Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Kateřina Krchnivá

Ivana Losertová

Brno 2014

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kateřině Krchnivé za cenné připomínky k práci a především ochotu.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 21. května 2014 Ivana Losertová

Abstract Losertová, I. Comparison of natural person income tax in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2014. The bachelor thesis deals with the evaluation of tax systems in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. It includes comparison of their tax system with special focus on the natural person income tax. Theoretical part contains relevant theoretical background mainly based on national income tax acts. There is a comparison of tax liability of individual person on the basis of model example. The main conclusion of investigation is that tax liability of German individual person compared by effective tax rate is in the most case higher probably due to progressivity of tax rate. Keywords Tax, natural person income tax, comparison.

Abstrakt Losertová, I. Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením daňových systémů v České republice a Spolkové republice Německo. Součástí je srovnání jejich daňového systému se zaměřením na daň z příjmu fyzických osob. Teoretická část obsahuje příslušné teoretické předpoklady převážně založené na vnitrostátních nařízeních k dani z příjmů. K dispozici je srovnání daňové povinnosti jednotlivce na základě modelového příkladu. Hlavním závěrem vyšetřování je, že daňová povinnost německé fyzické osoby srovnávaná pomocí efektivní daňové sazby je ve většině případů vyšší, pravděpodobně z důvodu progresivity daňové sazby. Klíčová slova Daň, daň z příjmů fyzických osob, komparace.

Obsah

6

Obsah Seznam zkratek

11

1

12

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod....................................................................................................................................... 12

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 12

Literární přehled

14

2.1

Definice daně...................................................................................................................... 14

2.2

Funkce daní ........................................................................................................................ 14

2.3

Rozdělení daní ................................................................................................................... 15

2.4

Daňové zásady ................................................................................................................... 15

2.5

Daňový systém .................................................................................................................. 15

2.6

Daňový systém v ČR ........................................................................................................ 16

2.7

Daňový systém v Německu ........................................................................................... 18

2.8

Daň z příjmů fyzických osob Česká republika....................................................... 19

2.9 Osobní důchodová daň – Spolková republika Německo (Einkommensteuer) .................................................................................................................... 24 2.10 Harmonizace a koordinace daňových systémů .................................................... 28 2.11 Společné znaky zdaňování fyzických osob vyplývající z daňové harmonizace na základě smluv o zamezení dvojího zdanění ...................................... 30 3

Materiál a metodika 3.1

4

5

32

Metodika stanovení základu daně z příjmů fyzických osob ............................ 33

Demonstrace rozdílů na příkladech

37

4.1

Komparace zdaňování příjmů ze závislé činnosti v ČR a SRN ........................ 37

4.2

Komparace zdaňování příjmů z podnikání v ČR a SRN ..................................... 47

4.3

Komparace zdaňování příjmů ze zahraničí v ČR a SRN..................................... 50

Diskuze

52

5.1

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN daní z příjmů .......................... 52

5.2

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy ze závislé činnosti53

Obsah

7

5.3

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy z podnikání............ 55

5.4

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy ze zahraničí ........... 56

5.5

Lafferova křivka pro ČR a SRN .................................................................................... 58

6

Závěr

59

7

Seznam použitých zdrojů

61

7.1

Literární zdroje ................................................................................................................. 61

7.2

Internetové zdroje ........................................................................................................... 62

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1: Daně daňového systému ČR. Zdroj: Vančurová, Láchová (2008), Daňový systém ČR 2008

16

Obr. 2: Přímé daně v ČR. Zdroj: Vančurová, Láchová (2008), Daňový systém ČR 2008

17

Obr. 3: Daňová soustava Německa. Zdroj: Jan Široký, Daně v Evropské unii

18

Obr. 4: Úrovně harmonizace. Zdroj: Nerudová (2011), Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie

28

Obr. 5: Lafferova křivka. Zdroj: Knowledge at CBSDU

35

Obr. 6: Efektivní míra zdanění u příjmů ze závislé činnosti. Zdroj: vlastní zpracování.

54

Obr. 7: Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

54

Obr. 8: Komparace zdanění příjmů z podnikání v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

56

Obr. 9: Komparace zdanění příjmů ze zahraničí v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

57

Obr. 10: Lafferova křivka pro ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

58

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1: Algoritmus výpočtu měsíční srážkové daně dle § 6 odst. 4 ZDP, pokud je příjem do 5.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Zdroj: Dvořáková a kol. (2013), Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014

21

Tab. 2: Roční slevy na dani pro jednotlivé roky. Zdroj: mesec.cz (2014), Slevy na dani

23

Tab. 3: Odvody na sociální zabezpečení. Zdroj: http://www.lohninfo.de/sozialversicherungsbeitraege2013.html

26

Tab. 4: Rozmezí sazeb daně z příjmů pro jednotlivce. Zdroj: vlastní zpracování dle Einkommensteuergesetz § 32a.

27

Tab. 5: Rozmezí sazeb daně z příjmů pro společné zdanění manželů. Zdroj: vlastní zpracování dle Einkommensteuergesetz § 32a.

27

Tab. 6: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti poplatníka. Zdroj: Dvořáková a kol. (2013), Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014

33

Tab. 7: Konstrukce základu daně. Zdroj: Einkommenssteuergesetz.

34

Tab. 8: Algoritmus výpočtu daně z příjmu. Zdroj: Bundesministerium der Finanzen, vlastní zpracování

34

Tab. 9: Výpočet měsíční zálohy na daň při průměrné mzdě v ČR, Zdroj: vlastní výpočty

37

Tab. 10: Výpočet roční daňové povinnosti při průměrné mzdě v ČR, Zdroj: vlastní výpočty

38

Tab. 11: Výpočet roční daňové povinnosti při průměrné mzdě v SRN, Zdroj: vlastní výpočty

39

Tab. 12: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro HM ve výši 222 965 Kč, Zdroj: vlastní výpočty

40


41

Seznam tabulek

10

Tab. 14: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro HM ve výši 13 469 EUR, Zdroj: vlastní výpočty

42

Tab. 15: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro HM ve výši 1 450 261 Kč, Zdroj: vlastní výpočty

43

Tab.: 16: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro HM ve výši 52 881 EUR, Zdroj: vlastní výpočty

44


45


45


46


47

Tab. 21: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro podnikatele v zemědělství, Zdroj: vlastní výpočty

48

Tab. 22: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro podnikatele v zemědělství s paušálními výdaji, Zdroj: vlastní výpočty

49

Tab. 23: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro podnikatele v zemědělství, Zdroj: vlastní výpočty

49

Tab. 24: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro poplatníka s příjmy ze zahraničí, Zdroj: vlastní výpočty

50

Tab. 25: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro poplatníka s příjmy ze zahraničí, Zdroj: vlastní výpočty

51

Tab. 26: Sazby daně z příjmů v ČR a SRN, Zdroj: vlastní sestavení

52

Tab. 27: Souhrn daňové povinnosti poplatníků, Zdroj: vlastní sestavení

53

Tab. 28: Souhrn daňové povinnosti k dani z příjmů z podnikání, Zdroj: vlastní sestavení

56

Tab. 29: Souhrn daňové povinnosti k dani z příjmů ze zahraničí, Zdroj: vlastní sestavení

57

Seznam zkratek

11

Seznam zkratek ČR DP DPFO EU EUR FO Kč SP SRN SZDZ ZD ZDP ZO ZP

– – – – – – – – – – – – –

Česká republika Daňové přiznání Daň z příjmu fyzických osob Evropská unie Euro Fyzická osoba Koruna česká Sociální pojištění Spolková republika Německo Smlouva o zamezení dvojího zdanění Základ daně Zákon o daních z příjmů Zdaňovací období Zdravotní pojištění

Úvod a cíl práce

12

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bakalářská práce se zabývá komparací daně z příjmů fyzických osob ve vybraných státech Evropské unie, a to v České republice a Spolkové republice Německo. Jelikož spolu tyto státy nejen sousedí, ale májí také dlouhou společnou historii, je zajímavé poukázat na jejich společné a naopak rozdílné znaky ve zdaňování fyzických osob. Oblast daní se týká téměř každého z nás. Pokud je člověk zaměstnaný, podniká nebo vykonává jinou samostatně výdělečnou činnost, je pro něj důležitá zejména daň z příjmů fyzických osob. Jelikož se daňové zákony často mění, způsobují tyto změny značné komplikace, proto musí poplatníci daně pečlivě sledovat jejich novelizaci. Tyto změny daňové legislativy jsou způsobeny zejména tím, že je daň z příjmů fyzických osob nezbytnou položkou příjmů do státního rozpočtu. Daňová politika státu je důležitým nástrojem fiskální politiky státu a představuje významný zdroj příjmů státního rozpočtu. Stát má tedy v rukou těžký úkol stanovit strukturu daní a výši daňových sazeb. Konkrétní státní daňová kvóta může ovlivnit příliv kapitálu od zahraničních investorů, poptávku a její strukturu a také pracovní aktivitu. Prohlubující se integrace Evropské unie postihuje také sféru daní. Na harmonizaci daňových systémů členských zemí se tedy neustále pracuje a dochází k postupnému sbližování příslušných daňových soustav. O strukturální daňové harmonizaci můžeme hovořit v oblasti nepřímých daní, nadále však zůstává rozdílná oblast přímého zdanění. Jednotlivé soustavy států EU jsou tedy stále odlišné, jak ve způsobu výpočtu daňové povinnosti, tak v daňových sazbách.

1.2

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je zhodnocení efektivnosti a výhodnosti zdanění fyzických osob ve dvou státech Evropské unie, a to v České republice a Spolkové republice Německo. Práce obsahuje srovnání daňového zatížení fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a osob samostatně výdělečně činných. Práce zpřehlední odlišnosti mezi systémy zdanění obou zemí, zároveň také poukáže na společné znaky ve zdaňování příjmů fyzických osob. Dále je provedena analýza jednotlivých daňových soustav pomocí příslušných daňových zákonů, definovány základní pojmy, které jsou v práci používány, popsány společné znaky obou daňových systémů a jejich identifikované rozdíly. Pozornost je věnována také oblasti harmonizace přímých daní v rámci Evropské unie, popsání jejího stavu a možné vývojové směry do budoucna. Zaměřeno je také na možnosti, jak zamezit dvojímu zdanění příjmů podle smlouvy o zamezení

Úvod a cíl práce

13

dvojího zdanění, kterou má Česká republika uzavřenu s Německem. Problematika je demonstrována na modelovém příkladu. Práce sestává ze dvou částí, a to z literární rešerše a praktické části. Z důvodu častých novelizací je zpracováno zdaňovací období roku 2013. Literární rešerše obsahuje vysvětlení základních pojmů použitých v praktické části, představení jednotlivých daňových systémů, jejich harmonizaci a metodiku výpočtu daně z příjmů fyzických osob. Informace jsou získány z odborné literatury a internetových zdrojů. Praktická část je založena jak na výpočtech, tak na srovnání daňového zatížení poplatníků DPFO, jak z pohledu poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti, tak z pohledu poplatníka daně z příjmů ze samostatně výdělečné činnosti.


14

2 Literární přehled Nejdříve bude věnována pozornost definici pojmu daň, jejím funkcím a dále se zaměříme na vymezení daňového systému.

2.1

Definice daně

Dle Kubátové (2010) bývá daň definována jako povinná, nenávratná a zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, která je neúčelová a neekvivalentní. Daně představují jeden druh příjmů veřejných rozpočtů, a to státních a municipálních. Daň je pravidelně se opakující platba v určitých časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo se platí nepravidelně za určitých okolností (např. při převodu nemovitosti). Neúčelovost daně znamená skutečnost, že se stane součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož budou financovány různé veřejné potřeby, nemá tedy financovat konkrétní vládní projekt. Podle Dvořákové (2013) české právo nezná ustanovení pojmu definice daně, pouze zákon č. 280/2009 Sb., obsahuje ustanovení § 2 odst. 3 a 4 následující text: „Daní se pro účely tohoto zákona rozumí: a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy. Daň zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně.“ Daň lze uložit pouze zákonem a mohou být definovány také jako neúvěrové příjmy veřejných rozpočtů. Daně mají na neúvěrových příjmech veřejných rozpočtů rozhodující podíl (Boněk a kol., 2001).

2.2

Funkce daní

Jak uvádí Kubátová (2010), úloha zdanění vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veřejného sektoru, a to z: - alokační funkce: zabezpečuje efektivní alokaci získaných finančních prostředků, - redistribuční funkce: pro zmírnění rozdílů v příjmech jednotlivců, mají veřejné finance (daně) za úkol přesunout část důchodů a bohatství od bohatších k chudším jedincům, - stabilizační funkce: daně napomáhají ke zmírnění cyklických výkyvů v ekonomice, - fiskální funkce: nejdůležitější funkce, představuje získání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, jimiž jsou poté financovány veřejné výdaje.


2.3

15

Rozdělení daní

Podle Kubátové (2010) mohou být daně tříděny podle různých hledisek. Mezi nejzákladnější rozlišení daní dle vazby na důchod poplatníka je: - daně přímé jsou placeny poplatníkem na úkor jeho důchodu a předpokladem je, že nemohou být přeneseny na jiný subjekt. Patří zde daně z příjmů, daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí, - daně nepřímé – subjekt, který daň odvádí, daň neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší ji na jiný subjekt. Daň je přenesena zvýšením ceny. Patří zde daň z přidané hodnoty a spotřební daně (včetně energetický daní). Dalším praktickým rozdělením jsou daně rozlišeny dle objektu, na nějž jsou uloženy. Mezi hlavní daně patří: - daň z důchodů (příjmů), - daň ze spotřeby, - daň z majetku.

2.4

Daňové zásady

Od dob Adama Smitha se požadavky na dobrý daňový systém téměř nezměnily. Ve slavných „daňových kánonech“ byly základní požadavky vyjádřené jako: spravedlnost, efektivnost, právní perfektnost a průhlednost. Tyto požadavky jsou uznávány dodnes. Současní autoři se liší v podrobnostech zpracování, názory na body samotné se však neliší. Výsledkem je soustava požadavků: 1. efektivnost, 2. pozitivní vlivy na ekonomické chování subjektů (omezení negativních vlivů), 3. spravedlnost, 4. správné působení na makroekonomické agregáty (makroekonomická pružnost – schopnost reakce ekonomického jevu na vnější vlivy), 5. právní perfektnost a politická průhlednost, Kubátová (2010).

2.5

Daňový systém

Daňovou soustavou rozumíme souhrn všech daní, které existují v daném státě. Jednotlivé funkce daní jsou zabezpečovány pomocí daňové soustavy, tedy kombinací více daní1. Daňovou soustavu můžeme obecně definovat jako ucelený, komplexní a vzájemně provázaný systém platebních povinností označených jako daň, které jsou uloženy z titulu státní moci státem, na základě zákona, daňovým subjektům, za určité časové období, za účelem zajištění zdrojů příjmové strany veřejných rozpočtů (Zajíčková a kol., 2012). 1

Účetnictví, daně, právo – Sagit/Daňový systém


16

Daňové příjmy jsou dle Vančurové a Láchové (2008) nejvydatnějším veřejným příjmem. Celková daňová povinnost reprezentuje souhrn všech plateb, kterými je subjekt povinen přispívat veřejnoprávní soustavě. Daňová kvóta znamená podíl vybraných daní na hrubém domácím produktu. Patří mezi ukazatele, které slouží k mezinárodnímu srovnávání a ukazuje nám, jak velký díl nezůstává těm, kdo důchod vytvořili, ale rozděluje se prostřednictvím veřejných fondů na daňovém principu.

2.6

Daňový systém v ČR

Daňovou soustavu České republiky tvoří celkem třináct daní, např. daň z příjmů, dědická daň, daň silniční atd. Do daňového systému nezahrnujeme pouze daně, ale také clo, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Obvykle se zde zařazují také poplatky fiskálního charakteru, jimiž jsou poplatky správní, soudní, místní a poplatek za užívání silnic a dálnic (tzv. dálniční známka)2. Dle Vančurové a Láchové (2008) byly již historicky daně rozděleny do dvou hlavních skupin na přímé a nepřímé, zvláštní skupinu tvoří pojistné, jak naznačuje následující obrázek (Obr. 1).

Obr. 1: Daně daňového systému ČR. Zdroj: Vančurová, Láchová (2008), Daňový systém ČR 2008

Daňový mix je další charakteristikou daňového systému, ten vypovídá o tom, jakému typu daní dává daný stát přednost a jaký potlačuje. Podíl přímých daní v daňových mixech v posledních letech klesá a to na úkor zvyšování podílu daní nepřímých, které nemají negativní účinky na ekonomickou aktivitu.

2

Účetnictví, daně, právo – Sagit/Daňový systém


17

Daně z příjmů jsou dvě a to daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Jejich souhrn znamená třetí nejdůležitější rozpočtový příjem. Následující obrázek (Obr. 2) popisuje další dělení daní majetkových a příjmových.

Obr. 2: Přímé daně v ČR. Zdroj: Vančurová, Láchová (2008), Daňový systém ČR 2008

2.6.1

Daňová správa

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád §1 (2) nám říká, že správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Předmětem správy daní jsou daně, jež jsou příjmem do veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu (§2 (1) DŘ). V České republice existuje třístupňová daňová správa – místní, regionální a celostátní. Tvoří ji: - Ministerstvo financí – ústřední orgán státní správy daní s celostátní působností, - Finanční ředitelství – správní úřad s regionální působností, - Finanční úřady – správní úřady s místní působností (Nerudová, 2007). Správcem daně je správní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem svěřena v oblasti správy daní působnost (§ 10 (1) DŘ). Správním orgánem se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a PO nebo FO, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy (§ 10 (2) DŘ). Správce daně má dle (§ 11 (1) DŘ) pravomoc: a) vést daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona, b) provádět vyhledávací činnost, c) kontrolovat plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, d) vyzývat ke splnění povinností, e) zabezpečovat placení daní.


2.7

18

Daňový systém v Německu

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně se dělí na tři úrovně – spolkové, zemské a obecní daně a přirážky3. Mezi daně majetkové řadíme daň z nemovitostí, daň dědickou a darovací. K nepřímým daním řadíme daň z přidané hodnoty (Sojka, 2013).

Obr. 3: Daňová soustava Německa. Zdroj: Jan Široký, Daně v Evropské unii

Obrázek výše (Obr. 3) popisuje rozdělení daní v německém daňovém systému. Dle Sojky (2013), se mezi firemní daně řadí daň ze zisků korporací, kde je ZD celkový zisk společnosti a obchodní daň, která je stanovena v závislosti na federální sazbě a municipálními násobiteli (federální sazba je 3,5 %, násobitel je stanoven až do maximální výše 490 %). Další daní z příjmů je osobní důchodová daň, které podléhají němečtí daňoví rezidenti, kteří podléhají dále obchodní dani, kostelní dani a solidární přirážce.(při daňové povinnosti nad 972 EUR). Dividendy jsou předmětem srážkové daně (25 %). V roce 2001 zažila daňová soustava Německa rozsáhlé reformy s jednoznačným cílem – zvýšení mezinárodní konkurence. Daňová reforma snížila míru zdanění u daně z příjmů a zásadní změna nastala u zdaňování právnických osob a zdanění vyplácených dividend4. Široký (2010) uvádí, že v Německu existuje klasický systém dvojího zdanění mezi firemní a osobní daní, kdy jsou podnikové zisky na úrovni společnosti 3 4

Německo: Finanční a daňový sektor (BusinessInfo.cz) Daňová soustava Německa (mzdovapraxe.cz)


19

zdaněny sníženou daní ze zisků firem a dividendy jsou následně na úrovni jednotlivých akcionářů zdaněny bez možnosti zápočtu zaplacené daně z příjmů firem. K přímým důchodovým daním se připočítává solidární přirážka (5,5 %). Kromě přímých daní jsou v Německu vybírány také sociální pojištění, nepřímé a majetkové daně. 2.7.1

Daňová správa

Finanční řízení je součástí veřejné správy, která je odpovědná za posouzení výběru daní. Daňová správa je v SRN rozdělena na federální a provinční regionální daňové úřady, regionální ministerstva financí, jako nejvyšší orgány, regionálních daňové úřady (oblastní oddělení). Daně jsou obecně řízeny finančními úřady. Výjimky jsou zejména u cel a spotřebních daní (odpovědnost Federální celní správy) a daně, jejichž správa je přenesena na obce.5

2.8

Daň z příjmů fyzických osob Česká republika

Dle Boňka a kol. (2001) je daň z příjmů fyzických osob daní přímou, která nahradila daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva a to s účinností od 1. 1. 1993. Daň z příjmů fyzických osob je využívána jako prostředek k ovlivňování chování fyzických osob, jelikož její výši mohou snižovat různými způsoby (např. dary, zaměstnávání zdravotně postižených atd.). Zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, po jeho skončení se podává daňové přiznání. Lhůty pro podání řádného DP jsou do tří měsíců po uplynutí ZO (tzn. 1. 4.) nebo do šesti měsíců po uplynutí ZO v případě, že má poplatník zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo mu DP zpracovává daňový poradce (tzn. 1. 7.). Daň je splatná v termínu pro podání DP, ve většině případů se také platí zálohově. Úprava zálohové platby daní je stanovena v ZDP v § 38§a a vztahuje se nejen na fyzické, ale také na právnické osoby. Obecně můžeme říci, že pokud činí poslední známá daňová povinnost méně než 30 tis. Kč, zálohy se neplatí (Dvořáková, 2013). Počínaje rokem 2013 bylo do ZDP přidáno nařízení § 16a, ve kterém hovoříme o solidárním zvýšení daně, které činí 7 % z nadlimitního příjmu. Nařízení je v platnosti pro období let 2013 – 20156. Poplatníci daně Poplatník daně je dle Sojky (2013) osoba, která nese daňovou povinnost. Podle Boňka a kol. (2001) je poplatníkem osoba, jejíž příjmy, majetek či úkony jsou přímo podrobeny dani. Dle § 2 ZDP jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Tito mají 5 6

Finanzverwaltung der Länder (steuerliches-info-center.de) Solidární zvýšení daně (Portál POHODA)


20

daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Plátce daně z příjmů fyzických osob Plátce daně je osoba, která daň pod vlastní majetkovou odpovědností plní. Plátce odpovídá nejen za správné uplatnění tuzemských zákonů, ale při určení procentní sazby srážkové daně též za správnou aplikaci smluv o zamezení dvojího zdanění. Na plátce jsou také kladeny nároky na určení správné výše záloh na daň, zúčtování daně v případě daně z příjmů ze závislé činnosti nebo v případě zajištění daně, které je plátce povinen provádět u některých příjmů spojených s povinností daňového nerezidenta podat daňové přiznání v ČR dle § 38e ZDP (Sojka, 2013). Předmět daně Podle Vančurové a Láchové (2008) podléhají dani z příjmů fyzických osob veškeré příjmy FO s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem této daně. Jde jak o příjmy peněžní, tak o příjmy nepeněžní. Příjmem rozumíme vše, čím dochází ke zvýšení majetku poplatníka. Za předmět daně můžeme dle ZDP považovat příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§6), za tento typ příjmů lze považovat především ty příjmy, které vznikly při výkonu činnosti zaměstnance na základě pracovně právního vztahu se zaměstnavatelem, funkční požitky jsou příjmy členů volených orgánů, např. starostů obcí. Další položkou předmětu daně jsou příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7), kam patří např. příjmy ze živnosti, podnikání dle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti, příjmy znalce, tlumočníka, apod. Do předmětu daně patří také příjmy z kapitálového majetku (§8), pronájmu (§9) a ostatní příjmy (§10). Dle § 3 (4) ZDP existují příjmy, které nejsou předmětem daně, např. úvěry, půjčky a příjmy plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky. Dále je potřeba rozlišit příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. Mezi osvobozené příjmy patří např. příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z prodeje nemovitostí za určitých podmínek a ceny z veřejné soutěže nepřevyšující hodnotu 10 tis. Kč, jejich úpravu poskytuje § 4 (1) ZDP. Základ daně z příjmů Dle Širokého (2012) je základem DPFO částka, o kterou příjmy, jež plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje. U poplatníků, kterým plynou ve zdaňovacím období současně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně (u dílčích daňových základů z podnikání a z pronájmu lze vykázat ztrátu). U příjmů dosažených v zaměstnání je základem daně příjem od zaměstnavatele navýšený o platby sociálního pojištění, které za něj zaplatil zaměstnavatel (tzv. super hrubá mzda).


21

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky dle § 6 Dle České statistického úřadu počet zaměstnaných osob meziročně vzrostl o 41,1 tis. osob, včetně členů produkčních družstev vzrostl dokonce o 53,1 tis. osob. Jedná se o srovnání hodnot ze 4. čtvrtletí 2012 a 4. čtvrtletí 20137. Dle § 6 odst. 1 ZDP můžeme mezi příjmy ze závislé činnosti zařadit například příjmy z pracovněprávního poměru, příjmy za práci členů družstev a odměny členů statutárních orgánů. § 6 odst. 9 ZDP dále říká, že jsou některé příjmy od daně osvobozeny. Zde můžeme uvést například nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění. Mezi funkční požitky patří například platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, státních orgánech a občanských sdružení. Za funkční požitek není považován příjem tlumočníků a znalců8. V případě, že poplatník nepodepíše prohlášení k dani, jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem po zvýšení povinného pojistného (pokud vznikla povinnost platit) samostatným základem daně (§ 6 odst. 4 ZDP) pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně dle § 36 odst. 2 ZDP v případě, že jejich úhrnná výše před zvýšením o povinné pojistné u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. Příjmy zdaněné srážkovou daní se již neuvádějí do daňového přiznání poplatníka. Tab. 1: Algoritmus výpočtu měsíční srážkové daně dle § 6 odst. 4 ZDP, pokud je příjem do 5.000 Kč a zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani. Zdroj: Dvořáková a kol. (2013), Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014

Příjem ze zaměstnání (hrubá mzda)

……Kč

Další peněžní či nepeněžní zdanitelné příjmy

+….Kč

Celkové zdanitelné příjmy

……Kč

V případě, že je povinnost platit pojistné, přičítá se celkem 34 % z celkových příjmů (tj. 25 % sociální a 9 % zdravotní pojištění)

+….Kč

Celkem samostatný základ daně (SZD) dle § 6 odst. 4 ZDP

……Kč

SZD zaokrouhlený na koruny dolů

……Kč

Daň zjištěná ze SZD zvláštní sazbou daně (15 %)

……Kč

ČISTÁ MZDA = HM (bez naturálních příjmů a příjmů již vyplacených) – (případné SP 6,5 % + ZP 4,5 % z celkových příjmů) – sražená daň

7 8

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2013 (Český statistický úřad) Účetnictví, daně, právo – Sagit/Funkční požitek


22

Tabulka výše (Tab. 1) uvádí algoritmus výpočtu čisté mzdy poplatníka, který má příjem do 5 000 Kč za měsíc a nepodepsal prohlášení k dani, z nějž je patrné, že po navýšení úhrnu měsíčního příjmu o zákonné pojistné (34 %) vzniká samostatný základ daně. Ten následně zaokrouhlíme na koruny dolů a vypočteme daň. Zvláštní sazbu daně nalezneme v § 36, pro rok 2013 činí 15 %. Čistá mzda, která bude poplatníkovi vyplacena, se vypočítá odečtením pojistného a sražené daně od hrubé mzdy. Pokud bude příjem činit více jak 5 000 Kč a nebude mít poplatník podepsáno prohlášení k dani, pak se záloha na daň odvádí a při výpočtu daně se postupuje dle § 38h ZDP (Dvořáková, 2013). Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 Podnikání znamená soustavnou činnost, prováděnou samostatně podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku9. K datu 31. 12. 2013 v ČR podnikalo dle živnostenského zákona 1 965 757 obyvatel, z toho 85 887 občanů cizí národnosti10. Dle § 7 odst. 1 ZDP příjmy z podnikání rozumíme například příjmy ze zemědělské výroby, příjmy ze živnosti a příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou podle § 7 odst. 2 ZDP například příjmy z užití nebo poskytnutí práv duševního vlastnictví a příjmy z výkonu nezávislého povolání (znalec, tlumočník, insolvenční správce). V případě, že poplatník neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, má možnost uplatnit výdaje v paušální výši. Výčet nalezneme v § 7 odst. 7 ZDP, například u příjmů z ostatních živností je možno uplatnit paušální výdaj 60 %. Položky upravující základ daně a daň Pomocí nezdanitelných částí daně dle § 15 ZDP lze snížit základ pro výpočet DPFO11. Můžeme zde zařadit například hodnotu darů (minimální hodnota 2 % ZD nebo 1 000 Kč, maximální hodnota 10 % ZD) poskytnutých krajům, právnickým osobám pořádajícím veřejné sbírky či bezplatný odběr krve, který je oceněn částkou 2 000 Kč, hodnotu úroků z hypotečního úvěru (maximálně 300 000 Kč12) nebo hodnotu zaplacených příspěvků na produkty spoření na stáří (snížené o 12 000 Kč, maximálně pak lze odečíst 12 000 Kč) a pojistného na soukromé životní pojištění (nejvýše 12 000 Kč). ZD můžeme dle § 34 ZDP krátit také o neuplatněnou ztrátu, která vznikla v předchozích pěti zdaňovacích obdobích a o výdaje vynaložené na vědu a výzkum (100 % výdajů). Podnikání (Peníze.cz) Počty podnikatelů dle občanství podnikajících v České republice (Ministerstvo průmyslu a obchodu) 11 Účetnictví, daně, právo – Sagit/Nezdanitelná část základu daně 12 V souvislosti se zákonem o zřízení jednoho inkasního místa bylo schváleno snížení limitu na 80 000 Kč s účinností od 1. 1. 2015. 9

10


23

Dvořáková (2013) uvádí, že daňovou povinnost vypočtenou dle § 16 ZDP lze snížit o určité položky charakteru osobních slev (§ 35 ba ZDP). Dle Štohla (2010) je důležité uvést, že u slev na dani se jedná o snížení daňové povinnosti a ne o snížení ZD. Tab. 2: Roční slevy na dani pro jednotlivé roky. Zdroj: mesec.cz (2014), Slevy na dani

Slevy na dani

Výše slevy 2011

Výše slevy 2012

Výše slevy 2013

na poplatníka na poplatníka – starobního důchodce na dítě na dítě – držitele průkazu ZTP/P

23 640 Kč 23 640 Kč 11 604 Kč 23 208 Kč

24 840 Kč 24 840 Kč 13 404 Kč 23 208 Kč

24 840 Kč 0 Kč 13 404 Kč 23 208 Kč

na vyživovanou manželku/manžela

24 840 Kč

24 840 Kč

24 840 Kč

na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P

49 680 Kč

49 680 Kč

49 680 Kč

invalidita I. a II. stupně invalidita III. stupně držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu)

2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč

2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč

2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč

student

4 020 Kč

4 020 Kč

4 020 Kč

Tabulka výše (Tab. 2) uvádí vývoj ročních slev na dani, které může poplatník uplatnit. Můžeme si povšimnout, že některé druhy slev se s postupem času nemění, můžeme tedy vyvodit, že jsou nastaveny ve správné výši. V roce 2011 byla sleva na poplatníka snížena o 1 200 Kč/rok13, od tohoto snížení však bylo upuštěno a její výše je opět 24 840 Kč. Od roku 2013 jsou navíc znevýhodněni pracující důchodci, jelikož jim byla zrušena možnost uplatnění slevy. Dále má poplatník možnost dle § 35c ZDP uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a to ve výši 13 404 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může být uplatněno v podobě slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Daňový bonus lze uplatnit, jestliže jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však 60 300 Kč. Dle Dvořákové (2013) je v rámci optimalizace daňové povinnosti umožněno přenést část ZD dle § 7 na jinou osobu. Spolupracující osobou může být například manželka, manžel, děti či prarodiče. Sazba daně Dle § 16 je daň ze ZD sníženého o nezdanitelnou část ZD (§ 15) a o odčitatelné položky od ZD (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů 15 %.

13

Snížení o tzv. povodňovou stokorunu měsíčně.


24

Zálohy na daň dle § 38h ZDP Jak dále uvádí Dvořáková (2013), pokud poplatník podepíše prohlášení k dani, stává se základem daně pro výpočet zálohy na daň úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zatížených srážkovou daní a příjmů, které nejsou předmětem daně, a dále snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o povinné pojistné (sociální a zdravotní). Základ pro výpočet zálohy je zaokrouhlen do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Záloha za kalendářní měsíc činí 15 % ze základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

2.9

Osobní důchodová daň – Spolková republika Německo (Einkommensteuer)

Hlavním znakem daně z příjmů v Německu je skutečnost, že je nastaveno progresivní zdanění. Jak uvádí Široký (2012), zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, daňové přiznání se podává do 31. května roku následujícího po roce, za který se daň přiznává. Musí se platit čtvrtletní zálohy k 10. březnu, 10. červnu, 10. září a 10. prosinci každého roku. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je vztahována k příjmům rezidentů (příjmy se zdrojem na území Německa a se zdrojem v zahraničí) a na příjmy nerezidentů – pouze na příjmy se zdrojem na území Německa (Nerudová, 2011). Při výpočtu daně z příjmu (ze mzdy) nehraje roli pouze výše příjmu, ale také daňové třídy poplatníků s neomezenou daňovou povinností.  Daňová třída I: pracovníci, kteří jsou svobodní, ovdovělí či rozvedení, omezeně daňově povinní zaměstnanci, kteří v Německu nemají bydliště,  Daňová třída II: zaměstnanci jako v daňové třídě I, kteří mají alespoň jedno vyživované dítě, a bere se v úvahu výše úlevy pro rodiče samoživitele,  Daňová třída III: vdaná/ženatý zaměstnanec, kde je alespoň jeden z manželů zaměstnán nebo manžel/manželka spadají do daňové třídy V,  Daňová třída IV: vdaná/ženatý zaměstnanec, oba manželé pracují a nerozhodli se využít daňovou třídu III nebo V,  Daňová třída V: vdaná/ženatý zaměstnanec, pokud se druhý z manželů rozhodl pro daňovou třídu III,




25

Daňová třída VI: zaměstnanec, který současně se svým druhým či dalším mzdovým listem pro daňové účely obdrží mzdu od více zaměstnavatelů14.

Předmět daně z příjmů fyzických osob Dle (Zajíčkové a kol., 2012) jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob dle německé právní úpravy například následující kategorie příjmů: příjmy ze zemědělství, příjmy z podnikání, příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu. Jak uvádí Nerudová (2011) jsou ze zdanění vyjmuty některé druhy příjmů, například vyplacené pojistné v souvislosti s úrazem, stipendia a výplaty penzijního připojištění. Některé příjmy jsou od daně osvobozeny. Jsou jimi například platby ze zdravotního pojištění, platby sociálního charakteru a stipendia udělená za vzdělávání (Zajíčková a kol., 2012). Základ daně z příjmů Dle Nerudové (2011) u příjmů ze závislé činnosti mohou být uplatněny veškeré náklady vynaložené na zajištění a udržení příjmů. Pokud vynaložené náklady nepřesahují 920 EUR15, může si poplatník odečíst paušální výdaje v této výši. Dále může být odečteno 1 250 EUR u poplatníka, který pracuje z domu a má zde svou kancelář. Jestliže poplatník – zaměstnanec využívá služební vozidlo i k soukromým účelům, musí každý měsíc zdaňovat navíc 1 % ze vstupní ceny vozu včetně DPH. Od agregovaných příjmů lze odečíst navíc také tzv. speciální a mimořádné výdaje. Za speciální výdaje jsou považovány například 72 % ze zákonných příspěvků na sociální zabezpečení, maximálně do výše 14 400 EUR nebo zaplacené výživné do výše 13 805 EUR, atd. Mezi mimořádné výdaje patří např. výdaje za pečovatelskou službu či výdaje související s výchovou handicapovaných dětí. Dále je možno uplatnit zvláštní výdaje (náklady na vlastní vzdělávání, dary a členské poplatky) v paušální výši 36 EUR16. Příjem ze závislé činnosti Dle publikace Zajíčkové a kol. (2012) je příjmem ze závislé činnosti jakákoliv částka v peněžní i nepeněžní formě vyplacená zaměstnanci v souvislosti s výkonem povolání. Jak uvádí Zajíčková a kol. (2012), je srážková daň využívána pro zdanění mezd zaměstnanců jako předběžná úhrada konečné daňové povinnosti. Srážkovou daní jsou zdaňovány kapitálové příjmy a to ve výši 25 %. Srážková daň má také zvláštní snížené sazby, které jsou účinné například u plateb plynoucím dodavatelům stavebních služeb. Konkrétní sražená daň je započtena na daňovou povinnost.

A10 Daně (Průvodce pro přeshraniční pracovníky z Česka, http://www.arbeitsagentur.de/) Provedeno navýšení částky na 1 000 EUR pro rok 2013. 16 A10 Daně (Průvodce pro přeshraniční pracovníky z Česka, http://www.arbeitsagentur.de/) 14 15


26

Položky upravující základ daně a daň Jak uvádí Nerudová (2011), má poplatník možnost snížit ZD o základní nezdanitelnou částku na poplatníka ve výši 8 004 EUR (či 16 008 při společném zdanění manželů (SZM)), nezdanitelná částka na dítě ve výši 2 184 EUR a nezdanitelnou částku na péči o dítě a jeho další vzdělávání, a to ve výši 1 320 EUR. Pro manžele existuje možnost společného zdanění manželů. Pro rok 2013 byla provedena změna ve výši nezdanitelné částky na poplatníka, lze tedy uplatnit 8 130 EUR = nezdanitelné minimum17. Podle Širokého (2012) může poplatník uplatnit slevu na dani a to z určitých výdajů vynaložených na pomoc v domácnosti. Částka je maximálně 20 % výdajů do limitu 4 000 EUR. Vzhledem k příjmům plynoucím z předcházejícího ZO je plně umožněn zápočet některých ztrát. U určitých druhů ztrát (kapitálových), je předepsáno omezení. Pro objem ztrát, které lze převést zpětně do předešlého zdaňovacího období, je určen maximální limit 511 500 EUR. Ztráty, které nebyly uplatněny, můžeme převést na další rok a bez omezení uplatnit na první 1 mil. EUR čistého příjmu. Částku převyšující lze uplatnit jen do výše 60 % částky čistého příjmu limit přesahující (Zajíčková a kol., 2012). Pojištění Zaměstnanec je zatížen také odvody na pojištění ze své mzdy. Jedná se o tyto příspěvky: zdravotní pojištění (Krankenversicherung), pojištění pro případ nezaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung), penzijní pojištění (Rentenversicherung), pojištění pro případ ošetřovatelské péče (Pflegeversicherung). Zaměstnavatel od-vede cca 50 % mzdy zaměstnance na tyto položky18. Tab. 3: Odvody na sociální zabezpečení. Zdroj: Sozialversicherungsbeitraege 2013

Odvod

Sazba (%)

Penzijní pojištění

9,45

Zdravotní pojištění

8,2

Pojištění pro případ nezaměstnanosti

1,5

Pojištění pro případ invalidity

1,025

Celkem

20,175

Z tabulky výše (Tab. 3) je patrné, že odvody na sociální zabezpečení v SRN jsou celkově téměř dvakrát vyšší než odvody na pojištění v ČR.

17 18

A10 Daně (Průvodce pro přeshraniční pracovníky z Česka, http://www.arbeitsagentur.de/) Německo (euroskop.cz)


27

Sazba daně Široký (2012) uvádí, že je sazba daně klouzavě progresivní. Vzhledem k uvalení solidární přirážky (5,5 %) se výše daně počítá podle vzorce, z toho důvodu je v určitých pásmech uvedeno rozpětí marginální daňové sazby a daňové povinnosti. Tab. 4: Rozmezí sazeb daně z příjmů pro jednotlivce. Zdroj: vlastní zpracování dle Einkommensteuergesetz § 32a.

Zdanitelný příjem v EUR do 8 130 8 131-13 469 13 470-52 881 52 882-250 730 nad 250 730

Marginální sazba daně v % 0 14,00-23,97 23,97-42,00 42,00 45,00

Daň v EUR 0 0-1 021 1 022-14 785 14 785-102 451 102 451 a více

Z tabulky výše (Tab. 4) můžeme vyčíst rozpětí daňových sazeb při určitém zdanitelném příjmu v EUR. Tab. 5: Rozmezí sazeb daně z příjmů pro společné zdanění manželů. Zdroj: vlastní zpracování dle Einkommensteuergesetz § 32a.

Zdanitelný příjem v EUR do 16 260 16 261-26 939 26 940-105 763 105 764-501 461 nad 501 461

Marginální sazba daně v % 0 14,00-23,97 23,97-42,00 42,00 45,00

Daň v EUR 0 0-2 042 2 043 -29 570 29 570 -204 902 204 902 a více

Tabulka výše (Tab. 5) obsahuje daňové sazby pro poplatníky, kteří zvolili společné zdanění manželů. Živnostenská daň Živnostenská daň je velice významná. Její základní daňová sazba je 5 % pro fyzické osoby a počítá se ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporátní daně. Pro FO je možno snížit vyměřovací základ o 24 500 EUR, až do celkového ročního příjmu 72 500 EUR. Tato daň je nákladovou položkou a vybírají ji obce, jejichž je také hlavním příjmem a které ji přerozdělují zemím a spolku19.

19

Německo: Finanční a daňový sektor (BusinessInfo.cz)


28

2.10 Harmonizace a koordinace daňových systémů Jak uvádí Široký (2008), koordinace i harmonizace mají za úkol omezit konkurenci daňových systémů konkrétních zemí. Daňová harmonizace Vzhledem k nástupu globalizace ve druhé polovině 20. století dochází ke vzestupu mezinárodního obchodu a tedy i vzniku nadnárodních společností a přesunu kapitálu. Za následek mají střet různých daňových soustav, na který musí jednotlivé země reagovat a spolupracovat v daňové oblasti, aby bylo zamezeno daňovým únikům, které mají za následek ovlivnění daňových příjmů národních vlád (Široký, 2012). Dle Nerudové (2011) znamená proces daňové harmonizace sbližování daňových systémů států na základě společných pravidel. Průběh harmonizace se skládá ze tří fází: 1. výběr daně, která se má harmonizovat, 2. harmonizace základu daně (metodiky konstrukce), 3. harmonizace sazby daně. Daňová harmonizace může být rozlišena do úrovní: a) harmonizace neexistuje – neexistují smlouvy o zamezení dvojího zdanění ani spolupráce na administrativní úrovni, b) mírná harmonizace – existují smlouvy o zamezení dvojího zdanění a další spolupráce na administrativní úrovni, c) celková harmonizace – výsledek strukturální harmonizace a harmonizace sazeb daně. Stádia harmonizace popisuje také obrázek (Obr. 4). Daně mohou být ve všech zemích rozdílné, nebo některé daně společné a jiné národní nebo stejné daně ve všech zemích, což značí celkovou harmonizaci daňového systému.

Obr. 4: Úrovně harmonizace. Zdroj: Nerudová (2011), Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie


29

Harmonizace neznamená pouze proces dosažení cíle, ale také výsledek v podobě samotné harmonizace daňové legislativy. Jedním z cílů integrace Evropského společenství je zavedení jednotného trhu a jeho fungování. Harmonizace může mít také negativní dopad a to např.: a) vede k vyšším daňovým sazbám – netvoří tlak na výdajové strany rozpočtů, b) má za následek pomalejší růst ekonomiky – vyšší sazby daně odrazují zahraniční kapitál a snižují celkovou produktivitu, c) nezamezuje nadměrné expanzi veřejného sektoru, d) zasahuje do suverenity členských států, e) může ohrozit příjmové strany rozpočtů států aplikujících vyšší daňové sazby a u nichž výnos z harmonizované daně tvoří většinovou část příjmů státního rozpočtu, f) znamená ztrátu fiskální autonomie členských zemí (Nerudová 2011). Daňová koordinace Podle publikace Nerudové (2011), daňová koordinace představuje první stupeň sblížení daňových soustav. Pro koordinaci je typické uzavírání bilaterálních či multilaterálních schémat zdanění. Součástí koordinace je také vzájemná výměna dat daňových rezidentů jednotlivých států. Patří zde jakékoliv přizpůsobení daňové soustavy jednoho státu k druhému, nevede k jednotnosti daňových systémů a lze ji rozdělit na dva typy: a) smluvní – smluvní ujednání států, kdy se zavazují chovat určitým způsobem (bilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění), b) spontánní – jednostranná koordinace, která je výsledkem daňové soutěže (snižování nominálních národních daňových sazeb z korporátních příjmů). Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) Dvojí zdanění příjmu poplatníka je nežádoucí, jelikož demotivuje fyzické osoby k podnikání v zahraničí. Dvojí zdanění také působí negativně na snahu státu přilákat zahraniční investory k podnikání v tuzemsku. Na obranu proti těmto negativní jevům se využívá nástrojů mezinárodního práva – smluv o zamezení dvojího zdanění (Široký, 2008). Dle Vyškovské (2011) mají mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění aplikační přednost vůči ZDP, což vyplývá také z Ústavy ČR. Podle Vybíhala a Nerudové (2005) je hlavní úlohou smluv o zamezení dvojího zdanění vyloučit mezinárodní vícenásobné zdanění a zároveň zamezení daňovým únikům. Mezinárodní SZDZ upravují daňovou povinnost založenou na daňových zákonech daných států. Zpravidla v nich nalezneme, k čemu se smluvní státy zavázaly: - osvobození určitých objektů zdanění od daně (dividendy, zisk, důchod, atd.), - snížení daňového zatížení, - rozdělení práva na výběr daně dle zdroje, bydliště, sídla, apod., - dohoda o vymezení pojmů (např. dividendy, nezávislá povolání, stálá provozovna).


30

Dle Feníkové (2004) byla smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřena mezi ČR a SRN již 17. 11. 1983 a nachází se ve sbírce zákonů 18/1984 Sb. Při výpočtu daně z příjmů FO při příjmech plynoucích ze zahraničí se pro zamezení dvojího zdanění příjmu mezi ČR a SRN používá metoda vynětí, jež spočívá v tom, že je základem daně pouze příjem z tuzemska, příjmy ze zahraničí jsou vyňaty20.

2.11 Společné znaky zdaňování fyzických osob vyplývající z daňové harmonizace na základě smluv o zamezení dvojího zdanění Daňový rezident a nerezident – vymezení dle ZDP Dle Sojky (2013) jsou pojmy daňový rezident a daňový nerezident vymezovány právními normami každého státu samostatně a nelze je ztotožňovat s tím, jak jsou vymezovány mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Pojmy jsou smlouvami vymezovány odlišně. Obecně platí: Daňový rezident určitého státu je poplatník s celosvětovou daňovou povinností vůči tomuto státu, což znamená, že se jeho daňová povinnost vztahuje nejen na příjmy plynoucí z tohoto státu, ale i na příjmy plynoucí ze zahraničí. Daňový nerezident určitého státu je poplatník s omezenou daňovou povinností vůči tomuto státu, jehož daňová povinnost je omezena výhradně na příjmy ze zdrojů na území tohoto státu. Daňový rezident podle smluv o zamezení dvojího zdanění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění určují přesná kritéria, podle nichž se právo zdanění vyhrazuje výhradně jednomu ze smluvních států nebo je přiznáno omezené právo na zdanění daňových nerezidentů státu zdroje. Pokud mezi sebou nemají státy uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, může dojít k tomu, že se jeden poplatník stane daňovým rezidentem ve dvou státech, což znamená, že část jeho příjmů bude zdaněna dvakrát. Z toho vyplývá, že jsou smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavírány především proto, aby takovéto situaci předešly. Naopak za dvojí zdanění se nepovažuje případ, kdy se stejná transakce zatíží dvěma různými daněmi z důvodu vzniku dvou odlišných předmětů daně. Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění se používá vesměs shodný postup pro určování daňového rezidenta. Tento postup má přednost před ustanoveními § 2 a § 17 ZDP, od kterých se zásadně odlišuje. Ve většině případů se řeší problém, kdy se podle zákonů smluvních států stane poplatník daňovým rezidentem v obou z nich. V těchto případech je pro fyzické osoby určena zpravidla následující posloupnost hodnotících pravidel: 1. Rezidentem je poplatník tam, kde má k dispozici stálý byt. Může se jednat o jakoukoli formu bydlení, např. pronajatá místnost či byt, vlastní dům.

20

FinExpert.cz (http://finexpert.e15.cz/dane-jak-na-prijmy-ze-zahranici)


2. 3. 4. 5.

31

Stálým bytem je přitom myšleno takové bydliště, které je k dispozici poplatníkovi pro dlouhodobé bydlení. Pokud má osoba takový byt v obou smluvních státech, hodnotíme kritérium střediska životních zájmů, za které je považován stát, ke kterému má poplatník užší osobní a hospodářské vztahy. V případech, kdy není možno určit daňový domicil ani podle střediska životních zájmů, předpokládá smlouva o zamezení dvojího zdanění, že může být rozhodující, kde se poplatník obvykle zdržuje. Pokud ani pomocí kritéria obvyklého pobytu nejsme způsobilý rozhodnout o daňovém domicilu poplatníka, musíme zkoumat státní občanství. Ve výjimečných případech může nastat situace, kdy nepostačují uvedená kritéria, jelikož je příslušný poplatník občanem obou států, nebo naopak ani jednoho z nich. V takovéto situaci musí dojít k dohodě na úrovni ministrů financí, resp. jejich zástupců Sojka (2013).

Zdroj příjmů Jak dále uvádí Sojka (2013), u daňových rezidentů České republiky jsou v daňovém přiznání zahrnuty celosvětové příjmy. V případě daňových nerezidentů musíme vymezit okruh příjmů, které „mají v České republice zdroj“ a musí být zdaněny. Hovoříme o příjmech ze zdrojů na území České republiky, které jsou upraveny v § 22 ZDP a dále modifikovány příslušnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemůžou ukládat subjektům žádné další povinnosti nad rámec jejich vnitrostátní legislativy smluvních států. Dále existují pravidla pro určení zdroje příjmů, které závisí na tom: 1. kde je činnost, z níž plyne příjem, vykonávána, 2. kde se nachází či využívá majetek, ze kterého plyne příjem, 3. kdo tento příjem vyplácí (Sojka, 2013).

Materiál a metodika

32

3 Materiál a metodika Ke splnění cíle práce použiji v praktické části metodu analýzy jednotlivých oblastí daně a jejich komparaci. Na modelových příkladech bude provedena komparace ve zdaňování s aplikací rovné sazby daně (ČR) a progresivní sazby daně (SRN). Pro vyhodnocení výsledků je použita metoda syntézy. V metodě komparace jsou využity základní údaje získané měřením. Na základě srovnání údajů lze vyvozovat závěry o vlastnostech objektů nebo procesů. Syntéza znamená myšlenková spojení poznatků získaných pomocí analytických metod v celek. Je základem pro pochopení vzájemné souvislosti jevů21. Praktická část je založena na výpočtech, z důvodu lepší přesnosti využijeme v příkladech národní měny (CZK, EUR), tam, kde bude potřeba, využijeme k přepočtu kurz ČNB k 31. 12. 2013, kdy je jeho výše stanovena na 27,425 CZK/EUR22. Ke srovnání daňového zatížení jsou využity v případě příjmů ze závislé činnosti průměrné mzdy, v případě osob samostatně výdělečně činných průměrného ročního příjmu. Dle Českého statistického úřadu je měsíční průměrná mzda 24 836 Kč, dle srovnání FinExpert.cz23 průměrná mzda v Německu činí 44 811 EUR ročně, což odpovídá mzdě 3 734 EUR za měsíc. Výsledky jsou prezentovány v procentuálním vyjádření, díky kterému můžeme provést jejich srovnání. Dílčí výsledky jsou analyzovány pomocí grafů s komentářem. Komparace výše daňového zatížení FO je provedena na příkladech průměrných mezd v obou státech. Je vypočtena daňová povinnost poplatníka spojená s příjmy ze zaměstnání a funkčních požitků. Dále je pomocí vypočtených ukazatelů v relativním vyjádření srovnáno daňového zatížení poplatníků. Srovnání daňového zatížení samostatně výdělečných osob je provedeno na modelovém příkladu konkrétního daňového poplatníka. Je spočítána daň pro poplatníka s příjmy z podnikání, kde je za pomoci relativních ukazatelů porovnáno zdanění v jednotlivých zemích. U výpočtů osob samostatně výdělečně činných je abstrahováno od plateb na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, vzhledem ke skutečnosti, že výši odvodů si stanovuje každý poplatník sám při respektování jejich minimální výše stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví ČR. V Německu se výdaje na zdravotní, důchodové a sociální pojištění řadí mezi zvláštní výdaje24. Práce obsahuje demonstraci rozdílu ve zdaňování poplatníků, kteří mají příjem nejen z tuzemska, ale také ze zahraničí.

Metodika závěrečné práce (loren.info) Kurzy devizového trhu (ČNB) 23 http://finexpert.e15.cz/mzdy-v-nemecku 24 Einkommensteuergesetz, §10 21 22


3.1 3.1.1

33

Metodika stanovení základu daně z příjmů fyzických osob ČR

Podle publikace Vančurové a Láchové (2008) zahrnují první dílčí základy daně příjmy plynoucí ze soustavné činnosti, další dílčí základy plynou z majetku a ostatních příjmů. Tab. 6: Konstrukce základu daně a výpočet daňové povinnosti poplatníka. Zdroj: Dvořáková a kol. (2013), Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014

DZD § 6 Příjmy zvýšené o povinné pojistné, které hradí zaměstnavatel + DZD § 7 Příjmy ze samostatné činnosti - výdaje + DZD § 8 Příjmy z kapitálového majetku + DZD § 9 Příjmy z pronájmu - výdaje + DZD § 10 Ostatní příjmy - výdaje = ΣDZD - Odečet ztráty z minulých let (§ 34 ZDP) = ZD po odečtení ztráty -Odečet nezdanitelných částí ZD (§ 15 ZDP) -Odečet nákladů na vědu a výzkum (§ 34 odst. 4 ZDP) = ZD snížený a zaokrouhlený na celá sta Kč dolů x Sazba daně 15% (§ 16 ZDP) = Daň, případně daňová ztráta, zaokrouhleno na celé Kč nahoru - Slevy na dani a daňové zvýhodnění (§ 35 ZDP) = Daň po uplatnění slev případně daňový bonus (+) -Zaplacené zálohy = Přeplatek či nedoplatek

Tabulka výše (Tab. 6) uvádí, že pro stanovení ZD ze závislé činnosti je potřeba k celkovému úhrnu z příjmů přičíst pojistné hrazené zaměstnavatelem, které je ve výši 34 %. Takto stanovený dílčí základ daně nazýváme super hrubá mzda. Dílčí základ daně pro příjmy z podnikání vypočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Daňově uznatelné náklady nalezneme v § 23, 24, 25 ZDP, nejčastějším daňově neuznatelným náklad jsou například náklady na reprezentaci, cestovné nad limit apod. Dílčím základem daně z kapitálového majetku je příjem, žádné náklady nelze odečíst. U příjmů z pronájmu je možno odečíst náklady v prokazatelné výši či uplatnit paušální


34

výdaje, lze dosahovat ztráty. V případě ostatních příjmů lze odečíst výdaje na dosažení příjmu podle druhů příjmů do výše daného druhu příjmů. Základ DPFO nesmí být nižší než dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (Vančurová, Láchová, 2008). Od ZD můžeme odečíst neuplatněnou ztrátu z pěti předchozích zdaňovacích období. ZD lze krátit o nezdanitelné části základu daně, nalezneme je v §15 ZDP a jsou to například dary, úroky z hypotečního úvěru či příspěvek na doplňkové penzijní spoření. Daňovou sazbu stanoví § 16 ZDP, pro rok 2013 je stanovena na výši 15 %. Daň se vypočítá ze ZD zaokrouhleného na celé 100 Kč dolů. Daň lze snížit o slevy na dani dle § 35 ZDP. Mezi nejčastější slevy patří sleva na poplatníka. Dále existuje možnost uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Jak u slev na dani, tak u daňového zvýhodnění, lze čerpat výhod pouze za měsíce, kdy byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Slevu na poplatníka je možno uplatnit kdykoliv. Po odečtení zaplacených záloh od daňové povinnosti zjistíme, zda máme na dani přeplatek či nedoplatek. 3.1.2

SRN

Pro stanovení základu daně se provádí úpravy, které jsou znázorněny v následujícím schématu (Tab. 7). Tab. 7: Konstrukce základu daně. Zdroj: Einkommenssteuergesetz.

Příjmy (závislá činnost, podnikání, pronájem, kapitálové, ostatní) - Náklady na dosažení a udržení příjmu (Werbungskosten) = Příjmy po odečtení nákladů (Überschuss der Einnahmen über die Werbungskosten) - Odčitatelné položky (stáří, zemědělci a lesníci) - Zvláštní a mimořádné výdaje, daňové zvýhodnění - Nezdanitelná částka na dítě = Celkový zdanitelný příjem (zu versteuerndes Einkommen)

Německá daň je dle německého ministerstva financí vypočtena následovně: Tab. 8: Algoritmus výpočtu daně z příjmu. Zdroj: Bundesministerium der Finanzen, vlastní zpracování

Příjem (EUR) do 8 130 8 131-13 469 13 470-52 881 52 882-250 730 nad 250 731

Algoritmus výpočtu/daň 0 EUR ESt = (933,7 * Y + 1 400) * Y Y = (zvE – 8 130)/10 000 ESt = (228,74 * Y + 2 397) * Y + 1 014 Y = (zvE – 13 469)/10 000 ESt = 0,42 * zvE – 8 196 ESt = 0,45 * zvE – 15 718


35

Tabulka (Tab. 8) obsahuje rozmezí zdanitelného příjmu, pro který je stanoven speciální algoritmus výpočtu, kde je zvE rovno konkrétnímu zdanitelnému příjmu (zu versteuerndes Einkommen)25. Pro manžele existuje možnost společného zdanění manželů. V případě, že se manželé rozhodnou zdaňovat své příjmy společně, vypočítá se jejich daňová povinnost pomocí stejného algoritmu. Poplatník má možnost snížit svůj ZD o některé nezdanitelné částky, jedná se například o nezdanitelnou částku na poplatníka (8 130 EUR, 26 u SZM = 16 260EUR ), nezdanitelnou částku na vyživované dítě ve výši 2 184 EUR a nezdanitelnou částku na péči o dítě 1 320 EUR. Dále existuje možnost uplatnění slevy na dani z výdajů vynaložených na pomoc v domácnosti maximálně do limitu 4 000 EUR. Lafferova křivka Pomocí Lafferovy křivky se pokusím zaznačit, na jaké úrovni zdanění se ČR a SRN nachází a zda by daňové systémy měly s ohledem na případný pohyb v zakázané zóně zvážit snížení daňového zatížení.. Díky Lafferovy křivky je definováno efektivní daňové zatížení poplatníků. Dle amerického ekonoma Arthura Laffera zobrazuje Lafferova křivka závislost celkového objemu vybraných daní na míře zdanění (daňové sazbě). Nejen příliš nízké zdanění ekonomických subjektů, ale také příliš vysoké zdanění přinese do státní pokladny nižší než maximálně možný daňový příjem. Křivka nám ukazuje, že maximální míra zdanění zároveň neznamená maximální příjem do veřejných rozpočtů. Pokud je míra zdanění příliš vysoká, odrazuje daňové subjekty od zvyšování výkonu, od práce i od úspor.

Obr. 5: Lafferova křivka. Zdroj: Knowledge at CBSDU

25 26

ERGEBNIS FÜR EINKOMMENSTEUERBERECHNUNG (www.bmf-steuerrechner.de) A10 Daně (Průvodce pro přeshraniční pracovníky z Česka, www.arbeitsagentur.de)


36

Na obrázku (Obr. 5) lze vidět, že při nulové míře zdanění nebude do státního rozpočtu vybráno na daních nic, při 100% daňové sazbě bude výše vybraných daní také nulová, jelikož se ekonomickým subjektům nevyplatí provádět jakoukoli ziskovou činnost. Proto je tedy potřeba zjistit optimální míru zdanění, která leží mezi těmito extrémními body. Tato optimální míra zdanění generuje maximální daňový výnos. Do určitého bodu (Lafferův bod), je daňový výnos s rostoucím zdaněním zvyšován, od tohoto bodu se však zvyšování míry zdanění projeví negativně a celkový daňový výnos bude klesat (prohibitivní zóna). Dvě rozdílné míry zdanění (nižší a vyšší), vedou k totožným daňovým příjmům27.

27

Lafferova křivka (Středoevropské centrum pro finance a management)


37

4 Demonstrace rozdílů na příkladech 4.1

Komparace zdaňování příjmů ze závislé činnosti v ČR a SRN

Pro komparaci daňového zatížení zaměstnanců v obou státech bude využito průměrné mzdy v ČR a SRN, v dalších případech bude počítána daňová povinnost poplatníků se zvolenými příjmy z každého daňového pásma, které je využíváno pro výpočet daně z příjmů v SRN, aby mohlo být lépe poukázáno na rozdíly ve zdaňování obou zemí. 4.1.1

Průměrná mzda ČR a SRN

Pro výpočet daňového zatížení v obou zemích zvolíme modelový příklad, ve kterém bude figurovat poplatník, který je rozvedený, má dvě děti 28, platí ročně 12 000 Kč (437 EUR) na životní pojištění, 200 000 Kč na úrocích z hypotečního úvěru, 15 000 Kč (547 EUR) na penzijní připojištění, 1x ročně daruje krev a poskytl dar dětskému domovu ve výši 5 000 Kč (182 EUR). Tab. 9: Výpočet měsíční zálohy na daň při průměrné mzdě v ČR, Zdroj: vlastní výpočty

Průměrná měsíční mzda v ČR pro rok 201329 Příjem (HM) 24 836,00 Odvody zaměstnavatele na SP SP (25 %) = 24 836,00 * 0,25 = 6 209,00 + ZP ZP (9 %) = 24 836,00 * 0,09 = 2 235,24 Odvody zaměstnance na SP + SP (6,5 %) = 24 836,00 * 0,065 = 1 614,36 ZP ZP (4,5 %) = 24 836,00 * 0,045 = 1 117,62 ZD zaokrouhlený na celé SHM = HM + odvody zaměstnavatele na SP, ZP = 33 280,24 stokoruny nahoru ≐ 33 300,00 Daň 15 % ze ZD = 33 300,00 * 0,15 = 4 995,00 Sleva na poplatníka 2 070,00 Daňové zvýhodnění 2 děti 1 117,00 * 2 = 2 234,00 Záloha na daň Daň – sleva = 4 995,00 – 2 070,00 – 2 234,00 = 691,00 HM – odvody zaměstnance na SP, ZP – záloha na daň = Čistý příjem poplatníka 21 413,02

V tabulce výše (Tab. 9) lze vidět, že po odečtení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na dvě děti, vychází měsíční záloha daně z příjmu FO ze závislé činnosti na částku 691 Kč.

Dle projektu Rodina, zaměstnání, vzdělání (http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=546) 29 Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. 28


38

Tab. 10: Výpočet roční daňové povinnosti při průměrné mzdě v ČR, Zdroj: vlastní výpočty

Průměrná roční mzda v ČR pro rok 201330 Příjem (HM) 24 836,00 * 12 = 298 032,00 SP (25 %) = 298 032,00 * 0,25 = 74 508,00 Odvody zaměstnavatele na SP + ZP ZP (9 %) = 298 032,00 * 0,09 = 26 822,88 SP (6,5 %) = 298 032,00 * 0,065 = 19 372,08 Odvody zaměstnance na SP + ZP ZP (4,5 %) = 298 032,00 * 0,045 = 13 411,44 DZD § 6 298 032,00 * 1,34 = 399 362,88 5 000,00 + 2 000,00 + 12 000,00 + (15 000,00 – Odečet nezdanitelných částí ZD 12 000,00) = 22 000,00 ZD snížený o § 15 ZDP a zaokrouhlený 399 362,88 – 22 000,00 = 377 362, 88 ≐ 377 300,00 na celá sta Kč dolů Daň 15 % 377 300,00 * 0,15 = 56 595,00 Sleva na poplatníka 24 840,00 Daňové zvýhodnění na 2 děti 13 404,00 * 2 = 26 808,00 Daň po uplatnění slev 56 595,00 – 24 840,00 – 26 808,00 = 4 947,00 Zaplacené zálohy 691,00 * 12 = 8 292,00 Přeplatek na dani 4 947,00 – 8 292,00 = -3 345,00 Součet odvodů 19 372,08 + 13 411,44 + 4 947,00 = 37 730,52 Čistý příjem poplatníka 298 032,00 – 37 730,52 = 260 301,48 Efektivní míra zdanění 4 947,00/298 032,00 = 0,0166 => 1,66 % Podíl ČM na HM 260 301,48/298 032,00 = 0,8734 => 87,34 % Čisté daňové zatížení 37 730,52/298 032,00 = 0,1266 => 12,66 %

Na základě tabulky výše (Tab. 10) lze říci, že poplatníkovi s průměrným příjmem, jež má dvě děti a využívá odpočty na nezdanitelné části ZD, vzniká daňová povinnost ve výši 4 947 Kč, efektivní míra zdanění je 1,66 % a podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je 87,34 %.

30

Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.


39

Nyní bude aplikován modelový příklad na průměrnou mzdu v Německu. Tab. 11: Výpočet roční daňové povinnosti při průměrné mzdě v SRN, Zdroj: vlastní výpočty

Průměrná roční mzda v SRN pro rok 201331 Příjem (ZD) 44 811,00 Paušální náklady 1 000,00 Základ daně 43 811,00 Nezdanitelná částka na 2 vyživované 2 184 * 2 = 4 368,00 děti Nezdanitelná částka na péči o 2 děti 1 320 * 2 = 2 640,00 Životní pojištění 437,00 Penzijní připojištění 547,00 Dar 182,00 43 811,00 – 4 368,00 – 2 640,00 – 437,00 – 547,00 – Snížený ZD 182,00 = 35 637,00 Y = [(35 637,00 – 13 469,00)/10 000] = 2,2168 Daň ze mzdy32 ESt = (228,74 * 2,2168 + 2 397,00) * 2,2168 + 1 014,00 = 7 451,74 Odvod na důchodové pojištění 0,0945 * 44 811,00 = 4 234, 64 Odvod na zdravotní pojištění 0,082 * 44 811,00 = 3 674,50 Odvod na pojištění nezaměstnanosti 0,015 * 44 811,00 = 672,17 Odvod na nemocenské pojištění 0,01025 * 44 811,00 = 459,31 Solidární příplatek 0,055 * 2 946,61 = 162,06 2 946,61 + 4 234,64 + 3 674,50 + 672,17 + 459,31 + Součet odvodů 162,06 = 12 149,29 Čistý příjem poplatníka 44 811,00 – 12 149,29 = 32 661,71 Efektivní míra zdanění (2 946,61 + 162,06)/44 811,00 = 0,0694 => 6,94 % Podíl ČM na HM 32 661,71/44 811,00 = 0,7289 => 72,89 % Čisté daňové zatížení 12 149,29/44 811,00 = 0,2711 => 27,11 %

V tabulce výše (Tab. 11) můžeme vidět, že způsob výpočtu daňové povinnosti v SRN se výrazně liší od výpočtu v ČR. Efektivní míra zdanění je o 5,28 procentního bodu vyšší a čisté daňové zatížení je vyšší o 14,45 procentního bodu v porovnání s čistým daňovým zatížením v ČR, což znamená, že podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je menší právě o těchto 14,45 %.

31

32

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 13 470-52 881 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = (228,74 * Y + 2 397) * Y + 1 014 Y = (zvE – 13 469)/10 000


40

Další praktické výpočty a následné srovnání bude provedeno pro jednotlivá daňová pásma, aby bylo zřejmé, jak se odrazí progresivita sazby daně na výši efektivního zdanění. V následujících propočtech zvolím na základě daňových pásem výši mzdy takovým způsobem, aby jednotlivé sumy příjmů odpovídaly jednotlivým daňovým pásmům a aby bylo lépe poukázáno na rozdíly ve způsobu zdaňování v obou zemích. Ke zvoleným mzdám v SRN bude vypočten ekvivalent české mzdy. Pro přepočet použijeme kurz ČNB 27,425 CZK/EUR k 31. 12. 2013. Zvolíme modelový příklad poplatníka, který je svobodný, bezdětný, nemá nárok daňové úlevy a uplatňuje pouze slevu na poplatníka. V každém podbodě bude počítáno s výší mzdy z jednotlivých daňových pásem. 4.1.2

Výše hrubé mzdy 8 130 EUR = 222 965 Kč


Příjem (HM) Odvody zaměstnavatele na SP + ZP Odvody zaměstnance na SP + ZP DZD § 6 ZD zaokrouhlený na celé stokoruny dolů Daň 15 % Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Součet odvodů Čistý příjem poplatníka Efektivní míra zdanění Podíl ČM na HM Čisté daňové zatížení

Výpočet daňové povinnosti v ČR 33 222 965,00 SP (25 %) = 222 965,00 * 0,25 = 55 741,25 ZP (9 %) = 222 965,00 * 0,09 = 20 066,85 SP (6,5 %) = 222 965,00 * 0,065 = 14 492,73 ZP (4,5 %) = 222 965,00 * 0,045 = 10 033,43 222 965,00 * 1,34 (SP + ZP hrazené zaměstnavatelem) = 298 773,1 298 700,00 298 700,00* 0,15 = 44 805,00 24 840,00 44 805,00 – 24 840,00 = 19 965,00 14 492,73 + 10 033,43 + 19 965,00 = 44 491,16 222 965 – 44 491,16 = 178 473,84 19 965,00/222 965,00 = 0,0896 => 8,96 % 178 473,84/222 965,00 = 0,8005 => 80,05 % 44 491,16/222 965,00 = 0,1995 => 19,95 %

Na základě tabulky výše (Tab. 12) lze říci, že při hrubé mzdě ve výši 222 965 Kč má poplatník daňovou povinnost ve výši 19 965 Kč a efektivní míra zdanění činí 8,96 %. Při výši mzdy 8 130 EUR má německý poplatník nulovou daňovou povinnost.

33



4.1.3

41

Výše hrubé mzdy 13 469 EUR = 369 387 Kč


Příjem (HM) Odvody zaměstnavatele na SP + ZP Odvody zaměstnance na SP + ZP DZD § 6 ZD zaokrouhlený na celé stokoruny dolů Daň 15 % Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Součet odvodů Čistý příjem poplatníka Efektivní míra zdanění Podíl ČM na HM Čisté daňové zatížení

Výpočet daňové povinnosti v ČR 34 369 387,00 SP (25 %) = 369 387,00 * 0,25 = 92 346,75 ZP (9 %) = 369 387,00 * 0,09 = 33 244,83 SP (6,5 %) = 369 387,00 * 0,065 = 24 010,16 ZP (4,5 %) = 369 387,00 * 0,045 = 16 622,42 369 387,00* 1,34 (SP + ZP hrazené zaměstnavatelem) = 494 978,58 494 900,00 494 900,00* 0,15 = 74 235,00 24 840,00 74 235,00– 24 840,00 = 49 395,00 24 010,16 + 16 622,42 + 49 395,00 = 90 027,58 369 387,00 – 90 027,58 = 279 359,42 49 395,00/369 387,00 = 0,1337 => 13,37 % 279 359,42/369 387,00 = 0,7563 => 75,63 % 90 027,58/369 387,00 = 0,2437 => 24,37 %

Tabulka výše (Tab. 13) obsahuje výpočty daňové povinnosti poplatníka s příjmem 369 387 Kč. Můžeme vidět, že po uplatnění slevy na poplatníka vzniká daňová povinnost ve výši 49 395,00 Kč. Efektivní míra zdanění činí 13,37 % a podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je 75,63 %.

34



42

Tab. 14: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro HM ve výši 13 469 EUR, Zdroj: vlastní výpočty

Výpočet daňové povinnosti v SRN35 Příjem (ZD) 13 469,00 Y = [(13 469,00 – 8 130,00)/10 000] = 0,5339 Daň ze mzdy36 ESt = (933,7 * 0,5339 + 1 400,00) * 0,5339 = 1 013,61 Odvod na důchodové pojištění 0,0945 * 13 469,00 = 1 272,82 Odvod na zdravotní pojištění 0,082 * 13 469,00 = 1 104,46 Odvod na pojištění 0,015 * 13 469,00 = 202,04 nezaměstnanosti Odvod na nemocenské pojištění 0,01025 * 13 469,00 = 138,06 Solidární příplatek 0,055 * 1 013,61 = 55,75 1 013,61 + 1 272,82 + 1 104,46 + 202,04 + 138,06 + Součet odvodů 55,75 = 3 786,75 Čistý příjem poplatníka 13 469,00 – 3 786,75 = 9 682,25 Efektivní míra zdanění (1 013,61 + 55,75)/13 469,00 = 0,0794 => 7,94 % Podíl ČM na HM 9 682,25/13 469,00 = 0,7189 => 71,89 % Čisté daňové zatížení 3 786,75/13 469,00 = 0,2811 => 28,11 %

V tabulce výše (Tab. 14) můžeme vidět, že poplatník v SRN s příjmem 13 469 EUR má daňovou povinnost ve výši 1 013,61 EUR, což odpovídá částce 27 798, 25 Kč. Efektivní míra zdanění je pouze 7,94 % na rozdíl od českého zdanění 13,37 %, což je o 5,43 procentního bodu menší míra zdanění. Čisté daňové zatížení je však o 3,74 procentního bodu vyšší.

35 36

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 8 131–13 469 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = (933,7 * Y + 1 400) * Y Y = (zvE – 8 130)/10 000


4.1.4

43

Výše hrubé mzdy 52 881 EUR = 1 450 261 Kč


Výpočet daňové povinnosti v ČR 37 Příjem (HM) 1 450 261,00 SP (25 %) = 1 450 261,00 * 0,25 = 362 565,25 Odvody zaměstnavatele na SP + ZP ZP (9 %) = 1 450 261,00 * 0,09 = 130 523,49 SP (6,5 %) = 1 450 261,00 * 0,065 = 94 266,97 Odvody zaměstnance na SP + ZP ZP (4,5 %) = 1 450 261,00 * 0,045 = 65 261,75 DZD § 6 1 450 261,00 * 1,34 = 1 943 349,74 ZD zaokrouhlený na celé stokoruny dolů 1 943 300,00 Daň 15 % 1 943 300,00 * 0,15 = 291 495,00 Solidární zvýšení (1 450 261,00 – 1 242 432,00) * 0,07 = 14 548,03 Sleva na poplatníka 24 840,00 Daň po uplatnění slev 291 495,00 + 14 548,03 – 24 840,00 = 281 203,03 Součet odvodů 94 266,97 + 65 261,75 + 281 203,03 = 440 731,75 Čistý příjem poplatníka 1 450 261,00 – 440 731,75 = 1 009 529,25 Efektivní míra zdanění 281 203,03/1 450 261,00 = 0,2110 => 21,1 % Podíl ČM na HM 1 009 529,25/1 450 261,00 = 0,6961 => 69,61 % Čisté daňové zatížení 440 731,75/1 450 261,00 = 0,3039 => 30,39 %

Z tabulky výše (Tab. 15) lze vyčíst, že efektivní míra zdanění stoupá. Nyní dosáhla hodnoty 21,1 %, podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je 69,61 % a čisté daňové zatížení poplatníka činí 30,39 %.

37



44

Tab.: 16: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro HM ve výši 52 881 EUR, Zdroj: vlastní výpočty Výpočet daňové povinnosti v SRN

Příjem (ZD) Daň ze mzdy39 Odvod na důchodové pojištění Odvod na zdravotní pojištění Odvod na pojištění nezaměstnanosti Odvod na nemocenské pojištění Solidární příplatek Součet odvodů Čistý příjem poplatníka Efektivní míra zdanění Podíl ČM na HM Čisté daňové zatížení

38

52 881,00 Y = [(52 881,00 – 13 469,00)/10 000] = 3,9412 ESt = (228,74 * 3,9412 + 2 397,00) * 3,9412 = 13 000,09 0,0945 * 52 881,00 = 4 997,25 0,082 * 52 881,00 = 4 336,24 0,015 * 52 881,00 = 793,22 0,01025 * 52 881,00 = 542,03 0,055 * 13 000,09 = 715,00 13 000,09 + 4 997,25 + 4 336,24 + 793,22 + 542,03 + 715,00 = 24 383,83 52 881,00 – 24 383,83 = 28 497,17 (13 000,09 + 715)/52 881,00 = 0,2594 => 25,94 % 28 497,1/52 881,00 = 0,5389 => 53,89 % 24 383,83/52 881,00 = 0,4611 => 46,11 %

V tabulce výše (Tab. 16) nalezneme údaje o stále rostoucí dani. Efektivní míra zdanění u příjmu 52 881 EUR dosahuje 25,94 %, což je o 4,84 procentních bodů vyšší zatížení než u českého poplatníka. Čisté daňové zatížení činí 46,11 % a je o 15,72 procentních bodů vyšší daňová zátěž než pro českého poplatníka. 4.1.5


V tabulce níže (Tab. 17) můžeme vidět, že efektivní míra zdanění pro poplatníka s hrubou mzdou 6 876 270 Kč činí 25,47 %, podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je 74,53 % a čisté daňové zatížení je 36,47 %.

38 39

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 13 469–52 881 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = (228,74 * Y + 2 397) * Y + 1 014 Y = (zvE – 13 469)/10 000


45


Příjem (HM) Odvody zaměstnavatele na SP + ZP Odvody zaměstnance na SP + ZP DZD § 6 ZD zaokrouhlený na celé stokoruny dolů Daň 15 % Solidární zvýšení Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Součet odvodů Čistý příjem poplatníka Efektivní míra zdanění Podíl ČM na HM Čisté daňové zatížení

Výpočet daňové povinnosti v ČR 40 6 876 270,00 SP (25 %) = 6 876 270,00 * 0,25 = 1 719 067,5 ZP (9 %) = 6 876 270,00 * 0,09 = 618 864,3 SP (6,5 %) = 6 876 270,00 * 0,065 = 446 957,55 ZP (4,5 %) = 6 876 270,00 * 0,045 = 309 432,15 6 876 270,00 * 1,34 = 9 214 201,8 9 214 200,00 9 214 200,00 * 0,15 = 1 382 130,00 (6 876 270,00 – 1 242 432,00) * 0,07 = 394 368,66 24 840,00 1 382 130,00 + 394 368,66 – 24 840,00 = 1 751 658,66 446 957,55 + 309 432,15 + 1 751 658,66 = 2 508 048,36 6 876 270,00 – 1 751 658,66 = 5 124 611,34 1 751 658,66/6 876 270,00 = 0,2547 => 25,47 % 5 124 611,34/6 876 270,00 = 0,7453 => 74,53 % 2 508 048,36/6 876 270,00 = 0,3647 => 36,47 %


Výpočet daňové povinnosti v SRN 41 Příjem (ZD) 250 730,00 42 Daň ze mzdy ESt = 0,42 * 250 730,00 – 8 196,00 = 97 110,6 Odvod na důchodové pojištění 0,0945 * 250 730,00 = 23 693,99 Odvod na zdravotní pojištění 0,082 * 250 730,00 = 20 559,86 Odvod na pojištění nezaměstnanosti 0,015 * 250 730,00 = 3 760,95 Odvod na nemocenské pojištění 0,01025 * 250 730,00 = 2 569,98 Solidární příplatek 0,055 * 97 110,6 = 5 341,08 97 110,6 + 23 693,99 + 20 559,86 + 3 760,95 + Součet odvodů 2 569,98 + 5 341,08 = 153 036,46 Čistý příjem poplatníka 250 730,00 - 153 036,46 = 97 693,54 Efektivní míra zdanění (97 110,6 + 5 341,08)/250 730,00 = 0,4086 => 40,86 % Podíl ČM na HM 97 693,54/250 730,00 = 0,3896 => 38,96 % Čisté daňové zatížení 153 036,46/250 730,00 = 0,6104 => 61,04 %

Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. 42 ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 52 882–250 730 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = 0,42 * X – 8 196 40 41


46

Tabulka výše (Tab. 18) znázorňuje, že poplatník s příjmem 250 730 EUR odvede státu na daní více jak polovinu své mzdy, konkrétně 40,86 %. Jeho čisté daňové zatížení činí 61,04 %, což je o 24,57 procentního bodu více než je tomu u českého poplatníka. 4.1.6



Výpočet daňové povinnosti v ČR 43 Příjem (HM) 8 227 500,00 SP (25 %) = 8 227 500,00 * 0,25 = 2 056 875,00 Odvody zaměstnavatele na SP + ZP ZP (9 %) = 8 227 500,00 * 0,09 = 740 475,00 SP (6,5 %) = 8 227 500,00 * 0,065 = 534 787,5 Odvody zaměstnance na SP + ZP ZP (4,5 %) = 8 227 500,00 * 0,045 = 370 237,5 DZD § 6 8 227 500,00* 1,34 = 11 024 850,00 ZD zaokrouhlený na celé stokoruny 11 024 800,00 dolů Daň 15 % 11 024 800,00 * 0,15 = 1 653 720,00 Solidární zvýšení (11 024 800,00 – 1 242 432,00) * 0,07 = 684 765,76 Sleva na poplatníka 24 840,00 1 653 720,00 + 684 765,76 – 24 840,00 = Daň po uplatnění slev 2 313 645,76 Součet odvodů 534 787,5 + 370 237,5 + 2 313 645,76 = 3 218 670,76 Čistý příjem poplatníka 8 227 500,00 – 3 218 670,76= 5 008 829,24 Efektivní míra zdanění 2 313 645,76/8 227 500,00 = 0,2812 => 28,12 % Podíl ČM na HM 5 008 829,24/8 227 500,00= 0,6088 => 60,88 % Čisté daňové zatížení 3 218 670,76/8 227 500,00= 0,3912 => 39,12 %

Z tabulky výše (Tab. 19) lze vyčíst, že z důvodu zatížení poplatníka solidárním zvýšením, je jeho daňová povinnost 2 313 645,76 Kč, což odpovídá efektivní míře zdanění 28,12 %. Podíl čisté mzdy na hrubé mzdě je 60,88 %. Čisté daňové zatížení poplatníka činí celkem 39,12 %. V tabulce níže (Tab. 20) lze nalézt výpočty daňové povinnosti poplatníka, jehož roční příjem dosahuje výše 300 000 EUR. Celkové odvody státu ze mzdy činí 186 367,51 EUR, efektivní míra zdanění je 41,95 % a čisté daňové zatížení německého poplatníka je 62,12 %.

43



47

Tab.: 20: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro HM ve výši 300 000 EUR, Zdroj: vlastní výpočty Výpočet daňové povinnosti v SRN

Příjem (ZD) Daň ze mzdy45 Odvod na důchodové pojištění Odvod na zdravotní pojištění Odvod na pojištění nezaměstnanosti Odvod na nemocenské pojištění Solidární příplatek Součet odvodů Čistý příjem poplatníka Efektivní míra zdanění Podíl ČM na HM Čisté daňové zatížení

4.2

44

300 000,00 ESt = 0,45 * 300 000,00 – 15 718,00 = 119 282,00 0,0945 * 300 000,00= 28 350,00 0,082 * 300 000,00= 24 600,00 0,015 * 300 000,00= 4 500,00 0,01025 * 300 000,00= 3 075,00 0,055 * 119 282,00 = 6 560,51 119 282,00 + 28 350,00 + 24 600,00 + 4 500,00 + 3 075,00 + 6 560,51 = 186 367, 51 300 000,00 – 186 367, 51= 113 632,49 (119 282,00 + 6 560,51)/300 000,00 = 0,4195 => 41,95 % 113 632,49/300 000,00 = 0,3788 => 37,88 % 186 367,51/300 000,00 = 0,6212 => 62,12 %

Komparace zdaňování příjmů z podnikání v ČR a SRN

Ke srovnání daňové zátěže živnostníků v ČR a SRN využijeme modelového příkladu konkrétního živnostníka. Pro lepší porovnání možností optimalizace daňové povinnosti v ČR poukážeme na možnost využití paušálních nákladů. Pan Chmelař, trvale žijící v České republice a Pan Brauner, trvale žijící v Německu, podnikají v zemědělské činnosti, převážná část podnikání je v oboru včelařství. V roce 2013 měl pan Chmelař i pan Brauner totožné příjmy a výdaje. V průběhu roku nastaly tyto skutečnosti:  Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti: 620 000 Kč (22 607 EUR),  výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů: 248 000 Kč (9 043 EUR),  dar dětskému domovu: 5 000 Kč (182 EUR),  bezdětní, svobodní,  pan Chmelař zaplatil za rok 2013 příspěvky na penzijní připojištění ve výši 16 000 Kč a úroky z úvěru ze stavebního spoření 36 000 Kč,  pan Brauner zaplatil v roce 2013 583 EUR za důchodové pojištění a 1 313 EUR za kostelní daň.

44 45

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 52 882–250 730 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = 0,45 * X – 15 718


4.2.1

48

Daň z příjmů FO podnikající v zemědělství v ČR

Tab. 21: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro podnikatele v zemědělství, Zdroj: vlastní výpočty

Výpočet daňové povinnosti v ČR46 Příjmy z podnikání 620 000,00 Výdaje na dosažení, zajištění a 248 000,00 udržení příjmů Daňově neuznatelné výdaje 5 000,00 Základ daně 620 000,00 – 248 000,00 + 5 000,00 = 377 000,00 Dar dětskému domovu 5 000,00 Příspěvky na penzijní připojištění 16 000,00 – 12 000,00 = 4 000,00 Úroky z úvěru ze stavebního spoření 36 000,00 377 000,00 – 5 000,00 – 4 000,00 – 36 000,00 = Snížený základ daně 332 000,00 Daň 15 % 332 000,00 * 0,15 = 49 800,00 Sleva na poplatníka 24 840,00 Daň po uplatnění slev 49 800,00 – 24 840,00 = 24 960,00 Efektivní míra zdanění 24 960,00/377 000,00 = 0,0662 => 6,62 %

V tabulce výše (Tab. 21) můžeme vidět, že po odečtení uznatelných výdajů a položek snižujících ZD vzniká panu Chmelaři daňová povinnost ve výši 24 960 Kč, což představuje efektivní míru zdanění 6,62 %. U osob samostatně výdělečně činných je abstrahováno od povinných odvodů na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a také od plateb na zdravotní pojištění, jejichž výši si každý poplatník daně z příjmů z podnikání stanovuje sám při respektování minimálních odvodů stanovených nařízením Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR. Dle tabulky níže (Tab. 22) lze říci, že zemědělci s příjmem 620 000 Kč, který uplatňuje paušální výdaje a uplatňuje daňové úlevy, vzniká nulová daňová povinnost.

46

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa.


49

Tab. 22: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro podnikatele v zemědělství s paušálními výdaji, Zdroj: vlastní výpočty

Výpočet daňové povinnosti v ČR47 Příjmy z podnikání 620 000,00 Paušální výdaje 80 % 496 000,00 Základ daně 620 000,00 – 496 000,00= 124 000,00 Dar dětskému domovu 5 000,00 Příspěvky na penzijní připojištění 16 000,00 – 12 000,00 = 4 000,00 Úroky z úvěru ze stavebního spoření 36 000,00 124 000,00 – 5 000,00 – 4 000,00 – 36 000,00 = Snížený základ daně 79 000,00 Daň 15 % 79 000,00 * 0,15 = 11 850,00 Sleva na poplatníka 24 840,00 Daň po uplatnění slev 11 850,00 – 24 840,00 = - 12 990,00 => 0 Efektivní míra zdanění 0%

4.2.2

Daň z příjmů FO podnikající v zemědělství v SRN

Tab. 23: Výpočet daňové povinnosti v SRN pro podnikatele v zemědělství, Zdroj: vlastní výpočty

Výpočet daňové povinnosti v SRN 48 Příjmy z podnikání 22 607,00 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení 9 043,00 příjmů Základ daně 22 607,00 – 9 043,00 = 13 564,00 Dar dětskému domovu 182,00 Důchodové pojištění 583,00 Kostelní daň 1 313,00 Snížený základ daně 13 564,00 – 182,00 – 583,00 – 1 313,00 = 11 486,00 Y = [(11 486,00 – 8 130,00)/10 000] = 0,3356 Daň49 ESt = (933,7 * 0,3356 + 1 400,00) * 0,3356 = 575,00 Efektivní míra zdanění 575,00/13 564,00 = 0,0424 => 4,24 %

Z tabulky výše (Tab. 23) lze vyčíst, že pan Brauner výší svého základu daně spadá do druhého daňového pásma, což znamená, že jeho daňová povinnost dosahuje částky 575 EUR, což odpovídá efektivní míře zdanění 4,24 %.

Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa Výsledky zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. 49 ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 8 131–13 469 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = (933,7 * Y + 1 400) * Y Y = (zvE – 8 130)/10 000 47 48


4.3

50

Komparace zdaňování příjmů ze zahraničí v ČR a SRN

Jak se můžeme dočíst ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění, která je uzavřena mezi ČR a SRN, pro výpočet daňové povinnosti se používá metoda vynětí. Tato metoda spočívá v tom, že daňovým základem je jen příjem z ČR (SRN), příjmy ze zahraničí jsou vyňaty50. Pro názornou ukázku metody výpočtu zdanění příjmů z ČR (SRN) a zahraničí zvolíme dva modelové příklady. Pan Adámek je bezdětný a svobodný, je rezidentem ČR, má příjem ze zaměstnání v ČR ve výši 300 000 Kč a vlastní v Německu byt, ze kterého má roční příjem 6 563 EUR (180 000 Kč) a uplatňuje náklady ve výši 1 969 EUR (54 000 Kč). Nemá nárok na žádné daňové úlevy, uplatňuje pouze slevu na poplatníka. Tab. 24: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro poplatníka s příjmy ze zahraničí, Zdroj: vlastní výpočty

Příjem ze zaměstnání Odvody zaměstnavatele na SP + ZP DZD § 6 z tuzemska Příjem z pronájmu ze zahraničí § 9 Výdaje z pronájmu ze zahraničí DZD ze zahraničí Celkový ZD zaokrouhlený na celé stokoruny dolů Daň 15 % Daňová incidence Daň po uplatnění metody vynětí Sleva na poplatníka Daň po uplatnění slev Odvody celkem Efektivní míra zdanění Čisté daňové zatížení

Výpočet daňové povinnosti v ČR 51 300 000,00 SP (25 %) = 300 000,00 * 0,25 = 75 000,00 ZP (9 %) = 300 000,00 * 0,09 = 27 000,00 300 000,00 + 75 000,00 + 27 000,00 = 402 000,00 180 000,00 54 000,00 180 000,00 – 54 000,00 = 126 000,00 402 000,00 + 126 000,00 = 528 000,00 528 000,00 * 0,15 = 79 200,00 79 200,00/528 000,00 = 0,15 402 000,00 * 0,15 = 60 300,00 24 840,00 60 300,00 – 24 840,00 = 35 460,00 75 000,00 + 27 000,00 + 35 460,00 = 137 460,00 35 460,00/528 000,00 = 0,0672 => 6,72 % 137 460,00/300 000,00= 0,4582 => 45,82 %

Z tabulky výše (Tab. 24) lze můžeme vyčíst, že poplatník – rezident v ČR, který má také příjmy ze zahraničí, má daňovou povinnost ve výši 35 460 Kč, což odpovídá efektivní míře zdanění 6,72 %. 50 51

Daně: Jak na příjmy ze zahraničí? (FinExpert.cz) Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa.


51

Pan Neumann je bezdětný a ovdovělý, rezidentem SRN, jeho příjem ze zaměstnání v SRN činil 10 939 EUR, vlastní dva byty v České republice, ze kterých mu plynul roční příjem ve výši 180 000 Kč (6 563 EUR) a výdaje související s pronájmem činily 54 000 Kč (1 969 EUR). Neuplatňuje žádné daňové odpočty. Tab. 25: Výpočet daňové povinnosti v ČR pro poplatníka s příjmy ze zahraničí, Zdroj: vlastní výpočty

Příjem ze zaměstnání DZD z tuzemska Příjem z pronájmu v ČR Výdaje (pronájem) DZD ze zahraničí Celkový ZD Odvod na důchodové pojištění Odvod na zdravotní pojištění Odvod na pojištění nezaměstnanosti Odvod na nemocenské pojištění Daň53 Daňová incidence

Výpočet daňové povinnosti v SRN 52 10 939,00 10 939,00 6 563,00 1 969,00 6 563,00 – 1 969,00 = 4 594,00 10 939,00 + 4 594,00 = 15 533,00 0,0945 *10 939,00= 1 033,74 0,082 * 10 939,00 = 897,00 0,015 * 10 939,00 = 164,09 0,01025 * 10 939,00 = 112,12 Y = [(15 533,00 – 13 469,00)/10 000] = 0,2064 ESt = (228,74 * 0,2064 + 2 397,00) * 0,2064 = 504,49 504,49/15 533,00 = 0,0325 => 3,25 %

Daň po uplatnění metody vynětí

0,0325 * 10 939,00 = 355,52

Odvody celkem

1 033,74 + 897,00 + 164,09 + 112,12 + 355,52 = 2 562,47

Efektivní míra zdanění Čisté daňové zatížení

355,52/ 15 533,00 = 0,0229 => 2,29 % 2 562,47/15 533,00 = 0,165 => 16,5 %

Na základě tabulky výše (Tab. 25) lze konstatovat, že německý poplatník s částečnými příjmy v České republice má daňovou povinnost 355,52 EUR, čemuž odpovídá efektivní míra zdanění 2,29 %.

52 53

Výsledky jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa v EUR. ZD se pohybuje v rozmezí příjmů 13 470-52 881 EUR, výpočet je tedy následující: ESt = (228,74 * Y + 2 397) * Y + 1 014 Y = (zvE – 13 469)/10 000

Diskuze

52

5 Diskuze 5.1

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN daní z příjmů

Nejvýznamnější rozdíl ve zdaňování příjmů FO v ČR a SRN je v algoritmu výpočtu daně a sazbě daně. Poplatníci v ČR jsou zatíženi jednotnou sazbou daně 15 %, sociálním a zdravotním pojištěním a od určité výše příjmu také solidárním zvýšením daně. Poplatníkovi je umožněno využít různé daňové úlevy např. v podobě odpočtu nezdanitelných částí daně při výpočtu základu daně, slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. Na základě vypočtené daně a zaplacených záloh vznikne poplatníkovi přeplatek či nedoplatek daně. V SRN příjem podléhá zdanění na základě jeho skutečné výše. Od příjmů lze odečíst výdaje, dále od základu daně můžeme odečíst různé odčitatelné položky, mimořádné a zvláštní výdaje a také nezdanitelnou částku na dítě. Po zjištění základu daně můžeme přistoupit k zařazení poplatníka do konkrétního daňového pásma. Z uvedeného vyplývá, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob v SRN podléhají progresivnímu zdanění svých příjmů. Poplatníci navíc odvádějí ze svého příjmu také částky na pojištění v celkové výši 20,175 %. Tab. 26: Sazby daně z příjmů v ČR a SRN, Zdroj: vlastní sestavení

Jednotná sazba daně v ČR

15 %

Zdanitelný příjem v EUR 0 - 8 130 8 131 – 13 469 13 470 – 52 881 52 882 – 250 730 250 730 a více

Marginální sazba daně 0% 14,00 % – 23,97 % 23,97 % – 42,00 % 42,00 % 45,00 %

V tabulce výše (Tab. 26) můžeme vidět přehled sazeb daně pro poplatníky DPFO v ČR a SRN.

Diskuze

5.2

53

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy ze závislé činnosti

V ČR je příjem ze zaměstnání zdaňován 15% sazbou daně, navíc zaměstnanec odvádí platby na zdravotní (4,5%) a sociální pojištění (6,5 %). Dílčí základ daně je vypočítán jako příjem navýšený o platby na zdravotní (9 %) a sociální pojištění (25 %), které hradí zaměstnavatel. Daň je tedy vypočtena z tzv. super hrubé mzdy. Příjem ze zaměstnání německého poplatníka je potřeba zařadit do příslušného daňového pásma. Na základě tohoto zařazení můžeme vypočítat konkrétní daňovou povinnost občana. V tabulce níže (Tab. 27) je obsažen souhrn daňových povinností a efektivní míry zdanění v jednotlivých případech poplatníků s konkrétní výší příjmů ze závislé činnosti. Můžeme si povšimnout, že až do výše hrubé mzdy 369 387 Kč/13 469 EUR je efektivní míra zdanění v SRN nižší než v ČR. Pokud by se tedy hrubá mzda poplatníka pohybovala v této výši, je pro něj výhodnější způsob zdanění dle daňového systému SRN. Od částky příjmu 1 450 261 Kč/52 881 EUR je však výsledek opačný – zdanění v SRN je vyšší než v ČR. Při výši mzdy 6 876 270 Kč/250 730 EUR je rozdíl efektivní míry zdanění již velmi znatelný a to ve výši 15,39 procentního bodu a při hrubé mzdě 8 227 500 Kč/300 000 EUR 13,67 procentního bodu. ČR Základ daně

24 836 Kč 44 811 EUR 222 965 Kč/8 130 EUR 369 387 Kč/13 469 EUR 1 450 261 Kč/52 881 EUR 6 876 270 Kč/250 730 EUR 8 227 500 Kč/300 000 EUR

Daň v CZK 4 947 x 19 965 49 395 281 203 1 751 658,66 2 313 645,76

SRN Efektivní míra zdanění v% 1,66 x 8,96 13,37 21,1 25,47 28,12

Efektivní míra Daň v EUR Daň v CZK zdanění v% x x x 7 451,74 204 363,97 6,94 0 0 0 1 069,36 29 327,2 7,94 13 715,09 376 136,34 25,94 102 451,68 2 809 737,32 40,86 125 842,51 3 451 230,84 41,95

Tab. 27: Souhrn daňové povinnosti poplatníků, Zdroj: vlastní sestavení

Diskuze

54

Obr. 6: Efektivní míra zdanění u příjmů ze závislé činnosti. Zdroj: vlastní zpracování.

Na obrázku výše (Obr. 6) můžeme vidět, že efektivní míra zdanění má v obou zemích rostoucí trend, ne však se stejnou intenzitou růstu. Daňové zatížení v SRN roste rychleji. Lze říci, že při nižších příjmech mají poplatníci v SRN větší daňové výhody a proto je jejich daňová povinnost nižší, než u poplatníků v ČR. S rostoucím příjmem jsou však zatíženi navíc solidárním příspěvkem a vyšší sazbou daně, proto jejich daňové zatížení stoupá velice prudce. Solidární příspěvek je vybírán také od českých poplatníků, daňová sazba však není tak velká jako v SRN.

Diskuze

55

Obr. 7: Komparace zdanění příjmů ze závislé činnosti v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

Na základě obrázku (Obr. 7) lze konstatovat, že existuje značný rozdíl v efektivním zdaňování příjmů v obou zemích. Při stejné výši příjmu je v SRN daňová povinnost značně vyšší, což je následek progresivního zdanění.

5.3

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy z podnikání

Pro srovnání rozdílů ve způsobu zdanění poplatníků s příjmy z podnikání bylo využito modelového příkladu dvou poplatníků – pana Chmelaře a pana Braunera. Oba podnikají v zemědělství a vykazují shodné příjmy, výdaje a daňové úlevy. Českému poplatníkovi vzniká daňová povinnost 24 960 Kč při zohlednění skutečných výdajů, které vynaložil. Pokud by při zjišťování základu daně využil paušální výdaje, vznikla by mu nulová daňová povinnost. Německý daňový poplatník musí státu na daních zaplatit 575 EUR ze svého příjmu, což odpovídá částce 15 769,38 Kč V tabulce níže (Tab. 28) můžeme vidět souhrn údajů pro výpočet daňové povinnosti poplatníků. Již na první pohled lze rozpoznat, že daňová zátěž je v tomto případě vyšší pro českého daňového poplatníka, který počítá se skutečnými náklady, což vidíme také graficky znázorněné v obrázku níže (Obr. 8). Do grafického znázornění není zahrnuto využití paušálních nákladů u českého poplatníka, jelikož je patrné, že nulová daňová povinnost je nejnižší možná.

Diskuze

56

Tab. 28: Souhrn daňové povinnosti k dani z příjmů z podnikání, Zdroj: vlastní sestavení

Položka Příjem z podnikání Výdaje Základ daně po zohlednění odčitatelných položek Daň Efektivní míra zdanění v %

ČR skutečné údaje 620 000 248 000

ČR paušální výdaje 620 000 496 000

SRN skutečné údaje EUR CZK 22 607 620 000 9 043 248 000

332 000

79 000

11 486 315 003,55

24 960 6,62

0 0

575 4,24

15 769,38 4,24

Obr. 8: Komparace zdanění příjmů z podnikání v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

5.4

Komparace daňového zatížení FO v ČR a SRN s příjmy ze zahraničí

Ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která byla uzavřena mezi ČR a SRN již v roce 1983 a nachází se ve sbírce zákonů 18/1984 Sb, vyplývá, že pro výpočet daňové povinnosti bude vždy použita metoda vynětí s výhradou progrese. Při výpočtu se tedy zahraniční příjmy vyjmou a zohledňují se pouze tuzemské příjmy daňového rezidenta. Pro modelovou situaci byl vytvořen příklad pro výpočet daňové povinnosti konkrétních poplatníků. Jak můžeme vidět, zdanění před využitím metody vynětí, je v ČR více než pětinásobně větší. Poté, co využijeme metodu vynětí a uplatníme slevy, je daňová povinnost českého poplatníka 35 460 Kč a německého poplatníka 12 805,56 Kč.

Diskuze

57

Tab. 29: Souhrn daňové povinnosti k dani z příjmů ze zahraničí, Zdroj: vlastní sestavení

Položka Příjem z tuzemska DZD z tuzemska Příjem ze zahraničí Výdaje ze zahraničí DZD ze zahraničí Celkový základ daně Daň Daň po uplatnění metody vynětí a slev Efektivní míra zdanění v %

ČR v CZK

SRN

300 000 402 000 180 000 54 000 126 000 528 000 79 200

EUR 10 939 10 939 6 563 1 969 4 594 15 533 504,49

CZK 300 000 300 000 180 000 54 000 126 000 425 992,53 13 835,64

35 460

355,52

9 750,14

6,72

2,29

2,29

Obr. 9: Komparace zdanění příjmů ze zahraničí v ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

Jak můžeme vidět v tabulce výše (Tab. 29), efektivní míra zdanění v SRN je pro poplatníka, který má příjem z tuzemska 300 000 Kč a příjem ze zahraničí v podobě příjmu z pronájmu a danými výdaji, je německý způsob zdanění finančně příznivější. Rozdíl ve zdanění před využitím metody vynětí lze rozeznat také v grafické podobě (Obr. 9) – můžeme říci, že rozdíl je opravdu markantní, po uplatnění metody vynětí a slev se rozdíl zmenšuje, je však stále znatelný.

Diskuze

5.5

58

Lafferova křivka pro ČR a SRN

S pomocí Lafferovy křivky můžeme posoudit, zda je daňová zátěž poplatníků efektivní či nikoliv. Pokud bychom do schématu (Obr. 10) zanesli 15% daňovou sazbu pro ČR a 45% maximální daňovou sazbu pro poplatníky SRN, vidíme, že německá sazba daně se pohybuje v blízkosti přelomu k prohibitivní zóně. Německá vláda by tedy měla zvážit, zda je nutné, aby byli poplatníci s vysokými příjmy zatíženi tak vysokou sazbou daně. Při příliš vysoké sazbě daně se prohlubuje šedá ekonomika, což znamená, že při snížení daňové sazby by se mohl zvýšit příjem do státního rozpočtu, jelikož by poplatníci přiznaly ke zdanění veškeré své příjmy.

Obr. 10: Lafferova křivka pro ČR a SRN. Zdroj: vlastní zpracování.

Závěr

59

6 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení efektivnosti způsobu zdanění fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo. Pro splnění cíle práce byly v teoretické části vysvětleny základní pojmy, se kterými se v rámci celé práce setkáváme, dále představeny daňové systémy ČR i SRN, jejich harmonizace a metodika výpočtu daně. Pro splnění praktické části práce bylo využito metody analýzy oblastí daně a jejich srovnání. Za pomoci modelových příkladů bylo metodou syntézy poukázáno na rozdíly ve způsobu zdaňování příjmů v jednotlivých zemích, algoritmy výpočtu a sazby daně. Teoretická část obsahuje objasnění základních daňových pojmů, daňové zásady, definování jednotlivých daňových systémů a správy daně obou zemí. Stěžejním je vymezení daně z příjmů v ČR a SRN, poplatníků daně, sazeb daně, základu daně, nezdanitelných částí daně, slev na dani a samotné daňové povinnosti. V podkapitole o harmonizaci daňových systémů se můžeme dozvědět, že harmonizace daňových systémů je s ohledem na prohlubující se integraci v Evropské unii nezbytná. V rámci oblasti nepřímých daní můžeme hovořit o strukturální daňové harmonizaci. Oblast přímých daní však stále zůstává rozdílná, daňové soustavy států EU jsou i nadále odlišné nejen v algoritmu výpočtu daňové povinnost, ale také v sazbách daně. Praktická část je postavena na výpočtu daňové povinnosti poplatníků na konkrétních modelových příkladech, srovnání daňového zatížení poplatníků DPFO s příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a také s příjmy ze zahraničí. Můžeme říci, že největší rozdíl při zdaňování příjmů fyzických osob v ČR a SRN, spočívá v algoritmu výpočtu daňové povinnosti a ve výši sazby daně. V diskuzi můžeme vidět, jakým způsobem ovlivní progresivní zdanění výši efektivní míry zdanění. Zatímco čeští poplatníci podléhají jednotné sazbě daně 15 %, zdravotnímu pojištění, sociálnímu pojištění a při překročení stanovené výše příjmu také platbě solidárního příplatku, němečtí poplatníci mají postup výpočtu své daňové povinnosti o něco složitější. Poplatník SRN je zatížen sazbou daně dle skutečné výše svého příjmu. Jeho příjem je potřeba zařadit do konkrétního daňového pásma, čímž zjistíme algoritmus výpočtu daňové povinnosti a daňovou povinnost samotnou. Také poplatníci v SRN podléhají odvodům na pojištění a solidárnímu příplatku při splnění podmínek. Při řešení modelových příkladů s příjmy ze závislé činnosti bylo zjištěno, že efektivní míra zdanění v obou zemích s vyšším příjmem roste, daňová zátěž však pro německé poplatníky roste s větší intenzitou. Potvrzuje se tedy progresivní způsob zdanění v SRN, jak můžeme vidět při zdanění stejné výše příjmu v obou zemích. V rámci modelového příkladu pro příjmy ze samostatně výdělečné činnosti vyplývá, že daňové zatížení českého poplatníka je vyšší, než poplatníka německého. Tento výsledek však neplatí pro případ, kdy by český poplatník využil pro výpočet daňové povinnosti paušálních výdajů ve výši 80 % z příjmů, jelikož je daň v tomto případě nulová.

Závěr

60

Při výpočtu daňové povinnosti poplatníka, který má příjmy jak z tuzemska, tak ze zahraničí, musíme postupovat dle pokynů smluv o zamezení dvojího zdanění. Z konkrétní SZDZ, kterou má ČR uzavřenou s Německem vyplývá, že je nutno využít metody vynětí s výhradou progrese, což znamená, že při výpočtu daňové povinnosti jsou zohledněny pouze tuzemské příjmy. Na základě modelového příkladu je zřejmé, že český poplatník musí zaplatit vyšší daň, než poplatník německý. Tato skutečnost nastala, jelikož daňový příjem poplatníka SRN spadá do 3. daňového pásma, ale po vyjmutí zahraničního příjmu je daňová incidence pouze 3,25 % na rozdíl od české daňové incidence, která se rovná 15%. Při posouzení postupu výpočtu daně lze říci, že se maximální výše sazby daně pro německé poplatníky pohybuje v blízkosti zakázané zóny na Lafferově křivce, což znamená, že by měla německá vláda posoudit efektivnost takto vysoké sazby daně, jelikož může mít za následek nárůst šedé ekonomiky a snižování daňových výnosů do státního rozpočtu.


61

7 Seznam použitých zdrojů 7.1

Literární zdroje

BONĚK, V., P. BĚHOUNEK, V. BENDA a A. HOLMES. Lexikon - daňové pojmy. Vyd. 1. Ostrava: Sagit, 2001, 626 s. ISBN 80-720-8265-5. DVOŘÁKOVÁ, V. a kolektiv. Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014. 1. vyd. Praha: Linde Praha a. s., 2013. ISBN 978-80-7201-916-8. Einkommensteuergesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 8. Oktober 2009 (BGBl. I S. 3366, 3862), das durch Artikel 2 Absatz 11 des Gesetzes vom 3. Mai 2013 (BGBl. I S. 1084) geändert worden ist. FENÍKOVÁ, P. Metodické pokyny MF ČR - smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Český Těšín: Poradce, 2004. ISBN 80-866-7462-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2013: úplná znění platná k 1. 1. 2013. 22. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, sv. ISBN 978-80-247-3206-0. NERUDOVÁ, D. Daňová správa v České republice. Daně a právo v praxi. 2007, 3/2007. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 319 s. ISBN 978-8073576-950. SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů: smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, 326 s. ISBN 978-80-7357-354-6. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU + Chorvatska, legislativní zásady daňové harmonizace včetně judikátů SD, odraz ekonomické krize v daňové politice EU. 5. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-881-9. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722.


62

VYBÍHAL, V. a D. NERUDOVÁ. Mezinárodní zdanění. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 151 s. ISBN 80-715-7907-6. VYŠKOVSKÁ, M. Cizinci a daně: Zdaňování příjmů fyzických osob - cizích státních příslušníků v České republice. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s., ISBN 978-80-7357-663-9. ZAJÍČKOVÁ, M., R. BOHÁČ a I. VEČEŘ. Základ daně z příjmů a DPH ve vybraných státech EU z pohledu daňové harmonizace. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 470 s. ISBN 978-80-87576-21-2. ŠTOHL, P. Daně 2010: výklad a praktické příklady. 1. vyd. Ilustrace Vladimír Jiránek. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2010, 147 s. ISBN 978-808-7314-012.

7.2

Internetové zdroje

A10 Daně. In: Bundesagentur für Arbeit [online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.arbeitsagentur.de/web/wcm/idc/groups/public/documents/webdat ei/mdaw/mta5/~edisp/l6019022dstbai449900.pdf?_ba.sid=L6019022DSTBAI44 9903 ANALÝZA: Preferované počty dětí v rodině. Demografie [online]. 2008 [cit. 201404-02]. Dostupné z: www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=546 Daňový systém. Sagit [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_108.ht m ERGEBNIS FÜR EINKOMMENSTEUERBERECHNUNG. Bundesministerium der Finanzen [online]. 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: https://www.bmfsteuerrechner.de/ekst/ekst.jsp Německo: Spolková republika Německo / Bundesrepublik Deutschland. Euroskop.cz [online]. 2008 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/36/11021-de.pdf Funkční požitek. Sagit [online]. © 1996-2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_159.ht m


63

Finanzverwaltung der Länder. Bundeszentralamnt für Steuern [online]. 2014 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.steuerliches-infocenter.de/DE/FinanzverwaltungDerLaender/finanzverwaltungderlaender_node.ht ml Daně: Jak na příjmy ze zahraničí?.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/dane-jak-na-prijmy-ze-zahranici GOLA, Petr. Daňová soustava Německa. Mzdová praxe [online]. 2004 [cit. 2014-0314]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/docd1987v2752-danova-soustavanemecka/?search_query=da%C5%88ov%C3%A1+soustava+n%C4%9Bmecka&se arch_results_page= Informationen zur Lohn und Gehaltsabrechnung. Lohn info [online]. © 2007-2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.lohninfo.de/sozialversicherungsbeitraege2013.html Kurzy devizového trhu. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_ kurz.jsp Laffer curve. Knowledge at CBSDU [online]. 2008 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://finxknowledgeatcbsdu.wordpress.com/tag/laffer-curve/ Lafferova křivka. Středoevropské centrum pro finance a management [online]. © 2005-2012 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.financemanagement.cz/080vypisPojmu.php?IdPojPass=54 LORENC, Miroslav. Metodika závěrečné práce. Loren.info [online]. © 2007–2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.htm Minimální mzda od 1. 8. 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13833 Minimální mzda v EU v roce 2013. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/380754-minimalni-mzda-veu-v-roce-2013/ Mzdy v Německu. FinExpert.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/mzdy-v-nemecku


64

Nezdanitelná část základu daně. Sagit [online]. 2004, 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_219.ht m Německo: Finanční a daňový sektor. Businessinfo.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0212]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-financni-adanovy-sektor-19045.html#sec5 Počty podnikatelů dle občanství podnikajících v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument77802.html Podnikání. Penize.cz [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/podnikani Průměrné mzdy – 3. Čtvrtletí 2013 (Český statistický úřad). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120413.doc Slevy na dani. Mesec.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/slevy-na-dani/ SOBOTKOVÁ, Michaela. Solidární zvýšení daně. Portál POHODA [online]. 2013 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-zprijmu/solidarni-zvyseni-dane/ Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2013: Ekonomická aktivita obyvatel ČR nadále roste. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020314.docx-43-3.

Komparace daně z příjmu fyzických osob v České republice a Spolkové republice Německo

Recommend Documents