integračních vazeb a potřeba koordinovaného řešení problémů rozvoje tohoto území. Tato skutečnost našla odraz i v rámci zpraStrana 62 (celkem 136)


cování krajských dokumentů v posledních dvou letech, zejména pak Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015-2020. 2) V rámci Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015-2020 je konstatováno: „Budoucí rozvoj Olomouckého kraje je ovlivňován novými strukturami v rámci uplatnění tzv. územní dimenze Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a užití integrovaných nástrojů. Olomoucká aglomerace, zahrnující okolí Olomouce, Přerova a Prostějova bude využívat integrované teritoriální investice (ITI). Za účelem využití integrovaného nástroje ITI byla vymezena Olomoucká aglomerace, která zahrnuje 68 % obyvatel kraje. Přihlédnout je potřeba i ke skutečnosti že Olomoucká aglomerace je zařazena mezi 7 aglomerací v ČR, které mohou využít finanční zdroje prostřednictvím nástroje ITI. Sjednocující pohled na toto centrální území Olomouckého kraje se tak stává nezbytný pro optimalizaci územně plánovacích činností. 3) Uvedenou změnou by došlo i ke sjednocení přístupu k vymezení rozvojových oblastí, zejména např. při srovnání s vymezením rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové/Pardubice. Míra integrace těchto velkých měst (s více než 50 tis. obyvateli) je obdobná. Srovnání plošného vymezení OB4 a OB8 v mapových podkladech ukazuje na první pohled na nesouměřitelnost vymezení těchto rozvojových oblastí (vymezení OB8 Olomouc je výrazně menší). 4) Navrhovaná změna vymezení přitom respektuje zejména zájmy ochrany půdního fondu a vymezení CHKO Litovelské Pomoraví, na druhé straně však respektuje rostoucí dopravní vazby v území (zejména další zlepšení dopravního propojení Olomouce a Přerova), včetně posílení dělby funkcí v sídelní struktuře této jádrové oblasti kraje, (posílení ekonomického pilíře Přerova a Prostějova – rozvoj průmyslových zón). V souvislosti s výše uvedenými důvody byla provedena i změna označení rozvojových oblastí na: – OB8 Olomouc – území hlavního centra části upřesněné OB8 Olomouc – OB8/1 území vedlejšího centra Přerov upřesněné rozvojové oblasti OB8 Olomouc – OB8/2 území vedlejšího centra Prostějov upřesněné rozvojové oblasti OB8 Olomouc V úkolech pro územní plánování jsou aktualizovány zejména ty plochy a koridory které vyplynuly z aktualizace č.2a ZÚR OK. Rozsah změn je zřejmý zejména z kap. A.4. Jako podstatnou změnu v úkolech pro územní plánování lze definovat akceptaci a řešení územních souvislostí s vymezením strategických ploch Olomouc, Přerov a Prostějov. Vymezení strategických ploch včetně změn vyplývajících z aktualizace vymezení koridorů dopravní a technické infrastruktury je patrné z výkresu B.6. Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro jednotlivé rozvojové oblasti OB8, OB8/1 a OB8/2 v tomto odstavci, byly podkladem mimo jiné i tyto podklady, jejichž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné: – Územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)"; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; Strana 63 (celkem 136)


– Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1 Plumlovsko); – Územní studie kulturních krajinných oblastí KKO1 - KKO12 na území Olomouckého kraje Změny odstavce 6.2. V odst. 6.2.1. bylo provedeno přečíslování rozvojové oblasti a úprava názvu na rozvojová oblast nadmístního významu RO1 Šumperk-Zábřeh s ohledem na její nové vymezení – vypuštění města Mohelnice z rozvojové oblasti nadmístního významu. V odst. 6.2.1.1. bylo provedeno vypuštění města Mohelnice z rozvojové oblasti nadmístního významu a přeřazení do rozvojové osy vymezené v rámci Aktualizace č.1 PÚR ČR. Rozsah rozvojové oblasti RO 1 Šumperk-Zábřeh byl zvětšen o obce Petrov nad Desnou a Vikýřovice, které vykazují silné sídelní vazby, zejména s městem Šumperk. Jako podstatnou změnu v úkolech pro územní plánování lze definovat akceptaci a řešení územních souvislostí s vymezením strategické plochy Zábřeh. Vymezení strategické plochy včetně změn vyplývajících z aktualizace vymezení koridorů dopravní a technické infrastruktury je patrné z výkresu B.6. Původní odstavce 6.2.2. až 6.2.4 byly zrušeny s ohledem na nové vymezení rozvojových oblastí a os. Odstavec 6.2.5. byl zrušen již v minulé aktualizací ZÚR OK. Zrušená byla rozvojová oblast nadmístního významu RO 3 Lipník nad Bečvou – Hranice, která je součástí hierarchicky vyšší rozvojové osy OS 10. Tato změna byla koordinována i se zrušením rozvojové osy na krajské úrovni OR 3 a prověřením vazeb na Zlínský a Moravskoslezský kraj, které pokrývá osa republikového významu OS 10 (velmi široce vymezená v Moravskoslezském kraji). V odst. 6.2.2. bylo provedeno zpřesnění vymezení původní RO5 Jeseník (Mikulovice), která byla územně redukována (část původních katastrálních území nebyla do rozvojové oblasti zahrnuta) zejména s ohledem na limity ochrany přírody. Nové označení této rozvojové oblasti je RO 2 Jeseník (Mikulovice). Současně byla klasifikována jako rozvojová oblast nadmístního významu. Toto řešení bylo potvrzeno zejména analýzami hospodářského pilíře, kdy centrální oblast Jesenicka na sebe soustřeďuje značné hospodářské aktivity, je však limitováno zejména dopravně. Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro jednotlivé rozvojové oblasti RO 1, RO 2 v tomto odstavci, byly podkladem mimo jiné i tyto podklady, jejichž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné: – Územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)"; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; – Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje – Územní studie rekreačního celku Jeseníky; Strana 64 (celkem 136)


– Územní studie kulturních krajinných oblastí KKO1 - KKO12 na území Olomouckého kraje K bodu 42 Podstatné změny odstavce 7. Změny v odst. 7.2. a 7.3 reagují na úpravu názvu, vymezení a upřesnění rozvojové oblasti OB8 Olomouc. Původní text odstavce 7.3.2. byl nahrazen zcela novým textem. Zejména pak byla vypuštěna tabulka limitující rozsah ploch pro podnikání nad 10 ha v jednotlivých rozvojových oblastech. Původní formulace se ukázala jako nefunkční, omezující z hlediska praxe vymezování nových ploch pro podnikání. Racionálnější je zatížení území optimalizovat s ohledem na místní podmínky konkrétní lokality, funkce obcí v sídelní struktuře a širší vazby, především z hlediska dopravního napojení a regionů pohybu za prací. Uvedený přístup umožní pružněji a optimálněji reagovat na aktuální potřeby vymezení rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity. Pro posílení významu upřesněné rozvojové oblasti OB8 jsou nově definovány tzv. strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále v textu strategické plochy). Jejich situování v Olomouci, Přerově, Prostějově a Zábřehu je uvedeno ve výkresu B.6. V těchto plochách se předpokládá uspokojení zájmů pouze významných investorů, kteří zde budou chtít umístit aktivity nadmístního, popř. republikového, nebo i mezinárodního významu (chápe se zejména aktivity v oblasti výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu), které z důvodu zejména plošných nároků nebude možné umístit v jiných částech vymezených rozvojových oblastí. Tyto strategické plochy nebude přípustné členit na malé plochy pro drobné podnikatelské aktivity místního významu. Cílem je zamezit degradaci těchto strategických ploch nadmístního významu. Důvod vymezení těchto ploch právě v uvedených lokalitách jsou mimo jiné: – řešit nevýhodnou situaci v oblasti zaměstnanosti (města, region, kraj) a soudržnosti obyvatel-širší souvislosti (viz podrobněji kap. A.3.) – plochy pro velké (strategické ) investory musí splňovat řadu kritérii, které jsou pro rozhodnutí o vstupu podnikatele do území rozhodující. Jde zejména o : o podpora samosprávních orgánů a veřejnosti v území, investiční pobídky, aj. o geomorfologie lokalit (převážně rovinatý terén, bez ohrožení sesuvy a jinými nestabilitami v území – např. povodněmi) o přiměřená velikost lokality, která pojme jak okamžité územní nároky tak i min. rozvojové nároky v nejbližší budoucnosti (možnost rozšíření výrobního areálu) o dostatek pracovních a vzdělaných pracovních sil (v nejbližším regionu) o kvalitní dopravní napojení lokality (silnice – D, alt. R, železnice – chápe se bezprostřední, ne zprostředkované sliby, že jednou se do lokality přivede kapacitní silnice)



o možnost napojení na kapacitní technickou infrastrukturu (zdroje pitné, popř. užitkové vody, STL / VTL plynovod, blízká rozvodna, popř. vedení VVN pro vybudování vlastní rozvodny, možnost odvádění přečištěných odpadních vod, apod.) o jasné vlastnické vztahy o poloha v rámci regionu – republiky- Evropě Situování strategických ploch musí umožnit reálnou a dostupnou dojížďku do zaměstnání ze širšího okolí. To samozřejmě generuje nároky na hromadnou, popř. individuální dopravu. Výhodné je proto lokalizovat obdobné aktivity ve významných pólech osídlení, které již problematiku hromadné dopravy mají dobře vyřešenou a dojížďka do zaměstnání není závažným problémem. Nemenším problémem je nalezení lokalit s nejmenšími střety s limity využití území. Zde již nastává závažnější problém vzhledem k splnění výše uvedených kritérií. Pro splnění převládajících požadavků lze logicky dovodit, že vhodné lokality se vždy budou nacházet v rovinné nížině, bude v blízkosti stávajících kapacitních dopravních tepen a bude v blízkosti významnějších center osídlení. Bohužel historické založení obchodních cest a sídel u vodotečí a podél vodních toků, v naplavených a velmi úrodných rovinách, nelze tak jednoduše změnit. Zde dochází a bude docházet ke konfliktním situacím mezi zájmy ochrany kvalitní zemědělské půdy a zájmy na řešení hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti v území.

Zdroj „Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 Strana 66 (celkem 136)


Ze situování hospodářsky problémových regionů je zřejmé, že logické by bylo směrování strategických ploch i do okresu Jeseník a Šumperk. Bohužel zde by nebylo možné splnit velkou část uvedených kritérií pro lokalizaci strategických ploch. Na území okresů Jeseník a Šumperk je sice procentuálně měně zastoupena kvalitní zemědělská půda I a II. tř. ochrany, ale podstatně více je zde vázáno území jinými limity využití území (ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, nerostných surovin, apod.), jsou zde podstatně složitější územní podmínky (geomorfologie, nestability v území), území je složitě dopravně dostupné a tím je i komplikovanější zajištění logistiky pro velkého investora v toku surovin, materiálu, polotovarů a hotových výrobků aj., ....k demografickým souvislostem a další podrobnostem viz kap. A.3. Situování velké investice strategického investora generuje zpravidla růst pracovních míst i v okolí a váže zpravidla na sebe mnoho menších subdodavatelů, kteří zaměstnají další pracovní síly. Situování těchto subdodavatelů v území již nemusí být tak striktně vázáno na uvedené podmínky pro velké investory, protože jejich územní nároky budou podstatně nižší a tím i možnost akceptovat limity využití území bude vyšší a s výhodou lze podporovat i stávajících nevyužitých ploch a objektů (brownfields). Situování strategických ploch na území Olomouce, Prostějova a Zábřehu bylo prověřováno společně s dalšími lokalitami jak samostatnými studiemi, tak i při zpracování územních plánů. Z uvedených studii lze uvést např. : – Územní studie lokalit rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity v rozvojové oblasti RO1 Olomouc, Šternberk, Uničov, Litovel 2 – Územní studie lokalit rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity v rozvojových oblastech RO2 Šumperk - Zábřeh - Mohelnice, RO3 Lipník nad Bečvou - Hranice, RO5 Jeseník a RO7 Prostějov po aktualizaci3 – Posouzení ploch podnikatelských aktivit v RO3 Hranice – Lipník nad Bečvou. Původní text odstavce 7.3.4.3. byl doplněn a upřesněn s ohledem na požadavek rozvoje podnikání využívající místní komparativní výhody, tj. opírající se o specifické zdroje území jejichž využití bude dlouhodobě výhodné. K bodu 43 Změny odstavce 8. Při aktualizaci vymezení rozvojových os byla nejvýznamnějším podkladem Aktualizace č.1 PÚR ČR. Při upřesňování vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os byl více posílen a zdůrazněn zejména význam rozvojových os mezinárodního a republikového významu zde převzatých a upřesněných z PÚR ČR, před vymezováním dalších os a oblastí nadmístního (krajského) významu. V odst. 8.1.2. bylo provedeno zpřesnění územního vymezení rozvojové osy OS 10, rozšířením o obce: Černotín, Hranice, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Milenov, Milotice nad Bečvou, Špičky, Bohuslávky, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Otaslavice a zmenšením o obec Olšany u Prostějova. Úprava vymezení rozvojové osy byla provedena s ohledem na vývoj území (jednotlivých obcí) a promítnutí Aktualizace č.1 PÚR ČR . 2 3

Vloženo do evidence ÚPČ 2.4.2012 Vloženo do evidence ÚPČ 31.1.2013



V úkolech pro územní plánování jsou aktualizovány zejména ty plochy a koridory, které vyplynuly z aktualizace č.2a ZÚR OK. Rozsah změn je zřejmý zejména v kap. A.4. Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro rozvojovou osu OS 10 v tomto odstavci, byly podkladem mimo jiné i tyto podklady, jejichž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné: – Územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)"; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; – Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění; – Územní studie kulturních krajinných oblastí KKO1 - KKO12 na území Olomouckého kraje V odst. 8.2. bylo provedeno zpřesnění územního vymezení rozvojové osy OS 11, rozšířením o obce: Dobrčice, Přestavlky, Stará Ves, Věžky a Vlkoš. Úprava vymezení rozvojové osy byla provedena s ohledem na vývoj území (jednotlivých obcí) a promítnutí Aktualizace č.1 PÚR ČR. V úkolech pro územní plánování jsou aktualizovány zejména ty plochy a koridory, které vyplynuly z aktualizace č.2a ZÚR OK. Rozsah změn je zřejmý zejména v kap. A.4. Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro rozvojovou osu OS 11 v tomto odstavci, byla podkladem mimo jiné i Územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)", jejíž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné. V odst. 8.3. bylo provedeno zpřesnění územního vymezení rozvojové osy OS 8 a vypuštění území ORP Zábřeh. Úprava vymezení rozvojové osy byla provedena s ohledem na faktický stav jejího průběhu a i vymezení rozvojové oblasti RO 1 Šumperk-Zábřeh. Bylo provedeno zpřesnění územního vymezení rozvojové osy a její rozšíření o obce: Červenka, Dubčany, Cholina, Haňovice, Lišnice, Litovel (bez k.ú. Savín a Nová Ves u Litovle), Mohelnice, Náklo, Uničov. Úprava vymezení rozvojové osy byla provedena s ohledem na vývoj území (jednotlivých obcí) a promítnutí Aktualizace č.1 PÚR ČR V úkolech pro územní plánování jsou aktualizovány zejména ty plochy a koridory, které vyplynuly z aktualizace č.2a ZÚR OK. Rozsah změn je zřejmý zejména v kap. A.4. Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro rozvojovou osu OS 8 v tomto odstavci, byly podkladem mimo jiné i tyto podklady, jejichž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné: – Územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)"; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje;



– Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění; – Územní studie kulturních krajinných oblastí KKO1 - KKO12 na území Olomouckého kraje Původní odstavce 8.3.2. až 8.3.4 byly zrušeny s ohledem na prověření stavu území, návaznosti a vazeb rozvojových os na území sousedních krajů. Došlo ke zrušení: – rozvojové osy nadmístního významu OR 1 Olomouc - Šternberk - Moravský Beroun – hranice kraje (tato rozvojová osa nepokračuje na území sousedního kraje, je spíše otázkou budoucnosti a potřebnosti posílení vazeb v tomto regionu. Další vývoj závisí na součinnosti a koordinaci záměrů s Moravskoslezským krajem); – rozvojové osy nadmístního významu OR 2 Mohelnice - Zábřeh – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – Polsko (byla zrušena s ohledem na malou intenzitu vzájemných vazeb, rozsah limitů omezující využití území a také velmi rozdílný přístup k vymezování os obdobného významu v ZÚR ostatních krajů); – rozvojové osy nadmístního významu OR 3 Valašské Meziříčí – Vsetín. Území této rozvojové osa je zahrnuto v hierarchicky vyšší rozvojové ose OS 10; V odst. 8.4.1. bylo provedeno vymezení rozvojové osy nadmístního významu OR 4 Kojetín. Tato rozvojová osa zajišťuje propojení celorepublikových rozvojových os - OS 10 (Jihomoravský kraj) s OS 11 (Zlínský kraj). Její vymezení odpovídá rostoucímu významu dopravních funkcí tohoto území (dálnice D1). Pro stanovení úkolů pro územní plánování, rámcově vymezených pro rozvojovou osu OS 4 v tomto odstavci, byly podkladem mimo jiné i tyto podklady, jejichž další využití pro zpracování územních plánů je přínosné: – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; – Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění; Aby nedocházelo k mylnému dovozování v oblasti reálného využití území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os, je ve výkresu B.1. schematický znázorněna barevně odlišena plocha vymezující území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu. Tato plocha pouze orientačně vymezuje jaký je pravděpodobně reálný rozsah disponibilního území při akceptaci vybraných nejdůležitějších limitů využití území, bez zohlednění stanoveného záplavového území (je podmíněno realizací protipovodňových opatření) a ochrany kvalitní zemědělské půdy (reálný rozsah bude upřesňován individuálně při situování konkrétních záměrů v ÚP). A.3. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ DALŠÍCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU



Důvodem pro provedení změn v kapitole jsou : – požadavky zprávy o uplatňování – aktualizace č.1 PÚR ČR – Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK). Tento dokument odráží faktické záměry a potřeby Olomouckého kraje. – Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 (navazuje na Usnesení vlády č. 344 z 15. 5. 2013), která obsahuje vymezení hospodářsky problémových regionů. Tato strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje ČR. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Při zpracování této aktualizace byly adekvátně svému měřítku a významu prověřeny a vzaty v úvahu výše uvedené podklady a další vztahující se k území Olomouckého kraje a řešené problematice.. Zásadním podkladem pro prověření a zpřesnění vymezení specifických oblastí je zejména Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK). Obecná východiska pro provedení změn Vymezení specifických oblastí Při posuzování vymezení specifických oblastí je nezbytné připomenout přednostní zásadu vnímání regionálních vazeb v rámci celé sídelní struktury, nikoliv samotné vnímání jednotlivých sídel (katastrálních území). Jejich velikost je silně diferencovaná a objektivně generuje značnou nesourodost (jejich přirozenou funkční diferenciaci). Jako základní je potřeba vnímat zejména regiony pohybu za prací, službami. V praxi i s ohledem na dostupnost dat a podkladů – obvykle analýzy za celé SO ORP. Hodnocení jednotlivých obcí mnohdy přináší zavádějící výsledky, generuje náhodné veličiny proměnlivé v jednotlivých letech vyplývající z obecné zkušenosti – čím menší sídlo, tím větší proměnlivost relativních charakteristik může vykazovat. Mezi hodnocením obcí na úrovni ÚAP kraje a SO ORP existují rozpory plynoucí zejména z rozdílných metodických přístupů, Olomoucký kraj není z tohoto hlediska výjimkou. Tyto skutečnost obecně omezují využitelnost analýz ÚAP na úrovni obcí pro vymezování specifických oblastí. Specifické oblasti OK V následující tabulce je provedeno základní srovnání hodnocení a vymezení regionů OK z hlediska hospodářského pilíře či širšího hlediska. Tab. č. 1 Srovnání vymezení specifických oblastí ZÚR OK aktualizace č.2a, vymezení hospodářsky slabých ÚAP OK r. 2013, hospodářsky problémových regionů v Olomouckém kraji dle Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) a vymezení území s významnými rozvojovými rozdíly Olomouckého kraje (na úrovni SO POÚ) podle PRÚOOK



ORP

Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc

Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh

ZÚR OK aktualizace č. 2a r.2015

ÚAP OK 2013

SRR ČR

Specifické oblasti

Hospodářsky slabé

Hospodářsky problémové regiony

POÚ

PRÚOOK - vymezení území s významnými rozvojovými rozdíly Problémová území Celkově prov ekonomické blémová území oblasti

Hranice Javorník Jeseník Zlaté Hory Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Hlubočky Olomouc VÚ Libavá Němčice nad Hanou Prostějov Kojetín Přerov Moravský Beroun Šternberk Hanušovice Šumperk Uničov Zábřeh

Z předchozí tabulky je patrné, že problémová území vymezená v PRÚOOK do značné míry korespondují s vymezením hospodářsky problémových regionů na úrovni ČR (plně u SO ORP Konice, Lipník nad Bečvou, Šumperk, Uničov a zejména pak Zábřeh). Vzhledem k tomu, že vnitrokrajské rozdíly jsou zachyceny až na úrovni SO POÚ, je dobře vidět zpřesnění pohledu. V případě SO ORP Jeseník je zřetelná horší situace v okrajových POÚ Javorník a Zlaté Hory (samotný POÚ Jeseník s výjimkou ukazatelů nezaměstnanosti a populačního vývoje vykazuje v rámci kraje poměrně příznivé hodnoty). V případě SO ORP Šternberk je výrazně horší situace v POÚ Moravský Beroun, navíc s problematickými vazbami na Bruntálsko a Vítkovsko (přenos nezaměstnanosti). SO ORP Přerov vychází z hodnocení mírně lépe a v rámci kraje jde spíše o území s dílčími výskyty problémů. V úvahu byl vzat i potenciál zlepšení situace (především v oblasti dopravy, výhledově ploch pro podnikání). Regionální nezaměstnanost S ohledem na problematičnost posuzování hospodářského pilíře území byl do odůvodnění zahrnut následující text, doplňující podklady a komentující současné možnosti interpretace tohoto ukazatele. Strana 71 (celkem 136)


Pro hodnocení hospodářské situace v jednotlivých obcích, regionech jsou využívány především ukazatele nezaměstnanosti (data o HDP, přidané hodnotě, úrovni mezd či příjmů domácností jsou v ČR za územní jednotky menší než kraje prakticky nedostupná).. Na úrovni obcí byly údaje o míře nezaměstnanosti dostupné z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V posledních letech byly nahrazeny ukazatelem o podílu nezaměstnaných. Nedostatkem míry nezaměstnanosti byla skutečnost, že na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001 po celé intercenzální období. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. Podíl nezaměstnaných osob, vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nový ukazatel je s původním ukazatelem míra nezaměstnanosti nesrovnatelný. Při ukazatelích nezaměstnanosti za obce je potřebné vzít i skutečnost, že jednotlivé obce se liší věkovou a vzdělanostní strukturou obyvatel, což samo o sobě generuje rozdíly v nezaměstnanosti. Údaje o nezaměstnanosti nejsou standardizovány na srovnatelné populace. Tento nedostatek částečně nahrazuje pohled na nezaměstnanost jako regionální veličinu. Větší územní celky (s větším počtem obyvatel) vykazují vyšší míru homogenity, než malé obce a ve výsledku generují i spolehlivěji interpretovatelné údaje. Regionální nezaměstnanost (nikoliv pouze nezaměstnanost v samotné obci) představuje u mnoha obcí rozhodující faktor jejich rozvoje, svědčící o širších hospodářských podmínkách. Míra vlivu je dána jak přímo saldem pohybu za prací, tak i „přenosem“ nezaměstnanosti (vysoká nezaměstnanost snižuje možnosti pohybu za prací do okolí) včetně tlaku na pokles mzdové úrovně. Na druhé straně je faktorem migrace. Pro sledování vývoje nového ukazatele nezaměstnanosti je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů a to od roku 2005. Z následující tabulky je patrné, že úroveň nezaměstnanosti v okrese Jeseník nejvyšší v rámci Olomouckého kraje a třetí nejvyšší v rámci ČR (za okresem Most). Nejpříznivější je situace okrese Prostějov, ale i v tomto případě je v posledních letech pod průměrem ČR (viz. tab. s relativními hodnotami vzhledem k průměru ČR. Tab. Podíl nezaměstnaných osob v okresech OK a sousedících okresech (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Nová metodika - podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) Okres-rok Bruntál Jeseník Přerov Šumperk Vsetín Kroměříž

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

11,00 11,35 8,58 8,43 7,76 7,60

10,11 10,20 8,07 7,51 7,33 6,97

8,21 8,36 6,67 5,94 5,82 5,64

6,90 6,95 5,32 4,96 4,82 4,71

10,03 8,72 7,62 8,86 7,84 7,26

11,08 10,46 8,94 9,29 8,58 8,42

11,39 10,52 8,69 8,52 7,76 7,80

11,92 10,34 8,79 8,80 7,72 7,79

13,02 11,18 9,78 9,72 9,17 8,69

*Pořadí r. 2013 76 72 64 63 61 56



Okres-rok Olomouc Svitavy Opava Prostějov Nový Jičín Blansko Ústí nad Orlicí Vyškov minimum - Prahavýchod max. - Most Celkem ČR Variační koef.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

6,87 8,06 7,84 6,29 8,11 5,75 5,71 6,73

6,05 7,49 7,64 4,98 7,30 4,93 5,26 5,68

4,56 6,30 6,45 3,55 5,16 4,29 4,05 4,22

3,83 5,52 5,08 2,80 3,79 3,87 3,53 3,27

6,99 7,77 6,77 5,31 7,99 6,89 6,62 5,57

7,79 8,57 7,47 7,23 8,51 7,30 7,33 6,55

7,37 8,08 7,45 7,17 6,96 6,48 6,42 6,13

7,36 7,74 7,31 7,08 6,61 6,58 6,33 6,38

8,68 8,42 8,10 7,80 7,60 7,12 7,01 6,76

*Pořadí r. 2013 55 51 44 41 37 29 27 23

2,25

1,64

1,52

1,33

2,24

3,01

2,92

2,87

3,37

1

16,51 6,64 0,40

15,74 6,09 0,41

12,77 4,97 0,42

9,40 4,11 0,39

11,01 6,10 0,29

11,52 6,96 0,26

11,40 6,70 0,27

12,04 6,76 0,28

13,47 7,68 0,26

77

*Pořadí hodnoceno ze 77 územních jednotek (okresů), nejlepší – 1, nejhorší – 77 – jako vedlejší ukazatel 5letá změna vývoje relativní úrovně nezaměstnanosti vzhledem k průměru ČR (r. 2005-2013) – viz následující tabulka, jeden z podkladů pro expertní hodnocení regionální ekonomiky Tab. Relativní podíl nezaměstnaných osob, průměr ČR=100% (zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočty) Okres-rok Bruntál Jeseník Přerov Šumperk Vsetín Kroměříž Olomouc Svitavy Opava Prostějov Nový Jičín Blansko Ústí nad Orlicí Vyškov srovnání Praha-východ Most Celkem ČR Variační koef.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

167% 172% 130% 128% 118% 115% 104% 122% 119% 95% 123% 87% 87% 102%

166% 167% 132% 123% 120% 114% 99% 123% 125% 82% 120% 81% 86% 93%

164% 167% 133% 119% 116% 113% 91% 126% 129% 71% 103% 86% 81% 84%

168% 170% 130% 121% 118% 115% 93% 135% 124% 68% 92% 94% 86% 80%

164% 143% 125% 145% 129% 119% 115% 127% 111% 87% 131% 113% 109% 91%

158% 149% 128% 133% 123% 120% 111% 122% 107% 103% 122% 104% 105% 94%

170% 157% 130% 127% 116% 116% 110% 121% 111% 107% 104% 97% 96% 91%

175% 152% 129% 129% 114% 115% 108% 114% 108% 104% 97% 97% 93% 94%

170% 146% 127% 127% 119% 113% 113% 110% 105% 102% 99% 93% 91% 88%

34% 250% 100% 0,40

27% 258% 100% 0,41

30% 255% 100% 0,42

32% 229% 100% 0,39

37% 180% 100% 0,29

43% 165% 100% 0,26

44% 170% 100% 0,27

42% 177% 100% 0,28

44% 175% 100% 0,26

Průměr r. 20052013 167% 158% 129% 128% 119% 116% 105% 122% 115% 91% 110% 95% 93% 91% 37% 207% 100%

V předchozí tabulce je potřeba vnímat i pokles variačního koeficientu. Tj. územní diferenciace nezaměstnanosti mezi okresy ČR v uvedeném období se výrazně snížila, i když nezaměstnanost stoupla z 5% v r. 2007 na cca 7,7% v r. 2013. Je otázkou nakolik k tomuto



vývoji – evidentnímu zmenšování územních rozdílů v úrovni nezaměstnanosti přispěla i hospodářská podpora problémových regionů. Pohled na nezaměstnanost za SO ORP je z praktického a částečně i územního hlediska nejvhodnějším detailem pro analýzu nezaměstnanosti – viz další tabulka. Tab. Podíl nezaměstnaných osob (zdroj: ČSÚ podklady pro ÚAP, vlastní výpočty) Podíl nezam. osob dosažitelných (%) 31.3. 2014

Počet uchazečů o zaměstnání ( 31.3.2014) - dosažitelní

Počet uchazečů o zaměstnání ( 31.3.2014) - celkem

Počet obyvatel 1.1.2014

ČR

8,2

592643

608262

10512419

Říčany – minimum

3,1

1249

1306

Lanškroun Blansko Vyškov Nový Jičín Holešov Králíky Boskovice Valašské Meziříčí Kroměříž Odry Bystřice pod Hostýnem Moravská Třebová Rýmařov Vítkov Krnov Bruntál - maximum

6,3 6,8 7,0 7,6 7,9 8,2 8,3 8,5 9,4 10,0 10,6 12,4 13,0 13,5 13,6 15,3

993 2574 2486 2533 1154 496 2901 2408 4497 1199 1153 2278 1472 1275 3899 4104

1002 2715 2614 2658 1193 500 2923 2463 4760 1273 1170 2296 1542 1287 4027 4247

Litovel Prostějov Mohelnice Konice Olomouc Hranice Zábřeh Uničov Šternberk Lipník nad Bečvou Šumperk Přerov Jeseník

8,0 8,0 8,8 9,1 9,3 9,5 9,8 10,1 10,6 10,9 10,9 11,4 13,3

1290 5337 1141 692 10301 2273 2274 1582 1735 1151 5273 6349 3724

1341 5818 1156 731 10580 2327 2292 1624 1748 1187 5470 6437 3934

Území jednotka

Hospodářsky problémové regiony-SRR ČR

Pořadí mezi SO ORP (1-nejlepší, 205- nejhorší) x

Ne

1

23148 56270 51804 48453 21512 8860 51476 41727 69503 17217 15677 26560 16016 13696 41370 37786

Ne Ne Ne Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano

34 55 60 78 87 98 105 109 144 157 177 193 198 201 202 205*

23748 98239 18592 10984 162502 34492 33522 22648 23576 15267 70621 82255 39910

Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

89 91 118 132 142 146 153 160 176 182 184 187 200

*nejhorší pozice v ČR Relativně příznivou úroveň nezaměstnanosti (měřenou podílem dosažitelných nezaměstnaných osob) vykazují v Olomouckém kraji pouze SO ORP Litovel a Prostějov. Jádro největšího pracovního regionu kraje v Olomouci již vykazuje mírně horší pozici. Potvrzuje se



tak, že negativní hodnocení podmínek zaměstnanosti je oprávněné u většiny SO ORP Olomouckého kraje (stavu hospodářských podmínek území). K bodu 44 V odst. 9. je provedena formální úprava textu na základě Aktualizace č.1 PÚR ČR, zejména ve vymezení specifické oblasti SOB 3 (mimo území OK). K bodům 45-56 V odst. 11. a navazujících 11.1. až 11.12 bylo vymezení specifických oblastí v ZÚR OK prověřeno a to zejména s ohledem na požadavky Aktualizace č.1 PÚR ČR, výstupů PRÚOOK a návaznosti na území sousedních krajů. Zpřesňování vymezení dle katastrálních území je možné pouze ve vybraných případech. Obecně byla upřednostněna zásada regionálního pohledu vyplývající ze samotné podstaty antropogenní transformace krajinné sféry – neexistence výrazných hranic jevů (zejména pak u pilíře životního prostředí a pilíře hospodářského rozvoje). Hospodářské vazby jednotlivých sídel jsou realizovány v rámci regionů pohybu za prací. Jejich posouzení je v současnosti problematické s ohledem na zastarávání údajů ze sčítání v r. 2011, ale i např. metodických změn v evidování nezaměstnanosti. Současně bylo provedeno nové označení specifických oblastí SOB-k1 až SOB-k5, graficky znázorněno ve výkresu B.2. Území specifických oblastí bylo zmenšeno o obec Štarnov, rozšířeno o obce Pavlov, Radíkov a k.ú. Středolesí a Uhřínov u Hranic. K bodu 57 Požadavek na průběžně upřesňování vymezení specifických oblastí v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a oborovými výstupy (např. z oblasti podnikání, komunitního plánování) obsažený v odst. 14 byl zrušen, vzhledem k tomu, že vymezení specifických oblastí bude upřesňováno na základě následných zpráv o uplatňování ZÚR OK, ve kterých budou stanoveny podmínky upřesnění a podklady, ze kterých bude při aktualizaci ZÚR vycházeno. Tyto podklady se budou v čase měnit a vyvíjet a není žádoucí již nyní předurčovat konkrétní podklad. Změny ve vymezení specifických oblastí provedené v rámci aktualizace 2a, jsou odůvodněny v bodech 44-56 odůvodnění, zejména v úvodu kap. A.3. K bodům 58-65 Odstavce jsou ve svém znění a odkazech na příslušnou grafickou část (výkres B.6.) upřesněny. V odstavcích 15.1.1., 15.1.2., 15.1.3., 15.1.4., 15.1.5. a 15.1.7.1. se v souladu s ust. čl. II. bodu č. 3, zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ruší podmínka pro rozhodování, kterou je „Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje4“ (v textu uváděna i jako „územní studie štěrkopísků“). Uvedená studie zůstává i nadále významným podkladem pro zpracování podrobných dokumentací a územních plánů dotčených řešením studie. 4

registrovanou v evidenci územně plánovací činnosti 11. 12. 2009



V odstavci 15.1.2.1. (specifická oblast ST2) a v odstavci 15.1.3.1. (specifická oblast ST3) se upřesňuje možnost zahájení a přípravy dalších těžeb. Důvodem je důslednější zabezpečení ochrany jednotlivých složek životního prostředí a minimalizace negativních dopadů nadměrné těžby v jedné lokalitě s výskytem více ložisek stejné komodity na obce nacházející se v blízkosti ložisek, popř. na trase možného odvozu suroviny. Záměrem je i zamezení otevření více ložisek najednou, aniž by se vytěžily všechny dostupné zásoby v roztěženém ložisku. V odstavci 15.1.3.1. se ruší z důvodu příliš velké podrobnosti taxativní vymezení max. rozsahu ploch v ha u nově zahájených těžeb. V odstavci 15.1.7.1. se s účinnosti pro všechny specifické oblasti ST1-ST6 upřesňují situace, kdy nelze připustit zahájení těžby. Ve výčtu se uvádí zejména zajištění ochrany zvláště chráněných území včetně akceptace stanovených ochranných pásem, ochrana národní kulturní památky-vodní elektrárna Třeština-Háj (kdy těžbu nelze připustit do vzdálenosti 500m od této památky), ochrana zastavěných a zastavitelných území obcí (těžbu nelze připustit do 150 m od uvedených území) a ochrana významných vodních zdrojů nadmístního významu (těžbu nelze připustit do vzdálenosti 300 m od vodního zdroje). K bodu 66 Název kapitoly se uvádí do souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. A.4. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV, U PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV STANOVENÍ VYUŽITÍ, KTERÉ MÁ BÝT PROVĚŘENO . A.4.1. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu A.4.1.1. Silniční síť K bodům 67-74,77 V odstavcích 19.1., 19.2, 19.3 a 20 se použitá terminologie uvádí do souladu s PÚR ČR a §2 zákona č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. V odst. 17 se mění název výkresu B.3. na B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1:200 000, z důvodu vyloučení pochybností, zda jevy jsou stav, návrh, nebo územní rezervou. Zobrazené jevy zobrazují cílový stav, t.j. stav po realizaci všech záměrů (naplnění vytčených koncepčních cílů). Podrobnější členění záměrů v měřítku 1 : 200 000 je kontraproduktivní, navíc by šlo o pouhou zmenšeninu výkresu B.6. v oblasti dopravního řešení. K bodům 75-76 Důvodem pro úpravu textu odstavců je aktualizovaný návrh šířkového uspořádání silniční sítě dle požadavku MD ČR a ŘSaD ČR, který předpokládá ukončení čtyřpruhového uspořádání sil. I/44 v mimoúrovňové křižovatce na jihu města Šumperk a v dalším průběhu do Mikulovic se ponechává silnice dvoupruhová. Strana 76 (celkem 136)


K bodům 78-79 V odstavcích 21.4. a 21.6. se aktualizace rozsah vymezení přeložek silnic, vzhledem k dokončení jejich dílčích části. K bodu 80 Přeřazení úseku přeložky z územních rezerv do návrhu Litovli a Července bylo řešeno v souladu s požadavky zprávy o uplatňování ZÚR OK, která reagovala na požadavky obcí na převedení územní rezervy do návrhu. Převedení územní rezervy do návrhu bylo provedeno s ohledem na dopravní význam komunikace II/469, její zatížení a negativní vlivy dopravy na obytné území. Důležitým aspektem byla i skutečnost, že zemní těleso přeložky II/469 tvoří současně protipovodňovou hráz pro ochranu města Litovle. Možným etapovým řešením je napojení přeložky II/449 procházející územím Litovle na stávající sil. II/449 na hranici Červenky a Litovle. K bodu 81 Důvodem pro vložení nového odstavce 21.9. je zvětšení rozsahu navrhovaných přeložek o úsek sil.I/45 v rámci mimoúrovňové křižovatky v oblasti Horní Loděnice, jejíž dispozice dle podkladu ŘSaD ČR předpokládá plynulé vedení tahu sil.I/45. Současně s tím byl zapracován koncový úsek přeložky sil.I/45 v návazném území Moravskoslezského kraje navrhující obchvat Dětřichova, jehož část zasahuje na území Olomouckého kraje (je součástí ZÚR MSK). K bodu 82 Důvodem pro úpravu odstavce 23 je aktualizace seznamu koridorů územních rezerv, které jsou dosud prověřovány a o jejich přeřazení do návrhů, nebo vyřazení není dosud rozhodnuto. Některé stavby byly zařazeny do územních rezerv dle požadavku MD ČR a ŘSaD ČR . Jedná se o návrh přeložky sil.I/44 v tunelovém úseku pod Křížovým vrchem, včetně návazných silničních úseků, který byl převeden do rezerv jako prvek RD3. V důsledku toho bylo do návrhu zařazeno napojení přeložky na stávající průjezdní úsek přes město Jeseník. Další změnou je úprava koridoru přeložky II/369 v úseku východně od Hanušovic a její převedení do územních rezerv – označeno jako prvek RD2. Třetí změnou je upřesnění vymezení koridoru pro přeložku I/43 s využitím ÚAP OK a projektové dokumentace (ŘSaD ČR), které se promítlo pouze do grafické části upřesněným zákresem koridoru RD7. K bodům 83 - 85 V odst. 24 se upřesňuje pouze název výkresu na který je odkazováno. Význam odstavců 24 a 25 má větší opodstatnění v prioritách k ochraně zdraví v kap. A.1., kam bylo částečně znění převedeno a zařazeno mezi priority. Důvodem pro zrušení části odstavce je i § 36 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn, který nepřipouští, aby ZÚR obsahovaly podrobnosti náležející ÚP, popř. regulačním plánům a navazujícím rozhodnutím. A.4.1.2. Železniční síť



K bodu 86 V odstavci se opravuje název obce kterou trať prochází a upravuje se číselné označení tratí bez dalšího významu na její situování a zařazení. K bodu 87 V odst. 29.2 se upřesňuje výčet stávajících železničních tratí, u nichž jsou navrhovány úpravy, rekonstrukce a modernizace zahrnující podle konkrétních podmínek stavební úpravy stávající tratě, vč. mostních objektů, železničních stanic a zastávek, technologického vybavení, elektrizaci, zabezpečení, rekonstrukci přejezdů a dalších souvisejících částí, sledující zvýšení rychlosti, bezpečnosti, zkapacitnění trati a kvality železniční dopravy. K bodu 88 V odstavci 29.3. se doplňuje nový záměr modernizace koridorové tratě č. 270 o stavbu tzv. Dluhonického přesmyku, který se navrhuje v rámci modernizace železničního uzlu Přerov dle požadavku MD ČR. Cílem stavby je zlepšení umožnění změny organizace provozu na trati s cílem zkapacitnění trati, zlepšení dopravních vazeb a zvýšení rychlosti i bezpečnosti provozu na trati, . K bodu 89 V odstavci 29.4. je doplněno označení územní rezervy pro koridor vysokorychlostní dopravy (VRT) a název je uveden do souladu s platnou PÚR ČR. Označení stavby je uvedeno i ve výkresu B.6., ve kterém byl současně i upřesněn průběh trasy VRT v prostoru Bělotína k zajištění návaznosti na VRT řešenou na území Moravskoslezského kraje. K bodům 90 - 91 V odstavci 29.5. je pouze doplněno číselné označení železniční tratě, bez dalších souvislostí. V odstavci 29.6. se nově doplňuje záměr na modernizaci železniční tratě č. 280 Hranice – Horní Lideč – hranice ČR, která je uvedena v PÚR ČR. Důvody pro doplnění této tratě jsou stejné, jako jsou uvedeny pro tratě v bodě 87 odůvodnění. A.4.1.3. Letecká doprava K bodům 92 - 93 V odstavcích jsou provedeny pouze drobné úpravy v názvu obce a v odst. 30.5. je s ohledem na lokální význam letiště v lokalitě Bohuňovice upuštěno od vymezování tohoto záměru na přeložení v ZÚR OK. A.4.1.4. Vodní doprava K bodu 94 V odst. 31 se doplňuje označení územní rezervy a současně se její název uvádí do souladu s pojmy uváděnými v PÚR ČR – průplavní spojení Dunaj-Odra_Labe (D-O-L). A.4.1.5 Ostatní doprava



K bodům 95 - 96 Důvodem pro provedení změn v odstavcích je uvedení použitých pojmů do souladu s PÚR ČR - veřejný terminál nákladní dopravy. Další odůvodnění provedených změn v části dopravní infrastruktury je k jednotlivým stavbám v kap. A.7.

uvedeno

K bodu 97 Je provedena úprava názvu oddílu A.4.1.6., která lépe vystihuje jeho obsah. A.4.1.6. Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů dopravní infrastruktury K bodům 98 - 103 V rámci aktualizace ZÚR OK č.2a byla na základě požadavku zprávy o uplatňování ZÚR OK provedena změna v grafickém znázornění koridorů. Původní vymezení ve formě osy a popisem stanovené šířky koridoru se nahrazuje grafickým vyznačením celkové šíře koridoru. Osa se již graficky nevymezuje. Tato změna vyvolala potřebu úpravy definice koridoru, jeho šířkové vymezení pro jednotlivé druhy dopravy a i úpravu podmínek pro upřesňování vymezení koridorů v územních plánech. Základní šířky koridorů byly v odůvodněných případech lokálně modifikovány s přihlédnutím na záměry na území sousedních krajů, akceptace limitů využití území, vydaná územní rozhodnutí, variantní řešení apod. V odst. 41 je doplněn požadavek vztahující se k zapracování (upřesňování) koridorů do územních plánů řešící i mimořádné situace, ke kterým může dojít např. při zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí. Chápe se tímto umožnění minimálních přesahů stavby mimo vymezený koridor, pokud je tato situace vyvolaná např. stísněnými podmínkami, které nebylo možné předpokládat např. souběh inženýrských sítí, z nichž některé z provozních důvodů není možné přeložit, lokálně nevhodné geologické podloží, neznáme podzemní stavby, nutnost zachování většího bezpečnostního odstupu od stavby, kterou je žádoucí zachovat, apod. Není účelné, aby na základě takto vyvolaného přesahu stavby (lze chápat jako přesah např. násypu, opěrné zdi, části inženýrské sítě, části souběžné účelové cesty, apod.) se musela stavba zastavit, řešit další aktualizace ZÚR a pak s ní uvést do souladu územní plán a teprve následně by bylo možné přesah stavby v terénu řešit. Obdobně je žádoucí, aby podmínky v územním plánu stanovené pro nezastavěné území neznemožnily řešení obdobné situace (např. zamezením staveb DI a TI na základě §18 odst. 5 zák. č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn). Odstavec 43 reaguje již na nový způsob vymezení koridoru ve výkresech B.6. a B.8. a upravují se šířky koridoru tak, aby byla již uvedena celková šíře koridoru a nebyla vztažena k ose koridoru. Nově jsou v odst. 43.5. vymezeny šířkové parametry koridoru pro rekonstrukce a modernizace železničních tratí. Šíře koridoru převyšující nepatrně ochranná pásma železnic a pokrývá území, ve kterém budou prováděny stavby sledující zvýšení bezpečnosti provozu, zvýšení traťové rychlosti, zlepšení parametru dráhy, apod. (včetně elektrifikace, lokálních



přeložek, a výstavba dalších souvisejících zařízení – napájecí stanice, měnírny, spínací stanice, zabezpečovací zařízení, apod.) K bodům 104 - 105 V odstavcích 46 a 47 se upřesňuje vymezení koridoru pro územní rezervy a názvy staveb, pro které jsou vymezeny, se uvádí do souladu s PÚR ČR. Současně se upřesňují podmínky pro provádění změn v území dotčeném vymezením územních rezerv a upřesňují se podmínky pro změny ve vymezení koridorů v následné dokumentaci. V koridoru územní rezervy průplavního spojení D-O-L, se připouští situování rozšíření rozvodny Hranice (Potštátská) ozn. ve výkresu B.6. E6, vzhledem k umístění stávající rozvodny, technologickým návaznostem a územním možnostem pro rozšíření rozvodny. A.4.2. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A.4.2.1. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod K bodům 106 - 107 Odstavce upřesňují význam zkratky LAPV. Pokud se v odst. 48.1. upřesňuje význam ochrany plochy územních rezerv pro LAPV a stanovují se požadavky k možnostem využití území územních rezerv, chápe se tímto zejména akceptace podmínek stanovených v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území (MŽP ČR a MZe ČR 092011), který mimo jiné nepřipouští situování zejména: – nových staveb technické a dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového a jiného nadmístního významu s výjimkou staveb, kde bude prokázáno projektovou dokumentací, že jejich umístění nebo provedení anebo užívání neztíží budoucí využití území dotčené předmětnou stavbou pro akumulaci povrchových vod, – změny dokončených staveb technické a dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového a jiného nadmístního významu s výjimkou staveb, kde bude prokázáno projektovou dokumentací, že jejich umístění nebo provedení anebo užívání neztíží budoucí využití území dotčené *předmětnou stavbou pro akumulaci povrchových vod, – staveb a zařízení pro průmysl, energetiku, zemědělství, těžbu nerostů, a dalších staveb, zařízení a činností, které by mohly narušit geologické a morfologické poměry v území předpokládaného profilu přehrady nebo jinak nepříznivě ovlivnit budoucí vodohospodářské využití plochy zátopy vodní nádrže, a to jak samotným rozsahem staveb ve vymezeném území (např. sídelní útvary), velkými plochami pro podnikání s investičně náročnými vedeními technické infrastruktury, tak jejich následným provozem (např. skládky zvláštních a nebezpečných odpadů, odkaliště, sklady pohonných hmot atd.). Princip ochrany území LAPV spočívá v regulaci využití území tak, aby bylo zabráněno nevratnému poškození podstatných přírodních podmínek dané lokality, které by znemožnilo, případně znevýhodnilo, nebo znesnadnilo její využití dalšími generacemi. Strana 80 (celkem 136)


Prověřování a upřesnění možností situování různých záměrů, popř. zamezení možností jejich budoucího umístění v lokalitách LAPV bude předmětem územních studii. Předpokládá se že všechny záměry na provádění změn v území LAPV budou posuzovány jednotlivě příslušným dotčeným orgánem (Mze ČR) a dalšími dotčenými subjekty. Počet lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod je nezměněn vůči právnímu stavu ZÚR OK ve znění akt.č.1. V grafické části (ve výkresech B.4. a B.6. a B.8.) jsou znázorněny pouze změny v územním rozsahu těchto LAPV: – Dlouhá Loučka – Radkovy – Podlesný Mlýn – Otaslavice (zvětšení rozsahu plochy LAPV byl způsoben změnou krajských hranic. To zapříčinilo, že takřka celý rozsah LAPV se nyní již nachází v Olomouckém kraji) Změny v územním rozsahu uvedených LAPV vyplývají ze zpracování podrobných dokumentací a Územně analytických podkladů Olomouckého kraje. K bodu 108 Zrušení odstavce reaguje na ust. čl. II. bodu č. 3 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, dle kterého není přípustné, aby ZÚR obsahovaly prověření využití území územní studií jako podmínku pro rozhodování o změnách. Vodohospodářská problematika bude do územních plánů zapracována v souladu s aktuálními Plány dílčích povodí Dyje, Moravy a Odry schválených Zastupitelstvem Olomouckého kraje a Plánem hlavních povodí schváleným vládou ČR. K bodu 109 Suchá nádrž Skalička (Teplice) byla v této podkapitole zrušena a je vložena do podkap. A.8.1. Požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území jsou obsaženy v odst.89. A.4.2.2. Zásobování pitnou vodou K bodům 110-114 V odstavcích 54 a 55 se upřesňuje terminologie (vodovodní řady se nahrazují koridory pro vodovodní řady). V odstavci 54.1. se na základě zpracované podrobné dokumentace (Územní studie VP1 Návrh vodovodu – napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel) a požadavku zprávy o uplatňování ZÚR OK je doplněna tzv. severní větev vodovodu v ZÚR označenou jako V2. Vodovod v koridoru V2 propojí vodní zdroje Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice se skupinovým vodovodem Uničov a Litovel a zvýší tak zabezpečení zásobování pitnou vodou dotčených oblastí.



V odst, 54.2. a 54.3. se upřesňuje terminologie a ruší se stanovení podmínky splnění stanovisek MŽP (pro koridor V4 a vodovod propojující Plumlovsko s vodovodem Pomoraví). Upřesňování koridorů V2 a V4 v územních plánech bude provedeno v souladu se stanovisky MŽP k EIA35 . V odst. 55 se doplňuje nové označení územní rezervy koridoru pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany RV1 přivádějící pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle (v úseku Moravičany-Litovel řešeno návrhem společného vodovodu s V2). Vodovodní přivaděč je již obsažen v platných ZÚR OK ve znění aktualizace č.1. Aktualizace 2a ZÚR OK upravuje vymezení koridoru tak, aby bylo možné akceptovat při upřesnění trasy vodovodního přivaděče ložiska nerostných surovin, zastavěná území a zastavitelné plochy, trasy stávající dopravní a technické infrastruktury, geomorfologii a také i nové záměry vymezené aktualizaci 2a ZÚR OK. Upřesněná trasa je zobrazena ve výkresu B.6. Všechny záměry na provádění změn v území koridoru RV1 budou do doby upřesnění polohy a zařazení mezi návrhové jevy posuzovány příslušným dotčeným orgánem a dalšími dotčenými subjekty. Vzhledem k tomu, že by ZÚR neměly stanovením zásad podmiňovat a také i předjímat následná rozhodování samosprávných orgánů kraje a obcí, je zrušena v odst. 56 podmínka akceptace uvedených dokumentů. Předpokládá se, že zapracování a upřesňování koridorů pro vodovodní řady v územních plánech, bude prováděno v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, který bude aktuální v době provádění upřesnění koridorů. A.4.2.3. Odvádění a čištění odpadních vod K bodu 115 - 116 Vzhledem k postupnému naplnění cíle zajistit čištění odpadních vod v obcích o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel, jsou pro další období upraveny priority zajištění čištěni odpadních vod z obcí o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel na obce o velikosti větší jak 1000 ekvivalentních obyvatel. Cílem je zajistit zlepšení kvality povrchových a podzemních vod a zejména vod lososových. K zrušení části odstavce 59, viz k zrušení odst. 56 v bodě 114. A.4.2.4. Zásobování elektrickou energií K bodu 117 V odstavci se upřesňuje název výkresu B.5. a zdůrazňuje pojetí grafického vyjádřeni jevů znázorňující tzv. cílový stav. K bodu 118 Znění odstavce se uvádí do souladu s odstavcem 61.2.2.7. ve kterém se uvádí rozšíření elektrické stanice Prosenice. K bodu 119

5

viz č. j.400/1235/871/2937/94-96/13-Gr



Stávající odstavec 61.2.2.1. byl zrušen a nahrazen novým textem, kterým se nemění smysl odstavce, pouze bylo zrušeno číselné označení vedení 400 kV provozovatele ČEPS, a.s. a byl upraven text upřesňující účel stavby. V rámci aktualizace ZÚR bylo rozhodnuto, že se nebude uvádět ve výrokové části číselné označení vedení přenosové soustavy 400 kV, vzhledem k tomu, že může docházet k přeznačení vedení v důsledku změny koncepce přenosové soustavy a ponechaná označení by mohla být zavádějící. Odstavec uvádí přestavbu stávajícího vedení 400 kV V403 na dvojité vedení s odbočkou na elektrickou stanici Kletné. Nové vedení 400 kV je označeno provozovatelem ČEPS,a.s. V456 – V803, označení koridoru je E2. V PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1“ je koridor pro zdvojené vedení 400 kV označen E3. K bodu 120. Koridor územní rezervy RE1 pro vedení 400 kV, sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného významného energetického zdroje v Blahutovicích byl změněn v katastru Bělotín. Navržená úprava polohy koridoru územní rezervy pro vedení 400 kV byla převzata z Územní studie E1 pořízené Krajským úřadem Olomouckého kraje a podkladů provozovatele přenosové soustavy ČEPS,a.s. Označení územní rezervy pro vedení 400 kV je RE1. Cílem prověření bylo najít trasu vhodnější ke stávajícímu osídlení i krajině, to znamená co největší oddálení od obytné zástavby, neřešit vedení na temenech kopců, respektovat krajinné prvky apod. K bodu 121 Odstavce byly doplněné na základě předaných záměrů na výstavbu nových vedení přenosové soustavy 400 kV a rozšíření elektrické stanice Prosenice provozovatelem přenosové soustavy ČEPS,a.s. Nová vedení 400 kV jsou navržené z důvodu zvýšení přenosové schopnosti a spolehlivosti přenosové soustavy České republiky v souvislosti se záměrem výstavby nových energetických zdrojů. Potřeba zahrnout záměry do řešení ZÚR je vyvolána požadavky na spolehlivý provoz systému elektrizační soustavy a souborem závazků, plynoucích pro přenosovou soustavu z legislativy České republiky i Evropské unie a z pravidel Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii. V odstavci 61.2.2.4. je navrženo dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice 400/110 kV Kletné, jako odbočka z nového (zdvojeného) vedení 400 KV Prosenice - Nošovice. Nové vedení 400 kV je označeno provozovatelem ČEPS,a.s. V456 Prosenice – Kletné a V803 Kletné - Nošovice, označení koridoru je E26. V PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1 je koridor pro navrhované vedení 400 kV označen E3. V odstavci 61.2.2.5. je navržena přestavba stávajícího vedení V402 Krasíkov – Prosenice na dvojité vedení 400 kV ve stejné trase. Nové vedení 400 kV je označeno provozovatelem ČEPS,a.s. V802, označení koridoru je E18. V PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1 je koridor pro zdvojené vedení 400 kV označen E15. V odstavci 61.2.2.6. je navržena na základě požadavku ČEPS přestavba stávajícího vedení V418 Prosenice - Otrokovice na dvojité vedení 400 kV ve stejné trase. Nové vedení 400 kV je označeno provozovatelem ČEPS,a.s. V818, označení koridoru je E25. V PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1, je koridor pro zdvojené vedení 400 kV označen E19 určen k prověření. Strana 83 (celkem 136)


V odstavci 61.2.2.7. je navrženo rozšíření elektrické stanice 400/220/110 kV Prosenice. Rozšíření elektrické stanice Prosenice souvisí s výstavbou nových vedení přenosové soustavy 400 kV Prosenice – Nošovice, Krasíkov – Prosenice a Prosenice – Otrokovice, označení koridoru je E18. V PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1 je požadavek na rozšíření elektrické stanice Prosenice uveden ve stavbách E3, E15 a E19. K bodu 122. V odstavci 61.3.2. se pouze upřesňují pojmy, které vhodněji popisují další členění staveb. K bodům 123 - 125 V odstavci 61.3.2. – 61.2.2.22. jsou uvedeny koridory pro navržená vedení 110 kV. Úpravy polohy navržených transformačních stanic 110/22 kV byly provedené na základě požadavků provozovatele distribuční elektrizační soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. Poloha umístění transformační stanice 110/22 kV Šumperk včetně koridoru napájecího distribučního vedení 110 kV byla upravena dle nových podkladů provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. Koridor je označen E02. Poloha umístění transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun a koridorů napájecích distribučních vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun a Břidličná – Moravský Beroun byla upravena na k.ú. Moravský Beroun dle nových podkladů provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. Koridory jsou označené E04, E8 a E9. Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2-4 pole bylo na základě podkladu provozovatele ČEZ Distribuce, a.s. umístěno do transformovny Potštátská (plocha E6). V odstavci 61.3.2.20. byly po prověření v Územním plánu Olomouc, navrženy přeložky vedení distribuční elektrizační soustavy 110 kV: - dvojité vedení č. 585, 586 Hodolany – Červenka; - dvojité vedení č. 583 Hodolany – Dluhonice a č. 570 Hodolany – Holice; - vedení č. 560 Hodolany – Lutín; - dvojité vedení č. 553, 554 Hodolany – Prosenice. Koridory přeložek vedení 110 kV jsou označeny E20. Obecně lze konstatovat, že uvedené úpravy koridorů navržených vedení 110 kV, úprava polohy navržených transformačních stanic 110/22 kV, návrh nové transformační stanice včetně napájecího vedení 110 kV a návrh zdvojení dvou vedení 110 kV byly provedené na základě požadavků provozovatele distribuční elektrizační soustavy 110 kV E.ON Česká republika, s.r.o. Poloha umístění transformační stanice 110/22 kV Prostějov včetně koridoru napájecího distribučního vedení 110 kV byla upravena dle podkladů provozovatele E.ON Česká republika, s.r.o. Koridor je označen E06 (bylo již vydáno ÚR). Poloha koridoru nového distribučního vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice byla upravena dle podkladů provozovatele E.ON Česká republika, s.r.o. Koridor je označen E07. Napájecí vedení distribuční elektrizační soustavy 110 kV Konice – Rozstání pro novou transformační stanici 110/22 kV Rozstání bylo zrušeno. Napojení transformační stanice 110/22 kV Rozstání je provedeno novým napájecím distribučním vedením 110 kV Blansko – Rozstání dle podkladů provozovatele E.ON Česká republika, s.r.o. Koridor je označen E23. Strana 84 (celkem 136)


Pro zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti distribuční elektrizační soustavy 110 kV a 22 kV v daném regionu je nově navržena transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice, včetně napájecího dvojitého distribučního vedení 110 kV, napojeného ze stávajícího dvojitého vedení č. 5575 a 5577 v blízkosti elektrické stanice Nezamyslice, dle podkladů provozovatele E.ON Česká republika, s.r.o. Koridor je označen E24. Pro zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti distribuční elektrizační soustavy 110 kV provozovatele E.ON Česká republika, s.r.o. je nově navržená přestavba (zdvojení) stávajícího vedení 110 kV V556 Vyškov – Prostějov a stávajícího vedení 110 kV V5594 Prostějov - Konice. Přestavby jednotlivých vedení 110 kV jsou navržené ve stejné trase s trasou stávajícího vedení 110 kV. Koridory jsou označené E21 a E22. Uvedené změny jsou zobrazeny ve výkresu B.6. v případech, kdy se návrhem zařízení popř. liniového vedení mění akt. 2a ZÚR OK poloha koridoru popř. situování elektrické stanice, rozvodny apod. K bodu 126. Vložení nového odstavce 62a) vyplývá z požadavku zprávy o uplatňování ZÚR a Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje. A.4.2.5. Elektronické komunikace. Nebyly prováděny žádné změny v příslušných odstavcích. A.4.2.6. Zásobování plynem K bodům 127 - 130 V odst. 65.3. se mění název výkresu B.5. na B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) 1 : 200 000, z důvodu vyloučení pochybností, zda jevy jsou stav, návrh, nebo územní rezervou. Zobrazené jevy zobrazují cílový stav, t.j. stav po realizaci všech záměrů (naplnění vytčených koncepčních cílů). Na základě prověření aktuálnosti všech záměrů, záměr VTL plynovodu přepravní soustavy Litovel – Konice ve výkresu B.5. není dále sledován. V odstavcích 65.2. a 66. se upravují pojmy a názvy vedení a dávají se do souladu s legislativou, ČSN, PÚR ČR a požadavky zprávy o uplatňování. Záměr společnosti NET4GAS s.r.o. vedený v ZÚR OK pod názvem VVTL plynovod DN700 Hrušky – Příbor resp. zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky - Příbor (E14) se v souladu s označením v PÚR ČR ve znění Aktualizace č.1 upravuje na „Moravia - VTL plynovod“ (záměr P9). Olomouckým krajem vede část úseku 1: Tvrdonice – Libhošť. Plynovod je navrhován v dimenzi DN1200, variantně DN1000, provozní tlak PN73,5 variantně PN100. Vymezený koridor se nemění s výjimkou úpravy v katastru obcí Říkovice, Horní Moštěnice, Přestavlky a Dobrčice a důvodu křížení s koridorem D018 dálnice D1. Záměr společnosti NET4GAS s.r.o. vedený v ZÚR OK pod názvem VVTL plynovod Horní Štěpánov – Mostkovice – Kojetín (E17) se v souladu s označením v PÚR ČR ve znění Aktualizace č.1 ( záměr P10) upravuje na „VTL plynovod Kralice nad Oslavou – Bezměrov“. Koridor a parametry plynovodu se nemění. Strana 85 (celkem 136)


K bodu 131 Koridory pro VTL plynovod Žulová – Javorník (E15) a Javorník – Bílá Voda ( E010) se slučují do jednoho koridoru s označením E15. Koridor se směrově upravuje podle zpracované Územní studie E3. Jeho šířka z důvodu zobrazitelnosti v ZÚR byla ponechána dle platného znění ZÚR OK. Navržená úprava řešení je šetrnější vůči obcím. K bodu 133 Nově se doplňuje, na základě požadavku zprávy o uplatňování ZÚR, koridor pro VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice. V grafické části je koridor označen E13. Z územního plánu Prostějova je do ZÚR OK převzata VPS TP-02: přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá, který je plynovodem nadmístního významu. Stávající trasa plynovodu je v kolizi se stávající zástavbou a s rozvojovými plochami v k.ú. Domamyslice. Přeložka je vedena v k.ú. Prostějov a Mostkovice (v ZÚR je koridor označen E27). Převážná část přeložky je vedena v navrhovaném koridoru VTL plynovodu přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov. A.4.2.7. Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu K bodům 135 - 140 V rámci aktualizace ZÚR OK č.2a byla na základě požadavku zprávy o uplatňování ZÚR OK provedena změna v grafickém znázornění koridorů. Původní vymezení ve formě osy a popisem stanovené šířky koridoru se nahrazuje grafickým vyznačením celkové šíře koridoru a osa se již graficky nevymezuje. Tato změna vyvolala potřebu úpravy definice koridoru a i úpravu podmínek pro upřesňování vymezení koridorů v územních plánech. Základní šířky koridorů byly v odůvodněných případech lokálně modifikovány s přihlédnutím na záměry na území sousedních krajů, limity využití území, apod. V odst. 69 je doplněn požadavek vztahující se k zapracování (upřesňování) koridorů do územních plánů řešící i mimořádné situace, ke kterým může dojít např. při zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí. Chápe se tímto umožnění minimálních přesahů stavby mimo vymezený koridor, pokud je tato situace vyvolaná např. stísněnými podmínkami, které nebylo možné předpokládat např. souběh inženýrských sítí, z nichž některé z provozních důvodů není možné přeložit, lokálně nevhodné geologické podloží, neznáme podzemní stavby, nutnost zachování většího bezpečnostního odstupu od stavby, kterou je žádoucí zachovat, apod. Není účelné, aby na základě takto vyvolaného přesahu stavby (lze chápat jako přesah části inženýrské sítě, části přeložené účelové cesty, apod.) se musela stavba zastavit, řešit další aktualizace ZÚR a pak s ní uvést do souladu územní plán a teprve následně by bylo možné přesah stavby v terénu řešit. Obdobně je žádoucí, aby podmínky v územním plánu stanovené pro nezastavěné území neznemožnily řešení obdobné situace (např. zamezením staveb technické infrastruktury na základě §18 odst. 5 zák. č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn). Možnosti provedení změny průběhu a šíře koridoru zůstávají beze změn. Z ustanovení ve změněném odst. 70 vyplývá, že ZÚR OK připouští pouze zmenšení stanovené šířky koridoru, a to na základě vypracování územního plánu, nebo provedení změny ÚP. Před zapracováním upravené šířky a průběhu koridoru do územního plánu, nebo jeho změny, Strana 86 (celkem 136)


se doporučuje ověření podrobnou dokumentaci (např. územní studii). Zvětšení šíře koridoru, popř. změny trasy v rozsahu, kdy trasa vybočí ze stanoveného koridoru, lze provést pouze na základě aktualizace ZÚR OK. A.4.3. NÁVRH PRVKŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY K bodům 141 - 143 Úpravy v odstavci 71 upřesňují způsoby zapracování nadregionálních a regionálních prvků ÚSES do územních plánů. Vzhledem k rozdílným mapovým měřítkům, v nichž je ÚSES zachycen v ZÚR (1: 100 000) a naopak v ÚP (1:5 000, případně 1:10 000), není možné do ÚP přenést prvky ÚSES ze ZÚR jen prostým „zvětšením“, ale plochy biocenter a průběhy a vymezení biokoridorů budou upřesněny v ÚP podle konkrétních možností dané krajiny, podle cílového stavu biotopů určeného pro konkrétní prvek v ZÚR a podle přirozených popř. existujících hranic nacházejících se v území (vodní toky, reliéf terénů, pozemní komunikace, hranice parcel, apod.). Z těchto důvodů se již v odstavci 71.1. nestanovují možná rozpětí (toleranci) pro vymezení v ÚP (např. pásmo, koridor, maximální možný posun hranic, apod.). Rozhodující pro vymezení v ÚP jsou zejména základní charakteristiky daného prvku (cílový stav) a aktuální stav biotopů. Úprava odstavců 71.2. reaguje na časté problémy, které se objevují při vymezení nivních biokoridorů. Pokud je v ZÚR vedena širokou říční nivou nivní osa NRBK (nebo nivní RBK), nelze přímo stanovit pro zapracování do ÚP ani minimální, ani maximální parametry. Vymezení takového prvku ÚSES je nutné optimalizovat podle konkrétních podmínek a možností daného úseku nivy, často i v součinnosti s vymezením záplavového území (popř. i s vyloučením, nebo omezením výstavby). Minimální šířka lesní osy NRBK, podmínky (vzdálenosti) na nadregionálních a regionálních biokoridorech vložených lokálních biocenter jsou dány závaznými směrnicemi pro projektování ÚSES. K bodu 144 Termín „ochranná zóna“ je často nesprávně chápán a tento institut je v ÚP málo využíván. Představuje přitom nezastupitelné řešení kontinuity ÚSES v případě ekologických bariér, nebo podstatného plošného omezení prvků ÚSES. V případě, že je např. optimální šířka nivního nadregionálního biokoridoru omezena stávající výstavbou, je vhodné zúžená místa doplnit lokálními biokoridory v průchodné (nezastavěné) části nivy; podobně v ochranné zóně lesního NRBK by měla být hustší síť lokálních biocenter a biokoridorů stejného charakteru (cílového stavu) jako má lesní osa NRBK (vymezená v ZÚR). K bodu 145 V odst. 71.4. se již nestanovují možná rozpětí (tolerance) posunu hranic RBC pro vymezení v ÚP. Rozhodující pro upřesnění vymezení v ÚP jsou zejména charakter (cílové ekosystémy) a stabilizační funkce v krajině. Vymezení lze dále upřesnit podle charakteru biotopu, stávajících cest, hranic lesa, parcel apod. při zachování celkové rozlohy. Strana 87 (celkem 136)


K bodu 146 Protože v mapovém měřítku ZÚR jsou pouze nadregionální a regionální prvky ÚSES, nemohou být na NRBK a RBK zachycena vložená lokální biocentra. Ta jsou dána závaznými směrnicemi pro projektování ÚSES. Jejich vymezení je záležitostí projektanta ÚSES v ÚP, přičemž je nutné dodržet parametry minimálních ploch, maximálních vzdáleností a především stejného cílového stavu (specifikovaného v ZÚR). K bodům 147 - 148 Vymezení prvků ÚSES do ploch DP, CHLÚ, výhradních a významných ložisek nevyhrazených nerostů nemusí vždy představovat neřešitelný střet, naopak lze prvky ÚSES do těchto prostor situovat, ovšem s parametry (cílovými charaktery biotopů) odpovídajícími alespoň zčásti právě i charakteru těžbou změněných (i nově vytvořených) biotopů. Často těžba přinese podstatné zvýšení biotopové diverzity daného krajinného segmentu, vymezené prvky ÚSES tuto situaci musí předem akceptovat a využívat, a to i v součinnosti s upřesněním podmínek rekultivace vytěženého prostoru, mnohdy (např. u těžby vápenců) právě s výrazným omezením rekultivace (ponecháním otevřených skalních a balvanitých biotopů). Požadavky na úplné „terénní zahlazení“ a zalesnění, nebo rekultivace pro zemědělské využití po ukončení těžby, jsou z hlediska potřebné biotopové a funkční diverzifikace krajiny nežádoucí. Přes výše uvedené je žádoucí i ve vztahu k odst. 5.4.7. respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného nerostu do doby jejich využití. K bodu 149 Odstavec upřesňuje formu ochrany ploch ÚSES, pokud současný stav neodpovídá cílovému stavu. K bodu 150 Realizace ÚSES je dlouhodobá záležitost, v současné zemědělské krajině je mnoho vymezených prvků ÚSES v dosud nefunkčních a jejich určený charakter představuje cílový stav. Realizace ÚSES by měla na těchto vymezených plochách k cílovému stavu směřovat a proces nesmí být znemožněn právě ani dočasným (přechodným) nevhodným využitím vymezené plochy (např. dočasnými deponiemi, přechodnou plantáží vánočních stromků na vymezené ploše lučního biocentra apod.). K bodu 151 Zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES musí být posuzovány zcela individuálně a s maximální odborností a odpovědností. Jedná se nejen o možné negativní vlivy nového technického prvku (např. cyklostezky), ale i o jasné pozitivní vlivy (např. revitalizace toku ve vymezeném prvku ÚSES v říční nivě) jakož i výše zmíněné zvýšení biotopové diverzity (např. nový rybník zasahující do lesního či lučního biocentra nebo biokoridoru). K bodům 152 - 155 Tabulky ve kterých je uveden seznam všech prvků ÚSES, které byly dosud vedeny v části odůvodnění, jsou nyní po aktualizaci č.2a ZÚR OK přeřazeny do výrokové části. Strana 88 (celkem 136)


V tabulkách členěných na nadregionální prvky ÚSES a prvky ÚSES regionálního významu mají ve sloupci poznámka doplněno, zda jde o prvek doplněný, popř. měněný v rámci aktualizace č. 2a ZÚR OK, nebo je prvek převzat z platného stavu ZÚR OK ve znění akt. č.1 beze změn. Změny provedené v ÚSES v rámci akt. č. 2a ZÚR OK jsou zobrazeny ve výkresu B.7. Shrnutí provedených podstatných změn: Změna RBC 154 a OK42 - regionální biocentrum RC OK42 Nihlovský les je v tabulce regionálních biocenter a ve výkresu B.7. označeno podle ÚTP jako 154 Nihlovský les; Doplnění RBK RK 1543 – označení regionálního biokoridoru RK 1543 bylo uvedeno do souladu s tabulkovou částí; Změna RBK OK63 – doplnění označení regionálního biokoridoru OK63 mezi RBC 153 a RBC OK42 Změna NRBK K92 - v severní části k. ú. Buková byla ve výkresu B.7. upřesněna trasa NRBK K92 (osa mezofilní bučinná) tak, aby v blízkosti hranic JMK vedla zalesněným územím OK po severních svazích a na území OK se napojovala na kombinované RBC 263, jehož větší část plochy leží v JMK. Změna NRBK K85 - v k. ú. Skorošice v blízkosti státní hranice (u vrcholu Břidličný) byla částečně upravena trasa NRBK K 85, a to včetně zrušení úseku napojujícího NRBK K 85 na NRBK K 86. Změna RBK RK 903 a RBC 429 - ve výkresu B.7. byl uvnitř vymezené plochy RBC 429 Hrabová zrušen zákres RBK RK 903. Změna NRBK K91 - v k. ú. Šumvald a k. ú. Dlouhá Loučka byly ve výkresu B.7. provedeny změny trasy NRBK K 91. Změna NRBK K143, RBK RK 1546 a RK1535 - v k. ú. Špičky, Milotice nad Bečvou, Zámrsky a Hustopeče nad Bečvou bylo ve výkresu B.7. provedeno upřesnění nivní osy NRBK K 143, napojení RBK 1546 na K 143 a úprava trasy RK 1535. Změna NRBK 151 - na JV okraji k. ú. Hranice a v navazujícím sousedním prostoru k. ú. Černotín byla podle posouzení ÚSES, zpracovaném fy Ageris doplněna a upřesněna trasa NRBK K 151 a ve výkresu B.7. byl pro tento úsek NRBK doplněn kód K 151. Změna RBC OK 17 - pro rozšíření silničního koridoru přeložky silnice I/11 byla částečně zredukována plocha regionálního biocentra OK 17 Šumperská niva. Změna RBC OK40 – ve výkresu B.7. byla částečně upravena (zvětšena) plocha regionálního biocentra OK 40 U Tučína. Zrušení RBC 487 - regionální biocentrum 487 Račí údolí bylo zařazeno mezi nadregionální biocentra a bylo přejmenováno na OK 2 Rychlebské hory – Račí údolí. Zrušení části NRBK K86 - v JZ části k. ú. Javorník byl ve výkresu B.7. ve vymezeném regionálním biocentru OK 2 zrušen zákres probíhající trasy NRBK K 86. Změna RBK OK 48 - v k. ú. Pavlov byla upřesněna trasa regionálního biokoridoru OK 48 dle ÚP Pavlov a ÚP Lišnice a podle aktuální hodnoty lesních porostů. Upřesnění umožňuje vhodnější napojení na NRBK K 93 na území Pardubického kraje. Změna RBK OK 57 - v prostoru mezi Zlatými Horami a Rejvízem byla navržena změna trasy regionálního biokoridoru OK 57 a jeho napojení na unikátní nadregionální biocentrum 2010 Rejvíz.



Změna RBK RK 903 - v k. ú. Hrabová a k. ú. Rohle byla přesunuta a upřesněna trasa regionálního biokoridoru RK 903 mezi regionálními biocentry OK 29 a OK 429. Řešení je vhodnější z hlediska koncepce vymezení ÚSES i pro obec Hrabová. Změna RBC OK64 - v prostoru k. ú. Tršice, Sobíšky, Zábeštní Lhota a Přerov byla upřesněna trasa regionálního biokoridoru RK 1520, bylo zvětšeno regionální biocentrum OK 38 Nad Říkou a bylo vymezeno nové regionální biocentrum OK 64 Zátěš. Změna RBK 1527 - na SZ okraji k. ú. Bělotín byly provedeny dílčí úpravy trasy regionálního biokoridoru RK 1527. Nové RBC OK65 - na hranicích k. ú. Prostějovičky a Myslejovice zasahuje do Olomouckého kraje po úpravách průběhu hranic kraje z Jihomoravského kraje regionální biocentrum (mezofilní hájové), které bylo označeno OK 65 Křenůvky. K bodu 156 Ruší se v odstavci formální úkol, který již je proveden v rámci aktualizace ZÚR OK. A.4.4. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH K bodu 157 V odstavci je zrušen chybný odkaz na výkres. K bodům 158 - 159 V souladu s ust. čl. II. bodu č. 3, zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se ruší ve výrokové části ZÚR OK podmínky pro rozhodování, kterou jsou v odstavci 73.3.11. uvedené územní studie. Pro území, nacházející se ve vymezených RKC, budou při zpracování územních plánů neopominutelným a významným podkladem při řešení rozvoje území: – Územní studie území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., prosinec 2008); – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 5 Olomoucko – jih (Ing. arch. Přemysl Ženčák, prosinec 2008); – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje, (Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, 2010); Studie jsou vloženy do evidence územně plánovací činnosti ( RC 1 dne 23. 11. 2009, RC 5 dne 18. 6. 2009, RC 2-4 a RC6-12 dne 5. 8. 2010 a Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění dne 15.10.2013). V RKC Jeseník – Lipová je ve výkresu B.6. vyznačeno orientační směrování nové významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci – golf v Jeseníku. Záměr je ve zmenšeném rozsahu již obsažen v Územním plánu Jeseník (plocha pro 9 jamek). Vzhledem k situování areálu ve významném lázeňském městě a tedy potenciálu tohoto území a nadmístnímu významu záměru, bylo hříště pro případnou možnost jeho rozšíření na 18 jamek zahrnuto do řešení Aktualizace č.2a ZÚR OK. Strana 90 (celkem 136)


Pozitivní na této lokalitě je, že ze všech posuzovaných lokalit pro nová golfová hříště je tato lokalita nejšetrnější k záboru kvalitní zemědělské půdy (nachází se na nezemědělské půdě). K bodu 160 Nový odstavec 73.4. upřesňuje zásady pro umísťování golfových hřišť. Zdůrazňuje se zejména nepřípustnost negativního ovlivnění zvláště chráněných území. A.5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE A.5.1. KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODNÍCH HODNOT K bodům 161 - 163 V odstavci 74.7. se odstraňuje podmínka pro rozhodování vyplývající z pořízené územní studie (v souladu s ust. čl. II. bodu č. 3 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony). Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje (registrovaná dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti) zůstává i nadále významným podkladem při vymezování ploch pro větrné elektrárny v územních plánech. Každá územní studie, která se zabývá podrobným řešením vybraného problému v území, poskytuje pro zpracování ÚP a jejich změn cenné informace, které je vhodné při dalších úvahách o změnách v území zohlednit. K bodu 164 V odst. 74.11. je zdůrazněna nutnost zachování průchodnosti migračních koridorů a ZÚR zde stanovují zásady pro jejich ochranu při rozhodování o změnách v území. Migrační koridory jsou graficky zobrazeny ve výkresu B.7. Při zpracování ÚP je žádoucí v řešení uvedené zásady respektovat. Akceptace migračních koridorů v území vyplývá i z PÚR ČR (priorita 20a). Důvodem pro vymezení migračních koridorů je zamezení nežádoucího srůstání sídel na základě nekoordinovaného živelného územního rozvoje. Při uplatňování uvedených zásad je nutno vždy vycházet z konkrétní situace v území, z potřeby a možnosti stanovení nových zastavitelných ploch, ploch a koridorů veřejné infrastruktury a dalších podmínek, které mohou nežádoucí srůstání sídel ovlivnit. Pro vymezení migračních koridorů a jejich upřesnění byla použita data ÚAP OK a podklad „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“, zpracované v rámci výzkumného projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a EVERNIA s.r.o. Při upřesňování vymezení migračních koridorů bude zohledněna i Strategická migrační studie pro Olomoucký kraj (prosinec 2015). A.5.2. KONCEPCE OCHRANY A VYUŽITÍ NEROSTNÝCH SUROVIN K bodu 165



V odstavcích se upřesňuje vymezení území, ke kterému se vztahují zásady uvedené v odst. 75.1.1-3. Vymezení platných zásad uvedených v odst. 75.1. pro exploataci skupin objektů (ložisek) je podrobně odůvodněno a vysvětleno v odůvodnění ZÚR OK vydaných OOP 22.2.2008. K bodům 166 - 170 V odstavcích se v souladu s ust. čl. II. bodu č. 3, zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ruší podmínka pro rozhodování, kterou byla „Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje“. K bodu 171 Nově vložené odstavce 75.4. a 75.5. doplňují odkazy na zásady vztahující se k problematice ochrany a využití nerostných surovin, uvedené v dalších částech výroku, a na výkres B.6., ve kterém jsou zásady využití jednotlivých objektů uvedených v odst. 75.1. zobrazeny. Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje (registrovaná v evidenci územně plánovací činnosti 11. 12. 2009) zůstává i nadále významným podkladem pro zpracování územních plánů a jejich změn ve specifických oblastech s vysokou koncentrací stávající a očekávané těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6 (vymezených ve výkresu B.6.). A.5.3. KONCEPCE OCHRANY KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT K bodu 172 - 173 ZÚR OK vymezují tzv. kulturní krajinné oblasti (dále v textu KKO) v cenných, kulturně historicky významných územích, v oblastech s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem, které jsou navrženy k zachování z hlediska dochovaného kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot. V platných ZÚR OK je vymezeno celkem 8 KKO. Jejich rozšíření o nové návrhy kulturních krajinných oblastí KKO 9 - svahy Nízkého Jeseníku, KKO10 - Žulovsko, KKO11 - Rychlebské Hory a KKO12 - Centrální Haná je provedeno na základě těchto podkladů: – „Územní studie kulturních krajinných oblastí Olomouckého kraje KKO1KKO12 (vložené do evidence územně plánovací činnosti dne 4.9.2014) – „Posouzení kulturních krajinných oblastí ve vztahu na situování obnovitelných zdrojů energie v území a prověření zapracování závěrů do aktualizace č.2 ZÚR OK včetně odůvodnění“, které vypracoval Doc. Ing. arch. Jiří Löw (LÖW & spol., s.r.o., v roce 2014). Vymezení nových KKO 9-KKO 12 je provedeno ve výkresu B.6. Úvedené podklady budou zohledněny při zpracování územních a regulačních plánů. K bodu 174



V odstavci se doplňuje na základě KÚOK zpracovaného odborného podkladu „Posouzení kulturních krajinných oblastí ve vztahu na situování obnovitelných zdrojů energie v území a prověření zapracování závěrů do aktualizace č.2 ZÚR OK včetně odůvodnění“ zpracovaného doc. Ing. arch. J. Löwem v r. 2014 jako nepřípustné umísťování slunečních parkových elektráren (fotovoltaických elektráren) na samostatných stavebních konstrukcích. Důvodem je jejich negativní uplatnění v ochraně krajinného rázu KKO, pro ochranu jejich hodnoty byly tyto KKO vymezeny. K bodu 175 Odstavec 79 v souladu s ust. čl. II. bodu č. 3, zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ruší podmínky pro rozhodování, kterou měly být územní studie zpracované pro jednotlivé oblasti KKO. A.6. STANOVENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJIN, VČETNĚ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO JEJICH ZACHOVÁNÍ, NEBO DOSAŽENÍ. Název kapitoly je uveden do souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. Vlastní text kapitoly není dotčen akt. č. 2a. A.7.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

K bodu 176 - 177 Změny navržené ve vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření vyplývají zejména: – z upřesňování požadavků vyplývajících z PÚR ČR, jejichž význam je zejména republikový a nadmístní; – z doplnění nových požadavků nadmístního významu uplatněných při projednání zprávy o uplatňování ZÚR OK; – z upřesnění již vymezených koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby z platných ZÚR OK na základě požadavku zprávy o uplatnění ZÚR OK; Podkladem pro provedení změn ve vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření byly zejména konkrétní požadavky dotčených orgánů, obcí a oprávněných investorů, mající oporu v právních předpisech, podrobnější zpracované dokumentaci (územní studie, DÚR,aj.) a datech z ÚAP OK. Součástí aktualizace vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření bylo i vyřazení částí staveb u kterých již došlo k jejich realizaci a tyto byly zařazeny mezi stavby stávající (stabilizované)). U všech provedených změn byl sledován zejména veřejný zájem na jejich potřebu a provedení, nadmístní význam a význam pro podporu vyváženosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje území. Vzhledem k rozsahu provedených změn a pro zachování potřebné přehlednosti, byly dosavadní tabulky v odst.85 zrušeny a nahrazeny novým zněním. Strana 93 (celkem 136)


Rozsah provedených změn v kap. A.7. je ovlivněn mimo jiné i změnami zobrazení koridorů a požadavkem zprávy o uplatnění ZÚR OK na odstranění dvojího značení některých staveb, což bylo zapříčiněno oddílnou evidencí staveb převzatých z platných ÚP VÚC a staveb vyplývajících z návrhu prvních ZÚR OK. Pro odlišení měněných ploch a koridorů od ploch a koridorů ponechaných beze změn jsou měněné záměry v akt. č.2a odlišeny podbarvením příslušných řádků. V níže uvedené tabulce je uvedeno podrobnější odůvodnění u ploch a koridorů dotčených věcným řešením aktualizace č.2a ZÚR OK : Označení koridoru pro VPS

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen

1

2

Odůvodnění provedených změn 3

Dopravní infrastruktura:

D1

Rychlostní silnice R35 v úseku Mírov, Krchleby-hranice OK

D3

I/35 Podolí, přeložka

D5

sil. I/44 výstavba nového tahu vč. tunelového úseku Loučná nad Desnou Postřelmov

D6

I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, napojení na II/450

Úprava návrhového koridoru R35 byla provedena na základě prověření podrobnější dokumentací a zohledňuje dosud neuzavřené variantní řešení přeložky sil. R/35 a návazný úsek na území Pardubického kraje. Koridor je vymezen v souladu s požadavkem PÚR ČR - R35a Cílem navrhované změny je zejména zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes zastavěná obytná území. Trasa R35 bude v dálniční síti České republiky plnit funkci významného páteřního tahu, který umožní vedení dálkové dopravy ve směru na Prahu v alternativní trase, které odlehčí stávající přetížený tah dálnice D1 Praha - Brno. Úprava návrhového koridoru R35 byla provedena na základě prověření podrobnější dokumentací a zohledňuje prostorové nároky mimoúrovňové křižovatky. Cílem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes zastavěná (obytná) území. Trasa R35 bude v dálniční síti České republiky plnit funkci významného páteřního tahu, který umožní vedení dálkové dopravy ve směru na Prahu v alternativní trase, které odlehčí stávající přetížený tah dálnice D1 Praha - Brno. Úprava návrhového koridoru přeložky I/44 byla provedena na základě zpracované „Územní studie řešení přeložky silnice I/44 ve vztahu k protipovodňové ochraně obcí na řece Desné, Velké Losiny“ a „Územní studie posouzení polohy koridorů I/44 a I/11 na území obce Petrov n.D..“ Změna zohlednila i požadavky obcí Velké Losiny a Loučná nad Desnou na dílčí úpravu trasy a přihlíží k územním limitům. Součástí změny byla i redukce šířkového profilu přeložky severně Šumperku na dvoupruhovou komunikaci. V oblasti Šumperku a Dolní Studénky byla úprava návrhového koridoru přeložky I/44 provedena s využitím zpracovaných podrobnějších projektových dokumentací. Důvodem navrhované změny je zejména zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Současné s tím je sledováno zlepšení protipovodňové ochrany sídel v údolí řeky Desná. Úprava návrhového koridoru přeložky I/44 byla provedena s využitím zpracované územní studie D3 Přeložka silnice I/44 v úseku Jeseník – Mikulovice a s přihlédnutím k územním limitům. Návrh prezentuje úpravu koridoru sledující zapojení trasy přeložky jižně tunelového úseku pod Křížovým vrchem, který byl přeřazen do rezervy, na stávající průjezdní úsek sil.I/44 přes město Jeseník. Součástí úprav je i zařazení koridoru pro zapojení sil.I/60 do trasy přeložky sil.I/44. Cílem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů Strana 94 (celkem 136)


Označení koridoru pro VPS


1

2

D7

D7

D10

D18 D24 D27

D28

D31

D35

D37 D44

Odůvodnění provedených změn

3 dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Úprava návrhového koridoru přeložky I/44 byla provedena s využitím zpracované územní studie D3 Přeložka silnice I/44 v úseku Jeseník – I/44 Mikulovice- Jeseník, výstavba Mikulovice a s přihlédnutím k územním limitům. Cílem navrhované změnového tahu ny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území Úprava návrhového koridoru přeložky I/44 byla provedena s využitím zpracované územní studie D3 Přeložka silnice I/44 v úseku Jeseník – Mikulovice a s přihlédnutím k územním limitům. Návrh prezentuje úpravu koridoru sledující zapojení trasy přeložky severně tunelového úseku pod I/44 Mikulovice- Jeseník – etapové Křížovým vrchem, který byl přeřazen do rezervy, na stávající průjezdní napojení přeložky sil.I/44 na stávající úsek sil.I/44 přes město Jeseník. Cílem navrhované změny je zvýšení průtah sil.I/44 přes město Jeseník bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území obcí severně a jižně města Jeseník. Úprava návrhového koridoru přeložky II/446 byla provedena na základě přezkoumání oprávněnosti požadavku obce na prodloužení trasy přeložky a omezení úseku vedeného průtahem přes obec Libina. Cílem navrII/446 Libina, přeložka hované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Úprava návrhového koridoru přeložky sil.II/150 byla provedena II/150 Domaželice – Křtomil, Horní s využitím UAP, prověřením v území a zohledňuje návazný úsek na Újezd, přeložka s obchvaty sídel území Zlínského kraje Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/434, hájeného v předchoII/434 Kralice n. H. - Hrubčice, přeložka zích ZÚR OK, provedenou dle ÚAP. Úprava návrhového koridoru západního a východního úseku severního obchvatu Olomouce byla provedena s využitím podrobnějšího řešení v II/448 Olomouc, severní spoj, přeložka ÚP. Cílem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a omezení tranzitu automobilové dopravy přes centrum města Olomouc. Úprava návrhového koridoru tahu přeložky I/46 vč. mimoúrovňové křižoI/46 Horní Loděnice, obchvat vatky se sil.I/45 byla provedena s využitím zpracovaných podrobnějších projektových dokumentací. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 hájeného v předchozích ZÚR OLK dle podkladu zpracované územní studie včetně převedení dopravy II/150 do tohoto koridoru (nahrazuje přeložku tahu II/150 jižně Prostějov severo-západní obchvat od Prostějova). Cílem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a omezení tranzitu automobilové dopravy přes centrum města Prostějov. Úprava návrhového koridoru II/435 byla provedena dle podrobnějšího prověření v UP. II/435 Charváty – Kožušany-Tážaly, Cílem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, přeložka omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Úprava návrhového koridoru přeložky I/46 v oblasti města Šternberk byla I/46 Olomouc, východní tangenta – provedena na základě UP, vydaného ÚR a s využitím zpracovaných Šternberk, přeložka. Úprava s doplněpodrobnějších projektových dokumentací pro uvedení do souladu ním křižovatek (MÚK) I/46 Týneček s vydaným ÚR. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a Šternberk včetně souvisejících staveb a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a objektů vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/446 a II/447 hájeného v II/447, Pňovice, přeložky Strana 95 (celkem 136)


D47

modernizace žel. tratě 300 v parametrech koridorové tratě v úseku Dřevnovice

D55

sil. II/369 Hanušovice (pivovar)

D56

sil. II/369, Hanušovice jih

D57

sil. II/369, přeložka Bohdíkov sever

D58

sil. II/369, přeložka Bohdíkov střed

D59

sil. II/369, přeložka Bohdíkov jih

D60

sil. II/369, přeložka Ruda n.M.

D61

sil. II/449, obchvat Litovel, Červenka

platných ZÚR OK s využitím ÚAP. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Úprava návrhového koridoru modernizace železniční tratě č.300 (zdvoukolejnění) v oblasti Dřevnovic zohledňuje směrové úpravy tratě navržené v návazném území Jihomoravského kraje. Důvodem navrhované změny je zlepšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku u pivovaru v Hanušovicích hájeného v předchozích ZÚR OLK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku Hanušovice jih hájeného v platných ZÚR OK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku Bohdíkovsever hájeného v platných ZÚR OLK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku Bohdíkov střed hájeného v platných ZÚR OLK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku Bohdíkov jih s přechodem do Rudy n.M hájeného v platných ZÚR OLK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/369 v úseku Ruda n.M. hájeného v platných ZÚR OK dle podkladu zpracované územní studie D6 Modernizace a homogenizace silnice II/369 v úseku Jindřichov – Bohutín a územní studie Posouzení koridorů přeložek I/11 a II/369 v oblasti Olšan, zahrnující m,j, i zrušení obchvatu sil.I/11 Olšan. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Do návrhových prvků byla po prověření na základě žádosti města Litovle z rezerv převedena přeložka sil.II/449 na území města Litovel a obce Červenka Podkladem byla Územní studie D7 Prověření širších dopravních souvislostí ve vztahu k přeložce silnice II/449 v úseku Uničov – silnice R 35, která prokázala oprávněnost požadavku města Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Zemní těleso komunikace bude kromě toho plnit funkci protipovodňové hráze chránící město Litovel, v jižním úseku umožní trasa přeložky dopravní obsluhu rozvojových Strana 96 (celkem 136)


D62

sil. I/45, přeložka Moravský Beroun

D63

železniční trať č.303, Kojetín – Kroměříž – Hulín – Valašské Meziříčí – elektrizace trati

D64

žel.trať 270, Rokytnice, Císařov, „Dluhonický přesmyk“- stavba železničního nadjezdu

D65

železniční trať č.275, Olomouc – Senice n.H. – revitalizace trati

D66

železniční trať č.310 Olomouc – Opava - revitalizace trati

D67

železniční trať č.290, Olomouc – Uničov - Šumperk – elektrizace trati

D68

železniční trať č.291, Zábřeh - Šumperk- elektrizace

D69

železniční trať č.293, Šumperk – Kouty nad Desnou- revitalizace trati

D70

železniční trať č.292, Bludov – Hanušovice – Jeseník – zkapacitnění trati

D71

železniční trať č.025, Hanušovice – Lichkov – zkapacitnění trati

D74

modernizace žel. tratě 280, Hranice – Horní Lideč – hranice ČR

D08

II/369 Branná – Ostružná, přeložka

D010

II/444 přeložka Úsov-Medlov

ploch. Navrhovaná přeložka sil.I/45 navazuje na koncový úsek přeložky sil.I/45 - obchvat Dětřichova n.B., který vymezují ZÚR Moravskoslezského kraje Záměr rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č.303 (elektrizace) byl v platném znění ZÚR Olomouckého kraje zahrnut s předpokladem, že ochranné pásmo 60m od osy krajní koleje poskytuje dostatečnou rezervu pro hájení tohoto záměru. S ohledem na návaznost obrazovaných jevů v grafických přílohách ZÚR Zlínského kraje, kde byl pro elektrizaci této tratě vymezen koridor v šířce 75m od osy koleje, byl v Olomouckém kraji též vymezen v identické šířce návrhový koridor a zařazen do VPS a takto je zajištěna návaznost koridorů na hranici krajů. Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Návrhový prvek výstavby na železniční trati č.270 je součástí výstavby koridorové tratě a byl zařazen dle podkladu MD ČR. Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 275 (elektrizace) . Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 310 (její revitalizace) . Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 290 (elektrizace). Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 291 (elektrizace). Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 293 (elektrizace) . Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 292 (její zkapacitnění) . Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměrem je rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě č. 025 (její zkapacitnění). Důvodem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Záměr modernizace stávající železniční tratě č. 280 je schválen v PÚR ČR a k jeho realizaci se zavázala ČR jako signatář mezinárodních dohod AGC a AGTC, je součást TEN-T. Cílem navrhované změny je zvýšení rychlosti, bezpečnosti, konkurenceschopnosti a komfortu železniční dopravy při přepravě osob i nákladů. Úprava návrhového koridoru přeložky II/369 byla provedena na podkladu prověření podrobnější dokumentaci . Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu. Úprava návrhového koridoru přeložky II/444 na území obce Úsov byla provedena na základě zpracované územní studie Posouzení možnosti změny trasy obchvatu silnice II/444 města Úsov, do návrhových prvků byla na základě žádosti obce z rezerv převedena přeložka v návazném území obce Medlov. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečStrana 97 (celkem 136)


D018

D018

Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B), napojení R 55

Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B)

D019

R 48, Bělotín – Palačov, rozšíření na normové parametry

D021

sil. I/35, Valašské Meziříčí - Lešná Palačov, novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů

D033

II/444, Šternberk, jihozápadní obchvat, přeložka

D038

II/150 obchvat Ohrozim

nosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Úprava návrhového koridoru mimoúrovňové křižovatky D1 x rychlostní silnice R55 byla provedena dle projektové dokumentace (ŘSaD ČR). V ZÚR je zachován současný návrhový dlouhodobě hájený koridor pro trasu R55 dle projednávané dokumentace pro územní rozhodnutí, která respektuje limit ochrany ložiska nerostných surovin, zohledňuje územní rezervu pro výstavbu plavebního propojení Dunaj – Odra- Labe a vysokorychlostní trať. Směrové vedení rychlostní komunikace je předznamenáno směrovým vedením trasy R55 v mimoúrovňové křižovatce s dálnicí D1, která je připravena k zahájení výstavby. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území. Trasa kompletuje rozestavěný úsek dálnice a odlehčí stávající tranzit automobilové dopravy přes Přerov. Úprava návrhového koridoru dálnice D1 byla provedena s využitím ÚAP a dle projektové dokumentace (ŘSaD ČR). Trasa kompletuje rozestavěný úsek dálnice a odlehčí stávající tranzit automobilové dopravy přes Přerov. Úprava návrhového koridoru tahu R48, která umožní rozšíření komunikace na normové parametry, byla provedena s využitím zpracovaných podrobnějších projektových dokumentací a zohledňuje návazný úsek na území Moravskoslezského kraje. Úprava zvýší bezpečnost a plynulost provozu. Úprava návrhového koridoru tahu R48 byla provedena s využitím zpracovaných podrobnějších projektových dokumentací a zohledňuje návazný úsek na území Zlínského kraje. Úprava návrhového koridoru jihozápadního obchvatu Šternberka byla provedena dle UPD a dle projektové dokumentace (ŘSaD ČR). Důvodem navrhované změny je vytvoření prostoru pro křížení se silnicí I/46, zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území a omezení dopadů na plochy lesa. Změna prezentuje úpravu koridoru přeložky II/150 hájeného v platných ZÚR OK dle ÚAP. Důvodem navrhované změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, omezení negativních vlivů dopravy (hluk a emise) a vyloučení tranzitu automobilové dopravy přes obytná území.

Technická infrastruktura Technická infrastruktura – zásobování pitnou vodou

V1

Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko

V2

Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel

V10

Propojení vodovodních řadu Bělkovice – Lašťany-Dolany

V12

zásobování pitnou vodou Potštátska zásobování pitnou vodou Potštátska zásobování pitnou vodou Potštátska

V13 V14 V16

Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel (úsek Moravičany-Palonín-Litovel)

Úprava vymezení koridoru je provedena na základě zpracované podrobné dokumentace a dat ÚAP. Cílem záměru je zlepšení zásobování pitnou vodou. Úprava vymezení koridoru je provedena na základě zpracované podrobné dokumentace a dat ÚAP. Cílem záměru je zlepšení zásobování pitnou vodou. Nový záměr je zapracován na základě návrhu vyplývajícího z ÚAP. Návrhem dojde k zlepšení a stabilizování zásobování pitnou vodou v obcích dotčených řešením Nový záměr je zapracován na základě návrhu vyplývajícího z ÚAP. Cílem záměru je zlepšení zásobování pitnou vodou. Nový záměr je zapracován na základě návrhu vyplývajícího z ÚAP. Cílem záměru je zlepšení zásobování pitnou vodou. Nový záměr je zapracován na základě návrhu vyplývajícího z ÚAP. Cílem záměru je zlepšení zásobování pitnou vodou. Koridor V16 je vymezen v platných ZÚR OK ve znění akt. č.1 a v rámci zpracování akt. č.2a je tato stavba zařazena mezi VPS. Význam záměru zůstává nezměněn, t.j. zajištění plynulého zásobování pitnou vodou dotčené oblasti a propojení skupinových vodovodů. Strana 98 (celkem 136)


Technická infrastruktura - energetika

E6

Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 - 4 pole

E8

Vedení 110kV Šternberk - Moravský Beroun

E14

Plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“ v úseku Horní Moštěnice

E15

VTL plynovod Žulová – Javorník – Bílá Voda

E18, E25, E26

Vedení 400 kV

E18

Vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice -přestavba vedení na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Prosenice

E20

Přeložky vedení 110 kV HodolanyČervenka, Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice

E21

Vedení 110 kV Prostějov – Konice přestavba vedení na dvojité

E22

Vedení 110 kV Vyškov – Prostějov přestavba vedení na dvojité

E23

Transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko-Rozstání

E24

Transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice včetně napájecího vedení 110 kV

E25

Vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice - přestavba vedení na dvojité

Úprava polohy rozšíření rozvodny 110 kV byla provedena na základě požadavku a předaného podkladu provozovatele distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii. Vazba na koridor DOL bude řešena dílčí úpravou koridoru. Úprava koridoru pro napájecí vedení 110 kV byla provedena na základě změny umístění polohy transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun. Změna byla provedena na základě požadavku a předaného podkladu provozovatele distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii. Důvodem pro provedení změn ve vymezení koridoru je jeho uvedení do souladu záměru s DÚR NET4GAS a PÚR ČR - záměr P9 . současně se mění název v souladu s PÚR ČR na „Moravia – VTL plynovod“. Změna koridoru vychází z ÚS E3 upřesňuje polohu VTL plynovodu aby nedocházelo ke kolizi se zastavěným územím,¨obci a zastavitelnými plochami.Je šetrná k využití území. Nová vedení 400 kV jsou navržena k zajištění dostatečné přenosové schopnosti a spolehlivosti přenosové soustavy České republiky v souvislosti se záměrem výstavby nových energetických zdrojů. Zároveň je potřeba záměrů vyvolána požadavky na spolehlivý provoz systému elektrizační soustavy a souborem závazků, plynoucích pro přenosovou soustavu z legislativy České republiky i Evropské unie a z pravidel Sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii. Zdvojení vedení 400 kV Krasíkov - Prosenice včetně rozšíření elektrické stanice Prosenice bylo navrženo na základě požadavku provozovatele přenosové soustavy 400 kV ČEPS a.s. Koridor pro nové vedení 400 kV a související plochy pro rozšíření elektrické stanice Prosenice je vymezen v souladu s požadavkem PÚR ČR - pod označením E15. Přeložky vedení 110 kV byly navrženy na základě požadavku Statutárního města Olomouc. Trasy přeložek vedení 110 kV byly převzaty z Územního plánu Olomouc. Přeložky jsou navrženy z důvodu uvolnění koridoru pro výstavbu dopravní stavby Východní tangenta I/46 Olomouc. Zdvojení vedení 110 kV Prostějov – Konice je navrženo na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV E.ON Česká republika, s.r.o. Nové vedení 110 kV je navrženo z důvodu zvýšení přenosové schopnosti a spolehlivosti distribuční soustavy 110 kV. Zdvojení vedení 110 kV Vyškov - Prostějov je navrženo na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV E.ON Česká republika, s.r.o. Nové vedení 110 kV je navrženo z důvodu zvýšení přenosové schopnosti a spolehlivosti distribuční soustavy 110 kV. Transformační stanice 110/22 kV je navržena na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV a 22 kV E.ON Česká republika, s.r.o. TR je navržena k posílení a zvýšení spolehlivosti distribuční soustavy 22 kV v dané oblasti. Transformační stanice 110/22 kV je navržena na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV a 22 kV E.ON Česká republika, s.r.o. TR je navržena k posílení a zvýšení spolehlivosti distribuční soustavy 22 kV v dané oblasti. Zdvojení vedení 400 kV Prosenice - Otrokovice bylo navrženo na základě požadavku provozovatele přenosové soustavy 400 kV ČEPS a.s. Koridor pro nové vedení 400 kV a související plochy pro rozšíření elektrické stanice Prosenice je vymezen v souladu s požadavkem Strana 99 (celkem 136)


E26

Dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice - Nošovice

E27

Přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice - Světlá

E02

Transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV

E04

Transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun

E06

Transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV

E07

Vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice

PÚR ČR (pod označením E19). Dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice – Nošovice, bylo navrženo na základě požadavku provozovatele přenosové soustavy 400 kV ČEPS a.s. Koridor pro nové vedení 400 kV je vymezen v souladu s požadavkem PÚR ČR - pod označením E3. Účelem přeložky VTL plynovodu je jeho vymístění ze zastavěného území.. Záměr převzat z ÚP Prostějova a odstraňuje kolizi se stávající zástavbou.. Úprava polohy umístění nové transformační stanice 110/22 kV a koridoru trasy napájecího vedení 110 kV byla provedená na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. Podkladem pro umístění TR a trasu vedení 110 kV byl ÚP Šumperk. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii. Úprava polohy umístění nové transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun byla provedená na základě požadavku a předaného podkladu provozovatele distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii. Úprava polohy umístění nové transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ a koridoru trasy napájecího vedení 110 kV byla provedená na základě požadavku provozovatele distribuční soustavy 110 kV E.ON Česká republika, s.r.o. Podkladem pro umístění TR a trasu vedení 110 kV byl ÚP Prostějov. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii. Úprava koridoru trasy vedení 2x110 kV byla provedena na základě požadavku a předaného podkladu provozovatele distribuční soustavy 110 kV E.ON Česká republika, s.r.o. Důvodem návrhu je zvýšení stability zásobování území el. energii.

Stavby ke snižování ohrožení území povodněmi

V9

Stavba suché nádrže Splav

V11

Stavba propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže

V15

Stavba suchých nádrží- Velké Losiny

Aktualizace č.2a na základě zpracování podrobnější dokumentace (Územní studie VP5 Suchá nádrž Splav, Pöyry Environment a.s.) bylo upřesněno vymezení velikosti a polohy hráze i max. záplavy nádrže. Suchá nádrž se i po redukci velikosti považuje za významnou pro ochranu zastavěných území na dolním toku Klepáčského potoka a říčky Branné. Nový záměr má za cíl zvýšit ochranu území města Prostějova před účinky povodní. Pro záměr je vymezeno k ochraně území v ÚP Prostějov. Vzhledem k nutnosti stabilizovat stavbu i v dalších dotčených obcích (Smržice a Držovice) je koridor zařazen mezi veřejně pro spěšné stavby ke snižování ohrožení území povodněmi Plochy pro suché nádrže na toku Desná ve Velkých Losinách jsou vymezeny k ochraně zastavěných území před účinky povodní na toku Desná. Vymezení ploch je provedeno s využitím studie proveditelnosti - Protipovodňová ochrana obcí na řece Desné v úseku ŠumperkMaršíkov (Pöyry Environment a.s.). Tyto poldry jsou součástí systému ochrany proti povodním na toku Desná. Situování poldrů severním směrem oproti ÚS vychází vstříc požadavku obce na uvolnění potenciálních rozvojových ploch jihovýchodně od obce.

K bodům 178 - 180. V odstavcích jsou upravovány pojmy a v odst. 86.2. je uveden odkaz na oddíly upravující možnosti upřesňování koridorů při zpracování ÚP. V odst. 87 se ruší neúčinný odkaz na podrobnější vymezení ploch a koridorů. Strana 100 (celkem 136)


K bodům 181 - 184 V odstavcích se ruší již neúčinné pojmy a odkazy a ruší se řádek se záměrem VO1 – plocha zátopy suché nádrže Teplice, která je přesunuta pod názvem Skalička (Teplice) do řádku VO4 mezi ostatní suché nádrže. Na konci tabulky se doplňují nové řádky: Doplnění VO4 o další suchou nádrž Splav a záměr V15 – Plocha zátopy suchých nádrží Velké Losiny. Soustava 2 poldrů ve Velkých Losinách, které jsou součástí souboru protipovodňových opatření je navržena z důvodu zajištěni ochrany sídel na dolním toku Desné před účinky povodní. Při situování poldrů bylo vycházeno ze studie Povodí Moravy zpracované f. Pöyry s přihlédnutím k ÚS „Řešení přeložky silnice I/44 ve vztahu k protipovodňové ochrany obcí, Velké Losiny“ a k požadavku obce Velké Losiny na uvolnění prostoru na JV obce pro jejich rozvojové záměry. Záměr je nutné koordinovat s návrhem přeložky sil. I/44 (v koridoru D5) a revitalizaci tratě č.293 (v koridoru D69). Upřesňuje se rozsah obcí dotčených vymezením ploch pro suché nádrže. K bodům 185 - 186 Vysvětlivka upozorňuje na odlišení platných záměrů VPS a VPO od záměrů vyplývajících z řešení Akt. č. 2a ZÚR OK. Odstavec 87.1. upozorňuje na akceptaci ustanovení v odst. 71, který stanovuje zásady pro upřesňování veřejně prospěšných opatření pro založení prvků ÚSES v ÚP. Změny označení ploch a koridorů již nejsou odůvodňovány, vzhledem k tomu, že tato změna nemá vliv na koncepci rozvoje území, vymezení a význam veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Rozsah provedených změn v označení koridorů a ploch je zřejmý v aktualizované tabulce vložené v odst.85. K bodu 187 Název kapitoly je uveden do souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. A.8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A.8.1. POŽADAVKY NA KOORDINACI PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ÚZEMÍ K bodu 188 V odst. 89.1. se upřesňují požadavky vyplývající z priorit PÚR ČR. Pro územně plánovací činnost obcí se zdůrazňuje zejména nutnost akceptace stanovených záplavových území. Povolovat zastavitelné plochy v záplavovém území lze pouze ve výjimečných a zvláště odůvodnitelných případech. Při řešení protipovodňové ochrany území bude akceptován Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry a Dunaje a Národní plán povodí Odry a Dunaje. K bodům 189 - 190



V odst. 89.3. se rozšiřuje výčet ploch, kterým bude věnována zvýšená pozornost při situování protipovodňových staveb a opatření o území významné pro situování protipovodňových opatření. Toto území je akt. 2a navrženo k rozšíření v rozsahu, který je zřejmý z výkresu B.6. a B.4. Vzhledem k zobrazovacímu měřítku závazné grafické části ZÚR (1:100 000) není možné vymezovat všechny drobné plochy poldrů, úseků navrhovaných hrází, rozlivné plochy, apod. Tato opatření jsou převážně nezobrazitelná a jejích nadmístní význam může být mnohdy diskutabilní. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto vymezit plochy významné pro situování protipovodňových opatření. V těchto plochách je žádoucí přednostně v rámci zpracování podrobnějších dokumentací a případně zpracování územních plánů vymezit konkrétní lokality pro situování protipovodňových staveb a opatření. V rámci těchto ploch je nutné pamatovat i na lokalizaci vyvolaných investic jako jsou přeložky komunikací, technické infrastruktury a jiných staveb, které se dostanou do kolize s návrhem změn v území. Z uvedeného nelze pak dovozovat, že mimo plochy významné pro situování protipovodňových opatření již není nutné, nebo žádoucí, vymezovat plochy pro protipovodňová opatření. Tyto jsou řešeny v rámci oborových studií a podkladů zajišťovaných především Povodím Moravy a Odry a vyplývají zejména ze schválených Plánů oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. Odst. 89.3. se dále doplňuje o upřesnění, co se chápe pod pojmem ochrannými opatřeními vůči negativním účinkům povodní. Jsou zde uvedena jak tvrdá (hráze, poldry, kanály, přeložky toků), tak i tzv. měkká opatření (přírodě blízká opatření, rozlivné plochy, zasakovací pásy, obnova retenční kapacity toků, revitalizace toků apod.). K bodům 191-195 Původní obsah odstavce 89.4. je přeskupen, bez podstatného vlivu na koncepci, a obsah je uveden do souladu s prioritami stanovenými v Plánu hlavních povodí ČR, který byl schválený usnesením vlády ČR 23.5.2007 pod č.562. a v PÚR ČR. Tyto návrhy jsou dále rozpracovány v jednotlivých Plánech dílčích povodí Moravy, Odry a Dyje. Uvedené dokumenty budou při zpracování protipovodňové ochrany území v ÚP akceptovány. V odst. 89.4.5. je vložen nový požadavek vyplývající ze zprávy o uplatňování a z požadavku města Prostějov na propojení říček Hloučela a Romže, včetně rozlivového území na k.ú. Prostějov a Smržice. Důvodem je zvýšení ochrany dotčených sídel před účinky povodní. Jsou zrušeny již realizované záměry a návrhy uvedené v odst. 89.4.1.(zkapacitnění toku Bělá). K bodům 196 - 199 V odst. 89.5.1. se upravuje název suché nádrže Teplice na suchou nádrž Skalička a uvádí se tak do souladu s PÚR ČR. Suchá nádrž Skalička má stěžejní význam pro protipovodňovou ochranu obcí na toku Bečva, jako součást dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Bečvy. Vzhledem k tomu, že se neustále vyvíjí názor na rozsah a funkci plochy pro toto vodní dílo, je zrušena přesná limitní výměra zátopy.



Aktualizací 2a ZÚR OK se poloha a velikost plochy nemění. Na vymezení plochy nádrže nutno nahlížet v rámci celého komplexu souvisejících staveb, doprovázejících tato díla. Vytvořit územní podmínky pro realizaci protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy pomocí staveb a technických a přírodě blízkých opatření včetně suché nádrže Skalička. Současně zajistit plochy a koridory pro umístění i stavbou vyvolaná přemístění související veřejné infrastruktury. Návrh poldrů ve Velkých Losinách na řece Desná je z důvodu vyššího významu a na základě již ověřené účelnosti a významu (na základě podrobné dokumentace pořízené Povodím Moravy) přesunut z tab. v odst. 89.6. do tab. v odst. 89.5.2. Význam poldrů spočívá zejména v ochraně města Šumperk a dalších obcí na toku (Rapotín, Vikýřovice, Sobotín), před zvýšenými průtoky toku Desná v období nadměrných srážek. Vzhledem ke stísněným poměrům (geomorfologie-údolní poloha, souběh silnice I/44, železniční dráhy, zastavěná území) je složité nalézt dostatečně velký prostor pro zachycení co největšího objemu povodňových vod v horní části toku s cílem zabezpečit ochranu obcí na Q100. Na základě prověření účinnosti lokalizace poldrů na ochranu obcí na dolním toku Desné, byla v rámci zpracování Studie proveditelnosti „Protipovodňová ochrana obcí na řece Desné v úseku Šumperk-Maršíkov“ (PÖYRY 2009), doporučena jako nejvhodnější varianta umístění poldrů ve Velkých Losinách. Realizaci poldrů bude provázet současně realizace přírodě blízkých opatření na toku Desná a jejich přítocích (úpravy břehů koryt, realizace odlehčovacích koryt, odlehčovacích revitalizovaných ramen s biotopy, ohrázování, rozšíření berem koryta Desné, úpravy jezů, a další). Tato opatření a jejich naplnění bude sledováno zejména v ÚP. K bodu 200. Odstavce 89.9., 89.10. a 89.11 byly zrušeny a jejich obsah byl po prověření sloučen a definován v nové podobě v odst. 89.8. Při upřesňování protipovodňových opatření v územních plánech budou zohledněny aktuální oborové studie řešící jednotlivé stavby a opatření. Platnost řady studii uvedených v odst. 89.8. je dána jejich vložením do evidence územně plánovacích podkladů a je nutné na ně nahlížet jako na neopominutelné podklady při zpracování územních plánů. Mezi další oborové studie neuvedené v odst. 89.8. patří : – koncepční studie „Povodí horní a střední Moravy - vyhodnocení hydromorfologického stavu a návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných vodních tocích (490 km) dle požadavků Rámcové směrnice o vodách" – studie proveditelnosti přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPPO), které na území kraje leží : o „Morava, ř. km 269,500 - 271,550 - přírodě blízká protipovodňová opatření“ , o „Morava, ř. km 235,400 - 247,400 - přírodě blízká protipovodňová opatření“ , o „Morava, ř. km 226,400 - 231,800 - přírodě blízká protipovodňová opatření“ , o „Valová - obnova přirozené hydromorfologie a retenční kapacity toku a nivy v úseku ř. km 0,000 až ř. km 8,113"



o „Krupá - obnova přirozené hydromorfologie, retenční kapacity toku a nivy a přírodě blízká protipovodňová opatření v úseku ř. km 6,350 až ř. km 12,450". – studie proveditelnosti - „Bečva - přírodě blízká protipovodňová opatření a obnova přirozené hydromorfologie toku a nivy v úseku ř. km 42,000 (Teplice nad Bečvou) až ř. km 57,000 (Lhotka nad Bečvou)". Studie řeší přírodě blízká protipovodňová opatření (veřejně prospěšná stavba nebo opatření): – s převažujícím přínosem pro retenci vody v krajině – s převažujícím přínosem pro zlepšení hydromorfologie – podpůrná opatření (výsadby, změna kultury) a další vyvolaná opatření – ponechání nebo podpora přirozeného vývoje toku – odsazené hrázové systémy K bodům 204 - 205 V odstavci 89.12. je zrušen odkaz na již neaktuální projekt a v odst. 89.13. se zachovává požadavek na potřebu koordinovat návrhy protipovodňových staveb a opatření na hranicích obcí a kraje. Způsobu provedení koordinace se ponechává větší volnost (netrvá se již pouze na zpracování podrobné dokumentace). A.8.2. POŽADAVKY PRO PROVÁDĚNÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, PRO VYMEZOVÁNÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A NÁVRH (UPŘESNĚNÍ) VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY K bodu 206 Odstavec 90.2. je rozšířen o požadavek na zamezení vzniku sociálně vyloučených lokalit při návrzích koncepce územního rozvoje obcí v územních plánech. Požadavek je významný zejména pro zajištění sociální soudržnosti a vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v území. K bodu 207 V odstavci je opraven chybný odkaz na kapitolu. K bodu 208 Důvodem vložení nového odstavce 90.6. je zamezení živelnému rozšiřování zastavěných území do krajiny, které má negativní dopady na krajinný ráz a snížení prostupnosti krajiny. Viz odůvodnění k bodu 164 K bodům 209 - 212. V odstavcích 91.3., 91.5., 91.6., 91.7. byly zrušeny popř. upraveno znění části textu, které svou podrobností již patří do řešení územních plánů. K bodu 213. Úprava textu v odstavci 92.1. navazuje na definici koridoru a další ustanovení v oddílech A.4.1.6. a A.4.2.7. Cílem je nejen upřesnit zásady pro upřesňování koridorů v ÚP, ale souStrana 104 (celkem 136)


časně i racionálně nakládat s územím a minimálně omezovat využití území a vlastnictví tím, že pokud se vyskytne souběh více liniových jevů (komunikace, technická infrastruktura), je uplatněn požadavek v ÚP hledat cestu jejich sdružení do jednoho koridoru. K bodu 214. Vzhledem k tomu, že výkres B.1. byl v celém rozsahu aktualizován a bylo v něm doplněno orientační vymezení území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu, je zcela legitimní i požadavek na zohlednění vymezení tohoto území při zpracování podrobné dokumentace. Vymezení území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu v rámci rozvojových os a oblastí znázorňuje reálný rozsah využitelného území při akceptaci limitů využití území vyplývající z právních předpisů a rozhodnutí. Zamezuje tedy předběžně k vyvozování nereálných a mylných závěrů k lokalizaci rozsáhlejších záměrů nadmístního, republikového, nebo mezinárodního významu a neefektivnímu zainvestování území.. K bodu 215 V odstavci je opraven chybný odkaz na odstavec. K bodům 216 - 217 Úpravy v odstavcích 92.7.1.1. a 92.7.2.8. upřesňují znění bez vlivu na celkový význam stanoveného požadavku popř. aktualizují současný stav (výčet zařízení MO ČR - ke dni 31.12.2013 ukončila svou činnost posádka Přerov.). Areál Letiště Přerov přechází z rozhodnutí MO ČR na Letecké opravny Praha, s.p., které zahájily provoz 1.1.2014. Území kolem letiště v Přerově je řešeno akt. 2b ZÚR OK. K bodu 218 Plochy pro fotovolatické elektrárny při zapracování do ÚP musí být zařazeny mezi plochy výrobní, popř. specifické určené výlučně pro tento účel (pro stavbu fotovoltaické elektrárny), aby se předešlo nežádoucímu využití ploch po odstranění fotovoltaické elektrárny. K bodu 219 V textu se opravuje chyba v psaní. K bodu 220. Úprava znění 92.8.2.1. reaguje na §36 odst.2 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony a mění znění odstavce. Územní studie „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“ zůstává stále platným územně plánovacím podkladem (je vložen do evidence územně plánovací činnosti6), jehož závěry je žádoucí v řešení územních plánů zohlednit a dále upřesňovat. K bodu 221.

6

registrované dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti Strana 105 (celkem 136)


Pro ochranu hodnot v území jsou v odstavci 92.8.3. dále upřesněny a doplněny zásady pro řešení územních plánů, vyplývající z kapitoly A.6., A.5.3. a výkresu B.11. (zůstává v Aktualizaci č.2a ZÚR OK beze změn.). Odstavec upřesňuje základní rámec zásad stanoveny k ochraně kulturních a civilizačních hodnot území při zpracování územních plánů a rozhodování o změnách v území. V územních plánech budou tyto zásady v řešeních územních plánů akceptovány a na základě místních podmínek zejména ve vymezených oblastech KKO1 - KKO12 dále konkretizovány ( v souladu s odstavcem 1f) přílohy č.7 vyhl.č.500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn) s využitím dostupných podkladů Z významnějších podkladů lze uvést: – kapitola A.6. ZÚR OK v platném znění a výkres B.11.Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000 (nejsou předmětem aktualizace 2a) – „Územní studii kulturních krajinných oblastí Olomouckého kraje KKO1KKO12 (vložené do evidence územně plánovací činnosti dne 4.9.2014). – „Posouzení kulturních krajinných oblastí ve vztahu na situování obnovitelných zdrojů energie v území “, které vypracoval Doc. Ing. arch. Jiří Löw (LÖW & spol., s.r.o., v roce 2014). Vymezení KKO 1 - KKO 8 je součástí platných zásad ZÚR OK. Rozšíření o KKO9 – KKO12 je předmětem aktualizace 2a ZÚR OK a všechny KKO jsou zobrazeny ve výkresu B.6. Tento odstavec nahrazuje zrušený odstavec 92.13. K bodu 222 Odstavec 92.9.2. je zrušen, vzhledem k tomu, že obsahuje podrobností, které patří do řešení územních plánů. K bodům 223 - 227 V odstavci 92.9.4. včetně vložených odstavců se aktualizuje vymezení významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci. Úprava znění odstavce je provedena na základě §36 odst.2 zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony a ruší odkazy na pořízené územní studie jako podmínky k akceptaci. Při upřesňování vymezení významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci v územních plánech budou akceptovány tyto dokumentace: – Územní studie území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1 Plumlovsko; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih; – Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; – Územní studie rekreačního celku Jeseníky; – Aktualizace územních studií území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC1-12 na území Olomouckého kraje a rekreačního celku Jeseníky – doplnění ; Uvedené studie zůstávají stále platným a neopominutelným územně plánovacím podkladem (jsou vloženy do evidence územně plánovací činnosti). Strana 106 (celkem 136)


K bodu 228 V odstavci 92.10. se upřesňuje rozsah ploch významných pro obranu státu a ochranu obyvatel, které je žádoucí akceptovat při zpracování podrobné dokumentace a územních plánů. Jde zejména o : – objekty důležité pro obranu státu – vojenské újezdy – další zájmová území ministerstva obrany, která je nutné respektovat při rozhodování o změnách v území. Jsou to : o ochranná pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení ministerstva obrany 7; o zájmová území ministerstva obrany pro nadzemní stavby ; o zájmová území ministerstva obrany pro podpovrchové stavby a veškeré zemní práce ; o ochranná pásma letiště Přerov8, Prostějov a OP LDÚ (letištního úseku dálnice) 9 ; o vzdušné prostory ministerstva obrany10; o zájmové území vojenského újezdu Libavá a zájmové území vojenského újezdu Březina v šířce 1000 m od hranici VÚ o zájmová území elektronických komunikačních zařízení ministerstva obrany; o objekty důležité pro obranu státu včetně zájmových území ; – zóny havarijního plánování, které jsou vymezeny správními akty v obcích Olomouc-Řepčín a Horka n/M. Uvedené plochy a limity k akceptaci v ÚP jsou evidovány v ÚAP ORP a kraje včetně souvisejících podmínek pro rozhodování a provádění změn v území. K bodu 229 Odstavec 92.13 byl rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ze dne 23. 9. 2013, č.j. 25574/2013-81-2, v rámci přezkumného řízení zrušen. Problematika je řešeno v odstavci 92.8.3. Aktualizace č. 2a K bodu 230 Odstavec 93 se zrušuje na základě §36 odst.2 a ust. čl. II. bodu č. 3, zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. K bodu 231

7

(ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 8 O stanovení hájení ochranných pásem a jejich rozsahu dosud nebylo kompetentními složkami ministerstva obrany ke dni zpracování akt.2a ZÚR OK rozhodnuto. 9 ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání 10 ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání Strana 107 (celkem 136)


Název kapitoly se uvádí do souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. A.9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH SE UKLÁDÁ PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ K bodům 232 - 235 Vzhledem k tomu, že územní studie uvedené v odst. 94 a 95 již byly zpracovány, popř. u některých územních studii bylo od jejich pořízení upuštěno a také skutečnosti, že ZÚR nemohou obsahovat prověření využití území územní studií jako podmínku pro rozhodování o změnách, byly vložené tabulky zrušeny a nahrazeny novým zněním. V odstavcích 94.1. a 94.2. se vymezují nové plochy a koridory k prověření územní studii. Vymezení LAPV vyplývá z potřeby zvýšení zabezpečení území kraje z hlediska budoucích nároků na zajištění dostatečných zdrojů pitné vody a zajištění překlenutí období, kdy bude docházet k nerovnovážným stavům mezi potřebou pitné vody a disponibilními zásobami vody (vodními zdroji) vyvolaným klimatickými změnami podnebí a současně i snížení nepříznivých účinků povodní. Nutnost řešení této problematiky vyplývá z úkolů stanovených PÚR ČR (odst. 167). Průmět lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod do území vyvolává potřebu řešení územních souvislostí, řešení střetů záměru s limity využití území, řešení kompenzací za újmy vzniklé záborem území, ve kterém se nacházejí civilizační i přírodní hodnoty. Smyslem územních studii bude prověřit rozsah vlivů LAPV na území a návrh možných řešení jak pro samotnou realizaci záměru, tak i možnosti následného využití území dotčeného realizaci LAPV – vodní nádrže pro jiné přijatelné účely. Prověření nutných změn v území bude vhodným podkladem pro průmět výsledků řešení aktualizace „Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území“, do aktualizací ZÚR OK a do územních plánů. Při řešení územních studií je nutné respektovat požadavky stanovené v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území (MŽP a MZe ČR 092011). Koordinace přeložky sil. I/44 (v koridoru D5), koridoru pro revitalizaci železniční tratě v koridoru D69 a lokalizace dvou poldrů v ploše V15 ve Velkých Losinách, by měla být předmětem prověření a upřesnění v územní studii, která se stane podkladem pro následnou aktualizaci ZÚR OK a zapracování do ÚP. K bodu 236 Nadpis kap. A.10. je uveden do souladu s Přílohou č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. A.10.VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ, VČETNĚ STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A LHŮTY PRO VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU. V rámci akt. č.2a ZÚR OK nebyly prováděny žádné změny v odstavcích této kapitoly. K bodu 237



Původní kapitola A.11. s názvem „A.11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost“ je v souladu s Přílohou č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn zrušena , včetně vloženého odst. 97. K bodu 238 Původní nadpis kap. A.12. se ruší a místo něj se vkládá upravený název kapitoly A.11 v souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. A.11. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 PRO PLOCHU, NEBO KORIDOR VYMEZENÝ PODLE KAP. A.10. K bodu 239 V rámci akt. č.2a byl v odst. 98 pouze odstraněn odkaz na zrušený odst. 97. K bodům 240 - 241 V souladu s Přílohou č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn. byla vložena do výrokové části nová kapitola s tímto názvem a vloženým textem: A.12. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Vzhledem k tomu, že z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast nevyplynulo, že by akt. č.2a ZÚR OK měla významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, uplatnění kompenzačních opatření Ministerstvem životního prostředí se z těchto důvodů nepředpokládá. A.13.ÚDAJE O POČTU LISTŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI; K bodům 242 - 246 Aktualizací č.2a ZÚR OK se mění rozsah a obsah výkresů takto :. Výkres B.1. byl vzhledem k podstatným změnám v hierarchii uspořádání území kraje a způsobu zobrazení rozvojových oblastí a rozvojových os zrušen a nahrazen novým výkresem B.1. Název výkresu B.3. po jeho změně zní: B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000 Název výkresu B.4. po jeho změně zní: B.4.Schéma koncepce vodního hospodářství (cílový stav) 1 : 200 000 Název výkresu B.5. po jeho změně zní: B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energií a plynem (cílový stav) 1 : 200 000



Důvodem pro úpravu názvu výkresů B.3., B.4. a B.5. je jasné vymezení jejich obsahové náplně – t.j. zobrazení pouze základní koncepce a nerozlišovat jevy na stav, návrh a územní rezerva. Výkres B.9. Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií, nebo je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1 : 200 000 byl zrušen vzhledem k tomu, že územní studie v něm vymezené již byly zpracovány a není stanoveno ani pořízení regulačního plánu. Výkres B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000 není dotčen akt. č. 2a ZÚR OK a proto zůstává zachován beze změny. Odůvodnění provedení významnějších změn ve výkresech: B.1.

Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000 Původní výkres B.1. se ruší a nahrazuje se novým výkresem B.1., který zohledňuje: – změny ve vymezení rozvojových oblastí a os, jejich označení a význam v hierarchii uspořádání os a oblastí v rámci řešeného území – vymezení území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu zohledňující reálné možnosti využití území rozvojových oblastí a rozvojových os – změnu hranice vojenského újezdu Libavá, změnu hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina a změnu ve vymezení hranic dotčených obcí B.2.

Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických oblastí 1 : 200 000 Ve výkresu byly provedeny tyto změny: – doplňuje se označení specifických oblastí vyplývající z řešení akt. č.2a ZÚR OK – upravuje se velikost specifické oblasti v západní části území ORP Mohelnice – upravuje se rozsah specifických oblastí vyplývající ze změny administrativního uspořádání v návaznosti na nové hranice vojenského újezdu Libavá a Březina – mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí – doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000 Ve výkresu byly provedeny tyto změny: – mění se název výkresu na B.3 Schéma koncepce dopravy (cílový stav) – mění se trasy tahů republikového významu na základě zpracování podrobné dokumentace – upřesňují se návaznosti dopravních tahů na sousední kraje – doplňuje se zákres významných cyklistických tras Strana 110 (celkem 136)


– mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí – doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK B.4. Schéma koncepce vodního hospodářství (cílový stav) 1 : 200 000 Ve výkresu byly provedeny tyto změny: – mění se název výkresu na B.4. Schéma koncepce vodního hospodářství (cílový stav) – rozšiřuje se území významné pro situování protipovodňových opatření – mění se trasa územní rezervy dálkového vodovodního přivaděče Hanušovice-Litovel – upřesňuje se vymezení plochy pro poldr Splav – vymezuje se nová plocha pro soustavu poldrů ve Velkých Losinách – mění se vymezení územních rezerv pro část LAPV – mění se název poldru Teplice na Skalička (Teplice) – mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí – doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK Schéma koncepce zásobování elektrickou energií a plynem (cílový B.5. stav) 1 : 200 000 Ve výkresu byly provedeny zejména tyto změny: – mění se název výkresu na B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energií a plynem (cílový stav) – upřesňuje se průběh VVN 400kV Krasíkov-Prosenice, Prosenice-Otrokovice a Býškovice-hranice OK. – doplňuje se zákres plynovodu VTL Žulová-Bílá Voda – mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí – doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 Ve výkresu byly provedeny zejména tyto změny: – byly graficky zobrazeny koridory platných návrhů DI a TI – byla provedena změna v grafickém zobrazení kódů jednotlivých staveb při zachování jejich významu. Současně byly v souladu s požadavkem zprávy o uplatňování odstraněny duplicity v označení VPS (dvojí označení pro jednu stavbu), které vzniklo v důsledku potřeby samostatného označení staveb převzatých z VÚC a staveb nových z řešení prvních ZÚR OK. Toto dvojí označení již po první aktualizaci ZÚR OK ztrácí svůj původní význam – byly upraveny polohy vybraných koridorů dopravní (na základě podrobné dokumentace, požadavků obcí a na základě zprávy o uplatňování ZÚR OK) a technické infrastruktury (návrh nových staveb, úpravy na základě koordinace Strana 111 (celkem 136)


– – – – – – –

– – – – – –

–

s ÚP, požadavků obcí). Současně byly koridory u hranic Olomouckého kraje koordinovány se záměry sousedních krajů doplňují se koridory pro modernizaci a rekonstrukce stávajících železničních tratí ruší se stavby již realizované (popř. části staveb) mění se vymezení koridorů pro skupinový vodovod propojující vodní zdroje Zvole, Leština a Lukavice s městy Mohelnice a Litovel upřesňuje se poloha koridoru územní rezervy dálkového vodovodního přivaděče Hanušovice-Litovel upřesňuje se vymezení plochy pro poldr Splav vymezuje se nová plocha pro soustavu poldrů ve Velkých Losinách je vyznačena lokalizace strategických ploch republikového významu a je zrušeno orientační směrování významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu doplňuje se zákres orientačního směrování významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu v Jeseníku mění se vymezení územních rezerv pro část LAPV mění se název poldru Teplice na Skalička (Teplice) rozšiřuje se území významné pro situování protipovodňových opatření rozšiřuje se území KKO o KKO9, KKO10, KKO11 a KKO 12 mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK

Územní systém ekologické stability nadmístního významu B.7. 1 : 100 000 Ve výkresu byly provedeny tyto změny: – upřesňuje se vymezení biocenter a biokoridorů zejména u hranic se sousedními kraji – jsou provedeny dílčí úpravy v průběhu biokoridorů a ve vymezení biocenter na základě prověření podrobnější dokumentací – byl doplněn zákres upřesněných migračních koridorů – mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí – doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístníB.8. ho významu 1 : 100 000 Ve výkresu byly provedeny tyto změny: – byly graficky zobrazeny koridory platných návrhů DI a TI – byla provedena změna v grafickém zobrazení kódů jednotlivých staveb při zachování jejich významu. Současně byly v souladu s požadavkem zprávy o uplatňování odstraněny duplicity v označení VPS (dvojí označení pro jednu stavbu), které vzniklo v důsledku potřeby samostatného označení staveb Strana 112 (celkem 136)


– – – – – – – – – –

–

převzatých z VÚC a staveb nových z řešení prvních ZÚR OK. Toto dvojí označení již po první aktualizaci ZÚR OK ztrácí svůj původní význam byly upraveny trasy u vybraných koridorů dopravní (na základě podrobné dokumentace a ÚP) a technické infrastruktury (nové stavby) doplňují se nové koridory pro modernizaci a rekonstrukce stávajících železničních tratí mění se vymezení koridorů pro skupinový vodovod propojující vodní zdroje Zvole, Leština a Lukavice s městy Mohelnice a Litovel ruší se veřejně prospěšné stavby již realizované (popř. části staveb) upřesňuje se vymezení biocenter a biokoridorů, zejména u hranic se sousedními kraji jsou provedeny dílčí úpravy v průběhu biokoridorů a ve vymezení biocenter na základě územních plánů upřesňuje se vymezení plochy pro poldr Splav mění se název poldru Teplice na Skalička (Teplice) vymezuje se nová plocha pro soustavu poldrů ve Velkých Losinách mění se hranice vojenského újezdu Libavá, mění se hranice Olomouckého kraje u vojenského újezdu Libavá a Březina. S tímto souvisí i změna ve vymezení hranic dotčených obcí doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK

B.9.

Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií, nebo je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1 : 200 000 Výkres byl zrušen. B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000 Výkres není dotčen akt. č.2a ZÚR OK změnami. D.1. Koordinační výkres 1 : 50 000 Ve výkresu jsou vzájemně koordinovány jevy vyjadřující stabilizovaný stav (převzatý z ÚAP OK), akceptované návrhy z platných ZÚR OK, nové záměry vyplývající z řešení akt. č.2a ZÚR OK a aktuální limity využití území (převzaté z ÚAP OK). Ve výkresu byla provedena po dohodě s pořizovatelem redukce poskytnutých vybraných jevů, tak že jsou zobrazeny pouze jevy >5ha. Pro vybrané jevy významné pro rozhodování v území, byly jevy <5ha převedeny na bodové značky (jde zejména o sesuvná území, důlní vlivy, ložiska nerostných surovin, zvláště chráněné části přírody). Doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK a administrativní uspořádání akceptuje změnu ve vymezení hranic vojenského újezdu Libavá, změnu hranice Olomouckého kraje a tímto související i změnu ve vymezení hranic dotčených obcí. D.2. Širší vztahy 1 : 500 000 Ve výkresu jsou provedeny pouze změny ve vybraných jevech uplatňujících se v řešení návazností na sousední kraje. D.3.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělské pozemky a pozemky určené k plnění funkce lesa Strana 113 (celkem 136)


1 : 100 000 Výkres schematickou formou sděluje základní informace o situování změn v území, prováděných v rámci aktualizace ZÚR OK ve vztahu k třídám ochrany půdy a pozemkům určeným k plnění funkce lesa. Doplňuje se zákres hranice řešeného území v akt. č. 2b ZÚR OK



XIV. KVALIFIKOVANÝ ODHAD ZÁBORU PŮDNÍHO FONDU ÚVOD Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších změn, stanovuje v příloze č. 4 části II. provést kvalifikovaný odhad záboru půdního fondu pro plochy a koridory republikového a nadmístního významu, který je součástí odůvodnění návrhu ZÚR OK. Grafická příloha není vyhláškou vyžadována, nicméně je doložena v měř. hlavního výkresu, tedy 1: 100 000. Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu je proveden se zohledněním zákona ČNR č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. a Metodického pokynu OOLP MŽP ČR č. j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu dále Metodického doporučení MMR a MŽP ČR k vyhodnocování záborů ZPF v územních plánech, Věstník MŽP, 09/2011. Míra zohlednění uvedených právních předpisů a doporučení je úměrná vyhodnocované dokumentaci, kterou je aktualizace č.2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, jejíž grafická část má vypovídací schopnost odpovídající stanovenému měřítku 1:100 000. Pro kvalifikovaný odhad záboru půdního fondu byly kromě výše uvedených právních předpisů a doporučení dále použity tyto podklady: – Územně analytické podklady Olomouckého kraje Akt.č.3 - údaje o zemědělské půdě (zejména ZP I. a II. třídy ochrany, lesní pozemky v členění dle kategorizace lesů) – jako výchozí pro vyhodnocení byly použity měněné a nově navrhované jevy z výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1:100 000. Způsob a podrobnost zpracování Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení aktualizace č. 2a na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa obsahuje textovou část (je součástí této kapitoly), tabulkovou část (v průběhu zprávy a v závěru kapitoly) a grafickou část v měřítku1 : 100 000 - výkres č. D3. Předmětem kvalifikovaného odhadu záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) jsou pouze záměry navrhované v akt.č. 2a ZÚR OK, tj. plochy a koridory republikového a nadmístního významu. Plochy a koridory jsou členěny dle účelu na : – koridory pro silniční dopravu – koridory pro železniční dopravu – plochy pro stavby protipovodňové ochrany území – plochy významné pro umístění aktivit – plochy pro energetiku Plochy a koridory pro územní systém ekologické stability (ÚSES) a plochy a koridory územních rezerv nejsou hodnoceny. Plošné a liniové záměry, které vzhledem k své velikosti a použitému měřítku výkresu D.3. byly zobrazitelné, jsou vyhodnoceny: Strana 115 (celkem 136)


– z hlediska záboru zemědělské půdy, se zaměřením na kvalifikovaný odhad rozsahu zabírané půdy I.a II. třídy ochrany (Metodický pokyn OOLP MŽP ČR č. j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu) – z hlediska záboru pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), se zaměřením na kvalifikovaný odhad rozsahu zabíraných ploch PUPFL v členění dle kategorizaci lesů (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích) na lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení Plochy nespadající do výše uvedených posuzovaných ploch byly zařazeny mezi tzv. plochy ostatní (plochy zemědělské II., IV a V. třídy ochrany, plochy nezemědělské a ostatní) V tabulce „Přehled záborů zemědělské a lesní půdy“ vložené v této kapitole je proveden kvalifikovaný odhad záboru půdy pouze pro záměry, pro které je jednoznačně vymezen příslušný koridor či jednoznačně stanovena plocha v rámci řešení aktualizace č. 2a ZÚR OK a záměry, které se plošně v řešení významněji uplatňují (nejsou zařazeny např. koridory pro podzemní vedení TI, koridory pro vzdušná vedení VN a VVN). Metoda provedení kvalifikovaného odhadu. – byla změřena celková plocha posuzovaných koridorů (uvedeno ve sl. 3) – na základě druhu stavby, pro kterou jsou koridory vymezeny, jsou stanoveny % jaké budou stavby pravděpodobně zaujímat v rámci vymezeného koridoru (sl.5) – procenta plošného zastoupení staveb v koridoru jsou stanovena rozdílně dle druhu stavby, pro kterou je koridor vymezen. U komunikací se např. chápe tzv. střední (průměrná) šířka potřebná pro provedení stavby zohledňující i související stavby a zemní práce jako mosty, náspy, zářezy, opěrné zdi, protihlukové stěny, odvodnění, apod. Pro stavby technologických zařízení souvisejících s provozem liniové stavby se již ve sl. 3 neuvádí koridor ale konkrétní plocha odhadnutá z podrobné dokumentace, popř. z územního plánu a je vyhodnocena ze 100%. Obdobně bylo postupováno i u ploch významných pro umístění aktivit nadmístního , popř. republikového významu a ploch pro poldry. – jako výchozí hodnoty pro stanovení % uvedeného ve sl. 5 byly použity tyto hodnoty: o stavby dálničních úseků - 46-48m o stavby silnic I.tř. (4pruh) – 43-45m o stavby silnic I.tř. (2pruh) – 26-28m o stavby silnic II. a III. tř. – 18-20m o stavby železnic – koridorová trať dvoukolejná – 24-26m o stavby železnic – jednokolejná trať - 18-20m Výši procenta podstatně ovlivňuje stanovená střední šířka koridoru (viz . kap.A.4.1.6. a A.4.2.7.) – následně je ve sl. 6-16 uveden odhad rozsahu zabíraných jednotlivých druhů pozemků v příslušné ploše či koridoru v členění I. a II. tř. ochrany zemědělských pozemků a u PUPFL v členění na lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení Strana 116 (celkem 136)


Zábor půdy se aktualizací č. 2a ZÚR OK doplňuje o některé dílčí zábory pro dopravu silniční (především pro zpřesnění polohy koridoru) a o dílčí nové zábory pro železniční dopravu. Ve většině případů se u silniční dopravy jedná jen o dílčí posun či zpřesnění navržených tras silnic, kdy změna a vyčíslení rozdílů záboru půdy je v měřítku zpracování ZÚR nepostižitelné, nebo obtížně vyčíslitelné. Případně se jedná o rekonstrukce stávajících silnic (s lokálním rozšířením vozovky o např. krajnice, úpravy oblouků, apod.), kde se zábor zemědělských pozemků nepředpokládá vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu, který se v měřítku zpracování 1: 100 000 rovněž nedá vyčíslit. Přehled záborů zemědělské a lesní půdy je uveden v přiložené tabulce:



Účel vymezení plochy/koridoru

Pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělská půda I. a II. třídy ochrany Kód Plocha / koridor plochy / Lesy zvláštního Lesy hospodářské Lesy ochranné I.třída II.třída koridourčení ru ve Celková Předpokl. %z Předpokl. Předpokl. Předpokl. Předpokl. Předpokl. Výměra Výměra Výměra Výměra Výměra výkresu výměra zábor v celkové zábor v zábor v zábor v zábor v zábor v v ha v ha v ha v ha v ha D.3. v ha ha výměry ha ha ha ha ha

Plochy ostatní z celkové výměry v ha

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

Koridor pro stavbu silniční dopravy

D1

419,0

21,9

5,2

165,4

8,6

0,0

0,0

0,0

0,0

19,0

1,0

0,0

0,0

234,6


D3

57,1

5,3

9,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

19,8

1,9

35,8

3,4

1,4


D5

1015,3

62,2

6,1

13,7

0,8

0,0

0,0

25,5

1,6

36,1

2,2

629,0

38,5

310,9


D6

77,5

3,5

4,5

3,6

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

3,7

0,2

21,7

1,0

48,5


D7

185,6

11,0

5,9

64,3

3,8

0,0

0,0

1,6

0,1

2,4

0,1

12,9

0,8

104,5


D08

67,3

2,2

3,2

7,1

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,8

0,1

58,5


D010

322,2

12,6

3,9

4,5

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

27,7

1,1

217,7

8,5

72,2


D10

357,2

13,4

3,8

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

80,7

3,0

213,4

8,0

63,0


D018

272,1

17,2

6,3

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

117,5

7,4

119,4

7,5

35,1


D18

130,3

5,1

3,9

0,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

22,8

0,9

11,9

0,5

94,6


D019

192,7

18,5

9,6

11,5

1,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

114,6

11,0

66,6


D021

177,3

15,1

8,5

5,2

0,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

93,0

7,9

79,1


D24

107,0

4,5

4,2

1,3

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

24,5

1,0

80,2


D27

143,7

5,9

4,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

25,8

1,1

12,4

0,5

105,5


D28

175,4

11,1

6,4

11,9

0,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,4

0,1

162,1


D31

238,0

10,8

4,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

200,0

9,0

4,0

0,2

34,0


D033

74,2

3,2

4,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,9

0,2

69,3


D35

117,9

4,7

4,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

105,2

4,2

12,6

0,5

0,0


D37

216,7

12,3

5,7

57,6

3,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

38,5

2,2

120,6


D038

80,5

3,4

4,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

30,6

1,3

30,0

1,3

19,8


D44

204,7

9,8

4,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

66,7

3,2

84,4

4,1

53,6


D55

15,6

0,4

2,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,8

0,0

0,0

0,0

10,6

0,3

4,2






1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16


D56

26,3

0,7

2,8

7,2

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

13,5

0,4

5,6


D57

25,8

0,9

3,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

25,8

0,9

0,0


D58

31,1

1,3

4,2

6,8

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

17,0

0,7

7,3


D59

57,9

2,5

4,3

9,5

0,4

0,0

0,0

0,4

0,0

0,0

0,0

37,7

1,6

10,3


D60

207,3

7,2

3,5

32,3

1,1

5,1

0,2

0,0

0,0

27,2

0,9

49,1

1,7

93,5


D61

266,2

14,2

5,3

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

104,1

5,6

53,8

2,9

108,2

Koridor pro stavbu silniční dopravy Plochy pro silniční dopravu celkem Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy

D62

10,0

0,5

5,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,0

281,6

21,6

0,2

1,7

43,2

105,6

D47

45,8

7,6

16,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,9

0,8

40,9

D63

30,0

6,1

20,3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

12,9

2,6

9,7

2,0

7,4

D64

80,9

9,8

12,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,1

69,1

8,3

10,9

D65

262,7

43,5

16,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

133,7

22,2

79,1

13,1

50,0

D66

624,2

102,3

16,4

63,1

10,3

15,2

2,5

65,3

10,7

82,1

13,5

170,5

27,9

227,9

D67

851,9

141,7

16,6

39,6

6,6

0,0

0,0

0,2

0,0

210,7

35,1

253,1

42,1

348,3

D68

206,8

34,2

16,5

0,3

0,1

0,0

0,0

13,5

2,2

14,3

2,4

130,7

21,6

48,0

D69

274,8

45,6

16,6

1,8

0,3

0,0

0,0

4,2

0,7

7,5

1,2

177,2

29,4

84,2

D70

846,0

140,7

16,6

152,8

25,4

5,7

1,0

48,9

8,1

23,7

3,9

263,1

43,8

351,8




1

Koridor pro stavbu železniční dopravy Koridor pro stavbu železniční dopravy



2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

D71

178,8

29,8

16,7

23,1

3,8

0,0

0,0

22,7

3,8

0,0

0,0

68,3

11,4

64,7

D74

303,2

50,6

16,7

18,3

3,1

0,0

0,0

11,5

1,9

34,2

5,7

147,8

24,7

91,4

Plochy pro železniční dopravu celkem

612

49,6

3,4

27,5

86,7

225,1

koridor pro stavby protipovodňové ochrany území

V11

38,6

38,6

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

25,7

25,7

0,0

0,0

12,8

plochy pro stavby protipovodňové ochrany území

V15

57,7

57,7

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

11,5

11,5

0,0

0,0

15,0

15,0

31,2

plochy pro stavby protipovodňové ochrany území celkem strategická plocha pro aktivity republikového a nadmístního významu - Olomouc strategická plocha pro aktivity republikového a nadmístního významu - Zábřeh strategická plocha pro aktivity republikového a nadmístního významu - Prostějov významná rozvojová plocha pro sport a rekreaci nadm. významu Plochy významné pro umístění aktivit celkem

96,3

0,0

0,0

11,5

25,7

15,0

POlomouc

117,3

117,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

114,2

114,2

0,0

0,0

3,1

PZábřeh

90,4

90,4

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5

0,5

87,1

87,1

2,8

PProstějov

100,3

100,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

100,3

100,3

0,0

0,0

0,0

S

31,1

31,1

100,0

10,0

10,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

21,1

339,2

10,0

0,0

0,0

215,0

87,1






2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

plocha pro zařízení energetiky

E02

1,3

1,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,3


E04

0,5

0,5

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5


E06

1,2

1,2

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,2

1,2

0,0

0,0

0,0


E18

1,4

1,4

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,4

1,4

0,0

0,0

0,0


E23

0,5

0,5

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5


E24

0,5

0,5

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,5

0,5

0,0


E6

0,3

0,3

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,3

0,3

0,0

1

5,7

Plochy pro energetiku celkem Plochy a koridory celkem

9418,3

1334,8

0,0 712,1

81,2

0,0 26,1

3,6

0,0 206,2

40,7

2,6 1653,9

373,2

0,8 3367,9

433,6

3452,1

Pozn. případná potřeba zjištění situování jednotlivých záměrů v obcích je zřejmá a zjistitelná z výkresu D.3. a tab. vložené v kap. A.7. odst.85 Sl. 6, 8, 10, 12 a 14 uvádějí výměry jednotlivých druhů pozemků v koridoru SL. 7, 9, 11, 13 a 15 uvádějí kvalifikovaný odhad jednotlivých druhů pozemků pro jednotlivé stavby (záměry)



Komentář a doplňující poznámky k provedenému kvalifikovanému odhadu záboru půdy Silniční doprava Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru ve doru výkresu D.3.

D1

rychlostní silnice R35

D3

I/35 Podolí, mimoúrovňová křižovatka se sil.I/44

D5

sil. I/44 výstavba nového tahu vč. tunelového úseku Loučná nad Desnou - Postřelmov

D6

I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, napojení na II/450 I/44 Mikulovice- Jeseník, výstavba nového tahu

D7

D08

II/369 Branná – Ostružná, přeložka II/444 Mohelnice – Stavenice, přeložka

D010 II/446 Libina, přeložka D10

D018

D18

Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B), napojení R 55 II/150 Domaželice – Křtomil, Horní Újezd, přeložka s obchvaty sídel

Poznámka Koridory pro silniční dopravu nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích, důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a potřeba koordinovat návaznosti na Pardubický kraj nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k upřesnění vymezení plochy pro mimoúrovňové křížení komunikací na základě podrobné dokumentace nejedná se o nový zábor ZPF, dochází pouze k lokálnímu posunutí části koridoru a místnímu rozšíření (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná), důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a nutnost koordinace možného průběhu přeložky sil. I/44 s návrhem protipovodňových opatření na území Velkých Losin (V15). nejedná se o nový zábor půdy v plném rozsahu, ale dochází zde k menšímu rozšíření koridoru pro zajištění přechodného napojení na silnice II tř. po dobu budování tunelové části. Podkladem pro upřesnění byla podrobná dokumentace a ÚP. nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích, důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru a jeho podstatné zkrácení o cca 2000m . Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. Akt. č.2a dochází ke zmenšení rozsahu záboru. u této stavby jde z části o nový zábor (dochází k převodu z územní rezervy do návrhu). Část koridoru na území obce Úsov již hodnocen a zde dochází ke zmenšení záboru půdy a korekci průběhu části koridoru. Na území obce Medlov jde o nový zábor půdy. Upřesnění trasy je provedeno dle ÚP a podrobné dokumentace. Cílem bylo zvýšení odstupu trasy přeložky silnice od ploch bydlení koridor pro tuto stavbu, která již byla z hlediska záboru půdy hodnocena dochází k posunutí do vzdálenější polohy od obce Libina a současně i k prodloužení koridoru o cca 700m. nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k upřesnění vymezení plochy koridoru v prostoru napojení sil. I/55 na D1 a posunutí části koridoru pro D1 (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokuStrana 122 (celkem 136)


Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru ve doru výkresu D.3.

D019

D021

D24

D27

D28

D31

D033

D35

D37

D038 D44

Poznámka

mentacích. Současně se řešením upřesňuje návaznost na koridory navržené v ZÚR ZK. R 48, Bělotín – Palačov, rozší- nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost ření na normové parametry záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. Současně úprava koridoru sleduje návaznosti na ZÚR MSK. sil. I/35, Valašské Meziříčí nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost Lešná - Palačov, novostavba záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpravčetně všech souvisejících cování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesstaveb a objektů nění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. Současně úprava koridoru sleduje návaznosti na ZÚR MSK a ZK. II/434 Kralice n. H. - Hrubčice, nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost přeložka záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. II/448 Olomouc, severní spoj, nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost přeložka záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. Převážná část koridoru se nachází v zastavěném území. I/46 Horní Loděnice, obchvat nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. Prostějov severo-západní nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí větší části koridoru do obchvat polohy vzdálenější od zastavěného území (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) . Část koridoru vede zastavěným územím. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. II/444, Šternberk, jihozápadní nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k rozšíření části koridoru (velikost obchvat, přeložka záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná) - v daném měřítku zpracování de facto na stejných pozemcích. Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP. II/435 Charváty – Kožušanynejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost Tážaly, přeložka záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná). Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP a zvětšení odstupu přeložky budoucí silnice od ploch bydlení. I/46 Olomouc, východní tannejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí a rozšíření části koridogenta – Šternberk, přeložka. ru (předpokládaná velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně Úprava s doplněním křižovatek stejná). Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření tech(MÚK) I/46 Týneček - Šternnických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP berk včetně souvisejících staveb a objektů II/150 obchvat Ohrozim nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí části koridoru (velikost záboru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná). Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP II/447, Pňovice, přeložky nejedná se o nový zábor půdy, dochází pouze k posunutí koridoru (velikost záboStrana 123 (celkem 136)



D55 D56

Poznámka

ru ZPF pro vlastní komunikaci bude přibližně stejná). Důvodem úpravy koridoru je jeho zpřesnění na základě prověření technických možností řešení v podrobnějších dokumentacích a ÚP sil. II/369, Kopřivná, Hanušovi- nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy. Převážná část ce úprav se nachází v zastavěném území. sil. II/369, Kopřivná nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy.

D58

sil. II/369, Bohdíkov

nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy. Převážná část úprav se nachází v zastavěném území. nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy.

D59

sil. II/369, Ruda n.M.

nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy.

sil. II/369, Ruda n.M., Bohutín, Olšany sil. II/449, Litovel, Červenka

nový zábor půdy pro úpravy lokálního významu na silnici II.třídy. Rozšířením koridoru se vytváří předpoklady pro řešení kolize s ÚSES a železnicí. nový zábor půdy pro přeložku sil. II.tř.. Lokální rozšíření koridoru je navrženo z důvodu nutnosti zajistit reálnou koordinaci přeložky a návrhem PPO, ochranou přírody, zast. územím. V této lokalitě již byl částečně vyhodnocován již zábor půdy pro PPO a dopravní přeložky. nový zábor půdy pro řešení přeložky sil. I/45 přecházející do řešeného území z MSK. Vzhledem k předpokládanému průběhu trasy přeložky lze důvodně předpokládat, že na území OK se již bude stabilizovat ve stávající trase silnice I/45.

D57

D60

sil. II/369, Bohdíkov

D61 sil. I/45, Moravský Beroun D62

Železniční doprava Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru ve doru výkresu D.2.

D47

D63

D64

D65

D66

Poznámka

Koridory pro železniční dopravu modernizace žel. tratě 300 rozšíření již platného koridoru je vyvoláno nutností koordinovat ZUR OK se v parametrech koridorové tratě ZÚR JMK. Zvýšení záboru ZPF se oproti platnému návrhu nepředpokládá. vyhodnocovat zábor půdy pro budoucí elektrizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Údaje v tab. záboru je nutné brát jako velmi hrubý odhad a železniční trať č.303, Kojetín – lze je považovat spíše za maximalistické. Případný zábor pro trakční stožáry, Kroměříž – Hulín – Valašské napájecí stanice, měnírny, spínací stanice apod. jsou lokální (bodové) jevy obtížMeziříčí – elektrizace trati ně umístitelné do konkrétních věrohodných a i vyčíslitelných poloh. Uvedené údaje o záboru je nutné tedy brát jako pouze hrubě informativní. žel.trať 270, Rokytnice, Císa- nový zábor půdy pro železniční nadjezd je odhadnut z podrobné dokumentace. řov, „Dluhonický přesmyk“Záměr je vymezen v akt. č.2a ZÚR na základě požadavku MD. stavba železničního nadjezdu vyhodnocovat zábor půdy pro tzv. revitalizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Revitalizace obsahuje souhrn opatření na dráze související se železniční trať č.275, Olomouc zvýšením traťové rychlosti, zvýšením kapacity trati a zlepšení prostorové prů– Senice n.H. – revitalizace chodnosti. Odhad záboru lze považovat za maximalistický a lze se důvodně dotrati mnívat, že bude převážně realizován v současných drážních pozemcích. Až na základě zpracování podrobné dokumentace bude možné v rámci zpracování ÚP konkrétněji vyčíslit a lokalizovat reálný zábor půdy. vyhodnocovat zábor půdy pro tzv. revitalizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Revitalizace obsahuje souhrn opatření na dráze související se železniční trať č.310 Olomouc zvýšením traťové rychlosti, zvýšením kapacity trati a zlepšení prostorové prů– Opava - revitalizace trati chodnosti. Odhad záboru lze považovat za maximalistický a lze se důvodně domnívat, že bude převážně realizován v současných drážních pozemcích. Až na základě zpracování podrobné dokumentace bude možné v rámci zpracování ÚP Strana 124 (celkem 136)



Poznámka konkrétněji vyčíslit a lokalizovat reálný zábor půdy.

D67

D68

D69

D70

D71

D74

vyhodnocovat zábor půdy pro budoucí elektrizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Údaje v tab. záboru je nutné brát jako velmi hrubý odhad a železniční trať č.290, Olomouc lze je považovat spíše za maximalistické. Případný zábor pro trakční stožáry, – Uničov - Šumperk – elektrinapájecí stanice, měnírny, spínací stanice apod. jsou lokální (bodové) jevy obtížzace trati ně umístitelné do konkrétních věrohodných a i vyčíslitelných poloh. Uvedené údaje o záboru je nutné tedy brát jako pouze hrubě informativní. vyhodnocovat zábor půdy pro budoucí elektrizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Údaje v tab. záboru je nutné brát jako velmi hrubý odhad a železniční trať č.291, Zábřeh - lze je považovat spíše za maximalistické. Případný zábor pro trakční stožáry, napájecí stanice, měnírny, spínací stanice apod. jsou lokální (bodové) jevy obtížŠumperk- elektrizace ně umístitelné do konkrétních věrohodných a i vyčíslitelných poloh. Uvedené údaje o záboru je nutné tedy brát jako pouze hrubě informativní. vyhodnocovat zábor půdy pro tzv. revitalizaci železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové. Revitalizace obsahuje souhrn opatření na dráze související se železniční trať č.293, Šumperk zvýšením traťové rychlosti, zvýšením kapacity trati a zlepšení prostorové prů– Kouty nad Desnou- revitalichodnosti. Odhad záboru lze považovat za maximalistický a lze se důvodně dozace trati mnívat, že bude převážně realizován v současných drážních pozemcích. Až na základě zpracování podrobné dokumentace bude možné v rámci zpracování ÚP konkrétněji vyčíslit a lokalizovat reálný zábor půdy. vyhodnocovat zábor půdy pro tzv. zkapacitnění železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové stejně jako u revitalizace trati. Zkapacitnění obsahuje souhrn železniční trať č.292, Bludov – opatření na dráze související se vlastním provozem na trati a dobudováním zabezpečovacích zařízení. Odhad záboru lze považovat za maximalistický a lze se Hanušovice – Jeseník – zkadůvodně domnívat, že bude převážně realizován v současných drážních pozempacitnění trati cích. Až na základě zpracování podrobné dokumentace bude možné v rámci zpracování ÚP konkrétněji vyčíslit a lokalizovat reálný zábor půdy. vyhodnocovat zábor půdy pro tzv. zkapacitnění železniční tratě je velmi diskutabilní a problémové stejně jako u revitalizace trati. Zkapacitnění obsahuje souhrn železniční trať č.025, Hanušo- opatření na dráze související se vlastním provozem na trati a dobudováním zavice – Lichkov – zkapacitnění bezpečovacích zařízení. Odhad záboru lze považovat za maximalistický a lze se trati důvodně domnívat, že bude převážně realizován v současných drážních pozemcích. Až na základě zpracování podrobné dokumentace bude možné v rámci zpracování ÚP konkrétněji vyčíslit a lokalizovat reálný zábor půdy. modernizace žel. tratě 280, lze pouze odhadovat min. nároky na zábor v rámci vymezeného koridoru. UvedeHranice – Horní Lideč – hrani- ný zábor považovat za maximalistický , který bude možné upřesnit až na základě ce ČR zpracování podrobné dokumentace.

Protipovodňová opatření Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru ve doru výkresu D.2.

V11 V15

Poznámka

plochy pro stavby protipovodňové ochrany území Stavba propojovacího odtozábor půdy pro propojovací kanál je zapracován na základě požadavku města kového kanálu vodních toků Prostějov. Cílem záměru je snížit účinky povodní na zastavěné území. Hloučela a Romže Stavby související se souzábor půdy pro suché nádrže na vodním toku Desná je v tab. vyčíslen představou suchých nádrží běžně jako 100% vymezené plochy. Je ovšem nutno brát na zřetel, že skuVelké Losiny tečně zabraná půda bude pouze pod hrázemi poldrů. U ploch ostatních Strana 125 (celkem 136)



Poznámka v rozsahu max. zátopy půjde jen o změnu kultury bez vynětí ze ZPF. Skutečný zábor půdy lze vyčíslit až na základě stabilizace návrhu v rámci podrobné dokumentace, jejímž cílem bude i provedení koordinace s přeložkou silnice I/44 v koridoru D5.

Plochy významné pro situování aktivit republikového a nadmístního významu Účel vymezení plochy / koridoru

Plocha pro umístění aktivit republikového, popř. mezinárodního významu (strategicka plocha)


Kód plochy / koridoru ve Poznámka výkresu D.2. Plochy významné pro umístění aktivit návrh strategické plochy je lokalizován v návaznosti na mimoúrovňovou křižovatku silnic R35 a R46. Plocha je dobře dopravně dostupná a doprava nebude zatěžovat stávající obytnou zástavbu. Část plochy je již vymezena v územních plánech Olomouce a Hněvotína. V ploše se předpokládá uspokojení zájmů pouze významných investorů, kteří zde budou chtít umístit aktivity nadmístního, popř. republikového, nebo i mezinárodního významu (chápe se zejména aktivity v oblasti výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspěP-Olomouc lých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu), které z důvodu zejména plošných nároků nebude možné umístit v jiných částech vymezených rozvojových oblastí. Tyto strategické plochy nebude přípustné členit na malé plochy pro drobné podnikatelské aktivity místního významu. Cílem je zamezit degradaci těchto strategických ploch nadmístního významu. Přesný rozsah plochy upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území. Podrobněji viz odůvodnění k bodu 42. návrh strategické plochy je lokalizován do území stávající průmyslové zóny, která je vklíněna mezi zastavěné území a navrhovanou komunikaci I/44, je výhodně dopravně dostupná; doprava nebude zatěžovat stávající obytnou zástavbu. Nejedná se o zástavbu do volné krajiny, ale komunikace I/44 tvoří limit rozvoje města, logickou hranici města. Část plochy, způsob a rozsah využití plochy je již uveden v ÚP Zábřeh. Plocha byla ověřena územní studii, na základě které byl upřesněn rozsah celkového záboru. V záboru zemědělské půdy převažuje orná půda I. a II. třídy ochrany. Studie ve svých bilancích zahrnuje i plochu územní rezervy, V ploše se předpokládá uspokojení zájmů pouze významných investorů, kteří zde budou chtít umístit aktivity nadmístního, popř. republikového, nebo P-Zábřeh i mezinárodního významu (chápe se zejména aktivity v oblasti výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu), které z důvodu zejména plošných nároků nebude možné umístit v jiných částech vymezených rozvojových oblastí. Tyto strategické plochy nebude přípustné členit na malé plochy pro drobné podnikatelské aktivity místního významu. Cílem je zamezit degradaci těchto strategických ploch nadmístního významu. Přesný rozsah plochy upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území. Podrobněji viz odůvodnění k bodu 42.



Účel vymezení plochy / koridoru


Kód plochy / koridoru ve Poznámka výkresu D.2.

P-Prostějov

Významná rozvojová plocha pro sport a rekreaci nadm. významu

S

návrh strategické plochy logicky vyplňuje volnou plochu nacházející se mezi areálem Ministerstva obrany, stávajícími plochami výroby a rychlostní silnicí R46. Plocha je vhodně napojitelná na dopravní obsluhu, aniž by zatěžovala plochy bydlení. Příznivá je konfigurace terénu s dobrou návazností na technickou infrastrukturu. Nejedná se o zástavbu do volné krajiny, plocha navazuje na zastavěné území a nezhoršuje obdělávání zemědělské půdy. Způsob a rozsah využití plochy bude upřesněn v ÚP Prostějov. V ploše se předpokládá uspokojení zájmů pouze významných investorů, kteří zde budou chtít umístit aktivity nadmístního, popř. republikového, nebo i mezinárodního významu (chápe se zejména aktivity v oblasti výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu), které z důvodu zejména plošných nároků nebude možné umístit v jiných částech vymezených rozvojových oblastí. Tyto strategické plochy nebude přípustné členit na malé plochy pro drobné podnikatelské aktivity místního významu. Cílem je zamezit degradaci těchto strategických ploch nadmístního významu. Přesný rozsah plochy upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území. Podrobněji viz odůvodnění k bodu 42. Územní studie : „Aktualizace US se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch na území OK – plochy pro golf z hlediska ZPF“ posoudila celkem 7 lokalit pro umístění golfových hřišť. Lokalita Golf Park Jeseník z hlediska vlivu na zábor ZPF je vyhodnocena jako lokalita s min. vlivy na ZPF, vzhledem k tomu, že se celá nachází na nezemědělské půdě (současné využití - ostatní plocha, PUPFL-cca 1/3 plochy, náletová zeleň, lokalita nemá charakter zemědělské půdy). Návrh rozšíření golfového hřiště navazuje na stávající 9-ti jamkové hřiště. Návrh na rozšíření na 18-ti jamkové golfové hříště využívá zejména plochy s náletovou zelení a pozemky bývalého vojenského prostoru. Pozemky jsou ve vlastnictví města Jeseník. Návrh rekreačního využití plochy je v souladu se stanovenými prioritami stanovenými ZÚR OK v kap. A.1. odst.4 a v kap. A.3. odst. 13.

Energetika Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru ve doru výkresu D.2.

E02

E04

E06 E18

Transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV Transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun Transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV Prosenice - rozšíření elektrické stanice Prosenice

Poznámka Plochy pro energetiku je zapracováno upřesnění polohy platného záměru na základě ÚP, na okraji zastavěného území. zapracováno upřesnění polohy platného záměru na základě ÚP, včetně řešení připojeni na přenosovou soustavu zapracováno upřesnění polohy platného záměru na základě ÚP, včetně řešení připojeni na přenosovou soustavu návrh na rozšíření rozvodny na přenosové soustavě VVN 400kV , provozně souvisí s požadavkem vyplývajícím z PÚR ČR na zdvojení stávajícího vedení Strana 127 (celkem 136)



E23

E24 E6

Transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko-Rozstání Transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice včetně napájecího vedení 110 kV Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 - 4 pole

Poznámka VVN400kV které vyvolává potřebu rozšíření stávající rozvodny v Prosenicích. Rozvodna se rozšiřuje východním směrem a je zábor půdy je vyčíslen na základě zpracované podrobné dokumentace. upřesnění polohy transformační stanice vyplývá z požadavku na zajištění koordinace záměrů se ZÚR JMK. Poloha byla upřesněna na základě ÚP. zapracováno upřesnění polohy platného záměru na základě ÚP, včetně řešení připojeni na přenosovou soustavu zapracováno rozšíření stávající rozvodny na základě požadavku oprávněného investora a zprávy o uplatnění ZÚR OK.

Ostatní plochy a koridory

Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru doru

V9/VO4

protipovodňová opatření Technická infrastruktura

E, V

Poznámka Plochy a koridory ostatní Poldr Splav již byl hodnocen v platných ZÚR OK. Akt. 2a dochází na základě zpracování Územní studie VP5 suchá nádrž Splav a rozhodnutí o výběru nejvhodnější varianty (profil 2) ke snížení požadovaného rozsahu a ke snížení záboru zde převážně PUPFL o cca 2/3. Aktualizace č. 2a navrhuje další koridory pro liniová vedení technické infrastruktury : • V1-Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a • V2-Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel • V10-Propojení vodovodních řadu Bělkovice – Lašťany-Dolany • V12-zásobování pitnou vodou Potštátska • V13-zásobování pitnou vodou Potštátska • V14-zásobování pitnou vodou Potštátska • E8-Vedení 110kV Šternberk - Moravský Beroun • E14-Plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“ – PÚR ĆR : P9 • E15-VTL plynovod Žulová – Javorník – Bílá Voda • E18-Vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice • E20-Přeložky vedení 110 kV Hodolany-Červenka, HodolanyDluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice • E21-Vedení 110 kV Prostějov - Konice • E22-Vedení 110 kV Vyškov - Prostějov • E25-Vedení 400 kV Prosenice - Otrokovice • E26-Dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice - Nošovice • E27-Přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice - Světlá • E07-Vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice U staveb vodovodu a plynovodu se bude jednat pouze o dočasný zábor ZPF v průběhu výstavby, u vzdušného vedení VVN se bude jednat pouze o minimalizaci záborů pouze pro stožáry vysokého napětí. U dvojitých vedení půjde o Strana 128 (celkem 136)


Kód plochy / Účel vymezení plochy / korikoridoru doru

území významné pro situování protipovodňových staveb

rozvojové oblasti a osy – území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu

Poznámka souběžná vedení se stávajícím vzdušným vedením, popř. o zdvojení vedení na stejných sloupech. Akt. 2a ZÚR OK upřesňují vymezení ploch významných pro situování protipovodňových opatření.Vzhledem k zobrazovacímu měřítku závazné grafické části ZÚR (1:100 000) není možné vymezovat všechny drobné plochy poldrů, úseků navrhovaných hrází, rozlivné plochy, apod. Tato opatření jsou nezobrazitelná a jejích nadmístní význam je mnohdy diskutabilní. V těchto plochách je žádoucí přednostně v rámci zpracování podrobných dokumentací vymezit konkrétní lokality pro situování protipovodňových staveb a opatření, jako podklad pro zapracování do ÚP. Plochy budou průběžně zapracovávány do ÚP na základě podrobných dokumentací, které budou zpracovávané v rámci aktualizací plánů dílčích povodí. Aktualizace č. 2a ZÚR OK s ohledem na PÚR ČR, strategické regionální plánování OK a na základě dalšího prověření upravuje rozsah rozvojových oblastí, do kterých by měla být přednostně směrována koncentrace ekonomických aktivit. V souladu s § 36 zák. č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn jsou v těchto rozvojových oblastech vymezeny strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu. Tyto jsou samostatně vyhodnoceny z hlediska záboru. Kromě uvedených strategických ploch budou v rozvojových osách a oblastech situovány další aktivity s významem lokálním popř. i nadmístním. Hlavním cílem je umožnit při respektování republikových priorit územního plánování v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území a uspokojovat požadavky na změny v území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Situování těchto dalších aktivit již bude prováděno v rámci zpracování ÚP, ve kterých se již s ohledem na měřítko a podrobnost zpracování ÚP může vhodněji reagovat na konkrétní požadavky na změny v území (ÚP může takto reagovat z podrobné znalosti území i na velkou diferenciaci specifických funkcí s ohledem na naprosto rozdílné dopady do území - od těžké výroby, přes výrobu lehkou, logistiku, ke call centrům apod.; v důsledku to v praxi může znamenat omezení zbytečného proinvestování veřejných prostředků na infrastrukturu k lokalitám, které vzhledem k tomu, že nevyhovují potřebným požadavkům, zůstávají nevyužity). Rozhodování o změnách v území pro uvedené účely se bude provádět a prověřovat v koordinaci s OSR KÚOK v součinnosti s MŽP, orgánem ochrany ZPF, v souladu s bodem 7.3.2.- 4, 7.4., 7.5. a 7.6. Aktualizace č. 2a.

Pokud kraj - města i obce mají mít zabezpečenou možnost rozvoje a mají být dodrženy základní urbanistické hodnoty rozvoje sídel, musí zákonitě vzhledem k charakteru území Olomouckého kraje (hustá síť měst a obcí uprostřed úrodných půd a naopak kvalitní krajinné celky na svažitých územích s méně kvalitními půdami) a přirozenému vymezení rozvojových oblastí kolem větších měst (města se historicky rozvíjí v nivách větších řek, tedy uprostřed nejúrodnějších půd - viz výkr. č. D3, který je součástí akt. 2a se zakreslením půd I. a II. tř. ochrany) docházet, i při snaze respektovat priority ochrany ZPF, k nezbytným záborům půd vyšší bonity.



XV. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ROZVOJE ÚZEMÍ STÁTU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Akt.č.2a nad rámec platných ZÚR OK vymezuje záměry týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v PÚR ČR: – řešit problematiku vodního díla Skalička (Teplice), která je současně vedena jako suchá nádrž, a to na základě požadavku oprávněného investora Povodí Moravy, s.p. Brno.;



XVI. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE - VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č.2a - SROVNÁVACÍ TEXT Ve srovnávacím textu jsou vložené, popř. měněné části textu vyznačeny podtržením a části textu rušené jsou vyznačeny přeškrtnutím. Obdobným způsobem jsou vyznačeny měněné texty ve vložených tabulkách.



XVI. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Pokud se po aktualizaci č. 2a ZÚR OK používá zkrácené označení výkresů, pak se tímto označením chápe: B.1. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000 B.2. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických oblastí 1 : 200 000 B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000 B.4. Schéma koncepce vodního hospodářství 1 : 200 000 B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energií a plynem (cílový stav) 1: 200 000 B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 B.7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000 B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 B.11 Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000 (není předmětem aktualizace č.2a ) D.1. Koordinační výkres 1 : 50 000 D.2. Širší vztahy 1 : 500 000 D.3. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělské pozemky a pozemky určené k plnění funkce lesa 1 : 100 000

Zkratka AGN BPEJ

Význam zkratky Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách evropského významu Bonitované půdně ekologické jednotky

CR ČEPS ČBÚ ČD ČOV D-O-L DO DP EIA EU EVL HDP CHKO CHKOJE CHKOLP CHLÚ CHOPAV JMK

Cestovní ruch Akciová společnost provozující ze zákona přenosovou soustavu Český báňský úřad České dráhy Čistírna odpadních vod Průplavní spojení D-O-L (Dunaj – Odra – Labe) Dotčený orgán Dobývací prostory Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropská unie Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Chráněná krajinná oblast Chráněná krajinná oblast Jeseníky Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj



Zkratka KHS KKO KP KPP KPZ KÚOK LAPV LF LH LO LZ MD MMR MO MPO MPR MPZ MSK MÚK MV MVE MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NKP NP NPP NPR NR NRBC NRBK OK OP OB OBÚ OOP OS ORP OSR OZE

Význam zkratky Krajská hygienická stanice Kulturní krajinná oblast Kulturní památka Kultura a památková péče Krajinná památková zóna Krajský úřad Olomouckého kraje Plochy (lokality) vhodné pro akumulaci povrchových vod Lesní fond Lesní hospodářství Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany Ministerstvo průmyslu a obchodu Městská památková rezervace Městská památková zóna Moravskoslezský kraj Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo vnitra Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství ČR Maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí Program ochrany přírody v evropském kontextu Národní kulturní památka Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální územní systém ekologické stability Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Olomoucký kraj Ochranné pásmo Rozvojová oblast (dle PÚR ČR) Obvodní báňský úřad Opatření obecné povahy Rozvojová osa Obec s rozšířenou působností Odbor strategického rozvoje Obnovitelné zdroje energie Strana 133 (celkem 136)


Zkratka PD PHO PHP PK PO POP

Význam zkratky Projektová dokumentace Pásmo hygienické ochrany Plán hlavních povodí Pardubický kraj Ptačí oblasti Plán oblastí povodí

POPD

Plány otvírky, přípravy a dobývání Pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky Památková zóna Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rekreační krajinný celek Rozvojová oblast Radioreléové trasy Regulační stanice Ředitelství silnic a dálnic Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí Vedení středotlakého plynovodu Analýza silných a slabých stránek, příležitostí, hrozeb Transevropské multimodální dopravní sítě Technická infrastruktura Evropská dopravní síť Tranzitní automobilová doprava Územně analytické podklady Oddělení územního plánu a stavebního řádu Územně plánovací činnost Územně plánovací dokumentace Územní plán Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj území Územní studie Územní systém ekologické stability Územně technické jednotky Veřejně prospěšné opatření ke snižování ohrožení území povodněmi

POÚ PP PR PRÚOK PRVKOK PUPFL PÚR ČR PZ RBC RBK RKC RO RR RS ŘSaD SEA STL SWOT TEN TI TINA TNAD ÚAP ÚPaSŘ ÚPČ ÚPD ÚP ÚPO ÚPP URÚ ÚS ÚSES ÚTJ VO



Zkratka VDJ VE, VTE VN VPO VPR VPS VPZ VRT VTL VÚ VÚC VVN VVP VVTL ZCHÚ ZLK, ZK ZOK ZPF ZSJ ZÚJ ZÚR ŽP

Význam zkratky Vodojem Větrné elektrárny Vedení vysokého napětí (energetika) Veřejně prospěšné opatření Vesnická památková rezervace Veřejně prospěšná stavba Vesnická památková zóna koridor vysokorychlostní dopravy Vysokotlaký plynovod Vojenský újezd Velký územní celek Vedení velmi vysokého napětí Vojenský výcvikový prostor Velmi vysokotlaký plynovod Zvláště chráněná území Zlínský kraj Zastupitelstvo Olomouckého kraje Zemědělský půdní fond Základní sídelní jednotka Základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Životní prostředí

GRAFICKÁ ČÁST (ODŮVODNĚNÍ) ozn. D.1. D.2. D.3.

název výkresu

počet listů (map.sekcí) Koordinační výkres 1 : 50 000 24 Širší vztahy 1 : 500 000 1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení 1 na zemědělské pozemky a pozemky určené k plnění funkce lesa 1 : 100 000

Odůvodnění obsahuje: Textovou část, která má xx stran textu. Grafickou část, která se skládá z 3 výkresů.



XVII. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE – VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č.2A - SROVNÁVACÍ TEXT


Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – aktualizace č.2a

Právní stav po aktualizaci č.1 s vyznačením částí měněných aktualizací č.2a A.1.

A.2.

A.3. A.4.

A.5. A.6. A.7.

A.8.

A.9.

A.10.

A.11.

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, včetně zohlednění priorit stanovených v politice územního rozvojeStanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy) Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu.; Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv, u ploch územních rezerv stanovení využití, které má být prověřenoZpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv; Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje.; Stanovení cílových charakteristik krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování, nebo dosažení.Vymezení cílových charakteristik krajiny; Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; Stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní strukturyStanovení požadavků nadmístního významu na koordinací územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury; Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studiíVymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií. podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti; Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, včetně stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a lhůty pro vydání regulačního plánu z podnětuVymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování a o změnách jejich využití, a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost

1

3

12 28

33 57 62

64

72

79

81


A.121. Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 91 pro plochu, nebo koridor vymezený podle kap. A.10.Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu, nebo koridor vymezený podle písmene k) a l), vyhl. č. 500/2006 Sb. A.12. Stanovení kompenzačních opatření A.13. Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části.

1

vyhl.č 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn

2

81 81 82


A.1.

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, VČETNĚ ZOHLEDNĚNÍ PRIORIT STANOVENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJESTANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

1. Priority územního plánování na území Olomouckého kraje se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s charakterem území kraje jsou v ZÚR OK zohledněny republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v dokumentech Politika územního rozvoje ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR a v rozvojových dokumentech pořízených Olomouckým krajem; 2. ZÚR OK vymezují tyto cíle a souběžně navrhují podmínky pro hledání řešení k jejich naplnění: 2.1. stanovit koncepci rozvoje území se zaměřením zejména na: 2.1.1. urbanistickou koncepci (vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí a stanovení podmínek pro provádění změn v území); 2.1.2. koncepci rozvoje technické a dopravní infrastruktury; 2.1.3. koncepci ochrany přírodních zdrojů; 2.1.4. koncepci systému ekologické stability, při respektování přírodních a kulturních hodnot v území; 2.2. konkretizovat ochranu veřejných zájmů v území; 2.3. promítnout do řešení území strategické cíle vyplývající zejména z Politiky územního rozvoje ČR, Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a dalších rozvojových dokumentů včetně dokumentů přijatých EU; 3. Priority v oblasti soudržnosti společenství obyvatel: 3.1. udržení soudržnosti v území je posilováno v ZÚR OK zejména: 3.1.1. vytvořením podmínek pro rozvoj a udržení pracovních míst vymezením rozvojových oblastí, rozvojových os a zejména vymezením specifických oblastí, ve kterých je již narušen udržitelný rozvoj právě v oblasti sociální soudržnosti obyvatel a hospodářského rozvoje území (se sociálně ekonomickými problémy); 3.1.2. zajištění dopravní obsluhy sídel, prostupnosti území a zajištění napojení na technickou infrastrukturu, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy s cílem podpory zaměstnanosti a využití místních podmínek území zejména v oblasti lázeňství, rekreace, zpracování dřeva a ekologického zemědělství;; 3.2. pro územní plány obcí se v oblasti posílení sociální soudržnosti v území stanovuje zejména: 3.2.1. zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje; 3.2.2. vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území; 3.2.3. plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na

3


základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního plánování); 3.2.4. věnovat maximální pozornost lokalizaci území se zvýšenou mírou nezaměstnanosti a negativních sociálně ekonomických jevů (sociálně vyloučených lokalit) , zejména velkých sídlišť, která vytvářejí ohrožení soudržnosti společenství obyvatel území. Tato území navrhovat k řešení v rámci systému regionálního, komunitního a jiných forem podpory (např. programů regenerace sídlišť); 3.2.5. v oblasti venkova vytvářet podmínky, pro řešení rozvoje bydlení a poskytování služeb (zdravotních, kulturních, sociálních, rekreačních, lázeňských); 3.2.6. vytvářet podmínky k zajištění ochrany civilizačních a kulturních hodnot v území; 3.2.7. vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území, obyvatelstva a civilizačních hodnot před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zvýšit funkčnosti a akceschopnost složek integrovaného záchranného systému jako nástroje ke snížení dopadů nepříznivých účinků mimořádných událostí na obyvatelstvo; 3.2.8. v oblasti ochrany obyvatel a obrany státu dále prohloubit systém varování obyvatelstva, stanovit podmínky pro zóny havarijního plánování a situování těchto zón; 3.2.4.3.2.9. akceptovat další relevantní podmínky stanovené v kap. A.8.; 3.3. respektovat stávající a navržené dopravní tahy umožňující zajištění územních vazeb s Polskou republikou a sousedními kraji; 4. Priority v oblasti hospodářského rozvoje: 4.1. změnami v území vytvářet podmínky pro posílení hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy; 4.2. spoluvytváření předpokladů pro řešení podmínek zaměstnanosti obyvatel v Olomouckém kraji vnímat jako jeden z hlavních úkolů změn v území. Vytvářet územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti obyvatel, především posílením nabídky ploch pro podnikání a s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí (zejména ve specifických oblastech rozlišovat jejich charakter); 4.3. vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a podporovat restrukturalizaci ekonomiky opírající se zejména o využití komparativních výhod území; 4.4. navrženou koncepcí územního rozvoje vytvořit podmínky k omezení, nebo alespoň k minimalizaci negativních dopadů na zaměstnanost Olomouckého kraje; 4.5. zrušen 4.5. ZÚR OK k zabezpečení hospodářského rozvoje vymezují: 4.5.1. podmínky pro umístění významných průmyslových zón posílením nabídky pracovních míst; 4.5.2. podmínky pro posílení hospodářského rozvoje specifických oblastí, rozvojových oblastí a rozvojových os; 4.5.3. koridory nadmístního významu na úseku dopravní a technické infrastruktury pro zajištění dobré obslužnosti všech částí území kraje; 4.5.4. podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu;

4


4.5.5.

podmínky pro přípravu a využití místních zdrojů nerostných surovin k zabezpečení zejména vnitřních a celorepublikových potřeb území; 4.6. vzhledem k velkému rozsahu chráněných částí území z hlediska ochrany přírody v oblasti rozvoje zemědělské výroby a lesního hospodářství, podporovat mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční (zejména rekreační a ekologické) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu o využití ploch pro rozvoj rekreace; 4.7. pro územní plány obcí se v oblasti hospodářského rozvoje stanovuje zejména: 4.7.1. vymezit plochy pro umístění podnikatelských aktivit, zohlednit při tom: 4.7.1.1. význam a polohu obce v rámci vymezených rozvojových os a oblastí; 4.7.1.2. návaznosti na vymezený nadřazený systém dopravní a technické infrastruktury; 4.7.1.3. stanovené zásady pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území; 4.7.1.3.4.7.1.4. možnosti opětovného polyfunkčního využití opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields) 4.7.2. vymezit koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v souladu se ZÚR OK a upřesnit jejich polohu při zohlednění environmentálních limitů území; 4.7.3. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro lázeňství a různé formy cestovního ruchu; 4.7.2.4.7.4. akceptovat další relevantní podmínky stanovené v kap. A.8.; 5. Priority v oblasti ochrany životního prostředí: 5.1. chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; 5.2. při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální možné míře respektovat vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO; 5.3. zrušen 5.3. ZÚR OK k zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí vymezují: 5.3.1. podmínky pro účinnou ochranu životního prostředí a šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů (půda a nerostné suroviny); 5.3.2. podmínky pro ochranu a regeneraci cenných části krajiny; ochranu přírodních a kulturních hodnot v kulturních krajinných oblastech (dále v textu KKO); 5.3.3. prvky ÚSES nadmístního významu; 5.3.4. zásady pro ochranu krajinného rázu; 5.3.5. zrušen; 5.3.6. zásady k ochraně životního prostředí v ÚP obcí; 5.4. pro ÚP obcí se v oblasti ochrany životního prostředí stanovují zejména tyto priority a zásady pro provádění změnzměny v území: 5.4.1. priority v oblasti ochrany ovzduší: 5.4.1.1. vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů ploch s koncentrovanou výrobní činností na plochy bydlení; 5.4.1.2. v lokalitách, ve kterých nedochází ke střetu zájmů (chápe se, že umístěním nedojde ke střetu např. s chráněnými částmi přírody, zejména CHKO, MZCHÚ, přírodními parky, oblastmi NATURA 2000 a nadregionálními a regionálními skladebnými prvky ÚSES a ochranou krajinného rázu, ZPF I. a II. tř. ochrany), podporovat využívání větrné a vodní energie a netradičních zdrojů energie 5


(např. biomasa, sluneční energie, tepelná čerpadla aj.), a to zejména v oblastech se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší; 5.4.1.3. podporovat rozšíření plynofikace, budování skupinových VTL, případně i STL plynovodů pro více obcí; 5.4.1.4. zrušen 5.4.1.5. nenavrhovat plochy pro umísťování nových zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší v CHKO, MZCHÚ a přírodních parcích, evropských významných lokalitách, ptačích oblastech a v oblastech se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší, v těchto oblastech připouštět rozšíření (navýšení výkonu či výroby) stávajících velkých zdrojů znečišťování ovzduší jen za podmínky zachování či snížení současných povolených emisí (pro které je oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlášena) pro tyto zdroje; 5.4.1.5. nenavrhovat plochy pro umísťování nových vyjmenovaných zdrojů s vyšším emisním zatížením v CHKO, MZCHÚ a přírodních parcích, evropských významných lokalitách, ptačích oblastech a v oblastech se zhoršenou koncentrací škodlivin v ovzduší (zejména Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko, Lipnicko a Hranicko). V těchto oblastech připouštět rozšíření (navýšení výkonu či výroby) stávajících zdrojů s vyšším emisním zatížením jen za podmínky zachování či snížení současných povolených emisí (pro které je oblast, kde dochází k překračování imisních limitů vyhlášena) pro tyto zdroje; 5.4.1.6. podporovat, kde je to technologicky možné a ekonomicky výhodné, centrální vytápění; 5.4.1.7. dokončit dostavbu významných dopravních tahů republikového významu pro příznivější rozložení dopravní zátěže na stávajících tazích, upřesnit vymezení koridorů pro přeložení vysoce zatížených silničních tahů mimo zastavěná a zastavitelná území obcí jako opatření pro snížení rizika překračování koncentrace přízemního ozónu a oxidů dusíku a omezení emisí mobilních zdrojů znečisťování ovzduší. Podporovat rekonstrukce železničních tratí, jako významné alternativy pro snížení množství přepravovaných osob a nákladů po komunikacích; 5.4.1.8. podporovat provádění pozemkových úprav směřujících k ochraně půdy proti větrné erozi; 5.4.1.9. neumisťovat plochy obytné zástavby a plochy pro zařízení s vyššími nároky na hygienu prostředí (zejména zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a zdravotní služby) do bezprostřední blízkosti velmi silně dopravně zatížených komunikací a koridorů dopravní infrastruktury, zejména pro dopravní stavby mezinárodního, republikového a nadmístního významu vymezených ZÚR OK; 5.4.1.8.5.4.1.10. podporovat rozvoj cyklistické dopravy; 5.4.2. Prioritypriority v oblasti ochrany vod: 5.4.2.1. podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami; 5.4.2.2. za prioritní na úseku odkanalizování a čištění odpadních vod považovat zajištění potřebné kapacity a účinnosti čištění ČOV, 6


5.4.2.3.

5.4.2.4.

5.4.2.5.

5.4.2.6.

5.4.2.7.

5.4.2.8.

5.4.2.9.

z nichž jsou vyčištěné vody vypouštěny do vodních toků s kvalitou lososových vod, nebo se nacházejí v CHOPAV, v území Ramzovského nasunutí, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů; postupně odkanalizovat a zajistit výstavbu komunálních ČOV u obcí s počtem obyvatel nad 2000 1 000 tak, aby byly naplněny požadavky platné legislativy; nepovolovat souvislou zástavbu rodinných domů v území, ve kterém není zajištěná veřejná kanalizace včetně ČOV a veřejný vodovod;při návrhu ploch pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě z rodinných domků vyžadovat v místech, která nejsou napojena na obecní nebo městskou ČOV, čištění splaškových vod v malé domovní čistírně. Výjimečně řešit odvádění odpadních vod do jímek s jejich následným odvozem na ČOV, a to pouze u rozvolněné zástavby ve velkých vzdálenostech od nejbližší ČOV; nepovolovat zavážení ramen vodních toků. Prověřit vhodnost a případně zajistit možnost znovu napojení ramen na vodní tok zejména u řek Moravy a Bečvy. V místech, kde je vhodná koncepční revitalizace, obnovovat tůně a mokřady a vytvářet podmínky pro rozšiřování lužních lesů a trvalých travních porostů podél vodotečí. Navrhovat a podporovat revitalizace vodních toků za účelem zvyšování biologické rozmanitosti krajiny, zlepšování podmínek pro samočištění vod, zvyšování aktuálních zásob vody ve vodních tocích, zvyšování zásob poříčních podzemních vod, obnovy přirozené dynamiky toků, obnovy migrační prostupnosti toků pro vodní organismy, tlumení velkých vod rozlivem v nivách vodních toků; těžbu nerostných surovin nepovažovat při jejich posuzování za prvotní nástroj k vytváření skladebných prvků ÚSES a k revitalizaci toků a vzniku mokřadů; případné využití těžbou dotčeného území řešit na základě podrobnější dokumentace zpracované dle platných právních předpisů a zajistit tak plnohodnotnou a ekostabilizační funkci území; z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody ve vodárenských rezervoárech vzniklých po těžbě štěrkopísků více podporovat jejich vodohospodářské využití; neplánovat výstavbu nových údolních nádrží jako protipovodňových opatření nad rámec stávajících koncepčních materiálů, upřednostňovat a podporovat zvýšení retenční schopnosti krajiny zejména v záplavovém území převedením orné půdy na trvalé travní porosty nebo jiným obdobným zvýšením ekologické stability území. Podporovat výstavbu suchých retenčních prostorů. Konkrétní záměry na realizaci musí být prověřeny a posouzeny dle platných právních předpisů (EIA) v příslušných správních řízeních; urychleně dokončit sanaci významných ekologických zátěží, zejména těch, které ohrožují zdroje hromadného zásobování, nebo se nacházejí v CHOPAV a ve zjištěných nadregionálně a regionálně významných akumulacích vod, jako např. v oblasti tzv. Ramzovského nasunutí. Důsledně trvat na postupné sanaci všech zjištěných a evidovaných ekologických zátěží; 7


5.4.2.10. návrh nových ploch pro umístění nových průmyslových podniků v CHOPAV a ve zjištěných nadregionálně a regionálně významných akumulacích vod, jako např. v oblasti tzv. Ramzovského nasunutí, povolovat pouze v případě, že nebude záměr zde lokalizovat činnosti spojené s přepravou a skladováním významných objemů nebezpečných látek (včetně odpadů) a přípravků (předpoklad přepravy nad 1000 t/rok, sklady nad 50 t); 5.4.2.11. v oblasti Ramzovského nasunutí regulovat úroveň znečištění podzemních a povrchových vod rozvíjejícím se turistickým ruchem zvláště v okolí Ramzovského sedla a Ostružné a významné investiční záměry individuálně posuzovat z hlediska ochrany a exploatace podzemních vod; 5.4.2.12. v rámci revitalizace krajiny navrhnout k zalesnění území k tomuto účelu vhodná (např. v lokalitách po ukončené těžbě) a ověřená podrobnou dokumentaci; 5.4.2.13. pro stávající a výhledové zdroje podzemní i povrchové vody uplatňovat preventivní ochranu a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost; 5.4.3. priorityPriority v oblasti ochrany půdy a zemědělství: 5.4.3.1. dbát na přiměřené využívání půdy pro jiné, než zemědělské účely, půdu chápat jako jednu ze základních prakticky neobnovitelných složek ŽPživotního prostředí, k záboru ZPF (a PUPFL) navrhovat pouze nezbytně nutné plochy, upřednostňovat návrhy na půdách horší kvality při respektování urbanistických principů a zásad; 5.4.3.2. podporovat ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a rovněž před negativními jevy způsobenými přívalovými srážkami; 5.4.3.3. postupně odstraňovat „staré ekologické zátěže“ tak, aby byla minimalizována až eliminována z nich plynoucí rizika a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných ploch; 5.4.3.4. prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství; 5.4.3.5. neperspektivním částem zemědělské půdy (velikostně omezených, vklíněných do zastavěného území či PUPFL, problematicky technicky obhospodařovatelných) navracet jejich ekologické funkce; 5.4.4. Priority priority v oblasti ochrany lesů: 5.4.4.1. průběžně zlepšovat druhovou i věkovou skladbu lesů a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu; podporovat mimoprodukční funkce lesa; 5.4.4.2. pokračovat v postupné druhové diverzifikaci dřevin v lesích všech kategorií a v průběžném zlepšování prostorové struktury lesů tak, aby směřovaly k přírodě blízkému stavu; 5.4.4.3. rozšiřovat na vybraných lokalitách rozlohy lužních lesů jako jedno z protierozních opatření a opatření pro zvýšení retenční schopnosti krajiny; 5.4.4.4. podporovat mimoprodukční funkce lesů; 5.4.5. Priority priority v oblasti nakládání s odpady: 5.4.5.1. nepodporovat neodůvodněné návrhy nových ploch pro skládky a spalovny nebezpečných odpadů;

8


5.4.5.2.

nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí, MZCHÚ, přírodních parcích; 5.4.5.3. přednostně využívat stávající síť zařízení pro využívání nebo odstraňování odpadů. Z nových zařízení podporovat zejména budování zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů včetně kalů z ČOV (kompostáren, bioplynových stanic apod.), zařízení pro třídění komunálních odpadů a zdrojů k energetickému využití odpadů, které budou umisťovány v lokalitách pro tento účel vhodných. Stávající zařízení intenzifikovat a modernizovat tak, aby plnila zákonné požadavky a zajistila při stávajícím trendu produkce odpadů dostatečnou kapacitu pro odstraňování odpadů; 5.4.5.3.5.4.5.4. podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné eliminace negativních dopadů na ŽP a zdraví lidu; 5.4.6. Priority priority v oblasti péče o krajinu: 5.4.6.1. rRespektovat nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu, podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny a omezování fragmentace krajiny; 5.4.6.2. respektovat návrh skladebných částí nadmístního ÚSES vymezených v ZÚR, upřesnit a stabilizovat jejich vymezení v rámci ÚP obcí a doplnit prvky lokálního ÚSES; 5.4.6.3. skladebné části ÚSES přednostně vymezovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů, vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiskách zejména stanovené dobývací prostory. Při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými částmi ÚSES akceptovat stávající charakter prvků ÚSES a jejich funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území. Vymezení skladebných částí ÚSES v území ložisek není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že funkce ÚSES budou využitím ložiska nerostů pouze dočasně omezeny a budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny (zohlednit důsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotopů pro potřebnou biodiverzitu a tvorbu ÚSES); 5.4.6.3. akceptovat stávající charakter ochrany prvků ÚSES, případně podpory jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě nerostných surovin, tak i při ukončování těžby a následné rekultivaci; posoudit důsledky pozitivního vývoje vzniku unikátních biotopů pro potřebnou biodiversitu a tvorbu ÚSES; 5.4.6.4. vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR OK a v navazujících územně plánovacích dokumentacích není taxativním důvodem 9


pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximální možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích "Povolení k hornické činnosti" a "Plán dobývání" navržena rekultivační opatření k zajištění či obnovení funkce skladebného prvku ÚSES dle pokynů příslušného orgánu ochrany přírody; 5.4.6.5. především při budování liniových staveb - komunikací vyššího řádu dbát na zajištění prostupnosti krajiny v souvislosti s migrací zvěřeomezovat v území srůstání sídel, jejichž důsledkem je omezení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a člověka. Při budování zejména významných dopravních tahů republikového významu (kapacitních komunikací, železnice) dbát na zajištění prostupnosti krajiny v souvislosti s migrací zvěře; 5.4.6.5.5.4.6.6. v územních plánech vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny; 5.4.7. priority Priority v oblasti nerostných surovin 5.4.7.1. ochrana ložisek nerostných surovin je veřejným zájmem. Respektovat nepřemístitelnost stávajících DP, CHLÚ, výhradních a významných ložisek nevyhrazeného nerostu a prognózních zdrojů i v jiných řízeních týkajících se území a jeho využití, a minimalizovat zatěžování takto chráněných ploch jinými zákonnými limity území. Vytvářet prostředí, které umožní využívání nerostných surovin v daném regionu při respektování udržitelného rozvoje území; respektovat nepřemístitelnost stávajících DP, CHLÚ, výhradních a významných ložisek nevyhrazeného nerostu a prognózních zdrojů a nezatěžovat takto chráněné plochy jinými zákonnými limity území; 5.4.7.2. preferovat hospodárné využití zásob ve využívaných výhradních ložiskách a ložiskách nevyhrazeného nerostu v souladu s platnými právními předpisy; 5.4.7.3. hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby požadované kvality suroviny a životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu na klíčové investiční záměry v rámci Olomouckého kraje v souladu s principy udržitelného rozvoje kraje; 5.4.7.4. územně respektovat těžbu nerostných surovin ve stanovených prostorách v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny. Těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady; 5.4.7.5. kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny v souladu s platnými právními předpisy; podle průběžně aktualizované Krajské surovinové politiky Olomouckého kraje, plnící funkci územně analytických podkladů; 10


5.4.7.6.

po ukončení těžby zabezpečit realizaci rekultivačních prací v souladu s charakterem daného území a v souladu s výrazem a měřítkem okolní krajiny; 5.4.7.7. zrušen; 5.4.7.8. trvale vyhodnocovat nerostný surovinový potenciál regionu a zajištění jeho ochrany.; 5.4.7.9. vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za ložiska postupně dotěžovaná, zachovat vyváženost počtu využívaných ložisek; 5.4.8. priority Priority v oblasti ochrany veřejného zdraví pro snížení vlivů hluku na venkovní chráněný prostor podporovat: 5.4.8.1. pro snížení vlivů hluku na venkovní chráněný prostor podporovat přemístění významných dopravních tahů zejména mimo plochy bydlení, občanského vybavení a rekreace. U navrhovaných dopravních koridorů řešit ochranu před nepříznivými účinky zejména hluku v rámci zpracování územních plánů a podrobné dokumentace komplexně tj. souběžně navrhovat protihluková opatření (stavby protihlukových bariér, valy, pásy izolační zeleně, aj.), popř. navrhovat vhodné funkční využití ploch navazujících na dopravní koridory (plochy pro umístění aktivit nenáročných na kvalitu prostředí z hlediska hlukové zátěže – např. sklady, objekty výrobního charakteru, které nezatěžují prostředí zvýšenou hladinou hluku aj.) při respektování urbanistických zásad a na základě projednání s dotčenými orgány); 5.4.8.2. podporovat rozvoj veřejné dopravy jako alternativy dopravy individuální; 5.4.8.2.5.4.8.3. na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, předcházet při řešení ÚP dalšímu zhoršování stavu. Zohlednit při tom požadavky stanovené v odst. 5.4.1., a další relevantní podmínky stanovené v kap. A.8.; 5.5. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje pro naplnění priorit v odstavci 3, 4, 5.1. až 5.4. vymezují tyto plochy a koridory nadmístního významu: 5.5.1. pro zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje to jsou: 5.5.1.1. plochy pro rozvoj podnikání v rámci vymezených rozvojových oblastí uvedené v odstavci 7.3.2. a 7.3.2.1. Lokalizace ploch je vymezena ve výkrese B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.1.2. rozvojové oblasti uvedené v odstavcích 6.1., 6.1.1., 6.2.1., 6.2.1.1., 6.2.2., 6.2.2.1., 6.2.3., 6.2.3.1., 6.2.4., 6.2.4.1., 6.2.6., 6.2.6.1. a rozvojové osy uvedené v odstavcích 8.1, 8.1.1. až 8.1. A (včetně vložených odstavců), 8.2., 8.2.1., 8.2.2., 8.3.2., 8.3.2.1., 8.3.3., 8.3.3.1., 8.3.4. a 8.3.4.1., které jsou graficky vymezené ve výkresu B. 1. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000; 5.5.1.3. specifické oblasti s nevyváženými podmínkami pro udržitelný rozvoj území dle odstavců 9. až 11. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresu B. 2. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických 11


oblastí 1 : 200 000. Pro tyto oblasti ZÚR OK stanovuje podmínky v odstavci 13. (včetně vložených odstavců); 5.5.1.4. 5.5.1.4. plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu uvedené v odstavcích 17. až 38. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresech B. 3. Koncepce dopravy 1 : 200 000, B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.1.5. plochy a koridory pro technickou infrastrukturu uvedené v odstavcích 48. až 66. (včetně vložených odstavců), 85., 86., 87., 89.4. až 89.11., které jsou graficky vymezené ve výkresech B. 3. Koncepce dopravy 1 : 200 000, B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 a B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.1.6. plochy a koridory, ve kterých se ukládá prověřit změny jejich využití územní studii jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití území vymezené v odstavci 94, které jsou graficky vymezené ve výkresu B. 9. Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií, nebo je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1 : 200 000; 5.5.2. pro zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí: 5.5.2.1. specifické oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin dle odstavců 15. a 15.1. (včetně vložených odstavců) a vymezené ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.2.2. plochy pro návrh prvků územního systému ekologické stability krajiny uvedené v odstavcích 71. až 72. (včetně vložených odstavců), které jsou graficky vymezené ve výkresech B. 7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.2.3. skupiny ložisek nerostných surovin (objekty) vymezené ve výkresu B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. Pro tyto objekty ZÚR OK stanovuje podmínky uvedené v odstavci 75. (včetně vložených odstavců); 5.5.2.4. kulturní krajinné oblasti vymezené v odstavci 77. (včetně vložených odstavců), a vyznačené ve výkresu B. 6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; 5.5.3. pro zabezpečení ochrany obyvatel a obrany státu: 5.5.3.1. plochy uvedené v odstavcích 92.7.1. (včetně vložených odstavců) a 92.7.2.(včetně vložených odstavců). Plochy a koridory ostatní neuvedené v odstavcích 6.1. a 6.2., 71 budou obce ve svých správních územích dále řešit a vymezovat při zpracovávání svých územních plánů při akceptaci a naplňování cílů a úkolů územního plánování postupem dle § 5 a násl. stavebního zákona. A.2.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM

12


PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OSY) 6.

Na území Olomouckého kraje respektovat tyto rozvojové oblasti: 6.1. rozvojovou oblast republikového významu OB8 Olomouc, vymezenou v Politice územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č.1 (dále v textu Politika územního rozvoje ČR), která je upřesněna ZÚR OK : – vymezením území hlavního centra části OB 8 Olomouc (seznam obcí): Bělkovice – Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, , Šternberk (pouze k.ú. Lhota u Šternberka, Šternberk), Štarnov, Horka nad Moravou, Liboš, Štěpánov, Slatinice; – vymezením území vedlejšího centra Přerov (ozn. OB8/1) (seznam obcí): Bochoř, Brodek u Přerova, Kokory, Přerov (bez k.ú. Penčice a Penčičky), Rokytnice; – vymezením území vedlejšího centra Prostějov (ozn. OB8/2) (seznam obcí): Bedihošť, Držovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Prostějov, Smržice; 6.1.1. úkoly pro územní plánování v rozvojové oblasti republikového významu OB 8 Olomouc: 6.1.1.1. podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi jednotlivými centry oblasti OB8 Olomouc; 6.1.1.2. optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu; 6.1.1.3. minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu); 6.1.1.4. koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS); 6.1.1.5. z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými; 6.1.1.6. koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody; 6.1.1.7. v území hlavního centra části OB8 Olomouc: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - obchvat a homogenizaci rychlostní silnice R35 kolem Olomouce; - silnici I/46 Olomouc-Šternberk; - homogenizaci R46; - stavbu silnice R55 Přerov-Velký Týnec; - přeložky silnic II. tř. - II/448, II/449, II/435, II/444, II/448, II/150, - revitalizaci a modernizaci železničních tratí č.275 a 301 ; - elektrizaci železničních tratí č. 310 a 290;

13


- přeložky vedení VVN 110kV v úsecích Šternberk - Moravský Beroun, Hodolany - Červenka, Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice; - stavbu transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV; - stavbu transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV; - vedení VVN 400kV Krasíkov-Prosenice; - připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc, včetně vodojemu - připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc b) řešit územní souvislosti: - s modernizaci železničního uzlu Olomouc; - se situováním strategické plochy Olomouc; - s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení DO-L; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.1.1.8. v území vedlejšího centra Přerov (OB8/1) : a) zpřesnit a chránit koridory pro: - průchod dálnice D 1 a silnice R 55; - přeložky silnic II. tř. - II/150, II/436, II/434, II/436, II/150, II/434; - stavbu železničního nadjezdu tzv. Dluhonického přesmyku na trati č.270; - modernizaci železniční tratě č.300, včetně modernizace uzlu Přerov a odbočení na Otrokovice; b) řešit územní souvislosti: - návrhu na lokalizaci terminálu nákladní dopravy ; - se situováním strategické plochy Přerov; - s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT) ; - s ochranou územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L včetně přístavu; - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); 14


c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.1.1.9. v území vedlejšího centra Prostějov (OB8/2) : a) zpřesnit a chránit koridory pro: - homogenizaci silnice R 46; - přeložky silnic II. tř. - II/449, II/367, II/434; - modernizaci a rekonstrukci železniční tratě č. 301 - připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc; - zdvojení el. vedení 110kV v úsecích Prostějov – Konice, Vyškov – Prostějov; - stavbu transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV; - stavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“; - stavbu plynovodu přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov) - přeložku částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá) - stavbu propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže); b) řešit územní souvislosti: - situování strategické plochy Prostějov; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.2. rozvojové oblasti vymezené ZÚR OK: 6.2.1. rozvojová oblast nadmístního významu RO 1 Šumperk-Zábřeh; 6.2.1.1. vymezení (seznam obcí): Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh, Zvole, Petrov nad Desnou, Rapotín, Vikýřovice; 6.2.1.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - přeložky rychlostní silnice R35; - nové úseky silnice I/44; - přeložky silnice I/11; - modernizaci a rekonstrukci železničních tratí č. 291 a 293;

15


- napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; - el.vedení 400 kV Krasíkov – Horní Životice; - VTL plynovod Zvole – Zábřeh; - stavbu transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV); b) řešit územní souvislosti: - situování strategické plochy Zábřeh; - s ochranou územní rezervy vodovodního přivaděče Hanušovice – Litovel; - se situováním transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu v Zábřehu); e) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.2.2. rozvojová oblast nadmístního významu RO 2 Jeseník (Mikulovice); 6.2.2.1. vymezení (seznam obcí): Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník (pouze k.ú. Jeseník), Písečná (pouze k.ú. Písečná u Jeseníka), Mikulovice (bez k.ú. Široký Brod); 6.2.2.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - přeložky komunikace I/44; - zkapacitnění železniční tratě č. 292 b) řešit územní souvislosti: - s rozšířením rozvodny v České Vsi; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou oblast CHKO Jeseníky a kulturní krajinná oblast KKO5; e) zabývat se možnými důsledky prohloubení integrace regionu s Polskem; f) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do 16


podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.3. Vymezení rozvojových oblastí Olomouckého kraje je znázorněno ve výkr. č. B. 1. 7. Pro využití území v rozvojových oblastech se stanovuje: 7.1. na rozvojové oblasti nahlížet jako na území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území. Současně zde minimalizovat negativní dopady v oblasti životního prostředí; 7.2. v rozvojové oblasti republikového významu OB8 Olomouc, v rozsahu upřesněném dle odst. 6.1., která tvoří hlavní pól rozvoje území kraje, respektovat vymezené strategické rozvojové plochy republikového a nadmístního významu; 7.3. koncentrovat ekonomické aktivity dle velikosti a nároků na změny v území a veřejnou infrastrukturu : 7.3.1. vymezením strategických ploch pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále v textu strategické plochy) dle výkresu B.6., které jsou určeny zejména pro oblast výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu. Přípustnou součástí ploch mohou být veřejná, technická a dopravní infrastruktura, včetně letiště, skladovací plochy, komerční zařízení apod.. Nepřípustnou součástí ploch jsou zejména takové záměry, které by mohly ohrozit jejich převažující strategické využití. Rozsah strategických ploch a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území: 7.3.1.1. strategická plocha Přerov (v území vedlejšího centra Přerov OB8/1) v blízkosti sjezdu dálnice D1 a silnice II/434 ; (vymezení a řešení územních souvislostí je předmětem aktualizace č.2b ZÚR OK); 7.3.1.2. strategická plocha Olomouc (v území hlavního centra části OB8 ) v blízkosti křižovatky silnic R35 a R46; 7.3.1.3. strategická plocha Prostějov (v území vedlejšího centra Prostějov OB 8/2) v blízkosti silnice R 46 a letiště; 7.3.1.4. strategická plocha Zábřeh (v rozvojové oblasti nadmístního významu RO 1 Šumperk – Zábřeh), v blízkosti přeložky silnice I/44 v Zábřehu; 7.3.2. vymezením ostatních ploch pro aktivity nadmístního významu v procesu pořizování územních plánů měst a obcí se souhlasem nadřízeného orgánu územního plánování; v případě významnějších rozvojových záměrů s velkými nároky na dopravní infrastrukturu vymezovat plochy výrobních a nevýrobních areálů s velkým počtem pracovních míst a tím mobilitu pracovních sil zejména do území s přednostním umístěním aktivit republikového, nebo nadmístního významu vyznačených v rozvojových oblastech a rozvojových osách dle výkresu B.1; 7.3.3. zatížení území optimalizovat s ohledem na místní podmínky konkrétní lokality, funkce obcí v sídelní struktuře a s ohledem na širší vazby, především z hlediska dopravního napojení a pohybu za prací; 7.3.4. do specifických oblastí vymezených dle čl. A. 3 odst. 11. mimo území rozvojových oblastí: 17


7.3.4.1. 7.3.4.2.

koncentrovat zejména malé a střední podnikání; vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství; 7.3.4.3. vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj s přednostním využitím místních komparativních výhod, zejména v oblasti ekologického zemědělství a zpracování dřeva; 7.3.4.4. podporovat rozvoj tradičních řemesel; 7.4. zvýšenou pozornost a podporu věnovat využití a rekonverzi bývalých a stávajících nevyužitých výrobních areálů tzv. „brownfields“; 7.5. vytvářet podmínky pro lokalizaci zastavitelných ploch pro malé a střední podniky v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích, zejména vysoké nezaměstnanosti; 7.6. v rozvojových oblastech při řešení umístění nových podnikatelských aktivit nadmístního významu v územních plánech a při rozhodování je provádění změn podmíněno těmito kroky investorů: 7.6.1. poskytnutí průkazu, že záměr nelze realizovat v obdobných lokalitách s nižší třídou ochrany a menším rozsahem vlivů na životní prostředí, s nižšími nároky na veřejnou infrastrukturu, při respektování urbanistických principů a zásad (při hodnocení nejsou zanedbatelná ani vlastnická práva); 7.6.2. přednostně budou nové záměry umísťovány do stávajících proluk v návaznosti na zastavěná území obcí s akceptací min. vzdálenosti nezbytné k zajištění požadavků na kvalitní prostředí, při zohlednění urbanistických principů a zásad; 7.6.3. při rozhodování o umístění nového záměru v území zohledňovat i možnost lokalizace v nevyužitých plochách výroby a skladů (brownfields). 7.6.4. zohlednit Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje 8. Na území Olomouckého kraje respektovat vymezení těchto rozvojových os: 8.1. upřesnění rozvojové osy OS10 (Katowice-) hranice Polsko / ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR / Slovensko (Bratislava), vymezené v Politice územního rozvoje ČR; 8.1.1. na území Olomouckého kraje prochází rozvojová osa OS10 územím ORP Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc a Prostějov; 8.1.2. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bělotín, Olšovec, Polom, Střítež nad Ludinou, Černotín, Hranice, Hrabůvka, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Milenov, Milotice nad Bečvou, Špičky, Dolní Újezd, Daskabát, Bohuslávky, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Velký Újezd, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Dobrochov, Hradčany Kobeřice, Ondratice, Otaslavice, Určice, Vranovice - Kelčice, Želeč; 8.1.3. úkoly pro územní plánování obcí: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - výstavbu dálnice D1 v úseku Říkovice - Lipník nad Bečvou); - přestavbu rychlostní silnice R48 v úseku Bělotín – hranice OLK (dále Český Těšín) na standardní parametry rychlostních komunikací; - výstavba silnice I/35 (Valašské Meziříčí - Lešná - Palačov) v úseku Hustopeče nad Bečvou - hranice OLK; 18


- návrh homogenizace silnice R 46; - modernizaci železniční tratě č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace; - modernizaci koridorové tratě č. 270 ; - modernizace žel. tratě č.280, Hranice – Horní Lideč – hranice ČR); - dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice – Nošovice; - zdvojení el. vedení VVN 110kV Vyškov – Prostějov; - stavbu transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího vedení 110 kV); - výstavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“; - vodovodní řady k zlepšení zásobování pitnou vodou severní části ORP Hranice - Potštátsko; b) řešit územní souvislosti: - s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT) ; - s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení DO-L; - s ochranou koridoru územní rezervy pro vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích; - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu; d) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; e) pro budoucí exploataci nerostných surovin za problematickou se považuje kulturní krajinná oblast KKO 1 a specifická oblast zvláštního účelu, významná pro obranu státu; f) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 8.2. Upřesnění rozvojové osy OS 11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR / Rakousko, vymezené v Politice územního rozvoje ČR; 8.2.1. na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Lipník nad Bečvou a Přerov; 8.2.2. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Buk, Dobrčice, Horní Moštěnice, Osek nad Bečvou, Prosenice, Přestavlky, Radvanice, Říkovice, Stará Ves, Veselíčko, Věžky, Vlkoš; 19


8.2.3.

úkoly pro územní plánování obcí: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - dálnici D1 Říkovice - Lipník nad Bečvou; - přeložku silnice II.tř. II/436 Vlkoš – Bochoř, - modernizaci koridorové tratě č. 270 ; - modernizace železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové tratě; - plynovod přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“; - el. vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice, přestavba vedení na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Prosenice; - el. vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice, přestavba vedení na dvojité; - el. vedení 400 kV Nošovice – Prosenice, přestavba vedení na dvojité; b) řešit územní souvislosti: - s ochranou koridoru územní rezervy průplavní spojení D-OL; - s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT), včetně kolejových spojek VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu. d) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; e) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 8.3. Upřesnění rozvojové osy OS 8 Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc - Přerov; 8.3.1. na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde se napojuje na koridor OS11; 8.3.2. základem rozvojové osy je stávající vedení II. a III. tranzitního železničního koridoru, plánované ucelení a dostavba rychlostní silnice R35 v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu; 8.3.3. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín; Červenka, Dubčany, Cholina, Haňovice, Lišnice, Litovel (bez k.ú. Savín a Nová Ves u Litovle), Mohelnice, Náklo, Uničov; 8.3.4. úkoly pro územní plánování obcí: 20


a) zpřesnit a chránit koridory pro: - novou komunikaci R35, Mohelnice – hranice OLK; - přeložku silnice I/35 (Mohelnice) Podolí; - úpravy profilu silnice R35 (homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek); - výstavbu nových úseků silnice I/44; - přeložky sil. II.tř. - II/449, II/444, - revitalizaci železniční tratě č. 275; - elektrizaci železniční tratě č. 290; - napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; - VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice b) řešit územní souvislosti: - s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení DO-L; - s ochranou koridoru územní rezervy vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany; - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik zejména : • stavba severního obtokového koryta Litovle; • západního a severního ohrazování Litovle; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 8.4. ZÚR OK doplňují vymezení rozvojových os vyplývajících z řešení Politiky územního rozvoje ČR o: 8.4.1. rozvojovou osu nadmístního významu OR 4 Kojetín 8.4.1.1. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Kojetín (bez k.ú. Kovalovice u Kojetína), Křenovice, Mořice, Nezamyslice, Němčice nad Hanou,Stříbrnice, Tištín, Vitčice, Vrchoslavice; 8.4.1.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) zpřesnit a chránit koridory pro: - přeložku sil II/367; - elektrizaci železniční tratě č. 303; - modernizaci železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové tratě a odbočení na Kroměříž; - modernizace žel. tratě č. 301; - plynovod přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov; - plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“;. b) řešit územní souvislosti:

21


- v území navazující na dálnicí D1, zejména u mimoúrovňových křížení; - s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení DO-L; - upřesnit umístění transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice, včetně napájecího vedení 110 kV; - s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; - potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; d) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); e) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu; 8.5. Vymezení rozvojových os Olomouckého kraje je znázorněno ve výkr. č. B. 1. 8.6. Řešení zvýšených požadavků na změny v území rozvojových os předpokládá aktivní součinnost všech složek veřejné správy. 6. Na území Olomouckého kraje respektovat tyto rozvojové oblasti: 6.1. rozvojovou oblast národního významu navazující na vymezení v Politice územního rozvoje ČR 2008 – OB8 Rozvojová oblast Olomouc a upřesněnou v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje ve výkresu B.1. pod označením RO 1 Olomouc; 6.1.1. vymezení RO 1 (seznam obcí): Bělkovice – Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, Náklo, Červenka, Haňovice, Litovel, Uničov, Šternberk, Štarnov, Horka nad Moravou, Liboš, Štěpánov, Slatinice; 6.1.2. úkoly pro územní plánování obcí: 6.1.2.1. řešit územní souvislosti obchvatu rychlostní silnice R35 kolem Olomouce (převzato z PÚR ČR); 6.1.2.2. řešit územní souvislosti silnice I/46 Olomouc-Šternberk; 6.1.2.3. optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón; 6.1.2.4. minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.1.2.5. řešit územní souvislosti dopravních vazeb Uničova, Litovle na R35 při minimalizaci dopadů na podmínky životního prostředí; 6.1.2.6. řešit územní souvislosti propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel;

22


6.1.2.7.

z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území; 6.1.2.8. pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou oblast CHKO Litovelské Pomoraví a kulturní krajinná oblast Nové Zámky KKO3; 6.1.2.9. koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody; 6.2. další rozvojové oblasti vymezené ZÚR OK: rozvojové oblasti nadregionálního významu: 6.2.1. RO 2 Šumperk-Zábřeh-Mohelnice; 6.2.1.1. vymezení (seznam obcí): Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh, Zvole, Mohelnice a Rapotín; 6.2.1.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti: - silnice I/44; - obchvatu rychlostní silnice R35; - propojení úpravny Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel; - napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; - vedení 400 kV č. 458 Krasíkov – Horní Životice v úseku Postřelmov – Kolšov; - propojení VTL plynovodem DN500 Zvole – Zábřeh; b) z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity a podmíněně vyhovujícího území; c) pro budoucí exploataci nerostných surovin se za problematickou oblast považuje specifická oblast ST1 a CHKO Jeseníky; d) minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.2.2. RO 3 Lipník nad Bečvou-Hranice; 6.2.2.1. vymezení (seznam obcí): Hranice, Klokočí, Milenov, Jezernice, Lipník nad Bečvou; 6.2.2.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti: - dálnice D1; - VVTL plynovodu DN700 Hrušky – Příbor; - vedení 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice; b) z hlediska přístupnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území; c) pro budoucí exploataci nerostných surovin za problematickou se považuje kulturní krajinná oblast KKO1 a specifická oblast zvláštního účelu, významná pro obranu státu; d) řešit územní souvislosti veřejné infrastruktury, zejména dopravní, výrazně koncentrované v této rozvojové oblasti;

23


e) řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); 6.2.3. RO 6 Přerov; 6.2.3.1. vymezení (seznam obcí): Bochoř, Brodek u Přerova, Lhotka, Přerov, Rokytnice; 6.2.3.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti: - průchodu dálnice D 1 a silnice R 55; - modernizace koridoru železniční tratě č. 300; - ochrany územní rezervy pro vodní cestu D-O-L, včetně přístavu; - ochrany územní rezervy pro VRT; - navrhované změny letiště v Přerově na mezinárodní veřejné letiště včetně vybudování souvisejícího zázemí; - návrhu na lokalizaci terminálu kombinované dopravy; - doplnění sítě koridorů distribuční soustavy VTL; b) optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón; c) minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); d) koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin; 6.2.4. RO 7 Prostějov; 6.2.4.1. vymezení (seznam obcí): Bedihošť, Držovice, Kralice na Hané, Prostějov, Smržice; 6.2.4.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti; - úpravy silnice R 46; - přeložek silnic II. tř.; b) optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón; c) minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón); rozvojové oblasti regionálního významu: 6.2.5. zrušen; 6.2.6. RO 5 Jeseník (Mikulovice); 6.2.6.1. vymezení (seznam obcí): Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Písečná, Mikulovice; 6.2.6.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti přeložky komunikace I/44, rozšíření rozvodny v České Vsi; b) z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity u podmíněně vyhovujícího území; 24


c) pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou oblast CHKO Jeseníky a kulturní krajinná oblast KKO5; d) prověřit důsledky prohloubení integrace regionu s Polskem; 6.3. Vymezení rozvojových oblastí Olomouckého kraje je znázorněno ve výkr. č. B. 1. 7. V rozvojových oblastech se stanovuje: 7.1. na rozvojové oblasti nahlížet jako na území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území. Současně zde minimalizovat negativní dopady v oblasti životního prostředí; 7.2. v rozvojové oblasti RO 1 (Olomouc) a navazující RO 6 (Přerov), tvořící hlavní pól rozvoje území kraje, lokalizovat zejména strategické rozvojové zóny kraje. Vytvářet podmínky pro jejich umístění zejména v lokalitách v návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu, při respektování urbanistických principů a zásad při využívání území; 7.3. koncentrovat ekonomické aktivity dle velikosti a nároků na změny v území a veřejnou infrastrukturu zejména: 7.3.1. v případě významnějších rozvojových záměrů s velkými nároky na dopravní infrastrukturu, plochy výrobních areálů s velkým počtem pracovních míst a tím mobilitu pracovních sil zejména do rozvojových oblastí nadregionálního a regionálního významu (vymezených ve výkrese B.1); 7.3.2. z hlediska zatížení území nutno považovat za limitní dále uvedený rozsah nových ploch pro podnikání (novými plochami se rozumí veškeré rozvojové plochy pro podnikání nadmístního významu o souvislé ploše nad 10 ha, a to i plochy zastavitelné, tedy ty, které jsou již obsaženy ve schválených ÚP obcí či měst a odpovídají dané charakteristice) v rozvojových oblastech: rozvojová oblast RO 1 RO 2 RO 3 RO 5 RO 6

spádové území ORP Olomouc a Litovel, Šternberk, Uničov Šumperk – Zábřeh - Mohelnice Lipník nad Bečvou - Hranice Jeseník Přerov

plocha v ha 350 150 75 50 75

RO 7

Prostějov

50

7.3.2.1.

poznámka

bez brownfields Mikulovice bez VLC a rozšíření letiště ponechána rezerva za II/367

směrování rozvojových ploch nadmístního významu je orientačně vyznačeno grafickou značkou ve výkresech č. B.6 a č. D3 ZÚR OK. Bližší lokalizace bude upřesňována při řešení územních plánů; koordinace vymezování ploch nadmístního významu přísluší v procesu pořizování ÚP pořizovateli a nadřízenému orgánu územního plánování – Odboru SR KÚOK (v souladu s ust. §5 odst. 3 - 5 stavebního zákona) za součinnosti s MŽP (orgán ochrany ZPF). 7.3.3. do specifických oblastí vymezených dle čl. A. 3 odst. 11. mimo území rozvojových oblastí: 7.3.3.1. koncentrovat zejména malé a střední podnikání; 7.3.3.2. vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství; 25


7.3.3.3.

vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj zejména v oblasti ekologického zemědělství a zpracování dřeva; 7.3.3.4. podporovat rozvoj tradičních řemesel; 7.4. zvýšenou pozornost a podporu věnovat využití a rekonverzi bývalých a stávajících nevyužitých výrobních areálů tzv. „brownfields“; 7.5. vytvářet podmínky pro lokalizaci zastavitelných ploch pro malé a střední podniky v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích, zejména vysoké nezaměstnanosti; 7.6. v rozvojových oblastech při řešení umístění nových podnikatelských aktivit nadmístního významu je provádění změn podmíněno těmito kroky investorů: 7.6.1. poskytnutí průkazu, že záměr nelze realizovat v obdobných lokalitách s nižší třídou ochrany a menším rozsahem vlivů na životní prostředí, s nižšími nároky na veřejnou infrastrukturu, při respektování urbanistických principů a zásad (při hodnocení nejsou zanedbatelná ani vlastnická práva); 7.6.2. přednostně budou nové záměry umísťovány do stávajících proluk v návaznosti na zastavěná území obcí s akceptací min. vzdálenosti nezbytné k zajištění požadavků na kvalitní prostředí, při zohlednění urbanistických principů a zásad; 7.6.3. při rozhodování o umístění nového záměru v území zohledňovat i možnost lokalizace v nevyužitých plochách výroby a skladů (brownfields). 8. Na území Olomouckého kraje respektovat vymezení těchto rozvojových os: 8.1. upřesnění rozvojové osy OS10 (Katowice-) hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (Bratislava), vymezené v Politice územního rozvoje ČR; 8.1.1. na území Olomouckého kraje prochází rozvojová osa OS10 územími ORP Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc a Prostějov; 8.1.2. Obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bělotín, Olšovec, Polom, Střítež nad Ludinou, Dolní Újezd, Daskabát, Velký Újezd, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Dobrochov, Hradčany Kobeřice, Olšany u Prostějova, Ondratice, Určice, Vranovice - Kelčice, Želeč; 8.1.2.1. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti spojené zejména: - s výstavbou D1 Lipník nad Bečvou – Ostrava – hranice ČR; - s přestavbou rychlostní silnice R48 Lipník nad Bečvou Český Těšín na standardní parametry R; - s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK; - s návrhem na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace; - s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc a Přerov; - s ochranou koridorů pro výstavbu el. vedení 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice; - s ochranou koridorů pro výstavbu zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63; 26


b) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu; c) zohledňovat závěry z územní studie „Využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky)" ve specifické oblasti ST5; d) zohlednit závěry z územní studie řešící RKC Teplicko. 8.1.A. Upřesnění rozvojové osy OS 11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko, vymezené v Politice územního rozvoje ČR; 8.1.A.1 na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Lipník nad Bečvou a Přerov; 8.1.A.2 obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Buk, Horní Moštěnice, Osek nad Bečvou, Prosenice, Radvanice, Říkovice, Veselíčko; 8.1.A.2.1. Úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti spojené zejména: - s ochranou koridoru pro D1 Kroměříž - Lipník nad Bečvou; - s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc a Přerov; - s ochranou koridoru územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostní tratě včetně kolejových spojek VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; - zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63; - s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK; a) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu. 8.2. Upřesnění rozvojové osy OS 8 Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc - Přerov; 8.2.1. na území Olomouckého kraje prochází územím ORP Zábřeh, Mohelnice, Litovel, Olomouc a Přerov, kde se napojuje na koridor OS11; 8.2.2. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín; 8.2.3. úkoly pro územní plánování obcí: 8.2.3.1. základem rozvojové osy je stávající vedení I. a III. tranzitního železničního koridoru, plánované ucelení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu; 8.2.3.2. řešit územní souvislosti spojené: a) s výstavbou nové komunikace R35, Mohelnice – hranice OLK; 27


b) s výstavbou přeložky sil. I/35 (Mohelnice) Podolí; c) s úpravou profilu sil. R35 (homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek); 8.3. ZÚR OK doplňují vymezení mezinárodních rozvojových os vyplývajících z řešení Politiky územního rozvoje ČR o: 8.3.1. zrušen; 8.3.2. rozvojovou osu nadregionálního významu OR 1 Olomouc – Šternberk – hranice Olomouckého kraje; 8.3.2.1. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Horní Loděnice, Moravský Beroun, Lipina; 8.3.2.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti spojené: - s výstavbou východní tangenty I/46, Olomouc – Šternberk (v úseku Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové komunikace); - s výstavbou přeložky II/448, Olomouc (severní spoj); - s výstavbou obchvatu I/46 v Horních Loděnicích; - s přeložkou I/46 v Lipině; 8.3.3. rozvojovou osu nadregionálního významu OR 2 Mohelnice – Zábřeh – Šumperk – Jeseník – Mikulovice - Polsko; 8.3.3.1. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bělá pod Pradědem, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Rapotín, Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Vikýřovice; 8.3.3.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti spojené: - s výstavbou silnice I/44; 8.3.4. OR 3 Hranice - Valašské Meziříčí - Vsetín; 8.3.4.1. obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Černotín, Hustopeče nad Bečvou, Milotice nad Bečvou, Špičky, Teplice nad Bečvou; 8.3.4.2. úkoly pro územní plánování obcí: a) řešit územní souvislosti spojené: - se sil. R48. 8.4. Řešení zvýšených požadavků na změny v území rozvojových os předpokládá aktivní součinnost všech složek veřejné správy. 8.5.8.7. zrušen.

A.3.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

9. Politika územního rozvoje ČR 2008 vymezuje na území Olomouckého kraje specifickou oblast SOB3 (Specifická oblast Jeseníky-Králický Sněžník), jejíž součástí je mimo území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk i území obcí s rozšířenou působností Králíky, Rýmařov, a BruntálBruntál a Krnov (severozápadní část). V této oblasti se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, které svým významem přesahují území kraje.

28


10. Hranice části specifické oblasti SOB3, která zasahuje do území Olomouckého kraje, je vymezená ve výkresu B. 2. 11. ZÚR OK navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí další specifické oblasti pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Mezi další specifické oblasti se zařazují: 11.1. SOB-k1 obce příslušející k ORP Zábřeh; 11.2. SOB-k2 obce příslušející k ORP Uničov; 11.3. SOB-k4 obce příslušející k ORP Konice; 11.4. SOB-k4 západní část území ORP Litovel – obce Bouzov, Slavětín, Luká; 11.5. SOB-k2 obce příslušející k ORP Šternberk (bez obce Štarnov); 11.6. SOB-k3 obec Potštát, Radíkov a k.ú. Středolesí a Uhřínov u Hranic v ORP Hranice; 11.7. SOB-k3 obce příslušející k ORP Lipník nad Bečvou; 11.8. SOB-k5 jižní část území ORP Prostějov - obce Hruška, Němčice nad Hanou, Vrchoslavice, Mořice, Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice, Tištín, KováloviceOsíčany, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice, Doloplazy, Dobromilice; 11.9. SOB-k5 jihozápadní část území ORP Přerov - Tovačov, Oplocany, Lobodice, Uhřičice, Polkovice, Kojetín, Měrovice nad Hanou, Stříbrnice, Křenovice; 11.10. SOB-k4 západní část území ORP Prostějov, obce - Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves, Protivanov, Rozstání, Krumsín, Myslejovice, Plumlov, Prostějovičky, Ptení, Stínava, Vícov. 11.11. SOB-k4 obec Pavlov v ORP Mohelnice; 11.10.11.12. SOB-k3 obce Kozlov, Luboměř pod Strážnou, Město Libavá v ORP Olomouc; 12. Hranice vymezení dalších specifických oblastí s nevyváženým udržitelným rozvojem je zobrazena ve výkresu B. 2. 13. Hospodářský rozvoj a sociální soudržnost podporovat zejména ve vymezených oblastech se specifickými problémy uvedenými v odst. 9 a 11. Vytvářet zde podmínky pro: 13.1. přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení; 13.2. zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury; 13.3. územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; 13.4. optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině. 14. zrušen 14. Vymezení specifických oblastí průběžně upřesňovat zejména v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a oborovými výstupy (např. z oblasti podnikání, komunitního plánování). 15. ZÚR OK mezi specifické oblasti jako území, ve kterém se projevují specifické problémy nadmístního významu, vymezují vymezuje mimo již zmíněné oblasti dle odst. 9 a 11 tyto další specifické oblasti:

29


15.1. specifické oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin označených ST 1 – ST 6 (dle výkresu B. 2. a B.6.). Ve vymezených oblastech respektovat tyto zásady: 15.1.1. specifická oblast ST1 15.1.1.1. v této vysoce krajinářsky a urbanisticky exponované oblasti se připouští zahájit do budoucna přípravu otvírky dalšího ložiska (podle geografického umístění k realizovaným stavbám a plošnému záboru) za podmínky postupného dotěžování, ukončení a zahlazení těžby v těženém ložisku. Otvírku zahájit v souladu s postupem dle Územní studie využití oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje (v textu označovaná také jen „územní studie štěrkopísků“) a za splnění všech zákonných podmínek a požadavků a respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a na lokalitách, které zejména nenesou rizika střetů zájmů s významnými ochrannými pásmy zdrojů podzemních vod, a které budou situované mimo významné přírodní atributy a aktivní záplavovou oblast s dopravním řešením expedice suroviny mimo dotčené obce; 15.1.2. specifická oblast ST2 15.1.2.1. v této specifické oblasti ST2 se připouští zahájení přípravy dalších těžeb menšího plošného rozsahu s dostatečným objemem zásob a dlouhodobou životností (rozsah všech jednotlivých těžeb prováděných současně celkem nepřekročí plochu 45 ha) postupem dle „územní studie štěrkopísků“, tedy jen za splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a zejména v oblasti dopravní zátěže mimo zastavěná území obcí; v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím retenční schopnosti a bilance objemů skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí; 15.1.3. specifická oblast ST3 15.1.3.1. v této specifické oblasti ST3 se vzhledem k příznivému kvalitativně kvantitativnímu nahromadění surovinového potenciálu připouští zahájení další nové těžby dalších nových těžeb menšího plošného rozsahu (max. rozsahu do 25 ha) s optimálním (výhodný poměr plochy k mocnosti suroviny) objemem zásob a s dlouhodobou životností ložiska při naplnění postupu dle „územní studie štěrkopísků“, tedy jen za splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí, zejména z hlediska dopravní zátěže; 15.1.4. specifická oblast ST4 15.1.4.1. v této velmi rozsáhlé specifické oblasti ST4 se připouští zahájit postupem dle „územní studie štěrkopísků“ přípravu dalších nových těžeb ložisek, a to především v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a postupným ukončením a zahlazením těžby stejné komodity na okolních ložiskách. Otvírky zahájit na 30


lokalitách, které budou splňovat všechny zákonné podmínky respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a které budou podrobeny dokumentaci EIA. V rámci realizovaných těžeb využívat maximální retenční kapacity v údolních nivách a jejich uvedení do souladu s ostatními nároky na rozdělení architektonického a krajinotvorného prostoru (viz. vybudování cvičné veslařské dráhy), v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s využitím skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí. Konkrétní limity pro minimální přiblížení těžby k sídlu stanoví územní plán (včetně SEA) a posouzení konkrétního záměru (EIA); 15.1.5. specifická oblast ST5 15.1.5.1. v této oblasti žádná velkokapacitní těžba doposud neprobíhá (pouze za hranicí ST5). Postupem dle „územní studie štěrkopísků“ se připouští Připouští se zahájení souběžných těžeb v plošném rozsahu celkem cca do 40 ha, za splnění zákonných podmínek, respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí; 15.1.6. specifická oblast ST6 15.1.6.1. v této oblasti se připouští povolit pouze jednu těžbu malého plošného rozsahu (max. do 25–30 ha a dostatečného objemu a životnosti zásob, citlivá k exponované krajině), za splnění všech zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí. Nezbytnou podmínkou pro využití ložisek je vyřešení dopravního napojení tak, aby nebyla expedice suroviny výhradně vedena přes dotčené obce Olšany u Prostějova a Lutín; 15.1.7. ve vymezených specifických oblastech ST 1–6 respektovat tyto obecné zásady s účinností pro všechny oblasti: 15.1.7.1. při návrhu na změnu využití území nepřipouštět těžbu ve zvláště chráněných územích včetně ochranných pásem a dále ve vzdálenosti 500m kolem národní kulturní památky vodní elektrárna Třeština-Háj, v zastavěných a zastavitelných územích obcí v území ve vzdálenosti 150 m od nich a 300 m od vymezených vodních zdrojů nadmístního významu;respektovat kategorizaci území vymezenou na základě výsledků „Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje“ a vyznačenou v příloze č. 1 (schéma vymezení nevhodného, podmínečně vhodného a ostatních území) této studie, ve kterých je budoucí těžba ložisek nerostných surovin nejméně zatížená střety zájmů a území, ve kterých lze očekávat obtížně řešitelné střety zájmů, bez jejichž vyřešení je případná těžba neřešitelná; 15.1.7.2. problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného území;

31


15.1.7.3. v území s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny; 15.1.7.4. inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější využití těžbou dotčeného území nebo aktuální stupeň biologické rozmanitosti lokality. V rámci rekultivačních prací po dokončení těžby nerostných surovin přehodnotit tvarovou různorodost břehových linií včetně sanace větší části strmých svahů, zakládání širokých litorálních pásů a mělčin s cílem zvýšit pestrost litorálu a břehů včetně lokalizace prvků zvyšujících biodiverzitu a zároveň zabraňujících erozi. Průběh těžby a tvarování terénu podřídit požadavkům na konečný ráz vodních nádrží a jejich okolí; 15.1.7.5. hlubší nádrže se připouští využít pro rekreaci i vodní sporty za podmínky zamezení vypouštění splašků, zaústění kanalizace a příliš intenzivního rozvoje kempů. U těchto nádrží omezit zarybnění. Malé a mělké nádrže vzniklé po těžbě se připouští využít pro intenzívní rybářské využití, popř. jako cvičné veslařské kanály; 15.1.7.6. nepřipouští se zavážení vodních nádrží odpadním materiálem2 a ornicí; 15.1.7.7. v rámci schválených rekultivačních postupů pro částečný závoz a modelaci vzniklých vodních ploch při tvorbě tvarově různorodých břehových linií a litorálů a tím i biodiverzifikovanějšího území jsou hlinitá skrývka a surovinově neproduktivní jílovité polohy vhodným materiálem. Využitím těchto materiálů zamezit vytváření antropogenních deponií, které mohou negativně ovlivňovat krajinný ráz už tak těžbou dotčeného území; 15.1.7.8. realizaci rekultivace a sanace preferovat s ohledem na urbanistickou exponovanost území, v zásadě řešit průběžnou sanaci a rekultivaci vytěžených míst po těžbě. V rámci rekultivace vytěžených ploch preferovat řešení orientovaná na vznik „kvalitních“ segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin) apod. Způsob provedení sanací a rekultivaci řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území; 15.1.7.9. v místě plánovaných těžeb realizovat v maximální možné míře přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím retenčních schopností a bilance objemu skrývek při stavbě a opravách protipovodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí; 15.2. specifickou oblast zvláštního účelu, významnou pro obranu státu – Vojenský újezd Libavá. Využití území, možnosti změn v oblasti a v území bezprostředně navazujícího upravují zvláštní předpisy. 2

dle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů

32


A.4.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV, U PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV STANOVENÍ VYUŽITÍ, KTERÉ MÁ BÝT PROVĚŘENO ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV

A.4.1. PLOCHY A KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 16. Rozvojem dopravních ploch a koridorů nadmístního významu zajistit dopravní obslužnost Olomouckého kraje, kvalitní napojení významných sídel na nadřazenou dopravní síť a omezení zatížení sídel tranzitní dopravou. Páteřními prvky komunikační a železniční sítě jsou tahy zařazené do transevropské dopravní sítě. A.4.1.1. SilničníKomunikační síť 17. Na území Olomouckého kraje respektovat koncepci rozvoje základní komunikační silniční sítě, která je tvořena tahy mezinárodního a republikového významu a tahy nadmístního významu, a to včetně doprovodných a souvisejících staveb. Rozsah základní silniční sítě je zobrazen ve výkresu B.3. Schéma koncepce dopravy (cílový stav) 1:200 000.celostátního významu , tahy nadregionálního významu a tahy krajského významu, a to včetně doprovodných a souvisejících staveb. Rozsah základní komunikační sítě je zobrazen ve výkresu B.3. Koncepce dopravy 1:200 000. 18. V návrhu koncepce rozvoje základní komunikační silniční sítě akceptovat níže uvedené návrhové prvky: 18.1. návrhy nových tahů; 18.2. návrhy přeložek vybraných úseků stávajících tahů (např. obchvaty sídel); 18.3. homogenizaci stávajících tahů; které jsou graficky znázorněny ve výkresu B.3. Koncepce dopravy 1 : 200 000. 19. Na území kraje a dotčených obcí akceptovat tyto tahy základní komunikační silniční sítě: 19.1. tahy mezinárodního a celostátního republikového významu, které tvoří dálnice, rychlostní silnice a vybrané silnice I. třídy: 19.1.1. dálnice D1 (Vyškov – Kroměříž) – Přerov – Lipník n. Bečvou; 19.1.2. dálnice D1 Lipník n. Bečvou – Bělotín – (Ostrava – státní hranice); 19.1.3. rychlostní silnice R35 (Hradec Králové) – Mohelnice – Olomouc – Lipník n. B.; 19.1.4. rychlostní silnice R55 Olomouc – Přerov – (Břeclav); 19.1.5. rychlostní silnice R46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc; 19.1.6. rychlostní silnice R48 Bělotín – Palačov – (Frýdek-Místek – Český Těšín – státní hranice); 19.1.7. silnice I/35 Palačov – (Valašské Meziříčí); 19.1.8. silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice; 19.1.9. silnice I/46 Olomouc – Horní Loděnice; 19.1.10. silnice I/45 Horní Loděnice – (Bruntál – Krnov – státní hranice); 33


19.2. významné tahy nadregionálního nadmístního významu, které tvoří silnice I. třídy a vybrané silnice II. třídy: 19.2.1. silnice I/11 (Hradec Králové) – Postřelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava – Mosty u J. – státní hranice); 19.2.2. silnice I/43 (Svitavy) – Štíty – sil. I/11; 19.2.3. silnice I/60 Jeseník – Lipová-Lázně – Bílý Potok – státní hranice; 19.2.4. silnice I/46 Horní Loděnice – Opava; 19.2.5. II/150 (Valašské Meziříčí – Bystřice p. H.) – Přerov – Prostějov – Protivanov – (Boskovice); 19.2.6. II/369 Lipová Lázně – Ruda nad Moravou; 19.2.7. II/449 (Rýmařov) – Uničov – Litovel – Unčovice; 19.3. tahy krajského nadmístního významu, které tvoří hlavní a doplňkové tahy. Hlavní tahy krajského nadmístního významu tvoří silnice II. třídy a stávající silnice I. třídy po dobudování dálnic a rychlostních silnic: 19.3.1. II/366 Prostějov – Konice – (Jevíčko); 19.3.2. II/367 Prostějov – Kojetín; 19.3.3. II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov); 19.3.4. II/434 Prostějov – Přerov; 19.3.5. II/438 Hranice – (Bystřice p. H.); 19.3.6. II/444 Mohelnice – Uničov – Šternberk; 19.3.7. II/449 Unčovice – Prostějov; 19.3.8. I/35, I/46, II/448, Olomouc; 19.3.9. I/55 Přerov; 19.3.10. II/457 Mikulovice – Zlaté Hory – státní hranice; 19.3.11. I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – (Kroměříž – Hulín); Tahy zařazené do základní komunikační silniční sítě, které nejsou výše uvedené, se dále považují za doplňkové tahy krajského nadmístního významu. 20. Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy na dostavbu a modernizaci komunikačních silničních tahů mezinárodního a celostátního republikového významu: 20.1. pro napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK; 20.2. pro napojení ve směru západ – východ výstavbu rychlostní silnice R35 v úseku Mohelnice – hranice kraje (s pokračováním Pardubice – Hradec Králové, D11) a včetně dostavby západního obchvatu Olomouce (Křelov) a homogenizace šířkového uspořádání a rekonstrukce stávajícího tahu R35 v úseku Křelov – Mohelnice; 20.3. pro zajištění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrh přeložek na trase sil. I/44 20.3.1. v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov nad Desnou jako čtyřpruhové komunikace s výjimkou realizovaného úseku Lukavice - Zábřeh Postřelmov; 20.3.1. v úseku Mohelnice - Šumperk jako čtyřpruhové komunikace; 20.3.2. v úseku Petrov nad Desnou - Jeseník - Mikulovice - státní hranice návrh přeložky jako dvoupruhové komunikace, vč. tunelového úseku pod Červenohorským sedlem a Křížovým vrchem (Jeseník); 20.3.2. v úseku Šumperk - Jeseník - Mikulovice - státní hranice jako dvoupruhové komunikace; 20.4. pro zajištění vazeb Olomouckého kraje směrem na Bruntál v úseku Olomouc (východní tangenta) – Šternberk – Horní Loděnice návrh přeložek a homogenizace sil. I/46 v úseku Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové komunikace, severně Šternberka jako dvoupruhové komunikace; 34


21. Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy přeložek na komunikačních silničních tazích nadmístníhonadregionálního významu: 21.1. I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín; 21.2. I/43 – Štíty; 21.3. I/55 – průtah Přerov, MÚK Přerov – Předmostí; 21.4. I/60 – Lipová Lázně, Vápenná, Žulová, Vlčice, Javorník; 21.5. I/46 – Olomouc, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun; 21.6. II/150 – Přerov , Želatovice Domaželice.– Křtomil, Horní Újezd, Dub nad M., Brodek u P., Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov; 21.7. II/369 – Ruda na Moravě, Hanušovice, Ostružná; 21.8. II/449 – Uničov – Střelice.Litovel; 21.8.21.9. I/45 – Horní Loděnice – hranice kraje 22. Dostavbou a rekonstrukcí základní silniční sítě v příhraniční oblasti a vybraných severojižních tahů sil. I/44, I/60 a II/369 zajistit zkvalitnění územních vazeb v oblasti česko-polského příhraničí. 23. Hájit územní rezervu pro výstavbu kapacitní silnice od tahu R43 k hranicím Polské republiky v úseku zasahujícím do území Olomouckého kraje a pro přeložku sil. II/449 na území obce Červenka a Litovel. 23. Hájit územní rezervy pro : 23.1. výstavbu kapacitní silnice od tahu R43 k hranicím Polské republiky v úseku zasahujícím do území Olomouckého kraje (RD1); 23.2. tunelový úsek přeložky sil.I/44 Jeseník (RD3); 23.3. přeložku sil.II/369 Hanušovice (RD2); 23.4. přeložku II/449, Dlouhá Loučka (RD5) 23.5. severmí spoj II/448, Olomouc (RD6) 22.1.23.6. přeložku II/445, Zlaté Hory (RD8) 23.24. Na území obcí územně hájit koridory pro další navrhované přeložky. Jejich situování, včetně koridorů pro nové stavby republikového a nadmístního významu je zobrazeno ve je obsahem hlavního výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. 24.25. Návrhem dostavby komunikační silniční sítě podporovat omezování emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší a při výstavbě komunikací respektovat splnění imisních limitů látek znečišťujících ovzduší v jejich okolí. 26. Zrušen. 25. U navrhovaných dopravních koridorů řešit ochranu urbanizovaných území před nepříznivými účinky dopravy, zejména hluku. Pro omezení nepříznivých vlivů dopravy navrhovat vedení významných dopravních tahů mimo obytná území, navrhovat vhodné funkční využití návazných ploch vč. situování překážek proti šíření těchto vlivů (protihlukové clony, valy či pásy izolační zeleně). Podkladem pro návrh opatření na omezení negativních vlivů dopravy budou zpracované hlukové mapy. A.4.1.2. Železniční síť 26.27. Na území Olomouckého kraje respektovat železniční síť tvořenou tratěmi: 26.1.27.1.nadřazený kolejový systém, tvořený celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín a č. 330 Přerov – Břeclav, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a tratí č. 300 Přerov – Brno; 26.2.27.2.ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, č. 273 Senice na Hané – Červenka, č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, č. 280 Hranice na Moravě – Střelná, č. 290 Olomouc – Šumperk, č. 291 Zábřeh na 35


Moravě – Šumperk, č. 292 Šumperk - Krnov, č. 301 Olomouc - Nezamyslice, č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí, č. 310 Olomouc – Opava východ, č. 021 Týniště nad Orlicí - Štíty, u nichž je možná modernizace s územními dopady; 26.3.27.3.územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293, 294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí. 27.28. Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy s ostatními druhy doprav, především na koridorových tratích. 28.29. Na území Olomouckého kraje územně hájit: 28.1.29.1.návrh na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace; 28.2.29.2.návrh na rekonstrukci a modernizaci stávajících železničních tratí č. 275, 290, 291, 292, 025, 303, 293 a 310 (elektrizace, revitalizace a zkapacitnění)návrh na elektrizaci tratí č. 275, 290, 291, 292, 303. Elektrizace je sledována i na trati č. 293 Šumperk – Kouty n. D.; 28.3.29.3.návrh na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc, a Přerov a tzv. Dluhonického přesmyku; 28.4.29.4.územní rezervu (RD4) pro koridor vysokorychlostní dopravy (VRT),včetně kolejových spojek v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě včetně kolejových spojek VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; 29.5. návrh na modernizaci železniční tratě č. 301 Nezamyslice - Olomouc v parametrech dvoukolejné tratě včetně elektrifikace; 29.6. návrh na modernizaci tratě ČD č. 280 Hranice – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč - hranice ČR; Situování navržených změn v železniční síti je zobrazeno ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. A.4.1.3. Letecká doprava 29.30. Respektovat v území tyto plochy nadmístního významu: 29.1.30.1.stávající veřejné mezinárodní letiště Olomouc a Vojenské neveřejné mezinárodní letiště v Přerově, u kterého lze předpokládat zvýšené územní nároky na změny v území související se zajištěním vyššího přepravního standardu, změnou zařazení mezi letiště veřejná, případně s kombinovaným provozem a s tímto související nezbytnost vytvoření odpovídajícího zázemí. Rozsah územních nároků bude ověřen v podrobné dokumentaci a bude stabilizován v územních plánech příslušných obcí; 29.2.30.2.stávající veřejné vnitrostátní letiště Hranice n. M, Šumperk, Mikulovice; 29.3.30.3.stávající neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov, Stichovice, Bohuňovice; 29.4.30.4.stávající neveřejné vrtulníkové letiště pro Leteckou záchrannou službu v Šumperku a Olomouci; 29.5.30.5.návrh na výstavbu letiště v lokalitě Lužice; návrh na výstavbu letišť v lokalitách Bohuňovice a Lužice. A.4.1.4. Vodní doprava 30.31. Akceptovat územní rezervu (RD7) pro výstavbu průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), včetně přístavu v Přerově a jeho dopravního napojení.Akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe včetně přístavu v Přerově a jeho dopravního napojení.

36


A.4.1.5. Ostatní doprava 31.32. V návrhu dopravní infrastruktury respektovat základní síť cyklistických tras, která je tvořena cyklistickými trasami I. třídy s mezinárodním významem a cyklistickými trasami II. třídy s neregionálním nadmístním významem. 32.33. V ÚP obcí je nutno akceptovat vedení cyklistických tras základní sítě, které jsou ZÚR OK definovány pouze textově níže uvedenými koridory: 32.1.33.1.cyklistické trasy I. třídy – č. 5 (tzv. Jantarová stezka) v koridoru Lipník nad Bečvou - Přerov - Olomouc - Prostějov – Protivanov; 32.2.33.2.cyklistické trasy II. třídy – č. 54 úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, č. 53 Písečná – Jeseník – Hanušovice, č. 51 Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc, č. 47 Olomouc, č. 52 Hanušovice – Králíky – Mladkov, č. 55 Úvalno – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Rejvíz – Jeseník. 33.34. Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících obce v rámci celého kraje pro rekreační využití i pro každodenní dojížďku. 34.35. Respektovat záměr na výstavbu sedačkové osobní lanovky Koutský Žleb – Červenohorské sedlo a Filipovice – Červenohorské sedlo. 35.36. Územně hájit návrh na vybudování veřejného terminálu nákladní dopravy Střední Morava v Přerově s kontejnerovým překladištěm a logistickým centrem. V ÚP obcí řešit napojení terminálu na přístaviště na průplavním spojení D-O-L, na železniční nádraží v Přerově a na nadřazenou silniční síťÚzemně hájit návrh na vybudování terminálu kombinované dopravy Střední Morava v Přerově s kontejnerovým překladištěm a logistickým centrem. V ÚP obcí řešit napojení terminálu na přístaviště na vodní cestě, železniční nádraží v Přerově a nadřazenou silniční síť. 36.37. V souladu s mezivládní dohodou respektovat a rozšířit provoz stávajících silničních a železničních hraničních přechodů s Polskou republikou: 36.1.37.1.silniční hraniční přechod Bílý Potok – Paczkow pro mezinárodní dopravu do 12,5 tuny (regionální doprava bez omezení); 36.2.37.2.Mikulovice – Glucholazy pro mezinárodní dopravu do 3,5 tuny; 36.3.37.3.stávající turistický hraniční přechod Staré Město – Nowa Morawa pro motorovou dopravu do 3,5 tuny; 36.4.37.4.umožnit realizaci železničního hraničního přechodu Mikulovice – Glucholazy i pro osobní dopravu a Jindřichov – Glucholazy pro osobní a nákladní přepravu. 37.38. V ÚP obcí vyvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému (přestupní uzly, zastávky a. j.), a to v rámci kraje i vazeb do sousedních krajů a do Polska. Návrhem dostavby a modernizace dopravní infrastruktury vytvářet podmínky pro propojení jednotlivých systémů veřejné osobní dopravy. A.4.1.6. Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů dopravní infrastruktury s účinnosti pro návrhy jednotlivých druhů dopravy 38.39. Koridor je plocha vymezená zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní infrastruktury. V této ploše lze umístit dopravní stavbu v poloze, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování v územním plánu obce). Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění dopravní stavby. Vymezená osa koridoru nemusí být shodná s osou komunikace. 39.40. Koridorem vymezeným pro navrhované dopravní stavby se rozumí prostor , který je vymezen svislými plochami(které mohou být i zakřivené) ve vzdálenostech uvedených dle odst. 43 . V rámci koridoru jsou možné směrové odchylky trasy navrhované liniové 37


stavby. Součástí koridoru jsou i související stavby jako např. mosty, opěrné zdi, přeložky inženýrských sítí, přeložky komunikací dotčených stavbou (účelové a místní komunikace, popř. silnice, propustky, tunely, apod.), pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba.Koridorem vymezeným pro navrhované dopravní stavby se rozumí plocha, která je vymezena svislými rovinami ve vzdálenostech uvedených dle odst. 43 od osy koridoru zakreslené ve výkresu B.6. a B.8. na obě dvě strany. Koridor vymezuje možné směrové odchylky osy trasy navrhované liniové stavby. Vymezení koridoru je nutno považovat za maximalistické, tzn., že v koridoru musí být obsaženy i stavby nezbytné k zajištění řádného užívání stavby (mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod. pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba). 40.41. Upřesnění vymezení koridoru, popř. směrové úpravy vlastní trasy v rámci koridoru jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek:Směrové úpravy vlastní trasy v rámci koridoru a zmenšení stanovené šířky dle odst. 43 jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek: 40.1.41.1.budou minimalizovány zásahy do jiných prvků chráněných nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů (související s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou kulturních a přírodních hodnot apod.); 40.2.41.2.nebudou negativně ovlivněny sousední obce; 40.3.41.3.nedojde ke zhoršení možnosti napojení území na měněnou liniovou stavbu; 41.4. nedojde k zásadnímu zhoršení ekonomických a normových parametrů (i požadavků na bezpečnost provozu) vlastní stavby. Při upřesňování koridoru v územním plánu, v podmínkách pro plochy dotčených vymezením koridoru a plochy sousedící (tj. i mimo koridor), stanovit možnost řešení souvisejících a vyvolaných staveb, které budou s hlavní stavbou, pro kterou je koridor vymezen, tvořit komplexní funkční celek (např. zemní práce, přeložky inženýrských sítí, účelové komunikace apod.). 41.42. Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 43) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny. 42. Pro vymezení koridoru se stanovují jeho následující šířkové parametry uváděné od osy na obě strany: 42.1. dálnice, rychlostní komunikace – 300 m, na území obce Křelov - Břuchotín je šířkový parametr zvětšen na 500 m; 42.2. silnice 1. a 2. třídy – 200 m, na území obce Štíty je šířkový parametr zvětšen na 500 m; 42.3. lanová dráha – 100 m; 42.4. železnice – 100 m. 43. Pro vymezení koridoru se stanovují následující výchozí (celkové) šířkové parametry : 43.1. dálnice, rychlostní komunikace – 600 m, na území obcí Křelov – Břuchotín a Olomouc je šířkový parametr pro R35 zvětšen na 1000 m; 43.2. silnice 1. a 2. třídy – 400 m, 43.3. lanová dráha – 200 m; 43.4. zdvoukolejnění železniční tratě – 200 m. 43.5. rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě – 150m; Uvedené šířkové parametry a vlastní tvar koridorů může být lokálně modifikován s přihlédnutím na existující možná variantní řešení, významné limity využití území, popř. řešení návazností na záměry sousedních krajů. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby,

38


popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. 43.44. ZÚR OK připouští mimo návrhy graficky znázorněné ve výkresu B.6. i lokální úpravy na stávající komunikační a železniční síti, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků a snížení negativních vlivů na plochy bydlení jednotlivých sídel za podmínky akceptace ustanovení odst. 41. Podrobnější specifikace jednotlivých úprav bude obsahem ÚP obcí, do nichž bude zapracována na základě podrobnějších dokumentací. 45. Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány na ZÚR OK. 44.46. Pro územní rezervy průplavního spojení D-O-L a vysokorychlostní dopravy VRT včetně kolejových spojek se vymezují koridory o celkové šířce 200 m . Koridory pro územní rezervy jsou graficky znázorněné ve výkresu B.6. Ve vymezeném koridoru územní rezervy průplavního spojení D-O-L se připouští situování rozšíření rozvodny Hranice (Potštátská) E6 v nezbytně nutném rozsahu.“ 45. Územní rezervu pro realizaci vodní cesty D-O-L a VRT včetně kolejových spojek tvoří pás, jehož osu tvoří zákres v mapě, jeho šíře je 200 m (100 m od osy). Územní rezervu pro prodloužení vzletové a přistávací dráhy Vojenského mezinárodního neveřejného letiště v Přerově (Vojenské letiště se smíšeným provozem mezinárodní neveřejné Přerov) vymezuje pás šířky 400 m (200 m od osy koridoru územní rezervy).“ Osu koridoru územní rezervy představuje linie graficky znázorněná ve výkresu B.6. 46.47. Územní rezervy vymezují plochy pro tyto stavby s předpokládanou realizací v dlouhodobém horizontu jako území speciálních zájmů, jejichž využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil, nebo podstatně ztížil požadované budoucí využití. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty. Územní rezerva pro vodní cestu D-O-L, VRT vč. kolejových spojek a prodloužení vzletové a přistávací dráhy Vojenského mezinárodního neveřejného letiště Přerov vymezuje plochy pro tyto stavby s předpokládanou realizací v dlouhodobém horizontu jako území speciálních zájmů, jejichž využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil požadované budoucí využití. A.4.2. PLOCHY A KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A.4.2.1. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod 47.48. Chránit plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV):území chráněných pro akumulaci povrchových vod: lokalita

ORP

Spálov

Vojen. újezd Libavá

Hanušovice

Šumperk

Hoštejn

Zábřeh

dotčené obce, sousední kraje POVODÍ ODRY Vojenský újezd Libavá, MSK POVODÍ MORAVY Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava, Staré Město Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty, Pardubický kraj

39

vodní tok Odra Morava, Krupá Březná


Dlouhá Loučka Úsobrno

Uničov Konice

Dlouhá Loučka, MSK Horní Štěpánov, JMK

Oslava Úsobrnka

Otaslavice

Prostějov

Otaslavice, JMK

Brodečka

Radkovy

Přerov, Lipník n. B.

Podlesný Mlýn Šternberk

Hranice Šternberk

Bezuchov, Dřevohostice, Soběchleby, Radkova Lhota, Žákovice Potštát, Olšovec, Radíkov Lipina, Šternberk

Dolnonětčický potok Velička Sitka

48.1. Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou vyřešeny v následujících podrobnějších územně plánovacích dokumentacích .následně prověřeny (viz odst. 94.1.). Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty.. 47.1.48.2.Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel. 48.3. zrušen Při řešení vodohospodářské problematiky v ÚPD kraje a obcí OK budou respektovány Plán hlavních povodí schválený vládou ČR a Plány oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry schválené ZOK dne 11. 12. 2009. 48.49. zrušen. 49.50. Chránit plochy: 50.1. zrušen 49.1. suchá nádrž Teplice; 49.2.50.2.Jeřmaň (Loštice), a tato je chráněna již jen v souvislosti s vazbou na Labskou větev průplavního spojení D-O-L (bez konkrétního územního vymezení). A.4.2.2. Zásobování pitnou vodou 50.51. zrušen. 51.52. V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem. 52.53. Ruší se využití nádrže Harta na toku Velička na Potštátsku jako zdroje povrchové vody původně uvažované pro zásobování pitnou vodou po napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice. 53.54. Návrh řešení ZÚR OK vymezuje nové koridory pouze pro vodovodní řady nadmístního významu, a to zejména propojení těchto skupinových vodovodů: 53.1.54.1.propojení skupinového vodovodu Mohelnice se skupinovým vodovodem Litovel, vymezením koridoru ( V1, V2 a V16) pro vodovodní řad návrhem vodovodního řadu, přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština, Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle3, včetně severní větve (ozn. V2) vedoucí přes Úsov, Medlov, Uničov a Červenku; 53.2.54.2.propojení skupinových vodovodů Prostějov a Pomoraví, návrhem koridoru V4 pro vodovodní řad propojující vodojemy Stráž a Křelov, pro posílení skupinového vodovodu Prostějova. propojení skupinových vodovodů Prostějov a Pomoraví, návrhem vodovodního řadu propojujícího vodojemy Stráž a Křelov, pro posílení skupinového vodovodu Prostějova, za podmínky splnění stanoviska MŽP k EIA4; 3 4

Trasa bude prověřena územní studií, která zohlední možnosti průchodu přes území NATURA 2000 viz č. j.400/1235/871/2937/94-96/13-Gr

40


53.3.54.3.připojení Plumlovska na Vodovod Pomoraví, za podmínky splnění stanoviska MŽP k EIA3 ; 53.4.54.4.propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc; 53.5.54.5.napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice; 54.55. Chránit územní rezervu pro koridor RV1 vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany (dle vymezení ve výkresu B.6), přivádějící pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty; Chránit územní rezervu pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany, přivádějící pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle, včetně propojení s Olomoucí, který je vyznačený v grafické části a bude upřesněn v územní studii. 56. Zrušen 55. Při aktualizacích zásad územního rozvoje a návrhu zásobování pitnou vodou v územních plánech obcí vycházet z aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a ze schválených Plánů oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. A.4.2.3. Odvádění a čištění odpadních vod 56.57. Věnovat pozornost přednostně zdrojům znečištění v sídlech s více jak 1000 ekvivalentními obyvateli, a to především v území, kde kvalita vypouštěných odpadních vod není v souladu s požadavky platných právních předpisů.Zabývat se přednostně všemi zdroji znečištění v sídlech s více než 2000 ekvivalentními obyvateli, a to především v sídlech nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, kde kvalita vypouštěných odpadních vod není v souladu s požadavky platných právních předpisů5. 57.58. Zvýšenou pozornost věnovat čištění odpadních vod v povodích s tzv. „lososovými vodami“ 6 . 58.59. Při návrhu odvádění a čištění odpadních vod v územních plánech obcí vycházet z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a ze schválených Plánů oblasti povodí Dyje, Moravy a Odry. V sídlech s méně jak 10 000 ekvivalentními obyvateli upřednostňovat napojení těchto sídel na stávající větší ČOV a budování společných ČOV pro více sídel, ve kterých lze zajistit větší účinnost čištění a tím vyšší kvalitu vypouštěných odpadních vod. A.4.2.4. Zásobování elektrickou energií 59.60. Respektovat koncepci zásobování elektrickou energii znázorněnou ve výkresu B. 5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) Koncepce zásobování elektrickou energii a plynem 1 : 200 000. Za koncepci se v řešení považuje soubor ploch a koridorů, jejichž existence a funkceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje zásobování kraje i sousedních území elektrickou energií. Koncepci tvoří jak stávající, tak i navržené vedení přenosové soustavy a distribuční soustavy včetně zařízení nezbytných pro zabezpečení funkceschopnosti liniových staveb. Koncepce zobrazena ve výkresu B.5. znázorňuje tzv. cílový stav, t.j. stav po naplnění všech záměrů nadmístního a republikového významu. 60.61. Na území Olomouckého kraje respektovat tato zařízení a liniové stavby nadmístního významu elektrizační soustavy s jejich ochrannými pásmy: 60.1.61.1.zdroje elektrické energie: 60.1.1.61.1.1. stávající přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně; 5 6

směrnice Rady č.91/271/EHS, usnesení vlády ČR č. 852 z r. 2005 nařízení vlády č.71/2003 Sb.

41


60.1.2.61.1.2. méně významné zdroje elektrické energie vyrábějící elektřinu (např. v teplárnách, průmyslových energetických zdrojích, kogeneračních jednotkách, malých vodních elektrárnách, větrných a fotovoltaických elektrárnách); 60.1.3.61.1.3. nové významné zdroje elektrické energie se nenavrhují; 60.2.61.2.přenosovou soustavu 220 kV a 400 kV: 60.2.1.61.2.1. stávající vedení přenosové soustavy 220 kV a 400 kV a významný uzel přenosové soustavy – transformační stanici 400/220/110 kV Prosenice; 60.2.2.61.2.2. nově navržené koridory pro vedení přenosové soustavy a rozšíření elektrických stanic: 60.2.2.1.61.2.2.1. 400 kV Prosenice - Nošovice (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase) 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice (zdvojení stávajícího vedení č. 403 ve stejné trase); 60.2.2.2.61.2.2.2. 400 kV Krasíkov – Horní Životice v upravené poloze koridoru kolem obce Oskava; 61.2.2.3. územní rezervu (RE1) pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj); 61.2.2.4. 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka dvojitým vedením z vedení 400 kV Prosenice – Nošovice; 61.2.2.5. 400 kV Krasíkov – Prosenice (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase); 61.2.2.6. 400 kV Prosenice – Otrokovice (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase); 61.2.2.7. rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice. 60.3.61.3.distribuční soustavu 110 kV: 60.3.1.61.3.1. stávající vedení distribuční sítě 110 kV včetně rozvoden 110 kV; 60.3.2.61.3.2. koridory pro přeložky a nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV, plochy pro rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV koridory a plochy pro nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV, rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV: 60.3.2.1.61.3.2.1. rozšíření rozvodny 110 kV Česká Ves o dvě pole; 60.3.2.2.61.3.2.2. transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV; 60.3.2.3.61.3.2.3. vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Dolní Lipka); 60.3.2.4.61.3.2.4. transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun; 60.3.2.5.61.3.2.5. vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun; 60.3.2.6.61.3.2.6. vedení 110 kV Šternberk – Červenka; 60.3.2.7.61.3.2.7. vedení 110 kV Břidličná - Moravský Beroun;vedení 110 kV Moravský Beroun – Břidličná; 60.3.2.8.61.3.2.8. transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV; 60.3.2.9.61.3.2.9. vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice; 60.3.2.10.61.3.2.10. transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko - RozstáníKonice – Rozstání; 60.3.2.11.61.3.2.11. transformační stanice 110/22 kV Slavonín včetně napájecího vedení 110 kV; 60.3.2.12.61.3.2.12. transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV; 42


60.3.2.13.61.3.2.13. transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV; 60.3.2.14.61.3.2.14. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Červenka – Hodolany; 60.3.2.15.61.3.2.15. vedení 110 kV Ráječek – Břidličná; 60.3.2.16.61.3.2.16. rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV Hranice – Třebovice; 60.3.2.17.61.3.2.17. rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 – 4 pole; 61.3.2.18. nová transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího vedení 110 kV; 61.3.2.19. transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice včetně napájecího vedení 110 kV; 61.3.2.20. přeložky vedení 110 kV Hodolany – Červenka, Hodolany – Dluhonice, Hodolany – Holice, Hodolany – Lutín a Hodolany – Prosenice na území města Olomouce; 61.3.2.21. 110 kV Vyškov – Prostějov (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase); 60.3.2.18.61.3.2.22. 110 kV Prostějov – Konice (přestavba stávajícího vedení na dvojité ve stejné trase); Návrhy nových koridorů pro distribuční a přenosovou soustavu, včetně souvisejících zařízení jsou graficky znázorněny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. 61.62. zrušen. 62. a) Za účelem zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti kraje vytvořit podmínky pro zajištění nezbytných dodávek energie v případech kumulace poruch a vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře. Pozornost věnovat přípravě ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů, za účelem zajištění dodávky elektrické energie obyvatelstvu a prvkům kritické infrastruktury. A.4.2.5. Elektronické komunikace 62.63. Na území Olomouckého kraje pro zabezpečení elektronických komunikací jednotlivých operátorů respektovat: 62.1.63.1.stávající elektronické komunikační zařízení a liniové stavby komunikační infrastruktury nadmístního významu; 62.2.63.2.stávající rádiové zařízení a rádiové směrové spoje; 62.3.63.3.stávající radiokomunikační objekty televizních a rozhlasových vysílačů a televizních převáděčů. 63.64. Při výstavbě objektů a anténních stožáru veřejných radiokomunikačních sítí, zejména v horských oblastech a chráněných krajinných oblastech vyžadovat koordinaci všech operátorů a povolovat pouze jednu stavbu společnou pro všechny operátory. A.4.2.6. Zásobování plynem 64.65. Na území Olomouckého kraje respektovat základní koncepci rozvoje zásobování území plynem (plynárenství), kterou tvoří: 64.1.65.1.podzemní zásobník plynu v Lobodicích; 64.2.65.2.koridory přepravní soustavy, která sestává z potrubí VVTL VTL plynovodu DN700/PN63 Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední a severní Moravy a Slezska;

43


64.3.65.3.koridory páteřní distribuční soustavy, která sestává ze sítě dálkových a místních VTL plynovodů a regulačních stanic zabezpečujících zásobování území kraje zemním plynem. Základní koncepce rozvoje plynárenství je dokladována ve výkresu B.5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) 1 : 200 000.Základní koncepce rozvoje plynárenství je dokladována ve výkresu B.5. Koncepce zásobování elektrickou energii a plynem 1 : 200 000. 65.66. V návrhu koncepce rozvoje plynárenství akceptovat tyto návrhové prvky: 65.1.66.1.posílení přepravní soustavy; 65.1.1.66.1.1. plynovod „Moravia – VTL plynovod“ úsek 1 Tvrdonice – Libhošť DN700-1200zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63; 65.1.2.66.1.2. VTL plynovod Kralice nad Oslavou - Bezměrov;VVTL plynovod Horní Štěpánov – Mostkovice – Kojetín, záměr P10; 65.2.66.2.doplnění sítě koridorů distribuční soustavy: 65.2.1.66.2.1. VTL plynovod Konice – Březsko; 65.2.2.66.2.2. VTL plynovod Zvole – Zábřeh; 66.2.3. VTL plynovod Žulová – Javorník- Bílá Voda; 65.2.3.66.2.4. zrušen VTL plynovod Javorník – Bílá Voda. 66.2.5. VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice; 65.2.4.66.2.6. přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá; Návrhy nových koridorů pro rozvoj plynárenství jsou graficky znázorněny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. A.4.2.7. Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu k vymezování koridorů technické infrastruktury nadmístního významu 66.67. Koridor je plocha vymezená ZÚR OK pro umístění vedení technické infrastruktury. V této ploše lze umístit liniové vedení technické infrastruktury v poloze, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování v územním plánu obce). Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění liniové stavby. Vymezená osa koridoru nemusí být shodná s osou liniového vedení technické infrastruktury. 68. Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro liniová vedení technické infrastruktury se rozumí prostor, který je vymezen svislými plochami (které mohou být zakřivené). Výchozí hodnota pro odstupy rovin je stanovena 400m. Tato hodnota je na základě limitů využití území modifikována. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby, popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky zobrazeny ve výkresu B.6. a B.8. Koridor umožňuje možné směrové odchylky trasy navrhované liniové stavby. Součástí koridoru jsou i stavby nezbytné k zajištění funkceschopnosti liniového vedení (transformační stanice, rozvodny, čerpací stanice, shybky, úpravny, vodojemy, regulační stanice, apod.) pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba 67. Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro liniová vedení technické infrastruktury se rozumí: 67.1. plocha, která je vymezena svislými rovinami ve vzdálenosti 200m od osy koridoru zakreslené ve výkresu B.6. na obě dvě strany (s výjimkou koridoru pro návrh vodovodního řadu, přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština,

44


Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle EIA7, který je na území CHKO Litovelské Pomoraví vymezen v šíři 800 m od osy vodovodního řadu. Toto vymezení neplatí u vedení 400kV /V458/ Krasíkov Horní Životice v katastrálním území Nemrlov, kde vymezení koridoru na východní straně je dáno hranicí Moravskoslezského kraje); 67.2. koridor vymezuje možné směrové odchylky osy trasy navrhované liniové stavby. Vymezení koridoru považovat za maximalistické, tzn., že v koridoru musí být obsaženy i stavby nezbytné k zajištění funkceschopnosti liniového vedení (mimo zařízení transformačních stanic a rozvoden, např. čerpací stanice, shybky, apod.); 68.69. Upřesnění vymezení koridoru, popř. směrové úpravy vlastní trasy vedení v rámci koridoru jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek:Směrové úpravy vlastní trasy vedení v rámci koridoru a zmenšení stanovené šířky dle odstavce 68.1. jsou ve správním území obce přípustné za těchto podmínek: 68.1.69.1.budou minimalizovány zásahy do jiných prvků chráněných změnou nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů (související s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou kulturních a přírodních hodnot, apod.); 68.2.69.2.změnou nebudou negativně ovlivněny sousední obce; 68.3.69.3.změnou nedojde ke zhoršení možnosti napojení ostatní sítě na měněnou liniovou stavbu; 69.4. nedojde k zásadnímu zhoršení ekonomických a normových parametrů stavby; 69.5. při upřesňování koridoru v územním plánu, v podmínkách pro plochy dotčených vymezením koridoru a plochy sousedící, stanovit možnost řešení mimořádných situací vyvolaných stísněnými podmínkami (umožnit min. přesahy např. pro řešení přeložek inženýrských sítí, lokalizaci souvisejících zařízení, apod. mimo koridor) 69.70. Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení (mimo případy dle odst. 69.5.), lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 68.68.1) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny. A.4.3. NÁVRH PRVKŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY 70.71. Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability krajiny (dále v textu ÚSES) tak, jak je zobrazen (včetně úprav provedených při aktualizacích) ve výkresu B.7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000. K ochraně jednotlivých prvků ÚSES a způsobům zapracování do územně plánovací dokumentace (dále v textu ÚPD) se stanovují tyto zásady: 71.1. Pro zapracování nadregionálních biocenter (dále v textu NRBC) respektovat jejich vymezení s ohledem na rozdílná měřítka a potřebu detailního upřesnění podle charakteru – cílových ekosystémů (viz tabulky biocenter a biokoridorů).s přípustným upřesněním hranic v rozsahu max. 100 m. 70.1.71.2.Pro zapracování os nadregionálních biokoridorů do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat vymezenou trasu, charakter a stanovené podmínky: 70.1.1.71.2.1. pro vodní osy NRBK určuje minimální vymezení břehová čára;

7

viz č. j.400/1235/871/2937/94-96/13-Gr

45


70.1.2.71.2.2. pro nivní osy NRBK určuje vymezení nezastavěný prostor nivy na jednom či na obou březích pro nivní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m (na jednom či na obou březích); 70.1.3.71.2.3. pro lesní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m šířky a , případné upřesnění podle cest, dělení lesa, parcel. 70.2.71.3.Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené osy NRBK, realizovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů), jako osa NRBK. Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené osy NRBK, je nutno respektovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES (pokud možno) stejného charakteru jako osa NRBK. V ochranné zóně nadregionálního biokoridoru jsou všechny segmenty ÚSES nižší hierarchické úrovně (regionální a lokální), významné krajinné prvky a ekosystémy se stupněm ekologické stability tři a výše chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. 70.3.71.4.Pro zapracování regionálních biocenter (dále v textu RBC) do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat jejich charakter (cílové ekosystémy) a stabilizační funkci v krajině. Vymezení upřesnit podle charakteru biotopu, podél cest, hranic lesa, parcel apod. při zachování celkové rozlohy.Pro zapracování regionálních biocenter (dále v textu RBC) do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat jejich charakter a funkci. Vymezení upřesnit podle charakteru biotopu, cest, hranic lesa, parcel apod. s odchylkou posunu hranice max. 100 m (při zachování celkové rozlohy). 70.4.71.5.Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné řešit konkrétní šířku individuálně, optimalizovat celé vymezení RBK podle možností daného prostoru a potřeby ochrany přírody, minimální šířku volit pouze ve výjimečných případech. Trasu upřesňovat podle cest, dělení lesa, podle parcel a vodních toků. Minimální šířky jsou: u lesního biokoridoru 40 m; 70.4.1.71.5.1. 70.4.2.71.5.2. u mokřadního biokoridoru 40 m; 70.4.3.71.5.3. u lučního biokoridoru 50 m; 71.5.4. u biokoridoru charakteru stepních nad 20 m; 71.5.a)Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné na RBK vkládat lokální biocentra stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů) ve vzdálenostech max. 800 m 70.5.71.6.V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle charakteru prvků: 70.5.1.71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění; nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení 70.5.2.71.6.2. je přemostění; 70.5.3.71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.; 70.6.71.7.Při vymezování a upřesňování vymezení všech prvků ÚSES respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného nerostu do doby jejich využití (např. dočasným stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace), čímž se vzájemně nevylučuje ani vymezení biocenter a biokoridorů v rámci dobývacích prostorů a ložisek se schváleným územním rozhodnutím, CHLÚ, ploch evidovaných ložisek nevyhrazeného nerostu. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu při kvalifikovaném 46


zpracování Plánu otvírky a přípravy dobývání, Plánu využívání a Plánu rekultivace území po ukončení těžby. Případy posuzovat individuálně vždy tak, aby nebyl narušen princip udržitelného rozvoje území a přitom nepovažovat ochranu přírody a krajiny za nadřazenou všem ostatním zákonům. Při řešení překryvů ochrany nerostných surovin s prvky ÚSES zohlednit tyto podmínky: 70.6.1.71.7.1. akceptovat cílový charakter prvku ÚSES , a to jak při samotné těžbě (etapizace těžby s částečnou či postupnou realizací cílového stavu prvků ÚSES), tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch cílového stavu ÚSES; akceptovat charakter prvku ÚSES a podporovat jeho funkce cílového stavu, a to jak při samotné těžbě (etapizace těžby s částečnou funkčností ÚSES), tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES; 70.6.2.71.7.2. stávající ÚSES nacházející se na ložiskách nerostných surovin bude ponechán s tím, že v případě budoucího využití ložiska budou plánované rekultivační a sanační práce přizpůsobeny a řešeny ve vzájemné symbióze s ÚSES; 70.6.3.71.7.3. nové návrhy ÚSES pokrývající ložiska, CHLÚ, DP, popř. do zjištěných a předpokládaných ložisek nerostných surovin zasahující, budou v rámci zpracování podrobné dokumentace a ÚP upřesněny tak, aby nezasahovaly do bloků zásob, popř. aby byly vymezovány podél hranice DP a nebo CHLÚ; při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a 70.6.4.71.7.4. nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin; 70.7.71.8.Zasahování biocenter a biokoridorů do retenčního prostoru suchých nádrží se připouští za předpokladu individuálního posouzení a respektování charakteru a cílového stavu prvků ÚSES i jeho vazeb a postavení vůči okolním prvkům. 70.8.71.9.Plochy vymezené pro biocentra a biokoridory v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho změny směrem k cílovému stavu urychlenou realizaci. Realizaci cílového stavu vymezených prvků ÚSES je nutné zajistit i v lesních porostech, a to prostřednictvím lesních hospodářských plánů. 70.9.71.10. Ani přechodně nelze do vymezených, ale v současnosti ještě nefunkčních, nebo jen částečně funkčních prvků ÚSES umísťovat v územních plánech funkce, které by znemožnily, nebo omezily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu.Ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních prvků umísťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu. 70.10.71.11. Všechny zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného prvku ÚSES, hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy ) a po projednání s příslušným orgánem ochrany přírody. Přípustné je umisťování informačních tabulí a křížení s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují (přetínají), plošný pak protínají v nejužším možném směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu.MVE na regionálních i nadregionálních koridorech ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné. Všechny zásahy do 47


vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného prvku ÚSES či hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy – biologické hodnocení, případně i jiné ekolog. hodnocení) po projednání s příslušným orgánem ochrany přírody. Přípustné je umisťování informačních tabulí a křížení s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují (přetínají), plošný pak protínají v užším směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu. MVE na regionálních i nadregionálních koridorech ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné. 70.11.71.12. Celkové přerušení regionálních biokoridorů, jejich charakteru a funkce není přípustné. Pro částečné a přípustné přerušení RBK se stanovují tyto zásady: 70.11.1.71.12.1. vodní biokoridory – nelze přerušit; 70.11.2.71.12.2. mokřadní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 70.11.3.71.12.3. luční nivní biokoridory v 1. až 4. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 70.11.4.71.12.4. luční biokoridory v 5. až 9. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 70.11.5.71.12.5. stepní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 70.11.6.71.12.6. lesní biokoridory – přerušení bezlesím max. 150 m; 71.72. Při využití území a jeho změnách respektovat vymezení, charakter a funkci jednotlivých skladebných prvků ÚSES: 71.1.72.1.nadregionální biocentra; charakter (cílové ekosystémy) nadregionálního biocentra (NRBC) teplomilné doubravní, mezofilní hájové, nivní mezofilní hájové, nivní nivní, vodní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, horské mezofilní hájové, mezofilní bučinné rašelinné, mezofilní bučinné, horské nivní, luční, mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové vodní, nivní, luční rašelinné, mezofilní bučinné luční, mezofilní bučinné luční, lužní, mezofilní bučinné

číslo

název

12 13 14 63 64 65 66 88 89 96 104 2010 OK1 OK2

Skalka Vrapač – Doubrava Ramena řeky Moravy Vojenský Raškov Slunečná Jezernice Praděd Smolný Kostelecké polesí Chropyňský luh Rejvíz Sovinec Rychlebské hory - Račí údolí Poznámka: (*) – změna jevu se vztahuje pouze na grafickou část (výkres B.7.)

poznámka

akt. č.2a (*)

71.2.72.2.nadregionální biokoridory (osy); číslo K 80 K 82

charakter (cílové ekosystémy) nadregionálního biokoridoru (NRBK) mezofilní bučinná osa mezofilní bučinná osa

48

poznámka


číslo K 84 K 85 K 86 K 88 K 89 K 90 K 91 K 92 K 93 K 103 K 132 K 133 K 136 K 142 K 143 K 144 K 151 OK3

charakter (cílové ekosystémy) nadregionálního biokoridoru (NRBK) osy mezofilní bučinná, horská horská osa mezofilní bučinná osa mezofilní bučinná osa osy vodní, nivní, mezofilní bučinná vodní, nivní osy mezofilní bučinná osa mezofilní bučinná osa mezofilní hájová osa mezofilní bučinná osa osy teplomilná doubravní, mezofilní hájová teplomilná doubravní osa vodní, nivní osy vodní osa vodní, nivní osy osy mezofilní hájová, mezofilní bučinná osy mezofilní hájová, mezofilní bučinná mezofilní bučinná osa Poznámka: (*) – změna jevu se vztahuje pouze na grafickou část (výkres B.7.)

poznámka akt. č.2a (*) akt. č.2a (*)

akt. č.2a (*) akt. č.2a (*)

akt. č.2a (*) akt. č.2a (*)

71.3.72.3.regionální biocentra; číslo 152 153 154 155 156 157 158 159 160 162 163 164 165 166 167 170 171 172 173 174 182 183 184 185 186 251 252 253 254 255 256 257

název U Kamence U Zámrsk Nihlovský les Hůrka u Hranic Hadovec Lipník Kudlov Dřevohostický les Ochozy Švédské šance Vrbovec Žebračka Povodí Olešnice Chlum Zámecký kopec U Špiček Rozvodí Stráže Pod Okrouhlíkem Kozí hřbet Ludina Odra Hrubá voda Vrábl Hřeben Bystrovany Hrubý les Les Království Držovice Kosíř Hrdibořice Předina Háj

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biocentra (RBC) poznámka nivní mezofilní hájové mezofilní hájové akt. č.2a mezofilní hájové nivní nivní mezofilní hájové mezofilní hájové, (nivní) mezofilní hájové mezofilní hájové nivní nivní mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, nivní mezofilní bučinné, nivní mezofilní bučinné nivní nivní nivní teplomilné doubravní až mezofilní hájové teplomilné doubravní nivní (slatinné), teplomilné doubravní až mezofilní hájové teplomilné doubravní teplomilné doubravní

49


číslo 258 259 261 261 262 263 264 266 267 268 269 270 271 272 273 274 277 340 343 355 358 395 400 409 422 424 425 427 428 429 430 431 432 433 434 436 439 440 441 443 474 475 476 477 478 479 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 521

název Údolí Velké Hané Pod Obrovou nohou Kluč Kluč (Kocouřina) Lipovské louky Pavlovský dvůr Skály a louka Brus Terezské údolí Rampach Třesín Černovírský les Aleš Kožušany Špraněk Taramka Nectavské údolí Rybáře Maleník Hartinkov Králický Sněžník Pod Lískovcem Stříbrné údolí Hrušový potok Biskupská kupa Šumvald Bezděkov Horní žleb Lukavice Hrabová Lupěné Vysoký vrch Benkovský kopec Malínský kopec Rabštejn Kamenitý kopec Postřelmov Truska Království Moravský Karlov Borový potok Bělská stráň Šerák - Keprník Černá stráň Jindřichov Kámen Čertovy kameny Kamenný vrch Ztracené údolí Stříbrný potok Hřibová Račí údolí Hraničky Jivina Borůvková hora Stančín Červenka

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biocentra (RBC) poznámka hydrofilní teplomilné doubravní mezofilní hájové mezofilní hájové hydrofilní mezofilní bučinné, mokřadní, luční, rašelinné mezofilní bučinné teplomilné doubravní, mezofilní hájové, (nivní) mezofilní hájové, (nivní) mezofilní hájové mezofilní hájové, nivní nivní (včetně slatinných) mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné nivní mezofilní hájové, mezofilní bučinné, nivní mezofilní bučinné horské mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, mokřadní, luční mezofilní bučinné nivní mezofilní hájové mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné akt. č.2a (*) mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové mezofilní bučinné, luční mezofilní bučinné mezofilní bučinné, nivní nivní mezofilní bučinné, nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, luční mezofilní bučinné, horské, (luční) horské mezofilní bučinné, horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, luční mezofilní bučinné, příp. mezofilní hájové, mokřadní, rašelinné mezofilní bučinné horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné zrušeno akt. č.2a (*) mezofilní bučinné, horské horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní hájové, mokřadní (případně luční)

50


číslo 1562 1617 1640 1641 1785 1785 1786 1810 1811 1813 1813 1814 1816 1817 1818 1880 1881 1882 1883 1884 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1921 1930 1931 1959 1965 1966 1986 OK4 OK5 OK6 OK7 OK8 OK9 OK10 OK11 OK12 OK13 OK14 OK15 OK16 OK17 OK18 OK19 OK20 OK21 OK22 OK23 OK24 OK25

název Palesek Polomské rybníky Dolní údolí Zámecký vrch Radnice Radnice (Rodlen) Obectov Pasecký žleb Na Oskavě Údolí Bystřice Údolí Bystřice Zlaté doly Čičelec Biskupice Vápenice Nivky Bučina u Suché louky Uhliska Kněží hora Ohrozimská horka Pod Švancarkou Skelná Huť Nivské louky Plumlovská obora U nádrže Otinsko Úsobrnské údolí Přemyslov Meandry Desné Rapotín Pod Šuminou Vrchy Záhoří Šumvaldský háj Březová Javorník Dřínový vrch Kaní hora Smrk Kladské sedlo Bílé kameny Pod Jehlanem Pod Bleskovcem U Filipové Hrbek Bukový kopec (Nad Rapotínem) Petrovský vrch Šumperská niva Údolí Březné Nad Břevencem Hradecká niva Mladoňovské údolí Nad Rájcem Pod Vlčinou Preč U Luké

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biocentra (RBC) poznámka mezofilní hájové vodní, nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné nivní nivní nivní nivní teplomilné ladní mezofilní hájové mezofilní bučinné hydrofilní, rašelinné teplomilné doubravní teplomilné doubravní mezofilní bučinné mezofilní bučinné, (mokřadní, luční) hydrofilní teplomilné doubravní mezofilní bučinné hydrofilní mezofilní bučinné mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové horské horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné, (nivní) mezofilní bučinné nivní mezofilní bučinné, mezofilní hájové mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové mezofilní bučinné hydrofilní mezofilní hájové, mezofilní bučinné

51

akt. č.2a (*)


číslo OK26 OK27 OK28 OK29 OK30 OK31 OK32 OK33 OK34 OK35 OK36 OK37 OK38 OK39 OK40 OK41 OK42 OK43 OK44 OK45 OK46 OK64 OK65

název charakter (cílové ekosystémy) regionálního biocentra (RBC) Dlouhé skály mezofilní hájové U Řepové mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové Nad Vápeníky mezofilní bučinné, případně mezofilní hájové Leštinská niva nivní Hluchovské údolí teplomilné doubravní, mezofilní hájové, (nivní) Viklická niva nivní Plané loučky nivní Veveří mezofilní bučinné Dolní Žleb mezofilní bučinné Sedmidvorská niva nivní Ondrášovské údolí mezofilní bučinné, nivní Hlubočská niva nivní Nad Říkou mezofilní hájové Přestavlcký les mezofilní hájové U Tučína mezofilní hájové Kunkov mezofilní hájové Nihlovský les mezofilní hájové Tábor - Vrchy mezofilní bučinné Průchodnice mezofilní bučinné Ovčácký vrch mezofilní bučinné, nivní, vodní Olešnice mezofilní hájové, mezofilní bučinné, nivní, vodní Zátěš mezofilní hájové Křenůvky mezofilní hájové Poznámka: (*) – změna jevu se vztahuje pouze na grafickou část (výkres B.7.)

72.4. regionální biokoridory; číslo RK 774 RK 775 RK 824 RK 825 RK 826 RK 827 RK 828 RK 832 RK 833 RK 834 RK 835 RK 836 RK 837 RK 838 RK 839 RK 840 RK 841 RK 889 RK 890 RK 891 RK 892 RK 894 RK 895 RK 896 RK 897 RK 901 RK 902

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biokoridoru (RBK) vodní, mokřadní, hydrofilní lesní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné až mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné, příp. až horské mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné až horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné vodní, nivní vodní, nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné, příp. mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní hájové až mezofilní bučinné

52

poznámka

poznámka

akt. č.2a (*) akt. č.2a

akt. č.2a akt. č.2a


číslo RK 903 RK 904 RK 905 RK 907 RK 908 RK 909 RK 911 RK 912 RK 913 RK 914 RK 929 RK 929 RK 930 RK 930 RK 931 RK 931 RK 1425 RK 1426 RK 1427 RK 1428 RK 1429 RK 1430 RK 1431 RK 1432 RK 1433 RK 1434 RK 1435 RK 1436 RK 1437 RK 1438 RK 1439 RK 1443 RK 1444 RK 1445 RK 1446 RK 1447 RK 1448 RK 1449 RK 1450 RK 1451 RK 1452 RK 1453 RK 1516 RK 1517 RK 1518 RK 1518 RK 1519 RK 1520 RK 1521 RK 1522 RK 1523 RK 1527 RK 1531 RK 1532 RK 1535 RK 1536 RK 1537

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biokoridoru (RBK) mezofilní hájové až mezofilní bučinné mezofilní hájové až mezofilní bučinné mezofilní hájové vodní, nivní vodní, nivní vodní, nivní mezofilní bučinné, příp. až horské mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní mezofilní bučinné mezofilní bučinné, příp. mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní teplomilné doubravní až mezofilní hájové vodní, nivní vodní, nivní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní teplomilné doubravní, příp. mezofilní hájové teplomilné doubravní, nivní, mokřadní, příp. mezofilní hájové teplomilné doubravní, příp. mezofilní hájové teplomilné doubravní, příp. mezofilní hájové teplomilné doubravní, nivní, případně mezofilní hájové nivní, teplomilné doubravní, mezofilní hájové vodní, nivní vodní, nivní mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní bučinné vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní bučinné mezofilní bučinné mezofilní hájové až mezofilní bučinné vodní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní mezofilní hájové mezofilní hájové

53

poznámka akt. č.2a (*)

akt. č.2a (*) akt. č.2a (*)


číslo RK 1538 RK 1539 RK 1540 RK 1541 RK 1543 RK 1546 OK 47 OK 48

charakter (cílové ekosystémy) regionálního biokoridoru (RBK) mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové vodní, nivní vodní, nivní mezofilní hájové až mezofilní bučinné

OK 49

mezofilní bučinné

OK 50 OK 51 OK 52 OK 53 OK 54 OK 55 OK 56 OK 57

mezofilní bučinné mezofilní bučinné až horské vodní, nivní vodní, nivní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní, mokřadní vodní, nivní vodní, nivní

OK 58

vodní, nivní

OK 59 OK 60 OK 61 OK62 OK 63

vodní, nivní nivní nivní nivní mezofilní hájové Poznámka: (*) – změna jevu se vztahuje pouze na grafickou část (výkres B.7.)

poznámka

akt. č.2a akt. č.2a (*) RBC 1986 – RBC Hradecká niva RBC Nad Vápeníky – K 93 akt. č.2a (*) RBC Javorník - RBC Dřínový vrch RBC Dřínový vrch - RBC 521, RBC 482 – NRBC 2010 RBC Plané loučky – K 136 RBC Plané loučky – NRBC 14 RBC 1881 – NRBC 63 RBC 263 – RBC Preč NRBC 2010 – hranice kraje SM, NRBC 2010 – RBC Ovčácký vrch, akt. č.2a (*) RBC Ovčácký vrch – RBC Olešnice, RBC Olešnice – Polsko. RBC 434 – RBC 1986 RBC Veveří – MSK RBC 1810 – RBC Veveří akt. č.2a

tak, jak jsou graficky znázorněné ve výkresu B. 7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000. Skladebné prvky ÚSES jsou ve svém průběhu závazné pouze v rozsahu řešeného území (území Olomouckého kraje). Přesahy do území sousedních krajů budou koordinovány a upřesňovány s příslušnými kraji. 73. zrušen (nahrazuje se novým textem ve znění oddílu A.4.4.); A.4.4. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH 72.73. Pro rekreaci a cestovní ruch se v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití vymezují rekreační krajinné celky (dále RKC). Území RKC jsou vhodná pro pobytovou rekreaci, v nichž je preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC se významně koncentrují rekreační aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity hromadné rekreace. Z pohledu kraje jsou uplatňovány aktivity vyznačené ve výkrese č. B. 6 a D.3 ZÚR OK. Pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu ZÚR OK stanovují tyto zásady: 72.1.73.1.vymezují se rekreační krajinné celky v oblasti Jeseníků: 72.1.1.73.1.1. RKC Zlaté Hory, vymezený na území města Zlaté Hory (k. ú. Dolní Údolí, Horní Údolí, Ondřejovice v Jeseníkách, Rejvíz, Zlaté Hory v Jeseníkách); 72.1.2.73.1.2. RKC Jeseník – Lipová, vymezený na území města Jeseník (k. ú. Jeseník, Seč u Jeseníka a Bukovice u Jeseníka) a obce Lipová – Lázně (k. ú. Horní Lipová, Dolní Lipová); 54


72.1.3.73.1.3. RKC Bělá pod Pradědem, vymezený na území obce Bělá pod Pradědem (k. ú. Adolfovice, Domašov u Jeseníku); 72.1.4.73.1.4. RKC Ramzová, vymezený na území obce Ostružná (k. ú. Ostružná, k. ú. Ramzová, k. ú. Petříkov u Branné) a obce Branná (k. ú. Branná u Šumperku); 72.1.5.73.1.5. RKC Loučná nad Desnou, vymezený na území obce Loučná nad Desnou (k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice) a obce Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny, Žárová); 72.1.6.73.1.6. RKC Sobotín, vymezený na území obce Sobotín (k. ú. Klepáčov, Rudoltice u Sobotína, Sobotín) a obce Vernířovice (k. ú. Vernířovice u Sobotína); 72.1.7.73.1.7. RKC Staré Město, vymezený na území města Staré Město (k. ú. Kunčice pod Králickým Sněžníkem, Nová Seninka, Staré Město pod Králickým Sněžníkem, Stříbrnice, Malé Vrbno, Velké Vrbno, Hynčice pod Sušinou) a obce Malá Morava (k. ú. Křivá Voda, Malá Morava, Podlesí, Sklené u Malé Moravy, Vlaské, Vojtíšov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoký Potok, Zlatý Potok); 72.1.8.73.1.8. RKC Rychlebské hory, vymezený na území města Javorník (k. ú. Javorník – město, Javorník – ves, Zálesí u Javorníka, Travná u Javorníka, Hundorf, Horní Hoštice, Bílý Potok), obce Uhelná (k. ú. Nové Vilémovice, Úhelná, Velký Fořt), obce Skorošice (k. ú. Horní Skorošice, Dolní Skorošice, Petrovice u Skorošovic) a obce Vápenná (k. ú. Vápenná); obce Bílá Voda (k. ú. Bílá Voda u Javorníku, Kamenička u Bílé Vody), Bernartice (k. ú. Bernartice u Javorníku, Horní Heřmanice u Bernartic, Buková u Bernartic), Černá Voda (k. ú. Černá Voda, Rokliny), Kobylá nad Vidnavkou (k. ú. Kobylá), Velká Kraš (k. ú. Velká Kraš, Malá Kraš, Hukovice u Velké Kraše, Fojtova Kraš), Vidnava (k. ú. Vidnava), Vlčice (k. ú. Vlčice u Javorníku, Vojtovice, Dolní Les), Žulová (k. ú. Žulová); 72.2.73.2.ve vymezených RKC se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství obyvatel v území. Řešení střetů mezi jednotlivými zájmy vedoucími k ochraně pouze dílčích částí udržitelného rozvoje vyžaduje úzkou koordinační činnost v území, která svým významem přesahuje území obcí obsažených ve vymezených RKC. Pro řešení problémů se stanovují tyto zásady: Ve vymezených RKC bude přírůstek kapacit individuální 72.2.1.73.2.1. rekreace realizován pouze výjimečně, preferovat zejména přeměnu původních venkovských objektů na rekreační chalupy; Vzhledem k tomu, že řada území vyčleněná pro různé formy 72.2.2.73.2.2. rekreace vykazuje znaky nedostatečné vybavenosti v oblasti veřejné infrastruktury, koncentrovat tyto aktivity do pólů rozvoje cestovního ruchu. Za póly rozvoje cestovního ruchu pro specifickou oblast Jeseníky považovat města Jeseník, Javorník, Zlaté Hory a Staré Město; V pólech rozvoje cestovního ruchu upřednostnit při změnách 72.2.3.73.2.3. v území rozvoj veřejné infrastruktury. Při zabezpečení nároků ubytovaných a pasantních návštěvníků klást důraz na odpovídající rozvoj dalších standardních a specifických zařízení občanské vybavenosti a služeb, a to především v oblasti stravování, 55


maloobchodu, služeb, sportovně technické vybavenosti a kultury, které by zásadním způsobem povýšily kvalitu rekreačního procesu a atraktivitu území a rozmanitostí nabídky rekreačních činností a služeb přispěly k racionálnějšímu využití území, a to i mimo hlavní turistickou sezónu; 72.2.4.73.2.4. Vytvářet podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) při zachování vyváženého stavu mezi rozsahem těchto aktivit a ekologickým pilířem udržitelného rozvoje; 72.3.73.3.na ostatním území Olomouckého kraje mimo oblast Jeseníků s dosud nižší koncentrací ubytovacích kapacit a méně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu se navrhují tyto RKC: 72.3.1.73.3.1. RKC Plumlovsko, zahrnující správní území města Plumlov, správní území obcí Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Seloutky a západní část správního území města Prostějova (část k. ú. Krasice, Čechovice a Domamyslice); 72.3.2.73.3.2. RKC Konicko, zahrnující správní území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Konice, Budětsko, Buková, Čechy pod Kosířem, Hluchov, Konice, Kostelec na Hané, Laškov, Lipová, Malé Hradisko, Náměšť na Hané, Ochoz, Olbramice, Pěnčín, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Zdětín; RKC Bouzovsko, zahrnující správní území obcí Bílá Lhota, 72.3.3.73.3.3. Bohuslavice, Bouzov, Březsko, Dzbel, Hačky, Haňovice, Hvozd, Jesenec, Kladky, Litovel, Loučka, Ludmírov, Luká, Měrotín, Mladeč, Pavlov, Polomí, Rakůvka, Slavětín, Vilémov; RKC Olomoucko – východ, zahrnující správní území obcí 72.3.4.73.3.4. Bělkovice-Lašťany, Bukovany, Dolany, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlubočky, Hraničné Petrovice, Jívová, Svatý Kopeček (Olomouc), Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice; 72.3.5.73.3.5. RKC Olomoucko – jih, zahrnující správní území města Olomouc (jižní část – k. ú. Holice, k. ú. Nemilany, k. ú. Nové Sady, k. ú. Slavonín) a správní území obcí Grygov, Krčmaň, Majetín, Dub nad Moravou, Charváty, Blatec, Kožušany – Tážaly, Velký Týnec; RKC Sovinecko, zahrnující správní území obcí Dlouhá Loučka, 72.3.6.73.3.6. Huzová, Mutkov, Oskava, Paseka, Šumvald; 72.3.7.73.3.7. RKC Šternbersko, zahrnující správní území obcí Hlásnice, Horní Loděnice, Lipina, Řídeč a města Šternberk; RKC Zábřeh – západ, zahrnující správní území obcí Bušín, 72.3.8.73.3.8. Drozdov, Horní Studénky, Hoštejn, Jedlí, Kosov, Nemile, Olšany, Postřelmůvek, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov; 72.3.9.73.3.9. RKC Kojetín – Tovačov, zahrnující správní území obcí Kojetín, Lobodice, Tovačov, Troubky, Uhřičice, Věrovany; 72.3.10.73.3.10. RKC Teplicko, zahrnující část území města Hranice (m. č. Město a m. č. Valšovice) a správní území obcí Paršovice, Teplice nad Bečvou, Týn nad Bečvou; 73.3.11. zrušen

56


72.3.11. Vymezení rekreačních krajinných celků na území Olomouckého kraje bylo prověřeno v územních studiích: 72.3.11.1. Územní studie území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., prosinec 2008); 72.3.11.2. Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 5 Olomoucko – jih (Ing. arch. Přemysl Ženčák, prosinec 2008); 72.3.11.3. Územní studie území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje, (Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, 2010); a je graficky znázorněno ve výkresu B.6. 72.3.12. území v těchto vymezených RKC bude řešeno a využíváno v souladu s pokyny v uvedených v těchto územních studiích, které jsou vloženy do evidence územně plánovací činnosti - RKC 1 dne 23. 11. 2009, RKC 5 dne 18. 6. 2009 a RKC 2-12 dne 5. 8. 2010. 73.3.12. zrušen 72.4.73.4.Při umísťování golfových hřišť se nepřipouští negativní ovlivnění ekosystémů, které mohou být předmětem ochrany zvláště chráněných území (zejména maloplošná zvláště chráněná území, I. a II. zóna chráněných krajinných oblastí, území EVL a PO).

A.5.

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE

A.5.1. KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODNÍCH HODNOT 73.74. Ochrana přírody 73.1.74.1.Při řešení změn využití území, při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů vždy hledat řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat vlivy na vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, přírodní parky, registrované významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace. Stavby budou v souladu s platnými právními předpisy posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA). 73.2.74.2.Na území chráněných krajinných oblastí upřesňují možnosti provádění změn v území plány péče CHKO a zónace CHKO. 73.3.74.3.Pro maloplošná zvláště chráněná území stanovuje ochranné podmínky zákon a příslušný předpis, jimiž se maloplošné zvláště chráněné území vyhlašuje (zřizuje). Návrhy opatření na zachování nebo zlepšení předmětu ochrany ve zvláště chráněném území jsou obsahem plánu péče pro dané území, který schvaluje příslušný orgán přírody. 73.4.74.4.Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny, zvyšování druhové diverzity a ekolgické ekologické stability, protierozní ochranu a migrační průchodnost pro živočichy.

57


73.5.74.5.Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability krajiny. Respektovat zásady ochrany jednotlivých prvků ÚSES stanovené v bodě A.4. podkapitole A.4. 73.6.74.6.K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot respektovat vymezená cenná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (kulturní krajinné oblasti.), stanovené v kapitole 5.3. v odstavci 77. 73.7.74.7.Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny, MVE), v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních krajin oblastí (KKO) vymezených v odstavci 77 kapitoly 5.3. a na půdách I. a II. tř. ochrany. Na RBK nebo NRBK je přípustné řešit umístění malé vodní elektrárny za podmínky zachování, resp. zlepšení průchodnosti toku pro vodní organismy (vybudováním rybího přechodu, revitalizací odstavných ramen apod.) - tam kde jsou stávající jezy nebo stupně). Pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje, registrované dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti. V chráněných částech přírody a na půdách zvláštní ochrany uvedených v tomto odstavci, s výjimkou maloplošných zvláště chráněných území a nadregionálních a regionálních skladebných prvků ÚSES, lze vymezit plochu pro umístění fotovoltaických elektráren jen za výslovného souhlasu příslušného dotčeného orgánu, kterému přísluší ochrana chráněné části krajiny a ochrana ZPF; v lokalitách soustavy NATURA 2000 jen, je-li vyloučen negativní vliv záměru na danou lokalitu, a to pouze jako specifickou plochu dle platných právních předpisů výhradně pro účel fotovoltaické elektrárny (musí být zajištěno zvláštními podmínkami). 73.8.74.8.Umisťování výškových staveb jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny, lze v chráněných částech přírody pouze po důkladném posouzení – na úrovni územního řízení - příslušných orgánů ochrany přírody. Požadovat využití stávajících i navrhovaných stožárů pro tzv. sdílení operátory. 73.9.74.9.Nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí. 74.10. V co největší míře upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území (nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině) optimálním využíváním zejména stávajících areálů a zastavěných ploch. 74.11. Nesnižovat novými zásahy v krajině průchodnost migračních koridorů vymezených ve výkresu B.7. K zajištění funkčnosti migračních koridorů se stanovuji tyto zásady: 74.11.1. nezužovat šířku migračního koridoru výstavbou (rozšiřováním zastavěného území), která by mohla ovlivnit funkci migračního koridoru (včetně oplocování pozemků, umísťování zařízení s vysokou hlukovou, nebo světelnou zátěží); 74.11.2. zvýšenou pozornost věnovat zejména křížení liniových dopravních staveb s migračními koridory. Pokud se nelze významnými liniovými stavbami (zejména čtyřproudé silnice se středním dělícím pásem s 58


oplocením, oplocené železniční koridory, VRT, apod.) vyhnout křížení s migračními koridory, pak je potřebné zajistit prostupnost migračního koridoru pomocí migračních objektů (podchody nebo nadchody), které budou navazovat na migrační koridory. Mostní objekty na dopravních stavbách v místě křížení koridoru, nebo v navazujícím okolí využitelné pro migraci (přemostění údolí, vodních toků, málo frekventovaných komunikací atp.) je potřebné ve fázi přípravy záměrů a jejich povolování přizpůsobit z hlediska parametrů a technického řešení pro migrační funkci a zajistit navedení živočichů k těmto objektům (usměrnění koridoru při zachování jeho funkce a prostorové návaznosti). Zohlednit při tom, zda funkci migračních objektů nemohou snížit hluboké terénní zářezy, návrh či existence stávajících opěrných či protihlukových stěn, oplocení, souběh se stávajícími jinými dopravními stavbami apod., které představují bariéry pro pohyb živočichů a mohou znehodnotit funkci migračních objektů; 74.11.3. minimalizovat, popř. zcela vyloučit situování dalších migračních bariér (např. pastevní areály, vinice, ohrazené plochy sadů či porostů rychle rostoucích dřevin apod.); 74.11.4. v ploše koridoru neumísťovat nové rozsáhlejší vodní nádrže, které by jej mohly přerušit; 74.11.5. zvýšenou pozornost věnovat ochraně (zachování) veškeré mimolesní zeleně v ploše koridoru; A.5.2. KONCEPCE OCHRANY A VYUŽITÍ NEROSTNÝCH SUROVIN 74.75. Pro zajištění ochrany nerostných surovin a jejich využití a minimalizaci dopadů exploatace ložisek na krajinný ráz a životního prostředí se stanovují tyto zásady: 74.1.75.1.Jednotlivá ložiska nerostných surovin, vyskytující se mimo území specifických oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6, jsou seskupena dle předpokládaných vlivů těžby do tří skupin objektů. Každá z těchto skupin má stanovené zásady, které definují možnosti využití jednotlivých objektů: 74.1.1.75.1.1. objekt lze využít částečně nebo podmínečně (za předpokladu splnění vybraných technických a environmentálních podmínek) zásada č. 1; 74.1.1.1.75.1.1.1. podmínkami se chápe - zásady využití objektu lze stanovit až na základě územní studie, jejímž cílem bude: a) upřesnění reálného rozsahu využití objektu při akceptaci zákonných složek ochrany životního prostředí a ochrany kulturních a přírodních hodnot v území; b) ověření limitů únosnosti území dotčeného využitím objektu (skupiny objektů); objekt lze využít v plném rozsahu (objekt je s vyřešenými střety 74.1.2.75.1.2. zájmů, popř. bez střetů zájmů, popř. s řešitelnými střety) - zásada č. 2; 74.1.3.75.1.3. objekt nelze využít komplexně (je zásadně dotčen limity ochrany přírody a dílčích složek na ŽP, v současné době převažují zákonem chráněné zájmy o dílčích složkách ŽP nad zájmem využití ložiska) - zásada č. 3; 75.1.4. zrušen

59


75.1.5.

Platnost zásad uvedených v odstavcích 75.1.1. - 3. se stanovuje pro území mimo vymezené oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6; zrušen Při ochraně a využití nerostných surovin v oblastech s vysokou koncentrací prováděné a připravované těžby nerostných surovin ST1ST6 je třeba respektovat zákony a další právní normy, jakož i „Územní studii využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje“ registrovanou v evidenci územně plánovací činnosti 11. 12. 2009 (zvláště kapit. 5 regulace využití území a příloha č. 1 – schéma vymezení nevhodného, podmíněně vhodného a ostatního území ve specifických oblastech ST1 – ST6);

75.2. zrušen 74.2. Zásady využití jednotlivých objektů jsou graficky znázorněny ve výkresu: 75.2.1. zrušen 74.2.1. B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000; 74.2.2.75.2.2. zrušen; 75.3. zrušen 74.3. Podrobné zdůvodnění je obsaženo v odůvodnění. 75.4. Pro ložiska nerostných surovin, která se vyskytují ve specifických oblastech s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6 (výkres B.6.) se stanovují zásady uvedené v odst. 15.1; 75.5. Zásady pro ochranu a využití ložisek nerostných surovin dle odst. 75.1. a 75.4. jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 A.5.3. KONCEPCE OCHRANY KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT 75.76. Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná pásma, území s archeologickými nálezy); 76.77. K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot se vymezují tato cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (dále v textu kulturní krajinné oblasti): 76.1.77.1.kulturní krajinná oblast Moravská brána (okres Přerov), která je vymezena v rámci správních území obcí Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Jezernice, Milenov, Klokočí, Hrabůvka, Hranice, Černotín, Ústí, Teplice nad Bečvou, Černotín, Paršovice, Týn nad Bečvou, Lhota, Hlinsko, části Libavé (ozn. KKO1); 76.2.77.2.kulturní krajinná oblast Čechy pod Kosířem (okres Olomouc) - Mánesův kraj, která je vymezena na území správních území sídel Čechy pod Kosířem, Stařechovice, Slatinky, Drahanovice, Čelechovice na Hané (ozn. KKO2); 76.3.77.3.kulturní krajinná oblast Nové Zámky (okres Olomouc), která je vymezena v rámci správních území obcí Bílá Lhota, Mladeč, Červenka (ozn. KKO3); 76.4.77.4.kulturní krajinná oblast Žádlovicko (okres Šumperk), která je vymezena v rámci správních území obcí Loštice, Líšnice, Pavlov (ozn. KKO4);

60


76.5.77.5.kulturní krajinná oblast Jesenická kotlina (okres Jeseník), která je vymezena v rámci správních území obcí Jeseník, Česká Ves, Mikulovice, Bělá pod Pradědem, Lipová – Lázně (KKO 5); 76.6.77.6.kulturní krajinná oblast Hanušovická vrchovina (okres Šumperk), která je vymezena v rámci správních území obcí Staré Město, Šléglov, Vikantice, Jindřichov, Hanušovice, Malá Morava (KKO6); 76.7.77.7.kulturní krajinná oblast Březná (okres Šumperk), která je vymezena v rámci správních území obcí Hoštejn, Hynčina, Zábřeh, Nemile, Kosov, Drozdov, Svébohov, Rovensko, Postřelmůvek, Vyšehoří, Zborov, Jedlí, Olšany, Horní Studénky, Štíty, Bušín, Písařov, Bohutín, Chromeč (KKO7); 77.8. kulturní krajinná oblast Svatý Kopeček (okres Olomouc), která je vymezena na části správního území města Olomouce a obcí Tovéř, Samotíšky, Dolany, Hlubočky (KKO8); 77.9. kulturní krajinná oblast svahy Nízkého Jeseníku, která je vymezena v rámci správního území obcí Hlásnice, Lipina, Domašov u Šternberka a na části správního území obcí Šumvald, Dlouhá Loučka, Paseka, Mutkov, Řídeč, Šternberk, Babice, Horní Loděnice, Jívová, Hraničné Petrovice, BělkoviceLašťany, Dolany, Hlubočky, Mrsklesy, Velký Újezd, Kozlov a části Vojenského újezdu Libavá (KKO9); 77.10. kulturní krajinná oblast Žulovsko, která je vymezena v rámci správního území obce Žulová a na části správního území obcí Velká Kraš, Kobylá nad Vidnávkou, Skorošice, Vápenná, Stará Červená Voda a Černá Voda (KKO10); 77.11. kulturní krajinná oblast Rychlebské Hory, která je vymezena na části správního území obcí Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice, a Skorošice (KKO11); 77.12. kulturní krajinná oblast Centrální Haná, která je vymezena v rámci správního území obcí Hrdibořice, Biskupice, Dub nad Moravou a na části správního území obcí Prostějov, Charváty, Vrbátky, Kralice na Hané, Hrubčice, Ivaň, Klopotovice, Tovačov, Věrovany, Citov, Majetín, Krčmaň a Grygov (KKO12); Vymezení kulturních krajinných oblastí je provedeno ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000. 77.78. Ve výše vyjmenovaných krajinných oblastech jako cenných částech území lze provádět změny v území při respektování těchto zásad: 77.1.78.1.je nepřípustné provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění, velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků, v jejichž důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové kulisy); 77.2.78.2.respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb a demolic); 78.3. je nepřípustné: 78.3.1. umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny na samostatných stavebních konstrukcích); 78.3.2. výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny; 77.3.78.4.umísťování nadzemních staveb elektroenergetiky, staveb vodní energetiky, teplárenství, plynárenství je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a 61


orgánu památkové péče v souladu s legislativou platnou ke dni vydání rozhodnutí; 77.4.78.5.umísťování významných dopravních staveb je přípustné za předpokladu zachování krajinotvorné památkové hodnoty území, tj. za předpokladu akceptace uplatnění kulturních památek v krajině, zachování otevřených pohledů a průhledů, respektování dochovaných dominant a prostředí kulturních památek a při minimalizaci zásahů do krajinného rázu. Podmínkou je provedení následných opatření eliminujících negativní dopad dopravní stavby a napomáhajících jejímu vhodnému zapojení do krajiny (kompenzace); 79. Zrušen. Zásady uvedené v odst. 78 a vlastní vymezení oblasti upřesnit územními studiemi a v jednotlivých ÚP. Do doby prověření zásad územními studiemi a provedení aktualizace ZÚR, je nutné při rozhodování o změnách v území respektovat zásady stanovené v odst. 78.

A.6. STANOVENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJIN, VČETNĚ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO JEJICH ZACHOVÁNÍ, NEBO DOSAŽENÍ. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY 78.80. Respektuje se rozčlenění řešeného území Olomouckého kraje na tyto krajinné celky (grafické znázornění rozčlenění viz výkres B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000) : A. Haná B. Konické údolí C. Mohelnická brázda D. Šumperské údolí E. Hanušovické údolí F. Kladská kotlina G. Jesenické údolí H. Javornické úpatí = Nisské Slezsko (na severu Sudetské předhoří) I. Moravská Brána J. skupina Valašské Podbeskydí K. skupina Drahanských vrchů L. skupina Třebovských kuest M. skupina Jesenického masivu N. skupina Jesenicko-Oderských vrchů 79.81. u jednotlivých krajinných matric (typů uspořádání krajiny) chránit a podporovat rozvoj jejich rozhodujících atributů: 79.1.81.1.v krajinných celcích A., C. a I. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory); 79.2.81.2.v krajinném celku H. udržet typické sídelní struktury dlouhých spádnicových řetězových vsí v rovinách a úbočích, obklopených otevřenou zemědělskou krajinou (lesozemědělský a zemědělský typ krajiny) s dominantní zemědělskou funkcí, v úpatí výrazně přecházejících v krajinu lesozemědělskou. Rozvíjet fenomén menších krajinných singularit (vytěžené a často zatopené lomy a doly, úzké potoční nivy apod.);

62


79.3.81.3.v krajinných celcích B., F., K., L. a N. udržovat lesopolní krajiny (lesozemědělský typ) s mozaikovitou strukturou ploch, osídlení rozvíjet především v mělkých údolích či jejich zakončeních, v typické návesní formě. V mělkých údolích přednostně podporovat vznik malých vodních nádrží. Typické akcenty zaříznutých údolí chránit před rozšiřováním sídel a vyhýbat se jim s kapacitní dopravní infrastrukturou; 79.4.81.4.v krajinném celku J. (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny) směrem do kopců se připouští rozvíjet rozvolněnou (nikoliv však rozptýlenou) sídelní strukturu a podporovat lesozemědělský, spádnicový typ krajinné struktury s výraznějším zastoupením pastevectví; 79.5.81.5.v krajinných celcích D., E. a G., tvořených hlubokými podhorskými údolími s lesopolní až lesní krajinou, podporovat rozvoj zástavby v úpatních polohách dna údolí (nikoliv úzkých a povodňově nebezpečných niv), zástavba může vystupovat i do mírnějších úbočí (nikdy však ne do horní třetiny svahu). Z prvovýroby podporovat zejména živočišnou výrobu; 79.6.81.6.v krajinném celku M. - horské, až vysokohorské, převážně lesní krajiny přibližovat co nejvíce ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví) a s rozvojem rekreačních funkcí, směřovaných ovšem do úpatních a úbočních poloh, mimo hřebeny hor. Problém rekreačních středisek a jejich zařízení řešit koordinovaně tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl využíván pro měkké formy rekreace. Větší rozvoj trvalého osídlení není žádoucí. 80.82. U ohraničení, stejně jako u následujících os, chránit a rozvíjet jejich charakteristiky a především působení v celku: 80.1.82.1.čelní svahy Oderských vrchů, Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a Maleníku; 80.2.82.2.převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku. Usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech. 81.83. U krajinných os věnovat pozornost: 81.1.83.1.břehům (jejich okrajům) širokých niv Moravy, Bečvy, Hané, Romže, Blaty, Oskavy a Kladské Nisy, které vždy byly a jsou rozhodujícími osami rozvoje osídlení v nížinách a řetěz obcí na těchto liniích jevil a jeví jasné tendence spojování do řetězců. Rozvojový fenomén sídel, oddělující nivu řek (která by nikdy neměla být zastavována) na jedné straně, od okolní ploché zemědělské krajiny na straně druhé, by měl být obecně dodržován; 81.2.83.2.vodním tokům Morava, Romže, Třebůvka, Moravská Sázava, Březná, Branná, Desná, Oskava, Oslava, Pasecký potok, Sitka, Trusovický potok, Bystřice, Ludina, Odra, Vidnávka, Bělá a Rusava v údolích, které vždy byly osami přírodními a zásadním způsobem ovlivňovaly orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků i jejich bloků kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů okolo nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Podporovat využití zejména v oblasti turistické, bez stavebního rozšiřování. 82.84. U krajinných pólů věnovat pozornost: 82.1.84.1.dominantním, převýšeným vrchům Velký Kosíř, Svatý Kopeček, Boží Hora u Žulové, Hostýn, Kelčský Javorník, Orlík, Praděd, Keprník, Šerák, Smrk, Králický Sněžník, Uhlířský vrch a Velký Roudný, které jsou jako krajinné dominanty klíčovými znaky převážné většiny krajin v Olomouckém kraji. Usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech;

63


82.2.84.2.antropogenním krajinným útvarům Vitošovský kamenolom a Tovačovská těžební jezera.

A.7.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

85. Práva k pozemkům a stavbám lze v souladu s § 170 zákona č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn odejmout, nebo omezit k těmto veřejně prospěšným stavbám (součástí VPS jsou kromě hlavní stavby také stavby související se stavbou hlavní, bez kterých by nebylo možné tuto stavbu realizovat): Označení koridoru pro VPS 1

D1


Dotčené obce

Poznámka

2

3

4

Dopravní infrastruktura: Rychlostní silnice R35 Mohelnice-hranice OK, výstavba nového tahu Rychlostní silnice R35 v úseku Mírov, Krchlebyhranice OK

D2

I/11 Bukovice – Postřelmov, přeložka

D3 D4

I/35 Podolí, mimoúrovňová křižovatka se sil.I/44 I/44 Mohelnice – Zábřeh sil. I/44 výstavba nového tahu Loučná nad Desnou - Postřelmov,

D5

D6

sil. I/44 výstavba nového tahu vč. tunelového úseku Loučná nad Desnou - Postřelmov I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, výstavba nového tahu a napojení na II/450 I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, napojení na II/450 I/44 Mikulovice- Jeseník, výstavba nového tahu

D7

D10 D13 D14

I/44 Mikulovice- Jeseník, výstavba nového tahu I/44 Mikulovice- Jeseník – etapové napojení přeložky sil.I/44 na stávající průtah sil.I/44 přes město Jeseník II/446 Libina, přeložka II/446 Libina, přeložka II/457 Ondřejovice - Zlaté Hory, přeložka R35 homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek, v úseku Mohelnice – Skrbeň

Maletín, Krchleby na Moravě, Mírov, Mohelnice Maletín, Krchleby, Mírov

měněný úsek v akt. č.2a

Písařov, Jakubovice, Bušín, Olšany, Bohutín , Chromeč, Vyšehoří, Postřelmůvek, Postřelmov Mohelnice Mohelnice, Lukavice, Zvole, Rájec, Leština, Zábřeh, Loučná nad Desnou, Postřelmov, Sudkov, Dolní Studénky, Šumperk, Nový Malín, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Sudkov, Dolní Studénky, Šumperk, Nový Malín, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Loučná nad Desnou Bělá p. P., Jeseník

zrušený úsek u Olšan akt. č.2a

Jeseník

měněný úsek v akt. č.2a, tunel Jeseník (pod Křížovým vrchem) převeden do rezervy

Hradec - Nová Ves, Písečná, Česká Ves, Jeseník Hradec - Nová Ves, Mikulovice Jeseník, Česká Ves Libina Libina Zlaté Hory Mohelnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Haňovice,Náklo, Příkazy, Skrbeň,

64



měněný úsek v akt. č.2a měněný úsek v akt. č.2a



Označení koridoru pro VPS 1 D15 D16 D17 D18

D20 D19 D21 D22 D23 D24 D25 D26 D27 D28 D31 D32 D33 D34 D35 D36

D37

D38 D39 D42 D44 D47

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen 2 I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. I/44 II/449 Loučany - Senice na H., obchvat II/150 Přerov, jihozápadní obchvat, přeložka II/150 Domaželice – Křtomil, Horní Újezd, přeložka s obchvaty sídel II/150 Domaželice – Křtomil, Horní Újezd, přeložka s obchvaty sídel R35 homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek, v úseku Křelov-Břuchotín-Olomouc II/367 Kojetín, přeložka II/435 Oplocany, přeložka II/434 Tovačov, přeložka II/367 Bedihošť, přeložka II/434 Kralice n. H. - Hrubčice, přeložka II/434 Kralice n. H. - Hrubčice, přeložka II/434 Přerov, přeložka, homogenizace, Troubky, obchvat II/436 Přerov, přeložka, napojení terminálu II/448 Olomouc, severní spoj, přeložka I/46 Horní Loděnice, obchvat Prostějov severo-západní obchvat II/448 Konice, přeložka II/449 Smržice, přeložka II/449 Slatinky - Slatinice, přeložka II/435 Charváty – Kožušany-Tážaly, přeložka II/435 Charváty – Kožušany-Tážaly, přeložka II/448 Drahanovice, přeložka I/46 Olomouc, východní tangenta – Šternberk, přeložka. Úprava s doplněním křižovatek (MÚK) I/46 Týneček - Šternberk včetně souvisejících staveb a objektů I/46 Olomouc, východní tangenta – Šternberk, přeložka. Úprava s doplněním křižovatek (MÚK) I/46 Týneček - Šternberk včetně souvisejících staveb a objektů I/46 Olomouc, východní tangenta – Šternberk, přeložka. Úprava s doplněním křižovatek (MÚK) I/46 Týneček - Šternberk včetně souvisejících staveb a objektů I/46 Lipina, přeložka II/449 Uničov - Střelice, přeložka II/444 Újezd, přeložka II/446 Pňovice, přeložky II/447, Pňovice, přeložky modernizace žel. tratě č.300 v parametrech koridorové tratě Brno - Přerov

Dotčené obce

Poznámka

3 4 Dolní Studénky, Šumperk Loučany, Náměšť na Hané, Senička, Senice na Hané Přerov, Želatovice Křtomil, Lipová, Domaželice, Dřevohostice, Turovice, Horní Újezd Křtomil, Horní Újezd měněný úsek v akt. č.2a Křelov – Břuchotín, Olomouc Kojetín, Uhřičice Oplocany, Polkovice, Lobodice Tovačov, Ivaň Čehovice, Bedihošť Hrubčice, Kralice na Hané Hrubčice, Kralice na Hané Přerov, Troubky, Tovačov, Přerov, Bochoř Olomouc, Bystrovany Horní Loděnice Prostějov,Držovice, Smržice, Mostkovice Konice Smržice, Čelechovice na Hané Slatinky, Slatinice Charváty, Kožušany-Tážaly, Blatec, Olomouc Blatec, Charváty, Dub nad Moravou Drahanovice Olomouc, Bystrovany, Bělkovice-Lašťany, Bohuňovice, Dolany, Tovéř


měněný úsek v akt. č.2a měněný úsek v akt. č.2a měněný úsek v akt. č.2a, nahrazuje přeložku tahu II/150 jižně od Prostějova


Šternberk, Lipina,

Šternberk, Lipina, Bělkovice-Lašťany měněný úsek v akt. č.2a

Lipina, Šternberk Uničov Újezd Pňovice, Strukov, Žerotín Pňovice, Strukov, Želechovice Přerov, Bochoř, Věžky, Vlkoš, Kojetín, Měrovice nad Hanou, Hruška, Němčice nad Hanou,

65



Označení koridoru pro VPS 1

D50 D51 D52 D53

D55 D56 D57 D58 D59 D60 D61 D62 D63 D64 D65

D66

D67

D68 D69

D70

D71 D74 D06

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen 2 modernizace žel. tratě č.300 v parametrech koridorové tratě v úseku Dřevnovice letiště Lužice II/449 Drahanovice, přeložka II/449 Čelechovice na Hané, m. č. Kaple, přeložka modernizace železniční tratě č. 301 Nezamyslice – Olomouc

Dotčené obce 3 Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice Dřevnovice

Poznámka 4 měněný úsek v akt. č.2a

Lužice Drahanovice, Náměšť na Hané Čelechovice na Hané, Slatinky

Nezamyslice, Víceměřice, Němčice nad Hanou, Pivín, Klenovice na Hané, Čelčice, Čehovice, Bedihošť, Držovice, Prostějov, Kralice na Hané, Vrbátky, Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc. sil. II/369, přeložka Hanušovice (pivovar) Hanušovice Kopřivná, Bohdíkov, sil. II/369, přeložka Hanušovice jih Bohdíkov sil. II/369, přeložka Bohdíkov sever Bohdíkov sil. II/369, přeložka Bohdíkov střed Bohdíkov, Ruda nad Moravou sil. II/369, přeložka Bohdíkov jih Ruda nad Moravou, Olšany, Bohutín sil. II/369, přeložka Ruda n.M. Litovel, Červenka, Uničov sil. II/449, obchvat Litovel, Červenka Moravský Beroun sil. I/45, přeložka Moravský Beroun železniční trať č.303, Kojetín – Kroměříž – Hulín – Kojetín Valašské Meziříčí – elektrizace trati žel.trať 270, Rokytnice, Císařov, „Dluhonický Rokytnice, Císařov, Přerov, Brodek přesmyk“- stavba železničního nadjezdu u Přerova, Přerov Olomouc, Křelov – Břuchotín, Horka železniční trať č.275, Olomouc – Senice n.H. – nad Moravou, Skrbeň, Příkazy, Senice revitalizace trati na Hané Olomouc, Bystrovany, Velká Bystřice, železniční trať č.310 Olomouc – Opava Mrsklesy, Jívová, Hlubočky, Libavá, revitalizace trati Domašov nad Bystřicí, Hraničné Petrovice, Moravský Beroun Olomouc, Hlušovice, Bohuňovice, Štarnov, Šternberk, Babice, železniční trať č.290, Olomouc – Uničov Mladějovice, Újezd, Uničov, Medlov, Šumperk – elektrizace trati Troubelice, Nová Hradečná, Libina, Hrabišín, Nový Malín, Vikýřovice, Šumperk železniční trať č.291, Zábřeh - ŠumperkŠumperk, Bludov, Postřelmov, Zábřeh elektrizace Šumperk, Vikýřovice, , Petrov nad železniční trať č.293, Šumperk – Kouty nad Desnou, Rapotín, Velké Losiny, Desnou- revitalizace trati Loučná nad Desnou Bludov, Bohutín, Olšany, Ruda nad Moravou, Bohdíkov, Kopřivná, železniční trať č.292, Bludov – Hanušovice – Hanušovice, Jindřichov, Vikantice, Jeseník – zkapacitnění trati Branná, Ostružná, Lipová-Lázně, Jeseník, železniční trať č.025, Hanušovice – Lichkov – Hanušovice, Malá Morava zkapacitnění trati modernizace žel. tratě 280, Hranice – Horní Hranice, Černotín, Špičky, Milotice Lideč – hranice ČR nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou I/46 Moravský Beroun, obchvat Moravský Beroun

66

nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a

nový záměr akt. č.2a


nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a




Označení koridoru pro VPS 1 D07 D08 D010 D011 D013 D014 D016

D018

D019 D020 D021 D022 D023 D024 D028 D031 D032 D033 D034 D038 D039 D040 D041 D042


Dotčené obce

Poznámka

2

3

4

I/60 Lipová-Lázně – Javorník, přeložky a obchvat Lipová-lázně, Vápenná, Žulová, Skorošice, Vlčice, Uhelná II/369 Branná – Ostružná, přeložka Branná, Ostružná II/444 Mohelnice – Medlov, přeložky Mohelnice, Stavenice, Úsov, Třeština II/444 přeložka Úsov-Medlov Úsov, Medlov II/457 Zlaté Hory, přeložka Zlaté Hory II/444, Mohelnice, přeložka a směrová úprava Mohelnice II/434, Přerov, přeložka Přerov lanová dráha Kouty nad Desnou – Loučná nad Desnou Červenohorské sedlo, Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, Bochoř, Přerov, Buk, Prosenice, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B) Radvanice, Osek nad Bečvou, Veselíčko,, Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Říkovice, Přestavlky, Horní Moštěnice, Věžky Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, Přerov hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B), napojení R 55 Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, Říkovice, Přestavlky, Horní hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B) Moštěnice, Věžky, Přerov, R 48, Bělotín – Palačov, rozšíření na normové Bělotín, Polom parametry R 48, Bělotín – Palačov, rozšíření na normové Polom, Hustopeče nad Bečvou parametry R 55, Přerov – Velký Týnec, novostavba včetně Velký Týnec, Grygov, Krčmaň, všech souvisejících staveb a objektů a napojení Majetín, Kokory, Brodek u Přerova, II/150- Rokytnice Rokytnice, Přerov sil. I/35, Valašské Meziříčí - Lešná - Palačov, Hustopeče nad Bečvou novostavba včetně všech souvisejících staveb a objektů Nová stavba I / 55, Přerov, Předmostí - MÚK s ČD Předmostí Přerov II/150 obchvat Dub nad Moravou Dub nad Moravou, Věrovany. II/150 obchvat Brodek u Přerova Brodek u Přerova, Kokory, Citov, Dub nad Moravou, Majetín, II/367, Klenovice n. H. - Čelčice přeložka Čelčice, Klenovice na Hané, Obědkovice, Čehovice II/434, Nová stavba: Přerov (k.ú.Kozlovice u Přerova), Kozlovice - Grymov Radslavice, Želatovice, Tučín II/435 Tovačov - Oplocany Tovačov, Oplocany II/444, Šternberk, jihozápadní obchvat, přeložka II/444, Šternberk, jihozápadní obchvat, přeložka II/448, Těšetice, přeložka II/150 obchvat Ohrozim II/150 Protivanov - Malé Hradisko, obchvat II/150 Vícov, obchvat II/436 Vlkoš - Bochoř R 46, homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace v úseku Olomouc-Vyškov

Babice, Šternberk, Lužice, Šternberk, Lužice Těšetice, Ohrozim Protivanov, Malé Hradisko Vícov, Ptení, Stínava Věžky, Bochoř, Vlkoš, Přerov, Horní Moštěnice Olomouc, Hněvotín, Bystročice, Olšany u Prostějova, Smržice, Držovice, Prostějov, Určice, Dětkovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Hradčany-Kobeřice,

67








Označení koridoru pro VPS 1 D043 D044 D046

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen 2 I/55, Přerov, přeložka kolem nádraží Přeložka II/448, propoj s I/46 Veřejný terminál nákladní dopravy, logistické centrum Přerov

Dotčené obce 3 Otaslavice, Brodek u Prostějova, Ondratice, Želeč, Přerov Olomouc, Ustín Bochoř, Přerov

Poznámka 4

Technická infrastruktura V1 V2 V3 V4

V5 V10 V12 V13 V14 V16

E1

Technická infrastruktura – zásobování pitnou vodou Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole Zvole, Hrabová, Lukavice, a Lukavice na úpravnu vody Dubicko Bohuslavice, Dubicko, Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel (měněný úsek DubickoMoravičany, Třeština-Litovel) Připojení Plumlovska na skupinový vodovod Prostějov Připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc, včetně vodojemu

Smržice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova, Lutín, Hněvotín, Olomouc, KřelovBřuchotín Připojení skupinového vodovodu Dub nad Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Moravou na skupinový vodovod Olomouc Olomouc Propojení vodovodních řadu Bělkovice – Lašťany- Bělkovice – Lašťany-Dolany Dolany zásobování pitnou vodou Potštátska Radíkov, Hrabůvka, Hranice, zásobování pitnou vodou Potštátska Potštát, Partutovice, Olšovec, Hranice zásobování pitnou vodou Potštátska Střítež nad Ludinou, Jindřichov, Bělotín Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým Moravičany, Palonín, Bílá Lhota, vodovodem Litovel (úsek Moravičany-PalonínMladeč, Litovel, Červenka Litovel) Technická infrastruktura - energetika Vedení 400 kV Krasíkov – Horní Životice,

E2

Vedení 400 kV č. Nošovice – Prosenice, přestavba vedení na dvojité

E3 E4

E6

Transformační stanice 110/22 kV Slavonín Transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV Transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 - 4 pole

E7

Rozšíření rozvodny 110 kV - Česká Ves

E5

Dubicko, Třeština, Stavenice, Mohelnice, Moravičany, Usov, Medlov, Uničov, Červenka, Litovel Ohrozim, Plumlov, Krumsín

měněný úsek v akt. č.2a měněné úseky v akt. č.2a

nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a

Postřelmov, Kolšov, Lesnice, Brníčko, Dlouhomilov, Hrabišín, Libina, Oskava, Šumvald, Huzová, Moravský Beroun Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Oldřichov, Pavlovice u Přerova, Šišma, Kladníky, Oprostovice, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Paršovice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Všechovice, Rouské, Hlinsko Olomouc Velký Týnec, Olomouc, KožušanyTážaly Velký Týnec, Grygov Hranice Česká Ves

68

změněno situování stavby v akt. č.2a


Označení koridoru pro VPS 1 E8 E9 E10 E13

E14

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen 2 Vedení 110kV Šternberk - Moravský Beroun

Dotčené obce


3 Lužice, Babice, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun Moravský Beroun


Moravský Beroun

Vedení 110 kV Břidličná - Moravský Beroun VTL plynovod DN500 Zvole - Zábřeh VTL plynovod DN200 Senice - Unčovice

Moravský Beroun Zvole, Rájec, Leština, Zábřeh Senice na Hané, Dubčany, Náklo, Litovel Kojetín, Vlkoš, Říkovice

Plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“ Plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“ v úseku Horní Moštěnice Plynovod přepravní soustavy „Moravia - VTL plynovod“

VTL plynovod Žulová – Javorník- Bílá Voda

E16

VTL plynovod DN100 Konice – Březsko vč. regulační stanice Plynovod přepravní soustavy Kralice nad Oslavou Horní Štěpánov, Brodek u Konice, - Bezměrov Lipová, Ptení, Stínava, Vícov, Plumlov, Ohrozim, Mostkovice, Seloutky, Prostějov, Bedihošť, Čehovice, Čelčice, Klenovice na Hané, Obědkovice, Tvorovice, Polkovice, Uhřičice, Měrovice nad Hanou, Kojetín Vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice -přestavba Bouzov, Slavětín, Litovel, Loučka, vedení na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Cholina, Bílsko, Senice na Hané, Prosenice Senička, Náměšť na Hané, Loučany, Těšetice, Luběnice, Ústín, Hněvotín, Bystročice, Olomouc, KožušanyTážaly, Blatec, Charváty, Dub nad Moravou, Grygov, Majetín, Krčmaň, Čelechovice, Suchonice, Nelešovice, Přerov, Zábeštní Lhota, Sobíšky, Buk, Radvanice, Prosenice, Osek nad Bečvou Přeložky vedení 110 kV Hodolany-Červenka, Olomouc, Bystrovany, Velký Týnec Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, HodolanyLutín, Hodolany-Prosenice Vedení 110 kV Prostějov – Konice -přestavba Prostějov, Mostkovice, Ohrozim, vedení na dvojité Vícov, Zdětín, Ptení, Stražisko, Přemyslovice, Budětsko, Konice Vedení 110 kV Vyškov – Prostějov - přestavba Prostějov, Seloutky, Určice, vedení na dvojité Dětkovice, Vranovice-Kelčice, Otaslavice, Dobrochov, HradčanyKobeřice, Brodek u Prostějova, Želeč

E18

E20 E21 E22

4 měněný úsek v akt. č.2a

Říkovice, Horní Moštěnice, měněný úsek v akt. č.2a Přestavlky Horní Moštěnice, Přestavlky, Dobrčice, Beňov, Želatovice, Podolí, Tučín, Pavlovice u Přerova, Sušice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Lipník nad Bečvou, Dolní Újezd, Bohuslávky, Jezernice, Hranice, Milenov, Klokočí, Hrabůvka, Olšovec, Střítěž nad Ludinou, Bělotín Žulová, Skorošice, Vlčice, Uhelná, měněný úsek v akt. č.2a Bernartice, Javorník, Bílá Voda Konice

E15

E17.

Poznámka

69





Označení koridoru pro VPS 1 E23 E24 E25

E26 E27 E02 E03 E04 E05 E06 E07 E09

V8

V9

Popis veřejně prospěšné stavby, pro kterou je koridor vymezen 2 Transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko Rozstání Transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice včetně napájecího vedení 110 kV Vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice přestavba vedení na dvojité

3

4

Rozstání nový záměr akt. č.2a Nezamyslice, Dřevnovice

Stavby ke snižování ohrožení území povodněmi Západní a severní ohrazování Litovle Litovel Stavby suchých nádrží Sobotín, Domaželice, Sobotín, Velké Losiny, Domaželice, Staré Město, Červený Potok, Březenský Dvůr Hradčany, Nahošovice, Ostružná, (Březná), Křemačov, Police a Dolní Libina Staré Město, Malá Morava, Pardubický kraj, Štíty, Mohelnice, Mírov, Police, Úsov, Libina a Šumvald

Stavba suché nádrže Splav

V15

Poznámka

Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Oldřichov, Radslavice, Pavlovice u Přerova, Tučín, Podolí, Želatovice, Beňov, Horní Moštěnice, Dobrčice, Přestavlky, Stará Ves Dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Býškovice, Malhotice, Ústí, Horní Kletné, odbočka z vedení Prosenice - Nošovice Těšice, Skalička, Černotín, Špičky, Bělotín Přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice - Prostějov, Mostkovice Světlá Transformační stanice 110/22 kV Šumperk – Šumperk sever včetně napájecího vedení 110 kV Vedení 110 kV Krasíkov – Králíky Štíty Transformační stanice 110/22 kV Moravský Moravský Beroun Beroun Napájecí vedení 110 kV pro transformační stanici Olomouc, Velký Týnec 110/22 kV Slavonín Transformační stanice 110/22 kV Prostějov – Mostkovice, Prostějov západ včetně napájecího vedení 110 kV Vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice Konice, Budětsko, Skřípov Transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně Hranice napájecího vedení 110 kV

Stavba suché nádrže Skalička (Teplice)

V11

Dotčené obce

Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Skalička, Zámrsky, Černotín Branná

stavba propojovacího odtokového kanálu vodních Smržice, Prostějov, Držovice, toků Hloučela a Romže Stavba suchých nádrží- Velké Losiny Velké Losiny, Loučná n. Desnou



nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a změněno situování stavby v akt. č.2a změněno situování stavby v akt. č.2a měněný úsek v akt. č.2a měněný úsek v akt. č.2a

vymezení VPS je podmíněno upřesněním věcného rozsahu záboru plochy území pro suché poldry potvrzeného v řešení územního plánu obce

změněný rozsah v akt. č.2a nový záměr akt. č.2a nový záměr akt. č.2a

83.86. Za součást vymezených koridorů veřejně prospěšných staveb považovat: 83.1.86.1.plochy nezbytné k zajištění výstavby a k řádnému užíváni stavby pro stanovený účel (včetně doprovodných zařízení nezbytných k provozu liniové stavby jako např. trafostaniceelektrické stanice, , čerpací stanice, úpravny vody, regulační stanice, apod. a doprovodných staveb jako např. mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod.) pokud nejsou vymezeny jako samostatná veřejně prospěšná stavba;

70


86.2. napojení komunikační sítě nižšího řádu (upřesnění polohy a tvar křižovatek bude předmětem návrhu ÚP obcí);. 83.2.86.3.při upřesňování ploch a koridorů pro VPS uvedené v odst. 85 v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v kap. A.4.1.6 a A.4.2.7.; 84.87. ZÚR OK vymezují v souladu s § 170 zákona č.183/2006 Sb. v platném znění tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro jejich uskutečnění odejmout nebo omezit: Označení 1

Popis veřejně prospěšného opatření

Dotčené obce – Katastrální území

2

3

Poznámka 4

Založení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES): viz výkres B.8. viz výkres B.8. viz výkres B.8. viz výkres B.8.

Nadregionální biocentra tak, jak jsou vymezena ve výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 a v odst. 71 Nadregionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000a v odst. 71 Regionální biocentra tak jak jsou vymezena ve výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 a v odst. 71 Regionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 a v odst. 71

v rozsahu zobrazeném dle výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 v rozsahu zobrazeném dle výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 v rozsahu zobrazeném dle výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000 v rozsahu zobrazeném dle výkresu B.8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1 : 100 000

Veřejně prospěšná opatření ke snižování ohrožení území povodněmi: VO1

Plocha zátopy suché nádrže Teplice

Špičky, Skalička, Zámrsky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Černotín

VO3

Severní obtokové koryto Litovle

Litovel, Červenka

Plochy zátopy suchých nádrží Sobotín, Domaželice, Splav, Staré Město, Červený potok, Březenský Dvůr (Březná), Křemačov, Police a Dolní Libina , Skalička (Teplice)

Sobotín, Velké Losiny, Domaželice, Hradčany, Nahošovice, Branná, Ostružná, Staré Město, Malá Morava, Pardubický kraj, Štíty, Mohelnice, Mírov, Police, Úsov, Libina a Šumvald, Špičky, Skalička, Zámrsky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Černotín

Plocha zátopy suché nádrže Splav

Branná

Plocha zátopy suchých nádrží Velké Losiny

Velké Losiny, Loučná n. Desnou

VO4

V15

záměr převzat bez věcné změny z platného ÚP VÚC OA dle odst. 2 §187 zákona č. 183/2006 Sb. záměr, který byl obsažen již v ÚP VÚC OA jako VPS a poloha je upřesněna studii

vymezení VPO je podmíněno upřesněním věcného rozsahu záboru plochy území pro suché poldry potvrzeného v řešení územního plánu obce nebo v rámci územní studie zabezpečené pořizovatelem ZÚR OK změněný rozsah v akt. č.2a nový záměr akt. č.2a

Vysvětlivka: Pokud se v tab. uvádí zkratka akt. č.2a, chápe se tímto Aktualizace č.2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. 84.1.87.1.při upřesňování veřejně prospěšných opatření pro založení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v odst. 71.

71


85.88. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou graficky zobrazeny ve výkresu B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1:100 000.

A.8.

STANOVENÍ POŽADAVKŮ NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A.8.1. Požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území

86.89. K zajištění provedení opatření ke snižování ohrožení území povodněmi se v územních plánech stanovuje respektovat tyto požadavky: 86.1.89.1.průběžně aktualizovat vymezení záplavových území včetně jejich aktivních zón (pokud byly vymezeny) a stanovovat podmínky pro zabezpečení jejich funkce, na základě zpracovaných studií odtokových poměrů v povodích vodních toků a návrhů správců toků. Ve stanovených záplavových územích vymezovat zastavitelné plochy a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen výjimečně a ve zvlášť odůvodněných případech. Při řešení vycházet rovněž z Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry a Dunaje a Národního plánu povodí Odry a Dunaje; 86.2.89.2.navrhovat revitalizační opatření v údolních nivách vodních toků mimo zastavěná území, směřující k posílení retenční schopnosti krajiny, a to především v územích, kde dochází k rozlivu povodňových průtoků. Opatření navrhovat na základě podrobných dokumentací; 86.3.89.3.v záplavových územích a zejména v území významném pro situování protipovodňových opatření vymezeném ve výkresu B.6., na základě podrobných dokumentací navrhovat ochranná opatření, včetně technických, směřující ke zvýšení ochrany zastavěného a zastavitelného území. Zaměřit se zejména na: 86.3.1.89.3.1. zkapacitnění koryt v zastavěných územích, včetně rekonstrukcí příčných staveb omezujících průtočnou kapacitu vodních toků, výstavbu suchých obtokových koryt; 89.3.2. obnovu a rozšíření systému ochranných hrází k lokální ochraně jednotlivých sídel, nebo lokalit zvláštního veřejného zájmu; 86.3.2.89.3.3. prostory umělé retence především suché nádrže; 89.3.4. přírodě blízká protipovodňová opatření: 89.3.4.1. revitalizaci vodních toků, obnova retenční kapacity koryt a niv rozlivné plochy; 89.3.4.2. protierozní opatření v povodí vodních toků (záchytné příkopy, průlehy, zasakovací pásy, apod.); včetně souvisejících vyvolaných přeložek dopravní a technické infrastruktury. 86.4.89.4.Ke snížení negativních vlivů záplav se navrhuje v územních plánech respektovat zejména tyto návrhy: 89.4.1. zrušen 86.4.1. zkapacitnění vodního toku Bělá včetně objektů na něm pro ochranu zastavěného území v Domašově, Bukovicích a v Písečné;

72


86.4.2.89.4.2. protipovodňová opatření v území Litovle (severní obtokové koryto Litovle a zkapacitnění stávajících i původních průtočných profilů v Litovli); 89.4.3. komplex protipovodňových opatření na soutoku Bečvy s Moravou navýšení ochranných hrází a terénní úpravy v místě soutoku vodních toků Morava a Bečva pro ochranu jezer vodního zdroje Tovačov – Troubky.; 89.4.4. protipovodňová opatření v území Olomouce; 86.4.3.89.4.5. záměr propojovacího odtokového kanálu říček Hloučela a Romže, včetně rozlivového území na k.ú. Prostějov a Smržice; 86.5.89.5.Chránit plochy pro návrhy suchých nádrží nadmístního významu zejména v těchto lokalitách: 86.5.1.89.5.1. suchá nádrž Skalička (Teplice) na řece Bečvě ;suchá nádrž Teplice na řece Bečvě o ploše zátopy maximálně 700 ha; 86.5.2.89.5.2. suché nádrže – poldry uvedené v tabulce: lokalita Sobotín Domaželice Splav Staré Město Červený Potok Březenský Dvůr Křemačov Police Dolní Libina Filipová a Velké Losiny

ORP Šumperk Přerov Lipník n/B Šumperk, Jeseník Šumperk Šumperk Zábřeh Mohelnice Mohelnice Šumperk Šumperk

dotčené obce – katastrální území Sobotín, Velké Losiny Domaželice, Hradčany, Nahošovice

Merta Šišemka

vodní tok

Branná, Ostružná

Klepáčovský potok

Staré Město Malá Morava, PK Štíty Mohelnice, Mírov Police, Úsov Libina, Šumvald Velké Losiny, Loučná nad Desnou

Krupá Morava Březná Mírovka Rohelnice Oskava Desná

86.6.89.6.Ke snížení negativních vlivů záplav se vždy zabývat i zhodnocením účelnosti zapracování suchých nádrží obsažených v níže uvedené tabulce, do kapitoly ochrany před povodněmi, která je součástí návrhu územního plánu obce, a tuto suchou nádrž pak vymezit jako VPS, resp. VPO: lokalita Filipová a Velké Losiny Lesnice (soustava poldrů) Podhoří Branná Petříkov Ostružná Kociánov Mírov – varianta rybník

ORP Šumperk

dotčené obce – katastrální území Velké Losiny

vodní tok Desná

Zábřeh

Lesnice, Hrabišín, Brníčko, Dlouhomilov, Lipník n/B, VÚ Libavá Branná Ostružná Ostružná Loučná nad Desnou Mírov

Loučský potok

Lipník n/B Šumperk Jeseník Jeseník Šumperk Mohelnice

Jezernice Branná Branná Branná Tříramenný potok Mírovka

Rovněž je nutno respektovat i požadavky na suché nádrže (Pačlavické poldry – Koválovice u Tištína, SN Beroňka – Velký Týnec, poldr Hruška na Žlebůvce – Němčice n/H, SN Líšenka – Líšná a VN Podlesí – Křtomil) a další protipovodňová opatření obsažená ve schválených Plánech oblasti povodí Dyje,

73


Moravy a Odry. Stejně tak postupovat i při provádění pozemkových úprav v dotčených katastrálních územích; 86.7.89.7.plochy poldrů (suchých nádrží) upřesnit na základě zpracované podrobné dokumentace; 89.8. v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích vymezovat plochy a koridory pro soubory staveb a technická a přírodě blízká protipovodňová opatření v území významném pro situování protipovodňových opatření (vymezeném ve výkresech B.4. a B.6.), navržených s využitím územně plánovacích podkladů a dalších oborových studií, včetně vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná území; 86.8. soubor staveb a opatření v údolí Mohelnické brázdy (v území významném pro situování protipovodňových opatření vymezeném ve výkresech B.4. a B.6.), navržených dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje z 03/2007 a z Posouzení lokalit suchých nádrží Jeřmaň VP2 a Mohelnice VP3 z 12/2009 s cílem vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná území; 89.9. zrušen 86.9. soubor staveb a opatření v Litovelském Pomoraví dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje z 03/2007 mezi Litovlí a Olomoucí s cílem vytvořit rozšířená inundační území pro řízený rozliv povodní i za současnými hrázemi; 89.10. zrušen 86.10. soubor staveb – západní ohrazování a severní ohraničení Litovle – dle studie Agroprojektu Olomouc; 89.11. zrušen 86.11. soubor staveb a opatření ke zkapacitnění koryta vodního toku Bečva dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, nahrazující dříve navrhované poldry Osek a Hranice; 86.12.89.12. věnovat zvýšenou pozornost koordinaci protipovodňových opatření zejména protipovodňových hrází, poldrů a zkapacitnění vodních toků na hranicích obcí a kraje. Nepřipouští se provádění protipovodňových opatření, jejichž realizací by mohlo dojít k zhoršení průtoku povodňové vlny v jiné obci a její ohrožení. Zvýšenou pozornost věnovat i akcím zařazeným do projektu Podpora prevence před povodněmi II. etapa na léta 2007 – 2013 na území Olomouckého kraje. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod; 86.13.89.13. věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci budoucích vodních nádrží a poldrů na hranicích obcí a kraje. Koordinaci řešit podrobnou dokumentací v součinnosti s dotčenými obcemi a kraji. A.8.2. Požadavky pro provádění změn v území, pro vymezování ploch s rozdílným způsobem využití a návrh (upřesnění) veřejné infrastruktury 87.90. K zachování vyvážené sídelní struktury a stabilizace osídlení respektovat tyto požadavky: 87.1.90.1.zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami, jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být vždy vyvážena se sociálně ekonomickým využitím území; 74


87.2.90.2.stabilizovat osídlení periferních a venkovských oblastí s cílem zvyšovat jejich obytnou atraktivitu a rozvíjet perspektivní funkce (např. rekreaci). Pozornost věnovat zejména prevenci vzniku sociálně vyloučených lokalit; 87.3.90.3.podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury s efektivní dělbou funkcí v území. Ekonomické aktivity koncentrovat zejména do vymezených rozvojových a specifických oblastí za podmínek stanovených v čl.kapitole A.2.; 87.4.90.4.nepodporovat vznik „satelitních“ městeček mimo zastavěná území sídel a již založenou sídelní strukturu; 90.5. rozvojové oblasti řešit jako území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území; 87.5.90.6.zamezovat nežádoucímu srůstání sídel;. 88.91. K zajištění vyvážených požadavků obcí na plochy bydlení a budoucích potřeb v dimenzování nároků na technickou infrastrukturu respektovat tyto požadavky: 88.1.91.1.změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území, zejména existujících proluk v zástavbě a ploch nevyužitých; 88.2.91.2.do návrhů změn v území zohlednit podmínky zařazení obcí v rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech; 88.3.91.3.při návrhu ploch pro novou bytovou výstavbu zohlednit možnosti optimálního využití území (zejména s ohledem na nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře);návrh ploch pro novou bytovou výstavbu stanovit přiměřeně s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území (rozvoj obcí a sídel) amožnosti optimálního využití území (nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře); 88.4.91.4.rozvoj obcí a sídel komplexně posuzovat jak s ohledem na politicky formulované záměry rozvoje, tak i na ostatní předpoklady rozvoje, limitované zejména podmínkami životního prostředí; 88.5.91.5.zejména v rekreačních oblastech komplexně hodnotit rozvoj druhého bydlení (např. lokalizace hromadného apartmánového bydlení); 91.6. zrušen 88.6. při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v jednotlivých obcích v rámci zpracování ÚP obce vycházet z bilancí založených na hodnocení: 88.6.1. vývoje počtu obyvatel; 88.6.2. odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení; 88.6.3. odhadu poklesu zalidněnosti bytů; 91.7. zrušen 88.7. bilance a prognózy vývoje počtu obyvatel a bydlení zpracované v rámci územně analytických podkladů popř. průzkumů a rozborů považovat za výchozí podklad: 88.7.1. při návrhu koncepce rozvoje veřejné infrastruktury obce; 88.7.2. pro stanovení reálného rozsahu nové bytové výstavby; 88.7.3. pro vymezení nových zastavitelných území obce pro bydlení; 88.8.91.8.zrušen. 89.92. Při zpracování územních plánů věnovat pozornost zejména: 89.1.92.1.koordinaci průchodu jednotlivých liniových staveb dopravní a technické infrastruktury na hranicích obcí a kraje, u nichž se připouští změna trasování v rámci vymezených koridorů. Při upřesňování vymezení koridorů (s výjimkou koridorů územních rezerv) preferovat sdružení sítí do jednoho koridoru a akceptovat ustanovení podkap. A.4.1.6. a A.4.2.7. ; 89.2.92.2.upřesnění vymezení rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území na základě provedené analýzy podmínek území. Upřesnění provést v rámci zpracování územně analytických podkladů obcí – spádových obvodů ORP, přitom respektovat požadavek srostlosti rozvojových území, územní a 75


funkční návaznosti a pozornost věnovat zejména území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu vymezeném ve výkresu B.1. (v závislosti na významu rozvojové oblasti, nebo osy); 89.3.92.3.koordinaci průchodu prvků ÚSES (nadmístního i lokálního významu) na hranicích obcí a kraje; 89.4.92.4.křížení regionálních a nadregionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií, řešit dle zásady stanovené v bodě odstavci 71.6. ; 89.5.92.5.v řešení ÚP akceptovat čerpací stanice pohonných hmot začleněné do nouzového zásobování ropnými produkty (Zlaté Hory – Krnovská, Javorník – nám. Svobody, Olomouc – Přerovská, Olomouc – Lipenská, Uničov – Litovelská, Olomouc – Hněvotínská, Olomouc – Pražská, Tršice, Lipník n/B. – Hranická, Drahotuše – Hranická, Tovačov – Sadová, Kojetín – Tržní náměstí, Kostelec na Hané, Prostějov – Mostkovice, Prostějov – Brněnská, Ruda nad Moravou, Lipina, Šumperk – Jesenická); 89.6.92.6.sledování zpracování územních studii řešících nadmístní problémy v území. Vyhodnocovat dopady řešení v území a aplikovat dohodnuté záměry do územních plánů; 89.7.92.7.v řešení ÚP akceptovat perspektivní posádky, stávající objekty a zařízení vojenské správy: 89.7.1.92.7.1. letiště 89.7.1.1.92.7.1.1. letiště Přerov – řeší akt. č.2b ZÚR OK 89.7.1.2.92.7.1.2. letiště Prostějov 89.7.2.92.7.2. na území obcí 89.7.2.1.92.7.2.1. Olomouc 89.7.2.2.92.7.2.2. Prostějov (letecká kasárna v Prostějově) 89.7.2.3.92.7.2.3. Plumlov (střelnice Hamry) 89.7.2.4.92.7.2.4. Přáslavice 89.7.2.5.92.7.2.5. Štěpánov 89.7.2.6.92.7.2.6. Hranice 89.7.2.7.92.7.2.7. Lipník nad Bečvou 92.7.2.8. se zrušuje 89.7.2.8. Přerov 89.8.92.8. K zachování kulturních a přírodních hodnot a ochranu krajinného rázu respektovat tyto požadavky: 89.8.1.92.8.1. fotovoltaickou elektrárnu lze umístit v území po splnění těchto podmínek: 89.8.1.1.92.8.1.1. bude vymezena v novém ÚP popř. změně ÚP jako plocha výrobní, nebo specifická, určená výlučně pro stavbu fotovoltaické elektrárnybude vymezena v novém ÚP popř. změně ÚP jako plocha výrobní nebo učená výlučně pro stavbu fotovoltaické elektrárny; 89.8.1.2.92.8.1.2. v rámci zpracování podrobné dokumentace budou posouzeny vlivy na krajinný ráz; 89.8.1.3.92.8.1.3. výstavbu v přírodních plochách8 ,a přírodních parcích a KKO lze výjimečně povolit pouze za podmínky vyloučení negativního vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a kladného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody a dalších dotčených orgánů státní správy; 8

viz č. j.400/1235/871/2937/94-96/13-Gr

76


89.8.2.92.8.2. pro umístění větrných elektráren: 92.8.2.1. respektovat zásady stanovené v odst. 74.7. a 74.11.1.; respektovat regulativy pro umísťování větrných elektráren stanovené v Územní studii „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“9; 92.8.3. pro zajištění ochrany kulturních a civilizačních hodnot území respektovat tyto zásady: 92.8.3.1. zohlednit synergii v působení vizuálních vjemů mezi KKO a historickými jádry navazujících sídel;. 92.8.3.2. chránit ve veřejném zájmu v rámci zpracování územních plánů krajinný ráz t.j. hodnotné průhledy na významné kompoziční póly (vymezené ve výkresu B.11.) v území a další významné civilizační hodnoty (nemovité kulturní památky s významnými vertikálními akcenty - věže kostelů, zvonice, hrady, zámky, apod.). Chránit vyvážený horizont stávající zástavby, zejména v památkových zónách a rezervacích a v sídlech s vyšší koncentraci nemovitých kulturních památek; 92.8.3.3. vytvářet územní podmínky pro zachování pozitivního vizuálního vlivu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území; 92.8.3.4. při upřesňování ploch a koridorů staveb dopravní a technické infrastruktury minimalizovat riziko narušení chráněných hodnot a jejich vizuálního vlivu v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným upřesněním trasy a lokalizací staveb; 89.9.92.9. v oblasti plnění zásad stanovených v odstavci 73. pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu respektovat tyto podmínky: 89.9.1.92.9.1. rozvoj lůžkových kapacit ve vymezených rekreačních krajinných celcích realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních; 92.9.2. zrušen 89.9.2. nové kapacity apartmánového bydlení posuzovat v nejširších souvislostech; 89.9.3.92.9.3. v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace se doporučuje orientovat především na území CHKO, vyjma města Jeseník, na výstavbu celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek), mimo území CHKO zařízení střední velikostí (50 – 100 lůžek), která by soustředila kromě ubytování i další základní, vyšší i specifickou vybavenost, a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých středisek. Významnou pozici a podporu v oblasti CR by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony); Veškerou rekreační činnost na území Jeseníků koordinovat se zájmy ochrany přírody; při zpracování územních plánů na území RKC zohlednit a 89.9.4.92.9.4. v řešení upřesnit vymezení: 89.9.4.1.92.9.4.1. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu v RKC Plumlovsko (Plumlov)Územní studii území se zvýšeným rekreačním potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch Plumlovsko; 89.9.4.2.92.9.4.2. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu v RKC Olomoucko-Jih (Grygov)Územní 9

registrované dne 23. 2. 2009 v evidenci územně plánovací činnosti 77


studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC5 Olomoucko – jih; 89.9.4.3.92.9.4.3. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu v RKC Loučná nad Desnou (Velké Losiny)Územní studii území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC 2-4 a RC 6-12 na území Olomouckého kraje; 92.9.4.4. významné rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu v RKC Jeseník-Lípová (Jeseník) 89.10.92.10. Při řešení ÚP respektovat:Při řešení ÚPD obcí věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel, zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na rozvoj a modernizaci prvků bezpečnosti území 89.10.1.92.10.1. objekty důležité pro obranu státu; 89.10.2.92.10.2. vojenský újezd Libavá včetně zájmového území; 92.10.3. ostatní zájmová území ministerstva obrany včetně stanovených podmínek a omezení (např. Vojenský újezd Březina); 92.10.4. zóny havarijního plánování v Olomouci – Řepčíně (TOMES, s.r.o.,) a v obci Horka n/M (KRALUPOL, a.s.,); 92.10.5. věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel, zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na rozvoj a modernizaci prvků bezpečnosti území; 92.11. 92.11 při řešení ÚPD obcí respektovat nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR; 92.12. 89.11.92.13. zrušen. 92.13. pro ochranu historických panoramat je nutné výškově omezit novou zástavbu, přitom výška a objem musí v řešené lokalitě respektovat hmotovou skladbu stávající většinové zástavby. Velké komerční plochy nákupních a zábavných center je nutno umisťovat mimo památkově chráněná území a mimo pohledově exponovaná místa z hlediska dálkových panoramatických pohledů. 93. zrušen 93.Specifikace omezení v území vyplývající z rozhodnutí o pořízení územní studie: ozn. pl., koridoru 1 k prověření ÚS

D3 D6

dotčené obce Česká Ves, Písečná, Hradec Nová Ves, Mikulovice Hanušovice

D7

v území ORP Mohelnice, Uničov, Litovel, Šternberk a Olomouc

E1

Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Šišma, Pavlovice u Přerova, Oldřichov, Kladníky, Radotín, Soběchleby, Týn nad

omezení v území do doby pořízení územní studie (ÚS) územní specifikace omezení pro povolování rozsah staveb a provádění změn v území B nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy komunikace B nepovolovat změny v koridoru, které znemožní provedení modernizace tahu II/369 A prověřit důvodnost územní rezervy pro přeložku silnice II/449 v úseku Uničov - R35 procházející středem CHKO Litovelské Pomoraví a územním systémem NATURA 2000 s přenesením dopravní zátěže na silnice I/46, II/444, 446, 447, 448 (Olomouc - Šternberk - Mohelnice B nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení VVN

78


ozn. pl., koridoru 1 k prověření ÚS

E3 VP1 VP4

VP5

A.9.

dotčené obce Bečvou, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Rouské, Bělotín, Černotín, Špičky, Skalička, Horní Těšice, Ústí Žulová, Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Úhelná, Skorošice, Vlčice Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, Leština, Zvole, Lukavice Hanušovice, Jindřichov, Ruda n/M, Bohdíkov, Olšany, Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Rájec, Zvole, Lukavice, Mohelnice, Moravičany, Litovel“ Branná a Ostružná

omezení v území do doby pořízení územní studie (ÚS) územní specifikace omezení pro povolování rozsah staveb a provádění změn v území

B B B

B

nepovolovat změny v koridoru, který by znemožnil vyhledání optimální trasy pro vedení plynovodu při omezení zásahů do zastavěných území nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení vodovodu nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení vodovodního přivaděče

nepovolovat změny v dotčené ploše, které znemožní upřesnění vymezení plochy nezbytné pro provedení stavby poldru

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH SE UKLÁDÁ PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ JAKO PODMÍNKA PRO ROZHODOVÁNÍ, VČETNĚ STANOVENÍ LHŮTY PRO JEJÍ POŘÍZENÍ, SCHVÁLENÍ ÚZEMNÍ STUDIE POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O ÚZEMNÍ STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

94. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověřit změny jejich využití územní studii jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití území: 94.1. plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Předmětem prověření je upřesnění rozsahu vyvolaných změn v území dotčených vymezením LAPV - přeložky silnic, železniční dráhy, technické infrastruktury a dopady na zastavěná a zastavitelná území obcí, včetně vyhodnocení dopadů na přírodní a ostatní civilizační hodnoty, jako podklad pro aktualizaci ZÚR OK;. 94.2. koordinace přeložky sil. I/44 a soustavy poldrů ve Velkých Losinách. Předmětem prověření je vzájemná koordinace průběhu návrhu přeložky silnice I/11 ve vztahu k lokalizaci dvou poldrů a upřesnění vymezení nezbytných ploch a koridoru;. ozn. plochy, koridoru

vymezení obsahu studie a stanovení cíle prověření dotčené obce (části obcí) změn v území Upřesnit územní studii vymezení ploch a koridorů pro realizaci dopravních staveb: přeložka sil. I/44 v úseku Česká Ves, Písečná, HradecD3 Jeseník – Mikulovice Nová Ves, Mikulovice

D6

homogenizace a modernizace tahu II/369

Hanušovice

D7

prověření důvodnosti přeložky

některé obce z ORP Mohelnice,

79

poznámka

variantní přenesení dopravní


ozn. plochy, koridoru

vymezení obsahu studie a stanovení cíle prověření změn v území silnice II/449 v úseku Uničov R35

dotčené obce (části obcí)

poznámka

Uničov, Litovel, Šternberk a Olomouc

zátěže na silnici I/46, II/444, 446, 447, 448 pro vyšší ochranu CHKO a soustavy NATURA 2000 Upřesnit územní studií vymezení koridoru vedení VVN a prověřit vlivy na krajinný ráz, zastavěná a zastavitelná území obcí. K prověření se vymezují tyto koridory: Vedení 400 kV č. 456 Nošovice Prosenice, Osek nad Bečvou, E1 – Prosenice a napojení velkého Sušice, Šišma, Pavlovice u energetického zdroje na Přerova, Oldřichov, Kladníky, přenosovou síť Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Rouské, Bělotín, Černotín, Špičky, Skalička, Horní Těšice, Ústí vedení VTL plynovodu Skorošice, Vlčice, Uhelná, dosavadní vymezení koridoru E3 Javorník-Bílá voda (E 010) a javorník, Bílá voda, Bernartice, významně narušuje zastavěná Žulová - Javorník (E15) Žulová území několika obcí včetně Javorníku Upřesnit územní studií vymezení koridoru vodovodu, prověřit vlivy na zastavěná a zastavitelná území obcí, vyhodnotit rovněž dopady na zvláště chráněná území. K prověření se vymezuje koridor: návrh vodovodu – napojení Bílá Lhota, Mladeč, Litovel, VP1 vodních zdrojů Leština, Leština, Zvole, Lukavice, Hrabová, Zvole a Lukavice na Moravičany, Mohelnice, Třeština, úpravnu vody Dubicko a Dubicko, Bohuslavice, Palonín, propojení úpravny se Stavenice, skupinovým vodovodem Litovel návrh koridoru vodovodního Hanušovice, Jindřichov, Ruda pro zajištění příslušné ochrany VP4 přivaděče Hanušovice – n/M, Bohdíkov, Olšany, Bohutín, územní rezervy; Moravičany přivádějící pitnou Chromeč, Postřelmov, Rájec, vodu z Ramzovského nasunutí Zvole, Lukavice, Mohelnice, až do Litovle (propojení Moravičany, Vyšehoří, s Olomoucí) Postřelmůvek, Chromeč, Zábřeh, Leština, Palonín Upřesnit územní studií přeložky silnic, železniční dráhy, technické infrastruktury a dopady na zastavěná a zastavitelná území obcí vyvolané přípravou záměru na výstavbu vodních nádrží a suchých nádrží 10 včetně vyhodnocení dopadů na zvláště chráněná území: suchá nádrž Splav Branná a Ostružná včetně území souvisejících a VP5 ochrany CHKO JE V oblasti ochrany zdraví zpracovat hlukovou mapu kraje s vymezením hlukově nadlimitních lokalit, ve kterých již nebude povoleno umisťovat další významné zdroje hluku vymezit na území Olomouckého kraje hlukově nadlimitní lokality území Olomouckého kraje

Značení provedeno ve výkresu B. 9. Výkres oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo je uloženo pořízení a vydání regulačního plánu 1 : 200 000. 90.95. Stanovení lhůt pro prověření ploch a koridorů územní studií ozn. plochy, koridoru k prověření územní studii

10

pořízení

schválení

vložení do evidence ÚPČ

zpracování územních studii je podmíněno rozhodnutím o akceptaci vymezených ploch pro vodní nádrže a suché nádrže

80

poznámka


D3 D6 D7

2011 – 2012 2017 – 2018 2011 - 2012

E1

2010/2011

E3

2011-2012

VP1 VP4 VP5

2010/2011 2010/2011 2011/2012

Hluk. Studie

2013-2014

ozn. plochy, koridoru k prověření územní studii Plochy LAPV US Velké Losiny

A.10.

pořízení do 4 let od nabytí účinnosti Opatření obecné povahy, kterým se vydává akt. č.2 ZÚR OK do 4 let od nabytí účinnosti Opatření obecné povahy, kterým se vydává akt. č.2 ZÚR OK

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ, VČETNĚ STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A LHŮTY PRO VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU KRAJSKÝM ÚŘADEM JAKO PODMÍNKA PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ, VČETNĚ STANOVENÍ LHŮTY PRO JEHO POŘÍZENÍ A PŘEDLOŽENÍ ZASTUPITELSTVU KRAJE

91.96. ZÚR OK nevymezují žádné plochy a koridory, ve kterých by bylo uloženo Krajskému úřadu Olomouckého kraje pořízení a vydání regulačního plánu.

A.11.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA ŽÁDOST

97. zrušen 92. ZÚR OK nevymezují žádné plochy a koridory, ve kterých by bylo rozhodování o změnách jejich využití podmíněno pořízením a vydáním regulačního plánu na žádost. A.121. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 911 PRO PLOCHU, NEBO KORIDOR VYMEZENÝ PODLE KAP. A.10. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 PRO PLOCHU, NEBO KORIDOR VYMEZENÝ PODLE PÍSMENE K) A L), VYHL. Č. 500/2006 SB.; 93.98. Vzhledem k ustanovení odst. 96 a 97. se zpracování nepožaduje.

11

vyhl.č 500/2006 Sb. ve znění pozdějších změn 81


A.12.

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ

94.99. Na základě výsledků posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu, nebo ptačí oblast se uplatnění kompenzačních opatření nenavrhuje. A.13.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI

Aktualizace č.2a ZÚR OK obsahuje: A. Textovou část - .. stran textu. B. Grafickou část – která se skládá z 8 výkresů označených B.1. – B.8. (pouze výrok)

B. GRAFICKÁ ČÁST Grafická část aktualizace č. 2a ZÚR OK obsahuje níže uvedené výkresy, kterými jsou graficky vyjádřené změny řešení aktualizace č.2a ZÚR OK vůči právnímu stavu ZÚR OK. ozn. výkresu název výkresu počet listů 1 B.1. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení rozvojových os a oblastí 1 : 200 000 B.2. Uspořádání území Olomouckého kraje – vymezení specifických 1 oblastí 1 : 200 000 B.3. Schéma koncepceKoncepce dopravy (cílový stav) 1 : 200 000 1 1 B.4. Schéma Koncepcekoncepce vodního hospodářství (cílový stav) 1 : 200 000 Schéma koncepce Koncepce zásobování elektrickou energií a 1 B.5. plynem (cílový stav) 1 : 200 000 B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000 1 Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 B.7. 1 : 100 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 B.8. nadmístního významu 1 : 100 000

82

AKTUALIZACE Č.2a ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE OLOMOUCKÉHO KRAJE

Recommend Documents