ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
V L I V T R A N S P O R T N Í CH NÁKLADŮ NA PRODEJ N Á H R A D N Í CH D Í L Ů
2013
Bc. Marta Elicerová
2
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T139 Globální podnikání a marketing
V L I V T R A N S P O R T N Í CH NÁKLADŮ NA PRODEJ N Á H R A D N Í CH D Í L Ů
Bc. Marta ELICEROVÁ
Vedoucí práce: Pavel ŠTRACH
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 5.1.2013
3
Děkuji Ing. Pavlu Štrachovi, Ph.D. et Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, připomínky, náměty, rady a především za věnovaný čas a okamžité odezvy.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................. 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
2
Doprava, přeprava, transportní náklady, dodací podmínky............................ 10 1.1
Druhy doprav podle typu dopravní cesty ................................................. 11
1.2
Dodací podmínky .................................................................................... 17
Originální náhradní díly v sektoru automobilového průmyslu – podhled
výrobce ................................................................................................................. 29
3
2.1
Význam originálních dílů pro importéra ................................................... 29
2.2
Význam neoriginálních náhradních dílů .................................................. 31
Charakteristiky vybraných automobilových trhů značky Škoda...................... 32 3.1
Země A ................................................................................................ 33
3.2
Země B ................................................................................................ 35
3.3
Země C ................................................................................................ 36
3.4
Země D ................................................................................................ 37
3.5
Země E ................................................................................................ 38
3.6
Země F ................................................................................................ 39
3.7
Země G ............................................................................................... 41
3.8
Země H ................................................................................................ 42
3.9
Země I ................................................................................................. 43
3.10
Země J ................................................................................................. 44
3.11
Země K ................................................................................................ 45
3.12
Země L ................................................................................................. 46
3.13
Země M ................................................................................................ 47
3.14
Země N ................................................................................................ 48
3.15
Země O ................................................................................................ 49
3.16
Země P ................................................................................................ 50
3.17
Země Q ................................................................................................ 51
3.18
Země R ................................................................................................ 52
3.19
Země S ................................................................................................ 54
3.20
Země T................................................................................................. 55
5
4
Srovnání transportních nákladů na náhradní díly ve vybraných teritoriích ..... 57 4.1
Vybraná teritoria na základě korelačního koeficientu .............................. 57
4.2
Faktory ovlivňující data............................................................................ 58
4.3
Společné znaky ....................................................................................... 61
4.4
Návrhy a doporučení ............................................................................... 69
Závěr .................................................................................................................... 71 Seznam literatury ................................................................................................. 73 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 74
6
Seznam použitých zkratek a symbolů CMR
Přepravní doklad pro mezinárodní silniční dopravu
DSS
Dealerská studie spokojenosti
HDP
Hrubý domácí produkt
IACS
Mezinárodní poprodejní spokojenost zákazníka
MHD
Městská hromadná doprava
VW
Volkswagen
WSS
Importérská studie spokojenosti
7
Úvod Příčiny vedoucí k přepravě, importu či exportu mohou být různé, nicméně je vždy nutné provést zevrubný průzkum lokality či trhu, se kterým se bude obchodovat. Některé části průzkumu pak musí být uskutečňovány permanentně, po celou dobu trvání obchodního styku. Před tím než vstoupí firma na trh, je nezbytné provést celou řadu průzkumů a analýz, jedním z průzkumů je teritoriální, komoditní nebo cenový (Janatka, 1998). Cílem teritoriálního průzkumu spočívá v získání údajů obecného charakteru o daném teritoriu. Informace, které se průzkumem získají, je možné rozčlenit do několika bloků: zeměpisné údaje (rozloha, hustota obyvatel, přístavy vhodné pro dané zboží, možné podmínky tranzitu z teritoria dovozu do místa určení, vnitrozemská doprava), ekonomika teritoria, struktura ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP), prodej vývozu a dovozu a jeho komoditní složení, inflace a její vývoj, měna, zastoupení České republiky (ČR) na území daného státu, politická charakteristika (politický systém, zapojení do mezinárodních struktur, dohody a smlouvy s ČR), legislativa (obchodní právo, legislativa upravující zahraniční obchod, licenční politika, dohoda o právní moci), celní systém a certifikace (celní legislativa, celní doklady, certifikace, normy) a podmínky pro podnikání zahraničních subjektů. Komoditní průzkum má pak nezastupitelný význam v předstihu v konkurenčním boji (tj. analyzovat dané zboží z hlediska kvality a technických parametrů, užitné hodnoty, materiálové složení, obal, design, kalkulace prodejní ceny, u nového zboží doba zavedení na trh, životnost a zastupitelnost zavedeného zboží, servis a jeho zajištění, zajištění odbytu). V neposlední řadě cílem cenového průzkumu je určení kupní ceny dováženého či vyváženého zboží. Na kupní cenu má vliv celá řada faktorů, které jdou přímo či nepřímo ovlivnit. Rozhodující je především kvalita a technická úroveň zboží, platební podmínky, clo, dohodnutá obchodní parita se zahraničním partnerem, druh dopravy a obchodní náklady (překlad, skladování, doprava, pojištění, administrativní poplatky). Pokud je jisté, že se jedná o kvalitní a technicky vyspělé zboží, poté je podstatné vymezit používané obchodní doložky. Z hlediska vlivu těchto doložek na kupní cenu je nejdůležitější vymezení přechodu nebezpečí
8
a nákladů se zbožím z prodávajícího na kupujícího. K největším nákladům patří dopravné a náklady spojené s překladem a skladováním zboží. Tak jako u zboží platí i u těchto nákladů, že musí být konkurenceschopné a jejich výši je nutné systematicky a neustále ověřovat nabídkami od různých subjektů či interně kontrolovat. Cílem diplomové práce je analyzovat roli dopravních nákladů v mezinárodním obchodě a prozkoumat jejich vliv na prodej náhradních dílů. První kapitola je zaměřena na podrobnější rozbor jednotlivých druhů doprav z hlediska typu dopravní cesty, dále detailně vysvětluje z praktického hlediska nové dodací podmínky 2010 a blíže seznamuje s transportními náklady. Druhá kapitola objasňuje podstatu originálních a neoriginálních dílů na trhu z pohledu importéra, ale také představuje různé druhy originálních dílů z hlediska technického a marketingového. Třetí kapitola má za úkol přiblížit současnou situaci na vybraných trzích a to jak z marketingového hlediska, tak logistického, zároveň se práce zaměřuje na největšího českého exportéra v automobilovém průmyslu – Škoda Auto a.s. Čtvrtá kapitola již zobrazuje jednotlivé výsledky sebraných dat, porovnání jejich vzájemné závislosti a zjišťuje, zda transportní náklady mohou mít vliv na prodej objednaného zboží. Přínosem tématu je zjištění, zda má výše transportních nákladů ve vymezených teritoriích vliv na prodej objednaného zboží, tedy náhradních dílů.
9
1
Doprava, přeprava, transportní náklady, dodací podmínky
Doprava
je
po dopravních
úmyslný cestách
pohyb
(jízda,
anebo
plavba,
činnost
let)
dopravních
dopravních
prostředků
prostředků,
kterými
se uskutečňuje přeprava (Přibyl, 2010, str. 106). Přeprava je činnost, kterou se přímo uskutečňuje řízené a plánované transportování osob, nákladů, různých druhů energie a informací v prostoru dopravními prostředky nebo dopravními zařízeními. Jedná se o výsledek dopravy (Přibyl, 2010). Doprava a přeprava vytváří vztahy mezi jednotlivými sektory zemí, oblastmi hospodářství a i mezi obyvatelstvem samotným. Zároveň má vysoký podíl na globalizaci světového hospodářství a společností. Také doprava má svou míru vyspělosti, ta závisí především na ekonomické vyspělosti státu. Doprava vyčerpává kolem čtvrtiny světové těžby paliv, třetinu elektřiny a tři čtvrtiny všech mazadel a olejů, přesto každý z nás občas potřebuje něco přepravit nebo dopravit na určité místo, a s firmami to není jiné, i ony potřebují dostat své zboží na základě smlouvy k příjemci či na smluvené místo. K tomu, aby se zakázka dostala včas k zákazníkovi, se využívá různých druhů doprav, dodacích podmínek a i společností, které realizují transport. Dopravní náklady jsou finančním vyjádřením v penězích toho, co musí aktér požadující přepravu zaplatit odesílateli při pohybu zboží z jednoho místa do druhého za podmínek uvedených v přepravní smlouvě, aby byla provedena požadovaná přeprava (Přibyl, 2010). Transportní náklady jsou různé v čase i prostoru a liší se podle druhy přepravy, vlastnosti přepravované komodity (hmotnost, dimenze, skupenství) a dalších závislostí jako jsou geografické podmínky, energická náročnost přepravy, vyrovnanost přepravních proudů, deformace trhu ze strany veřejné správy, rozsah přepravy, efektivita a kapacita dopravní infrastruktury. Určení vhodného druhu dopravy při minimalizaci přepravních nákladů závisí na poměru fixních (například náklady na pořízení vozidel a variabilních nákladů (náklady na přepravu materiálu/zboží, pracovní sílu, pohonné hmoty a údržbu dopravních prostředků). Pro zjištění ekonomické náročnosti přepravy jsou podstatné přímé náklady, tzn. náklady, které mají bezprostřední vztah k potřebným dopravním operacím a je možné je přesně stanovit. Pomocí těchto ukazatelů lze také provádět další
10
ekonomické analýzy dopravního procesu a vyhledávat jeho optimální možnosti. Cílem této kapitoly je vymezit základní pojmy týkající se dopravy a jejích druhů, přepravy a transportních nákladů.
1.1
Druhy doprav podle typu dopravní cesty
Druhem dopravy je chápán způsob, jakým jsou přepravovány osoby nebo zboží na místo určení. Existuje celá řada přístupů, jak tyto druhy dopravy klasifikovat. Nejčastěji je používáno třídění dopravy podle prostoru, ve kterém se nalézá dopravní cesta, tedy na pozemní (silniční, železniční, nemotorovou), vodní (vnitrozemskou, příbřežní, námořní) a leteckou dopravu. Dále existuje hledisko pro klasifikaci jednotlivých druhů dopravy podle předmětu a způsobu dopravy, tedy na osobní a nákladní, podle územního rozdělení přepravních potřeb, tedy městská, vnitrostátní, mezinárodní, a podle vztahu zdroje a cíle dopravy vzhledem k danému území, tedy na vnitřní a vnější (Adamec, 2008). V této práci je však pozornost zaměřena na druhy doprav z hlediska obchodního. 1.1.1 Silniční doprava Silniční doprava se dělí na nákladní pro vlastní potřebu nebo cizí. Při využití pozemní dopravy dochází k přepravě nákladů, při níž se využívají dopravní prostředky, jako je například osobní či nákladní automobil, kamion. Použití těchto dopravních prostředků probíhá zpravidla na dálnicích, silnicích a zpevněných cestách. Jedná se o nejvyužívanější a nejoblíbenější dopravu, oproti ostatním druhům dopravy má tu výhodu, že se dostane i do míst, kam například nevede železnice či není přístaviště pro zakotvení lodí. Jedná se o dostupnou a rychlou dopravu na krátké vzdálenosti, na druhou stranu je to jedna nejnebezpečnějších doprav vůbec. (Přibyl, 2010)
Transportní náklady Ke stanovení výše vynaložených nákladů se počítá zejména s jednotkovými náklady a to ve spojitosti s jednotkou dopraveného množství (Kč/t), jednotkou ujeté vzdálenosti (Kč/km) a jednotkou přepravní práce (Kč/tkm). Cílem dopravní společnosti je, aby každá uvedená jednotka nákladu byla co nejnižší při dodržení smluvních závazků (dodržení termínu přepravy, její kvality, poskytované
11
standardy). Jednu z používaných variant pro vypočtení výše transportních nákladů uvádí vzorec (1) (Kyncl, 2001). = jCN + Q ∗ P (1) Kde: •
jCNcmb=
náklady
na
dopravu
jednotkového
množství
materiálu
(Kč/t;Kč/cbm), •
jCNhv = náklady na hodinu práce dopravního prostředku (bez nákladů na spotřebovanou naftu), (Kč/h),
•
Qh = spotřeba nafty na hodinu chodu motoru při dopravní operací (l/h),
•
Pd = cena motorové nafty (Kč/l).
Náklady na hodinu práce dopravního prostředku Je souhrn nákladů, které jsou při chodu dopravního prostředku prokazatelně vynaložené. Jedná se o již zmiňované fixní náklady (odpisy, pojištění, daně, náklady na uskladnění, popř. náklady spojené s půjčkou nebo leasingem na pořízení vozidla, povolení k provozu vozidla, lhůta splatnosti odběratele). Mimo pořizovací ceny působí na výši fixních nákladů zejména počet hodin nasazení vozidla za rok a doba jeho odepisování. Snížení fixních nákladů lze docílit především využitím vyšší techniky. Pokud se počítá výše dopravních nákladů, tak se nesmí opomenout variabilní náklady (péče o techniku, náklady na pracovní sílu a spotřebovanou energii, mýtné, silniční známky, prostoje, náklady na technické prohlídky vozidel, náklady na doprovodné doklady k přepravovanému zboží a další administrativní náklady, kurzovní přepočty). Spotřeba nafty na hodinu chodu motoru Tato položka byla záměrně vyčleněna z variabilních nákladů dopravního prostředku, neboť vyžaduje výjimečnou ostražitost. Náklady na motorovou naftu mají totiž podíl na variabilních nákladech z 50 až 70 %. Dopravní kapacitu ovlivňuje dále hmotnost přepravované zásilky, přepravní vzdálenosti, rychlost a spotřeba dopravního prostředku a doba ložných operací. Přepravní rychlost je redukována konstrukční rychlostí dopravního prostředku, výkonem motoru vozidla (na tuto skutečnost je nutno brát zřetel při vytváření
12
dopravních souprav), jízdními vlastnostmi, svažitostí přepravní trasy, druhem a stavem povrchu a v neposlední řadě také bezpečností jízdy. Z praktických poznatků dále vyplývá, že vozidla s vyšší konstrukční rychlostí se uplatní při větších přepravních vzdálenostech. To platí zejména tehdy, když významnou část přepravní trasy tvoří silnice (Kyncl, 2001). Působení jednotlivých složek nákladů se však mění i v důsledku změn přepravních podmínek. Kalkulační vzorec přepravních nákladů je pouze podklad pro tvorbu ceny a kromě nákladů musí také zahrnovat přiměřený zisk provozovatele dopravy. Tento vzorec lze použít na všechny typy doprav. 1.1.2 Drážní doprava Drážní doprava je dalším využívaným druhem dopravy, jejíž síť je velmi hustá a tím pádem také poměrně flexibilní a dostupná. Po dráze (železniční, tramvajové, lanové,
metro)
je
realizovaná
jak
přeprava
osob
tak
nákladů,
včetně
nadrozměrných či nebezpečných. (Přibyl, 2010) Železniční doprava se zejména využívá při dopravě odtěžených surovin, kapalných produktů, paliv, stavebních materiálů, ale také při přepravě zboží, kde příliš nezáleží na rychlosti dopravy. Je potřeba vzít v úvahu, že v méně obydlených lokalitách, kde nevede železnice je potřeba kombinovat tuto dopravu s ostatními druhy. Hlavní výhodou používání železnic zůstává ekologičnost.
Transportní náklady Železniční doprava je z ekonomického hlediska rentabilní pouze při dopravě velkého nákladu na delší vzdálenosti. Užívá se tedy zejména pro meziměstskou a mezistátní dopravu. Mezi nevýhody železniční dopravy patří velké finanční nároky na investice do přepravních cest, včetně zabezpečovacích zařízení, lokomotiv, vozového parku a terminálů. Proměnné neboli variabilní náklady jsou u železniční dopravy relativně nízké. Železniční doprava však postrádá pružnost a univerzálnost automobilové dopravy, protože se omezuje na pevně vedené tratě. Na druhé straně železniční doprava patří společně s lodní dopravou mezi levnější způsob dopravy v porovnání s automobilovou a leteckou dopravou. V současné době dochází ke stagnaci železniční dopravy z důvodu intenzivního rozvoje automobilové dopravy a rozvojem dálniční sítě, která s sebou přináší zkrácení doby přepravy. Z pohledu prodávajícího bývá hodnota dopravy přepravovaného
13
zboží závislá na hmotnosti zboží, druhu zboží (kapaliny, nadrozměrné nebo nebezpečné), na vzdálenosti od výchozího místa do konečné destinace. 1.1.3 Letecká doprava Letecká doprava je díky malé rozloze České republiky realizovaná zejména mezinárodně. Využívána je však také pro rychlou dopravu v rámci České republiky, tedy vnitrostátně a to z veřejných mezinárodních letišť nebo více než šedesátky letišť vnitrostátních. Tato doprava je vnímána jako nejbezpečnější druh dopravy vůbec.
Transportní náklady Zde jsou nejvyšší náklady na palivo, údržbu letadel, speciální prostory a zařízení potřebné na nakládku a vykládku. Letecká doprava se vzhledem k jejím vysokým nákladům považuje za nadstandardní, mimořádný způsob dopravy. Letečtí přepravci se většinou zabývají přepravou produktů vysoké hodnoty a nízké hmotnosti. U produktů s nízkou hodnotou se letecká přeprava obvykle nevyužívá z důvodu nákladů - vysoká cena za přepravu by představovala příliš vysoký podíl na nákladech výrobku. Volbu přepravy mohou silně ovlivnit aspekty zákaznického servisu, pokud je otázka servisu pro klienty, kterým je přepravované zboží určeno, v daném případě důležitější než otázka nákladů. 1.1.4 Potrubní doprava Potrubní doprava je soustava technických zařízení pro rozvod vody, plynu nebo ropy. Do potrubní dopravy můžeme řadit i kanalizaci a potrubní poštu. Potrubní rozvody plynu a ropy jsou jak nadzemní, tak podzemní, a jejich vzdálenost je různorodá, od několika desítek až po tisíce kilometrů. Rozvoj potrubní dopravy nastal s rozvojem přepravy ropy a zemního plynu, zejména ropovody (Družba, Adria, Mero IKL a BTC) a transitními plynovody. V České republice zůstává délka ropovodů již několik let nezměněna, měří stále 675 km a provozní kapacita ropovodů je 55 tun/den.
14
Transportní náklady Doprava potrubím se vyznačuje velkými investičními náklady na počátku a malými provozními náklady. Předpokládá se, že potrubní systém bude plně využíván a pracovat nepřetržitě. V porovnání s železniční dopravou je doprava například plynu, pokud se vezme v úvahu cena za jednotku dopraveného plynu, levnější. Hlavní nevýhodou je absolutní neflexibilnost a již zmíněné vysoké investiční náklady. Výhoda potrubního systému je v nenáročnosti na údržbu, nezávislosti na okolních podmínkách a popř. zcizení. Z hlediska obchodního je dané potrubí využíváno vždy jen pro přepravu komodity (suroviny), pro kterou bylo zbudováno. 1.1.5 Vodní doprava Vodní dopravou se rozumí plavba po vodních tocích, mořích a oceánech, nebo průplavech a průlivech pomocí vodních dopravních prostředků (Přibyl, 2010). Slouží především pro přepravu prodejných a těžko skladných nákladů. Doprava po vodě patří stejně jako železnice spíše mezi ekonomické dopravy. V rámci České republiky je pro tzv. velkou plavbu možné využít největší splavné toky státu (Vltava, Labe, Berounka), na které jsou napojeny další evropské veletoky. Při mezinárodní dopravě, tedy při plavbě na mořích a oceánech, se v praxi využívá kontejner. Nejprve se náklad v kontejneru naloží v místě odeslání a přepraví po železnici nebo silnici do přístavu a naloží se na kontejnerovou loď. Po příjezdu se kontejner vyloží a předá železničnímu nebo automobilovému dopravci. Hlavní výhoda spočívá v minimální manipulaci se zaplombovaným zbožím v kontejneru. Díky tomu dochází k maximální úspoře finančních nákladu na manipulaci a zároveň je zboží chráněno.
Transportní náklady Mezi nevýhody patří relativně velká náročnost na fixní náklady, nepřizpůsobivost a závislost na přírodních podmínkách a nízká přepravní rychlost. V praxi se kombinuje lodní doprava s jiným typem dopravy, např. s automobilovou dopravou. Lodní dopravu lze použít pro přepravu značného množství zboží při nízkých nákladech, ale hlavně tam, kde rychlost přepravy není prvořadým kritériem.
15
1.1.6 Další členění druhu dopravy z pohledu obchodu a jejich nákladů Dále lze dopravu členit na pravidelnou a nepravidelnou. Při pravidelném využívání jednoho, již smluvního přepravce, lze docílit snížení celkové ceny za přepravu u všech druhů doprav. V praxi se však využívá smluvní přepravce spíše pro silniční přepravu, protože například letecké společnosti se specializují více na jednotlivé druhy zásilek (klasické zboží - oděvy, nebezpečné - kapaliny, exkluzivní – šperky a hodinky), a proto je pro prodejce různého druhu zboží do různých destinací vždy výhodnější poptávat cenu za přepravu u více leteckých společností. Dále je možné třídit dopravu podle přepravní vzdálenosti danou od místa náklady po
místo
vykládky
na
místní,
tj.
regionální,
vnitrostátní,
mezinárodní
a mezikontinentální. Někdy bývá za samostatnou dopravu označována i kurýrní. Jedná se vnitrostátní i mezinárodní expresní dopravu zásilek i materiálů. Tato doprava je nejrychlejší ze všech doprav. Při tomto druhu se využívají výše uvedené dopravy. Bývá zpravidla i nejdražší právě z důvodu rychlosti dodání všemi možnými způsoby přepravy. Hmotnost a prodej zásilek při této dopravě je často limitován. Kurýrní služba umožňuje i pro některé adresáty změnu adresy místa dodání zásilky. Pokud se při dopravě využívá více jak jeden dopravní prostředek, pak se jedná o přepravu kombinovanou. Výhodou kombinované přepravy z hlediska nákladů je možnost krátkodobého skladování zboží v manipulačních jednotkách a tím i úspora nákladů spojených s nákladovými prostory. V některých firmách bývá za samostatně vyčleněnou dopravu označována vlastní. Pokud se někdo nechce spoléhat na žádnou předchozí uvedenou dopravu, je možné si ještě u některých firem vyzvednout zásilku, balíček či materiál na určeném výdejním místě prodávající společnosti svým vlastním dopravním prostředkem a dopravit si ho na potřebné místo na vlastní náklady. Tato doprava může být z hlediska nákladů pro malou firmu nejlevnějším způsobem přepravy. Pokud je však administrativní náročnost na vlastní dopravu vysoká, nebývá tento druh dopravy realizován. Do stanovení výše dopravních nákladů zasahují i jiné faktory jako jsou: celní služby, pojištění hodnoty a cena za skladování přepravovaného zboží.
16
Pro jaký druh dopravy je daný výrobek určený nelze jednoznačně stanovit. Na základě několika požadavků, tj. kritérií je však možno doporučit nejvhodnější druh dopravy k jednotlivým druhům zboží. Kritéria jsou: rychlost, frekvence, spolehlivost, univerzálnost, dostupnost. Pokud je zapotřebí zboží například co nejrychleji doručit, zvolí se doprava letecká nebo kombinovaná. Pro představu byla třeba v České republice za rok 2010 využívána nejvíce doprava silniční, podrobnější srovnání jednotlivých druhů přeprav pro nákladní dopravu – viz Tabulka 1. Tab. 1 Mezioborové srovnání přepravních výkonů nákladní přepravy
Jednotlivé druhy dopravy Železniční doprava Silniční doprava Vnitrozemská vodní doprava Letecká doprava Ropovody Přeprava věcí celkem (tis. tun) Jednotlivé druhy dopravy Železniční doprava Silniční doprava Vnitrozemská vodní doprava Letecká doprava Ropovody Přepravní výkon celkem (mil. tkm)
2009 2010 76 715,2 82 899,8 370 114,7 355 910,8 1 647,4 1 642,3 15,0 13,6 9 836,7 11 204,7 458 329,0 451 671,2 2009 12 791,5 44 954,6 640,7 28,7 2 155,9 60 571,4
2010 13 770,4 51 832,1 679,5 22,4 2 190,7 68 495,0
Zdroj: Statistika Ministerstva dopravy, Ročenka dopravy České republiky 2010, kap. 5. Přeprava
1.2
Dodací podmínky
Incoterms (z anglického slova International Commercial Terms) je kolekce mezinárodních pravidel, který je připravován a vydáván Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, pro vysvětlení obchodních doložek v zahraničním obchodě. Mají za úkol určit okamžik, způsob a místo, do kterého se bude zajišťovat doprava prodávajícím a od kterého kupujícím. Dále určit způsob, okamžik a místo, kdy přechází rizika poškození a ztráty zboží z prodávajícího na kupujícího a kromě toho, kdy přechází hrazení nákladů z prodávajícího na kupujícího. Dodací podmínky stanovují povinnosti prodávajícího a kupujícího při zajištění dopravy,
17
nakládky a vykládky zboží, průvodních dokumentů. Zabývají se i povinnostmi při celním odbavení, balení zboží či přebírání dodávky. Dodací parity jsou zveřejňovány a uplatňovány od roku 1936. Další změny a dodatky byly vydány v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990, 2000 a 2010. Publikováním nové formy pravidel starší verze nezanikají, z tohoto důvodu je nezbytné u jednotlivých dodacích podmínek uvádět vždy rok vydání dodacích podmínek, kterými se mají v plánu strany kupní smlouvy řídit (například Incoterms 2000 nebo Incoterms 2010). Incoterms nemají charakter právní normy a platnými se stávají jen v případě, že se na ně oba aktéři kupní smlouvy výslovně odkazují v textu dané dohody. Jak již bylo zmíněno výše, Incoterms stanovují vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Poměry k ostatním subjektům, např. k bankám nebo speditérům, je nutné řešit jinou formou smluvních závazků. Vztah k bankám lze upravit smlouvou o finančním krytí (např. otevření dokumentárního akreditivu), spojitosti k dopravci lze stanovit přepravní smlouvou a vztah ke speditérovi zasílatelskou smlouvou. Veškeré dohodnuté zaopatření dané obchodní operace musí být zároveň v souladu s kompetentní dodací podmínkou v kupní smlouvě. Dodací podmínky se nezabývají záležitostí přechodem vlastnických práv ke zboží, ale řeší pouze otázku přechodu nákladů a rizik. Problém přechodu vlastnictví ke zboží je nutné stanovit v kupní smlouvě zvlášť, pokud toto ve smluvních vztazích není vyřešeno, pak se případný spor rozsuzuje podle mezinárodního soukromého práva. Výslovná ujednání v kupní smlouvě mají tedy prioritu a převahu před ustanoveními v dodacích podmínkách. Podstatou parit je pouze vymezení základních povinností obchodních stran, pokud strany sami chtějí, mohou se navzájem dohodnout na rozsáhlejších povinnostech. 1.2.1 Dodací podmínky 2010 S platností od 1. ledna 2011 vešla v účinnost aktualizovaná a upravená forma zásad
Incoterms
2010.
Modifikace
bere
v úvahu
tendence
ve
vývoji
mezinárodního obchodu, tj. zvyšující se počet zón volného obchodu a používání vyspělejších komunikačních technologií. Zavádí i přísnější bezpečnostní opatření ve spojitosti se zvýšenou hrozbou teroristických útoků a v neposlední řadě bere na zřetel vývoj dopravních možností. Z pohledu podnikatelské praxe pak zjednodušuje proces a přidává na srozumitelnosti doložek. Nejedná se ale
18
o novinky radikální, nýbrž o změny, které vzešly z praktických zkušeností a které mají pomoci ještě více standardizovat obchodní postupy. Nová pravidla zahrnují celkem jedenáct doložek rozdělených pouze do dvou velkých skupin podle druhu přepravy, tedy konkrétně zda jsou příhodné pro všechny skupiny přeprav (možno využít doložek) či zda je možné dané doložky aplikovat výhradně pro přepravy námořní a vnitrozemské vodní přepravy (pro tento druh jsou stanoveny 4 doložky). Za zkratkou skupiny dopravy je nezbytné co nejpřesněji uvést ujednané místo či přístav (např. přesným uvedením adresy). Povinnosti prodávajícího a kupujícího se zachovaly rozdělené do deseti skupin (A1 – A10 pro prodávajícího a B1 – B10 pro kupujícího) – viz tab. 2. Tab. 2 Povinnosti prodávajícího a kupujícího
A Povinnosti prodávajícího A1 Dodání zboží podle smlouvy A2 Licence, povolení, formality A3 Přepravní smlouva a pojištění A4 Dodání A5 Přechod rizik A6 Rozdělení nákladů A7 Vyrozumění kupujícího
B Povinnosti kupujícího B1 Placení ceny B2 Licence, povolení, formality B3 Přepravní smlouva a pojištění B4 Převzetí B5 Přechod rizik B6 Rozdělení nákladů B7 Vyrozumění prodávajícího
A8 Důkaz o dodání, dopravní doklad nebo odpovídající elektronická zpráva A9 Kontrola – balení – značení A10 Jiné povinnosti
B8 Důkaz o dodání, dopravní doklad nebo odpovídající elektronická zpráva B9 Kontrola zboží B10 Jiné povinnosti
Zdroj: Incoterms 2000, ICC Česká republika
19
Doložky pro všechny druhy přepravy EXW - Ex Works (named place) = ze závodu (je nutné uvést místo dodání) Jedná se o nejkratší dodací paritu, u které má prodávající minimální povinnosti, neboť
obstarání
dopravy
je
záležitostí
kupujícího.
Samotnou
povinností
prodávajícího je předat zboží kupujícímu ve svém závodě. Prodávající tedy není ani povinen provést nakládku zboží na dopravní prostředek, který si musí obstarat kupující, nemusí ani zajistit a zaplatit odbavení zboží při exportu. Výše uvedená pravidla platí, pokud v kupní smlouvě není stanoveno jinak. Kupující je pak povinen zajistit všechny formality spojené s vývozem zboží ze země a nese veškeré výdaje a rizika od okamžiku, kdy mu bylo zboží dáno k dispozici v závodě prodávajícího. V praxi je pak běžné, že zaměstnanci prodávajícího vykonají nakládku na korbu vozidla namísto řidiče, aby tím ušetřili čas při nakládce. Dále se také vyskytují otázky, zda není povinností kamionového dopravce, resp. řidičů naložit zboží na kamion. V tomto případě je odpověď jednoznačná: nakládka zboží na kamion není povinností najaté dopravní společnosti, resp. jejich řidiče a námitky, že řidič při nakládce pouze přihlížel, jsou neopodstatněné. Mezinárodní úmluva CMR (nákladní list – přepravní doklad pro mezinárodní silniční dopravu), na jejímž základě se mezinárodní nákladní doprava vykonává, se otázkou nakládky a vykládky zboží do kamionu nezabývá. Od řidičů, kteří jsou jinak odpovědní za bezpečný provoz, se však očekává, že na samotnou nakládku a umístění zboží do kamionu dohlíží. Jednak pro kontrolu druhu a počtu naložených kusů (palet, kartonů), jejichž převzetí následně potvrzuje svým podpisem na náložním listu, jednak pro správné umístění nákladu v kamionu, jeho zabezpečení proti posunu a pohybu za jízdy a i vhodného rozložení na ploše dopravního prostředku z hlediska osového zatížení, které je v řadě zemí kontrolováno a dopravce je za přetížení často pokutován a donucován k přeložení části nákladu na jiný transport (Janatka, 1998). Rozdělení nákladů Prodávající se vyviní ze svých povinností již ve svém závodě, skladu nebo továrně. Všechna rizika a náklady, včetně přípravy dokumentů a pojištění přecházejí na odběratele zde. Kupující musí dále nést veškeré dodatečné náklady vzniklé chybami, které se staly v místě doručení, platit veškeré poplatky, daně, cla
20
a ostatní náklady spojené celními procedurami a exportem. EXW představuje minimální povinnost pro prodávajícího a k použití tohoto pravidla by mělo docházet jen po patřičném zvážení (Commerce, 2010), případně tyto pravidla ještě upravit kupní smlouvou.
FCA - Free Carrier (named place) = vyplaceně dopravci (je nutné uvést místo dodání) U této doložky je jedno jakým dopravním prostředkem nebo v jaké kombinaci je jejich doprava zajištěna. Jde o podmínku, která je exemplárně propracována do všech detailů, takže je vodítkem pro obě smluvní strany. Z tohoto důvodu se jedná o velice oblíbenou paritu. Prodávající vykoná své závazky, pakliže dodá zboží, které je celně odbavené dopravci, kterého ustanovil kupující, na sjednaném místě. Určené místo předání/dodání je rozhodující pro stanovení zodpovědnosti za nakládku zboží v ujednaném místě. Při dodávce zboží v objektu prodávajícího je za nakládku odpovědný prodávající. Pokud se dodávka uskuteční v jakémkoliv jiném místě, pak prodávající není zodpovědný za nakládku zboží. Oběma stranám se doporučuje, co nejpřesněji podrobně popsat bod, ve kterém proběhne předání zboží, neboť v tomto bodě přechází riziko z prodávajícího na kupujícího. V případě, že kupující ustanoví k převzetí zboží jinou osobu než dopravce, splní prodávající své povinnosti předáním zboží této osobě (Machková, 2010). Rozdělení nákladů Prodávající musí zaplatit veškeré náklady týkající se dopravy zboží až do místa určení, zároveň nese náklady za celní formality (daně, cla a celní poplatky) – pokud to připadá v úvahu, a další náklady spojené s exportem. Prodávající však nemá žádnou povinnost, pokud jde o celní odbavení zboží v dovozu, úhradu dovozního cla anebo jakékoliv celní formality v dovozu. Kupující musí zaplatit veškeré náklady spojené se zbožím od doby, kdy mu bylo zboží dodáno do místa určení a dodatečné náklady zapříčiněné vlastní chybou. (Commerce, 2010)
21
CPT – Carriage Paid to (named place of destination) = přeprava placena do (je nutné uvést místo určení) Tato doložka má opět univerzální použití, neboť se může uplatnit na všechny druhy doprav. Odpovědnost prodávajícího za nebezpečí ze ztráty a poškození zboží přechází na kupujícího v okamžiku předání zboží do péče prvnímu dopravci, kterého zpravidla vybírá prodávající. Tato podmínka je více využívána při obchodování s rizikovějšími teritorii. Rozdělení nákladů Prodávající nese veškeré náklady k prvnímu dopravci anebo i jiné osobě jmenované jím samotným do sjednaného místa (pokud takovéto místo je dohodnuto mezi stranami), nebo až na místo určení. Dále platí náklady spojené s pojištěním a tam, kde je to možné musí uhradit i náklady spojené s celní procedurou. Kupující hradí výlohy ze ztráty a poškození zboží i kterékoliv dodatečné náklady vzniklé po předání zásilky do péče prvního dopravce (např. při předání dalšímu dopravci nebo pokračování zboží do další destinace). Je odpovědný za náklady spojené s vykládkou zboží i veškeré dodatečné náklady po převzetí zboží. Tam, kde je to možné odpovídá za náklady spojené s celní procedurou. Toto pravidlo má dva kritické body, neboť riziko a náklady přecházejí v rozdílných místech. CPT požaduje, aby prodávající celně odbavil zboží pro vývoz, pokud to přichází v úvahu, avšak prodávající není povinen celně odbavit zboží pro dovoz a hradit dovozní clo anebo provést jakékoliv celní formality v dovozu.
CIP - Carriage and Insurance Paid (named place of destination) = přeprava a pojištění placeny do (je nutné uvést místo určení) V porovnání s předchozí paritou má v tomto případě prodávající navíc povinnost obstarat a uhradit ve prospěch kupujícího pojištění zboží proti nebezpečí ztráty a poškození zboží během jeho přepravy s minimálním rozsahem pojistného krytí. V takovém případě se jedná o pokrytí rizika za celý dopravní úsek, tj. od místa odeslání až do místa určení. Kupující však musí zvážit, zda pojistka kryjící uvedená rizika na tzv. minimální úrovni, tj. cenu uvedenou v kupní smlouvě zvýšenou o 10 % v měně kontraktu, je pro něho dostačující. Nežli se přistoupí
22
na paritu CIP, je nutné si ověřit rozdíl mezi nabízenou cenou na bázi CIP oproti bázi CPT a tento výsledek porovnat s možnostmi na tamním pojišťovacím trhu. V praxi se nedoporučuje oslovovat zahraniční pojišťovny kvůli zdlouhavým procesům s likvidací škodných událostí. (Janatka, 1998). Rozdělení nákladů Prodávající nese náklady až do místa určení, náklady spojené s pojištěním, včetně nákladů týkající se nakládky, a vykládky zboží ve stanoveném místě. Pokud je to možné (dle přepravní smlouvy), tak také veškeré náklady spojené s celní procedurou. Kupující přebírá náklady po převzetí zboží ve stanoveném místě, náklady spojené s vykládkou zboží, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, dodatečné náklady vzniklé vlastním přičiněním, ostatní poplatky, které nejsou zahrnuty v přepravní smlouvě, a náklady na dodatečné pojištění zboží. (Commerce, 2010)
DAT – Deliveredat Terminal (insert named terminal at port or place of destination) = s dodáním do terminálu (je nutné uvést terminál nebo místo určení) Doložka je určena pro všechny druhy přepravy včetně přepravy kombinované. Pojmem terminál je myšleno volné prostranství i budova, např. nábřeží, překladiště (kryté či nekryté), sklad, kontejnerový terminál, nádraží, letiště. Tato doložka je vhodná zejména pro kontejnerovou přepravu. Rozdělení nákladů Prodávající musí zaplatit všechny výlohy a rizika spojená s doručením zboží a vykládkou do určeného místa nebo terminálu. Pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, tak hradí i náklady týkající se celních formalit (Commerce, 2010). Kupující hradí všechny náklady po převzetí zboží na doručeném místě, náklady vzniklé vlastním zaviněním, a pokud není stanoveno jinak i náklady na celní procedury, stejně tak daně, cla a poplatky spojené s importem.
DAP – Delivered at Place (insert named place ofdestination) = s dodáním do určitého místa (je nutné uvést místo určení) Doložka je určena pro všechny druhy přepravy včetně přepravy kombinované.
23
Rozdělení nákladů Výlohy a rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího ve sjednaném místě. DAP pravidlo vyžaduje, aby prodávající proclil zboží ve vývozu, pokud to přichází v úvahu. Prodávající ale nemá žádnou povinnost proclít zboží v dovozu, hradit jakékoliv poplatky a provést celní odbavení. Náklady spojené s vykládkou zboží nese kupující. Pokud však byly v přepravní smlouvě uzavřené prodávajícím zahrnuty i náklady spojené s vykládkou zboží v místě určení, není prodávající oprávněn požadovat úhradu těchto nákladů od kupujícího. (Commerce, 2010).
DDP - Delivered Duty Paid (named place of destination) = s dodáním clo placeno (je nutné uvést ujednané místo určení) Na tuto podmínku se přistupuje, pokud na jedné straně vznikne obava ze zajištění dopravy anebo pokud dovozce není schopen zajistit dopravu za výhodných konkurenčních podmínek. Jedná se o nejdelší dodací podmínku, která zahrnuje maximální závazek ze strany prodávajícího. Obecně se nedoporučuje používat dodací paritu DDP při vývozu do zemí se zdlouhavými celními procedurami, kde se sklad kupujícího nachází ve vnitrozemí. Tato parita nemá být používána, pokud by prodávající neobdržel dovozní licenci (Machková, 2010). Rozdělení nákladů Prodávající nese veškeré náklady a rizika až do místa určení. Dále vyřizuje a hradí veškeré administrativní procedury a celní formality (hradí clo, daně a ostatní poplatky spojené s dovozem do země určení). Je nutné si uvědomit, že v zemích, ve kterých je proclívání zboží komplikované a trvá déle než v ostatních státech, je pro prodávajícího riskantní dostát takovému závazku (mít adresu místa vykládky až za místem celního odbavení). (Commerce, 2010). Kupující přebírá náklady po převzetí zboží ve stanoveném místě, náklady spojené s vykládkou zboží a náklady vzniklé vlastní chybou.
Z Incoterms 2010 byly vyloučeny dodací podmínky DAF - Delivered at Frontier (named place) = s dodáním na hranici (ujednané místo), DES – Delivered Ex Ship (named port ofdestination) = s dodáním z lodi (ujednaný přístav určení), DEQ – Delivered Ex Quay (named port ofdestination) = s dodáním z nábřeží (ujednaný 24
přístav určení, a DDU – Delivered Duty Unpaid (named place ofdestination) = s dodáním clo neplaceno (ujednané místo určení), neboť si byly po obsahové stránce obdobné. Namísto těchto parit lze využívat doložky DAT a DAP.
Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu FAS - Free Alongside Ship (named port of shipment) = vyplaceně k boku lodi (je nutné uvést přístav nalodění) Používání této parity je v zahraničním obchodě České republiky dosti omezené. Dříve (dokud byl přímý přístup k Dunaji) se tato podmínka využívala především pro vnitrozemskou vodní přepravu. Prodávající dostojí svým závazků dodáním zboží k boku lodi ve sjednaném přístavu nakládky. Rozdělení nákladů Prodávající nese odpovědnost za celní odbavení a vyřízení všech náležitostí spojených s obchodní transakcí (certifikát o původu zboží, doklad o dodání zboží k boku lodi a vývozní povolení). Kupující pak vybere loď a nese veškeré výlohy a rizika (pokud by loď nebyla včas v přístavu či by nebyla schopná zboží naložit) od okamžiku dodání zboží k boku lodi.
FOB - Free on Board (named port of shipment) = vyplaceně loď (je nutné uvést přístav nalodění) Jedná se o jednu z nejstarších doložek používaných v námořní a říční přepravě. Využívání této doložky ale ztratilo své opodstatnění se zavedením kontejnerizace a uvedením do provozu kontejnerové tonáže, neboť pro kontejnerovou přepravu je vhodnější aplikovat dodací paritu FCA. Nakládka a vykládka je realizována klasickým postupem za pomoci jeřábu. (Gerald, Edwin, & Jesper, 2005) Rozdělení nákladů Prodávající dostojí svým závazkům v momentě přechodu zboží přes zábradlí lodi v přístavu nakládky, prodávající je tedy povinen dodat zboží na palubu lodi v přístavu nakládky a zařídit nezbytné procedury pro vývoz zboží (doklady
25
o doručení zboží a certifikát o jeho původu). Kupující volí a avizuje loď a hradí námořní či říční přepravné.
CFR - Cost and Freight (named port of destination) = náklady a přepravné (je nutné uvést přístav určení) Tato parita má široké uplatnění v zámořských obchodech. Pokud je ovšem doprava realizována pomocí kontejneru, je zapotřebí ještě před samotným uskutečněním dopravy s touto podmínkou stanovit ostatní náležitosti v kupní smlouvě. Jedná se především o dobu, kterou má kupující na vykládku zboží, komu má být kontejner vrácen, kam a do kdy, neboť se v praxi velmi často stává, že nedodržení stanovené krátké lhůty je velmi často sankciováno. Pokud obě strany obchodní transakce nechtějí využít konvenční námořní (lodní) dopravu, u které zboží přechází přes zábradlí lodi za pomoci jeřábů, ale mají v úmyslu použít soudobý způsob přeprav - kontejnerem, je pro ně příhodné aplikovat dodací podmínku CPT. Rozdělení nákladů U této doložky přecházejí rizika v přístavu nakládky dodáním zboží přes zábradlí lodi (stejně jako u FOB), na rozdíl od nákladů, ty přebírá kupující až v přístavu určení.
CIF – Cost, Insurance and Freight (named port of destination) = náklady, pojištění a přepravné (je nutné uvést přístav určení) Při sjednání této podmínky má prodávající stejné povinnosti jako u doložky CFR (zajistit certifikát o původu zboží, povolení k vývozu zboží a také zaplatit námořní přepravu), navíc je ale povinen zajistit ve prospěch kupujícího, tedy na vlastní náklady, přepravní pojištění proti nebezpečí ztráty a poškození zboží při přepravě. Toto pojištění zmocňuje kupujícího nebo jinou zplnomocněnou osobu si nárokovat přímo u pojišťovny náhradu škody, zároveň je nezbytné kupujícímu předložit doklady nebo jiný důkaz o pojištění. Pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, uzavře prodávající pojištění zboží v souladu s minimálním rozsahem pojistného krytí, tj. zboží musí být pojištěno na 110 % hodnoty kupní ceny zboží a pojistka
26
je sjednána v měně kontraktu. V praxi je navíc nutné vyvarovat se tzv. lomenému pojištění, pokud by prodávající v návaznosti na minimální krytí uzavřel další pojistku na následnou přepravu z vykládajícího přístavu do vnitrozemské destinace s jinou pojišťovnou. V takovém případě je pak zboží pojištěno u dvou pojišťoven a hrozí komplikace v případě řešení škodových událostí, neboť nelze s určitostí stanovit, kdy a kde přesně došlo k samotnému poškození zboží (Janatka, 1998). Rozdělení nákladů Prodávající musí uhradit veškeré náklady až do místa dodání, náklady stanovené ve smlouvě týkající se pojištění a ostatní náklady včetně náklady na nakládku zboží, dále musí zaplatit náklady na změny při vykládce zboží. Kupující hradí náklady vzniklé po obdržení zboží na místo určení, náklady spojené s přepravou zboží až do přístavu, náklady na vykládku (pokud není ve smlouvě stanoveno jinak), náklady vzniklé vlastním zanedbáním, pokud není stanoveno jinak tak i náklady na celní řízení, a také náklady na dodatečné pojištění.(Commerce, 2010) 1.2.2 Srovnání dodacích podmínek Incoterms 2000 zahrnují celkem třináct doložek, které dělí do čtyř skupin podle počátečního písmena jednotlivých doložek – E (ex), F (free), C (cost, carriage), D (delivered). Rozřazení parit do těchto kategorií napomáhá lepší orientaci a přehledu. U tří počátečních skupin přecházejí povinnosti z prodávajícího na kupujícího při odeslání zboží, a jsou tedy o něco pracnější pro stranu kupujícího, u čtvrté skupiny přecházejí povinnosti, až při dodání zboží do místa určení, a proto jsou dodací doložky skupiny D z hlediska nevyhnutelnosti realizace povinností obtížnější pro prodávajícího. Kategorie E má pouze jedinou paritu (EXW) a povinností prodávajícího je připravit zboží ve svém objektu (závodě) k expedici. Skupina F obsahuje dodací podmínky FCA, FAS, FOB. U těchto doložek musí prodávající poskytnout zboží na smluvené místo dopravci, kterého určuje kupující. Skupina C obsahuje celkem 4 doložky (CFR, CIF, CPT, CIP), podle nichž prodávající zajišťuje přepravní smlouvu, ale nenese rizika ztráty nebo poškození, k nimž dojde po naložení a odeslání zboží. Smyslem je oprostit prodávajícího
27
od dalších rizik za předpokladu, že dostál smluvní povinnosti a uzavřel přepravní smlouvu s dopravcem. Prodávající není ovšem oproštěn od nákladů, které vyplývají z přepravní smlouvy. U skupiny D nese prodávající všechny výlohy a rizika až do země určení. Kritickým bodem tedy je přesné stanovení hranice, od které již za zboží odpovídá kupující. Skupina D obsahuje 5 parit (DAF, DES, DEQ, DDU, DDP).
Oproti Incoterms 2000 nově vytvořené Incoterms 2010 již nepoužívají členění do skupin E, F, C a D a počet dodacích pravidel byl zredukován ze 13 na 11. Toho bylo dosaženo díky dvou novým pravidlům DAT a DAP platných od roku 2010, které mohou být použity bez ohledu na zvolený druh transportu. Tyto nové parity způsobily, že pravidla DES a DEQ v Incoterms 2000 jsou nadbytečná, neboť jmenovaný terminál v DAT může být stejně tak i přístavem. Obdobně i u DAP se může pod pojmem dopravní prostředek schovat loď a místo určení, čímž nahradí podmínku z Incoterms 2000 DES. (Ramberg, 2011) Z hlediska obsahu došlo k určitým změnám. K nepatrné úpravě došlo u podmínky FOB, kde dříve přecházely veškeré náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího v momentě míjení zboží přes zábradlí lodi v přístavu nakládky. Slovo „zábradlí“ se v upravené verzi nevyskytuje a prodávající splní své závazky dodáním zboží na palubu lodi určené kupujícím v přístavu nakládky. Analogické nahrazení slova (na místo přechodu zboží přes zábradlí dodání na palubu lodi v přístavu nakládky) byla uznána i pro přechod rizik u podmínek CFR a CIF. Dodací podmínky velkou měrou ovlivňují celkové náklady prodávajícího, a proto je nutné s nimi počítat při kalkulaci ceny výrobku nebo transportních nákladů (za předpokladu, že tato položka je při fakturaci stanovena zvlášť). Nicméně nelze určit, která z podmínek je z nákladového hlediska nejvýhodnější, neboť každému výrobci vyhovuje něco jiného.
28
2
Originální náhradní díly v sektoru automobilového průmyslu – podhled výrobce
S ohledem na stále vyšší konkurenci v oblasti automotive musí automobilový výrobce nabízet nejen širokou škálu svých produktů, ale také poskytovat stále lepší služby. Díky stoupajícím počtům registrovaných vozidel na jednotlivých trzích, má výrobce povinnost k těmto vozům poskytovat originální díly. Originálních dílů na trhu automobilového průmyslu poskytuje každý výrobce hned několik druhů. Cílem této kapitoly je správně vymezit pojem náhradní díly a to z pohledu výrobce a importéra.
2.1
Význam originálních dílů pro importéra
Z pohledu importéra je prodej originálních dílů výnosným podnikem, neboť v průměru 75 % obratu originálních dílů je realizováno právě díky prodeji přes vlastní dílnu, nebo díky smluvním partnerům, a je zapotřebí pohlížet na oblast poprodejních služeb jako na celek. Importér může díky výrobci nabízet klientům hned několik variant originálních dílů.
2.1.1 Originální díly Originální
díly
by
se
měly
vyznačovat
tou
nejvyšší
kvalitou
z celého
poskytovaného sortimentu výrobce, bohužel tato kvalita sebou přináší i méně příjemný faktor a tím je vyšší cena. Pro náhradní spotřebu jsou ovšem poskytovány pouze díly z dokonalých materiálů, které jsou totožné s díly montovanými při sériové výrobě vozu. Díky této skutečnosti získá zákazník produkt, který prošel nejen všemi inovacemi, k nimž v průběhu výroby určitého modelu dochází, ale i testy a zkouškami, kterými jsou díly pro použití v sériové výrobě podrobovány. Tak může být zaručen bezchybný provoz vozidla a dlouhodobá životnost jednotlivých komponentů. Zákazník tak získává záruku, že díly namontované do jeho vozu jsou spolehlivé, funkční a bezpečné. Zaručují také optimální jízdní vlastnosti vozu za všech podmínek, bezchybné ovládání vozidla a všem pasažérům pohodlí a jízdní komfort.
2.1.2 Repasované originální díly Program originálních výměnných dílů nabízí výrobním závodům renovované díly. Z použitých náhradních dílů vznikají v továrně renovované/repasované díly, které
29
se svojí kvalitou rovnají novým originálním dílům, ale jsou v průměru o 30 % levnější. Renovace znamená, že je díl detailně rozebrán, vyčištěn, proměřen a zkontrolován. Jednotlivé součástky jsou renovovány nebo nahrazeny zcela novými. Požadavky na funkčnost repasovaných náhradních dílů jsou přesně stejné jako u odpovídajících nových náhradních dílů a na repasovaný díl se vztahuje stejná záruka jako je tomu u dílů nových. Díky vysokému podílu opětovného využití vrácených dílů je životní prostředí v daleko menší míře zatěžováno odpadem a zároveň nedochází k plýtvání energiemi a výrobní kapacitou. Nákup repasovaného dílu s cenovým zvýhodněním je podmíněn vrácením původního náhradního dílu při koupi repasovaného dílu. Všechny vratné díly jsou rozděleny do skupin dle kódů a příslušných skupiny a musí splňovat následující kritéria: - nesmí být znečištěné, - nesmí být mechanicky poškozené (jedná se především o díly z havarovaných vozidel nebo viditelné poškození hlavy válců), - nesmí být silně zkorodované, - musí být zbaveny veškerých provozních kapalin (olej, paliva), - musí být kompletní a smontované, - musí být originální.
2.1.3 Economydíly Ekonomy díly je produktová řada, která u některých výrobců doplňuje originální díly a výměnné díly a je tak lepší variantou pro zákazníka, který musí volit mezi kvalitou a cenou. Čím starší má spotřebitel vůz, tím více dává přednost levnějším konkurenčním neoriginálním nabídkám. Ceněna je vysoká kvalita originálních dílů, ale ochota majitele starších vozů zaplatit vyšší cenu je velice nízká. Zákazník vyhledává méně nákladné řešení s ohledem na poměr ceny a stáří vozu. Vlastníci starších vozů jsou totiž extrémně citliví na cenu. Při údržbě popř. opravě vozu sledují především výdaje. Vyžadují jasnou a závaznou informaci o ceně opravy. Pokud jsou při dotazu zmíněny jen ceny materiálu, domnívá se potenciální kupující, že bude následovat předražený pracovní úkon. Economy díly jsou sloučením odpovídajících požadavků technického vývoje a kvality. Cenového
30
zvýhodnění těchto dílů je dosaženo změnou konstrukce, použitých materiálů a snížení počtu variant jednotlivých druhů. Economy díly jsou určeny pro vozidla starší zhruba 5 a více let. Jejich hlavní přednost se vyznačuje ideálním poměrem mezi cenou a kvalitou. Economy díly rozšiřují stávající sortiment originálních dílů a originálních výměnných dílů o novou produktovou řadu určenou pro majitele starších vozů. Pokud se u automobilových prodejců vyskytují economy díly, výrobce preferuje prodávat tyto díly jako paket. Economy díly jsou nabízeny za jednu cenu společně s opravou vozidla, tedy cenou práce a cenou samotného materiálu.
Servisní
partneři
mohou
předkládat
zákazníkům
atraktivní
a konkurenceschopné balíčky s ohledem na poměr ceny a stáří vozu a zároveň zachovat důvěru a věrnost v originální díly. (SHETH & MALHOTRA, 2011)
2.2
Význam neoriginálních náhradních dílů
I přestože samotní výrobci nabízejí i levnější varianty svých originálních náhradních dílů, v praxi se ještě objevují neoriginální náhradní díly. A proč vůbec na trhu existují neoriginální díly? Není pochyb o tom, že auto je pro některé spotřebitele nákladnou záležitostí a pokud přijde na pozáruční opravu vozu, většina motoristů zpravidla řeší, zda si nechá do vozu namontovat neoriginální díl reprezentující neznámou značku nebo originální s logem automobilky. Kdyby všichni motoristé měli dostatek peněz na náhradní díly, otázka neoriginálních náhradních dílů by se vůbec nemusela řešit, ani by totiž neexistovaly. Nicméně celá problematika neoriginálních náhradních dílů je o možnosti volby, aby měl zákazník prostě možnost vybrat si, co chce. Sdružení na ochranu spotřebitelů, kteří vycházejí z výsledků okolních zemí, kde jsou k průmyslovým vzorům jaksi benevolentnější,
tvrdí:
„Kdyby
v
Česku
neplatila
příliš
přísná
ochrana
průmyslových vzorů, ceny náhradních dílů by zlevnily o 6 až 10 procent“. Aktuální je tedy stále takzvaná bloková výjimka, která dovoluje jezdit i s novým autem do neautorizovaného servisu, aniž by člověk přišel o záruku. Pokud by servis, ať už neautorizovaný, chtěl auto opravovat, měl by si uvědomit, že i přestože tu platí bloková výjimka, měl by postupovat podle předpisu a manuálu výrobce. Měl by používat originální díly, protože ty mají obrovský význam ne jako samostatný kus, ale v rámci celku. (Kološ, 2007)
31
3
Charakteristiky vybraných automobilových trhů značky Škoda
Kapitola se zabývá charakteristikou automobilového průmyslu a jednotlivých teritorií, jejichž data byla použita při tvorbě odpovědi na to, zda má výše transportních nákladů vliv na prodej objednaného množství originálních dílů, případně, zda jiný faktor neovlivňuje tento prodej. Automobilový průmysl je průmyslové odvětví, které se zabývá vývojem, výrobou, marketingem a prodejem motorových vozidel. Do tohoto odvětví patří všechny automobilky a jejich dodavatelé i subdodavatelé. Diplomová práce je zaměřena na tradičního českého výrobce vozů Škoda, který má jako jeden ze čtyř automobilek na světě stoletou nepřetržitou výrobou automobilů. Pro lepší představu a k pozdějším odůvodněním či závěrům je tato kapitola zaměřena na popis vybraných teritorií. Ze sledovaných zemí byly vybrány následující: Polsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rusko, Finsko, Švédsko, Norsko, Holandsko, Velká Británie, Irsko, Švýcarsko, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko, Dánsko, Portugalsko, Belgie. Z důvodu zachování firemního tajemství jsou názvy zemí nahrazeny abecedními písmeny a všechny dále uvedené hodnoty v této práci jsou jednotně přepočítány fiktivním vzorcem. K jednotlivým zemím jsou doplněny i možnosti typů doprav a s ní spojená dodací podmínka, pro nejvyužívanější typ dopravy je pak zmíněn podíl dopravného na hodnotě expedovaných dílů, vše k roku 2011. Ke každé zemi je také doplněn graf, který zobrazuje hodnotu odeslaného zboží (osa Y) a dopravné (osa Y2), osa X zobrazuje časovou řadu nasbíraných dat za roky 2005 – 2011. Charakteristický obraz jednotlivých zemí dotváří korelační analýza, konkrétně korelační koeficient mezi hodnotou přepravovaných dílů a celkovými dopravními náklady. Celkový obraz země pak doplňují ještě spokojenostní studie. Studie spokojenosti Aby firma rozuměla trhu, na kterém podniká, mohla identifikovat problémy spojené s podnikáním na tomto a dokázala identifikovat příležitosti, které se na něm vyskytují nebo se mohou objevit, provádí spokojenostní studie. Některé studie spokojenosti se realizují každý rok, jiné jsou tak rozsáhlé a náročné, že jejich časový interval je mnohem delší.
32
Oddělení marketingu Škoda originálních dílů provádí tři hlavní studie. Jedná se o Dealer Satisfaction Study (DSS) – Dealerská studie spokojenosti, Wholesaler Satisfaction Study (WSS) – Importérská studie spokojenosti, a International Aftersales Customer Satisfaction (IACS) – Mezinárodní poprodejní spokojenost zákazníka. Z DSS byly vybrány následující ukazatele z oboru logistiky i marketingu, které nejvíce vytváří základní charakteristiku teritoria a přibližují pozici značky na trhu: stupeň
podpory,
dostupnost
dílů,
dodržování
dodacích
termínů,
konkurenceschopnost cen, ziskovost z prodeje dílů, kvalita dílů, účinnost marketingových programů. Snahou firmy je, aby se studie prováděla každý rok, poslední hodnoty použité v této práci jsou z roku 2011. WSS sleduje tři oblasti – logistiku, marketing a výměna informací. Pro každou z této oblasti existuje několik otázek. Celkem je přes 40 otázek, které mají za úkol zjistit spokojenost importéra. Některé jsou analogicky zvoleny k DSS tak, aby bylo možné je porovnat. Jako příklad lze uvést následující dotazy: spokojenost s cenou dílů, spokojenost s dostupností dílů, spokojenost s dodržováním rozvozového plánu,
spokojenost
s marketingovými
aktivitami
a
projekty,
spokojenost
s podporou trhu, kvalita dodávek a balení, hodnocení objednacího systému, transparentnost ale i kvalita řešení technických problémů. Pro zjednodušení se u jednotlivých zemí soustředí charakteristika v této práci pouze na výše zmíněné oblasti logistiky, marketingu a výměny informací. Z již uvedeného je patrné, že studie je velice rozsáhlá a nelze ji provádět pravidelně. U této studie jsou použita aktuální data z roku 2010. IACS se zabývá pouze otázkou dostupnosti dílů a opodstatněnou cenou u dílů, poslední výsledky studie jsou z roku 2011.
3.1
Země A
Možné dopravy pro tuto zemi jsou „vlastní“ s dodací podmínkou FCA (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2010, „silniční“ s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2010, tato doprava je zároveň nejvyužívanější dopravou, a „kurýrní“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2010. Teritoriálně se tato
33
země vyskytuje ve střední Evropě. Na obrázku 4 níže lze vidět na ose Y1 hodnotu expedovaného zboží a na ose Y2 hodnotu transportních nákladů.
Za rok
2011
tvoří
transportní
náklady
4,6
%
z hodnoty
expedovaných dílů a korelační koeficient je roven 0,9799.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země A 400 000 000,00 350 000 000,00 300 000 000,00 250 000 000,00 [Kč] 200 000 000,00 150 000 000,00 100 000 000,00 50 000 000,00 0,00
16 000 000,00 14 000 000,00 12 000 000,00 10 000 000,00 8 000 000,00 [Kč] 6 000 000,00 4 000 000,00 2 000 000,00 0,00
Přepr. hta Dopravné
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 1 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země A
Země A je ve studii spokojenosti dealerů hodnocena ve stupni podpory prodeje dílů v roce 2011 oproti roku minulému kladněji, v žebříčku hodnocení je na druhém místě, první místo v této zemi zaujímá Mercedes Benz. V dostupnosti dílů je Škoda v roce 2011 hodnocena také pozitivněji oproti předchozímu roku, první místo však zaujímá Mini. V dodržování termínů dodávek dílů Škoda v roce 2011 obhájila své prvenství a v konkurenceschopnosti si také oproti předchozímu roku 2010 polepšila, prvenství však zaujímá opět Mini. V ziskovosti z ceny dílů se Škoda zlepšila a dělí se tak na trhu v této zemi o první příčku s Volkswagenem (VW).
V roce 2011 firma v kvalitě stagnuje a prvenství zaujalo opět Mini.
V účinnosti marketingových programů se Škoda na tamějším trhu výrazně zlepšila a zaujímá tak prvenství v této kategorii. Samotný importér hodnotí oblast logistiky za rok 2010 vysoce nadprůměrně na 82 %, spokojenost s marketingovou oblastí je o dvě desetiny vyšší než hodnota v logistice a dostupnost informací dosáhla 83 %. Zákazníci jsou na tomto trhu v roce 2011 se Škodou spokojeni, ale za nejlepšího
34
výrobce na trhu v oblasti dostupnosti dílů označili Mazdu, s opodstatněnou cenou za náhradní díly dosahuje Škoda druhého místa, první zabírá za rok 2011 Dacia.
3.2
Země B
Zvolené druhy dopravy pro zemi B jsou „letecká“ s dodací podmínkou CIP (místo dodání) podle Incoterms 2000, „vlastní“ s paritou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, „silniční“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000 – nejvyužívanější doprava, „kurýrní“ s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky se země vyskytuje v severní Evropě. Na obrázku níže je na grafu zachycena hodnota dílů a dopravních nákladů od roku 2005 – 2011. Dopravní náklady na faktuře jsou za rok 2011 tvoření z 10,4 % z hodnoty dílů. Korelační koeficient je roven 0,9392.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země B 100 000 000,00
10 000 000,00
80 000 000,00
8 000 000,00
60 000 000,00
6 000 000,00
40 000 000,00
4 000 000,00
Přepr. hta
20 000 000,00
2 000 000,00
Dopravné
[Kč]
[Kč]
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 2 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země B
U míry podpory z pohledu dealera není země B tolik spokojená jako předchozí sledovaná země A a hodnocení z roku 2011 zůstává na stejné úrovni jako za předchozí rok, prvenství zaujímá firma Renault. S dostupností dílů si Škoda v roce 2011 pohoršila oproti roku předchozímu a na prvním místě skončila Toyota. Téměř identických hodnot dosahuje firma i v oblasti dodržování dodacích termínů dílů, první příčku obsadili společně již dva výše zmínění výrobci. Spokojenost s cenou za díly v roce 2011 klesla taktéž a nejvyšší hodnoty dosáhlo BMW. Ziskovost za díly za rok 2011 stagnuje a první místo zaujal Renault. I v kvalitě Škoda poklesla a nejvyšší příčku zaujala Toyota. S účinností marketingových akcí 35
a programů firma stagnuje a prvenství drží Renault. Na straně importéra je spokojenost s marketingem hodnocena na 87,2 %, logistika je hodnocena na 86 % a dostupnost informací dosáhla 81 %. Samotný zákazník vidí dostupnost dílů i cenu za díly jako dobrou a za nejlepšího na svém trhu označil u obou otázek Toyotu.
3.3
Země C
Pro zemi C je jedna z využívaných doprav „letecká“ s dodací podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, další „silniční“ s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. I u této zem je silniční doprava upřednostňována před ostatními druhy dopravy. „Kurýrní“ se řídí podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Teritoriálně se daný stát nachází v severní části Evropy. V grafickém znázornění na obrázku 3 je zachycena křivka hodnoty objednaných dílů (osa Y1) a hodnoty fakturovaných transportních nákladů (osa Y2). Dopravné v roce 2011 je stanoveno na 10,8 % z hodnoty dodaných dílů. Korelační koeficient je roven 0,9137.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země C 100 000 000,00
12 000 000,00
80 000 000,00
10 000 000,00 8 000 000,00
60 000 000,00
6 000 000,00 [Kč]
[Kč] 40 000 000,00
Přepr. hta
4 000 000,00 Dopravné
20 000 000,00
2 000 000,00
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 3 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země C
V DSS u této země ve stupni podpory bodoval za rok 2011 Smart, Škoda stejně jako v minulém roce stagnovala a opět nedosáhla na vyšší příčky. V dostupnosti dílů si firma polepšila, nicméně dominantami na trhu je Mercedes Benz společně se Smartem. V dodržování dodacích termínů získala Škoda za rok 2011 výborné čtvrté
místo,
o
prvenství
se
dělí
36
opět
Mercedes
se
Smartem.
V konkurenceschopnosti cen na tom firma není špatně a vešla se do první desítky, podle dealerů však jasně vede Smart. V ziskovosti Škoda stagnuje v porovnání s lety 2010 vs. 2011 a nejlepšími na trhu jsou Opel a opět Smart. V kvalitě Škoda obsadila desátou příčku a na předních místech se umístili Audi, Mercedes a Smart. Efektivita marketingu se v této zemi zvýšila a je spíše v popředí, nejlepší na trhu je Mercedes a Smart. U WSS v oblasti marketingu dosáhla země C 90 %, v oblasti logistiky 84 % spokojenosti a v dostupnosti informací si bohužel Škoda oproti roku 2009 pohoršila o 14,6 % na 81,4 %. IACS studie se bohužel pro značku Škoda neprováděla.
3.4
Země D
Pro zemi D jsou možné dopravy „vlastní kurýr“ s podmínkou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, „silniční“ doprava s dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, „kurýrní“ služba s paritou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, a „námořní“ s částečnou silniční dopravou – opět s podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000. V tomto případě je nejvyužívanější dopravou poslední zmíněná vodní doprava. Stát se nachází v severní
části
Evropy.
Grafické
zobrazení
hodnoty
objednaných
dílů
a transportních nákladů je níže. Dopravní náklady na faktuře jsou v roce 2011 ve výši 4,9 % z hodnoty odebraného zboží. Korelační koeficient je roven 0,8579.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země D 200 000 000,00
10 000 000,00 8 000 000,00
150 000 000,00
6 000 000,00 [Kč] 100 000 000,00
[Kč] 4 000 000,00
50 000 000,00
2 000 000,00
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 4 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země D
37
Přepr. hta Dopravné
V této zemi se Škoda ve stupni podpory za rok 2011 umístil český výrobce mezi ostatními značkami v polovině a prvenství zaujal Mercedes. V dostupnosti dílů zaujala Škoda dobré 6. místo ze 13 značek na tamním trhu a o první příčku se dělí Mercedes Benz s Toyotou. V dodržování termínů za rok 2011 je Škoda v první desítce a o první místo se dělí BMW s Mini. V konkurenceschopnosti ceny zaujala firma společně s Peugeotem první místo. V ziskovosti ceny vede Volvo, Škoda je předposlední. S kvalitou Škody jsou na tamním trhu dealeři více než spokojeni a o prvenství se dělí společně s Mercedesem, BMW a Toyotou. V efektivitě marketingu je firma jedničkou. Z pohledu importéra za oblast marketingu dosahuje země D 66,2 %, za logistiku pak hodnoty 78 % a v dostupnosti informací Škoda za rok 2010 získala 81,4 %. Sami zákazníci hodnotí Škodu v dostupnosti dílů 9. příčkou z 15 výrobců a prvenství obsadila Toyota. Za cenu dílů obsadila firma třetí příčku, hned po Hyundai a Toyotě.
3.5
Země E
Země E nejvíce využívá dopravu „silniční“ s dodací podmínkou CIP (místo určení) dle Incoterms 2000. Dále má možnost zvolit dopravu „kurýrní“ s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky se tento stát nachází v západní Evropě. Z grafu níže lze zjistit velikost hodnoty dílů a dopravného. Podíl dopravních nákladů na hodnotě fakturovaných dílů v roce 2011 je 7,6 %. Korelační koeficient je roven 0,5909.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země E 160 000 000,00
12 000 000,00
140 000 000,00 120 000 000,00
10 000 000,00 8 000 000,00
100 000 000,00 [Kč] 80 000 000,00 60 000 000,00
6 000 000,00 [Kč] 4 000 000,00
40 000 000,00 20 000 000,00
2 000 000,00
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 5 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země E
38
Přepr. hta Dopravné
Dealeři tamního trhu hodnotí stupeň podpory ze strany importéra za rok 2011 dvakrát tak hůře a Škoda se posunula na 14. pozici ze 17 hodnocených výrobců, prvenství zaujímá Renault. Dostupnost dílů je hodnocena kladně, ale první místo obsadila Toyota. V dodržování termínů obsadila společnost páté místo a prvenství drží opět Toyota. V konkurenceschopnosti cen si Škoda polepšila a na první pomyslné příčce stojí Smart. V ziskovosti zaujímá prvenství BMW a tradiční český výrobce se v hodnocení nachází za více než polovinou výrobců. Na tamním trhu si českého
výrobce
v kvalitě
neoblíbili
a
objevuje
se
ke
konci
zebřičku,
za nejkvalitnějšího výrobce je považována Toyota. V efektivitě marketingu je Škoda před polovinou a první je Renault. V oblasti marketingu je importér spokojený na 76,2 %, s logistikou na 80 % a s výměnnou informací mezi ním a Škodou je spokojen také z 80 %. Ze studie IACS za rok 2011 vyplývá pro Škodu 13. Místo z 27 výrobců pro oblast dostupnosti dílů i cen za díly. V první oblasti zaujímá nejvyšší příčku Honda společně s Mercedesem a v druhé Dacia.
3.6
Země F
Země F využívá „kurýrní“ dopravu vlastní s dodací podmínkou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, dále vlastní „kurýrní“ dopravu se stejnou dopravní paritou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000. „Vodní“ a zároveň nejvyužívanější doprava je s podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky se jedná o evropský ostrovní stát, který měl v roce 2011 podíl dopravného na hodnotě fakturovaných dílů ve výši 6,2 %. Na níže uvedeném grafu lze vidět křivky hodnoty dílů a dopravného od roku 2005 do roku 2011. Korelační koeficient je roven 0,9395.
39
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země F 350 000 000,00
20 000 000,00
300 000 000,00 15 000 000,00
250 000 000,00 [Kč]
200 000 000,00
10 000 000,00 [Kč]
150 000 000,00 100 000 000,00
5 000 000,00
Přepr. hta Dopravné
50 000 000,00 0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 6 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země F
I přestože si Škoda podle dealerů v oblasti stupně podpory polepšila, zaujímá za rok 2011 stejnou sedmou příčku jako loni ze 17 hodnocených výrobců, prvenství v této zemi drží Lexus. V dostupnosti dílů Škoda na trhu neobhájila čtvrté místo a propadla se až na deváté ze 17 hodnocených výrobců, nejlepší na trhu je Mini. S dodržováním termínů je Škoda hned za polovinou a na přídi se drží Lexus s Mini. V konkurenceschopnosti cen je první Audi a Lexus, Škoda je na šestém místě. V žebříčku ziskovosti zaujala firma 11. pozici, nejlepší je Lexus. S hodnocenou kvalitou si Škoda oproti předchozímu roku 2010 o hodně pohoršila a propadla se na 14. pozici, nejlépe jsou vnímány značky Toyota a Mini. V efektivitě marketingu Škoda zaujímá sedmou pozici a za nejlepšího výrobce na trhu je označován Mini. Studie spokojenosti v oblasti marketingu ukázala, že je importér spokojen na 60 %, s logistikou na 82 % a výměnou informací na 77,2 %. Zákazník vidí jako Škodu v oblasti dostupnosti dílů na 9. místě z 27 možných a za nejlepšího na trhu je považována Toyota s Lexusem, v ceně je Škoda na čtvrtém místě a prvenství zaujala opět Toyota.
40
3.7
Země G
V zemi G „letecká“ doprava využívá dodací podmínku CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, vlastní „kurýrní“ doprava má podmínku EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, nejvíce využívaná „silniční“ doprava disponuje dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, „kurýrní“ CPT (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky se země nachází v jižní části Evropy. Obrázek níže je složen z křivek hodnoty dílů a dopravného mezi lety 2005 – 2011. Za rok 2011 tvořily transportní náklady hodnotu 5,7 % dodaných originálních dílů. Korelační koeficient je roven 0,9995.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země G 200 000 000,00
12 000 000,00 10 000 000,00
150 000 000,00
8 000 000,00 [Kč] 100 000 000,00
6 000 000,00 [Kč]
Přepr. hta
4 000 000,00
50 000 000,00
2 000 000,00 0,00
Dopravné
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 7 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země G
Země G si podle dealerů oproti předchozímu roku 2010 pohoršila a skončila na posledním místě ve stupni podpory, vyhrála Toyota. V dostupnosti dílů skončila Škoda na předposledním místě, trhu vládne BMW, Toyota a Mini. V dodržování dodacích termínů skončila značka na sedmém místě z 11 zmíněných výrobců na tomto trhu, první je opět Toyota. V konkurenceschopnosti cen si Škoda v roce 2011 polepšila a skončila na 9. místě, prvenství vyhrála Toyota. V ziskovosti se česká značka umístila na předposlední příčce a nejlepší na trhu je Opel. Stejně jako v ziskovosti je i u kvality značka předposlední, první místo ovšem obsadila Toyota. V efektivitě marketingu vyhrálo Audi, Škoda je za rok 2011 předposlední. V oblasti marketingu nehodnotili importéři Škodu pozitivně a jejich spokojenost je na 60 %, v logistice je na tom značka lépe a spokojenost dosahuje 74 %,
41
v poskytování informací získala značka 74,2 %. IACS ukazuje, že ani zákazníci nejsou příliš spokojeni a přisoudili značce 9. místo z 11 výrobců v dostupnosti dílů, za nejlepšího výrobce označili v roce 2011 Toyotu. S cenou za díly skončila značka na 7. místě ze 13 uvedených výrobců, první je Renault.
3.8
Země H
Nejvyužívanější doprava je vodní. Teritoriálně se jedná o evropský ostrovní stát, jehož celkové dopravní náklady představovaly 7,6 % z dopravených dílů při využití dodací podmínky CPT. Graficky je časová řada dopravného a prodejů dílů od roku 2005 – 2011 uvedena níže. Korelační koeficient je roven 0,8649.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země H 2 000 000,00
30 000 000,00 25 000 000,00
1 500 000,00 20 000 000,00 1 000 000,00 [Kč]
[Kč] 15 000 000,00 10 000 000,00
500 000,00
Přepr. hta Dopravné
5 000 000,00 0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 8 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země H
V roce 2011 si importér na tomto trhu pohoršil a skončil na posledním místě ve stupni podpory, první je BMW. S dostupností dílů na tom také není značka lépe, skončila na předposledním místě, trhu vládne Toyota. V dodržování termínů je importér na 9. místě z 11 uvedených značek, první je opět Toyota. V cenách za náhradní díly vládne trhu Ford, Škoda je na 8. místě. I přestože má firma v roce 2011 stoupající tendenci v ziskovosti, skončila na předposledním místě, první je BMW. S kvalitou dílů si značka pohoršila a v roce 2011 zaujala předpolední místo, nejkvalitnější je dle importéra Toyota. V efektivitě marketingu je nejúspěšnější Ford, zástupce tradičního českého importéra výrobce je na 9. místě. Importér
42
samotného výrobce hodnotil na poli marketingu o něco příznivěji a je spokojený na 90 %, ještě kladněji se spokojený se oblastí logistiky, která získala 94 % a ani výměna informací nezaostává, obdržela 96,4 %. Podle zákazníka se Škoda v roce 2011 v dostupnosti dílů nachází na prvním místě na trhu a v ceně dílů skončila druhá, hned za Seatem.
3.9
Země I
Země I využívá jedinou dopravu – „silniční“ s dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000 a nalézá se v jižní Evropě. Dopravní náklady a hodnota dílů je zobrazena na grafu níže. Za rok 2011 se transportní náklady pohybovali ve výši 6,2 % z hodnoty expedovaných originálních dílů. Korelační koeficient je roven 0,1929.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země I 180 000 000,00 160 000 000,00 140 000 000,00 120 000 000,00 100 000 000,00 [Kč] 80 000 000,00 60 000 000,00 40 000 000,00 20 000 000,00 0,00
9 000 000,00 8 500 000,00 8 000 000,00 [Kč] 7 500 000,00
Přepr. hta Dopravné
7 000 000,00 6 500 000,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 9 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země I
V zemi I má značka stoupající tendenci a v roce 2011 v oblasti stupně podpory zaujala 11. místo ze 17 hodnocených výrobců na trhu, dominantní postavení zabrala Toyota. S dostupností dílů je na tom importér trochu lépe a skončil na 9. místě, leaderem je Toyota. Stejnou pozici zaujal importér i v dodržování dodacích termínů, nejlepší na trhu je Lexus. 12. příčku získal importér v konkurenceschopnosti cen, prvenství drží opět Toyota. I přestože v ziskovosti značka stoupá, skončila na 14. místě z 19 výrobců, první místo vyhrál Lexus. V hodnocení kvality skončil výrobce až na 15. příčce a za nejlepší značku je
43
považována Toyota. V efektivitě marketingu zaujal importér stejnou příčku jako v kvalitě, prim hraje opět Toyota. Od importéra získal výrobce 58 % spokojenost za oblast marketingu, 68 % za oblast logistiky a ve výměně informací celých 70 %. Podle zákaznického mínění je v dostupnosti dílů značka na bronzovém stupni a prvenství drží Lexus stejně tak jako v cenové kategorii za díly, Škoda je čtvrtá.
3.10 Země J Země J má možnost využívat dopravu „vlastní“ s dodací podmínkou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000 a „silniční“ dopravu s dodací paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Stát J nejvíce využívá silniční dopravu a je situován v severní části Evropy. Za rok 2011 byly zjištěny dopravní náklady ve výši 7,1 % z hodnoty dodaných dílů. Další hodnoty od roku 2005 zobrazuje graf níže. Korelační koeficient je roven -0,2016.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země J 160 000 000,00 140 000 000,00 120 000 000,00 100 000 000,00 [Kč] 80 000 000,00 60 000 000,00 40 000 000,00 20 000 000,00 0,00
10 000 000,00 8 000 000,00 6 000 000,00 [Kč] 4 000 000,00 2 000 000,00
Přepr. hta Dopravné
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 10 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země J
Automobilový trh v zemi J pro značku Škoda ve stupni podpory se mírně propadá a zaujímá oproti předchozímu roku 2010 5. místo, pro rok 2011 místo 8., první je v této zemi Opel. V dostupnosti dílů se v roce 2011 propadl český výrobce z bronzové příčky importér na 10. místo, prvenství si drží Audi. Ze 4. místa se český výrobce propadl v roce 2011 na 10. místo a nejlepším na trhu je Mercedes. V konkurenceschopnosti cen za díly je Škoda v této zemi čtvrtá z 15 uvedených výrobců, první příčku obsadilo Audi. V ziskovosti firma stagnuje a dosáhla 9. místa, přední pozici obsadily koncernové společnosti VW a Audi. V kvalitě
44
Škoda obsadila 12. pozici z 15 hodnocených značek na trhu, za nejlepšího v oblasti kvality je považován Mercedes. V efektivitě marketingu je klesající tendence a za nejlepšího je považován Opel. Sám importér je spokojený v oblasti marketingu na 55 %, v logistice na 84,4 % a s výměnou informací mezi ním a výrobcem na 80 %. V dostupnosti dílů dle zákazníků je Škoda na 15. místě ze 17 možných a první stupeň se dělí Honda s Mercedesem. O cenách za díly si zákazník myslí, že je Škoda nejlepší.
3.11 Země K Pro zemi K je nastavena doprava „vlastní kurýr“ s dodací podmínkou FCA (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, dále „silniční“, která je zároveň i nejvíce využívanou dopravou s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, „kurýrní“ služba zajišťovaná firmou samotnou s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, a „vodní“ doprava se stejnou dodací podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Tento stát leží v severní Evropě a podíl dopravních nákladů na hodnotě přepravených dílů byl v roce 2011 9,5 %. Předchozí roky transportních nákladů a hodnoty přepravovaných dílů od roku 2005 jsou zachyceny na obrázku 19. Korelační koeficient je roven -0,1637.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země K 70 000 000,00
12 000 000,00
60 000 000,00
10 000 000,00
50 000 000,00
8 000 000,00
40 000 000,00 [Kč]
30 000 000,00 20 000 000,00
6 000 000,00 [Kč]
Přepr. hta
4 000 000,00
Dopravné
2 000 000,00
10 000 000,00 0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Obr. 11 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země K
V této zemi jsou koncernové značky dealery velmi ceněni a zvlášť Škoda, proto není překvapením, že ve stupni podpory zaujala společnost spolu s Toyotou první místo.
I
v dostupnosti
dílů
zaujala
45
Škoda
prvenství
společně
s Audi.
S dodržováním dodacích termínů i v cenách za díly zvítězil tradiční český výrobce s velkým náskokem před ostatními výrobci. V ziskovosti zaujala značka také stupně vítězů, nejlepší na trhu je Toyota. Kvalita je na bronzovém místě a efektivita marketingu získala stříbrnou pozici, pro obě oblasti první místo vyhrálo Audi. Importér je spokojený na 61,2 % v oblasti marketingu a s logistikou je saturovaný na 58 %, získání potřebných informací hodnotil na 61,4 %. Studie IACS se pro tuto zemi neprováděla.
3.12 Země L Země L má možnost využívat dvě dopravy: „vlastní“ EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000 a „silniční“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, která je zároveň nejčastěji využívanou dopravou. Geograficky je stát umístěn ve střední Evropě. Na níže uvedeném grafu jsou zachyceny křivky hodnoty dílů a dopravních nákladů. Dopravní náklady z hodnoty dílů jsou za rok 2011 ve výši 2,7 %. Korelační koeficient je roven 0,9746.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země L 700 000 000,00
20 000 000,00
600 000 000,00 15 000 000,00
500 000 000,00 [Kč]
400 000 000,00
10 000 000,00 [Kč]
300 000 000,00 200 000 000,00
5 000 000,00
Přepr. hta Dopravné
100 000 000,00 0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 12 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země L
I přestože má Škoda na tomto trhu stoupající tendenci, skončila ve stupni podpory na 10. místě z 15 jmenovaných výrobců, za nejlepšího na trhu je označován Smart. V dostupnosti dílů se značka zlepšila a obsadila 12. pozici, Smart opět bodoval na stupních vítězů. O stupeň lepší než v předchozí oblasti je v oblasti dodržování dodacích termínů, první místo zaujal Smart. V konkurenceschopnosti cen za díly se Škoda vyšplhala na 5. místo, Smart drží prvenství i v této kategorii. 46
V ziskovosti se český výrobce umístil až za první polovinou na 12. příčce, prvenství získal stejný výrobce jako u předchozích otázek. Stejnou pozici jako v ziskovosti, zaujala značka v kvalitě. Vítězem je v této oblasti Audi. V efektivitě marketingu je Škoda na 10. místě z 15 výrobců, první je opět Smart. Samotný importér je s marketingem spokojený na 71,2 %, s logistikou na 84 % a s výměnou informací dokonce na 88,6 %. Dostupnost dílů hodnotí zákazník jako podprůměrnou a Škoda obsadila 10. Pozici z 18 možných míst, první na trhu je Mercedes. V ceně má značka stoupající tendenci a obsadila místo 9., favority jsou v této kategorii Honda a Opel.
3.13 Země M Země M má možnost využívat dopravu jak „vlastní“ s dodací podmínkou FCA (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, tak i „kurýrní“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Nejvíce realizovanou dopravou je však „silniční“ s podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Teritoriálně leží země ve střední Evropě a podíl dopravného na hodnotě dílů za rok 2011 činil 3,9 %. Korelační koeficient je roven 0,9524.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země M 160 000 000,00 140 000 000,00 120 000 000,00 100 000 000,00 [Kč] 80 000 000,00 60 000 000,00 40 000 000,00 20 000 000,00 0,00
6 000 000,00 5 000 000,00 4 000 000,00 3 000 000,00 [Kč] 2 000 000,00
Přepr. hta Dopravné
1 000 000,00 0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 13 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země M
Tato země ve stupni podpory dealera importérem stagnuje, nicméně ze 14 značek na trhu skončila Škoda 4., nejlepší na trh jsou Audi a Ford. V dostupnosti dílů umístili dealeři značku Škoda na 10. místo ze 13 hodnocených značek, Mercedes je na trhu nejlepší. V dodržování termínů dodávek zaujal český výrobce 9. místo 47
ze
14
hodnocených
automobilek,
první
příčku
obsadila
Toyota.
V konkurenceschopnosti cen značka skončila na 7. místě ze 14, přední místa obsadil Mercedes, Seat, VW a Audi. Škoda v roce 2011 obdržela 8. místo ze 14 hodnocených výrobců v dodržování termínu, zvítězil Mercedes. V ziskovosti získala značka 9. místo, první byl Ford. V kvalitě byla firma na 12. místě, za výherce dealeři označili Mercedes. V efektivitě marketingu vyhrává VW, Škoda zaujala osmou pozici. Importér je spokojený na 85 % v oblasti marketingu a s logistikou je saturovaný na 84 %, získání potřebných informací hodnotil na 85,8 %. Ze strany zákazníka klesla dostupnost dílů v roce 2011 z prvního místa na sedmé, Škodu nahradil Mercedes. Uvážlivost cen za díly získala Škoda 8. místo z 15 výrobců na trhu, zvítězilo BMW.
3.14 Země N Země N může využívat dopravu „vlastní“ s dodací paritou FCA (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, dále „vlastního kurýra“ s podmínkou FCA (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, a také „silniční“ s CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, která se nejvíce podílí na dopravních nákladech. V neposlední řadě může stát N využívat „kurýrní“ dopravu zajišťovanou výrobcem s podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000. Země N leží v Asii a dopravní náklady se na hodnotě dílů v roce 2011 podílí z 18,7 %. Více informací zobrazuje obrázek číslo 14. Korelační koeficient je roven 0,9931.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země N 250 000 000,00
45 000 000,00 40 000 000,00 35 000 000,00 30 000 000,00 25 000 000,00 [Kč] 20 000 000,00 15 000 000,00 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00
200 000 000,00 150 000 000,00 [Kč] 100 000 000,00 50 000 000,00 0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 14 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země N
48
Přepr. hta Dopravné
Dealeři v zemi N zařadili stupeň podpory ze strany importéra na 9. místo ze 14 hodnocených značek, za nejlepší označili Toyotu. V dostupnosti dílů je značka stříbrná a předčila ji Toyota. V dodržování dodacích termínů byla Škoda označena za nejlepší na trhu. V konkurenceschopnosti cen dosáhla značka bronzového ocenění, první je Peugeot. V roce 2011 značka výrazně poklesla v ziskovosti a zařadila se na 11. místo ze 14 výrobců na trhu, pomyslné zlato vyhrála Toyota. Za kvalitu dílů Škoda vytěžila 4. místo, nejlepší je Toyota. V efektivitě marketingu došlo ke zhoršení a značka zaujala 8. místo ze 13 zmíněných výrobců na trhu, za leadery značek byli označeni Ford a Toyota. Na základě otázek týkajících se marketingu získal tradiční český výrobců od importéra 73,4 %, v logistice 64 % a v předávání informací 67,2 %. Zákazník zařadil Škodu v dostupnosti dílů na 5. místo z 21 uvedených značek, nejvíce si zákazníci váží značky Mercedes. Ze stříbrné příčky za ceny byla značka sesazena na osmou z 21 prodejců v zemi.
3.15 Země O Země O využívá pro své potřeby pouze dopravu „silniční“ s dodací podmínkou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000 a leží v severní části Evropy. Dopravné za rok 2011 tvořilo 9,7 % z hodnoty dopravených dílů. Korelační koeficient je roven 0,9733.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země O 12 000 000,00
1 200 000,00
10 000 000,00
1 000 000,00
8 000 000,00
800 000,00
[Kč] 6 000 000,00
600 000,00
4 000 000,00
400 000,00
2 000 000,00
200 000,00
[Kč]
Přepr. hta Dopravné
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 15 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země O
V zemi O ve stupni podpory značka stagnuje a udržuje si 4. místo z 12 značek, prvenství získal Opel. U dostupnosti dílů se zařadila Škoda na 5. místo z 12 již
49
zmíněných výrobců a nejlepší na trhu je Audi s VW. V dodržování dodacích termínů se značka umístila na 6. příčce, první je Audi. V konkurenceschopnosti cen vyhrála značka 5. místo opět z 12 výrobců na trhu, nejlépe dopadlo Audi. Ziskovost zařadila zemi O na 6. místo, prvenství získalo opět Audi. Škoda se v kvalitě zařadila na 6. Příčku ze 12 značek na trhu, o zlato se dělí Audi a Hyundai. V efektivitě marketingu je nejlepší koncernový Seat, Škoda je třetí. Na základě otázek týkajících se marketingu vyšlo najevo, že importér je spokojený z 58,8 %, s logistikou z 62 % a informovanost oceňuje na 68,6 %. V dostupnosti dílů si zákazník nejvíce váží Škody. V cenách přiřadil české značce 7. místo z celkových 13 tamních prodejců, první místo zaujal Peugeot.
3.16 Země P Země P využívá dva druhy dopravy, z nichž „silniční“ s dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000 převažuje. Pár doplňuje doprava „kurýrní“ s dodací paritou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky leží stát P v jižní části starého kontinentu. Dopravní náklady a hodnota dílů v letech 2005 až 2011 jsou zachycena v grafu níže. Za rok 2011 se transportní náklady podílely na hodnotě zakoupených dílů ve výši 7,8 %. Korelační koeficient je roven 0,7486.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země P 200 000 000,00
16 000 000,00 14 000 000,00
150 000 000,00
12 000 000,00 10 000 000,00
[Kč] 100 000 000,00 50 000 000,00
8 000 000,00 [Kč] 6 000 000,00
Přepr. hta
4 000 000,00
Dopravné
2 000 000,00 0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 16 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země P
V zemi P došlo k výraznému zlepšení ve stupni podpory ze strany importéra a Škoda za rok 2011 zaujala 5. místo ze 17 uvedených automobilových výrobců
50
na trhu, vítězem se stal Mercedes. V dostupnosti dílů z importérského skladu obsadila značka předposlední pozici, první příčku zaujal Lexus. Ačkoliv Škoda posbírala v roce 2011 stejný počet bodů jako předchozí rok, v dodržování termínů dodávek se propadla na 14. místo z celkových 16 dodavatelů automobilů na trhu, jedničkou je Lexus. V konkurenceschopnosti cen trh stagnuje a dosáhl 10. místa z 16 uváděných výrobců, zlato vyhrál opět Lexus. V přesné polovině z 16 možných značek na trhu skončila Škoda v ziskovosti, prvním je Lexus. V zemi P je kvalitativně značka zařazena na poslední místo, nejlepší je Lexus. I přestože v efektivitě marketingu nedošlo k výkaznému bodovému zhoršení v roce 2011 klesla značka z 6. místa na 11. Z 16 výrobců, prvenství drží Smart. Marketing cení importér na 62,6 %, logistiku na 70 % a s dostupností informací je spokojen na 71,4 %. Na čtvrté místo v dostupnosti dílů zařadili zákazníci Škodu z celkových 27 výrobců na trhu, lepšími byli Citroen, Honda a VW. Na osmý stupeň se zařadila Škoda v cenách, lepšími byli Dacia, Toyota a Jaguar.
3.17 Země Q Importér má v zemi Q možnost používat vlastní „kurýrní“ dopravu s dodací paritou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, „silniční“ CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, dále „kurýrní“ službu zajišťovanou firmou Škoda s dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, a „vodní“ dopravu s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, ta je zároveň i dopravou nejvyužívanější. Teritoriálně se jedná o severní destinaci starého kontinentu. Za rok 2011 transportní náklady tvořily 7,3 % z hodnoty dodaných originálních dílů. Další podrobnosti o hodnotě dílů a výši dopravních nákladů na obrázku 17. Korelační koeficient je roven 0,7563.
51
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země Q 120 000 000,00
8 000 000,00 7 000 000,00
100 000 000,00
6 000 000,00 80 000 000,00
5 000 000,00
[Kč] 60 000 000,00 40 000 000,00 20 000 000,00
4 000 000,00 [Kč] 3 000 000,00
Přepr. hta
2 000 000,00
Dopravné
1 000 000,00
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 17 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země Q
Ve stupni podpory v zemi Q došlo ke zhoršení a značka Škoda skončila na 12. místě, absolutní jedničkou je Volvo. Ke zhoršení na trhu P došlo i v dostupnosti dílů, značka získala předposlední místo, vedoucím této kategorie je Mercedes. Z posledního místa se Škoda dostala na předposlední a zlepšila se v kategorii dodržování dodacích termínů, prvenství obhájil Mercedes. Na předposledním místě je značka v konkurenceschopnosti cen a nejlepší na trhu je opět Mercedes. Na 14. příčce z 16 výrobců na trhu skončila značka v ziskovosti, první je Mercedes. V roce 2011 vybojovala značka 12. místo v kvalitě náhradních dílů, první je drží Toyota. Na předposledním místě skončila značka v efektivitě marketingu, přední příčky zaujímá BMW a Mercedes. Otázky z oblasti marketingu vyšetřily spokojenost z 60 %, s logistikou je importér spokojený na 68 % a s informovaností opět z 60 %. Dle hodnocení zákazníků skončila Škoda na 6. místě ze 17 v oblasti dostupnosti dílů, první je Toyota. V zákaznickém mínění o cenách značka zaujala 12. místo, za nejlepšího na trhu byla označena Toyota.
3.18 Země R Země R má možnost využívat dopravu „vlastní“ s podmínkou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, „silniční“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, „kurýrní“ službu organizovanou Škodou s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky leží tento stát ve střední Evropě a nejvyužívanější
52
dopravou je silniční. Dopravní náklady na faktuře pro silniční dopravu v roce 2011 činili 8,9 %. Korelační koeficient je roven 0,9927.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země R
[Kč]
140 000 000,00
14 000 000,00
120 000 000,00
12 000 000,00
100 000 000,00
10 000 000,00
80 000 000,00
8 000 000,00
60 000 000,00
6 000 000,00
40 000 000,00
4 000 000,00
20 000 000,00
2 000 000,00
0,00
[Kč]
Přepr. hta Dopravné
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 18 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země R
Na trhu R došlo k nepatrnému zhoršení ve stupni podpory ze strany importéra směrem na dealera a Škoda zaujala 5. příčku z 15 uváděných výrobců, trhu v této kategorii vládne Renault. V dostupnosti dílů je nejlepší Ford, Škoda s mírným zlepšením vybojovala 4. místo ze 14 uvedených výrobců. V roce 2011 došlo ke zlepšení v dodržování dodacích termínů a Škoda obsadila 6. pozici ze 14 výrobců, první je Toyota. K výraznému poklesu ze 4. místa na 12. Došlo v roce 2011 v zemi R, leaderem trhu v této kategorii je Smart. Ze 4. místa na 10. Poklesla Škoda v roce 2011 v ziskovosti, prvenství získala Toyota. V roce 2011 se v zemi R zaznamenal obrovský propad ve vnímání kvality značky dealery a český výrobce skončil na 12. místě z 15 výrobců, leaderem je Hyundai. Ze stříbrné příčky se v efektivitě marketingu v roce 2011 propadla Škoda na 11. místo, vyhrálo Mini. Oblast marketingu je v zemi R ceněna na 63,4 %, logistika na 74 % a oblast dostupnosti informací získala 84, 2 %. Zákazník zařadil českého výrobce na 17. místo z 21 prodejců na trhu v dostupnosti dílů, za nejvýznamnější značky jsou považovány Renault a Toyota. V cenách obsadila Škoda 18. místo z 23 uváděných výrobců, nejsilnější na trhu v této oblasti je opět Toyota.
53
3.19 Země S Země S využívá nejvíce dopravu „silniční“ s dodací podmínkou CPT (místo určení) podle Incoterms 2000, dále má možnost dopravy „vodní“ s paritou CFR (místo určení) podle Incoterms 2000. Geograficky se tato země stejně jako stát N nachází v Asii. Dopravní náklady expedovaného zboží za rok 2011 dosáhly 5,9 %. Korelační koeficient je roven 0,9479.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země S 200 000 000,00
10 000 000,00 8 000 000,00
150 000 000,00
6 000 000,00 [Kč] 100 000 000,00
[Kč]
Přepr. hta
4 000 000,00 50 000 000,00
Dopravné
2 000 000,00
0,00
0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 19 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země S
V zemi S došlo ke značnému snížení spokojenosti v importérském stupni podpory a značka skončila na předposledním místě, první místo získala Toyota. 9. místo z 11 producentů osobních vozů přiřkli dealeři značce v dostupnosti dílů, prvenství zaujala opět Toyota. V dodržování termínů získal importér v zemi S 8. Příčku z 11 uvedených, vítězem se stala Toyota. V roce 2011 obhájila Škoda 9. příčku, nejlepšími jsou Hyundai a Toyota. Na předposledním místě skončila značka v ziskovosti, první je opět Toyota. V kvalitě byl výrobce z Čech zařazen na 7. místě z 11 zmíněných značek. Na poslední místo se Škoda zařadila v efektivitě marketingu, leadery na trhu jsou VW a Toyota. V zemi S oceňuje dealer marketing na 60 %, logistiku na 70 % a dostupnosti informací obdržela od importéra 67, 2 %. K výraznému
zlepšení
z pohledu
zákazníka
došlo
v roce
2011
v oblasti
dostupnosti dílů a Škoda se umístila na 8. místě z 16 jmenovaných značek na
54
tamním trhu, leaderem je Toyota. Oblasti cen vévodí Fiat a Toyota, Škoda si podle hodnocení zákazníků vysloužila 10. příčku z 16.
3.20 Země T Země T může využívat tři druhy dopravy, „vlastní“ s dodací podmínkou EXW (Mladá Boleslav) podle Incoterms 2000, „silniční“ s paritou CIP (místo určení) podle Incoterms 2000, a „kurýrní“ s CIP (místo určení) podle Incoterms 2000. I pro tohoto importéra z jižní Evropy je nejvhodnější a nejvyužívanější doprava silniční. Podíl dopravného na hodnotě přepravených dílů za rok 2011 představoval 9,2 %. Korelační koeficient je roven 0,9836.
Vliv dopravních nákladů na hodnotu přepravovaných dílů země T 45 000 000,00 40 000 000,00 35 000 000,00 30 000 000,00 25 000 000,00 [Kč] 20 000 000,00 15 000 000,00 10 000 000,00 5 000 000,00 0,00
4 500 000,00 4 000 000,00 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 [Kč] 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00
Přepr. hta Dopravné
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok] Obr. 20 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země T
Bronzovou medaili získal importér ve stupni podpory v zemi T a za nejlepšího na trhu v této kategorii bylo označeno Audi. I přestože došlo k poměrně výraznému zlepšení
v dostupnosti
dílů,
skončila
Škoda
v roce
2011,
stejně
jako
v předcházejícím roce, na 3. místě z 15 uváděných výrobců. I přestože v roce 2011 získal importér více bodů než v roce předchozím, získal stejnou bronzovou pozici jako předchozí rok, lídrem trhu je Smart. Stříbrné příčky dosáhla Škoda v konkurenceschopnosti cen v zemi T, předstihlo ji Audi. I v ziskovosti obsadila značka 2. místo, první místo vyhrála Toyota. Bronzovou příčku získala značka v kvalitě, předběhlo jí Audi a Smart. V efektivitě marketingu vede Smart, Škoda skončila na 3. místě. Samotný importér hodnotí marketing značky na 67,6 %, logistiku na 74 %, a dostupnost informací na 80 %. K výraznému zlepšení došlo 55
v zemi T v dostupnosti dílů a Škoda se umístila na 10. místě z 14 jmenovaných značek, zákazník si nejvíce cení Citroenu. V žebříčku uvážlivosti cen vyhrál také Citroen a česká značka zaujala 12. Příčku.
56
4
Srovnání transportních nákladů na náhradní díly ve vybraných teritoriích
Po charakteristice vybraných trhů se tato kapitola soustředí na země, u kterých byla prokázána, pomocí korelačního koeficientu, přímá závislost transportních nákladů na hodnotě objednaných originálních dílů. Práce se dále zabývá faktory, které mají vliv na nasbírané hodnoty, a hledá společné znaky.
4.1
Vybraná teritoria na základě korelačního koeficientu
Korelační koeficient V reálném životě se často sleduje více statistických znaků současně a kromě jejich vlastností je dobré znát i jejich těsnost neboli sílu jejich vzájemného ovlivňování. V praxi ale většinou neznáme společné rozdělení pravděpodobností těchto znaků, a proto se musí pro zkoumání jejich závislosti použít metod matematické statistiky. Předpokládá-li se, že existují dvě náhodné veličiny X a Y s konečnými nenulovými rozptyly DX, DY a jsou-li tyto náhodné veličiny závislé, je třeba tuto závislost kvantitativně vyjádřit. K vyjádření míry závislosti v případě lineárního typu závislosti se používá korelační koeficient. Pokud lze předpokládat normální rozdělení pravděpodobností, je možné pro výpočet použít výběrový korelační koeficient dvou náhodných veličin, který je definován následujícím způsobem: , = Pokud
,! =
, ∗
(2)
0 náhodné veličiny X a Y jsou nekorelované. V opačném případě
mezi náhodnými veličinami X a Y existuje korelační vztah. Pro vyjádření závislosti mezi transportními náklady a hodnotou expedovaných dílů se předpokládá právě normální rozdělení, proto byl k výpočtu těsnosti použit obyčejný korelační koeficient dle vzorce č. 2. Po popsání charakteristických znaků zemí z hlediska logistiky a stanovení nezbytných matematických veličin je třeba se blíže podívat na společné logistické znaky těch zemí, u kterých byl výběrový korelační koeficient velmi těsný, tj. jeho hodnota byla vyšší než 0,85. Přehled zemí s jejich korelačními koeficienty, které splňují tuto podmínku, zobrazuje tabulka číslo 3. 57
Tab. 3 Přehled zemí s velmi těsnou korelací
Země A B C D F G H L M N O R S T
4.2
Hodnota korelačního koeficientu 0,9799 0,9393 0,9138 0,8579 0,9396 0,9995 0,8650 0,9746 0,9524 0,9932 0,9733 0,9927 0,9479 0,9837
Faktory ovlivňující data
Ačkoliv mají sebraná data značnou vypovídací schopnost a na jejich základě lze odvodit mnohé skutečnosti, je třeba uvést, že na tato data mají vliv obecné – vnější faktory a vnitřní faktory, které jsou uvedeny níže.
Vnější faktory Za
vnější
faktory
lze
označit
okolnosti,
které
měly
vliv
na
změny
v objednaném množství, výši transportních nákladů a které samotní importéři nemohli ovlivnit. Nejzávažnějším faktorem, který za poslední dekádu ovlivnil celý svět, včetně automobilového průmyslu a tedy i tradičního českého výrobce Škoda, byla ekonomická krize z roku 2008. V období světové finanční krize je zřejmé, že existuje velice chudý okruh potenciálních investorů, který má značně omezený přístup k mobilizaci vlastních finančních zdrojů a zejména k získání potřebných úvěrových kapacit. Je tedy nezbytné stimulovat finanční toky, tj. zredukovat sociální výdaje a zároveň pro méně konzervativní ekonomiky celkově zvýšit veřejné výdaje. Část ekonomických odborníků Evropy se rozhodla pro aktivistické politiky a vládání program. Jedním krokem vlády v jistých zemích na podporu prodeje v automobilovém odvětví bylo šrotovné, tj. státní příspěvek na koupi nového automobilu při likvidaci starého. Tato finanční prémie při likvidaci starého a koupi nového automobilu platila ve třinácti zemích světa od Británie, Francie,
58
Itálie, Španělska přes Kanadu, Japonsko po Rumunsko a nejvíce byla účinné v Německu a v USA. Šrotovné v Německu však pomohlo i tak malém trhu, jakým je Česká republika, kde se ročně prodá kolem 140 tisíc aut. Pro Škodu, která má v Česku zhruba třicetiprocentní tržní podíl, znamenalo šrotovné nárůst výroby zhruba o 200 vozů denně. Navýšení prodeje vyráběných vozidel pak má za následek navýšení poptávky po originálních dílech v následujících letech. Jedním z problémů, který může mít zásadní vliv na hodnotu objednaných dílů, je rozdílná domácí měna ve Škoda Auto a.s. a v mateřské společnosti. Domácí měnou v koncernu je EUR, domácí měnou Škoda Auto a.s. je dle zákona koruna česká (CZK). Hodnoty objednávek jsou vedeny prvotně v měně dokladu objednávky. Do domácí měny CZK jsou hodnoty přepočteny denním kurzem k datu vystavení objednávky (většinou aktuální datum při vystavení objednávky). Zrovna tak hodnota v koncernové měně je vytvořena přepočtem z hodnoty v domácí měně pomocí denního kurzu. Rozdíl mezi hodnotou objednávky a hodnotou požadavku na objednání je kurzový zisk či ztráta. Faktury jsou účtovány v měně dokladu (ve většině případů je to i měna objednávky). Hodnota v domácí měně CZK se stanovuje přepočtem hodnoty v měně dokladu denním kurzem k okamžiku plnění objednávky (datum dokladu ve Škoda systému). Zrovna tak hodnota v koncernové měně EUR je vytvořena přepočtem z hodnoty v domácí měně pomocí denního kurzu. Dalším významným faktorem, který ovlivní trh importéra, mohou být lokální problémy a zásahy státu na jednotlivých trzích.
Vnitřní faktory Za vnitřní faktory jsou považována opatření, která volí firma jako reakci na vnější faktory. Je nutné zmínit, že přístup firmy je individuální pro konkrétní trh a nelze jej aplikovat na importérské trhy komplexně, nicméně skutečnost pomoci importérovi lze pojmenovat jako nástroje na podporu prodeje. Škoda Auto vytváří projekty na podporu prodeje Škoda originálních dílů a příslušenství, které mohou značně ovlivnit hodnotu odebraného množství dílů a tím i výši transportních nákladů. V rámci těchto projektů (produktových akcí) jsou Škoda originální díly a příslušenství nabízeny za zvýhodněných podmínek, které jsou platné pouze pro realizované produktové akce. Ze strany importéra jsou tyto akce realizovány dále na dealera či koncového zákazníka. Důvodem podpory
59
prodeje je: dlouhodobé udržení nebo opětovné získání zákaznické loajality, neočekávaný pokles prodeje produktů a následný pokles tržního podílu na daném trhu, vysoká konkurence na trhu v segmentu konkrétního produktu. Podpory prodeje a produktové programy jsou realizovány během celého roku a vše záleží na domluvě mezi výrobcem a odběratelem. Co tedy nejvíce může ovlivnit sledované ukazatele? Bulk order neboli prodejově nadrozměrná zakázka, v níž je násobně překročené běžné objednané množství jednotlivých druhů dílů.
Jedná se o marketingový
nástroj na podporu prodeje importéra a následně dealera. Podmínkou je, že poskytnutá cenová podpora musí být promítnuta do cen pro konečné zákazníky, tzn. Akce je realizovaná do trhu. Podstatou bulk order je speciální jednotná sleva poskytovaná na jednu konkrétní zakázku za účelem podpořit předzásobení importéra prostřednictvím speciální akce (sezónní či produktová), kterou importér dále zavádí na svém trhu. Zakázka by měla obsahovat nejvíce konkurenčně ohrožené díly a díly, které jsou nejen technicky ve spojitosti s díly, na které probíhá tržní akce. Zvýšené množství dovoluje importérovi nabídnout zajímavější slevu, která je stanovená pro celou zakázku, tedy ne jednotně pro jednotlivé druhy dílů. Diffex je další možností podpory prodeje Škoda originálních dílů a příslušenství poskytnutím speciální ceny pro jednotlivé díly v rámci skupiny dílů definovaných smluvní partnerem po dobu předem dohodnutého období. Poskytnutá cenová podpora musí být promítnuta do cen pro konečné zákazníky. Importér realizuje diffex na podporu prodeje ze stejných důvodů jako se realizuje bulk order. Podstatou diffexu je, že si importér vybere seznam dílů, které jsou nevíce konkurenčně ohroženy na tamním trhu. Vybraný sortiment však nesmí obsahovat více než 100 druhů dílů ze sortimentu importéra. Ke každé položce se pak musí předložit cena konkurenta a také návrh diffexové ceny. Tato podpora prodeje je dohodnuta na určitou dobu (obvykle 12 měsíců), po jejímž uplynutí se ceny vybraných dílů vrací na původní úroveň, nebo může následovat nové vyjednávání o diffexu. Diffex se na rozdíl o bulk orderu sjednává vždy písemně. V neposlední řadě do této skupiny spadá i podpora dle produktových skupin. Logika podpory dle produktových skupin je stejná jako u diffexu. Liší se pouze v tom, že sleva není poskytnuta na číslo dílu, nýbrž na díly dle marketové skupiny. Marketingové skupiny jsou díly s podobnou charakteristikou sdruženou ve 60
skupinách napříč modelovými řadami. Tímto způsobem mohou být podpořeny speciální marketingové akce pořádané smluvním partnerem na jeho trhu. Podmínkou Škody je, že poskytnutá cenová výhoda musí být promítnuta do cen pro konečné zákazníky a musí být odsouhlasený sjednaný nákupní cíl dílů v rámci vybrané marketingové skupiny. Cenové zvýhodnění je poskytováno opět na dohodnuté období. Dohoda odsouhlasených cílů musí být vypracovaná v papírové verzi a podepsána oběma stranami. Dalším faktorem, který může ovlivnit hodnotu expedovaných dílů je speciální skupina originálních dílů – výměnné díly, jež byly představeny v kapitole 2.1 a jejichž cenové zvýhodnění se vzhledem k originálním dílům novým pohybuje v rozmezí 22–55 %. Na prodej prodeje originálních dílů a především příslušenství má také vliv počet prodaných vozů.
4.3
Společné znaky
Tato podkapitola hledá společné znaky ve vybraných teritorií, pro které je hodnota korelačního koeficientu vyšší než 0,85, tj. země A, B, C, D, F, G, H, L, M, N, O, R, S, T. Zkoumanými veličinami jsou geografické umístění země, využívaná dodací podmínka, využívaný druh dopravy, velikost dopravních nákladů a výše hodnoty přepravovaných dílů.
61
4.3.1 Geografické umístění Z přehledové tabulky č. 4 je patrné, že u vybraných zemí, u nichž byla prokázána silná přímá závislost mezi výší dopravních nákladů a hodnotou přepravovaných dílů, není příliš podstatné, zda je jejich umístění v severní, jižní, východní či západní části Evropy, neboť výchozím bodem expedice je střední Evropa. V tabulce existují také dvě výjimky, jedná se země N a S. Tyto země spadají svou geografickou polohou na kontinent Asie, nicméně částečně stále sousedí se zeměmi východní Evropy. Pokud tedy výběr zahrnuje i asijské země a zároveň není jednoznačnost ani v poloze stran, lze shrnout, že u geografického umístění zemí nebyl nalezen společný znak. Tab. 4 Přehled zemí z hlediska geografického umístění
Země
Světadíl
Geografické umístění
A B C D F G H L M N O R S T
Evropa Evropa Evropa Evropa Evropa Evropa Evropa Evropa Evropa Asie Evropa Evropa Asie Evropa
střední severní severní severní západní jižní severní střední střední střední severní střední západní jižní
62
4.3.2 Dodací podmínka Při charakteristice jednotlivých zemí z hlediska logistiky se střídaly 3 druhy dodací podmínek. FCA, CPT a CIP. Do užšího výběru na základě korelačního koeficientu a nejvíce využívaného druhu dopravy a s ním spojené dodací podmínky se dostaly podmínky CPT a CIP. Ačkoliv je zřejmé, že dodací podmínka CIP z ekonomického pohledu zvyšuje hodnotu buď prodejní ceny zboží, nebo hodnotu přepravních nákladů, jedná se o nejvyužívanější paritu ve vybraných zemí se silnou přímou závislostí. Na základě výše uvedené skutečnosti lze odvodit, že importéři raději dávají přednost jistotě, za jistý finanční obnos navíc, před rizikem a dodatečnými náklady, které by následovali v případě krádeže či ztráty zboží dopravcem určeným kupujícím – importérem. Země H a S jsou pak výjimkami, které se rozhodly pro dodací podmínku CPT. Tab. 5 Přehled zemí z hlediska nejvyužívanější dodací podmínky
Země A B C D F G H L M N O R S T
Nejvyužívanější dodací podmínka CIP CIP CIP CIP CIP CIP CPT CIP CIP CIP CIP CIP CPT CIP
63
4.3.3 Druh dopravy Z níže uvedené tabulky číslo 6 lze odvodit, že vybraná teritoria, u nichž byla prokázána silná přímá závislost, využívají převážně silniční dopravu. Jedná se o levný a dostupný způsob přepravy originálních dílů u vybraných zemí. Dalším zvoleným druhem dopravy je doprava vodní v kombinaci se silniční. Tento způsob je však pro vybrané země v rámci jejich teritoriálního umístění nevhodněji zvoleným způsobem přepravy. Tab. 6 Přehled zemí z nejvyužívanějšího druhu dopravy
Země A B C D F G H L M N O R S T
Nejvyužívanější druh dopravy silniční silniční silniční vodní vodní silniční vodní silniční silniční silniční silniční silniční silniční silniční
64
4.3.4 Dopravní náklady Z níže uvedeného grafu celkových dopravních nákladů lze vyvodit, že se hodnota dopravních nákladů v letech 2005 až 2011 pohybuje v řádech milionů, a to převážně od 2,5 milionů Kč až do 17 milionů Kč ročně. Hodnota transportních nákladů je ale ovlivněna ostatními faktory uvedenými v kapitole 4.2.
Celková výše transportních nákladů v Kč 45 000 000,00 42 500 000,00 40 000 000,00 37 500 000,00 35 000 000,00 32 500 000,00 30 000 000,00 27 500 000,00 25 000 000,00 [Kč] 22 500 000,00 20 000 000,00 17 500 000,00 15 000 000,00 12 500 000,00 10 000 000,00 7 500 000,00 5 000 000,00 2 500 000,00 0,00
A B C D F G H L M N O 2005
2006
2007
2008 [Rok]
Obr. 21 Celkové fakturované dopravné v Kč
65
2009
2010
2011
R S
4.3.5 Hodnota přepravovaných dílů Z grafu
hodnoty
přepravovaných
dílů
lze
odvodit,
že
hodnota
prodejů
expedovaných dílů od roku 2005 do roku 2011 se nejčastěji vyskytuje v rozmezí 50 až 200 milióny, což lze pokládat za společného ukazatele této veličiny. Tato hodnota je ale ovlivněna stejně jako fakturované dopravné dalšími faktory uvedené v podkapitole 4.2. Výjimkou z tohoto pravidla je země L, kde jsou vozy Škoda velmi oblíbené.
Hodnota přepravovaných dílů v Kč 650 000 000,00 600 000 000,00
A
550 000 000,00
B
500 000 000,00
C
450 000 000,00
D
400 000 000,00
F
350 000 000,00
G
300 000 000,00
H
250 000 000,00
L
200 000 000,00
M
150 000 000,00
N
100 000 000,00
O
50 000 000,00
R
0,00
S
[Kč]
2005
2006
2007
2008 [Rok]
Obr. 22 Celkové fakturované dopravné v Kč
66
2009
2010
2011
T
4.3.6 Podíl dopravného na hodnotě přepravovaných dílů Dalším podstatným ukazatelem společných znaků je podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných originálních dílů. Z obrázku 23 je patrné, že se podíl dopravného na hodnotě přepravovaných dílů nejčastěji pohybuje v rozmezí od 5 do 10 %. Toto rozmezí lze považovat za společný znak tohoto ukazatele.
Podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných dílů v % 20,00 19,00 18,00 17,00 16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 [%] 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00
A B C D F G H L M N O R S 2005
2006
2007
2008 [Rok]
Obr. 23 Celkové fakturované dopravné v Kč
67
2009
2010
2011
T
4.3.7 Růst, pokles trhu Mezi společnými zkoumanými znaky byl i růst či pokles hodnoty dílů na jednotlivých vybraných trzích oproti předchozímu roku. Zde ale nebyl nalezen společný znak, a proto je možné usuzovat, že růst či pokles hodnoty dílů na trhu nemá vliv na zkoumanou veličinu, tj. na transportní náklady ani hodnotu přepravovaných dílů. Tab. 7 Růst, pokles trhu oproti předchozímu roku ve vybraných teritoriích
Růst/pokles hodnoty dílů na trhu oproti předchozímu roku (%) Rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Celkový růst/pokles trhu 2006-2011
A B C D F G H L M N O R S
-11,4 16,7 -1,3 30,6 -12,3 -1,9 13,4 7,6 6,5 9,2 31,1 11,5 16,1
-6,3 12,8 4,7 18,1 11,6 4,8 12,0 3,7 1,8 29,7 19,6 8,9 4,2
-15,6 13,6 -8,7 5,6 -20,9 -5,3 -7,5 4,7 41,5 23,9 -21,2 11,3 -3,8
-16,7 30,8 7,2 12,6 -19,4 -14,3 -71,6 3,6 30,1 -12,3 61,9 35,4 11,9
-0,1 16,1 -24,7 19,4 20,3 -7,7 82,4 1,7 -4,8 29,8 -9,2 42,9 3,8
-2,8 -2,1 -86,9 16,6 -2,6 -24,3 25,9 8,7 -11,7 46,4 17,5 13,3 -0,5
-52,9 87,9 -109,6 103,0 -23,4 -48,5 54,7 29,9 63,3 126,6 99,6 123,2 31,7
T
-42,9
13,3
-12,0
13,4
-4,1
-2,3
-34,5
68
4.4
Návrhy a doporučení
Na základě podkapitoly 4.3, která se zabývá výzkumem společných znaků, je možné odvodit, že záleží především na vzdálenosti od výchozího bodu až k místu vykládky. Pokud je stejně jako ve vybraných zemích výchozí bod střední Evropa, respektive Česká republika, a příjemcem zboží jsou převážně evropské či asijské státy, je nejvhodnějším druhem dopravy silniční a tam, kde není možné z důvodu zeměpisného umístění využít pouze silniční dopravy, je nutné doplnit tuto dopravu vodní. Na základě výzkumu vyšla vhodně zvolená dodací podmínka k těmto druhům dopravy CIP a CPT. Podíl dopravného na hodnotě přepravovaných dílů se pohybuje mezi 5 až 10 %. Za předpokladu těchto společných znaků lze vyvodit, že závislost mezi výší transportních nákladů a prodejem náhradních dílů v českých korunách existuje. Pro ty země, u kterých existuje závislost mezi transportními náklady a prodejem náhradních dílů je doporučené sledovat spíše více reálné dopravní náklady než ostatní faktory a zvyšovat dopravní náklady importérovi pouze za předpokladu, že se svými také reálné dopravní náklady firmě, například z důvodu vnějších faktorů, například zvýšení daně z přidané hodnoty nebo zvýšení ceny nafty. U těch zemí, u kterých nebyla prokázána závislost mezi transportními náklady a prodejem náhradních dílů, tedy korelační koeficient se blížil nule (země I, J, K), je vhodné sledovat i ostatní faktory, které byly uvedeny v podkapitole 4.2, než na výši dopravních nákladů. Tyto trhy by se měly pečlivě sledovat a především podrobně prozkoumat a to jak z logistického, tak marketingového hlediska, neboť je nezbytné zjistit, jaký jiný faktor v dané zemi působí. Jedním z návrhů by mohlo být porovnání nalezených společných bodů pro závislé země s jednotlivými údaje země nekorelované. Jako ukázka je zvolena země K, logistické hledisko. Zkoumaný společný znak je způsob dopravy a podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravených dílů. Tabulka 8 znázorňuje od roku 2005 do roku 2011 využívané druhy dopravy. Z této tabulky je patrné, že nejvíce využívanou dopravou v tomto vybraném rozmezí let je kurýrní, ale společnými bodem pro země, u kterých byla prokázána závislost, je doprava silniční. Je tedy možné, že tento fakt mohl ovlivnit hodnoty a země K se proto nezařadila mezi státy, u kterých závislost mezi dopravní náklady a prodejem náhradních dílů existuje.
69
Tab. 8 Způsob dopravy země K
Rok
Nejvíce využívaná doprava
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
kurýrní kurýrní kurýrní kurýrní silniční silniční silniční
Z níže uvedeného obrázek 24 pak vyplývá, že nejvyužívanější kurýrní doprava od roku 2005 do roku 2009 měla vysoký podíl transportních nákladů na hodnotě expedovaných dílů, čímž ovlivnila korelační koeficient. Od roku 2009 země K již využívá silniční dopravu, tudíž podíl hodnoty dopravních dílů klesl a za několik let by se hodnota korelačního koeficientu přibližovat 1. Je tedy třeba komunikovat s importérem a sledovat nejen země, u kterých byla prokázána závislost, ale také se podrobně podívat na ty země, které ovlivňují jiné faktory než transportní náklady a nabídnout jim nové možnosti, například: využít možnosti jiného druhu dopravy, využívat variability dopravních nákladů, tedy každý měsíc zpětně vyhodnocovat reálné dopravní náklady a ty importérovi nastavit zpětně v systému.
Podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných dílů země K 25 23,03 20
19,3 15,7
15 15,7
[%] 10
9,5 5,8 8,7
5
Podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných dílů
0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 [Rok]
Obr. 24 Podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných dílů země K
70
Závěr V teoretické části diplomové práce byly v první kapitole vysvětleny základní pojmy jako doprava, přeprava, transportní náklady a jejich kalkulace. Práce se dále zaměřila na jednotlivé druhy doprav z obchodního hlediska a s ní spojené mezinárodně uznávané dodací podmínky a jejich porovnání. V další, druhé kapitole teoretické části byly přestaveny druhy náhradních dílů, které jsou nabízeny importérovi a potažmo koncovému zákazníkovi výrobcem. Jedná se o originální díly, originální výměnné díly, které jsou repasovány renovátorem a nabízeny za nižší, zvýhodněnou cenu s tím, že importér musí nazpět vrátit díl použitý, a v neposlední řadě byla představená nová, rychle se rozšiřující řada ekonomy dílů, které jsou téměř stejně kvalitní jako díly originální, za ještě nižší a výhodnější cenu. Tyto díly jsou většinou nabízeny jako balíček společně i se servisní opravou. V praktické části byl na počátku dán výběr evropských a asijských destinací, do kterých společnost Škoda Auto prodává své automobily a Škoda originální díly a příslušenství
a
které
byly
charakterizovány
jak
z logistického,
tak
marketingového hlediska. Za logistiku se sledovala informace: využívaný druh dopravy, využívaná dodací podmínka a teritoriální umístění. Pro lepší pochopení teritoria,
byla
dále
popsána
situace na
každém
jednotlivém
trhu
díky
marketingovým studiím. Jednalo se o tyto spokojenostní studie: Importérská studie spokojenosti, Dealerská studie spokojenosti a studie Mezinárodní poprodejní spokojenost zákazníka. Důležitým charakteristickým znakem a zároveň zvolenou metodou výzkumu však byl korelační koeficient, který zjišťoval, zda u vybraných teritorií vůbec existuje nějaká závislost mezi výší transportních nákladů a hodnotou náhradních dílů. Přímá, vysoká těsnost mezi těmito veličinami se prokázala mezi 14 zeměmi z 20 původně charakterizovaných trhů. Z výše uvedeného lze vyvodit, že mezi uvedenými veličinami, tj. transportními náklady a prodejem náhradních dílů sledovaný v českých korunách existuje závislost. Po prokázání závislosti se pozornost zaměřila na hledání společných znaků u vybraných teritorií, jimiž byly geografické umístění, dodací podmínka, druh dopravy,
hodnota
přepravovaných
dílů,
přepravovaných dílů a růst či pokles trhu.
71
podíl
dopravného
na
hodnotě
Geografické umístění nesehrálo
zásadní roli v rámci Evropy a Asie nesehrálo zásadní roli a z výzkumu vyplynulo, že nejvhodnější je silniční doprava, popřípadě vodní doplněná dopravou silniční z důvodu geografického umístění země, s dodací podmínkou CIP anebo CPT. Další zásadní poznatek odkryl podíl výše transportních nákladů na hodnotě dopravních dílů, který u většiny závislých zemí nepřekročil 10 % z hodnoty expedovaných dílů. Bylo navrženo několik řešení jak dále zacházet se státy, u kterých byla prokázána tato závislost. Platí zde však základní pravidlo: pokud je cena za přepravu přiměřená, konkurenceschopná a převyšuje reálné dopravní náklady, které jsou účtovány směrem od dopravce na Škodu, pak lze vyvodit, že nezáleží na malých rozdílech v řádech několika procent týkajících se výše transportních nákladů jako takových, neboť importér zkrátka musí zajistit dopravu svého zboží na určené místo – k zákazníkovi - a pokud za jistý poplatek eliminuje starosti týkající se dopravy tohoto zboží, pak je jistě užitek na obou stranách. Jsem si vědoma, že některé jevy nejsou prozkoumány do podrobna, což je dáno omezeným rozsahem této práce, a v samotném výzkumu existují jistá úskalí, především to, že se pozornost při výzkumu a výběru zkoumaného vzorku zaměřila na úspěšnější a datově dostupnější evropské trhy, čímž vzniklo geografické omezení. Pokud by neexistovala omezení pří zpracování dat, bylo by vhodné zahrnout do výzkumu všechny země, do kterých společnost exportuje. Práce byla zaměřena především na to, zda vůbec existuje vliv transportních nákladů na prodej originálních dílů a poté na země, u kterých byla prokázána závislost transportních nákladů na prodeji originálních dílů. Dalším směrem zkoumání by mohlo být, zaměřit pozornost naopak na státy, u kterých se zkoumaný jev nevyskytuje, a zjistit, jaké další faktory vedou importéra k objednání většího množství prodejů originálních dílů a příslušenství tak, jak bylo naznačeno v kapitole 4.4. Věřím, že tato práce přispěla k lepšímu pochopení vlivu transportních nákladů na prodej objednaných náhradních dílů a že všechny její stanovené cíle v úvodu práce byly bezezbytku naplněny.
72
Seznam literatury ADAMEC, Vladimír. Doprava, zdraví a životní prostředí. Praha: GradaPublishing, 2008. ISBN 987-80-247-2156-9. ALBAUM, G. -- STRANDSKOV, J. -- DUERR, E. International Marketing and Export Management. 5. vyd. Harlow, England: PrenticeHall, 2005. 666 s. ISBN 0273-68634-8. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. Dodací podmínka (parita) v mezinárodním obchodu [online]. 30.11.2010 [cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/parita-v-mezinarodnimobchodu/1001370/43590/#b3 INTERNATIONAL CHAMBER OF COMMERCE. Incoterms 2010: by the International ChamberofCommerce (ICC). France: ICC ServicesPublications, 2010. ISBN 978-92-842-0080-1. JANATKA, F. Dovozní obchodní případ. Praha: Velryba, 1998. 135 s. KOLOŠ, Petr. Radiožurnál: Motožurnál. ČESKÝ ROZHLAS 1. Originální vs neoriginální díly [online]. 2007 [cit. 2013-01-13]. MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. Praha: GradaPublishing, 2010. ISBN 978-80-247-3237-4. MINÁŘÍK, J. -- ŽEMLIČKA, Z. Doprava a přeprava. Praha: Nadatur, 2008. 161 s. KERIN, R. A. -- PETERSON, R. A. Wiley International Encyclopediaof Marketing. Volume 6 International Marketing. 1. vyd. Anglie: John Wiley and Sons, 2011. 219 s. ISBN 978-1-405-16178-7. KYNCL, Jan. Podnikání v silniční dopravě. první. Praha: GrgaPublishing, 2001. ISBN 80-7169-743-5. PŘIBYL, Pavel. Slovník dopravní terminologie. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2010. ISBN 978-80-01-04654-8. RAMBERG, Jan. International CommercialTransactions. ElandersSverige AB, 2011. ISBN 978-91-39-01566-6.
Vällingby:
SHETH, Jagdish N. a Naresh K. MALHOTRA. Marketing Strategy. Singapure: Markono Print Media Pte Ltd., 2011. ISBN 978-1-405-16178-7. ŠUBERT, M. Incoterms 2010. : Pravidla ICC pro použití dodacích doložek ve vnitrostátním a mezinárodním obchodě. Praha: ICC Česká republika, 2010. 184 s.
73
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země A .................................. 34 Obr. 2 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země B .................................. 35 Obr. 3 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země C .................................. 36 Obr. 4 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země D .................................. 37 Obr. 5 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země E .................................. 38 Obr. 6 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země F................................... 40 Obr. 7 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země G .................................. 41 Obr. 8 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země H .................................. 42 Obr. 9 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země I .................................... 43 Obr. 10 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země J ................................. 44 Obr. 11 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země K ................................ 45 Obr. 12 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země L ................................. 46 Obr. 13 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země M ................................ 47 Obr. 14 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země N ................................ 48 Obr. 15 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země O ................................ 49 Obr. 16 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země P ................................ 50 Obr. 17 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země Q ................................ 52 Obr. 18 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země R ................................ 53 Obr. 19 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země S ................................ 54 Obr. 20 Vliv transportních nákladů na hodnotu dílů země T ................................. 55 Obr. 21 Celkové fakturované dopravné v Kč ........................................................ 65 Obr. 22 Celkové fakturované dopravné v Kč ........................................................ 66 Obr. 23 Celkové fakturované dopravné v Kč ........................................................ 67 Obr. 24 Podíl hodnoty dopravného na hodnotě přepravovaných dílů země K ..... 70
74
Seznam tabulek Tab. 1 Mezioborové srování přepravních výkonů nákladní přepravy ................... 17 Tab. 2 Povinnosti prodávajícího a kupujícího ....................................................... 19 Tab. 3 Přehled zemí s velmi těsnou korelací ........................................................ 58 Tab. 4 Přehled zemí z hlediska geografického umístění ...................................... 62 Tab. 5 Přehled zemí z hlediska nejvyužívanější dodací podmínky....................... 63 Tab. 6 Přehled zemí z nejvyužívanějšího druhu dopravy ..................................... 64 Tab. 7 Růst, pokles trhu oproti předchozímu roku ve vybraných teritoriích .......... 68 Tab. 8 Způsob dopravy země K ........................................................................... 70
75
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Marta Elicerová
STUDIJNÍ OBOR
6208T139 Globální podnikání a marketing Vliv transportních nákladů na prodej náhradních dílů
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Pavel Štrach, Ph.D. et Ph.D.
KATEDRA
KMM - Katedra managementu a marketingu
POČET STRAN
75
POČET OBRÁZKŮ
24
POČET TABULEK
8
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Tato práce má za úkol zjistit, zda existuje vliv transportních nákladů na prodej náhradních dílů. Cílem práce je analyzovat roli dopravních nákladů v mezinárodním obchodě a prozkoumat jejich vliv na prodej náhradních dílů. Nejprve byl stanovený výběr zemí a jejich charakteristika z logistického a marketingového hlediska. Poté se tento výběr zúžil na země, u kterých byla prokázána závislost pomocí korelačního koeficientu mezi dopravními náklady a objemem prodaného zboží. U těchto zemí se hledaly společné body. Výsledkem bylo, že u 14 zemí z 20 původně vybraných existuje vysoká závislost mezi zkoumanými veličinami. Bylo doporučeno, aby u států citlivých na výši transportních nákladů nedocházelo ke zbytečnému zvyšování těchto nákladů, pakliže se reálná hodnota těchto dopravní nákladů také nezvyšuje. Dalším doporučením bylo zaměřit se také na teritoria, u kterých vliv transportních nákladů není markantní, a dále se zabývat, které jiné veličiny mohou ovlivnit prodej originálních dílů.
KLÍČOVÁ SLOVA
Doprava, přeprava, transportní náklady, druhy přeprav, dodací podmínky, originální díly, postavení značky Škoda
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ROK ODEVZDÁNÍ
2013
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Marta Elicerová
FIELD
6208T139 Marketing Management in the Global Environment Effect of Transport Cost on Sale of Genuine Parts
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Pavel Štrach, Ph.D. et Ph.D.
DEPARTMENT
KMM - Department of Management and Marketing
NUMBER OF PAGES
75
NUMBER OF PICTURES
24
NUMBER OF TABLES
8
NUMBER OF APPENDICES
0
YEAR
2013
SUMMARY
This work is based on a task, if there is influence of transport costs on sale of genuine parts. The target of work is analyze of crucial role of transport costs in international business and inspect their impact of sales genuine parts. At the begining there was determine the range of countries and their attributes from logistic but also from marketing viewpoint. This range of countries was narrowed thanks to correlational coeficient. For this countries has been founded a few collective features. There was 14 states from the 20 original ones for which was the tighness between transport costs and sales genuine parts very high. There was recommened for states which are much more sensitive to their transport costs not to inscrease them untill the real transport costs are not changed too. Another recommendation was to focus on territories for which are not transport costs so important and find another factors which could influence the sales genuine parts.
KEY WORDS
Transport, transport costs, type of transport, incoterms, genuine parts, position of Skoda brand
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
