KATASTR NEMOVITOSTÍ II

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

STANISLAV KUTÁLEK, TOMÁŠ ŠVÁB

KATASTR NEMOVITOSTÍ II MODUL 02 VÝSLEDKY ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Katastr nemovitostí II - Modul 02

© Stanislav Kutálek, Tomáš Šváb, Brno 2006

- 2 (124) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod 7 1.1 Cíle ........................................................................................................7 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................7 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................7 1.4 Klíčová slova.........................................................................................7 1.5 Metodický návod na práci s textem (nepovinné) ..................................7 2 Výkon zeměměřických činností...................................................................9 2.1 Vymezení oboru....................................................................................9 2.2 Formy podnikaní a jejich specifika.......................................................9 3 Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.........................11 3.1 Úvod....................................................................................................11 3.2 Vymezení činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů....11 3.3 Formy podnikání a jejich specifika.....................................................12 3.4 Právní a technické požadavky na činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. ...................................................................12 3.5 Prokazování odborné způsobilosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. ...................................................................13 3.6 Právní předpisy důležité pro podnikání v oboru zeměměřictví ..........15 3.7 Ekologie, bezpečnost a ochrana zdraví, požární ochrana při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů...................................18 3.8 Praktická pravidla pro jednání úřadně oprávněných zeměměřických inženýrů...............................................................................................19 3.9 Ověřovaná zeměměřická díla a jejich základní účel ...........................20 3.10 Vlastnictví zeměměřického díla a nakládání s ním.............................21 3.11 Poskytování výsledků zeměměřických činností a dokumentací staveb ve veřejném zájmu ..............................................................................21 3.12 Porovnání oboru v České republice se zeměmi EU ............................22 3.13 Tuzemské odborné společnosti ...........................................................22 4 Soudní znalectví ..........................................................................................25 5 Vstup na nemovitosti..................................................................................29 6 Srážka mapy................................................................................................31 6.1 Délková srážka mapy ..........................................................................31 6.2 Plošná srážka.......................................................................................32 7 Příklady kreslení situací v geometrickém plánu......................................35 8 Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů ...........................39 8.1 Geometrický plán č.1 – vyznačení budovy .........................................39 8.1.1 Podklady pro měření .............................................................39 8.1.2 Měření v terénu .....................................................................40 8.1.3 Vyhotovení výpočetního protokolu v rámci ZPMZ..............41 8.1.4 Vyhotovení grafické přílohy geometrického plánu a ZPMZ 45 8.1.4.1 Grafická příloha geometrického plánu..................................45 8.1.4.2 Grafická příloha ZPMZ.........................................................46

- 3 (124) -


8.1.5

Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ ................................................................ 48 8.1.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů ................................................ 48 8.1.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu ..................................... 49 8.1.5.3 Výkaz BPEJ.......................................................................... 51 8.1.6 Titulní list ZPMZ ................................................................. 51 8.1.7 Kompletace geometrického plánu........................................ 53 8.2 Geometrický plán č.2 – vyznačení budovy (sestavení parcely z dílů) 55 8.2.1 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ ................................................................ 56 8.2.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů ................................................ 56 8.2.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu ..................................... 58 8.2.1.3 Výkaz BPEJ.......................................................................... 59 8.3 Geometrický plán č.3 – vyznačení budovy (vyrovnání dílů číselně určené výměry)................................................................................... 59 8.3.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů ................................................ 60 8.3.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu ..................................... 61 8.3.1.3 Výkaz BPEJ.......................................................................... 61 9 Zrušení zjednodušené evidence ................................................................ 63 9.1 Doplnění parcel ze zjednodušené evidence do SGI ........................... 63 9.2 Doplnění parcel v územích s katastrální mapou i mapou dřívější pozemkové evidence ve stejné zobrazovací soustavě a měřítku ........ 63 9.3 Doplnění parcel v územích s katastrální mapou a mapou dřívější pozemkové evidence v jiné zobrazovací soustavě a měřítku ............. 65 9.4 Doplnění parcel v územích s přídělovým operátem ........................... 67 9.5 Aktualizace SPI po doplnění parcel zjednodušené evidence do SGI . 67 10 Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů – odstanění zjednodušené evidence............................................................................... 69 10.1 Geometrický plán pro odstranění části zjednodušené evidence - úvod69 10.2 Měření v terénu................................................................................... 69 10.3 Vyhotovení výpočetního protokolu v rámci ZPMZ ........................... 70 10.4 Vyhotovení grafické přílohy GP a ZPMZ .......................................... 70 10.5 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ......................................................................................... 72 10.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů ................................................ 73 10.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu ..................................... 74 10.5.3 Výkaz BPEJ.......................................................................... 75 10.5.4 Výtyčení hranice pozemku................................................... 76 11 Vytyčení hranice pozemku, příklady stabilizací ..................................... 77 11.1 Podklady pro vytyčení hranic pozemků ............................................. 77 11.2 Způsob vytyčování hranic pozemků................................................... 77 11.3 Označování hranic pozemků .............................................................. 78 11.4 Dokumentace vytyčené hranice pozemků .......................................... 80 11.5 Praktické ukázky k vytyčení hranice pozemku .................................. 82

- 4 (124) -

Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů

11.6 Příklady stabilizací hranic pozemků ...................................................84 11.6.1 Stabilizace státních hranic.....................................................85 11.6.2 Stabilizace přirozených a přírodních hranic .........................87 12 Nový výměnný formát – NVF....................................................................93 12.1 Starý výměnný formát - aktuálnost.....................................................93 12.2 Struktura výměnného formátu ............................................................94 12.3 Hlavička výměnného formátu ISKN...................................................95 12.4 Seznam skupin datových bloků výměnného formátu ISKN ...............96 13 Software pro práci v katastru, práci s novým výměnným formátem..103 13.1 GEUS 103 13.2 GEOMETR .......................................................................................104 13.3 KOKEŠ 106 13.4 VKM 107 13.5 GROMA............................................................................................109 13.6 DIKAT 6 ...........................................................................................110 14 Katastr nemovitostí a GPS ......................................................................113 14.1 Výklad pravidel ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS ................................................................................113 15 Závěr ..........................................................................................................121 16 Studijní prameny ......................................................................................122 16.1 Seznam použité literatury..................................................................122 16.2 Seznam doplňkové studijní literatury ...............................................123 16.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny .......................................123

- 5 (124) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Cílem tohoto studijního textu je seznámit posluchače s výsledky zeměměřické činnosti v oboru katastru nemovitostí. V textu posluchač najde příklady řešení jednoduchých geometrických plánů, praktické ukázky, druhy stabilizací bodů v terénu a seznámí se také s základy nového výměnného formátu. Učební text doplňují cvičení, které umožňují správně pochopit předkládaný studijní text. Rozsah odpovídá znalostem potřebným k pochopení principů funkce výsledků zeměměřických činností.

1.2

Požadované znalosti

Potřebná je znalost mapovacích metod měření polohopisu. Vyzvednout lze také znalost základních prostředků počítačové grafiky. Obdobně je pro práci nutná alespoň rámcová znalost platných předpisů dnešních i těch předchozích. Nezbytné je také mít prostudovány moduly Katastr nemovitostí I – moduly 01 a 02, a také Katastr nemovitostí II – modul 01. Vyzvednout lze především znalost software pro zpracování naměřených hodnot.

1.3

Doba potřebná ke studiu

Doba potřebná k nastudování látky odpovídá výuce 2 hodin cvičení a 2 hodin přednášek týdně po dobu 5 týdnů. Jde tedy orientačně o 20 hodin. Ovšem je třeba mít na paměti, že čas potřebný ke studiu je značně individuální záležitost.

1.4

Klíčová slova

Geometrický plán, obnova katastrálního operátu, parcela, výměra, list vlastnictví., vytyčení, srážka mapy, zrušení zjednodušené evidence.

1.5

Metodický návod na práci s textem (nepovinné)

Zde uvedené informace jsou základním materiálem pro pochopení problematiky. V rámci studia a zájmu o danou problematiku je vhodné si doplnit znalosti pročtením další literatury. Příklady pro procvičení jsou veskrze jednoduché. Některé jsou ovšem řešitelné pouze pokud je student ochoten se zamyslet a chvíli logicky uvažovat. Při problémech s nalezením postupu řešení autoři doporučují konzultace (a to jak osobní, tak formou vhodných informačních technologií).

- 7 (124) -


- 8 (124) -

Soudní znalectví

2

Výkon zeměměřických činností

2.1

Vymezení oboru

Výkon zeměměřických činností je podle zákona č. 455/1991 Sb., Živnostenský zákon, vázanou činností. Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností stanoví zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stručně definuje zeměměřictví jako souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností, včetně technických činností v katastru nemovitostí podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřickými činnostmi jsou podle zákona č. 200/1994 Sb. činnosti při budování, obnově a údržbě bodů bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků (v souladu s katastrálním zákonem), vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností. Zákon č. 200/1994 Sb. určuje podrobněji zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu. Výsledky těchto činností využívají orgány správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky (Český úřad zeměměřický a katastrální, Zeměměřický úřad v Praze, Katastrální úřady v jednotlivých krajích a jejich katastrální pracoviště umístěné převážně v bývalých okresech, Zeměměřické a katastrální inspektoráty umístěné v některých krajích), orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu a jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti. Výsledky zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu musí být v souladu se zákonem č. 200/1994 Sb. ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry. V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální.

2.2

Formy podnikaní a jejich specifika

Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Za odborně způsobilou osobu se podle zákona č. 200/1994 Sb. považuje fyzická osoba s dokončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností zejména v oblasti poskytování výsledků zeměměřických činností orgánům zeměměřictví a katastru, v oblasti vstupu

- 9 (124) -


zeměměřičů na nemovitosti, dále při zřizování značek bodů bodového pole, náhradách za majetkové újmy a za omezení využívání nemovitostí a v neposlední řadě při činnostech pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany. Zeměměřické činnosti, kartografická díla nebo databáze geografických informačních systémů poskytují v soukromém sektoru v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákonem č. 455/1991 Sb. a souvisejícími právními předpisy a technickými normami jako podnikatelé fyzické a právnické osoby (nejčastěji společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti). Právní okolí zeměměřictví je značně široké a jak bude uvedeno v další kapitolách jsou výsledky zeměměřických činností využívání v nejširším spektru národního hospodářství a spolupracujících odvětví a oborů. Například správa a rozvoj území, stavebnictví, doprava, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, energetika, právo a spravedlnost atd. V soukromém sektoru zeměměřictví pracuje odhadem 4000 osob s odborným vzděláním. Celkový objem produkce lze odhadnout na 3,5 miliardy Kč. Fyzickými osobami činnými na trhu zeměměřických činností jsou nejčastěji samostatní podnikatelé s počtem do 5ti osob, kteří představují na trhu asi 55 % všech firem a společnosti s ručením omezeným od 6ti do 20ti zaměstnanců (asi 30 % všech firem). Dále působí na trhu několik desítek zeměměřických společnosti nebo kartografických vydavatelů s počtem v rozsahu přibližně 20 až 80 zaměstnanců a jejich právní formou jsou společnosti s ručením omezeným (asi 34 %) a akciové společnosti (asi 11 %). Firmy s počtem zaměstnanců přes 100, vesměs akciové společnosti, jsou výjimkou. Největší počet zeměměřických firem (asi 30 %) dosahuje ročního obratu svých služeb od 1 do 5 mil. Kč a přibližně jen 4 % firem dosahuje ročního obratu přesahujícího 20 mil. Kč (některé i přes 100 mil. Kč). Tyto zeměměřické společnosti dosahují vysoké výše svého ročního obratu nejen poskytováním zeměměřických činností, ale mnohdy i obchodováním s měřickými přístroji, výpočetní technikou a počítačovými programy a systémy cizích producentů. Specifickou vlastností zeměměřických činností je (obdobně jako u geologických služeb), že k jejich výkonu je potřeba poměrně široké spektrum individuálních technických prostředků; automobily, měřické terestrické přístroje a pomůcky, družicové přijímače, skenery pro snímání prostorových objektů, počítače a relativně drahé počítačové programy (textové a grafické editory, výpočetní a databázové systémy atd.), digitální kamery, skenery analogových map a plánů, plottery atd. Začínající zeměměřická firma s počtem do 5ti osob musí do základního vybavení investovat nejméně 700 tis. Kč, má-li být schopna počátečního přežití a konkurence na trhu. Zeměměřické činnosti lze vykonávat nejen jako živnost, ale také pro vlastní potřebu. Pro vlastní potřebu mohou vykonávat zeměměřické činnosti fyzické osoby v souladu s jejich zřizovacími nebo zakladatelskými listinami. Tyto činnosti nesmějí být součástí díla zhotoveného na objednávku podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

- 10 (124) -


3


3.1

Úvod

Geodézie a kartografie (podle Seznamu Standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického „zeměměřictví“ označené číslem 74.20.73, „kartografické služby“ číslem 74.20.74 a služby „důlního měření“ číslem 74.20.72) S geodézií úzce spojenými vědními obory jsou kartografie nebo geografie, které analogovou nebo v současnosti převážně digitálním (počítačovým) způsobem zaznamenávají výsledky šetření, geodetických měření a následného zpracování dat ve formě map nejen na papíře, ale převážně na paměťovém médiu počítače. Výsledky jmenovaných oborů jsou základem geografických informačních systémů různě velkých území (obcí, krajů atd.) a postupně budované národní nebo nadnárodní prostorové geoinformační infrastruktury veřejné správy. Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů není živností, navazuje však na živnost výkonu zeměměřických činností a spočívá v ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných v souladu se zákonem o zeměměřictví ve veřejném zájmu.

3.2

Vymezení činnosti úředně zeměměřických inženýrů

oprávněných

Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů není živností, navazuje však na živnost výkonu zeměměřických činností a spočívá v ověřování vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných v souladu se zákonem o zeměměřictví ve veřejném zájmu. Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností a při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů upravuje zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stručně definuje zeměměřictví jako souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřickými činnostmi jsou podle zákona č. 200/1994 Sb. činnosti při budování, obnově a údržbě bodů bodových polí, podrobné měření hranic územně-správních celků a nemovitostí a dalších předmětů obsahu kartografických děl, vyhotovování geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků (v souladu s katastrálním zákonem), vyměřování státních hranic, tvorba, obnova a vydávání kartografických děl, standardizace geografického názvosloví, určení prostorových vztahů metodami inženýrské geodézie a dálkového průzkumu Země, vedení dat v informačních systémech - 11 (124) -


zeměměřictví včetně dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností. Tento zákon určuje podrobněji zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu ověřované úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry. Výsledky těchto činností využívají orgány správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, orgány Ministerstva obrany a jím zřízené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu a jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti.

3.3

Formy podnikání a jejich specifika

Činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů nelze oddělit od výkonu zeměměřických činností, a to zejména proto, že ověřování vlastního i cizího zeměměřického díla nelze oddělit od kontroly jeho obsahových, kvalitativních a formálních náležitostí. Ověřovat cizí zeměměřická díla bez potřebné měřické a kancelářské kontroly lze považovat za prohřešek proti etice i zákonu. Na trhu zeměměřických činností se proto v podstatě nevyskytují úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři, kteří by nevykonávali také živnost výkonu zeměměřických činností. Činnost ověřování zákonem určených výsledků zeměměřických činností není živností a není beze zbytku srovnatelná s autorizací v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Není zde obsažen aspekt autorství díla, úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje i výsledky cizích osob jejichž sám není autorem, avšak platí, že nese ve veřejném zájmu vysokou odpovědnost za jím ověřované dílo i v tomto případě.

3.4

Právní a technické požadavky na činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.

Tento přehled základních právních předpisů resortu zeměměřictví a katastru uvádí čísla uvedená ve Sbírce zákonů při prvním vydání předpisů a neuvádí čísla předpisů, kterými se zákony a prováděcí předpisy novelizovaly. • zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením • vyhláška č. 31/1995 Sb. (v platném znění), kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb. • nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání • zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech • zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon)

- 12 (124) -


• zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem • vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb. (v plném znění), kterou se provádí zákony č. 265/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb. • vyhláška ČÚZK č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR Vyhláška č. 31/1995 Sb. obsahuje přílohu 6, v níž je uveden seznam obecně závazných technických norem z oblasti mapování, vytyčování staveb a kontrole staveb, geometrické přesnosti ve výstavbě. Dále upravuje veškeré potřebné podmínky a náležitosti související se zeměměřickými díly a výsledky zeměměřických činností. Vyhláška č. 190/1996 Sb. velmi podrobně upravuje nejen právní, ale i technické věcné a kvalitativní podmínky výsledků zeměměřických činností poskytovaných pro účely správy katastru nemovitostí, zejména věcné a kvalitativní parametry geometrických plánů a výsledků vytyčení hranic pozemků. Zeměměřické činnosti a činnost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů se poskytují za neregulované ceny sjednané nejčastěji dohodou účastníků smlouvy o dílo v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách. Lze konstatovat, že prostřednictvím uvedených předpisů resortu zeměměřictví a katastru a jejich vazbami na obecně platné právní předpisy, například občanský zákoník, obchodní zákoník, stavební zákon, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o technických požadavcích na výrobky, autorský zákon, zákon o metrologii apod., je vytvořeno právní prostředí, které umožňuje dovodit i při velmi obecně formulovaných závazcích ze smlouvy o dílo (eventuálně kupní smlouvy pro kartografické dílo), zda služba poskytnutá odbornou zeměměřickou firmou byla z hlediska smluvního plnění bezvadná či nikoliv. Zákon č. 200/1994 Sb. stanoví, kdo se dopustí porušení pořádku na úseku zeměměřictví, obdobně zákon č. 344/1992 Sb. stanoví, kdo se dopustí pořádku na úseku katastru nemovitostí.

3.5

Prokazování odborné způsobilosti oprávněných zeměměřických inženýrů.

úředně

Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje podmínky ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapová díla, výsledků zeměměřických činností využívaných ve výstavbě v souladu se stavebním zákonem a v neposlední řadě výsledků zeměměřických činností, které jsou obsahem státních mapových děl pro obranu státu. Úřední oprávnění uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální a v případě děl pro obranu státu Ministerstvo obrany fyzické osobě s vysokoškolským vzděláním s titulem zeměměřický inženýr, která zejména prokáže odbornou a trestní bezúhonnost a vykoná před komisí jmenovanou předsedou Českého - 13 (124) -


úřadu zeměměřického a katastrálního, nebo před komisí Ministerstva obrany v případě děl pro obranu státu zkoušku odborné způsobilosti po nejméně 5ti letech odborné praxe. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje výsledky zeměměřických činností razítkem (se svým jménem a státním znakem), podpisem a výrokem, že ověřované výsledky náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Obsah a rozsah tohoto výroku zákon č. 200/1994 Sb. podrobněji neupravuje. Neexistuje ani judikatura, která by například určila, zda ověřené zeměměřické po obsahové a technické stránce bezvadné dílo poškodilo objednatele proto, že bylo po právní stránce nepoužitelné k tomu, co od něj objednatel očekával (územní řízení, stavební řízení, zápis změny práva do katastru nemovitostí atd.). Zákon č. 200/1994 Sb. upravuje práva a povinnosti osob s úředním oprávněním a v praxi směřují sankce za porušení pořádku na úseku zeměměřictví nebo na úseku katastru nemovitostí nejčastěji právě vůči těmto osobám. U zeměměřických činností ve výstavbě však dlouhodobě trvá problém v podstatě nulového dohledu nad plněním zákonných povinností stavebníků a ostatních účastníků výstavby (projektantů a zhotovitelů staveb). Dohled nevykonávají úřady resortu zeměměřictví a katastru, protože to do jejich působnosti nepatří, ani stavební úřady, protože problematiku naplňování příslušných ustanovení zeměměřického zákona vztahujících se k výstavbě jejich pracovníci málo znají nebo časově a odborně v příslušných správních řízeních zvládat nemohou. Nebezpečím pro zdárné projektování a provedení stavby je to, že mnohdy není z úsporných důvodů na straně investora vyhotovena obsahově úplná a dostatečně přesná mapa pro projekt stavby (mapa skutečného a právního stavu projektem dotčeného území) a k stavebnímu řízení nejsou předloženy povinné části projektové dokumentace jednoznačně určující projektovanou prostorovou polohu, rozměry a tvar staveb a terénních úprav, a to vytyčovací výkresy a podle potřeby velkých staveb dokumentace o vytyčovací síti (nebo dokumentace geometrických parametrů jednoznačně určujících polohu stavby nebo terénní úpravy). Nejobvyklejším, avšak často velmi nepřesným způsobem geometrického určení prostorové polohy v projektové dokumentaci staveb, jsou půdorysné kóty vztažené k vlastnickým nebo jiným hranicím různých existujících (nebo i neexistujících) objektů. Tyto hranice nebývají v terénu jednoznačné a mezi vlastníky uznány jako nesporné nebo jejich hraniční značky před nebo postupem stavby zanikly. Kóty bývají kresleny do výkresů celkové situace stavby (zastavovacích plánů) nebo obdobných tzv. situačních výkresů. Vzniká tím nebezpečí možných sporů o dodržení nebo nedodržení povinných odstupů od vlastnických hranic zastavovaných pozemků a sousedních staveb, a to nejen v katastrálních územích, kde katastrální úřady vedou - pro účely výstavby zcela nedostatečně přesnou - sáhovou katastrální mapu obvykle měřítka 1:2880 (tyto mapy jsou na přibližně 70 % rozlohy území státu). Nebezpečí vzrůstá hlavně (ale nejen) v individuální výstavbě rodinných domů na pozemcích, které vznikly parcelací velkých pozemků a prodejem jednotlivým stavebníkům. Dochází jednak k případům, že hranice pozemků nejsou před započetím výstavby jednoznačně stabilizovány a vzájemně uznány sousedy (k prodeji a koupi došlo podstatně dříve než k zahájení

- 14 (124) -


výstavby jednotlivých domů) a bohužel i k případům, že geometrické plány pro rozdělení pozemků určených k zastavění nelze s dostatečnou přesností sjednotit s historicky nepřesným obrazem pozemků v katastrálních mapách. Tyto mapy bývají však v dobré, ale bohužel „slepé“ víře použity jako polohový referenční systém k projektování závazné prostorové polohy staveb a povinných odstupů od vlastnických hranic pozemků a sousedních staveb jako „správné a dostatečně přesné“. A to přesto, že katastrálním zákonem a prováděcí vyhláškou se deklaruje u sáhových map polohová přesnost řádově metrová a u dekadických řádově decimetrová (normovaná přesnost projektovaného a následně vytyčeného umístění stavby je řádově centimetrová), ponecháme-li stranou, že i skutečné výměry pozemků, kterým vlastníci přikládají nemalou váhu vzhledem ke kupním, od výměry odvozeným cenám pozemků, neodpovídají dostatečně přesně výměrám evidovaným v katastrálním operátu nebo uváděným v kupních smlouvách. Úředně oprávnění zeměměřičtí inženýři jsou po přezkoumání úplnosti a přesnosti podkladů pro prostorové umístění staveb povinni na veškeré nedostatky převzatých podkladů písemně upozornit formou doložky k svému zákonnému výroku „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“. V opačném případě se vystavují nebezpečí náhrady za škodu způsobenou použitím nevhodného, neúplného a nepřesného podkladu.

3.6

Právní předpisy důležité pro podnikání v oboru zeměměřictví

Pro výkon zeměměřických činností je třeba mít přehled o návaznostech a vybraných ustanoveních těchto právních předpisů: • Ústava České republiky, občansko-právní vztahy, podnikání • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR • Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. • Ústavní zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu • zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník • zákon č. 99/1964 Sb., Občanský soudní řád • zákon č. 150/2002 Sb., Soudní řád správní • zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník • zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) • zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Kraje, obce, správa území a jiné • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) • zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) • zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze

- 15 (124) -


• zákon č. 314/2022 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností • sdělení č. 590/2002 Sb., jímž se uveřejňuje seznam krajských, okresních a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady • zákon o správním řízení č. 71/1967 Sb. (správní řád); od ledna 2006 zákon č. 500/2004 Sb. • zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona (územní řízení, stavební řád, státní stavební dohled, vyvlastnění), • vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu • vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci • vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě • vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích • zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích • zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích • zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za hmotnou škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím • zákon č. 258/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů • zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů • zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně • zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí • zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

- 16 (124) -


• Životní prostředí • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči • zákon č. 62/1988, o geologických pracích • zákon č. 44/1988Sb., o ochraně využití nerostného bohatství (horní zákon) • zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě • zákon č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) • vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částem

staveb

k

• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla • zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech • zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu • vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro zemědělství • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) • vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa Dopravní infrastruktura území • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích • vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích • zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví • zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Technické vybavení území • zákon č. 150/2000 Sb., o telekomunikacích • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

- 17 (124) -


Metrologie • zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii • zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví • vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření • vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu • vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování

3.7

Ekologie, bezpečnost a ochrana zdraví, požární ochrana při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.

Pro ekologické standardy, bezpečnost a ochranu zdraví a požární ochranu při činnosti úředně oprávněných zeměměřických inženýrů platí obecně závazné právní předpisy a neexistují žádné zvláštní právní nebo technické normy. Jedná se zde o zcela samostatné úkony jednotlivce, které nemají spojitost s konkrétním místem a jeho technickými nebo jinými vlastnostmi (kancelář, terén) a nemají spojitost s jinými jednotlivci, s nimiž by měl být úředně oprávněný zeměměřický inženýr svázán obchodně, pracovně-právně nebo jinak. Seznam nejvýznamnějších obecně platných právních předpisů je pro informaci tento: • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění • vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli • nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění Nařízení vlády č. 523/2002 Sb. • zákon č.174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění novel, nejvýznamnější v zákonu č. 124/2000 Sb. • nařízení č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí • vyhláška č. 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích • nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu

- 18 (124) -


• nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků • nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky (nabývá účinnosti vstupem České republiky do EU) • nařízení vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky , ve znění č. 284/2000 Sb. • vyhláška ČBÚP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 207/1991 Sb. • vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí • nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení (účinnost od vstupu ČR do EU) • zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. (poslední úplné znění vyšlo jako č. 67/2001) a navazující právní předpisy, zejména Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., tzv. "Vyhláška o prevenci"

3.8

Praktická pravidla pro jednání oprávněných zeměměřických inženýrů.

úřadně

Základním pravidlem pro odborné a etické jednání úředně oprávněných zeměměřických inženýrů je ověřit, zda ověřovaná zeměměřická díla jsou způsobilá uspokojit právní a technické potřeby objednatelů. Tito jsou jen výjimečně odborníky znalými všech věcných a kvalitativních aspektů využitelnosti objednávaného díla pro účely správních řízení ve výstavbě (územní, stavební a kolaudační řízení) nebo pro účely majetkoprávního uspořádání v katastru nemovitostí. Je nezbytné vyloučit vše, co by mohlo ověřené zeměměřické dílo úplně nebo i jen částečně diskvalifikovat jak v podmínkách majetkoprávních tak v podmínkách investiční výstavby a ve správě a rozvoji území. Zákonem stanovené povinnosti lze plnit také jen tehdy, když úředně oprávněný zeměměřický inženýr zkontroluje dílo nebo jeho části vyhotovené jiným zeměměřičem v rámci ověřování v rozsahu potřebném pro jeho bezvadné provedení a využitelnost k účelu, pro který bylo dílo objednáno. To lze plnit jen za podmínky „zdravých pochybností“ k ověřovaným výsledkům, tedy pochybností, které lze rozptýlit v krajním případě až 100% kontrolou všech technologických úkonů spojených se zhotovením díla. V neposlední řadě je zcela nezbytné celoživotním vzděláváním udržovat na potřebné úrovni znalosti o určitém segmentu právního řádu České republiky s cílem zabezpečení součinnosti se zástupci jiných profesí, kteří používají - 19 (124) -


ověřovaná zeměměřická díla jako meziprodukt výsledků svých činností (notáři, advokáti, územní developeři, projektanti staveb, techničtí dozoři investora staveb, stavbyvedoucí, úředníci obcí, stavebních a dalších správních úřadů).

3.9

Ověřovaná zeměměřická díla a jejich základní účel

Nejznámějšími produkty soukromých zeměměřických firem ověřovanými úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry pro účely využití ve veřejném zájmu jsou: • geometrický plán - podklad nebo neoddělitelná součást listiny pro polohové, geometrické a popisné určení nově vzniklých nemovitostí, jejich zápis a evidenci vlastnických a jiných věcných práv k těmto nemovitostem v katastru nemovitostí, • vytyčení a označení vlastnických hranic pozemků (pozemkových úprav) geodetické hraniční značky a dokumentace, kterými se na podkladě údajů katastru nemovitostí určuje a prokazuje průběh vlastnických hranic nebo hranic různého využití pozemků v terénu, a to pro účely a) umístění budoucích staveb, b) nebo sousedských sporů, c) nebo obnovení parcel vedených ve zjednodušené evidenci katastru nemovitostí, d) nebo pro účely pozemkových úprav, • mapa (případně i podélné profily a příčné řezy) - podklad pro projektovou dokumentaci povinně přikládanou k návrhu na vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (nebo povolení terénních úprav) nebo pro návrh pozemkových úprav, • mapa - podklad pro správu a rozvoj území - v nejpokrokovější digitální, objektově orientované topologicko-vektorové formě podklad pro geografický informační systém území (geoprostorovou datovou infrastrukturu), • vytyčení nebo kontrolní měření staveb (včetně určení posunů a přetvoření stavby nebo stavbou dotčeného území) - dokumentace určující na základě platného stavebního projektu prostorové umístění a tvar nové stavby nebo terénní úpravy a zajišťující bezpečné provedení této stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením, • geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby - dokumentace osvědčující provedení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením a po přepracování na mapu využitelná pro správu a rozvoj zastavěného území. • geodetická síť - geometrický základ (referenční systém, primární referenční systém) pro měření polohy nebo výšky podrobných bodů mapy nebo pro vytyčení polohy nebo výšky objektu stavby podle projektové dokumentace.

- 20 (124) -


3.10 Vlastnictví zeměměřického díla a nakládání s ním Vlastník je - podle občanského zákoníku - v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Zeměměřické dílo je z hlediska občanského zákoníku věcí, protože má převážně hmotnou povahu. Může být i nehmotným majetkem, a to ve formě geodat přenosných na nosiči nebo veřejnou sítí (CD, ZIP, disketa, internet); ke zhmotnění tohoto elektronicky předávaného díla někdy nemusí nutně dojít anebo bývá zhmotněno až v dodatečně přepracované a doplněné formě. Například projektant s využitím počítače a plotteru zhotoví výkres celkové situace stavby (zastavovací plán) tím, že do digitálního mapového podkladu pro projekt doplní projektovanou prostorovou polohu stavby. Nejsou-li ve smlouvě o dílo sjednány odlišně podmínky z hlediska občanského a obchodního zákoníku nebo autorského zákona, pak lze dovodit, že vlastníkem dokončeného a předaného díla nebo vlastníkem nehmotného majetku (geodat) jsou jak objednatel tak zhotovitel; ani jeden z nich není nijak omezen v nakládání s dílem ve vztahu ke třetí osobám a oba jsou při dalším poskytování díla vázáni jen shora uvedenými ustanoveními zákona o zeměměřictví, stavebního a katastrálního zákona, vzájemně nejsou objednatel i zhotovitel po splnění smlouvy vázání jinak, než eventuálními následnými samostatnými dohodami a smlouvami sjednanými za podmínek shora uvedených a dílo má tedy nadále povahu zboží určeného ke směně na trhu. Zeměměřická firma, která v dohodě s objednatelem připravuje smlouvu o dílo, v němž má být jako podklad plnění smlouvy využito jinou firmou dříve vyhotovené zeměměřické dílo, by měla příslušnými ustanoveními smlouvy zajistit podmínky závazného předání nebo koupě podkladů a potvrzení jejich potřebných kvalitativních parametrů. Pokud tak neučiní, může se stát, že zeměměřické dílo určené k přepracování bude pro ni nedostupné a plnění smlouvy obtížné až nemožné. Častým příkladem je zhotovení geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene souvisejícího s dříve zakrytým podzemním vedením, jehož geodetickou dokumentaci zhotovila jiná firma, a to i za technických a kvalitativních podmínek, které pro geometrický plán nepostačují. Jiným příkladem může být geometrické a polohové určení a zobrazení stavby do tematické mapy, jejíž měřická síť nevyhovuje podmínkám předepsaným pro záznam podrobného měření změn geometrického plánu.

3.11 Poskytování výsledků zeměměřických činností a dokumentací staveb ve veřejném zájmu Osobám oprávněných vykonávat zeměměřickou činnost vyplývá podle zákona o zeměměřictví povinnost poskytovat bezplatně úřadům resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu pro vedení základních státních mapových děl a doklady prokazující přesnost výsledků nebo poskytovat bezplatně výsledky zeměměřických činností využitelných pro obranu státu.

- 21 (124) -


Zákon o zeměměřictví také ukládá vlastníku stavby, která tvoří polohopisný obsah státních kartografických děl, předložit na vyzvání geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení těchto kartografických děl. Katastrální zákon ve znění prováděcí vyhlášky upravuje obsah a formu geometrických plánů a zeměměřických činností vykonávaných pro účely katastru nemovitostí a předávaných katastrálním úřadům (záznam podrobného měření změn, vytyčovací náčrt hranice pozemku, vytyčovací protokol se stanoviskem dotčených vlastníků pozemků nebo jiných oprávněných osob). Stavební zákon ukládá vlastníku stavby uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby po celou dobu jejího užívání, při změně vlastnictví tuto dokumentaci odevzdat novému nabyvateli a při odstranění stavby ji odevzdat stavebnímu úřadu. Jiné, než v předchozích odstavcích uvedené zákony a předpisy, zeměměřické firmy a jejich objednatele neomezují a pro nakládání s výsledky zeměměřických činností pak platí jen soukromoprávní dohody uvedené v dalším textu.

3.12 Porovnání oboru v České republice se zeměmi EU Ve státech Evropské unie jsou poskytovány zeměměřické služby více či méně shodně jako v České republice. Odlišnosti jsou zejména v rozsahu působnosti státu ve veřejném zájmu a rozsahu působnosti soukromého sektoru a v míře, jakou jsou zeměměřiči (určeni vzděláním, nebo licencí či autorizací, nebo úředním zmocněním apod.) vnímáni jako samostatný obor nebo součást jiného oboru, a to převážně jako součást stavebnictví. V Evropě i ve světě je rozsah zeměměřických služeb chápán jako mnohem širší než v České republice, což je dáno mimo jiné tím, že právní a technické předpisy nejsou tak podrobně propracovány, jako je tomu u nás a evropské státy vesměs nemají tradici v soustředěné celostátně působící službě obdobné Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. Využití činnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra v zahraničí je zatím zcela vyloučeno, a to i na Slovensku, přestože opačný postup využití služeb slovenských autorizovaných inženýrů nebo jiných zahraničních zeměměřických inženýrů je zákonem č. 200/1994 Sb. upraveno v souladu s příslušnou směrnicí Evropské unie.

3.13 Tuzemské odborné společnosti V České republice působí tyto odborné profesní společnosti: • Český svaz geodetů a kartografů, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, e-mail: [email protected]

- 22 (124) -


• Komora geodetů a kartografů, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, kancelář GEODET s.r.o., Plamínkové 1592, 140 00 Praha 4, [email protected] Kartografické společnosti ČR : • ČVUT - Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, [email protected] • Česká asociace pro geoinformace, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, [email protected] • Společnosti důlních měřičů a geologů, Vysoká škola báňská, Fakulta hornicko-geologická, Institut důlního měřictví a geologie, Třída 17. listopadu 708 33 Ostrava, [email protected] • Česká společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum, ČVUT, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, [email protected] • Česká společnost certifikovaných odhadců majetku, Týnská 21, 110 00 Praha 1, [email protected] Všechny tyto společnosti jsou členy nevládních mezinárodních profesních organizací. Žádná z nich však nesdružuje samostatně úředně oprávněné zeměměřické inženýry tak, jako jsou sdruženi v profesních komorách odborníci profesí například stavebních, právních, lékařských, auditorských a poradenských atd. Úředně oprávnění inženýry lze nalézt např. v seznamu podle krajů a okresů SEZNAM ÚŘEDNĚ OPRÁVNĚNÝCH ZEMĚMĚŘICKÝCH INŽENÝRŮ Okres Blansko ČÍPEK Vladislav, 679 72 Makov č. 7 DVORSKÝ Jaromír, 679 14 Ostrov u Macochy č.p. 250 HOŘAVA Čeněk, Komenského 312/21, 679 04 Adamov JELÍNEK Zdeněk, Žďár 115, 679 02 Rájec-Jestřebí PERNICA Leoš, Jiráskova 6, 678 01 Blansko RYDVAL Jiří, Hořická 46, 678 01 Blansko ŠUPAL Miloš, Dlouhá 91, 679 23 Lomnice ŠVEC Jaroslav, Absolonova 2305/2, 680 01 Boskovice VEČEŘE Michal, P.Jilemnického 349/5,679 04 Adamov ZÁLESKÝ Josef, 679 22 Lažany čp. 121 ZEMÁNEK Jan, Kořenec čp. 166, 679 53 Benešov

a a a a a a a a a a a

c b c b c b b b b b b b

c c c c c

1324 1096 995 800 1757 920 39 345 2276 893 346

rozsah úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 zeměměřického zákona: a) geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových děl, pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru, c) geodetického podkladu pro výstavbu, dokumentace o vytyčovací síti, dokumentace o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetické části - 23 (124) -


dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje geometrické, polohové a výškové určení dokončené stavby nebo technologického zařízení. Kontrolní otázky Jaký je rozsah úředního oprávnění ? Jak je to s vlastnictvím zeměměřického díla ? Pokuste se jmenovat alespoň pět právních předpisů souvisejících s podnikáním v oboru zeměměřictví. Jakým způsobem se prokazuje odborná způsobilost úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.

- 24 (124) -

Soudní znalectví

4

Soudní znalectví

Problematika znalecké činnosti je v ČR komplexně řešena zejména zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen „zákon“) a prováděcí vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. ve znění vyhlášek č. 11/1985 Sb., č. 184/1990 Sb., č. 77/1993 Sb. a č. 432/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“). V souladu s celosvětovým trendem vývoje soudní expertizy byla do organizační struktury znalecké činnosti začleněna i znalecká činnost vědeckých ústavů a odborných pracovišť; pokud jsou tato pracoviště specializována na znaleckou činnost, jsou státní orgány povinny vyžadovat posudky především od nich. Tato pracoviště jsou zapsána ve zvláštních seznamech. Pokud není možno opatřit posudek specializovaného pracoviště, vyžadují státní orgány (a organizace a občané v souvislosti s právními úkony) posudky od jmenovaných znalců, zapsaných v seznamech u krajských soudů. Ve výjimečných, zvláště obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, mohou státní orgány požádat vědecké ústavy, vysoké školy a instituce, aby podaly posudek; tyto instituce se rovněž vedou v seznamech, vedených ministerstvy spravedlnosti. Není-li v daném oboru zapsán znalec, nebo nemůže-li znalec úkon provést, případně pokud by provedení úkonu znalcem zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady, může státní orgán pro jednotlivý posudek ustanovit znalcem i osobu, která není zapsána do seznamu, splňuje však předepsané podmínky (tzv. znalec „ad„hoc“). Jmenování znalců do funkce provádí ministr spravedlnosti nebo předseda krajského (v Praze městského) soudu podle místa bydliště znalce. Ministr jmenuje pracovníky ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, ty, kteří jsou označení ústředními orgány a znalce, u nichž si jmenování vyhradil. Předsedové krajských soudů jsou pak pověření v ostatních případech. Přitom pro výkon funkce není rozdílu mezi znalcem, kterého jmenoval předseda krajského soudu a znalcem jmenovaným ministrem. Ke jmenování znalců dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Návrhy na jmenování mohou podat státní orgány, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, ve kterých pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i příslušné orgány společenských organizací, pokud to vyplývá z úkolů těchto organizací. Znalcem může být jmenován i ten, kdo sám o jmenování požádá. Pro každý obor přitom má být jmenováno tolik znalců, aby bez neúměrného zatěžování stačili krýt potřebu posudků. Podmínky ke jmenování znalcem stanoví zákon čtyři: • české státní občanství (tuto podmínku může v odůvodněných případech prominout ministr spravedlnosti), • potřebné znalosti a zkušenosti v oboru; přednost mají uchazeči, kteří absolvovali speciální výuku pro znaleckou činnost, pokud v oboru taková výuka je zřízena,

- 25 (124) -


• osobní vlastnosti takové, aby dávaly předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti, • souhlas uchazeče se jmenováním. Tabulka 4.1.: – Soudní znalci v České republice

specializovaný na znaleckou činnost Znalecký (kriminalistický ústav, znalecké ústavy soukromé ústav ap.) (právnická vědecký (vysoká škola, osoba) akademie věd, výzkumný ústav ap.) s jinou náplní činnosti než znaleckou, ale v obtížných případech oprávněný podat znalecký posudek, převážně pro potřeby státních orgánů

Zapsán v seznamu Ministerstva spravedlnosti, v oddílu I

Zapsán v seznamu Ministerstva spravedlnosti, v oddílu II

Zapsán v seznamu krajského soudu podle místa bydliště jmenovaný předsedou krajského soudu a v centrálním seznamu vedeném nebo ministrem Znalec Ministerstvem spravedlnosti jednotlivý spravedlnosti (fyzická osoba) Není zapsán ad hoc v seznamu (státním orgánem znalců příležitostně přibraný odborník pro jeden případ) Seznam znalců jednotlivých a http://portal.justice.cz/uvod/justice.aspx

znaleckých

ústavů:

Podmínky ke jmenování se ověřují dotazníkem, doklady o absolvování příslušné odborné výchovy, vyjádřeními příslušných zájmových svazů nebo obdobných organizací, vyjádřením organizace, u níž je uchazeč v pracovním poměru. Pro zjištění osobních vlastností se zejména pořizuje výpis z rejstříku trestů, vyžaduje se též negativní lustrační osvědčení. Od ověřování kvalifikace je možno upustit u občanů, u nichž je zřejmá z jejich pracovního zařazení, dosažené funkce nebo vědecké hodnosti. Na žádost se ke splnění podmínek jmenování vyjadřují orgány a organizace, případně i sbory pro znalecké otázky, zřízené u krajských soudů a ministerstev; tyto sbory podle potřeby provádějí též pohovor s uchazečem, někdy i na základě předložených posudků, k jejichž vypracování jsou uchazeči vyzváni. Splní-li uchazeči požadované podmínky a je-li v daném místě potřeba znalců, proběhne vlastní jmenování, a to složením znaleckého slibu a převzetím

- 26 (124) -

Soudní znalectví

jmenovací listiny (tzv. dekretu). Současně se jmenovací listinou obdrží znalec potvrzení, opravňující k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Pečeť je kruhové razítko, které má uprostřed malý státní znak (českého lva) a dokola kruhopisem text, obsahující jméno znalce a rozsah, v němž je oprávněn vykonávat znaleckou činnost. Znaleckou pečeť smí znalec používat výhradně jen do znaleckých posudků, a to k podpisu na konci posudku a k přetištění sešívací šňůry na poslední straně. Znalec je dále seznámen se zněním znalecké doložky, která se uvádí vždy na konci znaleckého posudku a obsahuje údaje o oboru znaleckého oprávnění znalce a číslo, pod kterým je posudek zapsán ve znaleckém deníku. Dále znalec obdrží znalecký deník, do něhož podle návodu zapisuje všechny znalecké posudky, o něž byl požádán, písemné i ústní. Znalci obdrží též průkaz znalce, v němž je vyznačen rozsah znaleckého oprávnění. Po jmenování následuje zapsání do seznamu znalců. Tyto seznamy, jež jsou veřejně přístupné, vede krajský soud a centrálně i ministerstvo spravedlnosti. Seznamy jsou členěny podle oborů a odvětví; u každého znalce je kromě jména uvedeno i jeho bydliště, zaměstnání, telefonní spojení, případná užší specializace a další obory, v nichž je ke znalecké činnosti oprávněn. Seznam znalců je veřejně přístupný, na Internetu na adrese Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz Seznamy znalců, vedené u krajských soudů a ústředně též u ministerstva spravedlnosti, se člení podle základních oborů, některé obory dále na odvětví. Rozdělení je provedeno z hlediska praktických potřeb státních orgánů, nenavazuje na zavedenou strukturu učebních ev. vědních oborů ani na standardní klasifikaci produkce resp. jednotnou klasifikaci výkonů. V současné době probíhá na Ministerstvu spravedlnosti snaha o upřesnění resp. doplnění v některých oborech. V některých odvětvích je i podrobnější rozdělení na specializace, například: Základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace: • oceňování nemovitostí, • oceňování podniků, • oceňování movitého majetku, • oceňování strojů a zařízení, • oceňování motorových vozidel • geodézie a kartografie

- 27 (124) -


obr.4.1: – Průkaz znalce – přední strana

obr.4.2: – Průkaz znalce – zadní strana

- 28 (124) -

Vstup na nemovitosti

5

Vstup na nemovitosti

Vstup na nemovitosti je ošetřen §7 Zákona č.200/1994 Sb. O zeměměřictví. Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 (Správce vytváří a vede databázi jako součást informačního systému veřejné správy. 4d) Data databáze jsou všeobecně využitelná jako data základní.) a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit. Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu (Např. § 4 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.) služebním průkazem. Ostatní osoby se prokazují a) úředním průkazem vydaným některým ze státních orgánů uvedených v § 4 odst. 2, nebo b) živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popřípadě jeho ověřenou kopií. Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních. Služební průkaz neopravňuje ke vstupu na nemovitosti, jež jsou ve vlastnictví Českých drah, dále na pozemky ve vlastnictví Ministerstva obrany (např. vojenské prostory), případně Ministerstva vnitra. Nutno zdůraznit, že služební průkaz není doklad, jenž je nadřízen občanským právům, a tak, pokud občan-vlastník nemá vůli umožnit vstup na jeho pozemek, je nezbytně nutné volit jiný, legislativně možný postup. Doporučuje se vlastníka nemovitosti předem uvědomit, a to písemnou formou.

- 29 (124) -


obr.5.1: – Úřední průkaz – přední strana

obr.5.2: – Úřední průkaz – zadní strana

- 30 (124) -

Srážka mapy

6

Srážka mapy

6.1

Délková srážka mapy

Určení délkové srážky mapového listu Délková srážka mapového listu (dále jen "délková srážka") se určuje u map tištěných na nezajištěném papíře (mapy dřívějších pozemkových evidencí, pokud se v nich výměry počítají) nebo převedených graficky na plastovou fólii. Délková srážka se stanoví bez zřetele na místní odchylky: • ve stranách rámu mapového listu (dále jen "strana rámu"), • ve spojnici středů protilehlých stran rámu. Délková srážka se určí: • odměřením srážkovým měřítkem, na kterém je stupnice upravena tak, že se přímo čte délková srážka v procentech, • změřením délek stran rámu a výpočtem podle vzorců: 100

100

sd = ––– (d - d´) ,

sv = ––– (v - v´) ,

d

v

kde sd, sv = délková srážka v procentech, d, v = stanovená délka strany rámu, d´, v´ = délka strany rámu odměřená na mapě. Délková srážka se určuje na desetiny procenta. Rozměry mapových listů pro různá měřítka a hodnoty koeficientů 100/d, 100/v jsou: Tabulka 6.1.: – Tabulka rozměrů mapových listů a hodnot koeficientů

měřítko

d

v

100

100

mapy

(m)

(m)

d

v

1:1 000

625,00

500,00

0,160

0,200

1:2 000

1250,00

1000,00

0,080

0,100

1:2 500

1600,00

1250,00

0,062

0,080

1:1 250

800,00

625,00

0,125

0,160

1:2 880

1896,48

1517,19

0,053

0,066

1:1 440

948,24

758,59

0,105

0,132

1: 720

474,12

379,30

0,211

0,264

1:5 000

2500,00

2000,00

0,040

0,050

- 31 (124) -


U map souvislého zobrazení se tímto způsobem určí délková srážka pro základní list. V okrajovém náčrtku je základní list vyznačen podtržením čísla listu původní mapy bývalého pozemkového katastru a názvu katastrálního území. Základním listem je zpravidla list s nejrozsáhlejší nebo nejsložitější kresbou. U ostatních katastrálních území zobrazených na listu mapy souvislého zobrazení se délková srážka určí tak, že se zjistí rozdíly mezi nově zjištěnými délkovými srážkami základního listu vyznačenými v okrajovém náčrtku u všech čtyř stran rámu a o tento rozdíl se opraví délkové srážky u jednotlivých katastrálních území uvedené v okrajovém náčrtku u příslušné strany rámu. Délková srážka se vyznačí na mapovém listu vně mapového rámu v prodloužení stran rámu (s uvedením roku určení u map tištěných na papíře).

6.2

Plošná srážka

Plošná srážka mapového listu se určí jako součet průměrných délkových srážek (odst. 1 této přílohy) podle vzorce p = sd + sv, kde p = velikost plošné srážky, sd = průměrná délková srážka ve směru východ - západ, sv = průměrná délková srážka ve směru sever - jih. Hodnoty sd, sv se vypočtou podle vzorců: sd1 + 2sd2 + sd3

sv1 + 2sv2 + sv3

sd = ––––––––––––– ,

sv = –––––––––––– ,

4

4

kde sd1, sd3 = délkové srážky severní a jižní strany rámu, sv1, sv3 = délkové srážky západní a východní strany rámu, sd2, sv2 = délkové srážky středních příček rámu ve směrech východ - západ, sever - jih. Plošná srážka se udává v procentech na jedno desetinné místo a její výpočet se uvede v záznamu o výpočtu výměr parcel. U map v souvislém zobrazení se tímto způsobem určí plošná srážka pro katastrální území zobrazené na základním listu. U ostatních katastrálních území zobrazených na mapovém listu v souvislém zobrazení se plošná srážka určí přibližným způsobem: • jako poloviční součet srážek všech čtyř stran rámu, pokud jsou všechny délkové srážky známé, • jako poloviční součet srážek všech stran rámu, jsou-li známé délkové srážky tří stran rámu s tím, že se čtvrtá hodnota stanoví shodná se srážkou protilehlé strany rámu,

- 32 (124) -

Srážka mapy

• jako součet srážek dvou stran rámu, pokud jsou známy jen dvě délkové srážky, • jako dvojnásobek srážky jedné strany rámu, pokud je známa délková srážka jen jedné strany rámu. U map na plastové fólii se údaj o velikosti srážky zapíše tuší do okrajového náčrtku. Na mapě na nezajištěném papíře se údaj o velikosti plošné srážky zapíše nad severní stranu rámu. Uvede se název katastrálního území, velikost srážky a rok jejího určení. U map na plastové fólii se plošná srážka vypočte před prvním zákresem změn a výpočtem výměr. V dalších letech se údaje nepřezkušují. Před každým grafickým výpočtem výměr na mapě tištěné na nezajištěném papíře se zkontroluje, zda údaj o plošné srážce není starší než jeden rok. Pokud je starší, vypočte se srážka nově. Nový údaj o velikosti plošné srážky se zapíše nad dosavadní údaj opět s udáním roku určení. Je-li nově určená hodnota stejná s původní, zapíše se vedle dosavadního údaje rok přezkoušení.

obr.6.1: – Vyznačení plošné srážky na mapových listech

- 33 (124) -


obr.6.2: – Přezkoušení délkové srážky mapového listu

Kontrolní otázky Jak se vypočte délková srážka mapového list ? Jak se vypočte plošná srážka mapového listu ? Kde a jak se zakreslují údaje o plošné srážce mapového listu?

- 34 (124) -

Příklady kreslení situací v geometrickém plánu

7


Z předchozího studia bychom měli znát formální náležitosti geometrického plánu stejně tak i grafického znázornění. Pro připomenutí, jedná se o přílohu 16 vyhlášky č. 190/1996 Sb. v platném znění. Jelikož textový popis není vždy hned jasný uvedeme v následujícím textu tabulku se základními situacemi, se kterými se můžeme setkat při vyhotovování geometrických plánů. V popisovém poli každé této situace bude uveden i odkaz na výše zmiňovanou vyhlášku. Tabulka 7.1.: – Příklady kreslení situací v geometrickém plánu Situace

Popis situace

Odkaz na přílohy vyhl. č. 190/1996 Sb.

Trvalá stabilizace na nově navrhované hranici. (mezník, obet.trubka, apod.) Kreslí se značkou 1.05 . Vedle uvedeno číslo lomového bodu.

Příloha 16.5 bod d) + příloha 9.2 – Body bodových polí a hraniční znaky.

Trvalá stabilizace na nově navrhované hranici. V grafické příloze ZPMZ se uvede nad značku 1.05 tzv. klobouček.

Příloha 16.5 bod d) + příloha 9.2 – Body bodových polí a hraniční znaky.

Lomový bod označený jiným trvalým způsobem nebo neozn. trvalým způsobem. (dřev.kolík apod.) Vedle uvedeno číslo lomového bodu.

Příloha 9.2 – Body bodových polí a hraniční znaky + § 79 odst.1

Podrobný bod dřívějšího výsledku zeměměř.činnosti. Uvádí se ve formátu číslo ZPMZ – číslo podobného bodu v rámci ZPMZ Podrobný bod dřívějšího Příloha 16.6 výsledku zeměměřické činnosti, který navrhujeme zrušit v RES. Číslo bodu se škrtne vodorovnou teknou čárou. Nově navrhované parcelní číslo se uvede ve formě zlomku nebo v textové podobě. Parcelní číslo se uvede do kroužku. Pokud se parcelní číslo nevejde do parcely, vytáhne se mimo pomocí šipky směřující k parcelnímu číslu.

- 35 (124) -


Rušící se parcelní číslo se Příloha 16.6 škrtne vodorovnou tenkou čárou. Změna z vnitřní kresby na Příloha 16.6 hranici parcely se provede škrtnutím slučky a to dvěmi čarami tak, jak je uvedeno v obrázku.

V případě rušení, jak vnitřní Příloha 16.6 kresby, tak i hranice parcely se zrušení provede dvěmi vodorovnými krátkými čarami kolmo k rušené čáře. Rozhraní mapových listů se Příloha 16.5 bod c) naznačí v horní a dolní resp.pravé a levé části grafického znázornění a v jednom z nich se uvede označení dotčených mapových listů. Rozhraní kat.území. Je-li Příloha 9.3 Hranice grafické znázornění v blízkosti rozhraní kat. území označí se tato hranice předepsanou značkou a uvedou se názvy dotčených katastrálních území.

Označení identických bodů se provede v grafické příloze ZPMZ značkou 1.10. V případě narušení čitelnosti kresby se značka id.bodu vytáhne mimo.

Příloha 16.5 bod h) + příloha 9.2 – Body bodových polí a hraniční znaky

V případě, kdy grafická Příloha 16.9 příloha odpovídá jiné orientaci než na sever, uvede se tato skutečnost tímto způsobem. Skládá-li se nově navržená Příloha 16.7 parcela z výpočetních dílů, označí se tato skutečnost v grafických přílohách písmeny malé abecedy. Při vyčerpání celé abecedy se k písmenům přidává číselný index. a1,b1 ……

- 36 (124) -


Měřická síť se v grafické příloze ZPMZ označí červeně. Naznačí se orientační směry. V případě vzdáleného orientačního bodu naznačí se orientační směr šipkou. Není na závadu, není-li tím zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu, vyšrafovat v grafické příloze ZPMZ budovy.

Vyjádření rozsahu věcného Příloha 16.5 bod g) břemene. Rozsah se vyznačí tlustou čárkovanou čárou a slučkou a vhodným šrafováním

Pokud je dotčená parcela zemědělská a má dvě, čí více BPEJ uvede se tato skutečnost uvedením rozhraní bonit spolu s kódovým označením. Souběh vlastnické hranice a hranice zjednodušené evidence. Vyznačuje se střídavou čárou a kreslí se v nutném rozsahu souběžně s plnou čarou.

Nový průběh hranice zjednodušené evidence se značí tlustou střídavou čarou. Pokud je nová hranice zjednodušené evidence totožná z hranici v katastru, vyznačí se opět souběhem těchto hranic.

- 37 (124) -


Cvičení Vezměte si prázdný list papíru. Zakryjte jim prostřední a pravou část předchozích tabulek a pokuste se okomentovat jednotlivé příklady situací, se kterými se setkáváme v grafických přílohách ZPMZ, či geometrického plánu. Po dokončení odpovědí proveďte konfrontaci s textem a svůj výkon obodujte. Pokud jste odpověděli správně, připište se každou otázku jeden bod. Pokud jste dosáhli 15-20 bodů, můžete přistoupit k dalšímu studiu.Pokud ne, projděte situace ještě jednou. Kontrolní otázky Nakreslete, jakým způsobem se v grafických přílohách značí podrobný bod mající trvalou stabilizaci. Jak zaznačíte skutečnost, že se jedná o nové parcelní číslo ? Značí se měřická síť červeně v grafické příloze ZPMZ ? Jak zaznačíte jinou orientaci grafické přílohy ? Co představuje písmeno malé abecedy v grafických přílohách ?

- 38 (124) -

Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů

8


V této kapitole budou podrobně probírány 3 typy geometrických plánů. Pro zdárné pochopení následujících příkladů je potřeba orientovat se v dané problematice.

8.1

Geometrický plán č.1 – vyznačení budovy

Jedním z několika typů geometrických plánů je geometrický plán pro vyznačení budovy. Ten se vyhotovuje pro účely zápisu nově postavené, či rozestavěné budovy do katastru nemovitostí. Při vyhotovování geometrických plánů pro vyznačení rozestavěné budovy je potřeba dát pozor na stupeň rozestavěnosti. Jak je zřejmé z vyhl.č.190/1996 Sb. v platném znění, je nutné u zaměřované budovy rozpoznat funkční uspořádání I.nadzemního podlaží.

8.1.1

Podklady pro měření

Vyhotovení geometrického plánu začíná návštěvou katastrálního pracoviště a zjištěním základních informací. V první řadě je potřeba požádat o přidělení čísla ZPMZ (Záznam podrobného měření změn). Od této chvíle můžeme nahlížet do operátu katastru nemovitostí a pořizovat z něj kopie, případně výstupy na magnetické nosiče. Stanovme si základní geometrického plánu :

údaje

pro

vyhotovení

našeho

ukázkového

a) Katastrální území – Otnice. b) Dotčená parcela – 994/22. c) Mapové podklady – mapa DKM. d) Druh číslování parcel – jednotná řada číslování. Na katastrálním pracovišti tedy požádáme o tyto podklady : a) NVF – nový výměnný formát (obsahuje grafické vyjádření katastrální mapy, informace o parcelách, LV, BPEJ, budoucnost – potvrzené GP) b) Pracovní číslo katastrálního území. c) Podlomení z parcely na niž je zaměřovaná budova postavena. d) Místopisy bodů PBPP, Body ZBPP a Zhb – www.cuzk.cz Pro vyhotovení geometrického plánu nám byly z katastrálního pracoviště poskytnuty tyto informace : a) Číslo ZPMZ – 459 b) Pracovní číslo katastrální území – 069 c) Podlomení z parcely 994/22 – 994/45 d) Databázový server www.cuzk.cz - DATAZ – místopisy blízkého zhušťovacího bodu. - 39 (124) -


e) Počítačový soubor 069-459ex.vfk – soubor obsahující katastrální mapu, informace o parcelách atd.

8.1.2

Měření v terénu

Předmětná zakázka se nachází v severovýchodní části obce Otnice v území určeném pro zástavbu novými rodinnými domy při okraji intravilánu.V lokalitě byla identifikována část plastových znaků na hranici parcely 994/22 a další pak na sousedních pozemcích, novostavby v okolí zaměřované stavby, ploty na hranicích pozemků. Při zjišťování informací nebyly v blízkosti lokality nalezeny vhodné body PBPP pro zaměření novostavby. V blízkosti se však nachází zhušťovací bod 4418-219, ze kterého je možné uskutečnit vybudovaní pomocných měřických stanovisek pro zaměření novostavby. Na zhušťovacím bodě 4418- 219 byla provedena centrace a horizontace a provedeno zaměření orientačních bodů, kterými jsou kostely na obzoru. Z tohoto bodu bylo metodou rajonu určeno pomocné měřické stanovisko 4001. Z tohoto pomocného měřického stanoviska byly po zaměření orientací zaměřeny viditelné rohy novostavby a pro kontrolu dosažení přesnosti určení podrobných bodů, kontrolní body v blízkosti zaměřované novostavby. Měřické práce v terénu charakterizuje zápisník měření. Zakazka: OTNICE459 Datum:29-05-06 9999 999999999 100001 1 3 0 0 1 000944182190 000944182070 0.00 000944180060 0.00 000944180030 0.00 -1 069004594001 303.20 / 1 069004594001 000944182190 303.20 000944182070 0.00 -1 069004210027 134.99 069004420005 130.12 069004420006 118.20 069004210038 102.56 069001520063 143.92 069004210037 102.99 069001530048 99.69 069004590001 119.72 069004590002 120.36 069004590003 128.79 069004590004 128.20 069004590005 127.80 069004590006 128.10 069004590007 117.71 069004590008 117.24

Meril:Ing.SVAB

0.0000 60.0280 108.6660 392.5100

0.0000 211.1880 244.9190 246.9710 248.0750 246.4590 234.5400 247.6710 233.6030 238.2410 242.7150 242.2580 238.0640 242.3080 243.6190 244.3170 242.1640

- 40 (124) -

Pristroj:GTS3B


069004590009 / -2

120.22

242.0040

V terénu je nutné zaměřit také kontrolní oměrné na nové hranici, tedy na oměrné míry po stěnách novostavby.

8.1.3

Vyhotovení výpočetního protokolu v rámci ZPMZ

To, co jsme naměřili v terénu, je potřeba spočítat a všechny výpočty zaznamenávat do výpočetního protokolu. Nyní si podrobně probereme výpočetní protokol. Ten začíná seznamem souřadnic daných bodů. ZPMZ 459 k.ú. Otnice S E Z N A M S O U Ř A D N I C - daných bodů Souřadnicový systém : S-JTSK ===== ČÍSLO BODU ======= Y ========== X === Kód kvality === Poznámka === 0009 0009 0009 0009

4418 4418 4418 4418

0030 0060 2070 2190

585024.18 588480.47 584490.16 583711.76

1170918.37 1171921.50 1174360.91 1173880.37

3 3 3 3

ZBPP ZBPP Zhb Zhb

V záhlaví seznamu souřadnic je potřeba uvést souřadnicový systém a je vhodné také poznamenat katastrální území a číslo ZPMZ. Dále následují zápisy měřických metod. == 1 Polární metoda ============================================= ČÍSLO BODU DÉLKA VOD.ÚHEL POZNÁMKA ST: 0009 4418 2190 1: 0009 4418 2070 0.00 0.0000 Zhb 2: 0009 4418 0060 0.00 60.0280 ZBPP 3: 0009 4418 0030 0.00 108.6660 ZBPP -------------------------------------------------------------Příloha 12.11/12.12 Orientace: Rozdíl délek: Mezní: 1: 0009 4418 2070 64.7902 neměřeno 0.13 2: 0009 4418 0060 64.7850 neměřeno 0.13 3: 0009 4418 0030 64.7813 neměřeno 0.13 -------------------------------------------------------------Výsledná orientace : 64.7842 Stř.chyba orientace = 0.0025 Mez.stř.chyba = 0.0800 ---- PODROBNÉ BODY ------------------------------------------0690 0459 4001 303.20 392.5100 /

V prvním kroku je provedeno zaměření orientačních bodů na zhušťovacím bodě 4418-219 a z něj provedeno zaměření pomocného měřického stanoviska 4001.

== 1 Polární metoda ================================================= ČÍSLO BODU DÉLKA VOD.ÚHEL POZNÁMKA ST: 0690 0459 4001 1: 0009 4418 2190 303.20 0.0000 Zhb 2: 0009 4418 2070 0.00 211.1880 Zhb - 41 (124) -


-------------------------------------------------------------Příloha 12.11/12.12 Orientace: Rozdíl délek: Mezní: 1: 0009 4418 2190 257.2942 0.00 0.20 2: 0009 4418 2070 257.2930 neměřeno 0.13 -------------------------------------------------------------Výsledná orientace : 257.2934 Stř.chyba orientace = 0.0007 Mez.stř.chyba = 0.0800 ---- PODROBNÉ BODY -------------------------------------------

Na pomocném měřickém stanovisku 4001 je provedeno opět zaměření orientačních bodů a dále pak přistoupeno ke kontrole dosažení přesnosti určení podrobných bodů. 0690 0421 0027 (kontrolní měření 0690 0442 0005 (kontrolní měření 0690 0442 0006 (kontrolní měření 0690 0421 0038 (kontrolní měření 0690 0152 0063 (kontrolní měření 0690 0421 0037 (kontrolní měření 0690 0153 0048 (kontrolní měření

134.99 244.9190 plastový znak ∆y = -0,10 ∆x = -0,03 ► up = 0,09 m) 130.12 246.9710 roh domu ∆y = 0,00 ∆x = -0,02 ► up = 0,01 m) 118.20 248.0750 roh domu ∆y = 0,12 ∆x = -0,08 ► up = 0,10 m) 102.56 246.4590 plastový znak ∆y = 0,12 ∆x = 0,03 ► up = 0,09 m) 143.92 234.5400 roh plotu ∆y = 0,20 ∆x = 0,15 ► up = 0,18 m) 102.99 247.6710 plastový znak ∆y = 0,03 ∆x = 0,03 ► up = 0,03 m) 99.69 233.6030 styk plotu ∆y = 0,16 ∆x = -0,02 ► up = 0,11 m)

U kontrolních bodů je provedeno porovnání souřadnic v osách Y i X a jsou vyčísleny rozdíly ∆y a ∆x a z nich spočtena střední odchylka v poloze bodů up. Nyní následuje zaměření lomových bodů novostavby. 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690

0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459

0001 0002 0003 0004 0005 0006 0007 0008 0009

119.72 120.36 128.79 128.20 127.80 128.10 117.71 117.24 120.22

238.2410 242.7150 242.2580 238.0640 242.3080 243.6190 244.3170 242.1640 242.0040

roh roh roh roh roh roh roh roh roh

domu domu domu domu domu domu domu domu domu

Další úlohou je zápis kontrolních oměrných zaměřených v terénu. == 9 Kontrolní oměrné ============================================= VYPOČTENÁ MĚŘENÁ ODCH. MEZNÍ 1x 069004590006 - 069004590007 10.48 10.50 -0.02 0.15 069004590007 - 069004590008 4.00 4.01 -0.01 0.14 069004590008 - 069004590009 2.99 3.00 -0.01 0.14 069004590009 - 069004590001 7.11 7.13 -0.02 0.15 069004590001 - 069004590004 8.49 8.50 -0.01 0.15 069004590004 - 069004590003 8.48 8.50 -0.02 0.15 069004590003 – 069004590005 1.00 1.01 -0.01 0.13 069004590005 - 069004590006 2.65 2.66 -0.01 0.14 069004590005 - 069004590002 7.48 7.50 -0.02 0.15 069004590002 - 069004590009 1.35 1.36 -0.01 0.13 /

V předchozích úlohách byly spočteny podrobné body novostavby, bylo provedeno dosažení přesnosti určení podrobných bodů a byl proveden zápis kontrolních oměrných. V tuto chvíli je potřeba spočítat pro kontrolo výměru dosavadních parcela a dále pak výměry nových parcel a parcel jejichž výměra se změnila. Jelikož výchozím mapovým podkladem je mapa DKM, - 42 (124) -


budou mít počítané výměry kvalitu 2. Každá výměra musí být určena dvojím nezávislým způsobem. V případě mapy DKM lze druhý nezávislý výpočet provést např. posunem počátečního bodu ve výpočtu výměr v pořadí vpřed či zpět. p.p.994/22 – dosavadní stav 0690 0421 0037 0690 0421 0038 P 2.00 0690 0421 0039 P 16.11 0690 0297 0034 P 21.63 0690 0421 0024 P 7.68 0690 0421 0025 P 1.73 0690 0421 0026 P 1.78 0690 0434 0066 P 9.27 0690 0434 0067 P 3.98 0690 0421 0027 P 3.55 0690 0421 0105 P 10.78 0690 0421 0037 P 21.72 ------------------------------------------------------------Označení parcely : p.p.994/22 – dos.stav plocha: 587.9 m 2 -------------------------------------------------------------

Jak již bylo řečeno, první ve výpočtu výměr je předpis plochy parcel dosavadního stavu. V našem případě parcely 994/22. Následuje výpočet nové parcely 994/45, budovy postavené na parcele 994/22 a poté změněné parcely 994/22. st.p.994/45 0690 0459 0001 0690 0459 0004 P 8.49 0690 0459 0003 P 8.48 0690 0459 0005 P 1.00 0690 0459 0006 P 2.65 0690 0459 0007 P 10.48 0690 0459 0008 P 4.00 0690 0459 0009 P 2.99 0690 0459 0001 P 7.11 ------------------------------------------------------------Označení parcely : st.p.994/45 plocha: 103.7 m 2 ------------------------------------------------------------p.p.994/22 – nový stav 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690

0421 0421 0421 0297 0421 0421 0421 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459

0037 0038 0039 0034 0024 0025 0026 0004 0001 0009 0008 0007 0006 0005 0003 0004

P P P P P P P P P P P P P P P

2.00 16.11 21.63 7.68 1.73 1.78 6.09 8.49 7.11 2.99 4.00 10.48 2.65 1.00 8.48

- 43 (124) -


0690 0421 0026 P 6.09 0690 0434 0066 P 9.27 0690 0434 0067 P 3.98 0690 0421 0027 P 3.55 0690 0421 0105 P 10.78 0690 0421 0037 P 21.72 ------------------------------------------------------------Označení parcely : p.p.994/22 – nový stav plocha: 484.2 m 2 -------------------------------------------------------------

Červené údaje ve výpočtu výměry parcely 994/22 představují vstup novostavby do předpisu původní parcely 994/22 . Povšimněte si, že předpis plochy směřuje pravotočivě, tedy po směru hodinových ručiček. V libovolném bodě přejde na bod novostavby. Odtud následuje předpis levotočivě, tedy proti směru hodinových ručiček nazpět do výchozího bodu předpisu budovy, v našem případě do bodu 459-4. Zde následuje předpis zpět na bod ze kterého se na přecházelo na budovu, plocha úsečky = 0 m2, v našem případě tedy bod 421-26.Odtud pak opět pravotočivě až do výchozího bodu. Pro názornost uvádíme obrázek s naznačením výpočtu výměr.

obr.8.1.: – Ukázka předpisu plochy

Z výpočtem jsme téměř u konce. Nezbývá než uvést seznam souřadnic nově vypočtených bodů. Důležitým údajem musí být kód kvality nově určených podrobných bodů. V případě, že některé body je, v případě evidování souřadnic v registru souřadnic (Resu), potřeba zrušit, uvede se tato skutečnost také a to seznamem souřadnic bodů rušících se v Resu následně po seznamu souřadnic nových bodů. S E Z N A M S O U Ř A D N I C - nových bodů Souřadnicový systém : S-JTSK ==== ČÍSLO BODU ======== Y =========== X ====== Kód kvality ==== Poznámka 0690 0459 0001 0690 0459 0002

584068.69 584069.62

- 44 (124) -

1174077.24 1174068.83

3 3


0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690 0690

0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459 0459

0003 0004 0005 0006 0007 0008 0009 4001

584078.05 584077.12 584077.06 584077.35 584066.93 584066.50 584069.47 583949.26

1174069.76 1174078.19 1174069.65 1174067.01 1174065.87 1174069.85 1174070.17 1174068.85

3 3 3 3 3 3 3 3

Pod textem posledního výpočtu by pak následovaly údaje o vyhotoviteli, ověřovateli, číslo ověření a nezbytný údaj doprovázející veškeré přílohy ZPMZ a to „ Náležitostmi a přesností odpovídá právním přepisům“. Tímto jsme ukončili předpis a výpočet podrobných bodů v rámci ZPMZ 459. Předpis bude přinejmenším záležet také na použitém softwaru a zvyklostech vyhotovitelů geometrických plánů. V základních rysech bude však vždy stejný.

8.1.4

Vyhotovení grafické přílohy geometrického plánu a ZPMZ

Podkladem pro vyhotovení grafických příloh je otisk katastrální mapy zmenšený, či zvětšený do libovolného měřítka, nebo dokonce bez měřítka. Podklad by měl vyjádřit nejbližší okolí změny s tím, že by měly být uvedeny sousední parcely za podmínek čitelnosti a grafické přehlednosti grafických příloh, popřípadě reprodukovatelnosti nebo skladnosti geometrického plánu a ZPMZ. 8.1.4.1 Grafická příloha geometrického plánu V našem případě, mapy DKM, využijeme s výhodou výměnný formát katastrální mapy, který umožňuje na základě softwarového vybavení poskytnout katastrální mapu v podobě počítačového souboru pro grafický editor – CAD a minimálním zásahem obsluhy osobního počítače přizpůsobit tento počítačový soubor do požadovaného formátu pro grafickou přílohu geometrického plánu. Myšleno přizpůsobení textů a značek dle značkového klíče vyhl.č.190/1996 Sb. v platném znění, do měřítka výsledného výstupu grafické přílohy. Do takto přizpůsobeného podkladu zakreslíme průběh nové hranice, zaměřený a vypočtený průběh zdí novostavby. Lomové body označíme čísly podrobných bodů a uvedeme oměrné míry nově navrhované hranice. Nesmíme také opomenout na označení nově vzniklé parcely novým parcelním číslem. Jak jsme se dozvěděli v kapitole 2, označuje se nové parcelní číslo do kolečka ať už v textovém tvaru, či zlomkovém tvaru nově přiděleného parcelního čísla. Z kapitoly 3.1.1 víme, že naše nově navrhovaná parcela bude mít parcelní číslo 994/45. Všechny uvedené skutečnosti musí především splňovat technické požadavky (velikost textů, font textů apod.) již zmiňované vyhlášky č.190/1996 Sb. v platném znění. Posledním a nezbytným doplňkem grafické přílohy geometrického plánu je seznam souřadnic bodů nově navržené hranice. Ten se uvádí v předepsaném tvaru č.b. Y X Poznámka. Čísla podrobných bodů se uvádí v jednoduchém tvaru, né ve zkráceném 459-1, ani ve dvanáctimístném 069004590001. Výsledná grafická příloha geometrického plánu vypadá pak následovně.

- 45 (124) -


obr.8.2.: – Grafická příloha geometrické plánu

8.1.4.2 Grafická příloha ZPMZ Při tvorbě grafické přílohy ZPMZ se s výhodou využije grafické přílohy k geometrického plánu. Ta se obohatí o další údaje, popřípadě oprostí od přebytečných informací. Grafická příloha ZPMZ má vypovídací schopnost náčrtu měření v terénu, v grafické příloze se tedy objeví měřická síť. Ta se značí červeně. Dále se doplní další polohopis, který není součástí katastrální mapy, ale může zjasnit situaci. Např. Mezník se nachází za studnou apod. V grafické příloze se také rozlišují druhy oplocení, jsou-li v lokalitě, označí se případné identické body a uvedou se další prvky napomáhající - 46 (124) -


k jednoznačnosti situace. Jsou to : označení druhů stabilizací bodů nové hranice, nebo bodů kontrolního měření, názvy ulic, č.p.nebo č.e., další popisné údaje. V některém z rohů grafické přílohy se nezbytně uvede číslo ZPMZ, katastrální území, mapový list a jeho případná srážka, nebo informace o ověření bodů geometrického základů (bodů ZBPP, Zhb,PBPP) místopisy. Je vhodné a mnohdy nezbytné opatřit budovy tzv. lemovkou, pokud nedojde ke snížení čitelnosti a grafické přehlednosti přílohy. Grafická příloha pak vypadá následovně.

obr.8.3.: – Grafická příloha ZPMZ

- 47 (124) -


Grafické přílohy znají svou podobu, nezbývá než se zabývat další části geometrického plánu.

8.1.5

Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ

Před výkladem tvorby dalších dvou nezbytných součástí geometrické plánu je potřeba zdůraznit základní a mnohdy posluchači často porušovanou podmínku. V prvním kroku je vždy nejprve potřeba vyhotovit výpočet výměr parcel a dílů tzn. vypočítat výměry, výměry opravit, vyrovnat či sestavit a poté až vyhotovit výkaz dosavadního a nového stavu, tzn. tabulkově vyjádřit, komu nově vzniklá parcela bude patřit, kolik metrů čtverečných musí nový majitel děleného pozemku koupit a od koho apod. 8.1.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů Prvním krokem je předepsání povinných údajů jako je číslo geometrického plánu, číslo ZPMZ, katastrální území ve kterém se provádí geometrický plán, mapový list, popř.srážka mapového listu. Počítané výměry se počítají v tzv. výpočetních skupinách. Definice Počet dosavadních parcel vstupujících do geometrického plán = počtu výpočetních skupin ve výpočtu výměr parcel a dílů. Čísla výpočetních skupin jsou buďto předem dány katastrálním pracovištěm, nebo se většinou číslují od 1 v rámci ZPMZ. V našem případě bude výpočet výměr obsahovat jednu výpočetní parcelu. Zapišme tedy, co se děje ve výpočetní skupině č.1. Existuje parcela 994/22, která má výměru 588 m2, ve formuláři levá část „dané parcely nebo skupiny“. Z této parcely vzniká na mapovém listu DKM zbytek té samé parcely, tedy parcela 994/22 kterou jsme určili dvojím nezávislým způsobem. Poprvé s kódem kvality 2 s výměrou 484 m2 a podruhé s kódem kvality 2 s výměrou 484 m2. Z obou výpočtu provedeme aritmetický průměr zaokrouhlený tzv.“na sudou“. Hodnota průměru je 484 m2. Jelikož se jedná o mapu DKM a výpočet nové výměry jsme provedli s kódem kvality 2, můžeme do konečných výměr zapsat červeně hodnotu výměry zbytku parcely 994/22 a to 484m2. Z dosavadní parcely 994/22 vzniká také parcela 994/45. Přejdeme tedy na další řádek a v oddílu „počítané výměry“ tuto skutečnost zapíšeme. Na mapovém listu DKM tedy vzniká parcela 994/45, kterou jsme také určili dvakrát ze souřadnic v systému JTSK. Poprvé 104 m2, podruhé 104 m2. Průměr činní 104 a jelikož jde o konečnou výměru zapíšeme opět červeně do konečných výměr. V této výpočetní skupině nevznikají další parcely, proto provedeme odtrhnutí početní skupiny a provedeme kontrolní součet jak průměru, tak konečných výměr. V dalších řádcích porovnáme dosavadní a nový stav. Součet parcel dosavadního stavu je 588 m2. Součet parcel nového

- 48 (124) -


stavu je 484 + 104 = 588 m2. Rozdíl obou hodnot je tedy 0 m2. Tímto jsme si ověřili, že jsme ve výpočtu výměr nechybovali. Následují poznámky o vyhotoviteli , ověřovateli, číslo ověření apod. Výpočet výměr vypadá následovně :

obr.8.4.: – Formulář výpočet výměr parcel a dílů

8.1.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu Tento formulář je rozdělen na tři části, v první se uvádějí parcely vstupující do geometrického plánu, tedy dosavadní stav. Prostřední část obsahuje parcely nového stavu. Třetí, porovnání se stavem evidence právních vztahů. Začněme tedy s generováním výkazu. V dosavadním stavu zapíšeme parcelu 994/22, která je v katastru nemovitostí evidována s výměrou 588 m2 a vedená jako orná půda. Z této parcely vzniká parcela 944/22 (parcela kolem rodinného domu) o výměře 484 m2. Této parcele ponecháme druh pozemku orná půda. Nabyvatele této parcely označíme indexem 1. Způsob určení výměry je v tomto případě ze souřadnic určených v souřadnicovém systému JTSK, proto do příslušného oddílu uvedeme číselné označení tohoto způsobu výpočtu „2“. Nyní provedeme identifikaci, tedy zapíšeme z čeho nová parcela vzniká, na jakém LV byla tato parcela zapsána a kolik metrů z této parcely budeme odebírat. Tento poslední oddíl s výhodou využívá právnický sektor. V tomto oddíle se specifikuje od koho, tedy z jaké parcely, z jakého LV, bude nabyvatel kupovat, bude obdarován, a kolik metrů čtverečných to bude. Budeme tedy pokračovat v našem příkladu. Naše nová parcela 994/22 vzniká z dosavadní parcely 994/22, která byla zapsána na LV 2157 a z dosavadní parcely odebíráme 484 m2. Jelikož nám z dosavadní parcely 994/22 vzniká ještě nová parcela 994/45, přejdeme na další řádek a provedeme opět tabulkové vyjádření. V novém stavu bude uvedena parcela - 49 (124) -


994/45 o výměře 104 m2 . Uvedli jsme si, že vyznačujeme novostavbu do katastru nemovitostí, musíme proto uvést do způsoby patřičný druh pozemku – zastavěna plocha, zkráceně zast.pl. a způsob využití této budovy – rodinný dům, zkráceně rod. dům. V případě způsobu využití, se užívá zápis ve tvaru zlomku takto: zast.pl./rod.dům. Nabyvatelem nově postaveného domu bude pravděpodobně majitel pozemku, nezbývá nám tedy než zapsat do nabyvatele opět index „1“. I způsob určení výměry zůstává tak jako v předchozím „2“. Novou parcelu 994/45 budeme opět identifikovat. Ta vzniká z parcely 994/22, která byla zapsána na LV 2157 a berme z této výměry 104 m2. Tímto jsme tabulkově vyjádřili případnou změnu která by nastala zápisem geometrického plánu do katastru. Po uvedení všech dosavadních a nových parcel musím překontrolovat součty dosavadního a nové stavu. Každá identifikace nové parcely se v tomto oddíle odtrhne vodorovnou čárou v jeho celé délce. Odtrhne se také celý formulář po posledním provedeném zápise. Pod formulářem se uvede textové vyjádření jednotlivých indexů nabyvatelů. Pokud nabyvatele nově vznikající parcely neznáme, uvedeme za příslušný index text „neznámý“, nebo neuvedeme nic. Správně vyplněný formulář má pak tuto podobu :

obr.8.5.: – Výkaz dosavadního a nového stavu.

Tento výkaz dosavadního a nového stavu je většinou vždy na stejné straně jako popisové pole geometrického plánu. Popisové pole se umisťuje ve spodní části stránky formátu A4. Obsahuje tyto informace : a) Účel vyhotovení geometrického plánu – viz § 62 vyhl.č.190/1996 Sb. b) Informace o zhotoviteli geometrického plánu – fyzická nebo právnická osoba splňují podmínky živnostenského zákona. c) Číslo geometrického vyhotovitele/rok

plánu

d) Okres e) Obec f) Katastrální území g) Mapový list h) Způsob označení nových hranic

- 50 (124) -

–

číslo

ZPMZ-číslo

zakázky


i) Údaje o úředně oprávněném zeměměřickém inženýrovi, který geometrický plán ověřuje, kdy ho ověřuje a pod jakým číslem ověření ho ověřuje. j) Údaj o potvrzení souhlasu katastrálního pracoviště Rozvržení popisového pole je následující :


8.1.5.3 Výkaz BPEJ Jak sám název formuláře napovídá, vztahují se bonity pouze k parcelám nového stavu a to k parcelám zemědělským. V e formuláři se uvede parcelní číslo nového stavu. K tomu se uvede číselná kód BPEJ a údaj o výměře. Do posledního pole se zapíše díl, z které parcely se bonita vykazuje. V našem případě bude formulář obsahovat pouze jeden řádkový zápis a to u nové parcely 994/22, u které jsme si z informaci o parcelách zjistili kód BPEJ 20810. Plocha bonity bude totožná s nově navrhovanou plochou v katastru a tato bonita se vykazuje dílem z parcely 994/22. To co jsme si nyní slovně vyjádřili, vypadá ve formě formuláře takto :


Všechny tři uvedené formuláře mohou být uvedeny v případě dostatečného místa na jedné straně formátu A4 a to v pořadí : nahoře výkaz dosavadního a nového stavu, následuje výkaz BPEJ, ke konci strany pak popisové pole.

8.1.6

Titulní list ZPMZ

Titulní list je vždy na obálce ZPMZ a obsahuje základní informace o celém geometrickém plánu. Je uveden rok vyhotovení geometrického plánu. Ten se píše vpravo v horní části formuláře. Následují pak tyto další údaje. Vyhotovitel geometrického plánu, číslo geometrického plánu, osobu, která - 51 (124) -


geometrický plán zaměřila, časový údaj o zaměření a použité pomůcky, který katastrální úřad a jaké katastrální pracoviště bude ZPMZ ukládat do svého archivu, obec, katastrální území a jeho 6-ti místné číslo, parcely, které jsou dotčeny změnou, způsob označení nových hranic v terénu, přidělené číslo ZPMZ, souřadnicový systém v jakém bylo měření provedeno a mapový list. Pod formulářem jsou údaje o důvodu změny viz §62 vyhl.č.190/1996 Sb. Ve spodní části pak údaje o účasti popřípadě neúčasti vlastníků dotčených parcel a o ověřovateli geometrického plánu. Titulní strana ZPMZ má tento obsah :

obr.8.8.: – Titulní strana ZPMZ

- 52 (124) -


8.1.7

Kompletace geometrického plánu

Vyhotovené části dokumentace je potřeba seřadit a uzpůsobit tak, aby splňovaly požadavky vyhl.č.190/1996 Sb. v platném znění. Titulní strana ZPMZ se tiskne na formát stránky A3 tak, aby po přeložení strany tvořila obálku. Hřbet obálky je vlevo. Po otevření obálky se vlevo umístí grafická příloha ZPMZ, vpravo se pak v horním rohu sepnou přílohy ZPMZ v tomto pořadí odshora takto : průsvitka pro zobrazení změny do katastrální mapy (u grafických map), zápisník měření z terénu, výpočet výměr parcel a dílů, výpočetní protokol v rámci ZPMZ.

obr.8.9.: – Kompletace ZPMZ

Geometrický plán má také většinou formát A3, který se pak přeloží. Shora je většinou výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ a popisové pole. Druhá strana pak vyplňuje grafická příloha geometrického plánu.

- 53 (124) -


obr.8.10.: – Kompletace GP

Pro předložení geometrického plánu k potvrzení katastrálním úřadem, musí žadatel (ověřovatel) geometrického plánu předložit žádost, kterou opatří kolkovou známkou. V žádosti se uvede číslo geometrického plánu, katastrální území, iniciály žadatele, popř. zmocnitele, počet předkládaných geometrických plánů a další.

obr.8.11.: – Žádost o potvrzení geometrického plánu

Součástí předkládané dokumentace je u digitálních katastrálních map od 1.1.2006 nový výměnný formát (NVF). Ten se vytváří k tomu určených

- 54 (124) -


geodetických softwarech. Jakým způsobem se takový výměnný formát tvoří bude předmětem dalších studijních opor. Cvičení Pokuste se do prázdného formuláře vyhotovit z údajů uvedených v textu studijní opory výpočet výměr parcel a dílů. Dále pak dle výpočtu výměr parcel a dílů sestavte výkaz dosavadního a nového stavu.

Kontrolní otázky Jaké přílohy má ZPMZ a jakým způsobem se provádí kompletace ? Které údaje uvozují výpočet výměr parcel a dílů ? Jaká je chronologie výpočetního protokolu v rámci ZPMZ ? O jaké informace požádáme katastrální pracoviště před vyhotovením geometrického plánu? O jaké podklady požádáme ?

8.2

Geometrický plán č.2 – vyznačení budovy (sestavení parcely z dílů)

V dalším textu nebudeme podrobně rozebírat tvorbu jednotlivých příloh a výpočtů. Budeme se specializovat na některé části, které by nás při pozdějším vyhotovování geometrických plánu zaskočit. Vraťme se ale k zadání dalšího praktického příkladu. Majitel parcely 850/2 se rozhodl postavit v zadní části keramickou dílnu. Požádal sousední vlastníky, zda by mohl stavbou zasáhnout i do okolních parcel. Jeho požadavku bylo vyhověno a došlo k realizaci stavby. Jedním z dokumentů pro úspěšné zkolaudování novostavby je geometrický plán. Ten si vlastník parcely 850/2 u nás objednal. Při návštěvě katastrálního pracoviště nám byly opět poskytnuty základní informace potřebné k vyhotovení geometrického plánu. Dozvěděli jsme se také, že se jedná o grafickou mapu, původ stabilní katastr, a podklady od zaměření třech původních domů nejsou bohužel na katastrálním pracovišti dochovány žádné informace. U novostavby zaměříme viditelné rohy domu. Když se podíváme na grafickou přílohu geometrického plánu, zjistíme že všechny počítané výměry budou určeny graficky, tedy s kódem kvality výměry „0“. Tak jako v minulém případě by jsme začali vyhotovovat protokol o výpočtu podrobných bodů, a také obě grafické přílohy.

- 55 (124) -


obr.8.12.: – Grafická příloha geometrického plánu

Zastavme se ale u výpočtu výměr parcel a dílů. Ten se bude od předchozího lišit a objeví se zde nové skutečnosti.

8.2.1

Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ

8.2.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů Nejprve je potřeba vyplnit povinné údaje v záhlaví výpočtu výměr. My je zde neuvádíme pro úsporu místa. Bez nich se ale žádný výpočet výměr neobejde. Je potřeba si uvědomit, kolik budeme mít výpočetních skupin. Podle definice je jasné, že počet výpočetních skupin bude 3. (3dosavadní parcely = 3 výpočetní skupiny) Začneme řešit skupinu č.1. Parcela 848 má výměru 416 m2. Z této parcely na mapovém listu 7-7/2 vzniká zbytek parcely 848, kterou jsme jak jsem říkali schopni určit s kódem kvality 0. Poprvé jsem graficky určili výměru 394 m2, podruhé 396 m2. Průměr z obou výměr činní 395 m2. Zbytek řádku bude, jak za chvíli uvidíte, potřeba vyplnit později. Z parcely 848 dále vzniká parcela 850/3 a to pouze dílem „a“. Ten jsem určili poprvé 18 m2 a podruhé 15 m2. Průměr obou hodnot je 17 m2. V této chvíli podtrhneme počítané výměry od průměru do konce formuláře. Hodnoty průměru sečteme a tuto hodnotu porovnáme s hodnotou dosavadního stavu.

- 56 (124) -


My jsme spočetli 412 m2 a dosavadní stav je 416 m2. Bude tedy potřeba jednu z výměr poopravit o 4 m2. Oprava se provádí úměrně velikostem nově určovaných výměr. Opravíme tedy + 4 m2 počítané parcele 848. Připočteme k průměru 395 m2 opravu 4 m2 a do konečných výměr zapíšeme červeně hodnotu nové výměry parcely 848 tj. 399 m2. Výpočetní díl „a“ jsme neopravovali zapíšeme tedy do konečných výměr černě výměru dílu. Sečteme konečné výměry a zjistíme že součet nových výměr = výchozí výměře dosavadní parcely. Stejným způsobem postupujeme u výpočetní skupiny č.2 u parcely 850/1 a také u výpočetní skupiny č.3 pro parcelu 852. Počet červených, konečných výměr, máme nyní tři. (zbytek parcely 848, 850/1, 852). Ve skutečnosti musí být červené, konečné, výměry čtyři. Chybí nám určit výměru nové keramické dílny, parcely 850/3. Když se podíváme na grafickou přílohu geometrického plánu, je zřejmé, že nová parcela 850/3 se skládá ze třech výpočetních dílů. Z dílů „a“, „b“, „c“. To co jsem zjistili z grafické přílohy převedeme opět do tabulkového vyjádření. Na další řádek napíšeme, že se jedná o sestavení parcely z dílů a zapisujeme, ze kterých dílů se nová parcela 850/3 skládá. Tedy z dílu „a“ vstupující ze skupiny č.1, z dílu „b“ vstupující ze skupiny č.2 a konečně z dílu „c“ ze skupiny č.3. Sestavujeme parcelu 850/3, kterou jsme kontrolně také zplanimetrovali z průsvitky. Sestavená výměra bude tedy červeně. Zápis ve formulářovém znázornění je následující.

obr.8.13.: – Výpočet výměr parcel a dílů

- 57 (124) -


8.2.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu Nyní se seznámíme se způsobem tvorby výkazu dosavadního a nového stavu tehdy, když se nová parcela bude skládat z výpočetních dílů. Začněme tedy s vykazováním. Z parcely 848, která měla výměru 416 m2 a byla zahradou vzniká parcela 848 (zbytek parcely) o výměře 399, která bude také zahradou. Nabyvatelem bude dosavadní vlastník, označme ho třeba indexem 1. Kvalita nově navrhované parcely je 0. V dalším kroku naznačíme z jaké parcely nová parcela vzniká, na jakém LV byla zapsána a kolik metrů čtverečných z této parcely odebíráme. Z parcely 848 ovšem vzniká také dílem a nová parcela 850/3. Mohli bychom toto samozřejmě ihned do výkazu zapisovat, ale nová parcela 850/3 vzniká největším výpočetním dílem z parcely 850/1, proto se identifikace nové parcely 850/3 provede až u této parcely. I parcelní číslo nové keramické dílny je přeci odvozeno z parcely 850/1. Pokročíme tedy k další dosavadní parcele. Tou je zahrada 850/1 o výměře 78 m2. Z této parcely vzniká zbytek zahrady 850/1 o výměře 46 m2, kterou bude vlastnit majitel zahrady 850/1, tedy nabyvatel „2“. Tuto parcelu jsme opět určili graficky z mapy, proto uvádíme patřičný kód kvality. Identifikace bude podobná jako u předchozího řádku. To však není vše. Jak jsme si řekli, z parcely 850/1 vzniká také 850/3, která bude mít výměru (červenou z výpočtu výměr) 64 m2. Jedná se o keramickou dílnu, tedy zast.pl/výrobu. Nabyvatel bude stejný jako o u zbytku parcely 850/1 a opět jsem plochu určili graficky. Novou parcelu 850/3 budeme nyní identifikovat. Ta vznikla z parcely 848, která byla zapsána na LV 50 a bereme z ní díl „a“ o výměře 17 m2. Dále vzniká z parcely 850/1 zapsané na LV 51 a bereme z ní díl „b“ o výměře 32 m2 a konečně také z parcely 852 zapsané na LV 52. Výměra vstupujícího dílu „c“ je 15 m2. Poslední díl odtrhneme a kontrolně díly sečteme. Ty nám musí dát výměru nové parcely 850/3. Zbývá nám poslední parcela a to 852. Zde opět nám již známým způsobem provedeme zápis toho co se z parcelou 852 děje. Celkový součet dosavadního a nového stavu se nám musí v obou částech výkazu shodovat. Jak poté takový výkaz dosavadního a nového stavu vypadá můžeme vidět na obr. 3.14.

obr.8.14.: – Výkaz dosavadního a nového stavu

- 58 (124) -


8.2.1.3 Výkaz BPEJ Tak jako v předešlém příkladu, uvedeme BPEJ pouze u nových parcel.

obr.8.15.: – Výkaz BPEJ

Cvičení Opět si vezměte prázdný formulář výpočtu výměr parcel a dílů, výkazu dosavadního a nového stavu, výkazu BPEJ a proveďte dle grafického znázornění a textového popisu změny správný zápis. Kontrolní otázky Jaké druhy pozemku mají kód BPEJ ? Co představuje kód BPEJ ? V kterých případech budeme při výpočtu výměr uvažovat o sestavení parcely z dílů ? Jakým způsobem se značí výpočetní díl. Jak postupujeme, když výpočetních dílů je např. 100.

8.3

Geometrický plán č.3 – vyznačení budovy (vyrovnání dílů číselně určené výměry)

V následujícím příkladu si ukážeme další přístup k výpočtu výměr. Pán Malina je vlastníkem parcel 1784 a 1785/1. Na těchto parcelách se rozhodl postavit rodinný dům. Pro kolaudaci je potřeba novostavbu zaměřit a vyhotovit geometrický plán pro vyznačení budovy. Podkladem je grafická mapa v měřítku 1:2880. V katastrálním území se vedou parcely ve dvou číselných řadách, tudíž nové budově nedáváme podlomení z některých dotčených parcel, nýbrž stavba obdrží nové parcelní číslo, které nám přidělí katastrální pracoviště. Novostavbu jsme zaměřili v souřadnicovém systém JTSK. Jelikož na katastrálním pracovišti nejsou od lomových bodů evidovány souřadnice a jedná se o grafickou mapu, nezbývá nám než určit vstupující díly graficky z mapy. Součet obou dílů nebude s jistotou v souladu s výměrou nové stavební parcely, jejíž výměru jsme schopni vypočítat s kódem kvality 2. Bude proto před samotným výpočtem výměr v jednotlivých skupinách nutno provést tzv. „vyrovnání dílů číselně určené výměry“. Jakým způsobem se to provádí, bude pojednávat následující kapitola.

- 59 (124) -


obr.8.16.: – Grafická příloha geometrického plánu.

8.3.1.1 Výpočet výměr parcel a dílů Jak již bylo řečeno, výpočet výměr bude začínat vyrovnáním dílů číselně určené výměry. Touto větou celý výpočet vyrovnání začínáme. Budeme vyrovnávat do výpočetní skupiny, jaké ještě nevíme, díl „b“ z parcely 1875/1, který jsem určili poprvé graficky 48 m2, podruhé 47 m2, průměr 48 m2. Do vyrovnání také vstupuje díl „a“ z parcely 1785, který jsme určili také dvakrát planimetricky a to poprvé 51 m2, podruhé 53m2 a průměr je 52 m2. Když nyní sečteme sprůměrované díly, zjistíme že do vypočtené výměry ze souřadnic nám scházejí 2 m2. Proto musíme oba výpočetní díly opravit o 1 m2. Součet vyrovnaných dílů nám pak odpovídá výměře určené ze souřadnic. Všimněme si, že při dvojí číselné řadě se před stavební parcely přidává doplněk st. popř. vodorovná čárka. Nyní provedeme výpočet v rámci výpočetních skupin. Ve skupině č.1 z parcely 1784, která měla výměru 1784 m2 , vzniká zbytková parcela stavební parcela 600 a to dílem „b“, který jsme vypočetli již ve vyrovnání. Dále pak vzniká zbytek parcely 1784, který určujeme dvakrát graficky z mapy. Případné opravy na dosavadní stav je nutné opravovat pouze parcelám, které je možné ještě opravit, ne však již vyrovnaným výpočetním dílům. Nyní můžeme dopsat do vyrovnání skupinu do které se díl „b“ vyrovnával, tedy skupiny č.1. Ve skupině č.2 se obdobným způsobem vyřeší, co se děje s parcelou 1785/1. Jakým způsobem se provádí takovýto zápis je zřejmé z obrázku.

- 60 (124) -


obr.8.17.: – Výpočet výměr parcel

8.3.1.2 Výkaz dosavadního a nového stavu Sestavení výkazu dosavadního a nového stavu je obdobné jako u předchozího příkladu. Za zmínku stojí opět předpona st. před stavebními parcelami i ve výkazu dosavadního a nového stavu.


8.3.1.3 Výkaz BPEJ Obdobné to bude i u výkazu BPEJ. Opět je uvedeme jen u zemědělské půdy a u parcel nového stavu.

- 61 (124) -


obr.8.19.: – Výkaz BPEJ

Cvičení Zamyslete jak by vypadal výpočet a výkaz výměr stejného geometrického plánu v mapě DKM. Pokuste se takovýto výpočet výměr a výkaz dosavadního stavu sestavit.

Kontrolní otázky Ve kterých případech je nutné provádět vyrovnání dílů číselně určené výměry ? Mohli by jsme ve výkaze dosavadního a nového stavu navrhnout dle přání objednatel geometrického plánu u zbytku parcely 1785/1 druh pozemku ovocný sad ?

- 62 (124) -

Zrušení zjednodušené evidence

9


9.1

Doplnění parcel ze zjednodušené evidence do SGI

Parcely ze zjednodušené evidence se doplňují (převádějí) do SGI (§ 84 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb.): • hromadně při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo přepracováním (návody Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna 1997 ČÚZK č.j. 21/1997-23, ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/1998-23, Prozatímní návod pro obnovu souboru geodetických informací přepracováním a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 ČÚZK č.j. 5238/1998-23), • jednotlivě nebo ve skupinách parcel, K doplnění podle písmene se přistoupí vždy v případě řízení o opravě chyby, jehož předmětem jsou parcely ve zjednodušené evidenci. • na základě vytyčení hranic pozemku a plánu (§ 62 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 190/1996 Sb.).

9.2

Doplnění parcel v územích s katastrální mapou i mapou dřívější pozemkové evidence ve stejné zobrazovací soustavě a měřítku

Z prostorů doplňovaných parcel se shromáždí potřebné podklady (společný grafický přehled parcel ve zjednodušené evidenci, mapa dřívější pozemkové evidence a její kopie, katastrální mapa a její kopie, plány, ZPMZ, seznamy souřadnic apod.). Pro doplňovanou parcelu nebo skupinu parcel v uceleném bloku, vymezeném obvodem parcel katastru dotčených doplňovanými parcelami v jednom katastrálním území, se založí ZPMZ. V popisovém poli se uvede číslo ZPMZ, název katastrálního území, zpracovatel (v řádku “zaměřil") a označení listu katastrální mapy, další údaje se doplňují s postupem činnosti. Pod popisovým polem se uvede: „Doplnění parcel podle mapy dřívější pozemkové evidence ..." s uvedením označení listu mapy dřívější pozemkové evidence. Jako součást ZPMZ se zhotoví náčrt, zpravidla jako kopie katastrální mapy. U doplňovaných parcel se přezkoumá platný průběh jejich hranic a výměry s využitím plánů, listin a dalších dokladů. V náčrtu se předběžně vyznačí hranice doplňovaných parcel, číslo parcely podle zjednodušené evidence v závorce, uvede se číslo listu vlastnictví zakroužkované čárkovaně. Obvod bloku se může vhodně (např. barevně) zvýraznit. Ukázka ZPMZ je v příloze č. 21/1 Návodu pro vedení a správu katastru nemovitostí. V náčrtu se dále podle zásad pro tvorbu parcel (§ 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) vytvoří parcely, které se očíslují podle zásad uvedených v § 25 vyhlášky č. 190/1996 Sb. s ohledem na druhy pozemků podle katastru. Ve skupině parcel

- 63 (124) -


téhož vlastníka je vhodné počet parcel co nejvíce snížit sloučením parcel téhož druhu pozemku, nebrání-li tomu jejich odlišné právní vztahy (§ 3 odst. 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Naopak v některých případech se doplňované parcely (např. jsou-li děleny hranicemi parcel katastru s různými druhy pozemků) rozdělí a ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb. se do ukončení pozemkových úprav nepoužije. Ustanovení § 25 odst. 10 vyhlášky č. 190/1996 Sb., podle kterého se převáděné parcele ponechá původní parcelní číslo, pokud nevznikne duplicita, se použije pouze při převodu celé parcely zjednodušené evidence na shodnou parcelu v KN. Tato změna není následně brána jako změna parcelního čísla. Výsledek se vyznačí v náčrtu, nová parcelní čísla podle katastru se zakroužkují, parcelní čísla podle zjednodušené evidence se přeškrtnou. Hranice vytvořených parcel katastru se v náčrtu vykreslí tlustou čarou. S použitím náčrtu se jako součást ZPMZ založí srovnávací sestavení parcel označené číslem ZPMZ a názvem katastrálního území, v němž se přehledně a ve vzájemné souvislosti všech jeho částí zapíší všechny parcely dotčené doplněním. Ukázka srovnávacího sestavení parcel je v příloze č. 21/2 Návodu pro vedení a správu katastru nemovitostí. Podle náčrtu se s využitím originálu mapy pozemkového katastru překreslí doplňované parcely do katastrální mapy plnou čarou. Respektuje se rozdílná srážka obou map a kresba se lícuje na nejbližší okolí změny. Doplňované parcely se označí parcelními čísly a značkami druhů pozemků katastru. Obvod skupiny parcel katastru dotčených doplněnými parcelami se považuje za výpočetní skupinu. Doplnění parcel přídělu do katastrální mapy předchází kontrola správnosti výměr dotčených parcel katastru. Kontrola je provedena jedním kontrolním výpočtem. Dosažená odchylka se porovná s mezní odchylkou podle bodu 13.2 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb. Obdobně se zkontrolují výměry doplněných parcel. Není-li při výpočtu výměry překročena mezní odchylka, ponechá se jejich původní výměra podle dřívější pozemkové evidence. Výměry změněných parcel katastru se určí dvojím výpočtem a vyrovnají se na výměru skupiny, případně také na dosavadní výměru parcely katastru. Při překročení mezní odchylky se vyhledá a odstraní chyba v zákresu nebo výpočtu. Není-li chyba zjištěna, použije se nově určená výměra. Výměry doplněných a změněných parcel se zapíší do srovnávacího sestavení parcel dřívější pozemkové evidence a doplněného katastrálního operátu s případnou poznámkou k provedeným změnám podle přílohy č. 21/2 Návodu pro vedení a správu katastru nemovitostí. Pokud má doplněná katastrální mapa vyjádření podle § 13 odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb., vyjadřují se tak i doplněné parcely. Nové podrobné body na hranicích doplňovaných parcel se v ZPMZ očíslují. Podrobné body se digitalizují, popřípadě se jejich souřadnice v S-JTSK převezmou, pokud byly již dříve vypočteny nebo je lze vypočítat, a doplňovaný obsah mapy se číselně vyjádří způsobem používaným v daném katastrálním území. Ze souřadnic se vypočtou výměry doplňovaných a změněných parcel a jsou platnými výměrami nového stavu katastru.

- 64 (124) -


9.3

Doplnění parcel v územích s katastrální mapou a mapou dřívější pozemkové evidence v jiné zobrazovací soustavě a měřítku

Obdobně se použijí ustanovení předchozí kapitoly. Porovnáním mapy dřívější pozemkové evidence s katastrální mapou se v prostorech doplňovaných parcel vyberou v co největším počtu identické body: a) body existující současně v mapě dřívější pozemkové evidence i v katastrální mapě, b) body mapy dřívější pozemkové evidence neexistující v katastrální mapě, jejichž souřadnice v souřadnicovém systému katastrální mapy jsou známy nebo je lze dodatečně určit a v náčrtu se zvýrazní značkou č. 1.10 podle bodu 9.2 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.; identické body se volí v rovnoměrném rozložení tak, aby při transformaci nedocházelo k extrapolaci transformačního klíče. Souřadnice identických bodů podle odstavce pro doplnění map v S-JTSK se určí jejich zaměřením v S-JTSK (pokud již nebyly určeny dříve) tak, aby byla splněna kritéria přesnosti podle bodu 12.6, popřípadě 12.14 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.. Souřadnice lomových bodů polohopisu doplňovaných hranic dřívější pozemkové evidence se určí přednostně v uvedeném pořadí: a) výpočtem z původního geodetického určení, b) vektorizací rastrového souboru, který se pořídí podle zvláštního předpisu- Prozatímní pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí ČÚZK, č.j. 4669/1993-22 s přesností charakterizovanou střední souřadnicovou chybou mxy ≤ 0,1 mm, c) kartometrickou digitalizací výchozího podkladu s přesností podle písmene b). Při určování souřadnic bodů podle odstavce písmene a) se využije původní měřická dokumentace doplňovaných parcel, pokud byla vyhotovena, zachovala se a je využitelná. Podle této měřické dokumentace se vypočtou souřadnice bodů na hranicích doplňovaných parcel a souřadnice identických bodů, a to zpravidla v místním souřadnicovém systému (dále jen „v místním systému“). Dále se určí souřadnice identických bodů (pokud tak již nebyly dříve určeny) v souřadnicovém systému katastrální mapy, a to s přesností umožňující jejich použití v závislosti na formě doplňované katastrální mapy. Pomocí identických bodů určených současně v místním systému i v souřadnicovém systému katastrální mapy se transformují body na hranicích doplňovaných parcel do katastrální mapy. Geometrické a polohové určení doplněných hranic a jejich závaznost podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. odpovídá přesnosti určení souřadnic použitých identických bodů. Pokud měřická dokumentace neumožňuje výpočet souřadnic všech bodů na hranicích doplňovaných parcel (např. byly zaměřeny pouze hlavní lomové - 65 (124) -


body parcel nebo jejich skupin, určení některých bodů je dáno pouze jejich zobrazením ve výchozím podkladu), doplní se body určené podle odstavce písmene a) body určenými postupem podle písmene b) nebo písmene c). Přičemž se zpravidla na body určené podle písmene a), jenž jsou do souřadnicového systému katastrální mapy převedeny výše uvedeným způsobem, transformuje rastrový soubor (soubory) vzniklý skenováním výchozího podkladu a chybějící souřadnice na hranicích doplňovaných parcel se určí jeho vektorizací. Při kartometrické digitalizaci výchozího podkladu se obdobně transformuje digitalizací pořízený soubor souřadnic identických a doplňovaných bodů. Postupy pro určení souřadnic podle písmene b) nebo písmene c) jsou co do přesnosti srovnatelné, avšak z důvodu pracnosti zpracování je upřednostněna transformace a vektorizace rastrových souborů. Kartometrická digitalizace výchozího podkladu se použije v případech, kdy jej nebylo možno například pro špatný fyzický stav skenovat. Při určování souřadnic podrobných bodů podle písmene b) se rastrové soubory výchozích podkladů transformují afinní transformací na identické body určené v souřadnicovém systému katastrální mapy a následně se jejich platný obsah vektorizuje. Při určování souřadnic bodů podle písmene c) se odměřením z mapy dřívější pozemkové evidence s přesností 0,1 mm a s opravou o vliv srážky ve směrech rámů mapových listů určí souřadnice lomových bodů hranic parcel a identických bodů v místním systému, přičemž souřadnice identických bodů se určují dvakrát a mezní rozdíl souřadnic nesmí překročit 0,15 mm. Do souřadnicového systému katastrální mapy se souřadnice určené v místním systému převádějí afinní transformací po jednotlivých blocích. V případě nerovnoměrného rozložení identických bodů se použije transformace Helmertova. Pokud nelze mezní odchylky (podle přílohy č. 15 Návodu pro vedení a správu katastru nemovitostí) na bodech transformačního klíče dodržet (nestandardní kvalita mapy dřívější pozemkové evidence a absence lepších podkladů, nemožnost nalezení a určení v souřadnicích katastrální mapy vhodného počtu vhodně rozmístněných identických bodů apod.), uvede se v protokolu o transformaci u dosažených odchylek na bodech transformačního klíče a u dosažené střední chyby transformace důvod nedodržení předepsané přesnosti. V těchto případech je také možné od doplnění zjednodušené evidence do katastru ustoupit s odůvodněním, že to neumožňuje kvalita jejího původního zobrazení (§ 13 odst. 4) zákona a § 84 odst. 4) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Po výpočtu souřadnic v souřadnicovém systému katastrální mapy se přezkouší správnost jejího doplnění porovnáním zobrazení transformovaných hranic s obsahem mapy dřívější pozemkové evidence, opraví se případná nepřesnost nebo chyba, dořeší se napojení doplňovaných parcel na dosavadní obsah katastrální mapy a doplněné hranice parcel se vyznačí střídavou čarou (značkou převzaté hranice). Dosavadní vlastnická hranice parcely v katastru se považuje za platnou, neprokáže-li se opak. Podle výsledku porovnání se v náčrtu předběžně zakreslené hranice vyznačí definitivně tlustou střídavou čarou.

- 66 (124) -


Obvod skupiny parcel katastru dotčených doplněnými parcelami se považuje za výpočetní skupinu. Ze souřadnic se vypočtou výměry doplňovaných a změněných parcel a není-li zjištěna chyba při výpočtu, jsou platnými výměrami nového stavu katastru. Výměry doplněných a změněných parcel se zapíší do srovnávacího sestavení parcel dřívější pozemkové evidence a doplněného katastrálního operátu. Rozdíly se stručně vyznačí v poznámce tiskopisu.

9.4

Doplnění operátem

parcel

v územích

s přídělovým

Pokud přídělový operát splňuje podmínky uvedené v § 84 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb., lze doplnit parcely přídělových pozemků do souboru geodetických informací postupem podle § 84 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Možnost doplnit katastrální mapu pomocí dochovaného přídělového operátu upravuje § 84 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Způsob, jakým bude doplnění přídělových parcel provedeno, je závislý na formě katastrální mapy a na kvalitě zpracování grafického přídělového plánu. Postupuje se obdobně podle kapitol .1.1 a 1.2. Pokud u hranic přídělových pozemků, které jsou grafickým přídělovým plánem nově tvořené (nejedná se o hranice převzaté z mapy bývalého pozemkového katastru), existuje reálná možnost jejich existence v terénu, ověří se tato skutečnost pochůzkou v terénu za přítomnosti vlastníka. Je-li tato hranice nebo její část v terénu identifikována, je nutné její zaměření.

9.5

Aktualizace SPI po doplnění parcel zjednodušené evidence do SGI

Podle výsledku doplnění parcel zjednodušené evidence do SGI katastrální úřad aktualizuje SPI. U doplněných parcel uvede údaje podle § 7 a 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a v případě doplnění parcel podle odstavce 1.1 písmeno b) uvědomí jejich vlastníky. Ukázka uvědomění je v příloze č. 22 Návodu pro vedení a správu katastru nemovitostí. Kontrolní otázky Uveďte pořadí podle kterého se doplňují lomové body polohopisu doplňovaných hranic dřívější pozemkové evidence. Jakým způsobem se doplňují parcely zjednodučené evidence do SGI ? Jak se doplní parcely zjednodušené rvidence je-li katastrální mapa i mapa dřívější pozemkové evidence ve stejné zobrazovací soustavě i měřítku ? Jak to bude při rozdílných uobrazovacích soustavách a rozdílných měřítcích ?

- 67 (124) -


- 68 (124) -

Praktické ukázky vyhotovování geometrických plánů – odstranění zjednodušené evidence

10


V předchozí kapitole jsme si vysvětlili jak nakládat se zjednodušenou evidencí. Je jasné, že tato problematika je značně složitá, proto je třeba této kapitole věnovat pozornost. Nastíníme jednoduchý geometrický plán pro odstranění zjednodušené evidence.

10.1 Geometrický plán pro odstranění zjednodušené evidence - úvod

části

Majitel parcely č.4557/1 se rozhodl rozšířit svůj rodinný dům západním směrem. Část bude postavena na již zmiňované parcele, část pak bude zasahovat do parcely 4542/2, ta však není zapsána na LV, tudíž stavebník nemůže příslušný stavební úřad požádat o vydání stavebního povolení. Nezbývá tedy než vyhotovit geometrický plán na oddělení části parcely 4552/2, tak aby se předmětná stavba na navrhovaný pozemek vešla. Po vyhledání všech dostupných podkladů na katastrálním pracovišti jsme zjistili, že po parcelou 4542/2 se nachází parcela dřívější zjednodušené evidence č. 4557/5 a že vlastníkem této parcely je právě stavebník. Zde z výhodou využijeme toho, že číst parcely ze zjednodušené evidence výpočetním dílem přisloučíme do původní parcely 4557/1.

10.2 Měření v terénu Mapa katastru nemovitostí se s mapou dřívější evidence neshoduje v měřítku ani v zobrazovací soustavě. Musíme tedy pracovat se značně rozdílnými podklady. Při návštěvě katastrálního pracoviště jsme zjistili, že na hranici parcely ve zjednodušené evidenci neexistuje žádný výsledek dřívější zeměměřické činnosti, který by jasně specifikoval její průběh. Jsme tedy nuceni tuto hranici obnovit kartometrickou digitalizací z původní mapy v měřítku 1:2880. Při podrobném měření musíme navíc přemýšlet také nad způsobem transformace mapového podkladu z dřívější pozemkové evidence do stavu současně platné katastrální mapy. V našem případě byly tedy zaměřeny identické body, které se od posledního zákresu do této mapy dochovaly až do současnosti. Můžeme v terénu takovéto body zaměřit a provést transformaci mapového podkladu. Výsledky transformačního klíče musí splňovat předepsaná kriteria vyhl.č. 190/1996 Sb. v platném znění a protokol o této transformaci je také nedílnou součásti výpočetního protokolu v rámci ZPMZ. Součástí celého elaborátu je také při vyhotovování geometrického plánu pro odstranění zjednodušené evidence vytyčovací protokol. Měření v terénu je tedy většinou několika etapové. V první řadě je potřeba zaměřit identické body pro transformaci platné mapy a mapy dřívější pozemkové evidence popřípadě body na navrhované hranici. Po provedené transformaci a kartometrické digitalizaci následuje reálné vytyčení v terénu a - 69 (124) -


předání takto určené hranice s okolními sousedy. V dalším kroku pak kontrolní zaměření vytyčené hranice. V našem případě byly práce provedeny v tomto pořadí. Nejprve byla provedena rekognoskace id.bodů v obou používaných mapách. Byly nalezeny ve vhodné konfiguraci body potřebné pro transformaci obou rastrů. Tím prozatím měřické práce skončili a bylo potřeba vyhodnotit zaměřenou situaci a kartometrickou digitalizací určit body 19 a 20. Na další měření v terénu byly doporučeným dopisem sezvání vlastnici obou dotčených parcel. Za jejich účasti bylo provedeno vytyčení zdigitalizované hranice a seznámení obou vlastníků s průběhem nově navrhované hranice. Vytyčené body byly kontrolně zaměřeny.

10.3 Vyhotovení ZPMZ

výpočetního

protokolu

v rámci

Výpočty v rámci ZPMZ se nijak neliší od výpočtu uvedeného v předchozích kapitolách studijního textu. Navíc obsahuje dosažené výsledky transformace a seznam souřadnic bodů, kartometricky digitalizovaných z mapy dřívější pozemkové evidence. Po tomto seznamu následuje metoda polárních vytyčovacích prvků a kontrolní zaměření vytyčených bodů. Potom se výpočet vrací do již námi známých kolejí, následuje ověření id.bodů, výpočet kontrolních oměrných, výpočet výměr apod. Protokol o výsledku transformace ukládají dnes snad již všechny dostupné geodetické programy pro práci s rastry. Potřeba dát pozor je u aplikací CAD systému MicroStation a jeho nadstaveb. Nezkušenému operátorovi můžou aplikace jako je např. IRAS-B poskytnou výsledky transformací v jiných jednotkách než je běžné v geodetické praxi. Takovýto protokol nemá pak žádnou vypovídací schopnost.

10.4 Vyhotovení grafické přílohy GP a ZPMZ Do zdigitalizovaného podkladu se provede zákres nově navrhovaných hranic. Změny oproti zvyklostem z minulých příkladů jsou v předání hranic parcel dřívějších pozemkových evidencí. Jak jsme se dozvěděli dříve, kreslí se tenkou čerchovanou čárou a jsou-li totožné s hranicemi v platné mapě, kreslí se v souběhu s takovou hranicí. Rozdílný je také způsob zápisu parcelních čísel. Parcely dřívějších pozemkových evidencí se značí do kulatých závorek. V ukázce se také setkáváme s novým typem čáry. Jedná se o tučnou čerchovanou čáru. Takto se značí nová hranice parcely zjednodušené evidence, jde většinou o zbytkovou část parcely. V našem případě jde o hranici mezi body 17 a 20. Tato spojnice bodů je nově navrhovanou hranicí a zároveň novou hranicí zjednodušené evidence. Zvídavého posluchače napadá jistě otázka, proč nebyla parcela zjednodušené evidence 4557/5 vyidentifikována v celém rozsahu ? Parcela zjednodušené evidence pokračuje jižním směrem v několikasetmetrové délce a finančně by byla tato záležitost pro objednatel značně nepříznivá. Proto byla vypořádána pouze část potřebná

- 70 (124) -


k rozšíření novostavby. Obě grafické přílohy vypadají v konečné úpravě takto.

obr.10.1.: – Grafická příloha geometrického plánu.

V grafické příloze ZPMZ můžeme objevit další odlišnost od předchozích ukázek. Do grafické přílohy ZPMZ se mohou zakreslit v případě více bonit na jedné parcele i hranice těchto bonit. V našem případě se jedná o tučnou čárkovanou čáru s kódovým označením jednotlivých bonit. Tedy bonity 3.41.77 a 3.24.51.

- 71 (124) -


obr.10.2.: – Grafická příloha ZPMZ

10.5 Výpočet výměr parcel a dílů, výkaz dosavadního a nového stavu, výkaz BPEJ V této kapitole se dozvíme spoustu dalších, pro nás ještě neznámých, novinek.

- 72 (124) -


10.5.1 Výpočet výměr parcel a dílů Začátek naší práce bude stejný jako v předešlých řešených případech. Nejprve se soustředíme na vyřešení nového stavu vůči stavu v katastru nemovitostí. To znamená že si odmyslíme v grafické příloze stav dřívější zjednodušené evidence a výpočet výměr provedeme tak jako jsme byli dosud zvyklí. Pod součty dosavadního a nového stavu bude následovat výpočet pro porovnání se stavem evidence právních vztahů. Číslování výpočetních skupin následuje na čísla výpočetních skupin ve KN stavu a platí opět již zmíněná definice o počtu výpočetních skupin Počet parcel zjednodušené evidence vstupujících do geometrického plánu = počtu výpočetních skupin ve výpočtu výměr. V našem případě budeme řešit jednu výpočetní skupinu. Nyní se soustředíme na nově navržený stav a stav, který je v mapě dřívější zjednodušené evidence. Výpočetní skupina č.3 tedy bude obsahovat tyto údaje. Byla PK parcela 4557/5 o výměře 2184 m2. Z této PK parcely vzniká díl“a“ který se bude slučovat do KN parcely 4557/1. Jelikož jsme tento díl již vyřešili v KN stavu, nezbývá nám nic jiného než tuto skutečnost uvést také do výpočtu výměr. Tedy dle KN, ale musíme opět provést kontrolní výpočet. V tom jsme zjistili výměru dílu 535 m2, do průměru však píšeme hodnotu z výpočtu dle KN a sice 543 m2. Z této parcely vzniká také dále neřešený zbytek PK parcely 4557/1, který jsme také určili dvojím výpočtem z grafické mapy, tedy s kódem kvality 0. Průměr z těchto hodnot je 1651 m2. Při součtu zprůměrovaných hodnot je jasné, že dosavadní stav bude mít jinou hodnotu. V rámci dovolených hodnot si dovolíme graficky určenou výměru opravit o 10 m2. Výsledné plochy pak budou u dílu “a“ dle KN a nový zbytek PK parcely bude mít hodnotu 1641 m2. Pod poslední vyřešenou výpočetní skupinou PK stavu je potřeba uvést také součty dosavadního a nového stavu. Podoba výpočtu výměr je pak následující.

- 73 (124) -


obr.10.3.: – Výpočet výměr parcel a dílů

10.5.2 Výkaz dosavadního a nového stavu I ve výkaze dosavadního a nového stavu se dozvíme nové informace. Odstraňování zjednodušené evidence musíme opravdu věnovat značnou pozornost, neboť každý řešený případ je něčím specifický. Projděme nyní spolu opět postup, jak výkaz dosavadního a nového stavu sestavit. Parcela 4542/2 má výměru 7456 m2 a byl to trvalý travní porost. Z této parcely vzniká zbytková parcela 4542/2, která byla určena kódem kvality 2 a druh

- 74 (124) -


pozemku bude opět trvalý travní porost. Nabyvatel této parcely nebude známý, neboť pod touto parcelou může být několik dalších PK parcel a není v našem zájmu tyto parcely obnovovat. I identifikace nebude z tohoto důvodu vyplněna, protože nám nemůže nová parcela vznikat z parcely, která nemá vlastníka. Další řešenou parcelou je parcela č. 4557/1, která byla v katastru vedena jako trvalý travní porost a měla výměru 2398 m2. Z této parcely vzniká opět parcela 4557/1, složená z celé dosavadní parcely a z dílu “a“ PK parcely 4557/5. Této parcele jsme spočetli výměru 2941 m2. Nabyvatelem bude původní vlastník. Označíme ho indexem 1. Do výsledné parcely vstupuje díl s kódem kvality 2 a celá původní parcela s kódem kvality 0. Výsledný kód této parcely musí být 0. Nyní provedeme identifikaci. Nová parcela vzniká z celé parcely 4557/1 zapsané na LV 4165 a bereme z ní celou plochu, tedy 2398 m2. Dále parcela vzniká dílem z PK parcely 4557/5, která byla zapsána na LV 4165 a bereme z ní 543 m2. Kontrolní součet nám dá plochu nové parcely 4557/1. Standardně tak jako u minulých příkladů končí výkaz dosavadního a nového stavu součty. Nyní však přichází další nová informace. Po těchto součtech následují parcely zjednodušené evidence. PK parcela v dosavadním stavu měla 2184 m2. Uvedli jsme, že zbytek PK parcely bude mít výměru 1641 m2. U parcel zjednodušené evidence se kromě těchto údajů zapíše ještě kód kvality výměry této parcely a LV na kterém je PK parcela zapsána.


10.5.3 Výkaz BPEJ Pro správné porozumění vyplňování BPEJ u parcel nového stavu byl záměrně zvolen tento složitější případ, kdy nové parcely jsou na území dvou rozdílných kódů BPEJ. Tento problém nastal u nového stavu parcely 4557/1. Jak můžeme pozorovat ve formuláři, jsou zde uvedeny dva kódy BPEJ. Součet ploch jednotlivých bonit nám pak v důsledku musí dát výměru nové parcely. V našem případě, v grafické mapě, jsou bonity vedeny na kopiích katastrálních map a výsledné výměry jednotlivých bonit byly určeny graficky.

- 75 (124) -


V digitálních mapách jsou hranice bonit vedeny jako samostatná vrstva výměnného formátu.


10.5.4 Vytyčení hranice pozemku Vytyčování hranic pozemků bude věnována následující kapitola, proto i ukázky z našeho současně řešeného případu přesuneme právě tam. Cvičení Pokuste se z dat uvedených v textu studijní podpory vyplnit výpočet výměr i výkaz dosavadního stavu.

Kontrolní otázky Jakým způsobem se v grafických přílohách značí skutečnost, že hranice KN stravu je shodná s hranicí PK stavu ? Jak se označují parcely zjednodušené evidence v grafických přílohách ?

- 76 (124) -

Vytyčení hranice pozemku, příklady stabilizací

11


Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům. Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu (Např. vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 427/1991 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu pozemkových úprav a pravidla posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků. ) se řídí ustanovením § 58b odst. 1.)

11.1 Podklady pro vytyčení hranic pozemků Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení (§ 5 odst. 1 Vyhlášky č. 190/1996 Sb) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2 Vyhlášky č. 190/1996 Sb), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena. Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65 Vyhlášky č. 190/1996 Sb..

11.2 Způsob vytyčování hranic pozemků Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu. Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech. Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti. Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě.

- 77 (124) -


Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy Vyhlášky č. 190/1996 Sb.), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku. Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru. S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku. Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.

11.3 Označování hranic pozemků Označování hranic pozemků je stanoveno v § 79 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Označení hranic trvalým způsobem není nezbytné u plánu zhotovovaného za účelem majetkoprávního vypořádání dosud nevykoupených pozemků nebo jejich dílů, zejména pod dříve realizovanými stavbami (např. pod budovami, v komunikacích, ve vodních plochách), kde by označování lomových bodů hranice pozemku bylo nemožné nebo nepřípustné (např. porušení vozovky stabilizací). Takové hranice lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem nebo se pro jejich vyznačení v terénu použije nepřímá stabilizace lomových bodů a v případě, kdy se pro účel plánu tyto hranice neměří (využívají se výsledky dřívějšího měření), se dodatečné označení hranic nepožaduje. Kontrolní body na dosavadní hranici dotčené změnou (na kterou změna navazuje) podle § 66 odst. 6 vyhlášky č. 190/1996 Sb., pokud nejsou v terénu označeny trvalým způsobem, postačuje z hlediska katastru označit dočasně pro účely měření. V poznámce seznamu souřadnic plánu se u takového bodu uvede např. „označen dočasně”. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Pokud je sousední lomový bod vzdálený, nepřístupný atd., je možné zaměření tohoto kontrolního bodu nahradit zaměřením bližšího průběhu dotčené hranice. - 78 (124) -


Sousední lomový bod na dosavadní rušené hranici, který není v terénu znatelný, není nutné vytyčovat a zaměřovat. Je-li poloha kontrolních sousedních lomových bodů na dotčené hranici (nebo jejího průběhu) v terénu neurčitá (s ohledem na dosavadní přesnost určení), avšak tyto lomové body byly již dříve zaměřeny, lze jako kontrolní bod zaměřit jiný blízký bod (body) určený nejméně se stejnou přesností jako jsou body této dotčené hranice. Hranice parcely, která uskutečněním změny navržené v plánu zanikne (např. parcely vzniklé podle § 25 odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), se nemusí jako pozemek v terénu označovat. Při označování hranic pozemků v terénu se za pozemek podle první věty § 79 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb. považuje pozemek evidovaný v katastru zjednodušeným způsobem (§ 84 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo doplňovaný do souboru geodetických informací katastru (§ 84 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), pokud není obhospodařován samostatně, ale společně s dalším sousedním pozemkem (pozemky). Společnou hranici takových pozemků není třeba z hlediska katastru v terénu označovat trvalým způsobem; je možné ji označit dočasným způsobem (např. kolíkem). Hranice pozemku uvedeného v § 79 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb. se však označuje při jejím vytyčení v terénu, kdy ztrácí charakter podle § 29 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., a to způsobem: a) trvalým, je-li vytyčení podkladem pro zhotovení plánu k účelu podle § 62 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 190/1996 Sb. a k vyčlenění pozemku pro jeho samostatné obhospodařování, b) dočasným, je-li účelem vytyčení předání pozemku jeho vlastníku v terénu, bude-li pozemek nadále obhospodařován společně s okolními pozemky; i v tom případě se však trvalým způsobem označují ty lomové body hranic, kde to není na překážku obhospodařování pozemku. Hranice pozemků se označují hraničními znaky, kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám: a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm, b) b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm, c) celková délka znaku je nejméně 500 mm a noha je opatřena zařízením proti vytažení znaku. Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku - 79 (124) -


nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b) Vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m. Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky. Hranice pozemku podle zvláštního předpisu (Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách se řídí zvláštním předpisem. Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8 Vyhlášky č. 190/1996 Sb., které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako poznámka v seznamu souřadnic. Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou. Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy Vyhlášky č. 190/1996 Sb..

11.4 Dokumentace vytyčené hranice pozemků Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření. Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou: a) jméno a adresa vytyčovatele, b) jméno (název) a adresa (sídlo) objednatele vytyčení hranice, c) údaje o vytyčované hranici mezi pozemky s uvedením jejich parcelních čísel, katastrálního území a obce, d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice, f) porovnání výměry podle § 77 odst. 7 Vyhlášky č. 190/1996 Sb., g) g) jména a podpisy zúčastněných stran, které byly seznámeny výsledkem vytyčení hranice pozemku,

- 80 (124) -

s


h) h) připomínky zúčastněných stran k výsledku vytyčení hranice pozemku s připojením jejich podpisů, i) datum, podpis a razítko vytyčovatele. Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací. Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru (§ 62 odst. 1 písm. f) č. 190/1996 Sb.) na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 Vyhlášky č. 190/1996 Sb.nahrazuje přílohu uvedenou v § 69 odst. 3 písm. a) Vyhlášky č. 190/1996 Sb. a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení. Katastrálnímu úřadu se předává dokumentace vytyčené hranice pozemku v rozsahu podle § 78 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb. spolu s doklady o přesnosti výsledků zeměměřických činností (§ 6 odst. 2 písm. b) zvláštního předpisu - Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb.). Katastrální úřad přezkoumá úplnost této dokumentace, u které musí být každá její část, která tvoří výsledek zeměměřických činností, ověřena (§ 18 zvláštního předpisu - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb.) a založí ji do dokumentace výsledků měření a šetření katastrálního operátu. V případě, že tato dokumentace není úplná, vrátí ji ověřovateli k jejímu doplnění. Pokud je dokumentace vytyčené hranice úplná a při vytyčení došlo k trvalému označení hranice pozemku, které nebylo dosud vyznačeno v katastrální mapě, katastrální úřad označení hranice v mapě doplní pokud dotčené strany s výsledky vytyčení souhlasí a dokumentace je kompletní. Pokud je v dokumentaci vytyčené hranice upozorněno na chybu v katastru, zahájí katastrální úřad řízení o opravě chyby. V případě, že na vytyčení hranice pozemku navazuje plán a jeho měřická dokumentace (§ 78 odst. 4 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), považuje se dokumentace vytyčení za výsledek zeměměřické činnosti předávané s plánem a jako taková se posuzuje podle odstavce 14.1. Není-li o potvrzení plánu žádáno současně s předáním dokumentace vytyčené hranice pozemku, na níž plán navazuje, nebo věcná či časová souvislost není přímo zřejmá, považuje se předchozí vytyčení za výsledek dřívějšího měření podle § 66 odst. 10 vyhlášky č. 190/1996 Sb., který lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jeho souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

- 81 (124) -


11.5 Praktické ukázky k vytyčení hranice pozemku

obr.11.1.: – Grafická příloha vytyčovacího náčrtu

- 82 (124) -


obr.11.2.: – Záhlaví měřického náčrtu na vytyčení hranic pozemků

- 83 (124) -


obr.11.3.: – Protokol o vytyčení hranice pozemků

11.6 Příklady stabilizací hranic pozemků V následujících praktických ukázkách si ukážeme způsoby označování hranic pozemků. Každý z posluchačů si jistě dovede představit plastový mezník, či železnou trubku. V následujícím textu bude poukázáno na stabilizace lidskou

- 84 (124) -


činností v terénu. Tyto přírodní hranice hrají dosti významnou roli při měření v terénu a zjišťování identických bodů.

11.6.1 Stabilizace státních hranic

obr.11.4.: – Stabilizace státních hranic

Obrázek ukazuje stabilizaci státní hranice. V tomto případě státní hranice Slovenská republika - Polsko. Žulový mezník je natřen bílou barvou, přičemž hlava mezníku je červená s vyrytým křížkem označující střed mezníku a vytesanými směry na sousední hraniční mezníky. Ze strany směřující do Polska je mezník označen písmenem „P“ , strana do Slovenské republiky je označena písmenem „S“. Mezník má své číslo, které je napsané na obou zbývajících stranách mezníku. Mezi hraničními znaky je vzájemná viditelnost jak je vidět z obrázku vpravo.

obr.11.5: – Stabilizace státních hranic, náznak průběhu státní hranice

- 85 (124) -


obr.11.6: – Stabilizace státních hranic, trojmezí Rakousko – Čechy - Morava

Okolí bývalého trojmezí Čechy, Morava, Rakousko. Trojmezní kámen je trojúhelníkového tvaru. Strana směřující do Rakouska je označena Ö (Östereich) , strana do Čech písmenem C a strana k Moravě písmenem M. Toto označení je pouze na kamenném podstavci. Na žulovém bílo-červeném je označení Ö a C. Na trojmezním kameni je vyryto datum 16.7.1920. Trojmezní kámen je pouze symbolický. Hranicí je žulový kámen před trojmezním kamenem. Ve směru státní hranice vede průběžná lesní cesta. Zajímavostí je rozmístění hraničních znaků kolem této cesty. Vlevo od ní se nacházejí kamenné historické kameny, s různými popisy. Vpravo novodobé mezníky. Hraniční znaky na Česko – Rakouské hranici mají oproti hranici SR-Polsko jinou podobu. Kameny nemají vyryty směry v hlavě na sousední hraniční znak. Barevné provedení je stejné. Stejné je i označování státu na stranách přivrácených k obou územím. Číslování hraničních znaků je poněkud odlišné od číslování na hranici SR-Polsko.

obr.11.7: – Historický hraniční znak, hranice Česko – Rakousko

- 86 (124) -


11.6.2 Stabilizace přirozených a přírodních hranic

obr.11.8: – Přírodní hranice – pata svahu osázená mezníky

Hranicí je v tomto případě pata svahu. Tato pata je po celé délce osázena kamennými mezníky. V místě přerušení grafického znázornění směru hranice je osazen kamenný mezník. Mezníky jsou osazeny tak, aby byla viditelnost z jednoho na druhý. Místo kde dochází ke styku čtyř hranic. Jednou z hranic je vyvýšený val zleva doprava, který v místě styku hranic klesá do prohlubeniny. V této prohlubenině je osazen kamenný hraniční znak a odsud také v podobě prohlubeniny v zrostlém lese pokračuje hranice směrem dále do lesa a také přechází na protější stranu lesní cesty ve směru k bližšímu mezníku.

obr.11.9: – Přírodní hranice doplněná mezníky

- 87 (124) -


obr.11.10.: – Sníženina doplněná mezníky

V tomto případě je hranicí sníženina v zrostlém lesním porostu, která je doplněna po celé její délce kamennými mezníky. Jestliže se podíváme na obrázek, vidíme, že sníženina je v podélném směru vzdálena od hranice až 50 cm. Sporné je toto místo i z důvodu osazení dvou mezníků v těsné blízkosti. Je hraničním znakem původní (vzdálenější ) mezník a nebo novodobý(bližší) mezník? V příčném směru jsou znaky vzdáleny cca 120 cm.

obr.11.11.: – Vyvýšenina(val) doplněná mezníky

Kamenný val, osázený kamennými mezníky. Tyto valy vznikly nakupením kamenů posbíraných v blízkém okolí. V některých oblastech (Valašsko, Slovácko) vznikaly tyto valy díky zúrodňování půdy (sběr kamenů při orbě a odnos na kraj pole, na hranici). Kamenný mezník je v tomto případě osazen mimo osu valu a je vpravo 80 cm od této osy. Ve vzdálenějších místech

- 88 (124) -


tohoto valu jsou mezníky naopak vlevo a jsou vzdáleny od osy dokonce až cca 200 cm. Zde tento val tvoří katastrální hranici. Je k zamyšlení, proč jsou mezníky mimo osu tohoto valu a proč jsou v jednom případě vlevo od osy valu a v druhém vpravo. U druhého obrázku je pro vyjádření styku dvou hranic val přerušen sníženinou, která pak kolmo vlevo pokračuje dále do hloubi lesa. Jak je z obrázku vidět, val dosahuje po celé své délce až 130 cm.

obr.11.12.: – Vyvýšenina(val) oddělující pole a les

Zde je ukázka další přirozené hranice. Jedná se opět o val, který připomíná povodňovou hráz. Po celé své délce dosahuje výšku až 350-400 cm a znatelně odděluje pole od lesního porostu. Val sloužil zřejmě k ochraně polností před dešťovými srážkami, protože v místě valu je značně sklonitý terén.

obr.11.13.: – Sníženiny v lesním porostu

Na dalších obrázcích je uveden další typ přírodních stabilizací, se kterými se můžeme setkat v terénu. Lesní porost je protkán množstvím sníženin, které po - 89 (124) -


zaměření v terénu a napasování na platnou katastrální mapu šlo prohlásit za dokonalé identické linie. Další přirozenou hranicí, se kterou se můžeme setkat v terénu je lesní průsek, nebo rozlišení dvou porostů. Na obrázku lze vidět lesní průsek. Vlevo převážně smrkový les, vpravo smíšený les. Důkaz nám v našem případě dokresluje opět sníženina osázená hraničními znaky.

obr.11.14: – Lesní průsek doplněný sníženinou

obr.11.14: – Hraničky

V některých krajích naší republiky jsou také rozšířeny tzv. hraničky. V našem případě se jedná o lesní porost, kde jsou po určitých vzdálenostech nashromážděny kameny. V případě změny směru hranice jsou kameny vyskládány do různých tvarů tak, aby naznačovaly směr na další hraničku.

- 90 (124) -


obr.11.15: – Hraničky a sníženiny

Na dalších obrázcích jsou uvedeny různé kombinace přírodních hranic. Lesní porost a louka je oddělena sníženinou. V lomových bodech jsou opět ve směrech hranic vyskládány kameny.

obr.11.15: – Hranice ochranného pásma

Pro ukázku uvádíme nadstandardní plastový znak použitý k označení hranice ochranného pásma v Jeseníkách. Často se také hranice ochranného pásma označuje dvěmi červenými pruhy na vzrostlejších stromech lemující ochranné pásmo.

- 91 (124) -


- 92 (124) -

Nový výměnný formát – NVF

12

Nový výměnný formát – NVF

Prostřednictvím výměnného formátu katastrální úřady předávají nebo přebírají data o objektech katastru nemovitostí, a to jak popisné, tak i grafické informace. V současné době se používají: Nový výměnný formát - podrobně je popsán v dokumentu ČÚZK č. j. 5598/2002-24, bývá označován NVF nebo VFK (podle přípony souboru). V tomto formátu se předávají popisné informace a digitální katastrální mapy (DKM). Starý výměnný formát - podrobně je popsán v dokumentu ČÚZK č. j. 5270/1999-22. V podstatě jde o dva výměnné formáty - jeden pro katastrální mapu a druhý pro popisné informace. V současné době se již používá jen jeho část - výměnný formát katastrální mapy, který bývá podle přípony souboru označován VKM. V tomto formátu se předávají digitalizované katastrální mapy (KM-D) v sáhových měřítcích. Mapa ve vektorové podobě, ať už DKM nebo KM-D, však není k dispozici pro všechna katastrální území v České republice. Na velké části území jsou mapy dostupné stále jen v papírové nebo rastrové podobě. K 1.7.2006 bylo zdigitalizováno cca 30% území republiky, z toho 20,3% jako mapa DKM předávaná v novém výměnném formátu a 9,3% jako mapa KM-D předávaná ve starém výměnném formátu, jinými slovy k 1.7.2006 bylo možné získat katastrální mapu ve výměnném formátu z 30% území. Dostupnost katastrální mapy v digitální podobě pro konkrétní katastrální území je možné zjistit na stránkách ČÚZK . Výměnný formát se neustále vyvíjí.

12.1 Starý výměnný formát - aktuálnost Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 25.11.2004 čj. 6661/2004-24 k používání tzv. starého výměnného formátu (Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky a dat BPEJ verze 1.3 ze dne 24. listopadu 1999 č.j. 5270/1999-22) Soubory tzv. starého výměnného formátu (dále jen "SVF") ve formátu *.VKM podle "Struktury a výměnného formátu digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky a dat BPEJ verze 1.3" ze dne 24.11.1999 č.j. 5270/1999-22.“ budou nadále používány při vyhotovování geometrických plánů podle § 62 a následujících vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy jsou podklady v souladu s touto vyhláškou poskytovány v rozsahu: - dle článku 1 Pokynů č. 30 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 25. února 2004 č.j. 6114/2003-22 k poskytování podkladů pro vyhotovení geometrických plánů a přebírání výsledků měření u geometrických plánů vyhotovených ve stanovených prostorech, ve kterých jsou podrobné body určovány v S-JTSK povinně, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 4. října 2004 č.j.

- 93 (124) -


5415/2004-22 - dále jen „Pokyny č. 30“- (Prostory s digitální katastrální mapou - DKM) do 31.12.2005. - dle článku 10 Pokynů č. 30 (Prostory s katastrální mapou digitalizovanou KM-D) do doby převodu těchto map do ISKN, pokud nebude sděleno jinak. Po 1.1.2006 budou katastrálními pracovišti přejímány geometrické plány (dále jen "GP") pouze ve formě tzv. nového výměnného formátu (dále jen "NVF") ISKN v prostorech s DKM a SVF 1.3 v prostorech s KM-D, které jsou vedeny mimo ISKN programem MicroGEOS 2000. V prostorech, kde jsou dosud přejímány GP ve „formátu“ .TXT budou po tomto datu přejímány výsledky jen v NVF nebo v SVF 1.3 podle volby vyhotovitele. Starý výměnný formát již Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "ČÚZK") neaktualizuje. Po 1.4.2005 umožní ČÚZK testování výstupů ve tvaru NVF z počítačových programů pro předávání GP do ISKN těm jejich poskytovatelům, kteří o to ČÚZK požádají. Soubory popisných informací (dále jen "SPI") jako samostatné časti SVF ve tvaru souborů .DBF, případně .TXT mohou být do 31.12.2005 katastrálními pracovišti a sekcí centrální databáze katastru nemovitostí ČÚZK poskytovány ve výjimečných případech a pouze na základě výslovné žádosti, pokud to umožní datový obsah katastru nemovitostí příslušných katastrálních území. Katastrální pracoviště, případně sekce centrální databáze katastru nemovitostí ČÚZK, sdělí žadateli případy, kdy SVF nelze z výše uvedeného důvodu vytvořit. Odchylky v obsahu SPI ke dni 29. ledna 2003 jsou popsány v souboru rozdíly, zveřejněném na webu ČÚZK (Katastr nemovitostí -> Poskytování údajů -> Výstupy dat ISKN ve výměnných formátech -> Výměnný formát KN před ISKN -> rozdíly). S ohledem na další vývoj ISKN od této doby mohly přibýt další odchylky obsahu SVF od obsahu ISKN, které již nebyly řešeny úpravami SVF ani popsány jako rozdíly. ČÚZK ani katastrální úřady pak nemohou nést odpovědnost za nerespektování těchto skutečností uživateli údajů SPI katastru nemovitostí poskytnutých prostřednictvím SVF. Toto sdělení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.

12.2 Struktura výměnného formátu Výměnný formát je určen k vzájemnému předávání dat mezi systémem ISKN a jinými systémy zpracování dat. V následujícím textu je popsána struktura výměnného formátu tak, aby bylo možné na základě tohoto popisu vytvořit odpovídající programové vybavení pro obsluhu výměnného formátu. Datový soubor výměnného formátu je textový soubor skládající se z: •

hlavičky

•

datových bloků

Každý z datových bloků v sobě obsahuje informaci o atributech a jejich formátu následovanou vlastními datovými řádky.

- 94 (124) -

Nový výměnný formát - NVF

Jedná se o textový soubor s kódováním češtiny dle ČSN ISO 8859-2 (ISO Latin2). Poznámka: pouze ve výjimečných jednotlivých a zdůvodněných případech lze poskytnout v kódování dle WIN1250. Desetinná čísla obsahují desetinou tečku, datum a čas se uvádí ve tvaru "03.06.1999 09:58:42", oddělovačem jednotlivých údajů na řádku je středník (;), textové a datumové položky jsou v uvozovkách (".."). V případě, že se v textové položce objeví znaky „ .“ – uvozovky, budou zdvojeny aby je bylo možno rozlišit od oddělovačů. Každá věta hlavičky (&H), definice bloku (&B) i věta dat (&D) je zakončena znaky Pokud se uvnitř textu v textové proměnné bude vyskytovat , bude před něj doplněn znak ‘¤’ signalizující, že následující řádek souboru výměnného formátu je pokračováním předchozího řádku a tvoři jedinou datovou větu, která v textové položce obsahuje formátovací znaky .

12.3 Hlavička výměnného formátu ISKN Hlavička výměnného formátu (VF) obsahuje následující řádky: •

označení verze VF

•

datum a čas vytvoření souboru

•

původ dat

•

seznam skupin datových bloků souboru

•

jméno osoby, která soubor vytvořila

•

časovou podmínku použitou pro vytvoření souboru

•

omezující podmínku - katastrální území

•

omezující podmínku - oprávněné subjekty

•

omezující podmínku - parcely

•

omezující podmínku – polygon

Komentář: řádek začíná návěštím &H (hlavička výměnného formátu), následuje označení položky např. PUVOD a příslušné údaje oddělené středníkem. Poznámka: Středníky se mohou vyskytovat i jako součást textových položek; text je však vždy uzavřen do uvozovek, pokud jsou v původním textu uvozovky, pak ve výstupu VF jsou uvozovky zdvojeny. Datové bloky výměnného formátu obsahují následující řádky: • právě jeden uvozující řádek obsahující seznam atributů s jejich datovými typy (v požadovaném pořadí) •

řádky obsahující vlastní data (ve stanoveném pořadí)

- 95 (124) -


12.4 Seznam skupin datových bloků výměnného formátu ISKN Skupina Jméno

Kód

Datový blok Kód

Zdrojové ISKN

tabulky

v Popis

Aplikace

Parcely

AK

Budovy

AK

Části budov

AK

ZPOCHN ZP_OCHRANY_NEM

Číselník způsobů ochrany nemovitosti

SC

DRUPOZ D_POZEMKU

Číselník druhů SC pozemku

ZPVYPO ZP_VYUZITI_POZ

Číselník způsobů využití pozemku

ZDPAZE ZDROJE_PARCEL_ZE

SC Číselník zdrojů parcel ZE

Nemovitosti NEMO PAR

PARCELY PARCELY_M PARCELY_B

BUD

BUDOVY BUDOVY_M BUDOVY_B

CABU

CASTI BUDOV

SC

ZPURVY ZP_URCENI_VYMERY Číselník SC způsobů určení výměry TYPBUD T_BUDOV

Číselník typů SC budov

MAPLIS MAPOVE_LISTY

Číselník mapových listů

SC

KATUZE KATASTR_UZEMI

Číselník katastrálních území

SC

OBCE

Číselník obcí SC – vázaně

OBCE

- 96 (124) -


Skupina Jméno

Datový blok

Kód

Kód

Zdrojové ISKN

tabulky

Aplikace

CASOBC CASTI_OBCI

Číselník částí SC obce – vázaně

OKRESY OKRESY

Číselník okresů vázaně

SC –

KRAJE

KRAJE

Číselník krajů SC - vázaně

RZO

R_ZPOCHR

AK Přiřazení způsobu ochrany k nemovitostem.

R_ZPOCHR_M R_ZPOCHR_B ZPVYBU ZP_VYUZITI_BUD

Jednotk JED y N

v Popis

JED

Způsob SC využití budov

Jednotky

JEDNOTKY

AK

JEDNOTKY_M JEDNOTKY_B TYPJE T_JEDNOTEK D

Číselník typů jednotek SC

ZPVYJ ZP_VYUZITI_JE E D

Způsob jednotek

Bonitní BDP BDP A díly parcel

využití SC

BONIT_DILY_PA Bonitní díly parcel RC

AK

BONIT_DILY_PA RC_M BONIT_DILY_PA RC_B

Vlastni VLS OPSU ctví T B

OPRAV_SUBJEK Oprávněné subjekty TY

AK

OPRAV_SUBJEK TY_M OPRAV_SUBJEK TY_B VLA

Vlastnictví

VLASTNICTVI VLASTNICTVI_ M VLASTNICTVI_B

- 97 (124) -

AK


CHAR CHAR_OS OS

Číselník charakteristik SC oprávněných subjektů

TEL

Katastrální tělesa

TELESA

AK

TELESA_M TELESA_B Jiné právní vztahy

JPV Z

JPV

JINE_PRAV_VZT Jiné právní vztahy AHY

AK

JINE_PRAV_VZT AHY_M JINE_PRAV_VZT AHY_B TYPR AV

Řízení

RIZ E

T_PRAVNICH_V ZT

Číselník typů právních SC vztahů

RIZEN RIZENI I

Řízení záznam)

RIZKU RIZENI_KU

Vazba Řízení Katastrální území

(vklad, PA – PA

OBJRI OBJEKTY_RIZEN Objekty řízení PA Z I (parcely, budovy,..) PRERI PREDMETY_RIZ Z ENI

Předměty řízení

PA

UCAS T

Účastníci řízení

PA

UCASTNICI

ADRU ADRESY C

Adresy řízení

účastníků PA

LISTI N

LISTINY

Listiny

PA

DUL

DALSI_UDAJE_L Další údaje listin ISTINY

LDU

LISTINY_DALSI_ Vazba Listiny – Další PA UDAJE údaje listin

TYPLI T_LISTIN S TYPP RE

SC

Číselník typů listin

T_PREDMETU_R Číselník předmětu řízení

SC

typů SC

TYPRI TYPY_RIZENI Z

Typy řízení

PA

TYPU CA

Typy účastníků řízení

PA

TYPY_UCASTNI KU

- 98 (124) -


UCTY UCASTNICI_TYP Vazba Účastnící – PA P Typy účastníků řízení RL

PKM SOBR Prvky katastrá P lní mapy SBP

R_LIST

Přiřazení listin k AK nemovitostem, vlastnictví a jiným právním vztahům

BODY_POLOHO PISU

Souřadnice obrazu AK bodů polohopisu v mapě

SPB_SDOGEOM – sloupec PLATNA = ‚a‘ SPOJENI_B_POL OH SPOJENI_B_POL OH_M

SBM

Spojení bodů AK polohopisu – definuje polohopisné liniové prvky

DPM_SDOGEOM Spojení bodů mapy – AK definuje OP_SDOGEOM nepolohopisné liniové HBPEJ_SDOGEO prvky M DPM_M_SDOGE OM OP_M_SDOGEO M HBPEJ_M_SDOG EOM

KODC KODY_CHAR_Q_ Číselník kódů SC HB BODU charakteristiky kvality bodu TYPS OS

T_SOURAD_SYS Číselník souřadnicových systémů

HP

HRANICE_PARC Hranice parcel EL

(PL)

HRANICE_PARC EL_M

- 99 (124) -

typů SC

AK


OP (NL NB)

parcel AK OBRAZY_PARCE Obrazy (parcelní číslo, značka L druhu pozemku,..) OP_SDOGEOM OBRAZY_PARCE L_M OP_M_SDOGEO M

OB (PL NB)

OBRAZY_BUDO V OB_SDOGEOM

Obrazy budov (obvod AK budovy, značka druhu budovy)

OBRAZY_BUDO V_M OB_M_SDOGEO M DPM (NB PB NL PL)

OBBP (PB NB)

DALSI_PRVKY_ MAPY

Další prvky mapy

AK

Obrazy bodů BP

AK

DPM_SDOGEOM DALSI_PRVKY_ MAPY_M DPM_M_SDOGE OM OBRAZY_BODU _BP OBBP_SDOGEO M OBRAZY_BODU _BP_M OBBP_M_SDOGE OM

TYPPP T_PRVKU_P_DA D T BPEJ

Číselník typů prvků SC prostorových dat

BPE HBPEJ HRANICE_BPEJ Hranice BPEJ J HRANICE_BPEJ_ (NL) M

- 100 (124) -

AK


OBPEJ OZNACENI_BPEJ Označení BPEJ (NB)

AK

OBPEJ_SDOGEO M OZNACENI_BPEJ _M OBPEJ_M_SDOG EOM

Geomet GMP NZ L rický plán

AK NAVRHY_ZMEN Hlavičky _KM geometrických plánů a ostatních změn KM.

ZPMZ

ZPMZ

Hlavičky ZPMZ

NZZP

NZ_ZPMZ

Vazební tabulka AK návrhy změn KM – ZPMZ

SPOL

BODY_POLOHO PISU

Souřadnice polohy AK bodů polohopisu (měřené)

SPB_SDOGEOM – sloupec PLATNA = ‚n‘ Rezerv ovaná čísla

REZ RECI E

AK

REZ_PARCELNI_ Rezervovaná parcelní PU CISLA čísla

DOCI

PARCELY

Dotčená parcelní čísla AK

DOHI CI

ARRPA

Dotčená historická AK parcelní čísla

- 101 (124) -


- 102 (124) -

Software pro práci v katastru, práci s novým výměnným formátem

13

Software pro práci v katastru, práci s novým výměnným formátem.

13.1 GEUS Program existuje ve verzi DOS i pro Windows s tím, že DOS verze již není v současné době dále vyvíjena. Podrobnější informace o DOS verzi. Podrobnější informace o Windows verzi . Dále uváděné informace jsou platné pro obě verze programu pokud není uvedeno jinak. Výpočetní část: Program obsahuje všechny základní výpočty pro zpracování geometrických plánů (ortogonální a polární metoda včetně volného stanoviska, protínání ze směrů, délek a zpět, kontrolní oměrné, výměry, konstrukční oměrné, spuštění kolmice z bodu k přímce ...) a výpočty základních typů polygonových pořadů. Dále umožňuje digitalizaci pomocí většiny existujících digitizérů včetně XPlanu. Veškeré výpočty jsou dokumentovány výpočetním protokolem s možností kontroly mezními odchylkami buď dle dřívějších metodických návodů pro tvorbu ZMVM nebo dle vyhlášky 190/1996 Sb. v nejnovějším znění. Výjimku tvoří klasický výpočet polygonových pořadů, kde zatím nejsou mezní odchylky kontrolovány. Výpočetní protokol lze v průběhu výpočtu editovat. Veškeré body dotčené výpočtem se ihned zaznamenávají i do grafické části programu, do které se lze přepnout v libovolném místě programu. Grafická část: Výpočetní a malý CAD systém pro zeměměřiče v jednom programu GEUS je také jednodušším zeměměřickým CAD systémem. Jeho největší výhodou je přímá specializace na oblast tvorby map o úplného základu. Do těchto vlastností patří především bezproblémová změn měřítka mapy bez ztráty informací a vzhledu, vyspělá spolupráce se seznamy souřadnic včetně změny kresby ragující na změny souřadnic ve výpočtech apod. Umožňuje tvorbu výkresu na úroveň účelových map bez omezení počtem objektů. Velikost výkresu je omezena pouze dostupnou pamětí a výkonností počítače. Program obsahuje téměř všechny značky dle mapového klíče původní ČSN (a samozřejmě také všechny značky pro tvorbu katastrální mapy). Lze vytvářet bloky kresby, které se chovají jako značka a tím vytvářet vlastní značky. Kresbu lze dělit až do 64 vrstev. Mimo jiné lze provádět následující akce: hromadná editaci kresby, výběry a filtrace prvků přes číslo bodu, barvu, vrstvu, kód značky atd. Veškeré vlastnosti prvků (vrstvu, barvu, typ čáry, značku a způsob umisťování značky) lze měnit pomocí jednoho tlačítka pro zvolení "stylu kresby". Tyto styly kresby jsou pod plnou kontrolou uživatele. To vše - 103 (124) -


umožňuje snadnou standardizaci struktury kresby v rámci firmy a hlavně pro vytváření map ve formátu VKM (Výměnný formát Katastrální Mapy). Program podporuje vytváření mapových listů S-JTSK. Kresbu lze exportovat do formátů DXF (např. AutoCAD, MicroStation, AutoSketch...), VTX + STX (KOKEŠ, Geoplot ...). Import kresby je možný z formátu DXF: import umožňuje přenos linií, textů. Pomocí převodních tabulek lze definovat i převod vrstev, barev, typů čar a také značek. Lze tedy importovat i DKM (digitální katastrální mapa) z formátu VKM nebo DXF.

obr.13.1: – obrazovka Geus v.12.0

13.2 GEOMETR Program pro poloautomatické vytváření, tisk a export tabulek geometrických plánů. GEOMETR sice není kybernetickou náhražkou živého zeměměřiče, přesto Vám tento program může zrychlit a zpříjemnit práci při výpočtech, vyrovnání ploch a jejich následném sestavení do tabulek geometrických plánu. Program tak i částečně snižuje nároky na kvalifikaci pracovníků při těchto pracích. Jednoduchý geometrický plán pomocí tohoto programu může sestavit i laik seznámený pouze se základy tvorby GP. Avšak i pro velmi složité plány může být tento program platným pomocníkem. Program existuje ve verzi pro DOS i Windows s tím, že DOS verze se již neudržuje a přesně neodpovídá všem předpisům pro KN. Následující popis tedy předpokládá již Windows verzi.

- 104 (124) -


Základním principem programu jsou následující pravidla: Nový stav zanesený do katastrální mapy rozdělí původní parcely na jednotlivé díly parcel KN. Každý tento díl je jednoznačně identifikován číslem parcely, do které patřil v původním stavu, číslem parcely, do které bude patřit v novém stavu, a označením dílu. Pokud tedy v rámci jednoho geometrického plánu existují dva díly, které mají obě čísla parcel shodná (např. rozdělení mapovým rámem), musí být odlišeny ještě označením (a,b,a1 apod.). Takto označené díly se zapíší do databáze dílů parcel KN. Program na základě zadaných údajů provede automaticky výpočet a vyrovnání všech dílů na výměry původních parcel s tím, že pokud výměra nové parcely byla určena číselně, bude provedeno nejdříve vyrovnání dílů na tuto výměru, a do vyrovnání původních parcel půjdou tyto díly již vyrovnané. V průběhu všech výpočtů jsou kontrolovány dopustné odchylky s ohledem na nastavené měřítko mapy. Podobně je postupováno při vyrovnání parcel dřívějších pozemkových evidencí (DPE), které jsou rozdělovány díly parcel KN na jednotlivé díly parcel DPE. Aby program správně interpretoval údaje, je zapotřebí dodržet správnou strukturu dat, ta je popsána v následující kapitole. Jako výsledek vygeneruje program dvě okna: Jedno reprezentuje tabulku "Výpočet výměr parcel a dílů" a druhé "Výkaz výměr dle katastru nemovitostí" včetně popisového pole geometrického plánu. V těchto oknech si můžete vygenerované údaje prohlížet, opravovat je a případně přímo vytisknout na tiskárně nebo vykreslit na plotteru jako konečný výsledek.

obr.13.2: – obrazovka softwaru GEOMETR

- 105 (124) -


13.3 KOKEŠ Systém pro zpracování měření, tvorbu a údržbu map velkých měřítek Systém Kokeš v sobě zahrnuje výkonný editor rozsáhlých geografických dat uložených v tzv. výkresech a různých rastrových podkladech a geodetických údajů o bodech uložených v tzv. seznamech souřadnic. Dále obsahuje moduly pro zpracování měření z terénu, geodetické a konstrukční výpočty, nástroje na kontroly a topologické úpravy dat. Je použitelný pro všechny běžné geodetické práce i pro tvorbu a údržbu mapových děl. Pro některé speciální úlohy jsou pak určeny jeho další nadstavby. Je vybaven vlastním programovacím jazykem, což umožňuje doplnění jeho široké nabídky funkcí podle vlastních potřeb. Všechny operace a výpočty jsou protokolovány a odpovídají požadavkům katastrálních úřadů. Údaje z měření v terénu (zápisník) lze importovat z totálních stanic. Obsahuje veškeré geodetické úlohy měřické i konstrukční. Vyrovnání sítí MNČ včetně výšek je vybaveno grafickým znázorněním výsledků a chyb a intuitivní podporou práce s vícenásobným měřením na stejném stanovisku. Nastavení korekcí a práce s kódem kvality je samozřejmostí. Systém umožňuje automatické zjištění třídy přesnosti mapování porovnáním skupiny identických bodů. K systému lze připojit nejen běžné tablety, digitizéry a planimetry, ale i GPS stanici. Vlastní, letitou praxí ověřený formát vektorových dat umožňuje ukládat ke každému bodu, spojnici, linii, textu či symbolu množství dalších dat. Veškerý obsah seznamů souřadnic může být uložen přímo ve výkresu. Vyjmenované prvky výkresu jsou slučovány do objektů, které jsou řazeny do vrstev. Speciální prvky, jako jsou kóty, šrafy, proměnné symboly (chránička, strom, atd.), jsou automatizovaně vytvářeny ze základních prvků a jsou proto snadno stále doplňovány. Bohatý rejstřík způsobů prezentace prvků výkresu (obarvení, síla, typy čar, bodové a liniové symboly, výplně ploch barvou, šrafou, vzorkem atp.) umožňuje tvořit výkresy podle norem nebo okamžité potřeby. Použitá prezentace je zpravidla dána obsahem tabulek, které nemusí být součástí výkresu a jejich úpravou či výměnou lze snadno a rychle změnit vzhled podle účelu výkresu. Kromě základních funkcí pro vytváření a opravy prvků výkresu obsahuje modul pro podporu práce podle předem definovaných technologií. Uživatel se tak nezabývá např. žlutou linií či kreslicím klíčem, ale středotlakým plynovodem. Vazba na technologii může být uložena do výkresu. Moduly pro kontrolu dat umožňují zkontrolovat grafickou, technologickou a topologickou čistotu dat, případně i vazbu na katastr nemovitostí a nalezené chyby lze postupně procházet a opravovat. Systém KOKEŠ je schopen zobrazovat veškeré typy obecně známých binárních (černobílých) i barevných rastrů. Rastry je možno několika způsoby souřadnicově připojovat, transformovat, měnit jim barvy, zprůhledňovat a maskovat (zneviditelnit jejich části). V plné verzi systému lze rastry navíc slučovat, ořezávat a přerastrovat (změna hustoty a barevné hloubky při

- 106 (124) -


zachování formátu) nebo změnit jejich formát (uložit jako). Vyjmenované operace nezasahují do originálních souborů a ty tedy zůstávají v původním stavu. Výjimku tvoří pouze přerastrování s volbou "do původního souboru". Binární rastry se zobrazují jako průhledné a tuto vlastnost lze potlačit. Systém je datově zcela otevřený, datový formát je podrobně popsán a běžně je používán i textový formát dat. Systém pracuje s daty českého a slovenského katastru (VKM, VGI, VFK) a technické mapy (VTM). Navíc lze používat moduly pro export a import formátu DGN (MicroStation), DXF (AutoCAD) a shapefile (ArcView). Data ve formátech DGN, DWG a SHP lze také přímo zobrazit (bez konverze), ale není možné je editovat.

obr.13.3: – obrazovka softwaru KOKEŠ

13.4 VKM Geodetický program určený pro práci s digitální vektorovou a rastrovou mapou, automatizovanou tvorbu geometrických plánů, výpočty a dopočty souřadnic podrobných bodů i bodového pole. Exaktně spolupracuje s Výměnným formátem Katastrální Mapy (VKM), ale může pracovat s rozličnými variantami Vektorových či Katastrálních Map. Podporuje základní grafické funkce, tzn. umožňuje použití referenčních výkresů, a to jak digitálních výkresů rastrových (BMP, RLE, TIF, CIT, COT, PNG, SID, ...), tak výkresů vektorových (DGN, DXF, SHP, VKD, GMP, OBR atd.) včetně seznamů souřadnic různých formátů a formátu vlastního. Podporuje také zobrazení vlastního datového formátu VKD, který lze také editovat. Kromě uvedených formátů umožňuje zobrazení tzv. registrovaných výkresů (skupina referenčních výkresů se vzájemnými vazbami), bodovou databázi (zobrazení obsahu jakékoliv databáze obsahující objekty, které lze

- 107 (124) -


lokalizovat pomocí rovinných pravoúhlých souřadnic). K vektorovým výkresům lze připojit libovolnou databázi pomocí propojovacích položek (Link, MSLink) a vytvářet SQL dotazy a jejich výsledky sledovat v grafickém zobrazení (anebo naopak). Lze samozřejmě připojit databáze SPI s různými variantami dotazů na údaje KN. Každý výkres může být připojen s vlastní dynamickou transformací, tzn. že výkres v jednom souřadnicovém systému může být zobrazován do obrazového prostoru jiného souřadnicového systému (Stabilní katastr do SJTSK, atd.). To lze učinit pomocí explicitně zadaných transformačních klíčů (které lze ukládat do registračních souborů), nebo zadáním posunu a rotace, nebo identickými body. Transformace může být shodnostní, podobnostní, nebo afinní. Při vlastní tvorbě digitálních map program podporuje digitalizaci ze skenovaných či jinak získaných rastrů (myší, funkce Lupa) i digitalizaci z map digitizérem (např. KAR). Digitalizace může probíhat současně při vektorizaci. Je přitom preferováno "chytání" za blízké body, čímž se vylučují zdroje možných topologicky nečistých dat. Při úpravě či kresbě uživatel nemusí hlídat vrstvy a barvy atd. Stačí pouze správně zadat označení zobrazované entity podle tabulky nabízených typů objektů mapy. Program sám pro daný typ objektu zvolí grafické atributy objektu. Tyto atributy je možno v odůvodněných případech dodatečně měnit či upravovat. Správně zadané významové atributy podmiňují možnosti automatizovaných analytických a topologických funkcí. Mezi ně patří též více či méně automatizovaná tvorba geometrických plánů. Míra automatizace záleží na úrovni výchozího stavu digitální mapy (DKM umožňuje plnou automatizaci, KMD téměř plnou, ale s nutností některé údaje ručně korigovat, v ostatních případech záleží na použité technologii a typu geometrického plánu). Práci v katastru usnadňuje funkce automatického dělení parcely zadanou dělicí čárou (i lomenou) v zadaném směru, na díly zadané jako seznam nároků nebo na stejné díly. Řešení břemen umožňuje funkce generující paralelní lomené čáry k zadané linii. Pro import souřadnic podporuje celou řadu formátů seznamů souřadnic včetně textových a databázových forem. Export souřadnic může být realizován do textových, databázových či grafických souborů. Výpočty souřadnic lze činit dávkově ze zápisníků měření, a také interaktivně prostřednictvím celé řady dopočtových úloh včetně polární úlohy s volným stanoviskem. Je podporován import grafických dat z formátu VKM, VFK (výměnný formát), DIKAT, DGN, DXF, SHP a dalších. Exportují se soubory VKM, DGN, a tisky podle potřeby, včetně kresby na perové plotry. Obsahuje řadu analytických funkcí pro soubory DGN. Pro usnadnění tvorby výstupů je k dispozici komfortní průvodce tiskem, který dovoluje definovat rozměry tiskové plochy a na ni umísťovat různé pohledy na grafiku a další grafické prvky nutné pro finalizaci tisku.

- 108 (124) -


Práce s rastrovými mapami spočívá v jejich importu, čištění, ořezávání dle kladu mapových listů či obecně, základní editaci a transformaci. Součástí produktu je rovněž podpora výpočtů PBPP integrovaným modulem G-NETWM.

13.5 GROMA Systém Groma je standardně doplněn o demo verzi grafického modulu, umožňující automatizovanou tvorbu GP a ZPMZ, prohlížení a kreslení grafiky ve formátu používaném katastrálními úřady. Podpora formátu je nativní, to znamená, že se neprovádí konverze mezi různými formáty, ale pracuje se s grafickými daty přímo ve struktuře, v jaké se s nimi pracuje na katastrálních pracovištích. Data jsou ukládána, stejně jako na KP, v databázi. Je podporováno více databázových systémů (Oracle 8i, 9, 9i; MS SQL Server; MS Access; PostgreSQL a MySQL). Systém Grafika v sobě zahrnuje výkonný grafický editor grafických dat uložených v databázi ve struktuře ISKN a různých rastrových podkladech. Je použitelný pro všechny běžné geodetické práce i pro tvorbu a údržbu mapových děl. Jedná se o první software, který úspěšně prošel testem exportu geometrických plánů v NVF do ISKN.

obr.13.4: – obrazovka softwaru GROMA

Systém je datově zcela otevřený. Pracuje s daty ve formátech VKM, VFK, DGN, EXP. Data lze v těchto formátech importovat i exportovat (pouze formát DGN lze zatím pouze exportovat). Importovat i exportovat data lze naprosto intuitivně pomocí manažera projektu, ze kterého jsou všechny tyto funkce přístupné. Za zmínku stojí možnost automatické aktualizace již - 109 (124) -


importovaných dat pomocí NVF - je možné pouze zaškrtnutím jediného políčka aktualizovat stav DB (SPI i SGI) pomocí novější verzí NVF souboru (jedná se zejména o případy kdy se GP tvoří po delší dobu a v závěrečné fázi je nutné zajistit shodu s aktuálním stavem v ISKN) . V rámci aplikace je možné i zálohovat vytvářené projekty či celou DB a tyto zálohy následně archivovat. Tato záloha obsahuje naprosto všechny údaje příslušející k danému projektu (SPI i SGI) a to v jediném souboru. Je možné takovouto zálohu kdykoliv načíst a tím získat poslední verzi zálohovaného projektu. Aplikace disponuje plným uživatelským komfortem pro vkládání a úpravu vektorové grafiky, který je srovnatelný s grafickým prostředím MicroStationu. Jedná se o MDI aplikace, takže v jednom okamžiku lze mít otevřeno prakticky neomezené množství grafických oken. Práce probíhá v několika datových pohledech: Přítomnost – pohled na současný stav dat (SPI i SGI) v ISKN – slouží pouze pro prohlížení importovaných dat (SGI i SPI). Ve speciálních případech lze i editovat. Budoucnost - pohled na návrh budoucího stavu. Obsahuje data z přítomnosti, již je ale možno v této vrstvě kreslit nový či prostou editací měnit stávající stav (nekreslí se žádné elementy pro zrušení). GPL – pohled, do kterého se automaticky generuje grafické znázornění dosavadního a nového stavu nemovitostí. Tuto vrstvu lze i po vygenerování editovat. ZPMZ – pohled, do kterého se automaticky generuje náčrt se zákresem geometrického základu. Tuto vrstvu lze i po vygenerování editovat. Průsvitka – pohled do kterého lze generovat průsvitku v lokalitách souvislého zobrazení. Tuto vrstvu lze i po vygenerování editovat.

13.6 DIKAT 6 Systém pro tvorbu a vedení informačních systémů o území a automatizované vyhotovení geometrického plánu Produkt je určen zejména zeměměřičům a pracovníkům, kteří přijímají a využívají data informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) od katastrálních úřadů. Je určen též pro pracovníky orgánů státní správy a samosprávy, pracovníkům velkých lesních závodů a vojenských správ, pracovníkům provádějícím pozemkové úpravy a osobám, které potřebují pracovat se soubory popisných informací (SPI) a se soubory geodetických informací (SGI) katastru nemovitostí (KN) České republiky. Systém DIKAT je nadstavbou nad platformu MicroStation SE a J. Pracuje nad databází Oracle 9i nebo MS SQL (MSDE), která je volně ke stažení. Systém DIKAT uživatelům nabízí funkce pro:

- 110 (124) -


•

tvorbu a editaci elementů kresby digitální katastrální mapy nebo kresby dílčích částí katastrální mapy ve struktuře totožné se strukturou, užívanou v resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK),

•

automatizovanou tvorbu grafické i popisné části záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) a geometrického plánu (GP),

•

tvorbu a aktualizaci dat územních informačních systémů, vytvořených na podkladě dat digitálních katastrálních map (DKM) a dat z měření pro základní mapu velkého měřítka,

•

provádět kontroly korektnosti vektorových dat a to jak správnost topologie, geometrie a struktury kresby, tak i návaznost kresby na data SPI KN,

•

automatické odstraňování chyby z výkresu,

•

import dat katastru nemovitostí (SPI, SGI) v novém výměnném formátu ISKN (NVF),

•

import dat katastru nemovitostí (SGI) do databáze ve starém výměnném formátu ISKN (SVF),

•

načítání seznamů souřadnic bodů, vkládání bodů do výkresu a do databáze bodů a provádět výpočty geodetických úloh a transformace souřadnic bodů,

•

editaci podrobných bodů v databázi a aktualizaci jejich zobrazení ve výkresu,

•

spojení SPI KN s digitální katastrální mapou (DKM), tj. funkce pro výpočty ploch a vyhledávání parcel ve výkresu,

•

zobrazování rastrových dat a práci s nimi, včetně transformace rastrových souborů do požadovaných souřadnicových systémů,

•

vytváření kopií katastrální standardizovaných formátech,

•

poloautomatické vytváření srovnávacího sestavení GP,

•

export vytvořených dat do změnové věty nového výměnného formátu NVF nebo starého výměnného formátu SVF,

•

práci s rastry černobílými i s ortofotomapami.

mapy

a

mapových

listů

ve

Z hlediska běžného uživatele systému DIKAT se předpokládá pouze základní obecná znalost ovládání počítačů PC a systému MicroStation.

- 111 (124) -


obr.13.5: – obrazovka softwaru MicroStation s programem DIKAT 6

- 112 (124) -

Katastr a GPS

14

Katastr nemovitostí a GPS

14.1 Výklad pravidel ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS Tento výklad Pravidel Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 21.1.2004 č.j. 5896/2003-22 pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS (dále jen „Pravidla“) je vydáván na podporu jejich jednotné a správné aplikace. Vysvětlení některých v Pravidlech používaných pojmů Určení bodu je provedení měřických a zpracovatelských úkonů, jejichž výsledkem jsou souřadnice bodu. Nezávislé určení bodu je takové určení bodu, při němž jsou použita měřená data, která nebyla použita pro jiné určení téhož bodu. Ověření bodu (pro odhalení hrubých chyb v určení bodu) je: a) provedení měřických a případně též zpracovatelských úkonů, ze kterých je možno určit souřadnice bodu. Pro ověření lze použít i metodu, která není pro určení tohoto bodu povolena, má menší přesnost (např. volný polygonový pořad), b) provedení měřických úkonů, ze kterých nelze určit souřadnice bodu (ověření změřením jedné délky nebo jednoho úhlu nebo změření délky i úhlu, ale bez možnosti provedení orientace. Měřický prvek je: a) jedna délka mezi dvěma body nebo b) jeden vodorovný úhel na jednom stanovisku mezi dvěma směry. Zpracovatelský software je: a) počítačový software používaný pro zpracování měření na pracovní stanici (PC) při postprocesingu nebo b) firmware v aparatuře při RTK (Real-Time Kinematic). DOP: DOP je pouze obecný termín, zahrnující konkrétní jednotlivé a číselně vyjádřitelné hodnoty PDOP, HDOP, GDOP, VDOP, TDOP. Pro účely Pravidel lze použít HDOP (Horizontal Dilution of Precision), PDOP (Position Dilution of Precision), GDOP (Geometrical Dilution of Precision). Nelze použít TDOP (Time Dilution of Precision) a VDOP (Vertical Dilution of Precision). Určení vektoru Technologií GPS se určují vektory (rozdíly souřadnic koncových bodů vektorů). Základním předpokladem pro zařazení každého vektoru do výpočtu určení polohy bodu a do hodnocení přesnosti je, že ambiguity na měřených frekvencích byly při zpracování určeny jako celá čísla – řešení fixed. Nelze

- 113 (124) -


použít nebo hodnotit vektory, jejichž ambiguity na měřených frekvencích byly určeny pouze jako necelá čísla – řešení float. Toto pravidlo platí pro všechny metody technologie GPS (tj. včetně RTK i pro post processing metody). Úředně oprávněný zeměměřický inženýr se při ověřování výsledků zeměměřických činnosti (podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), při kterých byly body podrobného polohového bodového pole a podrobné body určeny technologií GPS, mimo jiné přesvědčí, že: •

při zpracování měření GPS (výpočtu vektorů) byly určeny ambiguity jako celá čísla (fixed řešení, nikoli float řešení ambiguit) – pro určení souřadnic nebyly použity vektory, kde se nepodařilo určit ambiguity jako celá čísla,

•

délka určovaného vektoru je kratší než maximální délka, o které se v dokumentaci zpracovatelského software uvádí, že je ji možno tímto software vyřešit,

•

použité aparatury (jednofrekvenční či dvoufrekvenční) odpovídají zvolené metodě a zpracování měření,

•

doba měření vektoru je dostatečně dlouhá vzhledem k použité metodě měření, délce vektoru a použitým aparaturám.

Vyloučení hrubé chyby při zaměření GPS Hrubou chybou měření GPS jsou chyby zjištěné ve výsledných souřadnicích určovaných bodů v řádu desítek centimetrů příp. i několika metrů, přestože byly dodrženy všechny zásady měření a výpočtu bodu a všechny parametry jsou v pořádku. Pokud je takový bod zaměřen jen jednou, na chybu se přijde až při případném dalším zaměření téhož bodu. Proto u nových bodů, z nichž jsou určovány další body (t. j. body podrobného polohového pole a pomocné body) a chyba v jejich určení by se přenášela na všechny z nich určené body, musí být provedeno 2. nezávislé zaměření nebo ověření polohy bodu. Integrace technologie GPS a dalších metod určování polohy bodů (dále jen „klasických metod“) Body PPBP je možno určit buď pouze technologií GPS (dle parametrů uvedených v Pravidlech) nebo kombinací jednoho určení technologií GPS a jednoho určení klasickou metodou dle stávajících předpisů. Při hodnocení přesnosti se porovnávají souřadnice z obou způsobů určení. Výsledkem určení polohy bodu PPBP je aritmetický průměr z dvojího nebo vícenásobného určení souřadnic bodu. Místo aritmetického průměru je možno použít vážený průměr, pokud váhy jsou stanoveny objektivně – např. s ohledem na délku vektoru, při stejné délce a intervalu měření GPS, nebo s ohledem na délku měření, při stejném intervalu odečtů a přibližně stejné délce vektorů nebo s ohledem na velikost středních chyb ze zpracování, pokud lze z těchto středních chyb objektivně posoudit přesnost určení bodu. Podrobné body mohou být podle článku 3, odstavce 3 bodu c) Pravidel: •

určeny jednou GPS a ověřeny nebo

- 114 (124) -

Katastr a GPS

•

dvakrát nezávisle určeny (dvakrát GPS nebo jednou GPS a jednou klasickou metodou).

Při jednom určení GPS může být ověření podrobných bodů provedeno i pomocí dvou měřických prvků (dvěma délkami – tj. pomocí kontrolních a oměrných měr nebo délkou a úhlem, v extrémním případě dvěma úhly). Ověření má zejména zkontrolovat vzájemnou polohu podrobných bodů. Měřické prvky je možno určit mezi nově určenými podrobnými body. Je však vhodné, kdyby alespoň jeden měřický prvek byl určen k dříve určeným podrobným bodům. Toto ověření pak kontroluje umístění nových podrobných bodů v souřadnicovém systému. V extrémně obtížných podmínkách měření může být podrobný bod ověřen pouze jedním měřickým prvkem. Počet takto ověřených podrobných bodů v jedné zakázce nesmí překročit 10% celkového počtu určovaných podrobných bodů. Při dvojím nezávislém určení podrobných bodů jednou technologií GPS a jednou klasickou metodou je hodnocení přesnosti provedeno analogicky k bodům PPBP s uvážením jejich nižší požadované přesnosti, výsledek je získán analogicky k výsledku určení bodu PPBP. Body určené GPS ze starších ZPMZ lze pro nová měření použít: a) pokud původní měření GPS a výpočet zcela vyhovuje zásadám uvedeným v Pravidlech, b) pokud není splněna podmínka podle písm. a), lze původní měření považovat pouze za 1. měření a je nutno provést ověření nebo druhé nezávislé určení. Určení pomocných bodů technologií GPS Pomocné body jsou body, ze kterých se určují body podrobné. Proto musí mít přesnost vyšší než body z nich určované. Právě tak musí být zaručeno, že jsou zaměřeny s plnohodnotnou kontrolou (druhé nezávislé zaměření GPS nebo kontrolní zaměření klasicky na známé body) pro vyloučení hrubé chyby. Chyba na pomocném bodě se přenese na všechny body z něj klasicky zaměřené. Pomocné body musí být: a) určeny jednou GPS a ověřeny nebo b) dvakrát nezávisle určeny (dvakrát GPS nebo GPS a klasickou metodou). ad a) Při jednom určení pomocných bodů GPS musí být poloha pomocných bodů nezávisle ověřena jednak vzájemným ověřením nově určených bodů a také musí být provedeno ověření k dříve určeným bodům v S-JTSK. Přitom musí být ověřena jak geometrická správnost, tak poloha v souřadnicovém systému. Mezi „již určené body v S JTSK“ je možno zahrnout i jednoznačně identifikované podrobné body (stabilizované body hranic pozemků, rohy staveb) z dřívějších geometrických plánů. Mezi tyto body však nelze zařadit body se souřadnicemi v S-JTSK získané digitalizací katastrálních map, pokud souřadnice těchto bodů nebyly určeny z přímo měřených měr. Výsledek a

- 115 (124) -


hodnocení je prováděno obdobně jako pro podrobné body avšak s kriterii odpovídajícími bodům PPBP (střední souřadnicová chyba 6 cm). ad b) Při dvojím nezávislém určení pomocných bodů technologií GPS musí být minimální časový interval mezi dvojím zaměřením bodu 1 hodina (druhé zaměření musí být provedeno dostatečně nezávisle, v jiné konstelaci družic). Výsledek určení polohy se získá stejně jako výsledek určení bodu PPBP. Hodnocení přesnosti se provádí jako pro body PPBP. Pokud není v zaměřovaném území blízký bod s určenými souřadnicemi v SJTSK, lze skupinu pomocných bodů (nejméně tři) po jednom zaměření GPS ověřit takto: •

alespoň jeden z pomocných bodů zaměřit podruhé GPS nezávisle s hodinovým odstupem a klasicky zaměřit vztahy mezi všemi pomocnými body.

Ověření pomocného bodu může být provedeno i takto: při měření GPS na tomto pomocném bodě se z něho zaměří i některý bod polohového bodového pole jako další určovaný bod mimo množinu bodů použitých k určení lokálního transformačního klíče. Tento bod se spočítá jako nově určovaný bod. Pokud nově vypočtené souřadnice v S-JTSK tohoto bodu se neliší od původních daných o víc než jsou povolené odchylky pro tuto kategorii bodů (TB, ZhB, podrobné polohové bodové pole), je tím poloha pomocného bodu ověřena. Podmínkou je, že je přímo měřen vektor z tohoto pomocného bodu na bod polohového bodového pole použitý pro jeho ověření. Při určení pomocných bodů nelze pro převod do S-JTSK použít globální transformační klíč, musí být určen a použit lokální transformační klíč . Výstupy V případě, že soubor (soubory) s některým výstupem, který je požadován v Protokolech není čitelný běžným programovým vybavením PC, je nutno odevzdat tento výstup ve vytištěné formě.

- 116 (124) -

Katastr a GPS

obr.14.1: – protokol určení bodů PBPP technologií GPS

- 117 (124) -


obr.14.2: – protokol určení bodů PBPP technologií GPS

- 118 (124) -

Katastr a GPS

obr.14.3: – protokol určení podrobných bodů technologií GPS

- 119 (124) -


obr.14.4: – protokol určení podrobných bodů technologií GPS

- 120 (124) -

Závěr

15

Závěr

Tato studijní podpora by měla posluchačům posloužit k aplikaci teoretických informací načerpaných v předchozích studijních podporách. Po úspěšném zvládnutí této studijní podpory by měl být posluchač schopen vyhotovovat geometrické plány jednoduššího charakteru.

- 121 (124) -


16

Studijní prameny

16.1 Seznam použité literatury [1]

Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb, zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.

[2]

Zákon č. 344/1992 Sb. Zákon o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb.

[3]

Zákon č. č. 359/1992 Sb. Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.

[4]

Zákon č. 200/1994 Sb. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č. 319/2004 Sb.

[5]

Vyhláška č. 31/1995 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb. a vyhlášky č. 92/2005 Sb.

[6]

Vyhláška č. 190/1996 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[7]

Vyhláška č. 162/2001 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č.460/2003 Sb. a vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb.

[8]

Nařízení č. 430/2006 Sb. Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

[9]

Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí.

[10]

Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí - Přílohy.

[11]

Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení.

[12]

Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním.

- 122 (124) -

Seznam literatury

16.2 Seznam doplňkové studijní literatury [13]

Pešl,I. Katastr nemovitostí v České republice, jeho historie a další předpokládaný vývoj. CERM Brno, s. r. o. 2001.

[14]

Výhledová studie resortu zeměměřictví a katastru v České republice“. CERČÚZK č.j. 295/2000-2.

[15]

Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí po novele. Linde Praha, a.s., Praha 2002.

[16]

Mašek, F. Pozemkový katastr. Ministerstvo financí Praha 1948.

16.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny [17]

www.cuzk.cz

[18]

www.groma.cz

[19]

www.gepro.cz

[20]

www.gview.cz

[21]

www.geus.cz

[22]

www.dikat.cz

- 123 (124) -


- 124 (124) -

KATASTR NEMOVITOSTÍ II

Recommend Documents