ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Základní umělecké školy Opava, Solná 8 -příspěvková organizace

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecké školy Opava, Solná 8 -příspěvková organizace

1

obsah: 1. Identifikační údaje, str. 3 2. Charakteristika školy, str. 4 - 5 3. Zaměření a vize školy, str. 6 4. Výchovně vzdělávací strategie, str. 7 - 8 5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů str. 8 - 14 5.1 Organizace výuky v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o. 5.2 Studijní zaměření v ZUŠ Opava, Solná 8, p. o. 5.3 Charakteristika vyučovaných předmětů 5.4 Tabulace, učební plány 5.5 Školní výstupy 6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami, str. 15 7. Vzdělávání mimořádně nadaných dětí, str. 15 8. Hodnocení žáků, str. 15 - 16

2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro umělecké vzdělávání, Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspěvková organizace

název školy:

Základní umělecká škola Opava, Solná 8, příspěvková organizace

adresa:

Solná 8, 746 01 Opava

IČO:

47813512

ředitelka:

Mgr. Ivana Sýkorová

kontakty: e-mail: web:

tel: 553 714 526, 739 937 307 [email protected] www.zusopavasolna.cz

zřizovatel, název: adresa: IČO: kontakty:

kraj Moravskoslezský 28. října 117, 702 18 Ostrava 70890692 Odbor školství, mládeže a sportu tel: 595 622 111 [email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz

e-mail: web:

platnost dokumentu: od 1. 9. 2012

podpis ředitelky a razítko:

3

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY: ZUŠ Opava, Solná 8, příspěvková organizace je jednooborová školy s výtvarným oborem. Na škole je realizováno přípravné studium, 1. a 2. stupeň základního studia, studium s rozšířeným počtem hodin s názvem Příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením a studium pro dospělé. Historie: Výtvarný obor dnešní ZUŠ byl založen v roce 1963 a byl součástí víceoborové tehdejší Lidové školy umění. V tomto roce měla škola 210 žáků. Vyučovalo zde 19 kmenových učitelů. O založení výtvarného oboru se zasloužil pan Miloš Kačírek, který byl dlouholetým ředitelem. V roce 1976 se výtvarný obor osamostatnil a je jednou z mála jednooborových škol v republice. Od tohoto roku vyučují učitelé v prostředí bývalého Dominikánského kláštera, ve kterém je umístěn i Dům umění. Současnost: V současné době škola stále sídlí v objektu bývalého Dominikánského kláštera, jehož poloha v centru města je velmi výhodná pro všechny žáky sjíždějící se z celého okolí. Výjimečná poloha a její začlenění do komplexu bývalého Dominikánského kláštera, jehož součástí je i Dům umění a zrekonstruovaný kostel sv. Václava, dávají možnost navštěvovat akce, které jsou tam pořádány. Dění v blízkém okolí školy je zdrojem inspirace a poučení. Na škole dnes vyučuje 6 kmenových učitelů, škola má 2 správní zaměstnance. Kapacita školy je v rejstříku školských zařízení stanovena na 540 žáků.

DLOUHODOBÉ PROJEKTY: 

spolupráce s městem Opava

- výstavy, výtvarné akce, happeningy v rámci kulturního festivalu Bezručova Opava - aktivní účast na kulturním festivalu Další břehy - organizace dětské výtvarné soutěže O cenu primátora města 

výstavní síň ZUŠ

- tradiční výstavy Učitel a jeho žáci - výstavy současných žáků a absolventů školy - ostatní výstavy 

prezentace školy na veřejnosti

- výtvarné akce školy pro veřejnost, bez návaznosti na program festivalů

4

REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: 

Galerie a středisko dětského výtvarného projevu v Toruni (PL)

- výměna projektů a výstav 

Palác mládeže Katowice (PL)

- společné plenéry, výtvarné dílny, reciproční pobyty na výtvarných akcích 

Kulturní středisko Wlodislaw (PL)

-workshopy, výtvarné spolupráce 

individuální spolupráce jednotlivých učitelů

-s MŠ, ZŠ, Slezským muzeem, Slezskou univerzitou, zdravotními středisky a jinými subjekty

Charakteristika školy a její vybavení: Podle samotných učitelů je pedagogický sbor kompaktní, kolegiální, učitelé jsou ochotni si navzájem pomáhat, radit, spolupracovat na zadaných úkolech. Je dobré, že se kolegové navštěvují v hodinách, mají možnost srovnání a inspirace. Pedagogové jsou si věkově blízcí, což hraje taky důležitou roli. Všichni učitelé rádi přijímají nové informace, ochotně se účastní vzdělávacích seminářů pro rozšíření svých znalostí. Jsou kreativní a rádi reprezentují školu na veřejnosti. Materiálně-technické podmínky školy, vybavení: Škola má kvalitní vybavení učeben pro výuku výtvarného oboru, malířské, modelovací stojany, grafické lisy, keramické pece, grafické studio a další běžné i nadstandardní pomůcky. Zásobování školy je na velmi dobré úrovni, učitelé mají možnost samostatných nákupů a mají možnost se vyjadřovat k nákupům školy jako celku. Pedagogický sbor, personální podmínky: Na škole vyučuje 6 pedagogů, 4 mají plnou vysokoškolskou kvalifikaci, jedna učitelka má odbornou kvalifikaci získanou na odborné škole a doplňující pedagogické studium, druhá získala výjimku ředitelky školy pro odbornou kvalifikaci, neboť svou výtvarnou činností naplňuje § 10 odst. 2 zákona č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Dále také absolvovala doplňující pedagogické studium.

5

3. ZAMĚŘENÍ A VIZE ŠKOLY: Škola chce být otevřená pro všechny, kteří mají zájem o výtvarné vzdělání, a kteří prokážou určitou míru nadání. Snaží se být nápaditá, multikulturní a tolerantní ke všem odlišnostem. Posláním jednooborové školy je nejen vzdělávat žáky, studenty a dospělé ve výtvarném oboru, ale i posílit jejich sebevědomí, citové a estetické prožitky, které budou přetrvávat do osobního života. Škola se snaží naučit žáka vnímat, chápat a podporovat umění, podat mu základní informace nejen o výtvarném umění, ale estetice jako celku. Toho chce docílit prostřednictvím svého zaměření – vizuální tvorba, pomocí vyučovacích předmětů plošná tvorba, prostorová tvorby, objektová a akční tvorba a výtvarná kultura. Studijní zaměření – příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením dává žákům možnost se připravit na talentové zkoušky zmiňovaných škol. Součástí tohoto studijního zaměření je pravidelná výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Důležitou součástí školních aktivit je prezentace školy na veřejnosti.

    

přátelství, tolerance a respekt ve vztazích podpora individuálních schopností žáka, respektování jeho osobnosti vyvolat celoživotní zájem o výtvarné činnosti a kulturu podporujeme cestu ke komunikaci a spolupráci přesahující rámec školy cílem je udržovat a rozvíjet kvalitu současného stavu výuky.

4. VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE: Výchovně vzdělávací strategie vedou k utváření vědomostí, dovedností a hodnotových postojů v životě žáka. Výchovně vzdělávací strategie rozvíjí klíčové kompetence žáka, na základě působení učitele. Kompetence k umělecké komunikaci: -žák disponuje vědomostmi, dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření UČITEL: -seznamuje žáka s různými výtvarnými technikami, širokou škálou výtvarných činností, které žák aplikuje ve své tvorbě -ponechává tvůrčí svobodu žáka

-žák proniká do struktury a obsahu uměleckého díla a je schopen rozeznat jeho kvalitu UČITEL: -průběžně seznamuje žáka s uměleckými směry, autory a jejich díly 6

-využívá jich k motivaci a inspiraci výtvarné práce žáka Kompetence osobnostně sociální: -žák disponuje pracovnímu návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci UČITEL: -osobním příkladem motivuje a svou koncepcí vede žáka k soustavnému prohlubování výtvarné práce -žák účelně se zapojuje do společenských uměleckých aktivit a uvědomuje si svoji odpovědnost za společné dílo UČITEL: -zařazuje úkoly, které učí žáka pracovat ve skupině – společné práce, rozdělení dílčích úkolů -učí ho pochopit, že je součástí týmu Kompetence kulturní: -žák je vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápe je jako důležitou součást lidské existence UČITEL: -nabízí žákovi účast na kulturním dění ve městě, upozorňuje ho na přednášky, výstavy, filmová a divadelní představení v regionu -nabízí mu možnost účasti na regionálních i zahraničních workshopech, plenérech a seminářích -žák aktivně přispívá k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím UČITEL: -umožňuje žákovi i skupinám se prezentovat na veřejnosti-samostatné i kolektivní výstavy, výtvarné akce, happeningy -pomáhá mu samostatně prosazovat jeho mimoškolní aktivity na kulturním poli ve městě i mimo něj

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ: 5.1 ORGANIZACE VÝUKY V ZUŠ: Výtvarný obor: Osvojování dovedností a vědomostí je realizováno dvěma studijními zaměřeními: VIZUÁLNÍ TVORBA a PŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ AVYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM. Studium na ZUŠ probíhá ve struktuře:  přípravné studium - 2 roky - od 5 let  základní studium na 1. stupni - od 7 let 7

  



základní studium na 2. stupni-od 14 let příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 1. stupni- max. 3 roky příprava na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením na 2. stupni- max. 4 roky studium pro dospělé

Žáci docházejí do lekce jedenkrát týdně. Lekce zahrnuje 3 vyučovací hodiny týdně. Ve studijním zaměření příprava na SŠ a VŠ a uměleckým zaměřením mají žáci o jednu tříhodinovou lekci navíc. Ve vyučovací skupině je maximálně 15 žáků.

5.2 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ V ZUŠ OPAVA: 1. VIZUÁLNÍ TVORBA: Přípravné studium: výtvarné vyjadřování 1. stupeň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty:  plošná tvorba  prostorová tvorba  objektová a akční tvorba Výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. stupeň základního studia: Výtvarné vyjadřování zahrnuje předměty:  plošná tvorba  prostorová tvorba  objektová a akční tvorba  výtvarná kultura: prolíná všemi předměty 2. PŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: 1. stupeň, 1. -3. ročník příprava na SŠ, zkratka: USŠ  studijní kresba, malba, modelování  výtvarná kultura 2. stupeň, 1. - 4. Ročník příprava na VŠ, zkratka: UVŠ  studijní kresba, malba  prostorové vyjadřování  výtvarná kultura 5.3 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ:

8

Výtvarné vyjadřování pro přípravné studium: prolínají se zde předměty plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba. Děti se seznamují s výtvarnými postupy v jednotlivých předmětech. Plošná tvorba: předmět zahrnuje kresbu, malbu, grafiku a kombinování těchto postupů, je základem pro další práci ve VO. V tomto předmětu se učí pracovat s bodem, linií, plochou, barvou, světlem aj. Prostorová tvorba: realizuje se modelováním, výtvarným konstruováním, prostorovými pracemi z různých materiálů (plast, papír, drát, textil aj.), pomocí kterých se snaží vyjádřit prostor, objem, strukturu. Objektová a akční tvorba: zaměřuje se na uplatnění vizuálních prvků v činnostech, jako jsou vyjádření pocitů, prožívání a ztvárnění podnětů z okolí, zásahy do prostoru, objevování nových možností realizace vlastních nápadů. Důraz je kladen na spolupráci. Většina takových to výtvarných akcí je zachycována na media. Výtvarná kultura: rozvíjí vztah žáka k umění, prolíná celou výukou, jde o seznámení se historií i vývojem umění. Studijní kresba: jde o zvládání přepisu trojrozměrné skutečnosti do plochy, zvládání proporcí pomocí kresebných prostředků. Studijní malba: zaměřuje se na přepis skutečnosti do plochy pomocí malířských technik a postupů. Studijní modelování: má naučit přepis trojrozměrné skutečnosti do prostoru ve zvolených materiálech, při zachování osobního rukopisu žáka. Prostorové vyjadřování: je zaměřeno na samostatnou prostorovou práci potřebnou k přijímacímu řízení na obory jako jsou sochařství, design aj. Výtvarná kultura pro zaměření na přípravu na SŠ a VŠ: se zaměřuje na zvládání základních pojmů z dějin umění, výtvarných technologií a oborových specifik.

9

5.4 TABULACE, UČEBNÍ PLÁNY: Základní studium: Přípravné studium předmět výtvarné vyjadřování

týdenní hodinová dotace 1.přípr.roč 2.přípr.roč. 3

1.stupeň základního studia předmět plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura

týdenní hodinová dotace 1.roč. 2. 3. 4. 5. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 prolíná celou výukou, bez hodinové dotace

2.stupeň základního studia předmět plošná tvorba prostorová tvorba objektová a akční tvorba výtvarná kultura

týdenní hodinová dotace 1.roč. 2. 3. 4. 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 prolíná celou výukou, bez hodinové dotace

3

6. 3 3 3

7. 3 3 3

Studium pro dospělé 3 hodiny týdně, vzdělávací obsah je určen učitelem, zanesen do TK poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí učitelé ve 3 hodinových blocích, rozsah bloku jednoho předmětu volí učitel dle potřeby na jednotlivá témata, žák projde všemi předměty v daném školním roce. Příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením: 1.stupeň příprava na SŠ předmět studijní kresba studijní malba studijní modelování výtvarná kultura

týdenní hodinová dotace 1. USŠ 2. USŠ 3. USŠ 6 6 6 6 6 6 6 6

6 6 6 6

2.stupeň příprava na VŠ týdenní hodinová dotace předmět 1. UVŠ 2. UVŠ 3. UVŠ 4. UVŠ studijní kresba 6 6 6 6 studijní malba 6 6 6 6 prostorové vyjadřování 6 6 6 6 výtvarná kultura 6 6 6 6 poznámka: Jednotlivé vyučovací předměty učí učitelé v 6 hodinových blocích, učitel může navýšit počet vyučovacích hodin jednotlivého předmětu v bloku dle potřeby a zaměření talentové zkoušky. 10

3 3 3

5.5 ŠKOLNÍ VÝSTUPY: A. ZÁKLADNÍ STUDIUM: Přípravné ročníky základního studia: VIZUÁLNÍ TVORBA Výstup vizuální tvorba:    

zná nejjednodušší výtvarné pojmy . přiměřeně věku zvládá základní výtvarné techniky je schopen pracovat v kolektivu zvládá základní pracovní návyky, pochopil organizaci výuky a chod pracovny

První stupeň základního studia: VIZUÁLNÍ TVORBA 1. -4. ročník: Výstup plošná tvorba:     

kreslí na základě pozorování, ve spojení se smyslovými vjemy dokáže ztvárnit představy z fantazie zvládá základní techniky plošné tvorby (kresba, malba, grafika)a jiné plošné techniky umí rozlišit, pojmenovat a používat základní výtvarné nástroje rozlišuje realistické a abstraktní pojetí plošných technik

Výstup prostorová tvorba:    

dokáže ztvárnit skutečnost i představy v prostoru je schopen si zvolit materiál pro svou prostorovou práci zná základní pojmy pro prostorové vyjadřování (objem, hloubka, vypouklé, plošné aj.) umí rozlišovat základní pojmy prostorové tvorba (plastika, reliéf, ubírání, přidávání hmoty aj.)

Výstupy objektová a akční tvorba:     

umí řešit zadaná témata pomocí nových výtvarných postupů ( land art, body art, performance, happening aj.) aktivně zasahuje a vstupuje do nabízených témat prožitky z akcí ztvárňuje především plošnými technikami naučí se být součástí kolektivu mluví a vystupuje na veřejnosti 11

5. -7. ročník: Výstup plošná tvorba:      

kreslí nejen na základě pocitů, představ ztvárňuje realisticky skutečnost se zachováním vlastního rukopisu dobře rozlišuje kresebné nástroje a materiály rozlišuje malířské techniky (akvarelová, temperová malba aj.) zná grafické techniky, nástroje bezpečně zachází se všemi nástroji plošných nástrojů

Výstup prostorová tvorba:    

dokáže ztvárnit skutečnost i představy v prostoru rozlišuje plastické a skulpturní způsoby prostorové tvorby (nízký, vysoký reliéf, plastika, skulptura aj.) samostatně volí materiál pro práci hlouběji vnímá prostor (objem, povrch, materiál aj.)

Výstup objektová a akční tvorba:      

pomocí nových forem vyjadřování dokáže ztvárnit své myšlenky ztvárňuje osobní zážitky, parafrázuje situace vycházející z uměleckého díla vystupuje na veřejnosti je součástí kolektivu, ve skupině obhajuje své nápady, učí se kompromisu uvědomuje si podíl na výsledcích společné práce prožitky ztvárňuje především plošnými technikami

2. stupeň základního studia: VIZUÁLNÍ TVORBA 1. – 4. ročník: Výstup plošná tvorba:        

zvládá studijní, návrhovou a volnou kresbu, malbu zvládá všechny běžně na škole užívané grafické techniky kombinuje jednotlivé plošné výtvarné techniky pracuje s obecně užívanými termíny plošné tvorby cíleně využívá pozorování, experimentu, abstrahování, kompozice samostatně hledá náměty ze svého okolí i umění inspiruje se historií, hudbou, literaturou umí si své postupy obhájit 12



má možnost dokumentovat svou práci-portfolio

Výstup prostorová tvorba:    

realizuje své představy v prostoru samostatně volí materiál dle námětu prostorové práce reflektuje prostorovou skutečnost při zachování svého rukopisu (skica, pokus o portrét, figuru aj.) obhajuje si své postupy v prostorové tvorbě

Výstup objektová a akční tvorba:      

svobodně vyjadřuje své prožitky a myšlenky novými výtvarnými postupy zasahuje svými podněty do výtvarných akcí prožitky z akcí zaznamenává pomocí kresby, malby, textů a jiných artefaktů má možnost dokumentace svých i kolektivních akcí umí zhodnotit svou práci, diskutovat o ní se spolužáky a učitelem prezentuje svou i práci druhých na veřejnosti

Výstup výtvarná kultura:     

orientuje se v jednotlivých epochách, směrech a oblastech umění používá výtvarné pojmy navštěvuje výstavy v blízkém okolí zajímá se o kulturní dění ve městě i mimo něj využívá různé prameny k získávání informací z oboru (knihy, informační media aj.)

B. PŘÍPRAVA NA STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLY S UMĚLECKÝM ZAMĚŘENÍM: 1. - 3. ročník prvního stupně přípravy na SŠ: zkratka USŠ Výstup studijní kresba:      

zvládá kresbu zátiší se správným kompozičním umístěním zvládá základy kresby perspektivy je schopen zachytit postavu v pohybu se správným proporčním rozčleněním zvládá lineární kresbu, stínování dokáže nakreslit portrét velikosti 1:1 uvědoměle výtvarně pracuje, plní domácí úkoly zadané učitelem a dle požadavků zvoleného oboru (propagační grafika, design, hračka aj.)

Výstup studijní malba:   

uvědoměle pracuje s barvami dokáže barevně vyjádřit skutečnost i pocity má povědomí o barvách základních a doplňkových 13

Výstup studijní modelování:   

vymodeluje hlavu dle sádrového modelu v poměru 1:1 vystihuje objem, sklon a proporce modelovaných objektů umí se prostorově vyjadřovat v jiných materiálech dle požadavků přijímacího řízení

Výstup výtvarná kultura:    

má základní povědomí o jednotlivých epochách umění má bližší znalosti o výtvarných slozích, osobnostech zná regionální umělce navštěvuje výstavy, čte knihy a časopisy o výtvarném umění a diskutuje o nich

1. - 4. ročník druhého stupně přípravy na VŠ: zkratka UVŠ Výstup studijní kresba:   

zvládá kresbu portrétu a postavy v životní velikosti, se zachycením podoby portrétovaného zvládá zachytit objem pomocí perspektivy a stínování dokáže vyjádřit povrch zobrazovaných materiálů

Výstup studijní malba:   

vyjadřuje „přetlak“ talentu výhradně malbou osobitě ztvárňuje skutečnost a pocity umí využít působení a psychologie barev pro interiérové a externí vizualizace prostoru

Výstup prostorové vyjadřování:   

umí své představy realizovat v prostoru, materiálu, který si zvolí obhajuje své názory, diskutuje o nich své vize umí zhmotnit, finalizovat

Výstup výtvarná kultura:       

orientuje se ve světových dějinách umění provádí analýzy současného umění dokáže si utříbit a pochopit souvislosti, diskutovat a srovnávat umí vyjádřit vlastní názor, citový vjem z uměleckého díla hodnotí bez odsudku „mnohovrstevnost“ vizuálního umění dokáže hodnotit svou i práci druhých suverénně využívá všech dostupných zdrojů a medií k sebevzdělávání v oblasti výtvarného umění

14

6. ZABEZPEČENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI: Škola je otevřená všem dětem bez rozdílů jejich potřeb pro výuku, prokážou-li určitou míru nadání. Zdravotní postižení a znevýhodnění: 

škola je otevřená tělesně, sluchově postiženým dětem, dětem s lehčím mentálním postižením, dětem s vadami řeči a jinými oslabeními

Sociální znevýhodnění: 

škola je otevřená dětem z odlišného sociálního a kulturního prostředí

Po dohodě s rodiči je možno krátit výuku těchto znevýhodněných dětí, popřípadě vyžadovat přítomnost osoby blízké ve vyučování. Učitel využívá alternativní metody v kombinaci s běžnými výukovými postupy. Pokud postižení vyžaduje vytvoření individuálního studijního plánu, rodič dítěte musí předložit posudek Pedagogicko- psychologické poradny či jiného speciálního pedagogického centra. Na základě toho pak učitel vytvoří a zanese individuální vzdělávací plán do třídní knihy, po seznámení s obsahem vedení školy a rodičů. Sociálně znevýhodněné děti mohou získat slevu na úhradě za vzdělání. Žáci se speciálními potřebami mají stejné materiálové zajištění jako ostatní žáci. Škola má bezbariérový přístup. 7. VZDĚLÁVÁNÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ: Ve škole rozlišujeme dvě skupiny těchto žáků:  se zájmem o studium na SŠ a VŠ s uměleckým zaměřením  se zájmem o rozvoj vlastního talentu, jako součást svého vzdělání Pro žáky v prvním odkazu je vytvořeno studijní zaměření s názvem Příprava na střední a vysoké školy s uměleckým zaměřením. Zde se žáci vzdělávají v předmětech, které jsou koncipovány dle zaměření školy, na kterou se připravují. Pro takto orientované děti je organizována výuka dějin umění nad rámec běžné výuky. Pokud žák přinese potvrzení z Pedagogicko- psychologické poradny o jeho mimořádném nadání, může mu být vytvořen individuální vzdělávací plán. Ten sestavuje třídní učitel a zanese ho do třídní knihy.

8. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY: Kritéria hodnocení žáků:  přípravné ročníky a 1. - 4. ročník I. stupně hodnocení má motivační charakter, hodnotí se snaha, zaujetí, píle; je sledována snaha po originalitě projevu vzhledem k jeho individuálním schopnostem 

5. -7. ročník I. stupně a II. stupeň

nadále je hodnocena snaha, píle, aktivní přístup; je přihlíženo k uplatnění teoretických znalostí ve vlastní práci, k preciznosti, nápaditosti při ztvárnění úkolů, k podílu práce žáka na 15

práci ve skupině, k organizaci vlastí práce, k akceptování názorů jiných, k prosazení a obhajobě vlastní práce; je přihlíženo k individualitě žáka, osobnímu tempu a míře jeho nadání. U studijního programu příprava na umělecké školy v obou stupních se klasifikuje preciznost, obhajoba vlastních postupů ve studijních pracích, zvládání studijních kreslířských, malířských a prostorových technik a dosažení dostatečné připravenosti, aby obstál při talentových přijímacích zkouškách ke studiu na SŠ a VŠ. Rodiče se mohou informovat o prospěchu žáka individuálně během roku po domluvě s učitelem – učitelkou a po výroční schůzi SRPUŠ. Žák je klasifikován dvakrát ročně. Klasifikace je prováděna za použití klasifikačních stupňů. klasifikační stupeň - míra/úroveň/splnění cíle - samostatnost ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1 - výborný -dosáhl požadované úrovně, zadání splnil v plném rozsahu; pracuje zcela samostatně 2 - chvalitebný -dosáhla požadované úrovně, zadání splnil s drobnými nedostatky; pracuje samostatně s drobnou pomocí 3 - uspokojivý -dosáhl požadované úrovně, zadání splnil s chybami nebo v minimálním rozsahu; pracuje s výraznou systematickou pomocí 4 - neuspokojivý -nedosáhl požadované úrovně; samostatně nepracuje, minimálně reaguje na podněty a pomoc 

 

žák prospěl s vyznamenáním – jestliže je z hlavního předmětu /plošná tvorba/ hodnocen 1 - výborný a v ostatních předmětech není prospěch horší než 2 chvalitebný žák prospěl – jestliže nebyl ani v jednom předmětu hodnocen prospěchem 4 neuspokojivý žák neprospěl – jestliže byl z některého předmětu hodnocen 4 - neuspokojivý

Nelze-li hodnotit žáka z objektivních příčin v prvním pololetí, je jeho klasifikace dokončena ve 2. pololetí. Nelze-li hodnotit žáka ve 2. pololetí z objektivních příčin, nemůže mu být uzavřen příslušný ročník. Vlastní hodnocení školy: Cílem vlastního hodnocení školy je zjistit úroveň podmínek vzdělávání, klima na škole, výsledky práce ve stanoveném časové období. Tato zjištění slouží k plánování rozvoje školy v příštích letech.

16