Školní vzdělávací program Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou Zpracovaný podle RVP ZV a přílohy RVP ZV-LMP
Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou Jodlova 111, okres Mělník, příspěvková organizace
Č.j. 406/2012, ze dne 31.8.2012, platný od 1.9. 2012, vycházející ze ŠVP č.j. 950/2007 ze dne 29.8.2007 V Kralupech nad Vltavou 31.8.2012
Mgr. Bohuslava Glasslová ředitelka školy
Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou Jodlova 111, okres Mělník, příspěvková organizace
ČÁST
B
UČEBNÍ PLÁN A UČEBNÍ OSNOVY RVP ZV
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Škola:
Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou, Jodlova 111, okres Mělník, příspěvková organizace
Adresa:
Základní škola praktická Jodlova 111 278 01 Kralupy nad Vltavou
IČO: DIČ: IZO:
71 010 319 CZ - 71 010 319 102 286 183 113 500 432
RED-IZO :
600047831
Ředitel školy:
Mgr. Bohuslava Glasslová
Zástupce ředitele :
Mgr. Jana Knězů
Tel.:
315 727 293 315 721 746
mail:
zskralupy @iol.cz
web:
www.zskralupy.skolniweb.cz
Zřizovatel:
Město Kralupy nad Vltavou Právní forma: obec
Adresa:
Město Kralupy nad Vltavou Městský úřad Kralupy nad Vltavou U Cukrovaru 1087 278 01 Kralupy nad Vltavou
Tel.: Fax:
315 739 811 315 723 479
mail:
mě
[email protected]
web:
www.mestokralupy.cz
V Kralupech nad Vltavou 31.8.2012
Základní škola praktická Školní družina
Mgr. Bohuslava Glasslová ředitelka školy
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. Základní údaje Základní škola praktická byla založena jako příspěvková organizace zřizovatelem Město Kralupy nad Vltavou, okres Mělník s účinností od 1.1 2003 pod názvem Zvláštní škola Kralupy nad Vltavou. Před tímto datem byla škola vedena v síti škol, činnost byla řízena Školským úřadem Mělník, zřizovatelem bylo Město Kralupy nad Vltavou. S účinností od 1.9. 2005 se mění název školy na Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou, Jodlova 111, okres Mělník, příspěvková organizace. Budova školy leží v centru města v blízkosti zastávek ČSAD, ČD a MHD. Škola využívá prostory v 1. a 2. patře budovy, v přízemí je umístěná Městská knihovna. Ke škole patří školní dvůr a malá školní zahrada. V bezprostřední blízkosti školy je sportovní areál TJ Sokol s tělocvičnou. 2.2. Úplnost a velikost školy Ve škole se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci povinné školní docházky v jednotlivých třídách do výše kapacity 95. Škola je úplná, s 1. - 9. ročníkem a umožňuje žákům získat základní vzdělání. Průměrný počet žáků ve třídě je 10. Škola nabízí integraci i pro žáky s jiným druhem postižení, než je lehká mentální retardace. Jedná se především o jiné stupně mentálního postižení, různá zdravotní postižení, která mají vliv na průběh vzdělávání, poruchy autistického spektra, vady řeči, smyslová postižení,kombinovaná postižení apod. Všechny tyto žáky vzdělává v rámci individuální integrace formou individuálních vzdělávacích plánů. 2.3. Vybavení školy Ve škole je k dispozici 8 plně vybavených tříd a 5 odborných pracoven, z nichž jsou 2 dílny pro výuku pracovního vyučování, 1 cvičná kuchyňka, 1 sálek pro výuku tělesné výchovy a hudební výchovy a 1 odborná učebna pro výuku informační techniky. K dispozici je sborovna, ředitelna, kancelář, místnost pro školníka. Využívány jsou sklady učebních pomůcek, učebnic a materiálu umývárna a sociální zařízení. Pro výuku pěstitelských prací, tělesné výchovy a činnost školní družiny využíváme školní dvůr a pozemek a blízký sportovní areál TJ Sokol. K pohybovým aktivitám žáci využívají též sportovní halu, plavecký bazén i zimní stadión. Škola je zásobena dostatečným množstvím učebnic, pracovních sešitů. Při výuce jsou využívány moderní učební pomůcky, obrazový materiál i výukový software. Třídy jsou vybaveny moderní počítačovou technikou. Dětem s kombinovanými vadami a s těžkým mentálním postižením poskytujeme speciální učební pomůcky. Do školy je částečný bezbariérový přístup, pro invalidní vozík do poschodí používáme zdvihací zařízení. 2.4. Charakteristika pedagogického sboru Výchovně vzdělávací proces zajišťují vyučující a to třídní učitelé i ostatní učitelé. Věkový průměr pedagogického sboru se pohybuje okolo 38 let. Přibližně 80% je plně kvalifikovaných speciálních pedagogů, kteří splňují předpoklady pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ostatní si doplňují vzdělání. V pedagogickém sboru pracují kvalifikované asistentky pro žáky se zdravotním postižením i pro žáky se sociálním znevýhodněním. Ve škole působí výchovný poradce, koordinátor ŠVP, metodik primární prevence sociálně patologických jevů, metodik environmentální výchovy a ICT metodik. V družině pracuje vychovatelka.
2.5. Charakteristika žáků Ve škole se vzdělávají žáci se zdravotním postižením, se zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Zdravotní postižení představuje především mentální, tělesné nebo zrakové či sluchové postižení, vady řeči, poruchy autistického spektra, specifické vývojové poruchy učení, případně kombinované vady. Zdravotní znevýhodnění je způsobeno zdravotním oslabením dlouhodobými nemocemi, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociální znevýhodnění je ovlivněno složitým rodinným prostředím s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými jevy. Žáci jsou přijímáni na žádost rodičů a na základě doporučení školského poradenského pracoviště. V souladu s platnou legislativou mohou být přijímáni žáci ke vzdělávání na naší škole i s jiným druhem postižení, než je lehká mentální retardace. Jedná se především o jiné stupně mentálního postižení, různá zdravotní postižení, která mají vliv na průběh vzdělávání, poruchy autistického spektra, vady řeči, smyslová postižení, kombinovaná postižení apod. Všichni tito žáci jsou vzděláváni v rámci individuální integrace formou individuálních vzdělávacích plánů. Jedná-li se o žáky bez mentálního postižení, podkladem individuálního vzdělávacího plánu je školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2.6. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Na základě výzev se zapojujeme do projektů realizovaných a vyhlašovaných MŠMT nebo do projektů vyhlášených z operačních programů Středočeského kraje. Z dlouhodobé koncepce školy vyplývá, že zapojení do projektů je přínosem pro realizaci některých dlouhodobých záměrů a mají pozitivní vliv na podmínky a realizaci školního vzdělávacího programu. Naše škola je zapojena do realizace projektu EU OPVK EU PENÍZE ŠKOLÁM. Škola je zapojena od roku 2009 do celostátních projektů ŠKOLNÍ MLÉKO a OVOCE DO ŠKOL. Od školního roku 2008/2009 aktivně žáci pracují v projektu RECYKLOHRANÍ. Jedná se o školní recyklační program organizovaný společnostmi ASEKOL s.r.o., ECOBAT, s.r.o. a EKO-KOM, a.s., pod záštitou MŠMT ČR, který si klade za cíl realizaci zpětného odběru baterií a elektrozařízení, spojený s osvětovou činností v oblasti nakládání s odpady ve školních zařízeních v České republice, především na základních a středních školách. Ve šk. roce 2012/2013 se škola zapojila do projektu MŠMT Pokusné ověřování individuálních výchovných plánů. 2.7. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči a jinými subjekty je pro úspěšné vzdělávání dětí nezbytné. Rodiče se mohou informovat o dětech ve škole kdykoliv, v rámci konzultačních hodin s třídním učitelem, výchovným poradcem nebo přímo u vedení školy, na třídních schůzkách nebo účastí na různých akcích školy: besídky, výstavy, soutěže apod. Škola poskytuje informace i na svých webových stránkách. Pořádají se třídní schůzky pro rodiče a konzultace výchovného poradce pro rodiče vycházejících žáků, kde se řeší otázky volby povolání a přijímacího řízení. Ve škole je školská rada, ve které mají rodiče zvolené zástupce. Určitá část rodičů však projevuje absolutní nespolupráci a nezájem. Ti jsou pak často zváni k jednání s vedením školy a motivováni k odpovědnějšímu přístupu ke vzdělávání vlastního dítěte. Ve výjimečných případech jsou problémy s dětmi řešeny ve spolupráci se sociálním odborem při MěÚ Kralupy nad Vltavou. Pro zajištění různých aktivit a projektů škola spolupracuje s Farní charitou Kralupy nad Vltavou, DDM Kralupy nad Vltavou, KASS Vltava, SPC Slunce Stochov, Úřad práce, Policie ČR. Odborné pedagogické záležitosti řeší ve spolupráci s Pedagogicko- psychologickou poradnou Mělník, SPC pro zrakově postižené Praha, SPC Stochov, ordinací klinického logopeda a dalšími subjekty.
3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1. Zaměření školy Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) vychází z koncepce Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Vzhledem k tomu, že jsme škola zaměřená především na vzdělávání dětí s mentálním postižením, je vzdělávání podle RVP ZV jen doplňující součást naší vzdělávací nabídky. Obsah této oblasti je zpracován formou samostatné přílohy. Při tvorbě ŠVP jsme vycházeli z nutnosti přizpůsobit výuku současným podmínkám a požadavkům, přičemž jsme respektovali zvláštnosti, které vychází z podmínek realizace individuální integrace v prostředí základní školy praktické. Výuka bude realizována v souladu s konkrétními podmínkami, skutečný počet žáků, konkrétní zdravotní postižení, rozdělení žáků v jednotlivých třídách a studijních skupinách, personální, finanční a organizační zajištění apod. V současnosti v souladu s legislativními normami umožňujeme žákům ze základních škol vzdělávání v našem prostředí formou individuální integrace. Jedná se o žáky, u kterých probíhala neúspěšná inkluze do základní školy a jejichž postižení je opravňující k zařazení do režimu speciálního vzdělávání. Jedná-li se o žáky bez mentálního postižení, jejich výuka bude realizována podle RVP ZV formou individuálního vzdělávacího plánu. Jsme přesvědčeni, že nejužitečnějším přístupem ke zdolávání obtížných úkolů je takový vztah mezi učiteli a žáky i mezi žáky navzájem, v němž není nikdo z nich důležitější, v němž jeden respektuje druhého. Ve vzdělávacím procesu nejde pouze o vědomosti, dovednosti a výkony, ale také o postoje, názory a hodnotovou orientaci. Jsme školou s dětmi s různým oslabením, s různým handicapem. Je proto naší povinností snažit se jim být vzorem příkladného chování k druhým, vzorem pro respektování jejich osobnosti a uznávat je „takové, jaké jsou“. Klima ve škole by se mělo projevovat vzájemnou ohleduplností, tolerancí, ochotou druhému pomoci a povzbudit ho, schopností spolupracovat při práci, ale i zvládáním konfliktních situací. Nechceme dát žádný prostor agresivitě, šikaně a přetvářce. Chceme hledat možnosti aktivnějšího zapojení do projektů a programů, hlavně těch, které jsou zaměřeny na prevenci sociálně patologických jevů – kriminalitě, drogové závislosti a xenofobii. Do projektů, které napomáhají poznávání a chápání kulturních odlišností, rozvoji přátelství a vytváření šetrného vztahu k přírodě i lidským výtvorům. Škola poskytuje dětem základní vzdělání, pojetí ŠVP však zohledňuje individuální limity dané konkrétní mírou postižení či znevýhodnění a její značnou diferenciaci v rámci jednotlivých ročníků. Cílem je tedy dosažení co nejvyšší možné úrovně základního vzdělávání s přihlédnutím k možnostem a schopnostem jednotlivých žáků. Ve škole i v jednotlivých třídách panuje „rodinná“ atmosféra. Každý vyučující zná dobře všechny žáky školy, i s jejich klady a nedostatky. Každý žák zná stejně dobře všechny zaměstnance školy, na každého z nich se může kdykoli obrátit s žádostí o radu či pomoc. Mezi žákem a pedagogem musí existovat pocit vzájemného respektu a důvěry. Žáci jsou vedeni k pocitu sounáležitosti a spoluodpovědnosti za „svou“ školu. Estetické prostředí a celkové klima školy navozují pocit bezpečí a pohody. Atmosféra školy je klíčová pro naplňování všech klíčových kompetencí. 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny naše žáky souborem klíčových kompetencí s ohledem na jejich specifické možnosti a schopnosti tak, aby byli v maximální možné míře připraveni na další vzdělávání a plnohodnotné uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého našeho absolventa, potažmo každého člena společnosti. Klíčové kompetence vytvářejí propojený systém ve všech vzdělávacích oblastech a oborech po celou dobu školní docházky. Zvýšenou pozornost věnujeme kompetencím pracovním, sociálním a personálním a komunikativním.
3.2.1. Klíčové kompetence absolventa školy Kompetence k učení Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl být schopen vyhledávat informace a využívat svých znalostí. Absolvent by měl chápat a používat obecně uznávané znaky, symboly a termíny, používat základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí. Absolvent by měl zvládnout práci s učebními materiály. Absolvent by měl užívat vhodné naučené metody, mnemotechnické pomůcky, další pomocné techniky. Absolvent by měl být schopen rozeznat vlastní pokroky, diferencovat překážky a uvědomovat si problémy, které mu brání v učení. Absolvent by si měl uvědomovat význam vzdělání pro své pracovní uplatnění.
Kompetence k řešení problémů Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl řešit samostatně běžné životní situace a přiměřeně ke svým možnostem překonávat životní překážky. Absolvent by měl být schopen popsat problém, svěřit se s ním, případně požádat o radu. Absolvent by měl přijmout důsledky svých rozhodnutí. Absolvent by měl dokázat vyhledat pomoc v případě ohrožení své či jiné osoby. Absolvent by měl vnímat problémové situace, rozpoznat problém a hledat způsoby řešení. Absolvent by se neměl nechat odradit nezdarem.
Kompetence komunikativní Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace
Absolvent by měl užívat běžných informačních a komunikačních prostředků. Absolvent by se měl vyjadřovat srozumitelně v ústním a písemném projevu, za pomoci komunikačních dovedností vytvářet plnohodnotné vztahy s lidmi.
Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl komunikovat a spolupracovat s okolím. Absolvent by měl rozumět obsahu sdělení a přiměřeně na ně reagovat, požádat o vysvětlení. Absolvent by se měl srozumitelně vyjadřovat, vest dialog, vyjádřit svůj názor a postoj, adekvátní formou obhájit svůj názor. Absolvent by měl umět využít tiskovin, záznamů, obrazových materiálů k rozvoji vlastních vědomostí, zvládat jednoduchou formu písemné komunikace.
Kompetence sociální a personální Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl mít povědomí o základních mravních hodnotách v rodině i společnosti. Absolvent by měl respektovat pravidla práce v týmu. Absolvent by měl být schopen sebeovládání, měl by být vnímavý k potřebám druhých. Absolvent by si měl uvědomovat rizika možného psychického a fyzického zneužívání vlastní osoby, rozpoznat rizikové chování (asociální, antisociální) a jeho důsledky. Absolvent by si měl posílit vlastní sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby, respektovat svá pozitiva i negativa. Absolvent by se měl ztotožnit se skutečností, že svou pracovní činností ovlivňuje kvalitu společné práce, měl by být schopen navázat a udržet dobré mezilidské vztahy, respektovat druhé.
Kompetence občanské Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl znát základní práva a povinnosti občanů, respektovat společenské normy a pravidla soužití. Absolvent by měl zvládnout běžnou komunikaci s úřady. Absolvent by měl chápat nebezpečí rasismu a xenofobie. Absolvent by měl umět chránit své zdraví, chovat se v krizových a život ohrožujících situacích dle pokynů kompetentní osoby. Absolvent by měl umět uplatnit osvojené postupy a dovednosti. Absolvent by měl chránit životní prostředí, chápat význam zdravého životního stylu.
Kompetence pracovní Orientace v prostředí Schopnost spolupráce a sociální komunikace Sebepojetí, seberozvoj Sebekontrola a ochrana osobnosti Překonávání překážek a řešení problémů Profesionální orientace, sebevzdělávání
Absolvent by měl zvládnout základní pracovní dovednosti a postupy, rozšiřovat své komunikační schopnosti při kolektivní práci. Absolvent by měl být schopen reálně posoudit výsledek své práce a práce ostatních, mít konkrétní představu o pracovní náplni běžných profesí. Absolvent by měl být schopen pracovní výdrže, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení. Absolvent by měl dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, ochrany životního prostředí a společenských hodnot. Absolvent by měl využívat získané znalosti a zkušenosti a na jejich základě si vytvořit reálnou představu o možnostech svého budoucího pracovního uplatnění. Absolvent by měl mít pozitivní vztah k manuálním činnostem, pracovat dle pracovního postupu, návodu, náčrtu, jednoduché technické dokumentace.
3.2.2. Výchovné a vzdělávací strategie školy vedoucí k rozvíjení a naplňování předpokládaných klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
Učitel využívá v hojné míře her, soutěží, experimentů a názorných demonstrací k tomu, aby si žáci osvojovali metody a vlastní strategie učení. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci kombinují informace z různých zdrojů. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují. Učitel zadává úlohy, které vycházejí v co největší míře z praktického života. Učitel vytváří a rozvíjí mezipředmětové vztahy a tím podněcuje žáky k hledání souvislostí a totožných postupů. Učitel pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení. Učitel pro integrované žáky zpracovává individuální vzdělávací plány, které průběžně hodnotí, doplňuje a modifikuje. Učitel umožňuje diferenciované výkony podle individuálních schopností žáků. Učitel umožňuje žákům pracovat s materiály a zdroji, v nichž si mohou ověřit správnost svého řešení. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel projevuje vůči každému žákovi očekávání úspěchu. Učitel vnímá i aktivně zjišťuje vzdělávací potřeby jednotlivých žáků. Učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů. Učitel zadává pracovní činnosti ve skupinách, vede žáky ke společnému hodnocení týmové práce a tím učí žáka pracovat v kolektivu a rozšiřuje jeho pracovně-komunikační schopnosti. Učitel ve výuce reflektuje společenské i přírodní dění. Učitelé umožňují žákům dostupnost studijních materiálů a zdrojů v dostatečném počtu (i případné kompenzační pomůcky). Učitel umožňuje žákům prezentaci výsledků vlastní práce (třídní a školní výstavy, soutěže, projekty) a jejich srovnávání s pracemi ostatních žáků. Učitelé nabízejí žákům účast na exkurzích, besedách, projektovém vyučování, různých sportovních i
uměleckých soutěžích apod.
Kompetence k řešení problémů
Kompetence komunikativní
Kompetence sociální a personální
Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů. Učitel zadává problémové úlohy nebo úlohy rozvíjející tvořivost a odpovídající možnostem a schopnostem žáků (s přihlédnutím k jejich individuálním zvláštnostem). Učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení, objevům a závěrům žáci s pomocí učitele, případně sami. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci kombinují informace z různých zdrojů. Učitel zadává úlohy, které vycházejí v co největší míře z praktického života. Učitel vytváří a rozvíjí mezipředmětové vztahy a tím podněcuje žáky k hledání souvislostí a totožných postupů. Učitel pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel projevuje vůči každému žákovi očekávání úspěchu. Učitel vnímá i aktivně zjišťuje vzdělávací potřeby jednotlivých žáků. Učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů. Učitelé umožňují žákům dostupnost studijních materiálů a zdrojů v dostatečném počtu (i případné kompenzační pomůcky). Učitel umožňuje žákům prezentaci výsledků vlastní práce (třídní a školní výstavy, soutěže, projekty) a jejich srovnávání s pracemi ostatních žáků. Učitel se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků. Učitel klade otevřené otázky a tím vede žáky k vyjadřování celými větami. Učitel vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel vytváří různě strukturované týmy, čímž u žáka rozvíjí schopnost zastávat ve skupině různé role a uvědomovat si odlišnou míru odpovědnosti. Učitel podněcuje žáka k vyjadřování názorů a postojů v komunitních a diskusních kruzích, připouští konstruktivní dialog na jakékoliv téma. Učitel žáky vybízí ke kladení otázek (k věci). Učitel zadává pracovní činnosti ve skupinách, vede žáky ke společnému hodnocení týmové práce a tím učí žáka pracovat v kolektivu a rozšiřuje jeho pracovně-komunikační schopnosti. Učitel žákům umožňuje, aby si vzájemně sdělovali své pocity a názory. Učitelé nabízejí žákům účast na exkurzích, besedách, projektovém vyučování, různých sportovních i uměleckých soutěžích apod. Učitel se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků. Učitel vede žáky k prozkoumávání pohledů, názorů, lišících se od jejich vlastních. Učitel vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu. Učitel zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují. Učitel umožňuje žákům spoluvytvářet kritéria hodnocení. Učitel vede žáka k poznávání vlastních možností, schopností a limitů pomocí společného porovnávání a hodnocení dosažených výsledků. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel vždy přesně objasňuje žákovi, zač je chválen, kárán, sankcionován. Učitel vytváří uplatňováním některých demokratických principů v životě školy základní povědomí o elementárních právech a povinnostech občana demokratické společnosti. Učitel důsledně vyžaduje dodržování dohodnutých pravidel. Učitel jednotným a jednoznačným výkladem práv a povinností učí žáka přijímat důsledky svých rozhodnutí. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel vede žáky ke vzájemné toleranci a respektování osobnosti. Učitel vytváří různě strukturované týmy, čímž u žáka rozvíjí schopnost zastávat ve skupině různé role a uvědomovat si odlišnou míru odpovědnosti. Učitel vede žáky k pomoci dětem s handicapem, dětem mladším, slabším, méně úspěšným a tím posiluje sociální chování a sebeovládání. Učitel podněcuje žáka k vyjadřování názorů a postojů v komunitních a diskusních kruzích, připouští konstruktivní dialog na jakékoliv téma. Učitel vede žáky ke klidnému a věcnému řešení konfliktních situací a jde v tomto případě žákům příkladem. Učitel projevuje vůči každému žákovi očekávání úspěchu. Učitel formuje pozitivní vztah k výsledkům vlastní práce i práce jiných přímou účastí žáka na výzdobě, údržbě a úpravách školy a okolí.
Kompetence občanské
Kompetence pracovní
Učitel zadává pracovní činnosti ve skupinách, vede žáky ke společnému hodnocení týmové práce a tím učí žáka pracovat v kolektivu a rozšiřuje jeho pracovně-komunikační schopnosti. Učitel vede žáka k sebehodnocení při pracovních činnostech a k reálnému posouzení vlastních možností a schopností při profesní orientaci. Učitel žákům umožňuje, aby si vzájemně sdělovali své pocity a názory. Učitel vede třídní kolektiv ke společnému řešení kázeňských či vztahových problémů. Učitel ve výuce reflektuje společenské i přírodní dění. Učitel formou besed i dlouhodobých programů seznamuje žáky s riziky patologických forem chování a s jejich důsledky. (Semiramis, přednášky organizované Charitou, besedy a programy Policie ČR, návštěvy věznice apod.) Škola společně s Farní charitou nabízí žákům týdenní ozdravný pobyt s tematikou prevence sociálně patologických jevů. Učitel vede žáky k prozkoumávání pohledů, názorů, lišících se od jejich vlastních. Učitel zadává úlohy, které vycházejí v co největší míře z praktického života. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel vytváří uplatňováním některých demokratických principů v životě školy základní povědomí o elementárních právech a povinnostech občana demokratické společnosti. Učitel důsledně vyžaduje dodržování dohodnutých pravidel. Učitel jednotným a jednoznačným výkladem práv a povinností učí žáka přijímat důsledky svých rozhodnutí. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel vede žáky ke vzájemné toleranci a respektování osobnosti. Učitel vytváří různě strukturované týmy, čímž u žáka rozvíjí schopnost zastávat ve skupině různé role a uvědomovat si odlišnou míru odpovědnosti. Učitel podněcuje žáka k vyjadřování názorů a postojů v komunitních a diskusních kruzích, připouští konstruktivní dialog na jakékoliv téma. Učitel vede žáky ke klidnému a věcnému řešení konfliktních situací a jde v tomto případě žákům příkladem. Učitel vede třídní kolektiv ke společnému řešení kázeňských či vztahových problémů. Učitel ve výuce reflektuje společenské i přírodní dění. Učitel formou besed i dlouhodobých programů seznamuje žáky s riziky patologických forem chování a s jejich důsledky. (Semiramis, přednášky organizované Charitou, besedy a programy Policie ČR, návštěvy věznice apod.) Škola společně s Farní charitou nabízí žákům týdenní ozdravný pobyt s tematikou prevence sociálně patologických jevů. Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů. Učitel zadává problémové úlohy nebo úlohy rozvíjející tvořivost a odpovídající možnostem a schopnostem žáků (s přihlédnutím k jejich individuálním zvláštnostem). Učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení, objevům a závěrům žáci s pomocí učitele, případně sami. Učitel pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení. Učitel umožňuje diferenciované výkony podle individuálních schopností žáků. Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok. Učitel hodnotí nejen výkon, ale i míru snahy, která byla pro výkon vynaložena. Učitel vyžaduje dokončení práce v dohodnuté kvalitě a termínech. Učitel poskytuje žákovi vždy dostatečný prostor k vyjádření. Učitel projevuje vůči každému žákovi očekávání úspěchu. Učitel vnímá i aktivně zjišťuje vzdělávací potřeby jednotlivých žáků. Učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů. Učitel formuje pozitivní vztah k výsledkům vlastní práce i práce jiných přímou účastí žáka na výzdobě, údržbě a úpravách školy a okolí. Učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálů, nástrojů, techniky, vybavení. Učitel zadává pracovní činnosti ve skupinách, vede žáky ke společnému hodnocení týmové práce a tím učí žáka pracovat v kolektivu a rozšiřuje jeho pracovně-komunikační schopnosti. Učitel vede žáka k sebehodnocení při pracovních činnostech a k reálnému posouzení vlastních možností a schopností při profesní orientaci. Učitel umožňuje žákům prezentaci výsledků vlastní práce (třídní a školní výstavy, soutěže, projekty) a jejich srovnávání s pracemi ostatních žáků.
3.3. Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Na naší škole jsou vzděláváni pouze žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Tomu je přizpůsoben celý vzdělávací program. Lidé s jakoukoli formou postižení jsou vždy ve svém životě určitým způsobem znevýhodněni vůči ostatní populaci. Ne jinak je tomu i u našich žáků. Naším cílem je vzdělávat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a úspěšně integrovat žáky, kteří z jiných než intelektových důvodů
nemohou úspěšně zvládnout vzdělávání v prostředí běžné základní školy. Žáci, kteří jsou vzděláváni podle RVP ZV, jsou na škole integrováni formou individuální integrace ve škole, třídě žáků s jiným zdravotním postižení. Metodika výuky, použité didaktické postupy a formy jsou přizpůsobeny individuálním potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Obsah výuky je zpracován v individuálním vzdělávacím plánu. Ve vyučování jsou využívány speciální učební pomůcky. Prostředí školy (snížený počet žáků) i další organizační opatření (zajištění pedagogického asistenta, speciální pedagog) a další opatření k zajištění speciálně pedagogické péče pozitivně přispívá k optimálnímu zvládnutí požadavků výchovně vzdělávacího procesu. Zvýšená pozornost je věnována pro život nezbytným komunikativním schopnostem. Tomu odpovídá i využití disponibilních hodin pro rozvoj především verbální komunikace v předmětech český jazyk a anglický jazyk, její používání a rozvoj v ostatních vzdělávacích oblastech. 3.3.1. žáci se zdravotním postižením a znevýhodněním - Vzdělávání je realizováno ve třídách základní školy praktické - formou individuálního vzdělávacího plánu, který je zpracováván ve spolupráci s odborníky na základě doporučení pedagogicko - psychologické poradny nebo speciálního pedagogického centra dle druhu a stupně postižení - v rámci předmětů v ŠVP nabídka speciálně pedagogické péče: např. logopedická náprava, zdravotní tělesná výchova apod. - u žáků s doporučením poradenského pracoviště zajištění asistenta pedagoga - snížený počet žáků ve třídě ( max 14) Ve vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním při dlouhodobém pobytu v nemocnici spolupracovat se školou při zdravotnickém zařízení. Při dlouhodobé nemoci žáka navrhnout formy výuky: doučování, zadávání úkolů, přezkoušení apod. 3.3.2. žáci se sociálním znevýhodněním Vzdělávání je realizováno ve třídách základní školy praktické za pomoci asistentky pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Škola úzce spolupracuje s Dětským domovem Kralupy nad Vltavou 3.3.3. žáci talentovaní a mimořádně nadaní Žáci jsou vzděláváni formou individuálního přístupu, který se projevuje v rozsahu, formě i způsobu výuky, v ojedinělých případech může být vzdělání realizováno formou individuálního vzdělávacího plánu na základě doporučení pedagogicko - psychologické poradny 3.4. Poznámky a seznam zkratek 3.4.1. Poznámky Pokud není určené jinak, platí vše, co je v RVP ZV stanoveno pro 2. stupeň základního vzdělávání (resp. pro 6.-9. ročník). Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd. 3.4.2. Seznam zkratek vyučovacích předmětů
název uč. oboru Český jazyk Anglický jazyk Matematika Informační technika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Dějepis Občanská výchova
zkratka Čj Aj Ma IT Prv Př Vl Dě Ov
název uč. oboru Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní výchova
zkratka Fy Ch P Ze Hv Vv Vz Tv Pv
3.4.3. Seznam zkratek průřezových témat
název průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana Osobnostní a sociální výchova
zkratka VMEGS MuV EV MeV VDO OSV
3.5. Začlenění průřezových témat
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Název tematického okruhu
ročník
1.
2.
3.
4.
5. Vl
Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané
6.
7. Aj
Vl
8.
9. Ze
Ze
Vl
Ze
Ov
Ov
Multikulturní výchova Název tematického okruhu
ročník
1. Kulturní rozdíly Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity
2. Prv
3.
4.
5.
6.
7. Aj Ov
Ze
Prv Prv
8.
9.
Ov Hv
Aj
Prv
Ov
Environmentální výchova Název tematického okruhu
ročník
1.
2.
3.
4.
Ekosystémy
Př
Základní podmínky života
Pv
Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí
Prv
5. Vl Pv Vl Vl Př Vl Př
6.
7.
P
P
P
P
8. Ch P Ch P Ch Fy Vz P
9. Ch P Ch P Ch Fy P Ch Fy Vz P
Mediální výchova Název tematického okruhu
ročník
1.
2.
3.
4.
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení
5.
6.
7.
8.
Čj
Čj
Čj
Ov
9.
Čj
IT
IT Čj
IT
Výchova demokratického občana Název tematického okruhu
ročník
1.
2.
3. Prv
Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
4.
5.
6. Ov
Vl
7.
8.
9.
Ov
Vl
Ov
Vl
Ov Ov
Ov
Osobnostní a sociální výchova Název tematického okruhu
ročník
1. Osobnostní rozvoj
Sociální rozvoj
Rozvoj schopností poznávání Sebepoznávání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena
Čj
Kreativita
Hv Vv
Poznávací schopnosti Mezilidské vztahy Komunikace
2.
3.
Hv Vv
4.
5.
6.
7.
Aj
Fy
Ch
Prv
Tv
Tv
Tv
Tv
Tv Hv Př
Tv
Hv
Hv Tv Př
Tv
Ov Tv Tv
Hv Vv
Hv Vv
Hv Vv
Hv Vv
Hv Vv
Tv Vz Tv Vz Tv Vz Hv Vv
Tv Vz Tv Vz Tv Vz Vv Hv
Vz
Ov
Ov Vz Čj Vz
Ov Vz Čj
Prv Čj
9.
Vl
Prv
Čj
8.
Př
Ma
Čj
Čj
Čj
Ov
Ov
Čj
Čj
Morální rozvoj
Spolupráce a soutěživost Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika
Tv
Tv
Tv
Tv
Tv
Tv
Tv
Prv
Tv
Tv
Ov
Tv
Tv
Pv Vz
Pv Vz
Ov Vz
Ov Vz
Všemi školními aktivitami (v budově školy i mimo ni) prolínají prvky Osobnostní a sociální výchovy tak, abychom žádané dovednosti a schopnosti v co největší možné míře rozvíjeli nejen při výuce v tabulce uvedených vzdělávacích oborů.
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků 6.1.1. Způsoby hodnocení Zásady pro hodnocení prospěchu žáků Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce a po projednání v pedagogické radě. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky před koncem každého čtvrtletí prostřednictvím žákovské knížky případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl stanovených cílů vzdělávání.
Zásady pro hodnocení chování ve škole Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli a je projednána na pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období) okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu
Zásady pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: -
co se mu daří co mu ještě nejde, jaké má rezervy jak bude pokračovat dál
Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Na konci pololetí žák písemnou formou (dotazník vyplněný dle schopností žáků v 1. až 6. ročníku pomocí symbolů -„smajlíků“, stupni 1 až 5, přiřazením nebo vybarvením příslušného počtu hvězdiček apod., ve vyšších ročnících pomocí slovního vyjádření) provede sebehodnocení v oblasti:
zodpovědnost motivace k učení sebedůvěra vztahy v třídním kolektivu. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
6.1.2. Kritéria hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním, b) prospěl (a), c) neprospěl (a) d) nehodnocen (a). Žák je hodnocen stupněm a) prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po
zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností a - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování. Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení Prospěch Ovládnutí učiva 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Celková aplikace vědomostí 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Aktivita, zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný
ovládá v podstatě ovládá ovládá s pomocí ovládá se značnými mezerami neovládá uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení, myšlení vykazuje drobné nepřesnosti větší nedostatky v myšlení nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou odpovídá nesprávně i na návodné otázky poměrně výstižné a přesné celkem výstižné, ústní i písemný projev s drobnými nedostatky myšlenky vyjadřuje ne dost přesně, ústní i písemný projev je slabý myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně užívá vědomostí a dovedností, ojediněle se projevují drobné nedostatky dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se drobných chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí aktivní, učí se svědomitě a se zájmem, žák je schopen samostatné práce po předběžném návodu učitele učí se svědomitě, pracuje s malou pomocí po předběžném návodu učitele k učení a práci nepotřebuje větších podnětů, pracuje pod občasným dohledem učitele malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty, vedení a dohled pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné, žák nepracuje ani pod dohledem učitele
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…). Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
6.2. Autoevaluace školy Autoevaluace – vlastní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vlastní hodnocení školy stanoví §11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
6.2.1. Oblasti autoevaluace
Vzdělávací program: mapování realizace ŠVP ZŠ praktické Podmínky pro vzdělávání: materiální, technické, ekonomické, hygienické a další Průběh vzdělávání: vyučovací proces., mimoškolní a jiné aktivity Výsledky vzdělávání - vzdělávací strategie, efektivita a naplňování cílů vzdělávání Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči a ostatními subjekty Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům
6.2.2 Cíle a kritéria autoevaluace
cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok)
6.2.3. Nástroje autoevaluace
rozbor dokumentace školy, podklady z pedagogické dokumentace rozhovory s učiteli, rodiči, ostatními subjekty dovednostní testy, dotazníková šetření hospitace
6.2.4. Časové rozvržení autoevaluačních činností
hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku) sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku) projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb.) (do konce září školního roku, v němž se má vlastní hodnocení školy uskutečnit) projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě (do konce října následujícího školního roku)
Průběžně: rozhovory s učiteli, žáky, školním parlamentem, zákonnými zástupci žáka a výstupy z jednání školské rady
OBSAH : 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.Stručná charakteristika školy 2.2.Úplnost a velikost školy 2.3.Vybavení školy 2.4.Charakteristika pedagogického sboru 2.5.Charakteristika žáků 2.6.Spolupráce s rodiči a jinými subjekty 3.CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1.Zaměření školy 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie 3.3. Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.4. Začlenění průřezových témat 4.UČEBNÍ PLÁN 4.1.Schéma učebního plánu 4.2.Přehled volitelných předmětů 4.3.Poznámky k učebnímu plánu 5.UČEBNÍ OSNOVY 5.1.ČLOVĚK A KOMUNIKACE 5.1.1. Český jazyk 5.1.2. Anglický jazyk 5.2.MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1. Matematika 5.3.INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA 5.3.1. Informační technika 5.4.ČLOVĚK A JEHO SVĚT 5.4.1. Prvouka 5.4.2. Přírodověda 5.4.3. Vlastivěda 5.5.ČLOVĚK A JEHO SPOLEČNOST 5.5.1. Dějepis 5.5.2. Občanská výchova 5.6.ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.1. Fyzika 5.6.2. Chemie 5.6.3. Přírodopis 5.6.4. Zeměpis 5.7.UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1. Hudební výchova 5.7.2. Výtvarná výchova 5.8. ČLOVĚK A ZDRAVÍ 5.8.1. Výchova ke zdraví 5.8.2. Tělesná výchova 5.9. ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE 5.9.1. Pracovní výchova 6.HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
