Školní řád základní školy

Školní řád základní školy

V Brně 9. 4. 2013

Mgr. Milada Kondlerová

Základní škola a mateřská škola logopedická, Brno, Veslařská 234 – Školní řád ZŠ

Základní škola a mateřská škola logopedická, Brno, Veslařská 234 Školní řád základní školy Obecná ustanovení Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, vydávám jako statutární orgán školy tento školní řád. Školní řád je závazný pro všechny žáky školy, jejich zákonné zástupce a všechny pracovníky školy a je platný i pro akce související s výchovně vzdělávací činností školy, které se uskutečňují mimo budovu školy. Všem osobám účastným na vyučování je v rámci školního vyučování a v rámci činností, které spadají do působení školy, poskytnuta veškerá možná ochrana před všemi formami rasismu, národnostní, náboženské a veškeré další netolerance ve smyslu Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte a dalších právních norem ČR. Škola respektuje všechna práva dětí, která stanoví Úmluva o právech dítěte, dbá na jejich dodržování (ochrana před diskriminací, respektování práv na svobodu myšlení a náboženství, ochrana před vměšováním do soukromí dítěte, do jeho korespondence, na ochranu před nezákonnými útoky na jeho pověst.

Tento dokument schválila Pedagogická rada školy dne 10. 4. 2013 a Školská rada dne 15. 4. 2013

2


OBSAH:

1.

2.

3.

Práva a povinnosti žáků a pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky ............................................................................................................................................. 4 1.1.

Práva žáků.................................................................................................................... 4

1.2.

Povinnosti žáků............................................................................................................ 5

1.3.

Pravidla vzájemných vztahů žáků s pedagogickými pracovníky a zaměstnanci školy7

Práva a povinnostI zákonných zástupců žáků a pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky ............................................................................................ 8 2.1.

Práva zákonných zástupců žáků .................................................................................. 8

2.2.

Povinnosti zákonných zástupců žáka .......................................................................... 9

2.3.

Pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky ..... 10

Provoz a vnitřní režim školy .......................................................................................... 11 3.1.

Všeobecný řád vyučovacího dne ............................................................................... 11

3.2.

Režim při akcích mimo školu .................................................................................... 14

3.3.

Školní poradenské pracoviště a SPC ......................................................................... 15

3.4.

Školní družina ............................................................................................................ 15

3.5.

Stravování .................................................................................................................. 16

4.

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí ................................................ 17

5.

Ochrana žáků před sociálně patologickými projevy diskriminace, nepřátelství a násilí ........................................................................................................................................... 20

6.

Ochrana žáků před šířením a konzumací návykových látek ...................................... 21

7.

Podmínky zacházení s majetkam školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků . ........................................................................................................................................... 22

8.

Pravidla pro hodnocení žáků ......................................................................................... 23

3


1. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ A PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY 1.1.

Práva žáků

Žáci mají právo: 1. chodit do školy, vzdělávat se a rozvíjet svoje nadání a zájmy podle školského zákona; 2. využívat v maximální možné míře vzdělávací nabídku školy, materiální vybavení školy, informační technologie, školní zařízení a prostory; 3. být seznámeni se všemi předpisy, které se vztahují k pobytu žáka a jeho činnosti ve škole; 4. na připravenou a efektivně využitou výuku; 5. na spravedlivý a nestranný přístup učitele ke všem žákům, na stejné podmínky pro všechny; 6. na toleranci a respekt ze strany učitele i ostatních žáků; 7. na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí; 8. na ochranu před zneužíváním návykových a psychotropních látek; 9. na spravedlivé hodnocení; 10. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, na informace o termínu konání kontrolních písemných prací jsou upozorněni předem; 11. na konzultaci s vyučujícím, pokud z objektivních příčin nerozumí učební látce, po dlouhodobé nemoci; 12. na respektování svých individuálních zvláštností, odlišností a zdravotního stavu; 13. na svobodné myšlení a slušné vyjadřování svých názorů, a to ve všech záležitostech, které se ho týkají; 14. obracet se s jakýmkoliv problémem nebo připomínkou na učitele i vedení školy; 15. přicházet s nápady, podněty a návrhy, které se týkají činnosti školy a uplatňovat je prostřednictvím třídního učitele; 16. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání; 17. na pomoc a služby poskytované pracovníky SPC; 18. na osobní bezpečí v prostorách školy i na všech akcích pořádaných školou a na účinnou pomoc v ohrožení; 19. vzdělávat se v klidném a příjemném prostředí; 20. na dobré pracovní podmínky; 21. na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, jako je délka vyučování, přestávky, pitný režim, hlučnost, teplota apod. (omezení tohoto práva je blíže formulováno v řádech odborných pracoven); 22. stravovat se v klidu ve školní jídelně (probíhá v určenou dobu); 23. uvolnit se z výuky ze zdravotních a rodinných důvodů (písemná žádost zákonných zástupců, ústní žádost žáka není z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví žáka akceptována); 24. na vlastní zodpovědnost si nosit do školy cenné věci; 25. zapojit se do soutěží, olympiád a dalších projektů, kterých se škola účastní; 4


26. účastnit se dalších aktivit školy nesouvisejících bezprostředně s výukou; 27. vstupovat při práci s PC do určitých programů prostřednictvím přihlašovacího jména a hesla, které obdrží od správce sítě. Škola je povinna: 1. mít na zřeteli nejlepší zájem dítěte; 2. respektovat práva a odpovědnost vést dítě způsobem, který odpovídá rozvoji jeho schopností; 3. přijímat opatření na ochranu před materiály (informacemi) žáku škodlivými; 4. respektovat odpovědnost zákonných zástupců za výchovu dítěte; 5. chránit dítě před všemi formami špatného zacházení; 6. uznávat právo handicapovaných dětí na vhodnou speciální péči, vzdělání a výchovu. Výchova dítěte musí směřovat k plnému rozvoji osobnosti dítěte v plné šíři jeho možností.

1.2.

Povinnosti žáků

Žáci jsou povinni: 1. řádně (včas a pravidelně podle rozvrhu) docházet do školy a vzdělávat se; 2. dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni; 3. uplatňovat aktivní přístup, respektovat dohodnutá pravidla chování a komunikace nutná pro zdárný průběh vyučovací hodiny (za nežádoucí se považuje vykřikování, rušení mluvením, žvýkání, užívání mobilních telefonů, tabletů, notebooků, multimediálních přehrávačů a jiné činnosti nesouvisející s výukou); 4. zúčastňovat se výuky všech předmětů podle učebního plánu a rozvrhu hodin, všech výchovných a vzdělávacích akcí označených školou jako povinné; 5. účastnit se vyučování nepovinných předmětů, družiny – docházka je pro přihlášené žáky povinná;

zájmových

kroužků,

školní

6. připravovat se svědomitě a systematicky na výuku dle pokynů vyučujícího, do výuky si nosit předepsané učebnice a učební pomůcky; 7. plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem; 8. chovat se ve škole a při všech akcích pořádaných školou slušně, nenarušovat jejich průběh, respektovat pokyny pedagogů a dodržovat pravidla společenského chování; nepoužívat hrubá a vulgární slova – zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka se považují za závažné porušení povinností, výrazy „Dobrý den“, „Děkuji“, „Dovolte“ jsou samozřejmostí; 9. neporušovat práva spolužáků ani učitelů; 10. chodit do školy vhodně a čistě upraven a oblečen; 5


11. zdržovat se během vyučování ve školní budově, bez svolení vyučujícího, třídního učitele nebo jeho zástupce ji neopouštět, v době mimo vyučování tzn. před odpoledním vyučováním zůstávají žáci ve škole pod určeným dohledem v přidělené místnosti; 12. dodržovat v celém areálu školy a při všech akcích pořádaných školou zákaz nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek (včetně alkoholu a tabákových výrobků a jakýchkoli předmětů, jejichž užitím by mohlo dojít k ohrožení zdraví vlastního nebo jiných osob); při jejich výskytu jsou povinni okamžitě informovat třídního učitele, učitele nebo jiného pracovníka školy; 13. chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků, neohrožovat svým chováním sebe ani své okolí; 14. hlásit ihned úraz vzniklý ve škole vyučujícímu nebo jinému zaměstnanci školy; 15. přezouvat se po vstupu do budovy do domácí (ne sportovní) obuvi, boty a svrchní oděv odložit v šatní skříňce; 16. na první vyučovací hodinu přicházet do třídy nejpozději 5 minut před začátkem hodiny; 17. nosit na všechny předměty žákovskou knížku a pravidelně ji předkládat ke kontrole zákonným zástupcům, zapsat si do ní nebo deníčku změny v provozu školy nebo informace pro zákonné zástupce; 18. při ztrátě žákovské knížky si neprodleně nechat vystavit duplikát; 19. zacházet šetrně s učebnicemi a školními potřebami, chránit majetek školy před poškozením; 20. udržovat čistotu a pořádek na svém pracovním místě a podílet se na udržování čistoty a estetického vzhledu celé učebny a ostatních společných prostor školy; 21. o přestávkách se pohybovat klidně, neběhat, neshlukovat se na schodišti, neotvírat okna a nesedat na ně, nechovat se hlučně; 22. řídit se v odborných pracovnách, ŠD a ve školní jídelně řádem těchto učeben; 23. do školní jídelny odcházejí žáci ukázněni a s doprovodem pedagoga, stolují kulturně a zanechávají po sobě pořádek, při nevhodném chování může být žák vyloučen ze školního stravování; 24. šetřit elektrickou energií, vodou, hospodárně zacházet se školním majetkem a školními pomůckami; 25. ihned hlásit učiteli poškození zařízení školy, učebních pomůcek nebo majetku spolužáků a vzniklou škodu napravit nebo finančně uhradit; 26. mobilní telefon ve vyučování vypnout a používat ho pouze o přestávkách (svůj telefon má žák v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole nebo na akcích organizovaných školou a nese odpovědnost za jeho ztrátu, poškození či odcizení), případně jej odevzdá na pokyn vyučujícího, který ho na stanovenou dobu přebere do úschovy a zajistí jeho bezpečnost, mobilní telefony nesmí vyzváněním SMS narušovat vyučování, používání mobilního telefonu v hodině je považováno za projev nezdvořilého chování; 27. mobil může být zapnutý v případě souvislosti s výukou, se souhlasem vyučujícího; 28. žák má přísný zákaz pořizovat si bez předchozího svolení pedagogického pracovníka školy fotografický, audio či videozáznam z vyučovací hodiny, záznam o vyučujících, zaměstnancích školy ani spolužáků;

6


29. nenosit do školy cenné věci a věci, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví nebo bezpečnost jeho nebo jiných osob (nejde-li o peníze vybírané školou v určený den, například na kulturní představení, výukový program, LVK apod.); 30. dohodnout se po ukončení absence s vyučujícím daného předmětu na způsobu a termínu doplnění učiva; 31. při porušení povinností stanovených školním řádem lze žákovi uložit napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy, sníženou známku z chování, škola prokazatelným způsobem s tímto opatřením seznámí zákonné zástupce žáka a třídní učitel udělá záznam do katalogového listu.

1.3.

Pravidla vzájemných vztahů žáků s pedagogickými pracovníky a zaměstnanci školy

1. žáci se řídí ve vztahu k dospělým zásadami slušného chování (např. pozdrav, oslovení, hlasová intonace, celkový kultivovaný projev); 2. soukromé záležitosti si vyřizuje žák s učitelem dle předběžné dohody; 3. administrativní záležitosti vyřizují žáci prostřednictvím třídního učitele; 4. žáci sami vstupují do sborovny a kanceláře školy pouze v akutních případech, vstup do kabinetů, odborných učeben a tělocvičny je povolen pouze v přítomnosti učitele; 5. každý žák školy má právo vyjadřovat své mínění a názory, pokud tak činí slušným způsobem a neuráží tím jiné osoby, připomínky na adresu školy může též vznést prostřednictvím zákonných zástupců.

7


2. PRÁVA A POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKŮ A PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ S PEDAGOGICKÝMI PRACOVNÍKY 2.1.

Práva zákonných zástupců žáků

1. soukromý život rodiny je ze strany pedagogických pracovníků respektován; 2. škola ochraňuje osobní údaje členů rodiny žáka; 3. zákonní zástupci žáka mají právo na včasné, výstižné a srozumitelné informace o chování svého dítěte a výsledcích jeho vzdělávání; 4. v oblasti hodnocení žáka mají jeho zákonní zástupci právo žádat školu o: -

slovní hodnocení svého dítěte, pokud je u něj prokázána vývojová porucha učení, smyslová nebo tělesná vada, vada řeči či vážné onemocnění;

-

u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožňuje;

-

komisionální přezkoušení dítěte, mají-li pochybnosti o správnosti jeho hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí (žádost musí být podána nejpozději do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení), přezkoušení se koná nejpozději do čtrnácti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonnými zástupci žáka.

5. zákonní zástupci žáka, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, mohou žádat o povolení k pokračování v základním vzdělávání, pokud žák splnil povinnou docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, mají zákonní zástupci právo žádat o opakování ročníku; 6. zákonní zástupci žáka mají dále právo žádat ředitele (písemně) o: -

uvolnění dítěte zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů na základě lékařského doporučení;

-

uvolnění dítěte z výuky na rodinnou rekreaci nebo jinou rodinnou událost;

-

veškeré žádosti zákonných zástupců žáka povoluje ředitel školy po posouzení konkrétní situace a v souladu s podmínkami, stanovenými ve školském zákoně č. 561/2004 Sb.

7. zákonní zástupci žáka mají právo nahlížet do žákovské knížky dítěte; 8. zákonní zástupci žáka mají právo podílet se na správě školy prostřednictvím školské rady, v níž mají zákonní zástupci žáků třetinové zastoupení; 9. zákonní zástupci žáka mají právo získávat informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy; 10. zákonní zástupci žáka mají právo na pomoc školy nebo SPC; 11. volit a být voleni do školské rady.

8


2.2.

Povinnosti zákonných zástupců žáka

1. zákonní zástupci žáka jsou povinni zajistit plnění povinné školní docházky žáka; 2. zákonní zástupci jsou povinni na vyzvání ředitele, pedagogického pracovníka školy nebo pracovníka SPC se dostavit v dohodnutém termínu k projednání otázek týkajících se vzdělávání a výchovy jejich dítěte; 3. zákonný zástupce žáka je povinen řádně omlouvat absence svého dítěte a to podle následujících pravidel: -

nepřítomnost žáka na počátku vyučovací hodiny, není-li řádně omluvená a je delší než 10 min, je posuzována jako neomluvená absence celé vyučovací hodiny;

-

musí doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 2 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka (telefonicky, poštou nebo e-mailem z kontaktní adresy) třídnímu učiteli přímo nebo prostřednictvím kanceláře školy kontaktní adresou se rozumí e-mailová adresa, kterou zákonný zástupce nahlásí třídnímu učiteli;

-

dojde-li k opakovanému bezdůvodnému nebo řádně neomluvenému zanedbání školní docházky, škola informuje příslušný odbor sociální péče, každá neomluvená absence je po zjištění projednána se zákonným zástupcem;

-

podle počtu neomluvených hodin je žák potrestán kázeňským postihem (10 hodin druhý stupeň z chování, více hodin třetí stupeň z chování);

-

bezprostředně po návratu do školy přinese žák písemnou omluvu své nepřítomnosti v žákovské knížce podepsanou zákonným zástupcem a bez vyzvání ji předloží třídnímu učiteli, pokud takto žák neučiní, nebo není-li omluvenka dostatečná, budou pokládány zameškané hodiny za neomluvené;

-

škola může požadovat v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne 5 dnů školního vyučování, doložení nepřítomnosti žáka ošetřujícím lékařem;

-

má-li třídní učitel u některého žáka pochybnosti o jeho časté nepřítomnosti ve vyučování, může jeho zákonným zástupcům oznámit, že bude požadovat lékařské potvrzení příp. vysvětlení rodinných důvodů při každé absenci;

-

nemůže-li žák přijít do školy z důvodů předem známých, předloží písemnou omluvu třídnímu učiteli před absencí (týká se i odpoledního vyučování), který rozhodne o povolení absence;

-

na dobu nejvýše 2 dnů může uvolnit žáka třídní učitel, na více dnů může uvolnit žáka ředitel školy na základě písemné žádosti zákonných zástupců, ke které se předem vyjádří třídní učitel;

-

pokud žák musí ze závažných důvodů opustit školní budovu v průběhu vyučování, napíše k tomu zákonný zástupce písemný souhlas s doslovným vyjádřením, že přebírá za dítě zodpovědnost, nebo dítě doprovodí on sám či jiný dospělý rodinný příslušník;

-

odejde-li žák ze školy během vyučování bez řádné omluvy u vyučujícího nebo třídního učitele, považují se hodiny jeho nepřítomnosti za neomluvené a dopouští se tím hrubého porušení školního řádu, totéž platí pro společná shromáždění a jiné kolektivní akce školy 9


oznamovací povinnost žáků je nutná vzhledem k odpovědnosti školy za jejich bezpečnost po dobu vyučování; -

žáci, kteří reprezentují školu na soutěžích, olympiádách apod., nebo se zúčastní zájezdů pořádaných školou, jsou uvedeni v poznámce v třídní knize a zameškané hodiny se jim nezapočítávají do celkového počtu zameškaných hodin;

-

jsou povinni platit v řádném termínu stravování (viz www.zslogo.cz).

4. zákonní zástupci jsou povinni hlásit třídnímu učiteli: -

změnu adresy bydliště a telefonního čísla;

-

jakékoli závažné události, které by mohly ovlivnit výchovně vzdělávací proces u jejich dítěte (zdravotní způsobilost, zdravotní obtíže, rodinná situace).

Vzhledem k tomu, že dle úmluvy o právech dítěte jsou za dítě v plném rozsahu odpovědni jeho zákonní zástupci, je jejich povinností: -

spolupracovat se školou;

-

sledovat výsledky výchovně vzdělávacího procesu u dítěte (např. kontrola žákovské knížky, sešitů a jiných písemných projevů dítěte, návštěva třídních schůzek a hovorových hodin, apod.);

-

všestranně podporovat účinnost výchovně vzdělávacího působení školy na rozvoj osobnosti žáka;

-

v případě, že je žák na žádost zákonných zástupců uvolněn z vyučování, zodpovídají za to, že dítě látku dožene do týdne po návratu do školy.

2.3.

Pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky

1. zákonní zástupci mohou běžně komunikovat s učiteli telefonicky či písemně, osobní pohovory je nutné předem dohodnout; 2. pro běžnou výměnu informací slouží třídní schůzky a hovorové hodiny; 3. svoje připomínky a dotazy k výuce jednotlivých předmětů řeší s jejich vyučujícím; 4. vzniklé problémy projednají zákonní zástupci nejprve s příslušným vyučujícím, poté s třídním učitelem; -

pokud nedojde k uspokojivému výsledku jednání, požádají o pomoc výchovného poradce (v jeho úředních hodinách), nakonec vedení školy.

5. ke vzájemnému předávání informací mezi zákonnými zástupci a školou slouží třídní schůzky, hovorové hodiny, informace na webových stránkách školy (www.zslogo.cz); 6. k rozvoji vzájemných vztahů přispívají akce školy, a to zejména vánoční besídka, Zahradní slavnost, ale i akce žáků a pro žáky, kde je účast nejen zákonných zástupců vždy vítána.

10


3. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY 3.1.

Všeobecný řád vyučovacího dne

1. pravidelné vyučování začíná nejdříve v 8.00 hod. a končí nejpozději v 15.15 hod; 2. vyučování je organizováno podle rozvrhu hodin, který je schválen ředitelem školy, také všechna mimotřídní činnost žáků probíhá podle rozvrhu schváleného ředitelem školy, údaje mají žáci zapsané v žákovské knížce nebo v deníčku, vždy je vyžadován podpis zákonného zástupce; 3. režim dne je dán časovým rozpisem vyučovacích hodin a přestávek mezi nimi uvedenými; 4. vyučovací hodiny začínají příchodem učitelů do třídy a končí jejich odchodem; 5. provoz školní družiny vychází z režimu školy a má vypracován vlastní řád; 6. provoz internátu vychází z režimu školy a má vypracovaný vlastní řád. Nástup do školy 1. školní budova je pro žáky, kteří navštěvují ŠD otevřena v 6.30 hod, žáci přichází hlavním vchodem a zvoní na vychovatelku, která je pustí do budovy. Po příchodu v čase 6.30–7.55 pobývají v prostorách ŠD, žáci přicházející do školy v 7.40 hod. používají opět hlavní vchod školy, přezouvají se v šatnách pod dohledem, od 7.45 hod. mohou již všichni žáci do tříd, kde jsou pod dohledem dohlížejícího učitele; 2. do budovy nevjíždějí žáci na koloběžkách, skateboardech, kolečkových bruslích a tzv. kolečkových botách, ve škole nenosí žáci čepice ani jiné pokrývky hlavy; 3. v době vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího, před hodinou tělesné výchovy si žáci ukládají své věci v šatně tělocvičny a řídí se pokyny vyučujícího; 4. příchod do vyučování v rozmezí 7.55–8.00 hodin (méně než 5 minut před začátkem vyučování) se považuje za pozdní, pozdější příchod jako absence, žáci musí chodit včas podle časového rozvrhu (zvonění) i do ostatních vyučovacích hodin; 5. veškeré vchody do budovy jsou v době víkendů, svátků a prázdnin uzamčeny; 6. vchod uzavírá v pracovním týdnu v 8.00 hod dohled, otevírá v určený čas pro daný školní rok opět určený dohled; 7. zákonní zástupci a hosté do školy vstupují hlavním vchodem, pobyt ve škole je povolen jen tehdy, je-li určen nebo schválen některým z pracovníků školy; 8. zabezpečovací systém obsluhuje školník, ředitelka školy a hospodářka. Průběh výuky a přestávky 1. v době velkých přestávek je umožněn pohyb žáků mimo třídu, po chodbách se žáci pohybují klidně, neběhají, neshlukují se u učeben, odborných učeben ani na schodišti; 2. přestávka po druhé vyučovací hodině je především určena ke svačině a k osobní hygieně žáků, o malých přestávkách vycházejí žáci mimo třídu pouze se svolením učitele, vrací se v co nejkratší době;

11


3. dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá, bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťují všichni pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci; 4. dopolední vyučování začíná v 8.00 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7.00 hodin; 5. vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek, vyučování končí nejpozději v 15.15 hodin, vyučovací hodina trvá 40 nebo 45 minut, v odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat; 6. přestávku mezi dopolední a odpolední výukou mohou žáci trávit pouze pod určeným dohledem v přidělené učebně; 7. jakékoli změny vyučování je třeba včas projednat s ředitelem školy nebo se zástupcem ředitele; 8. po skončení vyučování uvedou žáci do pořádku své místo v lavici a v jejím okolí, zvednou židle; 9. po poslední vyučovací hodině dopoledního vyučování předává učitel žáky prvního stupně, kteří jsou přihlášeni do školní družiny vychovatelkám školní družiny, ostatní odcházejí do šaten a stravující se žáci s dohledem do školní jídelny, nad žáky odcházejícími z budovy vykonává v šatnách dohled určený pracovník školy; 10. po skončení odpoledního vyučování v 15.15 hod dohlédne nad odchodem žáků ze školy dohled u šatny; 11. žáci se přezouvají a ukládají si věci do šaten, ztrátu klíče musí uhradit; 12. v průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího; 13. ve škole ani před budovou školy se žáci zbytečně nezdržují; 14. při výuce některých předmětů lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu; 15. pokud se stane, že vyučující nepřijde, je služba povinna tuto skutečnost do 10minut oznámit do kabinetu příslušného vyučujícího, případně do kanceláře zástupců školy; 16. docházka na volitelné nebo nepovinné vyučovací hodiny, zájmové útvary ŠD, na které se žák na začátku školního roku nebo pololetí přihlásil, je pro něj povinná, změna je možná po souhlasu ředitele školy vždy jen na konci pololetí, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka; 17. jako povinné mohou být označeny pouze takové akce, které nevyžadují finanční úhradu ze strany zákonných zástupců nad dohodnutý limit, finanční limit dohodnou učitelé se zákonnými zástupci na první třídní schůzce, pokud se žák nezúčastní mimoškolní akce, která probíhá v době běžného vyučování, stanoví mu škola náhradní výuku, na které je jeho docházka rovněž povinná; 18. před ukončením dopoledního nebo odpoledního vyučování mohou žáci opustit budovu školy jen se souhlasem třídního učitele, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka, v mimořádných případech, např. při náhlých zdravotních potížích žáka, je nutné jeho osobní předání zákonnému zástupci, ve výjimečných a odůvodněných případech je nutný alespoň telefonický souhlas zákonných zástupců s odchodem dítěte ze školy; 12


19. začátky vyučovacích hodin jsou stanoveny následovně:

Vyučovací hodina

Přestávky

1

8:00 – 8:45

8:45 – 8:55

2

8:55 – 9:40

9:40 – 10:00

3

10:00 – 10:45

10:45 – 10:55

4

10:55 – 11:40

11:40 – 11:50

5

11:50 – 12:35

12:35 - 12:45

6

12:45 – 13:30

13:30 – 13:35

Přestávka

Odpolední vyučování

14:20 – 14:30

7

13:35 – 14:20

8

14.30 – 15:15

Absence a uvolňování žáků z výuky 1. způsob omlouvání absencí je popsán v části Povinnosti zákonných zástupců; 2. ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu; 3. plánované návštěvy lékařů vykonává žák pokud možno v době mimo vyučování, ve výjimečných případech během vyučování. Další záležitosti týkající se provozu školy 1. své záležitosti vyřizují žáci prostřednictvím třídního učitele (ztráta žákovské knížky, absence apod.), třídní učitel ustanovuje služby ve třídách, jejich povinnosti a pravomoci; 2. ztráta žákovské knížky se vyřizuje prostřednictvím třídního učitele a po zaplacení částky za novou žákovskou knížku, žákovská knížka je označena „duplikát“; 3. mobilní telefon má žák v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole nebo na akcích, organizovaných školou a nese odpovědnost za jeho ztrátu, poškození či odcizení, odloží ho jen na pokyn vyučujícího, který jej na stanovenou dobu přebere do úschovy a zajistí jeho bezpečnost, na začátku vyučování si každý žák mobilní telefon vypne, vyučování nesmí být rušeno zvoněním, hlasitým oznámením SMS, žáci si nesmí nic nahrávat; 4. za svoje osobní věci si každý zodpovídá sám (např. kalkulačka, peněženka, doklady, tablety, notebooky); 13


5. v období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky 5 volných dnů ve školním roce; 6. součástí školy je i školní knihovna, řídí se vlastním řádem; 7. údržba školy a úklid se řídí obecně závaznými předpisy a konkretizují se v pracovních náplních správních zaměstnanců.

3.2.

Režim při akcích mimo školu

1. veškeré akce mimo objekt školy (exkurze, vycházky, výlety, kulturní a sportovní akce apod.) musí být předem projednány se zástupcem ředitele, který zajistí vykonávání dohledu nad žáky a další provozní a bezpečnostní podmínky akce; 2. bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem, společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům; 3. při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce, a to podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků; 4. při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 14 žáků, výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy, škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy organizující pedagog předem zapíše do plánu a projedná s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP; 5. při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění, po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase, místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků, a to zápisem do žákovské knížky nebo jinou písemnou informací; 6. při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob, před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti, pro společné akce tříd, lyžařské kurzy atd. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni, při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení; 7. pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků: směrnice pro lyžařské výcvikové kurzy, zahraniční výjezdy, školní výlety, za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy; 8. součástí výuky je také výuka plavání na I. a II. stupni a lyžařský výcvikový kurz v osmém ročníku, do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako školy v přírodě atd., těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž zákonní zástupci o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku; 14


9. chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně hodnocení na vysvědčení; 10. u sportovních, uměleckých a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak, v průběhu soutěže bezpečnost a ochranu zdraví žáků zajišťuje organizátor.

3.3.

Školní poradenské pracoviště a SPC

Naše škola nabízí komplexní poradenské služby (dle školského zákona) a příslušné vyhlášky, které zajišťuje poradenský tým odborníků: výchovná poradkyně, školní metodik prevence sociálně nežádoucích jevů a speciální pedagogové. Poradenské pracoviště může: -

vést ve spolupráci s učitelem/učitelkou třídnické hodiny;

-

poskytnout úvodní poradenskou konzultaci dítěti, které ho samo vyhledá;

-

poskytnout krizovou intervenci dítěti, které se octne v psychicky mimořádně náročné situaci;

-

vytvářet podmínky k maximálnímu využití potenciálu dítěte;

-

provádět opatření k posílení pozitivní atmosféry ve škole a ve třídách (včetně diagnostiky vztahů mezi žáky v třídním kolektivu);

-

provádět anonymní anketní šetření a průzkumy ve škole (vztah žáků k vyučovacím předmětům, výskyt sociálně-patologických jevů apod.) a konzultovat zjištěné údaje v rámci Školního poradenského pracoviště, s vedením školy, s třídním učitelem, a to při důsledném zachování anonymity žáků;

-

spolupracovat s učiteli při vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.

Poskytování těchto služeb žákům a žákyním je vázáno písemným vyjádřením souhlasu jejich i zákonných zástupců. Platí po celou dobu docházky.

3.4.

Školní družina

1. provoz školní družiny je od 6.30 do 16.00–17.00 hodin (dle zápisových lístků daného školního roku), v pátek si zákonní zástupci internátní žáky mohou vyzvedávat do 17.00 hodin; 2. za pobyt žáka v ŠD není stanovena sazba, další podrobnosti o školní družině jsou zpracovány ve vnitřním řádu školní družiny.

15


3.5.

Stravování

Organizace a rozsah stravování v ZŠ a úplata za stravování se řídí platnými právními předpisy pro školní stravování. Žák ZŠ má právo odebrat jeden oběd denně. Žák ZŠ v internátním provozu má právo na jedno celodenní stravování dle věkové kategorie. V pátek děti a žáci celodenního stravování neplatí večeři. -

odhlašování a přihlašování stravy do 13 hodin, tel. č.: 720 516 138 nebo 547 211 653, email: [email protected];

-

pokud se oběd neodhlásí předem, bude započítán do úhrady stravného;

-

dle zákona 395/1991 Sb. má žák nárok na stravu v době výuky ve škole, pokud onemocní, první den neplánované nepřítomnosti ve škole se dle vyhlášky o škol. stravování č. 463/2011 považuje za pobyt ve škole a stravu je možno vyzvednout do vlastních jídlonosičů, ostatní dny nemoci nemá žák nárok na dotovanou stravu a je povinen se odhlásit nebo hradit plnou cenu stravy včetně provozních nákladů;

-

výdej stravy do jídlonosičů (pro nemocné strávníky strava oběd) se vydává jen první den nemoci dítěte od 11.15–13.15 hod, strava je určena pro přímou spotřebu;

-

způsob platby stravného – úplata za kalendářní měsíc je splatná do 20. dne předchozího kalendářního měsíce na měsíc další, forma úhrady: složenkou, převodem z účtu, hotově v kanceláři vedoucí kuchyně;

-

vracení přeplatků – finanční vyrovnání za odhlášené stravné je odpočítáno vždy při další platbě;

-

stravování mimo výuku – v době prázdnin nebo při udělení ředitelského volna bude v případě zájmu stravování dětí ZŠ zajištěno od počtu 15 a více žáků, a to pouze s příplatkem za provozní náklady (zákon 561/2004 Sb.);

-

čip k identifikaci strávníka – čip dostane každý žák zdarma, v případě ztráty nebo zničení je žák povinen uhradit za nový čip 119,- Kč (cena včetně DPH);

-

stravování v době hlavních prázdnin se neposkytuje.

16


4. PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ 1. škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví; 2. všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob; 3. žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou; 4. každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci ihned hlásí vyučujícímu nebo pedagogickému dohledu; 5. žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením, s topnými tělesy; 6. otevírat okna mohou žáci pouze se svolením vyučujícího učitele, o přestávce jsou okna učeben zavřená, výjimku může povolit dohlížející učitel, rovněž je přísně zakázáno vysedávání žáků na okenních parapetech, vyklánění se z oken, vyhazování různých předmětů a vylévání vody z oken atd.; 7. při výuce v tělocvičně, dílnách a v odborných učebnách dodržují žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny, vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli, o poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy, poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami; 8. školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dohlížejícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob, při odchodu žáků domů z budovy ven dohlížejí pracovníci podle zpracovaného plánu, každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jejich návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovaně po budově, během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů; 9. ve všech prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu, drog, kouření, dále je zakázáno používání ponorných elektrických vařičů, ponechávat peníze v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních ve třídě i v kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc, ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno používat zbraně, výbušniny, střelivo nebo pyrotechniku a je rovněž zakázáno tyto předměty do všech prostor školy přinášet, porušení tohoto zákazu je posuzováno jako zvlášť hrubé porušení školního řádu; 10. šatny s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, třídní učitelé určí služby žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během dělené a odpolední výuky žáků, uzamčení všech šaten kontroluje v 7.50 hod. pracovník konající dohled a průběžně během výuky určený pracovník; 11. všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně-patologických jevů a poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví;

17


12. v případě úrazu nebo akutních zdravotních potíží zajistí učitel, který měl nad žákem dohled, první pomoc a transport dítěte na lůžko, okamžitě jsou informováni zákonní zástupci, kteří si dítě vyzvednou a odvedou k lékaři, za akutní zdravotní potíž se považuje také pedikulóza, při jejím zjištění se postupuje podle Postup při výskytu pedikulózy; 13. škola vede evidenci úrazů dětí a žáků, k nimž došlo při činnostech ve škole, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím; 14. všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc mohou pracovníci, kteří prošli školením první pomoci a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy; 15. pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy, pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody; 16. zaměstnanci školy sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a zákonné zástupce postiženého žáka, nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby, třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla zákonných zástupců a důležitá upozornění; 17. škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování, pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd., uvolnit žáka mohou pouze na základě písemné žádosti zákonných zástupců. Evidence úrazů 1. záznam o úrazu provádí zaměstnanec školy, který v době vzniku úrazu vykonával nad žáky dohled, pokud byl úraz ohlášen dodatečně žákem nebo jeho zákonnými zástupci, záznam provádí opět zaměstnanec, během jehož dohledu k úrazu údajně došlo, nebo třídní učitel; 2. v knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola (školské zařízení) o úrazu dozví, záznam o úrazu se zasílá určeným orgánům a institucím; 3. při úrazech smrtelných a úrazech, jejichž důsledkem byla nepřítomnost dítěte, žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení, vyhotovuje škola obdobným postupem záznamy o úrazu na předepsaných formulářích, pro účely školských předpisů se smrtelným úrazem rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu; 4. záznam o jakémkoli úrazu (i evidovaném v knize úrazů) se vyhotoví také na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka nebo zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka, příslušného inspektorátu České školní inspekce nebo místně příslušného útvaru Policie České republiky, škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení, záznam, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobeného úrazem; 5. hlášení úrazu – o úrazu nezletilého žáka podá škola bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci, pokud nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem 18


byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky, dále o úrazu podá škola nebo školské zařízení hlášení pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud má škola takové pojištění sjednáno; 6. záznam o úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost, nebo pokud je pravděpodobné, že žákovi bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobeného úrazem, zasílá škola (školské zařízení) za uplynulý kalendářní měsíc (nejpozději do pátého dne následujícího měsíce) příslušnému inspektorátu České školní inspekce; 7. záznam o smrtelném úrazu zasílá škola (školské zařízení) navíc ještě místně příslušnému útvaru Policie České republiky, a to do 5 pracovních dnů po podání hlášení podle předchozího odstavce; 8. osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu a posudku o bolestním, podléhají režimu ochrany osobních údajů podle platných právních předpisů.

19


5. OCHRANA ŽÁKŮ PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI PROJEVY DISKRIMINACE, NEPŘÁTELSTVÍ A NÁSILÍ 1. pedagogičtí pracovníci průběžně sledují jakékoli projevy násilí, rasismu a xenofobie a úzce spolupracují se školním metodikem prevence, při jakémkoli podezření zakročí ve spolupráci s ním; 2. žáci i jejich zákonní zástupci jsou informováni o možnostech využívat Kontaktní a poradenské centrum, Modrou linku, Krizové centrum apod., letáky a vizitky těchto institucí jsou předávány žákům i vyvěšovány na nástěnkách MPP; 3. působení školy je zaměřeno především na prevenci těchto sociálně patologických projevů, a to ve spolupráci s výše uvedenými institucemi; 4. učitelé se při své výchovně vzdělávací práci řídí minimálním preventivním programem, který vypracovává školní metodik prevence; 5. podrobněji pojednává o šikaně Minimální preventivní program školy. Cíle MPP školy jsou především v/ve: -

poskytování informací všem skupinám o problematice prevence sociálně patologických jevů a nabízení veškerých možností, jak je plně zapojit do vlastní realizace;

-

výchově ke zdravému životnímu stylu, podněcování žáků k uvědomění si zodpovědnosti za své zdraví a za životní prostředí;

-

vytváření životních postojů a kvalitního žebříčku hodnot s důrazem na život bez drog, násilného, xenofobního a diskriminačního chování;

-

rozvoji a podpoře sociálních kompetencí, posilování duševní odolnosti vůči stresu a negativním zážitkům;

-

minimalizaci výskytu sociálně patologických jevů;

-

vytváření nestresujícího prostředí pro přijetí jakéhokoliv žáka;

-

vytváření pozitivní motivace pro zapojení všech žáků do školních a mimoškolních aktivit;

-

seznamování žáků s tématy antidiskriminace;

-

nabízení možností, jak se samostatně rozhodovat a jak hledat pomoc.

20


6. OCHRANA ŽÁKŮ PŘED ŠÍŘENÍM A KONZUMACÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK 1. škola vytváří podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti; 2. zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí; 3. poskytuje žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem; 4. poskytuje žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji; 5. působí na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek; 6. do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvuje informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami; 7. poskytuje žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace; 8. při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL spolupracuje s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie České republiky, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.; 9. v případech, které stanoví zákon, plní ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka; 10. postup školy při výskytu a při podezření na užití návykové látky je popsán v Krizovém plánu pro sociálně patologické jevy (součást Minimálního preventivního programu).

21


7. PODMÍNKY ZACHÁZENÍ S MAJETKAM ŠKOLY NEBO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ ZE STRANY DĚTÍ, ŽÁKŮ U každého svévolného poškození nebo zničení školního majetku, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonných zástupců žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody umožněn nedostatečným dohledem nad žákem, na náhradu škody od zákonných zástupců není právní nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody se zákonnými zástupci je vznik škody hlášen Policii České republiky, případně orgánům sociální péče. 1. ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli, žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí (uzamykání šaten, tříd apod.); 2. do školy žáci nosí především věci potřebné k výuce, cenné věci mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat a učiní tak pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu; 3. žáci školy a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená; 4. žákům základních škol jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona, žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku, žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu.

22


8. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. Pokyn je vytvořen na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzděláván a vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (dále – vyhláška č. 48/2005 Sb.). Hodnocení a klasifikace žáka Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou řeči a učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 – výborný; b) 2 – chvalitebný; c) 3 – dobrý; d) 4 – dostatečný; e) 5 – nedostatečný; f) nehodnocen. Slovní hodnocení Slovní hodnocení obsahuje kritéria: -

co hodnotíme;

-

míru dosažení kritérií.

Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka ve všech vyučovacích předmětech použito slovní hodnocení. Slovní hodnocení musí vystihovat úroveň vzdělání žáka, které dosáhl

23


zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. Celkové hodnocení žáka Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: -

prospěl(a) s vyznamenáním;

-

prospěl(a);

-

neprospěl(a);

-

nehodnocen(a).

Žák 1.–9. ročníku je hodnocen stupněm: Žák prospěl s vyznamenáním -

není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky.

Žák prospěl -

není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Žák neprospěl -

je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

Žák je nehodnocen -

není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí;

-

není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci 2. pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni ZŠ již jednou ročník opakoval. 24


Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně; b) pracoval(a). Při hodnocení žáků, kteří nejsou stáními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závěrečnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní polovinou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku a to po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 25


Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může být nařízeno konání opravné zkoušky a komisionální přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné škole. Ukončení základního vzdělávání Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, nejpozději do 15. 9., pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku. Žák, který splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce. Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Obecné zásady pro hodnocení a klasifikaci Při průběžném i celkovém hodnocení uplatňuje pedagogický pracovník přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Výsledky práce žáka posuzuje objektivně. Při klasifikaci přihlíží k věkovým zvláštnostem, k stupni postižení řečového vývoje, k specifickým vývojovým poruchám učení a k jeho možným indispozicím v průběhu klasifikačního období. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření. 26


Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z vedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -

soustavným diagnostickým pozorováním;

-

soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování;

-

různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami;

-

analýzou výsledků činnosti žáka;

-

konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky SPC a zdravotních služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami;

-

rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Žák 5. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel oznamuje žákovi, výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocení projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být: -

jednoznačné;

-

srozumitelné;

-

srovnatelné s předem stanovenými kritérii;

-

věcné;

-

všestranné.

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Klasifikace žáka Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, s výjimkou logopedické intervence. 27


Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu, v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informování o stavu klasifikace ve třídě. Případy zaostávání žáků v učení a přestupky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu určeném ředitelem školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů. Připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování: -

učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky, konzultační dny,…);

-

třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají;

-

ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně prokazatelným způsobem.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu s ohledem na očekávané výstupy v daném ročníku. Při klasifikaci sleduje zejména: -

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů;

-

k a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti;

-

s uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí;

-

kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost;

-

aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim;

-

přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu;

-

kvalitu výsledků činnosti;

-

osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. 28


Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení a teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti, výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby za pomoci učitele koriguje. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častěji nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném 29


projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají na škole Pracovní činnosti, laboratorní práce v předmětech Chemie a Přírodopis, Informatika, Komunikační dovednosti. Při klasifikaci v těchto předmětech se vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci se sleduje zejména: -

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem;

-

osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce;

-

využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech;

-

aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech;

-

kvalita výsledků činností;

-

organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti;

-

dodržování předpisů a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péči o životní prostředí;

-

hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci;

-

obsluha a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a 30


pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky k práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: Výchova k občanství, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Tělesná výchova. Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: -

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu;

-

osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace; 31


-

poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatnění ve vlastní činnosti;

-

kvalita projevu;

-

vztah žáka k činnostem a zájem o ně;

-

estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti;

-

v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je staticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní, tvořivý. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 32


Kritéria pro hodnocení skupinové práce Podíl na práci skupiny: -

bez zaváhání se účastnil diskuse ve skupině;

-

účastnil se skupinových aktivit;

-

svou snahou ve skupině stále dominoval.

Držení se tématu: -

držel se tématu;

-

dával pozor, poslouchal, co bylo řečeno a uděláno;

-

svými poznámkami se snažil vracet členy skupiny zpět k tématu;

-

utíkal od tématu nebo měnil téma.

Navrhování užitečných nápadů a myšlenek: -

přicházel s myšlenkami a nápady, které pomáhaly skupině v její práci;

-

přicházel s užitečnou kritikou a komentáři;

-

ovlivnil rozhodnutí skupiny a její plány;

-

byl pasivní, nesnažil se nic vymyslet.

Uznání: -

vyjadřoval ostatním uznání a pochvalu za jejich nápady;

-

vyjadřoval druhým uznání;

-

vyjadřoval se znevažujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny.

Zapojování druhých: -

snažil se docílit, aby skupina spolupracovala a dosáhla konsensu;

-

snažil se zapojit ostatní;

-

nespolupracoval.

Komunikace: -

vyjadřoval své myšlenky jasně a efektivně;

-

komunikoval, vyjadřoval se nepřesně.

Celkový dojem: -

tato pracovní skupina mi pomohla zlepšit porozumění problému a způsobům jeho řešení lépe, než kdybych pracoval sám;

-

práce v této skupině byla velmi příjemnou zkušeností.

33


Hodnocení a klasifikaci chování žáků Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré; 2 – uspokojivé; 3 – neuspokojivé. Obecné zásady -

klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, o sníženém stupni chování rozhodují po návrhu třídního učitele ostatní pedagogičtí pracovníci na pedagogické radě;

-

kritériem pro klasifikaci chování je přihlédnutí k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka., k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná;

-

postihování chování žáka mimo školu;

-

zákonné zástupce je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné, škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. jsouli však vážné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech se může přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí vážného přestupku proti pravidlům chování nebo proti školnímu řádu, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu.

34


Výchovná opatření K výchovným opatřením patří: -

pochvala;

-

napomenutí třídního učitele;

-

důtka třídního učitele;

-

důtka ředitele školy;

-

upozornění na zaostávání ve studiu.

Pochvala Pochvala se uděluje na návrh třídního učitele, ředitele školy za významný přínos žáka pro dobré jméno školy, za mimořádný čin, za reprezentaci školy popř. za vynikající prospěch či zlepšení v daném pololetí či školním roce a trvale dobré výsledky ve výuce nebo vzorné chování. Pochvala se vypíše na vysvědčení v daném pololetí, kdy byla udělena. Pochvala ředitele školy je projednána na pedagogická radě. Napomenutí třídního učitele Napomenutí třídního učitele uděluje třídní učitel za méně závažné porušení školního řádu. O udělení napomenutí provede zápis do dokumentace žáka, seznámí s ním prokazatelně zákonné zástupce žáka a ostatní pedagogy na nejbližší pedagogické radě. Důtka třídního učitele Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel za opakované přestupky proti školnímu řádu. Prokazatelně seznámí zákonné zástupce žáka s udělením důtky a s důvody, které k ní vedly. Důtka je zapsána třídním učitelem do dokumentace žáka, ostatní pedagogové jsou s ní seznámeni na pedagogické radě. Důtka ředitele školy Důtku ředitele školy uděluje na návrh třídního učitele či vyučujícího ředitele školy po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy prokazatelně seznámí zákonné zástupce žáka s udělením důtky a s důvody, které k ní vedly. Důtka je zapsána třídním učitelem do dokumentace žáka. Upozornění na zaostávání ve studiu Po projednání prospěchu v pedagogické radě za první nebo třetí čtvrtletí školního roku zašle na návrh třídního učitele či vyučujícího daného předmětu ředitel školy zákonným zástupcům těch žáků, u kterých je prospěch za první nebo za třetí čtvrtletí hodnocen jako slabý či nedostatečný upozornění na zhoršení prospěchu.

35


Hodnocení žáků se SVP Hodnocení výsledků vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. Způsob klasifikace U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, narušenou komunikační schopností, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou řeči, učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka a doporučení SPC. Zjišťování úrovně vědomostí Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě se specifickou vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na projev (písemný nebo ústní), ve kterém podává lepší výkony. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní. Žáci, u kterých je diagnostikována vývojová dysfázie, dyslexie, dysortografie, dysgrafie mohou být se souhlasem zákonných zástupců během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetích a závěrečným vysvědčením). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě zvýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce. Při uplatnění všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, 36


zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti). Slovní hodnocení Na žádost zákonných zástupců a při doporučení SPC mohou být žáci hodnoceni slovně. Smyslem slovního hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného ŠVP -

ovládá bezpečně;

-

ovládá;

-

podstatně ovládá;

-

ovládá se značnými mezerami;

-

neovládá.

b) úroveň myšlení

-

pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti;

-

uvažuje celkem samostatně;

-

menší samostatnost myšlení;

-

nesamostatné myšlení;

-

odpovídá nesprávně i na návodné otázky.

c) úroveň vyjadřování

-

výstižné, poměrně přesné;

-

celkem výstižné;

-

nedostatečně přesné;

-

vyjadřuje se s obtížemi;

-

nesprávné i na návodné otázky.

d) úroveň aplikace vědomostí

-

spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností;

-

dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb;

-

s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští;

-

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává;

-

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele. 37


e) píle a zájem o učení

-

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem;

-

učí se svědomitě;

-

k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů;

-

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty;

-

pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné.

Komisionální zkoušky Žák koná komisionální zkoušku -

má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o přezkoušení;

-

pokud koná opravné zkoušky;

-

pokud žák plní povinnou školní docházku na zahraniční škole v ČR či v zahraničí;

-

pokud žák plní povinnou školní docházku jiným způsobem, individuálním vzděláváním, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole;

-

při velké absenci žáka v daném předmětu, a pokud učitel nemá dostatek podkladů pro klasifikaci.

Komisionální přezkoušení -

komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad;

-

komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, případně jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v niž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu; b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v niž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu; c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání.

-

výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení, výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu, ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka, v případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení;

-

o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy; 38


-

žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu, není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení;

-

konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem;

-

vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Opravná zkouška Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6 vyhlášky č. 48 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Plnění povinné školní docházky v zahraničí Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole. Zkoušku koná: -

ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání;

-

v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání;

-

na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky 39


tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy za příslušný ročník a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel (třídní učitel) zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel (třídní učitel) zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. Zásady pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení rozvíjí sebepoznání a sebeúctu, je projevem autonomie žáka. V prvním a druhém ročníku ZŠ se žák bude sebehodnocení učit. Od třetího až do devátého ročníku bude probíhat sebehodnocení tj. shrnutí výsledků práce za určité období formou rozhovoru popř. písemně. Sebehodnocení bude sloužit jako zpětná vazba učiteli (pedagogickému pracovníkovi), podklad pro práci s žákem v dalším období.

40


Hodnocení v předmětu ČESKÝ JAZYK (1.–9. ročník) Kritéria hodnocení v 1. ročníku 1) Jazyková výchova -

úroveň znalosti pojmů písmeno, hláska, slabika, slovo, věta, tečka, čárka, vykřičník, otazník;

-

diktát slabik, slov, v 2. pololetí i vět;

-

2× ročně kontrolní diktát (kromě dílčích);

-

2× ročně pololetní prověrka;

-

domácí příprava;

-

aktivita v hodině.

2) Literární výchova -

stupeň zvládnutí čtení slabik, slov podle vzrůstající obtížnosti, vět;

-

úroveň fonetického čtení 1. hlásky, délky slabiky, schopnost sluchové analýzy a syntézy, porozumění čtenému (s návodnými otázkami);

-

úroveň přednesu hádanky nebo říkadla (s přihlédnutím k řečové vadě);

-

l× ročně reprodukce jednoduché pohádky (s přihlédnutím k narušení komunikační schopnosti).

3) Komunikační a slohová výchova -

schopnost chápat komunikační pravidla (dle řečové vady);

-

schopnost krátkého ústního projevu podle obrázků.

4) Psaní -

zvládnutí správného držení psacího náčiní;

-

hygienické návyky při psaní;

-

úroveň zvládnutí psaní jednotlivých písmen (opis, přepis, pokus o autodiktát, užití diakritiky, úprava, čitelnost).

41


Celkové hodnocení Známka

I. pololetí

II. pololetí

1

100–90 %

100–90 %

2

89–70 %

89–80 %

3

69–40 %

79–60 %

4

39–15 %

59–45 %

5

14 % a méně

44 % a méně

Kritéria hodnocení v 2.–3. ročníku 1) Jazyková výchova -

dílčí diktáty;

-

pravopisná cvičení – doplňování probíraných gramatických jevů;

-

aktivita v hodině;

-

domácí příprava;

-

2 kontrolní diktáty + 2 pololetní prověrky.

Hodnocení podle této stupnice: Rozlišují se hrubé chyby – nesprávný nebo vynechaný gramatický jev, chybějící slovo, písmeno na začátku věty, interpunkce (za větou) a relativní chyby – přidané písmeno, vynechané písmeno, záměny písmen (vyplývající z řečové vady), diakritická znaménka, nepřesnost ve tvaru písmene. Hodnocení Známka

Diktáty, opisy, přepisy

Pravopisná cvičení

Prověrky

1

0–1 ch. (nebo 1–2 rel.)

0–1 chyba

100–90 %

2

2–3 ch. (nebo 3–6 rel.)

2 chyby

89–80 %

3

4–5 ch. (nebo 7–10 rel.)

3–4 chyby

79–60 %

4

6–7 ch. (11–14 rel.)

5 chyb

59–45 %

5

8 ch. a více (15 a více)

6 chyb

44 % a méně

42



kvalita čtení – technika + porozumění textu (dle návodných otázek);

-

při poslechu schopnost sledovat text a děj, následně ústně reprodukovat dle individuálních řečových schopností žáků (ve 2. ročníku s pomocí návodných otázek);

-

schopnost slovně reprodukovat text čtený tichým čtením (ve 3. ročníku s pomocí návodných otázek);

-

2× ročně vyprávění pohádkového příběhu (hodnocení dle přípravy);

-

4× ročně recitace básně (znalost textu, ve 3. ročníku pokus o umělecký přednes);

-

orientace v základních literárních pojmech: rozpočitadlo, báseň, hádanka, pohádka, povídka;

-

od 3. ročníku čtenářský deník (1× měsíčně zápis názvu, autora + ilustrace).


schopnost ústní komunikace – přesnost a výstižnost vyjádření, vedení dialogu a rozhovoru (na dané téma), krátký projev na základě vlastních prožitků;

-

schopnost písemné komunikace – stavba věty, formulace odpovědí (ve 2. ročníku s pomocí).

4) Psaní -

dodržování správnosti, velikosti, sklonu písmen, umístění v liniatuře (pro 2. ročník);

-

úhlednost, plynulost, úprava textu (pro 3. ročník);

-

kontrola vlastního písemného projevu (pro 3. ročník);

-

správnost opisu, přepisu;

-

krátké písemné projevy;

-

2. ročník – adresa, blahopřání;

-

3. ročník – dopis, pozvánka.

Kritéria hodnocení ve 4.–5. ročníku 1) Jazyková výchova -

diktáty dílčí;

-

pravopisná cvičení – doplňování probíraného gramatického jevu;

-

jazykový rozbor – hodnocen %;

-

2 kontrolní diktáty + 2 pololetní prověrky;

-

aktivita v hodině;

-

plnění domácích úkolů. 43


Hodnocení podle této stupnice: Rozlišují se hrubé chyby – nesprávný nebo vynechaný gramatický jev, chybějící slovo, záměny písmen, písmeno na začátku věty, interpunkce a relativní chyby – přidané písmeno, vynechané písmeno, nepřesnost ve tvaru písmene, diakritická znaménka. Hodnocení Známka

Diktáty

Pravopisná cvičení

Prověrky

1

0–1 ch. (nebo 1–2 rel.)

0–1 chyba

100–90 %

2

2–3 ch. (nebo 3–6 rel.)

2 chyby

89–80 %

3

4–5 ch. (nebo 7–10 rel.)

3–4 chyby

79–60 %

4

6–7 ch. (11–14 rel.)

5 chyb

59–45 %

5


6 chyb

44 % a méně


technika čtení + porozumění textu;

-

reprodukce přečteného textu (s přihlédnutím k individuálním řečovým schopnostem);

-

ústně – orientace v základních literárních pojmech (bajka atd.);

-

schopnost určit podstatné informace v textu;

-

4× ročně recitace básně (znalost textu + umělecký přednes);

-

2× ročně vyprávění o přečtené knize;

-

aktivita a zájem o literaturu (vedení čtenářského deníku – viz 3. ročník).


v písemném projevu (1× ročně popis, 2× ročně pozvánka, oznámení) hodnotíme pravopis, stylistickou obratnost;

-

v ústním projevu hodnotíme komunikační dovednosti při rozhovoru, dialogu, příběhu, události; schopnost udržovat časovou posloupnost (při vyprávění příběhu, události) – 1– 2× ročně; schopnost dodržovat danou osnovu pro popis (osoby, zvířete, věci, činnosti) – 2× ročně; schopnost zaujmout posluchače; celkovou přípravu projevu.

44


Kritéria hodnocení v 6.–9. ročníku: 1) Jazyková výchova -

diktáty, pravopisná cvičení;

-

jazykový rozbor;

-

ústní zkoušení u tabule;

-

aktivita;

-

skupinová práce při hodině;

-

plnění domácích úkolů;

-

v každém ročníku 4 kontrolní diktáty;

-

1 vstupní, čtvrtletní, 1 pololetní a 1 závěrečná prověrka.

Hodnocení podle této stupnice: Rozlišují se hrubé chyby – nesprávný nebo vynechaný gramatický jev, chybějící slovo, písmeno na začátku věty, interpunkce (8–9. ročník) a relativní chyby – přidané písmeno, vynechané písmeno, záměny písmen (vyplývající z řečové vady), nepřesnost ve tvaru písmene, diakritická znaménka. Hodnocení Známka Kontrolní diktáty, přepisy Vstupní, pololetní, závěrečná prověrka 1

0 ch. (nebo 1–2 rel.)

100–90 %

2

2–3 ch. (nebo 3–6 rel.)

89–75 %

3

4–5 ch. (nebo 7–10 rel.)

74–60 %

4

6–8 ch. (11–14 rel.)

59–45 %

5


pod 44 %


referát o přečtené knize, spisovateli;

-

recitace básně;

-

kvalita čtení;

-

ústní zkoušení u tabule;

-

aktivita;

-

práce s textem, rozbor přečteného textu;

-

písemný text v okruhu určité kapitoly (autor, dílo, literární pojmy); 45


-

kulturní deník (minimálně 1× měsíčně zápis);

-

spolupráce s knihovnou.

Kritéria, podle kterých je posuzována úroveň čtenářských kompetencí žáků druhého stupně: Mistrovská Čtenáři jsou schopni nově uspořádat myšlenky v textech a navázat na ně vlastními úvahami. Jsou schopni vysledovat vazby mezi myšlenkami i tehdy, když nejsou vyjádřeny. Na této úrovni jsou žáci schopni získávat a syntetizovat informace ze specializovaných textů. Pokročilá Čtenáři jsou schopni porozumět složitým literárním a informačním statím včetně textů týkajících se témat, o kterých se učí ve škole. Jsou schopni analyzovat texty s méně závažným obsahem, posuzovat text jako celek a podávat k němu vysvětlení. Na této úrovni jsou žáci schopni vyhledávat poměrně komplikované informace, porozumět jim a vysvětlit je. Průměrná Čtenáři umějí vyhledávat, nalézt a uspořádat informace, které naleznou v relativně dlouhých statích a jsou schopni rozpoznat parafráze přečteného textu. Umějí činit závěry a zobecnění týkající se hlavních myšlenek. Na této úrovni jsou žáci schopni vyhledávat detailní informaci, propojovat myšlenky a tvořit zobecnění. Základní Čtenáři jsou schopni nalézt a rozpoznat údaje v jednoduchých sloupcích, povídkách a novinových článcích. Jsou schopni propojit myšlenky z krátkých, nekomplikovaných textů a vyvozovat z nich závěry. Na této úrovni jsou žáci schopni porozumět detailním nebo návazným informacím. Elementární Čtenáři jsou schopni se řídit jednoduchými psanými pokyny. Jsou schopni popsat obrázek a podle jednoduchých vodítek v textu rozpoznat známý předmět. Na této úrovni jsou žáci schopni vykonávat jednoduché izolované čtenářské úkoly. 3) Slohová a komunikační výchova -

1 písemné slohové práce školní a 1 písemná slohová práce domácí v každém ročníku;

-

mluvní cvičení;

-


-

vlastní tvorba v rámci výuky i domácí přípravy. 46


Hodnocení mluvního cvičení Mluvní cvičení je ústní aktivita, při které má žák v několika větách hovořit spisovně o daném tématu. Hodnotí se: spisovnost, úroveň slohu, obsah, zajímavost, délka, logická struktura, kontext. Samostatná aktivita mluvního cvičení má tyto cíle: -

umožnit žákům vyzkoušet si mluvit před ostatními zpaměti o události či zážitku, který si sami vyberou z nabídky;

-

poskytnout prostor pro krátký, ale souvislý a spisovný projev;

-

vytvořit pro žáky příležitost pocítit úspěch;

-

rozvíjet kompetence komunikativní, postoj mluvčího i posluchače.

Za úspěšné mluvní cvičení dostane žák do sešitu razítko – smajlíka, za tři razítka výborná do žákovské knížky. Hodnocení slohových prací Známka

ročník 6., 7., 8., 9.

výborná

dodržení tématu, slohového útvaru, pěkná slovní zásoba, osnova – odstavce, pravopisné chyby (viz tabulka hodnocení) práce dokončena včas, velmi pěkná úprava

chvalitebná

dodržení tématu, slohového útvaru, dobrá slovní zásoba, osnova- odstavce, pravopisné chyby (viz tabulku hodnocení), práce dokončena včas, písmo čitelné, pěkná úprava

dobrá

lehce odběhnuto od tématu, malá slovní zásoba, opakování slov, má osnovu ale nedodržuje odstavce, pravopisné chyby (viz tabulka hodnocení), práce dokončena včas, dobrá úprava

dostatečná

prvky tématu se objevují, opakování slov, malá slovní zásoba, holé věty, nemá osnovu a nepravidelně dodržuje odstavce, práce nedokončená včas, slabá úprava a písmo málo čitelné, v práci se objevuje řada pravopisných chyb

nedostatečná

nedodržel téma, velmi malá slovní zásoba, slova se stále opakují, nemá osnovu a nedodržuje ani odstavce, špatná úprava a písmo nečitelné, v práci se objevuje hodně pravopisných chyb 47


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, připravuje se svědomitě, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Žák učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě, je aktivní. Stupeň hodnocení 3 Žák učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Žák učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Stupeň hodnocení 5 Žák učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Cvičení z českého jazyka se hodnotí podle kritérií Českého jazyka.

48


Hodnocení v předmětu ANGLICKÝ JAZYK (3.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák prokáže znalost slovní zásoby a gramatických jevů, je schopen popsat obrázek, sestavit jednoduché vyprávění na základě probrané slovní zásoby a gramatických jevů, učitel hodnotí pohotovost a správnost žákova vystupování;

-

písemné zkoušení – žák píše testy, které následují za každou lekcí, dále diktáty (2–3 za pololetí), souhrnné testy za každou třetí lekcí (= 3 do roka) a závěrečný test opakující učivo daného ročníku;

-

samostatná práce v hodině – žák je schopen pracovat samostatně, ve dvojicích či skupinách, v případě potřeby si je schopen říct o pomoc;

-

příprava na hodinu – žák vypracovává zadané domácí úkoly, na začátku hodiny má připravené pomůcky;

-

aktivita – hodnotí se zájem, postřehy, reakce, nápady, vedení sešitu, samostatnost;

-

spolupráce – žák je schopen pracovat ve skupině a ochoten pomoci druhým, prokazuje samostatnost a spolehlivost při plnění úkolů.

Hodnocení Známka

Testy

Souhrnné testy

Závěrečný test diktát

1

15, 14 bodů

35–30

100–90 % úspěšnost

2

13, 12

29–25


3

11, 10

24–20


4

9, 8

19–15


5

7 a méně

14 a méně

Úspěšnost menší než 49 %

Ústní zkoušení Známka

Slovní zásoba + gramatika

1

100–90 % správných odpovědí Vypráví/popisuje samostatně, bez gramatických chyb

2

89–77 % správných odpovědí

Vypráví/popisuje samostatně, ale vyskytují se gramatické chyby

3


Vypráví/popisuje s pomocí učitele, ale s menšími gramatickými chybami

4


Vypráví/popisuje s pomocí učitele s gramatickými chybami

49

Popis/vyprávění


5

49 % a méně správných Není schopen odpovědí popisu/vyprávění ani s pomocí učitele

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, připravuje se svědomitě, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Žák učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě, je aktivní. Stupeň hodnocení 3 Žák učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Žák učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Stupeň hodnocení 5 Žák učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Angličtina hravě se hodnotí podle kritérií Anglického jazyka. Konverzace v anglickém jazyce se hodnotí podle kritérii Anglického jazyka.

50


Hodnocení v předmětu MATEMATIKA (1.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poznatků;

-

kvalitu a rozsah získaných dovedností;

-

schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů;

-

schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky;

-

kvalitu myšlení, samostatnost a tvořivost;

-


-

přesnost, výstižnost a správnost ústního a písemného projevu;

-

kvalitu výsledků činností.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně, projevuje se u něho samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný, výstižný a estetický. Výsledky činnosti jsou kvalitní. Stupeň hodnocení 2 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Stupeň hodnocení 3 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování poznatků se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky.

51


Stupeň hodnocení 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatné práci má velké těžkosti. Stupeň hodnocení 5 Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Žák nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci: -

kontrolní práce – čtvrtletní, tematické prověrky;

-

ostatní známky – ústní zkoušení, písemné zkoušení;

-

další aktivita- samostatná práce, domácí úkoly, referáty, vedení sešitů atd.

Poznámka: Při rozdílu jednoho nebo dvou stupňů mezi kontrolními pracemi a ostatními známkami může učitel přihlédnout k další aktivitě – práci v hodinách, vypracování domácích úkolů, vedení sešitů atd. Na vysvědčení se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně. U žáka se specifickou vývojovou poruchou učení / dyskalkulií / se při průběžné klasifikaci používá spíše slovní hodnocení, povzbuzení, pochvaly, taktní výtky. Učitel nepoužívá k motivaci žáků příliš často nadměrně příznivých známek, které by dezorientovaly žáka i jeho zákonného zástupce. Hodnocení Známka

Úspěšnost v %

1

100–90

2

89–75

3

74–60

4

59–45

5

Pod 44

52


Hodnocení v předmětu INFORMATIKA (5.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -


-


-


-


-


-


-


-



53


Stupeň hodnocení 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatné práci má velké těžkosti. Stupeň hodnocení 5 Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Žák nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci -


-


-

další aktivita – samostatná práce, domácí úkoly, referáty, vedení sešitů atd.

54


Hodnocení v předmětu PRVOUKA (1.–3. ročník) Žáci jsou hodnoceni známkami během školního roku a na vysvědčení. Kritéria hodnocení: -

orientační zkoušení ústní formou – průběžně;

-

2× písemný test (pololetí a závěr školního roku) hodnocen podle klasifikační stupnice (v prvním ročníku není nutné písemný test zařazovat):

Hodnocení písemného testu Známka

Úspěšnost v %

1

100–90

2

89–80

3

79–60

4

59–45

5

44–0 -

aktivita v hodině;

-


-

vedení sešitů a pracovních sešitů.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů.

55


Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Při hodnocení jsou nejdůležitější známky z kontrolních testů a úroveň zvládnutí dílčích (pro 1. a 2. ročník) a očekávaných (pro 3. ročník) výstupů. Na vysvědčení se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáků objektivně. Učitel uplatňuje při hodnocení a klasifikaci přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

56


Hodnocení v předmětu VLASTIVĚDA (4.–5. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, posuzuje události, vyjadřuje své myšlenky a názory, porovnává souvislosti, události a jevy, učitel hodnotí i logopedickou stránku projevu – vyjadřování, výslovnost, tvoření vět;

-

písemné zkoušení – žák píše souhrnné testy za určité ucelené období;

-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet…), možnost pracovat ve dvojicích;

-

samostatná práce v hodině – žáci efektivně pracují samostatně nebo ve skupinách či dvojicích, vyhledávají, shromažďují, porovnávají a třídí informace, hledají souvislosti mezi poznatky;

-

aktivita – hodnotí se samostatnost, reakce, zájem, nápady, postřehy, vedení sešitu (výstřižky, fotografie, zajímavosti.);

-

spolupráce – schopnost pracovat ve skupině, ochota pomoci druhým, samostatnost a spolehlivost při plnění úkolů.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Průměr známek nepřesáhne 1,4. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Průměr známek nepřesáhne 2,4. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Průměr známek nepřesáhne 3,4. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Průměr známek nepřesáhne 4,4.

57


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Průměr známek je 4,5 a nižší. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů žáka. Hodnotící systém je provázen známkami a slovním hodnocením během pololetí i na vysvědčení. U žáků se specifickou vývojovou poruchou učení formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků, při hodnocení se přihlíží k formě postižení či znevýhodnění. Hodnocení vychází zejména z úrovně osvojení si očekávaných výstupů. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

58


Hodnocení v předmětu PŘÍRODOVĚDA (4.–5. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, posuzuje události, vyjadřuje své myšlenky a názory, porovnává souvislosti, události a jevy, učitel hodnotí i logopedickou stránku projevu – vyjadřování, výslovnost, tvoření vět;

-

písemné zkoušení – žák píše souhrnné testy za určité ucelené období;

-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet.), možnost pracovat ve dvojicích;

-

samostatná práce v hodině – žáci efektivně pracují samostatně nebo ve skupinách či dvojicích;

-

vyhledávají, shromažďují, porovnávají a třídí informace, hledají souvislosti mezi poznatky;

-


-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Průměr známek nepřesáhne 1,4. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Průměr známek nepřesáhne 2,4. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Průměr známe, nepřesáhne 3,4. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Průměr známek nepřesáhne 4,4. 59


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Průměr známek je 4,5 a nižší. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů žáka. Hodnotící systém je provázen známkami a slovním hodnocením během pololetí i na vysvědčení. U žáků se specifickou vývojovou poruchou učení formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků, při hodnocení se přihlíží k formě postižení či znevýhodnění. Hodnocení vychází zejména z úrovně osvojení si očekávaných výstupů. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

60


Hodnocení v předmětu DĚJEPIS (6.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, posuzuje události, vyjadřuje své myšlenky a názory, učitel přihlíží na přesné vyjadřování a používání nových pojmů;

-

písemné zkoušení – žák píše souhrnné testy za určitý tematický celek;

-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet…);

-

projekty – shrnují poznatky, žák prokazuje pochopení a propojení učiva, schopnost využívat různých zdrojů a materiálů, menší projekty vypracovává individuálně, komplexnější potom ve dvojicích či skupinkách;

-

samostatná práce v hodině – žáci efektivně pracují samostatně, ve skupinách nebo dvojicích, v případě potřeby jsou schopni si říci o pomoc, vyhledávají, shromažďují, porovnávají a třídí informace, hledají souvislosti mezi poznatky;

-


-


-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. 61


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, není schopen samostatného myšlení, vyjadřování je nesprávné, ani návodné otázky mu nepomohou, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel soustavným sledováním výkonů žáka. Na vysvědčení se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáků objektivně, komplexně, v souladu se specifikou předmětu. U žáků se specifickou vývojovou poruchou učení formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

62


Hodnocení v předmětu VÝCHOVA K OBČANSTVÍ (6.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, vyjadřuje své myšlenky a názory, dokazuje pochopení souvislostí, učitel přihlíží na přesné vyjadřování;

-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet…);

-

jeho projev je esteticky působivý;

-

samostatná práce v hodině – žáci efektivně pracují samostatně nebo ve skupinách či dvojicích, v případě potřeby jsou schopni si říci o pomoc, vyhledávají, shromažďují, porovnávají a třídí informace, hledají souvislosti mezi poznatky;

-


-

aktivita – hodnotí se samostatnost, reakce, zájem, nápady, postřehy, vedení sešitu (výstřižky, fotografie, zajímavosti…);

-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, jeho projev je esteticky působivý, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné. V činnostech je méně aktivní a pohotový, zadané úkoly plní nedbale, nepřesně, s pomocí učitele. Má jen částečný zájem o probírané učivo. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby. Má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty.

63


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, není schopen samostatného myšlení, vyjadřování je nesprávné, ani návodné otázky mu nepomohou, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Hodnotícím systém je provázen známkami a slovním hodnocením během pololetí, známkou na vysvědčení. U žáků se specifickou vývojovou poruchou učení formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků, při hodnocení se přihlíží k formě postižení či znevýhodnění. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

64


Hodnocení v předmětu FYZIKA (6.–9. ročník) Hodnocení žáka je hodnocením komplexním a vychází ze všech žákových činností. Je všestranné. Hodnotí se poznávání a objevování příčin jevů, orientace ve světě informací, jejich řešení a třídění, hledání různých variant řešení, využívání různých informačních zdrojů, práce s encyklopediemi v podobě referátů, správná pojmenování skutečností a faktů, samostatné vyjadřování myšlenek a názorů, projev písemný i ústní, pochopení jevů v širších souvislostech a jejich hodnocení z různých úhlů pohledu. Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, vyjadřuje své myšlenky a názory, porovnává souvislosti, události a jevy, učitel hodnotí i logopedickou stránku projevu, vyjadřování a výslovnost, tvoření vět;

-

písemné zkoušení – žák píše souhrnné testy za určité období, vybírá a přiřazuje správné odpovědi., referáty – žák vybírá z různých zdrojů (encyklopedie, internet, literatura, tisk), učitel opět hodnotí i logopedickou stránku – přednes textu a výslovnost;

-

samostatná práce v hodině – žáci efektivně pracují buď samostatně či ve skupinách., vyhledávají, třídí, shromažďují, porovnávají a hledají souvislosti mezi poznatky, aktivita – hodnotí se reakce, nápady, postřehy, vedení sešitu – obrázky, fotografie, apod., spolupráce – schopnost pracovat ve skupině, samostatnost a spolehlivost při plnění zadaných úkolů.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, o učení má zájmem. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. 65


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, není schopen samostatného myšlení, vyjadřování je nesprávné, ani návodné otázky mu nepomohou, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Tato kritéria tvoří souhrnný celek k hodnocení. Hodnocení je prováděno příslušnou známkou a vždy na konci pololetí je žák klasifikován na vysvědčení. Učitel respektuje individuální rozdíly a dává žákům příležitost uplatňovat se v těch oblastech, které žák zvládá. Vzhledem i k diagnózám žáků nebude učitel vyžadovat ani upřednostňovat žádnou oblast, zvláště ne tu která je žákovou slabinou. Systém hodnocení platí pro 6.–9. ročník. V 6. ročníku by známkování a hodnocení mělo mít hlavně motivační charakter, neboť fyzika je pro žáky novým předmětem a žáci teprve přivykají novým způsobům práce. Pozornost by měla být věnována zdůvodňování známek a konkrétním radám, jak své výkony zlepšovat. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a hodnocení vzájemnému.

66


Hodnocení v předmětu CHEMIE (8.–9. ročník) Vzdělávání v předmětu chemie vede k získání základních informací o chemických látkách, bezpečném zacházení s nimi, správné a ekologické likvidaci těchto látek a o jejich významu a využití. Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, vyjadřuje své myšlenky a názory, dokazuje pochopení souvislostí, učitel hodnotí přesné vyjadřování, používání nových pojmů;

-


-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké;

-

aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet…);

-


-


-

žáci umí zpracovat písemně laboratorní poznatky (dbá na přesný zápis, úpravu a nákres);

-

aktivita – hodnotí se samostatnost, reakce, zájem, nápady, postřehy, vedení sešitu (výstřižky, fotografie, zajímavosti…);

-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, správně využívá chemické značky a symboly, vyjadřuje se přesně, pracuje samostatně, připravuje se svědomitě, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Žák učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, promýšlí pracovní postup při laboratorních pracích, učí se svědomitě, je aktivní.

67


Stupeň hodnocení 3 Žák učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, umí s pomocí najít příklady chemických dějů v běžné praxi, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Žák učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Stupeň hodnocení 5 Žák učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Hodnocení je prováděno příslušnou známkou a vždy na konci pololetí je žák klasifikován na vysvědčení. Učitel respektuje individuální rozdíly a dává žákům příležitost uplatňovat se v těch oblastech, které žák zvládá. Vzhledem i k diagnózám žáků nebude učitel vyžadovat ani upřednostňovat žádnou oblast, zvláště ne tu, která je žákovou slabinou. Systém hodnocení platí pro 8.–9. ročník. V 8. roč. by známkování a hodnocení mělo mít hlavně motivační charakter, neboť chemie je pro žáky novým. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení a hodnocení vzájemnému.

68


Hodnocení v předmětu PŘÍRODOPIS (6.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, vyjadřuje své myšlenky a názory, dokazuje pochopení souvislostí, učitel hodnotí přesné vyjadřování, používání nových pojmů;

-


-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet.);

-


-


-

žáci umí zpracovat písemně laboratorní poznatky (dbá na přesný zápis, úpravu a nákres);

-


-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se přesně, pracuje samostatně, připravuje se svědomitě, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Žák učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě, je aktivní. Stupeň hodnocení 3 Žák učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, S pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4

69


Žák učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné Chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. Stupeň hodnocení 5 Žák učivo neovládá, nesamostatné myšlení, vyjadřování je nesprávné i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů žáka. U žáků s SVPU formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků. Hodnocení vychází zejména z úrovně osvojení si očekávaných výstupů. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

70


Hodnocení v předmětu ZEMĚPIS (6.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

ústní zkoušení – žák vypráví, argumentuje, vyjadřuje své myšlenky a názory, dokazuje pochopení souvislostí, učitel přihlíží na přesné vyjadřování a používání nových pojmů;

-


-

referáty – žák vybírá z různých zdrojů informace k doplnění učiva formou krátké aktuality (uvede svůj zdroj – encyklopedie, odborná literatura, denní tisk, internet.);

-

projekty – shrnují poznatky, žák prokazuje pochopení a propojení učiva, schopnost využívat různých zdrojů a materiálů, menší projekty vypracovává individuálně, komplexnější potom ve dvojicích či skupinkách;

-


-


-


-


Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák učivo ovládá bezpečně, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, vyjadřuje se poměrně přesně, pracuje samostatně, vědomosti aplikuje přesně, je aktivní, učí se se zájmem. Stupeň hodnocení 2 Učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb, učí se svědomitě. Stupeň hodnocení 3 Učivo v podstatě ovládá, menší samostatnost v myšlení, vyjadřování není dost přesné, s pomocí učitele řeší úkoly a překonává potíže, k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň hodnocení 4 Učivo ovládá se značnými mezerami, nesamostatné myšlení, vyjadřuje se s potížemi, dělá podstatné chyby a nesnadno je překonává, má malý zájem o učení a potřebuje stálé podněty. 71


Stupeň hodnocení 5 Učivo neovládá, není schopen samostatného myšlení, vyjadřování je nesprávné, ani návodné otázky mu nepomohou, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, pomoc a pobízení jsou neúčinné. Poznámka: Hodnocení žáka je komplexní a všestranné a vychází ze všech jeho činností. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů žáka. Hodnotící systém je provázen známkami a slovním hodnocením během pololetí i na vysvědčení. U žáků s SVPU formy a metody zkoušení odpovídají potřebám a možnostem žáků, při hodnocení se přihlíží k formě postižení či znevýhodnění. Sebehodnocení a hodnocení žáků učitelem se provádí průběžně.

72


Hodnocení v předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA (1.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -


-

samostatnost projevu;

-

zpěv sólový, ve skupině;

-

doprovod na rytmické nástroje;

-

pohybový projev;

-

kvalita vnímání při poslechových činnostech;

-

znalost hudebních pojmů a hudebních značek;

-

vědomosti o hudebních dílech;

-

kreativita.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Zazpívá známou píseň čistě a rytmicky správně ve zvolené tónině za podpory nástroje. Samostatně dodržuje tempo a dynamiku písně. Dbá na správné dýchání a artikulaci. Je samostatný a uplatňuje své tvůrčí schopnosti a originalitu. Je aktivní a jeho vědomosti a znalosti jsou přesné a ucelené. Má aktivní zájem o hudbu. Stupeň hodnocení 2 Zazpívá známou píseň čistě. Zpívá s podporou hudebního nástroje. Dodržuje rytmus, tempo a dynamiku písně. Dbá na správné dýchání a artikulaci. Ve dvojici či skupině žáků zazpívá kánon. Je méně tvořivý a samostatný. Je aktivní a jeho vědomosti a znalosti vykazují menší nedostatky. Má zájem o hudbu a předmět. Stupeň hodnocení 3 Společně s jinými žáky a s melodickou podporou hudebních nástrojů zazpívá jednoduchou píseň v tónině odpovídající jeho hlasovému rozsahu. Dodržuje rytmus a tempo písně. Má malý zájem o předmět. K poslechovým činnostem přistupuje s menším zájmem. Znalosti a vědomosti jsou průměrné. Stupeň hodnocení 4 Společně s jinými žáky a melodickou podporou hudebních nástrojů zazpívá alespoň fragment jednoduché písně (refrén, sloku) v tónině odpovídající jeho hlasovému rozsahu. Má minimální zájem o předmět. O poslechové činnosti nejeví téměř žádný zájem. Znalosti a vědomosti vykazují závažné nedostatky. 73


Stupeň hodnocení 5 Ani s maximální podporou se nepokusí zazpívat fragment jednoduché písně. Žák je pasivní, neprojevuje zájem o předmět. Znalosti a vědomosti jsou nedostačující.

74


Hodnocení v předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

stupeň tvořivosti a samostatnosti;

-

osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace;

-

aktivita, snaha a příprava na hodinu;

-

kvalita projevu;

-

kreativita;

-


-

estetické vnímání a přístup k umění.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě a samostatně. Plně využívá a rozvíjí svoje předpoklady v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění a estetiku. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus. Stupeň hodnocení 2 Žák je v činnostech aktivní, tvořivý a převážně samostatný. Osobní předpoklady využívá a úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má aktivní zájem o umění a estetiku. V požadované míře rozvíjí svůj estetický vkus. Stupeň hodnocení 3 Žák je v činnostech méně tvořivý, aktivní, samostatný a pohotový Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním ani kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění a estetiku. Nerozvíjí požadované míře svůj estetický vkus. Stupeň hodnocení 4 Žák je v činnostech málo tvořivý a aktivní. Jeho projev a schopnosti jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti. Nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus.

75


Stupeň hodnocení 5 Žák je v činnostech převážně pasivní. Jeho projev je převážně chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedokáže aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus.

76


Hodnocení v předmětu VÝCHOVA KE ZDRAVÍ (7. a 9. ročník) Kritéria hodnocení: -


-


-


-


-


-


-


-



77


Stupeň hodnocení 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatné práci má velké těžkosti. Stupeň hodnocení 5 Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Žák nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci: -


-


-

další aktivita- samostatná práce, domácí úkoly, referáty, vedení sešitů atd.

78


Hodnocení v předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA (1.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

aktivita, snaha;

-

úroveň osvojení pohybových dovedností a návyků;

-


-

dodržování pravidel.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák je v činnostech velmi aktivní. Samostatně a plně využívá a rozvíjí svoje předpoklady v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, přesný. Má výrazně aktivní zájem o tělesnou kulturu a projevuje k ní vztah. Úspěšně rozvíjí svou tělesnou zdatnost. Dodržuje pravidla Stupeň hodnocení 2 Žák je v činnostech aktivní. Převážně samostatně využívá a rozvíjí svoje předpoklady v individuálních i kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Má zájem o tělesnou kulturu. Rozvíjí v požadované míře svou tělesnou zdatnost. Dodržuje pravidla Stupeň hodnocení 3 Žák je v činnostech méně aktivní a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti. Jeho projev je nepřesný, málo působivý. Zadané úkoly plní nedbale, nepřesně, s pomocí učitele. Jen u některých měřených testů a disciplín vykazuje zlepšení. Má jen částečný zájem o probírané učivo. Nerozvíjí v požadované míře svou tělesnou zdatnost. Ne vždy dodržuje pravidla Stupeň hodnocení 4 Žák je v činnostech málo aktivní. Projevuje malý zájem a snahu o pohybový rozvoj. Je málo pohotový a má větší nedostatky. Cvičí jen na opakovanou výzvu. Zvládá pohybové úkoly jen s pomocí. Nedodržuje pravidla. Stupeň hodnocení 5 Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný. Neprojevuje zájem o pohybový rozvoj, nerozvíjí svoji tělesnou zdatnost. Nedodržuje pravidla. Tělesná výchova – plavání se hodnotí podle kritérií Tělesné výchovy.

79


Hodnocení v předmětu PRAKTICKÉ ČINNOSTI (6.–9. ročník) Kritéria hodnocení: -

vztah k práci a k praktickým činnostem;

-

osvojení praktických dovedností, návyků, zvládnutí účelných způsobů práce kvalita vědomostí;

-

aplikace poznatků v praktických činnostech aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa v praktických činnostech kvalita výsledků činností;

-

organizace vlastní práce a udržování pořádku na pracovišti dodržování bezpečnosti při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání materiálu, překonávání překážek při práci obsluha a údržba pomůcek, nástrojů, nářadí.

Charakteristika klasifikačních stupňů: Stupeň hodnocení 1 Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a předmětu. Tvořivě využívá získané teoretické poznatky. Pohotově a samostatně aplikuje získané dovednosti a návyky. V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Aktivně překonává překážky. Účelně si organizuje práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dbá na bezpečnost při práci. Stupeň hodnocení 2 Žák projevuje kladný vztah k práci a předmětu. Méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky. Samostatně aplikuje získané dovednosti a návyky. Překážky v práci překonává s minimální pomocí učitele. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Práci si organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku. Dbá na bezpečnost při práci. Stupeň hodnocení 3 Ve vztahu žáka k práci a předmětu se objevují menší výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky. V činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce vykazují nedostatky. Překážky v práci překonává s pomocí učitele. V obsluze pomůcek, nástrojů a nářadí se dopouští nedostatků. Méně dbá na pořádek a bezpečnost při práci. Stupeň hodnocení 4 Žák projevuje minimální zájem o práci a předmět. V praktických činnostech dovednostech a návycích má závažné nedostatky. Získané teoretické poznatky dokáže využít jen za soustavné pomoci učitele. Výsledky práce jsou neúplné, nepřesné. V obsluze pomůcek, nástrojů a nářadí má vážné nedostatky. Překážky v práci překonává výhradně s pomocí učitele. Práci si organizuje za soustavné pomoci učitele, méně dbá na pořádek a bezpečnost při práci.

80


Stupeň hodnocení 5 Žák je pasivní, neprojevuje zájem o práci a předmět. Minimální získané teoretické poznatky nedokáže uplatnit ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou neuspokojivé. Překážky v práci nedokáže překonat ani se o to nesnaží. Práci si neumí zorganizovat, nedbá na bezpečnost při práci

V Brně dne 9. 4. 2013

Mgr. Milada Kondlerová ředitelka školy

81

Školní řád základní školy

Recommend Documents