Klasifikační řád Základní školy a Praktické školy Gabriely Pelechové Úvodní ustanovení Tento klasifikační řád upravuje pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků Základní školy a Praktické školy Gabriely Pelechové v Dolní Poustevně. Je v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., tzv. školským zákonem a vyhl. č. 48/2005 Sb o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Klasifikační řád je závazný pro všechny pedagogické pracovníky školy. Případy, které tento klasifikační řád neřeší, rozhoduje v rámci platných právních norem a v rámci své pravomoci ředitel školy. I. PRAVIDLA HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Zásady: 1. Žáci a rodiče jsou na začátku školního roku (optimálně na začátku každého pololetí) seznámeni s cíly a kritérii pro jednotlivé oblasti a období vzdělávání, stejně tak, jakým způsobem i podle jakých forem a pravidel bude hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků probíhat. 2. U žáků všech ročníků je hodnocení pomocí klasifikačních stupňů zcela nahrazeno hodnocením slovním, neboť poskytuje celistvější informace o výkonech žáka. Výjimku, kdy je slovní hodnocení převedeno na známky, tvoří tyto případy (viz. pravidla pro převádění slovního hodnocení, která jsou uvedena níže): v 8. a 9. ročníku pro potřeby přijímacího řízení na střední školu, v 5. a 7. ročníku pro potřeby přijímacího řízení na střední školu, při přestupu žáka na školu s klasifikací známkami, a to na vyžádání školy, na kterou žák přestupuje, nebo rodičů. 3. Základem efektivního hodnocení je především okamžitá zpětná vazba, tj. ústní adekvátně formulovaná informace učitele o správnosti postupu, průběhu či výsledku práce žáka. Informace musí být založena na pozitivní bázi a teprve následně směřující ke konkrétním nedostatkům (umíš, rozumíš, ale chybuješ v ..., je třeba se zaměřit na ...). 4. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, ale také empatické a taktní. Vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 5. Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování hodnoceny tak, aby byla zřejmá objektivní úroveň vzdělání žáka v daném předmětu a čase. Do hodnocení se promítá snaha a píle, aktivita žáka a jeho zodpovědný přístup ke vzdělávání, zohledňují se i souvislosti, které mohou ovlivnit jeho výkon (respektují se individuální předpoklady a možnosti žáka bez srovnávání s ostatními spolužáky). Jeho součástí je doporučení pro další rozvoj žáka, tj. jak předcházet případnému neúspěchu a jak jej překonávat. 6. V průběhu školního roku jsou rodiče žáka pravidelně informováni třídním učitelem o prospěchu a chování žáka (zápisem do žákovského sešitu, případně telefonicky, individuálními konzultacemi ve vzájemně předem domluveném termínu nebo na rodičovských schůzkách konaných nejméně 2x za pololetí). V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel rodiče žáka bezprostředně a iniciuje schůzku. Při jednání s rodiči či zákonnými zástupci žáka je vždy pořízen zápis. Formy: 1. Průběžné ústní hodnocení dílčích i celkových výsledků výchovně vzdělávací práce žáka (na konci činnosti, hodiny, bloku, dne, apod. – individuální pohovor se žákem nebo skupinou). 2. Průběžné písemné hodnocení dílčích i celkových výsledků žáka (u žáků ZŠ a ZŠ praktické 1x za týden zapíše tř. učitel hodnocení žákovi do pracovního deníku nezvolí-li jiný způsob; u žáků ZŠ speciální 1x za měsíc).
3. Srovnávání výsledků, projevů a vlastností konkrétního žáka v určitém časovém období. 4. Sebehodnocení žáků (jako jedna z klíčových kompetencí) – s ohledem na věk a na míru spec. vzdělávacích potřeb žáka formou ústní průběžně a co nejčastěji, písemnou formou příležitostně (četnost na 1. stupni dle uvážení učitele, na 2. stupni nejméně jedenkrát za pololetí školního roku). Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde a jak bude pokračovat dál. 5. Jednotlivé očekávané výstupy se hodnotí: dosahuje očekávaných výstupů s výbornými výsledky 100 - 91% dosahuje očekávaných výstupů s drobnými chybami 90 - 71% dosahuje průměrných očekávaných výstupů 70 - 45% dosahuje očekávaných výstupů částečně, s velkými obtížemi a s pomocí 44 - 15% očekávaných výstupů zatím nedosahuje méně než 15% - popř. nehodnocen (z objektivních důvodů – zdravotních, apod.) Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu. Dochází k úpravě metod, obsahu a ověřování dosažených výsledků (včetně výše uvedené procentuální škály) na základě individuálních vzdělávacích potřeb. Na vysvědčení se hodnotí formou otevřeného širšího slovního hodnocení. Pro žáky s handicapem v oblasti řeči se použije vhodná symbolika či gestikulace (znak). U těchto žáků a žáků s takovou mírou handicapu, která neumožňuje hodnotit dle jednoznačných kriterií, hodnotí pedagog primárně snahu, píli a přístup žáka k plnění úkolů a povinností. Jednotlivé činnosti, cíle nebo oblasti hodnotí učitel pomocí např. symbolů + – , procenty, popř. jinou vhodnou symbolikou dle úrovně chápání žáka. Podklady pro hodnocení: 1. Podkladem pro hodnocení jsou veškeré projevy žáka ústní, písemné (písemné práce, slohové práce, domácí úkoly, úprava vedených sešitů, testy, standardizované testy, projekty, seminární úlohy, atd.), výtvarné (výkresy, výrobky), pohybové, komunikativní, sociální, apod. Veškeré podklady pro hodnocení učitel uchovává nejméně po dobu aktuálního školního roku. 2. Učitelé (třídní i učitelé pro individuální výuku) si vedou pravidelně ke každému žákovi záznamy o jeho práci (individuální i skupinové) a o chování a dle potřeby výsledky vzájemně konzultují. Spolu s výše uvedenými podklady slouží záznamy o práci žáka jako stěžejní materiál pro zpracování komplexního slovního hodnocení do individuálního vzdělávacího plánu, vysvědčení nebo výstupního hodnocení. Kritéria pro hodnocení: 1. Konkrétní kritéria hodnocení žáků v jednotlivých předmětech korespondují jak s očekávanými výstupy v ŠVP Přirozeně pospolu (A, B, C), tak musí být v souladu s IVP žáka. 2. Za hodnocení žáka v konkrétním předmětu je zodpovědný vyučující (pedagog pro individuální výuku), za komplexní hodnocení je zodpovědný třídní učitel (s respektem k podkladům jednotlivých učitelů, kteří daného žáka v daném období vyučují). 3. Sledovanými všeobecnými kritérii jsou zejména přesnost, ucelenost a trvalost osvojených poznatků, zákonitostí, pojmů a vztahů, schopnost aplikovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů (zobecnění, abstrakce, chápání souvislostí, dovednost využít získané znalosti a poznatky z jednoho předmětu i v předmětech ostatních), kvalita myšlení (logika, schopnost abstrakce, zobecnění, samostatnost, tvořivost), aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim (přístup k učení, plnění povinností, vztah k práci vlastní i cizí, úroveň komunikace - výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu. V praktických předmětech je hodnocen zejména vztah a motivace k práci, schopnost kooperace, iniciativa, kvalita výsledků činností, manuální zručnost, organizace vlastní práce a ochota pomoci druhým, udržování pořádku na pracovišti, obsluha a údržba pomůcek, nástrojů, nářadí atd., dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí. V předmětech výchovných a pohybových se hodnotí především míra tvořivosti, kvality a
samostatnosti projevu, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu, v tělesné výchově s respektem ke zdravotnímu stavu žáka tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví.( nepreferujeme výkon, ale spíše prožitek, vynecháváme prvky nezdravé soutěživosti a akcent klademe na schopnost spolupráce a vzájemné pomoci). Mimo výčet výše uvedených kriterií sleduje učitel celkový vývoj osobnosti žáka, utváření jeho charakteru, komunikativní, mravní, hodnotovou i sociální vyzrálost. Hodnocení žáka na vysvědčení: 1. Ředitel školy a jeho zástupci jsou povinni působit na sjednocování hodnotících měřítek všech učitelů. 2. Za každé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení se slovním hodnocením. Žákům zařazeným do přípravného stupně základní školy speciální škola vydává osvědčení. Vysvědčení je oficiální výstup, který obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům. Při slovním způsobu hodnocení je třeba se vyvarovat i určitých rizik, které jsou s ním spojeny – prostý výčet činností aniž by byly hodnoceny, nekonkrétnost, rozvláčnost, možnost různých výkladů, používání šablon a frází, popis detailů nesouvisejících se vzděláváním apod. Musí být patrna míra osvojených znalostí ve vztahu k očekávanému výstupu KAŽDÉHO předmětu (zejména ZŠ a ZŠ prakt.) - např. výborně zvládáš, zvládáš s přehledem, máš bezchybné výsledky; osvojil sis s drobnými chybami, zvládáš dobře či průměrně, nedostatečně či s velkými obtížemi, nebo požadavky jsi prozatím nesplnil, atd., u výchov se hodnotí (primárně) zejména snaha a chuť (přístup prožitek); za hodnocení jako celek zodpovídá třídní učitel, tj. pokud je odlišná forma hodnocení předmětu od jiného pedagoga, je třeba ji přizpůsobit formě celku (domluvou s pg urč. předmětu o opravě a opětovném poslání, nebo po domluvě provede korekci TU sám). Na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní žák povinnou školní docházku, mu vydá škola výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů základního vzdělávání vymezených v ŠVP s důrazem na úroveň osvojení klíčových kompetencí (nebo na konci prvního pololetí též v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole; v případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října). 3. Alternativní vysvědčení – se vydává žákům za každé pololetí jako součást vysvědčení klasického (výjimku tvoří žáci 2. stupně ZŠ, pro něž povinnost vydávat alternativní vysvědčení stanovena není). Zaměřuje se zejména na oblasti, které se na oficiální výstup tzv. „nevejdou“. Zvolená forma je plně v kompetenci každého třídního učitele a jeho vypovídající hodnota a srozumitelnost koresponduje s úrovní chápání každého jednotlivého žáka. Může jít např. o osobní dopis volného stylu, nebo mohou být použity fotografie, obrázky, symboly, atd. Zejména pro žáky ZŠ speciální je forma alternativního vysvědčení mnohdy více vypovídající a srozumitelná, než-li formální hodnocení na formuláři vysvědčení klasického. II. PŘEVEDENÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NA KLASIFIKACI Převedení na klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření: a) Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. b) Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.
c) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Převedení na klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření: a) Mezi praktické činnosti patří ruční práce, vaření, pěstitelské práce (práce na kozí farmě na Nové Vísce, na pozemku školy, v dílnách) a práce v řemeslných dílnách. b) Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností,
organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. c) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Převedení na klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření: a) Mezi tyto předměty řadíme výtvarnou výchovu, hudební výchovu a tělesnou výchovu. b) Žák zařazený do zvláštní (rehabilitační) tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem hodnotí s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. c) Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. d) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Hodnocení chování Hodnocení chování na vysvědčení je prováděno formou slovního hodnocení. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří žáka vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o něm ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období). Při hodnocení chování se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků, druhu a charakteru postižení, jejich věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Výchovná opatření: a) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. b) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. c) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
napomenutí třídního učitele (drobné porušení školního řádu), důtku třídního učitele (drobné opakované porušení školního řádu), důtku ředitele školy (závažnější porušení školního řádu) d) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. e) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. f) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Stupně hodnocení chování: a) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se na vysvědčení hodnotí slovně. V případě převedení na klasifikaci se hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. b) Udělená výchovná opatření, popř. snížený stupeň chování jsou součástí slovního hodnocení žáka. c) Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Pravidla pro hodnocení chování: a) Při udělování výchovných opatření jsou přestupky žáka posuzovány individuálně, je brán ohled na dosavadní chování žáka, na mimořádné okolnosti. Pokud bylo již žákovi uděleno konkrétní výchovné opatření, pak se při dalším přestupku toto výchovné opatření započítává. Konkrétní výchovná opatření mají platnost vždy na jedno pololetí daného školního roku. b) Při zvlášť hrubém porušení školního řádu nemusí být dodržena posloupnost výchovných opatření. Napomenutí třídního učitele je zpravidla první sankcí, mimo zvláště závažné porušení pravidel, kdy je možné využít větších sankcí. Napomenutí následuje po závažnějším nebo opakovaném porušení pravidel, po kterém postupně při dalších překročení pravidel chování následuje důtka třídního učitele, důtka ředitele školy až po zhodnocení nedostatků chování na vysvědčení. Uděluje se max. jedno napomenutí, max. jedna důtka třídního učitele a max. jedna důtka ředitele školy za jedno pololetí. Za zvláště závažné porušení pravidel se považuje hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči druhým, ponižování ad. formy týrání, ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých ve škole, nerespektování pokynů pedagogického pracovníka, které vede k ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých, vyšší nebo opakovaná neomluvená neúčast ve vyučování.
V případě závažného porušení pravidel chování nebo dlouhodobého, opakovaného porušování pravidel spolupracuje škola intenzivně se zákonnými zástupci, může pozvat rodiče ke schůzce s účastí výchovného poradce školy, případně oslovit odborné instituce, úřady, které pomáhají v řešení v této oblasti. Zásady pro celkové hodnocení žáka na vysvědčení při použití slovního hodnocení: a) Celkové hodnocení se hodnotí stupni: prospěl(a) s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a) b) Při použití slovního hodnocení u žáků ZŠ speciální se na vysvědčení užívají pouze 2 stupně: prospěl(a), neprospěl(a). c) Při použití slovního hodnocení žák prospívá vždy, pokud zvládne učivo daného ročníku ve všech povinných předmětech s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. d) Při celkovém hodnocení po převedení na klasifikaci je žák hodnocen stupni takto: prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 (chvalitebný), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5 (nedostatečný) III. Zásady pro hodnocení žáka na vysvědčení v zájmových útvarech organizovaných školou: a) Hodnocení práce žáka v zájmových útvarech organizovaných školou je na vysvědčení vyjádřeno slovně. b) Vedoucí zájmového útvaru hodnotí práci žáků podle zásad stanovených pro hodnocení vyučovacích předmětů, a to podle charakteru daného zájmového útvaru. c) Při převedení slovního hodnocení na klasifikaci se vypíše seznam zájmových útvarů organizovaných školou, v nichž žák pracoval. pracoval(a) úspěšně, pracoval(a).
IV. POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU, KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (a v souladu s IVP) s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku (tj. do 31. srpna daného roku) v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého (desátého) ročníku základního vzdělávání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole získá žák základní vzdělání.Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání. Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat k dalšímu vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku. Žák, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění podmínek stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. a na základě žádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne 18. roku věku. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne 26. roku věku. V. INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN (IVP) Každý žák ZŠ speciální a žák, kterému bylo poradenským pracovištěm doporučeno, má zpracovaný IVP (individuální vzdělávací plán). Za jeho vypracování zodpovídá třídní učitel. Žákovi prvního stupně je možné povolit individuální vzdělávání po splnění podmínek stanovených § 41 školského zákona. Žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Zákonní zástupci žáka jsou povinni s učiteli jednotlivých předmětů konzultovat probírané učivo. IVP je zpracováván ve spolupráci s poradenským zařízením, SPC, pedagogických pracovníků, rodičů a dalších odborníků a obsahuje náležitosti, uvedené v § 6 Vyhlášky č. 73/2005 Sb. Vyučující stanoví úkoly v daném předmětu dle příslušného vzdělávacího programu s přihlédnutím k individuálním schopnostem žáka, které zapracuje do IVP. Při způsobu hodnocení žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Způsob hodnocení žáka vychází ze znalosti příznaků jeho potíží a
uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se tyto potíže projevují. Žáci jsou hodnoceni slovně. V IVP pedagogický pracovník naznačí sledovaný záměr úkolu a rozpracuje pracovní postup nácviku plnění úkolu . Pokud úkol není splněn po 3 - 6 měsících nácviku (u některých žáků na základě konzultace s SPC a odborníky i déle), stanoví učitel úkol nový, přizpůsobený individuálním schopnostem žáka tak, aby žák mohl úkol splnit. Učitel v pololetní periodicitě slovně ohodnotí stupeň zvládnutí úkolu.
VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Aktualizovaný klasifikační řád byl projednán a schválen na pedagogické poradě dne 27.08.2009. Dne 09.10.2009 byl též projednán na zasedání Školské rady.
Související dokumenty: - Vnitřní pokyn k vedení záznamů školní dokumentace pro pedagogické pracovníky školy. - Docházka do školy a omlouvání absence žáků.
V Dolní Poustevně dne: 01.11.2009
ředitel školy
