ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
VÝVOJ FINANČNÍ SITUACE ZAMĚSTNANCŮ AUTOMOBILKY V LETECH 1895- 1991
Michaela VYHLASOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph. D.
2
Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 15. března 2011 3
Děkuji panu Ing. Tomášovi Krabcovi, MBA, Ph. D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala kolektivu zaměstnanců Archivu společnosti Škoda Auto za pomoc při práci s archiváliemi i za cenné rady a odborné posouzení.
4
Obsah Seznam použitých zkratek ................................................................................... 6 1
Úvod ............................................................................................................... 7
2
Období existence mladoboleslavské automobilky v letech 1895- 1925 ... 8 2.1
Osobnosti období vzniku mladoboleslavské firmy ..................................... 8
2.2
Stručný výpis: Pracovní řád firmy Laurin & Klement, akc. spol. továrna
automobilů v Mladé Boleslavi [3] ...................................................................... 11
3
2.3
Období první světové války ..................................................................... 12
2.4
Období let 1918- 1925............................................................................. 14
Období existence mladoboleslavské automobilky v letech 1925- 1939 . 17 3.1
Hospodářská krize v letech 1929- 1933 .................................................. 20
3.2 Období vzpamatování se z krize ................................................................ 21 4
Období druhé světové války ...................................................................... 24 4.1
5
Znárodnění .............................................................................................. 25
Období let 1948- 1989 ................................................................................. 26 5.1
Měnová reforma v roce 1953 .................................................................. 26
6
Spojení mladoboleslavské škodovky s německým VW ........................... 30
7
ZÁVĚR .......................................................................................................... 31 Pouţitá literatura ............................................................................................... 32
5
Seznam použitých zkratek akc. spol.
akciová společnost
ASAP
Akciová společnost pro automobilový průmysl
ASŠA
Archiv společnosti Škoda Auto
AZNP
Automobilové závody národní podnik
č. 1
číslo 1
ČEZ, a. s.
České energetické závody, akciová společnost
ČSR
Československá republika
ČSSR
Československá socialistická republika
gen. řed.
generální ředitel
GmbH
Gesellschaft mit beschränkter Haftung
RWHG
Reichswerke Herman Göring
hal.
haléře
hod.
hodin
Ing.
Inţenýr
JZD
Jednotné zemědělské druţstvo
K
Koruna
k.
karton, archivní krabice
KSČ
Komunistická strana Československa
L&K
Laurin & Klement
např.
například
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
SAIPL
Škoda Auto India Private Limited
Škoda Auto Polska S. A.
Škoda Auto Polska spółka akcyjna
tj.
to jest
Tzv.
tak zvané
VW
Volkswagen
6
1
Úvod
Tématem této bakalářské práce je vývoj finanční situace zaměstnanců automobilky v letech 1895 aţ 1991. K tomuto tématu jsem přistoupila na základě historického vývoje a dostupných archivních materiálů a to proto, ţe z tohoto pohledu je nejlépe zřetelné jak dění ve společnosti ovlivňovalo finanční situaci zaměstnanců automobilky. Na začátku práce seznamuji čtenáře se vznikem a zakladateli mladoboleslavské automobilky pro představu za jakých podmínek společnost vznikala. Zároveň hned v této části graficky znázorňuji vývoj počtu zaměstnanců a dokládám na základě archiválií jedny z prvních doloţitelných mzdových sazeb. Celá práce je rozdělena do několika časových úseků a to dle významných historických období, důleţitých pro vývoj automobilky. Postihuje léta l895 aţ 1991. K jednotlivým časovým úsekům uvádím dohledané archivní záznamy o výdělcích a celkové finanční situaci zaměstnanců automobilky. Pro představu, co vše si mohli za své výdělky zaměstnanci v jednotlivých obdobích koupit, předkládám v této práci tabulky s cenami základních potravin v různých časových obdobích. Mimo jiné je zde moţno nalézt i ceníky vyráběných vozů, a to pro představu moţnosti pořízení automobilu jednotlivými zaměstnanci společnosti. Práce se zabývá i obdobím měnové reformy a jejího dopadu na společnost a finanční situaci zaměstnanců automobilky. Přehledně o tom vypovídá i grafické znázornění. Svou práci uzavírám popisem spojení mladoboleslavské společnosti s německou firmou Volkswagen.
7
2
Období existence mladoboleslavské automobilky v letech
1895- 1925 Historie mladoboleslavské automobilky je datována od roku 1895, kdy se pánové Václav Laurin a Václav Klement společně poprvé sešli. V rámci jejich společné schůzky se rozhodli pro vznik nové společnosti, na opravy a výrobu bicyklů, která nesla název „Laurin & Klement“.
2.1
Osobnosti období vzniku mladoboleslavské firmy
Václav Laurin se narodil 27. září 1865 v Kamení u Pěnčína na turnovsku. Traduje se, ţe jiţ od raného mládí udivoval okolí svým mimořádným technickým nadáním a zručností. Byl vyučeným zámečníkem, ale vţdy ho zajímala jízdní kola, díky nimţ se v 2. polovině 90. let 19. století seznámil se svým budoucím společníkem Václavem Klementem. Václav Laurin byl duší mechanik, v dílnách se cítil lépe neţ při kancelářské práci. O jeho technickém talentu svědčí spousta technických vynálezů. Jeho ţivot skončil 4. prosince roku 1930 v Mladé Boleslavi [1]. Václav Klement se narodil 16. října 1868 ve Velvarech. Byl vyučený knihkupec a jiţ od raného mládí se v něm projevovalo obchodní nadání. Při zaměstnání vystudoval měšťanskou školu. Do Mladé Boleslavi se dostal kolem roku 1886, kdy zde začal vést knihkupectví. Stejně jako V. Laurin i on byl nadšeným cyklistou a tak spojení těchto dvou muţů vzniklo ze společného zájmu. V této dvojici byl Václav Klement tím, kdo řídil veškeré organizační záleţitosti, byl vynikajícím manaţerem a obchodníkem. Václav Klement zemřel 13. srpna 1938. Svého společníka tedy přeţil o osm let [1].
Zdroj: [Originál fotografie- ASŠA, fond AZNP, návštěvy do 1945, grafická úprava Škoda Auto] Obr. 1 Václav Laurin (vpravo) a Václav Klement (vlevo) 8
Tato společnost vznikla jako firma vyrábějící jízdní kola. Na samotném začátku zde bylo pouhých 7 zaměstnanců. Počet zaměstnanců kaţdým rokem výrazně rostl. V roce 1900 jich bylo 68 a o dalších 5 let později jiţ 495. Nejlépe je přírůstek zaměstnanců zřetelný z grafů vývoje počtů zaměstnanců Laurin & Klement od roku 1895 do 1927. 1780
1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
1470
1350 986 495 7
68
1895
1900
1905
1910
1915
1920
1927
Zdroj: [ASŠA- personální přehledy] Obr. 2 Vývoj počtu zaměstnanců Laurin & Klement 1895- 1927
1160
1200 986
1000 785
800
620
600
495
400 200
865
240 12
21
40
57
68
310 355
80 105
0 1896
1898
1900
1902
1904
1906
1908
1910
Zdroj: [ASŠA- personální přehledy] Obr. 3 Vývoj počtu zaměstnanců Laurin& Klement 1896- 1910
Od roku 1898, kdy měla mladoboleslavská firma L&K jiţ 40 zaměstnanců, zahájila také výrobu motocyklů. Výroba jízdních kol pokračovala i nadále, ale jejich původní cena 120 zlatých klesla na 78 zlatých. Ceny motocyklů se pohybovaly od 420 do 445 zlatých, podle výkonu motocyklů [2]. V roce 1906 firma L&K představila na praţském autosalonu svůj první automobil Voituretta typ A, který stál 3600 korun. Byl to vůz, který vzbudil velký obdiv 9
a zájem o jeho vlastnictví. Voituretta typ A byl krok kupředu pro vznik dalších typů vozů a k vylepšování jejich vlastností [1]. V této době byly mzdy ve společnosti L&K upraveny dle smlouvy podepsané dne 29. března 1906 mezi zástupci dělnictva společnosti a V. Laurinem, V. Klementem. „MZDY minimální jsou stanoveny následovně: a) dělníci řemeslníci, na pracích řemeslných zaměstnaní, pokud jsou to řemeslníci
našeho
oboru,
mají
nejmenší
hodinovou
mzdu……………………………….. K 0, 24 ať uţ jsou na práci ruční neb strojní zaměstnáni. Z těch dělníků, kteří tohoto platu vzhledem jejich způsobilosti dostati nemohou, budou propuštěni a noví dělníci, mimo zvláštní ojedinělé případy, pod tuto minimální mzdu nebudou přijímáni. b) nádeníci a řemeslníci, na nádenické práci zaměstnaní (tedy řemeslníci jiných oborů neţ našeho) mají při 9. hod. práci následující minimální mzdu: 1) nádeníci, na práci pozemní zaměstnaní ………………………… K 1, 65 2) nádeníci starší, k posilkám, čištění apod. pracím uţívaní……...... K 1, 60 3) nádeníci starší, k obsluze strojů apod. pracím řemeslným našeho oboru zaměstnaní ………………………………………………………….. K 1, 80 Zaměstnáme- li nádeníky ty o půl hod. denně více, tedy 9½ hod., budou tyto základní minimální mzdy o 10 hal. za tuto půl hod. zvýšeny.“
1
Úspěchy, které firma L & K slavila, přinesli i problém, aby se společnost mohla rozrůstat, modernizovat výrobu a najímat další zaměstnance bylo zapotřebí dalších investic. Proto se společníci V. Laurin a V. Klement rozhodli k závaţnému kroku, zakcionovat svoji firmu. V roce 1907 byla firma zapsána do obchodního rejstříku pod názvem „Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi“ [1].
ASŠA, fond L&K, k. 32, první list dohody podepsané 29. března 1906, dohoda mezi vedením L&K a zástupci dělnictva upravující pracovní a mzdové podmínky dělníků L&K 1
10
Jaké byly podmínky přijetí a povinnosti zaměstnanců firmy L&K v tomto období nejlépe poznáme z pracovního řádu z roku 1909, který nám přibliţuje, jak podmínky přijetí, tak i druhy dělnictva, školní zaměstnávání, dobu práce a odpočinku, zúčtování a výplatu mezd i různé druhy sankcí při nedodrţení pracovního řádu.
2.2
Stručný
výpis:
Laurin & Klement, akc. spol.
Pracovní továrna
řád
firmy
automobilů
v Mladé
Boleslavi [3] „Pro závod náš platí následující řád pracovní, který tvoří pracovní smlouvu mezi námi a kaţdým dělníkem, u nás zaměstnaným, uzavřenou.“
2
Přijetí do práce: -
do práce nesměli být přijímáni děti do 14 let věku
-
pro učně platily zvláštní učební smlouvy
Druhy dělnictva rozdělené pracovním řádem se upravují na: -
strojzámečníky a montéry, soustruţníky, kováře, brusiče kovů, slévače, klempíře, kováře, truhláře, sedláře, lakýrníky, nádeníky a dělnice k mytí vozů, čištění a uklízení
Firma umoţňovala učňům docházku do odborných škol. Pracovní doba trvala od 7, 00 hod. do 18, 00 hod. od pondělí do pátku. V průběhu pracovní doby byly stanoveny doby odpočinku, a to dopoledne od 9, 00 hod. do 9, 15 hod., v poledne od 12, 00 hod. do 13, 15 hod. a odpoledne od 15, 30 hod. do 15, 45 hod. V sobotu byla pracovní doba stanovena od 7, 00 hod do 14, 00 hod. s jednou čtvrthodinovou pauzou od 10, 00 hod. Začátek a konec pracovní doby byl oznamován pracovní píšťalou. Zúčtování a výplata mzdy: Mzda byla vyplácena hotově a to vţdy za období od středy do úterý. Mzda byla vyplácena v sobotu v 14, 00 hod. Pokud se v sobotu nešlo do práce, byla mzda vyplacena jiţ v pátek na konci pracovní směny.
2
ASŠA, fond L&K, k. 4, titulní strana pracovního řádu 11
2.3 V roce
Období první světové války
1914
zaměstnanců.
zaměstnávala Válečné
mladoboleslavská
období
v letech
1914
společnost aţ
1918
celkem
1600
poznamenalo
i
mladoboleslavskou společnost L&K. Václav Klement musel jiţ v roce 1914 přislíbit výrobu dělostřeleckých granátů za to, ţe jeho zaměstnanci nebudou povoláváni k odvodu na frontu. Vzhledem k válečné situaci se minimalizovala běţná výroba osobních automobilů, avšak na stejné úrovni zůstala výroba sanitek a nákladních vozů [2]. Válka se odrazila i ve mzdách dělníků, příkladem je návrh z 25. 7. 1917, který upravoval mzdy zedníků a tesařů: „Zedníci a tesaři: Mzda hodinová dle schopnosti 54- 68 hal. Válečný přídavek denně: + pro ţenaté 2,20 pro svobodné 1,50 Přidavači: Mzda hodinová dle schopnosti 40- 50 hal. Válečný přídavek denně: + pro ţenaté 1,50 pro svobodné 1,Denní výdělek pak bude obnášeti: U zedníků a tesařů
u přidavačů
Nejslabší svobodní
6,36
4,60
Nejlepší svobodní
6,90
5,50
Nejslabší ţenatí
7,06
5,10
Nejlepší ţenatí
7,60
6,-
Válečný přídavek vyplácí se zedníkům a tesařům na mzdu denní a akordní + na kaţdý den práce. Při stanovení akordních cen bude brán zřetel na váleč. přídavek a dle toho ceny akordní stanoveny.“3
3
ASŠA, fond L&K, sloţka 32, Návrh upravený generálním ředitelem V. Klementem 12
Konec první světové války přinesl i do společnosti L&K změnu v pracovní době zaměstnanců a to v důsledku nařízení ze dne 19. prosince 1918, kterým Národní shromáţdění vydalo zákon o 8 hodinové pracovní době. Od 1. ledna 1918 došlo k navýšení platů u jednotlivých dělnických profesí vzhledem „k těţkým poměrům drahotním“. Přídavky k platu byly diferencovány dle jednotlivých profesí, pohlaví a rodinného stavu od 3,- aţ do 21,- korun týdně. Nejlépe na tom byli muţi ţenatí s dětmi pod 14 let, další skupina pak byli ţenatí muţi bezdětní a nejméně dostali muţi svobodní. Přídavky pro předáky a zástupce ministrů, dále pak pro evidenční úředníky
a
podúředníky
v kancelářích
byly
upraveny
zvlášť
v detailních
seznamech [4]. Další změnou pak bylo nové stanovení pracovní doby pro úředníky. Úředníci, kteří souviseli s provozem dílen, skladišť a expedicí, měli pracovní dobu stejnou, jako dělníci v těchto provozech. Změna ovšem proběhla u úředníků, kteří nijak nesouviseli s provozem v dílnách. Tito úředníci měli pracovní dobu stanovenou od pondělí do pátku v časech od 8- 12 h. a od 14- 17, 30 h. a o sobotách od 8- 12, 30 h. Tato změna platila od 16. června 1919 [5].
13
2.4
Období let 1918- 1925
Poválečná léta byla pro firmu L&K velmi těţká, neboť podmínky pro automobilový průmysl v Československu nebyly dobré. Vývoz byl takřka znemoţněn z důvodu vysokých cel, stát nestál na straně automobilových výrobců, zavedl daně z přepychu, kam spadalo i vlastnictví automobilu. Koupěschopnost obyvatelstva po válečných strastech byla velmi malá. Nastal velký nedostatek základního spotřebního zboţí a jeho ceny se z tohoto důvody zvyšovaly [6]. Jako důkaz slouţí srovnávací tabulka z Historické statistické ročenky ČSSR, kde jsou srovnány ceny základních potravin v roce 1914 a dále od roku 1921 do roku 1937. Tab. 1 Maloobchodní ceny některých druhů zboží Maso Mouka
hovězí
pšeničná
zadní s vepřové
Sádlo
Maso
vepřové
Chléb
hrubá
Brambo kostí
pečeně
Máslo
škvařen Margari
Mléko
Vejce
rok
(1 kg)
(1 kg)
ry (1 kg) (1 kg)
(1 kg)
(1 kg)
é (1 kg)
n (1 kg)
(l)
(1 kus)
1914
0,30
0,44
0,10
1,78
1,91
2,70
1,88
1,62
0,23
0,07
1921
5,85
8,45
1,80
15,95
23,05
48,80
35,65
28,70
3,30
1,20
1922
3,65
4,85
0,45
16,30
22,35
39,90
25,05
19,10
3,15
1,10
1923
2,15
3,20
0,60
13,90
18,50
27,15
19,75
14,90
2,10
0,80
1924
2,50
3,30
0,80
15,90
17,25
25,55
18,80
14,65
1,95
0,85
1925
3,10
3,95
0,70
15,70
16,15
25,25
18,20
15,00
1,90
0,80
1926
2,70
3,95
1,05
14,70
16,40
25,00
16,85
15,40
1,90
0,80
1927
3,30
4,20
0,65
14,85
17,15
25,85
17,50
15,65
1,90
0,80
1928
3,40
3,90
0,85
14,60
16,90
25,75
17,55
15,60
1,95
0,85
1929
2,90
3,40
0,55
15,45
18,05
26,50
18,30
15,65
2,05
0,95
1930
2,55
3,20
0,60
15,55
17,90
24,10
16,95
15,40
1,95
0,75
1931
2,30
2,95
0,60
13,40
14,35
21,40
14,10
14,10
1,85
0,70
1932
2,25
2,85
0,55
11,70
13,50
19,70
13,10
12,60
1,70
0,65
1933
2,00
2,85
0,55
11,30
13,45
17,20
12,80
11,25
1,55
0,65
1934
1,95
2,80
0,60
10,45
11,25
16,70
11,30
10,45
1,50
0,55
1935
2,15
2,90
0,65
11,60
12,80
17,10
11,90
10,40
1,45
0,60
1936
2,20
2,90
0,50
13,05
13,85
16,60
12,40
10,45
1,45
0,60
1937
2,25
2,90
0,50
13,30
13,30
16,50
12,15
10,90
1,45
0,60
Zdroj: [7] 14
Mzdy námezních zaměstnanců a dělníků se v meziválečném období pohybovaly v průměru kolem 800 aţ 900 Kčs za měsíc. Jaká byla ţivotní úroveň dělníků a námezních zaměstnanců, co si mohli ze svého platu pořídit je dobře patrné z tabulky cen základních potravin viz výše. Moţnost nákupu osobního automobilu byla v této době záleţitostí pro lépe finančně zajištěné obyvatelstvo. Ceny automobilů společnosti Škoda se v meziválečném období pohybovali od 70 000,(Škoda model 205 se zavřenou dodávkovou karoserií) do 221 000,- Kčs za vůz Škoda model 450- dvojitá přepychová limusina s vnitřním řízením [8]. V porovnání se mzdou, kterou měli průměrní zaměstnanci, je patrné, ţe na pořízení nového vozu museli šetřit poměrně dlouho a to aţ od tří let. Jak se dařilo úředníkům kovodělného průmyslu, jaké měli pracovní podmínky, dokládá Kolektivní smlouva z roku 1920. V této smírové smlouvě jsou mimo jiné sepsány i podmínky přijetí nových zaměstnanců, popsána je pracovní doba, dovolené a tzv. výměry sluţebních poţitků. Rozloţení pracovní doby úředníků, upravené Kolektivní smlouvou, rozděluje pracovníky dle místa výkonu práce následovně: „1.
Pro veškeré dílovedoucí a úředníky, jejichţ práce souvisí s prací
v dílnách, zaměstnané v provozu, tovární stavební kanceláři, dílnách nebo na montáţi, ve výdejnách výkresů, nástrojů a jiných výrobních pomůcek, při přípravě, rozdělování, přejímání a kontrole práce, při přijímání zboţí, expedici, ve skladištích továrních, telefonních centrálách apod., jest stejná pracovní doba jako v dílnách tj. 48 hodin týdně. Pro veškeré úředníky, jejichţ práce s prací v dílnách nesouvisí, činí
2.
pracovní doba: u členských firem Zemského spolku strojíren,
A) a.
39 hodin týdně v závodech, kde smluvená pracovní doba před
dohodou ze dne 3. června 1919 činila nejvýše 42 hodin b.
42 hodiny týdně v závodech, kde smluvená pracovní doba před
dohodou ze dne 3. června 1919 činila více neţ 42 hodiny; B)
u
členských
firem
Sdruţení
kovodělného
průmyslu
československého jako skupiny Ústředního svazu československých průmyslníků zůstává dosavadní pracovní doba nezměněna, přičemţ však 15
normální doba úřednictva nedílenského nesmí přesahovati 45 hodin týdně.“4 V této příručce je upraveno také porozumění termínu práce přes čas a vyrovnání se se zaměstnanci a to doslovně takto: „Práce přes čas Kaţdá správou závodu výslovně vyţádaná a úředníkem vykonaná práce, pokud přesahuje normální dobu pracovní, pokládá se za práci přes čas a bude zvláště placena. Základní plat za 1 hod. práce přes čas počítá se jako jedna dvoutisícina ročního základního platu a kvalitního i případně dílenského přídavku. K takto zjištěné částce připočítává se: a) ve všední dny
50%
b) v neděle a ve svátky touto smlouvou uznané
100% 75%“ 5
c) v noci od 10. hodiny počínaje
Vzhledem k hospodářské situaci v ČSR a v okolních zemích (nutno zmínit slavnou inflaci v Německu) a vzhledem k výše zmiňovaným ztíţeným podmínkám pro automobilové výrobce se vedení L&K zamýšlelo o fúzi s ekonomicky silnou společností. Výsledkem byla smlouva podepsaná 12. září 1925, kterou firma L&K přešla pod Akciovou společnost, dříve Škodovy závody v Plzni [2].
4 5
ASŠA, fond L&K, sloţka 32, strany 5, 6 kolektivní smlouvy z roku 1920 ASŠA, fond L&K, sloţka 32, strany 8, 9 kolektivní smlouvy z roku 1920
16
3
Období
existence
mladoboleslavské
automobilky
v letech 1925- 1939 Pod plzeňskou Škodovkou došlo v následujících letech po fůzi v mladoboleslavské automobilce k rozšiřování výrobních provozů, stavěly se nové haly a zvyšovala se výroba a to i díky lepším státním podmínkám (např. zrušení daně z přepychu). V tomto období došlo k velké revoluci v dopravě, kdy automobily se stávaly běţnou součástí ţivota, stavěly se čím dál více nové silnice, dokonce jiţ i první dálnice (s jejich budováním se začalo skutečně jiţ koncem 30. let- první úsek D1 byl však zprovozněn aţ 12. 7. 1971). Automobily byly ţádanějším artiklem a zájem o ně se zvyšoval [6]. Pracovní směny probíhaly v třísměnných provozech, ranní směna od 6 do 14h. odpolední směna od 14 do 22h. a noční směna od 22 do 6h. Tyto údaje vychází z roku 1927 z Rámcové kolektivní pracovní smlouvy. V roce 1927 bylo v mladoboleslavské firmě zaměstnáno přibliţně 2500 zaměstnanců (jiný zdroj uvádí pouze 1780, počet se mohl lišit v průběhu roku) a v tomto období si v průměru běţný dělník ve Škodovce vydělal 2,4 Kč na hodinu [9]. Příloha kolektivní dělnické smlouvy ze dne 10. září 1921. Podle této přílohy dělnické smlouvy byli dělníci mzdově rozděleni do dvou skupin, a to [10]: I. dělnictvo hutních oddělení (slévači, jádraři a taviči ocele, šedé litiny, bronzu, hliníku, dále všichni dělníci u pecí a všichni ostatní dělníci, kteří s výrobou hutním provozem přímo souvisí, kováři, svářeči, kotláři a mědikovci se svými pomocnými dělníky, modeláři, zámečníci- správkaři, elektromontéři zaměstnaní přímo v provozu, vyučení mechanici, rýsovači a nářadníci ve všech dílnách závodu zaměstnaní, dále dělníci elektráren, plynáren, kalíren a řezači autogenem) Dělníci jmenovaných oborů byli do první platové skupiny zařazováni jen tehdy, pracovali- li skutečně ve svém oboru. Zařazování dělníků do mzdových tříd a skupin určovala správa závodu. Základní mzdy pro dělníky se zmenšenou pracovní výkonností a pro invalidy stanovovala správa závodu po dohodě s důvěrníky dělnictva. Ţeny měly ve všech platových třídách o 15 haléřů za hodinu méně neţ muţi, ve stejné mzdové třídě. Učni pobírali v prvním učebním roce 20 haléřů za hodinu, v druhém roce 30 haléřů za hodinu a ve třetím učebním roce 40 haléřů za hodinu. 17
Tato platová skupina byla dále rozdělena na šest mzdových tříd následovně: Tab. 2 Mzdové třídy dělnictva hutního oddělení zařazení dle délky odpracovaných let
mzdová třída
1.
2.
3.
přehled povolání samostatní řemeslníci s odbornou kvalifikací, jejichţ obor přímo souvisí s výrobou samostatní řemeslníci odborně kvalifikovaní s nejméně pětiletou praxí po vyučení+ dělníci bez výučního listu s nejméně osmiletou praxí ostatní kvalifikovaní odborní dělníci po třech letech po vyučení+ nekvalifikovaní dělníci po šesti letech praxe nebo po zaučení vyučení dělníci zaučenci
4.
5. 6.
dělníci u strojů nevyučení dělníci u strojů všichni pomocní dělníci jejichţ výkon je spojen s určitou odpovědností ostatní pomocní dělníci
v haléřích za hodinu v 1. v 2. v 3. ve roce roce roce roce
4. v 5. v 6. roce roce
215,- 220,- X
225,-
X
230,-
190,- 195,- X
200,-
X
205,-
165,120,X 155,-
175,X 135,165,-
X X 145,X
185,X 155,170,-
120,- 125,- 130,- X
X
X
145,- 150,- X
155,-
X
160,-
120,- 125,- X
130,-
X
135,-
170,135,X 160,-
Zdroj: [10]
18
X 150,X X
II. veškeří ostatní dělníci Ţeny měly ve všech platových třídách opět o 15 haléřů za hodinu méně neţ muţi, ve stejné mzdové třídě. Učni pobírali v prvním učebním roce 15 haléřů za hodinu, v druhém roce 25 haléřů za hodinu a ve třetím učebním roce 35 haléřů za hodinu. Rozdělení II. skupiny opět do 6 mzdových tříd: Tab. 3 Mzdové třídy ostatního dělnictva zařazení dle délky odpracovaných let
mzdová třída
přehled povolání plně samostatní řemeslníci
v haléřích za hodinu v 1. v 2. v 3. ve roce roce roce roce
4. v 5. v 6. roce roce
s odbornou kvalifikací,
1.
jejichţ obor přímo souvisí výrobou
s
190,- 195,- X
200,-
X
210,-
165,- 170,- X
180,-
X
185,-
samostatní řemeslníci odborně kvalifikovaní s nejméně pětiletou praxí
2.
po vyučení+ dělníci bez výučního listu s nejméně osmiletou praxí ostatní kvalifikovaní odborní dělníci po třech letech po vyučení+ nekvalifikovaní dělníci
3.
po šesti letech praxe
145,- 150,- X 155,100,- 115,- 130,- X X X X 115,-
X 160,X X 125,- 135,-
135,- 140,- X
X
150,-
100,- 115,- 130,- X
X
X
s určitou odpovědností
125,- 130,- X
135,-
X
140,-
ostatní pomocní dělníci
100,- 105,- X
110,-
X
115,-
nebo po zaučení vyučení dělníci zaučenci
4.
dělníci u strojů nevyučení dělníci strojů
u
145,-
všichni pomocní dělníci
5. 6.
jejichţ výkon je spojen
Zdroj: [10]
19
3.1
Hospodářská krize v letech 1929- 1933
Do velmi úspěšného průmyslového období zasáhla hospodářská krize, která začala krachem na newyorské burze dne 24. 10. 1929. Byla nečekaným jevem vzhledem k tomu, ţe hospodářství v té době dosahovalo nejlepších výsledků v poválečném období. Krize zasáhla celý svět, Československo plně postihla aţ v roce 1932. Zájem o automobily opět klesal, konkurence pro vozy značky Škoda byla vysoká. Pokud lidé nakupovali osobní vozy, tak volili levnější varianty. 1. 1. 1930 se mladoboleslavská firma Škoda stala Akciovou společností pro automobilový průmysl- ASAP. V průběhu krize klesala zaměstnanost, coţ postihlo i mladoboleslavskou firmu. Zatímco v roce 1929 byly počty zaměstnanců v mladoboleslavské automobilce poměrně vysoké (počet dosahoval aţ 4175 zaměstnanců 1. listopadu 1929) [11], v následujících letech počty pomalu klesaly. Dopad hospodářské krize na zaměstnanost v mladoboleslavské ASAP je dobře viditelný z následující tabulky. Tab. 4 stav dělníků společnosti ASAP v letech 1929- 1934 datum
počet osob
1. ledna 1929
2974
1. ledna 1930
3769
1. ledna 1931
3008
1. ledna 1932
2181
1. ledna 1933
1786
1. ledna 1934
1327 Zdroj: [11]
O dopadu hospodářské krize v Mladé Boleslavi svědčí také výstřiţek z novin z 13. ledna 1931, kde stojí: „Poměry v mladoboleslavské automobilce se stále zhoršují. Pracuje se jiţ téměř celý rok omezeně, čtyři dny v týdnu a propuštěno bylo jiţ okolo 1200 dělníků. Nedostatek práce jeví se stále větší téměř ve všech dílnách. Výroba ve staré továrně má býti zrušena a má býti vybudována správkárna, která má zaměstnávati pouze asi 80 dělníků. Značný počet dělníků, a to delší dobu v závodě zaměstnaných, má býti ještě propuštěn.“ 6
6
ASŠA, fond ASAP, sloţka 24 novinový výstřiţek z roku 1931 20
V důsledku vysoké nezaměstnanosti stoupaly i počty exekucí a zabaveného majetku. Nejtěţší ztráty byly exekuce domovů. Zvyšoval se tak výskyt kriminality, ţebráků, ale také sebevraţd.
3.2
Období vzpamatování se z krize
Krokem kupředu z hospodářské krize byl nový vůz Škoda 418 Popular. Jednalo se o vůz, který byl schopen velice dobře čelit konkurenci. Jeho cena začínala na částce 17 800 korun. Vůz Škoda Popular přišel se zcela novou konstrukcí, která se pak přenesla i do výroby dalších vozů Škoda. Velice zajímavá byla i propagace nových vozů. Mladoboleslavská ASAP se přiklonila k propagaci pomocí spanilých jízd. Podporovala cestovatele a vozy Škoda tak přišly do povědomí široké veřejnosti [2]. Tento krok byl správným směrem, pomohly i výhodné ceny vozů a to vše vedlo k prosperitě ASAPu.
Zdroj: [ASŠA, Typová dokumentace, k. 418, 420,422] Obr. 4 První model Škody Popular - 418, rok výroby 1934
21
Z roku 1934 se dochovalo porovnání cen u tehdy vyráběných vozů značky Škoda a značky Walter. Z této tabulky jsou patrné výhodnější ceny vozů Škoda se srovnatelnou kvalitou vozů Walter. Viz tabulka níţe: Tab. 5 Ceny vozů značky Škoda a značky Walter
sedadel
synchron
brzdy
výkon
obsah
počet válců
cena
WALTER
Junior Roadster
25 500 Kč
4
995ccm 22ks Hydr. ne
2
Junior Limousina
27 500 Kč
4
995ccm 22ks Hydr. ne
4
Junior Kabriolet
32 500 Kč
4
995ccm 22ks Hydr. ne
4
Bijou Tudor
34 000 Kč
4
1.438 l
32ks Mech. ne
4
Bijou Limousina
36 000 Kč
4
1.438 l
32ks Mech. ne
4
Princ Limousina
52 000 Kč
6
2.49 l
50ks
ano 5
Princ Kabriolet
59 000 Kč
6
2.49 l
50ks
ano
sedadel
synchron
brzdy
výkon
obsah
počet válců
cena
ŠKODA
Popular Roadster
17 800 Kč
4
0.995 l
22ks Mech. ano 2
Popular Tudor
19 900 Kč
4
0.995 l
22ks Mech. ano 4
Popular Kabriolet
18 800 Kč
4
0.995 l
22ks Mech. ano 4
Rapid Tudor
28 400 Kč
4
1.20 l
Hydr. ano 4
Rapid Sedan
30 100 Kč
4
1.20 l
Hydr. ano 4
Superb Sedan
59 900 Kč
6
2.49 l
35ks Mech. ano 5
5
2.49 l
35ks Mech. ano 5
70-75000 Superb Kabriolet
Kč
Zdroj: [ASŠA- ceníky vozů Škoda]
22
Téměř všechny vozy značky Škoda vyjdou levněji neţ srovnatelné vozy značky Walter aţ na luxusnější automobily. Princ Limousina a Princ Kabriolet od značky Walter byly znatelně levnější neţ Superb Sedan a Superb Kabriolet od Škody. V tomto období si dělník v mladoboleslavské AZNP vydělával od 3,05 do 7,48 Kč za hodinu podle druhu zaměstnání. Při počtu 6 pracovních dní a 8 hodinových směnách dostaneme průměrnou měsíční mzdu zaměstnanců v AZNP, která se pohybovala od 658,80 do 1615,68 Kč při 27 pracovních dnech [14]. Při těchto výdělcích si mladoboleslavští dělníci AZNP mohli na svůj vlastní vůz Popular či Rapid vydělat od 11 do 27 měsíců, podle výšky příjmu (za předpokladu, ţe by neměli jiné náklady). Ceny automobilů postupně rostly, v roce 1936 cena vozu Popular roadster stoupla z 17800 Kč na 19300 Kč, viz přiloţený ceník z roku 1936. „Typ a tvar karoserie:
Cena Kč: Osobní vozy
POPULAR
RAPID
SUPERB
7
chassis normální
14950,-
chassis dodávkové
15400,-
roadster
19300,-
kabriolet
19500,-
tudor
19900,-
dodávkový
20000,-
chassis normální
28100,-
chassis dodávkové
28900,-
tudor
31400,-
sedan
33100,-
kabriolet
34200,-
kabriolet luxusní provedení
36500,-
chassis s motorem 2,5 litru
52000,-
chassis s motorem 2,7 litru
55600,-
sedan s motorem 2,5 litru
61900,-
limusina s motorem 2,5 litru
64900,-
limusina s motorem 2,7 litru
68500,-„ 7
ASŠA, fond ASAP, sloţka 35 Ceny automobilů Škoda, platné od 1. 1. 1936 23
4
Období druhé světové války
Březen 1939 přinesl rozpad Československa, na našem území vznikl protektorát Čechy a Morava. Pro mladoboleslavskou automobilku to znamenalo „začlenění do zbrojního koncernu Reichswerke- Hermann- Göring A. G.“ V mladoboleslavské ASAP se začalo s výrobou válečné techniky [2]. Období válečné výroby bylo období i mnoha sabotáţí, dělníci se snaţili vyrábět „zmetky“, nebezpečí takovýchto činů bylo vysoké, ale potřeba protiválečných aktivit byla vyšší. Produkce osobních vozů se kaţdým rokem sniţovala, ale ustala jen na krátké období od druhé poloviny roku 1944 do jara (léta) 1945. Na konci války dne 9. května 1945 došlo k rozsáhlému bombardování mladoboleslavské Škodovky. Škody byly ohromné, ale díky pomoci dělníků, mohla být výroba opět brzy obnovena [2].
Zdroj: [ASŠA- AZNP k. 169, sloţka okupace, fotografická dokumentace] Obr. 5 Zničené výrobní haly po náletu 9. 5. 1945
24
4.1
Znárodnění
Po druhé světové válce Československo opět obnovovalo svou suverenitu. V důsledku nového rozdělení světa po válce a silného vlivu Sovětského svazu došlo i v ČSR k mnohým změnám. Při volbách v roce 1946 u nás zvítězila KSČ. Byla zřizována JZD, která připravovala vlastníky půdy o jejich majetek, a z rolníků se stávali státní zaměstnanci, kteří tak ztráceli svobodu svého podnikání. Další dopad vlády KSČ bylo znárodňování hospodářských společností a řízení jejich výroby. I velké podniky tak přišly o vlastní volbu podnikání [12]. 27. října 1945 byl mladoboleslavský ASAP znárodněn a dostal opět nový název a to Automobilové závody národní podnik (AZNP). Změna názvu z ASAP na AZNP proběhla v březnu 1946 se zpětnou platností od ledna 1946. Tato změna znamenala pro mladoboleslavskou automobilku nařízení výroby pouze jediného typu vozu a to Škody 1101, který v roce 1947 stál přibliţně 71500,- Kčs. Znárodnění velkých podniků v ČSR znamenalo pro AZNP, ţe se stalo monopolní společností pro výrobu osobních automobilů. Ostatním společnostem byla jejich výroba osobních vozů výrazně omezena [1].
25
Období let 1948- 1989
5
Roky 1948- 1989 jsou historicky označovány jako období komunistické diktatury v Československu. Toto období začalo v únoru 1948 politickým převratem a trvalo aţ do listopadu 1989. Od 14. června 1948 stál v čele státu Klement Gottwald, který byl plně pod vlivem Sovětského svazu. Celorepublikově došlo na základě nové vládnoucí politické strany k mnohým změnám. Z vedoucích funkcí byli odvoláváni vysocekvalifikovaní pracovníci, kteří však nebyli členy KSČ a na jejich místo byli dosazování tzv. „dělničtí ředitelé“, kteří mnohdy oblastem řízení podniku nerozuměli. Tyto změny se zcela pochopitelně odrazily ve způsobu vedení a v jeho následcích [6]. Mnozí zaměstnanci nemohli vykonávat práci odpovídající jejich kvalifikaci, na linku se tak dostávaly sekretářky i vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci.
5.1
Měnová reforma v roce 1953
Československá měnová reforma v roce 1953 ochudila ze dne na den mnoho lidí. Byla šokem pro celý národ. Tehdejší prezident republiky Antonín Zápotocký ještě krátce před vyhlášením měny ujišťoval obyvatelstvo o stabilitě koruny a popíral kurzovní změny měny. 1. června 1953 byla nová měna vyhlášena. Měna měla obrovský dopad na veškeré obyvatelstvo. Hospodářská prosperita států výrazně poklesla. Měnovou reformu v reálných hodnotách velice dobře zachycuje následující tabulka. Mzdové ohodnocení zaměstnanců v mladoboleslavské automobilce rapidně pokleslo z května na červen 1953. “8 Tab. 6 Průměrné výdělky všech zaměstnanců průmyslové činnosti (měsíční skutečnost v Kčs) leden 5802 5843 5877 5313
8
únor 5527 5545 5465 5397
březen duben květen červen červenec srpen září 5981 6084 5907 1214 1347 1270 1312 5971 6115 5912 1230 1369 1284 1315 5776 5777 5772 1086 1176 1214 1360 6252 6010 5961 1202 1247 1177 1244 Zdroj: [ASŠA- fond AZNP, k. 262, evidenční stavy zaměstnanců]
ASŠA, fond AZNP, k. 262, evidenční stavy zaměstnanců 26
říjen 1379 1380 1437 1320
listopad 1350 1361 1378 1218
prosinec 1410 1418 1446 1288
Z následující tabulky je pomocí grafu tento propad velice dobře patrný. Z hranice mezi 5000- 7000 Kč se najednou průměrné mzdy zaměstnanců průmyslové činnosti propadli v přepočtu 1: 5. Úspory propadly ovšem v kurzu aţ 1:50 dle mnoţství. 7000 6000 5000 4000
AZNP
3000
Ml. Boleslav
2000
Kvasiny Vrchlabí
1000 0
Obr. 6 Průměrné výdělky všech zam. prům. činnosti Podnik:
AZNP,
národní
podnik, Mladá Boleslav Závod: Mladá Boleslav Závod: Kvasiny Závod: Vrchlabí
Jak se tehdy dařilo zaměstnancům automobilky v Mladé Boleslavi, je dobře patrné z příručky pro nové zaměstnance v AZNP z 1. 10. 1953. Krom celkového popisu mladoboleslavské automobilky v této příručce nalezneme také kapitolu věnovanou odměnám za práci. Zde se píše: „V závodě vyskytuje se velké mnoţství různých druhů prací tělesných i duševních. Hodnocení těchto prací provádíme podle socialistické zásady odměny za práci, tj. podle mnoţství a jakosti vykonané práce. Nastoupí- li zaměstnanec do oddělení, bude proplácen v té formě mezd, která je na pracovišti obvyklá, to znamená buď v časové, prémiové nebo úkolové mzdě. Při mzdě úkolové je kaţdý druh vykonávané práce zařazen do určitě třídy a mzda kaţdého zaměstnance je přímo odvislá od mnoţství a jakosti vykonané práce.
27
Duševní pracovníky hodnotíme podle soustavy platů dle zásluhy. Kaţdý zaměstnanec je zařazen podle druhu vykonávané práce do určité tarifní třídy, které také přísluší určitý základní plat. Nástavbu tohoto základního platu tvoří osobní ohodnocení, které s časovým odstupem podle výkonu a jakosti práce stanoví bezprostřední vedoucí. Další nástavbou je prémie, závislá na plnění plánu a jiných ukazatelů. Vyúčtování mezd provádíme 1x za měsíc s jednou zálohou, která je vyplácena mezi jednotlivými dobírkami, takţe vţdy v polovině měsíce je záloha a 1x za měsíc dobírka společně s vyúčtováním. Vyúčtování pro zaměstnance ve mzdě provádí se během 13 dnů po ukončení kalendářního měsíce. …“9 V této příručce pro nové zaměstnance jsou také podrobně rozepsány jejich práva a povinnosti, ale také moţnosti rekreace a relaxace mimo pracovní dobu, které AZNP pro své zaměstnance zajišťovalo. AZNP se starala o své zaměstnance velmi dobře hlavně v pozdějších letech, kdy zajišťovala tuzemské i zahraniční vlastní rekreační zařízení. Konec 50. a začátek 60. let přinesl zdánlivě rozmach jak v hospodářství, tak i v ţivotní úrovni obyvatelstva. Vyrobené zboţí v ČSR v této době bylo ze 70% exportováno do zemí RVHP. Po pětiletce v letech 1961- 1965 došlo vzhledem k jejímu neúspěchu k tomu, ţe ČSR nebylo schopno konkurovat zahraničním výrobkům [6]. V druhé polovině 60. let se začala atmosféra v ČSR pomalu uvolňovat a obyvatelé se tak mohli pomalu začít vyjadřovat ke státní situaci, která nebyla příliš příznivá. Od srpna 1968 nastala tzv. normalizace, “období zmrazení demokratizačního procesu v Československu a postupné likvidace většiny jeho výsledků, proces obnovy prosovětského reţimu”.10 V 70. létech 20. století se Škoda Auto rozhodla pro vývoj vozu s předním pohonem. V průběhu dalších pár let se řešila nová koncepce vozu, který se představil v roce 1987 na veletrhu v Brně. Novým inovativním vozem byl Škoda Favorit, který se vyjímal vzhledem navrţeným Nuciou Bertonim. Díky motoru ASŠA, fond AZNP, k. 242, Rady a poučení novému zaměstnanci pracovního kolektivu AZNP, str. 23, 24 10 normalizace (resp. konsolidace) [online]. 1999- 2010 Tomáš Vlček[cit. 2010-11-29]. Dostupný z WWW:
9
28
vpředu nabízel vůz různé úpravy, takţe se začal vyrábět ve verzi combi, pod názvem Forman a také jako uţitkový vůz Pick- up. Favorit se vyráběl v letech 1987- 1995 a jeho cena se pohybovala od 84600,- Kčs v roce 1988 aţ k maximální dosaţené ceně 153500,- Kčs v roce 1991.
Zdroj: [14] Obr. 7 Škoda Favorit
29
6
Spojení mladoboleslavské škodovky s německým VW
„17. listopad roku 1989 studentskou demonstrací, která začala v Praze na Albertově, odstartoval změny ve společnosti, které vyvrcholily ve státní převrat. Ten vešel do dějin pod názvem „sametová“ revoluce. Skončil mocenský monopol KSČ v naší republice. Začaly se vytvářet nové demokratické poměry, které s sebou přinášely ekonomické i politické reformy. 29. prosince 1989 nastoupil do funkce prezidenta ČSSR Václav Havel. Ekonomická politika byla směřována k trţnímu hospodářství. Vláda schválila program hospodářské reformy. Vláda Československé republiky se snaţila co nejrychleji odpoutat od ekonomické závislosti na Sovětském svazu a navázat styky s vyspělými západními zahraničními společnostmi. Tato změna se zcela pochopitelně dotkla i dění ve společnosti AZNP. Její vedení ve spolupráci s vládou ČSSR povaţovalo za nutné přijmout do vedení společnosti silného zahraničního partnera.“11 A tak v prosinci roku 1990 vybrala vláda jako svého partnera německý koncern Volkswagen. K vlastnímu spojení s Volkswagenem došlo 16. dubna 1991. Mladoboleslavská automobilka ve spojení s Volkswagenem přešla pod název Škoda, automobilová akciová společnost. Stala se tak čtvrtou a nejstarší značkou koncernu (Audi, Seat, VW, Škoda).
11
Historie firmy [online]. 2010 Škoda Auto a. s. [cit. 2010-12-2]. Dostupný z WWW: 30
7
ZÁVĚR
Ze zpracované bakalářské práce je zřetelné, ţe automobilka v Mladé Boleslavi má dlouholetou a bohatou minulost, její sláva je zachována aţ do dnešní doby. Dle výroční zprávy za rok 2009 byl vykázán počet zaměstnanců automobilky v Mladé Boleslavi na 26 153 lidí („fyzický stav zaměstnanců k 31. 12. 2009 včetně agenturního personálu“). Nynější akciová společnost Škoda auto je největším výrobcem automobilů v České republice. V roce 2009, přes světovou hospodářskou a finanční krizi dosáhla Škoda Auto prodejního rekordu. Celkem prodala 684 226 vozů. O vynikajících výsledcích ŠA svědčí to, ţe v rámci ankety „Českých 100 nejlepších“ se v roce 2009 umístila na prvním místě v ţebříčku registrovaných českých firem. Porazila tak i společnost ČEZ a.s. a další významné české společnosti. V této anketě se ŠA umisťuje jiţ pravidelně na prvních pozicích. Vzhledem ke jmenovaným úspěchům je zřejmé, ţe společnost dobře prosperuje a díky tomu si můţe dovolit i velmi dobře finančně oceňovat své zaměstnance. Finanční ohodnocení zaměstnanců ŠA a jejich celková finanční situace je nadprůměrná ve srovnání s celostátním průměrem. Mimo to, zajišťuje své zaměstnance i po sociální stránce. Nabízí bezúročné půjčky, příspěvky na rekreace a mnoho dalšího. O zaměstnance je postaráno i po stránce zdravotní. ŠA disponuje vlastní zdravotní pojišťovnou, zdravotním střediskem, lékárnou atd. Toto vše má opět kladný vliv na finanční situaci zaměstnanců. Je o ně dobře postaráno. Ve své bakalářské práci vycházím převáţně z dochovaných dokumentů uloţených v archivu společnosti. Tato práce je zaměřena na význačná historická období, která ovlivnila vývoj mladoboleslavské společnosti a tím i sociální postavení svých zaměstnanců.
31
Seznam literatury [1] KOŢÍŠEK, P. a KRÁLÍK, J. L&K- Škoda: I. díl, Cesta vzhůru 1895- 1945. Moto Public pro Škoda Auto 2003. ISBN 80-239-1849-4. [2] HERČÍK, K. a KRÁLÍK, J. Mladá Boleslav: Továrna ve městě- město v továrně. Moto Public 2005. ISBN 80-239-5458-X [3] ASŠA, fond L&K, k. 4, Pracovní řád firmy Laurin & Klement, akc. spol. továrna automobilů v Mladé Boleslavi, 6. srpna 1909 [4] ASŠA, fond L&K, k. 4, rozhodnutí týkající se zvýšení drahotních přídavků zaměstnancům podepsané gen. řed. Klementem [5] ASŠA, fond L&K, k. 32, Stanovení pracovní doby úředníků [6] KUKLÍKOVÍ, J. a J., Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy, nejnovější dějiny. 1. vydání. Praha: SPN- pedagogické nakladatelství, akciová společnost. 2002. ISBN 80-7235-175-3 [7] Federální a statistický úřad, Historická statistická ročenka ČSSR [8] ASŠA, fond L&K, k. 29, Ceny výstavních vozů [9] ASŠA, fond L&K, k. 31, Rámcová kolektivní smlouva, 1927 [10] ASŠA, fond L&K, k. 32, Příručka pro členy závodního výboru dělnického, 1927 [11] ASŠA, fond ASAP, k. 42, časové mzdy dělníků [12] Kolektivizace, komunistické uspořádání zemědělské výroby [online]. 19992010
Tomáš
Vlček
[cit.
2010-
11-
29].
Dostupný
z
WWW:
[13] Výroční zpráva Škoda Auto a. s. za rok 2009 [14] Škoda Favorit [online]. 2010 Škoda Auto a. s. [cit. 2010-12-2]. Dostupný z WWW:
32
Seznam obrázků Obr. 1 Václav Laurin (vpravo) a Václav Klement (vlevo) Obr. 2 Vývoj počtu zaměstnanců Laurin & Klement 1895- 1927 Obr. 3 Vývoj počtu zaměstnanců Laurin& Klement 1896- 1910 Obr. 4 První model Škody Popular - 418, rok výroby 1934 Obr. 5 Zničené výrobní haly po náletu 9. 5. 1945 Obr. 6 Průměrné výdělky všech zam. prům. činnosti Obr. 7 Škoda Favorit
Seznam tabulek Tab. 1 Maloobchodní ceny některých druhů zboţí Tab. 2 Mzdové třídy dělnictva hutního oddělení Tab. 3 Mzdové třídy ostatního dělnictva Tab. 4 stav dělníků společnosti ASAP v letech 1929- 1934 Tab. 5 Ceny vozů značky Škoda a značky Walter Tab. 6 Průměrné výdělky všech zaměstnanců průmyslové činnosti (měsíční skutečnost v Kčs)
33
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Michaela Vyhlasová
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Vývoj finanční situace zaměstnanců automobilky v letech 18951991
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph. D.
KATEDRA
Účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
32
POČET OBRÁZKŮ
7
POČET TABULEK
6
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
V této bakalářské práci se věnuji sledování vývoje mezd zaměstnanců mladoboleslavské automobilky v období let 1895- 1991.
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
V jednotlivých kapitolách vždy nejdříve popisuji důležité historické období, které přímo ovlivňovalo vývoj společnosti Škoda Auto. Dále věnuji pozornost vývoji mezd, sociálnímu postavení zaměstnanců a cenám vozů. K tvorbě práce jsem využívala především dokumentů z Archivu společnosti Škoda Auto. V závěru práce hodnotím pozitivně mladoboleslavskou automobilku v péči o své zaměstnance jak po stránce mzdové, tak i sociální a to nejen v minulosti, ale i v současné době.
KLÍČOVÁ SLOVA
mzdy, ceny vozů, sociální postavení
34
ANNOTATION AUTHOR
Michaela Vyhlasová
FIELD
6208R087 Business management and administration
THESIS TITLE
The development of the financial situation of workers automobile 1895- 1991
SUPERVISOR
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph. D.
INSTITUTE
Accounting and financial management
NUMBER OF PAGES
32
NUMBER OF PICTURES
7
NUMBER OF TABLES
6
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2011
This thesis is devoted to monitoring the evolution of wages of empoyees in Mladá Boleslav car faktory in the period of 1895 to 1991. The chapters describe important historical period, which directly influenced the development of Škoda Auto. I also devote attention in changes of wages, the social status of workers and price of the cars. As a main source of information I used documents from the Archive of Škoda Auto faktory. In conclusion I review positively Mladá Boleslav car faktory in the care of thein employees both in term sof salary, as well as social and not just in the past, but even nowadays.
KEY WORDS
wages, prices of cars, social position
35
