Školní dotazníková studie o návykových látkách, zdravém životním stylu a rizikovém chování: Plzeň, 2014

Katedra psychologie Oddělení psychologie zdraví a výchovy ke zdraví Chodské náměstí 1 306 14

Školní dotazníková studie o návykových látkách, zdravém životním stylu a rizikovém chování:

Plzeň, 2014

Zadavatel studie:

Magistrát města Plzně Odbor bezpečnosti a prevence kriminality nám. Republiky 16 306 14 Plzeň

Realizátor studie:

Katedra psychologie Oddělení psychologie zdraví a výchovy ke zdraví Chodské náměstí 1 306 14 Plzeň

Plzeň, 2014

Odborný garant projektu:

Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc.

Vedoucí projektu:

PhDr. et Mgr. Michal Svoboda, Ph.D.

Realizátoři výzkumného projektu a autoři závěrečné zprávy: Mgr. Aneta Boháčová Mgr. Kateřina Kubíková, Ph.D. PhDr. et Mgr. Michal Svoboda, Ph.D.

Administrativní, ekonomická a technická podpora projektu: Ing. Pavla Mizerová

Odborní recenzenti:

PhDr. Václav Holeček, Ph.D., Mgr. Vladimíra Lovasová, Ph.D.

Citace: SVOBODA, Michal, KUBÍKOVÁ, Kateřina a BOHÁČOVÁ, Aneta (2014). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách: Plzeň, 2014. Závěrečná zpráva z výzkumu. Plzeň: Katedra psychologie, FPE ZČU Plzeň.

Obsah 1.

Úvod.......................................................................................................................... 4 1.1

2.

3.

Etika výzkumu ..................................................................................................... 4

Metodologie výzkumu .................................................................................................. 5 2.1

Výzkumný cíl ....................................................................................................... 5

2.2

Výzkumný nástroj – dotazník ................................................................................ 5

2.3

Výzkumný soubor, metoda výběru, cílová populace ................................................ 5

2.4

Sběr dat.............................................................................................................. 6

2.5

Způsob zpracování a prezentace získaných dat ....................................................... 6

Výsledky .................................................................................................................... 7 3.1

Stravovací zvyklosti .............................................................................................. 7

3.2

Redukce váhy ..................................................................................................... 11

3.2

Způsob stravování .............................................................................................. 15

3.3

Pitný reţim – konzumované nápoje ...................................................................... 19

3.4

Konzumace potravin ........................................................................................... 23

3.5

Prevalence opilosti .............................................................................................. 26

3.6

Nikotinismus....................................................................................................... 28

3.6

Drogy ................................................................................................................ 32

3.7

Bezpečnost ve školách, šikana ............................................................................. 37

3.8

Pomoc, podpora ve školách ................................................................................. 40

3.9

Primární prevence ve školách ............................................................................... 42

4.

Závěr a doporučení .................................................................................................... 46

5.

Přílohy - dotazník ....................................................................................................... 49

1. Úvod Zadaný výzkumný projekt byl zaměřen zejména na zmapování situace v oblasti rizikového chování dětí staršího školního věku a adolescentů. Projekt byl rozdělen na několik samostatných částí. První část se zaměřila na stravovací návyky respondentů, druhá a třetí část řešila problematiku abúzu alkoholu a nikotinismu, čtvrtá část se zabývala otázkami uţívání návykových látek. Závěrečná část byla věnována preventivním aktivitám škol v oblasti sociálně patologických jevů. Dílčím úkolem studie bylo provést srovnání s jiţ uskutečněným výzkumem v roce 2008 sdruţením SCAN ve spolupráci s Centrem adiktologie UK Praha. Zvolený design předkládaného výzkumu proto odpovídá předcházejícímu šetření.

1.1

Etika výzkumu

Vzhledem k citlivosti sledovaných dat byl provedený výzkum striktně anonymní. Anonymitou jsme zaručili respondentům, ţe nedojde ke zneuţití získaných informací. Při sběru dat jsme se řídili těmito pravidly: - dotazníky administrovali pouze zaškolení tazatelé; - respondenti se účastnili zcela dobrovolně bez nároku na odměnu; - od respondentů nebyly zjišťovány ţádné identifikační údaje; - sebrané a vyplněné dotazníky byly bezpečně archivovány a byly pouţity výhradně pro účely tohoto výzkumu; - s dotazníky měl právo pracovat jen člen výzkumného týmu.

4

2. Metodologie výzkumu 2.1

Výzkumný cíl

Stěţejním výzkumným cílem studie bylo zmapovat ţivotní styl mládeţe, její postoje ke zdravému ţivotnímu stylu a moţné tendence k rizikovému chování. V oblasti ţivotního stylu jsme se zaměřili na otázky stravovacích návyků a pitného reţimu. Pokusili jsme se rovněţ získat přehled o sklonech k rizikovému chování, zejména v oblasti uţívání legálních a nelegálních návykových látek a sociálně patologického chování ve skupinách. Výzkumné šetření je doplněno o srovnání s výsledky studie z r. 2008.

2.2

Výzkumný nástroj – dotazník

Základní struktura uţitého dotazníku odpovídá formě výzkumné metody, kterou vyuţila studie v r. 2008, aby bylo moţno provést srovnání výsledných závěrů obou studií. Samotný dotazník prošel před realizací terénního šetření dvoukolovým recenzním řízením. Odbornými recenzenty byli pracovníci Katedry psychologie ZČU v Plzni. Dotazník byl ověřen v rámci pilotního výzkumu provedeného na jedné z oslovených škol.

2.3

Výzkumný soubor, metoda výběru, cílová populace

Za účelem naplnění hlavních cílů školní dotazníkové studie byly do základního souboru zahrnuty všechny základní školy, střední odborné školy a učiliště a gymnázia se sídlem v městě Plzeň. Protoţe se však cílová populace omezila na ţáky 7. aţ 9. ročníku základních škol, studenty 2. a 3. ročníku středních odborných škol a učilišť, studenty 6. a 7. ročníku osmiletých gymnázií a 2. a 3. ročníku čtyřletých gymnázií, bylo posléze přistoupeno k stratifikovanému výběru z těchto škol. Kritériem výběru byla poţadovaná cílová populace. Pro výzkumné potřeby bylo ve výběrovém souboru osloveno celkem 40 škol. V kaţdé škole byly v souladu s poţadavky zadavatele náhodně vybrány maximálně tři třídy. Výběrový soubor předkládané studie je tvořen 3073 ţáky ze 7. aţ 9. ročníků základních škol a studenty 2. a 3. ročníků středních odborných škol, odborných učilišť a gymnázií (6. a 7. ročník víceletého gymnázia odpovídá 2. a 3. ročníku čtyřletého gymnaziálního vzdělávání). Odpovídající počty ţáků a studentů podle jednotlivých typů škol a ročníků jsou prezentovány v tabulce č. 1. Tabulka 1

Výběrový soubor, celkové počty žáků ve výběrovém souboru

počet žáků dle typu školy ZŠ SOŠ GYM celkem

1350 1252 471 3073

počet žáků dle pohlaví chlapci 693 ZŠ 564 SOŠ 212 GYM celkem 1469

dívky 657 688 259 1604

počet žáků dle ročníku 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 2. ročník SOŠ 3. ročník SOŠ 6. ročník GYM 7. ročník GYM 2. ročník GYM 3. ročník GYM

707 619 24 611 641 96 108 137 130

Vysvětlivky: ZŠ – základní školy, SOŠ – střední odborné školy a odborná učiliště, GYM – gymnázia

5

2.4

Sběr dat

Výzkumné šetření probíhalo v době květen - červen 2014 na školách výběrového souboru v městě Plzeň. Informace o výzkumném šetření byly školám předány oficiální cestou, a to formou dopisů zasílaných z Odboru bezpečnosti a prevence kriminality MMP a Katedry psychologie ZČU Plzeň. Oslovené školy v něm byly podrobně informovány o probíhajícím výzkumu, jeho cíli a smyslu, zároveň bylo zpraveny, ţe účastí na studii mohou mj. přispět k zefektivnění provádění primární prevence na školách v regionu. Šetření probíhalo se souhlasem vedení školy, které pro účely výzkumného šetření vyhradilo několik vyučovacích hodin v určených ročnících. Sběr dat se na příslušných školách uskutečňoval během dopoledního vyučování proškolenými tazateli, nebyla přitom vyţadována přítomnost učitele. Tazatelé se při zadávání dotazníků řídili zásadou co nejméně zasahovat do průběhu administrace, případné dotazy či nejasnosti byly probandům zodpovídány a vysvětlovány na vyţádání a individuálně.

2.5

Způsob zpracování a prezentace získaných dat

Sebraná data byla po zadání do systému vyhodnocována a analyzována matematickostatistickými softwary. Výsledky studie jsou pro přehlednost uváděny v procentuálních četnostech na sloupcových a koláčových grafech. Informace o absolutních hodnotách jsou k dispozici u realizátorů výzkumu. Kaţdá otázka byla zhodnocena z pohledu jednotlivých typů škol, ročníků a pohlaví, rovněţ byla vyhodnocena sumárně bez ohledu na sledované proměnné. Jednotlivé otázky jsou vyhodnoceny jak graficky, tak jsou doprovázeny příslušným slovním komentářem. Při srovnávání ročníků byly vzhledem k malému vzorku ţáků 9. ročníků pro přehlednost sloučeny 8. a 9. třídy ZŠ. V některých otázkách, v nichţ jsme chtěli poukázat na zajímavé odlišnosti nebo zdůraznit tyto rozdíly, byly z hlediska typu školy obdobně sloučeny rovněţ 2. a 3. ročníky středních odborných škol a učilišť s 2. a 3. ročníky gymnázií (potaţmo 6. a 7. ročníky gymnázií), které byly vyhodnoceny souhrnně pod označením „střední školy.“

6

3. Výsledky 3.1

Stravovací zvyklosti

Graf 1 Konzumace snídaně

23,9 17,1

17,6

50,3

46,1

48,1

chlapci

dívky

CELKEM

16,2 46,4 3.r.SŠ

18,2 44,7

18,1

5,9 7

21,4

5,3 7,6

6,6 6,3

18,7

7,8

23,5

6,2

7,3

23,2

6,5

8,6

2.r.SŠ

19,6 18,2

25,4

5,3

18,3

5,4 4

8,6

18

7,4

17,5

60%

5,4 6,2

19

80%

16,3 17,8

4,7

18,1

100%

41

52,8

49,8

SOŠ

7.r.ZŠ

8.,9.r.ZŠ

20%

51,4

57,5

40%

ZŠ

GYM

0%

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

POHLAVÍ

pravidelně (každý den nebo skoro každý den)

často (1x až 5x týdně)

občas (1x až 8x za měsíc)

výjimečně (jen několikrát ročně)

Σ

vůbec ne

Graf 2 Konzumace dopolední svačiny 100% 7,9

5,5

8,8

10,1

4,1

7,2

10

4,9

6

9,9

10,3

8,1

5,3

4,5

10,5

9,2

37,4

34

35,8

49

47,1

48,1

dívky

chlapci

CELKEM

36,2 44 7.r.ZŠ

32 50,5 8.,9.r.ZŠ

33,3

40,5

34,2

60%

37,1

36,6

80%

47,8

47,1

46,7

51,1

SOŠ

ZŠ

3.r.SŠ

2.r.SŠ

20%

51,7

40%

GYM

0%

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

15,7

14

75,8

79,3 CELKEM

5,7

dívky

7,6

12,2

8,7

17,3

80%

7,4

16,7

19,4

9,4

9,8

4,5

10,6

10,2

100%

10,5

Graf 3 Konzumace oběda

72,1 2.r.SŠ

83,2

74,7

86,6 7.r.ZŠ

3.r.SŠ

87,1 8.,9.r.ZŠ

69,3

84,3

40%

86,8

60%

20%

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

chlapci

SOŠ

GYM

ZŠ

0%

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

7

Graf 4 Konzumace odpolední svačiny 9,6

10

9,3

6

7,6

6,8

10,3

9,2

9,8

23

8,8

23

9,6

23

5,6

22,4

4,2 10,1

9,6

25,3

21,9

23,8

80%

9,2

22,4

6 10,9

22,4

7,2

23,8

100%

34,5 25,9 CELKEM

33,1 27,1 chlapci

GYM

0%

TYP ŠKOLY

35,9 24,8 dívky

35,9 22,8 7.r.ZŠ

32,2 23,7 8.,9.r.ZŠ

32,8 29,6 2.r.SŠ

36,8 26,4 3.r.SŠ

34,2 23,2 ZŠ

34,4 26,7

20%

31,2

40%

SOŠ

35,9

60%

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 5 Konzumace večeře 4,8

14,7

6,8

17,7

11,5

6,4

15,9

13,7

13

15,7

80%

5,4

6,8

17,1

13,3

12,3

100%

73,5

79

dívky

CELKEM

75,6 2.r.SŠ

84,9

81,5

77,5 3.r.SŠ

7.r.ZŠ

82,7

73,9 SOŠ

8.,9.r.ZŠ

82 ZŠ

40%

83,6

60%

20%

TYP ŠKOLY

chlapci

GYM

0%

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 6 Konzumace druhé večeře

TYP ŠKOLY




33 21,6 21,7

7,4

10,3

CELKEM

POHLAVÍ


13,4

35,7 23,9 11,6 21,4

21,9 15,4

ROČNÍK

chlapci

13,4

dívky

30 19,1

42 11,4 18,4 7.r.ZŠ

21,4

35 14,4 18,1

6,7

8.,9.r.ZŠ

22,4

31,5 21 23,4 14,4

25,2 13,4

10,1

2.r.SŠ

GYM

9,7

13,8

3.r.SŠ

8,3

0%

25,8 21,8

38,7 21,9

11,7

ZŠ

12,8 18,3

30,6 21,4 13,3

12

SOŠ

20%

27,9

40%

15,5

60%

21,5

80%

23

23,2

100%

Σ

vůbec ne

8

Komentář – stravovací zvyklosti Účelem prvního souboru testových otázek bylo podchytit stravovací zvyklosti ţáků, resp. zachytit, jak pravidelně se ţáci během dne stravují. Jak je patrno z grafických znázornění, stravovací zvyklosti ţáků se v průběhu vzdělávání a s rostoucím věkem liší, stejně tak odlišně přistupují k pravidelné konzumaci jídla chlapci a dívky. Rozeberme si jednotlivé poloţky. Konzumace snídaně. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje snídani 66 % ţáků, z hlediska jednotlivých škol se jedná o 74 % ţáků na gymnáziích, 70 % ţáků na základních školách, zatímco na středních odborných školách ţáci konzumují snídani vůbec nejméně pravidelně (59 %). Tato zjištění se dostávají do určitého střetu se závěry studie z r. 2008, v jejímţ šetření ţáci základních škol snídali významně méně pravidelně oproti ţákům z gymnázií nebo středních odborných škol. Výsledky našeho šetření dokreslují hodnoty získané za jednotlivé ročníky. S narůstajícím ročníkem se skutečně pravidelnost v konzumaci snídaně významně sniţuje, zatímco 7. - 9. ročníku základních škol pravidelně či často snídá v průměru 69,5 % ţáků, na středních školách činí toto průměrné procento 62,8 %. Mohli bychom s trochou relevance vnímat, ţe přechodem na úroveň středoškolského vzdělávání zhruba 7 % ţáků přestává pravidelně snídat a snídá jen občas nebo výjimečně. Z hlediska pohlaví můţeme potvrdit, ţe chlapci snídají pravidelněji a častěji neţ dívky, nicméně si všimněme, ţe se jednak nejedná o příliš velký rozdíl, jednak ţe procento chlapců a dívek, kteří snídají jen výjimečně nebo vůbec ne, je srovnatelné (pohybuje se v našem souboru kolem 13 %) - nemůţeme tedy tvrdit, ţe by se právě dívky snaţily snídani ve svém jídelníčku významně potlačovat oproti chlapcům. Ani ze studie z r. 2008 není patrný výrazný rozdíl v konzumaci snídaně mezi chlapci a dívkami. Dopolední svačina. Dopolední svačinu konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) 84 % všech ţáků, nejčastěji ji uţívají ţáci na gymnáziích (88 %), méně na středních odborných školách (85 %), významně méně oproti středním školám pak ţáci na základních školách (81 %). Tento výsledek povaţujeme za poměrně překvapivý, neboť bychom předpokládali, ţe ţáci základních škol, kteří mívají povětšinou svačinové přestávky delší a tyto přestávky také mívají v rozvrhu ustálenější, budou svačit pravidelněji neţ ţáci na středních školách. Tento předpoklad se však nepotvrdil a i na výsledcích vyhodnocených za jednotlivé ročníky se ukazuje, ţe ţáci na základních školách konzumují dopolední svačinu v průměru o 5 % méně často neţ ţáci na středních školách. Ke srovnatelnému závěru, ţe ţáci na základních školách snídají nejméně pravidelně oproti gymnáziím a středním odborným školám, došla i studie z r. 2008, a my je tedy potvrzujeme. Téţe rozdílné procento (5 %) nalézáme v přístupu k pravidelné konzumaci dopolední svačiny mezi chlapci a dívkami, jsou to přitom dívky, které dopolední svačinu konzumují častěji a pravidelněji neţ chlapci. Mohli bychom s opatrností předjímat, ţe dívky raději konzumují aţ dopolední svačinu namísto snídaně (ve studii z r. 2008 se rozdíly neprojevily). Oběd. Oběd konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) 93 % všech ţáků, nejvíce pak ţáci na základních školách a gymnáziích (v průměru 96 %), významně menší počet ţáků pak konzumuje oběd na středních odborných školách (necelých 89 %). Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) obědvá na středních odborných školách dokonce o 16 % ţáků méně neţ na základních školách či gymnáziích. Tyto výsledky jen dokreslují hodnoty za jednotlivé ročníky - přechodem na střední odborné školy se procento ţáků, kteří patrně do té doby oběd konzumovali pravidelně či často, sniţuje v průměru o 7 %, přechodem na gymnázia se přitom pravidelnost v konzumaci oběda významně nemění (asi jen o 1 aţ 2 %). Naše závěry jsou v konečném znění v souladu s výsledky studie z r. 2008, nicméně 9

potvrzujeme mnohem vyšší procenta ţáků, jiţ ve školách obědvají (např. ve studii z r. 2008 ve škole obědvalo v průměru 59 % ţáků základních škol a gymnázií, na středních školách se jednalo o 46 %). Mezi chlapci a dívkami spatřujeme v pravidelné konzumaci oběda významné rozdíly – pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) obědvá o 7 % dívek méně neţ chlapců, za obě kategorie „obědvám pravidelně či často“ se stále jedná o významný rozdíl 4 % mezi dívkami a chlapci, a to ve prospěch chlapců. Studie z r. 2008 přinesla stejný závěr, potvrzovala však ještě významnější rozdíl v konzumaci oběda mezi chlapci a dívkami (více neţ 20% rozdíl). Odpolední svačina. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje odpolední svačinu 60,5 % ţáků, nejčastěji ţáci na gymnáziích (67 %), o 6 % méně (61 %) ţáci na středních odborných školách a o téměř 10 % méně pak pravidelně či často konzumují odpolední svačinu ţáci na základních školách (57,4 %). Na číselné úrovni jsou naše závěry srovnatelné s výsledky studie z r. 2008, snad jen s výjimkou toho, ţe studie z r. 2008 neodhalila rozdíly v konzumaci odpolední svačiny mezi ţáky gymnázií a středních odborných škol. V našem šetření chlapci a dívky konzumují odpolední svačinu co do pravidelnosti shodně, zatímco v r. 2008 byla naznačena mírná tendence chlapců uţívat odpolední svačinu častěji neţ dívky. Večeře. Večeři konzumuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) téměř 94 % všech ţáků, přitom určité rozdíly zaznamenáváme mezi ţáky na gymnáziích a základních školách, kde večeři pravidelně či často konzumuje v průměru 95,6 % ţáků, a ţáky na středních odborných školách, kde pravidelně či často konzumuje večeři 91 % ţáků, tj. v průměru se jedná o 4,6% rozdíl oproti gymnáziím a základním školám. Významně méně také konzumují večeři dívky oproti chlapcům – zde se jedná o 5% rozdíl v pravidelné či časté konzumaci večeře. Studie z r. 2008 se k otázce večeře nevyjádřila. Druhá večeře. Druhou večeři pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 5x týdně) konzumuje necelých 24 % (23,7%) všech ţáků, je přitom patrné, ţe ţáci na středních školách (gymnáziích a středních odborných školách) konzumují druhou večeři pravidelněji neţ ţáci na základních školách (rozdíl činí více neţ 5 %). Významný zlom v přístupu ke druhé večeři je patrný mezi 7. ročníkem základní školy a dalšími ročníky. V 7. ročníku konzumuje druhou večeři pravidelně či často asi 18 % ţáků, zatímco v mezidobí od 8. ročníku základní školy do 3. ročníku střední školy ji konzumuje v průměru o 7 % ţáků více. Ještě významnější rozdíly v konzumaci druhé večeře zaznamenáváme mezi chlapci a dívkami, o 8 % chlapců více neţ dívek konzumuje druhou večeři pravidelně či často, tj. dívky se druhou večeři snaţí oproti chlapcům významněji omezovat. Studie z r. 2008 se k otázce druhé večeře nevyjádřila.

10

3.2

Redukce váhy

Graf 7

Omezování jídla/nejíst

60,1

48,1

37,2

48,1

47,7

49,1

47,4

50,9

47,7

80%

47,6

100%

ROČNÍK

20,1 19,7

6,6

8,6

CELKEM

25,1 dívky

4,6

13,8 17,3

3.r.SŠ

2.r.SŠ

8.,9.r.ZŠ

GYM

ZŠ

SOŠ

TYP ŠKOLY

10,5

chlapci

8,2

22,6

20,7

9 4

4,3

0%

20,5

20,7 18,7

9

7.r.ZŠ

8,3

19

6,6

18,6

20,3 21

8,7

17,3

9,3

21,8

20,5 19,8

20%

20,5

40%

19,1

60%

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 8

Cvičení kvůli váze a postavě

100% 16,6

9,8

10,9

12,3

8,1

11,3

11,6

12,2

31,8

32

20,7

20,3

chlapci

CELKEM

16,5

32,2 20 dívky

32

31,7 17,7

21,9

22,5

3.r.SŠ

23,2 7.r.ZŠ

18,1

23,6 8.,9.r.ZŠ

ZŠ

11

10

0%

TYP ŠKOLY

21

11,8

2.r.SŠ

19

17,3 SOŠ

33

30,9

31,2

23,3

19,4 19,6 GYM

23,4

20%

12,2

20,3

15,7

23,8

15,5

17

18,1

34,5

40%

16,3

17,9

60%

15,7

32,2

80%

16,8

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 9

Záměrné zvracení ze strachu z tloušťky 3,00% 2,50%

0,00%

GYM

SOŠ

7.r.ZŠ

TYP ŠKOLY vůbec ne

96,3

96,8

95,7


2,1

1,8

1,5


1,5

0,8

1

0

0,4

0,9

0,7

pravidelně (každý den, skoro každý den)

8.,9.r.ZŠ 3.r.SŠ

dívky

chlapci

POHLAVÍ

0,7

0,8

0,5

0,6

0,6

0,6 2.r.SŠ

0,4

ROČNÍK

95,5


0,3

0,2

0,9

0,5

0,7 ZŠ

1

0,5 0,2

0,9

0,50%

0,4

0,3

0,9

0,3

1,00%

1,6

0,8

1,3

0,9 1

0,8

1,50%

1,5

2,00%

celkem Σ

95,8

96,9

97

94,8

98,1

96,4

2,3

2

1,3

1,4

2,8

0,6

1,7

0,9

1,3

0,8

0,9

1,6

0,3

1

0,2

0,3

0,2

0,5

0,1

0,4

0,1

0,3

0,5

0,9

0,6

0,6

0,6

0,5

0,8

0,7

11

Graf 10

Užívání projímadel ke kontrole váhy 0,2

2,00%

GYM

ZŠ

1

0,7 3.r.SŠ

8.,9.r.ZŠ

7.r.ZŠ

98,8

98,5

98,7

98,2

98,4

99,1


0,2

0,7

0,8

0,4

0,9

0,8


1,1

0,1

0,3

0,4

0,7

0,2

0

0,1

0

0

0

0,6

0,4

0,3

0,6

0,2

Graf 11

0,4

0,3

0,3 0,3 0,3 chlapci

POHLAVÍ

98,1


dívky

ROČNÍK

vůbec ne


0,3

0,3

0,5

2.r.SŠ

0,4

0,1

0,2

SOŠ

TYP ŠKOLY

0,6

0,7

0,2

0,6

0,3 0,3

0,4

0,6 0,00%

0,2

0,1 0,1

0,4 0,50%

0,8

1,00%

0,7

1,1

0,4

0,8

0,9

1,50%

celkem Σ

98,2

99

98,6

0,6

1

0,3

0,7

0

0,3

0,3

0,3

0,2

0

0,1

0

0

0,5

0,3

0,4

0,3

0,4

Užívání prášků na hubnutí, snižující chuť k jídlu 3,50%

1,1

1,50%

0,2

3.r.SŠ

8.,9.r.ZŠ 7.r.ZŠ

vůbec ne

dívky

ROČNÍK

chlapci POHLAVÍ

93,4

94,4

97,5

93,8

94,5

97,3

97,7

93,6


3,2

3,3

1,5

3,4

3,1

1,4

1,6


1,9

1,3

0,6

1,8

1,1

0,8

0,4


0,2

0,5

0,1

0,5

0,4

0


1,3

0,5

0,3

0,5

1

0,5

Graf 12

0,4

2.r.SŠ

TYP ŠKOLY

0,3 0,2

0,6

0,3 ZŠ

0,5

0,4

SOŠ

0,3

1

GYM

0,5

0,5

0,5 0,00%

0,8

0,6

1,3

0,50%

0,5

0,5

0,4

1,00%

0,5

1,3

1,8

2,00%

1,6

2,50%

1,1

1,9

3,00%

celkem Σ

97,9

95,6

3,9

1

2,5

1,6

0,5

1,1

0,1

0,3

0,2

0,3

0,1

0,6

0,4

0,5

Srovnání rizikových způsobů hubnutí 2,50%

1,6

1,6

2,00%

chlapci

vůbec ne

chlapci

dívky

chlapci

užívání projímadel ke kontrole váhy

0,3

0,6

0,5 0,2

0,4

0,5 dívky

záměrné zvracení ze strachu z tloušťky

0,3 0,3

0,00%

0,8

0,4

0,50%

0,4 0,3

1,00%

0,3

1,50%

dívky

užívání prášků na hubnutí

98,1

94,8

99

98,2

97,9

93,6


0,6

2,8

0,3

1

1

3,9


0,3

1,6

0,3

0,3

0,5

1,6


0,1

0,4

0

0,1

0,2

0,3


0,8

0,5

0,3

0,4

0,4

0,6

12

Komentář – redukce váhy Účelem druhého souboru testových otázek byla detekce rizikových způsobů udrţování tělesné váhy. Vzhledem k citlivosti jednotlivých otázek a samotné subjektivitě odpovědí se pravděpodobně nepodařilo zachytit skutečnou míru výskytu problematických způsobů regulace váhy, nicméně i to malé procento ţáků, které se nakonec k některým rizikovým způsobům udrţování tělesné váhy přiznalo, povaţujeme s ohledem na nebezpečnost testovaných přístupů ke sniţování váhy za nezanedbatelné a hodné pozornosti. Omezování jídla/nejíst. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) omezuje jídlo (nejí) 12 % ţáků z testovaného vzorku, tj. 368 ţáků, coţ by kupř. odpovídalo 12 hladovějícím třídám po zhruba 30 ţácích. Není přitom důleţité, o jaký typ školy se jedná - pokud bychom předjímali, ţe ţáci na středních školách se budou v jídle více omezovat kvůli své postavě, není tomu tak. Počty ţáků, kteří se omezují v jídle pravidelně, jsou srovnatelné jak na základních školách, tak na gymnáziích či středních odborných školách, rovněţ se tyto počty nemění v průběhu jednotlivých ročníků. Redukce váhy na bázi omezování jídla je spíše mnohem více ovlivněna pohlavím – z našeho výzkumu vyplývá, ţe dívky se omezují v jídle oproti chlapcům téměř dvojnásobně, 15 % dívek omezuje jídlo pravidelně či často oproti 8,8 % chlapců. Cvičení kvůli váze a postavě. Kvůli váze a štíhlé postavě cvičí pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 52 % ţáků, tj. kaţdý druhý ţák, přitom ţáci na základních školách, ale i gymnáziích cvičí kvůli váze a postavě pravidelněji a častěji neţ ţáci na středních odborných školách (rozdíl činí v průměru 6,7 %, čímţ jsou naše výsledky v rozporu se studií z r. 2008, která přinesla k jednotlivým typům škol srovnatelná procenta). Rovněţ je patrný i rozdíl mezi 7. a 8. ročníkem, kde pro udrţení postavy cvičí v průměru 55,5 % ţáků, zatímco na středních školách o 5,7 % ţáků méně. Jako v otázce omezování jídla i zde se jeví, ţe cvičení kvůli váze je také větší výsadou dívek neţ chlapců, i kdyţ procento dívek a chlapců, kteří cvičí pravidelně či často, je srovnatelné – ovšem významně více dívek navíc cvičí občas (1x aţ 5x do měsíce). Studie z r. 2008 potvrdila zhruba stejné závěry – pravidelně ve smyslu téměř kaţdý den cvičí více chlapců oproti dívkám, mnohem více dívek však cvičí pravidelně v určitý den v týdnu a co do počtu cvičení v měsíci. Záměrné zvracení ze strachu z tloušťky. Pravidelné (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či časté (1x aţ 4x týdně) záměrné zvracení vykázalo pouhých 0,1 % ţáků, další 1 % ţáků záměrně zvrací občas (tj. 1x aţ 5x do měsíce). Nejvyšší míru (pravidelnost) záměrného zvracení kvůli redukci váhy vykázali ţáci na gymnáziích, ţáci 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol, vyšší výskyt zvracení také zaznamenáváme u dívek oproti chlapcům (např. občasné zvracení vykazuje o 1,3 % více dívek neţ chlapců) – upozorněme však, ţe veškeré nalezené rozdíly jsou pouze nepatrné, nejsou statisticky ani věcně významné. V tomto ohledu je naše šetření v rozporu s tvrzením studie z r. 2008, která na podkladě průměrného 0,7% rozdílu ve frekvenci zvracení chlapců a dívek definovala: „rizikové chování reprezentované záměrným zvracením je mnohonásobně častější u dívek.“ Užívání projímadel jako prostředku kontroly váhy. Projímadla ke kontrole váhy uţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 0,4 % ţáků, další 0,3 % je uţívá občas. Stejně jako v případě záměrného zvracení, i zde vykázali nejvyšší míru v uţívání projímadel ţáci gymnázií, je jich zhruba o 1 % více neţ ţáků na základních nebo středních odborných školách, kde se toto procento uţivatelů pohybuje mezi 0,3 – 0,6 % (při sledování kategorií pravidelně, často, občas). Rozdíl v uţívání projímadel mezi dívkami 13

a chlapci činí pouze 0,2 %, nepovaţujeme jej (ani jako v případě jednotlivých typů škol) za významný. Zde se opět dostáváme do rozporu se závěrem studie z r. 2008, která hovořila o mnohonásobně častějším uţívání projímadel dívkami oproti chlapcům, přestoţe průměrný rozdíl činil jen 0,56 %. Užívání prášků na hubnutí nebo snižující chuť k jídlu. Prášky na hubnutí nebo sniţující chuť k jídlu uţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 4x týdně) 0,8 % ţáků a další 1,1 % ţáků je uţívá občas (1x aţ 5x do měsíce) – tzn., ţe minimálně jednou měsíčně uţije prášky na hubnutí nebo sniţující chuť k jídlu 1,8 % ţáků. Nejpravidelněji uţívají tyto prášky ţáci gymnázií (3,4 % uţije prášek min. jednou měsíčně), o 1 % méně uţívají prášky k redukci váhy ţáci středních odborných škol (2,3 % uţije prášek min. jednou měsíčně) a o další 1 % méně ţáci základních škol (1,2 % uţije prášek min. jednou měsíčně). Určité rozdíly jsou patrné i na vývoji hodnot za jednotlivé ročníky a mezi dívkami a chlapci – 2,5 % dívek uţije prášek min. jednou měsíčně oproti 1,1 % chlapců. Nicméně i v případě vyhodnocení tohoto rizikového způsobu kontroly váhy nemluvíme o rozdílech významných, a tudíţ nemůţeme opět potvrdit závěr studie z r. 2008, ţe by uţívání prášků na hubnutí bylo právě doménou dívek.

14

3.2

Způsob stravování

Graf 13

Oběd ve školní jídelně

60%

12,1

41,4

45,9

36,6

49,6

49,2

35,6

27,3

31,2

80%

26,2

100%

7,5

7,4

7,3

7,3 7,9

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

40,7

46,2 CELKEM

chlapci

8.,9.r.ZŠ

7.r.ZŠ

GYM

0%

dívky

38,4 2.r.SŠ

52,2

37,1

30,5

53,2

SOŠ

20%

60,7

57,1 ZŠ

57

6,8

8,5

7,9

3.r.SŠ

8,7

40%

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 14

Využívání nápojového automatu ve škole 26,4

27,2

28,9

11,2

12,9

chlapci

CELKEM

30,4 14,4

dívky

28,7

27,1

30,1

31,4

21,8

34 31,7 22,9 8,4

8.,9.r.ZŠ

28,8 25,7 8,5

7.r.ZŠ

32,3

8,5

33,8

21,4 28,2

21,5 27,1

14,6

24,3

16,9

3.r.SŠ

14,1

SOŠ

4,3

GYM

0%

31,3

20,2

2.r.SŠ

30,2

28,4

20%

ZŠ

40%

32,3

60%

31,7

25,6

80%

33,9

22,9

17,6

100%

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

30,2 CELKEM

23,6 30,8 12,8

chlapci

8.,9.r.ZŠ

GYM

35,5 27,5 12,1

dívky

33,7 13,5

0%

TYP ŠKOLY

21,9

25,5 25,2

40,6 21,9 8,8

26,3

34,2 23,1 10,7

7.r.ZŠ

3.r.SŠ

27,4

27,1 32,6 13,4

2.r.SŠ

24,6

24,1 16,2

ZŠ

17

24 34 9,7

20% 10%

37,5

13,9

29,7

30%

SOŠ

40%

42,3

50%

22,5

60%

26,8

70%

30,1

80%

24,6

90%

Využívání automatu s jídlem ve škole 14,3

100%

23,7

Graf 15

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

15

18,4

17,3

30,7

32

29,1

27,7

27,9

11,5

8,4

9,9

dívky

CELKEM

28,2 4,9

chlapci

20,1

9,6

7.r.ZŠ

2.r.SŠ

18,4

13,1

28,5

30,8 3.r.SŠ

SOŠ

TYP ŠKOLY

16,4

33,3 12,1

ZŠ

13,4

0%

8.,9.r.ZŠ

34,6 11,3

20%

12,4

13,9

25,4

22,9

14,9 30,5

32,2

24,3

18,1

7

30,9 7,2

GYM

35

40%

21,1

20,3

19,4

9,2

14,5

20,8

29,5

60%

7,5

8,1

35,7

80%

8,4

13,4

100%

Stravování ve školním bistru

29,7

Graf 16

ROČNÍK

POHLAVÍ





Σ

vůbec ne

Graf 17

Stravování v provozovnách typu Fast food 55% 50% 45% 40% 35% 41

30%

45,2

38,7

39,6

42,4

40

42 37,9

25%

41,2

40,6

6

7

20% 15% 10% 8,3

5% 0%

6,5

SOŠ

5,1

ZŠ

GYM

8

8

6,8

8.,9.r.ZŠ 3.r.SŠ

TYP ŠKOLY

2.r.SŠ

8

5 7.r.ZŠ

chlapci

ROČNÍK

dívky

POHLAVÍ

CELKEM Σ

vůbec ne

9,9

8

7,5

7,7

9,6

8,8

8,3

9,7

7,8

8,7


39,4

44,5

40,1

41,9

38,1

41,1

46,8

40

43,3

41,7


41

38,7

45,2

39,6

42,4

42

37,9

40

41,2

40,6


8,3

6,5

5,1

8

8

6,8

5

8

6

7


1,4

2,3

2,1

2,8

1,9

1,3

1,9

2,3

1,6

1,9

Graf 18

Stravování v provozovnách s alternativní výživou 14% 12% 10% 8% 10,4

7,7

6% 5,7

5,8

8,3

5,7

6,3

6,4

4,9

4% 2% 0%

5 1,8

0,9

GYM

ZŠ

1,8

SOŠ

1,1

3.r.SŠ

TYP ŠKOLY

1,9

2.r.SŠ

1,6

7.r.ZŠ

2,1

2,3 1

8.,9.r.ZŠ dívky

ROČNÍK

chlapci POHLAVÍ

1,6

CELKEM Σ

vůbec ne

66,8

75,4

75,1

73,6

72,1

75,2

75,7

69,8

78,6

74


21,1

16,7

16,9

16,4

19,7

16,6

16,7

19,5

15,2

17,4


10,4

5,7

5,8

8,3

5,7

6,3

4,9

7,7

5

6,4


0,9

1,8

1,8

1,1

1,9

1,6

2,1

2,3

1

1,6


0,9

0,5

0,4

0,5

0,6

0,3

0,6

0,7

0,3

0,5

16

Komentář – způsob stravování Účelem třetího souboru testových otázek bylo zjistit, kde se ţáci v době školy nejčastěji stravují, zda navštěvují školní jídelny a jak často vyuţívají rychlá občerstvení z automatu, bister, ale i městských fast foodů, příp. kolik procent ţáků je dnes spíše zaměřeno na zdravou – alternativní výţivu. Oběd ve školní jídelně. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) obědvá ve školní jídelně 54 % ţáků, z toho nejčastěji obědvají ve školní jídelně ţáci na gymnáziích a základních školách (v průměru 66,8 %), nejméně pak obědvají ve školní jídelně ţáci na středních odborných školách, pouhá 37,3 %. Vůbec nejméně přitom obědvají ve školních jídelnách ţáci 2. ročníků středních škol - zaznamenáváme významný propad ve vyuţívání školních jídelen po přechodu ţáků ze základní školy na střední školu – asi 18 % ţáků přestává na střední škole pravidelně obědvat ve školní jídelně. Dívky obědvají ve školní jídelně významně méně často neţ chlapci – o 10 % chlapců více neţ dívek navštěvuje školní jídelnu pravidelně či často. Nápojový automat. Nápojový automat umístěný v prostorách školy vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) 16,1 % ţáků, tj. cca šestina ţáků, a další 29 % jej vyuţije min. jednou měsíčně. Nejčastěji vyuţívají nápojový automat ţáci gymnázií (24,5 %), zatímco na středních odborných školách jej vyuţívá o 7,5 % ţáků méně, na základních školách jej pravidelně či často vyuţije jen 11,7 % ţáků. Rozdíly zaznamenáváme také mezi 7 a 8. ročníkem základní školy a ročníky středních škol – ţáci na středních školách vyuţívají nápojový automat v průměru o 7,5 % více (častěji) neţ ţáci na základních školách. Dívky pak vyuţívají nápojový automat významně častěji neţ chlapci. Automat s jídlem. Automat s jídlem umístěný v prostorách školy vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) 15,4 % ţáků, další 30,8 % jej vyuţije min. jednou měsíčně. Nejčastěji vyuţívají jídelní automat ţáci gymnázií oproti ţákům ze základních či středních odborných škol a celkově jej častěji vyuţívají ţáci středních škol oproti sledovanému 7. a 8. ročníku základní školy. Dívky i chlapci vyuţívají školního automatu s jídlem co do frekvence shodně. Školní bistro. Školní bistra vyuţívá pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) asi 37,8 % ţáků, přitom návštěvnost bister je nejvyšší výsadou ţáků středních odborných škol (48 % je vyuţívá), o 10 % méně je pak vyuţívají ţáci na gymnáziích, na základních školách dochází pravidelně do bistra čtvrtina dotázaných ţáků. Významný rozdíl (19 %) je patrný celkově mezi ţáky základních škol v 7. a 8. ročníku a středních škol ve 2. a 3. ročníku ve prospěch ţáků středních škol; menší rozdíl, leč významný, nalézáme také v návštěvnosti dívek a chlapců – chlapci vyuţívají školní bistra častěji. Stravování ve fast foodech. Provozovny typu fast food navštěvuje pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) necelých 9 % ţáků, ovšem přes 40 % je navštíví min. jednou do měsíce. Jeví se, ţe i fast foody tedy mají poměrně stabilní pozici mezi ostatními způsoby stravování, které ţáci vyuţívají. Častěji vyuţívají fast foody ţáci středních škol oproti ţákům škol základních, nicméně rozdíly nejsou nijak markantní, a to ani na úrovni chlapců nebo dívek. Provozovny s alternativní výživou. Pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně) navštěvuje provozovny nabízející alternativní stravu (vegetariánskou, veganskou, makrobiotickou aj.) jen 2,1 % ţáků, 6,4 % ţáků ji navštíví alespoň jednou 17

do měsíce. Provozovny tohoto typu navštíví min. 1x aţ 3x za měsíc zejména ţáci gymnázií (10,4 %), ţáci základních škol nebo středních odborných škol ji takto navštíví v průměru jen z 5,7 %. Je patrno, ţe právě ţáci gymnázií zvyšují procentuální návštěvnost těchto provozoven i na úrovni srovnání střední (2. a 3. roč.) vs. základní školy (8. a 9. roč.). Očekávaně dívky vyuţívají provozovny s alternativní výţivou častěji neţ chlapci, rozdíl činí 4 %.

18

0% 9,1

pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne 6,1

6

23,7

23,68

15,03 19,42

28,63

36,47

26,47

15,54

9,9

18,79

49,75

57,35

52,78

51,55

47,65

32,41

1,5 - 2 litry

31,89

7,3

dívky

28,56

POHLAVÍ

35,52

chlapci

20,74

2.r.SŠ

6,5

24,33

3.r.SŠ

22,8

17,6

24,5

25,2

23,1

31,4

38,9

26

33,4

12,5

15,46

ROČNÍK

27,65

8.,9.r.ZŠ

30,62

7.r.ZŠ

25,47

SOŠ 19,1

11,7

GYM

13,13

11,2

27,96

13,8

39,36

25,2

34,8

28

27,7

9,8

15,29

12,5

28,4

12,7

21,96

12,2

42,91

13,5

20,4

12,5

20,92

12,34

2 - 2,5 litru

26,87

11

23,4

25,4

60%

6,9

30,83

39,52

21,7

40%

20,03

35,4

10,5 9,6

25,6

27

34,4

6,2

9,9

11,1

24,84

5,5

32,88

24,6

24

33,4

8,5

22,22

9,1

2,5 - 3 litry

24,14

16,12 14,58

TYP ŠKOLY

32,79

21

13,7 8,5 9,8

20,7

25,2

8

28,5

24,28

20,92

12,91

0%

21,9

27,8

8,7

47,08

42,95

24,18

více než 3 litry

33,15

18,41

60%

24,28

100%

12,98

26,4

6

24,02

30%

20,45

29,59

ZŠ

12,7

40% 37,61

20%

25

8,4

pi v o -o ch vín u c oen é bíl é, če rve né šu mi vá vín al k al k a oh oh o ol l-m liké ích ry tvr an dý én alk áp o je oh ol -d es tilá ty

10% 9,3

100%

pi v o

20%

16,24

50%

ča j ca pp uc cin ho o vo rká da č ok zv ol á od da ov ba od len u/s áv tud od an ně ba eo len ch uc áv en od á ao ch uc en á ml ék ov o oc né ,z dž el e us y ni n ov éš co ťá v ca -co y l a, ko fo l a sp rite en , fa erg nta e ti ck én áp oje

70%

ká va ,

80%

24,8

90%

30,17

Graf 20

32,95

80%

ča j

Graf 19

le d ov ý

3.3 Pitný reţim – konzumované nápoje

Množství tekutin za den 8,1

12,5

CELKEM Σ

0,5 - 1 litr

Druh konzumovaného nápoje

často (1x až 3x týdně) výjimečně (jen několikrát ročně)

19

Čaj

Mléko

Ochucené nápoje

Štávy, džusy

Káva

Energetické (kofeinové) nápoje

Pivo

Víno

5,5

5,8

3,9

2,1

5,3

6,7

17,2

17,7

28,6

PRAVIDELNĚ/ČASTO

16,1

17,7

40

36,6

45,8

horká čokoláda

11 7,2

20,1 18,3 14,6 čaj

balená voda ochucená džusy

voda z vodovodu/studně

14 12,1

29,3

coca-cola, kofola mléko

30,7

ovocné a zeleninové šťávy balená voda neochucená

sprite, fanta

ledový čaj

horká čokoláda káva, cappucino

pivo

energetické nápoje

pivo - ochucené, ovocné

víno tvrdý alkohol - destiláty

alkohol - míchané nápoje

42,6

64,3 58,3

39,2

42,6 41,1

56,3 55,9

73,5

81 74,1

88 81,4

alkohol - likéry

2,1

3

7,1 3,9

7,1

27,9

šumivá vína šumivá vína

alkohol - likéry

alkohol - míchané nápoje

tvrdý alkohol - destiláty víno

pivo - ochucené, ovocné

16,3

19,4

19,6

sprite, fanta pivo energetické nápoje

19,8

ledový čaj

33,1 30

48,3 46,5

55,1

68 63,1 61,3

80

25,9

29

40,2

44,5

10

36,3

33,3

50

coca-cola, kofola

20

25,3

džusy káva, cappucino ovocné a zeleninové šťávy

30

30,4

mléko

40

49,5

60

balená voda neochucená

50

61,1

65,3

60

59,3

60,3

Graf 22 čaj balená voda ochucená

voda z vodovodu/studně

90

3,7

1,8

9,7

10

6,3

20

17,4

30

24,7

30,9

51,4

70

64,2

0

63,2

70

ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D ZŠ SŠ CH D

Graf 21 Nejčastěji/nejméně konzumované nápoje (%)

100

VÝJIMEČNĚ/VŮBEC NE

Pravidelně/často konzumované nápoje dle typu školy a pohlaví (%)

80

0

Ostatní alkohol

20

Komentář – pitný reţim Čtvrtý soubor testových otázek byl zaměřen na pitný reţim ţáků a druhy nejčastěji konzumovaných nápojů. Zajímalo nás, jaké nápoje upřednostňují ţáci základních škol a které ţáci středních škol, zda existují nápoje, jeţ výrazně preferují chlapci oproti dívkám a opačně, a jaké místo mají v pitném reţimu ţáků tradiční (běţně konzumované) nápoje jako čaj nebo mléko, ale také jak výrazně jsou poţívány alkoholické nápoje. Pitný režim – množství tekutin za den. Otázkou číslo 4 v dotazníku jsme se ptali ţáků na to, kolik litrů tekutin vypijí za den, přitom se samozřejmě jednalo o ryze subjektivní odhad ţáků. Jak je vidět z grafu č. 19, největší procento ţáků (31,4 %) vypije denně 1,5 – 2 litry tekutin; 25,2 % ţáků usuzuje na 2 aţ 2,5 litru tekutin denně, více neţ 2,5 litru tekutin uţije za den kolem 35 % ţáků, tj. asi jedna třetina dotázaných. Jeví se přitom, ţe o něco více tekutin za den poţijí ţáci na základních školách oproti ţákům na středních školách (gymnáziích a středních odborných školách), nicméně se tento rozdíl pohybuje na hranici významnosti, čili jej nepovaţujeme za odchylku obzvláštního zřetelu. Za mnohem zajímavější vnímáme diferenci mezi 8. a 9. ročníkem základních škol a 2. ročníkem středních škol – zatímco v posledních ročnících základní školy uţije více neţ 2,5 litru tekutin za den přes 38 % ţáků, ve 2. ročníku střední školy toto mnoţství vypije za den téměř o 7 % ţáků méně. Ještě markantnější je však rozdíl v mnoţství poţitých tekutin za den mezi chlapci a dívkami – dvojnásobný počet chlapců oproti dívkám (48 % chlapců vs. 24 % dívek) vypije za den více neţ 2,5 litru tekutin, chlapci celkově hodnotí, ţe za den vypijí více tekutin neţ dívky, největší počet dívek (39 %) usuzuje na 1,5 – 2 litry tekutin za den. Konzumace jednotlivých druhů nápojů. Na grafech č. 20 aţ 22 jsou zaneseny testované druhy nápojů a pravidelnost jejich konzumace. Tradiční tzv. „voda z kohoutku“ (vodovodu, ze studně) má nejenţe stále své místo v pitném reţimu ţáků, ale je rovněţ denně nejpouţívanější tekutinou vůbec. Dívky přitom vykazují vyšší konzumaci vody z vodovodu či balené vody neochucené oproti chlapcům (potvrzujeme tedy závěr studie z r. 2008). Nicméně skoro jedna třetina ţáků vodu ze studně pije méněkrát neţ 3x za měsíc. Druhý nejčastěji konzumovaný nápoj představuje čaj - 63 % ţáků si jej vaří pravidelně (kaţdý den nebo skoro kaţdý den) či často (1x aţ 3x týdně), na opačném pólu 37 % ţáků čaj nepoţije vícekrát neţ 3x do měsíce (tj. více neţ třetina ţáků). Tyto výsledky jsou platné bez ohledu na typ školy nebo ročník, který ţáci navštěvují, z hlediska pohlaví můţeme vysledovat, ţe dívky uţívají čaj častěji neţ chlapci. Významné postavení v konzumovaných nápojích má také balená ochucená voda – 61 % ţáků ji pije pravidelně či často, srovnatelně chlapci i dívky. K mléku mají ţáci velmi nekonzistentní přístup, zhruba se dá říci, ţe polovina ţáků pije mléko pravidelně či často, zatímco druhá polovina jej pije jen občas, výjimečně či vůbec ne. Mléko častěji konzumují ţáci základních škol oproti ţákům středních škol, rozdíl je 8%; pravidelně či často pije mléko skoro o 12 % chlapců více neţ dívek. Jestliţe studie z r. 2008 přinesla závěr, ţe mléko představuje v pitném reţimu ţáků nulovou hodnotu, my k takovému tvrzení rozhodně nedocházíme. Dţusy a různé ovocné a zeleninové šťávy pijí ţáci spíše občasně (1x aţ 3x za měsíc), přitom častěji je pijí ţáci základních škol oproti ţákům středních škol, rozdíl je více neţ 10%; rovněţ ochucená pitiva a šťávy upřednostňují více chlapci neţ dívky. Kávu, cappuccino a jiné typy káv pije pravidelně či často rovná třetina ţáků, pětina ji uţije občas a další dvě pětiny ji pijí jen výjimečně nebo vůbec ne. Pití kávy je přitom výsadou ţáků středních škol ve srovnání s ţáky škol základních a dívek oproti chlapcům. Coca-colu či kofolu pije srovnatelné procento ţáků pravidelně či často jako výjimečně či vůbec ne (v průměru se jedná o 28,6 % ţáků), cocacola se tedy řadí stejně jako dţusy spíše k občasně konzumovaným nápojům (1x aţ 3x 21

do měsíce, 43 % ţáků). Kategorii spíše občasně uţívaných nápojů (1x aţ 3x do měsíce) uzavírají slazené nápoje typu ledový čaj, Fanta, Sprite a podobné typy limonád. K méně konzumovaným nápojům bychom mohli zařadit jiţ horkou čokoládu, energetické nápoje nebo pivo (ať ochucené nebo neochucené), které jiţ přes 50 % ţáků pije jen výjimečně nebo vůbec ne. Obecně kofeinové a energetické nápoje poţívají významně častěji chlapci neţ dívky a moţná překvapivě je častěji konzumují ţáci základních škol oproti ţákům škol středních. Za v zásadě výjimečně uţívané nebo vůbec nekonzumované nápoje ţáci označili alkoholické nápoje (s výjimkou piva). Z nich nejčastěji ţáci pijí různé druhy destilátů (tzn. tvrdý vysokoprocentní alkohol) a víno (červené, bílé), nejmenší oblibě se pak těší alkoholické likéry, míchané nápoje-koktejly a sekty. Můţeme přitom vysledovat, ţe zatímco pravidelné/časté pití piva je větší výsadou chlapců neţ dívek, dívky konzumují spíše víno (závěr je v souladu s tvrzením studie z r. 2008), v pití destilátů, likérů či koktejlů však rozdíly mezi chlapci a dívkami neshledáváme.

22

0

20

10

PRAVIDELNĚ/ČASTO

36,9 33,5

32,4 30,7 30 25,1 23,2 20,4 18,1 16,3 13,3 12,7 12,6 10,7 10,6 9,8

pravidelně (každý den nebo skoro každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne

65,9

80,8

Luštěniny Pečivo, obiloviny Mléčné výrobky Přílohy

2 1,7

30 40,8 39,6

71,2

Ryby

4 3,6 3,5

40

Maso

8 6,9

50 5 14

12

zákusky, dorty brambůrky, křupky 7,3

16,2

sušenky, oplatky

24,6

20,7

18

14,9

želatinové bonbóny 6,6

čokoláda

hranolky, krokety

těstoviny

knedlíky 7,5

43,9 43

42,1

43,5

56,8

30,7

8,2 9,9

24,2

23,2

18,6

35,5

4

8

6

5

7,5

9,9

9,8 3

7,4 5

12,5

15,9 25,7

29,3

30,5

18,2

12,7 10,5

23,7

37,4

47,3

6 4

12,7

13,7 4

17,5

21,4 26,6

38,3

27,4

62,4 54,7

43

42,7

35,4

32,5

19,7

brambory

16

20,6

ochucené jogurty

rýže

25,5

17,2

bílé jogurty

25,3

31,6

22

5 4

15,7

27,6

8,1 8,2

12,5 4

19,7

44,6

56,6

8,8 12,1 8,3

23,2

21,2

35,4

40,2

38,3

37,2

47,6

26,6

40,5

52,5

39,2 34,7

20,7

tavené sýry 11,3

16,1

sýry tvrdé, plísňové

24,2

47,9 41,1

30,1

13

14,5

4

vločky

chléb

bílé běžné pečivo

celozrnné pečivo

sója

24,8

21,9

čočka, fazole, hrách 3 16,9

ryby v konzervě 6

18,9

14,4 7,3

ryba 4

králík

drůbeží maso

10%

15,3

60

9,2 6,9 6,2

Graf 24 41,1

40%

20

Zelenina, ovoce 32,3

50%

49,4 48,4 46 42,7 40 39,5 35,2 31,9

0% 41,6

80%

vepřové maso 7,3

20% 11,9

100%

hovězí maso 7,2

30%

47,9

60% 42,3

70%

42,3

90%

ovoce

zelenina

Graf 23

27,3 23,1 22,5

70

71,7 70,7 67,3 66,9 63,6 58,9 55,3

80 89,5 84,6 82,1 79,5 79,4

90

ovoce zelenina brambory bílé běžné pečivo chléb těstoviny rýže celozrnné pečivo drůbeží maso ochucené jogurty sušenky, oplatky sýry tvrdé, plísňové čokoláda vepřové maso tavené sýry bílé jogurty knedlíky hovězí maso vločky brambůrky, křupky želatinové bonbóny hranolky, krokety ryba čočka, fazole, hrách zákusky, dorty králík ryby v konzervě sója sója ryby v konzervě králík zákusky, dorty vločky ryba hranolky, krokety čočka, fazole, hrách želatinové bonbóny bílé jogurty brambůrky, křupky tavené sýry hovězí maso sýry tvrdé, plísňové vepřové maso čokoláda knedlíky ochucené jogurty celozrnné pečivo sušenky, oplatky drůbeží maso bílé běžné pečivo chléb těstoviny rýže zelenina brambory ovoce

3.4 Konzumace potravin

Druh konzumované potraviny

Sladkosti, slané pochutiny


Nejčastěji/nejméně konzumované potraviny (%)

100

VÝJIMEČNĚ/VŮBEC NE

23

Komentář – konzumace potravin Otázky pitného reţimu doplňoval soubor testových otázek zaměřený na konzumaci jednotlivých druhů potravin. Zajímalo nás, jak často se v jídelníčku ţáků objevuje zdravá, příp. dietní strava oproti tučným a energeticky vydatným potravinám. Sledovali jsme, které druhy potravin jsou u ţáků „populárnější“ (jsou častěji konzumovány) neţ ostatní. Konzumace jednotlivých druhů potravin. 

zelenina/ovoce – představují vůbec nejčastěji konzumované druhy potravin (85 – 90 % ţáků je pojídá pravidelně/často), zastávají tak v jídelníčku ţáků velmi významné místo. V průměru pouhých 10 % ţáků konzumuje zeleninu či ovoce max. třikrát do měsíce; velmi málo, tj. jen výjimečně, nebo nejí zeleninu/ovoce v průměru asi jen 1 – 2 % všech dotázaných.



pečivo/chléb/obiloviny – jako druhá nejčastěji poţívaná potravina se v jídelníčku ţáků objevuje pečivo. Ze sledovaných druhů pečiva pak ţáci nejvíce poţívají bílé běţné pečivo a chléb (téměř 80 % ţáků pravidelně/často); celozrnné pečivo pravidelně/často konzumují 2/3 všech ţáků, zbylá třetina pak jen max. 3 do měsíce nebo jen výjimečně. Vločky konzumuje do 40 % ţáků pravidelně/často a stejně tak do 40 % ţáků je spíše nekonzumuje nebo konzumuje jen výjimečně, resp. můţeme vidět, ţe 65 % všech ţáků pojí vločky méně neţ 3x do měsíce.



přílohy – stojí na třetím stupínku co do častosti konzumace. Výsostní pozici z příloh zaujímají zejména brambory, jeţ pravidelně/často konzumuje přes 82 % ţáků a další šestina je konzumuje alespoň jednou do měsíce. Zhruba ve stejné frekvenci jsou do jídelníčku zahrnovány těstoviny nebo rýţe, přes 70 % ţáků je konzumuje pravidelně/často, další pětina je pak pojídá min. jednou do měsíce. Zato typickou českou specialitu – knedlíky - uţ ţáci pojídají na rozdíl od předchozích příloh významně méně – větší procento ţáků (47,3 %) je pojídá spíše občas (tj. 1x aţ 3x do měsíce), ale přesto u 40 % dotazovaných se těší pravidelné/časté oblibě. Moţná překvapivě se v našem šetření ţáci nejméně vyjadřují o konzumaci smaţených příloh typu hranolky nebo krokety, jeţ pravidelně/často konzumuje necelá čtvrtina ţáků, avšak mnohem větší procento je konzumuje spíše občas (1x aţ 3x do měsíce – 43,5 % ţáků) nebo výjimečně či vůbec ne – celá jedna třetina ţáků.



mléčné výrobky – jsou čtvrtým nejčastěji konzumovaným druhem potravin ze sledovaných. Největší zálibu ţáci shledávají v konzumaci ochucených jogurtů či tvarohů – pravidelně/často je poţívá téměř 64 % ţáků a další necelá čtvrtina je uţije alespoň 1x do měsíce. Více neţ polovina ţáků (55,5 %) pak pravidelně/často rádo pojídá sýry tvrdé nebo plísňové a další více neţ čtvrtina ţáků je jí alespoň několikrát do měsíce. Téměř polovina dotazovaných ţáků (46 %) zahrnuje do svého jídelníčku pravidelně/často také sýry tavené, jeţ výjimečně nebo vůbec ne (ne)poţívá necelá čtvrtina ţáků. V konzumaci bílých jogurtů jiţ můţeme spatřovat pomalé vyrovnávání mezi procentem ţáků, kteří je pojídají pravidelně/často a kteří je jí občas nebo výjimečně/vůbec ne. V případě pravidelného/častého uţívání se jedná o 42 % ţáků, v případě kategorií občas/výjimečně/vůbec ne zhruba v kaţdé kategorii 30 % ţáků.



maso – jiţ na tomto místě můţeme sledovat zajímavé postavení konzumace jednotlivých druhů mas oproti kupř. konzumaci příloh nebo mléčných výrobků. Zatímco přílohy konzumuje pravidelně/často v průměru 57,5 % ţáků a mléčné 24

výrobky 51,9 %, maso ve sledovaných druzích konzumuje pravidelně/často jiţ jen 41 %. Na jídelníčku ţáci raději vítají drůbeţí maso – téměř 67 % ţáků jej konzumuje pravidelně/často a další necelá čtvrtina alespoň jednou do měsíce. Zato ostatní druhy masa v porovnání s drůbeţím jsou konzumovány významně méně často. Asi polovina ţáků se pravidelně/často na svém talíři setkává s masem vepřovým, ale jiţ více neţ polovina nekonzumuje vepřové maso vícekrát neţ 3x do měsíce. Hovězí maso vyrovnaně asi 40 % ţáků konzumuje pravidelně/často, ale stejné procento je konzumuje jen občas, pětina pak výjimečně nebo vůbec ne. A naprosto výjimečně, pokud vůbec, se na svém jídelníčku ţáci setkávají s králičím masem – téměř 66 % jí králíka jen několikrát do roka, z toho téměř polovina jej nejí vůbec. Významná větší třetina ţáků pak králíka pojídá max. 3x do měsíce. 

sladkosti/pochutiny – V dalším pořadí ţáci přistupují zejména ke konzumaci různých druhů sladkostí a pochutin. Sladkostem vévodí zejména konzumace sušenek/oplatek – necelých 60 % ţáků je konzumuje pravidelně/často a jen desetina je jí jen ojediněle. Polovina ţáků také pravidelně/často pojídá čokoládu a dalších 37 % si čokolády „zobne“ alespoň 1x do měsíce. Brambůrky, křupky aj. zastupující slané pochutiny ráda pravidelně/často konzumuje třetina ţáků a více neţ 40 % uvádí, ţe je uţije min. 1x za měsíc, čtvrtina pak tvrdí, ţe brambůrky okusí jen výjimečně (několikrát do roka) nebo je vůbec nejí. Ţelatinové bonbony se těší jen poloviční pravidelné/časté konzumaci oproti sušenkám, přes 70 % ţáků po ţelatinových bonbonech sáhne max. 3 do měsíce. Vůbec nejméně ze sledovaných sladkostí ţáci konzumují cukrárenské zákusky, téměř 85 % ţáků je pojídá max. 3x do měsíce.



ryby – Jestliţe jednotlivé druhy mas pravidelně/často pojídalo v průměru 41 % ţáků, ryby jsou oproti ostatním sledovaným druhům masa konzumovány pravidelně/často v průměru třikrát tak méně. Čerstvé ryby pravidelně/často pojídá pouze 22,5 % ţáků (tj. kolem pětiny ţáků), další dvě pětiny ţáků se setkávají s rybou na talíři max. 3x do měsíce a zhruba stejné mnoţství ţáků je dokonce pojídá jen několikrát v roce nebo vůbec ne. Ryby v konzervě jsou celkově druhým nejméně konzumovaným druhem potravin ze všech sledovaných, pravidelně/často je pojídá jen asi patnáctina všech ţáků, ale velké procento (71,2 %) ţáků je okusí opravdu jen výjimečně - spíše je nejí vůbec.



luštěniny – Luštěniny představují nejméně konzumovaných druh potravin ze všech ostatních druhů zahrnutých do šetření. Sledované luštěniny jako čočku, hrách, fazole ad. pravidelně/často konzumuje pouze pětina všech dotázaných ţáků, téměř polovina ţáků je konzumuje max. 3x do měsíce a třetina je pojídá jen výjimečně nebo vůbec ne. Naprosto nejméně konzumovaným druhem potraviny se stala sója, s níţ se do pravidelného/častého styku dostává pouze šestnáctina ţáků a jen 13 % ţáků sóju konzumuje alespoň jednou v měsíci. Přes polovinu ţáků nejí sóju vůbec, pětina se s ní setká alespoň výjimečně (několikrát do roka).

25

3.5

Prevalence opilosti

Graf 25

Prevalence opilosti 45%

10,8

30%

0%

SOŠ GYM CH

ZŠ

Σ

SOŠ GYM CH

Za celý život

D

ZŠ

Σ

2

2

7,4

2

5,1

9,8

5,5

6,1

6,8

8,7 D

8,3

3,7 2

5%

13,6

14,5

20,6

10%

23,8

29,8

15%

7,6

20%

9,5

7,5

7,3

25%

17,4

35%

11,7

40%

SOŠ CH

Za poslední rok

GYM D

ZŠ

Σ

Za posledních 30 dní

vůbec ne

10,3

24,2

35

35,9

62,8

35,5

19,9

31,8

43,9

44,7

71,4

44,3

50,2

65,4

56,5

68,7

86,6

67,1

výjimečně (max. 1x až 2x)

23,2

19,7

21,8

22,1

21,6

21,9

35,3

29,6

25,2

29,5

19,4

27,4

33,3

22,2

32,6

23,9

10,2

23,1

občas (3x až 7x)

25

21,4

15,3

19,9

9,7

17,7

21,8

21,5

14,2

15,2

5,9

14,8

12,6

9,2

8,7

5,9

2,2

7,4

často (8x až 12x)

11,7

10,8

7,3

7,6

2,3

7,5

9,5

8,7

6,8

5,5

2,1

6,1

2

2

1,1

0,7

0,8

1,3

pravidelně (12x a více)

29,8

23,8

20,6

14,5

3,7

17,4

13,6

8,3

9,8

5,1

1,3

7,4

1,9

1,3

1,1

0,8

0,3

1,1

Komentář – prevalence opilosti Otázkou č. 7 dotazníkového šetření jsme se pokusili vysledovat, zda si ţáci uvědomují (příp. připouštějí), ţe jiţ byli někdy v průběhu ţivota opilí – tj. zaţili stavy charakterizující opilost (např. v důsledku poţití alkoholu neschopnost stát na nohou (problémy s udrţením rovnováhy), točení hlavy, ztráta kontroly nad sebou, nevolnost aj.), a jsou-li si vědomi toho, kolikrát/jak často za určitou dobu stavem opilosti prošli/procházejí. V našem šetření se zhruba tři pětiny ţáků (64,5%) přiznaly, ţe někdy v ţivotě zaţily stav opilosti, v posledním roce pak tímto stavem min. jednou prošlo 55,7 % ţáků a za posledních 30 dní se min. jednou opila třetina dotazovaných ţáků (32,9 %). Vůbec nejméně se ke stavu opilosti hlásí ţáci základních škol, z nichţ se z celkového počtu 1350 osob 16 ţáků doznalo, ţe byli za poslední měsíc opilí pravidelně či často (tj. více neţ 8x; 4 z nich více neţ 12x). Byť se jedná o velmi malé procento ze zkoumaného vzorku, je třeba vnímat takovou informaci s velkou váţností – kaţdé dítě poţívající alkohol v takové míře (do stavu opilosti) a frekvenci se stává velkým případem. Naopak největší procento 86,6 % ţáků na ZŠ tvrdí, ţe za poslední měsíc vůbec opilí nebyli (coţ tedy ovšem dodejme, nevypovídá nic o tom, ţe by alkohol nepoţili). Ţáci středních odborných škol a gymnázií přiznávají opilost za poslední měsíc významně více, přitom se toto procento liší zejména na hladině občasné či výjimečné opilosti (tzn., ţe tři aţ čtyřikrát více ţáků SOŠ a GYM oproti ţákům ZŠ doznává, ţe byli za poslední měsíc opilí - v rozmezí 2x aţ 7x). Analogicky je tentýţ závěr platný i pro frekvenci opilosti za poslední rok či za celý ţivot v průměru o 12 % více ţáků na SŠ oproti ţákům ZŠ přiznává opilost častěji na hladinách občasné či výjimečné opilosti za poslední rok či za celý ţivot. V souladu s výsledky studií z r. 2008 docházíme k závěru, ţe se stoupající se úrovní vzdělávání a zvyšujícím se ročníkem se výskyt opilosti zvyšuje. Výrazně vícekrát přitom za poslední rok či za celý ţivot proţili opilost ţáci na středních odborných školách oproti ţákům na gymnáziích – průměrný rozdíl činí 5 aţ 6 %, tudíţ můţeme jako studie z r. 2008 předjímat, ţe se stoupající se náročností školy se výskyt opilosti významně sniţuje. 26

Rozdíly ve frekvenci opilosti chlapců a dívek se sice prokazují z hlediska statistického vyhodnocení jako významné, nicméně z hlediska věcné významnosti je nepovaţujeme za nijak zásadní. V průměru asi jen o 2 aţ 3 % více chlapců prochází častěji stavem opilosti neţ dívky, a to jak v posledním měsíci, tak celkově za poslední rok. Výraznější rozdíly pak shledáváme zejména na úrovni otázky, kolikrát jsi byl opilý za celý ţivot - zde bylo o 6 % chlapců více neţ dívek ochotnějších přiznat, ţe byli opilí jiţ více neţ 12x.

27

3.6

Nikotinismus

Graf 26 50

První vykouřená cigareta (%)

45,9

45

42,5 39,4

40 35 30

24,5

25

22,1 17,5

17

17,2 14,4

15

nikdy jsem nekouřil/a

Graf 27

před 10. rokem

v 10 - 12 letech

dívky

chlapci

Σ celkem

dívky

chlapci

5,6

Σ celkem

4,3

Σ celkem

chlapci

chlapci

dívky

0

Σ celkem

5

dívky

7

chlapci

10

dívky

10,7

ve 13 - 14 letech

12,6

Σ celkem

20

19,5

v 15 - 17 letech

Frekvence kouření

100%

9,7

6,4 9

21,5

SOŠ

23,1

GYM

ZŠ

0%

3.r.SŠ

2.r.SŠ

TYP ŠKOLY

8.-9.r.ZŠ

Graf 28

7.r.ZŠ

ROČNÍK

10,2 6,5

6

6,1

7,7

pravidelně (denně, téměř každý den) občas (1x až 3x za měsíc) vůbec ne

9,6

7,1

4,4

3,9

7,8

10%

8,2

4,1

13,5

25,7

20%

10,8 8,8

5,3

4,6

15,9

6,5

15,5

30%

11,5

16,3

8,5

82,6

71,1

11,9

40%

12,3

50%

62,7

12,3

7,7

77,1

60%

66

51,3

11,3

62

70%

51,4

47,4

80%

59,7

90%

dívky

chlapci

CELKEM

POHLAVÍ

Σ


Počet cigaret vykouřených při poslední příležitosti 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

6,7

6,5 4,8

7,3

2,8

6,9 2,4

4,5 4,2

SOŠ

2,2 2,4

GYM

6,1

1,6

ZŠ

4

3.r.SŠ

TYP ŠKOLY

2,8 2,5

3,3

2.r.SŠ

1,9

2 1,8 1,4

8.,9.r.ZŠ 7.r.ZŠ

ROČNÍK

5

3,3

4,2

4,8

4,3

4,6

2,5

3,2

2,8

dívky

chlapci POHLAVÍ

CELKEM Σ

žádnou, 0

46,7

63,4

72,4

50,9

51,7

64,6

79,4

57,6

63,8

60,6

1 - 5 cigaret

35,1

26,9

21,4

31,7

34,1

28,1

15,3

30,1

25,4

27,8

6 - 10 cigaret

6,7

2,8

2,4

6,5

4,8

2,8

2

5

3,3

4,2

11 - 20 cigaret

7,3

4,5

2,2

6,9

6,1

2,5

1,8

4,8

4,3

4,6

více než 20 cigaret

4,2

2,4

1,6

4

3,3

1,9

1,4

2,5

3,2

2,8

28

Graf 29

Počet cigaret vykouřených za poslední měsíc 40% 30%

5,5

3,3

4,5

4,5

5,7

25%

4,2

2,8

7,8

5% 0%

SOŠ

ZŠ

GYM

3.r.SŠ

2.r.SŠ

TYP ŠKOLY

18

11,4

15

22,9

3

10%

3,5 3,7

3,6

26,3

28,2

15%

2,7 2,8

4,5

4,1

2,4

4,5

20%

17,2

4,3

16,4

35%

8.,9.r.ZŠ 7.r.ZŠ

dívky

ROČNÍK

chlapci POHLAVÍ

CELKEM Σ

žádnou, 0

52,7

69,7

80,8

57

57,7

75

86,1

64,8

70,7

67,6

1 - 5 cigaret

9,3

8,4

6,5

8,9

9,2

7,5

5,5

8,5

7,3

7,9

6 - 10 cigaret

4,3

2,8

3

3,3

4,5

3,6

2,4

4,2

2,7

3,5

11 - 20 cigaret

5,5

4,1

1,9

4,5

5,7

2,5

1,4

4,5

2,8

3,7

více než 20 cigaret

28,2

15

7,8

26,3

22,9

11,4

4,5

18

16,4

17,2

Znalost zdravotních rizik spojených s kouřením 4,2

37,9

37,2

4,2

38,6

41,6

35,7

41,3

36

33,3

80%

4,2

5,8

6,5

40,8

100%

34,9

Graf 30

60%

56,6

7.r.ZŠ

57

8.,9.r.ZŠ

56,3

2.r.SŠ

49,3

61,4

3.r.SŠ

52,1

61,2

20%

50,6

60,5

63,5

40%

dívky

chlapci

CELKEM

0% GYM

SOŠ

ZŠ

TYP ŠKOLY

ROČNÍK

POHLAVÍ

ano - vím toho hodně, jsou mi dobře známá

spíše ano - většinu rizik znám

spíše - znám jen základní věci

ne - slyšel jsem jen málo

Σ

29

Komentář – nikotinismus V pořadí šestý blok otázek byl zaměřen na problematiku nikotinismu ţáků. Cílem bylo vysledovat, které věkové období se jeví jako senzitivní, kritické ve vztahu k počátkům kouření, zjistit frekvenci nikotinismu ve vymezeném časovém období (jak často ţáci kouří a kolik cigaret ţáci za určitou dobu vykouří), přitom byla do opozice stavěna otázka znalosti rizik spojených s nikotinismem. Počátky kouření. Na otázku, „Kdy jsi vykouřil/a svou první cigaretu?“ odpovědělo 42,5 % ţáků, ţe nikdy nekouřilo – tj. v odpovědích na další otázky se nám zuţuje výběrový soubor právě na 57,5 % ţáků, kteří aktivně kouří (ve studii z r. 2008 bylo takových aktivních kuřáků 80,3 %), přitom dívek kuřaček se v našem souboru vyskytuje o 6 % více neţ chlapců. Nejvíce ţáků zkusilo první cigaretu ve věkovém rozmezí 13 – 14 let (22 %), z toho o 5 % více dívek neţ chlapců. Jeví se, ţe v tomto věku 13 – 14 let vyzkouší svou první cigaretu o 5 % více ţáků neţ v 10 – 12 letech, a dokonce 4x více ţáků zkouší kouřit ve 13 – 14 letech oproti době před 10. rokem ţivota. Z pohledu vývojového můţeme v obráceném smyslu a pořadí tvrdit, ţe zatímco před 10. rokem ţivota vyzkouší svou první cigaretu mezi 5 – 6 % ţáků, v době 10 – 12 let uţ zkusí kouřit 3x tolik ţáků, ve věkovém rozpětí 13 – 14 let je jich jiţ 4x tolik. Jelikoţ po 10. roku ţivota dochází k výraznému nárůstu dětí (ţáků), kteří vyzkouší první cigaretu, a v dalším období 15 – 17 let dochází k jejich opětovnému významnému poklesu, můţeme období 10 – 12 let a 13 – 14 let obě povaţovat za nejsenzitivnější období pro vyzkoušení první cigarety. K tomuto závěru dodejme, ţe zatímco v 10 - 12 letech vyzkouší první cigaretu srovnatelné procento chlapců a dívek, v dalších obdobích jiţ zkouší první cigaretu asi o 5 % více dívek neţ chlapců. V našich výsledcích se jeví mírná tendence, ţe chlapci sice začínají se svou první cigaretou dříve neţ dívky (větší procento chlapců jiţ před 10. rokem ţivota), nicméně úderem 10. roku je dívky co do počtu dorovnávají a od 13 let se toto procento dívek kuřaček jiţ významně zvyšuje. Frekvence kouření. Z celkového počtu 1767 aktivních ţáků kuřáků kouří pravidelně (denně či téměř kaţdý den) nebo často (alespoň 2x aţ 3x týdně) 20,4 %, tj. čtvrtina těchto ţáků je „velmi“ aktivními kuřáky. Frekvence kouření se jeví jako nezávislá na pohlaví, nicméně liší se počty kouřících ţáků na jednotlivých typech škol a de facto i ve sledovaných ročnících. Nejčastěji kouří ţáci na středních odborných školách, ke kaţdodennímu kouření (příp. alespoň 2x či 3x týdně) se na SOŠ hlásí 32,2 % ţáků, coţ představuje dvakrát tolik ţáků neţ ţáků na gymnáziích, a dokonce 3x tolik ţáků neţ ţáků na základních školách. Přestoţe je procento ţáků na gymnáziích kouřících cigarety denně (příp. alespoň 2x či 3x týdně) o polovinu niţší neţ na středních odborných školách, ţáků na gymnáziích kouřících pravidelně či často je 1,5x více neţ ţáků na základních školách. Celkový obraz svědčící o tom, ţe se stoupající úrovní vzdělání roste i frekvence kouření, nám dokreslují frekvence kouření vyhodnocené za jednotlivé ročníky. Zde docházíme k analogickému závěru – oproti 7. ročníku ZŠ se v 8. – 9. ročníku zvyšuje procento ţáků, kteří kouří denně (příp. alespoň 2x či 3x týdně), o polovinu, ve 2. a 3. ročníku střední školy je jiţ takových ţáků 3x tolik. Na úrovni frekvence kouření jsou tyto naše závěry v souladu se studií z r. 2008. Počet vykouřených cigaret při poslední příležitosti. Podíváme-li se na počty ţáků, kteří při poslední příleţitosti vykouřili větší mnoţství cigaret, je zřejmé, ţe se nejedná o příliš velká procenta. Jen 2,8 % ţáků z celkového souboru doznalo, ţe při poslední příleţitosti vykouřili více neţ jednu krabičku cigaret, a jen 4,6 % vykouřilo více neţ polovinu jedné krabičky. Většina ţáků z aktivních kuřáků udává, ţe „za jeden večer“ (při poslední příleţitosti) vykouří do 5 cigaret. Stejně jako v případě frekvence kouření ani v otázce mnoţství cigaret 30

neplatí, ţe by dívky při poslední příleţitosti vykouřily více cigaret neţ chlapci a opačně. Ovšem jsou zřejmé rozdíly v počtech těchto cigaret mezi ţáky na středních školách a ţáky na základních školách. Jestliţe na ZŠ vykouřilo při poslední příleţitosti více neţ půlku krabičky v průměru 3,8 % ţáků, pak procento ţáků na středních školách, kteří vykouřili toto mnoţství, je v průměru 2,5x vyšší. Obdobně nacházíme rozdíly mezi základními školami, gymnázii a středními odbornými školami a docházíme opět k závěru, ţe se stoupající úrovní vzdělání se zvyšuje počet cigaret vykouřených při jedné příleţitosti. Počet vykouřených cigaret za poslední měsíc. Ve výsledcích na otázku mnoţství vykouřených cigaret za poslední měsíc se nám ţáci vydělují zejména do tří hlavních kategorií – buď za poslední měsíc nekouřili vůbec (68 %), nebo doznávají minimální mnoţství do 5 cigaret (8 %), či uvádějí mnoţství nad 20 cigaret (17,2 %). Z hlediska jednotlivých škol a ročníků se nejvýznamněji ţáci liší v kategorii nad 20 vykouřených cigaret. Ţáků, kteří za poslední měsíc vykouřili více neţ 20 cigaret, je na středních odborných školách dvakrát tolik neţ ţáků na gymnáziích a třikrát tolik neţ ţáků na základních školách, celkově rovněţ můţeme shrnout, ţe za poslední měsíc vykouřilo více neţ dvacet cigaret 3x více ţáků na středních školách neţ ţáků na základních školách, tj. se stoupající úrovní vzdělání se zvyšuje rovněţ počet cigaret vykouřených za posledních měsíc (závěr je v souladu s výsledky studie z r. 2008). Jeví se přitom, ţe pohlaví nemá souvislost s mnoţstvím vykouřených cigaret, tj. dívek kuřaček je v našem souboru sice více neţ chlapců, ale ve srovnání s chlapci kouří stejně tak často a pravidelně a vykouří srovnatelný počet cigaret za vymezenou dobu jako chlapci. Ve studii z r. 2008 činil rozdíl v mnoţství cigaret vykouřených za poslední měsíc mezi chlapci a dívkami 6,8 % ve prospěch dívek. Znalost zdravotních rizik spojených s kouřením. Více neţ polovina všech ţáků (56,6 %) v našem šetření uvedla, ţe rizika spojená s nikotinismem velice dobře zná a další více neţ třetina ţáků (38 %) uvedla, ţe zná většinu rizik, a cítí se tedy být s nimi poměrně dobře srozuměna. Rozdíly v pohlaví v této otázce nenalézáme, avšak můţeme vnímat větší obeznámenost s těmito riziky na úrovni středoškolského vzdělávání oproti základním školám, resp. ţáci na SŠ se odhadují jako znalejší těchto rizik (cítí, ţe se v této oblasti velmi dobře orientují) neţ ţáci na ZŠ, kteří přiznávají, ţe většinu rizik spíše znají, ale připouštějí, ţe určitě ještě nevědí „vše“.

31

Drogy

20%

22,6

34,1

56,7

79,7

82,7

88,9

40%

90,6

60%

77,4

65,9

43,3

32,6 67,4

80%

31,6

11,6

68,4

11,1

20,3

9,4

17,3

7,6

13,5

6,2

86,5

100%

88,4

Povědomí o jednotlivých drogách celkově

92,4

Graf 31

93,8

3.6

ano

Graf 32 100

re le vi n

to lu en di az ep am m et ha do n

ac k cr

LS D

ha šiš

ho ub ič ky

pe r

ex tá ze

vit in

oi n he r

ko ka in

m

ar ih ua na

0%

ne

Povědomí o jednotlivých drogách dle typu školy (ano, slyšel/a jsem o nich %)

96,9 95,3 90,4

90

94,7

93,2

93,15

92,5

89 85,7

83,5

91,4

89,5

83,85

81,6

77,9

78,3

80

72,3

70

64,4

61,85

60

54,9 50,2

50

45,5 39,6

40

28,9

30

23,9

20

21,3

10 0 SŠ

ZŠ

marihuana

Graf 33

SŠ

ZŠ

SŠ

kokain

ZŠ

heroin

SŠ

ZŠ

pervitin

SŠ

ZŠ

SŠ

extáze

ZŠ

houbičky

SŠ

ZŠ

SŠ

hašiš

ZŠ

SŠ

LSD

ZŠ

crack

SŠ

ZŠ

toluen

SŠ

ZŠ

ZŠ

SŠ

diazepam methadon

ZŠ

SŠ

relevin

Zkušenost s užitím jednotlivých drog celkově

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% marihuana

hašiš

extáze

diazepam houbičky

ne

68,2

94,7

96,7

96,9

ano

31,8

5,3

3,3

3,1

LSD

pervitin

kokain

methadon

relevin

toluen

crack

heroin

97,2

97,7

97,9

98

98

98

98,2

98,7

99

2,8

2,3

2,1

2

2

2

1,8

1,3

1

32

Graf 34

Zkušenost s užitím jednotlivých drog dle typu školy (%)

50 45,6

45 40 35 30 25 20 12,8

15 10

6,8

4,75

5

3,45 1,4

2,4

2,4

3,15

2

2,6

1,7

2,35

1,6

2,55

1,2

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

2,05

1,6

2,1

1,95

2,1

1,6

1,6

1,25

1,1

1

SŠ

ZŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

0 SŠ

ZŠ

SŠ

Graf 35

ZŠ

hašiš

marihuana

SŠ

ZŠ

extáze

SŠ

diazepam houbičky

LSD

pervitin

kokain

methadon

relevin

toluen

crack

heroin

Frekvence užívání jednotlivých drog 4,80% 4,40% 4,00% 3,60% 3,20% 2,80% 2,40% 2,00% 1,60% 1,20% 0,80% 0,40% 0,00% marihuana

hašiš

houbičky

extáze

diazepam

LSD

pervitin

heroin

kokain

crack

toluen

methadon

relevin

vůbec ne

73,8

96,5

98,3

98

97,8

98,4

98,6

99,4

98,6

99,6

99

99,5

99,8


18,2

2,4

1

1,4

1,5

1,1

1

0,3

0,9

0,1

0,8

0,3

0,1

občas (1x za měsíc)

3,3

0,5

0,2

0,2

0,1

0,2

0,1

0,1

0,2

0,1

0

0

0

často (2x až 4x za měsíc)

2,6

0,3

0,1

0,2

0,3

0,2

0,2

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

pravidelně (1x až 5x týdně)

2,2

0,2

0,4

0,2

0,2

0,1

0,1

0,2

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

Graf 36 80

Možnost zajištění/koupě drogy (%)

78,7

70 60,6

60 50 40 33,4

32,4

29,6

31,1

27,2

30 22,9

21

21

21

23,9

10

12

8,5

10

21,3 17,2

20 8,1

19,9 15,9

8,4

18,6 14,6

8,1

7,5

14,3 11,6 7

9,6 8,95 6,2

7,1 5,6 4,1 5

4,5

5,4 3 4,3

Σ

ZŠ

Σ

methadon

SŠ

ZŠ

Σ

crack

SŠ

ZŠ

Σ

heroin

SŠ

ZŠ

Σ

pervitin

SŠ

ZŠ

Σ

kokain

SŠ

ZŠ

Σ

LSD

SŠ

ZŠ

Σ

diazepam

SŠ

ZŠ

Σ

toluen

SŠ

ZŠ

Σ

houbičky

SŠ

ZŠ

Σ

hašiš

SŠ

ZŠ

Σ

extáze

SŠ

ZŠ

Σ

marihuana

SŠ

ZŠ

SŠ

0

relevin

SNADNÉ/CELKEM SNADNÉ

33

Graf 37

Proč lidé drogu poprvé vyzkouší – prvotní podnět 2% 16% 29%

14%

5%

12%

ze zvědavosti chtějí se dostat do nálady nechtějí stát mimo partu nemají co dělat nabídne jim ji kamarád kvůli osobním problémům ani nevím

22%

34

Komentář – drogy Návazně na předcházející typy sledovaných abúzů byla otevřena problematika znalosti a uţívání jednotlivých druhů drog, a to na prostoru čtyř otázek. Jejich cílem bylo zjistit, o jakých drogách jiţ ţáci slyšeli a o kterých zatím ne, za jak náročné povaţují moţnost obstarání drogy, které drogy jiţ vyzkoušeli, a pokud jsou uţivateli některé ze sledovaných druhů drog, jak často tuto drogu aplikují. Povědomí o jednotlivých drogách. Z našeho šetření vyplývá, ţe nejznámějšími druhy drog jsou marihuana, kokain a heroin (v průměru jen 7,7 % ţáků o těchto drogách neslyšelo). Pervitin, extáze a houbičky představují trojici drog, o nichţ slyšelo v průměru o 4 % méně ţáků v porovnání s předcházejícími. Významné procento ţáků (v průměru 18 %) uvedlo neznalost takových drog, jakými jsou hašiš nebo LSD. Nicméně všechny výše uvedené drogy zná více neţ 80 % ţáků, k důraznějšímu zlomu dochází v případě drog jako crack, toluen, diazepam, methadon nebo relevin. Tyto drogy vytvářejí v našem souboru skupinu jiţ významně méně známých drog oproti ostatním, povědomí o nich klesá pod 70 %. Kupř. můţeme sledovat, ţe o cracku a toluenu vůbec zatím neslyšela celá třetina dotazovaných ţáků (to je čtyřikrát tolik ve srovnání s neznalostí marihuany nebo kokainu), v případě diazepamu se pomalu dostáváme k 50% hranici (zhruba polovina slyšela, polovina nezná), o metadonu jakoţto droze slyšela jen jedna třetina dotázaných ţáků a jako vůbec nejméně známá droga ze sledovaných se ukazuje být relevin (o něm slyšela jen pětina všech ţáků). Z grafu č. 32 je pak patrné, ţe procento ţáků na středních školách, kteří jiţ slyšeli o jednotlivých drogách, je významně vyšší, neţ v případě ţáků na základních školách. Vůbec nejmarkantnější rozdíly nalézáme v případě drog jako toluen (slyšelo o něm o 38 % ţáků více na SŠ neţ na ZŠ), LSD (jejţ zná o 27 % ţáků na SŠ více neţ na ZŠ) a crack (rozdíl činí 23 % ve prospěch ţáků na SŠ). Rozdíly z hlediska pohlaví ani mezi SOŠ a GYM nebyly v případě šetření této otázky nalezeny. Uživatelská zkušenost s drogou. Nejčastější zkušenost s uţitím drogy mají ţáci v případě marihuany (zhruba 32 % dotázaných), přitom zkušenosti s jejím uţíváním má téměř celá polovina všech ţáků na středních školách, ve srovnání se základními školami mají ţáci na SŠ zhruba 3,5x častější zkušenost s uţitím této drogy. Na tomto místě upozorňujeme, ţe rozdíly mezi ţáky gymnázií a středních odborných škol nebyly nalezeny – jinými slovy řečeno, pokud určitou drogu vyzkoušelo určité procento ţáků, byl tento počet srovnatelný jak za ţáky gymnázií, tak za ţáky středních odborných škol. Jestliţe 32 % ţáků připustilo, ţe zkušenost s marihuanou má, jen 2,2 % ţáků se přiznalo k jejímu pravidelnému uţívání (týdně) a jen 2,6 % se doznalo, ţe marihuanu uţije často (tj. několikrát do měsíce). Resp. všimněme si, ţe ţáci spíše proklamují, ţe marihuanu neuţívají nebo ji zakusí jen několikrát do roka. Ke zkušenosti s ostatními drogy bylo ochotno se přihlásit jen malé procento ţáků. Něco málo přes 5 % ţáků připustilo zkušenost s uţitím hašiše a nad 3% hladinu četnosti se dostává i zkušenost s uţitím extáze nebo diazepamu - v jeho případě však nejsme schopni říci, zda byl uţit jako předepsaný lék nebo zneuţit jako droga za účelem navození nějakého obluzujícího stavu. Významně častější zkušenost mají ţáci středních škol oproti ţákům škol základních také v případě hašiše nebo extáze (rozdíl je více neţ 3 %). Neprojevilo se, ţe by chlapci měli častější zkušenost s uţitím drog nebo byli aktivnějšími uţivateli drog neţ dívky a opačně. Pro srovnání, studii z r. 2008 se podařilo do výzkumného souboru zahrnout významně vyšší procento ţáků, kteří jiţ měli někdy nějakou zkušenost s jednotlivými druhy drog. Kupř. s hašišem mělo v jejich šetření zkušenost přes 50 % ţáků, s extází a halucinogeny kolem 14 %, kokain a pervitin přes 5 % ţáků. Z tohoto důvodu také mohla tato studie přistoupit k mnohem hloubkovějšímu sledování v uţívání jednotlivých drog, např. z hlediska pohlaví, jednotlivých 35

ročníků nebo typů škol – tento přístup vzhledem k nízkoprocentnímu výskytu zkušeností s drogami nebylo v našem šetření moţné (opodstatněné) na všech úrovních aplikovat. Možnost zajištění (koupě, obstarání) drogy. Jak vychází z šetření, ţáci na středních školách povaţují otázku/moţnost obstarání si jednotlivých druhů drog za významně snazší úkol neţ ţáci na základních školách, snad jedinou výjimku spatřujeme v případě drog jako methadon nebo relevin, tj. drog, jeţ jsou u našeho výběrového souboru méně známy. Za nejdostupnější drogu ţáci celkově označují marihuanu (60 % by si ji obstaralo snadno či poměrně snadno), ostatní drogy jiţ ţáci nepovaţují za tak lehce dostupné. Za v pořadí druhou nejsnáze obstaratelnou drogu ţáci označili extázi (23 %), za snadné či celkem snadné pak pětina ţáků povaţuje moţnost dostat se k drogám jako hašiš, houbičky nebo toluen. Diazepam či LSD je snadno dostupný jiţ jen pro šestinu ţáků, pervitin a kokain pro sedminu ţáků. Ostatní drogy označili ţáci za velmi těţko dostupné. Pro dokreslení celého hodnocení dodejme, ţe s výjimkou marihuany, extáze, houbiček a hašiše povaţuje více neţ polovina ţáků za „nemoţné“ se k jednotlivým druhům drog vůbec dostat, obstarat si je. Ve studii z r. 2008 se vyjádření o snadné dostupnosti jednotlivých drog vyskytují ve výrazně vyšší četnosti, jsou způsobeny právě vyšším počtem aktivních uţivatelů těchto drog či počtem osob, které jiţ měly s těmito drogami nějakou zkušenost. Kupř. zatímco v našem šetření povaţuje 60 % ţáků za snadné obstarat si marihuanu, ve studii z r. 2008 to za snadné povaţovalo kolem 80 % ţáků; jestliţe obstarat si extázi povaţuje v našem šetření za snadné 23 % ţáků, ve studii z r. 2008 sehnat extázi povaţovalo za snadné 38 % ţáků atd. Prvotní motivy k užití drogy. Na otázku: „Z jakého důvodu si myslíš, ţe lidé poprvé drogu vyzkouší?“ byly uváděny najednou v průměru tři aţ čtyři odpovědi. Za nečastější důvod k prvotnímu uţití drogy byla povaţována zvědavost. Necelých 30 % všech dotázaných ţáků si myslí, ţe právě ze zvědavosti lidé poprvé sáhnou po droze, okusí ji. Tento názor je dokonce v těsném souladu s šetřením studie z r. 2008, která se ţáků přímo ptala, z jakého důvodu právě oni vyzkoušeli poprvé drogu – důvodem na prvním místě byla zvědavost. V pořadí druhým nejčastěji uváděným motivem bylo tvrzení „nechtějí stát mimo partu,“ tento podnět vnímalo jako důleţitý 22 % ţáků. Třetím nejčastějším podnětem se z šetření jeví „osobní problémy“ – uvedlo je 16 % ţáků. Pro sedminu ţáků jsou pak velmi relevantní i okamţiky, kdy „drogu nabídne nějaký kamarád nebo známý“ či se lidé „chtějí dostat do nálady.“ Na poslední stupínek co do síly podnětu pak ţáci staví situaci, kdy je droga únikem z nudy, neboli lidé uţijí drogu, protoţe „nemají co dělat.“ Studie z r. 2008 přinesla k těmto podnětům výrazně menší procenta ţáků, kteří z těchto důvodů skutečně drogu poprvé zakusili (jednalo se o méně neţ 4% četnosti).

36

3.7

Bezpečnost ve školách, šikana

Graf 38

Pocit bezpečí v prostorách školy

12,5

13,7

8,7

3,6

2,8

2,6

2,3

1,8

2,4

2,4

2,2

1,3

tělocvična

třída

chodby

2,7

5%

4,3

3,6

3,1

3,2

3,3

3,7

6,5

0% jídelna

blízké okolí školy

toalety

dílny

šatny

školní hřiště

zcela bezpečně

9,6

8,4

10%

7,6

9,4

15%

19

20,3

20%

2,6

56,4

37,4

42,8

50,8

48,2

56,9

58,6

63

55,2

celkem dobře

25

34,9

31,2

28,8

33,9

29,5

27,7

24,9

31,3

jak kdy…

9,4

20,3

19

13,7

12,5

8,4

8,7

7,6

9,6

obvykle ne moc dobře

2,7

4,3

3,6

3,1

3,6

2,8

2,6

2,3

2,6

špatně - bojím se tam chodit

6,5

3,2

3,3

3,7

1,8

2,4

2,4

2,2

1,3

Graf 39

Pocit bezpečí v prostorách školy dle typu školy

3,7

16% 14% 12% 4,5

5,5

10%

GYM ZŠ

zcela bezpečně

49

21,2 35,7 30,2 18,4

jak kdy…

32

59

57

3,4

2,1

3,8

2,8

2,4

GYM SOŠ GYM ZŠ

blízké okolí školy

57,6 54,8 56,1 58,9 32,8 43,3 40,1 25

5

2,9

4,5

2,9

2,4

6,2

2,9

1,4

3

1,7

3

SOŠ ZŠ

školní hřiště

28,2 24,9 28,6 27,9 23,3 25,5

SOŠ

CELKEM 56

27,6 30,3 29,3 35,4 33,5 34,9 25,3

49,3

54

31

29,8

17,6

19

8,8

8,8

8,4

9

9,2

9,9

9

8,9

obvykle ne moc dobře

5,5

4

2,6

4,5

3,8

1,6

2,4

2,8

2,4

3,7

3,2

1,7

5,7

3

1,4

6,2

2,4

2,9

3,4

3,8

2,1

špatně - bojím se tam chodit

6,6

2,1

3,3

6,8

2,8

3,7

4,7

1,9

2,2

11,9

5,1

5,7

2,9

1,7

3

2,9

4,5

2,9

5

2,4

2,8

Graf 40

19,5 11,6 15,8 11,7

5,7

SOŠ GYM ZŠ

jídelna 52

2,9

1,7

5,1

SOŠ GYM ZŠ

tělocvična

39,2 44,4 58,8 45,6 54,8 59,2 57,9

celkem dobře

5,7

11,9

SOŠ GYM ZŠ

dílny

2,2 2,4

2,4 1,6

4,7

2,8

3,7

3,8

6,8

SOŠ GYM ZŠ

toalety

1,9 2,8

0%

2,1

2%

3,3

4

6,6

4%

2,6

6%

3,2

8%

7,5 22,8 16,3 19,1 10,4 13,5 11,2

Výskyt šikany (Byl nějaký žák/spolužák v posledním roce šikanován?) 19

100%

3.r.SŠ

2.r.SŠ

70,1

67,4

29,9

7.r.ZŠ

25

37,6

8.,9.r.ZŠ

27

38,1

22,7

27,2

20%

37,9

40%

32,6

81

75

73

62,4

61,9

77,3

60%

72,8

62,1

80%

dívky

CELKEM

0% ZŠ

SOŠ TYP ŠKOLY

ano

GYM

ROČNÍK

chlapci

POHLAVÍ

Σ

ne

37

Hodnocení šikany – kdy se jedná o šikanu

35 60,3

49,8

46,7

10,6

36,1

21,7

10,8

12,3

spíše ano, většinou jde o šikanu

spíše ne, o šikanu spíše nejde

určitě ne, o šikanu se nejedná

na dá vá ní op om íje ní

st rk án í

vý sm ěc h

vy hr ož ov án ra í so vé ur áž ky ky be rš ik an a ur áž ky ro di ny os ob se ní xi ur st áž ic ky ké po zn ám ky

en ív ěc í

ni č

na pa de ní

br an ía

tě le sn é

určitě ano, jedná se o šikanu

7,4

7,8

0%

Graf 42

18,6

13

13,8

5,7

35,8 22,9

30,4

40,9

62,4

40%

20%

4,8

29,5

27,4 52,5

34,6

26,4

37,3 45,4

53,6

31,6

60%

51,3

22

80%

4,4

7,5

26,8

14,1

12,2

37,2

14,4

13,1

14

4,3

5,2

13,1

24,4

100%

19,4

Graf 41

jak kdy, záleží na situaci

Co se dělo (odehrávalo) při případném šikanování

50%

21,2 20

40%

24

22,8

23

17,9

16,2

30%

17,5

17,8

18,3

18

20%

16,2

16,5

10,1

9,7

9,8

9,4

9,2

6,9

6,4

6,6

7,8

6

5,7 3,8

5,6 4

4,6 3,8

3,5 4,8

tělesné napadení

rasov é urážky

10,5 10,9

10,4

0%

18

10,5

13,6

10%

16,9

13,7

17,7

8,4

5,9

4

5,1

5,4

4,4

v ýsměch

nadáv ání

osobní urážky

strkání

opomíjení

braní a ničení v ěcí

sexistické poznámky

urážky rodiny

nikdy

30,9

30,3

40,6

45,7

47,6

59,6

60,5

62,2

62,4

64,1

64,4

71,4

zřídka

17,9

19,8

21,2

20

22,8

17,9

17,5

17,8

18,3

16,9

18

13,7

občas

24

23

16,2

18

17,7

10,5

10,1

9,7

9,8

9,4

9,2

6,6

často

16,2

16,5

13,6

10,5

7,8

6,9

6,4

6

5,7

5,6

4,6

3,5

prav idelně

10,9

10,4

8,4

5,9

4

5,1

5,4

4,4

3,8

4

3,8

4,8

Graf 43

v y hrožov ání ky beršikana

Výskyt projevů šikany dle typu školy

35% 30% 25% 20,9 20% 12,7

15%

16,3

16,1

11,2 10% 12

5%

8,2

5,9 9,3

ZŠ

SŠ

8,1 ZŠ

SŠ

nadávání

4,3 ZŠ

strkání

6,9 3,4

4 0%

2,9 4,6

3,5 SŠ

vyhrožování

ZŠ

11,2

11,1 8,1

7,5

3,5 SŠ

ZŠ

tělesné napadení

6,6 4,6

9,8 SŠ

4,7 ZŠ

3,5 6,2

4,5 SŠ

osobní urážky

urážky rodiny

ZŠ

6,7

4,2 SŠ

ZŠ

braní a ničení věcí

5,3 SŠ

Σ celkově

nikdy

25,7

34,05

35,1

54

57,7

67,55

56

72

35,4

45,35

54,9

68,1

49,2

67,55

47,9

57,75

zřídka

19,1

20,1

19,1

21,4

18,4

17,75

19,1

16,45

20,5

22,1

20,4

15,45

19,7

17

18,73

18,38

občas

22,3

23,75

21,6

14,7

11,4

7,9

13,4

5,2

18

14,1

11,9

7,7

13,8

7,8

15,51

11,96

často

20,9

12,75

16,1

5,85

8,2

3,4

6,9

2,9

16,3

11,2

8,1

4,55

11,1

3,45

11,17

6,63

12

9,3

8,1

4

4,3

3,45

4,6

3,45

9,8

7,25

4,7

4,25

6,2

4,15

6,68

5,29

pravidelně

38

Komentář – bezpečnost ve školách, šikana V této části dotazníkové studie jsme se zaměřili na mapování situace v oblasti výskytu sociálně patologických jevů na školách, zejména na šikanu. Zajímalo nás, jak se ţáci cítí bezpečně v budovách škol, jestli je moţné identifikovat místa v budovách škol, kterým se ţáci vyhýbají či jimi neradi prochází, protoţe je povaţují za ne příliš bezpečná. Dále jsme zjišťovali, jak ţáci hodnotí chování ostatních, jaké projevy chování povaţují za šikanu, a jak často se s nimi setkávají. Tento oddíl výzkumného šetření jsme na rozdíl od studie z r. 2008 rozšířili právě o analýzu projevů chování, které lze povaţovat za šikanu, z toho důvodu, abychom získali komplexnější pohled na problematiku šikany na školách. Proto není moţné provádět srovnávání s výsledky z r. 2008, kdy se studie zabývala šikanou velmi okrajově. Nyní se podrobněji podíváme na výsledky studie dle jednotlivých faktorů. Bezpečnost v budově školy. Z hlediska bezpečnosti ţáci povaţují za nejvíce hostilní prostředí šaten (25 %), toalet (27 %) a blízké okolí školy (28 %), tedy místa, kde jsou studenti většinou pod menším dozorem dospělých osob. K zajímavým zjištěním docházíme při analýze výsledků odpovědí na tento blok otázek dle jednotlivých typů škol. Ukázalo se, ţe nejméně bezpečně se cítí v budově školy ţáci gymnázií, a to na vysoké hladině významnosti (6 %), oproti ţákům ZŠ a SOŠ. Studenti gymnázií odpovídali, ţe za potenciálně hostilní prostředí povaţují jak toalety, šatny a blízké okolí školy, tak ale navíc i školní jídelnu, kam se téměř 12 % z nich bojí chodit. Tento fakt je nutné vzít v úvahu a vedení škol by mělo přijmout odpovídající opatření. Projevy a výskyt šikany. V tomto bloku otázek jsme sledovali, jaké projevy chování povaţují ţáci za šikanu, zda se s těmito projevy jiţ někdy setkali, či jim byli svědky. Z našeho šetření vyplývá, ţe studenti za šikanu povaţují nejvíce fyzické napadení (82 %), dále braní věcí (81 %) a vyhroţování (80 %), nejméně pak nadávání (20 %) a opomíjení (8 %). Z hlediska četnosti výskytu jednotlivých projevů neţádoucího chování se nejčastěji respondenti setkávali s výsměchem (50 %), nadáváním (50 %) a osobními uráţkami (38 %). Šikana se objevuje ve větší míře na ZŠ oproti středním školám, přitom častější přímou zkušenost s projevy šikany mají chlapci, téměř 81 % chlapců bylo v poslední době svědkem šikanování. Ve studii jsme nově sledovali fenomén kyberšikany jako potenciálně škodlivé chování. Fenomén kyberšikany se neprojevil nijak významně oproti ostatním sledovaným projevům šikany, ukázalo se však, ţe jako projev šikany kyberšikanu hodnotí 80 % dotázaných a téměř 20 % ţáků se s tímto fenoménem jiţ v nějaké formě setkalo.

39

3.8

Pomoc, podpora ve školách

Graf 44

Pomoc ve škole (Vědí žáci, na koho se mohou ve škole obrátit s prosbou o pomoc? %) 15,8

84,2

ano

Graf 45

ne

Na koho se ve škole žáci obrací (obrátí) s prosbou o pomoc celkově 1% 1% 2% 3% 4%

1% 1% 1%

učitel/ka výchovný poradce třídní učitel/ka kamarád/ka

4%

34%

školní psycholog/psycholožka ředitel/ka spolužák/spolužačka

13%

zástupce ředitele/ředitelky schránka důvěry školní metodik/metodička prevence rodiče dospělá osoba

17%

zaměstnanci školy

18%

Graf 46

Na koho se ve škole žáci obrací (obrátí) s prosbou o pomoc dle typu školy

60 49,56

50 40 26,81

28,03

30

22,23 19,04

20 12,44

9,29

8,52

10

3,85

4,59

6,07

2,5

3,19

SŠ

ZŠ

3,25

1,33

2,15

2,67

ZŠ

SŠ

ZŠ

0,52

2,59

0,06

2

0,29

1,85

SŠ

ZŠ

0,12

1,04

0,64

ZŠ

SŠ

0 ZŠ

SŠ

učitel/ka

ZŠ

SŠ

výchovný poradce

ZŠ

SŠ

třídní učitel/ka

ZŠ

SŠ

kamarád/ka

ZŠ

SŠ

školní psycholog/ psycholožka

ZŠ

ředitel/ka

SŠ

spolužák/ spolužačka

zástupce ředitele/ ředitelky

SŠ

schránka důvěry

ZŠ

SŠ

školní metodik/ metodička prevence

ZŠ

rodiče

SŠ

dospělá osoba

zaměstnanci školy

40

Komentář – pomoc, podpora ve školách V tomto bloku otázek jsme zjišťovali, zda ţáci vědí, na koho se mají ve škole obrátit v případě nesnází, do kterých se dostali buď oni sami, či jejich spoluţáci. V další otázce jsme se dotazovali na to, na koho konkrétně se děti obrací v případě nesnází či s prosbou o pomoc. Na otázku „Víš na koho se obrátit ve škole s prosbou o pomoc“ odpovědělo kladně více neţ 84 % ţáků všech typů škol. Z další otázky, kde jsme se dotazovali konkrétně, na koho se obrací respondenti s prosbou o pomoc, vyplynulo, ţe nejčastěji se obrací na konkrétní učitele/ku (34 %), výchovného poradce (17 %) a svojí třídní učitelku/třídního učitele (16 %). Největší důvěru k pedagogickému sboru mají ţáci ZŠ (50 %), oproti tomu studenti SŠ více důvěřují výchovným poradcům (26 %) a třídním učitelům (22 %). Z grafu téţ vyplývá, ţe ţáci ZŠ se na rozdíl od studentů SŠ příliš neobracejí na výchovné poradce, pouze necelých 9 % dotazovaných. Je zajímavé, ţe respondenti všech typů škol nedávají přednost kamarádům při řešení problémových situací před učiteli a výchovnými poradci, nejméně se na kamarády obrací ţáci SŠ - pouze 9 % dotazovaných. Z tohoto bloku otázek můţeme sledovat vysokou důvěru v kompetentnost pedagogických pracovníků školy a velkou důvěru, kterou mají ţáci v učitele, ţe jim pomohou v řešení problémových situací.

41

3.9

Primární prevence ve školách

Graf 47

Frekvence témat primární prevence ve školách celkově

100% 90%

14,6

80%

16,2

70%

17,5

17,5

18,7

16,8

24

22,9

19,9

23,1

29,3 49,7

60% 50%

24,7

29,5

27

30,4 26,1

40%

21,6

31,3 28,4

30% 20%

30,3

26,8

9,4

10

8,5

7,2

5,3

legální návykové látky

šikana

nelegální návykové látky

kyberšikana

nedrogové závislosti

10% 0%

26,7

22,7

19,3

17,5

13,9

7,2

rizikové sexuální chování

sekty

velmi často (skoro v každém programu)

často (skoro v každém roce)

občas (jen v některých ročnících) vůbec ne

výjimečně (v jednom či několika málo programech)

Graf 48

Frekvence témat primární prevence ve školách dle typu školy 55% 50% 45% 40%

ZŠ

legální návykové látky

SOŠ GYM ZŠ šikana

SOŠ GYM ZŠ

kyberšikana

SOŠ GYM ZŠ nedrogové závislosti

3,3

6

10,1

8,6

14,4

4,5

15,2

9,3

3,8

4,5

14,1

3

6,9

17,7 11,8

SOŠ GYM ZŠ

nelegální návykové látky

15,1

23,6

30,2 18,3 7,5

25,4 7,8

21,3 9,6

14,9 7,3

SOŠ GYM ZŠ

4,1

0%

8,9

5%

10,7

10%

19,7

15%

6

19,1

20%

6,3

28

25%

30,9

36,4

30%

35,4

35%

3,2

SOŠ GYM ZŠ

rizikové sexuální chování

SOŠ GYM sekty

vůbec ne

16,4 13,3 12,7 15,5 20,6 14,6 20,9 15,3 14,2 20,3 27,3 25,4 18,6 28,4 20,3 30,9 28,1 27,8 46,8 50,3 56,1


9,5

občas (jen v některých ročnících)

27

19

27,3 12,4 22,4 26,5 10,9 20,2 24,7 13,2 23,5 29,2 20,1 23,2

31

20,7 26,2 32,3 18,9 22,3 27,3

30,7 33,5 21,7 30,9 31,6 27,7 31,4 35,3 24,5 27,4 27,3 30,8 30,6 34,9 28,7

28,7

21


36,4

28

19,1 35,4 19,7 21,3 30,9 25,4 18,3 30,2 17,7 15,1 23,6 14,1

9,3

15,2 14,4

8,6

10,1

6

2,4


10,7

8,9

7,3

4,5

4,5

2,6

3,2

1,7

0,6

14,9

6,3

6

9,6

7,8

7,5

11,8

4,1

3

6,9

3,8

28

3,3

19,6 13,6

42

Graf 49 100%

Frekvence metod primární prevence celkově 10

8,6

14,2

16,3

90% 80%

23,7

22,9

20,6

25,4

26,2

25,1 43,7

70% 60%

22,1

22,8

24,4

29

28,7

50% 40%

20,5 22,3

26,2

30%

17,5

20% 10%

18,3

20,2 24

11,2

9,4

přednáška výklad

přednáška výklad s diskuzí

14,4

7,4

6,4

beseda s aktivizační odborníkem činnosti (hry, práce ve skupině)

velmi často (skoro v každém programu) občas (jen v některých ročnících) vůbec ne

16,6

18,6

22

0%

Graf 50

50,8

23,8

film, film s diskuzí

exkurze

beseda s bývalým uživatelem

často (skoro v každém roce) výjimečně (v jednom či několika málo programech)

Frekvence metod primární prevence dle typu školy 65% 60%

0%

ZŠ

přednáška výklad

SOŠ GYM ZŠ

přednáška výklad s diskuzí

4,8

SOŠ GYM ZŠ

aktivizační činnosti (hry, práce ve

3,3

3,9

SOŠ GYM ZŠ film, film s diskuzí

4,7

7,7

8,6

11,3

14,6

15,3

10,3

16

23,9 9

12,5

13,8

beseda s odborníkem

6,7

14,9

3,3

SOŠ GYM ZŠ

10,3

25,3 20,6 7,4

25,8

SOŠ GYM ZŠ

12,6

5%

16,7

10%

20,7

15%

29,5

20%

8,4

17,5

24,3

25%

27,3

20,2

35% 30%

22,1

26,6

40%

18

45%

33,9

50%

34,2

55%

3,4

SOŠ GYM ZŠ exkurze

SOŠ GYM beseda s bývalým uživatelem

vůbec ne

6,8

11,9 13,8


9,2

17,1 20,8 11,4 20,3 19,7 19,7 23,8 29,5 17,8 22,6 23,3 21,8 24,3 27,9 21,2 19,6

občas (jen v některých ročnících)

20,2 23,6 28,5

24,2 31,4 25,4 26,3

23

28,9 23,3 26,4 27,6 25,4 24,3


34,2 26,6 20,2 33,9 27,3 17,5 24,3 20,6

7,4

25,3 13,8 10,3 23,9

16

10,3 15,3 14,6 11,3

8,6

7,7

2,9


29,5 20,7 16,7 25,8

3,3

14,9

4,8

3,3

3,4

3

1,3

6,8

22

10,2

18

9,4

18

22,1 12,6

20,9 36,8 13,1 33,5 27,5 17,8 29,4 34,2 41,6 43,3 50,9 47,7 49,3 63,6

8,4

6,7

12,5

9

18

3,9

21

21,8 22,9 22,1

17,8 15,5 18,4 17,1 10,1

4,7

1,3

43

Komentář – primární prevence Návazně na otázky výskytu patologických jevů u ţáků základních a středních škol byla sledována frekvence několika základních témat primární prevence a způsoby (metody) jejich prezentace ve školním prostředí. Témata primární prevence. Jak je patrno z grafického znázornění č. 47, nejčastěji probíraná témata primární prevence z celkově sedmi sledovaných představují oblasti: legální návykové látky, šikana a nelegální návykové látky. V průměru 37,23 % všech ţáků se vyjádřila, ţe se s těmito tématy v rámci programů primární prevence setkává velmi často nebo často (tj. skoro v kaţdém programu a kaţdém roce). Ţáci základních škol přitom probírají tato témata mnohem častěji neţ ţáci středních škol – kupř. ţáci na gymnáziích probírají téma legálních návykových látek a šikany téměř dvakrát tak méně často neţ ţáci škol základních, celkově ţáci na středních školách se setkávají s tématem šikany dvakrát méně neţ ţáci na základních školách; výrazně méně se také setkávají ţáci na střeních školách s tématem nelegálních návykových látek oproti ţákům na ZŠ. S kyberšikanou nebo nedrogovými závislostmi se pravidelně v rámci programů primární prevence setkává jiţ jen hrubá čtvrtina ţáků a téměř polovina (v průměru 45 %) ţáků poukazuje na to, ţe jsou tyto oblasti zařazovány do programů spíše výjimečně, pokud vůbec. Z hlediska srovnání škol můţeme opětovně sledovat, ţe s tématy kyberšikana a nedrogové závislosti se mnohem častěji (dvakrát tak více) setkávají ţáci základních škol oproti ţákům na středních školách, a tento trend je patrný i při sledování frekvence témat, jakými jsou rizikové sexuální chování nebo sekty. Otázky rizikového sexuálního chování jsou patrně probírány vázaně na určitý ročník, ale uţ více neţ polovina ţáků reflektuje, ţe jsou tyto otázky probírány spíše výjimečně nebo vůbec diskutovány nejsou. S problematikou sekt se pak v rámci programů primární prevence spíše nesetkává jiţ přes 70 % ţáků. Závěrem ještě dodejme, ţe nebylo sledováno, jak často jsou programy primární prevence zařazovány do učebního plánu/rozvrhu na vybraných základních a středních školách, resp. z šetření nevychází, s jakým rozdílem pracujeme. Jestliţe můţeme předjímat, ţe ţáci na středních školách absolvují méně programů primární prevence neţ ţáci škol základních, a tudíţ se také s některými tématy setkávají právě o tolik méně, nemáme tento závěr podloţený. Metody primární prevence. Ţáci reflektovali, ţe v rámci programů primární prevence se vůbec nejčastěji setkávají s metodou přednášky/výkladu či variantně s přednáškou/výkladem s diskuzí. Dalo by se přitom říci, ţe je tato metoda uţívána v kaţdém druhém takovém setkání či ţe v jednom bloku tvoří podstatnou část, event. existuje 57 % pravděpodobnost, ţe bude tato metoda v programu vyuţita. S besedou s odborníkem má pravidelně (skoro v kaţdém programu či v kaţdém roce) tu čest jiţ jen třetina ţáků, čtvrtina se s touto formou setkává spíše jen v některých ročnících, nadpoloviční většina ţáků (55 %) tvrdí, ţe besedy s odborníkem jsou zařazovány výjimečně nebo vůbec ne. Zhruba obdobně jsou co do frekvence uţívány v programech primární prevence tzv. aktivizační činnosti (tj. hry, práce ve skupinách apod.) či filmy a filmy s diskuzí, s filmy se pravidelně v programech setkává čtvrtina ţáků. Exkurze a besedy s bývalým uţivatelem jsou přes svou vysokou názornost a konečný výrazný efekt implementovány do programů primární prevence vůbec nejméně – 64,2 % ţáků udává, ţe exkurze jsou nabízeny pouze výjimečně, a dokonce přes 73 % ţáků má jen ojedinělou zkušenost s besedou s bývalým uţivatelem, pokud má tedy vůbec nějakou. 44

Ve vyhodnocení frekvence uţitých metod na jednotlivých typech škol můţeme sledovat, ţe vybrané typy metod jsou obecně častěji vyuţívány právě v programech připravovaných pro ţáky základní školy, snad jen s výjimkou exkurze nebo besed s bývalými uţivateli, kde bez ohledu na typ školy mají ţáci přibliţně stejnou zkušenost s těmito způsoby výuky/prezentace (celkově však velmi malou zkušenost). Je k zamyšlení, ţe se ţáci na základních školách setkávají s formou přednášky/výkladu nebo besedy s odborníkem mnohem častěji neţ kupř. ţáci na gymnáziích. Na druhou stranu však toto zjištění vyrovnává poznatek, ţe u ţáků základních škol jsou významně více (dvakrát tolik) zařazovány také aktivizační činnosti (hry apod.). Rovněţ si však uvědomme, ţe tyto závěry jsou do určité míry zkresleny celkovými rozdíly ve frekvenci programů primární prevence na jednotlivých typech škol.

45

4. Závěr a doporučení Dotazníková studie poukázala na několik zajímavých faktů, které se odráţí zejména ve stravovacím a ţivotním stylu, denním reţimu. Následující zjištění podtrhují nejen fakta potvrzená předchozí studií, ale i výsledky námi předkládaného výzkumného šetření. 1. Stravovací zvyklosti Stravovací zvyklosti ţáků se v průběhu vzdělávání a s rostoucím ročníkem liší, odlišně přistupují k pravidelné konzumaci jídla chlapci i dívky. Z šetření vyplynulo, ţe s narůstajícím ročníkem se pravidelnost konzumace sledovaných typů denních jídel významně sniţuje. Ukázalo se, ţe nejméně kvalitní stravovací reţim vykazují zejména ţáci na SOŠ a celkově dívky oproti chlapcům. O důvodech můţeme pouze spekulovat, protoţe nebyly ve výzkumném nástroji sledovány, ovšem na základě zmíněných výsledků je třeba věnovat zvýšenou pozornost výuce zdravého stravovacího potaţmo ţivotního stylu na všech úrovních vzdělávání. 2. Způsob stravování Školní jídelna je na základě výsledků z dotazníkového šetření nejčastějším místem stravování školáků. Uvedenou moţnost vyuţívají převáţně ţáci základních škol a gymnázií, ţáci středních odborných škol spíše vyuţívají školních bister a tzv. fast foodů. Příčinou niţšího vyuţívání školních jídelen ţáky středních odborných škol oproti ţákům základních škol či gymnázií spatřujeme např. v nepravidelné rozvrhové výuce (jeden týden teorie, druhý týden odborný výcvik), v nedostupnosti školní jídelny v areálu školy a v neposlední řadě v nedostatečné edukaci. Alternativní způsoby stravování jsou v současné době spíše výsadou ţáků na gymnáziích a celkově dívek. 3. Konzumace jednotlivých druhů potravin Na základě dotazníkového šetření můţeme konstatovat, ţe výběr potravin v mnohém odpovídá poţadavků a doporučením Světové zdravotnické organizace v oblasti racionální výţivy. Velmi pozitivně vnímáme preferenci ovoce a zeleniny, ovšem luštěniny, ryby a nutričně hodnotnější druhy masa se objevují v jídelníčku ţáků jen sporadicky. Z příloh ţáci preferují brambory, těstoviny a rýţi, coţ je v souladu se současným trendem nabízených jídel v rámci školního stravování. Pozitivně rovněţ kvitujeme, ţe ţáci omezují smaţená a vysoce kalorická jídla. 4. Pitný režim, konzumované nápoje Celkově je pitný reţim ţáků uspokojivý. Za zajímavou informaci povaţujeme fakt, ţe ţáci středních škol dbají na pitný reţim méně, neţ ţáci základních škol, stejně tak dívky nevěnují pitnému reţimu tolik pozornosti jako chlapci. Příčiny je moţné spatřovat např. v absenci přímého dozoru rodičů, v menších přestávkách mezi některými hodinami (např. pouze 5 minut), omezování nutričních potřeb, tzn. pravidelného pití apod. Za zajímavé zjištění povaţujeme, ţe obecně kofeinové a energetické nápoje s obsahem kofeinu poţívají častěji ţáci základních škol oproti ţákům škol středních. Zde bychom čekali trend opačný, kupříkladu proto, ţe mnoho základních škol vyuţívá programů typu zdravá škola, mléko do škol apod. 5. Rizikové způsoby redukce váhy Rizikové způsoby sniţování váhy nebyly v naší studii ţáky vykazovány. Nejčastější motivem hubnutí je péče o postavu, kvůli váze a štíhlé postavě cvičí pravidelně v průměru kaţdý druhý ţák. Z hlediska pohlavních diferencí potvrzujeme, ţe dívky se častěji omezují v jídle 46

oproti chlapcům, avšak významně netíhnou k jiným výrazně patologickým způsobům redukce váhy, jakými jsou kupříkladu záměrné zvracení nebo uţívání léků. V tomto ohledu je naše šetření v rozporu s tvrzenými studie z roku 2008, která na podkladě minimálního rozdílu hovořila o vyšší náchylnosti dívek k těmto způsobům redukce váhy. 6. Prevalence opilosti V souladu s výsledky studií z r. 2008 docházíme k závěru, ţe se stoupající se úrovní vzdělávání a zvyšujícím se ročníkem se abúzus alkoholu zvyšuje, přitom se stoupající se náročností školy se výskyt významně sniţuje – studenti gymnázií pijí alkohol významně méně oproti ţákům SOŠ a 9. tříd ZŠ. Rozdíly ve frekvenci opilosti chlapců a dívek se sice prokazují z hlediska statistického vyhodnocení jako významné, nicméně z hlediska věcné významnosti je nepovaţujeme za nijak zásadní. Na základě těchto závěrů, které vnímáme jako vysoce platné, doporučujeme metodikům primární prevence a výchovným poradcům přehodnotit stávající primárně preventivní programy a výrazněji a pravidelněji se věnovat problematice alkoholismu, jeho dopadu na duševní a fyzické zdraví člověka a jeho sociální status. 7. Nikotinismus Nejvíce ţáků zkusilo první cigaretu ve věkovém rozmezí 13 – 14 let (22 %), z toho činí o 5 % více dívek neţ chlapců. Z vývojového pohledu můţeme sledovat, ţe zatímco před 10. rokem ţivota vyzkouší svou první cigaretu mezi 5 – 6 % ţáků, v době 10 – 12 let uţ zkusí kouřit 3x tolik ţáků, ve věkovém rozpětí 13 – 14 let je jich jiţ 4x tolik. Jelikoţ po 10. roku ţivota dochází k výraznému nárůstu dětí (ţáků), kteří vyzkouší první cigaretu, a v dalším období 15 – 17 let dochází k jejich opětovnému významnému poklesu, můţeme období 10 – 12 let a 13 – 14 let obě povaţovat za nejsenzitivnější období pro vyzkoušení první cigarety. Z výše zmíněného vyplývá, ţe nejefektivnější je začít s preventivním programem v oblasti kouření jiţ na konci 1. stupně ZŠ, zařazován by měl být zejména na druhém stupni ZŠ. Srovnávací studie dále potvrdila, ţe od r. 2008 se nijak výrazně nezvýšilo procento aktivních ţáků – kuřáků, ale bohuţel nedošlo ani k jejich významnému poklesu. Nejvíce kuřáků je na SOŠ a nejméně na ZŠ. Za zajímavé povaţujeme zmínit, ţe ve studii z r. 2008 se vyskytovalo významnější procento dívek – aktivních kuřaček oproti chlapcům, avšak v naší studii se ţádné významné mezipohlavní rozdíly neukázaly. 8. Drogy Z našeho šetření vyplynulo, ţe ţáci na SŠ jsou lépe obeznámeni s jednotlivými druhy nelegálních drog, přitom mají ve srovnání se ţáky základních škol zhruba 3,5x častější zkušenost s uţitím drog. Ţáci na středních školách povaţují moţnost obstarání si jednotlivých druhů drog za významně snazší úkol neţ ţáci na základních školách. Za nejdostupnější drogy povaţují ţáci celého výzkumného souboru marihuanu a extázi. Pro srovnání, studii z r. 2008 se podařilo do výzkumného souboru zahrnout významně vyšší procento ţáků, kteří jiţ měli někdy nějakou zkušenost s jednotlivými druhy drog. Z tohoto důvodu také mohla tato studie přistoupit k mnohem hloubkovějšímu sledování v uţívání jednotlivých drog, např. z hlediska pohlaví, jednotlivých ročníků nebo typů škol – tento přístup vzhledem k nízkoprocentnímu výskytu zkušeností s drogami nebylo v našem šetření moţné (opodstatněné) na všech úrovních aplikovat. Motivy, které vedou ţáky k prvotnímu uţití drogy, jsou zvědavost a sociální kontext – nebezpečí sociálního vyloučení. V této souvislosti bychom rádi upozornili na pozitivní vliv interakčních a záţitkových výcviků v edukačním procesu. Tyto aktivity podporují vývoj zdravého 47

sebepojetí ţáka, vychovávají k osobnostní nezávislosti na rizikové členské skupině, dále téţ zvyšují kohezi skupiny a upevňují dobré mezilidské vztahy. „Zdravá“ sociální skupina je odolnější vůči šíření sociálně patologických jevů. 9. Šikana Tento sociálně patologický jev byl v našem šetření zkoumán z pohledu míry hostility prostředí, projevů agresivního chování a frekvence jeho výskytu. V porovnání s výsledky studie z r. 2008 se některé závěry našeho šetření liší, zejména z toho důvodu, ţe jsme se v naší studii na jednotlivé faktory zaměřili mnohem podrobněji. Z hlediska hostility prostředí se ukázalo, ţe studenti výzkumného vzorku se nejméně bezpečně cítí na toaletách, v šatnách a v blízkém okolí školy, tedy obecně na místech s nejmenší intenzitou dozoru dospělé osoby. Jako nejvíce hostilní vnímají jednotlivá prostranství školy zejména studenti gymnázií - naopak ţáci SOŠ povaţují sledovaná místa za poměrně bezpečná. Stojí za zamyšlení, proč se právě studenti gymnázií necítí v budově školy příliš bezpečně. Doporučujeme se tedy více zaměřit na otázky dozoru v rizikových prostorách, na osvětlení těchto prostor, jejich přehlednost a celkové zútulnění. Šikana se objevuje ve větší míře na ZŠ oproti středním školám, přitom častější přímou zkušenost s projevy šikany mají chlapci, téměř 81 % chlapců bylo v poslední době svědkem šikanování. Nejčastějším projevem šikany na školách je fyzické napadání – strkání a braní či ničení věcí a brachiální agrese – nadávky, výsměch, pomluvy. Fenomén kyberšikany se neprojevil nijak významně oproti ostatním sledovaným projevům šikany, nicméně tento jev je sledován poměrně krátkou dobu, a není proto moţné srovnat jeho výskyt v předcházejících letech. Doporučujeme však věnovat problematice kyberšikany dostatečný prostor v preventivních plánech. Co se týče poradenství v oblasti prevence šikany, ukázalo se, ţe ţáci vědí, na koho se obrátit v případě šikany či jiného patologického chování. Jako pozitivum hodnotíme, ţe velmi často dávají přednost učitelům a výchovným poradcům při řešení těchto situací před vrstevníky. Toto dokazuje, ţe ţáci mají vysokou důvěru k pedagogickým pracovníkům a jejich odborným kompetencím. 10. Primární prevence Na jednotlivých školách byla sledována frekvence několika základních témat primární prevence a způsoby (metody) jejich prezentace ve školním prostředí. Nejčastěji probíranými oblastmi primární prevence jsou šikana a legální a nelegální návykové látky. Významně méně se ţáci setkávají v rámci programů primární prevence s kyberšikanou, nedrogovými závislostmi, rizikovým sexuálním chováním a problematikou sekt. Vzhledem k stoupajícímu vlivu internetu a jeho negativních dopadů na jedince (stalking, phishing atd.) důrazně doporučujeme věnovat těmto tématům větší pozornost, a to na všech úrovních vzdělávání. Další oblastí, která by si ve školách zaslouţila vyšší pozornost, je edukace v problematice rizikového sexuálního chování, se zřetelem na věk ţáků. Jednu z moţností řešení spatřujeme v implementaci tohoto tématu do ŠVP. Ţáci reflektovali, ţe v rámci programů primární prevence se vůbec nejčastěji setkávají s metodou přednášky/výkladu či variantně s přednáškou/výkladem s diskuzí. Poměrně méně často jsou zařazovány besedy s odborníky či projekce filmů s diskusí, velmi zřídka jsou aplikovány do programů prevence exkurze a besedy s bývalými uţivateli. Nabízí se k zamyšlení, zda by nebylo vhodné více zatraktivnit programy primární prevence či rozšířit spektrum didaktických metod. 48

5. Přílohy - dotazník

49

50

51

52

53

54

55

56

Školní dotazníková studie o návykových látkách, zdravém životním stylu a rizikovém chování: Plzeň, 2014

Recommend Documents