RIE MORITA ALEXEY YURAKOV

Sergej Prokofjev

Premiéry 17. 10. a 25. 10. 2014

popelka program.indd 1 Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černá

15.10.2014 9:57:57

RIE MORITA ALEXEY YURAKOV


15.10.2014 9:58:12

Sergej Prokofjev

POPELKA RIE MORITA


15.10.2014 9:58:15

SERGEJ PROKOFJEV Jeden z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Sergej Sergejevič Prokofjev, se narodil 23. dubna 1891 v Soncovce, na dnešní jihovýchodní Ukrajině. Ve třinácti letech se dostal na Petrohradskou konzervatoř, studoval mimo jiné u Nikolaje Rimského-Korsakova (skladbu) či Nikolaje Čerpninova (dirigování). Staršími spolužáky byl považován za arogantního a excentrického. Sotva dvacetiletý Prokofjev se stal uznávaným skladatelem, i když jeho kontroverzní tvorba často vyvolávala skandály a nepochopení, rozsáhle používal chromatiku a disonance. Po únorové revoluci v bolševickém Rusku neviděl žádný prostor pro osobní realizaci, proto se v květnu 1918 rozhodl odjet do USA. Byl považován za skvělého pianistu a hudebního interpreta, ale nedařilo se mu prosadit se jako skladatel, což velmi těžce snášel. V roce 1920 se na radu svého přítele Ďagileva přestěhoval do Paříže, Ďagilev si u něj objednal balet Ala a Lolli, který ale těsně před dokončením odmítl, přesto si u Prokofjeva objednal další balet – Klaun. Premiéra pak měla obrovský úspěch. Igor Stravinský nazval dílo „jedinou skladbou moderní hudby, kterou může poslouchat s potěšením“, Maurice Ravel skladbu označil za „dílo génia“. V roce 1922 se Prokofjev oženil se španělskou zpěvačkou Carolinou (Linou) Codinou, s níž měl dva syny. Ve 20. letech byl Prokofjev opakovaně přesvědčován k návratu do své rodné země, což dlouho odmítal. Neuznával bolševismus a vystupoval jako zcela nepolitický člověk. Po dlouhém naléhání napsal moderní balet Ocelový skok, oslavující komunistické zřízení. Ve 30. letech začal přesouvat své premiéry z Paříže do Sovětského svazu. V této době vznikl i balet Romeo a Julie, jehož světová premiéra se nakonec díky snaze Ivo Váni Psoty odehrála v Brně. V roce 1936, v době vrcholících stalinských represí, se Prokofjev s rodinou natrvalo vrátil do Sovětského svazu. V zemi už ale panovaly jiné poměry a velmi se změnil přístup vládnoucích politiků k hudbě. Jak Prokofjev, tak např. Šostakovič se dostali do izolace a pod kontrolu. Kvůli přežití museli psát díla konvenující masovému vkusu na schválené texty


15.10.2014 9:58:18

sovětských básníků. Prokofjev začal skládat hudbu pro děti (Péťa a vlk) a k filmům Sergeje M. Ejzenštejna. Během druhé světové války byl spolu s ostatními umělci evakuován na Kavkaz. V té době vyústil jeho milostný vztah s o mnoho let mladší spisovatelkou Mirou Mendelsonovou do rozchodu s manželkou. Během válečných let složil i balet Popelka. Brzy poté však utrpěl otřes mozku po pádu způsobeném chronickým vysokým krevním tlakem. Z tohoto zranění se nikdy pořádně neuzdravil a jeho tvůrčí schopnosti se tak oslabily. Po válce byla Prokofjevova hudba (stejně jako třeba Šostakovičova) podrobována tvrdé sovětské propagandistické kritice, v roce 1948 byl označen za dekadentního a buržoazního skladatele a mnohá jeho díla byla v SSSR zakázána, čímž se ocitl v existenčních problémech. Jeho žena Lina byla obviněna ze špionáže a uvězněna v gulagu, odkud se vrátila až v roce 1956. V 7. a 8. klavírní sonátě se snažil vyjádřit své tajené protistalinské pocity a dramatické zážitky z války, paradoxně za ně ale obdržel Stalinovu cenu. Prokofjev zemřel ve věku 61 let dne 5. března 1953 – shodou okolností v ten samý den, kdy zemřel Stalin. Sovětský hudební deník se o jeho smrti krátce zmínil na straně 116 (prvních 115 stránek bylo věnováno Stalinovi).

PROKOFJEVOVA POPELKA Balet měl premiéru 21. listopadu 1945 v moskevském Bolšoj Těater. Libreta se ujal uznávaný Nikolaj Volkov, choreografii vystavěl tanečník, choreograf a operní režisér Rostislav Zacharov. První Popelkou byla jedna z nejslavnějších baletek tehdejšího Sovětského svazu Galina Ulanovova. Skladatel Dmitrij Šostakovič v jedné z prvních recenzí o baletu napsal, že „baletní umění udělalo důležitý krok kupředu“. V následujícím roce byla Popelka uvedena v Leningradě, Kyjevě a v Rize, ale také v Polsku, Československu a východním Německu. Poté se velmi úspěšně rozšířila do celého baletního světa.


15.10.2014 9:58:18

KAROLÍNA MIKOVÁ RIE MORITA

SERGEJ PROKOFJEV O POPELCE „Nejdůležitější myšlenkou, kterou jsem v Popelce chtěl zachytit, je poetická láska Popelky a Prince. Zrození i rozkvět jejich citu, překážky, které musí překonávat, či sen o štěstí, který se nakonec vyplní. Spolu s autorem baletního libreta (Nikolaj Volkov, pozn. red.) jsme chtěli, aby diváci i za pohádkovými bytostmi viděli živé lidi plné skutečných emocí, kteří žijí, milují i trpí. Věnovali jsme velkou pozornost dramatické lince baletu. V hudbě jsem se snažil podchytit charaktery něžné, zasněné Popelky, bázlivého otce, věčně nespokojené nevlastní matky a hašteřivé sestry i odvážného Prince takovým způsobem, který nenechá posluchače lhostejným k jejich radostem či strastem. Kromě dramatické linky baletu jsem se snažil klást důraz i na čistě taneční části, při psaní Popelky jsem sledoval tradice, ale také příznivce staré klasické baletní školy, chloubou jsou pas de deux, adagia, gavoty a množství valčíků, ale i pavana, mazurka či galop. Každá postava je zastoupena svou vlastní variací. Pohádka o Popelce má svou verzi snad v každé zemi světa, já chtěl představit verzi, kterou vyprávíme dětem u nás v Rusku.“


15.10.2014 9:58:18

DĚJ BALETU Prolog – U hrobu maminky Malé Popelce právě zemřela maminka. Možná to ani její vlastní maminka nebyla, vždyť Popelka je jiné rasy? Ale pro ni vždy znamenala vše. Vše, co slovo maminka může znamenat. A tatínek? Snaží se jak může Popelku utěšit, ale bolest je příliš veliká. Roky ubíhají, Popelka roste, ale se ztrátou maminky se stále nedokáže vyrovnat. Byla její jedinou jistotou v tomto světě, kde se ona, Popelka, cítí být tak jiná. Tatínek přivádí Popelce novou rodinu – macechu a její dvě dcery. Snad doufá, že ony mohou alespoň částečně maminku nahradit. Ale Popelka jaksi do nového portrétu rodiny nezapadá. Vzpomíná na zemřelou maminku, tiskne k srdci medailonek s její fotografií, a utíká ke svým představám. Jsou to jen neškodné představy, či deprese, duševní nemoc a halucinace? Maminka se zjevuje, utěšuje Popelku – říká, že je tu stále s ní, aby jí ve všem pomáhala, ale přijde čas, kdy jí už Popelka nebude potřebovat. Krásná představa mizí. 1. obraz – Veřejný prostor – Nákupní galerie Ocitáme se v nákupní galerii. Z obchodů vycházejí nakupující. Lidé konzumují své fast-foody, vybírají program kina. Objevují se i Popelčiny sestry s macechou a velkými nákupními taškami. Už ani nemohou vše unést. Popelka by jim měla přeci pomoci nákupy odnést, ale místo toho se opět věnuje své halucinaci. Macecha i sestry ji považují za duševně chorou a labilní, poroto nabízejí další dávku antidepresiv, a přikazují, aby raději zůstala na odpočívadle a dobře hlídala jejich tašky. Vidíme i Popelčina otce, který by jí snad jediný mohl rozumět, ale je tak silně pod vládou své nové manželky, které právě musí odevzdat všechny své banko-karty. Objevuje se jakási zvláštní žena, Popelka v ní vidí svou matku, tatínkovi také někoho připomíná... Rozruch způsobí příchod Prince – toto je přezdívka nejbohatšího, nejkrásnějšího, prostě „terno-ženicha“ ve městě. Přichází i se svými rodiči. Je


15.10.2014 9:58:20

SERGEJ PROKOFJEV POPELKA Nic menšího než láska – balet retro fantasy

Hudba ................................................... Úprava libreta ...................................... Režie, choreograﬁe .............................. As. choreograﬁe ................................... As. režie ................................................. Scéna .................................................... Kostýmy ............................................... Zvukový design .................................... Projekce ................................................ Hudební nastudování a inspice .......... Dramaturgie .........................................

Sergej Prokofjev Alena Pešková Alena Pešková Anna Ščekaleva Vlasta Vindušková Richard Pešek jr. Monika Kletečková Alena Pešková Petr Čermák Pavel Hejret Elena Nagyová Helena Syrovátková

Užitá nahrávka: Sergey Prokofiev: Cinderella, op. 87. The Cleveland Orchestra, dir. Vladimir Ashkenazy. The Decca Record Company Limited, London 1999.

BALET DFXŠ


15.10.2014 9:58:20

Osoby a obsazení Popelka ................................................. Princ ...................................................... Macecha ............................................... První sestra ........................................... Druhá sestra ......................................... Maminka – Dobrá víla ........................ Tatínek .................................................. Otec Prince .......................................... Matka Prince ........................................ Návštěvníci nákupní galerie ...............

Učitel tance, DJ Paul ............................ Stylisté – Duchové ročních období .....

Účastníci narozeninové party ..............

Malá Popelka ........................................ Hlasy .....................................................

Rie Morita Jaroslav Kolář Maria Gornalova Veronika Šlapanská Margaux Thomas Karolína Miková Alexey Yurakov Andrey Bayniyazov Valerija Radionova Annabel Pearce Marika Hanousková Vladimir Kamenev Jan Březina Pavel Novotný Annabel Pearce Marika Hanousková Vladimir Kamenev Jan Březina Annabel Pearce Marika Hanousková Vladimir Kamenev Jan Březina Bui Ngoc Guynh Trang Margaux Thomas Michal Maléř Martin Polách

Přestávka po 1. jednání

Premiéra 17. října 2014 v Šaldově divadle. Druhá premiéra 25. října 2014 v Šaldově divadle.


15.10.2014 9:58:22

VERONIKA ŠLAPANSKÁ MARIA GORNALOVA MARGAUX THOMAS

MARIA GORNALOVA VERONIKA ŠLAPANSKÁ MARGAUX THOMAS


15.10.2014 9:58:22

VLADIMIR KAMENEV MARIKA HANOUSKOVÁ KAROLÍNA MIKOVÁ ANNABEL PEARCE JAN BŘEZINA

JAN BŘEZINA JAROSLAV KOLÁŘ VLADIMIR KAMENEV


15.10.2014 9:58:26

třeba vybrat spousty nezbytností pro nadcházející narozeninovou oslavu. Princ bude plnoletý, a dá se očekávat i jeho zasnoubení, jak by si jeho otec přál. Princ nechce o ničem prozatím ani slyšet. Ovšem mladé dámy zahajují útok. Mezi nejaktivnější se samozřejmě řadí Popelčiny sestry postrkované macechou. A dosahují úspěchu – VIP pozvánka na narozeninovou oslavu! Princ je znechucen celou scénou a pozvánky rozdává na potkání... Taky téhle divné holce. Popelka se potkává pohledem s Princem. Značně znervózní a jako obvykle v takovýchto případech začne předstírat, že telefonuje či smskuje... se svou maminkou. To ovšem všechny značně pobaví, jelikož typ mobilu je opravdu silně „démodé“. Princ se nesměje. 2. obraz – Pokoj Popelky a sester Sestry s macechou se u svých toaletních stolků precizně připravují na oslavu Princových narozenin. Vše musí být perfektní, jednu z nich si prostě MUSÍ vybrat. Nic se nesmí podcenit – jsou přeci jenom z jiné společenské vrstvy. Ale nic se nedaří – jsou tu jen staré hadry, nehty se lámou, kulma pálí, pudr se rozsype. Je třeba pozvat odborníky, stylisté přicházejí – kadeřnice, módní návrhář, vizážistka a nehtový designér, dokonalé! Tedy pokud jsme si nějaké změny všimli. Všechno něco stojí, tatínku. A co se vlastně u takové elity dnes na party tančí? Proboha, pozvat učitele tance! A už je tu zásilka objednaných šatů. Je třeba tu uklidit! Popelko! Až teď jsme si všimli zvláštního ořechu, křesla... sestry

JAN BŘEZINA MARGAUX THOMAS


15.10.2014 9:58:32

provokativně zaklepají, otáčí křeslo, Popelka se v tomto svém ochranném ořechu věnuje svým obsedantním představám – maminčin medailonek, knihy, které jí věnovala. Tento klaustrofobní prostor je pro ni místem bezpečí. Sestry ji nyní vystrkují a předvádějí tance, jež se naučily a také přepychové šaty, a fotografii Prince v jednom z magazínů... To Popelku zaujme, ty oči... Srovnává fotku s maminčiným medailonem. Opravdu jsou to maminčiny oči. Tatínek dojat pozoruje svou dceru, ale když se u macechy přimlouvá za Popelku, která by možná chtěla jít také, je rázně upozorněn na její duševní chorobu, a to, jakou ostudu by mohla způsobit. A to si přeci nemůžeme přát! Odchod na party. Popelka ještě dostane svou dávku léků. 3. obraz – Popelčino černobílé prostředí Popelka osamí, odhazuje léky, které již delší dobu tajně nebere. A znovu se v černobílých představách objevuje maminka, která již ví o Popelčině náklonnosti k Princi, a radí jí, aby se sama vypravila na oslavu jeho narozenin. Ale to nejde, vždyť nemá ani co na sebe, a její nemoc... Maminka si ale ví rady. 4. obraz – Říše Fantasy Vše se náhle proměňuje, vše je barevné a krásné. Maminka se objevuje jako nádherná dáma – Víla dobra ve zlatých šatech. Přicházejí také zvláštní bytosti – duchové čtyř ročních období či čtyř zkrášlovacích disciplín? Opět je tu kadeřnice, návrhář, vizážistka a nehtový designér, kteří Popelku odvádějí ke kouzelnému křeslu... Posadí ji, otočí, a nechají kouzlo působit, zatímco tančí své obřadní tance... Křeslo se otáčí zpět a vystupuje z něho Popelka jako atraktivní sebevědomá dáma v přepychových šatech... Popelka se může nyní vydat na velkolepou oslavu. Jen ten starý mobil, maminko? Ne, Popelko, právě ten si musíš nechat, pokud se do tebe Princ upřímně zamiluje, bude tě mít rád i s tímto, a až ti před půlnocí zavolám, musíš se vrátit, jinak kouzlo zmizí a ty uvidíš příliš brzy, co zbude z Princovy lásky.


15.10.2014 9:58:34

2. JEDNÁNÍ 5. obraz – Salon v přepychové vile Zábava je v plném proudu. DJ Paul rozjíždí nové hity, mládež tančí, mladé dámy bojují o přízeň Prince, kterého to vše již silně unavuje, prosí otce, aby se mohl vzdálit, ale otec nepovolí, jsou tu jisté společenské povinnosti, a navíc Princ otci slíbil, že se alespoň porozhlédne po nějaké potencionální snoubence. Ten ovšem nechce ani slyšet, všechny mu přijdou tak povrchní a ještě musí „přežít“ všechno to trapné rozbalování dárků a hru na to, jak je dojat. Tak a dost. Odchází. Všech těch přepychových, nevkusných kravat bylo akorát. Někdo upozorňuje na zvláštní dárek, který tu zůstal. Ořech. Nové křeslo? A od koho? Princ jen jakoby mimochodem při odchodu křeslem zatočí a zůstává stát v němém úžasu. Vystupuje z něho dívka jeho snů, je to ona, ačkoliv její tvář je skryta pod škraboškou, ale její ušlechtilé pohyby, gesta. Není pochyb. Jaký kontrast ke všem těm vulgárním a laciným krasavicím kolem. Kdo je to? Popelka se vyhýbavě svým tancem představuje. Princ jí pak sám žádá o další tanec k nemalému rozladění dámské společnosti, pánové se naopak snaží sami ke krásné neznámé alespoň přiblížit. Otec prince s obavami sleduje, jeho syn se snad opravdu zamilovává. Ale kdo je ta dáma? Na seznamu hostů není! Mládež tančí, popíjí, ale všichni stále pozorují Prince s krásnou neznámou. Princ zve Popelku na drink, několikrát se jí snaží poodhrnout škrabošku. A v nejlepším – ozve se zvuk mobilu. Popelka se omlouvá Princi a v opačném rohu salonu zvedá telefon. Matčin hlas je neúprosný. Popelka cítí návrat své choroby, musí hned pryč. Jde se s Princem rozloučit, musí hned odejít – z vážných důvodů. Princ je zoufalý, ať je to cokoliv, půjde s Popelkou a pomůže jí problém vyřešit. Ne, to nesmí, odbývá ho Popelka. Princ ji chce zadržet třeba násilím. Popelka se mu vytrhne, mizí ve společnosti a usedá do svého křesla-ořechu. Otáčí se… Princ se nemůže protlačit, a když se konečně dostává ke křeslu – je prázdné. Pouze ten starý mobil té holky z obchoďáku?!


15.10.2014 9:58:34

JAN BŘEZINA JAROSLAV KOLÁŘ VERONIKA ŠLAPANSKÁ MARGAUX THOMAS

Epilog – Popelčino černobílé prostředí – opuštěná ulice, chlad Zoufalá Popelka vyběhla ze salonu a zastavuje se až venku. Strhává ze sebe přepychové šaty a škrabošku. Její choroba vrcholí, naráží na představu své maminky, ale tu odstrkuje. Nechce ji už vidět, proč ji stále pronásleduje? Má milovat mrtvou, nebo živého? Maminka naznačuje, že právě toto se muselo stát, jenom láska může Popelce pomoci od její choroby, a pak už maminky nebude třeba... Popelka stále nechápe, do prostoru vbíhají sestry s macechou. Nalézají šaty a škrabošku. Chvíli se nemohou dohodnout kdo, co. Jedna si bere škrabošku, druhá šaty. Vbíhá Princ s celou společností. Zaražen zůstává stát. Přibližuje se k jedné ze sester v Popelčiných šatech, ale ne, něco je tu jinak. V tom spatří druhou s Popelčinou škraboškou. Nerozumí, co je to za hru... Nechce je pustit, nechce se nechat oklamat. Ale macecha trvá na svém: „Řeknou vám, kdo jsou, Princi, až jednu z nich před celou společností prohlásíte za svou snoubenku.“ Princ se nemůže rozhodnout. V tom si vzpomene – trapný mobil, který celou dobu tiskne v dlani! Nabízí mobil jedné ze sester, ale ta se neudrží smíchy „Princi, jak by něco takového mohlo patřit mně?!“ Totéž se opakuje s druhou sestrou, Princ poznává, že ani jedna není jeho Popelkou. Je zhnusen, strhává ze sester šaty i škrabošku. Sám pak zoufalý padá k zemi. Vtom mobil zazvoní. Popelka běží pro svůj telefon a snaží se utéci. Princ ji ale zadrží. Popelka nechce, aby se na ni byť jen díval, stydí se za svou ubohost, odstrkuje


15.10.2014 9:58:34

ho. Princ nechápe, proč ho nechce. Teď jí našel, ale ona nevěří jeho lásce, nepatří do jeho společnosti... Je „jiná“. Popelka již nevidí jiné východisko než skončit se životem... Princ zakročí v poslední chvíli. Zachraňuje Popelku, a ta nyní jeho lásku přijímá. Celé společnosti a svým rodičům pak Princ představuje Popelku jako svou snoubenku. Protože... Poslouchejte všichni: „Pravá láska překonává všechny společenské i rasové rozdíly. Láska překonává i nemoc a smrt... POHÁDKA? HAPPY END? REALITA? To je jen na vás!“ Princ si svou Popelku odvádí za sledování celé společnosti, které se teď možná trochu proměnila.

O HLEDÁNÍ A NALÉZÁNÍ UŠLECHTILOSTI V NÁS, I O PŘEDSUDCÍCH. TAKOVÁ JE POPELKA ALENY PEŠKOVÉ Proč jste si vybrala pro svou další tvorbu balet Popelka? Čím vás pohádka o Popelce baví, dojímá… Ano, pohádka o Popelce mě dojímá... Jak ušlechtilost srdce nezávisí na tom, z jaké rodiny pocházíte, co máte na sobě, ani jestli jste většinovou společností vysmívaní či přehlížení. Prostě ušlechtilé srdce Princovo najde ušlechtilé srdce Popelčino. Konec předsudků – láska překoná všechno. Stejně jako Louskáčka před třemi lety, i Popelku transformujete do zorného pohledu dnešního dítěte nebo spíš náctiletého. Je důvodem jen kapacita souboru, nebo vás k tomu vedla zkušenost s Louskáčkem, který je stále na repertoáru a těší se velké oblibě? Ano, asi máte pravdu, někde v podvědomí to je: udělat z nedostatku přednost – kapacita souboru, technické možnosti… Ale nejsem si tak zcela jista, jestli bych i se vším komfortem velkého souboru nepostupovala stejně. Víte, na aktualizace klasických témat (ačkoliv Prokofjevova Popelka byla ve své době ultra-avantgarde) má každý jiný názor, z mé strany to rozhodně není žádný naschvál. Rembrandt oblékl panenku Marii ze Svaté rodiny do barokních šatů a dnes se tomu nikdo nepodiví. Když jí dnes někdo oděje do


15.10.2014 9:58:36

jeansů, má toto pojetí spousty bojovných odpůrců a stejně bojovných zastánců... místo toho, aby se jí někdo podíval do tváře, na výraz, co z ní vyzařuje... Ani panna Marie se nepozná podle toho, co má na sobě. Tedy proč jsem vyměnila střevíček za mobilní telefon? Možná jsem jen chtěla, abychom si my dospělí a děti ještě více uvědomili, že Popelka není pohádka, že Popelky chodí vedle nás, jsou možná jiné rasy, nemožně se oblékají, koukají do prázdna, asi mají nějaký smutek, problém..., máme z nich legraci, nebo si jich jen nevšímáme. A když vytáhnou nemožně starý mobil – jak dokážou být děti kruté... několik takových scén jsem zažila. Jaký typ mobilního telefonu máte vy? (smích) Mám hluboký odpor učit se cokoliv nového, co se týká techniky. Manžel mi před rokem koupil úplně nový typ mobilu, rok ležel v šuplíku, neměla jsem nervy se něco přeučovat. Nosila jsem „ten trapně starý“, dokonce mi chyběly některé klávesy, měl poškrábaný display... prostě když mi to občas došlo, skoro jsem se styděla. A pak mě to začalo bavit: na všech schůzkách jsem naschvál pokládala mobil na stůl. Někdo si ho ani nevšiml, dokud nás nevyrušilo zvonění… Bavilo mě sledovat soucitné úsměvy, povytažené obočí… Ale podle čeho soudíme ostatní, podle mobilu? Předsudky. Komu je liberecká Popelka určena? Dospělým i dětem. Jsou tam místa dojemná, smutná i na zamyšlení. Ale díky zlým sestrám a maceše i velmi komická. Prokofjevova hudba je na první poslech možná trochu složitější než např. Čajkovského, přesto ale strhující. Co byste vzkázala divákům, kteří se rozhodují jít na balet a přemýšlí, že „tomu určitě nebudou rozumět“? Že baletu stejně jako životu se nemusí rozumět. Ten se musí prožívat. Když se přestanou snažit vysvětlovat si každý krok, pochopí úplně všechno. Samotné vědění, věda, rozumění nás nikam nedovede, stejně jako samotná víra. Když to ale obojí dáme dohromady, dostaneme se „k sobě“, potažmo k Bohu. Lehké to není, ale je to jediný důvod, proč jsme tady. Díky za rozhovor.


15.10.2014 9:58:36

Technická spolupráce Light designer ...................................... Pavel Hejret Osvětlovači .......................................... Pavel Košek Jaroslav Němec David Lanči Štychy .................................................. Jaruška Müllerová Maruška Abrhámová Dáša Laubová Hanička Mazánková Vedoucí zvukař .................................... Miloš Vondráček Zvukař .................................................. Viktor Beneš Jevištní mistr ........................................ Petr Ottl Vedoucí rekvizit .................................. Danuše Klosová Vlásenky .............................................. Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů ... Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Luďka Hory. © 2014 / cena 23 Kč / náklad: 1 000 ks Hudba v představení užita na základě licence OSA ředitelka: Ing. Jarmila Levko šéfka baletu: Alena Pešková redakce: Helena Syrovátková grafika: Pavel Dušek fotografie: Petr Jedinák, Pavel Dušek (titulní foto) Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. www.saldovo-divadlo.cz, www.evstupenka.cz, facebooková skupina Balet Liberec Mecenášem baletního souboru je


15.10.2014 9:58:36

SBOR DFXŠ

RIE MORITA JAROSLAV KOLÁŘ

Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL


15.10.2014 9:58:36

www.saldovo-divadlo.cz


15.10.2014 9:58:38

RIE MORITA ALEXEY YURAKOV

Recommend Documents