KAROLÍNA MIKOVÁ ALEXEY YURAKOV MARIA GORNALOVA

Alena Pešková

Premiéry 27. 9. a 5. 10. 2013

klimt programm.indd 1 Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černá

25.9.2013 10:30:43

KAROLÍNA MIKOVÁ ALEXEY YURAKOV MARIA GORNALOVA

VĚRA LIKÉROVÁ


25.9.2013 10:30:47

Alena Pešková

GUSTAV KLIMT

ALEXEY YURAKOV JAROSLAV KOLÁŘ PAVEL NOVOTNÝ


25.9.2013 10:30:48

GUSTAV KLIMT – MUŽ MILUJÍCÍ ŽIVOT Gustav Klimt se narodil 14. července 1862 do rodiny zlatníka a cizeléra. Klimt starší brzy rozpoznal Gustavův talent a poslal ho na uměleckoprůmyslovou školu. S mladším bratrem Ernstem a spolužákem Franzem Matschem se začali hlásit do soutěží, vždy ale každý zvlášť, aby měli větší šanci vyhrát. Pokud někdo z nich uspěl, obraz malovali spolu (1880 výzdoba lázeňského domu v Karlových Varech, 1882 opona v Liberci ap.). Na přelomu 80. a 90. let 19. století poznává Klimt jednu ze svých osudových žen – Emilii Flögeovou, sestru Ernstovy manželky. V následujících letech ale v krátké době po sobě umírají Klimtův profesor Laufberger, otec i mladší bratr Ernst. Od té doby je smrt a blízkost smrti jeho věčným tématem. Byly to především ženy, kdo zasahoval do Klimtova života. Po otcově a bratrově smrti žil v domácnosti s matkou a dvěma sestrami. Nikdy se neoženil, měl desítky milenek a zdá se, že nenasytný sexuální apetit. Po Klimtově smrti se přihlásilo čtrnáct žen s tvrzením, že jejich dítě je Klimtovo. Uspěly ale pouze tři děti. Ženy byly pro Klimta hnací silou jeho tvorby, jeho tvůrčí energie. Svou tvorbu ve skoupých veřejných prohlášeních shrnul slovy: „Vlastní osoba mě jako malířské téma nikterak nezajímá. Moji zvědavost vzbuzují spíše jiní. Zejména ženy. (...) Jsem zkrátka malíř, který každý den maluje od rána do večera... Kdokoli mě bude chtít lépe poznat, stačí mu říct, že jsem malíř. Pouze na tomhle záleží. Ať studuje moje malby a pokouší se z nich vyčíst, kdo jsem a o co mi jde.“ Klimtovy modelky se v jeho ateliéru a v jeho přítomnosti musely cítit velmi pohodlně a uvolněně. Ve skicách je kreslil nahé, lesbické, při masturbaci. Vyobrazoval ženu mateřskou: obrazem Naděje I (1903), kde ztvárnil svou dlouholetou milenku Mizzi v pokročilém stupni těhotenství, vyvolal skandál. Vášnivý románek prožil i s osmnáctiletou Almou Schindlerovou (budoucí ženou Gustava Mahlera nebo Franze Werfela), která


25.9.2013 10:30:50

ve svých memoárech napsala: „Byl nejobdařenější ze všech, stár pětatřicet let, na vrcholu svých sil, krásný v každém smyslu toho slova a velice slavný. (...) Netušila jsem nic o záležitostech vášně. Vycítil to a všechno mi ukázal... Poutala ho stovka řetězů: ženy, děti, dokonce i sestry se o něho praly. Přesto mě následoval.“ Jedinou z žen, kterou namaloval vícekrát, byla Adele BlochBauerová. Její portréty patří do Klimtova vrcholného období – první je známý spíše jako Zlatá Adela (1907), druhý vytvořil v roce 1912. Adele Bloch-Bauerová ale stála modelem i k obrazu Judita I (1901) a Judita II (1909). Klimt ženy miloval a ženy milovaly Gustava Klimta. Klimt malovanou ženu většinou zpodobňoval nahou, až poté ji barvami oblékl, což je patrné na obraze Judita I nebo na nedokončeném obraze Nevěsta (1917–1918). O modelkách se vyjadřoval s gustem jemu vlastním: „Ta holka má tělo, kde je zadek hezčí a inteligentnější než obličej u spousty jiných.“

GUSTAV KLIMT


25.9.2013 10:30:50

MARIKA HANOUSKOVÁ ANNABEL PEARCE NIKOLA BOHUŇOVSKÁ

ALEXEY YURAKOV VERONIKA ŠLAPANSKÁ RIE MORITA VALERIJA RADIONOVA


25.9.2013 10:30:51

MARIA GORNALOVA


25.9.2013 10:30:55

TANEČNÍ DIVADLO GUSTAV KLIMT

Hudba ................................................... Monika Načeva Tomáš Vtípil Gustav Mahler Alban Berg Ludwig van Beethoven Libreto, režie, choreograﬁe ................. Alena Pešková Scéna .................................................... Richard Pešek jr. Kostýmy ............................................... Monika Kletečková Alena Pešková Projekce ................................................ Pavel Hejret As. choreograﬁe .................................. Anna Ščekaleva As. režie ................................................ Vlasta Vindušková Hudební nastudování a inspice .......... Elena Nagyová Dramaturgie ........................................ Helena Syrovátková

Premiéry 27. září a 5. října 2013 v Šaldově divadle.

NIKOLA BOHUŇOVSKÁ MARIKA HANOUSKOVÁ ANNABEL PEARCE


25.9.2013 10:30:59

Osoby a obsazení Gustav Klimt ........................................... Ernst Klimt, Klimtův bratr ..................... Franz Matsch, Klimtův spolupracovník .. Klimtova matka ...................................... Klimtovy sestry .......................................

Judita – Smrt .......................................... Mizzi Zimmermannová ......................... Egon Schiele ............................................ Múzy ........................................................ Modelky .................................................. Emilie Flögeová ...................................... Její sestry ................................................. Alma Mahlerová – Danae .................... Gustav Mahler ........................................ Amor ........................................................ Adela Bloch-Bauerová ............................ Její muž ..................................................... Židovka .................................................... Žid ............................................................ Svědci ....................................................... Děti ..........................................................


Alexey Yurakov Jaroslav Kolář Jan Březina Valerija Radionova Nikola Bohuňovská Marika Hanousková Annabel Pearce Pavel Novotný Rie Morita Vladimir Kamenev Maria Gornalova Karolína Miková Maria Gornalova Karolína Miková Veronika Šlapanská Rie Morita Valerija Radionova Karolína Miková Andrey Bayniyazov Pavel Novotný Maria Gornalova Pavel Novotný Marika Hanousková Jaroslav Kolář Jiří Černý Václav Loužecký Glenda Foppová Johana Kabešová Julie Kabešová Tereza Kočová Laura Levko Tomáš Levko

25.9.2013 10:31:00

GUSTAV A EMILIE Nad všechny ostatní ženy Klimt staví módní návrhářku Emilii Flögeovou. Spolu s ní a jejími dvěma sestrami jezdil každé léto k Atterskému jezeru, kde vznikly všechny Klimtovy krajinomalby. Emilii ztvárnil na portrétu z roku 1902 jako sebevědomou, hrdou ženu. Jí samotné se portrét nelíbil, proto ho Klimt s jejím svolením o sedm let později prodal do Historického muzea města Vídně. „Dnes budeš ,vyhandlována’ a ,zpeněžena’ – vyčetla mi včera matka... rozhořčeně mi nařídila okamžitě vyrobit nový portrét,“ tak psal Klimt Emilii po prodeji jejího obrazu. Nový portrét už ale nikdy nevytvořil. Historici se dodnes přou, zda vztah Klimta s Emilií byl nebo nebyl sexuální. Troufám si tvrdit, že zpočátku jistě byl. Dokládá to pohlednice, na které Klimt píše: „Už se královsky těším na svoji malou hloupou švadlenku – snad přijde na nádraží – ve čtvrtek u ní každopádně zůstanu. První a poslední noc ve Španělsku se mi o ní zdálo. (...) Nejsrdečněji zdraví Gustav.“ V pozdějších letech se jejich vztah zúžil na pracovní záležitosti, nicméně nepochybuji o tom, že byl hluboký a vřelý. Dne 11. ledna 1918 byl Gustav Klimt stižen ve svém ateliéru mrtvicí a ochrnul na pravou polovinu těla. Byl převezen do nemocnice, kde mu byl oholen plnovous. Ke svému lůžku nechal přivolat Emilii Flögeovou a své neteři pár dní před smrtí řekl: „Tak koukni, jak tu ležím. Pravou rukou nemohu nic dělat. A víš, co mě štve ze všeho nejvíc? Že jsem bezmocný a dámy se o mě musí starat.“ Zemřel 6. února 1918 na zápal plic a komplikace spojené s jeho zdravotním stavem. Tisk se v politicky vypjatých měsících končící první světové války úmrtí Gustava Klimta příliš nevěnoval, jeho celoživotní přítel Egon Schiele nechal v časopise Der Anbruch otisknout nekrolog: „Gustav Klimt, umělec neuvěřitelné celistvosti. Muž vzácné hloubky, jeho dílo – toť svatyně.“


25.9.2013 10:31:01

ZLATÁ ADELA – PŘÍBĚH OBRAZU Žena vyobrazená na Klimtově asi nejslavnějším obraze je Adela Bloch-Bauerová – manželka významného židovského obchodníka Ferdinanda Bloch-Bauera, jenž zbohatl na zpracování a prodeji českého cukru. Roku 1940 nacisté zabavili majetek rodiny, a s ním i portrét. Na základě mezinárodní arbitráže muselo Rakousko po válce obraz vrátit Marii Altmannové – americké dědičce, neteři Ferdinanda BlochBauera. V roce 2006 pak byl Klimtův obraz devadesátiletou dědičkou prodán za tehdy rekordní cenu 135 milionů dolarů (asi tři miliardy korun), zakoupil ho miliardář Ronald Lauder pro Novou galerii na Manhattanu. Zřejmě nadobro tak zmařil naděje Rakušanů, že by Zlatá Adela mohla být z prostředků veřejné sbírky vykoupena zpět do Vídně.

TRIUMF LÁSKY – OPONA PRO LIBEREC (1882) V předkládaném návrhu liberecké opony uváděli mladí tvůrci, že vzhledem k tomu, že jde o provinční městské divadlo s různorodým repertoárem, má být motiv opony všeobecný. Proto zvolili pro centrální výjev Triumf lásky (svatební loď tažená houfem bohů lásky). Klimtovi pózovaly při malování jeho čtyři sestry, v malbě se údajně skrývají také autoportréty jejích tvůrců. Opona vznikala ve Vídni, bratři Klimtové ani Franz Matsch v Liberci zřejmě nikdy nebyli. První obecenstvo přijalo oponu s nadšením a ocenilo ji potleskem. Tolik charakteristický Klimtův rukopis a styl na ní ale nehledejte. Z provedení je patrná malířská zručnost, ale mladí tvůrci v době vzniku byli ovlivněni svým učitelem z uměleckoprůmyslové školy Laufbergrem a tehdy vžitých forem novorenesance a historizujícího slohu. Je zavěšená 18,5 metru nad jevištěm, v extrémně prašném prostředí, kde čelí prudkým změnám teploty. Malba obrazu je už jen hůře čitelná. Při rozsáhlé rekonstrukci jeviště i hlediště v letech 1968 až 1969 byla značným nákladem restaurována. Poslední obnovy se dočkala před čtrnácti lety.


25.9.2013 10:31:01

ALEXEY YURAKOV BALET DFXŠ

GUSTAV KLIMT TANEČNÍ DIVADLO Prolog – mimo čas a prostor První dějství 1. obraz: Vídeň, kavárna – společnost dam, spolupracovníků. Nádraží – odjezdy, příjezdy za prací. Klimtova vzpomínka na dětství. 2. obraz: Smrt Judita jako všudypřítomná Smrt. Smrtelné postele otce a bratra Ernsta. Oplakávající matka a sestry. 3. obraz: Mizzi Zimmermannová Láska. Děti jako derviši se stuhami. Egon Schiele, kolotoč. 4. obraz: Beethovenovský vlys – Oslava umění a oslava uměním. 5. obraz: Síla zvyku – Životní stereotyp v bytě s matkou a sestrami. 6. obraz: Modelky – Extáze, práce, modelky. Přestávka


25.9.2013 10:31:01

Druhé dějství 7. obraz: Emilie Flögeová – Módní přehlídka v salonu sester Flögeových, odjezd k Atterskému jezeru. Důvěra i odmítání dalších intimností. Klid jezera, krajinomalba. 8. obraz: Nová generace – Klimtův styl se mění. 9. obraz: Alma Mahlerová – Danaé 10. obraz: Schizma – Oslavován i zatracován. 11. obraz: Zlatá Adela – Příběh obrazu – příběh 20. století. Klimt i Adela jsou dávno mrtví, nejslavnější obraz „prožívá“ naše století.

HUDBA – MONIKA NAČEVA A TOMÁŠ VTÍPIL Monika Načeva – herečka, alternativní hudební experimentátorka a zpěvačka s podmanivou, drsnou barvou hlasu. Vytvořila například scénickou hudbu pro divadlo Sklep v kultovní inscenaci Piš Kafka piš nebo hudebně doprovázela výtvarnou výstavu V barvách chorobných (o české dekadenci) v Bruselu. Dlouhodobě spolupracuje s Michalem Pavlíčkem, Jáchymem Topolem a dalšími. Na svém kontě má sedm alb, kde zhudebnila výhradně básně, z nichž poslední (Milostný slabiky) vyšlo v roce 2013. Herecky prošla A-studiem Rubín, brněnským HaDivadlem a divadlem Sklep, nyní hostuje v dětském divadle Minor. Tomáš Vtípil – skladatel, experimentátor s elektronickou hudbou a s houslemi. Je členem několika kapel (DG 307, cs_zvuk, Urband), pracuje na svých sólových projektech a skládá filmovou a divadelní hudbu (např. pro Divadlo U stolu, Divadlo Líšeň, DFXŠ). Se svými texty vyhrál celostátní kolo soutěže Slam poetry 2004. Spolupracoval s M. E. Kyšperským či německým raperem M. Bilitzou. Za hudbu k filmu Pouta byl nominován na Ceny české filmové kritiky 2010 a Českého lva. Zvláštní poděkování Maxi Bilitzovi a Karolíně Baranové.


25.9.2013 10:31:03

Technická spolupráce Light designer ...................................... Pavel Hejret Svítí ...................................................... Pavel Košek Jaroslav Němec Štychy .................................................. Jaruška Müllerová Maruška Abrhámová Dagmar Loubová Hanička Mazánková Vedoucí zvukař .................................... Miloš Vondráček Zvukař .................................................. Viktor Beneš Jevištní mistr ........................................ Petr Ottl Rekvizity .............................................. Danuše Klosová Vlásenky .............................................. Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů ... Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Luďka Hory © 2013 / cena 23 Kč / náklad: 800 ks ředitel: MgA. Martin Otava šéf baletu: Alena Pešková grafický design: Pavel Dušek fotografie: Petr Jedinák text programu: Helena Syrovátková Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. www.saldovo-divadlo.cz www.evstupenka.cz Projekt vznikl za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky


25.9.2013 10:31:03

PAVEL NOVOTNÝ ALEXEY YURAKOV KAROLÍNA MIKOVÁ

SBOR DFXŠ

Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti Rengl


25.9.2013 10:31:03

www.saldovo–divadlo.cz


25.9.2013 10:31:05

KAROLÍNA MIKOVÁ ALEXEY YURAKOV MARIA GORNALOVA

Recommend Documents