VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ
STANISLAV KUTÁLEK, TOMÁŠ ŠVÁB
KATASTR NEMOVITOSTÍ II MODUL 01 VŠEOBECNÁ ČÁST KATASTRU
STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Katastr nemovitostí II · Modul 01
© Stanislav Kutálek, Tomáš Šváb, Brno 2006
- 2 (2) -
Obsah
OBSAH 1 Úvod 9 1.1 Cíle ........................................................................................................9 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................9 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................9 1.4 Klíčová slova.........................................................................................9 1.5 Metodický návod na práci s textem ......................................................9 2 Činnost při správě katastru.......................................................................11 2.1 Revize katastru....................................................................................11 2.1.1 Účastníci revize.....................................................................11 2.1.2 Přípravné činnosti .................................................................11 2.1.3 Podklady pro revizi ...............................................................12 2.1.4 Revize SPI.............................................................................12 2.1.5 Revize SGI ............................................................................13 2.1.6 Závěrečné ustanovení............................................................15 2.2 Hranice a název územního celku a katastrálního území .....................16 2.2.1 Hranice a název územního celku ..........................................16 2.2.2 Hranice a název katastrálního území ....................................17 2.2.3 Sdělování změny hranice a názvu územního celku nebo katastrálního území. ..............................................................19 2.3 Dokumentační fondy...........................................................................20 2.4 Poskytování údajů ...............................................................................22 2.4.1 Poskytování údajů z katastru ................................................22 2.4.2 Nahlížení do katastru a poskytování ústních informací........24 2.4.3 Výpis, opis nebo kopie ze SPI a SGI a identifikace parcel jako veřejná listina ................................................................24 2.4.4 Ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastru .....25 2.4.5 Reprografické kopie z katastrálního operátu ........................26 2.4.6 Tiskové výstupy z katastrálního operátu...............................26 2.4.7 Dálkový přístup k údajům katastru .......................................26 2.4.8 Předávání údajů katastru vedených v elektronické podobě ..27 2.4.9 Srovnávací sestavení parcel ..................................................27 2.4.10 Kopie katastrální mapy se zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí.........................................28 2.5 Poskytování údajů z operátu bývalého pozemkového katastru a z pozemkové knihy .............................................................................28 2.5.1 Obsah operátu bývalého pozemkového katastru...................28 2.5.2 Výpis, opis nebo kopie z operátu pozemkového katastru.....28 2.5.3 Nahlížení do operátu pozemkového katastru, pozemkové knihy a železniční knihy .......................................................29 2.5.4 Výpis z pozemkové knihy a železniční knihy.......................29 2.6 Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru .........................29 2.6.1 Zpracování přehledů .............................................................29
- 3 (3) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
2.6.2 Obsah přehledů.................................................................... 30 2.6.3 Využití přehledů.................................................................. 30 3 Právní vztahy k nemovitostem.................................................................. 31 3.1 Právní vztahy ...................................................................................... 31 3.2 Právní vztahy typu vlastnictví ............................................................ 33 3.2.1 Vlastnické právo k nemovitosti............................................ 34 3.2.2 Podílové spoluvlastnictví ..................................................... 34 3.2.3 Práva k majetku ve vlastnictví státu..................................... 36 3.2.4 Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje ............................... 37 3.2.5 Správa nemovitostí ve vlastnictví obce................................ 37 3.2.6 Duplicitní zápis vlastnictví................................................... 38 3.3 Jiný právní vztah................................................................................. 39 3.3.1 Zástavní právo ...................................................................... 39 3.3.2 Podzástavní právo ................................................................ 39 3.3.3 Věcné břemeno a právo odpovídající věcnému břemeni ..... 40 3.3.4 Věcné předkupní právo ........................................................ 42 3.3.5 Právo stavby ......................................................................... 42 3.3.6 Poznámka ............................................................................. 43 3.3.7 Omezení podle dřívějších předpisů a ostatní zapisované informace.............................................................................. 46 3.4 Plomba................................................................................................ 47 3.5 List vlastnictví .................................................................................... 47 3.5.1 Číslování listů vlastnictví ..................................................... 48 3.5.2 Části listu vlastnictví ............................................................ 48 3.6 Změny právních vztahů ...................................................................... 51 3.6.1 Změny právních vztahů typu vlastnictví .............................. 51 3.6.2 Společné jmění manželů....................................................... 67 3.6.3 Hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu ....................... 68 3.6.4 Správa nemovitostí ve vlastnictví obce................................ 70 3.6.5 Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje svěřená organizačním složkám kraje nebo příspěvkovým organizacím zřízeným krajem................................................................................... 71 3.6.6 Duplicitní zápis vlastnického práva ..................................... 71 3.7 Změny jiných právních vztahů ........................................................... 72 3.7.1 Vznik jiného věcného práva k jednotce ............................... 72 3.7.2 Vznik zástavního práva ........................................................ 72 3.7.3 Vznik zástavního práva k jednotkám podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb. ......................................... 74 3.7.4 Změna zástavního práva....................................................... 75 3.7.5 Zánik zástavního práva......................................................... 76 3.7.6 Věcné břemeno a právo odpovídající věcnému břemeni ..... 77 3.7.7 Věcné předkupní právo ........................................................ 80 3.7.8 Právo stavby ......................................................................... 82 3.7.9 Poznámka ............................................................................. 83
- 4 (4) -
Obsah
3.7.10 Smlouva o výstavbě ..............................................................85 4 Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení ..................................87 4.1 Úvod....................................................................................................87 4.2 Zásady zápisu změn do katastru..........................................................88 4.3 Změna údajů o nemovitostech ............................................................90 4.3.1 Údaje o parcele .....................................................................90 4.3.2 Typ a způsob ochrany nemovitosti u pozemku.....................92 4.3.3 Údaje o BPEJ ........................................................................93 4.3.4 Zápis změn druhu pozemku, způsobu využití a ochrany nemovitosti a údajů o BPEJ ..................................................94 4.4 Údaje o budově ...................................................................................94 4.4.1 Nová budova .........................................................................94 4.4.2 Rozestavěná budova..............................................................96 4.4.3 Budova dokončená po rozestavění........................................97 4.4.4 Sloučení budov......................................................................97 4.4.5 Rozdělení budovy .................................................................98 4.4.6 Přístavba budovy...................................................................99 4.4.7 Odstranění, zrušení budovy ..................................................99 4.4.8 Budova, která zčásti spočívá na jiné budově ........................99 4.4.9 Typ budovy .........................................................................100 4.4.10 Způsob využití budovy .......................................................100 4.4.11 Typ a způsob ochrany nemovitosti u budovy .....................100 4.4.12 Zápis jiných údajů o budově do katastru ............................101 4.5 Údaje o jednotce................................................................................101 4.5.1 Zápis jednotky.....................................................................101 4.5.2 Jednotka dokončená po rozestavění....................................104 4.6 Název, jméno a příjmení ...................................................................104 5 Oprava chyb v katastru nemovitostí.......................................................107 5.1 Chyba vzniklá zřejmým omylem nebo nepřesnostmi .......................108 5.2 Chyba vzniklá na základě nesprávností v listině ..............................109 5.3 Chybné geometrické a polohové určení............................................109 6 Obnova katastrálního operátu mapováním ...........................................111 6.1 Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ......................113 6.2 Podrobné polohové pole....................................................................115 6.2.1 Přípravné práce ...................................................................115 6.2.2 Rekognoskace a volba nových bodů...................................115 6.2.3 Zaměření bodů ....................................................................116 6.3 Výpočty souřadnic bodů ...................................................................119 6.4 Geodetické údaje...............................................................................119 6.5 Technická zpráva ..............................................................................120 6.6 Výsledný elaborát podrobného polohového pole..............................120 6.7 Využitelné podklady .........................................................................121 6.8 Vyhlášení obnovy novým mapováním .............................................121 6.9 Zjišťování průběhu hranic.................................................................121
- 5 (5) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
6.10 Podrobné měření............................................................................... 128 6.10.1 Geodetické metody............................................................. 128 6.10.2 Fotogrammetrické metody ................................................. 133 6.11 Obnova na podkladě výsledků pozemkových úprav ........................ 135 6.12 Obnova SGI ...................................................................................... 135 6.12.1 Doplnění parcel, transformace a vektorizace ..................... 135 6.12.2 DKM................................................................................... 135 6.13 Výpočet výměr parcel, a změny údajů o BPEJ ................................ 137 6.14 Srovnávací sestavení parcel.............................................................. 138 6.15 Výsledný elaborát obnovy SGI ........................................................ 139 6.16 Obnova SPI....................................................................................... 139 6.17 Kontroly a technická zpráva............................................................. 139 6.18 Řízení o námitkách ........................................................................... 140 6.19 Vyhlášení platnosti obnoveného operátu.......................................... 140 6.20 Výsledný elaborát obnovy................................................................ 141 7 Obnova katastrálního operátu přepracováním .................................... 143 7.1 Obnova přepracováním .................................................................... 143 7.1.1 Jednotka obnovy................................................................. 143 7.1.2 Obnově přepracováním předchází...................................... 144 7.2 Použití a předmět obnovy přepracováním........................................ 145 7.2.1 Obnova přepracováním na DKM ....................................... 146 7.2.2 Obnova přepracováním na KM-D...................................... 146 7.3 Využitelné podklady......................................................................... 146 7.4 Revize katastru ................................................................................. 147 7.5 Určení souřadnic podrobných bodů.................................................. 147 7.5.1 Kartometrická digitalizace ................................................. 148 7.5.2 Transformace...................................................................... 148 7.6 Vektorizace obsahu DKM a KM-D.................................................. 150 7.7 Ověření kvality mapy přepracované na DKM a zajištění homogenity polohopisu s bodovým polem........................................................... 151 7.8 Doplnění parcel ................................................................................ 152 7.9 DKM a KM-D .................................................................................. 156 7.10 Výpočet výměr parcel a změny údajů o BPEJ ................................. 157 7.11 Srovnávací sestavení parcel.............................................................. 157 7.12 Souřadnice definičních bodů parcel a vyjádření KM-D v S-JTSK .. 157 7.13 Obnova SPI, kontroly a technická zpráva, řízení o námitkách a vyhlášení platnosti obnoveného operátu .......................................... 157 7.14 Výsledný elaborát obnovy přepracováním....................................... 158 7.15 Vedení DKM a KM-D...................................................................... 158 7.15.1 Poskytování podkladů pro zaměření změny....................... 158 7.15.2 Zaměření změny ................................................................. 159 7.16 Zobrazení změny s jejím přizpůsobením mapě ................................ 160 7.16.1 Zobrazení změny do DKM................................................. 160 7.16.2 Zobrazení změny do ostatních DKM a KM-D................... 160
- 6 (6) -
Obsah
7.17 Zobrazení změny do DKM s přizpůsobením mapy ..........................161 7.18 Výpočet výměr ..................................................................................161 7.19 Potvrzení plánu .................................................................................162 7.20 Zavedení změny do SGI....................................................................162 8 Závěr ..........................................................................................................165 9 Studijní prameny ......................................................................................166 9.1 Seznam použité literatury..................................................................166 9.2 Seznam doplňkové studijní literatury ...............................................167
- 7 (7) -
Úvod
1
Úvod
1.1
Cíle
Cílem předkládaného studijního textu je seznámení čtenáře se základy tvorby zeměměřických činností v širším kontextu. Rozsah odpovídá znalostem potřebným k pochopení principů funkce činností při správě katastru nemovitostí, řízení, právních vztazích k nemovitostem. Zde získané znalosti budou později aplikovány v navazujících odborných předmětech.Požadované znalosti
1.2
Požadované znalosti
Potřebná je znalost příslušné legislativy. Důležitá je také znalost návyků získaných v předmětu mapování. Vyzvednout lze především znalost software pro zpracování naměřených hodnot.
1.3
Doba potřebná ke studiu
Doba potřebná k nastudování látky odpovídá výuce 2 hodin cvičení a 2 hodin přednášek týdně po dobu 5 týdnů. Jde tedy orientačně o 20 hodin. Ovšem je třeba mít na paměti, že čas potřebný ke studiu je značně individuální záležitost.
1.4
Klíčová slova
Geometrický plán, obnova katastrálního operátu, parcela, výměra, list vlastnictví., vytyčení, srážka mapy, zrušení zjednodušené evidence, právní vztahy k nemovitostem, změny obsahu katastru, řízení, obnova katastrálního operátu.
1.5
Metodický návod na práci s textem
Zde uvedené informace jsou základním materiálem pro pochopení problematiky. V rámci studia a zájmu o danou problematiku je vhodné si doplnit znalosti pročtením další literatury. Příklady pro procvičení jsou veskrze jednoduché. Některé jsou ovšem řešitelné pouze pokud je student ochoten se zamyslet a chvíli logicky uvažovat. Při problémech s nalezením postupu řešení autoři doporučují konzultace (a to jak osobní, tak formou vhodných informačních technologií
- 9 (9) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
- 10 (10) -
Činnost při správě katastru
2
Činnost při správě katastru
2.1
Revize katastru
Zásady pro provádění revize katastru (dále jen „revize") jsou stanoveny v § 42 vyhlášky 190/1996 Sb. Průběh činností spojených s revizí katastru se zaznamenává v řízení RO (revize operátu) , ve kterém se zapisují údaje o zahájení revize, o konání místních šetření, o vyhotovených písemnostech (oznámeních), výsledcích revize, tzn. všech administrativních krocích učiněných v průběhu revize. V případě zjištěných nedostatků se na řízení RO navazují konkrétní jednotlivá řízení ZDŘ (záznam pro další řízení), ve kterých je zaznamenáno, kterých nemovitostí se závada týká, popis závady, dohodnuté způsoby odstranění nesouladů a účastníci, jichž se konkrétní řízení týká. Pokud jsou poté předloženy příslušné doklady k odstranění závadného stavu, navazuje na řízení ZDŘ řízení V (vklad) nebo Z (záznam) podle povahy dokladů, které odstraňují závadný stav katastru, a po úspěšné aktualizaci se ukončuje i řízení ZDŘ. Pokud osoba, která byla vyzvána k odstranění nedostatků, nepředloží ve stanovené lhůtě listin, a dopustí se tím přestupku, zakládá katastrální úřad řízení P (porušení pořádku), které se navazuje na řízení ZDŘ (v němž byla osoba vyzvána k odstranění nedostatků), a zahajuje řízení P. Na řízení o porušení pořádku mohou poté analogicky navazovat dále řízení V nebo Z.
2.1.1
Účastníci revize
Účastníky revize jsou: a) katastrální úřad, b) obec, c) podle potřeby jednotliví vlastníci.
2.1.2
Přípravné činnosti
Rozsah území (tzn. seznam katastrálních území) pro revizi údajů katastru stanoví katastrální úřad, který dva měsíce předem oznámí datum zahájení revize obci, na jejímž území bude revize probíhat, a požádá obec o vyhlášení doby konání revize způsobem v místě obvyklým. Ukázka oznámení obci je v příloze č. 24/1 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Před zahájením revize katastrální úřad vyznačí změny v údajích katastru podle všech došlých listin a rozhodnutí o povolení vkladu. Katastrální úřad rovněž zjistí, zda při postupném majetkoprávním vypořádávání větších celků (např. komunikace, areály podniků apod.) není již celek zapsán úplně na příslušném listu vlastnictví. Pokud ano, sloučí katastrální úřad spolu sousedící parcely uvnitř tohoto celku, které mají evidován shodný druh pozemku. V těchto případech není nutno vyžadovat souhlas stavebního úřadu se sloučením parcel. V rámci prováděné revize oznámí tyto skutečnosti vlastníkovi. Katastrální úřad porovná soulad:
- 11 (11) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
a) společných údajů SPI a SGI (parcelní číslo, druh pozemku, popřípadě způsob využití nemovitostí a způsob ochrany nemovitostí), b) zákresu hranic obcí a katastrálních území v katastrální mapě se zákresem těchto hranic v okrajových náčrtcích, c) vyznačení bodů bodových polí v katastrální mapě, pokud jsou jejím obsahem, a úplnost přehledu sítě PBPP. Zjištěné závady se ihned odstraní.
2.1.3
Podklady pro revizi
Podklady pro revizi jsou: a) soupis parcel, b) seznam vlastníků a jiných oprávněných, c) seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními, d) kopie katastrální mapy, e) kopie seznamu pomístních názvů, f) záznam pro další řízení, g) kopie přehledu sítě PBPP, h) kopie geodetických údajů o bodech podrobného polohového pole, i) letecké snímky, jsou-li v daném prostoru k dispozici. Před zahájením první revize se upraví označení katastrálních map názvem Katastrální mapa (§ 13 odst. 6 vyhlášky 190/1996 Sb.) a kopie katastrální mapy se doplní tužkovými zákresy změn zapsaných v záznamu pro další řízení.
2.1.4
Revize SPI
Údaje o vlastníku a jiném oprávněném Při revizi se ověří v součinnosti s obecním úřadem, popřípadě s jednotlivými vlastníky jejich: a) jméno a příjmení (název), popřípadě titul, b) adresa trvalého pobytu (sídla), c) identifikátor. Zjištěné změny a chybějící identifikátory se zapíší do příloh protokolu o výsledku revize (příloha č. 25/1 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), v nichž potvrdí vlastník, pokud je revizi přítomen, zápis svým podpisem a změny v katastru se zapíší v navázaném řízení Z podle protokolu. Seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními Seznam budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními se porovná se seznamy vedenými obecním úřadem. Porovná se úplnost a správnost čísel popisných a evidenčních uvedených u budov a jejich příslušnost k části obce. Každá budova musí být označena číslem popisným, s výjimkou budov, které jsou vedlejší budovou (příslušenstvím) a jsou součástí jednoho celku, nebo - 12 (12) -
Činnost při správě katastru
číslem evidenčním (pouze stavby určené k individuální rekreaci) (viz § 31 Zákona č. 128/2000 Sb., O obcích). Vyšetří se příčiny změn (demolice, novostavby) a případné duplicity v číslech popisných. Vyšetří se i budovy označené více čísly popisnými a evidované na více parcelách. Katastrální úřad vyzve vlastníky k předložení dokladů potřebných pro vyznačení změny v katastru (plán, kolaudační rozhodnutí, doklad o přidělení čísla popisného, rozhodnutí o demolici apod.). Zjištěné změny doložené příslušnými podklady se zapíší do přílohy k protokolu RO, kde vlastník nebo jiný oprávněný potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru (§ 42 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Zjištěné změny nedoložené příslušnými podklady se zapíší do přílohy protokolu ZDŘ, kterou je záznam o zjištěných nesouladech (příloha č. 25/3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), ve kterém je každé zjištěné, nedoložené změně přiděleno číslo řízení ZDŘ s uvedením lhůty a dojednaného způsobu odstranění nesouladů v údajích katastru. Zjištěné změny potvrdí vlastník nebo jiný oprávněný nebo jejich zástupce svým podpisem )§ 42 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.), případně se poznamená, že byl vlastník vyzván písemnou výzvou. Ukázky výzvy a rozhodnutí o udělení pokuty jsou v příloze č. 26 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Záznam pro další řízení Při první revizi se zreviduje záznam pro další řízení, včetně záznamu pro další řízení vedeného podle dřívějších předpisů. Pokud byly změny, které jsou v záznamu evidovány, dokončeny a byly předloženy všechny potřebné doklady pro zápis do katastru, položka záznamu se uzavře. Není-li dosud změna dokončena, upozorní katastrální úřad vlastníka na povinnost vyplývající z § 10 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 344/1992 Sb., sjedná s ním lhůtu pro předložení potřebných dokladů, skutečnost zapíše do protokolu ZDŘ (do záznamu o zjištěných nesouladech, který je přílohou protokolu ZDŘ a ve kterém je každé zjištěné, nedoložené změně přiděleno číslo řízení ZDŘ). Zápis v záznamu o zjištěných nesouladech potvrdí vlastník svým podpisem případně se poznamená, že byl vlastník vyzván písemnou výzvou. Položku záznamu vedeného podle dřívějších předpisů uzavře. Současně též posoudí, zda se vlastník nedoložením všech podkladů na výzvu katastrálního úřadu nedopustil již porušení pořádku na úseku katastru, a případně o této skutečnosti učiní zápis v protokolu ZDŘ, přidělí číslo řízení P a zahájí řízení o porušení pořádku na úseku katastru. Ukázka rozhodnutí o porušení pořádku je uvedena v příloze č. 26/2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí
2.1.5
Revize SGI
Hranice katastrálního území V případě potřeby změny hranic katastrálního území nebo na podkladě návrhu podaného při revizi zahájí katastrální úřad řízení podle § 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Hranice nemovitostí, druhů pozemků a způsobu využití nemovitostí Zákres hranic nemovitostí v katastrální mapě se porovná s průběhem hranic v terénu a) pochůzkou v terénu, - 13 (13) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
b) s použitím leteckých snímků. Zjištěné změny se vyznačí červeně v kopii katastrální mapy, která tvoří přílohu k protokolu RO. Katastrální úřad vyzve vlastníka pozemku, aby předložil plán se zaměřením změny a další potřebné doklady. Zjištěné změny, doložené příslušnými podklady se zapíší do přílohy k protokolu RO, kde vlastník nebo jiný oprávněný potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru (§ 42 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Zjištěné změny nedoložené příslušnými podklady se zapíší do přílohy protokolu ZDŘ, kterou je záznam o zjištěných nesouladech (příloha č. 25/3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), ve kterém je každé zjištěné, nedoložené změně přiděleno číslo řízení ZDŘ s uvedením lhůty a dojednaného způsobu odstranění nesouladů v údajích katastru. Zjištěné změny potvrdí vlastník nebo jiný oprávněný nebo jejich zástupce svým podpisem (§ 42 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.), případně se poznamená, že byl vlastník vyzván písemnou výzvou. Druh pozemku a způsob využití nemovitosti evidovaný v katastru se porovná se stavem v terénu. Zjištěné změny se vyznačí v kopii katastrální mapy mapovou značkou, slovně nebo kódem podle bodu 2 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb. Není-li ke změně v katastru nutné povolení příslušného orgánu státní správy nebo vlastník toto povolení při revizi předloží, zapíše se změna do přílohy k protokolu RO a souhlas s jejím provedením v katastru potvrdí vlastník podpisem v této příloze a změny v katastru se vyznačí v navázaném řízení Z podle protokolu. Je-li povolení nutné, ale vlastník je při revizi nepředloží, zapíše se změna do záznamu o zjištěných nesouladech (příloha č. 25/3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), který je přílohou protokolu ZDŘ. Uvede se lhůta a dojednaný způsob odstranění nesouladů v údajích katastru, který potvrdí vlastník nebo jiný oprávněný nebo jejich zástupce svým podpisem (§ 42 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Týká-li se změna pouze části pozemku, vyzve se vlastník i k předložení plánu. Není-li vlastník revizi přítomen, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením lhůty k dodání příslušných dokladů a tato skutečnost se poznamená v příslušné příloze protokolu ZDŔ i s poznámkou, že byl vlastník vyzván písemnou výzvou. Další prvky polohopisu Další prvky polohopisu jsou předmětem revize v rozsahu stanoveném v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Zjistí-li se v terénu další prvky polohopisu, které nejsou v SGI dosud zobrazeny, a není pro ně nutno zhotovit geometrický plán (§ 62 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 190/1996 Sb.), vyzve katastrální úřad vlastníka, aby předložil geodetickou dokumentaci jejich zaměření. Při revizi se v kopii katastrální mapy červeně vyškrtá její dosavadní obsah, který není předmětem katastru (např. zpevněné příjezdy ke garážím a přístupy k budovám, bazény, potrubní vedení a jejich povrchové znaky, koleje v průmyslových závodech, někdejší označení hranice intravilánu apod.). Podrobné polohové pole Při revizi se zjistí pochůzkou v terénu, zda body podrobného polohového pole nebyly zničeny, přemístěny nebo poškozeny nebo zda jejich využití není trvale znemožněno. Zjištěné změny se vyznačí v kopii přehledu sítě PBPP, popřípadě v kopii katastrální mapy, pokud jsou podrobné body polohového pole jejím
- 14 (14) -
Činnost při správě katastru
obsahem, a v tiskopisu pro oznámení závad a změn na bodech podrobného polohového pole. Rovněž se ověří soulad údajů uvedených v místopisu v geodetických údajích o bodu. Podle skutečnosti se geodetické údaje doplní, opraví nebo se vyřadí a zhotoví se nové, přičemž se využijí přiměřeně příslušná ustanovení Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Zjistí-li katastrální úřad, kdo způsobil poškození nebo zničení bodu, postupuje podle ustanovení § 23 až 25 zákona č.34/1992 Sb.. Místní a pomístní názvy Podkladem pro revizi pomístních názvů (§ 12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) je kopie seznamu pomístních názvů uloženého na katastrálním úřadě jako součást dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací (§ 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 34/1992 Sb.). Seznam se prověří ve spolupráci se zástupci obecního úřadu. Zjištěné změny se vyznačí v kopii seznamu pomístních názvů a v kopii katastrální mapy, které se předloží obci k vyjádření Změny místních názvů a názvů ulic a veřejných prostranství (§ 12 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) se vyšetří z podkladů obecních úřadů, vyhotoví se jejich seznam a vyznačí se v kopii katastrální mapy. V případě zjištění nových nebo změněných místních a pomístních názvů se postupuje podle § 32 vyhlášky č. 190/1996 Sb..
2.1.6
Závěrečné ustanovení
Protokol o výsledku revize O výsledku revize se sepíše protokol. Obsah protokolu je uveden v § 42 odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Přílohu protokolu, v níž potvrzují vlastníci souhlas s provedením změny v katastru, lze zhotovit na tiskopisu, který obsahuje všechny údaje potřebné pro zápis do lokálního souboru. Výsledky revize Výsledky revize jsou: a) protokol s přílohou, b) kopie katastrální mapy se zákresem zjištěných změn, c) seznam pomístních názvů, d) seznam změn místních názvů, e) záznam pro další řízení s přílohami, f) kopie přehledu sítě PBPP, g) oznámení závad a změn na bodech podrobného polohového pole, h) nové nebo opravené geodetické údaje o bodech podrobného polohového pole. Vyznačení výsledků revize v katastru V SPI se po skončení revize vyznačí všechny změny uvedené v protokolu o výsledku revize a jeho přílohách v navázaném řízení Z. Druh pozemku a - 15 (15) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
způsob využití nemovitosti se změní, není-li k tomu nutné předložit rozhodnutí nebo souhlas orgánu státní správy nebo pokud byl takový doklad předán při revizi. V SGI se v řízení Z s navázaným řízením OR a) změní značky druhů pozemků, b) změní pomístní názvy, schválené katastrálním úřadem, popřípadě Úřadem, c) změní místní názvy, názvy ulic a veřejných prostranství, d) zruší, popřípadě doplní nové další prvky polohopisu, e) odstraní obsah podle odstavce 1.4.3, f) zruší zničené body podrobného polohového pole; byl-li zničený bod podrobného polohového pole současně podrobným bodem polohopisu, který v DKM nebo v mapě podle § 13 odst. 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb. neměl vlastní číslo, obdrží nové číslo podrobného bodu a souřadnice zničeného bodu, g) archivuje soubor, kterým byly změny provedeny. Po vyznačení změn v katastru se založí a) protokol o výsledku revize s přílohou do sbírky listin, b) ostatní výsledky revize do dokumentace (§ 16 vyhlášky č. 190/1996 Sb.).
2.2
Hranice a název územního celku a katastrálního území
2.2.1
Hranice a název územního celku
Hranice územního celku se mění z podnětu toho, jehož zájmu se změna týká, podle příslušných listin a podkladů (§ 20 odst. 6 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Ukázky podkladů pro provedení změny hranice obce jsou v příloze č. 9. Dojdeli ke změně hranice územního celku bez návrhu, např. změnou ze zákona, postupuje se podle zvláštních pokynů Úřadu. Průběh řízení o změně hranice územního celku se zaznamenává v řízení typu „ostatní rozhodnutí” (dále jen „řízení OR”) (odstavec 10.1 písm. e) Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí). Vlastní změna v údajích katastru se provádí způsobem obdobným záznamu a realizuje se v řízení Z, ke kterému je nutné řízení OR navázat. K řízení Z se připojí též navržené změny z řízení typu „potvrzení geometrického plánu” (dále jen „řízení PGP”), pokud je změna hranice dokládána plánem, nebo navržené změny pořízené v souvisejícím řízení OR (pokud ke změně není vyžadován plán) doložené ZPMZ, který katastrální úřad vyhotovuje z úřední povinnosti. Změna kódu a názvu územního celku se zavádí do centrální databáze údajů katastru převzetím z automatizovaného registru prostorových jednotek Ministerstva pro místní rozvoj, a to změnou obsahu položky nebo přidáním
- 16 (16) -
Činnost při správě katastru
nové položky, pokud vzniká nový územní celek, v příslušném číselníku. Změny v územních celcích jsou publikovány v Ústředním věstníku ČR.
2.2.2
Hranice a název katastrálního území
Hranice katastrálních území se mění na návrh toho, jehož zájmu se změna týká, nebo z podnětu katastrálního úřadu. V případě potřeby se zjistí průběh nové hranice katastrálních území v terénu. Účastníky zjištění hranice jsou: a) zástupce katastrálního úřadu, b) navrhovatel změny, c) zástupce obce, do níž měněná katastrální území náleží, d) v nezbytné míře vlastníci pozemků dotčených navrhovanou změnou hranice. Výsledkem zjištění průběhu nové nebo změněné hranice katastrálních území a součástí podkladů je protokol, v němž je průběh hranice popsán v návaznosti na dosavadní stav katastru. Součástí protokolu je souhlas katastrálního úřadu se změnou. Nelze-li novou hranici ztotožnit s průběhem hranic parcel zobrazených v katastrální mapě, dodá navrhovatel změny plán, a to za předpokladu, že katastrální úřad změnu schválí. Plán se nezhotovuje v území, kde je změna zjištěna a zaměřena při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo při komplexních pozemkových úpravách podle § 58 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Výsledkem takových činností je pak také srovnávací sestavení parcel dotčených změnou v sousedícím katastrálním území. Podklady pro změny hranice katastrálních území jsou stanoveny v § 19 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Ukázky podkladů jsou v příloze č. 8. V řízení o změně hranice katastrálních území se postupuje podle § 19 až 24 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Změnu hranice katastrálních území schvaluje katastrální úřad rozhodnutím. Průběh řízení o změně hranice katastrálních území se zaznamenává v protokolu OR. Vlastní změna v údajích katastru se provádí způsobem obdobným záznamu a realizuje se v řízení Z, které je nutné na řízení OR navázat. K řízení Z se připojí též navržené změny z řízení PGP, pokud je změna hranice dokládána plánem, nebo navržené změny pořízené v souvisejícím řízení OR (pokud ke změně není vyžadován plán) doložené ZPMZ, který katastrální úřad vyhotovuje z úřední povinnosti. Při změně názvu katastrálního území se postupuje podle ustanovení § 22 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Název katastrálního území musí být jednoznačný a nezaměnitelný v rozsahu celého území České republiky (zvláštní předpis Standard státního informačního systému k prostorové identifikaci (schválen rozhodnutím předsedy Úřadu pro státní informační systém č. 11/97 ze dne 19.12.1997). Nahrazuje Standard státního informačního systému k územní identifikaci (schválen usnesením vlády České republiky ze dne 18. srpna 1993 č. 448). Změna názvu se do údajů katastru vyznačuje v příslušném číselníku centrální databáze. Změna hranice katastrálních území a změna názvu katastrálního území se vyznačuje také v okrajovém náčrtku mapového listu (u grafické formy katastrálních map). Postup je uveden v příloze č. 16 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí.
- 17 (17) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
ZOBRAZENÍ ZMĚNY HRANICE OKRAJOVÉM NÁČRTKU
KATASTRÁLNÍHO
ÚZEMÍ
V
Katastrální mapa vyhotovená v souvislém zobrazení V okrajovém náčrtku jsou zobrazeny plnou čárou hranice katastrálních území podle původních map bývalého pozemkového katastru použitých pro tvorbu map v souvislém zobrazení. Při změně hranice katastrálního území se nová hranice vyznačí v okrajovém náčrtku tečkovanou čárou, a to v celém průběhu, tzn. i v úseku, kde ke změně nedošlo. Názvy katastrálních území po změně hranic katastrálních území se vyznačí v mapě a) v okrajovém náčrtku plným názvem, nebo b) v okrajovém náčrtku zkratkou (počátečním písmenem) a pod okrajovým náčrtkem plným názvem, nebo c) vedle čísla mapového listu a názvu původního katastrálního území napsaného pod okrajovým náčrtkem. Nově zapsané názvy se podtrhnou tečkovanou čárou. Neplatné názvy se škrtnou plnou čárou tak, aby zůstaly čitelné. Dojde-li k další změně hranice katastrálního území zobrazené v okrajovém náčrtku tečkovanou čárou, zobrazují se změny podle stejných zásad jako změny hranic parcel, přičemž původní hranice katastrálních území zakreslené v okrajovém náčrtku plnou čárou podle původních map se neškrtají ani neodstraňují. Katastrální mapa na podkladě Základní mapy velkého měřítka nebo technickohospodářské mapy V okrajovém náčrtku jsou zobrazeny hranice územních celků a hranice katastrálních území. Při změně průběhu hranice se nová hranice vyznačí tenkou plnou čárou, dosavadní hranice se odstraní (chemicky, mechanicky). Nově vytvořená katastrální území se označí čísly. Pod okrajovým náčrtkem se uvedou tato čísla s názvy katastrálních území. Katastrální mapa v digitální formě Tiskový výstup katastrální mapy v digitální formě okrajové náčrtky neobsahuje
- 18 (18) -
Činnost při správě katastru
obr.2.1: – Zobrazení změny katastrální hranice v okrajovém náčrtku
2.2.3
Sdělování změny hranice a názvu územního celku nebo katastrálního území.
Změnu názvu katastrálního území sděluje katastrální úřad Českému statistickému úřadu na změnovém dokladu (výkazu) zhotoveném podle zásad stanovených v příloze č. 10 (§ 24 odst. 1 vyhlášky). Změnu hranice a názvu katastrálního území sděluje katastrální úřad: a) navrhovateli změny, b) místně příslušné obci a c) vlastníkům nemovitostí dotčených změnou způsobem uvedeným v § 19 odst. 6 vyhlášky a d) územně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“), který vede přehlednou evidenci změn, s
- 19 (19) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
přiloženým zákresem změněné hranice v kopii katastrální mapy (§ 24 odst. 1 vyhlášky).
2.3
Dokumentační fondy
Dosavadní vedení evidence dokumentačních fondů na papírových mediích (evidenční karty) je nahrazeno evidencí digitální. Záznamy o dokumentech na evidenčních kartách jsou nahrazeny obsahově shodnými záznamy v digitální podobě. Pokud existuje mimo analogové formy evidovaného dokumentu i jeho digitální podoba v systémem podporovaném formátu nebo je dokument pouze v této digitální podobě, je v evidenci zapsán odkaz na odpovídající soubor a tento je možno prohlížet. Dokumentační fondy související s vedením katastru a v úschově katastrálního úřadu se dělí na tyto druhy: a) bodová pole základní, b) bodová pole podrobná, c) nové měření, d) reambulace nového měření, e) technicko-hospodářské mapování, f) tvorba Základní mapy velkého měřítka, g) mapový fond, h) soubor listin, i) spisy V, j) spisy Z, k) spisy ostatní, l) ZPMZ, m) operát pozemkového katastru, n) operát JEP, o) elaborát z osídlování a přídělového řízení, p) elaborát z revize I. pozemkové reformy, q) elaborát scelovací, r) elaborát HTÚP, s) technické předpisy, t) elaborát KPÚ, u) ostatní uložené nebo ukládané dokumenty a písemnosti podle uvážení a potřeb jednotlivých pracovišť resortu. Jednotlivé dokumenty se zapisují do „automatizovaně vedených desek“. Automatizovaně vedenými deskami se rozumí seskupení určitého typu dokumentačních fondů, které mají některé společné vlastnosti. Základní
- 20 (20) -
Činnost při správě katastru
společnou vlastností pro zápis dokumentů do jedněch desek je vždy místo uložení. Tyto desky jsou reálně reprezentovány jedněmi nebo více fyzickými složkami, pořadači spisů apod. Jeden druh fondu představuje jedny nebo více desek. V závislosti na typu fondu se desky mohou vztahovat ke konkrétnímu katastrálnímu území. U fondů označených písm. b) až f) a l) až r) se předpokládá vazba na katastrální území. U fondu označeného písm. h) je vazba na katastrální území plně v kompetenci katastrálního úřadu. Doporučuje se však u tohoto fondu nezavádět vazbu na katastrální území a soubor listin ukládat ve dvou samostatných řadách v třídění podle čísla příslušného řízení (V a Z). U každých desek se uvádí místo uložení. Název desek se volí podle dokumentů v nich uvedených, například: Náčrty o MŠ - k.ú. …, Soubor listin/rok, Spisy V/rok, Elaborát podrobného polohového bodového pole – k.ú. …, Měřické náčrty ZMVM – k.ú., Elaborát THM – k.ú. apod. U jednotlivých desek se uvádí datum platnosti (období) dokumentů v nich zapsaných včetně předpokládaného i skutečného data skartace (nepovinné údaje). Členění dokumentačních fondů na jednotlivé desky, jejich názvy, určení místa uložení, vazba na konkrétní katastrální území (v závislosti na druhu fondu) je v kompetenci každého pracoviště s výjimkou fondů uvedených v písm. l). Místa uložení, tj. jejich názvy, popis a případná návaznost, jsou uloženy ve zvláštní tabulce (číselníku), kterou si vytváří každé pracoviště podle místních podmínek. Dokumentační fondy vytvořené před převodem dat do ISKN zůstanou uspořádány podle dosavadního třídění. Pro dokumentační fondy podle písm. h) až l) je stanoven standardní postup uložení a zápisu do desek. Postup je stanoven pro ty fondy uvedených druhů, které vznikají nebo budou na katastrální úřad dodány až po zavedení nového ISKN a vychází z jednotlivých typů řízení (V, Z, ZDŘ, PGP, PÚP, P, OO, RO, OR). Uložení uvedených dokumentů je fyzicky vázáno na číslo řízení v daném roce. Jednotlivé typy řízení mají svoje číselné řady v daném roce bez ohledu na katastrální území a podle čísel řízení se ukládají do desek označených typem řízení a rokem. Ke každému jednotlivému řízení (mimo Potvrzování geometrického plánu) se zakládá spisový obal (”košilka”). Na tento obal se zapíše typ a číslo řízení (generované systémem), název katastrálního území a popřípadě jiné údaje týkající se příslušného řízení. Jednotlivé dokumenty příslušející konkrétnímu řízení se buď pevně spojí se spisovým obalem a není-li to možné, pak se na každý dílčí dokument zapíše typ a číslo odpovídajícího řízení. Spisové obaly se ukládají v řazení podle čísel řízení ve složce (složkách). Složky se nadepíší ročníkem a typem řízení. Pokud je potřeba více složek, pak se označí stejně a označení se doplní podlomením pořadovým číslem včetně čísel řízení (od – do), která každá složka obsahuje. V případě řízení pro potvrzování plánu je spisový obal tvořen přímo obalem příslušného ZPMZ a tyto se pak ukládají do složek podle katastrálních území a v nich podle čísel ZPMZ. Název složek je analogický jako výše a odpovídající jejich obsahu. Listiny se do sbírky listin ukládají rovněž podle čísel řízení (bez „košilky“), toto se uvádí přímo na listině (razítko).
- 21 (21) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Pro dokumentační fondy uvedené pod písmeny h) až l) vzniklé před zavedením nového systému ISKN se desky založí podle dosavadního způsobu členění a místa jejich uložení. Ostatní druhy fondů se člení a ukládají v závislosti na svém obsahu (obvykle ve vazbě na katastrální území, popřípadě i na ročníky) a definice odpovídajících desek vychází z tohoto členění. Vlastní obsah desek představuje popis jednotlivých dokumentů do těchto desek zařazených (analogie dosavadních evidenčních karet) s možností připojení odpovídajících souborů a s možností prohlížení obsahu těchto souborů, je-li dokument (nebo jeho část) vyhotoven v digitální formě. Každé řízení, jehož součástí nebo výsledkem je dokument nebo dokumenty v analogové podobě nebo v digitální formě počítačového souboru, končí příslušným záznamem údajů o tomto dokumentu do odpovídajících předdefinovaných desek. Prohlížení a vyhledávání údajů, včetně poskytování informací o dokumentačních fondech, je možné podle katastrálních území, podle druhu dokumentačních fondů nebo podle místa jejich uložení. Pro prohlížení konkrétních desek a dokumentů v nich uvedených je možné vyhledání podle listin a jednotlivých řízení. Vedení evidence o zápůjčkách dokumentů z dokumentačních fondů není systémem ISKN podporováno a provádí se nadále ručně dosavadním způsobem. Založení odpovídajících desek a zápis údajů o jednotlivých dokumentech pro stávající dokumentační fondy je třeba provést na podkladě současné analogové evidence, včetně prověření její správnosti, oprav případných chyb a aktualizace na platný stav. Takto zpracované údaje o dokumentačních fondech se nadále udržují v souladu se skutečností a veškeré změny (přemístění dokumentačních fondů, skartace, převod na digitální podobu apod.) se do systému vedení dokumentačních fondů průběžně zaznamenávají.
2.4
Poskytování údajů
2.4.1
Poskytování údajů z katastru
Poskytování údajů z katastru se týká všech údajů SPI a SGI, včetně údajů zjednodušené evidence parcel, která se považuje za součást katastrálního operátu (§ 29 odst. 3 zákona č.344/1992 Sb.). Poskytování údajů z katastru upravuje Vyhláška č.162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky (dále jen „vyhláška o poskytování údajů“) a Pravidla pro poskytování údajů o bodech základních bodových polí, pro poskytování a užití státních mapových děl a údajů z dokumentačních fondů jejich tvorby a pro poskytování dalších výsledků zeměměřických činností ze dne 21.5.2001 ČÚZK č.j. 2846/199-23. Ze SPI se poskytují údaje o nemovitostech evidovaných v katastru, a to ve formě nahlížení do katastru, ústních informací, výpisů, opisů nebo kopií nebo tiskových výstupů nebo v elektronické podobě, pokud jsou v této formě
- 22 (22) -
Činnost při správě katastru
vedeny, a dálkovým přístupem. Za tyto údaje se považují zejména (viz Uživatelská dokumentace ISKN): a) výpis z katastru, b) seznam parcel katastru, c) seznam parcel evidovaných zjednodušeným způsobem, d) informace o parcelách katastru, e) informace o parcelách evidovaných zjednodušeným způsobem, f) seznam budov s čísly popisnými a evidenčními, g) informace o budovách, h) informace o jednotkách, i) rejstřík vlastníků a jiných oprávněných, j) informace o vlastnících a jiných oprávněných, k) přehled vlastnictví, l) průběh řízení, m) seznam obcí, n) seznam částí obcí, o) seznam katastrálních území, p) statistické údaje o katastrálních územích, q) seznam parcel s kódy BPEJ, r) srovnávací sestavení parcel (§ 13 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů). Ze SGI se poskytují údaje o nemovitostech zobrazených v katastrální mapě nebo v jiných mapových podkladech, a to ve formě reprografické kopie nebo ručně kreslené, popřípadě jako výstup z grafického počítačového souboru DKM nebo KM-D ve vztažném měřítku mapy nebo ve formě dálkového přístupu (Vyhláška č.162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky). Mohou být vyhotoveny též v jednotkovém formátu A4. Za tyto údaje se považují zejména: a) kopie části katastrální mapy, b) kopie jiného mapového podkladu (např. mapy pozemkového katastru), c) kopie mapového listu katastrální mapy, d) kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí (§ 12 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů) (příloha č. 29), e) kopie DKM, KM-D nebo jeho části ve výměnném formátu podle předpisu Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky ze dne 28.prosince 1993 ČÚZK č.j.5729/1993-22 ve znění dodatků, popř. jiného stanoveného výměnného formátu,
- 23 (23) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
f) kopie dokumentace podle § 16 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. mimo kopie geodetických údajů a kopie přehledu sítě pevných bodů, g) kopie přehledu čísel bodů, h) kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ, i) kopie přehledu sítě PBPP, j) kopie geodetických údajů o zhušťovacím bodu nebo o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole, k) výpis ze seznamu souřadnic (čísla bodů, souřadnice, kódy kvality); vyhotovuje se na papíru nebo jako textový soubor pro jednotlivé body nebo pro vymezenou část území. Postup pro poskytování a užití údajů SGI je upraven zvláštním předpisem Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky ze dne 28.prosince 1993 ČÚZK č.j.5729/1993-22 ve znění dodatků. Pokud to umožňuje ISKN, vyhotovují se údaje jako tiskové výstupy z ISKN. Poskytnuté údaje potvrdí zaměstnanec katastrálního úřadu svým podpisem, a popřípadě též datem vyhotovení, pokud není na poskytovaném výstupu již vytištěno. Výpis, opis z a kopii katastrální mapy potvrdí též otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem, ostatní výstupy otiskem řádkového razítka katastrálního úřadu.
2.4.2
Nahlížení do katastru a poskytování ústních informací
Podmínky a postup při bezplatném získávání informací o údajích katastru nahlížením do katastru a poskytnutím ústních informací jsou stanoveny v § 5 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů.
2.4.3
Výpis, opis nebo kopie ze SPI a SGI a identifikace parcel jako veřejná listina
Veřejná listina osvědčuje skutečnosti, které jsou rozhodné pro jednání před státními orgány. Musí mít náležitosti podle § 6 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů (datum, otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, jméno a příjmení vyhotovitele a jeho podpis, kolek nebo doložku o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku) a uvádí se na ní číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru. Má-li veřejná listina více listů, musí být opatřeny otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem a podpisem oprávněného zaměstnance katastrálního úřadu všechny listy, nebo musí být jednotlivé listy pevně spojeny a opatřeny otiskem kulatého úředního razítka na přelepce ve spoji. Ostatní náležitosti se uvedou na poslední straně, kde se rovněž uvede počet listů. Výpis, opis nebo kopie ze SPI a SGI Výpis, opis nebo kopie ze SPI nebo ze SGI (dále jen ”výpis nebo kopie z katastru") je za podmínek stanovených v § 6 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů veřejnou listinou, která je podkladem pro vyhotovení listin o změnách právních vztahů k nemovitostem, o změnách údajů o parcele
- 24 (24) -
Činnost při správě katastru
(změna druhu pozemku apod.) a pro vyhotovení jiných listin, týkajících se nemovitostí. Výpisem, opisem nebo kopií z katastru, který je veřejnou listinou, se podle § 6 odst. 3 a 4 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů rozumí: a) úplný nebo částečný výčet parcel nebo budov nebo jednotek vlastníka (spoluvlastníků) nebo oprávněného z jiného práva příslušejících k listu vlastnictví s podrobnějšími údaji katastru podle § 9 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb., které se k uvedeným parcelám, budovám nebo jednotkám vážou; tento výčet je označen jako Výpis z katastru nemovitostí, b) výčet údajů o domě s byty a nebytovými prostory bez uvedení podrobnějších údajů katastru podle § 9 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. týkajících se jednotek a společných částí domu a pozemků ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek; je označen jako v písmenu a) Výpis z katastru nemovitostí, c) kopie katastrální mapy nebo jiného mapového podkladu zobrazující parcely podle písmene a) (dále jen „jiný mapový podklad”). Za jiný mapový podklad se považuje též mapa zobrazující parcely ve zjednodušené evidenci (mapa dřívější pozemkové evidence). Za kopii katastrální mapy v digitální formě se považuje i tiskový výstup označený jako Kopie katastrální mapy. Identifikace parcel Identifikace parcel (dále jen „identifikace") obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel posledního dochovaného stavu dřívější pozemkové evidence nebo stavu před obnovou katastrálního operátu s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru (§ 6 odst. 5 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů). Identifikace je veřejná listina (§ 6 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů) a vyhotovuje se na tiskopisu. V záhlaví se uvede druh dřívější pozemkové evidence (bývalý pozemkový katastr, operát přídělového řízení, operát scelovacího řízení, evidence nemovitostí, katastrální operát před obnovou). V levé části tiskopisu se uvede číslo knihovní vložky pozemkové knihy, popřípadě označení jiného podkladu, podle něhož jsou parcely uváděny, parcelní číslo, druh pozemku (pokud je požadován) a výměra parcel podle dřívější pozemkové evidence nebo katastrálního operátu před obnovou. V pravé části se uvedou odpovídající parcelní čísla podle katastru, jejich výměra a druh pozemku, číslo listu vlastnictví a případné poznámky. Nelze-li zákres hranic parcely nebo skupiny souvisejících parcel podle dřívějších pozemkových evidencí (podle katastrálního operátu před obnovou) ztotožnit se zákresem hranic parcely v katastru, identifikace se nevyhotoví. Hranice je nutné vytyčit v terénu a zhotovit plán. Identifikaci parcel se opatří náležitostmi podle § 6 odst. 1 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů (odstavec 16.1.2.2). Ukázka identifikace parcel je v příloze č. 30/1 a 30/3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Katastrální operát před obnovou nelze považovat za dřívější pozemkovou evidenci.
2.4.4
Ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastru
Postup při poskytování ověřených opisů nebo kopií listin ze sbírky listin katastru stanoví § 7 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů.
- 25 (25) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Má-li ověřený opis nebo kopie listiny více listů, musí být opatřeny otiskem kulatého úředního razítka se státním znakem a podpisem oprávněného zaměstnance katastrálního úřadu všechny listy, nebo musí být jednotlivé listy pevně spojeny a opatřeny otiskem kulatého úředního razítka na přelepce ve spoji. Ověřovací doložka, kolek a doložka o úhradě správního poplatku podle § 7 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů se uvedou na poslední straně.
2.4.5
Reprografické kopie z katastrálního operátu
Postup při poskytování reprografických kopií z katastrálního operátu stanoví § 8 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů a zvláštní předpis Pravidla pro poskytování údajů o bodech základních bodových polí, pro poskytování a užití státních mapových děl a údajů z dokumentačních fondů jejich tvorby a pro poskytování dalších výsledků zeměměřických činností ze dne 21.5.2001 ČÚZK č.j. 2846/199-23.
2.4.6
Tiskové výstupy z katastrálního operátu
Postup při poskytování tiskových výstupů z katastrálního operátu stanoví § 9 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů .
2.4.7
Dálkový přístup k údajům katastru
Dálkovým přístupem se poskytují zejména údaje podle odstavce 16.1.1.1 písm. a) až p) a dále zobrazení katastrální mapy a seznam bodů bodového pole (příloha č. 3 k vyhlášce o poskytování údajů). Postup při poskytování údajů dálkovým přístupem stanoví § 10 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů. Dálkovým přístupem lze získat údaje z katastru ze SPI a SGI, jsou-li vedeny v elektronické podobě. Tímto přístupem se poskytují údaje z katastru i ve formě výpisu z katastru nemovitostí s tím, že údaje získané prostřednictví dálkového přístupu mají informativní charakter a nejsou veřejnou listinou. Informace o vyznačené plombě je uvedena pouze ve výpisu z katastru nemovitostí, v informaci o parcele katastru, v informaci o parcele evidované zjednodušeným postupem, v informaci o budově a v informaci o jednotce. Dálkový přístup je oprávněn získat každý, kdo a) písemně požádá Zeměměřický úřad přímo nebo prostřednictvím katastrálního úřadu o zřízení dálkového přístupu k údajům katastru, b) složí a pravidelně doplňuje zálohu na úplatu za poskytnuté údaje katastru prostřednictvím dálkového přístupu. Zeměměřický úřad potvrdí žadateli příjem žádosti a po složení zálohy mu sdělí údaje potřebné pro získávání přístupu k údajům katastru dálkovým přístupem. Organizační složce státu a Pozemkovému fondu ČR sdělí Zeměměřický úřad tyto údaje již po obdržení žádosti.
- 26 (26) -
Činnost při správě katastru
2.4.8
Předávání podobě
údajů
katastru
vedených
v elektronické
Postup při předávání údajů katastru vedených v elektronické podobě stanoví § 11 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů katastru. Údaje katastru v elektronické podobě na technických nosičích dat mají informativní charakter. Údaje katastru v elektronické podobě poskytuje na písemnou žádost Zeměměřický úřad z území celé České republiky a katastrální úřad v rozsahu své územní působnosti.
2.4.9
Srovnávací sestavení parcel
Srovnávací sestavení parcel je orientační srovnání, tj. přiřazení zápisu, popřípadě zákresu parcely dřívější pozemkové evidence, neztotožnitelné s parcelou katastru. Je technickým podkladem, který se vyhotovuje zejména pro: a) sepsání dohod o vydání nemovitostí povinnými osobami v restitucích, b) sepsání nájemních smluv, c) daňové účely. Srovnávací sestavení parcel není veřejnou listinou, neosvědčuje právní vztahy k nemovitostem a nemůže sloužit jako podklad pro vyhotovení listin o převodu částí nemovitostí v něm uvedených. Srovnávací sestavení parcel se vyhotovuje na tiskopisu, ve kterém je předtištěn text ”Srovnávací sestavení parcel má pouze orientační charakter a popřípadě uvedené výměry částí parcel katastru jsou určeny přibližným způsobem. Nenahrazuje plán a nemůže být podkladem pro vyhotovení právních listin o nemovitostech, které jsou v něm uvedeny”. V záhlaví se uvede druh dřívější pozemkové evidence (pozemkový katastr, přídělový operát, scelovací operát, evidence nemovitostí). V levé části tiskopisu se uvede označení podkladu, podle něhož jsou parcely uváděny, parcelní číslo, druh pozemku (pokud je požadován) a výměra parcely podle dřívější pozemkové evidence. V pravé části se uvede u každé parcely z levé části porovnání se stavem evidovaným v katastru (parcelní číslo, druh pozemku, výměra, číslo listu vlastnictví). Výměra částí parcel může být určena přibližně a uvede se jen tehdy, je-li požadována v žádosti. Srovnávací sestavení parcel vyhotovené katastrálním úřadem potvrdí oprávněný zaměstnanec svým podpisem, uvede datum vyhotovení, číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, připojí řádkové razítko katastrálního úřadu, kolek nebo doložku o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku (§ 13 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů). Ukázka srovnávacího sestavení parcel je v příloze č. 30/2. Srovnávací sestavení lze vyhotovit pouze na stav katastru evidovaný ve zjednodušené evidenci KN.
- 27 (27) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
2.4.10 Kopie katastrální mapy se zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí Postup při poskytování kopií katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí stanoví § 12 Vyhlášky č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů.
2.5
Poskytování údajů z operátu bývalého pozemkového katastru a z pozemkové knihy
2.5.1
Obsah operátu bývalého pozemkového katastru
Operáty bývalého pozemkového katastru (dále jen „pozemkový katastr”) jsou operát měřický a operát písemný. Oba jsou archiváliemi a katastrální úřad je má v úschově. Měřický operát sestává z katastrální mapy (původní nebo otisky) a příruční (indikační) katastrální mapy. Písemný operát obsahuje: a) rejstřík parcel, b) parcelní protokol, c) pozemnostní archy, d) seznam pozemnostních archů, e) rejstřík držitelů, f) seznam parifikační půdy, g) záznam změn. Některé z uvedených částí operátu (např. části uvedené pod písmeny f) a g)) nemusí být na všech katastrálních úřadech zachovány.
2.5.2
Výpis, opis nebo kopie z operátu pozemkového katastru
Katastrální úřad vyhotovuje výpis, opis nebo kopii (dále jen „výpis") z operátů pozemkového katastru (§ 29 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb.). Výpis neosvědčuje právní vztahy k nemovitostem a není veřejnou listinou. Výpis se vyhotovuje ručně na tiskopisu (nekopíruje se z originálu) a údaje se vyplní podle předtisku v požadovaném rozsahu. Výpis potvrdí oprávněný zaměstnanec katastrálního úřadu svým podpisem a připojí datum a otisk řádkového úředního razítka. Ukázka výpisu je v příloze č. 31/1 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Katastrální úřad vyhotovuje kopii mapy pozemkového katastru. Kopie se z originálu mapy pozemkového katastru pořizuje jen zcela výjimečně ve zvlášť odůvodněném případě. Běžné kopie této mapy se zhotovují na podkladě kopie mapy pozemkového katastru uložené na katastrálním úřadě nebo se poskytují v podobě grafického výstupu z rastrového souboru, popřípadě přímo jako
- 28 (28) -
Činnost při správě katastru
rastrový soubor. Kopii potvrdí oprávněný zaměstnanec katastrálního úřadu svým podpisem, datem a otiskem řádkového úředního razítka.
2.5.3
Nahlížení do operátu pozemkového katastru, pozemkové knihy a železniční knihy
Operát pozemkového katastru, pozemková kniha a železniční kniha nejsou veřejné a nahlížení do nich je umožněno pouze osobám oprávněným k tomu podle zvláštního předpisu (Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví) a dále soudním znalcům, badatelům a osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti.
2.5.4
Výpis z pozemkové knihy a železniční knihy
Katastrální úřad vyhotovuje výpis, opis nebo kopii z pozemkové knihy a železniční knihy (§ 29 odst. 4 zákona 344/1992 Sb. ), který je veřejnou listinou. Ukázka výpisu je v příloze č. 31/2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Výpis z pozemkové knihy osvědčuje vlastnické právo nebo jiné věcné právo k nemovitosti ke dni 31.12.1950, popřípadě u vybraných osob (organizací) ke dni 1.4.1964, kdy se zápisy do pozemkové knihy a železniční knihy zastavily. Výpis z pozemkové knihy se vyhotovuje na tiskopisu. Neplatné údaje (v pozemkové knize červeně podtržené) se ve výpisu neuvádějí. Místo výpisu je možno vyhotovit i reprografickou kopii vložky pozemkové knihy. V reprografické kopii knihovní vložky se neplatné údaje červeně podtrhnou shodně se zápisem v pozemkové knize. Výpis se skládá ze záhlaví a listů A, B, C. Vyplňuje se ve všech částech podle předtisku: a) list A - v první části se uvádějí parcelní čísla zapsaná v příslušné vložce pozemkové knihy s vyznačením druhu pozemku, popřípadě čísla popisného domu, ve druhé části označené „Zápis" se uvedou zápisy změn týkající se parcel zapsaných v první části, b) list B - uvádějí se vlastníci nemovitostí včetně případných spoluvlastnických podílů, s citací listin, podle nichž došlo k zápisu v pozemkové knize, včetně položky pořadového čísla deníku a roku zápisu v pozemkové knize, c) list C - uvádějí se věcná práva a břemena váznoucí na nemovitostech.
2.6
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
2.6.1
Zpracování přehledů
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru (§ 15 vyhlášky č. 190/1996 Sb., dále jen „přehledy") se zhotovují pro potřeby orgánů státní statistiky. Přehledy se zhotovují automatizovaně jako výstupy ze SPI ke stanovenému datu a postup činností se řídí pokyny Úřadu
- 29 (29) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Přehledy obsahují souhrnné údaje v členění stanoveném pokyny Úřadu. Neobsahují údaje o parcelách ve zjednodušené evidenci. Druhy přehledů jsou: a) úhrnné hodnoty druhů pozemků, b) rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí, c) BPEJ na zemědělské půdě. Územními jednotkami zhotovení přehledů jsou: a) obec, b) okres, c) kraj,
2.6.2
Obsah přehledů
Úhrnné hodnoty druhů pozemků obsahují v rámci příslušné územní jednotky součet výměr všech pozemků evidovaných v SPI členění podle jednotlivých druhů pozemků. Přehled dále obsahuje počet obcí, katastrálních území, částí obcí, parcel katastru, parcel ve zjednodušené evidenci, budov s čísly popisnými, budov s čísly evidenčními a listů vlastnictví. Výměry orné a zemědělské půdy, rozčleněné do výrobních podoblastí (příloha č. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb), které jsou v daných územních jednotkách zastoupeny, poskytuje přehled „Rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí". Přehled BPEJ na zemědělské půdě obsahuje celkové výměry všech kódů BPEJ v katastrálním území (odst. 11.3 zvláštního předpisu-Pokyny ČÚZK č. 22 pro zavedení údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, pro jejich vedení a pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ze dne 26.srpna 1999, ČÚZK č.j. 2846/1999-23) se stavem k 31. prosinci příslušného roku. Přehled se předává Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany půdy Praha (VÚMOP) a není obsahem Statistické ročenky o půdním fondu v České republice (dále jen „statistická ročenka“).
2.6.3
Využití přehledů
Vybrané katastrální úřady zpracovávají a vydávají statistickou ročenku o půdním fondu v kraji (příloha č. 23). Úřad vydává statistickou ročenku podle údajů katastru k 31. prosinci příslušného roku. Statistická ročenka se předává vybraným orgánům státní správy podle rozdělovníku Úřadu a dalším zájemcům podle objednávek.
- 30 (30) -
Právní vztahy k nemovitostem
3
Právní vztahy k nemovitostem
K nemovitostem a k jednotkám se v katastru evidují: a) vlastnická a další věcná práva podle § 1 odst. 1 zvláštního předpisu Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., b) další práva podle § 2 odst. 4 zákona, c) poznámky a případná s nimi související omezení dispozičních práv (§ 9 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.), d) omezení dispozičních práv zapisovaná do katastru podle zvláštních předpisů, omezení převodu nemovitostí a doposud platná práva a omezení vzniklá podle dřívějších předpisů, e) další informace, o kterých to stanoví zvláštní předpis (např. zvláštní předpis - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) (dále jen „právní vztahy“).
3.1
Právní vztahy
Právní vztahy se způsobem vedení v SPI rozdělují na: a) právní vztahy typu vlastnictví, tj. vlastnické právo, příslušnost hospodařit s majetkem státu, správa nemovitostí ve vlastnictví státu oprávnění organizační složky a příspěvkové organizace zřízené krajem spravovat majetek krajů, oprávnění městských částí nebo městských obvodů spravovat svěřený majetek hl. m. Prahy a statutárních měst, oprávnění organizační složky obce a příspěvkové organizace zřízené obcí nebo městskou částí hl. m. Prahy nebo statutárních měst, příslušnost k organizační složce právnické osoby, kdy vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidovanou v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší, příslušnost k útvaru Ministerstva obrany (pro příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správu v souladu se zvláštním předpisem - Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR, č.j. 159/2-265/2001-8082 a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, č.j. 5136/2000-23 o evidování nemovitostí důležitých pro zajišťování obrany státu ze dne 14.2.2001); společné jmění manželů je vyjádřeno v SPI právním vztahem „vlastnické právo“ spolu s typem a charakteristikou oprávněné osoby a dále podle dřívější právní úpravy právo hospodaření s majetkem státu, právo trvalého užívání nemovitostí ve vlastnictví státu a prozatímní správa nemovitostí ve vlastnictví státu; do právních vztahů typu vlastnictví patří i informace o duplicitním zápisu vlastnictví,
- 31 (31) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
b) jiné právní vztahy (dále jen “JPV”), tj. zástavní právo, podzástavní právo, právo odpovídající věcnému břemenu, věcné předkupní právo, poznámky (§ 9 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) a s nimi související omezení dispozičních práv, omezení dispozičních práv zapisovaná do katastru podle zvláštních předpisů, omezení převodu nemovitostí a doposud platná práva (např. právo stavby) a omezení vzniklá podle dřívějších předpisů. Do této kategorie jsou v SPI zahrnuty i další informace vážící se k nemovitosti, jako např. informace o zápisu v záznamu pro další řízení, o zahájené obnově řízení správního orgánu, o opravě chyby v katastrálním operátu, o zahájení pozemkových úprav, o schválení pozemkových úprav, o změně hranic katastrálního území, o podané námitce vůči obnovenému katastrálnímu operátu, popřípadě další informace, o kterých zákon stanoví, že se zapisují do katastru. Právní vztahy se zapisují do SPI v řízení typu Vklad (dále jen „řízení V“) nebo v řízení typu Záznam (dále jen „řízení Z“) v příslušném typu předmětu řízení přiřazeném podle číselníku uvedeného v příloze č. 1/5 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí a s označením typu právních vztahů podle číselníku uvedeného v příloze č. 1/6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. K právním vztahům typu vlastnictví se v SPI evidují: a) kód právního vztahu, b) název právního vztahu, c) osoba oprávněná z právního vztahu, d) číslo listu vlastnictví, e) spoluvlastnický podíl k nemovitosti zapsané na listu vlastnictví – uvádí se ve tvaru zlomku (30 míst pro čitatele, 30 míst pro jmenovatele); v případě vlastnictví jednotek se eviduje k domu spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky (jednotek) na společných částech domu, f) listina, která byla podkladem k zápisu práva (kód typu listiny a její bližší popis), s vazbou na oprávněnou osobu a nemovitost. K JPV se v SPI evidují: a) kód právního vztahu, b) název právního vztahu, c) bližší popis typu právního vztahu, d) vazba na osobu oprávněnou z právního vztahu (sloupec „Pro OS“), e) vazba na osobu povinnou z právního vztahu (sloupec „K OS“), f) vazba na nemovitost oprávněného (sloupec „Pro nemovitost“), g) vazba na nemovitost povinného (sloupec „K nemovitosti“),
- 32 (32) -
Právní vztahy k nemovitostem
h) vazba na list vlastnictví (pouze u jiných právních vztahů zapisovaných do nasazení nového systému ISKN), i) listina, která byla podkladem k zápisu jiného právního vztahu (kód typu listiny a její bližší popis) (příloha č.1/7 a 1/8 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí). Které z vazeb podle písm. d) až g) se v SPI evidují je dáno typem právních vztahů (viz příloha č. 1/6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí).
3.2
Právní vztahy typu vlastnictví
Právní vztahy typu vlastnictví jsou vztaženy k parcele nebo k budově nebo k jednotce a vždy pro oprávněnou osobu. V údajích o nemovitosti jsou vyjádřeny příslušností k listu vlastnictví. Oprávněnými osobami jsou: a) u vlastnického práva vlastník (spoluvlastník), b) u příslušnosti hospodařit s majetkem státu nebo práva hospodařit Česká republika jako vlastník (spoluvlastník) spolu s organizační jednotkou státu nebo státní organizací, která je příslušná nebo má právo s předmětnou nemovitostí (spoluvlastnickým podílem) hospodařit, c) u správy nemovitostí ve vlastnictví státu Česká republika jako vlastník (spoluvlastník) spolu s osobou, která má předmětnou nemovitost (spoluvlastnický podíl) ve správě, d) u správy nemovitosti ve vlastnictví kraje vykonávané organizační složkou nebo příspěvkovou organizací zřízenou příslušným krajem kraj jako vlastník (spoluvlastník) spolu s organizační složkou nebo příspěvkovou organizací, která nemovitost spravuje, e) u svěřené správy nemovitosti ve vlastnictví hl. m. Prahy hl. m. Praha jako vlastník (spoluvlastník) spolu s městskou částí nebo městským obvodem, která má předmětnou nemovitost svěřenou do správy, f) u svěřené správy nemovitosti ve vlastnictví statutárních měst příslušné statutární město jako vlastník (spoluvlastník) spolu s městskou částí nebo městským obvodem, který spravuje nemovitost statutárního města, g) u správy nemovitosti ve vlastnictví obce vykonávané organizační složkou nebo příspěvkovou organizací zřízenou obcí nebo městskou částí hl. m. Prahy nebo statutárních měst příslušná obec nebo hl. m. Praha nebo příslušné statutární město jako vlastník (spoluvlastník) spolu s organizační složkou nebo příspěvkovou organizací, která spravuje nemovitost ve vlastnictví hl. m. Prahy nebo příslušného statutárního města, h) u příslušnosti k organizační složce právnické osoby, kdy vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidovanou v katastru (se spoluvlastnickým podílem k nemovitosti) jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší, právnická osoba jako vlastník (spoluvlastník) s příslušnou organizační složkou; v - 33 (33) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
případě majetku ve vlastnictví státu Česká republika jako vlastník (spoluvlastník), státní organizace s příslušností hospodařit s majetkem státu spolu s příslušnou organizační složkou, i) u příslušnosti k útvaru Ministerstva obrany (zvláštní předpis - Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR, č.j. 159/2-265/2001-8082 a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, č.j. 5136/2000-23 o evidování nemovitostí důležitých pro zajišťování obrany státu ze dne 14.2.2001), kdy náčelník příslušné Vojenské ubytovací a stavební správy je pověřen za Ministerstvo obrany k uzavírání právních vztahů souvisejících s nakládáním s nemovitostí v rámci její územní působnosti, Česká republika jako vlastník (spoluvlastník), Ministerstvo obrany s příslušností hospodařit s majetkem státu spolu s příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou, j) u práva hospodaření s majetkem státu podle dřívější právní úpravy Česká republika jako vlastník (spoluvlastník) spolu s osobou, která má k předmětné nemovitosti (spoluvlastnickému podílu) právo hospodaření, k) u prozatímní správy nemovitostí ve vlastnictví státu podle dřívější právní úpravy Česká republika jako vlastník (spoluvlastník) spolu s osobou, která má předmětnou nemovitost (spoluvlastnický podíl) v prozatímní správě, l) u práva trvalého užívání nemovitosti podle dřívější právní úpravy Česká republika jako vlastník (spoluvlastník) spolu s osobou, která má k předmětné nemovitosti (spoluvlastnickému podílu) právo hospodaření, a s osobou, která má k předmětné nemovitost i (spoluvlastnickému podílu) právo trvalého užívání.
3.2.1
Vlastnické právo k nemovitosti
Vlastnické právo k nemovitosti (kód typu předmětu řízení 2 - „Vlastnictví“, kód typu právního vztahu 30 –„Vlastnictví“) může mít oprávněná osoba s touto charakteristikou (příloha č. ¼ Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí): a) manželé v SJM (kód 1), b) oprávněná fyzická osoba (kód 2), c) Česká republika (kód 3), d) Pozemkový fond ČR (kód 7), e) jiná právnická osoba včetně kraje a obce (kód 11), f) cizí stát, právnická osoba cizího práva (kód 13).
3.2.2
Podílové spoluvlastnictví
Podílové spoluvlastnictví nemovitosti (kód typu předmětu řízení 2 „Vlastnictví“, kód typu právního vztahu 30 –„Vlastnictví“) je v katastru vyjádřeno velikostí spoluvlastnického podílu u každého ze spoluvlastníků nemovitosti spolu s údajem o příslušnosti k vlastníku (číslo listu vlastnictví) v
- 34 (34) -
Právní vztahy k nemovitostem
údajích u dotčené nemovitosti (parcely, budovy, jednotky) a s příslušným kódem typu právního vztahu (vlastnictví) v podrobnějších údajích katastru a jejich omezeních. Při zápisu podílového spoluvlastnictví musí být součet spoluvlastnických podílů roven 1. Spoluvlastnictví domu podle zvláštního předpisu Spoluvlastnictví domu podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, u něhož spoluvlastník domu je vlastníkem jednotky a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí domu (dále jen „vlastnictví jednotek“) (kód typu předmětu řízení 2 „Vlastnictví“, kód typu právního vztahu 30 –„Vlastnictví“), je v katastru vyjádřeno vlastnictvím jednotky (jednotek) a velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek (dále jen “spoluvlastnický podíl na společných částech domu”). Pro vlastnictví jednotek podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů jsou založeny: a) list vlastnictví pro Vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory (pro zápis domu s jednotkami, popřípadě pozemku) (dále jen „list vlastnictví pro dům“), a b) listy vlastnictví pro Vlastnictví bytu a nebytového prostoru (dále jen „list vlastnictví pro jednotku“). Spoluvlastnictví domu je vyjádřeno u každého ze spoluvlastníků domu (dále jen „vlastník jednotky“) údajem o příslušnosti jednotky (jednotek) k vlastníku (číslo listu vlastnictví pro jednotku) v údajích u dotčené jednotky a dále velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech domu u každého z vlastníků jednotek [součet spoluvlastnických podílů na společných částech domu příslušejících k jednotkám ve vlastnictví (spoluvlastnictví) vlastníka jednotek] spolu s údajem o příslušnosti nemovitosti (domu, pozemku) k vlastníku (číslo listu vlastnictví pro dům) v údajích u dotčené nemovitosti a s příslušným kódem typu právního vztahu (vlastnictví) v údajích o právních vztazích. Při zápisu vlastnictví jednotek musí být součet spoluvlastnických podílů na společných částech domu zapsaných na listu vlastnictví pro dům roven 1. Podílové spoluvlastnictví jednotky Podílové spoluvlastnictví jednotky (kód typu předmětu řízení 2 - „Vlastnictví“, kód typu právního vztahu 30 –„Vlastnictví“) je v katastru vyjádřeno u každého spoluvlastníka jednotky velikostí spoluvlastnického podílu spolu s údajem o příslušnosti k vlastníku (číslo listu vlastnictví pro jednotku) v údajích u dotčené jednotky a s příslušným kódem typu právního vztahu (vlastnictví) v podrobnějších údajích katastru a jejich omezeních. Součet spoluvlastnických podílů spoluvlastníků jednotek na jednotkách musí být na listu vlastnictví pro jednotku roven 1. Společné jmění manželů
- 35 (35) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Společné jmění manželů (§ 143 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 2 - „Vlastnictví“, kód typu právního vztahu 30 – „vlastnictví“) je v katastru vyjádřeno odkazem na oba manžele (oprávněné osoby), kteří mají nemovitost ve společném jmění manželů, a v údajích o oprávněné osobě typem ”SJM” a kódem 1 charakteristiky oprávněné osoby a kódem 30 typu právního vztahu (vlastnictví) v údajích o právních vztazích. Na listu vlastnictví je společné jmění manželů označeno zkratkou ”SJM”.
3.2.3
Práva k majetku ve vlastnictví státu
Příslušnost hospodařit a právo hospodařit s majetkem státu Příslušnost hospodařit a právo hospodařit s majetkem státu (kód typu předmětu řízení 44 „příslušnost hospodařit s majetkem státu“ a kód typu předmětu řízení 47 „právo hospodařit s majetkem státu“) (zvláštní předpisy - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů) je v katastru vyjádřeno kódem 92 typu právního vztahu „příslušnost hospodařit s majetkem státu“ a kódem 109 typu právního vztahu „právo hospodařit s majetkem státu“ v údajích o právních vztazích. Může být vztaženo pouze k oprávněné osobě s kódem 4 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba, která je příslušná s majetkem státu hospodařit, uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, se státem. Správa nemovitostí ve vlastnictví státu Správa nemovitosti ve vlastnictví státu (kód typu předmětu řízení 11 „Správa nemovitosti ve vlastnictví státu“) vykonávaná Pozemkovým fondem České republiky (dále jen ”Fond”) je v katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu 59 „správa“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztažena pouze k oprávněné osobě s kódem 7 nebo 8 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba vykonávající správu k nemovitosti ve vlastnictví státu uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, se státem. Právo hospodaření s majetkem státu Právo hospodaření s majetkem státu podle dřívější právní úpravy (kód typu předmětu řízení 9 „právo hospodaření“) bylo zvláštním předpisem - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů zrušeno a na oprávněné osoby přešla podle tohoto předpisu příslušnost hospodařit s majetkem státu. Právo hospodaření bude v katastru zapsáno, dokud příslušné organizační složky a státní organizace neohlásí, že jsou příslušné hospodařit s majetkem státu podle zvláštního předpisu - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů nebo že mají právo hospodařit s majetkem státu (viz odstavec 2.2.4.1). Právo hospodaření je v katastru vyjádřeno kódem 57 typu právního vztahu – „právo hospodaření s majetkem státu“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztaženo pouze k oprávněné osobě s kódem 4 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba z práva hospodaření uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, se státem.
- 36 (36) -
Právní vztahy k nemovitostem
Prozatímní správa nemovitosti ve vlastnictví státu Prozatímní správa nemovitosti ve vlastnictví státu podle dřívější právní úpravy (zvláštní předpisy - Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku) (kód typu předmětu řízení 11 „Správa nemovitosti ve vlastnictví státu“) je v katastru vyjádřena kódem 60 typu právního vztahu - „prozatímní správa“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztažena pouze k oprávněné osobě s kódem 4, 9 a 10 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba vykonávající prozatímní správu k nemovitosti ve vlastnictví státu uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, se státem. Prozatímní správa nemovitostí ve vlastnictví státu byla zvláštním předpisem - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů zrušena a na oprávněné osoby přešla podle tohoto předpisu příslušnost hospodařit s majetkem státu. Prozatímní správa bude v katastru zapsána, dokud příslušná organizační složka neohlásí, že je příslušná s předmětnými nemovitostmi hospodařit podle zvláštního předpisu - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu Právo trvalého užívání nemovitosti ve vlastnictví státu podle dřívější právní úpravy (zvláštní předpisy - Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 119/1998 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 10 „Právo trvalého užívání“) je v katastru vyjádřeno kódem 58 typu právního vztahu - „právo trvalého užívání“ v údajích o právních vztazích. Může být vztaženo pouze k oprávněné osobě s kódem 11 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba z práva trvalého užívání uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, se státem a s oprávněnou osobou, která má k předmětné nemovitosti právo hospodaření a je zřizovatelem práva trvalého užívání.
3.2.4
Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje
Správa nemovitosti ve vlastnictví kraje vykonávaná organizační složkou kraje nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací podle zvláštního předpisu - Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (kód typu předmětu řízení 45 „Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje“) je v katastru vyjádřena kódem 93 typu právního vztahu „správa nemovitostí ve vlastnictví kraje“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztažena pouze k oprávněné osobě s kódem 15 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba ze správy nemovitosti ve vlastnictví kraje uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, s příslušným krajem.
3.2.5
Správa nemovitostí ve vlastnictví obce
a) Svěření správy nemovitosti ve vlastnictví statutárního města nebo hl. města Prahy městské části nebo městskému obvodu. Svěření správy - 37 (37) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
nemovitosti ve vlastnictví statutárního města nebo hl. města Prahy městské části nebo městskému obvodu podle zvláštních předpisů Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (kód typu předmětu řízení 46 „Správa nemovitostí ve vlastnictví obce“) je v katastru vyjádřeno kódem 94 typu právního vztahu – „svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví města“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztaženo pouze k oprávněné osobě s kódem 10 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba ze svěřené správy nemovitosti ve vlastnictví statutárního města nebo hl. města Prahy uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, s příslušným městem. b) Správa nemovitosti ve vlastnictví obce vykonávaná organizační složkou obce nebo příspěvkovou organizací zřízenou obcí. Správa nemovitosti ve vlastnictví obce vykonávaná organizační složkou obce nebo jí zřízenou příspěvkovou organizací podle zvláštního předpisu - Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (kód typu předmětu řízení 46 „Správa nemovitostí ve vlastnictví obce“) je v katastru vyjádřena kódem 95 typu právního vztahu – „správa nemovitostí ve vlastnictví obce“ v podrobnějších údajích katastru. Může být vztažena pouze k oprávněné osobě s kódem 15 charakteristiky oprávněné osoby. Na listu vlastnictví je oprávněná osoba ze správy nemovitosti ve vlastnictví obce uvedena spolu s vlastníkem nemovitosti, s příslušnou obcí.
3.2.6
Duplicitní zápis vlastnictví
Duplicitní zápis vlastnictví podle § 37 odst. 3 vyhlášky (kód typu předmětu řízení 2 „Vlastnictví“) je vyjádřen kódem typu právních vztahů 24 „Duplicitní zápis vlastnictví“ s vazbou na všechny oprávněné osoby (jde o právní vztah typu vlastnictví, který označí duplicitní zápis) a kódem typu právních vztahů 25 „duplicitní zápis vlastnictví“ (JPV) v podrobnějších údajích katastru s vazbou na dotčenou nemovitost a vazbou na oprávněnou osobu (osobu, které listina doručená katastrálnímu úřadu svědčí o nabytí vlastnického práva, popřípadě jiného práva typu vlastnictví). U tohoto typu právního vztahu neplatí, že součet spoluvlastnických podílů musí být roven 1. V A-LV je zapsán vlastník, kterému nabývací titul svědčí pro vlastnictví celku, bez spoluvlastnického podílu, vlastníci, kterým jejich nabývací tituly svědčí pro spoluvlastnictví dotčené nemovitosti v dané velikosti spoluvlastnického podílu jsou, zapsáni v A-LV s tímto spoluvlastnickým podílem. Duplicitní zápis vlastnictví je vyjádřen kódem typu právního vztahu 24 subjekty a kódem typu právního vztahu 25 s vazbou k nemovitosti, která je v katastru zapsána jedinečně, k jednotlivým navzájem se překrývajícím nemovitostem v případě označení nemovitostí pro každého vlastníka jiným způsobem (parcela KN, parcela ZE ). K jednotlivým oprávněným osobám se eviduje vazba na listinu, na základě které jí bylo vlastnictví do katastru zapsáno.
- 38 (38) -
Právní vztahy k nemovitostem
3.3
Jiný právní vztah
JPV se zapisuje k zatížené nemovitosti (dále jen „k nemovitosti“) ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti (k oprávněné nemovitosti) (dále jen „pro nemovitost“), ve prospěch jiné oprávněné osoby (dále jen „pro OS“) a k tíži povinné osoby (dále jen „k OS“) podle typu právního vztahu. Kódy a názvy typů JPV včetně povolených vazeb jednotlivých JPV na nemovitosti a na oprávněné osoby jsou definovány v číselníku typů právních vztahů v příloze č. 1/6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí.
3.3.1
Zástavní právo
Zástavní právo k nemovitosti (§ 152 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 3 „Zástavní právo“) je v podrobnějších údajích katastru (§ 9 odst. 4 vyhlášky) vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kódy 31 až 34 a 103), jeho názvem, vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“), vazbou na věřitele („pro OS“) s údaji o věřiteli (o věřitelích). U zástavního práva se evidují: a) předmět zástavního práva (zástava – nemovitost, jednotka), b) zástavní věřitel s údaji podle odstavce 1.2.7 písm. c) a d), c) výše jistiny zajištěné pohledávky, která je zástavním právem zajištěna, popřípadě podíl na pohledávce vyjádřený procentem, zlomkem nebo výší části jistiny jednotlivých věřitelů na zajištěné pohledávce nebo je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit, d) zástavce, jen zastavuje-li svůj podíl na nemovitosti pouze některý ze spoluvlastníků („k OS“), e) velikost spoluvlastnického podílu, který je předmětem zástavy, f) datum vzniku zástavního práva, g) doba, na kterou bylo právo sjednáno, h) listina, která byla podkladem k zápisu práva. Údaje podle písmene c), e) až h) jsou uvedeny v bližším popisu zástavního práva. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je zástavní právo vyznačeno v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku.
3.3.2
Podzástavní právo
Podzástavní právo k nemovitosti (§ 173 a 174 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 4 „Podzástavní právo“) je v podrobnějších údajích katastru (§ 9 odst. 4 vyhlášky) vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 35), jeho názvem, vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“), vazbou na podzástavního věřitele („pro OS“), s údaji o podzástavním věřiteli (věřitelích) a výší pohledávky (popřípadě cenou nepeněžité pohledávky pokud je oceněna), k jejímuž zajištění vzniklo podzástavní právo. Vázne-li podzástavní právo pouze
- 39 (39) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
na spoluvlastnickém podílu k nemovitosti, pak je doplněna vazba na podzástavního dlužníka (spoluvlastníka nemovitosti) („k OS“). V bližším popisu podzástavního práva je uvedena velikost spoluvlastnického podílu podzástavního dlužníka, který je předmětem podzástavního práva, popřípadě podíl na pohledávce a výše části jistiny a doba, na kterou bylo podzástavní právo sjednáno. V případě, že zástavním právem je zajištěna nepeněžitá pohledávka, pak je v bližším popisu uvedena i tato skutečnost. V bližším popisu podzástavního práva je dále uvedeno zástavní právo, jímž je zajištěna zastavená pohledávka, a to číslem řízení, ve kterém bylo zástavní právo do katastru zapsáno („k zástavnímu právu V-1453/2000-408“), popřípadě číslem jednacím v řízení o povolení vkladu („k zástavnímu právu V2 1386/98“) nebo položkou výkazu („k zástavnímu právu VZ 24/01“). Podmínkou evidování podzástavního práva v katastru je evidence zástavního práva, kterým je zajištěna pohledávka, jejímž zastavením vzniklo předmětné podzástavní právo. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je podzástavní právo vyznačeno v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku.
3.3.3
Věcné břemeno a právo odpovídající věcnému břemeni
Věcné břemeno spojené s vlastnictvím určité nemovitosti a) Věcné břemeno spojené s vlastnictvím nemovitostí evidovaných v katastru. Věcné břemeno (§ 151n a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 5 „Věcné břemeno“) omezuje každého vlastníka příslušné nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti, přičemž toto právo svědčí i každému dalšímu vlastníkovi předmětné nemovitosti; váže se k nemovitosti a nikoliv ke konkrétní oprávněné osobě. Právo odpovídající věcnému břemenu spojené s vlastnictvím určité nemovitosti je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 36 až 47), jeho názvem, popřípadě upřesněním obsahu věcného břemene v bližším popisu práva, vazbou na nemovitost povinného („k nemovitosti“) a vazbou na nemovitost oprávněného („pro nemovitost“). Věcné břemeno je na listu vlastnictví s nemovitostí oprávněného vyznačeno v části B1-LV a na listu vlastnictví s nemovitostí povinného v části C-LV. b) Věcné břemeno spojené s vlastnictvím nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru. Věcné břemeno spojené s vlastnictvím určité nemovitosti (kód typu předmětu řízení 5 „Věcné břemeno“), která není předmětem evidování v katastru (oprávněnou osobou z práva odpovídajícího věcnému břemenu je vlastník nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru), je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 36 až 47), jeho názvem, vazbou na nemovitost povinného („k nemovitosti“) a v bližším popisu věcného práva uvedenou vazbou na nemovitost oprávněného (popis nemovitosti), která není předmětem evidování v katastru, popřípadě upřesnění obsahu práva. Věcné břemeno je pouze na listu vlastnictví s nemovitostí povinného v části C-LV. Jedná-li se o věcné břemeno, které vázne na nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru (povinnou osobou z práva odpovídajícího věcnému břemenu je vlastník
- 40 (40) -
Právní vztahy k nemovitostem
nemovitosti, která není předmětem evidování v katastru), je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 36 až 47), vazbou na nemovitost oprávněného („pro nemovitost“) a v bližším popisu věcného práva uvedenou vazbou na nemovitost povinného (popis nemovitosti), která není předmětem evidování v katastru, popřípadě upřesnění obsahu práva. Věcné břemeno je pouze na listu vlastnictví s nemovitostí oprávněného vyznačeno v části B1LV. c) Věcné břemeno k nemovitosti spojené s vlastnictvím jednotky. Věcné břemeno (§ 151n a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 5 „Věcné břemeno“), které omezuje každého vlastníka příslušné nemovitosti (např. pozemku pod domem s jednotkami, pozemku sousedícího s domem s jednotkami, budovy kotelny) ve prospěch vlastníka jednotky, a to v rozsahu velikosti jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu, se váže k nemovitosti povinného a k příslušné jednotce oprávněného. Věcné právo, např. spoluužívání pozemku pod domem s jednotkami (§ 21 odst. 5 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (např. kód 44), jeho názvem, vazbou na nemovitost povinného („k nemovitosti“) a vazbou na jednotku oprávněného („pro nemovitost“), rozsahem oprávnění vyjádřeným velikostí spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu v bližším popisu práva, s případným upřesněním obsahu věcného břemene. Věcné břemeno je na listu vlastnictví s jednotkou oprávněného (na listu vlastnictví pro jednotku) vyznačeno v části B1-LV a na listu vlastnictví s nemovitostí povinného v části C-LV. V případě, že povinným i oprávněným z věcného břemene jsou vlastníci jednotek, je věcné břemeno na listu vlastnictví s jednotkou oprávněného vyznačeno v části B1-LV (na listu vlastnictví pro jednotku) a na listu vlastnictví s jednotkou povinného v části C-LV (na listu vlastnictví pro jednotku). Věcné břemeno svědčící určité osobě a) Věcné břemeno váznoucí na nemovitosti. Věcné břemeno (§ 151n a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) svědčící určité osobě (kód typu předmětu řízení 5 „Věcné břemeno“) je v podrobnějších údajích katastru (§ 9 odst. 3 vyhlášky) vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 48 až 53, 101, 102, 107), jeho názvem, vazbou na nemovitost povinného („k nemovitosti“), vazbou na oprávněnou osobu („pro OS“ - osobu, které svědčí právo odpovídající věcnému břemenu), popřípadě upřesnění obsahu tohoto práva v jeho bližším popisu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je věcné břemeno vyznačeno v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku.
- 41 (41) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
b) Věcné břemeno váznoucí na spoluvlastnickém podílu. k nemovitosti je povinen zaopatřit převodce - oprávněnou osobu ve stáří apod.) (§ 151n a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 5 „Věcné břemeno“) je podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu 108, jeho názvem, vazbou na nemovitost povinného („k nemovitosti“) a vazbou na oprávněnou osobu („pro OS“ - osobu, které svědčí právo odpovídající věcnému břemenu), vazbou na spoluvlastníka nemovitosti (povinného), jehož spoluvlastnický podíl je předmětem věcného břemene („k OS“), a v bližším popisu věcného práva uvedením velikosti dotčeného spoluvlastnického podílu, popřípadě upřesnění obsahu tohoto práva. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je věcné břemeno vyznačeno v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku.
3.3.4
Věcné předkupní právo
Věcné předkupní právo k nemovitosti (§ 603 a násl. zvláštního předpisu Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) (kód typu předmětu řízení 6 „Předkupní právo“) je v podrobnějších údajích katastru (§ 9 odst. 5 vyhlášky) vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 54), jeho názvem, vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“) a vazbou na oprávněnou osobu („pro OS“), s údaji o oprávněné osobě (o osobě, které svědčí předkupní právo). Vázne-li věcné předkupní právo pouze na spoluvlastnickém podílu k nemovitosti, je uvedena vazba na spoluvlastníka nemovitosti („k OS“), jehož spoluvlastnický podíl je předmětem věcného předkupního práva, a v bližším popisu věcného předkupního práva je uvedena velikost tohoto spoluvlastnického podílu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je věcné předkupní právo vyznačeno v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku.
3.3.5
Právo stavby
Právo stavby (kód typu předmětu řízení 14 „Právo stavby“) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 64), jeho názvem, vazbou na nemovitost povinného (na pozemek, na kterém právo stavby vázne) („k nemovitosti“) a vazbou na budovu oprávněného („pro nemovitost“) a s vazbou na oprávněného („pro OS“). S právem stavby je podle zásad v odstavci 2.3.4, pokud není dohodnuto něco jiného, vyznačeno věcné předkupní právo na stavbu pro vlastníka pozemku (odstavec 2.3.4) a věcné předkupní právo na pozemek pro oprávněného z práva stavby (odstavec 2.3.4). Právo stavby je na listu vlastnictví s budovou oprávněného vyznačeno v části B1-LV a na listu vlastnictví s pozemkem povinného v části C-LV. a) Právo stavby vzniklé před 1.1.1951. Právo stavby, tj. právo osoby (stavebníka) mít stavbu na pozemku nebo pod povrchem pozemku jiného vlastníka, vznikalo do 31.12.1950 podle dřívějších právních předpisů (§ 293 a násl. obecného zákoníku občanského, § 5 zákona č. 86/1912 Sb., o právu stavby, a § 4 zákona č. 88/1947 Sb., o právu stavby) jako právo dočasné a považovalo se za věc nemovitou (§ 298 obecného zákoníku občanského). Není-li dohodnuto jinak, přísluší
- 42 (42) -
Právní vztahy k nemovitostem
stavebníkovi předkupní právo na stavební pozemek a vlastníku pozemku předkupní právo na právo stavby. Právo stavby zřízené před 1.1.1951 lze zcizit, zatížit a přechází na dědice. Při těchto právních úkonech se postupuje v souladu s § 853 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů analogicky podle ustanovení platných právních předpisů, které se týkají nemovitostí. K převodu práva stavby i ke zřízení zástavního práva k právu stavby je nezbytný vklad do katastru. b) Právo stavby vzniklé po 1.1.1951. Právo stavby, tj. právo zřídit si trvalou stavbu ve svém vlastnictví na cizím pozemku vznikalo po 1. 1. 1951 podle středního občanského zákoníku (§ 155 až 165 zákona č. 141/1950 Sb.) jako právo věcné, které vázlo na pozemku, na kterém stavba stála, a svědčilo vlastníkovi stavby. Právo stavby vznikalo ze zákona nebo úředním výrokem nebo smlouvou. Právo stavby vzniklé po 1.1.1951 se eviduje v katastru obdobně jako v předchozím odstavci a).
3.3.6
Poznámka
Poznámkou (kód typu předmětu řízení 16 „omezení dispozičních práv“ a 18 „poznámka“) se v katastru evidují skutečnosti (důsledky rozhodnutí soudů nebo správce daně nebo uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné) na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora nebo osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního předpisu - Zákon č. 26/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách), které omezují dispoziční práva vlastníka nebo jiného oprávněného, a prohlášení ochranné lhůty v konkursním řízení. Poznámkou se v katastru dále evidují i skutečnosti o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (§ 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) a o podaném žalobním návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle § 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. (§ 9 odst. 1 písm. b) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.). Omezení dispozičních práv k nemovitosti Poznámka, kterou se vyznačuje v katastru omezení dispozičních práv (§ 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.), je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena těmito typy právních vztahů:
- 43 (43) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
a) Omezení dispozičních práv (kód 66), obecně (kód typu předmětu řízení 16) a dále (s kódem typu předmětu řízení 18), b) Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti (kód 68), c) Povolení ochranné lhůty v konkursním řízení (kód 69), d) Prohlášení konkursu (kód 70), e) Podaný návrh na vyrovnání (kód 71), f) Nařízení předběžného opatření (kód 72), g) Jiné rozhodnutí, kterým se omezují dispoziční.práva vlastníka (kód 73), h) Uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné (kód 97), i) Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku (kód 100), j) Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti (kód 105), k) Exekuční příkaz k prodeji podniku (kód 106), l) Dražební vyhláška (kód 110) vždy s vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“) a údaji o povinné osobě (o vlastníku dotčené nemovitosti) („k OS“). Vztahuje-li se omezení dispozičních práv pouze ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti, pak je v popisu omezení uvedena i tato velikost spoluvlastnického podílu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku. Prohlášení konkursu Poznámka o prohlášení konkursu (§ 12a a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena způsobem uvedeným v odstavci 2.3.6.1. Poznámka ”prohlášení konkursu” je vyznačena u všech nemovitostí, které úpadce vlastní v době vyhlášení konkursu, a postupně u dalších, které úpadce nabyl za konkursu (zápis viz. odstavec 7.2.9.2.1 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí). Na základě oznámení soudu nebo na základě oznámení správce konkursní podstaty je poznámka o prohlášení konkursu vyznačena i k nemovitostem, které nevlastní úpadce, avšak které jsou sepsány jako součást úpadcovy konkursní podstaty. Poznámka o prohlášení konkursu je i v tomto případě vyjádřena s vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“) a dále vazbou na vlastníka dotčené nemovitosti („k OS“). Vztahuje-li se prohlášení konkursu v tomto případě pouze ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti, pak je v popisu omezení uvedena i velikost tohoto spoluvlastnického podílu (zápis viz. odstavec 7.2.9.2.2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí). Pokud soud neoznámil katastrálnímu úřadu prohlášení konkursu, je povinnou přílohou oznámení správce konkursní podstaty i usnesení soudu o prohlášení konkursu. Dražební vyhláška Poznámka o vydané dražební vyhlášce je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena způsobem uvedeným v odstavci 1.3.6.1 s tím, že dražební vyhláška
- 44 (44) -
Právní vztahy k nemovitostem
nebo její podstatný obsah je dále zveřejněna na úřední desce katastrálního úřadu. Podán návrh k soudu na nařízení výkonu rozhodnutí Poznámka (kód typu předmětu řízení 18 „poznámka“) (§ 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu 98 „podán návrh na naříz. výkonu rozh. prodejem nemovitosti“ a poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu 78 „podán návrh na naříz.výkonu rozh. zřízením souc. zást. práva“, s vazbami na dotčené nemovitosti („k nemovitosti“). Vztahuje-li se poznámka pouze ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti, pak je doplněna vazba na žalovaného (spoluvlastníka nemovitosti) („k OS“) a v bližším popisu poznámky je uvedena velikost tohoto spoluvlastnického podílu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části D-LV, u jednotek v části D-LV listu vlastnictví pro jednotku. Nařízení exekuce Poznámka (kód typu předmětu řízení 18 „poznámka“) o nařízení exekuce (§ 44 zvláštního předpisu /52/ a § 9 odst. 1 písm. c) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu 104 „nařízení exekuce“, vždy s vazbou na povinného („k OS“). Nařízení exekuce je JPV s celostátní působností. Přes centrální databázi je poznámka o nařízení exekuce, po zplatnění zápisu JPV na jednom z katastrálních úřadů (zápis viz. odstavec 7.2.9.3), automaticky přenesena do všech lokálních databází, kde je povinný evidován. Na lokální databázi je pomocí standardní aktualizace vytvořen novým řízením Z nový JPV s kódem typu právního vztahu 104 „nařízení exekuce“ s vazbou k OS. U takto automaticky vytvářeného JPV je v jeho popisu zapsána identifikace pracoviště včetně identifikace listiny, na základě které původní JPV vzniklo. Řízení je vytvořeno a provedeno (včetně aktualizace) zcela automaticky a proto jej není možné odmítnout. Na listu vlastnictví s nemovitostí ve vlastnictví povinné osoby je poznámka vyznačena v části C-LV, u jednotek v části C-LV listu vlastnictví pro jednotku. Podaná žaloba Poznámka o podané žalobě na určení práva nebo o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (§ 9 odst. 1 písm. b) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu (kód 74 až 78, a 99), s vazbami na dotčené nemovitosti. Vztahuje-li se poznámka pouze ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti, pak je doplněna vazba na žalovaného - 45 (45) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
(spoluvlastníka nemovitosti) („k OS“) a v bližším popisu poznámky je uvedena velikost tohoto spoluvlastnického podílu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části D-LV, u jednotek v části D-LV listu vlastnictví pro jednotku.
3.3.7
Omezení podle dřívějších předpisů a ostatní zapisované informace
a) Omezení dispozičních práv vzniklé podle dřívějších předpisů. Omezení převodu nemovitostí a další omezení dispozičních práv s nemovitostí vzniklé podle dříve platných předpisů (kód typu předmětu řízení 16 „omezení dispozičních práv“) je v podrobnějších údajích katastru vyjádřeno kódem typu právního vztahu (kód 66), jeho názvem a vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“). Vztahuje-li se omezení dispozičních práv pouze ke spoluvlastnickému podílu k nemovitosti, pak je dále doplněna vazba na povinnou osobu (spoluvlastníka nemovitosti) („k OS“) a v bližším popisu poznámky je uvedena velikost tohoto spoluvlastnického podílu. Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části C-LV, u jednotek v části CLV listu vlastnictví pro jednotku. b) Národní správa (podle dřívějších předpisů). Národní správa zavedená podle dřívějších předpisů je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu (kód 61), jeho názvem a vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“). Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části C-LV. c) Poskytnutí státního stavebního příspěvku na pozemek nebo budovu (kód typu předmětu řízení 18 „Poznámka“). Poznámka o poskytnutí státního stavebního příspěvku podle § 95 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu (kód 89 a 90), jeho názvem a vazbou na dotčenou nemovitost („k nemovitosti“). Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí je poznámka vyznačena v části D-LV, u jednotek v části D-LV listu vlastnictví pro jednotku. d) Zahájení pozemkových úprav (kód typu předmětu řízení 37 „Pozemkové úpravy“). Informace o zahájených pozemkových úpravách podle § 8 odst. 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu (kód 85) s vazbou na dotčené nemovitosti („k nemovitosti“). Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí (pozemkem) je poznámka vyznačena v části D-LV. e) Schválení pozemkových úprav (kód typu předmětu řízení 37 „Pozemkové úpravy“). Informace o schválených pozemkových úpravách podle § 9 odst. 4 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů je v podrobnějších údajích katastru vyjádřena kódem typu právního vztahu (kód 86), jeho názvem a vazbou na dotčenou
- 46 (46) -
Právní vztahy k nemovitostem
nemovitost („k nemovitosti“). Na listu vlastnictví s dotčenou nemovitostí (pozemkem) je poznámka vyznačena v části C-LV.
3.4
Plomba
U nemovitostí a jednotek, které jsou dotčeny změnou právních vztahů nebo skutečností zapisovanou do katastru poznámkou podle § 9 a 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. uvedenou v listině předložené k zápisu této změny do katastru, je v SPI vyznačena plomba (§ 9 odst. 7, § 35 odst. 1, § 38 odst. 2, § 39 a § 40 odst. 1 vyhlášky). Plomba je vyznačena na listu vlastnictví písmenem „P“ u každé dotčené nemovitosti a na listu vlastnictví pro jednotku u každé dotčené jednotky. Na listu vlastnictví pro dům je plomba vztahující se k jednotce vyznačena pouze u budovy. Plomba se zobrazuje ve výstupu z katastru, v informaci o parcele, o budově a v informaci o jednotce (odstavec 16).
3.5
List vlastnictví
List vlastnictví obsahuje skupinu nemovitostí, ke které má vlastník (spoluvlastníci) nebo jiný oprávněný stejný právní vztah typu vlastnictví. List vlastnictví je základní identifikací příslušnosti oprávněné osoby k nemovitosti (skupině nemovitostí). List vlastnictví je jeden ze základních výstupů z katastru. Je nazván “Výpis z katastru nemovitostí” a je členěn na části A, B, B1, C, D, E a F (dále jen ”A-LV, B-LV, B1-LV, C-LV, D-LV, ELV, F-LV"). Listy vlastnictví na tiskopisu, založené podle dřívějších předpisů, se dále nevedou. List vlastnictví obsahuje údaje katastru o oprávněné osobě (§ 8 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), o nemovitostech, které jsou evidovány v jejím vlastnictví (§ 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), o podrobnějších údajích katastru (§ 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), které se váží k vlastníku nebo k nemovitostem a k jednotkám v jeho vlastnictví. Označuje se číslem listu vlastnictví. List vlastnictví se vytváří automatizovaně z údajů SPI. List vlastnictví se zakládá vždy jeden pro nemovitosti, ke kterým jsou vztaženy shodné právní vztahy typu vlastnictví pro každého vlastníka (spoluvlastníky) nebo jiného oprávněného v rámci katastrálního území. Samostatný list vlastnictví se zakládá i pro dům s vymezenými jednotkami podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů a v souvislosti s ním se zakládají i samostatné listy vlastnictví pro vlastníky (spoluvlastníky) vymezených jednotek. Rovněž pro duplicitní zápis vlastnictví nemovitosti se založí samostatný list vlastnictví.
- 47 (47) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
3.5.1
Číslování listů vlastnictví
Listy vlastnictví jsou číslovány od jedničky s tím, že je vyhrazeno číslo: 1 pro bývalé místní národní výbory, lze je rovněž použít pro obce v případě, že se v katastru realizuje přechod majetku ČR do majetku obce podle zvláštního předpisu - Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, 2 pro okresní úřady, 10001 zpravidla pro obce, 10002 pro Pozemkový fond ČR, 11000 zpravidla pro neznámého vlastníka.
3.5.2
Části listu vlastnictví
List vlastnictví je rozdělen na záhlaví a části označené A, B, B1, C, D, E a F (dále jen ”A-LV, B-LV, B1-LV, C-LV, D-LV, E-LV, F-LV"). Záhlaví listu vlastnictví obsahuje: a) okres (kód a název), b) obec (kód a název),,. c) katastrální území (kód a název), d) číslo listu vlastnictví, e) nadpis „Výpis z katastru nemovitostí“, f) u listu vlastnictví pro dům s vymezenými jednotkami nadpis “Vlastnictví domu s vymezenými byty a nebytovými prostory“, g) u listu vlastnictví pro jednotku nadpis „Vlastnictví bytu a nebytového prostoru“. Část A-LV obsahuje: a) slovní označení právního vztahu; b) údaje o vlastníkovi, popřípadě o každém spoluvlastníkovi a o jiném oprávněném z dalších práv: c) jméno a příjmení, popřípadě akademické tituly nebo název vlastníka (spoluvlastníka), popřípadě jiného oprávněného, adresu trvalého pobytu nebo sídla, popřípadě označení společného jmění manželů zkratkou SJM a údaji o obou partnerech tvořících SJM, d) identifikátor (rodné číslo, IČO) vlastníka (spoluvlastníka), popřípadě jiného oprávněného, e) spoluvlastnický podíl k nemovitostem uvedeným v části B-LV. Část B-LV obsahuje údaje o nemovitostech, které vlastník zapsaný v části ALV vlastní nebo ke kterým má jiný oprávněný právní vztah typu vlastnictví. Část B-LV je členěna do oddílů:
- 48 (48) -
Právní vztahy k nemovitostem
”Pozemky” s údaji: parcelní číslo, výměra, druh pozemku, způsob využití a způsob ochrany, ”Pozemky evidované zjednodušeným způsobem” s údaji: původ parcely zjednodušené evidence, parcelní číslo a výměra; v případě, že pozemek přešel změnou hranic z jiného katastrálního území, je uveden i název původního katastrálního území, ”Budovy” s údaji: část obce, do které budova s číslem popisným nebo evidenčním přísluší, číslo popisné nebo evidenční, způsob využití budovy, způsob její ochrany a číslo parcely (čísla parcel), na které (kterých) je budova evidována, ”Jednotky” s údaji o domě, ve kterém jsou vymezeny, číslo jednotky, popřípadě popis jejího umístění v domě, typ a způsob využití jednotky, velikost spoluvlastnického podílu na společných částech domu, popřípadě pozemku. V části B-LV je písmenem „P“ vyznačena u nemovitostí (pozemku, budovy, jednotky) plomba, jsou-li právní vztahy k nim dotčeny změnou. Část B1-LV obsahuje: a) jiná věcná práva k nemovitostem (např. práva k cizím nemovitostem odpovídající věcnému břemenu, právo stavby) a další práva, pokud byla zapsána podle dřívějších předpisů, s údaji o typu právního vztahu, s uvedením pro vlastnictví které nemovitosti uvedené v části B-LV je právo zřízeno a k jaké nemovitosti, b) údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu práva v části B1-LV, tj. spisové značky listin nebo jiné jejich označení (např. název a datum jejich vyhotovení) nebo čísla knihovních vložek pozemkových knih (byl-li zápis proveden podle pozemkové knihy), c) odkaz na řízení, ve kterém je právo do katastru zapsáno u nově zapisovaných údajů, případně odkaz na položku výkazu změn u údajů zapsaných před nasazením ISKN . Část C-LV obsahuje: omezení vlastnického práva k nemovitostem uvedeným v části B-LV, tj.: aa) poznámky podle § 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. (např. omezení dispozičních práv z titulu prohlášení konkursu nebo z titulu předběžného opatření soudu) a poznámka podle § 9 odst. 1 písm. c) zvláštního předpisu Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. o nařízené exekuci soudem, a) zatížení nemovitosti (např. zástavní právo, věcné předkupní právo) a b) omezení z práva odpovídajícího věcnému břemenu (služebnosti), s údaji o typu právního vztahu s uvedením, k jaké nemovitosti uvedené v části B-LV se omezení váže, u zástavního práva dále výše jistiny zajištěné
- 49 (49) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
pohledávky s údaji o věřiteli a další údaje, u předkupního práva také údaje o oprávněném z tohoto práva, u věcného břemene údaje o nemovitosti, pro jejíhož vlastníka je věcné břemeno zřízeno nebo údaje o oprávněném z věcného břemene, údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu práva (omezení vlastnického práva) v části C-LV, tj. spisové značky listin nebo jiné jejich označení (např. název, bližší popis a datum jejich vyhotovení) nebo čísla knihovních vložek pozemkových knih (byl-li zápis proveden podle pozemkové knihy), odkaz na řízení, ve kterém je omezení vlastnického práva do katastru zapsáno u nově zapisovaných údajů, případně odkaz na položku výkazu změn u údajů zapsaných před nasazením ISKN . Část D-LV obsahuje: a) poznámky o podaném žalobním návrhu podle § 9 odst. 1 písm. b) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., b) informace vážící se k nemovitosti, jako např. informace o zahájení pozemkových úprav, o zápisu v záznamu pro další řízení, o zahájené obnově řízení správního orgánu, o opravě chyby v katastrálním operátu, o změně hranic katastrálního území, o podané námitce vůči obnovenému katastrálnímu operátu, popřípadě další informace, o kterých zákon stanoví, že se zapisují do katastru, c) jiné zápisy, které bližším způsobem vysvětlují nebo doplňují zápisy v částech A-LV, B-LV, B1-LV a C-LV, d) údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu údajů v části D-LV, tj. spisové značky listin nebo jiné jejich označení (např. název, bližší popis a datum jejich vyhotovení) nebo čísla knihovních vložek pozemkových knih (byl-li zápis proveden podle pozemkové knihy), odkaz na řízení, ve kterém je zapsána změna údajů v části D-LV u nově zapisovaných údajů, popřípadě odkaz na položku výkazu změn u údajů zapsaných před nasazením ISKN. Část E-LV obsahuje: údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva a jiného práva uvedeného v části A-LV k nemovitostem uvedeným v části B-LV pro osoby uvedené v části A-LV a o listinách, které byly podkladem k zápisu jiných údajů katastru týkající se nemovitostí uvedených v části B-LV a osob uvedených v části A-LV, tj. spisové značky listin nebo jiné jejich označení (např. název, bližší popis a datum jejich vyhotovení) nebo čísla knihovních vložek nebo seznamů pozemkových knih (byl-li zápis proveden podle pozemkové knihy), údaje o oprávněných osobách, ke kterým se daná listina váže, odkaz na řízení, ve kterém je zapsána změna údajů podle listin v písmenu a) u nově zapisovaných údajů, popřípadě odkaz na položku výkazu změn u údajů zapsaných před nasazením ISKN.
- 50 (50) -
Právní vztahy k nemovitostem
Část F-LV obsahuje u parcel zemědělských pozemků uvedených v části B-LV: parcelní číslo (jde-li o parcelu ve zjednodušené evidenci, pak také původ parcely), kód BPEJ a výměru. Zasahuje-li do parcely více BPEJ, jsou u parcely uvedeny kódy všech zasahujících BPEJ a jim odpovídající výměry bonitních dílů parcely.
3.6
Změny právních vztahů
Vznik, změna nebo zánik právního vztahu k nemovitosti a jeho omezení se do katastru zapisuje pouze na základě doručených listin vkladem, záznamem nebo způsobem obdobným záznamu, poznámkou a jiným zápisem v řízení V nebo v řízení Z. V přípravě aktualizace při založení příslušného řízení se u změnou dotčených nemovitostí vyznačí plomba.
3.6.1
Změny právních vztahů typu vlastnictví
Změny právních vztahů typu vlastnictví (odstavec 2.1 písm.a) Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí) se do katastru zapisují: 1. založením nového právního vztahu, tzn. zápisem údajů o vlastníkovi nebo jiné oprávněné osobě, spoluvlastnickém podílu a typu právního vztahu ve vazbě na list vlastnictví, 2. změnou velikosti spoluvlastnického podílu u již evidovaného právního vztahu, 3. změnou vazby mezi nemovitostí a listy vlastnictví (převod nemovitosti z jednoho listu vlastnictví na jiný nebo zápis nově vznikající nemovitosti na list vlastnictví). Pro zápis změn platí následující zásady: a) právní vztah typu vlastnictví je možné měnit pouze u těch oprávněných osob, se kterými byli zapsaní účastníci řízení ztotožněni, b) pracuje se pouze s těmi listy vlastnictví, u kterých je vazba alespoň na jednu oprávněnou osobu v zadaném katastrálním území, c) převádí se nemovitosti pouze z těch listů vlastnictví, se kterými lze podle písmene b) pracovat. Vlastnické právo Vlastnické právo, včetně podílového spoluvlastnictví (§ 123 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), jeho vznik, změna nebo zánik se zapíše do katastru podle způsobu jeho vzniku vkladem nebo záznamem v řízení V nebo v řízení Z s předmětem řízení „vlastnictví“ (kód 2). Vlastnické právo k nově vzniklému pozemku Vlastnické právo k nově vzniklému pozemku (tzn. ke každému pozemku vyznačenému v SGI jako parcela s novým parcelním číslem) se zapíše podle údajů v listině, jejíž nedílnou součástí je plán. Nedokládá-li listina změnu - 51 (51) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
vlastnického práva k nově oddělenému pozemku, ale jedná se např. ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného o změně druhu pozemku, o změně způsobu využití pozemku, zapíše se k němu vlastnické právo pro vlastníka původního pozemku. Vlastnictví nové budovy Jako vlastník nové budovy se zapisuje stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě v povolení k uvedení budovy do trvalého provozu (užívání), není-li jinou listinou (smlouvou o dílo uzavřenou podle § 536 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, schváleným soudním smírem nebo rozsudkem soudu, usnesením soudu vydaným v řízení o dědictví, rozhodnutím správního orgánu, dohodou stavebníků o podílu na výstavbě domu apod.) prokázáno, že vlastníkem je někdo jiný (§ 5 odst. 6 zákona č. 344/1992). Je-li stavebníků podle kolaudačního rozhodnutí více, zapisují se v souladu s § 137 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů všem spoluvlastníkům stejné spoluvlastnické podíly, neníli jinou listinou, např. dohodou stavebníků uzavřenou před započetím výstavby, prokázáno něco jiného. Vlastník budovy dokončené před rokem 1951, dosud v katastru neevidované, se zapisuje do katastru na základě výpisu z pozemkové knihy, v níž je příslušná stavební parcela uvedena, není-li jinou listinou prokázáno, že vlastníkem je někdo jiný. Pokud nelze doložit vlastnictví k budově uvedenými listinami, zapisuje se vlastnické právo k této nemovitosti, je-li nesporné, na základě osvědčení o prohlášení sepsaném ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru (§ 5 odst. 4 zákona č. 344/1992). Na zápis vlastníka nové budovy do katastru se též vztahuje povinnost katastrálního úřadu vyrozumět dopisem vlastníka budovy (v případě budovy na pozemku jiného vlastníka i vlastníka pozemku) podle § 37 odst. 4 vyhlášky o provedeném zápisu, je-li podkladem pro zápis vlastnického práva „jiná listina“ (smlouva o dílo uzavřená podle § 536 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dohoda stavebníků o podílu na výstavbě domu apod.). Při zápisu budovy se zapíše listina, která je podkladem pro zápis vlastnického práva k budově, s identifikací „mění evidované právní vztahy“. Tato listina se přiřazuje k budově a vlastníku budovy. V řízení se zapisují i ostatní listiny, které jsou podkladem k zápisu nové budovy, a to s identifikací „nemění evidované právní vztahy“. Tyto listiny se podle odstavce 9.1.3 nepřiřazují. Vlastnictví nové budovy, která zčásti spočívá na jiné budově, a právo odpovídající věcnému břemenu spojené s vlastnictvím této budovy Budova, která zčásti spočívá na jiné budově (terasové rodinné domky, garáže apod.), tzn., že každá z těchto budov je alespoň zčásti založena do terénu (je evidovaná na samostatné parcele), se zapisuje do katastru na základě podkladů uvedených v odstavci 6.2.1, popřípadě 6.2.2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Vlastník takové budovy se zapisuje do katastru podle odstavce 7.1.1.2. Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí Katastrální úřad vyrozumí oprávněné osoby o provedeném zápisu podle téhož odstavce .
- 52 (52) -
Právní vztahy k nemovitostem
Na základě ohlášení vlastníka a stavebního povolení vydaného do 1.7.1998 (tj. do dne nabytí účinnosti zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zvláštní předpis - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), jehož právní mocí vzniklo podle § 66 odst. 2 zvláštního předpisu Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve prospěch vlastníka povolené budovy věcné břemeno vůči vlastníkovi budovy, na které spočívá, se dále zapisuje záznamem do katastru právo odpovídající tomuto věcnému břemenu , a to nejdříve se zápisem horní budovy (i rozestavěné). U budovy, která má zčásti spočívat na stavbě ve vlastnictví jiné osoby, a na kterou bylo vydáno stavební povolení po 1. 7. 1998, se právo odpovídající věcnému břemenu, které podle § 58 odst. 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů má být zřízeno, do katastru zapisuje vkladem na základě písemné smlouvy, a to nejdříve se zápisem horní budovy (i rozestavěné). Pokud při výstavbě např. poschoďových garáží není horní garáž ani zčásti založena do terénu, nejedná se u horní garáže o samostatnou budovu. Horní garáž je nástavbou na spodní garáži, popřípadě na jiné budově a obě jsou součástí jedné budovy, která se zapisuje do katastru do podílového spoluvlastnictví stavebníků. Je-li v katastru evidována horní garáž, která je podle výše uvedeného pouze nástavbou na spodní garáži, jako samostatná budova jiného vlastníka než spodní garáž, lze tento zápis v katastru změnit např. na návrh spoluvlastníků (stavebníků) doložený prohlášením o narovnání nebo na základě soudního smíru. Při zápisu vlastnického práva k budově, která zčásti spočívá na jiné budově, se postupuje podle odstavce 7.1.1.2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Výše uvedené věcné břemeno, které vzniklo ze zákona, se zapíše na základě stavebního povolení v řízení Z s typem předmětu řízení „věcné břemeno“ (kód 5) postupem podle odstavce 7.2.6.6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Věcné břemeno, které podle zvláštního předpisu Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů vzniká na podkladě smlouvy o zřízení věcného břemene, která byla přílohou žádosti o stavební povolení, se zapíše na základě návrhu na vklad v řízení V postupem podle odstavce 7.2.6.6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Vlastnictví rozestavěné budovy Při zápisu vlastníka rozestavěné budovy se postupuje tak, že namísto kolaudačního rozhodnutí (popřípadě povolení k uvedení budovy do trvalého provozu-užívání) se použije stavební povolení. Je-li předmětem zápisu rozestavěná budova, pro jejíž výstavbu stavebníci uzavřeli smlouvu o výstavbě podle § 17 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zapíší se spoluvlastníci i velikost jejich spoluvlastnických podílů k rozestavěné budově podle této smlouvy. Při zápisu rozestavěné budovy se založí řízení Z s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2) a zapíše se listina, která je podkladem pro zápis vlastnického práva k rozestavěné budově (stavební povolení nebo jiná listina) s identifikací „mění evidované právní vztahy“. Tato listina se přiřadí k - 53 (53) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
rozestavěné budově a k jejímu vlastníku. Při zápisu rozestavěné budovy se zapíší i ostatní listiny, které jsou podkladem k jejímu zápisu, a to s identifikací „nemění evidované právní vztahy“. Tyto listiny se nepřiřazují. Vlastnictví rozdělené budovy Vlastnické právo k nově vzniklé budově se zapíše podle údajů v listině, která byla podkladem pro zápis budov vzniklých rozdělením původní budovy. Je-li listinou pouze ohlášení vlastníka o vzniku nových budov rozdělením budovy (jehož přílohou je např. kolaudační rozhodnutí, potvrzení stavebního úřadu, že se jedná o dvě stavebně technicky samostatné budovy), zapíše se vlastník dosavadní budovy jako vlastník všech nově vzniklých budov. Při zápisu rozdělení budovy se založí řízení Z s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2) a zapíše se listina, která je podkladem k zápisu rozdělení budovy a k zápisu vlastnického práva k novým budovám s identifikací „mění evidované právní vztahy“. Tato listina se přiřadí k budovám a k vlastníku nových budov vzniklých rozdělením. Zapíší se i ostatní listiny, které jsou přiložené k zápisu rozdělené budovy s identifikací „nemění evidované právní vztahy“. Tyto listiny se nepřiřazují. K nově vzniklým budovám se zkopírují listiny přiřazené k původní budově. Vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu Vlastnictví jednotky jako prostorově vymezené části domu spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu představuje spoluvlastnictví domu podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu podle § 4 a § 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů vzniká převodem první jednotky v domě se současným vznikem vlastnického práva k nepřeváděným jednotkám dosavadnímu vlastníku budovy podle § 7 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů nebo vkladem prohlášení vlastníka do katastru nebo dohodou o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo dohodou o vypořádání společného jmění manželů nebo výstavbou jednotek na základě smlouvy o výstavbě. Vlastnictví jednotky se zapisuje uvedením spoluvlastnického podílu u každého z vlastníků jednotek spolu s údajem příslušnosti k vlastníku v údajích u dotčeného domu, u dotčené parcely (stojí-li dům na pozemku téhož vlastníka) a v údajích u dotčené jednotky. K návrhu na vklad vlastnického práva k jednotce podle zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů musí být přiloženy:
- 54 (54) -
Právní vztahy k nemovitostem
a) smlouva o převodu jednotky v domě s prohlášením vlastníka budovy nebo pouze prohlášení vlastníka nebo dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo dohoda o vypořádání společného jmění manželů, jejichž povinnou přílohou jsou půdorysy všech podlaží v domě, popřípadě jejich schémata a b) další doklady podle § 4 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. a § 34 odst. 6 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Vlastnické právo k jednotkám nabyté jejich výstavbou podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů se zapisuje podle smlouvy o výstavbě jejíž povinnou přílohou jsou půdorysy všech podlaží v domě, popřípadě jejich schémata a další doklady. Pro zápis vlastnictví jednotek a spoluvlastnictví domu do katastru se zakládají: a) list vlastnictví pro dům, ve kterém jsou jednotky vymezeny a b) listy vlastnictví pro jednotky. Na každém listu vlastnictví pro dům mohou být evidovány pouze nemovitosti, jejichž spoluvlastnictví je svázáno s vlastnictvím jednotek v domě. Jedná se o dům s jednotkami, pozemek (pozemky) pod tímto domem, popřípadě další budovu, která je příslušenstvím domu, vymezenou v prohlášení jako společná část domu (kotelna, sklad uhlí a pod.) nebo pozemek (věcně příslušný) v okolí domu bez ohledu na to, jsou-li na něm postaveny přístupové cesty nebo jiná drobná zařízení příslušející k domu. List vlastnictví pro jednotku může obsahovat pouze jednotky ve vlastnictví vlastníka (spoluvlastníků) uvedeného v části A-LV, a to pouze jednotky z jediného domu. Jiné nemovitosti není možné na tento list vlastnictví zapisovat. Tyto listy vlastnictví jsou označeny názvem „Vlastnictví domu s byty a nebytovými prostory” a „Vlastnictví bytu a nebytového prostoru“. Na listu vlastnictví pro dům je spoluvlastnictví domu vyjádřeno u každého ze spoluvlastníků domu výší spoluvlastnického podílu na společných částech domu a vlastnictvím jednotky (jednotek). V případě vlastnictví (spoluvlastnictví) více jednotek je u spoluvlastníka uveden součet spoluvlastnických podílů, které náležejí vlastníkovi těchto jednotek. V údajích u dotčené jednotky je kromě údajů: a) označení (identifikace) budovy, ve které jsou jednotky vymezeny (dále jen “dům”), b) číslo jednotky, popis jejího umístění v domě (pouze u neočíslovaných jednotek v prohlášení vlastníka domu zapsaných do katastru podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů ve znění do 30. července 2000;
- 55 (55) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
číslo jednotky v katastru tvoří čtyřmístné číslo popisné budovy (nebo části budovy, ve které je jednotka vymezena), a třímístné vlastní číslo jednotky podle přiložené listiny, c) kód typu jednotky (bod 2c přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.) rozlišující jednotku rozestavěnou od dokončené, d) kód způsobu využití jednotky (kód, název a zkrácený název jsou stanoveny v bodu 2c přílohy k vyhlášce), e) kód způsobu ochrany jednotky (bod 3 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.); u jedné jednotky může být i více způsobů ochrany, f) číslo listu vlastnictví pro jednotku, g) spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě (odvozen od poměru podlahové plochy jednotky k součtu podlahových ploch všech jednotek v domě) (dále jen „spoluvlastnický podíl na společných částech domu“). h) údaj o příslušnosti k vlastníku (číslo listu vlastnictví pro jednotku). Při zápisu spoluvlastnictví domu musí být součet spoluvlastnických podílů na společných částech domu roven 1. V části D-LV je vyznačen JPV s názvem „Vlastnictví jednotek“, na který je navázána vždy listina, popřípadě listiny, které byly podkladem pro zápis vymezených jednotek. List vlastnictví pro dům neobsahuje zápisy v části B1, C, D s výjimkou JPV „Vlastnictví jednotek“ ani listiny v části E. Tyto zápisy jsou uvedeny vždy na příslušném listu vlastnictví pro jednotku. Na listu vlastnictví pro jednotku je vlastnictví jednotky vyjádřeno označením vlastníka jednotky uvedeným v části A-LV a dotčené jednotky uvedené v části B-LV spolu s údajem o výši spoluvlastnického podílu na společných částech domu, popřípadě pozemku pod domem. V údajích o nemovitosti (parcela, dům) v části B-LV je uvedeno číslo listu vlastnictví pro dům (údaj o příslušnosti k vlastníku), na kterém je dům, popřípadě spolu s dalšími nemovitostmi, se kterými je vlastnictví jednotky spojeno, zapsán.V případě spoluvlastnictví více vlastníků k jednotce jsou v A-LV uvedeni všichni spoluvlastníci se spoluvlastnickým podílem k jednotce. Součet spoluvlastnických podílů k jednotce musí být roven 1. Jiná věcná práva, omezení a poznámky, které se váží k jednotce, jsou uvedeny v příslušných částech tohoto listu vlastnictví. Podobně jsou na tomto listu vlastnictví uvedeny i jiná věcná práva, omezení a poznámky, které se váží ke spoluvlastnickým podílům vlastníka jednotky na nemovitostech, které jsou vedle budovy s jednotkami uvedeny na listu vlastnictví pro dům Listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva k jednotce, a listina, která byla podkladem k zápisu spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky k pozemku nebo k dalším nemovitostem uvedeným na listu vlastnictví pro dům, jsou uvedeny v části E-LV. Vlastnictví jednotek na základě vkladu prohlášení vlastníka do katastru a) Prohlášení vlastníka - 56 (56) -
Právní vztahy k nemovitostem
Prohlášení vlastníka musí být vlastníkem učiněno pro celou budovu, popřípadě pro sekci se samostatným vchodem, označenou samostatným číslem popisným, která může plnit podle podmínek stanovených v § 2 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (a podle doloženého potvrzení stavebního úřadu) samostatně základní funkci budovy a je v katastru evidovaná jako budova. Podle prohlášení vlastníka se do katastru zapisují údaje o jednotkách včetně příslušných podílů na společných částech domu ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, popřípadě i na pozemku, je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku pod budovou a dalších nemovitostí, jejichž spoluvlastnictví je svázáno s vlastnictvím jednotek v domě. Budova, tak jak je vymezena v § 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů a s ohledem na § 118 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, může být podle dřívějších předpisů v katastru evidována na jedné nebo více parcelách a může být označena jedním nebo více čísly popisnými. Je-li v katastru evidována tato budova jako více samostatných budov s čísly popisnými a na samostatných parcelách, opraví katastrální úřad dosavadní nesprávný zápis budovy současně při zápisu prohlášení vlastníka. b) Zápis prohlášení vlastníka vkladem do katastru Pro zápis prohlášení vlastníka se založí řízení V s předmětem řízení „Prohlášení vlastníka“ (kód 7). Vlastník domu se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Do objektu řízení se zapíší všechny nemovitosti uvedené v prohlášení vlastníka, tj. dům, pozemek pod domem, jedná-li se o dům na vlastním pozemku, popřípadě další nemovitosti, pokud vlastnické právo k nim je spojeno v prohlášení vlastníka s vlastnictvím jednotky (nemovitosti, které tvoří příslušenství domu, tj. po vymezení jednotky se jedná o společné části domu nebo další pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek). List vlastnictví pro dům obsahuje všechny nemovitosti uvedené v prohlášení vlastníka. Jsou-li dotčené nemovitosti dosud evidované na listu vlastnictví i s dalšími, v prohlášení vlastníka neuvedenými nemovitostmi, založí se nový list vlastnictví pro dům, na který se přepíší budova (dům) a všechny nemovitosti, se kterými je vlastnické právo k jednotkám podle prohlášení vlastníka spojeno. K domu se vytvoří JPV „Vlastnictví jednotek“ (kód 55), ke kterému se přiřadí listina typu „Prohlášení vlastníka budovy (kód typu listiny 115) s dalším údajem listiny „o vymezení jednotek podle(zák.č. 72/1994 Sb.)“ kód dalších údajů listiny 89). Založí se list vlastnictví pro jednotku, na který se zapíší všechny vymezené jednotky v domě, a to do vlastnictví původního vlastníka budovy. Je-li dům ve spoluvlastnictví více vlastníků, zapíší se jednotky do podílového spoluvlastnictví dosavadních spoluvlastníků domu. Věcná práva, která vázla na budově, se důsledně přepíší na list vlastnictví pro jednotku s vazbou ke každé jednotce a s navázáním původních listin, které byly podkladem k zápisu.
- 57 (57) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Je-li pozemek pod domem s vymezenými jednotkami ve vlastnictví vlastníka jednotek, přepíše se s vazbou ke každé z jednotek v domě na nový list vlastnictví pro jednotku i listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva vlastníka jednotek k pozemku s tím, že se vazba k pozemku vyjádří slovně až v bližším popisu listiny. Takto se postupuje při zápisu všech listin, které byly podkladem k zápisu vlastnického práva i k ostatním nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví pro dům, které jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u zápisu věcných práv a omezení, která se vážou k pozemku. JPV se naváže na příslušnou jednotku s tím, že v bližším popisu práva se opět slovně popíše, že JPV vázne na spoluvlastnickém podílu k danému pozemku, a s navázáním původní listiny, která byla podkladem k zápisu. c) Vlastnictví jednotek na základě vkladu vlastnického práva podle smlouvy o převodu první jednotky v domě Přílohou návrhu na vklad vlastnického práva k první jednotce v domě, kdy nejsou ještě jednotky v katastru evidované, jsou mimo jiné (§ 4 odst. 4 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.): ca)smlouva o převodu první jednotky s náležitostmi stanovenými v § 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, cb) prohlášení vlastníka domu s náležitostmi stanovenými v § 4 odst. 2 a 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (v jednom vyhotovení), cc) kopie nabídky k převodu bytu a ateliéru jeho nájemci, pokud je jím fyzická osoba, a byt nebo ateliér se převádí jiné osobě (§ 22 odst. 1 a 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů), cd) písemný souhlas příslušných orgánů (§ 22 odst. 5 a 7 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) při převodu bytu zvláštního určení a bytu v domě zvláštního určení a při převodu vlastnictví jednotky sloužící účelům civilní obrany, ce) potvrzení družstva, že nabyvatel uhradil družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu (§ 24 odst. 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
- 58 (58) -
Právní vztahy k nemovitostem
nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) při převodu bytu ve vlastnictví družstva nájemci, členovi družstva. Při zápisu vlastnického práva k jednotkám se postupuje podle odstavce 7.1.1.6.5.2 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí.. Vlastnické právo k převáděné jednotce se zapíše vkladem přímo pro nabyvatele první jednotky podle smlouvy o jejím převodu, tzn., že smlouva o převodu jednotky se přiřadí k převáděné jednotce a zároveň k novému nabyvateli jednotky. Vlastnické právo k ostatním jednotkám v domě se na základě nabytí ze zákona podle § 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů zapíše záznamem pro dosavadního vlastníka domu, tzn. listina „Zákon č. 72/1994 Sb., § 7“ (kód typu listiny 139, kód dalších údajů o listině 239) se přiřadí k uvedeným jednotkám a zároveň k dosavadnímu vlastníkovi budovy. K JPV „Vlastnictví jednotek“ pro dům se naváže listina „Prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek (zák.č. 72/1994 Sb.)“. d) Vlastnictví jednotek na základě vkladu vlastnického práva podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy Vlastnické právo k jednotkám se zapisuje do katastru vkladem na podkladě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k budově podle § 5 odst. 2 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí mimo jiné obsahovat náležitosti uvedené v § 4 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, tj. náležitosti prohlášení vlastníka budovy. Základními podmínkami pro vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy formou vlastnictví jednotek podle § 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů jsou: - spoluvlastnické podíly spoluvlastníků budovy musí být v takové výši, jaký bude při nabytí vlastnictví jednotek jejich spoluvlastnický podíl (popřípadě součet spoluvlastnických podílů) na společných částech domu, které budou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, - žádný z bytů v domě není užíván právem nájmu. Nejsou-li splněné výše uvedené podmínky, vklad vlastnických práv k jednotkám na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k budově nelze povolit. Pro zjištění splnění podmínky podle písmene b) si katastrální úřad vyžádá v souladu se správním řádem, pokud toto nevyplývá již z dohody nebo z jiných podkladů přiložených k návrhu na vklad, čestné prohlášení spoluvlastníků budovy, že takový byt v domě není. Při zápisu vlastnického práva k jednotkám se postupuje tak, že
- 59 (59) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
- vlastnické právo k jednotkám se zapíše vkladem přímo pro jednotlivé nabyvatele jednotky podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tzn., že „Dohoda o zrušení a vypořádání podíl. spoluvl. (§ 5 zák.o vlast.bytů)“ (kód typu listin 101, kód dalších údajů o listině 231) se přiřadí ke každé jednotce a zároveň k příslušnému vlastníku jednotky a tatáž listina „Dohoda o zrušení a vypořádání podíl. spoluvl. (§ 5 zák.o vlast.bytů)“ se naváže k JPV „Vlastnictví jednotek“ pro dům. e) Vlastnictví jednotek na základě vkladu vlastnického práva podle dohody o vypořádání společného jmění manželů Vlastnické právo k jednotkám na podkladě dohody o vypořádání společného jmění manželů podle § 5 odst. 2 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů se zapisuje do katastru vkladem. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mimo jiné obsahovat náležitosti uvedené v § 4 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, tj. náležitosti prohlášení vlastníka domu. Základní podmínkou pro vypořádání společného jmění manželů formou vlastnictví jednotek podle § 5 odst. 2 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů je skutečnost, že žádný z bytů v domě není užíván právem nájmu. Jsou-li v domě byty užívány právem nájmu, vklad vlastnických práv k jednotkám na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů nelze povolit. Pro zjištění splnění této podmínky si katastrální úřad vyžádá v souladu se správním řádem, pokud toto nevyplývá již z dohody nebo z jiných podkladů přiložených k návrhu na vklad, čestné prohlášení manželů (bývalých manželů), že takový byt v domě není.Při zápisu vlastnického práva k jednotkám se postupuje tak, že - vlastnické právo k jednotkám se zapíše vkladem přímo pro jednotlivé nabyvatele jednotky podle dohody o vypořádání společného jmění manželů, tzn., že „Dohoda o vypořádání SJM (§ 5 zák. o vlastnictví bytů)“ (kód typu listin 101, kód dalších údajů o listině 232) se přiřadí ke každé jednotce a zároveň k příslušnému vlastníku jednotky a -tatáž listina „Dohoda o vypořádání SJM (§ 5 zák. o vlastnictví bytů)“ se naváže k JPV „Vlastnictví jednotek“ pro dům. f) Vlastnictví jednotek na základě rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy a rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů Vlastnické právo k jednotkám na podkladě rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k budově nebo na podkladě rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů podle § 5 odst. 2 a násl.
- 60 (60) -
Právní vztahy k nemovitostem
zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů se zapisuje do katastru záznamem. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů musí mimo jiné obsahovat náležitosti uvedené v § 4 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, tj. náležitosti prohlášení vlastníka domu. Při zápisu vlastnického práva k jednotkám se postupuje tak, že: - vlastnické právo k jednotkám se zapíše vkladem přímo pro jednotlivé nabyvatele jednotky podle příslušného rozhodnutí soudu, tzn., že listina „Rozsudek soudu o zrušení a vypořádání podíl. spoluvl. (§ 5 zák. o vlast. bytů)“ (kód typu listin 123, kód dalších údajů o listině 231) nebo „Rozsudek soudu o vypořádání SJM (§ 5 zák. o vlastnictví bytů)“ (kód typu listin 123, kód dalších údajů o listině 232) se přiřadí ke každé jednotce a zároveň k příslušnému vlastníku jednotky a -tatáž listina se naváže k JPV „Vlastnictví jednotek“ pro dům. g) Vlastnictví jednotek na základě vkladu vlastnického práva podle smlouvy o převodu první jednotky v dosavadní budově, jejíž povinnou přílohou je smlouva o výstavbě Přílohou návrhu na vklad vlastnického práva k první dosavadní jednotce v budově, kdy byla uzavřena smlouva o výstavbě pro výstavbu nových jednotek formou nástavby, vestavby nebo přístavby podle § 17 odst. 3 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů a nově budované jednotky dosud nevznikly, jsou mimo jiné (§ 4 odst. 4 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.): a)smlouva o převodu první jednotky s náležitostmi stanovenými v § 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, b)smlouva o výstavbě jednotek uzavřená podle § 17 odst. 3 a násl zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů; smlouva o výstavbě musí obsahovat vymezení dosavadních jednotek v domě, včetně stanovení spoluvlastnických podílů náležejících vlastníkům dosavadních jednotek před vznikem nových jednotek výstavbou (§ 4 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
- 61 (61) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) a náležitosti uvedené v § 18 odst. 1 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (v jednom vyhotovení). Je-li součástí smlouvy o výstavbě převod spoluvlastnických podílů k pozemku pod domem, musí předcházet návrhu na vklad převodu vlastnického práva k první dosavadní jednotce v domě návrh na vklad převodu spoluvlastnických podílů k pozemku podle smlouvy o výstavbě uzavřené podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Pro spoluvlastnictví pozemku se založí nový list vlastnictví do doby, než se do katastru zapíší nově vystavěné jednotky a podíly vlastníků jednotek na společných částech domu a podíly vlastníků jednotek na pozemku pod domem si budou rovny. Při zápisu vlastnického práva k jednotkám se postupuje tak, že: - vlastnické právo k převáděné dosavadní jednotce se zapíše vkladem přímo pro nabyvatele první jednotky podle smlouvy o jejím převodu, tzn., že smlouva o převodu jednotky se přiřadí k převáděné jednotce a zároveň k novému nabyvateli jednotky, - vlastnické právo k ostatním dosavadním jednotkám v domě se na základě nabytí ze zákona podle § 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů zapíše záznamem pro dosavadního vlastníka domu, tzn. listina „Zákon č. 72/1994 Sb., § 7“ (kód typu listiny 139, kód dalších údajů o listině 239) se přiřadí k uvedeným jednotkám a zároveň k dosavadnímu vlastníkovi budovy, - k JPV „Vlastnictví jednotek“ pro dům se naváže listina „Smlouva o výstavbě jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb.“ (kód typu listiny 125, kód dalšího údaje o listině 240). Při následném zápisu nově vystavěných jednotek se záznamem podle přiložené smlouvy o výstavbě (§ 17 odst. 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) zapíší i nové spoluvlastnické podíly na společných částech domu pro vlastníky dosavadních jednotek v domě. Je-li pozemek pod domem ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, přepíše se tento pozemek na list vlastnictví pro dům a listina, která byla podkladem pro zápis spoluvlastnictví pozemku se naváže na příslušnou jednotku spoluvlastníka pozemku s tím, že v bližším popisu listiny se uvede text: „k pozemku p.č. …“.
- 62 (62) -
Právní vztahy k nemovitostem
h) Vlastnictví jednotek vzniklých výstavbou na základě smlouvy o výstavbě formou nástavby, vestavby nebo přístavby v budově, ve které nejsou dosud vymezeny jednotky Při zápisu vlastnického práva k jednotkám (rozestavěným i dokončeným) podle smlouvy o výstavbě podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů pro výstavbu jednotek formou nástavby, vestavby nebo přístavby v budově, ve které nejsou dosud vymezeny jednotky, se založí řízení Z a postupuje se přiměřeně jako u Zápisu prohlášení vlastníka vkladem do katastru. Vlastnické právo k jednotlivým jednotkám (v dosavadní budově i nově vystavěným) se zapíše podle smlouvy o výstavbě, jejíž povinnou náležitostí je mimo jiné určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky. Smlouva o výstavbě se jednak přiřadí k JPV „Vlastnictví jednotek“ (kód 55) na listu vlastnictví pro budovu a jednak ke každé jednotce a jejímu vlastníku. Dosavadní listina, která dokládá nabytí původní budovy, se zruší. Ch) Vlastnictví jednotek vzniklé výstavbou jednotek na základě smlouvy o výstavbě podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů Vlastnické právo k jednotce (rozestavěné i dokončené) vystavěné na základě smlouvy o výstavbě podle § 17 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů se zapíše záznamem na základě ohlášení vlastníka nemovitosti (tj. ohlášení všech stavebníků-vlastníků jednotek) podle smlouvy o výstavbě. Při zápisu jednotek a vlastnického práva k nim se postupuje podle zásad uvedených v kapitole u Zápisu prohlášení vlastníka vkladem do katastru s tím, že k jednotkám se vlastnické právo zapisuje záznamem. i) Změna vlastnického práva k jednotce Změna vlastnického práva k jednotce na základě smlouvy (dohody) o převodu jednotky se do katastru zapisuje vkladem. K návrhu na vklad vlastnického práva jsou mimo jiné (§ 4 odst. 4 zvláštního předpisu Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.,) povinnou přílohou: a)kopie nabídky k převodu bytu a ateliéru jeho nájemci, fyzické osobě, kdy podle smlouvy o převodu je nabyvatelem jiná osoba (§ 22 odst. 1 a 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro převod bytu a ateliéru, jehož vlastník nabyl vlastnické právo k bytu nebo ateliéru podle zákona o vlastnictví bytů (s výjimkou nabytí podle § 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické - 63 (63) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) nebo podle předchozí právní úpravy (§ 872 odst. 7 a 8 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), b)písemný souhlas příslušných orgánů (§ 22 odst. 5 a 7 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) při převodu bytu zvláštního určení a bytu v domě zvláštního určení a při převodu vlastnictví jednotky sloužící účelům civilní obrany, c)potvrzení družstva, že nabyvatel uhradil družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu (§ 24 odst. 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) při převodu bytu ve vlastnictví družstva nájemci, členovi družstva. Je-li vlastník jednotky i podílovým spoluvlastníkem pozemku pod domem, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Smlouva o převodu spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky. Vklad vlastnického práva pouze k jednotce nelze v tomto případě povolit. Převádí-li vlastník pouze některou ze svých jednotek v domě, založí se pro nového vlastníka nový list vlastnictví pro jednotku podle zásad uvedených v odstavci u Zápisu prohlášení vlastníka vkladem do katastru. Při zápisu změny vlastnického práva k jednotce se do objektů řízení zapíše vždy vedle jednotky i budova, popřípadě další nemovitosti, pokud vlastnické právo k nim je spojeno s vlastnictvím jednotky. Listina, na základě které se do katastru zapíše záznamem změna vlastnického práva k jednotce, jejíž vlastník byl i podílovým spoluvlastníkem pozemku pod domem, musí obsahovat i přechod tohoto spoluvlastnického podílu k pozemku. Spoluvlastnictví rozestavěného domu podle smlouvy o výstavbě Rozestavěný dům [§ 27 písm. j) zákona], ve kterém nevznikly dosud rozestavěné jednotky (§ 2 písm. e) a f) zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) a jehož výstavba probíhá na základě smlouvy o výstavbě, se zapíše do katastru na základě podkladů uvedených v kapitole Rozestavěná budova s tím, že čestné prohlášení musí být podepsáno všemi stavebníky. Rozestavěný dům se zapíše do spoluvlastnictví stavebníků podle smlouvy o výstavbě. Spoluvlastnické podíly stavebníků k rozestavěnému domu se v souladu s ustanovením § 18 odst. 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů rovnají jejich spoluvlastnickým podílům na společných částech domu po realizaci výstavby stanoveným ve smlouvě o
- 64 (64) -
Právní vztahy k nemovitostem
výstavbě. Smlouva o výstavbě se přiřadí k budově a ke všem spoluvlastníkům, popřípadě i k pozemku, je-li rozestavěný dům na pozemku ve spoluvlastnictví stavebníků a opět ke všem spoluvlastníkům. Zrušení vymezených jednotek v domě Pro zápis zrušení vymezených jednotek v domě se založí řízení V s typem předmětu řízení „Vlastnictví” (kód 2). K řízení se zapíše listina podle zásad: Údaje o listině obsahují: a) kód a název typu listiny (příloha č. 1/7 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), b) kód a název dalšího údaje o listině (příloha č. 1/8 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), který listinu blíže specifikuje (k jedné listině je možné podle jejího obsahu zapsat i několik dalších údajů o listině, např. „Smlouva kupní, o zřízení věcného předkupního práva“ nebo „Smlouva darovací, o zřízení věcného břemene“ apod.; listiny pro vkladové řízení je nutno vždy označit podle obsahu listiny, nikoli podle jejich označení účastníky právního úkonu a podle skutečně vkládaných práv), c) číslo jednací listiny ve struktuře - označení zhotovitele listiny (např. Okresní soud v Jihlavě), - zkratka čísla jednacího zhotovitele listiny (např. D, NZ, čd, Výst.), - číslo listiny (libovolný text – např. 22/35-120), - rok (např. 99 nebo 1999), - doplněk čísla jednacího (libovolný text např. Ku-2). (Číslo jednací se vyplňuje vždy, jedná-li se o rozhodnutí soudu, rozhodnutí správního orgánu, listinu, jejíž předepsanou formou je obecně forma úředního zápisu nebo notářského zápisu. Tzn. číslo jednací včetně zhotovitele se zapisuje například i u dohody vlastníků jednotek o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy nebo prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o tom, že ruší vymezení jednotek v domě a mění vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy (§ 5 odst. 6 a 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) nebo u smlouvy manželů, kterou mění rozsah společného jmění manželů), - datum vyhotovení listiny (zapisuje se vždy, pokud je v listině uvedeno), d) datum nabytí právní moci (rozhodnutí soudů a správních orgánů), e) datum vykonatelnosti (rozhodnutí soudů a správních orgánů, která nemají odkladný účinek), f) popis listiny, pokud strukturovaný zápis listiny je nedostačující (pouze výjimečně). Při zápisu listiny do řízení je třeba definovat, zda listina mění či nemění právní vztahy k nemovitostem, a tím je definován další způsob práce s nemovitostmi a jednotkami v aktualizaci a další zpracování ve výstupech z katastru. K řízení je možné zapsat i několik listin, pokud jsou podkladem pro zápis do katastru
- 65 (65) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
(např. rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci s rozhodnutím o zrušení podniku a se zakladatelskou listinou při zápisu vlastnického práva k nemovitostem z privatizovaného majetku (§ 36 odst.11 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Dohoda všech vlastníků jednotek v domě nebo prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o rušení vymezení jednotek v domě podle § 5 odst. 6 a 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů jsou podkladem pro vklad spoluvlastnického práva nebo vlastnického práva k budově. Vlastníci jednotek se stávají spoluvlastníky budovy se spoluvlastnickými podíly ve výši jejich dosavadních spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Dohoda vlastníků jednotek i prohlášení vlastníka musí být sepsána formou notářského zápisu. Do objektů řízení se zapíše budova a jednotky. Vlastníci jednotek se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Na listu vlastnictví pro dům se zruší zápis všech jednotek a věcná práva, která vázla na každé ze zrušených jednotek, se přepíší k budově. List vlastnictví (popřípadě listy vlastnictví) pro jednotky se zruší. Listina (Prohlášení o zrušení jednotek a změně vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy nebo Dohoda o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy) se přiřadí k budově a k vlastníku budovy, v případě spoluvlastnictví budovy ke všem jejím spoluvlastníkům. Vázne-li věcné právo (např. zástavní právo či věcné břemeno) pouze na některé z vymezených jednotek, zrušení vymezených jednotek se do katastru nezapíše. Vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu po výstavbě Po výstavbě se dům a jednotky zapisují do katastru na základě ohlášení vlastníků jednotek doloženého podle kapitoly Nová budova a podle zásad stanovených v kapitole Zápis jednotky. Vlastnické právo k jednotkám se zapisuje podle smlouvy o výstavbě, popřípadě podle dalších listin v případě převodu nebo přechodu práv a povinností podle smlouvy o výstavbě na právní nástupce účastníků smlouvy. Do katastru se zapisují vždy všechny jednotky v domě s určením jejich vlastníků včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu podle smlouvy o výstavbě. Historické patrové vlastnictví Vlastnické právo k budovám rozděleným před rokem 1856 podle „zvláštních hmotných částí", tj. např. podle pater, se do katastru zapisuje způsobem obdobným zápisu domu s jednotkami vymezenými podle § 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se pouze o budovy takto rozdělené před rokem 1856 a do katastru převzaté z pozemkových knih. Od roku 1857 bylo nařízením Ministerstva
- 66 (66) -
Právní vztahy k nemovitostem
vnitra a spravedlnosti ze dne 27. prosince 1856, č. 1 říšského zákoníku z r. 1857 zakázáno do budoucna dělit domy podle zvláštních hmotných částí. Vlastníkům takto rozdělených částí se však tímto nařízením nebránilo s nimi podle svého práva nakládat. V případě, že vlastník jedné části domu nabyl vlastnictví k části další, tyto části se podle uvedeného nařízení spojily v jednu samostatnou část domu a vlastník již nemohl s původními částmi domu jednotlivě nakládat. Toto právo bylo aprobováno do právního pořádku České republiky. Pro každého vlastníka části budovy je založen samostatný list vlastnictví obdobně jako je tomu u vlastnictví bytů s tím rozdílem, že přejde-li do vlastnictví vlastníka jedné části budovy další část, připíše se na list vlastnictví k první části a vlastník již nemůže s nimi jednotlivě nakládat. Obě části jsou od tohoto okamžiku jednou částí budovy.
3.6.2
Společné jmění manželů
Vznik, změna a zánik společného jmění manželů se zapisuje obdobně jako právo vlastnické do katastru vkladem nebo záznamem v řízení V nebo v řízení Z s předmětem řízení „vlastnictví“, kód 2.. Nabytí nemovitosti do společného jmění manželů koupí Je-li v kupní smlouvě jako nabyvatel uveden pouze jeden z manželů, zapíše se tento vkladem do katastru jako vlastník. Pokud nabytím nemovitosti podle uvedené kupní smlouvy vzniklo k této nemovitosti společné jmění manželů (§ 143 zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), zapíše se toto právo do katastru na základě souhlasného prohlášení manželů (§ 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo soudního smíru o vzniku společného jmění manželů uzavřeného mezi manžely nebo dohody mezi manžely o uznání společného jmění manželů nebo rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva k nemovitosti. Obdobně se postupuje při zápisu nové budovy nebo jednotky do katastru, kdy v kolaudačním rozhodnutí nebo ve smlouvě o výstavbě je jako stavebník uveden pouze jeden z manželů, a přesto se jedná o společné jmění manželů. Pro zápis nemovitostí do společného jmění manželů je nezbytnou podmínkou, aby oba manželé, kteří mají nemovitosti ve společném jmění manželů, byly v katastru evidovány svými údaji podle kapitoly Vlastník a jiný oprávněný. Nabytí nemovitosti do společného jmění manželů rozšířením společného jmění manželů Je-li předmětem smlouvy o rozšíření společného jmění manželů (sepsané ve formě notářského zápisu) nemovitost, která je v katastru evidována ve vlastnictví jednoho z manželů, založí se řízení V s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2) a s typem právních vztahů „vlastnictví“ (kód 30). Manžel, který je vlastníkem předmětné nemovitosti, se označí typem účastníka „oprávněný (OP), a oba manželé (SJM) se označí typem účastníků „nabyvatel“ (NA). Nabytí nemovitosti do vlastnictví jednoho z manželů zúžením společného jmění manželů Je-li předmětem smlouvy o zúžení společného jmění manželů (sepsané ve formě notářského zápisu) nemovitost, která je v katastru evidována ve
- 67 (67) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
společném jmění manželů, založí se pro zápis vlastnického práva řízení V s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2) a s typem právních vztahů „vlastnictví“ (kód 30). Manželé (SJM) se označí typem účastníků „oprávněný“ (OP) a manžel, který se stane vlastníkem předmětné nemovitosti se označí typem účastníka „nabyvatel“ (NA).
3.6.3
Hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu
Příslušnost hospodařit s majetkem státu podle zvláštního předpisu - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Příslušnost hospodařit s majetkem státu (dále jen „příslušnost hospodařit“) (zvláštní předpis - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) se do katastru zapisuje pro organizační složku státu a státní organizaci způsobem obdobným záznamu (§ 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) v řízení Z a s údaji podle kapitoly Práva k majetku ve vlastnictví státu. Pro zápis příslušnosti hospodařit je nezbytnou podmínkou, že jako vlastník dotčené nemovitostí (spoluvlastnického podílu) je v katastru evidován stát (Česká republika). Stát je v katastru evidován jako právnická osoba pouze svým názvem Česká republika a IČO 00000001 s doplňkem 001. Přeměna práva hospodaření s majetkem státu na příslušnost hospodařit s majetkem státu se zapisuje v řízení Z na základě ohlášení organizační složky státu, které musí obsahovat náležitosti podle § 86d odst. 1 a 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Organizační složka státu se v tomto případě označí typem účastníka „oprávněný“ OP. Vznik příslušnosti hospodařit v souvislosti s nabytím nemovitosti do vlastnictví státu se zapíše do katastru v jednom řízení spolu se zápisem vlastnictví státu, a to podle způsobu nabytí vlastnictví státem v řízení V nebo v řízení Z. Stát se při zápisu do katastru označí typem účastníka „nabyvatel“ (NA), stejně jako příslušná organizační složka státu, která tímto nabývá příslušnost hospodařit s majetkem státu a dosavadní vlastník se označí typem účastníka „převodce“ (PR). Právo hospodařit s majetkem státu Právo hospodařit s majetkem státu (dále jen „právo hospodařit“) (zvláštní předpis - Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů) se do katastru zapisuje pro státní podnik způsobem obdobným záznamu (§ 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) v řízení Z a s údaji podle kapitoly Práva k majetku ve vlastnictví státu. Pro zápis práva hospodařit je obdobně jako u příslušnosti hospodařit nezbytnou podmínkou vlastnictví (spoluvlastnictví) dotčené nemovitosti (spoluvlastnického podílu) státem.
- 68 (68) -
Právní vztahy k nemovitostem
Přeměna práva hospodaření s majetkem státu na právo hospodařit s majetkem státu se zapisuje v řízení Z na základě ohlášení státního podniku, které musí obsahovat náležitosti podle § 86d odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Státní podnik se označí typem účastníka „oprávněný“ OP. Vznik práva hospodařit v souvislosti s nabytím nemovitosti do vlastnictví státu se zapíše do katastru v jednom řízení spolu se zápisem vlastnictví, a to podle způsobu nabytí vlastnictví státem v řízení V nebo v řízení Z. Stát se označí typem účastníka „nabyvatel“ (NA), stejně jako příslušný státní podnik, který tímto nabývá právo hospodařit s majetkem státu a dosavadní vlastník se označí typem účastníka „převodce“ (PR). Změna příslušnosti hospodařit mezi organizačními složkami Nakládání se státním majetkem mezi organizačními složkami se uskutečňuje na základě zápisu o změně příslušnosti hospodařit. Zápis je podle § 19 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů listinou osvědčující příslušnost přejímající organizační složky. Zápis se při zápisu změny do katastru označí typem listiny „Zápis“ (kód 142) a dalším údajem o listině „o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu“. Zápis musí obsahovat datum účinnosti, který se uvede v katastru v údajích u listiny. Organizační složky jsou v Zápise uvedeny svým názvem, sídlem a identifikačním číslem. Změna příslušnosti hospodařit mezi organizační složkou a státní organizací Nakládání se státním majetkem mezi organizační složkou a státní organizací a mezi státními organizacemi navzájem se uskutečňuje na základě smlouvy o změně příslušnosti hospodařit.. Smlouva je podkladem pro zápis změny do katastru a označuje se typem listiny „Smlouva“ a dalším údajem o listině „o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu“ (kód 281). Smlouva musí obsahovat datum účinnosti, který se uvede v katastru v údajích u listiny. Smlouva o převodu majetku státu z příslušnosti hospodařit organizační složky do práva hospodařit státnímu podniku se označí typem listiny „Smlouva“ a dalším údajem o listině „o změně příslušnosti hospodařit a práva hospodařit“ (kód 244) s uvedením data účinnosti. Ve smlouvě je organizační složka označena svým názvem, sídlem a identifikačním číslem s předřazením slov Česká republika. Při zápisu do katastru se tato předřazená slova k názvu organizační složky nezapisují. Státní organizace je ve smlouvě označena svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem. Správa nemovitostí ve vlastnictví státu Nemovitosti ve vlastnictví státu, které spravuje Fond, se uvádějí na listu vlastnictví příslušného Fondu. Pro zápis správy (podle kapitoly Práva k majetku ve vlastnictví státu) je nezbytnou podmínkou, že vlastníkem dotčené nemovitosti (spoluvlastnického podílu) je v katastru evidovaná Česká republika. Vznik správy v souvislosti s nabytím nemovitosti do vlastnictví České republiky se zapíše do katastru v jednom řízení spolu se zápisem vlastnictví podle způsobu nabytí vlastnictví státem v řízení V nebo Z.
- 69 (69) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Změna správy nemovitosti na příslušnost hospodařit s majetkem státu v důsledku převodu nemovitosti na organizační složku státu nebo státní organizaci se zapíše vždy v řízení Z. Zánik správy Fondu v souvislosti s převodem vlastnického práva z České republiky na jinou osobu se zapíše do katastru opět pouze v jednom řízení, v řízení V nebo Z, podle způsobu pozbytí vlastnictví státem. Je-li předmětem správy pouze spoluvlastnický podíl k nemovitosti, který je ve vlastnictví státu, zapíše se velikost tohoto spoluvlastnického podílu České republice jako spoluvlastníku nemovitosti a současně Fondu jako osobě, která má nemovitost ve správě.
3.6.4
Správa nemovitostí ve vlastnictví obce
Správa nemovitostí ve vlastnictví města svěřená městským částem nebo městským obvodům Nemovitosti ve vlastnictví hlavního města Prahy nebo statutárních měst svěřené městským částem nebo městským obvodům podle zvláštních předpisů - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se uvádějí na listu vlastnictví, na němž se jako vlastník uvede hl.m. Praha nebo příslušné statutární město svým názvem, sídlem úřadu s IČO a jako osoba se svěřenou správou majetku příslušná městská část nebo městský obvod svým názvem, adresou sídla úřadu městské části nebo městského obvodu a IČO. Pro zápis svěřené správy městských částí k majetku města je nezbytnou podmínkou, že jako vlastník dotčené nemovitostí (spoluvlastnického podílu) je v katastru evidováno hl. m. Praha nebo příslušné statutární město (dále jen “město”). Vznik svěřené správy majetku v souvislosti s nabytím nemovitosti do vlastnictví města se zapíše do katastru v jednom řízení spolu se zápisem vlastnictví. Podle způsobu nabytí vlastnictví městem se změna zapisuje v řízení V nebo Z. Město i městská část (městský obvod) se označí typem účastníka „nabyvatel“ (NA), dosavadní vlastník typem účastníka „převodce“ (PR).Změna svěřené správy majetku v důsledku jejího převodu na jinou městskou část se zapíše vždy v řízení Z. Dosavadní správce svěřeného majetku se označí typem účastníka „převodce“ (PR), nový správce svěřeného majetku typem účastníka „nabyvatel“ (NA). V katastru se na dotčeném listu vlastnictví změní pouze městská část (městský obvod) se svěřenou správou majetku na novou městskou část (městský obvod), která toto právo nabyla. Změna svěřené správy majetku se v tomto případě nijak nedotkne vlastnického práva města ani způsobu jeho zápisu. V případě, že městská část (městský obvod) převede svěřenou správu majetku pouze k některým nemovitostem zapsaným na dotčeném listu vlastnictví, je nezbytné město (vlastníka) označit typem účastníka „oprávněný“ (OP), dosavadního správce majetku typem účastníka „převodce“ (PR) a nového správce svěřeného majetku typem účastníka „nabyvatel“ (NA). Založí se nový list vlastnictví, na který se převedou dotčené nemovitosti, zapíše se vlastnické právo městu a svěřená správa jejímu nabyvateli. Zápis této změny se provede obdobně jako v případě převodu spoluvlastnického podílu jednoho ze - 70 (70) -
Právní vztahy k nemovitostem
spoluvlastníků pouze k některým nemovitostem na listu vlastnictví. Vytvoří se nový list vlastnictví, na který se s využitím „Kopie vlastnictví" zkopíruje vlastnické právo města z původního listu vlastnictví a zapíše se nový správce svěřeného majetku. Zánik svěřené správy majetku v souvislosti s převodem vlastnického práva z města na jinou osobu se zapíše do katastru opět pouze v řízení V nebo Z podle způsobu pozbytí vlastnictví městem. Je-li předmětem svěřené správy pouze spoluvlastnický podíl k nemovitosti, který je ve vlastnictví města, zapíše se velikost tohoto spoluvlastnického podílu městu jako spoluvlastníku nemovitosti a současně městské části jako správci svěřeného majetku. Správa nemovitostí obce svěřená organizačním složkám obce nebo příspěvkovým organizacím zřízeným obcí Při zápisu nemovitostí ve vlastnictví obce, které obec předala do správy organizačním složkám obce nebo příspěvkovým organizacím zřízených obcí se postupuje obdobně viz. výše.
3.6.5
Správa nemovitostí ve vlastnictví kraje svěřená organizačním složkám kraje nebo příspěvkovým organizacím zřízeným krajem
Při zápisu nemovitostí ve vlastnictví kraje, které kraj předal do správy organizačním složkám kraje nebo jím zřízeným příspěvkovým organizacím se postupuje obdobně viz. výše.
3.6.6
Duplicitní zápis vlastnického práva
Zápis duplicitního zápisu vlastnického práva Duplicitní zápis vlastnictví je vyjádřen v katastru údaji podle kapitoly Duplicitní zápis vlastnictví. Duplicitně se zapíše k předmětné nemovitosti vlastnické právo ve prospěch různým osobám pouze v případě uvedeném v § 37 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., tzn., pouze v případě, kdy katastrálnímu úřadu je doručena k záznamu vlastnického práva další listina, kterou je katastrální úřad vázán, a která bez vazby na předchozí zápis vlastnictví svědčí o vlastnictví k předmětné nemovitosti jiné osobě. Vkladem vlastnického práva k předmětné nemovitosti nelze duplicitně zapsat vlastnické právo různým osobám. Zapisuje-li se duplicitní zápis vlastnictví k nemovitosti, která je zapsána v katastru jedinečně, vyjádří se pouze kódem typu právních vztahů 24 „Duplicitní zápis vlastnictví“ s vazbou na všechny oprávněné osoby (jde o právní vztah typu vlastnictví, který označí duplicitní zápis). Listiny, které jsou podkladem k zápisu se přiřadí k dotčené nemovitosti a k příslušné oprávněné osobě. Zapisuje-li se duplicitní zápis vlastnictví k nemovitosti, která je v listinách svědčících o jejím vlastnictví různým osobám označena jiným způsobem (parcela KN, parcela ZE ), nebo předmětem duplicitního zápisu jsou jednotlivé navzájem se překrývajícím nemovitosti, vyjádří se duplicitní zápis vlastnictví
- 71 (71) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
opět kódem typu právních vztahů 24 „Duplicitní zápis vlastnictví“ s vazbou na všechny oprávněné osoby a dále vytvořením JPV „Duplicitní zápis vlastnictví“ (kód 25) v podrobnějších údajích katastru s vazbou na dotčenou nemovitost a vazbou na oprávněnou osobu (osobu, které listina doručená katastrálnímu úřadu svědčí o nabytí vlastnického práva, popřípadě jiného práva typu vlastnictví). Listiny, které jsou podkladem k zápisu se přiřadí pouze k příslušnému JPV „Duplicitní zápis vlastnictví“. K jednotlivým oprávněným osobám se listiny již nepřiřazují. Pokud nabývací titul svědčí oprávněné osobě pro vlastnictví celku, při zápisu se u ní uvede 1/1, v ostatních případech vždy velikost spoluvlastnického podílu podle listiny. Zrušení duplicitního zápisu vlastnictví Duplicitní zápis vlastnictví se zruší na základě soudního smíru, dohody o uznání vlastnického práva a rozhodnutí soudu o určení vlastnictví. Duplicitní zápis vlastnictví se zruší i na základě takového rozhodnutí soudu o určení vlastnictví, v němž soud rozhodl o zamítnutí žaloby z důvodu (jak vyplývá z odůvodnění v rozsudku), že žalobcem je vlastník předmětné nemovitosti.
3.7
Změny jiných právních vztahů
JPV se vyznačují při jejich vzniku (vytvoření) a zániku (rušení). Změny JPV se v katastru vyznačují zápisem jejich zániku s původními údaji o JPV a následným novým zápisem JPV s údaji novými. JPV jsou jiná věcná práva evidovaná v katastru, poznámky a další zapisované údaje vypisované v částech B1, C a D listu vlastnictví.
3.7.1
Vznik jiného věcného práva k jednotce
Věcné právo, které vznikne k jednotce, vzniká ze zákona současně i ke spoluvlastnickému podílu ke společným částem domu (§ 30 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů). Věcné právo k jednotce se zapíše do katastru i podle listiny, ve které není výslovně uvedeno, že věcné právo vzniká i ke spoluvlastnictví společných částí domu. Je-li vlastník jednotky i spoluvlastníkem pozemku pod domem, nelze zapsat do katastru věcné právo pouze k pozemku, aniž by bylo toto právo zřízeno i k jednotce (§ 30 odst. 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů). Návrh na vklad věcného práva pouze k pozemku je nutné zamítnout. V případě záznamu je nutné vrátit listinu vyhotoviteli pro jinou zřejmou nesprávnost.
3.7.2
Vznik zástavního práva
Zápis zástavního práva - 72 (72) -
Právní vztahy k nemovitostem
Zástavní právo, jehož předmětem je nemovitost nebo jednotka, je vyjádřeno v katastru údaji podle kapitoly Zástavní právo. Zástavní právo se v katastru označuje podle způsobu jeho vzniku příslušným typem právního vztahu (zástavní právo smluvní, zákonné, soudcovské nebo zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu) (viz příloha č. 1/6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí). Pro zápis vzniku, změny nebo zániku zástavního práva se založí řízení V nebo Z podle toho, zapisuje-li se právo do katastru vkladem nebo záznamem s typem předmětu řízení – zástavní právo (kód 3). Zástavce (vlastník nemovitosti) se označí typem účastníků „Zástavce“ (ZS), věřitel (věřitelé) typem účastníků „Zástavní věřitel“ (ZV). Zástavní právo se zapisuje do katastru jako JPV kódem typu právního vztahu podle druhu zástavního práva s vazbami k zástavnímu věřiteli a nemovitosti a pokud je zástavou spoluvlastnický podíl na nemovitosti i k zástavnímu dlužníku. Výše jistiny zajištěné pohledávky, popřípadě druh pohledávek a jejich limit, skutečnost, zda se jedná o nepeněžitou pohledávku, a další údaje podle kapitoly Zástavní právo se zapíše do ISKN volným textem v bližším popisu zástavního práva. Zástavní právo se zapisuje samostatně pro každou nemovitost nebo jednotku. Vznik zástavního práva ze zákona Zástavní právo, které vzniklo ze zákona (např. § 13 odst. 2 nebo § 26 odst. 4 zvláštního předpisu /5/, § 10 odst. 1 zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb.) se do katastru zapisuje podle kapitoly 2.2.2.1 v řízení Z na základě ohlášení oprávněné osoby doložené listinou, která vznik zástavního práva dokládá (např. rozhodnutí soudu podle § 13 odst. 2 zvláštního předpisu /5/, souhlasné prohlášení zástavce a věřitele podle § 36 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Vznik zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu Zástavní právo, které vzniklo z rozhodnutí správního orgánu (např. § 72 zvláštního předpisu - Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) se do katastru zapisuje podle kapitoly 2.2.2.1 na základě pravomocného rozhodnutí správního orgánu o vzniku zástavního práva doručeného příslušným státním orgánem katastrálnímu úřadu nebo na základě ohlášení oprávněné osoby jehož přílohou je uvedené pravomocné rozhodnutí správního orgánu. Vznik soudcovského zástavního práva Soudcovské zástavní právo se zapisuje do katastru podle kapitoly v řízení Z na základě pravomocného rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. V bližším popisu soudcovského zástavního práva se mimo údajů podle kapitoly Zástavní právo uvede podle rozhodnutí soudu i den rozhodující pro pořadí soudcovského zástavního práva, tj. den v němž došel soudu návrh na jeho zřízení. V řízení, ve kterém se
- 73 (73) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
zapisuje soudcovské zástavní právo se současně zruší poznámka o podaném návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva. Vznik zástavního práva státu podle zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. Zástavní právo, které vzniká ze zákona podle § 10 odst. 1 zvláštního předpisu Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. ve prospěch státu převodem zemědělského pozemku se zapisuje do katastru podle kapitoly 2.2.2.1 na základě ohlášení Pozemkového fondu ČR doloženého souhlasným prohlášením Pozemkového fondu ČR a nabyvatele zemědělského pozemku (§ 36 odst. 5 písm.a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Souhlasné prohlášení se samostatně nepřikládá, pokud je již ve smlouvě o převodu zemědělského pozemku vznik zástavního práva podle § 10 odst. 1 zvláštního předpisu Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. deklarován. Zástavní právo se zapíše záznamem v řízení Z, kde vlastník pozemků se označí typem účastníka „Zástavce“ (ZS), Česká republika typem účastníka „Zástavní věřitel“ (ZV) a Pozemkový fond ČR typem účastníka „Pozemkový fond“ (PF). Zástavní právo se zapíše s typem právních vztahů „Zástavní právo zákonné“ (kód 33), k převedeným zemědělským pozemkům („K nemovitosti“) a pro zástavního věřitele Českou republiku („Pro OS“). V bližším popisu zástavního práva se uvede datum vzniku zástavního práva (datum, ke kterému nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva k předmětným zemědělským pozemkům) a výše pohledávky, která se zástavním právem zajišťuje.¨
3.7.3
Vznik zástavního práva k jednotkám podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb
, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů Vznik zástavního práva k jednotkám při převodu jednotek ve vlastnictví družstva Zástavní právo, které vázne na budově ve vlastnictví družstva ve prospěch věřitelů (dále jen „banka“), se zapíše k příslušným jednotkám na základě ohlášení družstva (zástavce) nebo banky (zástavního věřitele) doloženého souhlasným potvrzením banky a družstva podle § 36 odst. 5 vyhlášky č. 190/1996 Sb. v němž je uvedeno na kterých jednotkách zástavní právo vázne s
- 74 (74) -
Právní vztahy k nemovitostem
odkazem na potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěru. Potvrzení banky o splacení části úvěru s uvedením, kterých jednotek se splátka týkala a na kterých jednotkách nadále vázne zástavní právo (a to i negativní), je nedílnou přílohou smlouvy o převodu dané jednotky. Vznik zástavního práva k jednotkám k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek Zástavní právo k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků jednotek v domě vzniklých z neplnění povinností některého z vlastníků jednotek, které vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu (§ 13 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů), se zapíše do katastru na základě ohlášení vzniku zástavního práva oprávněnými vlastníky doloženém pravomocným rozhodnutím soudu. Zástavní právo se zapíše záznamem v řízení Z. Vlastník dotčené jednotky (dlužník) (typ účastníka zástavce ZS) a vlastníci ostatních jednotek (oprávnění) (typ účastníka zástavní věřitel ZV). Zástavní právo se zapíše s vazbou k dotčené jednotce („k nemovitosti“) a pro všechny věřitele (vlastníky zbývajících jednotek) (pro OS).
3.7.4
Změna zástavního práva
Postoupení pohledávky Změna zástavního práva ze zákona v osobě zástavního věřitele v důsledku postoupení pohledávky podle § 524 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů nebo na základě jiné právní skutečnosti, tj. změna oprávnění ze závazkového vztahu, je změnou zástavního věřitele u již evidovaného zástavního práva. Změna zástavního věřitele se zapisuje záznamem na základě ohlášení postupitele (dosavadního věřitele) nebo postupníka (nového věřitele) doloženého: a) souhlasným prohlášením postupitele a postupníka (§ 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) v případě, že smlouva o postoupení pohledávky, popřípadě smlouva o prodeji podniku (§ 476 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) neobsahuje potřebné údaje ohledně přechodu zástavního práva na nového věřitele nebo b) úředně ověřenou kopií smlouvy o postoupení pohledávky, ze které vyplývá, kdo se stává novým zástavním věřitelem, z jakého zástavního práva a ke kterým nemovitostem. Změna zástavního práva v osobě věřitele se zapíše tak, že se dosavadní zápis zástavního práva zruší a vytvoří se nový zápis zástavního práva k dotčené nemovitosti se všemi dosavadními údaji včetně výše pohledávky a datem vzniku zástavního práva, s vazbou na nového zástavního věřitele. Na takto nově zapsané zástavní právo se naváže dosavadní listina s identifikací řízení, ve kterém zástavní právo vzniklo, a dále listina, která dokládá změnu zástavního věřitele. Faktické pořadí zápisu zástavních práv na listu vlastnictví se změní. V jakém skutečném pořadí byla zástavní práva k předmětné
- 75 (75) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
nemovitosti do katastru zapsána, bude doloženo číslem řízení, ve kterém bylo zástavní právo zapsáno. Změna soudcovského zástavního práva v údaji o výši pohledávky Změna soudcovského zástavního práva v údaji o výši pohledávky se zapíše do katastru záznamem v řízení Z na základě usnesení soudu o částečném zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (§ 338e odst. 2 a 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Při zápisu změny soudcovského zástavního práva ve výši pohledávky se postupuje obdobně jako při zápisu změny věřitele podle principů Postoupení pohledávky viz. výše. Dosavadní zápis zástavního práva zruší a vytvoří se nový zápis soudcovského zástavního práva k dotčené nemovitosti se všemi dosavadními údaji včetně data vzniku soudcovského zástavního práva i data, které je rozhodné pro pořadí soudcovského zástavního práva , s novým údajem o výši pohledávky. Na takto nově zapsané zástavní právo se naváže dosavadní listina s identifikací řízení, ve kterém zástavní právo vzniklo, a dále listina, která dokládá změnu soudcovského zástavního práva. Faktické pořadí zápisu zástavních práv na listu vlastnictví se změní. V jakém skutečném pořadí byla zástavní práva k předmětné nemovitosti do katastru zapsána, bude doloženo číslem řízení, ve kterém bylo zástavní právo zapsáno. Změna zákonného zástavního práva k zemědělským pozemkům podle zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. Je-li zemědělský pozemek, na kterém vázne zástavní právo podle § 10 odst. 1 zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. zahrnut později do pozemkových úprav, přejde ze zákona (§ 9 odst. 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) toto zástavní právo na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele. Přechod zástavního práva na pozemek nabyvatele se zapíše do katastru záznamem v řízení Z na základě rozhodnutí o schválení pozemkových úprav podle § 9 odst. 5 a 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů . Původní zástavní právo se zruší a zapíše se znovu se stejnými údaji, ale s vazbou k novému pozemku („K nemovitosti“). K zástavnímu právu se naváže původní listina a nově i rozhodnutí pozemkového úřadu.
3.7.5
Zánik zástavního práva
Zánik zástavního práva ze zákona
- 76 (76) -
Právní vztahy k nemovitostem
Zánik zástavního práva ze zákona se zapíše záznamem v řízení Z na základě a) souhlasného prohlášení zástavního věřitele (typ účastníka ZV) a zástavce (typ účastníka ZS) (§ 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo b) potvrzení zástavního věřitele o zániku zástavního práva (§ 36 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo c) potvrzení správce konkursní podstaty (typ účastníka SK) o zániku zástavního práva (§ 36 odst. 12 písm b) a odst. 13 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo d) ohlášení zástavce nebo věřitele o zániku zástavního práva jehož trvání je podle zápisu v katastru omezeno na určitou dobu (§ 36 odst. 15 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo e) ohlášení zástavce nebo věřitele doloženém jednostranným vzdáním se zástavního práva věřitelem nebo f) pravomocného rozhodnutí soudu o udělení příklepu (typ účastníka VL) (§ 36 odst. 12 písm a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Zánik soudcovského zástavního práva ze zákona Zánik soudcovského zástavního práva ze zákona se zapíše záznamem v řízení Z na základě pravomocného rozhodnutí soudu o udělení příklepu (typ účastníka VL) [§ 36 odst. 12 písm a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.] nebo na základě usnesení soudu o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (§ 338e odst. 2 a 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Zánik zástavního práva na základě dohody Zánik zástavního práva na základě písemné dohody mezi zástavce a zástavním věřitelem o zrušení zástavního práva se zapíše do katastru vkladem v řízení V. Zánik zástavního práva, které bylo přepsáno z pozemkové knihy Zánik zástavního práva, které bylo přepsáno z pozemkové knihy, ale u kterého nelze doložit, že půjčka byla splacena, a věřitel nebo dlužník již neexistuje, se zapíše do katastru záznamem podle § 5 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. (skutečnosti nelze doložit a jsou-li nesporné) na základě osvědčení o prohlášení sepsaného ve formě notářského zápisu.
3.7.6
Věcné břemeno a právo odpovídající věcnému břemeni
Vznik věcného břemene Věcné břemeno (podle dřívějších předpisů označované jako služebnost), které vzniká smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, ze zákona nebo rozhodnutím soudu nebo správního orgánu se uvádí na listu vlastnictví vlastníka nemovitosti nebo jednotky, který je nositelem povinností vyplývajících z obsahu věcného břemena (typ účastníka „povinný" PO), a v případě, že je právo spojeno s vlastnictvím nemovitosti, popřípadě jednotky, též na listu vlastnictví osoby, které svědčí právo odpovídající věcnému břemenu, jakožto vlastníku dotčené nemovitosti nebo jednotky (typ účastníka “oprávněný" OP). Věcné břemeno, - 77 (77) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
spojené s vlastnictvím nemovitosti nebo jednotky, je vyjádřeno v katastru údaji kapitoly Věcné břemeno spojené s vlastnictvím určité nemovitosti a věcné břemeno svědčící určité osobě údaji podle kapitoly Věcné břemeno svědčící určité osobě. Pro zápis vzniku nebo zániku věcného břemene se založí řízení V nebo Z podle toho, zapisuje-li se právo do katastru vkladem (na základě smluvního ujednání) nebo záznamem (při vzniku věcného břemene ze zákona, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím správního orgánu) s typem předmětu řízení – věcné břemeno (kód 5). Oprávněný z věcného břemene se označí typem účastníků „Oprávněný“ (OP), povinný z věcného břemene typem účastníků „Povinný“ (PO). Zápis věcného břemene jediným JPV“ způsobí automatické vyznačení věcného břemene na oba listy vlastnictví oprávněného i povinného podle vyznačených vazeb „k nemovitosti“ a „pro nemovitost“. Vyznačení věcného břemene na listu vlastnictví povinného Na listu vlastnictví povinného v části C-LV se uvádí: a) obsah věcného břemena, b) nemovitost nebo jednotka, na nichž věcné břemeno vázne, c) 1. oprávněný (jsou-li oprávněnými manželé, uvádí se každý zvlášť) nebo d) 2. nemovitost nebo jednotka oprávněné nemovitosti, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno. Pokud právo odpovídající věcnému břemenu svědčí určité osobě (písmeno c) 1), uvádí se na listu vlastnictví povinného její jméno (název), a identifikátor. Vázne-li věcné břemeno, které svědčí určité osobě, pouze na spoluvlastnickém podílu k nemovitosti (kód typu právního vztahu 108 „Věcné břemeno zatěžující spoluvlastnický podíl“, např. povinnost zaopatření oprávněného ve stáří) (kapitola Věcné břemeno váznoucí na spoluvlastnickém podílu), obsahuje zápis na listu vlastnictví povinného mimo bližšího popisu obsahu věcného břemene i označení povinné osoby a spoluvlastnický podíl, na kterém věcné břemeno vázne. Vyznačení věcného břemene na listu vlastnictví oprávněného Na listu vlastnictví oprávněného v části B1-LV se uvádí: a) obsah věcného břemena, b) nemovitost nebo jednotka oprávněného, s jejichž vlastnictvím je právo spojeno, c) nemovitost nebo jednotka povinného, na nichž věcné břemeno vázne. Věcné břemeno vzniklé podle § 28d zvláštního předpisu - Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb. Věcné břemeno, které vázne na budově, ve které byly vystavěny byty formou nástavby, vestavby nebo přístavby v rámci družstevní výstavby za finanční a jiné pomoci státu ve prospěch bytového družstva vzniklé podle § 28d zvláštního předpisu - Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a
- 78 (78) -
Právní vztahy k nemovitostem
vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb. (dále jen „věcné břemeno užívání bytu“), se při zápisu jednotek do katastru zapíše ke všem jednotkám vymezeným v domě. Jedná se o věcné břemeno, které svědčí bytovému družstvu (typ účastníka „oprávněný“ OP) o právu užívat jím vystavěný byt a společné prostory v tom rozsahu, jak byl sjednán mezi nájemcem a bytovým družstvem. Vlastník jednotek se označí typem účastníka „povinný“ PO. Při zápisu jednotek se původní zápis věcného břemena k budově zruší a zapíší se nová věcná břemena ke všem vymezeným jednotkám se stejnými údaji jaké byly uvedeny u původního zrušeného věcného břemene včetně listiny, která byla podkladem k jeho zápisu. Věcné břemeno se zapíše typem právního vztahu „Věcné břemeno podle § 28d zák. č .42/92 Sb.“ kód 101. Vznik věcného břemena ze zákona podle § 27 odst. 3 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů V případě, že bytové družstvo oprávněné z věcného břemena podle předchozího odstavce zanikne bez právního nástupce, vzniká ze zákona (§ 27 odst. 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) ve prospěch dosavadního nájemce bytu (typ účastníka „oprávněný“ OP) věcné břemeno, jehož obsahem je právo užívat byt a společné prostory. Věcné břemeno se zapíše na základě ohlášení oprávněného z věcného břemene (nájemce bytu) nebo likvidátora družstva (typ účastníka „likvidátor“ LI) doloženého souhlasným prohlášením podle § 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Věcné břemeno se zapíše typem právního vztahu „Věcné břemeno užívání bytu podle § 27 zák. č .72/94 Sb.“ kód 102, družstvo v likvidaci se označí typem účastníka „oprávněný“ OP, vlastník budovy, popřípadě dotčené jednotky se označí typem účastníka „povinný“ PO. Věcné břemeno s právem užívat byt a společné prostory vzniká ve prospěch nájemce i v případě, že bylo ukončeno členství nájemce bytu v družstvu. Věcné břemeno se zapíše na základě ohlášení oprávněného z věcného břemene (nájemce bytu) nebo družstva, (typ účastníka „oprávněný“ OP) doloženého jejich souhlasným prohlášením podle § 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.. Změna věcného břemena vzniklého podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů Věcné břemeno užívání bytu (viz. předchozí odstavec) přechází ve stejném rozsahu na právní nástupce nájemce bytu. Do katastru se tato změna oprávněného z věcného břemene zapíše opět na základě souhlasného prohlášení podle § 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb. nebo jinou listinou, která změnu dokládá, např. usnesení soudu o potvrzení dědictví.
- 79 (79) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Zánik věcného břemena Zánik věcného břemena ze zákona Zánik věcného břemena ze zákona se zapíše do katastru záznamem v řízení Z na základě a) souhlasného prohlášení povinného a oprávněného (§ 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo b) potvrzení oprávněného o zániku věcného břemene (§ 36 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo c) ohlášení povinného doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije (§ 36 odst.14 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) d) ohlášení oprávněného nebo povinného v případě zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu, jehož trvání bylo omezena na dobu života fyzické osoby a tato osoba, která zemřela (zanikla) nebo e) ohlášení oprávněného nebo povinného o zániku věcného břemena jehož trvání je podle zápisu v katastru omezeno na určitou dobu (§ 36 odst. 15 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Zánik věcného břemena na základě smluvního ujednání Zánik věcného břemena na základě písemné smlouvy mezi povinným a oprávněným o jeho zrušení se zapíše do katastru vkladem v řízení V. Zánik věcného břemena (služebnosti), které bylo přepsáno z pozemkové knihy Zánik věcného břemena (služebnosti), které bylo přepsáno z pozemkové knihy, se zapíše do katastru na základě podkladů uvedených v předchozím odstavci, popřípadě došlo-li k zániku věcného břemena na základě právních skutečností, které nelze dokázat a jsou-li nesporné, na základě ohlášení doloženého osvědčením o prohlášení sepsaném ve formě notářského zápisu nebo soudním smírem.
3.7.7
Věcné předkupní právo
Vznik věcného předkupního práva Předkupní právo s věcnými účinky se uvádí na listu vlastnictví vlastníka nemovitosti nebo jednotky (typ účastníka „povinný“ PO) s uvedením jména a příjmení, popřípadě názvu, identifikátoru oprávněného (typ účastníka „oprávněný“ OP) a předmětné nemovitosti nebo jednotky. Pro zápis vzniku věcného předkupního práva se založí řízení V nebo Z podle toho, zapisuje-li se právo do katastru vkladem nebo záznamem s typem předmětu řízení – předkupní právo (kód 6). Předkupní právo se zapisuje do katastru jako JPV kódem typu právního vztahu 54 s vazbami k zatížené nemovitosti a pro oprávněného. Pokud je předmětem věcného předkupního práva pouze spoluvlastnický podíl k nemovitosti, zapisuje se věcné předkupní právo s vazbami k zatížené nemovitosti („K nemovitosti“), pro oprávněného („pro OS“) a ke spoluvlastníkovi („K OS“) s uvedením velikosti spoluvlastnického podílu v popisu. - 80 (80) -
Právní vztahy k nemovitostem
Vznik věcného předkupního práva státu k zemědělským pozemkům Věcné předkupní právo, které vzniká ze zákona podle § 10 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. ve prospěch státu převodem zemědělského pozemku se zapisuje do katastru podle odstavce 7.2.7.1 na základě ohlášení Pozemkového fondu ČR doloženého souhlasným prohlášením Pozemkového fondu ČR a nabyvatele zemědělského pozemku [§ 36 odst. 5 písm.a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.]. Souhlasné prohlášení se samostatně nepřikládá, pokud je již ve smlouvě o převodu zemědělského pozemku vznik věcného předkupního práva podle § 10 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. deklarován. Věcné předkupní právo se zapíše záznamem v řízení Z, kde vlastník pozemků se označí typem účastníka „Povinný“ (PO), Česká republika typem účastníka „Oprávněný“ (OP) a Pozemkový fond ČR typem účastníka „Pozemkový fond“ (PF). Věcné předkupní právo se zapíše s typem právních vztahů „Předkupní právo“ (kód 54), k převedeným zemědělským pozemkům („K nemovitosti“) a pro oprávněného Českou republiku („Pro OS“). V bližším popisu věcného předkupního práva se uvede datum vzniku zástavního práva (datum, ke kterému nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva k předmětným zemědělským pozemkům). Zánik věcného předkupního práva Zánik věcného předkupního práva ze zákona se zapíše do katastru záznamem v řízení Z na základě a) souhlasného prohlášení povinného a oprávněného (§ 36 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo b) potvrzení oprávněného o zániku věcného předkupního práva (§ 36 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 190/1996 Sb.) nebo c) ohlášení povinného doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije (§ 36 odst.14 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) d) ohlášení oprávněného nebo povinného o zániku věcného předkupního práva jehož trvání je podle zápisu v katastru omezeno na určitou dobu (§ 36 odst. 15 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Změna zákonného předkupního práva k zemědělským pozemkům
- 81 (81) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Je-li zemědělský pozemek, na kterém vázne předkupní právo podle § 10 odst. 1 zvláštního předpisu - Zákon č. 95/2000 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb. zahrnut později do pozemkových úprav, přejde ze zákona (§ 9 odst. 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) toto předkupní právo na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele. Přechod předkupního práva na pozemek nabyvatele se zapíše do katastru záznamem v řízení Z na základě rozhodnutí o schválení pozemkových úprav podle § 9 odst. 5 a 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Původní předkupní právo se zruší a zapíše se znovu se stejnými údaji, ale s vazbou k novému pozemku („K nemovitosti“). K předkupnímu právu se naváže původní listina a nově i rozhodnutí pozemkového úřadu.
3.7.8
Právo stavby
Na listu vlastnictví povinného z práva stavby se v části C-LV uvádí: a) právo stavby s vazbou k pozemku (k nemovitosti), na kterém právo stavby vázne, a s vazbou pro stavbu (pro nemovitost) oprávněného z práva stavby (stavebníka), b) předkupní právo s vazbou k pozemku (k nemovitosti), na kterém právo stavby vázne, a pro oprávněného z práva stavby (stavebníka) (pro OS); jsou-li oprávněnými manželé, uvádí se každý zvlášť, a v části B1-LV se uvádí předkupní právo ke stavbě (k nemovitosti) pro vlastníka pozemku. Na listu vlastnictví oprávněného z práva stavby v části B1-LV se uvádí: a) právo stavby s vazbou k pozemku (k nemovitosti), na kterém právo stavby vázne, a pro stavbu oprávněného z práva stavby (stavebníka) (pro nemovitost), b) předkupní právo s vazbou k pozemku (k nemovitosti), na kterém právo stavby vázne, a pro oprávněného z práva stavby (vlastníka stavby) (pro OS); jsou-li oprávněnými manželé, uvádí se každý zvlášť, a v části CLV se uvádí předkupní právo ke stavbě (k nemovitosti) pro vlastníka pozemku (pro nemovitost). Pro zápis práva stavby se založí řízení V nebo Z podle toho, zapisuje-li se právo (jeho změna) do katastru vkladem nebo záznamem s typem předmětu řízení „Právo stavby“ (kód 14). Právo stavby se zapisuje do katastru jako JPV kódem typu právního vztahu 64 s vazbou k pozemku, na kterém právo stavby vázne a pro nemovitost (stavbu) oprávněného z práva stavby (stavebníka). Volným textem v popisu práva stavby se uvede doba, na kterou bylo právo stavby sjednáno. Současně se
- 82 (82) -
Právní vztahy k nemovitostem
zapisuje předkupní právo k pozemku pro oprávněného z práva stavby a předkupní právo ke stavbě pro vlastníka pozemku.
3.7.9
Poznámka
Omezení dispozičních práv k nemovitosti (jednotce) Omezení dispozičních práv na základě rozhodnutí soudu nebo správce daně (§ 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) se uvádí v části C-LV na listu vlastnictví vlastníka předmětné nemovitosti (jednotky). Omezení dispozičních práv se zapisuje do katastru (odstavec 2.3.6.1) jako JPV s příslušným typem právního vztahu (viz příloha č. 1/6), s vazbou k zatížené nemovitosti a k povinné osobě. Pokud omezení dispozičních práv vázne pouze na spoluvlastnickém podílu k nemovitosti, zapisuje se v bližším popisu poznámky i velikost předmětného spoluvlastnického podílu.. Prohlášení konkursu Zápis prohlášení konkursu k nemovitostem úpadce Poznámka o prohlášení konkursu se zapisuje do katastru na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu. Katastrální úřad po doručení předmětného usnesení o prohlášení konkursu vytvoří v řízení Z JPV s typem právních vztahů „Prohlášení konkursu“ kód 70 s vazbou k úpadci, vlastníku nemovitostí („k OS“). Je-li dotčená osoba v lokální databázi založena pouze jednou, po zplatnění příslušné aktualizace je toto JPV automaticky vypisováno na všech LV ve všech katastrálních územích lokální databáze, ve kterých úpadce v době trvání konkursu vlastní nemovitosti nebo je jejich spoluvlastníkem. V případě, že katastrální úřad má více pracovišť (více lokálních databází), zajistí, aby poznámka „Prohlášení konkursu“ byla zapsána do katastru i na těchto pracovištích. Zápis poznámky o zápisu nemovitostí jiné osoby do soupisu konkursní podstaty Poznámka o prohlášení konkursu se zapisuje na základě ohlášení správce konkursní podstaty i k nemovitostem jiných osob, které správce zařadí do soupisu konkursní podstaty. Tato poznámka se zapisuje JPV s typem právních vztahů „Zapsáno do soupisu konkursní podstaty“ (kód 112) s vazbou k dotčeným nemovitostem („k nemovitosti) a s vazbou k zapsanému vlastníku uvedených nemovitostí („k OS“). V případě, že v soupisu konkursní podstaty je zapsán spoluvlastnický podíl na nemovitosti, zapíše se jeho velikost v bližším popisu JPV. Pokud soud neoznámil katastrálnímu úřadu prohlášení konkursu, je povinnou přílohou oznámení správce konkursní podstaty i usnesení soudu o prohlášení konkursu. Nařízení exekuce Poznámka o soudem nařízené exekuci podle § 44 zvláštního předpisu - Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o - 83 (83) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
změně dalších zákonů se do katastru zapisuje na základě usnesení soudu o nařízení exekuce. Katastrální úřad v jehož obvodu územní působnosti se soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal nachází, po doručení předmětného usnesení vytvoří v řízení Z nový jiný právní vztah s vazbou k OS. Pokud u příslušného lokálního pracoviště OS dosud neexistuje, OS se založí. JPV „nařízení exekuce je typem s celostátní působností. Proto po jeho přenesení (zplatněním příslušné aktualizace) do centrální databáze se automaticky zjistí zda existuje v jiných lokálních databázích stejný OS (tj. zda je daný OS ztotožněn s jinými záznamy o OS). Pokud ne, žádné dalšího zpracování nenásleduje. Pokud ano, bude na příslušné lokální databáze daný JPV „nařízení exekuce přenesen. Zápis JPV do lokální databáze proběhne automaticky pomocí nového řízení Z. Toto řízení bude mít pro snadnou identifikaci uvedeno v popisu řízení o jaké JPV (kód a název JPV) se jedná a pro koho se zapisuje (identifikace OS), dále v popisu řízení bude uvedena identifikace pracoviště, které toto JPV zapsalo. U takto automaticky vytvářeného jiného právního vztahu bude do popisu JPV zapsána identifikace pracoviště včetně identifikace listiny, na základě které původní JPV vzniklo (aby posléze mohla být listina u příslušného pracoviště identifikována a nalezena). Řízení bude vytvořeno a provedeno (včetně aktualizace) zcela automaticky a proto jej není možno odmítnout. Poznámka na základě podaného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí a poznámka na základě podaného žalobního návrhu Poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (§ 9 odst. 1 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.) a poznámka o podaném žalobním návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden do katastru záznam [§ 9 odst. 1 písm. b) zvláštního předpisu - Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.], se zapisuje na základě oznámení soudu nebo ohlášení žalobce doloženého kopií podaného žalobního návrhu potvrzenou podatelnou soudu. Uvádí se v části D-LV na listu vlastnictví vlastníka předmětné nemovitosti (jednotky). Pro zápis poznámky o podaném žalobním návrhu a její výmaz se založí řízení Z s typem předmětu řízení – Poznámka (kód 18). Poznámka se zapisuje do katastru jako JPV s příslušným typem právního vztahu (viz příloha č. 1/6 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), s vazbou k zatížené nemovitosti a k povinné osobě. Pokud se poznámka vztahuje pouze na spoluvlastnický podíl k nemovitosti, zapisuje se v bližším popisu poznámky i velikost předmětného spoluvlastnického podílu. Dražební vyhláška Poznámka o vydané dražební vyhlášce se zapisuje do katastru na základě usnesení soudu o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti. Poznámka se zapisuje jako JPV s příslušným typem právního vztahu (viz příloha č. 1/6 - 84 (84) -
Právní vztahy k nemovitostem
Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), s vazbou k zatížené nemovitosti a k povinné osobě. Pokud se poznámka vztahuje pouze na spoluvlastnický podíl k nemovitosti, zapisuje se v bližším popisu poznámky i velikost předmětného spoluvlastnického podílu. Dražební vyhláška vydaná finančním úřadem (§ 73 zvláštního předpisu Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) nebo oprávněnou osobou (§ 20 zvláštního předpisu - Zákon č. 26/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách ) se do katastru poznámkou nezapisuje.
3.7.10 Smlouva o výstavbě Změny a doplňky smlouvy o výstavbě, která byla vložena do katastru na základě podaného návrhu na vklad před 1. 7. 2000 (§ 18 a 19 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů), se zapisují do katastru vkladem. Založí se řízení V s typem předmětu řízení smlouva o výstavbě (kód 8). Účastníci smlouvy o výstavbě a vlastník pozemku se označí typem účastníka řízení „oprávněný“ (OP). Smlouva o výstavbě se v údajích katastru vyznačuje jako JPV, který se navazuje k parcele, na které má výstavba probíhat, a současně ke všem stavebníkům jako oprávněným osobám ze smlouvy o výstavbě. Tzn., že k typu předmětu řízení smlouva o výstavbě (kód 8) se zapíše typ právního vztahu Smlouva o výstavbě (kód 56) s vazbou k pozemku, na kterém se bude dům s jednotkami stavět nebo s vazbou k budově (v případě smlouvy o výstavbě pro výstavbu nových jednotek formou nástavby, vestavby nebo přístavby stávajícího domu) a pro oprávněnou osobu (pro každého ze stavebníků), která je účastníkem smlouvy o výstavbě.
- 85 (85) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
- 86 (86) -
Oprava chyb v katastru nemovitostí
4
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
4.1
Úvod
Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném (1) Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího tuto změnu: a) z podnětu vlastníka nebo jiného oprávněného, b) z podnětu katastrálního úřadu při revizi katastru (§ 42) a při obnově katastrálního operátu (§ 50). (2) Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů. Podrobnější údaje katastru (1) V katastru souvisejícími:
se
evidují
tyto
údaje
o právech a údaje s právy
a) vlastnické a jiné věcné právo k nemovitostem (dále jen "právní vztahy") a další oprávnění k nemovitostem (dále jen "další práva"), b) poznámky,22) c) omezení převodu nemovitostí a další práva k nemovitostem a omezení vzniklá podle dřívějších předpisů, d) upozornění, že zapsané právní vztahy a další práva jsou dotčeny změnou, (dále jen "plomba"),23) e) údaj o bonitovaných "BPEJ") k parcelám.
půdně ekologických
jednotkách (dále
jen
(2) U vlastnického práva a dalších práv se eviduje vlastník a jiný oprávněný, rozsah práva (spoluvlastnický podíl, popř. podíl, v jakém jiný oprávněný další práva vykonává) a listina, která byla podkladem k zápisu práva. 3) U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis) práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, popř. údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo odpovídající věcnému břemeni se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem. (4) U zástavního práva se v katastru eviduje zástava(nemovitost, jednotka), výše jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje
- 87 (87) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
o vlastníku (spoluvlastníku) nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně jako u zástavního práva. (5) U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva,údaje o vlastníku (spoluvlastníku) zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. (6) U zápisu poznámkou se v katastru evidují údaje o nemovitosti nebo jednotce, popř. osobě, které jsou předmětem poznámky, a listina, která byla podkladem k zápisu poznámky. (7) Plomba se v katastru vyznačuje u každé dotčené nemovitosti nebo jednotky. (8) Údaje o BPEJ k parcelám se evidují v katastru k parcelám zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaji o BPEJ jsou pětimístný číselný kód BPEJ a odpovídající výměra dílu parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely více. (9) Geometrické a polohové určení BPEJ není obsahem souboru geodetických informací. Katastrální úřad je poskytuje jako podklad pro vyhotovení geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů.
4.2
Zásady zápisu změn do katastru
Měnit údaje katastru lze pouze v řízeních V (vklad) a Z (záznam). V řízení je možné pracovat pouze s těmi údaji katastru, které byly k danému řízení zapsány tj. s a) nemovitostmi, které byly zapsány jako objekty řízení; lze je - rušit, - aktualizovat, - vytvářet nové (pouze budovy, části budov, jednotky nebo bonitní díly parcel, b) listinami, které byly k danému řízení zapsány nebo s listinami, které jsou zapsány v již existujícím řízení připojeném pomocí speciální události „Navázání řízení – Přiřazení listin k aktualizaci“; lze je v daném řízení nově přiřazovat, c) oprávněnými osobami (vlastníky nebo jinými oprávněnými), na které byli účastníci řízení ověřeni (se kterými byli ztotožněni); lze je aktualizovat. Dále lze založit novou oprávněnou osobu na základě
- 88 (88) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
uživatelem neověřeného účastníka řízení (není možné ztotožnit na lokální případně ani centrální databázi – jedná se o nového vlastníka nebo jiného oprávněného), Poznámka: Ověření účastníka řízení proti centrální databázi nebrání další aktualizaci. Na základě uživatelem neověřeného účastníka řízení proti lokální databázi je možné v aktualizaci vytvořit novou oprávněnou osobu s tím, že proces porovnávání nové osoby proti centrální databázi probíhá po provedeném zplatnění a replikaci (přenesení) lokálních dat na centrální databázi, v níž se nově zapsaná osoba porovnává s již existujícími záznamy. Pokud se najde shodná ve všech atributech, provede systém sám automatizované ztotožnění. Pokud se najde podobný, pak systém pošle na pracoviště, odkud pochází již dříve zapsaní OS-oprávněná osoba (naposled zapsaná OS se tedy považuje za nejaktuálnější – nejsprávnější) „návrh na ztotožnění,“ a nabídne uživateli možnost provedení ztotožnění OS. d) vlastnictvím oprávněných osob, na které byli účastníci řízení ověřeni (se kterými byli ztotožněni); lze je v zadaných katastrálních územích -
rušit,
-
aktualizovat,
-
vytvářet nové, e) JPV, jehož koncem je alespoň jedna nemovitost, která byla zapsána jako objekt řízení nebo oprávněná osoba, na kterou byl účastník řízení ověřen (se kterým byl ztotožněn); lze je za předpokladu, že je k řízení zapsán příslušný předmět řízení, rušit a vytvářet nové.
provádět speciální akce a) kopírování listin - je možné kopírovat již přiřazené listiny, které mají vazbu na nemovitosti zapsané jako objekty řízení (parcely, budovy, jednotky,), nebo které mají vazbu na oprávněnou osobu, na kterou je účastník řízení ověřen. Listiny lze kopírovat následujícími způsoby: •
z parcely na parcelu - touto akcí dojde ke zkopírování všech listin, které mají vazbu na zdrojovou parcelu, na cílové parcely (parcely vzniklé plánem apod.),
•
z budovy na budovu - touto akcí dojde ke zkopírování všech listin, které mají vazbu na zdrojovou budovu, na cílové budovy (budovy vzniklé reálným rozdělením původní budovy apod.),
•
z budovy na jednotku - touto akcí dojde ke zkopírování všech listin, které mají vazbu na budovu, ve které se vymezují jednotky, případně i parcely, na které tato budova stojí a je zapsána na stejném listu vlastnictví jako budova, na jednotky, které jsou v tomto domě vymezovány,
•
z oprávněné osoby na oprávněnou osobu – touto akcí dojde ke zkopírování všech listin, které jsou přiřazeny zdrojové OS na cílovou OS. Tento způsob by se měl prakticky používat při
- 89 (89) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
opravě chyb v katastru případně při rozšiřování nebo zužování obsahu společného jmění manželů, b) kopírování JPV - je možné kopírovat existující JPV, které jsou navázány na alespoň jednu nemovitost zapsanou jako objekt řízení (parcely, budovy, jednotky), nebo které mají vazbu na oprávněnou osobu, na kterou je účastník řízení ověřen JPV lze tedy kopírovat následujícími způsoby: - z parcely na parcelu - touto akcí dojde ke zkopírování všech JPV, které mají vazbu na zdrojovou parcelu, na cílové parcely (parcely vzniklé plánem apod.), - z budovy na budovu - touto akcí dojde ke zkopírování všech JPV, které mají vazbu na zdrojovou budovu, na cílové budovy (budovy vzniklé reálným rozdělením původní budovy apod.), - z budovy na jednotku - touto akcí dojde ke zkopírování všech JPV, které mají vazbu na budovu, ve které se vymezují jednotky, případně i parcely, na které tato budova stojí a je zapsána na stejném LV jako je budova, na jednotky, které jsou v tomto domě vymezovány, - z oprávněné osoby na oprávněnou osobu – touto akcí dojde ke zkopírování všech JPV, které jsou přiřazeny zdrojové OS na cílovou OS. Tento způsob by se měl prakticky používat při opravě chyb v katastru, případně při rozšiřování nebo zužování obsahu společného jmění manželů, c) kopírování vlastnictví - v případech, kdy je nutno rozdělit původní list vlastnictví (např. při převodu spoluvlastnického podílu pouze k některým nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví), je možno na nově založený list vlastnictví zkopírovat rozsah vlastnictví původního listu vlastnictví (oddíl části A - LV, tedy kopii vlastnictví i oprávněných osob, které nejsou účastníky daného řízení). Kopií je tedy vytvořen obraz původního listu vlastnictví, přičemž ke změně vlastnictví je zpřístupněn pouze spoluvlastnický podíl oprávněné osoby, která je účastníkem řízení, d) konsolidace podle jednotek - tato funkce umožňuje uživateli automatizovaně založit, rušit či měnit údaje o vlastnictví (spoluvlastnictví na společných částech domu) na listu vlastnictví pro dům, ve kterém jsou jednotky vymezeny, podle údajů o vlastnictví zapsaných u jednotlivých jednotek, vytvářet novou parcelu – nová parcela se v aktualizaci přebírá jako součást celého návrhu změny (celého návrhu budoucího stavu katastru) pořízené v řízení, které její vznik dokládá
4.3
Změna údajů o nemovitostech
4.3.1
Údaje o parcele
Podklady pro vyznačení změn v katastru jsou zejména:
- 90 (90) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
a) výsledky obnovy katastrálního operátu (oddíl sedmý vyhlášky č. 190/1996 Sb.), b) výsledky jiných zeměměřických činností (oddíl osmý vyhlášky č. 190/1996 Sb.), c) geometrický plán a ZPMZ (oddíl devátý vyhlášky č. 190/1996 Sb.), d) dokumentace vytyčení hranic pozemku (oddíl desátý vyhlášky), e) operáty dřívějších pozemkových evidencí pro doplnění parcel ze zjednodušené evidence, pokud není součástí obnovy katastrálního operátu, f) listiny a písemné doklady uvedené v zákoně, zvláštním předpisu Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. a ve vyhlášce č. 190/1996 Sb. a podrobněji rozvedené v příslušných ustanoveních Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí, g) listiny vyhotovené podle dřívějších předpisů a dosud nepředložené k zápisu (např. smlouvy registrované státním notářstvím, hospodářské smlouvy, přídělové listiny), h) výsledky revize katastru, i) výsledky řízení o opravě chyby v katastru, j) informace převzaté z jiného informačního systému. Změna geometrického a polohového určení pozemku včetně vzniku nového pozemku se v katastru vyznačuje podle podkladů uvedených v odstavci 3.1. písm. a), b), c), e), h), i). Nedokládá-li listina, jejíž součástí je plán, něco jiného, zapíší se údaje u nově vzniklé parcely shodné s údaji evidovanými u dosavadní parcely. Změny stávajících parcel a nové parcely se vyznačují současně v SGI a SPI a v obou souborech musí mít shodné společné údaje (parcelní číslo, druh pozemku a způsob využití nemovitosti, ochranu nemovitosti); soulad je v digitální formě mapy kontrolován automatizovaně. Změny parcel ve zjednodušené evidenci se vyznačují též ve společném grafickém přehledu parcel podle běžných zásad pro vedení mapy. Nově vzniklé pozemky se do katastru zapisují v řízení Z nebo V podle podkladů k zápisu změny. Do objektů řízení se zapíše pouze původní parcela (nové parcely se doplní až při aktualizaci navázáním na řízení PGP). Všechny JPV, které byly navázány k dosavadní parcele se zapíší i k nově vzniklým parcelám včetně listin, které byly podkladem k jejich zápisu. Nemění-li se osoba oprávněná z právního vztahu typu vlastnictví, naváže se k nově vzniklým parcelám i listina, podle které byl právní vztah typu vlastnictví k původní parcele zapsán do katastru. Druh pozemku a způsob využití nemovitosti Druh pozemku a způsob využití nemovitosti se v katastru mění na základě: a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného (§ 6 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb.),
- 91 (91) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
b) rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem (§ 6 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb.), c) zjištění katastrálního úřadu při vedení a revizi katastru nebo při zjišťování průběhu hranic (§ 5, 7 a 14 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb.) a projednání s vlastníkem, není-li ke změně vyžadováno rozhodnutí nebo souhlas orgánu státní správy, d) zjištění a zaměření drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemku (§ 19 zvláštního předpisu- Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů). Ohlášení změny druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti nebo jednotky dokládá vlastník listinami uvedenými v příloze č. 4 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Druh pozemku a způsob využití nemovitosti se mění současně v SGI a SPI a údaje v obou souborech musí být shodné.
4.3.2
Typ a způsob ochrany nemovitosti u pozemku
Typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 3 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.) se v katastru zapisuje, mění a ruší podle § 6 zákona č. 344/1992 Sb., a to: a) ochrana přírodních léčebných lázní a přírodního léčivého zdroje a jeho ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení Ministerstva zdravotnictví ČR – Inspektorátu lázní a zřídel podle § 35 zvláštního předpisu- Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna 1997 ČÚZK č.j. 21/1997-23, ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/1998-23, b) ochrana části přírody a krajiny a její ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny (Ministerstvo životního prostředí, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku, okresní úřad) nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede Ústřední seznam ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny v Praze) (zvláštní předpis- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). c) ochrana památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení příslušného orgánu nebo odborné organizace státní památkové péče, které vedou Ústřední seznam kulturních památek České republiky (zvláštní předpis - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů), d) ochrana značky geodetického bodu a chráněné území geodetického bodu se v katastru zapisuje a mění na základě ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále doloženého podle § 32 odst. 1 písm. c) zvláštního předpisu(Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) rozhodnutím příslušného orgánu. e) chráněné ložiskové území, popřípadě dobývací prostor nebo území zvláštního zásahu do zemské kůry se v katastru zapisuje, mění nebo ruší na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podle zvláštního
- 92 (92) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
předpisu - Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. f) ochrana pozemku určeného k plnění funkcí lesa a některých nezemědělských pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, se v katastru mění podle rozhodnutí, popřípadě souhlasu orgánu státní správy lesů a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, jsouli v těchto listinách údaje o ochraně výslovně uvedeny (zvláštní předpisy- Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4.3.3
Údaje o BPEJ
Údaje o BPEJ se do SPI zavádějí a dále vedou podle ustanovení § 29a vyhlášky č. 190/1996 Sb.a zvláštního předpisu - Pokyny ČÚZK č. 22 pro zavedení údajů o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám do katastru nemovitostí České republiky, pro jejich vedení a pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ze dne 26. srpna 1999 ČÚZK č.j. 2846/1999-23. Mění se podle: a) podkladů dodaných pozemkovým úřadem (zvláštní předpis - Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci), b) výsledků zeměměřických činností (§ 29a vyhlášky). Ukázka k určování údajů o BPEJ podle písmene b) je v příloze č. 12/3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Při změně údajů o BPEJ v důsledku změn hranic pozemků se postupuje podle těchto zásad: a) při dělení parcely s jedním kódem BPEJ si nově vzniklé parcely zachovají kód BPEJ dělené parcely, pokud při původním přiřazení kódu BPEJ nebylo uplatněno ustanovení § 29a odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., b) při slučování parcel se stejným kódem BPEJ má nová parcela kód BPEJ shodný s původními parcelami, c) při slučování parcel s různými kódy BPEJ se nové parcele přiřadí kódy BPEJ podle zásad v písmenu d), d) při vzniku nové parcely (nových parcel) z parcely (parcel) s více kódy BPEJ se k nové parcele (parcelám) přiřadí údaje o BPEJ s tím, že rozdíl mezi výměrou parcely a součtem výměr jejich dílů nesmí překročit pětinásobek mezní odchylky (bod 13.2 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.); není-li uvedená mez překročena, o rozdíl se opraví výměry jednotlivých dílů parcely úměrně jejich velikostem, v opačném případě se výměry ověří opakovaným určením a pokud rozdíl ani pak nevyhovuje, ověří se výměra původní parcely; při vzniku malého dílu parcely se v grafických mapách postupuje podle § 29a odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb.,
- 93 (93) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
e) při změně zemědělského pozemku na nezemědělskou půdu se údaj o BPEJ u příslušné parcely zruší, f) při změně nezemědělské půdy na zemědělský pozemek lze údaje o BPEJ přiřadit a uvést ve výkazu údajů o BPEJ k parcelám nového stavu plánu v případě, že je jeho přidělení zřejmé z okolního průběhu hranic bonitovaných a nebonitovaných ploch. Změna údajů o BPEJ musí být následně příslušně doložena a schválena pozemkovým úřadem a vlastníkem pozemku, g) při obnově katastrálního operátu podle zvláštních předpisů Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna 1997 ČÚZK č.j. 21/1997-23, ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/1998-23 a Prozatímní návod pro obnovu souboru geodetických informací přepracováním a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 ČÚZK č.j. 5238/1998-23 se údaje o BPEJ přizpůsobí novým výměrám parcel, popřípadě novému zobrazení parcel; při změnách hranic v DKM a KM-D se údaje o BPEJ určují podle odstavce 2.11 zvláštního předpisu - Prozatímní návod pro obnovu souboru geodetických informací přepracováním a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 ČÚZK č.j. 5238/1998-23, h) při opravě chyby se údaje o BPEJ změní podle provedené opravy ve výměře parcely nebo podle doloženého oznámení pozemkového úřadu. Změny údajů o BPEJ, které vznikly při komplexních pozemkových úpravách, předává pozemkový úřad katastrálnímu úřadu společně s dalšími výsledky zeměměřických činností (§ 58c písm. d) vyhlášky a zvláštní předpis Vyhláška č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech).
4.3.4
Zápis změn druhu pozemku, způsobu využití a ochrany nemovitosti a údajů o BPEJ
Pro zápis změny druhu pozemku, způsobu využití nemovitosti, ochrany nemovitosti a údajů o BPEJ se založí řízení Z s typem předmětu řízení ”Změna jiných údajů KN” (kód 19). K řízení se zapíše listina podle zásad uvedených viz. výše. V údajích o parcele se změní příslušné údaje podle obsahu předložené listiny. Druh pozemku je vždy údajem nadřazeným a způsob využití údajem druhotným. Parcele může být přiřazen způsob využití pouze v závislosti na druhu pozemku.
4.4
Údaje o budově
4.4.1
Nová budova
Nová (dokončená) budova, která není dosud v katastru evidována, se zapisuje na podkladě ohlášení jejího vlastníka doloženého: a) plánem pro vyznačení budovy, pokud budova není zobrazena v katastrální mapě, - 94 (94) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
b) dokladem o přidělení čísla popisného nebo čísla evidenčního (zvláštní předpis Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích - obecní zřízení), pokud se budově přiděluje, c) dokladem o vymezeném způsobu využití budovy, tj. kolaudačním rozhodnutím (zvláštní předpis - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) u budovy dokončené po 1.10.1976 nebo - rozhodnutím o povolení k uvedení dokončené stavby do trvalého provozu (užívání), vydaným podle dřívějších stavebních předpisů (§ 15 a 16 zvláštního předpisu - Nařízení vlády č. 8/1956 Sb. o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu eventuálně užívání) u budovy dokončené v období od 1.9.1956 do 30.9.1976 nebo - u budovy dokončené před 1.9.1956 vyjádřením příslušného stavebního úřadu nebo znalce v oboru o tom, že budova byla postavena před tímto datem a jaký je způsob jejího využití nebo - vyjádřením příslušného stavebního úřadu o způsobu využití budovy vydaným podle žádosti o její dodatečné povolení, popřípadě - rozhodnutím o změně v užívání stavby (§ 85 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) nebo - vyjádřením příslušného stavebního úřadu, k jakému účelu je budova svým stavebně technickým uspořádáním vybavena, nebo že je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad, nebo - potvrzením pasportu stavby (§ 80 neb 104 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) nebo - rozhodnutím o odstranění stavby (v případě, že budova není dosud evidována v katastru a před její demolicí je nutné k ní zapsat do katastru vlastnické právo), d) je-li budova postavena před 1.9.1966 nebo na základě stavebního povolení vydaného do 24.1.1994 (do účinností zvláštního předpisu Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zemědělského půdního fondu) na pozemku, který je dosud v katastru evidován v některém druhu zemědělských pozemků, vychází se ze vzniklého stavu a pozemek pod stavbou se změní na zastavěnou plochu a nádvoří, aniž je nutné doložení rozhodnutí o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu podle dříve platných předpisů nebo souhlas orgánu ochrany půdního fondu o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. Budova na lesním pozemku Je-li budova postavena na pozemku, který je v katastru evidován jako lesní pozemek, musí být ohlášení vlastníka budovy doloženo rozhodnutím orgánu státní správy lesů o odnětí pozemku plnění funkcí lesa (zvláštní předpis Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů). Jako budova na lesním pozemku je v
- 95 (95) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
katastru evidovaná pouze budova, která byla jako dočasná stavba povolena před 1.1.1978 (před účinností zákona č. 61/1977 Sb.,o lesích). Budova na zemědělském pozemku Je-li budova postavena na pozemku, který je v katastru evidován jako zemědělský pozemek, je podkladem pro změnu druhu pozemku pod budovou rozhodnutí věcně příslušného stavebního úřadu vydané podle zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (stavební povolení, rozhodnutí o povolení terénních úprav, rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o využití území apod.), jehož závaznou součástí (tzn. ve výrokové části rozhodnutí nebo jako nedílná příloha) podle § 9 a 10 zvláštního předpisu - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů je souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Bez změny druhu pozemku lze na zemědělském pozemku (na orné nebo zahradě) zapsat pouze budovu, která má vyznačen způsob využití „skleník“. Jinou budovu na zemědělském pozemku bez změny druhu pozemku nelze do katastru zapsat.“ Budova na více parcelách Budova může být evidovaná na více parcelách pouze v případě pozemků různých vlastníků. Na jedné parcele může být evidovaná nejvýše jedna budova (evidovaná v SPI). Pokud je budova na více parcelách, je jedna z parcel označena jako tzv. identifikační parcela. Za identifikační parcelu budovy se označuje vždy ta z parcel, která je ve vlastnictví vlastníka budovy nebo, není-li taková, pak ta, jejíž výměra je největší. Pokud má budova více čísel popisných než jedno, zapíší se tato čísla jako části budovy, přičemž jedno z nich se uvede u budovy pro identifikační účely. V případě budovy na více parcelách PK je nutné vytvořit pod budovou parcely KN a k nim budovu navázat. Zápis budovy Pro zápis nové budovy do katastru se založí řízení Z s typem předmětu řízení „Vlastnictví“ (kód 2). Vlastník budovy, v případě budovy postavené na cizím pozemku i vlastník pozemku, se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Do objektů řízení se zapíše dosavadní parcela. Nové parcely vzniklé zaměřením nové budovy a nová budova se doplní do řízení při aktualizaci navázáním na řízení PGP. K nové budově se zapíše příslušný typ budovy podle bodu 2a přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb. (kód 1 až 3). K nové stavební parcele, na které budova stojí, se nepřiřazuje způsob využití. Údaj musí být prázdný. Vázne-li na původním pozemku věcné právo, postupuje se při zápisu nového pozemku pod budovou přiměřeně této situaci.
4.4.2
Rozestavěná budova
Rozestavěná budova se zapisuje do katastru na podkladě ohlášení jejího vlastníka doloženého: a) plánem pro vyznačení rozestavěné budovy, b) stavebním povolením,
- 96 (96) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
c) čestným prohlášením vlastníka s jeho úředně ověřeným podpisem, že se jedná o rozestavěnou budovu podle § 27 písm. l) zákona č. 344/1992 Sb. Při zápisu rozestavěné budovy se postupuje tak, že k budově se zapíše typ budovy „rozestavěná budova“ s kódem 4 podle bodu 2a přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.
4.4.3
Budova dokončená po rozestavění
Změna budovy rozestavěné na dokončenou (změna typu budovy) se zapisuje na podkladě doloženého ohlášení jejího vlastníka. Pokud došlo ke změně vnějšího obvodu budovy, dokládá vlastník také plán pro vyznačení dokončené budovy. Při zápisu dokončené budovy se postupuje podle zásad s tím, že se založí řízení Z s typem předmětu řízení „změna jiných údajů KN“ (kód 19) a do objektů řízení se zapíše pouze budova. Listina (kolaudační rozhodnutí) se naváže na budovu a jejího vlastníka namísto stavebního povolení, které bylo podkladem k zápisu vlastnického práva k rozestavěné budově. Byla-li podkladem k zápisu vlastnického práva k rozestavěné budově jiná listina než stavební povolení (např. kupní smlouva, rozhodnutí soudu o dědictví) nebo např. smlouva o dílo, zápis dosavadní listiny o nabytí vlastnického práva se ponechá beze změny.
4.4.4
Sloučení budov
Sloučení více budov do jedné (např. v důsledku stavebních úprav nebo pouze při opravě chybného zápisu budovy podle dřívějších předpisů) se v katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka budovy řízením Z s typem předmětu řízení „Vlastnictví“ (kód 2) tak, že a) u budovy s více čísly popisnými a evidované na více parcelách téhož vlastníka se sloučí tyto parcely do jedné z nich (vyhotoví se ZPMZ pro sloučení parcel) a čísla popisná „původních budov“ se zapíší jako části budovy s tím, že jedno z nich se uvede u budovy pro identifikační účely, b) u budovy s více čísly popisnými a evidované na více parcelách různých vlastníků se označí jedna z parcel jako identifikační parcela a čísla popisná se zapíší jako části budovy s tím, že jedno z nich (zpravidla to nejnižší) se uvede u budovy pro identifikační účely, c) u budovy s jedním číslem popisným a na více parcelách téhož vlastníka postupuje katastrální úřad podle písmene a) s tím, že u budovy je uvedeno jedno číslo popisné, d) u budovy s jedním číslem popisným na více parcelách různých vlastníků postupuje katastrální úřad podle písmene b) s tím, že u budovy je uvedeno jedno číslo popisné, e) u budovy bez čísla popisného evidované na více parcelách téhož vlastníka postupuje katastrální úřad podle písmene a) s tím, že u budovy se nevytvářejí části budovy,
- 97 (97) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
f) u budovy bez čísla popisného na více parcelách různých vlastníků postupuje katastrální úřad podle písmene b) s tím, že u budovy se nevytvářejí části budovy. Je-li budova, které bylo přiděleno více čísel popisných, evidována na jedné parcele s jedním z přidělených čísel popisných a katastrálnímu úřadu při jejím zápisu byly předloženy doklady o přidělení všech čísel popisných, zapíše katastrální úřad budovu s více čísly popisnými podle písmene a). Vlastník budovy, popřípadě i vlastník pozemku se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Do objektů řízení se zapíší slučované budovy, popřípadě i slučované parcely pod budovou. Nová parcela vzniklá sloučením parcel a nová budova se doplní do řízení při aktualizaci navázáním na řízení PGP. K nové stavební parcele, na které budova stojí, se nepřiřazuje způsob využití. Údaj musí být prázdný. Vázne-li na původním pozemku věcné právo, postupuje se při zápisu nového pozemku pod budovou podle odstavce 4.1. Věcná práva, která byla evidována na jednotlivých „částech” budovy (u jednotlivých parcelních čísel) před opravou zápisu budovy v katastru, se naváží na nově zapsanou budovu s původními listinami, které byly podkladem k jejich zápisu. Pro slučování budov platí obdobně ustanovení § 3 odst. 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb. vztahující se ke slučování parcel. Ani u budov není bez dalšího přípustné je slučovat, jsou-li u nich evidovány rozdílné údaje podle § 9 odst. 1 písm. a) až d) vyhlášky č. 190/1996 Sb.
4.4.5
Rozdělení budovy
Rozdělení budovy na více budov se v katastru zapíše na základě ohlášení vlastníka budovy doloženého: a) a)rozhodnutím stavebního úřadu podle § 85 stavebního zákona o změně užívání stavby nebo jiným opatřením stavebního úřadu, kterým je odborné stanovisko vydané na základě individuálního šetření stavebního úřadu, že každá nově oddělená část dosavadní budovy je z hlediska stavebně technického, požární bezpečnosti a funkčního samostatnou budovou a způsob užívání každé takto nově vzniklé budovy zůstává shodný s původním užíváním, ke kterému byla dosavadní budova určena kolaudačním rozhodnutím, b) plánem pro zaměření nově vzniklých budov, c) c)dokladem o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, pokud se jim přiděluje; je-li u původní budovy evidováno číslo popisné nebo evidenční a po rozdělení budovy bude pouze jedna z nich označena číslem popisným nebo evidenčním (zvláštní předpisy - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích - obecní zřízení), musí být předložen doklad, z něhož je zřejmé, u které z nově vzniklých budov toto číslo zůstane. Při zápisu rozdělení budovy se postupuje obdobně, jak je uvedeno v odstavci 4.1 a v odstavci
- 98 (98) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
4.4.6
Přístavba budovy
Změna údajů o budově, vyvolaná změnou jejího obvodu přístavbou se zapíše do katastru na základě ohlášení vlastníka doloženého a) a)geometrickým plánem pro zaměření změny obvodu budovy a b) b)kolaudačním rozhodnutí.
4.4.7
Odstranění, zrušení budovy
Budova se v katastru zruší na základě ohlášení vlastníka, že stavba je odstraněna, doloženého: a) rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby (§ 90 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) nebo b) stavebním povolením (§ 19 písm. d) zvláštního předpisu - Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona)nebo c) rozhodnutím soudu o odstranění stavby nebo d) potvrzením stavebního úřadu, že stavba na daném pozemku již neexistuje. Při zrušení budovy v katastru se současně zapíše změna druhu pozemku. Zastavěná plocha a nádvoří se změní, pokud v rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby není stanoveno jinak, na ostatní plochu se způsobem využití jiná plocha. Jedná-li se o změnu v katastrálním území s dvojí číselnou řadou pro číslování parcel, vyhotoví katastrální úřad pro tuto změnu ZPMZ a parcele přiřadí nové parcelní číslo pozemkové parcely. Vlastníkovi se oznámí, že budova byla v katastru zrušena a u parcely byl podle bodu 1 přílohy k vyhlášce změněn druh pozemku na ostatní plochu, popřípadě že bylo změněno u parcely i parcelní číslo. Při zápisu odstranění budovy se založí řízení Z s typem předmětu řízení „vlastnictví“ kód 2. Do objektů řízení se zapíše budova a vlastník se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Listina, která je podkladem zápisu se nepřiřazuje (není obsahem výpisu z katastru). Informace o této listině je v katastru uložena obdobně jako informace o ostatních listinách, které nemění právní vztahy.
4.4.8
Budova, která zčásti spočívá na jiné budově
Při zápisu budovy, která zčásti spočívá na jiné budově (terasové rodinné domky, garáže apod.), že každá z těchto budov je alespoň zčásti založena do terénu (je evidovaná na samostatné parcele), se zapisuje do katastru na základě podkladů uvedených v odstavci 3.2.1, popřípadě v odstavci 3.2.2 a způsobem podle odstavce 3.2.1. Vlastnictví nové budovy, která zčásti spočívá na jiné budově, se do katastru zapisuje podle odstavce 7.1.1.3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Při zápisu věcného břemene zřízeného podle § 58 odst. 5 zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění
- 99 (99) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
pozdějších předpisů se postupuje podle odstavce 2.3.3.1.1 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí.
4.4.9
Typ budovy
Ke změně typu budovy dochází: a) přidělením nebo zrušením čísla popisného nebo evidenčního, b) dokončením budovy podle c) zrušením zápisu patrové garáže. Při zápisu změny typu budovy se založí řízení Z s typem předmětu řízení „změna jiných údajů KN“ (kód 19). Do objektů řízení se zapíše budova, u které se mění typ budovy. Listiny se přiřazují v případě zápisu změny typu budovy z důvodu dokončení budovy, v ostatních případech se listiny nepřiřazují. Typ budovy „patrová garáž“ je v katastru evidován pouze u budov, u kterých byl zapsán před převodem katastru do ISKN. Nově nelze tento typ budovy zapisovat. Jedná-li se o dvě samostatné garáže, kdy jedna z části spočívá na druhé, postupuje se podle odstavce 3.2.7.
4.4.10 Způsob využití budovy Změna způsobu využití budovy (bod 2b přílohy k vyhlášce) se v katastru zapisuje na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným státním orgánem podle zvláštního předpisu - Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Při zápisu změny se postupuje obdobně podle odstavce 4.4.11.
4.4.11 Typ a způsob ochrany nemovitosti u budovy Typ a způsob ochrany nemovitosti (bod 3. přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.) se v katastru u budovy zapisuje, mění a ruší podle § 6 zákona 344/1992 Sb., a to: ochrana přírodních léčebných lázní a přírodního léčivého zdroje a jeho ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení Ministerstva zdravotnictví ČR – Inspektorátu lázní a zřídel podle § 35 zvláštního předpisu - Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), a) ochrana části přírody a krajiny a její ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny (Ministerstvo životního prostředí, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku, okresní úřad) nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede Ústřední seznam ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny v Praze) (zvláštní předpis - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů),
- 100 (100) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
b) ochrana památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranné pásmo se v katastru zapisuje, mění a ruší na základě ohlášení příslušného orgánu nebo odborné organizace státní památkové péče, které vedou Ústřední seznam kulturních památek České republiky (zvláštní předpis - Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů), c) ochrana značky geodetického bodu na budově se v katastru zapisuje a mění na základě ohlášení správce bodového pole d) chráněné ložiskové území, popřípadě dobývací prostor nebo území zvláštního zásahu do zemské kůry se v katastru zapisuje, mění nebo ruší na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí podle zvláštního předpisu - Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích.
4.4.12 Zápis jiných údajů o budově do katastru Pro zápis nového čísla popisného nebo evidenčního, změny způsobu využití budovy (odstavec 4.4.11) a způsobu ochrany nemovitosti se založí řízení Z s typem předmětu řízení ”Změna jiných údajů KN” (kód 19). Vlastník budovy se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Budova se zapíše do objektů řízení. K řízení se zapíše listina podle zásad uvedených v odst. 10.2.5 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí, která se nenaváže na žádnou nemovitost ani na OS (nebude uvedena na listu vlastnictví). V údajích o budově se změní příslušné údaje podle obsahu předložené listiny.
4.5
Údaje o jednotce
4.5.1
Zápis jednotky
Jednotka, včetně rozestavěné, se v katastru eviduje jen v SPI a zapisuje se na základě: vkladu prohlášení vlastníka budovy podle § 5 odst. 1 zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “prohlášení vlastníka”), a) vkladu vlastnického práva k první jednotce v domě podle § 4 odst. 1 se současným zápisem vzniku vlastnického práva podle § 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, b) dohody o zrušení a vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy podle § 5 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům
- 101 (101) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, c) dohody o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů k budově podle § 5 odst. 2 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, d) ohlášení vlastníků jednotek (všech stavebníků), popř. společenstvím vlastníků při výstavbě jednotek na základě smlouvy o výstavbě podle § 17 a násl. zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “smlouva o výstavbě”) doloženého: 1. plánem (pokud se jedná o výstavbu nové budovy nebo o přístavbu dosavadní budovy), 2. stavebním povolením, ve kterém jsou uvedeny všechny jednotky, které mají být jako rozestavěné zapsané do katastru (§ 2 písm. e) a f) zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů), 3. čestným prohlášením vlastníků jednotek s úředně ověřenými podpisy, že se jedná o rozestavěné jednotky ve smyslu § 2 písm. e) a f) zvláštního předpisu Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, 4. dokladem o přidělení čísla popisného (zvláštní předpisy - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)), pokud se jedná o dokončenou výstavbu nové budovy a 5. kolaudačním rozhodnutím, ve kterém jsou uvedeny všechny jednotky, které mají být zapsané do katastru (§ 2 písm. b) a c) zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů). Jednotka, včetně rozestavěné, je v rámci budovy identifikována unikátním číslem, které se zapisuje ve tvaru DDDDJJJ (kde DDDD je číslo popisné a JJJ vlastní číslo jednotky podle listiny). U každé jednotky musí být zapsán kód typu jednotky (1-dokončená jednotka, 2-rozestavěná), způsob využití jednotky (bod 2c přílohy vyhlášky) a velikost podílu na společných částech domu. Je-li u budovy, ve které jsou vymezeny jednotky, vyznačen způsob ochrany (odstavec 3.2.8), zapíše se tento způsob ochrany ke každé jednotce v domě.
- 102 (102) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
Změna označení jednotky a změna velikosti spoluvlastnického podílu týká-li se: a) změny spoluvlastnických podílů na společných částech domu v důsledku opravy chybně určených podlahových ploch jednotek nebo změny vymezení jednotek v domě a b) změny v označení jednotek, se do katastru zapisuje na základě oznámení společenství. Změna prohlášení vlastníka, která je přílohou oznámení, musí být podepsána vlastníky jednotek, a to nejméně tříčtvrtinovou většinou všech hlasů (§ 11 odst. 4 až 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů) s tím, že mezi nimi musí být vždy podpisy vlastníků, jejichž jednotek a spoluvlastnických podílů na společných částech domu se změna týká. Pro zápis výše uvedených změn se založí řízení Z s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2), vlastníci (spoluvlastníci) dotčených jednotek se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP) a do objektů řízení se zapíší jednotky, které jsou dotčeny změnou podle písmene a) a b). Listina o změně prohlášení vlastníka se navazuje na všechny jednotky uvedené mezi objekty řízení a vlastníky, jichž se změna týká. Zároveň je nutné ji přiřadit k již vytvořenému JPV (Vlastnictví jednotek) na listu vlastnictví pro dům, a to tak, že se původní zápis JPV zruší a vytvoří se nový zápis, ke kterému se zkopíruje původní listina s kódem typu listiny 115 (Prohlášení vlastníka budovy) a s kódem dalšího údaje o listině 89 [o vymezení jednotek (zák. č. 72/1994 Sb.)] a přiřadí listina nová s kódem typu listiny 115 (Prohlášení vlastníka budovy) a s kódem dalšího údaje o listině 90 (o vymezení jednotek (zák. č 72/1994 Sb.) - oznám. o změně obsahu). Změnu v označení jednotek a změny velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu oznamuje společenství vlastníků (§ 11 odst. 7 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů), vzniklé jako právnická osoba v domě s jednotkami podle zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že v domě dosud nevzniklo společenství vlastníků jako právnická osoba, nebo vlastníci jednotek dosud nezvolili orgány společenství, oznamují změnu vlastníci jednotek v domě podle zásad uvedených v § 9 zvláštního předpisu - Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Na ohlášení změny se nevyžadují ověřené podpisy vlastníků. Změna v počtu jednotek vymezených prohlášením vlastníka v domě, kdy všechny jednotky v domě jsou ve vlastnictví stále jednoho vlastníka, popřípadě týchž spoluvlastníků, se zapíše do katastru vkladem nového prohlášení
- 103 (103) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
vlastníka o vymezení jednotek v domě podle odstavce 7.1.1.6.5 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí. Pro zápis změny se založí řízení V s typem předmětu řízení „vlastnictví“ (kód 2), vlastník (spoluvlastníci) všech jednotek v domě se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP) a do objektů řízení se zapíše budova a všechny jednotky v domě, včetně nově vymezených. Listina o změně prohlášení vlastníka se navazuje na všechny jednotky uvedené mezi objekty řízení a vlastníky. Zároveň je nutné tuto listinu přiřadit k již vytvořenému JPV (Vlastnictví jednotek) na listu vlastnictví pro dům (odstavec 7.1.1.6.3 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), a to tak, že se původní zápis JPV zruší a vytvoří se nový zápis, ke kterému se zkopíruje původní listina s kódem typu listiny 115 (Prohlášení vlastníka budovy) a s kódem dalšího údaje o listině 89 [o vymezení jednotek (zák. č. 72/1994 Sb.)] a přiřadí listina nová opět s kódem typu listiny 115 a s kódem dalšího údaje o listině 89.
4.5.2
Jednotka dokončená po rozestavění
Jednotka dokončená po rozestavění (změna typu jednotky) se zapisuje na podkladě ohlášení vlastníka jednotky doloženého kolaudačním rozhodnutím. Při zápisu změny se založí řízení Z s typem předmětu řízení „změna jiných údajů KN“ (kód 19) a do objektů řízení se zapíše pouze dotčená jednotka. Listina (kolaudační rozhodnutí) se naváže na jednotku s označením, že nemění právní vztahy. Na jednotku a jejího vlastníka zůstává navázána pouze původní listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva k rozestavěné jednotce (prohlášení vlastníka budovy, smlouva o převodu jednotky, smlouva o výstavbě, kupní smlouva apod.).
4.6
Název, jméno a příjmení
Ohlášení změny názvu právnické osoby se dokládá výpisem z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, ze kterého lze zjistit nový i původní název právnické osoby, popřípadě zřizovací listinou nebo uvedením příslušného ustanovení zákona, jde-li o osobu, která se nezapisuje do žádného z uvedených rejstříků. Změnou názvu právnické osoby tato právnická osoba nezaniká ani nevzniká nová právnická osoba. IČO takové osoby se nemění. Toto neplatí pro přeměnu družstva nebo obchodní společnosti na jinou formu obchodní společnosti podle § 69 zvláštního předpisu - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ohlášení změny a příjmení fyzické osoby se dokládá výpisem z matriky nebo jeho úředně ověřenou kopií, popřípadě jiným dokladem, např. ověřenou kopií oddacího listu. Osobní ohlášení změny názvu právnické osoby nebo jména a příjmení fyzické osoby se dokládá výpisem z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, občanským průkazem nebo jiným dokladem, např. oddacím listem. Katastrální úřad sepíše protokol o ohlášení změny s uvedením dokladu, kterým byla změna doložena. Pro zápis změny se založí řízení Z. Protokol je listina, která se přiřadí k danému řízení Z.
- 104 (104) -
Změny obsahu katastru, název, jméno a příjmení
Ohlášení změny adresy sídla právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, se dokládá výpisem z těchto rejstříků. Fyzická osoba ohlašuje změnu adresy trvalého pobytu písemně, v případě osobního ohlášení katastrální úřad o tom sepíše protokol. Při zápisu změny ověří novou adresu s evidencí obyvatel, jedná-li se o občana České republiky. Nová adresa se zapisuje v členění: doplněk IČO - třímístný doplněk určený pro vyznačení nižších organizačních jednotek; nemá-li právnická osoba členění na nižší organizační jednotky, je doplněk nulový a postupuje se podle odstavce. Pokud ohlašovatel neuvedl při ohlášení změny, na území kterých okresů je v katastru evidován jako oprávněná osoba, systém ISKN tuto skutečnost zjistí, ověří a oznámí všem dotčeným katastrálním úřadům, a to včetně čísla řízení, data ohlášení změny a listiny, která byla podkladem pro zápis. Při přejímání údajů katastru z evidence obyvatel se postupuje podle zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Pro zápis změny se založí řízení Z s typem předmětu řízení „změna jiných údajů KN“ (kód 19). Vlastník nebo jiný oprávněný se označí typem účastníka „oprávněný“ (OP). Listina (ohlášení, protokol, výpis z obchodního rejstříku apod.), která je podkladem k zápisu změny, se označí atributem „nemění právní vztahy“.
- 105 (105) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
- 106 (106) -
Obnova katastrálního operátu mapováním
5
Oprava chyb v katastru nemovitostí
Postup při opravě chyby v katastrálním operátu je upraven v § 8 zákona 344/1992 Sb. a v § 46 a 47 vyhlášky č. 190/1996 Sb. a v čl. 23 zvláštního předpisu/Jednací řád katastrálního úřadu ze dne 6.listopadu 1996 ČÚZK č.j. 4982/1996-23 ve znění dodatků/. Opravou chyby nemohou být dotčeny právní vztahy, pokud jejich změna není doložena listinou (§ 5 odst. 7 zákona 344/1992 Sb.). Katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu (např. z podnětu uvedeného v plánu podle § 68 odst. 10 vyhlášky č. 190/1996 Sb) chybné údaje katastru, které vznikly způsobem uvedeným v § 8 odst. 1 a 2 zákona344/1992.. Průběh řízení o opravě chyb v katastrálním operátu podle návrhů na opravu chyby a zjištěných chyb, které opravuje katastrální úřad bez návrhu, se vede v protokolu OR podle zvláštního předpisu (Jednací řád katastrálního úřadu ze dne 6.listopadu 1996 ČÚZK č.j. 4982/1996-23 ve znění dodatků). Pokud oprava chyby v katastru vyžaduje též změnu zákresu v katastrální mapě, je možné v rámci řízení OR pořídit též potřebné návrhy změn budoucího stavu katastru (ZPMZ). Pro zápis změn vyvolaných opravou chyby se na řízení OR navazuje řízení Z, ke kterému se přiřazuje případný návrh změn pořízených v řízení OR k opravě zákresu v katastrální mapě. Po úspěšném zplatnění změn (po zápisu změn v důsledku opravy chyby) se dále pokračuje v řízení OR, ve kterém se dál zaznamenává průběh řízení (odeslání oznámení, doručenky, případné nesouhlasy, zahájení správního řízení, jeho výsledky, průběh odvolacího řízení apod.) až po ukončení. Oprava chyb v katastrálním operátu Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem.10c) Katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti
- 107 (107) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Vyhláška č.190/1996 Sb. Oprava chyb v katastrálním operátu V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn. Pokud chyba vznikla a) při vedení a obnově katastru a v geometrickém plánu vyhotoveném katastrálním úřadem nebo jeho právním předchůdcem, opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti, b) b) při vyhotovování geometrického plánu jinou osobou, než je uvedeno v písmenu a), vyzve katastrální úřad dotčeného vlastníka nebo jiného oprávněného k zajištění opravy geometrického plánu. Z návrhu na opravu chyby musí být zřejmé, kdo jej činí, který údaj katastru je považován za chybný a jaký by měl být správný. Týká-li se návrh geometrického a polohového určení, musí být doložen výsledkem zeměměřických činností. Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice. Opravu chyby ve výměře parcely provede katastrální úřad z úřední povinnosti, pokud je způsobena: a) chybným geometrickým a polohovým určením pozemku, b) chybným určením výměry, c) chybami v psaní a počítání.
5.1
Chyba vzniklá nepřesnostmi
zřejmým
omylem
nebo
Za chybu v katastrálním operátu podle § 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb. se považují zejména: a) zápis údajů katastru provedený 1. v rozporu s listinou nebo jiným podkladem pro změnu, 2. na základě listiny, která není dokladem o změně, 3. bez listiny, pokud je jí jako podkladu k zápisu třeba, b) chyba vzniklá při 1. měření v terénu, 2. výpočtu souřadnic,
- 108 (108) -
Oprava chyb v katastru nemovitostí
3. zobrazení předmětu měření v SGI, 4. výpočtu výměry parcely. Je-li předmětem řízení o opravě chyby parcela evidovaná ve zjednodušené evidenci, vždy se postupuje tak, že se parcela doplní do SGI a dále se s ní pracuje jako s parcelou katastru.
5.2
Chyba vzniklá na základě nesprávností v listině
Je-li důvodný předpoklad, že v katastru je veden chybný údaj, který vznikl nesprávností v listině, podle které byl zapsán, oznámí to katastrální úřad dotčenému vlastníku. Zároveň jej poučí o tom, že chybné údaje opraví podle § 8 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb. na základě opravné listiny (např. opravného usnesení podle § 164 občanského soudního řádu, vyrozumění o opravě rozhodnutí podle § 47 odst. 6 správního řádu, notářské listiny s opravnou doložkou podle § 60 notářského řádu), vyhotovené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn její opravu provést. Je vhodné k poučení přiložit kopii příslušné listiny. Pokud je listina postižena chybou, kterou katastrální úřad sám způsobil v podkladu, který vydal pro sepsání záznamové listiny (např. ve výpisu z katastru pro řízení o dědictví apod.), dá podnět k opravě takové listiny katastrální úřad a informuje o tom dotčeného vlastníka. Postupem podle této kapitoly lze opravovat pouze chyby v psaní, počítání a jiné zřejmé nesprávnosti, nikoli měnit věcný obsah listin.
5.3
Chybné geometrické a polohové určení
Neodpovídá-li geometrické a polohové určení hranice jejímu skutečnému průběhu v terénu a nejedná se o chybu vzniklou zřejmým omylem nebo nepřesnostmi, sepíše katastrální úřad s vlastníky dotčených nemovitostí podle § 46 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb. protokol (příloha č. 27 Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí), v němž vlastníci potvrdí svým podpisem, že hranici mezi pozemky nezměnili a že její průběh nezpochybňují. V protokolu se uvede odkaz na nové zaměření hranice (číslo ZPMZ) a číslo příslušného řízení OR. Pokud nebyl protokol o opravě chybného geometrického a polohového určení hranice pozemku sepsán zástupcem katastrálního úřadu, pak jeho nutnou náležitostí jsou ověřené podpisy vlastníků dotčených nemovitostí. Na podkladě protokolu a ZPMZ opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice v SGI. V oznámení o provedení opravy uvědomí vlastníky nemovitostí dotčených opravou chyby také o změnách výměr parcel, pokud k nim v souvislosti s opravou geometrického a polohového určení hranice došlo. Jestliže se chybné geometrické a polohové určení, SGI se nezmění. V oznámení o neprovedení opravy chyby katastrální úřad poučí dotčené vlastníky o tom, že jejich případný spor o správný průběh hranice je oprávněn řešit a rozhodnout příslušný soud. Pokud k chybě došlo při vzniku katastrální mapy nebo na základě chyby v plánu zhotoveném katastrálním úřadem nebo dřívějším střediskem geodézie, - 109 (109) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti. Pokud plán byl zhotoven jinou osobou, vyzve katastrální úřad dotčeného vlastníka k zajištění opravy plánu (§ 46 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb.).
- 110 (110) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
6
Obnova katastrálního operátu mapováním
Při obnově katastrálního operátu a s ní souvisejícími změnami v katastru se postupuje podle ustanovení oddílu sedmého vyhlášky a zvláštních předpisů Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním ze dne 30. dubna 1997 ČÚZK č.j. 21/1997-23, ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. prosince 1998 č.j. 5239/1998-23 a Prozatímní návod pro obnovu souboru geodetických informací přepracováním a pro jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 ČÚZK č.j. 5238/1998-23. Průběh činností spojených s obnovou katastrálního operátu se zaznamenává v řízení OO, popřípadě PUP, pokud je katastrální operát obnovován na podkladě výsledků pozemkových úprav. Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území. Obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci. Při obnově katastrálního operátu se do katastrální mapy doplňují parcely zemědělských a lesních pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem podle § 29 odst. 3, pokud to umožňuje kvalita jejich původního zobrazení. Obnova katastrálního operátu novým mapováním K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí, pokud geometrické určení a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současnému vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu. Zjišťování průběhu hranic Zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním podle skutečného stavu v terénu (dále jen "zjišťování hranic") je zjišťování průběhu hranic územních správních jednotek, hranic katastrálních území, hranic pozemků a vnějšího obvodu staveb. Při zjišťování hranic lze ověřovat i další údaje, které jsou obsahem katastru. Zjišťování hranic provádí komise složená z pracovníků katastrálního úřadu a ze zástupců obce a dalších orgánů určených katastrálním úřadem. Předsedou komise je pracovník katastrálního úřadu, určený ředitelem katastrálního úřadu. Zjišťování hranic se provádí za oprávněných nebo jejich zástupců.
účasti pozvaných vlastníků a jiných
- 111 (111) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranic s jejím vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby. O výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol. Vlastníci a jiní oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas s průběhem a označením vlastnických hranic v terénu. Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné. Pokud jsou hranice katastrálního území totožné se státními hranicemi, poskytne údaje o jejich průběhu Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu Ministerstvo vnitra. Nepřítomnost pozvaného vlastníka a jiného oprávněného ani jejich zástupce při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků zjišťování hranic k vyhotovení nových souborů geodetických a popisných informací. Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužijí ustanovení § 16. Námitky a vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu Námitky Katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen "obnovený katastrální operát") v obci, v které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí. Obec způsobem v místě obvyklým oznámí termín a dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Současně oznámí, že obnovený katastrální operát nabude platnosti dnem, který určí katastrální úřad. Vlastníkům a jiným oprávněným, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, zašle katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného katastrálního operátu na jejich adresu zapsanou v katastru. Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.
- 112 (112) -
Obnova katastrálního operátu
Proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu Katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu, pokud ve stanovené lhůtě nebyly proti obsahu obnoveného operátu podány námitky, nebo bylo o námitkách pravomocně rozhodnuto. Jestliže o některých námitkách nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může katastrální úřad vyhlásit platnost obnoveného katastrálního operátu pouze za předpokladu, že tuto okolnost vyznačí v katastru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o námitkách katastrální úřad toto vyznačení odstraní. Dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní katastrální operát stává neplatný, a nadále se používá obnovený katastrální operát. Vybrané části neplatného katastrálního operátu mají trvalou dokumentární hodnotu a jsou archiváliemi(Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů) Pokud platnost obnoveného katastrálního operátu vznikne dnem určeným zvláštním právním předpisem-§ 9 odst. 6 a 7 zákona č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb., katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu s uvedením dne jeho platnosti ihned, jakmile se o platnosti dozví.
6.1
Návod pro mapováním
obnovu
katastrálního
operátu
Tento návod upravuje podrobnosti oddílu sedmého a osmého zvláštního předpisu –vyhlášky č. 190/1996 Sb. Upravuje obnovu katastrálního operátu: a) novým mapováním podle § 48 až 56 vyhlášky č.190/1996 Sb., b) na podkladě výsledků pozemkových vyhlášky č.190/1996 Sb..
úprav podle §
58 až 58c
Oba způsoby se dále společně nazývají "obnova" a vzniká jimi soubor geodetických informací (dále jen "SGI") ve formě digitální katastrální mapy (§ 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb.) (dále jen "DKM"). Strukturu a výměnný formát DKM upravuje zvláštní předpis - Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1, ČÚZK č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2, ČÚZK č.j.1618/1997-22. Kvalita (přesnost nebo původ určení) podrobných bodů DKM se vyjadřuje kódy charakteristiky kvality (dále jen "kódy kvality") podle přílohy č.1 a podle bodu 12.15 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.. Jednotkou obnovy je katastrální území, popř. jeho část podle odst. 1.5 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Obnově předchází: a) v souboru popisných informací (dále jen "SPI") doplnění: 1. podrobnějších údajů katastru nemovitostí (dále jen "katastr"),
- 113 (113) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
2. pozemků sloučených do větších půdních celků evidovaných zjednodušeným způsobem podle § 84 odst.1 vyhlášky č.190/1996 Sb. (dále jen "parcely ve zjednodušené evidenci"), b) zpracování grafického přehledu parcel ve zjednodušené evidenci podle zvláštního předpisu – Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. Podrobné polohové bodové pole (dále jen "podrobné polohové pole") a předměty obsahu SGI se určují geodeticky, fotogrammetricky nebo použitím globálního polohového systému (dále jen "GPS"). Pro obnovu se též využijí dokumentované podklady uvedené v odst. 3 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním (dále jen "využitelné podklady"). Činnosti při obnově novým mapováním jsou uvedeny v příloze č. 31 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Činnosti v podrobném polohovém poli a při zjišťování průběhu hranic probíhají nezávisle, obě však musejí být zcela ukončeny, včetně kontroly, popř. úředního přezkoušení (odst. 10.5 zvláštního předpisu - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí), před dalšími činnostmi. V zájmu hladkého průběhu obnovy je vhodné, aby podrobné polohové pole bylo pro účely zhotovení potřebných geometrických plánů nebo vytyčení hranic pozemků k dispozici v dostatečném předstihu. Návrh na obnovu novým mapováním celého katastrálního území povoluje po vyjádření příslušného zeměměřického a katastrálního inspektorátu Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "ČÚZK"). Obnovu na části katastrálního území nezmapované při pozemkových úpravách ohlašuje katastrální úřad ČÚZK; takovou obnovou musí být dosaženo DKM na celém katastrálním území. Pro každé katastrální území, popř. pro více katastrálních území jedné obce, se v případě obnovy novým mapováním zpracuje projekt obsahující zejména: a) charakteristiku území (celkový rozsah, popis terénu, velikost zastavěného území, rozsah pozemků ve zjednodušené evidenci, případné pozemkové úpravy a přehled vlastníků rozsáhlého nemovitého majetku), b) přibližný rozsah potřeby doplnění nebo vybudování podrobného polohového pole, způsob stabilizace a ochrany bodů, c) zvolené postupy obnovy včetně způsobu doplnění parcel ze zjednodušené evidence (dále jen "doplnění parcel"), d) výčet využitelných podkladů, e) časový postup etap obnovy, nároky na pracovní síly a jejich vybavení (popř. rozpočtové prostředky) a zpracovatele jednotlivých etap, f) grafický přehled území na mapě měřítka 1:5000 se zákresem obvodů využitelných podkladů a označením podkladů (např. číslem geometrického plánu).
- 114 (114) -
Obnova katastrálního operátu
Projekt zpracovává ten, kdo bude činnosti při obnově vykonávat (katastrální úřad nebo osoba ), a může sestávat z dílčích projektů. Současně s vyhlášením obnovy novým mapováním se založí průvodní záznam (příloha č. 2 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), který se v průběhu obnovy dále vede. Výsledky obnovy musejí být a) ověřeny podle § 18 odst. 3 zvláštního předpisu - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, b) úředně přezkoušeny, pokud je zhotovila jiná osoba, než katastrální úřad. Činnosti podle odst. 4.1, 4.2, 7, 9 a 10 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním může vykonávat jen katastrální úřad. Tiskopisem se rozumí jeho závazný vzor podle aktuálního seznamu ČÚZK.
6.2
Podrobné polohové pole
Pro potřeby podrobného měření a následné vedení DKM se z bodů základního polohového bodového pole určují body podrobného polohového pole (§ 11 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Z těchto bodů se dále určují při podrobném měření pomocné měřické body (dále jen "pomocné body", odst. 4.312 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Technické požadavky, t.j. volba polohy, způsob stabilizace, hustota, kritéria přesnosti a obsah geodetických údajů o bodech podrobného polohového pole (dále jen "geodetické údaje"), jsou stanoveny v bodech 6, 7 a 11 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.. Obsah dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového pole je stanoven v § 60 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Při revizi a zřizování zhušťovacích bodů se postupuje podle zvláštního předpisu - Technologický postup pro revizi a zřizování zhušťovacích bodů, ČÚZK č.j. 2112/199722. Ustanovení tohoto návodu, kromě nutných souvislostí, se týkají ostatních bodů podrobného polohového pole. bodů polohového pole jsou v rozmezí 501 až 3999.
6.2.1
Přípravné práce
Podle přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového pole a jejího vývoje (zvláštní předpis - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí ) se připraví v měřítku 1:5000 nebo 1:10000 přehledný náčrt podrobného polohového bodového pole (dále jen "přehledný náčrt") zakreslením daných bodů polohových polí (příloha č. 3 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Pořídí se kopie geodetických údajů o daných bodech.
6.2.2
Rekognoskace a volba nových bodů
Dané body polohového bodového pole se vyhledají v terénu a jejich poloha se přezkouší podle geodetických údajů. Při pochybnosti o totožnosti daných bodů se jejich poloha přezkouší kontrolním měřením a výpočtem (nejméně z jednoho určovacího obrazce) podle odst. 2.5 a 2.6 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. U nalezených bodů podrobného - 115 (115) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
polohového pole se ověří a podle potřeby opraví nebo doplní geodetické údaje, popř. se vyhotoví nové. Podrobné polohové pole musí umožňovat vybudování sítě pomocných bodů pro podrobné měření polohopisu. Přehledný náčrt se upraví podle výsledku rekognoskace a volby nových bodů. Podle výsledků rekognoskace se vyhotoví oznámení závad a změn na bodech základního polohového pole (příloha č. 4, zasílá se Zeměměřickému úřadu) a oznámení závad a změn na bodech podrobného polohového pole (příloha č. 5 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). U bodů polohového pole, u kterých se předpokládá použití GPS, se vyhotoví záznam o rekognoskaci bodu podle zvláštního předpisu - Technologický postup pro revizi a zřizování zhušťovacích bodů, ČÚZK č.j. 2112/1997-22.
6.2.3
Zaměření bodů
Geodetické metody Ostatní body podrobného polohového pole se zaměřují: a) Plošnými sítěmi s měřenými vodorovnými úhly a délkami. b) Polygonovými pořady oboustranně připojenými a oboustranně orientovanými. Polygonové pořady kratší než 1,5 km mohou být jednostranně orientované, popř. neorientované (vetknuté). Neorientované pořady mohou mít nejvýše 4 strany a dovolují-li to okolnosti, alespoň na jednom z vrcholů se zaměří orientační úhel a porovná se podle odst. 2.512 písm. e) nebo f) Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Zauzlené pořady nejsou přípustné. Geometrické parametry a kritéria přesnosti polygonových pořadů jsou: Připoj.
Mezní
Mezní
Mezní odchylka
body
délka
délka
v uzávěru pořadu
(m)
d[m]
úhlová [cc]
polohová [m]
ZBP,ZhB
200 - 1500
5000
25(n+2)1/2 0,0025(d)1/2+0,04
ZBP,ZhB
50 - 400
3000
100(n+3)1/2 0,005(d)1/2 + 0,04
1500
100(n+3)1/2 0,005(d)1/2 + 0,10
Ostatní body, ZBP,ZhB
50 - 400
kde ZBP jsou body základního polohového pole, ZhB jsou zhušťovací body, ost. body jsou ostatní body podrobného polohového pole, n je počet bodů pořadu včetně bodů připojovacích, d je součet délek stran pořadu; mezní poměr délek sousedních polygonovém pořadu je 1:3.
stran v
c) Protínáním vpřed z úhlů nebo protínáním z délek nebo kombinovaným protínáním nejméně ze tří daných bodů (bodů základního polohového pole, zhušťovacích bodů, ostatních bodů
- 116 (116) -
Obnova katastrálního operátu
podrobného polohového pole). Úhel protínání na určovaném bodě musí být v rozmezí 30g až 170g. Kratší vzdálenost od daného bodu k bodu určovanému v určovacím trojúhelníku nesmí být větší než 1500 m. Směry na body vzdálené od stanoviska více než 500 m se měří ve dvou skupinách. d) Rajónem do délky 1500 m s orientací na daném bodě na dva dané body (body základního polohového pole, zhušťovací body, ostatní body podrobného polohového pole s prokazatelnou střední souřadnicovou chybou do 0,04 m) nebo s orientací na daném i určovaném bodě. Použije-li se postup s orientací na určovaném bodě, musí být na něm úhel v rozmezí 30g až 170g. Délka rajónu nesmí být delší než délka nejvzdálenější orientace. Pokud je délka rajónu větší než 800 m, měří se všechny úhly ve dvou skupinách. Vychází-li rajón z bodu podrobného polohového pole se střední souřadnicovou chybou mezi 0,04 a 0,06 m, nesmí být delší než 300 m. Vodorovné úhly se měří ve skupinách (nejméně v jedné) teodolitem zajišťujícím přesnost měřených směrů 0,6 mgon (2") podle zvláštního předpisu /12/, při délkách do 500m je možné použít teodolit s přesností 2 mgon (10"). Mezní odchylka v uzávěru skupiny (v opakovaném prvním směru) a mezní rozdíl mezi skupinami je 0,003g, při určování zhušťovacích bodů 0,0015g. Délky se měří dvakrát, dálkoměrem s přesností do 0,01 m a obousměrně, není-li to vyloučeno. Krátké délky lze měřit pásmem (zpravidla na jeden klad). Použijí se komparované dálkoměry a pásma. Naměřené délky se opravují o fyzikální redukce (z teploty a tlaku vzduchu), o matematické redukce (do vodorovné roviny, z nadmořské výšky) a o redukce do zobrazovací roviny S-JTSK. Tabulka redukcí délek do zobrazovací roviny SJTSK je v příloze č. 7 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Mezní rozdíl dvojice měřených délek je 0,02 m u délek kratších než 100 m, 0,04 m u délek od 100 do 500 m, 0,06 m u délek větších než 500 m. Centrační prvky se nezavádějí při excentricitě menší než 0,01 m. V polygonových pořadech se stranami kratšími než 300 m se používá trojpodstavcová souprava. Při měření mezi body polohového pole nesmějí rozdíly mezi změřenými a ze souřadnic vypočtenými nebo původně určenými hodnotami vodorovných úhlů a délek překročit mezní odchylky: Mezní odchylka v úhlu [g]
v délce [m]
a) mezi body základního polohového pole
0,0015
0,03
nebo mezi jejich orient. body OB1 a OB2
0,0015
0,05
b) mezi bodem základního polohového pole a zhušťovacím bodem c) mezi body zhušťovacími
0,0020
0,05
0,0030
0,07
d) mezi body podle písm. a), b), c) a orientačním bodem OB3 0,0060 e) mezi body podle písm. b) a bodem podle písm. f)
- 117 (117) -
-
Katastr nemovitostí II · Modul 01
f) mezi ostatními body polohového pole
0,0100
0,13
0,0300
0,18
g) mezi body podle písm. f) na technických objektech přidružených k témuž určujícímu bodu do vzdálenosti 50 m od něj 0,0500 0,04 Při ověřování polohy trvale signalizovaného bodu základního polohového pole nebo zhušťovacího bodu nesmí rozdíl původní délky ZB1-centrum a ZB2centrum od délky nově určené přesáhnout hodnotu 0,25 (0,02 + 0,01 d1/2) [m], kde d je délka ověřované strany v metrech. Úhel určený na centru mezi ZB1 a ZB2 se od původní hodnoty nesmí lišit o více než 1,80/d [g], kde d je kratší z délek ZB-centrum v metrech. 2.52 Fotogrammetrické metody Ostatní body podrobného polohového pole a popř. současně vlícovací body (odst. 4.322 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) se určují aerotriangulací (zpravidla analytickou aerotriangulací). Použijí se letecké měřické snímky (dále jen "snímky") na rozměrově stálé podložce, pořizované kalibrovanými leteckými komorami nejméně se 60 % podélným a 30 % příčným překrytem. Nejmenší použitelné měřítko snímků je 1:5000. Výchozími (danými) body jsou body základního polohového pole a zhušťovací body. Dále se použijí i jiné body určené s přesností splňující kritéria mezních odchylek podle odst. 2.511 a 2.512 písm. e) až g) Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním zpřísněná o 30%. Výchozí polohové body musejí být (po fotogrammetrické signalizaci) identifikovatelné na snímcích. Musejí být rozloženy po obvodu bloku rovnoměrně na vzdálenost 2 až 3 základen snímkování a dále rovnoměrně uvnitř bloku tak, aby výsledná hustota byla nejméně 0,4 bodu na jednu snímkovou dvojici. Výškové výchozí body musejí být rozloženy na vzdálenost 1 až 2 základen snímkování po obvodu bloku a uvnitř bloku rovnoměrně tak, aby výsledná hustota byla nejméně 0,8 bodu na jednu snímkovou dvojici. Výšky výškových výchozích bodů se určí se střední chybou do 0,15 m. Výchozí body se signalizují čtvercovými znaky o rozměru 0,20 m x 0,20 m kontrastní barvy vůči svému okolí. Čtverce se doplní třemi rameny výrazné barvy o rozměru 0,10 m x 0,62 m svírajícími vzájemně úhel 133g a odsazenými od bodu o 0,4 m. Kontrastními (výraznými) barvami se rozumí světlá - tmavá. Určované body se signalizují stejně jako body výchozí, doplňují se však pouze dvěma rameny svírajícími vzájemně úhel 100g. Pro větší měřítka snímků se všechny výše uvedené délkové rozměry mohou úměrně zmenšit. Snímkové souřadnice se měří a registrují na přístrojích umožňujících čtení na 0,001 mm. Měří se dvakrát, rozdíl nesmí přesáhnout 0,02 mm. 2.53 Použití GPS Pro určení bodů podrobného polohového bodového pole se použijí přijímače GPS zaručující požadovanou přesnost bodů. Poloha i výška bodů se určuje výpočetním postupem ze signálů družic přijímaných anténami přijímačů současně na nejméně dvou bodech. Antény jsou obvykle umístěny centricky ve známé výšce nad měřickou značkou. Určení souřadnic a výšky bodu pouze z jednoho vektoru není přípustné, nutné jsou nejméně dva vektory nebo druhé nezávislé určení téhož vektoru při odlišné konstelaci družic a odlišné výšce antény.
- 118 (118) -
Obnova katastrálního operátu
Určování bodů použitím GPS probíhá ve zvolené lokalitě, kde se určují nové body se současným měřením na bodech daných. Výsledky měření na daných bodech se zahrnou do výpočtů a následného vyrovnání sítě daných a určovaných bodů. K transformaci souřadnic i jen jednotlivých určovaných bodů do S-JTSK je nezbytné zapojit do měření GPS nejméně tři dané body z blízkého okolí určovaných bodů alespoň stejné přesnosti, jakou mají mít body určované. Počet daných bodů, umístěných uvnitř i vně zaměřované lokality, je úměrný její velikosti. Pro určení výšek s přesností vyšší než 0,10 m je nutné do měření a následné transformace zapojit body, jejichž výška byla určena technickou nivelací. Při měření a výpočtech je nutné dodržovat zásady uvedené ve firemních návodech pro příslušnou aparaturu a používaný software. Při použití GPS pro určení ostatních bodů podrobného polohového pole se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu Technologický postup pro revizi a zřizování zhušťovacích bodů, ČÚZK č.j. 2112/1997-22
6.3
Výpočty souřadnic bodů
Při určení bodů podrobného polohového pole plošnými sítěmi, analytickou aerotriangulací a pomocí GPS se použije výpočet souřadnic bodů s vyrovnáním metodou nejmenších čtverců. Dodržení kriterií přesnosti se posuzuje podle bodů 11.14 a 11.15 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.. V ostatních případech se souřadnice bodů určené geodeticky mohou vypočítat přibližným vyrovnáním: a) Aritmetickým průměrem z jednotlivých kombinací určovacích prvků. Rozdíly v souřadnicích mezi jednotlivými kombinacemi nesmějí překročit 2,5 násobek základních středních souřadnicových chyb podle bodů 11.12 a 11.13 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb.. b) Vyrovnáním polygonového pořadu rovnoměrným rozdělením úhlové odchylky na jednotlivé vrcholy pořadu a rozdělením odchylek v souřadnicích úměrně absolutním hodnotám souřadnicových rozdílů. Mezní odchylky v uzávěru polygonového pořadu jsou stanoveny v odst. 2.511 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním.
6.4
Geodetické údaje
Pro trvale stabilizované body podrobného polohového pole se zpracují geodetické údaje podle bodů 6 a 7 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb. a podle zvláštního předpisu - Technologický postup pro revizi a zřizování zhušťovacích bodů, ČÚZK č.j. 2112/1997-22 a ukázky v příloze č. 8 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. U ostatních bodů podrobného polohového pole se orientační jižníky v geodetických údajích neuvádějí. Při vyhotovení místopisného náčrtu se použijí pro předměty, které nejsou uvedeny v bodu 9 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., mapové značky podle zvláštního předpisu - Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení, ČÚZK č.j. 5238/1998-23. K bodům se zaměří, s přesností podle odst. 4.311 písm. b)
- 119 (119) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, vyhledávací míry vztažené k blízkým trvalým předmětům, zejména staničení a kolmice, u bodu při pozemní komunikaci (s výjimkou dálnice), nejsou-li poblíž vhodné předměty, jeho vzdálenosti od středu a okraje vozovky.
6.5
Technická zpráva
Technická zpráva se vyhotoví po skončení všech činností spojených s budováním (doplněním) podrobného polohového pole. Obsahuje zejména: a) údaje o zachovalosti stávajícího polohového bodového pole, b) údaje o nově vybudovaném (doplněném) podrobném polohovém poli (počet a hustota bodů, použité měřické značky, signalizace a ochrana, dosažená přesnost), c) údaje o dodržení technických předpisů, zdůvodnění případných odchylek od jejich ustanovení, d) údaje o použitých přístrojích a pomůckách, včetně údajů o jejich komparaci, o měřických metodách a metodách výpočtu souřadnic, e) seznam částí vyhotovení.
výsledného
elaborátu,
jeho vyhotovitele a datum
Neopakují se údaje obsažené v projektu, komentují se však jejich případné změny. Rovněž se neopakují údaje obsažené v průvodním záznamu.
6.6
Výsledný elaborát podrobného polohového pole
Výsledný elaborát podrobného polohového pole tvoří: a) projekt (je-li zpracován samostatně), b) záznamy o rekognoskaci bodů (při použití GPS) a oznámení závad a změn na stávajících bodech polohového pole, c) seznam souřadnic (a výšek), d) přehledný náčrt, e) zápisníky měření, f) 1. protokoly o výpočtech při geodetickém určení a při použití analytické aerotriangulace, 2. protokoly o výpočtech vektorů, vyrovnání sítě a transformaci souřadnic do S-JTSK a výšek do baltského výškového systému po vyrovnání (Bpv) při užití GPS, g) geodetické údaje, h) vrácená potvrzená oznámení doručenky,
o zřízení měřických značek, popř.
i) technická zpráva. Výsledky podle písm. c), e) a f) mohou mít formu textového souboru na záznamovém mediu počítače, vždy však také jeho výpisu na papíru.
- 120 (120) -
Obnova katastrálního operátu
6.7
Využitelné podklady
Za využitelné podklady se považují: a) výsledky zeměměřických činností, zejména geometrické plány, zhotovené v S-JTSK a splňující kritéria přesnosti podrobného měření stanovená v bodě 12 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., významnějšího rozsahu (velké liniové stavby, areály budov, pozemkové úpravy apod.), pokud je jejich využití hospodárné, b) operáty dřívějších pozemkových evidencí pro doplnění parcel. c) Pokud by se později projevilo, že některý podklad podle písm. a) není pro obnovu použitelný, příslušný obsah se zaměří dodatečně.
6.8
Vyhlášení obnovy novým mapováním
Důvody pro obnovu novým mapováním jsou stanoveny v § 3 zvláštního předpisu - Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.(dále "katastrální zákon"). Při vyhlášení obnovy novým mapováním se postupuje podle §48 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Oznámení o obnově zasílá katastrální úřad obci s jednoročním časovým předstihem. Ve stejném čase oznámí tuto skutečnost i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek. Ukázky dokumentů spojených s vyhlášením obnovy jsou v přílohách č. 9 a 10 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním.
6.9
Zjišťování průběhu hranic
Zjišťování průběhu hranic upravuje § 14 katastrálního zákona. Způsob a předměty zjišťování průběhu hranic jsou stanoveny v § 49 až 51 vyhlášky č.190/1996 Sb., u chráněných nemovitostí a nemovitostí podle § 2 odst. 6 katastrálního zákona se dále postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. Předměty obsahu katastrální mapy jsou stanoveny v § 13 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Zahájení obnovy zjišťováním průběhu hranic oznamuje katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem. Ukázky oznámení obci a obsahu oznámení obce jsou v příloze č. 11 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Jsou-li v katastrálním území významnější prostory, které měly být, ale dosud nejsou, majetkoprávně vypořádány (nové nebo rozšířené komunikace, rozsáhlejší výstavba budov apod.), katastrální úřad vlastníky takových nemovitostí vyzve a vede k nápravě již v období mezi oznámením obnovy a zjišťováním průběhu hranic. Pokud je to možné a účelné, napomůže komise v jednodušších případech vlastníkům, např. při identifikaci hranic, aby mohly být označeny. V případech porušení pořádku na úseku katastru, ke kterému dojde nesplněním povinnosti uložené vlastníku katastrálním zákonem ve stanovené lhůtě, uplatní
- 121 (121) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
katastrální úřad sankce podle katastrálního zákona. Lhůta pro označení hranic je nejméně 30 dnů, nejvýše do zahájení podrobného měření (nezapisuje se do záznamu pro další řízení). Lhůta k předložení listin pro zápis do katastru je nejméně 30 dnů, nejvýše do zahájení obnovy SGI; pokud budou při obnově zaměřeny změny vyžadující dodání listin (odst. 4.222 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), lhůta se stanoví do 60 dnů po vyhlášení platnosti obnoveného operátu (zapisuje se do záznamu pro další řízení). Příprava zjišťování průběhu hranic Komise Složení komise se řídí ustanoveními § 14 odst. 2 katastrálního zákona a § 49 odst.1 vyhlášky č.190/1996 Sb.. 4.212 Náčrty zjišťování průběhu hranic Náčrty zjišťování průběhu hranic (dále jen "náčrty") se založí jako zvětšeniny katastrální mapy nebo kopie, popř. zvětšenina grafického přehledu parcel ve zjednodušené evidenci. Měřítko náčrtu musí dovolovat zřetelné zobrazení a zapsání potřebných údajů. Podle hustoty obsahu katastrální mapy se volí měřítko 1:2000 nebo 1:1000 nebo 1:500, výjimečně 1:250. Náčrty se připravují na kvalitním papíru o hmotnosti nejméně 150g/m2 ve formátu 297 mm x 420 mm (A3); je-li (v nezastavěném území) vhodný větší formát náčrtu, skládá se do formátu A3. Náčrty se číslují v rámci katastrálního území počínaje jedničkou. Jejich obvody se volí po hranicích parcel, jen rozsáhlejší parcely mohou být rozloženy do více náčrtů. Pokud mají být při obnově využity podklady podle odst. 3 písm. a), které nejsou obsahem katastrální mapy, použijí se jako náčrty jejich kopie (u plošných podkladů) a ty se upravují stejně jako ostatní náčrty, nebo se obsah takových podkladů v rozsahu předmětů katastrální mapy dokreslí modře do příslušného náčrtu (u liniových staveb, pro které by nebyl samostatný náčrt účelný). V náčrtu se trvanlivými tušemi uvedou (černě, pokud není stanoveno jinak): a) název katastrálního území a číslo náčrtu (protokolu), b) obsah katastrální mapy (šedě), c) čísla listů vlastnictví v kroužku u parcel katastru, d) parcely ve zjednodušené evidenci podle grafického přehledu těchto parcel (hranice, parcelní čísla v závorce a čísla listů vlastnictví v kroužku, zeleně), e) čísla popisná a čísla evidenční budov, f) čísla sousedních území,
náčrtů,
popř.
název sousedního katastrálního
g) orientace náčrtu k severu (červeně) a jeho měřítko. Pro opakující se údaje je vhodné používat razítko. Pro katastrální území se zhotoví přehled kladu náčrtů v měřítku 1:10000 nebo 1:5000. Ukázka náčrtu je v příloze č. 12 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, ukázka přehledu náčrtů v příloze č. 15 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním.
- 122 (122) -
Obnova katastrálního operátu
Protokoly o komisionálním šetření při zjišťování průběhu hranic K jednotlivým náčrtům se připraví: a) obal protokolu o komisionálním šetření při zjišťování průběhu hranic (dále jen "protokol o šetření") na tiskopisu, b) výběrem ze SPI soupis nemovitostí obsažených v náčrtu, setříděný v aritmetickém uspořádání podle čísel listů vlastnictví a v nich podle čísel parcel katastru a čísel parcel ve zjednodušené evidenci; obsahuje údaje o parcele podle § 7 písm. a) až d), f) až i) , k) a l) vyhlášky č.190/1996 Sb. a údaje o vlastníku a jiném oprávněném (dále jen "vlastník") podle § 8 odst.1 písm. d) až f) vyhlášky č.190/1996 Sb.. Je-li zobrazení parcely rozloženo do více náčrtů, parcela se uvede v každém souvisejícím soupisu nemovitostí. Protokol o šetření sestává z obalu, náčrtu a soupisu nemovitostí, označených shodným číslem. Ukázky jsou v přílohách č. 12, 13 a 14 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Pozvání vlastníků Připraví se pozvánky vlastníků ke zjišťování průběhu hranic a doruční listy. Pozvánka obsahuje telefonní číslo katastrálního úřadu, na které se mohou pozvaní obracet. Ukázky jsou v přílohách č. 16/1 a 17 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vlastníci (spoluvlastníci a v případě bezpodílového vlastnictví oba manželé), jejichž nemovitosti jsou předmětem obnovy, se pozvou k účasti na zjišťování průběhu hranic osobně nebo dopisem s doručenkou; v obou případech jsou informováni o možnosti zastoupení na základě plné moci s nezbytnými náležitostmi. Osobní pozvání potvrdí podpisem v doručním listě. Ukázka plné moci je v příloze č. 16/2 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Komisionální šetření při zjišťování průběhu hranic Zjišťování průběhu hranic vede komise tak, aby hranice pozemků, vnější obvody budov (průnik jejich vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu na terén, dále jen "obvod budovy"), další předměty obsahu SGI a údaje SPI byly řádně a úplně vyšetřeny. Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranice s jejím vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby. Komise vychází z obsahů SPI a SGI, které ověřuje a podle potřeby doplňuje, pozměňuje nebo upřesňuje na základě sdělení vlastníků nebo jinak získaných věrohodných informací (od obce, nájemců, vlastníků sousedních nemovitostí apod.). Vlastník může být při zjišťování průběhu hranic zastupován na základě plné moci; ta se vyžaduje i pro vzájemné zastupování manželů, pokud nejde o jejich bezpodílové spoluvlastnictví. Zjišťování průběhu hranic se neřídí ustanoveními pro správní řízení podle zvláštního předpisu - Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
- 123 (123) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Pokud do doby obnovy přetrvaly v katastrálním operátu díly parcel, při zjišťování průběhu hranic se odstraňují s použitím odst. 14.2 zvláštního předpisu – Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. Hranice katastrálního území Průběh hranice katastrálního území a jeho geometrické a polohové určení se při obnově přebírají ze sousedního katastrálního území, kde byl již katastrální operát dříve obnoven. Hranice katastrálního území se při obnově změní v případě podle § 19 odst. 1 písm. b) vyhlášky č.190/1996 Sb.. Dosavadní spůlné parcely se zruší, v nezbytném případě se hranice předmětného pozemku označí dvojicemi znaků podle § 80 odst. 1 písm. b) vyhlášky č.190/1996 Sb.. Pokud dochází v souvislosti s obnovou ke změně hranice katastrálního území, popřípadě ke změně jeho názvu, postupuje se podle § 19 až 24 vyhlášky č.190/1996 Sb. a přiměřeně podle zvláštního předpisu - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí . Nedošlo-li v sousedním katastrálním území ještě k obnově, zobrazí se v jeho katastrální mapě jen změna hranice, pokud k ní došlo. Výměry přilehlých parcel sousedního katastrálního území se mění jen v případě změny jejich hranice nebo při opravě chyby v katastru. Hranice pozemků a ostatní obsah SGI Zjišťují se i zachované úseky hranic a hraniční znaky pozemků ve zjednodušené evidenci; ty lze očekávat především v lesích a na pozemcích, které nejsou obhospodařovány. Vlastníky takových pozemků komise vyzve, aby v zájmu jejich správného doplnění do katastru upozornili komisi na zachované úseky hranic a hraniční znaky, o nichž vědí. Komise vlastníky poučí o tom, že neznatelné hranice takových pozemků, pokud nedojde k jejich vytyčení a označení před podrobným měřením, budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny z operátů dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách k obnovenému katastrálnímu operátu. Není-li při zjišťování průběhu hranic nesporná vlastnická hranice, která není neznatelnou hranicí pozemku ve zjednodušené evidenci, označena způsobem stanoveným vyhláškou, označí se její lomové body dočasně (např. dřevěným kolíkem s obarvenou hlavou), popř. s uvedením zajišťovacích měr v náčrtu. Komise vlastníky poučí, že pokud nebudou hranice označeny předepsaným způsobem před zahájením podrobného měření, zahájí katastrální úřad řízení o porušení pořádku na úseku katastru. Body označené jiným trvalým způsobem (§ 79 odst. 4 vyhlášky č.190/1996 Sb.) se označí svislou čárkou a body na pevném povrchu jiným vhodným způsobem se zvýrazněním barvou. Použije se trvanlivá červená barva. V případech podle § 51 odst. 3 písm. b) a odst. 6 vyhlášky č.190/1996 Sb. je možné vyšetřené změny zaměřit při obnově. Komise poučí vlastníky, že změny právních vztahů budou zapsány do katastru po předložení listin k tomu potřebných, jejichž součástí bude geometrický plán, který může vycházet z výsledků měření při obnově. Současně jim k tomu stanoví přiměřenou lhůtu a poučí je o možných sankcích při porušení pořádku na úseku katastru.
- 124 (124) -
Obnova katastrálního operátu
Šetří se i aktuálnost využitelných podkladů, včetně hraničních znaků a oplocení nebo ohrazení. U hranic, jejichž zaměření se převezme, se označení lomových bodů nepožaduje. V případech posunu hranice pozemku v důsledku přirozené činnosti vodního toku (eroze, naplaveniny) se v náčrtu vyznačí skutečný průběh posunuté hranice. Tato skutečnost se uvede u dotčených vlastníků v soupisu nemovitostí a ve smyslu § 51 odst. 5 vyhlášky č.190/1996 Sb. se od vlastníků nevyžaduje geometrický plán ani doklad o změně vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Obdobně se postupuje ve smyslu § 51 odst. 9 vyhlášky č.190/1996 Sb. při zjištění drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic druhů pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu. U parcel komise přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro jejich samostatnou existenci stanovené v § 3 odst. 4 až 6 vyhlášky č.190/1996 Sb. a pokud tomu tak není, parcely se ustanovení vyhlášky č.190/1996 Sb. s přihlédnutím k § 25 odst. 2 až 9 přizpůsobí; nelze však slučovat pozemky, u nichž jsou v katastru evidovány rozdílné doplňkové údaje o vlastnictví (§ 9 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb.). Zjistí-li komise chybný zákres hranice v katastrální mapě nebo jinou chybu v katastru, postupuje podle § 46 odst. 1 a § 51 odst. 3 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb. s tím, že vlastník potvrdí souhlas s vyznačením opravy chyby svým podpisem v soupisu nemovitostí a nesepisuje se v té věci samostatný protokol. Namítnou-li při zjišťování průběhu hranic vlastníci spornost hranice, zakreslí se do náčrtu její průběh podle katastrální mapy mapovou značkou sporné hranice a spornost se zaznamená v soupisu nemovitostí. Sporné strany komise poučí o možnosti řešit spor o hranici u soudu (§ 51 odst. 4 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Obsah SPI Komise kontroluje údaje o parcele a vlastníku uvedené soupisu nemovitostí a zjišťuje jejich případné změny. Zjistí-li chybu v SPI, postupuje podle § 8 katastrálního zákona. Pokud je v SPI zapsáno k témuž pozemku vlastnické právo více vlastníkům a všechny zápisy jsou doloženy příslušnými listinami, vyzve komise dotyčné vlastníky, aby podali k soudu návrh na určení právního vztahu, popř. katastrálnímu úřadu předložili dohodu o uznání vlastnického práva ve formě notářského zápisu nebo na základě soudního smíru. Názvosloví Vyšetřuje se místní a pomístní názvosloví (§ 12 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Zhotoví se seznam pomístních názvů (příloha č. 18 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) a předloží se k vyjádření obci. V případě zjištění nových nebo změněných názvů se postupuje podle § 32 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Záznam výsledků zjišťování průběhu hranic a) V náčrtu (příloha č. 12 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) se kromě obsahu připraveného podle odst. 4.212 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním vyznačí:
- 125 (125) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
černě - tlustou čárou ( označené plnou, neoznačené a přebírané z dosavadní katastrální mapy střídavou) dosavadní vlastnické hranice mimo hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky a mimo hranice doplňovaných parcel, - tenkou čárou ostatní platný obsah dosavadní katastrální mapy, - rozlišení druhu oplocení nebo ohrazení, - způsob označení lomových bodů hranic pozemků, přitom se ležatým křížkem vyznačí body, k jejichž označení trvalým způsobem byli vlastníci vyzváni, - značka nádvoří a druhu budovy (zděná, dřevěná), - místní a pomístní názvy a názvy veřejných prostranství, zeleně - tlustou plnou čárou vlastnické hranice doplňovaných parcel, - tenkou plnou čárou hranice ostatních doplňovaných parcel, červeně - tlustou plnou čárou nové vlastnické hranice (podle § 51 odst. 5 a 9 vyhlášky č.190/1996 Sb.), - tenkou čárou ostatní nový obsah katastrální mapy včetně rozlišení druhu oplocení nebo ohrazení, popř. nová nebo změněná čísla popisná a evidenční budov, - neplatný obsah vyškrtáním. Pokud to je vhodné pro vyloučení omylu při podrobném měření, mohou být v náčrtu černě tence zakresleny nebo naznačeny i předměty, které obsahem SGI nebudou (např. plot, který není na vlastnické hranici, ale v její blízkosti, doplněný slučkou), popř. vhodná doplňující míra. Náčrt se při dolním okraji doplní datem, podpisy členů komise a otiskem kulatého úředního razítka katastrálního úřadu a podle potřeby poznámkou o způsobu vyznačení lomových bodů hranic, k jejichž označení trvalým způsobem byl vlastník vyzván. Při podrobném měření se v náčrtu dodatečně uvede číslo měřického náčrtu. b) V soupisu nemovitostí (příloha č. 13 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) se zapíší: 1. změny údajů o parcele a o vlastníku (červeně), 2. výzvy vlastníků k předložení chybějících listin nebo jiných dokladů, popř. geometrických plánů a k označení nesporné vlastnické hranice pozemku trvalým způsobem a jejich poučení o možných sankcích při porušení pořádku na úseku katastru, 3. potvrzení výsledku šetření datem a podpisem vlastníka, 4. upozornění na chybu v katastru a vyjádření vlastníků k její opravě, - 126 (126) -
Obnova katastrálního operátu
5. spornost hranice a poučení vlastníků o možnosti řešit spor o hranici u soudu, 6. odkaz na položku záznamu pro další řízení; ten může být doplněn později po zápisu podle písm. c). U parcely rozložené do více náčrtů se výsledek šetření uvede jen v jednom soupisu nemovitostí a v ostatních se uvede odkaz na příslušný protokol o šetření. Soupis nemovitostí se za posledním zápisem uzavře datem, podpisy členů komise a otiskem kulatého úředního razítka katastrálního úřadu. c) Do záznamu pro další řízení vedeného na počítači se údaje stanovené § 51 odst. 11 vyhlášky č.190/1996 Sb. přepíší s odkazem na příslušný soupis nemovitostí (protokol). Protokol o šetření (příloha č. 14 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) se uzavře doplněním individuálních údajů (neúčast pozvaných vlastníků, okolnosti týkající se sporných hranic, uznání hranic posunutých v důsledku přirozené činnosti vodního toku apod.), datem, podpisy členů komise a otiskem kulatého úředního razítka katastrálního úřadu. Do protokolu je třeba zapisovat uváženě a vyhnout se případným škrtům nebo vpiskům. Údaje v protokolu musí být čitelné, jednoznačné a uspořádané tak, aby později nemohla vzniknout pochybnost o jejich stavu při podepsání vlastníkem. Záznam výsledků zjišťování průběhu hranic může být dodatečně doplněn nebo pozměněn jen se souhlasem vlastníka a předsedy komise, potvrzeným jejich podpisem. To se netýká případného pozdějšího doplnění položky záznamu pro další řízení. Závěrečný protokol Po uzavření všech dokumentů v katastrálním území sepíše předseda komise závěrečný protokol, který spolu se členy komise podepíše. Ukázka je v příloze č. 19 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Výsledný elaborát zjišťování průběhu hranic Výsledný elaborát zjišťování průběhu hranic se uvede v závěrečném protokolu o zjišťování průběhu hranic a obsahuje: a) určení předsedy komise, b) určení členů komise obcí, c) kopii oznámení obci o zahájení obnovy mapováním, d) kopii vyhlášení zahájení obnovy mapováním obcí, e) doruční listy a doručenky pozvání vlastníků, f) protokoly o šetření (s náčrty a soupisy nemovitostí), g) plné moci, h) přehled náčrtů, i) seznam pomístních názvů, j) závěrečný protokol, k) elaborát změny hranice, popř. názvu katastrálního území, pokud k nim došlo.
- 127 (127) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
6.10 Podrobné měření Podrobným měřením se rozumí geometrické a polohové určení předmětů obsahu katastrální mapy [§ 53 odst. 1 písm. b) vyhlášky č.190/1996 Sb.], vyznačených v náčrtu zjišťování průběhu hranic, jejich polohopisným zaměřením v terénu.
6.10.1 Geodetické metody Délky a směry se měří s takovou přesností, aby při opakovaném nebo kontrolním měření nebyly překročeny tyto mezní rozdíly dvojího měření: a) 0,01d1/2+ 0,10 m pro délky v měřické síti, b) 0,10 m pro oměrné míry na obvodu budovy, c) 0,30 m pro ostatní oměrné nebo jiné kontrolní míry, d) 4/d [g] pro směry na pomocné body v měřické síti, e) 10/d [g] pro směry na jednoznačně identifikovatelné podrobné body, kde d je délka v metrech. Měřická síť Pro podrobné měření se podrobné polohové pole doplní pomocnými body. Síť pomocných bodů se volí v hustotě nezbytné pro zaměření podrobných bodů. Pomocné body se určují: a) staničením na měřických přímkách mezi body polohového bodového pole a pomocnými body, b) rajóny, c) pomocnými polygonovými pořady, d) protínáním ze směrů, popřípadě z délek, e) jako volné polární stanovisko. Délka rajónu smí být nejvýše 1000 m a přitom smí být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (její delší části, je-li výchozí bod rajónu mezilehlý), na kterou je rajón připojen (orientován) nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu. Největší přípustná délka volného polygonového pořadu (nejvýše tří na sebe navazujících rajónů) je 250 m. Délka měřické přímky a pomocného polygonového pořadu nesmí být větší než 2000 m. Pomocné body se označují dočasně dřevěným kolíkem, kovovou trubkou, hřebem, vyrytým nebo trvanlivou barvou nakresleným křížkem apod. Zaměřují se současně s podrobným měřením. Podrobné měření Při podrobném měření se zaměřují i změny, které nebyly vlastníky, přes výzvu při zjišťování průběhu hranic, do doby podrobného měření doloženy geometrickými plány, pokud jsou jednoznačně identifikovatelné. Za jednoznačně identifikovatelný se považuje i bod dočasně stabilizovaný v době zjišťování průběhu hranic (odst. 4.222 Návodu pro obnovu katastrálního
- 128 (128) -
Obnova katastrálního operátu
operátu mapováním). Pokud není hranice pozemku jednoznačně identifikovatelná, nezaměří se a do měřického náčrtu se zakreslí podle dosavadní katastrální mapy jako neznatelná. Obsah využitelného podkladu se nezaměřuje, zaměřují se však identické body na jeho obvodu vybrané tak, aby bylo možné využitelnost podkladu posoudit a jeho obsah správně umístit do grafického souboru DKM (odst. 6.211 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Podrobné body se obvykle zaměřují polární metodou, jako doplňující se použije metoda pravoúhlých souřadnic, metoda konstrukčních oměrných, protínání ze směrů, popřípadě z délek. Doplňující metody se používají k zaměření podrobných bodů, které není možno nebo není účelné určit polární metodou (nepřístupné body, výstupky a rozhraní na budovách, stísněná zástavba apod.). Délky se měří dálkoměrem s přesností do 0,01 m, krátké délky lze měřit dvojobrazovým dálkoměrem s vodorovnou, popřípadě se svislou latí nebo pásmem (zpravidla na jeden klad). Na stanovisku se zaměří nejméně jeden podrobný bod určený též z jiného stanoviska. Používají se komparovaná pásma a dálkoměry. Úhlové údaje se měří a zapisují alespoň na 0,01g, při určovaných bodech vzdálenějších než 500 m na 0,001g, délkové údaje se zapisují na 0,01 m. Naměřené délky se opravují o fyzikální redukce (z teploty a tlaku vzduchu), o matematické redukce (do vodorovné roviny, z nadmořské výšky) a o redukce do zobrazovací roviny S-JTSK. Redukce se zavádějí, přesáhne-li jejich součet pro danou délku 0,02 m. Při použití metody pravoúhlých souřadnic nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky. Největší přípustná délka kolmice je 30 m. Orientace na dané body Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva dané body polohového bodového pole nebo na pomocné body. Nejméně na jeden z nich se měří také délka; výjimka je přípustná jen při orientaci na dva trvale signalizované nepřístupné body. Jde-li o volné polární stanovisko, musí být na dané body polohového pole nebo na pomocné body změřeny nejméně dvě délky a dva vodorovné směry. Směry se v tomto případě musejí protínat pod úhlem v rozmezí 20g až 180g. Vzdálenost určovaného bodu od stanoviska smí přesáhnout délku spojnice stanoviska s nejvzdálenějším orientačním bodem nejvýše o jednu polovinu. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, orientace se ověří na kontrolně zaměřeném podrobném bodu určeném z jiného stanoviska. Pomocné určování podrobných bodů Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic, které se vytyčují hranolem. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 délky od stanoviska k patě kolmice a nesmí přesáhnout 30 m. Podrobné body nedostupné pro polární určení se mohou též určit doplňujícími měřickými metodami s připojením na podrobné body určené polárně (popř. ortogonálně z měřické sítě), vždy však s nezávislou kontrolou (připojení na nejméně tři body, kontrolní míry na další body určené polárně
- 129 (129) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
nebo na pomocné body). U pravoúhlých budov lze výstupky do hloubky 5 metrů, popř. i čtvrtý hlavní roh budovy, určit konstrukčními oměrnými mírami. c) Zaměření křivkových prvků polohopisu Na prvcích polohopisu ve tvaru podrobné body volí takto:
kruhového oblouku nebo kružnice se
- na kruhovém oblouku tři body, a to koncové body a třetí bod přibližně v poloviční vzdálenosti mezi koncovými body, - u kružnice buď tři body na ní rovnoměrně rozložené, nebo jen střed kružnice s tím, že se změří a do měřického náčrtu vyznačí poloměr. U prvků polohopisu ve tvaru obecné křivky se postupuje takto: - na hranici parcely se vyjádří obecná křivka úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil více, než připouští ustanovení první věty § 13 odst. 9 vyhlášky č.190/1996 Sb. (0,1 m na vlastnické hranici a 0,2 m v ostatních případech), - na ostatních prvcích polohopisu se určí oba koncové body křivky a další její mezilehlé body, jejichž počet a rozložení se volí podle délky křivky, jejího zakřivení a jeho změn tak, aby tvar byl správně vystižen. Kontrolní měření Určení jednoznačně identifikovatelných podrobných bodů se kontroluje oměrnými mírami. V případech, kdy oměrné míry nelze změřit vůbec nebo jen s většími obtížemi nebo jsou delší než 50m, změří se kontrolní míry vztažené k jiným jednoznačně identifikovatelným podrobným bodům (křížové míry). Jednoznačně identifikovatelný bod, který nelze ověřit oměrnými ani jinými kontrolními mírami, se určí nezávisle dvakrát. Číslování pomocných a podrobných bodů Jednotkou číslování pomocných bodů je katastrální území a podrobných bodů měřický náčrt. Pomocné body se označují dvanáctimístným úplným číslem ve tvaru PPP00000CCCC, kde PPP je pořadové číslo katastrálního území v okrese podle SPI a CCCC je pořadové číslo pomocného bodu od 4001. Podrobné body se označují dvanáctimístným úplným číslem ve tvaru PPP0ZZZZCCCC, kde PPP je pořadové číslo katastrálního území (jako u pomocných bodů), ZZZZ je číslo měřického náčrtu a CCCC je pořadové číslo podrobného bodu v rámci měřického náčrtu v rozmezí od 1 do 9999. Podrobné body obsahu využitelného podkladu se obvykle nepřečíslují a jejich čísla se v měřickém náčrtu neuvádějí. Nově zaměřené identické body využitelného podkladu (odst.4.313 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) se uvádějí v měřickém náčrtu i v zápisníku se svými původními čísly. Měřické náčrty Měřický náčrt se zakládá na kreslicím papíru o hmotnosti nejméně 150 g/m2 nebo na plastové pokreslovací fólii. Obvykle se zakládá v rozsahu a měřítku náčrtu zjišťování průběhu hranic a kopie, popřípadě zvětšenina tohoto náčrtu může být jeho podkladem, nezhorší-li se tím přehlednost a čitelnost
- 130 (130) -
Obnova katastrálního operátu
výsledku. Pro měřické náčrty se použijí volná čísla záznamů podrobného měření změn (dále jen "ZPMZ"). Stejně se čísluje měřický náčrt založený na kopii využitelného podkladu (odst. 4.212 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Měřické náčrty obsahují spolu se seznamem souřadnic daných bodů a se zápisníky podrobného měření podklady, které slouží k výpočtu souřadnic podrobných bodů, k jeho kontrole a ke zpracování nového SGI. Mohou obsahovat i naměřené údaje (např. oměrné míry). Pokud oměrnou míru nelze změřit, zapíší se v náčrtu podél spojnice lomových bodů písmena "n.m.". Pokud je oměrná míra zapsána v zápisníku podrobného měření, vyznačí se v náčrtu podél změřené spojnice krátká čára. Hranice, která do doby podrobného měření zůstala spornou, se do měřického náčrtu zakreslí podle odst. 4.222 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Hranice, která nebyla v terénu označena a zaměřena, se zakreslí značkou převzaté hranice a jde-li o hranici parcely doplňované ze zjednodušené evidence zakreslí se plnou zelenou čarou nebo černě značkou převzaté hranice.". V měřickém náčrtu se vyznačí jeho poloha v kladu listů katastrální mapy 1:1000. Leží-li celý měřický náčrt v jednom mapovém listu, uvede se označení listu v pravém horním rohu. Je-li měřický náčrt mapovými listy dělen, vyznačí se strany rámu mapového listu při okraji kresby s uvedením označení dotčených listů. Dole se uvede číslo protokolu (náčrtu) o šetření. Body polohového bodového pole a pomocné body se zakreslují a číslují červeně, stejně se zakresluje měřická síť a orientace k severu. Obvod měřického náčrtu se může vyznačit červeně ležatými křížky na hranicích příslušných parcel, umístěnými zejména u hlavních lomových bodů obvodu náčrtu, a tenkou čárkovanou čárou v místech, kde není hranice parcely. Ostatní obsah měřického náčrtu se vyznačuje (doplňuje) podle bodu 9 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb. a podle ukázky v příloze č. 20 černou tuší. V měřickém náčrtu se označují: a) Body základního polohového pole a zhušťovací body úplným číslem bodu (odst. 2.1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) nebo jen vlastním číslem bodu s číslem triangulačního listu v závorce. b) b) Ostatní body podrobného polohového pole jen svým pořadovým číslem, úplné číslo bodu se uvede jen u bodu očíslovaného v jiném katastrálním území. c) c) Podrobné body jen svým pořadovým číslem. Podrobné body zobrazené v jiném náčrtu, než ve kterém byly poprvé zaměřeny a očíslovány, se označí pořadovým číslem v hranaté závorce směřující otevřenou částí k číslu bodu a k číslu stykového měřického náčrtu, kde byl bod očíslován. Jen v případech, kdyby toto označení nebylo jednoznačné, označí se bod číslem měřického náčrtu, v němž byl očíslován a za pomlčkou pořadovým číslem bodu, popřípadě se označí svým úplným číslem. Opakované určení podrobného bodu se vyznačí v náčrtu i ručně vedeném zápisníku podtržením čísla bodu. V ostatním má měřický náčrt obsah a úpravu podle odst. 4.225 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním s tím, že způsob
- 131 (131) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
označení lomových bodů hranic se uvede podle stavu v době měření. V místech využitelných podkladů nebo (při nedostatku místa) na okraji měřického náčrtu se uvede jejich identifikace (např. číslo geometrického plánu). Vyhotoví se přehled měřických náčrtů podle ukázky v příloze č. 21 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Zápisníky podrobného měření Naměřené hodnoty se zapisují do zápisníků podrobného měření (dále jen "zápisníky") podle přílohy č. 22 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Formu zápisníků je možno přizpůsobit konkrétnímu zpracování dat při výpočtech souřadnic. V případě použití registračních tachymetrů nebo polních registrátorů je zápisník nahrazen záznamovým médiem registrátoru (textovým souborem). Číslo zápisníku je shodné s číslem měřického náčrtu. Je-li potřeba pro jeden měřický náčrt založit více zápisníků, doplní se v jeho rámci číslo zápisníku podlomením. Výpočet souřadnic Vstupními údaji pro výpočet souřadnic pomocných a podrobných bodů jsou seznam souřadnic daných bodů a zápisníky nebo registrované výsledky podrobného měření. Při výpočtu souřadnic se zpracují všechny naměřené údaje včetně oměrných a jiných kontrolních měr. Ze vstupních údajů se vypočtou souřadnice pomocných a podrobných bodů a testuje se dodržení mezních odchylek. Případy překročení mezních odchylek se analyzují, chyby se opraví. Při vícenásobném určení podrobných bodů (nejsou-li překročeny mezní odchylky) se výsledné souřadnice počítají aritmetickým průměrem. O průběhu výpočtu se zpracovává protokol, který musí obsahovat nejméně údaje o dosažených odchylkách v určovacích obrazcích měřické sítě (např. v polygonových pořadech), při vícenásobném určení souřadnic bodů a při porovnání oměrných a jiných kontrolních měr s hodnotami vypočtenými ze souřadnic. Při výpočtu souřadnic se použijí tyto hodnoty mezních odchylek: a) mezní odchylka mezi délkou měřické přímky měřenou a vypočtenou ze souřadnic nebo mezní polohová odchylka uzávěru pomocného polygonového pořadu (oy2+ox2)1/2 je b) 0,012d1/2 + 0,10 m, kde d je délka měřické přímky, spojnice kontrolovaných bodů nebo spojnice počátečního a koncového bodu pomocného polygonového pořadu v metrech, c) mezní úhlová odchylka uzávěru pomocného polygonového pořadu je 0,02 (n+2)1/2 [g], kde n je počet vrcholových úhlů v polygonovém pořadu, d) mezní odchylka v orientaci (rozdíl směrníků vypočtených ze souřadnic - rozdíl naměřených vodorovných směrů) je 0,08g, e) mezní odchylka na pomocném bodě v souřadnici (rozdíl mezi dvojím určením) je 0,21 m, f) e) pro mezní odchylku uMd mezi přímo měřenou délkou mezi dvěma podrobnými body a délkou vypočtenou ze souřadnic a pro mezní odchylku uMxy v souřadnici na podrobném bodě (rozdíl mezi dvojím
- 132 (132) -
Obnova katastrálního operátu
určením) se použijí hodnoty stanovené v příloze č. 1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním pro kód charakteristiky kvality 3. Souřadnice se udávají v metrech a zaokrouhlují se na dvě desetinná místa. Výsledný elaborát geodetického podrobného měření Výsledný elaborát geodetického podrobného měření tvoří: a) měřické náčrty, b) přehled měřických náčrtů, c) zápisníky podrobného měření, d) protokol o výpočtu souřadnic, e) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů. Výsledky podle písm. c) a d) mohou mít formu textového souboru na záznamovém médiu počítače, vždy však také jeho výpisu na papíru. Výsledky podle písm. e) mají obě formy.
6.10.2 Fotogrammetrické metody Snímky Použijí se snímky podle odst. 2.52 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vlícovací body Vlícovací body slouží k vnější orientaci snímkových dvojic. Zaměřují se polohově i výškově. Každá snímková dvojice musí mít určeny nejméně čtyři vlícovací body a to přibližně v jejich rozích, alespoň 10 mm od okraje snímku; vhodný je pátý vlícovací bod uprostřed snímkové dvojice. Jako vlícovacích bodů se především využije vhodných bodů polohového pole. Ostatní vlícovací body se určí jako pomocné body a číslují se podle odst. 4.314 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vlícovací body se volí tak, aby jejich signalizační znaky byly dobře identifikovatelné na snímcích. Zaměřují se stejnými postupy a se stejnou přesností jako ostatní body podrobného polohového pole, jejich výšky se měří se střední chybou 0,15 m., Fotogrammetrická signalizace Signalizují se body polohového bodového pole, pomocné (vlícovací) body a všechny jednoznačně identifikovatelné podrobné body, které by samy pro nedostatečný kontrast nebo velikost nebyly na snímcích viditelné. Signalizují se i body obsahu katastrální mapy. Nesignalizují se body zakryté vegetací nebo stavbami. Použijí se čtvercové znaky podle odst. 2.52 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním (bez doplnění rameny). Číslování podrobných bodů Podrobné body se číslují podle odst. 4.314 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Fotogrammetrické náčrty, kontrolní a doplňovací měření - 133 (133) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Fotogrammetrické náčrty obsahují spolu se seznamem souřadnic daných bodů, se zápisníky kontrolního a doplňovacího měření, s výsledky fotogrammetrického vyhodnocení a se zápisníky doměřování po fotogrammetrickém vyhodnocení, všechny podklady, které slouží k výpočtu souřadnic podrobných bodů, k jeho kontrole a ke zpracování nového SGI. Fotogrammetrický náčrt se zakládá a čísluje podle odst. 4.315 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, jeho podkladem může být také zvětšenina snímku. Má obsah a úpravu podle odst. 4.315 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním a obsahuje dále zákres: a) fotogrammetrické signalizace bodů (modrým kroužkem o průměru 4 mm), b) rozhraní a čísla snímků (modře) podle potřeby. Vyhotoví se přehled fotogrammetrických náčrtů podle ukázky v příloze č. 21 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním a v nadpisu se použije slova "fotogrammetrických" namísto "měřických". Provede se kontrolní měření geodetickými metodami (oměrné a jiné kontrolní míry podle odst. 4.313 písm. d) Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním a s přesností podle odst. 4.311 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Výsledky měření se zapisují (registrují) podle odst. 4.316 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním Fotogrammetrické vyhodnocení Použijí se fotogrammetrické vyhodnocovací přístroje, které umožňují dodržet střední souřadnicovou chybu snímkových souřadnic při kontrolním měření na mřížce 0,015 mm. Použije se analogová nebo analytická metoda vyhodnocení snímkových dvojic. Nevyhodnocují se obvody budov. Výsledkem vyhodnocení (a následných výpočtů) jsou souřadnice bodů v S-JTSK. Mezní odchylky určení souřadnic bodů jsou stanoveny v příloze č. 1 (kód kvality 3). Doměření po fotogrammetrickém vyhodnocení Podrobné body, které nebyly vyhodnoceny, se doměří geodetickými metodami podle zásad v odst. 4.313 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Jako daných bodů se využije bodů polohového bodového pole a vyhodnocených jednoznačně identifikovatelných podrobných bodů. Výchozí body se ověřují při polární metodě orientací na dva dané body, z nichž nejméně na jeden musí být měřena délka nebo měřenými délkami na dva dané body; při metodě pravoúhlých souřadnic dvěma kontrolními mírami, z nichž jedna může být měřená délka měřické přímky. Výpočet souřadnic z výsledků geodetického měření Výsledky geodetického měření se zpracují podle odst. 4.317 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Výsledný elaborát fotogrammetrického podrobného měření Výsledný elaborát fotogrammetrického podrobného měření je shodný s odst. 4.318 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, když měřické náčrty jsou nahrazeny náčrty fotogrammetrickými. - 134 (134) -
Obnova katastrálního operátu
6.11 Obnova na podkladě výsledků pozemkových úprav Při zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav, jejichž výsledky mají sloužit k obnově, se postupuje podle § 58a písm. d) a f) vyhlášky č.190/1996 Sb.. Zástupce katastrálního úřadu se účastní jako člen komise zjišťování průběhu hranic v rozsahu hranic pozemků (hranic katastrálního území), které vymezují obvod upravovaného území. Zjištěné nesoulady, které by bránily postupu řízení o pozemkových úpravách, katastrální úřad odstraní, popř. určí postup pro jejich včasné odstranění. Ke zjišťování průběhu hranic zve a k označení nesporných hranic vyzývá vlastníky pozemkový úřad. Katastrální úřad tak činí jen v individuálních případech, pokud je o to požádán pozemkovým úřadem. Zajišťuje-li pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu (§ 6 odst. 6 zvláštního předpisu - Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů) současně s pozemkovými úpravami podklady pro obnovu SGI i mimo obvod pozemkových úprav v dohodnutém rozsahu (§ 6 odst.11 zvláštního předpisu Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů ), vykonává tam katastrální úřad současně ostatní činnosti spojené s obnovou novým mapováním podle Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním . Při obnově na podkladě výsledků pozemkových úprav se nepoužijí ustanovení odst. 1.5, 1.6, 3, 4.1, 6.4, 6.5 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, 9 a 11. Vhodné je přiměřené použití ustanovení odst. 4.2, 4.3, 6.2 až 6.3 a 8 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním.
6.12 Obnova SGI 6.12.1 Doplnění parcel, transformace a vektorizace Při doplňování parcel se respektují výsledky zaměření bodů na zachovaných úsecích hranic pozemků ve zjednodušené evidenci, zjištěných podle odst. 4.222 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Při doplnění parcel a vektorizaci obsahu obnovené katastrální mapy a při transformaci rastrových souborů nebo souborů pořízených kartometrickou digitalizací do S-JTSK se postupuje podle zvláštního předpisu.
6.12.2 DKM DKM tvoří dva počítačové soubory: grafický soubor a databáze bodů. Vztažné měřítko grafického souboru (zvláštní předpis - Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1,ČÚZK č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2, ČÚZK č.j.1618/1997-22) je 1:1000.
- 135 (135) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Grafický soubor S použitím seznamu souřadnic bodů polohového pole, pomocných a podrobných bodů, měřických (fotogrammetrických) náčrtů, využitelných podkladů a elaborátu doplnění parcel, popř. také podle katastrální mapy, se ve struktuře podle zvláštního předpisu /6/ vytvoří grafický soubor. Grafický soubor se doplní o změny podle geometrických plánů tvořících součást listin zapsaných do katastru v době od zahájení obnovy. Jestliže do vytvoření grafického souboru: a) nebyly dodány příslušné listiny s geometrickým plánem způsobilé pro zápis do katastru ke změně, kde k tomu byl vlastník při zjišťování průběhu hranic vyzván, a změna byla při podrobném měření zaměřena, zaměřený nový stav se sloučí do dosavadního, b) výjimečně není k dispozici nové geometrické a polohové určení hranice, která v době podrobného měření výjimečně nebyla zaměřena, protože její lomové body nebyly podle výsledků zjišťování průběhu hranic jednoznačně označeny, použije se geometrické a polohové určení hranice v dosavadní katastrální mapě a mapová značka převzaté hranice, c) pomine spornost hranice, použije se podle okolností výsledek vytyčení původní hranice, nebo geometrický plán na změnu hranice doloženou listinou; v opačném případě se pro zákres hranice použije její geometrické a polohové určení v dosavadní katastrální mapě a mapová značka sporné hranice. Zkontrolují se dodržení struktury grafického souboru a geometrické náležitosti kresby polohopisu a zjištěné závady se odstraní (v odůvodněných případech lze použít pro dodržení pravoúhlosti a přímosti úpravu obrazce na pravoúhlý a vyrovnání bodů do přímky). Dosažené odchylky se posuzují podle přílohy č. 1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vyhotoví se kontrolní kresba po mapových listech v kladu a rozměrech katastrální mapy v S-JTSK (bod 8 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.), a to ve vztažném, nebo podle hustoty obsahu mapy jiném vhodném měřítku, a označí se nadpisem "Koncept DKM" (ukázka je v příloze č. 24 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Parcely katastru nemovitostí a doplněné parcely se přečíslují do jedné číselné řady podle ustanovení § 52 odst. 2 a 3 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Nová parcelní čísla se v konceptu DKM uvedou zeleně. Koncept DKM se porovná s podklady uvedenými v odst. 6.211 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vyznačí se v něm případné chyby, úpravy na styku doplňovaných parcel s parcelami katastru a doplní nebo opraví se popis parcelních čísel, značky druhů pozemků a místní a pomístní názvy. V konceptu DKM ani při jiném vykreslení mapového listu se nezobrazují okrajové náčrtky. Grafický soubor se upraví podle konceptu DKM. Podle potřeby se vyhotoví druhý koncept DKM a odstraněním zbývajících nedostatků vznikne konečný grafický soubor.".
- 136 (136) -
Obnova katastrálního operátu
Databáze bodů Databáze bodů se vytváří automatizovaně ve shodě s grafickým souborem. Obsahuje údaje o bodech polohového pole a podrobných bodech v příslušném katastrálním území, a to: a) úplné číslo (odst. 2.1 a 4.314), b) souřadnice y, x v S-JTSK, c) kód kvality, odpovídající přesnosti určení souřadnic podrobného bodu. Pro přiřazení kódu kvality k podrobnému bodu je rozhodující ověřená přesnost určení bodu, vyplývající z přesnosti podrobného měření, popř. z přesnosti a měřítka mapového podkladu (při pořízení souřadnic vektorizací rastrových souborů nebo kartometrickou digitalizací). Přesnost bodu polohového pole vyplývá z jeho čísla. Pokud je výjimečně v databázi uveden bod podrobného polohového pole určený ve 4. třídě přesnosti podle dřívějších předpisů, uvede se u něj na místě kódu kvality číslice 4, d) charakteristiku kresby, vyjadřující vztah bodu k mapě (samostatný bod, bod na hranici katastrálního území, bod na hranici parcely, bod bez bližšího určení), e) stav, tzn. informaci o tom, zda jde o nový bod (bod geometrického plánu, který dosud nenabyl účinnosti), bod platný, bod neplatný (zrušený změnou), popř. bod chybný, f) datum uložení bodu do databáze, g) poznámku.
6.13 Výpočet výměr parcel, a změny údajů o BPEJ Ze souřadnic lomových bodů hranic v grafickém souboru se vypočte výměra katastrálního území a výměry jednotlivých parcel. Součet výměr parcel se může lišit od vypočtené výměry katastrálního území jen v řádu jednotek m2 . Výsledná výměra každé parcely se stanoví zaokrouhlením vypočtené výměry na celé metry čtvereční. Pokud by se výjimečně vyskytla parcela o výměře do 0,5 m2 , uvádí se výměra 1 m2. Po obnově výměra parcely odpovídá geometrickému a polohovému určení nemovitosti v souřadnicích. Výměra katastrálního území v SPI je dána součtem zaokrouhlených výměr parcel. K parcelám obnoveného operátu se nově přiřadí údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (dále jen "BPEJ") zjištěné průniky grafického souboru s grafickým podkladem tematického obsahu BPEJ (dále jen "podklad BPEJ"). Není-li podklad BPEJ, který má katastrální úřad, v digitální formě a ve stejné zobrazovací soustavě jako grafický soubor, nebo liší-li se od grafického souboru (odst. 6.215 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním) tak, že by měly vznikat díly parcel podle BPEJ zapříčiněné nepřizpůsobením podkladu BPEJ obsahu katastrální mapy, katastrální úřad požádá odbornou organizaci pověřenou k tomu Ministerstvem
- 137 (137) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
zemědělství o podklad vyhovující a za tím účelem jí poskytne kopii grafického souboru. Zjišťují a uvádějí se díly parcely podle BPEJ jakékoli velikosti a součet jejich výměr se vyrovnává na výměru parcely. Grafický podklad s tematickým obsahem BPEJ (obvody a kódy BPEJ) se uloží do zvláštní vrstvy grafického souboru.
6.14 Srovnávací sestavení parcel Na základě: - soupisů nemovitostí, - konceptu DKM, - souboru výměr parcel, - výkazu změn zapsaných do katastru v době od zahájení obnovy, se zpracuje srovnávací sestavení parcel (§ 52 odst. 4 vyhlášky č.190/1996 Sb.) v podobě porovnání parcel katastru a parcel ve zjednodušené evidenci před obnovou s parcelami katastru po obnově (příloha č. 25 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním). Srovnávací sestavení parcel se zhotovuje podle těchto zásad: a) obsahuje v levé části dosavadní stav podle katastru a zjednodušené evidence, v pravé části nový stav, b) porovnávají se výměry parcel téhož vlastníka před obnovou a po ní, a to jednotlivě i jejich souhrn, c) pokud parcely vlastníků podle písm. b) jsou obsaženy (sloučeny) v bloku tvořeném jednou nebo více celými dosavadními parcelami katastru, porovnává se také výměra bloku s výměrami do něho doplňovaných parcel, d) v poznámce se podle potřeby uvedou podrobnější okolnosti, e) vývoj (přeměna) každé parcely v levé části na parcelu v pravé části musí být s použitím konceptu DKM jednoznačný. Porovnáním parcel se přezkouší úplnost nového stavu a správnost výměr parcel. Je-li u výměry parcely nebo výměry skupiny spolu sousedících parcel téhož vlastníka překročena mezní odchylka podle bodu 13 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb., zkontroluje se správnost nového stavu a je-li správný, zavede se do katastru nová výměra a na opravu chyby se upozorní vlastník při řízení o námitkách. Pokud jsou parcely číslovány v jedné řadě, ve srovnávacím sestavení parcel se nevyplňuje druh jejich číslování (vždy 2). Poloha parcely se vztahuje k listu katastrální mapy ve vztažném měřítku. Spolu se srovnávacím sestavením parcel se zhotovuje rejstřík parcel ve třech částech aritmeticky setříděných podle parcelních čísel: 1. katastru před obnovou, 2. zjednodušené evidence,
- 138 (138) -
Obnova katastrálního operátu
3. katastru po obnově, odkazující vždy na číslo strany srovnávacího sestavení parcel. V rejstříku podle bodu 1 se u uživatelských parcel, které zcela zanikají rozčleněním na parcely vlastnické, tato skutečnost uvede.
6.15 Výsledný elaborát obnovy SGI Výsledný elaborát obnovy SGI tvoří: a) rastrové soubory transformované do
map dřívějších pozemkových evidencí S-JTSK, včetně dokumentace o transformaci
b) grafický soubor a databáze bodů po případných opravách podle odst. 6.4 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním, c) koncept DKM po mapových listech, d) výstup z grafického souboru na papíru nebo jiném vhodném materiálu po mapových listech ve vztažném měřítku (ukázka je v příloze č. 30 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), e) soubor výměr parcel, f) srovnávací sestavení parcel včetně rejstříků.
6.16 Obnova SPI Podle soupisu nemovitostí a srovnávacího sestavení parcel se v pracovních kopiích SPI aktualizují údaje o vlastnících a jiných oprávněných, údaje o parcelách a podrobnější údaje katastru (odkazy na parcely) a výměra katastrálního území. SPI se rovněž aktualizuje podle listin způsobilých pro zápis do katastru, které dodali vlastníci ke změnám zaměřeným při obnově. K doplněným parcelám se uvedou všechny údaje stanovené v § 7 a 9 vyhlášky č.190/1996 Sb. a podle potřeby se pozmění údaje o BPEJ (vztah k parcele, pokud došlo k přečíslování, a výměry dílů). Z aktualizovaných pracovních kopií SPI se pro účely řízení o námitkách zhotoví tiskové výstupy seznamu vlastníků a jiných oprávněných, rejstříku vlastníků a jiných oprávněných a srovnávacího sestavení parcel.
6.17 Kontroly a technická zpráva Výsledky se kontrolují po ucelených etapách obnovy se zaměřením na jejich úplnost, návaznost a soulad dílčích operátů, dodržení stanovených charakteristik a kritéríí přesnosti, platných předpisů a projektu obnovy. Kontrola se dokládá písemným záznamem a poznamenává se v průvodním záznamu. Zpracuje se technická zpráva o obnově obsahující: a) údaje o využitých podkladech, b) časový sled pracovních etap a jejich zpracovatele, - 139 (139) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
c) údaje o dodržení projektu, d) údaje o použitých metodách, popř. technologiích, e) zhodnocení výsledků kontrol, f) soupis výsledného elaborátu. Neopakují se údaje obsažené v projektu, komentují se však jejich případné změny. Rovněž se neopakují údaje obsažené v průvodním záznamu. Soupisem podle písm f) se rozumí úplný seznam všech částí s jejich jmenovitým výčtem (např. počet geodetických údajů a čísla v nich obsažených bodů, počet a čísla zápisníků měření apod.), pokud není spolehlivě a snadno zřejmý z jiné součásti elaborátu v soupisu uvedené (např. ze závěrečného protokolu o zjišťování průběhu hranic, přehledu měřických náčrtů nebo jiného dílčího soupisu elaborátu některé etapy obnovy). V případě, že se na obnově podílí více samostatných subjektů, zpracuje každý z nich technickou zprávu o předmětu své činnosti.
6.18 Řízení o námitkách Postupuje se podle § 55 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Ukázka oznámení katastrálního úřadu obci o dokončení obnovy novým mapováním a zahájení řízení o námitkách a ukázka oznámení o zahájení řízení o námitkách zveřejňovaného obecním úřadem je v příloze č. 26 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Vlastníkům, kteří mají bydliště (sídlo) mimo obec, oznámí katastrální úřad zahájení řízení o námitkách písemně. Ukázka je v příloze č. 27 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Ukázky protokolu o výsledcích řízení o námitkách a rozhodnutí o námitce jsou v příloze č. 28 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. V případě kladného vyřízení podaných námitek se opraví všechny související části elaborátu obnovy, popř. se výstup z grafického souboru podle odst. 6.5 písm. d) Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním nahradí novým. V případě obnovy na části katastrálního území na podkladě výsledků pozemkových úprav (§ 58 až 58c vyhlášky č.190/1996 Sb.) se řízení o námitkách nekoná. Jestliže je však současně obnoven operát novým mapováním také na zbytku katastrálního území, koná se řízení o námitkách, ale k námitkám proti jeho části obnovené podle předchozí věty se nepřihlíží.
6.19 Vyhlášení platnosti obnoveného operátu Postupuje se podle § 56 vyhlášky č.190/1996 Sb..
- 140 (140) -
Obnova katastrálního operátu
Ukázka sdělení katastrálního úřadu obci o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu je v příloze č. 29 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. V den nabytí platnosti operátu obnoveného novým mapováním se nahradí: a) katastrální mapa na plastových fóliích grafickým souborem, b) dosavadní SPI obnoveným podle odst. 7.1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Oznámení o nabytí platnosti obnoveného operátu se vyvěsí na úřední desce katastrálního úřadu po dobu 30 dnů. Obdobně se vyhlásí platnost katastrálního operátu obnoveného na podkladě výsledků pozemkových úprav.
6.20 Výsledný elaborát obnovy Výsledný elaborát obnovy novým mapováním tvoří: a) oznámení obci (popř. vlastníkům s rozsáhlým nemovitým majetkem) o obnově (odst. 4.1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), b) projekt obnovy (odst. 1.6 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), c) průvodní záznam (odst. 1.6 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), d) elaborát podrobného polohového pole (odst. 2.9 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), e) elaborát zjišťování průběhu hranic (odst. 4.23 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), f) elaborát podrobného měření (odst. 4.318 a 4.329 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), g) obnovený SGI a jeho elaborát (odst. 6.5 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), h) obnovený SPI a jeho elaborát (odst. 7 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), i) kontrolní záznamy (odst. 8.1 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), j) technická zpráva (odst. 8.2 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), k) dokumentace řízení o námitkách (odst. 9 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním), l) dokumentace vyhlášení platnosti obnoveného operátu (odst. 10 Návodu pro obnovu katastrálního operátu mapováním).
- 141 (141) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Výsledný operát obnovy na podkladě výsledků pozemkových úprav je stanoven v § 58c vyhlášky č.190/1996 Sb..".
- 142 (142) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
7
Obnova katastrálního operátu přepracováním
Tato problematika je řešena v Prozatímním návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení přípis ČÚZK ze dne 21.12.1998 č.j. 5238/1998-23 Tento návod v části první upravuje obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen "SGI") na digitální nebo digitalizovanou mapu podle § 57 zvláštního předpisu –vyhláška č. 190/1996 Sb.). Oba způsoby obnovy katastrálního operátu se dále společně nazývají "obnova přepracováním". V části druhé tohoto návodu se stanovují zásady vedení a používání katastrálních map obnovených podle části první a podle zvláštního předpisu - Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním. Rozmanitost využitelných podkladů a jejich kombinací co do měřítek, zobrazovacích soustav, přesnosti a také personálního, technického a programového vybavení apod. nedovoluje zcela unifikovaný, všude použitelný popis dílčích činností nebo dílčích výsledků při obnově přepracováním. Část první tohoto návodu je proto třeba mít v tomto smyslu jako doporučenou, výsledek obnovy (SGI a SPI) však musí být takový, aby mohl být dále používán jednotně. Doporučuje se, aby část druhou tohoto návodu respektovaly i osoby vykonávající zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu a osoby, které takové výsledky ověřují.
7.1
Obnova přepracováním
Obnovou přepracováním vzniká SGI ve formě digitální katastrální mapy podle § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb. (dále jen "DKM") nebo katastrální mapy digitalizované podle § 13 odst. 1 písm. c) vyhlášky č.190/1996 Sb. (dále jen "KM-D"). Strukturu a výměnný formát obnoveného SGI upravuje zvláštní předpis Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1, ČÚZK č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2, ČÚZK č.j. 1618/1997-22. Kvalita (přesnost nebo původ určení) podrobných bodů obnoveného SGI se vyjadřuje kódy charakteristiky kvality (dále jen "kódy kvality") podle bodu 12.15 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb..
7.1.1
Jednotka obnovy
Jednotkou obnovy přepracováním je katastrální území. Přepracováním se neobnovuje území
katastrální mapa, pokud v katastrálním
a) by mělo dojít ke kombinaci
- 143 (143) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
1. DKM a KM-D, 2. KM-D v S-JTSK a v jiné zobrazovací soustavě, b) byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy nebo je katastrálnímu úřadu znám záměr jejich zahájení během následujících dvou let.
7.1.2
Obnově přepracováním předchází
a) v souboru popisných informací (dále jen "SPI") doplnění: 1.podrobnějších údajů katastru nemovitostí (dále jen "katastr"), 2.pozemků sloučených do větších půdních celků evidovaných zjednodušeným způsobem podle § 84 odst.1 vyhlášky č.190/1996 Sb. (dále "parcely ve zjednodušené evidenci"), b) zpracování grafického přehledu parcel ve zjednodušené evidenci podle zvláštního předpisu – Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. Při obnově přepracováním se a) dosáhne souladu mezi SPI a SGI, b) odstraní parcely 2.9.1 Prozatímního přepracováním,
ve zjednodušené evidenci kromě případů podle odst. návodu pro obnovu katastrálního operátu
c) odstraní díly a části parcel nebo se v tom směru učiní zásadní kroky vůči vlastníkům, není-li odstranění možné bez jejich účasti, d) odstraní obsah katastrální mapy, který je nad rámec stanovený vyhláškou. Pokud jde o výměry parcel, za soulad podle písmene a) se u KM-D považuje i použití výměr s kódem způsobu určení 1 a 2 (odst. 2.11 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Při odstraňování obsahu podle písmene d) se přihlíží k případné souvislosti se SPI. Činnosti při obnově přepracováním jsou uvedeny v příloze č.2. Prozatímním návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním Pokud dochází při obnově k vybudování nebo doplnění podrobného polohového bodového pole, postupuje se podle ustanovení zvláštního předpisu - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí. Pořadí katastrálních území pro obnovu přepracováním volí katastrální úřad po vyjádření příslušného zeměměřického a katastrálního inspektorátu. Pro každé katastrální území, popř. pro více katastrálních území jedné obce, se zpracuje a poskytne k vyjádření příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu stručný projekt obnovy přepracováním obsahující zejména: a) charakteristiku obnovované katastrální mapy, mapy dřívější pozemkové evidence a obsahu katastru (rozsah území, počty parcel a listů vlastnictví),
- 144 (144) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
b) charakteristiku obnovené katastrální mapy a zvolené postupy obnovy včetně způsobu doplnění parcel ze zjednodušené evidence (dále jen "doplnění parcel"), c) přibližný rozsah potřeby doplnění nebo vybudování podrobného polohového bodového pole, způsob stabilizace a ochrany bodů, d) výčet dalších využitelných podkladů (odst. 2.3 Prozatímního obnovu katastrálního operátu přepracováním), e) časový postup ucelených činností,
obnovy, nároky
návodu pro
na pracovní čas a zpracovatele
f) grafický přehled území v měřítku 1:5000 popř. se zákresem obvodů dalších využitelných podkladů a jejich označením (např. číslem geometrického plánu). Projekt zpracovává ten, kdo bude činnosti (třeba i dílčí) při obnově přepracováním vykonávat a schvaluje ho ředitel katastrálního úřadu. Současně s vyhlášením obnovy přepracováním se založí průvodní záznam (přiměřeně podle zvláštního předpisu - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí), který se v průběhu obnovy dále vede. Průvodní záznam může být spojen s projektem (příklad je v příloze č. 3 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Výsledky zeměměřických činností v polohovém bodovém poli musí být ověřeny podle § 18 odst. 3 zvláštního předpisu - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Pokud je obsah platné katastrální mapy vyjádřen číselně v S-JTSK (§ 5 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb.) podle dřívějších předpisů pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka (dále jen "ZMVM") a jsou-li tak vyjádřeny i změny, nepovažuje se převedení takového vyjádření do podoby DKM, popř. KM-D za obnovu katastrálního operátu podle § 57 vyhlášky č.190/1996 Sb.. V tom případě se při doplnění parcel ze zjednodušené evidence postupuje podle tohoto návodu a uvědomění vlastníků podle § 84 odst. 2 vyhlášky č.190/1996 Sb. může být naplněno veřejně oznámeným vyložením doplněného operátu v obci; tím není dotčen postup při opravě chyby v katastrálním operátu (§ 8 zvláštního předpisu - Zákon č. 344/1992 Sb.). Při vytváření DKM (KM-D) se postupuje přiměřeně podle odst. 2.9 až 2.11 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.
7.2
Použití a předmět obnovy přepracováním
Oznámení o obnově přepracováním zasílá katastrální úřad obci s předstihem nejméně dvou měsíců a informuje v něm o účelu a výsledku obnovy. Příklad oznámení je v příloze č. 4 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Katastrální úřad současně informuje na své úřední desce osoby vykonávající zeměměřické činnosti zveřejněním názvu katastrálního území a předpokládaného termínu vyhlášení platnosti obnoveného operátu.
- 145 (145) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.2.1
Obnova přepracováním na DKM
Obnova přepracováním na DKM se použije v katastrálních územích, kde existuje katastrální mapa s číselně zaměřeným obsahem v S-JTSK, která vyhovuje přesnosti podle bodu 12.6 nebo 12.14 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.. Na DKM lze přepracovat i katastrální mapu vyhotovenou v jiném souřadnicovém systému než S-JTSK (souřadnicový systém 1942, gusterbergský, svatoštěpánský), bylo-li měření při jejím vzniku provedeno číselnou metodou s přesností vyhovující pro DKM. Pokud mají být při obnově přepracováním na DKM získány souřadnice z katastrální mapy převedené do S-JTSK grafickou transformací původní mapy z jiného souřadnicového systému nebo z jiné zobrazovací soustavy a nejsou podklady pro výpočet souřadnic, zjistí se předem přesnost polohopisu podle bodů 12.9 až 12.11 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.. Pokud dojde k překročení kritérií přesnosti odpovídajících 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů mapu nelze přepracovat na DKM, ale na KM-D, zpravidla s kódem kvality podrobných bodů 5. Přesnost katastrální mapy není třeba zjišťovat, je-li zřejmá ze způsobu jejího vzniku.
7.2.2
Obnova přepracováním na KM-D
Obnova přepracováním na KM-D se použije v případech, kdy katastrální mapa nesplňuje podmínky pro přepracování na DKM podle odst. 2.2.1.1 a 2.2.1.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Základním podkladem přepracování na KM-D je, z důvodu přesnosti výsledku, zpravidla mapa pozemkového katastru. Pokud však katastrální mapa je podstatnou měrou poznamenána změnami oproti stavu v mapě pozemkového katastru, může být základním podkladem tato mapa, není-li její přesnost výrazně snížena. I po obnově přepracováním zůstává KM-D, která není v S-JTSK, ostrovní mapou daného katastrálního území umístěnou do souřadnicového systému, ve kterém vznikla.
7.3
Využitelné podklady
Pro obnovu podklady:
přepracováním
se
využijí
dokumentované (uložené)
a) číselné výsledky dřívější obnovy novým mapováním, b) operáty dřívějších pozemkových evidencí pro doplnění parcel (odst. 2.9), c) další využitelné podklady, tj. výsledky zeměměřických činností, zejména geometrické plány (dále jen "plán") významnějšího rozsahu (velké liniové stavby, areály budov, pozemkové úpravy apod.) a výsledky tvorby jiných informačních systémů, pokud je jejich využití hospodárné.
- 146 (146) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
7.4
Revize katastru
Vykoná se revize katastru podle § 57 odst. 2 vyhlášky č.190/1996 Sb. (dále jen "revize"). Při přepracování katastrální mapy zhotovené podle dřívějších předpisů jako technicko-hospodářská mapa je součástí revize vyhledání a zaměření zachovaných částí, popř. hraničních znaků pozemků vedených jako parcely ve zjednodušené evidenci; na tuto okolnost upozorní katastrální úřad vlastníky v oznámení o obnově. Katastrální úřad dále podle dokumentovaných výsledků odstraní díly parcel (jako chybu v katastru, pokud takové díly byly do katastru nebo dřívější evidence nemovitostí zavedeny v rozporu s předpisy). Pokud takové výsledky katastrální úřad nemá, vyzve vlastníka, který byl k odstranění dílu parcely již dříve vyzván a přesto potřebné kroky v tom směru neučinil, znovu a současně mu uloží pokutu podle § 24 písm. a) zvláštního předpisu - Zákon č. 344/1992 Sb. Neposkytne-li vlastník listinu k odstranění dílu ani do zahájení obnovy SPI, obnoví katastrální úřad stav platný před vznikem dílu a není-li to možné, provede duplicitní zápis vlastnictví.
7.5
Určení souřadnic podrobných bodů
Souřadnice podrobných bodů obnovované katastrální mapy se podle platného stavu jejího obsahu a obsahu map dřívějších pozemkových evidencí získají: a) výpočtem z původního geodetického nebo fotogrammetrického určení v S-JTSK nebo převzetím z již existujícího stejně pořízeného seznamu souřadnic, b) při vektorizaci rastrových souborů, které se pořizují podle zvláštního předpisu - Prozatímní pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993-22 s přesností charakterizovanou střední souřadnicovou chybou mxy 0,1 mm (dále jen "vektorizace rastrových souborů"), c) kartometrickou digitalizací s přesností podle písmena d) (dále jen "kartometrická digitalizace"). Přednost se dává způsobům v uvedeném pořadí. Katastrální úřad posoudí, zda pracnost určení souřadnic podle písmene a) od samého počátku včetně pozdějších změn přinese objektivně efekt pro další používání SGI; případný názor, že tomu tak není s odůvodněním uvede v projektu obnovy. V této části projektu musí dojít ke shodě se zeměměřickým a katastrálním inspektorátem a pokud by k ní nedošlo, rozhodne Český úřad zeměměřický a katastrální. Při způsobu podle písmen b) a c) se dále použijí transformace podle odst. 2.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Při tom se využijí archivované rastrové soubory a mají-li být použity pro přepracování na KM-D nebo pro doplnění parcel ze zjednodušené evidence do DKM z mapy v jiné zobrazovací soustavě a měřítku, připouští se i jejich přesnost charakterizovaná střední souřadnicovou chybou mxy 0,16 mm.
- 147 (147) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.5.1
Kartometrická digitalizace
Kartometrická digitalizace se použije v případech, kdy špatný fyzický stav podkladových map neumožňuje jejich rastrové snímání. Pro pořízení rastrového souboru, popř. pro kartometrickou digitalizaci, se jako výchozí podklad zpravidla použije originál mapy pozemkového katastru nebo jeho nejstarší dostupná kopie. Z katastrální mapy nebo jiných doplňujících podkladů se pak získává jen ten platný obsah, který není ve výchozích podkladech. O volbě výchozího podkladu se rozhoduje s ohledem na kvalitu jednotlivých podkladů a rozsah změn. Při výpočtu souřadnic se postupuje podle ustanovení zvláštního předpisu Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním, pro DKM se použijí kritéria přesnosti podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb. uvedená v příloze č. 1. Souřadnicový systém KM-D je stejný jako u přepracovávané katastrální mapy.
7.5.2
Transformace
Rastrové soubory nebo soubory souřadnic zjištěné kartometrickou digitalizací výchozích podkladů (odst. 2.5.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) se jednotlivě transformují po mapových listech afinní transformací 1. stupně pro: a) DKM, popř. KM-D do S-JTSK na všechny průsečíky souřadnicové sítě včetně průsečíků s rámem mapového listu, b) ostatní KM-D do původní zobrazovací soustavy na rohy rámu mapového listu. 1. Jako první se transformuje rastrový soubor nejúplnějšího (středového) mapového listu. 2. V případě, že při transformaci není dosaženo uspokojivého výsledku (dojde k překročení kritérií nebo mezi rámy sousedních mapových listů vzniknou mezery či překryty přesahující 2m), volí se další body transformačního klíče (body uprostřed stran rámu mapového listu, body pátých dílků palcového dělení rámu nebo jiné vhodné body). Pro zlepšení výsledku lze také použít 3. stupně transformace. 3. Pro transformaci rastrových souborů neúplných mapových listů (např. vykreslených jen s jedním rohem rámu nebo bez vyznačení rohu rámu) se použijí také průsečíky čar polohopisu s rámem mapového listu se souřadnicemi odměřenými z již transformovaného mapového listu téhož katastrálního území. Volí se průsečíky co nejbližší okrajům kresby mapového listu (hranici katastrálního území), pokud je to možné, nejméně dva na každém okraji. Výjimečně (např. protínají-li v příslušném místě všechny čáry polohopisu rám mapového listu pod ostrým úhlem) lze použít průsečíky palcové sítě s rámem mapového listu. 4. Shledá-li se systematický posun větší než 2 m, hledá se u neúplných mapových listů možnost jeho zmenšení výběrem jiných bodů transformačního klíče.
- 148 (148) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
5. Ke zlepšení výsledku transformace je vhodné použití i bodů původní triangulace stabilního katastru včetně triangulace grafické (IV. řádu). Na bodech transformačního klíče se použijí kritéria uvedená v příloze č. 1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Při využití archivovaných rastrových souborů (odst. 2.5.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) je třeba přihlížet k jejich dřívější transformaci (odst. 9.1 zvláštního předpisu Prozatímní pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993-22). Pokud by v transformačním klíči byla překročena mezní odchylka, ověří se správnost transformace jejím opakováním, popř. se z klíče vypustí chybně zobrazený bod (body). Pro transformaci map podle druhé věty odst. 2.2.1.1 1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním do S-JTSK, pokud neexistuje exaktní matematický převod, se použijí rovnoměrně rozložené jednoznačně identifikovatelné podrobné body katastrální mapy, jejichž souřadnice v S-JTSK se určí geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami podle zvláštního předpisu- Prozatímní pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993-22. Pro katastrální území se zhotoví přehled kladu mapových listů obsahující: a) nadpis "Přehled transformace", b) název okresu a katastrálního území, c) zákres hranice katastrálního území, d) zákres rámů a čísla mapových listů výchozího podkladu a podkladu pro doplnění parcel (odst. 2.9 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním), pokud je odlišný, e) zákres obvodů skupin transformačního klíče,
parcel (bloků) doplňovaných s použitím téhož
f) zákres bodů transformačního klíče a jejich čísel, g) sestavení dosavadních mapových listů podle jejich čísel s uvedením označení příslušného rastrového souboru podle přílohy č. 5 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním, h) datum, jméno a podpis zhotovitele. O konečném výsledku transformace každého souboru se zhotoví protokol obsahující: a) nadpis "Protokol o transformaci", b) název okresu a katastrálního území, c) označení transformovaného souboru podle přílohy č. 5, d) transformační klíč, seznam odchylek v souřadnicích na jeho střední souřadnicovou chybu transformace, e) datum, jméno a podpis zhotovitele.
- 149 (149) -
bodech
a
Katastr nemovitostí II · Modul 01
Rastrové soubory nebo soubory souřadnic zjištěné kartometrickou digitalizací doplňujících podkladů (odst. 2.5.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) se transformují po blocích na nejbližší identické body výchozích podkladů podobnostní transformací s použitím ustanovení odst. 2.6.2. Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním Identické body pro transformaci bloku musejí být nejméně tři a jejich rozložení musí vyhovět podmínce podle bodu 12.2 písm. a) přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.. V případě, kdy ke katastrálnímu území v systému gusterbergském byla připojena část sousedního katastrálního území s mapou v systému svatoštěpánském (nebo naopak), se zobrazovací soustavy sjednotí transformací menší části do zobrazovací
7.6
Vektorizace obsahu DKM a KM-D
Při vektorizaci obsahu DKM a KM-D (dále jen "vektorizace") se postupuje tak, aby výsledný grafický soubor (odst. 2.10.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) odpovídal zvláštnímu předpisu - Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1,ČÚZK č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2, ČÚZK č.j. 1618/1997-22. Vektorizaci lze připravit tak, že se zhotoví společný barevně rozlišený koncept zákresem potřebného obsahu využitelných podkladů (např. z rastrových souborů na papíru) a v něm se vyznačí obsah, který bude vektorizován (činnosti podle odst. 2.7.3, 2.7.4, 2.9.4 až 2.9.7 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). K bodům polohového bodového pole a k podrobným bodům se přiřadí jejich čísla a kódy kvality podle použitého postupu získání souřadnic a přesnosti podkladů využitých podle odst. 2.5.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Číslování podrobných bodů buď respektuje vlastní čísla bodů použitá původně v podkladech podle odst. 2.5.1 písm. a) Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním, nebo se použijí nová čísla v rámci zvolených bloků s nejvýše čtyřmístným vlastním číslem bodu. V KM-D, která není v S-JTSK, se polohové bodové pole nezobrazuje. Při vektorizaci se odstraní případný nesoulad na styku mapových listů a v DKM, popř. KM-D v S-JTSK také na stycích katastrálních území. V ostatních KM-D se do hranic katastrálních území nezasahuje kromě případů změn, které nebyly důsledně zobrazeny při dřívější obnově mapováním v sousedním území. V případě nelogického rozdílu obsahu katastrální mapy na styku mapových listů se ověří, popř. opraví dosavadní zákres podle původní měřické dokumentace. Vypustí se obsah polohopisu, který je nad rámec stanovený vyhláškou a nebude převzat do obnovené mapy (hranice někdejších intravilánů, vnitřní kresba příchodů nebo příjezdů k budovám, vedení inženýrských sítí a jejich povrchové znaky, koleje vleček, drobné stavby apod.). Odstraní se
- 150 (150) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
případné nespojité parcely (s dělenou slučkou) a spůlné parcely vytvořením samostatných parcel. Posoudí se případy, kdy je třeba odstranit nesoulad zobrazení dříve spojených katastrálních území nebo jejich částí, a v nezbytných případech se pro ten účel zhotoví plán. Pokud zobrazení budov neodpovídá § 27 písm. g) zvláštního předpisu - Zákon č.344/1992 Sb. (není redukováno o střešní přesahy), katastrální úřad na tento stav upozorní v oznámení o obnově a znovu při vyložení obnoveného operátu podle § 16 zvláštního předpisu Zákon č.344/1992 Sb. . Střešní přesahy budov odstraní katastrální úřad podle dokumentovaných výsledků dřívějšího měření, pokud jsou spolehlivě a bez zjišťování skutečného stavu využitelné, nebo podle geometrického plánu předloženého vlastníkem. V případě připojení změny za tímto účelem přímo na podrobné body dosavadního zákresu dotčené budovy se připustí i použití bodů s kódem kvality 7. Uvnitř parcely musí být umístěno vždy jedno definiční parcelní číslo, v případě potřeby zmenšené až o 1/3. Toto číslo se umísťuje do středu parcely a jeho vztažný bod představuje definiční bod parcely. Pokud u malých parcel zmenšené definiční parcelní číslo nezajišťuje zřetelné označení parcely ve standardním grafickém výstupu, uvede se další popisové parcelní číslo vně parcely do volného místa (co nejblíže u její hranice) a jeho příslušnost k parcele se vyznačí šipkou vycházející z parcely a směřující k číslu. Šipka nesmí parcelu přerušit tak, aby vznikl uzavřený obrazec. Přetíná-li šipka více parcel, kreslí se tenkou tečkovanou čarou. U řemenových parcel se popisové parcelní číslo může uvést rovnoběžně s parcelou mimo ni tak, aby číslo bylo čitelné a byla jednoznačná jeho příslušnost k parcele. Kde by mohla vzniknout pochybnost o označení parcely (u řemenových parcel, u parcel zobrazených na více mapových listech apod.) , uvede se popisové parcelní číslo vícekrát. Značka druhu pozemku se umístí do středu parcely nad parcelní číslo. Je-li parcelní číslo uvedeno vícekrát, značka se uvede u každého z nich. U malých parcel, do kterých se značka nevejde, je možno ji vynechat. Zděné, betonové, kovové a dřevěné budovy se vyznačí značkou, pokud jejich rozlišení je obsahem přepracovávané mapy. Značka (tečka, čárka) se umísťuje doprostřed obrysu budovy a nad parcelní číslo, je-li možné je uvést do obrysu. Je-li budova tvořena několika samostatnými částmi (přístavba apod.), vyznačí se příslušnou značkou všechny tyto části. Při dvojím číslování parcel se vyznačí budovy rovněž uvedenými značkami. Parcelní číslo se uvede s tečkou před ním jen tehdy, nelze-li je vepsat do obrysu budovy.
7.7
Ověření kvality mapy přepracované na DKM a zajištění homogenity polohopisu s bodovým polem
Při přepracování map na DKM se ověří kvalita obnoveného SGI, popř. se zajistí jeho homogenita s body podrobného polohového pole (dále jen "zajištění homogenity"). K tomu účelu se z bodového pole zaměří rovnoměrně rozložené jednoznačně identifikovatelné zkušební podrobné body (dále jen "zkušební body"), které se volí na hraničních znacích, rozích budov apod., především v zastavěných částech, podél komunikací a vodních - 151 (151) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
toků a na hranicích lesních celků. Počet zkušebních bodů odpovídá kvalitě podkladů pro přepracování a hustotě obsahu přepracovávané mapy; v zastavěných územích se volí alespoň jeden zkušební bod na ploše jednoho hektaru. Zhotoví se protokol obsahující rozdíly souřadnic zkušebních bodů vypočtených ze zaměření a souřadnic získaných podle odst. 2.5 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Pro stanovení kvality přepracovávané mapy a zjištění potřeby zajištění homogenity se tyto rozdíly porovnají (vždy v souboru zkušebních bodů se stejným kódem kvality). Podle zjištěných odchylek se ověří, popř. upřesní kódy kvality ostatních podrobných bodů a podle potřeby se homogenita zajistí transformací souřadnic na zkušební body v rámci celého katastrálního území. K posouzení přesnosti podrobných bodů se využije příloha č. 1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Zkušební body (s nově určenými souřadnicemi) se označí kódem kvality 3 nebo 4 v závislosti na přesnosti podrobného bodového pole. Podle výsledku porovnání souřadnic se pro ostatní podrobné body použijí tyto možnosti a postupy: a) byla splněna kritéria přesnosti pro kód kvality, jímž jsou posuzované body označeny; kód kvality u ostatních podrobných bodů se nemění, b) nebyla splněna kritéria přesnosti pro kód kvality, jímž jsou posuzované body označeny; pokud jsou chyby 1. systematické, zajistí se homogenita transformací souřadnic a ostatním podrobným bodům se ponechají kódy kvality (odst. 2.7.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním), 2. nahodilé, označí se ostatní podrobné body kódem kvality odpovídajícím jejich ověřené přesnosti.
7.8
Doplnění parcel
V případech, kdy mapové podklady zjednodušené evidence jsou pro převzetí do obnovované mapy nepoužitelné (např. grafický přídělový plán, jehož podkladem byly zmenšeniny mapy v sáhovém měřítku do měřítka 1:5000), zůstane zjednodušená evidence zachována do dokončení pozemkových úprav. Hranice parcel vedených před obnovou ve zjednodušené evidenci se doplňují do SGI s použitím grafického přehledu parcel (zvláštní předpis - Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí na podkladě souřadnic podrobných bodů vypočtených způsoby podle odst. 2.5 a 2.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním a výsledku vektorizace podle odst. 2.7 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Pokud je katastrální mapa vyhotovena v jiném systému a jiném měřítku než mapa dřívější pozemkové evidence, stanoví se obvody skupin parcel (bloků), které budou doplněny s použitím jednoho transformačního klíče, vyberou se identické body a provede se transformace podle zásad v odst. 2.6.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.
- 152 (152) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
U doplňovaných parcel se přezkoumá platný průběh jejich hranic a výměr s využitím plánů, listin a dalších dokladů a podle okolností se změní jejich hranice a číslování parcel z důvodu jejich slučování nebo rozdělování. Nezbytnost a přípustnost takových zásahů se posuzuje individuálně s respektováním pojmu "pozemek" (§ 27 písm. a) zvláštního předpisu – Zákon č. 344/1992 Sb.) a zásad pro tvorbu parcel (§ 3 odst. 5 a 9 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Dořeší se návaznost hranic doplňovaných parcel na hranice parcel v katastrální mapě. Spolu sousedící doplňované parcely se shodným vlastníkem, druhem pozemku a doplňkovými údaji o vlastnictví (zejména zatížením zástavním právem, věcným břemenem nebo věcným předkupním právem) se sloučí. Pokud by však jejich vlastník proti tomu do ukončení řízení o námitkách uplatnil důvodnou námitku, od sloučení se ustoupí. Druh pozemku se řídí podle katastrální mapy, shodnost doplňkových údajů o vlastnictví se zjistí v SPI. Doplňované parcely dělené hranicemi parcel katastru s různými druhy pozemků se rozdělí na samostatné parcely a ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky č.190/1996 Sb. se do doby ukončení pozemkových úprav nepoužije. Doplněným parcelám se v případě, kdy by měla vzniknout duplicita parcelních čísel, přidělí čísla podle § 25 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Původní parcelní čísla doplňovaných parcel se uvádějí v konceptu DKM (KM-D) v závorkách, popř. bez závorek, jsou-li graficky zřetelně odlišná (např. při zhotovení konceptu podle odst. 2.7.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Pro parcelu vzniklou sloučením se použije číslo parcely s největší výměrou. Parcely, doplněné jednotlivě již dříve do katastrální mapy obnovované přepracováním, se zahrnou do celkového doplnění a ukáže-li se taková potřeba, jejich geometrické a polohové určení, popř. parcelní čísla, se v souvislosti s okolím opraví jako chyba v katastru. Hranice doplněné parcely se vyznačí: a) a) plnou čárou, pokud byla doplněna podle svého původního geometrického a polohového určení ve stejné zobrazovací soustavě jako katastrální mapa, b) b) jako převzatá v opačném případě. 2.9.9 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním Výsledky činností podle odst. 2.9.3 až 2.9.8 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním se vyznačují v konceptu DKM (KM-D). Pokud je katastrální mapa vyhotovena v jiném souřadnicovém systému a jiném měřítku než mapa dřívější pozemkové evidence a v katastrálním území nebyl proveden převod map bývalého pozemkového katastru ze souřadnicových systémů stabilního katastru (dále jen „S-SK“) gusterbergského nebo svatoštěpánského do souvislého zobrazení v souřadnicovém systému S-JTSK dle zvláštního předpisu, stanoví se obvody skupin parcel (bloků), které budou doplněny s použitím jednoho transformačního klíče. Při výběru identických bodů a při transformaci se postupuje dle zásad uvedených v odst. 2.6.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.
- 153 (153) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
V katastrálních územích, ve kterých byl proveden převod map bývalého pozemkového katastru ze souřadnicových systémů S-SK gusterbergského nebo svatoštěpánského do souvislého zobrazení v souřadnicovém systému S-JTSK dle zvláštního předpisu, lze při výběru identických bodů a při transformaci postupovat podle odst. 2.9.3.1 až 2.9.3.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Jako výchozí podklad pro doplnění parcel vedených ve zjednodušené evidenci se využijí mapy bývalého pozemkového katastru ve formě souvislého rastru. Souvislý rastr vznikl transformací spojených rastrových obrazů všech listů map bývalého pozemkového katastru na body vektorového hraničního polygonu, vytvořeného spojením bodů na hranici katastrálního území, jejichž obraz v sousedních katastrálních územích byl vyrovnáním ztotožněn. Takto vzniklý souvislý rastr katastrálního území v souřadnicových systémech S-SK byl transformován globálním transformačním klíčem do S-JTSK. Souvislý rastr katastrálního území se transformuje zpřesňující transformací, zpravidla Jungovou nereziduální nebo, v případě zakřivení přímých linií nebo zešikmení původně na sebe kolmých linií, transformací TPS (Thin Plate Spline): -na identické body na hranicích katastrálních území, hranicích pozemků a obvodů budov podle odst. 2.9.3.3 písm. a) Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním, na identické body podle odst. 2.9.3.3 písm. b). Zpřesňující transformací vznikne vyrovnaný rastr katastrálního území. Volba identických bodů pro zpřesňující transformaci souvislého rastru v SJTSK a) Volba identických bodů na hranicích katastrálních území, hranicích pozemků a obvodech budov: Seznam souřadnic bodů vektorového hraničního polygonu podle odst. 2.9.3.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním shodných ve výchozím i cílovém souboru se doplní o souřadnice nalezených a zaměřených původních hraničních znaků případně jiných identických bodů na hranici katastrálního území a identických bodů na hranicích pozemků a obvodech budov. Vhodnými identickými body pro tvorbu vyrovnaného rastru jsou zejména zachované hraniční znaky na hranicích pozemků. Rozdíly v poloze těchto bodů by měly být na úrovni grafické přesnosti výchozího mapového podkladu. Kartometricky určené souřadnice lomových bodů vektorového hraničního polygonu určené s kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 8 se nahradí souřadnicemi zaměřených bodů s kódem charakteristiky kvality 3, pokud jsou k dispozici. Další body s kartometricky určenými souřadnicemi v blízkosti zaměřených bodů se do transformačního klíče nezařadí, aby nedošlo k chybnému ztotožnění ve skutečnosti neidentických bodů a tím ke změně geometrického určení hranice. b) Volba dalších identických bodů: Kromě identických bodů uvedených v předchozím odstavci se mezi body transformačního klíče pro zpřesňující transformaci zařadí ještě identické body
- 154 (154) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
polohopisu významné svou polohou, které jsou zobrazeny v souvislém rastru v S-JTSK a současně jsou měřením určeny jejich souřadnice. Tyto body mohou mít i větší relativní odchylky vůči nejbližšímu zobrazenému polohopisu, ale jsou bez chyb z následného vedení map, tedy body zobrazené již v původních grafických podkladech. Pomocí těchto bodů lze transformací zpřesnit i ty části katastrálního území, které byly zobrazeny chybně v mapách předchozích pozemkových evidencí. Hranice katastrálního území, které byly při tvorbě map vyhotovených podle Instrukce A nebo při tvorbě map vyhotovených podle předpisů pro technickohospodářské mapování (dále jen„THM“), ZMVM a DKM v terénu vyšetřeny, jejichž průběh byl v rámci těchto mapování zaměřen geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami a jejichž zobrazený průběh odpovídá výsledkům zjišťování průběhu hranic, musí být převzaty beze změny, neprokáže-li se novým měřením nebo šetřením chyba. Zobrazení hranic katastrálních území v katastrální mapě vyhotovené podle předpisů pro tvorbu THM, ZMVM a DKM, jejichž průběh měl zůstat podle výsledku zjišťování průběhu hranic nezměněn a souřadnice lomových bodů této hranice byly získány kartometricky z původních nebo novějších grafických podkladů, se opraví na základě § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb. podle vyrovnaného rastru (odst. 2.9.3.6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) jen v případě, když hodnoty rozdílů souřadnic mezi kartometricky získanými souřadnicemi a souřadnicemi určenými z vyrovnaného rastru překračují mezní odchylky stanovené v příloze č.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Zobrazení hranic se opraví i v případě, je-li průběh hranic zřetelně odlišný od průběhu hranic v původním grafickém podkladu a změna hranic nebyla v rámci zjišťování jejich průběhu (při místním šetření) doložena protokolem. Každý případ je třeba posoudit individuálně v závislosti na druhu mapy a spolehlivosti určení souřadnic bodů kontrolované hranice. Vyhotovení vyrovnaného rastru Jsou-li zvoleny identické body, provede se zpřesňující transformace souvislého rastru v S-JTSK. Mezi body transformačního klíče se přednostně zařazují body s nižším kódem charakteristiky kvality podrobných bodů, pokud možno rovnoměrně rozložené. Výsledkem zpřesňující transformace souvislého rastru je vyrovnaný rastr. Zpřesňující transformaci lze opakovat po zařazení dalších identických bodů mezi body transformačního klíče tak, aby bylo dosaženo maximální shody vyrovnaného rastru s přepracovávanou katastrální mapou, zejména na obvodech bloků, do kterých se doplňují parcely vedené ve zjednodušené evidenci. Pro testování přesnosti vyrovnaného rastru na bodech transformačního klíče se použijí kritéria uvedená v příloze č. 1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním. Překročení stanovených kritérií přesnosti musí být zdůvodněno v technické zprávě.“
- 155 (155) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.9
DKM a KM-D
DKM i KM-D tvoří dva počítačové soubory: grafický soubor a databáze bodů. Vztažné měřítko grafického souboru (zvláštní předpis - Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky, ČÚZK č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1,ČÚZK č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2, ČÚZK č.j. 1618/199722) je u DKM 1:1000, u KM-D 1:2000. Grafický soubor Při vytváření grafického souboru se postupuje přiměřeně podle ustanovení zvláštního předpisu – Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí s tím, že: - pokud jsou v přepracovávané mapě použity mapové značky podle bodu 10 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb., nahradí se značkami podle bodu 9 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.. Přitom se značka č. 15 nenahrazuje, ale odstraní se její významový rozdíl v souladu se značkou č. 3.16, odpovídající významu kódu 92 v bodu 2 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb. (neplodná půda), - v případě vzniku KM-D se kontrolní kresba nadepisuje "Koncept KM-D", - v katastrálních územích, kde jsou parcely číslovány ve dvou řadách, se při vzniku DKM nebo KM-D v S-JTSK parcely přečíslují do jedné číselné řady. V ostatních KM-D se parcely přečíslují do jedné řady, pokud je dosavadní číslování ve dvou řadách výrazně nepřehledné (řady mají mnoho mezer nebo se kmenová parcelní čísla mnohokrát opakují) a obnova katastrálního operátu novým mapováním nebo pozemkové úpravy se nepředpokládají. Údaje grafického souboru KM-D u bodů s kódem kvality a) 8 nejsou číselným vyjádřením katastrální mapy ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zvláštního předpisu /2/ nebo § 13 odst. 8 a § 68 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.190/1996 Sb. a souřadnice podrobných bodů jeho obsahu jsou jen souřadnicemi obrazu mapy v její zobrazovací soustavě, b) 5 jsou číselným vyjádřením katastrální mapy. Údaje grafického souboru KM-D jsou geometrickým a polohovým určením nemovitostí ve smyslu § 5 odst. 1 písm. c) vyhlášky č.190/1996 Sb., nemusí však být závazným geometrickým určením (§ 5 poslední věta odst. 1 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Databáze bodů Pro databázi bodů platí přiměřeně ustanovení zvláštního předpisu - Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí s tím, že v prostorách s KM-D databáze bodů obsahuje jak souřadnice grafického souboru, tak případné souřadnice bodů určených v S-JTSK, které kód kvality 3 splňují. Seznamy souřadnic bodů určených v místním souřadnicovém systému (dále jen "místní systém") se uchovávají jako náležitost ZPMZ nebo se v třídění podle ZPMZ také ukládají v počítačových souborech. Oboje takové souřadnice podrobných bodů určené měřením v terénu (dále jen "souřadnice polohy"), jsou závazným geometrickým a polohovým určením nemovitostí
- 156 (156) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
využívaným při pozdějších zeměměřických činnostech a souřadnicemi v S-JTSK se uvádí kód kvality, který musí být 3.
u
bodů se
7.10 Výpočet výměr parcel a změny údajů o BPEJ Při výpočtu výměr parcel a změnách údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí s tím, že u KM-D se použijí dosavadní výměry parcel s kódem způsobu určení 1 a 2, považované za přesnější, než výměry určené z grafického souboru.
7.11 Srovnávací sestavení parcel Pro srovnávací sestavení parcel se použijí ustanovení zvláštního předpisu Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí .
7.12 Souřadnice definičních bodů parcel a vyjádření KM-D v S-JTSK Definiční body parcel určené v KM-D (odst. 2.7.5 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) souřadnicemi v jiném systému než S-JTSK se do S-JTSK transformují a vyznačí se zaokrouhlené na celé metry v SPI (§ 57 odst. 5 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Transformačním klíčem pro celé katastrální území jsou všechny rohy rámů mapových listů KM-D v hranicích příslušného katastrálního území a jejich souřadnice v původní zobrazovací soustavě a v S-JTSK (určené podle mílových tabulek). Použije se afinní transformace a pro odchylky na bodech transformačního klíče kritéria podle přílohy č. 1. V SPI se uvádějí také souřadnice definičních bodů v S-JTSK zaokrouhlené na celé metry přímo na podkladě DKM, popř. KM-D zpracované v S-JTSK. Stejně se do S-JTSK transformuje podle potřeby pro využití v jiném informačním systému grafický soubor KM-D, která není v S-JTSK.
7.13 Obnova SPI, kontroly a technická zpráva, řízení o námitkách a vyhlášení platnosti obnoveného operátu Pro obnovu SPI, kontroly a technickou zprávu, řízení o námitkách a vyhlášení platnosti obnoveného operátu se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního předpisu - Návodu pro správu a vedení katastru nemovitostí .
- 157 (157) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.14 Výsledný elaborát obnovy přepracováním Výsledný elaborát obnovy přepracováním tvoří: a) oznámení obci o obnově, b) projekt obnovy, c) průvodní záznam, d) elaborát podrobného polohového pole, pokud je zřizováno nebo doplňováno, e) elaborát revize, f) elaborát podrobného měření, pokud se uskutečnilo, g) dokumentace určení souřadnic podrobných bodů a seznam souřadnic, h) přehled transformace a protokoly o transformaci, i) transformované rastrové soubory, j) výsledky zjištění přesnosti DKM, k) výsledky zajištění homogenity, l) grafický soubor, m) databáze bodů, n) koncept DKM (KM-D), o) výstup z grafického souboru na papíru nebo jiném vhodném materiálu po mapových listech ve vztažném měřítku (příklad je v příloze č. 6 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním), p) soubor výměr parcel, q) srovnávací sestavení parcel včetně rejstříků, r) transformační klíč KM-D do S-JTSK, s) obnovený SPI a jeho elaborát, t) kontrolní záznamy, u) technická zpráva, v) dokumentace řízení o námitkách, w) dokumentace vyhlášení platnosti obnoveného operátu
7.15 Vedení DKM a KM-D 7.15.1 Poskytování podkladů pro zaměření změny Pro zaměření změny se poskytuje kopie grafického souboru ve výměnném formátu, a to zpravidla (u menších změn) v rozsahu výstupu ve vztažném měřítku ve formátu A 4. Do doby, než bude pro KM-D stanoven výměnný formát, který bude obsahovat i soubor souřadnic polohy (odst. 2.10.2
- 158 (158) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním), se poskytují kromě KM-D i seznamy souřadnic polohy (buď v digitální formě, nebo jako kopie předchozích ZPMZ).
7.15.2 Zaměření změny Změna se zaměřuje tak, aby současně bylo vyhověno dvěma požadavkům: a) Dokumentované souřadnice polohy umožní jednoznačné zpětné obnovení polohy bodů v terénu. To je splněno vždy, jsou-li body změny určeny v SJTSK. Jsou-li body změny určeny v místním systému, musí do něj být zahrnuty také identické body (§ 66 odst. 2 písm. b) vyhlášky č.190/1996 Sb.), které je možné považovat za jednoznačně identifikovatelné a pevné, t.j. u nichž lze předpokládat i do budoucna neměnnost polohy a označení v terénu. Pro tento účel není nezbytné, aby takové body byly v nejbližším okolí změny. Jednoznačně identifikovatelný je bod označený v terénu měřickou značkou nebo jiným trvalým způsobem, jehož polohu lze v terénu opakovaně identifikovat se střední souřadnicovou chybou, která nepřesahuje čtvrtinu hodnoty střední souřadnicové chyby stanovené pro kód kvality takového bodu. b) Pro změnu v KM-D musí být zaměřeny i takové připojovací prvky (identické body nebo linie), které umožní, aby změna mohla být v mapě zobrazena, popř. i navázána na dřívější pozemkovou evidenci, a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem (§ 66 odst. 4 vyhlášky č.190/1996 Sb.); takové připojovací prvky se volí v co nejbližším okolí změny (§ 66 odst. 5 vyhlášky č.190/1996 Sb.). Význam se při tom přikládá i kontrolním bodům (§ 66 odst. 6 vyhlášky č.190/1996 Sb.), které musí být ještě před zaměřením změny zjištěny v terénu, v nezbytných případech třeba i jejich vytyčením. Výsledek zaměření změny musí vyhovět ustanovením bodu 12.5 a 12.6 písm. b) přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb. (relativní přesnost pro kód kvality 3 v příloze č. 1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Je-li změna určována v místním systému, musí být jeho počátek zvolen tak, aby souřadnice všech zaměřených bodů byly kladné a svými hodnotami výrazně odlišné od souřadnic v S-JTSK i souřadnic obrazu KM-D v grafickém souboru (odst. 2.10.1 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Body dosavadního stavu zaměřované kontrolně musí být v ZPMZ označeny čísly shodnými s jejich označením v počítačových souborech. Pokud se poloha kontrolně zaměřených bodů, v nichž změna navazuje na dosavadní stav, neshoduje v rámci mezních odchylek s dosavadním stavem, musí být měření pro změnu vykonáno tak, aby chybu bylo možné bez dalšího opravit.
- 159 (159) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.16 Zobrazení změny s jejím přizpůsobením mapě 7.16.1 Zobrazení změny do DKM Při zobrazování změny do DKM, kdy body dosavadního stavu dotčené změnou vyhovují kódu kvality 3, musí správnou a přesnou návaznost na dosavadní stav SGI zajistit měřický postup v terénu a úpravy napojení změny na dosavadní stav, které by neodpovídaly zápisu výsledků měření v terénu jsou přípustné jen v rozsahu nevyhnutelných měřických chyb.
7.16.2 Zobrazení změny do ostatních DKM a KM-D Při zobrazování změny do DKM, kdy body dosavadního stavu dotčené změnou nevyhovují kódu kvality 3, a do KM-D se ze zaměřených připojovacích prvků vyberou ty, které umožní dosáhnout co nejlepší souvislosti s dosavadním obsahem mapy. Je předností, zobrazuje-li změnu ten, kdo byl přítomen činnostem v terénu a může nejlépe posoudit míru důvěryhodnosti, jakou lze při zobrazování změny přisuzovat skutečné identitě připojovacích prvků. Zobrazení změny se děje ve dvou fázích: a) přiřazení změny podle identických prvků (dále jen "přiřazení"), b) napojení změny na dosavadní obsah SGI (dále jen "napojení"). Přiřazení se děje shodnostní transformací na připojovací body (prvky) a za identické se považují ty, u kterých odchylka zobrazení nepřekročila mezní odchylku stanovenou vyhláškou a uvedenou v příloze č. 1 (v ZPMZ, popř. i v grafickém znázornění plánu se zakreslí značkou č. 1.10 podle bodu 9.2 přílohy k vyhlášce č.190/1996 Sb.). V případech, kdy se dosavadní a nový stav nestýkají (např. zaměření nové budovy ležící zcela uvnitř dosavadního pozemku) k napojení nedochází. Jinak se napojení podle povahy změny obvykle děje tak, že pokud nová hranice končí a) v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na přiřazené hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, neníli na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod, b) v novém bodu, který je na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto: 1. pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice přes 50g, je napojovacím bodem průsečík uvedených úseků (popř. i prodloužených), 2. pokud je sevřený úhel podle bodu 1 do 50g, je napojovacím bodem pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici. Pokud se odchylky na identických bodech při přiřazení podle odst. 3.3.2.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním blíží mezním odchylkám a navazující podrobné body rozsáhlejší změny jsou blízké bodům dosavadního stavu, je možné použít před napojením
- 160 (160) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
změny podle písmen a) a b) ke sblížení styků změny s dosavadním stavem podobnostní, popř. afinní transformaci. Ve všech případech musí být nejbližší body dosavadního stavu, na které se nový stav napojuje, současně zaměřenými kontrolními body. Pravidla podle písmen a) a b) se nepoužijí, pokud by měla vést k nelogické deformaci změny nebo jejího okolí (např. k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti), ale změna se do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem. O zobrazení změny se vyhotovuje protokol, který je podkladem pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřických činností (§ 69 odst. 3 písm. d) vyhlášky č.190/1996 Sb.). Příklad protokolu je v příloze č. 7 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.
7.17 Zobrazení změny do DKM s přizpůsobením mapy Ustanovení tohoto odstavce lze použít pouze v případě, že není pochyby o identitě kontrolně zaměřovaných bodů. Pokud by identita nebyla nepochybná nebo by takové body musely být nejprve vytyčeny, musí být dotčeným vlastníkům prokazatelně poskytnuta možnost se k poloze takových bodů vyjádřit a vyjádření nesmí být nesouhlasné. Do DKM, kde body dosavadního stavu dotčené změnou nesplňují kód kvality 3, a určení změny kód kvality 3 splňuje (změna je připojena na polohové bodové pole 3. nebo vyšší třídy přesnosti nebo na podrobné body splňující kód kvality 3), se změna umísťuje podle souřadnic odpovídajících výsledkům měření v terénu. Návaznosti na dosavadní stav v sousedství změny, který není změnou dotčen, dosáhne při zavedení změny do DKM katastrální úřad přizpůsobením dosavadního stavu mapy spojením nově určených bodů s dosavadními body. Příklad je v příloze č. 8 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.
7.18 Výpočet výměr Při výpočtu výměr změněných parcel a jejich dílů se postupuje podle ustanovení § 68 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Výměra parcely, která sama není změnou dotčena (např. při vložení bodu do přímého úseku její hranice nebo u které došlo k přesnějšímu určení jen části hranice), se v SPI nemění. Při výpočtu výměr změněných parcel a jejich dílů se postupuje podle ustanovení § 68 vyhlášky č.190/1996 Sb.. Výměra v SPI u nové nebo změnou dotčené parcely odpovídá zobrazení v grafickém souboru, u parcely, která sama není změnou dotčena (např. při vložení bodu do přímého úseku hranice, u které došlo k přesnějšímu určení jen části hranice nebo byla přizpůsobena , se nemění (neodpovídá grafickému souboru).
- 161 (161) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
7.19 Potvrzení plánu S žádostí o potvrzení plánu se jako příloha určená k založení u katastrálního úřadu přikládá vyjádření napojené změny v digitální formě ve výměnném formátu (§ 69 odst. 3 písm. b) vyhlášky č.190/1996 Sb.) na přenosném záznamovém médiu. Do doby, než bude pro KM-D stanoven výměnný formát, se přikládá samostatný seznam souřadnic (v S-JTSK nebo v místní soustavě) v digitální formě na přenosném záznamovém médiu. Přenosné záznamové médium se vrací žadateli o potvrzení plánu spolu s potvrzenými kopiemi plánu. Katastrální úřad před potvrzením plánu mimo jiné vždy přezkoumá i úplnou a přesnou vazbu zobrazení navrhovaného nového stavu s dosavadním stavem. Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu, uloží zobrazení změny do zvláštní vrstvy grafického souboru. Není-li seznam souřadnic polohy součástí výměnného formátu KM-D, před potvrzením plánu se aktualizují nebo nově založí zvláštní soubory, na kterých je veden. Přiřazenou a napojenou změnu katastrální úřad uloží do zvláštní vrstvy grafického souboru.
7.20 Zavedení změny do SGI Současně se zápisem změny do SPI podle zvláštního předpisu – Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí se změní grafický soubor tak, že zobrazení změny podle kapitoly 3.3 uložené v jeho zvláštní vrstvě (odst. 3.5.4 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) se převede do platného stavu. V databázi bodů (odst. 2.10.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním) se současně se změnou grafického souboru doplní údaje o nových bodech a aktualizují se údaje o bodech dosavadních. Pokud byl při zaměření změny některý dosavadní podrobný bod kontrolně určen v souřadnicích S-JTSK s kódem kvality 3 a dosud takové podmínky nesplňoval, zapíší se do databáze nové souřadnice s kódem kvality 3 (odst. 2.10.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Pokud se však kontrolní určení neliší od dosavadního nad kritérium základní střední souřadnicové chyby (uxy 0,14 m), ponechají se bodu dosavadní souřadnice a kód kvality se změní na 3. V prostorách s KM-D se také uloží do počítačových souborů seznamy souřadnic bodů určených v místním systému (odst. 2.10.2 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním). Pozmění se místní nebo pomístní názvy, pokud v nich došlo ke změně, popř. jejich umístění, pokud by zakrývalo nový stav mapy. Podle nového stavu grafického souboru KM-D se určí podle odst. 2.13 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souřadnice nových nebo polohově změněných definičních bodů parcel v SJTSK a vyznačí se v SPI. Obdobně se v SPI vyznačí souřadnice
- 162 (162) -
Obnova katastrálního operátu přepracováním
definičních bodů parcel v S-JTSK na podkladě změněného stavu DKM, popř. KM-D zpracované v S-JTSK. Zavedení změny podle odst. 3.6.1 až 3.6.4 Prozatímního návodu pro obnovu katastrálního operátu přepracováním se dokládá ve výkazu změn uvedením čísla ZPMZ (případně i čísla plánu), údaje o úplné nebo částečné realizaci změny, data, jména a příjmení zmocněného zaměstnance katastrálního úřadu. Současně se na příslušném ZPMZ doplní i předepsané údaje o aktualizaci SGI, položce výpočetního protokolu a položce výkazu změn.
- 163 (163) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
- 164 (164) -
Závěr
8
Závěr
Tato studijní podpora by měla posluchačům posloužit k aplikaci teoretických informací načerpaných v předchozích studijních podporách. Po úspěšném zvládnutí této studijní podpory by měl být posluchač schopen vyhotovovat geometrické plány jednoduššího charakteru.
- 165 (165) -
Katastr nemovitostí II · Modul 01
9
Studijní prameny
9.1
Seznam použité literatury
[1]
Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb, zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
[2]
Zákon č. 344/1992 Sb. Zákon o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb.
[3]
Zákon č. č. 359/1992 Sb. Zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.
[4]
Zákon č. 200/1994 Sb. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb. a zákona č. 319/2004 Sb.
[5]
Vyhláška č. 31/1995 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb. a vyhlášky č. 92/2005 Sb.
[6]
Vyhláška č. 190/1996 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[7]
Vyhláška č. 162/2001 Sb. Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č.460/2003 Sb. a vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb.
[8]
Nařízení č. 430/2006 Sb. Nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
[9]
Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí.
[10]
Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí - Přílohy.
[11]
Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení.
[12]
Návod pro obnovu katastrálního operátu mapováním.
- 166 (166) -
Závěr
9.2
Seznam doplňkové studijní literatury
[13]
Pešl,I. Katastr nemovitostí v České republice, jeho historie a další předpokládaný vývoj. CERM Brno, s. r. o. 2001.
[14]
Výhledová studie resortu zeměměřictví a katastru v České republice“. CERČÚZK č.j. 295/2000-2.
[15]
Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí po novele. Linde Praha, a.s., Praha 2002.
[16]
Mašek, F. Pozemkový katastr. Ministerstvo financí Praha 1948.
- 167 (167) -