Škola pro udržitelný život. Příručka dobré praxe

Škola pro udržitelný život

Příručka dobré praxe

Našim žákům umožnil projekt pracovat na něčem, co přesahuje výuku a dokonce i školu jako instituci. Ukázal jim, že i obyčejný člověk může ve své komunitě něco změnit a vylepšit. SŠ, ZŠ a MŠ Hradec Králové, Štefánikova

další příklady uvnitř

Co říkají ti, kteří se zapojili? > strana 4 Co je Škola pro udržitelný život? > strana 6

Škola pro udržitelný život

Příručka dobré praxe Tato publikace vznikla na základě zkušeností škol zapojených do projektu Škola pro udržitelný život – vzdělávání pro udržitelný rozvoj a tvorba sítě škol a jejich partnerů, CZ.1.07/1.1.00/08.0064.

Jak se stát Školou pro udržitelný život? > strana 8 Co získáte zapojením do sítě Škol pro udržitelný život? > strana 10 Proces plánování > strana 12 Příklady plánování se žáky > strana 14 Příklady plánování s partnery z komunity > strana 16 Co dělali žáci > strana 18 Příklady využití projektu ve výuce > strana 22 Zajímavé a originální nápady > strana 26 Pomoc partnerů v projektech > strana 30 Na cestě k úspěšnému projektu > strana 32 Síť Škol pro udržitelný život > strana 36 Garanti programu > strana 38 Kontakty > strana 39

Co říkají ti, kteří se zapojili? Myšlenka Školy pro udržitelný život nás oslovila proto, že nechceme hledět a pasivně čekat, až po letech někdo možná upraví okolí naší školy, vidíme zde možnost aktivně a účelně vynaložit finance a energii pro smysluplnou věc. ZŠ Liberec, Sokolovská

Neexistuje jiná metoda učení než projekt, která by komplexně a efektivně utvářela a rozvíjela tolik klíčových kompetencí najednou. Rovněž lze projektem souběžně naplňovat více okruhů průřezových témat ŠVP. Vše navíc probíhá zábavnou formou, neboť kvalitně naplánovaný a realizovaný projekt si (dle zkušeností naší školy) užívají nejen žáci, ale všichni zúčastnění. Biskupské gymnázium a ZŠ Bohosudov

Projekt umožnil prosadit se i dětem s nepříliš dobrými školními výsledky. ZŠ a MŠ Bohumín, tř. E. Dr. Beneše

Projekt přinesl viditelné zlepšení vztahů mezi žáky, rodiči, učiteli a občany obce. Při společných činnostech se sblížili, získali vřelejší a otevřenější vztah.

Uskutečnění našeho projektu má dopad i na nezúčastněné občany, zvláště ty, kteří od začátku pochybovali a prohlašovali, že je do takových bažin škoda dávat peníze. Nyní za námi docházejí a chválí, jak je to hezké.

ZŠ Moravské Prusy, okres Vyškov

Dosáhli jsme zlepšení vnímání praktické školy jako vzdělávací instituce v očích veřejnosti. ZŠ Praktická Česká Třebová

ZŠ Albrechtice v Jizerských horách

Nemalým přínosem je nutnost spolupráce mezi žáky, rozvoj komunikačních dovedností, střídaní jednotlivých rolí a možnost zažít úspěch při práci. ZŠ a MŠ Ploskovice, okres Litoměřice

Díky programu jsme zvýšili kredit školy u rodičů a veřejnosti a zviditelnili činnost školy. ZŠ a MŠ Kravsko, okres Znojmo strana 4

Projekt nám ukázal, že se nemusíme bát svěřovat žákům i těžší úkoly, když si je sami zvolili. Dařilo se nám předat plno kompetencí žákům a ti zvládali i to, s čím jsme jim do dnešní doby pomáhali.

Vlastním zvelebováním okolí školy se u žáků rozvíjela schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. ZŠ Dobříš, okres Příbram

SŠ, ZŠ a MŠ Hradec Králové, Štefánikova

strana 5

Co je Škola pro udržitelný život? Škola pro udržitelný život (ŠUŽ) je program, který podporuje školy, aby prakticky přispívaly ke zlepšování životního prostředí a kvality života ve svém okolí, své obci. Prostřednictvím projektů žáci, učitelé, místní lidé a organizace konkrétně podporují místní udržitelný rozvoj a žáci se zároveň učí důležitým dovednostem pro život. Myslíme si, že: → Rozvoj měst a obcí by měl být udržitelný – tedy ekologicky a sociálně odpovědný. → Udržitelný rozvoj místa je možný pouze, pokud se v něm angažují lidé, kteří v místě žijí. → Proto je třeba naučit děti i dospělé zapojování do veřejného života. → Škola se může stát iniciátorem těchto procesů v komunitě. → Při práci na praktických místních projektech se žáci mohou učit účinněji než při teoretické výuce.

strana 6

strana 7

Jak se stát Školou pro udržitelný život? Každá základní nebo střední škola se může stát Školou pro udržitelný život! Žáci těchto škol spolu s dalšími partnery z vnějšku školy přemýšlí o tom, co mohou udělat pro udržitelnější rozvoj své obce nebo čtvrti. Spolu pak postupně realizují navržené změny a tím mění k lepšímu místo, kde žijí a studují. Jak se zapojit do sítě Škol pro udržitelný život?

Plánování má jasnou logickou linku. Účastníci plánování: →→ Posoudí současný stav místa →→ Popíší svou vizi ideální budoucnosti místa →→ Srovnáním identifikují problémy/potřeby →→ Navrhují řešení →→ Vytvoří zásobník nápadů/projektů Do plánování musí být zapojeni zástupci všech níže uvedených skupin: →→ Žáci →→ Pracovníci školy →→ Lidé v obci, okolí školy

3) Druhá část vzdělávacího kurzu

1) Přihlášení na vzdělávací kurz a první část kurzu Škola vyšle jednoho nebo více pedagogů na vzdělávací kurz. Ten se skládá ze dvou samostatných dní. Na prvním z nich se učitelé dozvědí více o programu ŠUŽ a připraví se na plánování udržitelného rozvoje místa se žáky a komunitou, které bude následovat.

Na druhém dni kurzu, který se odehrává přibližně dva měsíce po prvním, se učitelé seznámí s tím, jak naplánovat konkrétní projekt. Plánování menšího projektu si také přímo na kurzu sami vyzkouší.

4) Zpracování konkrétního projektu Jeden z projektů ze vzniklého zásobníku nakonec učitel se žáky rozplánuje do podrobnější podoby.

2) Společné plánování udržitelného rozvoje místa Žáci a dospělí společně přemýšlí o tom, jakou obec mají dnes, jakou by si přáli v budoucnu a co pro tuto změnu mohou udělat oni sami. Výsledkem plánování je vznik Vize a plánu udržitelného rozvoje obce či okolí školy. Ten obsahuje zásobník komunitních projektů, kterými chce škola ve spolupráci s partnery v budoucnu přispět k udržitelnému rozvoji obce.

strana 8

Po splnění všech předchozích kroků již nic nebrání zařazení školy do sítě Škol pro udržitelný život! A  co dál? Přeci postupná realizace navržených změn spolu s  těmi, kdo se na jejich plánování podíleli.

strana 9

Co získáte zapojením do sítě Škol pro udržitelný život? Vzdělávání učitelů Vstupní kurz je akreditovaným seminářem DVPP. Zapojeným školám také výlučně nebo přednostně nabízíme možnost účastnit se dalších doplňujících akcí – konference, exkurze, školení.

Konzultace a asistenci pro své komunitní aktivity K dispozici jsou vám krajští koordinátoři i národní tým ŠUŽ, kteří vám pomohou a poradí s tvorbou Vize a plánu a během plánování a realizace projektu. V případě potřeby školu navštíví, poskytnou potřebné kontakty a informace.

Metodiku s pracovními listy Metodika programu s  názvem Za jeden provaz provede čtenáře programem krok za krokem. Nabídne rady a návody pro komunitní a projektové plánování. Navíc obsahuje i 12 tematických kapitol s rozpracovanými aktivitami do výuky a pracovními listy na CD. Tuto publikaci získávají zapojené školy zdarma.

Titul, kterým se můžete pochlubit S udělením certifikátu je spojena také prestiž školy. S titulem se můžete pochlubit před rodiči, zřizovatelem i veřejností. Škola má k dispozici nejrůznějš í propagační předměty ŠUŽ, její aktivity prezentujeme na webu www.skolaprozivot.cz, v interaktivní databázi http://databaze.skolaprozivot.cz, v tiskových zprávách a dalších propagačních materiálech.

Možnost získat peníze na své projekty Organizujeme pro vás zajímavé akce jako byla například konference Naomak s hostující Delií Clark.

Výhradně pro školy v síti ŠUŽ vyhlašujeme každoročně grantovou výzvu, v níž mohou získat prostředky na projekty, které mají ve svých zásobnících. Nepravidelně rozdělujeme i peníze příležitostných dárců.

Aktuální informace Školy v síti jsou o aktuálním dění v programu i mimo něj informovány čtvrtletním newsletterem. Ten obsahuje také nejnovější nabídky a  grantové příležitosti v  oblasti EVVO a  komunitní role školy. Dále pracujeme pro naše školy na přenosu domácích i zahraničních zkušeností a příležitostí, překládáme publikace, zveme zajímavé hosty.

strana 10

Metodika Za jeden provaz je kompletní průvodce programem. Školy zapojené do sítě ji dostávají zdarma, ostatní ji mohou zakoupit na e-shopu Nadace Partnerství (eshop.nadacepartnerstvi.cz).

strana 11

Proces plánování ZŠ a MŠ Kluky, okres Písek

ZŠ a MŠ Ostrov u Macochy

V Klukách se do plánování pustili se vším všudy. Žáci základní školy nejprve provedli anketu mezi obyvateli této nevelké obce a poté je sezvali na první veřejné setkání. Občané se o setkání dozvěděli z plakátů na informačních tabulích obce a plakátovacích plochách, obecního webu a regionálního tisku. Setkání vyhlásil i obecní rozhlas. Rodiče žáků (současných, minulých i budoucích) obdrželi osobní pozvánky.

Po domluvě pedagogů se starostou svolali v Ostrově ve škole diskuzní setkání žáků s obyvateli a zástupci obce. Žáci se posadili do skupin podle tříd a proběhla 40minutová diskuze v rámci každé třídy. Během ní zaznamenávali žáci návrhy na arch papíru. Vyhrazený čas žákům nestačil a na příští plánování vymezí škola více času. Následovalo představení výsledků před ostatními spolužáky, občany a  představiteli obce. Hlasováním pak společně vybrali nejdůležitější potřeby obce.

Během prvního setkání prošli účastníci důležitá místa a instituce obce. Na tomto základě vznikl dotazník, jehož zpracování se ujali dobrovolníci. Druhé setkání proběhlo přímo ve škole. Účastníci při něm pracovali brainstormingem s výstupy z dotazníků. Na závěr vybrali tři nejaktuálnější problémy obce. Potřetí se občané setkali na školní zahradě již nad konkrétním vybraným projektem. Při pikniku se seznámili s návrhy žáků na úpravu školní zahrady. Účastníci diskutovali a navrhovali konkrétní změny při konzultaci se zahradní architektkou. „V komunitě se podařilo oživit zájem o možnost ovlivňovat dění v obci a to hlavně u střední a mladší generace, která má náladu a energii věnovat svůj volný čas ve prospěch života obce.“ Věra Lukášová, učitelka ZŠ a MŠ Kluky

Masarykova střední škola Letovice Studenti SOŠ a SOU v Letovicích nejprve uspořádali dotazníkové šetření o silných a slabých stránkách obce. Odpovědi sesbírali mezi sebou, svými učiteli a také rodiči, kteří bydlí v Letovicích. Vyhodnocení dotazníků proběhlo v jednotlivých třídách, které pak vyslaly své zástupce na plánovací setkání s učiteli a zástupci veřejnosti. Společně využili odpovědí v dotaznících ke SWOT analýze obce a určení hlavních oblastí, které chtějí řešit obyvatelé Letovic a žáci. Následovala další setkání, na nichž účastníci vybrali projekt k  řešení a  plánovali kroky vedoucí k jeho uskutečnění.

„Bylo velmi povzbudivé, že žáci, ale i obyvatelé, mají zájem svoje město a okolí měnit a formovat.“ Alena Doskočilová, učitelka Masarykovy SŠ Letovice

„Je dobré zapojit obec (zřizovatele) do diskuze přímo se žáky, vidí tak školu a její okolí očima žáků, ne jen přes rozpočet a dotační priority.“ Karel Hasoň, ředitel ZŠ a MŠ Ostrov u Macochy

ZŠ Velká Bíteš, okres Žďár nad Sázavou Základem pro vytvoření banky projektů ve Velké Bíteši byl brainstorming se žáky na témata – životní prostředí v naší obci a udržitelný rozvoj. Dva dny na to následovalo neformální veřejné setkání, na kterém účastníci využili výstupy z práce se žáky. Na jejich základě v řízené diskuzi vytyčili cíl a hledali prostředky, jak jej dosáhnout. V příjemném prostředí u  štrůdlu a  bylinkového čaje vybrali nejakutnější potřeby v obci a náměty na možné projekty školy, které by je pomohly řešit. Další veřejná setkání už byla zaměřena na přípravu a  organizaci několika konkrétních akcí. Pracovalo se na nich  ve skupinách podle zájmu. Prvnímu setkání předcházely dva články o veřejném setkání s pozvánkou v  místních periodicích (Zpravodaj města Velká Bíteš, Exit 162). Klíčové byly adresné pozvánky zástupcům různých organizací. „Přesvědčili jsme se, že v našich podmínkách je nejefektivnější přímá komunikace jako např. osobní pozvání, oslovení rodičů třídními učiteli.“ Pavel Holánek, učitel ZŠ Velká Bíteš

strana 12

strana 13

Příklady plánování se žáky SŠ společného stravování Ostrava-Hrabůvka Sídlištní střední škola pro své plánování nevolila hned celou Ostravu, ale zaměřila se na blízké okolí školy, jeho obyvatele a instituce, které se tu nacházejí. Plánování se zúčastnili žáci třetích ročníků, kteří mají v tomto ročníku předmět Ekologie. Ti měli za úkol napsat nebo nakreslit, co jim v místě školy chybí. V hodině své návrhy zapsali na tabuli a společně prodiskutovali. V každé třídě pak vybrali maximálně pět návrhů, které se třídě zdály nejdůležitější. Z 12 výsledných návrhů, na kterých se třídy shodly, pak žáci vedení školy předali prvních pět, které tvoří banku projektů této školy. „Při plánování mohli žáci využít internet, popřípadě jiné zdroje informací, ke zjištění finanční náročnosti svých projektů. V této oblasti byla patrná jejich neznalost. Také v tom vidím přínos pro naše žáky – uvědomění si ceny věcí, které je obklopují.“ Kateřina Salamonová, učitelka SŠ společného stravování Ostrava-Hrabůvka

ZŠ Bobrová, okres Žďár nad Sázavou V  Bobrové se již stalo tradicí, že každá 9. třída završí svoji školní docházku závěrečným projektem, který má zúročit všechny nabyté vědomosti, dovednosti a kompetence. Pro náměty na projekty sahají žáci do „banky projektů“, která vznikla společnou prací při vytváření školního plánu EVVO. Žáci si sami demokraticky vyberou, do čeho se chtějí pustit. V průběhu několika třídnických hodin společně diskutují o možnostech, obhajují svá stanoviska, případně vhodnou argumentací oponují jiným názorům. Nakonec sepíší návrhy, které obstály, na arch papíru, každý žák obdrží barevnou nálepku a nalepí ji pod svůj favorizovaný námět. Takto vybraný projekt pak také realizují. „Projekt je smysluplný a tento fakt je pro dospívající mládež velmi důležitý. Žáci sami vidí, že jejich práce bude ku prospěchu celé obce a že zde po nich zůstane hodnotné dílo.“

ZŠ a MŠ Třebenice, okres Litoměřice V  Třebenicích sestavili realizační tým dobrovolníků z  řad žáků 2. stupně. Žáci, kteří již aktivně pracovali na jiných projektech, oslovovali jednotlivé třídy, seznamovali je s možností zapojení do ŠUŽ a postupně získávali zájemce o spolupráci. Z celkového počtu 90 žáků z 2. stupně se nakonec do aktivní spolupráce přihlásilo 23 žáků z různých tříd (ve věku 11–14 let). Skupina se zpočátku zaměřila zejména na blízké okolí školy, později – podle toho, jak nápady přibývaly – prostor rozšířila na oblast města a jeho okolí. Navrhované změny měly vždy přispívat k pozitivní změně životního prostředí, měly sloužit nejen žákům školy, ale i celé místní komunitě. Na první schůzce se žáci seznámili se ŠUŽ, diskutovali nad plánem místní krajiny a porovnávali historický a aktuální stav obce. Při brainstormingu sepsali na tabuli všechny nápady, které by dle jejich názoru vedly ze zlepšení životního prostředí v obci. Podtrhli ty nápady, na kterých by se mohli jako škola aktivně podílet, a o nich pak diskutovali – např. o tom, zda skutečně přispějí k rozvoji obce, kolik lidí je bude využívat, v jaké věkové kategorii, jak jsou finančně náročné, jakým způsobem by je mohli realizovat. Výsledkem práce žáků na tomto prvním setkání byl zásobník projektů. Následně se skupina scházela jednou měsíčně. Při jednom ze  setkání prošla všechna místa, kterých se týkaly její návrhy, a  stanovila si priority pro výběr projektu, na jehož realizaci budou v daném školním roce pracovat. Kromě sběru vlastních nápadů sestavili žáci také dotazník pro průzkum veřejného mínění se zaměřením na budoucnost města. Dotazník vyplnili všichni žáci 2. stupně a také několik náhodně vybraných občanů různého věku. Výsledky dotazníků žáci zpracovali a vše předali městskému zastupitelstvu, které se právě zabývalo tvorbou nového plánu rozvoje obce. „Naším cílem je umožnit žákům pochopit význam ochrany přírody, přijmout spoluzodpovědnost za vytváření kvalitního životního prostředí v obci a povzbudit v nich zájem o zapojení do řešení konkrétních problémů, které se jich dotýkají.“ Jana Schánová, učitelka ZŠ a MŠ Třebenice

Jolana Tulisová, učitelka ZŠ Bobrová

strana 14

strana 15

Příklady plánování s partnery z komunity ZŠ T. G. Masaryka, Moravské Budějovice Občané Moravských Budějovic dostali možnost zúčastnit se setkání u kulatého stolu k zhodnocení potřeb obce a hledání projektů vhodných pro školu. To začalo skupinovou prací nad plánem Moravských Budějovic. Účastníci zakreslovali zvláštní a příjemná místa ve městě a okolí, diskutovali o  návrzích a  o  tom, zda tato místa znají a  navštěvují ostatní občané. Rozvinula se i diskuze o statutu klidových území a střetávání ekonomických činností s rekreací. Dalším krokem bylo vyznačení míst nepříjemných, případně přímo nebezpečných. Z diskuzí vyplynuly problémy regionu zapisované na flipchart. Nakonec zúčastnění společně hledali odpověď na otázku, jak se může do řešení těchto problémů zapojit škola. Tak vzniklo několik návrhů na projekty. „V průběhu práce na projektu se prokázalo, že škola může velmi vhodně spolupracovat i s občany starší generace, což přispívá k etické výchově žáků a současně k vytvoření příznivé odezvy u starší generace.“ Jana Hanáková, učitelka ZŠ TGM, Moravské Budějovice

ZŠ Zbiroh, okres Rokycany Rozsáhlé dotazníkové šetření provedli žáci a učitelé ze Zbirohu. Otázky do dotazníku vznikly spoluprací mezi žáky Ekotýmu, šestých tříd a učiteli. O vyplnění dotazníku požádali žáci 4.–7. tříd své rodiče, dále vyplnili dotazník všichni žáci, učitelé včetně vedení, ostatní zaměstnanci školy a členové zájmových organizací ve Zbirohu. Oslovení zúčastněných měli na starosti hlavně žáci Ekotýmu a učitelé. Někteří rodiče žáků jsou aktivními členy různých organizací ve Zbirohu a  byli s plánováním školy seznámeni i přes konkrétní zájmovou činnost. Účast při vyplňování byla dobrovolná a anonymní. Odpovědělo celkem 246 respondentů zastupujících tyto skupiny: Mateřské centrum Zbirožský kvítek, Skauti, Ochránci přírody, ZUŠ, školní jídelna, školní družina, MŠ, rodiče budoucích prvňáčků, Městský úřad, učitelé a ostatní zaměstnanci, ostatní rodiče žáků školy, žáci školy.

ZŠ a MŠ Racková, okres Zlín Ředitelka školy seznámila starostu s podstatou ŠUŽ a domluvila s ním další společný postup. Následovalo setkání zástupců komunity na obecním úřadě. Zúčastnili se starosta obce, dva členové zastupitelstva, ředitelka školy, zástupce Rady školy, tři zástupci rodičů a veřejnosti a tři členové místních spolků a organizací. Spolu provedli SWOT analýzu obce. Vytvořená SWOT analýza byla pak týden k dispozici na veřejně přístupném místě (chodba OÚ) a občané měli možnost se k ní vyjádřit formou tzv. nástěnkového dotazníku. Jako nedostatek se ukázalo, že u nástěnky byly uvedeny pouze stručné instrukce a nebylo jinde zveřejněno, že občané tuto možnost mají. Další plánovací odpoledne proběhlo poněkud netradiční formou. Účastníci se sešli před budovou školy a poté prošli celou obec, až skončili v hostinci, kde měli vyhrazený salonek. Toto místo bylo zvoleno záměrně, protože se zde scházejí místní, a tak se stává místem neformálního setkávání a názorového tříbení. Účastníci měli za úkol představit si a zaznamenat, jak by měl vypadat jejich život v obci za ideálních okolností. Poté utvořili čtyři skupiny, v nichž docházelo k hledání společných myšlenek a klíčových slov. Postupně se skupinky spojovaly, až vznikla společná vize obce celé skupiny. Skupina pak využila místa setkání a náhodně oslovila přítomné občany. Velmi ochotně se zapojili zvláště starší spoluobčané, kteří je obohatili svými vzpomínkami, jak vypadala obec dříve, v době jejich dětství a mládí. „V průběhu projektu se zlepšila komunikace s představiteli obce. Dříve tato komunikace probíhala pouze v případě, kdy škola potřebovala řešit nějaké technické problémy s budovou.“ Zdislava Dvořáková, ředitelka ZŠ Racková

ZŠ Jakubov u Moravských Budějovic

Po vyhodnocení dotazníku následovalo plánovací odpoledne nad vybraným projektem, kterého se zúčastnily maminky navštěvující mateřské centrum, skauti a ochránci přírody.

Plánování se zúčastnili všichni učitelé a žáci školy, 15 rodičů, 13 zastupitelů obce včetně starosty, 11 zástupců místních spolků a sdružení. Plánování proběhlo ve třech fázích. Nejprve se sešli žáci školy a během práce ve skupinách vytvářeli návrhy a plány rozvoje obce a školy. Pak se žáci a ostatní zúčastnění setkali u kulatého stolu a zde sbírali další podněty a návrhy. Konec plánování proběhl na jednání zastupitelstva obce.

„Důležitý byl pro nás fakt, že se vytvořila živá diskutující skupina z řad veřejnosti, která se začala více zajímat o dění ve škole. Dotazník a ostatní aktivity přiměly veřejnost k zamyšlení a dalším debatám mezi sebou.“

„Zvýšil se zájem rodičů, členů místních spolků i ostatních občanů o dění ve škole. Mnozí obyvatelé byli ochotni nám pomoci s realizací projektu, což je úžasné.“

Andrea Tláskalová, učitelka ZŠ Zbiroh

Jana Šerháková, ředitelka ZŠ a MŠ Jakubov

strana 16

strana 17

Co dělali žáci

Starší žáci provedli část úprav terénu, vykopali díry na výsadbu stromků a navozili hlínu pro výsadbu. Mladší žáci pak pod dohledem učitelů zasázeli 127 sazenic trvalek, skalniček, keříků ostružin, malin, angreštu, rybízu a také sazenice ovocných stromků.

Žáci rozvíjeli své komunikační dovednosti při provádění rozhovorů s občany, veřejné anketě, jednání na úřadech, jednání s řemeslníky a při moderování slavnostního odhalení pomníku. (Machov)

(Velký Beranov) V hodinách informatiky žáci navrhli komiks o psech, úklidu po nich a nemocech šířených psy i na člověka. Komiks byl součástí výstavy „Foto mina“ v hale školy. (Vrchlabí)

Žáci vytvořili 10 letáčků o bylinkách – o jejich vlastnostech a využití. Tyto letáčky pak rozdávali při prodeji vlastnoručně vypěstovaných bylinek na farmářských trzích.

Žáci vyšších ročníků vyznačovali do mapy trasu budoucí cyklostezky, diskutovali o vhodném umístění naučných tabulí a fotografovali okolí stezky.

(Zbiroh)

(Horní Bříza)

Žáci se svými třídními učiteli pomohli s úklidem v Bělském lese. Celkem sedm tříd se podílelo na sběru odpadků, žaludů pro zimní dokrmování zvěře a čištění lesa od padlých větví. Za to od Ostravských městských lesů a zeleně získali odbornou i praktickou pomoc při výběru rostlin k výsadbě a péči o ně. (Ostrava-Hrabůvka)

V hodinách českého jazyka vymýšleli žáci pohádku, která provází návštěvníky naučnou stezkou, a k ní zábavné úkoly pro menší děti. Při splnění všech úkolů dostanou děti v místním infocentru odměnu za projití stezky.

Žáci vyhledávali informace o místním školství a historické fotografie školních budov v úzké spolupráci s kronikářem obce. Procházeli školní a obecní kroniky, internet, archivní záznamy i vlastní záznamy povídání s pamětníky.

(Benátky nad Jizerou)

(Červená Voda)

Žáci venčící pejsky na sídlišti, učitelé i pejskařská veřejnost zakreslovali do mapy sídliště návrhy míst, kde by preferovali koše na psí exkrementy. Žáci devátých ročníků poté mapy vyhodnotili a určili 10 nejpreferovanějších míst.

Žáci vytyčili přesnou trasu naučné stezky pomocí GPS souřadnic. (Benátky nad Jizerou)

(Vrchlabí) Na „Stromu přání“ v hale školy žáci vyjádřili své myšlenky, pocity a přání související se školou a jejím okolím.

Namalovali ilustrace na dopravně preventivní tabule a hlasovali o tom, které použijí.

V pracovních činnostech pomáhali žáci s instalací venkovní učebny, lakovali a smirkovali stoly, lavice a tabuli, které tvoří vybavení učebny.

(Česká Třebová)

(Bohumín)

(Rohle)

strana 18

→

strana 19

→ Co dělali žáci

Žáci vytvořili papírový model plánované bylinkové zahrádky ve zmenšeném měřítku. Každá výseč obsahovala jiný druh bylin v závislosti na druhu půdy. Model pak instalovali v hale školy.

Žáci zpracovávali grafické a textové návrhy, jak by měla vypadat školní zahrada a co by v ní chtěli mít. Vše pak podrobněji rozpracovali – řešili druhy herních prvků a jejich rozmístění, navrhli druhy a rozmístění stromů a keřů, plánovali i jaká zvířata by tu měla žít.

(Trávník)

(Jakubov)

Žáci vytvořili návrh obrazu, který chtějí mít na stěně budovy sousedící s upravovaným dvorem, a podle návrhu pak obraz na venkovní stěnu také sami namalovali. (Plzeň, Škroupova)

Žáci statisticky vyhodnotili výsledky dotazníku a zpracovali je na počítači do souhrnných tabulek a grafů. (Bystřice nad Pernštejnem)

V informatice a zeměpise žáci vytvořili mapu památek v okolí.

Spolu s učiteli žáci vyznačili cestu naučnou stezkou podle pravidel turistického značení.

Během podzimu uskutečnili učitelé prvouky a přírodovědy s žáky několik výprav do okolí. Žáci se nejprve pokoušeli poznávat různé keře, poté vyhledávali informace o vybraných místních keřích na internetu.

(Velká Bíteš)

Žáci provázeli návštěvníky slavnostního dne a představovali jim Machovské zajímavosti. Každý žák se předem na svůj úkol připravil a usiloval o to „své“ návštěvníky co nejvíce zaujmout.

(Přerov, Trávník)

(Česká Třebová)

(Jindřichovice)

(Velká Bíteš)

Žáci spolupracovali na zpracování žádosti o zařazení úpravy prostoru před školou do plánu investic města Přerov.

Žáci zjistili podmínky a předpisy vztahující se ke stavbě hřiště, vyhledali firmy, které by mohly poskytnout odborné práce, a vytvořili také text řádu, který na hřišti bude platit.

V soutěži Snídaně pro kosa vyráběli žáci s rodiči budky a krmítka pro ptáky. Společně pak své výrobky instalovali a pozorovali jejich první hosty.

V hodině hudební výchovy žáci složili a nacvičili píseň k solárnímu rozsvícení školy na slavnostním zakončení projektu. Žáci z kroužku vaření pohostili všechny přítomné na slavnostním dni bramborovým gulášem. (Lukavice)

(Moravské Budějovice)

(Machov)

strana 20

strana 21

Příklady využití projektu ve výuce Pěkné místo pro všechny, ZŠ praktická Česká Třebová Velkou výhodou žákovských projektů je to, že zahrnují širokou škálu činností, které lze přirozeně zapojit do výuky. Projekt tak poslouží k naplnění vzdělávacích výstupů a probrání potřebného učiva zábavnější formou. Nabyté vědomosti, dovednosti i postoje jsou přitom trvalejší. Podívejme se, jak projekt prolínal různými vzdělávacími obory na některých školách. Bioinformační centrum, ZŠ Zbiroh Český jazyk: Žáci připravovali pozvánky, psali články do místního měsíčníku, vyhledávali informace o bylinkách. Uspořádávali informace v textu s ohledem na jeho účel. Výtvarná výchova: Žáci vytvářeli výtvarné návrhy na letáky a vyráběli sáčky na prodej sušených bylinek. Informatika: Žáci vyhledávali informace, učili se při vyhledávání informací na internetu používat jednoduché a vhodné cesty. Tiskli pozvánky. Přírodověda: Žáci poukazovali na potřebné změny a některé problémy v blízkém okolí a navrhovali možnosti zlepšení životního prostředí obce. Vytvářeli referáty o bylinkách na nástěnku u místní knihovny.

Matematika: Žáci vyměřovali upravovaný prostor, učili se jednotky délky a jejich převody, počítali množství materiálu, použité zeminy a další související slovní úlohy. Fyzika: Na využívaných nástrojích a instalovaných herních prvcích se žáci učili fyzikálním zákonům a principům jednoduchých strojů. Pracovní výchova: Žáci navrhovali lavičky, vytvářeli jejich technické výkresy. Podle instrukcí firmy prováděli přípravné a terénní práce. Uklidili pozemek a shrabali trávu. Podle vlastního návrhu barevně natřeli přístřešek. Vyráběli dekorativní a dárkové předměty na slavnostní otevření hřiště (květiny, motýly, sáčky, polštáře, klobouky, model dětského hřiště). Anglický jazyk: Žáci rozvíjeli slovní zásobu na téma hřiště, tvořili jednoduché věty a pracovali se slovníkem. Český jazyk: Žáci psali slohové práce na téma hřiště, popisovali průběh stavby, zdůvodňovali potřebnost hřiště a vyprávěli o dětských hrách. Sestavili také text řádu hřiště a text informačních tabulí. Učili se zásadám tvorby mediálních zpráv. Informatika: Žáci na počítači navrhli podobu prvků hřiště.

Pracovní činnosti: Žáci pečovali o bylinkovou spirálu a jedlý les (keře a stromky s jedlými plody). Ošetřovali a pěstovali rostliny podle daných zásad. Připravovali sušené byliny na prodej.

Zelená oáza, ZŠ TGM Moravské Budějovice

Při práci s informacemi, psaní letáků a průběžných zpráv o realizaci projektu pro veřejnost, plnili žáci průřezové téma Mediální výchova.

Obrázky altánu vznikly při vyvozování písmena A v 1. Třídě (český jazyk).

Škola využila projekt ve většině vzdělávacích předmětů i napříč ročníky.

Třeťáci si vyzkoušeli malování v plenéru a načrtnuté obrázky kolorovali barvami z rostlin nalezených na upravované zahradě (výtvarná výchova, přírodověda). Velké nadšení vzbudila akce Neolitičtí zemědělci, kde si žáci hravou formou připomněli učivo vlastivědy. Žáci 5. ročníku vyrazili se členy Sokola poznávat okolí města a vytvářeli další plány na společné využití školní zahrady. Žáci 2. stupně se zaměřili na praktické poznávání zvířat – akce Snídaně pro kosa – a rostlin (biologie, ekologie), budování matematických dovedností (6. a 7. ročník: jednotky délky, obsahu a objemu, 8. ročník: plán školní zahrady, 9. ročník: měření výšky stromů) a využili zelených ploch pro čtení nebo zpívání při kytaře (český jazyk, hudební výchova). Nejvíce práce odvedli při stavbě altánu žáci 9. ročníku. V pracovním vyučování vykopali základy pro patky sloupků, pomohli při betonování, skládání materiálu, pokládání střechy a natírali dřevo ochranným nátěrem.

strana 22

strana 23

→

→ Příklady využití projektu ve výuce

Výletní naučná stezka okolím Bobrové, ZŠ Bobrová Dějepis a přírodopis:  Žáci do hloubky zkoumali témata regionální historie a přírody, která zpracovali na 10 naučných tabulí. Se šesti odborníky z historických a přírodovědných oborů (garant památkového ústavu, kněz vězněný v 50. letech, člen ZO ČSOP Bory, botanik, geolog a sběratel minerálů) vyrazili na 6 exkurzí do okolí. Přímo v terénu žáci mimo jiné viděli ohrožené druhy živočichů a rostlin (i z Červeného seznamu ohrožených druhů) a vysvětlili si principy jejich ochrany. Zeměpis: Žáci vytvářeli mapku v daném měřítku, zakreslovali do mapky trasu stezky a mraveniště. Výtvarná výchova: Žáci kreslili zajímavé detaily např. barokních staveb. Občanská výchova: Žáci komunikovali s obecním úřadem a podíleli se na vyřízení povolení od majitelů pozemků. Český jazyk: Žáci shromáždili a upravili místní pověsti. Matematika: Žáci počítali objem všech mravenišť na mravenčí stezce. Anglický a Německý jazyk: Žáci překládali vytvořeného průvodce stezkou do příslušných světových jazyků. Informatika: Žáci digitálně zpracovávali fotografie a vytvořili závěrečnou prezentaci.

Pojďme tvořit, ZŠ Konstantinovy lázně Člověk a jeho svět: Žáci se seznámili s historií hrnčířského řemesla a s výstavbou keramické pece (téma: lidé a čas – význam řemesel v minulosti a dnes, tradice řemesel). Vytvořili informační cedulky ke keřům a bylinkám a plakáty na infotabuli (téma: rozmanitost přírody – ekosystémy). Vyhledávali možnosti využití plodů z užitkových keřů (téma: člověk a jeho zdraví). Vybírali a objednávali tábornické posezení a odpadové koše, navázali kontakty s místními podnikateli a ostatními občany (téma: lidé kolem nás). Člověk a svět práce: Žáci vysázeli keře a bylinky na školní zahradě, montovali a natírali tábornické posezení, budovali ohniště, stavěli keramickou pec, upravovali okolní prostory, pečují o vysázené keře (pletí, zalévání, ochrana). Environmentální výchova: Žáci se podíleli na komunitním plánování a vytvoření banky nápadů. Promýšleli budoucí fungování zahrady pro lidi, živočichy i rostliny, Plánovali a vymýšleli rozmístění keřů, košů a posezení na školní zahradě. (témata: ekosystém zahrada, vztah člověka k prostředí – odpadové hospodářství, problémy životního prostředí, základní podmínky života). strana 24

Park bezpečí, ZŠ Křižanská, Liberec Výtvarná výchova: Žáci nakreslili své návrhy, jak by měl park vypadat. Vlastivěda a zeměpis: Žáci vyhledávali údaje o planetách, rozlišovali etnika, vybrali dominantní stavby typické pro evropské státy i jejich region, poznávali historické budovy a přírodní bohatství kraje. Rozlišovali vlajky států. To vše zapracovali do obsahu herních laviček. Matematika: Žáci porovnávali počty obyvatel a rozlohy kontinentů i států, nadmořské výšky hor. Pracovní výchova: Žáci vyřezávali, brousili, vypalovali a malovali jednotlivé komponenty herních laviček, pomohli upravit terén. Český jazyk: formou článků a příspěvků na nástěnky seznámili veřejnost se svou prací. Svým tématem a zpracováním podpořil projekt průřezová témata Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. strana 25

Zajímavé a originální nápady Sídlištní škola se v projektu „Pozor, mina!“ zaměřila na specifické téma úklidu psích výkalů. Žáci zmapovali místa vhodná k umístění košů na psí exkrementy, koše zde umístili a uspořádali několik osvětových akcí pro místní obyvatele. Uspořádali například výstavu fotografií výkalů na sídlišti, ukázku výcviku psů, vytvořili přehled psích plemen chovaných na sídlišti a  složili píseň Lejna a ulice. Žáci prvního stupně absolvovali program o tom, co obnáší péče o psa a jak navázat se psem bezpečný kontakt.

Žáci v Červené Vodě zmapovali historii místního školství. Pořizovali fotografie bývalých a současných školních budov a zajímali se o jejich minulost. Diskutovali s pamětníky o tom, jak vypadala školní docházka za jejich mládí, sesbírali od nich staré sešity, učebnice a pomůcky. Navštívili také expozici Školní třída v Muzeu řemesel Letohrad. Všechny informace a materiály pak zúročili při tvorbě nástěnného kalendáře a výstavního souboru na téma Školy v proměnách času. (Červená Voda)

(Vrchlabí, Školní)

Písková plocha vytvořená u školy slouží nejen ke hrám, ale i pro výuku zeměpisu jako prostor pro modelování terénu. (Velký Beranov) Občané Jílového mohou na vlastní oči vidět přínos šetření energiemi. Škola totiž ve své budově nechala nainstalovat termoregulační ventily, které jí ušetří velkou část nákladů na energie. Z peněz ušetřených za první rok jejich fungování pak žáci vysadili ve městě novou zeleň. O místě výsadby nechali hlasovat přímo občany města. (Jílové)

Nuda při čekání na autobus v Ostašově určitě nehrozí. Mají tu totiž v parku čtyři „herní lavičky“. Na těch se dá nejen sedět, ale také hrát jednoduché hry a poučit se. První lavička je zaměřená na vesmír. Jsou na ní namalované planety s vysoustruhovanými otvory, do nichž se při hře trefuje míčkem. Druhá se zaměřuje na kontinenty – obrázky dětí různých národností připojují hráči pomocí magnetů k částem kontinentů. Třetí seznamuje s Evropou. Zde mohou děti jezdit s dřevěnými žetony v drahách a vlajky zemí propojit s významnými stavbami států a s jejich nejvyššími horami. Poslední lavička je zaměřena na liberecký kraj a obsahuje čtyřsměrky s místními hrady, zámky a rozhlednami. (Liberec, Křižanská)

→

strana 26

strana 27

→ Zajímavé a originální nápady

K machovskému místnímu dědictví patří nejen rodák Jaroslav Petr (autor významných českých prvouk) ale i další zajímaví lidé, místa a události. Všechny jsou popsány v publikaci, která vznikla na místní škole. Žáci rozvíjeli po celý školní rok motiv „od stromu v lese až po papírovou publikaci“. Zabývali se funkcemi lesa, těžbou a zpracováním dřeva, výrobou papíru, výrobou knihy, recyklací papíru a  sběrem starého papíru. Pořádali vycházky do lesa a  do krajiny, exkurze po papírny, tiskárny, lesní školky, na pilu i na místo lesní těžby dřeva. Vysázeli do volné přírody 40 stromů jako symbolickou splátku za papír spotřebovaný na výrobu brožury. (Machov) Včelaření se stalo důležitou aktivitou na pardubické škole pro žáky s postižením. Vyškolení učitelé zde se žáky pečují o vlastní úly a včelstva. Žáci tak rozšiřují své pracovní dovednosti a zároveň přispívají ke zvýšení biodiverzity okolní přírody chovem včel medonosných, jejichž role je v přírodě nezastupitelná. O jejím významu také informují své okolí prostřednictvím nejrůznějších akcí.

Směsný odpad z Jeseníku se odváží na skládku, která bude do několika let zcela zaplněná. Téma odpadu bylo proto nasnadě. Studenti Hotelové škola Vincenze Priessnitze zanalyzovali množství směsného odpadu, které škola vyprodukuje, a zjistili, že je mohou účinně snížit, pokud začnou kompostovat biologický odpad z cvičných kuchyní. Vzniklým kompostem dnes zúrodňují záhony, které vytvořili před školou. (Jeseník) Žáci ve Zbirohu vedou své vlastní Bioinformační centrum zaměřené na propagaci a poskytování informaci o produktech ekologického zemědělství, místních produktech a dalších environmentálních tématech. Provozují zde knihovnu s velkým množstvím zajímavých titulů na environmentální témata, poskytují informace, rady a letáčky, které sami vytvářejí, prodávají vlastnoručně vypěstované bylinky a bylinkové produkty. Nabízejí ochutnávky bioproduktů a pravidelně se se svým stánkem účastní zdejších farmářských trhů. (Zbiroh)

(Pardubice, Svítání) Žáci vytvořili na začátku projektu maketu plánovaného altánu, kterou pak využívali k ilustrování svého záměru při jednání s potenciálními partnery a sponzory. (Moravské Budějovice)

strana 28

strana 29

Pomoc partnerů v projektech S otázkami značení cyklostezky pomohl Klub českých turistů. (Horní Bříza) O projekt se zajímali rodiče, plánovali trasu, navrhovali témata tabulí i hádanky pro děti. Jeden z rodičů sehnal kostýmy ke slavnostnímu otevření stezky. (Benátky nad Jizerou)

Rodiče žáků a veřejnost pomohli s dokončením terénních úprav, úpravou cestiček, výsadbou dřevin a také dohledem nad žáky a dětmi při dvou společných brigádách. (Ostrov u Macochy) Partnerem při výběru keřů byl žákům a učitelům zahradník z blízké obce, se kterým konzultovali výběr místně původních keřů a který vybrané keře sehnal a dodal. (Jindřichovice pod Smrkem)

Jako sponzorský dar vedení obce zajistilo terénní úpravy pozemku a dovoz některých dřevin. Rodiče žáků přispěli sazenicemi rostlin, které žáci použili k osázení valu kolem ohniště. (Velký Beranov)

Část nákladů na projekt bylo možné zaplatit z výtěžku Vánoční akademie. Každý návštěvník byl informován o tom, jak s výtěžkem škola naloží a mohl se tedy rozhodnout, zda a kolik přispěje.

Technické služby Města Hranice pokácely přestárlé stromy, zaměstnanci vykopali technikou jámy a dovezli hlínu. (Hranice)

(Kravsko) SOU nábytkářské v Lišově pomohlo s výrobou nábytku do přírodní učebny. (Lišov) Seznam.cz umožnil po domluvě bezplatné použití svých mapových podkladů ve výstavním souboru, který žáci vytvořili. (Červená Voda) Kvalitní hlínu pro sazenice rostlin sponzorsky daroval jeden z obyvatel obce. (Velký Beranov)

Fyzické úpravy prostoru a sázení se zúčastnily děti, rodiče i prarodiče. A ty babičky a maminky, které se nemohly brigády zúčastnit, připravily brigádníkům dobré občerstvení. (Moravské Prusy)

Žáci nejprve výtvarně ztvárnili své návrhy na výsadbu v různých částech města. Přes odbor kultury městského úřadu se podařilo vyjednat umístění výstavy návrhů na zámku Jílové. Součástí výstavy byla „hlasovací schránka“, do které mohli občané vhodit číslo místa výsadby, které upřednostňují nebo napsat svůj názor. Výstava zůstala na zámku i během adventu, kdy tudy projde mnoho lidí na koncerty a další akce. (Jílové) ZŠ v Myslibořicích umožnila žákům z Újezdu exkurzi na svoji přírodní zahradu. Ta se stala zdrojem inspirace a rozvinula se tu i spolupráce mezi újezdskými a myslibořickými žáky.

Senioři, kteří mají zájem o práci v keramickém kroužku, dostali možnost účastnit se jej spolu se žáky. Malé děti učí seniory pracovat s keramikou, což má to pozitivní odezvu na obou stranách. (Bohosudov) Sbor dobrovolných hasičů odvezl odpady a nekvalitní zeminu z místa pro altán, zapůjčil nářadí a dobrovolnicky pomohl při úpravách terénu a stavbě altánu. (Česká Čermná) Místní obyvatelka provedla žáky po svém skleníku a zahradě, ujala se průběžného poradenství při péči o rostliny a vedla žáky při zastřihování dřevin. Jiný občan zase vyrobil zdarma dřevěné značení prvků v zahradě. (Dolní Lhota)

(Újezd u Brna)

strana 30

strana 31

Na cestě k úspěšnému projektu Mnohé školy pro udržitelný život již uskutečnily svá plánování a komunitní projekty. Pojďme se poučit z jejich zkušeností. Jaké jsou nejčastější nástrahy při plánování a realizaci a co naopak dobře funguje? Zapojme lidi od začátku Jestliže člověk může projekt ovlivnit už ve fázi plánování, je pravděpodobnější, že se s projektem ztotožní a bude se na něm chtít podílet i nadále. Vyslechnout názory a nápady ostatních může být náročné, ale realizaci projektu to velmi prospěje.

Nebojme se udělat první krok Pokud se pouštíme do komunitních projektů poprvé, dejme si reálné cíle. Není nutné, aby naše komunitní plánování mělo hned 100hlavou účast, dobře se dá začít i s 20 lidmi. Partnerství i zkušenosti se rozvíjejí postupně, stejně jako povědomí o našich aktivitách.

Začněme i s málem Někdy nám může připadat, že na svůj záměr nemáme dost sil, peněz nebo zkušeností. V tom je kouzlo komunitních projektů. Tam, kde se spojí úsilí různých skupin, je velký potenciál. Tatínek jednoho žáka má bagr, druhého firmu s nářadím a třetího doktorát z ornitologie. Také obec často ráda přispěje svým dílem, když vidí, že škola nespoléhá jen na ni, ale shání i další zdroje. Společnou prací pak může vzniknout báječné dílo.

Před podáním žádosti o podporu projektu se informujme Pokud chceme podávat grantovou žádost o podporu svého projektu, je nutné přečíst si předem výzvu, do níž žádost podáváme. Ta obsahuje všechny klíčové informace – jaké aktivity výzva podporuje a jaké ne, kdo může žádost podat, minimální a maximální výši podpory, termíny ukončení výzvy, podpisu smlouvy, začátku a konce realizace projektů, seznam povinných příloh a další. Pokud nám něco není jasné, vždy existuje kontaktní osoba, s níž je možné (a vhodné!) případné otázky konzultovat.

Včas jednejme s majiteli pozemků Při realizaci projektů, které se věnují úpravě veřejného prostranství nebo umisťují prvky mimo pozemek školy, je důležité jednat předem s majiteli pozemků. Obec může mít se svými pozemky vlastní plány, soukromí majitelé nemusejí s realizací souhlasit, někdy je majitel pozemku někdo jiný, než jsme předpokládali. Nejlepší je proto získat již před realizací písemný souhlas všech vlastníků parcel, kde chceme projekt realizovat. strana 32

Řešme problémy včas Není neobvyklé, že se během projektu objeví nečekané problémy nebo nutné změny. Pokud jste na projekt přijali dotaci, je vždy nutné tyto změny včas konzultovat s jejím poskytovatelem. Raději brzy a jasně komunikovat než později řešit nesplnění výstupů a vracení dotace.

Počasí může nadělat paseku Při plánování mysleme na to, že nás může zaskočit počasí a některé aktivity nepůjde v naplánovaném termínu uskutečnit. Promysleme tedy náhradní varianty a nechme si časovou rezervu.

Místní dědictví může být zábava Interpretace místního přírodního a kulturního dědictví nemusí nutně znamenat naučný panel hustě popsaný malým písmem. Zkusme vymyslet takový způsob předání informací, který návštěvníka zaujme a aktivně zapojí. Existují pěkné příklady i inspirující publikace na toto téma.

Osobní pozvání je půl úspěchu Osobní pozvání je vždy účinnější než pouhá rozesílka letáčku nebo umístění plakátu. Kromě plošných pozvánek si tedy rozmysleme, které organizace a osoby jsou v místě důležité a mohou mít na projektu zájem, nebo k  němu mohou přispět. Ty pak pozvěme přímo – adresným dopisem nebo osobně. Velmi dobře obvykle zafunguje pozvání přímo od žáků. → strana 33

→ Na cestě k úspěšnému projektu

Projekt slouží výuce

Kouzelné slovo nic nestojí

Nezapomínejme na to, že projekt má sloužit především ke vzdělávání žáků a  má tedy přispět k naplňování vzdělávacích cílů a výstupů popsaných v našem ŠVP. Je dobré dopředu promyslet, které výstupy jím chceme/můžeme naplnit, a tedy, co chceme žáky jeho prostřednictvím naučit. Zároveň můžeme získat pomoc i  od pasivnějších kolegů, když jim ukážeme konkrétní výstupy a učivo, které pomocí konkrétní aktivity proberou.

Pokud nám někdo pomohl během projektu – ať už radou, prací, prostředky nebo jinak – nezapomeňme jej pozvat na slavnostní zakončení projektu a veřejně mu poděkovat. Ocenění všech, kdo se na projektu podíleli, nejen potěší, ale nepochybně také upevní možnost budoucí spolupráce.

Průběžně motivujme

Nezřídka se stává, že nás žáci překvapí tím, co všechno dokážou, když k  tomu dostanou příležitost. Nezaberme jim všechen prostor tím, že vše vymyslíme a naplánujeme sami a žáky to necháme pouze vykonat. Využijme jejich talentu i nadšení. Pokud projekt přijmou za svůj, budou na něm pracovat s nadšením dokonce i ve volném čase.

S lidmi, kteří mají s projektem něco společného, buďme neustále v osobním a písemném kontaktu a informujme je o průběhu prací. Vyhneme se tím ztrátě zájmu a motivace. Fotografie a zprávičky z aktivit projektu jsou příjemné a udržují v obraze žáky, učitele i veřejnost.

E jako „environmentální“ Projekty EVVO realizujme environmentálně šetrně! Pokud kážeme vodu a  pijeme víno, těžko můžeme očekávat, že se žáci naučí opravdové environmentální odpovědnosti. Používejme tedy recyklované a snadno rozložitelné materiály, u výsadby preferujme místně původní rostliny a nezapomínejme, že i  terénní úpravy či stavba mohou probíhat ohleduplně k  okolní živé a  neživé přírodě.

strana 34

Žáci zvládnou víc, než si myslíme

Mysleme na to, co bude potom Jak budeme vytvořený produkt udržovat? Jak zajistíme, že za pár let nebude zchátralý nebo zničený? Jak zařídíme to, že o něm budou lidé vědět a využívat jej? Na tyto otázky si musíme odpovědět ještě předtím, než vůbec s projektem začneme! Odpověď může značně ovlivnit to, jak bude projekt vypadat, i to, jestli se do něj vůbec pustíme.

strana 35

Síť Škol pro udržitelný život Jihočeský kraj

Liberecký kraj

Pardubický kraj

Ústecký kraj

ZŠ a MŠ Kluky, okres Písek

ZŠ a MŠ Huntířov, okres Jablonec nad Nisou ZŠ a MŠ Jindřichovice pod Smrkem

Dětský domov se školou, středisko výchovné péče a ZŠ, Chrudim, Čáslavská 624

Biskupské gymnázium a ZŠ Bohosudov

ZŠ a MŠ Lišov, okres České Budějovice ZŠ a MŠ Stožec, okres Prachatice

ZŠ a MŠ, Albrechtice v Jizerských horách

ZŠ a ZUŠ, Bezdrevská 3, České Budějovice

ZŠ a MŠ, Bílý Potok, okres Liberec

ZŠ Lhenice, okres Prachatice

ZŠ a MŠ, Stráž pod Ralskem

ZŠ Prachatice, Zlatá stezka 240

ZŠ Nové Město pod Smrkem

Jihomoravský kraj Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče, Dukelské náměstí 7 Masarykova SŠ Letovice, Tyršova 500 SOŠ a SOU, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 SOŠ ochrany osob a majetku Brno s. r. o.

ZŠ, Lázně Libverda, okres Liberec ZŠ, Liberec, Křížanská 80

ZŠ a MŠ Lichkov

ZŠ a MŠ Jílové, okres Děčín

ZŠ a MŠ Lukavice, okres Ústí nad Orlicí

ZŠ a MŠ Ploskovice, okres Litoměřice

ZŠ a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o. p. s.

ZŠ a MŠ Třebenice

ZŠ Pardubice-Studánka, Pod Zahradami 317

ZŠ Antonína Sochora Duchcov, Teplická ul. 13, okres Teplice

 

ZŠ praktická Česká Třebová

ZŠ Měcholupy, okres Louny

ZŠ, Liberec, Švermova 114/38

Plzeňský kraj

ZŠ, Rokytnice nad Jizerou, okres Semily

ZŠ speciální, ZŠ praktická a Praktická škola, Most, Jana Palacha 1534

25. ZŠ Plzeň, Chválenická 17

ZŠ Teplice, U Nových lázní 1102

Integrovaná SŠ živnostenská, Plzeň, Škroupova 13

ZŠ Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5

ZŠ, Liberec, Sokolovská 328

Moravskoslezský kraj

ZŠ a MŠ Ostrov u Macochy

SŠ společného stravování, Ostrava-Hrabůvka

ZŠ a MŠ Tučapy, okres Vyškov

SŠ stavební a technická, Ústí nad Labem, Čelakovského 5

ZŠ Řečany nad Labem, okres Pardubice

ZŠ, Liberec, Lesní 575/12

Waldorfská ZŠ a MŠ Brno, Plovdivská 8 ZŠ a MŠ Rájec-Jestřebí, okres Blansko

ZŠ a MŠ Červená Voda

Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická, Ostrava

Masarykova ZŠ Horní Bříza, okres Plzeň-sever SŠ informatiky a finančních služeb, Plzeň, Klatovská 200 G ZŠ a MŠ Stod

ZŠ a MŠ Bohumín tř. Dr. E. Beneše 456, okres Karviná

ZŠ a MŠ Švihov, okres Klatovy

ZŠ a MŠ Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19

ZŠ Konstantinovy Lázně, okres Tachov

ZŠ Andělská Hora

ZŠ Líšťany, okres Plzeň-sever

ZŠ Újezd u Brna, okres Brno-venkov

ZŠ Hradec nad Moravicí-Žimrovice, okres Opava

ZŠ Mýto, okres Rokycany

Karlovarský kraj

Olomoucký kraj

ZŠ Hranice, okres Cheb

Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník, Dukelská 680

ZŠ a MŠ, Kravsko ZŠ Moravské Prusy, okres Vyškov ZŠ Rousínov, okres Vyškov ZŠ Tvarožná

ZŠ Sokolov, Pionýrů 1614

ZŠ a MŠ Lobodice

Královéhradecký kraj

ZŠ a MŠ Prostějov, Melantrichova ul. 60

Brána, ZŠ a MŠ

ZŠ Plumlov, okres Prostějov

SŠ hotelnictví a společného stravování, Teplice nad Metují

ZŠ Prostějov, ul. E. Valenty 52

SŠ, ZŠ a MŠ, Hradec Králové, Štefánikova 549

ZŠ Přerov, Trávník 27

ZŠ a MŠ Kocbeře, okres Trutnov ZŠ a MŠ Machov, okres Náchod ZŠ a MŠ, Česká Čermná, okres Náchod ZŠ a MŠ, Hradec Králové, Úprkova 1

ZŠ a MŠ Rohle, okres Šumperk

ZŠ Přerov, Svisle 13

ZŠ speciální Litvínov, Šafaříkova 991

ZŠ a MŠ, Klatovy, Hálkova 133

Kraj Vysočina Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem ZŠ a MŠ Hněvkovice ZŠ a MŠ Jakubov ZŠ a MŠ Kamenice, okr. Jihlava ZŠ a MŠ Maleč ZŠ a MŠ Velké Meziříčí, Lhotky 42

ZŠ Zbiroh, okres Rokycany

ZŠ a MŠ Velký Beranov, okres Jihlava

Středočeský kraj

ZŠ T. G. Masaryka Moravské Budějovice, náměstí Svobody 903

I. ZŠ Zruč nad Sázavou

ZŠ Velká Bíteš

Integrovaná SŠ, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206

ZŠ Želiv, okres Pelhřimov

ZŠ Bobrová, okres Žďár nad Sázavou

ZŠ a MŠ Husinec-Řež, okres Praha-východ ZŠ a MŠ Václava Vaňka Bezno ZŠ Benátky nad Jizerou, Husovo náměstí 55 ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram ZŠ Praskolesy, okres Beroun ZŠ Prokopa Velikého, Kolín ZŠ Tuklaty, okres Kolín

Zlínský kraj Gymnázium Kroměříž Obchodní akademie Kroměříž ZŠ a MŠ Racková, okres Zlín ZŠ Dolní Lhota, okres Zlín ZŠ Mánesova Otrokovice

ZŠ Týnec nad Sázavou ZŠ Votice, okres Benešov

ZŠ Valašské Meziříčí, Šafaříkova 726, okres Vsetín

ZŠ, Hradec Králové, M. Horákové 258 ZŠ, Vrchlabí, Školní 1336

strana 36

Seznam uvedených škol je platný k 31. červenci 2012. strana 37

Garanti programu

Kontakty Partnerství, o. p. s. (založená Nadací Partnerství)

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Školám poskytuje vzdělávací programy v brněnské Otevřené zahradě, odborné služby zaměřené na efektivní zapojení rodičů a místních do života školy i na interpretaci místního dědictví. Granty nabízí na bezpečné cesty do škol, šetrné hospodaření s vodou nebo výsadby stromů. Vydává publikace dostupné na adrese eshop.nadacepartnerstvi.cz. www.nadacepartnerstvi.cz | www.otevrenazahrada.cz

Marta Marková Údolní 33, 602 00 Brno e-mail: [email protected] | tel. 515 903 124 www.nadacepartnerstvi.cz

Zuzana Eliška Veselá Údolní 33, 602 00 Brno e-mail: [email protected] | tel. 515 903 139 www.nadacepartnerstvi.cz

Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER je občanské sdružení, které chce svým dílem přispět k udržitelnosti života na Zemi. Proto usiluje prostřednictvím praktické ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty o prohloubení odpovědného jednání vůči přírodě a planetě i mezi lidmi navzájem. Mezi naše hlavní činnosti patří vzdělávání dětí, mládeže, pedagogických pracovníků, dalších profesních a zájmových skupin i veřejnosti, pořádání osvětových a dobrovolnických akcí, realizace projektů zaměřených na životní prostředí a péči o krajinu. Vzdělávání se snažíme nabízet především formami založenými na zkušenosti, prožitku, praktické činnosti a bezprostředním kontaktu se světem okolo nás. Programy realizujeme na místní, krajské, celorepublikové i mezinárodní úrovni.

Lucie Tomášková Úpická 146/18, 541 01 Trutnov e-mail: [email protected] | tel. 739 454 756 www.sever.ekologickavychova.cz | www.ekologickavychova.cz

www.skolaprozivot.cz www.databaze.skolaprozivot.cz

sever.ekologickavychova.cz

strana 38

strana 39

Partneři projektu

založená Nadací Partnerství

Škola pro udržitelný život

Příručka dobré praxe Vydali: Partnerství, o. p. s. a Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER Texty: Zuzana Eliška Veselá Odborné připomínky: Jiří Kulich, Lucie Tomášková, Marta Marková, Radka Urbánková Fotografie: archiv Nadace Partnerství Grafická úprava: František Eliáš

Projekt Škola pro udržitelný život – vzdělávání pro udržitelný rozvoj a tvorba sítě škol a jejich partnerů, CZ.1.07/1.1.00/08.0064 je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Ondra sežene kompost

Radka se postará o propagaci v médiích

Šimon pořídí zápis z plánovací schůzky

Roman dodá kameny na zídku

Petra bude natáčet celý průběh projektu na video

Kája a Péťa přiloží ruku k dílu Míša zjistí, jak je to se stavebním povolením

Honza domluví na pomoc místní hasiče

Poznali byste, kdo z nich je učitel, kdo žák a kdo je místní občan? Ve Škole pro udržitelný život má své místo každý, komu jde o zlepšení života na místní úrovni. Škola pro udržitelný život, to je spolupráce, komunikace, radost a sdílení.

www.skolaprozivot.cz