Kateřina Winterová KRKONOŠE Tiráž PODORLICKÝ SKANZEN KRŇOVICE PRAHA

KRKONOŠE Co / Krkonošská 70 Kdy / 5. 3. 2016 www.stopaprozivot.cz

•

Tiráž •

časopis společnosti BNPP PF PODORLICKÝ SKANZEN KRŇOVICE Co / Velikonoce ve skanzenu Kdy / 26.–27. 3. 2016 www.krnovice.cz

PRAHA Co / Matějská pouť Kdy / do 17. 4. 2016 www.matejskapout.cz

RŮZNÁ STARTOVACÍ MÍSTA PO ČR Co / Pochod Praha–Prčice Kdy / 21. 5. 2016 www.praha-prcice.cz

C plus / magazín společnosti BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE, jaro 2016, ročník VI. Vydává / BNPP PF SA, odštěpný závod, K. Engliše 5/3208, 150 00 Praha 5, IČ: 25085689, tel.: +420 257 080 080 Redakční rada / R. Černíková, R. Puchernová, L. Kratina, K. Kos, M. Kovářová, B. Minksová Autoři článků / R. Černíková, R. Puchernová, L. Kratina, K. Kos, M. Kovářová, B. Minksová, T. Krejčí, K. Winterová Korektury / E. Bláhová Fotografie / K. Winterová, T. Krejčí, O. Vosecký, EFKO – karton, s.r.o., BOTAS 66 STORES, Dino Toys s.r.o., FAVORIT CZECHOSLOVAKIA s.r.o., není-li uvedeno jinak, archiv BNPP PF Grafické zpracování / grafické oddělení BNPP PF Tisková produkce / BB Partner, s. r. o. Registrace / MK ČR E 18758 Jarní číslo vychází v Praze 1. 3. 2016. Samostatně neprodejné.

PRAHA Co / Výstava Titanic Kdy / do 30. 6. 2016 www.vystavatitanic.cz

Na vaše nápady a připomínky se těšíme na e-mailové adrese: [email protected]. © 2016 BNPP PF

03/2016 – 06/2016 téma / retro ochutnávky rozhovor / Kateřina Winterová

ˇ c K 0 0 0 0 10 a 1 8 z

z í n ny m

Milí přátelé,

•

Editorial •

také vás okouzluje znovuobjevená krása věcí po babičce nebo dědečkovi? Zatoužíte občas kleknout na kolena a cvrnknout do jílové kuličky nebo nechat rozeznít na gramofonu starou desku Bennyho Goodmana? A víte vy vůbec, díky komu se gramofon točí a jakou roli hrál při výrobě desek hmyz jménem červec lakový? Nechte se unášet mocnou retro vlnou, jejíž artefakty se v našem okolí objevují stále častěji. Tu Igráček v hračkářství, tu stará favoritka, a než se člověk rozkouká, dostane k narozeninám botasky v novém kabátě šitém studenty designu. Připravili jsme číslo, v němž naleznete kus vzpomínky, kus nostalgie a v neposlední řadě i nápady, jak naložit s volným časem. Tradičně, samozřejmě. Probuďte v sobě sportovního ducha a inspirujte se aktivitami ze strany 18. Utáhněte motýlka a pokuste se vyhrát lístky na koncert jazzových Melody Makers. Nebo si uvařte bylinkový čaj a odpočiňte si u rozhovoru s Kateřinou Winterovou, která vám poví o kouzlu stoletých knih. Možná při čtení rozhovoru nabudete pocitu, že její knížku Vaříme podle Herbáře 3, jejíž je spoluautorkou, prostě musíte mít, a my vám k ní rádi zkrátíme cestu naším kvízem. „Čas má plné kapsy překvapení,“ řekl Jan Werich a je tak uveden i náš článek o vývoji měření času. Pevně věřím, že vám nejen on, ale celý obsah aktuálního vydání přinese jen překvapení příjemná. Přeji vám, milí čtenáři, hezké zítřky i vzpomínky na včerejšek.

Osobní půjčka Cetelem. Výhodnější než kdykoli předtím.

Růžena Černíková

100 000 Kč za 1 650 Kč měsíčně Úrok 7,18 % při řádném splácení 0 Kč za sjednání a vedení úvěru Volejte úvěrové specialisty

800 900 194

Žádejte on-line 24 hodin denně

www.cetelem.cz

Příklad splácení úvěru 100 000 Kč: délka splácení 84 měsíců, měsíční splátka úvěru 1 650 Kč, roční úroková sazba 9,81 %, RPSN 10,26 %, celková částka splatná klientem 138 600 Kč. Při splnění podmínek a pravidel akce „Sleva na úrocích“ dostupných na www.cetelem.cz činí celková odměna úvěru za řádné splácení 11 550 Kč, dále vždy po započtení odměny: roční úroková sazba 7,18 %, RPSN 7,41 %, celková částka splatná klientem 127 050 Kč. Poplatek za uzavření smlouvy 0 Kč. Nabídka se nevztahuje na sloučení úvěrů. Touto reklamou nevzniká právní nárok na poskytnutí úvěru. Akce platí do 31. 3. 2016 nebo do odvolání.

•

Obsah •

Editorial Novinky Poradna Rozhovor Hudba navěky Čas má plné kapsy překvapení Recept – velikonoční muffiny Swing Nejstarší kratochvíle Sport opředený tradicí Kyrgyzstán Retro vlna Kvíz

• editorial

03 04 05 06 10 12 14 16 17 18 20 24 26

/• obsah /02 /03

JSME V ASOCIACI PO BOKU BANK STALI JSME SE ČLENEM ČESKÉ BANKOVNÍ ASOCIACE

PORADNA Jaké jsou možnosti financování zboží úvěrem přímo u obchodníka, radí ředitel splátkového prodeje Petr Bláha.

Společnost BNP Paribas Personal Finance, která v České republice používá obchodní značku Cetelem, je od ledna letošního roku řádným členem České bankovní asociace. Spolu s ostatními bankami se tak podílíme na kultivování bankovního trhu. Tento krok je potvrzením našich dlouhodobých obchodních záměrů a finanční stability. •

také na našich webových stránkách. Předschválený úvěr můžete využít na cokoli od 2 500 Kč až do výše 200 000 Kč. • Na jak dlouho si lze vzít úvěr v prodejně a musí být vždy na plnou cenu zboží?

VYHRÁLI JSME OCENĚNÍ NEJKRÁSNĚJŠÍ VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU •

Petr Bláha Výroční zpráva Cetelem za rok 2014 získala první místo za grafický design v prestižní soutěži nejlepších výročních zpráv České republiky a byla tak veřejně oceněna jako nejkrásnější výroční zpráva roku. V soutěži, kterou již 22 let v řadě vyhlašuje Sdružení CZECH TOP 100, je přitom obrovská konkurence. Každoročně se do ní přihlašují nejvýznamnější firmy na českém trhu. „Těší nás, že se v soutěži objevují stále nové nápady, nová kreativní řešení, nové přístupy. Letos stojí za zmínku třeba orientace na charitativní projekty u Cetelemu,“ uvedl Jan Struž, předseda Sdružení CZECH TOP 100. •

SNÍŽILI JSME ÚROKOVÉ SAZBY SLOUČENÍ ÚVĚRŮ CETELEM JEŠTĚ VÝHODNĚJI! Po červnovém snížení úrokových sazeb u účelové Osobní půjčky jsme přišli s dalším výrazným snížením úrokových sazeb až o tři procentní body, tentokrát u konsolidací. Například pokud bychom vám sloučili bankovní úvěry a nový úvěr by měl splatnost do 48 měsíců, můžete dostat roční úrokovou sazbu od 7,9 % bez poplatku za poskytnutí a vedení úvěrového účtu, navíc s možností získání dalších finančních prostředků. •

•

ředitel splátkového prodeje

• Dobrý den, chtěla bych se zeptat,

jak funguje předschválený úvěr. Předschválený úvěr, tzv. Express půjčka, je produkt, u kterého se do půl hodiny dozvíte, zda Vám bude schválen, a to bez nutnosti kamkoli chodit. Zažádat si o něj můžete na našich webových stránkách nebo na stránkách některých smluvních prodejců. Prostřednictvím kalkulačky na našem webu si nastavíte parametry úvěru, a tedy i splátky podle svých potřeb, a vyplníte jednoduchou elektronickou žádost. Do 30 minut se dozvíte, zda Vám byl úvěr předběžně schválen. Obdržíte SMS s kódem, ten do 30 dnů předložíte u prodejce spolu s dalšími potřebnými doklady a žádost zde dokončíte. Seznam prodejců, se kterými spolupracujeme, naleznete

V prodejnách nabízíme širokou škálu úvěrových produktů, což umožňuje vybrat si takový, jaký Vám bude vyhovovat. Minimální délka splácení je 5 měsíců a maximální 72 měsíců. Je také zcela na Vás, zda budete chtít část z ceny zboží zaplatit v hotovosti, nebo si vezmete úvěr na plnou cenu zboží. Můžete si také sjednat pojištění schopnosti splácet, čímž se pojistíte nejen pro případ nemoci, ale i ztráty zaměstnání a proti řadě dalších rizik. Nejedná se přitom o drahý produkt. Například při splátce 500 korun měsíčně vyjde pojištění na méně než jednu korunu denně. • Dobrý den, prosím o vysvětlení, co jsou to úvěromaty. Úvěromaty jsou přístroje, které vypadají podobně jako bankomaty a také se stejně snadno obsluhují. Najdete je v některých obchodních domech IKEA, XXXLutz a Möbelix. Tato zařízení klientům umožňují sjednat si úvěr ve výši, v jaké potřebují, a na jak dlouho potřebují. Pokud se Vám tedy v obchodních domech s nábytkem zalíbí zboží, na které zrovna nemáte celou hotovost, můžete úvěromaty využít k financování potřebné částky. Kdybyste s obsluhou úvěromatu potřebovali poradit, rádi Vám pomohou proškolení prodejci. • • novinky

/• poradna /04 /05

ROZHOVOR „ROSTLINY MĚ FASCINOVALY OD DĚTSTVÍ,“ ŘÍKÁ KATEŘINA WINTEROVÁ Utíká ke starým časům jako do pohádky, v níž hledá relaxaci i ponaučení. Je pozorovatelkou mocné přírody a nechává se okouzlovat třeba tím, jak z malých semínek vyroste plod. Knihy v ní vyvolávají touhu něco zažít, zkusit něco nového. My jsme zase nemohli odolat touze tak zajímavou ženu, jakou Kateřina je, vyzpovídat. • Kateřina Winterová • je maminkou dvou synů a úspěšnou zpěvačkou a herečkou s velmi širokým záběrem. Působí v kultovní kapele The Ecstasy of Saint Theresa, spolupracovala s raperem Vladimirem 518 a kapelou Republic of Two. Získala ocenění Anděl v kategorii zpěvačka roku. Hereckou kariéru začala v Divadle pod Palmovkou, hostovala např. v Klicperově divadle, v Divadle Ta Fantastika atd. Na scéně Národního divadla, v němž má stálé angažmá, byla za roli Nory v inscenaci Co se stalo, když Nora opustila manžela nominována na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. Objevuje se ve filmech (např. Šeptej, Tunel, Signál atd.) i v seriálech (Pojišťovna štěstí, Terapie II). V současnosti slaví úspěchy s televizním pořadem Herbář a jeho knižní podobou Vaříme podle Herbáře. Má svůj blog Culina Botanica.

• Máte neuvěřitelný záběr – hudba,

filmové i divadelní role, k tomu vaříte a radíte v Herbáři, kde si pěstujete vlastní suroviny. Jak je možné, že umíte všechno (a dobře)? S úsměvem na tváři děkuji za závorku. Máte pravdu, že když se to takhle sesumíruje, mám zájmů asi hodně. Ale nikdy mi to tak nepřišlo. To až s dětmi. Skloubit všechny aktivity s rodinou dá někdy pořádně zabrat, zvlášť když přijdou nečekané příležitosti. To pak nevím, kde mi hlava stojí. Ale neřekla bych, že umím všechno dobře. Prostě mám na některé věci talent, ale ten sám, jak víme, nestačí. Pořád se musím něco nového učit a vstřebávat. Hudbu a divadlo jsem dělala ruku v ruce dlouhá léta. A zkušenosti s vystupováním jsem nabírala jak na divadelním jevišti, tak na koncertech. Vztah k přírodě mám odmalička, takže s láskou pečuji o záhony. A Herbář je takovým potvrzením, že i herečka může umět vařit

a mít na něco názor :-). Také to vypadá, že dělám všechno najednou, ale jsou období, kdy se věnuji něčemu více a něčemu méně. • Jste zpěvačka, herečka, matka, ku-

chařka, pěstitelka, manželka, tvořitelka všeho kolem. Kým jste nejraději a proč? Jsem šťastná, že jsem mohla porodit dvě super děti a že je máme. To je pro mě nejpodstatnější. Skvělé je, že jsem se s kapelou kdysi dostala poprvé za oceán, vydala tři desky a mám spoustu zážitků z koncertů a zkoušek ve studiu. Taky mě hrozně baví hrát představení „Úča musí pryč“ s divadelním spolkem Verze, kde mimo jiné hraji i s Lindou Rybovou, Davidem Prachařem, Janou Janěkovou, Igorem Chmelou a Petrou Špalkovou. Hrát divadlo s přáteli je fajn. Pletí záhonů považuji za meditační činnost a perfektně si u něj vyčistím hlavu. Ze sklizně se raduji ještě více :-). A moc ráda se podílím i na tvorbě Herbáře. Vybírám recepty, jezdím čerpat inspiraci na různá místa, potkávám se se zajímavými lidmi, pomáhám sestavovat kostýmy a hledám staré nádobí. A jako kuchařka jsem stále na začátku, ale s pokorou přijímám rady od Lindy a jiných kuchařů. Výběr, kým jsem nejraději, proto záleží vždy na momentálním stavu věcí. Ale když připálím cukroví, tak jsem raději herečka než kuchařka.

•

„Nemám ráda plýtvání a luxus na úkor životního prostředí.“ •

• Pořad Herbář dýchá slušivým retrem. Proč jste s Lindou Rybovou zvolily cestu vzpomínek na staré časy?

My jsme se chtěly věnovat hlavně bylinám a jejich užitku. Díky vyspělému a dravému farmaceutickému průmyslu a medicíně vůbec se na ně při prevenci a léčbě trochu pozapomnělo. Proto jsme se musely ohlédnout do minulosti a zapátrat, jak se dříve s bylinami nakládalo. Měly jsme na pomoc bylináře i kořenáře, spoustu knih a herbářů, ale postupem času se na byliny nabalovala další témata a vaření s nimi. Když chcete něco prozkoumat, musíte jít od začátku. A my jsme se díky úžasným účinkům bylin, které jsou popisovány už ve starověku, dostaly ke zdravé stravě, různým výživovým směrům, tradicím, biohospodaření a biopotravinám, biodynamické kosmetice, původnímu osivu a v neposlední řadě až k energetice a elektromobilitě, která je šetrná k přírodě. To nás moc baví. A taky nás baví stylizovat se do různých období a oblékat se jako paničky z filmů pro pamětníky nebo jako řádné ženy v domácnosti. Vždyť dříve to byly hlavně ženy, které udržovaly teplo • rozhovor

/06 /07

domova a znaly tajemství dobrého jídla. Díky bylinkám uměly pomoci i od různých neduhů. A kde jinde vařit lektvary než před pravou babiččinou kredencí? • Inklinujete ke „starým zlatým časům“

i v jiných oblastech žití? Nechávám se těmi časy spíše inspirovat. Když listuji starými knihami a kuchařkami, je z nich znát, že se dříve žilo skromněji a lidé se snažili zpracovat vše, co jim příroda nabízela. To mi imponuje. Nemám ráda plýtvání a luxus na úkor životního prostředí. Člověk samozřejmě inklinuje k výrokům, že dříve bylo lépe, a utíká ke starým časům jako do pohádky. Snaží se alespoň na chvíli zapomenout na strasti přítomnosti. Já to dělám také, a vědomě – jako relax i poučení. Beru to jako jistou formu vzdělávání se. Navíc je tak romantické péct chleba v peci, mít vlastní hospodářství a zorat pole ruchadlem. Z vlastní zkušenosti vím, že je to celkem náročná práce, už jen na vlastní zahradě. Většina našich fanoušků má Herbář ráda právě kvůli chvilce, kdy se na pár minut zastaví čas a oni mohou jen tak „spočinout“ a „zapomenout“.

• Co Vás ještě okouzluje?

Nemůžu si pomoct, ale vždycky příroda. Obdivuji sice krásnou architekturu, zajímavé lidi a témata i hezké věci a dobré jídlo, ale jak to chodí ve flóře a fauně, mě opravdu dostává. Mám ráda divoká i kultivovaná místa. S Herbářem jsme například navštívili nádhernou biodynamickou zahradu v německém Schwäbisch Gmündu, kde už od roku 1921 pěstují byliny pro přírodní kosmetiku. Fascinuje mě na ní skoro stoletá tradice a péče lidí o byliny a celý ekologický systém zahrady, ale hlavně žití člověka, rostlin, hmyzu i zvířat v rovnováze. Každý rok mne okouzluje, jak z malých semínek vyrostou nakonec plody, jak úžasné jsou včely, jak nádherné jsou zasněžené hory, původní koryta potoků, louky, které pomalu mizí… Měli bychom si tyhle poklady chránit. • Knihy Vaříme podle Herbáře jsou

jedinečné svým provedením, radami, uspořádáním... Co na knihách máte sama nejraději? Kniha, to je artefakt. Předmět nabitý informacemi, kterému se podle mého ná-

zoru internet stále v něčem nevyrovná. Zvláště v případě knih, které nalézáme v antikvariátech a knihovnách. Je to většinou odborná literatura a kuchařské knihy staré několik desetiletí. Baví mě jejich grafická úprava a zaznamenání reality té které doby. Nádherné jsou třeba jen sešity připomínající propagační materiály z první republiky, například na koření, v nichž najdete recepty a vysvětlení, proč si koupit právě polévkové koření značky Graf. Nebo knihy o domácím léčení. Takovou sto let starou knihou stačí jen listovat a hned je člověku líp, jak je krásná. A pak jsou tu obrazové publikace a fotografické knihy, díky kterým můžete procestovat svět za jedno odpoledne. Mám ráda encyklopedie, ale i prózu. Na některé příběhy, právě díky zážitku ze čtení, nezapomínám. Knihy ve mně dokážou vyvolat touhu něco zažít a zkusit něco nového, ať už se jedná o recept, nebo výlet. V našich knihách se snažíme shrnout a vystihnout to podstatné z pořadu Herbář a nabídnout i něco navíc. • Byla jste vždycky bylinková, nebo

ve Vás bylinkové učarování muselo dozrát? Rostliny mě fascinovaly od dětství. Detailně si pamatuji, jak ve školce na dvorku zkoumám čekanku a různé vysoké trávy. Na základní škole jsem se naučila jejich jména i latinsky, což se mi, bohužel, z hlavy s pubertou vytratilo. Jsem pozorovatelem a obdivuji sílu některých rostlin. Pan Pavel Váňa, významný český bylinář, kterého jsme před jeho smrtí měly možnost navštívit, nám řekl, že bylina je v podstatě každá tráva, každý plevel a že všechny jsou připraveny nám pomáhat. Hned jsme si na zahradě natrhaly kerhart, což je superplevel, a daly si ho na chléb s máslem, jak nám bylo doporučeno. Byliny měly také odjakživa magickou moc, a to je potom krásné čtení o keltských druidech a bylinných obřadech. Sama byliny používám

k prevenci a při běžných onemocněních. Zatím byly vždy mocné. • Jaké je podle Vás největší moudro našich babiček a proč?

Jestli máte na mysli ty prababičky, které těžce pracovaly na poli a vařily z toho, co si samy vypěstovaly, pak je to, myslím, úcta k přírodě a životu, i když ten jejich musel být těžký. Ale také si ho uměly zpestřit různými tradicemi, které ctily. My se asi hromadně těžko vrátíme na pole, ani díky technice nemusíme, ale měli bychom si více vážit půdy, kterou za nás někdo obdělává, a podporovat lidi, kteří se snaží vyrábět kvalitní produkty bez negativního dopadu na člověka a životní prostředí. Myslím, že prababičky byly i skvělé recyklátorky. No a obecně pak babičky dobře radí, co se vztahů týče. Pěkně s odstupem a zkušeností, leckdy předpovědí děje budoucí. • Jste maminkou dvou kluků. Už si vyrobili vlastní mýdlo nebo uvařili mamince zdravou večeři?

Ano, mýdlo i svíčky nosí ze školních výletů pravidelně. Ve škole taky chodí na kroužek vaření, takže někdy stačím i ochutnat. Většinou jsou ale lakomí a nenažraní :-). Se mnou doma nejraději kuchtí palačinky a bábovku nebo domácí perník. Ale to asi všechny děti. Rozklepnout vajíčko je zážitek, to si pamatuju i já. Taky se mi občas smějí, že musím mít všechno bio, což není tak úplně pravda. Na oplátku jim vždycky zdůrazňuji, že ta sušenka z kiosku na sjezdovce rozhodně nebyla bio, to bych jim přece neudělala, ale naopak obsahovala spoustu výborných éček :-). Takhle se s láskou škádlíme a pak si dáme doma něco dobrého z našich zásob. • Plnou verzi rozhovoru i se soutěžní otázkou z kvízu naleznete na stránkách www.cetelem.cz v sekci O nás – Magazín C plus. • rozhovor

/08 /09

HUDBA NAVĚKY Lidé měli vždy tendenci konzervovat okamžiky, které byly původci jejich příjemných pocitů. Uchovat hudbu navěky. Přáli si mít možnost přehrát si své oblíbené skladby právě tehdy, kdy budou chtít. To bylo jistě snem také Pronoma z Théb, hudebníka z období antického Řecka, měl ale smůlu. Prvního záznamu se lidé dočkali až o 2000 let později.

tvrdnoucí přírodní materiál, který vyměšuje červec lakový, nepatrný asijský brouk. Šelak se výborně uplatňuje i v jiných odvětvích a s příchodem 2. světové války jej začíná být nedostatek. Příležitost dostává PVC (polyvinylchlorid, zkráceně „vinyl“), který se osvědčí a od roku 1948 se stává synonymem gramofonové desky. Pro zajímavost uveďme, že téhož roku byly v Československu založeny Gramofonové závody a dodnes se řadí k celosvětové špičce tohoto odvětví.

Dne 18. července roku 1877 se jedním newyorským bytem line známá vůně čerstvého jablečného koláče. Na tváři muže se objeví úsměv a v šedé kůře mozkové zběsilé jiskření. Thomase Alvu Edisona napadl způsob, jak konzervovat a kdykoli později reprodukovat hlas. Zkraje prosince téhož roku spatří světlo světa první fonograf, který zjednodušeně řečeno zaznamenává zvuk v podobě rýhy na povoskovaném válečku. Říká se, že první záznamem byla dětská říkanka, kterou do trouby fonografu odříkala paní Edisonová. Fonograf zná málokdo, byl však důležitou inspirací.

O deset let později na chodbě patentového úřadu nervózně přešlapuje Emile Berliner. Uspěje a od toho okamžiku mu nikdo neřekne jinak než Mistr Gramofon. To on přišel s myšlenkou záznamu zvuku na desky. Zprvu skleněné desky byly příliš křehké, výroba kovových byla zdlouhavá a nákladná, tak se ebonit (tvrdá pryž) ukázal jako nejlepší volba. Pan Berliner založil řadu továren na výrobu desek i gramofonů a odstartoval novou éru. Kvalita záznamu v ebonitu byla nevalná, hledaly se proto nové materiály. Od konce 19. století se tak desky vyrábí z šelaku, což je na vzduchu

S jídlem roste chuť, lidé chtějí více zábavy a vinyl se svými 50 minutami již nestačí. Roku 1963 proto nizozemská společnost Philips představuje audiokazetu – plastovou schránku obsahující tenký pásek s magneticky aktivní vrstvou, který pojme až 120 minut záznamu. Původně ji pro nízkou kvalitu reprodukovaného zvuku zamýšlejí využít jen pro mluvené slovo. Jaký byl její další osud, víme. Přese všechna vylepšení na přehrávačích či na konstrukci audiokazety se ale jednalo o médium, které bylo náchylné k poškození. Opakovaným přehráváním se kvalita snižovala a každý z nás si jistě vzpomene na nepříjemný šustivý zvuk vycházející z našeho kazeťáku či dvojčete. Chvatně jsme přiskočili, přístroj vypnuli, opatrně otevřeli dvířka a tiše doufali, že se

nám podaří zacuchaný pásek z mechanismu vymotat bez přetržení. I když se podařilo s tužkou v ruce pásek navinout, záznam byl v daném místě zničen a při každém dalším přehrání o sobě dalo poškození vědět S nadsázkou by se dalo říci, že roku 1979 skončila doba analogová, jelikož společnosti Sony a Philips představily první digitální nosič – kompaktní disk neboli CD. Věděli jste, že prvním vydaným cédéčkem světa bylo v srpnu 1982 album The Visitors švédské skupiny ABBA? Vzniká celá řada společností, které za drobný peníz dokážou převést veškeré analogové záznamy na digitální. Vinylové desky vyperou, zbaví je téměř veškerého praskání a šumu. Dokonce umí přepsat záznam z drátofonu, což byl předchůdce magnetofonu a hudba se v něm zaznamenávala na tenký ocelový drát. Veškerá data dnes uchováváme jako nepředstavitelnou řadu jedniček a nul na harddiscích našich počítačů nebo v paměti MP3 přehrávačů. Zapomíná se na celý ceremoniál, který byl s přehráváním hudby spojený. Naštěstí jsou mezi námi tací, kteří si toto kouzlo pamatují a tradici předávají dál. A proto zájem o elpíčka v posledních letech neustále roste.• •c

plus téma /10 /11

„ČAS MÁ PLNÉ KAPSY PŘEKVAPENÍ“ Tak vystihl Jan Werich jednu z charakteristik času a trefný je i jeho výrok, že „čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to“. Nepředvídatelnost v nás budí nejistotu i touhu se v čase vyznat. Pojďme se proto pustit do zkoumání snah o jeho zkrocení a vývoje metod měření. I přes dnešní dokonale přesné metriky si starší způsoby zachovávají svůj půvab. Sluneční hodiny sloužily jako spolehlivý ukazatel po staletí. Přitom nebyly jediné, které lidé sledovali. Velmi staré jsou i hodiny vodní, fungující na bázi vodou poháněného kola a přenosu sil na ozubené soukolí. Šlo o propracovanější princip s mechanickými prvky, jimiž se později inspirovaly plně mechanizované hodiny. Jiné starodávné metody neukazovaly přesný čas, ale dokázaly odměřit jeho úsek. Třeba jako nám dobře známé přesýpací hodiny nebo verze olejové či ohňové za užití časových stupnic na bocích svící nebo poklesu hladiny oleje v kahanech.

Pravěcí předkové vnímali čas jinak než my. Neuměli určit délku trvání čehokoli a řídili se jen pravidelnými jevy. Nápovědou jim byla nebeská tělesa, tj. Slunce, Měsíc a hvězdy. Za praotce časomíry s nadsázkou označujeme kůl v zemi a jeho dopadající stín. Stínové či sluneční hodiny využívali i Egypťané, kteří čas udávali podle délky stínu vrhaného svislými obelisky – gnómony. Postupně přibyla stupnice pro větší přesnost a zohledňovala se roční období.

Přelom v časomíře přinesly mechanické hodiny pracující na základě kmitání umělého tělesa. Historie sahá do 13. století, ale vyspělé formy vznikly později. Zajímavé je, že původně se nepohybovala ručička kolem ciferníku, ale právě naopak. Mechanický pohyb zajišťovala svislá hřídel roztáčená příčníkem se dvěma závažími. Lopatky na hřídeli následně zapadaly do mezer ozubeného kola. Hodiny se musely natahovat každých 6 hodin, během nichž se „rozešly“ i o 2 hodiny. Nahrazení těžkých závaží natahovacím pérkem tento nedostatek vyřešilo. Hodiny se staly lehčími a přenosnými. Až kyvadlové hodiny dovedly mechanické měření času k dokonalosti a do nám známé podoby.

Od poloviny 20. století digitální hodiny nahrazují své mechanické kolegy. Digitální verze fungují na bázi tzv. quartzového strojku a pohání je malá baterie, takže odpadá nutnost natahování. Přesnost, nízká cena a pohodlnost tak postavily mechanické předchůdce do role zboží jen pro fajnšmekry. Pokrok přinesl i generaci chytrých hodinek, které kromě času nabízí třeba kalkulačku, navigaci, zaznamenají sportovní výkony nebo se propojí s mobilním telefonem.

Kdo hraje prim aneb PRIM je zpět Pražský orloj či dvůr Rudolfa II. hostící experimentátory s časem jasně dokazují pevné kořeny časoměřičství u nás. Výroba hodin zakotvila ve východních Čechách koncem 19. století a položila základy legendárním „primkám“. Po 2. světové válce se tu obnovily dřívější továrny a pod křídly národního podniku Chronotechna se sem vrátil hodinářský průmysl. Roku 1948 byl otevřen pobočný závod v Novém Městě nad Metují, kde se v půlce 50. let narodily první hodinky PRIM, které brzy zdobily tisíce zápěstí. Navzdory přejmenování

•

V půlce 50. let se narodily první hodinky PRIM. •

podniku na Elton v 60. letech se dál používala značka PRIM, aniž by tenkrát kdokoliv tušil, k jakému dvojímu životu těchto hodinek to povede. PRIM totiž dnes ožívá a daří se mu. Jenže jeho název nesou produkty hned dvou firem současně. Právní nástupce podniku Elton sice v novém miléniu obnovil výrobu strojků v původním závodu a oprášil tradici se vším všudy včetně práv k logu, ale během let jeho pasivity si obchodní značku PRIM nechala registrovat společnost z Frýdku-Místku. Ta se zabývá prodejem i výrobou hodin různých značek. Čas má skutečně plné kapsy překvapení a uvidíme, jaké rozuzlení soudních sporů o PRIM přinese. • •c

plus téma /12 /13

VELIKONOČNÍ NÁDIVKOVÉ MUFFINY S MANDLEMI Velikonoce jsou nejen významným křesťanským svátkem, oslavou jara a přicházejícího slunce, ale také příležitostí pro přípravu a konzumaci výborného jídla. Pokud si tradiční dobroty navíc přichystáte v zajímavém a neobvyklém provedení, je kulinářský úspěch zaručen! Výhodou našeho receptu je také to, že si jej můžete připravit kdykoliv, nejen během Velikonoc. Příprava nádivky je navíc rychlá a snadná a určitě ji zvládne každý! Pokud máte pochybnosti o svém postupu, koukněte na naše stránky www.cetelem.cz/o-nas/, kde najdete náš videorecept. Pomoc naleznete i na blogu naší kuchařky Terezy Krejčí www.majoliecuisine.blogspot.cz, která nádivku připravila a vyfotila.

Velikonoční nádivkové muffiny s mandlemi Příprava: 20–30 minut, pečení: 15–20 minut

Mezi tradiční pokrmy Velikonoc patří jidáš, mazanec, beránek, velikonoční perníčky, ale i velikonoční nádivka neboli hlavička, jak se jí také říká. Nádivka je výborná teplá i studená a její tradiční součástí bývají spařené kopřivy a uzené maso. My si však zkusíme připravit odlehčenější recept, ve kterém uzené maso není, a ani nemusíte prohledat celou zahradu (máte-li ji vůbec), abyste do nádivky mohli přidat spařené kopřivy. Naopak, chuť doplní nasekané mandle a čerstvá petrželka, které nádivce dodají jemnou křupavost.

Na 12 ks muffinů budeme potřebovat: – 8 ks den starých rohlíků – 300 ml vlažného mléka – 150 g změklého másla – 4 čerstvá vejce – větší hrst čerstvé petrželky nebo hrst mladých kopřiv – větší hrst loupaných mandlí v celku sůl, pepř – 2 jarní cibulky – 200 g co nejtenčích plátků slaniny

Postup: Troubu předehřejeme na 180 ˚C. 1/ Rohlíky nakrájíme na menší kostičky – čím menší, tím lépe se nám bude pracovat – a vložíme do větší mísy. Rohlíkové kostičky zakapeme vlažným

mlékem a promícháme. Míchat můžeme rukou. Pokud se nám rohlíky zdají příliš suché, trochu mléka ještě přidáme. 2/ Oddělíme bílky a žloutky. Žloutky vyšleháme elektrickým šlehačem se změklým máslem (pokojová teplota), spíše více než méně osolíme a opepříme. 3/ Z bílků vyšleháme opět elektrickým šlehačem, nejlépe metlou, pevný sníh. 4/ Namočené rohlíky promícháme s vyšlehanou žloutkovou směsí a přidáme nakrájenou petrželku nebo kopřivy. (Pokud přidáváme kopřivy, je nutné je nejprve spařit vroucí vodou, např. v misce, poté vymačkat přebytečnou vodu a nakrájet je na menší kousky.) 5/ Opatrně nasekáme mandle a přidáme je do směsi. Promícháme. 6/ Jarní cibulky nakrájíme na kolečka a osmahneme na lžíci másla. Necháme je lehce zchladnout a také přidáme do směsi. 7/ Nakonec pomalu přimícháme i vyšlehané bílky. 8/ Připravíme si formu na 12 ks muffinů, každý otvor vysteleme plátkem slaniny a naplníme nádivkou tak, aby nahoře trochu vykukovala, vytvořila „čepičku“. 9/ Dáme péct na 15–20 minut do předehřáté trouby. Muffiny necháme zchladnout ve formě a po vyjmutí je můžeme vložit do papírových košíčků a ovázat provázkem či stužkou – bude jim to slušet. Servírujeme samostatně nebo ještě lépe jako přílohu k jarním kuřátkům, jehněčí pečínce apod. Rádi byste se podělili o své zážitky při vaření anebo si vyzkoušeli i jiný recept? Navštivte Terezin blog, kde najdete nejenom nepřeberné množství dalších receptů, ale také se zde můžete podělit o své tipy, nasbírat inspiraci či si o jídle jen tak popovídat. Dobrou chuť! • •c

plus téma /14 /15

SWING

NEJSTARŠÍ KRATOCHVÍLE

Ocitáme se v Americe 20. let. Muži v padnoucích oblecích a s protřelým výrazem, ženy v elegantních šatech a s účesy po vzoru Josephine Baker. Trubky, saxofony, víření činelů a bručící basa. Na tvářích zářivý úsměv a v uších swing!

Po světě se koulejí více než 3000 let. Mají různé velikosti i barvy. Hrával si s nimi Caesar, psal o nich Shakespeare i Poláček. Jsou spojeny s jarem a snad pro všechny představují milou vzpomínku na dětství. Pojďte si s námi zahrát kuličky.

lomu 30. a 40. let. České publikum příliš neoslovil, a nevznikly tak čistě swingové bandy, za zmínku ale jistě stojí Sestry Allanovy či Orchestr Karla Vlacha.

O tom, že se jedná o zálibu, která byla povýšena na sport, svědčí skutečnost, že v celé řadě zemí byl založen kuličkový svaz, jenž pořádá pravidelné turnaje, národní mistrovství i světové šampionáty. Na některé závody je kvalifikace nezbytná, většiny se však může zúčastnit i náhodný kolemjdoucí. Pro zajímavost uveďme, že se o Velikonočním pondělí koná v Havlíčkově Brodě již 26. ročník tradiční kuličkiády.

Amerika se vzpamatovává z velké hospodářské krize. Zástupy obyvatel jsou bez zaměstnání, bez prostředků, americká vláda experimentuje s prohibicí. Vše je šedivé a doba nejistá. O tradiční jazz není zájem. Lidé potřebují vnést do života optimismus a radost. Na scénu se vyřítí nová, rozverná odnož jazzu – swing. Jde o energickou taneční hudbu, která plní sály po celé zemi. Největší tančírnou byl Savoy v newyorském Harlemu s parketem pro 4000 tanečníků. Souběžně s hudbou se vyvíjel i tanec, který se inspiroval charlestonem a stepem. Je rychlý, živý a nemá pevná pravidla. Nejznámějšími druhy jsou lindy hop, shag, balboa a boogie-woogie. Do Čech doputoval swing později, na pře-

Kralování nenápadně převzal rock´n´roll a swing ustoupil do pozadí, až jednoho dne roku 2004 rakouský DJ Parov Stelar představil publiku kombinaci moderní elektronické muziky s hudbou 30. let a označil ji za electro-swing neboli neo-swing. Neo-swing se okamžitě ocitá ve svízelné situaci, jelikož jedni tvrdí, že se jedná o inovátorský počin hodný potlesku, druzí pak, že jde jen o akt barbarství a zneuctění tak krásného a čistého žánru. Skutečností zůstává, že zaujal velikou skupinu posluchačů, která oživila některé tradice se swingem spojené. Otevírají se tančírny, kam se hrnou zástupy nadšenců. Na novou vlnu reagují i taneční školy, které se předbíhají v nabídkách kurzů swingového tančení – moderního i klasického. Nejvýraznějším českým hudebníkem, který udržuje kouzlo klasického swingu při životě, je Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. A protože i Projekt Šance má Melody Makers rád, vystoupí tato kapela 20. září 2016 na benefičním koncertě projektu. Cetelem jako generální partner svým klientům umožní vyhrát lístky do Obecního domu. Stačí být mezi prvními deseti, kdo správně odpovědí na otázku, jak dlouho Projekt Šance pomáhá „dětem ulice“. Odpovědi zasílejte na e-mail [email protected]. Přečtěte si pravidla soutěže na www.cetelem.cz/ o-nas/. •

Archeologické objevy dokazují, že se kuličkám oddávali již egyptští faraoni, jedná se tak pravděpodobně o nejstarší hru na naší planetě. Hrávalo se s nimi i na dvoře královny Alžběty I. a z této doby se dochoval příběh o dvou mužích, kteří soupeřili o srdce krásné panny. Po řadě různých disciplín mělo klání nejasný výsledek, rozhodla až hra v kuličky. V průběhu tisíciletí se různila velikost kuliček a materiál, což šlo ruku v ruce s dobou, místem a technickými možnostmi. Ty první byly vytvarovány z jílu, kostí či kamene. Ostatně mramor dal kuličkám i jejich anglický název (marble = mramor či kulička na hraní). Mohli jste však narazit také na kuličky z hlíny, pecek nebo kovu. Dnešní šampióni hrají s profesionálními kuličkami z olovnatého skla, které jsou dokonale kulaté a díky vyšší váze lépe drží směr. Při jejich nákupu byste však museli sáhnout hlouběji do kapsy, jedna taková vás může vyjít až na 100 korun. Proto většina závodníků i rekreačních hráčů používá klasické skleněnky, které jsou k dostání v nejrůznějších barevných provedeních.

•

Kuličky z olovnatého skla lépe drží směr. •

Pravidla se různí. Představme si ta, podle kterých hraje Český kuličkový svaz. Ke hře nastupují dva hráči, každý s 10 kuličkami jedné barvy, jež se rozhodí od čáry vzdálené 7,5 metru (7 dlouhých kroků) od důlku. Začíná ten, jehož kulička je k jamce nejblíže. Soupeři se ve cvrnkání pravidelně střídají, každý hraje pouze se svými kuličkami. Vítězem se stává ten, kdo první dostane všechny své kuličky do důlku. Zacvrnkat si mohou všichni bez rozdílu věku i bez ohledu na počasí. Jsou tu však dvě nutné podmínky – rovný povrch a dobrá nálada. • •c

plus téma /16 /17

SPORT OPŘEDENÝ TRADICÍ Soutěživost k lidstvu neodmyslitelně patří. A s ní i sportovní klání, z nichž řada přetrvala dodnes. A které české sportovní akce nesmíme pro jejich tradici opomenout?

Velká pardubická Soutěž v koňských dostizích se v Pardubicích koná od roku 1874 a drží tak prvenství v tradici sportu v Česku. Přerušena byla Velká pardubická jen za válek, událostmi roku 1968 a jednou kvůli počasí. Podívanou, při níž koně uběhnou 6,9 km a překonají 31 překážek, můžete sledovat vždy druhou neděli v říjnu. K závodu patří i legendy, třeba Josef Váňa, který tu vyhrál 8krát, nebo kůň Železník, který uspěl 4krát a vždy s Váňou v sedle.

Krkonošská 70 Krkonošská 70 je metou zdatných běžkařů s týmovým duchem. Jeden z nejstarších evropských závodů hlídek (družstev) každoročně přiláká asi 200 týmů. Od startu roku 1955 se ale mnohé změnilo. Místo deseti členů hlídky dnes stačí pět a klasickou techniku nahradilo bruslení. Trasa začíná ve Sv. Petru, stoupá na Hromovku, přes vrcholky nad Janské Lázně a zpět do Špindlerova Mlýna. Nově lze vyjet na tratě 50 či 25 km, a to i jednotlivě. Přidejte se už 5. 3. 2016!

Jizerská 50 Známější Jizerská 50 vznikla jako nominační klání na Krkonošskou 70. Premiéru zažila roku 1968 s 52 nadšenci na startu. V roce 1972 vyrazilo už 2010

účastníků a závod se prvně jel jako Memoriál expedice Peru 1970, kde zahynulo 15 horolezců, také zakladatelů J50. Jejich památku uctívají i dnes tisíce startujících včetně závodníků světové špičky. Trasu si tu však najdou všichni milovníci běžek.

Pochod Praha–Prčice Nejmasovější dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí slaví 50 let. U zrodu stála snaha z roku 1966 překonat vzdálenost přes 100 000 loktů českých, což je 59,4 km (1 loket = 0,594 m). Oproti původní jedné trase je dnes na výběr z více než 20 tratí, přitom nejdelší měří 70 km. Z Prahy do Prčice se můžete vydat 21. 5. a kromě dětí se myslí i na hendikepované.

Běchovice–Praha Spojení „tradice“ a „sportu“ by zejména běžeckým nadšencům mělo evokovat zářijový 10kilometrový silniční závod. Ten je unikátní svým nepřerušeným konáním – 113 let dlouhá historie ho řadí mezi nejstarší nepřerušené závody světa! A to i přesto, že pořádající klub ČSK v roce 1902 zanikl a dalších skoro 50 let se myslelo, že se tehdy závod nekonal. Naštěstí se však později našly důkazy o tom, že pořadatelství se po kritické období ujal jiný klub a domněnky o přerušení závodu byly mylné.

Primátorky Nejen běžecké, ale i vodní závody mají svou tradici – veslice primátorek rozčeřily vltavskou vodu již po sto druhé! Veslování

tehdy patřilo mezi nejrychleji se rozvíjející sporty na našem území. Dobrou úroveň českých veslařů dokumentovaly např. medaile z mistrovství Evropy 1895 a 1896. Výborné výsledky ale byly trnem v oku rakouskému a německému svazu, které tak českým veslařům vyhlásily bojkot. Izolace dala vzniknout myšlence na vlastní soutěž – závod osmiveslic, kterým můžete přijít fandit 3.–5. června.

Závod míru Správně tušíte, že tradice tohoto největšího amatérského cyklistického závodu Evropy sahá do roku 1948. Ačkoli v závodu startovala samá zvučná jména tehdejší cyklistiky, byla to spíše politická záležitost. V roce 1985 se k tradičním účastnickým zemím (ČSR, Německo, Polsko) přidal i Sovětský svaz. Po prologu v Praze zamířil peloton do Moskvy a po třech etapách se letecky přepravil zpět do ČSR – v zájmu posilování „přátelství“ nebylo nic nemožné. Trasa se obměňovala, nejdelší z Prahy přes Varšavu do Berlína měřila úctyhodných 2568 km! Od roku 2007 se závod kvůli finančnímu krachu nekonal, nicméně rok 2013 začal psát jeho novou podobu: Závod míru jako světový pohár v silniční cyklistice závodníků do 23 let. • •c

plus téma /18 /19

V dřívějších dobách by cesta do Kyrgyzstánu napadla spíše jen velkého dobrodruha. Možná právě proto si značná část země dodnes zachovává svou tradiční podobu. Jaká ale je? Pokud se nebojíte vystoupit ze své komfortní zóny a stavět svůj stan každý večer na jiném svahu pohoří Ťan-šan, můžete objevit krásy drsné země na druhé polovině zeměkoule i vy.

•

Ťan-šan •

KYRGYZSTÁN

Ve městech je místo kultury viditelné spíše dřívější působení Sovětského svazu. Mohutná torza betonových staveb se na první pohled neslučují s kyrgyzským stylem bytí – velká část obyvatel udržuje kočovný způsob života a žije v horách se svými stády jaků, ovcí a koní. Proč byste se tedy měli do takové země vydat? Kvůli drsné panenské přírodě, která je díky dechberoucí podívané jako stvořená pro trekking, a kvůli možnosti narazit na tradiční jurty, s jejichž obyvateli se vrátíte o desetiletí zpět. Navíc je Kyrgyzstán tou pravou zemí pro svobodné cestování – postačí vám cestovní pas bez víz. K dispozici budete mít hotel s miliony hvězd, protože stan si můžete postavit téměř kdekoli.

Můžete si klást otázku, zda putování po Kyrgyzstánu není nebezpečné, ale odpověď je uklidňující. Nebezpeční můžete být pouze sami sobě. Počítejte s tím, že pokud vám nevypadnou všechny peníze z kapes kvůli drncání po místních vozovkách, zbaví vás jich smlouvaví řidiči taxíků, pro které je člověk s krosnou či jiným výletním artefaktem jako chodící pokladnice. Záleží však na vaší připravenosti srazit jízdné mnohdy až o ¾ ceny. Nebezpečí hrozí ještě ve městech, kde vás lidé na základě falešného služebního dokladu žádají o váš pas, který vám obratem (pro)dají zpět jen za stovky eur. Ale i takové riziko můžete svou opatrností odvrátit nebo se prostě déle nezdržovat – čím dříve vyrazíte z města, tím lépe pro vás. • letem

světem /20 /21

Když dojedete do vesnic, můžete na strach z města zapomenout. Zjistíte, že tamní lidé jsou velmi milí, přátelští a komunikativní. A co víc, když si vzpomenou, že jste stejně jako oni byli částí východního bloku, připadají si jako vaši sousedé. Nicméně ani tak se vám pravděpodobně nepodaří je přesvědčit, že Československo „již“ neexistuje a že ruština není náš první cizí jazyk, natož rodný. Strach není na místě, ani co se týče způsobu přepravy. Transfery mezi jednotlivými rezervacemi si zajistíte mávnutím na bílé dodávky, tzv. maršrutky, které křižují místní, převážně hliněné silnice. Ačkoli maršrutky i ostatní vozidla vypadají, že drží pohromadě jen silou vůle, zvládnou vás převézt i přes horská sedla. A když se náhle ve strmém stoupání zastaví a vy se domníváte, že svým zvukem dávají najevo svůj konec, řidič a jeho zručnost vás nakonec vždy vyvedou z omylu. Poté co se ocitnete ve vytouženém cíli a vstoupíte do hor, povedou vás vaše kroky do přírodních rezervací. Po vstupu do nich si připadáte jako v jiném světě, oproti jinak nehostinné a pusté krajině rozprostírající se na většině území, jehož průměrná nadmořská výška se nachází v neuvěřitelných 2 750 metrech. I poloha jednoho z největších horských jezer na světě, tamního Issyk-Kulu, odpovídá stejné úrovni jako vrchol Sněžky! V příro-

•

Jurta •

dě místo telefonního signálu narazíte spíše na koně a krávy, jiní „návštěvníci“, kromě českých turistů, jsou málo pravděpodobní. Nachází se tam jen domorodci, kteří vás ochotně pozvou na návštěvu do své jurty či nabídnou snídaňové menu skládající se z čaje s čerstvým mlékem a rýže spolu se zeleninou a chlebem, který je nedílnou součástí většiny jídel během dne. Specialitou je kvašené kobylí mléko zvané kumys. Jeho výživové vlastnosti se mu nedají upřít, ale nakyslá až štiplavá chuť podobná acidofilnímu perlivému mléku bude pro cizince pravděpodobně startem nikoli dobrého dne, nýbrž trávicích potíží. Se vzrůstajícím počtem turistů už i místní lidé mění zvyky a na frekventovanějších místech začínají své služby zpeněžovat. Čím hlouběji zacházíte do hor, tím více vám náhodou objevená jurta dokreslí vaše představy o způsobu horského žití. Před jurtou sedí vřele vás vítající, horským větrem a těžkou prací poznamenaný starý kyrgyzský pár a vy se divíte, jak jim opodál se pasoucí stádo krav a koní může být jediným společníkem a zdrojem obživy. Váš jídelníček pravděpodobně nebude moc pestrý. Vzhledem k tomu, že ve vesničkách můžete mnohdy zakoupit jen místní chléb, je vhodné se před odletem vybavit jídlem na celou dobu pobytu. Při výběru je více než vhodné volit i podle gramáže,

•

Ala-Kul •

protože už po pár dnech budete v krosně na zádech cítit každý gram. K dovršení naprosté horské spokojenosti si tak připravíte kombinace jídel ze sušených či konzervovaných surovin, které se nemusíte bát zapít vodou stékající z okolních ledovců – bude tou nejlepší, jakou jste kdy ochutnali. Pokud hodláte zdolat výšky, ale stále bez nutnosti lezeckého vybavení, vyrazte na horu Pik Učitěl (4 545 m n. m.) v přírodní rezervaci Ala-Archa. V základním táboře Raceka zjistíte, že za vysokými vrcholky okolních ledovců zapadá slunce rychleji než obvykle. Péřovou bundu jako součást své povinné výbavy navíc oblečete i proto, že tisíce tun ledu, které máte za stanem, rázem srazí rtuť teploměru k nule. Další den můžete využít příležitosti nechat krosnu jinde než na svých zádech a z tábora vystoupat zbývajících 1 200 výškových metrů. Naskytne se vám tak neuvěřitelný výhled plný vrcholků pohoří Ťan-šan. V zemi můžete navštívit stovky jezer, ale zejména k jezeru Ala-Kul je cesta náročnější než k ostatním – stojí však za to. Odměnou za hodiny stoupání vzhůru mezi skalní štíty

vám bude kouzelné duhové jezero se sněhovými čepicemi okolních hor, ve kterém mohou otužilci zchladit zapálená lýtka. Pakliže naznáte, že chození 10 km denně nahoru a dolů vám přináší více strastí než potěšení, můžete se například v rezervaci Naryn pokochat pohledem na okolní čtyřtisícovky ze sedla koní, které si v přepočtu za cca 400 Kč/den můžete na místě zapůjčit i s místním průvodcem. Možností neskutečných výletů do liduprázdných hor máte nespočet, tak navštivte i další rezervace, jimiž jsou např. Djety-Oguz, Song-Kul, Issyk-Kul, Karakol či Sary-Chelek. Pokud vás Kyrgyzstán zaujal, nebojte se tam vypravit. Spoustě lidí v návštěvě této země brání spíše předsudky než skutečné překážky. Zkuste se jich zbavit a pořiďte si zpáteční letenky (zhruba 9 tis., v závěru léta dokonce cena klesá až na polovinu). Z vlastní zkušenosti lze tvrdit, že během třítýdenního pobytu nepřesáhnou celkové tamní výdaje částku 3 tisíce korun. Pokud se tedy odhodláte, získáte za málo peněz mnoho zážitků k nezaplacení. • • letem

světem /22 /23

RETRO VLNA Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč máme zálibu ve starých věcech? Proč retro slaví comeback? Je to pouze nostalgie, anebo věci, které jsme používali my či naši rodiče, byly opravdu tak pěkné? Ať tak či tak, že je retro v kurzu, dokazuje stále větší počet znovu oživených věcí v našich obchodech. S námi si teď můžete zavzpomínat nad pěti vybranými retro klenoty.

Favorit Do roku 1978 jezdilo s rokycanskou značkou milion kol ve 38 zemích světa. Po těžkém porevolučním období, které vyvrcholilo v roce 2011 bankrotem, prožívá značka Favorit renesanci a dnes již znovu vyrábí kola pro své náročné zákazníky.

Igráček Od roku 1977 si plastová figurka vyráběná firmou IGRA (igra = rusky hra) vyzkoušela snad všechna možná povolání. Tím vůbec prvním byl zedník. Po roce 1989 prošel Igráček modernizací a z příslušníka Veřejné bezpečnosti se stal policista nebo skateboardista. Ale i přesto to má v konkurenci ostatních hraček těžké.

Botasky Asi největší úspěch na poli obnovy zašlé slávy nesou studenti designu Jan Klos a Jakub Korouš, kterým se v roce 2006 podařilo vdechnout nový život sportovní obuvi Botas. Jimi navržený model Botas66 vycházející z legendárních tenisek nejenže vyhrál několik designových soutěží, ale hlavně dostal úspěšnou firmu zpět do povědomí lidí.

TATRA Ozdoba každého normalizačního pískoviště. TATRA 148 byla původně vyráběna Chemoplastem Brno. Současná verze je o poznání kvalitnější – například uveze vaše dítko, i kdyby vážilo 100 kg. Nově je k dostání i v různých barevných kombinacích.

Gumotextilky Pro leckterého sportovce je záhadou, jak v době ultralehkých kopaček vyráběných z nejnovějších materiálů může přežít něco tak nepohodlného a nepraktického, jako je tato žlutočerná směs gumy a textilu. Důvodem může být snad pouze nostalgie. • •c

plus téma /24 /25

KVÍZ Vyhrajte knihu Vaříme podle Herbáře 3! 1/ Mistr Gramofon:

5/ První CD představila roku 1979:

a/ se pravým jménem jmenoval Emile Berliner b/ svůj vynález nechal patentovat roku 1877 c/ je luxusní značka gramofonů

a/ firma Sony b/ firma Philips c/ firma Sony i Philips

2/ První kuličky na hraní byly:

a/ příslušník VB b/ zedník c/ kuchař

a/ ze skla b/ z jílu c/ z dužiny kokosu

3/ První hodinky PRIM byly vyrobeny: a/ ve Frýdku-Místku b/ v Praze c/ v Novém Městě nad Metují 4/ Jizerská 50: a/ vznikla jako nominační klání na Krkonošskou 70 b/ byla založena v roce 1945 c/ je určena pouze pro vrcholové sportovce

6/ První povolání Igráčka bylo:

7/ Horu Pik Učitěl najdete v rezervaci: a/ Ala-Archa b/ Naryn c/ Song-Kul

8/ Poslední otázku naleznete ve webové verzi rozhovoru s Kateřinou Winterovou. Vyberte pro ni správnou odpověď: a/ 36 b/ 37 c/ 38

Soutěž je určena pouze klientům společnosti BNPP PF. Správné znění odpovědí zašlete s označením „Jarní soutěž – kvíz“ na adresu [email protected] nejpozději do 1. 4. 2016. Nezapomeňte uvést své jméno a příjmení, adresu, příp. telefonický kontakt. Prvních 10 čtenářů se správnými odpověďmi získá knihu Vaříme podle Herbáře 3. V naší druhé soutěži může 10 šťastlivců vyhrát dva lístky na benefiční koncert Projektu Šance, který se uskuteční 20. 9. 2016 v Obecním domě v Praze. Na koncertě, jehož generálním partnerem je Cetelem, vystoupí také Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Více o možnosti výhry naleznete v pravidlech na www.cetelem.cz nebo v článku Swing. Seznamte se s podrobnými pravidly obou soutěží na www.cetelem.cz.

generální partner

hlavní partner

• kvíz

/26