PANNA MARIA MATKA KNĚŽÍ – SVATÝ JAN MARIA VIANNEY: Když jsem se zamýšlel nad tématem mé dnešní úvahy v den, který mi dal sám Pán a Panna Maria, tak mne hned napadlo Mariino poselství Don Stefano Gobbimu : Kněžím, přemilým synům Panny Marie. Zde je ukryto tajemství pochopení Mariánské cesty, která mi byla dána a kterou chci stejně jako můj bratr Pavel v životě jít. Role Panny Marie nám byla ukázána a dána Ježíšem přímo na kříži. Ano, zde nám všem byla dána jako MATKA CÍRKVE, ona MATKA BOŽÍ. Zvláště důležité je poznat toto poslání a tuto roli Panny Marie v osobním, dokonce v kněžském životě. Kněz , jehož poslání je především vedení Božího lidu ke spáse, musí ukazovat autenticitu a plnost duchovního společenství s Kristem a jako dobrý pastýř vést Boží lid na tučnou pastvu. Právě zde jsou nám dány vzory, které jasně ukazují pravost tohoto poslání a v tomto roce KNĚŽÍ je to především VZOR svatého faráře ARSKÉHO. Snaha následovat Krista, naplňovat Jeho slovo a být autentickým křesťanem je velmi obtížné. Musíme si ale uvědomit, že tento záměr a rozhodnutí je dnes stále obtížnější následovat. Vnímáme stále se prohlubující propast mezi světem víry a nevěry. Vnímáme nárust nekřesťanských náboženství, sektářství a vlivu NEW AGE. Vliv Nového věku, který sebou přináší zásadní změny v myšlení a hodnocení jednání člověka se stále ostřeji vymezuje proti Stvořitelskému dílu Božímu a stále častěji se setkáváme s velkým ODPOREM PROTI CÍRKVI a PAPEŽI. Církev je představována ve světle, které budí odpor a emoce a čelí velkým útokům. Stejně jako vždy v době velkých zkoušek, tak i dnes posílá Bůh své svědky a dokonce i svou MATKU MARII, jejíž role je v církvi nezastupitelná. Ve snaze sjednocovat se mezi sebou v Kristu v ekumenickém dialogu narážíme ale na četné problémy, které se obcházejí anebo vylučují z důvodu, že by narušovaly ekumenický dialog a je snaha vyhýbat se všem „radikálním a konfrontačním“ postupům. Přitom jde často pouze o PRAVDU KRISTOVU, která jasně odhaluje hřích a všechny formy povrchního a laciného křesťanského života. Ukazuje se stále naléhavěji nutnost osobního sjednocení s Kristem v Duchu svatém a vytváření vnitřní jednoty sebe s Bohem. V dekretě o ekumenismu stojí jasně : Opravdový ekumenismus není možný bez vnitřního obrácení. Co je to vnitřní obrácení, metanoia? Je to především přijetí zásadního požadavku obrácení-POKÁNÍ a SMÍRU. Tohle je specifikum FATIMY a poselství Fatimského apoštolátu, který zastřešuje všechny Mariánské aktivity, je zcela legitimní a závazný! Existuje bezesporu velmi mnoho aktivit, apoštolátů, směrů, řádů a denominací.
Všechny hovoří u nutnosti modlitby, ukazují praktickou podobu služby lásky, mají svá charismata. Ale málokdo si uvědomuje, že je nutno vždy v duchovním životě hledat POČÁTEK! A tím je MARIINO FIAT! Od počátku si Bůh vyvolil ke spolupráci s ním člověka. Ano, ubohého, slabého a hříšného člověka, kterému svěřil vládu nad vším stvořením a učinil jej blaženým. Člověk však chybil, zhřešil a ztratil tuto obrovskou milost. Byl vyhnán z ráje, ale Bůh ve svém milosrdenství mu slíbil záchranu. Bůh ve svém MILOSRDENSTVÍ POSÍLÁ v průběhu dějin spásy SVĚDKY VÍRY. V tomto kněžském roce je to zářivá osobnost svatého faráře ARSKÉHO, svatého Jana Maria Vianneye. Je velmi důležité přímo na jeho příkladu vnímat jeho vztah k Panně Marii, tu, kterou ON považoval za nejkrásnější ze všech stvoření a nejněžnější z Matek. Říká : MARIA je NÁM DVOJNÁSOBNOU MATKOU. Zrodila nás dvakrát. VTĚLENÍM a POD KŘÍŽEM. Znakem hlubokého vztahu s MARIÍ je MODLITBA DÍTĚTE, stálá a důvěrná. Svatý farář Arský nás ohromuje svou vroucí něžností a čistotou srdce, které MILUJE a OBĚTUJE se heroickým způsobem, protože byl naprosto otevřený a po vzoru dalšího obrovského mariánského světce svatého LUDVÍKA MARIA GRIGNIONA se stává Jejím OTROKEM. V životopise svatého Jana M.Vianneye čteme jak tento kněz zasvětil Panně Marii všechny obyvatele ARSU, jak sepsal konkrétní seznam jmen farníků, který ve stříbrném SRDCI zavěsil svaté PANNĚ NA KRK. Tak chtěl, aby se všechny rodiny ve farnosti cítily být JEJÍMI DĚTMI a také tak Jí uctívaly. Byl hluboce přesvědčen, že všichni SVATÍ vždy velmi uctívali PANNU MARII a že právě na Její přímluvu dostávají lidé pOMOC. Když hovoříme o světských věcech jako je obchod či politika, brzy se unavíme. Ale hovoříme-li o svaté Panně, zdá se nám, jako bychom neustále mluvili o něčem novém. Žádná MILOST nepřijde z nebe, bez toho, aby nejdříve prošla Jejíma rukama. Když podá naše modlitby svatá PANNA, mají docela jinou záslužnost, protože svatá PANNA je jediný TVOR, který nikdy neurazil Boha. Panně MARII přísluší mnoho nekrásnějších TITULŮ. Otevíráme JEJÍ MĚSÍC, kdy je oslavována a chválena krásnými JMÉNY. Je velice důležité nechat se jimi oslovit. Víme, že tam, kde byla MARIA odsunuta, kde zůstala nepochopena, tam se také vytrácí úcta nejen k NÍ, ale k BOHU a následně i k lidem. Jako červenou nit sledujeme pády a povstání izraelského národa lid úmluvy, Starého zákona. Vše vrcholí vtělením Božího Syna Ježíše Krista na tento svět po Mariině FIAT! Zde všechno začíná. Zde se ukazuje nejsilněji LEGITIMITA Božího plánu v záchraně člověka, povolaného ke spolupráci. Zde se také děje zřejmě nejdramatičtější prověrka osobní lidské svobody a pokorného přijetí Boží vůle. Zde je také v průběhu dějin spásy KONFRONTOVÁN každý biskup, každý kněz, každý duchovní a každý laik. Právě zde se také ukazuje opravdová DOKONALÁ SVOBODA nebo začátek dramatu střetu lidského ega s Boží vůlí.
Zní to možná dramaticky nebo dokonce až nesrozumitelně, ale je to v podstatě velmi jednoduché. NAŠE NÁBOŽENSTVÍ JE ZJEVENÉ. Bůh v osobě Ježíše Krista nám jasně ukázal JAK a CO MÁME DĚLAT. Jasně pověřil Petra, aby vedl svatou Církev a slíbil, že ji BRÁNY PEKEL nepřemohou. Vybavil svou Církev silou a mocí, svěřil jí pravomoci, poslal ji do světa a pověřil svou Matku k vedení. V úvodu jsem zmínil pozvání Panny Marie nám, Jejím přemilým synům. Ale my kněží máme vzory. Je to zmíněný farář Arský, ale také všichni, kteří pochopili a přijali zásadní a náročnou roli KNĚŽÍ ve společnosti a v církvi. Můžeme si položit otázku : JAKÝ MÁ BÝT KNĚZ? KNĚZ NENÍ NIKDY PŘIJÍMÁN S LHOSTEJNOSTÍ. To řekl známý francouzský spisovatel FRANCOIS MAURIAC. Buď lidi přitahuje nebo odpuzuje. Život kněze je pod lupou, stejně jako církve. Všímáme se také brutálního vystupování vůči papeži, protože On je sloupem, On zastupuje KRISTA a toho nenávidí satan. Kněz musí být VELKÝ i MALÝ ZÁROVEŇ. Vznešený DUCHEM ale současně JEDNODUCHÝ a SKROMNÝ jako služebník. Kněz musí být mužem na bitevním poli a matkou u lůžek nemocných. V každém z nás přebývají tři OSOBY. Ta, kterou vidí jiní, ta, kterou vidíme my a ta, kterou vidí Bůh. Velký kardinál současné Církve CHRISTPOH SCHÖNBORN u příležitosti kněžského roku svatého JANA MARIA VIANNEYE vydal pozoruhodné svědectví v knize „ RADOST BÝT KNĚZEM“- ve stopách svatého Jana Maria Vianneye. 6.kapitola má nadpis : MARIA a KNĚŽÍ. Mezi jiným, kdy otec kardinál ukazuje roli PANNY MARIE na příkladu svaté Terezie, nám připomíná svatého faráře Arského a některé jeho myšlenky. Svatý farář Arský měl slepou důvěru v Marii. Jistě nebyl sám, vzpomeňme na Dona Bosca, svatého Jana Eudese, Bernardettu, Fatimské děti, vizionáře z La sallety, ale i současné vizionáře z celého světa. Svatý farář Arský uctíval svatou Pannu zvláště jako Neposkvrněnou. V pamětech Kateřiny Lasagnové čteme: „Úcta faráře Arského ke svaté Panně byla tak veliká, že se nedá popsat. Ráda bych věděla, kolik důvěry vnukla láska této dobré matky jejímu dobrému služebníku otci Vianneymu. A sám svatý kněz píše : „Tak často jsem čerpal u pramene MARIINA SRDCE, že by tam dávno už nic nezůstalo, kdyby nebyl nevyčerpatelný. SRDCE MARIINO je vůči nám tak něžné, že spojená SRDCE všech matek jsou vedle něj jen kouskem ledu. To jsou slova, která se v dnešním ODCIZENÉM světě jeví jako nepochopitelná, nadsazená a naprosto nerealizovatelná. Je někdy ale zvláštní, že nám je církev připomíná a ukazuje jasné OBRAZY těch, kteří je naplňovali. JE TŘEBA KLÁST SI VELKÉ IDEÁLY a umět rezignovat na nízké a ubohé hodnoty, které nabízí tento svět. A také tyto hodnoty BRÁNIT a ukazovat JE i navzdory obtížím světu. Nebudeme za ně chváleni, BUDEME DOKONCE NENÁVIDĚNI.
Takový IDEÁL musí ukazovat kněz, hovořit o něm a snažit se mu přibližovat. Proto je tak důležitá ADORACE SRDCE, úcta k OBĚMA SPOJENÝM SRDCÍM, kterou musí jasně a navzdory obtížím ukazovat pověření služebníci církve, BISKUPOVÉ a KNĚŽÍ. Před časem byla podána žádost o zavedení PRVNÍCH SOBOT pro celou světovou církev a je třeba v těchto zásadních věcech, které jsou spojeny s výzvami Nejsvětější Panny zachovávat JEDNOTU. V dnešním světě je třeba nacházet Tvář Boží a sjednocovat se v Něm. Mít oči upřeny na Krista (Žid.12,2). A právě s Marií a všemi, kteří Ji tak jasně pojali jako životní průvodkyni máme i my kráčet ke Kristu. Vnitřní čištění a dorůstání do Krista a svatosti je bolestný proces a je nutné, aby ti, kteří obdrželi toto charisma, jej mohli rozvíjet a naplňovat. Odpor Odpůrce bude stále narůstat, protože zlý dovoluje nesčíslné aktivity, ale velmi střeží, aby člověk nebyl schopen vydat se zcela Bohu a stát se jeho otrokem. Pokud je tento obraz apriorně vyloučen a člověk se nechce obracet, pokračují stále citelnější projevy frustrace, nenaplnění, úniků a životních ran. Jenže podobně jako v průběhu dějin spásy, tak i dnes vidíme stále se zvětšující trhliny, které snad nepocházejí tolik z lidské vzpupnosti jako spíše ze snahy přiblížit se co nejvíce člověku. Tento často pouze lidský pohled mající svůj základ v tvrzení, že Kristus je v každém člověku je jistě pravdivý, ale musíme jít dál, naše VÍRA JE NADPŘIROZENÁ. Je nutné obejmout vertikálu, kříž. Tak jak to dělal svatý JAN MARIA VIANNEY. Duchovně. V demokratické společnosti lze jistě stavět kostely, konat četné akce, jsou obsazeny biskupské stolce a církev není viditelným způsobem pronásledována. Málokdo ale dokáže vnímat často skrytý vývoj, který se tam a onde projeví v podobě, která musí zneklidňovat a nepřátelé církve a Boha se všemožně snaží, aby KREDIT CÍRKVE byl stále snižován. Jen třeba mediální kampaně proti papeži, často velmi primitivní obvinění a stále průhlednější snaha církev ničit. Jen se podívejme na troufám si říci až tragickou formaci strany, která byla ustanovena jako křesťanská a hájící hodnoty Evangelia. Stává se spíše populistickou s výprodejem duchovního potenciálu ve snaze marginálního rozšíření se a oslovení všeho spektru národa.Toho národa, který stále více preferuje hmotné a společenské hodnoty na úkor duchovních! KDO MÁ V DANÉ SITUACI BÝT SVĚTLEM a DOBRÝM PASTÝŘEM, který má sílu resignovat na všechny podobné bludičky, nežli KNĚZ KRISTŮV a MARIIN? Pokusím se nyní převést tento všeobecný úvod do nějaké osobní roviny. Především platí, že VŠECHNO JE MILOST. A v míře plné právě Mariánské cesta. Mnoho o velmi dobrých duchovních osob, pastýřů a kněží, kteří dělají krásné skutky a slouží nesmírně obětavě, nepokládají Mariánskou cestu za zásadně NUTNOU.
Nevnímají RADIKALITU Božích požadavků DNEŠNÍ DOBY. Považují mimobiblické aktivity za věc volby a názoru, ne ale jako NEZBYTNOST. Hovoří o alternativních formách zbožnosti, orientují se na široký charitativní záběr, ale lze vnímat jakousi vnitřní prázdnotu. Typický je také postoj radikálního tolerantismu, ne prosím tolerance, který se vyznačuje tabuizováním všeho, co by mohlo být konfliktní. Ježíš Kristus a Panna Maria mají KONKRÉTNÍ POŽADAVKY! Člověk dnešní doby se rád holedbá svou vyspělostí a v duchovním životě tím, že má ve věcech jasno. Že jsou zde jasné teologické principy a závěry a že není možné něco měnit a doplňovat! ANO, to je správné! Ale tady nejde o změnu, ale o návrat na správnou cestu. Na Boží cestu, na křížovou cestu, strmou cestu s těsnými dveřmi! Přijat ji může jen LÁSKA! A láska to je poznání, to nejsou jen formulky a fráze: Ježíš Tě má rád. Je nutné se s KRISTEM SETKAT a to lze jen s PANNOU MARIÍ. Jinak zde budou stále nějaké problémy, rozdvojení, nepřijetí, hádky a často jen vnější pokusy o sbližování. Papež Benedikt, který se odvážil ve své promluvě v Regensburgu upozornit muslimský svět, že víra musí kráčet v ruku v ruce s rozumem, tak jak ve své encyklice Fides et Ratio vyjádřil zemřelý předchozí svatý Otec Jan Pavel II, otevřel tímto dveře a samotným muslimům k zamyšlení! V narušeném a nemocném světě, který se podobá těžce nemocnému, který stojí před volbou podstoupit radikální operaci nebo zemřít se ukazuje stále jasněji,že volba kardinála Ratzingera byla neobyčejným zásahem Božím a obrovskou nadějí. Tento papež má jasno a ví, že je to především on, kdo musí operovat, řezat a v dialogu pokračovat. Ovšem také s nesmírnou láskou a s vědomím: „mnoho bratrů jedná zle, protože neznají pravdu.“ Opřít by se ale v plnosti měl především o své biskupy a kněze, aby skrze něho, mohly všechny tyto myšlenky proudit do všech vlásečnic MYSTICKÉHO TĚLA KRISTOVA! A my dobře víme, že je mnoho takových průduchů uzavřeno! Kolik jen bylo dle mého soudu zcela polovičatých až ubohých protestů přímo ze strany křesťanů poté, když papež v Řezně promluvil! Že to naruší naše vztahy k islámu, že to vzbudí nenávist ke křesťanům v muslimských zemích apod. Papež promlouvá stále a díky Bohu také mnozí v církvi. Na velký pátek promluvil jasným způsobem papežský kazatel RAINERO CANTALAMESSA a citoval dopis svého židovského přítele, který přirovnal současnou situaci proticírkevních nálad k té, která stála v 3O letech před nástupem fašismu. Co se ale dálo, to vyrazilo mnohým dech. Obviněn byl kazatel. Dokonce i určitá část kléru se vyjádřila ve smyslu „nešťastného výroku.“ Ano nejednota a různice vždy byly příčinou rozbrojů a válek. JEN SE PODÍVEJME NA NAŠI POLITICKOU SCÉNU. Je takové jednání hodné označení kultivovavé, čestné a láskyplné??? Právě této nejednoty a rozporů dokáže vždy skvěle využít duch zla. Je to složitá otázka PROČ? Zde není možné na ni odpovědět.
Jednou z možných odpovědí je, že kdyby nastal nějaký radikální posun, třeba, že by svatý otec řekněme NYNÍ PROHLÁSIL ZA DOGMA PANNU MARII SPOLUVYKUPITELKU, tak by bylo nebezpečí, že půjde jen o vnější akt. Tady jde ale především jako ve všem, aby se otevřela diskuze, aby se média osvobodila od všech forem cenzury, aby se rozproudila diskuze a aby se nejednalo z pozice jednou provždy „vyřešeného problému.“ Může vzniknout námitka: Otevřeme-li tuto diskuzi, budeme-li otevřeně přijímat i názory oponentní, dojde k velkému zmatku v myslích lidí. A zde stojíme před dilematem! A jak formujeme, vedeme tento Boží lid, jak vypadá nejen pastýřská a kněžská, ale především učitelská stránka. Není zanedbávána? Je to jistě diskutabilní otázka. Anebo další ožehavé téma. Samozřejmě je třeba v každém bodu být v jednotě s církví. Ta je přesvědčena, stejně jako tomu bylo v minulosti již mnohokráte, např. ve spojitosti s otcem PIEM, že zde dosud není zralý čas k té nebo oné problematice. Ale otázkou je, jak se připravují podmínky, aby ten čas se mohl odvíjet? Může být řešením nějaké „smetení ze stolu“? Jsem osobně přesvědčen, že všechno o čem se zde zmiňuji, je DAREM. Je milostí, kterou nám vyprošuje MARIA! Ona je plná MILOSTÍ. KNĚZ, KTERÝ JE PŘEMILÝM SYNEM PANNY MARIE je především zván k tomu, aby objevoval specifika Mariánské cesty. Existuje vedle MODRÉ KNIHY velké množství vynikající literatury. Je to především naše známá příručka o Panně Marii Fatimské, je to zcela unikátní kniha sv. Ludvíka Maria Grigniona o Pravé úctě k Panně Marii, jsou to krásné myšlenky sv. Maxmiliána Maria Kolbeho, sv. Jana Eudese a samozřejmě v neposlední řadě svatého otce Jana Pavla II. Je to právě On, který rozšířil svatý růženec o růženec světla a ukázal jeho nezastupitelnost. Svatý růženec nesmí chybět v životě žádného kněze, nejen tedy Mariánského. Ta cesta s Pannou Marií se ukazuje jako cesta nejen bezpečná, ale jako maximálně svobodná. Před lidské ubohosti, slabosti, pády a zpronevěry, před všechna pokušení, která doléhají na každého, je zde MARIA přítomná! Naše advokátka, naše Krizová manažerka. Půjde vždy o to, aby se tato cesta pro nás Mariánské ctitele jevila jako naprosto samozřejmá, abychom ji dokázali obhájit. Je mnoho zbožných křesťanů, mariánských ctitelů a dětí Panny Marie, které se nechávají umlčet z jakéhosi NEPRAVDIVÉHO nařčení, kteří se cítí zaskočeni častým nešetrným a zlým přístupem k prostředkům, které se mohou někomu zdát být již překonanými. Mnozí PASTÝŘI zde sami nemají jasno: Všimněme si jedné, velmi důležité věci: KRITIKA HOVOŘÍ VŠEOBECNĚ, ALE NEANALYSUJE! PŘITOM PAPEŽ BENEDIKT USILUJE O ANALÝZU, DIALOG!
Je-li dán takový příklad samotným PAPEŽEM, není zde ani JEDINÝ DŮVOD, aby se tak nedělo v nižších rovinách. Každý ale musí zvážit různé okolnosti a držet se toho, co je legitmně dáno. Nesmí se ohlížet na těžkosti z této odvahy promluvit, vyplývající. II. Vatikánský koncil svým otevřeným přístupem otevřel brány světa. Musíme si poctivě přiznat, že v mnoha směrech došlo k velmi nežádoucím jevům! Do církve dokonce vstoupil“dým satanův“, jak to vyjádřil papež Pavel VI. Vypudit jej může jen osobní SVATOST. K nastoupení této cesty v dané realitě bytí může přistoupit jen ten, kdo MILUJE. Nic nezmůže brilantní teologické či jiné nadání, schopnosti, nebo dokonce genialita, dokonce vůbec nic vysoké postavení, skvělý plat, bohatství. Omylem by bylo domnívat se, že pravými hodnotami je zdraví, osobní prestiž, úcta. Za ničím z toho se nelze pídit jako za zásadní hodnotou. Tou je LÁSKA, CARITAS, OBĚŤ. Tomu nás učí náš Pán Ježíš Kristus a jsem povolán, abych jej takového poznával. TO JE ŽIVÝ ODKAZ SVATÉHO FARÁŘE ARSKÉHO. TO JE NADĚJE CÍRKVE, která bude prověřována stále dramatičtěji a která bude vnitřně růst a sílit přijímáním křížů, které Ji budou formovat. Podporujme jeden druhého,abychom přijali tento program, který nikdy nemůže zmizet, aniž by zmizel ze scény sám křesťan. Zde se nejsilněji ukazuje působení Panny Marie. Té, která stále přichází na tento svět, aby nás vedla, posilovala a ukazovala co máme činit. Dělejte všechno, co vám řekne… Není možné vylíčit zde na malém prostoru to, co působí Ona v našem životě. Děkujme a vytrvávejme na cestě života. Starý Jičín dne 27.dubna 2O1O P.P.D.
