KLASIFIKACE KONOPI PODLE ZAKONA O ZNEUZI VA NI DROG Z ROKU 1971 (c esky preklad sekretariatu Rady vlady pro koordinaci protidrogove politiky)

PORADNI VYBOR MINISTRA VNITRA PRO OTAZKY ZNEUZ IVANI DROG: KLASIFIKACE KONOPI PODLE ZAKONA O ZNEUZ IVANI DROG Z ROKU 1971

KLASIFIKACE KONOPI PODLE ZAKONA O ZNEUZIVANI DROG Z ROKU 1971 (cesky preklad sekretariatu Rady vlady pro koordinaci protidrogove politiky)

Poradnıvy bor pro otazky zneuzıvanıdrog Ministerstvo vnitra Velke Britanie 50 Queen Anne's Gate London SW1H 9AT Tel.: 020 7273 4131 Fax: 020 7273 2671

1


U vod Na zakladČ rozhodnutı Poslanecke snČmovny Parlamentu C R ze dne 16. brezna 1998 platı v C eske republice od 1. ledna 1999 novelizace tzv. “protidrogoveho zakonaů. Jejımu prijetı predchazela bourliva verejna diskuse o mozny ch pozitivnıch i negativnıch dusledcıch novČ zavedene skutkove podstaty v š187a), jez spoc ıva v zavedenı trestnosti drzenı omamny ch a psychotropnıch latek pro vlastnıpotrebu. Pritom tento postih nerozlisuje mezi ilegalnımi drogami podle mıry jejich zdravotnıch a spolec ensky ch rizik. Prakticke dusledky zmČn, ktere z novelizace zakonu c . 140/1961 Sb. a c . 200/1990 Sb., o prestupcıch, ve znČnı pozdČjsıch predpisu vyply vajı, mapovala “Analy za dopadu drogove legislativyů (dale jen PAD). Analy zu zpracovala rada externıch odbornıku na zakazku Rady vlady ú Meziresortnı protidrogove komise. Pro objektivnı a komplexnı zhodnocenı dopadu zavedenı trestnosti drzenı drog pro vlastnı potrebu, bylo treba zmapovat situaci v dılcıch oblastech a porovnat jejich vy voj mezi lety 1998 a 2000 (rok pred a rok po zavedenı novelizace tzv. “drogove legislativy"). Vedle pČti klıc ovy ch indikatoru (odhad poctu problemovy ch uzivatelu drog, pocet za dostı o lecbu, vy skyt infekcnıch nemocı mezi uzivateli drog, pocet „mrtı v du sledku nebo v souvislosti s uzıva nım drog, postoje spolecnosti vu ci droga m), jejichz sledovanı vyzaduje po c lensky ch i kandidatsky ch zemıch EU Evropske monitorovacı centrum pro drogy a drogove zavislosti

(EMCDDA), se tak podarilo mj. vyc ıslit i spolec enske naklady na

zneuzıvanı nelegalnıch drog v C R. Jde o indikator, jehoz sledovanı planuje EMCDDA zavest v evropsky ch zemıch v dalsıch letech pravČ za vyuzitımetodologie uplatnČne v PAD. A jake byly zavČry analy zy? Zavedenı trestnosti drzenı drog pro vlastnı potrebu (kdy drogy nejsou rozliseny podle mıry jejich zdravotnıch a spolec ensky ch rizik) je z ekonomickeho a spolecenskeho hlediska neefektivnı. Jenom na jeho prosazovanıvydala C R v letech 1999 - 2000 nejmenČ 37 mil. Kc . Oc ekavane prınosy zavedenı trestnosti drzenı drog - tj. snızı se dostupnost drog, snızı se popta vka po droga ch, snızı se pocet uzivatelu drog, zavedenı trestnosti drzenı drog s sebou neprinese za dne nove spolecenske na klady - se pritom nenaplnily. Nepotvrdily se ani katastroficke predpovČdi nČktery ch odpurcu zavedenıtrestnosti drzenınezakonny ch drog pro vlastnıpotrebu. Vlada vzala zavČry PAD na vČdomıa usnesenım c. 1177/01 prijala i souvisejıcıopatrenı, jejichz cılem je zvy sit ňc innost aktivit a postupu zejmena v oblasti potlac ovanı nabıdky drog. Jednım ze schvaleny ch ňkolu, za jehoz splnČnı odpovıda Ministerstvo zdravotnictvı ve spolupraci s Ministerstvem spravedlnosti a se sekretariatem Rady vlady ú Meziresortnı protidrogove komise je, v termınu do 31. 12. 2002, predlozit vladČ navrh na legislativnı rozdČlenı drog do 2 respektive do 3 kategoriı podle mıry jejich zdravotnı a spolec enske nebezpecnosti. Toto rozdČlenı nezakonny ch drog by se naslednČ mČlo promıtnout do pripravovane rekodifikace trestnıho prava hmotneho, kdy by resort spravedlnosti mČl provest revizi skutkovy ch podstat a revizi sankcı trestny ch cinu spojeny ch s drogovou problematikou. Jiny mi slovy, prıpadny trestnı postih za “drogove trestne c inyů by mČl zohlednovat a rozlisovat i mıru zdravotnıa spolec enske nebezpecnosti ruzny ch druhu drog.

2


Smysluplnost takoveho postupu potvrzujı i zkusenosti rady zemı zapadnı Evropy, ktere o prehodnocenı prıstupu svy ch narodnıch protidrogovy ch politik ve vztahu k produktum cannabisu a jejich uzivatelum v poslednıch letech nejenom velmi diskutujı, ale je i uskutec nujı. Jednou ze zemı, ktere se snazily snizovat pocty uzivatelu nezakonny ch drog postihem za jejich drzenı je i Velka Britanie. Pocet trestny ch cinu spojeny ch s cannabisem dıky teto politice stoupl z 15.388 prıpadu v roce 1981 na 88.548 prıpadu v roce 1999. Ve vıce nez v 90 % z tČchto prıpadu se jednalo o “nezakonne drzenıů konopny ch produktu. Udaje z Pruzkumu kriminality v Britanii ukazujı, ze celozivotnı prevalence uzıvanı konopı (tj. poc et tČch, kterı drogu alespon jednou ve svem zivotČ vyzkouseli) vzrostla ve vČkove skupinČ 20 ú 24 let z 12 % v roce 1981 na 52 % v roce 2000. Podle odhadu britsky ch odbornıku uzıvaly v roce 2001 konopıpribliznČ 1.503 tisıce osob. Tyto skutec nosti vedly souc asneho ministra vnitra Velke Britanie Davida Blunketta k ňvaze o prehodnocenı stavajıcıch opatrenı britske protidrogove politiky ve vztahu k produktum konopı a jejich uzivatelu. Proto se obratil na svuj poradnı vy bor pro otazky zneuzıvanı drog, ktery je slozen ze zastupcu odborne verejnosti (tj. toxikologu, farmaceutu, prakticky ch lekaru, psychiatru, psychologu, socialnıch pracovnıku, vy zkumnıku a pravnıku) se zadostı, aby tento vy bor prezkoumal soucasnou britskou klasifikaci produktu z konopıs vyuzitım nejnovČjsıch vČdecky ch poznatku. Vy bor zpracoval velmi prehledny m a strukturovany m zpusobem zpravu, jez shrnuje vČdecke poznatky z dostupne svČtove odborne literatury. V tomto prehledu odpovČdČl vy bor i na radu otazek o ňc incıch cannabisu na lidsky organismus stejnČ jako na radu my tu, ktere tuto omamnou a psychotropnı latku provazejı. ZavČrem skutec nČ navrhl ministru vnitra preradit produkty konopı do trıdy C - nejmenČ skodlive drogy. Dıky ňzke dvoustranne spolupraci mezi C eskou republikou a Velkou Britaniı se sekretariatu Rady vlady ú Meziresortnı protidrogove komise podarilo zpravu vy boru zıskat a nynı nabızıme jejı doslovny c esky preklad odborne i laicke verejnosti pro dalsı diskusi o zachazenı s produkty konopı v C eske republice.

V Praze, 29. kvČtna 2002

Mgr. Josef Radimecky reditel sekretariatu RVKPP

3


Kopie dopisu predsedy Poradnıho vy boru pro ota zky zneuz ıva nıdrog britske mu ministru vnitra

Poradnıvy bor pro otazky zneuzıvanıdrog Ministerstvo vnitra 50 Queen Anne's Gate London SW1H 9AT Prıma telefonnılinka: 020 7273 4131 Ustredna: 020 7273 4000 Fax: 020 7273 2671 Ministr vnitra Ministerstvo vnitra 50 Queen Anne's Gate LONDON SW 1 H 9AT brezen 2002

Vazeny pane ministre, Loni v rıjnu jste pozadal poradnı vy bor pro otazky zneuzıvanı drog, aby prezkoumal klasifikaci prıpravku z konopı ve svČtle souc asny ch vČdecky ch poznatku. S potČsenım Vam predkladam zpravu vy boru. Vy bor doporucuje, aby byly vsechny prıpravky z konopı prerazeny do trıdy C. Vy bor se domnıva, ze souc asna klasifikace konopı neodpovıda jeho inherentnı toxicitČ a toxicitČ dalsıch latek, ktere jsou v souc asnosti take zarazeny do trıdy B (napr. amfetaminy). I pres toto doporucenı ale vy bor dava jasnČ najevo, ze konopı je bezesporu skodlive. Vy bor by take rad zajistil, aby se zvy silo spolec enske povČdomı o nebezpec ıch spojeny ch s uzıvanım marihuany. Proto je tato zprava napsana tak, aby byla prıstupna siroke verejnosti. V zavČru zpravy uvadıme seznam vybrane literatury, z nız jsme c erpali vČdecke poznatky. S pratelsky m pozdravem Prof. Sir Michael Rawlins predseda

4


1.

Situacnızpra va 1.1. V rıjnu 2001 pozadal ministr vnitra svuj Poradnıvy bor pro ota zky zneuzıva nıdrog (dale jen “Vy bor ), aby ve svČtle soucasny ch vČdecky ch poznatku prezkoumal klasifikaci prıpravku z konopı. 1.2. Vy bor byl zrızen na zakladČ zakona o zneuzıvanıdrog z roku 1971 a jeho ňkolem je zkoumat situaci v oblasti drog ve Spojenem kralovstvıa poskytovat poradenstvı vladnım ministrum v otazkach opatrenı, ktera by se mČla podniknout v zajmu prevence zneuzıvanı drog a napravy spolec ensky ch skod, spojeny ch s jejich zneuzıvanım. Vy bor ma ale predevsım radit v oblasti odpovıdajıcıklasifikace latek, ktere jsou uvedeny v c asti I, c asti II a c asti III dodatku 2 daneho zakona. 1.3. Klasifikace drog uvedena v Dodatku 2 zakona o zneuzıvanıdrog z roku 1971 vychazıze skod, ktere mohou zpusobit: Trıda A (nejskodlivČjsı) ú sem patrımorfin a diamorfin (heroin). Trıda B (strednıkategorie) ú zahrnuje amfetaminy, barbituraty, konopıa konopnou pryskyrici (hasis) Trıda C (nejmenČ skodlive) ú sem patrıanabolicke steroidy, benzodiazepiny a rustove hormony. 1.4. Doporucenıvy boru ty kajıcıse skodlivosti drog berou v potaz fyzicke ňjmy, ktere drogy mohou zpusobit, prıjemne ňc inky, abstinenc nıprıznaky po chronickem uzıvanıi ňjmy, ktere zneuzıvanıdane drogy muze prinest rodinam a spolec nosti jako celku. 1.5. SmČrnice o zneuzıvanıdrog z roku 2001 (zakonny predpis c. 2001/3998) definuje osoby, kterımajıopravnČnıdodavat a vlastnit drogy uvedene v zakonČ. V tČchto smČrnicıch se drogy rozdČlujıdo pČti seznamu: Seznam 1 zahrnuje drogy jako naprıklad konopı, ktere se bČznČ nepouzıvajık lekarsky m ňc elum. Bez zvlastnıho povolenıMinisterstva vnitra je drzenıa dodavanıtČchto drog zakazano. Seznam 2 zahrnuje morfin a diamorfin; tyto latky podlehajıspecialnım pozadavkum stran predepisovanı, podmınek pro drzenıa povinnosti vest zaznamy. Seznam 3 obsahuje barbituraty; tyto latky podlehajıspecialnımu rezimu predepisovanı, ale nejsou definovany zvlastnıpodmınky pro jejich drzenı. Seznam 4 zahrnuje benzodiazepiny; tyto latky nepodlehajızvlastnım pozadavkum pro ú drzenıa specialnırezim predepisovanı. Seznam 5 zahrnuje prıpravky, ktere jsou dıky svy m ňc inkum osvobozeny od vČtsiny pozadavku vztahujıcıch se ke kontrolovany m drogam.

2.

U VOD 2.1. Rostlina Cannabis sativa je znama pod nazvem konopı. Rostlinne konopı(marihuana) se zneuzıva ve formČ suseny ch listu a samicıch kvČtu (‘palicΔ), c i ve formČ konopne pryskyrice, ktera se vyluc uje na listech a kvČtech a po sbČru se vČtsinou lisuje do bloku (hasis). Cannabisovy olej (hasisovy nebo konopny olej) je koncentrovany prıpravek, ktery vznikne ze suroveho materialu nebo pryskyrice po extrakci rozpoustČdlem. 2.2. Termın cannabinoid se puvodnČ pouzıval pro skupinu chemikaliı, ktere se prirozenČ 9 vyskytujıv konopı. Nejvy znamnČjsıje ď -tetrahydrocannabinol (THC), dale sem patrı napr. cannabidiol a cannabiniol a dalsılatky, ktere sice nejsou psychoaktivnı, ale mohou pozmČnovat ňc inky samotneho THC. Termın cannabinoid take zahrnuje veskere latky, ktere aktivujıcannabisove receptory ú slouc eniny synteticke (napr. nabilon) i endogennı

5


(napr. anandamid). 2.3. Tato zprava vyhodnocuje, do ktere trıdy by bylo nejvhodnČjsızaradit vy robky z konopı s ohledem na jejich skodlivost (viz odstavec 1.3). MomentalnČ nenık dispozici zadny schvaleny lec ivy prıpravek z konopı, a proto se tato zprava nezaby va mozny m vyuzitım pro lekarske ňc ely. Vy bor si je ale presto vČdom skutec nosti, ze probıhajıklinicke pokusy vyuzitıkonopny ch derivatu. Pokud bude v budoucnosti k dispozici vıce konopny ch produktu ve formČ lec ivy ch prıpravku, vy bor zvazı, jak by mČly by t zarazeny v ramci seznamu uvedeny ch ve SmČrnicıch pro zneuzıvanıdrog z roku 2001 (viz odstavec 1.5). Tuto otazku je ale nutno zcela oddČlit od klasifikace konopıpodle zakona o zneuzıvanı drog z roku 1971. 2.4. Zprava vychazız podrobneho zkoumanırelevantnıvČdecke literatury vcetnČ c tyr 1 prezkoumanı, ktere v roce 1998 provedlo Ministerstvo zdravotnictvı, a aktualizace 2 provedene Ministerstvem vnitra (dokonc ene v listopadu 2001). 3.

Epidemiologie 3.1. Informace o uzıvanıkonopıve Spojenem kralovstvıpochazejız ruzny ch zdroju. Z adny z nich nenıidealnı, spolu vsak poskytujıdostatek informacıo souc asnem rozsahu uzıvanıa zmČnach za poslednıch dvacet let. MČli jsme k dispozici nasledujıcızdroje informacı: - pruzkumy uzıvanızalozene na vlastnıch vy povČdıch uzivatelu - konfiskace (policisty a celnıky) - kauce a ňdaje o dostavenıse k soudu - databaze zneuzivatelu drog (National Drug Misuse database) 3.2. Vse nasvČdc uje tomu, ze za poslednıch dvacet let doslo k dramatickemu zvy senıuzıvanı konopı. Udaje z Pru zkumu kriminality v Brita nii (British Crime Survey - BCS) ukazujı, ze celozivotnıprevalence uzıvanıkonopıv letech 1981 az 2000 ve skupinČ 20-24lety ch vzrostla z 12 na 52 procent. Pruzkum uvadı, ze 27% participantu z teto vČkove skupiny uzilo konopıv lonskem roce a 18% ho uzilo v prubČhu poslednıch 30 dnu. Pro srovnanı uveťme, ze uzitıamfetaminu za poslednıch 30 dnu dosahlo 3% a uzitıheroinu dosahlo 0.5%. NejpresnČjsıdosazitelny odhad poctu lidıve vČkove skupinČ 16 az 24 let, kterı v lonskem roce uzıvali konopı, je 1 503 000 osob, v rozpČtıod 1 308 000 do 1 698 000 (podle ňdaju z Pru zkumu kriminality v Brita nii z roku 2000). 3.3. Ve Skotsku dosahla hodnota celozivotnıprevalence uzıvanıve skupinČ do 25 let 34 procent (ve srovnanıs 40% v roce 1996) a uzıvanıv lonskem roce dosahlo 15 procent (v roce 1996 to bylo 25%). V letech 1995 az 1998 stoupla celozivotnıprevalence uzıvanı ve stejne vČkove kategorii v Severnım Irsku z 12 na 18 procent. V roce 1998 bylo uzıvanı v lonskem roce ve vy si 7 procent; 4 procenta participantu uzila konopıalespon jednou za poslednıch 30 dnu. 3.4. Z vy zkumu provadČny ch na mıstnıi celonarodnıňrovni vyply va, ze k nejvyssımu uzıvanı konopıdochazıve skupinČ dospıvajıcıch (16 ú 19 let) a mlady ch dospČly ch (ve vČku 20 ú 29 let) a uzıva ho vıce muzu nez zen (viz tabulka 1). I pres jiste geograficke rozdıly dochazıke znac nemu uzıvanıkonopıjak ve mČstech, tak na venkovČ v Anglii a Walesu a ve skupinČ dospıvajıcıch s nejruznČjsım socialnım puvodem a ňrovnıvzdČlanı. Uzıvanı ve Skotsku a Severnım Irsku je znatelnČ nizsı.

1 2

Ashton (1998), Johns (1998) a Plant (1998a, 1998b) é viz seznam literatury Nutt and Nash (2001) é viz seznam literatury

6


Tabulka 1: Uz ıva nı(v %) konopıza poslednıch 12 můsıcu podle vůku a pohlavı, podle Ždaju Pruzkumu kriminality v Brita nii z roku 20003

Vůk 16-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-59 Vsichni 16-59 Vsichni 16-29

Zeny 21 24 12 6 4 3 1 7 18

Muz i 28 30 23 15 9 6 3 12 27

Dohromady 25 27 17 10 6 4 2 9 22

3.5. ParalelnČ s poc tem prıpadu uzıvanıhlaseny ch uzivateli vzrostl pocet zabavenı konopny ch drog policiıa celnıky z 17 227 v roce 1981 na 114 667 v roce 1998. V roce 1999 klesl poc et konfiskacına 97 356. Ve stejnem roce zabavila policie a celnıňrady 71 tun konopny ch prıpravku, z toho 53 tun konopne pryskyrice. V stejnem roce byl zabaven heroin v poctu 15 108 prıpadu a amfetamin v 13 194 prıpadech. 3.6. Pocet trestny ch c inu spojeny ch s konopım (odsouzene osoby , propustČne na kauci, prıpady danovy ch ňniku a prıpady, ktere byly reseny varovanım) stoupl z 15 388 v roce 1981 na 99 140 v roce 1998 a pote v roce 1999 klesl na 88 548. Vıce nez 90 procent tČchto hlaseny ch prıpadu, k nimz doslo ve spojitosti s konopım, se ty kalo “nezakonneho drzenı.ů V souvislosti s heroinem doslo v roce 1999 k 12 760 prıpadum a 12 102 prıpadu se ty kalo amfetaminu. 3.7. Nutno podotknout, ze tyto pocty konfiskacıa trestny ch cinu s souvislosti s drogami jsou obrazem represivnıch aktivit a nelze je povazovat za epidemiologicke ukazatele. Majıale vy znam pri soucasnem zvazenıdalsıch dat; spolu s nimi vytvarejıobraz o dlouhodoby ch trendech zneuzıvanıkonopı. Pri interpretaci tČchto ňdaju ale musıme mıt na pamČti jejich puvod a povahu. Naprıklad pokles poc tu konfiskacıkonopıa osob, ktere byly stıhany v souvislosti s konopım v letech 1998 az 1999, nelze chapat jako snızenıuzıvanıkonopı. Svou roli ve snızenıpoctu konfiskacızrejmČ sehraly dva faktory. Za prve, represivnı organy se v poslednıch letech predevsım zamČrily na latky uvedene ve TrıdČ A v souladu s cıli v oblasti snızenıdostupnosti definovany mi ve vladnıprotidrogove strategii. Druhy m faktorem mohlo by t snızenıpoc tu osobnıch prohlıdek v ramci opravnČnıpolicie zastavit a prohledat osobu, aniz existuje dukaz o trestnem c inu, k nČmuz doslo predevsım v Londy nČ pote, co byla v ňnoru 1999 zverejnČna zprava Sira Williama MacPhersona The Stephen Lawrence Inquiry. Pro zatc enıv souvislosti s uzıvanım drog jsou takove prohlıdky relativnČ vy znamne, ackoli pri nich jinak vČtsinou 4 k zaty kanınedochazı. 3.8. V obdobıod rıjna 1992 do brezna 1993 zahajilo ve Velke Britanii lec bu v souvislosti s uzıvanım drog 20 343 osob, z nichz 7 procent (1 414 osob) uvedlo jako svou nejproblemovČjsıdrogu konopı. Od dubna do zarı2000 se tento poc et zvy sil na 3 537 (8,9%) z celkoveho poc tu 39 658 lec eny ch. Porovnejme tento ňdaj s 24 759 osobami, ktere zahajily lec bu v souvislosti s uzıvanım heroinu a 1 413 osobami, ktere se ve stejnem obdobızacaly lecit ze zavislosti na amfetaminu. Seznam zavisly ch v Severnım Irsku (Northern Ireland Addicts Index) neuvadıani jeden prıpad problemoveho uzıvanı konopı.

3 4

Ramsay et al (2001) é viz seznam literatury Corkery (2001) é viz seznam literatury

7


4.

Zdravotnırizika 4.1. Drogy ovlivnujızdravımnoha zpusoby. Neprıznive ňc inky mohou vyvolat buť okamzitČ (napr. smrt nasledkem ňtlumu dy chanıpo heroinu) nebo po delsıdobČ uzıvanı(napr. plicnıa srdecnıchoroby nasledkem kourenıtabaku). U nČktery ch drog dochazıke zdravotnım ňjmam nasledkem zpusobu aplikace: jasny m prıkladem je sdılenı(pujcovanı) jehel pri aplikaci heroinu, dıky nČmuz muze dojıt k infekci HIV/AIDS c i k zanČtu jater. NČktere drogy mohou navıc vyvolat fyzickou c i psychickou zavislost, ktera uzivateli muze narusit zivot tak, ze svou snahou opatrit si drogy zac ne ohrozovat sebe a/nebo sve okolı. 4.2. V urc ity ch prıpadech muze dojıt k tomu, ze nasledkem byŘi jednorazoveho uzitımuze dojıt k dlouhodoby m ňjmam (napr. infekce HIV z jedine injekce). Dalsıproblemy mohou nastat jen po dlouhodobem uzıvanıextremnČ vysoky ch davek drogy (napr. pri navyku na konopı). 4.3. Akutnırizika spojena s uz ıva nım konopı 4.3.1.

Akutnızdravotnırizika nastavajıv souvislosti s prımy mi tČlesny mi ňcinky konopıbezprostrednČ po pozitı. Patrısem pusobenına mozek, srdce a plıce i dalsı organy.

4.3.2.

KonopınČktere cevy rozsiruje, jine zuzuje. K typickemu rudnutıoc ıdochazı dusledkem rozsırenıspojivek. ProblematictČjsıje zuzovanıjiny ch cev, ktere vede ke zvy senıkrevnıho tlaku. Konopımuze zpusobit i poruchy regulace krevnıho tlaku, vedoucıke snızenıstrednıho srdec nıho tlaku a zvy senırizika omdlenı. Dochazıi ke zrychlenısrdec nıho tepu; k maximalnım hodnotam dochazıpatnact az tricet minut po inhalaci a zvy sena frekvence tepu trva dvČ hodiny i dele. Vuc i kardiovaskularnım ňc inkum se po opakovanem uzıvanıvytvarıtolerance.

4.3.3.

Pri namaze dochazıke stejny m kardiovaskularnım ňc inkum jako pri uzıvanı konopı, coz pro zdrave dospıvajıcıa mlade dospČle nepredstavuje vČtsıriziko. Nebezpecıale muze hrozit osobam trpıcım poruchami kardiovaskularnıho systemu ú predevsım chorobami koronarnıch tepen, nepravidelny m tepem c i vysoky m krevnım tlakem ú a tČm, u nichz je zvy sene riziko infarktu.

4.3.4.

Uvadıse, ze konopıma mırne bronchodilatac nıňc inky (rozsiruje dy chacıcesty), u astmatiku ale muze zpusobit zhorsenıstavu. Chronicke uzıvanıkonopıňdajnČ vyvolava snızenıpoctu a pohyblivosti spermiıa u zen potlac uje ovulaci. Uc inky konopına plodnost nicmenČ nebyly prokazany.

4.3.5.

Na rozdıl od sedativnıch intoxikujıcıch latek (napr. alkohol) konopınevyvolava oslabenırespirac nıch funkcı a ani pri extremnıintoxikaci neoslabuje davivy reflex. Je treba take uvest, ze protoze se konopıvČtsinou kourı, ňc inky jsou temČr okamzite a po ukonc enıinhalace zac ınajıustupovat. Pri peroralnım pozitımuze vlivem ruzne rychlosti a rozsahu vstrebanıdo organismu dojıt k silnČjsıintoxikaci.

4.3.6.

KonopınicmenČ zhorsuje vy kon pri provadČnınaroc nČjsıch ňkolu, ktere vyzadujı neustalou pozornost a kontrolu pohybu. Konopımuze predstavovat nebezpecı, pokud by takovy vy kon mohl ohrozit samotneho uzivatele c i jine (napr. u ridic u, pilotu c i obsluhy tČzky ch stroju); v kombinaci s alkoholem je jestČ nebezpec nČjsı. V jednom se ale od alkoholu zasadnČ lisı: zda se, ze nepodnČcuje rizikove chovanı. Proto mozna pri dopravnıch nehodach nehraje tak velkou roli jako alkohol. Po intoxikaci konopım obvykle dochazık relaxaci a izolaci od spolec nosti, zatımco po pitıalkoholu by va jednanıbČznČ agresivnČjsıa vıce zbaveno zabran. Znamena to, ze konopıjen zrıdka prispıva k nasilıvuc i jiny m c i sobČ samemu; zatımco alkohol je vy znamnou prıc inou ňmyslneho sebeposkozovanı, domacıch ňrazu a nasilı.

4.3.7.

Akutnıintoxikace konopım take muze vyvolat panicke ataky, paranoiu a pocity zmatenı, coz muze uzivatele primČt k vyhledanıodborne pomoci. Takove ňc inky ale obvykle netrvajıdlouho a po uklidnČnıci podanıslabeho sedativa mizı.

8


V nČktery ch prıpadech ale akutnıintoxikace konopım muze vyvolat dlouhodobČjsı psychoticky stav, ktery muze trvat nČjakou dobu a vyzadat si lecbu antipsychoticky mi leky. Tyto stavy jsou podobne jako pri intoxikaci kokainem c i amfetaminy. Podobna epizoda muze v nČktery ch prıpadech zahajit dlouhodobou psychotickou chorobu - obvykle schizofrenii (viz nıze). U lidı, kterıjiz trpıdusevnı chorobou, predevsım tedy schizofreniı, muze akutnıuzitıkonopıvyvolat zhorsenı stavu. 4.4. Dlouhodoba rizika uz ıva nıkonopı 4.4.1.

Konopıse vČtsinou kourı. Jakakoli forma kourenıje nebezpec na a kourenıtabaku predstavuje ve Spojenem kralovstvınejzavaznČjsıa nejcastČjsıprıc inu nemocıa predc asny ch ňmrtı. Kourenıkonopıtedy predstavuje realne zdravotnıriziko, ktere je mozna obdobne nebezpec ım plynoucım z kourenıtabaku. Dochazık vyssımu vy skytu bronchitidy, astmatu a rakoviny plic, porucham srdce a krevnıho obČhu. Dıky vyssıkoncentraci urc ity ch karcinogenu muze by t kourenıkonopıdokonce nebezpec nČjsınez kourenıtabaku. Pri kourenımarihuany ale svou roli sehravajıi jine faktory a ty mohou toto riziko snızit. Kuraci konopıza den obvykle vykourımenČ cigaret nez kuraci tabaku a vČtsina z nich navıc mezi tricaty m a ctyricaty m rokem sveho zivota konopıprestane uzıvat, c ımz omezıdlouhodobe vystavenıskodlivemu vlivu, ktere je, jak nynıvıme, kriticky m faktorem pri rakovinČ plic nasledkem kourenı cigaret.

4.4.2.

PredbČzne studie plicnıch funkcıpravidelny ch kuraku konopıu vČtsiny participantu nezadaly prıc inu k vČtsım obavam, bylo ale hlaseno nČkolik prıpadu velmi vazneho poskozenıplic u mlady ch velmi silny ch kuraku konopı. Uzıvanı konopıje bČzne teprve v poslednıch triceti letech, a tak mozna dojdeme k jestČ horsım zjistČnım. Je treba provest dalsıpruzkumy a jejich vy sledky promıtnout do verejny ch vzdČlavacıch programu.

4.4.3.

Drogova zavislost je proces, pri nČmz se s opakovany m uzitım snizuje schopnost s uzıvanım prestat. Jedna se o komplexnıjev, jehoz podstata se u kazde drogy lisı a urc uje ji delka a intenzita uzıvanıi osobnıcharakteristiky daneho uzivatele. Zavislost se projevuje zvysovanım navyku na drogu a abstinenc nımi prıznaky, ktere nastanou, kdyz se uzivatel pokusıuzıvanıomezit nebo ňplnČ ukoncit. Zavislost na konopıbyla sveho c asu zpochybnovana, nynıse o nıale hovorıjako o realnem jevu, kvuli nČmuz mohou nČktere osoby vyhledat pomoc. Rozsah zavislosti na konopıv Britanii nenıznam, ale (jak jsme popsali v odstavci 3.8), 5 az 10 procent uzivatelu drog, kterıvstoupili do pec e lec ebny ch sluzeb, udava konopıjakou svou hlavnıproblemovou drogu.

4.4.4.

Studie provedene se zavisly mi uzivateli konopıprokazaly, ze u nich po vysazenı dochazık realny m fyzicky m abstinenc nım prıznakum, pro nČz je charakteristicka ztrata chuti k jıdlu, ztrata hmotnosti, netec nost, podrazdČnost, zmČny nalady a nespavost. Po pozitıdrogy mohou tyto prıznaky skonc it. Existuje i psychologicke bazenıpo konopı. Nedavno se prokazalo, ze zavislost na konopıje odrazem zmČny funkce mozkovy ch cannabinoidovy ch receptoru a abstinenc nıprıznaky lze vyvolat podanım latky, ktera blokuje c innost cannabinoidovy ch receptoru.

4.4.5.

Zavislost take zavisına prıjemny ch pocitech, ktere dana droga vyvolava: cım prıjemnČjsıpocity uzivatel zakusı, tım pravdČpodobnČji dojde k zavislosti. Rizika zavislosti na zneuzıvany ch drogach se dajıodstupnovat od nejvyssıch (heroin a crack) po nejnizsı, k nimz lze priradit konopı(v teto stupnici je konopımnohem nıze nez naprıklad alkohol nebo tabak). Opakovane uzıvanıkonopıale i presto u znacne casti pravidelny ch uzivatelu vyvola zavislost, ta ale nenıtak zavazna, aby je dovedla k trestnemu jednanı.

4.4.6.

Dalsıvelkou otazkou je, zda chronicke uzıvanıkonopınenıprıc inou dusevnıch chorob (predevsım schizofrenie). Diskutuje se o nıuz pres sto let, ale zadna kauzalnıspojitost nebyla prokazana. K nastupu schizofrenie vČtsinou dochazıke

9


konci dospıvanı, tedy v dobČ, kdy je uzıvanıkonopınejbČznČjsı. Prıpadna asociace je tedy nevyhnutelna, nijak ale neznamena, ze by mezi uzıvanım konopıa nastupem schizofrenie existoval prıc inny vztah. Interpretaci tČchto zjistČnıjestČ vıce komplikuje skutecnost, ze vČtsina tČchto jedincu take uzıvala i dalsıdrogy, napr. amfetaminy, ktere mohou take privodit schizofrenii. Intoxikace konopım navıc muze vest k psychoticky m stavum (viz odstavec 4.3.7), ktere se s prıznaky schizofrenie dajızamČnit. 4.4.7.

Na druhe stranČ zustava pravdou, ze uzıvanıkonopımuze schizofrenii (a dalsı dusevnıchoroby) nepochybnČ zhorsit a u nČktery ch pacientu muze vyvolat recidivu choroby. Osoby trpıcıdusevnımi chorobami by tedy mČly by t od uzıvanıkonopı obzvlastČ odrazovany. Nenınam znamo, proc osoby trpıcıschizofreniıuzıvajı konopı, prestoze to jejich stav muze zhorsit. Muze to by t z kulturnıch duvodu nebo nasledkem tlaku ze strany vrstevnıku; zaroven je ale take mozne, ze jim konopı pomaha zvladat nČktere dalsıaspekty choroby nebo snad zmırnuje neprıznive nasledky uzıvanıpredepsany ch leku.

4.4.8.

Nenıdokazano, ze konopıvyvolava strukturalnıposkozenılidskeho mozku. Rentgenova setrenıani pitvy neprokazaly zadne atrofie c i jine duvody k obavam.

4.5. Konopıa tůhotenstvı 4.5.1.

Kourenıtabaku a pitıalkoholu vy znamnČ poskozuje plod. V prubČhu tČhotenstvı uzıva konopıjen malo zen, pric emz porodnıvahy novorozencu jsou nizsı, nez se ocekava. V zhledem k prokazanemu skodlivemu vlivu kourenıtabaku na tČhotenstvıje pravdČpodobnou prıcinou prıtomnost oxidu uhelnateho v kouri z cigaret s konopım. Konopımuze zvy sit riziko menČ zavazny ch poskozenıplodu c i potratu, toto nebezpecı ale nenıvelke. PodobnČ jako u tabaku se zda, ze kourenıkonopızvysuje nebezpec ı syndromu nahleho ňmrtınovorozencu.

4.5.2.

Existujıdukazy, ze kourenıkonopıv prubČhu tČhotenstvımuze vyvolat u novorozence mırne zmČny neuropsychologicky ch funkcı, ktere pretrvavajıdo pozdČjsıho vČku. Uc inek je podobny jako pri kourenıtabaku a je mozne, ze je spıse vy sledkem pusobenıtabakoveho koure nez konopıjako takoveho. Objevilo se i nČkolik pozdČjsım vy zkumem nepotvrzeny ch zprav o moznem spojenıkourenıkonopı s nČktery mi formami dČtske rakoviny.

4.5.3.

Celkem vzato tyto ňdaje poukazujına to, ze uzıvanıkonopıv prubČhu tČhotenstvı sice nenıbezpec ne, pravdČpodobnČ ale nenıpro plod o nic nebezpecnČjsınez pitı alkoholu c i kourenıtabaku. TČhotne zeny by tedy mČly by t i nadale upozornovany, aby se uzıvanıtČchto latek vyhnuly.

4.6. Vede uz ıva nıkonopık uz ıva nıdalsıch drog? 4.6.1.

Termın “teorie vstupnıdrogyů se pouzıva nejruznČjsımi zpusoby a s nejvČtsı pravdČpodobnostıse jedna o nejvıce kontroverznıaspekt uzıvanıkonopı. Vychazıze zjistČnırady retrospektivnıch studiızamČreny ch na uzivatele nejskodlivČjsıch drog jako heroin a kokain (zarazeny ch do trıdy A), ze vČtsina z nich nejdrıve uzıvala konopı, z c ehoz se zdanlivČ da usoudit, ze drıvČjsıuzıvanıkonopıtyto osoby predisponovalo k pozdČjsımu uzıvanıdrog zarazeny ch do trıdy A tım, ze jim jaksi pootevrelo “branuů.

4.6.2.

Prokazat kauzalitu tohoto modelu asociace (tedy ze uzıvanıkonopıje na vinČ zvy senı pravdČpodobnosti zneuzıvanıdalsıch drog) je ale velmi obtızne kvuli radČ dalsıch faktoru, ktere take mohou sehrat roli “branyů. Patrısem uzıvanıdalsıch latek jako naprıklad alkoholu, tabaku, rozpoustČdel, povzbuzujıcıch prostredku a psychedelicky ch latek, ktere obvykle rovnČz predchazıuzıvanıdrog zarazeny ch do trıdy A. Dalsıdulezite faktory predstavuje osobnost uzivatele a jeho prostredı(skupina vrstevnıku, socialnı deprivace, atd.). I kdyby teorie vstupnıch drog byla pravdiva, je zrejme, ze uzıvanı konopınenıprılis “sirokouůbranou: vČtsina uzivatelu konopıprokazatelnČ neprechazı

10


k uzıvanıdrog zarazeny ch do trıdy A. 4.6.3.

Teorii vstupnıdrogy se pokusilo testovat nČkolik studiıpomocıkorekce dalsıch ovlivnujıcıch promČnny ch. Odhalily vy znamnou pozitivnıasociaci (tj. ze drıvČjsıuzıvanı konopısouvisıse zvy senım rizika pozdČjsıho uzıvanıheroinu). Je zajımave, ze se v dalsıch studiıch objevily dukazy o souvislosti mezi uzıvanım tabaku a alkoholu na zac atku dospıvanı(a predevsım v predpubertalnım vČku) a pozdČjsım uzıvanım rady drog vc etnČ konopı. Ve vsech tČchto studiıch se zretelnČ objevuje moznost, ze hlavnım hnacım faktorem pro zneuzıvanıdrog je spıse nez samotna droga sama osobnost uzivatele a/nebo skupina vrstevnıku v jeho okolı.

4.6.4.

I pres vsechny vznesene namitky je pravdČpodobne, ze uzıvanıkonopı(i alkoholu a tabaku) ma vliv na pozdČjsıuzıvanıdrog zarazeny ch do trıdy A, a ze pro malou cast populace je prechod k drogam zarazeny m do trıdy A vy sledkem drıvČjsıho uzıvanı konopı. Mozne vysvČtlenınalezneme v nČkolik teoreticky ch farmaceuticky ch pochodech.

4.6.5.

Nabızıse i komerc nıvysvČtlenı. NČkterıdealeri drog z trıdy A zaroven prodavajı konopı. Spolec ny trh zvysuje moznosti vytvorenıa uchovanızavislosti na drogach zarazeny ch do trıdy A. Nizsıňroven uzıvanıheroinu v Nizozemsku v porovnanı s Velkou Britaniıje ňdajnČ vy sledkem rozdČlenıtrhu s drogami.

4.7. Konopıa zdravıspolecnosti

5.

4.7.1.

Uzıvanıdrog muze ovlivnit jak zdravısamotneho uzivatele, tak zdravıostatnıch lidı. Rızenıpod vlivem drog muze naprıklad vest ke zranČnıspolucestujıcıch a kolemjdoucıch. Zda se, ze konopı neprispıva k dopravnım a jiny m nehodam takovou mČrou jako alkohol. Jak jsme jiz uvedli v odstavci 4.3.6, uzıvanıkonopıvČtsinou nevzbuzuje dusevnıstavy, ktere by vedly k nasilına druhy ch; v nČktery ch castech nasich mČst ale k nasilıprispıva existence cerneho trhu.

4.7.2.

Injekc nıaplikace drog je jednım z nejdulezitČjsıch zdroju sırenıkrvıprenosny ch chorob, jako je naprıklad HIV/AIDS a hepatitidy. Na rozdıl od rady jiny ch drog (opiaty, stimulancia, benzodiazepiny a barbituraty) se konopıneuzıva injekc nČ a tudız s nım nejsou podobna rizika spojena.

Diskuse 5.1. Epidemiologicke dukazy svČdc ıo tom, ze dochazıke znac nemu uzıvanıkonopı, predevsım mezi adolescenty a mlady mi dospČly mi. Zjevna a snadna dostupnost konopıale kontrastuje s relativnČ nızky m poc tem lidı, kterızadajılec ebne instituce o lec bu v souvislosti se zneuzıvanım konopı. Znac ny rozsah uzıvanıkonopıpro jedince ani spolecnost nepredstavuje zavaznČjsızdravotnıproblem. 5.2. Prılezitostne uzıvanıkonopıobvykle nepredstavuje pro zdrave jedince zavazne zdravotnı problemy. NejdulezitČjsıjsou zhorsena psychomotoricka funkce a vzacne prıpady akutnıch psychoticky ch stavu; oba popsane stavy ale vČtsinou samy zmizıa obvykle se dajı zvladnout. Skodlive ňc inky konopıjsou nicmenČ podstatnČ nizsınez rizika spojena s obdobny m uzıvanım jiny ch drog, napr. amfetaminu, ktere jsou v souc asnosti take zarazeny do trıdy B. 5.3. Pro osoby trpıcıchorobami srdce a krevnıho obČhu a dusevnımi chorobami, predevsım schizofreniı, muze by t ale znac nČ nebezpecne i prılezitostne uzitıkonopı. U takovy ch osob by se mČlo vyvinut maximalnıňsilına podporu abstinence. Znovu ale platı, ze amfetaminy pro obČ tyto skupiny predstavujımnohem vČtsınebezpec ı. 5.4. Pravidelne silne uzıvanıkonopımuze vyňstit v zavislost, jejız zavislostnıpotencial je ale podstatnČ nizsınez u dalsıch drog z trıdy B, napr. amfetaminu, c i dokonce alkoholu nebo tabaku.

11


5.5. Nelze s jistotou rıci, zda uzıvanıkonopızvysuje nachylnost k zavislosti na drogach zarazeny ch do trıdy A, tedy naprıklad heroinu, kokainu c i cracku. Prıpadna rizika (pokud nČjaka existujı) jsou nızka a menČ zavazna nez nebezpec ıspojena s uzıvanım tabaku ci alkoholu. 5.6. Konopısnizuje dusevnıfunkce, napr. pozornost, pamČŘa motoricke schopnosti a vsichni, kterıby takovy m snızenım funkcımohli ohrozit sebe c i okolı, by se mČli uzıvanıkonopı vyhnout. Patrısem ridic i, piloti, obsluha tČzky ch stroju c i zdravotnicky , vojensky a pohotovostnıpersonal. MČlo by se pokrac ovat v ňsilızajistit u takovy ch osob abstinenci.

6.

Za vůry 6.1. Konopınenıneskodna latka a jeho uzıvanıbezpochyby predstavuje rizika jak pro jednotlivce, tak pro celou spolec nost. 6.2. Konopıje ale menČ skodlive nez dalsılatky zarazene do trıdy B seznamu 2 v Za konu o zneuzıva nıdrog z roku 1971 (amfetaminy, barbituraty, slouceniny kodeinoveho typu). Pretrvavajıcızarazenıkonopıtrıdy B do stejne skupiny s tČmito skodlivČjsımi drogami chybnČ (a nebezpecnČ) poukazuje na to, ze ňc inky dany ch drog jsou ekvivalentnı. Uzivatele konopıto muze vest k presvČdc enı, ze pokud nezakousıskodlive ňc inky konopı, budou i ňc inky dalsıch drog zarazeny ch do trıdy B stejnČ bezpecne. 6.3. Vy bor tedy doporuc uje, aby byly vsechny konopne prıpravky prerazeny do trıdy C podle zakona o zneuzıvanıdrog z roku 1971. 6.4. Bude-li toto doporuc enıprijato, mČlo by se prihlednout k radČ otazek, ktere vy bor povazuje za relevantnıci zasluhujıcıpozornost, ac koli nejsou prımo spojeny s vČdecky m posouzenım. Jsou uvedeny v Prıloze 1 teto zpravy.

12


Seznam vybrane literatury Uc inky konopına zdravıa lidskou spolec nost jsou popsany v radČ vČdecky ch pracı. Budete-li potrebovat podrobnČjsıseznam literatury, vyuzijte nasledujıcıvybrane publikace a vy chozımaterialy. Ashton, CH (1998), Cannabis: Clinical and Pharmacological Aspects. The Department of Health: London

Corkery, JM (2001), Drug seizure and offender statistics, United Kingdom, 1999. Home Office Statistical Bulletin 5/01. Home Office Research Development and Statistics Directorate: London

Department of Health and Social Services (2001), Northern Ireland Drug Addicts' Statistical Information Bulletin, 31 December 2000. Department of Health, Social Services & Public Safety: Belfast

Department of Health (1994), Drug Misuse Statistics for six months ending March 1993. Bulletin 3/94. Department of Health: London Department of Health (2001), Statistics from the Regional Drug Misuse Databases for six months endingSeptember 2000. Statistical Bulletin 2001/18. Department of Health: London Donnelly, N, Hall, W and Christie, P (1995), "The effects of partial decriminalisation on cannabis use in South Australia 1985 to 1993" Australian Journal of Public Health, vo1.19, no.3, pp. 281-287

Donnelly, N, Hall, W and Christie, P (1998), Effects of the Cannabis Expiation Notice Scheme on Levels and Patterns of Cannabis Use in South Australia: Evidence from the National Drug Strategy Household Surveys 1985-1995, Commonwealth Department of Health and Aged Care: Canberra

Fraser F, Drug Misuse in Scotland: Findings from the 2000 Scottish Crime Survey. Scottish Office Central Research Unit: Edinburgh

Hague, L, Willis, M and Power, M (2000). Experience of drug misuse: findings from the 1998 Northern Ireland Crime Survey. Research and Statistical Bulletin 4/2000. Northern Ireland Statistics and Research Agency: Belfast

Home Office (1992), Statistics of drugs seizures and offenders dealt with, United Kingdom, 1991. Home Office Statistical Bulletin 25/92. Home Office Research and Statistics Department: London

House of Lords Select Committee on Science and Technology (1998), Cannabis: the Scientific and Medical Evidence. The Stationery Office: London Iversen LL (ed) (2000), The Science of Marijuana. Oxford University Press: Oxford

13


Joy JE, Watson J and Benson JA (eds.) (1999), Marijuana and Medicine. National Academy Press: Washington DC

Johns A (1998), Psychiatric Aspects of Cannabis Use. The Department of Health: London

MacCoun, R and Reuter, P (1997), "Interpreting Dutch cannabis policy: Reasoning by analogy in the legalisation debate", Science, vol 278 pp. 47-52

MacCoun, R and Reuter, P (2001), "Evaluating alternative cannabis regimes", British Journal of Psychiatry, vol. 178, pp. 123-128

Mott, J and Mirrlees-Black, C (1995), Self-Reported Drug Misuse in England and Wales: findings from the 1992 British Crime Survey. Research and Planning Unit Paper 89. Home Office Research and Planning Unit: London Nutt DJ and Nash JR (2001), Cannabis: An Update 1999-2001. The Home Office: London Plant M (1998a), Review of Research finto the Effects of Cannabis: Epidemiology. The Department of Health: London

Plant M (1998b), Review of Research into the Effects of Cannabis: Social and Criminal Aspects. The Department of Health: London

Police Foundation (2000), Drugs and the Law: Report of the Independent Inquiry finto the Misuse of Drugs Act 1971. The Police Foundation: London

Ramsay, M, Baker, P, Goulden, C, Sharp, C and Sondhi, A (2001), Drug misuse declared in 2000: results from the British Crime Survey. Home Office Research Study 224. Home Office Research Development and Statistics Directorate: London

Single, E 1989, "The impact of marijuana decriminalisation: An update", Journal of Public Health Policy, vol. 10, pp. 456-466

World Health Organization (1997), Programme on Substance Misuse. Abuse of Cannabis: a Health Perspectıve and Research Agenda. World Health Organization: Geneva

14


Prıloha A Mıra uz ıva nı(prevalence)

V debatČ, ktera nasledovala pote, co ministerstvo vnitra oznamilo, ze oc ekava vyjadrenı vy boru stran klasifikace konopı, se bČznČ objevovala obava, ze prerazenı konopı smČrem dolu povede k narustu uzıvanı.

Tato obava c astec nČ vychazı z neporozumČnı tomu, co vlastnČ prerazenı

(reklasifikace) znamena. Je treba podotknout, ze reklasifikace (prerazenı v seznamu) nenı totez co dekriminalizace c i legalizace. Dojde-li k reklasifikaci konopı, budou zachovany trestnı postihy vcetnČ nepodmınČneho odnČtı svobody, zmČnı se ale maximalnı trestnı sazby pro trestne ciny podle Za kona o zneuzıva nıdrog z roku 1971.

Pro analy zu pravdČpodobneho dopadu reklasifikace na prevalenci mame k dispozici jen velmi malo domacıch poznatku. Muzeme ale zhodnotit zkusenosti z jiny ch zemı, trebaze v jejich prostredı byly trestnı postihy nahrazeny obc anskopravnımi postihy. ZvlastČ ilustrujıcı jsou prıklady Australie, Nizozemska a Spojeny ch statu americky ch, kde po snızenı trestu za uzıvanıkonopık vy raznemu narustu uzıvanınedoslo.

5

Klıcovou funkcı Poradnıho vy boru je sledovat vzorce a trendy zneuzıvanı drog; pokud se ministerstvo vnitra rozhodne konopı preklasifikovat, bude Vy bor nadale sledovat mıru prevalence.

Ota zky prova důnıza kona a dohledu nad dodrz ova nım pora dku

NČkterı c lenove vy boru majı zkusenosti s prosazovanım prava, ktere nam umoznily identifikovat radu souvisejıcıch otazek, jimiz se ministr vnitra pri zvazovanı nası zpravy bude nepochybnČ muset zaby vat.

Reklasifikace konopı do trıdy C podle zakona o zneuzıvanı drog z roku 1971 bude znamenat, ze drzenı teto drogy v Anglii a Walesu prestane by t trestny m c inem, za jehoz spachanı je pachatele mozno zatknout bez zatykac e podle Za kona o policii a trestnıch du kazech z roku 1984 (Police and Criminal Evidence Act 1984 - PACE). Paragraf 25 tohoto zakona uvadı zvlastnı prava zaty kat za prısnČ omezeny ch okolnostı. Bez zatykac e jiz nenı mozno zaty kat za radu trestny ch cinu, presto je ale jasne, ze po prıpadne reklasifikaci konopı bude muset ministr spolu s policiı zvazit, jak revidovat model prosazovanı zakona a vydat provadČcı smČrnice pro policisty. Snızenı trestu za trestne c iny spojene s konopım se bude ty kat celeho spektra trestny ch cinu vc etnČ zavaznČjsıch prıpadu nezakonneho obchodovanı s drogami. Maximalnı vy se trestu za nezakonne obchodovanı s drogami by se snızila ze 14 na 5 let, coz by mohlo ovlivnit aktivity

15


organizovaneho zlocinu. Bude velmi dulezite, abychom zajistili, ze reklasifikace neprinese nezamy slene nasledky v oblasti mezinarodnıho nezakonneho obchodovanı s drogami a ze ve spektru trestny ch cinu pachany ch v souvislosti s konopım bude v oblasti ukladanı trestu zachovana zasada proporcionality. Le cba V teto zpravČ jsme odkazovali na ňdaje o lidech, kterı pozadali o lec bu a jako hlavnı zneuzıvanou drogu uvedli konopı. Tato cısla ale nedokladajı, jaka cast teto skupiny mČla opravdovy

problem

se

zavislostı.

Situace

je

jestČ

komplikovanČjsı

vzhledem

k nepublikovany m dukazum o tom, ze uzivatele konopı takove sluzby nenavstČvujı, jelikoz si nemyslı, ze by tam byl jejich problem doopravdy (vy)lecen. Je nesmırnČ dulezite, aby se lide v takovy ch sluzbach dozvČdČli pravdive informace o vsech problemech spojeny ch se zneuzıvanım vsech drog vcetnČ konopı. Musıme zvy sit ňsilı poskytovat kvalitnı zdravotnicke informace o konopı a potencialnı moznosti vzniku zavislosti a nase lec ebne sluzby musı by t schopny pomoci osobam s problemem zavislosti na konopı.

Vzdůla va nı Budeme-li oznamovat jakoukoli zmČnu klasifikace konopı, musıme zajistit, aby byla pochopena nase rozhodnutı a

duvody, ktere nas k nČmu vedly. V teto zpravČ jsme se

pokusili co nejjasnČji vyjadrit sdČlenı, ze konopıje skodliva droga. Tato zakladnıpravda se ale c asto pri vČtsinČ debat o konopıa odpovıdajıcıreakci spolec nosti na jejıuzıvanıprehlızı.

JestČ obecnČji muzeme konstatovat, ze je treba zajistit, aby se klıc ovou c astı nası protidrogove strategie staly presne a objektivnıinformace o zdravotnıch ňc incıch vsech drog a o tom, kde je k dispozici lecba. Pokud se ty ka konopı, vy bor doufa, ze se nam touto zpravou podarilo skromnČ prispČt k dosazenıtohoto duleziteho cıle.

5

Spojene staty: Single (1989); Australie: Donnely, Hall a Christie (1995); Nizozemı: MacCoun a Reuter (1997; 2001)

16

KLASIFIKACE KONOPI PODLE ZAKONA O ZNEUZI VA NI DROG Z ROKU 1971 (c esky preklad sekretariatu Rady vlady pro koordinaci protidrogove politiky)

Recommend Documents