Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta
Katedra Křesťanské výchovy Sociální pedagogika
Lucie Hejzlarová, DiS
Občanské sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka a projekt jeho rozvoje Bakalářský projekt
Vedoucí práce: PhDr. Petra Potměšilová, Ph. D.
2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou / diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
Poděkování
Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce PhDr. Petře Potměšilové, PhD. za vedení bakalářského projektu a paní Bártové a jejímu sdružení za spolupráci při psaní projektu.
OBSAH
ÚVOD V mém bakalářském projektu bych vás chtěla seznámit s Občanským sdružením pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka. Toto sdružení by se mohlo zařadit mezi sdružení poskytující sociální služby.
Hiporehabilitace – ze slova „hippos“ = „řecky kůň“1 a „rehabilitace“ = „léčebná metoda směřující k opětovnému nabytí ztracených schopností po nemoci nebo úrazu.“ 2 Hiporehabilitace se společně s canisterapií (terapie se psy) a felinoterapií (terapie s kočkami) řadí mezi zooterapie, kde je možné využívat téměř každého zvířete. Kůň a zejména jeho pohyb je nenahraditelný pomocník, ke kterému se lidé obvykle uchylují v případech, kdy už moderní přístroje a medikamenty nepomáhají. Snaží se tak minimalizovat následky či předcházet dalším komplikacím, které by mohly bez rehabilitace nastat. V podstatě jde o návrat moderního člověka zpátky k přírodě. Kůň jako jediný může nahradit člověku na vozíku nohy, aby se mohl pohybovat volně bez překážek. Za šest let, co ve sdružení působím a co jsem se začala o tento způsob rehabilitace zajímat, jsem se mohla několikrát na vlastní oči přesvědčit, že skutečně funguje a pomáhá. Během mé praxe na vyšší odborné škole jsem půl roku navštěvovala brněnské sdružení Epona, kde jsem získávala cenné informace a byla v kontaktu s jednou z profesionálek v oboru Mgr. Vandou Caskovou, pod jejímž vedením jsem napsala svou absolventskou práci na téma Léčebného pedagogicko psychologického ježdění – jeden z podcelků hiporehabilitace. Po absolvování kurzu léčebného pedagogicko psychologického ježdění, jsme s paní Bártovou, zakladatelkou sdružení, získaly potřebné licence a osvědčení pro provoz tohoto odvětví hiporehabilitace. V bakalářském projektu bych chtěla blíže vysvětlit pojem hiporehabilitace a vše, co s ní souvisí – její historii, fungování, členění. Popsat historii sdružení, za jakých podmínek sdružení vznikalo a jeho postupný rozvoj až do dnešní podoby. Dále bych vás chtěla seznámit s pravidelnou činností sdružení a aktivitami, které každoročně připravujeme pro naše klienty a děti, i další akce, na které jsme pořadateli pravidelně zváni. Chtěla bych také nastínit, jak u nás probíhá rehabilitační jednotka, jaké metody a hry používáme, k čemu slouží.
1
PETRÁČKOVÁ, V. a kol., Akademický slovník cizích slov, vyd. 1. (dotisk) Praha: Academia, 2001, str. 292
2
PETRÁČKOVÁ, V. a kol., Akademický slovník cizích slov, str. 654
Také bych chtěla navrhnout a realizovat projekt, který by mohl sdružení posunout dál, a rozšířit tak nabídku služeb klientům. Sdružení by chtělo pořídit kočár za koně, který by umožňoval svezení klienta na invalidním vozíku. Málokterý vztah má v životě lidstva tak hluboký význam jako pouto člověka a koně, a to již po více než 6 tisíc let. Je krásné, že tento vztah může prožít každý, zdravý i nemocný.
1. REGION 1.1. Bydžovská Lhotka
Bydžovská Lhotka spadá společně s Libní a Barchůvkem pod obec Měník. Ten patří do Královéhradeckého kraje. Nejbližším velkým městem, vzdáleným asi pět kilometrů jihovýchodně, je Nový Bydžov, dalším blízkým je Chlumec nad Cidlinou. 1.1.1. Historie Bydžovské Lhotky „Historie názvu Bydžovská Lhotka – Lhota – byly tak nazývány osady na vymýcené lesní půdě, kde se osadníkům dostávalo po určitých let (lhůt) osvobození od daní. Lhotka je zdrobnělina a její přívlastek označuje příslušnost k Novému Bydžovu.“3 „Další vesnice v okolí Nového Bydžova jsou poprvé v pramenech připomínány mnohem později, přitom data ani v jednom případě neznamenají rok jejich založení … Měník (1323), Bydžovská Lhotka (1363)“4 O historii se toho v písemných pramenech zachovalo velmi málo. Nejstarší zápisy pocházejí ze 14. století, kdy vesnice s pozemky a dělným lidem patřila městu Nový Bydžov. S ním také sdílela všechen osud. Po zrušení roboty v roce 1848 se místní zemědělské usedlosti počaly rozvíjet, zvláště když se zemědělci zaměřili na pěstování čekanky.5 Dodnes na okraji vsi stojí sušárna čekanky, postavená začátkem 19. století, která je považována za technickou památku. 1.1.2. Současnost Bydžovské Lhotky V současné době má Bydžovská Lhotka přibližně 150 obyvatel, většina z nich dojíždí do blízkých měst do práce. V obci jsou potraviny, kostelík a zemědělské družstvo. Lhotka je od Hradce Králové vzdálená přibližně 25 kilometrů. Cesta autem trvá přibližně za 15 – 20 minut. Kromě osobního automobilu je přístupná pouze linkovým autobusem, který do vesnice jezdí z Hradce přibližně každou druhou hodinu. Z Nového Bydžova jezdí autobus 15 minut, vyjíždí téměř každou hodinu. Bydžovská Lhotka leží v okolí několika menších i větších vesnic, kde fungují zejména zemědělská družstva, pěstírna drůbeže a vajec, několik chovatelů koní. V okolí se
3
Měník.cz [online]. c2010 [cit. 2010-03-06]. Historie. Dostupné z WWW:
4 PROKOP, J., Nový Bydžov v proměnách, 1. vyd. Hradec Králové: Osvitstudio, 2005, str. 17 5 Srov.Měník.cz [online]. c2010 [cit. 2010-03-06]. Historie. Dostupné z WWW:
nacházejí především lesy a pole, občas se vyskytne přírodní rybníček či jezírko. Přes vesnici nevede žádná rušná silnice. Paní Bártová, majitelka a jedna ze zakladatelů sdružení, bydlí na okraji vesnice, kde má stavení a pastviny. Probíhá zde i část terapie. Kolem jejího statku chodí, popřípadě jezdí pouze lidé směřující na hřbitov, s kterým sousedí výběhy koní, nebo ti, co si zkracují cestu mezi poli do blízké vesnice. To zaručuje v místě, kde rehabilitace většinou probíhá, klid a ticho umožňující relaxaci i soustředění. Poskytnutím souhlasu umožnila obec Měník bezplatně užívat okolní pozemky, které má obec ve vlastnictví, s tím, že o ně bude sdružení pečovat – sekat, sklízet… Což s množstvím zvířat, které vlastní, není problém. Celé léto si paní Bártová díky pronajatým pozemkům suší seno na zimu. V okolí je několik větších či menších chovatelů koní, například v sousedním Měníku je velká stáj, v obci Kosičky je také velkochovatel koní. V oblasti se též nachází národní hřebčín Kladruby nad Labem, který je kousek od Chlumec nad Cidlinou, či Královéhradecký jezdecký klub. Ale v žádném z nich se neprovozují léčebné jízdy na koních. Podle Seznamu hiporehabilitačních zařízení Královéhradeckého kraje jsou nejbližšími konkurenty občanské sdružení JK Donarova samota/ jízdárna Litoboř a Léčebna dětí a dorostu při Anenských slatinných lázní a.s. Lázně Bělohrad.(viz. příloha č. 1)
1.2. Nový Bydžov 1.2.1. Historie
Jak již bylo napsáno, Bydžovská Lhotka je spojená s Novým Bydžovem, „První písemná zmínka o Bydžově pochází z 23. dubna 1186, a to v listině českého knížete Bedřicha. Kníže v ní potvrzuje dvě vesnice Ples Kvašlice za část Bydžova.“6 „Nový Bydžov je poprvé jako město připomínám v listině Václava II. pro bydžovský kostel z 19. června 1305.“7 „Dluhy Jana Lucemburského způsobily, že v roce 1325 se města ujal Beneš z Vartenberka a Nový Bydžov pokles mezi města poddanská.“8 V okolí se uskutečnilo i několik husitských bojů. Při jejich začátcích bylo dokonce město vypáleno. Nový Bydžov postupně patřil Pernštejnům a Valdštejnům, za nichž se začala uskutečňovat důležitá jednání o vykoupení z poddanství.9 „Smlouva o výkupu z poddanství byla podepsána dne 6. ledna 1569. Měšťané si část peněz museli vypůjčit a za značnou sumu deseti tisíc kop českých grošů od krále Maxmiliána II. město koupili. Nový Bydžov se stal svobodným královským věnným městem. Král Maxmilián II. Nový Bydžov získal jako odúmrť po vymřelých Valdštejnech.“10 „V roce 1751 v rámci tereziánské reformy krajského zřízení vznikl nový kraj – Bydžovsko a Nový Bydžov, jako jediné královské město na tomto území, se stal sídlem kraje. Krajský úřad zůstal ve městě jen do roku 1784, kdy byl přemístěn do Jičína, ale název Kraje se nezměnil.“11 Nový Bydžov po roce 1945: K velkým změnám došlo v oblasti středního školství – ke gymnáziu přibyla Střední zdravotnická škola a od roku 1951 Vyšší průmyslová škola pro provoz a energetiku potravinářského průmyslu a v roce 1958 ve městě zahajovala výuku Zemědělská technická škola, která sem byla přemístěna z Hradce Králové. V roce 1964 byly postupně zavedeny tři nové výroby – závod Jablonecké sklárny, provozy Bižuterie a Železnobrodského skla.12 Mezi památky patří středověký půdorys středu města, morový sloup se sousoším ve středu náměstí, gotický kostel svatého Vavřince a zachovalý židovský hřbitov, třetí nejstarší v Čechách. 6
PROKOP, J., Nový Bydžov v proměnách, str. 15 PROKOP, J., Nový Bydžov, 1. vyd. Praha a Litomyšl: 2007, str. 6 8 PROKOP, J., Nový Bydžov, str. 9 9 Srov. PROKOP, J., Nový Bydžov, str. 10-11 10 PROKOP. J., Nový Bydžov, str. 12 11 PROKOP, J., Nový Bydžov, str. 16 12 Srov. PROKOP, J., Nový Bydžov, str. 35 7
V dnešní době je možné v Novém Bydžově nalézt stále řadu škol, knihovnu, muzeum a sídlí tu i Jiráskovo divadlo. Pro sportovní vyžití město nabízí koupaliště, fotbalový a zimní stadion. Každoročně se tu pořádají jízdy veteránů, svatovavřinecká pouť a posvícení, festival dechové hudby, Martinský jarmark a v lednu 2010 zde bylo otevřeno nízkoprahové centrum pro děti.
2. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HIPOREHABILITACI BYDŽOVSKÁ LHOTKA
2.1. Založení sdružení Sdružení vzniklo registrací na ministerstvu vnitra dne 21.1.2004 pod registračním číslem: VS/1-156 017/04 R, za podpisu tří ustanovujících členů: hlavní zakladatelky, z větší části majitelky zvířat, pozemků a provozovatelky v jedné osobě paní Miroslavy Bártové, její dcery a majitelky dvou koní Zuzany Ortové a za zdravotnickou oblast paní Evy Huškové. Sídlem sdružení se stává bydliště paní Bártové – Bydžovská Lhotka.13 Cílem
sdružení
je
pomoc
tělesně
či
mentálně
handicapovaným
lidem
k všestrannému rozvoji osobnosti pomocí hiporehabilitace a vytvoření vztahu k venkovu a přírodě. „Sdružení je právnickou osobou, která jedná svým jménem a nese majetkovou odpovědnost za své závazky.“14 Sdružení se řídí zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, novelizovaným Zákonem ČNR č. 163/1993 Sb. a Zákonem č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. 15 V době, kdy bylo sdružení založeno, byl stávajícím nemovitým majetkem rodinný dok se stájemi, kůlnou na seno, pastvou a okolními pozemky. Dále majitelka vlastnila dvě kobyly, jednoho mladého hřebečka, několik oslíků a koček, tři psy, vycvičené a naučené na cizí lidi, aby je mohla používat pro canisterapii. Přes známé se dozvěděla o starém pánovi, letitém chovateli oslíků, který kvůli svému věku a zdraví už není schopen se sám starat o dva oslí bratry, a proto je velmi rád daruje do dobrých rukou. Případně by byl rád, kdyby s péčí o ně mohl i nadále vypomáhat. Do pronájmu získala hodnou kobylku se základním jezdeckým výcvikem Rivu. Majitel ji pronajal za to, že o ní bude postaráno po stránce péče, stravy a zdraví. Za dobu, kterou je kobylka u paní Bártové, porodila na přání svého majitele už dvě hříbata. Každý kůň má své vlastní Evidenční číslo, které je uvedeno na Ústřední evidenci chovu koní. Toto číslo je koni vypáleno nebo vpraveno pod kůži čipem. Díky tomu nemůže dojít k záměně koní. 2.2. Začátky sdružení Aby sdružení mohlo začít fungovat, bylo třeba pořídit speciální madla nutná pro výkon rehabilitace, protože tu nelze provádět na klasických sedlech. Sdružení získalo grant od královéhradeckého úřadu ve výši 45.000 Kč. Zbývajících 5.000 Kč bylo třeba doplatit 13
Srov. BÁRTOVÁ, M., Stanovy sdružení, 2004, str. 1 BÁRTOVÁ, M., Stanovy sdružení, 2004, str. 1 15 Srov. BÁRTOVÁ, M., a kol., Výroční zpráva OSPH 2009, str. 3 14
z peněz sdružení. Za peníze se pořídila jedna madla na velkého koně a troje madla s poduškami na oslíky a poníky. 2.2.1. Propagace Sdružení oficiálně vzniklo, ale nikdo o něm nevěděl. Jednou z nejlevnějších forem propagace bylo vytištění malých letáčků, které se vyvěsily po okolí. Tyto letáčky vytiskla Zuzana Ortová v práci za minimální náklady. Na letáčku o velikosti A6 byl uveden kontakt a činnosti sdružení, na pozadí fotky oslů a psů. Své služby sdružení nabízelo organizacím a městům pořádající dny dětí, pálení čarodějnic, Slavnosti svatého Václava, Dny koní, Dožínky, Bambiriádu a další. Na akcích se děti vozí, mají možnost si vyzkoušet něco z činnosti sdružení a na závěr dostanou kontakt na organizaci. V nemocnicích a čekárnách lékařů byly rovněž vyvěšeny letáčky. O činnosti a existenci sdružení se informovalo i v mateřských a základních školách a své služby nabízelo i ve speciálních centrech, sdružujících budoucí klienty. Bohužel se obvykle narazilo na problém: dopravit se do místa výkonu rehabilitace. Ze začátku byl vymezen konkrétní den, po domluvě i jiný termín, kdy se konala individuální terapie v Bydžovské Lhotce. Do Lhotky na terapii obvykle dojížděli rodiče s dětmi, kteří měli nejen opravdový zájem a snahu, ale i čas. Pořízení auta s přívěsem se pro sdružení stalo nepostradatelným. V nynější době v rámci včetně individuálních terapií sdružení navštěvuje dvě zařízení, kam se vozí zvířata. Díky příspěvkům od Královéhradeckého Úřadu práce na zaměstnávání invalidních důchodců má sdružení dva stálé zaměstnance, kteří jsou pro fungování sdružení nepostradatelní.
2.3. Financování Individuální terapeutické jednotky si klienti platí sami – 100 Kč / hod Senior centrum Nechanice – 1000 Kč / měsíc Daneta – 1000 Kč / den terapie
Sdružení se zúčastňuje dvou typů akcí. Jedny jsou placeny provozovatelem, na jiných si vydělává vozením dětí alespoň na náklady spojené s dopravou. Po platících pořadatelích sdružení obvykle požaduje částku alespoň 1000 Kč, zahrnující zejména dopravu na místo. Z těchto příjmů ovšem není možné, aby sdružení fungovalo. Největší náklady představuje krmení, doprava a občasná veterinární péče. Příjmy z činnosti pokrývají náklady jen částečně. Seno – hlavní krmení – si přes léto sdružení samo obstarává zásoby na zimu. Někdy se podaří získat seno jako dar ale nikdy v dostatečném množství adekvátního počtu zvířat. Nadace nemají zájem poskytovat granty na krmivo, pro jejich neprůkaznost. Pouze jedenkrát se získal grant na provoz od královéhradeckého krajského úřadu. Aby sdružení a s ním i jeho majitelka mohli existovat, pracuje ještě paní Bártová na poloviční úvazek v maloobchodě Lidl. Ve volném čase, který ji zbývá, provozuje navíc živnost střihové úpravy psů. Fungování a provoz zařízení v jiné než stanovené dny se podrobuje časovým možnostem paní Bártové. V roce 2007 získala dotace a v rámci spoluúčasti si pořídila auto a přívěs na koně. Sdružení se stalo „mobilním“ a přestalo být omezené jen na klienty, kteří na rehabilitace dojížděli. Od roku 2008 má sdružení dva stálé pracovníky. Úřad práce přispívá zpětně na výplatu lidí, kteří jsou v invalidním důchodu. Musíme doložit jejich zdravotní stav – rozhodnutí Správy sociálního zabezpečení a každé čtvrtletí dokládat potvrzení o nezadluženosti od Finančního úřadu, Okresní správy sociální zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Sdružení si vybíralo pracovníky, kteří jsou mobilní a mají kladný vztah ke zvířatům. V roce 2008 sdružení získalo grant od společnosti T-Mobile a Nadace VIA ve výši 60.000 Kč na pořízení dřevěného zahradního domku fungujícího jako klubovna. Domek byl zkolaudován a slavnostně otevřen 1. 1. 2009 2.4. Poslání zařízení16 16
Srov. BÁRTOVÁ, M. a kol. Výroční zpráva OSPH 2009, str. 3
Provádění a rozvoj netradičních disciplín, tj. hiporehabilitace a canisterapie ve sdružení a na veřejných akcích, přiblížení léčebného působení širší veřejnosti. Vytváření společenství zdravotně postižených, zdravých dětí i dospělých okolo koně a ostatních domácích hospodářský zvířat. Vytvořit vztah a naučit zodpovědnosti k zvířatům a hospodářství na rodinné farmě, který má blahodárný vliv na děti a to fyzicky a psychicky, pomáhá postiženým zapojit se do běžného života. Sdružení organizuje jezdecké soutěže, víkendové letní pobyty, tématické akce a další soutěže, které mají působit i v oblasti prevence zneužívání návykových látek a kriminality. V oblasti své působnosti sdružení spolupracuje podle zákonných
norem
s oprávněnými a pověřenými organizacemi v chovu koní a jezdeckém sportu. 2.5. Indikace a kontraindikace terapie Indikace hipoterapie a léčebného pedagogicko psychologického ježdění Dětská mozková obrna, mentální retardace, roztroušená skleróza, epilepsie, vadné držení těla (skolióza), duševní choroby, schizofrenie a maniodepresivní stavy, autismus, mentální anorexie, bulimie, poruchy chování dětí, lehká mozková dysfunkce, syndrom nevyzrálého mozku, únavový syndrom. Péče o koně jakožto pracovní terapie je vhodná při léčení drogové závislosti, alkoholismus, gamblerství a sexuálních deviací.17 Mezi nejčastější klienty rehabilitující se v Danetě patří děti s mozkovou obrnou a mentální retardací. Na individuální terapii jezdí převážně klienti s vadným držením těla,s problémy ve škole, s autismem a maniodepresivními stavy. Kontraindikace hipoterapie a léčebného pedagogicko psychologického ježdění K této terapii se nehodí především klienti, kteří se koní bojí, nebo mají alergii na koňskou srst, prach a alergická a plicní onemocnění ve stavu těžké dekompenzace. Dále pacienti s ortopedickým onemocněním, kteří mají křehké a lomivé kosti a deformity páteře, postižení kyčelních a obratlových kloubů ani pacienti s revmatickým onemocněním, klienti s vysokým krevním tlakem třetího stupně a s nestabilní epilepsií.18
17
Srov. NERANDŽIČ, Z., Animoterapie, Aneb jak nás zvířata umí léčit, 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, str. 101 - 106 18 Srov. NERANDŽIČ, Z., Animoterapie, str. 106 - 108
2.6. Zvířata ve sdružení19 Alma, Trnka, Viktor – Český teplokrevník – ve vlastnictví paní Bártové Líza – oslice – ve vlastnictví paní Bártové a sdružení Ivan, Nor – oslíci – v péči paní Bártové, jejich majitel občas jezdí do sdružení vypomáhat Riva – Český teplokrevník – v pronájmu od roku 2004 Apollon Edgar – welsch pony of cobe type, sekce C – pořízen v roce 2006 Zuzanou Ortovou jako dárek pro dceru, ve vlastnictví sdružení Bára – Český teplokrevník – klisna po hřebci, který vyhrál Velkou Pardubickou, darzáchrana před utracením pro její předkus a špatný postoj zadních nohou, zima 2006 Mikuláš – oslík, ve vlastnictví paní Bártové a sdružení od roku 2007 Blesk – černý pony – dar pro sdružení od lidí, kteří už ho nechtěli, od roku 2009 Mezi další zvířata, s kterými se u nás klienti mohou seznámit patří: Velký černý knírač Poly, malá černo-zlatá čivava Ťapička, kterou její původní majitelka chovala pouze na štěňata a následně ji darovala sdružení. Dále kamerunský kozlík Emil – sponzorský dar zámku Potštejn, koza domácí Adéla, kterou paní Bártová koupila a její, již dospělé kůzle Heřman, vietnamská prasnička Čukýna, která původním majitelům poněkud přerostla. Dále jsou u nás k vidění kočky, drůbež, zakrslí králíci…
3. HIPOREHABILITACE 3.1. Historie Soužití koně a člověka je pradávné. Většinou se udává, že první kůň byl pro potřeby člověka zkrocen asi před pěti nebo šesti tisíci lety, v mladší době kamenné. Do té doby sloužil hlavně jako zdroj obživy člověka. Koně byli rovněž vytrvalými pomocníky při přepravě nákladů na velké vzdálenosti. V antickém Řecku a Římě se s koňmi pořádaly 19
Srov. BÁRTOVÁ, M. a kol. Výroční zpráva OSPH 2009, str. 8
sportovní hry. Kůň se dostal do mytologie a byl doslova zbožněn. Poslední kultura, která byla postavena na vlastnictví koně, byla kultura amerických indiánů.20 O pozitivním vlivu jízdy na koni se podle tradice zmiňoval už „otec“ evropské medicíny, starořecký lékař Hippokrates (460-370 př. n. l.) První písemně zachované lékařské doporučení k jízdě na koni, která má sloužit jako jistá forma gymnastického cvičení, pochází od Galena ze 2. století n. l. Přestože se pozitivní působení jízdy na koni ojediněle prokázalo i ve středověku, o skutečném rozvoji hipoterapie můžeme mluvit až od 60.-70 let minulého století, a to v německy a anglicky mluvících zemích. Jednou z prvních osobností upozorňující na pozitivní působení ježdění na koni byl v 18. století Van Swieten osobní lékař císařovny Marie Terezie. Na jeho doporučení královna uherská a česká tuto metodu skutečně využívala. Její letní sídlo, které bylo v Bratislavě – hlavním městě tehdejšího Uherska, bylo pravděpodobně i z tohoto důvodu rozšířené o velkou a malou francouzskou zahradu s jezdeckou halou, nacházející se na bratislavském hradě. První sportovně medicínská učebnice „Medicina Gymnastica“ (1750) označuje jízdu na koni jako nejdůležitější gymnastické cvičení a popisuje účinky jízdy na „tělo i ducha.“ V roce 1782 vychází kniha „Léčebná a chirurgická gymnastika, neboli výzkum o využití pohybu“, od J. C. Tissota. Poprvé se dozvídáme, že nejdůležitějším pro terapii je krok koně, což platí dodnes.21 „V první polovině 18. století Němec prof. Samuel Theodor Quellmalz podrobně popsal pohyb jezdce a charakterizoval jej jako trojrozměrný. Dodnes na jeho popisu není v zásadě co měnit. Velikán světové literatury J. W. Goethe, který aktivně jezdil na koni denně do svých 55 let, hovořil o splývání koně a člověka tak, že není jasné, kdo koho vlastně vychovává. My dnes popisujeme tento stav jako vzájemnou interakci dvou biologických druhů, člověka a koně. V 19. století byly činěny pokusy nahradit léčebnou jízdu na koni nějakým přístrojem, ukázalo se však, že tyto pokusy nejsou funkční.“22 K ježdění na koni měl aktivní postoj i první československý prezident T. G. Masaryk, který jezdil na koni do svých osmdesáti let. Svůj pozitivní postoj projevil i velmi výstižným výrokem, který zaznamenal Karel Čapek v Hovorech s T.G.M: „Proč rád jezdím
20
Srov. NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, 2006, str.82 Srov. HEJZLAROVÁ, L., Absolventská práce: Hiporehabilice se zaměřením na LPPJ, Brno, str. 3 22 NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, str. 83 21
na koni? -protože je to nejrychlejší tělocvik. To se cvičí najednou celé tělo, ruce, nohy, plíce, srdce – jen to zkuste!“ K pravidelnému využívání koně k léčebným účelům dochází až zhruba v 60. – 70. letech 19. století, zvláště v Německu a v Anglii. V Čechách uvádí Vyhnálek první snahy o provozování hipoterapie až kolem roku 1880.23 Jako první využil huculské koně systematicky k terapeutickému ježděni RNDr. Otakar Leiský na Zmrzlíku u Prahy. Cíleně se této problematice věnuje primářka, vedoucí spinální jednotky, MUDr. Lia Frantalová. U ředitele léčebny MUDr. Václava Volejníka, CSc. nalezla paní doktorka pochopení a začala pracovat s koňmi a lidmi v rámci běžného léčebného procesu. V roce 1991 byla z její iniciativy a ve spolupráci s tehdejším primářem Ústavu sociální práce u Plzně, MUDr. Luborem Zahrádkou a RNDr. Otakarem Lešským a řadou dalších, založena Česká hiporehabilitační společnost.24 3.2. Česká hiporehabilitační společnost ČHS je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení, jehož smyslem je šíření rehabilitace prostřednictvím koně, včetně psychoterapeutického přístupu, integrace a sportovního vyžití postižených. Je garantem hipoterapie v České republice. Sdružuje lékaře, fyzioterapeuty, pedagogy i jezdecké instruktory, všechny ty, kteří používají koně v lékařství, pedagogice a sportu. Významnou složkou členské základny Společnosti tvoří pacienti – klienti a rodiče handicapovaných. ČHS je členem mezinárodní organizace FRDI (The Federation of Riding for the Disabled International – volně přeloženo jako Mezinárodní federace ježdění na koni pro osoby se zdravotním postižením). Cílem ČHS je prosazovat a udržovat odborné provádění metody, školit pracovníky, zajišťovat vydávání odborné literatury, sloužit jako informační databáze a zprostředkovat kontakt mezi jednotlivci. Získává dotace od Ministerstva zemědělství ČR, které přerozděluje
registrovaným
hiporehabilitačním
centrům.
Dále
navazuje
kontakt
s příslušnými odbornými organizacemi v Čechách i na mezinárodní úrovni.25 Každý, kdo provádí nebo by chtěl provádět hiporehabilitaci, by měl vlastnit certifikát nebo licenci potvrzující odborné vzdělání pro určitý druh rehabilitace. Tyto kurzy 23
HOLÝ, K., Hornáček, K., Hipoterapie, léčba pomocí koně, 1. vyd. Ostrava: Monatex, 2005, str. 15 Srov. NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, str. 84 25 Srov. HEJZLAROVÁ, L. Absolventská práce, str. 7 24
se prováději pod záštitou ČHS ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou v Brně v programu celoživotního vzdělávání. Já i paní Bártová jsme kurz absolvovaly a máme osvědčení, které nás opravňuje vykonávat terapii v oblasti Léčebného pedagogicko psychologického ježdění na koni (viz. příloha č. 2). Mezi další kurzy pod záštitou ČHS patří: „Dlouhodobá speciální příprava v metodice hiporehabilitace – pro fyzioterapeuty, kurz: Cvičitel jezdectví handicapovaných a Školení pro vodiče koní a pomocníky v hiporehabilitaci.“26 3.3. Hiporehabilitace „Moderní rehabilitační, léčebná metoda využívající koně s komplexním bio-psychosociálním působením na lidský organismus. Přenášením pohybu koňského hřbetu na lidské tělo dochází ke stimulaci centrálního nervového systému. Přejímání motorického pohybu ovlivňuje svalový tonus a zdokonaluje pohyb člověka v prostoru. Aby se klientovi mohli věnovat příslušní odborníci podle typu jeho postižení a aby tak terapie mohla dosahovat co nejlepších výsledků, rozděluje se do dalších okruhů, které se částečně vzájemně prolínají a doplňují. Tyto okruhy se nazývají sekce. Jejich náplň se neustále upřesňuje a nabývá odborných i kvalifikovaných parametrů.“27 3.3.1. Rozdělení hiporehabilitace „Hiporehabilitace je cílená terapie, která má tři samostatné celky: 1. Hipoterapie 2. Léčebné pedagogicko-psychické ježdění (LPPJ) 3. Sport handicapovaných (paravoltiž a paradrezúra) V některých zdrojích se uvádí ještě 4.metoda - rehabilitačně rekreační ježdění“28 3.3.2. Hipoterapie Cílené využití koně pro práci s koněm a ježdění na koni pro odstranění příznaků onemocnění pohybového aparátu. V průběhu hipoterapie dochází především k nácviku pohybu vpřed jako následku trojrozměrných pohybových impulsů hřbetu koně. Klient je z hlediska ovládání koně pasivní.29 Jedná se zejména o medicínský výkon rehabilitace, 26
CASKOVÁ, Vanda. Kurzy a školení v hiporehabilitaci. Hiporehabilitace : informační zpravodaj o hiporehabilitaci na koni. 2004, roč.111, č. 1, s. 4 27 HEJZLAROVÁ, L. Absolventská práce, str. 11 28 HOLÝ, K., HORNÁČEK, K. Hipoterapie, str. 15 29 Srov. HEJZLAROVÁ, L. Absolventská práce, str. 11-12
který přímo působí na tělo klienta s cílem o rehabilitaci a nápravu současného stavu klienta. Tudíž je nutné, aby hipoterapii prováděl speciálně vyškolený fyzioterapeut, který absolvoval kurz metodiky v hipoterapii a tudíž ví, co je pro klienta dobré a co ne v souvislosti s jízdou na koni. Tato rehabilitace se může kombinovat společně s Bobathovou či Vojtovou protahovací metodou, kdy například malé dítě leží na koňském hřbetu břichem dolů a hipoterapeut mu speciálními hmaty protahuje končetiny. 3.3.3. Léčebné pedagogicko psychologické ježdění Způsob jízdy na koni nebo pouhý kontakt s ním má nezanedbatelný vliv na psychiku člověka. Principem práce s pacientem v této oblasti je neustálé sledování jeho psychického stavu s využitím momentálních pozitiv pro dosažení určitého cíle. Uvědomme si, že na pedagogické cestě nejsme nikdy na konci. Touto formou je můžeme - naučit poznání sama sebe, svých schopností a dovedností - využívat obrovské motivace, kterou kůň pro dítě znamená - kombinovat různě postižené klienty v jedné skupině s tím, že pomáhá jeden druhému (čištění, příprava koně před jízdou, nasedání na koně, záchrana při různých cvicích – nutnost spolupráce mezi dětmi) - umožnit jízdu podle obrázků, barev, číslic, písmen (podle schopností a fantazie) - provádět nácvik různých cviků na zemi s využitím pohybů při čištění koně, hlazení - využít koně jako motivaci k překonání prvotních nezdarů Tento způsob je vhodný jako doplňková léčba při problematických vztazích rodičů a dětí (zapojení rodičů do cvičení) a také léčba závislostí.30
3.3.4. Sport handicapovaných Rozšiřuje sportovní aktivity handicapovaných a napomáhá k jejich integraci do společnosti. Pacientům odkázaným trvale na invalidní vozík nabízí kůň svobodný pohyb v přírodě bez ohledu na překážky. Některým nabízí možnost soutěžení se zdravými, čímž zvyšuje jejich sebevědomí a dává smysl života ve společnosti.31 30 31
Srov. VÁVROVÁ, E., Povídání o hipoterapii, 1. vyd., Vyškof: Piafa, 1996, str. 3-4 Srov. VÁVROVÁ, E., Povídání o hipoterapii, str. 4
Do sportu handicapovaných patří paravoltiž a paradrezúra, jejichž průběh je ve výsledku stejný jako u klasických sportovních disciplín, jen je přizpůsoben možnostem handicapovaného. Při paravoltiži neosedlaný kůň s madly chodí či kluše do kola na lonži ve voltižním kruhu. Cvičenec na něm provádí nejrůznější cviky dle jeho schopností. Paradrezúra navozuje na drezúru, kdy jezdec provádí s koněm předem danou úlohu v drezurním obdélníku. Závodníci jsou děleni do kategorií podle handicapu. Podmínkou účasti je zdravotní stav, který umožňuje samostatné vedení koně. Sport handicapovaných nabízí klientům zejména možnost integrace do společnosti, navíc se mohou svými schopnostmi řadit i mezi zdravé jezdce. Vesměs se tu hovoří o rehabilitaci na koni. Pohyb koně nahradit nijak nejde a nejde ho nahradit ani u hipoterapie, kdy správný chod a pohyb koně léčí. Výjimkou není ani používání poníků, což není tak neobvyklé jako naši oslíci. Dovolím si i tvrdit, že jsme jediné zařízení používající oslíky k výkonu rehabilitace, protože jsem o nich nikde nenašla ani nejmenší zmínku. Přitom jde o vytrvalé, pracovité, dobře ovladatelné, inteligentní a nenáročné zvíře. Dětem jsou i menší varianty koně sympatičtější, protože obrovský kůň vedle jejich malého tělíčka vzbuzuje nejen respekt, ale i strach a obavy, zatímco oslík je ideální svou malou postavou, krotkou povahou, děti se tak mohou bez problémů o něho postarat: vyhřebelcovat, vyčistit a ustrojit. Ovšem pro výkon léčebné hipoterapie vhodní nejsou. Mají krátké nohy a tudíž mají velmi rychlé chody, které by klienta nesprávně stimulovaly. Každopádně, pro výkon léčebného ježdění jsou ideálními společníky a my ve sdružení na ně proto nedáme dopustit. Navíc se dožívají až 40 let, díky čemuž je možné toto nechoulostivé zvíře používat téměř jednou tak dlouho co koně.
3.4. Realizační tým hiporehabilitace32 Realizační tým se skládá z lidí přímo a nepřímo zúčastněných při výkonu rehabilitace. Mezi nepřímo angažované patří majitelé stájí, pozemků či koní a lékaři. Rehabilitační koně mohou být ustájeni v soukromých stájích, kde o ně mimojiné mohou 32
Srov. SVOBODOVÁ, I., a kol., Zoorehabilitace a aktivity se zvířaty pro rozvoj osobnosti,1. vyd. Praha: Powerprint, 2009, str. 45
pečovat zaměstnanci stájí nebo ustanovený hipolog. V okolí stájí též probíhá i hiporehabilitace. Mezi taková sdružení, mající koně ustájené v soukromém zařízení patří i Epona, kde jsem absolvovala praxi. Též si sdružení může zapůjčit vhodného koně po dobu rehabilitace. Lékaři hipoterapii indikují a provádí pravidelné kontroly. Sdružení paní Bártové ale hipoterapii neprovádí, kontraindikací nejvíce ohrožující průběh ježdění jsou ortopedické vady a vady kyčlí. Po klientech sdružení požaduje potvrzení od lékaře, že mu jízda na koni nemůže ublížit. Další kontakt s lékařem není třeba. Mezi přímo angažované patří trenér, jezdecký instruktor a hipolog obvykle v jedné osobě, pomocníci a terapeut. Trenér, jezdecký instruktor, hipolog musí mít zkušenosti s koňmi, provádí jejich výběr a výcvik pro terapii. V průběhu terapie koně vede a dbá pokynů terapeuta. Činnost hipologa mohou z části nahradit i pomocníci, kteří koně mimo rehabilitaci jezdí, čistí, strojí a při rehabilitaci vedou. Nejdůležitější je příprava koně, který se musí naučit v klidu stát, aniž by se pásl, nebát se, v klidu stát u rampy a reagovat na povely. Za žádných okolností nesmí nijak ohrozit klienta, nesmí být lekavý. Ve sdružení tuto činnost provádí Miroslava Bártová, Zuzana Ortová a zaměstnanci přes úřad práce. Pomocníky mohou být studenti, dobrovolníci, rodiče, volontéři podřízení terapeutům, externí pracovníci. Pomocníci jsou důležití jak při samotné terapii – pomáhají klientovi nasedat, dbají o bezpečnost, poskytují při terapii záchranu z druhé strany, než je terapeut, mohou vést koně, ale také při přípravě a péči o koně. Pokud neprobíhá terapie, je třeba, aby si koně odpočinuli jak po fyzické, tak po psychické stránce, napásli se, nebo se naopak projeli po okolí pod sedlem zkušeného a zdravého jezdce. S výcvikem koní pomáhá Zuzana Ortová a další kamarádky, které vypomáhají s péčí o koně, a za odměnu na nich mohou jezdit a trénovat. S činnostmi kolem koní vypomáhají i zaměstnanci přes úřad práce. Terapeut se především věnuje klientům, určuje mu vhodného koně a zároveň řídí činnost celého týmu. Je klíčovou osobou terapie, celou lekci jde vedle klienta, kterého přidržuje, vede s ním rozhovor a ukládá mu povely ohledně toho, co má, či nemá dělat.
Kontroluje správný sed a držení těla. Komunikuje i s vodičem koně o tom, kdy je třeba zastavit nebo se naopak rozejít, zpomalit nebo zrychlit krok koně. Funkci terapeuta vykonává Miroslava Bártová a Lucie Hejzlarová 3.4.1. Osobnost terapeuta Terapeut je při výkonu hiporehabilitace tou nejdůležitější osobou, která klientovi vybírá vhodného koně – vzhledem k jeho tělesným a zdravotním možnostem. Celou terapii řídí, je v neustálém kontaktu s klientem a motivuje ho ke stále lepším výkonům. Dále rodičům či jiným zástupcům klienta sděluje zlepšení, či zhoršení. Při výkonu této činnosti potřebuje odbornou kvalifikaci nejlépe splněním určitého kurzu od Hiporehabilitační společnosti a odborné znalosti v oblasti obecné a speciální pedagogiky. Mezi další podstatné povahové rysy patří: -
„dostatečná inteligence
-
životní energie
-
přirozený optimismus
-
přiměřená životní zralost
-
vnitřní poctivost
-
respekt pro lidská práva
-
snaha pomáhat druhým, i když jsou etnicky, nábožensky či názorově odlišní“33
3.5. Průběh rehabilitace Klient, který přijede do Bydžovské Lhotky na individuální terapii, má obvykle dopředu připravené (vyčištěné, osedlané) vhodně vybrané zvíře, na kterém bude jezdit. Je možné a dokonce vhodné, aby s těmito přípravami pomáhal. Touto činností se učí povinnostem spojeným s prací kolem koní. Před jízdou se klient pohlazením seznámí a pozdraví s koněm. Preferuje se pohlazení na přední části hlavy, aby i kůň věděl, koho bude vozit. Touto činností se jezdec 33
SVOBODOVÁ, I., a kol., Zoorehabilitace, str. 33
učí navazovat kontakt a vytvoří si vztah ke koni. Postupem času začnou někteří klienti vozit pamlsky pro koně. 3.5.1. Vedení koně Existují dva způsoby, jak lze vést koně při rehabilitaci. Jedním z nich je vedení na lonži zezadu. Vodič kráčí za koněm, kterého vede na dvou lonžích připevněných přes udidla a kroužek na madlech. Výhody: možnost lépe kontrolovat pohyb koně, sed klienta, při léčebné terapii má vodič i fyzioterapeut dostatek míst pro svou práci. Nevýhody: cvičitel musí odhadnout bezpečně okamžik, kdy kůň už nereaguje na lonž za zádí. V případě méně spolehlivého koně je nebezpečí kopnutí. Druhým způsobem, který se ve většině sdružení a i v našem používá, je vedení koně u hlavy, kdy vodič kráčí vedle koně na úrovni předních nohou, pravou rukou vede koně. Má možnost kontrolovat oči, uši, celkový výraz zvířete, a díky tomu předvídat jeho chování. Částečně takto dává i záchranu jezdci. Nevýhody: v případě léčebné rehabilitace na koni si mohou vodič a fyzioterapeut (mají-li pracovat z levé strany) překážet. Nevýhodou může být i případné ohnutí koně směrem k vodiči.34 Z bezpečnostních důvodů jsou klienti povinni přijet v pevné obuvi a při jízdě mít nasazenou helmu. Pokud je to možné, obvykle se nasedá ze země na oslíky a poníky. Z rampy se nasedá na Rivu a jiné vysoké koně. Nasedání klienta z rampy obvykle vyžaduje přítomnost dalších osob, nejen terapeuta a vodiče koní. Minimálně ještě jeden člověk (rodič, pomocník) stojí s klientem na rampě a pomáhá mu sednou si pomalu na hřbet zvířete. S klientem se chodí po vymezeném obdélníku, kde jsou koně navyklí pracovat. Aby se kůň rozešel, požaduje se, zejména po malých klientech, aby mu slovně pokynuli. Některé děti mají obavy z komunikace, jsou tiché a vyhýbají se i kontaktu. Pokud nic neřeknou, kůň se nerozejde. V případech, kdy klient skutečně nechce spolupracovat, dál není nucen. Při prvním kole klient dbá na optimální sed a opět si navyká na pohyb koňského hřbetu. Po celou rehabilitaci se s ním udržuje slovní kontakt. Může něco vyprávět, odříkávat básničku, zpívat nebo je tázán a odpovídá na otázky, obvykle spojené se školou či s prostředím kolem zvířat, rodiny... Otázky se vždy volí podle věku a 34
Srov. VÁVROVÁ, E. a kol., Povídání o hipoterapii, str. 8
mentálních schopností klienta. Pokud se jedná o dospělého klienta, vedeme s ním rozhovor o běžných věcech, o dni v práci apod. Klient celou rehabilitaci na koni pouze pasivně nesedí a neodpovídá. Jsou pro něj připravená cvičení a hry pro protažení těla, naučení se rovnováze a získání motorických dovedností. Po celou dobu jde terapeut vedle klienta, dbá o jeho bezpečnost a poskytuje mu záchranu tím, že ho přidržuje. Při jízdě na koni se rukou drží za madlo a loketní částí přidržuje klienta kolem stehna. 3.5.2. Protahovací cviky Pokud se klient nebojí, pustí se oběma rukama madel a nejdříve dá ruce v bok. Pokud se bojí, terapeut požaduje, aby se pustil alespoň jednou rukou – například, aby zamával rodičům, kteří ho pozorují z posezení, které je pro ně připravené. Když tak udělá, je požádán o zamávání i druhou rukou. Jakmile se klient nebojí pustit oběma rukama madel, udělá „letadlo“ při kterém se dbá na rovná záda a pravý úhel mezi rukou a tělem. Klient hledí přímo před sebe, mezi uši koně a má tak bradu vzhůru. Pokud se bojí, stačí, aby udělal „stromeček“, kdy ruce svírají ostrý úhel a jsou tak blíž k tělu a madlům. Další cvik je „trhání třešní“, výborné na protažení celé horní části těla. Ruce se natáhnou nahoru a střídavě se za každou zvlášť natahuje co nejvíc. Náročnějším cvikem je dotknutí se levou rukou pravé nohy a naopak. Při tomto cviku je možno procvičit, jak klient umí rozlišovat pravá-levá. Někteří se zvládnou dotknout pouze kolena nebo lýtka, jiní se dokáží natáhnout až ke kotníku. Nejdůležitějším ovšem je, aby se nebáli. „Leh na koni“ tento cvik ne všichni jezdci chtějí absolvovat. Jezdec sedí ve směru jízdy a pomalu se položí na záda koně, ruce může spustit dolů k nohám. Při návratu zpátky do sedu musí použít břišní svaly. Mezi cviky patřící spíše do udržení rovnováhy a získání zážitků patří „dámský sed“, kdy má klient obě nohy na jedné straně hřbetu koně. Nejtěžší na tomto cviku je přehození jedné nohy k druhé. Dalším náročným cvikem je „jízda v protisměru“, kdy se klient může otočit za chůze či za stání koně. Může se koně držet zapřením o jeho zadek, čímž si i uvědomit pohyb nahoru a dolů při chůzi.
Někteří, zejména ti menší, zvládnou na koni klečet nebo se dokonce na něho postavit. U těchto cviků obvykle kůň stojí a terapeut s pomocníkem dbají na bezpečnost jezdce. 3.5.3. Vědomostní procvičení Pro klienty, zejména ty menší, jsou připravené 3 bannery – bílé plachty o rozměrech 80 × 130 cm s různými obrázky a motivy. Jezdce se na tyto obrázky terapeut ptá v závislosti jejich věku a mentální vyspělosti. První banner je rozdělen na tři části. Na prvních dvou částech jsou různě barevná písmena a geometrické obrazce. Poslední třetina je zaměřena na sčítání stejných objektů. Druhý banner má uprostřed vyobrazenou rodinu s dětmi, kdy po malých dětech chceme, aby nám jednotlivé osoby pojmenovaly. V horní části banneru jsou vyobrazena různá povolání a ve spodní jsou zobrazeny značky. Třetí banner je rozdělen na čtyři části = čtyři roční období. V každé části je tématicky vyobrazena příroda, počasí a aktivity typické pro dané roční období. Aby ježdění nebylo fádní a stále se opakující, je možné jízdu zpestřit tím, že se holčičce nasadí závoj a stane se z ní nevěsta, klukovi korunu a bude z něj princ. Nebo si mohou s sebou na koni vézt velkého plyšového psa. Na stromě je připevněný zvoneček, pro lepší viditelnost je zvýrazněn červenou mašlí. Klient se u něj zastaví a vyzve se, aby ze sedla zazvonil. Při této činnosti si procvičuje jemnou motoriku. Někteří uchopí zvoneček nahoře a hezky zazvoní, jiní ho vezmou do ruky celý. V průběhu jízdy se ruce vymění. Hipolog zastaví koně na určeném místě a pomocníci klientovi hází buď měkký míč nebo polštářek naplněný rýží. Jezdec je tak nenásilně donucen se pustit madel, trénuje tím i stabilitu a motoriku. Kůň po celou dobu stojí a musí být na zvuk a pohyb míčku zvyklý, aby se nesplašil. Míček a polštářek lze používat i při protahování a cvičení za chůze koně. Šikovnost a přesnost si děti mohou vyzkoušet při hodu na cíl. Pomocníci připraví plastové nádoby, postaví je do pyramidy a klient se snaží hodem míčku nádoby shodit. Z koně je přísně zakázáno seskakovat, slézat se smí za dohledu terapeuta a pomocníka. Klient sesedá přehozením, obvykle pravé nohy k levé, a pomalu se ze hřbetu koně sveze. Pokud to není možné, přijede se s ním opět k rampě, na které je připravený
pomocník. Klient dá jednu nohu na rampu a za držení se opory vstává z koně. Terapeut stojící vedle zvířete mu pomáhá přehodit druhou nohu k rampě tak, aby při tom neporanil koně. Pro děti jezdící na ponících či oslících je připraveno lano připevněné na větvi stromu. Za něj se musí pevně chytnout, pokud je to možné, tak i přitáhnout, po odejití zvířete zůstane viset a pak se postaví na nohy. Všichni jezdci po sesednutí z koně poplácají (ne hrubou silou) zvíře po krku a tím mu poděkují za povození. Pokud už klient nechce jezdit, může koně pod dozorem nechat popást, projít, vyhřebelcovat ho nebo se může projet se ve voze, či asistovat při odstrojení. K dispozici mu jsou i další zvířata, s kterými si může pohrát. Při všech činnostech rehabilitace se pečlivě zohledňují momentální schopnosti a možnosti klienta. Pokud nějaký cvik nebo aktivitu dělat nechce, není k tomu nucen. Pokud se ale cítí, že by mohl udělat i nějaký pokrok, je podporován a motivován. Vždy s ohledem na jeho skutečné možnosti. 4.7. Pravidelné terapeutické činnosti sdružení Od okamžiku, kdy si sdružení pořídilo auto s přívěsem, bylo možné rozšířit nabídku služeb bez nutnosti dojíždět do Bydžovské Lhotky. V současné době sdružení pravidelně navštěvuje dvě organizace. 4.7.1. Senior centrum v Nechanicích Do centra se dojíždí každé úterní dopoledne. Pokud je to možné, terapie se provádí venku, kde je pro obyvatele domova připraveno posezení. Obvykle se s sebou vozí psi a osli, či poníci. Pokud mají klienti zájem, mohou si pejsky hladit, česat nebo jim dát piškot. Osly si mohou též pohladit a česat, ale zejména jim poskytují možnost a důvod projít se. Pokud jsou schopni jít sami, drží oslíka za vodítko. Z bezpečnostních důvodů pomocník jde vedle oslíka, kterého drží za ohlávku z druhé strany. Jestliže potřebují při chůzi přidržovat, pomocník jim dá vodítko do volné ruky, za druhou ruku je přidržuje. Pomocník jde uprostřed a rukou, kterou nepřidržuje seniora, vede osla. Většina klientů chodí běžně jen nutné trasy po prostorách centra, tudíž je pro ně každý krok navíc přínosem. S klientem se chodí po rovném chodníku v zahradě Senior centra. Pokud je kvůli počasí nutné být uvnitř ve společenské místnosti, která slouží i jako jídelna, vozí se namísto oslů kočky a králíci, které si mohou pohladit, pročesat, pochovat či nakrmit.
4.7.2. Mateřská škola, Základní škola a pomocná škola Daneta S touto školou sdružení spolupracuje již druhým rokem. Ve škole převládají žáci s dětskou mozkovou obrnou a mentální retardací. Spolupracuje se tu s učiteli a jejich pomocníky, kteří postupně klienty přivádí a dohlíží na ně při terapii. I klienti Danety musí mít při hiporehabilitaci nasazenou helmu a pevnou obuv. Ke klientům se přistupuje dle jejich mentálních a zdravotních možností. Pro některé je velkým zážitkem samotné sezení a vození se na hřbetě zvířete, někteří musí překonat strach ze zvířat, jiní zvládnou i nějaké cviky. Terapie probíhá na zahradě a hřišti školy, okolo trasy mají vystavené bannery s obrázky, aby měli kolem sebe příjemné prostředí. Na obrázky je možné se některých klientů zeptat. Ve venkovních prostorách centra byla pro sdružení zřízena rampa na nasedání na koně, aby bylo možné svézt i těžší klienty, pro které do té doby nebyla rehabilitace možná. Daneta letos získala grant na financování hiporehabilitace, která byla do té doby placena klienty. 4.7.3. Aktivity pořádané sdružením Většina akcí se skládá z procházek a vyjížděk. Ty probíhají tak, že se děti a zvířata tématicky ozdobí. Ti, kdo mohou jít po svých, dostanou nějaké zvíře s ohledem na jejich možnosti. Kdo nechce nebo nemůže jít, veze se na vozíku. Pokud je to bezpečné, je možné předat otěže, pod dohledem dospělé osoby, i dětem. Ty si mohou vyzkoušet, že řízení oslů a vozíku není tak jednoduché. Obvykle se chodí po polních cestách, vedlejších silnicích, či po vesnici. Akcí se zúčastňují pomocníci, děti z blízkého okolí a klienti, kteří mohou a chtějí zažít něco nového. Zimní období Začátek roku se již tradičně začíná novoroční vyjížďkou. Pokud je sníh, koníci se zapřáhnou za saně a děti jezdí na sněhu, pokud ne, projede se vozem po okolí. V únoru se koná valentýnská jízda. Děti, zvířata a vůz se ozdobí do červené barvy, děti si na tváře namalují srdíčka a projedou se po vesnici. Jarní období Jarní vyjížďkou do přírody na konících i ve voze se vítají první jarní dny.
Na velikonoční koledování se též barevně ozdobí pentličkami zvířata a děti, na vůz se přichystají namalovaná vajíčka či perníčky a vyjede se do vesnice a okolí obdarovat místní obyvatele. V červnu se pořádá den dětí v místě sdružení. Pro děti jsou připravené hry (skákání v pytli, znalostí otázky, hry na šikovnost a rychlost), za které získají upomínkové ceny. Letní období Uprostřed léta se sdružení pokouší uspořádat pro děti, zejména ty, které nám s péčí o koně pravidelně pomáhají, spaní pod širákem či ve stanu, spojené s koupáním. V první den se vyráží od domku paní Bártové se sbalenými věcmi. Vyberou se zvířata, která půjdou na výlet, oslíci se zapřáhnou do vozu a vyjde se do nedalekého Lodína. Zde má paní Bártová známého – též od koní, který nám propůjčí zahradu, spodní kuchyň, a WC s umyvadlem. Po příjezdu se rozloží stany, nebo postaví provizorní příbytky. Obvykle se tu zůstane dva až tři dny, kdy se děti starají o zvířata, chystají jim i sobě jídlo a mohou se chodit koupat na blízké koupaliště. Koncem léta sdružení pořádá společně se zahradnickým centrem ve Lhotce výlet do pohádky. Akce je určena pro klienty sdružení i mateřského centra Žirafa. Pomocníci se přestrojí za pohádkové bytosti. Pro děti jsou připravené dovednostní hry, občerstvení a mohou se projet na oslíkovi, ve voze nebo na loďce. Akce se zakončí opékáním párků. Podzimní období Při Hubertově jízdě se vyjede na koních i vozem k okolním krmelcům a vysypou se tu kaštany, žaludy, suchý chléb, seno a další pamlsky. Děti tím učíme být ohleduplní k divokým zvířatům, která potřebují nabrat síly před zimou. Zimní období Koncem listopadu se vyvěsí do místní samoobsluhy nabídka návštěvy a obdarování rodin při Mikulášsko-barborkovské nadílce. Pomocníci sdružení se oblečou do čertovského, mikulášského a andělského oblečení, ozdobí se zvířata a podle seznamu se projede vesnicí, kde se navštíví děti, které andílci obdarují. Po příchodu zpátky se nezapomíná obdarovat i malé pomocníky sdružení. 3.7.4. Akce, kterých se sdružení zúčastňuje pravidelně Jarní akce
Již několikátým rokem jsou osli atrakcí při církevním průvodu na oslavu Květné neděle v Hradci Králové. Od založení se sdružení vydává pěšky do blízkých Nechanic, zúčastnit se tu pálení čarodějnic. Všichni se „slétnou“ v čarodějnickém obleku u domku a u místa, kde se hiporehabilitace provozuje, ozdobí se zvířata a jde se několik kilometrů vedlejšími a polními cestami na Nechanické hřiště. Tady se celé odpoledne vozí děti, jsou pro ně připravené čarodějnické hry – létání na koštěti, kreslení čarodějnice, hledání pokladu. Chvíli před vzplanutím ohně se stanoviště opouští a jde se zpátky. Některé MŠ si pozvou sdružení, aby zpestřily dětem Mezinárodní den dětí. Někdy je zájem jen o psy a kočky, nebo jen o vožení na oslících a ponících, spojené s poučným vyprávěním. Letní akce Koncem srpna je sdružení zváno na Mezinárodní parkurové závody do Jízdárny Malšovice. Zde jako doprovodný program vozí malé návštěvníky a seznamujeme je s terapeutickými aktivitami. V září je sdružení již tradičním účastníkem přehlídky Koně v akci, která se koná na pardubickém závodišti po dobu 3 dní. Sdružení si každý rok dopředu připraví a natrénuje scénku podle tématu přehlídky. Tu následně na výstavišti před publikem zahraje. Při příchodu před diváky je sdružení a jeho činnost představena. Po scénce se na vyhrazeném prostoru, vozí malí diváci. Koncem léta se v Hradci Králové konají Dožínky, kde se lidé mohou seznámit se zemědělskými činnostmi a péčí o zvířata. Sdružení tu představuje zejména všestranné využití oslů, seznámení s kozou. Pokud má někdo zájem, může si zkusit osly ustrojit do postrojů nebo si alespoň potěžkat chomout, který mají osli kolem krku, když táhnou vůz. Sdružení se zúčastňuje i dalších akcí. Největší propagací je účast na „Koně v akci“, kde se o působnosti a činnostech sdružení dozví zároveň nejvíce lidí. Odhadovaná návštěvnost bývá přes 100.000 návštěvníků za víkend.
4. PROJEKT Sdružení má veškeré nejzákladnější a nejdůležitější prostředky pro fungování a výkon rehabilitace. Díky příspěvkům od úřadu práce má i dva stálé zaměstnance. Stále existuje mnoho věcí, kterými by bylo vhodné zkvalitnit a rozšířit služby sdružení. Mezi takovéto prostředky patří bezesporu kočár za koně, umožňující svezení také lidem na vozíku. V současné době je možné svézt pouze ty klienty, kteří jsou schopní se na kočár sami dostat, či je lze na něj vyzvednout. Pro plně invalidní klienty je prozatím tato služba neuskutečnitelná. Nastoupení na vůz je i komplikací pro seniory, kteří potřebují podporu a nižší schody. Vedení i klienti Senior Centra v Nechanicích by též uvítali příležitostné vyjížďky po okolní přírodě. Komplikace by případně nebyly s dopravou seniorů do
Bydžovské Lhotky, neboť centrum vlastní speciální auto. Momentálním problémem je, že by se na kočáru mohlo svézt jen několik aktivních seniorů, kteří by zvládli na něj vylézt. V případě pořízení kočáru pro handicapované by sdružení výrazně zkvalitnilo své služby a mohlo by se tak stát více atraktivnějším pro klienty s postižením všech věkových skupin, i těch, kteří jsou trvale připoutáni na invalidní vozík. Následně by bylo možné nabídnout tuto službu i dalším poskytovatelům sociální péče a nabídnout tak jejich klientům jedinečný zážitek. Lidem připoutaným na invalidní vozík kočár umožní vydat se na projížďku po okolí a do přírody bez překonávání každodenních překážek. Pro některé klienty s postižením je jízda na koni nemožná, nebo i vyloučená z důvodu jejich handicapu či nadměrné hmotnosti. Bohužel pro ně není reálné vylézt na koně i za pomoci dalších osob, ani se nijak jinak dostat na kočár. Pořízení kočáru, který by umožňoval vyjížďku klientovi na vozíku, není tak jednoduché. V České republice existuje několik firem i jednotlivců zabývající se výrobou, opravami a renovacemi kočárů. Vyrobení a vzhled kočáru jsou závislé na domluvě s konkrétním výrobcem. Sdružení v současné době jedná s výrobcem kočárů, panem inženýrem Ivem Exnerem z Havlíčkova Brodu. Cena takovéhoto speciálně upraveného vozíku se pohybuje kolem 100.000 Kč. Kočár pro vozíčkáře se od klasických kočárů příliš neliší (viz. příloha č. 3). Vpředu je lavice pro vozku a případně jednoho či dva klienty sedící vedle. V zadní části jsou na bocích dvě lavičky, které je možné sklopit. Mezi lavičkami je dostatek místa, aby se do prostoru vešel jeden až dva invalidní vozíky – záleží na délce kočáru. Invalidní vozíky je možné na kočár naložit pomocí dvou nájezdů, které jsou připevněné k vrchní části kočáru. Nájezdy umožní klientovi na vozíku vyjet za pomoci jedné až dvou osob. Nájezdy a prostorná zadní část jsou hlavní věci, kterými se tento kočár liší od ostatních, běžně používaných. Sdružení nemá finanční prostředky na pořízení kočáru, jedinou možností, jak kočár získat, je pomoc nadačních grantů. Částka 100.000 Kč se může zdát pro jednotlivé nadace příliš vysoká, tudíž by bylo lepší vozík pořídit za spoluúčasti více nadací. V takovém případě je vhodnější požadovat částku nižší, z našeho pohledu reálnější. V žádosti o grant je nutné
uvést jak požadovanou částku, tak celkovou pořizovací cenu a případně uvést i způsoby dofinancování. V případě pořízení kočáru za koně by se rozrostl nehmotný majetek sdružení. Způsoby nabývání a péče o hmotný a nehmotný majetek jsou upraveny stanovami sdružení: 1. „sdružení hospodaří s movitým i nemovitým majetkem 2. zdroji majetku jsou zejména: a) dary a příspěvky fyzických a právnických osob b) výnosy majetku c) příjmy s činností při naplňování poslání a cílů sdružení d) členské příspěvky 3. za správu majetku a hospodaření odpovídá výkonný výbor, který každoročně předkládá členské schůzi zprávu o hospodaření, včetně účetní závěrky 4. hospodaření se uskutečňuje podle ročního rozpočtu schváleného členskou schůzí 5. výkonný výbor odpovídá za řádnou evidenci majetku a finančních prostředků a jejich účelné využívání 6. výkonný výbor je povinen hospodařit s dary a příspěvky podle pravidel, která předem písemně stanoví fyzická nebo právnická osoba, která je poskytla. Pokud tato pravidla předem stanovena nebyla, musí být dary a příspěvky využity ve smyslu poslání a cílů sdružení. 7. nakládání s majetkem se řídí obecně závaznými právními předpisy 8. právo disponovat s finančními prostředky sdružení má předseda výkonného výboru“35 4.1. Výběr vhodného poskytovatele grantů Podat žádost o poskytnutí grantů smí každý člen sdružení jen jménem sdružení a pouze v jeho prospěch. Je vhodné se předem informovat u předsedkyně výkonného výboru, která určí míru potřebnosti a důležitosti. Žádost je možné podat u Královehradeckého úřadu či jakékoli nadace nebo organizace, jejíž působnost odpovídá záměru podávaného projektu. Mezi nadace vhodné pro získání grantu na invalidní kočár je možné zařadit: Nadace OKD (zřizovatelem nadace je černouhelná těžební společnost OKD, a. s.), kde by bylo možné napsat žádost o grant na většinu jejích programů. Dále Konto Bariéry, Nadace O2, Výbor
35
Stanovy sdružení, 2004, str. 4 - 5
Dobré Vůle – Nadace Olgy Havlové programem Cesty k integraci a Senior, Nadace Siemens – fond pomoci, Nadace Taťány Kuchařové a další. Při žádání o poskytnutí grantu je nutné sledovat dobu uzávěrky určitých programů. Převážné množství poskytovatelů požaduje zaslat návrh do února či března. Některé programy jsou časově neomezené. Jako příklad pro zpracování grantu jsme zvolili: Výbor dobré vůle – nadace Olgy Havlové a programu Cesty k integraci, jehož uzávěrka je neomezená. A Nadaci OKD, která už má pro letošní rok uzavřené programy, tudíž bude v tomto okamžiku nutné celou akci o rok posunout. Výbor dobré vůle a všechny další nadace a organizace, kde lze požádat o poskytnutí grantu, mají svou vlastní šablonu žádosti, kterou je možné najít na jejich webových stránkách. Některé žádosti o grant lze v rámci zjednodušování služeb podávat přímo elektronicky, jiné je nutné vytisknout a zaslat poštou s dalšími doklady, které je třeba přiložit. Mezi ně patří kopie dokladu o registraci organizace a případně i kopie dokladu, že žadatel je oprávněn jednat jménem organizace. Mou funkcí ve sdružení je: místopředsedkyně, tudíž dokládat takovouto kopii nemusím. Je možné dále přiložit nebo uvést odkaz na výroční zprávu sdružení. Poskytovatelé grantů požadují čestné prohlášení od žadatele, že uvedl pravdivé údaje a je oprávněn žádat o grant jménem sdružení. Poskytovatelé grantů zpravidla požadují právo na kontrolu hospodaření v souvislosti s využitím dotace. Pokud by se sdružení nepodařilo sehnat potřebnou částku na financování vozíku, musí finance, které byly poskytnuty, vrátit. 4.2. Realizace projektu: získání financi pro pořízení kočáru pro handicapované Jako možným poskytovatelem grantu byl vydán program Cesty k integraci z Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a také Nadace Taťány Kuchařové a její nadační program Senior. Obě nadace nemají uzávěrky k určitému dni, ale poskytují dotace v průběhu celého
roku, tudíž by mohlo být možné získat v roce 2010 peníze a od jara 2010 by sdružení mohlo kočár využívat. 4.2.1. Cesty k integraci: „Program Cesty k integraci se odvíjí od původního zaměření Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové: pomáhat dětem i dospělým se zdravotním postižením k začlenění do společnosti, umožnit jim, aby měli srovnatelné podmínky života s ostatními lidmi. Nadace přispívá v rámci daných možností a se snahou, aby pomohla těm, kdo si zdravotní pomůcky nemohou jiným způsobem opatřit. Přispívá-li na vybavení, rehabilitační a kompenzační pomůcky, dbá na to, aby byly maximálně využívané Nadace podporuje zejména: -
ranou péči
-
půjčovny rehabilitačních a kompenzačních pomůcek
-
denní stacionáře
-
chráněné a podporované zaměstnávání
-
chráněné bydlení“36
ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK Z PROGRAMU CESTY K INTEGRACI VÝBORU DOBRÉ VŮLE – NADACE OLGY HAVLOVÉ
I. Základní údaje Název organizace Účel založení organizace Statutární zástupce (funkce a jméno) Sídlo
Občanské sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka Provádění léčebného pedagogicko psychologického ježdění pro osoby s tělesným nebo mentálním handicapem. Předsedkyně sdružení Miroslava Bártová Bydžovská Lhotka č.p. 21, 504 01Nový Bydžov
Vdv.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Cesty k integraci. Dostupné z WWW: 36
Osoba zodpovědná za Lucie Hejzlarová, Dis. projekt Telefon 605 434 718 Fax e-mail [email protected] www http://osph.zde.cz Právní statut Občanské sdružení IČO 26652200 Číslo účtu a adresa 202098536/O300 banky
II. Projekt Název projektu Výše požadovaného příspěvku Doba realizace projektu Místo realizace
Kočár za koně pro handicapované 50.000 Kč Jaro 2011 Bydžovská Lhotka
Cíl projektu: Popište problém, a čeho chcete v projektu dosáhnout (max. 5 řádků) Klienti připoutaní na invalidní vozík nemají možnost se dostat na běžný kočár. Tento speciální kočár umožňuje vyjetí invalidnímu vozíku po nájezdech a je prostorný, aby byla možná manipulace s vozíkem. Chtěli bychom nabídnout handicapovaným klientům novou možnost vyjet do okolní přírody, po cestách a být tažen koni, což by mu v té chvíli umožnilo opětovný bezbariérový pohyb.
Cílové skupiny Uveďte, kolika lidem projekt poslouží (max. 5 řádků.) Lidé jakéhokoli věku a postižení, připoutaní na invalidních vozících (zdravotně handicapovaní, po amputacích, svalová dystrofie…), pacienti s dětskou mozkovou obrnou, senioři
Projektový záměr Popište projekt a jeho očekávané výsledky (max. 10 řádků) Pořízení speciálně upraveného kočáru pro vyjížďky lidem s handicapem po okolí Bydžovské Lhotky, v případě předběžné domluvy by bylo možné kočár převézt na jiné
místo. O možnost vyjížděk do přírody projevilo zájem i Senior centrum v Nechanicích. Očekávají se pozitivní reakce i u dalších organizací poskytujících sociální služby, které tak budou moci poskytnout nový zážitek jejich klientům-> navázání spolupráce s dalšími poskytovateli sociálních služeb. Sdružení tak rozšíří své bezbariérové služby i klientům, kteří se bojí jet na koni, nebo pro které jízda není realizovatelná, přestože koně mají rádi. Jízda na voze klientům umožní, alespoň dočasně, překonat překážky, které jim za daných okolností výlet do přírody neumožňují.
Jednotlivé aktivity projektu Popište jednotlivé aktivity projektu s uvedením termínů akcí (max. 7 řádků) Podzim 2010: Jaro 2011: slavnostní zahájení provozu kočáru pro handicapované v místě sdružení Jaro 2011: návštěva klientů Senior Centra Nechanice s vyjížďkami do přírody a okolí Jaro – léto 2011: návštěva klientů v Základní a pomocné škole Daneta Hradec Králové, Září 2011: představení speciálního vozíku společně s rozšířením služeb sdružení na pardubickém závodišti při přehlídce: Koně v akci Možnost využití kočáru při celoročních vyjížďkách pořádaných sdružením
III. Prohlášení žadatele Já, níže podepsaný, potvrzuji, že údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé a že jsem oprávněn ve věci této žádosti jednat za organizaci, kterou zastupuji. Statutární zástupce (jméno, příjmení) Funkce
Lucie Hejzlarová, Dis. Místopředsedkyně
Podpis a razítko
Datum a místo
1.4. 2010 v Hradci Králové
4.2.2. Fond seniorů Dalším vhodným poskytovatelem pro získání dotace na kočár byla navržena Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci a její grantový program: Fond seniorů.
Specifikaci programu: kompenzační pomůcky a vybavení v sociálních a zdravotních zařízení pro seniory. „Přispíváme na kompenzační pomůcky seniorům a zdravotnické vybavení v sociálních a zdravotních zařízeních pro seniory. Pro udržení dobrého fyzického a psychického stavu je potřeba pracovat s nejmodernějšími kompenzačními pomůckami, které pomáhají předcházet nepříznivým vlivům a umožňují seniorům i v pokročilém věku a při nejrůznějších zdravotních problémech cítit se lépe.“37
Název organizace:
Občanské sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka Právní forma:
Občanské sdružení Sídlo organizace: Kraj: Královéhradecký
Město/obec: Bydžovská Lhotka/Nový Bydžov
Ulice, č.p. Bydžovská Lhotka č.p. 21 Tel.: 605 434 718 E-mail: [email protected] Statutární zástupce:
PSČ 504 01 Fax: www: http://osph.zde.cz
Bártová Miroslava Funkce statutárního zástupce:
Předsedkyně sdružení IČ: 26652200 Registrace (číslo a datum):
DIČ:
1-156 017/04 – R, 21. 1. 2004 Bankovní spojení:
202098536/0300 Kontaktní adresa (v případě, že se neshoduje se sídlem organizace): Kraj: Město/obec: Ulice, č.p. Tel.: E-mail:
PSČ Fax: www
Řešitel projektu: (pokud se neshoduje se statutárním zástupcem)
Lucie Hejzlarová, Dis. Kontakt na řešitele projektu: Tel.: 608 15 49 49 E-mail: [email protected]
Krasapomoci.cz [online]. c2008 [cit. 2010-04-01]. Programy. Dostupné z WWW: . 37
I. Projekt Název projektu
Kočár za koně pro handicapované Stručná charakteristika projektu
Klienti připoutaní na invalidní vozík nemají možnost se na běžný kočár dostat. Tento speciální kočár umožňuje vyjetí invalidnímu vozíku po nájezdech a je prostorný, aby byla možná manipulace s vozíkem. Chtěli bychom nabídnout handicapovaným klientům novou možnost vyjet do okolní přírody, po cestách a být tažen koni, což by mu v té chvíli umožnilo opětovný bezbariérový pohyb. Cílová skupina projektu
lidé jakéhokoli věku a postižení, připoutaní na invalidních vozících (zdravotně handicapovaní, po amputacích, svalová dystrofie…), senioři, pacienti s dětskou mozkovou obrnou Problém cílové skupiny
Pro lidi trvale připoutané na invalidní vozík není možné ani za pomoci dalších lidí vyzvednutí na kočár (aby to nebylo pro nikoho nebezpečné). Tato služba není realizovatelná ani pro seniory, kteří nezvládnou vystoupit na kočár. Jsou tudíž o tyto zážitky (pohyb po přírodě, vyjížďky bez bariér) ochuzeni.
Zaměření projektu (zaškrtněte) Informace a osvěta, prevence Poradenství Výchova a vzdělávání Nákup konkrétní věci Ostatní - specifikujte zaměření projektu ________________________________________
Poslání projektu
Nabídnout lidem na vozíku nové, zatím nepoznané zážitky. Umožnit vyjížďku do přírody a okolí, aniž by při tom museli překonávat každodenní bariéry. Přiblížit je tak opět k přírodě a zvířatům, jelikož jízda na koni je pro většinu nemožná.
Konkrétní cíle projektu
Získáním kočáru za koně pro handicapované sdružení rozšíří své bezbariérové služby jednotlivcům i organizacím poskytujícím sociální služby. U organizací se očekávají pozitivní reakce pro možnost poskytnout jejich klientům nový zážitek výjimečně nebo i opakovaně. Po domluvě by bylo možné i dopravit kočár na předem určené místo.
II. Realizace projektu Podrobný popis projektu
V létě 2010 bude sdružení kontaktovat výrobce kočárů pana Iva Exnara z Havlíčkova Brodu a bude ho informovat o zakázce na výrobu kočáru. Tím si bude rezervovat výrobu kočáru na stanovenou dobu. V průběhu výroby kočáru je Miroslava Bártová s panem Exnarem v kontaktu. Jaro 2011 vyrobení kočáru, předání do užívání sdružení a slavnostní zahájení provozu kočáru. Fáze projektu
Léto 2010 – rezervace výroby kočáru u firmy Kočáry Exnar Podzim 2010 – jaro 2011 – výroba kočáru ve firmě Jaro 2011 – předání kočáru do užívání Občanského sdružení pro hiporehabilitaci. Aktivity projektu
Jaro 2011: slavnostní zahájení provozu kočáru pro handicapované v místě sdružení Jaro 2011: návštěva klientů Senior Centra Nechanice s vyjížďkami do přírody a okolí Jaro – léto 2011: návštěva klientů v Základní a pomocné škole Daneta Hradec Králové Září 2011: představení speciálního vozíku společně s rozšířením služeb sdružení na pardubickém závodišti při přehlídce: Koně v akci Možnost využití kočáru při celoročních vyjížďkách pořádaných sdružením Specifikace množství oslovených potenciálních klientů projektu
Jedná se především o klienty, kteří nejsou schopni se pohybovat sami, mohou mít vztah nebo zájem o zvířata či přírodu a chtějí si rozšířit své možnosti. Časový harmonogram projektu (od-do)
léto 2010 – jaro 2011 Lokalita
Bydžovská Lhotka, Královéhradecký kraj Očekávané výsledky projektu
Spolupráce s větším počtem organizací poskytujících sociální služby. Rozšíření bezbariérových možností sdružení. Plánovaná realizace projektu: Krátkodobá (méně než 1 rok) Dlouhodobá (déle než 1 rok) Jednorázová Opakovaná, pravidelná Jinak – specifikujte_________________________________________________________ Projekt je: Pilotní – dosud neprověřený Prověřený již jednou realizací Vícekrát realizován
Příbuzné projekty Řešitel Název Region Spolupráce Partnerské organizace Spolupracující organizace Dodavatelé Rizika projektu Uveďte rizika, která mohou ohrozit realizaci projektu
Finance
III. Zabezpečení realizace projektu Odborný garant projektu Bártová Miroslava Počet osob realizačního týmu projektu 1
1 -
z toho zaměstnanci
-
z toho dobrovolníci
Zkušenosti a předpoklady realizačního týmu projektu Zkušenosti a praxe s jinými kočáry a povozy za koně. Nejčastější kontakt s realizátorem kočáru. Supervize interní externí Jméno a funkce odborného pracovníka Zuzana Ortová, hipolog
IV. Financování projektu Celkové náklady na projekt 100.000 Kč Výše požadovaných prostředků od Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci 50.000 Kč Očekávané zdroje financování projektu částka Kč Finanční příspěvek žadatele Požadovaný příspěvek od nadace Příspěvek od jiných organizací 1.Výbor dobré vůle
% z celkové částky
50.000
50%
50.000
50%
2. 3. Celkem
100.000
100%
Pokud projekt nebude podpořen v plné výši požadovaného příspěvku: a) bude pokračovat b) nebude pokračovat Pokud jste odpověděli za a) bude pokračovat, uveďte, jak je plánováno získání finančních zdrojů
Požádat a získat finanční prostředky od dalších poskytovatelů dotací. Projekt se bude realizovat jaro-léto 2011, kdy bude možnost požádat a získat ve stanovém čase druhou část podpory. Pokud by projekt nezískal žádnou finanční podporu, realizace se o rok posune. Návrh rozložení čerpání nadačního příspěvku: Uveďte kolik % z celkové částky požadujete při podpisu smlouvy, kolik % v průběhu realizace projektu a kolik % po skončení projektu, po předání závěrečné zprávy.
1. při podpisu smlouvy 2. v průběhu realizace 3. po skončení projektu Celkem
% 50% 50% 100%
Žádáte finanční příspěvek pro zajištění projektu ještě u jiné nadace nebo organizace ať už soukromé nebo státní? Pokud ano, uveďte, kde máte podanou žádost a v jaké výši požadujete příspěvek? Nadace Výbor Dobré Vůle – Nadace Olgy Havlové, program Cesty k integraci. Je po nich požadována částka 50.000 Kč
V. Časový harmonogram projektu Uveďte detailní časový plán realizace jednotlivých kroků projektu 1. příprava a plánování Jaro – léto 2010 2. zadání projektu zhotoviteli Léto 2010 3. realizace projektu – průběh 4.Výroba zhotovitelem Podzim 2010 – jaro 2011 5. závěrečná fáze 6. uvedení do provozu Jaro – léto 2011
VI. Prezentace projektu veřejnosti, cílové skupině Popište, jak bude projekt prezentován veřejnosti, jak budou prezentovány výstupy projektu, jak bude v souvislosti s projektem prezentována Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci.
Informace o Kočáru pro handicapované a poděkování poskytovatelům budou uvedeny na internetových stránkách sdružení. Kočár se bude používat při všech akcích a aktivitách sdružení. Bude prezentován na pardubické výstavě: Koně v akci. Pokud by nadace měla zájem, může na vůz umístit info o poskytnutí financí na pořízení tohoto kočáru.
Odkud jste se dozvěděli o Nadaci Taťány Kuchařové – Krása pomoci?
Internetové stránky
VII. Rozpočet Přiložte, prosím, k žádosti detailní rozpočet projektu v Kč, ve kterém uvedete celkové náklady projektu a požadavek na Nadaci Taťány Kuchařové – Krása pomoci. V případě, že žádáte pouze částečnou úhradu z celkového rozpočtu, vyznačte položky, které by byly financovány z příspěvku Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci.
VIII. Žadatel Popis činnosti organizace/žadatele Poskytování léčebného pedagogicko psychologického ježdění klientům s tělesným nebo mentálním postižením. Služby jsou poskytovány jak jednotlivcům, tak i klientům přímo v organizacích poskytujících sociální péči.
Poslání a cíle organizace Provádění a rozvoj netradičních disciplín, tj. hiporehabilitace a canisterapie ve sdružení a na veřejných akcích, přiblížení léčebného působení širší veřejnosti. Vytváření společenství zdravotně postižených, zdravých dětí i dospělých okolo koně a ostatních domácích hospodářský zvířat. Vytvořit vztah a naučit zodpovědnosti k zvířatům a hospodářství na rodinné farmě, který má blahodárný vliv na děti a to fyzicky a psychicky, pomáhá postiženým zapojit se do běžného života. Cílem sdružení je pomoc tělesně či mentálně handicapovaným lidem k všestrannému rozvoji osobnosti pomocí hiporehabilitace a vytvoření vztahu k venkovu a přírodě. Jak dlouho vaše organizace existuje 6 let Kolik pracovníků organizace v současnosti zaměstnává na celý úvazek 0 Kolik pracovníků organizace v současnosti zaměstnává na částečný úvazek 0 Kolik pracovníků má v současnosti s organizací uzavřenou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti 2 Kolik dobrovolníků se v současnosti podílí na činnosti organizace 5
Kvalifikace a předpoklady organizace pro úspěšnou realizaci projektu Zkušenosti s používám běžných kočárů při různých akcích sdružení. Zájem o tuto službu projevilo Senior Centrum Nechanice Reference Uveďte osoby, které by mohly důvěryhodně potvrdit kvalitu a smysluplnost činnosti organizace. Jméno
Příjmení
Telefon
e-mail
Odborná autorita Státní správa Partnerská organizace
Získané prostředky na projekty z jiných zdrojů (uveďte částku a zdroj)
Bylo žádáno o nadační pomoc/příspěvek u Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci v minulosti?
a) ano Uveďte číslo žádosti, předmět podpory, výši příspěvku jež byla organizaci poskytnuta
b) ne
ZÁVĚR V mém bakalářském projektu jsem se pokoušela co nejvíce přiblížit Občanské sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka a jeho poslání. Popsala a vysvětlila jsem zejména pojem hiporehabilitace, který stále ještě nepatří mezi všeobecně známé pojmy. Především jsem popsala vznik této disciplíny, vysvětlila její obsah a následně ji rozdělila do podskupin. Tím jsem přiblížila celkovou oblast, která není oficiálně brána jako způsob
rehabilitace, a lékaři ji automaticky nedoporučují, přestože je velice přirozená, nenásilná a účinná. Popsala jsem jednotlivé cvičební techniky, které se při terapii užívají. Přesný popis těchto technik zatím v českém jazyce nevyšel. Popsala jsem průběh cvičební jednotky ve sdružení i v jiných zařízení. Zmapovala jsem okruh osob, kterým tento způsob rehabilitace může pomoci. Popsala jsem jednotlivé činnosti sdružení při pravidelných aktivitách i nárazových akcích a celkové fungování sdružení. Přiblížila jsem prostředí, ve kterém sdružení působí a pomáhá. Popsala jsem materiální zázemí občanského sdružení a blízké okolí místa, kde se sdružení nachází. Přiblížila jsem služby, které klientům nabízí. Blíže jsem se zaměřila jak na každodenní fungovaní sdružení, tak na jednorázové akce, které sdružení pravidelně organizuje. V bakalářském projektu jsem po domluvě s předsedkyní sdružení navrhla způsob, jak získat finanční prostředky pro pořízení speciálního kočáru za koně, na němž je možné svézt i osoby připoutané na invalidní vozík. Pokud sdružení skutečně získá finance od nadací, které jsem vybrala, rozšíří tím služby svým klientům. Stane se tak zajímavým i pro skupinu klientů, pro které byla doposud hiporehabilitace nedosažitelná. Projekt je koncipován tak, aby bylo možné žádat o grant postupně i další nadace a organizace. V případě, kdy by jedna z nadací odmítla poskytnout grant, je možné s projektem začít, zaplatit polovinu a zároveň žádat další organizace o druhou část grantu. V případě, že by grant byl zamítnut oběma nadacemi, je možné celý projekt o rok posunout a v průběhu následujícího roku se snažit sehnat další finance. Díky kočáru, který sdružení získá, se budou moci lidé na invalidním vozíku projet po přírodě a po okolí bez pomoci druhé osoby, která invalidní vozík tlačí, bez speciálně upraveného auta nebo překračování nesčetných překážek. Hezké chvilky strávené v přírodě tak budou moci prožívat i osoby, které nemají to štěstí, aby na vycházku mohli dojít „po svých“.
ANOTACE V bakalářském projektu jsem psala o Občanském sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka. Soustředila jsem se zejména na jeho činnost – hiporehabilitaci a přiblížení jejího obsahu a rozdělení. Popsala jsem, jak se hiporehabilitace provádí ve sdružení, jaké další
akce sdružení pořádá nebo navštěvuje, prostředí, ve kterém rehabilitace probíhá, a pro které klienty je, či není vhodná. V praktické části jsem navrhla projekt pro získání grantu na pořízení speciálně upraveného kočáru za koně, na kterém se mohou svézt lidé na invalidním vozíku. Téma projektu bylo zvoleno po domluvě s vedoucí sdružení, která by získání vozíku uvítala.
In my bachelor project, I wrote about Association for hipporehabilitation Bydžovská Lhotka. I concentrated mainly on its work – hipporehabilitation and approaching its content and its categorization. I described how to carry out the association, as well as other events organized by this association or attended by it. Next I described the surroundings where rehabilitation takes place and also the clients who are competent for the hipporehabilitation or not. In the practical part, I propose a project of applying for a grant for buying a special carriage for the horses, on which people can ride in their wheelchairs. Project topic was chosen after a consultation with leader of the associations, who would welcome the acquisition of the carriage.
BIBLIOGRAFIE PETRÁČKOVÁ, V. a kol. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. (dotisk), Praha: Academia, 2001. ISBN: 80-200-0982-5.
PROKOP, J. Nový Bydžov v proměnách. 1. vyd. Hradec Králové: Osvitstudio, 2005. ISBN: 80-239-6020-2. PROKOP, J. Nový Bydžov. 1. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2007. ISBN: 978-807185,845-4. BÁRTOVÁ, M., HEJZLAROVÁ, L. Výroční zpráva občanského sdružení pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka 2009. 4. vyd. Bydžovská Lhotka, 2010. VÁVROVÁ, E. a kol. Povídání o hipoterapii. 1. vyd. Brno: Moravská Typografie, 1996. SVOBODOVÁ, I. a kol. Zoorehabilitace a aktivity se zvířaty pro rozvoj osobnosti. 1. vyd., Praha: Powerprint, s.r.o., 2009. ISBN: 978-80-213-1912-7. NERANDŽIČ, Z. Animoterapie, Aneb Jak nás zvířata umí léčit. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006. ISBN: 80-00-01809-8. HOLÝ, K., HORNÁČEK, K. Hipoterapie, léčba pomocí koně, 1. vyd. Ostrava: Monatex, 2005. ISBN: 80-7225-190-2. HEJZLAROVÁ, Lucie. Hiporehabilitace: Se zaměřením na Léčebné pedagogicko psychologické ježdění. [s.l.], Absolventská práce. Brno: VOŠ Sociálně právní. 2007. 47 s.
INTERNETOVÉ ZDROJE Měník.cz [online]. c2010 [cit. 2010-03-06]. Historie. Dostupné z WWW: . Bartovamiroslava.sweb.cz [online]. 2004 [cit. 2010-02-08]. Stanovy. Dostupné z WWW: .
Vdv.cz [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Cesty k integraci. Dostupné z WWW: . Krasapomoci.cz [online]. c2008 [cit. 2010-04-01]. Programy. Dostupné z WWW: . PERIODIKA CASKOVÁ, Vanda. Kurzy a školení v hiporehabilitaci. Hiporehabilitace : informační zpravodaj o hiporehabilitaci na koni. 2004, 111, 1, s. 4.
PŘÍLOHY: Seznam příloh:
1. Seznam hiporehabilitačních zařízení Královéhradeckého kraje 2. Osvědčení o absolvování kurzu LPPJ 3. Kočár za koně pro vozíčkáře 4. Formulář žádosti Výboru Dobré Vůle – Nadace Olgy Havlové – Cesty k integraci 5. Formulář žádosti Nadace Taťány Kuchařové – Senior 6. Občanské sdružení pro hiporehabilitaci ve fotkách
Příloha č. 1
Seznam hiporehabilitačních zařízení Královéhradeckého kraje38 Jezdecký klub Jurášek - Černíkovice 137, 51704 Rychnov nad Kněžnou - registrován u ČHS JK stáj Adam Deštné v Orlických Horách - Na staré cestě 424, 51791 Deštné v Orlických horách - registrována u ČHS Léčebna dětí a dorostu při Anenských slatinných lázní a.s. Lázně Bělohrad - Lázeňská 165, 50781 Lázně Bělohrad - registrována u ČHS O.s. JK Donarova samota/ jízdárna Litoboř - Litoboř 6, 55205 Hořičky O.s. pro hiporehabilitaci Bydžovská Lhotka - Bydžovská Lhotka 21, 504101 Nový Bydžov Státní léčebné lázně, Jánské Lázně - Státní léčebné lázně, 54225 Jánské Lázně - registrována u ČHS TJ Krakonoš Trutnov jezdecký oddíl - poštovní schránka 7, 54224 Svoboda nad Úpou - registrována u ČHS U rozcestí, o.s. - Žirecká Podstráň 90, 54401 Dvůr Králové nad Labem
Příloha č. 2 38
Mgr. E. Pitálková, http://hiporehabilitace.unas.cz/kraj.php?kraj=Královéhradecký
Příloha č. 3
Příloha č. 4
ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK Z PROGRAMU CESTY K INTEGRACI VÝBORU DOBRÉ VŮLE – NADACE OLGY HAVLOVÉ
IV. Základní údaje Název organizace Účel založení organizace Statutární zástupce (funkce a jméno) Sídlo Osoba zodpovědná za projekt Telefon Fax e-mail www Právní statut IČO Číslo účtu a adresa banky
V. Projekt Název projektu Výše požadovaného příspěvku Doba realizace projektu Místo realizace
Cíl projektu: Popište problém, a čeho chcete v projektu dosáhnout (max. 5 řádků)
Cílové skupiny Uveďte, kolika lidem projekt poslouží (max. 5 řádků.)
Projektový záměr Popište projekt a jeho očekávané výsledky (max. 10 řádků)
Jednotlivé aktivity projektu Popište jednotlivé aktivity projektu s uvedením termínů akcí (max. 7 řádků)
Poznámka: prosím, dodržujte stanovený rozsah žádosti
VI. Prohlášení žadatele Já, níže podepsaný, potvrzují, že údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé a že jsem oprávněn ve věci této žádosti jednat za organizaci, kterou zastupuji. Statutární zástupce (jméno, příjmení) Funkce Podpis a razítko
Datum a místo Příloha č. 5
Žádost pro poskytnutí nadačního příspěvku Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci Typ B) Vyplní nadace Číslo žádosti Vyplní žadatel Název organizace:
Právní forma:
Sídlo organizace: Kraj:
Město/obec:
Ulice, č.p. Tel.:
PSČ Fax:
E-mail: Statutární zástupce:
www
Funkce statutárního zástupce:
IČ: Registrace (číslo a datum):
DIČ:
Bankovní spojení:
Kontaktní adresa (v případě, že se neshoduje se sídlem organizace): Kraj: Město/obec: Ulice, č.p. Tel.:
PSČ Fax:
E-mail: www Řešitel projektu: (pokud se neshoduje se statutárním zástupcem)
Kontakt na řešitele projektu: Tel.: E-mail:
I. Projekt Název projektu
Stručná charakteristika projektu
Cílová skupina projektu
Problém cílové skupiny
Zaměření projektu (zaškrtněte) Informace a osvěta, prevence Poradenství Výchova a vzdělávání Nákup konkrétní věci Ostatní - specifikujte zaměření projektu ________________________________________ Poslání projektu
Konkrétní cíle projektu
II. Realizace projektu Podrobný popis projektu
Fáze projektu
Aktivity projektu
Specifikace množství oslovených potenciálních klientů projektu
Časový harmonogram projektu (od-do)
Lokalita
Očekávané výsledky projektu
Plánovaná realizace projektu: Krátkodobá (méně než 1 rok) Dlouhodobá (déle než 1 rok) Jednorázová Opakovaná, pravidelná Jinak – specifikujte_________________________________________________________ Projekt je: Pilotní – dosud neprověřený Prověřený již jednou realizací Vícekrát realizován Příbuzné projekty Řešitel Název Region Spolupráce Partnerské organizace Spolupracující organizace Dodavatelé
Rizika projektu Uveďte rizika, která mohou ohrozit realizaci projektu
III. Zabezpečení realizace projektu Odborný garant projektu
Počet osob realizačního týmu projektu
-
z toho zaměstnanci
-
z toho dobrovolníci
Zkušenosti a předpoklady realizačního týmu projektu
Supervize interní externí Jméno a funkce odborného pracovníka
IV. Financování projektu Celkové náklady na projekt Výše požadovaných prostředků od Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci Očekávané zdroje financování projektu částka Kč Finanční příspěvek žadatele Požadovaný příspěvek od nadace Příspěvek od jiných organizací 1. 2. 3. Celkem
% z celkové částky
100%
Pokud projekt nebude podpořen v plné výši požadovaného příspěvku: c) bude pokračovat d) nebude pokračovat Pokud jste odpověděli za a) bude pokračovat, uveďte, jak je plánováno získání finančních zdrojů
Návrh rozložení čerpání nadačního příspěvku: Uveďte kolik % z celkové částky požadujete při podpisu smlouvy, kolik % v průběhu realizace projektu a kolik % po skončení projektu, po předání závěrečné zprávy.
1. při podpisu smlouvy 2. v průběhu realizace 3. po skončení projektu Celkem
% % % 100%
Žádáte finanční příspěvek pro zajištění projektu ještě u jiné nadace nebo organizace ať už soukromé nebo státní? Pokud ano, uveďte, kde máte podanou žádost a v jaké výši požadujete příspěvek?
V. Časový harmonogram projektu Uveďte detailní časový plán realizace jednotlivých kroků projektu 1. příprava a plánování 2. 3. realizace projektu – průběh 4. 5. závěrečná fáze 6.
VI. Prezentace projektu veřejnosti, cílové skupině Popište, jak bude projekt prezentován veřejnosti, jak budou prezentovány výstupy projektu, jak bude v souvislosti s projektem prezentována Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci.
Odkud jste se dozvěděli o Nadaci Taťány Kuchařové – Krása pomoci?
VII. Rozpočet Přiložte, prosím, k žádosti detailní rozpočet projektu v Kč, ve kterém uvedete celkové náklady projektu a požadavek na Nadaci Taťány Kuchařové – Krása pomoci. V případě, že žádáte pouze částečnou úhradu z celkového rozpočtu, vyznačte položky, které by byly financovány z příspěvku Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci.
VIII. Žadatel Popis činnosti organizace/žadatele
Poslání a cíle organizace
Jak dlouho vaše organizace existuje Kolik pracovníků organizace v současnosti zaměstnává na celý úvazek Kolik pracovníků organizace v současnosti zaměstnává na částečný úvazek Kolik pracovníků má v současnosti s organizací uzavřenou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti Kolik dobrovolníků se v současnosti podílí na činnosti organizace Kvalifikace a předpoklady organizace pro úspěšnou realizaci projektu Reference Uveďte osoby, které by mohly důvěryhodně potvrdit kvalitu a smysluplnost činnosti organizace. Jméno
Příjmení
Telefon
e-mail
Odborná autorita Státní správa Partnerská organizace
Získané prostředky na projekty z jiných zdrojů (uveďte částku a zdroj)
Bylo žádáno o nadační pomoc/příspěvek u Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci v minulosti?
c) ano Uveďte číslo žádosti, předmět podpory, výši příspěvku jež byla organizaci poskytnuta
d) ne IX. Čestné prohlášení Svým podpisem potvrzuji, že uvedené údaje jsou pravdivé, a že jsem nezamlčel žádné důležité okolnosti týkající se organizace, která o podporu žádá. Datum:
Místo podpisu:
Podpis statutárního zástupce: Podpis řešitele projektu: (pokud se neshoduje se statutárním zástupcem)
Povinné přílohy, které se přikládají k žádosti: Ověřené kopie: - Výpis z obchodního rejstříku nebo jiného registru ne starší 3 měsíců (u občanských sdružení potvrzení z Ministerstva vnitra o registraci) - Smlouva o zřízení / vedení bankovního účtu, na který bude po schválení poukázán nadační příspěvek - Výpis z rejstříku trestů statutárních orgánů organizace ne starší 3 měsíců - Čestné prohlášení o tom, že žadatel není v likvidaci, nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek - Příslušná oprávnění relevantní k dané problematice jako např. registrace dle zákona č. 108/2006 Sb. Neověřené kopie: - Detailní rozpočet projektu Způsob podávání žádosti: doporučeně poštou na adresu Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci Kontakt: Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci Adresa: Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 221 803 253 Fax: +420 221 803 254 E-mail: [email protected] www.krasapomoci.cz
Příloha č. 6
Rehabilitace Bydžovské Lhotce Vedení koně s dopomocí
Hiporehabilitace v MŠ, ZŠ a pomocné škole Daneta Cvičení „letadla“
Koně v Akci 2008 Družina princezny