Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Lucie Hanusová
Knowledge management a jeho využití v praxi ve společnosti Galasport, s.r.o. Bakalářská práce
2010
ZADÁVACÍ LIST
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
na
téma
Knowledge
management
a jeho využití v praxi ve společnosti Galasport, s.r.o. vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu.
V Praze dne 20.12.2010
Podpis: ………………………………
Poděkování Tímto chci poděkovat vedoucí mé práce, PhDr. Heleně Kučerové, za její cenné rady a připomínky, které mi byly při psaní této práce velkým přínosem.
Abstrakt Cílem této práce je analyzovat a vyhodnotit metody a postupy knowledge managementu uplatňované v podnikových procesech společnosti Galasport, s.r.o.
První část
se zaměřuje na teoretické vymezení základních pojmů a obecných principů knowledge managementu. Druhá část obsahuje analýzu podnikových procesů a současný stav znalostního managementu ve společnosti Galasport, s.r.o. Jako metoda pro podnikovou analýzu byl využit řízený rozhovor s pracovníky firmy.
Klíčová slova Knowledge management, data, informace, znalosti, intelektuální kapitál, znalostní strategie
Obsah 1 2
Úvod..........................................................................................................................7 Knowledge management...........................................................................................8 2.1 Historie..............................................................................................................9 2.2 Základní pojmy ...............................................................................................12 2.3 Typy znalostí...................................................................................................14 2.4 Konverze znalostí............................................................................................15 3 Intelektuální kapitál.................................................................................................17 3.1 Lidský kapitál..................................................................................................17 3.2 Strukturní kapitál.............................................................................................18 3.3 Zákaznický kapitál ..........................................................................................18 4 Organizační struktura ..............................................................................................19 5 Znalostní strategie ...................................................................................................22 5.1 Strategie kodifikační .......................................................................................22 5.2 Strategie personalizační ..................................................................................22 6 Galasport, s.r.o. .......................................................................................................24 6.1 Organizační struktura a strategie.....................................................................24 6.2 Historie firmy ..................................................................................................26 6.3 Předmět podnikání ..........................................................................................27 7 Znalosti ve společnosti z hlediska jejich obsahu ....................................................28 7.1 Data, informace a znalosti...............................................................................28 7.2 Znalosti o produktech......................................................................................29 7.3 Znalosti o dodavatelích ...................................................................................29 7.3.1 Dodavatelé materiálu ..............................................................................30 7.3.2 Dodavatelé polotovarů ............................................................................31 7.3.3 Dodavatelé služeb ...................................................................................31 8 Intelektuální kapitál.................................................................................................32 8.1 Zákaznický kapitál ..........................................................................................32 8.1.1 Distributoři ..............................................................................................34 8.2 Strukturní kapitál.............................................................................................36 8.2.1 Oddělení marketingu...............................................................................36 8.2.2 Oddělení výroby......................................................................................38 8.3 Lidský kapitál..................................................................................................39 8.3.1 Oddělení marketingu...............................................................................39 8.3.2 Oddělení výroby......................................................................................41 9 Příklady úspěchů firmy a jejího majitele za využití knowledge managementu......43 10 Závěr ...................................................................................................................45 11 Seznam použité literatury....................................................................................47 Seznam obrázků Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5
1
Úvod
Knowledge management je poměrně nová disciplína, která se zabývá řízením znalostí a klade si za cíl, aby správní lidé měli k dispozici správné znalosti ve správnou chvíli. Firmy si již začaly uvědomovat, že řízení znalostí a práce s nimi jsou důležitým faktorem pro přežití v konkurenčním boji a důležitým kritériem úspěšnosti na trhu. Firmy se dnes od sebe příliš neliší. Proto chce-li některá společnost na trhu uspět, musí se odprostit od tohoto modelu a snažit se od své konkurence v něčem odlišit. To může udělat několika možnými způsoby, ale vždy toho dosáhne tím, že bude lépe nebo jinak využít své znalosti. Také z tohoto důvodu jsou znalosti chápány jako strategický nástroj.
Zkoumala jsem využití knowledge managementu ve společnosti Galasport, s.r.o. z toho důvodu, že jsem v této firmě absolvovala odbornou praxi již během studia na střední škole a krátkodobě jsem zde vypomáhala i během několika následujících let. Jelikož jsem tuto firmu blíže poznala, hledala jsem nějaké téma, které by se dalo na společnost aplikovat. Knowledge management mne zaujal, chtěla jsem se o něm sama dozvědět více a je tématem, díky kterému jsem mohla využít své zkušenosti a znalosti o firmě.
Cílem práce je popsat knowledge management jako stále se rozvíjející disciplínu, vysvětlit jeho chápání, věnovat se důležitým tématům, kterými se tento obor zabývá a v praktické části pak najít znalosti ve firmě Galasport, s.r.o. a seznámit s jejich využitím.
Při psaní této práce jsem vycházela hlavně z knižních publikací, internetových zdrojů a ze zdrojů, které mi byly poskytnuty ve firmě Galasport, s.r.o. Dále jsem využila znalosti, které jsem získala během studia na střední škole a Vysoké škole ekonomické, praktické zkušenosti a inspirovala jsem se absolventskými pracemi na podobné téma.
7
2
Knowledge management
Knowledge management neboli management znalostí či ještě jinak znalostní management je rychle se rozvíjející disciplínou managementu, která si klade za cíl, aby správní lidé měli ve správné chvíli správné znalosti.
V dnešním vysoce konkurenčním prostředí se firmy snaží prosadit a udržet si svou pozici na trhu. Uspět však mohou jen ty organizace, které dokáží uvědoměle využít explicitních a tacitních znalostí a naučí se metodám a nástrojům, které jim knowledge management dává k dispozici. „Management znalostí je praktická disciplína, vznikla v praxi a je s praxí silně svázána.“ [17, s. 21]
Knowledge management je o znalostech. Mluvíme-li o znalostech myslíme tím samozřejmě znalosti lidí. Tato disciplína je spojena hlavně s lidmi a s využitím jejich znalostí v praxi. Někteří lidé se domnívají, že tento obor se zabývá pouze řešením problémů pomocí IS/IT, což ovšem není pravda. Využívání IS/IT je pouze jedním z možných nástrojů tohoto managementu.
Hlavní přínosy této disciplíny se projevují následovně [17, s. 22]: •
roste inovativní kapacita firmy – společnost dokáže lépe využít pracovníky i znalosti a získávat nové dovednosti
•
roste konkurenceschopnost firmy – dochází k růstu flexibility, rychlosti a správnosti rozhodování
•
zlepšení orientace firmy na zákazníka – firma rychleji reaguje na změny požadavků svých zákazníků
•
zlepšení dodavatelské sítě – dochází k růstu efektivity dodavatelských řetězců, logistika je sjednocena, utužují se dodavatelsko odběratelské vztahy
•
roste tzv. vnitřní kvalita – ve firmě dochází ke zlepšení pracovní morálky, provozní efektivity a vzrůstá procesní inovativnost
8
2.1
Historie
Knowledge management, jako disciplína managementu specializovaná na znalosti, je disciplínou téměř novou. Lidé však již od pradávna se znalostmi pracují a hledají způsoby jak je řídit. V dřívějších dobách se jednalo o řízení hlavně intuitivní, ale v současnosti jsme schopni znalosti již řídit vědomě a cíleně. Za vývojem a současnou situací knowledge managementu stojí asi nejvíce vědecká a technická vyspělost současné generace. [16]
Doba kamenná V době kamenné byly znalosti úzce spjaty s člověkem samotným. Lidé se museli naučit jak se lze ubránit nástrahám jejich prostředí, jejich doby, ale hlavně jak přežít. Zdrojem obživy byl tehdy hlavně lov, takže si lidé potřebovali vyrobit zbraně. Museli získat znalosti o zvířatech a jejich zvycích, o rostlinách a primitivním zemědělství, o počasí. Vývoj v této době byl velmi pomalý, avšak lidé byli nuceni získávat nové znalosti z nutnosti přežití. Postupem času se naučili zvířata a rostliny využívat k dalším pro ně užitečným věcem a získali tak znalosti o surovinách, materiálech a získali oheň.
Předávání znalostí v této době probíhalo formou tacitní, tedy ústně a nonverbální komunikací. Jako důkaz o této společnosti, jejích zvycích a znalostech nám například slouží malby na stěnách jeskyní.
S každou další generací se na sebe znalosti více nabalovaly a byly více zdokonalovány. V době kamenné vznikly první primitivní znalostní komunity, ve kterých probíhala výměna znalostí. Těmito skupinami mohli být například lovci, sběrači nebo udržovatelé ohně. Pro předávání byly využívány příběhy, symbolika a učňovství. [16]
Antika Zásadní dopad na knowledge management západní civilizace měl vývoj ve starém Řecku a Římě, kde předávání znalostí v písemné formě již bylo samozřejmostí.
V době starého Řecka byly dány základy a dále se rozvíjely obory jako jsou matematika, filosofie, medicína a astronomie. Za znalost považovali řečtí vědci
9
pouze to, co mohli logicky dokázat a tento způsob dokazování pravdivosti používáme v podstatě dodnes.
Z Řecka jsou známy dva výrazy – doxa a episteme neboli víra a znalost. Doxa vyjadřuje subjektivní pohled na svět, který se může neustále měnit, je nestálý a to co platí teď, nemusí platit i za chvíli. Nelze tedy tomuto výrazu přikládat velkou váhu a už vůbec ne se spoléhat na jeho pravdivost. Za stálý a pravdivý považujeme výraz episteme. O jeho pravdivosti nepochybujeme, protože když už je něco dokázané, bude to platit navždy. Proto například o pravdivosti Pythagorovy věty nelze pochybovat, jedná se o episteme. Týká se trojúhelníků a úhlů, které budou vždy existovat. Z těchto faktů se dá soudit, že za nejdůležitější znalost se v Řecku považovala znalost teoretická.
Velký význam pro vývoj knowledge managementu má Řecko také proto, že vytvořilo instituce, které se zabývaly výhradně prací se znalostmi. Platón dal vzniknout Akademii, Aristoteles Lyceu a bylo postaveno muzeum v Alexandrii.
V Římě se vznikem nových znalostí příliš nezabývali. Většinu znalostí převzali od Řeků a využili je pro své potřeby. Zaměřili se ale na šíření a přenos znalostí, které přispěli k revoluci ve vojenství, logistice a architektuře.
Předávání znalostí probíhalo explicitně. Všechny písemnosti byly uchovávány v knihovnách, muzeích a školách. Důkazů se z této doby však příliš nedochovalo. [4, s. 37]
Středověk Hlavním přínosem středověku byl nový styl tvorby znalosti a pohled na ni. Mezi významné obory této doby patřilo náboženství, vojenství, politika a architektura. Ústředním centrem zaměřeným na znalosti byly kláštery. Zde pracovalo několik mnichů, kteří opisovali latinské knihy a texty. Díky této činnosti se staly knihy dostupnějšími. S vynálezem knihtisku se tento proces ještě více urychlil a hlavně usnadnil a knihy byly překládány i do jiných jazyků. Také z tohoto důvodu šly ceny
10
knih výrazně dolů a jejich snadná dostupnost výrazně přispěla ke zvyšování vzdělanosti všech lidí.
Ve 13. stoletím začaly vznikat univerzity. Nebyly využívány pouze pro vzdělávání, ale také k výzkumu. Vědci byli toho názoru, že Bůh dal každému člověku určitý soubor znalostí a oni se teď snažili tyto znalosti najít, shromáždit a odhalit původní znalost. Výzkum probíhal formou diskusí. Ne vždy však diskuse spěly k racionálnímu konci a často docházelo mezi účastníky k ostrým střetům.
Univerzity se přesto postupem času měnily ve stále výkonnější centra vzdělávání a začaly být více profesně orientovány. Dály základy univerzitám, které známe dnes. Člověk, který chce vykonávat lékařskou praxi musí nejprve vystudovat. Byla stanovena hierarchie postupu v profesní organizaci a právní pravidla pro autorizaci znalostí.
Dalším důležitým obdobím ve vývoji knowledge managementu byla renesance, která se nezaměřovala pouze na logiku a diskusi, ale přinesla s sebou nový nástroj ovlivňování – rétoriku. Znalosti se předávaly vyprávěním příběhů a přednášením poezie. [16]
Vědecká společnost S počátkem 18. století přišel nový pragmatický pohled na znalost a lidé začaly klást důraz na využívání znalosti v praxi. Znalost je spojena se sledováním a experimenty a lze ji měřit. Vědci začali přisuzovat měření velký význam a snažili se o to, aby jej šlo opakovat se stále stejným výsledkem.
Tato doba vzniku vědeckých společností měla pro vývoj knowledge managementu opět velký význam. „Vědecké společnosti byly prvními prestižními společenskými organizacemi, do kterých se člověk nenarodil, ale do kterých byl přijat.“ [16, s. 23]
Vlivem nových znalostí začalo vznikat spoustu nových odvětví. Vznikly nové oblasti a instituce tvorby znalostí - univerzity, soukromý podnikatelský sektor, výzkumná centra. Explicitní znalosti byly tříděny systematicky a byly napsány první encyklopedie.
11
Výrazný zvrat ve spojení znalosti a praxe nastává v 18. a 19. století. Největší důraz je kladen na objektivitu a respektování faktů. „Znalost se stává zcela prakticky orientovanou službou. Například znalosti v oblasti chemie slouží v kriminalistice či potravinářství. V klasické industriální společnosti je vědec nepostradatelný.“ [16, s. 23]
Současnost V současnosti se znalosti staly v podstatě produktem a jsme schopni je využívat teoreticky, ale také v praxi. Práce znalostních expertů je přínosem hlavně z ekonomického hlediska a přináší obrovskou přidanou hodnotu. Naše každodenní práce se znalostmi je již ve většině případů uvědomělá a cílená.
Nynější způsob chápání znalosti a práce s ní má dopad hlavně na organizace a dělbu práce. Vznikl také nový pojem – znalostní pracovník. Firmy si začaly uvědomovat, jak jsou pro ně využívání znalostí a knowledge management celkově velmi užitečnými nástroji, avšak jako v mnoha jiných případech jsou lidé značně ovlivněni historií a pro managery je občas dosti složité reagovat na nové nástroje a využití znalostí. [4, s. 38]
2.2
Základní pojmy
Pro pochopení knowledge managementu je potřeba znát a udělat si jasno ve významech těchto tří pojmů – data, informace, znalosti. Jelikož v mnoha organizacích i v běžném životě často dochází k nesprávnému použití těchto termínů či jsou milně považovány za synonyma, je nutné si tato slova vysvětlit a odlišovat je. [15]
Data Pod pojmem data rozumíme všechno to, co vnímáme našimi smysly. Může se jednat o objektivní fakta o událostech či o posloupnosti znaků. Jedná se pouze o znaky, které nám sami o sobě nedávají příliš smysl a nenesou žádnou informaci. Daty mohou být jednotlivá písmena, čísla či jiné znaky, které vznikly měřením, pozorováním apod. Je potřeba zařadit je do kontextu, abychom je pochopili.
12
Data můžeme ohodnocovat buď kvantitativně nebo kvalitativně. Kvantitativně ohodnocujeme pomocí nákladů, kterých je zapotřebí k jejich získání, rychlosti (času) a kapacity (jak velké množství máme k dispozici). V případě ohodnocování dat kvalitativně sledujeme, zda k nim máme přístup zrovna ve chvíli kdy je opravdu potřebujeme, zda splňují dané nároky a zda jsme schopni je rozkódovat. [7]
Informace Informace jsou data, která pro nás mají nějaký účel a my jim přisuzujeme určitý význam. Informace vznikne pouze tehdy, když jsme schopni její účel pochopit a odstraníme tím naši nevědomost. Pokud účel nejsme schopni pochopit, zůstávají data opět pouze daty a informace pro nás nevznikne. Obdrží-li tedy například dva příjemci tutéž zprávu, není ještě zcela jisté, zda se u obou jedná o informaci.
Z dat vytváříme informace [7]: •
kontextualizací – je nám známo proč byla data sebrána
•
klasifikací – víme, do jaké skupiny data patří
•
kalkulací – pomocí matematických nebo statistických metod
•
korekcí – úpravou dat
•
kondenzací – sumarizací dat
Rozšiřování informací probíhá pomocí tvrdých a měkkých sítí neboli pomocí sítí technologických a lidských. Jejich charakter je subjektivní, protože záleží na příjemci a jeho ohodnocení informace. S tím souvisí i její hodnota, která je závislá na ceně, kterou příjemce zaplatil za její získání a dále je závislá na osobním vztahu, který k ní má.
Znalosti Znalostí je pro nás informace, kterou v sobě spojujeme s našimi pocity, zkušenostmi, hodnotami. Jedná se o znalosti, zkušenosti a postoje, které již v sobě máme zakotvené, díky kterým se k informaci nějak stavíme a jsme schopni ji určitým, nám blízkým, způsobem prezentovat. Znalost je spojena s člověkem a jeho pocity.
13
Z informace vytváříme znalost [7]: •
srovnáváním – porovnání nových informací s těmi, které již známe
•
souvislostmi – hodnocení významu informací pro rozhodování a činnost
•
spojováním – hledání vztahu k dalším existujícím znalostem
•
konverzací – zjišťování cizích názorů na informaci
DATA ↓ INFORMACE ↓ ZNALOSTI Obrázek 1 - Vznik znalostí; Zdroj: Autor
2.3
Typy znalostí
Znalosti dělíme na explicitní a tacitní neboli na formulované a neformulované. Ve své podstatě má každá znalost tyto dvě formy. Jednu, kterou lze nějakým způsobem vyjádřit a druhou, která je zakotvena v nás samotných, v našem podvědomí. [4, s. 29]
Explicitní znalosti Tento druh znalostí lze formalizovat, zdokumentovat a je snazší jej zachytit a poté sdílet pomocí
technologií
ať
informačních
či
komunikačních.
Explicitní
znalostí
může být dokumentace projektu, nakreslený obrázek, báseň apod. Tento druh znalosti je možno zaznamenávat, uchovávat, přenášet a lze jej vyjádřit pomocí dat. Není vázán na naše emoce, jedná se v podstatě o informace.
Tacitní znalosti Tacitní znalosti jsou uchovávány v hlavách jedinců, a proto je dost obtížné, mnohdy až nemožné, je nějakým způsobem zachytit, zaznamenat či je komunikovat. Tacitní znalostí může být naše intuice, předtucha, zkušenost, představa apod.
14
Jelikož jsou tyto znalosti svázány s daným jedincem, těžko se dále předávají. V mnohých případech se také stává, že „majitelé“ tacitních znalostí o jejich existenci ani nevědí a nepřipadají si o nic znalejší, než ostatní pracovníci firmy. Praxe však již ve spoustě případech ukázala, že je tomu jinak, a že je potřeba tyto znalostní pracovníky si hlídat a pečovat o ně. Jejich ztráta by totiž mohla mít pro firmu někdy až nedozírné následky.
2.4
Konverze znalostí
Konverzí znalosti rozumíme transformaci znalosti na znalost jinou. Podle [20], japonských vědců, kteří tento proces popsali jej také nazýváme procesem SECI. Název SECI vznikl jako zkratka počátečních písmen anglických názvů čtyř kroků konverze.
Socializace Socializace je vytvoření tacitní znalosti z jiné tacitní znalosti. Jako klasický příklad je často uváděno učňovství. Jelikož se jedná o znalosti tacitní, vyžaduje socializace důvěru mezi pracovníky.
Externalizace Proces přeměny tacitní znalosti na znalost explicitní nazýváme externalizace. Jak již bylo popsáno, tacitní znalost je obtížné sdílet, proto se uchylujeme k této konverzi. Důležitou postavu v tomto procesu hraje zprostředkovatel, který se tacitní znalost snaží pochopit a předat ji dále svým kolegům. Bohužel při tacitní externalizaci často dochází ke ztrátě znalosti, protože je až příliš svázána se svým nositelem. Příkladem tohoto typu konverze může být vyprávění příběhů.
Kombinace Kombinace je procesem sdružování jednotlivých oddělených explicitních znalostí do explicitní znalosti nové, která je obsáhlejší a systematičtější. Jako příklady tohoto procesu se často uvádějí telefonické hovory či dokumenty.
15
Internalizace Internalizace je v podstatě opačný proces externalizace. Jedná se o přeměnu explicitní znalosti na znalost tacitní. Z tohoto procesu si však dva lidé mohou odnést odlišnou tacitní znalost. Vše záleží na znalostech a zkušenostech, které již daný člověk má. Proto je zde vhodné po skončení procesu provést kontrolu.
Tyto čtyři typy tvorby znalostí vytváří tzv. znalostní spirálu. Jedná se tedy o nikdy nekončící proces. Na začátku získá určitý jedinec tacitní znalost, kterou poté díky externalizaci již sdílí i s ostatními pracovníky společnosti. Tato společná znalost dá podnět ke vzniku další znalosti a ta je některými pracovníky osvojena. To nás dostává opět na počátek spirály a proces může začít znovu.
Obrázek 2 - Konverze znalostí; Zdroj: [4, s. 49]
16
3
Intelektuální kapitál
Veškeré znalosti, kterými se společnost může pyšnit lze shrnout pod název intelektuální kapitál. Nejedná se však pouze čistě o znalosti. Intelektuální kapitál zahrnuje také ochotu pracovníků se s těmito znalostmi podělit a využít je pro svou práci.
Existuje několik možných dělení intelektuálního kapitálu. Například
[22] jej dělí
na pravomoci a zodpovědnosti, vnitřní strukturu a externí strukturu. Pro naše účely a
účely
knowledge
managementu
si
však
intelektuální
kapitál
rozdělíme
na tři následující složky – lidský kapitál, strukturní kapitál a zákaznický kapitál.
3.1
Lidský kapitál
Mezi lidský kapitál firmy patří znalosti, schopnosti a dovednosti pracovníků. Těmito pracovníky nemusejí být jen stálí zaměstnanci, ale také externisté, které si podnik najímá pouze pro splnění určitého úkolu. S rozvojem lidského kapitálu je ve většině případů úzce spojena činnost personalistů.
Znalostní pracovník Pro organizaci je znalostním pracovníkem člověk, který má určitou znalost, kterou většina nebo žádný jiný pracovník nemá. Znalostním pracovníkem může být počítačový odborník, automechanik, ale klidně i prodavačka. Znalosti, které tito pracovníci mají jsou velice důležité a firma je těžko získává. V mnoha případech totiž ani lidé sami netuší, že právě oni jsou znalostními pracovníky. Jejich znalosti jim přijdou běžné, stejné jako mají ostatní zaměstnanci, ačkoli tomu tak vůbec není. Pro ostatní pracovníky je potom těžké snažit se znalostním pracovníkům vyrovnat a osvojit si tyto specifické znalosti.
Znalostní pracovníci přispívají ke zvýšení kapitálu a proto jsou tito lidé firmami vyhledáváni a náležitě doceňováni. Pokud společnost takového pracovníka ve svých řadách má, snaží se jej také samozřejmě co nejdéle udržet a využít. Vlastnosti, které by vedení u ostatních pracovníků vnímalo negativně, vnímá u znalostních pracovníků úplně naopak. Od těchto lidí se očekává, že budou kritičtí, podezřívaví
17
a problémy budou řešit netradičním způsobem. Také proto potřebují pro svou práci určité podmínky a firmy by se jim měly vždy snažit co nejvíce vycházet vstříc, protože by mohly o takového člověka snadno přijít.
3.2
Strukturní kapitál
Strukturním kapitálem podniku rozumíme organizační strukturu, firemní kulturu, databáze, software nebo patenty. Strukturní kapitál by měl zaručovat včasné poskytování kvalitních informací správným pracovníkům. U tohoto kapitálu si také hlídáme návratnost investic do jednotlivých složek, např. při změně databázového systému. Strukturním kapitálem se dá nazvat to, co zůstává, když pracovníci z firmy odejdou. [4, s. 32]
3.3
Zákaznický kapitál
Zákaznický kapitál představuje znalosti firmy o jejích zákaznících. Podnik by měl vědět kdo jsou jeho cíloví zákazníci, jaké mají potřeby a preference, co se jim líbí, jak reagují na změny. Znát své zákazníky je důležité také z pohledu konkurenceschopnosti.
18
4
Organizační struktura
Organizační struktura silně ovlivňuje mnoho dalších faktorů a procesů ve společnosti. Velký vliv má na samotné chování firmy, zaměstnance, zákazníky a komunikační cesty. Ačkoli se to nemusí zdát, struktura organizace je pokaždé jedinečná a měla by být taková, aby práce se znalostmi byla co nejefektivnější, a aby co nejlépe vystihovala charakter společnosti.
Z hlediska
managementu
znalostí
můžeme
organizační
strukturu
rozdělit
do tří skupin – shora dolu, zdola nahoru a kombinovaná struktura.
Organizační struktura shora dolu Tento druh organizační struktury je historicky nejstarším a představuje klasickou hierarchii řízení založenou na dělbě práce. Na špici stojí vrcholový management plnící cíle a strategie firmy, který rozděluje úkoly podřízeným a následně vše kontroluje.
K předávání znalostí dochází ve společnosti směrem shora dolu. Znalosti jsou soustředěny především u vrcholového managementu a jejich přesuny na nižší úrovně (nebo naopak) probíhají v omezené míře. To je také důvodem chybějící zpětné vazby na všech úrovních hierarchie. Často také dochází ke znehodnocení znalostí. Při předávání může dojít ke ztrátě kontextu, chybnému vysvětlení či uzpůsobení své osobě, čímž znalost značně ztrácí na své funkčnosti a kvalitě. Vrcholový management
navíc
rozděluje
úkoly
pouze
v podobě
příkazů
a
a také proto je tato organizační struktura nevhodná pro knowledge management.
Příklady organizačních struktur shora dolu [24]: •
liniová
•
liniově štábní
•
funkcionální
•
divizní
19
nařízení
Organizační struktura zdola nahoru Tento typ vznikl v 70. letech minulého století vlivem neflexibilnosti předešlé struktury a tím mimo jiné došlo ke snížení počtu organizačních úrovní ve firmách. Vlivem této struktury se přesunulo více pravomocí na nižší stupně vedení. Zaměstnanci pracující v blízkém kontaktu se zákazníky či s přímou vazbou na znalost, získali rozhodovací pravomoc.
Znalosti jsou ve firmách předávány a sdíleny zejména ve středních a nižších úrovních organizační struktury, tedy hlavně horizontálně. Tyto úrovně mají vlastní autonomii a pracují na principu týmové práce. U jednotlivých týmů jsou také znalosti soustředěny a úspěch společnosti závisí na jejich kreativitě. Vrcholový management má pouze omezené možnosti jak znalosti v organizaci řídit a kontrolovat a proto ani tento typ organizační struktury není pro knowledge management ideálním.
Příklady organizačních struktur zdola nahoru [24]: •
procesní
•
fraktál
•
améba
Kombinovaná organizační struktura Tato organizační struktura je kombinací obou předešlých a využívá jejich předností. Jinak ji také můžeme popsat jako strukturu ze středu nahoru a pak dolů. Je zde kladen důraz na sdílení a předávání znalostí jak horizontálně tak také vertikálně. Vrcholový management se soustředí na plnění vize a strategie firmy a lidé na nižších úrovních plní již konkrétní úkoly, které jim přiděluje střední management zodpovědný za komunikaci ve firmě.
Podle
[20]
je
příkladem
kombinované
hypertextová.
20
organizační
struktury
tzv.struktura
Hypertextová organizační struktura Hypertextová organizační struktura vznikla, jak již bylo zmíněno, jako kombinace předností struktur shora dolu a zdola nahoru. Z prvního typu si vzala užitečné shromažďování a uplatňování znalostí a z druhého typu pak vytváření znalostí.
Organizační strukturu tohoto typu můžeme rozdělit na tři úrovně – znalostní základnu, podnikatelskou úroveň a úroveň projektových týmů. Tyto tři úrovně se zároveň prolínají. Ve znalostní základně jsou obsaženy explicitní znalosti ve formě databází a dokumentů a obsahuje také znalosti tacitní. Podnikatelskou úroveň představují vlastní činnost firmy a běžné procesy, které ve firmě probíhají. Úroveň projektových týmů představuje vytváření nových znalostí a jejich následné předávání ostatním pracovníkům společnosti.
21
5
Znalostní strategie
Jak jsem již zmínila, znalosti se rozdělují do dvou skupin. Toto dělení není samozřejmě bezúčelné. Každá firma musí mít jasno, se kterým druhem znalostí pracuje, který typ je pro ni prioritní, protože obě tyto formy vyžadují rozdílné nároky na práci a řízení. V zásadě všechny firmy pracují s oběma typy znalostí, ale jen jedna forma je pro ně klíčovou. Pro společnost je proto velmi důležitým krokem stanovit, který typ je klíčovým právě pro ni. [3]
V závislosti na tom, jakou formou znalostí se společnost zabývá, rozdělujeme znalostní strategii na dva druhy – kodifikační a personalizační.
5.1
Strategie kodifikační
Kodifikační
strategii
využívají
firmy
pracující
s explicitními
znalostmi.
Explicitní znalosti jsou formalizované a dají se používat opakovaně. Využívány jsou firmami, jejichž činnost je postavena na opakovaných postupech a jejichž proces výroby se buď nemění nebo mění, ale pouze minimálním způsobem.
Společnosti
pracující
s tímto
typem
znalostí
potřebují
kvalitní
IS/IT,
protože jejich znalosti a informace jsou soustředěny ve velmi obsáhlých databázích. Nevyužívají příliš práce expertů. Po zaměstnancích je obvykle vyžadována „pouze“ znalost práce s těmito databázemi a schopnost řešení úkolů s dostupnými informacemi.
5.2
Strategie personalizační
Personalizační strategie je uplatňována v kreativních společnostech, pro které je klíčovou formou znalostí znalost tacitní. Činnosti těchto firem se nedají standardizovat. Procesy se neustále mění, je potřeba stále nových znalostí a postupů. K zákazníkovi či produktu se přistupuje individuálně.
Tyto firmy nepotřebují budovat špičkovou IS/IT. Zaměřují se hlavně na mezilidské vztahy ve firmě, firemní kulturu a klima. Tyto faktory jsou pro personalizační
22
strategii velice důležité. Nejcennějším (a zároveň nejdražším) pracovníkem je zde expert, nebo jinak zvaný také znalostní pracovník. V každé společnosti se tato osoba nachází a vedení o ní může, ale i nemusí vědět. Je na místě, aby firma zjistila, který pracovník je pro ni expertem, a aby o tohoto zaměstnance náležitě „pečovala“. Pozornost by také měla být věnována výchově nových expertních (znalostních) pracovníků.
23
6
Galasport, s.r.o.
Firma Galasport, s.r.o. je malou, rodinnou, výhradně českou společností se sídlem v obci Tedražice, která se nachází 3km od Sušice. Ačkoli sídlí v malé obci, obchodní značka Galasport je ve svém oboru pojem a může se chlubit tím, že své výrobky vyváží do všech koutů světa. Firma v současné době zaměstnává asi 25 zaměstnanců. Je to firma, která dynamicky roste. Například její roční obrat v roce 1999 činil cca 19 milionů, v roce 2000 cca 24 milionů a v roce 2001 již přes 30 milionů. Nárůst obratu je tedy stále poměrně vysoký, řádově 20-30% ročně.
Firma se z počátku zabývala pouze výrobou pádel pro turistiku a závodní sporty. Později došlo k rozšíření o závodní slalomové lodě a dnes i vysokopevnostní konstrukce z karbonových a aramidových materiálů, jako jsou například dvoumetrové karbonové kormidlo či osmimetrová závodní plachetnice.
Podle některých zdrojů, například z prohlášení olympijských závodníků Jure Megliče a Vávry Hradítka nebo z neoficiálního dokumentu Úspěchy Galasportu, který si firma vytváří pro své potřeby, popřípadě pro předvedení svým zákazníkům je zřejmé, že svou vysokou kvalitou výrobků, obchodní pružností a solidností si Galasport, s.r.o. získal popularitu ve velké části světa. Lodě a pádla jsou používána špičkovými světovými a olympijskými závodníky, ale také širokou turistickou veřejností. [11]
6.1
Organizační struktura a strategie
Organizační struktura ve firmě Galasport, s.r.o. je kombinovaná. V podniku působí asi 25 zaměstnanců, z toho 21 ve výrobě a 4 v managementu. Na nejvyšším stupni stojí generální manager, pan Ing. Vladislav Galuška, který nejvíce spolupracuje s prodejním a výrobním managerem a s asistentkou. Výrobní manager má pak na starost zbylé zaměstnance, které se na výrobě podílejí.
Vrcholový management se stará o plnění strategie firmy, snaží se o udržení dobrého jména firmy a o jeho propagaci u zákazníků. U středního managementu se soustřeďují v podstatě
veškeré
materiály,
znalosti
a
informace.
Probíhá
zde
hlavní
komunikace se zákazníkem, s dalšími úřady a veškeré podklady pak dále putují 24
k vrcholovému managementu a do výroby. Po společné konzultaci a odsouhlasení se pak výroba snaží zakázku dle přání zákazníků co nejkvalitněji zpracovat.
Obrázek 3 - Organizační struktura firmy Galasport, s.r.o.; Zdroj: Autor
Strategie firmy Strategie firmy je spíše personalizačního charakteru a je založena na tacitních znalostech. Činnosti, které ve firmě probíhají se nedají příliš standardizovat. Výrobní procesy se neustále mění na základě přání zákazníků. Lidé, kteří do firmy přicházejí s přáním výroby například lodě mají své specifické požadavky a vývojáři a management se jim na základě těchto přání a na základě znalostech výroby snaží vyvinout loď na míru. K většině zákazníkům a produktům se tedy přistupuje individuálně. Je potřeba, aby pracovníci získávali stále nové informace o postupech výroby, o nových technologiích a materiálech, aby byli schopni nabídnout zákazníkům ty nejlepší a nejkvalitnější výrobky.
To, že je ve firmě zastoupena personalizační strategie potvrzuje také fakt, že úroveň IS/IT zde není příliš na vysoké úrovni. Nepoužívají se zde žádné speciální aplikace
25
nebo programy. Což je na jednu stranu škoda, protože by tyto prostředky mohly ještě více zefektivnit práci a procesy ve firmě a pomohly by také k získání větší konkurenceschopnosti. Na druhé straně ale
firma není IS/IT prostředky nikterak
omezována a při výrobě mohou být pracovníci více kreativní.
6.2
Historie firmy
Firma Galasport je od roku 1990 rodinnou, výhradně českou společností, která se snaží o produkci vodáckého vybavení v té nejvyšší možné kvalitě. V době vzniku firmy byl na českém trhu nedostatek vodáckého vybavení, zahraniční zboží bylo drahé a tím také pro mnoho lidí nedostupné. V době, kdy dnešní majitel firmy, Vladislav Galuška, reprezentoval Československou republiku, neměl ani on dostatek finančních prostředků k nákupu potřebného zboží. Tehdy jím zakoupené pádlo v Německu, na které si ušetřil při studiu ČVUT, se mu po několika týdenním používání zlomilo a v podstatě v této chvíli vznikla první idea o firmě, která by jednou pro vždy vyřešila závislost na materiálu z drahého zahraničí. Díky tomu, že v té době byl Vladislav Galuška v reprezentačním národním týmu, měl přehled o tom co vrcholový i rekreační sportovec pro vodní sporty potřebuje. Díky jeho manuální šikovnosti, technické představivosti a kontaktům se závodníky došlo během několika dalších let k relativně rychlému rozšíření nové značky do celého světa. Ve chvíli, kdy pádla již vyhrávala světové soutěže, dostal nápad rozšířit výrobu také o slalomové lodě. Závěrečný krok pro dokompletování nabídky viděl ve výrobě lodí sjezdových, mořských, kanupolových a nakonec i ve výrobě všech doplňků pro kanoistiku. Jeho přáním bylo, aby zákazník mohl v Galasportu nakoupit vše od A do Z.
Použitím těch nejlepších dostupných materiálů spolu s dlouholetým know-how vývojového týmu netrvalo dlouho a špičková kvalita produktů proslavila jméno Galasport ve více než 50ti zemích světa. Tento fakt potvrzuje i to, že výrobky této firmy si vybírají ti nejlepší světoví závodníci, včetně olympijských vítězů a světových šampiónů.
V roce 2000 firma, která byla do té doby registrována jako fyzická osoba byla změněna na Galasport s.r.o.
26
6.3
Předmět podnikání
Společnost Galasport, s.r.o. se zabývá výrobou a prodejem sportovního zboží, převážně pro vodní sporty. Jedná se zejména o výrobu laminátových lodí, pádel a příslušenství k nim. Výrobky jsou určeny pro vrcholové sportovce, jen okrajově se výroba zaměřuje na běžnou vodní turistiku.
Hlavní výrobní produkty [11]: •
Lodě
•
Pádla • Kayak • Kanoe
•
Listy • Kayak • Kanoe
•
Žerdě
•
Doplňky
Kromě výše zmíněných komponent se Galasport, s.r.o. zabývá ještě doplňkovou výrobou. Vyrábí a exportuje do New Yorku pouzdra na kontrabasy. Zajímavostí je, že pouzdra jsou bílé barvy a to z důvodů lepší odolnosti a ochrany nástroje před teplotními podmínkami. Druhým doplňkovým produktem jsou gramofonové přenosky vyráběné pro společnost SEV Litovel, s.r.o. a do třetice potom plastová turistická pádla vyráběná z karbonu.
Společnost však neprodává jen to, co sama vyrobí. Její prodej by se dal rozdělit na vlastní výrobky a výrobky cizí, které jsou doplňkovým zbožím. Takto nakupovaným zbožím jsou např. neoprenové obleky, rukavice, neoprenové vesty, bundošprajdy, vaky na pádla a lodě, stupačky, boty, ponožky atd. Jelikož cílem firmy je, aby zákazníci mohli nakupovat pohodlně a vše sehnali na jednom místě, začali zde prodávat také komponenty na úpravu či opravu lodí a pádel jako jsou šroubky, lepidla či látky.
27
7
Znalosti ve společnosti z hlediska jejich obsahu
Pro analýzu stavu znalostí ve společnosti Galasport, s.r.o. jsem zvolila v první řadě řízený rozhovor s paní Zdeňkou Milotovou, asistentkou pana Vladislava Galušky a dále pak jsem využila informace z veřejně dostupných zdrojů a z dokumentace, která mi byla poskytnuta.
7.1
Data, informace a znalosti
Společnost pracuje převážně se znalostmi v explicitní formě. Existují standardy, smlouvy a přesně popsané postupy pro výrobu lodí, pádel a dalších příslušenství. Pro okresní hygienickou stanici bylo například potřeba zajistit měření chemických škodlivin nebo získat podklady ke zdrojům vibrací a hluku. Ke svému podnikání byla firma nucena také sepsat smlouvu s bezpečnostním pracovníkem - Smlouva o provádění odborných prací na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na úseku pořádní ochrany. Každý nový zaměstnanec se musí se všemi postupy seznámit, naučit se je, proškolit se a nadále se jimi řídit. Je velice důležité, aby zaměstnanci tyto postupy znali, protože při práci přijdou do styku s mnoha nebezpečnými látkami, materiály a lepidly, které by mohli jejich život ohrozit. Proto se také podrobují vstupní lékařské prohlídce a podstupují ji nadále pravidelně, jsou proškoleni o bezpečnosti práce a používají předepsané ochranné pomůcky.
Při vzniku obchodního případu a během jeho plnění je vše pečlivě dokumentováno, jak papírově tak také elektronicky. Firma tak může využívat předlohy obchodních případů, které jsou dost často podobné a opakují se. Vše samozřejmě záleží na zákazníkovi a na jeho konkrétních požadavcích. Společnost se totiž pyšní tím, že pro své zákazníky vyrábí na míru. V tomto směru jsou ve velké míře uplatňovány znalosti tacitní. Dá se zde mluvit o tzv. znalostním pracovníkovi, kterého podnik ve svých řadách má, a který se o tyto náročné zákazníky stará. Přesně ví co je možné, co si při výrobě mohou dovolit a čemu se vyvarovat. V případě firmy Galasport, s.r.o. je tímto znalostních pracovníkem Vladislav Galuška. On je tím prvním, který se zákazníky
28
jedná a na základě svých znalostí a zkušeností z předešlých obchodních případů se snaží ve spolupráci s nakupujícím přijít na nejlepší způsob, kterým toho dosáhnout.
7.2
Znalosti o produktech
Znalosti o produktech jsou významnou konkurenční výhodou. Lidé příliš zpohodlněli a chtějí nakupovat co nejsnadněji, aby tak ušetřili čas. Proto zákazníci dávají přednost firmám, u kterých nakoupí veškeré vybavení a příslušenství, a které poskytují také poradenství. To je pro Galasport, s.r.o. velkou výhodou. Neprodávají zde jen své vlastní lodě a pádla. Spolu s těmito výrobky je možné získat také veškeré ostatní příslušenství, jako jsou neoplenové obleky, helmy, obaly a náhradní díly. Navíc se personál snaží každému zákazníkovi věnovat maximální možnou dobu k tomu, aby jej informoval o novinkách na trhu, aby mu při výběru poradil například jaký typ lodě by si měl vybrat právě on nebo jak dlouhé pádlo je nejlepší, a aby mu předložil všechna možná řešení vedoucí k zákazníkově spokojenosti.
Všichni zaměstnanci společnosti jsou seznámeni a znají veškeré produkty a služby, které prodávají a poskytují. Tento fakt je zapříčiněn hlavně tím, že se jedná o malou firmu, kde v podstatě všichni zaměstnanci znají práci ostatních a vědí na koho se v případě potřeby obrátit. Znalosti o produktech souvisí se znalostí zákazníků. Jelikož při výrobě nových typů produktů s vývojáři spolupracují i světoví závodníci, přicházejí do společnosti i znalosti o produktech konkurence. Sportovci mají výborný přehled o dostupném zboží na trhu a zároveň mají své požadavky, se kterými přicházejí za panem Galuškou. Díky znalostem závodníků a znalostem výrobních pracovníků firmy pak mohou vznikat ty nejlepší produkty pro vodní sportovní trh.
7.3
Znalosti o dodavatelích
Firma Galasport, s.r.o. má mnoho různých dodavatelů. Můžeme je rozdělit na dodavatele materiálu, dodavatele polotovarů a dodavatele služeb.
29
Obrázek 4 - Dodavatelé firmy; Zdroj: Autor
7.3.1
Dodavatelé materiálu
Dodavatelé materiálu pocházejí z Německa, Velké Británie, Itálie a Spojených států amerických. Až 80% materiálu se dováží z Německa a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je, že materiál, který se odtamtud odebírá, se u nás v Čechách vyrábí v horší kvalitě nebo se nevyrábí vůbec. Díky tomu, že společnost odebírá velké množství materiálu, má od svých dodavatelů velmi vysoké množstevní slevy na strategické suroviny. Kvalita materiálů je prvotřídní, tyto materiály se používají i v letecké výrobě a firma s nimi má dobrou zkušenost. Spolupráce s dodavateli je dlouholetá, firma Galasport, s.r.o. je pro ně zákazníkem, který bezproblémově hradí své závazky, a také proto jí také poskytují dvouměsíční dobu splatnosti.
Objednávky materiálu se nejčastěji uskutečňují velice neformálně, pomocí e-mailu. Tito dodavatelé posílají během několika hodin potvrzení objednávek a firma se může spolehnout, že objednaný materiál bude k dispozici včas a v požadovaném termínu. Jelikož společnost se svými dodavateli tak dobře vychází, nemusí mít ani velké zásoby skladem. Se zahraničními dodavateli materiálu se firma stýká buď přímo u nich ve firmě nebo na mezinárodních výstavách týkajících se kompozitních materiálů, například na výstavě JEC SHOW v Paříži.
Dobré vztahy s dodavateli materiálu také potvrzují to, že pro firmu SGL Technik GmbH je Galasport, s.r.o. tak významným zákazníkem a zástupce německého dodavatele jezdí jednou za rok firmu navštěvovat. Galasport, s.r.o. je pro ně tak důležitý,
30
že by pro německého dodavatele bylo nepříjemné takovou firmu jako zákazníka ztratit, a proto se snaží vyhovět všem požadavkům. SGL Technik se zajímá o to, zda je firma spokojena s kvalitou a s rychlostí dodávek a informuje vedení o novinkách. Stará se však také o to, jak se firmě daří, jak se daří konkurenci, jak velkou spotřebu dodávaného materiálu odhaduje na příští rok, aby si mohl naplánovat výrobu. Při každoročním setkání si zástupci firem kladou spoustu otázek, které napomáhají k další spolupráci a tyto setkání utvrzují obchodní vztahy.
Galasport, s.r.o. nemá jen dodavatele ze zahraničí, ale také z tuzemska. Ti dodávají například duralové trubky, plechy, skelnou tkaninu apod.
Většině obyčejných lidí
toto příliš neřekne, ale jedná se o velice důležitý materiál, bez kterého by výroba nemohla fungovat. Také s českými dodavateli materiálu má firma dobré obchodní vztahy a snaží se navzájem vycházet si vstříc.
7.3.2
Dodavatelé polotovarů
Firma má dva velice důležité dodavatele polotovarů. První společnost dodává polotovary lodí nižší cenové kategorie a druhá pak polotovary pádel, konkrétně pádlové listy.
Galasport,
s.r.o.
začal
s těmito
firmami
spolupracovat
ještě
v době,
kdy měl omezené výrobní prostory.
7.3.3
Dodavatelé služeb
Mezi důležité dodavatele služeb patří přepravní společnosti. Galasport, s.r.o. využívá přepravu silniční, leteckou, námořní a poštovní. Významnými dodavateli těchto služeb jsou přepravní firma Čechofracht, a.s. zajišťující přepravu silniční a námořní a rakouská PANALPINA GmbH zajišťující přepravu leteckou. Galasport, s.r.o. je pro ně zajímavým zákazníkem, protože zasílá své výrobky do vzdálených destinací jako je například Japonsko nebo Čína. Jelikož se velice často jedná o výrobky vyrobené na zakázku, koneční spotřebitelé požadují rychlé dodání a to je možné jen s pomocí letecké přepravy.
31
8
Intelektuální kapitál
Jak jsem popsala již v teoretické části této práce, intelektuální kapitál zahrnuje veškeré znalosti firmy, ochotu pracovníků se s těmito znalostmi podělit a využít je. Rozdělila jsem jej na kapitál zákaznický, strukturní a lidský a tohoto rozdělení se budu také nadále držet.
8.1
Zákaznický kapitál
Pro každou společnost je důležitým faktorem znát svou konkurenci, trh a své zákazníky. Pak lze přizpůsobovat nabídku služeb a zboží tak, aby potřeby zákazníků byly uspokojovány za odpovídající cenu a v co největší míře. Nejblíže k těmto informacím ve firmě Galasport, s.r.o. mají prodejní a generální manager. Tito lidé jsou denně ve styku se zákazníky a generální manager se se zákazníky navíc střetává také na různých závodech, například na olympijských hrách nebo na předváděcích akcích. Díky svým kontaktům mají přehled o dění v oboru, v regionu a jelikož značka Galasport patří mezi světovou špičku, tak také o dění ve světě.
Bohužel ve firmě neexistuje žádný CRM systém, kde by se kontakty a informace o nich shromažďovaly. Tento systém napomáhá managementu firmy při rozhodování o důležitých otázkách. V Galasportu, s.r.o. jsou kontakty shromažďovány pouze v Excelu a v e-mailové poště. Tento způsob není příliš vhodný. Lepší variantou by byla propracovanější, sjednocující databáze firem, se kterou by se lépe pracovalo, a ke které by měli všichni ve firmě přístup.
Své zákazníky má Galasport, s.r.o. po celém světě. Jedná se většinou o státy, které mají sladkou nebo slanou vodu a nepatří mezi rozvojové země. Kontakt se zákazníky se nejčastěji udržuje pomocí e-mailu, kterým se vyřizuje 90% korespondence a objednávek. Objednávky se také dostávají pomocí faxu nebo telefonu. Zákazníci firmy jsou většinou drobní odběratelé, myslí se tím závodníci, kteří koupí jednu loď a jedno pádlo. Zákazníci, jejichž objednávky mají největší prioritu, jsou distributoři v jednotlivých státech.
32
Dobré vztahy pana Vladislava Galušky se světovými závodníky, jeho zkušenosti a intuice v podnikání by se dali nazvat tacitními znalostmi. Majitel firmy přišel během let v oboru do styku se spoustou známých tváří české i světové kanoistiky a díky jeho znalostem a znalostem firmy s těmito lidmi dnes spolupracuje. Mezi zákazníky patří velké světové osobnosti vodního slalomu, jako je například olympijský vítěz Francouz Tony Estanguet, Michal Martikán, Lukáš Pollert, Štěpánka Hilgertová nebo americký přeborník Scott Shipley. Ve spolupráci s těmito špičkovými závodníky firma vyvíjí nové modely lodí a pádel, které pak sportovci sami využívají. Proto jsou tyto výrobky také tak žádané a je zde zaručena ta nejvyšší kvalita designu.
Reklamní prostředky jako nástroj ovlivňování zákazníků Reklama je pro každou firmu důležitým nástrojem a společnost Galasport, s.r.o. si je toho vědoma. Díky ní se značka firmy dostane blíže k zákazníkům a podvědomě je při jejich nákupu ovlivňuje. V reklamě se snoubí tacitní znalosti se znalostmi explicitními. Reklama této společnosti tak zaujme svými kvalitními výrobky a zároveň také ukáže proč by si lidé měli loď koupit právě u ní - protože lodě jsou vyvíjeny za spolupráce se světovými olympioniky, protože její lodě vyhrávají svým majitelům závody, nebo protože ve firmě lze nakoupit veškeré vybavení potřebné pro provozování vodního slalomu Z nástrojů reklamy firma využívá internet, reklamu v odborných časopisech, propagační brožury a ceníky, ale hlavně se zviditelňuje na různých závodech a veletrzích.
Nejlepší reklamou jsou pro firmu závody. Každý výrobek, který Galasport, s.r.o. vypustí do světa je opatřen dobře viditelným logem firmy a jelikož s podnikem spolupracuje mnoho českých i zahraničních špičkových slalomářů, kteří si nechávají vyrábět lodě přímo na míru a pak s nimi objíždí závody, dostane se tak značka do všech koutů světa. Pro mnohé lidi je fakt, že určitý výrobek používá známá osobnost, důvodem k jeho koupi. Tak je tomu mnohdy i v případě výrobků Galasportu. Do firmy přišel zákazník a požadoval stejnou loď, se kterou viděli jet na olympijských hrách Alexe Grimma.
33
Na velkých závodech pak Galasport, s.r.o. pořádá předváděcí akce. Firma postaví stan, přiveze lodě, lidé si vše mohou na vlastní oči v klidu prohlédnout a závodníci si lodě vypůjčují na testovací jízdy. V případě, že mají okamžitý vážný zájem o koupi, snaží se s sebou firma vozit dostatečné množství lodí i pádel.
V posledních letech se stala tou nejlepší reklamou dcera generálního managera, která se vypracovala na českou, a teď již možná světovou, špičku vodního slalomu ve své kategorii. Karolína závodí na lodích Galasport, které jsou vyvíjeny přímo pro ni a dost často se jí stává, že jí ostatní závodníci loď závidí a přicházejí tak opět do firmy a žádají si stejnou loď. To však v případě Karolíny není možné, protože lodě pro ni jsou vyvíjeny přímo na míru a jsou vždy něčím jedinečné, ať je to design nebo výroba za pomoci nové technologie. Zklamání z toho, že lidé nemohou mít totožnou loď, je v některých případech dohnalo až k tomu, že si navrhli svoji loď a po spolupráci s vývojáři tak vznikl nový veřejně prodejný výrobek.
Také sám Vladislav Galuška se podílí na reklamě. Jako bývalý reprezentant stále na vodě trénuje a účastní se se svými loděmi závodů za veterány. Závodů se nejen účastní, ale také jeden pořádá - Český pohár žáků. Na těchto akcích za ním chodí fanoušci vodních sportů i samotní závodníci a zajímají se o to na jaké lodi momentálně závodí, jaké novinky firma nabízí a zároveň mu zpětně horlivě sdělují, kterého světového závodníka viděli používat výrobky značky Galasport, a že by si přáli také takovou loď.
8.1.1
Distributoři
Podle teorie „80 a 20“ distributoři tvoří 20% z celkového počtu zákazníků, ale odebírají zboží z 80% celkového obratu firmy. Proto je jejich objednávkám dávána ta nejvyšší priorita.
Distributoři jsou rozděleni do několika kategorií. Do první kategorie patří takový distributor, který dává vysoké objednávky a vždy spolehlivě platí. Do druhé kategorie patří distributoři, kteří buď dávají malé objednávky nebo platí se zpožděním. Samozřejmě jsou tu i distributoři třetí kategorie, kteří objednávají málo nebo platí velmi pozdě. Zařazení do této poslední skupiny znamená ztrátu výhod, jako je přednostní
34
rychlé dodání zboží a možnost platit za zboží s jedno- či dvouměsíční dobou splatnosti. Pokud nějaký distributor funguje opravdu špatně, je to důvod pro ukončení spolupráce a vyhledání distributora nového.
Firma Galasport, s.r.o. se se svými distributory setkává na mezinárodní výstavě ve Friedrichshafenu, který leží na břehu Bodamského jezera v Německu. Zde předvádí novinky,
zjišťuje
předpokládanou
poptávku
na
příští
sezónu
a
informuje
se na spokojenost svých distributorů či řeší problémy, které se špatně řeší na dálku a je nutný osobní kontakt. Firma také vystavovala ve Spojených státech amerických v olympijském městě Salt Lake City. Zde získala distributora pro USA. Je to významný zákazník, ale kapacita tohoto trhu je příliš velká pro současné výrobní podmínky společnosti.
Některé země, ve kterých má Galasport, s.r.o. své distributory [11]: •
Německo
•
Velká Británie
•
Řecko
•
Lotyšsko
•
Izrael
•
Kanada
•
Argentina
•
Čína
•
Nový Zéland
•
Francie
•
Norsko
•
Finsko
•
Itálie
•
Rusko
•
Ukrajina
•
Saudská Arábie
•
USA
•
Japonsko
•
Austrálie
35
8.2
Strukturní kapitál
Do strukturního kapitálu společnosti patří například její databáze, software a patenty. Pro přehlednost představím strukturní kapitál nejprve v oddělení marketingu a poté v oddělení výroby.
8.2.1
Oddělení marketingu
Jelikož firma Galasport, s.r.o. je malou firmou, marketingové oddělení zaštiťuje práci generálního, prodejního a výrobního managera, sekretářky a externí účetní.
V marketingovém oddělení společnosti funguje jeden centrální počítač, na který jsou napojeny další tři a všechny mají přístup na internet. Centrální počítač je využíván generálním managerem, s ostatními pracují prodejní manager, sekretářka a externí účetní. Všichni tito lidé mají v podstatě přístup ke všemu. Nejsou tady žádná přístupová omezení. Snad jen to, že přístup do veškerých aplikací a systémů je možný pouze z firemních počítačů. Nelze si tedy například z domova číst pracovní e-maily.
Bohužel tato firma nemá žádný intranet nebo CRM systém, kde by se shromažďovaly veškeré informace a znalosti. Téměř vše jde přes internet. Veškerá korespondence je uchovávána v e-mailové poště, informace o zákaznících, zaměstnancích, výrobě a ostatní záznamy jsou uchovávány v Microsoft Office systémech a v papírové formě.
To, co využívají všichni pracovníci marketingu, je e-mailová schránka. Ve firmě, je to zařízeno tak, že funguje veřejná centrální podniková e-mailová adresa, ke které mají přístup všichni marketingoví pracovníci a kam většinou přichází dotazy od zákazníků, ale občas také již konkrétní objednávky. Ačkoli není přístup k této e-mailové schránce omezen, pracuje s ní ve většině případů pouze generální a prodejní manager. Ti poté informace a žádosti rozesílají dále po firmě. Jednotliví pracovníci mají ještě své vlastní firemní e-mailové schránky, kde se soustřeďují dokumenty a informace v rámci jejich předmětu práce. Prostřednictvím e-mailu probíhá 90% komunikace se zákazníky, distributory a dodavateli a tento systém slouží jako adresář. Komunikace s výrobou během dne je také řešena touto cestou. Při nemožnosti řešení problému
36
prostřednictvím e-mailů se pracovníci se zákazníky nebo výrobou snaží vše vyřešit po telefonu nebo nejlépe osobním kontaktem.
Z velké části je ve firmě využíván kancelářský balík Microsoft Office, ze kterého se nejčastěji pracuje s programy Microsoft Excel a Microsoft Word. V těchto programech jsou vypracovány například předlohy smluv, ceníků, objednávek (viz. Příloha 1, Příloha 2), eviduje se v nich pošta a každý týden se zde vytváří plán exportů. Jelikož firma nevyužívá žádné databáze ani podobné systémy, jak jsem již uvedla, pro evidenci kontaktů a informací o nich používá také pouze Microsoft Excel a dále pak jednoduchou papírovou kartotéku.
Pro evidenci a zpracování podvojného účetnictví používá firma software s názvem Ježek Stereo. Jedná se software pro vedení kompletní administrativní agendy malých a středních firem, který používá více než 15.000 uživatelů. Výhodou tohoto software je, že je hardwarově nenáročný. Prostřednictvím Ježka firma vede účetní agendu včetně evidence DPH a mzdové agendy a dále pak evidenci majetku, zboží a materiálu. Během mé praxe ještě na střední škole jsem měla možnost s tímto softwarem pracovat a mohu konstatovat, že je vysoce stabilní a jeho ovládání je uživatelsky nenáročné. Pracuje pod operačním systémem MS-DOS a lze jej provozovat v podstatě na všech počítačích. [12]
Komunikace
s úřady
probíhá
ve
většině
případů
přes
internetové
servery.
Pro komunikaci s bankou Galasport, s.r.o. používá službu „24 Internetbanking“, která představuje přímé bankovnictví a umožňuje klientům obsluhovat účty prostřednictvím internetového prohlížeče.
Dalším úřadem, se kterým Galasport, s.r.o. často komunikuje je Celní správa ČR. Jelikož firma prodává a nakupuje zboží v rámci EU, je povinna každý měsíc podávat tomuto úřadu elektronické hlášení Intrastat prostřednictvím off-line programu IDES-CZ. Tato povinnost platí pro firmy, které překročí určitou hodnotu vývozu a podle zákona pak tyto společnosti musí do dvanáctého pracovního dne následujícího měsíce podat hlášení. K tomuto procesu je potřeba přístupový kód a ID stanice, které odesílatel obdrží při registraci na celním úřadě. Pak už si odesílatel stáhne
37
z internetových stránek aktuální program IDES pro ruční pořízení dat. Po jejich pořízení data zašle přímo přes internet prostřednictvím staženého programu. [5]
V rámci komunikace s Celní správou ČR uvedu ještě jeden příklad. Jde o aplikaci, kterou je firma povinna používat pro vytváření vývozních celních dokladů. Jedná se o aplikaci s názvem NCTS/ECS WebKlient II. Funguje jako nástroj pro zpracování elektronických
celních
prohlášení
v režimu
tranzitu,
vývozu
a
pro
podání
elektronických daňových přiznání. Tento nástroj je poskytován bezplatně, je spustitelný na běžném počítači s operačním systémem Microsoft Windows a jednou podmínkou použití je přístup na internet. Aplikace umožňuje elektronicky podávat deklarace, sledovat stav celního řízení, elektronicky s úřadem komunikovat a to vše bez nutnosti udržovat nějaké vlastní aplikace. [19]
8.2.2
Oddělení výroby
Strukturní kapitál v oddělení výroby není tak znatelný jako v oddělení marketingu. Ve výrobě se pohybuje designér, vedoucí výroby lodí a výroby pádel, vedoucí skladu a ostatní pracovníci.
V tomto oddělení funguje jeden počítač napojený na centrální počítač v marketingovém oddělení. Přístup k němu a k programům zde opět není omezen. K práci jej používá vedoucí skladu, ostatní vedoucí a designér.
Ke komunikaci s marketingovým oddělením a se zákazníky se využívá e-mailová schránka tak, jak je popsáno v předchozí kapitole. Jen v případě výroby se stává častěji, že e-mailová korespondence nedostačuje a je nutné osobní setkání se zákazníky nebo se světovými závodníky, kteří mají specifická přání a přesné představy. Proto je osobní setkání v tomto případě mnohem větším přínosem. Tacitní znalosti zákazníků a tacitní znalosti výrobců a vývojářů se skrze e-maily těžko dostávají napovrch.
Veškerá dokumentace a podklady o výrobcích, materiálech a zakázkách jsou evidovány jak elektronicky, tak také v papírové formě. Ani výrobnímu úseku nejsou poskytovány
38
nějaké speciální aplikace nebo programy. Nejvyužívanějšími programy pro tuto evidenci jsou klasické Microsoft Word a Microsoft Excel.
Informace o konkrétně používaných aplikacích a programech z oddělení výroby, které se používají například při návrhu designu výrobků, jsem bohužel nezískala, z důvodu jejich vývoje na zakázku, přímo na míru pro Galasport,s.r.o.
8.3
Lidský kapitál
Lidský kapitál společnosti představují znalosti, schopnosti a dovednosti všech zaměstnanců. Pro lepší přehlednost jsem tuto kapitolu opět rozdělila a nejprve se zaměřím na oddělení marketingu a poté na oddělení výroby.
8.3.1
Oddělení marketingu
Společný a nutný požadavek firmy na tyto pracovníky marketingového oddělení spočívá ve znalosti anglického jazyka. Jelikož firma obchoduje s více než padesáti zeměmi, probíhá v anglickém jazyce 90% komunikace se zákazníky. Bez znalosti jazyka by lidé v tomto oddělení nebyli schopni vykonávat svou práci. Díky tomu jsou však schopni se zákazníky řešit jejich přání a jsou schopni se orientovat na světových trzích, v novinkách a lépe se tak vyrovnají světové konkurenci.
Dalo by se říci, že hlavním zaměřením generálního managera, Vladislava Galušky, jsou tacitní znalosti firmy. Když firmu zakládal, musel se začít orientovat ve výrobních postupech a osvojit si je. A jelikož chtěl, aby jeho firma byla úspěšná a dostala se mezi špičku, kromě explicitních znalostí o výrobě postupem času získal znalosti tacitní a stal se tak odborníkem v oboru výroby slalomových lodí. S tím jak firma pomalu rostla, se dále snažil tyto nabyté zkušenosti a znalosti předat dalším přicházejícím pracovníkům. Jelikož je firma malá a má malý počet zaměstnanců, většina z nich v podstatě musí být odborníkem v tom co dělá. Nestačí naučit se pracovní postupy, technologii výroby a ty dodržovat.
Vladislav Galuška využívá tacitní znalosti také jako manager. Již během jeho závodní kariéry v mládí se setkával s ostatními sportovci, kteří jej při zakládání firmy
39
podporovali, se kterými se dodnes stýká, a kteří spolu s ním pracují na vývoji nových typech lodí a pádel. Tato spolupráce je pro něj i pro firmu velice důležitá a přínosná, protože to drží Galasport, s.r.o. ve stálém povědomí u zákazníků a díky společnému vývoji nejsou výrobky firmy jen obyčejnou novinkou na trhu, ale zajišťují kvalitní a nejmodernější zpracování.
Ačkoli se generální manager již při výrobě sám neangažuje, stále se stará o to, aby výrobky, které z firmy odchází byly vždy bez chybičky. A jelikož sám závodí a ví, co by lodě měly na vodě splňovat, provádí jejich analýzu přímo v terénu. Tento proces se opakuje vždy po skončení vývojového procesu každého nového typu výrobku. Analýzu provádí ve většině případů přímo se závodníkem, podle kterého byla loď vyrobena, a který si ji na vodě sám testuje. Vladimír Galuška si tuto zkušební jízdu zaznamenává, natáčí a poté se spolu se sportovcem snaží najít chyby, které je ještě potřeba doladit k tomu, aby loď mohla být vypuštěna na trh.
Generální manager musí mít přehled o tom, co se ve firmě právě děje, jaké zakázky jsou aktuální, zda nejsou ve výrobě nějaké problémy atd. K tomu jsou určeny denní schůzky, které se uskutečňují vždy v ranních hodinách. Na těchto poradách se řeší důležité otázky, které jsou na programu dne, otázky výroby, managementu a plánují se další kroky firmy.
Většina informací vedoucích do firmy či vycházejících z firmy se soustřeďují u sekretářky, paní Zdeňky Milotové. K její práci patří vyřizování veškerých dokladů, komunikace s úřady, uskutečňování a dohlížení na obchodní případ od začátku do konce, komunikace se zákazníky, managery a výrobou a příprava podkladů k účetnictví. Její osoba je pro firmu, podle slov generálního managera, téměř nenahraditelná. Z mé zkušenosti a z krátkodobého působení ve firmě mohu tento výrok jen potvrdit. Tato sekretářka je pro firmu tzv. znalostním pracovníkem. Během jejího mnohaletého působení ve firmě se stala nepostradatelnou a její nahrazení bude pro firmu nesnadný úkol.
40
8.3.2
Oddělení výroby
Na počátku působení ve firmě se každý zaměstnanec musel seznámit nejprve s předepsanými postupy, standardy, normami a s technologií výroby (viz. Příloha 4) a osvojit si je. Být zaměstnán ve výrobě znamená vědět, jaké ochranné pomůcky se používají, dodržovat bezpečnost práce, pravidelně se školit, pravidelně podstupovat lékařské
prohlídky
a
podle
předpisů
nakládat
s nebezpečným
odpadem
a chemikáliemi.
Hlavní zásady bezpečnosti práce: •
zákaz kouření na pracovišti a v místech tomu neurčených
•
jíst a pít je dovoleno pouze na vyhrazeném místě, tedy v šatně, v žádném případě ne na pracovišti
•
dodržování bezpečnostních přestávek
•
zákaz požívání alkoholických nápojů během pracovní doby
•
používání předepsaných ochranných pomůcek při práci
•
označování nádob na chemikálie
Všichni zaměstnanci ve výrobě přichází denně do styku s nebezpečnými látkami a materiály a pokud by nevěděli jak s nimi nakládat, mohlo by to vážně poškodit jejich život. Proto je ve firmě dokumentace s přehledem používaných látek a s radami jak poskytnout první pomoc (viz. Příloha 3). Takovou běžnou ochrannou, kterou potřebuje každý pracovník, jsou rukavice. V závislosti na práci s konkrétní látkou je ale potřeba používat ještě další ochranné pomůcky.
Ochranné pomůcky: •
ochrana plic • respirátor s filtrem pro organické výpary • dýchací přístroj s filtrem
•
rukavice • gumové • umělohmotné • nutrilové • latexové 41
•
brýle • těsně přiléhající • obličejový štít • uzavřené ochranné
•
ochrana těla • pevný uzavřený oblek
•
jiné • obuv odolná vůči chemikáliím bez otvorů pro tkaničky
Znalosti ve výrobním oddělení si zaměstnanci předávají hlavně mezi sebou. Jsou zde lidé, kteří se specializují pouze na určitou práci ve výrobním procesu a dá se o nich mluvit jako o lidech s větší tacitní znalostí. Tímto zaměstnancem je například designér nebo svářeč. Mnoho lidí však nepracuje každý den pouze na svém stanovišti, ale spolupracuje při výrobě s ostatními lidmi a účastní se více částí procesu. Zaměstnanci s nepřímo přidělenou funkcí to mají o něco složitější. Musí se více orientovat a znát více postupů výroby. Práce „odborníků“, například designéra, ve výrobě však zase na druhou stranu znamená, mít širší oblast znalostí konkrétního procesu.
Všichni zaměstnanci Galasport, s.r.o. působí ve firmě již několik let a v oboru se již dobře orientují. Z důvodu vývoje výrobků na míru jsou nuceni se v oblasti výroby a designu sami dále vzdělávat. Z tohoto důvodu je několikrát do roka svolána schůze, kde generální manager informuje zaměstnance o novinkách a o případné změně ve výrobě. Sportovci a ostatní zákazníci do firmy přicházejí s různými přáními a požadavky a výrobci musí vědět, zda jsou schopni jejich požadavky splnit. A pokud ne, měli by být schopni navrhnout nějaké jiné přípustné řešení.
Firma Galasport, s.r.o. je na trhu již řadu let a její zaměstnanci již přesně znají výrobky, které jim denně procházejí rukama a znají přání zákazníků. Díky jejich zkušenostem s výrobou se nemusí držet pouze tabulkových postupů výroby, explicitních znalostí a nemusí vytvářet stále stejné designy lodí. Tito lidé jsou schopni zapojit do své práce tacitní znalosti, být tak jiní a mít jiné výrobky než konkurence.
42
9
Příklady úspěchů firmy a jejího majitele za využití knowledge managementu
Za úspěchy firmy stojí hlavně její zakladatel a majitel, pan Vladislav Galuška. Díky jeho usilovné práci a zapálení pro vodní kanoistiku je dnes firma tam kde je a značka Galasport je známa po celém světě.
Vladislav Galuška se ke kanoistice dostal již v dětství a tento sport ho ohromil natolik, že mu zasvětil v podstatě celý život, jak pracovní tak také soukromý. Díky využívání tacitních znalostí dosáhl takových úspěchů, že dnes spolupracuje s předními světovými závodníky, se kterými kdysi nejen, jako bývalý reprezentant, sjížděl vody, a tito lidé se s ním podílejí na vývoji nových lodí a pádel. Jako příklad této spolupráce uvádím smlouvu s olympijským vítězem, Ondřejem Štěpánkem (viz. Příloha 5). Tato smlouva sloužila ke stanovení licenčních poplatků za výrobu lodě pro tohoto sportovce. Mezi další závodníky, se kterými Galasport, s.r.o. spolupracuje patří například dvojnásobný mistr světa a olympijský vítěz Tony Estanguet z Francie, který se svými radami, zkušenostmi a vysokými nároky na vývoji nových produktů podílí asi nejvíce.
Celá světová špička vodních slalomářů a kajakářů se samozřejmě nejen na vývoji nových lodí podílí, ale tyto lodě také používá. To je zároveň pro Galasport, s.r.o. tou nejlepší reklamou. Na Galuškových kajacích jezdí český olympionik Lukáš Pollert, Vávra Hradílek, Jure Meglic, pekingský olympijský vítěz z Německa Alex Grimm a mnoho dalších.
Soukromý život pana Vladislava Galušky se od vody příliš nevzdaluje. Má svůj Galasport tým, který se pravidelně umisťuje ve Světovém poháru v kanoistice, je
organizátorem
Českého
poháru
žáků
a
úspěšným
trenérem
mládeže.
Účast na těchto akcích je pro něj důležitá. Pokud zrovna nezávodí, pořádá zde ukázky svých produktů a zkušební jízdy. Navíc se zde setkává s lidmi, kteří v tomto oboru pohybují ještě aktivněji než on a má tak možnost od nich vyzvědět nové trendy v oblasti vodního kajakářství a plány do budoucna. Díky svým zkušenostem a sportovním úspěchům několikrát týdně trénuje také nadějné sportovce. Stále úspěšnější reprezentantkou, která sjíždí vody na lodích Galasport je patnáctiletá Karolína
43
Galušková závodící za Klub vodních sportů Sušice. Ve svých letech dosáhla mnoha úspěchů a již teď závodí s o několik let staršími sokyněmi. Ten největší Karolínin úspěch přišel v roce 2010, kdy si na mistrovství světa juniorů ve vodním slalomu ve Francii vybojovala hned dvě medaile, bronzovou a stříbrnou. Nebylo by však tohoto úspěchu, kdyby pro ni ve firmě nebyly vyráběny lodě přímo na míru, podle jejích požadavků a za využití nejlepších technologií.
Firma, její historie a osoba majitele jsou natolik zajímavé, že pan Galuška byl nominován jako jeden z českých podnikatelů, kteří neměli strach jít si za svým snem a vypracovali se takřka z ničeho. O něm a jeho firmě byl v roce 2006 natočen krátký dokument z cyklu „Dvanáct odvážných“. V každém díle pořadu je představen jeden český podnikatel, který seznamuje s vývojem jeho podnikatelské kariéry od jejích počátků.
Galasport, s.r.o. má to štěstí, že jeho oborem je výroba a prodej sportovního zboží pro vodní sporty. Díky podnikání v této sféře, přístupu k zákazníkům, snaze se stále zlepšovat a díky tomu, že je voda s panem Vladislavem úzce spojena i v osobním životě, dosáhla značka Galasport světového věhlasu. Její úspěch netkví jen v činnostech pracovníků, ale také v dobrých vztazích se zákazníky a špičkovými sportovci, díky kterým je firma stále na očích, a kteří jí vytvářejí tu největší možnou reklamu, kterou jí ostatní firmy dost závidí.
44
10 Závěr Cílem této práce bylo na základě teoretického vysvětlení základních pojmů a směrů knowledge managementu analyzovat a objasnit jeho praktické využití ve společnosti Galasport, s.r.o. Tento směr managementu se stále rozvíjí, je velice obsáhlý a bylo těžké zvolit si témata, která použiji v teoretické části. Snažila jsem se zachytit hlavně ta nejdůležitější a nejzákladnější, která vysvětlují podstatu knowledge managementu a proč je tak důležité, aby si firmy uvědomily, že tato disciplína jim pomáhá lépe se prosadit na vysoce konkurenčních trzích. Proto je potřeba, aby se naučily své znalosti správně využívat.
Z praktické části je zřejmé, že Galasport, s.r.o. se znalostmi ve všech podobách pracuje a snaží se je využívat, ačkoli si to možná ani neuvědomuje. O využívání a sdílení znalostí vypovídá již samotná firemní kultura. Galasport, s.r.o. je malá rodinná firma, kde se všichni zaměstnanci navzájem znají a pro jejich práci je nezbytné, aby navzájem spolupracovali. Tím dochází k větší efektivnosti práce. Dalším důkazem toho, že knowledge management zde funguje může být například blízká spolupráce se světovými závodníky ve vodním slalomu. Díky tacitním znalostem, které Galasport, s.r.o. a generální manager správně využívají, si udržují kontakt s lidmi, kteří jsou pro firmu významným odbytištěm a spolu s těmito lidmi pracují na vývoji nových produktů pro ostatní zákazníky. To firmě významným způsobem napomáhá v konkurenčním boji a v odlišení se od ostatních.
Důležitým nástrojem pro řízení znalostí ve firmě je IS/IT. Efektivnosti řízení znalostí lze, mimo jiné, dosáhnout právě díky využití technologií. Bohužel ve firmě není IS/IT využíváno v takové míře, která by byla potřeba. Technologie by mohly napomoci k většímu
zefektivnění
využívání
znalostí.
Použití
e-mailových
schránek
a kancelářských balíků Microsoft Office jako úložišť informací, namísto souhrnných databází nebo ERP systému, není podle mne příliš vhodné. Jelikož je výrobní hala vzdálena od marketingového oddělení, bylo by také výhodné zřízení intranetu. Jak je vidět, informace jsou ve firmě uloženy na mnoha různých místech, hlavně v e-mailových schránkách jednotlivých pracovníků a v různých souborech typu Excel, a v případě okamžité potřeby je občas složité se k nim dopracovat. Kvůli zefektivnění práce se znalostmi by tedy bylo dobré zvážit investici do takového systému, 45
který by obsahoval veškeré důležité informace, a ke kterému by měli přístup všichni zaměstnanci. Vhodnou variantou by byl například ERP software,
díky kterému
by pracovníci získali lepší přístup k potřebným informacím pro rozhodování. Tyto systémy obsahují množství modulů, které obsáhnou veškeré firemní procesy a jejich uživatelé pracují v jednotném prostředí s ucelenými daty. Na druhou stranu, firma je již zvyklá pracovat určitým zavedeným způsobem a pořízení nové IT/IS technologie by pro ni mohlo znamenat značné problémy. Pro tuto přeměnu by byla potřeba určitá investice, kde není zaručena její návratnost a dostatek času, než by se lidé naučili v novém systému pracovat. Je tedy potřeba nutno zvážit všechna pro a proti. Firma je zvyklá nějak pracovat, v současnosti jí to vyhovuje, ale ERP systém by mohl pomoci ke zefektivnění a usnadnění práce, ale není zaručeno, že to firma opravdu potřebuje, a že by ke zefektivnění opravdu došlo.
Přes to všechno je vidět, že knowledge management ve společnosti Galasport, s.r.o. funguje a je jejím strategickým nástrojem. Díky správnému využívání znalostí je firma známa po celém světě, její zákazníci se opakovaně vracejí a žádají si nové a ještě lepší výrobky, protože vědí, že jim je firma schopna jejich přání splnit.
46
11 Seznam použité literatury [1] BARTÁK, Jan. Knowledge management: k rozvoji lidských zdrojů v prostředí změn. Praha : Vysoká škola Jana Amose Komenského, 2006. 135 s. ISBN 80-86723-18-6.
[2] BRÁZDILOVÁ, Monika. Management znalostí jako zdroj konkurenční výhody. Praha, 2001. 72 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky.
[3] BUREŠ, Vladimír. Klasifikace znalostí, znalostní strategie a styly znalostního managementu. E+M Ekonomie a Management [online]. 2004, 7, č.1, [cit. 2010-12-13]. Dostupný z WWW:
.
[4] BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění : průvodce pro praxi.. Vyd. 1. Praha : Grada, 2007. 212 s. ISBN 978-80-247-1978-8.
[5] Celní správa České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .
[6] COLLISON, Chris. Knowledge management : praktický management znalostí z prostředí předních světových učících se organizací. Brno : Computer Press, 2005. 236 s. ISBN 80-251-0760-4.
[7] DAVENPORT, T. H.; PRUSAK, L. Working Knowledge. UK : Harvard Business School Press, 1998. ISBN 0-87584-655-6.
[8] DĚDINA, Jiří; CEJTHAMR, Václav. Management a organizační chování : manažerské chování a zvyšování efektivity, řǐzenǐ jednotlivců a skupin, manažerské role a styky, moc a vliv v řízení organizací [online]. Praha : Grada Publishing a.s., 2005 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: . ISBN 8024713004.
47
[9] E+M Ekonomie a Management [online]. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 1998- [cit. 2010-12-13]. 4x ročně. Dostupné z WWW: .
[10] Electronic Journal of Knowledge Management [online]. England [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .
[11]
Galasport
[online].
[cit.
2010-12-13].
Dostupné
z
WWW:
.
[12] Ježek software s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .
[13] KOUT, Jan. Management znalostí : tvorba mozku, který nezapomíná, neodchází a neumírá. IT Systems [online]. 9/2006 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW: .
[14] LIEBOWITZ, Jay. Knowledge management : learning from knowledge engineering. Boca Raton : CRC Press, 2001. 139 s. ISBN 0-8493-1024-5.
[15] MLÁDKOVÁ, Ludmila. Management znalostí. BPM portál – téma mesiaca [online] . 6/2008 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .
[16] MLÁDKOVÁ, Ludmila. Management znalostí. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 191 s. ISBN 80-245-0878-8.
[17] MLÁDKOVÁ, Ludmila. Management znalostí v praxi. Praha : Professional Publishing, 2004. 154 s. ISBN 80-86419-51-7.
[18] MUDROCH, Lukáš. Management znalostí v organizaci. Praha, 2007. 84 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikohospodářská fakulta.
48
[19] NCTS/ECS WebKlient II : Uživatelská příručka [online]. 2010 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .
[20] NONAKA, I; TAKEUCHI, H. The Knowledge Creating Company: How Japanese Companies Create the Dynamics of Innovation. UK : Oxford University Press, 1995. 284 s. ISBN 0-19-509269.
[21] PRIECEL, Mia. Management znalostí ve společnosti Efficio ltd.. Praha, 2008. 92 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská.
[22] SVEIBY, Karl-Eric. The New Organizational Wealth: Managing and Measuring Knowledge-based Assets. San Francisco : Berrett-Koehler, 1997. 220 s. ISBN 1-57675014-0.
[23] TRUNEČEK, Jan. Management znalostí. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2004. 131 s. ISBN 80-7179-884-3.
[24] VEBER, Jaromír a kol. Management, základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. 704 s. ISBN 80-7261-029-5.
[25] VON KROGH, Georg, ICHIJO, Kazuo, NONAKA, Ikujiro. Enabling knowledge creation: how to unlock the mystery of tacit knowledge and release the power of innovation. New York : Oxford University Press, 2000. 292 s. ISBN 0-19-512616-5.
[26] VYMĚTAL, Jan. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha : LexisNexis CZ, 2005. 399 s. ISBN 80-86920-01-1.
49
Seznam obrázků Obrázek 1 - Vznik znalostí; Zdroj: Autor........................................................................14 Obrázek 2 - Konverze znalostí; Zdroj: [4, s. 49] ............................................................16 Obrázek 3 - Organizační struktura firmy Galasport, s.r.o.; Zdroj: Autor......................25 Obrázek 4 - Dodavatelé firmy; Zdroj: Autor ..................................................................30
Seznam příloh Příloha 1 - Objednací list; Zdroj: Galasport, s.r.o.........................................................51 Příloha 2 - Objednávka na loď; Zdroj: Galasport, s.r.o. ...............................................52 Příloha 3 - První pomoc při styku s nebezpečnými látkami; Zdroj: Galasport, s.r.o.....53 Příloha 4 - Technologie výroby; Zdroj: Galasport, s.r.o................................................54 Příloha 5 - Licenční smlouva s olympijským vítězem; Zdroj: Galasport, s.r.o...............57
Příloha 1 OBJEDNACÍ LIST Objednávku přijal:……………………….. Dobírka: Přeprava:
Ano pošta
dne .....................
Ne ČDráhy
PPL
osobní odběr
Dodavatel: GALASPORT,s.r.o., Tedražice 8 ,342 01 Sušice, tel: 376 508105 , fax: 376508157 email:[email protected], DIČ: CZ25246283, Identifikační číslo: 25 24 62 83 , přidělené Krajským soudem v Plzni, oddíl C , vložka 12549
ODBĚRATEL: Jméno a Příjmení (Název): ulice: PSČ,Město: Telefon:
Kat.číslo Popis
Počet Jedn.mn. Pravé/Levé Délka Natočení
Termín dodání:.....................................
Podpis zákazníka:..................................
Příloha 1 - Objednací list; Zdroj: Galasport, s.r.o.
Příloha 2
OBJEDNÁVKA NA LOĎ Odběratel :
Č. obj.:
Datum:
Termín dodání: Místo dodání: Způsob dopravy:
Faktura na : Kat. č. + Název lodě: Provedení:
Ultralight
Barvy:
Paluba:
Profi
Flexible
Náčrtek:
Dno: Váha pádlaře: Velikost lodě: Sedačka: Stupačky: krátké dlouhé Kleky: Lodní vak:
Podpis:
Příloha 2 - Objednávka na loď; Zdroj: Galasport, s.r.o.
Mixt
Diolen
Příloha 3 Název výrobku
PRVNÍ POMOC PŘI: Vniknutí do oka
Požití
Únik do ŽP
odstranit znečištěný oděv + důkladně omýt vodou a mýdlem
vymývat velkým množstvím vody 15 min + zajistit lékařské ošetření
vyplachovat ústa a bohatě zapíjet vodou
zamezit úniku do OV, půdy a podzemních vod + sbírat za pomocí materiálů vázajících kapaliny (písek, piliny apod.)
umýt vodou a mýdlem
vymývat velkým množstvím vody 15 min + zajistit lékařské ošetření
vyvolat zvracení velkým množstvím vody
zamezit úniku do kanalizace + posypat savým nehořlavým materiálem (písek)
-------------
vymývat velkým množstvím vody 15 min
nevyvolávat zvracení + zamezit úniku do dopravit k kanalizace lékaři
odstranit znečištěný oděv + důkladně omýt vodou a mýdlem
vymývat velkým množstvím vody 15 min + zajistit lékařské ošetření
vyplachovat ústa a bohatě zapíjet vodou + vyhledat lékaře
zamezit úniku do kanalizace a podzemních vod; větší množství rozředit flegmatizačními prostředky (např. topným olejem)
odstranit znečištěný oděv + důkladně omýt vodou a mýdlem
vymývat velkým množstvím vody 15 min + zajistit lékařské ošetření
nevyvolávat zvracení, vyplachovat ústa, vypít vodu + přivolat lékaře
zamezit úniku do kanalizace, půdy a vody + adsorbovat do inertního materiálu
zamezit úniku do kanalizace, půdy a vody + adsorbovat do vhodného materiálu (písek, hlína, piliny)
zamezit úniku do kanalizace, půdy a vody + adsorbovat do vhodného materiálu (písek, hlína, piliny)
Vdechnutí Dotek s kůží
KOBALT. URYCHLO- přenést na čerstvý VAČ vzduch 4%-ní
OLDOPAL formový gelcoat L 604
přenést na čerstvý vzduch + zajistit lékařské ošetření
BF700 separační vosk
přenést na čerstvý vzduch
přenést na
PEROXAN čerstvý ME-50 L vzduch + uložit v klidu
ŘEDIDLO S 6300
přenést na čerstvý vzduch; pokud postižený nedýchá, zavést umělé dýchání, dbát na průchodnost dýchacích cest
S 1300 EPOLEX (lak epoxid. 2-složk)
přenést na čerstvý vzduch + zabránit podchlazení
odstranit vymývat velkým znečištěný oděv množstvím vody 15 + důkladně omýt min vodou a mýdlem
vyplachovat ústa a bohatě zapíjet vodou + vypít 1/2 vody
S 2321 EPOLEX email epoxid. 2-složk)
přenést na čerstvý vzduch + zabránit podchlazení
odstranit vymývat velkým znečištěný oděv množstvím vody 15 + důkladně omýt min vodou a mýdlem
vyplachovat ústa a bohatě zapíjet vodou + vypít 1/2 vody
Příloha 3 - První pomoc při styku s nebezpečnými látkami; Zdroj: Galasport, s.r.o.
Příloha 4 Technologie výroby Jak ve výrobě pádel, tak ve výrobě lodí se pracuje na principu ruční laminace do forem. Látka, která se do forem vkládá, podle předem určených pokynů, se ručně prosycuje pryskyřicí. K prosycování se používají štětce a stěrky. Ruce jsou chráněny jednorázovými chirurgickými vyšetřovacími rukavicemi, pod které většina zaměstnanců používá pletené vložky pro zlepšení absorpce potu a snížení následné možnosti kožních problémů. Na obličeji každý používá masku s účinnými karbonovými filtry, které jsou pravidelně vyměňovány. Po nakladení vrstev do forem a vylaminování dochází následně k vytvrzování výrobku v uzavřené odvětrané místnosti.
V případě výroby lodí : Po vylaminování dochází k uzavření do neprodyšných vaků a dojde k zavakuování výrobku ve formě. Výrobek je ve stavu vakua cca 24 hodin. Po vyjmuti výrobku z vakua dojde k oříznutí nožem, lehkému obroušení ruční bruskou či pilníkem a následnému slepení dna a paluby k sobě. Dále dochází pouze k dokompletaci lodě v podobě instalace sedačky, usazení výztuh, polepení samolepkami, zabalení atd.
V případě výroby pádel : Po vylaminování dochází k uzavření do forem, kde výrobek setrvá ve zvláštní uzavřené místnosti cca 24 hodin. Po otevření forem dojde k ostřižení výrobku na pákových nůžkách a k dobroušení vodním brusivem. Kompletace pádel je záležitost odděleného pracoviště, na kterém se listy a žerdě kompletují do sebe podle návodu. V této fázi výroby se již pracuje se pryskyřicemi i broušením minimálně. Zde je o preciznost sesazeni listu, natažení bužírek na žerdě, polepení firemními znaky, vložení do obalu atd.
Příloha 4 - Technologie výroby; Zdroj: Galasport, s.r.o.
Příloha 5 LICENČNÍ SMLOUVA SMLOUVA O DÍLO (dále jen SMLOUVA ) Smluvní strany 1.strana ( DÁLE JEN VÝROBCE) GALASPORT, s.r.o adresa: Tedražice 8, 342 01 Sušice Identifikační číslo: 25 24 62 83 ,
přidělené Krajským soudem v Plzni, oddíl C , vložka 12549 Tel. : 376 508 105 Fax.: 376 508 157 E-mail: [email protected] http:\\www.galasport.com Bankovní spojení : KB Sušice, číslo účtu: … oprávněný zástupce: ing.Vladislav Galuška
2.strana ( DÁLE JEN DESIGNÉR) pan: Ondřej Stěpánek adresa: Václavská 137, Káraný 25 075 R.Č: … E-mail: [email protected] Bankovní spojení: …
I. Předmět plnění 1. DESIGNÉR se zavazuje: - zhotovit makety slalomových lodě Short Sense dle požadavků VÝROBCE. 2. a) Soupis prací, které budou provedeny DESIGNÉRem v souvislosti s prováděním díla: - návrh designu - příprava modelu - práce na modelu - testování výrobku - propagace výrobku 3. VÝROBCE se zavazuje zaplatit cenu za provedení tohoto díla, a to ve výši dle čl. II. této smlouvy.
II. Cena díla 1. Z každé prodané lodě Short Sense ve verzích Carbolight a Profi bude zaplacena částka 1000,-Kč (Slovy:Jedentisíckorunčeských)((DÁLE JEN POPLATEK)) VÝROBCEm na účet DESIGNÉRa .
2. Od platby POPLATKU jsou osvobozené lodě, které jsou dané k testování, sponzorování a nebo jsou vyrobeny jako náhrada či výměna za reklamovanou loď.
III. Doba plnění Placení POPLATKU bude probíhat po dobu, po kterou DESIGNÉR bude závodit na lodí Short Sense. Při případné dlouhodobé nemoci či nemožnosti tyto lodě používat, bude POPLATEK hrazen na účet DESIGNÉRa do doby ukončení designování nové lodě DESIGNÉREM. V případě, že DESIGNÉR provede designování lodě pro jinou osobu nebo firmu, VÝROBCE je s okamžitou platností osvobozen od placení POPLATKU. Povinnost hradit POPLATEK zaniká po uplynutí 2 let od dokončení díla nebo ukončením designování nového typu lodě DESIGNÉREM pro VÝROBCE.
IV. Místo plnění 1. DESIGNÉR bude provádět designování díla ve výrobních prostorách DESIGNERa 2. DESIGNÉR bude provádět testování díla dle dohody s VÝROBCEM.
V. Vlastnické právo k zhotovované věci a nebezpečí škody 1. Právo výroby lodě Short Sense má výhradně VÝROBCE 2. Pouze VÝROBCE má právo prodat právo na výrobu lodě Short Sense dalším osobám či stranám. VI. Platební podmínky Jednorázově za kalendářní čtvrtletí, nejpozději do 15.dne následujícího měsíce na výše uvedený bankovní účet DESIGNÉRA.
VII. Další ujednání Veškeré informace poskytnuté vzájemně smluvními stranami při projednávání této smlouvy a při zpracovávání díla nesmí smluvní strany poskytnout jiným osobám, pokud k tomu dotčená strana nedá písemný souhlas.
VIII. Změna a zrušení smlouvy Tuto smlouvu lze změnit nebo zrušit pouze výslovným písemným oboustranným ujednáním, podepsaným účastníky této smlouvy.
IX. Závěrečná ustanovení Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, přičemž každá smluvní strana obdrží po jednom. Pokud v této smlouvě není ujednáno jinak, řídí se právní poměry smluvních stran obchodním zákoníkem. Tato smlouva nabývá účinnosti podpisem obou smluvních stran.
V Tedražicích dne 3.1.2005
................................. VÝROBCE
.................................. DESIGNÉR
Příloha 5 - Licenční smlouva s olympijským vítězem; Zdroj: Galasport, s.r.o.