Příklady dobré praxe. pro gymnázia

Příklady dobré praxe pro gymnázia

OBSAH 3

Slovo na œvod

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady dobrŽ praxe Ð realizace vzdžl‡vac’ch oblast’ v áVP Jazyk a jazykov‡ komunikace ICT v ‰eskŽm jazyce òvod do dalä’ho ciz’ho jazyka Vùuka ‹eätiny pro cizince ákoln’ televize

7 13 20 24

Matematika a jej’ aplikace ICT v Matematice

33

‰lovžk a pޒroda ákoln’ zemžpisnŽ str‡nky Pޒrodovždnù stacion‡Þ Zemž, voda, oheË, vzduch Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ Star‡m se o svoji Þeku Geologie jako samostatnù pÞedmžt

39 43 54 62 70 82

‰lovžk a spole‹nost Jak ìili moji pÞedkovŽ Etick‡ vùchova Spolupr‡ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku

89 96 109 121

Umžn’ a kultura Umžleck‡ vùchova Estetick‡ vùchova

133 139

‰lovžk a zdrav’ Tžlesn‡ vùchova v maturitn’m ro‹n’ku

145

Informatika a informa‹n’ a komunika‹n’ technologie Anatomie v Matematice Tvorba komiksu o houb‡ch v hodin‡ch Biologie

151 158

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

SLOVO NA òVOD

Pޒklady dobrŽ praxe Ð n‡stroje k hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’

O pޒru‹ce a jak s n’ pracovat

‰tyÞstupËovŽ äk‡ly pro hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó

163

Soubor indik‡toró pro hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’

179

N‡stroje hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ vyuì’vanùch v Matematice, Geografii a v ‰eskŽm jazyce a literatuÞe

186

SystŽm hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ zaloìenù na hodnocen’ testó a aktivit ì‡kó

195

Komplexn’ vùstupn’ hodnocen’ ì‡kó

210

‰tvrtletn’ hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v Džjepisu

221

(Sebe)hodnocen’ džjepisnŽho refer‡tu a semin‡rn’ pr‡ce

229

Pޒklady dobrŽ praxe jsou v publikaci rozdžleny do tޒ ‹‡st’:

Hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ prostÞednictv’m opakovac’ pr‡ce z džjepisu

233

¥

Hodnocen’ dovednosti psan’ prostÞednictv’m hodnotic’ch rubrik

237

KritŽria pro hodnocen’ mluvn’ho cvi‹en’

249

Hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v r‡mci projektu Zlepäuji se v pravopisu

256

Pޒklady dobrŽ praxe Ð realizace vzdžl‡vac’ch oblast’ v áVP V tŽto ‹‡sti naleznete zaj’mavŽ n‡mžty na vyu‹ovac’ hodiny a aktivity pro ì‡ky, kr‡tkodobŽ i dlouhodobŽ projekty, n‡mžty na vytvoÞen’ integrovanùch pÞedmžtó a dalä’ inspirativn’ n‡pady z pilotn’ch gymn‡zi’. Pޒklady jsou rozdžleny podle jednotlivùch vzdžl‡vac’ch oblast’ z RVP G, ke kterùm se vztahuj’.

Portfolio ì‡ka ve Fyzice

263

¥

Hodnocen’ kurzu soci‡ln’ch kompetenc’

269

Pޒklady dobrŽ praxe Ð n‡stroje k hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ V tŽto ‹‡sti naleznete komplexn’ a rozs‡hlŽ, ale i menä’ pޒklady n‡strojó, pomoc’ nichì lze ve äkole prov‡džt hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. Pޒklady poch‡zej’ z pilotn’ch i nepilotn’ch gymn‡zi’.

¥

Pޒklady dobrŽ praxe Ð evaluace a pr‡ce äkoly Tato ‹‡st nab’z’ jednotlivŽ n‡stroje, kterŽ je moìnŽ vyuì’t pÞi prov‡džn’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly. Dva pޒklady m’Þ’ takŽ do zahrani‹n’ch zkuäenost’.

281

Tvorba a vyuìit’ dotazn’kó pÞi autoevaluaci äkoly

285

‰as pro u‹ebn’ proces

318

Evaluace podle skotskùch indik‡toró kvality

329

Vlastn’ hodnocen’ v Beeslack Community High School ve Skotsku

350

Kol‡ì jako netradi‹n’ evalua‹n’ metoda

367

Vyuìit’ äachó k hodnocen’ äkoln’ho klimatu v r‡mci autoevaluace äkoly

373

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

SystŽm dotazn’kó a jejich vyhodnocov‡n’ v r‡mci autoevaluace äkoly

pޒru‹ka Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia vznikla v r‡mci projektu Pilot G/GP, kterù je spolufinancovanù z prostÞedkó ESF, st‡tn’ho rozpo‹tu a rozpo‹tu hl. m. Prahy. V tomto projektu spolupracovalo s Vùzkumnùm œstavem pedagogickùm v Praze nžkolik gymn‡zi’ a prostÞednictv’m tŽto publikace v‡m nab’z’ Þadu n‡mžtó, tzv. pޒkladó dobrŽ praxe (PDP), kterŽ pro v‡s mohou bùt inspirac’ pÞi dokon‹en’ áVP nebo pÞi dalä’ pr‡ci na nžm.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady dobrŽ praxe Ð evaluace pr‡ce äkoly

V‡ìen’ ‹ten‡Þi,

I kdyì jsou nžkterŽ pޒklady dobrŽ praxe zamžÞenŽ na jednotlivŽ pÞedmžty, princip, na kterŽm je jejich ãn‡padÒ postaven, je vžtäinou moìnŽ po œprav‡ch vyuì’t takŽ v dalä’ch pÞedmžtech a zuìitkovat jej jako inspiraci. To samŽ plat’ takŽ pro ty pޒklady, kterŽ vznikly póvodnž na z‡kladn’ äkole Ð jejich realizace je velmi dobÞe moìn‡ takŽ v ro‹n’c’ch niìä’ho gymn‡zia, pޒpadnž i na gymn‡ziu vyää’m. Väechny pޒklady jsou zpracov‡ny podle jednotnŽ osnovy. V pޒkladech vžnovanùch vzdžl‡vac’m oblastem se móìete orientovat takŽ pomoc’ ikon, kterŽ charakterizuj’, na co je PDP zamžÞen. Seznam ikon a jejich popis naleznete na konci tohoto œvodu. Kaìdù pޒklad obsahuje takŽ svŽ c’le. C’le v ‹‡sti vžnovanŽ vzdžl‡vac’m oblastem odkazuj’ na vzdžl‡vac’ obory z RVP G, pޒpadnž RVP ZV, nebo na äkoln’ vùstupy v áVP gymn‡zi’. C’le zamžÞenŽ na rozvoj kl’‹ovùch kompetenc’ pracuj’ s formulacemi z pޒru‹ek Kl’‹ovŽ kompetence v z‡kladn’m vzdžl‡v‡n’ (2007) a Kl’‹ovŽ kompetence na gymn‡ziu (2008), kterŽ vydal VòP.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

3

Seznam pouì’vanùch ikon

Sou‹‡st’ PDP jsou róznŽ pޒlohy Ð metodickŽ texty, uk‡zky ì‡kovskùch prac’, fotografie, dotazn’ky, grafy a dalä’ materi‡ly. NžkterŽ z nich jsou sou‹‡st’ textu, jinŽ byly d’ky svŽ rozs‡hlosti nebo n‡ro‹nžjä’mu grafickŽmu zpracov‡n’ um’stžny na multimedi‡ln’ DVD, kterŽ pޒru‹ku doprov‡z’. Na multimedi‡ln’m DVD tak naleznete väechny texty PDP, kterŽ jsou sou‹‡st’ tŽto publikace, veäkerŽ pޒlohy a kromž toho takŽ nžkolik metodickùch filmó. Ty vznikly k vybranùm PDP a umoìn’ v‡m proì’t realizaci pޒkladu dobrŽ praxe na vlastn’ o‹i a ãbùt pÞi tomÒ.

V textu pޒru‹ky v‡s na pޒlohy uloìenŽ na DVD upozorn’ ikona

kompetence ob‹ansk‡

vyää’ stupeË gymn‡zia

kompetence pracovn’

jednohodinovŽ PDP

kompetence k podnikavosti

nžkolikahodinovŽ PDP

próÞezovŽ tŽma Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

v’cedenn’ projekt

próÞezovŽ tŽma Vùchova demokratickŽho ob‹ana

,

.

PÞejeme v‡m, aby v‡s pޒklady dobrŽ praxe zaujaly a inspirovaly. AutoÞi

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Spojen’ tiätžnŽ publikace a multimedi‡ln’ho DVD v‡m umoìËuje, abyste si kdykoliv vytiskli tu ‹‡st, kterou pro svou pr‡ci potÞebujete, pޒpadnž abyste ji pouìili v elektronickŽ podobž.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

metodickù film ozna‹uje ikona

niìä’ stupeË gymn‡zia

celoro‹n’ projekt

próÞezovŽ tŽma Vùchova k myälen’ v evropskùch a glob‡ln’ch souvislostech

kompetence k u‹en’

próÞezovŽ tŽma Multikulturn’ vùchova

kompetence k Þeäen’ problŽmó

próÞezovŽ tŽma Environment‡ln’ vùchova

kompetence komunikativn’

próÞezovŽ tŽma Medi‡ln’ vùchova

kompetence soci‡ln’ a person‡ln’

4

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

5

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ICT V ‰ESKƒM JAZYCE

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, Rumburk Realiz‡tor: Luk‡ä Melichar Konzultant VòP: Eva Zelendov‡

‰lovžk a spole‹nost

Do tohoto vyu‹ovac’ho pÞedmžtu jsou zahrnuty vùstupy, ve kterùch vùpo‹etn’ technika souvis’ s p’semnùmi ‹i œstn’mi projevy ì‡kó, kdy ICT slouì’ jako prostÞedek nebo podpora p’semnŽ i œstn’ komunikace. ë‡ci se zabùvaj’ psanùm projevem pޒmo v textovùch editorech, u‹’ se pracovat s internetem jako prostÞedkem komunikace i jako zdrojem informac’ a publikovat zde svŽ texty. Seznamuj’ se s prac’ v prezenta‹n’m programu. Väechny uvedenŽ dovednosti jsou dnes samozÞejmost’ a jsou vyìadov‡ny pÞi pÞijet’ do vžtäiny zamžstn‡n’. Proto si je ì‡ci mus’ osvojit na vyää’ neì jen laickŽ œrovni, a hlavnž v konkrŽtn’ch situac’ch.

Kontext Umžn’ a kultura

C’lovou skupinou sledovanŽho PDP byli ì‡ci prvn’ch ro‹n’kó ‹tyÞletŽho a vyää’ho stupnž osmiletŽho gymn‡zia se väeobecnùm zamžÞen’m. Pracovn’ skupinu tvoÞilo 33 ì‡kó, kteޒ na äkolu pÞiäli z róznùch Zá celŽ sp‡dovŽ oblasti. Jednotlivci se v dovednostech a zkuäenostech s ICT zna‹nž liäili. Vùuka prob’hala v po‹’ta‹ovŽ u‹ebnž s pޒsluänùm softwarovùm vybaven’m a pޒstupem na internet. Vzhledem k tomu, ìe po‹’ta‹ov‡ u‹ebna Gymn‡zia v Rumburku m‡ pouze 18 po‹’ta‹ó, byla vùuka organizov‡na v pólenùch hodin‡ch.

Tento pޒklad dobrŽ praxe bylo moìnŽ realizovat d’ky tomu, ìe u‹itel ‰eskŽho jazyka a literatury s‡m velmi dobÞe ovl‡d‡ dovednosti ICT, kterŽ se v próbžhu projektu vyuì’valy. Jestliìe u‹itel tyto dovednosti nem‡, mus’ äkola zajistit pޒtomnost odborn’ka v tžch hodin‡ch, kdy si ì‡ci osvojuj’ novŽ ICT dovednosti. U‹itel takŽ mus’ po‹’tat s t’m, ìe celù projekt zabere i mnoho ‹asu mimo vyu‹ovac’ jednotky (napÞ. pÞi internetovŽ komunikaci se ì‡ky). Projekt integrace nevyìaduje ì‡dnou zvl‡ätn’ podporu ze strany äkoly.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

7

‰lovžk a zdrav’

Vùchodiska

Informatika a ICT

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vzdžl‡vac’ obsah oboru Informatika a informa‹n’ a komunika‹n’ technologie je sou‹‡st’ vzdžl‡v‡n’ ve ‹tyÞletŽm vzdžl‡vac’m programu, resp. ve vyää’m stupni gymn‡zia. áVP pak ur‹uje zpósob realizace Ð zda se bude jednat o samostatnù vyu‹ovac’ pÞedmžt, ‹i zda pójde o integraci vzdžl‡vac’ho obsahu ICT do jinùch pÞedmžtó. Smyslem tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je uk‡zat integraci ‹‡sti vzdžl‡vac’ho obsahu ICT do pÞedmžtu ‰eskù jazyk a literatura.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

orientuje se v moìnostech uplatnžn’ ICT v róznùch oblastech spole‹enskŽho pozn‡n’ a praxe,

¥

vyuì’v‡ dostupnŽ sluìby informa‹n’ch s’t’ k vyhled‡v‡n’ informac’ ke komunikaci, k vlastn’mu vzdžl‡v‡n’ a tùmovŽ spolupr‡ci,

¥

vyuì’v‡ nab’dku informa‹n’ch a vzdžl‡vac’ch port‡ló, encyklopedi’, knihoven,

¥

posuzuje tvór‹’m zpósobem aktu‡lnost, relevanci a vžrohodnost informa‹n’ch zdrojó a informac’,

¥

vyuì’v‡ informa‹n’ a komunika‹n’ sluìby v souladu s etickùmi, bezpe‹nostn’mi a legislativn’mi poìadavky,

¥

zpracov‡v‡ a prezentuje vùsledky svŽ pr‡ce s vyuìit’m pokro‹ilùch funkc’ aplika‹n’ho softwaru, multimedi‡ln’ch technologi’ a internetu.

O‹ek‡vanŽ vùstupy vzdžl‡vac’ho oboru ‰eskù jazyk a literatura, RVP G. ë‡k: ¥

odliäuje róznŽ variety n‡rodn’ho jazyka a vhodnž jich vyuì’v‡ ve svŽm jazykovŽm projevu v souladu s komunika‹n’ situac’,

¥

v mluvenŽm projevu ovl‡d‡ z‡sady spisovnŽ vùslovnosti a pro œ‹innŽ dorozum’v‡n’ vhodnž uì’v‡ zvukovŽ prostÞedky Þe‹i (modulace s’ly, vùäky hlasu a tempa Þe‹i, um’stžn’ pޒzvukó a pauz, spr‡vnŽ fr‡zov‡n’),

Umžn’ a kultura

¥

v mluvenŽm projevu vhodnž vyuì’v‡ nonverb‡ln’ch prostÞedkó Þe‹i,

¥

v p’semnŽm projevu dodrìuje z‡sady pravopisu a s oporou pޒru‹ek Þeä’ sloìitžjä’ pޒpady, œ‹innž vyuì’v‡ moìnost’ grafickŽho ‹lenžn’ textu,

¥

v mluvenŽm i psanŽm projevu vhodnž vyuì’v‡ slohotvornŽ rozvrstven’ vùrazovùch prostÞedkó ‹eätiny, pÞi tvorbž vlastn’ho textu mluvenŽho i psanŽho vyuì’v‡ z‡kladn’ principy rŽtoriky,

¥

efektivnž a samostatnž vyuì’v‡ róznùch informa‹n’ch zdrojó (slovn’ky, encyklopedie, internet).

‰lovžk a zdrav’

¥

¥

uspoއd‡ pÞehlednž z’skanŽ informace.

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: ¥

vol’ optim‡ln’ jazykovŽ prostÞedky vzhledem k tomu, jakùm zpósobem komunikuje (jakùmi prostÞedky),

¥

rozliäuje pޒnosy a limity informa‹n’ch technologi’, kterŽ pouì’v‡ ke komunikaci, je si vždom rizik spojenùch s jejich pouì’v‡n’m,

¥

v diskusi srozumitelnž sdžluje a vysvžtluje svŽ myälenky, postoje, argumenty, s‡m diskutuje k vžci,

¥

pr‡ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol’ (s‡m navrhne, porad’ se se zkuäenžjä’m) optim‡ln’ formu vzhledem k zad‡n’ nebo tomu, jakŽho œ‹inku chce dos‡hnout.

‰lovžk a pޒroda

¥

hled‡ souvislosti mezi z’skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn’mi poznatky,

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

‰lovžk a spole‹nost

organizuje œ‹elnž data a chr‡n’ je proti poäkozen’ ‹i zneuìit’,

¥

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

uvždomit si hodnotu lidskŽ spolupr‡ce.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ próÞezovŽ tŽma ì‡kovi pomoci: ¥

tvoÞit kvalitn’ mezilidskŽ vztahy, br‡t ohled na druhŽ; bùt si vždom svùch pr‡v, z‡vazkó a zodpovždnosti v r‡mci skupiny i pr‡v a z‡vazkó druhùch,

¥

umžt spolupracovat.

Umžn’ a kultura

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

ovl‡d‡, propojuje a aplikuje dostupnŽ prostÞedky ICT,

tޒd’ informace a vyb’r‡ relevantn’ informace pro ur‹itŽ tŽma,

d) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Medi‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

rozezn‡vat spole‹enskou a estetickou hodnotu sdžlen’ v róznùch sŽmiotickùch k—dech, zvl‡ätž sdžlen’ v mateÞskŽm jazyce (podpora rozvoje jazykovŽ kultury) a obrazovùch sdžlen’.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

¥

¥

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

Informatika a ICT

8

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

nau‹it se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa‹n’ch zdrojó.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

9

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

O‹ek‡vanŽ vùstupy vzdžl‡vac’ oblasti Informatika a informa‹n’ a komunika‹n’ technologie, RVP G. ë‡k:

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

a) na œrovni oboró

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’ vùuka Wordu prob’hala formou projektu webovù ‹asopis. ë‡ci se nejdޒve sezn‡mili s róznùmi moìnostmi publikov‡n’ na internetu. ProhlŽdli si str‡nky vytvoÞenŽ róznùm zpósobem. Ten nejjednoduää’ si pޒmo vyzkouäeli a kaìdù si vytvoÞil svój osobn’ blog. PÞi jeho tvorbž ì‡ci museli dodrìovat z‡kladn’ pravidla grafiky webovŽ prezentace. N‡vrh u‹itele vytvoÞit äkoln’ webovù ‹asopis (pÞi prohl’ìen’ webu ì‡ci uì na takovŽ ‹asopisy narazili) tޒda pÞijala. Nejdޒve si ì‡ci museli vymyslet podobu ‹asopisu, jeho n‡zev a obsah, v‹etnž rubrik. Protoìe se takovŽ n‡pady nedostavuj’ jen ve äkole, ale sp’äe doma, bylo vytvoÞeno internetovŽ f—rum, kde mohla cel‡ tޒda o n‡padech tùkaj’c’ch se ‹asopisu kdykoli diskutovat. Vùsledkem diskus’ byla grafick‡ podoba str‡nek a logo ‹asopisu. ë‡ci se takŽ domluvili na tom, o ‹em se bude ps‡t.

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’ K realizaci tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je zapotÞeb’ u‹ebna s po‹’ta‹em pro kaìdŽho ì‡ka. Po‹’ta‹ mus’ m’t pÞipojen’ k internetu a mus’ obsahovat z‡kladn’ softwarovŽ vybaven’ (systŽm Windows a programy Microsoft Office, tj. MS Word, MS PowerPoint a MS FrontPage). Väechny dalä’ didaktickŽ materi‡ly lze ‹erpat z internetu. Vùhodou je, jestliìe ì‡ci maj’ uvedenŽ technologie takŽ doma, kde vyuìij’ jeätž dalä’ komunika‹n’ programy, napÞ. ICQ.

Umžn’ a kultura

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

PÞiäel ‹as nau‹it se pracovat s MS FrontPage. Nejdޒve se str‡nky vytv‡Þely spole‹nž podle n‡vrhu ì‡kó. Kdyì uì si kaìdù osvojil z‡klady tvorby www, mohl za‹’t pracovat na svŽ rubrice nebo svŽm konkrŽtn’m ‹l‡nku. Snahou bylo vyuì’t ‹asopis takŽ k prezentaci ì‡kovskùch prac’ z jinùch hodin (napÞ. k vystaven’ liter‡rn’ch prac’, kterŽ vznikly pÞi tvór‹’m psan’ v hodin‡ch literatury). Kdyì byly pÞipravenŽ texty a vlastnž celù ‹asopis v publikovatelnŽ podobž, bylo moìnŽ ho zveÞejnit. V tŽto f‡zi projektu byli ì‡ci sezn‡meni s moìnostmi zveÞejËov‡n’ na webu. Jedna metoda byla vybr‡na a ì‡ci se ji nau‹ili samostatnž pouì’vat. PÞed vyd‡n’m webovŽho ‹asopisu uspoއdali ì‡ci ve äkole menä’ reklamn’ akci a svój webovù ‹asopis sami prezentovali.

Hlavn’m zdrojem pro ovžÞov‡n’ dosaìen’ c’ló bylo hodnocen’ vùsledkó ‹innosti samotnùch ì‡kó. V próbžhu pr‡ce je tÞeba stanovit d’l‹’ c’le, tedy co pÞesnž maj’ ì‡ci z danŽ aktivity ovl‡dat. Dalä’ aktivita toto osvojen’ ovžÞ’. Dosaìen’ d’l‹’ch c’ló bylo vidžt i v z‡vžre‹nŽ tvorbž ‹asopisu, kde ì‡ci museli svŽ dovednosti pouì’t. ë‡ci pÞedem znali kritŽria hodnocen’ jednotlivùch ‹innost’ a pޒpravy konkrŽtn’ch ‹l‡nkó pro ‹asopis. ProblŽm s evaluac’ by nastal, kdyby hodnocen’ pósobilo jako demotivuj’c’. ë‡ci by se b‡li sami pÞisp’vat, aby si svŽ hodnocen’ nezkazili. Je tedy potÞeba ocenit uì samotnou iniciativu.

Se zveÞejnžn’m ‹asopisu se objevila i ot‡zka ochrany autorskùch pr‡v, proto i tŽto problematice bylo v projektu vžnov‡no m’sto, a to sp’äe formou fiktivn’ch problŽmó, ot‡zek, jeì ì‡ci museli Þeäit s vyuìit’m znalosti z‡konó. ë‡ci se d’ky tomu dozvždžli, kdo a jak móìe nakl‡dat s vytvoÞenùmi texty a jakŽ texty naopak mohou vyuì’vat oni. Druhù pޒnos, kterù se objevil se zveÞejnžn’m ‹asopisu, byla zpžtn‡ vazba ze strany veÞejnosti Ð to, jak jejich pÞedstavy vn’maj’ ostatn’. ë‡ci museli reakci veÞejnosti pochopit a reagovat na ni. Osvžd‹ilo se vžnovat nžkterou hodinu pr‡vž diskusi o zpžtnŽ vazbž.

Vyu‹uj’c’ jinùch pÞedmžtó se shodli na tom, ìe uìivatelskŽ dovednosti ì‡kó pÞi pr‡ci s vùpo‹etn’ technikou se bžhem äkoln’ho roku zlepäovaly. Jejich skute‹nŽ osvojen’ bude d‡le ovžÞov‡no ve väech vyu‹ovac’ch pÞedmžtech, kde se budou ì‡ci s ICT aktivnž setk‡vat. I ostatn’ pedagogovŽ ale mus’ db‡t na dodrìov‡n’ technickŽ str‡nky zpracov‡n’ zadanŽho œkolu. NapÞ. se nesmžj’ spokojit pouze s obsahem semin‡rn’ pr‡ce, ale mus’ si vä’mat i form‡ln’ str‡nky, kterou by ì‡k mžl zvl‡dnout pr‡vž d’ky ‹innostem popsanùm v tomto pޒkladu.

Informatika a ICT

10

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

11

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Integrace ICT do ‰eskŽho jazyka Ð metodickù film Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V pólenùch hodin‡ch bylo moìno takŽ nav‡zat na vùuku gramatiky. Procvi‹ov‡n’ l‡tky prob’halo opžt ve Wordu. ë‡ci doplËovali odpovždi do cvi‹en’, a museli tedy aplikovat znalosti form‡tov‡n’ textu. Tato ‹‡st byla nejkratä’, protoìe ì‡ci tuto dovednost dobÞe znali a nav’c pr‡ce s textem je sou‹‡st’ i jinùch pouì’vanùch programó.

‰lovžk a spole‹nost

Vùuka Wordu prob’hala v samostatnùch hodin‡ch, kaìd‡ s jinùm typem œkoló. Protoìe ì‡ky nebylo potÞeba seznamovat s prostÞed’m Wordu, mohl bùt hned zad‡n prvn’ œkol Ð napsat report‡ì ze seznamovac’ho pobytu ì‡kó prvn’ch ro‹n’kó a vloìit do n’ doprovodnŽ obr‡zky. S takto pÞipravenùm textem ì‡ci d‡le pracovali. Upravovali jej podle z‡sad typografie, zlepäovali ‹lenžn’ textu, upravovali obr‡zky, aby lŽpe ãzapadalyÒ do textu.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a pޒroda

Posledn’ ‹‡st integrace ICT v ‰eskŽm jazyce byla œzce propojena se slohovùm vùcvikem mluvenŽho projevu. ë‡ci byli v œvodn’ch hodin‡ch tohoto celku sezn‡meni s moìnostmi vyuìit’ programu PowerPoint a se spr‡vnùmi z‡sadami vytv‡Þen’ dobrŽ prezentace. Osvžd‹ilo se pracovat uì s prezentacemi vytvoÞenùmi, v nichì ì‡ci sami dok‡ìou odhalit chyby. Po z‡kladn’m sezn‡men’ s programem se ì‡ci pustili pޒmo do vytv‡Þen’ vlastn’ prezentace. DóleìitŽ bylo zvolit vhodnŽ tŽma prezentace. Opžt se osvžd‹ila spolupr‡ce s ostatn’mi vyu‹uj’c’mi ve äkole. ë‡ci si mohli zvolit tŽma, kterŽ se tùkalo ‹‡sti obsahu nžkterŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu. Druhou moìnost’ byla prezentace osobn’ch z‡jmó. Kromž pr‡ce pޒmo s po‹’ta‹em byl dóleìitù i mluvenù projev ve slohovùch hodin‡ch. Znalosti a dovednosti z tžchto hodin ì‡ci vyuìili pÞi vlastn’ prezentaci. Vhodnùm doplËkem bylo takŽ nat‡‹en’ nžkterùch projevó na video, a tedy moìnost se k nim vracet a rozeb’rat je.

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

V œvodn’ hodinž u‹itel ì‡ky sezn‡mil s obsahem a organizac’ integrace ICT do ‰eskŽho jazyka. Pomoc’ dotazn’ku byla zjiätžna œroveË dovednost’ ì‡kó pÞi pr‡ci s programy MS Word, MS FrontPage (pޒpadnž jinŽ tvorbž www) a MS PowerPoint. Na z‡kladž z’skanùch informac’ byla upÞesnžna œroveË pr‡ce s jednotlivùmi aplikacemi. ë‡ci byli takŽ sezn‡meni s t’m, ìe pólenŽ hodiny (kaìdù tùden jedna) budou prob’hat v laboratoÞi vùpo‹etn’ techniky. Bžhem äkoln’ho roku se ì‡ci nejprve nau‹ili pracovat s textovùmi dokumenty, potom si vytv‡Þeli webovŽ str‡nky, pracovali s www prostÞed’m a nakonec se zamžÞili na tvorbu po‹’ta‹ovŽ prezentace.

Informatika a ICT

Z debaty mohou vyplynout zaj’mavŽ œpravy, zmžny a z‡vžry. Tyto podklady mohou d‡l zpracov‡vat ì‡ci, nebo je móìe vyuì’t i vyu‹uj’c’ (napÞ. pÞi pr‡ci se slohovùmi œtvary, kterŽ se v ‹asopise budou objevovat, pÞi zpracov‡v‡n’ informac’ apod.).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

‰lovžk a pޒroda

Projekt mžl takŽ hlubä’ dopady na kolektiv i klima tޒdy neì tradi‹n’ vùuka. ë‡ci zde dostali ‹astžji prostor prezentovat svou vlastn’ osobnost pÞed ostatn’mi, coì nžkteޒ nemaj’ r‡di. Tޒda se musela v’ce nau‹it pÞij’mat druhŽ, mnohem lŽpe spolupracovat. ë‡ci si ‹innosti rozdžlovali sami, a tak mohli zjiäéovat, ìe neshody jsou pak pÞi pr‡ci a v jej’ch vùsledc’ch zn‡t. Vidžli, ìe bez ochoty spolupracovat nedos‡hnou ì‡douc’ho vùsledku, naopak spoj’-li œsil’ dohromady, dos‡hnou vùsledkó mnohem lepä’ch neì jednotlivec. Individu‡ln’ rozd’ly vyplynuly na povrch hned v za‹‡te‹n’ch f‡z’ch tvorby ‹asopisu, kdy se diskutovalo o jeho zamžÞen’ a budouc’m obsahu.

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklad dobrŽ praxe je vyuìitelnù ve väech äkol‡ch, nevyìaduje ì‡dnŽ specifickŽ potÞeby, kromž u‹itele vybavenŽho ICT dovednostmi a po‹’ta‹ovŽ u‹ebny. Je pÞenositelnù jako n‡pad, kterù si mohou u‹itelŽ d‡le po svŽm rozv’jet, aby uplatnili takŽ svoji osobnost. U‹itel móìe m’t svŽ vlastn’ pl‡ny, jak vytvoÞenù ‹asopis d‡le vyuì’vat napޒklad v ‰eskŽm jazyce a literatuÞe.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe Umžn’ a kultura

www.zavit.euweb.cz Ð samotnù ‹asopis www.lukasmelichar.eu Ð osobn’ str‡nky realiz‡tora projektu, kde je projekt pops‡n, v‹etnž konkrŽtn’ch uk‡zek z hodin

Kontaktn’ osoba Luk‡ä Melichar www.lukasmelichar.eu

Anotace

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Matematika a jej’ aplikace

mžli malou pozitivn’ zpžtnou vazbu.

Jazykov‡ propedeutika je novùm volitelnùm pÞedmžtem, jenì doplËuje Francouzskù a Nžmeckù jazyk, kterŽ Gymn‡zium v Holeäovž zahrnulo do svŽho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu. Podle vzoru mnoha evropskùch äkol poj’m‡ jazykovou propedeutiku (ãjazykovou pޒpravkuÒ) jako œvod do dalä’ho ciz’ho jazyka. Smyslem zaÞazen’ tohoto vyu‹ovac’ho pÞedmžtu je pÞipravit ì‡ky na ìivot v mnohojazy‹nŽ evropskŽ spole‹nosti a na celoìivotn’ u‹en’ se ciz’m jazykóm. Z‡mžrem je rozv’jen’ takovùch dovednost’, kterŽ ì‡kóm usnadn’ u‹it se ciz’ jazyky, ale i jazyk mateÞskù. Aktivitami ãjazykovŽ pޒpravkyÒ chce gymn‡zium zprostÞedkovat spole‹nŽ objevov‡n’ jazykovŽ a kulturn’ odliänosti, kter‡ väak nen’ pÞek‡ìkou porozumžn’. U‹en’ se dalä’mu ciz’mu jazyku je v tomto pÞedmžtu br‡no jako dobrodruìnŽ objevov‡n’ nezn‡ma.

Kontext C’lovou skupinou pޒkladu dobrŽ praxe byli ì‡ci sekundy, tedy druhŽho ro‹n’ku osmiletŽho studia. Tޒda byla rozdžlena (podle vlastn’ho vùbžru ciz’ho jazyka) na dvž skupiny po 15 ì‡c’ch. V sekundž ì‡ci za‹’naj’ se studiem dalä’ho ciz’ho jazyka s jednohodinovou dotac’. Vzdžl‡vac’ obsah je zamžÞen na jazykovou propedeutiku. Od tercie aì do okt‡vy pokra‹uj’ v tomto ciz’m jazyce s tޒhodinovou tùdenn’ dotac’.

Vùchodiska VytvoÞen’ novŽho pÞedmžtu bylo iniciov‡no vyu‹uj’c’mi NžmeckŽho a FrancouzskŽho jazyka. V tzv. audioor‡ln’m obdob’ vùuky jazyka vidžli moìnost podchytit a motivovat ì‡ky niìä’ho gymn‡zia pro studium dalä’ho ciz’ho jazyka a pÞipravit je na jeho intenzivn’ vùuku. Pޒklad dobrŽ praxe se vžnuje pouze FrancouzskŽmu jazyku.

‰lovžk a zdrav’

Nžkolik zahrani‹n’ch st‡ì’ umoìnilo realiz‡torovi tohoto projektu sezn‡mit se s mnoìstv’m pedagogickŽ literatury, CD a metodickùch materi‡ló, kterŽ lze v jistùch obmžn‡ch aplikovat v ‹eskŽm prostÞed’. Vùuka ciz’ho jazyka ve Francii bžìnž za‹’n‡ paralelnž s vùukou fonetiky, coì u‹itele na äkole inspirovalo. Veden’ äkoly zajistilo vybaven’ jazykovŽ laboratoÞe, dataprojektor a interaktivn’ tabule, kterŽ byly nutnŽ pro zajiätžn’ pÞedmžtu.

Informatika a ICT

12

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a pޒroda

¥

‰lovžk a spole‹nost

museli dodrìovat pÞi tvorbž jist‡ pravidla, kter‡ jako by omezovala jejich vlastn’ individualitu,

Umžn’ a kultura

¥

ákola: Gymn‡zium Ladislava Jaroäe, Holeäov Realiz‡tor: Jan Urban Konzultant VòP: Gabriela Baladov‡

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

13

‰lovžk a zdrav’

tato aktivita pÞedstavovala mnoho pr‡ce Ð tÞeba i doma mimo vyu‹ovac’ hodiny,

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ë‡ci se zprvu s nadäen’m pustili do pr‡ce. V próbžhu hodin se pak za‹ali potùkat s problŽmy, kterŽ pro nž byly do ur‹itŽ m’ry novŽ a nezvyklŽ:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

òVOD DO DALáêHO CIZêHO JAZYKA

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

¥

rozv’jet tzv. metalingvistickou kompetenci, tj. dovednosti a znalosti, kterùch ì‡ci efektivnž vyuìij’ pÞi n‡sleduj’c’m u‹en’ zvolenŽmu ciz’mu jazyku/zvolenùm ciz’m jazykóm.

‰lovžk a spole‹nost

V zadanùch œkolech ì‡ci rozv’jej’ schopnost diskriminace nezn‡mùch hl‡sek a pokouäej’ se je imitovat, ment‡lnž se pÞipravuj’ na jinakost zvukovŽho pl‡nu ciz’ch jazykó. Jindy ì‡ci rozv’jej’ analytickou schopnost pozorov‡n’m opakuj’c’ch se jazykovùch struktur a odvozov‡n’m pravidel v danŽm jazyce napޒklad pro tvorbu slov nebo skladbu vžty.

Umžn’ a kultura

Propedeutika je zprostÞedkov‡na jako spole‹nŽ objevov‡n’ jazykovŽ a kulturn’ odliänosti, kter‡ väak nen’ pÞek‡ìkou porozumžn’. U‹en’ ciz’mu jazyku je pÞedstaveno jako dobrodruìnŽ objevov‡n’ nezn‡ma. Z‡mžrem je rozv’jen’ takovùch dovednost’, kterŽ usnadn’ u‹en’ ciz’mu jazyku i jazyku mateÞskŽmu. Podstatnùm c’lem jazykovŽ pޒpravky je zbavit ì‡ky ostychu pÞed ciz’mi jazyky, vzbudit v nich z‡jem o nž, d‡t jim moìnost, aby se sami rozhodli, jakùm jazykóm se chtžj’ v budoucnosti u‹it. Propedeutika z‡roveË rozv’j’ vztah k mateÞätinž a zakotvuje vlastn’ jazykovou a kulturn’ identitu.

‰lovžk a zdrav’

C’lem vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’ na hodin‡ch jazykovŽ pޒpravky je vytvoÞit motivuj’c’ studijn’ prostÞed’, v nžmì budou m’t ì‡ci dostatek pޒleìitost’ k rozv’jen’ väech kl’‹ovùch kompetenc’, a tedy k osvojen’ si dóleìitùch vždomost’, dovednost’, postojó a hodnot, kterŽ pak dok‡ì’ vyuì’t ve svŽm osobn’m i profesn’m ìivotž.

Informatika a ICT

14

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Princip jazykovŽ propedeutiky spo‹’v‡ v tom, ìe ì‡k proch‡z’ takovùmi aktivitami, kterŽ mu umoìn’ uvždomit si pestrŽ jazykovŽ bohatstv’, jeì ho obklopuje, rozpoznat arbitr‡rn’ povahu jazykó, a t’m se odpoutat od sebestÞednŽho nahl’ìen’ na jazyky a kultury. PouìitŽ komparativn’ postupy otev’raj’ novou pozn‡vac’ perspektivu, nejde zde o rozpozn‡v‡n’ chyby, jak je v didaktice ciz’ch jazykó obvyklŽ.

Bžhem dvoumžs’‹n’ realizace pޒkladu dobrŽ praxe se vùraznž nezmžnilo uspoއd‡n’ vztahó mezi ì‡ky navz‡jem ‹i mezi ì‡kem a u‹itelem. Naopak ì‡ci byli od prvn’ch hodin silnž motivov‡ni k vùuce zvolenŽho jazyka a zÞejmž by ani po roce nemžnili sv‡ rozhodnut’. Od prvn’ch hodin byly uplatnžny bžìnŽ zpósoby komunikace, jako pouì’v‡n’ äkoln’ch pޒkazó v danŽm jazyce, za‹lenžn’ ì‡kó do francouzskŽ ‹i nžmeckŽ komunity (jsou oslovov‡ni jmŽny v pޒsluänŽm ciz’m jazyce, dozv’daj’ se nen‡silnou formou re‡lie studovanùch zem’, v hodinž je obklopuj’ doplËkovŽ materi‡ly spojenŽ se studovanùm jazykem Ð fotografie nžmeckùch ‹i francouzskùch mžst, mapy, pohlednice, prospekty, let‡‹ky, pl‡nky, katalogy cestovn’ch kancel‡Þ’, cizojazy‹nŽ kalend‡Þe). ë‡kóm byl poskytnut prostor pro zpžtnou vazbu vztahuj’c’ se k danŽ aktivitž, napޒklad si sami vol’ typ soutžì’ k procvi‹ov‡n’ slovn’ z‡soby, kterou znaj’ jiì z anglickŽho jazyka, sami si Þeknou o zopakov‡n’ vùslovnosti ‹i o transkripci. Pޒklad dobrŽ praxe byl realizov‡n v u‹ebnž hudebn’ vùchovy, kde je k dispozici technickŽ vybaven’ (pÞehr‡va‹ kazet i CD-ROM, tabule magnetick‡, klasick‡ i s notovou osnovou k naps‡n’ p’snž, klav’r). Vùuku jazykovŽ propedeutiky äkola realizuje takŽ v jazykovŽ u‹ebnž a v kmenovŽ tޒdž sekundy, kde jsou tytŽì materi‡ln’ podm’nky. Pޒklad dobrŽ praxe ve vùuce ciz’ho jazyka se odliäuje od bžìnŽ praxe t’m, ìe setk‡n’ s jazykem za‹’n‡ o jeden rok dޒve. òvodn’ audioor‡ln’ kurz, kterù bžìnž ì‡ci absolvovali v mžs’ci z‡Þ’, mohou nyn’ v klidu, pe‹livž a velmi systematicky realizovat po celù äkoln’ rok. òvod do dalä’ho ciz’ho jazyka Ð metodickù film

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

rozv’jet u ì‡kó pozitivn’ postoje k jazykovŽ rozmanitosti, a tak je pÞipravovat na ìivot v jazykovž a kulturnž róznorodŽ evropskŽ spole‹nosti,

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

¥

‰lovžk a spole‹nost

Vzdžl‡vac’ obsah s kl’‹ovùmi kompetencemi byl za‹lenžn do áVP. Kromž tradi‹n’ch textó byly vyuìity zahrani‹n’ u‹ebnice s CD-ROM Ð PhonŽtique en dialogues (modern’ francouzsk‡ u‹ebnice fonetiky v dialoz’ch pro za‹‡te‹n’ky), Praktickù kurz francouzskŽ vùslovnosti (nahr‡vky rodilùch mluv‹’ch na kazet‡ch, autorka Jarmila Jane‹kov‡, nakladatelstv’ LEDA), u‹ebnice francouzätiny pro za‹‡te‹n’ky On y va I. ákola vyuìila i dostupnŽ fonetickŽ materi‡ly z pedagogickùch st‡ì’ ve Francii a Nžmecku a diplomovou pr‡ci na tŽma Metodickù n‡stin fonetickùch cvi‹en’ pro ‹eskŽ studenty (od za‹‡te‹n’kó po pokro‹ilŽ).

ákola si pro tento volitelnù pÞedmžt stanovila vlastn’ c’le. V pޒpadž ãjazykovŽ pޒpravkyÒ jako œvodn’ ‹‡sti volitelnŽho pÞedmžtu Francouzskù jazyk (Nžmeckù jazyk) jde o to:

Umžn’ a kultura

C’le

15

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Pޒpravn‡ f‡ze pޒkladu dobrŽ praxe za‹ala ve III. ‹tvrtlet’ äkoln’ho roku. V primž probžhla instruktivn’ beseda o z‡mžrech a c’lech jazykovŽ propedeutiky a ì‡ci se po konzultaci s rodi‹i mohli rozhodnout, kterù dalä’ ciz’ jazyk budou studovat. PotŽ ì‡ci vyplnili pÞihl‡äky s volbou jazyka a byly vytvoÞeny studijn’ skupiny z‡jemcó o Nžmeckù a Francouzskù jazyk. Francouzätina mžla m’rnou pÞevahu (18 ì‡kó) nad nžm‹inou (14).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

Dalä’m faktorem, kterù ovlivnil vytvoÞen’ novŽho pÞedmžtu, byla moìnost zaÞadit tento volitelnù pÞedmžt jiì od druhŽho ro‹n’ku osmiletŽho studia. ákola k tomuto œ‹elu vyuìila 1 disponibiln’ hodinu. Vùznamn‡ byla i moìnost n‡kupu zahrani‹n’ch materi‡ló (pÞedevä’m nahr‡vek rodilùch mluv‹’ch) jako nezbytnŽ sou‹‡sti audio-or‡ln’ vùuky a pro n‡cvik vùslovnosti.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

rozliäit poslechem hl‡sky neexistuj’c’ v mateÞätinž ì‡kó,

¥

element‡rnž se dorozumžt bez ohledu na chybžj’c’ spole‹nù jazykovù k—d pomoc’ gest a mimiky,

¥

¥

pracovn’ listy zhotovenŽ ve äkole (pro procvi‹en’ vùslovnosti jevó obsahuj’c’ch n‡ro‹nžjä’ fonŽm, kterù nem‡ v ‹eätinž protžjäek nebo obt’ìnžjä’ hl‡skovŽ kombinace vyìaduj’c’ n‡ro‹nžjä’ artikulaci),

upevËovat pamžé k osvojov‡n’ slov i delä’ch sekvenc’ za œ‹elem pozdžjä’ho studia ciz’ho jazyka,

¥

reagovat na mluvenŽ slovo, ‹’mì jsou pÞipraveni na komunikativn’ situace.

¥

CD pÞehr‡va‹ (nahr‡vky vùslovnosti rodilùmi mluv‹’mi bez sledov‡n’ grafickŽ pÞedlohy),

Vùuka ì‡ky silnž motivovala k dalä’mu u‹en’ danŽho jazyka. PÞedstava o c’lech pޒkladu dobrŽ praxe plnž korespondovala s person‡ln’mi, ‹asovùmi, finan‹n’mi a technickùmi moìnostmi äkoly. K ì‡dnùm neo‹ek‡vanùm vùkyvóm nedoälo.

¥

rozliäovac’ testy (pro n‡cvik diskriminace prvkó fonologickŽho systŽmu a k vyuìit’ imitace spr‡vnŽ vùslovnosti),

¥

poslechovŽ testy (ì‡ci v nich ozna‹uj’ vžtu vyslechnutŽ dvojice vžt jen nepatrnž se zvukovž liä’c’ch, vùznamovž väak zcela odliänùch),

¥

b‡sni‹ky doplËuj’c’ n‡cvik spr‡vnùch vùslovnostn’ch n‡vykó a ur‹enŽ tŽì k memorov‡n’),

¥

hry (hled‡me ‹i tvoޒme stejnž znžj’c’ ‹i stejnž zvukovž zakon‹en‡ slova)

¥

texty z u‹ebnice (n‡cvik hlasitŽho ‹ten’ or‡lnž probranùch textó se snahou co nejv’ce se pÞibl’ìit vùslovnosti sp’kró),

¥

magnetick‡ tabule (pro reprodukci jednoduchùch dialogó pomoc’ obr‡zkó),

¥

tabule s notovou osnovou (pro z‡pis p’snž s francouzskou abecedou i s fonetickùm pÞepisem),

Umžn’ a kultura

¥

klav’r, elektrickŽ kl‡vesy (pro doprovod zpžvu francouzskùch p’sn’),

¥

mapa Francie (k sezn‡men’ s francouzskùmi re‡liemi a sociokulturn’mi prvky),

¥

ì‡ky zhotovenŽ barevnŽ listy s francouzskùmi kÞestn’mi jmŽny,

¥

kostky, domino (k procvi‹en’ z‡kladn’ch ‹’slovek),

¥

webovŽ str‡nky, noviny ‹asopisy, reklamn’ a propaga‹n’ materi‡ly (k popisu obr‡zkó se zakrytùm textem, k reprodukci obsahu interview,

¥

interaktivn’ tabule.

‰lovžk a zdrav’

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe O dlouhodobùch vùsledc’ch vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Jazykov‡ propedeutika se zat’m ned‡ hovoÞit, jde o novù pÞedmžt v naä’ äkole a je tedy v prvotn’ f‡zi ovžÞov‡n’. Prvn’, d’l‹’ vùsledky v cvi‹en’ jazykovŽ pamžti, v rozezn‡v‡n’ a napodobov‡n’ ciz’ch hl‡sek a n‡cvik p’sn’, œ‹ast v hr‡ch a soutžì’ch uk‡zaly, ìe ì‡kóm se podaÞilo postupnž zdol‡vat obt’ìe cizojazy‹nŽ vùuky a vytvoÞit si pozitivn’ vztah ke studiu dalä’ho ciz’ho jazyka.

Informatika a ICT

16

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Matematika a jej’ aplikace

francouzsk‡ u‹ebnice PhonŽtiques en dialogues s audio CD,

¥

ޒzenù rozhovor,

¥

dotazn’k,

¥

poslechovù test,

¥

srovn‡vac’ test,

¥

rekonstituce rozhovoró,

¥

francouzskŽ evalua‹n’ testy Tests dԎvaluation, niveau dŽbutant, CLE International, www.cle-inter.com).

‰lovžk a pޒroda

PÞi vyhodnocen’ realizace vzdžl‡vac’ho obsahu byly pouìity n‡sleduj’c’ metody monitoringu a evaluace:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a pޒroda

u‹ebnice a pracovn’ seäity On y va I s audio CD,

PÞi realizaci pޒkladu dobrŽ praxe se uk‡zala nžkter‡ specifika ve vùslovnosti ì‡kó, a to r‡‹kov‡n’, mluven’ nosem, vyslovov‡n’ moravskŽho zavÞenŽho ãeÒ, coì oväem bylo pro vùuku francouzskŽho jazyka pozitivn’ a nebr‡nilo n‡cviku spr‡vnŽ vùslovnosti. U nžkterùch ì‡kó byla jejich hyperaktivita vyuìita pÞi hr‡ch, volnùch dialoz’ch a soutžì’ch. Vùsledky tohoto pޒkladu dobrŽ praxe vyuìij’ takŽ u‹itelŽ dalä’ch ciz’ch jazykó (nžmeckŽho, ruskŽho) tak, aby paralelnž existovaly 2Ð3 skupiny JazykovŽ propedeutiky v róznùch jazyc’ch od druhŽho ro‹n’ku (sekundy) osmiletŽho studia a pak v n‡vaznosti za‹ali (v tercii) s intenzivn’ vùukou dalä’ho ciz’ho jazyka, jehoì pޒpravku ì‡ci absolvovali v pÞedch‡zej’c’m ro‹n’ku. Ide‡ln’ by bylo dos‡hnout 2Ð3hodinovŽ dotace pro Jazykovou propedeutiku. Do vzdžl‡vac’ho obsahu Jazykov‡ propedeutika by se daly integrovat nžkterŽ o‹ek‡vanŽ vùstupy ze vzdžl‡vac’ch oboró Hudebn’ vùchova a Vùtvarn‡ vùchova a takŽ nžkterŽ tematickŽ okruhy próÞezovùch tŽmat Vùchova k myälen’ v evropskùch a glob‡ln’ch souvislostech (napÞ. Objevujeme Evropu a svžt) a Multikulturn’ diference (napÞ. Kulturn’ diference).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

17

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a zdrav’

st‡vaj’c’ dostupnŽ didaktickŽ materi‡ly a pomócky vyrobenŽ u‹iteli nebo ì‡ky (finan‹n’ prostÞedky nav’c nebyly poskytnuty),

Informatika a ICT

¥

Bžhem prvn’ch mžs’có vùuky novŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Jazykov‡ propedeutika se podaÞilo dos‡hnout, ìe ì‡ci um’ napޒklad:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Jazykov‡ propedeutika je zaÞazena do sekundy jako pޒpravka samotnŽ vùuky dalä’ho ciz’ho jazyka (francouzätina, nžm‹ina). Pomoc’ n‡slechó a trŽnov‡n’ vùslovnosti si klade za c’l nejen pÞipravit ì‡ky na samotnou vùuku francouzätiny ‹i nžm‹iny, ale z‡roveË pÞedstavuje vyu‹ov‡n’ tžchto jazykó jako dobrodruìnŽ objevov‡n’ nezn‡ma.

AUDIGIER, F.: Concepts de base et compŽtences clŽ de lԎducation a la citoyennetŽ dŽmocratique. (DES/CIT (98)35) Strasbourg: Conseil de lÔEurope, 1998.

DABENE, L.: LÔEveil au language ittinŽraire et problŽmatique. In: LÔEveil au language, Notions en Question ENS ST Cloud Ð LIDILEM, 1995. ‰lovžk a pޒroda

FENCLOVç, M.: Pro‹ se ve äkol‡ch nedaޒ pluralitž vyu‹ovanùch ciz’ch jazykó. In: Ciz’ jazyky 42, 1998/99, 3Ð4, s. 60Ð62. CHODRA, R.; RIES, L.: Vùuka ciz’ch jazykó na prahu novŽho stolet’. Ostrava: Ostravsk‡ univerzita, 1999.

‰lovžk a spole‹nost

KOTçSEK, J. (vedouc’ redak‹n’ho tùmu): N‡rodn’ program rozvoje vzdžl‡v‡n’ v ‰eskŽ republice. Praha: MáMT ‰R, 2000. PøCHOVç, I.: HumanistickŽ postupy z hlediska teorie a praxe ve vùuce. Pedagogika, 1990, Sborn’k 5.

Kontaktn’ osoba Jan Urban e-mail: [email protected]

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

CHODRA, R.; RIES, L.; ZAJêCOVç, P.; MOTHEJZêKOVç, J.; HANZLêKOVç, M.: Vùuka ciz’ch jazykó na prahu novŽho stolet’ Ð II. Ostrava: Ostravsk‡ univerzita, 2000.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

Opakovan‡ realizace tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je finan‹nž udrìiteln‡, z‡kladn’ studijn’ materi‡ly a u‹ebn’ pomócky jsou bžìnž k dispozici. Do budoucna je väak tÞeba po‹’tat s rozä’Þen’m novùch modern’ch u‹ebn’ch pޒstrojó (dataprojektory, interaktivn’ tabule, po‹’ta‹e aj.), bez kterùch se modern’ pedagogika jiì neobejde. Pro pozorovanŽ aktivity je moìnŽ vhodnž vyuì’t i nahr‡v‡n’ ì‡kó na CD a jejich zpžtn‡ dom‡c’ kontrola.

Informatika a ICT

18

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

V próbžhu vùuky se daޒ plnit kompetence nejen komunikativn’, ale i k u‹en’ ‹i soci‡ln’ a person‡ln’. V hodin‡ch jsou realizov‡na próÞezov‡ tŽmata Vùchova k myälen’ v evropskùch a glob‡ln’ch souvislostech s tematickùm okruhem Objevujeme Evropu a svžt, d‡le Multikulturn’ vùchova s tematickùm okruhem Kulturn’ diference. Skupina zœ‹astnžnùch ì‡kó participuje na próbžhu vyu‹ovac’ hodiny, sami si vytv‡Þej’ u‹ebn’ pomócky, doplËuj’c’ materi‡ly, staraj’ se o estetickou vùzdobu u‹ebny se zamžÞen’m na zemi vyu‹ovac’ho jazyka (Francie, Nžmecko). NžkterŽ skupinovŽ soutžìe a kv’zy jsou schopni si organizovat a vyhodnotit sami jen s dohledem vyu‹uj’c’ho. Pޒleìitost pro zlepäen’ je i v navùäen’ disponibiln’ hodiny na 2Ð3 tùdnž, aby byla plnž zabezpe‹ena kontinuita vùuky v n‡sleduj’c’ch letech.

CANDELIER, M. avec le concours de BERNAUS, M.; OOMEN-WELKE, I.; ZIELINSKA, J.; PERREGAUX, Ch.; KERVRAN, M.: LÔintroduction de lԎveil aux langues dans le curriculum. Annexes au rapport de lÔatelier (Graz, 29/2 Ð 4/3/00)

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

19

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

CANDELIER, M.: LԎveil aux langues a lԎcole primaire, le programme europŽen. EVLANG. In: Billiey J. (Ed.) De la didactique des langues a la didactique du plurilinguisme, Hommage a Louise Dabene, CDL-Lidilem, 1998, 299Ð308.

Matematika a jej’ aplikace

Babilonia, tout le numŽro, 2/99 de la revue.

StanovenŽ c’le se zat’m daޒ plnit. Pomoc’ francouzskùch p’sn’ se podaÞilo zvl‡dnout v‡z‡n’ slov ve vžtž a udrìet potÞebnou intonaci. Spelov‡n’m se ì‡ci nau‹ili vn’mat odliänŽ hl‡sky v ciz’m jazyce. Sledov‡n’m u‹itele pÞi vyslovov‡n’ odliänùch hl‡sek se ì‡ci nau‹ili imitovat a potŽ kontrolovat pr‡ci rtó pomoc’ zrc‡tek. Velmi vhodnou pÞedlohou pro napodobov‡n’ spr‡vnŽ vùslovnosti, zejmŽna obt’ìnžjä’ch ‹‡st’, kterŽ nemaj’ obdobu v ‹eskŽm jazyce, se uk‡zalo procvi‹ov‡n’ n‡ro‹nžjä’ artikulace poslechem CD nahr‡vky rodilùch mluv‹’ch. Tato metoda je zaÞazov‡na do kaìdŽ hodiny formou fonetickùch rozcvi‹ek. Osvžd‹ila se i metoda poslechu nahr‡vek rodilùch mluv‹’ch se sledov‡n’m obr‡zkó na magnetickŽ tabuli, kterŽ pÞibliìuj’ situaci, z n’ì text ‹erp‡, a postupn‡ reprodukce slyäenŽho textu od monologu po dialog. Velkou motivac’ pro tÞin‡ctiletŽ ì‡ky jsou hry, soutžìe a kv’zy, pÞi kterùch upevËuj’ slovn’ z‡sobu, vùslovnost a trŽnuj’ hravou a z‡bavnou formou pamžé. Pozitivn’m jevem jsou i rozliäovac’ testy Ð autoevaluace, formou hry ‹i soutžìe skupin, s c’lem upoutat pozornost na zvukovou str‡nku jazyka.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

vyjadÞuje se gramaticky a stylisticky spr‡vnž, podle komunika‹n’ situace zvol’ optim‡ln’ form‡ln’ œpravu textu,

¥

v diskusi srozumitelnž sdžluje a vysvžtluje svŽ myälenky, postoje, argumenty, s‡m diskutuje k vžci.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k:

Kontext

pÞi jedn‡n’ s druhùmi lidmi pÞemùäl’ nebo zjiäéuje, kterŽ hodnoty osobn’, kulturn’ a n‡boìenskŽ stoj’ za jejich n‡zorem nebo jedn‡n’m,

¥

svŽ œvahy a argumenty pÞedkl‡d‡ srozumitelnž i pro neinformovanŽ.

Umžn’ a kultura

¥

bùt vn’mavù ke kulturn’m rozd’lnostem, ch‡pat je jako obohacen’ ìivota, u‹it se porozumžt odliänostem,

¥

vn’mat, respektovat a ochraËovat hodnoty svžtovŽho a evropskŽho kulturn’ho dždictv’.

‰lovžk a spole‹nost

Vùuka ‹eskŽho jazyka pro ì‡ky ciz’ho póvodu za‹ala bùt v gymn‡ziu v Brnž na SlovanskŽm n‡mžst’ aktu‡ln’ v polovinž devades‡tùch let. Tehdy se ‰esk‡ republika stala c’lovou zem’ pro vlnu imigrantó pÞedevä’m z republik bùvalŽ Jugosl‡vie, Bulharska, Ukrajiny, ArmŽnie a Vietnamu. V tomto obdob’ mžli cizojazy‹n’ ì‡ci podle zemž póvodu a pޒsluänŽ jazykovŽ skupiny vžtä’ ‹i menä’ problŽmy s ‹eskou gramatikou, s vùslovnost’, pÞedevä’m väak s p’smem. Zat’mco jejich œstn’ projev byl v naprostŽ vžtäinž posta‹uj’c’ pro vùuku v ‹eskŽm jazyce, p’semnù projev byl bu“ nevyhovuj’c’, nebo œplnž sch‡zel. Z toho dóvodu iniciovalo veden’ gymn‡zia novŽ metody pr‡ce s tžmito ì‡ky.

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

spolupracovat aktivnž a efektivnž s jinùmi lidmi, vc’tit se pÞi pozn‡v‡n’ a posuzov‡n’ jejich n‡zoró do situace a prostÞed’, ze kterŽho vych‡zej’ jejich pޒstupy,

¥

umžt pÞijmout n‡zor ostatn’ch a korigovat svŽ póvodn’ pohledy na danou problematiku.

Umžn’ a kultura

Vùchodiska

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Nen’ ì‡dnou vùjimkou, ìe se v naäich sou‹asnùch äkol‡ch velmi ‹asto setk‡v‡me s ì‡ky róznùch n‡rodnost’, kteޒ neovl‡daj’ dostate‹nž ‹eskù jazyk. ë‡ci z ciz’ch zem’ jsou sice schopni vykonat pÞij’mac’ test, ale pomalejä’ a ne zcela spr‡vnù projev v ‹eätinž jim pÞin‡ä’ problŽmy, a to nejen v pÞedmžtu ‰eskù jazyk a literatura.

Realizace Ð postup a metody

C’le a) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’ ‰lovžk a zdrav’

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: ¥

rozliäuje spr‡vnž róznŽ typy komunika‹n’ch situac’ (podle toho, kdo komunikuje, s jakùm z‡mžrem, v jakŽm kontextu) a podle toho s‡m komunikuje a jedn‡,

¥

odhal’ neœplnou informaci, zkresluj’c’ informaci, desinformaci,

Informatika a ICT

20

¥

b) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Vùchova k myälen’ v glob‡ln’ch souvislostech Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Pޒklad dobrŽ praxe pÞin‡ä’ uk‡zky pr‡ce s ì‡ky jinùch n‡rodnost’ pÞi vùuce ‹eätiny mimo hodiny ‰eskŽho jazyka a literatury.

svŽ postaven’ ve spole‹nosti i vlastn’m ìivotž promùäl’ jako pozici informovanŽho, vzdžlanŽho ob‹ana, kterù m‡ lepä’ moìnosti i odpovždnžjä’ œlohu ovlivËovat spole‹nŽ dobro, neì m’vaj’ lidŽ s niìä’m vzdžl‡n’m,

‰lovžk a pޒroda

Anotace

¥

Matematika a jej’ aplikace

svŽ sdžlen’ vyj‡dޒ p’semnž ucelenž, se souvislou stavbou vžt, odstavcó a celŽho textu,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Prvn’ formou pr‡ce se ì‡ky jinŽ n‡rodnosti byl Kurz ‹eskŽho jazyka pro cizince. Ten vznikl nejprve na z‡kladž ì‡dosti nžkterùch ì‡kó, kteޒ pÞes svŽ schopnosti nedosahovali pÞedpokl‡danùch vùsledkó a c’tili se hendikepov‡ni ve äkole i v bžìnŽm ìivotž. Kurz navätžvovali ì‡ci z róznùch ro‹n’kó. Kontaktov‡ni byli pÞes vyu‹uj’c’ ‹eskŽho jazyka, kterŽ ‹asto takŽ na pޒpadnŽ problŽmy s komunikac’ upozorËovali i dalä’ vyu‹uj’c’. ò‹ast ì‡kó byla dobrovoln‡. V posledn’ch letech, kdy uì m‡ tato vùuka jistou praxi, je pŽ‹e vžnov‡na pÞedevä’m ì‡kóm z niìä’ch ro‹n’kó. Neznamen‡ to, ìe je skupina ì‡kóm z vyää’ch ro‹n’kó uzavÞena. Starä’ ì‡ci väak preferuj’ druhou formu pr‡ce Ð individu‡ln’ hodiny s vyu‹uj’c’m ‹eskŽho jazyka.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

21

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, SlovanskŽ n‡mžst’, Brno Realiz‡tor: Eleonora Jeއbkov‡, Ludmila Zabloudilov‡ Konzultant VòP: Taé‡na Holasov‡

¥

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

VøUKA ‰EáTINY PRO CIZINCE

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Umžn’ a kultura

DidaktickŽ materi‡ly, kterŽ vyu‹uj’c’ a ì‡ci pouì’vali, byly pÞedevä’m vlastn’ a volnž dostupnŽ. Z u‹ebnic se nejlŽpe osvžd‹ila publikace ãChcete jeätž lŽpe mluvit ‹esky?Ò obsahuj’c’ i audiokazety.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

REMEDIOSOVç,H.; ‰ECHOVç, E.; PUTZ, H.: Chcete jeätž lŽpe mluvit ‹esky? Liberec: Harry Putz, 2001. ISBN 80Ð902165-7Ð9.

Kontaktn’ osoby Eleonora Jeއbkov‡ Ludmila Zabloudilov‡ e-mail: [email protected]

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

TÞet’ formou pr‡ce se ì‡ky jinŽ n‡rodnosti jsou kr‡tkodobŽ st‡ìe. Gymn‡zium na SlovanskŽm n‡mžst’ v Brnž je nejen stÞedn’ äkola s multikulturn’m prostÞed’m pro އdnŽ ì‡ky, ale funguje takŽ jako kr‡tkodob‡ vzdžl‡vac’ instituce. Zahrani‹n’ st‡ìistŽ str‡v’ v ‰eskŽ republice vžtäinou tÞi mžs’ce a zœ‹astËuj’ se ve äkole väech aktivit tޒdy, do kterŽ jsou zaÞazeni. ë‡ci z mezin‡rodn’ho projektu American Field Service (mezin‡rodn’ organizace, kter‡ zprostÞedkov‡v‡ bezplatnŽ studentskŽ vùmžnnŽ pobyty) se zœ‹astËuj’ vùuky pouze vybranùch pÞedmžtó. Absolvuj’ na äkole ro‹n’ studium s c’lem poznat kulturu a pÞekonat jazykovou bariŽru. Tito ì‡ci bžhem ro‹n’ho pobytu zvl‡dnou s drobnùmi chybami hovorovou podobu jazyka. ‰eskù p’semnù projev od nich nen’ vyìadov‡n. Jejich p’semnŽ testy jsou zad‡v‡ny v angli‹tinž.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Umžn’ a kultura

‰lovžk a pޒroda

Hlavn’ roli v realizaci vùuky ‹eätiny nehraj’ jen pedagogovŽ, ale takŽ spoluì‡ci. ‰eät’ ì‡ci svùm zahrani‹n’m spoluì‡kóm pom‡haj’ s œkoly, zaj’maj’ se o ìivot v jejich vlasti, navätžvuj’ spole‹nž kulturn’ a sportovn’ akce. Cizinec z’sk‡v‡ postupnž vžtä’ sebejistotu v komunikaci. Zahrani‹n’ ì‡ci se mohou mezi sebou porovn‡vat. Toto srovn‡v‡n’ postupu ve zdokonalov‡n’ ‹eätiny je velmi motivuj’c’.

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

C’le, kterŽ si pޒklad dobrŽ praxe stanovil, jsou v próbžhu studia postupnž naplËov‡ny. Jednotliv’ ì‡ci zlepäili svŽ komunika‹n’ch dovednosti tak, ìe bez problŽmó sloìili ‹eskou maturitu i pÞij’mac’ zkouäky na vysokou äkolu. V rozhovoru s nimi ‹asto ani nepostÞehnete, ìe se jedn‡ o cizince. Nejlepä’m dókazem naplnžn’ vùäe uvedenùch c’ló jsou vùpovždi ì‡kó zachycenŽ v kr‡tkŽm metodickŽm filmu.

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

V sou‹asnosti pÞich‡z’ do gymn‡zi’ džti druhŽ generace imigrantó, pro nžì uì jazykov‡ bariŽra definitivnž zmizela. Vietnamci i mezi sebou mluv’ ‹esky, jejich p’semnù projev je mnohdy lepä’ neì rodilùch ‰echó. Chorvaty, Srby, Bulhary, Ukrajince ‹i ArmŽny lze rozeznat pouze podle vùraznžjä’ho vzhledu. PÞed deseti lety byli zahrani‹n’ ì‡ci nadäeni moìnost’ zviditelnit se ve äkoln’ akci Tùden glob‡ln’ vùchovy, dnes ve vžtäinž pޒpadó zóst‡vaj’ hrd’ na svój póvod, aväak pÞevaìuje snaha splynout s majoritn’ ‹eskou spole‹nost’. Tuto zmžnu v charakteristice ì‡kó ciz’ho póvodu by bylo moìno stru‹nž vystihnout jednou vžtou: ãPovaìujeme se za ‹eskŽ ob‹any s vietnamskùm, ‹’nskùm, bulharskùm ‹i jinùm póvodem.Ò Vùznam individu‡ln’ pomoci ze strany u‹iteló ‹eskŽho jazyka i spole‹nŽ hodiny ‹eätiny pro zahrani‹n’ ì‡ky je pr‡vž proto velmi vùznamnù.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Zkuäen’ pedagogovŽ pracuj’ se ì‡ky s ohledem na jejich potÞeby, kterŽ nemusej’ pޒmo souviset s bžìnou vùukou ‹eskŽho jazyka. V oblasti fonetiky, ale i morfologie lze ‹asto vyuì’t kromž klasickùch dikt‡tó a mluvnickùch cvi‹en’ i nejróznžjä’ch her, kterŽ si mohou ì‡ci dokonce vymùälet sami. Takovùm pޒkladem je ‹ast‡ äpatn‡ vùslovnost fonŽmó h a ch, nžkteޒ JihoslovanŽ maj’ dokonce velkŽ pot’ìe s rozliäen’m tžchto zvukó. Z oblasti morfologie jsou dobrŽ hry, ve kterùch se jednozna‹nž rozliä’ rod u podstatnùch jmen a k nim patÞi‹n‡ shoda u slovesa, s rodem souvis’ i skloËov‡n’ pޒdavnùch jmen, zde se jedn‡ pÞedevä’m o pÞivlastËovac’ pޒdavn‡ jmŽna. Slovn’ z‡sobu obohacuj’ kޒìovky, slovn’ fotbal, róznŽ doplËova‹ky. Z tohoto dóvodu vyìaduje kaìdù vyu‹ovac’ blok, kaìd‡ individu‡ln’ hodina svou jedine‹nou pޒpravu uäitou ì‡kóm na m’ru.

Informatika a ICT

22

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

23

Informatika a ICT

Vùuka ‹eätiny pro cizince Ð metodickù film

vyhled‡v‡ informace z róznùch zdrojó džn’ äkoly, zpracov‡v‡ je a hodnot’,

¥

zpracov‡v‡ jednotlivŽ epizody ìivota äkoly, navrhuje jejich Þeäen’,

¥

realizuje postupy s vyuìit’m svùch znalost’, schopnost’ a dovednost’,

¥

prezentuje a obhajuje svŽ Þeäen’ pÞed ì‡ky, rodi‹i, u‹iteli, veÞejnost’ formou televizn’ho zpracov‡n’.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, Pޒbram Realiz‡tor: Iva Kadeއbkov‡ Konzultant VòP: Kamila Sladkovsk‡

Umžn’ a kultura

C’le a) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’ Pozn.: ákola si na z‡kladž kl’‹ovùch kompetenc’ v RVP G vytvoÞila vlastn’ ãvùstupyÒ, kterŽ maj’ charakter c’ló aktivity.

‰lovžk a zdrav’

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

¥

u‹’ se hodnotit svŽ vlastn’ komunika‹n’ projevy i projevy druhùch ì‡kó Ð formou veÞejnŽho vystupov‡n’ ve äkoln’ch telenovin‡ch.

¥

si ve skupinž rozdžl’ œkol na ‹‡sti a pÞijme svou ‹‡st, v‹etnž zodpovždnosti za jej’ plnžn’,

¥

pracuje v tùmu, m‡ smysl pro kooperaci a vz‡jemnou toleranci, vùsledkem spolupr‡ce jsou pravidelnŽ äkoln’ zpr‡vy.

‰lovžk a spole‹nost

C’lovou skupinou pޒkladu dobrŽ praxe jsou ì‡ci, kteޒ se zamžÞuj’ na obory, kde na prvn’m m’stž stoj’ komunikativn’ dovednosti. Z‡kladn’m pÞedpokladem realizace tohoto pޒkladu dobrŽ praxe ve äkole byla vód‹’ osobnost celŽho projektu Ð mladù pedagog, jehoì kon’‹ky jsou fotografov‡n’, filmov‡n’, tùmov‡ pr‡ce s džtmi. Vùhodou je i dostate‹nù po‹et ì‡kó, z nichì je moìnŽ vyb’rat pޒpadnŽ z‡jemce o tento druh pr‡ce. ë‡ci, kteޒ se o medi‡ln’ oblast zaj’maj’, se chtžj’ v budoucnu touto oblast’ zabùvat, aé jiì profesnž ‹i jen tak ze z‡jmu. Vžtäina z nich se pÞipravuje na budouc’ studium ‹i povol‡n’ Ð ìurnalistickŽ, umžleckŽ, humanitn’, public relations, management apod.

rozv’j’ svŽ komunika‹n’ schopnosti prezentac’ äkoly ve äkoln’ch televizn’ch zpr‡v‡ch,

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k: ¥

se aktivnž zapojuje do džn’ ve äkole formou äkolnŽho zpravodajstv’,

¥

œ‹astn’ se v oblasti spole‹enskŽho ìivota äkoly.

C’le v oblasti kompetence k podnikavosti. ë‡k: ¥

se aktivnž zapojuje do z‡jmovŽ mimoäkoln’ ‹innosti,

¥

vyjadÞuje svoji kreativitu v oblasti public relations.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

Kontext

si osvojuje róznŽ komunika‹n’ strategie a techniky,

¥

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ákoln’ televize patޒ mezi tzv. volno‹asovŽ aktivity. Pod veden’m u‹itele se jednou tùdnž sch‡z’ redak‹n’ rada a prvn’ stÞedu v mžs’ci prom’t‡ äkoln’ televizn’ zpravodajstv’, kterŽ je n‡slednž distribuov‡no do region‡ln’ TV s’tž. ë‡ci se d’ky pr‡ci ve äkoln’ televizi seznamuj’ s vyuìit’m medi‡ln’ vùchovy a multimŽdi’ ve vùuce.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Anotace

¥

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

b) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Medi‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

posilovat reflexi sebe sama a nach‡zet m’sto ve spole‹nosti,

¥

rozv’jet kritickù odstup od podnžtó pÞich‡zej’c’ch z medi‡ln’ch produktó (tedy schopnost pÞij’mat a zpracov‡vat medi‡ln’ produkty s vždom’m toho, jak jsou konstruov‡ny a s jakùm komunika‹n’m z‡mžrem jsou nab’zeny na trhu,

¥

z’skanŽ informace ch‡pe v‹etnž souvislost’ a vysvžtl’ je,

¥

u‹’ se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa‹n’ch zdrojó,

¥

¥

zvl‡d‡ z‡kladn’ technickŽ vybaven’ (kamera, stativ, mikrofon, propojovac’ technika, projek‹n’ technika).

z’skat pÞedstavu o pr‡ci v tùmu, o vztaz’ch kooperace a nadޒzenosti a podޒzenosti pÞi tvorbž spole‹nŽho d’la, o vlastn’m tvór‹’m potenci‡lu,

¥

zvyäovat citlivost vó‹i kulturn’m rozd’lóm, ch‡pat je jako obohacen’ ìivota, u‹it se rozumžt odliänostem.

Informatika a ICT

24

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

25

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k:

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

áKOLNê TELEVIZE

‰lenovŽ skupiny pravidelnž nat‡‹eli maturitn’ klipy pro posledn’ ro‹n’ky. Dostali dokonce pޒleìitost dokumentovat maturitn’ plesy pro väechny ‹tyÞi maturitn’ tޒdy. Tyto akce byly zaznamen‡v‡ny pžti kamerami, sestޒh‡ny a byla vyrobena DVD. V n‡vaznosti na póvodn’ materi‡ln’ z‡zem’, kterŽ si ‹lenovŽ od po‹‡tku obstar‡vali sami, si dokonce pro zm’nžnou pޒleìitost zkonstruovali kamerovù jeއb, kterù je nyn’ pouì’v‡n i pÞi nat‡‹en’ dalä’ch pޒleìitostnùch akc’, jakou je napޒklad äkoln’ akademie.

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

‰lovžk a pޒroda

uvždomit si hodnotu lidskŽ spolupr‡ce,

¥

uvždomit si, ìe v róznùch ìivotn’ch situac’ch ‹asto nebùv‡ pouze jedinŽ Þeäen’,

¥

uvždomit si, ìe tŽmžÞ kaìdù soci‡ln’ nebo komunika‹n’ akt m‡ svój mravn’ rozmžr.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ próÞezovŽ tŽma ì‡kovi pomoci: ‰lovžk a spole‹nost

rozpozn‡vat faktory ovlivËuj’c’ duäevn’ energii a kreativitu,

¥

umžt spolupracovat,

¥

porozumžt soci‡ln’ skupinž, v n’ì ìije,

¥

tvoÞit kvalitn’ mezilidskŽ vztahy, br‡t ohled na druhŽ; bùt si vždom svùch pr‡v, z‡vazkó a zodpovždnosti v r‡mci skupiny i pr‡v a z‡vazkó druhùch,

¥

nabùt specifickŽ dovednosti (seberegulativn’ i komunika‹n’) pro zvl‡d‡n’ róznùch soci‡ln’ch situac’ (komunika‹nž sloìitŽ situace; soutžì; spolupr‡ce; pomoc atd.).

Umžn’ a kultura

¥

Realizace Ð postup a metody

‰lovžk a zdrav’

Vzhledem k charakteru aktivity, koncipovanŽ zprvu jako z‡jmovù krouìek, probžhla pޒpravn‡ f‡ze formou informa‹n’ kampanž smžÞovanŽ k pޒpadnùm z‡jemcóm o pr‡ci v krouìku. ë‡ci byli formou plak‡tu vyzv‡ni k œ‹asti na œvodn’ informa‹n’ schózce, kde byli sezn‡meni s koncepc’ projektu, formou jeho realizace a c’li. V danŽm term’nu se seäla uìä’ skupina ì‡kó, kteޒ projevili z‡jem o pr‡ci v krouìku televizn’ publicistiky a za‹ali pracovat na formž zpravodajstv’ a vytv‡Þet prvn’ vys’l‡n’. To pak bylo realizov‡no pÞibliìnž mžs’c a pól potŽ, z‡vžrem äkoln’ho roku 2004/2005.

Informatika a ICT

26

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

Kromž uvedenùch akc’ nelze opominout ani ojedinžlù projekt, kterù gymTV s œspžchem realizovala na podzim 2005, kdy vytvoÞila tÞicetiminutovù dokument‡rn’ film o äkole. Ve filmu je äkola pÞedstavena z hlediska historie i sou‹asnosti, pÞibliìuje se jej’ vybaven’ a projekty. Dnes film slouì’ jako propaga‹n’ materi‡l äkoly, a to i v zahrani‹’, neboé byl d’ky studentskŽ pomoci poޒzen i anglickù pÞeklad a sn’mek je k dispozici i s titulky. Zvl‡ätn’ pozornost si zasluhuje projekt Jak se džl‡ televize aneb Setk‡n’ äkoln’ch televiz’ z ‰R pod z‡ätitou ‰eskŽ televize. ProjektovŽ dny se konaly ve dnech 13. a 14. ޒjna 2006 a pod’lel se na nich celù tvór‹’ tùm. V r‡mci projektu probžhly tvór‹’ d’lny a pÞedn‡äky, vedenŽ odborn’ky z ‰T z jednotlivùch oblast’ televizn’ tvorby (kamera, stÞih, moderov‡n’, grafika, tiskovù mluv‹’ apod.). D’ky z‡jmu ze strany ‰T se tak studenti i veÞejnost, j’ì byla akce pޒstupn‡, setkali s celou Þadou profesion‡ló a zn‡mùch tv‡Þ’, jakùmi jsou napÞ. B. Klepetko, A. Z‡rybnick‡, M. Langer, K. ‰‡slavskù, P. Vantuch, M. Krafl aj. O próbžhu projektu ‰T informovala ve svŽm zpravodajstv’, uskute‹nilo se takŽ nžkolik ìivùch vstupó do vys’l‡n’. Druhou ‹‡st’ projektu byla prezentace äkoln’ch a džtskùch televiz’ z ‰R, jejichì z‡stupci projekt navät’vili. Na tvorbž gymTV se nepޒmo pod’lej’ i extern’ odborn’ci, aé uì v r‡mci odbornùch semin‡Þó na zm’nžnŽ konferenci ‹i region‡ln’ televize, kter‡ vys’l‡n’ gymTV pÞeb’r‡ a zaÞazuje do svŽho programu. V próbžhu projektu doälo k upevnžn’ kolektivu a k vytvoÞen’ ur‹itŽho j‡dra ì‡kó, kteޒ v projektu pracovali dlouhodobž a maj’ v‡ìnù z‡jem vžnovat se nžkterŽmu z oboró i v budoucnosti. Vztah mezi u‹itelem a ì‡kem byl zaloìen na vz‡jemnŽm respektu, moìnosti svobodnž vyj‡dÞit svój n‡zor a povinnosti ostatn’ch jej respektovat. Redak‹n’ porady prob’haly ve volnŽm duchu, u‹itel ì‡ky podnžcoval k vyj‡dÞen’ vlastn’ch myälenek a stal se jejich partnerem, nikoli striktn’m vedouc’m. GymTV je aktivita, kterou ì‡ci džlaj’ aé uì ze z‡jmu o danù obor, ‹i o džn’ ve äkole nahl’ìenŽ netradi‹n’ma o‹ima. Proto n‡mžty na report‡ìe samostatnž vymùäleli, vytv‡Þeli je a sdžlovali svój n‡zor na obrazovce v pޒspžvc’ch k tomu ur‹enùch (rubrika Plusy a minusy mžs’ce, kde vìdy jeden ‹len redakce sdžlil svŽ osobn’ kladnŽ a z‡pornŽ pocity z džn’ ve äkole v uplynulŽm obdob’ a zdóvodnil je).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

z’skat pÞedstavu o roli mŽdi’ v jednotlivùch typech spole‹nosti a róznùch historickùch kontextech.

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a pޒroda

osvojit si poznatky usnadËuj’c’ orientaci v sou‹asnŽm svžtž,

‰lovžk a spole‹nost

¥

Umžn’ a kultura

osvojit si dovednosti umoìËuj’c’ pr‡ci v tùmu, popޒpadž jeho ޒzen’ a koordinaci jeho jednotlivùch ‹lenó Ð vzhledem k tomu, ìe snaha o uplatnžn’ ve sfŽÞe veÞejnŽ (resp. medi‡ln’) komunikace je v postindustri‡ln’ (resp. ãinforma‹n’Ò) spole‹nosti st‡le ‹astžjä’,

27

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

¥

V próbžhu existence projektu byly role rozdžleny tak, ìe u‹itel mžl jako vedouc’ krouìku s n‡zvem gymTV na starosti tvorbu fin‡ln’ podoby televizn’ho zpravodajstv’, tj. stÞih a grafickou podobu äkoln’ch zpr‡v. Vedl jednotlivŽ tùdenn’ redak‹n’ porady. Role ì‡kó byly d‡le hierarchicky uspoއd‡ny tak, ìe zvolenù äŽfredaktor se tvór‹’m zpósobem pod’lel na pr‡ci tùmu, zau‹oval a vedl jednotlivŽ tvór‹’ skupiny, zejmŽna pÞi pr‡ci na novùch report‡ì’ch. Dalä’ ‹lenovŽ pak plnili œlohy vych‡zej’c’ z redak‹n’ porady, kter‡ jmenovala jednotlivŽ tùmy pro tvorbu report‡ì’. ‰lenovŽ redakce se nespecializovali na jednotlivŽ pr‡ce v r‡mci ät‡bu, ale podle potÞeby a dohody plnili œlohy redaktora, scen‡risty ‹i kameramana. Nejednalo se totiì zdaleka pouze o tvorbu mžs’‹n’ho televizn’ho zpravodajstv’, ale i Þadu dalä’ch akc’ spjatùch se äkolou.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

Matematika a jej’ aplikace

ë‡ci äkoly mžli moìnost zpžtnŽ vazby ve dvou rovin‡ch. Dlouhodobou, a to prostÞednictv’m formul‡Þe na webovùch str‡nk‡ch televize, a kr‡tkodobou, kdy se v r‡mci projektu Medi‡ln’ vùchova na gymn‡ziu vyjadÞovali formou recenz’ k ur‹itŽmu vyd‡n’ zpravodajstv’, hodnotili klady a z‡pory a rovnžì zvaìovali pޒnos äkoln’ televize. Ve druhŽ f‡zi projektu pak kaìd‡ tޒda navrhla n‡mžt na report‡ì do vys’l‡n’. TÞi v’tžznŽ pak gymTV nato‹ila.

Uk‡zka vys’l‡n’ Ð vys’l‡n’ äkoln’ televize

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Prim‡rn’m vùstupem pޒkladu dobrŽ praxe je prom’t‡n’ äkoln’ch zpr‡v na pl‡tno ve vestibulu äkoly. Vys’l‡ se vìdy prvn’ stÞedu v mžs’ci pÞed a po vyu‹ov‡n’ a o velkŽ pÞest‡vce. D‡le je vys’l‡n’ ä’Þeno region‡ln’ televiz’ Fonka, je streamov‡no na webovùch str‡nk‡ch televize a na z‡vžr äkoln’ho roku pak vyd‡v‡no na DVD. Ostatn’ aktivity gymTV (maturitn’ plesy, dokument Kdo je gymn‡zium?, z‡znamy akademi’ apod.) jsou vyd‡v‡ny na DVD. GymTV z‡roveË spravuje vlastn’ informa‹n’ port‡l www.gymtv.pb.cz, kde jsou k dispozici aktu‡ln’ informace z džn’ ve äkole a okol’, informace o gymTV a jej’ch ‹lenech.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ë‡ci se bžhem pޒpravy report‡ì’ u‹ili diskutovat mezi sebou na odbornŽ tŽma, bžhem nat‡‹en’ zpravodajstv’ pak komunikovat s respondenty. Z‡roveË rozv’jeli i svŽ p’semnŽ komunika‹n’ schopnosti, kdyì pÞipravovali dalä’ podklady pro scŽn‡Þe (komunikace elektronickou poätou) a n‡slednž tvoÞili scŽn‡Þe. U‹itelova role pak byla ve fin‡ln’ œpravž zpravodajstv’.

Informatika a ICT

28

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Bžhem äkoln’ho roku dost‡vaj’ väechny kmenovŽ tޒdy äkoly pޒleìitost, aby napsaly scŽn‡Þ k nžkolikaminutovŽmu klipu, jehoì n‡mžt tvoޒ ìivot äkoly. JednotlivŽ scŽn‡Þe jsou gymTV hodnoceny a postupnž zfilmov‡ny. Väichni ì‡ci äkoly maj’ moìnost pod’let se na pr‡ci gymTV. Maturitn’ ro‹n’ky kaìdoro‹nž nat‡‹’ vlastn’ videoklip, jenì mapuje osmiletù ‹i ‹tyÞletù pobyt maturantó ve äkole. ë‡ci zœro‹’ nabytŽ vždomosti a dovednosti v pr‡ci v gymTV. Tޒdy nat‡‹ej’c’ maturitn’ klipy s gymTV œzce spolupracuj’. Stžìejn’ akce äkoly (maturitn’ plesy, kulturn’ a sportovn’ akademie, lyìaÞskŽ kurzy, mezin‡rodn’ projekty, äkoln’ zpr‡vy v jednotlivùch äkoln’ch letech apod.) vych‡zej’ na DVD, jeì si mohou ì‡ci zakoupit. Svoje vùkony veÞejnŽho vystupov‡n’ mohou posoudit i s nžkolikaletùm odstupem.

‰lovžk a spole‹nost Umžn’ a kultura

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe Naplnžn’ c’ló PDP hodnot’ kaìdù mžs’c u‹itelŽ a ì‡ci äkoly zhlŽdnut’m äkoln’ho zpravodajstv’. Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova je posuzov‡na jednak vlastn’m pozorov‡n’m vedouc’ho projektu, u‹iteli a ì‡ky, jednak ãplusy a m’nusy äkoln’ televizeÒ, kterùmi vyjadÞuj’ svŽ n‡zory väichni ì‡ci äkoly na konci äkoln’ho roku. K rubrice ãplusy a m’nusyÒ se potŽ vyjadÞuje celù ät‡b äkoln’ televize.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

V pޒpadž, ìe se vyskytne nžjak‡ ne‹ekan‡ ud‡lost, vyuì’v‡me ìivŽ vstupy nebo kratä’ zpr‡vy. Za pouhù jeden den jsme pÞipravili mimoއdnŽ zpravodajstv’ o hav‡rii vody, kter‡ vytopila tÞi patra budovy äkoly. V tŽ jsme shrnuli n‡zory statikó, veden’ äkoly Ð provoz, financov‡n’ a pojiätžn’ a samozÞejmž p‡tr‡n’ po pޒ‹in‡ch a nalezen’ podobnùch pޒpadó v minulosti. Na konci äkoln’ho roku jsme bezdr‡tovž vys’lali ìivù vstup, ve kterŽm jsme na posledn’ chv’li ozn‡mili jmŽno novŽ Þeditelky äkoly.Ò

Z‡zem’ vytv‡Þela äkola, kter‡ projekt zaätiéovala prostorovž (vestibul pro vys’l‡n’ a improvizovanŽ studio pro nat‡‹en’). Materi‡ln’ prostÞedky poch‡zely bu“ ze soukromùch zdrojó (kamery, kabel‡ì, osvžtlen’, mikrofony), nebo je poޒdila äkola (zvukov‡ aparatura, pl‡tno, kl’‹ovac’ plocha, kamery). K pޒpravž se rovnžì vyuì’valy ICT pomócky, pÞedevä’m po‹’ta‹e k tvorbž scŽn‡Þó a www str‡nek.

ë‡ci, kteޒ odch‡zej’ studovat vysokŽ äkoly zabùvaj’c’ se medi‡ln’ komunikac’ (FAMU, public relations, mŽdia apod.), vyuì’vaj’ sv‡ filmov‡ d’la pÞi pÞij’mac’ch zkouäk‡ch, v‹etnž nabytùch zkuäenost’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

29

Informatika a ICT

Umžn’ a kultura

Posledn’ a nejdóleìitžjä’ ‹‡st’ schózky je pޒprava novŽ relace, na jej’ì nato‹en’ m‡me vìdy necelù mžs’c. Sestav’ se stru‹n‡ osnova z nejdóleìitžjä’ch ud‡lost’ a na nž se nabaluj’ ãstޒpky z gymn‡ziaÒ. Ke kaìdŽ report‡ìi se pÞipisuje pÞibliìn‡ stop‡ì, celkovù ‹as zpravodajstv’ nesm’ pÞes‡hnout 20 minut. Veden’ äkoly n‡m poskytuje seznam akc’ na n‡sleduj’c’ mžs’c a sami takŽ sb’r‡me informace z celŽ äkoly. Po vytvoÞen’ n‡stinu se zaÞazuj’ pravidelnŽ rubriky: Den sÉ, òspžän’ studenti, Plusy a m’nusy mžs’ce, Anketa, Stru‹nù pÞehled džn’ aneb ãStޒpky z gymn‡ziaÒ a samotnŽ studio. Vyb’raj’ se moder‡toÞi a reportŽÞi si rozdžluj’ report‡ìe a vyb’raj’ kameramany a pޒpadnž term’ny nat‡‹en’. Pan u‹itel Fryä stanov’ uz‡vžrku, kter‡ je vžtäinou v p‡tek v odpoledn’ch hodin‡ch Ð tùden pÞed vys’l‡n’m.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’ ‹‡st schózky tvoޒ debata nad internetovou sekc’. Hodnot’me n‡vätžvnost za uplynulù tùden a vyvozujeme z n’ z‡vžry, jako napޒklad, ìe velk‡ ‹‡st ì‡kó navätžvuje gymtv.pb.cz v hodin‡ch IVT a takŽ, ìe nejvyää’ n‡vätžvnost zaznamen‡v‡ server bezprostÞednž po odvys’lanŽm zpravodajstv’. D‡le navrhujeme zmžny ve struktuÞe webu a dalä’ vylepäen’. SamozÞejmž se jedn‡ i o tom, jakŽ ‹l‡nky budeme pÞipravovat.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

ãNaäe redakce gymTV m‡ 12 ‹lenó a sch‡z’ se minim‡lnž jednou tùdnž nebo dle potÞeby. Schózka prob’h‡ v interaktivn’ u‹ebnž, kde je studentóm k dispozici notebook s pÞipojen’m na internet a projektor spolu s interaktivn’ tabul’ a audio systŽmem. Schózka je obvykle zahajov‡na okolo 16. hodiny a vede ji pan PhDr. Josef Fryä, kterù je autorem celŽho projektu gymTV. V œvodu prob’r‡me a hodnot’me pÞedchoz’ vyd‡n’. Reagujeme na dotazy ‹i ohlasy ohlednž vys’l‡n’ a navz‡jem si ޒk‡me, kter‡ pr‡ce byla odvedena vùbornž, a nebo naopak, kde m‡me jeätž mezery.

‰lovžk a pޒroda

A jak pr‡ci v r‡mci äkoln’ho krouìku gymTv vid’ äŽfredaktor z Þad ì‡kó?

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Z‡kladem äkoln’ televize je tùmov‡ pr‡ce, kter‡ vede k uvždomov‡n’ si hodnoty ‹innosti róznùch lid’, jejich n‡zoró, pޒstupó k Þeäen’ problŽmó. U osobnost’ ì‡kó je rozv’jena kreativita, schopnost ãdotahovatÒ n‡pady do reality, je rozv’jena tvoÞivost v mezilidskùch vztaz’ch.

Umžn’ a kultura

Aktivita äkoly ä’Þen‡ prostÞednictv’m äkoln’ televize je pޒnosem pro ì‡ky celŽ äkoly v pޒsunu novùch informac’ zpracovanùch z‡bavnou, n‡paditou formou. Samotn’ ì‡ci objevuj’c’ se ve äkoln’ televizi tuto skute‹nost velmi dobÞe pÞij’maj’ a jsou na ni pyän’. VeÞejnost mžsta se seznamuje se ìivotem a džn’m äkoly. Umžleck‡ œroveË äkoln’ch zpr‡v je mnohdy hodnocena pozitivnžji neì zpravodajstv’ kabelovŽ televize.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Zna‹nùm problŽmem pޒkladu dobrŽ praxe je materi‡ln’ vybaven’, potÞebn‡ m’stnost pro tvorbu, n‡hrada ì‡kó odch‡zej’c’ch po maturitž ze äkoly. Vzhledem k neust‡lŽ cirkulaci ì‡kó v gymTV (za‹‡tek studia, pޒchod do gymTV, maturita) je vzdžl‡v‡n’ v oblasti medi‡ln’ komunikace st‡le se opakuj’c’ cyklus. Jde tedy o neust‡lŽ zlepäov‡n’ pr‡ce reportŽró (komunika‹n’ a vyjadÞovac’ schopnosti) i technikó. C’lem gymTV je pÞin‡äet novŽ a zaj’mavŽ informace, coì na nž klade vysokŽ n‡roky vzhledem k faktu, ìe vžtäina ud‡lost’ ve äkoln’m roce se cyklicky opakuje. ë‡ci zapojen’ do PDP tak ‹el’ problŽmu, jak se vyhnout opakov‡n’ report‡ì’. Mezi dalä’ problŽmy patޒ takŽ œroveË vùslovnosti redaktoró, kdy klesaj’c’ trend v kvalitž hlasitŽ ‹etby textu s pޒchodem äirokŽ äk‡ly zdrojó z‡bavy m‡ za n‡sledek mnohem menä’ aktivn’ zkuäenost s mluvenùm projevem.

Kontaktn’ osoba

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Josef Fryä e-mail: [email protected] ‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a pޒroda

Jsou to zejmŽna inspirace z veÞejnopr‡vn’ televize i soukromùch tuzemskùch a zahrani‹n’ch televizn’ch stanic, a to i tžch neprofesion‡ln’ch, džtskùch a äkoln’ch tak, jak se prezentovaly na konferenci ãJak se džl‡ televizeÒ. Na druhŽ stranž informace o PDP je moìnŽ z’skat z próbžìnŽ tvorby gymTV na internetu a vydanùch DVD nosi‹’ch. Zaujet’ pro väestrannou tvorbu je patrnŽ napÞ. z dokumentu Kdo je Gymn‡zium?, kterù byl v roce 2007, dva roky od svŽ premiŽry, aktualizov‡n a rozä’Þen a kterù televizn’ma o‹ima pÞedstavuje celou äkolu.

Matematika a jej’ aplikace

Pޒklad dobrŽ praxe m‡ jasnou perspektivu, a to i proto, ìe nezasahuje do finan‹n’ho rozpo‹tu äkoly a je velmi dobÞe pÞedatelnù prostÞednictv’m internetu. Dóleìitù je schopnù pedagog a skupina kreativn’ch ì‡kó. Pokud by byl pޒklad opakov‡n na nžkterŽ jinŽ äkole, je nutnŽ vžnovat pozornost materi‡ln’mu vybaven’.

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

Z‡kladn’ c’le pޒkladu dobrŽ praxe jsou naplËov‡ny. ë‡ci se u‹’ projevovat svój n‡zor, snaì’ se plynule a kultivovanž komunikovat, argumentovat, vyjadÞovat se. Mohou uplatnit v praxi svŽ n‡pady, vyuì’t vlastn’ fantazii v praxi. U‹’ se zpracovat, vyhodnotit a vyuì’t podnžty z okoln’ho svžta (pÞedevä’m z džn’ ve äkole) a pÞedat je ve zkr‡cenŽ a podnžtnŽ podobž svùm spoluì‡kóm, popÞ. veÞejnosti. Z‡kladem pr‡ce ve äkoln’ televizi je schopnost analyzovat nab’zen‡ sdžlen’, posoudit jejich vžrohodnost a vyhodnotit jejich komunika‹n’ z‡mžr. ë‡k jednak z’sk‡v‡ informace, jednak se vzdžl‡v‡ a smysluplnž naplËuje svój volnù ‹as. D‡le se u‹’ pracovat s technikou potÞebnou k realizaci zpravodajstv’, a to jak televizn’ho, tak internetovŽho, tj. s kamerou (œhel z‡bžru, kompozice obrazu apod.), s mikrofonem (osvojuj’ si technikou rozhovoru) ‹i s po‹’ta‹em (stÞih, tvorba internetovùch str‡nek).

‰lovžk a pޒroda

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Informatika a ICT

30

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

31

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

Nutnùm stimulem pro PDP je odbornost a nadäen’ u‹itele, jeho snaha ì‡ky nžco novŽho nau‹it, pÞipravit je do ìivota, velkù vùznam m‡ i schopnost hodnotit realitu celŽho projektu, kterù vede. Bez jeho motivace a pÞedevä’m dostatku ‹asu by PDP vóbec nemohl vzniknout.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ICT V MATEMATICE

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, Rumburk Realiz‡tor: Hynek Vojtžch Konzultant VòP: Eva Zelendov‡

Umžn’ a kultura

Vùchodiska

‰lovžk a zdrav’

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe je moìnost’, jak dos‡hnout vùstupó z RVP bez zaveden’ samostatnŽho pÞedmžtu ICT. Nutnou podm’nkou pro realizaci integrace je to, aby u‹itel s‡m velmi dobÞe ovl‡dal IT dovednosti, nebo aby äkola umoìnila œ‹ast na hodin‡ch takŽ u‹iteli ICT. Ten nemus’ bùt pޒtomen pÞi väech hodin‡ch, ale pouze tehdy, kdyì si ì‡ci osvojuj’ novŽ ICT dovednosti. Projekt integrace nevyìaduje ì‡dnou zvl‡ätn’ podporu ze strany äkoly.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

33

‰lovžk a spole‹nost Umžn’ a kultura

C’lovou skupinou jsou ì‡ci prvn’ch ro‹n’kó ‹tyÞletŽho a vyää’ho stupnž osmiletŽho gymn‡zia, kterŽ m‡ väeobecnŽ zamžÞen’. ë‡ci maj’ moìnost z’skanŽ dovednosti vyuì’vat i v jinùch vyu‹ovac’ch pÞedmžtech po celou dobu studia. Integrace ICT do pÞedmžtu Matematika je moìn‡ v pޒpadž, ìe äkola m‡ po‹’ta‹ovou u‹ebnu s pޒsluänùm softwarovùm vybaven’m, pޒpadnž s pޒstupem na internet. Vzhledem k tomu, ìe po‹’ta‹ov‡ u‹ebna gymn‡zia v Rumburku m‡ pouze 18 po‹’ta‹ó, byla vùuka organizov‡na v pólenùch hodin‡ch.

‰lovžk a zdrav’

Kontext

Informatika a ICT

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Smyslem tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je uk‡zat integraci ‹‡sti vzdžl‡vac’ho obsahu oboru Informatika a ICT do pÞedmžtu Matematika. ë‡ci se seznamuj’ s efektivn’m Þeäen’m problŽmovùch situac’ na po‹’ta‹i (line‡rn’ rovnice a nerovnice a jejich soustavy, kvadratickŽ rovnice a nerovnice, konstrukce grafó, modelov‡n’ re‡lnùch džjó pomoc’ line‡rn’ funkce), s ochranou dat, u‹’ se vyuì’vat tabulkovù kalkul‡tor ke grafickŽmu reprezentov‡n’ dat. Z’skaj’ takŽ dovednosti, jak spr‡vnž ‹’st tabulky, diagramy a grafy, jak vyuì’t dostupnùch sluìeb informa‹n’ch s’t’.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Informatika a informa‹n’ a komunika‹n’ technologie, RVP G. ë‡k:

¥

orientuje se v moìnostech uplatnžn’ ICT v róznùch oblastech spole‹enskŽho pozn‡n’ a praxe,

¥

zpracov‡v‡ a prezentuje vùsledky svŽ pr‡ce s vyuìit’m pokro‹ilùch funkc’ aplika‹n’ho softwaru, multimedi‡ln’ch technologi’ a internetu,

¥

aplikuje algoritmickù pޒstup k Þeäen’ problŽmó.

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Matematika a jej’ aplikace, RVP G. ë‡k: Þeä’ line‡rn’ a kvadratickŽ rovnice a nerovnice, soustavy rovnic, v jednoduää’ch pޒpadech diskutuje Þeäitelnost nebo po‹et Þeäen’,

¥

graficky zn‡zorËuje Þeäen’ rovnic, nerovnic a jejich soustav,

¥

analyzuje a Þeä’ problŽmy, v nichì aplikuje Þeäen’ line‡rn’ch a kvadratickùch rovnic a jejich soustav,

¥

reprezentuje graficky soubory dat, ‹te a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozliäuje rozd’ly v zobrazen’ obdobnùch souboró vzhledem k jejich odliänùm charakteristik‡m,

¥

modeluje z‡vislost re‡lnùch džjó pomoc’ zn‡mùch funkc’.

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’ Umžn’ a kultura

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: ¥

vyhodnot’ kritiku, radu ‹i pochvalu a pouìije je ke zlepäov‡n’ svùch u‹ebn’ch a pracovn’ch metod a postupó.

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

vyvozuje z‡vžry ze z’skanùch poznatkó, zobecËuje vùsledn‡ Þeäen’,

¥

posoud’ svŽ vùslednŽ Þeäen’, zda d‡v‡ smysl, neukvapuje se ve svùch z‡vžrech.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

Tabulkovù kalkul‡tor MS Excel ì‡ci nejdޒve vyuìili pro grafickŽ Þeäen’ line‡rn’ch rovnic. Na vzorovŽm pޒkladu vyu‹uj’c’ vysvžtlil matematickŽ postupy pro grafickŽ Þeäen’ rovnic a potŽ spole‹nž s ì‡ky za‹al pÞev‡džt tuto matematickou œlohu do prostÞed’ tabulkovŽho kalkul‡toru. ë‡ci si sestavili tabulku hodnot promžnnŽ x, s hodnotami v intervalu <-5;5> a s džlen’m po 0,1. Toto džlen’ intervalu je uì dostate‹nž jemnŽ pro konstrukci ãhladkùchÒ grafó funkc’. Stejn‡ rozmez’ ì‡ci pouì’vali i v dalä’ch pޒkladech. Line‡rn’ rovnici rozdžlili na funk‹n’ pÞedpis na pravŽ i levŽ stranž a pomoc’ vùpo‹tó tabulkovŽho kalkul‡toru doplnili jejich funk‹n’ hodnoty do sestavovanŽ tabulky. N‡slednž vytvoÞili jeden graf se zobrazen’m obou funkc’ a doplnili n‡zev grafu (tj. zadanou rovnici). Na z‡vžr doplnili popisy os a funkc’. Do grafu pÞipsali ode‹tenŽ Þeäen’ rovnice a provedli kone‹nou grafickou œpravu. PÞi pr‡ci na zadanŽm œkolu se tak ì‡ci takŽ sezn‡mili s editorem rovnic v prostÞed’ MS Excel. Pޒklad 1 Ð grafickŽ Þeäen’ nerovnice

| 5 Ð 2x | ³ 3

N‡sledovaly dalä’ pޒklady pro samostatnou pr‡ci. NžkterŽ z nich jsou vyuìity jako dom‡c’ œkoly, pÞi kterùch je hodnocena jak matematick‡ spr‡vnost, tak podoba grafó a jejich popis. Shodnž prob’hala i dalä’ grafick‡ Þeäen’ line‡rn’ch rovnic a nerovnic s absolutn’mi hodnotami, kvadratickùch rovnic, kvadratickùch rovnic s absolutn’mi hodnotami a takŽ soustav line‡rn’ch rovnic a nerovnic o dvou promžnnùch. Vìdy byly nejdޒve pÞibl’ìeny matematickŽ z‡klady Þeäen’, kterŽ se n‡slednž zpracov‡valy pomoc’ grafó v Excelu. ë‡ci pÞi Þeäen’ dalä’ch pޒkladó postupovali vžtäinou samostatnž, coì vyu‹uj’c’mu umoìËovalo vžnovat se ì‡kóm individu‡lnž.

‰lovžk a zdrav’

Po procvi‹en’ rovnic n‡sledovalo Þeäen’ slovn’ch œloh. PÞi tŽto pr‡ci si ì‡ci sestavovali pޒsluänŽ rovnice, kterŽ Þeä’ danou œlohu, samostatnž. Sezn‡mili se pÞi tom s vyuìit’m logickùch funkc’ pro vyhodnocov‡n’ vùsledkó.

Informatika a ICT

34

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

V dalä’ch hodin‡ch se ì‡ci sezn‡mili se äkoln’m programem Matetren, kterù umoìËuje procvi‹en’ vùrazó, zlomkó a jejich œprav. ‰lovžk a pޒroda

organizuje œ‹elnž data a chr‡n’ je proti poäkozen’ ‹i zneuìit’,

‰lovžk a spole‹nost

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

35

Umžn’ a kultura

ovl‡d‡, propojuje a aplikuje dostupnŽ prostÞedky ICT,

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

¥

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

V œvodn’ vyu‹ovac’ hodinž u‹itel ì‡ky sezn‡mil s integrac’ vzdžl‡vac’ho obsahu ICT do Matematiky. Sou‹asnž je informoval o z‡sad‡ch bezpe‹nosti pr‡ce v po‹’ta‹ovŽ u‹ebnž, kde ‹‡st vùuky prob’hala. Vyu‹uj’c’ d‡le ì‡ky sezn‡mil s obecnou problematikou neì‡douc’ho SW (viry, spyware apod.) a s Þeäen’m moìnùch problŽmovùch situac’. ë‡ci si vyzkouäeli ochranu dat pomoc’ nainstalovanùch antivirovùch programó a firewallu. Na internetu si naäli dalä’ vhodnŽ freewarovŽ programy na ochranu dat pro svŽ dom‡c’ stanice (pokud nemaj’ nainstalov‡nu ì‡dnou ochranu). Z‡sady ochrany dat byly procvi‹eny pÞi rutinn’ch archivac’ch dat na pevnù i pÞenosnù disk. Dovednosti, kterŽ tak ì‡ci z’skali, mžly zabr‡nit prónikóm viró na äkoln’ s’é, pޒpadnž domovskou stanici ì‡kó i u‹itele pÞi odevzd‡v‡n’ œkoló.

a) na œrovni oboró

Matematika a jej’ aplikace

Realizace Ð postup a metody

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe Pro pޒpravu nžkterùch hodin u‹itel vyuì’val u‹ebnice:

Naplnžn’m c’ló na oborovŽ œrovni jsou z’skanŽ vždomosti a dovednosti ì‡kó, kterŽ mohou bùt vyuìity i v jinùch vyu‹ovac’ch pÞedmžtech na gymn‡ziu, ale i v praktickŽm ìivotž nebo pÞi dalä’m vzdžl‡v‡n’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontaktn’ osoba Hynek Vojtžch e-mail: [email protected]

Umžn’ a kultura

Naplnžn’ kompeten‹n’ch c’ló vyu‹uj’c’ prozat’m hodnot’ jen na z‡kladž pozorov‡n’ v hodin‡ch. Nžkteޒ ì‡ci si se zadanùmi œlohami poradili sami velmi dobÞe, nžkteޒ potÞebovali vžtä’ dohled a pomoc. Vzhledem k tomu, ìe vyu‹uj’c’ pÞi hodnocen’ pÞihl’ìel jak k matematickŽ str‡nce œloh, tak k jejich grafickŽmu zpracov‡n’, byl po roce spole‹nŽ pr‡ce patrnù vùraznù pokrok v œrovni zpracov‡n’ odevzd‡vanùch œloh.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

NAVRçTIL, P.: Microsoft Excel 2000 a jinŽ verze pro äkoly. Prostžjov: Computer Media, 2001.

‰lovžk a pޒroda

‰lovžk a pޒroda

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

CHARVçT, J.; ZHOUF, J.; BO‰EK, L.: Rovnice a nerovnice. Praha: PromŽtheus, 2003. PECINOVSKø, J.: Excel v pޒkladech ÞeäenŽ œlohy. Praha: Grada, 2001.

Pޒklad 3 Ð fakturace elektÞiny Pޒklad 4 Ð sledov‡n’ stavu otelen’ 50 krav Vùuka matematiky v po‹’ta‹ovŽ u‹ebnž Ð fotografie z n‡vätžvy pilotn’ äkoly

Projekt prob’hal v po‹’ta‹ovŽ u‹ebnž s nainstalovanùm softwarem Ð MS Office 2000. Z tohoto bal’ku byl vyuìit tabulkovù procesor MS Excel.

Matematika a jej’ aplikace

Dalä’m œkolem pÞi pr‡ci v prostÞed’ MS Excel bylo nau‹it ì‡ky z‡kladóm statistickŽho vyhodnocov‡n’ dat a tvorbž diagramó. Vùuka prob’hala formou postupnùch œkoló, pÞi kterùch se ì‡ci postupnž seznamovali s tžmito sledovanùmi znaky Ð aritmetickù prómžr, v‡ìenù aritmetickù prómžr, modus, medi‡n, kvartil, smžrodatn‡ odchylka, mezikvartilov‡ odchylka. Vhodnž zvolenùmi pޒklady byly väechny znaky procvi‹eny (i formou dom‡c’ch œkoló). Na z‡vžr tohoto celku byla zad‡na komplexn’ œloha jako souhrnnŽ opakov‡n’. PÞi zad‡v‡n’ œkolu na zpracov‡n’ statistickùch dat se osvžd‹ilo spolupracovat v r‡mci ostatn’ch pÞedmžtó Ð napÞ. fyziky (laboratorn’ mžÞen’ a n‡slednŽ zpracov‡n’ protokoló).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

Vzhledem k pevnŽmu za‹lenžn’ ‹‡sti ICT do Matematiky v áVP Gymn‡zia Rumburk a pޒznivŽmu ovžÞen’ tohoto projektu bžhem äkoln’ho roku lze popsanù pޒklad dobrŽ praxe vyuì’t i v jinùch gymn‡zi’ch. Kaìdù vyu‹uj’c’ si jistž pÞiprav’ zaj’mavŽ pޒklady pro vyuìit’ tabulkovŽho kalkul‡toru. VhodnŽ je vžtä’ propojen’ œloh na statistickŽ zpracov‡n’ dat s pÞedmžty Fyzika, Biologie, Chemie, Zemžpis.

‰lovžk a spole‹nost

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklad 2 Ð Þeäen’ slovn’ œlohy

Shrnut’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Informatika a ICT

36

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’ Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

37

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

Vùznam tohoto pޒkladu dobrŽ praxe spo‹’v‡ v za‹lenžn’ ‹‡sti oboru ICT do pÞedmžtu Matematika. ë‡ci se u‹’ pracovat s programovùm vybaven’m po‹’ta‹e na konkrŽtn’ch pޒkladech. NabytŽ dovednosti pr‡ce s tabulkovùm procesorem ì‡ci uplatËuj’ pÞi studiu v dalä’ch ro‹n’c’ch pÞi zpracov‡n’ laboratorn’ch protokoló z ostatn’ch pÞedmžtó.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

áKOLNê ZEMPISNƒ STRçNKY

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, tÞ. Kapit‡na Jaroäe, Brno Realiz‡tor: Eduard Pataki Konzultant VòP: Svžtla Zelendov‡

ákoln’ zemžpisnŽ str‡nky vznikly pro c’lovou skupinu ì‡kó a u‹iteló z‡kladn’ch a stÞedn’ch äkol, pÞedevä’m gymn‡zi’, jako odpovž“ na snahu vyu‹uj’c’ch zatraktivnit a zefektivnit vùuku. VybranŽ sledovanŽ tŽma Jihomoravskù kraj bylo ur‹eno pro ì‡ky 4. ro‹n’ku niìä’ho stupnž gymn‡zia. Tޒda, ve kterŽ byl pޒklad dobrŽ praxe sledov‡n, mžla 29 ì‡kó, z toho jen 6 d’vek. Jednalo se o tޒdu s matematickou profilac’.

‰lovžk a spole‹nost

Kontext

Umžn’ a kultura ‰lovžk a zdrav’

VùukovŽ materi‡ly vznikly z potÞeby u‹iteló vytvoÞit vhodnŽ podklady pro vùuku vybranùch tŽmat. TakovŽ pomócky se na ‹eskŽm trhu nevyskytuj’ nebo nevyhovuj’ poìadavkóm vyu‹uj’c’ch. Snahou tedy bylo vytvoÞit si vlastn’ vùukovŽ materi‡ly, kterŽ by vyhovovaly potÞeb‡m a pÞedstav‡m pedagogó. Dalä’m faktorem bylo umoìnit takŽ ì‡kóm tyto materi‡ly volnž pouì’vat.

Umžn’ a kultura

Vùchodiska Tvorba äkoln’ch webovùch str‡nek vych‡z’ z vize äkoly vytv‡Þet a rozäiÞovat vlastn’ e-learningovù systŽm. Na tvorbž str‡nek a jejich obsahu se pod’lela vžtäina vyu‹uj’c’ch zemžpisu. PÞev‡ìn‡ vžtäina obsahu vznikla v r‡mci grantó SIPVZ, z nichì bylo takŽ spolufinancov‡no vybaven’ odbornŽ u‹ebny pro Zemžpis a Matematiku (dataprojektor, notebooky, audiotechnika). ákola se pod’lela na spolufinancov‡n’ vybaven’, na podpoÞe zav‡džn’ informa‹n’ch technologi’ do vùuky.

‰lovžk a zdrav’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

ákoln’ zemžpisnŽ str‡nky jsou koncipov‡ny pro podporu vùuky Zemžpisu a slouì’ pÞedevä’m jako zdroj prezentac’ pro tento pÞedmžt na niìä’m a vyää’m stupni gymn‡zia. Na str‡nk‡ch jsou k dispozici studijn’ texty, obrazovù materi‡l, zemžpisnù slovn’‹ek a seznam tematicky souvisej’c’ch odkazó. V ned‡vnŽ dobž byly str‡nky doplnžny o kompletn’ vùukovù materi‡l tùkaj’c’ se regionu StÞedn’ Evropa (vùukovŽ prezentace, studijn’ texty, slepŽ mapky, z‡pis do seäitu, ot‡zky a œkoly). Svùm obsahem str‡nky pokrùvaj’ vzdžl‡vac’ oblasti ‰lovžk a pޒroda, ‰lovžk a spole‹nost a próÞezovŽ tŽma Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova. VeÞejnž dostupnŽ jsou na adrese www.jaroska.cz/elearning/geografie.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

39

Informatika a ICT

Str‡nky Ð print screen tituln’ strany webu

aktivnž vyuì’v‡ róznŽ zdroje informac’ (knihy, encyklopedie, pޒru‹ky, tabulky, grafy, tisk, lidŽ, internet), vyhodnot’ a obh‡j’, kterù z pouìitùch zdrojó je pro danou situaci (problŽm) nejefektivnžjä’,

¥

z’skanŽ informace ch‡pe v‹etnž souvislost’ a vysvžtl’ je (formuluje hlavn’ myälenku, vyj‡dޒ vlastn’mi slovy obsah z’skanùch informac’ i jejich vùznam).

‰lovžk a pޒroda

¥

napl‡nuje pr‡ci do jednotlivùch krokó,

¥

rozpozn‡ kvalitn’ pr‡ci a dobÞe splnžnù œkol (podle zad‡n’ a pÞedem stanovenùch kritŽri’), s‡m nebo ve spolupr‡ci se spoluì‡ky zhodnot’ podle pÞedem stanovenùch kritŽri’ pr‡ci ostatn’ch i vlastn’ pr‡ci.

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ‰lovžk a spole‹nost

¥

rozv’jet a integrovat z‡kladn’ vždomosti potÞebnŽ pro porozumžn’ soci‡ln’m a kulturn’m odliänostem mezi n‡rody.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

utv‡Þet pozitivn’ postoje k jinakosti a kulturn’ rozmanitosti.

Umžn’ a kultura

Realizace Ð postup a metody

‰lovžk a zdrav’

òvodn’ f‡ze tohoto pޒkladu dobrŽ praxe zahrnovala pޒpravu vùukovùch materi‡ló a technickŽ zajiätžn’ jejich um’stžn’ na äkoln’ch webovùch str‡nk‡ch. Tvorba str‡nek za‹ala v roce 2004. Bžhem dalä’ch let pÞibùvaly prezentace, obsah str‡nek byl aktualizov‡n próbžìnž. Vedle vùukovùch prezentac’ zde postupnž nach‡zely m’sto dalä’ materi‡ly, jakùmi jsou napޒklad slepŽ mapy, zemžpisnù slovn’‹ek, fotografie studentó z cest a zaj’mavŽ tematicky souvisej’c’ odkazy. PÞi tvorbž äkoln’ch geografickùch str‡nek u‹itelŽ pÞihl’ìeli k pÞipom’nk‡m ze strany ì‡kó. V ned‡vnŽ dobž byly str‡nky doplnžny o kompletn’ vùukovù materi‡l regionu StÞedn’ Evropa, tzn. vùukovŽ prezentace, studijn’ texty, slepŽ mapky, z‡pisy do seäitu, ot‡zky a œkoly. PÞed konkrŽtn’ vyu‹ovac’ hodinou u‹itel vùukovŽ materi‡ly projde a pޒpadnž dopln’ nebo zaktualizuje jejich obsah. ë‡ci jsou ‹as od ‹asu vyzv‡ni k jejich doplnžn’ a kontrole.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

b) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le v oblasti kompetence pracovn’. ë‡k:

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ë‡ci na z‡kladž prom’tanùch sn’mkó vyhled‡vali v mapž JihomoravskŽho kraje poìadovanŽ informace (dóleìit‡ s’dla Ð okresn’ mžsta, obce s rozä’Þenou pósobnost’, dopravn’ tahy, hrani‹n’ pÞechody apod.). Pracovali ve dvojic’ch a vyhledanŽ informace z mapy zan‡äeli do pÞedtiätžnùch slepùch map, kterŽ byly sou‹‡st’ vùukovŽ prezentace. Po ukon‹en’ tematickŽho odd’lu byl ì‡kóm prom’tnut uk‡zkovù mapovù n‡‹rt se väemi poìadovanùmi informacemi. Mžli tak moìnost kontrolovat a pޒpadnž doplnit nebo opravit svŽ vlastn’ n‡‹rty. Bžhem hodiny se ì‡ci zlepäovali ve vyhled‡v‡n’, tޒdžn’ a uspoއd‡v‡n’ informac’, coì se projevilo ve vžtä’ pÞesnosti informac’ zanesenùch do slepùch map.

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Realizace äkoln’ch zemžpisnùch str‡nek probžhla za finan‹n’ podpory grantó SIPVZ. Dotace se pohybovala okolo 120 000 K‹ za celŽ tÞi roky. Na tvorbž vùukovùch materi‡ló se pod’leli väichni vyu‹uj’c’ zemžpisu ze äkoly. Prezentace byly vypracov‡ny v programech Open Office, Corel Draw a Microsoft Powerpoint za pouìit’ odpov’daj’c’ zemžpisnŽ literatury. Pro konkrŽtn’ sledovanù pޒklad byly vytiätžny pro ì‡ky slepŽ mapy (jedna sada = 2 listy A4), tisk byl hrazen z rozpo‹tu äkoly. Mapy JihomoravskŽho kraje, ve kterùch ì‡ci vyhled‡vali informace, byly vyd‡ny ‰eskùm œÞadem zemžmžÞi‹skùm a katastr‡ln’m. K prom’tnut’ vùukovŽ prezentace byl vyuìit dataprojektor a pÞenosnù po‹’ta‹. Väe je sou‹‡st’ vybaven’ odbornŽ u‹ebny Matematiky a Zemžpisu. Pro komunikaci se studenty pÞed hodinou byla pouìita e-mailov‡ poäta.

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a pޒroda

ë‡ci dostali za œkol vytvoÞit vlastn’ schŽma hranic JihomoravskŽho kraje na z‡kladž zmžn administrativn’ho ‹lenžn’ ‰eskŽ republiky z roku 2005. PÞed hodinou s u‹itelem prostÞednictv’m e-mailu komunikovali nad zad‡n’m a zpracov‡n’m œkolu. Svoji pr‡ci pak postupnž pÞedstavili pÞed celou tޒdou. K n‡slednŽmu hodnocen’ se mohli vyj‡dÞit samotn’ studenti. Po tŽto œvodn’ ‹‡sti hodiny byla spuätžna vùukov‡ prezentace, kter‡ je dostupn‡ na äkoln’ch webovùch str‡nk‡ch www.jaroska.cz/elearning/geografie.

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

‰lovžk a spole‹nost

a) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

Umžn’ a kultura

n’mi osnovami Zemžpisu ve 4. ro‹n’ku niìä’ho gymn‡zia. Vùuka probžhla v odbornŽ u‹ebnž Matematiky a Zemžpisu, kter‡ je vybavena dataprojektorem a pÞenosnùm po‹’ta‹em. Tyto pomócky usnadnily a zjednoduäily spouätžn’ prezentac’.

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe Pr‡ce ì‡kó vyìadovala jak samostatnou tvorbu, tak i spole‹nŽ hled‡n’ poìadovanùch informac’ pro aktualizov‡n’ nebo vyv’jen’ novùch vùukovùch prezentac’. V n‡vaznosti na pÞedch‡zej’c’ a n‡sleduj’c’ obsah a na zvolenŽ metody vùuky byly u ì‡kó upevËov‡ny a posilov‡ny dovednosti tùkaj’c’ se vyhled‡v‡n’, tޒdžn’ a zaznamen‡n’ poìadovanùch informac’. Z’skanŽ znalosti byly ovžÞov‡ny v n‡sleduj’c’ch vyu‹ovac’ch hodin‡ch, dovednosti byly a jsou d‡le rozv’jeny opakovanùm pouì’v‡n’m tŽto metody pr‡ce.

‰lovžk a zdrav’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

Informatika a ICT

40

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

41

Informatika a ICT

Jako uk‡zku konkrŽtn’ho vyuìit’ online vùukovùch materi‡ló u‹itelŽ pro tento pޒklad dobrŽ praxe zvolili tŽma Jihomoravskù kraj Ð s’dla a doprava, coì bylo v souladu s u‹eb-

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium Ladislava Jaroäe, Holeäov Realiz‡tor: Blaìena Kub’‹kov‡ Konzultant VòP: Michal Medek

Vyuìit’ äkoln’ch zemžpisnùch str‡nek v hodin‡ch Ð jako nov‡ metoda pr‡ce Ð bylo pro ì‡ky velmi zaj’mavŽ, vžtäina z nich se zapojila do pr‡ce s nasazen’m. Jejich motivace byla mimo jinŽ zaloìena na zviditelnžn’ pr‡ce jednotlivùch skupinek prom’t‡n’m vùsledkó pÞed celou tޒdou.

Umžn’ a kultura

www.jaroska.cz/elearning/geografie Ð äkoln’ zemžpisnŽ str‡nky jako zdroj vùukovùch prezentac’, studijn’ch textó, obrazovŽho materi‡lu, zemžpisnŽho slovn’‹ku a seznamu tematicky souvisej’c’ch odkazó.

Kontaktn’ osoba Eduard Pataki e-mail: [email protected]

Kontext Gymn‡zium Ladislava Jaroäe v Holeäovž ve svŽm áVP nab’z’ róznŽ specifickŽ aktivity. Mezi nž patޒ i tùdenn’ pޒrodovždnù stacion‡Þ. ò‹astn’ se ho ì‡ci druhùch ro‹n’kó ‹tyÞletŽho a äestŽho ro‹n’ku osmiletŽho studia. Kaìdoro‹nž tak vyj’ìd’ do terŽnu cca 90 ì‡kó. N‡klady stacion‡Þe hrad’ rodi‹e za spoluœ‹asti Klubu rodi‹ó a pއtel äkoly. Stacion‡Þ pravidelnž prob’h‡ ve stejnŽ lokalitž a totoìnŽm ‹ase. Z‡kladna je v autokempu nedaleko hranice CHKO, pžtidenn’ pobyt je organizov‡n v pޒpravnŽm maturitn’m tùdnu. Oblast MoravskŽho krasu poskytuje ide‡ln’ podm’nky a pޒleìitosti ke splnžn’ œkoló z jednotlivùch pÞedmžtó. V are‡lu autokempu, kde je zajiätžno ubytov‡n’ i stravov‡n’, jsou k dispozici spole‹enskŽ prostory, kterŽ je moìnŽ vyuì’t ke zޒzen’ terŽnn’ chemickŽ laboratoÞe, ale takŽ pÞedn‡äkovŽho s‡lu. Touto akc’ je zavräeno z‡kladn’ studium zemžpisu v obou typech studia. Sou‹asnž œkoly, kterŽ ì‡ci Þeä’, navazuj’ na kapitoly teorie prob’ranŽ v danŽm äkoln’m roce v jednotlivùch pÞedmžtech. KonkrŽtnž v Chemii je to anorganick‡ a analytick‡ chemie, v Biologii botanika a zoologie a ve Fyzice mechanika a termika. Stacion‡Þe se œ‹astn’ celkem äest pedagogó, kteޒ se pod’lej’ na obsahovŽ i organiza‹n’ pޒpravž kurzu.

‰lovžk a zdrav’

Vùchodiska Na po‹‡tku stacion‡Þe st‡l pÞed 13 lety v’kendovù pobyt ì‡kó v lokalitž Moravskù kras, kterù organizovaly pÞedmžtovŽ komise zemžpisu. Postupnž se program doplËoval o prvky botanickŽ (kvžtena, typy lesn’ch porostó apod.). Prioritou oväem zóstalo sledov‡n’ terŽnu, m’stopis a mnohŽ dalä’ geografickŽ prvky.

Informatika a ICT

42

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

43

‰lovžk a spole‹nost

Pޒrodovždnù stacion‡Þ je pžtidenn’ kurz, kterù ì‡ci absolvuj’ mimo äkolu. V próbžhu tŽto doby ì‡ci zpracov‡vaj’ œkoly z Fyziky, Chemie, Biologie a Zemžpisu. Podklady pro Þeäen’ jsou pro nž pÞipraveny v podobž pracovn’ch listó, slepùch map, fyzik‡ln’ch mžÞen’ a laboratorn’ho cvi‹en’. òkoly jsou zamžÞeny na biotop danŽ oblasti, geografickŽ a geologickŽ sledov‡n’ terŽnu, pozorov‡n’ klimatu a rozbory vzorkó m’stn’ch pód a vod. Stacion‡Þ umoìËuje realizovat tŽmžÞ väechny tematickŽ okruhy próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova, a nav’c d‡v‡ prostor k rozv’jen’ vžtäiny kl’‹ovùch kompetenc’.

Umžn’ a kultura

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Moìnost’, jak zlepäit ‹i obmžnit uvedenou praxi, by mohlo bùt sd’len’ takovŽho typu vùukovùch prezentac’ v äirä’m okruhu u‹iteló zemžpisu. D‡le by prospžlo zapojen’ do vùuky aplikac’ GIS, coì oväem móìe nar‡ìet na finan‹n’ moìnosti äkoly. NžkterŽ jednoduchŽ aplikace GIS, v‹etnž dat, jsou väak pro vùukovŽ œ‹ely poskytov‡ny zdarma ‹i za niìä’ cenu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Pޒklad dobrŽ praxe prok‡zal, ìe je moìnŽ tuto metodu pouì’t pÞi vùuce zemžpisu opakovanž. Realizace vzhledem k vybaven’ odbornŽ u‹ebny a existenci väech poìadovanùch pomócek nen’ jiì finan‹nž podm’nžna. PޒpadnŽ pouìit’ v jinŽ äkole väak z‡vis’ na jej’m technickŽm vybaven’ (PC, dataprojektor, specifickŽ pomócky, jako napÞ. mapy kraje pro pr‡ci ve skupinž). VùukovŽ prezentace jsou k dispozici ke staìen’ na äkoln’ch webovùch str‡nk‡ch www.jaroska.cz/elearning/geografie.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

ákoln’ zemžpisnŽ str‡nky se próbžìnž pln’ vytvoÞenùmi vùukovùmi prezentacemi, kterŽ maj’ studenti k dispozici (jako souhrn informac’ pro studijn’ œ‹ely nebo jako podklad pro sbžr, tޒdžn’ a zpracov‡n’ poìadovanùch dat). Materi‡ly jsou tvoÞeny velmi pÞehlednž za pouìit’ schŽmat, kter‡ kombinuj’ d’l‹’ œdaje o vybranŽm œzem’. To pÞisp’v‡ ke komplexn’mu uvaìov‡n’ o regionu.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

PÛêRODOVDNø STACIONçÛ

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

navrhuje metody k ovžÞen’ hypotŽzy nebo ke zjiätžn’ nžjakŽ skute‹nosti,

¥

vyhodnocuje experiment z hlediska jeho próbžhu,

¥

posoud’ svŽ vùslednŽ Þeäen’, zda d‡v‡ smysl, neukvapuje se ve svùch z‡vžrech.

vol’ optim‡ln’ jazykovŽ prostÞedky vzhledem k tomu, jakùm zpósobem komunikuje,

¥

efektivnž kombinuje róznŽ typy vyj‡dÞen’ (souvislù text Ð graf Ð tabulka, souvislù text Ð symbolickŽ vyj‡dÞen’, schŽmata apod.) a podle toho, ‹eho chce svùm sdžlen’m dos‡hnout a s kùm komunikuje, zvol’ vhodnou kombinaci.

zapoj’ se do pr‡ce skupiny, pod’l’ se jako ‹len skupiny na stanoven’ re‡lnùch c’ló, strategie a ak‹n’ho pl‡nu k jejich dosaìen’,

¥

v próbžhu plnžn’ œkolu se zapojuje do pr‡ce tùmu podle svŽ role a podle potÞeby, ch‡pe se zodpovždnž svŽho d’lu na splnžn’ œkolu,

¥

chov‡ se sluänž, je pozornù k druhùm a ve svŽm jedn‡n’ na nž bere ohled, pom‡h‡ podle potÞeby.

a) na œrovni vzdžl‡vac’ oblasti

¥

prov‡džn’ soustavnùch a objektivn’ch pozorov‡n’, mžÞen’ a experimentó (pÞedevä’m laboratorn’ho r‡zu) podle vlastn’ho ‹i tùmovŽho pl‡nu nebo projektu, ke zpracov‡n’ a interpretaci z’skanùch dat a hled‡n’ souvislost’ mezi nimi, vyuì’v‡n’ prostÞedkó modern’ch technologi’ v próbžhu pޒrodovždnŽ pozn‡vac’ ‹innosti.

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k: ¥

kontroluje svou ‹innost a svŽ œsil’ s ohledem na to, aby byly vzhledem k uzn‡vanùm hodnot‡m obhajitelnŽ,

¥

analyzuje situaci a posuzuje potÞebu a vhodnost pomoci, svùm nadhledem poskytuje oporu v pޒpadnŽm zmatku.

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova

Umžn’ a kultura

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

tޒd’ informace a vyb’r‡ relevantn’ informace pro ur‹itŽ tŽma,

¥

¥

uspoއd‡ pÞehlednž z’skanŽ informace,

uvždomit si specifickŽ postaven’ ‹lovžka v pޒrodn’m systŽmu a jeho odpovždnost za dalä’ vùvoj na planetž,

¥

vyuì’v‡ z’skanŽ informace pÞi u‹en’ a pracovn’ch ‹innostech,

¥

uvždomit si, ìe k ochranž pޒrody móìe napomoci kaìdù jedinec svùm ekologickùm zodpovždnùm pޒstupem k bžìnùm denn’m ‹innostem.

¥

pÞij’m‡ zodpovždnost za svŽ u‹en’ a pr‡ci.

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ‰lovžk a zdrav’

¥

schematicky vyj‡dޒ strukturu problŽmu nebo systŽmu, kterŽho se problŽm tùk‡,

¥

formuluje hypotŽzy na z‡kladž dostupnùch informac’,

Informatika a ICT

44

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a spole‹nost

formulaci pޒrodovždnŽho problŽmu, k hled‡n’ odpovždi na nžj a pޒpadnŽmu zpÞesËov‡n’ ‹i opravž Þeäen’ tohoto problŽmu,

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe pÞisp’v‡ k naplËov‡n’ c’lovŽho zamžÞen’ oblasti ‰lovžk a pޒroda vymezenŽho v RVP G pÞedevä’m t’m, ìe vede ì‡ka k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

¥

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k:

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

propojit poznatky a dovednosti z jednotlivùch vzdžl‡vac’ch oblast’ a vyuì’vat je pÞi Þeäen’ environment‡ln’ problematiky.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

C’le

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

45

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Hlavn’m c’lem v’kendovùch pobytó bylo zpestÞen’ vùuky Zemžpisu. Pozdžji se naskytla pޒleìitost spolupracovat s katedrou geografie PedagogickŽ fakulty Masarykovy univerzity v Brnž (PedF MU Brno). Spolupr‡ce vedla k rozä’Þen’ programu stacion‡Þe o aktivity pÞedmžtó Chemie a Biologie. To znamenalo prodlouìen’ v’kendu na v’ce dnó, aì k sou‹asnŽmu modelu, kdy je program rozloìen do pžti pracovn’ch dnó. Spolupr‡ce s PedF MU Brno nad‡le pokra‹uje; poslucha‹i fakulty maj’ moìnost absolvovat ve stacion‡Þi ‹‡st pedagogickŽ praxe jako pomocnù pedagogickù dozor v laboratoÞi chemie. V roce 2006/2007 doälo k œpravž programu. V pracovn’ ‹‡sti byl Džjepis nahrazen Fyzikou. Historii regionu se ì‡ci vžnuj’ bžhem exkurz’ do Muzea tradi‹n’ho bydlen’ a perleé‡Þstv’ v Senet‡Þovž a do baziliky SvatŽho jmŽna Panny Marie ve KÞtin‡ch. DžjepisnŽ informace zpracov‡vaj’ ì‡ci pouze v teoretickŽ ‹‡sti z‡vžre‹nŽ pr‡ce jako doplnžk, kterù dokresluje celkovou charakteristiku regionu.

‰lovžk a zdrav’

Kaìdù pÞedmžt m‡ svŽ pÞipravenŽ œkoly, kterŽ ì‡ci v terŽnu vypracuj’ nejdޒv nane‹isto. Chemie Ð odbžr vzorkó vod a pód, rozbor vzorkó vody v terŽnu, rozbor vzorkó vod a pód v poln’ laboratoÞi. Biologie Ð odbžry vzorkó rostlin a ìivo‹ichó, determinace rostlin a ìivo‹ichó, hydrobiologie v terŽnu, environment‡ln’ aktivity, zaloìen’ herb‡Þe. Zemžpis Ð percepce krajiny (prózkum n‡zoró róznùch n‡vätžvn’kó krajiny), orientace v terŽnu, pr‡ce se slepou mapou. Fyzika Ð sledov‡n’ meteorologickùch œdajó, pozorov‡n’ no‹n’ oblohy. ë‡ci mohou vyuì’t konzulta‹n’ch hodin u pޒtomnùch pedagogó, a to kaìdù ve‹er po skon‹en’ aktivn’ho programu danŽho dne.

Informatika a ICT

46

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

4. skupina

Po odp.

KÞtiny (Z)

Senet‡Þov (Z)

Senet‡Þov (Z)

KÞtiny (Z)

òt dop.

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

KÞtiny (Z)

Chaty + Bi

òt odp.

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

Balcarka, Macocha

Balcarka, Macocha

St dop.

LP

Chaty + Bi

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

OB

St odp.

Senet‡Þov (Z)

Balcarka

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

Senet‡Þov (Z)

‰t dop.

Chaty + Bi

LP

OB

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

‰t odp.

Balcarka

KÞtiny (Z)

LP

Celodenn’: Rudice Ð Josefov

P‡ dop.

OB

OB

Chaty + Bi

LP

P‡ odp.

odjezd

odjezd

odjezd

Odjezd

PouìitŽ zkratky: ¥

LP = laboratorn’ pr‡ce, rozbor vody a pód

¥

Bi = biologickŽ pr‡ce (odlov, sbžr, pozn‡v‡n’ rostlinstva apod.)

¥

Z = percepce ìivotn’ho prostÞed’ v chatovŽ osadž, mapov‡n’

¥

OB = orienta‹n’ bžh, pr‡ce s mapou pro orienta‹n’ bžh

¥

Chaty = vùzkum percepce rekrea‹n’ oblasti

‰lovžk a pޒroda

3. skupina

‰lovžk a spole‹nost

2. skupina

Matematika a jej’ aplikace

PÞeprava Holeäov Ð Jedovnice, ubytov‡n’, vych‡zka kolem Koäovce

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

Pޒrodovždnù stacion‡Þ se kon‡ kaìdù rok v pޒpravnŽm pÞedmaturitn’m tùdnu. Program je stanoven podle pÞedem stanovenŽho harmonogramu ‹innost’ (mapov‡n’ terŽnu, sbžr biologickŽho materi‡lu, odbžry vzorkó pód a vod, fyzik‡ln’ mžÞen’, pޒprava na zpracov‡n’ œkoló v pracovn’ch listech apod.).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Paralelnž s pޒpravou u‹iteló prob’h‡ i pޒprava ì‡kó. Ta je soustÞedžna pÞedevä’m do vùuky. V u‹ebn’ch osnov‡ch pÞedmžtó jsou obsaìeny kapitoly, kterŽ teoreticky pÞiprav’ ì‡ky na aktivity potÞebnŽ v próbžhu stacion‡Þe. Napޒklad v laboratorn’ch cvi‹en’ch chemie pro druhù ro‹n’k a kvartu jsou zaÞazeny chemickŽ pokusy z analytickŽ chemie. Tento princip je uplatnžn i v u‹ebn’m pl‡nu, kde je pos’lena hodinov‡ dotace pÞedmžtó Fyzika, Chemie a Biologie, cvi‹en’ v laboratoޒch, a to z disponibiln’ch hodin. KonkrŽtn’ pracovn’ listy, organiza‹n’ pokyny a dalä’ materi‡ly maj’ ì‡ci k dispozici na speci‡ln’m panelu i na äkoln’m intranetu.

1. skupina

Po dop.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Druh‡ polovina dubna patޒ prvn’m konkrŽtnžjä’m informac’m pro ì‡ky a rodi‹e o stacion‡Þi, jeho organizaci i o nezbytnùch n‡kladech. Z‡vžr dubna a polovina kvžtna jsou ve znamen’ podrobnùch informac’ o reìimu ‹innost’ bžhem stacion‡Þe, upozornžn’ na individu‡ln’ pޒpravu potÞebnou ke splnžn’ œkoló, odkazó na moìnŽ zdroje informac’ (internetovŽ str‡nky, odborn‡ literatura), kde z’skat vzory pracovn’ch listó, protokoló, map, pokynóm ke zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ pr‡ce, zpósobóm hodnocen’, term’nóm odevzd‡n’ pr‡ce apod. N‡sleduje z‡sadn’ schózka s pou‹en’m o bezpe‹nosti a posledn’mi organiza‹n’mi pokyny.

den

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

47

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Pޒprava stacion‡Þe za‹’n‡ v kaìdŽm äkoln’m roce jiì v prvn’m pololet’, kdy se sejdou vyu‹uj’c’, aby navrhli pޒpadnŽ zmžny a œpravy programu. Ty obvykle vyplynou z rozboru pÞedchoz’ho ro‹n’ku stacion‡Þe a evalua‹n’ch dotazn’kó. Mžs’ce leden a œnor jsou vy‹lenžny k zabezpe‹en’ technickùch podm’nek (doprava, ubytov‡n’). Mžs’c bÞezen a prvn’ polovina dubna jsou vžnov‡ny pޒpravž materi‡ló za jednotlivŽ pÞedmžty pro pr‡ci ve skupin‡ch Ð pracovn’ listy, kontrola materi‡ln’ho vybaven’, pracovn’ pomócky, chemik‡lie, vybaven’ laboratoÞe, pޒprava protokoló, vùbava pro sbžr rostlinnùch a ìivo‹iänùch vzorkó, mapy apod.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

KonkrŽtn’ program sledovanŽho pޒrodovždnŽho stacion‡Þe, kterù se uskute‹nil v Jedovnici ve dnech 14. Ð 18. 5. 2007:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

Umžn’ a kultura

¥

meteorologick‡ mžÞen’ a pozorov‡n’,

¥

biologick‡ pozorov‡n’,

¥

sbžr a pozn‡v‡n’ fauny a fl—ry róznùch biocen—z,

¥

orientace v terŽnu a na mapž,

¥

historie kraje aj. podle zad‡n’ jednotlivùch oboró,

¥

podklady pro vyplËov‡n’ pracovn’ch listó.

Dalä’ aktivity:

‰lovžk a zdrav’

¥

kaìdù ve‹er pozorov‡n’ no‹n’ oblohy,

¥

pr‡ce v biologickŽ laboratoÞi,

¥

odbornŽ konzultace a jin‡ zamžstn‡n’,

¥

ve‹ern’ beseda s pracovn’kem CHKO Moravskù kras.

Väechny aktivity, kterŽ ì‡ci bžhem stacion‡Þe pln’, jsou zaloìeny na podobnŽm principu Ð nejprve pr‡ce v terŽnu, pÞi kterŽ jsou z’sk‡v‡ny informace, a n‡slednž zpracov‡n’ informac’ do pracovn’ch listó. Po skon‹en’ kaìdŽ aktivity se ì‡ci sejdou a vyhodnocuj’ jej’ kvalitu pomoc’ kol‡‹ovùch grafó. Ty jsou pak velmi dóleìitùm zdrojem informac’ pro u‹itele pÞi evaluov‡n’ stacion‡Þe. S informacemi se pracuje d‡le a jsou zohledËov‡ny v dalä’m ro‹n’ku.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Próbžìnž plnžnŽ aktivity bžhem jednotlivùch programó:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

V poln’ laboratoÞi ì‡ci pracuj’ ve skupin‡ch na stanoviät’ch a postupuj’ podle metodickŽho n‡vodu. KaìdŽ pracoviätž je vybaveno potÞebnùmi chemik‡liemi a chemickùm n‡dob’m. Po proveden’ ur‹enùch chemickùch œkoló ì‡ci pracoviätž uklid’, pÞiprav’ je pro svŽ spoluì‡ky a pÞesunou se k dalä’mu.

4.

Vùsledky mžÞen’ ì‡ci zaznamen‡vaj’ do pÞipravenùch laboratorn’ch protokoló. Jejich form‡ln’ œprava nen’ totoìn‡ s klasickùm z‡znamem chemickŽho pokusu. Je pÞizpósobena terŽnn’m podm’nk‡m. Od po‹‡tku stacion‡Þe pouì’v‡me tabulky, kterŽ pÞipravila katedra chemie PedF MU Brno, protoìe nejlŽpe vyhovuj’ naäim potÞeb‡m.

‰lovžk a pޒroda

3.

‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a pޒroda

Ozna‹enŽ vzorky pak podrob’ chemickŽmu rozboru v podm’nk‡ch poln’ chemickŽ laboratoÞe. Je velmi vhodnŽ, pokud to podm’nky dovoluj’, pouì’t pÞenosnou laboratoÞ a provŽst pޒmŽ mžÞen’ vzorku vody okamìitž po odbžru. U ì‡kó se tak nen‡silnou formou rozv’j’ tùmov‡ spolupr‡ce a podporuje kreativita pÞi Þeäen’ okamìitùch situac’. D’ky spolupr‡ci se stÞediskem ekologickŽ vùchovy Rychta Kr‡sensko jsme tak poprvŽ mohli zaÞadit tento prvek do terŽnn’ vùuky.

Pracovn’ list Ð Pracovn’ list pro ì‡ky Po n‡vratu ze stacion‡Þe ì‡ci zpracov‡vaj’ z‡vžre‹nou pr‡ci a kompletuj’ jednotlivŽ materi‡ly Ð pracovn’ listy, herb‡Þ, mapy, protokoly, fotodokumentaci, vlastn’ text pr‡ce. Z‡vžre‹nou pr‡ci odevzd‡vaj’ po tùdnu k nahlŽdnut’ a hodnocen’ u‹itelóm, kteޒ s nimi pracovali v terŽnu. U‹itelŽ pr‡ce ohodnot’ podle bodovŽho systŽmu a mohou pouì’t tuto informaci i pÞi celkovŽ klasifikaci ì‡ka z danŽho pÞedmžtu. Posledn’ a z‡vžre‹nou aktivitou stacion‡Þe je spole‹nŽ zhodnocen’ kurzu ì‡ky i u‹iteli. ë‡ci formou prezentace hodnot’ jednotlivŽ ‹innosti kurzu, jeho próbžh, organizaci, a to nejen z hlediska pozitivn’ch postÞehó, ale upozorËuj’ i na z‡pornž vn’manŽ skute‹nosti, na kterŽ narazili v próbžhu Þeäen’ œkoló. PostÞehy jsou pak rozeb’r‡ny v n‡slednŽ diskusi ì‡kó s u‹iteli. Tato zpžtn‡ vazba je vùbornùm zdrojem informac’ pro organizaci dalä’ho ro‹n’ku stacion‡Þe. CelkovŽ zhodnocen’ kurzu, s ohledem na informace z’skanŽ od ì‡kó, pak provedou i u‹itelŽ, kteޒ stacion‡Þ pÞipravovali. V popÞed’ pozornosti jsou pÞedevä’m c’le, kterŽ mžl stacion‡Þ naplnit, a takŽ n‡vrh zmžn v pޒpravž a organizaci dalä’ho ro‹n’ku.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

49

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

Balcarka: póldenn’ vych‡zka na trase Balcarka (prohl’dka jeskyn’) Ð Macocha (horn’ móstek, lanovka) Ð VilŽmovice Ð Jedovnice. Dalä’ aktivity na trase: pozorov‡n’ krasovùch jevó

48

2.

KÞtiny: póldenn’ vych‡zka na trase KÞtiny (arboretum, poutn’ kostel) Ð Tipe‹ek (orientace v lese podle mapy pro orienta‹n’ bžh). Jednu cestu moìno absolvovat linkovùm autobusem. Dalä’ aktivity na trase: n‡vätžva arboreta.

¥

ë‡ci si den pÞed prac’ v chemickŽ laboratoÞi pÞiprav’ odebranŽ vzorky vod a pód. PÞi odbžru mus’ dodrìet pÞesnù postup podle metodiky odbžru vzorku a jeho pޒpravy k rozboru. S postupem jsou obezn‡meni ve vyu‹ov‡n’ a takŽ prostÞednictv’m intranetu äkoly, kde je metodika k dispozici. Vzorky odeb’raj’ na tÞech róznùch m’stech pÞi vych‡zce do terŽnu. M’sta odbžró pak zaznamen‡vaj’ do mapy, kter‡ je sou‹‡st’ z‡vžre‹nŽ pr‡ce.

Senet‡Þov: póldenn’ (odpoledn’) vych‡zky s bohatou multidisciplin‡rn’ n‡pln’: Senet‡Þov (modern’ kostel, muzeum) Ð Kotvrdovice (vys’la‹ Koj‡l, GPS) Ð Jedovnice, pžäky. Dalä’ aktivity na trase: potravn’ vztahy v rybn’ce Budkovan, analùza vody v PodomskŽm potoce, sledov‡n’ œzemn’ho rozvoje obce Senet‡Þov.

¥

1.

Matematika a jej’ aplikace

(jedn‡ se o pr‡ci v chemickŽ laboratoÞi)

Dalä’ aktivity na trase: sbžr geologickùch vzorkó v lomu Se‹, n‡vätžva muzea v huti Frantiäka, n‡vätžva muzea v Rudici, hern’ aktivita na tŽma vztahu k pޒrodž. ¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Rudice Ð Josefov: celodenn’ vych‡zka po trase Jedovnice Ð Rudice (propad‡n’, vžtrnù mlùn, geologick‡ expozice, lom) Ð Klostermannova stud‡nka Ð Bù‹’ sk‡la Ð J‡chymka Ð JosefovskŽ œdol’ (hué Frantiäka) Ð zpžt autobusem, pޒpadnž v obr‡cenŽm smžru.

‰lovžk a zdrav’

¥

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Podrobnžjä’ popis aktivity, kter‡ je v harmonogramu stacion‡Þe ozna‹ena jako LP Ð laboratorn’ pr‡ce:

Popis tras:

Pޒrodovždnù stacion‡Þ Ð metodickù film

doprava vstup m’stn’ popl. do doprava KB aj. muzea, jeskynž

1.310, - 173, -

75, -

28, -

0,70

CELKEM

z‡loha

KRPá

1.586,70 1.600, - 100, -

vr‡tit

113,30

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe Umžn’ a kultura

Z pohledu pedagogó je pޒnosem stacion‡Þe pÞedevä’m vùraznžjä’ propojen’ praxe s teoretickùmi poznatky. Vùuka je potom pestÞejä’ a pro ì‡ky mnohem zaj’mavžjä’. Nav’c komunikace mezi pedagogem a ì‡kem nen’ ovlivnžna uzavÞenùm prostorem tޒdy, je mnohem otevÞenžjä’ a bezprostÞednžjä’. To väak neznamen‡, ìe by byla sn’ìen‡ jej’ œroveË. Pr‡vž naopak, ‹asto jsou odstranžny bariŽry, kterŽ do tŽ doby existovaly, a vztah u‹itel Ð ì‡k z’sk‡ novou kvalitativn’ œroveË.

‰lovžk a zdrav’

Kromž popisovanùch ‹innost’ je hmatatelnùm vùsledkem stacion‡Þe z‡vžre‹n‡ pr‡ce, kter‡ je vùznamnou sou‹‡st’ portfolia ì‡ka gymn‡zia. òroveË z‡vžre‹nùch prac’ je velmi dobr‡ jak po obsahovŽ, tak i po form‡ln’ str‡nce. ë‡ci si tak vyzkouäej’ svŽ schopnosti v tŽto oblasti a nabytŽ zkuäenosti pak zœro‹’ v SO‰ a v z‡vžre‹nùch semin‡rn’ch prac’ch na konci studia.

Informatika a ICT

50

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

nutnost vz‡jemnŽ spolupr‡ce ve skupinž pÞi Þeäen’ œloh,

¥

moìnost poznat ì‡ky z jinùch tޒd (skupiny byly sestaveny na principu tripartity),

¥

pozn‡n’ pedagogó i v jinùch situac’ch neì za katedrou,

¥

zmžna zpósobu vyu‹ov‡n’.

¥

nejasnosti pÞi zpracov‡n’ pracovn’ch listó,

¥

pÞeplnžnù program,

¥

m‡lo ‹asu na osobn’ volno. ‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a spole‹nost

pobyt

¥

Pro pޒpravu dalä’ho ro‹n’ku to znamen‡: ¥

zjednoduäit pracovn’ listy se zachov‡n’m odbornŽ n‡ro‹nosti,

¥

pÞesnž definovat poìadovanŽ vùstupy v pracovn’ch listech,

¥

lŽpe rozvrhnout ‹as pro jednotlivŽ ‹innosti a promyslet aktivity na tras‡ch,

¥

zaÞadit v’ce osobnostn’ch a soci‡ln’ch aktivit, pޒpadnž relaxa‹n’ aktivity.

Nejlepä’m dókazem, ìe stacion‡Þ z vžtä’ ‹‡sti naplËuje o‹ek‡v‡n’ ì‡kó, je zanedbateln‡ absence. Velkou podporu m‡ tato aktivita i ze strany rodi‹ó, kteޒ jsou ochotni investovat finan‹n’ ‹‡stku potÞebnou na œhradu n‡kladó spojenùch se stacion‡Þem.

Umžn’ a kultura

Vyœ‹tov‡n’ prómžrnùch n‡kladó na ì‡ka pÞedstavuje n‡sleduj’c’ tabulka:

zaÞazen’ prac’ a aktivit v terŽnu,

Jako negativn’ byly vn’m‡ny: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Financov‡n’ vyu‹uj’c’ch je realizov‡no v bžìnŽm reìimu äkoly, podobnž jako je tomu pÞi financov‡n’ lyìaÞskùch kurzó Ð na dohodu o proveden’ pr‡ce, podle tarifó vyplùvaj’c’ch z katalogó prac’ a platnùch mzdovùch pÞedpisó.

nahrazen’ odbornùch textó pracovn’mi listy,

¥

Stacion‡Þ patޒ k atraktivn’m sou‹‡stem studia. Z‡jem ze strany ì‡kó potvrzuje, ìe jde o vùuku, na kterou se tžä’ a poslŽze na ni dlouho vzpom’naj’. Je zÞejmŽ, ìe z‡kladem œspžänŽ realizace akc’ podobnŽho typu je pÞedevä’m tùm zap‡lenùch pedagogó. Kl’‹ovùmi povahovùmi rysy tžchto u‹iteló jsou: ¥

schopnost vyhled‡vat a vyuì’vat pޒleìitosti k vùuce mimo äkolu,

¥

neform‡ln’ pޒstup k ì‡kóm i kolegóm,

¥

organiza‹n’ zdatnost,

¥

schopnost improvizovat,

¥

tvoÞivost, kter‡ oväem vyìaduje odvahu a spr‡vnou m’ru sebevždom’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Materi‡ln’ vybaven’ stacion‡Þe zabezpe‹uje äkola ve svŽ reìii, protoìe pÞi jednotlivùch aktivit‡ch jsou pouì’v‡ny u‹ebn’ pomócky z bžìnŽ laboratoÞe biologie, chemie i vyuì’vanŽ v zemžpise. Jedn‡ se o smrti‹ky, s’éky, mapy, buzoly, GPS zaޒzen’, chemickŽ sklo a pޒsluänŽ chemik‡lie, bžìnŽ laboratorn’ pomócky a podobnž. Finan‹nž n‡ro‹nžjä’ je pÞenosn‡ laboratoÞ, kterou m‡ äkola zapój‹enu.

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

‰lovžk a pޒroda

ë‡ci hodnotili pozitivnž pÞedevä’m:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

51

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Pohled ì‡kó zachycuj’ evalua‹n’ dotazn’ky, ze kterùch vyplynulo mnoho zaj’mavùch a do budoucna inspirativn’ch z‡vžró jak pro spoluì‡ky, tak pro u‹itele, kteޒ stacion‡Þ pÞipravuj’.

Stacion‡Þ 2007 Ð prezentace ì‡kó

Jazyk a jazykov‡ komunikace

DostupnŽ z internetu: http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz http://www.punkevni-jeskyne.cz/i/_wankel.jpg http://pohanstvi.net/kelti/byciskala.jpg

Matematika a jej’ aplikace

http://krtiny.webz.cz/

Jako pޒklad lze uvŽst problematickou teoretickou ‹‡st z‡vžre‹nŽ pr‡ce, na kterou byl v pÞedchoz’ch letech kladen zna‹nù dóraz. U ì‡kó to vedlo k tomu, ìe nžkterŽ jej’ ‹‡sti opisovali od spoluì‡kó z pÞedchoz’ch ro‹n’kó, a t’m byla pr‡ce devalvov‡na. Proto byla podstatn‡ ‹‡st teorie pÞepracov‡na do podoby pracovn’ch listó, kterŽ jsou pro ì‡ky vhodnžjä’ a nav’c je lze kaìdùm rokem mnohem pruìnžji mžnit pÞesnž podle aktu‡ln’ch potÞeb.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Je nutnŽ zdóraznit, ìe i v holeäovskŽm gymn‡ziu se tento tùm vytv‡Þel postupnž a mnohŽ z uvedenùch schopnost’ se rozv’jely pr‡vž pod vlivem stacion‡Þe. Vùraznù pod’l na tom mžla pÞedevä’m zpžtn‡ vazba, kter‡ byla velmi dóleìit‡ nejen v próbžhu stacion‡Þe, ale i po jeho ukon‹en’. Pr‡vž ta umoìËovala vyhnout se pÞi organizov‡n’ dalä’ch ro‹n’kó stacion‡Þe opakov‡n’ chyb a neust‡lŽ zkvalitËov‡n’ obsahovŽ i organiza‹n’ str‡nky tŽto metody vùuky.

http://www.gfp.cz/project/cz/santini-cz.html http://www.slpkrtiny.cz/arbkrtiny.php http://www.hrady.cz http://www.pametihodnosti.cz http://www.olomucany.cz http://www.kras.unas.cz

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

DOBRORUKA, L. J.: Pޒrodopis I. Praha: Scientia, 1997. ISBN 80Ð7183-092Ð5. LUHR, J. F.: Zemž. Praha: Euromedia Group, 2004. ISBN 80Ð242-1225Ð0.

‰lovžk a pޒroda

Kontaktn’ osoba Blaìena Kub’‹kov‡ e-mail: [email protected]

‰lovžk a spole‹nost

BALçK, I.: Nau‹nŽ stezky MoravskŽho krasu. Blansko: Spr‡va CHKO Moravskù kras. ISBN 978Ð80-239Ð8821-5.

http://www.punkevni-jeskyne.cz http://www.vysokeskoly.cz Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Umžn’ a kultura

HIGGINS, P.; NICOL, R.: Outdoor education: Authentic learning in the context of landscapes Kisa. Sweden: Kinda Education, 2002.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

http://rudicke-propadani.ceskehory.cz/ http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Pޒrodovždnù stacion‡Þ se stal tradi‹n’ sou‹‡st’ vùuky pޒrodovždnùch pÞedmžtó v holeäovskŽm gymn‡ziu, kterŽ pÞedpokl‡d‡ jeho pokra‹ov‡n’. Z hlediska áVP HeurŽka tohoto gymn‡zia bude d‡n do pޒmŽ n‡vaznosti na ãministacion‡ÞeÒ pro niìä’ gymn‡zium. Ty maj’ rozsah jednoho aì ‹tyÞ dnó, a to podle ro‹n’kó (prima aì kvarta). Svùm obsahem budou pÞipravovat ì‡ky na n‡ro‹nžjä’ aktivity ãvelkŽhoÒ stacion‡Þe. Nav’c oba stacion‡Þe poslouì’ jako prostor pro zaÞazen’ próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova.

HOFMAN, E.; ‰ERNç, B.; RYCHNOVSKø, B.; LAUERMANN, L.: Jedovnice a okol’. Modelov‡ oblast pro terŽnn’ vyu‹ov‡n’. Vyd. 1. Brno: CERM Ð AkademickŽ nakladatelstv’, s.r.o., 1999. 130 s. ISBN 80Ð7204-109Ð6.

Informatika a ICT

52

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

53

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

KULICHOVç, H.; KULICH, J.: Tùden pro udrìitelnù ìivot, aneb Program ‰lovžk a prostÞed’: jak pÞipravit kurz (pobytovù vùukovù program) o ìivotn’m prostÞed’ a udrìitelnŽm rozvoji pro ì‡ky 2. stupnž Zá a studenty Sá. Horn’ Maräov: StÞedisko ekologickŽ vùchovy Ð SEVER, 2005. 155 s., ISBN 80Ð86838-05Ð6.

Umžn’ a kultura

Vùchodiska

‰lovžk a zdrav’

Vzdžl‡vac’ obsah i metody vùuky pÞedmžtu byly ‹‡ste‹nž inspirov‡ny teoretickùmi vùchodisky Susan KovalikovŽ (koncepce smysluplnŽho obsahu Ð bl’ìe viz KOVALIK, S.: Integrovan‡ tematick‡ vùuka. KromžÞ’ì: Spir‡la, 1995. ISBN 80Ð901873-1Ð5). Dalä’ iniciativa vzeäla od veden’ äkoly v r‡mci procesu tvorby äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu. Hlavn’mi pÞek‡ìkami byla n‡ro‹nost tvorby rozvrhu hodin (vùuka pÞedmžtu vyìaduje v rozvrhu ‹tyÞhodinovù blok) a zejmŽna fakt, ìe u‹itelŽ se vedle individu‡ln’ pޒpravy na vlastn’ vùuku mus’ sou‹asnž pÞipravovat i ve skupinž.

Informatika a ICT

54

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

¥

k potÞebž kl‡st si ot‡zky o próbžhu a pޒ‹in‡ch róznùch pޒrodn’ch procesó, spr‡vnž tyto ot‡zky formulovat a hledat na nž adekv‡tn’ odpovždi,

¥

ke zpósobu myälen’, kterù vyìaduje ovžÞov‡n’ domnžnek o pޒrodn’ch faktech v’ce nez‡vislùmi zpósoby,

¥

k posuzov‡n’ dóleìitosti, spolehlivosti a spr‡vnosti z’skanùch dat pro potvrzen’ nebo vyvr‡cen’ vyslovovanùch hypotŽz ‹i z‡vžró,

¥

k zapojov‡n’ se do aktivit smžÞuj’c’ch k äetrnŽmu chov‡n’ k pޒrodn’m systŽmóm, ke svŽmu zdrav’ i zdrav’ ostatn’ch lid’.

‰lovžk a pޒroda

ke zkoum‡n’ pޒrodn’ch faktó a jejich souvislost’ s vyuìit’m róznùch empirickùch metod pozn‡v‡n’ i róznùch metod racion‡ln’ho uvaìov‡n’,

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’ C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: ¥

rozpozn‡, jakŽ metody a zpósoby u‹en’ jsou pro nžj nejefektivnžjä’, a vždomž je pouì’v‡,

¥

aktivnž vyuì’v‡ róznŽ zdroje informac’ (knihy, encyklopedie, pޒru‹ky, lidi, internetÉ),

¥

z’skanŽ informace ch‡pe v‹etnž souvislost’ a vysvžtl’ je (formuluje hlavn’ myälenku, vyj‡dޒ vlastn’mi slovy obsah z’skanùch informac’ i jejich vùznam).

‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a spole‹nost

Vùuka vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Pޒrodovžda se uskute‹Ëuje (kromž bžìnùch u‹eben) i ve tÞech laboratoޒch (fyziky, chemie, biologie) a v odbornŽ u‹ebnž vybavenŽ interaktivn’ tabul’ s dataprojektorem. Ur‹itou nevùhodou je situov‡n’ äkoly v mžstskŽ z‡stavbž a ponžkud vžtä’ vzd‡lenost k nejbliìä’ pޒrodn’ rezervaci Divok‡ á‡rka.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Vyu‹ovac’ pÞedmžt Pޒrodovžda na Gymn‡ziu Jana Keplera v Praze je integrovanù pÞedmžt vyu‹ovanù tùmem aì ‹tyÞ u‹iteló (metoda team teachingu) se vzdžl‡vac’m obsahem uspoއdanùm do tematickùch okruhó Ð hmota, zemž, voda, vzduch, oheË a energie. ë‡ci v nžm rozv’j’ dovednost vytv‡Þet a myälenkovž integrovat poznatky róznùch pޒrodovždnùch oboró.

¥

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

identifikuje œ‹astn’ky a sloìky problŽmu, kterŽ jsou v problŽmu promžnnŽ a jakŽ jsou jejich vz‡jemnŽ vztahy,

¥

problŽm analyzuje z róznùch hledisek,

¥

formuluje hypotŽzy na z‡kladž dostupnùch informac’,

¥

navrhne experiment pro ovžÞen’ hypotŽzy, provede ho a vyvozuje z‡vžry ze z’skanùch experiment‡ln’ch poznatkó.

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

Na œrovni oboró pÞisp’v‡ pޒklad dobrŽ praxe k naplËov‡n’ c’lovŽho zamžÞen’ oblasti ‰lovžk a pޒroda vymezenŽho v RVP ZV pÞedevä’m t’m, ìe vede ì‡ka:

Anotace

C’lovou skupinou sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe je prima osmiletŽho gymn‡zia. Vyu‹ovac’ pÞedmžt Pޒrodovžda integruje vybranù vzdžl‡vac’ obsah oboró Fyzika, Chemie, Pޒrodopis, Zemžpis a próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova. Vyu‹ovac’ pÞedmžt tak tvoޒ œvod do pޒrodovždnŽho vzdžl‡v‡n’. PÞedchoz’ pޒrodovždnŽ znalosti a dovednosti ì‡kó z’skanŽ v z‡kladn’ äkole integruje, doplËuje, d‡le rozäiÞuje a obohacuje o z‡klady metod a terminologie pޒrodn’ch vžd.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

a) na œrovni oboró

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: ¥

k z’sk‡n’ a vùmžnž informac’ œ‹elnž vyuìije róznŽ informa‹n’ a komunika‹n’ prostÞedky a technologie a podle situace vybere a pouìije takovŽ informa‹n’ a komunika‹n’ prostÞedky nebo technologie, kterŽ nejlŽpe vyhovuj’ situaci a okolnostem,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

55

‰lovžk a zdrav’

ákola: Gymn‡zium Jana Keplera, Praha Realiz‡toÞi: Filip Dost‡l, MarkŽta Kaniokov‡, Anna Kocianov‡, Hana Korbeliusov‡ Konzultant VòP: Jan Marä‡k

Matematika a jej’ aplikace

C’le

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ZEM, VODA, OHEÅ, VZDUCH

¥

rozdžl’ ve skupinž œkol na ‹‡sti a pÞijme svou ‹‡st, v‹etnž zodpovždnosti za jej’ plnžn’,

¥

zdrìuje se posmžäkó nebo opovrìen’ nad prac’ druhùch, mluv’ o pr‡ci a jej’m vùsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby,

¥

s pomoc’ u‹itele si vyty‹uje individu‡ln’ œkoly a term’ny podle svŽ zkuäenosti a vždom’ svùch dovednost’.

k ohleduplnŽmu jedn‡n’ ve vztahu k ìivotn’mu prostÞed’,

¥

angaìovat se pÞi Þeäen’ problŽmó spojenùch s ochranou ìivotn’ho prostÞed’.

Realizace Ð postup a metody Prvn’m krokem realizace integrovanŽho tematickŽho pÞedmžtu, kde by mžlo vyu‹ovat v’ce pedagogó (v pޒpadž pޒrodovždy je tÞeba ‹tyÞ odbornost’), je sestaven’ realiza‹n’ho tùmu. Vùbžr u‹iteló nen’ jednoduchù. U‹itelŽ mus’ splËovat ur‹itŽ pÞedpoklady v nžkolika oblastech:

‰lovžk a pޒroda

pÞij’m‡ n‡zory nebo pÞesvžd‹en’ druhùch jako moìnŽ, svój n‡zor pÞedkl‡d‡ takŽ jako jeden z moìnùch a op’r‡ ho o argumenty,

¥

posuzuje svŽ potÞeby a n‡roky a snaì’ se je omezovat z hlediska trvale udrìitelnŽho ìivota,

¥

pozn‡ a pop’äe i pÞedvede nžkterŽ z‡chrannŽ postupy pÞi krizovùch situac’ch (œraz, poì‡r apod.),

¥

v’, kdo v nouzovŽ situaci pomóìe a pÞivol‡ pomoc, pޒpadnž ji poskytne,

¥

pÞedv’d‡ moìn‡ rizika i v novùch situac’ch a dodrìuje zn‡mŽ z‡sady bezpe‹nosti pÞi pr‡ci.

C’le v oblasti kompetence pracovn’. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

väichni ‹lenovŽ tùmu si mus’ pÞedem vytvoÞit ur‹itou r‡mcovou pÞedstavu o c’lech a vzdžl‡vac’m obsahu danŽho integrovanŽho pÞedmžtu (pÞed jejich definitivn’m vymezen’m) a väichni by pak mžli tuto spole‹nou pÞedstavu sd’let,

¥

u‹itelŽ v tùmu by mžli m’t na vysokŽ œrovni ur‹itŽ kompetence, väichni by mžli vykazovat vz‡jemnŽ korektn’ vztahy, ochotu si naslouchat, respektovat se navz‡jem lidsky i odbornž apod.,

¥

pedagogickù styl väech u‹iteló v tùmu m‡ vykazovat v z‡kladn’ch rysech ur‹itou podobnost (obdobnù didaktickù pޒstup, zpósob pޒpravy vyu‹ov‡n’ i hodnocen’ ì‡kó, volbu pedagogickùch c’ló); nutno väak pÞipomenout, ìe kdyì u‹itelŽ spolu dobÞe vyjdou jako lidŽ, jeätž to neznamen‡, ìe automaticky splËuj’ poìadovan‡ kritŽria, naopak Ð moìnŽ rozpory vzniklŽ z rozd’lnŽho pޒstupu k vùuce mohou nžkdy komplikovat i mezilidskŽ vztahy,

¥

je tÞeba pÞedem zv‡ìit, zda tùm vyìaduje form‡lnž ustavit vedouc’ho, kterù by jednal s jistou m’rou pravomoci a autority vó‹i ostatn’m ‹lenóm; zkuäenost uk‡zala, ìe u ‹tyދlennŽho tùmu ustaven’ form‡ln’ho vedouc’ho nen’ jeätž zapotÞeb’.

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k: ¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Umžn’ a kultura

¥

napl‡nuje si pr‡ci do jednotlivùch krokó,

¥

pracuje podle n‡vodu Ð postupuje systematicky podle sloìitŽho n‡vodu,

¥

pÞehlednž a podrobnž zaznamen‡ svój postup,

Dalä’m krokem, kterù je pÞedpokladem pro budouc’ kvalitn’ vùuku danŽho pÞedmžtu, jsou dobÞe organizovanŽ schózky realiza‹n’ho tùmu. Ty maj’ v prvn’ Þadž n‡sleduj’c’ œkoly:

¥

dodrìuje bezpe‹nostn’ pravidla, pracuje tak, aby chr‡nil zdrav’ svŽ i ostatn’ch,

¥

¥

vol’ takovŽ postupy, kterŽ jsou nejäetrnžjä’ ve vztahu k ìivotn’mu prostÞed’.

nalŽzt a vymezit z‡kladn’ tematickŽ zamžÞen’ vzdžl‡vac’ho obsahu; v tomto pޒpadž to bylo vymezen’ s n‡zvem ãhmota ve skupenstv’ch, ìiv‡ a neìiv‡ pޒroda, pޒrodn’ prostÞed’ ZemžÒ, kterŽ bylo pro zjednoduäen’ obraznž nazv‡no ãìivlyÒ,

¥

shrom‡ìdit vhodnou literaturu z nejróznžjä’ch dostupnùch zdrojó pro vytv‡Þen’ vzdžl‡vac’ho obsahu pÞedmžtu,

¥

vytvoÞit z‡kladn’ strukturu obsahu jednotlivùch tŽmat,

¥

vymezit po‹et a organiza‹n’ formy vyu‹ovac’ch jednotek s ohledem na u‹ebn’ pl‡n v RVP, resp. v áVP; v tomto pޒpadž byly zvoleny ‹tyÞi po sobž jdouc’ vyu‹ovac’ hodiny celŽ tޒdy (30 ì‡kó) a d‡le dvž hodiny s pólenou tޒdou (dva u‹itelŽ vyu‹uj’ sudù tùden a dalä’ dva lichù tùden).

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ‰lovžk a zdrav’

¥

pochopit souvislosti v biosfŽÞe, pÞedevä’m pak vztah ‹lovžka k prostÞed’ a dósledky lidskùch ‹innost’ na prostÞed’,

¥

z’skat znalosti, dovednosti a n‡vyky nezbytnŽ pro ì‡douc’ kaìdodenn’ praktickŽ jedn‡n’ ‹lovžka vó‹i prostÞed’,

¥

rozpoznat objektivitu a z‡vaìnost informac’, kterŽ se vztahuj’ k ekologickùm problŽmóm.

Informatika a ICT

56

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

57

Matematika a jej’ aplikace

analyzuje ve skupinž problŽmovou situaci a ur‹’, co je œkolem (pouìije svou kl’‹ovou kompetenci k Þeäen’ problŽmó),

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

¥

vn’mat ìivot jako nejvyää’ hodnotu,

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k:

¥

‰lovžk a spole‹nost

pozn‡, kdyì si informace protiÞe‹’.

Umžn’ a kultura

¥

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

‰lovžk a zdrav’

vyjadÞuje se tak, aby mu ostatn’ rozumžli, pouì’v‡ pro to jednozna‹n‡ a vùstiìn‡ pojmenov‡n’,

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

‰lovžk a zdrav’

PÞi vytv‡Þen’ väech ‹tyÞhodinovùch blokó, jeì maj’ tvoÞit osu vùuky pÞedmžtu Pޒrodovžda, se oväem nepodaÞilo vìdy provŽst smysluplnou integraci väech ‹tyÞ oboró (fyziky, chemie, pޒrodopisu, resp. biologie a geografie). Proto bylo tÞeba nakonec vymezit tŽmata (napÞ. rybn’k, oce‡n, kyselŽ deätž), kde budou propojeny väechny obory, d‡le okruhy (napÞ. atom a iont, magnetismus, biomy Zemž), kde se propoj’ dva nebo tÞi obory a tŽmata zamžÞen‡ na d’l‹’ dovednosti typickŽ pouze pro jeden obor (napÞ. dovednost operovat s chemickùmi zna‹kami a vzorci, mžÞit objem, orientovat se na mapž, pracovat s mikroskopem).

Informatika a ICT

58

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Vysokù pod’l hodin str‡venùch s polovinou tޒdy zlepäuje komunikaci a prvotn’ sezn‡men’ ì‡kó s u‹itelem. Sou‹asnž se zkvalitËuje prvn’ kontakt äkoly s novùm ì‡kem. T’m se pÞedch‡z’ negativn’mu labelingu (n‡lepkov‡n’) ì‡kó u‹iteli. PÞedmžt pޒrodovžda je inovativn’ pÞedevä’m ve svŽm obsahu, proto v z‡sadž nepouì’v‡ neobvyklùch vyu‹ovac’ch metod a forem. PÞevaìuje snaha volit metody sp’äe aktiviza‹n’ a motiva‹n’, skupinovŽ formy pr‡ce a pr‡ci ve dvojic’ch upÞednostËovat pÞed formami front‡ln’mi. Kl’‹ovou roli zauj’maj’ metody n‡zornž demonstra‹n’ s vyuìit’m dostupnŽ didaktickŽ techniky. Pro pÞedmžt byly vyuì’v‡ny standardnž vybavenŽ laboratoÞe fyziky, chemie a biologie a odborn‡ u‹ebna zemžpisu s dataprojektorem a pÞipojen’m na internet. Pro laboratorn’ pr‡ce byly pouìity materi‡ly bžìnž dostupnŽ v laboratoޒch, pޒrodniny i pÞedmžty kaìdodenn’ho ìivota. Po str‡nce materi‡lovŽ pÞedmžt neznamenal prakticky ì‡dnou z‡tžì pro äkoln’ rozpo‹et. Je oväem prokazatelnž n‡ro‹nžjä’ na pޒpravu u‹iteló. ‰as u‹itele str‡venù samostatnou pޒpravou na jednu vyu‹ovac’ jednotku je minim‡lnž stejnù jako u bžìnùch pÞedmžtó, nav’c oväem pÞistupuje ‹‡st pޒpravy tùmovŽ, nejmŽnž jednŽ hodiny v tùdnu pro kaìdŽho vyu‹uj’c’ho.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

59

‰lovžk a spole‹nost

Pޒrodovžda je relativnž n‡ro‹nù pÞedmžt na pޒpravu. Vyìaduje nžkolikadenn’ spolupr‡ci väech vyu‹uj’c’ch pÞi pޒpravž tematickŽho pl‡nu. Je potÞebn‡ spolupr‡ce i s veden’m äkoly, neboé pÞedmžt vyìaduje pomžrnž sloìitou konfiguraci vùukovùch hodin v rozvrz’ch tޒd, u‹eben a u‹iteló. Na tuto skute‹nost je tÞeba veden’ äkoly s dostate‹nùm pÞedstihem upozornit. Podobnž i zpžtnŽ vyhodnocen’ pÞedmžtu je tÞeba provŽst v tùmu väech vyu‹uj’c’ch. Klasifikace je jen jednou z jeho sou‹‡st’. NezbytnŽ je i próbžìnŽ hodnocen’ a spole‹n‡ kontrola koordinace vùuky.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

D‡le je nutnŽ rezervovat si ‹as i na provžÞov‡n’ u‹ebn’ch vùsledkó ì‡kó (tj. na kon‡n’ róznùch zkouäek a testó, na ޒzenŽ rozhovory se ì‡ky apod.). ProvžÞov‡n’ u‹ebn’ch vùsledkó ì‡kó by mžlo vìdy prob’hat v œzkŽ n‡vaznosti a v souladu s koncepc’, c’li a zamžÞen’m vzdžl‡vac’ho obsahu integrovanŽho pÞedmžtu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Osvžd‹ilo se pl‡novanŽ ‹tyÞhodinovŽ bloky o‹’slovat, zat’mco rezervn’ bloky nikoli. Kdyì se nžkterù z vyu‹uj’c’ch, napÞ. z dóvodu nemoci, dostane do ‹asovŽho skluzu, lze do vùuky pÞedmžtu vloìit ne‹’slovanù rezervn’ blok. Dalä’m typem blokó vyu‹ovac’ch hodin jsou pl‡novanŽ exkurze. Je vhodnŽ, aby n‡sledovaly tematicky tak, jak to odpov’d‡ zamžÞen’ blokó vyu‹ovac’ch hodin ve vùuce. Je tÞeba po‹’tat i s moìnost’ jejich ‹asovŽho posunut’. Exkurze ‹i jinŽ aktivity, kterŽ jsou z‡vislŽ na jinùch instituc’ch (muzea, firmy), je tÞeba domluvit s nejmŽnž ‹tvrtletn’m pÞedstihem.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Rezervn’ ‹tyÞhodinovŽ bloky tak umoìËuj’ dodrìovat tematickù pl‡n vùuky ve äkoln’m roce. Striktn’ dodrìov‡n’ tematickŽho pl‡nu je pÞi takto koncipovanŽm tùmovŽm zpósobu vùuky daleko dóleìitžjä’ neì ve vùuce vedenŽ jedn’m u‹itelem. Proto je tÞeba napl‡novat mŽnž ‹tyÞhodinovùch blokó, neì je re‡lnž moìnŽ ve äkoln’m roce odu‹it, a takovŽ rozvrìen’ vyu‹ovac’ch hodin pak dodrìovat. Pokud ke konci äkoln’ho roku zbude ur‹itù vùukovù ‹as, lze pro ì‡ky vymyslet Þadu zaj’mavùch aktivit, kterŽ mohou m’t formu dalä’ch exkurz’ apod. Vìdy by ale tyto aktivity mžly m’t œzkou vazbu na vzdžl‡vac’ obsah integrovanŽho pÞedmžtu. Pokud se oväem tematickù pl‡n bžhem äkoln’ho roku nedodrìuje, móìe se väechen efekt integrace velmi rozmžlnit, ne-li œplnž vytratit.

Tematickù pl‡n Ð tematickù pl‡n pÞedmžtu Pޒrodovžda U‹ebn’ osnovy Ð u‹ebn’ osnovy pÞedmžtu Pޒrodovžda

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Po vyjasnžn’ organiza‹n’ formy vyu‹ov‡n’ n‡sleduje vlastn’ pޒprava rozloìen’ vzdžl‡vac’ho obsahu do tematickŽho pl‡nu. Ten mus’ nutnž obsahovat zamžÞen’ kaìdŽho ‹tyÞhodinovŽho bloku vùuky a poÞad’ tžchto blokó. Nelze tedy tematickù pl‡n vùuky pÞedmžtu rozepsat pouze po mžs’c’ch, jak je bžìnž zvykem, ale je nutno napÞ. ‹’slovat hodiny, resp. bloky hodin tak, jak budou po sobž n‡sledovat, a to bez ohledu na pr‡zdniny bžhem roku ‹i dalä’ dny volna. V pޒpadž tohoto pޒkladu dobrŽ praxe m‡ na jeden äkoln’ rok pÞipadnout 50 ‹tyÞhodinovùch blokó pro celou tޒdu. Bylo väak tÞeba pÞipravit jich jen 36, neboé zkuäenosti z pÞedchoz’ho äkoln’ho roku uk‡zaly, ìe je nutno tematickù pl‡n proloìit ur‹itùmi ãrezervn’miÒ ‹tyÞhodinovùmi bloky. To zaru‹uje, ìe v pÞedmžtu nenast‡v‡ neì‡douc’ posun v prob’ranùch tŽmatech vzdžl‡vac’ho obsahu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Bžhem vùuky je zapotÞeb’ poއdat schózky realiza‹n’ho tùmu. Je velmi dóleìitŽ, aby na nž mžli väichni vyhrazenù ‹as ve svùch rozvrz’ch hodin. N‡pln’ tžchto schózek je, kromž ur‹itŽ reflexe jiì probžhlŽ vùuky, kontroly tematickŽho pl‡nu a bžìnùch pedagogicko-diagnostickùch konzultac’, takŽ ‹asto pޒprava spole‹nùch didaktickùch zkouäek ‹i testó. Ty mus’ bùt vytv‡Þeny v naprostŽm souladu s pojet’m pÞedmžtu, aby bylo moìno ovžÞovat dosaìen’ c’ló integrace. Za integrovanù test tud’ì nelze povaìovat napÞ. jen pouhŽ seskupen’ nžkolika testovùch poloìek dodanùch jednotlivùmi u‹iteli z tùmu. Je tÞeba pÞipravovat spole‹nž kaìdou poloìku zkouäky nebo testu, a to tak, aby v œloh‡ch museli ì‡ci sou‹asnž vyuì’vat znalost’ a dovednost’, kterŽ z’skali pod veden’m jednotlivùch u‹iteló z tùmu. Dosavadn’ zkuäenosti uk‡zaly, ìe je vhodnŽ diagnostickŽ zkouäky ‹i testy pÞipravovat jiì soubžìnž s konstrukc’ vzdžl‡vac’ho obsahu. Ur‹itùm problŽmem oväem je, ìe teprve v próbžhu roku celù tùm i kaìdù u‹itel jednotlivž pozn‡v‡ pedagogicko-psychologickŽ charakteristiky ì‡kó. Je tedy pÞirozenŽ uvedenŽ diagnostickŽ prostÞedky próbžìnž posuzovat a pޒpadnž upravovat.

PÞi vlastn’ organizaci vyu‹ov‡n’ je tÞeba vhodnž zvolit jej’ formu. Nejvhodnžjä’m Þeäen’m v rozvrhu hodin bžìnŽ äkoly je napޒklad zpósob, kdy väechny vyu‹ovac’ hodiny integrovanŽho pÞedmžtu na sebe navazuj’ v podobž ‹tyÞhodinovùch blokó a väichni vyu‹uj’c’ tohoto pÞedmžtu v uvedenŽ dobž neu‹’ jinŽ pÞedmžty. To pak umoìËuje vytvoÞit pro integrovanù pÞedmžt velmi ì‡douc’ a pÞirozenou situaci. Vyu‹uj’c’ nemus’ u‹it v pevnž stanovenŽm poÞad’, ale podle zamžÞen’ vzdžl‡vac’ho obsahu v pÞedmžtu mohou toto poÞad’ ve vùuce pruìnž mžnit.

Integrovanù pÞedmžt Pޒrodovžda je moìnŽ vytv‡Þet v tžch äkol‡ch, kde jsou splnžny z‡kladn’ podm’nky, pÞedevä’m person‡ln’ a organiza‹n’, kterŽ podmiËuj’ œspžch celŽ aktivity. AutoÞi PDP budou v dalä’m obdob’ pracovat d‡le pÞedevä’m na tžchto œkolech:

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

Autorskù tùm tohoto PDP pracoval velmi intenzivnž jednak na metodice, jak zajistit co nejefektivnžjä’ próbžh tvorby vzdžl‡vac’ho obsahu pÞedmžtu a co nejjednoduää’ próbžh jeho vùuky ve tޒdž, a pak na vytvoÞen’ u‹ebn’ch osnov a tematickŽho pl‡nu. Tento pޒklad dobrŽ praxe d’ky tomu dov‡d’ pÞedstavu o integraci vzdžl‡vac’ho obsahu z róznùch vzdžl‡vac’ch oboró do f‡ze vytvoÞen’ skute‹nŽho integrovanŽho pÞedmžtu.

Informatika a ICT

60

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

¥

vytvoÞit soubory zkouäek a testó, jeì by umoìnily diagnostikovat vùsledky u‹en’ ì‡kó bžhem vùuky i po n’,

¥

zpracovat pro vùuku tohoto pÞedmžtu u‹ebnici s internetovou podporou. ‰lovžk a pޒroda

Matematika a jej’ aplikace

k vùuce Pޒrodovždy vypracovat postupnž pracovn’ listy pro ì‡ky,

Pro‹ a jak? Z‡bavnŽ pokusy väeho druhu. Havl’‹kóv Brod: Fragment, 2000. ISBN 80Ð7200-324Ð0. Velk‡ kniha pokusó. Praha: 1997. ISBN 80Ð7180-216Ð6.

BERGSTEDT, CH. ed.: ‰lovžk a pޒroda Ð voda. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-337X BERGSTEDT, CH. ed.: ‰lovžk a pޒroda Ð energie. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 807238Ð341Ð8. BRATRYCH, V. ed.: ëivel zemž. Praha: Koniklec, 2004. ISBN 80Ð902606-5Ð9.

‰lovžk a spole‹nost

BERGSTEDT, CH. ed.: ‰lovžk a pޒroda Ð póda. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-340X. BERGSTEDT, CH. ed.: ‰lovžk a pޒroda Ð vzduch. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-338Ð8.

BRATRYCH, V. ed.: ëivel voda. Praha: Koniklec, 2005. ISBN 80Ð902606-6Ð7. BRATRYCH, V. ed.: ëivel oheË. Praha: Koniklec, 2004. ISBN 80Ð902606-4Ð0. LORBEER, G. C.: Fyzik‡ln’ pokusy pro džti. Praha: Port‡l, 1998. ISBN 80Ð7178-181Ð9 SCOTT, M.: Pޒroda a ekologie. Praha: Svojtka a Vaäut, 1996. ISBN 80Ð7180-070Ð8.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

Dalä’m dóleìitùm vùsledkem danŽho pޒkladu dobrŽ praxe jsou pak materi‡ly, kterŽ vznikly v próbžhu tvorby integrovanŽho pÞedmžtu Pޒrodovžda. Jedn‡ se pÞedevä’m o osnovy pÞedmžtu Pޒrodovžda a tematickù pl‡n pro jeho vùuku.

¥

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Integrovanù pÞedmžt Pޒrodovžda je svùm zamžÞen’m, obsahem i zvolenùmi vyu‹ovac’mi metodami orientov‡n na to, aby ì‡ci pÞi jeho vùuce z’sk‡vali v prvn’ Þadž kompetenci k u‹en’ a kompetenci k Þeäen’ problŽmó. Je to pr‡vž integrovanŽ pojet’ vzdžl‡vac’ho obsahu pÞedmžtu, jeì móìe ì‡kovi pom‡hat v tom, aby si osvojoval dovednost u‹it se v souvislostech, z’sk‡vanŽ vždomosti se snaìil propojovat a nalŽzat mezi nimi vazby, coì by mu mohlo pom‡hat k efektivnžjä’mu osvojov‡n’ poznatkó. Stejnž tak pojet’ pÞedmžtu móìe v ì‡kovi podporovat postoj, ìe k Þeäen’ problŽmó nebude pÞistupovat jen z jednoho œhlu pohledu, ale bude se snaìit propojovat jich v’ce, aby Þeäen’ problŽmu dos‡hl nebo se k nžmu lŽpe pÞibl’ìil.

dokon‹it vùuku Pޒrodovždy podle uvedenùch osnov pÞedmžtu a provŽst jej’ celkovŽ vyhodnocen’, kvalitativnž porovnat próbžh vùuky v sou‹asnŽm pojet’ s pojet’m ve äkoln’m roce 2006/2007 (pÞedevä’m s ohledem na dobu vùuky v obou pޒpadech),

STRAKA, M.: KouzelnickŽ pokusy z chemie. ëd‡r nad S‡zavou: Informa‹n’ a metodickŽ centrum, 1997.

Kontaktn’ osoby Filip Dost‡l e-mail: [email protected]

Anna Koci‡nov‡ e-mail:[email protected]

MarkŽta Kaniokov‡ e-mail: [email protected]

Hana Korbeliusov‡ e-mail: [email protected]

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Na z‡kladž zkuäenost’ z prvn’ etapy pޒpravy a vùuky pÞedmžtu Pޒrodovžda se ukazuje, ìe integrovanù vyu‹ovac’ pÞedmžt tohoto druhu je nejlŽpe pÞipravovat a jeho vùuku realizovat v r‡mci celŽho äkoln’ho roku a nikoli pouze v r‡mci jednoho pololet’ (v GJK je u‹ebn’ pl‡n vytvoÞen po pololet’ch, a nžkterŽ pÞedmžty tud’ì trvaj’ pouze pólrok). Tento z‡vžr lze povaìovat za velmi dóleìitù takŽ pro vyuìit’ v ostatn’ch äkol‡ch. Ty se z nžj mohou pou‹it pÞinejmenä’m i v tom smyslu, ìe koncipov‡n’ integrovanŽho pÞedmžtu a jeho vùuku je vìdy nutno na äkole ovžÞit v ur‹itŽ ãpÞedpilot‡ìiÒ, protoìe bez n’ nelze odhadnout väechny vedlejä’ efekty integrace.

¥

61

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Byly navrìeny pomžrnž podrobnŽ postupy, jak pÞipravovat a vyu‹ovat integrovanù pÞedmžt obdobnŽho zamžÞen’, jakùm je Pޒrodovžda. Na z‡kladž zkuäenost’ z prvn’ etapy pޒpravy a vùuky pÞedmžtu Pޒrodovžda byla navrìena ur‹it‡ metodika, jak efektivnž postupovat pÞi vytv‡Þen’ vzdžl‡vac’ho obsahu a jak spr‡vnž vùuku integrovanŽho pÞedmžtu realizovat, aby nedoch‡zelo k z‡vaìnùm metodickùm a organiza‹n’m problŽmóm. Tyto poznatky mohou dobÞe slouìit pro vyuìit’ v jinùch äkol‡ch, protoìe vyu‹uj’c’, kteޒ by pޒpadnž chtžli obdobnù integrovanù pÞedmžt ve svŽ äkole zav‡džt, se zde mohou pou‹it, jak co nejefektivnžji pÞi jeho tvorbž a vùuce postupovat, pޒpadnž ‹eho se vyvarovat.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ jsou v libereckŽm gymn‡ziu zaÞazov‡na jak ve tޒd‡ch se väeobecnùm a pޒrodovždnùm zamžÞen’m, tak v menä’m rozsahu i ve tޒd‡ch humanitn’ch. Kaìd‡ tޒda je rozdžlena na dvž skupiny, neboé laboratoÞe jsou dimenzov‡ny pro maxim‡lnž 18 ì‡kó. Cvi‹en’ uv‡džn‡ jako PDP jsou ur‹ena ì‡kóm kvinty osmiletŽho a prvn’ho ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia. V 1. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho a 5. ro‹n’ku osmiletŽho studia maj’ ì‡ci v u‹ebn’m pl‡nu 1 hodinu tùdnž na pޒrodovždn‡ cvi‹en’; na kaìdù pÞedmžt tedy pÞipad‡ 1/3 hodiny. Pޒklad dobrŽ praxe se oväem obvykle realizuje tak, ìe kaìdù ì‡k m‡ 3x za 6 tùdnó po 2 hodin‡ch cvi‹en’; Fyzika, Chemie a Biologie se postupnž vystޒdaj’:

‰lovžk a spole‹nost

Popisovanù pޒklad dobrŽ praxe je realizov‡n ve väech tޒd‡ch gymn‡zia; v jednotlivùch ro‹n’c’ch a oborech studia se pޒrodovždn‡ cvi‹en’ liä’ hodinovou dotac’. Sociokulturn’ sloìen’ tޒd, ani ekonomick‡ situace äkoly i ì‡kó, nemžly na realizaci PDP podstatnù vliv.

Umžn’ a kultura

Gymn‡zium m‡ k dispozici celkem 32 u‹eben, z toho 14 odbornùch. Mezi nž patޒ laboratoÞe pro chemii, fyziku, biologii a tÞi po‹’ta‹ovŽ u‹ebny. U‹ebna biologie je vybavena äesti pracoviäti s mikroskopy a po‹’ta‹i. U‹ebna fyziky m‡ stoly s rozvodem elektrickŽho proudu a skޒnž se soupravami pro äkoln’ pokusy. K dispozici je nžkolik po‹’ta‹ó a fyzik‡ln’ knihovni‹ka. U‹ebna chemie umoìËuje vyuìit’ äesti pracoviäé s vùlevkami, odtahem a kahany, v z‡suvk‡ch kaìdŽho z nich je chemickŽ n‡dob’. ákola je vùbornž vybavena vùpo‹etn’ technikou. Po‹’ta‹e jsou zapojeny v s’ti a napojeny na vysokorychlostn’ internet. ë‡ci maj’ po‹’ta‹e ve äkole k dispozici i mimo vùuku.

Vùchodiska

‰lovžk a zdrav’

Osmdes‡t‡ lŽta 20. stolet’ je moìno v jistŽm smyslu nazvat v ‹eskŽm äkolstv’ ãzlatou dobou pޒrodovždnùch pÞedmžtóÒ. PÞedmžty z’skaly vysokou hodinovou dotaci, byla vyd‡na Þada kvalitn’ch u‹ebnic pro povinnou i volitelnou ‹‡st studia. Jejich sou‹‡st’ byly rozs‡hlŽ a zpravidla dobÞe zpracovanŽ n‡vody pro laboratorn’ cvi‹en’. Do äkol bylo takŽ obvykle dod‡v‡no potÞebnŽ vybaven’ k jejich realizaci. Pr‡vž tato cvi‹en’ jsou tedy dobrùm vùchodiskem k budov‡n’ pޒrodovždnùch cvi‹en’ pro 21. stolet’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe ukazuje novž pojatŽ zaÞazen’ tradi‹n’ch laboratorn’ch cvi‹en’ z fyziky, biologie a chemie do áVP a n‡slednž do vùuky. Je pops‡n zpósob, jak efektivnž prov‡džt praktick‡ pޒrodovždn‡ cvi‹en’ i pÞi niìä’ hodinovŽ dotaci. Cvi‹en’ jsou œzce propojena s vyuìit’m ICT Ð tyto technologie se uì’vaj’ pÞi zad‡n’, Þeäen’ i prezentaci vùsledkó laboratorn’ch prac’. Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ jsou tak dóleìitùm n‡strojem pro z’sk‡n’ vžtäiny kompetenc’ stanovenùch ve áVP.

Tùden

1.

2.

S1

S2

3.

4.

Biologie Fyzika Chemie

S1

5.

6.

S1

S2

S2

Symbol S1, S2 ozna‹uje prvn’ a druhou skupinu ì‡kó danŽ tޒdy. Ve vyää’ch ro‹n’c’ch (kterŽ nejsou pޒmo popisov‡ny v tomto PDP) móìe bùt hodinov‡ dotace jin‡, napÞ. 2 hodiny tùdnž pro pޒrodovždn‡ cvi‹en’; vùuka prob’h‡ takto: Tùden

1.

Biologie

S2

Fyzika

S1

Chemie

2.

3.

4.

S1

S2

S2 S1

S1 S2

5.

S1 S2 S1

Jazyk a jazykov‡ komunikace

6. Umžn’ a kultura

Anotace

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

Proces propojen’ pޒrodovždnùch cvi‹en’ s ICT byl postupnù. V prvn’ f‡zi (od roku 1995) byli inici‡tory pÞedevä’m ì‡ci, kteޒ psali protokoly na po‹’ta‹i, i kdyì to nebylo poìadov‡no. Takto vzniklŽ n‡vody k œloh‡m byly d‡le upravov‡ny vyu‹uj’c’mi a byly doplËov‡ny o róznŽ œkoly ‹i podrobnžjä’ teoretickŽ œvody.

‰lovžk a pޒroda

ákola: Gymn‡zium F. X. áaldy, Liberec Realiz‡toÞi: JiÞina Andžlov‡, Jindra Kuglerov‡, Irena Pއdn‡, Jan Voìen’lek Konzultant VòP: Svatava Janouäkov‡

‰lovžk a spole‹nost

I ke zpracov‡n’ œloh (vùpo‹ty, stanoven’ chyby mžÞen’, kreslen’ obr‡zkó, hled‡n’ doplËkovùch informac’ na webu) je nejvhodnžjä’ uì’t vùpo‹etn’ techniku. Vùsledky jsou prezentov‡ny v laboratorn’ch protokolech vytvoÞenùch pomoc’ po‹’ta‹e; u‹iteli jsou pÞed‡ny bu“ v pap’rovŽ, nebo v elektronickŽ podobž. Ve druhŽm pޒpadž lze k evidenci odevzdanùch protokoló a k jejich hodnocen’ uì’t systŽm Moodle.

S2

Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ realizuj’ väichni vyu‹uj’c’ pޒrodovždnùch pÞedmžtó. Jsou oväem rozd’ly v organizaci pr‡ce (napÞ. ve zpósobu zad‡v‡n’ laboratorn’ch prac’) ‹i ve zpósobu hodnocen’. Tyto rozd’ly nebudou potla‹ov‡ny; klima tޒdy z‡vis’ mj. na ãpohodžÒ u‹itele, ten by mžl stanovit konkrŽtn’ podm’nky realizace PDP ve svžÞenŽ tޒdž.

‰lovžk a zdrav’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

PÛêRODOVDNç CVI‰ENê

Informatika a ICT

62

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

63

Informatika a ICT

Na rozd’l od let minulùch väak lze k zad‡n’ œlohy u‹itelem, k prezentov‡n’ vùsledku mžÞen’, ke zpracov‡n’ a pޒpadnž i k hodnocen’ vyuì’t vùpo‹etn’ techniku. Zad‡n’ œloh jsou k dispozici na internetu a podle uvedenŽho postupu mohou ì‡ci pracovat.

V r‡mci pޒrodovždnùch cvi‹en’ je rozv’jena vžtäina kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó tak, jak jsou uvedeny v RVP G, a nav’c takŽ do zna‹nŽ m’ry kompetence pracovn’ (RVP ZV). Vzhledem ke komplexnosti rozvoje kompetenc’ uv‡d’me zde pouze nžkterŽ pޒklady ‹‡sti kompetenc’, kterùch je v r‡mci pÞedmžtu dosahov‡no.

‰lovžk a pޒroda

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe väak paradoxnž pÞin‡ä’ i moìnost nekomunikovat. Je d‡n pracovn’ program a je jen na ‹lenech skupiny, jak jej napln’, jak porozumžj’ textu. Jsou odk‡z‡ni na vlastn’ (nžkdy n‡ro‹nžjä’ œvahy), ne jen na radu u‹itele. Uìit‡ organiza‹n’ forma a jist‡ spont‡nnost mnohùch ì‡kó pÞin‡äej’ takŽ okamìitou zpžtnou vazbu. Na nžkter‡ mžÞen’, pozorov‡n’ ‹i chemickŽ reakce se vzpom’n‡ jeätž po letech pÞi tޒdn’ch srazech.

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: vytv‡Þ’ si pro u‹en’ a pracovn’ ‹innost optim‡ln’ podm’nky,

¥

osvojuje si vždomž znalosti a dovednosti, kterŽ pak vyuì’v‡ pÞi dalä’m u‹en’ a pracovn’ch ‹innostech,

¥

identifikuje vlastn’ chybu, zjist’ jej’ pޒ‹inu, naprav’ ji nebo operativnž vyÞeä’ situaci, pÞi kterŽ se chyba projevila, odn‡ä’ si pou‹en’ pro svoji dalä’ pr‡ci.

‰lovžk a spole‹nost

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

rozpozn‡, kterŽ informace k vymezen’ problŽmu ‹i jeho Þeäen’ chybžj’ a dopln’ je nebo uvede, jak by se daly z’skat,

¥

vytv‡Þ’ hypotŽzy, navrhuje postupnŽ kroky, zvaìuje vyuìit’ róznùch postupó pÞi Þeäen’ problŽmu nebo ovžÞov‡n’ hypotŽzy.

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: Umžn’ a kultura

¥

neì se pust’ do ‹innosti, pop’äe, koho, ‹eho väeho a jak se mohou tùkat dopady jeho jedn‡n’,

¥

podle potÞeby u‹in’ opatÞen’, kter‡ neì‡douc’ dopady jeho jedn‡n’ pÞijatelnž zm’rn’, nebo se danŽ ‹innosti vzd‡.

C’le v oblasti kompetence pracovn’. ë‡k: ¥

pÞehlednž zpracov‡v‡ svój pracovn’ postup,

¥

pracuje podle osvžd‹enŽho postupu nebo n‡vodu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Realizace PDP je omezena velikost’ laboratoޒ, jejich vybaven’m, vùbžrem pomócek, kterŽ jsou k dispozici. Lze konstatovat, ìe z‡kladn’ mžÞen’ lze provŽst s bžìnž dostupnùmi pomóckami. Bohuìel nžkterŽ laboratorn’ pr‡ce jsou znehodnoceny uìit’m poruchovùch pomócek (stavebnice elektrickùch obvodó, elektrickŽ mžÞic’ pޒstroje), kterŽ nelze z finan‹n’ch dóvodó nahradit pomóckami novùmi. Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ nejsou novinkou, kter‡ by v jinùch äkol‡ch nebyla zn‡ma. Tento text tedy pÞedevä’m upozorËuje na propojen’ pޒrodovždnùch cvi‹en’ s informa‹n’mi technologiemi a na organizaci pޒrodovždnùch cvi‹en’ ve vùuce dle áVP. Realizace fyzik‡ln’ ‹‡sti PDP bude demonstrov‡na dvžma pޒklady z mžÞen’, jeì by mohlo bùt zaÞazeno nejlŽpe do tematickŽho celku MechanickŽ kmit‡n’ a vlnžn’. Obž œlohy se liä’ zejmŽna zpósobem vyhodnocen’ namžÞenùch dat. Zat’mco v prvn’ œloze (MatematickŽ kyvadlo) se postupuje klasickùm zpósobem a vùpo‹etn’ technika slouì’ jen jako pomocnù n‡stroj (zpracov‡n’ vùsledkó v tabulkovŽm kalkul‡toru, prezentace vùsledkó pomoc’ textovŽho editoru), ve druhŽ œloze se pouì’v‡ mžÞic’ systŽm IP Coach jako zcela nezbytnù n‡stroj nutnù k proveden’ popsanŽho mžÞen’.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

Vùhodou pޒrodovždnùch cvi‹en’ je moìnost osobn’, verb‡ln’ komunikace vyu‹uj’c’ho s ì‡ky. Ti pracuj’, pozoruj’, mžÞ’, pÞitom spont‡nnž hovoޒ s u‹iteli, sdžluj’ svŽ myälenky, kterŽ se tùkaj’ prob’haj’c’ch experimentó. ‰asto dojde i na œvahy, kterŽ nemaj’ se studovanùmi jevy nic spole‹nŽho, hovoޒ se o äkole, politice, pއtelstv’, tޒdn’ch problŽmech, l‡sce, filmu apod. Organiza‹n’ forma PDP tak nen‡silnž rozv’j’ nžkterŽ soci‡ln’ kompetence.

‰lovžk a pޒroda

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

‰lovžk a spole‹nost

Na œrovni oboró pÞisp’v‡ pޒklad dobrŽ praxe k naplnžn’ c’lovŽho zamžÞen’ celŽ oblasti ‰lovžk a pޒroda, tak jak je zpracov‡n v RVP G.

Pޒklad 1: MatematickŽ kyvadlo

‰lovžk a zdrav’

Zad‡n’ nen’ pÞipraveno jako protokol, do nžhoì by ì‡ci pouze dopisovali sv‡ zjiätžn’, ale jako ãletmùÒ n‡vod pro jejich pr‡ci. Zat’mco pracovn’ postup je podrobnžji pops‡n, v jinùch ‹‡stech (Teoretickù œvod) jsou jen jakŽsi n‡mžty, ì‡ci sami mus’ danŽ tŽma zpracovat Ð formou vùkladu, s uìit’m u‹ebnic, z‡piskó ‹i jinùch zdrojó. Svoje mžÞen’ by ì‡ci mžli zakon‹it formulac’ smysluplnŽho a pޒnosnŽho z‡vžru. N‡vod pÞin‡ä’ opžt jen ur‹itŽ n‡mžty pro jejich œvahy.

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

Pޒpravnou f‡z’ se rozum’ pÞedevä’m pޒprava n‡vodó k laboratorn’m prac’m, popÞ. pޒprava pomocnùch po‹’ta‹ovùch souboró. Autory tžchto materi‡ló byli nžkteޒ vyu‹uj’c’, kteޒ je potŽ dali k dispozici svùm kolegóm. ZejmŽna pÞi technickŽm zpracov‡n’ hr‡li roli ì‡ci: opisovali texty, poÞizovali mnohdy relativnž sloìit‡ schŽmata v komplikovanùch po‹’ta‹ovùch programech, vytv‡Þeli laboratorn’ weby nebo jejich ‹‡sti. NžkterŽ takovŽ ‹innosti byly prov‡džny jako sou‹‡st semin‡rn’ch prac’.

a) na œrovni oboró

Umžn’ a kultura

Realizace Ð postup a metody

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

Informatika a ICT

64

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

65

Informatika a ICT

MatematickŽ kyvadlo Ð zad‡n’ œkolu

Umžn’ a kultura

Pr‡ce v laboratoÞi Ð fotografie z próbžhu laboratorn’ch cvi‹en’

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ ‰lovžk a zdrav’

PÞi realizaci byly uìity róznŽ didaktickŽ materi‡ly: ¥

Informatika a ICT

66

Fyzika Ð novžjä’ i starä’ bžìnž dostupnŽ u‹ebnice fyziky, resp. cvi‹en’, d‡le postupy laboratorn’ch prac’ pÞipravenŽ vyu‹uj’c’mi, ‹i u‹ebn’ text o zpracov‡n’ mžÞen’ a vùpo‹tu chyb mžÞen’; tyto materi‡ly jsou ì‡kóm dostupnŽ na webovùch str‡nk‡ch äkoly ‹i jednotlivùch vyu‹uj’c’ch,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe Pޒkladem dobrŽ praxe se podaÞilo naplnit vžtäinu stanovenùch c’ló. ë‡ci jsou v sou‹asnŽ dobž prokazatelnž (na z‡kladž pޒmŽho pozorov‡n’) schopni mžÞit mnohŽ fyzik‡ln’ veli‹iny, stanovit chybu nepޒmŽho mžÞen’, pracovat s grafy fyzik‡ln’ch veli‹in. Osvojili si stanovenŽ laboratorn’ techniky Ð titraci, destilaci, chromatografii, jsou schopni pÞipravit danù roztok. Pozoruj’ uìit’m optickŽho mikroskopu, pozorovanŽ pÞimžÞenùm zpósobem zakresluj’. Dalä’m produktem PDP je procvi‹en’ a praktickŽ uìit’ nžkterùch metod a postupó, jeì byly vyu‹ov‡ny v pÞedmžtu informatika a vùpo‹etn’ technika Ð pr‡ce s tabulkovùm kalkul‡torem (vùpo‹ty, konstrukce grafó), s textem (z‡sady pro typografickŽ zpracov‡n’ textu). Tyto metody a postupy uplatËuj’ ì‡ci pÞi vypracov‡v‡n’ protokoló, kterŽ odevzd‡vaj’ vyu‹uj’c’mu, jenì tyto protokoly poslŽze hodnot’. Na PDP navazuje vùuka biologie, fyziky, chemie v danŽm ro‹n’ku i v ro‹n’c’ch n‡sleduj’c’ch. Vyu‹uj’c’ maj’ pÞi svùch vùkladech moìnost odvol‡vat se na poznatky, kterŽ ì‡ci sami zjistili pÞi realizaci PDP. To, co ì‡k s‡m ãobjevilÒ pÞi experimentu nebo pÞi pohledu do mikroskopu, se st‡v‡ pevnžji fixovanùm poznatkem neì to, co si jen vy‹te z knih a reprodukuje. DosaìenŽ vùsledky je moìno Ð alespoË u ‹‡sti ì‡kó Ð povaìovat za dlouhodobŽ. Dokladem jsou reference absolventó, kteޒ nžkterù z oboró pޒkladu dobrŽ praxe studuj’ d‡le na vysokŽ äkole. Obracej’ se na svŽ gymn‡zium s pochvalnùmi vùroky typu ãzat’mco jin’ kolegovŽ vóbec nevžd’, co je chyba mžÞen’, my je um’me po‹’tatÒ. Pro œplnost je tÞeba poznamenat, ìe absolventi äkoln’ho roku 2006/2007 sice nebyli vzdžl‡v‡ni podle áVP a popsanŽho PDP, pޒklad dobrŽ praxe byl väak zkonstruov‡n na z‡kladž dlouhodobžjä’ch zkuäenost’, proto je citace tžchto hodnocen’ relevantn’. Zkuäenosti nabytŽ

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

67

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Rychlost chemickŽ reakce Ð zad‡n’ laboratorn’ho cvi‹en’ Rychlost chemickŽ reakce Ð ì‡kovskù protokol Termochemie Ð zad‡n’ laboratorn’ho cvi‹en’ Termochemie Ð ì‡kovskù protokol Pr‡ce v chemickŽ laboratoÞi Ð fotografie z próbžhu laboratorn’ch cvi‹en’ BuËka Ð zad‡n’ laboratorn’ho cvi‹en’ BuËka Ð ì‡kovskù protokol Determinace rostlin Ð zad‡n’ œkoló v r‡mci exkurze Determinace rostlin Ð ì‡kovskù protokol

Biologie Ð n‡vody k laboratorn’m cvi‹en’m byly k dispozici ve äkoln’ po‹’ta‹ovŽ s’ti; v budoucnu budou veÞejnž pޒstupnŽ na webu; z‡kladn’ literatura Ð u‹ebnice Biologie pro gymn‡zia (Jel’nek, Tich‡‹ek), Kapesn’ atlas zkamenžlin (Habžt’n, Knobloch), Geologie pro z‡kladn’ äkoly (Valiä a kol.), Mineralogie, petrografie a geologie pro 1. ro‹n’k gymn‡zia (Pauk a kol.); d‡le byly uìity mineralogickŽ, petrologickŽ a paleontologickŽ publikace.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a pޒroda

Dalä’ pޒklady zad‡n’ œloh z chemie a biologie a zpracovanŽ ì‡kovskŽ protokoly:

¥

K realizaci pޒkladu dobrŽ praxe jsou nezbytnŽ vhodnž vybavenŽ laboratoÞe. Ve fyzice jsou v 1. ro‹n’ku (resp. v kvintž) zapotÞeb’ soupravy pro front‡ln’ pokusy z mechaniky a nžkter‡ mžÞidla (v‡hy rovnoramennŽ a elektronickŽ, mikrometrickŽ mžÞidlo, posuvnŽ mžÞidlo apod.). V chemii je nutnŽ z‡kladn’ laboratorn’ vybaven’ a pޒstup do po‹’ta‹ovŽ u‹ebny. V biologii byly prepar‡ty pÞipraveny z rostlinnŽho materi‡lu; d‡le byly uìity nerosty, horniny a zkamenžliny ze äkoln’ sb’rky apod. LaboratoÞe jsou vybaveny po‹’ta‹i, kterŽ je moìno uì’t ke zpracov‡n’ mžÞen’. Nžkteޒ ì‡ci zpracov‡vali mžÞen’ na svùch dom‡c’ch po‹’ta‹’ch. PotÞebnŽ informace jsou na webu nebo ve äkoln’ po‹’ta‹ovŽ s’ti.

Zpracov‡n’ mžÞen’ ilustruje sn’mek pracovn’ plochy po‹’ta‹e se spuätžnùm prostÞed’m IP Coach 5. V levŽm horn’m ‹‡sti je tabulka s namžÞenùmi hodnotami, vpravo nahoÞe jsou tyto hodnoty zn‡zornžny v ‹asovŽm diagramu kmit‡n’. Z diagramu je patrnŽ, jak se periodicky mžn’ amplituda sloìenŽho kmit‡n’. Jiì z tohoto grafu je moìnŽ snadno ur‹it frekvenci sloìenŽho kmit‡n’. Rychlejä’ informaci pod‡ pravŽ doln’ okno, kde je na namžÞenùch datech provedena Fourierova transformace. Väe je doplnžno fotografi’ uspoއd‡n’ pÞi experimentu. IP Coach Ð pracovn’ plocha po‹’ta‹e

Chemie Ð zpracovanŽ n‡vody k laboratorn’m prac’m jsou na webu http://chemie.gfxs.cz; pÞi zpracov‡n’ byla uìita rozs‡hl‡ literatura,

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

R‡zy Ð zad‡n’ œkolu Próbžh fyzik‡ln’ch mžÞen’ Ð fotografie ì‡kó pÞi pr‡ci

¥

Informatika a ICT

Zad‡n’ nen’ pÞipraveno jako protokol, do nžhoì by ì‡ci pouze dopisovali sv‡ zjiätžn’, nùbrì jako n‡vod pro jejich pr‡ci. Vzhledem k n‡ro‹nžjä’mu obsahu je teoretickù œvod k mžÞen’ uveden celù, ì‡ci jej musej’ nastudovat. D‡le jsou uv‡džny nžkterŽ n‡mžty ke zpracov‡n’ mžÞen’ v prostÞed’ IP Coach.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Pޒklad 2: R‡zy

Umžn’ a kultura

Bžhem realizace ì‡ci navrhovali i moìnŽ inovace navrìenùch ‹i obvykle uì’vanùch postupó. Napޒklad jedna skupina pÞi zm’nce o vhodnosti mžÞen’ co nejdelä’m matematickùm kyvadlem opustila u‹ebnu a provedla mžÞen’ na chodbž v prostoru schodiätž. Tam bylo moìno instalovat kyvadlo o dŽlce rovnaj’c’ se vùäce tޒ podlaì’ äkoln’ budovy. O kaìdŽm mžÞen’, experimentu, pozorov‡n’ ì‡ci zpracovali protokol. Tyto refer‡ty byly hodnoceny vyu‹uj’c’mi Ð bu“ klasickùm zpósobem (klasifikace zn‡mkou), nebo bodovž. ë‡kóm byla pÞedem zn‡ma kritŽria, podle nichì byly body Ð po splnžn’ ur‹itŽ ‹‡sti zadanŽho œkolu Ð pÞidžlov‡ny.

PedagogovŽ Gymn‡zia F. X. áaldy, kteޒ vedou pޒrodovždn‡ cvi‹en’, se ve svùch oborech d‡le vzdžl‡vaj’. PÞipomeËme napÞ. projekt NovŽ cesty k pޒrodovždnŽmu a technickŽmu vzdžl‡v‡n’ Ð kombinovanŽ kurzy s online podporou obsahuj’c’ kurs ICT ve vùuce pޒrodn’ch a technickùch vžd (akreditace MáMT 15816/2006-25Ð368). V prvn’m bžhu tohoto projektu se 4 vyu‹uj’c’ pޒrodovždnùch pÞedmžtó stali lektory, nyn’ odpov’daj’ za dalä’ vzdžl‡v‡n’ vyu‹uj’c’ch z LibereckŽho kraje, mj. takŽ svùch kolegó z Gymn‡zia F. X. áaldy. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Celkovž lze klima ve tޒd‡ch, kde byl pޒklad dobrŽ praxe realizov‡n, hodnotit jako pozitivn’. Vžtäina ì‡kó pÞijala vysvžtlen’ o smyslu pޒrodovždnŽho cvi‹en’ a pÞistupovala k nžmu jako k uìite‹nŽ ‹innosti. Dobrùm argumentem podporuj’c’m z‡jem o cvi‹en’ bylo i ãsvždectv’Ò starä’ch kolegó Ð absolventó gymn‡zia Ð o uìite‹nosti laboratorn’ vùuky pro dalä’ studium zejmŽna pޒrodovždnùch pÞedmžtó.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Protoìe pޒklad dobrŽ praxe i popsanù projekt byly realizov‡ny sou‹asnž, doch‡zelo k ‹etnùm interakc’m. Jedna ‹innost byla zdrojem inspirac’ i gener‡torem problŽmó pro ‹innost druhou. NžkterŽ problŽmy souvisej’c’ s realizac’ PDP tak neform‡lnž proróstaly do diskus’ e-learnigovŽho prostÞed’ zmiËovanŽho kurzu. ‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a pޒroda

Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ navrhovali vyu‹uj’c’, kteޒ maj’ zkuäenost s vùukou na gymn‡ziu a jsou dobÞe sezn‡meni s materi‡ln’m vybaven’m äkoly (jsou spr‡vci pޒsluänùch sb’rek). Proto jiì prvotn’ pÞedstava dobÞe korespondovala s person‡ln’mi, finan‹n’mi i technickùmi moìnostmi äkoly, ani realizace PDP nebyla s tžmito moìnosti v rozporu. Prostor na participaci dostali väichni zœ‹astnžn’ ì‡ci. Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe mžl pozitivn’ dopady na soci‡ln’ vztahy uvnitÞ skupiny ì‡kó, u‹il je vhodnŽmu džlen’ rol’, vedl k nezbytnŽ komunikaci a k Þeäen’ praktickùch problŽmó mžÞen’ ‹i pozorov‡n’, kterŽ je nezbytnž skupinovou prac’ Ð jedinù experiment‡tor je zpravidla nemóìe realizovat. Objevily se i nžkterŽ negativn’ dopady Ð polarizace skupin, neochota vz’t do tùmu slabä’ho kolegu ‹i nŽst neœspžch, za kterù byl odpovždnù pÞedevä’m jeden konkrŽtn’ ‹len tùmu.

‰lovžk a pޒroda

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Kontaktn’ osoby JiÞina Andžlov‡ Jindra Kuglerov‡ Jan Voìen’lek e-mail: [email protected]

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ by bylo moìnŽ z‡sadn’m zpósobem rozä’Þit a patrnž i zatraktivnit uìit’m dalä’ch informa‹n’ch technologi’, napÞ. zakoupen’m mnohùch ‹idel pro systŽm IP Coach umoìËuj’c’ch realizaci po‹’ta‹em podporovanŽho mžÞen’ i v chemii (koncentrace l‡tek, pH, rychlost reakce) ‹i biologii (napÞ. kvantitativn’ mžÞen’ pÞi pozorov‡n’ fotosyntŽzy). V dalä’ f‡zi je moìno uvaìovat o zapojen’ mikroskopó s elektronickùm zobrazov‡n’m a jejich spojen’m s interaktivn’ tabul’; biologickù materi‡l je moìno dokumentovat uìit’m digit‡ln’ch fotoapar‡tó ‹i scanneró.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

v PDP mohou oväem ì‡ci uì’t i jinde neì pÞi dalä’m studiu pޒrodn’ch vžd Ð schopnost navrhnout metodu vùzkumu, argumentace pÞi obhajobž zvolenŽho postupu ‹i ochota analyzovat pޒ‹iny pޒpadnŽho neœspžchu jsou obecnž uìite‹nŽ dovednosti vyuìitelnŽ v dalä’m profesn’m ìivotž i v kaìdodennosti ob‹anskŽ spole‹nosti.

Budouc’ perspektiva vyuìit’ pޒkladu dobrŽ praxe

Finan‹n’ n‡ro‹nost pޒkladu dobrŽ praxe z‡vis’ na konkrŽtn’m obsahu. V jistŽm rozsahu je PDP finan‹nž nen‡ro‹nù a dlouhodobž udrìitelnù. Pokud by väak mžl prob’hat v jakŽsi äirä’ verzi (vžtä’ po‹’ta‹ov‡ podpora fyzik‡ln’ho mžÞen’, zaj’mavžjä’ chemickŽ experimenty s draìä’mi chemik‡liemi), bylo by k tomu nutnŽ z’skat އdovž vyää’ finan‹n’ prostÞedky neì k realizaci verze ãminim‡ln’Ò.

Informatika a ICT

68

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

69

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

Pޒklad dobrŽ praxe bude realizov‡n i v dalä’ch letech, neboé jeho obsah je zcela nepostradatelnou sou‹‡st’ vùuky biologie, fyziky, chemie. Pޒrodovždn‡ cvi‹en’ doplnžn‡ o vyuìit’ vùpo‹etn’ techniky jsou cestou k interdisciplin‡rn’mu vzdžl‡v‡n’ nen‡silnou formou.

ákola: Gymn‡zium Jana Opletala, Litovel Realiz‡tor: V‡clav Hub‡‹ek Konzultant VòP: Zdenžk Slejäka

a) na œrovni oboró

Matematika a jej’ aplikace

¥

pozn‡ a pojmenuje (s moìnùm vyuìit’m róznùch informa‹n’ch zdrojó) vùznamnŽ rostlinnŽ a ìivo‹iänŽ druhy a uvede jejich ekologickŽ n‡roky,

¥

zhodnot’ problematiku ohroìenùch rostlinnùch a ìivo‹iänùch druhó a moìnosti jejich ochrany,

¥

pouì’v‡ spr‡vnž z‡kladn’ ekologickŽ pojmy,

¥

objasËuje z‡kladn’ ekologickŽ vztahy.

Matematika a jej’ aplikace

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Biologie, RVP G. ë‡k:

‰lovžk a zdrav’

Inspirac’ k projektu byla pravideln‡ akce slovenskùch vod‡kó Star‡m sa o svoju rieku, kter‡ spo‹’vala ve splut’ Prielomu Horn‡da a vy‹iätžn’ jeho bÞehó od nejróznžjä’ch odpadkó. Protoìe ze strany ì‡kó gymn‡zia zazn’valy podnžty ke konkrŽtn’ aktivitž, kter‡ by pÞispžla ke zlepäen’ kvality ìivotn’ho prostÞed’, zrodila se myälenka uspoއdat podobnou akci na Þece Moravž v œseku CHKO LitovelskŽ Pomorav’. Svoj’ n‡pln’ se neliäila od svŽho dvoj‹ete na Slovensku, stejnù zóstal i n‡zev. òkolem bylo posb’rat odpadky ze bÞehó a n‡plav Þeky Moravy. Spr‡va CHKO jiì od prvn’ho ro‹n’ku vyäla vstޒc, a dokonce se na celŽ akci finan‹nž pod’lela. Prvn’ ro‹n’ky probžhly jako v’kendov‡ akce s nžkolika ì‡ky. Postupnž se SOSÛ st‡vala st‡le masovžjä’ a v posledn’ch ro‹n’c’ch se pravidelnž œ‹astnilo pÞibliìnž tÞicet ì‡kó a aì deset pedagogó. Od roku 2006 je tato akce sou‹‡st’ áVP a prob’h‡ v tzv. projektovùch dnech na konci äkoln’ho roku.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

zhodnot’ na pޒkladech róznŽ krajiny jako systŽm pevninskŽ ‹‡sti krajinnŽ sfŽry se specifickùmi znaky, ur‹itùmi sloìkami, strukturou, okol’m a funkcemi,

¥

zhodnot’ nžkter‡ rizika pósoben’ pޒrodn’ch a spole‹enskùch faktoró na ìivotn’ prostÞed’ v lok‡ln’, region‡ln’ a glob‡ln’ œrovni.

¥

vyuì’v‡ dostupnŽ sluìby informa‹n’ch s’t’ k vyhled‡v‡n’ informac’, ke komunikaci, k vlastn’mu vzdžl‡v‡n’ a tùmovŽ spolupr‡ci,

¥

zpracov‡v‡ a prezentuje vùsledky svŽ pr‡ce s vyuìit’m pokro‹ilùch funkc’ aplika‹n’ho softwaru, multimedi‡ln’ch technologi’ a internetu.

‰lovžk a spole‹nost

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Informa‹n’ a komunika‹n’ technologie, RVP G. ë‡k:

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Tžlesn‡ vùchova, RVP G. ë‡k: ¥

vol’ a pouì’v‡ pro osvojovanŽ pohybovŽ ‹innosti vhodnou vùstroj a vùzbroj a spr‡vnž ji oäetÞuje.

¥

pÞiprav’ (ve spolupr‡ci s ostatn’mi ì‡ky) tޒdn’ ‹i äkoln’ turnaj, soutžì, turistickou akci a pod’l’ se na jej’ realizaci.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

Vùchodiska

¥

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’ C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: ¥

vyhodnot’ vyuìitelnost a vžrohodnost róznùch zdrojó informac’, kterŽ pÞi u‹en’ pouì’v‡,

¥

tޒd’ informace a vyb’r‡ relevantn’ informace pro ur‹itŽ tŽma,

¥

uspoއd‡ pÞehlednž z’skanŽ informace.

‰lovžk a zdrav’

Kontext Pro realizaci PDP je vùznamn‡ poloha äkoly v centru Chr‡nžnŽ krajinnŽ oblasti LitovelskŽ Pomorav’, tedy uprostÞed n‡dhernŽ scenŽrie luìn’ch lesó a ramen Þeky Moravy. Vùuka nžkterùch pÞedmžtó (Biologie, Zemžpis, Vùtvarn‡ vùchova atd.) ‹asto prob’h‡ pޒmo v terŽnu a vyuì’v‡ pޒrodn’ okol’ äkoly. Gymn‡zium spolupracuje se Spr‡vou CHKO LitovelskŽ Pomorav’ ve vùuce biologie a ekologie (projekt mapov‡n’ nepóvodn’ch taxonó a pÞedevä’m SO‰). Tato spolupr‡ce se rozvinula i pÞi realizaci SOSÛ.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Projekt Star‡m se o svoji Þeku (SOSÛ) vznikl v roce 2000. Jedn‡ se o akci, bžhem kterŽ ì‡ci a vyu‹uj’c’ sj’ìdžj’ Þeku Moravu v œseku Moravi‹any Ð Litovel a Litovel Ð Hynkov, sb’raj’ nejróznžjä’ odpadky z naplavenin Moravy, ke kterùm nen’ moìnŽ se dostat ze bÞehu. ë‡ci se bžhem projektu takŽ seznamuj’ s okoln’ fl—rou, faunou, ekosystŽmem luìn’ho lesa a s celkovou funkc’ krajiny. Vyu‹uj’c’ nebo pracovn’k CHKO LitovelskŽ Pomorav’ ì‡kóm vysvžtl’ dóvody ochrany tŽto oblasti a sezn‡m’ je se z‡kladn’mi principy ‹innosti CHKO. Bžhem kurzu maj’ ì‡ci moìnost poznat sloìitou propojenost pޒrodn’ch systŽmó a pochopit, ìe naruäen’ jednŽ sloìky móìe vŽst ke zhroucen’ celŽho systŽmu. Nau‹’ se vn’mat m’sto, ve kterŽm ìij’, a zmžny, kterŽ v nžm prob’haj’. C’t’ zodpovždnost za jeho dalä’ vùvoj, a to nejen z hlediska ìivotn’ho prostÞed’.

‰lovžk a pޒroda

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Geografie, RVP G. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Anotace

70

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

zdóvodËuje a obhajuje srozumitelnž sv‡ Þeäen’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

71

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

STARçM SE O SVOJI ÛEKU

svój projev logicky strukturuje, pouìije vhodnou formu a jazykovŽ prostÞedky vzhledem k situaci,

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

vyhùb‡ se parazitn’m vùrazóm, neodb’h‡ nefunk‹nž od tŽmatu, nen’ zbyte‹nž ãrozvleklùÒ,

¥

pr‡ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol’ optim‡ln’ formu vzhledem k zad‡n’ nebo tomu, jakŽho œ‹inku chce dos‡hnout,

¥

um’ c’lenž pouì’vat nžkterŽ rŽtorickŽ prvky tak, aby poslucha‹e zaujal.

¥

chov‡ se sluänž, je pozornù k druhùm a ve svŽm jedn‡n’ na nž bere ohled, pom‡h‡ podle potÞeby,

¥

pÞedv’d‡, jak by jeho aktivity mohly ohrozit jeho zdrav’ i zdrav’ druhùch, a snaì’ se ohroìen’ vyhnout.

¥

¥ .

upÞednostËuje ve svŽm ìivotž takovŽ ‹innosti a materi‡ln’ vybaven’, kterŽ nezpósobuj’ nebo nezvyäuj’ environment‡ln’ a kulturn’ äkody. D‡v‡ druhùm dobrù pޒklad toho, ìe je tÞeba uvaìovat v dlouhodobùch perspektiv‡ch, organizuje spolupr‡ci pÞi poskytov‡n’ pomoci.

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

¥

uvždomit si vliv zne‹iätžnŽho prostÞed’ na lidskŽ zdrav’,

¥

dozv’dat se, jakŽ moìnosti m‡m jako ob‹an pÞi ochranž ìivotn’ho prostÞed’, a umžt je vyuì’vat,

¥

z’skat praktickŽ dovednosti a n‡vyky pro bžìnŽ denn’ ‹innosti napom‡haj’c’ ke zlepäen’ ìivotn’ho prostÞed’.

e) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Medi‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

z’skat pÞedstavu o pr‡ci v tùmu, o vztaz’ch kooperace a nadޒzenosti a podޒzenosti pÞi tvorbž spole‹nŽho d’la, o vlastn’m tvór‹’m potenci‡lu.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

osvojit si dovednosti umoìËuj’c’ pr‡ci v tùmu, popޒpadž jeho ޒzen’ a koordinaci jeho jednotlivùch ‹lenó vzhledem k tomu, ìe snaha o uplatnžn’ ve sfŽÞe veÞejnŽ (resp. medi‡ln’) komunikace je v postindustri‡ln’ (resp. ãinforma‹n’Ò) spole‹nosti st‡le ‹astžjä’,

¥

nau‹it se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa‹n’ch zdrojó.

Umžn’ a kultura

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

uvždomit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìdŽho jednoho ‹lovžka,

¥

uvždomit si, ìe v róznùch ìivotn’ch situac’ch ‹asto nebùv‡ pouze jedinŽ Þeäen’.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ‰lovžk a zdrav’

¥

¥

Informatika a ICT

72

nabùt specifickŽ dovednosti (seberegulativn’ i komunika‹n’) pro zvl‡dnut’ róznùch soci‡ln’ch situac’ (komunika‹nž sloìitŽ situace; soutžìe; spolupr‡ce; pomoc atd.), umžt spolupracovat.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k:

zn‡t z vlastn’ zkuäenosti pޒrodn’ a kulturn’ hodnoty ve svŽm okol’, uvaìovat o nich v souvislostech a ch‡pat pޒ‹iny a n‡sledky jejich poäkozov‡n’,

Realizace Ð postup a metody Projekt Star‡m se o svoji Þeku se uskute‹nil ve dnech 26. aì 28. ‹ervna 2007, z‡vžre‹nŽ hodnocen’ a prezentace vùsledkó probžhly v mžs’ci ޒjnu. Vlastn’mu projektu SOSÛ pÞedch‡zela pޒpravn‡ f‡ze, na kterŽ se jiì vùraznž pod’leli ì‡ci gymn‡zia. Organiza‹n’ zajiätžn’ projektu spo‹’valo v nav‡z‡n’ kontaktó s jednotlivùmi institucemi, kterŽ se na pޒpravž a realizaci projektu pod’lely. ë‡ci byli rozdžleni do nžkolika skupin, kaìd‡ z nich vstoupila v jedn‡n’ s konkrŽtn’m subjektem. T’mto zpósobem byly osloveny: ¥

studentskù klub P‡r‡tko, o. s. (celou akci zaätiéoval a finan‹nž se na n’ pod’lel),

¥

odbor ìivotn’ho prostÞed’ MžstskŽho œÞadu Litovel (rovnžì se na projektu pod’lel finan‹nž),

¥

TechnickŽ sluìby mžsta Litovel (zajistily odvoz sesb’ranùch odpadkó),

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a spole‹nost

v próbžhu plnžn’ œkolu se zapojuje do pr‡ce tùmu podle svŽ role a podle potÞeby, ch‡pe se zodpovždnž svŽho d’lu na splnžn’ œkolu,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

zapoj’ se do pr‡ce skupiny, pod’l’ se jako ‹len skupiny na stanoven’ re‡lnùch c’ló, strategie a ak‹n’ho pl‡nu k jejich dosaìen’,

¥

‰lovžk a pޒroda

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: ¥

uvždomit si, ìe k ochranž pޒrody móìe napomoci kaìdù jedinec svùm ekologicky zodpovždnùm pޒstupem k bžìnùm denn’m ‹innostem. Matematika a jej’ aplikace

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

73

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

d) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

‰lovžk a pޒroda

Tematick‡ pޒprava projektu spo‹’vala v pޒpravž pÞedn‡äek a pracovn’ch listó. T’mto œkolem byly opžt povžÞeny skupiny ì‡kó. KaìdŽ bylo pÞidžleno ur‹itŽ tŽma vztahuj’c’ se k danŽ problematice. ë‡ci si vyhledali potÞebnŽ œdaje z dostupnùch zdrojó a samostatnž navät’vili nžkterŽ subjekty, kde mohli z’skat relevantn’ informace. Jednalo se pÞedevä’m o Spr‡vu CHKO LitovelskŽho Pomorav’, mžstskou knihovnu, odbor ìivotn’ho prostÞed’ MžstskŽho œÞadu Litovel a nžkterŽ neziskovŽ organizace, napÞ. Hnut’ Duha. VypracovanŽ pÞedn‡äky i pracovn’ listy potŽ odevzdali vyu‹uj’c’m. Po odstranžn’ drobnùch nedostatkó byly pracovn’ listy a pÞedn‡äky pÞipraveny k prezentaci v próbžhu projektu.

‰lovžk a spole‹nost

Samotn‡ akce za‹ala na bÞehu Moravy, kde byla väem pÞidžlena lo“ a dalä’ vod‡ck‡ vùzbroj a vùstroj. N‡sledovalo pou‹en’ o ovl‡d‡n’ lodi a o pravidlech bezpe‹nŽho chov‡n’ bžhem plavby. D‡le byl ì‡kóm pÞipomenut hlavn’ smysl projektu SOSÛ, tedy sbžr odpadkó z naplavenin Þeky Moravy, z‡kladn’ tޒdžn’ a svoz na pÞedem ur‹enŽ m’sto. Na trase bylo napl‡nov‡no nžkolik zastaven’, na kterùch se ì‡ci mžli navz‡jem seznamovat s pÞedem pÞipravenùmi souvisej’c’mi tŽmaty.

Umžn’ a kultura

ë‡ci si velice rychle osvojili z‡kladn’ ovl‡d‡n’ plavidel, a tak jiì po nžkolika stech metrech za‹ali pÞipravenŽ igelitovŽ pytle plnit nejróznžjä’mi odpadky. K jejich motivaci pÞispžlo vyhl‡äen’ soutžìe o nejorigin‡lnžjä’ nalezenou vžc a o nejvžtä’ mnoìstv’ nasb’ranŽho odpadu jednou lod’. Nejv’ce odpadkó se naälo v z‡tok‡ch a tiäin‡ch pÞirozenž meandruj’c’ho toku, ‹asto mezi mnoìstv’m organickùch naplavenin. Vžtä’ kusy odpadu byly zakl’nžny v pobÞeìn’ vegetaci nebo pod spadlùmi stromy. ë‡ci museli vynaloìit zna‹nŽ œsil’ pÞi vytahov‡n’ odpadkó do lod’ a jeho tޒdžn’. Z‡roveË museli db‡t o vlastn’ bezpe‹nost a dodrìovat z‡kladn’ pravidla hygieny. Mezi odpadky pÞevl‡daly PET i sklenžnŽ lahve, kusy polystyrenu a nejróznžjä’ plasty. Mezi kuri—zn’ odpadky patÞily boty, necky, peÞiny, hra‹ky.

‰lovžk a zdrav’

Bžhem prvn’ho zastaven’ se ì‡ci sezn‡mili se z‡kladn’mi œdaji o CHKO LitovelskŽ Pomorav’, o jej’ vùjime‹nosti a jedine‹nosti i se z‡kladn’mi biotopy vyskytuj’c’mi se na œzem’ CHKO. Pozornost ì‡kó si pÞedn‡äej’c’ ovžÞili pomoc’ kr‡tkŽho didaktickŽho testu, kterù byl vyplnžn ve skupin‡ch. Na z‡vžr byla vyhl‡äena nejœspžänžjä’ skupina Þeäiteló.

Informatika a ICT

74

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Prvn’ den byl ukon‹en shrom‡ìdžn’m sebranŽho odpadu na pÞedem domluvenŽm m’stž. Bylo ho odhadem tak 16 m3. Pak se väichni pÞesunuli na m’sto spole‹nŽho noclehu. Ve‹er mžl spole‹enskù charakter a poslouìil pÞedevä’m k neform‡ln’mu potk‡n’ ì‡kó a u‹iteló.

2. den Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1. den

Matematika a jej’ aplikace

V m’stž tÞet’ho zastaven’ probžhla pÞedn‡äka Zne‹iätžn’ vod. ë‡ci se dozvždžli, jakŽ jsou z‡kladn’ zdroje kontaminace povrchovùch i podpovrchovùch vod, sezn‡mili se s procesy, kterŽ prob’haj’ ve zne‹istžnùch vod‡ch a s jejich vlivem na vodn’ faunu a fl—ru. SvŽ znalosti si ovžÞili pomoc’ kޒìovky.

Stanoven‡ trasa vedla z Litovle do Hynkova. Charakter Þeky Moravy zde nabùv‡ zcela pޒrodn’ho vzhledu. V Þece se nach‡z’ nepÞebernŽ mnoìstv’ kmenó a ätžrkovùch prahó. Splut’ tohoto œseku, n‡ro‹nŽho na spr‡vnŽ ovl‡d‡n’ lodi, poskytuje velice silnù estetickù z‡ìitek. I druhù den ì‡ky ‹ekalo nžkolik zastaven’ s pÞipravenùmi pÞedn‡äkami a pracovn’mi listy. V m’stž ‹tvrtŽho zastaven’ ì‡ci pohovoÞili o maloploänùch chr‡nžnùch œzem’ch, uvedli rozd’ly mezi jednotlivùmi typy. Znalosti si ovžÞili pomoc’ kr‡tkŽho didaktickŽho testu a vyplnžn’m kޒìovky. Bžhem p‡tŽho zastaven’ se sezn‡mili s fl—rou v CHKO LitovelskŽ Pomorav’. Dozvždžli se, kter‡ dominantn’ spole‹enstva se zde vyskytuj’ a co podmiËuje jejich vùskyt. Dóraz byl kladen na chr‡nžnŽ druhy rostlin, ale takŽ na invazivn’ rostliny, kterŽ ohroìuj’ póvodn’ druhy. Ûadu rostlin ì‡ci bžhem plavby pozorovali. Opakov‡n’ probžhlo pomoc’ didaktickŽho testu a osmismžrky. áestŽ zastaven’ patÞilo tŽmatu Fauna v CHKO LitovelskŽ Pomorav’. ë‡ci se sezn‡mili s chr‡nžnùmi a jedine‹nùmi organismy, kterŽ se v tŽto oblasti vyskytuj’, a s formou jejich ochrany. NžkterŽ z nich mohli bžhem plavby i pozorovat. Z’skanŽ vždomosti si ovžÞili vyplnžn’m pracovn’ho listu.

‰lovžk a pޒroda

Matematika a jej’ aplikace

PÞi komunikaci s uvedenùmi institucemi se ì‡ci sezn‡mili se stylem jedn‡n’ s œÞady i se soukromùmi subjekty, s vyplËov‡n’m potÞebnùch listin a formul‡Þó, byli pޒtomni podepisov‡n’ smluv, byli nuceni jasnž formulovat svŽ poìadavky a odpov’dat na pޒpadnŽ dotazy pracovn’kó jednotlivùch zaޒzen’.

‰lovžk a spole‹nost

pój‹ovna lod’ Bufur (zajistila vod‡ckŽ vybaven’ a jeho dopravu).

Umžn’ a kultura

MysliveckŽ sdruìen’ Litovel (zajistilo ubytov‡n’ œ‹astn’kóm projektu),

¥

Na konci sjezdu se väichni postarali o lodž, kterŽ museli oäetÞit a pÞipravit k transportu.

3. den TÞet’ den prob’hala pޒprava z‡vžre‹nùch vùstupó projektu. ë‡ci individu‡lnž nebo ve skupin‡ch pÞipravovali prezentace v PowerPointu, n‡stžnky, postery nebo psali kr‡tkŽ zpr‡vy o probžhlŽ akci. Ke svŽ pr‡ci mohli vyuì’t vybaven’ po‹’ta‹ovŽ u‹ebny, popޒpadž dalä’ techniku gymn‡zia.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

75

‰lovžk a zdrav’

¥

PÞi druhŽm zastaven’ probžhla pÞedn‡äka Tޒdžn’ a likvidace odpadó. PovžÞen‡ skupina ostatn’ sezn‡mila s typy odpadó, kterŽ produkuj’ dom‡cnosti. Zopakovala jiì zn‡mŽ skute‹nosti tùkaj’c’ se tޒdžn’ odpadu a nazna‹ila nejróznžjä’ moìnosti jeho recyklace nebo likvidace. PÞedn‡äej’c’ zdóraznil, kterŽ zpósoby zpracov‡n’ odpadó jsou v souladu s principy trvale udrìitelnŽho rozvoje. ë‡ci si svŽ vždomosti mohli vz‡pžt’ ovžÞit pomoc’ pracovn’ho listu, kterù opžt vyplËovali ve skupin‡ch.

Informatika a ICT

Spr‡va CHKO LitovelskŽ Pomorav’ (pom‡hala s organizac’ a s vyty‹en’m trasy splut’ Þeky Moravy a rovnžì se pod’lela na financov‡n’ celŽ akce),

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Z‡vžre‹n‡ prezentace a vyhodnocen’ akce Star‡m se o svoji Þeku probžhla v mžs’ci ޒjnu. Tato ‹‡st projektu se uskute‹nila v u‹ebnž zemžpisu bžhem ‹tyÞ vyu‹ovac’ch hodin. K pޒjemnŽ atmosfŽÞe dokon‹en’ projektu pÞispžlo pohoätžn’, kterŽ si ì‡ci zakoupili z finan‹n’ch prostÞedkó vydžlanùch v prvn’ f‡zi projektu.

SCHKO LitovelskŽ Pomorav’ (7 000 K‹),

¥

P‡r‡tko, o. s. (6 000 K‹).

¥

vybaven’ Ð rukavice, odpadkovŽ pytle atd. (1 000 K‹),

¥

pój‹ovnŽ lod’, p‡del, vest apod. (8 000 K‹),

¥

ubytov‡n’ (1 000 K‹),

¥

stravov‡n’ (2 000 K‹),

¥

prezentace projektu Ð fotografie apod. (3 000 K‹),

¥

ceny pro œ‹astn’ky projektu (4 000 K‹).

‰lovžk a pޒroda

doprava materi‡lu (1 000 K‹),

‰lovžk a spole‹nost

doprava œ‹astn’kó (1 000 K‹),

¥

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Umžn’ a kultura

Reflexe naplnžn’ c’ló byla realizov‡na pomoc’ róznùch forem. Hlavn’m zpósobem bylo vlastn’ pozorov‡n’ u‹itele ì‡kó bžhem jednotlivùch ‹‡st’ projektu (pޒpravn‡ f‡ze, samotn‡ dvoudenn’ akce a z‡vžre‹n‡ ‹‡st s prezentac’) a vyuìit’ z‡znamovŽho archu u sledov‡n’ nžkterùch c’ló. Kromž pozorov‡n’ bylo vyuìito podkladó, kterŽ ì‡ci vypracovali (pracovn’ listy, testovŽ œlohy) a z‡vžre‹nù dotazn’k, kterùm ì‡ci hodnotili pޒnos projektu a džlali zpžtnou vazbu. Z‡znamovù arch Ð uk‡zka vyuì’vanŽho z‡znamovŽho archu pÞi pozorov‡n’. U‹itel zaznamen‡v‡ ‹etnost vùskytu Р㋇rkujeÒ (I) Ð naplËov‡n’ c’le. Ne väechny uvedenŽ c’le je moìnŽ t’mto zpósobem zaznamen‡vat.

‰lovžk a zdrav’

Projekt je n‡ro‹nù zvl‡ätž v pޒpravnŽ f‡zi. U‹itel spolu se ì‡ky mus’ navät’vit celou Þadu instituc’ a dohodnout konkrŽtn’ spolupr‡ci a pޒpadnou finan‹n’ pomoc. Zad‡ ì‡kóm ke zpracov‡n’ tŽmata jednotlivùch pÞedn‡äek a pracovn’ch listó, vùsledky próbžìnž kontroluje. U‹itel mus’ bùt schopen komunikovat nejen se äkoln’m pedagogickùm tùmem, ale bùt partnerem samotnùch ì‡kó.

Informatika a ICT

76

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Umžn’ a kultura

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Projekt SOSÛ patޒ mezi n‡ro‹nžjä’ akce, pokud se tùk‡ vyuìit’ pomócek a materi‡lovùch zdrojó. Z jeho povahy vyplùv‡ nutnost zajistit vod‡ckou vùstroj a vùzbroj pro väechny zœ‹astnžnŽ: nafukovac’ lodž, p‡dla, vod‡ckŽ vesty a lodn’ pytle. Dalä’ materi‡l souvis’ s hlavn’m c’lem projektu, tedy sbžrem naplavenŽho odpadu. Väichni ì‡ci jsou vybaveni gumovùmi rukavicemi a odpadkovùmi pytli. K dokumentaci a n‡slednŽ prezentaci akce tùm vyuì’v‡ digit‡ln’ fotoapar‡t, fotografie v elektronickŽ i klasickŽ podobž, postery, dataprojektor a notebook (majetek äkoly).

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

77

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich pouìit’

Mžsto Litovel (8 000 K‹),

Z tžchto prostÞedkó je hrazeno:

ë‡ci vytvoÞili 15 z‡vžsnùch klipó fotografi’, kterŽ vyvžsili v prostor‡ch äkoly. Jeden klip obsahoval stru‹nù popis akce a z‡kladn’ informace o partnerech projektu. Dalä’m œkolem bylo vytvoÞen’ posteru, kterù informuje litovelskou veÞejnost o projektu. Ten ì‡ci um’stili ve vùloze knihkupectv’ na N‡mžst’ PÞemysla Otakara v centru Litovle. ë‡ci takŽ vyuìili vùpo‹etn’ techniku a pÞipravili nžkolik PowerPointovùch prezentac’, kterŽ jsou prom’t‡ny bžhem dne otevÞenùch dveޒ gymn‡zia.

V posledn’ vyu‹ovac’ hodinž byla provedena z‡vžre‹n‡ kontrola prac’ a akce byla vyhodnocena. V próbžhu vyhodnocen’ se ì‡ci dozvždžli spr‡vnŽ odpovždi na ot‡zky z testó, kޒìovek a pracovn’ch listó pouìitùch v prvn’m a druhŽm dnu projektu. Byla vyhl‡äena skupina nejlepä’ch Þeäiteló. D‡le byly vyhl‡äeny pos‡dky lod’, kterŽ nasb’raly nejvžtä’ mnoìstv’ odpadkó nebo naäly nžjakou origin‡ln’ vžc.

¥

Matematika a jej’ aplikace

Finan‹n’ podporu poskytuj’:

Vžtäinu materi‡ló k prezentaci akce mžli ì‡ci pÞipravenu jiì ze tÞet’ho dne projektu. Pr‡ce tedy spo‹’vala v jejich kompletaci a vytvoÞen’ definitivn’ podoby prezenta‹n’ch materi‡ló. Nad kone‹nou kompletac’ se rozhoÞela velice v‡äniv‡ diskuse. álo pÞedevä’m o zaÞazen’ nebo nezaÞazen’ nžkterùch fotografi’ a koment‡Þe k nim. Bylo tÞeba ì‡kóm pomoci s vyty‹en’m pravidel diskuze a zpo‹‡tku hl’dat jejich dodrìov‡n’.

Prezentace ì‡kó Ð prezentace ì‡kó z projektu

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Finan‹n’ r‡mec projektu se pohybuje kolem 20 000 K‹. Nutno väak podotknout, ìe po‹‡te‹n’ ro‹n’ky tohoto projektu vysta‹ily s podstatnž menä’ ‹‡stkou (cca 5 000 K‹). Trvalo nžkolik let, neì si akce vytvoÞila jistou popularitu a s t’m spojenù okruh dnes jiì tradi‹n’ch sponzoró akce. Na akci se finan‹nž nepod’lela vlastn’ äkola.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Prezentace a vyhodnocen’

I, I, I

Ð

Ð

Velmi dobÞe vyuì’v‡ hlasu i v neform‡ln’ch diskus’ch. Je ustraäenù a nedok‡ìe zaujmout.

Neprojevuje z‡jem o pozn‡v‡n’ pޒrody, jeho z‡jem je orientov‡n na techniku.

Umžn’ a kultura

Z‡vžre‹nù dotazn’k reflektoval jak organiza‹n’ zajiätžn’ projektu, tak i naplnžn’ v oblasti vymezenùch c’ló. Na ot‡zky odpov’dali ì‡ci na z‡vžr projektu s n‡sleduj’c’mi instrukcemi: Ot‡zky 1Ð7 zn‡mkujte: 1 (vùbornž, rozhodnž ano), 3 (mohlo to bùt lepä’, nev’m), 5 (äpatnŽ, rozhodnž ne), na ot‡zky 8Ð20 odpovžzte slovnž.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jak hodnot’te pr‡ci u‹iteló?

9.

Napiäte, co byste udžlali jinak, nebo co se v‡m na pr‡ci u‹iteló l’bilo nebo nel’bilo.

10.

Chtžli byste se œ‹astnit dalä’ho projektu se stejnùm nebo podobnùm próbžhem i zamžÞen’m?

11.

Pokud ano, napiäte pro‹, pokud ne, napiäte pro‹.

12.

Poslouchaj’ rodi‹e vaäe n‡zory v souvislosti s tޒdžn’m odpadkó a chov‡n’m vaä’ rodiny vó‹i ìivotn’mu prostÞed’?

13.

Zmžnil se zpósob nakl‡d‡n’ s odpadky u v‡s doma v souvislosti s absolvov‡n’m naäeho projektu? Pokud ano, uve“te jak.

14.

Pozorovali jste ve svŽm okol’ nžjakŽ nevhodnŽ nakl‡d‡n’ s odpadem? Pokud ano, uve“te, jakùm zpósobem jste reagovali a pro‹.

15.

Jste pÞesvžd‹eni o smysluplnosti zvl‡ätž chr‡nžnùch oblast’ v ‰R a konkrŽtnž o nutnosti chr‡nit pޒrodu v CHKO LitovelskŽ Pomorav’?

16.

Pokud ano, vypiäte dóvody, pro‹ chr‡nit pޒrodu v CHKO LitovelskŽ Pomorav’.

17.

Pokud ne, vypiäte dóvody.

18.

Jak subjektivnž hodnot’te kvalitu vody v Þece Moravž? Uve“te alespoË jedno opatÞen’, kterŽ pÞisp’v‡ k vyää’ ‹istotž vody.

19.

Uve“te tÞi chr‡nžnŽ organismy vyskytuj’c’ se v CHKO LitovelskŽ Pomorav’.

20.

Jak hodnot’te jedn‡n’ instituc’, se kterùmi jste pÞiäli do styku v pޒpravnŽ f‡zi projektu?

21.

Jste spokojeni s jedn‡n’m vaäich spoluì‡kó v próbžhu projektu? Napiäte pޒklad kladnŽho a z‡pornŽho chov‡n’ vaäich spoluì‡kó.

22.

Mysl’te, ìe œ‹ast na projektu pÞedstavovala pro v‡s zdravotn’ nebo jin‡ rizika? Pokud ano, napiäte, jak‡ opatÞen’ byste navrhli k jejich sn’ìen’.

Matematika a jej’ aplikace

8.

‰lovžk a pޒroda

K ur‹en’ druhu I, I, I, I, I, I se potÞebuje pod’vat do atlasu.

Jak celkovž hodnot’te z’skanŽ znalosti a dovednosti?

‰lovžk a spole‹nost

I, I

PÞi vystoupen’ si stoupla a t’m z’skala nad spoluì‡ky ãpÞevahuÒ.

7.

Naplnžn’ c’ló lze zhodnotit na z‡kladž spojen’ jednotlivùch ‹‡st’ evalua‹n’ch n‡strojó Ð pozorov‡n’, vyhodnocen’ z‡znamovŽho archu ‹i vùstupó, kterŽ ì‡ci pÞedvedli ‹i odevzdali. Uv‡d’me zde nejdóleìitžjä’ oblasti, kde doälo k propojen’ nžkterùch vùäe vymezenùch c’ló, jak na œrovni u‹iva, kl’‹ovùch kompetenc’ nebo próÞezovŽho tŽmatu.

‰lovžk a zdrav’

1.

Jakùm zpósobem hodnot’te formu projektu (pr‡ce v terŽnu)?

2.

Co si mysl’te o propojen’ vùuky biologie a tžlesnŽ vùchovy (j’zda na raftech)?

Vztah k ìivotn’mu prostÞed’

3.

Jak hodnot’te samotnou pr‡ci v próbžhu projektu (sbžr odpadkó)?

4.

Jak hodnot’te ubytov‡n’?

5.

Dali byste pÞednost ubytov‡n’ v centru mžsta v penzionu?

6.

Jak hodnot’te celkovou atmosfŽru bžhem projektu?

Bžhem plavby se velice ‹asto z Þad ì‡kó ozùvaly kritickŽ hlasy na adresu lid’, kteޒ pÞispžli k mnoìstv’ odpadkó v Þece. ë‡ci zjistili, ìe nen’ podstatnŽ o problŽmu ìivotn’ho prostÞed’ pouze vždžt a dok‡zat ho popsat, ale je tÞeba k nžmu zaujmout aktivn’ postoj. ë‡ci jednozna‹nž zaujali pozitivn’ citovù vztah k pޒrodž a odsoudili jedn‡n’ lid’, jejichì pÞi‹inžn’m se do Þeky a jej’ho okol’ dost‡v‡ mnoìstv’ odpadkó. Lze pÞedpokl‡dat, ìe œ‹astn’ci aktivity se v budoucnosti budou chovat v souladu s principy trvale udrìitelnŽho rozvoje.

Informatika a ICT

78

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

79

Umžn’ a kultura

‰lovžk a spole‹nost

Zdenžk

I, I, I

Bez problŽmó rozezn‡v‡ rostliny, zn‡ latinskŽ n‡zvy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

OndÞej

I, I, I, I, I

Pozn‡mka

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Kamila

C’l: um’ c’lenž pouì’vat nžkterŽ rŽtorickŽ prvky tak, aby poslucha‹e zaujal

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Dana

C’l: pozn‡ a pojme- Pozn‡mka nuje (s moìnùm vyuìit’m róznùch informa‹n’ch zdrojó) vùznamnŽ rostlinnŽ a ìivo‹iänŽ druhy a uvede jejich ekologickŽ n‡roky

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

JmŽno ì‡ka

Ûeäen’ problŽmó Umžn’ a kultura

PÞedevä’m bžhem plavby se mohla vžtäina z œ‹astn’kó pÞesvžd‹it, ìe malŽ zav‡h‡n’ nebo nepozornost vede velice rychle k problŽmovùm situac’m, jako je pÞevrìen’ lodi, zne‹iätžnù odžv nebo ztr‡ta cennŽ vžci. Uvždomili si, ìe lepä’ je tžmto situac’m pÞedch‡zet, neì je pozdžji sloìitž Þeäit. Vùsledky zaloìenŽ na praktickŽ ‹innosti a citovŽm proìitku patޒ mezi dlouhodobŽ a z hlediska u‹ebn’ho procesu k nejefektivnžjä’m. Väichni ì‡ci se aktivnž zapojili do projektu, a dostali tak dostate‹nù prostor pro rozvoj svùch znalost’ a dovednost’. Projekt vùznamnž pÞispžl k utuìen’ dobrùch vztahó v kolektivu œ‹astn’kó a pozitivn’mu vztahu k pޒrodž.

‰lovžk a zdrav’ Informatika a ICT

80

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

ë‡ci srovn‡vali vlastn’ projev a organizaci pÞedn‡äky s ostatn’mi spoluì‡ky. Uvždomili si, jak sloìitŽ je zaujmout skupinu poslucha‹ó v tak neform‡ln’m prostÞed’ a jak nesnadnŽ je souvisle a jasnž odpov’dat na dotazy, kterŽ pokl‡dali spoluì‡ci nebo vyu‹uj’c’. V r‡mci pޒpravy z‡vžre‹nùch prezentac’ se rozvinula v‡äniv‡ diskuse, kterŽ fotografie zaÞadit do jednotlivùch vùstupó a jak tyto momentky okomentovat. ë‡ci si uvždomili, jak je dóleìitŽ si na po‹‡tku diskuse ur‹it pravidla a jak sloìitŽ je pÞesvžd‹it ostatn’ o vlastn’ch n‡padech a n‡zorech. Poznali, jak dóleìit‡ je diskuse, kter‡ vede k vyjasnžn’ postojó a n‡zoró jednotlivcó, a jak‡ je jejich schopnost vyj‡dÞit a prosadit svój n‡zor ve skupinž.

V sou‹asnŽ dobž lze veäkerŽ finan‹n’ prostÞedky souvisej’c’ s realizac’ akce z’skat z mimoäkoln’ch zdrojó, jedn‡ se pÞibliìnž o ‹‡stku 20 000 K‹. Je tak moìnù i ur‹itù finan‹n’ nadstandard (pohoätžn’ a ubytov‡n’ œ‹astn’kó, vžcnŽ ceny). V po‹‡tc’ch tŽto akce (pÞed 8 roky) äkola vysta‹ila pÞibliìnž s 20 % dneän’ch prostÞedkó. Pokud jde o person‡ln’ a ‹asovŽ n‡roky projektu, nijak nevybo‹uj’ z obvyklŽ praxe.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Opakovan‡ realizace projektu je finan‹nž udrìiteln‡, pokud äkola z’sk‡ skupinu sponzoró, kteޒ na akci finan‹nž participuj’. Uveden‡ aktivita za‹’nala v roce 2000 jako v’kendov‡ akce nžkolika dobrovoln’kó, kteޒ si sami hradili veäkerŽ n‡klady spojenŽ s realizac’. Postupnž doälo k nav‡z‡n’ kontaktó a dnes pޒspžvky partneró pokrùvaj’ veäkerŽ n‡klady. V pޒät’ch letech organiz‡toÞi zvaìuj’ vyuìit’ digit‡ln’ kamery a n‡slednŽho zpracov‡n’ z‡znamu. Doälo by tak k dalä’mu rozvoji vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Informa‹n’ a komunika‹n’ technologie.

Kontaktn’ osoba V‡clav Hub‡‹ek e-mail: [email protected]

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Komunikace

Z Þad œ‹astn’kó projektu vznik‡ z‡klad ‹lenó biologickŽho krouìku. Ten spolupracuje na Þadž aktivit se Spr‡vou CHKO LitovelskŽ Pomorav’ a organizuje i nžkterŽ vlastn’ akce. Je to napޒklad kaìdoro‹n’ vod‡ckù t‡bor, kterù se uskute‹Ëuje o letn’ch pr‡zdnin‡ch a z‹‡sti vyuì’v‡ finan‹n’ prostÞedky z’skanŽ v r‡mci tohoto projektu. ò‹ast na projektu a na dalä’ch podobnž zamžÞenùch akc’ch smžÞuje ì‡ky pޒrodovždnùm smžrem pÞi vùbžru vysokŽ äkoly.

‰lovžk a pޒroda

Projekt Star‡m se o svoji Þeku je z‡vislù na u‹itel’ch, kteޒ se neboj’ pouì’vat novŽ a netradi‹n’ formy vùuky. D‡le projekt pÞedpokl‡d‡, ìe u‹itelŽ biologie zvl‡dnou z‡kladn’ ovl‡d‡n’ lodi. Projekt pޒmo vyb’z’ k vyuìit’ mezipÞedmžtovùch vztahó a móìe zapojit u‹itele tžlesnŽ vùchovy s jejich zkuäenostmi a dovednostmi. U pedagoga tato aktivita pÞedpokl‡dala pÞedevä’m schopnost neform‡ln’ komunikace s ì‡ky.

Zvl‡ätž bžhem plavby na lod’ch se ovžÞila dóleìitost spolupr‡ce a vz‡jemnŽ pomoci. ë‡ci si pom‡hali nejenom se zachraËov‡n’m odplouvaj’c’ch lod’ a zavazadel, ale neziätnž si pój‹ovali suchŽ oble‹en’ a dalä’ vybaven’. Poznali tak v re‡lnŽ situaci dóleìitost a vùhody pr‡ce v kolektivu, kter‡ pÞin‡ä’ vùraznž vžtä’ efekt neì ‹innost jednotlivce.

Umžn’ a kultura

Spolupr‡ce

81

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

òspžch projektu je vìdy z‡vislù na chov‡n’ a aktivitž skupiny ì‡kó, kter‡ se projektu œ‹astn’. Jiì v próbžhu pޒpravnŽ f‡ze projektu se podaÞilo mezi œ‹astn’ky zaÞadit ì‡ky s pޒkladnùm vztahem k pޒrodž, kteޒ nav’c svùm chov‡n’m neruäili celkovou atmosfŽru ve skupinž. Negativn’ zmžny chov‡n’ ì‡kó v neform‡ln’m prostÞed’ nebyly pozorov‡ny. Dopady pޒkladu dobrŽ praxe byly patrnŽ ve vztahu k soci‡ln’m vztahóm uvnitÞ vzdžl‡vac’ skupiny. Doälo k nav‡z‡n’ novùch vztahó, ke zlepäen’ komunikace mezi ì‡ky róznùch ro‹n’kó a tޒd, ke zlepäen’ komunikace s vyu‹uj’c’mi.

ë‡ci samostatnž nebo ve skupin‡ch vyhled‡vali a tޒdili informace, kterŽ kriticky hodnotili z hlediska hodnovžrnosti a spr‡vnosti. Museli vyhledat informace relevantn’ k Þeäen’ problŽmu, aé jiì charakteru odbornŽho nebo organiza‹n’ho, naj’t a napl‡novat si vhodnùm zpósobem Þeäen’ svùch d’l‹’ch œkoló. Velmi dóleìitŽ bylo, ìe v z‡vžru pޒpravnŽ f‡ze museli bùt schopni svŽ Þeäen’ œkoló obh‡jit pÞed vyu‹uj’c’mi.

‰lovžk a spole‹nost

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Pr‡ce s informacemi

Matematika a jej’ aplikace

C’le

¥

vyuì’v‡ vždomž pÞi svŽm u‹en’ róznŽ metody a postupy, zvaìuje jejich vyuìit’ vzhledem k c’li u‹en’,

¥

vyhodnot’ vyuìitelnost a vžrohodnost róznùch zdrojó informac’, kterŽ pÞi u‹en’ pouì’v‡,

¥

hled‡ souvislosti mezi z’skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn’mi poznatky. ‰lovžk a pޒroda

¥ Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

PÞedmžt Geologie je ur‹en pro ì‡ky 1. ro‹n’ku väeobecnŽ vžtve ‹tyÞletŽho programu gymn‡zia, resp. 3. ro‹n’ku äestiletŽho studia. Byl vytvoÞen na z‡kladž n‡zoru, ìe tޒätit obsah Geologie mezi existuj’c’ pޒrodovždnŽ pÞedmžty nepÞin‡ä’ ì‡douc’ vùsledky pro celistvŽ pochopen’ neìivŽ pޒrody a jej’ch vztahó k pޒrodž ìivŽ.

osvojuje si vždomž znalosti a dovednosti, kterŽ pak vyuì’v‡ pÞi dalä’m u‹en’ a pracovn’ch ‹innostech,

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Kontext a vùchodiska

¥

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

Anotace Vyu‹ovac’ pÞedmžt Geologie vych‡z’ ze vzdžl‡vac’ho obsahu stejnojmennŽho oboru v RVP G. Je koncipov‡n jako samostatnù pÞedmžt s dotac’ jednŽ vyu‹ovac’ hodiny. Seznamuje ì‡ky s postaven’m zemskŽho tžlesa ve vesm’ru, se z‡konitostmi jeho stavby a mechanismó, rozv’j’ schopnost logickŽho œsudku, analùzy pޒ‹in a dedukce dósledkó pޒrodn’ch jevó na z‡kladž pochopen’ kl’‹ovùch principó a podporuje pozitivn’ vztah k pޒrodn’m vžd‡m a pޒrodž obecnž. Vzdžl‡vac’ obsah pÞedmžtu Geologie pޒmo souvis’ s vùukou dalä’ch pÞedmžtó v áVP, kterŽ vznikly z oblasti ‰lovžk a pޒroda.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

ákola: Gymn‡zium Oty Pavla, Praha-Radot’n Realiz‡tor: Petr Koubek Konzultant VòP: Vladim’r Lacina

rozpozn‡, kterŽ informace k vymezen’ problŽmu ‹i jeho Þeäen’ chybžj’ a dopln’ je nebo uvede, jak by se daly z’skat.

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: ¥

podle situace a toho, s kùm komunikuje a ‹eho chce dos‡hnout, zvol’ vhodnù prostÞedek komunikace (osobnž/na d‡lku, p’semnž/œstnž, IT technologie/jinŽ technologie apod.),

¥

v diskusi srozumitelnž sdžluje a vysvžtluje svŽ myälenky, postoje, argumenty, s‡m diskutuje k vžci,

¥

pr‡ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol’ (s‡m navrhne, porad’ se se zkuäenžjä’m) optim‡ln’ formu vzhledem k zad‡n’ nebo tomu, jakŽho œ‹inku chce dos‡hnout.

‰lovžk a spole‹nost

Jazyk a jazykov‡ komunikace

GEOLOGIE JAKO SAMOSTATNø PÛEDMT

‰lovžk a zdrav’

¥

porovn‡ postaven’ Zemž ve vesm’ru a podstatnŽ vlastnosti Zemž s ostatn’mi tžlesy slune‹n’ soustavy,

¥

porovn‡ na pޒkladech mechanismy pósoben’ endogenn’ch (v‹etnž deskovŽ tektoniky) a exogenn’ch procesó a jejich vliv na utv‡Þen’ zemskŽho povrchu a na ìivot lid’,

¥

objasn’ malù a velkù obžh vody a rozliä’ jednotlivŽ sloìky hydrosfŽry a jejich funkci v krajinž,

¥

hodnot’ vodstvo a pódn’ obal Zemž jako z‡klad ìivota a zdroje rozvoje spole‹nosti.

Informatika a ICT

82

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

ò‹elem vùuky tohoto pÞedmžtu je sezn‡mit ì‡ka s poznatky o neìivŽ pޒrodž na vyää’ œrovni neì v z‡kladn’m vzdžl‡v‡n’. Na nich pozdžji móìe ì‡k stavžt pÞi Þeäen’ problŽmovùch mezioborovùch œloh v oblasti geografie a ekologie. ë‡k se tak seznamuje s procesy glob‡ln’ povahy a uvždomuje si prostoupenost objektó a džjó v pޒrodž. U‹’ se analùze sloìitžjä’ch jevó na jednotlivŽ sloìky a hled‡ jejich pޒ‹iny, na stranž druhŽ se pokouä’ syntŽzou odvozovat obecnŽ z‡vžry ze studia jednotlivost’. Vùuka pÞedmžtu Geologie je realizov‡na róznùmi metodami. PÞi pޒmŽm vùkladu u‹itele jsou ì‡ci seznamov‡ni s modely ‹i vzorky pޒrodnin, obrazovù materi‡l je demonstrov‡n prostÞednictv’m zpžtnŽho projektoru nebo dataprojektoru, filmovù materi‡l je prom’t‡n prostÞednictv’m televizoru nebo dataprojektorem na pl‡tno. Kromž toho ì‡ci pracuj’ samostatnž s texty, mapami, obr‡zky a internetovùmi odkazy. Väechny materi‡ly jsou pro potÞeby äkoly vyu‹uj’c’m pÞehlednž a systematicky zpracov‡ny v rozs‡hlŽm

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

83

‰lovžk a zdrav’

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Geografie, RVP G. ë‡k:

Realizace Ð postup a metody

Informatika a ICT

Umžn’ a kultura

PÞedmžt zahrnuje väechny o‹ek‡vanŽ vùstupy vzdžl‡vac’ho oboru Geologie podle RVP G.

Umžn’ a kultura

a) na œrovni oboró

kompila‹n’ studie,

Stanoven’ hustoty gran‡tó pyknometrickou metodou ì‡ci si pod dohledem vyu‹uj’c’ho vyzkouäeli pr‡ci s pyknometrem a s jeho pomoc’ se pokouäeli zjistit hustotu gran‡tó.

¥

poster,

¥

prezentace na PC.

3.

OvžÞen’ Eulerovy pou‹ky pÞi pr‡ci s modely róznùch druhó krystaló si ì‡ci ovžÞovali platnost Eulerovy pou‹ky o po‹tu ploch, vrcholó a hran krystalu.

4.

Posouzen’ vybranùch fyzik‡ln’ch vlastnost’ nžkterùch nerostó na praktickùch pޒkladech si ì‡ci ovžÞili rozd’lnou ätžpnost róznùch nerostó, s vyuìit’m Mohsovy stupnice ì‡ci posuzovali tvrdost nerostó, d‡le ì‡ci ovžÞovali pruìnost muskovitu a vrypem do nerostu jeho skute‹nou barvu.

Vyu‹uj’c’ hodnot’ nejen spr‡vnost obsahu pr‡ce ì‡ka, ale i kvalitu a originalitu vypracov‡n’, kter‡ mus’ korespondovat s tou formou ro‹n’kovŽ pr‡ce, kter‡ byla ì‡kovi zad‡na. ë‡ci maj’ moìnost si vyzkouäet rozd’lnù pޒstup k prezentaci vùsledkó svŽ pr‡ce a uvždomit si vhodnost pouìit’ jednotlivùch forem prezentace. Ro‹n’kovŽ pr‡ce, kterŽ jsou u‹itelem vybr‡ny, jsou jednotlivùmi autory pÞedstaveny celŽ tޒdž. ‰asto se po vystoupen’ ì‡kó rozpout‡ diskuse nejen nad zpracov‡n’m pÞedkl‡danùch informac’, ale i nad obsahem zpracovanŽho tŽmatu. ë‡ci se do tŽto formy pr‡ce zapojuj’ s velkùm nadäen’m. Stžny u‹ebny zemžpisu jsou postupnž zaplËov‡ny postery, kterŽ slouì’ jako zdroj informac’ mladä’m ì‡kóm gymn‡zia. TakŽ kompila‹n’ studie a prezentace na po‹’ta‹i jsou v dalä’m studiu ì‡ky vyuì’v‡ny.

5.

Dókaz pޒtomnosti ìeleza a s’ry v nerostu vyu‹uj’c’ s pomoc’ ì‡kó demonstroval pokus, kterùm prokazuje pޒtomnost ìeleza a s’ry Ð pÞi ì’h‡n’ pyritovŽho pr‡äku unik‡ ze zkumavky plyn (oxid siÞi‹itù), jeho pޒtomnost lze prok‡zat pH-pap’rkem; po vychladnut’ vyì’hanŽho materi‡lu ì‡ci pomoc’ magnetu oddžlili magnetickŽ ‹‡stice oxidu ìeleznatŽho.

6.

Dókaz kovu v nerostu vyu‹uj’c’ ì’h‡n’m galenitovŽho pr‡äku v dÞevžnŽm uhl’ oxida‹n’m plamenem z’skal v okol’ ì’hanŽ taveniny oxid olovnatù, n‡slednùm ì’h‡n’m reduk‹n’m plamenem se uvoln’ olovo.

‰lovžk a pޒroda ‰lovžk a spole‹nost Umžn’ a kultura

7.

Ned’lnou sou‹‡st’ pÞedmžtu je exkurze s pÞev‡ìnž geologickùm zamžÞen’m (vzhledem k ‹asovùm a prostorovùm moìnostem kombinovan‡ s dalä’ exkurz’ ‹i äkoln’m vùletem). Obsah exkurze bùv‡ róznorodù. Ve sledovanŽm äkoln’m roce byla geologick‡ exkurze doplnžna n‡vätžvou dvou chemickùch vùrobn’ch provozó, kterŽ leìely na spojnici geologicky zaj’mavùch œtvaró. Geologie Ð metodickù film

‰lovžk a zdrav’

ChemickŽ rozliäen’ nerostó s vyuìit’m chemik‡li’ rozliäuj’ ì‡ci pÞi demonstraci vyu‹uj’c’m róznŽ dvojice nerostó, na z‡kladž svùch znalost’ pak vysvžtluj’ odliänosti v chemickùch reakc’ch jednotlivùch nerostó.

PÞed vlastn’ laboratorn’ prac’ obdrìeli ì‡ci od vyu‹uj’c’ho text s obsahem praktickùch cvi‹en’ v‹etnž popisu postupu u jednotlivùch pokusó. Bžhem praktickùch cvi‹en’ si ovžÞili nžkterŽ fyzik‡ln’ vlastnosti nerostó Ð s pomoc’ chemickùch reakc’ zkouäeli prok‡zat sloìen’ nerostu ‹i od sebe rozliäit jejich róznŽ druhy.

Informatika a ICT

84

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace ‰lovžk a zdrav’

2.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Matematika a jej’ aplikace

V próbžhu äkoln’ho roku maj’ ì‡ci za povinnost vypracovat ro‹n’kovou pr‡ci na zadanŽ tŽma z oblasti geologickùch vžd. Ro‹n’kov‡ pr‡ce je zpracov‡v‡na jednou z tžchto tޒ forem:

Pozorov‡n’ róstu krystaló vyu‹uj’c’ demonstroval vznik a róst krystaló dichromanu stޒbrnŽho pÞenosem obrazu z mikroskopu na televizn’ obrazovku.

‰lovžk a pޒroda

1.

‰lovžk a spole‹nost

Obsah laboratorn’ch prac’:

Umžn’ a kultura

Vùznamnou sou‹‡st’ vùuky jsou i laboratorn’ pr‡ce. Pޒkladem jsou laboratorn’ pr‡ce, kterŽ probžhly ve druhŽ polovinž äkoln’ho roku. Byly zamžÞeny na mineralogii a krystalografii.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

85

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Vzhledem k bezpe‹nosti pr‡ce (manipulace s chemik‡liemi) a k omezenùm moìnostem z hlediska materi‡ln’ho vybaven’ byly nžkterŽ pokusy demonstrov‡ny vyu‹uj’c’m. V tomto pޒpadž väak prob’hal pÞenos obrazu z mikroskopu na televizn’ obrazovku, aby väichni ì‡ci mohli pokus dobÞe sledovat. Realizace pokusu s róstem krystaló dichromanu stޒbrnŽho s uìit’m pÞenosu obrazu videokamerou je vùhodnžjä’ takŽ vzhledem k tomu, ìe vyu‹uj’c’ po celou dobu reakce móìe kontrolovat, zda pokus œspžänž prob’h‡ a ìe ì‡k ãvid’ opravdu to, co vidžt m‡Ò. Pokus lze samozÞejmž provŽst i formou individu‡ln’ pr‡ce ì‡kó, je-li k disposici dostate‹nù po‹et svžtelnùch mikroskopó.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

u‹ebn’m textu, kterù ì‡ci obdrì’ na za‹‡tku roku v elektronickŽ podobž na CD. Ûada ì‡kó si tento materi‡l vytiskla a pouì’vala jeho tiätžnou podobu bžhem vùkladu a pÞi dom‡c’ pޒpravž.

Anatomie Zemž. Praha: Albatros, 1995. BI‰êK, I.; JANSKø, B.: Pޒroda a lidŽ Zemž. Praha: Nakladatelstv’ ‰GeogrS, 2003. BOUáKA, V.; ABRAHçMOVç, D.: Geologie pro gymn‡zia. Praha: SPN, 1984.

PraktickŽ cvi‹en’ i exkurze byly z pohledu ì‡kó hodnoceny jako vysoce zaj’mavŽ a zjevnž pޒjemnŽ sloìky vùuky. V r‡mci dodate‹nŽ evaluace vùuky pÞedmžtu na za‹‡tku dalä’ho äkoln’ho roku byla formou testu a dodate‹nùch individu‡ln’ch pohovoró ovžÞena œ‹innost pÞedchoz’ ro‹n’ vùuky Geologie na uspokojivŽ œrovni a sou‹asnž byla vyhodnocena vysok‡ shoda vùsledku evaluace se z‡vžre‹nou klasifikac’ v 1. ro‹n’ku.

BURROUGHS, W. a kol.: Encyklopedie po‹as’. Praha: V‡clav Svojtka&Co., 2003. ‰EMAN, R.: Neìiv‡ pޒroda. Bratislava: Mapa Slovakia, 2001. EncyklopŽdia Zeme. Bratislava: OBZOR, 1985. Encyklopedickù slovn’k geologickùch vžd 1Ð2. Praha: ACADEMIA, 1983. HABTêN, V.; KO‰çREK, E.; TRDLI‰KA, Z.: GeologickŽ vždy. Praha: SPN, 1976. HEJTMAN, B.: Petrografie. Praha: SNTL, 1969. KACHLêK, V.; CHLUPç‰, I.: Z‡klady geologie. Historick‡ geologie. Praha: Karolinum, 1999. KETTNER, R.: Väeobecn‡ geologie III. Praha: Nakladatelstv’ ‰AV, 1954.

‰lovžk a spole‹nost

KUKAL, Z.: Pޒrodn’ katastrofy. Praha: HORIZONT, 1983. LEVY, DH.: Hvžzdy a planety. Praha: SVOJTKA a VAáUT, 1997. Mal‡ ‹eskoslovensk‡ encyklopedie 1Ð6. Praha: Academia, 1984Ð1987. NETOPIL, R.; HORNêK, S.: Fyzick‡ geografie I-II. Praha: SPN, 1984. PAUK, F.; BOU‰EK, B.: Praktick‡ cvi‹en’ z geologie. Praha: SPN, 1973. POKORNø, V.: Väeobecn‡ paleontologie. Praha: Karolinum, 1992. Pozv‡nka do vesm’ru. Praha: Albatros, 1982. Rekordy ‰eskŽ republiky Ð pޒroda. Bratislava: Mapa Slovakia, 2001.

Umžn’ a kultura

Rekordy Zemž. Bratislava. Slovensk‡ kartografia, 1992 ROST, R.; KOCAR, M.: Atlas nerostó. Praha: SPN, 1964. áPINAR, ZV.: Kniha o pravžku. Praha: Albatros, 1988.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

HLAD, O.; PAVLOUSEK, J.: PÞehled astronomie. Praha: SNTL, 1990.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

FENDRYCH, M.: Pޒrodn’ vždy. Praha: N‡kladem vlastn’m, 1945.

‰lovžk a pޒroda

Matematika a jej’ aplikace

BABUáKA, V.; MUëêK, M.: Mineralogie, petrografie a geologie. Praha: SNTL, 1981.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace pÞedmžtu Geologie prok‡zala jeho optim‡ln’ nastaven’ v u‹ebn’m pl‡nu a moìnost realizace ve stanovenŽm rozsahu i form‡ch. Vyu‹uj’c’ si ovžÞil vùhody propojen’ Þady pޒrodn’ch vžd do jednotnŽho celku a schopnosti ì‡kó kombinovat znalosti z’skanŽ na hodin‡ch biologie, chemie, fyziky ‹i geografie k analùze geologickùch jevó ‹i dedukci glob‡lnžjä’ch problŽmó. Tvorba posteró umoìnila prvn’ sezn‡men’ s jednou z bžìnùch metod prezentace vùsledkó odbornŽ pr‡ce a posouzen’ schopnost’ ì‡kó v tŽto oblasti.

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Vùuka Geologie je person‡lnž zajiätžna na potÞebnŽ odbornŽ œrovni, a tak i pÞes ur‹itŽ pot’ìe s materi‡ln’m zabezpe‹en’m lze konstatovat, ìe zaÞazen’ tohoto samostatnŽho pÞedmžtu do áVP je velmi pޒnosnŽ. A to i d’ky praktickŽmu pojet’, kdy si mohou ì‡ci aé jiì pÞi laboratorn’ch cvi‹en’ch, ‹i exkurzi ovžÞovat z’skanŽ vždomosti a dovednosti. Koncepce vùuky Geologie umoìËuje ì‡kóm uvždomit si jej’ vùraznž interdisciplin‡rn’ charakter, neboé je vede k vyuì’v‡n’ a propojov‡n’ poznatkó z ostatn’ch, a to nejen pޒrodovždnùch, pÞedmžtó.

‰lovžk a spole‹nost

ë‡ci pouì’vali jako studijn’ materi‡l k pÞedmžtu Geologie intern’ text sestavenù vyu‹uj’c’m na z‡kladž vùbžru a studia z literatury uvedenŽ v n‡sleduj’c’m pÞehledu:

Matematika a jej’ aplikace

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe S vùukou pÞedmžtu Geologie se trvale po‹’t‡ v r‡mci áVP pravidelnž v 1. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho, resp. ve 3. ro‹n’ku äestiletŽho studijn’ho cyklu i v n‡sleduj’c’ch letech, realizovan‡ ovžÞovac’ f‡ze nepÞinesla dóvod k jeho omezen’ ‹i ruäen’. Teprve po nžkolikaletŽ realizaci bude moìno pÞikro‹it k obsahovùm ‹i form‡ln’m œprav‡m na z‡kladž z’skanùch zkuäenost’.

Umžn’ a kultura

Jazyk a jazykov‡ komunikace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

áTULC, M.; PÛêHODA, P.; SRBOVç, H.: Pޒrodn’ obraz Zemž. Praha: Fortuna, 1995.

Zemž. Euromedia Group K. S. Ð Praha: Kniìn’ klub, 2004.

Kontaktn’ osoba

‰lovžk a zdrav’

Petr Koubek e-mail: [email protected]

‰lovžk a zdrav’

Velk‡ obrazov‡ väeobecn‡ encyklopedie. Praha: V‡clav Svojtka&Co., 1999.

Bžhem vùuky byly pouì’v‡ny dalä’ liter‡rn’ a obrazovŽ zdroje, popul‡rnž-nau‹nŽ ‹asopisy, internetovŽ str‡nky se souvisej’c’m obsahem, fyzickŽ vzorky miner‡ló a hornin, modely krystaló, kolekce nerostó stupnice tvrdosti, geologick‡ mapa a kompas, videopoÞady s geologickùmi tŽmaty (pÞedevä’m z oblasti dynamickŽ a historickŽ geologie), modely zkamenžlin, videopoÞady s paleontologickùm obsahem.

Informatika a ICT

86

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

87

Informatika a ICT

Tajemstv’ pޒrody. Ostrava: BLESK, 1993.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

JAK ëILI MOJI PÛEDKOVƒ

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium a SOá, HostinnŽ Realiz‡tor: Ivana Mžd’lkov‡ Konzultant VòP: Jan Bonžk

Umžn’ a kultura

Realizace tohoto pޒkladu je ide‡ln’ v tom pޒpadž, kdy je sou‹‡st’ koncepce džjepisnŽho semin‡Þe, ve kterŽm je dostate‹n‡ hodinov‡ dotace ke splnžn’ tŽto aktivity. PÞibliìn‡ celkov‡ hodinov‡ dotace 74 hodin pÞedstavuje cca 25 hodin sbžru dat, 35 hodin jejich zpracov‡n’ a pޒpravy prezentac’, 10 hodin je vyhrazeno na odbornŽ konzultace a 4 hodiny na samotnŽ prezentace vùsledkó. DóleìitŽ je takŽ IT vybaven’ a zpracov‡n’ vùsledkó vùzkumu.

‰lovžk a zdrav’

Vùchodiska Pޒklad dobrŽ praxe d‡v‡ pޒleìitost, jak propojit vùstupy áVP s praktickou ‹innost’. Dóleìitùm pÞedpokladem pro realizaci je pÞedevä’m otevÞen’ džjepisnŽho semin‡Þe, d’ky nžmuì se z’sk‡ dostate‹nù prostor k uskute‹nžn’ tŽto aktivity, kter‡ m‡ ‹asovŽ n‡roky i mimo vlastn’ vùuku. NemŽnž dóleìit‡ je takŽ moìnost vùsledky veÞejnž prezentovat Ð nab’z’ se äkoln’ prostory, ale takŽ spolupr‡ce s m’stn’m muzeem apod.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

89

‰lovžk a spole‹nost

Tuto aktivitu je vhodnŽ realizovat ve skupinž 8 Ð 15 ì‡kó vyää’ch ro‹n’kó osmiletŽho gymn‡zia (sexta, septima), s moìnost’ uplatnžn’ nžkterùch d’l‹’ch aktivit lze po‹’tat takŽ u ì‡kó niìä’ho stupnž (kvarta). ë‡ci se v džjepisnŽm semin‡Þi postupnž seznamuj’ s historickùmi metodami umoìËuj’c’mi efektivn’ sbžr a interpretaci specifickùch historickùch informac’ a dokumentó, aby je n‡slednž dok‡zali v praxi vyuì’t a komunikovat o minulosti s tžmi, kteޒ ji proìili. ë‡ci se nav’c seznamuj’ s nejróznžjä’mi zpósoby elektronickŽho zpracov‡n’ shrom‡ìdžnŽho materi‡lu.

Umžn’ a kultura

Kontext

‰lovžk a zdrav’

Do volitelnŽho semin‡Þe jsou zahrnuty äkoln’ vùstupy, ve kterùch se propojuj’ z‡kladn’ historickŽ metody a formy pr‡ce s vyuìit’m ICT jako prostÞedku k digit‡ln’mu zpracov‡n’ informac’ a shrom‡ìdžnŽho materi‡lu i jeho n‡slednŽ prezentaci. Tento projekt m‡ vùznam takŽ nejen v osvojen’ si z‡kladn’ch principó pr‡ce historika Ð badatele, ale i v z’sk‡n’ ur‹itŽho pocitu lok‡ln’ho vždom’ a vlastn’ch koÞenó.

Informatika a ICT

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Džjepisnù projekt Jak ìili moji pÞedkovŽ Ð rodi‹e, prarodi‹e a praprarodi‹e je dvoulet‡ aktivita ì‡kó sexty a septimy osmiletŽho gymn‡zia v HostinnŽm, kter‡ prob’h‡ v r‡mci volitelnŽho džjepisnŽho semin‡Þe. Smyslem tohoto projektu je uk‡zat, jak je moìnŽ ì‡ky nau‹it pracovat samostatnž s historickou informac’ a efektivnž vyuì’vat ICT ke zpracov‡n’ a prezentaci svùch poznatkó.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Džjepis, RVP G. ë‡k:

‰lovžk a spole‹nost

¥

vysvžtl’ souvislost mezi svžtovou hospod‡Þskou kriz’ a vyhrocen’m politickùch problŽmó, kterŽ byly prov‡zeny radikalizac’ pravicovùch i levicovùch protidemokratickùch sil,

¥

pop’äe a zhodnot’ zpósob ìivota v modern’ evropskŽ spole‹nosti, zhodnot’ vùznam masovŽ kultury,

¥

porovn‡ a vysvžtl’ zpósob ìivota a chov‡n’ v nedemokratickùch spole‹nostech a v demokraci’ch.

ákoln’ vùstupy, ì‡k: Umžn’ a kultura

neorientuje se pouze na to, co chce druhŽmu sdžlit, ale vn’m‡, jakŽ pocity to v druhŽm vyvol‡v‡, a vhodnž na to reaguje,

¥

udrìuje o‹n’ kontakt, pÞi rozhovoru respektuje osobn’ z—nu druhŽho, verb‡lnž i neverb‡lnž d‡v‡ najevo porozumžn’ pro pocity druhŽho (pÞitak‡v‡)

¥

vyhùb‡ se pauä‡ln’m soudóm a pÞedsudkóm,

¥

prezentuje vhodnùm zpósobem svou pr‡ci i s‡m sebe pÞed zn‡mùm i nezn‡mùm publikem,

¥

rozum’ sdžlen’m róznŽho typu v róznùch komunika‹n’ch situac’ch, spr‡vnž interpretuje a pÞij’m‡ sdžlen’ a vžcnž argumentuje, v nejasnùch nebo spornùch komunika‹n’ch situac’ch pom‡h‡ dos‡hnout porozumžn’, odliä’ vžcnou ‹‡st sdžlen’ (co mu chce druhù sdžlit) a motivace druhŽho mluv‹’ho, kterŽ ovlivËuj’ to, jakùm zpósobem to ޒk‡.

‰lovžk a zdrav’

¥

vyuì’v‡ metody or‡ln’ historie a ovl‡d‡ zpósoby zachycen’ a vyhodnocen’ vzpom’nek pamžtn’kó,

¥

¥

komunikuje o minulosti s pamžtn’ky na z‡kladž vlastn’ch poznatkó a studia pޒsluänŽho obdob’,

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k:

¥

vyj‡dޒ vlastn’mi slovy vztah minulosti regionu s n‡rodn’mi džjinami Ð odraz minulosti ve vzpom’nk‡ch pamžtn’kó,

¥

respektuje róznorodost hodnot, n‡zoró, postojó a schopnost’ ostatn’ch lid’,

¥

¥

dok‡ìe zprostÞedkovat nejdóleìitžjä’ ud‡losti ìivota v Podkrkonoä’, v HostinnŽm a nejbliìä’m okol’ ve 20. stolet’ (zejmŽna v obdob’ 2. svžtovŽ v‡lky a tžsnž po n’) na z‡kladž sebranùch informac’,

pÞi jedn‡n’ s druhùmi pÞemùäl’ nebo zjiäéuje, kterŽ hodnoty osobn’, kulturn’ a n‡boìenskŽ stoj’ za jejich n‡zorem nebo jedn‡n’m,

¥

rozäiÞuje svŽ pozn‡n’ a ch‡p‡n’ kulturn’ch a duchovn’ch hodnot, spoluvytv‡Þ’ je a chr‡n’,

¥

vede rozhovor s pamžtn’kem (pamžtn’ky) a zaznamen‡v‡ odpovždi, kterŽ n‡slednž uspoއd‡, vyhodnot’ a samostatnž interpretuje,

¥

porovn‡v‡ hodnoty v kultuÞe i veÞejnŽm ìivotž, kterŽ s‡m uzn‡v‡, s hodnotami uzn‡vanùmi v pÞedchoz’ch generac’ch (tradi‹n’mi) i s hodnotami novž vznikaj’c’mi.

¥

z’skanŽ informace zkonfrontuje s doklady o vymezenŽm obdob’ uloìenùmi v archivu nebo muzeu,

Informatika a ICT

90

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

91

‰lovžk a pޒroda

podle situace a toho, s kùm komunikuje a ‹eho chce dos‡hnout, zvol’ vhodnù prostÞedek komunikace (osobnž/na d‡lku, p’semnž/œstnž, IT technologie/jinŽ technologie apod.),

‰lovžk a spole‹nost

vymez’ z‡kladn’ znaky hlavn’ch totalitn’ch ideologi’ a dovede je srovnat se z‡sadami demokracie; objasn’ pޒ‹iny a podstatu agresivn’ politiky a neschopnosti potenci‡ln’ch obžt’ j’ ‹elit,

¥

Umžn’ a kultura

¥

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

charakterizuje dvž svžtovŽ v‡lky, dokumentuje soci‡ln’, hospod‡ÞskŽ a politickŽ dósledky,

zvl‡dne znalosti region‡ln’ historie (jde o džjiny 20. stolet’ v kontextu minulosti regionu).

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

¥

¥

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

a) na œrovni oboró

rozliäuje róznŽ zdroje historickùch informac’, zpósob jejich z’sk‡v‡n’ a œskal’ jejich interpretace,

diskutuje s ostatn’mi spoluì‡ky (a vyu‹uj’c’m), zdóvodn’ a obh‡j’ svŽ n‡zory,

U‹ivo: 1. svžtov‡ v‡lka; ‹eskŽ zemž za v‡lky; idea samostatnosti; TGM; vznik ‰SR; n‡rodnostn’ a soci‡ln’ problŽmy; vùvoj do krize; svžtov‡ hospod‡Þsk‡ krize a jej’ dopad a próbžh v ‰SR; faäismus; komunismus; z‡pas na obranu demokracie a republiky; vžda a kultura v meziv‡le‹nŽm obdob’; Mnichovsk‡ dohoda; z‡bor pohrani‹’; protektor‡t; 2. svžtov‡ v‡lka a jej’ dósledky; ‰eskoslovensko po v‡lce; por‡ìka demokracie v ‰SR; nastolen’ a upevnžn’ totalitn’ho systŽmu; rok 1968 Ð od reformy k normalizaci; dalä’ vùvoj v ‰SSR aì do roku 1989; obnoven’ demokracie a vznik ‰eskŽ republiky; vžda a kultura ve 2. polovinž 20. stolet’.

C’le

¥

¥

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Vùchodiskem tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je takŽ ur‹it‡ popt‡vka po zmapov‡n’ konkrŽtn’ho tŽmatu z hlediska region‡ln’ historie na pozad’ vùuky nejnovžjä’ch džjin. V neposledn’ Þadž je takŽ dóleìitŽ, aby vyu‹uj’c’ s‡m ovl‡dal po‹’ta‹ovou techniku, kterŽ se v próbžhu projektu vyuì’v‡, nebo aby äkola umoìnila spolupr‡ci s u‹iteli ICT zejmŽna v souvislosti s osvojov‡n’m novùch dovednost’ pÞi zvl‡d‡n’ a vyuì’v‡n’ potÞebnùch po‹’ta‹ovùch programó ì‡ky.

2. Vlastn’ realizace rozhovoró a sbžr materi‡lu

C’le v oblasti kl’‹ovŽ kompetence k u‹en’. ë‡k:

‰lovžk a pޒroda

¥

kriticky pÞistupuje ke zdrojóm informac’, informace tvoÞivž zpracov‡v‡ a vyuì’v‡ pÞi svŽm studiu a praxi,

¥

hled‡ souvislosti mezi z’skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn’mi poznatky.

Vlastn’ rozhovory byly pÞipraveny podle pÞedem danŽ osnovy. Pro rozhovory s pamžtn’ky byly vybr‡ny tyto oblasti ot‡zek:

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: uvždomit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìdŽho jednotlivŽho ‹lovžka,

¥

uvždomit si, ìe tŽmžÞ kaìdù soci‡ln’ nebo komunika‹n’ akt m‡ svój mravn’ rozmžr,

¥

uvždomit si hodnotu lidskŽ spolupr‡ce.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

rozv’jet z‡kladn’ dovednosti pro spolupr‡ci,

¥

utv‡Þet dobrŽ mezilidskŽ vztahy ve tޒdž i mimo ni.

Umžn’ a kultura

Realizace Ð postup a metody Realizace projektu smžÞovala pÞedevä’m do vùuky džjepisnŽho semin‡Þe, jehoì se zœ‹astnili ì‡ci septimy a okt‡vy, kteޒ si ho zvolili. NžkterŽ dalä’ aktivity bylo moìnŽ pÞipravit a realizovat takŽ v hodin‡ch džjepisu jinùch ro‹n’kó, a to zejmŽna doprovodnŽ expozice. Nejedn‡ se totiì zdaleka pouze o tento samostatnù projekt, ale takŽ o Þadu dalä’ch akc’.

‰lovžk a zdrav’

Prvn’ vùstava pÞipraven‡ ì‡ky septimy a okt‡vy osmiletŽho gymn‡zia pÞedstavovala próÞez svatebn’mi fotografiemi 20. stolet’. Ve spolupr‡ci s kronik‡Þem mžsta HostinnŽ se podaÞilo na vybranùch fotografi’ch uk‡zat nejen vùvoj m—dy, ale ì‡ci mžli takŽ moìnost uvždomit si nžkter‡ dalä’ region‡ln’ specifika tŽto oblasti Ð napÞ. n‡rodnostn’ sloìen’ obyvatel, jejich soci‡ln’ postaven’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

¥

vesnice Ð strukturn’ data, soci‡ln’ rozvrìen’ a hierarchie, soci‡ln’ vztahy, politika a spolky, sv‡tky a kultura, kostely a n‡boìenstv’

¥

osobn’ data Ð osobn’ data, rodina a pޒbuzn’, dóm

¥

historickŽ ud‡losti, hodnocen’ Ð historickŽ ud‡losti, subjektivn’ str‡nky džjin, hodnocen’ z dneän’ho pohledu

‰lovžk a pޒroda

pÞisp’v‡ k vytv‡Þen’ a udrìov‡n’ hodnotnùch mezilidskùch vztahó zaloìenùch na vz‡jemnŽ œctž, toleranci a empatii.

ë‡ci d’ky strukturovanŽmu rozhovoru mohli s pamžtn’ky nav‡zat pomžrnž intenzivn’ kontakt a z’skat velmi cennŽ informace.

3. Zpracov‡n’ sebranŽho materi‡lu Materi‡l, kterù byl pÞi rozhovorech nasb’r‡n, se ì‡kóm stal podkladem pro zpracov‡n’ zpr‡vy Ð v prvn’ f‡zi v podobž textu, n‡slednž pak takŽ do podoby powerpointovŽ prezentace. D’ky tŽto zpžtnŽ reflexi, ale takŽ uì bžhem vlastn’ch rozhovoró s pamžtn’ky, si ì‡ci doplËovali svŽ znalosti o danùch obdob’ch ‹etbou odbornŽ literatury, pޒpadnž dokument‡rn’mi i hranùmi filmy, aby lŽpe pochopili, k ‹emu se nžkterŽ vzpom’nky a vùpovždi pamžtn’kó vztahuj’. ë‡ci pracovali pÞev‡ìnž samostatnž s moìnost’ vyuì’t odbornŽ konzultace s vyu‹uj’c’, kter‡ vedla džjepisnù semin‡Þ, ale takŽ s odbornùm pedagogem pÞes ICT. Z’skanŽ poznatky a jejich dalä’ zpracov‡n’ mohli ì‡ci Þeäit takŽ spole‹nž.

4. Prezentace vùsledkó projektu

‰lovžk a spole‹nost

¥

V r‡mci pޒpravy se ì‡ci radili s kronik‡Þem mžsta a vedouc’m pracovn’kem mžstskŽho muzea, kterŽ ob‹any by bylo vhodnŽ oslovit a poì‡dat je o rozhovor.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

aktivnž spolupracuje pÞi stanovov‡n’ a dosahov‡n’ spole‹nùch c’ló,

Matematika a jej’ aplikace

1. Pޒprava na rozhovory s pamžtn’ky

C’le v oblasti kompetenc’ soci‡ln’ch a person‡ln’ch. ë‡k: ¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

kriticky interpretuje z’skanŽ poznatky a zjiätžn’ a ovžÞuje je, pro svŽ tvrzen’ nach‡z’ argumenty a dókazy, formuluje a obhajuje podloìenŽ z‡vžry.

Umžn’ a kultura

¥

Hlavn’m vùstupem tŽto ‹‡sti projektu byly dvž veÞejnŽ prezentace. Prvn’ probžhla na konci äkoln’ho roku a byla ur‹ena jen pro uìä’ semin‡rn’ kruh. Druh‡ prezentace n‡sledovala v prvn’ch mžs’c’ch n‡sleduj’c’ho äkoln’ho roku a zœ‹astnili se j’ takŽ ì‡ci ostatn’ch ro‹n’kó. ‰lovžk a zdrav’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Próbžh vlastn’ho projektu lze shrnout do ‹tyÞ bodó:

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k:

Osnova rozhovoró Ð ot‡zky pro pamžtn’ky

Informatika a ICT

92

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

93

Informatika a ICT

Druhou expozici Ð PróÞez reklamou ve 20. stolet’ Ð pÞipravili ì‡ci kvarty, kteޒ se zapojili rovnžì do projektu, a doplnili si tak nžkterŽ vùznamnŽ informace, kterŽ by ve vùukovùch materi‡lech zÞejmž hledali marnž.

KUKLêK, J.: Nejnovžjä’ džjiny. Praha: SPL Ð Pr‡ce, 2002. AUGUSTA, P.; HONZçK, F.: ‰eskoslovensko 1918 Ð 1938. Praha: Albatros, 1992. AUGUSTA, P.; HONZçK, F.: ‰eskoslovensko 1938 Ð 1945. Praha: Albatros, 1995.

‰lovžk a spole‹nost

Mžsto HostinnŽ a s n’m i gymn‡zium vžnuje nemalŽ œsil’ zmapov‡n’ svŽ novodobŽ historie, m‡ z‡jem na objevov‡n’ vùznamnùch osobnost’ druhŽ poloviny minulŽho stolet’. K tomuto c’li napomohla i realizace projektu Jak ìili moji pÞedkovŽ. ë‡ci sami vyhledali a oslovili starä’ spoluob‹any a bžhem intenzivn’ch n‡vätžv a rozhovoró o jejich ìivotech s nimi nav‡zali ‹asto i velmi bl’zkù vztah. OtevÞela se jim tak velk‡ pޒleìitost, jak poznat osobnosti, za nimiì se skrùv‡ ‹asto bohatù ìivot a od kterùch se mohou dozvždžt mnoho zaj’mavùch informac’ a poznatkó nejen o jejich osobn’m ìivotž, ale takŽ o mžstž, ve kterŽm ìij’. D’ky tžmto kontaktóm za‹ala vznikat dóleìit‡ mezigenera‹n’ spojnice. Aktivita tak v prvŽ Þadž rozv’jela schopnost soci‡ln’ komunikace a postoje ì‡kó. O tom, zda se d’ky rozhovoróm a zpracov‡vanùm materi‡lóm promžnilo jejich vn’m‡n’ druhùch lid’ a postoje k nžkterùm ot‡zk‡m, je moìnŽ po uskute‹nžn’ aktivity vŽst s ì‡ky ve skupinž diskusi a spole‹nž vyhodnotit dopad projektu v tŽto oblasti.

Umžn’ a kultura

Bžhem realizace projektu byly vyuì’v‡ny z‡kladn’ metody a postupy pr‡ce historika Ð ì‡ci museli relevantn’m zpósobem informace nejprve z’skat, n‡slednž takŽ digit‡lnž zpracovat a nakonec vybrat to, co povaìovali za nejdóleìitžjä’, aby mohli vytvoÞit vlastn’ prezentaci zjiätžnùch poznatkó. V próbžhu realizace byli ì‡ci nuceni komunikovat s róznùmi institucemi a osobami. Vùsledky svŽ pr‡ce takŽ prezentovali róznorodùmi zpósoby. T’m vä’m se daÞilo trŽnovat kl’‹ovou kompetenci komunikativn’.

‰lovžk a zdrav’

V próbžhu realizace byly takŽ rozv’jeny dalä’ dovednosti, na kterŽ byl projekt zamžÞen, jako napޒklad schopnost organizovat, schopnost efektivnž Þeäit problŽmy nebo uplatËovat vlastn’ kreativitu.

Svatebn’ fotografie Ð projekty ì‡kó Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Projekt je pl‡nov‡n jako dlouhodobù Ð v džjepisnŽm semin‡Þi by mžl prob’hat pÞibliìnž po dobu 10 let. V tomto obdob’ se pravdžpodobnž podaޒ zachytit vypr‡vžn’ alespoË pades‡ti ob‹anó Ð pamžtn’kó mžsta HostinnŽ. Takto zpracovan‡ vypr‡vžn’ se rozhodnž stanou origin‡ln’ a velmi cennou vzpom’nkou na uplynulŽ stolet’.

‰lovžk a spole‹nost

‰lovžk a pޒroda

Nejdóleìitžjä’ pomócky vyuì’vanŽ pro z‡znam vùzkumu prov‡džnŽho metodou or‡ln’ historie Ð digit‡ln’ diktafony, digit‡ln’ fotoapar‡ty, kamera, po‹’ta‹e, scannery, prezenta‹n’ technika (dataprojektor, interaktivn’ tabule). Z‡znamov‡ zaޒzen’ jsou velmi podstatnùm vybaven’m, bez kterŽho by tento projekt prakticky nemohl bùt uskute‹nžn v takovŽ kvalitž.

‰lovžk a pޒroda

Pr‡ce v semin‡Þi je pro ì‡ky velkou pޒleìitost’ a dobrou pޒpravou na vysokoäkolskŽ studium. V koncepci semin‡Þe se odrazily takŽ zkuäenosti a rady absolventó äkoly, kteޒ pÞispžli svùmi n‡pady k tomu, aby n‡plË semin‡Þe smžÞovala i k tomuto c’li. ë‡ci se d’ky intenz’vn’ pr‡ci v semin‡Þi u‹ili, jak efektivnž organizovat svój ‹as, jak zpracov‡vat nasb’ranŽ informace do celku, kterù n‡slednž prezentovali pÞed ostatn’mi. I pro vyu‹uj’c’ byl prvn’ rok realizace projektu velkou zkuäenost’.

AUGUSTA, P.; HONZçK, F.: ‰eskoslovensko 1946 Ð 1992. Praha: Albatros, 1999.

Opakovan‡ realizace tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je velmi dobÞe provediteln‡. Takto postavenù projekt se móìe st‡t pޒnosnùm zejmŽna v pozn‡v‡n’ minulosti obce Ð regionu, a napomoci ì‡kóm naj’t cestu ke starä’m spoluob‹anóm. Móìe se st‡t i velkou pޒleìitost’ k neform‡ln’mu a tvór‹’mu stÞet‡v‡n’ u‹itele a ì‡ka, starä’ a mladä’ generace, äkoly, muzea, archivu.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe InternetovŽ str‡nky: Centrum or‡ln’ historie òstavu pro soudobŽ džjiny AV‰R Ð http://www.coh.usd.cas.cz Literatura: VAÅEK, M. a kol.: Or‡ln’ historie. MetodickŽ a ãtechnickŽÒ postupy (skriptum). Olomouc 2003.

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

V sou‹asnŽ dobž je projekt na samŽm za‹‡tku, v jeho realizaci budou pokra‹ovat takŽ dalä’ generace ì‡kó. V tuto chv’li se podaÞilo zpracovat vypr‡vžn’ äesti ob‹anó Ð pamžtn’kó, d‡le próÞez svatebn’mi fotografiemi a reklamou 20. stolet’. Tyto expozice se staly pޒjemnùm zpestÞen’m hlavn’ho projektu. ë‡kóm se podaÞilo nav‡zat dobrŽ vztahy s vypr‡vžj’c’mi a takŽ vztah mezi nimi a vyu‹uj’c’ mohl bùt d’ky œzkŽ spolupr‡ci prohlouben o ur‹itou neform‡ln’ pއtelskou kvalitu. Vyu‹uj’c’ kladla dóraz pÞedevä’m na samostatnost, zasahovala minim‡lnž do pr‡ce ì‡kó.

Umžn’ a kultura

VyjmenovanŽ aktivity se ì‡kóm staly dóleìitùm podkladem pro pochopen’ džjinnùch souvislost’ doby, ve kterŽ pamžtn’ci spolupracuj’c’ na projektu ìili vžtäinu svŽho ìivota. Individu‡lnž studovanŽ publikace a podklady nebyly do seznamu zaÞazeny.

Matematika a jej’ aplikace

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Kontaktn’ osoba

Informatika a ICT

94

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

95

Informatika a ICT

Ivana Mžd’lkov‡ e-mail: [email protected]

ákola: LetohradskŽ soukromŽ gymn‡zium, o.p.s. Realiz‡tor: Jitka Mach‡‹kov‡ Konzultant VòP: Viola Horsk‡

Matematika a jej’ aplikace

Na realizaci PDP se pod’lej’ väichni pedagogovŽ a ì‡ci äkoly, neboé vùuka etickŽ vùchovy plnž koresponduje s prioritami a hodnotovou vùchovou zmiËovanou v áVP OtevÞen‡ äkola. Jedn‡ se o systŽmovù projekt (po‹’naje adapta‹n’m kurzem po n‡stupu do primy a kon‹e deklarovanùm profilem absolventa). V sou‹asnŽ dobž je ve äkole jeden pedagog s osvžd‹en’m pro vùuku etickŽ vùchovy a jeden odbornž zaäkolenù. Aprobace pedagogó pro vùuku etickŽ vùchovy je sou‹asnž jistùm omezen’m PDP.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

na väech œrovn’ch äkoly tomuto z‡mžru velmi napomohly. Vùznamnùm mezn’kem v realizaci vùuky EtickŽ vùchovy se stala tvorba vlastn’ho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu. Tehdy byla Etika zavedena jako povinnù pÞedmžt v primž a v kvintž.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ETICKç VøCHOVA

C’lovou skupinou pޒkladu dobrŽ praxe je v äirä’m slova smyslu cel‡ äkola (pedagogovŽ, ì‡ci a jejich rodi‹e). KonkrŽtn’ skupinou pro œ‹ely tohoto zpracov‡n’ jsou ì‡ci primy a kvinty. Neboli novž pޒchoz’ ì‡ci, kteޒ z hlediska vùvojovŽ psychologie proch‡zej’ kritickùm a problematickùm obdob’m puberty. ‰lovžk a zdrav’

Vùchodiska Etick‡ vùchova (jako modifikovanù projekt vùuky dle Roberta Roche Olivara) se v LetohradskŽm gymn‡ziu za‹ala vyu‹ovat v roce 2002 jako nepovinnù pÞedmžt, jehoì zaveden’ bylo v koncep‹n’ch z‡mžrech novŽ Þeditelky äkoly. CelkovŽ zamžÞen’ gymn‡zia smžrem k rozvoji a posilov‡n’ pozitivn’ch mor‡ln’ch hodnot u džt’ a ve vztaz’ch

Informatika a ICT

96

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

chov‡n’ a jedn‡n’ bez o‹ek‡v‡n’ odmžny,

¥

chov‡n’ nenaruäuj’c’ naäe vlastn’ ãj‡Ò.

‰lovžk a spole‹nost

chov‡n’ a jedn‡n’ ve prospžch druhŽ osoby, kterŽ nevyplùv‡ z povinnosti,

¥

PÞi naplËov‡n’ c’ló EtickŽ vùchovy je nutnŽ m’t st‡le na pamžti, ìe jde o princip, kterù by mžl bùt uplatËov‡n ve väech ìivotn’ch situac’ch. a) na œrovni oboró

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

V LetohradskŽm gymn‡ziu je kladen dóraz pÞedevä’m na väestrannù rozvoj osobnosti. Jiì od vzniku äkoly se pedagogovŽ snaì’ vytv‡Þet pomžrnž neform‡ln’, rodinnŽ prostÞed’. ë‡ci maj’ oproti jinùm vzdžl‡vac’m zaޒzen’m, v r‡mci stanovenùch pravidel, vžtä’ svobodu rozhodov‡n’, ale t’m i vyää’ pod’l odpovždnosti za svŽ jedn‡n’ a chov‡n’.

¥

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Vùchova ke zdrav’, RVP ZV a RVP G. ë‡k: ¥

vyj‡dޒ vlastn’ n‡zor k problematice zdrav’ a diskutuje o nžm v kruhu vrstevn’kó, rodiny i v nejbliìä’m okol’,

¥

projevuje odpovždnù vztah k sobž samŽmu, k vlastn’mu dosp’v‡n’ a pravidlóm zdravŽho ìivotn’ho stylu; dobrovolnž se pod’l’ na programech podpory zdrav’ v r‡mci äkoly a obce,

¥

vyhodnot’ na z‡kladž svùch znalost’ a zkuäenost’ moìnù manipulativn’ vliv vrstevn’kó, mŽdi’, sekt; uplatËuje osvojenŽ dovednosti komunika‹n’ obrany proti manipulaci a agresi,

¥

usiluje o pozitivn’ zmžny ve svŽm ìivotž (ìivotž vrstevn’kó), svùmi argumenty a jedn‡n’m v ìivotž äkoly podporuje zdrav’,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

Kontext

Z‡kladn’mi znaky prosoci‡ln’ho chov‡n’ jsou pÞedevä’m:

97

Informatika a ICT

‰lovžk a spole‹nost

Etick‡ vùchova vyuì’v‡ z‡ìitkovŽ a problŽmovŽ vùchovnŽ a vzdžl‡vac’ strategie k utv‡Þen’ a rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó, za‹leËuje vybranŽ tematickŽ okruhy väech próÞezovùch tŽmat (stžìejn’ je zejmŽna tŽma Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova) a integruje ‹‡st vzdžl‡vac’ho obsahu Vùchovy ke zdrav’. Vùuka je postavena na konkrŽtn’ch pޒbžz’ch a problŽmech kaìdodenn’ho ìivota s etickùm Þeäen’m (napÞ. konfliktn’ mezilidskŽ vztahy, äikana, korupce apod.). VùchovnŽ a vzdžl‡vac’ strategie odpov’daj’ rostouc’ n‡ro‹nosti vùuky a odliänŽmu stupni zralosti ì‡kó.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vyu‹ovac’ pÞedmžt Etick‡ vùchova (EtV) je realizov‡n na z‡kladž obsahu metodickŽho materi‡lu Etick‡ vùchova 1. Ð 3. d’l (Ladislav Lencz, OlÕga Kriìov‡). V LetohradskŽm gymn‡ziu je vyu‹ov‡n v prvn’m a p‡tŽm ro‹n’ku osmiletŽho cyklu jako povinnù pÞedmžt s ‹asovou dotac’ 1 hodina tùdnž.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Anotace

‰lovžk a pޒroda

C’le Jednozna‹nùm c’lem vùuky EtickŽ vùchovy je rozvoj prosoci‡ln’ho chov‡n’ ì‡kó, zpósob, jak napomoci ve äkoln’m prostÞed’ vychovat jedince, kterù pÞij’m‡ a pÞed‡v‡ z‡kladn’ lidskŽ a mor‡ln’ hodnoty v tom pozitivn’m slova smyslu. Podn’tit a nau‹it ì‡ky spolupracovat na realizaci toho, co povaìuj’ za dobrŽ a vydrìet pÞi realizaci z‡mžru i ve zt’ìenùch podm’nk‡ch. Jedn’m ze z‡kladn’ch c’ló je i napom‡hat vytv‡Þen’ vlastn’ho n‡zoru ì‡kó, bùt jim oporou pÞi prvn’m prosazov‡n’ etickùch postojó a soci‡ln’ch dovednost’ a pomoci pÞi genezi osobnosti ì‡ka. V neposledn’ Þadž si vùuka pÞedmžtu Etick‡ vùchova klade za c’l vytvoÞit ze äkoln’ tޒdy vùchovnŽ spole‹enstv’, a tak napomoci k bezproblŽmovŽmu souìit’ kolektivu a vùuce ostatn’ch pÞedmžtó v pozitivnž naladžnŽm prostÞed’ spolupr‡ce.

v pޒpadž potÞeby nab’z’ svou pomoc Ð väimne si, kdo ji potÞebuje,

¥

zdrìuje se posmžäkó nebo opovrìen’ nad prac’ druhùch, mluv’ o pr‡ci a jej’m vùsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby,

¥

podle svŽho uv‡ìen’ vyuì’v‡ zpžtnou vazbu pro svŽ dalä’ jedn‡n’,

¥

pojmenuje svŽ emoce v danŽm okamìiku, omluv’ se pÞi jejich nezvl‡dnut’ ve skupinž, pouì’v‡ jednoduchŽ postupy jak zvl‡dat svŽ emoce.

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

¥

aktivnž vyuì’v‡ róznŽ zdroje informac’ (knihy, encyklopedie, pޒru‹ky, tabulky, grafy, tisk, lidŽ, internet),

¥

vyhodnot’ a obh‡j’, kterù z pouìitùch zdrojó je pro danou situaci (problŽm) nejefektivnžjä’,

C’le v oblasti kompetence ob‹anskŽ. ë‡k: n‡zory nebo pÞesvžd‹en’ druhùch pÞij’m‡ jako moìnŽ, svój n‡zor pÞedkl‡d‡ takŽ jako jeden z moìnùch a op’r‡ ho o argumenty,

¥

posuzuje a hodnot’ jevy, procesy, ud‡losti a problŽmy ve svŽm okol’ z róznùch œhló pohledu,

identifikuje œ‹astn’ky a sloìky problŽmu a identifikuje, kterŽ jsou v problŽmu promžnnŽ a jakŽ jsou jejich vz‡jemnŽ vztahy,

¥

kritizuje stereotypy a pÞedsudky pouìitŽ v soukromŽ i ve veÞejnŽ komunikaci, snaì’ se jich vyvarovat,

¥

rozpozn‡, v ‹em je problŽm, kterù Þeä’, podobnù ‹i obdobnù s dޒve zn‡mùmi problŽmy, a ur‹’, v ‹em se problŽmy liä’ a v ‹em se shoduj’,

¥

¥

problŽm analyzuje z róznùch hledisek,

v róznùch situac’ch, kde nejsou pÞesnž stanoven‡ pravidla, se chov‡ tak, aby neobtžìoval a neäkodil; respektuje, ìe jeho svoboda kon‹’ tam, kde za‹’n‡ svoboda druhŽho,

¥

vyhodnot’ róznŽ vlastn’ i pÞedloìenŽ varianty Þeäen’ a rozhoduje se mezi nimi,

¥

¥

zmžn’ svŽ z‡vžry na z‡kladž novùch informac’ ‹i zmžnžnùch podm’nek.

nepouì’v‡ n‡silnŽ Þeäen’ sporó, vyjedn‡ sm’r; pouì’v‡ v pޒpadž potÞeby rózn‡ vyj‡dÞen’ a postupy, kterùmi je moìnŽ odm’tnout agresi proti sobž nebo proti tÞet’ osobž,

¥

aktivnž pom‡h‡ slovem i ‹inem spoluì‡kóm i spoluob‹anóm, podle svùch moìnost’ se zapojuje do obecnž prospžänùch akc’ na m’stn’ i äirä’ œrovni.

¥

zamùäl’ se nad n‡zory a pohledy, kterŽ se liä’ od jeho vlastn’ch,

¥

ve svžtle novùch pޒspžvkó pÞehodnocuje nebo potvrzuje svój pÞedchoz’ n‡zor, pޒpadnž ho upravuje v situaci, kdy ho argumenty druhŽho pÞesvžd‹ily,

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

Umžn’ a kultura

¥

akceptuje, ìe vùsledkem diskuse nemus’ bùt vìdy shoda,

¥

k utv‡Þen’ pozitivn’ho (nezraËuj’c’ho) postoje k sobž samŽmu a k druhùm,

¥

d’v‡ se na vžci z róznùch hledisek, vyhùb‡ se pauä‡ln’m hodnot’c’m soudóm,

¥

k uvždomov‡n’ si hodnoty spolupr‡ce a pomoci,

¥

kdyì sdžluje druhùm svŽ n‡zory a pocity, jedn‡ tak, aby je neurazil, aby se nedotkl jejich pÞesvžd‹en’, oddžluje svoje vlastn’ pocity od toho, co se re‡lnž stalo,

¥

uvždomit si hodnoty róznosti lid’, n‡zoró, pޒstupó k Þeäen’ problŽmó,

¥

k uvždomov‡n’ mravn’ch rozmžró róznùch zpósobó lidskŽho chov‡n’,

¥

k prim‡rn’ prevenci soci‡lnž patologickùch jevó a äkodlivùch zpósobó chov‡n’.

¥ ‰lovžk a zdrav’

¥

Informatika a ICT

98

obhajuje svój n‡zor asertivn’m zpósobem (dóraznž, ale sluänž); pÞedkl‡d‡ konkrŽtn’ argumenty i proti vžtäinovŽmu m’nžn’, je-li pÞesvžd‹en o jeho spr‡vnosti, pozn‡, kdyì s n’m chce nžkdo manipulovat, pop’äe, v ‹em tato manipulace spo‹’v‡ (jak se projevuje ve verb‡ln’m i neverb‡ln’m projevu) a odm’tne takovou komunikaci spole‹ensky pÞijatelnùm zpósobem; s‡m s druhùmi nemanipuluje.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Umžn’ a kultura

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

¥

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

k zvl‡d‡n’ vlastn’ho chov‡n’,

¥

k utv‡Þen’ dobrùch mezilidskùch vztahó ve tޒdž i mimo ni,

¥

rozv’jet z‡kladn’ dovednosti dobrŽ komunikace a k tomu pޒsluänŽ vždomosti,

¥

utv‡Þet a rozv’jet z‡kladn’ dovednosti pro spolupr‡ci,

¥

z’skat z‡kladn’ soci‡ln’ dovednosti pro Þeäen’ sloìitùch situac’ (napÞ. konfliktó).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k:

¥

‰lovžk a pޒroda

pÞij’m‡ podporu, rady, zpžtnou vazbu i kritiku a vytvoޒ pl‡n dalä’ho zlepäov‡n’,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: ¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k:

‰lovžk a spole‹nost

posoud’ hodnoty, kterŽ mladùm lidem usnadËuj’ vstup do samostatnŽho ìivota, partnerskùch vztahó, manìelstv’ a rodi‹ovstv’, a usiluje ve svŽm ìivotž o jejich naplnžn’.

99

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

k utv‡Þen’ hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovždnost,

¥

stimulovat, ovlivËovat a korigovat jedn‡n’ a hodnotovù systŽm ì‡kó, u‹’ je vn’mat odliänost jako pޒleìitost k obohacen’, nikoli jako zdroj konfliktu,

¥

rozv’jet a podporovat schopnost zaujet’ vlastn’ho stanoviska v pluralitž n‡zoró,

¥

uvždomovat si neslu‹itelnost rasovŽ (n‡boìenskŽ ‹i jinŽ) intolerance s principy ìivota v demokratickŽ spole‹nosti,

¥

k ohleduplnosti a ochotž pom‡hat zejmŽna slabä’m,

¥

¥

posuzovat a hodnotit spole‹enskŽ jevy, procesy, ud‡losti a problŽmy z róznùch œhló pohledu (lok‡ln’, n‡rodn’, evropsk‡, glob‡ln’ dimenze),

k angaìovanosti pÞi pot’r‡n’ projevó intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

k asertivn’mu jedn‡n’ a ke schopnosti kompromisu.

¥

komunikovat a ì’t ve skupinž s pޒsluän’ky odliänùch sociokulturn’ch skupin,

¥

uplatËovat sv‡ pr‡va a respektovat pr‡va druhùch, ch‡pat a tolerovat odliänŽ z‡jmy, n‡zory i schopnosti druhùch,

¥

pÞijmout druhŽho jako jedince se stejnùmi pr‡vy, uvždomovat si, ìe väechny etnickŽ skupiny a väechny kultury jsou rovnocennŽ a ì‡dn‡ nen’ nadÞazena jinŽ,

¥

rozv’jet schopnost pozn‡vat a tolerovat odliänosti jinùch n‡rodnostn’ch, etnickùch, n‡boìenskùch, soci‡ln’ch skupin a spolupracovat s pޒsluän’ky odliänùch sociokulturn’ch skupin,

¥

rozv’jet dovednost rozpoznat projevy rasovŽ nesn‡äenlivosti a napom‡hat prevenci vzniku xenofobie,

¥

uvždomovat si moìnŽ dopady svùch verb‡ln’ch i neverb‡ln’ch projevó,

¥

bùt pÞipraven nŽst odpovždnost za svŽ jedn‡n’.

¥

prohloubit empatii, schopnost aktivn’ho naslouch‡n’ a spravedlivŽho posuzov‡n’,

¥

k uvaìov‡n’ o problŽmech v äirä’ch souvislostech a ke kritickŽmu myälen’.

‰lovžk a spole‹nost

e) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Vùchova k myälen’ v evropskùch a glob‡ln’ch souvislostech V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

pÞekon‡vat stereotypy a pÞedsudky,

¥

utv‡Þet pozitivn’ postoje k jinakosti a kulturn’ rozmanitosti,

¥

podporovat pozitivn’ postoje k tradi‹n’m evropskùm hodnot‡m.

Umžn’ a kultura

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

rozv’jet a integrovat z‡kladn’ vždomosti potÞebnŽ pro porozumžn’ soci‡ln’m, a kulturn’m odliänostem mezi n‡rody,

¥

rozv’jet schopnost racion‡lnž uvaìovat, projevovat a korigovat emocion‡ln’ zaujet’, v situac’ch motivuj’c’ch k setk‡v‡n’, srovn‡v‡n’ a hled‡n’ spole‹nùch evropskùch perspektiv.

‰lovžk a zdrav’ Informatika a ICT

100

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a pޒroda

k pochopen’ vùznamu އdu, pravidel a z‡konó pro fungov‡n’ spole‹nosti,

‰lovžk a spole‹nost

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

k aktivn’mu postoji v obhajov‡n’ a dodrìov‡n’ lidskùch pr‡v a svobod,

g) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: Umžn’ a kultura

‰lovžk a pޒroda

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

Matematika a jej’ aplikace

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

k vn’m‡n’ ìivota jako nejvyää’ hodnoty,

¥

k odpovždnosti ve vztahu k biosfŽÞe, k ochranž pޒrody a pޒrodn’ch zdrojó,

¥

k vn’mavŽmu a citlivŽmu pޒstupu k pޒrodž a pޒrodn’mu a kulturn’mu dždictv’.

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

rozv’jet spolupr‡ci v pŽ‹i o ìivotn’ prostÞed’ na m’stn’, region‡ln’, evropskŽ i mezin‡rodn’ œrovni,

¥

komunikovat o problŽmech ìivotn’ho prostÞed’, vyjadÞovat, racion‡lnž obhajovat a zdóvodËovat svŽ n‡zory a stanoviska.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

101

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

f) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Multikulturn’ vùchova

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

d) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Vùchova demokratickŽho ob‹ana

pozitivn’ hodnocen’ druhùch,

¥

tvoÞivost a iniciativa,

¥

rozv’jet citlivost vó‹i pÞedsudkóm a zjednoduäuj’c’m soudóm o spole‹nosti (zejmŽna menäin‡ch) i jednotlivci,

¥

vyj‡dÞen’ a komunikace citó,

¥

k uvždomžn’ si moìnosti svobodnŽho vyj‡dÞen’ vlastn’ch postojó a odpovždnosti za zpósob jeho formulov‡n’ a prezentace.

¥

empatie,

¥

asertivita (uvolnžn’ agresivity),

¥

re‡lnŽ a zobrazenŽ vzory,

¥

spolupr‡ce, pomoc, džlen’ se,

¥

komplexn’ prosoci‡lnost.

‰lovžk a pޒroda

¥

rozv’jet schopnost analytickŽho pޒstupu k medi‡ln’m obsahóm a kritickŽho odstupu od nich,

¥

k rozezn‡v‡n’ platnosti a vùznamu argumentó ve veÞejnŽ komunikaci.

‰lovžk a spole‹nost

Etick‡ vùchova je vyu‹ov‡na v prvn’m a p‡tŽm ro‹n’ku osmiletŽho gymn‡zia jako povinnù pÞedmžt s hodinovou ‹asovou dotac’. Sou‹asnž je pos’lena moìnost’ volby nepovinnŽho pÞedmžtu ‹i semin‡Þe (sekunda aì kvarta, sexta aì okt‡va), kterù na povinnù pÞedmžt obsahovž navazuje a prohlubuje znalosti ì‡kó. V kontextu s prob’ranùm u‹ivem jsou na niìä’m i vyää’m stupni gymn‡zia próbžìnž zaÞazov‡ny tematickŽ okruhy väech próÞezovùch tŽmat vymezenùch v RVP ZV a RVP G. D‡le jsou zaÞazeny nžkterŽ o‹ek‡vanŽ vùstupy vzdžl‡vac’ho oboru Vùchova ke zdrav’ z RVP ZV a RVP G.

Umžn’ a kultura

Vùuka prob’h‡ v kmenovùch u‹ebn‡ch äkoly a v prostor‡ch pÞilehlŽho parku. Adapta‹n’ nžkolikadenn’ kurz pro primu se uskute‹Ëuje v okol’ Letohradu v zapój‹enùch chat‡ch, pro kvintu se jedn‡ o v’cedenn’ adapta‹nž-pozn‡vac’ pobyt v nžkterŽm z horskùch stÞedisek Jesen’kó nebo Orlickùch hor. Etick‡ vùchova v uìä’m slova smyslu m‡ ‹tyÞi podstatnŽ sloìky:

‰lovžk a zdrav’

1.

vùchovnù program (rozvoj faktoró, kterŽ podporuj’ pozitivn’ vùvoj osobnosti, napÞ. sebehodnocen’, pozitivn’ hodnocen’ druhùch, empatie, tvoÞivost v mezilidskùch vztaz’ch),

2.

specifickù vùchovnù styl charakterizovanù pÞedevä’m bezpodm’ne‹nùm pÞijet’m d’tžte, pÞipisov‡n’m a vyjadÞov‡n’m pozitivn’ch vlastnost’ a citó,

3.

specifickŽ vùchovnŽ metody pom‡haj’c’ vytvoÞit si vlastn’ zkuäenost ‹i n‡zor, z‡ìitkovŽ u‹en’,

4.

rozv’jen’ prosoci‡lnosti.

Informatika a ICT

102

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Realizace Ð postup a metody

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

Principi‡lnž je cel‡ vùuka postavena na vyuì’v‡n’ z‡ìitkovùch pedagogickùch metod, skupinovŽ a tùmovŽ pr‡ce. ë‡ci sed’ pÞi vùuce na zemi nebo na ìidli‹k‡ch v kruhu spole‹nž s vyu‹uj’c’m, kterù je pro tyto hodiny jejich rovnocennùm partnerem. Nejsou vyìadov‡ny seäity ani u‹ebnice. V praxi prob’h‡ vžtäina hodin podle osvžd‹enŽho schŽmatu ve tÞech kroc’ch prof. Olivara: 1.

kognitivn’ senzibilizace (motivace, jeì pom‡h‡ pochopit danou skute‹nost, vùznam ‹i smysl tŽmatu, popÞ. jeho prov‡zanost s tŽmaty pÞedeälùmi),

2.

n‡cvik ve tޒdž (experimentov‡n’ ãsami na sobžÒ, n‡cvik ì‡danùch schopnost’ a chov‡n’, zpžtn‡ vazba),

3.

re‡ln‡ zkuäenost (moìnosti aplikace danŽ problematiky v re‡lnŽm ìivotž).

Ve väech kroc’ch je za‹leËov‡na hodnotov‡ orientace (reflexe). Dóvodem je snaha usnadnit ‹i pÞibl’ìit ì‡kóm pochopen’ teoretickùch z‡kladó a motivó danŽho tŽmatu, popޒpadž jeho zeväeobecnžn’. Ve spojen’ se sebereflex’ pak tento krok vede k rovnŽ pޒleìitosti vyj‡dÞen’ vlastn’ho n‡zoru pro väechny ‹leny skupiny. Rozv’j’ a upevËuje pravidla pro diskusi, podporuje tvoÞivost a do pozad’ zasouv‡ kritiku, d‡v‡ prostor pro vyj‡dÞen’ motivuj’c’ pochvaly. Tak se reflexe v r‡mci z‡ìitkovùch aktivit i jejich jednotlivùch krokó pod’l’ na budov‡n’ a rozvoji zdravŽho sebevždom’ a sebehodnocen’ u ì‡kó. Kùm bych byl, kdybych byl zv’Þe Ð fotografie pr‡ce ì‡ka

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

k uvždomov‡n’ si hodnoty vlastn’ho ìivota (zvl‡ätž volnŽho ‹asu) a odpovždnosti za jeho naplnžn’,

¥

‰lovžk a pޒroda

dóstojnost ‹lovžka, sebeœcta (sebehodnocen’),

‰lovžk a spole‹nost

komunikace,

¥

rozv’jet citlivost vó‹i stereotypóm v obsahu mŽdi’ i zpósobu zpracov‡n’ medi‡ln’ch sdžlen’,

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

¥

¥

‰lovžk a zdrav’

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

103

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Z‡kladem vùuky dle prof. Olivara (v œpravž L. Lencze) je postup (sled tŽmat) v n‡sleduj’c’m poÞad’:

h) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Medi‡ln’ vùchova

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda ‰lovžk a spole‹nost

Tradi‹n’ aktivity se zamžÞuj’ pÞedevä’m na spolupr‡ci, neverb‡ln’ komunikaci a rozvoj tvoÞivosti. N‡hodnž vybran‡ skupina m‡ za œkol vytvoÞit poslepu a bez slovn’ komunikace co nejpravidelnžjä’ ‹tverec, celù kolektiv tޒdy se pak pÞesune k ozna‹enŽ metž v terŽnu. Z‡kladem œspžänŽho zvl‡dnut’ je pÞedem navrìen‡ strategie. Sou‹asnž je provžÞena fyzick‡ zdatnost, logickŽ myälen’ a ochota podޒdit se napÞ. n‡zoru vžtäiny. TŽmžÞ vìdy se vyu‹uj’c’mu podaޒ po nžkolika podobnùch aktivit‡ch a n‡slednŽ reflexi vybrat moìnŽho ãvódceÒ novž vznikaj’c’ho kolektivu. Pޒnosem je i to, ìe jasnž vyniknou jedinci s pÞirozenou autoritou a schopnost’ organizovat spole‹nou ‹innost. Pޒleìitost väak dost‡vaj’ i mŽnž próbojn’ ì‡ci, bez jejichì zapojen’ by nebylo moìnŽ œkol splnit. Dalä’m z c’ló, kterŽ tyto aktivity napln’, je podpora pozitivn’ho sebehodnocen’ i hodnocen’ druhùch a uvždomžn’ si pojmu ãrole v tùmuÒ.

Umžn’ a kultura

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1h/t Malù vod‡ckù Ano Ano Maturitn’ ples stuìkovac’ ve‹’rek

1h/t Pobyt v pޒrodž Ano Ano Z‡zem’ maturitn’ho plesu a maturit

1h/t LyìaÞskù Ano Ano Galave‹er soutžìe Nebojte se klasikó

Vod‡ckù

Velkù dóraz je kladen na pr‡ci s emocemi (rozvoj emo‹n’ inteligence) v róznùch form‡ch (napÞ. vyj‡dÞen’ dojmó a pocitó z aktivit a ‹innost’ slovnž, pohybem, kol‡ì’). Maximum ‹innost’ je trvalùm zpósobem zaznamen‡v‡no (foto, video, archivace prac’) pro pozdžjä’ pÞipomenut’ atmosfŽry, pro podporu v pޒpadž neœspžchu v nžjakŽ äkoln’ ‹innosti, pro pޒpad problŽmó v kolektivn’m souìit’ apod.

Jak tam doj’t? Ð fotografie z kurzu ‰tverec, a poslepu? Ð fotografie z kurzu

V posledn’ dobž se u ì‡kó gymn‡zia st‡le ‹astžji setk‡v‡me se sn’ìenou (popÞ. ì‡dnou) znalost’ sebeobsluìnùch aktivit. ProblŽmy ‹in’ i tak samozÞejmŽ vžci, jako pÞipravit si sn’dani ze spole‹nùch z‡sob, uklidit si svŽ pracovn’ m’sto, umùt drobnŽ pomócky apod. MnohŽ z džt’ napÞ. nikdy nemyly n‡dob’, nezametaly, nepom‡haly s drobnùmi pracemi v kuchyni. PÞitom z pohledu rozvoje psychosoci‡ln’ch dovednost’ jsou sebeobsluìnŽ œkony z‡kladn’m kamenem, na nžmì jsou d‡le budov‡ny a rozv’jeny sloìitžjä’

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

105

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

V r‡mci sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe jsou dóleìitŽ i adapta‹n’ kurzy, kterŽ jsou poއd‡ny v mžs’ci z‡Þ’ zvl‡äé pro primu a kvintu. Vìdy se jich œ‹astn’ tޒdn’ u‹itel danŽho ro‹n’ku a vyu‹uj’c’ EtV, jako ãasistentiÒ pak 1Ð3 ì‡ci z vyää’ch ro‹n’kó (pÞedevä’m pro kvalitn’ zajiätžn’ z‡zem’, dopomoc pÞi aktivit‡ch, pޒpravu aktivit, materi‡ló apod.). Dóleìitùm momentem je spole‹nù pžä’ pÞesun na m’sto pobytu (cca 12 km Ð prima, kvinta ‹‡ste‹nž veÞejnou dopravou dle m’sta pobytu). Z‡kladem pro pobyt je pak stanoven’ spole‹nùch norem chov‡n’ a pޒpadnŽho zpósobu sankc’. Aktivn’ zapojen’ zœ‹astnžnùch do pޒpravy pokrmó je nutnou podm’nkou (stravov‡n’ nen’ zajiäéov‡no ãdodavatelskyÒ). ë‡ci tady jsou konfrontov‡ni se situacemi, kterŽ od nich vyìaduj’ vysokou m’ru tolerance a spolupr‡ce v kolektivu (œklid prostor, pޒprava j’del, topen’). ë‡kóm je d‡v‡n velkù prostor pro volbu vlastn’ho chov‡n’ a n‡slednŽ vn’m‡n’ jeho dopadu na jedince i okol’ (c’lem je pozn‡n’ a pochopen’ dósledkó vlastn’ho chov‡n’) = induktivn’ discipl’na jako jeden z principó EtV.

Informatika a ICT

8 okt‡va

7 septima

6 sexta

5 kvinta 1h/t Ano

Adapta‹n’

Ano Mikul‡äsk‡ nad’lka pro Má a LSG Srd’‹kovù den

1h/t Jazykovù Ano Ano Halloween

1h/t Sportovn’ Ano DoprovodnŽ akce T. Fox

Ano

Cestou nekone‹nŽho Ano V‡no‹n’ ve‹’rek

Ano

1h/t

1h/t

4 kvarta

3 tercie

2 sekunda

1 prima Adapta‹n’

1h/t

1h/t

Ro‹n’k/ zpósob realizace Povinnù pÞedmžt Etick‡ vùchova ò‹ast na vys’l‡n’ äkoln’ho rozhlasu

Ano Ano V‡no‹n’ ve‹’rek

Umžn’ a kultura

Samostatn‡ organizace akc’

Reprezentace äkoly na akc’ch

‰lovžk a spole‹nost

Povinnù pÞedmžt Etick‡ vùchova a komunikace navazuje na vyää’m stupni na osvžd‹enù systŽm tޒdnickùch hodin z niìä’ho stupnž gymn‡zia. Oproti nim, kdy je kladen dóraz sp’äe na Þeäen’ procedur‡ln’ch str‡nek chodu tޒdy a za‹lenžn’ jednotlivce do kolektivu, je v r‡mci tžchto hodin podporov‡na a rozv’jena schopnost adolescentó vidžt a konstruktivnž Þeäit problŽmy. Tj. vyuì’t pÞirozenŽ kriti‹nosti Ð danŽ psychologickùm vùvojem Ð k rozvoji komunikace, sebeorganizace, spolupr‡ce a schopnosti naj’t a pÞijmout kompromis mezi vrstevn’ky, ale i ve vztahu u‹itel Ð ì‡k.

104

Vùuka EtickŽ vùchovy je kontinu‡ln’ proces, kterù v gymn‡ziu za‹’n‡ v primž a formou za‹lenžn’ prvkó EtV do jednotlivùch pÞedmžtó i kurzó a vlastn’m pޒkladem pedagogó prostupuje aì do maturitn’ho ro‹n’ku. Ve vžtä’m rozsahu je EtV takŽ realizov‡na pÞi intenzivn’m kurzu v primž a kvintž (adapta‹n’ kurzy) sou‹asnž se za‹lenžn’m outdoorovŽho trŽninku. Tato forma slouì’ pÞedevä’m k budov‡n’ tùmu (tޒdn’ho kolektivu) nebo k Þeäen’ skupinovùch (tùmovùch) kriz’ a jako pޒprava na zvl‡dnut’ moìnùch vyhrocenùch situac’ v budouc’m souìit’ tޒdn’ho kolektivu. Tyto manaìerskŽ metody umoìËuj’ vn’mat proìitek (princip EtV) väemi smysly sou‹asnž.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kurzy

‰lovžk a pޒroda

Povinnù pÞedmžt Etick‡ vùchova a komunikace

Matematika a jej’ aplikace

Tޒdnick‡ hodina

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Struktura za‹lenžn’ EtV do vzdžl‡vac’ho procesu äkoly:

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’m neocenitelnùm pomocn’kem pro vùuku je z‡soba praktickùch aktivit a skupinovùch her z’skan‡ na setk‡n’ch, konferenc’ch a vzdžl‡vac’ch akc’ch poއdanùch Etickùm f—rem ‰R, popÞ. Pedagogickou fakultou Univerzity v Hradci Kr‡lovŽ. Nepostradateln‡ je i vlastn’ invence pedagogó a ì‡kó.

Umžn’ a kultura

Povinn‡ vùuka je v celŽm rozsahu hrazena z prostÞedkó äkoly. Na financov‡n’ adapta‹n’ho kurzu v primž a kvintž se pod’lej’ rodi‹e zœ‹astnžnùch ì‡kó. Vùäe pޒspžvku se liä’ dle vybranŽho m’sta pobytu (tj. n‡klady na ubytov‡n’), zvolenŽho zpósobu pÞepravy (pžäky to nic nestoj’), ãrozmlsanostiÒ str‡vn’kó (cena stravy je vžtäinou nejvyää’ poloìkou). Pro uvedenŽ kurzy se rozpo‹et primy pohybuje opakovanž okolo 300Ð500 K‹ na ì‡ka (z‡leì’ na tom, zda se jedn‡ o tޒ- nebo ‹tyÞdenn’ pobyt). Adapta‹n’ kurz kvinty je finan‹nž n‡kladnžjä’, pÞedevä’m vzhledem k poplatkóm za vstupnŽ, napÞ. do lanovŽho centra, nžkterùch muze’ apod. Kvinta se takŽ dopravuje do vzd‡lenžjä’ch m’st a tedy i n‡klady na dopravu jsou vyää’. Celkovù poplatek ze strany ì‡kó kvinty vych‡z’ v rozmez’ 500Ð800 K‹ pro verzi tޒdenn’ho pobytu se zajiätžnùm ubytov‡n’m a stravou. Velkou pomoc’ je opakovanž obdrìenù grant na podporu vùuky etickŽ vùchovy ve äkol‡ch, jehoì vyhlaäovatelem a poskytovatelem je Nadace Josefa Luxe. Z tžchto prostÞedkó je hrazeno pÞedevä’m materi‡ln’ vybaven’ pro vùuku ve äkole i v kurzech.

‰lovžk a zdrav’

Materi‡ln’ pomócky pro vùuku spo‹’vaj’ pÞedevä’m v drobnùch vùtvarnùch potÞeb‡ch (pap’r, tuìky, pastelky, prov‡zky, modelovac’ hmota, lepidlo apod.). D‡le jsou zapotÞeb’ po‹’ta‹ (pro PPT prezentace), barevn‡ tisk‡rna, laminova‹ka f—li’, dataprojektor a video (z‡znamy z videokamer, filmy), ob‹as DVD a pÞenosnù magnetofon.

Informatika a ICT

106

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

NOVçKOVç, M. a kol.: U‹’me etickou vùchovu: manu‡l etickŽ vùchovy pro z‡kladn’ a stÞedn’ äkoly. Praha: Luxpress, 2006.

Dalä’mi vùsledky jsou kladnŽ ohlasy na chov‡n’ a jedn‡n’ ì‡kó na veÞejnosti a pÞi reprezentaci äkoly na róznùch soutžì’ch. Z ohlasu rodi‹ó i veÞejnosti je patrnŽ, ìe doch‡z’ k pÞenosu c’ló i mimo äkoln’ prostÞed’. TakŽ pޒjemnù a klidnù dojem z atmosfŽry pÞi n‡vätžv‡ch gymn‡zia, kterù si n‡vätžvn’ci odn‡äej’, lze povaìovat za spole‹nŽ d’lo a pޒspžvek vùuky EtV na äkole.

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Dopad vùuky EtV na soci‡ln’ vztahy mezi ì‡ky m‡ jednozna‹nž pozitivn’ vliv. Aé uì se jedn‡ o rychlost sìit’ kolektivu, nastartov‡n’ dynamiky skupiny, ochotu a schopnost pom‡hat, schopnost vyޒkat si problŽm apod. Z pohledu rodi‹ó a veÞejnosti je velmi pozitivnž hodnoceno vytv‡Þen’ pޒleìitost’ pro seberealizaci a uplatnžn’ mŽnž nadanùch a nepróbojnùch ì‡kó (‹asto ì‡ci se specifickùmi poruchami u‹en’), veden’ spoluì‡kó ke vz‡jemnŽ pomoci s u‹ivem apod. ë‡ci se tak u‹’ ch‡pat a tolerovat nedostatky druhùch a vidžt cestu k jejich odstranžn’ ve spolupr‡ci. Za vùsledky a pozitivn’ zhodnocen’ tŽto pr‡ce lze jistž povaìovat i udžlen‡ ocenžn’ v soutžìi Nada‹n’ho fondu Josefa Luxe. LetohradskŽ gymn‡zium opakovanž obdrìelo druhou cenu v konkurenci mnoha äkol z celŽ republiky za systŽm vùuky a podpory etickŽho vzdžl‡v‡n’ ve äkol‡ch. Finan‹n’ prostÞedky spojenŽ s t’mto ocenžn’m pom‡haj’ pÞi zajiäéov‡n’ potÞebnùch pomócek pro vùuku EtV a realizaci ostatn’ch c’ló vyt‹enùch v PDP.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe LetohradskŽ gymn‡zium i do budoucna po‹’t‡ s realizac’ vùuky etickŽ vùchovy jako se z‡kladn’m stavebn’m kamenem vzdžl‡v‡n’. Tento z‡mžr je jiì napevno zakotven v áVP a jeho naplnžn’ by se mžlo odr‡ìet i v profilu absolventa äkoly. Z finan‹n’ho hlediska se jedn‡ o pomžrnž dobÞe udrìitelnù projekt, kterù nevyìaduje jinŽ materi‡ln’ zabez-

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

107

Jazyk a jazykov‡ komunikace ‰lovžk a spole‹nost

LENCZ, L.; Kriìov‡, O.: Etick‡ vùchova: metodickù materi‡l 1, 2, 3. Praha: Luxpress, 2000.

Umžn’ a kultura

Zkuäenosti z’skanŽ z realizace pޒkladu dobrŽ praxe ukazuj’, ìe pÞi systematickŽm, z‡mžrnŽm a c’lenŽm pósoben’ na ì‡ky prostÞednictv’m uplatËov‡n’ z‡ìitkovùch metod doch‡z’ k rychlejä’mu dosaìen’ c’ló a takŽ jejich trvalejä’mu osvojen’. D’ky vlastn’m z‡ìitkóm a jejich reflexi pÞi skupinovùch a jinùch aktivit‡ch se daޒ vytvoÞit ze äkoln’ tޒdy vùchovnŽ spole‹enstv’, a tak napomoci k bezproblŽmovŽmu souìit’ kolektivu.

OLIVAR, R. R.: Etick‡ vùchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Z‡kladn’m materi‡lem, z nžhoì vych‡z’ osnovy pro vùuku EtickŽ vùchovy na äkole (áVP), je n‡sleduj’c’ literatura:

‰lovžk a pޒroda

Väechny œkoly i ‹innosti ì‡kó byly hodnoceny spole‹nou reflex’ se ì‡ky nebo individu‡ln’m rozhovorem s jednotlivci. Vyu‹uj’c’ ì‡kóm soustavnž poskytoval zpžtnou vazbu, kter‡ byla smžÞov‡na k upevËov‡n’ prosoci‡ln’ch modeló chov‡n’.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

Mus’me si pom‡hat Ð fotografie z kurzu A je navaÞeno Ð fotografie z kurzu Pocit z dneän’ho dne Ð fotografie z kurzu

Matematika a jej’ aplikace

Dovednosti a schopnosti, kterŽ si ì‡ci osvojili v próbžhu vùuky EtickŽ vùchovy i v r‡mci adapta‹n’ch kurzó, jsou univerz‡ln’ a pÞenositelnŽ do róznùch ìivotn’ch situac’. Naplnžn’ c’ló na œrovni vzdžl‡vac’ho oboru Vùchova ke zdrav’, kl’‹ovùch kompetenc’ i próÞezovùch tŽmat u‹itel pozn‡ pÞi pravidelnŽm sledov‡n’ chov‡n’ ì‡kó pÞi rozmanitùch ‹innostech a skupinovùch diskus’ch. Jde o dodrìov‡n’ z‡kladn’ch pravidel mezilidskŽ komunikace a o respektov‡n’ z‡kladn’ch mor‡ln’ch a etickùch principó a hodnot. DosahovanŽ vùsledky lze hodnotit jako dlouhodobŽ s t’m, ìe je potÞeba m’t na pamžti, ìe prosoci‡ln’ chov‡n’ je vùsledkem systematickŽho pósoben’ na jedince, a proto je nutnŽ jej u ì‡kó neust‡le upevËovat.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

n‡vyky a dovednosti. Proto je ned’lnou sou‹‡st’ naäich adapta‹n’ch kurzó zapojen’ ì‡kó do veäkerŽ celodenn’ ‹innosti; samozÞejmž s ohledem na jejich bezpe‹nost. Spole‹nž nanoäenŽ dޒv’ do kuchynž, oloupan‡ cibule ‹i brambory, umytŽ a uklizenŽ n‡dob’, to väe pom‡h‡ budovat u džt’ kl’‹ovŽ kompetence k Þeäen’ problŽmó, k u‹en’, soci‡ln’ a person‡ln’, komunikativn’, ale i mezilidskŽ vztahy apod.

Umžn’ a kultura

¥

kn’ìky džtskùch pޒbžhó z nakladatelstv’ Port‡l,

¥

pޒbžhy v‡le‹nùch hrdinó,

¥

poh‡dky, n‡rodn’ povžsti a mùty, duchovn’ texty,

¥

veäker‡ literatura nab’zej’c’ hry a aktivity pro džti,

¥

z filmó napÞ. Max a Kevin, Poäli to d‡l, Andžl str‡ìnù, C’saÞóv pekaÞ, PekaÞóv c’saÞ aj.

‰lovžk a zdrav’

Informace a materi‡ly pro vùuku, pÞedevä’m väak pro teoretickou pޒpravu vyu‹uj’c’ho lze nalŽzt i na str‡nk‡ch www.etickeforumcr.cz.

Kontaktn’ osoba

Aktivity realizovanŽ ve spolupr‡ci s PPP se zamžÞuj’ pÞedevä’m na posilov‡n’ zdravŽho sebevždom’, sebepojet’ a sebedóvžry ì‡kó, rozv’jen’ asertivn’ho chov‡n’, rozhodov‡n’, kritickŽho uvaìov‡n’ a schopnosti ‹elit tlaku vrstevn’kó, vytv‡Þen’ zdravùch vztahó mezi ì‡ky, formov‡n’ osobn’ zodpovždnosti ì‡kó, podporu zdravŽho ìivotn’ho stylu apod. Spolupr‡ce s poradnou se tùk‡ väech ì‡kó äkoly, je soustavn‡ a dlouhodob‡, prob’h‡ po celou dobu studia.

Jazyk a jazykov‡ komunikace ‰lovžk a pޒroda

Program spolupr‡ce s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) se tùk‡ prevence soci‡lnž patologickùch jevó, zlepäov‡n’ vztahó mezi ì‡ky ve tޒdž a budov‡n’ ì‡kovskùch kolektivó. Hlavn’mi formami tŽto spolupr‡ce jsou realizace peer programu a seznamovac’ch, resp. adapta‹n’ch kurzó. D‡le jsou vyuì’v‡ny besedy s pracovn’ky PPP a n‡vätžvy PPP jako sou‹‡st vùuky psychologie na äkole. Poradna takŽ pom‡h‡ ì‡kóm prostÞednictv’m osobnostn’ch a psychologickùch testó pÞi volbž nejvhodnžjä’ho studijn’ho oboru na Vá.

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’mi cennùmi zdroji mohou bùt rovnžì:

Anotace

Kontext Hlavn’m pÞedpokladem pro dnes jiì dvacetiletou spolupr‡ci gymn‡zia s PPP je um’stžn’ jej’ pobo‹ky pޒmo v m’stž pósoben’ gymn‡zia. Jak v gymn‡ziu, tak v poradnž se bžhem dvou desetilet’ nžkolikr‡t vymžnili vedouc’ pracovn’ci, zmžnil se ‹‡ste‹nž i program setk‡n’ z‡stupcó poradny se ì‡ky. Spolupr‡ce se väak nad‡le prohlubovala. Póvodn’ myälenka pomoci ì‡kóm pÞi vùbžru povol‡n’ se postupnž rozä’Þila na dalä’ oblasti praktickŽho ìivota, v nichì je potÞeba ì‡kóm poskytnout radu a odbornou pŽ‹i. PÞedpokladem pro plnohodnotnou realizaci PDP je materi‡ln’ a technickŽ vybaven’. ákola m‡ kvalitn’ materi‡lnž-technickŽ z‡zem’. U‹itelŽ maj’ k dispozici digit‡ln’ fotoapar‡t, videokameru, videopÞehr‡va‹, notebook a dataprojektor. ákola takŽ disponuje mnoha sportovn’mi potÞebami, m‡ plnž vybavenou horolezeckou stžnu, jej’ì ned’lnou sou‹‡st’ je vybaven’ vyuì’vanŽ na tzv. GO Campech (outdoorovŽ aktivity).

Umžn’ a kultura

‰lovžk a pޒroda

Z‡soba pouìitelnùch materi‡ló, informac’ apod. pro vùuku EtickŽ vùchovy je velmi rozmanit‡ a volba z‡leì’ na u‹iteli a naladžn’ skupiny. Hlavn’m motiva‹n’m a pracovn’m materi‡lem jsou knihy, ‹asopisy, filmy, hudba a prezentace v PowerPointu apod. Nam‡tkou lze uvŽst: FERRERO, B.: Dalä’ pޒbžhy pro potžchu duäe. Praha: Port‡l, 2001. FERRERO, B.: Osvžìen’ pro duäi. Praha: Port‡l, 2005. FERRERO, B.: Paprsek slunce pro duäi. Praha: Port‡l, 2000. FERRERO, B.: Pohlazen’ pro duäi. Praha: Port‡l, 2006. FERRERO, B.: Pޒbžhy pro potžchu duäe. Praha: Port‡l, 2001. FERRERO, B.: V‡no‹n’ pޒbžhy pro potžchu duäe. Praha: Port‡l, 2003. FERRERO, B.: ëiv‡ voda pro duäi. Praha: Port‡l, 2001. MELLO, A. de.: Bdžlost. Brno: Cesta, 2004. MELLO, A. de.: Cesta k l‡sce. Brno: Cesta, 1997. MELLO, A. de.: Minutov‡ moudrost. Brno: Cesta, 1994. MELLO, A. de.: MinutovŽ nesmysly. Brno: Cesta, 1995. MELLO, A. de.: Modlitba ì‡by. Brno: Cesta, 1996. MELLO, A. de.: Pta‹’ zpžv. Brno: Cesta, 1997. SAINT-EXUPƒRY, A. de.: Malù princ. Praha: Albatros, 2005.

Matematika a jej’ aplikace

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium a SOá, Rokycany Realiz‡toÞi: Pavel Benedikt, Miroslav Róìi‹ka, Martin Straka, Marie áamanov‡ Konzultant VòP: Viola Horsk‡

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

SPOLUPRçCE áKOLY S PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKOU PORADNOU

pe‹en’, neì jakŽ je ve äkol‡ch bžìnž dostupnŽ. Pro pޒpadnou realizaci tohoto pޒkladu dobrŽ praxe jinùm subjektem je tÞeba m’t na pamžti väeobecnou nepÞenositelnost vlastn’ho pޒkladu pedagogó, jejich osobn’ho nasazen’ pro vžc a zaìitùch mor‡ln’ch hodnot a postojó jednotlivcó. Za samozÞejmost lze povaìovat odbornž proäkolenŽho vyu‹uj’c’ho v kurzech poއdanùch Etickùm f—rem ‰R.

Informatika a ICT

108

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

109

Informatika a ICT

Jitka Mach‡‹kov‡ e-mail: [email protected]

Pr‡ce u‹iteló ‹i pracovn’kó poradny (psycholoìky) spo‹’v‡ v z‡mžrnŽm vytv‡Þen’ situac’, v nichì se pÞedpokl‡d‡ intenzivn’ proì’v‡n’, a v n‡slednŽ pedagogickŽ pr‡ci s tžmito proìitky (zpžtnou vazbou). Tento pޒstup se uplatËuje zejmŽna pÞi realizaci seznamovac’ch pobytó pro ì‡ky primy osmiletŽho studia a adapta‹n’ch kurzó pro ì‡ky 1. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia (tzv. GO Campó vych‡zej’c’ch z principó Hnut’ GO!).

‰lovžk a spole‹nost

Jedn’m z vùchodisek pޒkladu dobrŽ praxe je proto tzv. Minim‡ln’ preventivn’ program, kterù pln’ dóleìitou œlohu v systŽmu prim‡rn’ prevence zneuì’v‡n’ n‡vykovùch l‡tek a dalä’ch soci‡lnž patologickùch jevó u džt’ a ml‡deìe. Hlavn’m c’lem tohoto programu je zvùäen’ odolnosti džt’ a ml‡deìe proti soci‡lnž neì‡douc’m jevóm a sn’ìen’ rizik a vlivó, kterŽ naruäuj’ zdravù osobnostn’ a soci‡ln’ vùvoj jedince. Program sou‹asnž ovlivËuje chov‡n’ ì‡kó ve smyslu podpory zdrav’. ProstÞednictv’m aktivit realizovanùch v jeho r‡mci doch‡z’ u ì‡kó k postupnŽmu utv‡Þen’ vždom’ odpovždnosti za vlastn’ chov‡n’, jedn‡n’ a rozhodov‡n’ i svŽho pr‡va na vlastn’ n‡zor. ë‡ci se u‹’ ch‡pat vùznam tolerance a pozitivn’ho pޒstupu k ìivotu.

Umžn’ a kultura

Minim‡ln’ preventivn’ program je zakotven v އdu äkoly, kterù obsahuje jasnou a konkrŽtn’ strategii naplËov‡n’ prim‡rn’ prevence ve vùchovnž vzdžl‡vac’m procesu. Je v nžm jasnž vyj‡dÞen postoj äkoly k leg‡ln’m i neleg‡ln’m drog‡m i n‡slednŽ kroky a opatÞen’ pÞi jeho poruäen’. K realizaci programu äkola pÞisp’v‡ z‡sadn’m d’lem Ð m‡ metodika prevence, kterù ve spolupr‡ci s ostatn’mi pedagogy a veden’m äkoly vypracov‡v‡ koncepci prim‡rn’ prevence na äkole, navrhuje a odbornž zastÞeäuje vhodnŽ aktivity pro realizaci programu a prov‡d’ jejich vyhodnocen’. V pޒkladu dobrŽ praxe se aktivity metodika prim‡rn’ prevence odr‡ìej’ zejmŽna pÞi realizaci tzv. peer programu.

‰lovžk a zdrav’

Vùchoz’m bodem peer programu je myälenka, ìe pro džti a ml‡deì je mnohdy vžrohodnžjä’m nositelem spole‹ensky ì‡douc’ch postojó sp’äe vrstevn’k neì dospžlù. Principem programu je proto aktivn’ zapojen’ pÞedem pÞipravenùch, zdravž ìij’c’ch vrstevn’kó, kteޒ pozitivnž a neform‡lnž pósob’ na postoje svùch spoluì‡kó. Peer (ve smyslu vrstevn’k) je nžkdo, s n’mì se c’lov‡ populace móìe ztotoìnit a pÞijmout jeho chov‡n’ za svŽ vlastn’. Dalä’m vùchodiskem je uplatËov‡n’ principó z‡ìitkovŽ pedagogiky ve vùuce. Jedn‡ se

Informatika a ICT

110

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Dóvodem zah‡jen’ spolupr‡ce s PPP v Rokycanech byla zpo‹‡tku podpora profesn’ orientace ì‡kó. PPP mžla tuto aktivitu v popisu pr‡ce; jej’ pracovn’ci doch‡zeli do äkoly a asistovali vùchovnŽmu poradci pÞi pr‡ci se ì‡ky. Spolupr‡ce se prohloubila potŽ, co se ve äkole za‹ali vyskytovat ì‡ci se specifickùmi poruchami u‹en’ (dyslektici aj.). Dalä’ formy spolupr‡ce vyplynuly z postupnŽho vùvoje problŽmó sou‹asnŽ ml‡deìe Ð äikany a zneuì’v‡n’ n‡vykovùch l‡tek (alkohol, drogy). PPP spolupracuje se äkolou v roli preventisty.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùchodiska

GO Camp je intenzivn’ proìitkovù kurz poއdanù z‡mžrnž pÞed za‹‡tkem novŽho äkoln’ho roku s ohledem na vznik a vùvoj soci‡ln’ skupiny. Prvotn’m c’lem je pÞipravit ì‡ky na zmžnu äkoly a na pr‡ci v novŽm kolektivu. Intenzivn’ programov‡ nab’dka kurzu pÞin‡ä’ z‡bavu i trŽnink rozmanitùch ìivotn’ch situac’. V tžchto situac’ch pozn‡vaj’ ì‡ci sami sebe, svŽ spoluì‡ky i budouc’ tޒdn’ u‹itele, kteޒ se vžtäiny aktivit œ‹astn’ s nimi. U‹’ se spolŽhat jeden na druhŽho, komunikovat spolu, pÞi‹emì kaìdŽmu je d‡na moìnost vyniknout. Snahou je umoìnit skupinž ì‡kó a jejich tޒdn’mu u‹iteli vz‡jemnŽ pozn‡n’ na fyzickŽ i emocion‡ln’ rovinž jeätž pÞed samotnùm n‡stupem do äkoly. V pÞedstihu si tak mohou vytvoÞit soci‡ln’ vazby a nalŽzt svŽ m’sto ve skupinž, rychle si zvyknout na novŽ prostÞed’ a co nejrychleji se zapojit do ìivota äkoly. GO Campy se ve äkole realizuj’ teprve od äkoln’ho roku 2003/04. Tato myälenka vznikla v SOá, kter‡ je sou‹‡st’ gymn‡zia. Dóvodem byly pÞedevä’m obt’ìe pÞechodu ì‡kó ze z‡kladn’ äkoly na vyää’ stupeË vzdžl‡n’. Vzhledem k róznorodosti ì‡kó se prvn’ dva mžs’ce äkoln’ doch‡zky d‡val dost tžìko dohromady ì‡kovskù kolektiv. Objevovaly se problŽmy v mezilidskùch vztaz’ch mezi vrstevn’ky, za‹ala se vyskytovat äikana, vandalismus a jinŽ soci‡lnž patologickŽ projevy chov‡n’. Uk‡zalo se, ìe GO Campy napom‡haj’ v‹as odhalovat a odstraËovat pޒpadnŽ zdroje problŽmó v kolektivu ì‡kó i u jednotlivcó a mohou bùt vyuìity jako jeden z œ‹innùch n‡strojó prim‡rn’ prevence.

C’le

Jazyk a jazykov‡ komunikace

rodi‹e ì‡kó gymn‡zia (tޒdn’ schózky 1. ro‹n’kó ‹tyÞletŽho a prim osmiletŽho gymn‡zia Ð kontakty na PPP Ð bu“ sami, nebo prostÞednictv’m vùchovnŽ poradkynž).

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a pޒroda

pedagogovŽ äkoly pÞi äkolen’ch,

‰lovžk a spole‹nost

¥

Umžn’ a kultura

ì‡ci väech ro‹n’kó gymn‡zia i SOá diferencovanž podle vžku, se zvl‡ätn’m zamžÞen’m na rizikovŽ skupiny, tj. na jednotlivce se zdravotn’m ‹i soci‡ln’m omezen’m, s aktu‡ln’m problŽmem (aktivn’ prevence bžhem vyu‹ov‡n’, pasivn’ prevence Ð n‡stžnky, literatura),

Spolupr‡ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou pÞisp’v‡ k naplËov‡n’ róznùch c’ló stanovenùch äkolou. Hlavn’ c’le spolupr‡ce äkoly s PPP: ¥

zapojen’ lid’ mimo äkolu do pÞed‡v‡n’ zkuäenost’, praktickùch poznatkó a informac’ ì‡kóm (v‹etnž pÞed‡n’ pޒmŽ zkuäenosti s drogami, AIDS aj.),

¥

prevence potenci‡lnž nebezpe‹nùch zpósobó chov‡n’ ì‡kó a vùskytu soci‡lnž patologickùch jevó ve äkole,

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

¥

o pޒstup ke vzdžl‡v‡n’ zaloìenù na poznatku, ìe lidsk‡ pamžé m‡ vyää’ schopnost vstÞeb‡vat informace, pokud je jejich osvojov‡n’ prov‡zeno intenzivn’ emoc’. Z‡ìitkov‡ pedagogika proto pracuje s proìitkem jako prostÞedkem k ovlivËov‡n’ a usmžrËov‡n’ vùvoje ì‡kó. Metodami z‡ìitkovŽ pedagogiky vyu‹uj’c’ pósob’ pÞedevä’m na rozvoj sebepozn‡n’, komunikace, tùmovŽ spolupr‡ce a dóvžry mezi ì‡ky, aktivity jsou zamžÞeny na osobnostnž soci‡ln’ rozvoj ì‡kó. Osobn’ proìitek pÞi ‹innostech pom‡h‡ ì‡kóm lŽpe poznat vlastn’ potenci‡l, moìnosti i omezen’, poznat svŽ spoluì‡ky i u‹itele, spolupracovat, rozhodovat se, jednat a zvaìovat n‡sledky svŽho jedn‡n’. Z‡ìitkovŽ aktivity vytv‡Þej’ prostor pro rozvoj vztahó mezi ì‡ky navz‡jem i mezi ì‡ky a pedagogy.

¥ realizace próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova. D’l‹’ c’le peer programu:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

111

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’lovùmi skupinami pޒkladu dobrŽ praxe jsou:

¥

zvyäovat zdravŽ sebevždom’ ì‡kó a jejich schopnost zvl‡dat stres,

¥

zvl‡d‡ v souladu s individu‡ln’mi pÞedpoklady osvojovanŽ pohybovŽ dovednosti a tvoÞivž je aplikuje ve hÞe, soutžìi, pÞi rekrea‹n’ch ‹innostech,

¥

podpoÞit napodobov‡n’ pozitivn’ch modeló chov‡n’.

¥

dohodne se na spolupr‡ci i jednoduchŽ taktice vedouc’ k œspžchu druìstva a dodrìuje ji.

D’l‹’ c’le seznamovac’ch pobytó a adapta‹n’ch kurzó (GO Campó):

‰lovžk a pޒroda

pozitivnž naladit ì‡ky pÞed zah‡jen’m äkoln’ doch‡zky do gymn‡zia (na SOá),

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Tžlesn‡ vùchova, RVP G. ë‡k:

¥

podpoÞit vytvoÞen’ partnerskŽho vztahu u‹itel Ð ì‡k,

¥

¥

napomoci vytvoÞen’ funk‹n’ soci‡ln’ skupiny a stmelen’ ì‡kovskŽho kolektivu,

uplatËuje œ‹elnŽ a bezpe‹nŽ chov‡n’ pÞi pohybovùch aktivit‡ch i v nezn‡mŽm prostÞed’,

¥

podn’tit zmžnu v sebepojet’ ì‡ka.

¥

prov‡d’ osvojovanŽ pohybovŽ dovednosti na œrovni individu‡ln’ch pÞedpokladó,

¥

zvl‡d‡ z‡kladn’ postupy rozvoje osvojovanùch pohybovùch dovednost’ a usiluje o svŽ pohybovŽ sebezdokonalen’,

¥

vol’ a pouì’v‡ pro osvojovanŽ pohybovŽ ‹innosti vhodnou vùstroj a vùzbroj a spr‡vnž ji oäetÞuje.

Spolupr‡ce äkoly s PPP vùznamnž pÞisp’v‡ k utv‡Þen’ a rozv’jen’ vžtäiny kl’‹ovùch kompetenc’ vymezenùch v RVP ZV a RVP G a podporuje osvojov‡n’ Þady vždomost’, dovednost’, schopnost’, postojó a hodnot z próÞezovùch tŽmat. Rozvoj kl’‹ovùch kompetenc’ je posilov‡n prostÞednictv’m ‹innostn’ch, interaktivn’ch a z‡ìitkovùch metod.

‰lovžk a spole‹nost

a) na œrovni oboró O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Vùchova ke zdrav’, RVP ZV. ë‡k:

Umžn’ a kultura ‰lovžk a zdrav’

¥

respektuje pÞijat‡ pravidla souìit’ mezi vrstevn’ky a partnery a pozitivn’ komunikac’ a kooperac’ pÞisp’v‡ k utv‡Þen’ dobrùch mezilidskùch vztahó v äirä’m spole‹enstv’ (v rodinž, komunitž),

¥

usiluje v r‡mci svùch moìnost’ a zkuäenost’ o aktivn’ podporu zdrav’,

¥

vyj‡dޒ vlastn’ n‡zor k problematice zdrav’ a diskutuje o nžm v kruhu vrstevn’kó, rodiny i v nejbliìä’m okol’,

¥

d‡v‡ do souvislost’ zdravotn’ a psychosoci‡ln’ rizika spojen‡ se zneuì’v‡n’m n‡vykovùch l‡tek a ìivotn’ perspektivu mladŽho ‹lovžka; uplatËuje osvojenŽ soci‡ln’ dovednosti a modely chov‡n’ pÞi kontaktu se soci‡lnž patologickùmi jevy ve äkole i mimo ni; v pޒpadž potÞeby vyhled‡ odbornou pomoc sobž nebo druhùm,

¥

vyhodnot’ na z‡kladž svùch znalost’ a zkuäenost’ moìnù manipulativn’ vliv vrstevn’kó, mŽdi’, sekt, uplatËuje osvojenŽ dovednosti komunika‹n’ obrany proti manipulaci a agresi,

¥

projevuje odpovždnŽ chov‡n’ v situac’ch ohroìen’ zdrav’, osobn’ho bezpe‹’, pÞi mimoއdnùch ud‡lostech; v pޒpadž potÞeby poskytne adekv‡tn’ prvn’ pomoc.

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Tžlesn‡ vùchova, RVP ZV. ë‡k:

Informatika a ICT

112

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Realizace Ð postup a metody Spolupr‡ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou je mnohostrann‡ a zamžÞuje se pÞedevä’m na prim‡rn’ prevenci zneuì’v‡n’ n‡vykovùch l‡tek a asoci‡ln’ho chov‡n’ ì‡kó. Pracovn’ci poradny doch‡zej’ pravidelnž do tޒd a doplËuj’ vyu‹ov‡n’ pÞedn‡äkami pro ì‡kovskŽ kolektivy, pޒpadnž radami pro jednotlivce a jejich rodi‹e. Kromž pÞedn‡äek a individu‡ln’ho poradenstv’ nab’zej’ róznŽ skupinovŽ aktivity pro ì‡ky ve vùuce i v r‡mci ostatn’ch aktivit realizovanùch äkolou a zajiäéuj’ odbornou pomoc pÞi vytv‡Þen’ obsahovŽ n‡plnž aktivit a kurzó zamžÞenùch na prevenci soci‡lnž neì‡douc’ho chov‡n’ a Þeäen’ aktu‡ln’ch problŽmó ì‡kó. Poradna pom‡h‡ äkole zejmŽna pÞi realizaci peer programu pro ì‡ky primy osmiletŽho studia (realizuje proäkolen’ a metodickŽ veden’ peer aktivistó z Þad ì‡kó), pozn‡vac’ch pobytó pro tutŽì skupinu a adapta‹n’ch kurzó (GO Campó) pro ì‡ky 1. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia. Gymn‡zium vyuì’v‡ metodiku vybranùch aktivit PPP, podle n’ì si vyu‹uj’c’ samostatnž pÞipravuj’ vlastn’ program vùuky, resp. kurzó. SOá na adapta‹n’ kurzy zve psycholoìku, kter‡ u‹itelóm pom‡h‡ pÞi realizaci vybranùch aktivit, pޒpadnž nžkterŽ z nich vede. ákola ke spolupr‡ci s PPP pÞisp’v‡ organizac’ a realizac’ Þady z‡ìitkovùch aktivit, kterŽ se kaìdùm rokem inovuj’. Realizace pޒkladu dobrŽ praxe nen’ iniciativou jednoho vyu‹uj’c’ho. Dlouhodob‡ strategie spolupr‡ce äkoly s PPP vych‡z’ z celoäkoln’ koncepce, tùk‡ se väech tޒdn’ch u‹iteló a nžkterùch dalä’ch vyu‹uj’c’ch, kteޒ se zabùvaj’ protidrogovou prevenc’ (tùk‡ se to pÞedevä’m pÞedmžtó Z‡klady spole‹enskùch vžd, Tžlesn‡ vùchova, Biologie, Chemie). K realizaci PDP pÞisp’vaj’ rovnžì osobnosti samot-

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

113

Jazyk a jazykov‡ komunikace

uplatËuje vhodnŽ a bezpe‹nŽ chov‡n’ i v mŽnž zn‡mŽm prostÞed’ sportoviäé, pޒrody, silni‹n’ho provozu, pÞedv’d‡ moìn‡ nebezpe‹’ œrazu a pÞizpósob’ jim svou ‹innost,

Matematika a jej’ aplikace

¥

upevnit komunikativn’ dovednosti ì‡kó, rozv’jet jejich schopnost vytv‡Þet pއtelskŽ vztahy s vrstevn’ky a pޒpadnŽ konflikty Þeäit nen‡silnùm zpósobem,

‰lovžk a pޒroda

zlepäovat sebeovl‡d‡n’ ì‡kó a jejich vn’m‡n’ n‡sledkó ur‹itŽho jedn‡n’

¥

‰lovžk a spole‹nost

¥

Umžn’ a kultura

odm’t‡ drogy a jinŽ äkodliviny jako neslu‹itelnŽ se sportovn’ etikou a zdrav’m; uprav’ pohybovou aktivitu vzhledem k œdajóm o zne‹iätžn’ ovzduä’,

‰lovžk a zdrav’

¥

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

nau‹it ì‡ky uplatËovat dovednosti spojenŽ s odm’t‡n’m n‡vykovùch l‡tek a upevnit jejich schopnost ‹elit tlaku ze strany okol’,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

extern’ odborn’k (psycholoìka) poskytuje odbornou pomoc pÞi realizaci jednotlivùch aktivit a m‡ na starosti proäkolen’ peer aktivistó pro pr‡ci s jejich mladä’mi spoluì‡ky,

‰lovžk a pޒroda

ì‡ci maj’ pޒleìitost œ‹astnit se z‡ìitkovùch aktivit a projevit iniciativu jako tzv. peeÞi (tj. metodi‹t’ vedouc’ svùch mladä’ch spoluì‡kó v protidrogovŽm programu),

¥

ì‡ci i rodi‹e jsou pÞedem informov‡ni o n‡vätžv‡ch psycholoìky ve vùuce i o dalä’ch aktivit‡ch realizovanùch äkolou (pl‡n pr‡ce je uveÞejnžn na webu äkoly),

¥

rodi‹e maj’ moìnost kontaktovat PPP v pޒpadž problŽmó jejich d’tžte.

‰lovžk a spole‹nost

Peer programy

Umžn’ a kultura

Peer program je ‹tyÞhodinovù projekt, kterù prob’h‡ v r‡mci vùuky pÞedmžtu Z‡klady spole‹enskùch vžd v primž osmiletŽho gymn‡zia. Jedn‡ se o zaj’mavù zpósob vùuky zaloìenù na z‡ìitkovùch metod‡ch (‹innostn’ch, interaktivn’ch, situa‹n’ch, tùmovùch aj.), kdy speci‡lnž proäkolen’ ì‡ci 1. a 2. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho gymn‡zia (tzv. peer aktivistŽ) moderuj’ vùuku svùch mladä’ch spoluì‡kó a pÞipravuj’ pro nž zaj’mavŽ aktivity (œkoly, scŽnky, hry aj.). OdbornŽ proäkolen’ peer aktivistó a jejich metodickŽ veden’ zajiäéuj’ pracovn’ci Pedagogicko-psychologickŽ poradny v Rokycanech. Vùhodou zapojen’ starä’ch ì‡kó do vùuky je nejen to, ìe mladä’ ì‡ci lŽpe pÞij’maj’ informace od svùch starä’ch spoluì‡kó, ale i tùmovù charakter tŽto spolupr‡ce. Peer aktivistŽ se d’ky tomu mohou lŽpe soustÞedit na ur‹it‡ tŽmata ‹i zpósoby pÞed‡v‡n’ poznatkó ì‡kóm, maj’ pޒleìitost se vz‡jemnž podporovat a vhodnž se doplËovat.

‰lovžk a zdrav’

Vùuka veden‡ ‹tyÞmi peer aktivisty je zaloìena na z‡ìitkovùch pޒstupech a metod‡ch, interakci ì‡kó a pr‡ci ve skupin‡ch. Jsou zde uplatËov‡ny aktivizuj’c’ metody, jako skupinovù brainwriting, hran’ rol’ apod. ë‡ci jsou rozdžleni do pracovn’ch skupin, v jejichì r‡mci pln’ róznŽ œkoly (vyjadÞuj’ svój postoj ke zdravŽmu ìivotn’mu stylu formou skupinovŽho erbu, vytvoޒ vlastn’ chartu proti äikanž, vytipuj’ nebezpe‹n‡ m’sta, kterùm je potÞeba se vyhùbat, sestav’ pÞehled róznùch zpósobó odm’t‡n’ apod.). O vùsledc’ch pr‡ce skupin se d‡le diskutuje v celŽ tޒdž a n‡mžty ì‡kó se zapisuj’ na tabuli. Poznatky jednotlivùch skupin se tak vz‡jemnž obohacuj’ o n‡mžty ostatn’ch skupin. Na shrnut’ z‡kladn’ch poznatkó ì‡kó z oblasti prim‡rn’ prevence navazuje

Informatika a ICT

114

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Erb Ð fotografie z aktivity: ì‡ci si tvoޒ vlastn’ erb charakterizuj’c’ jejich postoj ke zdravŽmu ìivotn’mu stylu Charta Ð fotografie z aktivity: kaìd‡ pracovn’ skupina si vytvoÞila vlastn’ chartu proti äikanž Zpósoby odm’t‡n’ Ð fotografie z aktivity: ì‡ci nacvi‹uj’ róznŽ zpósoby odm’t‡n’ v bžìnùch ìivotn’ch situac’ch

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Adapta‹n’ a seznamovac’ kurzy ákola realizuje seznamovac’ kurzy ì‡kó primy osmiletŽho studia a adapta‹n’ kurzy pro 1. ro‹n’k ‹tyÞletŽho studia (tzv. GO Campy). V obou pޒpadech jde o pobytovŽ kurzy, jejichì c’lem je napomoci ke v‹asnŽ adaptaci ì‡kó ve äkoln’m kolektivu, nav‡z‡n’ pއtelskùch vztahó se svùmi vrstevn’ky, ke zrychlen’ tvorby funguj’c’ho tޒdn’ho kolektivu, k vytvoÞen’ podm’nek pro neform‡ln’ spolupr‡ci mezi ì‡ky navz‡jem i mezi ì‡ky a tޒdn’m u‹itelem, prevenci potenci‡ln’ch problŽmó a Þeäen’ aktu‡ln’ch problŽmó vznikaj’c’ch v ì‡kovskŽm kolektivu. Dalä’mi c’li je podpoÞit u ì‡kó utv‡Þen’ pocitó soun‡leìitosti a bezpe‹’ a rozv’jet jejich ochotu pom‡hat, spolupracovat, Þeäit konflikty a respektovat ostatn’. Ve väech aktivit‡ch realizovanùch v próbžhu kurzó jsou uplatËov‡ny principy z‡ìitkovŽ pedagogiky. RealizovanŽ aktivity jsou zamžÞenŽ pÞedevä’m na vz‡jemnŽ pozn‡v‡n’ (uplatËuj’ se zde seznamovac’ a kooperativn’ hry), formov‡n’ skupinovŽ pr‡ce (napÞ. spole‹nŽ vaÞen’) a podporu otevÞenùch vztahó a dóvžry (zde se vyuì’vaj’ róznŽ dobrodruìnŽ hry, outdoorovŽ aktivity apod.). PÞi organizov‡n’ aktivit v GO Campu je uplatËov‡n scŽn‡Þ vytvoÞenù na m’ru danŽ vžkovŽ skupinž ì‡kó. Do jeho programu jsou vedle seznamovac’ch ‹innost’ zaÞazov‡ny ‹innosti orientovanŽ na budov‡n’ a rozvoj dóvžry, hry zamžÞenŽ na vz‡jemnou spolupr‡ci v tùmu a spole‹nŽ Þeäen’ problŽmó, netradi‹n’ a dobrodruìnŽ soutžìe, outdoorovŽ a z‡ìitkovŽ aktivity apod. V jejich r‡mci prob’h‡ nejen sebepozn‡v‡n’ ì‡kó (tj. uvždomžn’ si vlastn’ch moìnost’ a bariŽr) a bliìä’ pozn‡v‡n’ spoluì‡kó, ale doch‡z’ zde i ke sbl’ìen’ s tޒdn’m u‹itelem. Ti se rovnžì zapojuj’ do realizovanùch aktivit a mnohŽ œkoly pln’ spole‹nž se ì‡ky (napÞ. p‡d, uli‹ka dóvžry, pÞekon‡n’ lanovùch pÞek‡ìek apod.).

‰lovžk a spole‹nost

¥

Umžn’ a kultura

u‹itelŽ monitoruj’ a odhaluj’ pޒpadnŽ problŽmy (dyslexie, dysgrafie, äikana, alkohol, kouÞen’, drogy apod.), nesou odbornou garanci pÞi organizaci a vyhodnocen’ aktivit,

‰lovžk a zdrav’

¥

Matematika a jej’ aplikace

Z‡vžre‹n‡ hodina se obvykle soustÞed’ na spole‹nou reflexi aktivit realizovanùch v próbžhu peer programu. K tomuto œ‹elu bùv‡ vyuìit malù didaktickù test ovžÞuj’c’ osvojenŽ poznatky ì‡kó. Na konci programu psycholoìka vyhodnot’ pr‡ci ì‡kó v r‡mci pracovn’ch skupin. PotŽ jsou jednotlivŽ pracovn’ skupiny odmžnžny diplomy. PÞed ukon‹en’m programu se realizuj’ hry na upevnžn’ z’skanùch poznatkó (tùmov‡ pr‡ce ì‡kó s rozdžlen’m œloh, hra na procvi‹en’ neverb‡ln’ komunikace). Vùsledky peer programu jsou zaznamen‡v‡ny prostÞednictv’m dotazn’kó zadanùch ì‡kóm po jeho ukon‹en’. ë‡ci se zde mohou vyj‡dÞit nejen k obsahu, ale i ke svùm z‡ìitkóm a postÞehóm na‹erpanùm v próbžhu róznùch spole‹nùch aktivit.

äkoln’ metodi‹ka prim‡rn’ prevence nebo u‹itel pÞedmžtu Z‡klady spole‹enskùch vžd kontaktuj’ PPP a na spole‹nŽ schózce se dohodnou o harmonogramu a próbžhu aktivit,

‰lovžk a pޒroda

Role jednotlivùch zœ‹astnžnùch: ¥

SkupinovŽ aktivity v pޒrodž Ð fotografie z kurzu

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

115

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

n‡cvik vhodnùch zpósobó chov‡n’ a jedn‡n’ v róznùch situac’ch (odm’t‡n’ potenci‡lnž nebezpe‹nùch n‡vrhó ze strany vrstevn’kó ‹i dospžlùch osob apod.).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

nùch vyu‹uj’c’ch Ð jejich invence a kreativita. Zainteresovan’ vyu‹uj’c’ projevuj’ z‡jem o realizaci z‡ìitkovùch aktivit a z’sk‡v‡n’ dalä’ch zkuäenost’ z pr‡ce s tùmem.

Peer program Ð n‡roky na kancel‡ÞskŽ potÞeby.

¥

1. den: Odjezd od äkoly dopoledne, pޒjezd na m’sto ur‹en’, ubytov‡n’. Seznamovac’ a kooperativn’ hry, rozdžlen’ do pracovn’ch skupin, softbal. Spole‹n‡ ve‹eÞe, t‡bor‡k.

¥

¥

2. den: Dvž skupiny, A: z‡kladn’ vod‡ckù vùcvik, B: cyklistick‡ próprava, soutžìe na kole, lehk‡ vyj’ì“ka po okol’. Odpoledne spole‹nŽ lanovŽ aktivity, ve‹eÞe.

Adapta‹n’ kurz Ð n‡roky na kancel‡ÞskŽ potÞeby (pozv‡nky, program), horolezeckŽ vybaven’, sportovn’ potÞeby (kola vlastn’, lodž ve spolupr‡ci s DDM Rokycany) a n‡dob’. ákola m‡ plnž vybavenou horolezeckou stžnu. HorolezeckŽ potÞeby a n‡dob’ äkola pravidelnž obnovuje.

4. den: Orienta‹nž brann‡ hra, dobrodruìnŽ pohybovŽ aktivity v pޒrodž, soutžìe. Odpoledne lanovŽ aktivity. Spole‹n‡ ve‹eÞe, z‡vžre‹nù ve‹er.

¥

5. den: òklid objektu a odjezd do Rokycan.

‰lovžk a spole‹nost

Program tޒdenn’ho seznamovac’ho kurzu pro ì‡ky primy osmiletŽho studia: ¥

1. den: Odjezd od äkoly dopoledne, pޒjezd na m’sto ur‹en’, ubytov‡n’. Z‡kladn’ seznamovac’ aktivity a kooperativn’ hry (‹innosti orientovanŽ na vytvoÞen’ pocitu dóvžry). Ve‹eÞe.

¥

2. den: Seznamovac’ ‹innosti, hra orientovan‡ na vz‡jemnou spolupr‡ci v tùmu, schopnost konstruktivnž Þeäit zadanù problŽm. Odpoledne spole‹nŽ lanovŽ aktivity, ve‹eÞe.

Umžn’ a kultura

¥

3. den: òklid objektu, pžä’ vùlet, n‡vrat domó.

‰lovžk a zdrav’

Na kurzy vìdy navazuje dalä’ spolupr‡ce s pedagogicko-psychologickou poradnou. V próbžhu kaìdŽ vyu‹ovac’ hodiny, pޒp. tޒdnickŽ hodiny (1x za tùden) jsou Þeäeny vztahovŽ z‡leìitosti danŽ tޒdy. Ve spolupr‡ci s poradnou jsou i dalä’ hodiny vyuìity k pޒpadnŽmu n‡slednŽmu Þeäen’ konfliktn’ch situac’ vzniklùch na kurzu. V r‡mci prim‡rnž preventivn’ch aktivit se tޒda 2x ro‹nž setk‡ s psycholoìkou z PPP (kter‡ je z‡roveË okresn’ metodi‹kou prim‡rn’ prevence) pro dalä’ utv‡Þen’ skupinovùch vztahó a formov‡n’ vlastn’ osobnosti ì‡kó. Rozvrh dalä’ch n‡vätžv psycholoìky ve äkole je vypracov‡n na celŽ 4 roky studia a v‹etnž dalä’ch akc’ je zapracov‡n do Minim‡ln’ho preventivn’ho programu äkoly. Aktivity za‹lenžnŽ do tohoto programu se kaìdoro‹nž podrobnžji rozpracov‡vaj’ do pl‡nu akc’ äkoly.

DidaktickŽ materi‡ly: ¥

Peer program Ð materi‡ly pÞipravila a poskytla psycholoìka z PPP.

¥

Adapta‹n’ kurz Ð vžtäinu materi‡ló si pÞipravuj’ vyu‹uj’c’ sami (k realizaci vybranùch aktivit vyuì’vaj’ metodiku PPP), psycholoìka si pÞipravuje vlastn’ materi‡ly na kurzy GO pro SOá (seznamovac’ aktivity, kooperativn’ hry aj.).

Ostatn’: ¥

digit‡ln’ fotoapar‡t,

¥

videokamera,

¥

videopÞehr‡va‹ (notebook),

¥

video-dataprojektor.

Literatura: HANUá, R.; HRKAL, J.: LanovŽ pÞek‡ìky a lanovŽ dr‡hy. Olomouc: Hanex, 1999. HANUá, R.; JIRçSEK, I.: Vùchova v pޒrodž. Ostrava: VáB TU, 1996. HERMOCHOVç, S.: Hry pro ìivot. D’l 1. Praha: Port‡l, 1994. 2. vyd. HERMOCHOVç, S.: Hry pro ìivot. D’l 2. Praha: Port‡l, 1995. 2. vyd. HORA, P. a kol.: Pr‡zdniny se äleha‹kou. Praha: Mlad‡ fronta, 1984. HRKAL, J.; HANUá, R., eds.: Zlatù fond her. Praha: Port‡l, 2002. 3. vyd.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Informatika a ICT

116

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a spole‹nost

¥

Umžn’ a kultura

3. den: Dvž skupiny, B: z‡kladn’ vod‡ckù vùcvik, A: cyklistick‡ próprava, soutžìe na kole, lehk‡ vyj’ì“ka po okol’. Odpoledne spole‹nŽ lanovŽ aktivity, ve‹eÞe. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

V rozpo‹tu je potÞeba zapo‹’tat vlastn’ pޒjem äkoly (œ‹astnickù poplatek za ì‡ky a o‹ek‡vanù vlastn’ pޒspžvek ì‡kó na vstupnŽm za n‡vätžvu kulturn’ch pam‡tek, rozhleden aj.) a n‡klady spojenŽ s kurzem (doprava, ubytov‡n’ a stravov‡n’ vyu‹uj’c’ch a kancel‡ÞskŽ potÞeby). V œ‹astnickŽm poplatku za ì‡ka jsou zahrnuty n‡klady na jeho dopravu, ubytov‡n’ a stravov‡n’. Platy a odmžny pedagogickùch pracovn’kó jsou hrazeny z rozpo‹tu äkoly.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

¥

HRKAL, J.; HANUá, R., eds.: Zlatù fond her II. Praha: Port‡l, 2007. 4. vyd. KRAUTER, R.: Kompas pro instruktory GO! áumperk: VOá a SPá áumperk, 2001.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

117

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

Program pžtidenn’ho GO Campu pro ì‡ky 1. ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia:

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Adapta‹n’ kurz Ð sportovn’ n‡Þad’ (kanoe, kola), horolezeck‡ vùbava (lana, provazy, jiätžn’, karabiny, skoby aj.), stohovatelnŽ krabice, n‡dob’ na vaÞen’ a skladov‡n’ potravin aj.

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a pޒroda

Peer program Ð tabule, volnŽ listy pap’ru, psac’ potÞeby (pastelky, tuìky, fixy), dotazn’ky pro ì‡ky, skl‡danky.

Finan‹n’ r‡mec PDP:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥ NžkterŽ aktivity maj’ charakter adrenalinovùch sportó (napÞ. lanovŽ aktivity). ãVùzvovžÒ orientovanŽ œkoly jsou zamžÞeny na posun hranic moìnost’ jednotlivce i celŽ skupiny. PÞi jejich zaÞazov‡n’ se vych‡z’ z toho, ìe pޒm‡ zkuäenost m‡ na jedince silnù formativn’ œ‹inek. Zpžtn‡ vazba (vlastn’ emoce, spole‹n‡ reflexe aktivit aj.) umoìn’ ì‡kóm lŽpe zhodnotit svŽ moìnosti, odol‡vat stresu a pÞenŽst z’skanŽ zkuäenosti do svŽho kaìdodenn’ho ìivota.

‰lovžk a pޒroda ‰lovžk a spole‹nost

Vùchovn‡ koncepce peer programó vede k vytv‡Þen’ a posilov‡n’ vztahó nejen uvnitÞ jednotlivùch ro‹n’kó, ale i mezi ì‡ky róznùch ro‹n’kó. Vùsledkem je kvalitn’ komunikace, vz‡jemnŽ respektov‡n’, bezkonfliktn’ spolupr‡ce, odm’t‡n’ äikany apod. Peer program z‡roveË podporuje budov‡n’ zdravŽ sebeœcty ì‡kó, kter‡ je ch‡p‡na jako dóleìitù prvek pÞi aktivn’ obranž proti negativn’m soci‡ln’m jevóm (v sou‹asnŽ dobž pÞedevä’m proti äikanž). Program m‡ vùznamnŽ œ‹inky i na samotnŽ peer aktivisty. Zkuäenosti ukazuj’, ìe mezi nimi vznikaj’ pއtelskŽ vztahy, jsou schopni pracovat v tùmu a vz‡jemnž si pÞed‡vat zkuäenosti, na vùuku jsou obvykle vùbornž pÞipraveni a vhodnž se doplËuj’.

Umžn’ a kultura

Naplnžn’ c’ló seznamovac’ch a adapta‹n’ch kurzó lze pozorovat pޒmo v jejich próbžhu. ProstÞednictv’m z‡ìitkovùch sportovn’ch aktivit jsou rozv’jeny pohybovŽ dovednosti ì‡kó, je upevËov‡na jejich odolnost vó‹i stresu a posilov‡na jejich pÞipravenosti Þeäit vyvstalŽ problŽmy. Z‡roveË doch‡z’ ke zrychlen’ tvorby tޒdn’ho kolektivu, nav‡z‡n’ neform‡ln’ spolupr‡ce mezi ì‡ky navz‡jem a mezi ì‡ky a tޒdn’m u‹itelem a k budov‡n’ z‡chrannŽ soci‡ln’ s’tž mezi ì‡ky. Kurzy pósob’ takŽ na osobnostnž soci‡ln’ rozvoj ì‡kó, coì se projevuje ve vžtä’ spokojenosti ì‡kó se sebou samùmi, lepä’ znalost’ ì‡kó navz‡jem a vz‡jemnou komunikac’.

‰lovžk a zdrav’

Zpžtnou vazbu ze seznamovac’ch a adapta‹n’ch kurzó mohou ì‡ci vyj‡dÞit na tޒdnickùch hodin‡ch (diskuse o proìitùch aktivit‡ch) ‹i zased‡n’ch studentskŽho parlamentu, svŽ z‡ìitky a postÞehy mohou zpracovat v esej’ch, pޒspžvc’ch na web äkoly apod.

Informatika a ICT

118

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le spolupr‡ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou se dlouhodobž daޒ dosahovat. Naplnžn’ c’ló peer programu na œrovni vzdžl‡vac’ho oboru Vùchova ke zdrav’, kl’‹ovùch kompetenc’ a próÞezovùch tŽmat u‹itel pozn‡ pÞedevä’m pÞi sledov‡n’ chov‡n’ ì‡kó ve äkole i mimo ni. Pro ovžÞen’ osvojenùch poznatkó byl ì‡kóm zad‡n malù didaktickù test sestavenù psycholoìkou z pedagogicko-psychologickŽ poradny. Na konci programu byla provedena spole‹n‡ reflexe uskute‹nžnùch aktivit. V souvislosti s t’m byl ì‡kóm zad‡n kr‡tkù evalua‹n’ dotazn’k, v nžmì se mohli vyj‡dÞit k obsahu a próbžhu peer programu i ke svùm z‡ìitkóm a postÞehóm z jednotlivùch aktivit.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

U‹itelŽ i ì‡ci hodnot’ realizovanŽ aktivity jako velmi podnžtnŽ a pou‹nŽ. Velice kladnž pÞij’maj’ zejmŽna seznamovac’ pobyty a adapta‹n’ kurzy (GO Campy). Seznamovac’ pobyty a GO Campy maj’ pޒnos nejen pro ì‡ky, ale rovnžì pro tޒdn’ u‹itele a ostatn’ zœ‹astnžnŽ pedagogy. V jejich próbžhu si mohou vyu‹uj’c’ udžlat z‡kladn’ obr‡zek o tޒdž i jednotlivùch ì‡c’ch, jejich moìnostech, omezen’ch i pޒpadnùch problŽmech. Po n‡vratu z tžchto pobytó se d‡ se zjiätžnùmi informacemi d‡le pracovat a pósobit tak c’lenž na ì‡ky se znalost’ jejich individu‡ln’ch osobnost’ i skupinovŽ dynamiky ve tޒdž.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Gymn‡zium po‹’t‡ se spoluprac’ s pedagogicko-psychologickou poradnou i v budoucnu. Tato spolupr‡ce je zakotvena v áVP jako sou‹‡st vùchovnŽho pósoben’ na ì‡ky a jako jedna z dóleìitùch forem utv‡Þen’ a rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. ë‡dn‡ omezen’ pޒklad dobrŽ praxe zat’m neohrozila. Je finan‹nž dlouhodobž udrìitelnù, neklade zvl‡ätn’ n‡roky na vyuìit’ finan‹n’ch a materi‡ln’ch prostÞedkó äkoly. Jeho kvalita i ìivotnost se nicmŽnž odv’j’ i od person‡ln’ho obsazen’ äkoly i PPP (osobnosti, vz‡jemnŽ kontakty, z‡jem o spolupr‡ci, ‹asovŽ moìnosti pracovn’kó), kterŽ móìe bùt limituj’c’m faktorem pokra‹ov‡n’ spolupr‡ce äkoly s PPP. Aktivity realizovanŽ s vyuìit’m metodiky PPP mohou bùt uskute‹nžny i v pޒpadž person‡ln’ch zmžn za pÞedpokladu, ìe äkola bude disponovat metodicky dobÞe pÞipravenùmi odborn’ky s odpov’daj’c’ kvalifikac’.

‰lovžk a spole‹nost

PIKE, G.; SELBY, D.: Cvi‹en’ a hry pro glob‡ln’ vùchovu 2. Praha: Port‡l, 2000. Vùchova a pobyt v pޒrodž na konci 20. stolet’: sborn’k pޒspžvkó z konference. Olomouc: Nadace Pangea a FTK UP Olomouc, 1996.

Umžn’ a kultura

PIKE, G.; SELBY, D.: Cvi‹en’ a hry pro glob‡ln’ vùchovu 1. Praha: Port‡l, 2000.

‰lovžk a pޒroda

Spolupr‡ce äkoly s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Rokycanech se osvžd‹uje jiì mnoho let. Z dlouhodobŽho pohledu se ukazuje, ìe aktivity realizovanŽ ve spolupr‡ci s PPP jsou z hlediska rozvoje ì‡kó velmi pޒnosnŽ. Nab’zej’ pޒleìitost odhalit a podchytit pޒpadnŽ zdroje problŽmó u jednotlivcó, ve skupinž ì‡kó i v tޒdn’m kolektivu jako celku. V n‡vaznosti na c’lenŽ a v‹asnŽ vyhled‡n’ potenci‡lnž znevùhodnžnùch, ohroìenùch ‹i problŽmovùch ì‡kó (napÞ. ì‡kó se specifickùmi vzdžl‡vac’mi potÞebami, s poruchami chov‡n’, soci‡lnž rizikovùmi n‡vyky) se äkole otev’r‡ moìnost dalä’ho pósoben’ na jednotlivce i vžtä’ skupiny ì‡kó. Vùsledky spolupr‡ce äkoly s PPP se tak prom’taj’ do celŽho ìivota äkoly. DlouhodobŽ zkuäenosti z realizovanùch aktivit ukazuj’, ìe jejich prostÞednictv’m se daޒ trvale sniìovat vùskyt negativn’ch soci‡ln’ch jevó ve äkole.

Pro zajiätžn’ kvalitn’ho peer programu je potÞeba metodicky proäkolit peer aktivisty z Þad starä’ch ì‡kó. Velmi dóleìitùm prvkem je vùbžr vhodnùch kandid‡tó. Ti by mžli m’t z‡jem o problematiku i o pr‡ci s mladä’mi spoluì‡ky a mžli by bùt pro nž pozitivn’m vzorem. D‡le je potÞeba peer aktivisty pÞipravit na pouì’v‡n’ interaktivn’ch a z‡ìitkovùch metod, aby vùuka mžla dynamiku a sp‡d a z‡roveË ovlivnila väechny zœ‹astnžnŽ. Pro zajiätžn’ zd‡rnŽho vùsledku GO Campu je velmi dóleìitŽ vybrat vhodnŽ m’sto pro jeho realizaci (ubytov‡n’ v kempu, róznorodŽ pޒrodn’ podm’nky Ð voda, cyklistickŽ stezky, les apod.). Vìdy je potÞeba br‡t v œvahu specifi‹nost c’lovŽ skupiny, pro kterou je seznamovac’ ‹i adapta‹n’ kurz pÞipravov‡n (jin‡ situace bude v niìä’ch ro‹n’c’ch osmiletŽho gymn‡zia, jin‡ ve ‹tyÞletŽm gymn‡ziu a jeätž jin‡ napÞ. na SOá).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

119

‰lovžk a zdrav’

NEUMANN, J. a kol.: PÞek‡ìkovŽ dr‡hy, lezeckŽ stžny a vùchova proìitkem. Praha: Port‡l, 1999.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

NEUMANN, J.: DobrodruìnŽ hry a cvi‹en’ v pޒrodž. Praha: Port‡l, 2000.

ákola: Gymn‡zium, Rumburk Realiz‡toÞi: Dagmar Fohlov‡, Boris Stojan’k Konzultant VòP: Jan Hoäti‹ka

BèçK, L. a kol.: Prevence soci‡lnž patologickùch jevó ve äkole. Brno: Masarykova univerzita, 1997.

Matematika a jej’ aplikace

HANUá, R. a kol.: Pedagogika z‡ìitku. áumperk: DDM a zaޒzen’ pro DVPP Vila Doris, 1998. KASêKOVç, H.: Kooperativn’ u‹en’, kooperativn’ äkola. Praha: Port‡l, 1997. JEDLI‰KA, R.; KOèA, J.: Analùza a prevence soci‡lnž patologickùch jevó u džt’ a ml‡deìe. Praha: Karolinum, 1998.

NIKL, J.: Soci‡lnž patologickŽ jevy u džt’ a ml‡deìe se zamžÞen’m na jejich prevenci. Praha: Policejn’ akademie ‰R, 2000.

VçëANSKø, M.: Volnù ‹as a pedagogika z‡ìitku. Brno: Masarykova univerzita, 1992. ‰lovžk a spole‹nost

VçëANSKø, M.; SMƒKAL, V.: Z‡klady pedagogiky volnŽho ‹asu. Brno: Paido, 1995. WebovŽ str‡nky: http://www.hnuti-go.cz/ http://www.projectoutdoor.cz/ http://www.psl.cz/

Umžn’ a kultura

Kontaktn’ osoby Pavel Benedikt e-mail: [email protected]

Kontext C’lovou skupinu sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe tvoÞila cel‡ tޒda primy, tj. 30 ì‡kó. Vùuka prob’hala v multimedi‡ln’ u‹ebnž s dataprojektorem, interaktivn’ tabul’ a po‹’ta‹em s pޒstupem na internet. NžkterŽ aktivity (z‡klady topografie, orientace v terŽnu, zpracov‡n’ historickùch pramenó) se uskute‹nily mimo äkolu, v terŽnu.

Vùchodiska Póvodn’m c’lem bylo vyu‹ovat džjepis jinùm zpósobem na niìä’m a vyää’m stupni gymn‡zia (ne vìdy chronologicky). Proto se vyu‹uj’c’ rozhodli pro vùuku džjepisu v r‡mci jednotlivùch regionó. A odtud jiì vedla cesta ke sbl’ìen’ obsahu džjepisu a zemžpisu a jejich spole‹nŽmu rozvrìen’. Z‡stupce Þeditele äkoly (u‹itel zemžpisu) n‡slednž navrhl integraci obou vyu‹ovac’ch pÞedmžtó. PÞedkl‡danù pޒklad dobrŽ praxe byl sledov‡n v 1. ro‹n’ku v’celetŽho gymn‡zia. Proto dalä’ ‹‡sti textu jsou vztaìeny pouze ke vzdžl‡vac’mu obsahu, kterù byl realizov‡n v tomto ro‹n’ku.

Vžra ‰ikov‡ e-mail: [email protected]

‰lovžk a zdrav’

Drahom’ra Rancov‡ e-mail: [email protected]

Informatika a ICT

120

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a spole‹nost

VALENTA, J.: U‹it se bùt. Praha: Agentura STROM, 2003. 2. vyd.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

PçVKOVç, J. a kol.: Pedagogika volnŽho ‹asu. Praha: Port‡l, 2002. 3. aktualizovanŽ vyd.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

NEáPOR, K.; CSƒMY, L.; PERNICOVç, H.: Z‡sady efektivn’ prim‡rn’ prevence. Praha: Sportpropag, 1999.

Umžn’ a kultura

Metodickù pokyn ministra äkolstv’, ml‡deìe a tžlovùchovy k prevenci soci‡lnž patologickùch jevó u džt’ a ml‡deìe ‹. j. 14 514/2000-51. Vžstn’k MáMT, seäit 10/2000.

‰lovžk a pޒroda

Anotace Integrovanù vyu‹ovac’ pÞedmžt Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku vznikl propojen’m celùch vzdžl‡vac’ch oboró Džjepis a Zemžpis. Vyu‹ovac’ pÞedmžt je vytvoÞen pro primu aì kvartu niìä’ho stupnž v’celetŽho gymn‡zia a odpov’daj’c’ ro‹n’ky z‡kladn’ äkoly. Hlavn’m c’lem integrace je uk‡zat vùvoj lidskŽ spole‹nosti v souvislosti s vùvojem krajinnŽ sfŽry.

C’le a) na œrovni oboró O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Zemžpis, RVP ZV. ë‡k: ¥

organizuje a pÞimžÞenž hodnot’ geografickŽ informace a zdroje dat z dostupnùch kartografickùch produktó a elabor‡tó, z grafó, diagramó, statistickùch a dalä’ch informa‹n’ch zdrojó,

¥

pouì’v‡ s porozumžn’m z‡kladn’ geografickou, topografickou a kartografickou terminologii,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

121

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

HANUá, R.: FenomŽn hry: teoretickŽ a metodickŽ pޒspžvky k tŽmatu hry. Olomouc: Univerzita PalackŽho, 2003.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Literatura:

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

POZNçVçME SVT A NAáI REPUBLIKU

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe:

¥

prok‡ìe na konkrŽtn’ch pޒkladech tvar planety Zemž, zhodnot’ dósledky pohybó Zemž na ìivot lid’ a organismó,

¥

‹asovž zaÞad’ z‡moÞskŽ objevy, uvede pޒklad novž objevenŽho œzem’, vyjmenuje vùznamnŽ moÞeplavce, vysvžtl’ pޒ‹iny a dósledky z‡moÞskùch objevó.

¥

rozliäuje a porovn‡v‡ sloìky a prvky pޒrodn’ sfŽry, jejich vz‡jemnou souvislost a podm’nžnost, rozezn‡v‡, pojmenuje a klasifikuje tvary zemskŽho povrchu,

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

¥

porovn‡v‡ róznŽ krajiny jako sou‹‡st pevninskŽ ‹‡sti krajinnŽ sfŽry, rozliäuje na konkrŽtn’ch pޒkladech specifickŽ znaky a funkce krajiny,

¥

ovl‡d‡ z‡klady praktickŽ topografie a orientace v terŽnu.

¥

samostatnž zpracov‡v‡ vùpisky i pr‡ce rozs‡hlejä’ho form‡tu a charakteru (reflexe, refer‡ty, projekty),

¥

z’skanŽ informace ch‡pe v‹etnž souvislost’ a vysvžtl’ je (formuluje hlavn’ myälenku, vyj‡dޒ vlastn’mi slovy obsah z’skanùch informac’ i jejich vùznam),

¥

aktivnž vyuì’v‡ róznŽ zdroje informac’ (knihy, encyklopedie, pޒru‹ky, tabulky, grafy, tisk, lidŽ, internet).

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

¥

orientuje se na ‹asovŽ ose a v historickŽ mapž, Þad’ hlavn’ historickŽ epochy v chronologickŽm sledu,

¥

v textu, promluvž ‹i jinŽm z‡znamu pojmenuje hlavn’ myälenky a stru‹nž je shrne; ur‹’, kde jsou kl’‹ov‡ m’sta,

¥

charakterizuje ìivot pravžkùch sbžra‹ó a lovcó, jejich materi‡ln’ a duchovn’ kulturu,

¥

¥

objasn’ vùznam zemždžlstv’, dobytk‡Þstv’ a zpracov‡n’ kovó pro lidskou spole‹nost,

s‡m diskutuje k vžci, srozumitelnž sdžluje a vysvžtluje svŽ myälenky, postoje a argumenty,

¥

¥

uvede pޒklady archeologickùch kultur na naäem œzem’,

svŽ sdžlen’ vyj‡dޒ p’semnž ucelenž, se souvislou stavbou vžt, odstavcó a celŽho textu, se zamžÞen’m na vžc i s ohledem na svŽho adres‡ta a z‡mžr sdžlen’,

¥

rozpozn‡ souvislost mezi pޒrodn’mi podm’nkami a vznikem prvn’ch velkùch zemždžlskùch civilizac’,

¥

róznùmi zpósoby vyj‡dޒ svŽ n‡zory, pocity a myälenky,

¥

demonstruje na konkrŽtn’ch pޒkladech pޒnos antickŽ kultury a uvede osobnosti antiky dóleìitŽ pro evropskou civilizaci, zrod kÞeséanstv’ a souvislost s judaismem.

¥

pozn‡, kdyì si informace protiÞe‹’.

Umžn’ a kultura

¥

pop’äe a demonstruje próbžh z‡moÞskùch objevó, jejich pޒ‹iny a dósledky

O‹ek‡vanŽ vùstupy pÞedmžtu v áVP äkoly. ë‡k:

‰lovžk a zdrav’

¥

orientuje se v prostoru a ‹ase, zn‡zorn’ ‹asovou osu a vyj‡dޒ vlastn’mi slovy jej’ œ‹el,

¥

objasn’ historickù vùvoj lidskŽ spole‹nosti na z‡kladž vùvoje krajinnŽ sfŽry, porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’,

¥

pop’äe vznik kultur a vysvžtl’ vz‡jemnŽ vztahy mezi nimi (vz‡jemnŽ prol’n‡n’ a obohacov‡n’, negativn’ projevy), porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’,

¥

pop’äe s’dla zemždžlskùch st‡tó, na pޒkladech zdóvodn’ jejich um’stžn’ v souvislosti s krajinou, porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’,

Informatika a ICT

122

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Džjepis, RVP ZV. ë‡k:

‰lovžk a pޒroda

posoud’, jak pޒrodn’ podm’nky souvis’ s funkc’ lidskŽho s’dla, pojmenuje obecnŽ z‡kladn’ geografickŽ znaky s’del,

‰lovžk a spole‹nost

¥

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: ¥

rozdžl’ si ve skupinž œkol na ‹‡sti a pÞijme svou ‹‡st, v‹etnž zodpovždnosti za jej’ plnžn’,

¥

pracuje podle zaìitùch (zvnitÞnžnùch) pravidel spolupr‡ce, a pokud vyvstane potÞeba, pravidla pro danou situaci aktualizuje,

¥

reflektuje a hodnot’ pr‡ci svŽho tùmu, jednotlivcó i sebe podle kritŽri’, kter‡ si skupina vytvoÞila ve f‡zi pޒpravy.

Umžn’ a kultura

porovn‡ pósoben’ vnitÞn’ch a vnžjä’ch procesó v pޒrodn’ sfŽÞe a jejich vliv na pޒrodu a na lidskou spole‹nost,

C’le v oblasti kompetence pracovn’. ë‡k: ¥

pracuje podle n‡vodu Ð postupuje systematicky podle sloìitŽho n‡vodu Ð sezn‡m’ se s n‡vodem, uprav’ ho podle konkrŽtn’ch podm’nek a systematicky podle nžj pracuje,

¥

svój postup próbžìnž vyhodnocuje a modifikuje podle zad‡n’ ‹i stanovenùch kritŽri’, vyuì’v‡ svŽ zkuäenosti.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

zachyt’ v ‹asovŽ ose vùvoj krajinnŽ sfŽry a lidskŽ spole‹nosti a jejich vz‡jemnŽ prol’n‡n’,

Matematika a jej’ aplikace

¥

123

Informatika a ICT

Matematika a jej’ aplikace

zhodnot’ postaven’ Zemž ve vesm’ru a srovn‡v‡ podstatnŽ vlastnosti Zemž s ostatn’mi tžlesy slune‹n’ soustavy,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

‰lovžk a pޒroda

¥

u‹itel na konci vyu‹ovac’ hodiny pravidelnž shrne a utޒd’ probranŽ u‹ivo s pÞihlŽdnut’m k dom‡c’ pޒpravž,

¥

u‹itel zaÞazuje do vùuky specifickŽ ‹innosti, kterŽ maj’ procvi‹ovat ì‡kovu pamžé (m’stopis, džjepisn‡ data a pojmy atd.),

¥

u‹itel ì‡kóm doporu‹uje dalä’ vzdžl‡vac’ aktivity (sledov‡n’ televize, rozhlasu, ‹etba novùch knih a odbornùch ‹asopisó), hovoޒ s nimi o novž nabytùch informac’ch, popÞ. jich vyuì’v‡ v prob’ranŽ l‡tce).

‰lovžk a spole‹nost

¥

ì‡k se u‹’ pÞi pr‡ci s textem rozliäovat informace podstatnŽ a zav‡džj’c’ apod.,

¥

u‹itel rozv’j’ komunikativn’ dovednosti ޒzenou diskus’ k u‹ivu, kterŽ m‡ souvislost s aktu‡ln’mi problŽmy (z‡kladn’ œroveË),

¥

ì‡k je veden k hodnocen’ vlastn’ samostatnŽ pr‡ce i pr‡ce jinùch ì‡kó,

¥

u‹itel podporuje vhodnù z‡sah ì‡kó do vùkladu (dotaz, rozäiÞuj’c’ informace, upozornžn’ na chybu) a adekv‡tnž na nžj reaguje.

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’: Umžn’ a kultura

¥

u‹itel vyuì’v‡ v hodin‡ch skupinovou pr‡ci a takŽ podporuje Þeäen’ œloh v malùch skupink‡ch,

¥

u‹itel procvi‹uje s ì‡ky vyjadÞov‡n’ vlastn’ch stanovisek (i opa‹nùch), ì‡ci jsou vedeni, aby vyslechli n‡zory druhùch a pÞimžÞenž na nž reagovali,

¥

u‹itel prezentuje osobn’ z‡jem o vyu‹ovanù obor.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le v oblasti kompetence komunikativn’:

Pޒklady prob’ranùch tŽmat vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku (prima) Džjepis Prima ‰asov‡ osa ¥ historickù ‹as a prostor

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

u‹itel vede ì‡ky k samostatnosti pÞi vytv‡Þen’ refer‡tó, s‡m do procesu vstupuje pouze jako konzultant, napÞ. pÞi vytv‡Þen’ ‹asovŽho pl‡nu a kontrole jeho dodrìov‡n’ (z‡kladn’ œroveË),

Zemžpis

‰lovžk a spole‹nost

Matematika a jej’ aplikace

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le v oblasti kompetence k u‹en’:

‰lovžk a pޒroda

Tvorbu u‹ebn’ch osnov integrovanŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu u‹itelŽ za‹ali z‡kladn’m nastaven’m koncepce. Dohodli se, ìe prima bude v podstatž œvodem, kterù by mžl ì‡ky provŽst ve zkratce celùmi džjinami a z‡klady zemžpisu (fyzick‡ geografie, pr‡ce s mapou, z‡klady socioekonomickŽ geografie) pokud moìno v m’stn’m regionu. V sekundž budou dosaìenŽ vùstupy konkretizov‡ny v džjepisu a zemžpisu ‰eskŽ republiky. V tercii totŽì v Evropž a v kvartž ve svžtž. U‹itelŽ zemžpisu a džjepisu se podle tohoto z‡kladn’ho nastaven’ pokusili roztޒdit a konkretizovat jednotlivŽ vùstupy do ro‹n’kó. Na z‡kladž toho pak byly poskl‡d‡ny u‹ebn’ osnovy danŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu. Podle œvodn’ koncepce byl pro kaìdù ro‹n’k zvolen jednot’c’ podklad. V primž to byla krajina a ‹lovžk, jejich ovlivËov‡n’ a vùvoj. Z‡kladn’ postup byl chronologickù. V sekundž byly zvoleny džjiny ‰eskŽ republiky na pozad’ zemžpisu, z‡kladn’ postup je opžt chronologickù. V tercii a kvartž je z‡kladn’ postup region‡ln’, jedn‡ se o zemžpis na džjepisnŽm podkladu. C’lem je uvŽst sou‹asnŽ džn’ do souvislosti s džjinami danŽho regionu a s pޒrodn’mi podm’nkami.

Pozn.: U‹itelŽ si stanovili c’le takŽ pro svou pr‡ci, op’rali se v tomto pޒpadž o vùchovnŽ a vzdžl‡vac’ strategie pÞedmžtu v áVP.

‰asov‡ osa ¥ vznik vesm’ru ¥ slune‹n’ soustava ¥ vùvoj krajinnŽ sfŽry Zemž (pósoben’ vnitÞn’ch a vnžjä’ch sil)

¥ vztah lidskŽ spole‹nosti a krajiny

¥ ‹innost ‹lovžka v pޒrodž

¥ oblasti vzniku nejstarä’ch civilizac’ a vùvoj do sou‹asnosti

¥ vznik a vùvoj s’del (od pravžku po sou‹asnost)

¥ z‡moÞskŽ objevy

¥ kartografick‡ d’la

Umžn’ a kultura

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

c) na œrovni vùchovnž vzdžl‡vac’ch strategi’ v áVP

¥ Zemž jako vesm’rnŽ tžleso

u‹itel zaÞazuje pr‡ci s technikou a róznùmi materi‡ly Ð vùtvarnŽ pr‡ce apod.,

¥

u‹itel zaÞazuje aktivity, kterŽ umoìn’ sledovat vlivy lidskŽ ‹innosti na okol’ (napÞ. exkurze, vùlety).

Informatika a ICT

124

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

125

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

¥

‰lovžk a zdrav’

C’le v oblasti kompetence pracovn’:

‰lovžk a pޒroda

PouìitŽ metody: pr‡ce s róznùmi informa‹n’mi zdroji (rodi‹e, knihy, internet), pޒprava na skupinovou pr‡ci, skupinov‡ pr‡ce, dom‡c’ i äkoln’ pr‡ce s osou a ACTIVstudiem (interaktivn’ tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), CD: Dobrodruìstv’ pozn‡n’ Ð Planeta Zemž, pޒloha ‹asopisu Po‹’ta‹ pro kaìdŽho, Vogel Burda Communications, DVD: Putov‡n’ s pravžkùmi lidmi, dokument‡rn’ seri‡l BBC, vyd‡no: 2002, Velk‡ Brit‡nie, reìie: Richard Dale, P. deLespinois ( V ‰R toto DVD vydal napÞ. Bontonfilm).

Umžn’ a kultura

V dalä’ch hodin‡ch ì‡ci slepili ze ‹tvrtek z‡klad ‹asovŽ osy pro vùuku. Ta byla poprvŽ pouìita pÞi zaznamen‡n’ vzniku vesm’ru (teorie velkŽho tÞesku), vzniku slune‹n’ soustavy a planety Zemž. Pro modelaci Zemž vnžjä’mi a vnitÞn’mi silami si ì‡ci vytvoÞili vedlejä’ osu. Na ni nalepili ‹‡sti geologickŽ osy, kterou dostali od vyu‹uj’c’. Zde takŽ zakreslili jednotlivŽ etapy vùvoje ‹lovžka (od pÞelomu tÞetihor a ‹tvrtohor), periodizaci doby kamennŽ a ‹‡st biosfŽry. á’Þkov‡ p‡sma a typy pޒrodn’ krajiny byly zaznamen‡ny na zvl‡ätn’ ose, kterou obdrìeli opžt od vyu‹uj’c’ho, ta byla pozdžji vyuìita pro zn‡zornžn’ neolitickŽ spole‹nosti a vùvoje kulturn’ krajiny. Pޒklad realizace ‹. 2 C’l: ë‡k objasn’ historickù vùvoj naä’ spole‹nosti na z‡kladž vùvoje krajinnŽ sfŽry, porovn‡ historickŽ a sou‹asnŽ mapy danŽho œzem’.

‰lovžk a zdrav’

Pracovn’ potÞeby: pastelky, ‹tvrtky, nóìky, lepidlo, lepic’ p‡ska, tuìky, samotvrdnouc’ hmota, kopie obr‡zkó (geologick‡ osa, obr‡zek krajinnŽ sfŽry Ð vytvoޒ u‹itel; obr‡zky historickŽ krajiny a ‹lovžka, kterù se v n’ vyv’jel od Australopitheka po Homo sapiens), modely pravžkùch n‡strojó a lebek jednotlivùch vùvojovùch druhó pÞedchódcó ‹lovžka (popÞ. obrazovŽ materi‡ly), obrazy pÞedchódcó ‹lovžka a krajiny jejich ìivota (Z. Burian), knihy Eduarda átorcha o pravžku, mùty o vzniku svžta a stvoÞen’ ‹lovžka.

Informatika a ICT

126

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pojem ‹asu byl ì‡kóm vysvžtlen na z‡kladž existence ‹asovŽ osy. Pr‡ce s n’ vyìaduje matematickou znalost celùch (hlavnž z‡pornùch) ‹’sel. Pro za‹‡tek ì‡ci pracovali s ACTIVstudiem. Do pÞedkreslenŽ ‹asovŽ osy zaznamen‡vali ud‡losti ze svŽho ìivota. PotŽ zvolili jednu z nich jako hrani‹n’ bod (rok narozen’, vstup do äkoly). Kaìdù ì‡k si v r‡mci dom‡c’ pޒpravy sestavil svou osu vlastn’ch ìivotn’ch ud‡lost’. Dalä’m œkolem bylo sezn‡mit ì‡ky s mezn’kem, kterù se bude pouì’vat pÞi tvorbž velkŽ ‹asovŽ osy (pÞed Kristem a po Kristu). Kontrola zvl‡dnut’ u‹iva probžhla opžt pÞi pr‡ci s ‹asovou osou na tabuli.

Stejnž tomu tak bylo i s mùty o vzniku (stvoÞen’) ‹lovžka i s uk‡zkou vlivu pohybu kontinentó na vùvoj klimatu a vytvoÞen’ podm’nek pro vùvoj a migraci pÞedchódcó ‹lovžka Ð animace, DVD. Do osy s ä’Þkovùmi p‡smy ì‡ci zakreslili pÞevl‡daj’c’ sou‹asnŽ podnebnŽ oblasti, doplnili typy pód a vegeta‹n’ oblasti. S pomoc’ obr‡zkó a videa porovnali shodnŽ a odliänŽ znaky stavby tžla (i vzhledem ke klimatickùm zmžn‡m) jednotlivùch druhó pÞedchódcó ‹lovžka, rozd’ly v krajinž, ve kterŽ ìili, zpósobu ìivota (stravov‡n’, obydl’, pouì’vanŽ n‡stroje, vùtvarnŽ projevy). Zn‡zornili migraci ‹lovžka z Afriky na œzem’ dalä’ch svžtad’ló. Porovnali oblasti s nejstarä’m os’dlen’m (džjepisnŽ atlasy) s oblastmi klimaticky vhodnùmi pro ìivot primitivn’ch zemždžlcó (obecnž zemžpisnù atlas), obecnž charakterizovali krajinu, ve kterŽ ‹lovžk-zemždžlec ìil. Pޒklad realizace ‹. 3

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

ë‡ci v geologickŽ ose vyhledali projevy vnitÞn’ch a vnžjä’ch sil (rozeznali jednotlivŽ procesy v krajinž Ð vr‡snžn’, vulkanick‡ ‹innost, zemžtÞesen’, erozn’ ‹initelŽ). Byli rozdžleni do skupin. Kaìd‡ obdrìela p’semnou uk‡zku jednoho mùtu o vzniku svžta (Þeckù, ìidovskù, indi‡nskø, egyptskù atd.) a na velkŽ ‹tvrtky formou äesti aì osmi obr‡zkó pÞipravili pro ostatn’ skupiny sezn‡men’ s pÞidžlenùm mùtem. Väechny pr‡ce pak byly vystaveny v u‹ebnž džjepisu a slouì’ jako pomócka i pro nžkterŽ jinŽ ro‹n’ky.

C’l: ë‡k pop’äe vznik kultur a vysvžtl’ vz‡jemnŽ vztahy mezi nimi (vz‡jemnŽ prol’n‡n’ a obohacov‡n’, negativn’ projevy), porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’. Pracovn’ potÞeby: n‡stžnnŽ mapy jednotlivùch svžtad’ló, mapy v r‡mci programu ACTIVstudio, zemžpisnù i džjepisnù atlas svžta, sn’mky oblast’ s nejstarä’mi kulturami, ‹asovŽ osy starovžku, ‹asov‡ a krajinn‡ osa, texty vypr‡vžj’c’ o ìivotž lid’ starovžkùch civilizac’ (Mezopot‡mie, Egypt, Ûecko, Indie, ‰’na atd.) Ð uk‡zky z dobovŽ i sou‹asnŽ odbornŽ literatury. PouìitŽ metody: front‡ln’ vùuka, skupinov‡ pr‡ce, samostatn‡ pr‡ce s konzultacemi, pr‡ce s PowerPointem, tvorba prezentace, sezn‡men’ tޒdy s vùsledky skupinovŽ pr‡ce, pޒmŽ hodnocen’ u‹itelem a tޒdou, pr‡ce s ‹asovou osou Ð zakreslen’ oblast’ s nejstarä’mi kulturami do krajinnŽ osy (klima a vegetace) a mapy svžta (lokalizace podle svžtad’ló). U‹itel se ì‡ky vymezili s pomoc’ džjepisnŽho atlasu oblasti s nejstarä’mi zemždžlskùmi civilizacemi. DanŽ lokality vyhledali v zemžpisnŽm atlase (orientace podle Þek, pohoޒ) a zakreslili do krajinnŽ osy a slepŽ mapy svžta. S pomoc’ atlasu hledali, kterŽ pޒrodn’ faktory byly rozhoduj’c’ pro os’dlen’ danŽ oblasti. Ur‹ili, kterù druh obìivy zde mohl

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

127

Umžn’ a kultura

Pracovn’ potÞeby: pastelky, ‹tvrtky, nóìky, lepidlo, lepic’ p‡ska, tuìky, kopie obr‡zkó (tvary galaxi’, kometa, hvžzda, planeta, formy pÞedchódce ‹lovžka, geologick‡ osa aj.).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

C’l: ë‡k se orientuje v prostoru a ‹ase, zn‡zorn’ ‹asovou osu a vyj‡dޒ vlastn’mi slovy jej’ œ‹el.

‰lovžk a zdrav’

Pޒklad realizace ‹. 1

‰lovžk a spole‹nost

PouìitŽ metody: pr‡ce s róznùmi informa‹n’mi zdroji, dom‡c’ i äkoln’ pr‡ce s osou a ACTIVStudiem (interaktivn’ tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), DVD Putov‡n’ s pravžkùmi lidmi Ð vyhled‡v‡n’ a doplËov‡n’ informac’ z filmu do pracovn’ch listó (hled‡n’ vùvojovùch rozd’ló pÞedchódcó ‹lovžka v róznùch typech krajinnùch oblast’), pracovn’ listy na krajinnou sfŽru Ð vnitÞn’ s’ly (napÞ. pohyb litosfŽrickùch desek, vulkanick‡ a seismick‡ ‹innost, horotvornŽ procesy) a vnžjä’ s’ly (napÞ. slunce, gravitace, erozn’ ‹initelŽ Ð voda, v’tr, led), pr‡ce s historickùm a obecnž zemžpisnùm atlasem, individu‡ln’ pr‡ce.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Pޒklady realizace vzdžl‡vac’ho obsahu vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku (prima)

Pޒklad realizace ‹. 4

‰lovžk a spole‹nost

PouìitŽ metody: front‡ln’ vùuka (vùvoj prvotn’ch s’del v mžsta a mžstskŽ st‡ty Ð rozhoduj’c’ faktor pޒrodn’ pomžry, kterŽ byly d‡le ovlivËov‡ny faktory socioekonomickùmi), pr‡ce s pl‡nem starovžkùch mžst (pÞedch‡zel vùklad o vzniku map, mžÞ’tku, souÞadnicovŽm systŽmu a vlastn’ pr‡ce s mapami, pl‡ny).

Umžn’ a kultura

ë‡ci na z‡kladž tžchto pl‡nó vyb’rali podstatnŽ znaky mžst (hradby, trìiätž, chr‡my, hospod‡ÞskŽ budovy, kulturn’ zaޒzen’ atd.) a ur‹ovali, kterŽ socioekonomickŽ faktory pÞevaìovaly (funkce obrann‡, ekonomick‡ Ð trìn’, dopravn’ Ð spr‡vn’, n‡boìensk‡, kulturn’). Na z‡kladž zobecnžn’ geografickùch znakó s’del vytvoÞili pl‡n svŽho mžsta, vybrali vhodnou lokalitu podle pÞevaìuj’c’ funkce mžsta a vytvoÞili pl‡n nebo model svŽho mžsta. Pޒklad realizace ‹. 5 C’l: ë‡k zachyt’ na ‹asovŽ ose vùvoj krajinnŽ sfŽry a lidskŽ spole‹nosti a jejich vz‡jemnŽ prol’n‡n’, porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’.

‰lovžk a zdrav’

Pracovn’ potÞeby: pastelky, ‹tvrtky, nóìky, lepidlo, lepIc’ p‡ska, tuìky, kopie obr‡zkó s’del (pódorysy), starovžkùch historickùch pam‡tek, rostlin, ìivo‹ichó a objevó (kolo, p’smo, grafickŽ projevy v matematice, zemždžlskŽ n‡Þad’ atd.), ACTIVStudio, MS PowerPoint, dataprojektor. PouìitŽ metody: samostatnŽ vyhled‡v‡n’ obr‡zkó a informac’, tޒdžn’ informac’ (pr‡ce s ACTIVstudiem nebo prohl’ìe‹em obr‡zkó), prezentace.

Informatika a ICT

128

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

PouìitŽ metody: pr‡ce ve dvojic’ch, skupinov‡ pr‡ce, vyhled‡v‡n’ informac’ v pramenech, pr‡ce s mapou a ‹asovou osou. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pracovn’ potÞeby: n‡stžnnŽ mapy jednotlivùch svžtad’ló, mapy v r‡mci programu ACTIVStudio, zemžpisnù i džjepisnù atlas svžta, sn’mky oblast’ s nejstarä’mi kulturami, ‹asovŽ osy starovžku, ‹asov‡ a krajinn‡ osa, texty vypr‡vžj’c’ o ìivotž lid’ starovžkùch civilizac’ (Mezopot‡mie, Egypt, Ûecko, Indie, ‰’na atd.) Ð uk‡zky z dobovŽ i odbornŽ literatury.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

C’l: ë‡k pop’äe s’dla zemždžlskùch st‡tó, na pޒkladech zdóvodn’ jejich um’stžn’ v souvislosti s krajinou a pojmenuje obecnŽ z‡kladn’ geografickŽ znaky s’del, porovn‡ historickou a sou‹asnou mapu danŽho œzem’.

ë‡ci v džjepisnùch atlasech, historickùch map‡ch a cestopisech objevovali rozsah znalost’ ‹lovžka o svžtž na pÞelomu 14. a 15. stolet’ (b’l‡ m’sta na mapž), ze stejnùch zdrojó ‹erpali informace o po‹‡tc’ch objevnùch plaveb (kterŽ st‡ty, kdy a pro‹). Pr‡ce prob’hala ve dvojic’ch i vžtä’ch skupin‡ch (‹innost s uk‡zkami cestopisó). Na mapž ì‡ci ur‹ovali moìnŽ smžry novùch cest po pevninž i moÞi (podŽl pobÞeì’, vyuìit’ moÞskùch proudó a vžtró) a porovn‡vali svŽ orienta‹n’ poznatky se znalostmi tehdejä’ch cestovateló. V knih‡ch a na internetu vyhledali informace o vùznamnùch cestovatel’ch a tras‡ch jejich cest (zdóraznili póvod cestovateló a ur‹ili zemi, pro kterou pracovali). Popsali stÞetnut’ domorodŽ civilizace s objeviteli a dósledky setk‡n’ pro Evropany i domorodce. Do ‹asovŽ osy zakreslili objevenŽ oblasti a jejich charakteristickŽ znaky (fauna, fl—ra, suroviny dov‡ìenŽ do Evropy). Popsali vliv objevó na obž civilizace (zmžna ìivotn’ho stylu). V z‡vžru ì‡ci porovnali objevnŽ cesty na soudobùch map‡ch se sou‹asnùm zobrazen’m.

Sledov‡n’ konkrŽtn’ vùuky Ð z‡znam z vyu‹ovac’ch hodin

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Pracovn’ potÞeby: äkoln’ atlas svžta, džjepisnù atlas svžta (vznik novùch ekonomickùch center v Evropž), uk‡zky historickùch map a z‡kladn’ zpósoby zobrazov‡n’, pޒru‹n’ globusy (jeden do dvojice), historickù globus, ìivotopisy vùznamnùch cestovateló, uk‡zky z cestopisó, obr‡zky dopravn’ch prostÞedkó, objevó a vyn‡lezó (astrolab, sextant, portul‡novŽ mapy, mapa hvžzdnŽ oblohy Ð orientace podle souhvžzd’), zaj’mavùch m’stn’ch objektó, rostlin a ìivo‹ichó, texty o zpósobu ìivota domorodùch obyvatel.

‰lovžk a spole‹nost

C’l: ë‡k ‹asovž zaÞad’ z‡moÞskŽ objevy, uvede pޒklad novž objevenŽho œzem’, vyjmenuje vùznamnŽ moÞeplavce, vysvžtl’ pޒ‹iny a dósledky z‡moÞskùch objevó.

Vyu‹ovac’ hodina v sekundž Vùuce pÞedmžtu Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku v sekundž pilotn’ho gymn‡zia Rumburk, jej’mì hlavn’m tŽmatem byla vùroba keramiky Ð pravžkŽho n‡dob’, pÞedch‡zela vyu‹ovac’ hodina, ve kterŽ ì‡ci pracovali s džjepisnou mapou pravžkŽho os’dlen’, obecnž zemžpisnou i slepou mapou ‰eskŽ republiky. ë‡ci mžli za œkol vyhledat nejstarä’ os’dlen’ na ‹eskŽm œzem’, n‡slednž mžli danŽ œzem’ lokalizovat na obecnž zemžpisnŽ mapž ‰eskŽ republiky a potŽ zanŽst toto m’sto do svŽ pracovn’ mapy. Ve vyu‹ovac’ hodinž, kter‡ byla navät’vena, nejprve ì‡ci sledovali na interaktivn’ tabuli uk‡zky pravžkŽ keramiky. N‡slednž obdrìeli äpejle a keramickou hl’nu, ze kterŽ

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

129

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

Pޒklad realizace ‹. 6

Umžn’ a kultura

ë‡ci vyhled‡vali obr‡zky pam‡tek danùch lokalit v knih‡ch a na internetu (i v r‡mci vyu‹ov‡n’ v laboratoÞi vùpo‹etn’ techniky), tޒdili informace o fl—Þe i faunž œzem’ a objevech starovžkùch civilizac’. Obr‡zky lepili do ‹asovŽ osy k jednotlivùm lokalit‡m. Z’skanŽ a zpracovanŽ informace ì‡ci prezentovali pÞed tޒdou.

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

pÞevaìovat (socioekonomickŽ faktory). ë‡ci se rozdžlili do skupin, kaìdŽ byla pÞidžlena jedna oblast, se kterou mžli ostatn’ sezn‡mit. Pr‡ce byla rozdžlena do nžkolika ‹‡st’ Ð vymezen’ oblast’ na z‡kladž pޒrodn’ch pomžró, zpósobu obìivy (zemždžlstv’, obchod, Þemesla), kultury (architektura, objevy, mùty), rozdžlen’ spole‹nosti. ë‡ci si pr‡ci mezi sebou rozdžlili a u‹itel hr‡l roli konzultanta (kontrola informac’ z internetu, poskytnut’ doporu‹enŽ literatury, upozornžn’ na nedostatky, n‡vrh struktury pr‡ce). òkol byl zpracov‡n do podoby prezentace, na jej’ì pÞedveden’ mžli ì‡ci ur‹enù limit (cca 20 minut). Tvórci prezentace odpov’dali na dotazy ostatn’ch ì‡kó, pokud odpovž“ neznali, mohli si ji pÞipravit na pޒät’ vyu‹ovac’ hodinu. Kaìdù vùstup zhodnotil u‹itel i ì‡ci (odborn‡ œroveË, pÞehlednost a srozumitelnost, jazykovŽ zpracov‡n’, grafick‡ str‡nka, zpósob vystupov‡n’ pÞed tޒdou).

‰lovžk a pޒroda ‰lovžk a spole‹nost

Vùuka s interaktivn’ tabul’ Ð stޒd‡n’ dne a noci a ro‹n’ch obdob’ Ð fotografie z vùuky

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe Umžn’ a kultura

V próbžhu äkoln’ho roku se podaÞilo naplnit väechny stanovenŽ c’le. ë‡ci rozvinuli svŽ pracovn’ schopnosti pÞi Þeäen’ d’l‹’ch œkoló v r‡mci individu‡ln’ch aktivit (‹asov‡ osa, sbžr informac’ Ð encyklopedie, pr‡ce s internetem) a takŽ v pracovn’ch skupin‡ch pÞi tvorbž a prezentaci zadanùch œkoló. Nelze posoudit, zda jsou dosaìenŽ vùsledky z hlediska ro‹n’ praxe dlouhodobŽ. NicmŽnž z’skanŽ dovednosti a rozv’jenŽ kl’‹ovŽ kompetence vyuì’vaj’ bùval’ ì‡ci primy œspžänž v sekundž.

Stžìejn’ pro tento vyu‹ovac’ pÞedmžt je jeho person‡ln’ obsazen’. Ot‡zkou zóst‡v‡, zda by nebylo vhodnžjä’, aby tento pÞedmžt vyu‹oval pedagog s aprobac’ zemžpis Ð džjepis ‹i v podobž, jak se to zat’m na äkole realizuje (u‹itel zemžpisu a u‹itel džjepisu). V pޒpadž dvou vyu‹uj’c’ch je totiì nutnŽ, aby byli schopni se vìdy oprostit od œzkŽho pohledu jednoho oboru, aby dok‡zali rozumnž sn’ìit mnoìstv’ informac’ a d‡t prostor vùuce ãvn’m‡n’Ò, aby si naäli dost ‹asu na spole‹nou pޒpravu. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dalä’ sledovan‡ vyu‹ovac’ hodina probžhla v primž. Vùuku vedl u‹itel zemžpisu a sou‹asnž se tŽto vyu‹ovac’ hodiny zœ‹astnili jeätž dva dalä’ pedagogovŽ, a to u‹itelka zemžpisu a u‹itel džjepisu. Vùuka prob’hala v u‹ebnž s interaktivn’ tabul’, œstÞedn’m tŽmatem bylo stޒd‡n’ dne a noci i ro‹n’ch obdob’. D’ky interaktivn’ tabuli mohli ì‡ci sledovat róznŽ demonstrativn’ obr‡zky a flash animace. Sou‹asnž obdrìeli nžkolik pracovn’ch listó, do kterùch napÞ. zakreslovali polohu Slunce v dobž slunovrató a rovnodennost’. TŽto vyu‹ovac’ hodinž pÞedch‡zela vùuka o tvaru, velikosti a pohybu Zemž, pÞi kterŽ ì‡ci mohli porovnat sou‹asnŽ poznatky o postaven’ Zemž ve vesm’ru s poznatky v dob‡ch minulùch.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe Multimedi‡ln’ encyklopedie zemžpis, pޒloha ‹asopisu Po‹’ta‹ pro kaìdŽho. Vogel Burda Communications. Encyklopedie vesm’ru, pޒloha ‹asopisu Jak na po‹’ta‹ ‹. 20/05. Kronika ‰eskùch zem’. Anopress spol. s r. o., Fortuna Print spol. s r. o. Dalä’ informace ve stru‹nŽ podobž, zejmŽna souvisej’c’ se äkoln’m vzdžl‡vac’m programem, jsou uvedeny na webovùch str‡nk‡ch äkoly www.gymrumburk.cz.

‰lovžk a spole‹nost

Vyu‹ovac’ hodina v primž

‰lovžk a pޒroda

Nejvžtä’ n‡klady vyìaduje zaޒzen’ multimedi‡ln’ u‹ebny s ACTIVStudiem (jednor‡zov‡ investice), zbùvaj’c’ ‹‡st nesli na svùch bedrech vyu‹uj’c’ a ì‡ci (nejedn‡ se o velkŽ ‹‡stky Ð s vùjimkou odbornŽ literatury).

Kontaktn’ osoby Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

Budouc’ perspektiva pޒklad dobrŽ praxe

Vùroba keramiky Ð pravžkŽho n‡dob’ Ð fotografie z vùuky

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

zaÞazov‡n’m do pracovn’ch skupin vzniklùch pomoc’ nez‡vislŽho vùbžru (‹ast‡ obmžna skupin) a s rovnomžrnou œ‹ast’ kaìdŽho ì‡ka na pr‡ci ve skupinž (hodnocen’ pomoc’ bodó, kterŽ si ì‡ci sami rozdžl’ ve skupinž podle odvedenŽ pr‡ce). Sledov‡n’ naplËov‡n’ c’ló pޒkladu dobrŽ praxe bude sou‹‡st’ evalua‹n’ pr‡ce u‹iteló v próbžhu dalä’ch let.

vytv‡Þeli pravžkŽ n‡dob’. Protoìe se jednalo o integrovanù vyu‹ovac’ pÞedmžt (zemžpisu a džjepisu), vedli vùuku dva pedagogovŽ (u‹itel džjepisu a u‹itelka zemžpisu). ë‡ci si tak ‹innostnž vyzkouäeli, jakŽ to bylo vytv‡Þet n‡dob’ v pravžkŽ dobž.

Dagmar Fohlov‡ e-mail: [email protected] Boris Stojan’k e-mail: [email protected]

Shrnut’ a zhodnocen’ celkovŽ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Informatika a ICT

130

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’ Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

131

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

ZaÞazen’ vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku do áVP gymn‡zia v Rumburku se osvžd‹ilo. ò‹innost takto postavenŽ vùuky spo‹’v‡ v œzkŽ spolupr‡ci u‹iteló a ì‡kó, v pochopen’ organiza‹n’ch zmžn oproti klasickŽ vùuce. V œvodn’ hodinž vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Pozn‡v‡me svžt a naäi republiku byli ì‡kóm pÞedstaveni väichni vyu‹uj’c’, sdžlen obsah danŽho pÞedmžtu a ì‡ci byli pÞedem upozornžni na to, ìe bude do hodin doch‡zet v’ce vyu‹uj’c’ch. Tento fakt zcela akceptovali, v sou‹asnŽ dobž je n‡vätžva nžkolika vyu‹uj’c’ch, a to i ciz’ch, nepÞekvap’. Z po‹‡tku mžli ì‡ci pot’ìe se

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

UMLECKç VøCHOVA

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, Cheb Realiz‡tor: Alexej Kokorev Konzultant VòP: MarkŽta Pastorov‡

Umžn’ a kultura

Kontext Umžleck‡ vùchova je povinnù vyu‹ovac’ pÞedmžt, kterù je ur‹en ì‡kóm prvn’ho a druhŽho ro‹n’ku ‹tyÞletŽho cyklu. Vych‡z’ z tematickùch okruhó integruj’c’ho tŽmatu Umžleck‡ tvorba a komunikace a zahrnuje ‹‡st vzdžl‡vac’ho obsahu VùtvarnŽho a Hudebn’ho oboru. Realizac’ vlastn’ch i spole‹nùch projektó se ì‡ci seznamuj’ s principy umžleckŽ tvorby a z’sk‡vaj’ orientaci v džjin‡ch umžn’ i v sou‹asnŽ umžleckŽ tvorbž.

‰lovžk a spole‹nost Umžn’ a kultura

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe seznamuje s vùsledky vlastn’ tvorby ì‡kó ve vyu‹ovac’m pÞedmžtu Umžleck‡ vùchova. Prvn’ ‹‡st je vžnov‡na vùstupóm z tvorby ì‡kó z mezioborovŽho projektu, kterù vznikl spont‡nnž na jejich pއn’ a byl prezentov‡n na celoäkoln’ akci na konci äkoln’ho roku. Druh‡ ‹‡st pÞin‡ä’ uk‡zky z pr‡ce divadeln’ho souboru, kterù m‡ ve äkole nžkolikaletou tradici a jehoì ‹innost dala impuls pro vznik UmžleckŽ vùchovy jako povinnŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu. Tžìiätžm tŽto ‹‡sti je stru‹nù popis a z‡znam jiì realizovanŽho drama Jean-Paul Sartra S vylou‹en’m veÞejnosti, u kterŽho se nejv’ce podaÞilo sladit hereckù potenci‡l ì‡kó s n‡ro‹nost’ hry a jej’m filozofickùm obsahem.

‰lovžk a pޒroda

Anotace Pojet’ vzdžl‡vac’ho obsahu oblasti Umžn’ a kultura v RVP G umoìnilo nejen inovovat vùuku vùtvarnŽho a hudebn’ho oboru, ale dalo prostor i pro to, aby na œrovni äkoln’ch vzdžl‡vac’ch programó vznikaly projekty (nebo dokonce vyu‹ovac’ pÞedmžty) propojuj’c’ róznŽ umžleckŽ obory. Jednou z moìnost’ takovŽho propojen’ je vytvoÞen’ samostatnŽho vyu‹ovac’ho pÞedmžtu zaloìenŽho na vlastn’ tvorbž ì‡kó. Pokud se tento pÞedmžt stane pÞedmžtem povinnùm, umoìn’ to väem ì‡kóm lŽpe pochopit podstatu umžleckŽ tvorby. Je to zkuäenost, kter‡ je svùm zpósobem nenahraditeln‡, neboé v sobž zahrnuje väechny etapy vzniku d’la, a to od póvodn’ho n‡padu a hled‡n’ róznùch variant Þeäen’, pÞes vùbžr vhodnùch prostÞedkó ve vztahu k tŽmatu, aì po zpósob jeho prezentace.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

133

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

Z‡kladem pro novž vznikaj’c’ pÞedmžt Umžleck‡ vùchova se stalo studentskŽ divadlo. V chebskŽm gymn‡ziu udrìuje svoji tradici od roku 1994 a tvoޒ jeden z hlavn’ch pil’Þó volno‹asovùch aktivit gymn‡zia sdruìenùch pod äkoln’ ãClub SuäenkyÒ (www. gymcheb.cz/club.susenky). Za dobu svŽ existence bylo kaìdù rok uvedeno aspoË jedno pÞedstaven’. ë‡nrovž se tvorba pohybuje od performance aì po klasickù form‡t kamennŽho divadla, a to v z‡vislosti na moment‡ln’ situaci a hlavnž na hereckŽm potenci‡lu ì‡kó. PÞi svŽ pr‡ci vych‡z’ studentskŽ divadlo z pÞedpokladu, ìe m‡-li nžco pÞinŽst svùm tvórcóm, mus’ se pÞizpósobit dramaturgie ì‡kóm, nikoli ì‡ci vùbžru a charakteru her.

‰lovžk a zdrav’

Vùchodiska

O‹ek‡vanŽ vùstupy, spole‹nù vzdžl‡vac’ obsah hudebn’ho a vùtvarnŽho oboru (integruj’c’ tŽma oboró) RVP G. ë‡k:

experimentuje s vùrazovùmi prostÞedky divadla a dalä’ch druhó dramatickŽho umžn’ (videotvorba) pÞi realizaci vlastn’ch tvór‹’ch projektó.

uvždomuje si vùznam osobnž zaloìenùch podnžtó na vznik estetickŽho proìitku,

¥

snaì’ se odhalit vlastn’ zkuäenosti s umžn’m, kterŽ s jeho vznikem souvisej’.

Pozn.: ákola si na z‡kladž kl’‹ovùch kompetenc’ v RVP G vytvoÞila vlastn’ d’l‹’ c’le aktivit, kterŽ vedou k rozv’jen’ jednotlivùch KK C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

O‹ek‡vanŽ vùstupy, Vùtvarnù obor, RVP G. ë‡k:

¥

nalŽz‡, vyb’r‡ a uplatËuje odpov’daj’c’ prostÞedky pro uskute‹Ëov‡n’ svùch projektó,

¥

vyuì’v‡ znalosti aktu‡ln’ch zpósobó vyjadÞov‡n’ a technickùch moìnost’ zvolenŽho mŽdia,

¥

samostatnž experimentuje s róznùmi vizu‡lnž obraznùmi prostÞedky, pÞi vlastn’ tvorbž uplatËuje takŽ umžleckŽ vyjadÞovac’ prostÞedky sou‹asnŽho vùtvarnŽho umžn’.

O‹ek‡vanŽ vùstupy, Hudebn’ obor, RVP G. ë‡k:

Umžn’ a kultura

¥

uvždomuje si rozd’lnost pޒstupó jednotlivùch lid’ k hudbž a hudebn’ tvorbž,

¥

vn’m‡ hudbu jako zpósob prezentace vlastn’ch idej’ a n‡zoró i idej’, pocitó a n‡zoró ostatn’ch lid’ na z‡kladž toho je schopen se s hudbou ztotoìnit, ‹i ji odm’tnout.

¥

jazyk umžn’ uì’v‡ jako specifickù a nezastupitelnù zpósob komunikace,

¥

uvždomuje si vliv novùch technologi’ a novùch umžleckùch discipl’n na jej’ promžnu.

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

pÞi vlastn’ tvorbž hled‡ róznŽ varianty pޒstupu k tŽmatu, zvaìuje vhodnost uplatnžnùch prostÞedkó a porovn‡v‡ róznŽ moìnosti uchopen’ tŽmatu,

¥

uì’v‡n’ z‡kladn’ch vùrazovùch prostÞedkó dramatickŽho umžn’, lidskŽho hlasu a lidskŽho tžla a lidskŽho jedn‡n’ k vyjadÞov‡n’ jevó, vztahó, proìitkó, emoc’.

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: ¥

O‹ek‡vanŽ vùstupy, Dramatickù obor jako doplËuj’c’ vzdžl‡vac’ obor, RVP G. ë‡k: ¥

rozliäuje jednotlivŽ znakovŽ systŽmy a vol’ vhodnŽ prostÞedky pro vyj‡dÞen’ vlastn’ch proìitkó, emoc’, pÞedstav i rozli‹nùch jevó, procesó a vztahó.

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

porovn‡v‡ róznŽ znakovŽ systŽmy, napÞ. mluvenŽho i psanŽho jazyka, hudby, dramatickŽho umžn’,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

¥

¥

‰lovžk a pޒroda

¥

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

‰lovžk a spole‹nost

vždomž uplatËuje tvoÞivost pÞi vlastn’ch aktivit‡ch a ch‡pe ji jako z‡kladn’ faktor rozvoje svŽ osobnosti, dok‡ìe objasnit jej’ vùznam v procesu umžleckŽ tvorby i v ìivotž,

vyuì’v‡n’ hern’ho jedn‡n’ a jeviätn’ho jedn‡n’ jako jejich pޒleìitosti k hled‡n’ a provžÞov‡n’ zpósobó Þeäen’ problŽmó a konfliktó a sdžlov‡n’ a ch‡p‡n’ dramatickŽho umžn’ jako zobrazov‡n’ konfliktó a jejich Þeäen’ v sou‹asnosti i minulosti, v róznùch soci‡ln’ch skupin‡ch, etnik‡ch a n‡rodech.

‰lovžk a zdrav’

vytv‡Þ’ inscena‹n’ tvar za œ‹elem sdžlen’ tŽmatu prostÞedky verb‡ln’ a neverb‡ln’ komunikace v propojen’ s dalä’mi vùrazovùmi prostÞedky (vùtvarnùmi a hudebn’mi),

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Medi‡ln’ vùchova

¥

pracuje s nimi v rovinž jeviätn’ho znaku symbolu a metafory,

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

pÞistupuje k dramatickŽmu nebo liter‡rn’mu textu jako k vùchodisku pro vlastn’ inscena‹n’ tvorbu, nach‡z’ v nžm tŽmata vhodn‡ pro zpracov‡n’ do dramatickŽho tvaru; rozliäuje druhy dramatickùch situac’, postav a konfliktó, postihuje tematickou strukturu d’la,

¥

rozezn‡vat spole‹enskou a estetickou hodnotu sdžlen’ v róznùch sŽmiotickùch k—dech,

¥

vn’mat ìivotn’ styl jako vùraz vlastn’ autenticity a odliäovat ho od spotÞebn’ch ìivotn’ch styló nab’zenùch masovž medi‡ln’ produkc’.

Informatika a ICT

134

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

135

Umžn’ a kultura

¥

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

a) na œrovni oboru

Matematika a jej’ aplikace

angaìuje se pÞi tvorbž inscenace podle svùch schopnost’ a z‡jmó v nžkterŽ jej’ sloìce (dramaturgie, reìie, scŽnografie, scŽnickù zvuk a hudba, hereck‡ tvorba) a sou‹asnž pÞij’m‡ zodpovždnost za inscenaci jako vùsledek procesu spole‹nŽ tvorby,

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

¥

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

Tvór‹’ projekty

Gener‡ln’ zkouäka Ð fotografie z gener‡ln’ zkouäky pÞedstaven’ S vylou‹en’m veÞejnosti v roce 2001, hra mžla obnovenou premiŽru v tomtŽì obsazen’ v roce 2004

ë‡ci si zvol’ tŽma, kterùm se chtžj’ zabùvat. VhodnŽ je, pokud tŽma pÞesahuje do róznùch umžleckùch oboró. O to v’ce je dóleìitŽ zv‡ìit vhodnost vybranùch prostÞedkó. Za jejich volbu pÞeb’raj’ zodpovždnost ì‡ci stejnž jako za próbžh a vùsledek projektu. Svoje n‡pady, postupy pr‡ce a vùstupy konzultuj’ s u‹itelem bžhem hodin, kterŽ jsou k tomu ur‹eny. Snahou je, aby v projektech doch‡zelo k propojen’ jednotlivùch druhó umžn’, protoìe pr‡vž na mezioborovùch vazb‡ch je Umžleck‡ vùchova zaloìena.

Zkouäka pÞedstaven’ Ð fotografie ze zkouäky pÞedstaven’ Kaplan! Zas ten Kaplan!!

Naplnžn’ c’ló na oborovŽ œrovni spo‹’v‡ v jiì samotnŽ realizaci tvór‹’ch z‡mžró ì‡kó, a to jak prostÞednictv’m mezioborovùch tŽmat a jejich prezentace, tak pÞi vlastn’ pr‡ci na divadeln’m pÞedstaven’. Proces tvorby rozv’j’ u ì‡kó kreativitu, citlivost, kultivovanost a schopnosti vn’mat a pozn‡vat svžt skrze jazyk umžn’. Dóleìitou sou‹‡st’ reflexe je sledov‡n’ tvór‹’ pr‡ce ì‡kó ve väech jej’ch etap‡ch (od prvotn’ho n‡padu, pÞes hled‡n’ vhodnŽho tŽmatu a prostÞedkó aì k volbž zpósobu prezentace). Pro zpžtnou vazbu je vedle próbžhu a vùsledku vlastn’ tvorby velmi dóleìit‡ i slovn’ reflexe ì‡kó.

‰lovžk a zdrav’

Podrobnžjä’ informace o patn‡cti divadeln’ch hr‡ch, kterŽ byly uvedeny v’ce neì pades‡tkr‡t, jsou dostupnŽ na webu TRYCHTøÛE www.gymcheb.cz/trychtyr. PÞipomeËme dvakr‡t realizovanŽ drama Jean-Paul Sartra S vylou‹en’m veÞejnosti, u kterŽho se nejv’ce podaÞilo sladit hereckù potenci‡l ì‡kó s n‡ro‹nost’ hry a jej’m filozofickùm obsahem. Sartrovo drama je naps‡no na pódorysu antickŽ tragŽdie za pޒsnŽho dodrìen’ jednoty m’sta, ‹asu a džje. TÞi postavy jsou odsouzeny k vž‹nŽmu zatracen’ v existenci-

Informatika a ICT

136

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Jazyk a jazykov‡ komunikace ‰lovžk a spole‹nost

NovŽ pojet’ pÞedmžtu Umžleck‡ vùchova otevÞelo äanci alternativž ve vyu‹ovac’m stereotypu. Zmžna struktury vyu‹ov‡n’, individu‡ln’ pޒstup, ale s n’m i zna‹n‡ ‹asov‡ n‡ro‹nost dala vzniknout z‡vžre‹nŽmu happeningu, kde ì‡ci pÞedstavili svoji tvorbu. Ti, kteޒ opravdu chtžli nžco novŽho vytvoÞit, se mohli aktivnž pod’let na vzniku skupinovŽho d’la. Zpósob pr‡ce d‡v‡ ale takŽ äanci tžm, kterŽ umžleck‡ pr‡ce neoslovila, aby z n’ neodch‡zeli znechuceni vä’m, co souvis’ s umžn’m. A‹ nžkdo móìe moìnou pasivitu vidžt jako z‡por, nžkdy móìe bùt pro dobro vžci.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

Druhou formou realizace pÞedmžtu Umžleck‡ vùchova je pޒprava a proveden’ divadeln’ho pÞedstaven’. ë‡ci, kteޒ si vol’ tuto formu, se pÞid‡vaj’ ke skupinž tžch, kteޒ se studentskŽmu divadlu vžnuj’ ve svŽm volnŽm ‹ase a spole‹nž s nimi tvoޒ tùm. Na za‹‡tku äkoln’ho roku ì‡ci volili ze dvou inscenac’. Prvn’ byla dramatizace knihy Lea Rostena Pan Kaplan m‡ tޒdu r‡d, druhŽ bylo zpracov‡n’ TajnŽho den’ku Adriana Molea Sue TownsendovŽ. Po vz‡jemnŽ dohodž ì‡ci za‹ali pracovat na scŽn‡Þi hry Kaplan! Zas ten Kaplan!!. PodstatnŽ bylo, ìe se ì‡ci sami pod’leli na vzniku scŽn‡Þe, a tak pÞizpósobovali postavy svŽmu zpósobu vùpovždi, aniì by ale opom’jeli jejich póvodn’ charaktery. Jako z‡klad u Pana Kaplana byla pouìita rozhlasov‡ dramatizace hry, kter‡ se v próbžhu celŽho tvór‹’ho procesu upravuje a rozäiÞuje o novŽ scŽny a postavy (byla vyuìita napޒklad pޒtomnost ì‡kynž hovoޒc’ ma“arsky nebo vietnamskŽho ì‡ka).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Divadeln’ pÞedstaven’ Ð sdruìen’ TRYCHTøÛ

Reflexe pޒkladu dobrŽ praxe

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

Virtu‡ln’ dom‡cnost Ð dokumentace tvór‹’ho projektu Videobodyart Ð dokumentace tvór‹’ho projektu Svžteln‡ instalace Ð dokumentace tvór‹’ho projektu Z‡znam z prezentace tvór‹’ch projektó

Inspirac’ jsou ì‡ci sami. To je z‡klad koncepce celŽho pÞedmžtu. Na äkolu pÞich‡zej’ jiì s nžjakou zkuäenost’ s umžn’m (Zá, umžleckŽ äkoly, aktivity v rodinž). Smyslem pr‡ce v umžleckŽ vùchovž je na tyto aktivity nav‡zat, rozv’jet je a integrovat. Dalä’mi inspira‹n’mi zdroji jsou podnžty ze sou‹asnŽho umžn’.

‰lovžk a pޒroda

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Na pÞiloìenŽm DVD najdete z‡znam a dokumentaci tvór‹’ch projektó, jejichì vùsledky byly na z‡vžr äkoln’ho roku prezentov‡ny a kterŽ je moìnŽ z hlediska obsahu a c’ló UmžleckŽ vùchovy povaìovat za nejpޒnosnžjä’: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

Formu vùuky UmžleckŽ vùchovy si ì‡ci mohou vybrat. Jednou z forem je projektov‡ vùuka, kdy se realizuj’ individu‡ln’, ‹i skupinovŽ tvór‹’ projekty.

Matematika a jej’ aplikace

‡ln’m pekle, kterŽ podle Sartra tvoޒ klasicistnž zaޒzenù pokoj hotelovŽho typu, v nžmì nic nen’ ponech‡no n‡hodž a väe, co se zde odehr‡v‡, m‡ nžjakù vùznam. Podstatou hry je pozn‡n’, ìe ãpeklo jsou ti druz’Ò, tedy ìe ‹lovžk ‹lovžku zpósobuje str‡d‡n’, utrpen’ a dokonce i smrt. Z takto koncipovanŽho pekla nen’ œniku a jeho obyvatelŽ, a‹ se br‡n’ sebev’c, jsou nuceni vž‹nž opakovat stejnŽ chyby, dopouätžt se stejnùch omyló, kterŽ je vedou k nen‡visti, dokonce i fyzickŽmu n‡sil’ mezi nimi. Jsou spojeni ãnitkamiÒ osudu tak, ìe kdyì se jeden pohne, ãostatn’ se mus’ otއstÒ.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

137

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace

‰lovžk a pޒroda

Matematika a jej’ aplikace

Bradbury, R.: Maréansk‡ kronika Ð http://cs.wikipedia.org/wiki/Ray_Bradbury ákoln’ Club Suäenky Ð www.gymcheb.cz/club.susenky Holandskù fotograf Anton Corbijn Ð www.corbijn.co.uk

Svžteln‡ instalace Ð http://www.glassrevue.com/news.asp?nid=2783&cid=4 ‰lovžk a spole‹nost

Dramatickù obor jako doplËuj’c’ vzdžl‡vac’ obor Ð http://www.vuppraha.cz/clanek/225 Mackov‡, S.: Dramatick‡ vùchova JAMU, divadeln’ fakulta, Brno 2004 Provazn’k, J.: Pod’l dramatickŽ vùchovy na utv‡Þen’ a rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ http://www.rvp.cz/clanek/407 Umžleck‡ tvorba a komunikace ve vzdžl‡vac’ oblasti Umžn’ a kultura (kol. autoró) Ð http://www.rvp.cz/clanek/330/593 Dramatick‡ vùchova Ð http://www.drama.cz/

Umžn’ a kultura

Kontaktn’ osoba Alexej Kokorev e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

http://www.youtube.com/watch?v=Wr-jhjnbWW4

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Koncertn’ projekce Antona Corbijna:

Lekce, kterŽ jsou dokumentov‡ny, se snaì’ uk‡zat róznŽ pޒstupy k vùtvarnŽ vùchovž a pÞedstavit tak ä’Þi tohoto oboru novùm ì‡kóm. Podrobnž jsou zpracov‡ny ‹tyÞi vyu‹ovac’ celky uskute‹nžnŽ v r‡mci tvór‹’ch d’len VùtvarnŽho oboru a dvž spole‹nŽ teoretickŽ hodiny Ð œvodn’ lekce motiva‹n’, kter‡ se mimo jinŽ zabùv‡ problematikou vn’m‡n’, a n‡vätžva sb’rky 19. stol. v N‡rodn’ galerii, jej’ì program byl vytvoÞen v r‡mci mezioborovŽ spolupr‡ce mezi Estetickou vùchovou a ‰eskùm jazykem. V lekci Krajina bezprostÞednž navazuj’c’ na œvodn’ motiva‹n’ hodinu, kter‡ je inspirovan‡ mimoevropskùm umžn’m, je Þeäena problematika pÞedstavivosti, vizu‡ln’ pamžti a moìnosti zachycen’ a pÞed‡n’ pÞedstavy pomoc’ vizu‡lnž obraznùch prostÞedkó. Lekce Komiks ukazuje posuny vùznamó v z‡vislosti na kontextech a seznamuje ì‡ky s ikonografi’ a problŽmy interpretace vizu‡lnž obraznŽho vyj‡dÞen’. Lekce Kr‡lovstv’ ukazuje artefiletickù pޒstup k vùtvarnŽ vùchovž, pomoc’ skupinovŽ ‹innosti a individu‡ln’ interpretace ukazuje moìnost psychologickùch a soci‡ln’ch obsahó vùtvarnŽ pr‡ce. Vyu‹ovac’ celek Obraz Ð Hudba, Hudba Ð Obraz, kterù prob’hal jak ve vùtvarnŽ, tak v hudebn’ ‹‡sti EstetickŽ vùchovy, seznamuje ì‡ky se synestesi’ a s moìnostmi vz‡jemnŽho inspira‹n’ho ovlivËov‡n’ obou oboró.

‰lovžk a pޒroda

Divadeln’ sdruìen’ TRYCHTøÛ Ð www.gymcheb.cz/trychtyr

Estetick‡ vùchova vyu‹ovan‡ v gymn‡ziu Jana Keplera v Praze je syntetizuj’c’m vyu‹ovac’m pÞedmžtem vych‡zej’c’m z obsahu Hudebn’ho a VùtvarnŽho oboru vzdžl‡vac’ oblasti Umžn’ a kultura podle RVP G. Jeho c’lem je jednak pÞedstavit novùm ì‡kóm Hudebn’ a Vùtvarnù obor, a umoìnit jim tak snazä’ orientaci pÞi volbž vùtvarnŽ nebo hudebn’ vùchovy pro dalä’ studium, ale i uk‡zat pÞesahy a souvislosti tžchto oboró a pÞibl’ìit jim oblast Umžn’ a kultura jako celek. Pޒklad dobrŽ praxe sleduje pÞedmžt Estetick‡ vùchova z pohledu vùtvarnŽho oboru. PÞedstavuje koncepci vybranùch spole‹nùch teoretickùch hodin a realizaci na nž navazuj’c’ch vùtvarnùch lekc’.

‰lovžk a spole‹nost

Matematika a jej’ aplikace

Anotace

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

http://www.youtube.com/watch?v=D0-k6eOALGA

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ákola: Gymn‡zium Jana Keplera, Praha Realiz‡tor: Zuzana Proksov‡ Konzultant VòP: MarkŽta Pastorov‡

Sledovanù pޒklad dobrŽ praxe ovžÞil, ìe Umžleck‡ vùchova byla ve äkoln’m vzdžl‡vac’m programu Gymn‡zia v Chebu vhodnž nastavena. T’m, ìe vyu‹ovac’ pÞedmžt tvór‹’m zpósobem vych‡z’ ze systŽmu, kterù je nastaven v RVP G, se zvyäuje äance na jeho dalä’ rozv’jen’, a to jak po obsahovŽ, tak organiza‹n’ str‡nce. Protoìe väak tvór‹’ aktivity vyìaduj’ velkŽ osobn’ nasazen’ od vyu‹uj’c’ch, budou vìdy vùsledky z‡leìet na jejich ochotž a na odvaze a chuti hledat ãza pochoduÒ róznŽ varianty Þeäen’ a modifikovat œkoly podle toho, jak se vyv’j’ z‡jem a zkuäenosti ì‡kó.

Umžn’ a kultura

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ESTETICKç VøCHOVA

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Informatika a ICT

138

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

139

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

Gymn‡zium Jana Keplera v Praze je äkolou s osmiletùm a ‹tyÞletùm cyklem studia. Vùuka pÞedmžtó ze vzdžl‡vac’ oblasti Umžn’ a kultura m‡ ve äkole tradici v podobž VùtvarnŽ, Hudebn’ i nepovinnŽ DramatickŽ vùchovy, ale takŽ jako obsah mnoha volitelnùch semin‡Þó pro ì‡ky vyää’ch ro‹n’kó gymn‡zia. Vùtvarn‡ a Hudebn’ vùchova jsou pÞedmžty maturitn’. A‹koli c’lem VùtvarnŽ ani Hudebn’ vùchovy nen’ prim‡rnž pÞipravit ì‡ky k pÞij’mac’m talentovùm zkouäk‡m na umžleckŽ vysokŽ äkoly danŽho zamžÞen’, kaìdoro‹nž jsou naäi absolventi na tyto äkoly pÞij’m‡ni.

‰lovžk a zdrav’

Kontext

‰lovžk a pޒroda

Estetick‡ vùchova je zaÞazena v prvn’m pololet’ prvn’ho ro‹n’ku ‹tyÞletŽho cyklu studia a je dotov‡na dvžma hodinami tùdnž. Tento pÞedmžt je povinnù v plnŽm rozsahu pro väechny ì‡ky. Vzdžl‡vac’ obsah je vnitÞnž ‹lenžn do dvou z‡kladn’ch okruhó, hudebn’ho a vùtvarnŽho, kterŽ jsou realizov‡ny z‹‡sti oddžlenž, z‹‡sti jsou poj’m‡ny synteticky. OddžlenŽ hodiny umoìËuj’ pÞedevä’m pÞedstaven’ jednotlivùch oboró prostÞednictv’m hudebn’ a vùtvarnŽ tvorby, nav’c maj’ vùhodu individu‡lnžjä’ho pޒstupu pÞi pr‡ci s menä’m po‹tem ì‡kó.

Umžn’ a kultura

VùhodnŽ je vyuìit’ delä’ch ‹asovùch celkó pro projekty v jednotlivùch ‹‡stech pÞedmžtu, nebo pro spole‹nŽ lekce odehr‡vaj’c’ se mimo prostor tޒd. Synteticky poj’manŽ spole‹nŽ lekce mohou prob’hat i ve vžtä’ z u‹eben, nebo v jinŽm prostoru (napÞ. v exteriŽru, nebo v nžkterŽ z u‹eben vybavenŽ dataprojektorem a dalä’m technickùm z‡zem’m) za œ‹asti celŽ tޒdy a vyu‹uj’c’ch obou oboró. Vùhodou jinŽho neì äkoln’ho prostÞed’ je zmžna stereotypó, moìnost inspirovat a aktivizovat ì‡ky a ãnaruäitÒ standardn’ próbžh vùuky. Nevùhodou je n‡ro‹nžjä’ organizace takto pojatŽ vyu‹ovac’ jednotky. SamostatnŽ lekce vùtvarnŽho a hudebn’ho okruhu prob’haj’, podle situace, s polovinou ì‡kó bu“ jednu, nebo dvž vyu‹ovac’ hodiny.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Vùuka ve spole‹nùch hodin‡ch je zamžÞena na teoretickŽ a motiva‹n’ lekce, pÞi kterùch jsou pޒtomni vyu‹uj’c’ obou oboró. ZaÞazov‡ny jsou rovnžì n‡vätžvy koncertó a galeri’. PÞedstavit pÞesahy a inspira‹n’ propojenost hudby a vùtvarnŽho umžn’ se daޒ mimo jinŽ i t’m, ìe se na vùuce pod’lej’ dva u‹itelŽ, jeden za Hudebn’ a druhù za Vùtvarnù obor. Vùuka prob’h‡ ve specializovanùch u‹ebn‡ch vùtvarnŽ a hudebn’ vùchovy, kterŽ jsou v bezprostÞedn’ bl’zkosti. D’ky tomu i d’ky vhodnž nastavenŽmu rozvrhu, kdy hudebn’ a vùtvarn‡ ‹‡st prob’haj’ paralelnž, je moìnŽ dynamicky mžnit organizaci vùuky podle aktu‡ln’ch potÞeb.

Do zna‹nŽ m’ry z‡vis’ obsah vùuky na osobnostech pedagogó a na jejich pojet’ a pޒstupu k vzdžl‡vac’mu oboru. Dóleìit‡ je jejich vz‡jemn‡ komunikace pÞi pomžrnž n‡ro‹nŽ pޒpravž na spole‹nŽ hodiny. Vedle problŽmu naj’t spole‹nù ‹as a prostor pro domluvu je nutno se zorientovat ve druhŽm oboru. Maj’-li vyu‹uj’c’ pÞedat ì‡kóm alespoË ‹‡ste‹nž sjednocenù ãobrazÒ, je tÞeba nalŽzt spole‹nù slovn’k (v tomto bodž je velmi uìite‹n‡ zm’nžn‡ publikace dr. Bl‡hy). Ve spole‹nùch hodin‡ch je mimo pÞesahó a spole‹nùch tŽmat (napÞ. percepce, umžn’ jako zpósob sebevyj‡dÞen’, tvorba a jej’ zdroje) zaj’mavŽ i pޒnosnŽ prezentovat takŽ neshody a nejednozna‹n‡ stanoviska oboró (napÞ. rozd’lnù vùznam historickùch obdob’ pro vùvoj hudby a vùtvarnŽho umžn’, nebo problematiky rol’ autor Ð interpret Ð recipient).

C’le Z‡kladn’m c’lem EstetickŽ vùchovy je v próbžhu prvn’ho pololet’ prvn’ho ro‹n’ku pÞedstavit ì‡kóm hudebn’ a vùtvarnou vùchovu, mezi nimiì si mohou volit. Aby tato volba byla promyälen‡ a zaloìen‡ na aktu‡ln’ch podm’nk‡ch (nejen na vzpom’nk‡ch na jednotlivŽ pÞedmžty ze Zá), snaì’ se Estetick‡ vùchova uk‡zat nejróznžjä’ polohy obou vùchov. K rozhodnut’ pom‡h‡ i pÞedstaven’ jednotlivùch vyu‹uj’c’ch a jejich pojet’ vùuky. Druhùm, nemŽnž dóleìitùm, c’lem je uk‡zat ì‡kóm pÞesahy mezi Vùtvarnùm a Hudebn’m oborem. Estetick‡ vùchova se snaì’ pÞedstavit nžkterŽ kulturn’ fenomŽny z pohledó dvou oboró, uk‡zat moìnosti vz‡jemnŽ inspirace, pojmenovat rozd’lnŽ pޒstupy, umoìnit ì‡kóm realizovat se a vyj‡dÞit se pomoc’ róznùch prostÞedkó, otevޒt moìnost syntetickŽho pohledu na kulturn’ artefakty, jejich vùznam a znakovù systŽm.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Póvodn’ obsah pÞedmžtu ‹‡ste‹nž vych‡zel z 2. d’lu EstetickŽ vùchovy pro stÞedn’ äkoly Jaroslava Bl‡hy. Tato u‹ebnice je takŽ inspirac’ pro spole‹nŽ syntetizuj’c’ lekce. Pom‡h‡ nalŽzt sty‹nŽ body mezi Hudebn’m a Vùtvarnùm oborem, zejmŽna v kontextu jejich historickŽho vùvoje a promžn, a otev’r‡ problematiku pÞesahó obou oboró, kterŽ jsou jedn’m z kl’‹ovùch tŽmat estetickŽ vùchovy na naä’ äkole.

‰lovžk a spole‹nost

Matematika a jej’ aplikace

Vùuka v gymn‡ziu se nesoustÞe“uje pouze na obsah jednotlivùch vzdžl‡vac’ch oblast’, ale klade velkù dóraz na osobnostnž-soci‡ln’ rozvoj. ë‡ci maj’ moìnost se mimo vyu‹ov‡n’ setk‡vat na mnoha mimoäkoln’ch akc’ch (jmenujme napÞ.: kurzy Go, sportovn’, jazykovù, estetickù kurz, exkurze, Symposion, Kepler na To‹n’ku). Individu‡ln’ z‡jmy a preference jednotlivùch ì‡ci zohledËuje äirok‡ nab’dka volitelnùch pÞedmžtó (semin‡Þó) na vyää’m stupni gymn‡zia. Mimo to maj’ ì‡ci moìnost navätžvovat Þadu nepovinnùch pÞedmžtó (jako napÞ. dramatick‡ vùchova, sbor, orchestr, sportovn’ hry).

Umžn’ a kultura

s jednotlivùmi pÞedmžty ze z‡kladn’ äkoly. PÞed zaveden’m äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu se testovalo nžkolik pޒstupó Ð od volby vùchovy jiì v pÞihl‡äce ke studiu aì po paraleln’ vùuku obou vùchov (pojatùch podobnž jako sou‹asn‡ estetika) s menä’ hodinovou dotac’ v próbžhu väech ro‹n’kó vyää’ho gymn‡zia. Vùuka EstetickŽ vùchovy na äkole neza‹ala aì nyn’, aväak realizace äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu umoìnila vyu‹ovac’ pÞedmžt vyprofilovat a systŽmovž zakotvit.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Dobr‡ dopravn’ dostupnost d‡v‡ moìnost v r‡mci EstetickŽ vùchovy navätžvovat vùstavy a koncerty. Mimo n‡vätžv vedenùch a pÞipravovanùch pedagogy äkoly jsou vyuì’v‡ny vzdžl‡vac’ programy ur‹enŽ äkol‡m, napÞ. programy N‡rodn’ galerie nebo dopoledn’ gener‡ln’ zkouäky orchestró v Rudolfinu.

‰lovžk a zdrav’

Myälenka estetickŽ vùchovy, kter‡ uv‡d’ do souvislost’ Hudebn’ a Vùtvarnù obor, existuje v gymn‡ziu jiì nžkolik let. PotÞeba tohoto pÞedmžtu vznikla pÞedevä’m d’ky nutnosti volit mezi Vùtvarnou a Hudebn’ vùchovou ve studiu ‹tyÞletŽho gymn‡zia. Aby tato volba byla u ì‡kó rozmyälen‡ a podloìen‡ zkuäenost’, uk‡zalo se jako œ‹elnŽ bžhem 1. pololet’ pÞedstavit oba obory. K problŽmóm doch‡zelo d’ky tžìko pÞedv’datelnŽmu a nerovnomžrnŽmu rozvrstven’ ì‡kó podle preference vùtvarnŽ a hudebn’ vùchovy, ta byla ‹‡ste‹nž zaloìena na osobn’m z‡jmu, velkou roli ale hr‡ly i zkuäenosti

Informatika a ICT

140

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

O‹ek‡vanŽ vùstupy, spole‹nù vzdžl‡vac’ obsah Hudebn’ho a VùtvarnŽho oboru (integruj’c’ tŽma oboró), RVP G. ë‡k: ¥

uvždomuje si vùznam osobnž zaloìenùch podnžtó na vznik estetickŽho proìitku,

¥

snaì’ se odhalit vlastn’ zkuäenosti i zkuäenosti s umžn’m, kterŽ s jeho vznikem souvisej’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

141

Informatika a ICT

Vùchodiska

‰lovžk a zdrav’

a) na œrovni oboró

charakterizuje obsahovŽ souvislosti vlastn’ch vizu‡lnž obraznùch vyj‡dÞen’ a konkrŽtn’ch umžleckùch džl porovn‡v‡ vùbžr a zpósob uìit’ prostÞedkó.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

Estetick‡ vùchova prob’h‡ ve specializovanùch u‹ebn‡ch vùtvarnŽ a hudebn’ vùchovy. V r‡mci jej’ vùuky je tedy moìnŽ vyuì’vat vybaven’ obou tžchto u‹eben. Jednu skupinu vybaven’ tvoޒ elektronickŽ pޒstroje Ð hudebn’ pÞehr‡va‹e, velkoploän‡ televize pro prom’t‡n’ obrazó, äkoln’ wi-fi s’é umoìËuj’c’ online vyhled‡v‡n’ informac’. K dispozici je rovnžì pޒru‹n’ knihovna s umžlecko-historickùmi knihami, hudebn’ n‡stroje apod. Vùhodou je, ìe u‹ebny jsou vedle sebe, a pÞitom jsou oddžleny od zbytku äkoly, takìe nžkdy hlu‹nžjä’ vùuka nenaruäuje pr‡ci v ostatn’ch ‹‡stech äkoly.

Pozn.: ákola si na z‡kladž kl’‹ovùch kompetenc’ v RVP G vytvoÞila vlastn’ d’l‹’ c’le aktivit, kterŽ vedou k rozv’jen’ jednotlivùch KK.

¥

rozliäuje jednotlivŽ znakovŽ systŽmy a vol’ vhodnŽ prostÞedky pro vyj‡dÞen’ vlastn’ch proìitkó, emoc’, pÞedstav i rozli‹nùch jevó, procesó a vztahó.

¥

jazyk umžn’ uì’v‡ jako specifickù a nezastupitelnù zpósob komunikace.

‰lovžk a spole‹nost

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

pÞi vlastn’ tvorbž hled‡ róznŽ varianty pޒstupu k tŽmatu, zvaìuje vhodnost uplatnžnùch prostÞedkó a porovn‡v‡ róznŽ moìnosti uchopen’ tŽmatu.

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

uvždomit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìdŽho jednotlivŽho ‹lovžka.

Umžn’ a kultura

Realizace Ð postup a metody Jedn’m z c’ló EstetickŽ vùchovy je pÞedstavit ì‡kóm nejróznžjä’ moìnŽ pohledy na vùtvarnou vùchovu. VybranŽ lekce, vych‡zej’c’ z obsahu VùtvarnŽho oboru se snaì’ uk‡zat róznŽ cesty, jimiì je moìno v n‡sleduj’c’ch ro‹n’c’ch ve VùtvarnŽ vùchovž j’t.

‰lovžk a zdrav’

Krajina Ð obsah a dokumentace lekce Hudba Ð obraz Ð obsah a dokumentace lekce Komiks (narativita a vizu‡lnž obraznŽ vyj‡dÞen’) Ð obsah a dokumentace lekce Kr‡lovstv’ Ð obsah a dokumentace lekce

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

pÞi vlastn’ tvorbž uplatËuje osobn’ proìitky, zkuäenosti a znalosti, rozpozn‡ jejich vliv a individu‡ln’ pޒnos pro tvorbu, interpretaci a pÞijet’ vizu‡lnž obraznùch vyj‡dÞen’,

‰lovžk a pޒroda

¥

Prostory u‹eben Ð fotografie u‹eben a prostoru pÞed u‹ebnami Pro potÞeby vùuky EstetickŽ vùchovy je moìnŽ vyuì’vat i dalä’ specializovanŽ u‹ebny, jako napÞ. aulu s jeviätžm a hlediätžm, s dataprojektorem pro prezentaci vùstupó projektó. Rovnžì pak po‹’ta‹ovou u‹ebnu pro individu‡ln’ vyhled‡v‡n’ informac’. Dalä’ pomócky, zejmŽna pro vùtvarnou ‹innost, si ì‡ci nos’ sami, vùhodou je, ìe obsah lekc’ je postaven tak, ìe si prostÞedky, se kterùmi chtžj’ pracovat, mohou volit sami, a proto vysta‹’ ‹asto s t’m, co jiì maj’. Ur‹itùm problŽmem je pro takto koncipovanù pÞedmžt literatura. Teoretick‡ vùchodiska lze hledat v EstetickŽ vùchovž od J. Bl‡hy, dalä’ inspiraci si pak vyu‹uj’c’ mus’ pÞev‡ìnž vyhled‡vat.

Reflexe pޒkladu dobrŽ praxe Jedn’m z c’ló EstetickŽ vùchovy je pomoci ì‡kóm pÞi volbž VùtvarnŽ nebo Hudebn’ vùchovy pro dalä’ roky studia na gymn‡ziu. Obecnž bùv‡ problŽm s pÞevahou ì‡kó, kteޒ si vol’ Vùtvarnou vùchovu. Tento ãpÞevisÒ se nepodaÞilo œplnž odbourat ani zaveden’m EstetickŽ vùchovy, pÞesto po pól roce jej’ vùuky se podaÞilo ì‡ky bez vžtä’ch problŽmó rozdžlit na dvž po‹tem odpov’daj’c’ skupiny a nemusely bùt pouìity do zna‹nŽ m’ry nepޒjemnŽ a nžkdy aì ãabsurdn’ proceduryÒ, jako napÞ. losov‡n’. V pޒloze jsou vedeny vùsledky dotazn’kovŽho äetÞen’, kterŽho se v lednu 2007 zœ‹astnilo 73 ì‡kó ze tޒ prvn’ch ro‹n’kó.

‰lovžk a spole‹nost

porovn‡v‡ róznŽ znakovŽ systŽmy, napÞ. mluvenŽho i psanŽho jazyka, hudby, dramatickŽho umžn’,

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

¥

Materi‡ln’ podm’nky pro realizaci VùtvarnŽho oboru, a tedy i lekc’ EstetickŽ vùchovy, nejsou ide‡ln’. ákola neposkytuje prakticky ì‡dnù materi‡l, ì‡ci si väe poÞizuj’ sami, coì je finan‹nž n‡ro‹nŽ. Polovina ì‡kó navätžvuj’c’ch Estetickou vùchovu bude po pól roce pokra‹ovat v Hudebn’ vùchovž, a proto se snaì’me spokojit s materi‡lem, kterù je bžìnž dostupnù v dom‡cnostech a nen’ pޒliä n‡kladnù. Je ponech‡na moìnost volit takovŽ prostÞedky, kterŽ ì‡ci bu“ preferuj’, nebo zkr‡tka vlastn’.

‰lovžk a zdrav’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

O‹ek‡vanŽ vùstupy, Vùtvarnù obor, RVP G. ë‡k:

Vùsledky dotazn’ku Ð zpracov‡n’ vùsledkó evalua‹n’ho dotazn’ku

Informatika a ICT

142

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

143

Informatika a ICT

Pólro‹n’ ‹asov‡ dotace, kter‡ je EstetickŽ vùchovž poskytnuta, je dostate‹n‡ pro napl-

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ákola: Gymn‡zium F. X. áaldy, Liberec Realiz‡tor: Leoä Pelc Konzultant VòP: Vladim’r Lacina

Po ro‹n’ vùuce v r‡mci pilotovanŽho ovžÞov‡n’ áVP nen’ tÞeba mžnit form‡ln’ podobu tohoto pÞedmžtu. Vzdžl‡vac’ obsah umoìËuje variabilitu vùuky. Velmi z‡leì’ na vyu‹uj’c’ch obou vzdžl‡vac’ch oboró a na jejich pojet’. I odliän‡ pojet’ mohou bùt pޒnosn‡, pokud se vyu‹uj’c’ dohodnou na tom, ìe budou respektovat smysl pÞedmžtu: pÞedstavit umžleckŽ obory a pޒstupy pedagogó.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

TLESNç VøCHOVA V MATURITNêM RO‰NêKU

nžn’ c’ló, kterŽ si danù pÞedmžt vyty‹uje. Jako dóleìit‡ se ukazuje potÞeba vùuky tohoto pÞedmžtu v bloc’ch ãproti sobžÒ, kdy je cel‡ tޒda a oba vyu‹uj’c’ ve stejnù ‹as na stejnŽm m’stž, a mohou se tak vz‡jemnž doplËovat a mžnit podle obsahovŽ a organiza‹n’ strukturu hodiny (hodiny spole‹nŽ, oddžlenŽ, s jedn’m nebo dvžma vyu‹uj’c’mi apod.).

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Zuzana Proksov‡ e-mail: [email protected]

Informatika a ICT

144

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a spole‹nost Umžn’ a kultura

Vùchodiska Jiì dlouhou dobu se u‹itelŽ libereckŽho gymn‡zia zamùäleli nad t’m, jak zkvalitnit vùuku tžlesnŽ vùchovy, zvl‡ätž s ohledem na skute‹nost, ìe v z‡vžre‹nùch ro‹n’c’ch ochaboval z‡jem o pohyb, zejmŽna u d’vek, a velmi se diferencovala obliba jednotlivùch sportó uvnitÞ maturitn’ch tޒd. álo tedy o to nalŽzt takovù zpósob vùuky tžlesnŽ vùchovy, kterù by byl atraktivn’ a motivuj’c’ pro väechny, tedy i pro ì‡ky, kteޒ jsou z hlediska tohoto vyu‹ovac’ho pÞedmžtu problŽmov’. Uskute‹nžn’ projektu nahr‡la i skute‹nost, ìe v posledn’ch ro‹n’c’ch jsou ì‡ci pÞi hodin‡ch schopni i ochotni spolupracovat s vyu‹uj’c’m, pod’let se na tvorbž programu jednotlivùch lekc’, rozhodovat i organizovat utk‡n’, samostatnž si pÞipravit a vŽst nžkterŽ hodiny.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

145

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

Kontaktn’ osoba

Kontext LibereckŽ gymn‡zium patޒ mezi velkŽ äkoly svŽho druhu se 4 tޒdami v kaìdŽm ro‹n’ku Ð s osmi tޒdami osmiletŽho a ‹tyÞletŽho studia a se äesti tޒdami äestiletŽho studia, kterŽ je zamžÞeno na nžmeckù jazyk. N‡ro‹nŽ studium sp’äe humanitn’ho smžru zpósobuje, ìe do tŽto äkoly nepÞich‡z’ mnoho ì‡kó, kteޒ by aktivnž provozovali nžjakù sport. Budova äkoly leì’ na okraji Liberce, coì je ‹‡ste‹nž limituj’c’ pÞi n‡vätžv‡ch jinùch sportoviäé. Ke sportóm byly vyuìity obž tžlocvi‹ny, kterùmi äkola disponuje, v jarn’ch mžs’c’ch takŽ venkovn’ are‡l. C’lovou skupinou pޒkladu dobrŽ praxe je posledn’ ro‹n’k studia, protoìe teprve zde jsou ì‡ci schopni vyuì’t z’skanŽ dovednosti, vždomosti a n‡vyky z pÞedchoz’ho studia.

Informatika a ICT

Umžn’ a kultura

BLçHA, J.: Estetick‡ vùchova pro stÞedn’ äkoly, d’l 2. Praha, 2001. BLçHA, J.: Struktura vùtvarnŽho a hudebn’ho d’la. Rukopis diserta‹n’ pr‡ce na PedF UK. 2006. FULKOVç, M. a kol.: U‹ebnice vùtvarnŽ vùchovy pro 8. a 9. ro‹. Zá a v’celet‡ gymn‡zia. Praha: Fortuna, 1997. FULKOVç, M.: Heterofonie diskursó sou‹asnŽ vùtvarnŽ vùchovy. In Slav’k, (ed.) Multidisciplin‡rn’ komunikace Ð problŽm a princip väeobecnŽho vzdžl‡v‡n’. Universita Karlova v Praze, Pedagogick‡ fakulta, 2005. ZUSKA, V.: Estetika. òvod do sou‹asnosti tradi‹n’ discipl’ny. Praha: Triton, 2001. ISBN: 80Ð7254-194Ð3. Kromž uvedenŽ literatury byly pro pojet’ EstetickŽ vùchovy kl’‹ovŽ n‡vätžvy pÞen‡äek na PedF UK, zejmŽna pak Didaktika VùtvarnŽ vùchovy s Dr. Mari’ Fulkovou a Hudba, Literatura, VùtvarnŽ umžn’ s Dr. Jaroslavem Bl‡hou.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Hudebn’ a Vùtvarn‡ vùchova jsou pÞedmžty, pÞes väechny rozd’ly, pomžrnž bl’zkŽ, patޒ do vzdžl‡vac’ oblasti Umžn’ a kultura a jejich propojen’ je tedy logickŽ. Je-li jedn’m z c’ló sou‹asnŽ kurikul‡rn’ reformy zamezit poznatkovŽ roztޒätžnosti a integrovat jednotlivŽ pÞedmžty do smysluplnùch celkó, lze to v tomto pޒpadž pomžrnž dobÞe. Dalä’ spolupr‡ce EstetickŽ vùchovy se nej‹astžji obrac’ k ‰eskŽmu jazyku, jinŽ mezipÞedmžtovŽ vztahy a inspiraci lze hledat ve vùchovž dramatickŽ.

Projekt je zamžÞen na rozä’Þen’ vždomost’ a dovednost’ z’skanùch bžhem pÞedchoz’ho studia TV a jejich vyuìit’ v novùch vybranùch aktivit‡ch i sportech. Moìnost’ vùbžru pohybovùch ‹innost’ chce projekt zvùäit z‡jem ì‡kó o vybranou aktivitu a pÞispžt k aktivnžjä’ œ‹asti v hodin‡ch TV. Projekt d‡le umoìn’ ì‡kóm poznat prostÞed’ jinùch mžstskùch sportoviäé a vzbud’ v nich dlouhodobžjä’ z‡jem o vybranù sport. T’m, ìe se ze väech maturitn’ch ro‹n’kó vytv‡Þej’ novŽ skupiny, doch‡z’ k zaj’mavùm modelóm spolupr‡ce a pozn‡v‡n’ mezi ì‡ky róznùch tޒd, ale takŽ ke spolupr‡ci, ohleduplnosti a toleranci mezi chlapci a džv‹aty v jednŽ z‡jmovŽ skupinž.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

PÞi opakov‡n’ tohoto vzdžl‡vac’ho celku je potÞeba znovu a znovu hledat a upravovat m’ru a podobu mezipÞedmžtovùch vztahó a vlastn’ch vzdžl‡vac’ch obsahó v z‡vislosti na jednotlivùch u‹itel’ch, aktu‡ln’ch moìnostech a inspiraci v danŽm roce i na ì‡c’ch. Je dobÞe, ìe si esteticko-vùchovnù pÞedmžt zachov‡v‡ svou variabilitu a mnohotv‡rnost, je mnoho cest, jimiì se lze k vyty‹enùm c’lóm a kompetenc’m dobrat a jejich novŽ hled‡n’ a objevov‡n’ ve spolupr‡ci s kolegy je sice ‹asovž n‡ro‹nŽ, ale pro ì‡ky pޒnosnŽ.

‰lovžk a pޒroda

C’le

Realizace Ð postup a metody

a) na œrovni oboró

b) na œrovni vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’ v áVP Pozn.: U‹itelŽ si stanovili c’le takŽ pro svou pr‡ci, op’rali se v tomto pޒpadž o vùchovnŽ a vzdžl‡vac’ strategie pÞedmžtu v áVP.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Hlavn’m c’lem, kterù vedl ke zmžnž organizace a obsahu vyu‹ovac’ho pÞedmžtu TV, bylo zvùäit atraktivitu, pestrost a individu‡ln’ pޒstup k ì‡kóm. D‡le bylo snahou zmžnit sou‹asnou vùkonnostnž orientovanou TV a pÞibl’ìit ji v’ce ke kondi‹n’mu, rekrea‹n’mu a ãproìitkovŽmuÒ pojet’, v’ce respektovat z‡jmy ì‡kó a odliänŽ potÞeby džv‹at a chlapcó. Z‡mžrem bylo pÞibl’ìit ì‡kóm nžkterŽ dynamickŽ, novž se rozv’jej’c’ sporty, na kterŽ na äkole nebyl ‹as ani podm’nky (squash, spining, horolezeck‡ stžna, stoln’ tenis, power joga, trampol’ny apod.) a t’m dos‡hnout toho, aby ì‡ci po absolvov‡n’ äkoly z’skali celoìivotn’ vztah k pohybovùm aktivit‡m nebo alespoË k jednomu vybranŽmu sportu.

Pޒpravn‡ f‡ze prob’hala jiì ve tÞet’m ro‹n’ku formou diskuse a pÞedbžìnùch dotazn’kó, na jejichì z‡kladž vznikla nab’dka vùbžrovùch sportó, aby ì‡k vždžl, jakŽ tÞi aktivity ho ‹ekaj’, a mžl ‹as na rozhodnut’. Nab’dka vych‡z’ z moìnost’ äkoly, ale takŽ mžstskùch sportoviäé, kter‡ mohou ì‡ci vyuì’vat. Na vùbžr byly sporty, kterŽ se mohou vyu‹ovat paralelnž v obou tžlocvi‹n‡ch äkoly. ë‡ci mžli na vùbžr napÞ. s‡lovou kopanou, odb’jenou, koä’kovou, florbal, aerobik, kondi‹n’ posilov‡n’, œpolovŽ sporty, z‡klady mas‡ìe, automas‡ìe a j—gu. Nab’dka se rozä’Þila podle vùbžru ì‡kó a moìnost’ äkoly Ð napÞ. plav‡n’, z‡klady lezen’ na umžlŽ stžnž, stoln’ tenis, trampol’ny, squash a spinning. ë‡ci jsou takŽ pÞedem informov‡ni o podm’nk‡ch jednotlivùch aktivit (‹as, pen’ze, organizace, hodnocen’). Kontakt s ì‡ky prob’hal ve tÞech f‡z’ch:

Umžn’ a kultura

¥

pÞedbžìnù prózkum z‡jmu ve tÞet’ch ro‹n’c’ch,

¥

informace o moìnŽm vùbžru sportó,

¥

kone‹nù vùbžr sportó pro jednotlivŽ trimestry (pro pޒät’ lŽta se chyst‡ zmžna organizace a celù proces bude prob’hat prostÞednictv’m äkoln’ch webovùch str‡nek).

C’le v oblasti kompetence k u‹en’: u‹itelŽ vedou ì‡ky k z’sk‡v‡n’ poznatkó o tžlesnŽ fyziologii na z‡kladž ovžÞov‡n’ œ‹innùch kondi‹n’ch programó pro rozvoj zdravotnž orientovanŽ zdatnosti (ì‡ci se aktivnž zapojuj’ do organizace jednotlivùch sportó, spolurozhoduj’ osvojenŽ hry).

V roce sledov‡n’ pޒkladu dobrŽ praxe se podaÞilo zajistit a person‡lnž obsadit tyto sporty:

‰lovžk a zdrav’

¥

odb’jen‡,

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó:

¥

florbal,

¥

¥

koä’kov‡,

¥

kopan‡,

¥

aerobic,

¥

mas‡ì a automas‡ì,

¥

kondi‹n’ posilov‡n’ a horolezeck‡ stžna,

¥

stoln’ tenis.

¥

Informatika a ICT

146

Jazyk a jazykov‡ komunikace

u‹itelŽ organizuj’ ‹innosti a vymezuj’ takovŽ œkoly, kterùmi podporuj’ vz‡jemnou pomoc ì‡kó, vytv‡Þej’ situace, kdy se ì‡ci vz‡jemnž potÞebuj’.

u‹itelŽ zaÞazuj’ co nej‹astžji pohybovŽ, organiza‹n’ i jinŽ ‹innosti v tùmech, kdy se ì‡ci vz‡jemnž pozn‡vaj’ v róznùch situac’ch, Þeä’ spole‹n’ problŽmy, pom‡haj’ si, posuzuj’ se a hodnot’, u‹itelŽ navozuj’ situace a vymezuj’ takovŽ œkoly, pÞi nichì jde o zapojen’ ì‡kó nepróbojnùch, m‡lo iniciativn’ch, zdravotnž oslabenùch a pohybovž znevùhodnžnùch do ‹innost’ co nejpÞirozenžji, aby i tito ì‡ci zaì’vali pocit œspžchu.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Matematika a jej’ aplikace

¥

‰lovžk a pޒroda

u‹itelŽ navozuj’ pޒznivou a motivuj’c’ atmosfŽru v kolektivu tޒdy, kter‡ vede k vz‡jemnŽ toleranci a œctž, k ocenžn’ sportovn’ch vùkonó ostatn’mi ì‡ky, k radosti ze svùch dosaìenùch sportovn’ch vùkonó,

‰lovžk a spole‹nost

¥

‰lovžk a zdrav’

Matematika a jej’ aplikace

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’:

Projekt se v próbžhu pޒpravy i realizace setk‡val s nžkterùmi omezen’mi, kter‡ se musela Þeäit aktu‡lnž. Byla to napÞ. odst‡vka bazŽnu, zastaven’ provozu horolezeckŽ stžny, nemoc cvi‹itelky nebo zdraìen’ sluìeb na squashi a spinningu. Celù projekt je organiza‹nž pÞipravov‡n jiì posledn’ dva mžs’ce pÞedchoz’ho roku, aby ì‡k vždžl, jakŽ tÞi aktivity ho ‹ekaj’, a mžl ‹as na rozhodnut’.

¥

u‹itelŽ pÞi äkoln’ch i mimoäkoln’ch akc’ch vyìaduj’ dodrìov‡n’ pravidel stanovenùch ve äkoln’m އdu, umoìËuj’ väak ì‡kóm pod’let se na stanoven’ tžchto norem.

147

Informatika a ICT

¥

Umžn’ a kultura

C’le v oblasti kompetence komunikativn’:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Ve tÞet’m ro‹n’ku probžhla anketa, kter‡ zjiäéovala, o jakŽ sporty maj’ ì‡ci z‡jem. Na z‡kladž toho byl stanoven kone‹nù seznam sportó. Kaìdù ì‡k si z tohoto seznamu vybral tÞi sporty, kterŽ ho nejv’ce zaj’maly nebo ve kterùch se chtžl d‡le zdokonalit. Takto organizovanù vùbžr je z hlediska dalä’ho zajiätžn’ sportoviäé i z‡jmu ì‡kó optim‡ln’. Pro realizaci projektu je velmi dóleìit‡ spolupr‡ce s veden’m äkoly, kterŽ mus’ pÞipravit podm’nky Ð zejmŽna rozvrhovŽ. Kaìdù u‹itel tžlesnŽ vùchovy si pro ãsvójÒ sport musel zajistit podm’nky k jeho realizaci, zvl‡ätž u tžch, kterŽ jsou moìnŽ jen mimo äkolu.

Matematika a jej’ aplikace

¥

n‡ro‹n‡ organizace celŽho projektu,

Protoìe je cel‡ pޒprava organiza‹nž n‡ro‹n‡ a kontakt se ì‡ky v próbžhu roku je vzhledem k œ‹asti v róznùch aktivit‡ch obt’ìnù, je tÞeba usnadnit si pr‡ci vyuìit’m jednoduchŽho po‹’ta‹ovŽho programu, kterù umoìn’ um’stit veäkerŽ informace na webovùch str‡nk‡ch äkoly. Zde si ì‡ci mohou vybrat svoji aktivitu, pÞihl‡sit se na ni a sledovat dalä’ informace.

¥

finan‹n’ spoluœ‹ast ì‡kó,

¥

vyuì’v‡n’ sportoviäé mžsta, kter‡ jsou mimo äkolu = ‹asovž n‡ro‹nŽ doch‡zen’ (vùuka od 7.00 hodin).

Z praxe vyplynulo, ìe ì‡kóm nevad’ koedukovan‡ vùuka, pÞi nžkterùch sportech ji pޒmo vyìaduj’ (odb’jen‡, plav‡n’, mas‡ìe apod.).

Tžlesn‡ vùchova Ð metodickù film

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Z dotazn’kó pro ì‡ky vyplynulo, ìe se jim zpósob organizace l’b’. K problematickùm str‡nk‡m celŽho projektu patޒ snad jen:

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Po ukon‹en’ posledn’ho trimestru vyplnili väichni ì‡ci dotazn’k, ve kterŽm mžli moìnost pÞipom’nek, n‡vrhó a doplnžn’ organizace hodin TV. Z tžchto dotazn’kó potom lze ‹erpat inspiraci pro organizaci hodin TV v dalä’m äkoln’m roce.

‰lovžk a zdrav’

vysok‡ œ‹ast na hodin‡ch,

¥

vz‡jemnŽ pozn‡v‡n’ a spolupr‡ce mezi ì‡ky róznùch tޒd,

¥

kooperace, ohleduplnost a tolerance mezi chlapci a džv‹aty v jednŽ z‡jmovŽ skupinž,

¥

ì‡ci ‹‡ste‹nž nebo œplnž uvolnžn’ z TV se œ‹astn’ vùuky dle vlastn’ho vùbžru a individu‡ln’ch moìnost’,

¥

ì‡ci se aktivnž zapojuj’ do organizace jednotlivùch sportó, spolurozhoduj’ osvojenŽ hry,

¥

dokonalŽ procvi‹en’ osvojenùch hern’ch ‹innost’ jednotlivce i hern’ch kombinac’ (v kolektivn’ch hr‡ch),

¥

vùraznù z‡jem o sebezdokonalov‡n’ ve vybranŽm sportu.

‰lovžk a spole‹nost

zvùäenù z‡jem ì‡kó o TV,

¥

Veden’ äkoly celù projekt podporovalo a vytv‡Þelo podm’nky pro jeho realizaci. Tato podpora je dóleìit‡, protoìe nen’ jednoduchŽ skloubit ‹asovŽ potÞeby äkoly (TV v odpoledn’ch hodin‡ch), organizaci vùuky (provoz v rann’ch hodin‡ch) a z‡jem ì‡kó o rann’ ‹i odpoledn’ vùuku.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe I pÞes nžkterŽ nedostatky, spojenŽ zejmŽna s n‡ro‹nou organizac’ a finan‹n’ spoluœ‹ast’ ì‡kó, se uk‡zalo, ìe celù projekt je zaj’mavù, pÞitaìlivù pro ì‡ky a z hlediska pojet’ kurikul‡rn’ reformy perspektivn’. Klade velkŽ n‡roky na pޒpravu u‹iteló, kteޒ mus’ zvl‡dnout novŽ sportovn’ aktivity na vyää’ neì informativn’ œrovni. Proto je dóleìitŽ systematickŽ dalä’ vzdžl‡v‡n’ u‹iteló TV.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

¥

Prvn’ rok zkuäenost’ s t’mto projektem uk‡zal, ìe sledovanŽ c’le a z‡mžry byly splnžny. Jistž je moìnŽ organizovat vùuku i jinou formou (napÞ. v pololetn’ch intervalech Ð coì by bylo organiza‹nž mŽnž n‡ro‹nŽ), ale zkuäenosti svžd‹’ o pÞednosti stޒd‡n’ jednotlivùch sportó po tÞech mžs’c’ch. ë‡ci maj’ moìnost vystޒdat a poznat v’ce sportó, je to optim‡ln’ doba pro z’sk‡n’ z‡kladn’ch informac’ a dovednost’ a z hlediska n‡ro‹nosti organizace je tento model jeätž œnosnù.

Kontaktn’ osoby ‰lovžk a zdrav’

Z hodnocen’ u‹iteló, kteޒ ve ‹tvrtùch ro‹n’c’ch vyu‹ovali, a z dotazn’kó pro ì‡ky vyplynuly tyto vùsledky:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Shrnut’ a zhodnocen’ pޒkladu dobrŽ praxe Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ PÞi sportovn’ch aktivit‡ch v objektu äkoly ì‡ci vyuì’vaj’ sportovn’ are‡l, pomócky, n‡‹in’ a n‡Þad’ äkoly. PÞedem jsou informov‡ni o finan‹n’ n‡ro‹nosti aktivit prob’haj’c’ch na sportoviät’ch, kter‡ se nach‡zej’ mimo äkolu. PÞedem mus’ souhlasit s uhrazen’m pޒsluänŽ finan‹n’ ‹‡stky.

‰lovžk a pޒroda

Dotazn’k Ð zad‡n’ dotazn’ku a vùsledky

Leoä Pelc e-mail: [email protected]

Informatika a ICT

148

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

149

Informatika a ICT

Irena Pއdn‡ e-mail: [email protected]

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

ANATOMIE V MATEMATICE

Matematika a jej’ aplikace

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, tÞ. Kapit‡na Jaroäe, Brno Realiz‡tor: Peter Krupka Konzultant VòP: Eva Zelendov‡

‰lovžk a zdrav’

Snadn‡ realizace tohoto projektu pޒmo ve tޒdž byla moìn‡ d’ky tomu, ìe äkola je vybavena pÞenosnùmi po‹’ta‹i. Hmotnost jednoho PC nepÞesahuje 2 kg a nap‡jen’ po‹’ta‹e bateri’ vydrì’ aì 4 hodiny. Kaìdù po‹’ta‹ obsahuje videokameru a lze jej bez problŽmó bezdr‡tovž pÞipojit k internetu. Tento projekt lze väak uskute‹nit v kaìdŽ äkole, kter‡ m‡ po‹’ta‹ovou u‹ebnu s pޒsluänùm softwarovùm vybaven’m a pޒstupem na internet.

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

151

Umžn’ a kultura

Hlavn’m vùchodiskem pro realizaci projektu bylo hled‡n’ efektivn’ch zpósobó propojen’ oboró, snaha vymyslet a vyzkouäet zpósoby vùuky, kterŽ pÞirozenùm zpósobem propojuj’ väeobecnž vzdžl‡vac’ pÞedmžty mezi sebou. V tomto pޒpadž se jedn‡ o Matematiku, Biologii a ICT.

‰lovžk a zdrav’

Umžn’ a kultura

Vùchodiska

‰lovžk a spole‹nost

Kontext C’lovou skupinou tohoto pޒkladu dobrŽ praxe byli ì‡ci tercie osmiletŽho gymn‡zia s matematickou profilac’. Projekt byl realizov‡n ve vyu‹ovac’ch hodin‡ch, kdy byla tޒda rozdžlena na poloviny. ë‡ci pracovali ve skupink‡ch po tÞech aì pžti. Rozdžlen’ do skupin neovlivnily ì‡dnŽ jinŽ okolnosti (sloìen’ ‹i klima ve tޒdž, sociokulturn’ prostÞed’ apod.). Z‡kladn’m pÞedpokladem byla vhodn‡ ‹asov‡ n‡vaznost vzdžl‡vac’ho obsahu Matematiky a Biologie v danŽm ro‹n’ku. Rozs‡hlŽ znalosti ICT ke zpracov‡n’ danŽ problematiky nebyly po ì‡c’ch poìadov‡ny, väe potÞebnŽ bylo v prvn’ hodinž projektu vyu‹uj’c’m zopakov‡no.

Informatika a ICT

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Tento pޒklad dobrŽ praxe ukazuje moìnosti vyuìit’ vùpo‹etn’ techniky v hodin‡ch Matematiky s pÞesahem do vzdžl‡vac’ oblasti ‰lovžk a pޒroda. Anatomick‡ mžÞen’ a jejich statistickŽ a matematickŽ zpracov‡n’ je koncipov‡no jako pžtihodinovù projekt. Do hodin Matematiky je projekt zaÞazen po procvi‹en’ u‹ebn’ l‡tky o tžlesech jako motivace pro u‹ivo o œmžrnostech.

‰lovžk a pޒroda

Anotace

O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Matematika a jej’ aplikace, RVP ZV. ë‡k:

analyzuje a Þeä’ aplika‹n’ geometrickŽ œlohy s vyuìit’m osvojenŽho matematickŽho apar‡tu,

¥

vyhled‡v‡, vyhodnocuje a zpracov‡v‡ data,

¥

porovn‡v‡ soubory dat,

¥

ur‹uje vztah pޒmŽ anebo nepޒmŽ œmžrnosti,

¥

Þeä’ œlohy na prostorovou pÞedstavivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z róznùch tematickùch a vzdžl‡vac’ch oblast’.

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k: ‰lovžk a spole‹nost

¥

z’skanŽ informace ch‡pe v‹etnž souvislost’ a vysvžtl’ je (formuluje hlavn’ myälenku, vyj‡dޒ vlastn’mi slovy obsah z’skanùch informac’ i jejich vùznam).

C’le v oblasti kompetence k Þeäen’ problŽmó. ë‡k: ¥

posoud’, zda lze problŽm Þeäit s vyuìit’m zadanùch informac’; rozhodne, kterŽ informace nutnŽ k Þeäen’ problŽmu nejsou k dispozici.

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: Umžn’ a kultura

¥

rozdžl’ si ve skupinž œkol na ‹‡sti a pÞijme svou ‹‡st, v‹etnž zodpovždnosti za jej’ plnžn’,

¥

pÞi pot’ì’ch se svou ‹‡st’ pr‡ce se snaì’ naj’t pޒ‹iny; pÞi z‡vaìnùch pot’ì’ch celŽ skupiny zastavuje pr‡ci a hled‡, kde v dosavadn’m postupu doälo k chybž.

òkolem vaä’ skupiny je provŽst zadan‡ anatomick‡ mžÞen’ a ur‹itùm zpósobem je matematicky a statisticky zpracovat.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

Zad‡n’ œkoló

Po‹’ta‹ s pÞipojen’m na internet, model lidskŽ kostry a n‡stžnnŽ obrazy s anatomickùmi vyobrazen’mi lidskŽho tžla jsou pomócky, kterŽ budou pro vaäi skupinu k dispozici ve tޒdž bžhem celŽho projektu. U‹ebnice matematiky a biologie, stejnž jako krej‹ovskù metr, si vaäe skupina mus’ zajistit samostatnž. Móìete pouì’vat i jakŽkoliv jinŽ pomócky. Jak a kam budete zapisovat zjiätžn‡ data, z‡leì’ jen na rozhodnut’ vaä’ skupiny. Vùstupem vaä’ skupiny bude prezentace vùsledkó pÞed ostatn’mi ì‡ky tޒdy. O formž tŽto prezentace opžt rozhodujete vy sami. Velmi pe‹livž si pÞe‹tžte n‡sleduj’c’ œkoly vaä’ skupiny: ZmžÞte: ¥

vùäku postavy,

¥

dŽlku horn’ kon‹etiny (od ramenn’ho kloubu po kost z‡pžstn’),

¥

dŽlku p‡teÞe (od atlasu po kost kޒìovou),

¥

rozpžt’ paì’.

¥

dalä’ hodnoty, kterŽ budete pro n‡sleduj’c’ vùpo‹ty a z‡vislosti potÞebovat

Pomoc’ dalä’ch vhodnùch mžÞen’ odhadnžte:

‰lovžk a zdrav’

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova

¥

objem mozkovŽ ‹‡sti lebky,

V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

celkovù objem stehenn’ch svaló,

¥

uvždomit si hodnotu spolupr‡ce a pomoci,

¥

objem hrudn’ho koäe a hmotnost stehenn’ kosti.

¥

akceptovat róznŽ typy lid’, n‡zory, pޒstupy k Þeäen’ problŽmó.

Naleznžte a graficky zn‡zornžte z‡vislost:

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci:

¥

vùäky postavy na dŽlce p‡teÞe,

¥

rozv’jet z‡kladn’ dovednosti pro spolupr‡ci,

¥

ä’Þky ramen na ä’Þce p‡nve,

¥

utv‡Þet dobrŽ mezilidskŽ vztahy ve tޒdž i mimo ni.

¥

objem bicepsu na objemu stehenn’ch svaló.

Informatika a ICT

152

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a pޒroda

¥

Projekt Anatomie v matematice

‰lovžk a spole‹nost

odhaduje a vypo‹’t‡ objem a povrch tžlesa,

Umžn’ a kultura

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a pޒroda

ur‹uje a charakterizuje z‡kladn’ prostorovŽ œtvary (tžlesa), analyzuje jejich vlastnosti,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Matematika a jej’ aplikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

Realizace projektu byla napl‡nov‡na na pžt vyu‹ovac’ch hodin. V prvn’ z nich byli ì‡ci informov‡ni o próbžhu projektu, jak bude pr‡ce organizov‡na a jakŽ pomócky si maj’ pÞinŽst. Sou‹asnž byli rozdžleni do pracovn’ch skupinek a obdrìeli pracovn’ list se zad‡n’m projektu.

a) na œrovni oboró

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

153

Informatika a ICT

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le

kdo bude pracovat s po‹’ta‹em,

¥

kdo sezn‡m’ s vùsledky vaä’ skupiny ostatn’ ì‡ky v z‡vžre‹nŽ hodinž.

K posouzen’ naplnžn’ kompeten‹n’ch c’ló a c’ló v r‡mci próÞezovŽho tŽmatu Osobnostn’ a soci‡ln’ vùchova poslouì’ jednak vlastn’ pozorov‡n’ u‹itele bžhem hodin projektu, jednak evalua‹n’ dotazn’k zadanù ì‡kóm po ukon‹en’ projektu.

Zkontrolujte, zda kaìdù ‹len skupiny m‡ svój d’l pr‡ce na zadanŽm œkolu a za‹nžte pracovat! Jestliìe si pÞi pr‡ci na œkolech nebudete vždžt rady, móìete poì‡dat o pomoc u‹itele.

Dotazn’k pro ì‡ky

‰lovžk a pޒroda

ë‡ci mžli moìnost se po pÞe‹ten’ pracovn’ho listu poradit, jakùm zpósobem budou pÞi Þeäen’ œkolu postupovat, jak si ve skupinž rozdžl’ pr‡ci. PotŽ vyu‹uj’c’ sezn‡mil ì‡ky s mobiln’ po‹’ta‹ovou u‹ebnou a pÞipomenul nžkterŽ z‡sady pÞi zpracov‡n’ dat pomoc’ po‹’ta‹e.

P‡t‡ vyu‹ovac’ hodina patÞila shrnut’ vùsledkó, kterŽ ì‡ci z’skali mžÞen’m. Kaìd‡ skupina prezentovala vùsledky, ke kterùm doäla, a zpósoby, jak k nim dospžla, mohla doplnit i problŽmy, se kterùmi se potùkala. Väichni pak spole‹nž diskutovali nad odhadnutùmi z‡vislostmi a vypo‹’tanùmi hodnotami. Domluvili se, ìe se o svŽ vùsledky podžl’ s vyu‹uj’c’m v hodinž Biologie.

Hodnocen’ projektu Anatomie v matematice: Pe‹livž si ‹ti n‡sleduj’c’ ot‡zky. U pÞedepsanùch odpovžd’ Ano Ne zakrouìkuj jednu z nich. Tam, kde jsi vyzv‡n ke slovn’ odpovždi, zapiä svój n‡zor.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Bžhem druhŽ vyu‹ovac’ hodiny mžli ì‡ci za œkol z’skat data k dalä’mu zpracov‡n’, tj. provŽst pÞibliìn‡ mžÞen’ podle pracovn’ho listu. Ve tÞet’ a ‹tvrtŽ hodinž ì‡ci prov‡džli na z‡kladž svùch mžÞen’ vùpo‹ty objemu lebky, stehenn’ch svaló, hrudn’ho koäe a hmotnosti stehenn’ kosti. Odhadovali z‡vislosti vùäky postavy na dŽlce p‡teÞe, rozpžt’ paì’ na vùäce postavy, a väe podle svŽho uv‡ìen’ pÞehlednùm zpósobem zpracov‡vali (tabulky, grafy, prezentace). U‹itel byl po celou dobu odbornùm konzultantem a pozorovatelem skupinovŽ pr‡ce.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

¥

Matematika a jej’ aplikace

jak budete z’skan‡ data zapisovat Ð grafy, tabulky apod.,

‰lovžk a pޒroda

¥

Naplnžn’ c’ló na oborovŽ œrovni pozn‡ u‹itel z toho, ìe ì‡ci z’skaj’ takovŽ vùsledky mžÞen’, pomoc’ kterùch mohou odhadnout poìadovanŽ hodnoty a sestav’ poìadovanŽ z‡vislosti. V diskusi na konci projektu ì‡ci um’ postup, jak pÞedkl‡danŽ vùsledky z’skali, popsat vlastn’mi slovy.

Provedli jste väechna mžÞen’ uveden‡ v pracovn’m listu? Ano Ne Prov‡džla vaäe skupina nžkter‡ dalä’ mžÞen’? Jestliìe ano, vypiä kter‡. Ano Ne ‰lovžk a spole‹nost

jak‡ mžÞen’ budete prov‡džt a kdo je bude realizovat,

Bylo snadnŽ rozdžlit si pr‡ci ve skupinž? Ano Ne Potùkali jste se pÞi rozdžlov‡n’ pr‡ce s nžjakùmi problŽmy? Jestliìe ano, vypiä se kterùmi. Ano Ne

Umžn’ a kultura

Próbžh mžÞen’ a zpracov‡n’ dat Ð fotografick‡ dokumentace pr‡ce ì‡kó v hodinž

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Domluvte se ve skupinž:

Napiä, v ‹em spo‹’vala tvoje pr‡ce ve skupinž.

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Informatika a ICT

154

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰lovžk a zdrav’

Vyhovovala ti role, kterou jsi ve skupinž zast‡val? Ano Ne

155

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

Projekt Anatomie v matematice móìe bùt realizov‡n v bžìnŽ po‹’ta‹ovŽ u‹ebnž. Velkou vùhodou sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe byla mobiln’ u‹ebna vybaven‡ deseti notebooky, kterŽ jsou nez‡vislŽ na m’stž pÞipojen’. PÞi vžtä’m pohybu ì‡kó v u‹ebnž, coì je nutn‡ sou‹‡st takto vedenŽ vùuky, je tak minimalizov‡na moìnost œrazu ì‡kó a poäkozen’ vùpo‹etn’ techniky. Väe by bylo moìnŽ realizovat i bez pouìit’ po‹’ta‹ó, ale zpracov‡n’ z‡znamó, vùpo‹ty prómžró a kreslen’ grafó je mnohem pohodlnžjä’ pomoc’ tabulkovŽho editoru (MS Excel) a ì‡ci maj’ moìnost vyuì’t vùpo‹etn’ techniku v praxi. PÞi realizaci projektu ì‡ci d‡le vyuì’vali u‹ebnice biologie a matematiky, model lidskŽ kostry, krej‹ovskù metr a n‡stžnnŽ obrazy s anatomickùmi vyobrazen’mi lidskŽho tžla. ë‡dnŽ zvl‡ätn’ finan‹n’ prostÞedky pro realizaci projektu nebyly potÞeba.

Vyuìila tvoje skupina pomoci u‹itele? Jestliìe ano, jakù problŽm v‡m pomohl vyÞeäit? Ano Ne

Jestliìe tž nžjakù vùsledek pÞekvapil, zapiä kterù a pro‹.

Umžn’ a kultura

PÞesvžd‹ila vaäe skupina pÞi z‡vžre‹nŽ prezentaci spoluì‡ky o tom, ìe vaäe z‡vžry byly spr‡vnŽ? Ano Ne Co ovlivnilo to, jak na spoluì‡ky pósobila vaäe prezentace?

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Odpov’daly vùsledky z’skanŽ tvou skupinou tomu, co zn‡ä z vlastn’ zkuäenosti? Ano Ne

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Projekt Anatomie v matematice byl ì‡ky pÞijat velmi kladnž. Potvrdilo se, ìe ì‡ci maj’ r‡di tvór‹’ a nestereotypn’ pr‡ci, r‡di pÞij’maj’ podobnŽ œkoly a Þeä’ je. Nžkdy se stane, ìe m’ra zapojen’ jednotlivùch ‹lenó pracovn’ skupinky je rózn‡, mŽnž vùkonn’ ì‡ci se mohou schov‡vat za ty dobrŽ. Aktivn’ ì‡ci zase nžkdy neradi pÞenech‡vaj’ ‹‡st pr‡ce jinùm Ð to jsou väak bžìnŽ okolnosti prov‡zej’c’ skupinovou pr‡ci.

Jazyk a jazykov‡ komunikace Matematika a jej’ aplikace ‰lovžk a pޒroda

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Vždžl sis vìdycky rady? Jestliìe ne, jak jsi to Þeäil? Co se ti osvžd‹ilo? Ano Ne

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe U‹itelŽ gymn‡zia velmi ‹asto pouì’vaj’ pÞi svŽ vùuce mobiln’ po‹’ta‹ovou u‹ebnu. Ukazuje se, ìe je dobrŽ ì‡kóm pÞedkl‡dat takto strukturovanŽ œkoly napޒ‹ pÞedmžty, kterŽ spolu zd‡nlivž nesouvis’.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe Uk‡zky prac’ ì‡kó z tohoto projektu i projektó podobnùch naleznete na str‡nk‡ch www.jaroska.cz/mac

Kontaktn’ osoba

‰lovžk a spole‹nost

Matematika a jej’ aplikace

Pracovali väichni ve vaä’ skupinž podle pl‡nu? Pokud ne, pro‹? Co tomu br‡nilo? Ano Ne

Umžn’ a kultura

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Na z‡kladž tohoto dotazn’ku si u‹itel udžlal pÞesnžjä’ pÞedstavu o rozdžlen’ jednotlivùch d’l‹’ch œkoló ve skupinž, o tom, jak bylo zapojen’ jedince do skupiny ch‡p‡no ostatn’mi ‹leny skupiny, zda vùsledky, kterŽ byly mžÞen’m z’skanŽ, odpov’daly pÞedstav‡m ì‡kó. Po pÞe‹ten’ evalua‹n’ch dotazn’kó a vlastn’m vyhodnocen’ vùsledkó provedl u‹itel ޒzenù rozhovor s jednotlivùmi skupinami. Podrobnž spolu probrali zjiätžnŽ pozitivn’ i negativn’ skute‹nosti. Spole‹nž se snaìili naj’t cestu k odstranžn’ problŽmó skupiny i jedince, kter‡ by vedla ke zlepäen’ dalä’ spolupr‡ce. Rozhovor u‹itele s jednotlivùmi skupinami probžhl v n‡slednŽ hodinž, pÞi kterŽ si ostatn’ ì‡ci samostatnž opakovali a procvi‹ovali probranŽ u‹ivo podle œvodn’ch pokynó u‹itele.

Nechtžl jsi pracovat na nž‹em jinŽm? Vypiä, kterù d’l œkolu bys zpracov‡val radžji.

Peter Krupka e-mail: [email protected]

Informatika a ICT

156

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

157

Informatika a ICT

‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a zdrav’

Kter‡ prezentace se ti l’bila nejv’c a pro‹?

Jazyk a jazykov‡ komunikace

C’le a) na œrovni oboró O‹ek‡vanŽ vùstupy, vzdžl‡vac’ obor Pޒrodopis, RVP ZV. ë‡k:

Matematika a jej’ aplikace

ákola: Gymn‡zium, tÞ. Kapit‡na Jaroäe, Brno Realiz‡tor: Zuzana Ku‹erov‡ Konzultant VòP: Eva Zelendov‡

¥

rozpozn‡ nejzn‡mžjä’ jedlŽ a jedovatŽ houby s plodnicemi a porovn‡ je podle charakteristickùch znakó.

Matematika a jej’ aplikace

Jazyk a jazykov‡ komunikace

TVORBA KOMIKSU O HOUBçCH V HODINçCH BIOLOGIE

b) na œrovni kl’‹ovùch kompetenc’

Vùchodiska

‰lovžk a zdrav’

Veden’ äkoly iniciovalo aktivitu u‹iteló poìadavkem, aby nov‡ vùpo‹etn’ technika byla pouì’v‡na pÞi vùuce pokud moìno ve väech vyu‹ovac’ch pÞedmžtech. Z‡roveË byl vysloven poìadavek podpory mezipÞedmžtovùch vztahó. Na z‡kladž tŽto vùzvy se Þada pedagogó pokusila u‹it ãtrochu jinakÒ. Protoìe se s novou po‹’ta‹ovou technikou ì‡ci teprve seznamovali, œmyslnž bylo voleno jednoduchŽ zpracov‡n’ œkolu a moìnost zapojen’ fantazie a vtipu ì‡kó. Sledovanù projekt tedy nen’ odbornž n‡ro‹nù, ale sp’äe hravù a œsmžvnù, coì takŽ odpov’d‡ vžku ì‡kó primy.

Informatika a ICT

158

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

vyuì’v‡ vždomž pÞi svŽm u‹en’ róznŽ metody a postupy, zvaìuje jejich vyuìit’ vzhledem k c’li u‹en’.

pr‡ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol’ (s‡m navrhne, porad’ se se zkuäenžjä’m) optim‡ln’ formu vzhledem k zad‡n’ nebo tomu, jakŽho œ‹inku chce dos‡hnout. ‰lovžk a spole‹nost

¥

C’le v oblasti kompetence soci‡ln’ a person‡ln’. ë‡k: ¥

vä’m‡ si vztahó v novŽ skupinž, do kterŽ pÞich‡z’, a zvaìuje vhodnŽ a nevhodnŽ zpósoby jedn‡n’ v r‡mci tŽto skupiny.

c) na œrovni próÞezovŽho tŽmatu Environment‡ln’ vùchova V oblasti postojó a hodnot m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

k odpovždnosti ve vztahu k biosfŽÞe, k ochranž pޒrody a pޒrodn’ch zdrojó,

¥

podnžcovat aktivitu, tvoÞivost, toleranci, vstޒcnost a ohleduplnost ve vztahu k prostÞed’.

Umžn’ a kultura

Umžn’ a kultura

Snadn‡ realizace projektu pޒmo ve tޒdž byla moìn‡ d’ky tomu, ìe äkola je vybavena pÞenosnùmi po‹’ta‹i. Hmotnost jednoho PC nepÞesahuje 2 kg a jeho nap‡jen’ bateri’ vydrì’ aì 4 hodiny. Kaìdù po‹’ta‹ obsahuje videokameru, a je moìnŽ ho bezdr‡tovž pÞipojit k internetu. Tento projekt lze väak uskute‹nit na kaìdŽ äkole, kter‡ m‡ po‹’ta‹ovou u‹ebnu s pޒsluänùm softwarovùm vybaven’m a pޒstupem na internet.

¥

V oblasti vždomost’, dovednost’ a schopnost’ m‡ PDP ì‡kovi pomoci: ¥

rozv’jet znalosti, dovednosti a pžstovat n‡vyky nezbytnŽ pro kaìdodenn’ ì‡douc’ jedn‡n’ ob‹ana vó‹i prostÞed’. ‰lovžk a zdrav’

‰lovžk a spole‹nost

C’lovou skupinou sledovanŽho PDP byli ì‡ci primy osmiletŽho gymn‡zia s matematickou profilac’. Projekt byl realizov‡n ve vyu‹ovac’ch hodin‡ch Biologie. Z‡kladn’m pÞedpokladem projektu bylo vhodnŽ ‹asovŽ zaÞazen’ v dobž, kdy v les’ch okolo Brna rostly houby. Rozs‡hlŽ znalosti ICT ke zpracov‡n’ danŽ problematiky nebyly po ì‡c’ch poìadov‡ny, väe potÞebnŽ vyu‹uj’c’ zopakoval v œvodu projektu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

osvojuje si vždomž znalosti a dovednosti, kterŽ pak vyuì’v‡ pÞi dalä’m u‹en’ a pracovn’ch ‹innostech,

C’le v oblasti kompetence komunikativn’. ë‡k: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Projekt Tvorba komiksu o houb‡ch integruje ICT do hodin Biologie. ë‡ci se v jeho próbžhu nau‹’ pouì’vat digit‡ln’ pޒstroj pÞi fotografov‡n’ jedovatùch i jedlùch hub a zpracov‡vat sn’mky na po‹’ta‹i. Pomoc’ programó PhotoBooth a Comic Life vytvoޒ vtipnù a sou‹asnž pou‹nù pޒbžh (komiks) o moìnùch œ‹inc’ch hub.

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

159

Informatika a ICT

Anotace

‰lovžk a pޒroda

C’le v oblasti kompetence k u‹en’. ë‡k:

Vlastn’ pޒbžh ì‡ci zpracov‡vali jednak individu‡lnž o v’kendu, kdy fotografovali houby a sb’rali je pro vùstavku ve tޒdž. Tam pr‡ce prob’hala ve tÞiceti‹lennŽm kolektivu, kde vìdy zhruba polovina ì‡kó samostatnž pracovala s po‹’ta‹i a druh‡ ‹‡st tޒdy se vžnovala pozn‡v‡n’ hub na ìivŽ vùstavce a pracovala s atlasy hub.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Opakovan‡ realizace tohoto pޒkladu dobrŽ praxe je provediteln‡ bez jakùchkoli dalä’ch finan‹n’ch n‡kladó, neboé jedinù vžtä’ vùdaj pÞedstavuje tisk vùsledkó pr‡ce na barevnŽ tisk‡rnž. Tento zpósob vùuky lze vyuì’t nejen pÞi pozn‡v‡n’ hub, ale i rostlin a zv’Þat.

Podpora projektovŽ vùuky Ð metodickù film

Reflexe sledovanŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Umžn’ a kultura

Hlavn’ c’le projektu Tvorba komiksu o houb‡ch se podaÞilo naplnit. ë‡ci se sezn‡mili se z‡kladn’mi druhy hub, nau‹ili se rozezn‡vat jedovatŽ od jedlùch, pou‹ili se o pÞenosu, uchov‡v‡n’ i jejich pޒpravž. Nau‹ili se vn’mat kr‡su hub v jejich prostÞed’, pochopili jejich vùznam jako reducentó ‹i zdroje potravy. Nau‹ili se pracovat se z‡kladn’ technikou, tedy s digit‡ln’m fotoapar‡tem a po‹’ta‹em.

Kontaktn’ osoba Zuzana Ku‹erov‡ e-mail: [email protected]

‰lovžk a spole‹nost

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Finan‹n’ str‡nka vžci byla zcela z‡visl‡ na moìnosti äkoly zakoupit dostate‹nù po‹et po‹’ta‹ó s programy PhotoBooth a Comic Life. ProstÞedky na n‡kup 10 po‹’ta‹ó Apple byly ‹erp‡ny z projektu SIPVZ. Digit‡ln’ fotoapar‡t v sou‹asnosti m‡ k dispozici tŽmžÞ kaìd‡ rodina, proto ì‡ci o v’kendu nemžli problŽmy s fotografov‡n’m hub v jejich pޒrodn’m prostÞed’. K pr‡ci byla vyuìita vytvoÞen‡ vùstavka ìivùch hub, kde si ì‡ci mohli takŽ bžhem vùuky doplnit fotografie, a to bu“ äkoln’m digit‡ln’m fotoapar‡tem, nebo pޒmo pomoc’ programu PhotoBooth.

‰lovžk a pޒroda

Dalä’ podrobnosti lze nalŽzt na str‡nk‡ch www.jaroska.cz/mac.

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a pޒroda

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe

Umžn’ a kultura

Matematika a jej’ aplikace

V neform‡ln’ch rozhovorech s ì‡ky i pÞi tޒdn’ch schózk‡ch s rodi‹i bylo zjiätžno, ìe tento projekt byl velice kladnž pÞijat. ë‡ci, kteޒ mžli vžtä’ zkuäenosti s po‹’ta‹em, pom‡hali mŽnž zkuäenùm spoluì‡kóm, coì jim zvedlo prestiì ve tޒdž a u‹iteli pomohlo zvl‡dnout organizaci v hodinž. Nedoch‡zelo k ì‡dnùm negativn’m dopadóm na ì‡ky, kteޒ po‹’ta‹ nebo digit‡ln’ fotoapar‡t doma nemaj’.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Vlastn’ tvoÞivŽ pr‡ci ì‡kó pÞedch‡zela hodina, pÞi kterŽ byli ì‡ci sezn‡meni s c’lem vytvoÞit komiks s pomoc’ vlastn’ch fotografi’ nalezenùch hub. ë‡ci si prohlŽdli vzorovù komiks vypracovanù u‹itelem a navät’vili fotogalerii Houby v róznùch prostÞed’ch. Druh‡ hodina byla vžnov‡na sezn‡men’ s po‹’ta‹i a s programy PhotoBooth a Comic Life.

Matematika a jej’ aplikace

Shrnut’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe

Ve tޒdž se upevnily vztahy mezi spolupracuj’c’mi ì‡ky, kteޒ si vz‡jemnž radili a pom‡hali. ë‡ci mohli pÞedvŽst svŽ jiì dޒve z’skanŽ znalosti a rozvinout je. Z filmovùch z‡bžró ì‡kó, kterŽ byly poޒzeny pޒmo pÞi jejich pr‡ci v hodinž, je patrnŽ, ìe se ì‡ci nejen u‹ili, ale i velmi dobÞe bavili.

‰lovžk a zdrav’

Kaìdù ì‡k si vùsledek svŽ pr‡ce mohl barevnž vytisknout a vlepit do seäitu, kde komiks pósob’ velmi profesion‡ln’m dojmem. Komiksy byly um’stžny i na internetu, kde byly hojnž navätžvov‡ny, a to zejmŽna rodi‹i.

‰lovžk a zdrav’

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Realizace Ð postup a metody

Informatika a ICT

160

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

161

Informatika a ICT

Ve druhŽ polovinž äkoln’ho roku je dobrŽ zopakovat podobnù projekt smžÞuj’c’ k ur‹ov‡n’ jarn’ch kvžtin. Vyu‹uj’c’ m‡ tak moìnost zjistit, zda dovednosti a n‡vyky z’skanŽ bžhem projektu jsou trvalŽho charakteru.

Jazyk a jazykov‡ komunikace

Matematika a jej’ aplikace

‰lovžk a pޒroda

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

‰lovžk a spole‹nost

Umžn’ a kultura

‰lovžk a zdrav’

Informatika a ICT

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

‰TYÛSTUPÅOVç áKçLA PRO HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê ëçKñ ákola: Gymn‡zium, tÞ. Kapit‡na Jaroäe, Brno Realiz‡tor: Peter Krupka Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklad dobrŽ praxe pÞedstavuje zasazen’ postupu hodnocen’ do autoevalua‹n’ho systŽmu äkoly. Hodnot’c’ n‡stroj umoìËuje z’sk‡vat informace o u‹itel’ch, a to pÞedevä’m ze srovn‡n’ rozd’ló v sebehodnocen’ ì‡kó s hodnocen’m ì‡kó u‹iteli. U‹itelŽ hodnot’ u‹ebn’ styl a vùkonnost jednotlivùch ì‡kó v osmi oblastech, kterŽ vych‡zej’ z kl’‹ovùch kompetenc’ popsanùch v RVP G. ë‡ci n‡strojem hodnot’ takŽ sami sebe, obdobou posuzovac’ äk‡ly, kterou hodnot’ u‹itelŽ. CelŽ hodnocen’ je zaloìeno na ‹tyÞstupËovŽ äk‡le. ë‡ci se hodnot’ ve stejnùch poloìk‡ch a podle stejnùch stupËó, jako je hodnot’ u‹itelŽ. Tvorba n‡stroje byla inspirov‡na metodou hodnocen’ pouì’vanou v USA.

Kontext BrnžnskŽ gymn‡zium na tޒdž Kapit‡na Jaroäe (ãJaroäkaÒ) navätžvuje 740 ì‡kó ve 24 tޒd‡ch (2007). Uvedenù postup hodnocen’ je zav‡džn do praxe sou‹asnž s vlastn’m áVP. ákola tak postupnž z’sk‡v‡ zkuäenosti s hodnocen’m kl’‹ovùch kompetenc’. Postup hodnocen’ je sou‹‡st’ celŽho autoevalua‹n’ho systŽmu äkoly. UmoìËuje z’sk‡vat informace o u‹itel’ch, pÞedevä’m ze srovn‡n’ rozd’ló v sebehodnocen’ ì‡kó na jednŽ stranž a hodnocen’ ì‡kó u‹iteli na stranž druhŽ. Srovn‡v‡n’ mj. vyvol‡v‡ velice uìite‹nŽ diskuse. U‹itelŽ by tento n‡stroj nemžli povaìovat za ohroìuj’c’ jejich pozici. Jde pÞedevä’m o hodnocen’ ì‡kó, i kdyì tento systŽm nab’z’ dalä’ moìnosti vyuìit’. N‡stroj vznikl tak, ìe z‡stupce Þeditele asi rok promùälel novù systŽm, jak nejlŽpe hodnotit ì‡ky. Inspirac’ bylo takŽ pouì’v‡n’ obdobnŽho n‡stroje v brnžnskŽm gymn‡ziu na SlovanskŽm n‡mžst’, kterŽ ‹erpalo zkuäenosti v USA. N‡slednž zkuäenosti z’skanŽ ve Spojenùch st‡tech nab’dlo gymn‡zium Þeditelóm dalä’ch äkol v r‡mci jednoho z pravidelnùch setk‡n’ Þediteló gymn‡zi’ JihomoravskŽho kraje. Na gymn‡ziu ãJaroäkaÒ byl n‡stroj kompletnž pÞepracov‡n (pro srovn‡n’ viz PDP z Gymn‡zia SlovanskŽ n‡mžst’, Brno) s dórazem na to, aby kaìdù stupeË hodnot’c’ch äk‡l byl dobÞe a detailnž pops‡n.

C’le ¥

vytvoÞit a pouì’vat n‡stroj, kterù by ukazoval, jak se daޒ pedagogick‡ pr‡ce z hlediska celkovŽho rozvoje osobnosti ì‡ka,

¥

sledovat vùvoj vùsledkó ì‡kó v ‹ase,

¥

rozpozn‡vat kvalifikovanž pޒ‹iny pޒpadnùch neœspžchó ì‡kó, a œ‹innž jim pÞedch‡zet

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

163

¥

z’sk‡vat data pro œ‹innžjä’ pomoc a poradenstv’ ì‡kóm,

¥

poskytovat kvalitn’ hodnot’c’ informaci rodi‹óm ì‡kó,

¥

disponovat spolehlivou moìnost’ ì‡ky lŽpe poznat (uk‡zalo se, ìe nžkterŽ aspekty rozvoje ì‡ka nelze ohodnotit).

2)

Tޒdn’ u‹itelŽ prim a prvn’ch ro‹n’kó zabezpe‹’, aby väichni ì‡ci tޒdy vyplnili dotazn’k vlastn’ho hodnocen’ (dokument lze st‡hnout z informa‹n’ho systŽmu). Rozdaj’ dotazn’ky ì‡kóm domó, aby mžli klid na jejich vyplnžn’, nebo vyuìij’ nžkterŽ vyu‹ovac’ hodiny ve svŽ tޒdž. Je dóleìitŽ, aby dotazn’k vyplnili i ti ì‡ci, kteޒ odj’ìdžj’ na pr‡zdniny dޒve.

Posuzovac’ äk‡la kompetenc’ ì‡kó Realizace Ð postup a metody

V tomto odd’lu jsou pops‡ny jednotlivŽ poloìky hodnocen’ ì‡kó u‹iteli a pÞesnž nadefinov‡ny stupnž hodnocen’ ze ‹tyÞstupËovŽ äk‡ly.

Od äkoln’ho roku 2006/07 prob’h‡ vìdy na konci äkoln’ho roku hodnocen’ ì‡kó, jehoì sou‹‡st’ je i hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’. V roce 2007 se tùkalo ì‡kó prvn’ch ro‹n’kó a prim. Kaìdù ì‡k je hodnocen na konci kaìdŽho ro‹n’ku. UmoìËuje to sledovat vùvoj vùsledkó ì‡kó a lŽpe rozpozn‡vat pޒ‹iny jejich pޒpadnùch neœspžchó. Na z‡kladž tžchto dat lze ì‡kóm œ‹innžji poradit a pomoci. Kaìdù u‹itel hodnot’ väechny ì‡ky, kterŽ u‹’, v osmi poloìk‡ch. Hodnocen’ je zaloìeno na ‹tyÞstupËovŽ äk‡le.

V‡ìen’ kolegovŽ, Ohodnoéte, pros’m, u‹ebn’ styl a vùkonnost jednotlivùch ì‡kó v n‡sleduj’c’ch osmi oblastech, kterŽ vych‡zej’ z kl’‹ovùch kompetenc’. Hodnocen’ je zaloìeno na ‹tyÞstupËovŽ äk‡le: 1 Ð vynikaj’c’,

Hodnocen’ ì‡kó hodnocen’ ì‡kó Ð pokyny pro u‹itele,

2)

posuzovac’ äk‡la kompetenc’ ì‡kó (pro u‹itele) Ð v tomto dokumentu jsou pops‡ny jednotlivŽ poloìky hodnocen’ a pÞesnž nadefinov‡ny stupnž hodnocen’ ze ‹tyÞstupËovŽ äk‡ly,

3)

excelovŽ soubory pÞipravenŽ pro z‡znam hodnocen’ ì‡kó u‹iteli v jednotlivùch pÞedmžtech,

4)

posuzovac’ äk‡la kompetence ì‡kó (pro ì‡ky) Ð dotazn’k, kterù je pÞipraven pro ì‡ky; ì‡ci hodnot’ sami sebe ve stejnùch poloìk‡ch, v jakùch je budou hodnotit u‹itelŽ, nav’c jeätž pÞipoj’ odpovždi na ‹tyÞi ot‡zky,

5)

soubory pro z‡znam vlastn’ho hodnocen’ ì‡kó.

Pokyny pro u‹itele 1)

Kaìdù u‹itel, kterù u‹’ prvn’ ro‹n’k nebo primu, st‡hne pޒsluänou tabulku (.xls) z informa‹n’ho systŽmu a uloì’ si ji na svój po‹’ta‹. V tabulce je pÞipraven seznam tޒdy (podle stavu na za‹‡tku roku), osm sloupcó pro z‡znam hodnocen’ v jednotlivùch hodnot’c’ch poloìk‡ch a sloupec pro pozn‡mku. Po vyplnžn’ hodnocen’ u‹itel soubor uloì’ a poäle jej e-mailem zpracovateli. Pokud u‹itel u‹’ v jednŽ tޒdž v’ce pÞedmžtó, vypln’ tabulku za kaìdù pÞedmžt Ð v hodnocen’ch ì‡kó jistž mohou bùt mezi jednotlivùmi pÞedmžty odliänosti. U‹’-li ve tޒdž pouze jednu skupinu, ostatn’ އdky ponech‡ pr‡zdnŽ. Do posledn’ho sloupce zap’äe pozn‡mku pouze tehdy, kdyì nebude ì‡ka v nžkterŽ z poloìek hodnotit, a vysvžtl’ pro‹. Je doporu‹eno vyplËovat tabulku po sloupc’ch.

164

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1)

2 Ð dobrŽ, Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V informa‹n’m systŽmu gymn‡zia jsou pro u‹itele pÞipraveny dokumenty:

3 Ð dosta‹uj’c’, 4 Ð nevyhovuj’c’. (formulace se z‡mžrnž odliäuj’ od obvyklùch slovn’ch ekvivalentó äkoln’ch zn‡mek). MoìnŽ bude i ohodnocen’ desetinnùm ‹’slem, napÞ. 1,5 bude znamenat, ìe ì‡k nemóìe bùt ohodnocen jako vynikaj’c’, ale hodnocen’ dobrŽ je pޒliä pޒsnŽ. JednotlivŽ stupnž v kaìdŽ oblasti jsou stru‹nž charakterizov‡ny. K ohodnocen’ pޒsluänou zn‡mkou nen’ nezbytnŽ, aby ì‡k vyhovoval väem podm’nk‡m v danŽ charakteristice, jde sp’äe o vod’tko. Je moìnŽ, ìe ì‡dnou z charakteristik nebude moìnŽ pro konkrŽtn’ho ì‡ka pouì’t. Pak do pޒsluänŽho okŽnka v tabulce zapiäte ãxÒ a vysvžtlete to v posledn’m sloupci tabulky (takovùch ãnehodnocen’Ò by mžlo bùt minimum, nejlŽpe ì‡dnŽ). Nebu“te pÞekvapeni, ìe se celù text nezobraz’, v buËce bude zaps‡n celù. I pro jednotlivŽ ì‡ky bude pÞipravena obdoba tŽto posuzovac’ äk‡ly. Budou se hodnotit ve stejnùch poloìk‡ch podle stejnùch stupËó, jen pÞeformulovanùch do 1. osoby jednotnŽho ‹’sla. Pouze v poloìce H) rozliä’ obl’benŽ a neobl’benŽ pÞedmžty. Vaäe hodnocen’ a hodnocen’ ì‡kó pak porovn‡me a budou se s nimi moci sezn‡mit i rodi‹e ì‡kó.

A) Pޒprava a schopnost se u‹it 1)

ë‡k se um’ na vùuku pÞipravit, zvl‡d‡ kaìdodenn’ pr‡ci, nem‡ problŽmy ani s vžtä’mi celky, napÞ. pÞi souhrnnŽm opakov‡n’. Je patrnŽ, ìe se um’ u‹it (dovede pracovat s textem).

2)

ë‡kova pravideln‡ dom‡c’ pޒprava na vùuku m‡ nedostatky, je ale schopen zvl‡dnout vžtä’ celek.

3)

ë‡kova dom‡c’ pޒprava m‡ nedostatky, neum’ se pÞipravovat na vùuku próbžìnž, vžtä’ celky dok‡ìe zvl‡dnout jen ‹‡ste‹nž, pޒpadnž s pomoc’.

4)

ë‡k se neum’ pÞipravovat próbžìnž a nen’ schopen ani n‡razovŽ pޒpravy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

165

B) òstn’ projev 1)

2)

3)

ë‡k je schopen samostatnŽho œstn’ho projevu, jeho projev je uspoއdanù a srozumitelnù. Um’ citlivž pouì’vat i rŽtorickùch gest a hlasovŽ modulace. Na n‡povždu obratnž reaguje. Neznalostem je schopen se vyhnout.

ë‡k je uìite‹nù pro skupinu, ale mus’ bùt k pr‡ci nucen nebo próbžìnž kontrolov‡n, pޒpadnž mus’ bùt veden. Jinak se spolŽh‡ na ostatn’ ‹leny skupiny, ìe pr‡ci odvedou, a na pr‡ci se pod’l’ m‡lo.

4)

ë‡k se na pr‡ci ve skupinž nepod’l’, neum’ si naj’t svŽ m’sto. Mus’ bùt veden, a i v tom pޒpadž je jeho pޒnos ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu malù.

ë‡kóv œstn’ projev m‡ nžkdy nedostatky, nžkdy se projev’ nedostatky v jeho logice ‹i srozumitelnosti. Nžkdy m‡ ì‡k pot’ìe s vyuìit’m svùch znalost’, na n‡povždu vžtäinou zareaguje. Neznalostem se neum’ vyhnout, ale jeho projev jimi neutrp’.

E) Nezdar, zmžna n‡zoru, hodnocen’ druhùch

3)

ë‡kóv œstn’ projev je neuspoއdanù nebo tžìkop‡dnù. ë‡k m‡ problŽmy s vyuìit’m svùch znalost’, n‡povždu vžtäinou nen’ schopen vyuì’t. Pޒpadn‡ neznalost jeho œstn’ projev negativnž ovlivn’.

4)

ë‡kóv œstn’ projev je velmi slabù, ì‡k nedok‡ìe svŽ znalosti a myälenky formulovat, n‡povžda mu nepomóìe. Neznalost mu tŽmžÞ znemoìn’ komunikaci.

1)

ë‡k dok‡ìe pÞijmout neœspžch a um’ se z nžj pou‹it. Svój n‡zor pÞimžÞenž obhajuje, dok‡ìe jej zmžnit. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) um’ ohodnotit, jejich œspžchy i neœspžchy, pޒpadnž klady i z‡pory, bere v œvahu v rozumnŽ m’Þe. Respektuje individu‡ln’ rozd’ly a neprotestuje, kdyì je spoluì‡k za stejnù vùkon ohodnocen ponžkud jinak.

2)

ë‡k dok‡ìe pÞijmout neœspžch, nžkdy väak neochotnž. Vžtäinou se z neœspžchu pou‹’. Svój n‡zor dok‡ìe zmžnit, ‹asto je väak potÞeba pouì’t silnŽ argumenty. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) um’ dobÞe ohodnotit, ob‹as väak hodnocen’ nen’ zcela objektivn’.

3)

ë‡k svój neœspžch pÞij’m‡ neochotnž nebo se z nžj nepou‹’. Svój n‡zor mžn’ tžìko. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) hodnot’ pÞev‡ìnž na z‡kladž svùch pocitó, prvn’ho dojmu nebo bez hlubä’ znalosti, jejich klady ‹i z‡pory vžtäinou neœmžrnž nadhodnocuje.

4)

ë‡k nepÞij’m‡ neœspžch, nen’ pro nžj zdrojem pou‹en’. Svój n‡zor tŽmžÞ nemžn’. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) hodnot’ povrchnž a neobjektivnž.

ë‡kóv p’semnù projev je uspoއdanù, pÞehlednù a ‹itelnù, m‡ identifikovatelnou a logickou osnovu. ë‡k je schopen oddžlit podstatnŽ od mŽnž dóleìitŽho, um’ ps‡t koment‡Þe, vyzna‹it vùsledek ‹i doj’t k pointž.

2)

ë‡kóv p’semnù projev je uspoއdanù, pÞehlednù a ‹itelnù tak, aby byl k uìitku jemu samŽmu. Nebùv‡ oddžleno podstatnŽ od podruìnŽho. Nžkdy nevyzna‹’ vùsledek nebo nedok‡ìe doj’t k z‡vžru, nžkdy mu ‹in’ pot’ìe ps‡t koment‡Þe a p’semnž formulovat svŽ myälenky.

3)

ë‡kóv p’semnù projev je neuspoއdanù a tžìko ‹itelnù, mnohdy neœplnù. Pro svou potÞebu mus’ p’semnŽ z‡znamy doplËovat z jinùch zdrojó. Tžìko p’semnž formuluje svŽ myälenky a koment‡Þe, vùsledek ‹i z‡vžr ‹asto chyb’ nebo se tžìko hled‡.

4)

ë‡kóv p’semnù projev je chaotickù nebo ne‹itelnù, nen’ k uìitku ani jemu samŽmu. SvŽ myälenky neum’ p’semnž formulovat, koment‡Þe neum’ ps‡t. Vžtäinou chyb’ z‡vžr, pointa ‹i vùsledek, nebo se tžìko hled‡.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C) P’semnù projev

F) Ûeäen’ problŽmó, odstraËov‡n’ chyb 1)

ë‡k je schopen naj’t vhodnŽ postupy k Þeäen’ jednoduchùch i sloìitžjä’ch a netypickùch problŽmó, dok‡ìe v Þeäen’ vytrvat. Um’ vùsledky interpretovat a dok‡ìe vhodnùmi postupy naj’t a odstranit pޒpadnŽ chyby.

2)

ë‡k um’ naj’t vhodnŽ postupy k Þeäen’ jednoduchùch problŽmó, u sloìitžjä’ch nebo netypickùch problŽmó m’v‡ nžkdy pot’ìe. Vžtäinou vytrv‡ pÞi jejich Þeäen’. Vùsledky vhodnž interpretuje, nžkdy oväem nepozn‡, ìe jsou chybnŽ. PÞi hled‡n’ a odstraËov‡n’ chyb zpravidla pouì’v‡ vhodnŽ postupy.

3)

ë‡k je vžtäinou schopen naj’t postup pro Þeäen’ jednoduchùch problŽmó, se sloìitžjä’mi a netypickùmi si väak nev’ rady. ‰asto nevyÞeä’ problŽm celù, pޒpadnž nepozn‡, ìe dospžl k chybnŽmu vùsledku. Zpravidla se mu nepodaޒ naj’t svou chybu.

4)

ë‡k m‡ problŽmy s Þeäen’m i jednoduchùch problŽmó, sloìitžjä’ a netypickŽ nevyÞeä’ vóbec. I jednoduchŽ a typickŽ problŽmy ‹asto nevyÞeä’ celŽ. Neum’ œ‹elnž naj’t a odstranit chyby.

D) Pr‡ce ve skupinž 1)

ë‡k je vùznamnùm pޒnosem pro skupinu, ve kterŽ pracuje. I kdyì se v nžkterŽ z rol’ c’t’ lŽpe neì v jinŽ (ޒd’c’, vedlejä’) je schopen œ‹elnž pÞispžt ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu, pޒpadnž pracovat i v jinŽ roli, neì je mu bl’zk‡.

2)

ë‡k je uìite‹nù pro skupinu, ve kterŽ pracuje, pokud je mu svžÞena role, ve kterŽ se c’t’ dobÞe. V tom pޒpadž œ‹elnž pÞispžje ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu, v opa‹nŽm pޒpadž je jeho pޒnos malù, nebo je potÞeba, aby byl veden.

166

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

167

ë‡k je pasivn’, obor jej nezaj’m‡. Dotazy nepokl‡d‡ a mnohdy ani po zopakov‡n’ pokynu vhodnž nereaguje. ProblŽmy a œkoly Þeä’ jen form‡lnž, dom‡c’ pr‡ci jen n‡razovž a vùjime‹nž.

G) H) Dodrìov‡n’ Aktivita pravidel, ochota pomoci 1.

U‹itel:

PÞedmžt:

Uk‡zka pÞedstavuje excelovŽ soubory pÞipravenŽ pro z‡znam hodnocen’ v jednotlivùch pÞedmžtech.

Tޒda:

Hodnocen’ ì‡kó

168

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

9.

4)

8.

ë‡k je vžtäinou pasivn’, obor pÞij’m‡ jako povinnost. Dotazy vžtäinou nepokl‡d‡, na pokyny reaguje ‹asto aì po jejich zopakov‡n’. ProblŽmy a œkoly Þeä’ vžtäinou nesoustÞedžnž a povrchnž, dom‡c’ œkoly vžtäinou jen form‡lnž.

7.

3)

6.

ë‡k je aktivn’, obor väak nepatޒ k jeho hlavn’m z‡jmóm. Jeho dotazy jsou vžcnŽ, na pokyny u‹itele reaguje nžkdy aì po jejich zopakov‡n’. Na Þeäen’ problŽmó a zadanùch œkoló (i dom‡c’ch) je nžkdy nesoustÞedžnù.

5.

2)

4.

ë‡k je aktivn’, snaì’ se z’sk‡vat vždomosti v oboru. Jeho dotazy jsou vžcnŽ, na pokyny u‹itele reaguje, na Þeäen’ problŽmó a zadanùch œkoló (i dom‡c’ch) je soustÞedžnù. R‡d Þeä’ œkoly nav’c.

3.

1)

2.

H) Aktivita

F) Ûeäen’ problŽmó, chyba

ë‡k opakovanž poruäuje stanoven‡ pravidla ‹i term’ny, kontrola ani upom’n‡n’ nepom‡haj’. SvŽ pÞestupky ‹asto vóbec neomlouv‡, je tÞeba jej st‡le upom’nat. Pr‡ci pro ostatn’ se vyhùb‡, svžÞenŽ œkoly nepln’ nebo jen velmi nekvalitnž. Pomoc nen’ ochoten poskytnout.

E) Nezdar, zmžna n‡zoru, hodnocen’ druhùch

4)

D) Pr‡ce ve skupinž

ë‡k je nespolehlivù v dodrìov‡n’ pravidel ‹i term’nó, je tÞeba jej kontrolovat. SvŽ omyly a pÞestupky omlouv‡, vžtäinou väak aì na vyzv‡n’. Pr‡ci pro ostatn’ pÞij’m‡ neochotnž, svžÞenŽ œkoly neodv‡d’ v potÞebnŽ kvalitž. Pomoc u nžj vžtäinou nehled‡me.

C) P’semnù projev

3)

JmŽno ì‡ka A) B) Pޒprava òstn’ a schopnost projev se u‹it

ë‡k dodrìuje stanoven‡ a dohodnut‡ pravidla a term’ny, nžkdy väak mŽnž ochotnž. SvŽ omyly a pÞestupky omluv’ a vysvžtl’, nžkdy väak ne dostate‹nž ‹i v‹as. Pr‡ci pro ostatn’ pÞijme po vyzv‡n’, je moìnŽ se spolehnout, ìe ji vykon‡. Je moìnŽ obr‡tit se na nžj pro pomoc.

Hodnocen’ ì‡kó Ð äkoln’ rok 2006/2007

2)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ë‡k ch‡pe, ìe stanoven‡ nebo dohodnut‡ pravidla je tÞeba dodrìovat, ur‹enŽ term’ny a dohody dodrìuje, je na nžj spolehnut’. SvŽ (zޒdkavŽ) omyly, prohÞeäky ‹i pÞestupky އdnž omluv’ a vysvžtl’. Je ochoten dobrovolnŽ pr‡ce pro ostatn’, je moìnŽ obr‡tit se na nžj pro pomoc. Ochotnž pom‡h‡ slabä’m spoluì‡kóm.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1)

Pozn‡mka (v pޒpadž, ìe ì‡ka nehodnot’te, napiäte pro‹)

G) Dodrìov‡n’ pravidel, ochota pomoci

169

Posuzovac’ äk‡la kompetenc’ ì‡kó

B) òstn’ projev

V tomto odd’lu je uveden dotazn’k, kterù je pÞipraven pro ì‡ky. ë‡ci se sami ohodnot’ ve stejnùch poloìk‡ch, v jakùch je budou hodnotit u‹itelŽ, nav’c jeätž pÞipoj’ odpovždi na ‹tyÞi ot‡zky.

1 2 3 4

1)

Mil’ studenti, v n‡sleduj’c’m dotazn’ku se V‡s pt‡me, jak si mysl’te, ìe si stoj’te v nžkolika z‡kladn’ch oblastech, kterŽ maj’ bezprostÞedn’ souvislost se vzdžl‡v‡n’m.

Jsem schopen samostatnŽho œstn’ho projevu, mój projev je uspoއdanù a srozumitelnù. Um’m citlivž pouì’vat i rŽtorickùch gest a hlasovŽ modulace. N‡povžda mi pomóìe. Neznalostem jsem schopen se vyhnout.

2)

Mój œstn’ projev m‡ nžkdy nedostatky, nžkdy se projev’ nedostatky v jeho logice ‹i srozumitelnosti. Nžkdy m‡m pot’ìe s vyuìit’m svùch znalost’, n‡povžda mi väak vžtäinou pomóìe. Neznalostem se neum’m vyhnout, ale mój projev jimi neutrp’.

Hodnocen’ v prvn’ ‹‡sti dotazn’ku je zaloìeno na ‹tyÞstupËovŽ äk‡le:

3)

Mój œstn’ projev je neuspoއdanù nebo tžìkop‡dnù. M‡m problŽmy s vyuìit’m svùch znalost’, n‡povždu vžtäinou nejsem schopen vyuì’t. Pޒpadn‡ neznalost mój œstn’ projev negativnž ovlivn’.

4)

Mój œstn’ projev je velmi slabù, nedok‡ìu svŽ znalosti a myälenky formulovat, n‡povžda mi nepomóìe. Neznalost mi tŽmžÞ znemoìn’ komunikaci.

1 Ð vynikaj’c’, 2 Ð dobrŽ, 3 Ð dosta‹uj’c’, 4 Ð nevyhovuj’c’

JmŽno: ................................................................., tޒda: .....................................

V prvn’ ‹‡sti dotazn’ku odpovžzte tak, ìe vyzna‹’te svŽ hodnocen’ kޒìkem do pޒsluänŽho pol’‹ka.

A) Pޒprava a schopnost se u‹it 1)

1 2 3 4

Um’m se na vùuku pÞipravit, zvl‡d‡m kaìdodenn’ pr‡ci, nem‡m problŽmy ani s vžtä’mi celky napÞ. pÞi souhrnnŽm opakov‡n’. Mysl’m si, ìe se um’m u‹it (dovedu pracovat s textem).

2)

M‡ pravideln‡ dom‡c’ pޒprava na vùuku m‡ nedostatky, jsem ale schopen zvl‡dnout vžtä’ celek.

3)

M‡ dom‡c’ pޒprava m‡ nedostatky, neum’m se pÞipravovat na vùuku próbžìnž, vžtä’ celky dok‡ìu zvl‡dnout jen ‹‡ste‹nž, pޒpadnž s pomoc’.

4)

Neum’m se pÞipravovat próbžìnž a nejsem schopen ani n‡razovŽ pޒpravy.

170

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Toto hodnocen’ porovn‡me s t’m, jak V‡s hodnot’ Vaäi u‹itelŽ. Pak se s n’m budou moci Vaäi u‹itelŽ i rodi‹e sezn‡mit.

C) P’semnù projev Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

JednotlivŽ stupnž v kaìdŽ oblasti jsou stru‹nž charakterizov‡ny. K ohodnocen’ pޒsluänou zn‡mkou nen’ nezbytnŽ, aby V‡m pÞesnž vyhovovaly väechny podm’nky v danŽ charakteristice, sta‹’, kdyì budete m’t pocit, ìe je toto hodnocen’ ze väech nejpÞesnžjä’. Nebojte se udžlit si pžknou zn‡mku, kdyì se na ni c’t’te! Hodnocen’ v ot‡zk‡ch A) Ð G) nez‡vis’ na äkoln’ch pÞedmžtech. V ot‡zce H) pÞedmžty odliäte. Ve druhŽ ‹‡sti dotazn’ku V‡s pros’me, abyste napsali odpovždi na ‹tyÞi ot‡zky.

1 2 3 4

1)

Mój p’semnù projev je uspoއdanù, pÞehlednù a ‹itelnù, m‡ identifikovatelnou a logickou osnovu. Jsem schopen oddžlit podstatnŽ od mŽnž dóleìitŽho, um’m ps‡t koment‡Þe, vyzna‹it vùsledek ‹i doj’t k pointž.

2)

Mój p’semnù projev je uspoއdanù, pÞehlednù a ‹itelnù tak, aby byl k uìitku mnž samŽmu. Nebùv‡ oddžleno podstatnŽ od podruìnŽho. Nžkdy nevyzna‹’m vùsledek nebo nedok‡ìu doj’t k z‡vžru, nžkdy mi ‹in’ pot’ìe ps‡t koment‡Þe a p’semnž formulovat svŽ myälenky.

3)

Mój p’semnù projev je neuspoއdanù a tžìko ‹itelnù, mnohdy neœplnù. Pro svou potÞebu mus’m svŽ p’semnŽ z‡znamy doplËovat z jinùch zdrojó. Tžìko p’semnž formuluji svŽ myälenky a koment‡Þe, vùsledek ‹i z‡vžr ‹asto chyb’ nebo se tžìko hled‡.

4)

Mój p’semnù projev je chaotickù nebo ne‹itelnù, nen’ k uìitku ani mnž samŽmu. SvŽ myälenky neum’m p’semnž formulovat, koment‡Þe neum’m ps‡t. Vžtäinou chyb’ z‡vžr, pointa ‹i vùsledek, nebo se tžìko hled‡.

D) Pr‡ce ve skupinž

1 2 3 4

1)

Jsem vùznamnùm pޒnosem pro skupinu, ve kterŽ pracuji. I kdyì se v nžkterŽ z rol’ c’t’m lŽpe neì v jinŽ (ޒd’c’, vedlejä’) jsem schopen œ‹elnž pÞispžt ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu, pޒpadnž pracovat i v jinŽ roli, neì je mi bl’zk‡.

2)

Jsem uìite‹nù pro skupinu, ve kterŽ pracuji, pokud je mi svžÞena role, ve kterŽ se c’t’m dobÞe. V tom pޒpadž œ‹elnž pÞispžji ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu, v opa‹nŽm pޒpadž je mój pޒnos malù, nebo je potÞeba, abych byl veden.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

171

3)

Jsem uìite‹nù pro skupinu, ale mus’m bùt k pr‡ci nucen nebo próbžìnž kontrolov‡n, pޒpadnž mus’m bùt veden. Jinak se spolŽh‡m na ostatn’ ‹leny skupiny, ìe pr‡ci odvedou a na pr‡ci se pod’l’m m‡lo.

4)

Na pr‡ci se ve skupinž nepod’l’m, neum’m si naj’t svŽ m’sto. Mus’m bùt veden, a i v tom pޒpadž je mój pޒnos ke splnžn’ spole‹nŽho œkolu malù.

G) Dodrìov‡n’ pravidel, ochota pomoci

E) Nezdar, zmžna n‡zoru, hodnocen’ druhùch 1 2 3 4 Dok‡ìu pÞijmout neœspžch a um’m se z nžj pou‹it. Svój n‡zor pÞimžÞenž obhajuji, dok‡ìi jej zmžnit. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) um’m ohodnotit, jejich œspžchy i neœspžchy, pޒpadnž klady i z‡pory, beru v œvahu v rozumnŽ m’Þe. Respektuji individu‡ln’ rozd’ly a neprotestuji, kdyì je spoluì‡k za stejnù vùkon ohodnocen ponžkud jinak. Dok‡ìu pÞijmout neœspžch, nžkdy väak neochotnž. Vžtäinou se z neœspžchu pou‹’m. Svój n‡zor dok‡ìu zmžnit, ‹asto je väak potÞeba pouì’t silnŽ argumenty. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) um’m dobÞe ohodnotit, ob‹as väak hodnocen’ nen’ zcela objektivn’.

3)

Svój neœspžch pÞij’m‡m neochotnž nebo se z nžj nepou‹’m. Svój n‡zor mžn’m tžìko. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) hodnot’m pÞev‡ìnž na z‡kladž svùch pocitó, prvn’ho dojmu nebo bez hlubä’ znalosti, jejich klady ‹i z‡pory vžtäinou neœmžrnž nadhodnocuji.

4)

NepÞij’m‡m neœspžch, nen’ pro mž zdrojem pou‹en’. Svój n‡zor tŽmžÞ nemžn’m. Ostatn’ (spoluì‡ky, u‹itele) hodnot’m povrchnž a neobjektivnž.

F) Ûeäen’ problŽmó, odstraËov‡n’ chyb 1)

2)

1 2 3 4

Jsem schopen naj’t vhodnŽ postupy k Þeäen’ jednoduchùch i sloìitžjä’ch a netypickùch problŽmó, dok‡ìu v Þeäen’ vytrvat. Um’m vùsledky interpretovat a dok‡ìu vhodnùmi postupy naj’t a odstranit pޒpadnŽ chyby. Um’m naj’t vhodnŽ postupy k Þeäen’ jednoduchùch problŽmó, u sloìitžjä’ch nebo netypickùch problŽmó m’v‡m nžkdy pot’ìe. Vžtäinou vytrv‡m pÞi jejich Þeäen’. Vùsledky vhodnž interpretuji, nžkdy oväem nepozn‡m, ìe jsou chybnŽ. PÞi hled‡n’ a odstraËov‡n’ chyb zpravidla pouì’v‡m vhodnŽ postupy.

3)

Vžtäinou jsem schopen naj’t postup pro Þeäen’ jednoduchùch problŽmó, se sloìitžjä’mi a netypickùmi si väak nev’m rady. ‰asto nevyÞeä’m problŽm celù, pޒpadnž nepozn‡m, ìe jsem dospžl k chybnŽmu vùsledku. Zpravidla se mi nepodaޒ naj’t chybu.

4)

M‡m pot’ìe s Þeäen’m i jednoduchùch problŽmó, sloìitžjä’ a netypickŽ nevyÞeä’m vóbec. I jednoduchŽ a typickŽ problŽmy ‹asto nevyÞeä’m celŽ. Neum’m œ‹elnž naj’t a odstranit chyby.

172

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

2)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1)

1 2 3 4

1)

Ch‡pu, ìe stanoven‡ nebo dohodnut‡ pravidla je tÞeba dodrìovat, stanovenŽ term’ny a dohody dodrìuji, je na mž spolehnut’. SvŽ (zޒdkavŽ) omyly, prohÞeäky ‹i pÞestupky އdnž omluv’m a vysvžtl’m. Jsem ochoten dobrovolnŽ pr‡ce pro ostatn’, je moìnŽ obr‡tit se na mž pro pomoc. Ochotnž pom‡h‡m slabä’m spoluì‡kóm.

2)

Dodrìuji stanoven‡ a dohodnut‡ pravidla a term’ny, nžkdy väak mŽnž ochotnž. SvŽ omyly a pÞestupky omluv’m a vysvžtl’m, nžkdy väak ne dostate‹nž ‹i v‹as. Pr‡ci pro ostatn’ pÞijmu po vyzv‡n’, je moìnŽ se spolehnout, ìe ji vykon‡m. Je moìnŽ obr‡tit se na mž pro pomoc.

3)

Jsem nespolehlivù v dodrìov‡n’ pravidel ‹i term’nó, je tÞeba mž kontrolovat. SvŽ omyly a pÞestupky omlouv‡m, vžtäinou väak aì na vyzv‡n’. Pr‡ci pro ostatn’ pÞij’m‡m neochotnž, svžÞenŽ œkoly neodv‡d’m v potÞebnŽ kvalitž. Pomoc u mž vžtäinou nikdo nehled‡.

4)

Opakovanž poruäuji stanoven‡ pravidla ‹i term’ny, kontrola ani upom’n‡n’ nepom‡haj’. SvŽ pÞestupky ‹asto vóbec neomlouv‡m, je tÞeba mž st‡le upom’nat. Pr‡ci pro ostatn’ se vyhùb‡m, svžÞenŽ œkoly nepln’m nebo jen velmi nekvalitnž. Pomoc nejsem ochoten poskytnout.

H) Aktivita v mùch obl’benùch pÞedmžtech

1 2 3 4

KterŽ to jsou? ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ...............................

Aktivita v nejmŽnž obl’benùch pÞedmžtech

1 2 3 4

KterŽ to jsou? ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ............................... 1)

Ve vyu‹ov‡n’ jsem aktivn’. MŽ dotazy jsou vžcnŽ, kdyì nžco nev’m, nev‡h‡m se zeptat. Na pokyny u‹itele reaguji, na Þeäen’ problŽmó a zadanùch œkoló (i dom‡c’ch) jsem soustÞedžnù. R‡d Þeä’m œkoly nav’c.

2)

Ve vyu‹ov‡n’ jsem vžtäinou aktivn’. MŽ dotazy jsou vžcnŽ, ale s dotazem nžkdy v‡h‡m. Na pokyny u‹itele reaguji nžkdy aì po jejich zopakov‡n’. Na Þeäen’ problŽmó a zadanùch œkoló (i dom‡c’ch) jsem nžkdy nesoustÞedžnù.

3)

Aktivn’ jsem pouze nžkdy. Dotazy vžtäinou nepokl‡d‡m, na pokyny reaguji ‹asto aì po jejich zopakov‡n’. ProblŽmy a œkoly Þeä’m vžtäinou nesoustÞedžnž a povrchnž, dom‡c’ œkoly vžtäinou jen form‡lnž.

4)

Jsem pasivn’. Dotazy nepokl‡d‡m a mnohdy ani po zopakov‡n’ pokynu vhodnž nereaguji. ProblŽmy a œkoly Þeä’m jen form‡lnž, dom‡c’ pr‡ci jen n‡razovž a vùjime‹nž.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

173

174

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

D 2,0 M, Ch, A 1,0 1,0 2,0 2,0 1,0 1,0 2,0 1,0

Ch, F 3,0 Sv, A 1,0 2,0 2,0 1,0 1,0 1,0 2,0 8.

2,0

Bi, ‰, Sv 4,0 M, Inf 3,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 7.

3,0

Fr 3,0 Bi, Z, Sv 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 1,0 6.

2,0

M, F 3,0 A, Sv 2,0 2,0 2,0 2,0 1,0 2,0 3,0 5.

2,0

Bi 3,0 Z, Sv 2,0 2,0 2,0 1,0 2,0 2,0 2,0

2,0

F

F 2,0

3,0 A, Sv, Vv

A, Bi, Sv, ‰ 1,0

2,0 2,0

2,0 2,0

1,0 2,0

2,0 1,0

2,0 2,0

1,0 1,0

1,0

Tv 4,0 A, Fr 1,0 2,0 1,0

4.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

9.

Uk‡zka pÞedstavuje souhrnnù soubor vlastn’ho hodnocen’ ì‡kó.

Tޒdn’ u‹itel:

Hodnocen’ ì‡kó

Tޒda:

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

2,0

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

2,0

A) Pޒprava a schopnost se u‹it

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

3.

B) òstn’ projev

L) Napiäte, co V‡s letos ve äkole nejv’c bavilo. Je-li to moìnŽ, napiäte pro‹.

2,0

F) Ûeäen’ problŽmó, chyba E) Nezdar, zmžna n‡zoru, hodnocen’ druhùch

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

2.

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

D) Pr‡ce ve skupinž

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

C) P’semnù projev

K) Napiäte, co se V‡m letos nepovedlo, nebo jakù V‡ä vùsledek V‡s nejv’ce zklamal. Je-li to moìnŽ, napiäte pro‹.

JmŽno ì‡ka

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

2,0

G) Dodrìov‡n’ pravidel, ochota pomoci

J) Napiäte, v ‹em jste se letos nejv’ce zlepäili. Je-li to moìnŽ, napiäte pro‹.

1,0

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

2,0

H) Aktivita

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

1,0

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

1.

I) Napiäte, co se V‡m letos nejv’ce povedlo, ‹i s jakùm svùm vùsledkem jste nejv’ce spokojeni. Je-li to moìnŽ, napiäte pro‹.

(zn‡mka (seznam (zn‡mka (seznam obl’benŽ) obl’benŽ) neobl’be- neobl’benŽ) nŽ)

Ve druhŽ ‹‡sti dotazn’ku pros’m odpovžzte na nžkolik ot‡zek. Kaìdou odpovž“ zformulujte tak, aby se veäla na tÞi އdky.

175

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’

V listopadu äkoln’ho roku 2007/08 probžhla diskuse, na kterŽ äkola hodnotila i pr‡ci veden’ äkoly. Na z‡kladž poìadavkó u‹iteló byly n‡slednž zavedeny dobrovolnŽ pracovn’ porady, kterŽ maj’ vìdy jasnž vymezenŽ tŽma. Vznikly tak tzv. diskusn’ œterky, na kterŽ pÞijde vìdy asi 15 u‹iteló. PodaÞilo se tak mj. nastavit obousmžrnou komunikaci, d’ky kterŽ u‹itelŽ vzn‡äej’ v diskusi poìadavky na veden’. Jedn’m z tŽmat bylo takŽ pr‡vž popsanŽ hodnocen’ ì‡kó. U‹itelŽ mžli ‹as zhruba 4 mžs’ce na promyälen’ n‡stroje a 14 dn’ pÞed jedn‡n’m jim bylo ozn‡meno, ìe se bude hodnocen’ na poradž projedn‡vat, aby se na diskusi mžli moìnost pÞipravit. Vžcn‡ kritick‡ diskuse vedla k tomu, ìe a‹koli byla v kvžtnu reakce u‹iteló na navrìenù postup hodnocen’ ‹istž odm’tav‡, pÞi diskusi v listopadu jiì ne.

Nezbytnù je informa‹n’ systŽm äkoly, väechna data mus’ bùt soustÞedžna na jednom m’stž, v jednŽ datab‡zi. Pޒstup k aplikaci bude po internetu, aby mohli u‹itelŽ s hodnocen’m pracovat i z domova, pޒpadnž z dalä’ch m’st. Na äkole by aplikace mžla nahradit dosavadn’ excelovŽ tabulky, kterŽ si zat’m u‹itelŽ pos’laj’ e-mailem, a data jsou soustÞedžna v po‹’ta‹i z‡stupce Þeditele. V budoucnu chce äkola data zaznamen‡vat pޒmo do datab‡zovŽho systŽmu. Finan‹nž äkola projekt zajiséuje z vlastn’ch zdrojó. PotÞeba je po‹’tat takŽ s finan‹n’mi prostÞedky na odmžny u‹itelóm, kteޒ se zapojili aktivnž do pޒpravy, do diskus’ a zah‡jen’ vyuì’v‡n’ systŽmu.

Hlavn’ chyba spo‹’vala v tom, ìe veden’ äkoly pÞedloìilo u‹itelóm n‡stroj ve druhŽ polovinž kvžtna. VžcnŽ n‡mitky k n‡stroji hodnocen’ se zamžÞily na to, ìe nžkterŽ vžci u‹itelŽ nebyli schopni ohodnotit, protoìe ì‡ky dosud pohledem kl’‹ovùch kompetenc’ nesledovali. To na jednu stranu odhalilo nedostatky v pr‡ci na sestaven’ samotnùch hodnot’c’ch dotazn’kó: byly v nich pouìity jednotlivŽ poloìky s pÞedstavou, ìe u‹itelŽ by mžli bùt schopni sdžlit konkrŽtn’ vùroky o ì‡c’ch. Na druhŽ stranž muselo veden’ äkoly s u‹iteli souhlasit v tom, ìe tato pÞedstava byla opravdu idealistick‡. ZejmŽna proto, ìe älo o novŽ ì‡ky, kteޒ jsou na äkole teprve jeden rok, a u‹itelŽ je tolik neznaj’ (mžli s nimi napޒklad jen dvž hodiny tùdnž a mžli celkem tÞeba tÞi takovŽ tޒdy), a tak nemohli ì‡ky t’mto pohledem ohodnotit. Veden’ äkoly provedlo proto n‡sleduj’c’ zmžnu: na prvn’ poradž s u‹iteli bylo na z‡kladž n‡mitek u‹iteló rozhodnuto, ìe toto hodnocen’ bude v prvn’ch ro‹n’c’ch nepovinnŽ, aby nemžlo form‡ln’ charakter. Druh‡ ‹‡st Ð sebehodnocen’ ì‡kó Ð byla provedena v póvodnž pl‡novanŽm term’nu v plnŽm rozsahu. Bohuìel data pro porovn‡n’ s hodnocen’m ze strany u‹iteló byla neœpln‡, a nebylo tud’ì moìnŽ srovn‡vat. U‹itelŽ ale mohli porovnat sebehodnocen’ ì‡kó s vlastn’m n‡zorem na jednotlivŽ ì‡ky, kterŽ bylo v krajn’ch hodnot‡ch (vynikaj’c’/nevyhovuj’c’) a poloìit si pޒpadnž ot‡zku ãJak to, ìe se danù ì‡k hodnot’ krajn’ hodnotou, kdyì j‡ ho tak nevn’m‡m?Ò V tŽto f‡zi zapsal z‡stupce Þeditele n‡slednž väechna z’skan‡ data do tabulek. Na poradž s u‹iteli bylo dohodnuto, ìe se o podobž hodnocen’ bude jeätž d‡le diskutovat.

176

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Za‹‡tek tŽto aktivity byl spojen se vstupn’ informac’ pro jednotlivŽ u‹itele, po kterŽ n‡sledovala diskuse väech pedagogó. Dotazn’ky se äk‡lami a popis postupu dostali väichni u‹itelŽ poprvŽ na konci äkoln’ho roku 2006/07 s t’m, ìe budou ì‡ky hodnotit novùm zpósobem. Prvotn’m idealistickùm z‡mžrem bylo, aby u‹itelŽ ohodnotili ì‡ky jednor‡zovž na konci äkoln’ho roku. Tak mžlo z’skat veden’ äkoly poìadovan‡ data. Veden’ se ale setkalo s (o‹ek‡vanou) nevol’ u‹iteló, kter‡ byla zpósobena taktickou chybou v na‹asov‡n’ celŽ akce a takŽ t’m, ìe popsanù systŽm hodnocen’ byl a st‡le je novinkou. To samozÞejmž souvis’ se skute‹nost’, ìe se mžn’ i pohled na vùuku a ì‡ka. U‹itelŽ se st‡le u‹’ d’vat se na rozvoj ì‡ka skrz kl’‹ovŽ kompetence.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pravdou je, ìe u‹itelŽ potÞebuj’ m’t dostate‹nž dlouhù ‹as na to, aby mohli provŽst hodnocen’ zodpovždnž. U‹itelŽ na ãJaroäceÒ napޒklad chtžli m’t tabulku k dispozici s pÞedstihem alespoË tޒ mžs’có a postupnž do n’ zan‡äet z‡znamy o ì‡c’ch. Nechtžli vyplnit väe najednou. Od œnora do dubna 2008 tabulky vyplËovali, na konci dubna se väe uzavÞelo a byl proveden statistickù souhrn. Pro tyto a dalä’ œ‹ely mus’ existovat uìivatelsky pޒjemnù elektronickù n‡stroj. U‹itelŽ budou m’t moìnost systŽm kdykoli otevޒt a hodnocen’ postupnž doplËovat. Budou m’t k dispozici tabulku a budou vždžt, z jakùch hledisek maj’ ì‡ky hodnotit (body äk‡l). K poloìk‡m dotazn’ku ani k hodnot’c’ äk‡le nebyly bžhem diskuse pÞipom’nky, s jednou vùjimkou: prvn’ ot‡zka v sebehodnocen’ ì‡kó byla po diskusi rozdžlena na dvž ‹‡sti, totiì na hodnocen’ v obl’benùch a v neobl’benùch pÞedmžtech. Veden’ äkoly povaìuje tuto œpravu za kosmetickou zmžnu. Dotazn’k ani hodnot’c’ äk‡la nakonec vóbec nebyly u‹iteli pÞipom’nkov‡ny. Veden’ äkoly nad‡le nepoìaduje po u‹itel’ch, aby vyplnili väechny poloìky dotazn’ku. VyplËuj’ jen ty, u nichì maj’ pocit, ìe mohou poskytnout kvalitn’ informaci. Mohou se napޒklad zamyslet nad t’m, jestli by n‡hodou nebyli schopni nžjakùm zpósobem dos‡hnout toho, aby mohli ì‡ky hodnotit i v tžch kategori’ch, kde zat’m hodnotit nemohou. To vede k obohacov‡n’ jejich pr‡ce o dalä’ ‹innosti. Dotazn’k pro ì‡ky zóstal po diskus’ch zachov‡n s drobnou zmžnou, ì‡ci jej budou vyplËovat opžt na konci äkoln’ho roku. Je moìnŽ, ìe dojde ke zmžn‡m ve formulaci otevÞenùch ot‡zek na konci dotazn’ku, protoìe äkola zjistila, ìe ì‡ci odpov’dali na nžco jinŽho, neì co bylo poìadovanou informac’. Napޒklad na ot‡zku ãV ‹em jste se zlepäili?Ò odpov’dali Ð ãVe fyzice, m‡m na vysvžd‹en’ jedni‹ku nam’sto dvojky.Ò ákola bude d‡l domùälet, jakŽ statistickŽ informace vlastnž chce z tžchto dotazn’kó z’sk‡vat (napޒklad róznŽ typy prómžró apod.). PotÞeba bude takŽ vytvoÞit odpov’daj’c’ software. D‡le se na Jaroäce zamžÞ’ i na rozv’jen’ pÞedstavy o tom, jak co nejœ‹elnžji vùstupn’ informace vyuì’t. Veden’ äkoly pÞedpokl‡d‡, ìe œ‹elnost vyuìit’ informac’ bude mj. motivovat u‹itele k pr‡ci s n‡strojem a se samotnùm hodnocen’m kl’‹ovùch kompetenc’, aì uvid’, ìe jsou informace relevantn’, a ìe je nelze jinùm zpósobem z’skat. U‹itelŽ si bžhem dalä’ho statistickŽho rozpracov‡v‡n’ n‡stroje budou moci sami ޒci, jakù typ informace budou cht’t z’sk‡vat. ákola by chtžla v budoucnu ur‹itž z’sk‡vat pÞedevä’m souhrnnou informaci o ì‡kovi, sledovat souhrnnù prómžr, róznŽ typy odchylek (ì‡k je v nžkterùch pÞedmžtech v nžkterùch poloìk‡ch hodnocen vùraznž jinak neì ve zbùvaj’c’ch pÞedmžtech, ì‡k je celkovž hodnocen vùraznž jinak neì ostatn’ ì‡ci apod.) a hledat pޒ‹iny takovŽho odliänŽho hodnocen’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

177

SOUBOR INDIKçTORñ PRO HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê

Z‡roveË se bude pracovat na vytvoÞen’ takovŽho prostÞed’, kterŽ by celou pr‡ci zautomatizovalo, protoìe z’skanùch dat bude mnoho. Vùstupy by pak mžl dost‡vat tޒdn’ u‹itel a mžl by je pouì’t pro vlastn’ potÞebu, pÞed‡vat je ì‡kóm i jejich rodi‹óm. Obecnž se chce äkola zamžÞit na silnŽ str‡nky ì‡kó Ð napޒklad kdyì se zjist’, ìe je ì‡k ve srovn‡n’ s jinùmi svùmi dovednostmi äpatnù v p’semnŽm projevu, bude m’t moìnost uplatnit se v tom, v ‹em jsou jeho silnŽ str‡nky, a nebude ho nutnŽ zkouäet p’semnž. ákola pÞedpokl‡d‡ schózky s u‹iteli a diskuse o podobž vùstupn’ch dat k tomu, aby pak data mohli co nejlŽpe vyuì’t ve svŽ pr‡ci.

ákola: Gymn‡zium, SlovanskŽ n‡mžst’, Brno Realiz‡tor: Josef Filouä Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Hodnot’c’ vùroky sestavil z‡stupce Þeditele äkoly a n‡slednž je konzultoval s psychologem Prof. PhDr. Vladim’rem SmŽkalem, CSc. Konzultace nevedly k z‡sadn’m œprav‡m, jen k drobnùm œprav‡m formulac’ nžkterùch vùrokó.

Anotace Pޒklad dobrŽ praxe obsahuje soubor 18 indik‡toró vytvoÞenùch k hodnocen’ rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. Na kaìdou z nich podle RVP pÞipadaj’ 3 indik‡tory. Kaìdù ì‡k je v jednotlivùch indik‡torech hodnocen v rozsahu ‹tyÞ stupËó od ++ do --. Hodnocen’ zaloìenŽ na indik‡torech je myäleno jako sou‹‡st portfolia ì‡ka.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Kontaktn’ osoba Peter Krupka e- mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pouì’v‡n’ n‡stroje bude jistž pÞin‡äet komplexnžjä’ informace o ì‡c’ch. ákola je pÞesvžd‹ena o tom, ìe na z‡kladž tžchto informac’ bude schopna hledat dóvody pޒpadnùch neœspžchó ì‡kó a takŽ œ‹innŽ formy pomoci pro odstraËov‡n’ nedostatkó. D‡le snad tento zpósob hodnocen’ podn’t’ u‹itele k drobnùm zmžn‡m v jejich pr‡ci i k rozä’Þen’ jejich pozornosti na nžkdy opom’jenŽ dóleìitŽ aspekty vzdžl‡v‡n’ (napÞ. schopnosti Ð u‹it se, sebereflexe, diskuse, zvl‡dat pÞedmžty, kterŽ ì‡ka m‡lo zaj’maj’). Dóleìitùm vùsledkem pro äkolu je takŽ to, ìe si u‹itelŽ za‹ali pokl‡dat ot‡zky jako ãJak dos‡hnout toho, ìe budeme moci hodnotit ty a ty dovednosti?Ò Od pÞemùälen’ o hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ se u‹itelŽ za‹ali posouvat mj. smžrem ke komplexnžjä’m œvah‡m o tom, jak kl’‹ovŽ kompetence ì‡kó co moìn‡ nejlŽpe rozv’jet.

Kontext Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ákola dos‡hla objektivnž lepä’, kvalitnžjä’ komunikace s rodi‹i. Ta se d’ky pouì’v‡n’ pÞedstavenŽ metody hodnocen’ stala jednozna‹nž obsaìnžjä’. Hodnocen’ ì‡ka jiì nen’ pouze skrytŽ za ‹tyÞkou, lze lŽpe identifikovat a popsat dóvody ì‡kova neœspžchu. Rodi‹e dost‡vaj’ aì vùsledky hodnocen’, samotn‡ komunikace s rodi‹i prob’h‡ jinùm zpósobem.

BrnžnskŽ gymn‡zium na SlovanskŽm n‡mžst’ m‡ kapacitu 620 ì‡kó. ë‡ci zde studuj’ ve ‹tyÞletŽm a äestiletŽm cyklu. ákola ovžÞuje druhùm rokem vlastn’ indik‡tory hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v äestiletŽm studiu. Po‹et ì‡kó ve äkole nen’ pro pouìit’ souboru indik‡toró rozhoduj’c’. Je pravda, ìe ve vžtä’ äkole móìe m’t u‹itel œvazek rozloìenù do v’ce tޒd a m‡ pr‡ci s n‡strojem obt’ìnžjä’. To je pravdžpodobnž jedin‡ komplikace. Ale po‹et ì‡kó, s jejichì hodnocen’m jeden u‹itel pracuje, je nakonec srovnatelnù. Zodpovždn‡ pr‡ce s indik‡tory je ‹asovž n‡ro‹nžjä’, a proto se jev’ jako optim‡ln’ nepouì’vat n‡stroj kaìdù rok. Pouì’vat n‡stroj k hodnocen’ kaìdù rok by bylo ide‡ln’, ale na to je n‡stroj pޒliä pracnù. ákole se osvžd‹ila dvoulet‡ perioda. Indik‡tory hodnocen’ byly vyvinuty s t’m z‡mžrem, aby se staly sou‹‡st’ portfolia ì‡ka, kterŽ by si mžli tޒdn’ u‹itelŽ od za‹‡tku studia ke kaìdŽmu ì‡kovi vytv‡Þet. Vùvoj kaìdŽho ì‡ka v oblasti kl’‹ovùch kompetenc’ je vidžt zvl‡ätž u v’celetŽho gymn‡zia, kde hodnocen’ probžhne za dobu studia celkem tÞikr‡t.

Vùchodiska Póvodn’m z‡mžrem bylo pÞipravit n‡stroj pro vùstupn’ hodnocen’ ì‡kó niìä’ho stupnž v’celetŽho gymn‡zia. Hodnocen’ ì‡kó dev‡tùch ro‹n’kó, se kterùm se pÞij’mac’ komise gymn‡zi’ setk‡vaj’ pÞi pÞij’mac’ch ޒzen’ch, jsou ‹asto nepouìiteln‡, velmi tžìko se pÞev‡džj’ na objektivn’ hodnocen’. I tyto zkuäenosti vedly k rozv’jen’ hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ (KK) Ð schopnost’ ì‡kó formou indik‡toró. Hodnocen’ by mžlo smžÞovat ke skute‹nùm schopnostem ì‡ka Ð kl’‹ovùm kompetenc’m. Toto hodnocen’ se ve äkole jiì pÞed zaveden’m RVP G bl’ìilo sou‹asnŽmu hodnocen’ KK. Ve äkoln’m roce 2007/08 byl tento model pouìit podruhŽ, pro ì‡ky druhŽho ro‹n’ku äestiletŽho studia. Na konci äkoln’ho roku je v pl‡nu pouìit’ indik‡toró pro hodnocen’ ì‡kó druhŽho ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia. Letos bude metoda hodnocen’ pouìita pÞibliìnž na 120 ì‡c’ch.

178

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

179

Realizace Ð postup a metody

Metoda hodnocen’ souvis’ se zaveden’m áVP: u‹itelŽ jsou sezn‡meni s t’m, ìe pÞibude pr‡ce, ale takŽ ch‡pou, ìe nebude samoœ‹eln‡. Tento zpósob hodnocen’ by mžl pÞirozenž mžnit pޒstup u‹iteló k ì‡kóm, posouvat myälen’ u‹iteló o ì‡c’ch. V r‡mci äkoln’ho klasifika‹n’ho އdu existuje dostate‹n‡ volnost pro u‹itele k tomu, aby si mohli volit svoje hodnot’c’ a klasifika‹n’ metody. Na druhŽ stranž maj’ povinnost jednozna‹nž sezn‡mit ì‡ky s pravidly hry.

Pr‡ce nav‡zala na pr‡ci tùmu, kterù koordinoval tvorbu áVP Ð zkuäen’ kantoÞi liä’c’ se pÞedmžtovùm zamžÞen’m, veden’ äkoly Ð pžti‹lennù tùm. Tento tùm za‹al tvoÞit indik‡tory. Pouìil zkuäenosti s vùstupn’m hodnocen’m z loËska. Na z‡kladž zpžtnŽ vazby od väech u‹iteló k jednotlivùm indik‡toróm probžhla nejprve reformulace jednotlivùch indik‡toró. PÞi revizi indik‡toró se podaÞilo vt‡hnout do hry v’ce u‹iteló, kteޒ za‹ali pracovat na sjednocov‡n’ hodnot’c’ch metod, revize n‡stroje pomohla posouv‡n’ myälen’ u‹iteló o hodnocen’ a jeho komplexnosti.

PÞi pohledu na indik‡tory vznik‡ myälenka vytvoÞit podobnŽ (kompatibiln’) indik‡tory i pro ì‡ky, aby mohli hodnotit sami sebe tak, aby hodnocen’ ì‡kó u‹iteli a sebehodnocen’ ì‡kó v oblasti KK bylo prov‡zanŽ. CelŽ hodnocen’ by pak bylo formativnžjä’. NapÞ. by bylo moìnŽ pÞeformulovat indik‡tor KU1 (viz tabulka n’ìe) tak, aby se jeho prostÞednictv’m dok‡zal ì‡k s‡m posoudit. Hodnocen’ KK bude d‡le prov‡z‡no s autoevaluac’ äkoly. To bude vyìadovat pޒpravu indik‡toró pro väechny vzdžl‡vac’ oblasti. Formulace indik‡toró mus’ bùt odliän‡ pro u‹itele, ì‡ky, pޒpadnž rodi‹e, ale jednotlivŽ indik‡tory spolu mus’ bùt kompatibiln’. Pޒklad formulace indik‡toru pro autoevaluaci ì‡ka: ãMysl’m si, ìe um’m poznat problŽm a pozn‡m konkrŽtn’ metody, jak problŽm Þeäit.Ò

Jedn’m z nejvžtä’ch problŽmó byla interpretace kl’‹ovùch kompetenc’ u u‹iteló. Je obvyklŽ, ìe kl’‹ovŽ kompetence jsou vn’m‡ny jako cosi nav’c vzhledem k tradi‹n’mu znalostn’mu obsahu pÞedmžtó. Bùvaj’ ch‡p‡ny jako nžco abstraktn’ho a umžlŽho. Pro äkolu je dosaìen’ kl’‹ovùch kompetenc’ oväem hlavn’ vzdžl‡vac’ c’l.

C’le PravidelnŽ zaveden’ hodnocen’ œrovnž dosahov‡n’ KK ì‡kó by mžlo postupnž vytvoÞit: ¥

jednu z dóleìitùch sloìek portfolia ì‡ka,

¥

zmžnu pohledu u‹iteló na hodnocen’ ì‡ka, a t’m i nutnou zmžnu jejich metod (hodnocen’ i vùuky),

¥

moìnost pro ì‡ky zapojit se do vlastn’ho hodnocen’,

¥

dalä’ n‡stroj pro vlastn’ hodnocen’ u‹iteló a äkoly.

180

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

KRITƒRIA HODNOCENê

HODNOCENê ++, +, -, --

K u‹en’ (KU): Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Inspirac’ byly äkole postupy hodnocen’ a autoevaluace zahrani‹n’ch äkol, jejichì pr‡ci mžla moìnost poznat Ð zejmŽna v Holandsku, D‡nsku, Finsku, v USA, konkrŽtn’ n‡stroj oväem äkola vyvinula sama.

KLê‰OVƒ KOMPETENCE

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Sou‹‡st’ komplexn’ho hodnocen’ ì‡ka by mžlo bùt pravidelnŽ hodnocen’ m’ry rozvinut’ ì‡kovùch kl’‹ovùch kompetenc’. V pޒpadž, ìe se podaޒ vytvoÞit hodnotnù systŽm kriteri’ (ten je pochopitelnž próbžìnž revidov‡n), je moìnŽ KK hodnotit v kaìdŽm pÞedmžtu. Soubor tžchto informac’ z v’ce pÞedmžtó o jednom ì‡kovi móìe o danŽm ì‡kovi pÞin‡äet velice cennŽ informace. Samotn‡ pޒprava hodnocen’ donut’ tvórce Ð hodnotitele k podrobnŽmu rozboru kl’‹ovùch kompetenc’. Jedn‡ se o systematickŽ a podrobnŽ uvaìov‡n’ o pr‡ci s kl’‹ovùmi kompetencemi pÞi vùuce i pÞi hodnocen’. Z‡mžrem je, aby u‹itel kaìdŽ tޒdy dostal tabulku s indik‡tory KK. Navrìenù zpósob hodnocen’ umoìËuje porovn‡vat pޒstup jednoho ì‡ka k róznùm pÞedmžtóm. PravidelnŽ hodnocen’ podle stejnùch kritŽri’ móìe postihnout rozvoj osobnosti kaìdŽho ì‡ka.

Tabulka Ð soubor indik‡toró pro hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó (pro u‹itele)

KU1 Рޒzen’ vlastn’ho u‹en’, motivace pro dalä’ u‹en’

ë‡k um’ organizovat vlastn’ u‹en’ v‹etnž samostatnŽho vùbžru metod a je dostate‹nž motivov‡n k vlastn’ pޒpravž

KU2 Ð z’sk‡v‡n’ poznat- ë‡k je schopen samostatnž z’sk‡vat informace a poznatky z róznùch zdrojó, zpracov‡vat kó a informac’ je a vhodnž interpretovat KU3 Ð vlastn’ hodnocen’ ë‡k dok‡ìe s dostate‹nou m’rou objektivnosti, bez podceËov‡n’ nebo pÞeceËov‡n’ hodnotit svoje schopnosti k u‹en’ K Þeäen’ problŽmó (KP): KP1 Ð rozpozn‡n’ problŽmu a n‡vrhy Þeäen’

ë‡k je schopen samostatnž nebo s malou pomoc’ rozpoznat problŽm a navrhnout nžkterŽ varianty Þeäen’

KP2 Ð uplatnžn’ myälen- PÞi Þeäen’ problŽmu je ì‡k schopen uplatËokovùch operac’ vat pޒsluänŽ myälenkovŽ operace (srovn‡v‡, tޒd’, analyzuje apod.) KP3 Ð formulace z‡vžró a otevÞenost k novùm variant‡m

ë‡k dok‡ìe formulovat n‡vrh Þeäen’ problŽmu, prezentovat ho a je otevÞenù k dalä’m variantn’m Þeäen’m

Komunikativn’ (KK): KK1 Ð aktivn’ vyuì’v‡n’ dostupnùch prostÞedkó komunikace

ë‡k aktivnž vyuì’v‡ dostupnùch prostÞedkó komunikace a tyto prostÞedky dostate‹nž ovl‡d‡

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

181

KK2 Ð schopnost porozumžn’ a interpretace

ë‡k je schopen pÞij’mat róznŽ druhy sdžlen’, rozum’ jim a um’ sdžlen’ spr‡vnž interpretovat

KK3 Ð schopnost vyjadÞov‡n’ a vystupov‡n’ na veÞejnosti

ë‡k se um’ dobÞe vyjadÞovat, je schopen aktivnž vystupovat na veÞejnosti

Tabulka obsahuje sadu 18 indik‡toró, ke kaìdŽ kl’‹ovŽ kompetenci podle RVP G 3 indik‡tory. Kaìdù ì‡k je v jednotlivùch indik‡torech hodnocen v rozsahu ‹tyÞ stupËó, a sice od ++ do --. Vùznam jednotlivùch stupËó je formulov‡n: ++ ur‹itž ano + sp’äe ano - sp’äe ne -- ur‹itž ne Na z‡kladž prvn’ch zkuäenost’ äkola zjistila, ìe u‹itelŽ pÞev‡džj’ tyto ‹tyÞi stupnž do ‹’selnŽ stupnice 1 aì 4 zejmŽna z dóvodu prómžrov‡n’, kterŽ mus’ pouì’t tޒdn’ u‹itel pÞi zpracov‡n’ vùstupó od väech vyu‹uj’c’ch. Prómžrn‡ hodnota danŽho indik‡toru pak móìe bùt vyj‡dÞena desetinnùm ‹’slem, napޒklad 1,68, a komentov‡na v pޒpadž, ìe vùstupy z jednotlivùch pÞedmžtó se u stejnŽho indik‡toru vùznamnž liä’.

Soci‡ln’ a person‡ln’ (KS): KS1 Ð posouzen’ vlastn’ch moìnost’ a stanoven’ priorit

ë‡k je schopen objektivnž posoudit svoje schopnosti a moìnosti, m‡ stanoveny svoje osobn’ priority

KS2 Ð uplatnžn’ vlastn’ch schopnost’

ë‡k dok‡ìe pravidelnž uplatËovat svoje schopnosti

PÞi vytv‡Þen’ indik‡toró je nutnŽ vìdy rozliäit u kaìdŽ kl’‹ovŽ kompetence pÞibliìnž tÞi z‡sadn’ oblasti Ð kritŽria. Napޒklad u KK k u‹en’ jsou rozpoznatelnŽ oblasti:

KS3 Ð vztah k vlastn’mu ë‡k m‡ dobrù vztah ke svŽmu zdrav’ a ìivotozdrav’ spr‡vž a tomu podÞizuje svoje chov‡n’ a jedn‡n’ ë‡k si je vždom vlastn’ch c’ló ve vztahu ke spole‹nosti a dok‡ìe uvždomžle plnit svoje povinnosti

KO2 Ð postoje k jinùm lidem a k hodnot‡m

Postoje ì‡ka k jinùm lidem a obecnùm hodnot‡m odpov’daj’ principóm humanity a demokracie

KO3 Ð zodpovždnŽ cho- ë‡k se chov‡ tak, ìe neohroìuje sebe, jinŽ, v‡n’ a aktivn’ zapojen’ ìivotn’ prostÞed’, vytvoÞenŽ hodnoty. Dok‡ìe do ob‹anskŽho ìivota se zapojovat do ob‹anskŽho ìivota (tޒdy, äkoly, spole‹nosti). K podnikavosti (KPo) KPo 1 Ð rozhodov‡n’ ë‡k je schopen posoudit svoje potÞeby a moìnosti ve vztahu k budouc’mu profesn’o svŽm budouc’m profesn’m zamžÞen’, rozpo- mu zamžÞen’ zn‡v‡n’ pޒleìitost’ KPo2 Ð uplatËov‡n’ vlastn’ iniciativy, z’sk‡v‡n’ a vyhodnocov‡n’ informac’ o vzdžl‡vac’ch a pracovn’ch pޒleìitostech

ë‡k z’sk‡v‡ a vyhodnocuje informace o vzdžl‡vac’ch a pracovn’ch pޒleìitostech

KPo3 Ð posuzov‡n’ a hodnocen’ rizik, pochopen’ podstaty a principó podnik‡n’

ë‡k ch‡pe podstatu, principy, rizika a realitu trìn’ho prostÞed’ a podnik‡n’

182

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

KO1 Ð stanoven’ vlastn’ch c’ló vych‡zej’c’ch z potÞeb spole‹nosti a plnžn’ povinnost’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Ob‹ansk‡ (KO):

¥

vlastn’ hodnocen’ a ޒzen’ vlastn’ho u‹en’,

¥

z’sk‡v‡n’ poznatkó a informac’,

¥

motivace pro dalä’ u‹en’.

Oblasti äkola vytvoÞila proto, aby formulace kl’‹ovùch kompetenc’ z RVP G byla transparentnžjä’ a aby se dala dobÞe vytvoÞit kritŽria Ð indik‡tory. Ke kaìdŽmu ze tޒ kriteri’ je formulov‡n indik‡tor. Formulace vych‡z’ z ide‡ln’ho stavu dosaìen’ kritŽria. Pro hodnocen’ navrhuje äkola ‹tyÞstupËovou stupnici.

Pouìit’ hodnot’c’ tabulky Ð souboru indik‡toró Väichni vyu‹uj’c’ jednŽ tޒdy ohodnot’ väechny ì‡ky tޒdy podle väech pÞiloìenùch kritŽri’ (viz tabulka). Toto hodnocen’ prob’h‡ pravidelnž na konci äkoln’ho roku sudŽho roku studia. V pޒpadž druhŽho ro‹n’ku äestiletŽho studia se hodnocen’ provede v prvn’m pololet’ jako sou‹‡st pޒpadnùch vùstupn’ch hodnocen’. Tޒdn’ u‹itel n‡slednž shrne vùsledky tžchto hodnocen’, pޒpadnž je okomentuje. Postup shrnut’ vùsledkó ze strany tޒdn’ch u‹iteló se vyv’j’, u‹itelŽ maj’ k dispozici tabulky v elektronickŽ podobž a pÞipravuje se œplnŽ elektronickŽ vyhodnocov‡n’. Tޒdn’ u‹itel pÞiprav’ pro kaìdŽho ì‡ka vùstup z tohoto hodnocen’ formou stejnŽ tabulky s pޒpadnùmi pozn‡mkami. Tento vùstup bude v sou‹asnŽ dobž slouìit jako vùstupn’ hodnocen’ ì‡kó II. ro‹n’ku äestiletŽho studia. Ve druhŽm ro‹n’ku ‹tyÞletŽho gymn‡zia se vùznam n‡stroje zvžtä’ t’m, ìe se propoj’ se sebehodnocen’m ì‡ka. Pomoc v polovinž studia je pro ì‡ky t’m nejdóleìitžjä’m. Pak by to mohla bùt äance pro vytv‡Þen’ rozumnùch vztahó s rodi‹i Ð kde jsou schopni pomoci s vhodnùm profesn’m zamžÞen’m studia, vùbžru kurzó atd. Hodnot’c’ tabulku vyplËuj’ väichni u‹itelŽ u kaìdŽho ì‡ka. N‡slednž se väemi hodnocen’mi jednoho ì‡ka pracuje tޒdn’ u‹itel (viz tabulka).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

183

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Popsanù zpósob hodnocen’ za‹ala äkola pouì’vat póvodnž kvóli vùstupn’mu hodnocen’ ì‡kó äestiletŽho studia. Prvn’ pl‡n je takovù, ìe by toto hodnocen’ prob’halo pro ì‡ky druhùch ro‹n’kó äestiletŽho a ‹tyÞletŽho studia a pochopitelnž takŽ pro maturanty. T’m by bylo moìnŽ vidžt ãpÞidanou hodnotuÒ, protoìe ve stupni rozvinut’ jednotlivùch KK by se mžl kaìdù ì‡k vyv’jet. U‹itelŽ to mus’ vždžt pÞedem, aby ì‡ka dok‡zali hodnotit próbžìnž. Nen’ moìnŽ, aby u‹itel u kaìdŽho ì‡ka vyplnil 18 indik‡toró pouze na konci roku. U‹itel si po celou dobu studia džl‡ k ì‡kóm pozn‡mky v duchu indik‡toró KK. Pak nastoup’ tޒdn’ u‹itel, kterù by mžl od jednotlivùch u‹iteló z’skat väechny vùsledky, móìe m’t napÞ. pÞipravenou excelovou tabulku, kam se budou vùsledky na‹’tat, a provede zprómžrov‡n’ indik‡toró.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Z‡mžrem celŽho hodnocen’ je komplexnžjä’ posouzen’ rozvoje osobnosti ì‡ka. Proto hodnocen’ KK prostÞednictv’m indik‡toró prov‡d’ u‹itel v kaìdŽm pÞedmžtu. Kaìdù u‹itel si próbžìnž, po dobu dvou let vytv‡Þ’ o väech ì‡c’ch pozn‡mky. Podle indik‡toró pro väechny kl’‹ovŽ kompetence pak na z‡kladž svùch pozn‡mek jednou za dva roky vytvoޒ hodnocen’ kaìdŽho ì‡ka. Form‡lnž se jedn‡ o komentovanou tabulku.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Tޒdn’ u‹itel vùsledky jednou za 2 roky posuzuje Ð v hodnocen’ se napޒklad móìe uk‡zat zamžÞen’ ì‡ka. Neuv‡d’ zde jen prómžrnŽ ‹’selnŽ hodnocen’ jednotlivŽho ì‡ka, ale v koment‡Þi uv‡d’ specifika a pÞednosti ì‡ka. NapÞ. ãKompetence k u‹en’ vykazuje vùraznž lepä’ v humanitn’ch pÞedmžtech. ë‡k se bude liäit v hodnocen’ u‹iteló pޒrodovždnùch a humanitn’ch pÞedmžtó. To bude ukazovat na zamžÞen’ ì‡ka, na vùvoj jeho osobnosti ur‹itùm smžrem. Na druhŽ stranž se móìe uk‡zat, ìe hodnocen’ v jednŽ KK budou vùraznž lepä’ v humanitn’ch pÞedmžtech, v jinŽ bude lepä’ v pޒrodovždnùch pÞedmžtech. A to móìe poukazovat na metody a jejich efektivitu. To bude ale vyìadovat v’ce zkuäenost’ a v’ce dat.Ò Hodnocen’ nemus’ smžÞovat jen k osobnosti ì‡ka, ale poukazuje i na efektivitu metod a postupó v jednotlivùch pÞedmžtech.

N‡stroj by mžl bùt v budoucnu za‹lenžn do komplexn’ho systŽmu autoevaluace äkoly. Hodnocen’ vùsledkó ì‡kó je jednou z oblast’ autoevaluace, a v tom je jako jeden ze ‹tyÞ okruhó zahrnut indik‡tor rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ (vedle vždomostn’ oblasti, maturitn’ch zkouäek a œspžänosti absolventó; n‡stroj uì vlastnž nastavuje indik‡tory vyuìitelnŽ pro autoevaluaci äkoly). Autoevaluace zahrnuje jako samostatnou oblast hodnocen’ vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’ v sedmi okruz’ch (variabilita studia a nab’dka pÞedmžtó, klima äkoly, multikulturn’ vzdžl‡v‡n’, hodnocen’ projektó, hodnocen’ kurzó, pr‡ce studentskŽho sen‡tu a vztahy s rodi‹i). I pro tyto oblasti pÞipravuje äkola indik‡tory. Ty budou vytv‡Þeny tak, aby je mohly pouì’t skupiny u‹iteló i ì‡kó. Tam, kde bude potÞeba vytvoÞit zvl‡äé indik‡tor pro u‹itele a zvl‡äé pro ì‡ka, mus’ bùt tyto indik‡tory kompatibiln’. ákola se snaì’ m’sto izolovanùch pokusó hodnotit vytv‡Þet komplexn’ systŽm hodnocen’, v‹etnž hodnocen’ äkoly. Hodnocen’ äkoly nevn’m‡ äkola jako aktivitu ur‹enou inspekci, ale autoevalua‹n’ zpr‡va m‡ strategickù vùznam pro samotnou äkolu.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe http://www.gymnaslo.cz/

Kontaktn’ osoba Josef Filouä e-mail: [email protected]

Hlavn’m zdrojem byl popis kl’‹ovùch kompetenc’ v RVP G a jejich dókladnù rozbor, vùklad a tzv. ãrozkl’‹ov‡n’Ò. Z‡kladn’ pomóckou je vytvoÞenù systŽm indik‡toró, kterù mus’ bùt velmi flexibiln’, coì je pÞedpokladem jeho vùvoje.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe Hodnocen’ sou‹asnùch dosaìenùch vùsledkó je zat’m velmi pÞed‹asnŽ. V minulŽm a v tomto äkoln’m roce byl systŽm pouìit na vùstupn’ hodnocen’ ì‡kó druhùch ro‹n’kó äestiletŽho studia. VytvoÞilo to pÞedpoklady pro diskusi s u‹iteli, pÞedmžtovùmi komisemi a takŽ s rodi‹i, kteޒ se zat’m vyjadÞovali sp’äe kladnž.

184

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

185

NçSTROJE HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê VYUëêVANøCH V MATEMATICE, GEOGRAFII A V ‰ESKƒM JAZYCE A LITERATUÛE

Dóleìitù byl takŽ koncept soustÞedžn’ pÞedmžtovùch komis’ na jednu kl’‹ovou kompetenci. Myälenkou bylo ãza‹nžme nž‹’mÒ, ãnžco si vybermeÒ. Ide‡lnž t’m, co je n‡m bl’zkŽ. Moìnosti byly dvž:

ákola: Gymn‡zium, Rumburk Realiz‡toÞi: Jaroslav Kokeä, Lenka Laubrov‡, Luk‡ä Melichar, Tom‡ä Pavlas, Hynek Vojtžch Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace

Gymn‡zium Rumburk bylo zaloìeno v roce 1906. V osmi tޒd‡ch osmiletŽho a sedmi tޒd‡ch ‹tyÞletŽho gymn‡zia zde studuje kaìdoro‹nž v’ce neì 400 ì‡kó. Po‹et ì‡kó ve tޒd‡ch se pohybuje mezi 26 a 30. Gymn‡zium je sp‡dovou äkolou pro ì‡ky z celŽho áluknovskŽho vùbžìku, ale takŽ z Novoborska a ‰eskŽ L’py. Pouze necelùch 40 % tvoޒ ì‡ci z Rumburku. Ve äkoln’m roce 2006/07 za‹alo gymn‡zium vyu‹ovat podle vlastn’ho áVP, a to v r‡mci jeho pilotn’ho ovžÞov‡n’ v prvn’m ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia a v primž a v kvintž osmiletŽho studia. PÞi pr‡ci na vlastn’m áVP se äkole velice osvžd‹ily pÞedmžtovŽ komise. V nich pracovali u‹itelŽ na pޒpravž áVP i na tvorbž n‡strojó hodnocen’. Inova‹n’ impulsy vych‡zely zpravidla od veden’ äkoly, ale byly takŽ zaloìeny na iniciativ‡ch jednotlivùch pedagogó, kteޒ se mohli inspirovat v jinùch äkol‡ch, na semin‡Þ’ch apod. PÞedmžtovŽ komise o n‡mžtech n‡slednž diskutovaly.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklad pÞedstavuje nžkterŽ n‡stroje, kterŽ vyuì’vaj’ u‹itelŽ k hodnocen’ pokroku jednotlivùch ì‡kó v rozvoji kl’‹ovùch kompetenc’ (KK). PÞedstavuje konkrŽtn’ pޒklady n‡strojó hodnocen’ KK rozv’jenùch v Matematice, Geografii a v ‰eskŽm jazyce a literatuÞe. Text seznamuje takŽ s ur‹itùmi œskal’mi zav‡džn’ tžchto n‡strojó. Z‡roveË nazna‹uje nžkterŽ cesty hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ a œprav tžchto n‡strojó do budoucna.

¥

Vybrat si z kl’‹ovùch kompetenc’ pro zah‡jen’ pr‡ce ty jejich oblasti, kde se objevuj’ problŽmy. Tzn. vybrat si to, v ‹em maj’ ì‡ci problŽmy, a zkusit to zlepäit. Prim‡rnž zde nejde o hodnocen’, ale o nalezen’ vhodnùch vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’.

¥

Druh‡ moìn‡ cesta vych‡zela z pÞesvžd‹en’, ìe u‹itelŽ um’ rozv’jet ur‹itou kompetenci dobÞe. Pak si ji mohli vybrat a u ì‡kó ji hodnotit a zjiäéovat, jestli se v tŽto oblasti posouvaj’ nebo neposouvaj’.

Snahou bylo pomoci u‹itelóm na cestž od vùraznž naukovŽho pojet’ vyu‹ov‡n’ k rozvoji kompetenc’ u ì‡kó. Vžtäina gymnazi‡ln’ch u‹iteló m‡ dobÞe propracovanou znalostn’ rovinu vùuky. Oväem dalä’ momenty rozvoje osobnosti ì‡ka leckde unikaj’. A na ty bylo potÞeba se zamžÞit a posunout vùuku k dórazu na nž. Od za‹‡tku u‹itelŽ na äkole vždžli, ìe tento dóraz nem‡ nahradit znalostn’ str‡nku vùuky, ale ìe vedle bžìnŽho vzdžl‡vac’ho obsahu mus’ vyu‹ovat i nžco, co se d‡ vyuì’t mimo r‡mec pÞedmžtu. I nžco, co by vyuìili jejich dalä’ kolegovŽ u‹itelŽ. ákola mžla takovou pÞedstavu, ìe v r‡mci pÞedmžtovùch komis’ by mžli u‹itelŽ pr‡vž tyto strategie sd’let, sdžlovat si, ìe ur‹itùch zmžn u ì‡kó dos‡hli ur‹itùmi strategiemi. Prim‡rn’m c’lem nen’ hodnotit ì‡ky za kl’‹ovŽ kompetence, ale nalŽzt t’mto zpósobem optim‡ln’ strategie rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’. Strategi’, pomoc’ nichì ì‡ci dosahuj’ nžjakùch skute‹nùch zmžn. V sou‹asnŽ dobž chce äkola strategie zhodnotit, vybrat z pouì’vanùch ty pޒnosnŽ. A z‡roveË uì je jasnŽ, ìe by u‹itelŽ mžli vyb’rat strategie dobÞe hodnotitelnŽ. Ide‡lem je, aby u‹itelŽ revidovali strategie po kaìdŽm äkoln’m roce. Kaìdù u‹itel se mžl z‡roveË pro za‹‡tek pokusit zformulovat, ‹’m jeho pÞedmžt pÞisp’v‡ k rozvoji osobnosti ì‡ka, ‹’m pÞedmžt pÞisp’v‡ v oblasti kl’‹ovùch kompetenc’ a jak je schopen kompetence ì‡kó hodnotit. Sledov‡n’ rozvoje väech kl’‹ovùch kompetenc’ se ale zd‡lo pro pr‡ci jednoho u‹itele v bžìnùch hodin‡ch n‡ro‹nŽ. Proto se äkola rozhodla, ìe si kaìdù pÞedmžt ur‹’ nžkterou z kompetenc’ za svou prioritu. Napޒklad matematika Ð kompetenci komunikativn’, zemžpis Ð kompetenci k Þeäen’ problŽmó. UvedenŽ pÞedmžty samozÞejmž rozv’jej’ i ostatn’ kompetence. Oväem ve f‡zi, kdy se s hodnocen’m kl’‹ovùch kompetenc’ ve äkole za‹’n‡, nen’ moìnŽ soustÞedit se na väe najednou, ke kvalitn’mu hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ se tedy smžÞuje postupnž.

Vùchodiska RVP G povaìuje rozvoj kl’‹ovùch kompetenc’ za z‡klad pedagogickŽ pr‡ce. ‰lenovŽ pedagogickŽho sboru gymn‡zia tuto myälenku postupnž pÞij’maj’. Proto se äkola po obdob’ vytv‡Þen’ áVP rozhodla za‹’t s kl’‹ovùmi kompetencemi pracovat vùraznžji. ãRozv’j’me-li nžjakùm zpósobem KK pomoc’ strategi’, kterŽ jsme napsali do áVP, mžli bychom si takŽ ޒci, jak‡ je u jednotlivùch ì‡kó jejich vùchoz’ hladina. Jak jinak poznat, zda dosahujeme nžjakŽ zmžny, zda vytv‡Þ’me vóbec nžjakou pÞidanou hodnotu k rozvoji kaìdŽho jednotlivŽho d’tžte. Od tohoto uvždomžn’ je podle naäeho n‡zoru jiì jen kr‡tk‡ cesta k pÞesvžd‹en’, ìe bychom mžli kl’‹ovŽ kompetence hodnotit.Ò

186

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

C’le ¥

hodnotit kl’‹ovŽ kompetence tak, aby äkola mj. zjiäéovala, kterŽ vùchovnž vzdžl‡vac’ strategie funguj’,

¥

t’mto zpósobem ovžÞenŽ strategie mezipÞedmžtovž sd’let a rozäiÞovat do praxe celŽ äkoly,

¥

u‹it ì‡ky vn’mat sebehodnocen’ äirä’m zpósobem, neì ho vn’maj’ moment‡lnž, kdy ho vztahuj’ ke znalostem,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

187

¥

vŽst ì‡ky k uvždomov‡n’ si toho, ìe jsou hodnoceni v äirä’m kontextu (napÞ. jak u tabule pÞi matematice mluv’),

¥

uvždomit si, ìe nžkterŽ džti vlastnž vóbec nezn‡me; jsme jim sice schopni d‡t zn‡mku, ale nejsme schopni o nich ޒci nic v’c,

Tޒda

Reakce na chybu spoluì‡ka u tabule

¥

vyuì’t formativn’ funkce hodnocen’ nejen pro ì‡ky, ale i pro jejich u‹itele,

JmŽno

Nic VykÞikuje

¥

vz‡jemnž si vymžËovat postupy hodnocen’ mezi u‹iteli,

¥

vytvoÞit systŽm hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’, kterù povede ke zkvalitnžn’ vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’.

Tޒda

Vlastn’ vùkon u tabule

Sledov‡n’ KK komunikativn’ v Matematice

Realizace Ð postupy a metody N‡vod, jak si konkrŽtn’ kl’‹ovou kompetenci vybrat, z’skali u‹itelŽ na spole‹nŽm setk‡n’. Mohli si vybrat tu oblast schopnost’ a dovednost’ ì‡kó, kter‡ je z jejich pohledu nejv’ce problematick‡. Tzn. ìe v n’ jsou jejich ì‡ci nejslabä’. Nebo naopak si vybrat takovou oblast, kterou danù pÞedmžt rozv’j’ nejvùraznžji. Pޒpadnž zcela origin‡lnž a specificky.

A) Hodnocen’ rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ komunikativn’ch v Matematice Vùznamnù pokrok byl dosaìen jen v pÞedmžtovŽ komisi matematiky, kde si u‹itelŽ vyty‹ili za œkol rozv’jet komunika‹n’ schopnosti svùch ì‡kó. VytvoÞili pro sledov‡n’ pokrokó jednotlivùch ì‡kó relativnž jednoduchù z‡znamovù arch a do nžj zaznamen‡vali œroveË schopnost’.

188

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

V dalä’m obdob’ se u‹itelŽ snaìili se zvolenùmi n‡stroji pracovat. Obvykle se jednalo o róznŽ z‡znamovŽ archy. Nžkdy s velmi precizn’m systŽmem hodnocen’. Jejich vyuìit’ ale v‡zlo ‹asto na schopnostech a ‹asovùch moìnostech u‹iteló. V kaìdŽm pÞedmžtu väak vìdy alespoË jeden ‹i dva u‹itelŽ d‡l zkouäeli sledovat KK a hodnotit je.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

N‡slednž se mžli u‹itelŽ v r‡mci jednotlivùch pÞedmžtovùch komis’ dohodnout, jak budou danou kl’‹ovou kompetenci sledovat u ì‡kó Ð tedy jakou techniku z‡znamu si zvol’. Vžtäinou si zvolili z‡znamovŽ archy pÞedstavenŽ n’ìe v pޒkladech z Matematiky, Zemžpisu a ‰eskŽho jazyka a literatury. Mžli si takŽ dohodnout zpósob hodnocen’. Ve vžtäinž pÞedmžtovùch komis’ tyto diskuse probžhly a v nžkterùch byly vytvoÞeny relativnž podrobnŽ postupy, jak sledovat a hodnotit kl’‹ovŽ kompetence u ì‡kó. V nžkterùch naopak dlouho nedoch‡zelo ke shodž.

JmŽno

Jen po‹’t‡, ale ml‹’

Hl‡s’ se Hl‡s’ se a konkrŽtnž a navede ji uvede na chybu

S donucen’m pÞe‹te, co napsal

U‹itel chyboval Nic VykÞikuje

Hl‡s’ se

ë‡k nerozum’ l‡tce S‡m ‹te, co p’äe

Komentuje Ml‹’ svój postup

PÞihl‡s’ se a zept‡

Tabulka je pÞipravena k z‡znamu jmen ì‡kó v levŽm sloupci. Jednotliv‡ pole tabulky jsou pÞipravena pro zaäkrtnut’. PÞedmžtov‡ komise rozhodla, ìe tabulka bude cel‡ vyplËov‡na pro jednu tޒdu jednou za ‹tvrtlet’. PÞi‹emì je ponech‡no na u‹iteli, zda tabulku vyplËuje v próbžhu hodin nebo mimo hodiny. Pokud zjist’, ìe u nžkterŽho ì‡ka nen’ schopen ur‹itou kategorii posoudit a hodnocen’ zaznamenat, móìe se na ì‡ka v r‡mci poìadovanŽ kategorie n‡slednž zamžÞit.

B) Hodnocen’ rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ v Geografii Podobnž i u‹itelŽ Geografie sledovali rozvoj specifickùch schopnost’ z oblasti Þeäen’ problŽmó pomoc’ geografickŽho prostÞed’.

F‡ze rozvoje ì‡kovùch kompetenc’ k Þeäen’ problŽmó 1.

ë‡k sb’r‡ informace Ð dok‡ìe vyhledat vhodnŽ (mapovŽ) podklady pro Þeäen’ zadanùch œloh. Mapy vyhled‡v‡ v listinnŽ i elektronickŽ podobž. Ve vyää’ch ro‹n’c’ch dok‡ìe vytvoÞit vlastn’ mapovù podklad z dat z’skanùm jejich sbžrem.

2.

ë‡k analyzuje mapovŽ podklady: ãCo tam leì’Ò É Tato f‡ze pÞedpokl‡d‡ dobrou znalost orientace. ë‡k dok‡ìe ‹’st a porozumžt œdajóm v map‡ch (tj. mapovùm zna‹k‡m), a to jak v map‡ch väeobecnž zemžpisnùch, tak zejmŽna tematickùch. Jedn‡ se o f‡zi, zjednoduäenž Þe‹eno, ãkde se co tžì’Ò.

3.

ë‡k propojuje pÞi Þeäen’ œkoló znalosti zemžpisnŽ se znalostmi z jinùch vzdžl‡vac’ch oboró Ð napÞ. Biologie, Chemie, Džjepis.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

189

4.

ë‡k podle lokalizace vyvozuje stav re‡li’ v danŽm m’stž Ð porozumžn’ Ð ãJak to tam vypad‡ÒÉ Na z‡kladž mapovùch podkladó a informac’ z’skanùch z jinùch zdrojó (souhrn poznatkó ze väech vzdžl‡vac’ch oboró, encyklopedie, internetÉ) dok‡ìe ì‡k podat svou pÞedstavu o lokalizovanŽm jevu nebo pojmu. Tato pÞedstava by mžla odpov’dat stupni jeho pozn‡n’.

5.

ë‡k na z‡kladž informac’ sv‡ tvrzen’ zdóvodËuje.

6.

ë‡k prov‡d’ syntŽzu a z‡vžr Ð zapojuje informace o historickŽm vùvoji danŽ lokality Ð pochopen’ Ð ãPro‹ to tak jeÒÉ Jedn‡ se o z‡vžre‹nou f‡zi pr‡ce s mapovùmi podklady. Na z‡kladž svùch znalost’ si ì‡k uvždomuje prov‡zanost krajiny s historickùm vùvojem spole‹nosti. ë‡k je schopen Þeäit i komplexnžji zadanŽ œlohy. Vùslednù obraz krajiny zasazuje do historickŽho r‡mce a sv‡ tvrzen’ zdóvodËuje.

Tabulka je pÞipravena k z‡znamu jmen ì‡kó v levŽm sloupci. Do jednotlivùch pol’‹ek se vyzna‹’ ‹‡rkou stupeË zvl‡dnut’ kaìdŽ z f‡z’. Takto u‹itel vypln’ tabulku jednou za pololet’ a sleduje moìnù posun ì‡kó. PÞitom je ponech‡no na u‹iteli, zda tabulku vyplËuje v próbžhu hodin nebo mimo nž. Pokud zjist’, ìe u nžkterŽho ì‡ka nen’ schopen ur‹itou kategorii posoudit a hodnocen’ zaznamenat, móìe se na ì‡ka v r‡mci poìadovanŽ kategorie n‡slednž zamžÞit.

C) Pololetn’ hodnocen’ rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v ‰eskŽm jazyce a literatuÞe V próbžhu sledov‡n’ byl vyuìit a upraven takŽ n‡stroj hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ pouì’vanù äkolou Open Gate v Babic’ch. N‡stroj byl upraven pro pouìit’ v hodin‡ch ‹eskŽho jazyka.

Tyto f‡ze by mžly pÞispžt k celkovŽmu rozvoji ì‡ka, k jeho systematickŽmu vzdžl‡v‡n’. Rozvoj tžchto kompetenc’ se sleduje ve form‡ch zkouäen’, slepùch mapek, soutžì’ i refer‡tó.

Pololetn’ hodnocen’ v ‰eskŽm jazyce a literatuÞe

Stupnž pozn‡n’ ì‡ka dle tޒdy:

SEXTA Ð f‡ze 1 aì 6.

BodovŽ hodnocen’ rozvoje ì‡ka: ¥

1 Ð jeätž neovl‡d‡,

¥

2 Ð s vùraznùmi nedostatky,

¥

3 Ð s drobnùmi nedostatky,

¥

4 Ð v podstatž spr‡vnž,

¥

5 Ð spr‡vnž.

Obdob’:

Podklady k hodnocen’:

Vùslednù obraz pozn‡n’ studenta

jmŽno

KritŽria hodnocen’: F‡ze 1

F‡ze 2

F‡ze 3

F‡ze 4

Nalezen’ podkladó

Co tam leì’

Propojov‡n’ PÞedstava znalost’ o krajinž

F‡ze 5

F‡ze 6

Spr‡vnŽ Historick‡ zdóvodnžn’ spojen’

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Nedostate‹nù

¥

Rok: Obsah pÞedmžtu:

Dostate‹nù

KVINTA Ð f‡ze 1 aì 4,

U‹itel:

Dobrù

¥

PÞedmžt:

Chvalitebnù

TERCIE, KVARTA Ð f‡ze 1 aì 3,

Vùbornù

¥

ë‡k: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

PRIMA, SEKUNDA Ð f‡ze 1 a 2 (V primž a v sekundž by ì‡k mžl dos‡hnout rozvoje svùch kompetenc’ k Þeäen’ problŽmó na œrovni vùäe popsanùch f‡z’ 1 a 2.), Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

KritickŽ ‹ten’ KritickŽ myälen’, Þeäen’ problŽmó Komunikace/prezentace Spolupr‡ce ve skupinž Zapojen’ bžhem hodin Pޒprava na hodiny FaktografickŽ znalosti

190

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

191

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Koment‡Þ u‹itele:

Vžtäina n‡strojó byla vytv‡Þena svŽpomoc’. Jeden byl vytvoÞen podle vzoru n‡stroje pouì’vanŽho äkolou Open Gate v Babic’ch. Podpis: ________________

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Koment‡Þ ì‡ka:

Za sledovanŽ obdob’ se podaÞilo ‹‡sti u‹itelskŽho sboru sledovat dosaìenou œroveË rozvoje KK. U ‹‡sti z nich nav’c sledov‡n’ souviselo s hodnocen’m Ð jako napޒklad pomocn‡ zn‡mka.

Podpis: ________________

N‡stroje ke sledov‡n’ v Matematice a Geografii slouì’ v’ce jen k z‡znamu œrovnž rozvoje u ì‡kó. Zaj’mavùm z‡vžrem bylo, ìe pr‡vž tento n‡stroj umoìnil soustÞedit se i na ì‡ky, kteޒ vžtäinou unikaj’ pozornosti u‹itele. Z‡znam si totiì u‹itel psal vìdy po ur‹itŽm ‹ase a pr‡vž pÞi tomto z‡pisu si uvždomoval, ìe nem‡ dostatek podkladó k tomu, aby mohl hodnotit nžkterŽ ì‡ky. Na ty se n‡slednž zamžÞil. To povaìuje äkola za dóleìitù pޒnos.

Dalä’m n‡strojem je takŽ hodnocen’ refer‡tó, kterŽ jsou ‹asto na stÞedn’ch äkol‡ch vyuì’v‡ny. ë‡ci si spole‹nž s vyu‹uj’c’m vytvoÞili jednoduch‡ kriteria hodnocen’ tžchto refer‡tó. Je pravdou, ìe v uplynulùch letech jiì byly refer‡ty v tžchto tޒd‡ch zad‡v‡ny a hodnoceny. KritŽria jsou vytv‡Þena tak, aby maximum z nich mohli hodnotit ì‡ci sami. C’lem je dos‡hnout toho, aby svój pokrok mohl ì‡k sledovat s‡m a byl s‡m schopen sebehodnocen’. V tomto pޒpadž je hodnocen’ ‹‡sti kl’‹ovŽ kompetence pޒmo sou‹‡st’ vùslednŽ zn‡mky. Hodnocen’ refer‡tó v Zemžpise

ë‡k

Verb‡ln’ projev je na odpov’daj’c’ œrovni

Obsahov‡ œroveË je na vhodnŽ œrovni

Zaujme poslucha‹e

Dok‡ìe spr‡vnž reagovat na dotazy

Grafick‡ podoba je dostate‹n‡ a vhodnž zvolen‡

OvžÞen’ pochopen’ danŽho tŽmatu

(jmŽno) (jmŽno) DŽlka refer‡tu odpov’d‡ po‹tu referuj’c’ch

Tabulka je pÞipravena k z‡znamu jmen v levŽm sloupci. Do jednotlivùch pol’‹ek se vyzna‹’ stupnžm zn‡mky dosaìen’ œrovnž d’l‹’ charakteristiky refer‡tu. Takto tabulku u‹itel vypln’ po zpracov‡n’ refer‡tu. Tabulku móìe u‹itel ihned konfrontovat se sebehodnocen’m ì‡ka.

192

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

D) Hodnocen’ rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ v zemžpisnùch refer‡tech

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Tabulka je pÞipravena k z‡znamu œdajó jednoho ì‡ka. U‹itel zaznamen‡v‡ hodnocen’ jednotlivùch ì‡kovùch prac’. Ty mohou bùt hodnoceny zn‡mkou za znalost a i za œroveË kompeten‹n’. Na konci pololet’ je ì‡k sezn‡men s hodnocen’m a mžl by se k nžmu vyj‡dÞit.

Ve f‡zi vùbžru ‹‡sti kl’‹ovŽ kompetence se nepodaÞilo väem pÞedmžtovùm komis’m dos‡hnout toho, aby rozvoj kompetence byl vùraznžji nad r‡mec vlastn’ho pÞedmžtu. Jejich pojet’ kl’‹ovùch kompetenc’ u ì‡ka bylo œzce pÞedmžtovŽ, a nav’c znalostn’. Nžkteޒ u‹itelŽ svŽ sledov‡n’ sdžluj’ ì‡kóm. Optim‡ln’m se jev’ n‡stroj z Open Gate, kterù vyuì’v‡ u‹itel v ‰eskŽm jazyce. Podrobnž ì‡ky informoval o novŽm systŽmu hodnocen’. T’m takŽ sezn‡mil ì‡ky s podrobnùmi kriterii vlastn’ho hodnocen’. To ì‡ci obdrì’ pÞed pololetn’m vysvžd‹en’m. V próbžhu roku ì‡k dost‡v‡ za svou pr‡ci dvž a v’ce zn‡mek. Kaìd‡ z nich slouì’ k hodnocen’ sledovanŽ KK Ð napޒklad: pr‡ce s textem, Þeäen’ problŽmó apod. ë‡ci si t’mto hodnocen’m uvždomuj’ vùznam dalä’ch ‹innost’ pro jejich rozvoj. PÞest‡vaj’ äkolu vn’mat jen jako prostÞedn’ka v pÞenosu informac’, pޒpadnž ãdr‡baÒ, kterù je donut’ k danùm vùkonóm. Hodnocen’ se st‡v‡ komplexnžjä’m. Vyplùv‡ z toho ale poìadavek, aby vyu‹uj’c’ znal takŽ v’ce ì‡ka. Zjistil, jak pracuje, jak se pÞipravuje apod. Velkùm rizikem tohoto sledov‡n’ je ‹asov‡ n‡ro‹nost.

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe ákola si uvždomuje, ìe je v oblasti hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ u ì‡kó st‡le na za‹‡tku, ale je pÞesvžd‹ena, ìe se j’ podaޒ v próbžhu let do svŽ pr‡ce v‹lenit toto hodnocen’ co nejv’ce tak, aby naäi ì‡ci odch‡zeli lŽpe pÞipraveni na dalä’ vzdžl‡v‡n’ a hlavnž zapojen’ do spole‹nosti. ákola je pÞesvžd‹ena o tom, ìe pÞi zav‡džn’ novùch postupó je lepä’ cesta ur‹itŽ dobrovolnosti neì tlak, kterù nemus’ pÞinŽst ì‡dnŽ vùsledky.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

193

SYSTƒM HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê ZALOëENø NA HODNOCENê TESTñ A AKTIVIT ëçKñ

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe V obdob’ sledov‡n’ vznikly nžkterŽ n‡stroje, kterŽ äkola bude i nad‡le vyuì’vat a d‡le hledat moìnost, jak je vyuì’t co nejvùhodnžji. VelkŽ rezervy vn’maj’ u‹itelŽ v zapojen’ hodnocen’ KK do bžìnŽ klasifikace. Na tŽto oblasti budou v dalä’m obdob’ pracovat.

ákola: Gymn‡zium, R‡jec-JestÞeb’ Realiz‡tor: Jiޒ Koumar Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Na za‹‡tku kaìdŽ œvahy o zmžnž je vùbžr oblasti, kterou chce u‹itel sledovat a hodnotit. N‡slednž se o toto hodnocen’ snaì’. Pak si ale u‹itel móìe uvždomovat nutnost posunu jednotlivùch ì‡kó a z toho plyne hled‡n’ vhodnùch strategii, kterŽ m‡ k dispozici pro rozvoj zvolenŽ kl’‹ovŽ kompetence. To mžn’ i myälen’ ì‡kó, kteޒ si mohou uvždomit, co jim pobyt ve äkole pÞin‡ä’. Na z‡kladž vhodnž volenùch strategi’ a vhodnž hodnocenùch kl’‹ovùch kompetenc’ si to ì‡ci takŽ uvždomit mohou. Tento myälenkovù kruh bude trvat na äkole minim‡lnž asi 4 aì 5 let.

Anotace

Tom‡ä Pavlas e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontaktn’ osoba

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Z‡mžrem äkoly je, aby bylo moìnŽ hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v‹lenit do hodnocen’ zn‡mkou na konci pololet’. V sou‹asnŽ dobž äkola hled‡ optim‡ln’ cestu, jak hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ a pÞedmžtovùch znalost’ propojit a zn‡mkovat ì‡ky jednou zn‡mkou za pÞedmžt na z‡kladž oboj’ho.

SystŽm hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ pouì’vanù na Gymn‡ziu v R‡jci-JestÞeb’ umoìËuje hodnotit konkrŽtn’ ‹innosti ì‡kó ve väech vyu‹ovanùch pÞedmžtech a takŽ za‹lenit hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ do systŽmu celkovŽho hodnocen’. Tento systŽm je odliänù od bžìnŽho zn‡mkov‡n’. Z‡kladem systŽmu je bodovŽ a procentu‡ln’ hodnocen’ väech ‹innost’ ì‡kó, v‹etnž testó. Ned’lnou sou‹‡st’ obou je hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’. Netradi‹n’ systŽm hodnocen’ chce bùt v maxim‡ln’ moìnŽ m’Þe objektivn’ a smžÞuje takŽ k redukci stresu ì‡kó. S t’mto systŽmem pracuje cel‡ äkola, väichni vyu‹uj’c’. Obecnž je c’lem äkoly nepÞed‡vat jen znalosti, ale rozv’jet ì‡ky v oblasti dovednost’ a postojó a novž kl’‹ovùch kompetenc’.

Kontext Gymn‡zium R‡jec-JestÞeb’ se nach‡z’ v malŽm mžstž se zhruba ‹tyÞmi tis’ci obyvateli, velk‡ ‹‡st ì‡kó doj’ìd’ z okoln’ch obc’ i vžtä’ch mžst (Blansko, Boskovice). ákola se od svŽho vzniku snaìila bùt alternativn’m gymn‡ziem, a to nejen svùm zpósobem hodnocen’, ale napޒklad takŽ niìä’mi po‹ty ì‡kó ve tޒd‡ch, menä’mi skupinami pÞi vùuce jazykó, zaÞazov‡n’m volitelnùch semin‡Þó a samozÞejmž metodami pr‡ce. ákola od doby svŽho vzniku v roce 1993 rozpracov‡v‡ systŽm hodnocen’ ì‡kó zaloìenù na bodovŽm a procentn’m hodnocen’. Zn‡mky äkola pouì’v‡ jen pro œ‹ely vyd‡v‡n’ st‡tn’ch vysvžd‹en’ na konci pololet’. Jindy v próbžhu äkoln’ho roku ì‡ci zn‡mkov‡ni nejsou, hodnocen’ je vyjadÞov‡no prostÞednictv’m bodó, procent a takŽ slovnž. ë‡ci jsou v próbžhu äkoln’ho roku hodnoceni ve dvou z‡kladn’ch oblastech, a sice za testy a za aktivity. Ty jsou ve väech vyu‹ovac’ch pÞedmžtech mj. prostorem pro rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’. Filozofi’ äkoly byla vìdy dobr‡ atmosfŽra a respekt mezi ì‡ky a u‹iteli, coì tento systŽm hodnocen’ takŽ podporuje, a to zejmŽna objektivitou a odstranžn’m stresu ze zkouäen’ pouhùch memorovanùch znalost’. V gymn‡ziu studuje 190 (2007) ì‡kó v äesti tޒd‡ch äestiletŽho a tÞech tޒd‡ch ‹tyÞletŽho studia, pÞi‹emì maxim‡lnž stanovenù po‹et ì‡kó ve tޒdž je 23. Relativnž n’zkŽ po‹ty ì‡kó ve tޒd‡ch umoìËuj’ u‹itelóm volit rozd’lnŽ formy a metody vùuky a takŽ formy hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ (p’semnž, œstnž, rozhovorem, pracovn’mi listy, pr‡ce s textem). Kaìdù ì‡k by mžl proj’t väemi formami hodnocen’ napl‡novanùmi na pololet’. SystŽm hodnocen’ je otevÞenù, äkola na nžm pracuje a neust‡le ho zlepäuje jiì patn‡ctù rok. PÞitom byl jiì dvakr‡t vùbornž hodnocen ‰áI (naposledy 7. Ð 8. 12. 2006, inspek‹n’ zpr‡vu lze nalŽzt na adrese www.gymnaziumrajec.cz v sekci Inspek‹n’ zpr‡vy).

194

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

195

Vùchodiska

Velmi dlouho äkola napޒklad zpÞesËovala hodnocen’ testó, podm’nky n‡roku ì‡ka na opravnŽ testy Ð kdy ano, kdy ne. To proto, ìe u opravnùch testó nebylo u ì‡kó zÞejmŽ signifikantn’ zlepäen’. Bylo napޒklad zjiäéov‡no prómžrnŽ zlepäen’ v opravnùch testech a doälo se k z‡vžru, ìe prómžrn‡ zlepäen’ jsou pouh‡ 2 %. ákola si kladla ot‡zku ãCo je to neœspžänù test?Ò Nakonec vzt‡hla neœspžch u testu k hodnocen’ ì‡ka v oblasti aktivit a u‹itelŽ sledovali rozd’l mezi hodnocen’m testu a aktivit. Napޒklad: m‡-li ì‡k aktivity hodnoceny na 50 %, nen’ jeho 50% test neœspžänù. Pokud m‡ ale aktivity hodnoceny na 80 % a test na 50 %, povaìuje äkola rozd’l za natolik vùznamnù, ìe umoìn’ ì‡kovi ps‡t opravnù test. Po dlouhodobùch zkuäenostech byl n‡rok na opravnù test stanoven hodnotou 20% rozd’lu (pokud je test hodnocen o 20 % hóÞe neì ì‡kovy aktivity).

Od vzniku äkoly bylo z‡mžrem zakladateló vytvoÞit hodnot’c’ systŽm, kterù by nehodnotil jen znalosti, vždomosti ì‡kó. Z‡mžrem bylo vùuku i hodnocen’ posunout od tradi‹n’ho pÞevaìuj’c’ho dórazu na znalostn’ str‡nku k dórazu na str‡nku dovednostn’, na praktickŽ vyuìit’ znalost’. ákola t’mto zpósobem hodnot’ jiì od doby svŽho vzniku. Zaveden’ kl’‹ovùch kompetenc’ do RVP äkola uv’tala, protoìe j’ to umoìnilo poloìit dóraz na aktivity a ì‡ky za nž hodnotit. ë‡ci jsou v próbžhu äkoln’ho roku hodnoceni ve dvou z‡kladn’ch oblastech, a sice za testy a za aktivity. Aktivity jsou ve väech vyu‹ovac’ch pÞedmžtech prostorem pro rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’, testy kromž znalost’ mohou testovat takŽ kl’‹ovŽ kompetence.

U‹itelŽ äkoly si vz‡jemnž pÞed‡vaj’ zkuäenosti s pouìitùmi metodami hodnocen’ aktivit, aé uì na neform‡ln’ch setk‡n’ch nebo na porad‡ch. T’m kaìdù u‹itel obohacuje svój pohled na kaìdŽho ì‡ka. A väichni u‹itelŽ tak takŽ z’sk‡vaj’ podnžty ke zkvalitnžn’ svŽho hodnocen’ ì‡kó. Kl’‹ovŽ kompetence ì‡kó hodnot’ väichni u‹itelŽ. Pro hodnocen’ jsou nejdóleìitžjä’ posuzov‡n’ testó a aktivit, kterŽ jsou na äkoln’m vysvžd‹en’ doplnžny slovn’m hodnocen’m a poÞad’m ì‡ka ve tޒdž nebo skupinž. Hodnot’c’ systŽm je nastaven tak, aby byla zajiäéov‡na maxim‡ln’ moìn‡ objektivita a pozitivn’ motivace ì‡kó.

Pojet’ aktivit a testó

Testy mus’ bùt aplikov‡ny ve väech povinnùch pÞedmžtech s vùjimkou vùchov, a to 2x za pololet’. Aritmetickù prómžr hodnocen’ testó tvoޒ polovinu celkovŽho hodnocen’. Testy jsou hodnoceny procenty a na z‡kladž procentn’ œspžänosti je pro kaìdù test stanoveno poÞad’ ve studijn’ skupinž. Pokud se ì‡k nedostav’ k testu v އdnŽm term’nu, móìe vykonat test v n‡hradn’m term’nu, bez omluvy z’sk‡v‡ 0 %. ë‡ci jsou sezn‡meni s term’ny testó na za‹‡tku kaìdŽho pololet’ a jsou povinni testy absolvovat. ë‡ci mohou ps‡t v jednom tùdnu maxim‡lnž dva testy އdnŽho term’nu. ë‡k m‡ n‡rok na jeden opravnù test za pololet’ z kaìdŽho pÞedmžtu, pokud je hodnocen’ jeho aktivit k pÞedem zn‡mŽmu datu alespoË o 20 % vyää’ neì vùsledek އdnŽho testu. Do hodnocen’ se zapo‹’t‡v‡ aritmetickù prómžr އdnŽho a opravnŽho testu. Testy neovžÞuj’ jen znalosti, ale i dovednosti (pr‡ce s atlasem v zemžpisnŽm testu, pr‡ce s textem v ‹eskŽm jazyce Ð hodnocen’ ‹ten‡ÞskŽ gramotnosti prostÞednictv’m ot‡zek k uk‡zce textu, poìadavkó na vyvozov‡n’ z‡vžró apod.). SystŽm hodnocen’ je pouì’v‡n a d‡le rozpracov‡v‡n od po‹‡tku existence gymn‡zia, kterŽ chtžlo bùt alternativou ke st‡tn’m gymn‡zi’m v regionu. Proto takŽ pÞi vzniku gymn‡zia zakladatelka äkoly Mgr. Jitka Taussikov‡ a sou‹asnù Þeditel Ing. Stanislav Laätóvka pÞiäli s myälenkou alternativn’ho zpósobu hodnocen’. PÞed zaloìen’m äkoly se inspirovali bžhem n‡vätžv nžmeckùch äkol. Na z‡kladž tžchto impulsó byl vytvoÞen vlastn’ systŽm hodnocen’. Ten äkola neust‡le zpÞesËuje a snaì’ se odstraËovat jeho nedostatky zjiäéovanŽ v próbžhu ‹asu.

196

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady aktivit: Anglickù jazyk (slovn’ z‡soba a frazeologie, mluvenù projev, ‹ten’, vùslovnost, gramatika, poslech, esej, individu‡ln’ œkoly), Matematika (p’semn‡ pr‡ce, ovžÞov‡n’ znalost’ teorie, Þeäen’ œloh u tabule, dobrovolnŽ aktivity), Zemžpis (orientace na mapž, p’semnŽ zkouäen’, œstn’ zkouäen’, pr‡ce s textem, komplexn’ geografickŽ œkoly, argumenta‹n’ esej, dobrovolnŽ aktivity). Tyto konkrŽtn’ aktivity jsou hodnoceny body.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Aktivity jsou ‹innosti, na kterŽ vyu‹uj’c’ v jednotlivùch pÞedmžtech kladou dóraz, a kterŽ jsou hlavn’m prostorem pro rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. V popÞed’ z‡jmu je zde dovednostn’ str‡nka. Kaìdù vyu‹uj’c’ si pl‡nuje s‡m, jakŽ aktivity budou jeho ì‡ci uskute‹Ëovat a jak budou za vùkon v r‡mci tžchto aktivit hodnoceni.

Ve äkole je uzn‡v‡no pr‡vo ì‡ka na neœspžch. ë‡k prostž ãnemus’ m’t svój denÒ. Na pololet’ je pÞedem stanoveno, a kaìdù ì‡k to v’, kolikr‡t za kterou aktivitu bude v próbžhu pololet’ kaìdù ì‡k hodnocen (napޒklad 5x za Þeäen’ œloh). Nejhorä’ vùsledek lze ì‡kovi äkrtnout. ë‡k oväem mus’ dodrìet minim‡ln’ stanovenù po‹et hodnocen’ (napޒklad 5 za Þeäen’ œloh). Tj. za äkrtnutù nejhorä’ nezdar mus’ dos‡hnout ãn‡hradn’hoÒ vùsledku tak, aby byl hodnocen celkem pžtkr‡t. Slovn’ hodnocen’ jako pޒloha st‡tn’ho vysvžd‹en’ m‡ vyzdvihnout œspžchy ì‡ka pÞi vùuce, pouk‡zat na ‹‡sti nezvl‡dnutŽho nebo hóÞe zvl‡dnutŽho u‹iva a doporu‹it kroky ke zlepäen’. ë‡k je hodnocen slovn’m vyj‡dÞen’m vyu‹uj’c’ho ve väech pÞedmžtech za pololet’.

C’le Ve form‡ch hodnocen’ aktivit a v typech aktivit äkola nerozv’j’ a nehodnot’ jen znalosti. Obecnùm c’lem je pÞej’t zcela od hodnocen’ pouhùch znalost’ ke komplexn’mu posuzov‡n’ postojó, dovednost’, schopnost’, tedy k hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’. C’le systŽmu hodnocen’ jako celku: ¥

hodnotit ì‡ky systematicky,

¥

hodnotit ì‡ky s maxim‡ln’ moìnou objektivitou,

¥

hodnotit ì‡ky s pozitivnž motivuj’c’m dopadem samotnŽho hodnocen’,

¥

pÞedch‡zet stresov‡n’ ì‡kó v dósledku skute‹nosti, ìe jsou hodnoceni,

¥

uplatËovat v hodnocen’ individu‡ln’ pޒstup k ì‡kóm,

¥

umoìnit ì‡kóm (dlouhodobž i kr‡tkodobž) pl‡novat vlastn’ pr‡ci,

¥

podporovat vz‡jemnou komunikaci mezi äkolou a rodi‹i.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

197

Realizace Ð postup a metody

C’le procentn’ho hodnocen’ ì‡kó: ¥

odstranit stres ì‡kó ze zn‡mkov‡n’,

¥

vytvoÞit ì‡kóm v’ce pޒleìitost’ pro zlepäen’ (vylepäen’ o 10 % je vùraznŽ, ì‡ka motivuje, ale v pÞepo‹tu na zn‡mku by se nemuselo projevit zlepäen’m zn‡mky),

¥

zvyäovat hodnocen’m motivaci ì‡kó ke zlepäov‡n’ vùsledkó,

¥

zjiäéovat zlepäen’/zhoräen’ detailnž,

¥

zjiäéovat hodnot’c’ informace pohotovž (napޒklad zhoräov‡n’/zlepäov‡n’, drobn‡ zhoräen’/zlepäen’) a m’t moìnost okamìitŽ reakce,

¥

zvyäovat objektivitu hodnocen’.

SystŽm hodnocen’ ì‡kó je v tomto gymn‡ziu odliänù od bžìnŽ klasifikace a celù systŽm je zaloìen na hodnocen’ testó a aktivit. Kl’‹ovŽ kompetence jsou hodnoceny jako sou‹‡st aktivit i testó. Testy se p’ä’ vìdy dva bžhem pololet’ ze väech povinnùch pÞedmžtó s vùjimkou vùchov. Vùsledky tvoޒ 50 % celkovŽho hodnocen’ ì‡ka, kterù je mus’ absolvovat. V pޒpadž neœspžchu m‡ n‡rok jednou za pololet’ z kaìdŽho pÞedmžtu test opravit, pak se mu zapo‹’t‡v‡ aritmetickù prómžr póvodn’ho a opravnŽho testu. Opravnù test se samozÞejmž nep’äe automaticky. V próbžhu vùvoje a zpÞesËov‡n’ hodnocen’ chtžla äkola stanovit, co je to neœspžänù test. Nakonec se rozhodla, ìe neœspžch u testu bude vztaìen k hodnocen’ aktivit. Takìe ì‡k móìe opravovat test, pokud je jeho vùsledek k danŽmu datu o 20 % niìä’ neì celkovŽ hodnocen’ aktivit.

zajistit efektivn’ komunikaci äkoly s rodi‹i,

¥

zajistit efektivn’ komunikaci äkoly se ì‡ky (maj’ vlastn’ pޒstup), zejmŽna v oblasti hodnocen’,

¥

systematizovat komunikaci äkola Ð ì‡k Ð rodi‹ (a rozv’jet tak u ì‡kó kl’‹ovŽ kompetence komunikativn’),

¥

zjednoduäit pr‡ci s bodovùm systŽmem.

C’le sezn‡men’ ì‡kó s hodnocen’m a jeho podm’nkami pÞedem: ¥

pÞedch‡zet stresu ì‡kó z hodnocen’,

¥

u‹it ì‡ky pl‡novat vlastn’ pr‡ci,

¥

u‹it ì‡ky pÞij’mat odpovždnost (ì‡ci od za‹‡tku äkoln’ho roku vžd’, co z‡leì’ na nich samotnùch),

¥

rozv’jet u ì‡kó prakticky kl’‹ovŽ kompetence komunikativn’ (term’ny prac’ je potÞeba domlouvat v interakci u‹itel Ð ì‡ci),

¥

pÞipravovat ì‡ky prakticky pro ìivot (nejde o zkouäen’ z memorovanùch informac’, ì‡ci se sp’äe u‹’ pracovat v އdu term’novanùch œkoló),

¥

formovat sebek‡zeË ì‡kó (ì‡ci vžd’, co väechno mus’ absolvovat, a vžd’, ìe pokud nechaj’ väechno na posledn’ chv’li, na jeden dva dny, nedopadne to dobÞe),

¥

jasnùm, v‹asnùm a väem ì‡kóm srozumitelnùm formulov‡n’m pravidel hodnocen’ vytv‡Þet ve äkole otevÞenou a partnerskou atmosfŽru.

198

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le vyuìit’ aplikace Webnotes (viz d‡le):

Aktivity jsou ‹innosti, kterŽ maj’ rozv’jet kl’‹ovŽ kompetence ì‡kó. Tyto ‹innosti jsou bodov‡ny a tvoޒ zbùvaj’c’ch 50 % celkovŽho hodnocen’ ì‡ka. ë‡ci vžd’ pÞedem (na za‹‡tku kaìdŽho pololet’), kterŽ aktivity tvoޒ n‡plË jednotlivùch pÞedmžtó, kolikr‡t za pololet’ a jak budou bodov‡ny). Nav’c vùsledky jsou zapisov‡ny na Webnotes (viz www. webnotes.cz), takìe si ì‡ci i jejich rodi‹e mohou snadno udžlat obr‡zek o tom, jak si ì‡ci v jednotlivùch pÞedmžtech vedou. ‰innosti jsou voleny tak, aby skute‹nž rozv’jely kl’‹ovŽ kompetence v celŽ äk‡le, tedy aby to nebylo pouhŽ hodnocen’ vždomost’. U‹itelŽ si mus’ uvždomit nžkterŽ z‡sady pro pl‡nov‡n’ a hodnocen’ aktivit: ¥

mus’ bùt voleny tak, aby se v próbžhu pololet’ daly stihnout, tzn. ìe by celù systŽm pr‡ce nemžl bùt svazov‡n pouze hodnocen’m a plnžn’m aktivit,

¥

mus’ bùt voleny tak, aby u‹itel veäkerou pr‡ci nestr‡vil pouze u opravov‡n’ a hodnocen’, ale aby mžl prostor na pޒpravu ‹innost’ a jejich organizaci,

¥

mžly by bùt voleny tak, aby byly pokud moìno ãpestrŽÒ, aby pokrùvaly äirokou äk‡lu kl’‹ovùch kompetenc’ a jako celek pÞisp’valy k rozvoji celŽ osobnosti ì‡ka, tedy mžly by vìdy vŽst ì‡ky napޒklad k samostatnŽ pr‡ci, efektivn’ pr‡ci s textem, kvalitn’ obhajobž n‡zoru, umžn’ diskuse, efektivn’mu Þeäen’ problŽmovùch situac’ a œloh, dodrìov‡n’ term’nó, pÞeb’r‡n’ odpovždnosti za vùsledky svŽ pr‡ce, vyv‡ìenŽ posouzen’ vlastn’ho vùkonu apod.,

¥

hodnocen’ aktivit by mžlo bùt co nejv’ce objektivn’, ì‡ci by mžli vždžt, co se bude hodnotit, jakùm zpósobem a kolik bodó mohou z’skat; otevÞenou ot‡zkou samozÞejmž bude vìdy ãJak se dosahuje objektivity?Ò,

¥

aktivity maj’ ì‡ky motivovat; ì‡ci by mžli m’t moìnost si naj’t ‹innosti, kterŽ je v procesu vùuky bav’, a pÞedmžt se tak pro nž st‡v‡ zaj’mavžjä’m (pestr‡ äk‡la ‹innost’ motivuje ì‡ky k tomu, aby si naäli to, co je nejv’c motivuje); takovùmi aktivitami jsou pro vžtäinu ì‡kó napÞ. prezentace v PowerPointu, eseje, pracovn’ listy, ve kterùch se mohou tvoÞivž projevit a podobnž,

¥

aktivity jsou hodnoceny próbžìnž, u‹itel by je tedy mžl pl‡novat tak, aby se rovnomžrnž rozloìily v próbžhu celŽho hodnot’c’ho obdob’,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

199

¥

ì‡ci by mžli m’t moìnost plnit i tzv. dobrovolnŽ aktivity, ve kterùch mohou z’sk‡vat pouze plnù po‹et bodó, a tak si bodovŽ stavy vylepäovat, t’m takŽ sniìovat v‡hu pޒpadnŽho neœspžchu v povinnùch aktivit‡ch; jsou vùraznž motiva‹n’ a vedou k rozvoji z‡jmu o danou oblast,

¥

aktivity vedou k opakov‡n’ u‹iva, k jeho upevËov‡n’, ale i rozäiÞov‡n’ pÞi vlastn’ch refer‡tech, pozorov‡n’ch a dalä’ch ‹innostech, t’m jsou ì‡ci vedeni k soustavnŽ pr‡ci a osvojov‡n’ studijn’ch n‡vykó,

¥

aktivity jsou zaÞazov‡ny podle aktu‡ln’ch studijn’ch materi‡ló, ale takŽ by mžly bùt zad‡v‡ny tak, aby nebyly snadno ãopisovatelnŽÒ (nebezpe‹’ bezmyälenkovitŽho stahov‡n’ z internetu),

¥

hodnocen’ aktivit by mžlo bùt smysluplnŽ, aby nesklouzlo pouze k form‡ln’mu hodnocen’ a z’sk‡v‡n’ bodó.

Z tabulky konkrŽtn’ch pޒkladó bodovŽho hodnocen’ aktivit za ur‹itŽ pÞedmžty je vìdy zÞejmŽ, kterŽ kl’‹ovŽ kompetence jsou hodnoceny, jak ‹asto a kolika body. V‡ha aktivity nen’ d‡na poÞad’m v pÞehledu, ale celkovùm po‹tem moìnùch bodó. ë‡ci z nich vìdy na za‹‡tku pololet’ znaj’ prvn’ dva sloupe‹ky pޒkladó, tedy to, kterŽ aktivity budou plnit a jak budou hodnoceny. N‡sleduj’ tÞi pޒklady jednotlivùch d’l‹’ch aktivit ze tޒ róznùch pÞedmžtó. Jedn‡ se o uk‡zky tޒ ‹innost’, n‡vrhó jejich bodov‡n’ a zdóvodnžn’, pro‹ byly zaÞazeny do hodnocen’. Pޒklad bodovŽho hodnocen’ aktivit v MatematickŽm semin‡Þi PÞedmžt: MATEMATIKA Ð SEMINçÛ Aktivita

Po‹et za pololet’ a po‹et bodó

Kl’‹ovŽ kompetence

P’semnŽ pr‡ce

6 Ð 8 x 10 Ð 15 bodó

K u‹en’, k Þeäen’ pro- Maxim‡lnž 10 aì 15 blŽmó, komunikativn’ bodó za jednotlivŽ œlohy ì‡k z’sk‡v‡ podle obt’ìnosti Þeäenùch œloh.

OvžÞen’ znalost’ teorie

1 Ð 3 x 5 bodó

K u‹en’, komunikativn’

Ûeäen’ œloh

1 Ð 3 x 5 bodó

K u‹en’, k Þeäen’ problŽmó, komunikativn’

200

Pozn‡mka

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

v hodnocen’ se móìe projevit rózn‡ v‡ha, kterou u‹itelŽ pÞidžluj’ odliänùm ‹innostem, jestliìe nžkterŽ ‹innosti povaìuje u‹itel v danŽ ‹‡sti za nejdóleìitžjä’, móìe (mžl by) jim pÞidžlit v’ce bodó, naopak mŽnž dóleìitùm pomžrnž m‡lo bodó, t’m se zvyäuje objektivita hodnocen’; pokud nžkterou ‹‡st aktivit povaìuje u‹itel za nejdóleìitžjä’, móìe pÞidžlovat za danou aktivitu vzhledem k ostatn’m aktivit‡m nejv’c bodó, pod’l tžchto akcentovanùch aktivit na hodnocen’ je pak nejvžtä’ a naopak; pokud je nžkterŽ aktivitž pÞidžlena u‹itelem niìä’ v‡ha, je ì‡k samozÞejmž pÞedem upozornžn,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

SamostatnŽ aktivity

Jedn‡ se jen o moìnost Väechny z’skat body, aktivita je dobrovoln‡. T’m lze sn’ìit v‡hu pޒpadnŽho neœspžchu.

Semin‡rn’ pr‡ce

3 x 15 bodó

Móìe se jednat napޒklad o netradi‹n’ zpósob Þeäen’, jinù neì obvykle poìadovanù zpósob Þeäen’ œlohy. Ûeäen’ œloh nad r‡mec stanovenùch tŽmat. Porozumžn’ l‡tce, bezchybnŽ vysvžtlen’ l‡tky ostatn’m vlastn’mi slovy. Obhajoba vlastn’ho n‡vrhu Þeäen’ œlohy. Obhajoba semin‡rn’ pr‡ce.

K u‹en’, k Þeäen’ pro- Kompetence komublŽmó, komunikativn’, nikativn’ mohou k podnikavosti bùt hodnoceny pÞi obhajobž, ale nemus’, pokud obhajoba Ð dobrovoln‡ samostatn‡ aktivita Ð neprobžhne.

Aktivity jsou hodnocenŽ ‹innosti. Po‹et za pololet’ a po‹et bodó zn‡zorËuje, kolikr‡t jsou aktivity hodnoceny a kolika body. Sloupec Kl’‹ovŽ kompetence ud‡v‡, kterŽ kompetence dan‡ aktivita rozv’j’ a kterŽ jsou uvedenùm bodov‡n’m hodnoceny. V semin‡Þi je v jednŽ skupinž 8, ve druhŽ 14 ì‡kó (2007). KonkrŽtnž prob’h‡ v hodinž matematickŽho semin‡Þe hodnocen’ d’l‹’ch kl’‹ovùch kompetenc’ takto: Napޒklad u Þeäen’ problŽmovŽ œlohy, i kdyì je za vyÞeäen’ moìnost pÞidžlit 5 bodó, coì v tomto pޒpadž vlastnž kop’ruje strukturu klasickŽho zn‡mkov‡n’, m‡ u‹itel obodovanŽ jednotlivŽ d’l‹’ kroky Þeäen’. Pokud ì‡k d’l‹’ kroky Þeä’ spr‡vnž a nedojde k œplnŽmu z‡vžre‹nŽmu Þeäen’, z’sk‡ jenom ‹‡st bodó. Hodnot’ se oväem to, co udžlal ì‡k dobÞe. Pokud ì‡k najde Þeäen’ a dostane se k nžmu jinou metodou, body z’sk‡.

Semin‡rn’ pr‡ce PRñBH FUNKCE Tuto semin‡rn’ pr‡ci vypracov‡vaj’ ì‡ci pÞedposledn’ho a posledn’ho ro‹n’ku gymn‡zia ve volitelnŽm pÞedmžtu Matematika Ð semin‡Þ. Podstatou je sestavit sb’rku Þeäenùch œloh na próbžh funkc’ pro svou vlastn’ potÞebu, kter‡ by ì‡kóm mžla slouìit k pޒpravž na maturitu, na pÞij’mac’ zkouäky na vysokou äkolu i ke studiu na Vá. V zad‡n’ je, ìe tato sb’rka by mžla pokrùt v r‡mci jednotlivùch typó funkc’ varianty jejich próbžhó. ë‡ci tedy mus’ pÞemùälet nad nžkolika moìnùmi Þeäen’mi, kter‡ lze vyuì’t.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

201

Próbžh aktivity

Pޒnosy a moìnŽ problŽmy aktivity

ë‡ci jsou na za‹‡tku pololet’ sezn‡meni s celkovùm hodnocen’m aktivit v semin‡Þi. Vžd’, ìe budou mimo jinŽ hodnoceni i za vlastn’ semin‡rn’ pr‡ci. Ta je zad‡na velmi jednoduäe. Pro jednotlivŽ typy funkc’ (line‡rn’, s absolutn’ hodnotou, kvadratick‡, line‡rn’ lomen‡, mocninnŽ, exponenci‡ln’ a logaritmickŽ) maj’ vybrat œlohy, v kterùch se objev’ moìnŽ varianty zad‡n’ a Þeäen’ próbžhu. PÞitom maj’ stanoveny tÞi term’ny pro odevzd‡n’ prac’. Prvn’ term’n je pro funkce line‡rn’, s absolutn’ hodnotou a kvadratickŽ, druhù term’n pro line‡rn’ lomenŽ funkce a mocninnŽ, tÞet’ term’n pro exponenci‡ln’ a logaritmickŽ funkce. ë‡ci si mus’ svou pr‡ci napl‡novat a dodrìet term’ny. D‡le jsou ì‡ci sezn‡meni s hodnocen’m tžchto prac’. Vžd’, ìe pÞi hodnocen’ je kladen dóraz na pokryt’ typovùch œloh a na spr‡vnost Þeäen’. Nav’c mohou z’skat bonifikaci za róznŽ varianty Þeäen’ stejnŽ œlohy. Mohou tedy z’skat 3 x 15 bodó do hodnocen’ aktivit. PÞi œspžänŽ obhajobž svŽho Þeäen’ nav’c mohou z’skat bonifikaci do tzv. samostatnŽ aktivity. PÞitom mohou Þeäen’ i opsat. Mus’ si ale uvždomovat a umžt zdóvodnit, jestli se jim podaÞilo vybrat skute‹nž moìnŽ typy œloh. Tedy ty œlohy, kdy napޒklad existuj’, ‹i neexistuj’ próse‹’ky grafu funkce s osami soustavy souÞadnic, varianty, kdy je funkce rostouc’ nebo klesaj’c’, varianty asymptot, extrŽmó atd. To je samozÞejmž problŽm, kterù si mus’ pe‹livž promyslet. V dalä’m roce na to navazuje kompletace semin‡rn’ch prac’ do podoby sb’rky Þeäenùch pޒkladó zamžÞenùch na próbžh funkc’. Ta uì mus’ m’t splnžny väechny n‡leìitosti publikace v‹etnž obsahu, seznamu literatury apod. a takŽ je rozä’Þena o Þeäen’ stejnùch œloh pomoc’ diferenci‡ln’ho po‹tu.

ProblŽmem je to, ìe velk‡ ‹‡st ì‡kó Þeäen’ œloh odnžkud opisuje. Pޒnosó je väak daleko v’ce:

¥

Kompetence k Þeäen’ problŽmu Ð tuto kl’‹ovou kompetenci rozv’j’ asi nejv’ce, protoìe semin‡rn’ pr‡ce je zaloìena na Þeäen’ problŽmó. ProblŽmem je mj. naj’t co nejv’ce variant Þeäen’ próbžhó u kaìdŽho z typó funkc’. Proto takŽ v bodov‡n’ je nejvžtä’ dóraz kladen pr‡vž na pokryt’ moìnùch variant. Tedy v bodov‡n’ jsou 2/3 bodó stanoveny za œplnost variant Þeäen’. Kompetence k u‹en’ Ð pokud se m‡ sestavit sb’rka Þeäenùch œloh, je samozÞejmŽ, ìe by tyto œlohy mžly bùt spr‡vnž vyÞeäeny. Nav’c si ì‡ci samozÞejmž mus’ napl‡novat ‹as na vypracov‡n’ a vyhledat zdroje informac’. Proto je moìno z’skat 1/3 bodó za spr‡vnŽ Þeäen’.

¥

Kompetence komunikativn’ Ð ì‡ci jsou takŽ pÞi hodnocen’ pr‡ce upozornžni na pޒpadnŽ nedostatky, ale mohou obhajovat svŽ postupy Þeäen’. D‡le samozÞejmž vyuì’vaj’ matematickou symboliku a informa‹n’ technologie.

¥

Kompetence soci‡ln’ Ð ì‡ci vžd’, ìe mohou diskutovat o variant‡ch Þeäen’, ale takŽ pÞij’maj’ pޒpadnŽ pÞipom’nky.

Rozv’jen’ tžchto kompetenc’ je oceËov‡no do tzv. samostatnŽ aktivity. ë‡ci tedy maj’ moìnost z’sk‡vat body, ale nemohou pÞi obhajob‡ch body ztr‡cet. Hodnocen’ je tak pozitivn’ a m‡ vùznamnou motiva‹n’ funkci.

202

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

¥

vùbžr z róznùch zdrojó,

¥

diskuse nad róznùmi Þeäen’mi stejnùch œloh, obhajoba svŽho Þeäen’, ale i pÞijet’ jinŽho Þeäen’ œlohy,

¥

dodrìen’ term’nu, organizace ‹asu,

¥

komplexnost Þeäen’ œloh,

¥

pÞemùälen’ nad moìnùmi variantami Þeäen’ œloh.

PÞedmžt: FYZIKA Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

form‡ln’ sestaven’ pr‡ce,

Pޒklad bodovŽho hodnocen’ aktivit ve Fyzice

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

KterŽ kl’‹ovŽ kompetence aktivity rozv’jej’ a jakŽ proporce bodó jsou d’l‹’m aktivit‡m pÞidžleny:

¥

Aktivita

Po‹et za pololet’ a po‹et bodó

Kl’‹ovŽ kompetence

Pozn‡mka

Laboratorn’ pr‡ce

3 x 5 bodó

K u‹en’, k Þeäen’ pro- Vùsledkem je blŽmó, komunikativn’, protokol, kterù mus’ soci‡ln’, pracovn’ v danŽm term’nu ì‡ci odevzdat

òstn’ projev

2 x 5 bodó

K u‹en’, k Þeäen’ problŽmó, komunikativn’

Pomócka

1 x 10 bodó

komunikativn’, k Þeäe- Vùsledkem je n’ problŽmó, k u‹en’, pomócka sestaven‡ z pouìitùch materi‡ló, pracovn’ ì‡k mus’ vysvžtlit fyzik‡ln’ princip

Refer‡t

2 x 5 bodó

K u‹en’, komunikativn’

SamostatnŽ aktivity

Jedn‡ se jen o moìnost K Þeäen’ problŽmó, z’skat body, aktivita u‹en’ je dobrovoln‡. T’m lze sn’ìit v‡hu pޒpadnŽho neœspžchu.

Jsou rozäiÞuj’c’, hodnot’ se okamìitŽ n‡pady, jinŽ Þeäen’ œloh apod.

Ve tޒdž je 22 ì‡kó (2007).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

203

‰ten’ s porozumžn’m

Tuto aktivitu uskute‹Ëuj’ ì‡ci v hodin‡ch Fyziky. Podstatou je sestavit jednoduchou pomócku z pouìitùch materi‡ló a vysvžtlit jej’ fyzik‡ln’ princip. Je hodnocena 1 x za pololet’ a tvoޒ asi 20 % celkovŽho hodnocen’ aktivit. ë‡ci jsou na za‹‡tku pololet’ sezn‡meni se zad‡n’m œkolu. Vžd’, ìe vyroben‡ pomócka m‡ bùt z bžìnž dostupnùch, pouìitùch materi‡ló, napÞ. plastovŽ l‡hve, kart—novŽ krabice apod. M‡ m’t fyzik‡ln’ podstatu a mus’ princip fungov‡n’ obh‡jit. V próbžhu pololet’ se vyu‹uj’c’ snaì’ ì‡ky motivovat upozorËov‡n’m na nžkterŽ fyzik‡ln’ jevy a jejich praktickŽ dopady. ë‡ci dostanou ‹as na vypracov‡n’ a mus’ dodrìet term’n. V dobž hodnocen’ pomócky mus’ väichni pÞed tޒdou vysvžtlit fungov‡n’ a takŽ fyzik‡ln’ podstatu celŽ pomócky. V hodnocen’ se projevuje pÞedevä’m n‡pad (pޒpadnž vyhled‡n’ informac’ v informa‹n’ch zdroj’ch), celkovŽ zpracov‡n’ (dóraz je kladen na funk‹nost, ne na estetickŽ zpracov‡n’), vysvžtlen’ a prezentace podstaty. Ze väech œspžänùch a funguj’c’ch pomócek je na z‡vžr pololet’ udžl‡na vùstava pro celou äkolu.

Tuto aktivitu realizuj’ väichni u‹itelŽ ciz’ch jazykó v naä’ äkole. Aktivita je asi pomžrnž rozä’Þen‡ a srozumiteln‡. ë‡ci ze zadanŽho textu mus’ vypracovat œlohy zpracovanŽ vžtäinou na pracovn’ch listech. òlohy jsou róznŽho typu podle pokro‹ilosti ì‡kó. Typy œloh:

KterŽ kl’‹ovŽ kompetence aktivity rozv’jej’ a jakŽ proporce bodó jsou d’l‹’m aktivit‡m pÞidžleny:

Cel‡ aktivita je hodnocena tÞikr‡t za pololet’ a tvoޒ 15 % celkovŽho hodnocen’ aktivit. Je tedy na ni kladen velkù dóraz, protoìe je to äiroce pouì’van‡ a praktick‡ dovednost pro orientaci v cizojazy‹nŽm prostÞed’.

Kompetence k Þeäen’ problŽmó Ð ì‡k mus’ objasnit podstatu problŽmu, ovžÞit funk‹nost Þeäen’, argumentuje pÞi prezentaci pro‹ a jak co funguje.

¥

Kompetence k u‹en’ Ð ì‡k si organizuje ‹asovŽ zpracov‡n’, vyhled‡v‡ informace a nav’c je tvoÞivž zpracov‡v‡.

¥

Kompetence komunikativn’ Ð pouì’v‡ odbornù jazyk, informa‹n’ technologie, obhajuje princip fungov‡n’, prezentuje svoji pr‡ci.

Kaìd‡ z tžchto kompetenc’ se pod’l’ stejnùm zpósobem na hodnocen’, tzn. ìe kaìdŽ z nich je pÞidžlena pÞibliìnž jedna tÞetina moìnùch bodó. Pޒklad bodovŽho hodnocen’ aktivit v AnglickŽm jazyce PÞedmžt: ANGLICKø JAZYK Aktivita

Po‹et za pololet’ a po‹et bodó

Kl’‹ovŽ kompetence

Pozn‡mka

òstn’ projev

4 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’

napÞ. rozhovor

P’semnù projev

2 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’

Poslech s porozumžn’m

3 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’, k Þeäen’ problŽmó

Slovn’ z‡soba

4 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’

Gramatika

4 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’, k Þeäen’ problŽmó

‰ten’ s porozumžn’m

3 x 10 bodó

K u‹en’, komunikativn’, k Þeäen’ problŽmó

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pomócka nebo Pokus s fyzik‡ln’ podstatou

¥

kterŽ z tžchto tvrzen’ se objevuje v textu (jsou d‡ny varianty tvrzen’ a, b, c, d popisuj’c’ch ‹‡st textu),

¥

vùbžr ze dvou odpovžd’: je toto tvrzen’ pravdivŽ, odpovž“ ano, nebo ne,

¥

skl‡d‡n’ posloupnosti textu: je d‡n prvn’ a posledn’ odstavec a podle logiky n‡vaznosti mus’ ì‡ci sestavit celù rozstޒhanù text,

¥

vyb’r‡n’ moìnosti charakteristiky pro odstavec: kaìdŽmu odstavci je pÞidžlen n‡zev, kterù by mžl vùstiìnž shrnout, co je pro nžj charakteristickŽ.

ë‡ci jsou samozÞejmž na tyto ‹innosti trŽnov‡ni. Dost‡vaj’ nakop’rovanŽ texty, vyuì’vaj’ se i texty z testó BritskŽ rady, pޒpadnž texty v u‹ebnici. Na œvod se nehodnot’, ale u‹’ se strategii, jak vyhled‡vat informace, trŽnuj’ ‹asovŽ rozvrìen’, zvykaj’ si na typ œkoló. Teprve po trŽninku je dopÞedu ozn‡mena hodina, kdy se bude hodnotit ‹ten’ s porozumžn’m. Aktivitž je vžtäinou vžnov‡na cel‡ hodina. V hodnocen’ nejde o spr‡vnost ‹ten’, ale o porozumžn’ textu, o hled‡n’ informac’ v nžm. KterŽ kl’‹ovŽ kompetence aktivity rozv’jej’ a jakŽ proporce bodó jsou d’l‹’m aktivit‡m pÞidžleny: ¥

Kompetence komunikativn’ Ð pouì’v‡ s porozumžn’m ciz’ jazyk, mus’ se vyj‡dÞit v psanŽm projevu, tvoޒ 40 % hodnocen’ aktivity.

¥

Kompetence k u‹en’ Ð pl‡nuje a organizuje si ‹as, z’sk‡v‡ novŽ informace, tvoޒ 20 % hodnocen’ aktivity.

¥

Kompetence k Þeäen’ problŽmó Ð vyuì’v‡ analytickŽ myälen’, objev’ podstatu problŽmu, roz‹len’ na ‹‡sti, tvoޒ zbùvaj’c’ch 40 % hodnocen’.

Ve tޒdž je v jednŽ skupinž 11 ì‡kó (2007).

204

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

205

Webnotes

Vùsledky pޒkladu dobrŽ praxe

ë‡ci a rodi‹e mohou sledovat plnžn’ aktivit a œspžänost testó prostÞednictv’m internetovŽ aplikace Webnotes. Mohou si tedy zjistit, kter‡ aktivita a kolika body byla uì splnžna a naopak. V panelu tޒdn’ho u‹itele a Þeditele äkoly je takŽ uvedena n‡vätžvnost aplikace Webnotes jednotlivùmi ì‡ky a jejich rodi‹i. To d‡v‡ zpžtnou vazbu o tom, jestli rodi‹e byli sezn‡meni s vùsledky pr‡ce ì‡kó. Tato aplikace bžìela prvn’ rok ve zkuäebn’m provozu, a proto se s n’ mohli rodi‹e bez problŽmó sezn‡mit. Protoìe se na z‡vžr tohoto roku vyj‡dÞili v dotazn’kovŽm äetÞen’, ìe by takovou komunikaci mezi äkolou a rodi‹i pÞiv’tali, rozhodla se äkola vyuì’vat aplikaci i nad‡le. Ve spolupr‡ci s poskytovatelem si ji upravila vzhledem ke svùm potÞeb‡m.

SystŽm hodnocen’ je pouì’v‡n a d‡le rozv’jen jiì od zaloìen’ äkoly v roce 1993. ákole se podaÞilo vytvoÞit systŽmovù r‡mec hodnocen’, kterù je pozitivnž pÞij’m‡n samotnùmi ì‡ky, rodi‹i, odbornou i laickou veÞejnost’. SystŽm hodnocen’ je formativn’, pÞisp’v‡ k tomu, ìe ì‡ci se u‹’ dodrìovat term’ny, formu i obsah pr‡ce, rozv’j’ schopnosti komunikace i vlastn’ odpovždnost za vùsledky pr‡ce. Rodi‹e v’taj’ vysokou objektivitu hodnocen’ a pozitivn’ motivaci ì‡kó. Pro rodi‹e byla vytvoÞena moìnost okamìitŽ komunikace se äkolou pomoc’ aplikace Webnotes. Zlepäov‡n’ a zhoräov‡n’ byé pÞi stejnùch zn‡mk‡ch je velice zÞetelnŽ. U‹itelŽ oceËuj’ jednozna‹nost hodnocen’, objektivitu a rozv’jen’ tvoÞivŽ ‹innosti ì‡kó a jejich osobn’ho potenci‡lu.

Z aplikace je tedy zÞejmŽ, co, kdy a kolika body bylo hodnoceno, nav’c jsou vùsledky hned pÞepo‹’t‡v‡ny na procenta. Pomoc’ tŽto aplikace takŽ prob’h‡ vz‡jemn‡ okamìit‡ komunikace mezi äkolou a rodi‹i. V celkovŽm hodnocen’ jsou väechny povinnŽ pÞedmžty, kromž vùchov, hodnoceny procentn’ œspžänost’ (aritmetickù prómžr testó a aktivit) a z toho odvozenùm poÞad’m ve studijn’ skupinž. ë‡k neprospžje z danŽho pÞedmžtu, pokud jeho procentn’ œspžänost v pÞedmžtu klesne pod 30 %.

SystŽm hodnocen’ äkoly byl œspžänž prezentov‡n napޒklad na region‡ln’m setk‡n’ PAU ve Velkùch Nžm‹ic’ch nebo na PedagogickŽ fakultž Masarykovy univerzity v Brnž. Pedagogick‡ fakulta n‡slednž poì‡dala äkolu o dlouhodobou spolupr‡ci Ð 1x za semestr prezentovat systŽm hodnocen’ äkoly studentóm PedF.

Test ‹. 2

Aktivita

80%

63%

95%

Prómžr 71,50%

Prómžr CelkovŽ hodnocen’É.83,25 % Jako pޒlohu ke st‡tn’mu vysvžd‹en’ z’sk‡v‡ kaìdù ì‡k pololetnž takŽ slovn’ hodnocen’ za kaìdù pÞedmžt. Hodnocen’ se vytv‡Þ’ pro kaìdŽho ì‡ka, äkola nepouì’v‡ ì‡dnŽ pÞedpÞipravenŽ sady vùrokó. Slovn’ hodnocen’ vznik‡ tak, ìe se vyu‹uj’c’ pÞedmžtu zamùäl’ nad kaìdùm konkrŽtn’m ì‡kem a pololetn’ hodnocen’ formuluje vlastn’mi slovy. Jednotliv’ u‹itelŽ si mohou tvoÞit vlastn’ äablony. Ty se mohou st‡t sou‹‡st’ aplikace Webnotes. Na st‡tn’ vysvžd‹en’ se vùsledky dosaìenŽ v procentech pÞepo‹’t‡vaj’ na zn‡mky.

206

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Test ‹. 1

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùpo‹et celkovŽho hodnocen’ prov‡d’me podle vzorce ((Test ‹. 1 + Test ‹. 2) : 2 + Aktivity) : 2.

Finan‹n’ prostÞedky na realizaci PDP äkola z’sk‡v‡ ze svŽho rozpo‹tu. Kaìdù kabinet mus’ bùt zas’éovanù, s pޒstupem na internet, protoìe s Webnotes pracuj’ u‹itelŽ pravidelnž. Nejvyää’ n‡klady vyìaduje aplikace Webnotes (äkola si ji zaplatila z grantu). Autorem Webnotes je softwarov‡ firma. Nejdޒve byly informa‹n’ technologie financov‡ny z rozvojovŽho programu MáMT, od roku 2007 financuje ICT vybaven’ äkola.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe V pޒpadž zn‡mkov‡n’ se ned‡ vùvoj sledovat tak dobÞe, nedaj’ se zachytit jemnžjä’ posuny ve vùkonu ì‡kó. Zn‡mky by napޒklad ukazovaly, ìe ì‡k je st‡le hodnocen trojkou, ale v procentech jiì móìe bùt patrnŽ nastartovanŽ zlepäen’. Rozd’l 10 % je vùraznù, i kdyì na zn‡mce se tÞeba neprojev’. Procentn’ hodnocen’ tak na ì‡ky pósob’ velice motiva‹nž: nedost‡vaj’ st‡le stejnŽ zn‡mky, ale v procentech se projevuj’ i malŽ rozd’ly a ì‡ci i rodi‹e na nž reaguj’. Zvùäen’ motivace ì‡kó lze pÞedpokl‡dat, podaޒ-li se do systŽmu v‹lenit i sebehodnocen’ ì‡kó. PÞi hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ se hodnot’ napޒklad zmžna postoje. To se zvl‡äé ve zn‡mk‡ch neprojev’ hned, sp’äe se zna‹nùm zpoìdžn’m, ale v hodnocen’ procenty je patrnŽ ihned. Hodnocen’ procenty je tak vnžjä’m podnžtem vnitÞn’ motivace ì‡ka pracovat na sobž, zlepäovat svój vùkon. Rodi‹e si jiì zvykli pouì’vat aplikaci Webnotes a velice pohotovž na webu sleduj’ vùvoj Ð zhoräov‡n’/zlepäov‡n’ d’tžte, komunikuj’ se äkolou, s konkrŽtn’mi u‹iteli. SystŽm hodnocen’ je velmi dobÞe hodnocen ze strany rodi‹ó, absolventó, ì‡kó i odbornŽ veÞejnosti. PÞitom je ve äkole pouì’v‡n jiì tradi‹nž, v obmžËovanŽ podobž jiì 15 let. V sou‹asnŽ dobž pÞechodu na novù áVP se otev’raj’ novŽ moìnosti, jak systŽm hodnocen’ d‡le rozv’jet. Jeho rozvoj lze spatÞovat zejmŽna v oblasti sebehodnocen’ ì‡kó, o kterou by se systŽm mohl d‡le obohatit. Sebehodnocen’ je sice jiì umoìnžno sou‹asnùm stavem systŽmu, zat’m väak chyb’ systŽmovù r‡mec. Rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ by se mžlo st‡t sou‹‡st’ aplikace Webnotes. V sou‹asnosti na tomto systŽmovŽm portfoliu äkola pracuje. Vych‡z’ mj. z EvropskŽho jazykovŽho portfolia.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

207

Slovn’ hodnocen’, kterŽ je v pololet’ doplËkem st‡tn’ho vysvžd‹en’, ì‡ci berou velice v‡ìnž. Uvždomuj’ si na jeho z‡kladž svŽ silnŽ str‡nky, ale i slabiny. Precizn’ hodnot’c’ informace pósob’ formativnž, ì‡ci s n’ pracuj’.

Uk‡zka str‡nky u‹itele

Str‡nka Webnotes s nab’dkou väech funkc’, kterŽ m‡ u‹itel k dispozici. Napޒklad ãSdžlen’ od rodi‹ó ì‡kóÒ pro pޒpad, ìe by chtžl rodi‹ komunikovat s u‹itelem individu‡lnž. ãIndividu‡ln’ sdžlen’ rodi‹óm ì‡kaÒ pro jednotlivou komunikaci. ãNotesÒ obsahuje väechny zapsanŽ vùsledky kaìdŽho ì‡ka i s pÞevodem bodó na procenta. Zn‡mky se nezviditelËuj’ rodi‹óm, ale v ‹‡sti aplikace pro u‹itele je moìnŽ zn‡mky zobrazit. C’lem tŽto funkce je d‡t zn‡mku jen na st‡tn’ vysvžd‹en’. ákola nechce zn‡mkovat, protoìe zn‡mkov‡n’ je zjednoduäen‡ kategorizace. Snaì’ se o objektivitu a o odstranžn’ strachu a stresu z hodnocen’. Nechce zn‡mkovat proto, ìe zn‡mky neukazuj’ okamìitŽ zlepäen’ ani n‡hlŽ zhoräen’. To umoìËuje formou Webnotes pohotovž komunikovat s rodi‹i, upozornit je na tyto skute‹nosti, a pohotovž v pr‡ci se ì‡kem ve äkole na jeho vùvoj reagovat a pracovat s n’m.

Kontaktn’ osoby Jiޒ Koumar Petra Resov‡ Jana Krh‡nkov‡ e-mail: [email protected]

Dalä’ pޒlohy (obrazovky po‹’ta‹e s aplikac’ Webnotes, .bmp) Pl‡n aktivit Bodov‡n’ aktivit

208

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Str‡nka bodov‡n’ aktivit je jen pro u‹itele. Kaìdù ì‡k by mžl absolvovat napl‡novanŽ aktivity, aby hodnocen’ bylo objektivn’ (protoìe je zaloìeno mj. i na vz‡jemnŽ srovnatelnosti ì‡kó). Doln’ hranice (napÞ. 4x) je minimem, kterŽ by mžl absolvovat kaìdù ì‡k. Hranice pro pÞevod na zn‡mku zn‡zorËuje pÞevod procentu‡ln’ho hodnocen’ na zn‡mky. Zn‡mky äkola pouì’v‡ jen pro œ‹ely st‡tn’ho vysvžd‹en’ v pololet’ a na konci äkoln’ho roku, jinak se nezn‡mkuje a ì‡ci jsou hodnoceni body. Webnotes pÞev‡d’ body (napޒklad 6 z 10) automaticky na procenta. Kaìdù u‹itel si móìe stanovit v kaìdŽ tޒdž hranice pro pÞevod procent na zn‡mky jinak. Rozd’lnž napޒklad podle n‡ro‹nosti matematickùch œloh ve volitelnŽm semin‡Þi, kde se Þeä’ n‡ro‹nžjä’ œlohy, hodnocen’ by zde oväem nemžlo bùt kontraproduktivnž ì‡kovi nepޒjemnŽ. Hranice pro pÞevod lze upravovat vzhledem k n‡ro‹nosti prob’ranùch tŽmat. Stanovov‡n’ hranic je individu‡ln’. Existuje pravidlo striktnž stanovenùch 30 % mezi dostate‹nou a nedostate‹nou. Pro ostatn’ stupnž jsou hranice stanoveny orienta‹nž (napޒklad mezi jedni‹kou a dvojkou je hranice 90 %; objevuj’ se n‡zory, ìe je to m‡lo, i ìe je to moc). Pr‡vž mezi tžmito p—ly móìe u‹itel hranici pro hodnocen’ pÞizpósobit napޒklad n‡ro‹nosti tŽmatu. Nžkdy u‹itel zad‡ n‡ro‹nù test. A uk‡ìe se, ìe ì‡ci dopadaj’ äpatnž v testu ve srovn‡n’ s hodnocen’m aktivit. Pokud takto dopadne vžtäina ì‡kó, je zÞejmŽ, ìe nen’ nžco v poއdku s testem. Pak je moìnŽ hranice pro pÞevod procent na zn‡mky pÞizpósobit Ð nikoli ì‡kovi, ale situaci. U‹itelŽ mohou, ale nemus’ stanovovat hranice pro pÞevod procent na zn‡mky na za‹‡tku äkoln’ho roku. Pokud je hranice sdžlena, jednak se t’m u‹itel zbavuje moìnosti pÞizpósobovat hranice podle situace, a z‡roveË i zveÞejn’ zn‡mky jednotlivùch ì‡kó. A to äkola nepovaìuje za vhodnŽ.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Uk‡zka Ð angli‹tina

Str‡nka, kterou vid’ jen u‹itel. Ten vid’ pouze svój pÞedmžt. Uk‡zka pÞedstavuje vùsledky testó a väech dalä’ch bodovanùch aktivit. Väechny bodovanŽ aktivity jsou pÞevedeny na jejich prómžr vyj‡dÞenù v procentech. V celkovŽm hodnocen’ je vyj‡dÞen prómžrnù po‹et procent. Jedn‡ se o prómžr väech aktivit a testó jednoho ì‡ka. V bodov‡n’ aktivit je datum uskute‹nžnŽ a zapsanŽ aktivity Ð po‹et z’skanùch/po‹et moìnùch bodó, datum hodnocen’, po‹et z’skanùch bodó u jednotlivùch tipó aktivit a nav’c v z‡vorce uveden celkovù pl‡novanù po‹et na pololet’ (napޒklad 6x). JmŽna ì‡kó jsou za‹ernžna. Uk‡zka Ð fyzika Uk‡zka Ð matematika, semin‡Þ Uk‡zka Ð co vid’ rodi‹

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

209

KOMPLEXNê VøSTUPNê HODNOCENê ëçKñ

vanùch c’ló. V danŽ chv’li chybžly n‡stroje pro ovžÞen’, ìe ì‡ci 㜋innž komunikuj’, ìe jsou motivov‡ni pro celoìivotn’ u‹en’, ìe si osvojili potÞebnŽ strategie u‹en’ÉÒ. Jinak Þe‹eno, chybžly n‡stroje pro vyhodnocov‡n’ postupnŽho rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’. Z‡roveË äkola konstatovala, ìe j’ na dosaìen’ c’ló z‡leì’ a ìe podobnŽ n‡stroje pro svou pr‡ci potÞebuje. PÞi pracovn’ch schózk‡ch vedouc’ho tùmu se takŽ velmi rychle uk‡zalo, ìe i jeho ‹lenovŽ maj’ sami problŽm s hodnocen’m vlastn’ pr‡ce i pr‡ce ostatn’ch, ìe vyslovit kritiku tak, aby neubl’ìila, a vyslovit chv‡lu tak, aby potžäila, nen’ pracovn’kóm vlastn’. Velmi dobÞe väak väichni c’tili, ìe by bylo dobrŽ to nau‹it alespoË ì‡ky. PÞi pޒpravž áVP proto äkola jednu z celoäkolskùch strategi’, kter‡ se prol’n‡ celùm áVP, formulovala jako ãVùchova k sebehodnocen’ a kritickŽmu hodnocen’Ò.

ákola: Gymn‡zium, Nymburk Realiz‡tor: Jiޒ Kuhn Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace V Gymn‡ziu Nymburk bylo v r‡mci systematickŽho Þeäen’ autoevaluace äkoly vytvoÞeno takŽ komplexn’ vùstupn’ hodnocen’ ì‡kó. ZamžÞuje se na dovednosti a postoje ì‡kó, hodnot’ m’ru rozvoje jejich kl’‹ovùch kompetenc’. Administrov‡no je prostÞednictv’m origin‡ln’ webovŽ aplikace Monitor, kter‡ vznikla d’ky prostÞedkóm ESF. Vùstupn’ hodnocen’ je strukturov‡no hodnot’c’ äablonou s pžti hlavn’mi oblastmi, kterŽ odpov’daj’ äkolskŽmu z‡konu. Pro jednotlivŽ oblasti vytvoÞil äkoln’ tùm hodnot’c’ vùroky odstupËovanŽ do pžti stupËó. Vùstupn’ hodnocen’ kaìdŽho ì‡ka je souborem vùrokó vybranùch tak, aby popisovaly stupeË rozvoje jeho kl’‹ovùch kompetenc’.

Vùchodiska Kromž vùpisu z klasifikace, kterùm je ve äkole od roku 2007 nahrazov‡no v prvn’m pololet’ äkoln’ho roku standardn’ vysvžd‹en’, dostali ì‡ci takŽ vùstupn’ hodnocen’ spolu s doprovodnùm dopisem Þeditele, v nžmì je rodi‹óm vysvžtlen jeho smysl. Vùstupn’ hodnocen’ dost‡vaj’ väichni ì‡ci, kteޒ v danŽm roce spln’ povinnou äkoln’ doch‡zku. Zat’mco klasifikac’ na vysvžd‹en’ hodnot’ äkola zejmŽna vùsledky ì‡kó v jednotlivùch pÞedmžtech s dórazem na vždomostn’ str‡nku, ve vùstupn’m hodnocen’ popisuje, nakolik ì‡ci dos‡hli c’ló v dalä’ch z‡konem stanovenùch oblastech. Korektnž zhodnotit a popsat, do jakŽ m’ry se to ì‡kóm podaÞilo, je velmi zodpovždnù a zavazuj’c’ œkol. Veden’ äkoly, vùchovn‡ poradkynž i tޒdn’ u‹itelky, na nichì leìela hlavn’ t’ha, se spole‹nž snaìily o to, aby vùstupn’ hodnocen’ co nejvžrnžji odr‡ìelo dlouhodobù pohled na ì‡ka, aby nebylo form‡ln’m dokumentem, kterù by evokoval vzpom’nky na v minulosti vyd‡van‡ komplexn’ hodnocen’. Vùstupn’ hodnocen’ kromž jinŽho umoìËuje rodi‹óm porovnat jejich pohled na vlastn’ d’tž s pohledem äkoly a zamyslet se v ãpolo‹aseÒ studia gymn‡zia nad jeho vùvojem. Na za‹‡tku pr‡ce nad áVP äkola zjistila, ìe nedok‡ìe rozpoznat, zda dos‡hla poìado-

210

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Gymn‡zium Nymburk m‡ 600 ì‡kó ve dvaceti tޒd‡ch. Vùstupn’ hodnocen’ se tvoޒ pro dvž kvarty a je moìnŽ ho pouì’vat d’ky jiì funguj’c’mu systŽmu elektronickŽ komunikace ve äkole. Pro atmosfŽru äkoly je charakteristickù z‡jem o kvalitu vùstupu a od toho se odv’j’ snaha o form‡lnž i obsahovž co nejlepä’ vùstupn’ hodnocen’. ákola z’skala finan‹n’ prostÞedky z ESF na projekt Monitor, kterù se zabùv‡ ot‡zkami autoevaluace. V r‡mci projektu a d’ky tžmto prostÞedkóm byl vytvoÞen takŽ n‡stroj pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ ì‡kó. ProstÞedky äkola z’skala d’ky vlastn’mu z‡jmu a aktivit‡m, kterŽ souvisely s pޒpravou áVP, konkrŽtnž s problŽmy, kterŽ souvisely s hodnocen’m rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Vùchova k sebehodnocen’ a kritickŽmu hodnocen’ Ð celoäkoln’ strategie áVP Gymn‡zia Nymburk) Veden’ äkoly se takŽ shodlo na tom, ìe je v jejich sil‡ch pojmenovat ‹innosti u‹iteló, jejichì za‹lenžn’ do hodin povede k rozvoji kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. Spole‹nž tedy ve äkole za‹ali vyv’jet n‡stroj, kterù by pomohl pÞi monitorov‡n’ postupu äkoly k c’lóm, kterŽ jsou formulov‡ny v áVP. Soubžìnž se tak ve äkole odehr‡valy dvž podstatnŽ zmžny Ð v systŽmu hospitac’ a v pޒstupu k hodnocen’ ì‡kó. V próbžhu hospitac’ z’sk‡v‡ äkola informace o tom, jak vyu‹uj’c’ napom‡haj’ rozvoji kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó, vùstupn’m hodnocen’m pak shrnuje vùsledky svŽho spole‹nŽho snaìen’. Hospitacemi monitoruje proces, vùstupn’m hodnocen’m hodnot’ vùstup, kterù je pomžÞov‡n s profilem absolventa, tak jak je formulov‡n v áVP. Profil absolventa Gymn‡zia Nymburk Ð ‹‡st áVP gymn‡zia

C’le samotnŽho vùstupn’ho hodnocen’ ¥

vyzdvihnout v hodnocen’ pozitivn’ str‡nky ì‡ka,

¥

formulovat hodnocen’ jen pozitivnž zpósobem ㋒m lepä’, t’m pozitivnžjä’, ‹’m horä’, t’m mŽnž pozitivn’, ale st‡le pozitivn’ (nikoliv negativn’)Ò,

¥

hodnotit ì‡ky i dalä’m typem informac’ neì pouhou klasifikac’ pÞedmžtó, vytv‡Þet komplexn’ hodnot’c’ informace,

¥

umoìnit kaìdŽmu ì‡kovi poznat jeho vlastn’ silnŽ str‡nky a zaì’t pozitivn’ ocenžn’ osobn’ch schopnost’,

¥

pÞed‡vat ì‡kóm i rodi‹óm souhrnnŽ, komplexn’ informace o tom, jak äkola ì‡ky vid’,

¥

umoìnit rodi‹óm porovnat hodnocen’ äkoly a jejich vlastn’ hodnocen’ d’tžte,

¥

navyknout ì‡ky na skute‹nost, ìe nžkdo hodnot’ jejich pr‡ci, aby pro nž v budoucnu nebylo sloìitŽ hodnocen’ pÞij’mat,

¥

u‹it ì‡ky vyslovovat pochvaln‡ a kritick‡ stanoviska tak, aby byla vn’m‡na jako pÞirozen‡ sou‹‡st komunikace,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

211

¥

c’lenž u‹it ì‡ky pÞij’mat kritiku i chv‡lu,

¥

u‹it ì‡ky vn’mat sebe sama objektivnž,

¥

dosahovat maxim‡ln’ moìnŽ objektivity souhrnem v’ce subjektivn’ch hodnocen’ (hodnocen’ je vìdy subjektivn’),

¥

stimulovat vùstupn’m hodnocen’m diskusi mezi kantory o ì‡c’ch.

Aplikace MONITOR Ð n‡stroj pro administraci vùsledkó vlastn’ho hodnocen’ äkoly v oblasti pedagogickùch procesó PostupnŽ snahy o zdokonalen’ systŽmu vlastn’ho hodnocen’ dovedly äkolu aì k tvorbž vlastn’ho hodnot’c’ho n‡stroje. Zjistila totiì velmi brzo, ìe um’ dobÞe hodnotit rozvoj znalost’ naäich ì‡kó, ale jiì mŽnž si vžÞ’ pÞi hodnocen’ postupnŽho rozv’jen’ KK. ákola dospžla takŽ k tomu, ìe k dispozici nen’ ì‡dnù n‡stroj, kterù by j’ vyhovoval. Protoìe podobnŽ problŽmy Þeäily i dalä’ äkoly, spojilo se gymn‡zium s dalä’mi ‹tyÞmi stÞedo‹eskùmi gymn‡zii. Diskuse s Þediteli tžchto äkol byly velmi cennŽ, pÞesto hlavn’ d’l pr‡ce odvedli vyu‹uj’c’ Gymn‡zia Nymburk.

Realizace Ð postup a metody

Vùsledkem tŽmžÞ dvouletŽ pr‡ce je Aplikace MONITOR, kter‡ je velmi œ‹innùm n‡strojem pro hodnocen’ postupnŽho rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó. Tento softwarovù n‡stroj obsahuje 3 z‡kladn’ a 2 nadstavbovŽ moduly:

Je tÞeba zdóraznit, ìe hospita‹n’ ‹innost i pޒprava vùstupn’ho hodnocen’ jsou jen dvž z mnoha sou‹‡st’ autoevalua‹n’ch mechanismó äkoly. PÞesto je äkola pokl‡d‡ za velmi dóleìitŽ. V systŽmu vlastn’ho hodnocen’ hraj’ velmi dóleìitou œlohu. SystŽm vlastn’ho hodnocen’ äkoly je pops‡n v áVP.

O‹ek‡vanŽ vùstupy oboru (OVO) formulovanŽ v RVP ZV OVO jsou v RVP ZV stanoveny jako z‡vaznŽ vùstupy, kterŽ mus’ äkola naplnit, a to v dobž ukon‹en’ povinnŽ äkoln’ doch‡zky. Konkretizace OVO v áVP Gymn‡zia Nymburk Konkretizace o‹ek‡vanùch vùstupó velmi œzce souvis’ s profilem absolventa äkoly a s u‹ebn’m pl‡nem äkoly. Profil absolventa niìä’ho stupnž Gymn‡zia Nymburk Slouì’ jako etalon, ke kterŽmu äkola i ì‡ci od primy po kvartu smžÞuj’. Osnovy povinnùch a volitelnùch pÞedmžtó V pojet’ osnov se äkola kromž obvykle uv‡džnùch œdajó soustÞe“uje na popis pޒspžvku pÞedmžtu k rozvoji kl’‹ovùch kompetenc’, na popis pouì’vanùch strategi’ a na pod’l pÞedmžtu pÞi naplËov‡n’ celoäkoln’ch strategi’. KritŽria pro hodnocen’ v r‡mci pÞedmžtó KritŽria jsou sou‹‡st’ textovŽ ‹‡sti osnov. Kaìdù pÞedmžt zde formuluje postupy, kterùmi bude hodnotit postup pÞi rozvoji kl’‹ovùch kompetenc’ a postup pÞi rozvoji znalost’ ì‡kó. U‹ebn’ osnovy TUëka Ð uk‡zka u‹ebn’ch osnov vyu‹ovac’ho pÞedmžtu Trvale udrìitelnù ìivot (TUëka) N‡stroje pro hodnocen’ V autoevalua‹n’m systŽmu jsou uvedeny väechny n‡stroje, kterŽ jsou na nejróznžjä’ch œrovn’ch vyuì’v‡ny k próbžìnŽmu hodnocen’.

212

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pokud se budeme vžnovat jen tžm oblastem, kterŽ souvisej’ se snahou äkoly próbžìnž monitorovat postupnŽ rozv’jen’ kl’‹ovùch kompetenc’, je moìnŽ snadno dovodit n‡sleduj’c’ souvislosti a vztahy:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

SystŽm vlastn’ho hodnocen’ Gymn‡zia Nymburk Ð ‹‡st áVP gymn‡zia

1.

modul pro administraci hospita‹n’ ‹innosti,

2.

modul pro tvorbu a administraci vùstupn’ho hodnocen’,

3.

modul pro tvorbu a administraci hodnocen’ u‹iteló ì‡ky,

4.

modul pro tvorbu a vyhodnocov‡n’ anket a dotazn’kovùch äetÞen’ Ð nadstavba,

5.

modul pro tvorbu slovn’ho hodnocen’ ì‡kó Ð nadstavba.

MONITOR pracuje jako internetov‡ aplikace a jej’ tÞi z‡kladn’ moduly jsou volnž pޒstupnŽ väem äkol‡m na adrese https://monitor.ceskeskolstvi.cz. Podm’nkou pro vyuì’v‡n’ je bezplatn‡ registrace a souhlas s licen‹n’mi podm’nkami. Mezi hlavn’ pÞednosti Aplikace MONITOR bezesporu patޒ to, ìe je do n’ moìno snadno importovat väechna potÞebn‡ data z Bakal‡Þó. Z tohoto systŽmu aplikace pÞej’m‡ data o ì‡c’ch, u‹itel’ch, œvazc’ch, u‹ebn‡ch, skupin‡ch. NepÞen‡äej’ se väak ì‡dn‡ data, kter‡ spadaj’ do oblasti z‡kona o ochranž osobn’ch dat. Dalä’ pÞednost’ je cel‡ koncepce stavby Aplikace MONITOR. ákol‡m dovoluje na jednŽ stranž bez œprav pouì’t n‡stroje, kterŽ byly vyvinuty v próbžhu pr‡ce na projektu, na druhŽ stranž umoìËuje pouì’t tuto aplikaci jen jako kostru a naplnit ji vlastn’mi texty, formulacemi, hodnot’c’mi vùroky apod.

Modul pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ Vzhledem k tŽmatu PDP se dalä’ koment‡Þe a œvahy budou vžnovat pÞedevä’m modulu pro tvorbu vùstupn’ch hodnocen’. PޒpravnŽ pr‡ce tùmu: V tùmu pro tvorbu áVP vznikly principy pro hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’, z nichì se poslŽze stalo j‡dro z‡sad, kterùmi se äkola ޒd’ pÞi tvorbž vùstupn’ch hodnocen’: ¥

vyzdvihnout v hodnocen’ zejmŽna pozitivn’ str‡nky ì‡ka a v tžch pޒpadech, kdy to nebylo moìnŽ, formulovat hodnocen’ s citem,

¥

hodnotit ì‡ky i dalä’m typem informac’ neì pouhou klasifikac’ pÞedmžtó, vytv‡Þet komplexn’ hodnot’c’ informace,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

213

umoìnit kaìdŽmu ì‡kovi poznat jeho vlastn’ silnŽ str‡nky a zaì’t pozitivn’ ocenžn’ osobn’ch schopnost’,

¥

pÞed‡vat ì‡kóm i rodi‹óm souhrnnŽ, komplexn’ informace o tom, jak äkola ì‡ky vid’,

¥

umoìnit rodi‹óm porovnat hodnocen’ äkoly a jejich vlastn’ hodnocen’ d’tžte,

¥

navyknout ì‡ky na skute‹nost, ìe nžkdo hodnot’ jejich pr‡ci,

¥

u‹it ì‡ky pÞij’mat pochvaln‡ a kritick‡ stanoviska tak, aby byla vn’m‡na jako pÞirozen‡ sou‹‡st komunikace,

¥

u‹it ì‡ky vn’mat sebe sama objektivnž, nepodceËovat se, ani nepÞeceËovat svŽ s’ly,

¥

po form‡ln’ str‡nce pÞizpósobit vùstupn’ hodnocen’ ¤44 z‡kona 561/2004 Sb. a c’lóm formulovanùm v RVP a ve äkoln’m áVP,

¥

vùstupn’ hodnocen’ vytvoÞit jako slovn’ hodnocen’ v pravŽm slova smyslu, tedy jako souvislù text.

S principy pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ panovala shoda, v praxi se väak uk‡zalo, ìe jejich naplnžn’ nebude jednoduchŽ. Z‡sadn’m problŽmem byla obava vyu‹uj’c’ch z tvorby textó. Vzhledem k aproba‹n’mu sloìen’ tޒdn’ch u‹iteló v dobž, kdy äkola poprvŽ vùstupn’ hodnocen’ pÞipravovala, byly obavy na m’stž. Vyu‹uj’c’ sebekriticky pÞizn‡vali, ìe pÞestoìe jim ne‹inilo problŽm ì‡ka ohodnotit, byli nejist’ ve stylizaci, ob‡vali se, ìe v jejich hodnocen’ nebudou vhodnž volenŽ formulace. Gymn‡zium proto u‹inilo prvn’ z‡sadn’ strategickŽ rozhodnut’, kterŽ se uk‡zalo bùt z dneän’ho pohledu v’ce neì dobrŽ. Vùchovn‡ poradkynž za pomoci pÞedsedkynž pÞedmžtovŽ komise ‰eskŽho jazyka pÞipravila pro kaìdou z hodnocenùch oblast’ tÞi œrovnž hodnocen’. Vìdy se jednalo o souvislù text, kterù hodnotil œroveË rozvinut’ d’l‹’ch kl’‹ovùch kompetenc’ u ì‡ka. Tޒdn’ u‹itelŽ pak vùstupn’ hodnocen’ tvoÞili skl‡d‡n’m z takto pÞedpÞipravenùch blokó. Formulace mohli samozÞejmž editovat Ð hodnocen’ rozäiÞovat, kr‡tit, doplËovat. Byli si väak jistžjä’ a na vùsledku hodnocen’ to bylo zn‡t. PÞi pޒpravž odstupËovanùch hodnot’c’ch textó opžt napomohla vùstupn’ hodnocen’ z nžkterùch äkol a konzultace s partnerskùmi gymn‡zii. PžtistupËov‡ äk‡la pro sebehodnocen’ ve vybranùch oblastech Ð uk‡zka z datab‡ze hodnot’c’ch vùrokó Aplikace MONITOR

V prvn’m roce, kdy z‡kon äkol‡m uloìil vydat ì‡kóm s pololetn’m vysvžd‹en’m i vùstupn’ hodnocen’, dostali kvart‡ni v pravŽm slova smyslu komplexn’ hodnocen’, na kterŽ mohli bùt pyän’ oni i äkola. Velkùm povzbuzen’m pro äkolu byla i reakce okol’. ZejmŽna pozitivn’ zpžtn‡ vazba od rodi‹ó äkolu d‡le motivovala k tomu, aby systŽm d‡le zkvalitËovala. KladnŽ ohlasy rodi‹ó byly takŽ ze strany u‹iteló vn’m‡ny jako ocenžn’ jejich pr‡ce pÞi vzdžl‡v‡n’ a vùchovž džt’. Tento moment byl dóleìitù pro dalä’ postup. U‹itelŽ poc’tili, ìe pokud ke svŽ pr‡ci pÞistupuj’ zodpovždnž, rodi‹ovsk‡ veÞejnost to velmi kladnž hodnot’. Nav’c pochvala pÞiäla okamìitž po rozd‡n’ vùstupn’ch hodnocen’, coì vùslednù efekt d‡le umocnilo. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Na z‡kladž tžchto œvah veden’ äkoly pÞipravilo ve spolupr‡ci s vùchovnou poradkyn’ osnovu vùstupn’ho hodnocen’ tak, aby se ì‡kóm dostalo ohodnocen’ vzhledem k c’lóm danùm z‡konem a v dalä’ch oblastech, kterŽ jsme pokl‡dali za dóleìitŽ. Vùznamnou pomóckou bylo pro äkolu prostudov‡n’ nejróznžjä’ch vùstupn’ch hodnocen’, kter‡ äkola dostala spolu s pÞihl‡äkami uchaze‹ó o studium ve ‹tyÞletŽm gymn‡ziu, a samozÞejmž prostudov‡n’ publikac’, kterŽ v tŽ dobž byly k dispozici.

Kromž ‹‡sti, kter‡ byla takto sestavena z pÞedpÞipravenùch formulac’, obsahuje vùslednŽ vùstupn’ hodnocen’ i dalä’ ‹‡sti, kde jiì tޒdn’ u‹itelŽ slovnž hodnot’ zcela specifickŽ ud‡losti v próbžhu studia. Komentuj’ œ‹ast ì‡ka v soutžì’ch a pÞehl’dk‡ch, vyjadÞuj’ se k jeho nad‡n’, vä’maj’ si mimoäkoln’ ‹innosti a vyslovuj’ se k jeho chov‡n’ v próbžhu äkoln’ doch‡zky. V tŽto ‹‡sti jsou takŽ zaznamen‡ny dalä’ vùznamnŽ skute‹nosti, jako napÞ. œ‹ast ì‡ka na akc’ch äkoly, v mezin‡rodn’ch projektech, projektovùch dnech, vùbžr volitelnùch pÞedmžtó, œ‹ast na kurzech atd. Väechny tyto aktivity d’l‹’m zpósobem nadstandardnž rozv’jej’ kl’‹ovŽ kompetence ì‡kó, a proto jejich uveden’ ve vùstupn’m hodnocen’ pokl‡d‡me za dóleìitŽ.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

V tomto obdob’ u‹inilo veden’ äkoly druhŽ z‡sadn’ strategickŽ rozhodnut’ a zpracovalo projekt, kterùm se äkola uch‡zela o prostÞedky z ESF. C’lem bylo vytvoÞit metodiku autoevaluace pedagogickùch procesó a vytvoÞit n‡stroj pro administraci vùsledkó autoevalua‹n’ch procesó. Vùslednù produkt je kvalitn’ a pro zm’nžnŽ œ‹ely vysoce efektivn’. Z pޒloh je patrnù vùsledek Ð kompletn’ vùstupn’ hodnocen’ pro ì‡ka kvarty. V pޒloze jsou takŽ dvž hodnocen’ Ð vùbornŽ ì‡kynž a ì‡ka, kterŽmu byl doporu‹en pÞechod po kvartž na jinou stÞedn’ äkolu. Vùstupn’ hodnocen’ ì‡kynž Vùstupn’ hodnocen’ ì‡ka Struktura vùstupn’ho hodnocen’ je zcela v souladu se z‡konem. V prvn’ ‹‡sti se v bodech 1Ð9 hodnot’, jak se ì‡k pÞibl’ìil k c’li vzdžl‡v‡n’ stanovenŽmu v ¤ 44 äkolskŽho z‡kona. Pžt stupËó hodnot’c’ch stanovisek ur‹uje m’ru, jak se ì‡k dle m’nžn’ äkoly pÞibl’ìil tžmto c’lóm, opžt s vazbou na profil absolventa äkoly a s pÞihlŽdnut’m k o‹ek‡vanùm vùstupóm oboró v áVP. V dalä’ ‹‡sti vùstupn’ho hodnocen’ se äkola vyjadÞuje k oblastem, kterŽ pokl‡d‡ pro œplnost vùstupn’ho hodnocen’ za podstatnŽ. ákola se prostÞednictv’m tޒdn’ho u‹itele vyjadÞuje k nad‡n’ d’tžte, hodnot’ jeho pÞedpoklady pro dalä’ studium, vä’m‡ si chov‡n’ ì‡ka a uv‡d’ dalä’ skute‹nosti, kterŽ ovlivnily v próbžhu äkoln’ doch‡zky rozvoj kl’‹ovùch kompetenc’. Uv‡d’ takŽ ‹innosti, kterùmi ì‡k pomohl äkole, hodnot’ jeho zapojen’ do ìivota tޒdy a äkoly, shrnuje jeho œspžchy v soutžì’ch a pro œplnost doplËuje jeho mimoäkoln’ aktivity, kterŽ mžly na jeho formov‡n’ vliv. Z principu hodnocen’ vyplùv‡, ìe samotnù ì‡k nepozn‡, jak je hodnocen vzhledem k ostatn’m ì‡kóm. ë‡ci neznaj’ äk‡ly ani hodnot’c’ vùroky, znaj’ jen svŽ vùstupn’ hodnocen’ po jeho vyd‡n’. To je odstupËov‡no v pžtistupËovùch äk‡l‡ch, ale z pohledu

214

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

215

Popis äablony vùstupn’ho hodnocen’

ì‡ka nekop’ruje strukturu zn‡mkov‡n’ 1 aì 5. Znamen‡ to tedy, ìe i ì‡k, kterù je hodnocen na klasickŽm vysvžd‹en’ prómžrnž, móìe bùt ve vùstupn’m hodnocen’ ohodnocen vùbornž. Naopak ì‡k, kterù m‡ na vysvžd‹en’ samŽ jedni‹ky, móìe bùt hodnocen napÞ. v oblasti rozvoje osobnostn’ch a soci‡ln’ch kompetenc’ prómžrnž.

áablona vùstupn’ho hodnocen’ obsahuje hlavi‹ku se jmŽnem äkoly, dalä’mi povinnùmi œdaji, logem äkoly, jmŽnem ì‡ka, tޒdou, ‹’slem v tޒdn’m vùkaze, datem narozen’ apod. Väechny tyto œdaje jsou do z‡hlav’ na‹teny z dat importovanùch z Bakal‡Þó. D‡le je äablona rozdžlena do pžti hlavn’ch oblast’, kterŽ odpov’daj’ äkolskŽmu z‡konu. Bod I. je d‡le džlen na oblasti, kterŽ opžt vych‡zej’ z platnŽ legislativy:

V próbžhu dalä’ch let poslouì’ tޒdn’mu u‹iteli pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ ì‡kovskŽ portfolio, s n’mì äkola za‹’n‡ od prim pracovat. Produkty pr‡ce ì‡ka shrom‡ìdžnŽ v próbžhu ‹asu jeätž v’ce zobjektivn’ hodnocen’ kompetenc’ formulovan‡ ve vùstupn’m hodnocen’.

Technick‡ str‡nka tvorby vùstupn’ho hodnocen’ za pomoci Aplikace MONITOR Pro spr‡vnŽ pochopen’ tvorby vùstupn’ho hodnocen’ v Aplikaci MONITOR doporu‹ujeme doplnit prostudov‡n’ n‡sleduj’c’ho textu s pޒmùm vyzkouäen’m ‹innost’ v Aplikaci MONITOR po pÞihl‡äen’ na adrese https://monitor.ceskeskolstvi.cz.

Uìivatelsk‡ pr‡va pÞi tvorbž vùstupn’ho hodnocen’ Aplikace MONITOR

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Do vùstupn’ho hodnocen’ se zahrnuje i informace z dotazn’ku, kam ì‡k napÞ. zaznamen‡v‡, ‹emu se vžnuje ve volnŽm ‹ase, jak hodnot’ s‡m svŽ vùsledky. K vùstupn’mu hodnocen’ jednoho ì‡ka by se mžla vyjadÞovat vžtä’ skupina kantoró. Ide‡ln’ by bylo v tùmu diskutovat o jednotlivùch ì‡c’ch. V sou‹asnosti tvoޒ dokument tޒdn’ u‹itel, v pޒpadž problŽmovùch ì‡kó konzultuje svŽ z‡vžry s vùchovnou poradkyn’ nebo se z‡stupcem Þeditele.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùstupn’ hodnocen’ se snaì’ pÞedch‡zet nebezpe‹’ formalismu. Velkù dóraz je kladen na pޒpravu hodnot’c’ch stanovisek, vytvoÞenùch za pomoci pedagogicko-psychologickŽ poradny, vùchovnŽho poradce, tޒdn’ch u‹iteló, ‹eätin‡Þó. ákola se snaìila, aby hodnot’c’ stanoviska nebyla pޒliä obecn‡ ani pޒliä konkrŽtn’. DóleìitŽ samozÞejmž bylo je dobÞe odstupËovat. Texty hodnot’c’ch stanovisek jsou komplexnžjä’ odstavce textu, kterŽ proäly dvou aì tޒletùm upravov‡n’m a ovžÞov‡n’m, neì byly usazeny do kone‹nŽ podoby. To oväem nevylu‹uje budouc’ revize, äkola bude ur‹itž s hodnot’c’mi stanovisky d‡le pracovat podle naäich potÞeb a podle potÞeb ì‡kó.

I.

Dosaìen‡ vùstupn’ œroveË vzdžl‡v‡n’ a. Osvojen’ si strategie u‹en’, motivace k celoìivotn’mu u‹en’ b. TvoÞivŽ myälen’, logickŽ uvaìov‡n’, Þeäen’ problŽmó c. Schopnost komunikovat d. Schopnost spolupracovat e. Respekt k pr‡vóm a povinnostem, ohleduplnost a tolerance k lidem f. Vztah k hodnot‡m g. Rozvoj a ochrana fyzickŽho a duäevn’ho zdrav’ h. Vztah k ìivotn’mu prostÞed’ i. Rozvoj schopnost’ ì‡ka v souladu s jeho re‡lnùmi moìnostmi

II.

Vyj‡dÞen’ o moìnostech ì‡ka a jeho nad‡n’

III.

Vyj‡dÞen’ o pÞedpokladech pro dalä’ vzdžl‡v‡n’ nebo uplatnžn’ ì‡ka

IV.

Chov‡n’ ì‡ka v próbžhu povinnŽ äkoln’ doch‡zky

V.

Vyj‡dÞen’ o dalä’ch vùznamnùch skute‹nostech ve vzdžl‡v‡n’ ì‡ka

Modul pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ obsahuje pÞipravenŽ formulace, z nichì tޒdn’ u‹itel vol’ nejvhodnžjä’ variantu, kter‡ odpov’d‡ konkrŽtn’mu ì‡kovi. Pro kaìdou z oblast’ I.aÐI.i, a takŽ pro ‹‡st III. je v nab’dce äk‡la pro hodnocen’ od nejlepä’ho po nejhorä’ v pžti róznùch œrovn’ch. ‰‡sti II., IV. a V. doplËuje tޒdn’ u‹itel s‡m tak, aby hodnocen’ co nejlŽpe postihlo osobnost hodnocenŽho ì‡ka.

Pޒprava äablony pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ a tvorba hodnot’c’ch vùrokó Ve väech modulech MONITORU, tedy i v modulu tvorby vùstupn’ho hodnocen’, existuj’ pro äkoly dva stupnž volnosti: 1.

Pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ äkola vyuìije systŽmovou äablonu s hodnot’c’mi vùroky, kterŽ vznikly v próbžhu projektu a byly provžÞeny v projektovùch äkol‡ch.

2.

ákola do äablony dopln’ vlastn’ hodnot’c’ vùroky, kterŽ vytvoޒ pro pouìit’ ve väech tޒd‡ch napÞ. vùchovnù poradce nebo äkoln’ psycholog.

K vùstupn’mu hodnocen’ maj’ uìivatelŽ pޒstup na dvou uìivatelskùch œrovn’ch: 1.

Administr‡tor spolu s veden’m äkoly a vùchovnùm poradcem pÞiprav’ äablonu vùstupn’ho hodnocen’, pޒpadnž dopln’ hodnot’c’ vùroky, vytvoޒ z‡hlav’ vùstupn’ho hodnocen’ a ovžÞ’ parametry tisku.

2.

Tޒdn’ u‹itel vyuì’v‡ hotovou äablonu k tvorbž vùstupn’ho hodnocen’, doplËuje individu‡ln’ hodnocen’ do ‹‡st’ II., IV. a V. äablony a po schv‡len’ vùstupn’ho hodnocen’ tiskne hodnocen’.

216

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒprava äablony pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ spo‹’v‡ z nžkolika krokó, kterŽ mus’ u‹init administr‡tor äkoly spolu s veden’m äkoly a s vùchovnùm poradcem. Postup se odv’j’ od toho, pro kterou z vùäe uvedenùch variant se äkola rozhodne.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

217

Krok 1

OvžÞen’ spr‡vnosti a œplnosti vùstupn’ho hodnocen’

Prostudovat systŽmovou äablonu pro vùstupn’ hodnocen’ a vùroky, kterŽ jsou v modulu k dispozici pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’. Posoudit, zda jsou pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ pro konkrŽtn’ äkolu vhodnŽ. Pokud äkola zjist’, ìe jsou pouìitelnŽ, móìe d‡le pouì’vat systŽmovou äablonu a dalä’ popsanŽ kroky jiì neprov‡d’.

Odsouhlasen’ vùstupn’ho hodnocen’ prov‡d’ pÞed fin‡ln’m uloìen’m vùchovnù poradce ‹i jinù povžÞenù pracovn’k s potÞebnùmi uìivatelskùmi pr‡vy. Po ovžÞen’ se vùstupn’ hodnocen’ uzav’r‡ a jeho zmžna jiì nen’ moìn‡. UzavÞen‡ vùstupn’ hodnocen’ jsou pÞipravena k tisku.

Krok 2

Tisk vùstupn’ho hodnocen’

Pokud se äkola rozhodne vytvoÞit si vlastn’ hodnot’c’ vùroky pro hodnocen’ jednotlivùch oblast’, je nutnŽ tyto vùroky pÞipravit nejlŽpe mimo aplikaci MONITOR a potom vloìit do systŽmu jako novù vùrok. Tvorbu novùch vùrokó je moìnŽ provŽst napÞ. v Excelu tak, jak je patrnŽ z n‡hledu systŽmovùch vùrokó. Vkl‡d‡n’ novŽho vùroku je snadnŽ a ovl‡d‡n’ intuitivn’. U kaìdŽho novŽho vùroku si uìivatel vyb’r‡ oblast, ke kterŽ se hodnot’c’ vùrok vztahuje, vkl‡d‡ hodnocen’ zvl‡äé v muìskŽm a ìenskŽm rodž a pÞed uloìen’m novŽho vùroku vyb’r‡ z nab’dky AÐE tzv. œroveË hodnocen’. òroveË se vol’ tak, ìe A je hodnocen’ nejlepä’, E hodnocen’ nejhorä’.

Tisk vùstupn’ho hodnocen’ móìe provŽst jak tޒdn’ u‹itel, tak administr‡tor äkoly. Vùstupn’ hodnocen’ se tisknou souhrnnž ‹i jednotlivž podle pÞedvolby tisku. Doporu‹uje se, pokud je to moìnŽ, nastavit oboustrannù tisk, protoìe vùstupn’ hodnocen’ m‡ rozsah dvou stran A4.

Vlastn’ tvorba vùstupn’ho hodnocen’ Vùstupn’ hodnocen’ vytv‡Þ’ tޒdn’ u‹itel. V nab’dce se mu po pÞihl‡äen’ do aplikace MONITOR a po vstupu do modulu pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ nab’z’ seznam ì‡kó jeho tޒdy. U kaìdŽho ze ì‡kó se vytv‡Þ’ vùstupn’ hodnocen’ samostatnž, a to vùbžrem vhodnŽho vùroku z nab’zenŽ äk‡ly u kaìdŽ hodnocenŽ oblasti. PÞi vùbžru ze äk‡ly AÐE se pޒsluänù vùrok v poli pro z‡pis hodnocen’ automaticky zobrazuje, tޒdn’ u‹itel tak m‡ velmi dobrou moìnost kontroly. V tžch pol’ch, do nichì vkl‡d‡ tޒdn’ u‹itel zcela individu‡ln’ hodnocen’ pro kaìdŽho ì‡ka, je moìnŽ text pޒmo dopisovat pÞi editaci, nebo je moìnŽ si texty opžt pÞipravit mimo Aplikaci MONITOR, napÞ. ve Wordu ‹i Excelu, a pÞi tvorbž vùstupn’ho hodnocen’ je do pޒsluänùch pol’ vkl‡dat kop’rov‡n’m. òdaje pro tu ‹‡st vùstupn’ho hodnocen’, kterou tޒdn’ u‹itel tvoޒ zcela samostatnž, z’sk‡ tޒdn’ u‹itel ‹‡ste‹nž ze svùch dlouhodobùch z‡znamó o ì‡kovi, ‹‡ste‹nž z ì‡kovskŽho dotazn’ku, kterù pÞed tvorbou vùstupn’ho hodnocen’ ì‡kóm zad‡ a vyhodnot’.

218

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Po vytvoÞen’ kompletn’ datab‡ze hodnot’c’ch vùrokó ve äk‡le AÐE je nutnŽ tyto vùroky vloìit do äablony. Jej’ tvorba se prov‡d’ pomoc’ volby ãvytvoÞit novou äablonuÒ v nab’dce Vùstupn’ hodnocen’ Ð äablony. Tvorba äablony nen’ obt’ìn‡, vyìaduje väak ur‹itou trpžlivost.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Krok 3

Archivace vùstupn’ch hodnocen’ V aplikaci MONITOR je moìnŽ kompletn’ vùstupn’ hodnocen’ vytvoÞen‡ v danŽm kalend‡Þn’m roce archivovat na lok‡ln’m disku äkoly. Cestu k œloìiäti vyb’r‡ administr‡tor. Hotov‡ vùstupn’ hodnocen’ je tak moìnŽ snadno uloìit v elektronickŽ podobž do dokumentace äkoly.

VyuìitŽ zdroje a pomócky Vzhledem k tomu, ìe je aplikace koncipovan‡ jako internetov‡ aplikace, kdy väechna data jsou ukl‡d‡na na centr‡ln’m serveru, nen’ äkola pÞi pouìit’ MONITORu nijak zvl‡ätž omezov‡na. PÞesto existence vnitÞn’ äkoln’ s’tž a existence po‹’ta‹ovŽ u‹ebny ve äkole vyuìit’ väech moìnost’ MONITORu zcela jistž zpޒjemn’. Z‡sadn’m momentem, kterù ‹in’ z Aplikace MONITOR mimoއdnž pއtelskù n‡stroj, je jeho propojen’ s Bakal‡Þi. Odpad‡ zdlouhavŽ zad‡v‡n’ dat a jejich kontrola. Vyuìit’ Aplikace MONITOR pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ a vyuìit’ dalä’ch moduló tohoto silnŽho n‡stroje m‡ i dalä’ efekty. Rozv’j’ se schopnost u‹iteló vyuì’vat ICT techniku, veden’ äkol postupnž z’sk‡v‡ konkrŽtn’ mžÞitelnŽ vùstupy pro hodnocen’ pr‡ce u‹iteló, móìe dokladovat kontroln’m org‡nóm, jak naplËuje c’le vzdžl‡v‡n’, kterŽ äkole ukl‡d‡ z‡kon. D’ky modulu ankety a dotazn’ky lze snadno a rychle z’sk‡vat informace od respondentó v‹etnž rodi‹ó.

Budouc’ perspektiva pޒklad dobrŽ praxe V sou‹asnosti tvoޒ dokument vùstupn’ho hodnocen’ tޒdn’ u‹itel, v pޒpadž problŽmovùch ì‡kó konzultuje s vùchovnou poradkyn’ nebo se z‡stupcem Þeditele. K vùstupn’mu hodnocen’ by se väak mžla vyjadÞovat vžtä’ skupina u‹iteló, ide‡ln’ je se sej’t a diskutovat o ì‡c’ch. ákola pÞedpokl‡d‡, ìe u‹itelŽ budou ‹asem c’tit potÞebu kategorie hodnocen’ napޒklad revidovat, vytv‡Þet vlastn’ apod., to lze povaìovat za ide‡ln’ c’lovù stav. Objektivita vùstupn’ho hodnocen’ bude pravdžpodobnž róst s postupem ‹asu,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

219

‰TVRTLETNê HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê V DJEPISU

aì budou m’t za sebou v’ce zkuäenost’ s vùstupn’m hodnocen’m a pozorov‡n’m rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ kaìdŽho ì‡ka. Zvùäen’ kvality pÞinese zcela jistž i postupnŽ zav‡džn’ ì‡kovskùch portfoli’. Neì u‹itelŽ pochop’ vùhody hodnocen’, nžjakou chv’li to potrv‡. Veden’ äkoly mus’ vn’mat vùstupn’ hodnocen’ jako vùznamnou sou‹‡st hodnocen’ ì‡ka, pak to stejnùm zpósobem mohou vn’mat i kantoÞi. TakŽ v pޒpadž u‹iteló se neust‡lùm vysvžtlov‡n’m postupu hodnocen’ rozv’j’ u‹itelsk‡ kompetence hodnotit, tvorba vùstupn’ch hodnocen’ u‹itelskou kompetenci hodnotit permanentnž kultivuje.

ákola: Gymn‡zium Open Gate, Babice Realiz‡tor: Peter Sokol Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace

Z‡mžrem äkoly je d‡le rozv’jet a zlepäovat internetovou Aplikaci MONITOR. V centru pozornosti je dotvoÞen’ bloku pro slovn’ hodnocen’ ì‡kó, kterù by umoìËoval vytv‡Þet pro ì‡ky na konci kaìdŽho ro‹n’ku slovn’ hodnocen’, jeì by se po form‡ln’ str‡nce podobala vùstupn’mu hodnocen’. Na rozd’l od nžj by se zde väak slovnž hodnotily specifickŽ oborovŽ kompetence.

Jiޒ Kuhn [email protected]

Dalä’ pޒlohy Dopis veden’ äkoly rodi‹óm Ð doprovodnù koment‡Þ Þeditele vysvžtluj’c’ rodi‹óm smysl vùstupn’ho hodnocen’ áablona pro tvorbu vùstupn’ho hodnocen’ Ð uk‡zka jednŽ z äablon Aplikace MONITOR Dotazn’k pro ì‡ka Ð uk‡zka dotazn’ku pro tvorbu ‹‡sti vùstupn’ho hodnocen’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontaktn’ osoba

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùhledovž äkola po‹’t‡ s t’m, ìe by v Aplikaci MONITOR vznikala jak‡si u‹itelsk‡ portfolia, kter‡ by mapovala profesn’ dr‡hu u‹itele. Na individu‡ln’ch œ‹tech u‹iteló budou soustÞe“ov‡ny hospita‹n’ protokoly, ì‡kovsk‡ hodnocen’, informace o kurzech a jinùch vzdžl‡vac’ch akc’ch, œdaje o projektech, na kterùch se u‹itel pod’lel, z‡vžry z hodnocen’ pr‡ce veden’m äkoly apod.

Pޒklad dobrŽ praxe pÞedstavuje metodu ‹tvrtletn’ho hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v r‡mci pÞedmžtu Džjepis. Hodnoceny jsou vybranŽ d’l‹’ kl’‹ovŽ kompetence, kterŽ mohl u‹itel dobÞe rozv’jet a smysluplnž hodnotit. Metoda k hodnocen’ vyuì’v‡ ‹tyÞbodovou äk‡lu. Hlavn’m z‡mžrem tŽto metody hodnocen’ je poskytovat ì‡kovi velmi konkrŽtn’ informace o jeho silnùch a slabùch str‡nk‡ch. Metoda ‹tvrtletn’ho hodnocen’ zahrnuje i slovn’ hodnocen’ a poskytuje ì‡kovi prostor, aby se k z’skanŽmu hodnocen’ p’semnž vyj‡dÞil.

Kontext OsmiletŽ intern‡tn’ gymn‡zium Open Gate Babice zah‡jilo vùuku ve äkoln’m roce 2005/2006. Jeho hlavn’m c’lem je poskytnout kvalitn’ vzdžl‡n’ džtem, kterŽ maj’ studijn’ pÞedpoklady a poch‡zej’ ze soci‡lnž znevùhodnžnŽho prostÞed’ (džtskŽ domovy, pžstounsk‡ pŽ‹e, soci‡lnž slabŽ rodiny apod.). V sou‹asnŽ dobž äkolu navätžvuje 128 ì‡kó, coì je maxim‡ln’ po‹et, kterù äkola móìe pojmout. Ve tޒd‡ch studuje prómžrnž 16 ì‡kó. ákola podlŽh‡ ‹eskŽ äkolskŽ legislativž, ޒd’ se stejnùmi kurikul‡rn’mi dokumenty jako ostatn’ v’celet‡ gymn‡zia. Na vyää’m stupni je ‹‡st pÞedmžtó vyu‹ov‡na v anglickŽm jazyce. Ve äkole vyu‹uje 30 u‹iteló, tÞetinu z nich tvoޒ cizinci poch‡zej’c’ z anglicky mluv’c’ch zem’. (Informace byla pÞejata z webovŽ prezentace äkoly.)

Vùchodiska Ve äkoln’m roce 2006/2007 psali u‹itelŽ v Open Gate slovn’ hodnocen’. To dost‡vali ì‡ci 4x ro‹nž. Ve ‹tvrtlet’ a tÞi‹tvrtžlet’ byla hodnocen’ stru‹nžjä’, väechny pÞedmžty byly v jednom formul‡Þi. V pololet’ a na konci roku mžl kaìdù u‹itel k dispozici jednu stranu hodnot’c’ho formul‡Þe pro slovn’ hodnocen’ a k samotnŽmu slovn’mu hodnocen’ pÞibyla jeätž informace o procentu‡ln’ œspžänosti ì‡ka. Slovn’ hodnocen’ nemžlo po obsahovŽ str‡nce ì‡dnou pevnou strukturu, a proto se hodnocen’ jednotlivùch u‹iteló od sebe zna‹nž liäila a hledal se zpósob, jak je sjednotit. Jako vùchodisko k novŽ podobž hodnocen’ poslouìil n‡vrh hodnocen’ vùsledkó v oblasti ciz’ch jazykó, kterù pÞinesli zahrani‹n’ u‹itelŽ z anglosaskùch zem’. Mluven’, p’semnŽ vyj‡dÞen’, slovn’ z‡soba, zvl‡d‡n’ gramatickùch pravidel, ‹ten’ s porozumžn’m a jednotlivŽ kompetence navrhli hodnotit zvl‡äé na stejnŽ ‹tyÞbodovŽ äk‡le.

220

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

221

‰tvrtletn’ hodnocen’ Mid-term Evaluation

Vùhodu tohoto pޒstupu spatÞovali zejmŽna v tom, ìe poskytuje ì‡kovi velmi konkrŽtn’ informaci o jeho silnùch a slabùch str‡nk‡ch. Napޒklad jeho dovednost porozumžt mluvenŽmu slovu a bžìn‡ komunikace jsou vynikaj’c’, p’semnŽ vyj‡dÞen’ pouze vyhovuj’c’. U‹itelŽ si byli vždomi toho, ìe v ciz’ch jazyc’ch je pomžrnž jednoduchŽ definovat d’l‹’ kompetence, ale u ostatn’ch pÞedmžtó to bude obt’ìnžjä’. Rozhodli se väak, ìe se o to pokus’ a hodnocen’ ve väech pÞedmžtech pojednaj’ t’mto zpósobem. Autor PDP u‹il džjepis v sekundž a v kvartž (do roku 2006/2007) a spolu se svùm zahrani‹n’m kolegou v kvintž. PÞi koncipov‡n’ hodnocen’ vych‡zel z RVP ZV, ale inspiroval se i dalä’mi zdroji. PÞedt’m, neì za‹al u‹it v Open Gate, koordinoval v ‰R projekt Tv‡Þ’ v tv‡Þ historii, inspiroval se i z jeho c’ló i z c’ló dalä’ch džjepisnùch projektó. Nakonec hodnotil 6 kritŽri’: ‹ten’ s porozumžn’m, Þeäen’ problŽmó, komunikaci, spolupr‡ci, faktografickŽ znalosti, dom‡c’ pޒpravu.

PÞedmžt: Subject:

Džjepis

U‹itel: Teacher:

Student: Student:

STUDENTKA SEKUNDY

Rok: Year:

2006/2007

Peter Sokol

Obdob’: Term:

1. ‹tvrtlet’

Obsah pÞedmžtu: Content of the subject:

-

v d’l‹’ch aspektech ì‡kóm sdžlit, v ‹em konkrŽtnž je jejich siln‡ str‡nka a v ‹em konkrŽtnž se maj’ zlepäit,

O‹ek‡vanŽ vùstupy: Studenti

-

poskytnout informaci rodi‹óm, co konkrŽtnž bude u ì‡kó rozv’jet a do jakŽ m’ry se to jednotliv’ ì‡ci skute‹nž ve äkole nau‹ili,

-

nehodnotit v r‡mci pÞedmžtu jen kompetence v‡zanŽ na pÞedmžt,

-

vytv‡Þet konkrŽtn’ doporu‹en’ pro rozvoj konkrŽtn’ch kompetenc’ ì‡ka,

-

br‡nit prómžru v hodnocen’ (‹tyÞbodov‡ äk‡la) a z‡roveË nepÞep’nat klasickŽ zn‡mkov‡n’.

Realizace Ð postup a metody Kaìdù u‹itel m‡ za œkol vymezit nžkolik z‡kladn’ch kritŽri’, na kter‡ se v hodnocen’ ì‡kó zamžÞ’. KaìdŽ kritŽrium je hodnoceno na ‹tyÞbodovŽ äk‡le (vynikaj’c’ aì nevyhovuj’c’). Na hodnot’c’m formul‡Þi (viz n’ìe) je rovnžì prostor pro vyj‡dÞen’ ì‡ka. ák‡la je pro väechny stejn‡, kritŽria se väak liä’ i u u‹iteló jednotlivùch pÞedmžtó. Nžkde jsou v’ce zamžÞena na kompetence, jinde v’ce kop’ruj’ tradi‹n’ pojet’ vzdžl‡vac’ch c’ló. Tato hodnocen’ dost‡vaj’ ì‡ci ‹tyÞikr‡t ro‹nž. V pololet’ a na konci roku je hodnocen’ doplnžno jeätž hodnocen’m procentn’m.

222

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

¥

vysvžtl’ z‡kladn’ pޒ‹iny a n‡sledky krize v ےmskŽ ޒäi,

¥

poznaj’ konkrŽtn’ pޒklady dždictv’ antiky pro (nejen) stÞedovžkou Evropu,

¥

prozkoumaj’, jak vznikaly prvn’ evropskŽ st‡ty.

KritŽria hodnocen’: Subject criteria:

‰ten’ s porozumžn’m/zpracov‡n’ informac’ Student/ka dok‡ìe shrnout text, vyhled‡vat a tޒdit informace. Ûeäen’ problŽmó/kritickŽ myälen’ Student/ka vyuì’v‡ z’skanŽ vždomosti a dovednosti k Þeäen’ zadanùch problŽmó (pޒ‹inaÐn‡sledek, n‡zorÐfakt apod.). Komunikace/prezentace Student/ka vhodnž argumentuje, dok‡ìe vùstiìnž vyj‡dÞit svŽ myälenky a n‡zory v logickŽm sledu.

Nevyhovuj’c’ Unsatisfactory

porozum’ situaci v ےmž po n‡stupu c’saÞstv’,

Velmi dobrù Very good

¥

Vynikaj’c’ Excellent

Nejedn‡ se o dokonalù n‡stroj, ale je ur‹itž dokonalejä’ neì klasickŽ zn‡mkov‡n’. Pokud nechce u‹itel pouì’vat ‹tyÞbodovou äk‡lu a z‡roveË nechce hodnotit jednou zn‡mkou, móìe napޒklad d‡t zn‡mek nžkolik (po rozloìen’ pÞedmžtu na oblasti). U‹itel mus’ pojmenovat to, co chce v pÞedmžtu u‹it. Jako angli‹tin‡Þ neu‹’ angli‹tinu, ale u‹’ mluvit, poslouchat, ‹’st a ps‡t, tak džjepis‡Þ neu‹’ džjepis, ale porozumžn’ souvislostem, vyhled‡v‡n’ informac’, vyjadÞov‡n’ vlastn’ho n‡zoru (z‡leì’ na džjepis‡Þi). U‹itel si mus’ umžt svój pÞedmžt takto rozloìit do d’l‹’ch kompetenc’, oblast’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

poskytnout ì‡kóm kvalitn’ a pravidelnou zpžtnou vazbu, Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

-

TematickŽ celky: ےm Ð c’saÞstv’; ےm Ð krize, rozpad, z‡nik; starovžk a Evropa Ð dždictv’, co je stÞedovžk; zrod st‡tó Ð geografickŽ obsazen’ Evropy

Vyhovuj’c’ Achieved

C’le

X

X

X

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

223

Obsah pÞedmžtu: Content of the subject:

X

TematickŽ celky: Vnitropolitickù vùvoj imperi‡ln’ch mocnost’ (2. pol. 19. stolet’); Cesta k prvn’ svžtovŽ v‡lce; Próbžh prvn’ svžtovŽ v‡lky; Rusk‡ revoluce; Pov‡le‹nŽ uspoއd‡n’ svžta Ð Versaillesk‡ m’rov‡ smlouva.

X

O‹ek‡vanŽ vùstupy: Studenti:

Koment‡Þ u‹itele/TeacherÕs comment:

Koment‡Þ studenta/StudentÕs comment:

Podpis/Signature_________________________ Hodnot’c’ formul‡Þ je zaloìen na äesti vybranùch kritŽri’ch ‹tvrtletn’ho hodnocen’ ì‡ka. Hodnocen’ lze u jednotlivùch kritŽri’ odstupËovat na ‹tyÞbodovŽ äk‡le. Ve formul‡Þi je prostor takŽ pro slovn’ hodnocen’ ì‡ka u‹itelem i pro vyj‡dÞen’ ì‡ka k hodnocen’.

‰tvrtletn’ hodnocen’ Mid-term Evaluation PÞedmžt: Subject:

Džjepis

Student: Student:

STUDENTKA KVARTY

Rok: Year:

2006/2007

224

U‹itel: Teacher:

Obdob’: Term:

Peter Sokol

1. ‹tvrtlet’

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Podpis/Signature_________________________

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Hodnocen’ na z‡kladž: Dom‡c’ pr‡ce: pޒ‹iny kolapsu ےmskŽ ޒäe, kontrola seäitó (31. 10. 2006), samostatnŽ vùpisky z textu o z‡niku Z‡padoޒmskŽ ޒäe, test ‹. 1, skupinov‡ pr‡ce zamžÞen‡ na zpracov‡n’ ot‡zek a odpovžd’ na tŽma vznik prvn’ch evropskùch st‡tó.

¥

porozum’ nerovnomžrnosti vùvoje jednotlivùch ‹‡st’ Evropy na konci 19. stolet’ v‹etnž dósledkó, ke kterùm tato nerovnomžrnost vedla,

¥

se sezn‡m’ s pޒ‹inami prvn’ svžtovŽ v‡lky a z‡kladn’mi fakty o jej’m próbžhu,

¥

porozum’ z‡kladn’m rozhodnut’m m’rovùch smluv a jejich vlivu na pov‡le‹nou situaci.

KritŽria hodnocen’: Subject criteria:

‰ten’ s porozumžn’m/zpracov‡n’ informac’ Student/ka dok‡ìe shrnout text, vyhled‡vat a tޒdit informace.

X

Ûeäen’ problŽmó/kritickŽ myälen’ Student/ka vyuì’v‡ z’skanŽ vždomosti a dovednosti k Þeäen’ zadanùch problŽmó (pޒ‹inaÐn‡sledek, n‡zorÐfakt apod.).

X

Komunikace/prezentace Student/ka vhodnž argumentuje, dok‡ìe vùstiìnž vyj‡dÞit svŽ myälenky a n‡zory v logickŽm sledu.

X

Spolupr‡ce ve skupinž/zapojen’ bžhem hodin Student/ka efektivnž pracuje ve skupinž a zapojuje se do zadanùch aktivit.

X

Pޒprava na hodiny (dom‡c’ œkoly, veden’ seäitu) Student/ka pln’ samostatnŽ pr‡ce a veden’ seäitu/ sloìky na z‡kladž domluvenùch instrukc’.

X

FaktografickŽ znalosti Student/ka prok‡ìe z‡kladn’ orientaci ve faktografii prob’ranŽho obdob’ (jmŽna, data, m’sta, pojmy), spr‡vnž pouì’v‡ odbornŽ term’ny.

Nevyhovuj’c’ Unsatisfactory

X

Vyhovuj’c’ Achieved

FaktografickŽ znalosti Student/ka prok‡ìe z‡kladn’ orientaci ve faktografii prob’ranŽho obdob’ (jmŽna, data, m’sta, pojmy), spr‡vnž pouì’v‡ odbornŽ term’ny.

Velmi dobrù Very good

Pޒprava na hodiny (dom‡c’ œkoly, veden’ seäitu) Student/ka pln’ samostatnŽ pr‡ce a veden’ seäitu/ sloìky na z‡kladž domluvenùch instrukc’.

Vynikaj’c’ Excellent

Spolupr‡ce ve skupinž/zapojen’ bžhem hodin Student/ka efektivnž pracuje ve skupinž a zapojuje se do zadanùch aktivit.

X

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

225

3. Komunikace

Koment‡Þ u‹itele/TeacherÕs comment:

Sem patޒ zejmŽna srozumitelnost projevu a schopnost zapojit se do diskuse, logicky a uv‡ìenž argumentovat (napÞ. ì‡ci maj’ za œkol na z‡kladž svùch historickùch znalost’ oponovat nacionalistickŽmu heslu ãNic neì n‡rod, vlast je naäeÒ).

Hodnocen’ na z‡kladž: Testu ‹. 1, kontroly seäitó, dom‡c’ho œkolu Ð Pޒ‹iny 1. svžtovŽ v‡lky, eseje na tŽma Rusk‡ revoluce, skupinovŽ pr‡ce Ð tvorba hesla o próbžhu 1. svžtovŽ v‡lky a individu‡ln’ p’semnŽ pr‡ce na tŽma ãM’r tžhotnù v‡lkouÒ.

4. Spolupr‡ce a zapojen’

Podpis/Signature_________________________

Vzdžl‡v‡n’ by mžlo sledovat nžjakŽ spole‹nŽ c’le. U‹itel kaìdŽho pÞedmžtu by si mžl poloìit ot‡zku, jak k naplËov‡n’ tžchto spole‹nùch c’ló móìe pÞispžt pr‡vž jeho pÞedmžt. Nau‹it ì‡ky spolupr‡ci je dóleìitŽ a äkola by mžla vyuì’vat toho, ìe jsou v n’ džti pospolu. Jinak by nemžlo ì‡dnù smysl, aby džti do äkoly chodily, neboé by mohly studovat individu‡lnž z knih a jinùch informa‹n’ch zdrojó. Hodnotit (a tedy u‹it) skupinovŽ pr‡ci v Open Gate je o to dóleìitžjä’, ìe ji navätžvuje mnoho individualistó, kteޒ spolupracovat nechtžj’ a neumžj’.

Koment‡Þ studenta/StudentÕs comment:

5. FaktografickŽ informace

U kaìdŽho z kritŽri’ je d‡le uvedeno, co se pod n’m skrùv‡ a pro‹ se u‹itel rozhodl je do hodnocen’ zaÞadit.

1. ‰ten’ s porozumžn’m ‰ten’ s porozumžn’m je z‡sadn’ pro dalä’ vzdžl‡v‡n’ i bžìnù ìivot a na jeho rozvoji by se mžl pod’let kaìdù akademickù pÞedmžt. V džjepise se specificky rozv’j’ ‹ten’ s porozumžn’m na ‹etbž textó, kterŽ se vžnuj’ historickùm tŽmatóm (odborn‡ literatura, v menä’ m’Þe prim‡rn’ prameny). Obecnž by v tomto kritŽriu mžli bùt studenti schopni dok‡zat, ìe um’ pÞe‹tenù text shrnout a na jeho z‡kladž odpov’dat na ot‡zky.

2. Ûeäen’ problŽmó Ûeäen’ problŽmó se v džjepise projevuje zejmŽna jako aplikace znalost’, propojov‡n’ znalost’ v novŽm kontextu. Tuto kompetenci ì‡ci prokazuj’ napޒklad na œkolech, kdy maj’ navrhnout scŽn‡Þ k dokument‡rn’mu filmu o danŽm historickŽm œdob’ (tedy musej’ vybrat jenom omezenŽ mnoìstv’ nejdóleìitžjä’ch informac’, musej’ je umžt zaÞadit pod spole‹nou hlavi‹ku, d‡t k nim vysvžtluj’c’ koment‡Þ a podobnž), pracuj’ s myälenkovùmi mapami nebo jinùmi strukturami, ve kterùch ur‹uj’ pޒ‹iny a n‡sledky historickùch ud‡lost’.

226

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Hodnot’c’ formul‡Þ je zaloìen na äesti vybranùch kritŽri’ch ‹tvrtletn’ho hodnocen’ ì‡ka. Hodnocen’ lze u jednotlivùch kritŽri’ odstupËovat na ‹tyÞbodovŽ äk‡le. Ve formul‡Þi je prostor takŽ pro slovn’ hodnocen’ ì‡ka u‹itelem i pro vyj‡dÞen’ ì‡ka k hodnocen’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Podpis/Signature_________________________

Toto kritŽrium by u‹itel vùhledovž r‡d zahrnul pod Ûeäen’ problŽmó. V tuto chv’li je ponech‡v‡ proto, aby vyhovžl ì‡kóm, kteޒ chtžj’ pÞedvŽst svoji znalost historickŽ faktografie. Do kaìdŽ p’semnŽ pr‡ce proto vedle œloh, kde maj’ ì‡ci za œkol znalosti aplikovat, zaÞazuje i jednu, kter‡ zjiäéuje pouhou znalost historickùch dat.

6. Pޒprava na hodiny Do tohoto kritŽria spad‡ zpósob veden’ seäitu, v‹asnost a kvalita plnžn’ dom‡c’ch œkoló. Hodnocen’ bylo poprvŽ aplikov‡no v prvn’m ‹tvrtlet’ äkoln’ho roku 2006/2007 a bylo pÞijato drtivou vžtäinou ì‡kó a jejich rodi‹ó pozitivnž. Objevily se väak i vùhrady a nepochopen’. Nžkteޒ ì‡ci nelibž nesli ãredukciÒ procentn’ äk‡ly na pouhŽ ‹tyÞi stupnž. Uk‡zalo se rovnžì, ìe bude tÞeba sjednotit pohled u‹iteló róznùch pÞedmžtó na kritŽria, kter‡ se objevuj’ ve v’ce pÞedmžtech. Nebylo napޒklad jasnŽ, zda skute‹nost, ìe ì‡k obdrì’ v róznùch pÞedmžtech velmi odliänŽ hodnocen’ v kritŽriu ‹ten’ s porozumžn’m, je zpósobena t’m, ìe se opravdu projevuje v tžchto pÞedmžtech róznž, nebo t’m, ìe u‹itelŽ maj’ na dovednost ‹ten’ s porozumžn’m odliänù pohled. Kromž pohledu na stejn‡ kritŽria se budou u‹itelŽ snaìit sjednocovat i kritŽria samotn‡, a to zejmŽna v r‡mci pÞedmžtó i v r‡mci skupin pÞedmžtó (napÞ. humanitn’ vždy). Doälo k rozhodnut’ pokusit se sjednotit hodnocen’ pÞinejmenä’m v jednotlivùch pÞedmžtech v r‡mci niìä’ho a vyää’ho gymn‡zia. Vžtä’ pozornost bude v budoucnu tÞeba vžnovat i vysvžtlov‡n’ obsahu jednotlivùch kritŽri’ ì‡kóm tak, aby pÞesnž vždžli, co se od nich v jejich r‡mci o‹ek‡v‡. Autor PDP se chce setkat se väemi ì‡ky, kteޒ ve svŽm koment‡Þi projevili nesouhlas s jeho hodnocen’m (bylo jich asi 20 %), a dobrat se toho, v ‹em neshoda spo‹’vala. Jeden z dosavadn’ch rozhovoró napޒklad uk‡zal, ìe ì‡kynž nesouhlasila s hodnocen’m v r‡mci kritŽria komunikace, neboé se v hodinž hojnž projevovala, tedy ãkomunikovalaÒ. U‹itel ale nebyl s jej’mi vystoupen’mi spokojen, neboé byla m‡lo vžcn‡ a srozumiteln‡.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

227

U‹itel d‡le poìaduje po svùch ì‡c’ch, aby v r‡mci hodnocen’ reflektovali vùvoj ve vymezenùch kl’‹ovùch kompetenc’ch, posoudili, kde doälo k pozitivn’mu posunu, kde se situace nezmžnila a podobnž. I t’mto zpósobem se snaì’ pÞedch‡zet nedorozumžn’m a doc’lit toho, aby doälo k jednotnŽmu ch‡p‡n’ dobrŽho vùkonu mezi n’m a jeho ì‡ky.

(SEBE)HODNOCENê DJEPISNƒHO REFERçTU A SEMINçRNê PRçCE

V próbžhu ‹tvrtlet’:

ákola: Zá SlatiËany Realiz‡tor: Roman Anùì Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

U‹itel pÞedstav’ ì‡kóm, co je chce nau‹it: Nau‹’te se vyjadÞovat, ‹’st s porozumžn’m, odhalovat souvislosti. Z‡roveË u‹itel ì‡kóm sdžl’, ìe pr‡vž v tžchto oblastech je bude hodnotit. A džjepis k tomu bude sp’ä prostÞedkem neì œ‹elem samotnùm. U‹itel pÞiprav’ tŽmata, na kterùch bude vybranŽ d’l‹’ kompetence rozv’jet. Napޒklad: Husitstv’ neu‹’me proto, aby ì‡ci znali data väech husitskùch bitev, ale proto, aby srovn‡vali informace z róznùch zdrojó (postava Jana ëiìky Ð hrdina nebo fanatik, kterù se nezastavil pÞed ni‹’m?).

3.

V próbžhu hodin se u‹itel zamžÞuje na sledov‡n’ pokroku jednotlivùch ì‡kó ve vybranùch oblastech d’l‹’ch kompetenc’. K tomu slouì’ pozorov‡n’ v hodin‡ch, samostatnŽ p’semnŽ pr‡ce, vùstupy skupinovùch prac’. Napޒklad: Kdyì se psal test, mžli ì‡ci jeden œkol zamžÞenù na ‹ten’ s porozumžn’m nebo œkol, aby na z‡kladž svùch znalost’ pÞipravili n‡vrh scŽn‡Þe filmu o husitstv’. Kdyì ì‡ci napsali takovù test, nedostali zn‡mku, ale v kaìdŽ d’l‹’ kompetenci byli hodnoceni na ‹tyÞbodovŽ äk‡le. U‹itel mohl m’t v’ce vyplnžnùch tabulek za ‹tvrtlet’, ‹tvrtletn’ hodnocen’ potom mohlo bùt zaloìeno na tžchto nžkolika tabulk‡ch.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Druh‡ f‡ze tvorby strategie hodnocen’ byla postavena na tom, ìe si kaìdù u‹itel samostatnž, nez‡visle na ostatn’ch ur‹oval, co chce ve svŽm pÞedmžtu rozv’jet a v tžchto oblastech potom hodnotil ì‡ky. Ve tÞet’ f‡zi se mžly tyto oblasti sjednotit v jednotlivùch pÞedmžtech. Hledaly se z‡kladn’ kompetence pro kaìdù pÞedmžt (napÞ. v jazyce ‹ten’, poslech, promluva). Ve tÞet’ f‡zi by se mžli sej’t väichni u‹itelŽ danŽho pÞedmžtu a mžlo by doj’t k dohodž, kterŽ kompetence se budou rozv’jet a hodnotit u väech u‹iteló pÞedmžtu nebo ve skupinž pÞedmžtó (napÞ. v humanitn’ch pÞedmžtech).

Kontaktn’ osoba Peter Sokol e-mail: [email protected]

228

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklad popisuje pomócku, podle kterŽ se ì‡ci u‹’ ps‡t kvalitn’ samostatnŽ pr‡ce, jakùmi jsou napÞ. refer‡ty, semin‡rn’ pr‡ce, zamyälen’ nebo œvahy. ë‡ci se d‡le u‹’ hodnotit svou pr‡ci podle pÞedem danùch kritŽri’ (dodrìen’ zad‡n’, rozv’jen’ kl’‹ovŽ myälenky, volba vhodnŽ formy podle zad‡n’ atd.).

Kontext a vùchodiska Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

2.

Anotace

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1.

Zá SlatiËany je œplnou z‡kladn’ äkolou, ve väech ro‹n’c’ch m‡ po dvou tޒd‡ch. ákolu navätžvuje celkem 419 ì‡kó (kapacita je 500), pedagogickù sbor m‡ 27 ‹lenó. Prómžrn‡ naplnžnost tޒd ‹in’ 23,3 ì‡ka. Od 1. 9. 2005 za‹ala äkola v 1. a v 6. tޒd‡ch vyu‹ovat podle áVP ákola bl’zk‡ pޒrodž a lidem. Tomuto kroku pÞedch‡zela tޒlet‡ pޒprava pÞedevä’m v oblasti vzdžl‡v‡n’ pedagogó a pouì’v‡n’ efektivn’ch metod. áVP byl bžhem prvn’ho roku vùuky zpÞesnžn podle novùch informac’, äkolen’ koordin‡toró i prvn’ch z’skanùch zkuäenost’. Zá ve SlatiËanech je jedinou äkolou ve mžstž a svoj’ prac’ mus’ uspokojit potÞeby a z‡jmy väech ì‡kó. Z tohoto dóvodu se specificky neprofiluje, m‡ tedy tzv. väeobecnŽ zamžÞen’. Spole‹nùm tŽmatem, kterŽ se väak prol’n‡ celou prac’ äkoly v nejróznžjä’ch podob‡ch, je œsil’ o rozvoj pozitivn’ch a odpovždnùch vztahó k sobž, ostatn’m lidem, spole‹nosti a pޒrodž. Z tohoto dóvodu áVP nese n‡zev ákola bl’zk‡ pޒrodž a lidem. Ve vùuce džjepisu prob’h‡ v posledn’ch letech pravidelnž projekt Holocaust a lidskŽ chov‡n’. Bžhem projektu proäli ì‡ci dev‡tŽho ro‹n’ku jakùmsi pomyslnùm kruhem zkoum‡n’ lidskŽho chov‡n’ (metoda programu Tv‡Þ’ v tv‡Þ historii) bžhem ud‡lost’ holocaustu. Ûeäili ot‡zky vlastn’ i skupinovŽ identity, zkoumali situace, ve kterùch se lidŽ pod t’hou okolnost’ museli rozhodovat, motivy, kterŽ je vedly k tomu kterŽmu rozhodnut’, apod. ProstÞednictv’m textovùch a filmovùch dokumentó zkoumali pޒbžhy lid’, kteޒ ìili v dobž, kdy doch‡zelo ke genocidž ìidovskŽho obyvatelstva, aé jiì to byli pachatelŽ, obžti, pÞihl’ìej’c’ nebo zachr‡nci. Sou‹‡st’ projektu bylo i setk‡n’ a beseda s pamžtn’kem holocaustu ing. Pavlem Wernerem. ë‡ci celkem absolvovali 20 vyu‹ovac’ch hodin projektu. Program Tv‡Þ’ v tv‡Þ historii (‹esk‡ varianta mezin‡rodn’ho programu Facing History and Ourselves) prob’h‡ v tŽto äkole soustavnž ‹tvrtùm rokem a ì‡ci tuto ‹‡st vùuky džjepisu opakovanž hodnot’ velmi pozitivnž.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

229

C’le

Co novŽho jsem se pÞi svŽ pr‡ci nau‹il/a? Jakou dovednost jsem trŽnoval/a? (novŽ informace, pochopen’, zkuäenosti, dovednosti, nezodpovžzenŽ ot‡zky)

¥

kultivovat p’semnù projev ì‡kó,

¥

nau‹it ì‡ky vn’mat samostatnou (studijn’) pr‡ci jako hodnotnou metodu u‹en’,

¥

vytvoÞit prostor pro to, aby ì‡ci mohli organizovat a pl‡novat vlastn’ u‹en’,

¥

u‹it ì‡ky plnit zad‡n’, orientovat se podle kritŽri’ a n‡rokó kladenùch na pr‡ci,

¥

cvi‹it ì‡ky v sebehodnocen’ a utv‡Þen’ realistickŽho obrazu sebe sama,

¥

vŽst ì‡ky k sebereflexi a n‡slednŽmu hled‡n’ cest ke zlepäen’ vlastn’ho vùkonu,

¥

umoìnit ì‡kóm strukturovanž a vùstiìnž formulovat myälenky o vlastn’m vùkonu a u‹en’.

Nejzaj’mavžjä’ na mŽm tŽmatu byloÉ Zjistil/a jsem, ìeÉ Kone‹nž jsem pochopil/aÉ PÞekvapilo mžÉ Pޒätž bych se mžl/a soustÞedit naÉ Pޒätž bych vynechal/aÉ Chtžlo to doplnitÉ Dalä’ vlastn’ pozn‡mkyÉ V horn’ ‹‡sti tabulky jsou v levŽm sloupci uvedena ‹tyÞi kritŽria hodnocen’. V horn’m އdku tabulky jsou uvedeny ‹tyÞi stupnž hodnot’c’ äk‡ly. Ve spodn’ polovinž tabulky je prostor pro sebehodnocen’ ì‡ka formulovanŽ vlastn’mi slovy. Pro logickou strukturaci hodnocen’ jsou ì‡kovi nab’dnuty œvody formulac’ jeho vlastn’ho slovn’ho hodnocen’. Tabulku vyplËuje ì‡k, v horn’ ‹‡sti zaäkrt‡v‡, v doln’ vypisuje.

(Sebe)hodnot’c’ tabulka: Ano

Sp’äe Sp’äe ano ne

1. Splnil/a jsem zad‡n’ (tŽma, rozsah). 2. Dodrìel/a jsem druh pr‡ce a z‡sady, kterŽ s t’m souvis’. 3. PodaÞilo se mi zvolit a sledovat hlavn’, jednot’c’ myälenku. 4. Uvedl/a jsem väechny zdroje, ze kterùch jsem ‹erpal/a.

230

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Ne

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Autor PDP pouì’v‡ popsanù n‡stroj hodnocen’ v hodin‡ch džjepisu a džjepisnŽho semin‡Þe v 8. a 9. ro‹n’ku. Metodu lze oväem s jednoduchùmi œpravami pouì’t pro väechny vzdžl‡vac’ oblasti. S ohledem na stupeË rozvoje jazykovùch a hodnot’c’ch dovednost’ ì‡kó (napÞ. pochopen’ pojmu ãvùstiìnùÒ a schopnost posoudit vùstiìnost) je doporu‹enù vžk 13+. N‡vrh na vlastn’ hodnocen’ samostatnŽ pr‡ce obsahuje sadu kritŽri’ formulovanùch do ot‡zek a ‹tyÞstupËovou hodnot’c’ äk‡lu. Z‡mžrem je mj. to, aby äk‡la neobsahovala prostÞedn’, ãprómžrovouÒ kategorii (k tomu doch‡z’ napÞ. pÞi pžtibodovŽ äk‡le). ë‡ci, kteޒ nemaj’ mnoho zkuäenost’ s hodnocen’m, tak nejsou prostÞedn’ kategori’ sv‡džni k tomu, aby v sebehodnocen’ sklouz‡vali k prómžru. KritŽria a äk‡la jsou strukturov‡ny jednoduchou (sebe)hodnot’c’ tabulkou. ë‡ci ji mohou m’t po ruce bžhem psan’ svùch prac’ a d’ky promùälen’ kritŽri’ hodnocen’ a stupËó hodnocen’ mohou jiì pÞi samotnŽ pr‡ci uvaìovat o tom, jak dospžt k co moìn‡ nejlepä’mu vùsledku. Tabulka móìe slouìit takŽ jako pomócka pro hodnotitele (u‹itele/spoluì‡ky) n‡slednž prezentovanŽ pr‡ce.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Realizace Ð postup a metody

V pޒpadž hodnocen’ semin‡rn’ pr‡ce ji ì‡k odevzd‡ v‹etnž vyplnžnŽ hodnot’c’ tabulky. U‹itel pr‡ci prostuduje a svŽ hodnocen’ porovn‡ se sebehodnocen’m ì‡ka. Zkuäenost je takov‡, ìe jen zޒdka se st‡v‡, ìe ì‡ci svoji pr‡ci nadhodnocuj’, sp’äe naopak, ‹astžji je nutnŽ povzbudit jejich sebevždom’ a pÞesvžd‹it je, ìe pr‡ce je dobÞe odveden‡. Pokud se hodnocen’ u‹itele liä’ od sebehodnocen’ ì‡ka, u‹itel by mžl svŽ dóvody ì‡kovi vysvžtlit. Nen’ nutnŽ ve vžtäinž pޒpadó vstupovat s ì‡ky do konfliktu (napÞ. nikdy je nenutit sebehodnot’c’ tabulku pÞedžlat apod.), pouze je upozornit, ìe pޒpadnž svój vùkon nehodnot’ adekv‡tnž a bude tÞeba tuto dovednost cvi‹it.

N‡vaznost na ì‡kovskŽ portfolio ë‡kovskŽ pr‡ce (refer‡ty, semin‡rn’ pr‡ce, pracovn’ listy, tvór‹’ pr‡ce) a róznŽ formy sebehodnocen’ se v próbžhu celŽho roku st‡vaj’ sou‹‡st’ ì‡kovskŽho portfolia. Jednou za ‹tvrtlet’ nebo za pololet’ ì‡ci dostanou samolepic’ ät’tky, kterùmi potŽ polepuj’ svŽ pr‡ce, a na ät’tky napÞ. p’ä’: ãna tuto pr‡ci jsem pyänù/‡, protoìeÉÒ, ãtohle jsem odfl‡knul/aÒ, ãkdybych toto džlal/a dnesÉÒ apod. S takto ãpolepenùmÒ portfoliem lze d‡le pracovat (napÞ. sd’let je v malùch skupin‡ch, sumarizovat, pl‡novat a konkretizovat dalä’ pr‡ci zamžÞenou na zlepäen’ atd.) PÞed zah‡jen’m pr‡ce na samotnŽm refer‡tu dostanou väichni ì‡ci souhrn ot‡zek, nad kterùmi by se mžli bžhem pޒpravy refer‡tu nebo semin‡rn’ pr‡ce zamùälet Na co je tÞeba d‡t pozor pÞi pޒpravž refer‡tu, zamyälen’, semin‡rn’ pr‡ce? Prostudujte tento jednoduchù n‡vod dޒve, neì se do pr‡ce pust’te, nahl’ìejte do nžj v próbžhu svŽ pr‡ce a zhodnoéte svoji odvedenou pr‡ci. 1.

Splnili jste zad‡n’ pr‡ce? Dodrìeli jste tŽma, pޒpadnž konzultovali jste zmžny tŽmatu s u‹itelem? Dodrìeli jste rozsah pr‡ce?

2.

Zvolili jste si pÞedem (nebo dodrìeli) druh pr‡ce? Jde o semin‡rn’ pr‡ci ‹i zamyälen’ ur‹enŽ k ‹etbž nebo publikaci, nebo o refer‡t, kterù budete pÞedn‡äet? a.

Jde-li o pr‡ci ur‹enou k ‹etbž nebo publikaci (ve äkoln’m ‹asopise nebo na äkoln’m webu), mžla by obsahovat väe, co ‹ten‡Þ

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

231

HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê PROSTÛEDNICTVêM OPAKOVACê PRçCE Z DJEPISU

potÞebuje k pochopen’ vaäich sdžlen’ (bez vaä’ pޒtomnosti). Tedy mžla by bùt v souvislùch vžt‡ch. Mžla by splËovat z‡kladn’ stylistick‡ (slohov‡) pravidla (minim‡lnž œvod-staé-z‡vžr). Vaäe sdžlen’ by mžla bùt jasnž vysvžtlena, podpoÞena fotografiemi, obr‡zky ‹i n‡kresy, pokud je to vhodnŽ. Jde-li o refer‡t, kterù budete pÞedn‡äet, mžl by bùt pÞehlednù pÞedevä’m pro v‡s. Chcete-li svój refer‡t z velkŽ ‹‡sti ‹’st, mžli byste text dobÞe zn‡t. Je dobrŽ nžkolikr‡t si jej pÞedem pÞe‹’st, aby v‡ä projev byl co nejsouvislejä’. D‡v‡te-li pÞednost pÞedn‡äce vlastn’mi slovy, text móìe bùt vžtä’m p’smem, nemus’ bùt ve vžt‡ch, mohou to bùt odr‡ìky nebo myälenkov‡ mapa. Mžli byste z pap’ru lehce poznat, ve kterŽ ‹‡sti svŽ prezentace se pr‡vž nach‡z’te, co chcete zdóraznit, na co nechcete zapomenout apod. DoplËky (fotografie, schŽmata, obr‡zky) je lepä’ m’t pÞipravenŽ volnž ke kolov‡n’ nebo v elektronickŽ podobž, kterou prom’tnete.

Obsahuje vaäe pr‡ce hlavn’ (kl’‹ovou) myälenku? Kter‡ to je? Drì’te se j’? Neut‡p’ se vaäe pr‡ce v detailech, nebo naopak nechyb’ nžkterŽ detaily dóleìitŽ pro pochopen’ hlavn’ myälenky? Nen’ vaäe pr‡ce ãslepen‡Ò z mnoha informac’ ‹i myälenek bez spojitosti? M‡ vaäe pr‡ce vhodnù a vùstiìnù n‡zev? Vystihuje n‡zev to podstatnŽ, o ‹em p’äete nebo pÞedn‡ä’te?

4.

Je z vaä’ pr‡ce patrnŽ, z jakùch zdrojó jste ‹erpali? Nevyd‡v‡te myälenky a pr‡ci jinùch za svou vlastn’? Uvedli jste ve svŽ pr‡ci alespoË autora a n‡zev jeho d’la? V pޒpadž ‹erp‡n’ z webovùch str‡nek, ovžÞili jste si informace z jinŽho zdroje nebo konzultac’ s u‹itelem? Neuvedli jste jako zdroj internetovù vyhled‡va‹? (to je totiì, jako byste napsali, ìe jste ‹erpali z knihovnyÉ)

ë‡k by mžl m’t tento materi‡l pÞed sebou, kdyì pr‡ci p’äe, aby se j’m mohl ޒdit, nebo alespoË po dokon‹en’ pr‡ce provŽst sebehodnocen’.

Budouc’ perspektiva vyuìit’ pޒkladu dobrŽ praxe C’lem pouì’v‡n’ tohoto postupu hodnocen’ je budovat schopnost dobÞe hodnotit svoji vlastn’ pr‡ci. A to i v tom smžru, aby ì‡ci dok‡zali pÞijmout hodnocen’, kterŽ nen’ pޒznivŽ. Tato metoda hodnocen’ potÞeb‡m ì‡kó i u‹itele vyhovuje, autor si mysl’, ìe jej’m prostÞednictv’m doch‡z’ k naplËov‡n’ vyty‹enùch c’ló. PodobnŽ metody hodnocen’ äkola zav‡džla postupnž, v souvislosti se zav‡džn’m áVP. Velmi z‡hy bylo moìno vn’mat rozd’l mezi sebehodnot’c’mi schopnostmi ì‡kó vzdžl‡vanùch podle áVP a podle starùch osnov programu Z‡kladn’ äkola. U prvnž jmenovanùch hr‡la vùznamnou roli v jejich œspžchu skute‹nost, ìe tito ì‡ci znali kritŽria hodnocen’ pÞedem, mohli se pÞipravit na pr‡ci v souladu s poìadavky. Odpadly mj. takŽ zpravidla nekonstruktivn’ dohady o tom, kter‡ pr‡ce je (resp. nen’) dobr‡ a pro‹. Pr‡ce i hodnocen’ je nyn’ efektivnžjä’ a pro ì‡ky i u‹itele jasnžjä’.

Kontaktn’ osoba

Roman Anùì e-mail: [email protected]

232

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Anotace Pޒklad popisuje hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ prostÞednictv’m opakovac’ pr‡ce z džjepisu na za‹‡tku äkoln’ho roku. ë‡ci maj’ za œkol vytvoÞit p’semnou pr‡ci, vrac’ se ke svùm pozn‡mk‡m a portfoli’m z minulŽho äkoln’ho roku a pokouä’ se pokl‡dat ot‡zky. Prob’h‡ opakov‡n’ prob’ranŽ l‡tky z minulŽho roku, aväak nikoli formou psan’ opakovac’ho testu, ale naopak kladen’m ot‡zek.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

3.

ákola: Zá SlatiËany Realiz‡tor: Roman Anùì Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

b.

Kontext Zá SlatiËany je œplnou z‡kladn’ äkolou, ve väech ro‹n’c’ch m‡ po dvou tޒd‡ch. ákolu navätžvuje celkem 419 ì‡kó (kapacita je 500), pedagogickù sbor m‡ 27 ‹lenó. Prómžrn‡ naplnžnost tޒd ‹in’ 23,3 ì‡ka. Od 1. 9. 2005 za‹ala äkola v 1. a v 6. tޒd‡ch vyu‹ovat podle áVP ákola bl’zk‡ pޒrodž a lidem. Tomuto kroku pÞedch‡zela tޒlet‡ pޒprava pÞedevä’m v oblasti vzdžl‡v‡n’ pedagogó a pouì’v‡n’ efektivn’ch metod. áVP byl bžhem prvn’ho roku vùuky zpÞesnžn podle novùch informac’, äkolen’ koordin‡toró i prvn’ch z’skanùch zkuäenost’. Zá ve SlatiËanech je jedinou äkolou ve mžstž a svoj’ prac’ mus’ uspokojit potÞeby a z‡jmy väech ì‡kó. Z tohoto dóvodu se specificky neprofiluje, m‡ tedy tzv. väeobecnŽ zamžÞen’. Spole‹nùm tŽmatem, kterŽ se väak prol’n‡ celou prac’ äkoly v nejróznžjä’ch podob‡ch, je œsil’ o rozvoj pozitivn’ch a odpovždnùch vztahó k sobž, ostatn’m lidem, spole‹nosti a pޒrodž. Z tohoto dóvodu áVP nese n‡zev ákola bl’zk‡ pޒrodž a lidem.

Vùchodiska Z mezin‡rodn’ch vùzkumó (napÞ. vùzkum PISA) dlouhodobž vych‡z’ ì‡kóm v ‰R vynikaj’c’ vùsledek v oblasti sumy znalost’, a äpatnù vùsledek ve schopnosti tyto nau‹enŽ znalosti uplatnit. Proto se äkola snaì’ zav‡džt a pouì’vat metody aktivn’ho u‹en’, kterŽ vedou ì‡ky k tomu, aby iniciativnž pracovali na róznùch œkolech, u‹itelŽ pouì’vaj’ metody kritickŽho myälen’, kterŽ umoìËuj’ ì‡kóm hledat a formulovat vlastn’ n‡zor ‹i stanovisko k róznùm ot‡zk‡m, pracuj’ ‹asto metodami kooperativn’ vùuky, kterŽ u‹’ tùmovŽ spolupr‡ci, prov‡d’ projekty, kterŽ maj’ propojovat teorii s prax’, nebo organizuj’ v’cedenn’ kurzy zamžÞenŽ na osobnostn’ a soci‡ln’ vùchovu (v kaìdŽm ro‹n’ku jinak tematicky ladžnŽ). ákola realizuje róznŽ exkurze a zpracov‡v‡ z nich vùstupy, snaì’ se zohledËovat individualitu ì‡ka a budovat pozitivn’ atmosfŽru vz‡jemnŽ œcty.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

233

C’le ¥

zopakovat l‡tku minulŽho äkoln’ho roku,

¥

cvi‹it ì‡ky v dovednosti kl‡st ot‡zky,

¥

u‹it ì‡ky plnit zad‡n’, orientovat se podle kritŽri’ a n‡rokó kladenùch na pr‡ci,

¥

cvi‹it ì‡ky v sebehodnocen’ a utv‡Þen’ realistickŽho obrazu sebe sama,

¥

vŽst ì‡ky k sebereflexi a n‡slednŽmu hled‡n’ cest ke zlepäen’ vlastn’ho vùkonu,

¥

umoìnit ì‡kóm strukturovanž a vùstiìnž formulovat myälenky o vlastn’m vùkonu a u‹en’.

Realizace Ð postup a metody

PÞehled kritŽri’ hodnocen’ Hodnocen’/kri- Splnžn’ zad‡n’ tŽrium

PÞimžÞen‡ obt’ìnost ot‡zek/œkoló

Spr‡vnŽ pouìit’ Kladen’ ot‡zek (jazykov‡ pojmó œroveË)

Vùborn‡ pr‡ce (1)

Väechny ot‡zky jsou pÞimžÞenŽ (nejsou ani pޒliä jednoduchŽ, ani pޒliä sloìitŽ)

Ve vžtäinž ot‡zek/œkoló bžìnž pouì’v‡te historickŽ pojmy, pouì’v‡te je spr‡vnž a s pochopen’m

Väechny ot‡zky/œkoly jsou poloìeny jasnž, spr‡vnž ‹esky a bez gramatickùch chyb

Vžtäina ot‡zek je pÞimžÞenùch (nžkterŽ jsou spornŽ)

V nžkolika ot‡zk‡ch/œkolech pouì’v‡te historickŽ pojmy, pouì’v‡te je spr‡vnž a s pochopen’m

Vžtäina ot‡zek/œkoló je poloìena jasnž, spr‡vnž ‹esky a vžtäinou bez gramatickùch chyb

Velmi dobr‡ pr‡ce (2)

234

Väechny body zad‡n’ jsou splnžny

Vžtäina bodó zad‡n’ je splnžna

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Zad‡n’ pr‡ce: VytvoÞte opakovac’ p’semnŽ zkouäen’ z celŽho minulŽho roku. Vraéte se ke svùm pozn‡mk‡m, pouìijte sv‡ portfolia, džjepisnŽ atlasy, u‹ebnice. Hodnoceni budete podle n‡sleduj’c’ tabulky.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vžk: 8.Ð9. ro‹n’k

Dobr‡ pr‡ce (3)

Dva body zad‡n’ jsou nesplnžny nebo jsou splnžny s obt’ìemi

Objevuj’ se pÞimžÞenŽ, ale i nepÞimžÞenŽ ot‡zky

Snaì’te se pouì’vat historickŽ pojmy, ob‹as se v‡m to daޒ, ob‹as mŽnž

Objevuj’ se nejasnž poloìenŽ ot‡zky/œkoly, objevuj’ se slohovŽ a gramatickŽ chyby

Nepޒliä podaÞen‡ pr‡ce (4)

TÞi body zad‡n’ jsou nesplnžny nebo jsou splnžny s obt’ìemi

Vžtäina ot‡zek je nepÞimžÞenž jednoduchùch nebo naopak sloìitùch

PodaÞilo se v‡m pouì’t alespoË jeden historickù pojem v jeho spr‡vnŽm smyslu

Vžtäina ot‡zek je poloìena nejasnž, nelogicky nebo obsahuj’ nem‡lo gramatickùch chyb

Nesplnžno/neodevzd‡no (5)

Zad‡n’ nen’ splnžno

Ot‡zky jsou nepÞimžÞenŽ

Nepouì’v‡te historickŽ pojmy

Ot‡zky jsou nejasnŽ, ì‡ci by pravdžpodobnž nevždžli, jak odpovždžt, velkŽ mnoìstv’ gramatickùch chyb

Tabulka obsahuje v horn’m އdku pÞehled kritŽri’ hodnocen’ opakovac’ p’semnŽ pr‡ce, ve sloupci zcela vlevo jsou uvedeny stupnž hodnocen’.

KonkrŽtn’ zad‡n’: 1.

VytvoÞte alespoË 12 ot‡zek/œkoló z tŽmat, kterùmi jsme se v minulŽm roce v džjepise zabùvali.

2.

Maxim‡lnž polovina mohou bùt ot‡zky testovŽ (a, b, c), zbyl‡ polovina ot‡zek se bude pt‡t na souvislosti (popiä, vysvžtli, charakterizuj, porovnej apod.).

3.

òkoly budou minim‡lnž z 6 tŽmat, kterùmi jsme se v minulŽm roce v džjepise zabùvali.

Pr‡ce bude hodnocena jako tvór‹’ ‹innost. Móìete tedy konzultovat se spoluì‡ky, ‹i s u‹itelem, za dodrìen’ pravidel, kter‡ jsme si ur‹ili (neznamen‡ to opisovat, konzultanta nebudete zahlcovat dotazy, udrì’ se rozumn‡ œroveË pracovn’ho ruchu). Uk‡zka vyplnžnŽ hodnot’c’ tabulky Uk‡zka opakovac’ pr‡ce vytvoÞenŽ ì‡kyn’ osmŽho ro‹n’ku I. Uk‡zka opakovac’ pr‡ce vytvoÞenŽ ì‡kyn’ osmŽho ro‹n’ku II. Ð druh‡ strana

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

235

HODNOCENê DOVEDNOSTI PSANê PROSTÛEDNICTVêM HODNOTêCêCH RUBRIK

Zhodnocen’ celkovŽ kvality, vùsledky uskute‹nžnŽ dobrŽ praxe a jej’ budouc’ perspektiva Pr‡ce podle zkuäenost’ äkoly velmi dobÞe pln’ oba vyty‹enŽ c’le: Opakov‡n’ tŽmat minulŽho obdob’ a cvi‹en’ v kladen’ ot‡zek. ë‡ci skute‹nž studuj’ svŽ pozn‡mky, vrac’ se ke svùm portfoli’m, rozhoduj’ se, z jakùch tŽmat budou vych‡zet pÞi formulaci ot‡zek. Ot‡zky promùälej’, tvoޒ, konzultuj’, opravuj’, doplËuj’, znovu formuluj’. Bžhem celŽ, zpravidla 90 minut trvaj’c’, pr‡ce se intenzivnž zabùvaj’ l‡tkou minulŽho roku.

ákola: International School of Prague, Praha Realiz‡toÞi: Cindy Plantecoste, Troy Titterington Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace

Kontaktn’ osoba

Pޒklad dobrŽ praxe popisuje metodu hodnocen’ ì‡kó na pޒkladu hodnocen’ p’semnŽho œkolu Ð eseje na tŽma osobn’ vzpom’nky. Popsanù postup hodnocen’ je zaloìen na sou‹asnŽm pouìit’ hodnot’c’ch rubrik, metod formativn’ho hodnocen’ (porovn‡n’ sebehodnocen’ s hodnocen’m u‹itele, evalua‹n’ diskuse) a pÞedstaven’ uk‡zek modelovùch esejó. Po zaveden’ tohoto hodnot’c’ho postupu zjistili u‹itelŽ Mezin‡rodn’ äkoly v Praze, ìe vùsledky ì‡kó v psan’ esejó se vùraznž zlepäily. Hodnot’c’ n‡stroje ve äkole vyv’jej’ sami u‹itelŽ a vùsledky z’skanŽ prostÞednictv’m tžchto n‡strojó maj’ vliv na vùbžr vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’ a na revize äkoln’ho kurikula. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Roman Anùì e-mail: [email protected]

Kontext V PraìskŽ mezin‡rodn’ äkole (International School of Prague, d‡le jen ISP) je hodnocen’ rozhoduj’c’ sloìkou procesu vyu‹ov‡n’ a u‹en’. K hodnocen’ u‹itelŽ vyuì’vaj’ äirokŽ äk‡ly n‡strojó a strategi’. To m‡ slouìit k tomu, aby o ì‡c’ch nashrom‡ìdili informace, kterŽ si pak vz‡jemnž sdžluj’ a doplËuj’ o zpžtnou vazbu tùkaj’c’ se pokroku kaìdŽho jednotlivŽho ì‡ka. TakŽ jim to umoìËuje iniciovat zmžny na œrovni äkoln’ho kurikula i na œrovni jednotlivùch/d’l‹’ch prvkó vùuky. Bžhem posledn’ch nžkolika let uv‡d’ ISP jako sou‹‡st strategickŽho procesu vùvoje äkoln’ho kurikula, kterù se zakl‡d‡ na sou‹asnŽm vùzkumu, do praxe systematickù zpósob hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ (KK). Podstatou systŽmu hodnocen’ KK na ISP je pouì’v‡n’ hodnotIc’ch n‡strojó Ð tzv. rubrik. Pouì’v‡n’ rubrik jako n‡stroje na podporu formativn’ hodnocen’ (tj. próbžìnŽho, neform‡ln’ho, s c’lem poskytov‡n’ zpžtnŽ vazby ì‡kovi) je nejen efektivn’, ale v praxi móìe zlepäit i u‹en’. Väe z‡leì’ na zpósobu, jakùm je rubrika naps‡na, formulov‡na. Rubrika je vlastnž próvodcem, modelem, kterù poskytuje œplnou deskripci Ð popis vùsledkó a vùkonu ì‡ka Ð kterou u‹itelŽ hledaj’. ë‡ci vžd’, za co pÞesnž budou hodnoceni, jeätž pÞedt’m, neì za‹nou pracovat. Jestliìe p’ä’ napޒklad esej, dostanou ji zpžt ohodnocenou s vyplnžnou rubrikou, v n’ì jsou ozna‹eny hodnot’c’ vùroky, kterŽ se na jejich esej vztahuj’. PÞesnž tedy vid’, co udžlali dobÞe, a v ‹em je naopak problŽm. ë‡ci takŽ z‡roveË v’, co maj’ udžlat proto, aby se dostali na poìadovanou œroveË. ákola m‡ pžtiletù cyklus reviz’ äkoln’ho kurikula. ‰‡st tùmu analyzuje data z hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ a na z‡kladž toho pÞipravuje revize kurikula. Ve äkole pracuje tùm, kterù se vžnuje kl’‹ovùm kompetenc’m. Tento tùm pracuje pޒmo s vyplnžnùmi hodnotic’mi rubrikami. M‡ online systŽm, kde lze zkontrolovat, jak ‹asto a kdo a co z KK hodnot’, i zda tato data pouì’vaj’. Mohou si tak väimnout, ìe nžjak‡ ‹‡st KK nen’ dostate‹nž ‹asto hodnocena, a tedy ani rozv’jena. Reviduj’ hlavnž u‹ebn’ c’le, pl‡novanŽ aktivity, u‹ebn’ zdroje. ákolu navätžvuje pÞibliìnž 800 ì‡kó.

236

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

237

Vùchodiska

ces od nastavov‡n’ c’ló, kterùch chtžj’ u‹itelŽ se svùmi ì‡ky dos‡hnout, pÞes pl‡nov‡n’ vùchovnùch a vzdžl‡vac’ch strategi’ aì po definici dovednost’, kterŽ se budou hodnotit. U‹itelŽ pracovali s deskriptory rubrik v ro‹n’kovùch tùmech. Kurikulum äkoly je vertik‡ln’ i horizont‡ln’ Ð je naplËov‡no po ro‹n’c’ch, ale i v próbžhu celŽho vzdžl‡v‡n’ ve äkole.

Z‡kladn’mi vùchodisky pr‡ce äkoly jsou: ¥

kaìdù ì‡k se mus’ zapojit,

¥

kaìdù ì‡k si mus’ uvždomovat vùzvy,

¥

kaìdù ì‡k mus’ bùt œspžänù.

Od tŽ doby pouì’vaj’ u‹itelŽ ISP rubriky jako sou‹‡st strategie formativn’ho hodnocen’, aby ãu‹ili ì‡ky, jak zlepäovat kvalitu svŽ pr‡ce, jak po jednotlivùch dimenz’ch monitorovat svój vlastn’ pokrok, coì ì‡kóm pom‡h‡ zkr‡tit vzd‡lenost mezi t’m, kde jsou nyn’, a kde chceme, aby byli.Ò (Stiggens, str. 238).

U‹itelsk‡ praxe na ISP se ޒd’ n‡sleduj’c’mi tvrzen’mi o vùvoji n‡strojó a hodnotic’ch strategi’: ¥

hodnocen’ by mžlo bùt formativn’ a ‹astŽ (Mariano),

¥

aby byla efektivn’ a podporovala ì‡ky ke zlepäov‡n’, mus’ bùt zpžtn‡ vazba specifick‡ a vztahovat se k c’lóm u‹en’; v ISP se tyto u‹ebn’ c’le nazùvaj’ standardy,

¥

sebehodnocen’ a hodnocen’ ostatn’ch spoluì‡kó by mžlo slouìit/vŽst k tomu, aby se ì‡ci aktivnž zapojili do procesu u‹en’ a aby si uvždomili spojitost mezi hodnocen’m a u‹en’m (Hawkins), vùsledkóm hodnocen’ by se mžla pÞizpósobit dalä’ vùuka (Hawkins).

K tŽto pr‡ci bylo nutnŽ pozvat extern’ho konzultanta, aby u‹itele pro vžc z’skal. Extern’m konzultantem byla vùchovn‡ poradkynž Bambi Betts. PÞiäla do ISP v z‡Þ’ roku 2006 a pom‡hala zde na workshopu o vùvoji a pouìit’ rubrik. Poskytla n‡sleduj’c’ definici a princip praktickŽho pouìit’ rubrik ve äkolskŽm systŽmu: ãRubrika je soubor smžrnic (kritŽri’) pro hodnocen’ pr‡ce (vùkonu nebo produktu) a pro poskytov‡n’ zpžtnŽ vazby, kterù odpov’d‡ na ot‡zky: Podle jakùch kritŽri’ bude dan‡ pr‡ce posuzov‡na? Jakù je rozd’l mezi dobrou prac’ a slabä’ prac’? Jak se mohou vykonavatelŽ a hodnotitelŽ zamžÞit ve svŽ pޒpravž na veden’ ì‡kó k dokonalosti?Ò Extern’ konzultantka uspoއdala pro u‹itele äkoly dvoudenn’ d’lnu o tvorbž hodnotic’ch rubrik. Je konzultantkou väech mezin‡rodn’ch äkol. Pracovala s veden’m tùmu äkoln’ho kurikula dva dny. D’lna se uskute‹nila pÞed tÞemi roky, zœ‹astnžnù tùm potom vytv‡Þel rubriky. Kromž toho u‹itele motivovalo i to, ìe mžli ‹as na pޒpravu rubrik. Nakonec je k pouì’v‡n’ hodnot’c’ch rubrik pÞesvžd‹ila i moìnost rubriky si otestovat. Testov‡n’ hodnot’c’ch rubrik a ovžÞenost n‡stroje pÞispžly k tomu, ìe v n‡stroj z’skali dóvžru. Dostatek ‹asu byl velice dóleìitù, u‹itelŽ nec’tili tlak, väe jim bylo vysvžtleno, a to byl dalä’ silnù motiva‹n’ faktor. Vedouc’ tùmu pro tvorbu äkoln’ho kurikula nechal vytvoÞenŽ rubriky nejprve testovat na vzorku nžkolika ì‡kó. TestovanŽ rubriky byly u‹itelóm k dispozici na intern’m kurikul‡rn’m webu. Proces od zah‡jen’ tvorby rubrik pÞes ovžÞov‡n’ aì po schv‡len’ a pouìit’ rubrik k hodnocen’ ì‡kó trval dva roky. Sb’rala se data od väech oborovùch vyu‹uj’c’ch a informace o jejich z‡mžrech s hodnot’c’mi rubrikami. Napޒklad tùm u‹iteló äestŽho ro‹n’ku vyvinul mnoho hodnotic’ch rubrik. Vznik kaìdŽ rubriky zahrnoval pro-

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Celoäkoln’ hodnot’c’ rubriky jsou jedn’m z nejlepä’ch n‡strojó, jeì lze k podporov‡n’ strategie formativn’ho hodnocen’ pouì’t. Rubriky napom‡haj’ ì‡kóm k porozumžn’ tomu, co se od nich o‹ek‡v‡, a nav’c pln’ roli srozumitelnùch standardó, ãkterŽ v ide‡ln’m pޒpadž na ì‡c’ch vyìaduj’, aby pochopen’ novùch poznatkó a dovednost’ vykazovali.Ò (Mariano, 2003)

238

C’le Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Nejlepä’ zpósob, jakùm lze ilustrovat, jak jsou rubriky pouì’vanŽ v r‡mci strategie formativn’ho hodnocen’ zamžÞenŽho na zlepäov‡n’ ì‡kova u‹en’ a formov‡n’ zmžn kurikula, je konkrŽtn’ pޒklad rubriky pouì’vanŽ v ISP. Uvedenou rubriku pouì’v‡ Troy Titterington, koordin‡tor äkoln’ho programu TESOL (Teaching English to Speakers of Other Languages; Vùuka angli‹tiny pro mluv‹’ jinùch jazykó).

¥

nastavovat jednotlivŽ u‹ebn’ c’le systematicky, ve vz‡jemnŽ prov‡zanosti,

¥

nastavovat transparentn’ a srozumitelnŽ u‹ebn’ c’le na œrovni kaìdŽho ro‹n’ku a v r‡mci kaìdŽho pÞedmžtu,

¥

u‹init u‹ebn’ c’le srozumitelnùmi a transparentn’mi pro väechny ì‡ky,

¥

hodnotit v maxim‡ln’ moìnŽ m’Þe formativnž,

¥

zamžÞit hodnocen’ na tÞi dóleìitŽ komponenty u‹en’ z‡roveË Ð znalosti, dovednosti a porozumžn’,

¥

zapojit kaìdŽho ì‡ka do u‹ebn’ho procesu,

¥

rozv’jet ì‡kovy schopnosti pl‡novat efektivnž svŽ u‹en’,

¥

rozv’jet ì‡kovy schopnosti nastavovat svŽ osobn’ u‹ebn’ c’le.

Realizace Ð postup a metody Pޒklad hodnocen’ poch‡z’ z kurzu Angli‹tina pro akademickŽ œ‹ely (äkoln’ zkratka pro pÞedmžt je Pre-EAP). PÞedmžt vyu‹uje Troy Titterington. Je to intenzivn’ vùuka pro ì‡ky vyää’ch tޒd z‡kladn’ äkoly v äestŽ, sedmŽ nebo osmŽ tޒdž, pro kterŽ je angli‹tina novùm jazykem (nejsou rodilùmi mluv‹’mi). C’lem kurzu je podporovat ãsoci‡ln’ angli‹tinuÒ (pom‡hat ì‡kovi komunikovat s kamar‡dy ve spole‹enskŽm prostÞed’). ë‡k se takŽ sezn‡m’ s akademickou angli‹tinou. Ta mu poslŽze usnadn’ pÞechod do tradi‹n’ho kurzu kombinuj’c’ho jazyk a spole‹enskŽ vždy (äkoln’ zkratka pro pÞedmžt je LA/SS, tzn. Language Arts/Social Science), nebo ho posune na dalä’ œroveË Intenzivn’ angli‹tiny pro akademickŽ œ‹ely. Do tohoto kurzu jsou ì‡ci um’séov‡ni na z‡kladž vùsledkó standardizovanŽho testu, kterù ukazuje, kde se v anglickŽm jazyce nach‡zej’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

239

Metoda hodnocen’ ì‡kó je sou‹‡st’ vùukovŽ jednotky nazvanŽ ãPsan’ zpr‡vÒ. Pouì’v‡ rubriky, jejichì c’lem jsou standardy psan’ a zkuäebn’ testy, kterŽ vych‡zej’ z programó TESOL a LASS na ISP. Hlavn’ strategi’ je za‹lenit rubriky do procesu formativn’ho hodnocen’.

Nadpis

Pouìil/a jsem docela dobrù nadpis, zn’ docela dobÞe a nen’ moc n‡paditù.

Pouìil/a jsem zaj’mavù nadpis, zn’ dobÞe a podnžcuje pÞedstavivost.

Pouìil/a jsem opravdu zaj’mavù nadpis, kterù zn’ skvžle a skute‹nž podnžcuje pÞedstavivost.

Perex/òvodn’ odstavec

M‡m perex/œvodn’ odstavec, ale nen’ zaj’mavù.

V œvodu/perexu jsem pouìil/a popis akce, dialog nebo zamyälen’.

V œvodu/perexu jsem pouìil/a popis strhuj’c’ akce, zaj’mavù dialog nebo zamyälen’.

Vjemov‡ slova

Pouìil/a jsem 1 vjemovŽ slovo.

Pouìil/a jsem 2 vjemov‡ slova.

Pouìil/a jsem 3 vjemov‡ slova.

Jadrn‡ slovn’ z‡soba

Pouìil/a jsem 1 jadrnù vùraz.

Pouìil/a jsem 2 jadrnŽ vùrazy.

Pouìil/a jsem 3 jadrnŽ vùrazy.

PodrobnŽ vžty

V mŽm textu je 1 velmi podrobn‡ vžta.

V mŽm textu jsou 2 velmi podrobnŽ vžty.

V mŽm textu jsou 3 velmi podrobnŽ vžty.

PÞirovn‡n’

Pouìil/a jsem ‹‡st pÞirovn‡n’.

Pouìil/a jsem 1 pÞirovn‡n’.

Pouìil/a jsem 2 pÞirovn‡n’.

Z‡vžr

Napsal/a jsem z‡vžr, kterù nech‡v‡ nžkterŽ ot‡zky nezodpovžzenŽ, a/nebo do jistŽ m’ry nab’z’ tŽma k zamyälen’ a/nebo do jistŽ m’ry nazna‹uje dalä’ osudy protagonistó.

Napsal/a jsem z‡vžr, kterù nenech‡v‡ ì‡dnŽ ot‡zky nezodpovžzeny, a/nebo nab’z’ tŽma k zamyälen’ a/nebo nazna‹uje dalä’ osudy protagonistó.

Napsal/a jsem z‡vžr, kterù nenech‡v‡ jedinou ot‡zku nezodpovžzenou, a/nebo nab’z’ tŽma k zamyälen’ a/nebo nazna‹uje dalä’ osudy protagonistó.

Form‡tov‡n’

AlespoË ‹‡ste‹nž jsem pouìil/a:

Vžtäinou jsem pouìil/a:

Pouìil/a jsem:

¥ JmŽno, pÞedmžt, datum

¥ JmŽno, pÞedmžt, datum

¥ Nadpis

¥ Nadpis

Krok 1 U‹itel ì‡kóm ukazuje modelovù pޒklad p’semnŽho œkolu Ð eseje, na kterŽm budou pracovat. Tento pޒklad, vymyälenù u‹itelem, ì‡kóm jasnž ukazuje, co se od nich v danŽ p’semnŽ œloze a v psan’ samotnŽm o‹ek‡v‡.

Krok 2 U‹itel d‡v‡ instrukce k œloze.

Krok 3

U‹itel pÞedstavuje tޒdž dvž hodnot’c’ rubriky (viz rubrika 1 a 2), pod‡v‡ kr‡tkù vùklad o väech poloìk‡ch v obou rubrik‡ch. T’mto zpósobem se u‹itel ujiäéuje, ìe ì‡ci skute‹nž ch‡pou povahu toho, co rubrika popisuje, a ìe dok‡ì’ pouì’t rubriku jako n‡stroj, kterù bude ޒdit proces jejich psan’. V tomto konkrŽtn’m pޒpadž u‹itel pouì’v‡ rubriku takŽ k tomu, aby vedla a zamžÞovala jeho vùuku ur‹itùm smžrem. T’m je myäleno, ìe v rubrice zaznamen‡ kvalitu eseje a vr‡t’ vyplnžnou rubriku i s esejem ì‡kovi.

RUBRIKA 1 Angli‹tina v p’semnŽm projevu: Obsahov‡ rubrika JmŽno: ________________________ ë‡nr: ãOsobn’ vzpom’nkyÓ

Datum: __________________ Kurz: Intenzivn’

ë‡nr a sloìky textu

Na cestž ke splnžn’ standardu

ë‡nr vzpom’nky

Napsal/a jsem ‹‡ste‹nž nžco osobn’ho, zaj’mavŽho a z minulosti.

240

SplËuje standard

Napsal/a jsem nžco Napsal/a jsem nžco pÞev‡ìnž osobn’ho, osobn’ho, zaj’mavŽho a z minulosti. zaj’mavŽho a z minulosti.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Krok 4

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ë‡ci se pÞipravuj’ na psan’ a shromaì“uj’ myälenky (osobn’ brainstorming).

¥ Velikost p’sma 12 ¥ Velikost p’sma 12 ¥ Typ p’sma Times New Roman

¥ Typ p’sma Times New Roman

¥ DvojitŽ އdkov‡n’

¥ DvojitŽ އdkov‡n’

¥ JmŽno, pÞedmžt, datum ¥ Nadpis ¥ Velikost p’sma 12 ¥ Typ p’sma Times New Roman ¥ DvojitŽ އdkov‡n’

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

241

Krok 5

Z‡znamov‡ tabulka uv‡d’ na levŽ stranž oblasti, ve kterùch je kaìdù ì‡k hodnocen. Stupnž hodnocen’ jsou uvedeny v horn’m އdku tabulky. Ke kaìdŽ poloìce vlevo je pops‡na pޒsluän‡ œroveË odpov’daj’c’ posouzen’ ì‡kova eseje, hodnotitel zaäkrtne pޒsluänŽ pol’‹ko, kterŽ nejlŽpe odpov’d‡ hodnocenŽ pr‡ci. Stupnž hodnocen’ jsou z‡mžrnž odstupËov‡ny m’rnž, aby bylo moìnŽ zaznamenat i drobnù pokrok ì‡ka a t’m ho motivovat k dalä’ pr‡ci. áipka ve spodn’ ‹‡sti tabulky nazna‹uje ì‡douc’ smžr vùvoje ì‡kovùch dovednost’ psan’ eseje a takŽ moìnost dosahov‡n’ dalä’ch œrovn’, kterŽ v tŽto tabulce nejsou dosud uvedeny. Podle toho, ve kterŽm sloupci je nejv’ce zaäkrtnutùch jednotlivùch oblast’ hodnocen’, ur‹uje hodnotitel celkovù stupeË hodnocen’.

ë‡ci pracuj’ na samotnŽm œkolu Ð p’ä’ koncept.

Krok 6 Po dops‡n’ pr‡ce pouì’vaj’ ì‡ci rubriky samostatnž k hodnocen’ vlastn’ hotovŽ eseje, tj. prov‡džj’ sebehodnocen’. ë‡ci pouì’vaj’ stejnou rubriku jako pozdžji u‹itel, aby ohodnotili svoji pr‡ci (krok 11). Kdyì se ì‡ci ohodnot’, u‹itel je rozdžl’ do dvojic.

Tuto tabulku pouì’v‡ jako rubriku Troy Titterington. Pouì’v‡ ji v kombinaci s dalä’mi rubrikami, zamžÞenùmi na hodnocen’ dalä’ch dovednost’ rozv’jenùch v r‡mci pÞedmžtu Angli‹tina pro akademickŽ œ‹ely, jako sou‹‡st strategie formativn’ho hodnocen’ k posuzov‡n’ kl’‹ovŽ kompetence psan’.

Krok 7 ë‡ci pouì’vaj’ rubriky k tomu, aby ohodnotili p’semnŽ projevy svùch spoluì‡kó (Peer Review), coì je neform‡ln’ kontrola, pÞi n’ì se z‡roveË ì‡ci u‹’, a kter‡ jim poskytuje specifickou zpžtnou vazbu a ãd‡v‡ jim pޒleìitost revidovat a zlepäovat kvalitu svŽho myälen’ a u‹en’.Ò (Hawkins)

RUBRIKA 2 Datum: __________________ Kurz: Intenzivn’

HodnocenŽ oblasti

Vyskytuje se spr‡vnŽ pouì’v‡n’

Rozv’j’ se spr‡vnŽ pouì’v‡n’

Za‹’n‡ spr‡vnž pouì’vat

Celkov‡ œroveË projevu

N’zk‡

StÞednž pokro‹il‡

Pokro‹il‡

Slovesnù ‹as Slovesn‡ shoda Pravopis

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

JmŽno: ________________________ ë‡nr: __________________________

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Angli‹tina v psanŽm projevu: profil ì‡ka / ì‡kynž

Krok 8 ë‡ci reviduj’ samostatnž svou vlastn’ pr‡ci na z‡kladž z’skanŽ zpžtnŽ vazby. Porovn‡vaj’ svŽ vlastn’ posouzen’/hodnocen’ a posouzen’ z’skan‡ od svùch spoluì‡kó (oboj’ podporuje pouìit’ rubrik).

Krok 9 ë‡ci n‡slednž pouì’vaj’ rubriky k hodnocen’ svŽho vlastn’ho psan’ zpr‡vy. C’lem tohoto kroku nen’ d‡vat zn‡mku, ale sp’äe pÞivŽst ì‡ka k tomu, aby s‡m dok‡zal identifikovat to, kde se potÞebuje zlepäit, a aby si umžl stanovit c’le u‹en’.

‰lenžn’ do odstavcó

Krok 10

Velk‡ p’smena

PotŽ, co ì‡ci proäli pe‹livùm procesem ޒzenŽho u‹en’ podpoÞenŽho prac’ s hodnotic’mi rubrikami a formativn’m hodnocen’m, u‹itel ì‡ky poì‡d‡, aby dok‡zali, ìe pochopili tento zpósob u‹en’, t’m, ìe budou aplikovat a pÞen‡äet toto u‹en’ na jinŽ situa‹n’ prostÞed’. ë‡ci budou ps‡t samostatnž esej o novŽm tŽmatu. U‹itel pÞedloì’ novù dokument, podle kterŽho se tato pr‡ce bude ޒdit a hodnotit (viz RUBRIKA 3: Koncept, Redakce textu, Odevzd‡n’ kone‹nŽ verze a Zpžtn‡ vazba a diskuse). Tento dokument pom‡h‡ ì‡kóm soustÞedit se na kl’‹ovŽ sou‹‡sti rubrik, kterŽ pouì’vali bžhem formativn’ ‹‡sti tŽto hodiny. PÞi sezn‡men’ s t’mto dokumentem a se znalost’ modelovŽho eseje si ì‡ci s u‹itelem vyjasn’ pravidla, jak budou pÞi psan’ textu postupovat a co väechno bude text obsahovat. Tato pravidla jsou vžc’ dohody, mohou m’t napޒklad podobu uvedenou v n‡sleduj’c’ rubrice.

‰leny Te‹ky ‰‡rky PÞedloìky Koherence/Spojovac’ vùrazy Pro pouìit’ tabulky plat’ stejn‡ pravidla jako u pÞedch‡zej’c’ rubriky.

242

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

243

RUBRIKA 3

TÞet’ rubrika je ur‹ena ì‡kóm, jedn‡ se o popis, kterù maj’ ì‡ci k dispozici, aby vždžli, na ‹em konkrŽtnž maj’ v próbžhu psan’ pracovat, co väechno pÞi psan’ dodrìet. Rubrika obsahuje n‡vrh postupu (nejprve Koncept, potŽ Redakce textu a dalä’ kroky). U jednotlivùch krokó jsou takŽ pops‡ny konkrŽtn’ oblasti, kterŽ mus’ ì‡ci jako pÞedem dohodnut‡ kritŽria dodrìet. Mohou si tak napޒklad sami snadno zkontrolovat, zda jejich pr‡ce obsahuje perex (ANO/NE).

Koncept

Form‡tov‡n’*

Krok 11 Z‡vžr

PÞirovn‡n’ (2)

PodrobnŽ vžty (3)

JadrnŽ vùrazy (3)

Vjemov‡ slova (3)

Perex/òvodn’ odstavec

Nadpis

Vzpom’nka

Prvek

RoztÞi“ myälenky z brainstormingu a sestav prvn’ verzi neboli koncept. NezapomeË na n‡sleduj’c’ prvky:

U‹itel hodnot’ eseje ì‡kó pomoc’ stejnŽ rubriky, do kterŽ ì‡ci zaznamenali svŽ sebehodnocen’. U‹itel sb’r‡, porovn‡v‡, zaznamen‡v‡ a zpracov‡v‡ kl’‹ov‡ data z’skan‡ z hodnocen’ pomoc’ rubrik. Data pak vedou ke zmžn‡m ve vùuce i v kurikulu. U‹itel shromaì“uje kopie väech rubrik se z‡znamy hodnocen’ ì‡kó. Aby si udrìoval pÞehled, jak na tom jednotliv’ ì‡ci jsou, zaznamen‡v‡ si takŽ, na ‹em mus’ jednotliv’ ì‡ci zapracovat, kterŽ d’l‹’ kompetence by mžli rozv’jet v’ce s ohledem na dosaìenŽ (a rubrikou hodnocenŽ) vùsledky. Napޒklad Troy Titterington pouì’v‡ rubriku pro hodnocen’ jednoho ì‡ka v jednom pÞedmžtu alespoË ‹tyÞikr‡t do roka, v hodinž m‡ maxim‡lnž 16 ì‡kó.

ANO

Redakce textu Zkontroluj, zda jsi ve vypracovanŽm textu nezapomnžl na n‡sleduj’c’ prvky p’semnŽho projevu: Prvek

Te‹ky Slovesnù Slovesn‡ Pravopis Roz‹leVelk‡ ‹as nžn’ do p’smena shoda odstavcó

‰‡rky

ANO NE

Odevzd‡n’ kone‹nŽ verze Odevzdej u‹iteli/u‹itelce kone‹nou verzi svŽho textu.

Zpžtn‡ vazba a diskuse Sejdi se s u‹itelem/u‹itelkou a proberte text, kterù jsi odevzdal/a. PohovoÞte o tom, co se ti povedlo a v jakùch oblastech se potÞebujeä zlepäit.

244

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

*JmŽno, pÞedmžt, datum; Nadpis; Velikost p’sma 12; Typ p’sma Times New Roman; DvojitŽ އdkov‡n’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

NE

Krok 12 U‹itel uspoއd‡ diskusi s kaìdùm jednotlivùm ì‡kem nebo ì‡kyn’, aby si s nimi pohovoÞil o jejich silnùch str‡nk‡ch a o oblastech, kterŽ je tÞeba v jeho nebo v jej’m psan’ zlepäit.

Rubrika jako sou‹‡st strategie formativn’ho hodnocen’ Rick Stiggens ve svŽm ‹l‡nku Od formativn’ho hodnocen’ k hodnocen’ PRO u‹en’: Cesta k œspžchu ve äkol‡ch orientovanùch na standard uv‡d’ velmi p‡dnù argument pro pouì’v‡n’ rubrik a vyzdvihuje, nejlŽpe provžÞenù, osvžd‹enù postup: ãHodnot’c’ rubriky pom‡haj’ ì‡kóm vidžt a pochopit z‡kladn’ konstrukci, po kterŽ budou stoupat, dokud nedos‡hnou standardó. (Pod’v‡me-li se na prvn’ rubriku, uvid’me jasnž tÞi œrovnž vùkonu pro kaìdŽ ze specifikovanùch kritŽri’ pro tuto œlohu.) D’ky podrobnùm popiskóm ì‡ci znaj’ pÞesn‡ o‹ek‡v‡n’ vyìadovan‡ k dosaìen’ standardu u kaìdŽho z kritŽri’.Ò Dalä’m dóvodem k pouì’v‡n’ rubrik jako sou‹‡sti strategie formativn’ho hodnocen’ je umoìnit u‹iteli poskytovat specifickou, podrobnou zpžtnou vazbu k tomu, co ì‡ci udžlali dobÞe, a co dobÞe neudžlali, aby tak vedli ì‡ky k c’lóm u‹en’. ProstÞednictv’m rubriky u‹itel d‡v‡ ì‡kovi zpžtnou vazbu ãk d’l‹’m kvalit‡m jeho nebo jej’ pr‡ceÒ a rad’, co móìe ì‡k udžlat proto, aby se zlepäil, ale vyhne se pÞi tom srovn‡v‡n’ s ostatn’mi ì‡ky (Black a William). Toto je pro ì‡ky vysoce motivuj’c’ faktor. ãë‡ci jsou za‹lenžni do procesu hodnocen’, sleduj’ svój vlastn’ róst, c’t’, ìe maj’ kontrolu nad svùm œspžchem a vžÞ’, ìe dalä’ œspžchy jsou na dosah, jestliìe se budou i nad‡le snaìit.Ò (Stiggens, str. 327. Opžt, uvaìujeme-li o strategii, kterou pouìil T. Titterington, vid’me, ìe byl schopen nab’dnout ì‡kóm osobn’, podrobnou zpžtnou vazbu, a to pÞi nes‹etnùch pޒleìitostech a v róznùch podob‡ch Ð pޒm‡ zpžtn‡ vazba u‹itele, zpžtn‡ vazba ze strany spoluì‡kó, sebehodnocen’, srovn‡v‡n’ s pޒkladem. Tato ãformativn’ zpžtn‡ vazbaÒ dala ì‡kóm nžkolik pޒleìitost’ posoudit a zlepäit svou pr‡ci. Nakonec T. Titterington œlohu uzavÞel individu‡ln’mi setk‡n’mi ì‡ka s u‹itelem, pÞi kterŽm pomohl ì‡kóm identifikovat dalä’ kroky jejich u‹en’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

245

Efektivitu hodnot’c’ rubriky móìeme jeätž zvùäit t’m, ìe ji kombinujeme s pޒkladem ì‡kovskŽ pr‡ce, jak to udžlal T. Titterington na po‹‡tku svŽho hodnocen’. ãToto pom‡h‡ naladit ì‡ka i u‹itele na stejnou strunu co se tù‹e kvality nebo hloubky pochopen’ toho, co se u‹’.Ò (Kevin Hawkins)

tùmu, tzn. do tvorby kurikula, asi 1/3 väech zamžstnancó äkoly. Jednoduäe: do tvorby kurikula a vùchovnž vzdžl‡vac’ch strategi’ mus’ bùt zapojeno co nejv’ce ‹lenó pedagogickŽho sboru, aby zmžny nevn’mali jako rozhodnut’ shora a zapojili se opravdu aktivnž do praktickŽho uplatnžn’ novinek. Tento pޒklad nejen odr‡ì’ sou‹asnù vùzkum, ale, a to je dóleìitžjä’, zlepäuje u‹en’ ì‡kó. ë‡ci u‹itele, kterù pouì’v‡ popsanù n‡stroj hodnocen’, jsou z hlediska dosahov‡n’ osobn’ho maxima velice œspžän’.

Bžhem hodiny, kde se ì‡ci u‹ili ps‡t eseje, je u‹itel poì‡dal, aby se soustÞedili na sebehodnocen’ a hodnocen’ svùch spoluì‡kó, aby tak mohli ãpróbžìnž monitorovat svou aktu‡ln’ œroveË znalost’ ve vztahu k pÞedem dohodnutùm o‹ek‡v‡n’m, aby si vyty‹ili c’le, co se u‹it d‡le, a tak se mohli aktivnž zapojit do uskute‹Ëov‡n’ svŽho vlastn’ho pokroku. Rubriky ihned a aktivnž zapojuj’ ì‡ky do tohoto procesu u‹en’.Ò (Mariano, 2003)

V ISP mžlo pouìit’ trojkombinace rubrik spolu s formativn’mi hodnotic’mi diskusemi se ì‡ky a s uk‡zkami konkrŽtn’ch modelovùch esejó vùznamnù dopad na œspžänost studentó v ESL. V minulosti vyu‹ovali kurz, jak ps‡t eseje (na tŽma osobn’ vzpom’nky), jin’ u‹itelŽ. Pouì’vali zpravidla jen nžkterŽ komponenty hodnocen’: bu“ jen samotnou rubriku, nebo uk‡zky pޒkladó esejó. Neprob’haly hodnotic’ diskuse u‹iteló se ì‡ky ani porovn‡v‡n’ sebehodnocen’ ì‡kó s hodnocen’m z’skanùm od spoluì‡ka nebo od u‹itele. Vùsledky byly uspokojivŽ a ì‡ci prosp’vali. Ale kdyì za‹ali stejn’ u‹itelŽ hodnotit väemi tÞemi komponentami z‡roveË (rubrika, formativn’ hodnocen’, uk‡zky modelovùch esejó), byly vùsledky velice pozitivn’, slovy jednoho z u‹iteló byly vùsledky dokonce ãneuvžÞitelnŽÒ. U‹itelŽ spatÞuj’ velikou vùhodu v tom, ìe za sou‹asnŽho pouìit’ väech tޒ hodnotic’ch technik je hodnocen’ v maxim‡ln’ moìnŽ m’Þe transparentn’, jasnŽ, œ‹innŽ, efektivn’ a jednoduchŽ. PodpoÞilo vùznamnž takŽ u‹en’ ì‡kó. Metoda umoìËuje u‹itelóm poskytovat c’lenou, konkrŽtn’ zpžtnou vazbu.

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Popsanù postup hodnocen’ ukazuje, jak pouì’vat rubriky jako n‡stroje formativn’ho hodnocen’. ISP pÞitom usiluje o nejlepä’ moìnù postup. Ve äkole se d’ky pouì’v‡n’ rubrik daޒ naplËovat poìadavky popsanŽ ve vùchodisc’ch. V jednom œkolu hodnotil za pomoci rubrik u‹itel ì‡ky pÞi ‹etnùch pޒleìitostech róznùmi zpósoby s c’lem zlepäit jejich znalosti a dovednosti. Dal ì‡kóm nžkolik pޒleìitost’ ke specifickŽ zpžtnŽ vazbž tùkaj’c’ se standardó psanŽho projevu. Jeho postup ì‡kóm pomohl zhodnotit jejich vlastn’ pr‡ci, jasnž pochopit, jak vypad‡ dokonalost, a to jak prostÞednictv’m pޒkladu, tak jasnùmi popisy, kterŽ byly sou‹‡st’ rubriky. Jeho ì‡ci byli velkou mžrou zapojeni do procesu u‹en’, a to jak skrze hodnocen’ spoluì‡kó, tak sebehodnocen’. Pe‹livž zaznamen‡val, analyzoval a pouì’val data formativn’ho hodnocen’ k hodnocen’ u‹en’. ISP se samozÞejmž snaì’ udrìet dobrou praxi a nejlepä’ postup ve väem, co džl‡. Toto je jen jeden pޒklad toho, jak u‹itelŽ ISP zav‡džj’ œ‹innŽ strategie hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ a oprav äkoln’ho kurikula. ‰’m v’ce jsou u‹itelŽ zapojeni do veden’ a ޒzen’ äkoly, t’m v’ce äanc’ maj’ na uplatnžn’ vlastn’ho potenci‡lu, a t’m vyää’ je äance na œspžänou implementaci róznùch iniciativ. Proto je v ISP zapojeno do kurikul‡rn’ho

246

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ãAbychom mohli rozhodovat o pl‡nech na dalä’ kroky smžÞuj’c’ ke specifikaci vùuky a k reakci na mezery ve znalostech ì‡kó, v jejich dovednostech a porozumžn’, mus’me tedy zaznamen‡vat a analyzovat data o hodnocen’. ‰astŽ hodnocen’ a v‹asnŽ zaznamen‡n’ móìe u‹itelóm poskytnout dókaz vypov’daj’c’ o nespr‡vnž funguj’c’ vùuce, ti pak budou moct vytvoÞit programovŽ zmžny ve svŽm pޒstupu.Ò (Stiggens, str. 326). Opžt odkazujeme na pޒklad T. Titteringtona. Pouìil svùch nžkolika róznùch rubrik k tomu, aby nashrom‡ìdil data napޒ‹ celùm procesem, a mohl tak zhodnotit u‹en’ a pokrùt potÞeby väech svùch ì‡kó.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

A‹koli móìe bùt formativn’ hodnocen’ silnùm n‡strojem k ޒzen’ u‹en’ ì‡kó a poskytovat relevantn’ zpžtnou vazbu, mžlo by takŽ slouìit k poskytov‡n’ dat u‹iteli, kterù by tomu pak mohl pÞizpósobit svŽ u‹ebn’ strategie. K tomu je dóleìitŽ, aby u‹itel umžl dobÞe zaznamen‡vat data. ãKl’‹ k œspžchu spo‹’v‡ nikoli v nashrom‡ìdžnùch poznatc’ch, ale v tom, jak s tžmi daty zach‡zet. òspžchu napom‡h‡ shrom‡ìdžn’, shrnut’, analyzov‡n’ a zaznamen‡n’ vùsledkó hodnocen’. ‰’m v’ce rozhodnut’ o podobž vùuky ãstoj’ na datechÒ, t’m efektivnžjä’ bude vùuka.Ò (Stiggens, str. 327). To potvrzuj’ odborn’ci i vùzkumy.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Lze ޒci, ìe fungov‡n’ tùmu, kterù reviduje äkoln’ kurikulum, navazuje velice dobÞe na hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ jednotlivùmi u‹iteli. C’lem äkoly, a nejedn‡ se jen o c’l veden’, je zaloìit v budoucnu celù äkoln’ systŽm hodnocen’ na hodnocen’ pomoc’ rubrik. Jde o to ur‹ovat kvalitnž pozici d’tžte, ne ì‡ka zn‡mkovat. Na toto tŽma prob’h‡ ve äkole dlouhodobž diskuse. Zat’m se pozice ì‡ka ur‹en‡ rubrikou konvertuje na konci äkoln’ho roku do stupnž zn‡mky. C’lem, ke kterŽmu postupnùmi kroky äkola smžÞuje, je zruäit zn‡mkov‡n’ ve väech ro‹n’c’ch kromž posledn’ch dvou.

Postup revize rubrik C’l revize rubrik je precizovat metodu samotnou a z‡roveË nav‡zat na pÞedchoz’ pr‡ci garantó jednotlivùch pÞedmžtó, pޒpadnž na jinŽ vùzkumy.

Krok 1 Garanti jednotlivùch pÞedmžtó vytvoޒ rubriku se shodnùm po‹tem kategori’ a deskriptoró/ukazateló jako rubriky vytvoÞenŽ ostatn’mi garanty.

Krok 2 Skupina garantó jednotlivùch pÞedmžtó pilotnž otestuje vytvoÞenŽ rubriky. V tuto chv’li budou rubriky pouì’v‡ny pouze pro pilotov‡n’, nikoli v bžìnŽ vùuce.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

247

KRITƒRIA PRO HODNOCENê MLUVNêHO CVI‰ENê

Krok 3 Skupina garantó jednotlivùch pÞedmžtó se sejde a prodiskutuje oblasti, kterŽ potÞebuj’ bl’ìe vyjasnit, rozvinout nebo zmžnit konkrŽtn’ kategorie (a to na z‡kladž provedenŽho vùzkumu).

ákola: Zá U Kr‹skŽho lesa, Praha Realiz‡tor: Lucie Proch‡zkov‡ Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

T’mto zpósobem nebude ztracena pr‡ce a ‹as, kterù uì u‹itelŽ tŽto ‹innosti vžnovali, naopak se kriticky zhodnot’, co uì se udžlalo. Z‡roveË si u‹itelŽ lŽpe uvždom’, co znamen‡ pouì’v‡n’ celoäkoln’ch rubrik a pro‹ jsou dóleìitŽ (to je bude motivovat ke kritickŽmu pohledu na to, co vytv‡Þ’). Mezit’m bude prostor podrobnžji analyzovat oblasti, kterŽ by mohly doplnit jiì zapo‹atou pr‡ci.

Anotace

Krok 4

Uv‡d’me pޒklad, jak se z povinnŽho mluvn’ho cvi‹en’ stalo pro ì‡ky obl’benŽ a prestiìn’ vystoupen’ v hodin‡ch slohu. òspžch tŽto aktivity je pravdžpodobnž d‡n vùraznou srozumitelnost’ zad‡n’ a transparentnost’ hodnocen’ tŽto aktivity, kdy se ì‡ci pod’leli na formulov‡n’ kritŽri’ pro hodnocen’. Samotnù akt mluvn’ho cvi‹en’ vede k rozvoji kl’‹ovŽ kompetence komunikativn’, oväem nelze opomenout ani f‡zi pޒpravnou, kdy ì‡k z’sk‡v‡ informace a podklady pro svŽ vystoupen’ Ð t’m rozv’j’ svŽ kompetence k u‹en’. Aktivita byla realizov‡na v 7. ro‹n’ku Zá, ale lze ji œspžänž pouì’vat i na gymn‡zi’ch.

Revidovat rubriky (na äkoln’m intranetu).

Krok 5

Zhodnotit, a pޒpadnž znovu zrevidovat rubriky.

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Pro vytv‡Þen’ metody hodnocen’ byly nejdóleìitžjä’ znalosti a dovednosti u‹iteló a pÞedevä’m workshopy: BETTS, Bambi Ð Building Better Rubrics (workshop). International School of Prague, Prague, Czech Republic, September 2006. HAWKINS, Kevin. Spotlight On Assessment Ð Feedback For Learning (workshop). International School of Prague Ð Mezin‡rodn’ äkola v Praze, Praha, ޒjen 2007. MARZANO, R. J. Ð Classroom Assessment and Grading that Work, Virginia, USA: ASCD, 2006, MARZANO, R. J. Ð What Works in Schools Ð Translating Research into ActionÓ (workshop).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Krok 6

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pilotnž ovžÞit.

Kontext V tŽto äkole se ve äkoln’m roce 2007/08 u‹ilo podle áVP jen v 1. a 6. ro‹n’c’ch. V ostatn’ch tޒd‡ch pak podle dokumentu Z‡kladn’ äkola. Uì v loËskŽm 6. ro‹n’ku se tady u‹itelŽ pokouäeli o vyuìit’ ‹‡sti kaìdŽ hodiny slohu pro mluvn’ cvi‹en’. Mluvn’ cvi‹en’ je œstn’ aktivita, pÞi kterŽ mžl ì‡k v nžkolika vžt‡ch hovoÞit spisovnž o jakŽmkoli tŽmatu, kterŽ by bylo pro ostatn’ zaj’mavŽ. Bohuìel vùsledek tŽto aktivity pouze v ojedinžlùch pޒpadech splnil o‹ek‡v‡n’ co do vùbžru tŽmatu i spisovnosti projevu. Neust‡lŽ opakov‡n’ pravidel ãjak to m‡ bùtÒ nepom‡halo a dokola se opakovala tŽmata jako popis sportovn’ho z‡pasu ãnev’m s kùmÒ a pobyt u moÞe ãnev’m kdeÒ, ì‡ci nemžli pÞipraveny informace a celù projev tak, aby byl plynulù, strukturovanù a zaj’mavù. V 7. ro‹n’ku doälo Ð po pÞedeälùch zkuäenostech Ð ke zmžnž. S mluvn’m cvi‹en’m za‹ali pracovat jinak ì‡ci dostali dvž uk‡zky mluvn’ho cvi‹en’ a na z‡kladž formulov‡n’ rozd’lu mezi nimi spole‹nž stanovili kritŽria pro hodnocen’ mluvn’ho cvi‹en’, kterŽ by bylo moìnŽ ozna‹it jako kvalitn’.

Literatura: BLACK, Paul and William, Dylan: Inside the Black Box: Raising Standards through Classroom Assessment. Kappan Educational Journal, 1998. STIGGENS, Rick: From Formative Assessment to Assessment FOR Learning: A Path to Success in Standards-Based Schools. Phi Delta Kappan, Vol. 87, No. 04, December 2005, pp. 324-328.

Kontaktn’ osoby Troy Titterington e-mail: [email protected]

248

Cynthia Plantecoste e-mail: [email protected]

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

C’le Stanoven’ pravidel mluvn’ho cvi‹en’ a kritŽri’ pro jeho hodnocen’ mžlo tyto c’le: ¥

motivovat ì‡ky pro tuto pravidelnou aktivitu jako pro pޒleìitost pov’dat si spole‹nž o nž‹em, co maj’ r‡di, co dobÞe znaj’ a co je jim bl’zkŽ,

¥

pomoci jim pochopit, v ‹em tkv’ kvalitn’ mluvn’ cvi‹en’,

¥

d‡t ì‡kóm prostor pod’let se na formulaci kritŽri’ pro hodnocen’ jejich vlastn’ho vùkonu: uk‡zat jim, ìe zn‡mka nen’ trest a zlovóle u‹itele, kdyì hodnot’ jinak neì jedni‹kou, ale ìe pro to m‡ u‹itel nžjakŽ dóvody a ur‹it‡ kritŽria, kter‡ jsou z‡vazn‡ a maj’ stejnou v‡hu pro väechny.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

249

Uk‡zka ‹. 2:

Samotn‡ aktivita mluvn’ho cvi‹en’ m‡ tyto c’le: umoìnit ì‡kóm vyzkouäet si mluvit pÞed ostatn’mi zpamžti o ud‡losti ‹i z‡ìitku, kterù sami dobÞe znaj’ a o nžmì si mysl’, ìe bude zaj’mavù i pro ostatn’,

¥

poskytnout prostor pro kr‡tkù, ale souvislù a spisovnù projev,

¥

nechat ì‡ky pÞij’t na to, ìe i kdyì je autorovi sdžlovan‡ informace dóvžrnž zn‡ma, pokud by byl projev nepÞipravenù a neuspoއdanù, poslucha‹ by se brzy pÞestal soustÞedit a pÞestala by ho promluva bavit,

¥

vytvoÞit pro ì‡ky pޒleìitost poc’tit œspžch, pokud si mluvn’ cvi‹en’ dobÞe pÞiprav’ (pokud je tŽma zaj’mavŽ, ostatn’ ì‡ci maj’ spoustu doplËuj’c’ch ot‡zek, protoìe se chtžj’ dozvždžt v’ce a v’ce detailó),

¥

umoìnit ì‡kóm z’skat demokratickou jasnou reflexi vlastn’ho projevu,

¥

rozv’jet kompetence komunikativn’, a to jak mluv‹’ho, tak poslucha‹e,

¥

rozv’jet kompetence k u‹en’ prostÞednictv’m pޒpravy podkladó pro pÞedn‡äenŽ tŽma.

Uk‡zka ‹. 1: N—, takìe j‡ bych chtžla pov’dat o tom, jak jsme byli v Ûecku. TakìŽ, letžli jsme tam nžkdy v ‹ervenci, j‡, m‡ma, t‡ta a sŽgraÉ. Bydleli jsme v jednom hotelu na pl‡ìi a bylo to dobrù, chodili jsme se poއd koupat a byla tam obl‡zkov‡ pl‡ì, nooo. A pak tam prod‡vali zmrzlinu, chodil tam takovej chl‡pek na pl‡ìi a poއd nžco pokÞikoval a nab’zel zmrzlinu, a ta zmrzlina byla fakt dobr‡. Nooo, co jeätžÉ A taky tam byl u hotelu takovej bazŽn, ale tam jsme moc nechodili, protoìe v moÞi to bylo lepä’. A nžkdy jsem se pot‡pžla, to bylo zaj’mavù, protoìe tam byla spousta malejch rybi‹ek, a to bylo fakt dobrù se na to d’vatÉ PÞi poslechu tŽto uk‡zky, kterou jsem ì‡kóm pÞe‹etla s napodoben’m jejich projevu, byli ì‡ci nejprve zaraìeni, jak je pÞesn‡, potŽ se za‹ali sm‡t. Uvždomili si, jak je tento projev opravdu primitivn’, jejich dojem jeätž umocnila psan‡ verze projevu.

250

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

N‡sledovaly ot‡zky k ì‡kóm: V ‹em je rozd’l mezi jednotlivùmi uk‡zkami? Kter‡ je lepä’? LŽpe se poslouch‡? Je zaj’mavžjä’? A pro‹?

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Realizace Ð postup a metody Na jednu z prvn’ch hodin ‹eskŽho jazyka v z‡Þ’ pÞipravila u‹itelka dvž uk‡zky pÞepisó promluvy. Byly vytiätžny na listech A4 tak, aby pod kaìdou uk‡zkou bylo dost m’sta pro dops‡n’ pozn‡mek. Prvn’ uk‡zka vych‡zela z toho, jak po str‡nce fonetickŽ, morfologickŽ, lexikologickŽ i syntaktickŽ vypadalo obvyklŽ mluvn’ cvi‹en’ v 6. ro‹n’ku. TŽma mluvn’ho cvi‹en’ bylo vìdy volnŽ, cvi‹en’ muselo splËovat tyto podm’nky: mžlo nž‹’m obohatilo poslucha‹e a nž‹’m zaujmout, mžlo trvat aspoË jednu minutu a bùt pÞedneseno ve spisovnŽm jazyce. Bohuìel se v mnoha pޒpadech tŽma zœìilo na ban‡ln’ popis dovolenŽ u moÞe s mnohùmi prohÞeäky proti spisovnosti a kultivovanosti projevu.

Chtžla bych vypr‡vžt o naäem z‡jezdu na Korfu. Tento Þeckù ostrov leì’ v J—nskŽm moÞi a je druhù nejvžtä’. Jeho rozloha je 593 km2, v nejäirä’m m’stž mžÞ’ jen 62 km. Hlavn’m mžstem je Kerkyra, kam se d‡ dostat jak letecky, tak lod’. Na Korfu pluj’ pravidelnŽ trajekty z It‡lie, kter‡ je sice od ostrova vzd‡lena jen 70 km, ale z nejbliìä’ho pޒstavu trajektem trv‡ cesta celou noc. My jsme naätžst’ na Korfu letžli, takìe n‡m cesta trvala jen tÞi hodiny. Bydleli jsme v hotelu Oce‡nis v mžste‹ku Paleokastritsa pޒmo u moÞe. Na vrcholku sk‡ly na kraji mžsta stoj’ skoro 800 let starù byzantskù kl‡äter, kam je moìnŽ se j’t pod’vat na prohl’dku, ale ìeny nesm’ m’t kr‡tkŽ kalhoty nebo suknž nad kolena Ð proto v‡m u vchodu nab’dnou dlouhou sukni. Kromž pam‡tek ve mžstž je moìnŽ na Korfu naj’t i zaj’mavou pޒrodu Ð tÞeba jezero Korission, kde ìij’ vz‡cn’ ìivo‹ichovŽ, okolo je unik‡tn’ cedrovù les s ojedinžlùmi druhy orchidej’ a lili’É

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

ë‡ci se shodli na tom, ìe prvn’ uk‡zka nen’ dobr‡. N‡sledoval œkol, aby zkusili prvn’ uk‡zce d‡t zn‡mku a vysvžtlit, pro‹ se pro ni rozhodli. Svój koment‡Þ si ì‡ci mžli zapsat na pap’r s uk‡zkami, aby si pÞi psan’ uvždomili, jak chtžj’ svŽ odóvodnžn’ formulovat. Väechna hodnocen’ jsme spo‹’tali na tabuli: Jedni‹ku dali 2 ì‡ci (s nezbytnùm provokativn’m œsmžvem), Dvojku dali 3 ì‡ci, Trojku 8 ì‡kó, ‰tyÞku 9 ì‡kó, Pžtku 2 ì‡ci. ë‡ci tak na vlastn’ o‹i vidžli, ìe kdyì kaìdù hodnot’ podle sebe, je hodnocen’ róznŽ. U‹itelka ì‡kóm pÞipomnžla, ìe kdyì hodnot’ u‹itel, móìe to ì‡kóm pÞipadat jako nespravedlivŽ, pokud nevžd’ pÞesnž, pro‹ byli tak ohodnoceni. Sami vid’, ìe co ‹lovžk, to n‡zor, a väichni se zcela shodnou jen vùjime‹nž. N‡sledovala ot‡zka, podle ‹eho tedy ì‡ci svŽ zn‡mky d‡vali. D’ky kontrastu ãäpatnŽÒ uk‡zky a ãdobrŽÒ uk‡zky ì‡ci vžtäinou formulovali svŽ odóvodnžn’ jako nedostatek oproti tŽ spr‡vnž prezentovanŽ uk‡zce mluvn’ho cvi‹en’, napÞ. ãbylo to nespisovnŽÒ, ãnic extra, nic jsme se nedozvždžliÒ, ãsamù kr‡tkù vžtyÒ, ãnen’ tam nic nav’cÒ, ãbyla to nudaÒ. Väechny tyto postÞehy a odóvodnžn’ zvolenŽ zn‡mky psala u‹itelka na tabuli. Spole‹nž pak s ì‡ky formulovala z‡sady, jak m‡ spr‡vnŽ mluvn’ cvi‹en’ vypadat. SoustÞedili se pÞitom na pÞeformulov‡n’ vžt typu ãtak to nem‡ bùtÒ na ãjak to m‡ bùtÒ.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

251

Na tabuli vzniklo äest oblast’: ¥

spisovnost Ð vùbžr slov, spisovnŽ tvary slov,

¥

œroveË slohu Ð opakov‡n’ slov, dŽlka vžt nebo souvžt’, ãvycp‡vkov‡ slovaÒ (takìe, jako, prostžÉ),

¥

obsah, zaj’mavost Ð tŽma mus’ poslucha‹e v nž‹em obohatit,

¥

dŽlka Ð projev nesm’ dŽlkou nudit, ale nesm’ bùt zbyte‹nž kr‡tkù,

¥

logick‡ struktura Ð chronologie vypr‡vžn’ nebo popis ãod hlavy k patžÒ,

¥

kontext Ð zasazen’ tŽmatu do äirä’ch souvislost’.

2 body Spisovnost

ë‡k mluv’ pÞev‡ìnž spisovnž, ale nžkolikr‡t pouìije nespisovnŽ slovo a neust‡le pouì’v‡ koncovky -ej m’sto- ù (velkej).

òroveË slohu

ë‡k opakuje nžkter‡ slova, protoìe nem‡ mluvn’ cvi‹en’ œplnž pÞipravenŽ a tžìko slova hled‡. P‡rkr‡t pÞi pauze pouìije ãvycp‡vkuÒ.

Obsah

TŽma poslucha‹e docela zaujalo, nžkteޒ se ale po chv’li nudili.

Tyto oblasti u‹itelka nazvala ãkritŽriiÒ aì na z‡vžr celŽ pr‡ce, aby ì‡ky neodradilo ciz’ slovo hned na za‹‡tku jejich œvah. Pro nžkterŽ to bylo slovo zcela novŽ, se‹tžlù ì‡k definoval kritŽrium jako ãnžco, podle ‹eho se nžco ur‹ujeÒ. T’m u‹inil toto slovo pro ostatn’ zcela srozumitelnŽ.

2 body = pÞev‡ìnž spr‡vnž 1 bod = s nžkterùmi nedostatky 0 bodó = pÞev‡ìnž nespr‡vnž Spole‹nž pak jeätž vytvoÞili stupnici pro stanoven’ zn‡mky. 12 Ð 10 bodó ÉÉÉ 1 9 Ð 7 bodó ÉÉÉÉ. 2 6 Ð 4 bodó ÉÉÉÉ. 3 3 Ð 1 bodó ÉÉÉÉ. 4 Spole‹nž pak zkusili podle kritŽri’ znovu ohodnotit ãäpatnouÒ uk‡zku. ë‡ci vyhodnotili väechny oblasti takto: 0 + 0 + 0 + 2 + 1 + 0 = 3 body. ë‡ci uznali, ìe vžtäina se jich intuitivnž trefila do zn‡mky 4. Dok‡zali si pÞedstavit vùbornù projev bez ztr‡ty bodó, ale pro pÞedstavu jim u‹itelka œstnž okomentovala pޒklad, jakŽ kvality móìe m’t tÞeba mluvn’ cvi‹en’ ohodnocenŽ dvojkou, napÞ. 7 bodó Ð aby jim byla pr‡ce s kritŽrii a äk‡lou bliìä’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Bodov‡n’:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pro posuzov‡n’ m’ry naplnžn’ kaìdŽho kritŽria u‹itelka nab’dla ì‡kóm tޒstupËovou bodovou äk‡lu 2 Ð 1 Ð 0 bodó pro kaìdŽ kritŽrium.

1 bod

DŽlka

DŽlka projevu je pÞimžÞen‡, sdžluje väe podstatnŽ a z‡roveË to nen’ jen pžt stru‹nùch vžt.

Logick‡ struktura

ë‡k Þad’ jednotlivŽ kroky popisu nebo vypr‡vžn’ logicky za sebe, nesk‡‹e z jednŽ vžci na druhou.

Kontext

0 bodó

Projev postr‡d‡ äirä’ souvislosti, informace nav’c, kterŽ by n‡m pomohly si o danŽ vžci udžlat pÞesnžjä’ obr‡zek.

KritŽria, bodov‡n’ a stupnici si ì‡ci opsali do seäitu, z‡roveË jim u‹itelka tyto podklady pro hodnocen’ mluvn’ho cvi‹en’ pޒät’ hodinu vytiätžnŽ rozdala a jeden vùtisk povžsila na n‡stžnku, aby je mžli vìdy na o‹’ch, aì se budou mluvn’mu cvi‹en’ vžnovat. Nejen proto, aby vždžli, podle ‹eho hodnotit, ale takŽ na co si m‡ mluv‹’ d‡t pÞi projevu pozor. V hodin‡ch prob’h‡ mluvn’ cvi‹en’ tak, ìe ì‡k pÞednese svój projev, ostatn’ pozornž poslouchaj’ a je na nich vidžt, ìe uì pÞemùälej’ o ot‡zk‡ch, co by je zaj’malo d‡l a na co se budou cht’t pak zeptat. Po zodpovžzen’ väech ot‡zek, kdy je zÞejmŽ, ìe tŽma bylo vy‹erp‡no a ì‡ci se dozvždžli väe, co je zaj’m‡ a autor umžl odpovždžt, si u‹itelka

252

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

253

vezme tabulku se seznamem kritŽri’ a se stupnic’ pro hodnocen’. Se ì‡ky pak probere jednotliv‡ kritŽria a na tabuli s‹’t‡ dosaìenŽ body. Pokud chce tޒda hodnotit mŽnž body neì dvžma, vìdy okomentuje, pro‹ navrhuje menä’ po‹et bodó, v ‹em mohl bùt projev lepä’ a jak to tedy mžlo vypadat, aby byl projev hodnocen maxim‡ln’m po‹tem bodó. Body se se‹tou a podle stupnice je ãautorÒ ohodnocen vùslednou zn‡mkou. ë‡ci tak ch‡pou, pro‹ za projev pÞipravenù evidentnž o pÞest‡vce o nž‹em, co z nich vžtäina zn‡, je trojka, a sami ji navrhuj’. Bžhem prvn’ho pololet’ bylo mluvn’ cvi‹en’ ohodnoceno trojkou pr‡vž z tžchto dóvodó pouze jednou, v ostatn’ch pޒpadech je to vžtäinou jedni‹ka. ë‡ci berou mluvn’ cvi‹en’ opravdu v‡ìnž a pÞipravuj’ se pe‹livž. KritŽria nelze pޒliä obej’t nžjakùmi pocity a ãpÞimhouÞen’m okaÒ a ì‡ci jsou vžtäinou se zn‡mkou spokojeni bez pocitu kÞivdy ãa pro‹ m‡m dvojku, kdyì tomu a tomu jste minule dala jedni‹kuÒ.

Zde se nach‡z’ prostor pro spont‡nn’ rozvoj kompetence k u‹en’, aniì by byli ì‡ci nuceni zabùvat se nžjakùm pÞedepsanùm u‹ivem a vytv‡Þet ãvùpisky pro vùpiskyÒ nebo umžlou osnovu. Pokud se jedn‡ o vžc, kter‡ je jim dobÞe zn‡ma, dok‡ìou dobÞe odhadnout m’ru detailnosti nebo mnoìstv’ informac’, kterŽ chtžj’ sdžlit, orientuj’ se v pޒsluänùch informa‹n’ch zdroj’ch a vyhledaj’ podstatnŽ doplËuj’c’ informace pro kontext.

Mluvn’ cvi‹en’ se po loËskùch rozpa‹itùch vystoupen’ch stalo doslova ãhitemÒ. ë‡ci si na sv‡ mluvn’ cvi‹en’ nos’ i vlastn’ fotografie, knihy, pޒpadnž jinŽ materi‡ly na uk‡zku, ostatn’ se vìdy tžä’, aì doty‹nù skon‹’, aby mu mohli kl‡st doplËuj’c’ ot‡zky, protoìe jich maj’ vìdy mnoho a tžä’ se, ìe se o tŽmatu dozvžd’ jeätž nžco v’c. Pokud si ì‡k svŽ mluvn’ cvi‹en’ dókladnž doma pÞipravil, je vidžt, ìe se mu mluv’ lehko a ìe v’, co chce sdžlit. SamozÞejmž kl’‹ovŽ œdaje, jmŽna nebo ‹’sla si mohou ì‡ci napsat na pomocnù l’ste‹ek, protoìe c’lem nen’ to, aby se informaci u‹ili zpamžti. ë‡ci maj’ na pޒpravu vìdy tùden a vžtäina z nich se tžä’, ìe si vybere zaj’mavŽ tŽma a ìe se ãpÞedvedeÒ. Ze za‹‡tku se dokonce pÞedh‡nžli, kdo bude m’t mluvn’ cvi‹en’ dޒv, aby si ãjejich tŽmaÒ nevybral nžkdo jinù. TakŽ se vùraznž zlepäilo spektrum tŽmat. Neust‡le se opakuj’c’ popisy koup‡n’ v Tunisku a vypr‡vžn’ o z‡pasu Sparty s jinùm tùmem byly vystޒd‡ny ìivotopisem zpžv‡ka Snoop Doga, pravidly a histori’ golfu, ryb‡Þskùch z‡vodó, taek-won-da, airsoftu, parkouru (ne koËskù, ale ìivotn’ styl Ð pÞekon‡v‡n’ pÞek‡ìek), osobn’m z‡ìitkem ze z‡vodu off-roadó, histori’ Disneylandu, ‰eskŽho Krumlova spolu s informac’ o organizaci UNESCO, vypr‡vžn’m shlŽdnutŽ divadeln’ hry, filmu apod. ë‡ci si doplËuj’c’ informace a zaj’mavŽ detaily (kontext) vyhled‡vaj’ vžtäinou na internetu, nžkdy dopÞedu konzultuj’ m’ru dóleìitosti danŽ informace nebo detailu. Nžkteޒ ì‡ci byli pÞekvapeni, co se dozvždžli o svùch spoluì‡c’ch, ‹emu väemu rozum’ a co by do nich nikdy neÞekli.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ K tŽto hodinž potÞebujeme jen natiätžnŽ uk‡zky mluvn’ho cvi‹en’ a tabuli. Je vùhodnŽ, pokud se d‡ nav‡zat na pÞedchoz’ zkuäenost s mluvn’m cvi‹en’m Ð bez takovŽ zkuäenosti ì‡kó by jim prvn’ uk‡zka mohla pÞipadat zbyte‹nž hloup‡ a nepravdivž äpatn‡. Pokud by nebylo moìno odk‡zat k pÞedchoz’m mluvn’m cvi‹en’m, lze jako pomócku vyuì’t audio nebo videonahr‡vky, kterŽ by bylo moìno porovnat na z‡kladž pozorov‡n’ a poslechu.

Z mluvn’ho cvi‹en’ stres ì‡ci nemaj’, sed’ ve svŽ lavici a k ostatn’m se jen oto‹’ (bohuìel ve tޒd‡ch jsou lavice Þazeny klasickùm smžrem k tabuli), kdo chce, móìe st‡t i vepÞedu nebo sedžt na lavici ‹elem k ostatn’m Ð to nech‡v‡ u‹itelka na ì‡c’ch. Jen jedna velmi œzkostn‡ d’vka poì‡dala, aby mohla mluvn’ cvi‹en’ pÞednŽst jen u‹itelce v kabinetž a ne pÞed ostatn’mi. V tom j’ u‹itelka nevyhovžla, ale spole‹nž dopÞedu probraly väechny moìnosti, jak j’ pÞednes co nejv’ce usnadnit a zpޒjemnit. Dohodly se, ìe bude sedžt u tabule na ìidli, bude se d’vat na u‹itelku, ale bude mluvit tak nahlas, aby to slyäeli i ostatn’. Uk‡zalo se väak, ìe kdyì si ì‡ci zvykli bùt tŽmatem zaujati a mluvn’ cvi‹en’ berou jako pޒleìitost se nžco kr‡tkŽho a zaj’mavŽho dozvždžt a z‡roveË se pod’let na hodnocen’ jejich spoluì‡ka, bylo ve tޒdž pÞi jej’m nevùraznŽm projevu takovŽ ticho, ìe ji to paradoxnž stresovalo jeätž v’c, neì kdyby mluvila v lavici v pÞirozenŽm äumu ve tޒdž. Vzhledem k tomu pak mluvila tŽmžÞ neslyänž, ìe ji mžli äanci vn’mat jen ì‡ci v prvn’ch lavic’ch. Z toho dóvodu u‹itelka jej’ projev ohodnotila zn‡mkou 2, a‹koli jinak podle kritŽri’ by byl bezchybnù. Ve tޒdž pak rozebrala, ìe i s’la hlasu je dóleìit‡ v projevu, aby byl spr‡vnù, a ì‡kóm vysvžtlila, pro‹ ì‡kyni tak hodnot’. D’vka byla spokojen‡, ìe trŽmu nžjak pÞest‡la a ìe uspžla s dvojkou, protoìe póvodnž se chtžla mluvn’ho cvi‹en’ vzd‡t se slovy ãradäi mi dejte pžtku, ale j‡ pÞed tޒdou nic ޒkat nebuduÒ. Hlasitost a dalä’ form‡ln’ kritŽria projevu (o‹n’ kontakt, vùraz) nebyla do celkovùch ãpÞedepsanùchÒ kritŽri’ pro hodnocen’ zaÞazena. ë‡ci s form‡ln’ str‡nkou projevu nemaj’ vùraznžjä’ problŽm, a kdyby se mžli soustÞedit na v’c neì äest kritŽri’ tùkaj’c’ch se obsahu, bylo by to pro nž pravdžpodobnž pޒliä n‡ro‹nŽ. CelkovŽ zlepäen’ œrovnž mluvn’ch cvi‹en’ i jeho obliba je d‡na patrnž takŽ zpÞesnžn’m zad‡n’ a lepä’m pochopen’m, co se vlastnž po ì‡c’ch chce. D’ky kritŽri’m, uk‡zk‡m i pod’lu na hodnocen’ vùkonu svùch spoluì‡kó se jim vyjasnil smysl celŽ aktivity i jej’ o‹ek‡van‡ podoba.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Vzhledem k tomu, ìe se s mluvn’m cvi‹en’m, pޒpadnž alespoË s vlastn’m refer‡tem ì‡ci setkaj’ vžtäinou jiì na 1. stupni, je moìnŽ s prac’ s kritŽrii za‹’t jiì v 6. ro‹n’ku a do konce 9. ro‹n’ku œroveË projevu st‡le zvyäovat. V 6. a 7. ro‹n’ku je obsahov‡ str‡nku mluvn’ho projevu dóleìit‡ pro spolehlivŽmu osvojen’ tŽto dovednosti od pޒpravy podkladó, strukturace informac’ aì po proveden’. Aì ì‡ci zvl‡dnou pÞipravit mluvn’ cvi‹en’ po obsahovŽ str‡nce tak, ìe je to nebude st‡t takovŽ œsil’ jako na za‹‡tku, bude moìnŽ se ve vyää’ch ro‹n’c’ch zabùvat i formou Ð napÞ. spolu s rozborem videonahr‡vky.

Kontaktn’ osoba Lucie Proch‡zkov‡ e-mail: [email protected]

254

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

255

HODNOCENê KLê‰OVøCH KOMPETENCê V RçMCI PROJEKTU ZLEPáUJI SE V PRAVOPISU

Ve äkole funguje mj. systŽm individu‡ln’ podpory talentó, spolupr‡ce s mnoìstv’m œstavó Akademie vžd a vysokùch äkol; ì‡ci tato pracoviätž navätžvuj’, popޒpadž lektoÞi prezentuj’ svŽ pÞedn‡äky pޒmo ve äkole. V p‡tŽm ro‹n’ku ì‡ci absolvuj’ ‹trn‡ctidenn’ st‡ìe, pÞi nichì si mohou ovžÞit ‹i ujasnit dalä’ profesn’ orientaci pÞed volbou maturitn’ch pÞedmžtó a vùbžrem vysokŽ äkoly. ‰inorod’ ì‡ci najdou ve äkole prostor k seberealizaci (äkoln’ ‹asopis, äkoln’ r‡dio, fotokomora, videostÞiìna, hudebn’ zkuäebna, DTP studio, vùtvarnù ateliŽr a keramick‡ d’lna s pec’, studentsk‡ rada, äkoln’ sbor a orchestr, organizace äkoln’ch akc’ a ì‡kovskùch projektó dle vlastn’ iniciativy, stÞedoäkolsk‡ odborn‡ soutžìÉ).

ákola: Gymn‡zium Jiìn’ Mžsto, Praha Realiz‡tor: KateÞina áafr‡nkov‡ Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

ákola je certifikov‡na u International Education Society v Londùnž, a to s vynikaj’c’m hodnocen’m. M‡ pr‡vo vyd‡vat svùm absolventóm mezin‡rodnž platnŽ certifik‡ty o œrovni a kvalitž dosaìenŽho vzdžl‡n’. V sou‹asnŽ dobž to je ocenžn’ stupnžm A, coì je nejvyää’ hodnocen’ stÞedn’ äkoly v ‰R.

Anotace

Popsanù projekt byl realizov‡n v soukromŽm äestiletŽm Gymn‡ziu Jiìn’ Mžsto v Praze 4 a takŽ v soukromŽm ‹tyÞletŽm Gymn‡ziu S‡zavsk‡ v Praze 2. Pޒklad dobrŽ praxe se vžnuje popisu projektu v podm’nk‡ch prvnž zm’nžnŽ äkoly. Hlavn’ myälenkou äkoly je u‹it ì‡ky, nikoli u‹ivo. V’ce informac’ je moìnŽ naj’t v profilu absolventa äkoly, kterù je orientovanù na schopnosti: http://www.gjm.cz/gjm/index. php?option=content&task=view&id=12&Itemid=33. Ve äkole jsou k hodnocen’ pouì’v‡na procenta. U‹ebn’ pl‡n je oproti st‡tn’mu gymn‡ziu navùäen o nžkolik hodin, jsou zaÞazeny nžkterŽ dalä’ pÞedmžty (Džjiny umžn’, Džjiny hudby, Filozofie, Interpretace liter‡rn’ch džl). V dobž realizace projektu navätžvovalo äkolu 366 ì‡kó. ákolu charakterizuje multikulturn’ prostÞed’ jako prevence xenofobie a rasismu, studuje zde hodnž cizincó z mnoha zem’ svžta. Komunikace s rodi‹i je velice operativn’, väichni vyu‹uj’c’ maj’ sluìebn’ e-mailovŽ adresy a mobily, kontakty na nž jsou zveÞejnžny na webovùch str‡nk‡ch. Vedle toho äkola vyd‡v‡ nžkolikr‡t do roka elektronickù zpravodaj pro rodi‹e. Veäker‡ doch‡zka a studijn’ vùsledky jsou online pÞen‡äeny z elektronickùch tޒdn’ch knih do äkoln’ho intranetu a odtud jsou pod heslem pޒstupnŽ ì‡kóm i jejich rodi‹óm. ákola db‡ z‡sad duäevn’ hygieny, c’lem je ì‡ky ãnau‹itÒ, nikoliv ãvykoupatÒ a klasifikovat äpatnou zn‡mkou. ë‡k m‡ vìdy moìnost opravit si nepovedenù vùkon.

256

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Vùchodiska Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklad pÞedstavuje postup hodnocen’ kl’‹ovùch kompetenc’ v r‡mci projektu Zlepäuji se v pravopisu. Projekt je sou‹‡st’ vyu‹ovac’ho pÞedmžtu ‰eskù jazyk a literatura, a to v 1.Ð3. ro‹n’ku äestiletŽho gymn‡zia. Metoda je zaloìena na procentu‡ln’m hodnocen’ testó a na slovn’m hodnocen’ testó a celkovŽ pr‡ce ì‡ka na zlepäov‡n’ vlastn’ho pravopisu. Sou‹‡st’ jsou takŽ hodnot’c’ konzultace u‹itele s jednotlivùmi ì‡ky. V próbžhu projektu si ì‡ci vytv‡Þej’ vlastn’ u‹ebn’ pomócku Ð portfolio pravopisnùch pravidel a jevó, kterŽ jsou pro nž osobnž problematickŽ. Na konci projektu ì‡ci dost‡vaj’ p’semnŽ slovn’ hodnocen’ a projektovŽ vysvžd‹en’.

Leckterù maturant nezn‡ z‡kladn’ pravidla ‹eskŽho pravopisu a v pޒpadž potÞeby nen’ schopen se poradit s Pravidly ‹eskŽho pravopisu. Zvl‡dnut’ pravopisu je do zna‹nŽ m’ry z‡leìitost pamžti a procvi‹ov‡n’. Osvžd‹uje se zaÞazovat do vùuky róznŽ z‡bavnŽ ‹innosti, d’ky nimì se pochopen’ pravopisnùch pravidel prohlubuje, ale je jasnŽ, ìe to nesta‹’. Existuje mnoho vùjimek, kterŽ znemoìËuj’ pouìit’ jednozna‹nŽ pou‹ky a ì‡ci jsou pak nejist’. Pravopis je pro nžkterŽ ì‡ky tak sloìitù, ìe uì d‡vno rezignovali na jeho osvojen’. Vzhledem k tomu, ìe realizuj’c’ u‹itelka byla dobÞe sezn‡mena se z‡kladn’mi principy programu RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking), snaìila se naplËovat t’mto projektem nejen znalostn’, ale i dovednostn’ c’le, a t’m dos‡hnout u ì‡kó osvojen’ nžkterùch vybranùch kl’‹ovùch kompetenc’, kterŽ jsou definov‡ny v RVP G. U‹itelka vyzkouäela v nžkolika tޒd‡ch v äestiletŽm gymn‡ziu projekt Zlepäuji se v pravopisu, kterù byl ‹asovž i materi‡lnž velmi n‡ro‹nù (trval zhruba jedno pololet’ Ð zhruba 15 minut tùdnž), ale vùsledek byl povzbudivù. Tento projekt bylo moìnŽ realizovat mimo jinŽ i proto, ìe gymn‡zium m‡ dotaci 2 hodiny ‰eskŽho jazyka tùdnž po celùch 6 let (+ 2 hodiny Literatury, oba pÞedmžty jsou oddžlenŽ).

C’le C’lem projektu Zlepäuji se v pravopisu bylo osvojen’ si z‡kladn’ch pravidel pravopisu, z’sk‡n’ ur‹itŽ m’ry jistoty pÞi psan’ textó a rozv’jen’ vybranùch kl’‹ovùch kompetenc’. ë‡ci si v projektu sami vol’ postup i tempo pr‡ce, sami si ur‹uj’, zda jsou jiì dostate‹nž pÞipraveni na testov‡n’. U‹’ se ps‡t si smysluplnŽ pozn‡mky, vyb’rat si informace, kterŽ jim mohou v budoucnu pomoci pÞi pouì’v‡n’ pravopisu, vedou si vlastn’ mluvnickŽ portfolio. TakŽ maj’ moìnost svój vùkon sami hodnotit a na z‡kladž tohoto hodnocen’ vylepäovat, ‹’mì se vùraznž zvyäuje jejich motivace k pr‡ci.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

257

a) Na oborovŽ œrovni m‡ PDP umoìnit kaìdŽmu ì‡kovi:

¥

Co móìu udžlat pro to, aby byla moje pޒru‹ka prakti‹tžjä’?

¥

uplatËovat ve svŽm projevu vlastn’ znalosti z‡sad ‹eskŽho pravopisu a z‡roveË je hodnotit,

¥

Pouì’v‡m pޒru‹ku jako zdroj informac’ pÞi psan’ textó? Pro‹ ano? Pro‹ ne?

¥

vyuì’vat pro rozäiÞov‡n’ svùch znalost’ samostatnž a efektivnž róznùch informa‹n’ch zdrojó (napÞ. Pravidla ‹eskŽho pravopisu),

Sebehodnot’c’ dotazn’k vyplËuje ì‡k v próbžhu projektu nžkolikr‡t. C’lem je takŽ zohlednit v samotnŽm hodnocen’ kaìdŽho ì‡ka:

¥

ch‡pat z‡kladn’ principy ‹eskŽho pravopisu a nej‹astžjä’ odchylky od nich.

b) Na kompeten‹n’ œrovni m‡ PDP umoìnit kaìdŽmu ì‡kovi hodnocen’ kompetence k u‹en’, tzn.:

¥

osvojovat si v danŽm obdob’ vybranou l‡tku a napsat œspžänž (v souladu s moìnùm osobn’m maximem) test,

¥

zhodnotit svou pޒpravu na test v sebehodnot’c’m dotazn’ku,

¥

hodnotit kriticky a samostatnž (ale pod veden’m u‹itele) pokrok pÞi dosahov‡n’ c’ló vlastn’ho u‹en’ a pr‡ce,

¥

projevit ochotu napsat test znovu, pokud se mu napoprvŽ nepovedl, a dos‡hnout v nžm lepä’ho vùsledku,

¥

zhodnotit vlastn’ dosaìenù pokrok v u‹en’ v sebehodnot’c’m dotazn’ku,

¥

zpracov‡vat informace a vyuì’vat je pÞi studiu a praxi,

¥

vytv‡Þet si vlastn’ pޒru‹ku Moje pravidla pravopisu jako smysluplnou pomócku pokroku v u‹en’,

¥

formulovat pravopisn‡ pravidla v pޒru‹ce vlastn’mi slovy,

¥

vyuì’vat vlastn’ pޒru‹ku i mimo projekt, pÞi psan’ dalä’ch, zejmŽna souvislùch textó (napÞ. slohovùch) v hodin‡ch ‹eskŽho jazyka a literatury,

¥

zhodnotit vyuì’v‡n’ vlastn’ pޒru‹ky v sebehodnot’c’m dotazn’ku.

Ot‡zky sebehodnot’c’ho dotazn’ku ì‡ka: ¥

Stihnul jsem se nau‹it l‡tku v danŽm term’nu? Pro‹ ano? Pro‹ ne?

¥

Jak si mohu d‡le pr‡ci lŽpe zorganizovat?

¥

Co konkrŽtnž móìu udžlat pro to, abych pޒätž uspžl v testu lŽpe?

¥

Jsem spokojen s t’m, jak jsem si pravopisnù jev osvojil? Pro‹ ano? Pro‹ ne?

¥

Co mi st‡le ‹in’ pot’ìe?

¥

Zlepäil jsem se v pravopisu (obecnž)? Pro‹ ano? Pro‹ ne?

¥

Pom‡h‡ mi vytv‡Þen’ pޒru‹ky pÞi zvl‡d‡n’ pravopisnŽho jevu? Pro‹ ano? Pro‹ ne?

258

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

ochotu dos‡hnout lepä’ho vùsledku Ð nespokojit se s ozna‹en’m za‹‡te‹n’k, u‹edn’k,

¥

ochotu doplËovat si do pޒru‹ky novŽ problematickŽ jevy podle potÞeby,

¥

ochotu pomoci spoluì‡kóm a vysvžtlit jim obt’ìnù jev.

Sebehodnot’c’ dotazn’ky jsou vyuì’v‡ny pÞi osobn’ch konzultac’ch u‹itele se ì‡ky a zohlednžny jsou takŽ ve slovn’m hodnocen’, kterŽ u‹itel v r‡mci projektu kaìdŽmu ì‡kovi vystavuje.

Realizace Ð postup a metody Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

pl‡novat a organizovat samostatnž svŽ u‹en’ a pracovn’ ‹innosti podle vùsledkó sebehodnocen’,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

¥

U‹itelka ì‡ky sezn‡mila s projektem a ur‹ila jeden konkrŽtn’ den v tùdnu, kdy se budou pravopisu pravidelnž vžnovat. ë‡ci si na tento den mžli nosit Stybl’kovu cvi‹ebnici (viz VyuìitŽ pomócky a zpósob jejich vyuìit’). Pokud zapomnžli pÞinŽst vlastn’, mohli si od spoluì‡ka okop’rovat jednu ‹i dvž strany a pak si je vyplnžnŽ vloìit do svŽ knihy. Kaìdù ì‡k dostal na za‹‡tku projektu nevyplnžnŽ projektovŽ ãvysvžd‹en’Ò a vybral si, kterù pravopisnù jev chce procvi‹ovat jako prvn’. Ve vymezenŽm ‹ase (vžtäinou 10Ð15 minut) vyplËovali ì‡ci cvi‹en’ v cvi‹ebnici a kontrolovali si samostatnž spr‡vnost podle kl’‹e (pÞi jakŽkoliv nejasnosti se mohli pt‡t u‹itele). Kaìdù ì‡k se mžl sezn‡mit s vybranùm pravopisnùm jevem v pravidlech a vypsat si do svŽ pޒru‹ky väe, co by mu mohlo v budoucnu džlat problŽmy Ð pravopisnž obt’ìn‡ slova, fr‡ze, pou‹ky apod. S projektem ì‡ci za‹ali bžhem z‡Þ’ a v lednu byl ve vžtäinž tޒd jiì tŽmžÞ hotov. U‹itelka pÞedpokl‡dala, ìe v projektu bude pokra‹ovat libovolnž dlouho v z‡vislosti na tom, jakŽ pot’ìe s pravopisem se budou u ì‡kó nad‡le vyskytovat. Kaìdù tùden se projektu vžnovali asi 15 minut. Bylo ur‹eno pevnŽ datum, kdy by mžli m’t väichni ì‡ci procvi‹enù a teoreticky zvl‡dnutù jeden vybranù pravopisnù jev (pokud byl nžkdo rychlejä’, procvi‹oval si dalä’ jev; pomalejä’ ì‡ci pracovali i doma). V den D poskytla u‹itelka kaìdŽmu ì‡kovi jedno pravopisnŽ cvi‹en’ A (podle ì‡kova vùbžru). Cvi‹en’ u‹itelka ozn‡mkovala (ve äkole se pouì’vaj’ k hodnocen’ procenta). Na projektovŽ ãvysvžd‹en’Ò dala u‹itelka ì‡kóm dalä’ hodinu raz’tka se symbolem (podle procentu‡ln’ho vùsledku: 80Ð100 % = mistr; 60Ð80 % = u‹edn’k; mŽnž neì 60 % = za‹‡te‹n’k). Pokud se ì‡kovi cvi‹en’ nepovedlo, mžl moìnost ho dvakr‡t opravit Ð cvi‹en’ B a C. Kaìdù ì‡k väak musel dodrìet stanovenou ‹asovou prodlevu, aby dalä’ testov‡n’ nebylo jenom pokusem, n‡hodnùm tipov‡n’m a pÞed dalä’m testov‡n’m na vlastn’m pravopisu d‡le pracoval. Formu raz’tkov‡n’ zvolila u‹itelka z‡mžrnž a velmi se j’ osvžd‹ila. ë‡ci (i ti starä’) byli nadäeni, ìe se takto mohou vr‡tit do džtskùch let, a raz’tka na vysvžd‹en’ vyìadovali. Konzultace ì‡ka s u‹itelem prob’hala v pޒpadž, ìe ì‡k v testech dlouhodobž nedosahoval dobrùch vùsledkó. U‹itelka hledala spole‹nž se ì‡kem moìnosti, jak se zlepäit, a odhalovala jeho pޒpadnŽ obt’ìe. U‹itelka vyuì’vala pÞi konzultaci jako zdroj informac’ o ì‡kovi i ì‡kóv vyplnžnù sebehodnot’c’ dotazn’k.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

259

Slovn’ hodnocen’ nap’äe na z‡vžr projektu u‹itel väem ì‡kóm. Vyj‡dޒ se v nžm k jejich rozv’jen’ kompetence k u‹en’ a k tomu, jak zvl‡dli u‹ivo. U‹itel toto hodnocen’ op’r‡ o:

¥

vyuì’v‡n’ pޒru‹ky pÞi psan’ souvislùch textó,

¥

z‡pis pravidel do pޒru‹ky vlastn’mi slovy, ochotu pomoci spoluì‡kóm a vysvžtlit jim obt’ìnù jev.

¥

vùsledky testó, z‡znamy o opakov‡n’ testó,

¥

¥

vlastn’ z‡znamovù pozorovac’ list,

¥

ì‡kovy sebehodnot’c’ dotazn’ky,

¥

pޒpadnŽ z‡znamy o konzultaci s ì‡kem.

ë‡ci byli pÞekvapeni skute‹nost’, ìe si mohou sami vybrat, kterŽmu pravopisnŽmu jevu se budou vžnovat dޒve a kterŽmu pozdžji. Vžtäinou si napޒklad nech‡vali aì na konec velk‡ p’smena, ale p‡r odv‡ìlivcó se naälo a ti pak ostatn’ pÞesvžd‹ovali, ìe je to ãbrnka‹kaÒ. ë‡kóm vyhovovalo, ìe je po‹et jevó omezenù a pޒklady v testovùch cvi‹en’ch jsou vìdy vybr‡ny pouze ze Stybl’kovy cvi‹ebnice (u‹itelka t’m omezila po‹et róznùch vùjimek). Pޒru‹ku, kterou si ì‡ci vytv‡Þeli, mohli vyuì’t neomezenž pÞi psan’ jakùchkoli textó ve äkole i doma, v‹etnž tžch zn‡mkovanùch. ë‡ci se m‡lokdy spokojili s œrovn’ za‹‡te‹n’k nebo u‹edn’k, aì na œplnŽ vùjimky se jim pÞi opakovanŽm pokusu podaÞilo dos‡hnout mistrovskŽ œrovnž. St‡vali se z nich pak poradci pro spoluì‡ky; konzultace s u‹itelkou se postupnž minimalizovaly. Pokud mžl nžkterù ì‡k problŽmy se zvl‡dnut’m ur‹itŽho jevu, zcela spont‡nnž mu mistÞi pom‡hali (vysvžtlovali vlastn’mi slovy vùznam pravidel, upozorËovali na vùjimky apod.).

Mil‡ AdŽlo, oceËuji, jak pe‹livž si vedeä svou pޒru‹ku (Moje pravidla pravopisu). Väe je v n’ pÞehlednž zaznamen‡no, väechny jevy jsou zevrubnž pops‡ny i s pޒklady problematickùch slov. PÞepisujeä si pޒru‹ku doma na po‹’ta‹i. PÞemùälela jsi o tom, ìe si za popisem kaìdŽho pravopisnŽho jevu nech‡ä volnŽ m’sto na pޒpadnŽ doplËov‡n’ dalä’ch takovùch slov ‹i spojen’? Vžtäinu pravidel pravopisu jsi doslova opsala z ofici‡ln’ch Pravidel, rozum’ä jim? Moìn‡ by bylo dobrŽ zkusit nžkdy pravidlo pÞeformulovat svùmi slovy. Pom‡h‡ to lŽpe mu porozumžt. Pokud budeä m’t pot’ìe se zvl‡dnut’m nžkterŽho dalä’ho pravopisnŽho jevu, obraé se kdykoli na mž ‹i na nžkterŽho z mistró Ð spoluì‡kó. Ur‹itž Ti r‡di porad’. Ve sledovanŽm obdob’ jsi vìdy danù pravopisnù jev zvl‡dla jako u‹edn’k, u vžtäiny z nich ses rozhodla se d‡le u‹it a nakonec jsi dos‡hla mistrovskŽ œrovnž ve vžtäinž z nich. V Tvùch souvislùch textech se jeätž ob‹as objev’ nžjak‡ chyba, kterou bys v pravopisnŽm cvi‹en’ neudžlala. PÞi psan’ tžchto textó zkus vyuì’vat co nejv’c svou pޒru‹ku. Uk‡zky ilustruj’, co je u jednotlivùch ì‡kó hodnoceno: ¥

pokrok ve znalostech,

¥

ochotu dos‡hnout lepä’ho vùsledku Ð nespokojit se s ozna‹en’m za‹‡te‹n’k, u‹edn’k,

¥

zvl‡dnut’ pravopisnŽho jevu nejen v cvi‹en’ch, ale i v souvislùch textech,

¥

spr‡vnost, pÞehlednost a œplnost pޒru‹ky,

¥

ochotu doplËovat si do pޒru‹ky novŽ problematickŽ jevy podle potÞeby,

260

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Milù PetÞe, ve sledovanŽm obdob’ dosahujeä v pravopisnùch testech vynikaj’c’ch vùsledkó, tŽmžÞ väechny pravopisnŽ jevy jsi zvl‡dnul hned napoprvŽ mistrovsky. OceËuji, ìe pÞi procvi‹ov‡n’ jevó ve äkole vysvžtlujeä spoluì‡kóm obt’ìnžjä’ pravopisn‡ pravidla. I souvislŽ texty jsi schopen ps‡t pravopisnž spr‡vnž. ‰asto nahl’ì’ä do svŽ pޒru‹ky (Moje pravidla pravopisu) a hled‡ä v n’ problematick‡ slova. PravopisnŽ jevy v n’ m‡ä pops‡ny svùmi slovy, nikoli ops‡ny z Pravidel. St‡le si pޒru‹ku doplËujeä o novŽ jevy, pÞesto je pÞehledn‡. Nenaäla jsem v n’ väak pou‹en’ o psan’ ‹‡rek, pÞestoìe sis tento jev uì œspžänž otestoval. Pޒru‹ka by Ti mžla slouìit i do budoucna a móìe se st‡t, ìe ‹asem nžkter‡ pravidla psan’ ‹‡rek pozapomeneä. Mohl by sis je do pޒru‹ky doplnit?

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Uk‡zky slovn’ho hodnocen’ ì‡kó

VyuìitŽ zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit’ ¥

tiätžn‡ Pravidla pravopisu (alespoË 5 kusó ve tޒdž),

¥

na po‹’ta‹i vytvoÞenŽ a pro kaìdŽho okop’rovanŽ projektovŽ ãvysvžd‹en’Ò,

¥

sada pravopisnùch cvi‹en’ Ð ke kaìdŽmu pravopisnŽmu jevu 3 odliän‡ zad‡n’ (verze A, B, C),

¥

STYBLêK, V. a kolektiv: Cvi‹en’ z pravopisu pro vžtä’ äkol‡ky, SPN Ð pedagogickŽ nakladatelstv’, a. s. (kaìdù ì‡k by mžl m’t svoji knihu),

¥

sada džtskùch raz’tek,

¥

b’lŽ a barevnŽ pap’ry (je moìnŽ vytvoÞit na po‹’ta‹i titul pޒru‹ky ãMoje pravidla pravopisuÒ + pr‡zdn‡ ‹‡ra na jmŽno a nakop’rovat jej na barevnŽ pap’ry; ì‡ci si mohou vŽst i zvl‡ätn’ seäit nebo desky, to z‡leì’ na nich).

Vhodnou cvi‹ebnici pro popsanù projekt vyb’rala u‹itelka velmi dlouho. Tuäila, ìe nejlepä’ by bylo napsat si vlastn’ cvi‹ebn’ materi‡l, kterù by splËoval jej’ pÞedstavy. Nakonec zvolila pr‡vž Stybl’kóv text, protoìe je dostupnù a obsahuje opravdu väechny pravopisnŽ jevy v dostate‹nŽ m’Þe (jinŽ cvi‹ebnice jsou bu“ specializovanŽ, nebo nejen pravopisnŽ).

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe Hlavn’ho c’le projektu, tedy osvojen’ si z‡kladn’ch pravidel pravopisu, bylo dosaìeno. Jak vyplùvalo ze sebehodnocen’ ì‡kó, vžtäina se v pravopise zlepäila a c’tila se mnohem jistžjä’ pÞi psan’ textó. ë‡ci takŽ pÞijali Pravidla jako dóleìitou pޒru‹ku, ze kterŽ mohou ‹erpat pou‹en’, nžkteޒ se v n’ teprve bžhem projektu zorientovali. Za nejvžtä’

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

261

PORTFOLIO ëçKA VE FYZICE

œspžch lze povaìovat to, ìe i ì‡ci, u kterùch dosud pÞevl‡dal laxn’ pޒstup k pÞedmžtu, se do projektu zapojili, a objevila se u nich velk‡ touha po vlastn’m sebezdokonalen’. Naopak nejvžtä’m problŽmem je sn’ìen‡ schopnost nžkterùch ì‡kó se sebehodnotit a pozorovat svój pokrok. Sebehodnocen’ je nutnŽ procvi‹ovat se ì‡ky co nej‹astžji, neomezovat je jen na ojedinžlŽ projekty.

ákola: CyrilometodžjskŽ gymn‡zium, Prostžjov Realiz‡tor: Jaroslav Fidrmuc Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Do budoucna u‹itelka uvaìuje o tom, ìe by se jiì nespolŽhala na Stybl’kovu cvi‹ebnici, ale vytvoÞila si bu“ sama, nebo ve spolupr‡ci s ostatn’mi u‹iteli ‹eskŽho jazyka a s ì‡ky vlastn’ sb’rku pravopisnùch cvi‹en’. Mohla by tak lŽpe reagovat na situaci, kdy si ì‡k cvi‹ebnici zapomene doma, nav’c by se snaìila uv‡džt ve cvi‹en’ch jevy, se kterùmi se ì‡ci mohou bžìnž setkat (minimalizovala by vùjimky), a to ve vžt‡ch, kterŽ nejsou vytrìenŽ z kontextu.

Anotace Pޒklad popisuje zpósob vlastn’ho ޒzen’ a hodnocen’ pr‡ce ì‡ka vyää’ho gymn‡zia ve studiu pÞedmžtu Fyzika formou veden’ diagnostickŽho a sbžrnŽho portfolia. Jedn‡ se o œ‹innou motivac’ ì‡kó k c’levždomŽmu, smysluplnŽmu, neform‡ln’mu studiu fyziky. V CyrilometodžjskŽm gymn‡ziu v Prostžjovž je ve vyu‹ov‡n’ fyziky tato metoda vlastn’ho hodnocen’ pouì’v‡na ve vybranùch ro‹n’c’ch od äkoln’ho roku 2005/06.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe: kurzy ‰ten’m a psan’m ke kritickŽmu myälen’ http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php

PROJEKTOVƒ VYSVD‰ENê Zlepäuji se v pravopisu JmŽno: ___________________ Tޒda: ____________________ Za‹‡te‹n’k

U‹edn’k

PÞedpony s-, z-, vz-; pÞedloìky s, z Skupiny p’smen bž/bje, vž/vje, pž, mž + -nnPsan’ i/y v koÞenech slov Psan’ i/y ve shodž podmžtu s pޒsudkem Psan’ i/y v koncovk‡ch podstatnùch jmen Psan’ i/y v koncovk‡ch pޒdavnùch jmen Psan’ slov pÞejatùch

Mistr

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontaktn’ osoba KateÞina áafr‡nkov‡ e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext a vùchodiska Efektivnž studovat je schopen ì‡k, kterù je ke studiu motivovanù. Bùt motivov‡n pro studium ur‹itŽho pÞedmžtu znamen‡ objevit osobn’ smysl studia oboru, stanovit si dlouhodobù i kr‡tkodobù c’l, strategii dosahov‡n’ c’ló v‹etnž ޒzen’ ‹asu. Ned’lnou sou‹‡st’ efektivn’ho postoje k c’levždomŽmu studiu je pravideln‡ reflexe, objevov‡n’ pޒ‹in œspžchó i neœspžchó, pÞeformulov‡n’ vlastn’ch c’ló. Pro motivaci ì‡kó, vz‡jemnou komunikaci a spolupr‡ci je dóleìitŽ i vytv‡Þen’ obdobnŽho osobn’ho portfolia u‹itele, ޒzenù rozhovor a diskuse v ì‡kovskŽm kolektivu. V ‹eskŽ äkole ì‡k gymn‡zia sou‹asnž studuje v’ce jak deset róznùch pÞedmžtó. Je obt’ìnŽ, aby v tomto mnoìstv’ róznùch oboró väechny oblasti studoval se z‡jmem Ð mnohŽ pÞedmžty pouze absolvuje, spln’ si nejnutnžjä’ penzum, kterŽ mu sta‹’ na dosaìen’ o‹ek‡vanŽho hodnocen’. òkoly pln’ form‡lnž, aniì se zamùäl’ nad smyslem svŽ pr‡ce. Vùuka nejen neposkytne ì‡kovi maximum, kterŽ by mu poskytnout mohla, ale nav’c ho u‹’ form‡ln’ a povrchn’ pr‡ci, trpnž absolvovat œkoly, kterŽ nemaj’ ì‡dnù osobn’ smysl. T’m do jistŽ m’ry u‹’ ì‡ka pasivitž jako ìivotn’ strategii. Dóleìitou oblast’ pr‡ce äkoly pro stanoven’ dalä’ch c’ló vzdžl‡v‡n’ je vlastn’ hodnocen’ na œrovni ì‡k, tޒda, u‹itel, pÞedmžt, skupina pÞedmžtó ze stejnŽ vzdžl‡vac’ oblasti a äkola. Forma ì‡kovskŽho a u‹itelskŽho portfolia je velmi efektivn’m a neform‡ln’m zpósobem evaluace na œrovni ì‡k, u‹itel a pÞisp’v‡ i k evaluaci vùuky pÞedmžtu, vzdžl‡vac’ oblasti a pr‡ci äkoly. T’m, ìe portfolio ì‡ka ve fyzice je z‡roveË sbžrnŽ, tj. ì‡k do nžho zakl‡d‡ vlastn’ p’semn’ pr‡ce, protokoly fyzik‡ln’ch mžÞen’, zpracovanŽ projekty, refer‡ty a semin‡rn’ pr‡ce, je pÞehledem pr‡ce ì‡ka v pÞedmžtu Fyzika v próbžhu studia na gymn‡ziu. ë‡k pÞedkl‡d‡ vlastn’ portfolio pÞi äkoln’ ‹‡sti maturitn’ zkouäky z Fyziky, slouì’ k prezentaci vùsledkó ì‡ka, ale i postupnŽho rozvoje jeho osobnosti v oblasti fyzik‡ln’ho myälen’.

Velk‡ p’smena ‰‡rka ve vžtž jednoduchŽ Podpis u‹itele: _______________

262

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

263

C’le

¥

pÞizpósobuje se mžn’c’m se ìivotn’m pracovn’m podm’nk‡m a podle svùch moìnost’ je aktivnž koriguje a ovlivËuje,

¥

pÞisp’v‡ k vytv‡Þen’ udrìov‡n’ kvalitn’ch mezilidskùch vztahó zaloìenùch na vz‡jemnŽ œctž, toleranci a empatii,

¥

rozhoduje se na z‡kladž vlastn’ho œsudku, odol‡v‡ spole‹enskùm tlakóm,

¥

promùäl’ souvislosti mezi svùmi pr‡vy, povinnostmi a zodpovždnost’,

kriticky hodnot’ pokrok pÞi dosahov‡n’ c’ló vlastn’ho u‹en’ a pr‡ce, pÞij’m‡ ocenžn’, radu i kritiku ze strany druhùch, z vlastn’ch œspžchó i chyb ‹erp‡ pou‹en’ pro dalä’ pr‡ci,

¥

k plnžn’ svùch povinnost’ pÞistupuje zodpovždnž a tvoÞivž,

¥

c’levždomž, zodpovždnž a s ohledem na svŽ potÞeby, osobn’ potÞeby a moìnosti se rozhoduje o dalä’m vzdžl‡v‡n’ a budouc’m profesn’m zamžÞen’,

¥

rozpozn‡ problŽm, objasn’ jeho podstatu, roz‹len’ na ‹‡sti,

¥

rozpozn‡v‡ a vyuì’v‡ pޒleìitosti pro svój rozvoj v osobn’m i profesn’m ìivotž,

¥

vytv‡Þ’ hypotŽzy, navrhuje postupnŽ kroky, zvaìuje vyuìit’ róznùch postupó pÞi Þeäen’ problŽmó,

¥

uplatËuje proaktivn’ pޒstup, vlastn’ iniciativu a tvoÞivost,

¥

uplatËuje pÞi Þeäen’ problŽmó róznŽ metody, kromž analytickŽho a kritickŽho myälen’ vyuì’v‡ i myälen’ tvoÞivŽ s vyuìit’m pÞedstavivosti a intuice,

¥

kriticky vyhodnocuje informace o vzdžl‡vac’ch pޒleìitostech, vyuì’v‡ dostupnŽ zdroje pro pl‡nov‡n’ aktivit,

¥

kriticky interpretuje z’skanŽ poznatky a zjiätžn’ a ovžÞuje je, pro sv‡ tvrzen’ nach‡z’ argumenty a dókazy, formuluje a obhajuje podloìenŽ z‡vžry,

¥

usiluje o dosaìen’ stanovenùch c’ló, próbžìnž reviduje a kriticky hodnot’ dosaìenŽ vùsledky, koriguje dalä’ ‹innosti s ohledem na stanovenù c’l, dokon‹uje zah‡jenŽ aktivity, motivuje se k dosahov‡n’ œspžchu,

¥

je otevÞenù k vyuìit’ róznùch postupó pÞi Þeäen’ problŽmó, nahl’ì’ problŽm z róznùch stran,

¥

posuzuje a kriticky hodnot’ rizika souvisej’c’ s rozhodov‡n’m v re‡lnùch ìivotn’ch situac’ch.

¥

zvaìuje moìnŽ klady a z‡pory jednotlivùch variant Þeäen’, v‹etnž posouzen’ jejich rizik a dósledkó,

¥

s ohledem na situaci a œ‹astn’ky komunikace efektivnž vyuì’v‡ dostupnŽ prostÞedky komunikace, verb‡ln’ i neverb‡ln’, v‹etnž grafickùch vyj‡dÞen’ informace róznŽho typu,

¥

pouì’v‡ s porozumžn’m odbornù jazyk,

¥

vyjadÞuje se v mluvenùch i psanùch projevech jasnž,

¥

prezentuje vhodnùm zpósobem svou pr‡ci pÞed zn‡mùm i nezn‡mùm publikem (portfolio a myälenky v nžm obsaìenŽ ì‡k diskutuje ve tޒdž, je pÞedkl‡d‡no pÞi äkoln’ ‹‡sti maturitn’ zkouäky),

¥

svŽ u‹en’ a ‹innost s‡m pl‡nuje a organizuje, vyuì’v‡ je jako prostÞedku pro seberealizaci a osobnostn’ rozvoj,

¥

hled‡ a rozv’j’ œ‹innŽ postupy ve svŽm u‹en’, reflektuje proces vlastn’ho u‹en’ a myälen’,

¥

rozum’ sdžlen’m róznŽho typu v róznùch komunika‹n’ch situac’ch, spr‡vnž interpretuje pÞij’man‡ sdžlen’ a vžcnž argumentuje,

¥

v nejasnùch nebo spornùch komunika‹n’ch situac’ch pom‡h‡ dos‡hnout porozumžn’,

¥

posuzuje re‡lnž svŽ fyzickŽ a duäevn’ moìnosti, je schopen sebereflexe,

¥

stanovuje si svŽ c’le a priority s ohledem na svŽ osobn’ schopnosti, z‡jmovou orientaci i ìivotn’ podm’nky,

¥

odhaduje dósledky vlastn’ho chov‡n’ a jedn‡n’, svŽ jedn‡n’ a chov‡n’ podle toho koriguje,

264

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’lem veden’ ì‡kovskŽho portfolia ve fyzice je rozv’jet zejmŽna tyto kompetence ì‡ka:

Dalä’m c’lem vytv‡Þen’ ì‡kovskŽho portfolia ve fyzice je pÞisp’vat k evaluaci pr‡ce äkoly a t’m k jej’mu ޒzen’ a ke stanoven’ dalä’ho smžru rozvoje.

Realizace Ð postup a metody A. Pޒpravn‡ f‡ze U‹itel zpracuje tematickù pl‡n u‹iva na danŽ pololet’, formuluje c’le, kterŽ chce vùukou v danŽm pololet’ dos‡hnout, promysl’ postupy a metody, co pro dosaìen’ c’ló bude tÞeba udžlat ze strany u‹itele, jakŽ poìadavky bude kl‡st na ì‡ky, reviduje pravidla hodnocen’ v danŽm pÞedmžtu. Specifikace pravidel hodnocen’ ve fyzice U‹itel si pÞiprav’ materi‡ly pro ì‡kovskŽ portfolio: ¥

p‡kovù poÞada‹ form‡tu A4,

¥

eurosloìky,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

265

¥

tituln’ list ì‡kovskŽho portfolia,

¥

ì‡kovskù dotazn’k o‹ek‡v‡n’ a c’ló ve fyzice,

¥

list pozn‡mek a reflex’. Tituln’ list ì‡kovskŽho portfolia ë‡kovskù dotazn’k o‹ek‡v‡n’ a c’ló ve fyzice List pozn‡mek a reflexe z hodiny Ð z‡znamovù arch pro ì‡ky

u‹itel pomoc’ PPT prezentace sezn‡m’ ì‡ky s programem kurzu fyziky v danŽm klasifika‹n’m obdob’, s c’li vùuky, s pÞedepsanùmi u‹ebnicemi, seäity a s pravidly hodnocen’,

¥

u‹itel sezn‡m’ ì‡ky pomoc’ PPT prezentace s ì‡kovskùm portfoliem ve fyzice, s jeho c’li, zpósoby zpracov‡n’, nech‡ kolovat kopii vypracovanŽho ì‡kovskŽho portfolia z minulùch let,

¥

u‹itel rozd‡ ì‡kóm materi‡ly pro vytv‡Þen’ ì‡kovskŽho portfolia ve fyzice (p‡kovù poÞada‹ s eurosloìkami, œvodn’ list, ì‡kovskù dotazn’k, list pozn‡mek a reflex’),

¥

ì‡ci vypln’ materi‡ly portfolia, ‹‡sti, kterŽ nesta‹’ vyplnit bžhem hodiny, dopln’ za dom‡c’ œkol.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

na z‡vžr hodiny u‹itel ì‡kovsk‡ portfolia vybere a ohodnot’ jejich zpracov‡n’; nehodnot’ spr‡vnost stanovenùch c’ló, ale seri—znost zpracov‡n’ portfolia.

u‹itel kr‡tce zhodnot’ œroveË zpracov‡n’ portfoli’; pokud nžkterù ì‡k vyplËov‡n’ portfolia zjevnž odbyl, je vhodnù individu‡ln’ neform‡ln’ rozhovor a vysvžtlen’ z‡mžru u‹itele.

Pr‡ce s ì‡kovskùm portfoliem v próbžhu klasifika‹n’ho obdob’ Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

òvodn’ hodina na za‹‡tku klasifika‹n’ho obdob’ (‹asov‡ n‡ro‹nost 45 minut):

¥

¥

U‹itel si pÞiprav’ prezentaci œvodn’ hodiny v PowerPointu ‹i jinŽm programu, kterù je ur‹en pro vytv‡Þen’ prezentac’.

B. Vlastn’ zaveden’ portfolia mezi ì‡ky, veden’ portfolia v próbžhu klasifika‹n’ho obdob’

u‹itel sezn‡m’ ì‡ky i se svùmi z‡mžry a c’li pro vùuku fyziky, prezentuje, co s‡m chce udžlat pro splnžn’ œkoló, kterŽ si spole‹nž vyty‹ili (ì‡ci jsou zpravidla pÞekvapeni ‹asem a œsil’m, kterŽ u‹itel vžnuje pޒpravž na hodinu, nachyst‡n’ pomócek, opravov‡n’ ì‡kovskùch prac’ apod. Ð vžtäina z nich se nikdy nezamùälela nad skute‹nost’, kolik ‹asu u‹itele vyìaduje pޒprava na vyu‹ovac’ hodinu ‹i opravov‡n’ prac’),

Z‡vžre‹n‡ vyu‹ovac’ hodina (‹asov‡ n‡ro‹nost 5 minut):

PÞi zav‡džn’ pr‡ce s portfoliem je vhodnŽ materi‡ly ì‡kóm d‡t centr‡lnž. Hradit je lze z rozpo‹tu äkoly ‹i vybrat prostÞedky od ì‡kó. PÞi zav‡džn’ portfolia pro dalä’ äkoln’ rok je moìnŽ vyìadovat zakoupen’ veäkerùch materi‡ló ì‡ky (pokud se podaޒ ì‡ky pro zpracov‡v‡n’ portfoli’ z’skat).

PPT prezentace na œvod hodiny fyziky

¥

V próbžhu klasifika‹n’ho obdob’ si do sloìky portfolia ì‡k zakl‡d‡ svŽ dóleìitŽ pr‡ce (jde o sbžrnŽ portfolio) Ð p’semnŽ pr‡ce, protokoly o laboratorn’ch mžÞen’ch, refer‡ty, projekty a dalä’. Do listu pozn‡mky a reflexe si ì‡k zapisuje postÞehy z hodin, z pޒpravy na vyu‹ov‡n’ apod. jako podklad pro hodnocen’ splnžn’ c’ló na konci klasifika‹n’ho obdob’.

C. Z‡vžr klasifika‹n’ho obdob’ Ð vyhodnocen’ naplËov‡n’ stanovenùch c’ló PÞedposledn’ vyu‹ovac’ hodina v klasifika‹n’m obdob’ pÞed uzavÞen’m klasifikace z Fyziky (‹asov‡ n‡ro‹nost 2 minuty): ¥

U‹itel uloì’ za dom‡c’ œkol vyplnit posledn’ d’l ì‡kovskŽho dotazn’ku Ð reflexe naplnžn’ o‹ek‡v‡n’ a c’ló.

Posledn’ vyu‹ovac’ hodina pÞed uzavÞen’m klasifikace z Fyziky (‹asov‡ n‡ro‹nost 2 minuty): ¥

Vybr‡n’ portfoli’ od ì‡kó a hodnocen’ seri—znosti jejich zpracov‡n’.

Vyu‹ovac’ hodina po uzavÞen’ klasifikace z Fyziky (‹asov‡ n‡ro‹nost 20Ð45 minut): ¥

u‹itel zhodnot’ m’ru naplnžn’ j’m stanovenùch o‹ek‡v‡n’ a c’ló svŽ vlastn’ pr‡ce v pޒpravž a vùuce fyziky,

Vyu‹ovac’ hodina v próbžhu klasifika‹n’ho obdob’ (‹asov‡ n‡ro‹nost 20 minut):

¥

u‹itel rozd‡ ohodnocen‡ ì‡kovsk‡ portfolia,

¥

¥

u‹itel vyzve ì‡ky k prezentaci z‡vžró naplnžn’ o‹ek‡v‡n’ a c’ló vlastn’ pr‡ce, formou ޒzenŽ diskuse vede ì‡ky k nach‡zen’ pޒ‹in a k formulaci novùch c’ló.

266

u‹itel vyzve z‡jemce z Þad ì‡kó k prezentaci vyplnžn’ jednotlivùch ‹‡st’ dotazn’ku ì‡kovskŽho portfolia; je vhodnŽ, aby probžhla kr‡tk‡ diskuse,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

267

HODNOCENê KURZU SOCIçLNêCH KOMPETENCê

D. Pr‡ce s ì‡kovskùm portfoliem v dalä’m klasifika‹n’m obdob’ S ì‡kovskùm portfoliem je vhodnŽ pracovat stejnùm zpósobem i dalä’ klasifika‹n’ obdob’ s t’m, ìe pro jeden ro‹n’k móìe zóstat stejnù p‡kovù poÞada‹. Stanovov‡n’ novùch o‹ek‡v‡n’ a c’ló je re‡lnžjä’ a prob’h‡ podstatnž rychleji. ë‡ci si postupnž na pr‡ci zvykaj’ a berou ho jako samozÞejmou sou‹‡st vùuky pÞedmžtu.

ákola: CyrilometodžjskŽ gymn‡zium, Prostžjov Realiz‡toÞi: Jaroslav Fidrmuc, Pavel Polcr Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

Anotace

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ ¥

osobn’ portfolio ì‡ka (www.esf-kvalita1.cz),

¥

Europass, soubor dokumentó pro lepä’ srozumitelnost kvalifikac’ a kompetenc’ (www.europass.cz).

¥

ì‡ci pÞistupuj’ k vùuce fyziky c’levždomžji, zodpovždnžji,

¥

ì‡ci si v’ce v‡ì’ svŽho ‹asu a œsil’, kterŽ jednotlivùm aktivit‡m vžnuj’, hledaj’ smysluplnost äkoln’ch i mimoäkoln’ch aktivit,

¥

ì‡ci se st‡vaj’ zodpovždnžjä’ ve studiu,

¥

znalosti ì‡kó ve fyzice se zlepäily,

¥

u‹itel m‡ zodpovždnžjä’ pޒstup k pޒpravž na vyu‹ov‡n’,

¥

u‹itel z’sk‡v‡ bezkonfliktn’ zpžtnou vazbu od ì‡kó, doch‡z’ ke sbl’ìen’ u‹itele a ì‡kó, ke vz‡jemnŽmu pochopen’.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe ë‡kovskŽ portfolio ve fyzice se za v’ce jak dva roky svŽho uì’v‡n’ osvžd‹ilo a ve vùuce fyziky ve vyää’m gymn‡ziu je äkola bude nad‡le pouì’vat. C’lem je motivovat dalä’ pedagogy äkoly k zaveden’ ì‡kovskŽho portfolia i v dalä’m pÞedmžtu.

Kontaktn’ osoba Jaroslav Fidrmuc e-mail: [email protected]

268

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jako inspirace byly pouìity:

Pޒklad popisuje zpósob rozvoje a hodnocen’ soci‡ln’ch kompetenc’ ì‡kó septimy osmiletŽho gymn‡zia (tÞet’ ro‹n’k ‹tyÞletŽho cyklu) formou souvislŽ desetidenn’ praxe v œstavech soci‡ln’ pŽ‹e. òkolem ì‡kó je doprov‡zet klienta soci‡ln’ho œstavu, poznat jeho vnitÞn’ svžt, porozumžt jeho problŽmóm, objevit v handicapovanŽm klientovi plnohodnotnŽho ‹lovžka, nau‹it se s n’m komunikovat a efektivnž mu pomoci. CyrilometodžjskŽ gymn‡zium v Prostžjovž realizuje tento kurz od roku 2000 na z‡kladž zkuäenost’ gymn‡zia Sv. Uräuly v nžmeckŽm Freiburgu ve st‡tž B‡densko-WŸrtenbersko. Prax’ v œstavech soci‡ln’ pŽ‹e se vùraznž mžn’ hodnoty a postoje ì‡kó i jejich profesion‡ln’ orientace. Kurz je zakon‹en ì‡kovskou konferenc’ s prezentacemi z’skanùch zkuäenost’. Vùsledky, kterùch ì‡k v kurzu dos‡hl, jsou hodnoceny v r‡mci pÞedmžtu Z‡klady spole‹enskùch vžd.

Kontext V roce 2000 se z‡stupce CyrilometodžjskŽho gymn‡zia z Prostžjova zœ‹astnil mezin‡rodn’ konference Compassion poއdanŽ nžmeckou organizac’ Renovabis v Kol’nž nad Rùnem. Na konferenci byl pÞedstaven program soci‡ln’ho u‹en’, kterù v roce 1996 poprvŽ realizovalo gymn‡zium ve Freiburgu a postupnž ho pÞevzala v’ce neì polovina nžmeckùch gymn‡zi’. C’lem soci‡ln’ho u‹en’ formou desetidenn’ho kurzu je pomoci ì‡kóm gymn‡zi’ z‡ìitkovou formou objevit svžt handicapovanùch lid’ a porozumžt mu. Svždectv’m nžmeckùch ì‡kó i pedagogó byl z‡stupce CMG v Prostžjovž natolik osloven, ìe jeätž v tŽmìe äkoln’m roce ì‡ci tohoto moravskŽho gymn‡zia po domluvž s rodi‹i a soci‡ln’mi œstavy uvedenù kurz absolvovali. Protoìe byl kurz soci‡ln’ch kompetenc’ velmi kladnž hodnocen ì‡ky i jejich rodi‹i, stal se postupnž ned’lnou sou‹‡st’ áVP äkoly. CyrilometodžjskŽ gymn‡zium v Prostžjovž s 240 ì‡ky pouì’v‡ vlastn’ systŽm hodnocen’. Plat’ zde mimo jinŽ tato pravidla (jsou uvedena v jejich specifikaci pro pÞedmžt ZSV, ve kterŽm jsou ì‡ci hodnoceni za kurz soci‡ln’ch kompetenc’, pravidla jsou formulov‡na z pozice Þeditele äkoly): Z‡klady spole‹enskùch vžd (VII, VIII) Na z‡kladž ¤ 69 z‡kona 561/2004 Sb., ¤ 3, ¤ 4 vyhl‡äky MáMT 13/2005 (o stÞedn’m vzdžl‡v‡n’), ¤ 14, ¤ 15 a ¤ 16 vyhl‡äky MáMT 48/2005 (o z‡kladn’m vzdžl‡v‡n’) a na z‡kladž paragrafu IX odstavce 5 vnitÞn’ho އdu äkoly a pޒlohy äkoln’ho އdu ãPravidla hodnocen’ na CyrilometodžjskŽm gymn‡ziuÒ stanovuji zpósoby a formy hodnocen’ ì‡ka v oborech Vùchova k ob‹anstv’, Ob‹ansk‡ vùchova a Z‡klady spole‹enskùch vžd:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

269

1) Forma próbžìnŽho hodnocen’

4) Pravidla pro opravy hodnocen’

Väechny aktivity studentó jsou v próbžhu celŽho klasifika‹n’ho obdob’ hodnoceny body.

a)

Aktivity, jejichì hodnocen’ si móìe ì‡k opravit: ë‡k si po domluvž s vyu‹uj’c’m, v term’nu stanovenŽm vyu‹uj’c’m, móìe opravit hodnocen’ tžchto aktivit Ð kr‡tk‡ p’semn‡ pr‡ce.

b)

‰etnost oprav Ð 1x.

c)

Zapo‹’t‡n’ póvodn’ho hodnocen’ a opravenŽho hodnocen’ v souhrnnŽm hodnocen’ za hodnot’c’ obdob’: Do souhrnnŽho hodnocen’ se zapo‹’t‡v‡ póvodn’ hodnocen’ i opravenŽ hodnocen’

2) HodnocenŽ aktivity a jejich ‹etnost v hodnocenŽm obdob’ (pololet’) Hodnoceny jsou tyto aktivity studentó: Hodnocen‡ aktivita

ãMaxim‡ln’ po‹et udžlenùch bodóÒ

ãMinim. po‹et hodnocen’ za klasif. obdob’Ò

Projektov‡ pr‡ce

50

0Ð1

Hodnocen’ kurzu soci‡ln’ch kompetenc’ (VII)

50

1

P’semn‡ pr‡ce stÞedn’ho rozsahu

50

2Ð4

P’semn‡ œvaha (VIIIÐ1. pol.)

20

1

Kr‡tk‡ p’semn‡ pr‡ce

20

6Ð12

òstn’ zkouäka

20

0Ð2

Refer‡t

10

0Ð2

Hodnocenù dom‡c’ œkol

10

2Ð7

Orienta‹n’ p’semn‡ pr‡ce

10

5Ð10

Dobrovolnù œkol

5

Z‡leì’ na aktivitž studenta

Aktivita v hodin‡ch

1Ð15

Z‡leì’ na aktivitž studenta

a)

klasifikac’, tj. zn‡mkou na z‡kladž prov‡džnŽho bodovŽho hodnocen’,

b)

sou‹tem z’skanùch bodó z osobn’ho maxima,

c)

procentem dosaìenùch bodó z osobn’ho maxima.

Sou‹et dosaìenùch bodó za celŽ klasifika‹n’ obdob’ je pÞev‡džn na zn‡mku podle kl’‹e uv‡džnŽho v obecnùch pravidlech hodnocen’ na CMG: ãPo‹et % bodó dosaìenùch z osobn’ho maximaÒ

Odpov’daj’c’ zn‡mka

(100Ð90) %

1

(89Ð75) %

2

(74Ð55) %

3

(54Ð40) %

4

(39Ð0) %

5

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Na vysvžd‹en’ je hodnocen’ provedeno:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Podm’nkou uzavÞen’ souhrnnŽho hodnocen’ je:

3) Forma hodnocen’ na vysvžd‹en’

270

5) Podm’nky uzavÞen’ souhrnnŽho hodnocen’: a)

ì‡k napsal väechny p’semnŽ pr‡ce stÞedn’ho rozsahu,

b)

ì‡k napsal väechny kr‡tkŽ p’semnŽ pr‡ce,

c)

ì‡k odevzdal väechny zadanŽ semin‡rn’ nebo projektovŽ pr‡ce,

d)

ì‡k septimy absolvoval kurz soci‡ln’ch kompetenc’ a odevzdal väechny pÞedepsanŽ vùstupy,

e)

ì‡k okt‡vy v 1. pololet’ odevzdal Pravidla pro opravy hodnocen’.

ë‡k, kterù nespln’ uvedenŽ podm’nky, bude m’t souhrnnŽ hodnocen’ uzavÞenŽ aì po jejich splnžn’. Chov‡n’ je na vysvžd‹en’ hodnoceno slovnž, protoìe tradi‹n’ zn‡mka nen’ schopna vystihnout skute‹nŽ klady i problŽmy osobnosti, nezohledn’ pokrok ì‡ka v jeho osobnostn’m rozvoji. SystŽm bodovŽho hodnocen’ nen’ origin‡ln’ myälenkou äkoly. ákola se inspirovala od indickŽ äkoly, ve kterŽ finan‹nž podporuje formou Adopce na d‡lku chudŽ indickŽ äkol‡ky. Dost‡vala informace o studijn’ch vùsledc’ch podporovanùch ì‡kó na z‡vžr klasifika‹n’ho obdob’. Toto hodnocen’ bylo bodovŽ. Protoìe to veden’ äkoly zaujalo, upravilo je pro vyuìit’ ve svŽ äkole. S bodovùm hodnocen’m za‹’nalo nejprve nžkolik inovativn’ch u‹iteló, bžhem tޒ let na formu bodovŽho hodnocen’ pÞeäli prakticky väichni u‹itelŽ. BodovŽ hodnocen’ je objektivnžjä’, umoìËuje pÞi hodnocen’ d‡vat róznùm vùkonóm ì‡ka róznou v‡hu, zahrnout i hodnocen’ naplËov‡n’ kritŽri’ kl’‹ovùch kompetenc’. Nav’c vùraznž motivuje ì‡ka k aktivn’mu pޒstupu k u‹en’. òspžänost absolventó gymn‡zia v pÞij’mac’m ޒzen’ na vysokŽ äkoly se pohybuje okolo 97 %. Vžtä’ vùpovždn’ hodnotu by oväem mžlo sledov‡n’ œspžänosti absolventó gymn‡zia po prvn’m roce studia na Vå. Toto kritŽrium by daleko objektivnžji uk‡zalo, do jakŽ m’ry gymn‡zium opravdu ì‡ky pÞipravilo pro studium na Vá a nikoli pouze na pÞij’mac’ ޒzen’, a takŽ skute‹nost, nakolik se äkole podaÞilo ì‡kóm napomoci odhalit oblast jejich ìivotn’ho z‡jmu a posl‡n’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

271

Vùchodiska

C’le hodnocen’ kurzu

Sou‹asn‡ mlad‡ generace a zvl‡ätž ì‡ci gymn‡zia ìij’ v nere‡lnŽm svžtž. Jejich dosavadn’ ìivotn’ zkuäenost jim zpravidla pÞedstavuje ìivot v ml‡d’, zdrav’, v relativn’m bohatstv’, plnù z‡bavy a s minim‡ln’ zodpovždnost’. Zkuäenosti jako dlouhodob‡ nemoc, nemohoucnost, tžlesnŽ ‹i ment‡ln’ postiìen’, st‡Þ’, trval‡ bolest, chudoba apod. jim zpravidla zóst‡vaj’ skryty. Pokud jsou s touto realitou ìivota seznamov‡ni, berou ji jako informace z jinŽho svžta, kterù se jich netùk‡ a do kterŽho oni ani zasahovat nijak nemohou.

ë‡k:

Sou‹asn‡ doba je charakteristick‡ mnoìstv’m informac’, kvantem slov. Mlad‡ generace pÞitom slovóm pޒliä nedóvžÞuje. Proto klasick‡ vyu‹ovac’ hodina, ve kterŽ jsou prob’r‡ny soci‡ln’ ot‡zky, se ì‡kó pޒliä nedotkne a jejich hodnoty a postoje nezmžn’ (i dokument‡rn’ filmy ì‡ci tžìko rozliäuj’ od hranùch Ð dokumentovanù svžt zóst‡v‡ pro nž svžtem, kterù nen’ ãdoopravdyÒ, ale pouze ãjakoÒ). Teprve osobn’ setk‡n’ s handicapovanùm ‹lovžkem a jeho ìivotn’m pޒbžhem, doprov‡zen’ handicapovanŽho po dobu nejmŽnž dvou tùdnó (minim‡ln’ doba pro nav‡z‡n’ osobn’ho vztahu) dok‡ì’ hodnoty a postoje mladŽho ‹lovžka zmžnit.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

PedagogovŽ ‹asto vn’maj’ dóleìitost vùuky svŽho pÞedmžtu jako prioritn’ a ztr‡ta vyu‹ovac’ch hodin, kterŽ kurz pÞinese, je pro mnohŽ z nich tžìko pÞijateln‡ (napÞ. pÞi tùdenn’ dvouhodinovŽ dotaci pÞedmžtu kurz zpósob’ ztr‡tu 4 vyu‹ovac’ch hodin). Jestliìe se väak pedagogovŽ stanou garanty praxe v ur‹itŽm œstavu, sezn‡m’ se s prostÞed’m a poznaj’ vùznam praxe pro ìivot ì‡kó, velmi brzy se pro kurz soci‡ln’ch kompetenc’ formou praxe v soci‡ln’ch œstavech nadchnou.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jestliìe se mladù ‹lovžk, kterù nem‡ zkuäenosti se svžtem handicapovanùch lid’, s postiìenùm ‹lovžkem setk‡, zpravidla nev’, jak se k nžmu chovat. Podle druhu handicapu a podle vn’mavosti mladŽho ‹lovžka se projevuj’ nej‹astžji postoje bu“ pޒliänŽ pŽ‹e, ‹i snaha se takovŽmu ‹lovžku radžji vyhnout. Objevuj’ se väak i pohrdlivost, pÞez’r‡n’, ät’tžn’ se a pocit odporu. Je vùjime‹nŽ, kdyì mladù ‹lovžk um’ handicapovanŽmu ‹lovžku œ‹innž a samozÞejmž pomoci. Je nezbytnž tÞeba, aby se sou‹asn‡ mlad‡ generace nau‹ila d’vat na dneän’ svžt a ìivot ‹lovžka v nžm re‡lnùma o‹ima Ð vidžla bolest ìivota, b’du svžta a nau‹ila se nespolŽhat pouze na soci‡ln’ pomoc st‡tu a vl‡d, ale œ‹innž pom‡hat tak, jak kaìdù z n‡s pomoci móìe.

¥

u‹’ se reflektovat proces vlastn’ho u‹en’ a myälen’, kriticky hodnotit pokrok ve svŽ pr‡ci a vytv‡Þet œ‹inn‡ opatÞen’ ke zlepäen’,

¥

pÞi próbžìnŽm hodnocen’ dosahovanùch vùsledkó se u‹’ diskutovat o pouìitùch metod‡ch pr‡ce,

¥

pÞi pޒpravž na z‡vžre‹nŽ hodnocen’ se u‹’ generalizovat existenci‡ln’ problŽmy ‹lovžka a pÞemùälet o ìivotn’ch hodnot‡ch,

¥

próbžìnùm hodnocen’m je motivov‡n k dalä’mu studiu odbornŽ literatury, k praktickŽmu vyuìit’ teoretickùch poznatkó,

¥

u‹’ se kultivovanou formou obhajovat svŽ n‡zory, argumentovat,

¥

u‹’ se pÞij’mat a kriticky posuzovat rady a doporu‹en’ druhùch, nadޒzenùch, dospžlùch,

¥

u‹’ se z vlastn’ch œspžchó a chyb a podle toho organizuje dalä’ vlastn’ pr‡ci,

¥

v z‡vžre‹nŽm hodnocen’ sdžluje a interpretuje problŽmy, se kterùmi se setkal, a to pomoc’ terminologie, kterou z’skal v Z‡kladech spole‹enskùch vžd a v Biologii,

¥

u‹’ se vn’mat hodnocen’ jako formativn’ prvek pro dalä’ rozhodov‡n’ o vlastn’ vzdžl‡vac’ a profesn’ dr‡ze,

¥

hodnocen’m prezentace druhŽho se u‹’ konstruktivn’ kritikou pom‡hat druhùm zdokonalovat svoji pr‡ci, prohlubovat pohled na ìivot,

¥

próbžìnùm pozitivn’m hodnocen’m ze strany vedouc’ho praxe, klienta œstavu aj. z’sk‡v‡ vžtä’ sebedóvžru ve vlastn’ schopnosti,

¥

vlastn’m sebehodnocen’m se u‹’ v’ce si v‡ìit sebe sama, svŽ schopnosti pom‡hat druhùm, objevuje vlastn’ hodnotu,

¥

u‹’ se kultivovanž vystoupit na veÞejnŽm f—ru, kde jsou z‡stupci mŽdi’, pÞedstavitelŽ mžsta a dalä’ch organizac’,

¥

hodnocen’m celŽ soci‡ln’ praxe se u‹’ pÞemùälet o smyslu lidskŽho ìivota a vlastn’ch ìivotn’ch c’ló.

C’le C’lem kurzu soci‡ln’ho u‹en’ je, aby ì‡k na z‡kladž vlastn’ zkuäenosti se svžtem handicapovanùch lid’ objevil, ìe kaìdù bez ohledu na svój handicap je jedine‹nùm ‹lovžkem, kterù m‡ svój vnitÞn’ svžt, kterù je jen jinù, neì je ten n‡ä. Objevit, ìe handicapovanù ‹lovžk ke svŽmu ìivotu, stejnž jako my, potÞebuje druhŽ lidi, vztahy a l‡sku. Nau‹it mladŽ lidi naslouchat lidem kolem sebe a v‡ìit si jich bez ohledu na jejich soci‡ln’ postaven’, kognitivn’ inteligenci, majetek apod. Nau‹it se v druhŽm ‹lovžku objevovat hodnotu, v‡ìit si ho, respektovat ho a vytv‡Þet mu prostor pro uplatnžn’ sebe sama ve spole‹nosti, prostor pro to, aby mohl bùt äéastnù a obohatit spole‹nost o svou jedine‹nost. C’lem takŽ je, aby ì‡k objevil, ìe druhŽmu ‹lovžku móìe on s‡m velmi œ‹innž pomoci, a nau‹it ho nach‡zet efektivn’ zpósoby pomoci druhùm lidem.

272

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Realizace Ð postup a metody V r‡mci pޒpravnŽ f‡ze je tÞeba udžlat tyto kroky: ¥

sezn‡mit pedagogickù sbor se z‡mžrem provŽst kurz soci‡ln’ho u‹en’ a pro tuto myälenku sbor nadchnout (kaìdù u‹itel vid’ ztr‡tu vlastn’ch hodin),

¥

na tޒdn’ch schózk‡ch sezn‡mit rodi‹e se z‡mžrem realizovat praxi a dobÞe vysvžtlit dóvody zav‡džn’ praxe; rodi‹óm poslat informa‹n’ let‡k o c’lech i zpósobu realizace kurzu soci‡ln’ho u‹en’,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

273

¥

ì‡ky pÞedbžìnž sezn‡mit s c’li a zpósobem realizace praxe,

A. Pޒpravnù semin‡Þ pro ì‡ky

¥

ì‡kóm pÞedat seznam soci‡ln’ch œstavó, ve kterùch mohou praxi vykon‡vat,

¥

ì‡ci si svobodnž zvol’ œstav a nav‡ì’ kontakt s jeho veden’m (v seznamu soci‡ln’ch œstavó je dobrŽ m’t œstavy róznŽ n‡ro‹nosti, jako napÞ.: domov dóchodcó, džtskù domov, lŽ‹ebna dlouhodobž nemocnùch, äkola pro tžlesnž i ment‡lnž postiìenŽ džti, œstav ment‡lnž postiìenùch lid’, mateÞskou äkolku, pr‡ce s bezdomovci apod.; pÞitom je vìdy samozÞejmŽ, ìe ì‡k nemóìe bùt vystaven riziku pr‡ce s agresivn’m ‹i jinak nebezpe‹nùm klientem soci‡ln’ho œstavu; mateÞsk‡ äkolka se osvžd‹ila jako varianta pro ì‡ky, kterŽ se pro nasazen’ v soci‡ln’ praxi nepodaÞilo dostate‹nž motivovat),

Pޒpravnù semin‡Þ je vhodnŽ udžlat den pÞed vlastn’ prax’ (pokud praxe za‹’n‡ v pondžl’, je dobrŽ ho udžlat pÞedch‡zej’c’ p‡tek) v rozsahu 3Ð4 hodiny. Osvžd‹ilo se pޒpravnù semin‡Þ poއdat mimo budovu äkoly.

jednat s Þediteli soci‡ln’ch œstavó o moìnosti bezplatnŽ praxe na z‡kladž އdnŽ smlouvy mezi äkolou a soci‡ln’m œstavem; Þeditelóm soci‡ln’ch œstavó je tÞeba zdóraznit, ìe œkolem ì‡ka je doprov‡zet jednoho klienta po celou dobu praxe tak, aby doälo k nav‡z‡n’ osobn’ch vztahó; zvl‡äé je tÞeba zdóraznit, ìe œkolem praxe nen’, aby ì‡k poznal celù œstav a udžlal ãkole‹koÒ po väech oddžlen’ch, ìe ì‡ka ned‡v‡te do œstavu ani jako pomocnou s’lu, kter‡ ãzasko‹’Ò, kde je tÞeba, a džl‡ pr‡ce, kterŽ person‡l džlat nechce; je nepޒpustnŽ, aby napޒklad ì‡k klienta koupal a podobnž, ì‡ka by mžl m’t v œstavu na starosti jeden pracovn’k œstavu Ð vedouc’ praxe, kterù ho v próbžhu praxe vede a vypisuje list doch‡zky,

¥

ì‡k móìe pÞij’t v œstavu do styku s citlivùmi œdaji o klientovi; je proto tÞeba podepsat se ì‡kem smlouvu o ml‹enlivosti o osobn’ch vžcech klienta, se kterùm bude pracovat,

¥

jmenovat jednoho pedagoga jako vedouc’ho (ޒd’ celù kurz soci‡ln’ho u‹en’, nejlŽpe vyu‹uj’c’ ZSV), povžÞit dalä’ pedagogy, kteޒ v próbžhu praxe vykon‡vaj’ roli tzv. supervizora, kterù dohl’ì’ na praxi svžÞenŽ skupiny ì‡kó na vybranŽm soci‡ln’m œstavu. Dohoda o zajiätžn’ soci‡ln’ praxe ì‡ka List doch‡zky ì‡ka na soci‡ln’ praxi Slib ml‹enlivosti ì‡ka

Dvoutùdenn’ kurz je minim‡ln’ doba k tomu, aby vznikl osobn’ vztah mezi ì‡kem a klientem. PÞi jeho zkr‡cen’ by praxe nesplnila svój c’l (ke stejnŽmu z‡vžru doäla nžmeck‡ gymn‡zia).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

¥

sezn‡men’ ì‡kó se soci‡ln’mi problŽmy svžta, ‰R, m’sta, kde äkola pósob’,

¥

sezn‡men’ ì‡kó se zpósoby Þeäen’ soci‡ln’ch problŽmó, s dóleìitost’ angaìov‡n’ kaìdŽho ‹lovžka pÞi Þeäen’ problŽmó sou‹asnŽho svžta,

¥

sezn‡men’ ì‡kó s próbžhem a c’li praxe,

¥

svždectv’ ì‡kó, kteޒ jiì praxi absolvovali, videonahr‡vka z kurzu soci‡ln’ho u‹en’ z minulŽho roku,

¥

problŽmy, se kterùmi se ì‡ci mohou setkat.

Zad‡n’ dalä’ch œkoló pro praxi: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Obsah vstupn’ho semin‡Þe:

¥

próbžìnž zapisovat den’k praxe (odevzd‡v‡ se v den z‡vžre‹nŽ konference),

¥

vypracovat o svùch zkuäenostech z kurzu esej (odevzd‡v‡ se v den konference),

¥

pÞipravit PPT prezentaci na z‡vžre‹nou konferenci, na kterŽ skupina ì‡kó pÞedstav’ soci‡ln’ œstav, ve kterŽm kurz prob’hal, specifickŽ problŽmy œstavu a klientó, osobn’ pޒnos praxe,

¥

sezn‡mit se s kritŽrii hodnocen’ vùstupó,

¥

absolvovat ãkulatù stólÒ Ð diskuse, na n’ì jsou pޒtomni i ì‡ci, kteޒ jiì praxi absolvovali.

B. Vlastn’ praxe ì‡kó Vlastn’ praxe prob’h‡ takto: ¥

ì‡k dennž pracuje 6 hodin podle potÞeb œstavu,

¥

ì‡k svžÞenŽho klienta doprov‡z’, podle charakteru œstavu pln’ uloìenŽ œkoly,

¥

ì‡ka v próbžhu praxe vede jeden pracovn’k soci‡ln’ho œstavu, kterù na za‹‡tku praxe provede z‡kladn’ pou‹en’ ì‡ka a sezn‡men’ se specifiky œstavu, se z‡sadami bezpe‹nosti apod. (ten takŽ zpracov‡v‡ list doch‡zky ì‡ka na praxi a jednoduchŽ hodnocen’ o jej’m próbžhu),

¥

kaìdù ì‡k m‡ svŽho supervizora z Þad pedagogó, kterù ho navät’v’ nejmŽnž jednou tùdnž v próbžhu praxe a zjist’ pޒpadnŽ problŽmy; supervizor konzultuje s vedouc’m praxe jej’ próbžh a pޒpadnž s vedouc’m œstavu zjedn‡v‡ n‡pravu,

¥

ì‡k v próbžhu praxe p’äe den’k praxe, kterù odevzd‡v‡ vedouc’mu kurzu soci‡ln’ch kompetenc’ v den kon‡n’ z‡vžre‹nŽ konference,

Kurz soci‡ln’ho u‹en’ m‡ tÞi realiza‹n’ f‡ze: ¥

pޒpravnù semin‡Þ pro ì‡ky,

¥

vlastn’ praxe ì‡kó,

¥

hodnot’c’ semin‡Þ ì‡kó.

274

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

275

¥

o próbžhu svŽ praxe, o svùch proìitc’ch ì‡k zpracuje esej, kterou na z‡vžre‹nŽ konferenci odevzd‡v‡ vedouc’mu praxe a kter‡ je hodnocena v pÞedmžtu ZSV,

¥

skupina ì‡kó, kter‡ pracuje v tŽmìe soci‡ln’m œstavu spole‹nž jako tùm, pÞiprav’ PPT prezentaci, ve kterŽ pÞedstav’ specifikum soci‡ln’ pr‡ce v konkrŽtn’m œstavu.

D‡le povžÞenù pedagog äkoly (supervizor praxe) hospituje na praxi, a pokud je to moìnŽ, vede ޒzenù rozhovor s klientem soci‡ln’ho œstavu, o kterŽho ì‡k pe‹uje. Obsah ޒzenŽho rozhovoru s klientem soci‡ln’ho œstavu:

Uk‡zky z esejó ì‡kó

¥

œvodn’ pÞedstaven’ se, naladžn’, vysvžtlen’ c’ló praxe ì‡kó,

¥

zjiätžn’ spokojenosti klienta s pŽ‹’ ì‡ka,

¥

zjiätžn’ problŽmó praxe.

PÞi próbžìnŽm hodnocen’ se sleduje zejmŽna: ¥

zda ì‡k pln’ uloìenŽ œkoly Ð zda doch‡z’ v‹as a pracuje podle pokynó vedouc’ho praxe,

Bžhem vlastn’ praxe nast‡v‡ prvn’ hodnocen’ praxe. Prov‡d’ ho pracovn’k soci‡ln’ho œstavu Ð vedouc’ praxe, a d‡le u‹itel, kterù za konkrŽtn’ pracoviätž zodpov’d‡ Ð supervizor praxe.

¥

osobn’ nasazen’ ì‡ka pro soci‡ln’ pr‡ci a pro konkrŽtn’ho ‹lovžka,

¥

zda soci‡ln’ œstav naplËuje hlavn’ c’l praxe Ð pŽ‹e o jednoho, maxim‡lnž dva klienty tak, aby mohlo doj’t k nav‡z‡n’ osobn’ho vztahu,

¥

zda nen’ ì‡k vyuì’v‡n k plnžn’ pomocnùch œkoló.

PróbžìnŽ hodnocen’ supervizorem Ð u‹itelem, kterù za konkrŽtn’ pracoviätž, na kterŽm praxe prob’h‡, zodpov’d‡, je slovn’, prob’h‡ œstnž. U‹itel Ð vedouc’ praxe, navät’v’ pracoviätž a vede ޒzenù rozhovor s praktikuj’c’m ì‡kem a pracovn’kem soci‡ln’ho œstavu, kterù vede praxi ì‡ka. Obsah ޒzenŽho rozhovory pedagoga se ì‡kem: ¥

n‡plË praxe a jej’ souhlas se zad‡n’m,

¥

œroveË spolupr‡ce s œstavem,

¥

m’ra plnžn’ c’ló praxe,

¥

n‡zory a postÞehy ì‡ka, jeho dosavadn’ zkuäenosti, pÞedbžìnŽ hodnocen’ praxe ì‡kem.

Obsah ޒzenŽho rozhovor pedagoga s pracovn’kem soci‡ln’ho œstavu Ð vedouc’m praxe ì‡ka: ¥

n‡plË praxe, upÞesnžn’ c’ló praxe,

¥

pou‹en’ o bezpe‹nosti a dodrìov‡n’ pravidel bezpe‹nosti pr‡ce,

¥

pracovn’ nasazen’ ì‡ka,

¥

pޒstup ì‡ka ke klientóm,

¥

spolupr‡ce ì‡ka s vedouc’m praxe Ð pracovn’kem soci‡ln’ho œstavu,

¥

problŽmy a tžìkosti, pޒpadnž korekce zpósobu realizace praxe.

276

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

PróbžìnŽ hodnocen’ pracovn’ka soci‡ln’ho œstavu je formativn’, œstn’. Zde si pracovn’k vä’m‡ pÞedevä’m pޒstupu ì‡ka ke klientovi œstavu, jeho nasazen’, zodpovždnosti, schopnosti efektivnž klientovi pomoci. Z‡vžr œstn’ho hodnocen’ vedouc’ praxe zapisuje do listu doch‡zky.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Postup próbžìnŽho hodnocen’

Supervizor navät’v’ soci‡ln’ œstav bžhem dvoutùdenn’ praxe minim‡lnž dvakr‡t, tedy jednou tùdnž. Zpósob, jakùm jsou supervizoÞi praxe Ð pedagogovŽ k vykon‡v‡n’ pr‡ce pÞipraveni: ¥

semin‡Þ pedagogó Ð supervizoró pÞed vlastn’ prax’ (semin‡Þ vede vedouc’ kurzu soci‡ln’ch kompetenc’, vyu‹uj’c’ ZSV na äkole),

¥

próbžìn‡ setk‡n’ supervizoró s vedouc’m kurzu soci‡ln’ho u‹en’ v próbžhu kurzu.

C. Hodnot’c’ semin‡Þ Ð konference na z‡vžr praxe Hodnot’c’ semin‡Þ prob’h‡ zpravidla prvn’ pracovn’ den po ukon‹en’ kurzu soci‡ln’ch kompetenc’ v œstavech soci‡ln’ pŽ‹e v konferen‹n’ m’stnosti, nejlŽpe mimo äkolu. Je vhodnŽ m’t k dispozici dataprojektor s PC, prom’tac’ pl‡tno, ob‹erstven’ a samozÞejmž i dostatek m’st pro œ‹astn’ky kurzu, pro ‹estnŽ hosty, hodnot’c’ komisi. ò‹astn’ky konference jsou œ‹astn’ci kurzu (vìdy pouze jedna tޒda), pedagogovŽ Ð vedouc’ praxe v jednotlivùch œstavech, hodnot’c’ komise (vedouc’ kurzu, tޒdn’ u‹itel, dalä’ u‹itel ZSV), ‹estn’ hostŽ (z‡stupci soci‡ln’ch œstavó, pÞedstavitelŽ mžsta, kraje apod.), z‡stupci mŽdi’. PÞi prezentaci œ‹astn’kó konference ì‡ci odevzdaj’ den’k praxe, list doch‡zky s hodnocen’m pracovn’ka soci‡ln’ho œstavu Ð vedouc’ho praxe, esej. Konference na äkole trvala od 8 do 13:45 hodin.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

277

‰asovù próbžh konference: ¥

zah‡jen’ konference (vedouc’ praxe, pޒpadnž Þeditel äkoly),

¥

prezentace skupin ì‡kó podle ‹asovŽho rozpisu (skupina ì‡kó, kteޒ pracovali v tŽmìe soci‡ln’m œstavu, pÞiprav’ spole‹nž PPT prezentaci o œstavu, kaìdù ì‡k pak pÞedstav’ svoji vlastn’ pr‡ci, osobn’ pޒnos kurzu,

¥

dotazy ostatn’ch ‹lenó konference, na kterŽ prezentuj’c’ ì‡ci reaguj’ (‹asov‡ dotace: 5Ð10 minut prezentace soci‡ln’ho œstavu, 5Ð10 minut prezentace jednotlivùch ì‡kó Ð pÞedstaven’ konkrŽtn’ pr‡ce, jej’ problematiky, osobn’ho pޒnosu),

¥

hodnocen’ prezentace skupiny ì‡kó z tŽhoì soci‡ln’ho œstavu i vystoupen’ jednotlivùch ì‡kó,

¥

v próbžhu pÞest‡vky neform‡ln’ setk‡n’ ì‡kó s hosty konference pÞi ob‹erstven’,

¥

z‡vžr konference Ð vedouc’ kurzu zhodnot’ naplnžn’ c’ló kurzu soci‡ln’ho u‹en’.

Ob‹as se v ì‡kovskùch prezentac’ch objevuje kritika k œrovni pŽ‹e œstavu o klienty. DóleìitŽ pak je vysvžtlit ì‡kóm n‡ro‹nost dlouhodobŽ pr‡ce v soci‡ln’m œstavu, problematiku financov‡n’ soci‡ln’ch œstavó, vùznam sponzoringu apod. DóleìitŽ je i probouzet dlouhodobou osobn’ angaìovanost ì‡ka. Hodnocen’ ì‡ka v r‡mci kurzu soci‡ln’ch kompetenc’ je zapo‹teno do hodnocen’ pÞedmžtu Z‡klady spole‹enskùch vžd.

D. Term’ny kurzu soci‡ln’ho u‹en’ V CyrilometodžjskŽm gymn‡ziu v Prostžjovž realizuj’ kurz soci‡ln’ho u‹en’ posledn’ch 14 dn’ v mžs’ci ‹ervnu. PedagogovŽ s term’nem po‹’taj’ a z‡vžre‹nŽ hodnocen’ uzavÞou s pÞedstihem. V Gymn‡ziu Sv. Uräuly ve V’dni, kde podobnù kurz takŽ realizuj’, zvolili pro uskute‹nžn’ kurzu mžs’c œnor.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

¥

v próbžhu kurzu Ð vedouc’m praxe, pracovn’kem soci‡ln’ho œstavu (slovnž Ð œstnž, slovnž Ð p’semnž do listu doch‡zky),

¥

v próbžhu kurzu vedouc’m u‹itelem Ð supervizorem Ð slovnž, œstnž,

¥

na z‡vžre‹nŽ konferenci za provedenou prezentaci a n‡slednou diskusi Ð slovnž a body,

¥

po ukon‹en’ kurzu Ð je hodnocen den’k soci‡ln’ praxe ì‡ka,

¥

po ukon‹en’ kurzu Ð je hodnocen zpracovanù esej podle pÞedem zadanùch kritŽri’. KritŽria hodnocen’ ì‡ka v kurzu soci‡ln’ch kompetenc’ Ð kritŽria pro hodnocen’ den’kó, esejó a prezentace kurzu Den’k praxe soci‡ln’ch kompetenc’ Ð den’k ì‡ka doch‡zej’c’ho na praxi

DóleìitŽ je ì‡ka hodnocen’m povzbudit, naslouchat jeho proìitkóm, kterŽ jsou na celŽ praxi nejdóleìitžjä’. Hodnocen’ pÞi z‡vžre‹nŽ konferenci prob’h‡ takto: ¥

po vystoupen’ skupiny ì‡kó hovoޒ vedouc’ praxe, poskytne prostor pro dotazy ì‡kó a ޒd’ diskusi k danŽ problematice,

¥

vedouc’ praxe ޒd’ i hodnocen’, kterŽ neprov‡d’ jen u‹itel, ale i ostatn’ ì‡ci; diskutuj’ o tom, co se jim v prezentaci l’bilo, co by mžlo bùt pޒpadnž doplnžno, ‹i v’ce rozpracov‡no,

¥

hodnocen’ shrne vedouc’ praxe a z‡vžrem uvede po‹et bodó,

¥

pokud v danŽm œstavu byl pouze jeden ì‡k, hodnot’ se samostatnž.

278

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ë‡k je hodnocen:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Hodnocen’ ì‡ka v kurzu soci‡ln’ch kompetenc’

¥

œstavy soci‡ln’ pŽ‹e a zkuäenosti jejich pracovn’kó,

¥

ìivotn’ zkuäenosti lid’ s handicapem, kterŽ neform‡ln’m zpósobem pÞed‡vaj’ ì‡kóm,

¥

zkuäenosti zahrani‹n’ch äkol (Nžmecko, Rakousko) s kurzem soci‡ln’ch kompetenc’.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe ¥

ì‡ci objevuj’ problematiku lidskŽ existence, odvr‡cenou stranu ìivota,

¥

ì‡ci jsou schopni pÞij’mat ‹lovžka s handicapem jako rovnocennŽho jedince se specifickùm vnitÞn’m svžtem,

¥

ì‡ci jsou schopni naslouchat druhùm lidem,

¥

ì‡ci um’ efektivnž pomoci ‹lovžku s handicapem a jsou pÞipraveni sami aktivnž pom‡hat potÞebnùm lidem,

¥

ì‡ci si v‡ì’ kaìdŽ lidskŽ bytosti a maj’ k n’ œctu,

¥

ì‡ci si ve vžtä’ m’Þe pro dalä’ pomaturitn’ studium vol’ obory pom‡haj’c’ch profes’,

¥

ì‡ci um’ v’ce pÞemùälet o hodnot‡ch lidskŽho ìivota a prohlubuj’ svoje vlastn’ ìivotn’ hodnoty,

¥

posouv‡ se a mžn’ hodnotovù systŽm ì‡kó.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

279

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe CyrilometodžjskŽ gymn‡zium m‡ ve svŽm vzdžl‡vac’m programu Kurz soci‡ln’ch kompetenc’ zaÞazen jiì od äkoln’ho roku 2000/2001. Kurz se osvžd‹il a ì‡ky i rodi‹ovskou veÞejnost’ je kladnž pÞij’m‡n a m‡ pozitivn’ pޒnos pro rozvoj soci‡ln’ch kompetenc’.

Dalä’ zdroje informac’ St. Ursula Gymnasium Freiburg, Eisenbahnstrasse 45, 790 98 Freiburg, Deutschland, Frau Melitta Menz Thoma St. Ursula Gymnasium Wien, Franz Asenbauergasse 49, 1230 Wien, …sterreich, Frau Karin Domany WebovŽ str‡nky CMG Ð www.cmg.prostejov.cz

Kontaktn’ osoby

Pavel Polcr e-mail: [email protected]

Dalä’ pޒlohy DoplËuj’c’ hodnocen’ k vysvžd‹en’ ì‡kó

280

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jaroslav Fidrmuc e-mail: [email protected]

SYSTƒM DOTAZNêKñ A JEJICH VYHODNOCOVçNê V RçMCI AUTOEVALUACE áKOLY ákola: Gymn‡zium F. X. áaldy, Liberec Realiz‡tor: Irena Pއdn‡ Konzultant VòP: Tom‡ä Pavlas

Anotace

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklad dobrŽ praxe ukazuje, jak lze pouì’t jeden z bžìnùch n‡strojó evaluace Ð dotazn’k pro hodnocen’ u‹iteló ì‡ky. Vzhledem k tomu, ìe se jedn‡ o velmi citlivou oblast, popisuje i vùvoj n‡zoró jak ì‡kó, tak u‹iteló na tuto problematiku. Zachycuje stru‹nž jednotlivŽ etapy vùvoje dotazn’ku, zpósoby vyhodnocov‡n’ a pr‡ci s vùsledky.

Kontext Gymn‡zium F. X. áaldy bylo zaloìeno v roce 1919 jako prvn’ ‹esk‡ stÞedn’ äkola v Liberci. Povolen‡ kapacita äkoly je 720 ì‡kó; nyn’ m‡ 22 tޒd se 650 ì‡ky. V kaìdŽm ro‹n’ku osmiletŽho studia se otev’r‡ jedna tޒda a v kaìdŽm ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia dvž tޒdy; d‡le je v budovž um’stžno jeätž 6 tޒd äestiletŽho studia s vùukou vybranùch pÞedmžtó v ciz’m jazyce. Budova äkoly (postaven‡ v 80. letech 20. stolet’) se skl‡d‡ z pžti propojenùch blokó. Postupnou modernizac’ se stala bezbariŽrovou. Pro vùuku jsou k dispozici celkem 32 u‹ebny, z toho 14 odbornùch; mezi nimi jsou i tÞi po‹’ta‹ovŽ. ákola je vùbornž vybavena vùpo‹etn’ technikou. Po‹’ta‹e jsou zapojeny v po‹’ta‹ovŽ s’ti a napojeny na vysokorychlostn’ internet. ë‡ci maj’ po‹’ta‹e ve äkole k dispozici i mimo vùuku. Tento pޒklad dobrŽ praxe byl realizov‡n v nžkterùch etap‡ch ve väech tޒd‡ch gymn‡zia.

Vùchodiska Kontroln’ ‹innost patޒ k z‡kladn’ n‡plni pr‡ce Þeditele äkoly a jeho z‡stupcó. Jiì na konci 90. let minulŽho stolet’ se äkola pustila do vlastn’ho hodnocen’ naä’ äkoly. Protoìe se nespokojila s posuzov‡n’m kvality vùuky jen na z‡kladž hospitac’ a vùsledkó vzdžl‡v‡n’, kterŽ byly ovžÞov‡ny róznùmi testy, zaj’maly äkolu takŽ n‡zory ì‡kó na jednotlivŽ vyu‹uj’c’. U‹itelŽ hodnot’ ì‡ky ve äkole nejenom jedenkr‡t za pololet’, ale próbžìnž, a pouì’vaj’ k tomu róznŽ metody a n‡stroje. Naopak ì‡ci mezi sebou hodnot’ u‹itele, to ale prob’h‡ neveÞejnž.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

281

ákola si byla vždoma róznùch œskal’, a tak po Þadž konzultac’ dala pޒleìitost väem ì‡kóm vyää’ho stupnž gymn‡zia, aby ohodnotili väechny svoje u‹itele. I kdyì se nžkteޒ vyu‹uj’c’ pÞedem vyjadÞovali o tomto hodnocen’ skepticky, uk‡zalo se, ìe si ì‡ci dóvžry velmi v‡ìili a snaìili se o co nejvžtä’ objektivitu. Anonymn’ dotazn’k ì‡ci vyplnili relativnž snadno.

Dotazn’k pro ì‡ky III. V tŽìe vyu‹ovac’ hodinž vyu‹uj’c’ na z‡kladž dotazn’ku pro u‹itele hodnotil pr‡ci nikoli jednotlivcó Ð to džl‡ bžìnž, ale celŽ tޒdy. V tŽ dobž tedy neznal hodnocen’ ze strany ì‡kó. Po odevzd‡n’ tabulek vyu‹uj’c’ ì‡kóm sdžlil svŽ hodnocen’, neboé to je takŽ zaj’malo.

Dotazn’k pro ì‡ky I.

Cel‡ akce byla rozloìena na mžs’c duben. V nžkterùch tޒd‡ch ì‡ci ocenili, ìe si je vyu‹uj’c’ vybrali pro hodnocen’, kdyì sami pÞizn‡vali, ìe jsou sp’äe problŽmovou tޒdou. T’m se opžt potvrdilo, ìe nejde jen o vùsledky z dotazn’ku, ale ìe cel‡ aktivita pÞisp’v‡ k pos’len’ vztahu mezi u‹iteli a ì‡ky. ë‡ci takŽ kladnž hodnotili, ìe se vyu‹uj’c’ o jejich n‡zory na vùuku zaj’maj’. Toto jsou n‡zory dvou vyu‹uj’c’ch:

N‡sledovalo velmi pracnŽ pÞeps‡n’ do po‹’ta‹e a jeho vyhodnocen’. Tuto obt’ì mohla äkola pÞekonat d’ky pracovn’kovi, kterù zde vykon‡val n‡hradn’ vojenskou sluìbu. Jednalo se o prvn’ dotazn’k tohoto druhu, kaìdù u‹itel se dozvždžli jen souhrnnŽ vùsledky, ve kterùch byl s‡m hodnocen. Tyto vùsledky byly Þeditelkou äkoly pÞed‡ny jednotlivùm vyu‹uj’c’m, a pokud se vyskytly vùraznŽ odchylky od prómžrnŽho hodnocen’ u jednotlivùch poloìek, spole‹nž o nich diskutovali. Vžtäinou oväem vùsledky odpov’daly i jinùm hodnocen’m (napÞ. z hospitac’). Nžkteޒ vyu‹uj’c’ si pÞich‡zeli s obavami pro vùsledky, vžtäinou väak pÞiznali, ìe je nepÞekvapily. Naopak ti, co jsou ke svŽ pr‡ci velmi kriti‹t’, byli i pޒjemnž pÞekvapeni.

Realizace Ð postup a metody ákola se znovu vr‡tila k hodnocen’ u‹iteló ì‡ky, kterŽ provedla na jaÞe 2006. Vyuìila dotazn’k, kterù publikovala Jana Strakov‡ v Modern’m vyu‹ov‡n’ ‹. 6/2004. Ten byl pouìit pro ì‡ky a na jeho z‡kladž byl vytvoÞen dotazn’k pro u‹itele. Tentokr‡t bylo vyhodnocen’ dotazn’ku ponech‡no na samotnùch vyu‹uj’c’ch. Diskusi pak vedli sami se svùmi ì‡ky. Dotazn’k pro ì‡ky II. Ð autorka Jana Strakov‡ Dotazn’k pro u‹itele Kaìdù vyu‹uj’c’ si vybral jen dvž tޒdy, kde nechal dotazn’k ì‡ky vyplnit. Tyto vybranŽ tޒdy zapsal do spole‹nŽho rozpisu tak, aby ì‡ci v kaìdŽ tޒdž vyplËovali dotazn’k maxim‡lnž pro tÞi vyu‹uj’c’. V jednŽ vyu‹ovac’ hodinž ì‡ci vyplnili dotazn’k do tabulky, aby vyhodnocen’ bylo co nejjednoduää’.

282

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’lem aktivity bylo postihnout nejenom metody pr‡ce ve vùuce, klima, ale i objektivnost hodnocen’, vyuì’v‡n’ ‹asu ve vyu‹ovac’ hodinž apod. Je velmi dóleìitŽ, ìe samotnù dotazn’k m‡ i formativn’ charakter. Móìe ovlivnit dalä’ pr‡ci pedagoga, vztah mezi u‹itelem a ì‡kem a mezi u‹iteli navz‡jem. PÞipomene, co je pokl‡d‡no ve vyu‹ov‡n’ za dóleìitŽ.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le

Lok‡ln’ tޒdn’ vùzkum, kterù se tùkal mŽho pÞedmžtu (džjepis Ð pozn. aut.) jsem realizoval ve äkoln’m roce 2006/2007. Vùsledky sondy byly pro mne jako pro u‹itele pÞekvapivž pozitivn’. Nekorespondovaly s mùm subjektivn’m pocitem ze spole‹nž str‡venùch hodin. V principu je to dobr‡ vžc, protoìe zpžtn‡ vazba nemóìe nikdy bùt na äkodu. Osobnž mne vùsledky dotazn’ku nikterak nepÞekvapily, neboé v podstatž odpov’daly mŽ vlastn’ reflexi. (V. Ulvr) Co se tù‹e ãvyhodnocov‡n’Ò dotazn’ku, pak se domn’v‡m, ìe v sou‹asnŽ chv’li bude lepä’ ponechat celou vžc pouze na jednotlivùch vyu‹uj’c’ch a postupnž pracovat na metodice vyhodnocov‡n’ v r‡mci komis’, popÞ. s veden’m, aby byla jasnž stanovena pravidla. Za neäéastnŽ bych povaìoval Þeäen’, kdy dotazn’ky vyhodnocuje vyu‹uj’c’ a pouze v pޒpadž potÞeby pÞedloì’ vùsledky nžkomu dalä’mu. Takov‡ nejednozna‹nost vyvol‡v‡ nedóvžru a pocit nejistoty. (T. Minster) V z‡vžre‹nŽm hodnocen’ tŽto aktivity byly formulov‡ny pÞipom’nky k nžkterùm formulac’m. Skupina ‹tyÞ vyu‹uj’c’ch se snaìila navrhnout œpravy, ale nakonec lepä’ formulace nebyly pÞedloìeny.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ K vytvoÞen’ äkoln’ch dotazn’kó byl vyuìit dotazn’k uvedenù v ‹asopise Modern’ vyu‹ov‡n’ ‹. 6/2004. Dalä’ speci‡ln’ pomócky nebyly potÞebnŽ. V budoucnu se uvaìuje o opžtovnŽm vyuìit’ vùpo‹etn’ techniky.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe Vhodnž formulovanŽ ot‡zky v dotazn’ku maj’ informativn’ charakter. U‹itelŽ si pÞipomenou, ìe ve vyu‹ov‡n’ nejde jen o odbornou str‡nku vùuky, ale i o klima pÞi hodin‡ch, objektivitu hodnocen’, efektivn’ vyuì’v‡n’ pomócek, u‹ebnic, ICT apod. ë‡ci velmi kladnž hodnotili z‡jem ze strany vyu‹uj’c’ch o jejich n‡zory, coì pÞispžlo k pozitivn’mu klimatu ve äkole.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

283

TVORBA A VYUëITê DOTAZNêKñ PÛI AUTOEVALUACI áKOLY

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Dotazn’k je ‹astùm n‡strojem autoevaluace. Ve äkole byl v uplynulùch letech vyuìit v’cekr‡t, proto móìe bùt zkuäenost z tŽto äkoly pޒnosem pro ty, kteޒ s dotazn’ky za‹’naj’. Nejpޒnosnžjä’m momentem je formativn’ charakter dotazn’ku na u‹itele a jeho styl vùuky, na klima ve tޒdž i ve äkole.

ákola: Gymn‡zium, Pޒbram Realiz‡tor: Petr Hrubù Konzultant VòP: Pavla Polechov‡

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Anotace

V budoucnu chce äkola zredukovat po‹et poloìek dotazn’ku a zjednoduäit vyhodnocov‡n’. Jednou cestou je dnes bžìnŽ vyplnžn’ dotazn’ku pޒmo v po‹’ta‹i, ale pro œ‹ely pr‡ce s celou tޒdou chce äkola zvolit jinou cestou. Z‡pis ì‡ci provedou do pÞesnŽ äablony, kter‡ se naskenuje a vyhodnot’ pomoc’ speci‡ln’ho programu, napÞ. Remark Office OMR¨ 6.0, PC OMR V8.0, EzData 7.1.6, Omni Page Professional 16, ABBYY FormReader 6.5 Enterprise Edition nebo TestChecker.

Pޒklad dobrŽ praxe popisuje moìnosti vyuìit’ dotazn’kó pro ì‡ky, rodi‹e a u‹itele. Na nžkolika pޒkladech je uk‡z‡na tvorba vlastn’ch dotazn’kó ãna m’ruÒ, jejich zpracov‡n’ a za‹lenžn’ do celkovŽ evaluace äkoly.

Modern’ vyu‹ov‡n’ ‹. 6/2004

Kontaktn’ osoba Irena Pއdn‡ e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dalä’ zdroje informac’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Na z‡kladž zkuäenost’ by äkola chtžla pravidelnž d‡vat pޒleìitost hodnotit vyu‹uj’c’ ì‡ky v 1. pololet’ maturitn’ho ro‹n’ku a sledovat dlouhodobž jednotlivŽ vyu‹uj’c’. Vžtäina ì‡kó maturitn’ho ro‹n’ku je schopna velmi objektivnž posoudit vyu‹ovac’ proces.

Vyhodnocen’m vùsledkó tùkaj’c’ch se jednotlivùch ì‡kó, aé jiì z dotazn’kovùch äetÞen’ ‹i z jinùch zdrojó, jako jsou napÞ. srovn‡vac’ testy, äkola z’sk‡v‡ dóleìitŽ informace, kterŽ j’ slouì’ jako zpžtn‡ vazba pro vzdžl‡vac’ pósoben’ na ì‡ky. Zaj’mavùm vùstupem dotazn’kovŽho äetÞen’ je i zjiätžn’ ot‡zek s ãnejslabä’Ò a ãnejsilnžjä’Ò agregovanou hodnotou1 odpovždi nebo sledov‡n’ rozd’ló mezi skupinami ì‡kó2. Porovn‡n’m vùsledkó z’skanùch v próbžhu let je moìnŽ zachycovat trendy ve vùvoji äkoly a reakce respondentó na prob’haj’c’ zmžny. To je n‡slednž moìnŽ vyuì’t i pÞi autoevaluaci äkoly a pl‡nov‡n’ jej’ho rozvoje. Na z‡kladž zkuäenost’ jsou v tomto pޒkladu dobrŽ praxe uvedena doporu‹en’, kter‡ napomohou äkol‡m pÞi tvorbž vlastn’ch dotazn’kó.

Kontext Gymn‡zium Pޒbram je äkolou s dlouholetou tradic’, zaloìeno bylo jiì roku 1871. V sou‹asnosti na n’ studuje pÞibliìnž 560 ì‡kó v devaten‡cti tޒd‡ch, svou velikost’ tedy patޒ mezi vžtä’ stÞedn’ äkoly v okrese. ákola poskytuje gymnazi‡ln’ vzdžl‡v‡n’ v osmiletŽm a ‹tyÞletŽm studijn’m oboru pÞedevä’m ì‡kóm z Pޒbrami a okol’. PÞibliìnž tÞetina ì‡kó dennž do äkoly doj’ìd’. Vzhledem k tomu, ìe ve mžstž jsou jeätž dvž gymn‡zia (st‡tn’ a waldorfskŽ) a v okrese Pޒbram dalä’ dvž, je pÞi klesaj’c’m po‹tu ì‡kó vych‡zej’c’ch ze z‡kladn’ch äkol st‡le obt’ìnžjä’ udrìet z‡jem o studium, zajistit odpov’daj’c’ po‹et uchaze‹ó a n‡slednž i vùbžr vhodnùch ì‡kó s dostate‹nùmi studijn’mi pÞedpoklady3. Ohlednž studijn’ch n‡rokó patޒ äkola k n‡ro‹nžjä’m stÞedn’m äkol‡m v regionu. S t’mto vždom’m na ni pÞich‡zej’ i ì‡ci ze z‡kladn’ch äkol. Po‹et pÞihl‡äek na osmiletŽ studium bùv‡ 2Ð3kr‡t vžtä’ neì po‹et nab’zenùch m’st, po‹et pÞihl‡äek na ‹tyÞletŽm studiu zpravidla pÞekra‹uje po‹et pÞij’manùch o nžkolik uchaze‹ó. Vesmžs se jedn‡ o ì‡ky s vùbornùmi studijn’mi vùsledky. 1 AgregovanŽ hodnoty = hodnoty vztahuj’c’ se na celù soubor (tedy ne jednotlivŽ hodnoty, ale jejich prómžr, sou‹et, medi‡n apod.). 2 NapÞ. d’vky x chlapci nebo skupiny, kterùmi jsou jednotlivŽ tޒdy. 3 Alternativou by byla otevÞenžjä’ äkola, kter‡ odpov’d‡ na tyto vùzvy udrìen’m o‹ek‡v‡n’ vysokŽ kvality vùsledkó väech ì‡kó a zvùäenou efektivitou Ð vyää’ individualizac’ a napÞ. vyää’ m’rou horizont‡ln’ komunikace ì‡kó v hodinž (pozn‡mka konzultantky).

284

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

285

Dotazn’k pro ì‡ky vyää’ho gymn‡zia Absolventi äkoly pokra‹uj’ aì na vùjimky ve studiu na vysokùch äkol‡ch (v roce 2006 Ð 94 %, v roce 2007 Ð 97 %), pÞi‹emì nemal‡ ‹‡st uspžje v pÞij’mac’m ޒzen’ i na äkol‡ch s vysokou popt‡vkou ze strany uchaze‹ó. V roce 2004 äkola zah‡jila tvorbu vlastn’ho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu. V po‹‡te‹n’ f‡zi bylo uìä’m realiza‹n’m tùmem provedeno zmapov‡n’ vùchoz’ho stavu, jehoì sou‹‡st’ byla SWOT analùza a vùstupy z dotazn’kó rozdanùch ì‡kóm äkoly, rodi‹óm a u‹itelóm.

Vùchodiska

5

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

6

Ve äkole jsem se setkal(a) s pޒpadem äikany (opakovanŽ poniìov‡n’ nebo fyzickŽ n‡sil’) mezi spoluì‡ky.

7

Stal(a) jsem se ter‹em äikany ze strany spoluì‡kó.

1

2

3

4

0

8

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

9

Jsem zvl‡ätž spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“ konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“ pro‹) :

10

Jsem zvl‡ätž nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“ konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“ pro‹) :

11

Jsem r‡d(a), ìe chod’m do tŽto äkoly.

12

Jsem spokojen(a) s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit (krouìky, nepovinnŽ pÞedmžty, ...).

13

U‹itelŽ chtžj’, abychom u‹ivu rozumžli a neu‹ili se jen nazpamžé.

14

Boj’m se zeptat u‹itele, kdyì nž‹emu nerozum’m.

15

U‹’m se spolupracovat s ostatn’mi.

16

Ve äkole se c’t’m bezpe‹nž.

17

PÞi vùuce dostate‹nž vyuì’v‡me modern’ techniku (po‹’ta‹e, videa, zpžtnŽ projektory, dataprojektory atd.).

18

Studentskù parlament d‡v‡ n‡m ì‡kóm dobrou moìnost pod’let se na ìivotž äkoly.

19

Ve äkole se u‹’m, jak se spr‡vnž a samostatnž u‹it.

20

ákola mž vychov‡v‡ k zodpovždnosti, k toleranci, k demokracii.

21

Rozvrh hodin mi vyhovuje.

22

U‹itelŽ se snaì’ o to, aby n‡s studium bavilo a bylo pro n‡s zaj’mavŽ.

23

M‡m ve äkole dost moìnost’, jak smysluplnž tr‡vit volnù ‹as (poledn’ pÞest‡vku, dobu pÞed vyu‹ov‡n’m a po nžm...).

Aby bylo moìno rozpracovat autoevaluaci äkoly v souladu s vyhl‡äkou ‹. 15/2005 Sb. do jednotlivùch oblast’, bylo vyuìito n‡sleduj’c’ch dotazn’kó k osloven’ ì‡kó, u‹iteló, rodi‹ó a absolventó:

ë‡kovskù dotazn’k Ð ëD Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

chlapec d’vka ë‡k:

1.Ð2. ro‹n’ku (kvinty Ð sexty) 3. ro‹n’ku (septimy)

4. ro‹n’ku (okt‡vy) Legenda: 1 Ð rozhodnž nesouhlas’m S uvedenùm vùrokem 2 Ð sp’äe nesouhlas’m 3 Ð sp’äe souhlas’m 4 Ð rozhodnž souhlas’m 0 Ð nedok‡ìu posoudit

Dotazn’k pro ì‡ky vyää’ho gymn‡zia 1

ákola na mne klade pޒliä vysokŽ n‡roky.

2

Jsem nucen(a) vžnovat dom‡c’ pޒpravž pޒliä mnoho ‹asu.

3

Se sou‹asnùm zpósobem hodnocen’ pomoc’ zn‡mek jsem spokojen(a).

4

K chov‡n’ nžkterùch u‹iteló k ì‡kóm m‡m vùhrady (jejich chov‡n’ se mi nel’b’).

286

(zakޒìkujte) 1

2

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

3

4

0

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Identifika‹n’ œdaje

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

287

Dotazn’k pro ì‡ky vyää’ho gymn‡zia

1

2

3

4

0

24

Dost‡v‡m dostatek pޒleìitost’ napravit svou chybu (mylnou odpovž“, äpatnù vùsledek zkouäen’, testu apod.)

25

ákola rozv’j’ moji schopnost samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’.

26

L’b’ se mi vzhled a vùzdoba tޒd.

27

L’b’ se mi vzhled a zaޒzen’ chodeb.

28

V’m, na kterŽ(ho) u‹itele se obr‡tit v pޒpadž problŽmó.

29

Ve äkole nebo na äkoln’ akci uì jsem se setkal s drogou.

30

Studium mi (mimo jinŽ) d‡v‡ äirokù väeobecnù pÞehled (znalost z róznùch oboró a pÞedmžtó).

31

Souhlas’m s pos’len’m hodinovŽ dotace na volitelnŽ pÞedmžty ve 2., 3. a 4. ro‹n’ku (vùuka dle novŽho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu).

32

ákola u mne rozv’j’ praktickŽ schopnosti a dovednosti, kterŽ by mi mžly pomoci z’skat dobrou pr‡ci.

33

Mysl’m, ìe gymn‡zium by mžlo pÞedevä’m (vyber maxim‡lnž 5 priorit a seÞa“ je od nejdóleìitžjä’ k mŽnž dóleìitŽ):

1

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

c) usilovat o to, abychom z’skali co nejäirä’ väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró a pÞedmžtó),

Na naä’ äkole by se podle mž mžlo zmžnit, popÞ. na naä’ äkole mi chyb’:

35

ë‡kem pr‡vž tŽto äkoly jsem proto, ìe:

Identifika‹n’ œdaje: Aproba‹n’ zamžÞen’: DŽlka praxe: Legenda: S uvedenùm vùrokem

pޒrodovždnŽ do 15 let

humanitn’ nad 15 let

0

DOTAZNêK PRO U‰ITELE Naäe äkola potÞebuje zmžnu.

e) nau‹it n‡s efektivnž (œspžänž) se u‹it (a t’m n‡m d‡t pÞedpoklady a motivaci pro celoìivotn’ vzdžl‡n’),

2

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

3

f) pÞipravovat k pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokou äkolu, kterou si zvol’me (tedy pÞipravit n‡s k pÞij’ma‹k‡m),

V naä’ äkole uì jsem se setkal(a) s pޒpadem äikany mezi ì‡ky.

4

g) d‡vat mi a rozv’jet praktickŽ schopnosti a dovednosti, kterŽ mi mohou pomoci z’skat dobrou pr‡ci,

Naäi absolventi jsou schopni samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’.

5

Naäi absolventi se um’ efektivnž a samostatnž u‹it.

h) vychov‡vat n‡s k zodpovždnosti, k toleranci, k demokracii,

6

Vztahy mezi u‹iteli jsou dobrŽ.

i) uve“te svou vlastn’ prioritu : ÉÉÉÉ

7

Spolupr‡ce u‹iteló v r‡mci mezipÞedmžtovùch vztahó je dosta‹uj’c’.

8

Uv’tal bych moìnost tr‡vit se svùmi kolegy ‹as mimo vlastn’ vyu‹ov‡n’ (spole‹nŽ vzdžl‡v‡n’, pobyty, z‡jezdy, ...).

4. poÞad’:

5. poÞad’:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

jazykovŽ

1 Ð rozhodnž nesouhlas’m 2 Ð sp’äe nesouhlas’m 3 Ð sp’äe souhlas’m 4 Ð rozhodnž souhlas’m

1

3. poÞad’:

4

34

d) rozv’jet naäi schopnost samostatnž myslet a rozhodovat se a schopnost obhajovat sv‡ rozhodnut’,

2. poÞad’:

3

Dotazn’k pro u‹itele Ð UD

b) u‹it n‡s tak, aby n‡s studium bavilo a bylo pro n‡s zaj’mavŽ,

1. poÞad’:

2

Chcete-li se podrobnžji vyj‡dÞit ke kterŽkoliv z ot‡zek, zde m‡te prostor:

a) usilovat o to, abychom se v nžm c’tili dobÞe a bezpe‹nž,

288

Dotazn’k pro ì‡ky vyää’ho gymn‡zia

1

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

2

3

4

289

Vùuka podle áVP mi umoìn’ v’ce se realizovat v mùch pÞedmžtech. Souhlas’m s hlavn’ koncepc’ áVP Ð zvùäen’ nab’dky volitelnùch pÞedmžtó ve vyää’ch ro‹n’c’ch (doplËte pޒpadnž vlastn’ argumentaci).

V nen‡rokovùch sloìk‡ch mzdy jsem (v r‡mci finan‹n’ch moìnost’ äkoly) hodnocen(a) adekv‡tnž svŽ pr‡ci a pޒpravž na ni.

10

27

M‡m z‡sadn’ vùhrady k sou‹asnŽmu zpósobu organizace a próbžhu porad u‹iteló. (Pޒpadnž uve“te jakŽ) ÉÉÉ

11

Vùuka podle novŽho áVP je pro ì‡ky äkoly zmžnou k lepä’mu.

28

Nab’dka volitelnùch pÞedmžtó pro ì‡ky je dostate‹nž pestr‡.

12

Povaìuji za ì‡douc’ pouì’vat i jinŽ metody vùuky neì front‡ln’.

29

Pޒpadnùm z‡jemcóm (s odpov’daj’c’mi pÞedpoklady) naäe gymn‡zium doporu‹uji, resp. doporu‹il(a) bych.

13

Jsem ochoten (ochotna) st‡le na sobž pracovat a vzdžl‡vat se, povaìuji celoìivotn’ vzdžl‡v‡n’ za samozÞejmou sou‹‡st svŽ pr‡ce.

30

14

Veden’ äkoly je vstޒcnŽ k mŽmu kariŽrn’mu róstu a umoìËuje mi (v r‡mci finan‹n’ch moìnost’ äkoly) œ‹astnit se akc’ DVPP.

Mysl’m, ìe ì‡ci jsou pÞetžìov‡ni (je moìnŽ zatrhnout i v’ce odpovžd’): a) v mŽm pÞedmžtu d) nejsou pÞetžìov‡ni b) v jinŽm pÞedmžtu (pÞedmžtech) e) nedok‡ìu posoudit c) v souhrnu n‡rokó jednotl. pÞedmžtó

31

Naäi äkolu povaìuji za prestiìn’ vzhledem k (je moìnŽ zatrhnout i v’ce odpovžd’) : a) vùbžru ì‡kó c) n‡ro‹nosti studia b) kvalitž pedagogó d) nepovaìuji za prestiìn’

15

R‡d(a) bych se sezn‡mil(a) i s dalä’mi metodami pedagogickŽ pr‡ce (vedle tžch, kterŽ zn‡m).

16

Na vyu‹ov‡n’ se mimo vlastn’ pracovn’ dobu pÞipravuji kaìdù tùden v rozsahu asi: a) 0Ð5 hodin b) 5Ð10 hodin c) v’ce neì 10 hodin

17

PÞi svùch hodin‡ch bžìnž zaÞazuji kromž front‡ln’ vùuky i dalä’ metody (je moìnŽ zatrhnout i v’ce odpovžd’). a) problŽmovŽ vyu‹ov‡n’ b) skupinovou pr‡ci c) projektovŽ vyu‹ov‡n’ d) jinŽ metody (uve“te jakŽ ): ..ÉÉÉÉ... e) ì‡dnŽ

18

Povaìuji za problŽm, ìe mi pޒliä ‹asto odpadaj’, resp. jsou v‡ìnž naruäeny hodiny kvóli jinùm akc’m (z‡jezdy, sportovn’ utk‡n’, besedy,É).

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

26

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

9

Zde si nejprve pÞe‹tžte väechny odpovždi a) aì j), pޒpadnž doplËte k), a zaÞa“te je podle n‡vodu: Gymn‡zium by mžlo pÞedevä’m usilovat o to, aby a) se ì‡ci c’tili ve äkole dobÞe a bezpe‹nž, b) byla vùuka pro ì‡ky zaj’mav‡ a bavila je, c) ì‡ci z’skali schopnosti a dovednosti potÞebnŽ ke studiu na vysokùch äkol‡ch, d) ì‡ci z’skali co nejäirä’ väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró), e) ì‡ci byli pÞipraveni k pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokŽ äkoly, kterŽ si zvolili,

19

Jsem spokojen(a) se sou‹asnùm zpósobem organizov‡n’ rodi‹ovskùch schózek.

20

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

21

Zpósob hodnocen’ pomoc’ zn‡mek povaìuji za dostate‹nù.

g) nau‹ilo ì‡ky efektivnž se u‹it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn’ vzdžl‡v‡n’),

22

Povaìuji za problŽm, ìe prohÞeäky ì‡kó proti äkoln’mu އdu nejsou väemi vyu‹uj’c’mi hodnoceny podle stejnùch mžÞ’tek.

h) rozv’jelo praktickŽ schopnosti a dovednosti, kterŽ ì‡kóm pomohou z’skat dobrou pr‡ci,

23

Rozvrh hodin je sestavov‡n takŽ s ohledem na individu‡ln’ potÞeby vyu‹uj’c’ch.

24

KritŽria pro udžlov‡n’ osobn’ch pޒplatkó a odmžn jsou mi jasn‡.

25

KritŽria pro udžlov‡n’ osobn’ch pޒplatkó a odmžn povaìuji za spr‡vn‡.

290

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

f) rozv’jelo u ì‡kó schopnost samostatnž myslet, rozhodovat se, obhajovat rozhodnut’,

i) vychov‡valo ì‡ky k zodpovždnosti, toleranci, demokracii, j) aby byl kaìdù ì‡k pÞipraven v ìivotž co nejlŽpe uplatnit svŽ schopnosti, k) ZDE pޒpadnž uve“te svou vlastn’ prioritu a pÞiÞa“te j’ hodnotu mezi 1 aì 5 Ð viz tabulka n’ìe .ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ..ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

291

1.

jako velmi dóleìitŽ c’le zapiäte dvž z p’smen a aì j

2.

tento stÞedn’ އdek vyplËte nakonec

3.

jako mŽnž dóleìit‡ zapiäte dvž z p’smen a aì j

4.

jako nejmŽnž dóleìitŽ zde ozna‹te JEDNO p’smeno a aì j 32

33

36

1 Ð rozhodnž nesouhlas’m 2 Ð sp’äe nesouhlas’m 3 Ð sp’äe souhlas’m 4 Ð rozhodnž souhlas’m 0 Ð nedok‡ìu jej posoudit

DOTAZNêK PRO RODI‰E

5.

Nejslabä’ str‡nky naä’ äkoly podle mne jsou:

Nejsilnžjä’ str‡nky naä’ äkoly podle mne jsou:

Na naä’ äkole by se mžlo zmžnit:

Jsem u‹itelem pr‡vž na tŽto äkole, protoìe:

Džkujeme V‡m za vyplnžn’ dotazn’ku.

Dotazn’k pro rodi‹e Ð RD V‡ìen’ rodi‹e,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

35

Legenda: s uvedenùm vùrokem:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

vyplËujte od krajn’ch އdkó ke stÞedu

jako PRIORITU zde sm’te zapsat JEDNO z p’smen a aì j

1

ákola klade na d’tž pޒliä vysokŽ n‡roky.

2

D’tž vžnuje dom‡c’ pޒpravž do äkoly pޒliä mnoho ‹asu.

3

Zpósob hodnocen’ pomoc’ zn‡mek povaìuji za dostate‹nù.

4

K chov‡n’ u‹iteló k ì‡kóm m‡m vùhrady.

5

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

6

Naäe d’tž se ve äkole setkalo s pޒpadem äikany (opakovanŽ poniìov‡n’ ‹i fyzickŽ n‡sil’) mezi spoluì‡ky.

7

Naäe d’tž se stalo ter‹em äikany ze strany spoluì‡kó.

8

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

9

Jsem spokojen(a) s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit (krouìky, nepovinnŽ pÞedmžty apod.).

(zakޒìkujte) 1

2

3

4

0

10 Jsem zvl‡äé spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó: (uve“te konkrŽtnž) 11 Jsem nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó: (uve“te konkrŽtnž) 12 Pޒpadnùm z‡jemcóm o studium na Gymn‡ziu Pޒbram bych tuto äkolu doporu‹il(a). 13 Jsem spokojen(a) s vùchovnùm pósoben’m äkoly.

pÞipravili jsme pro V‡s n‡sleduj’c’ dotazn’k, jenì bude spolu s dalä’m vyhodnocen’m sou‹‡st’ autoevaluace, kterou je äkola povinna vykonat dle vyhl‡äky ‹. 15/2004 Sb. Vaäe odpovždi pro n‡s budou cennùm zdrojem informac’ a zpžtnou vazbou na naäe vùchovnŽ a vzdžl‡vac’ pósoben’.

14 Jsem dostate‹nž informov‡n(a) o ‹innosti äkoly. 15 Sou‹asnù zpósob organizov‡n’ rodi‹ovskùch schózek mi vyhovuje.

Dotazn’k je dobrovolnù a anonymn’, pÞesto V‡s ì‡d‡me o jeho zodpovždnŽ vyplnžn’ a v‹asnŽ doru‹en’ do 27. 9. 2007. VyplnžnŽ dotazn’ky bu“ vho“te (Vy nebo Vaäe d’tž) do schr‡nky, kter‡ je k tomuto œ‹elu um’stžna ve vestibulu äkoly, nebo jej zaälete do äkoly poätou. PÞedem V‡m džkujeme za Vaäe n‡zory a za V‡ä ‹as. Za kolektiv u‹iteló V Pޒbrami dne 17. z‡Þ’ 2007 Mgr. Iva Kadeއbkov‡ Þeditelka äkoly

292

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

293

16 PÞi rozhodnut’, ìe naäe d’tž pójde studovat na gymn‡zium, hr‡lo roli pÞedevä’m to, ìe (vyberte maxim‡lnž 3 dóvody a seÞa“te je podle dóleìitosti):

18 Gymn‡zium by pÞedevä’m mžlo usilovat o to, aby (vyberte maxim‡lnž 5 priorit a seÞa“te je podle dóleìitosti):

a) absolvov‡n’ gymn‡zia je nejlepä’ pޒpravou ke studiu na vysokŽ äkole,

a) ì‡ci byli pÞipraveni k pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokŽ äkoly, kterŽ si zvolili,

b) absolventi gymn‡zia se dobÞe uplatn’ na trhu pr‡ce,

b) se ì‡ci c’tili ve äkole dobÞe a bezpe‹nž,

c) absolvent gymn‡zia z’sk‡ äirokù väeobecnù pÞehled,

c) ì‡ci z’skali schopnosti a dovednosti potÞebnŽ ke studiu na vysokùch äkol‡ch obecnž,

d) gymn‡zium nab’z’ kvalitn’ vùuku jazykó, e) studium je n‡ro‹nŽ a plnž vyt’ì’ naäe d’tž,

d) ì‡ci z’skali co nejäirä’ väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró a pÞedmžtó),

f) naäe d’tž nebylo pÞijato na jinou äkolu,

e) bylo studium pro ì‡ky zaj’mavŽ a bavilo je,

g) jinù dóvod (uve“te jakù): .............................................................................. 1. poÞad’:

2. poÞad’:

f) rozv’jelo u ì‡kó schopnost samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’,

3. poÞad’:

g) nau‹ilo ì‡ky efektivnž (œspžänž) se u‹it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn’ vzdžl‡v‡n’),

17 PÞi rozhodnut’, ìe naäe d’tž pójde studovat na tuto äkolu (Gymn‡zium Pޒbram), hr‡lo roli pÞedevä’m: (vyberte maxim‡lnž 3 dóvody a seÞa“te je podle dóleìitosti)

c) kvalitn’ pedagogickù sbor, d) kvalitn’ studijn’ program (nab’dka pÞedmžtó, po‹ty hodin apod.), e) doporu‹en’ od nžkoho, kdo mžl se äkolou vlastn’ zkuäenost (ì‡k, rodi‹e), f) prezentace äkoly na dni otevÞenùch dveޒ nebo na póvodn’ z‡kladn’ äkole naäeho d’tžte, g) velikost äkoly (po‹et ì‡kó), h) zaޒzen’ a vybavenost äkoly,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

b) dostupnost äkoly (vzhledem k m’stu bydliätž, dopravn’mu spojen’),

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

a) rodinn‡ tradice (nžkdo z rodi‹ó nebo sourozencó takŽ absolvoval tuto äkolu),

h) rozv’jelo praktickŽ schopnosti a dovednosti, kterŽ ì‡kóm pomohou z’skat dobrou pr‡ci, i) vychov‡valo ì‡ky k zodpovždnosti, k toleranci, k demokracii, j) uve“te svou vlastn’ prioritu: 1. poÞad’:

2. poÞad’:

3. poÞad’:

4. poÞad’:

5. poÞad’:

19 Na Gymn‡ziu Pޒbram by se mžlo zmžnit: (uve“te konkrŽtnž)

i) jinù dóvod (uve“te jakù): 1. poÞad’:

294

2. poÞad’:

3. poÞad’:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Chcete-li se podrobnžji vyj‡dÞit ke kterŽkoliv z ot‡zek, zde m‡te prostor:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

295

Dotazn’k pro maturanty Ð AD

14

DOTAZNêK PRO ABSOLVENTY GYMNçZIA

INFORMA‰Nê SYSTƒM áKOLY (nehodnoéte kvalitu, hodnoéte kvantitu) Mnoìstv’ uìite‹nùch informac’ z’skanùch:

I. PÞidžlte jednotlivùm poloìk‡m dotazn’ku zn‡mku 1Ð5 (podobnž jako pÞi klasifikaci) veps‡n’m kޒìku do pޒsluänŽho pol’‹ka. VYBAVENê áKOLY

1

2

3

4

5

Vybaven’ odbornùch u‹eben (chemie, biologie, zemžpis, U13)

2

Vybaven’ u‹eben IVT

3a

ákoln’ hÞiätž

3b

Tžlocvi‹na

3c

Posilovna

4a

òroveË äkoln’ j’delny Ð vybaven’

4b

òroveË äkoln’ j’delny Ð kvalita a chué j’del

4c

òroveË äkoln’ j’delny Ð mnoìstv’ a pestrost pÞi vùbžru j’del

5a

Vzhled tޒd

5b

Vzhled chodeb

6a

Ostatn’ z‡zem’ Ð ob‹erstven’ (bufet, automaty na n‡poje, ...)

6b

Ostatn’ administrativn’ z‡zem’ (kop’rky, ...)

1

15

ze äkoln’ho internetovŽho informa‹n’ho systŽmu (webovŽ str‡nky, z‡pis zn‡mek)

16

ze äkoln’ho televizn’ho vys’l‡n’

17

od z‡stupcó ve äkoln’m parlamentu

18

z n‡stžnek

19

ze äkoln’ho rozhlasu

20

od tޒdn’ch u‹iteló

2

3

4

5

7

Vztahy mezi spoluì‡ky ve tޒdž

8

Vztahy mezi ì‡ky äkoly

9

Vztah u‹iteló k ì‡kóm

10

OdbornŽ znalosti u‹iteló

11

PedagogickŽ dovednosti u‹iteló (zpósob, jakùm u‹’)

12

Nab’dka mimoäkoln’ch aktivit

13a

Moje spokojenost s nab’dkou volitelnùch pÞedmžtó (pÞedmžty, ze kterùch vol’m)

1

2

3

4

5

21

Domn’v‡m se, ìe mne äkola dobÞe pÞipravila k maturitn’ zkouäce.

22

Jsem r‡d(a), ìe jsem studoval(a) na tŽto äkole.

23

Pokud bych se znovu rozhodoval(a), zvolil(a) bych opžt studium na gymn‡ziu (jde o typ äkoly).

24

U‹iteló tŽto äkoly si v‡ì’m.

Rozhodnž nesouhlas’m

Nesouhlas’m

Nemohu posoudit

Souhlas’m

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ATMOSFƒRA áKOLY

Rozhodnž souhlas’m

II. Zapiäte u kaìdŽ ot‡zky kޒìek tak, aby odpovž“ vystihla co nejv’ce v‡ä n‡zor.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1

Kvalita kurzó (lyìaÞskù, letn’ sportovn’, zemžpisnù, ...)

III. DoplËte, pokud chcete (móìete pokra‹ovat na dalä’ stranž). 25

Zvl‡ätž jsem byl(a) spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“te konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“te pro‹) :

26

Zvl‡ätž jsem byl(a) nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“te konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“ pro‹) :

27

Ve äkole bych zmžnil(a):

Moìnost studovat ty volitelnŽ pÞedmžty, kterŽ jsem 13b si zvolil 13c

296

Moje spokojenost s kvalitou vùuky volitelnùch pÞedmžtó

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Džkujeme V‡m za vyplnžn’ dotazn’ku.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

297

Pro œ‹ely tohoto pޒkladu dobrŽ praxe jsou do autoevaluace kurz’vou vloìeny odkazy na tyto dotazn’ky. Je tak moìnŽ sledovat, kterùmi vùroky je zjiäéov‡no plnžn’ konkrŽtn’ch c’ló ve stanovenŽ oblasti.

hodnocen’ metodic- stav pouì’vanùch kŽ pr‡ce u‹iteló metod a forem pr‡ce ve vùuce

Oblasti autoevaluace ‰asovŽ rozvrìen’

materi‡ln’ podm’nky äkoly

po‹et u‹eben a jejich vybaven’, sportovn’ vybaven’ äkoly

prohl’dka prostor 1x za 2 roky äkoly, inventarizace, vùstupy z dotazn’kovŽho äetÞen’ (ëD Ð vùrok 26, 27 AD Ð vùrok 1, 3a, 3b, 3c, 4a, 5a, 5b, 6a, 6b)

technickŽ vybaven’ äkoly

vybaven’ äkoly prezenta‹n’ a vùpo‹etn’ technikou (po‹et PC, prezenta‹n’ technika, software)

inventarizace, vùstupy z dotazn’kovŽho äetÞen’ (ëD Ð vùrok 17 AD Ð vùrok 2)

1x za 2 roky

kulturn’ a studijn’ podm’nky

‹innost knihovny a studovny, po‹et kulturn’ch akc’ organizovanùch äkolou, moìnost pޒstupu k internetu a jeho vyuìit’ pÞi vùuce

œdaje o po‹tu vùpój‹ek ze äkoln’ knihovny, dokumentace veden’ äkoly, ICT pl‡n, hospita‹n’ ‹innost veden’ äkoly, pÞedsedó pÞedmžtovùch komis’, u‹iteló navz‡jem

1x za 2 roky

C’l

Ukazatel

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

‰asovŽ rozvrìen’

plnžn’ u‹ebn’ch osnov áVP

soulad vùuky s u‹ebn’mi osnovami dle áVP

hospita‹n’ ‹innost Ð veden’ äkoly, pÞedsedovŽ pÞedmžtovùch komis’, u‹itelŽ navz‡jem

ޒjen Ð ‹erven vyhodnocen’ na konci I. a II. pololet’

plnžn’ œkoló zadanùch pÞedmžtovùm komis’m

‹tvrtletn’ zpr‡vy pÞedsedó pÞedmžtovùch komis’ o ‹innosti pÞedmžtovŽ komise

z‡Þ’ Ð ‹erven vyhodnocen’ na konci I. a II. pololet’

ޒjen Ð ‹erven vyhodnocen’ na konci I. a II. pololet’

b) Próbžh vzdžl‡v‡n’

hodnocen’ pr‡ce pÞedmžtovùch komis’

298

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

c) Podpora äkoly ì‡kóm, spolupr‡ce s rodi‹i Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Ukazatel

ޒjen Ð ‹erven vyhodnocen’ na konci I. a II. pololet’

vyhodnocen’ próbž- vùstupy z dotazn’kó dotazn’ky pro ì‡ky, 1x za 2 roky hu vzdžl‡v‡n’ ì‡ky, rodi‹e, u‹itele (ëD Ð vùrok 3, 4, rodi‹i, u‹iteli 9, 10, 13, 15, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 30, 32 UD Ð vùrok 4, 5, 9, 11, 12, 17, 18, 21, 23, 28 RD Ð vùrok 3, 4, 10, 11 AD Ð vùrok 10, 11, 12, 13a, 13b, 13c, 14)

a) Podm’nky ke vzdžl‡v‡n’ C’l

hospita‹n’ ‹innost Ð veden’ äkoly

C’l

Ukazatel

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

‰asovŽ rozvrìen’

vyhodnocen’ konzul- nab’dka konzulta‹- dokumentace u‹ite- z‡Þ’ Ð ‹erven ta‹n’ ‹innosti u‹iteló n’ ‹innosti pedago- ló a veden’ äkoly vyhodnocen’ a veden’ äkoly gickŽho sboru a jej’ Ð ‹erven vyuìit’ systŽmov‡ podpora nab’dka volitelnùch dokumentace äkoly individu‡ln’ profilace pÞedmžtó vnitÞn’ klima äkoly, prevence soci‡lnž patologickùch jevó

aktivity vùchovnŽho poradce, po‹et akc’ zamžÞenùch na prevenci soci‡lnž patologickŽ jevy, vùstupy z dotazn’kó

1x ro‹nž Ð ‹erven

1x za dva roky dokumentace vùchovnŽho poradce, dokumentace äkoly, vùstupy z dotazn’kovŽho äetÞen’ (ëD Ð vùrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 12, 14, 16, 18, 23, 28, 31 UD Ð vùrok 2, 3, 10, 19, 20, 22, 30 RD Ð vùrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 13 AD Ð vùrok 7, 8, 9)

podpora volno‹aso- nab’dka z‡jmovùch vùch aktivit œtvaró z kvantitativn’ho hlediska, œ‹ast ì‡kó

tޒdn’ knihy z‡jmovùch œtvaró

1x ro‹nž Ð ‹erven

komunikace s rodi‹i œ‹ast rodi‹ó na rodi‹ovskùch schózk‡ch, kvalita komunikace s rodi‹i

prezen‹n’ listiny, vùstupy z dotazn’kovŽho äetÞen’ (RD Ð vùrok 14, 15)

listopad, duben vyhodnocen’ Ð pololetnž

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

299

d) Vùsledky vzdžl‡v‡n’ ì‡kó C’l

Ukazatel

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

œspžänost ì‡kó pÞi pÞij’mac’m ޒzen’ na Vá

po‹et pÞijatùch ì‡kó Vá

dokumentace 1x za rok Рޒjen Ð pÞehled o po‹tu pÞijatùch ì‡kó na Vá

œspžänost ì‡kó v testov‡n’ (komer‹n’ testy, srovn‡vac’ testy, É)

pozice ì‡kó mezi ostatn’mi, pozice äkoly mezi ostatn’mi äkolami

srovn‡vac’ testy

vùsledky maturitn’ zkouäky

vùsledek ve spole‹nŽ ‹‡sti maturitn’ zkouäky (od r. 2009/10)

maturitn’ zkouäky Ð spole‹n‡ ‹‡st

Ukazatel

kvalifikovanost u‹iteló äkoly

pod’l kvalifikovadokumentace äkoly nùch u‹iteló v peda- (osobn’ spisy) gogickŽm sboru dokumentace äkoly

dokumentace äkoly pod’l muìó a ìen v pedagogickŽm sboru äkoly, vžkov‡ vyv‡ìenost, dŽlka praxe

kvalita dalä’ho kvalifikace, odvzdžl‡v‡n’ pedago- bornost, znalost gickùch pracovn’kó modern’ch metodickùch postupó, vyuìit’ novž nabytùch poznatkó ve vùuce

300

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

pÞehled o dalä’m vzdžl‡v‡n’ jednotlivùch pedagogó, osobn’ spisy, vystavenŽ certifik‡ty a doklady o studiu, hospitace

‰asovŽ rozvrìen’ 1x za dva roky

1x za dva roky

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1 x za rok

1x za rok zpr‡vy o œ‹asti na soutžì’ch od vedouc’ch u‹iteló a vùsledkovŽ listiny

C’l

vyv‡ìenù pod’l muìó a ìen v pedagogickŽm sboru, vžkovŽ sloìen’ sboru

platovŽ vùmžry, osobn’ spisy

kvalita ޒzen’ äkoly z pohledu pedagogickŽho sboru a veden’ äkoly

vùstupy z dotazn’kó dotazn’ky pro u‹itele a veden’ äkoly (nejsou sou‹‡st’ PDP)

1x za dva roky

1x za dva roky

f) òroveË vùsledkó pr‡ce äkoly, zejmŽna vzhledem k podm’nk‡m vzdžl‡v‡n’ a ekonomickùm zdrojóm

e) ےzen’ äkoly, kvalita person‡ln’ pr‡ce, kvalita dalä’ho vzdžl‡v‡n’ pedagogickùch pracovn’kó

stabilita pedagogic- zmžny ve sloìen’ kŽho sboru pedagogickŽho sboru

porovn‡n’ prómžrnŽho platu muìó a ìen v pedagogickŽm sboru

1x za rok

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

vùsledky ì‡kó œ‹ast ì‡kó a jejich v odbornùch a spor- um’stžn’ tovn’ch soutžì’, olympi‡d‡ch, SO‰

‰asovŽ rozvrìen’

vyv‡ìenost politiky v mzdovŽ oblasti ve vztahu k muìóm a ìen‡m

C’l

Ukazatel

N‡stroje, metody, prostÞedky ovžÞen’

kvalita äkoly hodnocen‡ rodi‹i, u‹iteli, ì‡ky a ‹leny äkoln’ho parlamentu

spokojenost rodi‹ó, u‹iteló, ì‡kó a ‹lenó äkoln’ho parlamentu s prac’ äkoly

dotazn’k pro rodi‹e, 1x za dva roky u‹itele, ì‡ky a ‹leny äkoln’ho parlamentu (ëD Ð vùrok 11 UD Ð vùrok 29, 31 RD Ð vùrok 12 AD Ð vùrok 21Ð27)

vùäe n‡kladó pÞipa- provozn’ vùdaje daj’c’ na jednoho a mzdovŽ n‡klady ì‡ka äkoly pÞipadaj’c’ na jednoho ì‡ka

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

1x za rok

pÞidan‡ hodnota pr‡ce äkoly

podpora rozvoje väech ì‡kó äkolou

próbžìnŽ sledov‡n’ 1x za rok vùsledkó ì‡kó äkoly

pŽ‹e o rozvoj talentu a nad‡n’

mimoއdnŽ vùsledky pr‡ce ì‡kó ve sportovn’, umžleckŽ a odbornŽ ‹innosti

próbžìnŽ sledov‡n’ 1x za rok

rozvoj mezin‡rodn’ i tuzemskŽ spolupr‡ce, œ‹ast v projektech

po‹et a kvalita projektó, zapojen’ u‹iteló a ì‡kó

hodnot’c’ zpr‡vy vedouc’ch projektó (z‡vžre‹nŽ, próbžìnŽ)

1x za dva roky

1x za rok

zpr‡va o hospodaÞen’ äkoly

‰asovŽ rozvrìen’

1x za rok

Jak z pÞehledu vyplùv‡, je sou‹‡st’ autoevaluace äkoly i nžkolik vùstupó z dotazn’kovùch äetÞen’. Ta jsou zad‡v‡na v kaìdŽm roce nebo jednou za dva roky. KonkrŽtnž se jedn‡ o vyhodnocen’ n‡sleduj’c’ch vùstupó:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

301

a) Podm’nky ke vzdžl‡v‡n’

Realizace Ð postup a metody

ë‡kovskù dotazn’k Ð dotazn’k pro ì‡ky tÞet’ch ro‹n’kó (jedenkr‡t za dva roky); dotazn’k pro absolventy gymn‡zia (kaìdù rok).

b) Próbžh vzdžl‡v‡n’

Realizace tohoto pޒkladu dobrŽ praxe se uskute‹nila ve dvou etap‡ch v próbžhu tޒ let. V prvn’ etapž byly dotazn’ky vytvoÞeny a n‡slednž vyhodnoceny za œ‹elem stanoven’ vùchodisek äkoly pÞed tvorbou áVP, druh‡ etapa byla spojena s vlastn’m hodnocen’m äkoly v roce 2007. StejnŽ vyuìit’ by mžly m’t dotazn’ky i v dalä’ch letech.

Vyhodnocen’ próbžhu vzdžl‡v‡n’ ì‡ky, rodi‹i, u‹iteli Ð dotazn’k pro ì‡ky tÞet’ch ro‹n’kó, u‹itele, rodi‹e Ð jedenkr‡t za dva roky (rodi‹e vùbžrem, napޒklad vùbžr väech rodi‹ó jednoho ro‹n’ku); dotazn’k pro absolventy gymn‡zia (kaìdù rok)

Tvorba dotazn’kó

c) Podpora äkoly ì‡kóm, spolupr‡ce s rodi‹i

PÞi prvotn’ tvorbž dotazn’kó byly na z‡kladž rozhodnut’ uìä’ho tùmu pro tvorbu áVP vytvoÞeny celkem ‹tyÞi typy dotazn’kó Ð pro niìä’ gymn‡zium, vyää’ a ‹tyÞletŽ gymn‡zium (d‡le vyää’ gymn‡zium), rodi‹e a u‹itele. Z‡mžrem bylo zjistit n‡zory oslovenùch respondentó pÞed tvorbou áVP.

Kvalita ޒzen’ äkoly posouzen‡ pedagogickùm sborem a veden’m äkoly Ð dotazn’k pro u‹itele a veden’ äkoly Ð jedenkr‡t za dva roky

e) òroveË vùsledkó pr‡ce äkoly, zejmŽna vzhledem k podm’nk‡m vzdžl‡v‡n’ a ekonomickùm zdrojóm Dotazn’k pro absolventy gymn‡zia (kaìdù rok) vyhodnocen’ œrovnž vùsledkó pr‡ce äkoly Ð dotazn’k pro ì‡ky tÞet’ch ro‹n’kó, u‹itele, rodi‹e (jedenkr‡t za dva roky, rodi‹e vùbžrem). Pޒklad dobrŽ praxe byl realizov‡n na z‡kladž zkuäenost’, kterŽ äkola z’skala pÞi tvorbž, zpracov‡n’ a vyhodnocen’ vlastn’ch dotazn’kó. Jsou v nžm uvedena doporu‹en’ pro ty äkoly, kterŽ si chtžj’ vytvoÞit vlastn’ testovac’ n‡stroj zamžÞenù na specifika äkoly a jej’ho áVP. Sou‹‡st’ jsou i pޒklady dotazn’kó a jejich vyhodnocen’.

C’le ¥

VytvoÞit systŽm dotazn’kovùch äetÞen’ jako sou‹‡st autoevaluace äkoly.

¥

Navrhnout dotazn’ky pro vybranŽ c’lovŽ skupiny v‹etnž zpósobu vyhodnocen’.

¥

Zadat a vyhodnotit dotazn’ky, dle moìnost’ zaznamenat zmžny v jejich vùstupech ve sledovanŽm obdob’.

¥

Porovn‡n’m vùsledkó optimalizovat ‹etnost zad‡v‡n’ dotazn’kovùch äetÞen’.

¥

Analyzovat chyby a nedostatky, kterŽ se mohou vyskytnout pÞi tvorbž, vyhodnocen’ a interpretaci dotazn’kovùch äetÞen’ ve äkole.

302

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

d) ےzen’ äkoly, kvalita person‡ln’ pr‡ce, kvalita dalä’ho vzdžl‡v‡n’ pedagogickùch pracovn’kó

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dotazn’k pro absolventy gymn‡zia (kaìdù rok); vyhodnocen’ podpory äkoly ì‡kóm a spolupr‡ce s rodi‹i Ð dotazn’k pro ì‡ky tÞet’ch ro‹n’kó, u‹itele, rodi‹e (jedenkr‡t za dva roky, rodi‹e vùbžrem).

Na tvorbž dotazn’kó se v prvn’ f‡zi pod’lelo asi 20 u‹iteló. Ti byli rozdžleni do ‹tyÞ tùmó podle c’lovŽ skupiny (niìä’ gymn‡zium, vyää’ gymn‡zium, rodi‹e, u‹itelŽ). Po vypracov‡n’ prvn’ch variant byly vùstupy jednotlivùch tùmó porovn‡ny a upraveny tak, aby bylo moìnŽ porovn‡vat odpovždi jednotlivùch skupin. NžkterŽ ot‡zky jsou tak pro väechny respondenty stejnŽ, nžkterŽ jsou specifickŽ. V posledn’ f‡zi bylo ovžÞeno, zda jsou dotazn’ky srozumitelnŽ ì‡kóm a u‹itelóm. VypracovanŽ dotazn’ky jsou anonymn’ s nžkolika identifika‹n’mi uzavÞenùmi ot‡zkami. U ì‡kó je zvolena identifikace podle pohlav’ a podle vžku (niìä’ gymn‡zium, 1. a 2. ro‹n’k vyää’ho gymn‡zia, 3. ro‹n’k vyää’ho gymn‡zia a 4. ro‹n’k vyää’ho gymn‡zia). U u‹iteló je umoìnžna agregace podle dŽlky praxe (do 15 let a nad 15 let) a podle aprobace (pޒrodovždn‡, humanitn’, jazykov‡). Dalä’ identifika‹n’ ot‡zky by vzhledem k nepޒliä velkŽmu po‹tu vyu‹uj’c’ch mohly vŽst k pocitu ztr‡ty anonymity, coì by mohlo ovlivnit odpovždi. Dotazn’ky jsou sestaveny pÞev‡ìnž z uzavÞenùch ot‡zek, kde respondenti vol’ z nab’dky pžti moìnùch odpovžd’ (pro ì‡ky a rodi‹e) nebo ‹tyÞ odpovžd’ (pro u‹itele). Nžkolik ot‡zek v kaìdŽm dotazn’ku je otevÞenùch, tj. umoìËuj’c’ch volnou vùpovž“, pÞi‹emì vùstupy z nich jsou pÞi vyhodnocen’ kategorizov‡ny. Ve druhŽ etapž, kter‡ n‡sledovala pÞibliìnž za dva roky, byly nžkterŽ ot‡zky v jiì vytvoÞenùch dotazn’c’ch upraveny a aktualizov‡ny a sou‹asnž byly vytvoÞeny dalä’ dva dotazn’ky Ð pro rodi‹e ì‡kó nastupuj’c’ch do prvn’ch ro‹n’kó a primy a pro absolventy. Zat’mco prvn’ je zamžÞen pÞedevä’m na zjiätžn’ toho, co rodi‹e od äkoly v pޒät’ch letech o‹ek‡vaj’ a co vedlo jejich džti a je samotnŽ k volbž gymnazi‡ln’ho studia, dotazn’k pro maturanty je v porovn‡n’ s ostatn’mi specifickù Ð obsahuje ot‡zky charakteristickŽ pro respondenty, kteޒ maj’ od hodnocenŽho subjektu ur‹itù odstup. V obou etap‡ch tvorby dotazn’kó bylo hlavn’m c’lem vytvoÞit n‡stroje, pomoc’ kterùch je moìnŽ z’sk‡vat z‡kladn’ informace o n‡zorech, postoj’ch, vztaz’ch a ‹innostech vybranùch skupin respondentó, a upozornit äkolu a veden’ äkoly na moìnŽ problŽmy. Vzhledem k tomu, ìe vùstupy druhŽ etapy dotazn’kovŽho äetÞen’ byly vyuìity jako jeden z n‡strojó pÞi vlastn’m hodnocen’ äkoly, byly nžkterŽ vùroky m’rnž modifikov‡ny, rozä’Þeny a pÞiÞazeny jednotlivùm oblastem autoevaluace. Jedn‡ se o tyto vùroky a oblasti:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

303

a) Podm’nky ke vzdžl‡v‡n’ ì‡kovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

17

PÞi vùuce dostate‹nž vyuì’v‡me modern’ techniku (po‹’ta‹e, videa, zpžtnŽ projektory, dataprojektory atd.)

26

L’b’ se mi vzhled a vùzdoba tޒd.

27

L’b’ se mi vzhled a zaޒzen’ chodeb.

dotazn’k pro absolventy gymn‡zia ‹’slo vùroku 1

Vybaven’ odbornùch u‹eben (chemie, biologie, zemžpis, U13)

2

Vybaven’ u‹eben IVT ákoln’ hÞiätž Tžlocvi‹na

3c

Posilovna

4a

òroveË äkoln’ j’delny Ð vybaven’

4b

òroveË äkoln’ j’delny Ð kvalita a chué j’del

4c

òroveË äkoln’ j’delny Ð mnoìstv’ a pestrost pÞi vùbžru j’del

5a

Vzhled tޒd

5b

Vzhled chodeb

6a

Ostatn’ z‡zem’ Ð ob‹erstven’ (bufet, automaty na n‡poje, ...)

6b

Ostatn’ administrativn’ z‡zem’ (kop’rky, ...)

b) Próbžh vzdžl‡v‡n’ ì‡kovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

3a 3b

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

vùrok

10

Jsem zvl‡ätž nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“ konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“ pro‹):

13

U‹itelŽ chtžj’, abychom u‹ivu rozumžli a neu‹ili se jen nazpamžé.

15

U‹’m se spolupracovat s ostatn’mi.

19

Ve äkole se u‹’m, jak se spr‡vnž a samostatnž u‹it.

20

ákola mž vychov‡v‡ k zodpovždnosti, k toleranci, k demokracii.

21

Rozvrh hodin mi vyhovuje.

22

U‹itelŽ se snaì’ o to, aby n‡s studium bavilo a bylo pro n‡s zaj’mavŽ.

24

Dost‡v‡m dostatek pޒleìitost’ napravit svou chybu (mylnou odpovž“, äpatnù vùsledek zkouäen’, testu apod.)

25

ákola rozv’j’ moji schopnost samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’.

30

Studium mi (mimo jinŽ) d‡v‡ äirokù väeobecnù pÞehled (znalost z róznùch oboró a pÞedmžtó).

32

ákola u mne rozv’j’ praktickŽ schopnosti a dovednosti, kterŽ by mi mžly pomoci z’skat dobrou pr‡ci.

u‹itelskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

4

Naäi absolventi jsou schopni samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’.

5

Naäi absolventi se um’ efektivnž a samostatnž u‹it.

9

Vùuka podle áVP mi umoìn’ v’ce se realizovat v mùch pÞedmžtech.

11

Vùuka podle novŽho áVP je pro ì‡ky äkoly zmžnou k lepä’mu.

12

Povaìuji za ì‡douc’ pouì’vat i jinŽ metody vùuky neì front‡ln’.

17

PÞi svùch hodin‡ch bžìnž zaÞazuji kromž front‡ln’ vùuky i dalä’ metody (je moìnŽ zatrhnout i v’ce odpovžd’).

18

Povaìuji za problŽm, ìe mi pޒliä ‹asto odpadaj’, resp. jsou v‡ìnž naruäeny hodiny kvóli jinùm akc’m (z‡jezdy, sportovn’ utk‡n’, besedy, É).

21

Zpósob hodnocen’ pomoc’ zn‡mek povaìuji za dostate‹nù.

3

Se sou‹asnùm zpósobem hodnocen’ pomoc’ zn‡mek jsem spokojen(a).

23

Rozvrh hodin je sestavov‡n takŽ s ohledem na individu‡ln’ potÞeby vyu‹uj’c’ch.

4

K chov‡n’ nžkterùch u‹iteló k ì‡kóm m‡m vùhrady (jejich chov‡n’ se mi nel’b’).

28

Nab’dka volitelnùch pÞedmžtó pro studenty je dostate‹nž pestr‡.

9

Jsem zvl‡ätž spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“ konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“ pro‹):

304

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

305

rodi‹ovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

18

Studentskù parlament d‡v‡ n‡m studentóm dobrou moìnost pod’let se na ìivotž äkoly.

23

M‡m ve äkole dost moìnost’, jak smysluplnž tr‡vit volnù ‹as (poledn’ pÞest‡vku, dobu pÞed vyu‹ov‡n’m a po nžm, ...).

28

V’m, na kterŽ(ho) u‹itele se obr‡tit v pޒpadž problŽmó.

31

Souhlas’m s pos’len’m hodinovŽ dotace na volitelnŽ pÞedmžty ve 2., 3. a 4. ro‹n’ku (vùuka dle novŽho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu).

vùrok

3

Zpósob hodnocen’ pomoc’ zn‡mek povaìuji za dostate‹nù.

4

K chov‡n’ u‹iteló k ì‡kóm m‡m vùhrady.

10

Jsem zvl‡äé spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó: (uve“te konkrŽtnž)

11

Jsem nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó: (uve“te konkrŽtnž)

u‹itelskù dotazn’k

dotazn’k pro absolventy gymn‡zia ‹’slo vùroku

‹’slo vùroku

vùrok

vùrok

PedagogickŽ dovednosti u‹iteló (zpósob, jakùm u‹’).

3

V naä’ äkole uì jsem se setkal(a) s pޒpadem äikany mezi ì‡ky.

12

Nab’dka mimoäkoln’ch aktivit.

10

13a

Moje spokojenost s nab’dkou volitelnùch pÞedmžtó (pÞedmžty, ze kterùch vol’m).

Souhlas’m s hlavn’ koncepc’ áVP Ð zvùäen’ nab’dky volitelnùch pÞedmžtó ve vyää’ch ro‹n’c’ch (doplËte pޒpadnž svou vlastn’ argumentaci).

19

Jsem spokojen(a) se sou‹asnùm zpósobem organizov‡n’ rodi‹ovskùch schózek.

20

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

22

Povaìuji za problŽm, ìe prohÞeäky ì‡kó proti äkoln’mu އdu nejsou väemi vyu‹uj’c’mi hodnoceny podle stejnùch mžÞ’tek.

30

Mysl’m, ìe ì‡ci jsou pÞetžìov‡ni.

11

13b

Moìnost studovat ty volitelnŽ pÞedmžty, kterŽ jsem si zvolil.

13c

Moje spokojenost s kvalitou vùuky volitelnùch pÞedmžtó

14

Kvalita kurzó (lyìaÞskù, letn’ sportovn’, zemžpisnù, ...)

c) Podpora äkoly ì‡kóm, spolupr‡ce s rodi‹i ì‡kovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

OdbornŽ znalosti u‹iteló.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

2

10

rodi‹ovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

1

ákola klade na d’tž pޒliä vysokŽ n‡roky.

2

D’tž vžnuje dom‡c’ pޒpravž do äkoly pޒliä mnoho ‹asu.

5

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

1

ákola na mne klade pޒliä vysokŽ n‡roky.

2

Jsem nucen(a) vžnovat dom‡c’ pޒpravž pޒliä mnoho ‹asu.

5

Mezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.

6

Naäe d’tž se ve äkole setkalo s pޒpadem äikany (opakovanŽ poniìov‡n’ ‹i fyzickŽ n‡sil’) mezi spoluì‡ky.

6

Ve äkole jsem se setkal(a) s pޒpadem äikany (opakovanŽ poniìov‡n’ nebo fyzickŽ n‡sil’) mezi spoluì‡ky.

7

Naäe d’tž se stalo ter‹em äikany ze strany spoluì‡kó.

7

Stal(a) jsem se ter‹em äikany ze strany spoluì‡kó.

8

8

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

ákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.

9

Jsem spokojen(a) s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit (krouìky, nepovinnŽ pÞedmžty apod.).

12

Jsem spokojen(a) s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit (krouìky, nepovinnŽ pÞedmžty, ...).

13

Jsem spokojen s vùchovnùm pósoben’m äkoly.

14

Boj’m se zeptat u‹itele, kdyì nž‹emu nerozum’m.

14

Jsem dostate‹nž informov‡n o ‹innosti äkoly.

16

Ve äkole se c’t’m bezpe‹nž.

15

Sou‹asnù zpósob organizov‡n’ rodi‹ovskùch schózek mi vyhovuje.

306

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

307

dotazn’k pro absolventy gymn‡zia ‹’slo vùroku

vùrok

7

Vztahy mezi spoluì‡ky ve tޒdž.

8

Vztahy mezi ì‡ky äkoly.

9

Vztah u‹iteló k ì‡kóm.

vùrok

29

Pޒpadnùm z‡jemcóm (s odpov’daj’c’mi pÞedpoklady) naäe gymn‡zium doporu‹uji, resp. doporu‹il(a) bych.

31

Naäi äkolu povaìuji za prestiìn’ vzhledem k (je moìnŽ zatrhnout i v’ce odpovžd’):

rodi‹ovskù dotazn’k ‹’slo vùroku

vùrok

12

Pޒpadnùm z‡jemcóm o studium na Gymn‡ziu Pޒbram bych tuto äkolu doporu‹il.

dotazn’k pro absolventy gymn‡zia vùrok

21

Domn’v‡m se, ìe mne äkola dobÞe pÞipravila k maturitn’ zkouäce.

22

Jsem r‡d, ìe jsem studoval na tŽto äkole.

23

Pokud bych se znovu rozhodoval, zvolil bych opžt studium na gymn‡ziu (jde o typ äkoly).

24

U‹iteló tŽto äkoly si v‡ì’m.

25

Zvl‡ätž jsem byl(a) spokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“ te konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“te pro‹) :

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

u‹itelskù dotazn’k

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jsem r‡d(a), ìe chod’m do tŽto äkoly.

‹’slo vùroku

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

112 dotazn’kó, tj. 93 % 400 dotazn’kó, tj. 88 % 41 dotazn’kó, tj. 91 % 318 dotazn’kó, tj. cca 60 %

Ve druhŽ etapž prob’halo zad‡v‡n’ i sbžr dotazn’kó obdobnž s t’m rozd’lem, ìe byly vzhledem k n‡ro‹nosti zpracov‡n’ vùsledkó skupiny respondentó zmenäeny. Dotazn’k vyplËovali pouze ì‡ci tÞet’ch ro‹n’kó a septimy (112 respondentó) a rodi‹e ì‡kó n‡hodnž vybranùch tޒd ‹tyÞletŽho studia (90 respondentó). Absolventi äkoly vyplËovali dotazn’ky v próbžhu posledn’ho tùdne äkoln’ doch‡zky pÞed odchodem na pޒpravnù tùden (111 respondentó). Rodi‹e ì‡kó budouc’ch prvn’ch ro‹n’kó a primy byli poì‡d‡ni o spolupr‡ci v próbžhu informativn’ schózky s veden’m äkoly v ‹ervnu roku 2007. N‡vratnost dotazn’kó: ì‡ci u‹itelŽ rodi‹e absolventi rodi‹e nastupuj’c’ch ì‡kó

112 dotazn’kó, tj. 100 % 38 dotazn’kó, tj. 83 % 54 dotazn’kó, tj. 60 % 111 dotazn’kó, tj. 100% 98 dotazn’kó, tj. 82%

Zpracov‡n’ dotazn’kó Zpracov‡n’ se liäilo v prvn’ a druhŽ etapž. Zat’mco pÞi prvn’m äetÞen’ byly dotazn’ky vyhodnoceny pÞedevä’m dle ‹etnosti odpovžd’ na jednotlivŽ vùroky, ve druhŽm äetÞen’ jsou u dotazn’kó pro ì‡ky a rodi‹e zaznamen‡ny jednotlivŽ odpovždi kaìdŽho respondenta, ‹’mì je moìnŽ s vyuìit’m vùpo‹etn’ techniky a tabulkovŽho procesoru vyhodnotit pޒpadnŽ vztahy mezi odpovž“mi na jednotlivŽ ot‡zky. Nav’c jsou kromž aritmetickŽho prómžru a prómžrnŽ odchylky pouìity i statistickŽ funkce modus4 a medi‡n. T’m je umoìnžno z’skat podstatnž v’ce informac’ a jejich vz‡jemnŽ souvislosti.

4

308

Ve äkole bych zmžnil(a):

N‡vratnost dotazn’kó: niìä’ gymn‡zium vyää’ gymn‡zium u‹itelŽ rodi‹e

vùrok

‹’slo vùroku

27

V prvn’ etapž byly dotazn’ky zad‡ny väem u‹itelóm, ì‡kóm äkoly a jejich rodi‹óm. ë‡ci vyplËovali dotazn’ky ve äkole v r‡mci tޒdnickùch hodin, anonymnž, s minim‡ln’ œ‹ast’ u‹iteló. Rodi‹óm byly dotazn’ky rozd‡ny v próbžhu rodi‹ovskùch schózek nebo v pޒpadž nepޒtomnosti doru‹eny prostÞednictv’m džt’, u‹itelóm byly rozd‡ny v próbžhu provozn’ porady. Sbžr od väech tޒ skupin prob’hal anonymnž do pÞipravenùch schr‡nek. Rodi‹e mžli moìnost zas’lat vyplnžnŽ dotazn’ky poätou.

ì‡kovskù dotazn’k

11

Zvl‡ätž jsem byl(a) nespokojen(a) s vùukou pÞedmžtu/ó (uve“te konkrŽtnž a popޒpadž takŽ uve“te pro‹) :

Zad‡v‡n’ a sbžr dotazn’kó

f) òroveË vùsledkó pr‡ce äkoly, zejmŽna vzhledem k podm’nk‡m vzdžl‡v‡n’ a ekonomickùm zdrojóm ‹’slo vùroku

26

modus Ð hodnota nej‹astžji se vyskytuj’c’

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

309

vùrok 18 Ð oproti roku 2004 se zmžnilo hodnocen’ œlohy studentskŽho parlamentu (dޒve pÞevl‡dala negativn’ odpovž“), vùrok 23 Ð obdobnž jako u vùroku ‹. 18 se hodnocen’ pޒleìitost’ k tr‡ven’ volnŽho ‹asu zmžnilo z pÞedch‡zej’c’ho negativn’ho na st‡vaj’c’ pozitivn’.

Vzhledem k tomu, ìe dotazn’ky byly zad‡v‡ny v tiätžnŽ formž, bylo pro vyhodnocen’ nezbytnŽ pÞenŽst data do elektronickŽ podoby do po‹’ta‹e. PÞi tak velkŽm mnoìstv’ œdajó byli o spolupr‡ci poì‡d‡ni ostatn’ u‹itelŽ, kteޒ nejprve do pÞipravenùch formul‡Þó pÞepisovali odpovždi z dotazn’kó a n‡slednž je s‹’tali a zaznamen‡vali ‹etnosti do formul‡Þó na po‹’ta‹i. Tato pr‡ce byla pomžrnž zdlouhav‡ a zpracov‡n’ ‹asovž n‡ro‹nŽ. Podstatnž v’ce se osvžd‹ila metoda, kdy byly v tabulkovŽm procesoru pÞipraveny formul‡Þe, do kterùch u‹itelŽ odpovždi z archó ì‡kó, rodi‹ó a u‹iteló pޒmo zaznamen‡vali. Zpracov‡n’ jednŽ tޒdy tak trvalo pÞibliìnž dvž hodiny. Do budoucna bude jistž nezbytnŽ Þeäit vyplËov‡n’ tžchto dotazn’kó pޒmo do formul‡Þó dostupnùch prostÞednictv’m internetu nebo äkoln’ po‹’ta‹ovŽ s’tž.

U ostatn’ch vùrokó nedoälo k vùraznŽmu posunu oproti minulŽmu dotazn’ku, odpovždi vych‡zej’ stejnž, bez vùraznŽho pozitivn’ho nebo negativn’ho hodnocen’. 5.

NžkterŽ vùsledky dotazn’kovŽho äetÞen’, koment‡Þ Dotazn’k pro ì‡ky 1.

V celŽm dotazn’ku se pouze ve tÞech pޒpadech liä’ prómžr zaokrouhlenù na celŽ ‹’slo od medi‡nu (vùrok 2, 4, 29). Vypov’d‡ to o tom, ìe rozloìen’ vùsledkó se bl’ì’ norm‡ln’mu rozdžlen’.

2.

Ve vùsledc’ch je moìnŽ snadno naj’t vùroky s vysokou hodnotou agregovanŽ odpovždi (3, 5, 11, 16, 28, 30).

3.

V septimž se objevuje ponžkud vyää’ m’ra pÞipuätžn’ existence äikany. Obžt’ äikany se zÞetelnž c’t’ bùt jeden chlapec z konkrŽtn’ tޒdy, v’ce ì‡kó je svždky. Takto z’skan‡ informace je d‡le podnžtem bliìä’ho zkoum‡n’ pro vùchovnŽho poradce na äkole.

4.

Porovn‡n’m odpovžd’ z roku 2004 a 2007 je moìnŽ u nžkterùch vùrokó sledovat jednozna‹nù posun v hodnocen’ ì‡kó. Jedn‡ se o hodnocen’ vùrokó: vùrok 8 Ð vylepäilo se hodnocen’ protidrogovŽ prevence (i z pohledu u‹iteló), vùrok 12 Ð zvùäila se spokojenost s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit (dޒve sp’ä nespokojenost), vùrok 17 Ð z pohledu ì‡kó se zlepäilo vyuì’v‡n’ modern’ techniky,

310

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dotazn’kov‡ äetÞen’ jsou vùznamnùm zdrojem informac’ pÞedevä’m pro veden’ äkoly. Pom‡haj’ mu pÞi dalä’ koncep‹n’ pr‡ci, pÞi odhalov‡n’ slabùch a silnùch str‡nek äkoly a poskytuj’ dóleìitou zpžtnou vazbu pro ޒd’c’ ‹innost. PÞi jejich tvorbž a zpracov‡n’ o‹ek‡v‡me poskytnut’ z‡kladn’ch informac’ o n‡zorech, postoj’ch, vztaz’ch a ‹innostech respondentó. Vùsledky kaìdŽho dotazn’ku jsou zpracov‡ny formou zpr‡vy. Ta je dostupn‡ v tiätžnŽ podobž nebo na intranetu äkoly a jsou s n’ sezn‡meni ‹lenovŽ pedagogickŽho sboru v r‡mci provozn’ porady. Sou‹asnž jsou v pޒpadž potÞeby hled‡na Þeäen’ a pÞij’m‡na opatÞen’. Jak je jiì uvedeno v pÞedch‡zej’c’m textu, vùsledky dotazn’kovùch äetÞen’ jsou zapracov‡ny i do autoevaluace äkoly, kde tvoޒ jej’ ned’lnou sou‹‡st.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vyhodnocen’ vùstupó a jejich vyuìit’

Porovn‡n’ priorit dle vùroku 33: V letech 2004 i 2007 bylo ì‡ky stanoveno toto poÞad’ priorit: 1. poÞad’ Ð D (äkola m‡ rozv’jet naäi schopnost samostatnž myslet a rozhodovat se a schopnost obhajovat sv‡ rozhodnut’), 2. poÞad’ Ð F (äkola m‡ pÞipravovat k pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokŽ äkoly, kterou si zvol’me, tedy pÞipravit n‡s k pÞij’ma‹k‡m), 3. poÞad’ Ð B (äkola n‡s m‡ u‹it tak, aby n‡s studium bavilo a bylo pro n‡s zaj’mavŽ). V próbžhu tޒ let se tedy nezmžnil pohled ì‡kó na priority v ‹innosti äkoly. Ot‡zkou je, do jakŽ m’ry jsou vzhledem k obdobnŽmu vùsledku priority ì‡kó ovlivnžny prioritami rodi‹ó a u‹iteló.

6.

Na nžkterŽ spornŽ nebo chybnž poloìenŽ ot‡zky ì‡ci neodpov’dali. Reagovali tak na dotazy, kterŽ nepovaìovali ze svŽho pohledu za objektivnž posouditelnŽ. Jednalo se o vùroky: vùrok 8 Ð nehodnotilo 23 ze 112 vùrok 18 Ð nehodnotilo 18 ze 112 vùrok 20 Ð nehodnotilo 13 ze 112

7.

CelkovŽ hodnocen’ äkoly je velmi dobrŽ, neobjevila se ì‡dn‡ vùrazn‡ negativa nebo nedostatky.

Dotazn’k pro rodi‹e 1.

Ve vùsledc’ch je moìnŽ naj’t ot‡zky s vysokou hodnotou agregovanŽ odpovždi. Jedn‡ se o ot‡zku 3 (pouze 3 jednozna‹nž negativn’ odpovždi), 5, 12, 13, 15: Je zde takŽ moìno naj’t negativn’ odpovždi, a to u ot‡zek 6, 7.

2.

Porovn‡n’m odpovžd’ z roku 2004 a 2007 je moìnŽ u nžkterùch ot‡zek sledovat posun v hodnocen’. Jedn‡ se o odpovždi na ot‡zky: vùrok 2 Ð zvùäil se pod’l tžch rodi‹ó, kteޒ soud’, ìe jejich džti vžnuj’ dom‡c’ pޒpravž pޒliä mnoho ‹asu, vùrok 9 Ð zvžtäila se spokojenost s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit.

3.

U odpovžd’ na ot‡zky ‹. 5, 6, 7, 9 je hodnocen’ podobnŽ jako u ì‡kó, coì je nejsp’ä zpósobeno t’m, ìe se jedn‡ o zprostÞedkovanou odpovž“. Rodi‹e hodnot’ podle referenc’, kterŽ z’skaj’ od svùch džt’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

311

4.

Porovn‡n’ priorit: V roce 2004 a 2007 bylo rodi‹i ur‹eno toto poÞad’ priorit dle ot‡zky 18: 2004

2007

1. poÞad’

F

A

2. poÞad’

C

F

3. poÞad’

A

C

2.

Porovn‡n’m odpovžd’ z roku 2004 a 2007 je moìnŽ u nžkterùch poloìek sledovat posun v hodnocen’ u‹iteló. Jedn‡ se o hodnocen’ vùrokó: vùrok 1 Ð mŽnž vyu‹uj’c’ch c’t’ potÞebu zmžny; móìe to souviset s t’m, ìe pÞed tvorbou áVP byla potÞeba zmžny pociéov‡na v’ce neì te“, kdy doch‡z’ ke zmžn‡m vyu‹ov‡n’ podle novùch u‹ebn’ch dokumentó, vùrok 3 Ð v’ce vyu‹uj’c’ch vypov’d‡, ìe se setkali s pޒpadem äikany; nen’ jasnŽ, zda äikany pÞibylo, nebo zda se na tento problŽm pozornost u‹iteló v’ce zamžÞila; uì pouze Þeäen’ jednoho pޒpadu ve äkole podm’n’ v’ce kladnùch odpovžd’, vùrok 4 Ð procento kladnùch odpovžd’ se zvùäilo ze 73 % na 97 % (Naäi absolventi jsou schopni samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’.), vùrok 5 Ð procento kladnùch odpovžd’ se zvùäilo z 42 % na 76 % (Naäi absolventi se um’ efektivnž a samostatnž u‹it.), vùrok 20 Ð obdobnž jako u ì‡kó se zlepäilo hodnocen’ protidrogovŽ prevence (procento kladnùch odpovžd’ se zvùäilo z 58 % na 92 %) vùrok 23 Ð procento kladnùch odpovžd’ se zvùäilo z 69 % na 86 % (Rozvrh hodin je sestavov‡n takŽ s ohledem na individu‡ln’ potÞeby vyu‹uj’c’ch.), vùrok 24 a 25 Ð u‹itelŽ v’ce oceËuj’ stanoven’ jasnžjä’ch pravidel pro udžlov‡n’ nadtarifn’ch sloìek platu.

3.

Porovn‡n’ priorit: V roce 2004 a 2007 bylo u‹iteli ur‹eno toto poÞad’ priorit dle poloìky 31:

Podle rodi‹ó m‡ tedy gymn‡zium usilovat pÞedevä’m o to, aby: A) ì‡ci byli pÞipraveni k pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokŽ äkoly, kterŽ si zvolili, F)

rozv’jela se u ì‡kó schopnost samostatnž myslet, rozhodovat se a obhajovat sv‡ rozhodnut’,

Fakt, ìe v roce 2007 je na prvn’m poÞad’ odpovž“ A (pÞijet’ na konkrŽtn’ vysokŽ äkoly), móìe bùt zpósoben t’m, ìe se jedn‡ o rodi‹e ì‡kó tÞet’ho ro‹n’ku, pro kterŽ je ot‡zka dalä’ho studia jejich džt’ na Vá aktu‡lnžjä’ (v minulŽm dotazn’ku byly vyhodnocov‡ny väechny ro‹n’ky). U ostatn’ch ot‡zek nedoälo k vùraznŽmu posunu oproti minulŽmu dotazn’ku, odpovždi vych‡zej’ podobnž, bez vùraznŽ pozitivn’ nebo negativn’ zmžny. 5.

Nžkteޒ rodi‹e byli kriti‹tžjä’ (mŽnž spokojen’). Rodi‹, jehoì d’tž se setkalo se äikanou a bylo obžt’ äikany, je sou‹asnž nespokojen se zpósobem hodnocen’ pomoc’ zn‡mek, s nab’dkou mimoäkoln’ch aktivit a takŽ mu nevyhovuje zpósob organizov‡n’ rodi‹ovskùch schózek.

6.

Velk‡ ‹‡st rodi‹ó (23 z 54 = 43 %) se v podstatž spr‡vnž nevyjadÞovala k tomu, zda se äkola vžnuje protidrogovŽ prevenci (ot‡zka ‹. 8) a takŽ k chov‡n’ u‹iteló k ì‡kóm (12 z 54 = 22 %). Podobnž jako v bodž 3 se jedn‡ o informace, kterŽ se k rodi‹óm dost‡vaj’ pouze zprostÞedkovanž. Stoj’ za œvahu, zda by v dalä’m äetÞen’ nemžly bùt tyto ot‡zky formulov‡ny jinak.

7.

Celkovž vych‡z’ vùsledek dotazn’ku pro äkolu velice pޒznivž.

Dotazn’k pro u‹itele 1.

312

Podobnž jako v dotazn’c’ch pro ì‡ky a rodi‹e nejdeme i v tomto dotazn’ku nžkolik poloìek s vysokou hodnotou agregovanŽ odpovždi. Jedn‡ se o vùroky ‹. 4, 10, 12, 13, 14, 15, 21, 24, 28, 29. Potžäuj’c’ je, ìe mezi vysoce souhlasnŽ odpovždi patޒ i ty, kterŽ se tùkaj’ dalä’ho vzdžl‡v‡n’ u‹iteló a pouì’v‡n’ novùch metod a forem pr‡ce.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Podobnž jako u ì‡kó ani u rodi‹ó nedoälo v próbžhu tޒ let k znatelnžjä’mu posunu, pÞi‹emì rodi‹e kladou vžtä’ dóraz na pޒpravu na vysokŽ äkoly. Tomu odpov’d‡ i vùsledek u ot‡zky ‹. 16.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C) ì‡ci z’skali schopnosti a dovednosti potÞebnŽ ke studiu na vysokùch äkol‡ch obecnž.

2004

2007

1. poÞad’

F

C

2. poÞad’

C

F

3. poÞad’

G

G

Priorita G se u pÞedch‡zej’c’ch respondentó neobjevila: gymn‡zium m‡ nau‹it ì‡ky efektivnž se u‹it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn’ vzdžl‡v‡n’). Ani u u‹iteló, podobnž jako u ì‡kó a rodi‹ó, se v próbžhu 3 let priority prakticky nezmžnily.

Dotazn’k pro absolventy gymn‡zia 1.

Z vùsledkó je vidžt, ìe mezi tޒdami jsou v hodnocen’ pouze nepatrnŽ rozd’ly. Velice malŽ jsou i zmžny v porovn‡n’ s vùsledkem z pÞedch‡zej’c’ho äkoln’ho roku.

2.

Rozdžlen’m nžkterùch ot‡zek z roku 2005/2006 do podot‡zek v roce 2006/2007 bylo moìnŽ odhalit nžkter‡ slabä’ m’sta v hodnocen’. Napޒklad u sportovn’ho z‡zem’ äkoly pÞevl‡dla v roce 2005/2006 celkov‡ spokojenost s modern’m venkovn’m hÞiätžm, ‹’mì byla ãopomenutaÒ nespokojenost se stavem posilovny. Obdobnž u äkoln’ j’delny œroveË vybaven’ a kvality j’del ãpÞekrylyÒ spokojenost s pestrost’ vùbžru.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

313

3.

VyplËov‡n’ dotazn’kó a jejich vyhodnocov‡n’

Zaj’mavŽ je porovn‡n’ vztahó mezi spoluì‡ky ve tޒdž u jednotlivùch tޒd (vùrok 7). Väem je zn‡mo, ìe tޒdn’ kolektivy se v próbžhu studia utv‡Þej’ a mohou se liäit. Z vùsledku je zÞejmŽ, ìe podstatnž lŽpe vn’mali tޒdn’ kolektiv ì‡ci osmiletŽho studia. Toto rozliäen’ bylo moìnŽ aì po zaveden’ vyhodnocov‡n’ po jednotlivùch tޒd‡ch v roce 2006/2007 a jistž móìe bùt pÞedmžtem dalä’ho zkoum‡n’.

4.

Zat’mco v hodnocen’ vùrokó tùkaj’c’ch se atmosfŽry äkoly a vybaven’ äkoly nejsou mezi tޒdami podstatnŽ rozd’ly, v hodnocen’ z’sk‡v‡n’ informac’ od tޒdn’ch u‹iteló se vùsledky liä’ (vùrok 19). To móìe bùt odrazem rozd’lnŽho pޒstupu tžchto vyu‹uj’c’ch.

5.

Velice potžäuj’c’ jsou vùsledky poloìek 21Ð23, kterŽ potvrzuj’ vysokù kredit äkoly a vyu‹uj’c’ch u absolventó äkoly.

1.

PÞi vyplËov‡n’ dotazn’kó se äkola setkala se zodpovždnùm pޒstupem ze strany ì‡kó, u‹iteló i rodi‹ó. I kdyì jsou dotazn’ky anonymn’, nesetk‡vaj’ se na äkole s ur‡ìkami, hanlivùmi vùroky nebo jejich znevaìov‡n’m.

2.

Vyhodnocen’ bylo provedeno róznùmi zpósoby. Zat’mco v roce 2004 byly zaznamen‡ny ‹etnosti odpovžd’ a provedeno grafickŽ vyhodnocen’, pÞi autoevaluaci äkoly v roce 2007 byly zaznamen‡ny jednotlivŽ odpovždi väech respondentó. Po pÞenesen’ do tabulky byly œdaje vyhodnoceny a s vyuìit’m funkce podm’nžnŽho form‡tov‡n’ v programu Microsoft Excel barevnž zvùraznžny ur‹itŽ vybranŽ (vžtäinou extrŽmn’) hodnoty, coì äkole pomóìe pÞi prvn’ orientaci ve vztaz’ch mezi jednotlivùmi vùsledky, a takŽ shodnŽ barevnŽ k—dov‡n’ odpovžd’ (zde pozitiva zelenž, negativa ‹ervenž) bez ohledu na to, zda se ot‡zka pt‡ na slabou, ‹i silnou str‡nku podm’nek, próbžhu ‹i vùsledkó pr‡ce äkoly. Podm’nžnŽ form‡tov‡n’ je pouìito i v horn’ch އdc’ch v oblasti sumarizace vùsledkó. K—dov‡n’ ‹ten‡Þ zjist’ vybr‡n’m zbarvenŽ buËky ‹i skupiny bunžk a zvolen’m nab’dky Podm’nžnŽ form‡tov‡n’ v menu Form‡t.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

1.

ákola vytvoÞila systŽm dotazn’kovùch äetÞen’, jejichì vùsledky pouìila v próbžhu tvorby áVP a n‡slednž i jako jeden z n‡strojó pro autoevaluaci äkoly. Dotazn’ky jsou sestaveny tak, aby pokrùvaly rozd’lnŽ z‡kladn’ soubory respondentó Ð u‹itele, ì‡ky, maturanty, rodi‹e, rodi‹e budouc’ch ì‡kó.

2.

ákola vypracovala metodiku vyhodnocen’ dotazn’kó a za‹lenžn’ nžkterùch sledovanùch vùstupó do jednotlivùch oblast’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly.

3.

Vyhodnocen’m vùstupó v intervalu tޒ let mohla äkola zjistit trendy v hodnocen’ vzdžl‡vac’ho procesu, vybaven’ äkoly a mezilidskùch vztahó. Volbou podobnùch vùrokó pro rozli‹nŽ z‡kladn’ soubory mohla porovnat priority ve vzdžl‡v‡n’ a faktory ovlivËuj’c’ volbu gymnazi‡ln’ho studia a konkrŽtnž pak svŽho studijn’ho programu.

4.

Do tvorby a vyhodnocen’ dotazn’kó byl zapojen kolektiv vyu‹uj’c’ch, s vùsledky byl sezn‡men celù pedagogickù sbor a prostÞednictv’m vlastn’ho hodnocen’ äkoly i äkolsk‡ rada a zÞizovatel. ‰‡st vùsledkó byla ve zkr‡cenŽ podobž zveÞejnžna i na webovùch str‡nk‡ch äkoly.

5.

Zaveden’m pravidelnùch dotazn’kovùch äetÞen’ je ì‡kóm äkoly d‡na moìnost svobodnž se vyjadÞovat k vùchovnŽmu a vzdžl‡vac’mu pósoben’ äkoly a k podm’nk‡m ke vzdžl‡v‡n’. T’m je u nich rozv’jen pocit zodpovždnosti a kompetence ob‹ansk‡ a z‡roveË je podporov‡na soun‡leìitost se äkolou.

314

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dotazn’ky jsou zad‡v‡ny v tiätžnŽ podobž v rozsahu jednŽ nebo dvou stran form‡tu A4. Hlavn’ n‡klady jsou vynaloìeny na kop’rov‡n’ formul‡Þó na äkoln’ kop’rce. Ke zpracov‡n’ jsou vyuì’v‡ny äkoln’ po‹’ta‹e a program Microsoft Excel.

Zpracov‡n’ vùsledkó vybranùch dotazn’kó rodi‹ó Zpracov‡n’ vùsledkó vybranùch dotazn’kó ì‡kó

3.

I kdyì si je äkola vždoma toho, ìe by bylo moìnŽ pouì’t jinŽ technickŽ Þeäen’ vyplËov‡n’ a zpracov‡n’ dotazn’kó (skenov‡n’, vyplËov‡n’ pÞes internet, z‡znam do pÞipravenùch formul‡Þó na po‹’ta‹’ch a n‡slednŽ na‹’t‡n’ tžchto œdajó do spole‹nŽ datab‡ze), osvžd‹ilo se j’ i zad‡v‡n’ v tiätžnŽ podobž a n‡slednŽ pÞepisov‡n’ vùsledkó do pÞipravenùch tabulek v programu Excel. V podstatž se jedn‡ o odobnou pr‡ci, na jakou jsou u‹itelŽ zvykl’ pÞi pr‡ci s programem Bakal‡Þ.

Interpretace a prezentace vùsledkó 1.

Kromž pޒpravy a vyhodnocen’ dotazn’kó je nezbytnŽ vžnovat dostatek ‹asu interpretaci vùsledkó Ð prezentace na provozn’ poradž, rozbor ze strany veden’.

2.

Pro kr‡tkŽm sezn‡men’ s nžkterùmi vùsledky je praktickŽ vyuì’t grafickŽho zn‡zornžn’ vyhodnocen’ dle ‹etnosti odpovžd’. Pro podrobnžjä’ studium a zkoum‡n’ vz‡jemnùch vztahó a souvislost’ je vhodnŽ pracovat se souborem jednotlivùch odpovžd’ väech respondentó.

3.

Porovn‡n’m vùsledkó v próbžhu nžkolika let je zÞejmŽ, ìe vzhledem k velice podobnùm vùstupóm nen’ tÞeba prov‡džt dotazn’kov‡ äetÞen’ ‹astžji neì 1x za dva roky. Tak si äkola móìe uäetÞit pr‡ci s dalä’ administrativou.

4.

V pޒpadž chybnž formulovanùch vùrokó (zprostÞedkovan‡ odpovž“, nejednozna‹n‡ odpovž“, zav‡džj’c’ ot‡zka) je tÞeba hledat jejich modifikaci pro dotazn’ky zad‡vanŽ v dalä’ch letech.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

315

Zkuäenosti z’skanŽ pÞi tvorbž a vyhodnocen’ dotazn’kó

6.

Je tÞeba zv‡ìit, kolik identifika‹n’ch œdajó je äkola schopna pÞi zpracov‡n’ dotazn’kó vyhodnotit, resp. je-li schopna zpracovat dotazn’ky s ohledem na mnoìstv’ skupin, kterŽ touto identifikac’ vzniknou (napÞ. d’vky Ð 3. ro‹., hoäi Ð 4. ro‹., ...). U malùch skupin móìe vŽst tato identifikace k pocitu ztr‡ty anonymity.

7.

Negativn’ odpovž“ (o neexistenci rozd’lu mezi skupinami) m‡ svój dobrù smysl. Porovn‡n’m odpovžd’ u chlapcó a d’vek napޒklad v Pޒbrami nezjistili ì‡dnŽ podstatnŽ odchylky, coì je informace o rovnŽm zach‡zen’ s d’vkami a chlapci.

Tvorba dotazn’kó F‡ze pޒpravy dotazn’kó je pomžrnž zdlouhav‡, je tÞeba vžnovat j’ dostatek ‹asu.

2.

Je nutnŽ si ujasnit, co äkola chce prostÞednictv’m dotazn’kó zjistit. Je dobrŽ, pokud jiì m‡ vytvoÞenou osnovu pro vlastn’ hodnocen’ äkoly a ot‡zky/vùroky vol’ tak, aby vyhodnocen’ dotazn’ku slouìilo jako jeden z n‡strojó pÞi hodnocen’. V tomto pޒpadž pouìila äkola z dóvodu moìnosti srovn‡n’ v próbžhu nžkolika let jako z‡klad dotazn’ky zadanŽ na po‹‡tku tvorby áVP a nžkterŽ ot‡zky vyuìila i pro n‡slednŽ vlastn’ hodnocen’ äkoly. Je dobrŽ m’t k dispozici nžkolik vzoró jiì vytvoÞenùch dotazn’kó a z’skat z‡kladn’ teoretickŽ poznatky.

4.

PÞi tvorbž dotazn’kó je uìite‹nŽ zapojit co nejvžtä’ kolektiv pedagogó. V z‡vžre‹nŽ f‡zi je väak lepä’, kdyì kone‹nou formulaci sestavuje pouze menä’ skupina ãtvórcóÒ. Jinak hroz’ vleklŽ diskuse o formulaci, vùznamu, pochopen’ a potÞebnosti jednotlivùch ot‡zek/vùrokó.

5.

Formulace ot‡zek/vùrokó mus’ bùt voleny tak, aby na nž bylo moìnŽ jednozna‹nž odpovždžt. TakŽ je nutnŽ posoudit, zda osloven‡ skupina respondentó móìe na poloìenou ot‡zku relevantn’m zpósobem odpovždžt. Pޒklady: a)

Dotazn’k pro ì‡ky, rok 2004. Ot‡zka: ãJsou poìadavky äkoly pÞimžÞenŽ?Ò V pޒpadž negativn’ odpovždi nev’me, zda maj’ bùt vžtä’ nebo menä’.

b) Dotazn’k pro u‹itele. Vùrok: ãNaäe äkola potÞebuje zmžnu.Ò V pޒpadž, ìe jiì byl nastolen trend zmžny (vùuka podle áVP), nen’ jasnŽ, zda negativn’ odpovž“ je m’nžna jako souhlas, nebo nesouhlas s jej’m pokra‹ov‡n’m. c)

Po vyhodnocen’ zkuäenost’ z minulùch let po‹’t‡ äkola s t’m, ìe v zad‡v‡n’ dotazn’kó bude pokra‹ovat. I nad‡le pro ni budou jejich vùstupy jedn’m z evalua‹n’ch n‡strojó, kterŽ umoìn’ sledovat trendy ve vùvoji äkoly. Nemalou roli jistž hraje i to, ìe pޒprava dotazn’kó nen’ finan‹nž pޒliä n‡ro‹n‡ a oproti komer‹nž nab’zenùm dotazn’kóm si móìe äkola sama zvolit, co je pÞedmžtem jej’ho z‡jmu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

3.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

1.

Pޒklad dobrŽ praxe je moìnŽ vyuì’t pro vlastn’ hodnocen’ äkol, pokud äkoly vyuì’vaj’ pro tuto ‹innost vlastn’ dotazn’kov‡ äetÞen’.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe PELIKçN, J.: Z‡klady empirickŽho vùzkumu pedagogickùch jevó. Praha, Karolinum 2007.

Kontaktn’ osoba Petr Hrubù e-mail: [email protected]

Dotazn’k pro ì‡ky. Vùrok: ãVe äkole nebo na äkoln’ akci jsem se setkal s drogouÒ. V tŽto ot‡zce nen’ jasnŽ, co je za drogu povaìov‡no. Zda se jedn‡ i o alkohol a o jeho konzumaci, napÞ. na maturitn’m plese.

d) Dotazn’k pro rodi‹e. Vùroky: ãMezi ì‡ky äkoly jsou dobrŽ vztahy.Ò ãákola se dostate‹nž vžnuje protidrogovŽ prevenci.Ò ãNaäe d’tž se ve äkole setkalo s pޒpadem äikany (opakovanŽ poniìov‡n’ ‹i fyzickŽ n‡sil’) mezi spoluì‡ky.Ò ãNaäe d’tž se stalo ter‹em äikany ze strany spoluì‡kó.Ò Na tyto ot‡zky mohou odpov’dat rodi‹e pouze zprostÞedkovanž pÞes informace, kterŽ jim poskytnou jejich džti.

316

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

317

‰AS PRO U‰EBNê PROCES

Vùchodiska Od 1. ledna 2005 vstoupil v platnost novù äkolskù z‡kon, kterù stanovuje autoevaluaci ‹eskùm äkol‡m jako povinnou. Veden’ äkoly se tehdy rozhodlo zapojit se do projektu a v jeho r‡mci se pokusit o prvn’ hodnocen’ ‹innosti od roku 2002 do roku 2005 v‹etnž. ‰‡st projektu na I. stupni Zá byla orientov‡na smžrem k rodi‹ovskŽ veÞejnosti, projekt na II. stupni Zá byl zamžÞen smžrem dovnitÞ, k sebereflexi pedagogó a na komunikaci s ì‡ky. Do projektu byli tedy zapojeni ‹lenovŽ pedagogickŽho sboru i ì‡ci II. stupnž Zá.

ákola: Zá DvorskŽho, Ostrava-Bžlskù Les Realiz‡tor: Vlasta Tobol’kov‡ Konzultant VòP: Lucie Proch‡zkov‡

Anotace Z‡kladn’ äkola Ostrava-Bžlskù Les je jednou ze tޒ z‡kladn’ch äkol v ‰eskŽ republice, kterŽ se œ‹astnily v letech 2004Ð2005 v r‡mci evropskŽho programu Sokrates projektu autoevaluace äkol v Evropž Ð Bridges Across Boundaries. ákole se tak naskytla moìnost v konzultaci s ‹eskùmi i zahrani‹n’mi odborn’ky vytv‡Þet autoevalua‹n’ n‡stroje k mapov‡n’ vzdžl‡vac’ho procesu a pokusit se stanovit priority svŽho dalä’ho rozvoje s ohledem ke specifickùm sociokulturn’m podm’nk‡m oblasti. V tomto pޒkladu dobrŽ praxe jsou k dispozici autoevalua‹n’ n‡stroje, kterŽ byly vytvoÞeny pro zkoum‡n’ oblasti ã‰as pro u‹ebn’ procesÒ a umoìËuj’ sezn‡men’ s vyhodnocen’m d’l‹’ch tŽmat zkoumanŽ oblasti i s jejich reflex’.

S n‡stupem novŽho veden’ äkoly v ‹ele s PaedDr. Vžrou Helebrantovou ve äkoln’m roce 2002/2003 doälo k z‡sadn’mu pÞehodnocen’ koncepce dalä’ho rozvoje. Vzhledem k demografickŽmu propadu posledn’ch let bylo tÞeba redefinovat vzdžl‡vac’ c’le a nab’dnout atraktivn’ vzdžl‡vac’ program rodi‹óm i džtem tŽto mžstskŽ ‹tvrti. Sou‹‡st’ profilace se stala orientace na rozä’Þen’ vùuky tžlesnŽ vùchovy. Faktory, kterŽ spolu s demografickùm vùvojem negativnž ovlivËovaly podm’nky vzdžl‡v‡n’, jsou n‡sleduj’c’: ¥

vysok‡ nezamžstnanost v regionu, kter‡ m‡ vliv na soci‡ln’ z‡zem’, z nžhoì pÞich‡zej’ naäi ì‡ci,

¥

nedostate‹nŽ materi‡ln’ a technickŽ vybaven’ budovy äkoly, do jej’ì vùstavby nepޒznivž zas‡hl ekonomickù œspornù program vl‡dy ‰R z poloviny 90. let 20. stolet’, v jehoì dósledku byla äkola zprovoznžna nejen bez dobudovanŽho äkoln’ho sportoviätž, ale takŽ bez n‡leìitŽho vnitÞn’ho vybaven’, kterŽ by odpov’dalo potÞeb‡m 21. stolet’.

V roce 2004, kdy byla äkole nab’dnuta œ‹ast v mezin‡rodn’m projektu autoevaluace, doch‡zelo k intenzivn’m vnitÞn’m zmžn‡m, kterŽ se tùkaly jednak tvorby pl‡nu rozvoje (tޒdy s RVTV, Centrum sportu, nab’dka volno‹asovùch aktivit), a takŽ œprav vnitÞn’ho reìimu smžrem ke zmžnž klimatu äkoly, k delegov‡n’ vžtä’ zodpovždnosti za vzdžl‡v‡n’ na ì‡ky a k pokusu o tvorbu autoregula‹n’ch mechanismó v ì‡kovskùch kolektivech.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Z‡kladn’ äkola Ostrava-Bžlskù Les patޒ kapacitnž k nejvžtä’m v Ostravž nejen po‹tem ì‡kó, ale takŽ svoj’ zastavžnou plochou a celkovùmi vnitÞn’mi prostorami. Väechny ro‹n’ky maj’ tÞi aì ‹tyÞi paraleln’ tޒdy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

C’le

Kontext

318

Autoevaluace v tuto dobu byla v ‹eskŽm äkolstv’ novinkou, proto si realiza‹n’ tùm zvolil takovou oblast zkoum‡n’, jej’ì analùzou by se nec’tili ohroìeni ani zamžstnanci äkoly, ani ì‡ci, kter‡ väak z‡roveË umoìËovala zmapovat oblasti, jeì prim‡rnž i sekund‡rnž ovlivËovaly klima äkoly. Z nab’zenùch oblast’ sebehodnocen’ si ve äkole vybrali tŽma ‰as pro u‹ebn’ proces, kterŽ bylo rozä’Þeno o podtŽma ‰as na odpo‹inek a z‡bavu. Dóvodem volby tohoto podtŽmatu byla œvaha, ìe bude pro ì‡ky pÞitaìlivžjä’, a v’ce se tak zapoj’ do projektu.

C’lem aktivity bylo nau‹it se kl‡st problŽmovŽ ot‡zky, kterŽ se tùkaj’ vzdžl‡vac’ho procesu, a pokusit se vytvoÞit autoevalua‹n’ n‡stroje slouì’c’ k mapov‡n’ zkoumanŽ oblasti. V rovinž konkrŽtn’ byly stanoveny d’l‹’ c’le, kterŽ byly analyzov‡ny prostÞednictv’m jmenovanùch n‡strojó. N‡stroj: Den’k tޒdn’ho u‹itele ¥

zjistit, kolik ‹asu v jednom tùdnu vžnuje tޒdn’ u‹itel pr‡ci spojenŽ s tޒdnictv’m,

¥

podchytit d’l‹’ aktivity tޒdn’ho u‹itele souvisej’c’ z vùchovnùm procesem,

¥

podchytit, kterŽ ‹innosti souvisej’c’ s vùchovnùm procesem opakovanž zatžìuj’ tޒdn’ho u‹itele,

¥

posoudit, zda by bylo moìno nžkterŽ z tžchto ‹innost’ delegovat na ì‡ky.

N‡stroj: U‹itelskù den’k ¥

podchytit faktory ovlivËuj’c’ v d’l‹’ch kolektivech vzdžl‡vac’ proces a na z‡kladž jejich analùzy jej korigovat,

¥

stanovit m’ru vlivu po‹tu ì‡kó s poruchami u‹en’ a ì‡kó s problematickùm chov‡n’m na próbžh vyu‹ovac’ jednotky.

N‡stroj: Den’k ì‡ka ¥

zjistit prómžrnù po‹et dom‡c’ch œkoló zadanùch ì‡kóm v jednom vyu‹ovac’m tùdnu,

¥

zjistit prómžrnù ‹as str‡venù vypracov‡n’m jednoho dom‡c’ho œkolu,

¥

zjistit ‹etnost vùskytu dom‡c’ch œkoló v d’l‹’ch pÞedmžtech,

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

319

¥

zjistit ‹etnost zad‡v‡n’ dom‡c’ch œkoló ze dne na den,

¥

zjistit ‹etnost vyhled‡v‡n’ pomoci pÞi zpracov‡v‡n’ œkolu,

¥

zjistit subjektivn’ m’ru porozumžn’ œkolu,

¥

zjistit postoj ì‡ka k potÞebnosti œkolu pro pochopen’ u‹iva,

¥

zjistit subjektivn’ pocit ì‡ka pÞi zpracov‡v‡n’ œkolu (bavilo Ð nebavilo).

Realizace Ð postup a metody Pr‡ce nad projektem za‹ala v listopadu 2004. V prvn’ f‡zi byl vytvoÞen tùm z vyu‹uj’c’ch, kteޒ jednak zvolili c’lovou oblast evaluace, jednak na z‡kladž stanoven’ c’ló, jichì chtžli sebehodnocen’m dos‡hnout, vytvoÞili a verifikovali autoevalua‹n’ n‡stroje pro danou oblast. Vyu‹uj’c’ d’l‹’ch pÞedmžtó se angaìovali prostÞednictv’m jasnž stanovenùch œkoló, kterŽ mžli realizovat. ë‡ci byli do projektu zapojeni jednak jako respondenti dotazn’ku, jednak jako autoÞi a realiz‡toÞi tematickùch oblast’ portfolia ì‡kovskùch prac’ s tematikou ‹asu. N‡sledovalo próbžìnŽ vyhodnocov‡n’ projektu, jeho zpracov‡v‡n’ do podoby grafó, konzultace s vùäe uvedenùmi garanty projektu a prezentace vùstupó na webovùch str‡nk‡ch http://www.phil.muni.cz/ped/selfeval a v profesn’ch ‹asopisech. Projekt Bridges Across Boundaries byl ofici‡lnž ukon‹en prezentac’ jeho vùsledkó na z‡vžre‹nŽ evalua‹n’ konferenci v Budapeäti (14.Ð15.11.2005) za œ‹asti z‡stupcó äkol z ‰eskŽ republiky, SlovenskŽ republiky, Polska, Ma“arska, ávùcarska a garantó projektu.

N‡stroj: Dotazn’k pro ì‡ky a) odd’l ã‰as na odpo‹inek a z‡bavuÒ ¥

zjistit m’ru œ‹asti ì‡kó na volno‹asovùch aktivit‡ch zprostÞedkov‡vanùch róznùmi organizacemi,

¥

zmapovat ‹innosti, jimiì ì‡ci naplËuj’ svój volnù ‹as.

zjistit m’ru zat’ìen’ džt’ v d’l‹’ch pÞedmžtech,

¥

zmapovat faktory ovlivËuj’c’ pޒpravu do äkoly,

¥

zmapovat ‹etnost zad‡v‡n’ dom‡c’ch œkoló v d’l‹’ch pÞedmžtech,

¥

zjistit m’ru porozumžn’ ì‡kó zad‡n’m dom‡c’ch œkoló,

¥

zjistit postoj ì‡kó k hodnocen’ vùznamu dom‡c’ch œkoló pro pochopen’ prob’ranŽ l‡tky,

¥

zjistit, kde ì‡ci hledaj’ pomoc pÞi problŽmech s pochopen’m zad‡n’ dom‡c’ch œkoló,

¥

zjistit ‹etnost vyhled‡v‡n’ pomoci u‹iteló pÞi nepochopen’ dom‡c’ho œkolu ì‡ky,

¥

zjistit pޒstup ì‡kó k Þeäen’ dom‡c’ch œkoló, jimì neporozumžli,

¥

podchytit subjektivn’ faktory ovlivËuj’c’ proces u‹en’.

N‡stroj: Portfolio ì‡kovskùch prac’ s tematikou ‹asu ¥

aktivnž ì‡ky zapojit do procesu autoevaluace,

¥

vytvoÞit ment‡ln’ klima, kterŽ stimuluje pocit zodpovždnosti ì‡kó za œspžch projektu a motivuje je k pr‡ci nad projektem,

¥

propojit projekt autoevaluace s d’l‹’mi vyu‹ovac’mi jednotkami,

¥

umoìnit ì‡kóm volnŽ a tvór‹’ vyj‡dÞen’ jejich pÞedstav, n‡zoró a postojó k problematice volnŽho ‹asu a vztahu ‹asu k u‹ebn’mu procesu formou anket, volnùch slohovùch œtvaró, kreseb a fotografi’.

320

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

b) odd’l ã‰as pro u‹ebn’ procesÒ

Realizace projektu byla podporov‡na veden’m äkoly, kterŽ zajistilo technickou podporu projektu (ICT, fotoapar‡ty, pap’ry, kop’rov‡n’ materi‡ló). Projekt kladl zvùäenŽ n‡roky na vyu‹uj’c’, kteޒ jej realizovali, coì veden’ äkoly v r‡mci moìnost’ ohodnotilo formou jednor‡zovŽ finan‹n’ odmžny. Pro projekt evaluace byly vytvoÞeny na z‡kladž konzultac’ s vedouc’mi projektu n‡sleduj’c’ n‡stroje, jejichì prostÞednictv’m byly zkoum‡ny d’l‹’ oblasti vyty‹enŽho tŽmatu:

1. Den’k tޒdn’ho u‹itele: ‰as str‡venù prac’ spojenou s tޒdnictv’m Den’k tޒdn’ho u‹itele byl sestaven tak, aby si do nžj tޒdn’ u‹itel mohl bžhem jednoho pracovn’ho tùdne zaznamen‡vat väechny aktivity, kterŽ se v‡zaly k pr‡ci s kolektivem ì‡kó, ke komunikaci s jejich z‡konnùmi z‡stupci i dalä’mi subjekty a d‡le k administrativn’ ‹innosti spojenŽ s tޒdnictv’m. Danù pracovn’ tùden byl vybr‡n tak, aby nevybo‹oval z ãprómžruÒ, tj. aby pl‡n pr‡ce neobsahoval jednor‡zovŽ netradi‹n’ äkoln’ akce. Tޒdn’m u‹itelóm bylo na kr‡tkŽm setk‡n’ vysvžtleno, co je c’lem veden’ den’ku, tzn. zjiätžn’, do jakŽ m’ry je pr‡ce spojen‡ s tޒdnictv’m pro u‹itele ‹asovž n‡ro‹n‡ a jakŽ aktivity bžhem prómžrnŽho pracovn’ho tùdne odv‡d’. Pro vyplËov‡n’ den’ku byli nakonec vybr‡ni tޒdn’ u‹itelŽ, kteޒ projevili z‡jem o veden’ z‡znamu, neboé je samotnŽ zaj’mala sumarizace toho, kolik ‹asu str‡v’ tޒdnickou prac’ a co väechno v tޒdn’ch kolektivech aktu‡lnž bžhem dne Þeä’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

321

Datum:

‰asovù œdaj Co jsem Þeäil/a

Jakou formou jsem Þeäil/a

U‰ITELSKø DENêK

Pondžl’

Vyu‹uj’c’ a aprobace Datum Vyu‹ovac’ pÞedmžt Vyu‹ovac’ hodina

òterù

Tޒda Po‹et ì‡kó / z toho d’vek Chyb’ (m‡ vliv na vùuku?)

StÞeda

Po‹et ì‡kó se specifickùmi poruchami u‹en’ Po‹et ì‡kó s velmi slabùm prospžchem

‰tvrtek

Dalä’ dóleìitŽ œdaje pro reflexi: _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________

2. U‹itelskù den’k: Faktory ovlivËuj’c’ próbžh vyu‹ovac’ jednotky U‹itelskù den’k byl sestaven tak, aby se stal n‡strojem umoìËuj’c’m u‹iteli reflexi vyu‹ovac’ hodiny a faktoró ovlivËuj’c’ch jeho subjektivn’ pocity z vùuky v danŽ tޒdž. Byl rozd‡n k vyplnžn’ vyu‹uj’c’m vybranùch pÞedmžtó tak, aby pokryl paraleln’ tޒdy v ro‹n’c’ch s róznùmi vyu‹uj’c’mi v tomtŽì pÞedmžtu a takŽ pr‡ci vybranŽ tޒdy ve v’ce vyu‹ovac’ch pÞedmžtech. Vyu‹uj’c’ si œdaje, kterŽ znali pÞed vstupem do tޒdy, vyplËovali pÞedem. Bžhem hodiny si próbžìnž džlali pozn‡mky o ‹asovŽ n‡ro‹nosti d’l‹’ch aktivit a atmosfŽÞe ve tޒdž. Jejich z‡vžre‹n‡ reflexe byla provedena nžkolika pozn‡mkami bezprostÞednž po skon‹en’ vyu‹ovac’ jednotky a rozvedena, bylo-li to tÞeba, v nejbliìä’ volnŽ hodinž n‡sleduj’c’ po odu‹enŽ vyu‹ovac’ jednotce. Vzhledem k ‹asovŽ n‡ro‹nosti tŽto aktivity byla doba na vypracov‡n’ u‹itelskŽho den’ku stanovena na dva tùdny.

322

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

P‡tek

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

DŽlka pޒpravy v‹etnž oprav ì‡k. prac’ N‡plË hodiny: Evokace Ð uvždomžn’ Ð reflexe NovŽ u‹ivo Ð procvi‹ov‡n’ Ð opakov‡n’ Ð kombinovan‡ C’l hodiny TŽma hodiny JinŽ dóleìitŽ œdaje ‰as str‡venù z‡pisem do tޒdn’ knihy ‰as str‡venù z‡pisem zn‡mek do ëK ‰as str‡venù k‡zeËskùmi z‡sahy bžhem hodiny, v‹etnž œklidu (o co älo?) Charakteristika atmosfŽry ve tޒdž:

Stru‹nù próbžh hodiny:

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

323

Co si ì‡ci osvojili/neosvojili (pro‹?):

nùch skute‹nost’ otevÞenŽ. Ot‡zka 14 byla koncipov‡na jako tzv. silovŽ pole, kdy proti sobž pósob’ s’ly, z nichì jedna vede k dosaìen’ c’le a druh‡ dosaìen’ c’le blokuje.

Mój pocit z hodiny (pro‹?):

Funk‹nost dotazn’ku byla verifikov‡na tak, ìe byl pÞed jeho ploänùm rozd‡n’m d‡n skupinž deseti ì‡kó napޒ‹ ro‹n’ky, kteޒ dotazn’k cvi‹nž vyplnili a vyj‡dÞili se jednak k srozumitelnosti zad‡n’, jednak na z‡kladž reflexe ot‡zek doporu‹ili zadavatelóm doplnit dotazn’k o nžkter‡ podtŽmata, kter‡ vn’mali narozd’l od zadavateló jako aktu‡ln’.

JinŽ:

PotŽ byl dotazn’k rozd‡n väem ì‡kóm II. stupnž z‡kladn’ äkoly k dom‡c’mu vypracov‡n’. ‰asovù limit na vyplnžn’ dotazn’ku respondenty byl stanoven na jeden tùden. O tom, ìe k vyplnžn’ dotazn’ku pÞistupovali ì‡ci zodpovždnž, svžd‹’ skute‹nost, ìe k vyhodnocen’ bylo odevzd‡no 308 vyplnžnùch dotazn’kó.

‰as na u‹en’ Ð ‰as na odpo‹inek a z‡bavu Ð dotazn’k pro ì‡ka

4. Dotazn’k: ‰as na u‹en’ Ð ‰as na odpo‹inek a z‡bavu Dalä’ dotazn’k byl vypracov‡n realiza‹n’m tùmem projektu tak, aby mapoval pžt oblast’ aktivit ì‡kó, a sice: ¥

volno‹asovŽ aktivity,

¥

‹asovou n‡ro‹nost pޒpravy ì‡kó do d’l‹’ch vyu‹ovac’ch pÞedmžtó,

¥

faktory ovlivËuj’c’ rozsah pޒpravy na vyu‹ov‡n’,

¥

zat’ìenost dom‡c’mi œkoly a postoj ì‡kó k jejich vypracov‡v‡n’,

¥

zpósob u‹en’ ì‡kó.

Ot‡zky 1Ð2 umoìËovaly rozdžlit vùsledky dotazn’ku (tj. agregovat vùsledky) podle kritŽria pohlav’ a ro‹n’ku, ot‡zky 15Ð16 byly zaÞazeny s vždom’m, ìe prospžch a zdravotn’ omezen’ ì‡ka se móìe prom’tnout do jeho odpovžd’. PÞi koncipov‡n’ dotazn’ku byla vzhledem k n‡ro‹nosti vyhodnocov‡n’ upÞednostnžna metoda, pÞi n’ì respondenti krouìkuj’ moìnosti, kterŽ se jich tùkaj’ (ot‡zky 3Ð6; 8Ð10; 13). ‰asovŽ œdaje, jeì respondenti doplËovali, nebyly ur‹eny k vyhodnocov‡n’. Jejich zaÞazen’ k danùm ot‡zk‡m mžlo motivovat ì‡ky k uvždomžn’ si ‹asovŽ n‡ro‹nosti jejich d’l‹’ch aktivit a skrytž je vŽst k tomu, aby nejen dotazn’ku, ale i svŽmu nakl‡d‡n’ s ‹asem vžnovali n‡leìitou pozornost. Ot‡zky 7, 11Ð12 byly vzhledem k typu zjiäéova-

324

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ë‡kóm byla rozd‡na tabulka, do n’ì mžli v próbžhu jednoho tùdne zaznamen‡vat œdaje tùkaj’c’ se zpracov‡v‡n’ dom‡c’ch œkoló. JednotlivŽ kolonky den’ku vysvžtlili u‹itelŽ ì‡kóm na praktickŽm pޒkladu, bylo jim takŽ doporu‹eno, aby si z‡znamy do den’ku zan‡äeli próbžìnž tak, jak œkoly dost‡vali a zpracov‡vali. PÞi vyhodnocov‡n’ se neprok‡zalo, ìe by byl nžkterù den’k znehodnocen chybnùm veden’m z‡znamu. Den’k ì‡ka si vedlo 54 chlapcó a d’vek, kteޒ byli vybr‡ni na z‡kladž dobrovolnosti tak, aby jejich zastoupen’ ze väech tޒd a ro‹n’kó II. stupnž bylo rovnomžrnŽ.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

3. Den’k ì‡ka: ‰as str‡venù zpracov‡v‡n’m dom‡c’ch œkoló

5. Portfolio ì‡kovskùch prac’ na tŽma ‹as Forma portfolia ì‡kovskùch prac’ s tematikou ‹asu byla zvolena proto, aby se ì‡ci aktivnž zapojili v souladu se svùm vžkem, z‡jmy a nad‡n’m do autoevaluace äkoly. Pr‡ce nad portfoliem byla realizov‡na v ‹asovŽm œseku pól roku prostÞednictv’m projektu implementovanŽho do hodin ‹eskŽho jazyka a literatury, ob‹anskŽ vùchovy, rodinnŽ vùchovy, ìurnalistiky, vùtvarnŽ vùchovy, tžlesnŽ vùchovy, vùpo‹etn’ techniky. Projekt prob’hal pod veden’m u‹iteló i v r‡mci pÞest‡vek a pÞekvapivž u nžkterùch ì‡kó i formou dom‡c’ch prac’.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe Nen’ naä’m c’lem komplexnž informovat o vùsledc’ch uskute‹nžnŽ dobrŽ praxe. Z vùsledkó pÞedkl‡d‡me pouze ty ‹‡sti, kterŽ by mohly zaujmout a maj’ obecnžjä’ vùpovždn’ hodnotu. ¥

Den’k u‹itele byl vyhodnocen na pÞedmžtovùch komis’ch. Podle vyj‡dÞen’ vyu‹uj’c’ch, kteޒ se äetÞen’ zœ‹astnili, se osvžd‹il. Verbalizov‡n’m svùch pocitó si u‹itelŽ uvždomili faktory, kterŽ nejv’ce v jednotlivùch tޒd‡ch naruäuj’ vzdžl‡vac’ proces a se svùmi dojmy a zjiätžn’mi pak mohli vždomž pracovat. V charakteristik‡ch jednotlivùch tޒd se u‹itelŽ v podstatž shodovali. Próbžh vùuky je podle analùzy ovlivËov‡n œrovn’ k‡znž ve tޒdž a intelektu‡ln’ skladbou ì‡kó, kterŽ vyu‹uj’c’ pÞizpósobuj’ obt’ìnost œkoló. Vysokù po‹et ì‡kó s poruchami u‹en’ vùuku ve vyää’ch ro‹n’c’ch neovlivËuje, pokud nejde o syndrom ADHD. PÞedmžtovŽ komise doporu‹uj’ veden’ den’ku jako n‡stroj v situaci, kdy se ve vùuce vyskytnou vùchovnž vzdžl‡vac’ problŽmy, jeì u‹itel potÞebuje objektivnž postihnout a pochopit.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

325

Bavilo mž to? Povaìuji œkol za potÞebnù pro pochopen’ u‹iva?

Z analùzy den’ku tޒdn’ho u‹itele vyplynulo, ìe mimo ‹innost spojenou s veden’m pedagogickŽ dokumentace u‹itelŽ takŽ aktivnž Þeä’ Þadu d’l‹’ch problŽmó v kolektivu ì‡kó a v pޒpadž potÞeby komunikuj’ s rodi‹i ì‡kó formou telefon‡tó ‹i pohovoró. Nemalou z‡tžì’ je vypracov‡v‡n’ odbornùch posudkó pro pedagogicko-psychologickou poradnu, soudy, policii a odbor soci‡lnž-pr‡vn’ ochrany džt’ a ml‡deìe. ‰innosti, jeì pohlcuj’ zbyte‹nž jejich ‹as, souvisej’ s nerespektov‡n’m vnitÞn’ho އdu äkoly ze strany ì‡kó a s nutnost’ vyb’rat osobnž finan‹n’ ‹‡stky na kulturn’ akce, coì nelze delegovat na ì‡ky vzhledem k vùskytu kr‡deì’ v tޒdn’ch kolektivech.

¥

Z analùzy den’ku ì‡ka kombinovanŽ s analùzou dotazn’ku vyplynulo, ìe nejv’ce œkoló ì‡ci zpracov‡vaj’ v matematice, ‹eskŽm jazyce a anglickŽm jazyce. Zad‡n’m dom‡c’ch œkoló ì‡ci obvykle rozumžj’, œkoly jim pom‡haj’, popÞ. ob‹as pom‡haj’ k pochopen’ u‹iva. Dom‡c’ œkoly vypracov‡vaj’ bez pomoci rodi‹ó. PÞi neporozumžn’ zad‡n’ œkoló ì‡ci vyhled‡vaj’ pomoc u‹itele. Tato tendence vùraznž kles‡ v dev‡tŽm ro‹n’ku. Polovinu œkoló ì‡ci ozna‹uj’ za nez‡ìivnou. Naskytne-li se moìnost œkol opsat, ì‡ci v dev‡tŽm ro‹n’ku ji preferuj’ pÞed moìnost’ œkol nevypracovat, v osmŽm ro‹n’ku je tomu naopak. Vzhledem ke zjiätžnùm skute‹nostem jsme doporu‹ili u‹itelóm œkoly kontrolovat front‡lnž a neklasifikovat.

¥

Z analùzy dotazn’ku vyplynulo, ìe vžtäina ì‡kó naä’ äkoly vyuì’v‡ volno‹asovŽ aktivity zprostÞedkovanŽ džtem jak naä’ äkolou, tak dalä’mi subjekty. Vùraznž pÞevaìovaly sportovn’ aktivity (atraktivnžjä’ pro chlapce), n‡sledovaly róznŽ typy krouìkó (preferov‡ny v’ce d’vkami). JazykovŽ a hudebn’ äkoly byly zastoupeny margin‡lnž. V dev‡tŽm ro‹n’ku byl zaznamen‡n vùraznù n‡róst ì‡kó vyuì’vaj’c’ch äkoln’ pޒpravu na pÞij’mac’ zkouäky (preferov‡no d’vkami). Vzhledem ke zjiätžnùm skute‹nostem bylo veden’ äkoly doporu‹eno, aby nad‡le vùäe uvedenŽ volno‹asovŽ aktivity na äkole podporovalo, neboé se t’m naäe äkola st‡v‡ pro ì‡ky atraktivnžjä’.

Kdy byl œkol zad‡n

V neorganizovanŽm volnŽm ‹ase u ì‡kó (chlapcó i d’vek) zcela dominovalo sledov‡n’ televize, kterŽ bylo z‡roveË uv‡džno jako nejsilnžjä’ faktor odv‡džj’c’ je od u‹en’. Na druhŽm m’stž n‡sledovalo setk‡v‡n’ s kamar‡dy mimo äkolu. Chlapci v daleko vžtä’ m’Þe neì d’vky uv‡džli kaìdodenn’ hran’ her na po‹’ta‹i, zat’mco pr‡ce s internetem a mailov‡n’ bylo zastoupeno mezi chlapci a d’vkami rovnomžrnž. V’ce d’vek neì chlapcó preferovalo ‹etbu knih a ‹asopisó. Z ‹‡sti dotazn’ku mapuj’c’ pޒpravu do d’l‹’ch pÞedmžtó vyplynulo, ìe ì‡ci nejv’ce ‹asu vžnuj’ naukovùm pÞedmžtóm kladouc’m n‡roky na pamžtn’ zvl‡dnut’ u‹iva, pÞi‹emì v 6.Ð8. ro‹n’ku zcela dominoval pޒrodopis. Z tohoto dóvodu bylo vyu‹uj’c’m doporu‹eno, aby pÞehodnotili pod’l faktografickùch œdajó v naukovùch pÞedmžtech. V n‡sleduj’c’m obdob’ (2006Ð2007) bylo jako priorita vyty‹eno proäkolen’ celŽho pedagogickŽho sboru II. stupnž v novùch metod‡ch vùuky v r‡mci projektu Edunet.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Nedžle

Sobota

P‡tek

‰tvrtek

StÞeda

Vùbžr nžkolika grafó sestavenùch na z‡kladž analùzy dotazn’ku Vùbžr œryvkó z portfolia ì‡kovskùch prac’ òterù

Pondžl’

PÞedmžt Dny: uve“ datum

326

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kdy m‡ bùt œkol odevzd‡n

Str‡venù ‹as

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Rozumžl/a jsem œkolu?

Kdo mi pom‡hal?

¥

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

327

EVALUACE PODLE SKOTSKøCH INDIKçTORñ KVALITY

Shrnut’ a zhodnocen’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Funk‹nost väech autoevalua‹n’ch n‡strojó, kterŽ jsou pÞedstaveny v tomto pޒkladu dobrŽ praxe, byla ovžÞena. Na procesu autoevaluace äkola oceËuje pÞedevä’m skute‹nost, ìe se j’ podaÞilo na z‡kladž z’skanùch empirickùch dat potvrdit, pޒpadnž vyvr‡tit dojmy a domnžnky ‹lenó pedagogickŽho sboru ze vzdžl‡vac’ho procesu. ákola si je vždoma toho, ìe pޒklad dobrŽ praxe nepÞedstavuje standardizovanŽ n‡stroje, ale takovŽ, kterŽ byly vytvoÞeny v konzultaci s odborn’ky pro potÞeby optimalizace dalä’ho rozvoje jednŽ specifickŽ äkoly. Proto na z‡kladž svùch zkuäenost’ äkola doporu‹uje ostatn’m, aby preferovali sestaven’ autoevalua‹n’ch n‡strojó dle svùch specifickùch potÞeb. Odborn‡ podpora zven‹’ je oväem uìite‹n‡.

ákola: CyrilometodžjskŽ gymn‡zium, Prostžjov Realiz‡tor: Jaroslav Fidrmuc Konzultant VòP: Lucie Proch‡zkov‡

Anotace

Tento pޒklad dobrŽ praxe je v takovŽm rozsahu, v jakŽm byl realizov‡n, velmi ‹asovž n‡ro‹nù. Proto äkola doporu‹uje v pޒpadž jeho realizace roz‹lenit aktivity do v’ce krokó tak, aby nebyli pedagogovŽ vyhodnocuj’c’ aktivitu pÞet’ìeni.

Dalä’ zdroje informac’ k pޒkladu dobrŽ praxe ÛeditelskŽ listy ‹’slo 1, 9/2005 (pޒloha U‹itelskùch listó ro‹n’k 13, ‹’slo 1, 9/2005), s. 1Ð7. V uvedenŽ pޒloze je k dispozici takŽ shrnut’ zkuäenost’ äkoly pod n‡zvem: C’le evaluace na naä’ äkole (s. 3Ð4). MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D. ; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoevaluace äkol v Evropž. Fakta, 듇r nad S‡zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.

Kontaktn’ osoby:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ákola pozitivnž hodnotila fakt, ìe se ì‡ci aktivnž pod’leli na tvorbž portfolia, o ‹emì svžd‹il rozsah textó, fotografick‡ dokumentace mapuj’c’ pÞest‡vky i mnoìstv’ obr‡zkó s tematikou volnŽho ‹asu (51 stran). Pestr‡ paleta slohovùch prac’, kterŽ ì‡ci vytvoÞili, dokumentuje nejen jejich praktickŽ zvl‡dnut’ d’l‹’ch slohovùch œtvaró a stylistickùch postupó, ale pÞedevä’m jejich myälenkovŽ a emo‹n’ vyzr‡v‡n’ v próbžhu z‡kladn’ äkoln’ doch‡zky.

Pޒklad dobrŽ praxe popisuje prov‡džn’ a zpracov‡n’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly s vyuìit’m indik‡toró kvality äkoly realizovanŽ v CyrilometodžjskŽm gymn‡ziu v Prostžjovž. Byly vypracov‡ny na z‡kladž indik‡toró kvality pouì’vanùmi skotskou äkoln’ inspekc’ s pÞihlŽdnut’m ke specifik‡m ‹eskŽho äkolstv’ a poìadavkóm c’rkevn’ho äkolstv’, neboé zÞizovatelem CyrilometodžjskŽho gymn‡zia v Prostžjovž je Arcibiskupstv’ olomouckŽ. Uv‡džnù pޒklad vlastn’ho hodnocen’ äkoly je vyuìitelnù ve väech z‡kladn’ch i stÞedn’ch äkol‡ch, k uv‡džnùm indik‡toróm je moìnŽ dalä’ doplËovat, ‹i jinŽ vypouätžt podle zamžÞen’ a priorit äkoly. Pޒklad dobrŽ praxe obsahuje dotazn’k pedagogóm äkoly vypracovanù na z‡kladž indik‡toró kvality, anketu a dalä’ materi‡ly. ‰asov‡ n‡ro‹nost zpracov‡n’ autoevalua‹n’ zpr‡vy äkoly pÞi zaveden’ navrhovanŽho systŽmu vlastn’ho hodnocen’ äkoly pÞedstavuje dva pracovn’ dny.

Kontext CyrilometodžjskŽ gymn‡zium v Prostžjovž je jednotޒdn’ osmiletŽ gymn‡zium, jehoì zÞizovatelem je Arcibiskupstv’ olomouckŽ. V regionu, kde pÞed rokem 1989 pósobilo jedinŽ gymn‡zium, jich je v sou‹asnŽ dobž pžt. Pokud chce äkola uspžt se svou vzdžl‡vac’ nab’dkou, mus’ odpov’dat vzdžl‡vac’m poìadavkóm sou‹asnŽ spole‹nosti. K naplnžn’ tohoto c’le je nutnou podm’nkou mimo jinŽ i sebereflexe. CyrilometodžjskŽ gymn‡zium v Prostžjovž prov‡d’ vlastn’ hodnocen’ jiì osmùm rokem, pÞi‹emì zpósob zpracov‡n’ vlastn’ho hodnocen’ se postupnž vyv’j’ v z‡vislosti na vlastn’ch i pÞejatùch zkuäenostech a platnŽ legislativž. Vlastn’ hodnocen’ se stalo samozÞejmou sou‹‡st’ pr‡ce äkoly pro ì‡ky, rodi‹e ì‡kó i pedagogy. Z analùzy vlastn’ho hodnocen’ äkoly vych‡zej’ aktu‡ln’ œkoly dalä’ho äkoln’ho roku. Jde tedy o jeden z velmi silnùch n‡strojó pro dynamickù rozvoj a postupnou promžnu äkoly.

Vžra Helebrantov‡ Vlasta Tobol’kov‡ e-mail: [email protected]

328

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Vùchodiska 1.

Povinnost prov‡džt vlastn’ hodnocen’ stanov’ ¤ 2 z‡kona ‹. 561/2004 (äkolskù z‡kon) a upÞesËuje ¤ 8, 9 vyhl‡äky MáMT ‹. 15/2005 (kter‡ uv‡d’ n‡leìitosti dlouhodobùch z‡mžró, vùro‹n’ch zpr‡v a vlastn’ho hodnocen’ äkoly).

2.

Stanoven’ zpósobu prov‡džn’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly je povinnou sou‹‡st’ äkoln’ch vzdžl‡vac’ch programó.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

329

C’le

Z‡kladn’ podm’nkou pro prov‡džn’ pravidelnŽho hodnocen’ äkoly je nasazen’ se pro äkolu a rozvoj jej’m veden’m. Upޒmn‡ snaha veden’ o zdokonalen’ pr‡ce äkoly i ‹innosti kaìdŽho vedouc’ho pracovn’ka je nutnou podm’nkou k z’sk‡n’ pedagogickŽho sboru pro myälenku vlastn’ho hodnocen’ a soustavnŽho a systematickŽho zkvalitËov‡n’ pr‡ce.

C’lem vlastn’ho hodnocen’ äkoly pÞi hodnocen’ dlouhodobùch c’ló äkoly jsou jednozna‹nŽ odpovždi na ot‡zky: ¥

ãJakŽ jsou naäe c’le?Ò (zjiätžnŽ skute‹nosti Ð pÞipomenut’ c’ló)

4.

Vlastn’ hodnocen’ äkoly je zamžÞenŽ na budoucnost. Hodnot’me to, co bylo, abychom stanovili to, co bude.

¥

5.

Vlastn’ hodnocen’ äkoly nem‡ smysl prov‡džt form‡lnž. PravdivŽ pojmenov‡n’ nedostatkó äkoly, pr‡ce veden’ äkoly i dalä’ch pracovn’kó je nutnou podm’nkou skute‹nŽ zmžny. Vyìaduje ‹asto odvahu ‹elit nepochopen’ kolegó i skute‹nosti, ìe otevÞenŽ a pravdivŽ vlastn’ hodnocen’ äkoly informuje zÞizovatele äkoly a kontroln’ org‡ny o nedostatc’ch organizace. Kvalifikovanù zÞizovatel i kontroln’ org‡n väak jistž ocen’ otevÞenost vlastn’ho hodnocen’ äkoly jako cestu k pÞekon‡n’ nedostatkó a k rozvoji äkoly. Pokud zÞizovatel ‹i kontroln’ org‡n nen’ schopen tohoto postoje, je tÞeba podniknout dalä’ kroky ze strany veden’ äkoly.

ãOdpov’daj’ naäe c’le trendóm doby (potÞeba tޒdit kvantum informac’ a vytv‡Þet z nich pozn‡n’, orientaci ve svžtž a znovunalezen’ smyslu byt’, uplatnit se v globalizovanŽm pracovn’m trhu, potÞeba st‡lŽho vzdžl‡v‡n’ a flexibility, nutnost ‹elit ohroìen’ existence tradi‹n’ rodiny a osamžn’ ve svžtž, kterù hroz’ odcizen’m, nutnost zajistit trvalù rozvoj spole‹nosti a efektivnž chr‡nit ìivotn’ prostÞed’, nutnost vysokŽho vùkonu a spolupr‡ce a dalä’), poìadavkóm m’sta, zad‡n’ zÞizovatele?Ò (hodnocen’ zjiätžnŽ skute‹nosti)

¥

ãJak to v’me?Ò (metody evaluace)

¥

ãCo budeme džlat?Ò (opatÞen’ Ð revize c’ló)

6.

8.

9.

10.

Proces vlastn’ho hodnocen’ äkoly nesm’ nadmžrnž zat’ìit ani veden’, pro kterŽ je informace o situaci äkoly pouze jedn’m z pramenó informac’ pÞi rozhodov‡n’ o optim‡ln’ch opatÞen’ch a dalä’m smžÞov‡n’ rozvoje äkoly. Proto je vhodnŽ ke zpracov‡n’ dotazn’kó vyuì’t v maxim‡ln’ m’Þe IT. Jedn’m z poìadavkó na vlastn’ hodnocen’ äkoly je jeho objektivita. Zvl‡ätž pÞi pouk‡z‡n’ na ur‹itŽ nedostatky v pr‡ci äkoly jsou nutnŽ kvalitn’ objektivn’ podklady pro omezen’ vz‡jemnŽho nepochopen’ mezi pracovn’ky a pÞedch‡zen’ konfliktóm. Pro zajiätžn’ co nejvžtä’ m’ry objektivity je vhodnŽ posuzovanou skute‹nost zkoumat nžkolika róznùmi evalua‹n’mi n‡stroji. Metodu prov‡džn’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly je tÞeba st‡le rozv’jet tak, aby vlastn’ hodnocen’ äkoly bylo co nejefektivnžjä’, tj. s minim‡ln’m vynaloìen’m ‹asu poskytlo co nejobjektivnžjä’ a nejpÞesnžjä’ informace o situaci, v jakŽ se organizace nach‡z’. Aby se sebereflexe vlastn’ pr‡ce stala samozÞejmou sou‹‡st’ pracovn’ch n‡vykó, je tÞeba ji prov‡džt nejen na œrovni äkoly, ale takŽ jako: ¥

vlastn’ hodnocen’ ì‡ka,

¥

vlastn’ hodnocen’ pracovn’ka äkoly.

Podm’nkou efektivn’ho zaveden’ vlastn’ho hodnocen’ na obou tžchto œrovn’ch je navozen’ atmosfŽry neust‡lŽho osobnostn’ho rozvoje väech ‹lenó äkoln’ho spole‹enstv’. 11.

Hodnotit je tÞeba nejen naplËov‡n’ c’ló äkoly, ale takŽ spr‡vnost a aktu‡lnost vlastn’ch c’ló.

C’lem vlastn’ho hodnocen’ äkoly pÞi hodnocen’ naplËov‡n’ c’ló äkoly jsou jednozna‹nŽ odpovždi na ot‡zky: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

7.

Proces vlastn’ho hodnocen’ äkoly nesm’ ‹asovž d‡le zat’ìit jiì tak pÞet’ìenù pedagogickù sbor. Pro prov‡džn’ evaluace dotazn’kovùm äetÞen’m se osvžd‹il dotazn’k, ve kterŽm pedagog zaäkrt‡v‡ odpovždi, ale m‡ takŽ moìnost doplnit ozna‹enou odpovž“ vlastn’m vyj‡dÞen’m.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

3.

¥

ãJak si vedeme?Ò (zjiätžnŽ skute‹nosti)

¥

ãJak to v’me?Ò (metody evaluace)

¥

ãNaplËuje zjiätžn‡ skute‹nost naäe c’le?Ò (porovn‡n’ zjiätžnŽ skute‹nosti s c’li, kterŽ jsme formulovali v áVP)

¥

ãCo budeme džlat?Ò (opatÞen’)

Vùstupem z vlastn’ho hodnocen’ äkoly pak jsou revidovanŽ dlouhodobŽ a stÞednždobŽ c’le äkoly a konkrŽtn’ œkoly pro pޒät’ äkoln’ rok se stanoven’m term’nó a zodpovždnosti za jejich splnžn’.

Realizace Ð postup a metody Kdyì äkola v roce 1998 za‹’nala s vlastn’m hodnocen’m äkoly, vn’mala potÞebu provŽst pÞedevä’m celkovou evaluaci, ze kterŽ by vyplynulo, na kterŽ oblasti je tÞeba se zamžÞit detailnžji. V roce 2005 se veden’ äkoly sezn‡milo v r‡mci semin‡Þó pro koordin‡tory áVP se skotskùmi indik‡tory kvality, kterŽ se pro äkolu staly v’tanùm pomocn’kem pro sestaven’ struktury evalua‹n’ zpr‡vy äkoly. Dóvody pro vyuìit’ skotskùch indik‡toró kvality byly mj.: ¥

komplexnost, strukturovanost, pÞehlednost,

¥

moìnost snadnŽ œpravy na prostÞed’ naä’ äkoly.

Nevùhody spo‹’valy v tžchto oblastech: ¥

330

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

absence upÞesnžn’ pojmó, kterŽ jsou i v odbornŽ literatuÞe pouì’v‡ny v róznùch nuanc’ch (napÞ. kurikulum),

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

331

¥

¥

¥

1. Kurikulum äkoly (komplexn’ program äkoly tvoÞenù väemi aktivitami äkoly)

pޒliä stru‹nŽ vyj‡dÞen’ konkrŽtn’ch ukazateló a z toho vyplùvaj’c’ neur‹itost hodnocenŽho pÞedmžtu (ãHodnocen’ ì‡kó jako sou‹‡st vyu‹ov‡n’ Ð œsudky v próbžhu vyu‹ov‡n’Ò),

Pozn‡mka: Do kurikula äkoly jsou zahrnuty veäkerŽ aktivity äkoly, kterŽ tvoޒ pÞedevä’m:

absence detailn’ znalosti prostÞed’ skotskùch äkol a z toho vyplùvaj’c’ nejistota pÞesnŽho pochopen’ konkrŽtn’ho indik‡toru (ãEfektivita sboru a jeho zaÞazen’ Ð propojov‡n’ s person‡lem pro podporu ì‡kóÒ), skotskŽ indik‡tory obsahuj’ ukazatele kvality, kterŽ v ‹eskŽm äkolstv’ dosud nemaj’ tradici a nejsou zavedeny, tÞebaìe jsou podnžtnŽ (ãSledov‡n’ pokroku a vùsledku ì‡kó Ð profily pokroku a rozvoje ì‡kóÒ), absence indik‡toró kvality, kterŽ povaìujeme za dóleìitŽ (ãZamžÞen’ kurikula Ð shoda kurikula s posl‡n’m a viz’ äkolyÒ).

¥

pouìitŽ n‡stroje evaluace d‡vaj’ kaìdŽmu pedagogovi pޒleìitost vyj‡dÞit se k mnoha z‡kladn’m problŽmóm äkoly v‹etnž veden’ äkoly,

¥

uvedenù zpósob evaluace neklade pޒliä velkŽ n‡roky na ‹as a pr‡ci pedagogó, kteޒ jsou jiì tak pÞet’ìeni,

¥

z‡vžry evaluace jsou pouìity k formulov‡n’ kr‡tkodobùch a stÞednždobùch c’ló pr‡ce äkoly a bezprostÞednž se prom’taj’ do pr‡ce äkoly.

PÞedmžt evaluace je do jistŽ m’ry stanoven ¤ 8 odst. 2 vyhl‡äky MáMT ‹. 15/2005, kterù stanovuje hlavn’ oblasti vlastn’ho hodnocen’ äkoly. Pro naplËov‡n’ uvedenùch c’ló vlastn’ho hodnocen’ äkoly s vyuìit’m materi‡ló skotskŽ äkoln’ inspekce upravila äkola pÞedmžt hodnocen’ do tžchto odd’ló:

a)

Vùuka povinnùch, volitelnùch i nepovinnùch pÞedmžtó,

b)

ákoln’ klub a stÞedisko volnŽho ‹asu ml‡deìe, kterŽ pÞi äkole pracuj’,

c)

‰innost Informa‹n’ho centra ml‡deìe, kterŽ pÞi äkole pósob’,

d)

Program osobnostn’ho rozvoje ãDoopravdyÒ formou kurzó s pÞevahou z‡ìitkovŽ pedagogiky,

e)

Program Exkurze, zahrani‹n’ vùmžnnŽ pobyty a studijn’ z‡jezdy,

f)

Spolupr‡ce s rodi‹i,

g)

Spolupr‡ce s dalä’mi partnery äkoly.

1.1 ZamžÞen’ kurikula

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

PÞedkl‡dan‡ struktura evalua‹n’ zpr‡vy vypracovan‡ na z‡kladž skotskùch indik‡toró kvality nebyla ot‡zkou jednor‡zovŽ œpravy. Strukturu prvn’ verze evaluace a na jej’m z‡kladž vypracovanŽ evalua‹n’ zpr‡vy zpracovalo veden’ äkoly. Na z‡kladž pÞipom’nek pedagogó a vyhodnocen’ kladó i z‡poró provedenŽ evaluace bylo tÞeba vlastn’ evaluaci a evalua‹n’ zpr‡vu d‡le upravovat. PÞedkl‡danou evaluaci a dotazn’ky nelze povaìovat za kone‹nou verzi, sp’äe za materi‡l, kterù je pÞipraven k dalä’m œprav‡m podle aktu‡ln’ch potÞeb äkoly. Ze strany pedagogó byly struktura evaluace a pouìitŽ evalua‹n’ n‡stroje pÞijaty pÞev‡ìnž kladnž, a to z tžchto dóvodó:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

1.1.1

Shoda kurikula s posl‡n’m a viz’ äkoly,

1.1.2

Shoda kurikula äkoly se sou‹asnou vzdžl‡vac’ potÞebou spole‹nosti.

1.2 Struktura aktivit ur‹en‡ väem ì‡kóm äkoly bez ohledu na navätžvovanù ro‹n’k 1.2.1

á’Þe a vyv‡ìenost aktivit,

1.2.2

Smysluplnost aktivit a m’ra, do jakŽ naplËuj’ posl‡n’ äkoly,

1.2.3

Propojenost a prostupnost aktivit navz‡jem,

1.2.4

‰asovŽ rozvrìen’ aktivit a moìnost volby ì‡kem.

1.3 Struktura aktivit ur‹en‡ ì‡kóm ur‹itŽho ro‹n’ku 1.3.1

á’Þe a vyv‡ìenost aktivit,

1.3.2

Propojenost a n‡vaznost aktivit,

1.3.3

Smysluplnost aktivit a jejich propojen’ s posl‡n’m äkoly,

1.3.4

Podpora a poradenstv’ pedagogóm, kteޒ aktivity realizuj’.

¥

kurikulum äkoly (celkovù program äkoly tvoÞenù väemi aktivitami äkoly),

¥

vùsledky äkoly,

¥

procesy u‹en’ a vyu‹ov‡n’ pouì’vanŽ ve äkole,

2. Vùsledky äkoly

¥

podpora ì‡kóm,

2.1 Vùsledky vzdžl‡v‡n’

¥

klima a kultura äkoly (Žtos),

2.1.1

òroveË chov‡n’ ì‡kó äkoly,

¥

zdroje, podm’nky äkoly pro vzdžl‡v‡n’,

2.1.2

Pokrok v chov‡n’ ì‡kó äkoly.

¥

ޒzen’, veden’ a zabezpe‹ov‡n’ kvality.

Pro kaìdù odd’l hodnocen’ äkoly byly stanoveny tyto indik‡tory kvality:

332

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pozn‡mka: Narozd’l od skotskŽho systŽmu v oblasti vùsledkó rozliäuje äkola jednak situaci Ð œroveË chov‡n’ ì‡kó ‹i v dalä’m œroveË dosahov‡n’ ur‹itŽ kompetence, a pak trend, tj. zda äkola v tŽto oblasti dosahuje pozitivn’ch zmžn.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

333

2.2 Vùsledky v oblasti rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó 2.2.1

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence existenci‡ln’,

2.2.2

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence osobnostn’,

2.2.3

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence soci‡ln’,

2.2.4

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence ob‹anskŽ,

2.2.5

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence k u‹en’ a kritickŽmu myälen’,

Pozn‡mka: Oproti skotskùm indik‡toróm kvality byly doplnžny z‡kladn’ prvky pl‡nov‡n’ vyu‹ovac’ho procesu charakteristickŽ pro ‹eskou äkolu. 3.2 Vyu‹ovac’ proces 3.2.1

Vùchovnž vzdžl‡vac’ strategie, formy a metody vùuky,

3.2.2

Interakce mezi u‹itelem a ì‡kem, Vùuka n‡boìenstv’, etiky, WebovŽ str‡nky vaäich pÞedmžtó (vyuìitelnost pro dom‡c’ studium a samostatnou pr‡ci ì‡kó).

2.2.7

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence komunika‹n’,

3.2.4

2.2.8

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence pracovn’,

2.2.9

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence k podnikavosti,

Pozn‡mka:

2.2.10

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti environment‡ln’ vùchovy,

a)

Na gymn‡ziu se vyu‹uje povinnž n‡boìenstv’ a etika.

2.2.11

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti medi‡ln’ vùchovy,

b)

Standardem se st‡vaj’ webovŽ str‡nky jednotlivùch pÞedmžtó.

2.2.12

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti n‡boìenskŽ vùchovy.

c)

Oproti skotskùm indik‡toróm kvality byl vynech‡n ukazatel ãzÞetelnost a smysluplnost kladenùch ot‡zekÒ, kterù äkola povaìuje za indik‡tor vhodnù pro z‡znam vedouc’ho pracovn’ka pÞi hospita‹n’ ‹innosti.

Pozn‡mka: V tŽto oblasti se äkola zamžÞuje na vn’m‡n’ œrovnž a pokroku dosahov‡n’ stanovenùch kompetenc’ a próÞezovùch tŽmat áVP. Na rozd’l od RVP pro z‡kladn’ vzdžl‡v‡n’ a pro gymn‡zia byly vzhledem k vizi äkoly v áVP formulov‡ny kompetence ì‡kó takto: a)

Doplnžna byla kompetence existenci‡ln’: Kompetence existenci‡ln’ Ð absolvent si je vždom problemati‹nosti lidskŽ existence a um’ objevovat smysl svŽho ìivota i kaìdŽ svŽ ‹innosti. ëivot pÞij’m‡ jako vùzvu osobnostn’, soci‡ln’, lok‡ln’ i historickou, kterou svùm ìivotem naplËuje. Na z‡kladž pozn‡n’ svùch re‡lnùch moìnost’, osvojenùch vždomost’ a dovednost’, pÞijatùch hodnot, vytvoÞenùch postojó a n‡vykó vol’ svoji dalä’ ìivotn’ dr‡hu a profesn’ uplatnžn’ ve spole‹nosti tak, ìe ìije vlastn’ jedine‹nù ìivot, kterùm naplËuje svŽ posl‡n’.

b)

Kompetence soci‡ln’ a person‡ln’ byla rozdžlena’ na dvž samostatnŽ kompetence.

c)

Kompetence k u‹en’ byla rozä’Þena na kompetenci k u‹en’ a kritickŽmu myälen’.

Vzhledem k tomu, ìe se jedn‡ o c’rkevn’ äkolu, bylo doplnžno i próÞezovŽ tŽma ãn‡boìensk‡ vùchovaÒ, ve kterŽ jde pÞedevä’m o rozv’jen’ spiritu‡ln’ inteligence uplatnžn’ z‡kladó kÞeséanskŽ kultury ve väech oblastech vzdžl‡v‡n’.

3. Procesy u‹en’ a vyu‹ov‡n’ pouì’vanŽ ve äkole 3.1 Pl‡nov‡n’ vùuky 3.1.1

U‹ebn’ pl‡n (œplnost pokryt’ vzdžl‡vac’ch potÞeb, vz‡jemn‡ propojenost vzdžl‡vac’ch oblast’),

3.1.2

Osnovy (œroveË a prov‡zanost),

3.1.3

TematickŽ pl‡ny (kvalita, konkrŽtnost, dodrìov‡n’ pÞijatŽho tematickŽho pl‡nu).

334

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vùsledky a pokrok ì‡kó v oblasti rozvoje kompetence k Þeäen’ problŽmó,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

2.2.6

3.2.3

3.3 Proìitky a zkuäenosti ì‡kó pÞi u‹en’ 3.3.1

Motivace ì‡kó, smysl vùuky pro ì‡ky,

3.3.2

Tempo u‹en’,

3.3.3

Objem u‹iva,

3.3.4

Osobn’ zodpovždnost ì‡kó za u‹en’, c’levždomost ì‡kó, aktivn’ zapojen’ v procesu u‹en’,

3.3.5

Tùmov‡ pr‡ce, spolupr‡ce ì‡kó pÞi vùuce, podpora ì‡kó navz‡jem.

Pozn‡mka: Mezi indik‡tory kvality byl zaÞazen nav’c oproti skotskŽ analogii ãobjem u‹ivaÒ. Nadmžrnù objem u‹iva, kterù br‡n’ hlubä’mu pochopen’ prob’ranŽ l‡tky, je ‹astù problŽm, na kterù upozorËuj’ naäi pedagogovŽ. ákola proto zah‡jila program odbour‡v‡n’ nadbyte‹nùch informac’ v z‡kladn’ch kurzech a jejich vypuätžn’ ‹i pÞesun do semin‡Þó pÞipravuj’c’ch ì‡ky ke studiu na zvolenŽm typu Vá. 3.4 Uspokojov‡n’ potÞeb ì‡kó 3.4.1

Vhodnost vùbžru œkoló, aktivit a zdrojó,

3.4.2

Identifikace róznùch vzdžl‡vac’ch potÞeb ì‡kó,

3.4.3

Zabezpe‹en’ vzdžl‡v‡n’ mimoއdnž nadanùch ì‡kó (formou individu‡ln’ pr‡ce, samostatnùch œkoló, krouìkó, œ‹asti na soutžì’ch atd.),

3.4.4

Zabezpe‹en’ vzdžl‡v‡n’ zdravotnž a soci‡lnž handicapovanùch ì‡kó.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

335

3.5 Hodnocen’ ì‡kó

4. Podpora ì‡kóm

3.5.1

Hodnocen’ chov‡n’ (œplnost informace, efektivita),

4.1 PŽ‹e o z‡kladn’ potÞeby ì‡kó

3.5.2

Metody hodnocen’ ì‡kó v pÞedmžtech (œplnost informace, efektivita),

4.1.1

3.5.3

Sebehodnocen’ ì‡ka (realizace, efektivita),

Zabezpe‹en’ z‡kladn’ch fyzickùch potÞeb (pitnù reìim, stravov‡n’, ochrana pÞed œrazy),

3.5.4

Z‡znam hodnocen’ ì‡kó v pÞedmžtech,

4.1.2

3.5.5

Slovn’ hodnocen’ ì‡ka v próbžhu vyu‹ov‡n’,

Podpora pocitu bezpe‹’ a pÞijet’ ì‡ka ze strany u‹iteló i spoluì‡kó Ð ochrana ì‡kó pÞed äikanou a poniìov‡n’m,

3.5.6

Vyuì’v‡n’ informac’ o hodnocen’.

4.1.3

Podpora vždom’, ìe pro kaìdŽho u‹itele je dóleìitù kaìdù ì‡k, ìe je pro kaìdŽho u‹itele dóleìitŽ, co ì‡k proì’v‡, c’t’ a co si mysl’,

Pozn‡mka:

4.1.4

Podpora sebeœcty a sebedóvžry ì‡kó ve vlastn’ schopnosti a moìnosti,

a)

Nau‹it ì‡ky sebehodnocen’ jako efektivn’ zpžtnŽ vazbž, kter‡ podporuje motivaci ì‡kó k osobnostn’mu róstu, povaìuje äkola za vùznamnù c’l vzdžl‡v‡n’.

4.1.5

Podpora samostatnosti a zodpovždnosti ì‡ka,

4.1.6

Studentsk‡ rada (efektivita).

b)

Ve äkole jsou hodnoceny pouze body, kterŽ jsou na konci klasifika‹n’ho obdob’ pÞev‡džny na zn‡mku podle kl’‹e, jenì je spole‹nù väem pÞedmžtóm. K vysvžd‹en’ na pÞedepsanŽm formul‡Þi pÞid‡v‡ äkola vlastn’ vysvžd‹en’, kde uv‡d’, kolik procent bodó ì‡k za klasifika‹n’ obdob’ z’skal z maxima bodó, kterŽ mohl dos‡hnout.

c)

Chov‡n’ i na vysvžd‹en’ hodnot’ äkola väem ì‡kóm pouze slovnž.

3.6 Pod‡v‡n’ informac’ o pokroku ì‡ka 3.6.1

SystŽm a œplnost pod‡v‡n’ informac’ o vùsledc’ch a pokroku ì‡ka samotnŽmu ì‡kovi,

3.6.2

SystŽm a œplnost pod‡v‡n’ informac’ o vùsledc’ch a pokroku ì‡ka rodi‹óm,

3.6.3

Vn’mavost äkoly k n‡zoróm rodi‹ó a dotazóm na pokrok jejich džt’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pozn‡mka: Jednou z charakteristik CMG je rozä’Þen’ bžìnŽho kurikula äkoly o dalä’ aktivity. C’lem evaluace je vyhodnotit jejich pޒnos v naplËov‡n’ c’ló äkoly.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pozn‡mka: Gymn‡zium je ur‹eno pro nadanŽ ì‡ky. V bodž 3.4.3 je vyhodnocov‡na m’ra pŽ‹e vžnovan‡ mimoއdnž nadanùm ì‡kóm. PŽ‹e o mimoއdnž nadanŽ ì‡ky je ‹asto deklarov‡na, evaluac’ byla zjiätžna jej’ nedostate‹nost.

4.2 Poradenstv’ ve vùbžru zamžÞen’ studia v r‡mci äkoly a k vùbžru pomaturitn’ho studia 4.2.1

Poradenstv’ pro vùbžr volitelnùch pÞedmžtó, nepovinnùch pÞedmžtó, z‡jmovùch œtvaró vzhledem k profesn’ orientaci,

4.2.2

Poradenstv’ pro vùbžr pomaturitn’ho studia (efektivita, œplnost),

4.2.3

PÞesnost a relevance poskytnutùch informac’ a rad,

4.2.4

Poradna pro osobnostn’ rozvoj ì‡ka, schr‡nka dóvžry (efektivita).

Pozn‡mka: a)

Na CMG je zavedena webov‡ poradna pro osobnostn’ rozvoj.

Pozn‡mka: Dóleìitùm motiva‹n’m prvkem k c’levždomŽmu œsil’ o vlastn’ rozvoj je pod‡v‡n’ informac’ samotnŽmu ì‡kovi o jeho vùsledc’ch a dosaìenŽm pokroku.

b)

Oproti skotskùm indik‡toróm kvality byl vynech‡n ukazatel ãrozsah, v jakŽm je poradenstv’ zaloìeno na n‡leìitŽ konzultaciÒ. Pojem ãn‡leìit‡ konzultaceÒ se äkole jevil jako pޒliä neur‹itù.

3.7 Aktivity doplËuj’c’ vùuku

4.3 Sledov‡n’ pokroku a vùsledkó ì‡kó

3.7.1

Kurzy osobnostn’ho rozvoje (efektivita, frekvence),

4.3.1

SystŽm pro pÞed‡v‡n’ informac’ o pokroku ì‡ka v r‡mci äkoly,

3.7.2

Duchovn’ obnovy (efektivita, frekvence),

4.3.2

Vyuì’v‡n’ informac’ o pokroku ì‡ka k dalä’ individu‡ln’ pr‡ci se ì‡kem,

3.7.3

N‡vätžva kulturn’ch vystoupen’ (efektivita, frekvence),

4.3.3

Zaveden’ a œroveË dokumentace pokroku a rozvoje ì‡ka (portfolia ì‡ka a dalä’).

3.7.4

Exkurze a studijn’ z‡jezdy (efektivita, frekvence),

4.4 Podpora v u‹en’

3.7.5

Zahrani‹n’ vùmžnnŽ pobyty (efektivita, frekvence),

4.4.1

Programy äkoly na podporu u‹en’ ì‡kó (existence, efektivita),

3.7.6

ákoln’ klub a SV‰ O‡za, Sportovn’ klub (efektivita),

4.4.2

Podpora rozvoje talentu ì‡ka v r‡mci vùuky (existence, efektivita).

3.7.7

ICM, äkoln’ knihovna a studovna (efektivita).

336

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

337

4.5 Mechanismy za‹leËov‡n’ ì‡kó se speci‡ln’mi vzdžl‡vac’mi potÞebami

5.2 O‹ek‡v‡n’ pozitivn’ch vùsledkó a podpora vùkonu

4.5.1

Mechanismy äkoly pro za‹leËov‡n’ ì‡kó mimoއdnž nadanùch do vùuky,

5.2.1

4.5.2

Mechanismy äkoly pro za‹leËov‡n’ ì‡kó soci‡lnž a zdravotnž znevùhodnžnùch do vùuky,

O‹ek‡v‡n’ pozitivn’ch vùsledkó a podpora vùkonu ì‡kó ze strany u‹iteló, podpora nasazen’ ì‡kó u‹iteli,

5.2.2

4.5.3

Mechanismy äkoly pro za‹leËov‡n’ ì‡kó se speci‡ln’mi vzdžl‡vac’mi potÞebami do spole‹enstv’ tޒdy (existence, efektivita).

O‹ek‡v‡n’ pozitivn’ch vùsledkó a podpora vùkonu ì‡kó ze strany ostatn’ch ì‡kó (u‹it se je norm‡ln’, usilovat o nžco je norm‡ln’, cht’t bùt dobrù a lepä’ je norm‡ln’).

5.3 Prostor pro n‡boìenskou v’ru na äkole

4.6 Kontakty s dalä’mi organizacemi pro podporu ì‡kó

5.3.1

Podpora osobn’ v’ry mezi zamžstnanci,

4.6.1

Kontakty s odbornùmi pracoviäti (PPP, psycholog apod.),

5.3.2

Podpora osobn’ v’ry ì‡kó ze strany zamžstnancó,

4.6.2

Kontakty s jinùmi äkolami,

5.3.3

Podpora osobn’ v’ry mezi ì‡ky.

4.6.3

Kontakty s c’rkevn’mi organizacemi,

4.6.4

Kontakty s Vá,

4.6.5

Kontakty s vždeckùmi œstavy,

4.6.6

Dalä’ kontakty.

Oproti skotskùm indik‡toróm kvality byly doplnžny indik‡tory charakteristickŽ pro CMG.

b)

Oproti skotskùm indik‡toróm kvality byly vynech‡ny indik‡tory, kterŽ jsou v sou‹asnŽ dobž pro CMG irelevantn’ (kontakt s dobrovolnickùmi organizacemi). Kontakt se zamžstnavateli byl nahrazen ãkontakt s VáÒ Ð Vá jsou hlavn’mi odbžrateli absolventó gymn‡zia.

5. Klima a kultura äkoly (Žtos) 5.1 Klima a vztahy 5.1.1

Pocit soun‡leìitosti a hrdosti na äkolu u zamžstnancó,

5.1.2

Ochota a skute‹nŽ nasazen’ zamžstnancó pro sluìbu ve äkole ,

5.1.3

òroveË vztahó mezi zamžstnanci (vz‡jemnŽ pÞijet’, otevÞenost, pravdivost, podpora, dóvžra zaloìen‡ na schopnostech, z‡jmu a charakteru),

5.1.4

Pocit soun‡leìitosti a hrdosti na äkolu u ì‡kó, jejich ochota k nasazen’ se pro äkolu nad r‡mec povinnost’,

5.1.5

òroveË vztahó mezi ì‡ky (vz‡jemnŽ partnerstv’, otevÞenost, pravdivost, podpora),

5.1.6

òroveË vztahó mezi ì‡ky a zamžstnanci (vztah kolegiality a partnerstv’, vz‡jemnŽ pÞijet’, otevÞenost, pravdivost, podpora, laskavost),

5.1.7

òroveË chov‡n’ a vždomŽ k‡znž ì‡kó.

338

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

a)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pozn‡mka:

Pozn‡mka: Jako c’rkevn’ äkola podporuje CGM rozvoj spiritu‡ln’ inteligence jako ned’lnŽ sou‹‡sti osobnosti ‹lovžka. Je dóleìitŽ, aby kaìdù zamžstnanec i ì‡k äkoly c’til svobodu a podporu rozvoje vlastn’ osobnosti i v tŽto oblasti. Je nepÞijatelnŽ v oblasti v’ry vytv‡Þet jakùkoli tlak, ale je takŽ nepÞijatelnŽ, aby kterùkoli ‹len äkoln’ho spole‹enstv’ se c’til pro svoji v’ru diskriminov‡n. V’ra je ot‡zkou osobn’ volby kaìdŽho ‹lovžka. 5.4 Spravedlnost a poctivost 5.4.1

Smysl pro spravedlnost a poctivost na äkole (hodnocen’ ì‡kó, Þeäen’ problŽmó se ì‡ky),

5.4.2

Zajiäéov‡n’ rovnùch pޒleìitost’ väem ì‡kóm.

5.5 Partnerstv’ s rodi‹i, zÞizovatelem äkoly, radou äkoly, äkolskùmi org‡ny a m’stn’ komunitou 5.5.1

VybudovanŽ procedury komunikace s rodi‹i a jejich œroveË,

5.5.2

Kvalita a œplnost informac’ rodi‹óm ze strany äkoly,

5.5.3

Vn’m‡n’ äkoly rodi‹i a jejich podpora äkole,

5.5.4

Podpora rodi‹ó v tom, aby se angaìovali v u‹en’ d’tžte (vzdžl‡v‡n’ rodi‹ó v oblasti vùchovy a vzdžl‡v‡n’ d’tžte ze strany äkoly aj.),

5.5.5

Spolupr‡ce äkoly se zÞizovatelem a radou áPO (kvalita, efektivita),

5.5.6

Spolupr‡ce äkoly se äkolskou radou (kvalita, efektivita),

5.5.7

Spolupr‡ce äkoly se äkolskou spr‡vou (kvalita, efektivita),

5.5.8

Spolupr‡ce äkoly s mžstem (kvalita, efektivita),

5.5.9

Role äkoly v m’stn’ komunitž.

Pozn‡mka: Ad 5.5.3: Vn’m‡n’ äkoly rodi‹i a jejich podpora äkole. V tomto indik‡toru äkola hodnot’, do jakŽ m’ry se j’ podaÞilo sjednotit s rodi‹i c’le vzdžl‡v‡n’. Teprve tehdy, jestliìe äkola a rodina maj’ bl’zkŽ c’le vzdžl‡v‡n’ a vystupuj’ vzhledem k ì‡kóm ve vz‡jemnŽ podpoÞe, móìe bùt pósoben’ rodiny i äkoly efektivn’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

339

6. Zdroje, podm’nky äkoly pro vzdžl‡v‡n’

6.3 Person‡ln’ podm’nky

6.1 Prostory äkoly a vybavenost

6.3.1

Person‡ln’ zajiätžn’ äkoly (person‡ln’ zajiätžnost väech pl‡novanùch aktivit),

6.1.1

Prostory äkoly a jejich vyuìit’,

6.3.2

Praxe, kvalifikovanost, odbornost pracovn’kó äkoly.

6.1.2

Vybavenost äkoly IT,

6.4 Efektivita pedagogickŽho sboru a jeho vyt’ìen’

6.1.3

Vybavenost äkoly dalä’mi pomóckami,

6.4.1

Efektivita u‹iteló,

6.1.4

OpatÞen’ pro bezpe‹nost a ochranu zdrav’ ve äkoln’ch prostor‡ch.

6.4.2

TvoÞen’ sekc’ pedagogickùch pracovn’kó a efektivita sekc’,

6.2 Zajiäéov‡n’, organizace a vyuì’v‡n’ zdrojó

6.4.3

Efektivita a vyuìit’ servisn’ch pracovn’kó.

6.2.1

Dostatek finan‹n’ch prostÞedkó pro zajiätžn’ chodu a rozvoje äkoly,

6.5 Sledov‡n’ kvality pr‡ce person‡lu äkoly a jeho rozvoj

6.2.2

Dodrìen’ rozpo‹tu äkoly,

6.5.1

Procedury sledov‡n’ kvality pr‡ce person‡lu,

6.2.3

Efektivita rozdžlen’ finan‹n’ch prostÞedkó (mzdy, provoz, vzdžl‡v‡n’ zamžstnancó, podpora ì‡kóm (odmžny, kurzy, zahrani‹n’ vùmžny apod.), n‡kup u‹ebn’ch pomócek, modernizace äkoly, marketing),

6.5.2

Dalä’ vzdžl‡v‡n’ pracovn’kó äkoly, rozvoj pracovn’kó,

6.5.3

N‡stroje na podporu kvality pr‡ce pracovn’kó (œroveË, efektivita).

6.2.5

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na rozvoj zamžstnancó (vzdžl‡v‡n’),

6.2.6

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na œhradu provozu äkoly,

6.2.7

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na podporu ì‡kó,

6.2.8

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na n‡kup u‹ebn’ch pomócek,

6.2.9

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na modernizaci äkoly,

6.2.10

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na marketing,

6.2.11

DoplËkov‡ ‹innost äkoly a jej’ efektivita,

6.2.12

Pޒnos zapojen’ äkoly do projektó, rozvojovùch programó a grantó (ESF, rozvojovŽ programy MáMT, kraje aj.),

6.2.13

Zdroje know-how a jejich vyuì’v‡n’ k pokroku äkoly,

Pozn‡mka:

6.2.14

Person‡ln’ zdroje Ð ì‡ci (œroveË pÞij’manùch ì‡kó),

a)

6.2.15

Person‡ln’ zdroje Ð zamžstnanci (œroveË pÞij’manùch pracovn’kó, forma vùbžrovŽho ޒzen’),

V tŽto ‹‡sti vyhodnocuje äkola aktu‡lnost z‡kladn’ orientace äkoly. N‡strojem evaluace je dotazn’k pracovn’kó äkoly, ale takŽ srovn‡n’ se z‡kladn’mi dokumenty ‰R, EU, zÞizovatele (N‡rodn’ program rozvoje vzdžl‡v‡n’ v ‰R, Strategie rozvoje lidskùch zdrojó pro ‰R, NovŽ vùzvy LisabonskŽho procesu ve vzdžl‡v‡n’ a odbornŽ pޒpravž a dalä’), konzultace s odborn’ky apod.

b)

V bodž 7.1.4. vyhodnocuje äkola spr‡vnost definov‡n’ kl’‹ovùch kompetenc’ absolventa vzhledem k vizi äkoly. PÞestoìe RVP stanov’ kl’‹ovŽ kompetence, kterùmi m‡ bùt absolvent äkoly vybaven, áVP umoìËuje formulovat dalä’ kompetence absolventó, a t’m profilovat äkolu.

Pozn‡mka: V tŽto oblasti se jedn‡ o vyhodnocen’ efektivity vynakl‡d‡n’ finan‹n’ch prostÞedkó, tj. nakolik vynaloìenŽ finan‹n’ prostÞedky pÞin‡äej’ zlepäen’ kvality pr‡ce äkoly. K hodnocen’ jsou pouì’v‡ny jak ekonomickŽ ukazatele, tak subjektivn’ hodnocen’ zamžstnanci formou dotazn’ku. Znalost subjektivn’ho hodnocen’ pedagogy je pro veden’ äkoly dóleìit‡ i vzhledem k dalä’ vz‡jemnŽ komunikaci. Móìe bùt z‡kladem pro äirä’ diskusi ohlednž financov‡n’ aktivit äkoly.

340

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Efektivita finan‹n’ch prostÞedkó vyuì’vanùch na osobn’ pޒplatky a odmžny zamžstnancó,

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

6.2.4

7. ےzen’, veden’ a zabezpe‹ov‡n’ kvality 7.1 Z‡mžry äkoly a vytv‡Þen’ postupó k jejich naplËov‡n’, pl‡nov‡n’ rozvoje 7.1.1

Vize a posl‡n’ äkoly,

7.1.2

Hodnoty, na kterùch je äkola vybudov‡na,

7.1.3

Vize a profil absolventa,

7.1.4

Kl’‹ovŽ kompetence absolventa,

7.1.5

Jasnost a pÞimžÞenost dlouhodobùch c’ló,

7.1.6

Jasnost a pÞimžÞenost stÞednždobùch c’ló,

7.1.7

Jasnost a pÞimžÞenost ak‹n’ho pl‡nov‡n’ (tùdenn’, mžs’‹n’ pl‡n),

7.1.8

Efektivita procesó pro formulov‡n’ postupó k naplnžn’ c’ló äkoly.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

341

7.2 Autoevaluace

8. Dalä’ ukazatele, kterŽ povaìujete za dóleìitŽ

7.2.1

Procesy autoevaluace pr‡ce kaìdŽho pracovn’ka,

7.2.2

Procesy autoevaluace äkoly,

7.2.3

Monitorov‡n’ a evaluace kolegy ve vyää’ funkci (existence zpžtnŽ vazby, efektivita),

Pozn‡mka: Zde pedagogovŽ maj’ prostor pro naps‡n’ dalä’ch postÞehó, kterŽ nebylo moìnŽ zahrnout do ì‡dnŽho pÞedeälŽho bodu dotazn’ku.

7.2.4

Pod‡v‡n’ informac’ o standardu a kvalitž vedouc’m pracovn’kem.

Próbžh vlastn’ho hodnocen’ äkoly pomoc’ indik‡toró kvality

7.3 Pl‡nov‡ni rozvoje äkoly 7.3.1

Pl‡n rozvoje äkoly,

7.3.2

Ak‹n’ pl‡nov‡n’,

7.3.3

Dopad pl‡nu rozvoje.

1. PodkladovŽ materi‡ly pro vlastn’ hodnocen’ äkoly Autoevalua‹n’ zpr‡vu v CyrilometodžjskŽm gymn‡ziu v Prostžjovž vytv‡Þ’ veden’ äkoly (Þeditel, z‡stupci) v mžs’ci srpnu na z‡kladž:

7.4 Veden’ äkoly (Þeditel, z‡stupci, äkoln’ kaplan)

¥

vùro‹n’ zpr‡vy o ‹innosti, ve kterŽ jsou zahrnuty i vùsledky celost‡tn’ch srovn‡vac’ch testó a vùsledkó soutžì’ (stav k 30. 6.),

¥

vùro‹n’ zpr‡vy o hospodaÞen’ äkoly (stav k 31. 12.),

7.4.2

Profesion‡ln’ kompetence a angaìovanost veden’ äkoly,

¥

7.4.3

Vztahy veden’ s lidmi a rozvoj tùmovŽ pr‡ce.

vùsledkó vlastn’ho dotazn’kovŽho äetÞen’ u pedagogó, vedouc’ch pÞedmžtovùch sekc’, ì‡kó, rodi‹ó,

¥

studia materi‡ló äkoly (dlouhodob‡ koncepce rozvoje äkoly, äkoln’ vzdžl‡vac’ program, vnitÞn’ smžrnice äkoly, z‡znamy o hospitac’ch apod.),

¥

studia materi‡ló MáMT a dalä’ch koncep‹n’ch materi‡ló ‰R, EU, odbornŽ literatury, rozhovoró, diskus’ apod.

7.5 Efektivita a vytžìov‡n’ pracovn’kó s dalä’m povžÞen’m (vedouc’ sekc’, VP, ekonom apod.) 7.5.1

Jasnost, spr‡vnost, pracovn’ zaÞazen’ jednotlivùch pracovn’kó a jejich kompetence,

7.5.2

Individu‡ln’ efektivita pracovn’kó s dalä’m povžÞen’m,

7.5.3

Spole‹n‡ efektivita äirä’ho veden’ äkoly.

7.6 Marketing äkoly, propagace vùsledkó äkoly na veÞejnosti, sponzoÞi a strategi‹t’ partneÞi äkoly

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kvalita vedouc’ osobnosti, Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

7.4.1

2. UplatËovanŽ metody evaluace PÞi prov‡džn’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly pouì’v‡ äkola pÞev‡ìnž tyto metody: ¥

dotazn’k, anketa (pedagogóm, vedouc’m pÞedmžtovùch sekc’, ì‡kóm, rodi‹óm),

7.6.1

òroveË marketingovŽ strategie äkoly,

¥

pozorov‡n’, rozhovor, diskuse, konzultace s odborn’kem,

7.6.2

òroveË prezentace äkoly na veÞejnosti,

¥

analùza materi‡ló äkoly a jejich srovn‡n’ s odbornou literaturou, materi‡ly MáMT, EU, materi‡ly zÞizovatele apod.,

¥

analùza dosahovanùch vùsledkó äkoly, eduka‹n’ch postupó, vùsledkó ì‡kó

¥

hospitace,

¥

analùza pr‡ce pedagoga a jeho nasazen’ pro äkolu (rozbor zapojen’ pedagoga do aktivit äkoly a vùsledky ve sledovanùch aktivit‡ch),

7.6.2.1 WebovŽ str‡nky äkoly, 7.6.2.2 Informovanost veÞejnosti prostÞednictv’m mŽdi’, 7.6.2.3 Vzhled budovy äkoly a jej’ch vnitÞn’ch prostor z pohledu n‡vätžvn’ka, 7.6.2.4 Dalä’ zpósoby prezentace äkoly na veÞejnosti, 7.6.3

SponzoÞi a strategi‹t’ partneÞi äkoly Ð pޒspžvek ke zkvalitnžn’ pr‡ce äkoly.

Pozn‡mka: ákoly jsou vrìeny do trìn’ho prostÞed’. O po‹tu ì‡kó, kterŽ äkola m‡, nerozhoduje pouze skute‹n‡ kvalita äkoly, ale takŽ to, do jakŽ m’ry äkola dok‡ìe o svùch c’lech a vùsledc’ch informovat veÞejnost. UvedenŽ indik‡tory charakterizuj’c’ marketingovou strategii äkoly maj’ za c’l hodnotit, do jakŽ m’ry äkola dok‡ìe veÞejnost informovat o svŽ nab’dce a kvalitž poskytovanŽho vzdžl‡v‡n’.

342

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pozn‡mka: Do tŽto analùzy jsou zahrnov‡ny aktivity se ì‡ky (soutžìe, veden’ ì‡kovskùch portfoli’, pޒprava na jazykovŽ certifik‡ty aj.), aktivity v r‡mci vùuky pÞedmžtu (webovŽ str‡nky pÞedmžtu, pޒprava materi‡ló pro pÞedmžt, maturitn’ch ot‡zek aj.), aktivity v r‡mci äkoly (veden’ sekc’, kabinetu, äkoln’ho ‹asopisu, pÞijatŽ dalä’ funkce), mimoäkoln’ aktivity, kterŽ rozv’jej’ dobrŽ jmŽno äkoly (publika‹n’ ‹innost, zapojen’ do porot region‡ln’ch komis’ aj.)

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

343

¥

test (testy jednotlivùch tޒd, celost‡tn’ srovn‡vac’ testy),

5. Struktura z‡pisu kaìdŽho bodu autoevalua‹n’ zpr‡vy

¥

d’lna (pÞi semin‡Þ’ch s pedagogy, pÞi setk‡n’ se studentskou radou nebo skupinou ì‡kó),

Pro snadnou orientaci v textu autoevalua‹n’ zpr‡vy m‡ kaìdù bod hodnocen’ shodnou strukturu z‡pisu:

¥

brainstorming,

¥

SWOT analùza.

PÞedmžt evaluace

3. Term’ny prov‡džn’ jednotlivùch prvkó vlastn’ho hodnocen’ äkoly

Obsah zpr‡vy o vlastn’m hodnocen’ äkoly m‡ tyto n‡sleduj’c’ kapitoly. 1.

òvod

2.

Hodnocen’ kurikula äkoly

3.

Vùsledky äkoly

4.

Procesy u‹en’ a vyu‹ov‡n’ pouì’vanŽ ve äkole

5.

Podpora ì‡kóm

6.

Klima a kultura äkoly (Žtos)

7.

Zdroje, podm’nky äkoly pro vzdžl‡v‡n’

8.

ےzen’, veden’ a zabezpe‹ov‡n’ kvality

9.

Hodnocen’ naplËov‡n’ z‡vžró pÞedchoz’ho vlastn’ho hodnocen’ äkoly

10.

Z‡vžr Ð stanoven’ œkoló pro pr‡ci äkoly

Vžtäina hlavn’ch kapitol hodnot’c’ zpr‡vy m‡ svŽ podkapitoly.

¥

ZjiätžnŽ skute‹nosti Evalua‹n’ zdroj:

¥

Hodnocen’ skute‹nosti vzhledem k c’li:

¥

OpatÞen’:

2.2.2.

Zjiätžn‡ skute‹nost:

Vùsledky a pokrok v oblasti rozvoje kompetence osobnostn’

Stanovenù c’l: Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

4. Obsah (struktura) autoevalua‹n’ zpr‡vy

Stanovenù c’l:

Pޒklad z‡pisu v autoevalua‹n’ zpr‡vž:

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vlastn’ hodnocen’ pr‡ce äkoly stejnž jako vlastn’ hodnocen’ pr‡ce vedouc’ho pracovn’ka prov‡d’ äkola próbžìnž. Shrnut’ próbžìnŽho vlastn’ho hodnocen’ a z‡vžre‹nŽ hodnocen’ pr‡ce äkoly je moìnŽ prov‡džt aì po uzavÞen’ klasifikace a zpracov‡n’ vùro‹n’ zpr‡vy o ‹innosti äkoly za uplynulù äkoln’ rok, kter‡ shrnuje z‡kladn’ statistick‡ data o pr‡ci äkoly za uplynulù äkoln’ rok. PÞestoìe po 30. 6. nen’ jeätž äkoln’ rok uzavÞen a äkolu ‹ekaj’ opravnŽ zkouäky, v CyrilometodžjskŽm gymn‡ziu v Prostžjovž se vypracov‡v‡ vùro‹n’ i evalua‹n’ zpr‡va v mžs’ci ‹ervenci (vùro‹n’ zpr‡va) a mžs’ci srpnu (autoevalua‹n’ zpr‡va). Po probžhnut’ komision‡ln’ch zkouäek koncem mžs’ce srpna ‹i v próbžhu z‡Þ’ vùro‹n’ a evalua‹n’ zpr‡vu äkola pouze dopln’ o aktu‡ln’ data. Vùsledek komision‡ln’ch zkouäek dosud nikdy nemžl z‡sadn’ vliv na vlastn’ hodnocen’ äkoly.

¥

ë‡k v próbžhu pósoben’ ve äkole objevuje svŽ silnŽ i slabŽ str‡nky, rozv’j’ dóvžru ve vlastn’ schopnosti, komplexnž rozv’j’ vlastn’ osobnost. D‡v‡ svŽmu ìivotu އd, ޒd’ svój ‹as a objevuje vlastn’ ìivotn’ styl a ìivotn’ filozofii zaloìenou na kÞeséanskùch hodnot‡ch. ZjiätžnŽ skute‹nosti: Evalua‹n’ zdroj: Dotazn’k pedagogó

Zjiätžn‡ skute‹nost: 3,45

Pozn‡mka k uvedenŽ hodnotž 3,45: Tato hodnota je aritmetickùm prómžrem hodnocen’ danŽ oblasti v dotazn’ku pedagogy äkoly pomoc’ bodovŽho systŽmu: 4 (nejvyää’ pozitivn’ hodnocen’), 3, 2, 1. (prómžrn‡ hodnota) ukazuje subjektivn’ vn’m‡n’ naplËov‡n’ indik‡toru kvality pedagogy a je d’l‹’m n‡strojem hodnocen’ oblasti. Studium materi‡ló, pozorov‡n’ Kompetence osobnostn’ je v r‡mci pósoben’ äkoly rozv’jena ve vùuce, v kurzech a volno‹asovùch aktivit‡ch organizovanùch äkolou. Ve vùuce je vlastn’ eduka‹n’ ‹innost’ rozv’jena osobnostn’ kompetence ì‡ka ne systematicky, ale sp’äe nahodile v souvislosti s prov‡džnou ‹innost’. Ve vžku studia na gymn‡ziu mlad’ lidŽ hledaj’ vlastn’ ìivotn’ orientaci a c’l, u mnohùch se projevuje absence motivace ke studiu a osobnostn’mu rozvoji. S vžkem souvis’ i hled‡n’ identity sebe sama, nedostatek sebedóvžry, kterù se projevuje potÞebou skrùt se ve skupinž ‹i naopak na sebe mimoއdnž upozorËovat.

Kompletn’ obsah autoevalua‹n’ zpr‡vy

344

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

345

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Celost‡tn’ srovn‡vac’ testy

Poìadavky kladenŽ na dotazn’k pedagogóm:

Sekunda Kl’‹ovŽ kompetence Ð uv‡džn percentil

46

46

Po‹et mimoއdnž vùbornùch Celkov‡ charakteristika vùsledkó Ð postoje a dovednosti

06/07

43

Tercie

Kl’‹ovŽ kompetence Ð uv‡džn percentil Komunikativn’, K Þeäen’ Ob‹anskŽ problŽmó soci‡ln’, person‡ln’ a pracovn’ a u‹en’

59

46

48

11

Hodnocen’ skute‹nosti vzhledem k c’li: ákola nevytv‡Þ’ u ì‡kó dostate‹nou sebeœctu, sebedóvžru, coì je velmi z‡vaìnù nedostatek. Dóvžra ve vlastn’ schopnosti je pÞedpokladem œspžchu. OpatÞen’: ¥

ve vùuce kl‡st dóraz na eduka‹n’ metody, ve kterùch ì‡k bude v’ce pÞin‡äet vùsledky svŽ pr‡ce, neì memorovat zvl‡dnutŽ u‹ivo,

‹asov‡ nen‡ro‹nost, tj. jednozna‹nŽ formulov‡n’ ot‡zek s moìnost’ zaäkrtnut’ odpovždi,

¥

moìnost dopsat doplËuj’c’ odpovž“, pokud u‹itel chce, c’t’ potÞebu,

¥

snadnŽ vyhodnocen’.

Pozn‡mka: Nesm’me zapomenout, ìe je tÞeba pedagogy nejpozdžji na vstupn’ pedagogickŽ radž sezn‡mit s vùsledkem zad‡vanŽho dotazn’ku.

Po‹et mimoއdnž vùbornùch Celkov‡ charakteristika vùsledkó Ð postoje a dovednosti Vùborn‡ schopnost tolerance a respektov‡n’ ostatn’ch, velmi mal‡ sebedóvžra a sebejistota

¥

Term’n zad‡n’ dotazn’ku Ð druh‡ polovina ‹ervna nejlŽpe pomoc’ PC na äkoln’m intranetu, coì umoìËuje snadnŽ vyhodnocen’.

Kompletn’ dotazn’k, kterù CMG pouì’v‡, je zpracov‡n podle indik‡toró kvality äkoly, kterŽ vypracovala skotsk‡ äkoln’ inspekce. Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

06/07

6

Vùborn‡ schopnost tolerance a respektov‡n’ ostatn’ch, menä’ sebedóvžra, mal‡ sebejistota

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Komunikativn’, K Þeäen’ Ob‹anskŽ problŽmó soci‡ln’, person‡ln’ a pracovn’ a u‹en’

Autoevalua‹n’ dotazn’k pr‡ce äkoly Ð ur‹enù zamžstnancóm äkoly Dalä’ dotazn’k je ur‹en vedouc’m pÞedmžtovùch sekc’. Poìadavky na ì‡kovskou anketu: ¥

pÞimžÞen‡ dŽlka,

¥

ot‡zky, kterŽ jsou pro ì‡ky aktu‡ln’ (anketa obsahuje prostor pro dops‡n’ vlastn’ch postÞehó ke kvalitž pr‡ce äkoly, ot‡zky aktualizovat na z‡kladž ‹etnost’ odpovžd’ na ot‡zky pÞedchoz’ ankety, vych‡zet z dotazó ve schr‡nce dóvžry i dotazó na webovŽ poradnž ‹i dotazó na studentskŽ radž),

¥

vytv‡Þet prostor, aby se ì‡k mohl bezpe‹nž vyj‡dÞit k problŽmóm, kterŽ ho tr‡p’,

¥

povzbuzovat ì‡ka, pÞi vlastn’m hodnocen’ ho vŽst k oceËov‡n’ vlastn’ch dobrùch vùsledkó,

¥

ì‡kovsk‡ anketa by nemžla bùt pomlouv‡n’m pedagogó, ale na druhŽ stranž by mžla vytv‡Þet pޒleìitost upozornit na nedostatky v pr‡ci pedagogó,

¥

v’ce vyuì’vat vz‡jemnŽho kladnŽho hodnocen’ vùsledkó pr‡ce ì‡ka pracovn’m tùmem ì‡kó ‹i celou tޒdou,

¥

jednoduchŽ vyhodnocen’.

¥

pÞedkl‡dat ì‡kóm problŽmy jako pޒleìitosti k osobnostn’mu rozvoji,

¥

pÞed‡vat osobn’m pޒkladem pozitivn’ pohled na realitu.

Pozn‡mka k uvedenŽmu pޒkladu z‡pisu: ákole se osvžd‹ilo vìdy pÞi hodnocen’ naplËov‡n’ ur‹itŽho c’le sledovanù c’l nejprve alespoË ve stru‹nosti uvŽst. Uv‡džnù zpósob z‡pisu je n‡ro‹nù na ‹as, ale to pouze v prvn’m roce pÞi tvorbž struktury hodnot’c’ zpr‡vy.

346

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Term’n zad‡n’ Ð kvžten, ‹erven nejlŽpe v PC u‹ebnž (vyhodnocen’ dotazn’ku pomoc’ IT) Anketa ì‡kó CyrilometodžjskŽho gymn‡zia

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

347

Pozn‡mka: Nesm’me zapomenout, ìe je tÞeba ì‡ky sezn‡mit s vùsledkem dotazn’ku za jejich tޒdu i s t’m, jak veden’ äkoly na pÞipom’nky ì‡kó reagovalo a jak problŽmy, na kterŽ ì‡ci upozornili, byly Þeäeny. SouhrnnŽ vùsledky za tޒdu i za äkolu jsou k dispozici väem pedagogóm äkoly ve sborovnž. K vùznamnùm informa‹n’m zdrojóm d‡le patޒ dotazn’k rodi‹óm ì‡kó a samozÞejmž i vùro‹n’ zpr‡va o ‹innosti äkoly za uplynulù äkoln’ rok. Jedn’m z kl’‹ovùch aspektó kvality pr‡ce äkoly je nasazen’ pedagogó pro pr‡ci ve äkole a nasazen’ ì‡kó pÞi studiu. Jde o to, aby ve äkole mezi pedagogy vl‡dla atmosfŽra: ãje norm‡ln’ a samozÞejmŽ kvalitnž u‹it a zodpovždnž se na vùuku pÞipravovatÒ. Tento pޒstup ze strany person‡lu äkoly podmiËuje ì‡kovskou atmosfŽru ãje norm‡ln’ se u‹itÒ, kter‡ je nejvùäe ì‡douc’. Jedn’m ze z‡kladn’ch n‡strojó veden’ äkoly k vytv‡Þen’ atmosfŽry mezi zamžstnanci ãje norm‡ln’ poctivž pracovatÒ je diferenciace mezd. Pro vytv‡Þen’ objektivn’ch podkladó pro diferenciaci mezd vytv‡Þ’ CMG pÞehled o nasazen’ pedagogó a servisn’ho person‡lu pro äkolu a o vùsledc’ch, jakùch dosahuj’.

pomohlo pojmenovat nedostatky ve äkole, a t’m vyvinout œsil’ k hled‡n’ cest k soustavnŽmu a systematickŽmu rozvoji äkoly,

¥

pomohlo zapojit celù tùm pracovn’kó do hodnocen’ äkoly a podpoÞit vžtä’ nasazen’ ze strany pracovn’kó pro äkolu,

¥

vedlo k zaveden’ bodovŽho hodnocen’ v próbžhu pololet’, kterŽ se aì na vysvžd‹en’ pÞev‡d’ na zn‡mku,

¥

vedlo k tomu, ìe äkola vedle ofici‡ln’ho vysvžd‹en’ vyd‡v‡ vlastn’ doplËuj’c’ vysvžd‹en’, kde uv‡d’ procenta dosaìenùch bodó z osobn’ho maxima,

¥

vedlo k zaveden’ slovn’ho hodnocen’ chov‡n’ na vysvžd‹en’,

¥

vedlo ke zlepäen’ vztahu u‹itel Ð ì‡k,

¥

vedlo i k odchodu tžch pedagogó ze äkoly, kteޒ se nechtžli angaìovat pro äkolu,

¥

vedlo k zaveden’ speci‡ln’ho programu Ð kurzó rozvoje kl’‹ovùch kompetenc’ ì‡kó formou z‡ìitkovŽ pedagogiky (kurz nazùv‡me Doopravdy),

348

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Vlastn’ hodnocen’ äkoly je pouze jeden z n‡strojó pro efektivn’ ޒzen’ rozvoje organizace a veden’ pracovn’ho tùmu. NemŽnž dóleìitùm n‡strojem je studium kvalitn’ literatury, soustavnù rozvoj vedouc’ho pracovn’ka, ‹as vžnovanù veden’ vlastn’ osobnosti vedouc’ho pracovn’ka. Kvalitnž prov‡džnŽ vlastn’ hodnocen’ äkoly mžlo zejmŽna tyto œ‹inky:

vedlo k vypracov‡n’ vlastn’ho äkoln’ho vzdžl‡vac’ho programu jiì pÞed term’nem stanovenùm MáMT,

¥

vedlo k tomu, ìe mnoz’ pedagogovŽ za‹ali vyuì’vat anketu ì‡kó jako formu evaluace vlastn’ pr‡ce,

¥

vedlo k zamùälen’ pracovn’kó nad smyslem pedagogickŽ pr‡ce a œsil’ o rozvoj vlastn’ osobnosti,

¥

vedlo k tomu, ìe ì‡ci veden’ pޒkladem pedagogó se snaì’ o sebereflexi vlastn’ho studia, dosahovanùch vùsledkó.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe

Efektivita pr‡ce zamžstnancó Ð z‡znamov‡ tabulka

Vùsledky, kterùch äkola dos‡hla realizac’ vlastn’ho hodnocen’

¥

Metoda vlastn’ho hodnocen’ äkoly nen’ nikdy uzavÞena a st‡le se rozv’j’. PÞesto nejtžìä’ je pÞi vlastn’m hodnocen’ äkoly za‹‡tek tohoto procesu Ð nastavit kritŽria, vytvoÞit n‡vyk a strukturu vlastn’ho procesu i hodnot’c’ zpr‡vy. ‰asov‡ n‡ro‹nost na prov‡džn’ vlastn’ho hodnocen’ äkoly je zna‹n‡ pÞi jeho zav‡džn’, s prax’ se st‡le v’ce zkracuje. Po nžkolikaletùch zkuäenostech si äkola dovede jen stžì’ pÞedstavit kvalifikovanŽ veden’ pracovn’ho tùmu i ޒzen’ celŽ organizace bez dobrŽho vlastn’ho hodnocen’ äkoly. To se stalo samozÞejmou sou‹‡st’ pr‡ce äkoly kaìdù rok.

Kontaktn’ osoba Jaroslav Fidrmuc e-mail: [email protected]

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

349

VLASTNê HODNOCENê V BEESLACK COMMUNITY HIGH SCHOOL VE SKOTSKU

pޒleìitost’ skotskŽho vzdžl‡vac’ho systŽmu. Vùstupn’ zpr‡va Kvalita a spravedlivost vzdžl‡v‡n’ ve Skotsku (Quality and Equity of Schooling in Scotland) na stranž jednŽ kladnž hodnot’ vysokou kvalitu vzdžl‡v‡n’ a malŽ rozd’ly mezi prómžrnùmi vùsledky jednotlivùch äkol, na stranž druhŽ upozorËuje na velkŽ rozd’ly uvnitÞ äkol a na to, ìe inkluze se s postupuj’c’ vžkem d’tžte st‡v‡ st‡le form‡lnžjä’. Nepochybnž k tomu pÞisp’v‡ cel‡ organizace sekund‡rn’ho vzdžl‡v‡n’: od 14 let, kdy si ì‡ci vyberou pÞedmžty ke zkouäk‡m, je vzdžl‡v‡n’ velmi ‹asto interpretov‡no jako pޒprava na testy, kterŽ podstupuj’ väichni ì‡ci v S4, a pokud ve äkole po ukon‹en’ povinnŽ äkoln’ doch‡zky v S4 zóstanou, takŽ v S5, pޒpadnž v S6.

ákola: Beeslack Community High School, Skotsko Konzultant VòP: Pavla Polechov‡

Anotace

V S3 a S4 lze navätžvovat dva typy kurzó: kurzy vedouc’ bu“ k takzvanŽ standardn’ zkouäce s vùsledkem œrovnž z‡kladó (Foundation), stÞedn’ œrovnž (General) ‹i œrovnž kreditu (Credit), nebo kurzy systŽmu n‡rodn’ch kvalifikac’ (NQ kurzy), na nichì jsou zaloìeny väeobecnž vzdžl‡vac’ i odbornŽ pÞedmžty v ro‹n’c’ch S5 a S6. V dalä’ch letech lze postupovat vùäe po stupnici n‡rodn’ch kvalifikac’, napޒklad do kurzu ke zkouäce œrovnž Higher se typicky pÞihlaäuj’ ì‡ci jak po standardn’ zkouäce s vùsledkem kreditu, tak ì‡ci œspžänž absolvuj’c’ kurz Intermediate II. Teoreticky je moìnŽ, aby se do kurzu Higher pÞihl‡sili i ì‡ci se slabä’m vùsledkem ve standardn’ zkouäce, ale poìadavky tohoto kurzu by byly pro takovŽ ì‡ky pޒliä vysokŽ. Vztah jednotlivùch œrovn’ obou systŽmó zn‡zorËuje Tabulka 1., äipky ukazuj’ moìnù postup. U konkrŽtn’ch ‹‡st’ pޒkladu dobrŽ praxe se term’ny uvedenŽ v tabulce ‹asto vyskytuj’.

Vlastn’ hodnocen’ v Beeslack Community High School je pÞedstaveno z nžkolika perspektiv Ð od celŽho systŽmu aì po zcela konkrŽtn’ n‡hled do hodnocen’ a pl‡nu rozvoje jednoho z oddžlen’ äkoly, oddžlen’ historie. Zaj’mav‡ je takŽ role stÞedn’ho ‹l‡nku Ð odboró äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v. Pޒklad obsahuje takŽ n‡vrh aktu‡ln’ch zmžn na œrovni systŽmu a i Þadu autentickùch materi‡ló, kterŽ äkola pro svŽ vlastn’ hodnocen’ vyv’j’ a pouì’v‡.

Skotskù vzdžl‡vac’ systŽm a jeho kvalita Povinn‡ äkoln’ doch‡zka je ve Skotsku jeden‡ctilet‡, trv‡ od 5 ( 1/2 roku) do 16 ( 1/2 roku) let. Prim‡rn’ vzdžl‡v‡n’ trv‡ 7 let (ozna‹uje se jako P1 aì P7), na konci sedmŽ tޒdy (P7) je ì‡kovi 12 let ( 1/2 roku). áestiletù program sekund‡rn’ho vzdžl‡v‡n’ S1ÐS6 za‹’n‡ prvn’ sekund‡rn’ tޒdou S1 ve vžku 12 let, pÞi‹emì tޒdou S4 kon‹’ zhruba v 16 letech povinnŽ vzdžl‡v‡n’. Ozna‹en’ P1ÐP7 a S1ÐS6 jsou v tomto textu zachov‡na. Vzdžl‡vac’ systŽm Skotska (oddžlenù od vzdžl‡vac’ch systŽmó ostatn’ch zem’ SpojenŽho kr‡lovstv’) se vyzna‹uje vysokou kvalitou Ð mžÞeno jak samotnùmi vùsledky vzdžl‡v‡n’, tak malùmi rozd’ly prómžrnùch hodnot vùsledkó pro jednotlivŽ äkoly (viz PISA5). K silnùm str‡nk‡m skotskŽho äkolstv’ patޒ pÞedäkoln’ a prim‡rn’ vzdžl‡v‡n’ a zabezpe‹en’ inkluze na tŽto œrovni. PÞedäkoln’ho vzdžl‡v‡n’ se œ‹astn’ 99 % džt’ ìij’c’ch ve Skotsku od ‹tyÞ let, 95 % jiì od tޒ let, coì je vžk, od kterŽho maj’ väechny džti pr‡vž ìij’c’ ve Skotsku garantov‡no bezplatnŽ m’sto v pÞedäkoln’m vzdžl‡v‡n’ (od 2 1/2 hodin dopoledne nebo odpoledne).6 Takto vysok‡ œ‹ast v pÞedäkoln’m vzdžl‡v‡n’ je nepochybnž jedn’m z dóvodó vysokŽ œspžänosti skotskùch džt’, neboé investice do vzdžl‡v‡n’ v tomto obdob’ ìivota maj’ nejvyää’ n‡vratnost a pro äkoln’, a tedy i ìivotn’ œspžch nejzranitelnžjä’ ‹‡sti populace Ð tj. pro džti poch‡zej’c’ ze soci‡lnž znevùhodnžnŽho prostÞed’ a džti ohroìenŽ soci‡ln’ exkluz’ Ð jsou zcela z‡sadn’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontextem je v tomto pޒkladu dobrŽ praxe nejen kontext konkrŽtn’ äkoly, ale celŽho systŽmu.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontext

Vztah œrovn’ dvou typó kurzó pro ì‡ky od S3 do S6, tj. 14Ð17 let Kurzy ke standardn’m zkouäk‡m

V lednu 2007 bylo registrov‡no pro pÞedäkoln’ vzdžl‡v‡n’ 95,3 % tޒletùch a 99,2 % ‹tyÞletùch džt’ (Skotsk‡ vl‡dn’ statistika pÞedäkoln’ pŽ‹e a pÞedäkoln’ho vzdžl‡v‡n’ 2007). 6

350

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Zkouäka je moìn‡ v ro‹n’ku S6

Advanced Higher (velmi pokro‹il’) Higher (pokro‹il’)

S5, S6

òroveË kreditu (credit)

S4

~

Intermediate II S5, S6 (stÞednž pokro‹il’ II)

StÞedn’ œroveË (general)

S4

~

Intermediate I S5 (stÞednž pokro‹il’ I)

òroveË z‡kladó (foundation)

S4

~

Access 3 (za‹‡te‹n’ci 3) Access 2 (za‹‡te‹n’ci 2)

Zhruba v p‡tŽm ro‹n’ku prim‡rn’ äkoly se ale objevuje a postupnž st‡le v’ce rozev’r‡ mezera mezi vùsledky ì‡kó se slabùm socioekonomickùm z‡zem’m a ostatn’mi ì‡ky. V roce 2006 Skotsko poì‡dalo OECD v r‡mci standardn’ch Zpr‡v o n‡rodn’ politice ve vzdžl‡v‡n’ (Reviews of National Policies for Education)7 o analùzu kvality a rovnosti 5 Programme for International Student Assessment Ð program pravidelnŽho testov‡n’ patn‡ctiletùch ì‡kó v zem’ch OECD i mimo nž, realizovanù v tޒletùch intervalech (poprvŽ v roce 2000).

Kurzy n‡rodn’ch kvalifikac’

Zkouäka je moìn‡ v ro‹n’ku

Access 1 (za‹‡te‹n’ci 1) ‰esk‡ republika se œ‹astnila podobnŽho procesu v roce 1996 (Zpr‡vy o n‡rodn’ politice ve vzdžl‡v‡n’. ‰esk‡ republika. Praha, òstav pro informace ve vzdžl‡v‡n’, 1996). Povaha tžchto zpr‡v se oväem na pÞelomu tis’cilet’ vùznamnž zmžnila Ð vzdžl‡vac’ politice je nyn’ pÞikl‡d‡n mnohem vžtä’ celospole‹enskù vùznam, z‡roveË existuje o vzdžl‡vac’ch systŽmech v’ce a kvalitnžjä’ch informac’. 7

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

351

Zmžny ve vzdžl‡v‡n’ patn‡cti- aì osmn‡ctiletùch ì‡kó

SkotskŽ n‡rodn’ priority ve vzdžl‡v‡n’

N‡rodn’ priority ve vzdžl‡v‡n’, kterŽ pÞedstavuj’ r‡mec pro pl‡n zlepäov‡n’ äkol i odboró äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v, byly v roce 2000 stanoveny takto:

PÞipravovanŽ zmžny reaguj’ na doporu‹en’ expertó OECD ve vùäe zm’nžnŽ studii Kvalita a spravedlivost vzdžl‡v‡n’ ve Skotsku. N‡vrh, kterù je specifikov‡n prostÞednictv’m novŽho zjednoduäenŽho a uvolnžnŽho systŽmu n‡rodn’ch zkouäek a kvalifikac’, tedy prostÞednictv’m vùstupó, bude pÞedmžtem nadch‡zej’c’ diskuze se äkolami, m’stn’ samospr‡vou, institucemi vzdžl‡vaj’c’mi mladŽ lidi po ukon‹en’ povinnŽho vzdžl‡v‡n’ v 16 letech8, zamžstnavateli, rodi‹i a mladùmi lidmi samotnùmi. Pro n‡s je zaj’mavù odsun jak specializace, tak rozdžlov‡n’ ì‡kó do studijn’ho a nestudijn’ho smžru po desetiletŽm spole‹nŽm vzdžl‡v‡n’ (po sedmi letech prim‡rn’ho a tÞech letech spole‹nŽho sekund‡rn’ho vzdžl‡v‡n’) do vstupu do posledn’ho roku povinnŽ äkoln’ doch‡zky, tedy do S4 Ð zhruba do patn‡ctŽho roku vžku. V novŽ koncepci lze identifikovat prvky stability, prvky inovace a propojuj’c’ prvky.

¥

òroveË a vùsledky: zlepäov‡n’ œrovnž väech ì‡kó zejmŽna ve ‹ten‡ÞskŽ a po‹etn’ gramotnosti a dosahov‡n’ lepä’ch hodnot vùsledkó v n‡rodn’ch testech a zkouäk‡ch.

¥

R‡mec pro u‹en’: podpora a rozvoj dovednost’ u‹iteló, sebek‡znž ì‡kó, obohacen’ äkoln’ho prostÞed’, aby motivovalo k vyu‹ov‡n’ a u‹en’.

¥

Inkluze a rovnù pޒstup: podpora rovnŽho pޒstupu, pomoc kaìdŽmu ì‡kovi, aby z’sk‡val vzdžl‡v‡n’m, se speci‡ln’ pozornost’ vžnovanou jednak ì‡kóm s postiìen’m a se speci‡ln’mi vzdžl‡vac’mi potÞebami, a takŽ ì‡kóm s gaelätinou jako rodnùm jazykem a jinùmi mŽnž uì’vanùmi jazyky.

¥

Hodnoty a ob‹anstv’: pr‡ce s rodi‹i, aby podporovali sebeœctu svùch džt’ a u‹ili je vz‡jemnŽmu respektu, stejnž jako jejich propojen’ s jinùmi ‹leny bezprostÞedn’ i äirä’ spole‹nosti; aby je u‹ili povinnostem a zodpovždnosti ob‹ana v demokratickŽ spole‹nosti.

¥

U‹en’ pro ìivot: vybaven’ ì‡kó z‡kladn’mi dovednostmi, postoji a o‹ek‡v‡n’mi, kterùch je tÞeba k œspžänŽmu ìivotu v mžn’c’ se spole‹nosti, podpora tvoÞivosti a ctiì‡dostivosti.

Propojen’ mezi stabilitou a inovac’ Zkouäky Advanced Higher (druh‡ a posledn’ sŽrie zkouäek pro nejœspžänžjä’ studenty, kteޒ zóstali na äkole po ukon‹en’ povinnŽ äkoln’ doch‡zky v 16 letech) budou m’t vùznam pro maturitu z pޒrodn’ch vžd a z jazykó. Souvislost mezi Advanced Higher a maturitou bude upÞesnžna pozdžji bžhem roku 2008. Obsah vztahuj’c’ se ke väem zkouäk‡m novŽho systŽmu bude revidov‡n a aktualizov‡n, aby byl v souladu s kurikul‡rn’ reformou, nazvanou Kurikulum pro Excelenci.

Inovace Novž budou v S4 zavedeny n‡rodn’ kvalifika‹n’ zkouäky pro ‹ten‡Þskou a po‹etn’ gramotnost (literacy a numeracy). Udžlen’ n‡rodn’ kvalifikace bude zaloìeno na celŽ pÞedchoz’ pr‡ci ì‡ka v danŽ oblasti a na extern’ zkouäce. ë‡ci, kteޒ budou aspirovat na zkouäky œrovnž Higher, se budou na nž moci pÞipravovat jiì od S4, tj. od 15 let; nebudou muset skl‡dat zkouäky niìä’ œrovnž. DŽlku studia pro œroveË Higher si budou ì‡ci moci zvolit na rok, rok a pól nebo dva roky.

Tzv. further education colleges Ð vedle nepovinnùch posledn’ch dvou let sekund‡rn’ äkoly plnohodnotn‡ varianta vzdžl‡v‡n’ po ukon‹en’ povinnŽ äkoln’ doch‡zky, umoìËuj’c’ i vstup na univerzitu Ð a vysokŽ äkoly. 8

352

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jako prvky zajiäéuj’c’ dlouhodobou stabilitu systŽmu zóst‡vaj’ v novŽm systŽmu zkouäky Higher a Advanced Higher, dóleìitŽ pro pÞij’m‡n’ na vysokou äkolu, k nimì se po 16., resp. 17. roce vžku pÞipravovali typicky studenti, kteޒ se po statut‡rn’m ukon‹en’ povinnŽ äkoln’ doch‡zky vr‡tili zpžt do svŽ sekund‡rn’ äkoly, pÞi‹emì standardn’ zkouäky v 16 letech zvl‡dli na zn‡mku 1 nebo 2 (v sedmistupËovŽ klasifika‹n’ äk‡le), pޒpadnž o rok pozdžji proäli œspžänž kurzem Intermediate II.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Prvky stability

Skotsk‡ äkoln’ inspekce Posl‡n’m skotskŽ äkoln’ inspekce je pom‡hat äkol‡m, aby si zlepäovaly schopnost kvalitnž vyhodnocovat a zlepäovat svoji pr‡ci. Skotsk‡ äkoln’ inspekce (HMIE, Her Majesty Inspectorate of Education) poskytuje zpžtnou vazbu o kvalitž pr‡ce äkol a kvalitž jejich sebehodnocen’ nejen äkol‡m, ale i odboróm äkolstv’ tÞiceti tޒ m’stn’ch samospr‡v, kterŽ takŽ podlŽhaj’ jej’mu sledov‡n’.

Odbory äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v Odbory äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v lze povaìovat za mezi‹l‡nek mezi œstÞed’m skotskŽ äkoln’ inspekce a äkolami. Jejich z‡kladn’m œkolem je podporovat a posilovat zlepäov‡n’ äkol na m’stn’ œrovni. M’stn’ samospr‡vy by mžly m’t robustn’ systŽm zabezpe‹ov‡n’ kvality a podporovat solidn’ a spolehlivŽ vlastn’ hodnocen’ äkol. Kvalita vyhodnocovac’ch systŽmó m’stn’ch samospr‡v je oväem velice rózn‡. Asi polovina odboró äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v prov‡d’ sofistikovanŽ analùzy v‹etnž vyhodnocov‡n’ pÞidanŽ hodnoty a sledov‡n’ pokroku jednotlivùch ì‡kó9. Velkù po‹et odboró äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v zamžstn‡v‡ statistickŽ konzultanty pro analùzu dat sekund‡rn’ch äkol. Prim‡rn’ äkoly nepodlŽhaj’ n‡rodn’mu testov‡n’, zde se väak pedagogovŽ pÞi svŽm hodnocen’ mohou opޒt o banku testovùch œloh pro róznŽ vžkovŽ œrovnž. Pro kaìdou n‡rodn’ prioritu byla identifikov‡na skupina indik‡toró sleduj’c’ch jej’ 9 Nejde o jmenovitŽ zaznamen‡v‡n’ vùsledkó jednotlivcó, ale o to, ìe skute‹nou jednotkou je opravdu ì‡k. Pokud sledujeme vùsledky jen na hrubä’ œrovni, napޒklad je-li jednotkou tޒda ‹i äkola, ztr‡c’ se pÞehled o zmžn‡ch uvnitÞ tŽto jednotky, takìe se móìe st‡t, ìe na za‹‡tku a na konci obdob’ pracujeme s hodnž obmžnžnùm souborem dat, aniì bychom o tom vždžli. ákoly si tak mohou zlepäit sk—re prostž tak, ìe se ãzbav’Ò nejslabä’ch ì‡kó.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

353

naplËov‡n’. Odbory äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v sjedn‡vaj’ se svùmi äkolami konkrŽtn’ c’le, kterùch maj’ äkoly dos‡hnout pÞi naplËov‡n’ priorit, resp. jejich indik‡toró. Ur‹itù problŽm pÞitom pÞedstavuje fakt, ìe je v praxi snazä’ mžÞit indik‡tory prvn’ n‡rodn’ priority Ð vùsledky Ð neì indik‡tory ostatn’ch priorit, a nav’c existuj’ dobÞe a dlouhodobž nastavenŽ mechanismy pro sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’ tohoto typu dat. Jedn’m z dósledkó je to, ìe prvn’ priorita z’sk‡v‡ mnohem vžtä’ publicitu neì ostatn’ priority, coì vytv‡Þ’ dojem, ìe tyto ostatn’ priority maj’ menä’ vùznam.

Popis pr‡ce jednoho oddžlen’ vzdžl‡vac’ho oboru n‡m umoìn’ demonstrovat princip hodnocen’ kurikula, vùsledkó, vyu‹ov‡n’ a u‹en’ a atmosfŽry. Pro pޒklad je uveden popis kurzu ke standardn’ zkouäce z historie.

Oddžlen’ historie11 Beeslack Community High School Kurz vedouc’ ke standardn’ zkouäce na œrovni z‡kladó (foundation), na stÞedn’ œrovni (general) a na œrovni kreditu (credit) je koncipov‡n tak, aby stimuloval z‡jem o pÞedmžt studiem ned‡vnŽ minulosti.

Beeslack Community High School

Podle inspek‹n’ zpr‡vy z roku 2003 vl‡dne ve äkole silnù Žtos œspžchu väech ì‡kó, pedagogovŽ i ostatn’ zamžstnanci äkoly o‹ek‡vaj’ od väech ì‡kó vysokou œroveË vùsledkó, postojó a chov‡n’. D‡vaj’ ì‡kóm pravidelnž zpžtnou vazbu o jejich vùkonu v hodin‡ch, pÞi‹emì vyzdvihuj’ kladnŽ aspekty. ë‡ci reaguj’ velmi dobÞe na äkoln’ systŽm stanovov‡n’ svùch individu‡ln’ch nejbliìä’ch vùukovùch c’ló. Tento systŽm je pouì’v‡n v celŽ äkole a ì‡ci vžd’, ìe je od nich o‹ek‡v‡no osobn’ maximum.

Modul 1. Mžn’c’ se spole‹nost ve Skotsku a VelkŽ Brit‡nii v letech 1830Ð1930

Podle tŽhoì zdroje jsou c’le a postupy äkoly zaloìeny na silnŽ podpoÞe maxim‡ln’ho za‹lenžn’ väech ì‡kó (inkluze), coì je v c’lech äkoly explicitnž vyj‡dÞeno. Mezi c’le äkoly patޒ: ãpodporovat porozumžn’, ìe jsme plnž inkluzivn’ instituc’ pro prvn’ aì äestù ro‹n’k sekund‡rn’ äkoly, ìe m‡me mnoho co nab’dnout a ìe n‡s zaj’m‡ rovnost pޒleìitost’ väech ì‡kó bez ohledu na soci‡ln’ z‡zem’, znevùhodnžn’ ‹i postiìen’, gender, rasu ‹i n‡boìenstv’. ákola takŽ efektivnž a na partnerskŽ b‡zi komunikuje s rodi‹i a m’stn’m obyvatelstvem. Toto partnerstv’ bylo pos’leno nabyt’m statusu komunitn’ äkoly. ákola m‡ bohatù program vzdžl‡vac’ch a rekrea‹n’ch aktivit pro c’lovŽ skupiny od mladùch dospžlùch po seniory. S asociac’ rodi‹ó ì‡kó vzdžl‡vanùch v Beeslacku äkola pravidelnž konzultuje a setk‡v‡ se s n’ na informa‹n’ch ve‹erech. Väichni rodi‹e jsou pravidelnž oslovov‡ni nejen na rodi‹ovskùch schózk‡ch, ale takŽ prostÞednictv’m ‹asopisu pro rodi‹e, kterù podrobnž informuje o minulŽm i budouc’m džn’ ve äkole i mimo äkolu, o œspžä’ch ì‡kó äkoly, o programu pÞechodu ì‡kó ze ‹tyÞ prim‡rn’ch äkol do tŽto sekund‡rn’ äkoly. Inspek‹n’ zpr‡va rovnžì velice kladnž hodnot’ systŽm podpory ì‡kó. Tento systŽm je obecnž ve Skotsku bohatä’ neì v ‰eskŽ republice a klade se na nžj vžtä’ dóraz: äkola s cca 400 ì‡ky m‡ n‡rok na jednoho celŽho pracovn’ka staraj’c’ho se o väestrannou podporu10 ì‡kó. Po‹et pracovn’kó, resp. velikost œvazku jsou zhruba œmžrnŽ po‹tu ì‡kó äkoly. Dóraz na väestrannou podporu ì‡kó a jej’ person‡ln’ zabezpe‹en’ lze ch‡pat jako jednu z podm’nek inkluzivity äkol i celŽho systŽmu. PedagogovŽ, kteޒ zodpov’daj’ za podporu ì‡kó ve skotskùch äkol‡ch, maj’ na starosti osobn’ poradenstv’, poradenstv’ v kurikulu (prospžch), poradenstv’ pro volbu povol‡n’ a vzdžl‡v‡n’ pro osobnostn’ a soci‡ln’ rozvoj. Staraj’ se takŽ o kontakty s rodi‹i, navazuj’c’mi äkolami (coì jsou pro sekund‡rn’ äkoly further education colleges a vysokŽ äkoly) a se soci‡ln’mi partnery. Osobn’ poradenstv’ m‡ reaktivn’ i preventivn’ sloìku. ë‡ci pޒsluänŽ pracovn’ky takŽ sami navätžvuj’.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kurz je rozdžlen do tޒ moduló, kterŽ pokrùvaj’ róznŽ aspekty historie 19. a 20. stolet’. Tyto tÞi moduly dohromady tvoޒ velmi zaj’mavù obraz svžta v posledn’ch 150 letech. ë‡ci dostanou pޒleìitost ke svŽ vlastn’ investigativn’ pr‡ci, k pr‡ci ve skupin‡ch a k Þeäen’ problŽmó.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Beeslack Community High School je nekonfesijn’ sekund‡rn’ sp‡dov‡ äkola pro obce pobl’ì Edinburghu v‹etnž venkova. Zna‹nŽ procento ì‡kó tŽto äkoly tvoޒ ì‡ci bydl’c’ mimo sp‡dovou oblast äkoly, um’stžn’ sem na ì‡dost rodi‹ó. Ve äkole se vzdžl‡v‡ asi 1000 ì‡kó.

Tento modul se zabùv‡ vùznamnùmi zmžnami ìivota britskŽ spole‹nosti zpósobenùmi prómyslovou revoluc’. V letech 1830Ð1930 doälo takŽ k vùznamnùm posunóm v politickùch postoj’ch obyvatelstva. Modul mapuje rozvoj britskŽ demokracie, pÞi‹emì vžnuje zvl‡ätn’ pozornost kampani za volebn’ pr‡vo ìen.

Modul 2. Mezin‡rodn’ spolupr‡ce a konflikt 1890-1920 TŽmatem tohoto modulu jsou po‹‡tky, povaha a dósledky 1. svžtovŽ v‡lky. V modulu ì‡ci studuj’, jak se Evropa dostala do v‡lky, jakŽ to bylo œ‹astnit se bojó a jak byla ve Versailles podeps‡na m’rov‡ smlouva, kter‡ zpósobila v’ce problŽmó neì v‡lka samotn‡.

Modul 3. LidŽ a moc a) Rusko 1914Ð1941 Tento modul studuje starŽ Rusko za vl‡dy Cara a kolaps zޒzen’ do chaosu za revoluce v r. 1917. D‡le se zabùv‡ uchopen’m moci Leninem a boläeviky a t’m, co jejich politika znamenala pro ruskù lid. Posledn’m tŽmatem tohoto modulu je tyranie Stalina ve tÞic‡tùch letech minulŽho stolet’.

10

354

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

11

Oddžlen’ historie funguje zhruba jako pÞedmžtov‡ komise v ‹eskŽ prostÞed’.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

355

nebo

Z‡kladn’ ot‡zky, kterŽ by si äkola a jak‡koli instituce vzdžl‡vaj’c’ džti a ml‡deì mžla poloìit (a kterŽ z‡roveË kladou äkol‡m odbory äkolstv’ m’stn’ch samospr‡v ‹i inspekce) znžj’ takto:

b) USA 1850Ð1880 Tento modul zahrnuje studium americkùch indi‡nó na z‡padž dneän’ch USA, budov‡n’ ìeleznice, otroctv’, americkou ob‹anskou v‡lku a zach‡zen’ s Afroameri‹any po v‡lce, v‹etnž Ku Klux Klanu. Hodnocen’ pr‡ce ì‡ka m‡ tÞi sloìky: 1.

intern’ próbžìnŽ hodnocen’, umoìËuj’c’ zjistit, k jakŽ œrovni standardn’ zkouäky dostane ì‡k testovŽ œlohy,

2.

hodnocen’ na konci kaìdŽho modulu, pokrùvaj’c’ znalosti, porozumžn’ a dovednosti vùzkumu,

3.

extern’ z‡vžre‹n‡ zkouäka, pokrùvaj’c’ znalosti, porozumžn’ a dovednosti vùzkumu.

Indik‡tory uvedenŽ v tŽto publikaci se zamžÞuj’ pÞedevä’m na to, jak pósoben’ äkol a dalä’ch instituc’ ovlivËuje zlepäov‡n’ zkuäenost’ ì‡kó se vzdžl‡v‡n’m a kvalitu jejich ìivota. Tento dóraz na vùsledky a dopady je v souladu s vùznamem vlastn’ho hodnocen’, kterŽ nesm’ bùt samoœ‹elnŽ Ð m‡ smysl pouze pokud vede ke zlepäov‡n’ ìivota džt’ a ml‡deìe ve äkole ‹i jinŽ instituci i mimo ni a ke zlepäov‡n’ jejich vùsledkó, pޒpadnž k udrìov‡n’ maxim‡ln’ho standardu kvality, pokud by ho bylo dosaìeno. ákoly a pÞedäkoln’ centra jsou nyn’ sou‹‡st’ äirokŽho partnerstv’ profesion‡ló, kteޒ poskytuj’ džtem sluìby souvisej’c’ s jejich vzdžl‡v‡n’m. St‡vaj’c’ vyd‡n’ publikace Jak dobr‡ je naäe äkola poskytuje spole‹nù r‡mec vlastn’ho hodnocen’ kvality pr‡ce jakŽkoli instituce slouì’c’ džtem a veÞejnosti. Stav’ na dobrŽ praxi ve äkol‡ch a tޒd‡ch ve Skotsku i v zahrani‹’. Jej’m smyslem je pomoci zamžstnancóm äkol a dalä’ch instituc’ vyhodnocovat jejich sou‹asnou pr‡ci a identifikovat priority pro rozvoj.

356

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

¥

Jak naplËujeme potÞeby naäeho äkoln’ho spole‹enstv’?

¥

Jak dobrŽ vzdžl‡v‡n’ poskytujeme?

¥

Jak dobrŽ je naäe ޒzen’?

¥

Jak dobrŽ je naäe veden’?

¥

Do jakŽ m’ry se dok‡ìeme d‡le zlepäovat?

Vùsledky a œspžchy Jakùch vùsledkó jsme dos‡hli?

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dokumentem z‡sadn’ho vùznamu pro obž tyto œrovnž je publikace Jak dobr‡ je naäe äkola (How good is our school), vytvoÞen‡ poprvŽ skotskou äkoln’ inspekc’ v roce 1999. Samotnù n‡zev napov’d‡, ìe a‹koli tato publikace popisuje systŽm pouì’vanù extern’m hodnotitelem Ð skotskou äkoln’ inspekc’, pouì’v‡ tento systŽm pohled zevnitÞ: jak dobr‡ je NAáE äkola. Jiì tato prvn’ verze vznikala v dialogu se skupinou äkol, aby byl vùslednù produkt srozumitelnù a uìite‹nù pÞedevä’m äkol‡m samotnùm. Nyn’ platn‡ verze, publikovan‡ v bÞeznu 2007 (viz literatura), je tÞet’ ‹‡st’ sŽrie Cesta k maxim‡ln’ kvalitž (The Journey to excellence).

Jakùch vùsledkó jsme dos‡hli?

Celù r‡mec vyhodnocov‡n’ kvality vypad‡ takto:

Vùchodiska Beeslack Community High School mus’ pÞi svŽm vlastn’m hodnocen’ respektovat strategickŽ dokumenty na œrovni svŽ zemž, kter‡ m‡ svój vlastn’ vzdžl‡vac’ systŽm, a strategickŽ dokumenty na œrovni m’stn’ samospr‡vy.

¥

1.

Kl’‹ovŽ vùsledky

Jak naplËujeme potÞeby naäeho äkoln’ho spole‹enstv’? 2.

Dopad na ì‡ky, rodi‹e, rodiny

Pr‡ce a ìivot ve äkole

Vize a veden’

Jak dobrŽ vzdžl‡- Jak dobrŽ je naäe v‡n’ poskytujeme? ޒzen’?

Jak dobrŽ je naäe veden’?

5.

Poskytov‡n’ vzdžl‡v‡n’

6.

Rozvoj strategi’ a postupó, pl‡nov‡n’

9.

Veden’

1.1 Zlepäov‡n’ vùsledkó

2.1 Zkuäenosti ì‡kó

5.1 Kurikulum

6.1 Kontrola a rozvoj strategi’ a postupó

9.1 Vize, hodnoty a c’le

1.2 Plnžn’ statut‡rn’ch povinnost’

2.2 òspžch äkoly v zapojov‡n’ rodi‹ó a rodin

5.2 Vyu‹ov‡n’ pro efektivn’ u‹en’

6.2 ò‹ast na strategi’ch, postupech a pl‡nov‡n’

9.2 Veden’ a smžrov‡n’

3.

5.3 NaplËov‡n’ vzdžl‡vac’ch potÞeb

6.3 Pl‡nov‡n’ rozvoje

9.3 Rozv’jen’ lid’ a partnerstv’

3.1 Zapojen’ 5.4 Vyhodnopracovn’kó cov‡n’ pro äkoly do ìizlepäov‡n’ vota a pr‡ce u‹en’ äkoly

7.

9.4 Veden’ zlepäov‡n’ a zmžny

4.

7.1 Dostatek zamžstnancó, z’sk‡v‡n’ a udrìen’

Dopad na pracovn’ky äkoly

Dopad na m’stn’ spole‹enstv’

5.5 O‹ek‡v‡n’ a podpora œspžchu

4.1 òspžch äko- 5.6 Rovnost ly v pr‡ci pޒleìitost’ s m’stn’m a spravedlispolevost ‹enstv’m a v jeho zapojen’

ےzen’ a podpora zamžstnancó

7.2 òkolov‡n’ zamžstnancó, tùmov‡ pr‡ce

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

357

4.2 òspžch äkoly v pr‡ci s äirä’ spole‹nost’ a v jej’m zapojen’

5.7 Partnerstv’ s ì‡ky a rodi‹i

7.3 Kontrola a rozvoj zamžstnancó

5.8 PŽ‹e, pohoda a rozvoj

8.

5.9 Zlepäov‡n’ prostÞednictv’m sebehodnocen’

8.1 Partnerstv’ s komunitou, vzdžl‡vac’mi institucemi, zamžstnavateli

C’le O svùch c’lech se äkola vyjadÞuje takto: K efektivn’mu u‹en’ doch‡z’ spolehlivžji tam, kde jsou zdravŽ vztahy. Tento princip je z‡kladem c’ló äkoly:

Partnerstv’ a zdroje

8.2 Spr‡va financov‡n’ vzdžl‡v‡n’

Do jakŽ m’ry se dok‡ìeme d‡le zlepäovat?

Kaìdù indik‡tor je jeätž specifikov‡n jedn’m nebo v’ce tŽmaty, napÞ.: 2.1 Zkuäenosti ì‡kó

¥ Do jakŽ m’ry jsou ì‡ci motivov‡ni a aktivnž zapojov‡ni do svŽho vlastn’ho u‹en’ a rozvoje

2.2 òspžch äkoly v zapojov‡n’ rodi‹ó a rodin

¥ Do jakŽ m’ry se rodi‹e, opatrovn’ci a rodiny zaj’maj’ o ìivot äkoly a do jakŽ m’ry jsou do nžj aktivnž zapojeni

5.1 Kurikulum

¥ Vùchodiska a design kurikula ¥ Rozvoj (a obohacov‡n’) kurikula ¥ Programy a kurzy ¥ MezipÞedmžtovŽ vztahy

5.5 O‹ek‡v‡n’ a podpora ¥ O‹ek‡v‡n’ zamžstnancó, vyuì’v‡n’ pozitivn’ œspžchu zpžtnŽ vazby ¥ O‹ek‡v‡n’ ì‡kó, zaì’v‡n’ œspžchu ¥ Podporov‡n’ a udrìov‡n’ atmosfŽry œspžchu

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

8.4 Zpracov‡v‡n’ informac’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

8.3 Spr‡va a vyuì’v‡n’ zdrojó a u‹ebn’ho prostoru

1.

prosazovat vzdžl‡v‡n’ nejvyää’ moìnŽ kvality ve spole‹enstv’, v nžmì je lidem dobÞe, v nžmì je zÞejmù smysl vzdžl‡v‡n’ a kterŽ poskytuje pޒleìitost,

2.

podporovat porozumžn’, ìe jsme plnž inkluz’vn’ instituc’ pro prvn’ aì äestù ro‹n’k sekund‡rn’ äkoly, ìe m‡me mnoho co nab’dnout a ìe je pro n‡s dóleìit‡ rovnost pޒleìitost’ väech ì‡kó bez ohledu na soci‡ln’ z‡zem’, znevùhodnžn’ ‹i postiìen’, gender, rasu ‹i n‡boìenstv’,

3.

poskytovat plnù rozsah kurzó s dobrou moìnost’ volby, s rozmanitùmi druhy u‹ebn’ch zkuäenost’, v pestrŽ paletž vyu‹ovac’ch metod, kterŽ umoìn’ kaìdŽmu rozvinout svŽ schopnosti,

4.

vyjadÞovat jasn‡ o‹ek‡v‡n’ od väech ì‡kó, podporovat œspžch na väech œrovn’ch a v tolika situac’ch, jak je jen moìnŽ,

5.

povzbuzovat aktivn’ œ‹ast ì‡kó v ìivotž äkoly, v‹etnž jejich pÞevzet’ ‹‡sti zodpovždnosti,

6.

podporovat aktivn’ partnerstv’ mezi n‡mi, rodi‹i naäich ì‡kó a äirä’ komunitou,

7.

podporovat vzdžl‡v‡n’ jako celoìivotn’ proces a poskytovat pޒstup k nžmu äirä’ komunitž v prostÞed’, kde je lidem dobÞe a v nžmì je zÞejmù smysl vzdžl‡v‡n’,

8.

v r‡mci dostupnùch zdrojó smžÞovat k ide‡lu äkoly podporuj’c’ zdrav’, coì pozitivnž ovlivËuje veäkerù person‡l u‹’c’ i neu‹’c’ a väechny uìivatele äkoly,

9.

pÞipravit mladŽ lidi na dalä’ stupeË vzdžl‡v‡n’ v plnŽ äk‡le dovednost’ a kompetenc’ Ð osobnostn’ch, soci‡ln’ch a ekonomickùch.

Realizace Ð postup a metody Beeslack Community High School m‡ systŽm pracovn’ch setk‡n’ jednak na œrovni pÞedmžtovùch komis’, a takŽ na celoäkoln’ œrovni. Vyhodnocov‡n’ pr‡ce celŽ äkoly a pl‡nov‡n’ jej’ho rozvoje se uskute‹Ëuje prostÞednictv’m hodnocen’ a pl‡nó jednotlivùch pÞedmžtovùch komis’, i napޒ‹ kurikulem. Na celoäkoln’ œrovni se setk‡vaj’ nejen vedouc’ pÞedmžtovùch komis’, ale formou workshopó i celù sbor.

Zlepäov‡n’ jednoho aspektu pr‡ce äkoly ve väech pÞedmžtech Vyhodnocov‡n’ a pl‡nov‡n’ zlepäov‡n’ vùsledkó, coì je prvn’ n‡rodn’ priorita i indik‡tor systŽmu skotskŽ äkoln’ inspekce, napl‡novala a realizovala äkola takto:

¥ Vztahy mezi zamžstnanci a ì‡ky

358

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

359

1)

Prosinec 2007: Spole‹nŽ znaky nejefektivnžjä’ch hodin formulovanŽ äirä’m veden’m äkoly Ð poznatky z hospitac’. Pr‡ce uvnitÞ jednotlivùch pÞedmžtovùch komis’, kterŽ sepsaly svŽ pouì’vanŽ strategie vedouc’ ke zlepäov‡n’ vùsledkó; konkrŽtn’ postupy. Ot‡zky pro skupiny: ¥ Co móìeme udžlat pro to, aby byli ì‡ci aktivnžjä’ a pÞeb’rali vžtä’ zodpovždnost za svŽ vlastn’ u‹en’? ¥ Jak zlepäit pestrost naäich hodin z hlediska metod a pޒstupó, abychom zvùäili aktivitu ì‡kó (a jejich vùsledky)? ¥ Jak odpov’d‡me na vzdžl‡vac’ potÞeby róznùch skupin ì‡kó, v‹etnž ì‡kó s nejlepä’mi vùsledky?

2)

ònor 2008: Kolektivn’ vùmžna informac’, pr‡ce ve sm’äenùch skupin‡ch s dórazem na formativn’ hodnocen’.

3)

Duben 2008: Pr‡ce zpžt v domovskùch skupin‡ch (pÞedmžtovùch komis’ch) Ð pl‡nov‡n’.

KURIKULUM12 Jak si vedeme?

¥ Sou‹asnù kurz Intermediate 2 se ve sloìen’ ì‡kó, kteޒ ho navätžvuj’, vyvinul na dvouœrovËovù kurz s velkùm po‹tem ì‡kó, kteޒ budou aspirovat na zkouäku odpov’daj’c’ kurzu Intermediate 1, nikoli Intermediate 2.

Jak to v’me? (sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’)

Co je potÞeba (u)džlat

Kurikulum pro posledn’ dva ro‹n’ky (S5ÐS6) je pestÞejä’, nab’z’ ì‡kóm äirä’ moìnosti vùbžru ¥ Kurz nejvyää’ œrovnž (Advanced Higher) Sou‹asnŽ Japonsko je spuätžn, poskytuje pޒleìitost pro mimoäkoln’ studium.

Kurz Advanced Higher se Pokra‹ovat ve vùvoji skript zamžÞuje na svŽbytnou a audiovizu‡ln’ch pomócek japonskou kulturu pro ni (dósledky pro rozpo‹et). samou, toto zamžÞen’ nen’ (pouhou) odpovžd’ na kontakt s kulturou Z‡padu. Studentóm ro‹n’ku S6 je pro jejich z‡vžre‹nŽ pr‡ce umoìËov‡n vùzkum na Univerzitž Edinburgh, v ‹emì jim asistuje veden’ äkoly.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jak si vedeme?

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

KURIKULUM12

Co je potÞeba (u)džlat

PravidelnŽ vyhodnocov‡n’ vùsledkó ì‡kó navätžvuj’c’ch kurz ur‹enù póvodnž pro pޒpravu na zkouäku œrovnž kreditu uk‡zalo, ìe velkŽ ‹‡sti ì‡kó vyhovuje sp’äe kurikulum vedouc’ ke väeobecnŽ zkouäce, nikoli ke kreditu.

Vzróst‡ potÞeba zabezpe‹ov‡n’ vzdžl‡vac’ch potÞeb ì‡kó na slabä’m konci spektra starä’ch ì‡kó (ì‡kó navätžvuj’c’ch S5 a S6), coì vyìaduje dalä’ vùvoj dvouœrovËovùch materi‡ló a vùukovùch pޒstupó.

¥ PÞipravuje se kurz Intermediate 2 (pro ì‡ky S3 a S4 (14Ð16 let), tÞi hodiny tùdnž, vede ke zkouäce œrovnž kreditu13.

Zlepäov‡n’ v’ce aspektó pr‡ce v jednom pÞedmžtu Jako pޒklad pr‡ce jednoho oddžlen’ uv‡d’me tabulky vlastn’ho hodnocen’ oddžlen’ historie: hodnocen’ kurikula, vùsledkó, vyu‹ov‡n’ a u‹en’ a atmosfŽry.

Jak to v’me? (sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’)

PÞedmžtovŽ komise se Spole‹nù vùukovù celek vyj‡dÞily pozitivnž pro Historie-zemžpis-ob‹anstv’ dosud nebyl pÞipraven. tžsnžjä’ mezipÞedmžtovŽ propojen’. ProblŽmem zóst‡v‡ naj’t ‹as ke koordinaci programó.

Vžnovat ‹asovù prostor doby pޒpravy starä’ch ì‡kó na zkouäky konzultac’m s vyu‹uj’c’mi geografie. NovŽ publikace Kurikula pro excelenci pro soci‡ln’ vždy pÞedstavuj’ ob‹anstv’ jako tŽma vlastn’ jak historii, tak geografii. Dalä’ diskuze s veden’m äkoly o potÞebž vùvoje samostatnŽho celku budou v’t‡ny.

Seznamy doporu‹enŽ ‹etby obsahuj’ Þadu liter‡rn’ch džl relevantn’ch pro kurz historie navazuj’c’ po dosaìen’ kreditu.

Pokra‹ovat ve zviditelËov‡n’ dobrùch rozhodnut’ pro vùbžr ‹etby, podporovat studenty, aby sami hledali mezipÞedmžtovŽ spojitosti.

Term’n ákoln’ kurikulum vysvžtluje Beeslack community High school v pޒru‹ce pro rodi‹e takto: ãákoln’ kurikulum popisuje, co džti a ml‡deì ve äkole džlaj’. V sekund‡rn’ch äkol‡ch zahrnuje kurikulum oblasti vzdžl‡v‡n’ a pÞedmžty, z nichì mnoho vede k z‡vžre‹nŽmu hodnocen’ a kvalifikaci.Ò

12

V systŽmu standardn’ch zkouäek, konanùch v 16 letech, se vìdy skl‡daj’ zkouäky na väeobecnŽ œrovni. K testovùm œloh‡m jsou ì‡kovi nav’c pÞidžleny bu“ testy na z‡kladn’ œrovni (o œroveË n’ìe), nebo testy na œrovni kreditu (o œroveË vùäe neì je väeobecn‡ œroveË). Tento systŽm zkouäek v S4 bude nahrazen novùm systŽmem ve äkoln’m roce 2012/13, coì pÞesnž koresponduje se zaveden’m Kurikula pro excelenci v sekund‡rn’ch äkol‡ch ve äkoln’m roce 2009/10. Zmžny se tedy budou tùkat ì‡kó, kteޒ jsou nyn’ v P6, tedy dnes deseti- aì jeden‡ctiletùch ì‡kó.

13

360

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

361

Vùsledky

Vyu‹ov‡n’ a u‹en’ Co je potÞeba (u)džlat

Jak si vedeme?

òroveË motivace, ambic a vùsledkó mezi starä’mi studenty (S5ÐS6) je velmi rózn‡.

Hodiny pro podporu studia historie jsou dobÞe navätžvov‡ny studenty, kteޒ studuj’ na tzv. Higher zkouäky14, ale velmi slabž studenty, kteޒ se pÞipravuj’ na zkouäku niìä’ œrovnž.

Pokra‹ovat v povzbuzov‡n’ tžch ì‡kó, kteޒ potÞebuj’ zvl‡ätn’ podporu nejv’ce (poslat dopisy rodi‹ó s n‡vratkou Ð potvrzen’m o pÞevzet’), upozornit pedagogy zabùvaj’c’ se podporou studentó.

Prohlubov‡n’ vzdžl‡vac’ch zkuäenost’ ì‡kó:

Techniky sebehodnocen’ jsou pouì’v‡ny ve väech tޒd‡ch starä’ch studentó; mžly by ì‡ky podpoÞit, aby brali svou pr‡ci a svŽ vùsledky za vlastn’ a zapojovali se do stanovov‡n’ dalä’ch krokó.

Tato praxe by mžla bùt ve tޒd‡ch sjednocena. Pr‡ce ve dvojici umoìËuje nžkterùm ì‡kóm vz‡jemnŽ u‹en’ se dovednostem. PÞedmžtov‡ komise historie by chtžla tuto praxi v’ce zformalizovat pro pr‡ci se ì‡ky tޒdy, kteޒ se pÞipravuj’ na zkouäku pro stÞednž pokro‹ilŽ a pro kterŽ je obt’ìnŽ nebo kteޒ se zdr‡haj’ analyzovat svój vlastn’ vùkon. Oddžlen’ historie jiì zjistilo potÞebu pr‡ce na œrovni kurzu Intermediate I, ale tento äkoln’ rok se objevila takŽ vžtä’ skupina ì‡kó na stÞedn’ œrovni, kteޒ dos‡hli pÞi standardn’ch zkouäk‡ch kreditu, ale maj’ problŽmy s poìadavky navazuj’c’ zkouäky Higher. Je potÞeba s veden’m äkoly prodiskutovat moìnost dvouletŽ pޒpravy na Higher, coì by pÞi pomalejä’m tempu ì‡kóm umoìnilo z’skat potÞebnou z‡kladnu dovednost’ a sebedóvžru.

14 Typicky studenti, kteޒ udžlali standardn’ zkouäku v 16 letech na 1Ð2 v sedmistupËovŽ klasifika‹n’ äk‡le

362

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jak to v’me? (sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Jak si vedeme?

Jak to v’me? (sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’)

Co je potÞeba (u)džlat

¥ integrace semin‡rn’ch hodin do vùuky se dost‡v‡ na œroveË pޒpravy na standardn’ zkouäku

Semin‡Þe jsou st‡le cenPokra‹ovat ve vyuì’v‡n’ nou metodou v kurzech pro semin‡Þó jako vùukovŽ Higher a Advanced Higher a vyhodnocovac’ metody. Ð pÞin‡äej’ vùbornou pޒleìitost pro form‡ln’ hodnocen’ znalost’ a porozumžn’. Semin‡Þe byly nyn’ zavedeny do tޒd ì‡kó nejlŽpe se u‹’c’ch historii pro standardn’ zkouäku.15

¥ skupinov‡ pr‡ce/œstn’ prezentace se pouì’vaj’ v kurzech S1 a S2

Väichni ì‡ci S1 a S2 jsou povinni œ‹astnit se skupinovŽ pr‡ce na nžjakŽm projektu a œstnž pÞed tޒdou prezentovat z‡vžry pr‡ce. Obž dovednosti informuj’ u‹itele o vùsledc’ch vzdžl‡v‡n’.

Ve väech tޒd‡ch S1 a S2 bylo zavedeno zad‡v‡n’ dom‡c’ch œkoló rozliäenùch podle œrovnž obt’ìnosti.

Oddžlen’ historie móìe nyn’ kvalita vypracov‡n’ dom‡c’ch œkoló pom‡hat v ur‹ov‡n’ œrovnž jednotlivùch ì‡kó.

V pouì’v‡n’ tžchto technik potÞebuje z’skat jistotu takŽ podpórnù person‡l, kterù s nimi nem‡ dost zkuäenost’. Pokra‹ovat v holistickŽm pޒstupu k vyhodnocov‡n’ vùsledkó pr‡ce ì‡kó.

15 Hovoޒ se o top setu; setting je nez‡vislŽ seskupov‡n’ do tޒd v jednotlivùch pÞedmžtech, zat’mco streaming by bylo tvoÞen’ tޒd podle schopnost’ pro väechny pÞedmžty stejnž.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

363

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe

ATMOSFƒRA Jak si vedeme?

Jak to v’me? (sledov‡n’ a vyhodnocov‡n’)

Co je potÞeba (u)džlat

Zpžtn‡ vazba od ì‡kó i rodi‹ó vyznžla velice pochvalnž. Zkuäenosti z’skanŽ na vùletž velmi obohatily znalosti ì‡kó o ud‡lostech I. svžtovŽ v‡lky i n‡slednŽ diskuze ve tޒdž.

Vùlet se uskute‹n’ opžt v pޒät’m roce.

Spole‹nŽ znaky nejefektivnžjä’ch hodin formulovanŽ äirä’m veden’m äkoly na z‡kladž hospitac’

ákoln’ vùlet oddžlen’ historie

Moìnosti vùletu S2 do Yorku mus’ bùt jeätž prozkoum‡ny. Veden’ äkoly z‡mžr v z‡sadž podporuje.

Zjistit n‡klady, zkontrolovat data proti datóm zemžpisnŽ exkurze do Benmore.

K seps‡n’ tohoto pޒkladu dobrŽ praxe byla pouìita Þada autentickùch pracovn’ch materi‡ló dodanùch Beeslack Community High School. Kromž toho byly pouìity pÞedevä’m publikace: How good is our school? The journey to excellence - part 3: How good can we be, HMIE, Edinburgh, 2007. Reviews of National Policies for Education: Quality and Equity of Schooling in Scotland, OECD 2007. Dalä’ literatura k tŽmatu: How good is our school? The journey to excellence - part 1: Aiming for Excellence, part 2: Exploring Excellence, HMIE, Edinburgh, 2006. Happy, safe and achieving their potential. A standard of support for children and young people in Scottish schools. The report of The National Review of Guidance 2004. Scottish Executive, Edinburgh 2005.

364

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥ Vùlet Prvn’ z‡kopy byl velmi œspžänù!

¥

PÞiv’t‡n’ se s tޒdou kolektivnž ‹i individu‡lnž, pÞipomenut’ pÞedchoz’ pr‡ce, pos’len’ porozumžn’, kladen’ ot‡zek k ovžÞen’ porozumžn’. Sdžlen’ c’ló hodiny s kritŽrii œspžchu.

¥

Vyuì’v‡n’ technik aktivn’ho u‹en’ Ð hry, kvizy, vyuì’v‡n’ interaktivn’ tabule pedagogy i ì‡ky

¥

PravidelnŽ a efektivn’ pouì’v‡n’ formativn’ho hodnocen’ v‹etnž vz‡jemnŽho hodnocen’ ì‡kó.

¥

Nalezen’ zpósobó, jak zapojit celou tޒdu na z‡kladž detailn’ znalosti tޒdy jako skupiny a silnùch a slabùch str‡nek jednotlivcó.

¥

Vyuì’v‡n’ neverb‡ln’ch sign‡ló pÞi udrìov‡n’ k‡znž, spravedlivost a konzistentnost.

¥

Hlavn’ kl’‹ k œspžchu Ð vztahy s celou tޒdou a s jednotlivci. Ûe‹ tžla, pއtelstv’, pޒstupnost, œsmžv Ð a komunikace vlastn’ho zaujet’ a nadäen’ pro pr‡ci.

ãNaäi ì‡ci n‡m ޒkaj’ Ð a sotva je to pÞekvapuj’c’ Ð ìe se r‡di u‹’ v atmosfŽÞe, kde c’t’, ìe je m‡ u‹itel/ka r‡d/a, kde jim vyu‹uj’c’ d‡v‡ najevo, ìe je respektuje jako u‹’c’ se bytosti a takŽ jako celŽ osobnosti. Takìe pokud m‡me bùt äkolou, kter‡ m‡ smysl a kde je väem dobÞe, mus’ to platit i o tޒd‡ch, kterŽ by mžly bùt u‹ebn’mi prostÞed’mi, kde je srdce, k‡zeË a smysl. K‡zeË se nejlŽpe udrìuje prostÞednictv’m trvalùch a zdravùch vztahó mezi ì‡ky a väemi zamžstnanci äkoly.Ò (Strategie efektivn’ho vyu‹ov‡n’ a u‹en’, Beeslack Community High School)

Reflexe ‹eskŽ konzultantky Skotskù pޒstup k vlastn’mu hodnocen’ äkoly se liä’ jednak rol’ äkoln’ inspekce, kter‡ prostÞednictv’m zpžtnŽ vazby ke kvalitž vlastn’ho hodnocen’ podporuje äkoly v jejich vlastn’ schopnosti se zlepäovat. Druhùm rozd’lem je ch‡p‡n’ m’ry za‹lenžn’ (inkluze) jako sou‹‡st’ konceptu kvality. Pro skotskou sekund‡rn’ (a samozÞejmž i prim‡rn’) äkolu je zcela nepÞijatelnŽ, aby si vyb’rala ì‡ky na z‡kladž jejich prospžchu. I kdyì je vùsledkóm pÞikl‡d‡n pomžrnž velkù vùznam, zohledËuje se pÞi hodnocen’ pr‡ce äkoly sloìen’ ì‡kó a skotsk‡ inspekce porovn‡v‡ pouze äkoly, kterŽ jsou z tohoto hlediska porovnatelnŽ. Vùznamnùm faktorem œspžänŽ realizovatelnosti spole‹nŽ sekund‡rn’ äkoly je propracovanù systŽm podpory ì‡kó (tzv. guidance).

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

365

KOLçë JAKO NETRADI‰Nê EVALUA‰Nê METODA

Z‡roveË jsou ale inkluzivn’ pޒstupy skotskùch äkol konfrontov‡ny se systŽmem standardn’ch zkouäek v äestn‡cti letech, vedouc’ch k dosaìen’ tޒ moìnùch œrovn’ Ð z‡kladn’, väeobecnŽ a kreditn’. Vùsledkem je ne zcela konzistentn’ pޒstup Ð ve ‹tvrtŽm ro‹n’ku se jiì neuvaìuje o kontinuu ì‡kó, ale o zjevnž oddžlenùch skupin‡ch s odliänùmi œkoly a zdroji, i kdyì toto rozdžlen’ je vnitÞn’ a realizuje se ve spole‹nùch hodin‡ch. Dilema kategorizace versus inkluze je jasnž vidžt na auditu oddžlen’ historie: ãVzróst‡ potÞeba zabezpe‹ov‡n’ vzdžl‡vac’ch potÞeb ì‡kó na doln’m konci spektra starä’ch ì‡kó (S3 a S4), coì vyìaduje dalä’ vùvoj dvouœrovËovùch materi‡ló a vùukovùch pޒstupóÉ Oddžlen’ historie jiì zjistilo potÞebu pr‡ce na œrovni kurzu Intermediate I, ale tento äkoln’ rok se objevila takŽ vžtä’ skupina ì‡kó na stÞedn’ œrovni, kteޒ dos‡hli pÞi standardn’ch zkouäk‡ch kreditu, pÞi‹emì maj’ problŽmy s poìadavky navazuj’c’ zkouäky HigherÉÒ

ákola: StÞedn’ prómyslov‡ äkola, Uherskù Brod Realiz‡tor: Alena Bur‡Ëov‡ Konzultant VòP: Lucie Proch‡zkov‡

Anotace StÞedn’ prómyslov‡ äkola Uherskù Brod si vedle bžìnùch evalua‹n’ch metod (napÞ. dotazn’ky, prózkumy, rozhovory apod.) vybrala i jednu netradi‹n’, a to metodu evaluace pomoc’ obrazu, konkrŽtnž kol‡ìe, kter‡ vyìaduje zapojen’ jinùch ‹‡st’ mozku neì mluvenŽ slovo. C’lem je vyj‡dÞit prostÞednictv’m obrazu svój pohled na äkolu, u‹itele a vz‡jemnŽ vztahy. Kol‡ìe mžly zachytit, co se ì‡kóm ve äkole l’b’ nebo nel’b’, jak vid’ svŽ u‹itele, co povaìuj’ za klady a z‡pory äkoly.

Tento rozpor se snaì’ Þeäit n‡vrh zmžn (viz Zmžny ve vzdžl‡v‡n’ patn‡cti aì osmn‡ctiletùch ì‡kó) odsouvaj’c’ specializaci i rozdžlov‡n’ ì‡kó do studijn’ho a nestudijn’ho smžru po patn‡ctŽm roku vžku.

Kontaktn’ osoba Pavla Polechov‡ e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Celù skotskù systŽm intern’ho a extern’ho hodnocen’ je postaven tak, aby byly äkoly st‡le v’ce schopnŽ kvalitnž se hodnotit a samostatnž se zlepäovat. K tomu pÞisp’v‡ takŽ praxe proporcion‡ln’ inspekce (frekvence inspekc’ je œmžrn‡ riziku). Z toho dóvodu a takŽ d’ky sou‹asnŽ kvalitž pޒstupó a metod vlastn’ho hodnocen’ Beeslack Community High School je st‡lŽ zlepäov‡n’ tŽto sekund‡rn’ äkoly udrìitelnŽ i do budoucnosti.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Kontext StÞedn’ prómyslov‡ äkola Uherskù Brod se nach‡z’ ve Zl’nskŽm kraji. Je äkolou novŽho typu s äirokou nab’dkou vzdžl‡vac’ch programó. Moìnost vzdžl‡n’ zde najdou ì‡ci z‡kladn’ch äkol, absolventi u‹ebn’ch oboró i väichni ostatn’, kteޒ si chtžj’ rozä’Þit a doplnit svŽ póvodn’ vzdžl‡n’. Ve äkoln’m roce 2006/2007 mžla äkola 650 studentó, z toho 110 d’vek. Vyu‹uj’ se tu jak studijn’, tak u‹ebn’ obory. V letoän’m äkoln’m roce navätžvovalo 450 studentó obory maturitn’ a 200 studentó obory u‹ebn’. Ve äkole pracuje jako poradn’ org‡n Þeditele äkoly studentsk‡ rada, kterou tvoޒ z‡stupci väech tޒd. Na svùch pravidelnùch schózk‡ch tak maj’ ì‡ci moìnost vyjadÞovat se k džn’ ve äkole, ovlivËovat jej’ ‹innost a pod’let se na jej’ spr‡vž. Ve spolupr‡ci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brnž se SPá Uherskù Brod zapojila do dvouletŽho projektu ãBridges Across BoundariesÒ v r‡mci evropskŽho programu Sokrates, kterù byl zamžÞen na oblast evaluace kvality äkoly a vyu‹ov‡n’. Mezi œ‹astn’ky ze sedmi zem’ byly takŽ äkoly z ‰eskŽ republiky. C’lem projektu bylo podpoÞit autoevalua‹n’ praxi ve äkol‡ch zœ‹astnžnùch zem’, a to pÞedevä’m jej’ pilotn’ realizaci. Do projektu se zapojilo 6 ‹eskùch äkol, kaìd‡ pÞiäla s vlastn’ verz’ autoevalua‹n’ metody. Pޒspžvkem SPá Uherskù Brod byla pr‡vž metoda pomoc’ obrazu (kol‡ìe).

Vùchodiska Podle vyhl‡äky MáMT ‰R ‹. 15/2005 Sb. je kaìd‡ äkola povinna vypracov‡vat vlastn’ hodnocen’. ákoly maj’ moìnost zvolit n‡stroje, kterŽ poskytuj’ róznŽ œhly pohledu na to, co se ve äkole džje.

366

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

367

Autoevaluace byla v SPá Uherskù Brod v róznùch form‡ch realizov‡na jiì pÞed t’m, neì veäel v platnost z‡kon, kterù to ukl‡d‡ väem äkol‡m. Evaluac’ pomoc’ obrazu äkola chtžla z‡bavnou formou zjistit n‡zory ì‡kó na klima a prostÞed’ äkoly, kterou navätžvuj’. PÞed rokem na tŽma klima äkoly provedla dotazn’kovŽ äetÞen’, kterŽho se zœ‹astnili ì‡ci, zamžstnanci i rodi‹e. Vùsledky byly natolik zaj’mavŽ, ìe se äkola rozhodla toto tŽma rozvinout jinou formou. C’lem bylo dos‡hnout toho, aby se ì‡ci nad problŽmem zamysleli a nezóstalo jen u pouhŽho zaäkrt‡v‡n’ odpovžd’ v dotazn’ku.

Vzniklo 6 velkùch kol‡ì’, kterŽ odr‡ìely pohledy ì‡kó na celkovŽ klima äkoly. Vžtäinou ì‡ci zobrazovali dva hlavn’ motivy Ð klady äkoly a z‡pory äkoly. Jedna skupina vytvoÞila pomyslnŽ ãnebe a pekloÒ, jin‡ se snaìila väe vyj‡dÞit pouìitùmi barvami (tmav‡ a svžtl‡). Zaj’mavùm n‡padem bylo zachycen’ äkoln’ho ìivota formou skl‡d‡n’ puzzle. Jako pozitivum velmi ‹asto ì‡ci hodnotili vzhled äkoly, vybudov‡n’ novùch prostor, pޒstavbu respiria a modern’ sportovn’ halu. Jedna kol‡ì dokumentovala väechny stavebn’ œpravy v posledn’m desetilet’, coì svžd‹’ o tom, ìe ì‡kóm z‡leì’ na esteticky upravenŽm prostÞed’. Vysoce hodnocena byla takŽ vybavenost odbornùch u‹eben, mnohŽ z nich byly zachyceny na fotografi’ch.

K tomuto œ‹elu byly vybr‡ny tޒdy róznùch ro‹n’kó, protoìe jinak móìe äkolu vidžt novù student a jinak ten, kterù v n’ jiì str‡vil delä’ dobu. C’l celŽ akce ì‡ci znali, asi tùden dopÞedu se pÞipravovali a promùäleli, jak väe vyj‡dޒ. Motivac’ pro nž bylo i to, ìe mohli v próbžhu vyu‹ov‡n’ poÞizovat fotografie, vyuì’vali äkoln’ fotoapar‡t i tisk‡rnu. Väichni vyu‹uj’c’ o jejich pޒpravž vždžli a do ni‹eho nezasahovali.

ákolu netvoޒ jen prostory, ale i u‹itelŽ. Fotografie nžkterùch vyu‹uj’c’ch s podtitulem ãNaäi äampi—niÒ jistž svžd‹’ o vztahu ì‡kó k nim. Na kol‡ì’ch se objevily takŽ fotografie ze äkoln’ch vùletó, z pozn‡vac’ho z‡jezdu do Anglie, z lyìaÞskŽho vùcviku. Dokazuj’, ìe sou‹asn‡ mlad‡ generace opravdu r‡da cestuje. S titulkem ãRozje“ to na plnù plynÒ se nezapomnžlo ani na autoäkolu, kter‡ ve äkole pósob’.

C’le klady a z‡pory äkoly,

¥

co se jim ve äkole l’b’ a nel’b’,

¥

jak vid’ osobnosti u‹iteló,

¥

jak c’t’ celkovŽ klima äkoly.

Realizace Ð postup a metody Evaluace pomoc’ obrazu se zœ‹astnily 4 äesti‹lennŽ skupiny ì‡kó 1., 2. a 3. ro‹n’ku, kterŽ pracovaly nez‡visle na sobž. Mžly za œkol pomoc’ obrazu nebo plak‡tu vyj‡dÞit klady a z‡pory äkoly. Dostaly k dispozici fotoapar‡t a mohly pouì’t jakùkoli materi‡l a formu zpracov‡n’. Jeätž pÞed vlastn’ realizac’ mžli ì‡ci moìnost pޒpravy, vyuìili pÞedevä’m fotoapar‡t a moìnost dokumentace äkoln’ho prostÞed’. Zakoupili si a pÞipravili dalä’ pomócky, napÞ. fixy, pastelky, pap’ry apod. PÞi samotnŽ realizaci mžla kaìd‡ skupina k dispozici b’lù pap’r form‡tu A0. Na tuto ‹innost se pÞedem pÞipravovali, kaìdù se jiì individu‡lnž zamyslel nad vlastn’m proveden’m. Kaìdù ‹len skupiny mžl moìnost se konkrŽtnž vyj‡dÞit, zapojit se do diskuse a pÞednŽst svój n‡vrh Þeäen’. NžkterŽ skupiny vytvoÞily jen jednu kol‡ì, nžkterŽ se zamžÞily na obž oblasti, zhodnotily jak klady, tak i z‡pory äkoly. Z‡kladem kaìdŽho obrazu se staly fotografie, ty totiì pÞin‡äej’ jinŽ svždectv’, neì jakŽ móìe poskytnout slovo, vùpovž“ nebo dotazn’k. SvŽ obrazy ì‡ci mohli dotvoÞit kresbou, psanùm slovem, pestrùmi vùstÞiìky z novin a ‹asopisó i jinùmi n‡pady. Mžli k dispozici celŽ dopoledne pro realizaci svùch n‡padó, nikdo z vyu‹uj’c’ch jim do jejich pr‡ce nezasahoval.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Hlavn’m c’lem bylo zjistit prostÞednictv’m kol‡ìe pohled ì‡kó na äkolu:

Jako negativa ì‡ci ‹asto vn’mali neupraven‡ z‡kout’ v bl’zkosti äkoly, zastaralù systŽm objedn‡v‡n’ stravy, st’snžnŽ prostory äaten, nemodern’ vybaven’ d’len. Sami dok‡zali posoudit, ìe sch‡z’ venkovn’ hÞiätž a chemick‡ laboratoÞ. Bylo pÞekvapivŽ, jak ì‡ci svùmi kol‡ìemi dok‡zali pÞesnž vystihnout svój pod’l na estetice äkoln’ch prostor a negativn’ch str‡nk‡ch äkoly (rozbitŽ okno, poäkozenŽ dveÞe, kouÞen’ ì‡kó). Bylo by velmi dobÞe, kdyby n‡hled spoluì‡kó dok‡zal ovlivnit i ostatn’. Moìn‡ si uvždomili, ìe prostÞed’, ve kterŽm ìijeme, si z‹‡sti tvoޒme sami.

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ PÞed zah‡jen’m pr‡ce si ì‡ci pÞipravili: ¥

‹istŽ b’lŽ pap’ry form‡tu A0,

¥

fotoapar‡t, pޒpadnž jiì vytiätžnŽ fotografie,

¥

lepidlo,

¥

pastelky, fixy, barvy a bžìnŽ psac’ potÞeby,

¥

dalä’ pÞedmžty vyuìitelnŽ pro kol‡ìe dle n‡vrhu samotnùch tvórcó (napÞ. obr‡zky z ‹asopisó, drobnŽ pÞedmžty apod.).

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒkladu dobrŽ praxe HotovŽ kol‡ìe byly vystaveny v aule äkoly, kde si je mohli prohlŽdnout väichni ì‡ci i u‹itelŽ. V den rodi‹ovskùch schózek byly prezentov‡ny rodi‹óm i dalä’ veÞejnosti, ZveÞejnžnŽ kol‡ìe vyvol‡valy diskuse jak mezi ì‡ky, tak mezi u‹iteli. Klady potžäily, mnohŽ z‡pory pak pÞesnž vystihly slab‡ m’sta a mžly vùpovždn’ hodnotu hlavnž pro veden’ äkoly. VystavenŽ kol‡ìe v aule äkoly Ð fotografie instalace

368

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

369

Bžhem doby, kter‡ od tvorby kol‡ì’ uplynula, uì móìeme zaznamenat spoustu zmžn, a to napޒklad ve zmžnž stravovac’ho systŽmu, modernizaci d’len, vybudov‡n’ chemickŽ laboratoÞe. Pouìit‡ metoda, i kdyì troäku netradi‹n’, podala äkole dostatek informac’ o tom, jak ji ì‡ci vn’maj’. Aì pÞekvapivž pÞesnž dok‡zali obrazem vystihnout jej’ slabiny i pÞednosti. ë‡ky tvorba kol‡ì’ zaujala, byli schopni pracovat zcela samostatnž, i kdyì to mnohdy nebylo jednoduchŽ, nžkteޒ si poprvŽ vyzkouäeli tùmovou pr‡ci a z‡roveË jim z‡leìelo na tom, aby je vùsledek dostate‹nž prezentoval. Analùza jejich pr‡ce se pro äkolu stala dóleìitou hodnotou v celkovŽm procesu evaluace.

¥

ãPÞed nžkolika lety se postavila kr‡sn‡ tžlocvi‹na, ale cvi‹en’ venku n‡m moc radosti nepÞin‡ä’, zvl‡ätž kdyì m‡me sprintovat po neupravenŽm terŽnu.Ò (Lenka M.)

¥

ãPo‹’ta‹ovŽ i odbornŽ u‹ebny jsou vybaveny kvalitnž, ale chyb’ zde chemick‡ laboratoÞ a džjepisnŽ a zemžpisnŽ mapy.Ò (Lenka M.)

¥

ãKluci s radost’ lepili róìovŽ pap’rovŽ stravenky na ‹ernou plochu kol‡ìe.Ò (Monika G.)

¥

ãNakonec jsme se snaìili odevzdat dobÞe odvedenou pr‡ci.Ò (Monika G.)

¥

ãNaäe kol‡ìe nejsou nejhorä’ÉÒ (Zuzana S.)

N‡zory tvórcó kol‡ì’

¥

Jak jsme tvoÞili evalua‹n’ projekt äkolyÉ (o‹ima ì‡kó)

ãI kdyì v mnoha pޒpadech se naäe n‡zory neshodovaly, o to byla pr‡ce zaj’mavžjä’.Ò (Mirek I.)

¥

ãNa tomto projektu znamenal kompromis pro mnohŽ mŽ spoluì‡ky äpanžlskou vesnici!!!Ò (Patrik F.)

1. Zah‡jen’ projektu

3. ZveÞejnžn’ vùsledkó ve äkole

¥

ãáesti ì‡kóm naä’ tޒdy se naskytla moìnost pracovat na evalua‹n’m projektu. Zprvu n‡s tr‡pila nejistota, zda to vóbec zvl‡dneme, ale postupem ‹asu n‡s tento projekt ohromil.Ò (Zuzana S.)

¥

¥

ãZe za‹‡tku se n‡m zd‡l projekt celkem jednoduchù, ale kdyì pÞiälo na spolupr‡ci, zjistilo se, ìe m‡ kaìdù œplnž odliänŽ pÞedstavy.Ò (Monika G.)

2. Tvorba kol‡ì’ ¥

ãByli jsme sezn‡meni se väemi pravidly a moìnostmi vùbžru pomócek. Obdrìeli jsme digit‡ln’ fotoapar‡t a hned v œvodu n‡s velmi pÞekvapilo, ìe n‡m äkola do rukou svžÞila vlastn’ majetek. Chodili jsme sem a tam, tam a sem a väude jsme fotili. Fotili jsme väechno a velmi r‡di.Ò (Zuzana S.)

¥

ãNejdޒve jsme sepsali n‡pady, zprvu jich moc nebylo, ale potom uì jsme je skoro nesta‹ili ps‡t.Ò (Lenka M.)

¥

ãNaäe fantazie se mžly spojit pomoc’ pap’ru a äikovnùch ru‹i‹ek.Ò (Monika G.)

¥

ãZa‹alo se pracovat, jenìe n‡pady nen’ tak jednoduchŽ zrealizovat.Ò (Monika G.)

¥

ãKdyì nžkdo nžco navrhl, nel’bilo se to ostatn’m, a tak to älo poއd dokola. Vznikla h‡dka. Tޒdou se ä’Þilo dusno. Sch‡zelo m‡lo k tomu, aby vzduchem lŽtaly tuìky.Ò (Zuzana S.)

¥

ãDomluva byla takov‡, ìe kr‡sy naä’ äkoly budou jako nebe a slun’‹ko, z‡pory naopak zachyt’me jako peklo, ‹erno, tmu.Ò (Monika G.)

¥

ãB’l‡ plocha se postupnž za‹ala zaplËovat fotografiemi a vùstÞiìky z ‹asopisó. StÞed kol‡ìe jsme vžnovali tomu, jak se naäe äkola zmžnila. Z póvodn’ äedŽ budovy se stala o patro vyää’ budova s modrou fas‡dou.Ò (Lenka M.)

¥

ãJako dalä’ klad jsme uvedli naäe nejlepä’ u‹itele, stoj’ za zm’nku nejen proto, ìe n‡s nžco nau‹’, ale i proto, ìe jsou v hodin‡ch vtipn’ a r‡di n‡m se vä’m pomohou.Ò (Zuzana S.)

370

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

ãV naäem äkolstv’ se zrodil ne‹ekanž kvalitn’ n‡pad.Ò (Patrik F.)

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

¥

ãPovaìuji tuto pr‡ci, kter‡ byla vystavena v aule naä’ äkoly, za inteligentn’. Kaìdù, kdo ji uvid’, hned pozn‡ klady a z‡poryÉÒ (Monika G.)

4. Pޒnos projektu ¥

ãOt‡zkou je, jestli mžl projekt smysl, zda se d’ky nžmu nžco zmžn’, zlepä’. Mysl’m, ìe n‡zor ì‡ka je velmi dóleìitù, a proto by mžl bùt vyslyäen v co nejvžtä’ m’Þe. Nechci tvrdit, ìe maj’ ì‡ci vìdy pravdu v tom, co je nejlepä’, protoìe mnoha vžcem jeätž nemohou rozumžt, ale ke studijn’mu prostÞed’, vyu‹ovac’m metod‡m a vybaven’ äkoly snad maj’ co ޒct.Ò (Mirek I.)

¥

ãSnad i s pomoc’ tohoto projektu se za‹’naj’ odstraËovat nžkterŽ nedostatky, napÞ. Þeäen’ stravnŽho.Ò (Monika G.)

¥

ãProjektó podobnŽho typu, kterŽ nezahrnuj’ pr‡ci jednotlivce, ale skupiny, by mohlo bùt v ‹eskŽm äkolstv’ v’ce.Ò (Patrik F.)

¥

ãSnad tento projekt k nž‹emu prospžl. Pr‡ce to byla velmi róznorod‡, dala n‡m mnoh‡ ponau‹en’. Kaìdù si vyzkouäel, co znamen‡ pracovat v tùmu.Ò (Mirek I.)

¥

ãDouf‡m, ìe naäe spole‹nost se bude v’ce zaj’mat o prostÞed’, ve kterŽm ìij’ ì‡ci a u‹itelŽ.Ò (Monika G.)

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Uvedenù pޒklad dobrŽ praxe popisuje vyuìit’ netradi‹n’ho pޒstupu k evaluaci äkoly. PÞedstavuje pro ì‡ky jednoduchou moìnost vyj‡dÞit se k ìivotu ve äkole, k prostÞed’, kterŽ je obklopuje, a k dalä’m aspektóm, kterŽ ovlivËuj’ studentskù ìivot. V r‡mci autoevalua‹n’ho procesu jej hodl‡me na naä’ äkole d‡l vyuì’vat. Protoìe se jedn‡ o z‡bavnou formu sebehodnocen’, chceme d‡t ì‡kóm prostor vyj‡dÞit se i k jinùm vžcem souvisej’c’m se vzdžl‡vac’m procesem.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

371

VYUëITê áACHñ K HODNOCENê áKOLNêHO KLIMATU V RçMCI AUTOEVALUACE áKOLY

Dalä’mi tŽmaty by mohlo bùt: ¥

hodnocen’ vz‡jemnùch vztahó ve tޒdž,

¥

vybaven’ äkoly (sportovn’, odbornŽ),

¥

jak si pÞedstavuji äkolu budoucnosti,

¥

ekologie Ð jak se ve äkole chov‡me k ìivotn’mu prostÞed’,

¥

kdybychom mohli ve äkole zmžnit jednu vžcÉ

ákola: Gymn‡zium dr. A. Hrdli‹ky, Humpolec Realiz‡tor: Vlastimil Fiala Konzultant VòP: Tom‡ä Pavlas

V budoucnu se lŽpe zamžÞ’me na vùbžr tޒd, kterŽ se procesu zœ‹astn’ Ð studijn’ch i u‹ebn’ch oboró, pouze chlapeckŽ, sm’äenŽ a na n‡slednŽ srovn‡n’ vùsledkó. PÞekvapilo n‡s, jak zodpovždnž k œkolu ì‡ci pÞistupovali, snaìili se vystihnout nejen z‡pory äkoly (jak by se dalo o‹ek‡vat), ale i co dobrŽho jim äkola poskytuje a d‡v‡. Ve velkŽ m’Þe si vyzkouäeli tùmovou spolupr‡ci, se kterou se budou setk‡vat pÞi dalä’m studiu a ve svŽ profesi.

Anotace Pޒklad dobrŽ praxe ukazuje, jak lze vyuì’t zaj’mavŽho n‡stroje Ð äachovnice a rozm’stžn’ äachovùch figur pro zjiäéov‡n’ postaven’ tޒdy vzhledem k ostatn’m tޒd‡m, tޒdn’mu u‹iteli a ostatn’m vyu‹uj’c’m.

Kontext

MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D.; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoevaluace äkol v Evropž. Fakta, 듇r nad S‡zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5

Kontaktn’ osoba Alena Bur‡Ëov‡ e-mail: [email protected]

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

http://www.phil.muni.cz/ped/selfeval Ð web projektu Bridges Across Boundaries

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Dalä’ zdroje informac’ k PDP

Gymn‡zium dr. A. Hrdli‹ky v Humpolci je väeobecnž vzdžl‡vac’ vnitÞnž diferencovan‡ äkola, kter‡ pÞipravuje ì‡ky pro studium na vysokùch a vyää’ch odbornùch äkol‡ch. Z celkovŽho po‹tu 12 tޒd je v 8 tޒd‡ch realizov‡n osmiletù vzdžl‡vac’ program a ve 4 tޒd‡ch ‹tyÞletù vzdžl‡vac’ program. ákola se nach‡z’ v centru mžsta, sp‡dov‡ oblast zasahuje na Havl’‹kobrodsko, PelhÞimovsko a Jihlavsko. Komplex äkoly tvoޒ tzv. star‡ a nov‡ budova. ákola je situov‡na v klidnŽ ‹‡sti mžsta s n’zkùm dopravn’m hlukem. Väechny vnitÞn’ prostory jsou modernž zaޒzeny, chodby i interiŽry jsou ozdobeny pracemi ì‡kó a velkùm mnoìstv’m zelenž. Na kvžtinovou vùzdobu, ‹istotu a celkovž pޒjemnŽ prostÞed’ je äkola velmi pyän‡. Vybaven’ äkoly u‹ebn’mi pomóckami je na velmi dobrŽ œrovni a jeho zlepäov‡n’ je jednou z priorit. ákola se snaì’ drìet krok pÞedevä’m s rychlùm vùvojem vùpo‹etn’ techniky. Protoìe k vybaven’ äkoly nepatޒ jen u‹ebn’ pomócky, je tÞeba zm’nit i vybaven’ odpo‹inkovùch prostor. D’ky œspžänŽ œ‹asti v grantovŽm programu mohli ì‡ci sami vybavit svój odpo‹inkovù prostor n‡bytkem a celkovž ho pÞizpósobit svùm potÞeb‡m. Vzniklo tak zaj’mavŽ m’sto pro relaxaci s pޒhodnùm n‡zvem Lenosh-room.

Vùchodiska V letech 2004Ð2005 se äkola zœ‹astnila mezin‡rodn’ho projektu zamžÞenŽho na autoevaluaci äkol pod n‡zvem Bridge Across Boundaries. Uì v tŽto dobž mžla äkola s vyuìit’m autoevalua‹n’ch n‡strojó ur‹itou zkuäenost. Vyuì’vala napޒklad dotazn’ky, z nichì nžkterŽ pÞevzala ze zahrani‹n’ch äkol. Ne väechny evalua‹n’ n‡stroje, kterŽ se pouì’vaj’ v zahrani‹’, bylo ale moìnŽ pÞevz’t. NžkterŽ byly pޒliä komplikovanŽ, jinŽ zase neodpov’daly specifik‡m äkoly.

372

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

373

ákola se chtžla zamžÞit pÞedevä’m na zjiätžn’ klimatu ve tޒd‡ch. Ur‹itŽ informace byly k dispozici jiì od ì‡kó, byly väak zat’ìeny zna‹nou subjektivitou. Proto äkola hledala nžjakù n‡stroj, kterù by mohl tuto oblast postihnout relativnž objektivnž. Zjiäéovat œroveË klimatu tޒdy pomoc’ äachovnice byl vlastn’ n‡pad Þeditele äkoly. On se takŽ stal hlavn’m organiz‡torem pr‡ce v jednotlivùch tޒd‡ch. V z‡vžre‹nŽm vyhodnocen’ jej z dóvodó zajiätžn’ nestrannosti vystޒdala kolegynž. PÞi vyhodnocov‡n’ jednotlivùch äachovùch rozestaven’ äkole pom‡hal psychiatr. Vùsledky äkola vyuìila ve vlastn’m hodnocen’ äkoly.

Domluva ì‡kó nad äachovnic’ Ð fotografie ze spole‹nŽ aktivity Vùsledek pr‡ce jednŽ skupiny Ð fotografie ze spole‹nŽ aktivity Cel‡ aktivita trvala 40 minut. N‡sledovalo systematickŽ vyhodnocen’ fotografi’, kterŽ provedl psychiatr. Hodnotil kaìdou skupinu zvl‡äé a n‡slednž i väechny skupiny ve tޒdž. Toto hodnocen’ se do zna‹nŽ m’ry shodovalo s laickùm hodnocen’m nžkterùmi pracovn’ky äkoly, kterŽ jsme provedli pÞed t’mto systematickùm vyhodnocen’m. Pޒklad vyhodnocen’ jednŽ skupiny Ð vyhodnocen’ situace na äachovnici Pޒklad ‹‡sti hodnocen’ celŽ tޒdy Ð vyhodnocen’ situace na äachovnici

C’le Vyuìit’m äachovùch figur a hern’ho pl‡nu chtžla äkola zjistit postaven’ tޒdy vzhledem k ostatn’m tޒd‡m, tޒdn’mu u‹iteli a ostatn’m vyu‹uj’c’m a postihnout je co nejvžrnžji bez pޒliänŽho äkatulkov‡n’. Dalä’m c’lem aktivity bylo zachytit takŽ vztahy v tޒdn’m kolektivu.

U‹itelŽ byli sezn‡meni s vùsledky vyhodnocen’. ákola zvolila formu pohovoru a vžtäinou nedoälo k pÞekvapivùm rozd’lóm v hodnocen’ u‹iteló a ì‡kó. V z‡vžre‹nŽ ‹‡sti byla cel‡ aktivita vyhodnocena za pޒtomnosti zœ‹astnžnùch ì‡kó. Zde byly pÞedstaveny jednotlivŽ zpósoby rozm’stžn’ a konfrontov‡n vùklad ì‡kó a systematickŽ vyhodnocen’. TŽto ‹‡sti se osobnž Þeditel äkoly nezœ‹astnil z dóvodó moìnŽ pÞedpojatosti z pohledu ì‡kó. Celkovž tato aktivita probžhla pouze v prvn’m a tÞet’m ro‹n’ku ‹tyÞletŽho studia a v kvintž a septimž osmiletŽho studia.

áachovnice byl prostor äkoly, b’l’ pžäci byli ì‡ci danŽ tޒdy, ‹ern’ pžäci ostatn’ tޒdy, b’lù kr‡l tޒdn’ u‹itel, ‹ernù kr‡l a kr‡lovna veden’ äkoly a ostatn’ velkŽ ‹ernŽ figury ostatn’ vyu‹uj’c’. Toto pÞiÞazen’ takŽ Þeditel zapsal na tabuli tak, aby v próbžhu celŽ aktivity bylo ì‡kóm na o‹’ch. Vùznam figur na äachovnici Ð fotografie ze spole‹nŽ aktivity ë‡ci se n‡slednž rozdžlili do tޒ skupin podle po‹tu äachovnic a sad figurek. Kaìd‡ skupina spolupracovala na charakteristice vlastn’ch pocitó o vztaz’ch ve äkole. Museli se dohodnout, jak um’stit tޒdn’ho u‹itele, kam veden’ äkoly a v jakŽm vztahu jsou oni sami uvnitÞ tޒdy Ð zda jsou semknutùm kolektivem, nebo naopak prol’naj’ mezi ostatn’ tޒdy v ro‹n’ku. A v neposledn’ Þadž se museli rozhodnout, jakŽ je postaven’ ostatn’ch tޒd. ‰len skupiny, kterù nesouhlasil s pohledem vžtäiny, mžl pr‡vo pÞech‡zet do jinùch skupin utvoÞenùch ve tޒdž. C’lem bylo postihnout co nejäirä’ spektrum pohledó na danou problematiku. V próbžhu pr‡ce byla ‹innost skupin fotograficky dokumentov‡na a zdokumentov‡no bylo takŽ z‡vžre‹nŽ rozm’stžn’ figur. TaktŽì byl zaznamen‡n po‹et ì‡kó, kterŽ danŽ rozm’stžn’ reprezentuje.

374

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Sledov‡n’ klimatu tޒdy pomoc’ äachovnice se äkola rozhodla uskute‹nit v obdob’ pololet’, kdy byl ve äkole relativn’ klid. Nejprve byli ì‡ci vybranùch tޒd vyzv‡ni ke spolupr‡ci na projektu, kterù by pomohl u‹itelóm i veden’ äkoly lŽpe postihnout klima ve tޒd‡ch. Vzhledem ke kladnŽ odezvž ze strany ì‡kó byl vytvoÞen harmonogram, kdy a ve kterŽ tޒdž dojde ke spole‹nŽ aktivitž. Aktivitu ve tޒd‡ch organizoval Þeditel äkoly. Väechny ì‡ky nejprve sezn‡mil s jednotnùm vùznamem figur.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Realizace Ð postupy a metody

VyuìitŽ zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit’ Vzhledem k tomu, ìe äkola mžla k dispozici nžkolik sad äachó, nevyplùvaly z realizace ì‡dnŽ dalä’ ekonomickŽ n‡roky. V próbžhu aktivity byl pouì’v‡n takŽ digit‡ln’ fotoapar‡t jako dokumenta‹n’ prostÞedek.

Vùsledky uskute‹nžnŽho pޒklad dobrŽ praxe C’l aktivity byl zamžÞen na zjiätžn’ vztahu tޒdy v r‡mci äkoly. To se pomoc’ tohoto n‡stroje podaÞilo dobÞe zjistit. Celkovž charakteristika vztahó byla pozitivn’. Oproti pÞedstav‡m veden’ äkoly se liäil vztah ì‡kó a tޒdn’ch u‹iteló ve ‹tyÞletŽm a osmiletŽm studiu. Ve ‹tyÞletŽm studiu byli tޒdn’ u‹itelŽ bliìä’ kolektivu tޒdy neì na osmiletŽm. ë‡ci osmiletŽho studia vn’mali veden’ äkoly v’ce kriticky. V n‡sleduj’c’m obdob’ se äkola snaìila ve spolupr‡ci s tޒdn’mi u‹iteli tuto komunikaci zlepäit.

Shrnut’ kvality pޒkladu dobrŽ praxe Nevùhodou tohoto n‡stroje je obt’ìn‡ mžÞitelnost vùsledku. Oproti ãjednoduchùmÒ n‡strojóm, kterŽ jsou dobÞe kvantifikovatelnŽ, zÞejmž vhodnžji umoìËuje od ì‡kó z’skat informace o tak citlivŽm tŽmatu, jako je postaven’ tޒdy ve äkole. V próbžhu vyhodnocov‡n’ se uk‡zalo jako ne pޒliä äéastnŽ zapojen’ psychiatra aì v hodnot’c’ f‡zi. Pޒätž by bylo äikovnžjä’ vyuì’t ãnez‡vislŽhoÒ pozorovatele (napÞ. psychologa) jiì pÞi pr‡ci ve tޒdž, aby mžl moìnost sledovat pÞesuny ì‡kó mezi skupinami a vùvoj n‡zoró ve skupinž. To by bylo pÞi z‡vžre‹nŽm posuzov‡n’ velmi pޒnosnŽ.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

375

TaktŽì se uk‡zalo jako nepޒliä äéastnŽ, aby posledn’ ‹‡st Ð spole‹nŽ sezn‡men’ s vùsledky, vedl ‹len sboru, kterù se nezœ‹astnil pÞedch‡zej’c’ch ‹‡st’. Je ot‡zkou, kdo by mžl celou aktivitu vŽst. Jedn‡ se o ãcitlivŽÒ œdaje a z tohoto pohledu by mžl bùt v œzkŽm vztahu k veden’ äkoly. Ur‹itou nevùhodou bylo zaÞazen’ aktivity do norm‡ln’ho vyu‹ov‡n’. ákola pÞedpokl‡dala, ìe by odpoledn’ setk‡n’ ztratilo dynamiku oproti ‹asu norm‡ln’ hodiny.

Budouc’ perspektiva pޒkladu dobrŽ praxe Vyuìit’ äachovnice pro charakterizov‡n’ vztahó je origin‡ln’ a äkola se rozhodla tento n‡stroj vyuì’t i v budoucnu. R‡da by se zamžÞila na väechny ì‡ky a vžnovala zvùäenou pozornost džn’ ve tޒdž pÞi vytv‡Þen’ skupin a rozm’séov‡n’ figur po äachovnici.

Dalä’ zdroje informac’

Vlastimil Fiala e-mail: [email protected]

376

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Kontaktn’ osoba

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

http://www.phil.muni.cz/ped/selfeval Ð web projektu Bridges Across Boundaries MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D.; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoevaluace äkol v Evropž. Fakta, 듇r nad S‡zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.

Pޒklady dobrŽ praxe pro gymn‡zia

Editace: Lucie Slejäkov‡, Eva Zelendov‡ N‡vrh ob‡lky a grafick‡ œprava: Tereza Kr‡lov‡ © Vùzkumnù œstav pedagogickù v Praze, 2008 ISBN 978-80-87000-21-2

Pޒru‹ka vznikla v r‡mci systŽmovŽho projektu Pilot G/GP a byla financov‡na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. mžsta Prahy.