8. Podpůrné databáze Pružný a variabilní provoz systému zaručuje řada dalších relačních databází, soustřeďující údaje jednak charakteru popisného a relativně stálého, jednak další data, která poskytují uživatelům větší informační potenciál a s vodním hospodářstvím podniku přímo souvisí. Mluvíme pak zjednodušeně o číselnících a informačních databázích. Poznámka 1 ke všem podkapitolám: Pro obecné použití v operačních systémech Unix, DOS aj. je zásadně jako identifikátor sloupce relační databáze použit identifikátor ve smyslu amerického standardu pro výměnu počítačových informací, tedy zásadně bez diakritiky. Poznámka 2 ke všem podkapitolám: Ty položky databází, které se účastní tvorby indexového výrazu, jsou označeny (červenou) tučnou kurzívou.
Kapitola o podpůrných databázích je členěna následovně: Interní číselníky Pod číselníky se rozumí klasické zobrazení kódu na otevřený text nebo hodnotu (hodnoty) jiného typu podaného ve formě relační databáze. Kód je přitom vždy jedinečný klíč, který je možno považovat za primární. V předkládaném informačním systému je číselníku celá řada; zde je podán popis jen nejdůležitějších z nich.
Informační databáze o podnicích Tato skupina databází soustřeďuje informace jak o jednotlivých podnicích jako takových, tak o jejich členění na provozy a areály a naopak o jejich seskupování do samostatně souhrnně sledovaných skupin podniků.
Informační databáze o chemismech Pod pojmem chemismy zde zjednodušeně rozumíme vše, co se týká chemických analýz vod na znečišťující látky. Kromě databáze obsahující ohodnocení tras koncentracemi těchto látek jde o řadu dalších databází.
Informační databáze o provozních údajích Popisovaný informační systém se snaží o komplexnější informační potenciál, než jsou jen informace o vodním hospodářství. Obsahuje možnost evidence a zpracování některých údajů, které je možno označit jako provozní údaje. Jejich seznam je organizován rovněž jako databáze.
Vazby mezi databázemi Předchozí odstavce popisují jednotlivé samostatné fyzické databáze. Většinu informací však lze získat ne zpracováním jediné takové databáze (i když právě jedna databáze bývá "ta hlavní"), ale zpracováním více databází vzájemně logicky propojených. Teoretickou bázi tohoto mechanismu podává kapitola výše. Vazby vytvářené mezi databázemi popisovaného informačního systému jsou uvedeny v samostatné podkapitole „Vazby mezi databázemi“.
8.1.
Interní číselníky Popisovaný informační systém používá řadu relačních databází jako reprezentaci zobrazení f kódu na otevřený text nebo jinou hodnotu. Tyto číselníky mají často doplněny sloupec vzoru a obrazu v reprezentovaném zobrazení f o sloupce hodnot dalších zobrazení g, h, ... jakožto obrazů stejného vzoru. Číselníky se ovšem neliší od jiných relačních databází. Jsou často vyčleňovány pro svůj relativně stabilní obsahový charakter. V této kapitole je podána informace o základních číselnících systému.
- 8-1 -
8.1.1. Číselník jednotek Hodnoty sledovaných veličin se zadávají v různých jednotkách. Číselník jednotek slouží jednak ke kontrole resp. nabídce zadávané jednotky, jednak obsahuje konstanty pro přepočet na jednotku základní a na jednotku množství z jednotky koncentrace. Strukturu databáze uvádí následující tabulka. CISJED.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 8 0 Kód (označení) této jednotky mg/l JED_ZAKL C 8 0 Kód (označení) základní jednotky mg/l JED_MNOZ C 8 0 Jednotka množství, je-li tato jednotka koncentrací kg NAS_ZAKL N 8 0 Konstanta pro přepočet na základní jednotku 1.000 NAS_MNOZ N 8 0 Konstanta pro přepočet na množství 1E-03 Index Indexový výraz KOD KOD
Možný obsah číselníku: KOD JED_ZAKL JED_MNOZ NAS_ZAKL NAS_MNOZ mg/l mg/l kg 1.000 1E-03 ug/l mg/l kg 1E-03 1E-06 ng/l mg/l kg 1E-06 1E-09 % % 1.000 1.000 Fz Fz 1.000 1.000 mmol/l mmol/l mmol 1.000 1E+03 mgPt/l mgPt/l mgPt 1.000 1E+03 uS/cm uS/cm 1.000 1.000 ks/l ks/ml ks 1E-03 1E+03 ks/ml ks/ml ks 1.000 1E+06 ks/10ml ks/ml ks 1E-01 1E+05 ks/100ml ks/ml ks 1E-02 1E+04 1 1 1.000 1.000
8.1.2. Číselník kvality vod Číselník obsahuje kategorie členění vod podle kvality. Kvalita 1 až 4 odpovídá normám a vyhláškám (např. [34]), kvalita 5 a další jsou zavedeny pro specifické podmínky důlních podniků a na ně navazujících podniků (koksovny apod). Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISKVA.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód kvality vody 1 NAZEV C 60 0 Textové popis kvality vody Pitná Index Indexový výraz KOD KOD
Možný obsah číselníku: KOD NAZEV 1 Pitná 2 Užitková 3 Technologická ... ... x Jiná kvalita
- 8-2 -
8.1.3. Číselník laboratoří Databáze obsahuje přehled laboratoří, ze kterých mohou přicházet do systému údaje o provedených analýzách. Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISLAB.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód laboratoře 1 NAZEV C 60 0 Označení laboratoře otevřeným textem Laboratoř Darkov Index Indexový výraz KOD KOD
Možný obsah číselníku: KOD NAZEV 1 Laboratoř Darkov 4 Laboratoř OKK 6 Laboratoř KHS Ostrava 7 Laboratoř DPB Paskov 8 Laboratoř OHS Karviná
8.1.4. Číselník typů uzlů Číselník typů uzlů na nejvyšší úrovni kategorizuje uzly z hlediska jejich postavení ve vodohospodářské síti podniku. Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISTPU.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód typu uzlu a NAZEV C 60 0 Textový popis tohoto typu Dodávky a zdroje vod Index Indexový výraz KOD KOD
Možný obsah číselníku: KOD NAZEV a Dodávky a zdroje vod b Zdroje upravených vod v podniku c Provozní místa podniku d Transport vody e Vypouštění a odtoky vod z Ztráty v podniku
8.1.5. Číselník podtypů uzlů Číselník typů uzlů na nejvyšší úrovni kategorizuje uzly z hlediska jejich postavení ve vodohospodářské síti podniku. Číselník podtypů umožňuje jemnější dělení jednotlivých typů. Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISPTU.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad TYP C 1 0 Kód typu, který tento podtyp zjemňuje a KOD C 1 0 Kód podtypu uzlu 1 NAZEV C 60 0 Textový popis podtypu uzlu Zdroj vody v podniku
- 8-3 -
CISPTU.DBF Index Indexový výraz KLIC TYP+KOD
Možný obsah číselníku: TYP KOD NAZEV a 1 Zdroj vody v podniku a 2 Zdroj vody mimo podnik b 1 Úpravny vody b 2 Čistírny, zahušťovače b 3 Provozní zdroje c 1 Podzemí c 2 Úpravna uhlí c 3 Chlazení c 5 Další provozní účely c 6 Zaměstnanci d 1 Spojení, rozbočení d 3 Transport e 1 Dodávka vody e 2 Vypouštění vody z 1 Ztráty výparem do ovzduší z 2 Ztráty průsakem do podloží z 3 Ztráty vsakem do materiálu z 4 Ostatní ztráty
8.1.6. Číselník skupin podtypů uzlů Číselník typů uzlů na nejvyšší úrovni kategorizuje uzly z hlediska jejich postavení ve vodohospodářské síti podniku. Číselník podtypů umožňuje jemnější dělení jednotlivých typů. Číselník skupin podtypů uzlů je pak nejjemnějším dělením uzlů. Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISSUZ.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad TYP C 1 0 Kód typu, který tento podtyp zjemňuje a PODTYP C 1 0 Kód podtypu uzlu 1 KOD C 1 0 Kód skupiny podtypu uzlu 1 NAZEV C 60 0 Textový popis skupiny podtypu uzlu Zdroje podzemní vody ZKRATKA C 10 0 Zkratka pro použití v hlavičkách tabulek Podz.zdroj Index Indexový výraz KLIC TYP+PODTYP+KOD
Možný obsah číselníku: TYP PODTYP KOD NAZEV a 1 1 Zdroje podzemní vody a 1 2 Zdroje povrchové vody a 1 3 Zdroje důlní vody a 2 1 Veřejná vodovodní síť a 2 2 Vodní toky a plochy a 2 3 Dodavatel mimo OKD b 1 1 Úpravny na pitnou vodu b 1 2 Úpravny na užitkovou vodu b 1 3 Úpravny na technolog. vodu b 1 4 Zdroj recirkulované vody
- 8-4 -
ZKRATKA Podz.zdroj Povr.zdroj Důl.voda Veř.vodov. Tok Dodav.cizí Úpr.pit.v. Úpr.už.v. Úpr.jiná Úpr.jiná
TYP PODTYP KOD NAZEV ZKRATKA b 1 9 Jiné úpravny Úpr.jiná b 2 1 Čistírny odpadních vod ČOV b 2 2 Zahušťovače Zahušť. b 3 1 Chladící zařízení Chlad.zař. b 3 2 Vlastní důlní provoz Rec.z dolu c 1 1 Důlní provoz Důl.prov. c 1 2 Důlní klimatizace Důl.klim. c 2 1 Úpravna, flotace Flotace c 2 2 Úpravna, přepady Přepady c 2 3 Hašení koksu, hald Hašení c 3 1 Přímé chlazení Chlaz.př. c 3 2 Nepřímé chlazení průtokové Chl.průt. c 3 3 Nepřímé chlazení cirkulační Chlaz.cir. c 5 1 Mytí techniky Mytí tech. c 5 2 Užití požární vody Požár.voda c 5 9 Ostatní provozní místa Ost.provoz c 6 1 Sociální účely Soc.účely c 6 2 Koupání Koupání d 1 Spojení, rozbočení Spoj.rozb. d 3 Transport Transport e 1 8 Odběratelé vody v OKD Odběr.OKD e 1 9 Odběratelé vody mimo OKD Odběr.cizí e 2 5 Vlastní žumpa, jímka, trativod Žumpa,jím. e 2 7 Veřejná kanalizace Veř.kanal. e 2 8 Čistírny mimo OKD ČOV cizí e 2 9 Recipienty ve smyslu 58/98 Recip.z.58 z 1 Ztráty výparem do ovzduší Ztr.výpar. z 2 Ztráty průsakem do podloží Ztr.průs. z 3 Ztráty vsakem do materiálu Ztr.vsak. z 4 Ostatní ztráty Ztr.jiné
8.2.
Informační databáze o podnicích
8.2.1. Databáze trustů podniků Pro nejvyšší organizační jednotku podniků byl zvolen termín trust. Trust je nejvyšším seskupovacím prvkem pro souhrnné informační výstupy. Databáze má strukturu danou následující tabulkou: TRUST.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód trustu podniků d NAZEV C 60 0 Textové označení trustu podniků Doly a s nimi sdružené podniky Index Indexový výraz KOD KOD
Část možného obsahu databáze je např.: KOD NAZEV d Doly a s nimi sdružené podniky x Podniky mimo důlní podniky z Ztráty
- 8-5 -
8.2.2. Databáze skupin podniků Trust je nejvyšší seskupovací jednotkou pro podniky. Jemnější členění poskytuje skupina podniků. Databáze má strukturu danou následující tabulkou: SKUPP.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad TRUST C 1 0 Kód trustu, kam skupina patří d KOD C 1 0 Kód skupiny podniků a SKUPHTML C 1 0 Kód pro seskupování v HTML výstupech b NAZEV C 60 0 Textové označení skupiny podniků Činné doly Index Indexový výraz KLIC TRUST+KOD
Část možného obsahu databáze je např.: TRUST KOD SKUPHTML NAZEV d a b Činné doly d b c Koksovny d c e Dceř. společnosti OKD d d d Doly v útlumu d e e Odšť. závody OKD d h e Jiné podniky OKD d m b Českomoravské doly d z e Správní podniky x 1 f Povodí Odry x a f Vodárny a kanalizace x x f Ostatní podniky z z f Ztráty
8.2.3. Databáze podniků Tato databáze je základní databází z hlediska pojmu znečišťovatel uvedeného v §1 odst. (1) zákona 58/98 Sb. Každý řádek databáze je informací především o jednom zpracovávaném znečišťovateli; těmi jsou především důlní podniky. Dále databáze obsahuje i ostatní právnické osoby obsažené v modelu vodohospodářské sítě, jako např. podniky VaK, povodí Odry apod. Databáze má strukturu danou následující tabulkou:
Ident. Typ Délka Des. Význam KOD C 2 0 Jedinečný kód podniku TRUST C 1 0 Kód trustu, do kterého podnik patří SKUPINA C 1 0 Kód skupiny podniků, do které podnik patří ZKRATKA C 12 0 Zkratka podniku uváděná např. v záhlavích tabulek NAZEV C 60 0 Zaregistrovaný název podniku VODOHOSP C 60 0 Jméno vodohospodáře podniku MISTO C 60 0 Místo sídla vodohospodáře podniku OKRES C 60 0 Okres sídla vodohospodáře podniku PSC N 5 0 PSČ sídla vodohospodáře podniku TELEFON C 60 0 Telefon na vodohospodáře Index Indexový výraz KOD KOD TRUST TRUST+SKUPINA+KOD
- 8-6 -
PODNIK.DBF Příklad 01 d m ČSM Českomoravské doly, a.s.,Důl ČSM, o.z. Jan Novák Stonava Karviná 73534 069-645 11 59
Část možného obsahu databáze podniků je např.: KOD TRUST SKUPINA ZKRATKA NAZEV Českomoravské doly, 01 d m ČSM a.s.,Důl ČSM, o.z. OKD, a.s.,Důl 02 d a Darkov-3 DARKOV,o.z. - závod 3 OKD, a.s.,Důl Lazy, o.z., 03 d a František lok.František 91 x a Vodárny Vodárny a kanalizace Povodí 92 x 1 Povodí Odry Odry 99 x x Jiné pod. Jiné podniky mimo OKD
VODOHOSP MISTO
PSC TELEFON 069-645 Jan Novák Stonava Karviná 73534 11 59 069-646 Petr Novák Karviná - Doly Karviná 73502 90 29 069-658 Pavel Novák Orlová 2 Karviná 73512 43 04 Ostrava Ostrava 70100 Ostrava
OKRES
Ostrava 70100
8.2.4. Databáze podnikových areálů Některé podniky se rozkládají v několika areálech. Areál je totožný s umístěním zdroje znečištění, informace o němž jsou požadovány formulářem 2/6 vyhlášky č. 47/99 Sb. Databáze má strukturu danou následující tabulkou: AREAL.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 3 0 Kód areálu a KODP C 2 0 Kód podniku, do kterého areál patří 01 NAZEV C 60 0 Textové označení areálu ČSM Sever MISTO C 60 0 Sídlo správy areálu Stonava OKRES C 60 0 Okres sídla správy areálu Karviná PSC N 5 0 PSČ sídla správy areálu 73500 Index Indexový výraz KLIC KODP+KOD
Část možného obsahu databáze je např.: KOD KODP NAZEV MISTO OKRES PSC a 01 ČSM Sever Stonava Karviná 73500 b 01 ČSM Jih Stonava Karviná 73500 OVK 91 Ostravské vodárny a kanalizace 0 SVK 91 Severomoravské vodárny a kanalizace 0
8.2.5. Databáze podnikových provozů Některé velké podniky se člení do několika menších provozů, z nichž každý má svého samostatného vodohospodáře. Členění na provozy umožňuje pak směrovat informační výstupy konkrétním vodohospodářům za jimi spravovanou část subsystému. Databáze má strukturu danou následující tabulkou: PROVOZ.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód provozu podniku a KODP C 2 0 Kód podniku 27 NAZEV C 60 0 Textové označení provozu OKD Doprava - a MISTO C 60 0 Sídlo správy provozu Ostrava 2 PSC N 5 0 PSČ správy provozu 72935 TELEFON C 60 0 Telefon na vodohospodáře provozu 6166 440 VODOHOSP C 25 0 Vodohospodář provozu Jan Novák Index Indexový výraz KLIC KODP+KOD
- 8-7 -
Část možného obsahu databáze je např.: KOD KODP NAZEV MISTO PSC TELEFON VODOHOSP a 27 OKD Doprava - a Ostrava 2 72935 6166 440 Jan Novák b 27 OKD Doprava - b Ostrava 2 72935 6166 440 Petr Novák C 91 Veřejná kanalizace s vyústěním do ČOV 0 T 91 Veřejná kanalizace s vyústěním do toku 0
8.3.
Informační databáze o chemickém složení vod
8.3.1. Lokality odběru vzorků Místa ve vodohospodářském systému podniku, odkud se odebírají vzorky vod pro chemickou analýzu, jsou v podstatě trojího typu a tedy také trojího způsoby zpracování vzhledem k síťovému modelu. Podstatné je, že z hlediska zavedení vodohospodářské sítě je základním cílem sledování a hodnocení kvality vody v každé jednotlivé trase sítě a celkové množství znečištění přenesené (a tedy vypuštěné) touto trasou. Tři možnosti jsou tyto: 1. 2.
3.
Lokalita odběru vzorku je přímo na nějaké trase vodohospodářské sítě. V tom případě je kód lokality přímo "zástupcem" trasy. Lokalita odběru vzorku je v nějakém uzlu sítě. Uzel byl zaveden jako místo, z jehož všech výpustí odtéká voda stejné kvality a odběr vzorku se pak týká této (všude stejné) odcházející vody. Analytické údaje zjištěné ve vzorku z takové lokality jsou pak rozšířeny na všechny trasy z tohoto uzlu vycházející. Lokalita odběru vzorku sice principielně patří nějakému místu hospodaření s vodou, ale netýká se bezprostředně zákonů o znečištěných vodách (jde např. o hygienickou kontrolu vody v kuchyních a koupelnách apod). Tato hodnota je pouze evidována a vykazována, ale jinak s ní není pracováno.
Databáze, ve které jsou uvedeny všechny lokality odběru vzorků ve vztahu k vodohospodářské síti, má strukturu popsanou následující tabulkou: LOKVZO.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KODP C 2 0 Kód podniku dané lokality 01 KOD C 4 0 Kód lokality odběru vzorku 1000 KODPZ C 2 0 Kód podniku (zdrojového) uzlu KODZ C 4 0 Kód (zdrojového) uzlu KODPC C 2 0 Kód podniku cílového uzlu trasy KODC C 4 0 Kód cílového uzlu trasy NAZEV C 60 0 Textové označení lokality Místo vzorkování POLOHA C 1 0 Případná poloha na trase ZROZB N 2 0 Předepsaný počet základních rozborů 20 PROVOZ C 1 0 Kód provozu podniku obsahujícího lokalitu AREAL C 3 0 Kód areálu podniku obsahujícího lokalitu Index Indexový výraz LABVZ KODP+KOD+KODPZ+KODZ+KODPC+KODC HRANY KODPZ+KODZ+KODPC+KODC+KODP+KOD
Příklad části možného obsahu databáze je následující: KODP KOD ZDROJ KODPZ KODZ KODPC KODC NAZEV POLOHA ZROZB AREAL 01 1000 Místo vzorkování 0 01 1101 Vzorek 06/06/2000 13:21:23 0 01 1103 01 1171 Z.jih-vodojem 6 01 1104 Z.jih-kantýna 0 01 1105 Místo vzorkování 0
- 8-8 -
KODP KOD ZDROJ KODPZ KODZ KODPC KODC NAZEV POLOHA ZROZB AREAL 01 1106 Místo vzorkování 0 01 1111 01 1111 01 5161 Z.Sever - vodojem K 12 01 2201 Z.sever-sauna bazén 4 01 2202 Z.jih-sauna bazén 4 01 2203 Z.sever rehabil.bazén 12 01 2231 01 2231 Do z.sev.koupelny 12 01 2232 01 2232 Do z.jih koupelny 12 01 2301 01 2331 Z.sev.pro podz.pr.v. 4 01 2302 01 2332 Z.jih pro podz.pr.v. 4 01 2331 Vzorek 21/02/2000 06:07:00 0 01 2332 Vzorek 21/02/2000 06:07:00 0 01 3181 01 3181 Před chem.úpr.z Těr. 9.kv. 12 01 4151 01 4151 Recirk.vlast.ČOV 4 01 5100 01 5100 ČOV č. 1 0
8.3.2. Databáze chemických stanovení Zákony, vyhláškami, hygienickými i interními předpisy je dáno, u jakých chemických látek mají podniky povinnost provádět stanovení koncentrace. Databáze chemických stanovení obsahuje nejen pouhý výčet látek, ale i informace o jednotkách pro jednotlivá stanovení, o zahrnutí analýz dané látky do různých typů informačních výstupů apod. Databáze má strukturu popsanou následující tabulkou: CHEMST.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad ZKRATKA C 8 0 Zkratka látky, jejíž stanovení se provádí AOX NADPIS C 8 0 Označení látky umísťované do nadpisů AOX JEDNOTKA C 8 0 Jednotka stanovení obsahu ng/l ZAKON C 1 0 Zda je sledována podle zákona g JE_S1 C 1 0 Zda je ve výstupech typu 1 * JE_S2 C 1 0 Zda je ve výstupech typu 2 * JE_S3 C 1 0 Zda je ve výstupech typu 3 * VYZNAM C 120 0 Popis látky otevřeným textem Adsorbovatelné organicky vázané halogeny Index Indexový výraz ZKRATKA ZKRATKA
Možný obsah databáze je následující: ZKRATKA AOX Ag Agr_H Al As BSK5 Ba Barva Be Br Bzp ...l Zn ZtrZ pH
NADPIS JEDNOTKA ZAKON JE_S1 JE_S2 JE_S3 VYZNAM AOX ng/l g * * * Adsorbovatelné organicky vázané halogeny Ag mg/l Celkový obsah kationtů stříbra Agr-H mg/l Agresivita dle Heyera Al mg/l Celkový obsah kationtů hliníku As mg/l Celkový obsah kationtů arsenu BSK5 mg/l Biochemická spotřeba kyslíku po 5 dnech Ba mg/l Celkový obsah kationtů barya Barva mgPt/l Barva vyjádřená v mg platiny Be mg/l Berylium Br mg/l Celkový obsah aniontů bromidů Bzp ng/l Benzenpyren ... ... ... Zn mg/l Celkový obsah kationtů zinku Ztr.žíh % Ztráta rozpuštěných látek žíháním pH Koncentrace vodíkových iontů
- 8-9 -
8.3.3. Limity dané kanalizačními řády Zvláště organizace typu "Vodovody a kanalizace" si stanovují podmínky pro příjem znečištěné vody do svých kanalizací. Tyto podmínky jsou známy vodohospodářům jako kanalizační řád. Severomoravských důlních podniků se týkají kanalizační řády podniků OVaK a SmVaK. Databáze obsahující limity látek daných svou zkratkou má strukturu popsanou následující tabulkou: LIMKAN.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KODP C 2 0 Kód podniku stanovujícího k.ř. 91 PROVOZ C 1 0 Konečný cíl (tok, ČOV) T AREAL C 3 0 Upřesnění podniku OVK ZKRATKA C 8 0 Zkratka znečišťující látky BSK5 LIMMIN N 11 5 Minimální přípustná hodnota 0,00000 LIMMAX N 11 5 Maximální přípustná hodnota 50,00000 Index Indexový výraz KLIC KODP+PROVOZ+AREAL+ZKRATKA
Příklad části možného obsahu databáze je následující: KODP PROVOZ AREAL ZKRATKA LIMMIN LIMMAX 91 T OVK BSK5 0,00000 50,00000 91 T OVK ChSK_Cr 0,00000 120,00000 91 T OVK NL_V 0,00000 45,00000 91 T OVK RL_V 0,00000 1000,00000 91 T OVK pH 6,00000 9,00000 91 T OVK EL 0,00000 10,00000 91 T OVK TenA 0,00000 1,00000 91 T OVK NEL 0,00000 0,20000 91 T OVK CN 0,00000 0,20000 91 T OVK F1 0,00000 0,10000 91 T OVK Cl 0,00000 350,00000 91 T OVK Hg 0,00000 0,00100 91 T OVK Cu 0,00000 0,10000 91 T OVK Ni 0,00000 0,15000 91 T OVK Cr3 0,00000 0,30000 91 T OVK Cr6 0,00000 0,05000 91 T OVK Pb 0,00000 0,10000 91 T OVK As 0,00000 0,10000 91 T OVK Zn 0,00000 0,20000
8.3.4. Limity pro jednotlivá místa odběru vzorků Pro jednotlivá místa odběru vzorků mohou být stanoveny limity znečišťujících látek. Nejčastějšími zdroji omezení jsou jednak kanalizační řády (viz databáze LIMKAN), jednak vodoprávní rozhodnutí. Databáze LIMKAN promítá automaticky své údaje do popisované databáze LIMMIS; tu však lze doplňovat i o omezení jiných zdrojů. Databáze má strukturu popsanou následující tabulkou: LIMMIS.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KODP C 2 0 Kód podniku lokality odběru vzorku 01 KOD C 4 0 Kód lokality odběru vzorku 5192 ZKRATKA C 8 0 Zkratka omezované látky BSK5 MINIMUM N 13 6 Minimální přípustná hodnota 0,000000 MAXIMUM N 13 6 Maximální přípustná hodnota 5,000000
- 8-10 -
LIMMIS.DBF ODDATA D 8 0 Datum, odkdy omezení platí 13.12.1999 TYPR C 2 0 Zdroj omezení VR ODBER C 2 0 Kód požadovaného odběru 00 DODATA D 8 0 Datum do kdy omezení platí .. Index Indexový výraz KLIC KODP+KOD+ZKRATKA+ODBER+DTOS(ODDATA)
Příklad části možného obsahu databáze je následující: KODP KOD ZKRATKA MINIMUM MAXIMUM ODDATA TYPR ODBER DODATA 01 5192 BSK5 0,000000 5,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5192 ChSK_Cr 0,000000 30,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5192 NL_V 0,000000 20,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5192 N_NH4 0,000000 0,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5192 P 0,000000 0,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5192 RAS 0,000000 1200,000000 13.12.1999 VR 00 .. 01 5291 BSK5 0,000000 15,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 ChSK_Cr 0,000000 40,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 NEL 0,000000 0,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 NL_V 0,000000 15,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 N_NH4 0,000000 0,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 P 0,000000 0,000000 06.12.1999 VR 00 .. 01 5291 RAS 0,000000 250,000000 06.12.1999 VR 00 .. 03 6181 BSK5 0,000000 30,000000 01.01.1997 VR 00 .. 03 6181 NEL 0,000000 10,000000 01.01.1997 VR 00 .. 03 6181 NL_V 0,000000 80,000000 01.01.1997 VR 00 .. 03 6182 BSK5 0,000000 30,000000 01.01.1997 VR 00 .. 03 6182 NEL 0,000000 10,000000 01.01.1997 VR 00 .. 03 6182 NL_V 0,000000 80,000000 01.01.1997 VR 00 ..
8.3.5. Vodoprávní rozhodnutí Ze zákona jsou orgány zasahujícími do správy životního prostředí vydávány omezení na množství látek pro jednotlivé konkrétní výpusti znečištěné vody. Tato omezení jsou vydávána jako vodoprávní rozhodnutí. Znečišťovatelé jsou povinni tuto výpusť vzorkovat a znečištění kontrolovat. Z hlediska popisovaného systému je výpusť bodem trasy (většinou "hodně blízko konci trasy") vodohospodářské sítě. Databáze vodoprávních rozhodnutí má strukturu popsanou následující tabulkou:
VPROZH.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KODP C 2 0 Kód podniku lokality odběru vzorku 01 KOD C 4 0 Kód lokality odběru vzorku 5192 ODDATA D 8 0 Počáteční datum platnosti v.r. 13.12.1999 DODATA D 8 0 Konečné datum platnosti v.r. .. MAXPRUT N 10 3 Maximální povolený průtok v [l/sec] 0,000 MAXROBJ N 10 0 Maximální povolený roční průtok v [m3] 0 CISLO C 20 0 Jednací číslo v.r. VYDAL C 40 0 Označení toho, kdo v.r. vydal Index Indexový výraz KLIC KODP+KOD+DTOS(ODDATA)
- 8-11 -
Příklad části možného obsahu databáze je následující: KODP KOD ODDATA DODATA MAXPRUT MAXROBJ CISLO VYDAL 01 5192 13.12.1999 .. 500,000 12 000 01 5291 06.12.1999 .. 800,000 345 000 13/99 Žá. 03 6181 01.01.1997 .. 250,000 175 000 03 6182 01.01.1997 .. 1800,000 98 000 04 8181 30.11.1999 .. 500,000 2 500
8.4.
Informační databáze o provozních údajích
8.4.1. Číselník provozních údajů Předkládaný informační systém se snaží o komplexnější informační potenciál než je jen samotný vodohospodářský subsystém podniku. Dovoluje sledovat a zpracovat i údaje obvykle označované jako provozní. Strukturu databáze uvádí následující tabulka: CISPRU.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KOD C 1 0 Kód provozního údaje 1 NAZEV C 60 0 Textové označení údaje Počet směn FUNKCE C 1 0 Symbol funkce, jak nakládat s údajem v souhrnu S Index Indexový výraz KOD KOD
Možný obsah číselníku: KOD NAZEV FUNKCE 1 Počet směn S 2 Surová těžba S 3 Vsázka do úpravny S 7 Fenolové vody - koncentrace P 8 Flotační hlušiny - koncentrace P 9 Surové kaly - koncentrace P
8.4.2. Databáze provozních dat Uvedeným číselníkem provozních údajů jsou kódována vlastní provozní data. Zadávají se od minulého data k danému datu (obvykle jednou měsíčně k poslednímu dni měsíce). Databáze provozních údajů má strukturu vyjádřenou následující tabulkou:
PROVUD.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad KODP C 2 0 Kód podniku vykazujícího údaj 01 KOD C 4 0 Kód uzlu, ke kterému se údaj vztahuje TYP C 1 0 Kód typu provozního údaje 1 DATUM D 8 0 Datum, ke kterému se údaj vykazuje 31.01.1997 HODNOTA N 12 3 Hodnota údaje 90460,000 Index Indexový výraz KLIC KODP+DTOS(DATUM)+TYP+KOD
- 8-12 -
Příklad možné části obsahu databáze: KODP KOD TYP DATUM HODNOTA 01 1 31.01.1997 90460,000 01 2 31.01.1997 360400,000 01 3 31.01.1997 345000,000 01 5121 8 31.01.1997 80000,000 01 1 28.02.1997 77930,000 01 2 28.02.1997 333400,000 01 3 28.02.1997 318600,000 01 5121 8 28.02.1997 80000,000 01 1 31.03.1997 81100,000 01 2 31.03.1997 152440,000 01 3 31.03.1997 273000,000 01 5121 8 31.03.1997 80000,000 01 1 30.04.1997 85520,000 01 2 30.04.1997 345100,000 01 3 30.04.1997 329900,000 01 5121 8 30.04.1997 80000,000 01 1 31.05.1997 74935,000 01 2 31.05.1997 300100,000 01 3 31.05.1997 283600,000
8.4.3. Seznam ekonomických údajů Předkládaný informační systém eviduje i další data týkající se vodohospodářského subsystému podniku. Dovoluje sledovat a zpracovat i údaje obvykle označované jako ekonomické. Databáze se seznamem sledovaných ekonomických údajů má strukturu vyjádřenou následující tabulkou: SEZEKO.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad POLOZKA N 4 0 Kód položky 1 SKUPINA C 1 0 Ekonomická skupina, do které položka patří a NAZEV C 60 0 Textový popis položky Počet pracovníků VHZ JEDNOTKA C 20 0 Jednotka, v jaké se položka vykazuje SUMA_DO N 4 0 Kód té položky, do které se tato položka sumuje 0 Index Indexový výraz POLOZKA POLOZKA
Příklad možné části obsahu databáze: POLOZKA SKUPINA NAZEV JEDNOTKA SUMA_DO 1a Počet pracovníků VHZ 0 2a Počet čistíren 0 3a Délka vodovodní sítě km 0 4a Délka kanalizační sítě km 0 5b Těžba kalů (sušina) tis.t./rok 0 6d Úplaty za odběr podzemní vody pro vlastní účely tis.Kč 91 7d Úplaty za odběr pitné vody pro vlastní účely tis.Kč 91 8d Úplaty za odběr povrchové vody pro vlastní účely tis.Kč 91 91 d Úplaty za odběry celkem tis.Kč 0 9e Úplaty za vypouštění vody do veřejné kanalizace tis.Kč 92 10 e Úplaty za vypouštění vody do povrchových vod tis.Kč 92 92 e Úplaty za vypouštění celkem tis.Kč 0 11 f Pokuty za porušení vodního zákona tis.Kč 0 12 g Plac.látk.znečištění: nerozpustné látky t/rok 93 13 g Plac.látk.znečištění: biochem. spotřeba kyslíku t/rok 93
- 8-13 -
POLOZKA SKUPINA NAZEV 14 g Plac.látk.znečištění: rozpustné látky 15 g Plac.látk.znečištění: kysel. neutr. kapacita 16 g Plac.látk.znečištění: zásad. neutr. kapacita 17 g Plac.látk.znečištění: nep. extrah. látky 93 g Plac. látk. znečištění celkem 18 i Základní úplata: nerozpustné látky 19 i Základní úplata: biochemická spotřeba kyslíku 20 i Základní úplata: rozpustné látky 21 i Základní úplata: kysel. neutr. kapacita 22 i Základní úplata: zásad. neutr. kapacita 23 i Základní úplata: nep. extrah. látky 94 i Základní úplaty celkem 24 j Přirážka: nerozpustné látky 25 j Přirážka: biochemická spotřeba kyslíku 26 j Přirážka: rozpustné látky 27 j Přirážka: kysel. neutr. kapacita 28 j Přirážka: zásad. neutr. kapacita 29 j Přirážka: nep. extrah. látky 95 j Přirážky za vypouštění celkem 30 x Plán směn za měsíc pro příští rok 31 x Plán těžby/koksu za měsíc pro příští rok 32 x Plán vsázky za měsíc pro příští rok 40 x Skut. směn za vykazovaný rok 41 x Skut. těžby/koksu za vykazovaný rok 42 x Skut. vsázky za vykazovaný rok
JEDNOTKA SUMA_DO t/rok 93 t/rok 93 t/rok 93 t/rok 93 t/rok 0 tis.Kč 94 tis.Kč 94 tis.Kč 94 tis.Kč 94 tis.Kč 94 tis.Kč 94 tis.Kč 0 tis.Kč 95 tis.Kč 95 tis.Kč 95 tis.Kč 95 tis.Kč 95 tis.Kč 95 tis.Kč 0 poč/měs 0 tis.t/měs 0 tis.t/měs 0 s/rok 0 t/rok 0 t/rok 0
8.4.4. Databáze ekonomických dat Na předchozí seznam sledovatelných ekonomických údajů navazuje databáze vlastních ekonomických dat. Databáze má strukturu vyjádřenou následující tabulkou: EKONOM.DBF Ident. Typ Délka Des. Význam Příklad ROK N 4 0 Rok, za který se údaj vykazuje 1997 KODP C 2 0 Kód podniku, který položku vykazuje 01 POLOZKA N 4 0 Vykazovaná položka 1 HODNOTA N 16 3 Hodnota vykazované položky 1,000 Index Indexový výraz KLIC KODP+STR(ROK,4,0)+STR(POLOZKA,4,0)
Příklad možné části obsahu databáze: ROK KODP POLOZKA HODNOTA 1997 01 1 1,000 1997 01 2 2,000 1997 01 3 7,000 1997 01 4 3,000 1997 01 5 129,000 1997 01 7 554,000 1997 01 8 3 892,000 1997 01 12 1,000 1997 01 13 0,000 1997 01 14 104,000 1997 01 20 74,000 1997 01 30 67 200,000 1997 01 31 183 000,000 1997 01 32 333 000,000
- 8-14 -
ROK KODP POLOZKA HODNOTA 1997 01 40 944,000 1997 01 41 3 621,000 1997 01 42 3 563,000 1997 01 91 4 447,000 1997 01 93 105,000
8.5.
Vazby mezi databázemi Vodohospodářský informační systém používá řadu relačních databází. Vazba mezi dvěma relačními databázemi je obecně vytvářena na základě hodnot výrazu vyhodnocovaného na straně databáze, ze které vychází vazba, a hodnot indexového klíče na straně databáze, do které směřuje vazba. Poznámka: některé jednodušší relační databázové systémy nedovolují vytvářet vazby pomocí obecného výrazu, ale jen pomocí hodnot jediného sloupce. Stanovují např., že vazby lze provádět jen na základě primárního indexového klíče (na straně databáze, do které směřuje vazba), a přitom za primární indexový klíč mohou být prohlášeny hodnoty jediného sloupce databáze, nikoliv obecný výraz zahrnující hodnoty více sloupců databáze (a už vůbec ne hodnoty jiných, dříve připojených databází). Takové databázové systémy jsou pro potřeby profesionálních informačních systémů nepoužitelné.
V popisovaném vodohospodářském informačním systému jsou vytvářeny konkrétní vazby aktuálně podle množství a kvality informací, které je zapotřebí získat. Poměrně obecný - i když ne zcela vyčerpávající - přehled o většině možných logických vztazích podává schéma 8.5.2. V tomto schématu znázorňuje spojnice → vazbu do cílové databáze indexované jedinečným klíčem - tedy to, co bývá označováno jako vazba N:1. K řádku výchozí databáze je připojen jediný řádek cílové databáze (pokud existuje). Je zřejmé, že výměnou postavení zdrojové a cílové databáze se vazba stává tou, která je označována jako 1:N. Za pozornost stojí vazba z databáze tras vodohospodářské sítě do databáze uzlů sítě. Ve schématu shora bylo použito zjednodušující znázornění. Ve skutečnosti jde o vazbu tohoto typu (příklad ukazuje následné vazby např. do "Podniků"):
PODNIKY
PODNIKY
Pod.zdr.
Pod.cíl.
kod
kod
kodp
kodp
UZLY
UZLY
Zdroje
Cíle
kodp+kod
kodp+kod
kodpc+kodc
kodpz+kodz
TRASY
Obr. 8.1: Vazby do stejné databáze vícekrát
- 8-15 -
CISKVA
PROVOZ kodp
PODNIK
trust
TRUST
kodp
t ru st
kodp+areal
AREÁL
SKUPP
CISPTU
typ
CISTPU
+s k
up i
na
typ+podtyp
+p o
dt yp
kodp+provoz kod p
CISSUZ
UZLY
typ pod typ+
dp ko
typ
kvalita
trust+ skupina
typ
PROVÚD M
typ
CISPRU
kodpz+kodz
kodpc+kodc
kodp+kod
TRASY
EKONOM R
položka
kodpz+kodz+ kodpc+kodc
kodp
SEZEKO
OBJEMY
CISLAB kodp+kod
M
LABVZ8
ř rato labo
TPROZB
typ
zkratka
M
Obr. 8.2: Schéma vazeb mezi databázemi
- 8-16 -
CHEMST
Při vytváření virtuálních struktur pomocí vazeb je databáze UZLY použita dvakrát: jednou jako cíl vazby zprostředkované výrazem KODPZ+KODZ (v tom případě má databáze UZLY dočasné jméno ZDROJE), jednou jako cíl vazby zprostředkované výrazem KODPC+KODC (v tom případě má databáze UZLY dočasné jméno CÍLE). Obě vazby přitom vycházejí z jediné fyzické databáze TRASY a směřují do jediné fyzické databáze UZLY - v ní jsou ovšem dvojím použitím vytvořeny dva samostatné přístupové mechanismy, zvláště dva různé pointery na řádky. Vazby z "obou uzlů" pak směřují do obdobně dvakrát použité databáze PODNIKY; její data jsou pak přístupná dvěmi samostatnými přístupovými mechanismy: jednou řízené vazbou ze Zdrojů, jednou z Cílů. Z "obou podniků" pak dále směřují vazby do "dvou trustů" atd. podle obr. 8.5.2. K dispozici je pak odpověď např. na otázku, jaké je úplné textové označení trustu obsahujícího zdrojový uzel. Následující vazby zajišťují přístup např. ke všem předchůdcům příp. následníkům každé trasy :
TRASY
TRASY
TRASY
TRASY
Vst.zdr.
Výst.zdr.
Vst.cílů
Výst.cílů
kodpc+kodc
kodpz+kodz
kodp+kod
kodpc+kodc
kodpz+kodz
kodp+kod
kodp+kod
kodp+kod
UZLY
UZLY
Zdroje
Cíle
kodp+kod
kodp+kod
kodpz+kodz
kodpc+kodc
TRASY
Obr. 8.3: Přístup k předchůdcům a následníkům tras
Vazba z databáze TRASY přes KODPZ+KODZ do databáze uzlů přístupné jako ZDROJE určí pro každou trasu T její jediný zdrojový uzel U (každá trasa je v databázi TRASY jen jednou a každý uzel je v databázi UZLY jen jednou). Vazba z databáze uzlů přístupné jako ZDROJE do databáze tras přístupné jako VSTUPY ZDROJŮ za podmínky, že trasy jsou indexovány výrazem (počínajícím) KODPC+KODC, určuje všechny takové trasy, jímž je uzel U uzlem koncovým. To jsou právě všichni předchůdci trasy T. Obdobně pro VÝSTUPY CÍLŮ lze získat všechny následníky trasy T. Právě množina všech předchůdců dané trasy má význam při výpočtu neznámé koncentrace µT znečišťující látky resp. neznámého množství MT této látky v trase T při všech známých objemech Oi a známých koncentracích µi v trasách, které jsou předchůdcem trasy T za předpokladu, že se v počátečním uzlu trasy T nemění kvalita vody. To je častý případ uzlů, ve kterých se spojují resp. rozbočují kanalizace, vodovodní sběrače apod. Označíme-li MU množství sledované látky celkem do uzlu U přepravené vstupními trasami uzlu, označíme-li dále OU celkový objem vod vstoupivši do uzlu U, je MU =
Σ
µi . Oi
OU =
Σ
Oi
- 8-17 -
a protože se kvalita vody v uzlu U nemění, je koncentrace sledované látky ve všech výstupních trasách uzlu U (a tedy v trase T zvlášť) stejná a rovna µU = µT = MU / OU Množství přepravené látky v trasách vystupujících z uzlu U se pak dělí v poměru objemů v těchto trasách, je proto množství látky MT přepravené trasou T rovno MT = µT . OT
= OT .
(Σ
µi . Oi)
- 8-18 -
/ ( Σ
Oi)
