Školní časopis Základní školy Kuželov
Š
k
K
lní ro
ročník 6 číslo 1
_
Mladší i starší generace se v mnoha názorech liší, ale v jednom se shodne, že nám ten rok zase rychle uběhl. Přesně před rokem jsem zde popisovala cestu do zaměstnání, pokud jedu autem. K tomuto tématu se vracím ještě jednou, ale tentokrát s jinými dopravními prostředky – s vlakem a autobusem. Ty používám pouze výjimečně v případě nouze, když nemám z různých důvodů k dispozici auto. Při občasném cestování vlakem se nestačím divit, jak naše České dráhy fungují. Na nádraží jsem se snažila přijít radši o pět minut dřív a myslela jsem si, že snad budu cestovat sama. Jak jsem později zjistila, ostatní cestující přicházeli přesně na čas odjezdu, protože vlak podle jízdního řádu nikdy nepřijel. V případě výluky se zpoždění protáhlo na 15 – 20 minut, bez ní na 5 – 10 minut. To ale neznamenalo, že když už jsem seděla ve vlaku, že jsem měla vyhráno. Další překážkou se stalo návěstidlo, které vlak zastavilo v poli na okraji Bzence. Z nádraží ve Veselí nad Moravou mám nejvíce vzpomínek, možná proto, že je to v našem regionu největší železniční uzel. Zde jsem zažila v šest hodin ráno hned po Novém roce absolutní tmu, kdy se na celém nádraží vypnula všechna světla a já jsem si v tu chvíli hlavně držela kabelku, abych nezůstala bez peněz a dokladů. V některých dnech se za předpokladu cestování většího množství pasažérů vlaku do Hodonína přidávají vagóny. Tehdy platí, že tento spoj je kvůli posunování označený na informační tabuli na nástupišti jako vlak do Javorníku. Zaměstnanci drah sice vlak procházejí a upozorňují na to, ale nikdo už nepočítá s tím, že cestující jako např. já přesedají z vlaku z Brna a přijdou se zpožděním na poslední chvíli. Tak jsem se poprvé svezla do veselského depa pro tyto posilující vagóny a následně musela přesedat na správný vlak v kolejišti za doprovodu posunovačů. Hned na začátku nového roku 2016 jsem byla svědkem příhody, která pobavila spoustu lidí a je také zdokumentována. Při cestě domů se ve Bzenci pokazila lokomotiva a průvodčí vyzvala cestující, aby z vlaku vystoupili. Zároveň dodala, že se bude chystat náhradní varianta se dvěma malými vagóny a kdo se do nich nevleze, má smůlu, musí počkat hodinu na další spojení. Po příjezdu vláčku jak pro panenky se všechno osazenstvo našeho poměrně hodně obsazeného vlaku nahrnulo do dveří nově vzniklého pidivláčku a začalo se skládat do sedadel, chodbiček a WC, kde vytvořilo i třístupňové pyramidy. Protože nešly zavřít dveře, tak paní průvodčí těsně před odjezdem zasunula vše, co vyčuhovalo (ruce, nohy, batohy) a šla si sednout do kabiny strojvedoucího, jinde už pro ni místo nezbylo. Vlak se pak jen s velkými obtížemi rozjel (za neustálého natáčení přihlížejících na mobily). Mohutně dýmil a jel rychlostí asi 30 km/hod. Jestli přijel až do Brna, dodnes nevím. Na druhou stranu musím pochválit průvodčí a posunovače za jejich lidský přístup k cestujícím a za čekání všech vlaků na jednotlivé přípoje (IDOS). Cesta autobusem se dá shrnout do dvou slov – vždy bezproblémová. Do nového roku bych chtěla všem popřát hodně zdraví, osobních i pracovních úspěchů a při současné složité evropské i světové politické situaci vyslovit přání, ať radši řešíme pouze tyto drobné úsměvné příběhy, které slouží k pobavení ostatních. Ivana Myšulková
Šk
K
lní ro
První školní den V úterý 1. září 2015 nastal pro prvňáčky ten dlouho očekávaný den, kdy se z malých předškoláků stanou opravdoví školáci. V devět hodin se prvňáčci v doprovodu rodičů sešli v tělocvičně školy plni nadšení a očekávání nadcházejících školních dnů. Jako jediní s sebou měli krásné novotou vonící aktovky. Úvodní slovo si vzal pan ředitel, který uvítal všechny žáky, ale promlouval hlavně k prvňáčkům a deváťákům, kteří naši školu na konci roku opustí. Pak jsme odešli do třídy spolu s rodiči a starosty obcí. Děti si vybraly místo a posadily se. Pak jsem je seznámila s úkoly, které nás v prvním školním roce čekají. Prvňáčci se představili, někteří řekli básničku, jiní zazpívali písničku. Prohlédli jsme si třídu a šikovní žáčci už poznávali číslice i písmenka, ti nejšikovnější dokonce uměli přečíst celá slova. Nakonec dostali sladkou odměnu za zvládnutí prvního školního dne a v aktovkách si odnášeli zbrusu nové pomůcky – barvičky, nůžky, lepidlo, ořezávátko, stírací podložku, pastelky atd. Myslím, že všem dětem se první školní den líbil a budou na něj dlouho vzpomínat. Jana Spružinová
Strojírenský veletrh Dne 17. září 2015 jela naše třída na Strojírenský veletrh do Brna. Ráno v 7 hodin jsme odjížděli z Veselí nad Moravou. Když jsme přijeli do Brna, šli jsme pěšky z nádraží až na výstaviště. Zde převažovaly skupinky mladých středoškoláků, dívek se zde vyskytovalo jen minimálně. Začínali a končili jsme v kulatém pavilónu Z, kde se představily některé střední školy z okolí. Nám nejblíž se prezentovala Střední škola ze Strážnice. Mohli jsme si zde prohlédnout různé stroje a vzít si nabízené suvenýry. Měli jsme všichni na sobě třídní trička, a tak jsme na sebe poutali pozornost. Následoval víc jak hodinový rozchod ve Vaňkovce. Výlet se nám moc líbil a děkujeme panu učiteli Kuchyňkovi, že i přes to, že nechtěl s námi jet, se překonal a zvládl to s námi. Miroslava Macková, 9. třída
Šk
K
lní ro
Výstava ovoce, zeleniny a květin V pondělí 21. září 2015 se šly některé třídy podívat na výstavu ovoce a zeleniny do Hrubé Vrbky. Byla tam i soutěž o nejlepší moučník, a tak jsme se ve třídě rozhodli, že se také zúčastníme a upečeme jablečný závin. V pátek před výstavou se nám to podařilo. Pečení jsme museli hlídat, protože trouba ve škole peče nerovnoměrně. Na výstavě bylo opět mnoho odrůd jablek, brambor, hroznů atd. Vystavené byly též obrázky, co malovaly děti z mateřské školky a žáci 1. stupně. Po sále byly rozmístěny různé dekorace z podzimních květin. Některé vzorky a moučníky se daly i ochutnat. Naše třída sice se svým jablečným závinem nevyhrála, ale dostala sladkou odměnu – velkou a dobrou bonboniéru. Miroslava Macková, 9. třída
Podzim na dědině Dne 22. září 2015 jsme jeli 1. – 4. třída do Skanzenu ve Strážnici, kde byl připravený program i pro základní školy Podzim na dědině. Podzim byl pro naše předky dobou hojnosti ale i těžké práce – dozrávalo ovoce, ve vinohradech hrozny, brambory, dýně a další. Všechny tyto plodiny bylo třeba sklidit, zpracovat nebo uložit tak, aby z nich mohli lidé čerpat přes celou zimu. Pole se musela zorat a připravit na následující hospodářský rok… a všechno toto tady mohly děti vidět a také si vyzkoušet. Podílely se na sklizni, třídění a ochutnávce vařených brambor, dívaly se, jak se vysypává a čistí mák. Mák byl součástí celé řady pokrmů, zejména sladkých, na kterých si také děti pochutnaly a z prázdných makovic pak mohly vyrábět panenky nebo tiskátka. V dalších staveních pak mohly vidět strouhání a šlapání zelí, vaření povidel, roztloukání a vybírání pecek, ze kterých se pak vytlačovat olej, lisování moštu z jablek, který také ochutnaly. Seznámily se s podzimními plodinami a rostlinami, které sloužily našim předkům jako lékárna. Děti si také vyzkoušely rychlý sběr ovoce… ovšem za hlídače v sadě měly hotaře, kteří rychle trestali každého opovážlivce snažícího se utrhnout nějaké jablko nebo hrušku. A nakonec jsme viděli i výstavu zemědělské techniky, která přinesla velkou úlevu hospodářům. Dětem se exkurze moc líbila a už se těší na další program. Martina Sečková
Šk
K
lní ro
Dopravní hřiště Ve středu 7. října 2015 za námi do třídy přišla paní a my jsme věděli, že je z dopravního hřiště ve Veselí nad Moravou. Po seznámení nás učila dopravní předpisy pro chodce a cyklisty. Taky nám vysvětlila dopravní značky například dej přednost v jízdě, stop, pozor chodci, zákaz vjezdu, jednosměrka, přechod pro chodce, slepá ulice, pěší zóna, hlavní silnice, parkoviště. Potom jsme si nakreslili kolo a povídali si o jeho údržbě. Pak nás paní seznámila s křižovatkou. Hráli jsme si na chodce a na auta. Dověděli jsme se, že ve dne je lepší nosit tmavé oblečení a večer světlé. Nakonec jsme psali lehký test. Byli jsme spojení s 5. třídou. žáci 4. třídy
Jablíčkový den Školní projekt Jablíčkový den proběhl na naší škole 8. října 2015. Přišli jsme o něco dřív, abychom vše připravili. Velice jsme se stresovali, protože hodiny ukazovaly 7:45 a my jsme pořád neměli všechno nachystané, nestíhali jsme a běhali po škole. Nakonec jsme konečně vyrazili do určených tříd a první hodinu zdárně zvládli. Děti z 1. stupně jsme si rozdělili do pěti skupin: divadlo, angličtina, pečení závinu, dílny a malování. Celé dopoledne probíhalo docela v pohodě. Děti z angličtiny byly velmi šikovné a všechny úkoly zvládly velmi rychle, takže jsme je nakonec museli rozdělit do ostatních skupin. Na závěr jsme se sešli v jídelně, kde se všem poděkovalo a rozdal se voňavý jablečný závin. Ještě než jsme se rozešli, tak jsme se podívali na divadlo Jak šlo jablíčko na vandr a poslechli si písničku od děvčat ze 3. třídy. Byl to pro nás hodně namáhavý den, ale myslíme si, že se vydařil.
Šk
Miroslava Macková, Tereza Prášková, 9. třída
K
lní ro
Štafetový běh Zátopkova pětka Dne 9. října 2015 se vybraní běžci z prvního stupně zúčastnili štafetového běhu Zátopkova pětka. Do Hroznové Lhoty, kde se závod konal, jelo 25 žáků (+ 2 náhradníci) a paní učitelky Martina Sečková a Mirka Gráfová. Trať byla dlouhá 5 kilometrů, každý žák běžel jedno kolo (200 m). Do Hroznové Lhoty jsme jeli minibusem. Museli jsme se rozdělit na dvě skupinky, protože bychom se do něj všichni najednou nevlezli. Když jsme přijeli na místo, šli jsme čekat do tělocvičny. Než přijela druhá skupina, zjistili jsme, že nemáme startovní čísla. A to byl veliký problém! Paní učitelka Gráfová telefonovala do školy a ve škole paní učitelka Sečková s některými žáky ještě narychlo přebarvovala startovní čísla. Stará čísla měla totiž velkou číselnou hodnotu, a proto je museli upravit na čísla s menší hodnotou. Nakonec druhá skupinka i s čísly šťastně dorazila. Paní učitelky nám rozdaly startovní čísla a odvedly nás na hřiště. Tam jsme si prošli nebo proběhli trasu, která nás čekala. Během dne jsme si mohli kdykoliv zajít na šťávu nebo čaj. Jako první od nás startoval Janek Macek a jako poslední byla vybraná Tereza Hamalová. Jeden z našich závodníků (Lukáš Kocák) měl i menší úraz (výron kotníku), ale i s tímto bolestivým zraněním doběhl. Během závodu jsme potkali také naše bývalé spolužáky Lukáše a Tomáše Ondrůšovy. Když všichni doběhli, následovalo vyhlašování výsledků. Umístili jsme se sice na posledním místě, ale i tak jsme si to moc užili. Dostali jsme diplom a míč a každý ještě nějaké drobnosti. Ten míč nám vždycky připomíná náš závod a velmi rádi s ním v tělocvičně hrajeme . I když jsme byli poslední, tak i přesto jsme měli velkou radost, že jsme si mohli zaběhat a užít zajímavé dobrodružství. Rádi bychom si to zopakovali, protože se nám to moc a moc líbilo! Tereza Hamalová, Monika Prášková a Adriana Davyďuková, 5. třída
Návštěva muzea ve Veselí nad Moravou Ve čtvrtek 15. října 2015 se žáci 1. – 4. třídy a v pátek 16. října 2015 se žáci 5. – 9. třídy v rámci výuky dějepisných předmětů zúčastnili výstavy Germáni na Horňácku, kterou pořádalo Městské muzeum ve Veselí nad Moravou. Jednalo se o jedinečnou sbírku archeologických nálezů z našeho okolí. Většina exponátů pocházela z výzkumu, který proběhl v Hrubé Vrbce v letech 2009 – 2011. Pan Futák nás během asi hodinového výkladu seznámil se všemi základními dějepisnými mezníky v tomto období a ukázal nám vystavené exponáty.
Potom jsme se šli ještě podívat do 1. patra, kde se nachází stálá expozice Od Doubravy po Javořinu, která je zaměřená na archeologii, historii a lidovou kulturu Veselska, Strážnicka a Horňácka. Erik Minařík, 6. třída
Šk
K
lní ro
Strašidelný den V pátek 13. listopadu 2015 se v naší škole uskutečnil Strašidelný den. Žáci na 1. i 2. stupni si doma přichystali nejrůznější masky a v nich zasedli do lavic. Na 2. stupni bylo masek méně, tak si žáci alespoň pomalovali obličeje. Slavnostní vyhlášení nejhezčích masek proběhlo v tělocvičně. Porotu tvořili
všichni žáci naší třídy. Nejdříve se vyhlásili vítězové na 1. stupni. Tady bylo masek hodně a rozhodovat, které zvítězí, bylo opravdu těžké. Proto se určilo šest nejhezčích masek, na 2. stupni tři. Malou sladkou odměnu si zasloužily všechny masky. Nakonec byla celá akce zakončena tancem. Veronika Šilhavá, 9. třída
Lampionový průvod Tradiční lampionový průvod uspořádala naše škola 16. listopadu 2015. Zahájení proběhlo v tělocvičně školy. Žáci 9. třídy zde představili svůj celoroční projekt Kalendárium. Ten se skládal z tance s třásněmi a z prezentace významných osobností v oblasti vědy, politiky, kultury, zpěvu, herectví, literatury a sportu. Já, Denisa, Jitka a Monika jsme zpívaly známé písně těch zpěváků, kteří měli výročí. Žákyně 4. a 5. třídy zde recitovaly. Poté byla slavnostně uzamčena časová schránka, která je na 40 let uschována ve sklepení školy a otevřena bude u příležitosti oslav 100. výročí založení školy. Následoval průvod obcí s krásnými lampiony. Doprovázela ho hudba z pohádek z místního rozhlasu. Agáta Minaříková, 6. třída
Šk
K
lní ro
Časová schránka Jak již bylo zmíněno v přecházejícím článku, v rámci programu letošního lampionového průvodu byla uzamčena tzv. časová schránka. Už několikrát jsme zmiňovali, že budova naší školy přivítala své první žáky v září roku 1955. Takže díky jednoduché matematice zjistíme, že v roce 2015 slaví naše škola své 60. narozeniny. Oslavy tohoto výročí nebyly nijak okázalé, ale přece jenom jsme považovali za důležité toto výročí připomenout. A protože si šedesátiletá dáma zaslouží nějaké ty dárky, prošla během posledních let lehkým liftingem v podobě výmalby vnitřních prostor, výměnou části osvětlení, dostala nové hřiště apod. Ale ono se taky se říká (a já si myslím, že je to pravda), že nejlepší dárky jsou ty, které vyrobíte sami. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli škole několik takových věnovat. Jednalo se o dárky, na kterých jsme se podíleli všichni: natočili jsme pro školu náš originální školní lip dub, připravili jsme krásné Vánoční vystoupení, o kterém napsala reportáž Monika Hrbková a můžete si ji přečíst na dalších stránkách časopisu. No a mimo jiné jsme se také rozhodli, že by bylo zajímavé pro další generace připravit překvapení v podobě uchování pro nás běžných věcí a také vzkazů či předpovědí toho, jak to bude podle nás třeba za 40 let vypadat. Tento časový úsek nebyl zvolen náhodně. Za 40 let bude mít naše škola krásné kulaté narozeniny. Takže co naše časová schránka obsahuje? Ručně malované mapy Kuželova, Hrubé a Malé Vrbky, obálky jednotlivých tříd, do kterých byly uloženy vzkazy žáků určených jak pro další generaci, tak vzkazy, které žáci posílají svému o 40 let staršímu já. Dále jsme do schránky uložili noviny, jeden výtisk školního časopis (konkrétně 5. ročník, 2. číslo), almanach vydaný k 50. výročí založení školy, kopii zápisů ze školní kotelny z přelomu října a listopadu 2015, jídelníček z týdne, který předcházel uzamčení časové schránky, ukázku hraček za školní družiny, příboru ze školní jídelny, taky ukázku vybavení pouzdra současného žáka (polámané pastelky, tupou obyčejnou tužku, …) a mnoho dalších věcí. Kufřík se téměř nedal zavřít. Nemůžu ale opomenout možná tu nejdůležitější věc, kterou jsme do schránky vložili. A to flashdisk s digitálními materiály (fotkami a videi za života školy během celého roku 2015 a také vše, co žáci do schránky napsali a dalo se zdigitalizovat). Netuším, jestli lidé v roce 2055 budou mít technologii, která jim umožní „flashku“ přečíst, ale pokud jo, bylo by to super. V tištěné podobě jsem jim tam pro jistotu nechala návod, co je to ta „flashka“ vlastně za zařízení a jak jsme z ní na počátku 21. století získávali data
Šk
K
lní ro
Ptáte se, kde je časová schránka uschována? Na tajném místě, které zná pouze pan ředitel a pan školník. V ředitelně školy je uložený klíč od kufříku a také zašifrovaná nápověda, která budoucího pana ředitele nebo paní ředitelku navede k tomuto tajnému místu. A jak si naplánovat rok 2055, abyste neminuli slavnostní odemčení časové schránky? Náš současný předpoklad je, že by se to mělo odehrát u příležitosti oslav 100. narozenin školy. Jak jsem říkala už při uzamykání schránky, dospěláků, kteří dnes na škole působí, se tohoto odemykání asi moc nedočká nebo přijdeme o hůlčičce či přifrčíme na vozíčku. Bude to tudíž na vás, současných žácích naší školy, kteří snad v našem krásném kraji budou chtít zůstat, a tak i budova školy bude mít stále koho 1. září vítat. Ještě jednou bych naší škole ráda popřála, ať se jí daří a i když dosáhla v lidských letech důchodového věku, nepovažuju ji za starou dámu, ale za puberťáka v rozpuku. Přeju jí, a myslím, že i ostatní, aby jenom vzkvétala. My lidé jí s tím rádi pomůžeme. Petra Horáčková
Vídeň Ve středu 2. prosince 2015 jsme jeli na výlet do Vídně. Nemohli jsme dospat rána. Vyjížděli jsme v 8 hodin od školy. Cesta byla dlouhá, trvala 3 hodiny, ale zato zábavná. Chvíli jsme spali, potom poslouchali písničky, zpívali si a hráli hry. V Mikulově jsme měli první zastávku, tam jsme nabrali paní průvodkyni a šli si nakoupit jídlo a sladkosti. Ve Vídni jezdilo moc žlutých aut, a tak za každé, které jsme uviděli, jsme se bouchli do ramena a pak nás celý den bolely ruce. Když jsme projížděli Vídní, tak nám paní průvodkyně popisovala všechny památky. Vystupovali jsme u radnice s názvem Rathaus. Odtud jsme si to namířili do Hofburgu (rezidence rakouského císaře). Následovala prohlídka základů Vídně – Vindobony. Cestou jsme viděli jezdit kočáry s koňmi. Z předměstí se všichni vydali do Augustiánského kláštera, kde se nacházela hrobka srdcí Habsburků. Poté jsme šli do kostela sv. Michala, kde jsme viděli velký a krásný betlém. Už od začátku výletu jsme se těšili do kavárny s názvem Rosenberger. Po rozchodu jsme se vypravili do katedrály Štěpánský dóm a potom na trhy, kde se nacházela socha Marie Terezie. Chtěli jsme za každou cenu najít prodej trdelníků. Tady se nám stala nejtrapnější chvilka z celého výletu. Před stánkem jsme se dohadovaly, jak se trdelník řekne německy. Po chvilce hádání mezi sebou pan prodavač se smíchem
Šk
K
lní ro
řekl: „Dobrý den!“ V tu chvíli jsme myslely, že se ostudou propadneme do země. Pak jsme šli řekl: „Dobrý den!“ V tu chvíli jsme myslely, že se ostudou propadneme do země. Pak jsme šli přes Burgring kolem Parlamentu k hlavnímu trhu u radnice. Na závěr jsme se jeli podívat na architekturu pana Hundertwassra. Nejvíce nás tam zaujala vodní fontánka u baru, z které jsme si brali vodu a cákali po sobě. Cestou zpět jsme sledovali film, pouštěli písničky a spali. Výlet ve Vídni byl zatím nejlepší školní výlet. Denisa Halacová, Jitka Pavlincová, 6. třída Poznámka redakce: Exkurze do Vídně se líbila nejenom našim žákům, ale pochvalný e-mail jsme obdrželi také od paní průvodkyně, která s námi celý den ve Vídni strávila. Její slova nás moc potěšila a rádi se o ně s vámi podělíme: „Dobrý den, pane řediteli, s krátkým odstupem času jsem se dostala k tomu, abych napsala pochvalu na žáky školy v Kuželově, kteří se zúčastnili zájezdu do Vídně dne 2.12.2015 Za 7 let, co se věnuji provázení, jsem zažila už spoustu kolektivů. Základních i středních škol. Jsou mezi nimi velké rozdíly. Vaši žáci byli velmi ukáznění a projevovali zájem o výklad a o navštívené památky. Řekla bych, že to byla "nejlepší" skupina letošního roku. Nevidí se často, že by děti měly tak vzorné chování. Včetně pořádku v autobuse a dochvilnosti. Musím všechny moc pochválit. Vyjadřuji obdiv škole, potažmo kantorům, kteří takto dokážou žáky vést. Přeji pěkné svátky a budu se těšit na případnou další spolupráci. Lenka Malíková nezávislá organizátorka cestovatelských zážitků“
Mikuláš Dne 5. prosince 2015 proběhla na naší škole tak jako každý rok Mikulášská nadílka. My deváťáci jsme se sešli o hodinu dříve, abychom se stihli obléct do kostýmů a namalovat si obličeje. Mikuláše představoval Tomáš, anděly Kristýna a Martin, Lucifera Marek a ostatní byli čerti. Nejdříve jsme navštívili nejnižší ročníky, tedy ty nejhodnější. Nejvíce práce jsme měli s osmáky, kteří nám zatarasili cestu k jejim obličejům, abychom je nemohli namalovat. Stejně je neuchránili – mohli by dělat, co chtěli, určitě bychom bez tohoto potrestání neodešli. Navštívili jsme paní kuchařky, které nás na další cestu posilnili dobrou svačinkou. Učitelský sbor nám ve sborovně zarecitoval básničku. Pak jsme se vydali na úřad, kde se před námi schovala paní Bančáková, my ji ale stejně našli. V mateřské školce jsme si poslechli mnoho básniček a písniček. Celou Mikulášskou nadílku jsme zakončili ve školní jídelně výborným řízkem a zdobením vánočního stromečku. Miroslava Macková, 9. třída
Šk
K
lní ro
Vánoční vystoupení Už od října jsme pilně nacvičovali vystoupení na besídku, která se měla konat 13. prosince 2015. Ze začátku jsme trénovali jednou za 14 dnů, později jednou za týden a nakonec těsně před termínem každý den. Začal boj o místo, kde se zkoušelo. Nejhorší varianta byla třída. To se stalo v tom případě, kdy tělocvična, jídelna i učebna v přízemí už byly obsazené. Po dvouměsíčním nácviku proběhla v kulturním domě v Hrubé Vrbce generálka, na které si všichni zkusili nejdříve nástup a odchod, poté i celé vystoupení. O půl třetí 13. prosince jsem vyrazila ke kulturnímu domu a po cestě nabrala kamarádky. K trémě se přidala bolest břicha. Deváťáci začali svůj úvodní projev, 2. třída zazpívala koledu a 4. a 5. třída píseň Haleluja. Na našem vystoupení Noc na Karlštejně jsme naštěstí nic nepokazili a myslím, že se nám to jako všem ostatním před námi podařilo. Následovala mazurka s 1. třídou, Rolničky s 5. třídou, gymnastika 2. třídy a básničky recitované 1. třídou. Všichni byli moc šikovní. V muzikálu O Šípkové Růžence vystupovali žáci z 3. – 6. třídy, na ně navázala 9. třída mini módní přehlídkou. Nejvíc jsem se těšila na promítaný lip dub a skvělé vystoupení 8. třídy Lightstick dance, které bohužel kazily blesky fotoaparátů. Tanec letkis ukázala 4. a 5. třída, pohádku O dvanácti měsíčkách 3. třída. Všechno bylo moc hezké. Na závěr předvedla 5. třída scénku In the bus, 3. třída aerobic a celá vánoční besídka byla zakončena společnou písní Vánoce, Vánoce přicházejí. Všichni na ni pilně trénovali a stálo to za to! Podle nás žáků i rodičů to byla moc vydařená akce! Monika Hrbková, 6. třída
Šk
K
lní ro
Anglické divadlo Dne 16. prosince 2015 jela naše třída i s devátou třídou do Strážnice na anglické divadlo. Vyjeli jsme v 6.30 hod. ráno autobusem do Velké nad Veličkou a odtud vlakem do Strážnice. U kulturního domu jsme čekali asi 15 minut, než nás pustili dovnitř. Zde jsme také čekali na zbývající žáky hlavně středních škol, kteří se opozdili. Sál byl celý zaplněný. Divadlo hráli jen tři herci, mluvili hlavně anglicky, ale něco taky česky. Hlavní hrdina přišel o všechno, co měl. Teprve tehdy, když se dostal až na samé dno, poznal, co to jsou skuteční přátelé. Divadlo trvalo asi jednu hodinu a všem se moc líbilo. Po něm jsme měli na náměstí krátký rozchod. V určenou dobu jsme se sešli na vlakovém nádraží a odjeli domů. žáci 8. třídy
Jak jsme koledovali na farmě V pátek 18. prosince 2015 jsme se s celou třídou vydali koledovat na Horňáckou farmu do Hrubé Vrbky. Počasí moc nepřálo, ale nám to vůbec nevadilo. Nejdříve jsme zazpívali u kanceláře farmy a poté šli vesele obdarovat všechna zvířátka dobrotami, které jsme přinesli z domu (např. tvrdé rohlíky, chleba, zeleninu, aj.). Při odchodu jsme dostali od paní Novákové balíček sušeného ovoce a celí zablácení a zmrzlí jsme zamířili zpět ke škole. žáci 2. třídy
Přednáška pana Macka Před vánočními prázdninami 22. prosince 2015 se 2. stupeň zúčastnil přednášky pana Martina Macka, který jel autobusem z České republiky do Francie a potom na kole až do Španělska. Konkrétně se jednalo o město Santiago de Compostela, jedno z nejvýznamnějších katolických míst s velkou katedrálou. Vypravil se po poutní cestě svatého Jakuba, která je dlouhá 780 km. Cesta mu trvala 23 dní a během ní poznal krásnou španělskou krajinu. Přespával v různých poutních ubytovnách, jeho strava se skládala z baget, čokolády, jablek. Domů si přivezl upomínkové předměty a hlavně hodně zážitků. Nám je předvedl jako prezentaci na interaktivní tabuli. Přednáška byla moc zajímavá, pan Macek se dobře poslouchal. Martin Pavlík, 6. třída
Šk
K
lní ro
Zpívání u vánočního stromečku V úterý 22. prosince 2015 se uskutečnilo tradiční zpívání u vánočního stromečku. Každá třída na 1. i 2. stupni si nachystala nějakou píseň, kterou si potom všichni zazpívali. Vše měla na starosti paní učitelka Bartošková a 9. třída. Mirka Macková hrála na housle. Na program přišla i mateřská školka, která si přichystala recitaci různých básniček a zpívání písniček. Na závěr paní učitelka Horáčková všem popřála hezké prožití vánočních svátků a vše nejlepší v novém roce. Adam Rob, Martin Martinek, 6. třída
Návštěva grafické dílny pana Vladimíra Tomana Na konci loňského školního roku jsme navštívili grafickou dílnu místního umělce pana Vladimíra Tomana. Šli jsme s paní učitelkou Gráfovou a Vachunovou. Když jsme přišli na místo, pan Toman nás hezky přivítal. Ukázal nám své obrazy a také nám řekl, že je restaurátorem starých obrazů. Potom nám začal vyprávět zajímavý příběh o obraze, který zachránil a na kterém je strážnická hraběnka v životní velikosti. A když s vyprávěním skončil, šel nás provést svým starobylým domkem. V jedné z místností nám ukázal, co dělá a jak to dělá. Věnuje se grafice. Vysvětlil nám, že se před otisknutím grafiky musí nejdříve vyřezat vzory do dřeva nebo lina a také nám předvedl, jak se pracuje s tiskařským lisem. Musíte mít ale velikou sílu, abyste ho mohli obsluhovat. Sami jsme si to vyzkoušeli. Bylo to moc hezké a moc se nám to líbilo. Michaela Kučerová, Veronika Maňáková, 5. třída
Celoroční projekt 9. třídy – Kalendárium Ten den ráno 3. listopadu 2015 začaly velké zmatky. Rozhodovalo se, jestli se první část projektu Kalendárium v tělocvičně školy vůbec uskuteční, protože jsme neměli nachystané žádné pomůcky. Chyba se stala při špatné
Šk
K
lní ro
domluvě mezi námi a paní učitelkou. domluvě mezi námi a paní učitelkou. Nakonec se začátek posunul až na druhou vyučovací hodinu. Kalendárium se skládalo z pěti částí: různé, herci, literatura, hudba a sport. Z těchto oblastí jsme si vybrali nejvýznamnější představitele, kteří se narodili nebo zemřeli v měsíci září a říjnu. Mluvené slovo bylo doprovázeno prezentací, kterou tvořily obrázky a videa. Na pomoc jsme si vzali děvčata z 4. a 5. třídy, která recitovala básně o rodném kraji a podzimu. Děvčata z 6. třídy obohatila celý program zpěvem známých písní. Poděkování patří Veronice Šilhavé, která dala celou prezentaci do závěrečné podoby. Projekt bude pokračovat na konci ledna. Nikola Bajková, Kristýna Jurenová, 9. třída
Projekty Evropské unie u nás ve škole Výzva č. 56 Čtenářské dílny Zapojili jsme se do Výzvy č. 56 – Čtenářské dílny, jež byly zaměřeny na posílení čtenářské gramotnosti žáků. Hlavním cílem bylo pomocí nových metod přiblížit žákům co nejvíce nových knih, seznámit je s jejich obsahem, s jednotlivými autory a vzbudit v nich tak větší zájem o četbu a literaturu vůbec. Čtenářských dílen, jejichž výstupem bylo šedesát nově vytvořených hodin, se zúčastnilo šest tříd – první, druhá, třetí, pátá, šestá a devátá. Mezi aktivity, které žáci během čtenářských dílen prováděli, patří například rozbor textu, povídání si o knize, hodnocení knihy, čtení nahlas, vyprávění o příběhu atd. V rámci čtenářských dílen bylo pořízeno 300 nových knih a další učební pomůcky. Ivana Myšulková Jazykový kurz v Rakousku Dne 11. prosince 2015 jsme se zúčastnili jazykového kurzu v Rakousku. Jak nám hned řekl pan ředitel, celý pobyt i kurz byl zdarma, financování bylo zajištěno z fondů Evropské unie. Cesta trvala asi 16 hodin, ale hodně jsme se smáli, a tak nám poměrně rychle utekla. My jsme totiž nejeli hned do Rakouska. Zastávky jsme měli ve Valašském Meziříčí, Hranicích na Moravě, Dvoře Králové a Praze. Museli jsme naložit ještě ostatní cestující. Po příjezdu do penzionu jsme zjistili, že je pěkný. Společnost nám dělali gymnazisté. Několikrát jsme navštívili horu Katschberg, která se nachází v Nízkých Taurech v nadmořské výšce 1650 – 2220 metrů. Leží na hranici Korutan a Salcburku. Hory byly super, ale bohužel beze sněhu, ten byl jenom na sjezdovce. Dva dny probíhal
Šk
K
lní ro
intenzívní německý kurz. Cílem našich intenzívní německý kurz. Cílem našich vycházek bylo nedaleké jezero, kde kluci skákali z jednoho mola na druhé. Navštívili jsme zde také aquapark, vánoční trhy, různé obchody, několik restaurací. Mezi největší zážitky patřilo zamčení kluků děvčaty na balkóně, musela je přijít odemknout paní domácí. Celý kurz byl moc fajn a jsme rádi, že se nám naskytla tato příležitost. Mirka, Sylva, Verča, Kuba, Marek, Martin, 9. třída --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výzva č. 57 Rozvoj technických dovedností žáků na 2. stupni základních škol Naše škola se zúčastnila i Výzvy č. 57 s názvem Rozvoj technických dovedností žáků na 2. stupni základních škol. Cílem aktivity je rozvoj technického vzdělávání na základních školách formou vytváření žákovských výrobků. Do vytváření žákovských výrobků se aktivně zapojilo 15 žáků 2. stupně základní školy. Vzhledem k tomu, že velká většina žáků naší školy je manuálně zručná a o práci v dílnách má zájem, nebyl velký problém vybrat těchto 15 žáků do projektu. Zapojili se všichni žáci 6. třídy, dále z 8. třídy Jiří Tomeš, František Gregor, Natálie Zelenková a Jitka Malečíková, z 9. třídy Marek Srubjan a Martin Němeček. Úkolem žáků bylo vyrobit podle zadaného výkresu výrobek z některých dostupných materiálů (dřevo, kov, plast). Byly vybrány takové výrobky, které jsou použitelné ve škole, ve veřejném prostoru, rodině či pro vlastní potřebu žáka. Z postupu práce na výrobku byl průběžně pořizován fotografický záznam. Z průběhu realizace zpracoval každý žák tzv. žákovské portfolio, které obsahuje sebehodnocení žáka a formativní hodnocení ze strany učitele. Za realizaci projektu škola obdržela několika desetitisícovou částku, která musela být využitá na zakoupení pomůcek nebo nářadí do školních dílen. Byly zakoupené sady nářadí a stavebnice Merkur. Několik stavebnic Merkur bylo dáno do školní družiny. Nové nářadí bude postupně dáno do nových skříněk k žákovským stolům ve školní dílně. Dále bych zde chtěl poděkovat společnosti Dúbrava-Agro a MVDr. Martinu Mackovi, který velmi iniciativně zajistil a ve svém čase přivezl materiál do školní dílny. Jednalo se o kovový materiál a překližky. Z některých
Šk
K
lní ro
překližek budou vyrobené ve stolařství skříňky na nové nářadí. Celková částka za zakoupený překližek budou vyrobené ve stolařství skříňky na nové nářadí. Celková částka za zakoupený materiál a výrobu skříněk se bude pohybovat v několika tisícových hodnotách. Díky projektu a podpoře od společnosti Dúbrava-Agro se zlepší podmínky pro práci žáků ve školních dílnách jak v současné době, tak i v budoucnu. Ondřej Kuchyňka Blended learning Kromě rozvoje technických dovedností žáků se výzva č. 57 zaměřila také na podporu a zlepšení výuky cizích jazyků ve školách. Výuka anglického jazyka tak mohla probíhat pomocí tzv. blended learningu. Blended learning je forma výuky, při které se kombinují tradiční metody (účast ve výuce) a samostudium, kdy žák plní zadané úkoly pomocí internetu a informačních technologií. Např. pořizuje nahrávky svého mluveného projevu v anglickém jazyce, které odešle učiteli. Ten je pak hodnotí a dává žákovi zpětnou vazbu. Výhodou takového vyučování je, že každý žák může postupovat svým vlastním tempem nebo v době, kdy se mu pracuje nejlépe. S pedagogem může komunikovat nejen v hodině, ale také přes internet. Navíc každý žák díky počítačovému programu ví, jak moc se jeho angličtina zlepšila. Tato metoda výuky slouží především ke zlepšení ústních komunikačních dovedností žáků, tedy ke zlepšení poslechu a mluvení. V naší škole program probíhal od září do prosince 2015 a byla do něj zapojena 5., 6., 8. a 9. třída, celkem tedy 40 žáků. Ti, kteří pracovali poctivě a pravidelně, udělali většinou velký pokrok. Výuka Blended learningu bude pokračovat i po skončení projektu – do konce letošního školního roku. Šárka Bartošková
Školní družina V letošním školním roce je k činnosti ve školní družině přihlášeno 29 dětí 1. – 5. třídy. Ke své práci využíváme třídu školní družiny, prostory 1. třídy, tělocvičnu, počítačovou učebnu, dětská hřiště v obcích, nové hřiště u školy. I v letošním roce si mohou děti za souhlasu rodičů vypracovávat domácí úkoly. Také chceme dětem vytvořit příjemné prostředí se zajímavou a všestrannou činností. K tomu nám pomohou i nové hry, které jsme na začátku školního roku dostali – hlavolam Pyramida, barevnou číselnou balanční věž a ZOO akrobaty. V září jsme se seznámili s řádem družiny a kamarády. Malovali jsme s podzimní tématikou, některé výrobky a výkresy jsme měli také na výstavě ovoce a zeleniny v Hrubé Vrbce. Za pěkného počasí jsme chodili na hřiště, kde jsme hráli různé hry a také na dětské hřiště v Kuželově. Dalšími našimi činnostmi byla práce s dětskými časopisy Sluníčko, Pastelka a Makovice, četli jsme a sledovali pohádky. Pak jsme se začali připravovat na nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. V době Adventu jsme malovali a vyráběli přáníčka a různé ozdoby, na vánoční besídku školy jsme napekli perníčky, učili se básničky a zpívali koledy. Mikuláš nám nadělil 2 stavebnice Merkur, ze kterých si stavíme různé stroje. Také jsme navštívili obecní knihovnu. Paní Valášková si pro nás připravila program s otázkami. Na závěr jsme si popřáli pěkné Vánoce a šťastný nový rok. žáci školní družiny
Šk
K
lní ro
Krahulíček nezahálí Od posledního příspěvku do školního časopisu uteklo dokonce i v kuželovském potoce spousta vody, i když loňské sucho se tomu snažilo poměrně úspěšně bránit. A co za tu dobu stihnul Krahulíček? Pojďme si to alespoň ve stručnosti připomenout. Základní prázdninový program máme každoročně daný: generálka ve Velké, sobotní vystoupení v dětském pořadu Horňáckých slavností, nedělní vystoupení u Větráku. Ano, největší svátky horňáckého folkloru se jako obvykle týkaly i nás. V polovině prázdnin pobývaly v naší škole děti z Domu dětí a mládeže (DDM) v Olomouci. Se svými vedoucími zde strávili týden tvůrčí prací. Měli zde výtvarnou, textilní, keramickou a fotografickou dílnu. Inspiraci hledali v našich malebných obcích, u Větráku a v horňácké krajině. Inspirací se jim stalo také vystoupení, se kterým jsme mezi ně přišli my. A skutečně, mnoho jejich prací v sobě zahrnovalo kroj či horňácký ornament. Strávili jsme s nimi příjemný den, fotky jste možná viděli na našem facebooku. Stále tam jsou, tak se běžte podívat… Náš „školní“ rok jsme zakončili, opět již tradičně, v polovině září na Hudeckém dni v Hrubé Vrbce, kde jsme se rozloučili nejen s naším loňským pásmem, ale také s těmi, kteří již letos s námi nechtěli nebo nemohli pokračovat. A po měsíčních „prázdninách“ jsme se v říjnu vrhli na vánoční pásmo. Doufáme, že jste naše „Ptačí koledníky“ alespoň jednou viděli – však jsme s nimi vystupovali hned čtyřikrát. Zazpívat a povinšovat jsme stihli také ve vysílání Českého rozhlasu Brno. Paní redaktorka za námi přijela na zkoušku a v improvizovaných prostorách vrbeckého „kulturáku“ natočila materiály pro několik vstupů, které pak druhý den v rádiu běžely. A co dál? Hned po vánočních prázdninách, které pro činnost Krahulíčku prázdninami nebyly ani náhodou, jsme začali s přípravou pásma na letošní Mladé Horňácko. Prozradíme zatím jen téma: bude se týkat fašanku a zvyků kolem něj. Nechte se překvapit! A pokud máte chuť, přidejte se k nám. Uvítáme všechny od první do deváté třídy, kteří to s námi chtějí zkusit. Stačí, když přijdete ve středu v 16:30 na „kulturák“ do Hrubé Vrbky, mladší poprvé klidně i s rodiči. A to je všechno? Není! Letošní rok jsme dostali pozvání, abychom se zúčastnili také Strážnických slavností. A pořady tam budeme mít hned dva! Tak si už teď rezervujte čas a na Strážnické za námi přijeďte do skanzenu. Kromě neživých staveb tam najdete Krahulíček – doufáme, že v plné síle, kráse a životě! Pavel Gráf
Šk
K
lní ro
Vaříme a pečeme pro radost V polovině října 2015 začal svoji činnost kroužek „Vaříme a pečeme pro radost“. Scházíme se každé pondělí v 15 hodin ve cvičné kuchyňce školy. Přihlášeno je 14 žáků a žákyň 3. – 6. třídy. Od nového roku jsme rozděleni do dvou skupin: 1. skupina děvčata 3. – 5. třídy (Aneta, Nela, Maruška, Zuzka, Alice a Veronika), 2. skupina kluci a holky 6. třídy (Adam, Martin M., Martin P., Erik, Monika, Jitka, Denisa a Agáta). První schůzku jsme zahájili pečením jablečných a makových štrůdlů z listového těsta. Následovala salámová pomazánka „Sloní žrádlo“, posypátková buchta, bramboráky a pečení perníčků na vánoční besídku. Naposledy jsme připravili muffiny. Děti si podle možností rozdělí jednotlivé ingredience a ty pak přinesou. Začali jsme jednoduššími pokrmy, ale čekají nás i složitější. Naším úkolem je také seznámit se se základy stolování. Musím říci, že všechny děti jsou velmi šikovné. Všichni chtějí dělat všechno, umíchají, upečou i po sobě uklidí. Odměnou je jim chutný pokrm. Všem kuchtíkům patří velká pochvala. Ivana Vachunová
Dramatické etudy očima dětí V novém roce 2015 jsme v dramaťáku vyzkoušeli různé nové hry. Míša z 5. třídy nám přinesla ukázat hru PRAVDA NEBO LEŽ. Ta hra je pro pět lidí a už jsme ji hráli skoro všichni. Jsou tam moc těžké otázky (i takové, které jsme se ještě neučili), ale mně se líbí, protože jsem se tak dozvěděla spoustu zajímavostí. Naší společnou nejoblíbenější hrou však pořád zůstává HRA NA LIŠKU. Už se těším, že si ji zase příště zopakujeme. Zuzana Přívratská, 4. třída
Anketa žáků 8. třídy Žáci 8. třídy se rozhodli uskutečnit anketu mezi zaměstnanci školy. V anketě se svých respondentů ptali, jestli mají nějakého domácího mazlíčka, případně na další podrobnosti ohledně tohoto mazlíčka: Šárka Bartošková – pes Apollo (rasa: Cavalier King Charles Spaniel) Martin Dosoudil – fenka Ame (rasa: jezevčík), pes Bacchus (rasa: labrador, pozn. red. stal se jednou z hvězd našeho lip dubu )
Šk
K
lní ro
Miroslava Gráfová – korela Kubík, pes Bela (rasa: Akita-Inu) Petra Horáčková – kočka GIP Fabiola Flame di Altavila, CZ, DSM (rasa: exotická kočka) a v akváriu blíže nespočítatelný počet rybiček Martina Hrbková – pes Čert (smíšená rasa) Jaroslava Chovancová – pes Bella (rasa: maltézský psík), Matěj Kolacia – 4 slepice Ondřej Kuchyňka – kocour Mourek (rasa: domácí kočka) Eva Laššová – kocour Mikeš (rasa: domácí kočka) Lenka Maňáková – pes Čert (smíšená rasa), pes Ben (rasa: Yorkšírský teriér) Ivana Myšulková – pes Nicolas (rasa: německý ovčák) Martina Sečková – kočka Guči (rasa: domácí kočka) Jana Spružinová – pes Toník (smíšená rasa) Eva Škodáková – fenka Žofie a pes Kimi (rasa: zlatý retrívr) Blanka Štefánková – pes Charlie (rasa: Yorkšírský teriér), pes Ario (rasa: německý ovčák) Ivana Vachunová – andulka Pepíček žáci 8. třídy
Žáci 8. ročníku vytvořili novoroční přání formou veršů Hodně štěstí v novém roce, pojďme v něm s přáteli ruku v ruce, Ježíšek už domů odcestoval a hezké dárky nám tu zanechal. M. Gunár ml.
Na Nový rok světlice létají a špatné vzpomínky na starý rok k zemi padají. Obloha je celá rozzářená, s přáním do nového roku spojená. P. Orsák .
Přeji do nového roku hodně zdravíčka a k tomu velkou dávku štěstíčka, šampaňské ve sklenicích šumí, skleničky cinkají a všechny dobroty na stole voní. M. Gunár st. . Jdeme krok po kroku do dalšího nového roku. Štěstí a zdraví všem popřejeme a Silvestr si řádně užijeme. M. Strachotová .
Silvestrovská noc je velmi krátká, za starým rokem pomalu zavíráme vrátka a co nejméně chybných kroků přeji všem do nového roku. J. Tomeš .
Do nového roku, přeji všeho trochu, co člověk nejvíce potřebuje, ať světem každý šťastně pluje. R. Prachař .
Tak vám zase po roce přeji veselého Silvestra, už odešly Vánoce. Plno přátel v novém roce při sobě mějte a Silvestr si s nimi pořádně užívejte. V. Poláková .
Šk
Ať vás štěstí provází a zdraví vám neschází, přeji všem spoustu krásných dnů i splněných snů. N. Zelenková .
Na Silvestra hodně slavíme a nový rok společně rádi vítáme. Všichni nám na stůl nosí drobnosti a za hlavu hodíme každodenní starosti. J. Malečíková
K
lní ro
Slohová práce Náš dům (Popis předmětu) Bydlím v Kuželově číslo popisné 129. V rodinném domě bydlím já, tatínek, bratr David a babička. Spolu s námi je tu náš domácí mazlíček maltézský psík jménem Monthy. Náš dům má jedno poschodí. Od silnice k němu vede příjezdová cesta až k hnědým vratům. Po pravé straně se zelená trávník. Ze zelené fasády svítí bílá plastová okna. Dole dvě a v poschodí tři, všechna jsou dvoukřídlá. K domu patří dlážděný dvůr lemovaný z jedné strany trávníkem a z druhé strany máme nebytové prostory např. prádelnu. Tady nám pobíhá jezevčík Alík. V zahradě na záhonech pěstujeme zeleninu a máme tu vysazeny ovocné stromy. Já tu mám trampolínu. Za zahradou se rozkládá pole a za ním ovocný sad. Od vstupních vrat vejdeme do návratí, kde parkuje auto. Dvěma schody se dostáváme do předsíně. Vedle dveří je vestavěná skříň a botník. Přízemí obývá babička. Má tu kuchyň, obývací pokoj, ložnici a příslušenství. Schody vedou do sklepa, kde je ústřední topení. Po schodech nahoru se dostaneme do části domu, ve které bydlím já, David a táta. Na malé chodbě máme odkládací stěnu. Dveře vedle ní vedou do obývacího pokoje. Z něho vejdeme do bratrova pokoje, kde má pelíšek Monthy. Z chodby půjdeme do kuchyně, tam se scházíme k jídlu. Odsud se dostaneme do mého pokoje. Občas tam jde táta na počítač. Nechybí tu ani koupelna a záchod. V létě si můžeme sednout na balkon. Je to můj rodný dům, který mi poskytuje jistotu, bezpečí a kam se budu vždy ráda vracet. Denisa Petříková, 8. třída
Ztráta školní kroniky Můj nezapomenutelný zážitek (Vypravování) Po docela dlouhé době jsme zjistili, že ve třídě nemáme školní kroniku. Nikdo si nepamatoval, kdy jsme ji měli naposled a kde se poděla. Napsali jsme do ní jen dvě školní akce a najednou zmizela z našeho neuklizeného okenního parapetu. Jak jsme si uvědomili, že ji nemáme, začali jsme ji hledat jak o život. Ptali jsme se pana ředitele, všech učitelů, pana školníka, paní uklízečky, prohledali jsme všechny místnosti a nic. Ostatní dny jsme jenom čekali, jestli se někde objeví. Po třech týdnech jsme se smířili s tím, že budeme muset koupit novou kroniku a všechny zápisy dopsat. Jednou k nám do třídy přišel pan ředitel a celou situaci jsme už poněkolikáté řešili. Museli jsme přiznat, že máme na parapetu dost velký nepořádek a že bychom si to konečně mohli všechno uklidit. Vysvětlil nám, že to je vlastně důvod ztráty svěřené kroniky. Až jsme s ním souhlasili, tak prohlásil: „Tak kroniku mám já!“ Já jsem na chvíli úplně ztuhla a nechápala jsem, ale hned se mi moc ulevilo, protože jsme nevěděli, jak dopsání kroniky vyřešit. Na tento zážitek nikdy nezapomenu! Tereza Prášková, 9. třída
Šk
K
lní ro
Jak jsem měl strach (Vypravování) Jednou mně mamka řekla, že mám pohlídat mého bratříčka Michálka. Tak jsem s ním šel nahoru do mého pokoje. V pokoji jsme si hráli a najednou jsem zaslechl nějaký vrzot dveří. Míša to uslyšel taky a vyšel na chodbu, ale já jsem se bál, a tak jsem na něj volal, ať jde zpátky za mnou do pokoje, ale on nic. Volal jsem: „Kdo tam je?“, ale nikdo se neozýval. Míša stál pořád na chodbě a „šuchot“ po schodech se stále přibližoval. Už jsem si myslel, že je to zlý robot Bany… Nakonec se ze tmy vynořil strýc. Kdyby tam se mnou nebyl Míša, můj malý bráška, tak bych asi zkolaboval strachy! Robin Pleša, 5. třída
Moje nejoblíbenější místo (Popis) Moje nejoblíbenější místo je můj pokojík. Mám ho sice spolu s mladším bratrem, ale každý má svoji půlku. Z pokoje mám výhled do ulice. Dopoledne oknem svítí sluníčko. Je to moje nejoblíbenější místo, protože tam mám spoustu hraček, ale je to i místo, kde si můžu v klidu číst, kreslit, učit se nebo jen tak odpočívat. Na poličce u okna mám stolní hry. Uprostřed pokoje stojí vzdušný hokej, s kterým si s bráchou často hrajeme. Rád si také hraju s křečkem. Na stěně u postele mám nalepené samolepky motorek. Když ležím v posteli, tak si často představuji, jak na nich jezdím. U postele je skříň, ve které mám oblečení. Vedle skříně visí polička s malou knihovnou. Když jsem večer unavený, tak se těším, až si lehnu do postele. Než usnu, pouštím si rádio. Pokojík je prostě moje nejoblíbenější místo – kromě soboty odpoledne, kdy ho musím uklízet. Vít Hrůza, 5. třída
Slohové práce 4. třídy Žáci 4. ročníku psali slohové cvičení na téma „Můj prázdninový zážitek“. Jeho rozsah byl omezený na pět vět. Zážitky sloužily jako doprovodný text k výkresům na nástěnce: Byli jsme na prázdninách v Rožnově. Šli jsme do lanového centra. Tam jsme si vlezli do průhledných koulí. Po chvíli jsme bourali. Bylo to super. Dominik Bajko Byli jsme na výletě v Ostravě. A tam jsme byli v jeskyních. Viděli jsme tam různé sošky. Pan průvodce zapálil lampičku a po provázku ji spouštěl do jámy a kde zhasla, tam nebyl kyslík. Moc se mi to líbilo. Filip Galečka
Šk
K
lní ro
Byli jsme s Bleskem venku. Tatínek ho uvázal o strom. Potom jsme šli na chvilku domů. Když jsme se vrátili, kůň nikde. Byl na Slovensku. Simona Křiváková Byl jsem s bratrem a tatínkem v Praze u tety. Potom jsme jeli do muzea. Viděl jsem zde doly. U tety jsme se koupali v bazénu. Byly to hezké prázdniny. David Lipár Byl jsem na loveckém zámečku. Lovil jsem ryby. Každý večer jsme opékali. Přijeli tam i kluci z Prahy. Bylo to moc fajn. Jan Macek Byla jsem na dovolené v Egyptě. Potápěla jsem se v moři. Plavaly tam různé rybičky, třeba žluté, černé a šedé. Ani se mi nechtělo jít z moře ven. Dovolená se mi moc líbila. Alice Prachařová Navštívili jsme zámek v Novém Městě nad Metují. Krmili se tam medvědi. Viděli jsme tam kino a divadlo. Taky tam byla výstava hraček. Byla to moc hezká dovolená. Zuzana Přívratská Byli jsme na rybníku Rovinka. Šli jsme na ryby. Chytili jsme 83 cm kapra. Vážil 10 kg a byl těžký. Měli jsme velkou radost. Vít Srubjan
Podzimní příběh vznikl jako doplnění panáčka nebo panenky vyrobených ve výtvarné výchově z přírodních materiálů a umístěných na nástěnce. Musel být stručný, ale výstižný: Zelenáč se vypravil k hradu a uviděl stráže. Musel říct, že jde za králem. Král mu oznámil, že princezna ztratila ve spadeném listí zlatý prsten. Zároveň mu řekl, že když ho najde, může si vzít princeznu za ženu. Zelenáč prsten našel, vzal si krásnou princeznu a všichni byli šťastní. Dominik Bajko Žil byl jeden kluk Podzimek. Jednou šel do lesa najít pár listů. Najednou se ztratil. Vylezl na strom a uviděl nějaké světlo. Byla to chaloupka, ve které přespal do rána. Našel v ní myslivecký oblek, zbraň a klobouk. V lese namířil na jelena, ale kulka se odrazila. Polekal se, utíkal lesem a najednou uviděl svoji rodnou vesničku. Filip Galečka Kovbojka Adéla jela na svém koni krásnou podzimní přírodou. Kůň se jmenoval Blesk. Najednou se Blesk splašil a Adélka spadla. Ze země viděla stádo koní. Byli moc krásní. Blesk běžel mezi nimi. Simona Křiváková
Šk
K
lní ro
Lukáš šel do lesa na houby a cestou potkal lišku, jelena, vlka a zajíce. Přinesl plný koš hub a cestou si zpíval. A potkal myslivce a šli spolu domů. Celou cestu si povídali, jak je na podzim v lese krásně. David Lipár Byl jednou jeden Podzimík a ten byl horník. Jednou šel dolovat stříbro. Kopal a kopal. Najednou uviděl, že se tam něco hýbe. Byli to skřítci a dolovali zlato. A tak šel radši kopat za nimi. Jan Macek Moje panenka Klárka šla do lesa na borůvky. Potkala vlka, který ji chtěl sníst. Protože nesla plný košík borůvek, zeptala se ho, jestli je nechce ochutnat, že ty poslední na podzim jsou moc dobré. Vlk odpověděl, že je má rád. A tak si na nich pochutnali. Zuzana Přívratská Panenka Kristýnka šla do lesa natrhat poslední maliny. Cestou potkala spoustu lesních zvířátek, například zajíce a veverku. Když potkala zlého vlka, zvířátka ji zavedla do úkrytu a přikryla spadeným listím. Až vlk odešel, teprve potom nasbírali sladké maliny a upekli dobrou buchtu. Všichni si na ní pochutnali. Alice Prachařová Byl jednou jeden skřítek a ten uměl kouzlit. Žil v domečku v podzemí. Jednou byla potopa a zaplavila mu domeček. Tak se ubytoval v opuštěné budce na stromě a pozoroval ptáky, jak se chystají k odletu do teplých krajin. Vít Srubjan
Zábava na závěr Sudoku pro začátečníky 5
9 4
3
2 8
6
5
1
6
1
7
2
6
9
4
5
7
5
5
8
4
1
2
3
2
4
7
3
3
7
9
2
1
3
7
3
7
7
7
K
lní ro
2
4
9
3 5
2
9
8
4 2
6
Šk
1
5
1
5
6
3 4
6
8
1 8
4
Sudoku pro středně pokročilé
NOŽE A VIDLIČKY NA JEDNO POUŽITÍ Alkeny a jejich deriváty jsou základem mnoha významných polymerů, se kterými se denně setkáváte. V osmisměrce najdete ukrytý polymer, který se používá k výrobě nožů, vidliček, kelímků nebo pohárků na jedno použití. Po vyškrtání 14 pojmů, které znáte ze zeměpisu (získáte je řešením pojmové legendy), přečtete po řádcích zbylá písmena a dostanete hledaný polymer. Legenda: 1) Hlavní město České republiky. 2) Stát s hlavním městem Helsinky. 3) Řeka protékající hlavním městem Polska, která ústí do Baltského moře. 4) Ledovcový kotel, ve kterém ledovec vzniká. 5) Africký stát s hlavním městem Lilongwe. 6) Pohoří táhnoucí se Itálií. 7) Pohoří zasahující do Itálie, Švýcarska a Rakouska s nejvyšší horou Mont Blanc. 8) Druhý největší světadíl. 9) Západní pohoří v Rumunsku. 10) Druhá nejdelší evropská řeka vlévající se do Černého moře. 11) Stát v Severní Americe s hlavním městem Ottawa. 12) Severoafrický stát s hlavním městem Ribát. 13) Řeka v České republice, pramenící pod Kralickým Sněžníkem, která ústí do Dunaje. 14) Jeden ze států USA ležící na východ od Kalifornie, jehož nejznámější město je Las Vegas. 15) Slezské město i řeka. Nápověda: Apuseni, kar, Nevada
ŠkOlní roK Ročník 5, číslo 1, školní rok 2015/2016 Na přípravě článků se podíleli všichni učitelé a žáci školy Děkujeme za spolupráci: Pavel Gráf
Šk
K
lní ro
