KALKULACE POJISTNÉHO V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finanční podnikání

KALKULACE POJISTNÉHO V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ diplomová práce

Michala Vlasatíková

Vedoucí práce: František Čámský Brno, duben 2006

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2004/2005

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

Vlasatíková Michala

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

Kalkulace pojistného v neživotním pojištění Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Neživotní pojištění v ČR je pro klienty daleko vyhledávanějším produktem, než tomu je u pojištění životního a důchodového. Sledování vývoje v této oblasti dává možnosti posoudit růst majetkového (neživotního) pojištění s předpoklady jeho budoucího vývoje. Cíl práce: Cílem práce je zmapovat nejprodávanější pojistné produkty neživotního pojištění u dvou vybraných pojišťoven a na základě toho porovnat u stejných pojistných produktů výši pojistného. Takovéto srovnání může sloužit k výběru pojišťovny s nejvýhodnější nabídkou. Postup práce a použité metody:

- teoretické základy v neživotním pojištění - výpočet netto a brutto pojistného v neživotním pojištění - komparace pojistných produktů dvou pojišťoven - výběr pojišťovny podle výše pojistného

Problém řešit pomocí statistických metod pro zjištění rizika pojistného a formulí pro výpočet pojistného vybraných pojistných produktů.

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek, grafů, popř. schémat Rozsah průvodní zprávy bez příloh: 60 - 70 stran Seznam odborné literatury: Cipra, T.: "Pojistná matematika: teorie a praxe". První vydání, Praha, Ekopress, rok 1999. 398 stran. Bibliografie: s.377-384.-Rejstřík. ISBN 80-86119-17-3. Cipra, T.: "Pojistná matematika v praxi, pojištění odpovědnosti za škody, Solventnost pojišťovny, pojištění majetku, pojištění osob, zdravotní pojištění, penzijní rady, zajišťování". První vydání, Praha, Edice HZ, 1994.273 stran. Knižnice aktuárských věd. Sv. č. 2. ISBN 80-901495-6-1. Čámský František: "Pojistná matematika". 2.1. vyd. Brno, ESF MU, 1998. 44 stran. Bibliografie: 44 stran. ISBN 80-210-1987-5.

Vedoucí diplomové práce: RNDr. František Čámský Datum zadání diplomové práce: 19. 3. 2004 Datum odevzdání diplomové práce: duben 2005

Vedoucí katedry

V Brně dne 25.3.2004

J m én o a p ř íj men í a u to r a : N áz e v d ip lo mo vé p r ác e : N áz e v p rác e v a n g lič t ině : K a t ed r a : V edo uc í d ip lo mo v é p rá ce : Ro k obh a job y :

Michala Vlasatíková Kalkulace pojistného v neživotním pojištění Calculation of Insurance Premium in Non-life Insurance Finance RNDr. František Čámský 2006

Anotace

Předmětem diplomové práce „Kalkulace pojistného v neživotním pojištění“ je srovnání výše pojistného u nejprodávanějších pojistných produktů v oblasti neživotního pojištění u dvou komerčních pojišťoven. V první části je zmapována situace na pojistném trhu v České republice, druhá část se zabývá objasněním pojmu neživotní pojištění a třetí část obsahuje teoretická východiska pro výpočet pojistného v neživotním pojištění. Ve čtvrté části je potom obsaženo samotné cenové srovnání pojistných produktů a jeho výsledky.

Annotation

The goal of the submitted thesis: “Calculation of Insurance Premium in Non-life Insurance” is to compare insurance premiums of the most popular non-life insurance products at two different commercial insurance companies. In the first part the situation on the insurance market in the Czech Republic is charted, the second part concentrates on explanation of the term non-life insurance and the third part contains the theory on calculation of insurance premium in non-life insurance. The comparison itself and its results are included in the fourth part.

Klíčová slova

Pojišťovnictví, kalkulace pojistného, neživotní pojištění, klasifikace pojištění, pojistný trh, povinné ručení

Keywords

Insurance system, calculation of insurance premium, non-life insurance, classification of insurance, insurance market, third-party risks insurance

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kalkulace pojistného v neživotním pojištění vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Františka Čámského a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 14. dubna 2006 v l a s t n or u čn í p o d p i s a u t or a

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Františku Čámskému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD.............................................................................................................................................................. 7 1

2

3

4

POJISTNÝ TRH V ČESKÉ REPUBLICE............................................................................................. 9 1.1 POJIŠŤOVNY PŮSOBÍCÍ NA ČESKÉM TRHU ............................................................................................. 9 1.2 HLAVNÍ UKAZATELE ÚROVNĚ POJISTNÉHO TRHU A JEJICH VÝŠE V ROCE 2004 ..................................... 10 1.2.1 Předepsané hrubé pojistné ....................................................................................................... 10 1.2.2 Pojistné plnění ......................................................................................................................... 14 1.2.3 Škodovost................................................................................................................................. 14 1.2.4 Pojištěnost ............................................................................................................................... 15 1.2.5 Koncentrace pojistného trhu..................................................................................................... 16 1.2.6 Shrnutí..................................................................................................................................... 17 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ................................................................................................................ 18

2.1 KLASIFIKACE PODLE ZPŮSOBU TVORBY TECHNICKÝCH REZERV .......................................................... 18 2.2 KLASIFIKACE PODLE NOREM A DIREKTIV EVROPSKÉ UNIE .................................................................. 18 2.2.1 Klasifikace rizik podle pojistných odvětví dle direktiv EU ......................................................... 19 2.2.2 Skupiny pojištění podle direktiv EU .......................................................................................... 22 2.3 KLASIFIKACE PODLE ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ ............................................................................... 22 2.3.1 Odvětví neživotních pojištění podle zákona o pojišťovnictví ...................................................... 22 2.3.2 Skupiny odvětví neživotních pojištění podle zákona o pojišťovnictví .......................................... 24 VÝPOČET POJISTNÉHO ................................................................................................................... 26

3.1 TEORIE RIZIKA V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ ........................................................................................... 26 3.1.1 Pojem riziko v pojišťovnictví .................................................................................................... 26 3.1.2 Pojistné riziko z hlediska zisku.................................................................................................. 27 3.1.3 Směrodatná odchylka jako riziko pojištění ................................................................................ 28 3.1.4 Velikost pojistného kmene ........................................................................................................ 29 3.2 TARIFNÍ SKUPINY ............................................................................................................................. 30 3.3 ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ PODKLADY A UKAZATELE ............................................................................ 31 3.4 NETTO POJISTNÉ ............................................................................................................................... 32 3.4.1 Obecný vzorec netto pojistného ................................................................................................ 32 3.4.2 Škodní tabulky.......................................................................................................................... 34 3.4.3 Výpočet netto pojistného pro různé formy pojištění ................................................................... 38 3.5 BRUTTO POJISTNÉ............................................................................................................................. 42 3.5.1 Bezpečnostní přirážka .............................................................................................................. 42 3.5.2 Správní náklady a kalkulovaný zisk........................................................................................... 43 3.5.3 Výpočet brutto pojistného......................................................................................................... 43 SROVNÁNÍ VÝŠE POJISTNÉHO NEJPRODÁVANĚJŠÍCH POJISTNÝCH PRODUKTŮ ........... 45

4.1 VÝŠE PŘEDEPSANÉHO HRUBÉHO POJISTNÉHO U JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ....... 45 4.2 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA ............................................ 47 4.2.1 Předmět pojištění a osoba pojistníka ........................................................................................ 47 4.2.2 Limity pojistného plnění ........................................................................................................... 48 4.2.3 Slevy na pojistném a další výhody spojené s povinným ručením................................................. 48 4.2.4 Vznik nároku na pojistné plnění................................................................................................ 49 4.2.5 Výluky z povinnosti pojistného plnění ....................................................................................... 49 4.3 VÝBĚR KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN A JEJICH PROFILY .......................................................................... 50 4.3.1 Kooperativa ............................................................................................................................. 51 4.3.2 Česká pojišťovna...................................................................................................................... 53 4.4 SROVNÁVANÉ POJISTNÉ PRODUKTY................................................................................................... 55 4.4.1 Pojistné produkty pojišťovny Kooperativa ................................................................................ 55 4.4.2 Pojistné produkty České pojišťovny .......................................................................................... 57 4.5 CENOVÉ SROVNÁNÍ A JEHO VÝSLEDKY .............................................................................................. 58 4.5.1 Cenové srovnání sazebníku STANDARD pojišťovny Kooperativa a sazebníku Standard České pojišťovny ............................................................................................................................................... 59 4.5.2 Cenové srovnání sazebníku BENEFIT pojišťovny Kooperativa a sazebníku Bonus Exclusive České pojišťovny ............................................................................................................................................... 69

4.5.3

Výsledky cenového srovnání ..................................................................................................... 78

ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 80

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................... 83 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 86

ÚVOD

Pojišťovnictví je významnou součástí našeho finančního trhu. Počátky pojišťovnictví na našem území sahají až ke konci 17.století, tradice českého pojišťovnictví se však odvíjí až od

roku 1827, kdy byla založena První česká vzájemná pojišťovna. Ve druhé polovině 19. století

následovala velká vlna zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků, která pokračovala i po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. I přes útlum

pojišťovnictví během 2. světové války existovalo v roce 1945 na našem území 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. Po únoru 1948 však byl

zformován pouze jeden pojišťovací ústav – Československá pojišťovna, národní podnik, který

byl roku 1968 rozdělen na dva samostatné subjekty – Českou státní pojišťovnu a Slovenskú štátnu poisťovňu. Toto monopolní období českého pojišťovnictví, kdy byl přerušen jeho tržní vývoj, pak trvalo až do počátku 90. let 20. století.1

Český pojistný trh se tak začal znovu vytvářet v roce 1991, kdy byl zrušen monopol

České státní pojišťovny. Pro náš stát to bylo období velkých změn spojených s privatizací

státních podniků, restitucemi kdysi zabaveného majetku a možností začít svobodně podnikat. Tento vývoj způsobil značný nárůst hodnoty soukromého vlastnictví a následně i potřeby tento majetek nějakým způsobem chránit proti odcizení či poškození vlivem nejrůznějších

rizik. Jedním ze způsobů ochrany bylo samozřejmě i pojištění a pojistný trh tak začal růst, zejména v oblasti neživotního pojištění.

Produkty neživotního pojištění jsou i dnes klienty komerčních pojišťoven daleko

vyhledávanější než pojistné produkty nabízející životní nebo důchodové pojištění. Cílem této

práce je zmapovat, které pojistné produkty v oblasti neživotního pojištění jsou

nejprodávanější a u dvou komerčních pojišťoven porovnat výši pojistného u těchto produktů. Toto srovnání by potom mělo vést k výběru pojišťovny s výhodnější nabídkou.

V první kapitole se tedy nejprve zaměřím na celkovou situaci na českém pojistném

trhu, přičemž budu vycházet z údajů České asociace pojišťoven a Ministerstva financí České republiky. Zabývat se budu zejména hlavními ukazateli úrovně pojistného trhu, jejich aktuálním stavem na našem trhu, včetně meziročního srovnání.

Ve druhé kapitole se soustředím na ujasnění pojmu neživotní pojištění, uvedu různé

druhy možné klasifikace pojištění a stanovím, která klasifikace bude užita pro potřeby této diplomové práce.

1

zpracováno podle pramene uvedeného v seznamu literatury jako č. 16

7

Třetí kapitola bude zaměřena na teoretické podklady stanovování pojistného u

neživotních pojištění. Objasním zde způsoby jakými komerční pojišťovny stanovují netto a brutto pojistné a uvedu vzorce, podle kterých je možné výši obou těchto pojistných spočítat.

Čtvrtá kapitola pak bude věnována praktické části mé práce. Nejprve bude nutné

vybrat nejprodávanější pojistné produkty z oblasti neživotního pojištění, u kterých potom budu porovnávat výši pojistného. Dalším důležitým krokem je i výběr dvou komerčních

pojišťoven, u jejichž produktů cenové srovnání proběhne. Nakonec provedu samotné cenové srovnání pojistných produktů a na základě jeho výsledků, pokud to bude možné, doporučím pojišťovnu s výhodnější cenovou nabídkou.

8

1 POJISTNÝ TRH V ČESKÉ REPUBLICE

Při charakterizaci situace na českém pojistném trhu budu vycházet z údajů uvedených ve

výročních zprávách České asociace pojišťoven a Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a

penzijním připojištění (který spadá pod Ministerstvo financí České republiky) za rok 2004. Jedná se o nejaktuálnější oficiální údaje, které jsou momentálně k dispozici.

Rok 2004 byl pro Českou republiku významný především z hlediska vstupu do

Evropské unie. Pro oblast pojišťovnictví to znamenalo velké změny. Ještě před přistoupením bylo totiž potřeba vyhovět požadavkům nejrůznějších evropských směrnic nutných k zapojení

se do jednotného pojistného trhu. Tato základní fáze harmonizace českého práva týkajícího se pojišťovnictví s pojistnou legislativou EU byla ukončena přijetím čtyř nových zákonů: -

zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů

-

zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných

-

zákona č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o

-

zákona č. 47/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění

likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona

změně souvisejících zákonů

odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.

Zároveň mohlo být dnem 1.5. 2004, kdy Česká republika přistoupila k Evropské unii, zahájeno využívání tzv. evropského pasu. To znamená, že tuzemské pojišťovny, které získaly

povolení provozovat pojistnou činnost na území ČR, mohou působit i v ostatních členských

státech EU, a to na základě svobody poskytovat služby nebo na základě založení pobočky. Stejnou možnost získaly i zahraniční pojišťovny, pokud jde o provozování pojišťovací činnosti na našem území. Tím se tuzemským pojišťovnám značně rozšířil trh, na kterém

mohou působit, zároveň se však na našem trhu zvýšila možnost konkurence ze strany zahraničních subjektů.

1.1 Pojišťovny působící na českém trhu

V roce 2004 působilo na našem pojistném trhu celkem 40 pojišťoven, což představuje snížení

celkového počtu oproti roku 2003, kdy na našem trhu pojišťovací činnost provozovalo celkem

42 pojišťoven. Z těchto 40 pojišťoven lze označit 3 jako životní (tzn. provozující činnost pouze v jednom nebo více pojistných odvětvích životního pojištění). 23 pojišťoven bylo neživotních (tzn. provozujících činnost v jednom nebo více odvětvích neživotního pojištění).

A zbytek, tj. 16 pojišťoven, bylo univerzálních (tzn. provozujících souběžně jedno nebo více 9

odvětví životního pojištění a jedno nebo více odvětví neživotního pojištění). Na tomto místě

je potřeba zdůraznit, že vznik dalších univerzálních pojišťoven v současnosti již není možný. Souběžné provozování životního a neživotního pojištění jednou pojišťovnou je zakázáno v souvislosti s harmonizací našeho právního systému s legislativou EU. Pro již existující

univerzální pojišťovny platí výjimka, ale i tyto společnosti musí provozování životního a neživotního pojištění důsledně oddělovat.

Ze 40 pojišťoven, které na našem území v roce 2004 provozovaly pojišťovací činnost,

bylo 33 tuzemských a 7 zahraničních (tj. jednalo se o organizační složky zahraničních

pojišťoven nebo pobočky pojišťoven z členských států EU). Z 33 tuzemských pojišťoven

mělo 19 převážně zahraniční kapitál a 14 převážně tuzemský kapitál. Srovnáme-li tato data se

stejnými daty za rok 2003, kdy na našem trhu působilo 8 zahraničních a 34 tuzemských pojišťoven (z toho 19 s převažujícím zahraničním kapitálem a 15 s převažujícím tuzemským

kapitálem), vidíme, že s počátkem platnosti tzv. evropského pasu nedošlo na našem pojistném

trhu zatím k žádnému přílivu zahraničního kapitálu nebo konkurence ze strany nově zakládaných poboček zahraničních pojišťoven. Naopak, jejich počet se oproti roku 2003 o jednu snížil. Úplný seznam všech pojišťoven působících na českém trhu v roce 2004 lze nalézt v příloze č. 1 a č. 2 této práce.

1.2 Hlavní ukazatele úrovně pojistného trhu a jejich výše v roce 20042

Úroveň pojistného trhu lze hodnotit pomocí různých ukazatelů, které se zaměřují především na pojišťovací činnost, výsledky práce a úroveň samotných komerčních pojišťoven. Mezi hlavní ukazatele úrovně pojistného trhu patří: -

-

-

-

-

předepsané hrubé pojistné

pojistné plnění

škodovost

pojištěnost

koncentrace pojistného trhu.

1.2.1 Předepsané hrubé pojistné

Předepsané hrubé pojistné je pojistné, které je stanoveno na dohodnuté pojistné období.

Jinými slovy je to celkové pojistné, které se pojistník zavazuje zaplatit pojistiteli v pojistné smlouvě v dohodnutém pojistném období. 2

zpracováno podle pramene označeného v seznamu literatury č. 5

10

Tento ukazatel se nejčastěji používá pro stanovení podílů komerčních pojišťoven na

pojistném trhu a stanovení podílu životního a neživotního pojištění na celkovém pojistném trhu. Růst předepsaného pojistného pak vyjadřuje dynamiku rozvoje pojistného trhu.

V roce 2004 bylo celkové předepsané hrubé pojistné 112 578 mil. Kč, z toho na

neživotní pojištění připadalo 68 377 mil. Kč a na životní pojištění 44 201 mil. Kč. V porovnání s rokem 2003 přitom celkové předepsané pojistné vzrostlo o 6,3 %. V životním

pojištění vzrostlo předepsané pojistné o 7,5 %, v neživotním pojištění byl růst 5,5 %. Oproti předchozímu roku však tempo růstu výrazně kleslo, a to jak v oblasti životního, tak i v oblasti neživotního pojištění. Celkový přehled je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 1: Předepsané pojistné

Předepsané pojistné celkem z toho: neživotní pojištění životní pojištění

2002 (mil. Kč)

2003 (mil. Kč)

2004 (mil. Kč)

90 660

105 946

112 578

34 036

41 129

44 201

56 624

64 817

68 377

Tempo Tempo růstu růstu 2003/2002 2004/2003 16,9 % 6,3 % 14,5 % 20,8 %

5,5 % 7,5 %

Pramen: Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004

Z tabulky lze vyvodit i podíly životního a neživotního pojištění na pojistném trhu

v České republice. Podíl životního pojištění tvořil v roce 2004 39,3 % celkového předepsaného pojistného a oproti předchozímu roku se zvýšil o 0,5 %. O stejný podíl pak samozřejmě musel klesnout podíl neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném – v roce 2004 tvořil 60,7 % oproti 61,2 % z roku 2003.

Podle předepsaného hrubého pojistného lze rovněž sestavit pořadí pojišťoven na trhu

podle velikosti jejich tržního podílu. V následující tabulce je uvedeno pořadí deseti největších

pojišťoven na trhu včetně jejich předepsaného pojistného za rok 2004 a procentuálního podílu tohoto pojistného na celkovém předepsaném pojistném, tj. podílu jednotlivých pojišťoven na pojistném trhu v ČR.

11

Tabulka č. 2: Pojišťovny s největším tržním podílem Pořadí Název na trhu pojišťovny (2004) 1 Česká pojišťovna 2 Kooperativa 3 Allianz 4 ČSOB Pojišťovna 5 ING NationaleNederlanden 6 Generali 7 Pojišťovna ČS 8 ČPP 9 Komerční pojišťovna 10 UNIQA

Předepsané pojistné v r. 2004 (tis. Kč) 40 969 977

Podíl na trhu (%) 36,39



24 166 937 8 951 292 6 056 908

21,47 7,95 5,38

20 023 849 8 747 269 6 027 381

18,90 8,26 5,69

5 325 236

4,73

5 030 076

4,75

5 021 191 3 893 364 3 705 850 2 977 221

4,46 3,46 3,29 2,64

4 625 490 6 937 473 3 035 875 3 232 526

4,37 6,55 2,87 3,05

2 811 446

2,50

2 454 191

2,32

Pramen: Výroční zpráva ČAP za rok 2004

Je potřeba zmínit, že procentuální podíly na trhu uvedené v předcházející tabulce

berou jako procentuální základ pouze celkové předepsané pojistné členských pojišťoven

České asociace pojišťoven (ČAP), kterých bylo v roce 2004 celkem 27. Avšak vzhledem

k tomu, že podíl členských pojišťoven ČAP tvořil v roce 2004 podle ukazatele předepsané hrubé pojistné 99,1 % celkového pojistného trhu, jsou případné odchylky víceméně zanedbatelné a na pořadí deseti největších pojišťoven na českém pojistném trhu v roce 2004 to nic nemění.

Následující dvě tabulky vycházejí opět pouze z údajů za členské pojišťovny ČAP a

ukazují pořadí deseti největších komerčních pojišťoven na našem trhu podle ukazatele předepsané hrubé pojistné zvlášť pro odvětví životních a neživotních pojištění.

12

Tabulka č. 3: Pojišťovny s největším tržním podílem za životní pojištění Pořadí Název na trhu pojišťovny (2004) 1 Česká pojišťovna 2 Kooperativa 3 ING NationaleNederlanden 4 ČSOB Pojišťovna 5 Pojišťovna ČS 6 Komerční pojišťovna 7 Allianz 8 AMCICO AIG Life 9 Generali 10 CREDIT SUISSE





5 461 060 5 325 236

12,36 12,05

4 505 777 5 030 076

10,96 12,23

3 388 800

7,67

3 217 294

7,82

3 265 574 2 804 637

7,39 6,35

3 816 826 3 014 782

9,28 7,33

1 709 265 1 656 290

3,87 3,75

1 402 880 1 535 549

3,41 3,73

1 223 430 1 128 885

2,77 2,55

1 034 122 1 165 473

2,51 2,83


Tabulka č. 4: Pojišťovny s největším tržním podílem za neživotní pojištění Název Pořadí pojišťovny na trhu (2004) 1 Česká pojišťovna 2 Kooperativa 3 Allianz 4 Generali 5 ČPP 6 ČSOB Pojišťovna 7 UNIQA 8 AIG CZECH REPUBLIC 9 Pojišťovna ČS 10 EGAP





18 705 877 7 242 027 3 797 761 2 903 181 2 668 108

27,36 10,59 5,55 4,25 3,90

15 518 072 7 344 389 3 591 368 2 249 822 2 810 087

23,94 11,33 5,54 3,47 4,34

2 280 005 1 064 217

3,33 1,56

1 980 044 841 842

3,06 1,30

627 790 551 504

0,92 0,81

3 120 647 405 631

4,82 0,63


13

1.2.2 Pojistné plnění

Dalším z hlavních ukazatelů úrovně pojistného trhu je pojistné plnění. Pojistné plnění

představuje hlavní část nákladů komerčních pojišťoven. Jedná se o částku, kterou je

pojišťovna povinna vyplatit svému klientovi (popř. třetí osobě), pokud dojde k pojistné události.

U neživotního pojištění závisí výše pojistného plnění na výši vzniklé škody. Ztráta

vzniklá pojistnou událostí může být klientovi pojišťovny nebo třetí osobě (v případě pojištění

odpovědnosti za škodu) kompenzována zcela nebo jen zčásti, pokud má pojišťovna se svým klientem smluvenu např. nějakou formu spoluúčasti. Výše kompenzace (pojistného plnění) je však na základě vzniklé škody vždy vypočtena pojišťovnou.

U životního pojištění je oproti pojištění neživotnímu výše pojistného plnění závislá

pouze a jenom na výši pojistné částky dohodnuté v pojistné smlouvě. V případě vzniku pojistné události (tj. dosažení určitého věku nebo smrti) a při splnění smluvních pojistných

podmínek je pak pojištěnému nebo třetí osobě, v jejíž prospěch se pojistka uzavírá, vždy vyplaceno pojistné plnění ve výši dohodnuté pojistné částky.

Podle údajů České asociace pojišťoven bylo jejími členy v roce 2004 na pojistném

plnění celkově vyplaceno 57 046 540 tisíc Kč, což představuje pokles o 2,21 % oproti

předcházejícímu roku. Na pojistné plnění životního pojištění bylo přitom vyplaceno

23 132 796 tisíc Kč, což představuje 40,55 % celkově vyplaceného pojistného plnění. Zbylých 59,45 %, tj. 33 913 744 Kč, bylo vyplaceno na pojistné plnění neživotních pojištění. Zatímco pojistné plnění v oblasti životního pojištění vzrostlo o 55,11 %, pojistné plnění vyplacené na neživotní pojištění o 21,90 % kleslo.

1.2.3 Škodovost

Škodovost je na rozdíl od obou předchozích ukazatelů ukazatelem poměrovým. Nejedná se

tedy pouze o statistický údaj, ale je potřeba ho ze zjištěných statistických údajů vypočítat. Výpočet škodovosti přitom vychází z předchozích dvou ukazatelů. Lze ho stanovit jako

poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší předepsaného nebo přijatého pojistného.

Škodovost můžeme stanovit jak pro celý pojistný trh, tak i zvlášť pro odvětví

životních a neživotních pojištění. Celkovou škodovost za rok 2004 tedy vypočteme z předcházejících údajů jako:

škodovost =

vyplacená pojistná p ln ění celkem 57 046 540 000 = = 0,5067 = 50,67 % . předepsané pojistné celkem 112 578 000 000 14

Obdobně lze vypočítat škodovost pro odvětví životních a neživotních pojištění: škodovost ŽP =

vyplacená pojistná p ln ění ŽP 23 132 796 000 = = 0,5234 = 52,34 % 44 201 000 000 předepsané pojistné ŽP

škodovost NP =

vyplacená pojistná p ln ění NP 33 913 744 000 = = 0,4960 = 49,60 % , předepsané pojistné NP 68 377 000 000

kde zkratky ŽP a NP znamenají životní respektive neživotní pojištění.

Srovnáme-li hodnoty škodovosti z roku 2004 s hodnotami z roku předcházejícího,

zjistíme, že celková škodovost na pojistném trhu České republiky meziročně klesla o 4,39 % (z 55,06 % v roce 2003 na 50,67 % v roce 2004). Škodovost odvětví životního pojištění vzrostla oproti předcházejícímu roku o 16,08 % (z 36,26 % v roce 2003 na 52,34 % v roce

2004). Škodovost za neživotního pojištění klesla o 17,4 % (z 67,00 % v roce 2003 na 49,60 % v roce 2004).

Z hlediska komerčních pojišťoven můžeme trend klesající škodovosti považovat za

pozitivní, protože zpravidla znamená buď pokles pojistného plnění a tím i nákladů

pojišťovny, nebo růst předepsaného pojistného a tím i výnosů pojišťovny, popř. nastanou oba tyto jevy zároveň. Pokles škodovosti pak může znamenat růst hospodářského výsledku pojišťoven v případě, že se ostatní výnosy a náklady nemění.

1.2.4 Pojištěnost

Jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí úroveň pojistného trhu, je ukazatel pojištěnosti. Jedná se podobně jako u ukazatele škodovosti o poměrový ukazatel. V tomto případě se

vypočítává jako poměr předepsaného hrubého pojistného k hrubému pojistnému produktu (HDP) v běžných cenách.

K určení výše pojištěnosti v České republice tedy potřebujeme znát jednak výši HDP

v běžných cenách, jednak výši předepsaného hrubého pojistného za všechny komerční pojišťovny na našem trhu.

Následující tabulka vychází z údajů ministerstva financí a obsahuje všechny výše

uvedené údaje včetně vypočítaných hodnot pojištěnosti za rok 2004 a dva předchozí roky a taky indexy meziročních změn:

15

Tabulka č. 5: Pojištěnost

Předepsané pojistné (mld. Kč) Hrubý domácí produkt (mld. Kč) Pojištěnost (předepsané pojistné/HDP) v %

2003/2002 2004/2003 (%) (%)

2002

2003

2004

91

106

113

116,9

106,3

2 415

2 556

2 750

105,8

107,6

3,8

4,2

4,1

110,6

98,5


Z tabulky lze vyčíst, že celková pojištěnost byla v roce 2004 na úrovni 4,1 %, což

znamená oproti roku předchozímu pokles. Tento pokles je důsledkem meziročního růstu HDP, který byl v roce 2004 vyšší než růst předepsaného hrubého pojistného. Růst HDP byl

mezi lety 2004 a 2003 celkem 7,6 %, zatímco růst předepsaného hrubého pojistného byl jen 6,3 %.

Jedná se o vůbec první meziroční pokles pojištěnosti od počátku devadesátých let, kdy

byla pojištěnost na úrovni zhruba 2,0 %. Vzhledem ke stále rostoucímu předepsanému pojistnému lze v následujících letech předpokládat i další nárůst pojištěnosti. Je ovšem

potřeba zmínit, že oproti průměru Evropské unie, který se v roce 2004 pohyboval kolem 9 %, je úroveň našeho pojistného trhu z hlediska pojištěnosti stále nízká.

1.2.5 Koncentrace pojistného trhu

Ukazatel koncentrace pojistného trhu ve své podstatě udává, kolik pojišťoven na pojistném

trhu působí a jaké jsou jejich podíly na celkovém předepsaném pojistném. V České republice

je situace poněkud specifická tím, že zde až do roku 1990 byla na trhu pouze jediná pojišťovna, a to Česká pojišťovna.

Od roku 1991 se stoprocentní podíl České pojišťovny na trhu začal postupně snižovat

ve prospěch nově vznikajících pojišťoven. V prvních dvou letech nebyl pokles nijak výrazný, nově vzniklé pojišťovny se teprve zaváděly na trhu a jejich počet byl stále velmi nízký.

Počínaje rokem 1993 se proces poklesu podílu České pojišťovny zrychlil a do konce

roku 1999 se snížil téměř o 35 %. Bylo to způsobeno především vyšší dynamikou růstu předepsaného pojistného u ostatních pojišťoven a také dalším nárůstem počtu pojišťoven.

Náš pojistný trh je však i nadále vysoce koncentrovaný, jak je vidět i z tabulky číslo 2,

která udává pořadí deseti největších pojišťoven na českém trhu podle ukazatele předepsané hrubé pojistné. Pokud vezmeme v úvahu jen výsledky členských pojišťoven ČAP, kterých je 16

26 (respektive 27 i s Českou kanceláří pojistitelů) z celkového počtu 40 pojišťoven na našem trhu a které držely v roce 2004 tržní podíl ve výši 99,1 %, zjistíme za rok 2004 následující fakta: -

největší pojišťovna na trhu má velmi vysoký tržní podíl – konkrétně 36,39 %

-

první dvě pojišťovny předepsaly více než 50 % celkového předepsaného hrubého

-

prvních pět pojišťoven zabírá více jak tři čtvrtiny trhu – přesně 75,92 %

-

pojistného – konkrétně 57,86 %

prvních deset pojišťoven předepsalo takřka veškeré předepsané hrubé pojistné na českém pojistném trhu – přesně 92,27 %.

Vysoká koncentrace českého pojistného trhu je patrná ze všech výše zmíněných faktů.

Projevuje se zejména ve více než padesátiprocentním tržním podílu dvou pojišťoven, kterými

jsou konkrétně Česká pojišťovna a pojišťovna Kooperativa a v tom, že drtivou většinu pojistného trhu tvoří pouze deset pojišťoven.

1.2.6 Shrnutí

Český pojistný trh se od roku 1990 neustále rozvíjí a dá se říct, že je to vývoj veskrze pozitivní, zvláště pak přihlédneme-li ke stálému růstu předepsaného hrubého pojistného a tím i růstu celkové pojištěnosti. Přesto však má ještě český pojistný trh vůči vyspělým evropským trhům jisté rezervy.

Celková pojištěnost je oproti průměru Evropské unie na méně než poloviční úrovni,

nejvyspělejší pojistné trhy Evropy, jako jsou trh švýcarský a trh britský, mají pojištěnost dokonce trojnásobně vyšší.

Možnost dalšího rozvoje lze vidět zejména v oblasti životního pojištění, které u nás

tvoří pouze 40 % celkového předepsaného pojistného, zatímco na vyspělých evropských

pojistných trzích tato pojistná odvětví převládají a tvoří zhruba 60 % celkového pojistného trhu.

V souvislosti s demografickým vývojem v České republice a s ním spojenou nutností

provedení penzijní reformy, se dá v budoucnu očekávat vyšší zájem obyvatelstva o produkty životního pojištění, zejména pak o penzijní pojištění a připojištění.

Jako pozitivní trend můžeme rovněž zmínit zvyšující se diverzifikaci trhu související

se snižováním jeho koncentrace. I když je koncentrace našeho pojistného trhu zatím stále značně vysoká, jak bylo popsáno v předchozí kapitole, je možné předpokládat, že bude vývoj tohoto ukazatele směřovat k hodnotám běžným v EU, kde je průměrný podíl pěti největších

pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném asi 40 % a průměr deseti největších pojišťoven pak jen málo nad 50 %.

17

2 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ

Pro účely této práce je nutné nejdříve ujasnit pojem neživotní pojištění. V současné době totiž komerční pojišťovny nabízejí velké množství nejrůznějších pojištění a pro lepší orientaci v

pojistných produktech, odvětvích a jednotlivých pojištěních je potřeba je roztřídit a klasifikovat. Existují různé klasifikace pojištění. Pojištění můžeme třídit např. podle:3 - formy vzniku pojištění - předmětu pojištění

- způsobu tvorby technických rezerv - norem a direktiv Evropské unie

- zákona č. 39/2004 Sb., o pojišťovnictví

- hospodářské praxe v komerčních pojišťovnách - délky trvání pojištění.

Pro účely této práce jsou důležitá ty systémy klasifikace pojištění, které obsahují

kategorii neživotního pojištění a umožní nám tedy stanovit, kterými pojištěními se v dalších

kapitolách budeme zabývat. Jsou to celkem tři možnosti klasifikace z šesti výše zmíněných –

klasifikace podle způsobu tvorby technických rezerv, klasifikace podle norem a direktiv Evropské unie a klasifikace podle zákona o pojišťovnictví.

2.1 Klasifikace podle způsobu tvorby technických rezerv

Kategorii neživotního pojištění můžeme nalézt v třídění podle způsobu tvorby technických rezerv. Tento způsob klasifikace dělí pojištění na riziková čili neživotní a rezervotvorná čili

životní.

Do kategorie neživotních (rizikových) pojištění přitom patří ta pojištění, u kterých

pojistitel jednoznačně neví, jestli pojistná událost vznikne nebo ne, jestli bude poskytovat

pojistné plnění a v jaké výši. Jedná se o všechna pojištění majetku, odpovědnosti za škodu, úrazu, léčebných výloh atd.

Pojistná rezerva se stanovuje podle rozsahu pojištěného rizika a pravděpodobnosti

vzniku pojistných událostí a také podle rozsahu způsobených škod.

2.2 Klasifikace podle norem a direktiv Evropské unie

Další klasifikací, kde se kategorie neživotních pojištění objevuje je třídění podle norem a direktiv Evropské unie. Protože základní myšlenkou jednotného pojistného trhu Evropské

unie je vytvoření stejných podmínek pro pojistitele při pojišťování na celém území států EU,

3

zpracováno podle pramene označeného v seznamu literatury č. 4

18

je potřeba, aby klasifikace pojištění a skupin pojištění byla přizpůsobena ve všech členských státech.

Při tomto procesu se uplatňují směrnice EU o svobodě usídlení a o volném pohybu

pojišťovacích služeb. Směrnice jsou rámcové zákony, které jsou závazné pro všechny členské státy Evropské unie, kterým jsou určen. Závazný je však pouze cíl, tzn. výsledek, kterého má

být dosaženo, přičemž prostředky a formy si mohou vnitrostátní orgány volit samy. Tento proces se nazývá harmonizace.

Harmonizace však neznamená pouhé přenášení směrnic EU do národních legislativ,

protože směrnice poskytují možnost brát v úvahu i národní zvláštnosti a zachovat právní řády členských zemí, zejména občanské, obchodní a pracovní právo.

Při implementaci směrnic do národních legislativ se uplatňuje princip tzv. minimální

harmonizace, což znamená, že členské státy, aplikující tento princip, nemají možnost vytvořit

liberálnější prostředí, než jaké vytvářejí směrnice. S tím souvisí i striktní oddělování odvětví

životních a neživotních pojištění, protože směrnice Rady č. 73/239/EEC a 79/267/EEC souběžné provozování životního a neživotního pojištění zakazují.Výjimka je udělena pouze již existujícím pojišťovnám, u kterých je ale také požadováno důsledné oddělení provozování životního a neživotního pojištění.

2.2.1 Klasifikace rizik podle pojistných odvětví dle direktiv EU

V příloze směrnice Rady č. 73/239/EEC, která se týká pojištění jiných než životních (tj. neživotních) pojištění je uvedena následující klasifikace rizik podle pojistných odvětví: 1. Úraz (včetně pracovních úrazů a nemocí z povolání) - paušální finanční plnění

- plnění mající povahu odškodnění - kombinace obou těchto plnění - úraz cestujících.

2. Nemoc

- paušální finanční plnění

- plnění mající povahu odškodnění - kombinace obou těchto plnění.

3. Pozemní vozidla (mimo železniční vozový park) - veškerá poškození nebo ztráty:

- u pozemních motorových vozidel 19

- u pozemních vozidel mimo motorová vozidla.

4. Železniční vozový park

- veškerá poškození, ztráty nebo zničení železničního vozového parku.

5. Letecké dopravní prostředky

- veškerá poškození, ztráty nebo zničení leteckých dopravních prostředků.

6. Plavidla (námořní, jezerní, říční a průplavová) - veškerá poškození, ztráty nebo zničení: - říčních a průplavových plavidel - jezerních plavidel

- námořních plavidel.

7. Dopravované zboží (včetně zboží, zavazadel a jiných předmětů) - veškerá poškození, ztráty nebo zničení dopravovaného zboží nebo zavazadel bez ohledu na způsob dopravy.

8. Požár a přírodní živly - veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (mimo majetek zahrnutý v odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) způsobené: - požárem

- výbuchem

- vichřicí (bouří)

- přírodními živly mimo vichřici (bouři) - jadernou energií

- sesuvem nebo poklesem půdy.

9. Jiné škody na majetku

- veškerá poškození, ztráty nebo zničení majetku (kromě majetku zahrnutého v

odvětvích 3, 4, 5, 6 a 7) v důsledku krupobití nebo mrazu a jakákoli událost, jako je krádež, mimo případy uvedené v odvětví 8.

10. Odpovědnost za škody z provozu motorových vozidel - veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití pozemních motorových vozidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). 20

11. Odpovědnost za škody z provozu leteckých dopravních prostředků - veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití leteckých dopravních prostředků (včetně odpovědnosti dopravce za škodu).

12. Odpovědnost za škody z provozu plavidel (námořní, jezerní, říční a průplavová) - veškerá odpovědnost za škody vyplývající z použití námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel (včetně odpovědnosti dopravce za škodu). 13. Obecná odpovědnost za škody - veškerá odpovědnost za škody mimo druhy uvedené pod odvětvími 10, 11 a 12. 14. Úvěr - nesolventnost (obecně) - exportní úvěr - splátkový úvěr - hypotéky

- zemědělský úvěr.

15. Záruka (kauce)

- záruka (kauce) přímá

- záruka (kauce) nepřímá.

16. Různé finanční ztráty

- rizika z výkonu povolání

- nedostatečný příjem (obecně) - nepříznivé počasí - ušlé příjmy

- trvalé běžné výdaje

- nepředvídané obchodní výdaje - ztráta tržní hodnoty

- ztráta příjmů z nájmu nebo jiných příjmů

- nepřímé obchodní ztráty kromě výše uvedených - neobchodní finanční ztráty

21

- jiné druhy finančních ztrát.

17. Právní ochrana

- právní ochrana a náklady vedení sporu.

2.2.2 Skupiny pojištění podle direktiv EU

V příloze této směrnice jsou navíc definovány skupiny pojištění, do kterých lze jednotlivá pojistná odvětví zařadit. Skupina, která zahrnuje:

a) odvětví 1 a 2, se jmenuje "Pojištění úrazu a nemoci" b) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 3, 7 a 10, se jmenuje "Pojištění motorových vozidel" c) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 4, 6, 7 a 12, se jmenuje "Námořní a dopravní pojištění" d) odvětví 1 (čtvrtá odrážka), 5, 7 a 11, se jmenuje "Letecké pojištění" e) odvětví 8 a 9, se jmenuje "Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám" f) odvětví 10, 11, 12 a 13, se jmenuje "Pojištění odpovědnosti za škody" g) odvětví 14 a 15, se jmenuje "Pojištění úvěru a záruky (kauce)".

2.3 Klasifikace podle zákona o pojišťovnictví

Posledním rozdělením, ve kterém můžeme nalézt kategorii neživotního pojištění, je třídění

podle zákona o pojišťovnictví. Úplný seznam odvětví neživotních pojištění lze nalézt v části B přílohy zákona č. 39/2004 Sb.

2.3.1 Odvětví neživotních pojištění podle zákona o pojišťovnictví Zákon o pojišťovnictví vymezuje následující odvětví životních pojištění: 1. Úrazové pojištění

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním,

d) cestujících.

2. Pojištění nemoci

a) s jednorázovým plněním,

b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním,

d) smluvní zdravotní pojištění. 22

3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a) motorových,

b) nemotorových.

4. Pojištění škod na drážních vozidlech.

5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a) vnitrozemských,

b) námořních.

7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.

8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených a) požárem,

b) výbuchem, c) vichřicí,

d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), e) jadernou energií,

f) sesuvem nebo poklesem půdy.

9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo

škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými

příčinami.

10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající

a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,

b) z provozu drážního vozidla, c) z činnosti dopravce.

11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití

vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.

13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12,

a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,

b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, 23

c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní.

14. Pojištění úvěru

a) obecná platební neschopnost,

b) vývozní úvěr,

c) splátkový úvěr,

d) hypoteční úvěr,

e) zemědělský úvěr.

15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky,

b) nepřímé záruky.

16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání,

b) z nedostatečného příjmu,

c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku,

e) ze stálých nákladů,

f) z nepředvídaných obchodních výdajů, g) ze ztráty tržní hodnoty,

h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,

i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát.

17. Pojištění právní ochrany.

18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého

bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním

(asistenční služby).

2.3.2 Skupiny odvětví neživotních pojištění podle zákona o pojišťovnictví

Výše vyjmenovaná odvětví lze pro větší přehlednost navíc setřídit do skupin podle toho, jakého rizika či předmětu pojištění se týkají. Jsou to následující skupiny: 1. Pojištění úrazu a nemoci pro pojistná odvětví č. 1 a 2 2. Pojištění motorových vozidel pro odvětví č. 3, 7 a 10

3. Pojištění požáru a jiných majetkových škod pro odvětví č. 8 a 9

4. Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12 24

5. Pojištění odpovědnosti za škodu pro odvětví č. 13 6. Pojištění úvěru a záruky pro odvětví č. 14 a 15 7. Pojištění jiných ztrát pro odvětví 16, 17 a 18.

Z předcházejícího přehledu pojistných odvětví podle českého zákona o pojišťovnictví

je patrné, že byl sestaven v souladu s klasifikací rizik podle pojistných odvětví tak, jak ji

uvádí příloha směrnice Rady č. 73/239/EEC. V dalších kapitolách budeme za neživotní pojištění považovat všechny pojistné produkty, které spadají do odvětví neživotních pojištění uvedených v příloze B zákona č. 39/2004 o pojišťovnictví.

25

3 VÝPOČET POJISTNÉHO

Stanovení výše pojistného vychází z pojistně-matematických výpočtů, které mají mimo jiné

základ i v teorii rizika. Výpočet pojistného u neživotního pojištění pak vyžaduje znalost statistických údajů z oblasti pojišťovnictví. Tyto údaje se třídí podle jednotlivých tarifních

skupin tak, jak si je pojišťovna určí a dále slouží jako podklady pro výpočet základních

ukazatelů v neživotním pojištění. Některé vypočtené ukazatele lze potom použít při kalkulaci netto pojistného. Ze statistických údajů a základních ukazatelů neživotního pojištění

pojišťovny také sestavují škodní tabulky, které lze pro výpočet netto pojistného rovněž použít. Netto pojistné je základem pro výpočet brutto pojistného, které se skládá právě z netto pojistného, rozšířeného o bezpečnostní přirážku, správní náklady a kalkulovaný zisk.

3.1 Teorie rizika v neživotním pojištění4

Abstraktním základem pro pojistnou matematiku je teorie rizika. Dává se do souvislosti

především s neživotním pojištěním, protože velikost škody a tím pádem i velikost pojistného plnění vidí jako náhodnou veličinu.

Pojistné plnění totiž může dosáhnout pouze malé části ze sjednané výše pojistné

částky nebo může této částky dosáhnout v plné výši. Závisí to na výši škody, která při pojistné události vznikne a která není předem známa.

Naproti tomu u životního pojištění je v případě pojistné události (tzn. úmrtí

pojištěného) pojistná částka vyplacena vždy v plné výši. Náhodnou veličinou je v tomto případě pouze vznik pojistné události.

3.1.1 Pojem riziko v pojišťovnictví

Riziko je v rámci pojišťovnictví vnímáno jako potenciální možnost vzniku pojistné události. Zároveň se v pojišťovnách jako riziko často označuje každá uzavřená pojistná smlouva, popř. každá z jejích složek, pokud se jedná o sdružená pojištění.

Předmětem pojištění se však mohou stát jen tzv. čistá rizika. Rizika spekulativní (tj.

uměle vytvořená) jako jsou např. rizika plynoucí z hazardních her, sázení či spekulování na burze, pojistit nelze.

Z pohledu teorie rizika lze pojištění charakterizovat jako přenesení rizika z pojištěnců

na pojistitele. Rizika podobného druhu, která jsou pro pojištěnce jako jednotlivce neúnosná, převezme pojišťovna a vytvoří z nich soubor převzatých rizik – tzv. pojistný kmen. Pokud je

4


26

tento pojistný kmen dostatečně velký a homogenní, je pojišťovna schopna pomocí správně vypočteného pojistného riziku nejen čelit, ale i vytvářet zisk.

Pojišťovna přitom vychází z principu solidarity mezi pojištěnými, který umožňuje

rozvrhnout případnou vzniklou škodu mezi všechny její klienty vystavených stejnému riziku, i když škodu utrpěla jen část z nich.

Pro pojišťovnu se tak vlastně rizika převzatá od klientů mění na tzv. pojistně

technické riziko, tj. riziko, že přijaté pojistné nebude dostatečné pro krytí pojistného plnění. Toto riziko lze vyjádřit jako výši variability očekávaného stavu, který se odrazí ve vypláceném pojistném plnění. Přitom platí pravidlo, že čím větší je pojistný kmen, tím více klesá pojistně technické riziko.

3.1.2 Pojistné riziko z hlediska zisku

Při objasnění teorie rizika pro oblast pojišťovnictví vycházíme ze zisku pojišťovny, který popíšeme náhodnou veličinou Z, přičemž platí, že: Z =P−X,

kde P označuje příjmy pojišťovny, tzn. přijaté pojistné, a X naopak výdaje, které jsou

v pojišťovně zastoupeny pojistným plněním. P a X jsou stejně jako Z náhodné veličiny. Zisk Z může jako náhodná veličina s kladnou pravděpodobností nabývat i záporných hodnot. Střední hodnota zisku E(Z) je pak rovna:

E (Z ) = P − E ( X ) .

E(X) přitom označuje střední hodnotu nabytých hodnot náhodné proměnné X. Pokud

vezmeme v úvahu princip ekvivalence mezi příjmy a výdaji pojišťovny, pak příjmy pojišťovny P musí být stanoveny tak, aby E(Z)=0 a platí:

P = E (X ) .

Pokud předpokládáme, že pojistná událost, při které musí pojišťovna vyplatit pojistné

plnění o velikosti K, nastane s pravděpodobností p a že s pravděpodobností q = 1 − p žádné

pojistné plnění nenastane, potom platí, že:

P{X = K } = p a P{X = 0} = q ,

což znamená, že náhodná veličina X nabude hodnoty K (tj. dojde k pojistné plnění ve výši K) s pravděpodobností p a s pravděpodobností q daný jev nenastoupí (tj. nedojde k žádnému

pojistnému plnění).

Potom můžeme vztah P = E ( X ) přepsat do tvaru P = p ⋅ K , což je v podstatě

hodnota nároků pojištěného vůči pojišťovně.

27

3.1.3 Směrodatná odchylka jako riziko pojištění

Rizikem pojištění se někdy nazývá směrodatná odchylka, protože pojištění je tím rizikovější, čím větší má směrodatnou odchylku. Pak lze říci, že střední riziko S pojištění, z něhož plyne

pojišťovně zisk Z je právě směrodatná odchylka náhodné veličiny Z: S = σ (Z ) = var(Z ) , přičemž platí, že:

( )

var (Z ) = E Z 2 = E (P − X ) , 2

kde σ (Z ) označuje směrodatnou odchylku náhodné veličiny Z a var(Z) rozptyl náhodné

veličiny Z.

Praktické důsledky těchto vztahů blíže osvětlí následující příklad. Pojišťovna uzavře

dvě pojistné smlouvy na možnost vzniku dvou různých pojistných událostí. Pravděpodobnost, že nastane první pojistná událost, je přitom p1 a pravděpodobnost vzniku druhé pojistné

události je p2. Výše pojistného plnění při vzniku první pojistné události je K1, při vzniku

druhé pojistné události K2. Pokud položíme p1 = 0,1, p2 = 0,01 a K1 = 100, K2 = 1000, pak

podle vztahu P = p ⋅ K bude platit, že:

P1 = p1 ⋅ K 1 = 0,1 ⋅ 100 = p 2 ⋅ K 2 = 0,01 ⋅ 1000 = P2 .

Pojišťovna by pak u obou smluv měla stanovit stejné pojistné, protože P1 a P2, které

představují příjmy pojišťovny, tj. pojistné, se rovnají. Pokud však spočítáme i směrodatné

odchylky zisku (náhodné veličiny Z) pro obě smlouvy, výsledky už nejsou tak jednoznačné.

Pro první smlouvu se směrodatná odchylka zisku stanoví jako:

( )

S1 = σ (Z 1 ) = var(Z1 ) = E Z 12 = E (P1 − X 1 ) = 2

p1 ⋅ (P1 − K 1 ) + q1 ⋅ (P1 − 0 ) 2

2

S1 = 0,1 ⋅ (10 − 100 ) + 0,9 ⋅ (10 − 0 ) = 30 2

2

Pro druhou smlouvu je směrodatná odchylka stanovena obdobně:

( )

S 2 = σ (Z 2 ) = var(Z 2 ) = E Z 22 = E (P2 − X 2 ) = 2

p 2 (P2 − K 2 ) + q 2 (P2 − 0) 2

2

S1 = 0,01 ⋅ (10 − 1000) + 0,99 ⋅ (10 − 0 ) = 99,5 2

2

Z výše uvedených výpočtů je jasně vidět, že směrodatná odchylka zisku u druhé

smlouvy S2 je větší než směrodatná odchylka zisku u první smlouvy S1. U druhé pojistné

smlouvy tak pojišťovna musí počítat s mnohem větším rizikem než u smlouvy první.

28

3.1.4 Velikost pojistného kmene

Další veličinou, která ovlivňuje pojistně-technické riziko pojišťovny je velikost pojistného kmene daného pojištění. Jak už bylo zmíněno výše, čím větší pojistný kmen určitého pojištění

je, tím menší riziko pro pojišťovnu toto pojištění představuje. Celou problematiku opět nejlépe popíše názorný příklad.

Předpokládejme, že pojišťovna ví, že u určitého pojištění nastává pojistná událost

s pravděpodobností p = 0,01 a pokud nastane pojistná událost, může vzniknout škoda K ve

výši 1 milion Kč. Z pohledu pojistníka – klienta pojišťovny – se jedná o velmi rizikovou

záležitost, která vyžaduje pojistnou ochranu. Pro komerční pojišťovnu je rozhodující výše škody, která připadá na jednu pojistnou smlouvu v pojistném kmeni. Tento pojistný kmen je tvořen n pojistnými smlouvami stejného pojištění. Podle počtu pravděpodobnosti je potom

středí výše škody na jednu pojistnou smlouvu rovna: n ⋅ 1 000 000 ⋅ 0,01 = 10 000 Kč . n

Pojišťovna tedy poskytne klientovi pojistnou ochranu za pojistné ve výši 10 000 Kč.

Pojistně-technické riziko pojišťovny, že vybrané pojistné nepokryje vzniklé škody, je

závislé na počtu uzavřených pojistných smluv tohoto pojištění. Pokud by bylo uzavřeno např. 100 pojistných smluv, vybrané pojistné by stačilo na pokrytí pojistného plnění pouze u jedné pojistné události.

Toto pojistně technické riziko lze nejlépe měřit pomocí směrodatné odchylky výše

vzniklé škody na jednu pojistnou smlouvu. Ta představuje míru ocenění chyby při přechodu

ke střední (tj. očekávané) hodnotě neboli odchylku od střední hodnoty. Ve výše uvedeném příkladě se pak bude rovnat: 1 000 000 ⋅

0,01 ⋅ 0,99 99 500 Kč . ≅ n n

Pokud by se tedy počet pojistných smluv n rovnal 100, bylo by pojistně-technické riziko pro

pojišťovnu poměrně velké – pojistné ve výši 10 000 Kč podléhá chybě ve výši:

99 500 100

= 9 950 Kč .

Při větším počtu smluv se však toto riziko dá zredukovat na přijatelnou míru. Pokud bude mít

pojišťovna v pojistném kmeni např. 1 000 000 pojištěnců, bude toto riziko pouze: 99 500

1 000 000

= 99,50 Kč .

29

Jak je patrné z předchozího, s rostoucím počtem pojistných smluv pojistně-technické riziko pojišťovny, že vybrané pojistné nepokryje případná pojistná plnění, značně klesá.

3.2 Tarifní skupiny 5

Pro výpočet pojistného je velmi důležité určit výši pojištěného rizika. Protože by však bylo pro pojišťovnu značně pracné a zároveň nákladné zjišťovat toto riziko pro každou pojistnou smlouvu zvlášť, pracuje pojišťovna s tzv. tarifními skupinami.

Tarifní skupiny jsou skupiny pojistných smluv, které jsou homogenní a pro které je

pojištěné riziko přibližně stejné. Je tedy možné v rámci každé této tarifní skupiny vyžadovat jednotnou pojistnou sazbu. Abychom pojistnou smlouvu mohli zařadit do určité tarifní

skupiny, musíme nejdříve znát všechny tarifní proměnné. Vzájemné kombinace těchto tarifních proměnných pak tvoří jednotlivé tarifní skupiny.

U havarijního pojištění motorových vozidel tak můžeme uvažovat např. 4 tarifní

proměnné, každá z nich má pak několik rizikových úrovní: (1) typ vozidla (např. 20 úrovní )

(2) výkon motoru (např. 10 úrovní)

(3) stáří vozidla (např. 2 úrovně)

(4) region (např. 8 úrovní)

Vzájemnou kombinací jednotlivých úrovní těchto tarifních proměnných získáme 3200 tarifních skupin (20 x 10 x 2 x 8).

Otázkou samozřejmě zůstává, jak podrobně by měla pojišťovna rizika třídit. Na jednu

stranu je podrobné tarifování žádoucí, protože umožňuje vyjít klientovi maximálně vstříc i

v rámci standardního sazebníku. Na druhé straně příliš podrobné tarifování vede k růstu správních nákladů spojených s nárůstem složitosti sazebníku. U úzce vymezených tarifních

skupin s malým počtem pojistek navíc většinou dochází ke značnému kolísání škodního průběhu.

Aby vymezení tarifní skupiny bylo přiměřené, mělo by se provádět na základě tzv.

objektivních rizik jako je např. typ vozidla u havarijního pojištění. Rizika subjektivní či

nestandardní se pak do ceny pojištění promítají formou přirážek a slev. Ty se dělí na přirážky

a slevy absolutní, tj. ty které jsou udělovány kvůli možné příčině škody či zábrannému

opatření proti škodě, a přirážky a slevy relativní, které jsou udělovány za nestandardní úroveň rizik vůči standardní situaci, k níž je vztaženo základní pojistné.

5


30

3.3 Základní statistické podklady a ukazatele

Základem pro výpočet pojistného u neživotního pojištění jsou hlavně statistické údaje, které zachycují škodní vývoj a hospodaření pojišťovny za minulé období. Je možné použít i

globální statistické údaje a to hlavně v případě, že pojišťovna nepůsobí na trhu dostatečně dlouho, aby mohla vycházet z vlastních údajů.

Tyto statistické podklady se obvykle zjišťují pro jednotlivé tarifní skupiny za

jednotlivé kalendářní roky a jsou to především tato data: -

-

-

-

-

počet pojištění v daném roce

počet pojistných událostí (tj. škod) v daném roce

celková pojistná částka v daném roce (tj. součet pojistných částek všech pojištění)

celkové pojistné plnění (tj. náhrada vzniklých škod) v daném roce

nejvyšší pojistné plnění (maximální škoda) v daném roce

-

celkové pojistné v daném roce.

-

předepsané pojistné, tj. pojistné vyplývající z pojistné smlouvy

Celkové pojistné je dále možné rozdělit na: -

přijaté pojistné, tj. pojistné skutečně inkasované v daném kalendářním roce (je obvykle menší než předepsané pojistné o různé nedoplatky).

U přijatého pojistného se rozlišuje: -

-

zasloužené pojistné, tj. to, které přísluší danému účetnímu období

nezasloužené pojistné, tj. to, které náleží do budoucího účetního období.

Pokud tedy pojistník uzavře pojistnou smlouvu v polovině roku (tj. v polovině účetního období) na jeden kalendářní rok a pojistné je pojišťovnou stanoveno např. na 1000 Kč, pak polovina pojistného (500 Kč) přísluší stávajícímu účetnímu období jako tzv. zasloužené

pojistné, zatímco druhá polovina (rovněž 500 Kč) náleží do následujícího účetního období

jako tzv. nezasloužené pojistné.

Z předcházejících statistických údajů se počítají pro jednotlivé roky a tarifní skupiny

různé ukazatele, které pojišťovna potřebuje pro stanovení pojistného, odhad pojistných plnění, výpočet bezpečnostní přirážky a jiné výpočty. Mezi nejčastější ukazatele patří: -

průměrná pojistná částka PPČ =

celková pojistná částka v daném roce počet pojištění v daném roce

-

průměrné pojistné plnění PPP =

celkové pojistné p ln ění v daném roce počet pojištění v daném roce

31

celkové pojistné p ln ění v daném roce počet pojistných událostí v daném roce

-

průměrná škoda PŠ =

-

škodní frekvence ŠF =

-

pojistná sazba PS =

-

škodní sazba ŠS =

-

škodní kvóta (škodní průběh) ŠK =

-

škodní stupeň (škodní rozsah) ŠS t=

počet pojistných událostí v daném roce = q1 počet pojištění v daném roce

celkové pojistné v daném roce celková pojistná částkav daném roce

celkové pojistné p ln ění v daném roce celková pojistná částka v daném roce celkové pojistné p ln ění v daném roce celkové pojistné v daném roce

průměrná škoda PŠ = q2. = průměrná pojistná částka PPČ

Pro kalkulaci pojistného jsou důležité především dva ukazatele – škodní frekvence a škodní

stupeň. Pro tyto ukazatele se proto zavádějí zvláštní symboly – q1 pro škodní frekvenci, která

vyjadřuje odhadnutou pravděpodobnost škody v jedné pojistce za jeden rok neboli střední počet škod v jedné pojistce za jeden rok, a q2 pro škodní stupeň, který vyjadřuje střední výši

škody na jednotkovou pojistnou částku za jeden rok. Mezi těmito základními ukazateli platí řada vztahů, např.: -

PPP = ŠF ⋅ PŠ = ŠS ⋅ PPČ

ŠS = ŠP ⋅ PS = ŠF ⋅ ŠSt = q1 ⋅ q 2

3.4 Netto pojistné

Netto pojistné představuje takovou výši pojistného, která je dostačující pro to, aby pojišťovna mohla dostát svým závazkům z pojistných smluv, ale nepokrývá ostatní náklady pojišťovny spojené s pojišťovací činností jako je např. správní režie.

Výše netto pojistného v daném roce se tak musí rovnat výši výdajů na pojistná plnění

v daném roce. Z tohoto vztahu pak vychází i vzorec pro výpočet netto pojistného.

3.4.1 Obecný vzorec netto pojistného6

Pro stanovení netto pojistného je důležité určit základní jednotku, ke kterému je pojistné vztaženo. Touto jednotkou bývá v neživotním pojištění většinou: -

6

jednotková pojistná částka – pojistné je pak vyjádřeno jako určité procento (či promile) z pojistné částky


32

-

osoba (popř. „člověkoden“) – pojistné se vztahuje k počtu osob a dní, na které se

-

pojištěná věc – pojistné se vztahuje přímo k pojištěné věci (např. k vozidlu

pojištění sjednává (tato jednotka je typická v pojištění léčebných výloh)

v havarijním pojištění).

Pro odvození vzorce ročního netto pojistého ( značíme P) v dané tarifní skupině

neživotního pojištění předpokládáme, že: -

výše zmíněnou jednotkou je jednotková pojistná částka

-

každá z N pojistek v uvažované tarifní skupině má stejnou pojistnou částku

-

příjmy z pojistného a výdaje na pojistná plnění v důsledku n pojistných událostí

(značíme S), takže platí, že průměrná pojistná částka (PPČ) je rovna S

v uvažované tarifní skupině jsou rozloženy během roku rovnoměrně, takže

pojistné vynáší vždy přibližně jednu polovinu roku úrok s roční pojistnětechnickou úrokovou mírou i.

Jak už bylo zmíněno výše, aby pojišťovna mohla dostát svým závazkům z pojistných

smluv, musí se její příjmy rovnat jejím výdajům. Celkové přijaté pojistné se tak vlastně musí rovnat celkovému vydanému pojistnému plnění a proto platí následující rovnice: i N ⋅ P ⋅ (1 + ) = n ⋅ PŠ 2

,

kde PŠ je průměrná škoda.

Z této rovnice nejdříve vyjádříme roční netto pojistné P: P=

n ⋅ PŠ

i N ⋅ (1 + ) 2 Tento vztah dále upravíme vynásobením celého zlomku výrazem

PPČ (kde PPČ je PPČ

průměrná pojistná částka), který se rovná 1, a nezmění tak celkový výsledek. P=

n ⋅ PŠ

i N ⋅ (1 + ) 2

⋅

PPČ PPČ

Výsledný výraz můžeme rozdělit na jednotlivé zlomky tak, že: P=

1 1+

i 2

.⋅

n PŠ ⋅ ⋅ PPČ N PPČ

Z dříve uvedených vztahů mezi ukazateli víme, že když vydělíme počet škod n počtem

pojištění N, získáme škodní frekvenci, kterou jsme si označili jako q1. Stejně tak pokud 33

dělíme průměrnou škodu průměrnou pojistnou částkou, získáme škodní stupeň – q2. Lze tedy napsat, že:

P = v ⋅ q1 ⋅ q 2 ⋅ PPČ ,

kde v je diskontní faktor a je roven

1

i 1+ 2

.

V předpokladech je stanoveno, že pojistná částka je u všech pojistek stejná a rovná se tedy průměrné pojistné částce (platí tedy PPČ = S), z čehož vyplývá, že: P = v ⋅ q1 ⋅ q 2 ⋅ S

Tento vztah je obecným vzorcem pro výpočet ročního netto pojistného. V praxi se

používá, i když není splněn předpoklad o stejných pojistných částkách v uvažované tarifní

skupině. Za S se v uvedeném tvaru dosadí konkrétní pojistná částka z této tarifní skupiny.

Často se taky ve vzorci vynechává diskontní faktor v, vzhledem k tomu, že se ignoruje krátkodobé úročení. Roční netto pojistné na jednotkovou pojistnou částku (tj. pokud se S rovná 1) pak vlastně odpovídá škodní sazbě. P = q1 ⋅ q 2 = ŠS =

celkové pojistné p ln ění v daném roce celková pojistná částka v daném roce

V podstatě se jedná o pojistné připadající na jednu pojistnou událost. Netto pojistné je však možné vyjádřit i jako pojistné připadající na jednu pojistnou smlouvu. Potom roční netto pojistné odpovídá průměrnému pojistnému plnění PPP: P = PPP =

celkové pojistné p ln ění v daném roce . počet pojištění v daném roce

3.4.2 Škodní tabulky7

Další možností, jak netto pojistné stanovit, je použití tzv. škodních tabulek. Tyto tabulky se

vytváří vždy pro určitou tarifní skupinu, u které se sleduje zejména počet škod a jejich výška, respektive pojistné plnění a to vzhledem k výšce pojistné částky. Pojistné události, které

v dané tarifní skupině během roku nastaly jsou ve škodní tabulce rozděleny do deseti tříd podle toho, kolik procent pojistné částky představuje skutečné pojistné plnění. Základní

ukazatel, který se při tomto třídění využívá je škodní stupeň. Ten se vypočítává na základě

statistických pozorování a představuje tedy hypotetický snímek škodního chování pro uvažovanou tarifní skupinu. Škodní tabulka pak může vypadat např. takto:

7

zpracováno podle pramene uvedeného v seznamu literatury pod č. 1

34

Tabulka č. 6: Příklad škodní tabulky Interval škodního stupně

Interval výšky škody

a

Počet škod v intervalu ŠS

b

Průměrná výše škody (střed intervalu) c

d

Celková výše škody v intervalu ŠS e=cxd

0,1 – 0,2

10 000 – 20 000

15 000

6

90 000

0,3 – 0,4

30 000 – 40 000

35 000

5

175 000

55 000

9

495 000

2

150 000

0 – 0,1

0 – 10 000

0,2 – 0,3

20 000 – 30 000

0,4 – 0,5

40 000 – 50 000

0,5 – 0,6

50 000 – 60 000

0,6 – 0,7

60 000 – 70 000

0,7 – 0,8 0,8 – 0,9 0,9 – 1,0

70 000 – 80 000

80 000 – 90 000

90 000 – 100 000

5000

25 000 45 000 65 000 75 000

85 000

95 000

8

7

2 7

40 000

175 000 90 000

455 000

9

765 000

60

2 910 000

5

Pramen: Vlastní výpočty na základě pramene uvedeného v seznamu literatury jako č. 1

475 000

Za pomoci této škodní tabulky pak můžeme stanovit netto pojistné na 10 000 Kč pojistné částky jedné pojistné smlouvy. Netto pojistné zjistíme jako součin průměrné škody a škodní frekvence:

P = PŠ ⋅ ŠF

Z hodnot uvedených v tabulce a pro škodní frekvenci ŠF = 2% vypočítáme pojistné na 1000 Kč pojistné částky.

P = ŠF ⋅ PŠ = 0,02 ⋅

2 910 000 = 0,02 ⋅ 48 500 = 970 60

Pokud potom chce pojistník uzavřít pojistnou smlouvu např. na pojištění domácnosti na pojistnou částku 200 000 Kč, zaplatí netto pojistné ve výši

P = 200 ⋅ 970 = 19 400 .

Z hlediska určení přesné výše netto pojistného je důležité co nejpřesněji určit výši

celkového pojistného plnění, které představuje výdaje pojišťovny. Odhad výše celkového pojistného plnění může být u některých pojistných událostí otázkou řady let po této pojistné

události, kvůli dlouhodobému vyšetřování pojistné události, jejímu soudnímu dořešení apod. Pojišťovna pak vyplácí pojistné plnění až po vyjasnění výše vzniklé škody a vyšetření jejího

vzniku, pokud nárokované plnění uzná. Na základě toho by měl být výpočet netto pojistného jako škodní sazby upraven na výpočet úplné škodní sazby: 35

P = úplná škodní sazba =

úp ln é celkové pojistné p ln ění ( proplacené a očekávané ) celková pojistná částka

Pokud ze statistik známe pojistné plnění v minulých letech a odhady pojistného plnění

v těchto letech, můžeme také přibližně odhadnout budoucí škodní sazbu. Přehled odhadů škodních sazeb za minulé roky uvádí následující tabulka. Tabulka č. 7: Odhady škodních sazeb Rok pojistné události 2000

Odhad ŠS v ‰ provedené v jednotlivých letech uplynulých od roku pojistné události 0

9,345

1

10,436

2001

11,238

12,482

2003

18,246

19,854

2002 2004

13,242 21,926

14,565

2

11,272

13,242 14,992

3

11,996

13,892

4

12,035


V jednotlivých sloupcích označených 0 až 4 jsou uvedeny hodnoty, které udávají odhad

škodních sazeb v roce, kdy pojistná událost nastala a zároveň odhady škodních sazeb pro léta následující po pojistné události. To znamená, že pokud např. v roce 2000 dojde k patnácti

pojistným událostem, z nichž pojišťovna u šesti vyplatí pojistné plnění v tomtéž roce, u čtyř

dojde k pojistnému plnění v roce 2001, u dvou v roce 2002, u jedné v roce 2003 a zbylá dvě nárokovaná pojistná plnění vyplatí až v roce 2004, pak škodní sazby obsažené ve sloupcích 0 až 4 postupně obsahují tato pojistná plnění, a to tak, že škodní sazba ve sloupci č.4 je úplná

škodní sazba obsahující pojistná plnění ze všech 15 pojistných událostí vzniklých v roce 2000.

Navíc je zřejmé, že pojistné plnění vyplacené v roce 2001 za pojistnou událost

vzniklou v roce 2000, obsahuje škodní sazba ve sloupci č. 1 roku 2000.

Pro rok 2000 tedy úplnou škodní sazbu známe. Neznáme ji však pro následující čtyři

roky. Můžeme ji ale vypočítat s pomocí koeficientů, které určíme na základě předchozí tabulky. Výsledky pro větší přehlednost opět seřadíme do tabulky.

36

Tabulka č. 8: Koeficienty vývoje pojistného plnění Rok pojistné

Koeficienty vývoje pojistného plnění na základě hodnot

události

z předcházející tabulky

1/0

2/1

2000

1,117

1,080

2002

1,100

1,029

2001

1,111

2003

Průměr

1,061

1,088

1,104

1,057

3/2

4/3

1,064

1,003

1,057

1,003

1,049


Za pomoci vypočtených koeficientů a původních odhadů škodních sazeb teď můžeme odhadnout úplné škodní sazby v jednotlivých letech. Tabulka č. 9: Úplné škodní sazby Rok pojistné události 2000 2001 2002 2003 2004

Úplná škodní sazba v ‰

výpočet

výsledek 12,035

13,934

13,892 ⋅ 1,003 14,992 ⋅ 1,057 ⋅ 1,003 19,854 ⋅ 1,057 ⋅ 1,057 ⋅ 1,003 21,926 ⋅ 1,104 ⋅ 1,057 ⋅ 1,057 ⋅ 1,003

15,894

22,248

27,126


Předpokladem pro výpočet úplných škodních sazeb je dostatečná stabilita koeficientů

vývoje pojistného plnění. Rovněž tato metoda předpokládá, že odhad škodní sazby, který je

proveden čtyři roky po vzniku, respektive ohlášení, pojistné události, lze považovat za

spolehlivý odhad úplné škodní sazby. Úplná škodní sazba pak představuje netto pojistné na 1000 Kč pojistné částky.

37

3.4.3 Výpočet netto pojistného pro různé formy pojištění8

Podle toho, jak závisí výše pojistného plnění na výši vzniklé škody, rozlišujeme v neživotním

pojištění tři formy pojištění: pojištění na pojistnou částku, škodová pojištění a pojištění se spoluúčastí pojistníka, přičemž poslední dvě zmíněné formy se ještě dále dělí. Pojištění na pojistnou částku

V tomto případě závisí pojistné plnění pouze na vzniku pojistné události a nezávisí na výši

škody (např. při smrti úrazem v úrazovém pojištění). Pojistné plnění se vyplácí ve výši

pojistné částky, popř. ve výši jejího určitého procenta. Obecný vzorec netto pojistného se zjednodušuje na tvar:

P( S ) = v ⋅ q1 ⋅ S ,

kde v je diskontní faktor, q1 škodní frekvence a S pojistná částka. Škodové pojištění

U této formy pojištění závisí pojistné plnění na výši vzniklé škody s tím, že vždy platí, že

pojistné plnění je menší nebo je rovno výši vzniklé škody. Tato forma je typická pro majetková pojištění a také pro pojištění odpovědnosti za škodu. Existují čtyři typy škodového pojištění – ryzí zájmové pojištění, pojištění na plnou hodnotu, pojištění na první riziko a kvótové pojištění.

(1) Ryzí zájmové pojištění (pojištění bez pojistné částky)

Pojistné plnění je u tohoto typu škodového pojištění přímo rovno vzniklé škodě. Pojistná

částka se zde vůbec neudává. Toto pojištění se využívá při pojišťování předmětů, u kterých

lze určit pojistnou hodnotu H (popř. nejvyšší možnou hodnotu M). V praxi se většinou

kombinuje se spoluúčastmi (viz dále). Obecný vzorec netto pojistného má pak pro toto pojištění tvar:

P( Z ) = v ⋅ q1 ⋅ q 2 ⋅ H ,

kde pojistnou částku S nahradí pojistná hodnota H. (2) Pojištění na plnou hodnotu

U tohoto pojištění si pojistník volí výši pojistné částky S, která je v určitém poměru k pojistné hodnotě H. Pokud tento poměr označíme jako s ( s = 8

S ≤ 1 ), pak pojistné plnění, které závisí H

zpracováno podle pramene označeného v seznamu literatury pod č. 2

38

na výši vzniklé škody X, spočítáme jako násobek tohoto poměru s a vzniklé škody X. Tato

forma pojištění v pojištění majetku převažuje. Obecný tvar netto pojistného lze pak použít v původním tvaru: S

P( HH ) ´= v ⋅ q1 ⋅ q 2 ⋅ S = v ⋅ q1 ⋅ q 2 ⋅ s ⋅ H = s ⋅ P( Z )

Přitom platí, že pokud je pojistná částka S rovna pojistné hodnotě H (s = 1), pak se vlastně

jedná o ryzí zájmové pojištění. Pokud je S menší než H (tj. s<1), pak se jedná o podpojištění. Pojistník tak sice platí nižší pojistné oproti ryzímu zájmovému pojištění, a to v poměru s, ale

pokud dojde k pojistné události, dostane o stejný poměr menší pojistné plnění. (3) Pojištění na první riziko

Této formě pojištění se také říká omezené ryzí zájmové pojištění, protože se v podstatě jedná o

ryzí zájmové pojištění, které je shora omezené pojistnou částkou S. Pojistné plnění, které

pojišťovna vyplatí pojistníkovi tedy záleží na výši vzniklé škody. Pokud je vzniklá škoda X

menší než pojistná částka S nebo se jí rovná, vyplatí pojišťovna pojistníkovi pojistné plnění ve výši této vzniklé škody. Pokud je však vzniklá škoda X větší než pojistná částka S, pak pojišťovna pojistníkovi vyplatí pouze pojistnou částku S.

Nejčastěji se tato forma pojištění používá v případech, kdy obvykle vznikají malé

škody a jen ojediněle velké, jako je např. pojištění domácnosti, nebo v případech, kdy chce pojistník záměrně pojistit jen malé hodnoty nebo v pojištění odpovědnosti za škodu, kdy výši

škody nelze předem odhadnout. Obecný vzorec netto pojistného má pro tuto formu pojištění tvar:

S

kde s =

P( HP) = v ⋅ q1 ⋅ [G s ⋅ H + (1 − bs ) ⋅ S ] = v ⋅ q1 ⋅ [G s + (1 − bs ) ⋅ s ] ⋅ H ,

S a Gs a bs jsou hodnoty z odpovídající škodní tabulky. Hodnota Gs je vážená výše H

škod a bs kumulativní relativní výše škod. Výraz G s ⋅ H představuje střední výši pojistného plnění pro škody do škodního stupně s. Výraz (1 − bs ) ⋅ S pak představuje střední výši pojistného plnění pro škody nad škodní stupeň s. (4) Kvótové (zlomkové) pojištění

Tato forma pojištění je kombinací pojištění na první riziko a pojištění na plnou hodnotu.

Novým pojmem u tohoto pojištění je udaná hodnota U, která má význam pojistné částky pro

pojištění na plnou hodnotu. Pojistná částka S zde zastupuje pojistnou částku pro pojištění na

první riziko. Přitom platí, že U > S. Udaná hodnota U se často předepisuje pomocí tzv. kvóty 39

t=

S S , tj. U = . Tato forma pojištění se využívá při pojištění majetku, kdy chce pojistník U t

docílit stejného efektu jako při pojištění na první riziko s podílovou spoluúčastí (viz další) a

přitom vyžaduje, aby tato spoluúčast měla pouze implicitní charakter. Obecný vzorec netto pojistného má pro tuto formu pojištění následující tvar: S /U

P( HK ) = v ⋅ q1 ⋅ [Gt + (1 − bt ) ⋅ t ] ⋅ U

Jak je vidět, stačí ve vzorci pro výpočet netto pojistného pro pojištění na první riziko nahradit poměr s kvótou t a pojistnou hodnotu H udanou hodnotou U. Pojištění se spoluúčastí pojistníka9

Spoluúčast neboli franšíza znamená, že se pojistník podílí na části pojištěného rizika.

Důvodem pro spoluúčast je snaha každé pojišťovny redukovat náklady spojené s likvidací

malých škod a zároveň snaha motivovat pojistníky k zábraně škod, tj. ke snižování rizika různými bezpečnostními opatřeními (bezpečnostní zámky, protipožární opatření atd.). Spoluúčast představuje pouze doplňkovou formu pojištění a vždy se kombinuje s nějakou základní formou pojištění.

V praxi se rozlišuje několik forem spoluúčasti podle toho, jak velkou část pojistných

nároků x bude hradit pojišťovna (tato část se označuje R(x)) a jaký zbytek škody připadne k uhrazení pojistníkovi (x - R(x)).

(1) Podílová (kvótová) spoluúčast

Při podílové spoluúčasti si pojistník s pojišťovnou předem smluví určitou kvótu q, přičemž tato kvóta spadá do intervalu (0 < q < 1). Pojišťovna pak hradí předem dohodnutý podíl

100 ⋅ q procent vzniklé škody a pojištěnec zbylých 100 ⋅ (1 − q ) procent. Od této předem

stanovené kvóty se pak odvíjí i výše stanoveného pojistného. Funkce R(x) má v tomto případě tvar:

R( x) = q ⋅ x (2) Excedentní spoluúčast

U této formy spoluúčasti je předem stanovena konstanta a (a > 0), někdy označovaná jako

priorita, která stanovuje podíl pojistníka na pojistném plnění vyplaceném pojišťovnou.

V případě vzniku škody pak pojistitel hradí jen tu část škody, která přesáhne hodnotu a,

9


40

zatímco na vrub pojistníka jde část do výše konstanty a. Pro excedentní spoluúčast má funkce R(x) tvar:

pro x ≤ a pro x > a

0 R(x) =  x − a

(3) Integrální spoluúčast

Tento typ spoluúčasti v podstatě odpovídá excedentní spoluúčasti. Opět se zde předem

stanovuje konstanta a, ale rozdíl spočívá v tom, že pojišťovna hradí jen tu škodu, jejíž výše přesáhne konstantu a, ale v tom případě ji hradí celou. Škodu do výše této konstanty uhradí

sám pojistitel. O pojištění s integrální spoluúčastí se proto někdy mluví jako o pojištění s výjimkou drobných škod. Funkce R(x) má pro tento případ tvar: 0 R( x) =  x


(4) Ručení pojistitele na první riziko

Při ručení pojistitele na první riziko existuje tak jako u předchozích dvou forem spoluúčasti

předem určená konstanta a . Pojistitel zde však hradí jen tu část škody, jejíž výše nepřesáhne

tuto konstantu, zatímco část škody přesahující konstantu a musí uhradit sám pojistník. Jedná

se tedy o analogii excedentní spoluúčasti, jenom role pojistníka a pojistitele jsou obrácené. Funkce R(x) má potom tvar: x R( x ) =  a


(5) Různé kombinace spoluúčasti

Pojišťovny navíc různé formy spoluúčasti kombinují. Důvodem je stále větší konkurence na pojistném trhu, která vede pojišťovny k variaci jejich pojistných produktů, od které si slibují

získání většího pojistného kmene pojištěnců. Kombinovat lze např. excedentní spoluúčast a spoluúčast pojistitele na první riziko. V tomto případě se předem určují dvě konstanty a1 a a2 ,

u kterých platí 0 < a1 < a2 .

Pokud vzniklá škoda nedosáhne výše konstanty a1 nebo se jí rovná, pak celou výši

škody zaplatí pojistník.

V případě, že škoda svou výší přesáhne konstantu a1 , ale není vyšší než konstanta a2 ,

pojistník zaplatí část škody, která se rovná výši konstanty a1 a pojišťovna uhradí tu část

škody, která přesáhla konstantu a1 .

41

A konečně pokud výše škody přesáhne i konstantu a2 , pak pojistník uhradí tu část

škody, která nepřesáhla konstantu a1 , a zároveň i tu část škody, která přesáhla a2 . Pojišťovna

pak zaplatí tu část škody, která v podstatě odpovídá rozdílu a1 – a2 . Pro tuto kombinaci spoluúčasti má funkce R(x) tvar:  0  R ( x ) =  x − a1 a − a 1  2

pro x ≤ a

pro a1 < x ≤ a 2 pro x > a

3.5 Brutto pojistné10

Brutto pojistné je pojistné, které ve skutečnosti zaplatí klient pojišťovně. Je to vlastně netto pojistné rozšířené o bezpečnostní přirážku, která slouží ke krytí nepříznivých škodních

výchylek, o správní náklady pojišťovny a o kalkulovaný zisk pojišťovny. Jednotlivé

pojišťovny pak v praxi započítávají tyto složky různým způsobem. Brutto pojistné také někdy označujeme jako tarifní nebo hrubé pojistné.

3.5.1 Bezpečnostní přirážka

Bezpečnostní (výkyvová) přirážka by měla, jak už bylo zmíněno výše, krýt z hlediska

pojišťovny nepříznivé výkyvy škodního průběhu. Tyto výkyvy mohou být způsobeny

především odchylkami výpočtů při aplikaci pravděpodobnostního počtu a expertních odhadů na reálná data, ale také ekonomickými či jinými změnami, které s daným pojistným produktem souvisí.

Některé pojistné druhy se chovají cyklicky, což znamená, že k pojistným událostem

v určité periodě nedochází vůbec nebo jen v omezené míře, ale naproti tomu jsou pak periody, kdy u daného pojistného druhu vzniká velké množství škod (např. povodně). Aby pak pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům z pojistných smluv, měla by v obdobích

„přebytku“ tvořit tzv. vyrovnávací rezervu pro období, kdy bude muset vyplácet velké

množství pojistných plnění. Výkyvová přirážka pak bývá jedním ze zdrojů při vytváření této rezervy.

Tato přirážka se pak může započítávat implicitně, kdy se používají výpočetní

podklady, které zvýhodňují pojistitele, nebo explicitně. Při explicitním započítávání zvyšujeme netto pojistné o vhodně zvolený koeficient, který odpovídá škodním výkyvům v minulosti. 10


42

Nejčastěji se výkyvová přirážka počítá na principu směrodatné odchylky, kdy

směrodatnou odchylku odhadujeme na základě minulých ukazatelů škodní sazby. Pro výpočty používáme úplnou škodní sazbu.11 Směrodatnou odchylku pak vypočítáme jako:

σ =

n 1 ⋅ ∑ ( x i − x) 2 , n − 1 i =1

kde xi jsou úplné škodní sazby pro jednotlivé roky, x je průměr úplných škodních sazeb za tyto roky a n je počet let.

K netto pojistnému pak pojišťovna přičítá určitý násobek bezpečnostní přirážky

vypočítané jako směrodatná odchylka úplných škodních sazeb. Netto pojistné zvýšené o bezpečnostní přirážku se často označuje jako tzv.rizikové pojistné.

3.5.2 Správní náklady a kalkulovaný zisk

Pro získání výsledného brutto pojistného musíme k rizikovému pojistnému ještě připočítat správní náklady a také ziskovou přirážku (kalkulovaný zisk). Správní náklady můžeme rozdělit podle toho, na co jsou určeny. Rozlišují se: -

získávací (akviziční) náklady na provize obchodním zástupcům

-

organizační náklady např. na rozšiřování provozu pojišťovny

-

inkasní náklady na vybírání pojistného od pojistníků

-

správní náklady ve vlastním smyslu na celkovou vnitřní správu

-

stornovací náklady na výdaje pojišťovny spojené s předčasným rušením pojistek

-

jiné náklady

-

likvidační náklady na likvidaci pojistných událostí

Tyto náklady se v brutto pojistném zohlední ve formě jednotné přirážky, která

představuje určité procento z brutto pojistného.

Kalkulovaný zisk je do určité míry ovlivňován cenou služeb na pojistném trhu. Do

výše brutto pojistného se promítne jako určité procento z netto pojistného.

3.5.3 Výpočet brutto pojistného

Brutto pojistné (Pb) tedy nakonec obdržíme, pokud k netto pojistnému (Pn) připočítáme

bezpečnostní přirážku (rσ), správní náklady (γ) a ziskovou přirážku (zp).

Brutto pojistné po započítání správních nákladů bude mít tedy tvar: Pb = Pn + γ ⋅ Pb neboli Pb =

11

viz kapitola 3.4.2

Pn . 1−γ

43

Po započítání bezpečnostní a ziskové přirážky k netto pojistnému dostaneme: Pn + Pn ⋅ rσ + Pn ⋅ z p = Pn ⋅ (1 + rσ + z p ) .

A konečně brutto pojistné po započítání všech přirážek je rovno: Pb =

Pn ⋅ (1 + rs + z p ) 1−γ

.

44

4 SROVNÁNÍ VÝŠE POJISTNÉHO NEJPRODÁVANĚJŠÍCH POJISTNÝCH PRODUKTŮ

Úkolem této diplomové práce je srovnání nejprodávanějších pojistných produktů neživotního pojištění na pojistném trhu České republiky, přičemž rozhodujícím kritériem pro toto srovnání

by měla být výše pojistného, tzn. cena daného pojistného produktu u různých pojišťoven. V této ceně už jsou obsaženy všechny přirážky zmíněné v předchozí kapitole – bezpečnostní přirážka, zisková přirážka i správní náklady. Předmětem srovnání bude tedy brutto pojistné.

Aby bylo možné toto srovnání provést, je potřeba nejdříve určit, které pojistné

produkty se na našem trhu nejvíce prodávají. Při zkoumání pojistného trhu za tímto účelem

budu opět vycházet z posledních oficiálních údajů o pojistném trhu, které jsou momentálně

k dispozici, což jsou údaje, které uvádí ve své výroční zprávě za rok 2004 Česká asociace pojišťoven.

Vzhledem k tomu, že Česká asociace pojišťoven ve své výroční zprávě neuvádí

statistiku počtu sjednaných pojistných smluv zvlášť pro každé pojistné odvětví, zvolila jsem

za rozhodující faktor „prodávanosti“ výši předepsaného hrubého pojistného v daném

pojistném odvětví. Zároveň však ČAP neuvádí ani výši předepsaného hrubého pojistného zvlášť pro každý pojistný produkt neživotního pojištění u každé komerční pojišťovny, ale pouze celkové předepsané hrubé pojistné pro jednotlivá pojistná odvětví pojištění.

neživotního

Při stanovování nejprodávanějších pojistných produktů českého pojistného trhu bude

tedy nutné nejdříve zjistit, které pojistné odvětví mělo v roce 2004 nejvyšší předepsané hrubé pojistné. Pojistné produkty, které do tohoto pojistného odvětví u jednotlivých komerčních

pojišťoven spadají, potom lze považovat za nejprodávanější produkty pojistného trhu v České republice.

4.1 Výše předepsaného hrubého pojistného u jednotlivých odvětví neživotního pojištění Česká asociace pojišťoven ve své výroční zprávě za rok 2004 uvádí, že celkové předepsané pojistné v neživotním pojištění bylo v roce 2004 na úrovni 68 374 416 tisíc Kč. Tato částka

byla rozdělena mezi jednotlivá odvětví neživotního pojištění tak, jak to přehledně ukazuje následující tabulka.

Přitom je potřeba zmínit, že u těchto statistických údajů jednotlivé kategorie

neživotních pojištění neodpovídají zcela vymezení pojistných odvětví podle zákona o

45

pojišťovnictví.12 Některé kategorie v sobě zahrnují více pojistných odvětví podle tohoto

zákona a u většiny se liší název. Tato tabulka tak představuje zjednodušenou strukturu pojistného trhu v oblasti neživotního pojištění, která je však pro stanovení nejprodávanějších

pojistných produktů na našem trhu vzhledem k výše stanoveným kritériím zcela dostačující. Úplný přehled struktury pojistného trhu v České republice je vzhledem k rozsahu zařazen mezi přílohy. Lze jej nalézt v příloze č. 3.

Tabulka č. 10: Předepsané hrubé pojistné v neživotním pojištění v roce 2004 Odvětví neživotního pojištění

- úrazové pojištění - pojištění budov a staveb obyvatel - pojištění domácnosti - pojištění odpovědnosti za škody obyvatel - léčebné výlohy v zahraničí - pojištění průmyslu a podnikatelů, z toho: - zemědělské pojištění - havarijní pojištění vozidel celkem - pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání - ostatní neživotní pojištění neživotní pojištění celkem

Předepsané pojistné (tis. Kč) 1 947 487 2 695 381

Podíl na celkovém předepsaném pojistném v neživotním pojištění (%) 0,28 3,94

2 024 123 574 122

2,96 0,84

1 058 961 17 680 356

1,55 25,86

872 768 14 369 205

1,28 21,02

21 162 504

30,95

4 550 996

6,66

4 064 281 68 374 416

5,94 100

Pramen: Výroční zpráva ČAP za rok 2004 a vlastní výpočty

V tabulce č. 10 jsou podrobně rozepsány podíly jednotlivých pojistných odvětví na

celkovém předepsaném pojistném za neživotní pojištění. Pro větší přehlednost jsou ve třetím sloupci spočítány i procentuální podíly jednotlivých pojištění na celkovém předepsaném pojistném za neživotní pojištění.

Z této tabulky lze snadno vyčíst, že neživotním pojištěním s největším podílem

předepsaného pojistného bylo v roce 2004 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Oficiálně se toto pojištění nazývá pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, veřejnosti je známé jako tzv. povinné ručení. 12

viz kapitola 2.3.1

46

Při cenovém srovnání se tedy budeme u jednotlivých pojišťoven zabývat pojistnými

produkty, které tyto pojišťovny nabízejí v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť tyto produkty odpovídají kritériím, které byly pro určení nejprodávanějších produktů na českém pojistném trhu stanoveny v úvodu této kapitoly.

4.2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla13

Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen

„povinné ručení“) je dána zákonem č. 47/2004 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a prováděcí vyhláškou Ministerstva financí č. 309/2004

k tomuto zákonu. Každý, kdo chce užívat vozidlo na pozemní komunikaci, musí mít uzavřenou smlouvu o povinném ručení u některé z pojišťoven nabízející tento produkt.

Jde tedy o velmi specifický druh pojištění, kdy jednotlivá základní práva a povinnosti

vyplývající pro účastníky pojištění z pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek nestanovuje sama pojišťovna, ale zákon, který byl vytvořen speciálně pro toto pojištění.

Tento stav je dán především faktem, že je celospolečensky žádoucí, aby účastníci

dopravních nehod, které však sami nezpůsobili, byli chráněni proti eventuální platební neschopnosti viníků nehod. Jinými slovy aby škoda vzniklá na majetku, zdraví či životě při dopravní nehodě byla poškozeným vždy nahrazena.

4.2.1 Předmět pojištění a osoba pojistníka

Předmětem pojištění je v případě povinného ručení krytí rizika škod, které pojištěný způsobí

třetí osobě či osobám při provozu vozidla. Pojištění je platné i při cestě do zahraničí, a to za předpokladu, že pojištěný disponuje tzv. zelenou kartou, tj. mezinárodní kartou automobilového pojištění.

Povinnost uzavřít pojištění má každý majitel motorového vozidla. V případě

nesplnění této povinnosti mu hrozí pokuta až do výše 20 000 Kč. Navíc majitel vozidla, který

neuzavře pojistku a způsobí vozidlem druhému škodu na zdraví nebo na majetku, musí uhradit veškerou vzniklou škodu z vlastních prostředků.

13


47

4.2.2 Limity pojistného plnění

Zákon č. 47/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví pro pojišťovny minimální limity pojistného plnění. V případě vzniklé škody je pojišťovna povinna krýt škody ve výši: -

-

35 mil. Kč pro škodu na zdraví

18 mil. Kč pro škodu na majetku.

Kromě těchto minimálních odpovědnostních limitů, které jsou stanoveny zákonem,

nabízí pojišťovny i limity vyšší, čímž se snaží své pojistné produkty na trhu odlišit od

ostatních. Poměrně často mají pojišťovny ve své nabídce více pojistných produktů povinného

ručení, u kterých je jedním z rozdílných znaků právě výše limitů pojistného plnění. Maximální hranice těchto limitů přitom zákonem není stanovena.

4.2.3 Slevy na pojistném a další výhody spojené s povinným ručením

Dalším způsobem, jak se pojišťovny snaží vzbudit u svých klientů zájem o své produkty jsou různé slevy a další zvýhodnění, které k povinnému ručení nabízejí. Nejčastěji pojišťovny

nabízejí slevy na pojistném za bezeškodní průběh pojištění, čímž zvyšují zainteresovanost svých klientů na snižování celkové nehodovosti a tím i pojistného plnění, které by pojišťovny musely vyplatit.

Řidiči, kteří jezdí bez nehod (resp. ti, kteří nehody nezpůsobují) mají ze zákona nárok

na tzv. bonus tj. slevu na pojistném, která je poskytnuta při další platbě pojistného na

následující rok. V některých případech je bonus uznáván i řidičům, kteří sice dopravní nehodu způsobili, ale výše škody přitom nepřekročila určitý limit.

Nárok na bonus přitom nezaniká ani při změně pojišťovny, ale přenáší se na další

pojišťovnu. Předešlá pojišťovna v tomto případě svému bývalému klientovi vystaví potvrzení o "beznehodovosti" či o průběhu pojištění.

Další výhodou je, že se bonusy za bezeškodní průběh pojištění sčítají, tzn. čím více

měsíců řidič jezdí bez nehody, tím větší slevu na pojistném získá. Za každý rok může klient obvykle získat slevu ve výši 5%. Při pětiletém a delším beznehodovém období může celkový

bonus dosáhnout až maximální hranici slevy, kterou většina pojišťoven stanovuje na 25 procent.

Většina pojišťoven poskytuje svým klientům v případě uzavření smlouvy o povinném

ručení i různá jiná zvýhodnění, jako je např. sleva z pojistného u havarijního nebo cestovního pojištění, živelní pojištění pro auto zdarma apod.

48

4.2.4 Vznik nároku na pojistné plnění

Nárok na pojistné plnění z povinného ručení může vzniknout vždy pouze třetí osobě, tj. osobě, které pojištěný dopravní nehodou způsobil újmu. V případě nehody či jiného poškození vozidla však musí být splněno několik předpokladů, aby této třetí osobě vznikl nárok na plnění a pojišťovna případnou škodu uhradila, a to: -

-

-

pojistná událost nevznikne v důsledku zavinění této třetí osoby

pojistná událost nastane v době trvání pojištění

pojistná událost nastane na území těchto států: Albánie, Andora, Belgie, Bosna a

Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,

Chorvatsko, Írán, Izrael, Irsko, Island, Jugoslávie, Kypr, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Maroko, Moldávie,

Monako, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko,

Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie, Německo, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina a Vatikán.

4.2.5 Výluky z povinnosti pojistného plnění

V zákoně o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je rovněž

vymezeno, v kterých případech není pojišťovna povinna vzniklou škodu uhradit. Pojišťovna nehradí především: -

škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena

-

škodu, kterou utrpěl jeho manžel nebo osoby, které s ním žily v době vzniku

-

škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena

-

škodné události ve společné domácnosti

škodu na věcech přepravovaných tímto vozidlem (s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe)

-

škodu vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným

-

škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla

-

-

vozidlem, nebyla-li způsobena provozem jiného vozidla

náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče)

nebo důchodů ze zákonného pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena

škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném

motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto 49

účasti, jestliže je řidič při závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích

-

škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události,

-

jinou škodu než újmu na zdraví způsobenou vlastníku vozidla provozem jeho

jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí

vozidla, které řídila jiná osoba.

4.3 Výběr komerčních pojišťoven a jejich profily

Při výběru dvojice pojišťoven, u kterých budeme ceny pojistných produktů povinného ručení

srovnávat, je důležité zohlednit zejména velikost jejich pojistného kmene v dané oblasti, tj.

počet automobilů, na které bylo povinné ručení u jednotlivých pojišťoven uzavřeno. Velikost pojistného kmene má totiž vliv na riziko pojištění, které může prostřednictvím bezpečnostní přirážky ovlivnit celkovou výši brutto pojistného.

Na českém pojistném trhu poskytuje pojistné produkty povinného ručení celkem osm

pojišťoven. Jejich seznam je uveden v následující tabulce. Tabulka rovněž obsahuje počet pojištěných vozidel u každé pojišťovny za rok 2004 a 2005 a meziroční rozdíl těchto počtů v procentech tak, jak je registruje ve svých záznamech česká kancelář pojistitelů (ČKP). Tabulka č. 11: Počet pojištěných vozidel vedených v databázi ČKP Pojistitel

Allianz pojišťovna

Počet pojištěných vozidel k 31. 12. 2005

Počet pojištěných vozidel k 31. 12. 2004

Srovnání (v %)

565 488

553 755

+ 2,79

193 152

+ 20,66

1 316 759

1 362 836

- 3,38

79 702

68 623

560 235

Česká podnikatelská pojišťovna Česká pojišťovna

ČSOB Pojišťovna

Triglav pojišťovna

+ 0,57

2 372 352

256 792

166 988

+ 53,78

9 054

+ 151,37

5 271 798

+ 2,82

233 058

22 759

Uniqa pojišťovna CELKEM

+ 2,12

2 385 827

Generali pojišťovna

Kooperativa Pojišťovna

545 038

5 420 620

Pramen: Statistické údaje ČKP, www.ckp.cz

50

+ 16,14

Z této tabulky vyplývá, že v rámci povinného ručení byl v minulých letech největší

počet vozidel pojištěn u České pojišťovny a pojišťovny Kooperativa. Vzhledem k tomu, že

cenové srovnání pojistného se má týkat nejprodávanějších produktů neživotního pojištění na našem trhu, je vhodné zvolit ke srovnání právě tyto dvě pojišťovny, u kterých mělo povinné ručení uzavřeno nejvíc klientů. Navíc jsou jejich pojistné kmeny (tj. počet u nich pojištěných

vozidel) vzhledem k ostatním pojišťovnám srovnatelné a v riziku pojištění by tedy neměl být příliš velký rozdíl.

Následující dvě podkapitoly stručně charakterizují obě pojišťovny.

4.3.1 Kooperativa Obchodní jméno:

Kooperativa, pojišťovna, a. s. Charakteristika:

Kooperativa je druhou největší pojišťovnou na českém trhu a její podíl na celkovém

předepsaném pojistném v ČR činil (k 31. 12. 2004) 21,61%. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro

klienty z řad firem od drobných podnikatelů až po velké průmyslové firmy. Základní jmění: 2,8 mld. Kč Sídlo:

Templová 747, 110 01 Praha 1

Založení a vznik:

Kooperativa, pojišťovna, a. s., vznikla zápisem do obchodního rejstříku ke dni 1. 3. 1993. Akcionáři společnosti (k 31. 12. 2004):

Wiener Städtische Allgemeine Versicherung AG, Rakouská republika - 84,64% VLTAVA majetkoprávní a podílová spol. s r. o., Praha - 3,10%

Svaz českých a moravských výrobních družstev, Praha - 12,26% Počet zaměstnanců (k 31. 12. 2004): 3670 51

Pojistné produkty -

Životní pojištění

o Důchodové pojištění

o Důchodové pojištění RENTA Garant o Kapitálové životní pojištění

o Kapitálové životní pojištění HORIZONT o Kapitálové životní pojištění KONTO

o Kapitálové životní pojištění RENTA Profit o Svatební pojištění BUDOUCNOST

o Investiční životní pojištění PERSPEKTIVA -

-

-

-

-

-

-

o Investiční životní pojištění Symfonie

Úrazové pojištění

o Úrazové pojištění dětí

o Úrazové pojištění osob

Cestovní pojištění

o Cestovní pojištění Kolumbus

o Cestovní pojištění Kolumbus Abonent

Povinné ručení

Havarijní pojištění

o Havarijní pojištění osobních užitkových vozidel EURODOMINO o Flotilové a podnikatelské pojištění vozidel - PARTNER

Komplexní pojištění motorových vozidel – TANDEM

Asistenční služby

Pojištění majetku a odpovědnosti občanů o Pojištění domácnosti

o Pojištění rodinného domu

o OPTIMUM – Pojištění rodinného domu a domácnosti o Pojištění bytového domu

o Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti o Pojištění bytové a nebytové jednotky -

-

o Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

Pojištění právní ochrany

Pojištění malých a středních podnikatelů

o Pojištění živnostníků, malých a středních podnikatelů – TREND 52

o Pojištění odpovědnosti provozovatele zdravotnického zařízení -

-

-

o Program pro pojištění měst a obcí

Pojištění průmyslu a podnikatelů

Soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

4.3.2 Česká pojišťovna Obchodní jméno:

Česká pojišťovna a.s. Charakteristika:

Česká pojišťovna svou tradicí navázala na První českou vzájemnou pojišťovnu, která byla

založena v Praze roku 1827 a také na Československou pojišťovnu, která vznikla jako jediná

pojišťovna po roce 1948. Své monopolní postavení si Československá pojišťovna držela až do roku 1991, kdy byl zákonem o pojišťovnictví otevřen trh a umožněn vstup dalších pojišťoven. Česká pojišťovna a.s. vznikla v roce 1992 a s tržním podílem 36,39 % je největší

pojišťovnou na českém pojistném trhu. Poskytuje individuální životní a neživotní pojištění, i

pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik. Základní jmění: 2,981 mld Kč

Sídlo:

Spálená 75/16,

113 04 Praha 1 Založení a vznik:

Společnost byla (ve smyslu § 11 odst, 3 zákona č. 92/1991 Sb.,o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších změn a doplňků) založena Fondem

národního majetku České republiky zakladatelskou listinou ze dne 28. dubna 1992 a vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 1. května 1992. Akcionáři společnosti (k 31. 12. 2004):

CKSPO B.V., Nizozemské království - 97,70 % 53

Ostatní drobní akcionáři - 2,30 % Počet zaměstnanců (k 31. 12. 2004): přibližně 5600 Pojistné produkty -

Životní pojištění o

Kapitálové životní pojištění

o Životní pojištění DYNAMIK

o Kombinované vkladové pojištění o Životní pojištění SLUNÍČKO o Investiční životní pojištění

o Životní pojištění DYNAMIK Plus

o Životní pojištění závažných onemocnění o Rizikové pojištění

o Důchodové pojištění

o Životní pojištění PARTNER

o Životní pojištění MANAŽER -

-

-

-

-

-

-

-

o Kolektivní pojištění osob

Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Úrazové pojištění

o Kompletní úrazový program o Úrazové pojištění BONUS

Zdravotní pojištění – ČP Zdraví

ČP Úvěrová karta

Povinné ručení

Havarijní pojištění

Asistenční služby

Pojištění majetku

o Pojištění domácnosti

o Pojištění obytných budov a souvisejících staveb -

o Pojištění zařízení rekreačního objektu

Cestovní pojištění

o Pojištění GLOBUS

o Pojištění ODYSSEUS 54

o Pojištění KOMPAS -

o Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

Pojištění odpovědnosti

o Pojištění odpovědnosti za škodu občanů

o Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání

o Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu práva myslivosti

4.4 Srovnávané pojistné produkty

Ze zkoumání statistických údajů pojistného trhu (podkapitoly 4.1 a 4.3) vyplynulo, že pro cenové srovnání nejprodávanějších pojistných produktů neživotního pojištění na našem trhu

budou využity pojistné produkty, které v rámci pojištění odpovědnosti za škody způsobené

provozem vozidla (povinného ručení) nabízejí pojišťovny Kooperativa a Česká pojišťovna. Charakteristiku pojistných produktů povinného ručení a jejich variant u obou pojišťoven shrnují následující dvě podkapitoly.

4.4.1 Pojistné produkty pojišťovny Kooperativa

Pojišťovna Kooperativa nabízí v rámci povinného ručení dva produkty, resp. dvě varianty

produktu. Jsou to varianta STANDARD a varianta BENEFIT. Tyto dvě varianty se od sebe navzájem liší zejména výší limitů pojistného plnění za jednotlivá pojistná rizika a rozsahem asistenčních služeb.

Pro obě varianty povinného ručení v souladu se zákonnou úpravou platí, že pojištění

kryje škody způsobené motorovým vozidlem, přičemž se jedná o: -

-

-

-

škody na zdraví nebo usmrcením - včetně nákladů na léčení zraněného

věcné škody

škody, které mají povahu ušlého zisku

účelně vynaložené náklady na právní zastoupení pojištěného.

Podle zákona je pojišťovna rovněž povinna poskytovat slevu na pojistném za

bezeškodní průběh pojištění, tato sleva činí u pojišťovny Kooperativa až 50 % z ceny

pojištění, pokud pojištění trvá beze škod 10let. Výhody, které nabízí Kooperativa nad rámec zákonné úpravy jsou především tyto: -

-

-

živelní pojištění vozidla zdarma

rozsáhlé asistenční služby i k nejlevnější variantě povinného ručení

rozšířený rozsah asistenčních služeb (služba Naděje) pro motoristy s trvalým a těžkým zdravotním postižením, kteří pro svoji potřebu využívají speciálně upravené vozidlo.

55

Tyto speciální výhody se týkají obou variant pojištění. Každá z variant má však i své

vlastní výhody, kterými se odlišuje nejen od druhé varianty, ale i od podobných produktů na trhu.

Varianta STANDARD

Tato varianta pojištění poskytuje pojistnou ochranu pro případy: -

škody způsobené na zdraví či usmrcení jiných osob až do výše 54 milionů Kč na

-

pro škody na majetku (věcná škoda) včetně ušlého zisku poškozeného až do výše

každého zraněného či usmrceného

24 milionů Kč.

V případě havárie (nehody) vozu jsou na území ČR zajištěny tyto asistenční služby: -

odtah nepojízdného vozidla do 50 km zdarma

-

bezplatné uskladnění nepojízdného vozu do 10 dnů.

-

odtah do 50 km, resp. do ceny 120 eur zdarma pro osobní vozidla a 75 km, resp.

-

jeden bezplatný nocleh pro osádku vozu do 50 eur/os.

V případě havárie (nehody) nebo poruchy vozu mimo území ČR jsou zajištěny tyto asistenční služby:

-

-

-

300 eur u vozidla od 3,5 do 12 t

právní pomoc do 750 eur

finanční výpomoc (na základě složení jistoty třetí osobou v ČR) v naléhavých

případech do 1000 eur

uskladnění nepojízdného vozidla až do sedmi dnů, do ceny 13 eur/den

vzkazovou službu a telefonické tlumočení při jednání s úřady.

Varianta BENEFIT

Tato varianta produktu poskytuje pojistnou ochranu pro případy: -

škody způsobené na zdraví či usmrcení jiných osob až do výše 70 milionů Kč na

-

pro škody na majetku (věcná škoda) včetně ušlého zisku poškozeného až do výše

každého zraněného/usmrceného

70 milionů Kč.

V případě havárie (nehody) vozu jsou na území ČR zajištěny tyto asistenční služby: -

-

odtah nepojízdného vozidla do 75 km zdarma

bezplatné uskladnění nepojízdného vozu do 10 dnů.

56

V případě havárie (nehody) nebo poruchy vozu mimo území ČR jsou zajištěny tyto asistenční služby:

-

odtah do 75 km , resp. do ceny 120 eur zdarma pro osobní vozidla a 75 km, resp.

-

jeden bezplatný nocleh pro osádku vozu do 50 eur/os.

-

300 eur u vozidla od 3,5 do 12 t

právní pomoc do 750 eur

-

finanční výpomoc (na základě složení jistoty třetí osobou v ČR) v naléhavých

-

uskladnění nepojízdného vozidla až do sedmi dnů, do ceny 13 eur/den

-

případech do 1000 eur

vzkazovou službu a telefonické tlumočení při jednání s úřady.

4.4.2 Pojistné produkty České pojišťovny

Podobně jako pojišťovna Kooperativa, i Česká pojišťovna nabízí povinné ručení ve dvou variantách – varianta Standard a varianta Bonus Exclusive. Ty se kromě ceny liší zejména výší limitů pojistného plnění za jednotlivá pojistná rizika. Na rozdíl od produktu pojišťovny

Kooperativa, je u České pojišťovny rozsah asistenčních služeb pro obě varianty povinného ručení stejný.

Pro obě varianty přitom v souladu s právní úpravou platí, že z povinného ručení budou

uhrazeny oprávněné a prokázané nároky na náhradu těchto škod: -

škody na zdraví nebo usmrcením:

bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztráta na výdělku po dobu a po

skončení pracovní neschopnosti, ztráta na důchodu, účelně vynaložené náklady na -

léčení, náklady na výživu pozůstalých a přiměřené náklady pohřbu

věcné škody:

skutečná škoda na věci včetně nákladů, spojených s jejím odstraňováním (např. odtah poškozeného vozidla, náhradní doprava z místa nehody do místa bydliště,

-

půjčovné apod.)

škody, které mají povahu ušlého zisku

-

účelně vynaložené náklady na právní zastoupení poškozeného při uplatňování

-

náklady léčení zraněného vynaložené zdravotní pojišťovnou.

jeho nároků na náhradu škody

V souladu se zákonem poskytuje i Česká pojišťovna slevu na pojistném za bezeškodní průběh pojištění. V jejím případě činí tato sleva 5 % za každý rok bez zaviněné škody. Nad rámec zákonné povinnosti navíc pojišťovna u obou variant pojištění nabízí: 57

-

-

náhradu nákladů právní ochrany pojištěného do výše 10 000 Kč

zdarma asistenční pojištění pro případ nehody v rozsahu POHODA Klasik.

Jak už bylo zmíněno výše, liší se varianty povinného ručení u České pojišťovny výší

limitů pojistného plnění za jednotlivá pojistná rizika. Čím vyšší je limit pojistného plnění, tím nižší je riziko, že škoda sjednaný limit přesáhne a pojištěný bude muset uhradit rozdíl. Varianta Standard


-

věcné škody a ušlý zisk do 20 mil. Kč

škoda na zdraví do 40 mil. Kč.

Varianta Bonus Exclusive


-

věcné škody a ušlý zisk do 100 mil. Kč

škoda na zdraví do 100 mil. Kč.

Na obě varianty povinného ručení se vztahují asistenční služby v rozsahu POHODA

Klasik, které jsou v rámci tohoto pojištění zdarma. Klientům zaručují rychlou pomoc v

nesnázích, při havárii či odcizení, jak na území ČR, tak i v zahraničí. V případě havárie to jsou následující služby: -

-

-

-

-

-

úhrada práce mechanika (až 2 hodiny)

odtažení vozidla do 50 km zdarma

úhrada nákladů za ponechání zničeného vozu v zahraničí

skladné až 10 dnů (do 20 eur/den)

telefonické tlumočení

předání vzkazu

-

právní pomoc do výše 1000 eur.

-

poradenství

V případě odcizení pojišťovna nabízí služby: -

nocleh až dvakrát 70 eur.

4.5 Cenové srovnání a jeho výsledky

Z charakteristiky pojistných produktů nabízených v rámci povinného ručení pojišťovnami

Kooperativa a Česká pojišťovna je zřejmé, že u žádné z variant tohoto pojištění 58

poskytovaného jednou pojišťovnou nelze najít úplnou shodu s některou variantou povinného ručení nabízeného druhou pojišťovnou.

Produkty a jejich varianty se navzájem liší v limitech pojistného plnění, různé jsou i

výhody, které každá pojišťovna nabízí nad rámec svých zákonných povinností, a odlišuje se i

rozsah asistenčních služeb, které jsou součástí produktů. Následující srovnání by mělo ukázat, jak se pojistné produkty a jejich varianty liší cenou.

Pro srovnání budou využity cenové sazebníky povinného ručení pro rok 2006, které

jsou veřejnosti volně přístupné na webových stránkách obou pojišťoven. Aby bylo srovnání

co nejvíce vypovídající, budu srovnávat odděleně sazebníky základních variant produktu

povinné ručení u obou pojišťoven (tj. sazebník STANDARD pojišťovny Kooperativa se sazebníkem Standard České pojišťovny) a sazebníky variant produktů „pro náročnější

klienty“ u obou pojišťoven (tj. sazebník BENEFIT pojišťovny Kooperativa se sazebníkem Bonus Exclusive České pojišťovny).

Ceny budou srovnávány zvlášť pro každou tarifní skupinu tak, jako se i pro každou

tarifní skupinu zvlášť stanovuje pojistné. Tarifní skupiny u povinného ručení tvoří skupiny

vozidel stejného typu a stejného zdvihového objemu válců. Toto rozdělení vychází tradičně

z vyhlášky Ministerstva financí č. 492/1991 Sb., která dříve určovala ceny zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla, která však byla k 1. lednu 2000 vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 zrušena.

4.5.1 Cenové srovnání sazebníku STANDARD pojišťovny Kooperativa a sazebníku Standard České pojišťovny

Samotné cenové srovnání bude tedy provedeno pro každou tarifní skupinu zvlášť. Pro větší

přehlednost jsem ceny pojištění pro každou tarifní skupinu zařadila do zvláštní tabulky. Název tabulky pak odpovídá i názvu příslušné tarifní skupiny v sazebnících.

Ve druhém řádku tabulky jsou vždy uvedeny ceny pojištění pro danou tarifní skupinu

u pojišťovny Kooperativa, ve třetím řádku jsou pak ceny pojištění pro stejnou tarifní skupinu u České pojišťovny. Jednotlivé sloupce obsahují po řadě nejdříve základní sazbu povinného ručení a poté zvýhodněné (bonusové) sazby za bezeškodní průběh pojištění. Zkratky v prvním řádku tak znamenají: -

-

-

-

-

Z – základní sazba povinného ručení (0 – 11 měsíců bezeškodního průběhu)

B1 – zvýhodněná sazba za 1 rok bezeškodního průběhu

B2 – zvýhodněná sazba za 2 roky bezeškodního průběhu

B3 – zvýhodněná sazba za 3 roky bezeškodního průběhu

B4 – zvýhodněná sazba za 4 roky bezeškodního průběhu 59

-

-

B5 – zvýhodněná sazba za 5 let měsíců bezeškodního průběhu

B6 – zvýhodněná sazba za 6 let bezeškodního průběhu.

U České pojišťovny je systém bonusů jasně stanoven – za každý rok bezeškodního

průběhu pojištění se ze základní sazby pojistného odečítá 5 %. U pojišťovny Kooperativa by

to mělo být obdobné, protože ta nabízí za 10 let bezeškodního průběhu až 50 % slevu na pojistném, což odpovídá 5 % za jeden rok. Jestli tomu tak je i ve skutečnosti, zjistíme z dalšího zkoumání jejího sazebníku.

Čtvrtý řádek obsahuje rozdíl mezi cenou povinného ručení dané tarifní skupiny u

pojišťovny Kooperativa a ceny povinného ručení stejné tarifní skupiny u České pojišťovny. Tento rozdíl je vyjádřen v procentech, přičemž za procentuální základ (100 %) byly zvoleny

vždy po řadě základní a zvýhodněné sazby České pojišťovny. Rozdíl byl tedy získán jako podíl sazby pojistného u pojišťovny Kooperativa a sazby České pojišťovny vyjádřený

v procentech, od kterého byla odečtena hodnota 100. Tento výpočet byl udělán zvlášť pro každý sloupec tabulky. Záporné hodnoty tohoto rozdílu udávají, o kolik procent je pojistné

pojišťovny Kooperativa pro danou tarifní skupinu a výši bonusu nižší než stejná sazba pojistného u České pojišťovny. Kladné hodnoty naopak znamenají, že pojistné je u pojišťovny Kooperativa o příslušný počet procent vyšší než tomu je u České pojišťovny. A nyní tedy k samotnému cenovému srovnání:

Tabulka č. 12: Dvoukolové motorové vozidlo, motorová tříkolka do 400 kg a se zdvihovým objemem válců do 50 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 292 296 -1,35

B1 280 281 -0,36

B2 264 266 -0,75

B3 252 252 0

B4 236 237 -0,42

B5 220 222 -0,90

B6 208 207 0,48

Pramen: Sazebníky povinného ručení pojišťovny Kooperativa a České pojišťovny, vlastní výpočty

Z údajů uvedených v tabulce č. 12 vyplývají následující fakta: -

pokud u pojištěného trvá bezeškodní průběh pojištění 6 let, je výhodnější se

-

pokud u pojištěného trvá bezeškodní průběh 3 roky, je lhostejné, u které z obou

-

u všech ostatních případů jsou sazby Kooperativy pro pojištěného výhodnější než

-

pojistné u Kooperativy neklesá s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5

pojistit u České pojišťovny

pojišťoven své vozidlo pojistí

sazby České pojišťovny

procent jako u České pojišťovny (pokud by tomu tak bylo, musely by být

procentuální rozdíly pro základní sazbu a všechny bonusové sazby shodné, 60

přičemž je potřeba zohlednit i zaokrouhlení procentuálních rozdílů na 2 desetinná místa)

-

rozdíly v sazbách jsou minimální, výběrem levnější pojišťovny dojde jen k malé úspoře finančních prostředků.

Tabulka č. 13: Dvoukolové motorové vozidlo, motorová tříkolka do 400 kg a se zdvihovým objemem válců nad 50 cm3 do 350 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 708 717 -1,26

B1 676 681 -0,73

B2 640 645 -0,78

B3 604 609 -0,82

B4 568 574 -1,05

B5 532 538 -1,12

B6 496 502 -1,20


Z tabulky č. 13 vyplývá následující: -

základní sazba i všechny bonusové sazby jsou pro pojištěného výhodnější u

-

pojistné u Kooperativy neklesá s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 %

-

rozdíly v sazbách jsou jen minimální a výběrem výhodnější nabídky nedojde

Kooperativy než u České pojišťovny

jako u České pojišťovny

k velké úspoře finančních prostředků.


Z 1 980 1 932 2,48

B1 1 884 1 835 2,67

B2 1 784 1 739 2,59

B3 1 684 1 642 2,56

B4 1 584 1 546 2,46

B5 1 488 1 449 2,69

B6 1 388 1 352 2,66


Z údajů v tabulce č. 14 jsou zřejmá tato fakta: -

-

cena pojištění je ve všech případech nižší u České pojišťovny než u Kooperativy

pojistné u Kooperativy neklesá s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 % jako u České pojišťovny, výkyvy v procentních rozdílech jsou však menší než u předchozích případů

-

úspora finančních prostředků plynoucí z výběru levnějšího pojištění už není úplně zanedbatelná, jako u předchozích případů, což je dáno jednak vyšším rozdílem v procentech mezi sazbami pojišťoven, jednak samotnou výší pojistného.

61

Tabulka č. 15: Dvoukolové motorové vozidlo, motorová tříkolka do 400 kg a se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3 Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 2 596 2 337 11,08

B1 2 486 2 220 11,98

B2 2 340 2 103 11,27

B3 2 208 1 986 11,18

B4 2 080 1 870 11,23

B5 1 948 1 753 11,12

B6 1 820 1 636 11,25



pojištěnému se vyplatí uzavřít si smlouvu o povinném ručení u České pojišťovny,

-

sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 %

-

protože sazby Kooperativy jsou ve všech případech vyšší

výběrem levnějšího pojistného produktu lze uspořit až několik stovek korun.

Tabulka č. 16: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců do 1000 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl v %

Z 3 124 2 959 5,58

B1 2 968 2 811 5,59

B2 2 812 2 663 5,60

B3 2 656 2 515 5,61

B4 2 500 2 367 5,62

B5 2 344 2 219 5,63

B6 2 188 2 071 5,65


Z tabulky č. 16 vyplývají tyto údaje: -

nabídka povinného ručení České pojišťovny je ve všech případech cenově

-

sazby Kooperativy ani zde neklesají s přibývyjícími roky beze škod rovnoměrně o

-

výběrem produktu s nižším pojistným lze uspořit zhruba poloviční částku oproti

výhodnější než nabídka povinného ručení u Kooperativy

5 %, rozdíly jsou však takřka minimální

předcházející tarifní skupině.

Tabulka č. 17: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl v %

Z 3 696 3 724 -0,75

B1 3 512 3 538 -0,73

B2 3 328 3 352 -0,72

B3 3 144 3 165 -0,66

B4 2 960 2 979 -0,64

B5 2 772 2 793 -0,75

B6 2 588 2 607 -0,73


Z tabulky č. 17 lze vyčíst následující fakta: -

-

-

základní sazba i všechny bonusové sazby jsou nižší u Kooperativy

rozdíly v cenách pojištění nejsou příliš velké

sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 %. 62

Tabulka č. 18: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně Z 5 756 5 510 4,46

Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

B1 5 472 5 234 4,55

B2 5 184 4 959 4,54

B3 4 896 4 683 4,55

B4 4 608 4 408 4,54

B5 4 320 4 132 4,55

B6 4 032 3 857 4,54


Tabulka č. 18 obsahuje tato fakta: -

pro majitele vozidla je ve všech případech cenově výhodnější pojištění u České

-

sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o přesně

-

i přes relativně malé procentuální rozdíly mezi sazbami obou pojišťoven lze

pojišťovny

5 %, výrazně se však tomuto trendu blíží

výběrem levnějšího produktu výrazně ušetřit, což je dáno celkově vyšší cenou pojištění pro tuto tarifní skupinu.

Tabulka č. 19: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 8 968 8 928 0,45

B1 8 520 8 482 0,45

B2 8 072 8 035 0,46

B3 7 624 7 589 0,46

B4 7 176 7 142 0,48

B5 6 728 6 696 0,48

B6 6 280 6 250 0,48


Z údajů v tabulce č. 19 vyplývají následující fakta: -

Česká pojišťovna nabízí ve všech případech levnější povinné ručení než

-

procentuální rozdíly mezi jednotlivými sazbami jsou minimální a i přes poměrně

-

Kooperativa

vysokou cenu pojištění v této tarifní skupině, je finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojistného jen malá

sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o přesně 5 %, pokles je však poměrně vyrovnaný.

Tabulka č. 20: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 2500 cm3 Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 12 480 12 397 0,67

B1 11 856 11 777 0,67

B2 11 232 11 157 0,67

B3 10 608 10 537 0,67

B4 9 984 9 918 0,67

B5 9 360 9 298 0,67

B6 8 736 8 678 0,67


63

Z tabulky č. 20 lze vyvodit následující: -

základní sazba i všechny bonusové sazby pojistného jsou u České pojišťovny nižší

-

procentuální rozdíly jednotlivých sazeb jsou minimální, a tak i přes vysokou cenu

-

než u pojišťovny Kooperativa

pojištění v této tarifní skupině, nedojde výběrem levnějšího pojistného produktu k výrazné úspoře finančních prostředků

u této tarifní skupiny klesá pojistné u obou pojišťoven s přibývajícími lety beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 21: Obytný automobil do celkové hmotnosti 8000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 6 612 6 227 6,18

B1 6 284 5 916 6,22

B2 5 952 5 604 6,21

B3 5 624 5 293 6,25

B4 5 292 4 982 6,22

B5 4 960 4 670 6,21

B6 4 632 4 359 6,26


Z tabulky č. 21 vyplývají tato fakta: -

základní sazba pojistného a všechny bonusové sazby jsou nižší u České

-

výběrem povinného ručení od České pojišťovny lze uspořit několik stovek Kč

-

pojišťovny než u pojišťovny Kooperativa

sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 22: Sanitní automobil Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 7 460 6 796 9,77

B1 7 088 6 456 9,79

B2 6 716 6 116 9,81

B3 6 344 5 777 9,81

B4 5 968 5 437 9,77

B5 5 596 5 097 9,79

B6 5 224 4 757 9,82


Z tabulky č. 22 vyplývá, že: -

Česká pojišťovna nabízí pro tuto tarifní skupinu ve všech případech levnější

-

výběrem levnějšího pojištění lze ušetřit několik stovek Kč

-

povinné ručení než Kooperativa

s přibývajícími lety bezeškodního průběhu pojistné u Kooperativy neklesá přesně o 5 %, tomuto trendu se však blíží.

Tabulka č. 23: Tahač návěsů Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 58 912 67 963 -13,32

B1 55 968 64 565 -13,32

B2 53 024 61 167 -13,31

B3 50 076 57 769 -13,32

B4 47 132 54 370 -13,31

B5 44 184 50 972 -13,32

B6 41 240 47 574 -13,31


64

Z tabulky č. 23 lze vyvodit, že: -

základní sazba i všechny bonusové sazby jsou u Kooperativy levnější než u České

-

finanční úspora vyplývající z uzavření pojistné smlouvy výhodnějšího povinného

-

sazby povinného ručení u Kooperativy klesají s přibývajícími roky bezeškodního

pojišťovny

ručení je značná – až několik tisíc Kč

průběhu takřka rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 24: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou do celkové hmotnosti 3500 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 11 556 12 767 -9,49

B1 10 980 12 129 -9,47

B2 10 404 11 490 -9,45

B3 9 824 10 852 -9,47

B4 8 248 10 214 -19,25

B5 8 668 9 575 -9,47

B6 8 092 8 937 -9,46


V tabulce č. 24 lze nalézt tato fakta: -

ve sloupci B4 je patrně u sazebníku Kooperativy tisková chyba – místo 8 248 Kč

by cena pojištění měla být zhruba 9 245 Kč, rozdíl v procentech mezi cenou pojištění u Kooperativy a u České pojišťovny by potom byl –9,49 %

-

pojistné je ve všech případech nižší u Kooperativy než u České pojišťovny

-

výběrem levnějšího pojistného produktu lze v některých případech uspořit i víc

-

sazby pojišťovny Kooperativa (pokud akceptujeme výše zmíněnou opravu tiskové

než tisíc Kč

chyby) neklesají rovnoměrně přesně o 5 %.

Tabulka č. 25: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou od celkové hmotnosti 3500 kg do 12 000 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 16 568 16 969 -2,36

B1 15 740 16 121 -2,36

B2 14 912 15 272 -2,36

B3 14 084 14 424 -2,36

B4 13 256 13 575 -2,35

B5 12 428 12 727 -2,35

B6 11 600 11 878 -2,34



klientovi se vyplatí uzavřít pojistnou smlouvu u pojišťovny Kooperativa, protože

-

rozdíl v procentech mezi sazbami obou pojišťoven je sice ve všech případech

její produkt je ve všech případech levnější

minimální, ale vzhledem k výši pojistného vede i přesto výběr levnějšího produktu k finanční úspoře několika stovek Kč 65

-

pojistné u Kooperativy klesá v prvních třech letech bezeškodního průběhu

rovnoměrně o 5 % nebo se tomuto trendu alespoň velmi blíží; u dalších třech let beze škody už není pokles zcela rovnoměrný.

Tabulka č. 26: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou nad celkovou hmotnost 12 000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 23 324 24 080 -3,14

B1 22 160 22 876 -3,13

B2 20 992 21 672 -3,14

B3 19 828 20 468 -3,13

B4 18 660 19 264 -3,14

B5 17 496 18 060 -3,12

B6 16 328 16 856 -3,13


Z údajů v tabulce č. 26 lze vyčíst: -

Kooperativa nabízí v dané tarifní skupině levnější povinné ručení než Česká

-

vzhledem k vysoké ceně pojištění lze i při malém rozdílu pojistného v procentech

-

sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývyjícími lety bezeškodního

pojišťovna

výběrem levnějšího produktu ušetřit několik stovek Kč

průběhu přesně o 5 %.

Tabulka č. 27: Zemědělský nebo lesnický traktor se státní poznávací značkou (SPZ) a pojízdný pracovní stroj bez SPZ Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 1 444 1 344 7,44

B1 1 372 1 277 7,44

B2 1 300 1 210 7,44

B3 1 228 1 142 7,53

B4 1 156 1 075 7,53

B5 1 084 1 008 7,54

B6 1 012 941 7,55


Tabulka č. 27 obsahuje následující fakta: -

-

základní sazba i všechny bonusové sazby pojištění jsou nižší u České pojišťovny

výběrem výhodnější nabídky povinného ručení lze ušetřit zhruba jedno sto Kč

sazby pojistného Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 28: Motorový ruční vozík, jednonápravový kultivační traktor, traktor bez SPZ, vysokozdvižný vozík Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 552 484 14,05

B1 528 460 14,78

B2 500 436 14,68

B3 472 411 14,84

B4 444 387 14,73

B5 416 363 14,60

B6 388 339 14,45


Z údajů v tabulce č. 28 je zřejmé, že: -

povinné ručení je ve všech případech levnější u České pojišťovny 66

-

rozdíl ceny vyjádřený v procentech je poměrně vysoký, celková finanční úspora

-

pojistné sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími lety beze škod rovnoměrně o

plynoucí z výběru levnějšího pojištění však není kvůli jeho nízké ceně velká

5 %.

Tabulka č. 29: Autobus určený jen pro provoz v městské hromadné dopravě Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 11 400 10 855 5,02

B1 10 832 10 312 5,04

B2 10 260 9 769 5,03

B3 9 692 9 227 5,04

B4 9 120 8 684 5,02

B5 8 552 8 141 5,05

B6 7980 7 598 5,03


Tabulka č. 29 obsahule následující fakta: -

smlouvu o povinném ručení je ve všech případech této tarifní skupiny výhodnější

-

výběrem levnějšího pojištění lze ušetřit několik stovek Kč

-

uzavřít u České pojišťovny

s rostoucím počtem let bezeškodního průběhu cena pojištění u Kooperativy neklesá rovnoměrně o 5 %, tomuto trendu se však blíží.

Tabulka č. 30: Trolejbus Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 10 960 8 433 29,97

B1 10 412 8 011 29,97

B2 9 864 7 590 29,96

B3 9 316 7 168 29,97

B4 8 768 6 746 29,97

B5 8 220 6 325 29,96

B6 7 672 5 903 29,97



povinné ručení u České pojišťovny je v této tarifní skupině levnější než u

-

výběrem výhodnějšího pojištění lze dosáhnout výrazné finanční úspory

-

Kooperativy

pojistné sazby u Kooperativy neklesají s přibývajícími roky beze škod zcela rovnoměrně o 5 %, velmi se však tomuto trendu blíží.

Tabulka č. 31: Ostatní autobusy do celkové hmotnosti 5000 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 14 224 14 675 -3,07

B1 13 516 13 941 -3,05

B2 12 804 13 207 -3,06

B3 12 092 12 474 -3,05

B4 11 380 11 740 -3,07

B5 10 668 11 006 -3,07

B6 9 960 10 272 -3,04


Z tabulky č. 31 vyplývají následující fakta: -

pro klienta je výhodnější uzavřít smlouvu o povinném ručení u Kooperativy 67

-

i přes minimální procentuální rozdíly v pojistných sazbách může vést výběr

-

pojistné sazby Kooperativy neklesají ani u této tarifní skupiny s přibývajícími

levnějšího pojištění k úspoře několika stovek Kč

roky bezeškodního průběhu rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 32: Ostatní autobusy nad celkovou hmotnost 5000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 25 324 26 561 -4,66

B1 24 060 25 233 -4,65

B2 22 792 23 905 -4,66

B3 21 528 22 577 -4,65

B4 20 260 21 249 -4,65

B5 18 996 19 921 -4,64

B6 17 728 18 593 -4,65



základní sazba i všechny bonusové sazby pojistného jsou nižší u pojišťovny

-

cena pojištění je u obou pojišťoven poměrně vysoká, a i když nejsou procentuální

-

Kooperativa

rozdíly sazeb velké, lze výběrem levnějšího pojištění ušetřit poměrně velkou částku

sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývajícími lety beze škod zcela rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 33: Přípojné vozidlo s celkovou hmotností do 750 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 228 232 -1,72

B1 220 220 0

B2 208 209 -0,48

B3 196 197 -0,51

B4 184 186 -1,08

B5 172 174 -1,15

B6 160 162 -1,23



pro klienta, u kterého probíhá pojištění jeden rok beze škod, je lhostejné, u které

-

pro všechny ostatní případy platí, že povinné ručení je levnější u Kooperativy

z obou pojišťoven smlouvu o povinném ručení uzavře

-

vzhledem k nízkému pojistnému je finanční úspora plynoucí z výběru výhodnější

-

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývajícími lety bezeškodního

nabídky povinného ručení jen minimální

průběhu rovnoměrně o 5 %.

68

Tabulka č. 34: Přípojné vozidlo s celkovou hmotností nad 750 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 624 612 1,96

B1 596 581 2,58

B2 564 551 2,36

B3 532 520 2,31

B4 500 490 2,04

B5 468 459 1,96

B6 440 428 2,80


Z údajů v tabulce č. 34 vyplývá, že: -

-

-

ve všech případech je povinné ručení u České pojišťovny levnější

finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojištění je jen malá

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývajícími lety bezeškodního průběhu rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 35: Návěs Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 8 896 11 232 -20,80

B1 8 452 10 670 -20,79

B2 8 008 10 105 -20,75

B3 7 564 9 547 -20,77

B4 7120 8 986 -20,77

B5 6 672 8 424 -20,80

B6 6 228 7 862 -20,78


Tabulka č. 35 obsahuje následující údaje: -

povinné ručení je ve všech případech této tarifní skupiny levnější u Kooperativy

-

výběrem levnějšího pojistného produktu lze ušetřit i několik tisíc Kč

-

než u České pojišťovny

pojistné u Kooperativy neklesá s rostoucím počtem let bezeškodního průběhu rovnoměrně o 5 %, tomuto trendu se však blíží.

4.5.2 Cenové srovnání sazebníku BENEFIT pojišťovny Kooperativa a sazebníku Bonus Exclusive České pojišťovny

Varianty pojistných produktů povinného ručení BENEFIT a Bonus Exclusive u pojišťoven

Kooperativa a Česká pojišťovna jsou určeny pro „náročnější“ klientelu. Limity pojistného plnění jsou u těchto variant produktů oproti zákonné úpravě značně vyšší. Tomu odpovídá i

celkově vyšší pojistné oproti základním variantám STANDARD u Kooperativy a Standard u České pojišťovny.

Pro cenové srovnání těchto dražších variant povinného ručení bude použita stejná

metoda jako pro předchozí srovnání. I uspořádání tabulek je totožné a zkratky v jejich prvních řádcích mají stejný význam jako u předchozího srovnání.

69

Tabulka č. 36: Dvoukolové motorové vozidlo, motorová tříkolka do 400 kg a se zdvihovým objemem válců do 50 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 300 311 -3,54

B1 288 295 -2,37

B2 272 280 -2,86

B3 256 264 -3,03

B4 240 249 -3,61

B5 228 233 -2,15

B6 212 218 -2,75



základní sazba a všechny bonusové sazby pojistného jsou u pojišťovny

-

finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojištění je vzhledem k celkově

-

pojistné sazby u Kooperativy neklesají s rostoucím počtem let bezeškodního

Kooperativa nižší než u České pojišťovny

nízkým sazbám pojistného jen malá

průběhu rovnoměrně o 5 %.


Z 732 753 -2,79

B1 696 715 -2,66

B2 660 678 -2,65

B3 624 640 -2,50

B4 588 602 -2,33

B5 552 565 -2,30

B6 516 527 -2,09



klientovi se vyplatí uzavřít pojistnou smlouvu u Kooperativy, protože pojistné u

-

finanční úspora plynoucí z uzavření výhodnějšího pojištění je vyšší než u

-

ani u této tarifní skupiny neklesají pojistné sazby Kooperativy rovnoměrně o 5 %

České pojišťovny je ve všech případech vyšší

předchozí tarifní skupiny, stále je však poměrně malá

s tím, jak roste počet let bezeškodního průběhu.


Z 2 048 2 029 0,94

B1 1 948 1 928 1,04

B2 1 844 1 826 0,99

B3 1 744 1 725 1,10

B4 1 640 1 623 1,05

B5 1 536 1 522 0,92

B6 1 436 1 420 1,13



pro všechny případy této tarifní skupiny platí, že povinné ručení je levnější u České pojišťovny

70

-

procentuální rozdíly ceny jsou velmi malé a výběrem levnějšího povinného ručení

-

s přibývajícími lety beze škod neklesají sazby pojistného u pojišťovny

nedojde k velké finanční úspoře

Kooperativa rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 39: Dvoukolové motorové vozidlo, motorová tříkolka do 400 kg a se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3 Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 2 688 2 454 9, 54

B1 2 556 2 331 9,65

B2 2 420 2 209 9,55

B3 2 288 2 086 9,68

B4 2 152 1 963 9,63

B5 2 016 1 840 9,57

B6 1 884 1 718 9,66


Z tabulky č. 39 lze vyvodit tato fakta: -

v této tarifní skupině je povinné ručení ve všech případech levnější u České

-

výběrem výhodnější nabídky povinného ručení lze ušetřit oproti předchozím

-

sazby pojistného u Kooperativy neklesají s přibývajícími lety beze škod

pojišťovny

tarifním skupinám značnou částku

rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 40: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců do 1000 cm3 včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 3 248 3 077 5,56

B1 3 088 2 923 5,64

B2 2 924 2 769 5,60

B3 2 764 2 615 5,70

B4 2 600 2 462 5,61

B5 2 436 2 308 5,55

B6 2 276 2 154 5,66


Z údajů v tabulce č. 40 lze vyvodit následující fakta: -

povinné ručení u České pojišťovny je ve všech případech levnější

-

finanční úspora plynoucí z koupě výhodnějšího pojistného produktu je poměrně

-

s přibývajícími lety beze škod neklesají sazby pojistného u pojišťovny

vysoká

Kooperativa rovnoměrně o 5 %.

71


Z 3 756 3 873 -3,02

B1 3 572 3 679 -2,91

B2 3 384 3 486 -2,93

B3 3 196 3 292 -2,92

B4 3 008 3 098 -2,91

B5 2 820 2 905 -2,93

B6 2 632 2 711 -2,91



povinné ručení je výhodnější uzavřít u Kooperativy, její sazby jsou ve všech

-

výběrem levnějšího pojistného produktu lze ušetřit zhruba 100 Kč

-

případech nižší než u České pojišťovny

pojistné sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími lety bezeškodního průběhu rovnoměrně o 5 %, celkový pokles se však tomuto trendu blíží.

Tabulka č. 42: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně Z B1 B2 B3 B4 B5 B6 5 896 5 604 5 308 5 012 4 720 4 424 4 128 Kooperativa 5 730 5 443 5 157 4 870 4 584 4 297 4 011 Česká pojišťovna 2,90 2,96 2,93 2,92 2,97 2,96 2,92 Rozdíl ceny v % Pramen: Sazebníky povinného ručení pojišťovny Kooperativa a České pojišťovny, vlastní výpočty


ve všech případech této tarifní skupiny se vyplatí uzavřít smlouvu o povinném

-

procentuální rozdíly v sazbách jsou malé a finanční úspora plynoucí z výběru

-

pojistné sazby u Kooperativy neklesají s rostoucím počtem let beze škod

ručení u České pojišťovny, protože její sazby jsou nižší

levnějšího pojištění je vzhledem k poměrně vysoké ceně pojištění nízká

rovnoměrně o 5 %.


Z 9 324 9 285 0,42

B1 8 860 8 821 0,44

B2 8 392 8 356 0,43

B3 7 928 7 892 0,46

B4 7 460 7 428 0,43

B5 6 996 6 964 0,46

B6 6 528 6 499 0,45



základní sazba i všechny bonusové sazby jsou u České pojišťovny nižší 72

-

-

procentuální rozdíly sazeb jsou velmi malé, a tak je i přes vysokou cenu pojištění v této tarifní skupině finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího produktu jen minimální

pojistné sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími lety bezeškodního průběhu rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 44: Osobní automobil do celkové hmotnosti 3500 kg včetně všech modifikací, motorová tříkolka a čtyřkolka nad 400 kg se zdvihovým objemem válců nad 2500 cm3 Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 12 924 12 893 0,24

B1 12 280 12 248 0,26

B2 11 632 11 604 0,24

B3 10 988 10 959 0,26

B4 10 340 10 314 0,25

B5 9 696 9 670 0,27

B6 9 048 9 025 0,25


Z údajů v tabulce č. 44 vyplývá následující: - ve všech případech je povinné ručení levnější u České pojišťovny -

-

procentuální rozdíly sazeb jsou velmi malé, a tak je i přes vysokou cenu pojištění

v této tarifní skupině finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího produktu jen minimální

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývajícími lety beze škod rovnoměrně o 5 %, tomuto klesajícímu trendu se však blíží.

Tabulka č. 45: Obytný automobil do celkové hmotnosti 8000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 6 844 6 539 4,66

B1 6 504 6 212 4,70

B2 6 160 5 885 4,67

B3 5 820 5 558 4,71

B4 5 476 5 231 4,68

B5 5 136 4 904 4,73

B6 4 792 4 577 4,70


Z tabulky č. 45 vyplývají tato fakta: -

-

-

pro majitele vozidla této tarifní skupiny je výhodnější uzavřít smlouvu o povinném ručení u České pojišťovny, která nabízí ve všech případech nižší sazby pojistného

výběrem levnějšího pojistného produktu lze ušetřit více než 200 Kč

pojistné sazby Kooperativy neklesají s přibývajícími lety beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 46: Sanitní automobil Z 7 720 Kooperativa 7 136 Česká pojišťovna 8,18 Rozdíl ceny v %

B1 7 336 6 779 8,22

B2 6 948 6 422 8,19

B3 6 564 6 066 8,21

B4 6 176 5 709 8,18

B5 5 792 5 352 8,22

B6 5 404 4 995 8,19


73


povinné ručení je ve všech případech této tarifní skupiny levnější u České

-

výběrem levnějšího z obou pojistných produktů lze ušetřit několik stovek Kč

-

pojišťovny

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s rostoucím počtem let beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 47: Tahač návěsů Z 59 864 Kooperativa 71 361 Česká pojišťovna -16,11 Rozdíl ceny v %

B1 56 872 67 793 -16,11

B2 53 880 64 225 -16,11

B3 50 888 60 657 -16,11

B4 47 892 57 089 -16,11

B5 44 900 53 521 -16,11

B6 41 908 49 953 -16,11



základní sazba i všechny bonusové sazby jsou nižší u pojišťovny Kooperativa

-

výběr levnějšího pojistného ručení může vést v této tarifní skupině k finanční

-

pojistné sazby u Kooperativy klesají rovnoměrně o 5 % nebo se tomuto trendu

úspoře ve výši několik tisíc Kč

velice blíží.

Tabulka č. 48: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou do celkové hmotnosti 3500 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 12 124 13 406 -9,56

B1 11 520 12 736 -9,55

B2 10 912 12 065 -9,56

B3 10 308 11 395 -9,54

B4 9 700 10 725 -9,56

B5 9 096 10 054 -9,53

B6 8 488 9 384 -9,55


Z tabulky č. 48 lze vyvodit následující: -

-

-

sazby povinného ručení jsou ve všech případech nižší u pojišťovny Kooperativa

finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího produktu je značná

s růstem počtu let beze škod neklesají sazby pojistného u Kooperativy rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 49: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou od celkové hmotnosti 3500 kg do 12 000 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 16 984 17 817 -4,68

B1 16 136 16 926 -4,67

B2 15 288 16 035 -4,66

B3 14 440 15 144 -4,65

B4 13 588 14 254 -4,67

B5 12 740 13 363 -4,66

B6 11 892 12 472 -4,65


74


povinné ručení u Kooperativy je ve všech případech levnější než u České

-

pokud si klient vybere levnější pojištění, může ušetřit několik stovek Kč

-

pojišťovny

pojistné sazby Kooperativy neklesají s rostoucím počtem let beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 50: Ostatní automobily a pojízdný pracovní stroj se státní poznávací značkou nad celkovou hmotnost 12 000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 24 224 25 284 -4,19

B1 23 016 24 020 -4,18

B2 21 804 22 756 -4,18

B3 20 592 21 491 -4,18

B4 19 380 20 227 -4,19

B5 18 168 18 963 -4,19

B6 16 960 17 699 -4,18


Z tabulky č. 50 lze vyčíst následující: -

-

-

Kooperativa nabízí ve všech případech této tarifní skupiny levnější pojistné ručení

vzhledem k vysoké ceně pojištění lze i přes malé procentuální rozdíly jednotlivých sazeb uspořit poměrně vysokou částku, pokud si klient svolí levnější produkt

sazby Kooperativy neklesají s růstem počtu let beze škod rovnoměrně o 5 %, tomuto trendu se však blíží.

Tabulka č. 51: Zemědělský nebo lesnický traktor se státní poznávací značkou (SPZ) a pojízdný pracovní stroj bez SPZ Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 1 548 1 398 10,73

B1 1 472 1 328 10,84

B2 1 396 1 258 10,97

B3 1 316 1 188 10,77

B4 1 240 1 118 10,91

B5 1 164 1 048 11,07

B6 1 084 979 10,73


Z tabulky č. 51 vyplývají následující fakta: -

-

-

povinné ručení je ve všech případech levnější u České pojišťovny

i přes relativně vysoký procentuální rozdíl mezi jednotlivými pojistnými sazbami

je celková finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojištění nízká, což je dáno celkově nízkou cenou pojištění v této tarifní skupině

pojistné sazby Kooperativy neklesají rovnoměrně o 5 % tak, jak vzrůstá počet let bezeškodního průběhu.

75

Tabulka č. 52: Motorový ruční vozík, jednonápravový kultivační traktor, traktor bez SPZ, vysokozdvižný vozík Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 568 503 12,92

B1 540 478 12,97

B2 512 453 13,02

B3 484 428 13,08

B4 456 402 13,43

B5 428 377 13,53

B6 400 352 13,64



povinné ručení České pojišťovny je ve všech případech levnější než povinné

-

mezi jednotlivými pojistnými sazbami je sice poměrně velký procentuální rozdíl,

-

ručení Kooperativy

ale vzhledem k celkově nízké výši pojistného, je možná finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojištění jen malá

pojistné sazby Kooperativy neklesají rovnoměrně o 5 % s tím, jak roste počet let bezeškodního průběhu.

Tabulka č. 53: Autobus určený jen pro provoz v městské hromadné dopravě Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 11 800 11 398 3,53

B1 11 212 10 828 3,55

B2 10 620 10 258 3,53

B3 10 032 9 688 3,55

B4 9 440 9 118 3,53

B5 8 852 8 548 3,56

B6 8 260 7 979 3,52



pojistné u této tarifní skupiny je ve všech případech levnější u České pojišťovny

-

i přes nízké procentuální rozdíly v sazbách lze výběrem levnějšího pojištění ušetřit

-

sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s přibývajícími roky beze škod

i několik stovek Kč, což je způsobeno poměrně vysokou cenou pojištění

rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 54: Trolejbus Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 11 344 8 855 28,11

B1 10 780 8 412 28,15

B2 10 212 7 969 28,15

B3 9 644 7 527 28,13

B4 9 076 7 084 28,12

B5 8 508 6 641 28,11

B6 7 944 6 198 28,17



-

-

Česká pojišťovna nabízí ve všech případech této tarifní skupiny levnější pojištění

výběrem levnějšího povinného ručení lze ušetřit i několik tisíc Kč

sazby povinného ručení u Kooperativy neklesají rovnoměrně o 5 % s tím, jak roste počet let bezeškodního průběhu.

76

Tabulka č. 55: Ostatní autobusy do celkové hmotnosti 5000 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 14 872 15 409 -3,48

B1 14 132 14 639 -3,46

B2 13 388 13 868 -3,46

B3 12 664 13 098 -3,31

B4 11 900 12 327 -3,46

B5 11 156 11 557 -3,47

B6 10 412 10 786 -3,47


Z tabulky č. 55 lze vyčíst tato fakta: -

pojistné ručení je ve všech případech této tarifní skupiny levnější u Kooperativy

-

i přes nízké procentuální rozdíly v sazbách lze výběrem levnějšího pojištění ušetřit

-

pojistné sazby u Kooperativy neklesají rovnoměrně o 5 % s přibývajícími lety

i několik stovek Kč, což je způsobeno poměrně vysokou cenou pojištění

beze škod.

Tabulka č. 56: Ostatní autobusy nad celkovou hmotnost 5000 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 26 524 27 889 -4,89

B1 25 200 26 495 -4,89

B2 23 872 25 100 -4,89

B3 22 548 23 706 -4,88

B4 21 220 22 311 -4,89

B5 19 896 20 917 -4,88

B6 18 568 19 522 -4,89



-

-

základní sazba i všechny bonusové sazby jsou levnější u pojišťovny Kooperativa

i když jsou procentuální rozdíly mezi jednotlivými sazbami malé, lze výběrem

levnějšího pojištění ušetřit značnou částku, což je dáno vysokým pojistným v této tarifní skupině

pojistné u Kooperativy neklesá s přibývajícími lety beze škod rovnoměrně o 5 %, pokles se však tomuto trendu blíží.

Tabulka č. 57: Přípojné vozidlo s celkovou hmotností do 750 kg včetně Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 236 241 -2,07

B1 228 229 -0,44

B2 216 217 -0,46

B3 204 205 -0,49

B4 192 193 -0,52

B5 180 181 -0,55

B6 168 169 -0,59


Z údajů v tabulce č. 57 lze vyčíst, že: -

pojistné je ve všech případech této tarifní skupiny nižší u Kooperativy

-

finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojistného produktu je vzhledem

-

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s rostoucím počtem let beze škod

k nízké ceně obou produktů jen malá

rovnoměrně o 5 %.

77

Tabulka č. 58: Přípojné vozidlo s celkovou hmotností nad 750 kg Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 644 636 1,26

B1 612 604 1,32

B2 580 572 1,40

B3 548 541 1,29

B4 516 509 1,38

B5 484 477 1,47

B6 452 445 1,57



klientovi se ve všech případech vyplatí uzavřít smlouvu o povinném ručení u

-

finanční úspora plynoucí z výběru levnějšího pojištění je jen malá

-

České pojišťovny, jejíž sazby jsou oproti sazbám Kooperativy nižší

pojistné sazby pojišťovny Kooperativa neklesají s rostoucím počtem let beze škod rovnoměrně o 5 %.

Tabulka č. 59: Návěs Kooperativa Česká pojišťovna Rozdíl ceny v %

Z 9 224 11 793 -21,78

B1 8 764 11 203 -21,77

B2 8 304 10 614 -21,76

B3 7 844 10 024 -21,75

B4 7 380 9 434 -21,77

B5 6920 8 845 -21,76

B6 6 460 8 255 -21,74



klientovi se vyplatí uzavřít povinné ručení u Kooperativy, protože její sazby jsou

-

výběr levnějšího povinného ručení může vést k značné finanční úspoře

-

ve všech případech nižší

pojistné sazby u Kooperativy neklesají s rostoucím počtem let bezeškodního průběhu ani v tomto případě zcela rovnoměrně o 5 %.

4.5.3 Výsledky cenového srovnání

Z cenového srovnání sazebníku STANDARD

pojišťovny Kooperativa

se sazebníkem

Standard České pojišťovny a sazebníku BENEFIT pojišťovny Kooperativa se sazebníkem Bonus Exclusive České pojišťovny nelze vyvodit jednoznačné závěry.

Při cenovém srovnání byly zkoumány pojistné sazby celkem u 24 tarifních skupin.

V sazebníku STANDARD pojišťovny Kooperativa se vyskytuje 9 tarifních skupin, u kterých je jak základní sazba pojistného, tak i všechny bonusové sazby nižší než stejné sazby

pojistného u České pojišťovny. Naopak v sazebníku Standard České pojišťovny se vyskytuje 13 tarifních skupin, u kterých je jak základní sazba pojistného, tak i všechny bonusové sazby nižší než stejné sazby pojistného u pojišťovny Kooperativa. U zbylých dvou tarifních skupin

jsou výsledky srovnání smíšené. U první z nich je jedna ze sedmi sazeb nižší u České 78

pojišťovny, u jedné sazby se oba sazebníky shodují a zbylých pět sazeb je nižších u pojišťovny Kooperativa.

U srovnání obou sazebníků pojistných produktů povinného ručení určených pro

„náročnější“ klientelu jsou výsledky obdobné. Z celkového počtu 24 zkoumaných tarifních

skupin se v sazebníku BENEFIT pojišťovny Kooperativa vyskytuje 11 skupin, u kterých je

jak základní sazba pojistného, tak i všechny bonusové sazby nižší než stejné sazby u České pojišťovny. U zbylých 13 tarifních skupin jsou všechny sazby pojistného nižší v sazebníku Bonus Exclusive České pojišťovny.

Celkově tedy z tohoto srovnání vychází vítězně Česká pojišťovna, jejíž sazby

povinného ručení jsou ve většině případů nižší než sazby pojišťovny Kooperativa. Přesto nelze majitelům vozidel jednoznačně doporučit, aby uzavírali smlouvy o povinném ručení u České pojišťovny. Podíl tarifních skupin, u kterých jsou naopak sazby pojišťovny

Kooperativa nižší než sazby České pojišťovny, je totiž poměrně velký a „vítězství“ České pojišťovny tak není zcela přesvědčivé. Navíc cena nemusí být pro všechny pojistníky určujícím kritériem, podle kterého pojistný produkt zvolí. Zvláště u náročnějších klientů, kteří

váhají mezi variantami povinného ručení BENEFIT (Kooperativa) a Bonus Exclusive (Česká pojišťovna), může spíše než cena rozhodovat výše limitů pojistného plnění nebo rozsah asistenčních služeb, které jim jsou pojišťovny schopny nabídnout.

Jediné doporučení, které tedy lze dát potencionálním klientům těchto dvou pojišťoven

je, aby se nejdříve rozhodli, zda je pro ně jediným kritériem při výběru varianty povinného ručení právě cena. Pokud tomu tak je, měli by si u obou pojišťoven zjistit ceny pojištění

v příslušné tarifní skupině, do které jejich vozidlo patří, popř. výši bonusu, na který mají nárok, a na základě těchto informací se rozhodnout, který produkt upřednostní.

79

ZÁVĚR

Cílem této diplomové práce mělo být zmapování nejprodávanějších pojistných produktů, které komerční pojišťovny nabízejí v oblasti neživotního pojištění na českém pojistném trhu a následné porovnání výše pojistného těchto nejprodávanějších produktů u dvou vybraných pojišťoven.

Při svém zkoumání pojistného trhu jsem zjistila, že nejvyšší pojistné bylo na českém

trhu s neživotním pojištěním předepsáno v odvětví pojištění odpovědnosti za škody

způsobené provozem vozidla, veřejnosti známé spíše pod názvem povinné ručení. Pojistné

produkty spadající pod toto odvětví neživotního pojištění jsou tedy i nejprodávanějšími produkty na českém pojistném trhu.

Pro samotné cenové srovnání jsem zvolila pojistné produkty povinného ručení

pojišťoven Kooperativa, pojišťovna a. s. a Česká pojišťovna a. s. Tyto produkty byly pro

cenové srovnání nejvhodnější vzhledem k tomu, že podle údajů České kanceláře pojistitelů je nejvíce pojistných smluv povinného ručení na českém trhu sjednáváno právě u těchto dvou pojišťoven a jejich produkty v oblasti povinného ručení lze tedy označit za nejprodávanější produkty neživotního pojištění na pojistném trhu v České republice. Navíc obě pojišťovny

nabízejí produkt povinné ručení ve dvou variantách a bylo tedy možné srovnat zvlášť standardní varianty tohoto pojištění a zvlášť varianty určené pro „náročnější“ zákazníky.

Na tomto místě je také potřeba zmínit, že při výběru nejprodávanějších produktů jsem

vycházela z údajů , které byly uvedeny ve výroční zprávě České asociace pojišťoven za rok 2004, a při výběru pojišťoven z údajů České kanceláře pojistitelů za roky 2004 a 2005. Srovnávané pojistné produkty a jejich varianty jsou však pojišťovnami Kooperativa a Česká pojišťovna nabízeny v roce 2006. To znamená, že není jisté, jestli právě tyto dva produkty (respektive jejich varianty) jsou nejprodávanějšími produkty neživotního pojištění na našem trhu.

Mým cílem při zpracování práce však bylo i její možné praktické využití, a proto jsem

usilovala o co největší aktuálnost všech údajů. Zároveň jsem však mohla vycházet pouze z veřejně dostupných pramenů a i kdybych ve své práci rezignovala na požadavek aktuálnosti

a pokusila se celou problematiku posuzovat pouze z pohledu roku 2004, za který jsou dostupné všechny statistické údaje, nebylo by snadné získat za rok 2004 podrobné sazebníky pojistného pro produkty nabízené pojišťovnami v tomto roce.

Navíc lze považovat za velmi pravděpodobné, že pojistné odvětví povinného ručení

bude i nadále zaujímat svým podílem na trhu neživotního pojištění významné, pokud ne první, místo. Důvodem je i fakt, že počet motorových vozidel v České republice každým 80

rokem vzrůstá a povinnost uzavřít smlouvu o povinném ručení je dána zákonem. Rovněž podíly dvou největších pojišťoven na trhu s povinným ručením byly v letech 2004 a 2005

natolik dominantní, že není příliš pravděpodobné, že by je na jejich postech vystřídala některá jiná komerční pojišťovna. Celkově lze tedy předpokládat, že porovnávané pojistné produkty

jsou skutečně nejprodávanějšími pojistnými produkty neživotního pojištění na našem trhu a srovnání je tedy dostatečně vypovídající.

Samotné cenové srovnání probíhalo u obou dvojic variant povinného ručení zvlášť pro

každou tarifní skupinu, přičemž byly zohledněny nejen základní sazby pojištění, ale i sazby

po započtení bonusu, na který má klient nárok po určitém počtu let bezeškodního průběhu pojištění.

Výsledky srovnání však nelze shrnout do jednoznačného doporučení, pro kterou

z obou pojišťoven by se měl majitel vozidla, který chce uzavřít smlouvu o povinném ručení, rozhodnout. Majiteli lze pouze doporučit, aby v tarifní skupině, do které se podle sazebníků

pojišťoven jeho vozidlo řadí, ceny obou produktů po případném započtení bonusu srovnal a

poté se rozhodl pro výhodnější nabídku. Finanční úspora, kterou správným výběrem získá, může totiž dosahovat až několika tisíců korun.

81

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. ČÁMSKÝ, F.: Pojistná matematika v životním a neživotním pojištění. 1.vyd. Brno; Masarykova univerzita, 2004. 115 stran. ISBN 80-210-3385-1 2. CIPRA, T.: Pojistná matematika – teorie a praxe. 1. vyd. Praha; Ekopress, 1999. 398 stran. ISBN 80-86119-17-3 3. CIPRA, T.: Praktický průvodce finanční a pojistnou matematikou. 2.vyd. Praha; Ekopress, 2005. 308 stran. ISBN 80-86119-91-2 4. ČEJKOVÁ, V.: Pojišťovnictví. 1.vyd. Brno; Masarykova univerzita, 2004. 158 stran. ISBN 80-210-3525-0 5. ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojistný trh. 1. vyd. Brno; Masarykova univerzita, 2005. 81 stran. ISBN 80-210-3661-3 6. Směrnice Rady EU č. 73/239/EEC 7. Úplné znění zákona č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví 8. Zákon č. 47/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla 9. Vyhláška Ministerstva financí č. 492/1991 10. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 11. Výroční zpráva ČAP za rok 2004 12. Výroční zpráva Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění za rok 2004 13. www.ruceni.cz 14. www.koop.cz 15. www.ceskapojistovna.cz 16. www.cap.cz 17. www.ckp.cz 18. www.mfcr.cz

82

SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ.............................................................................................. 11

TABULKA Č. 2: POJIŠŤOVNY S NEJVĚTŠÍM TRŽNÍM PODÍLEM .................................................... 12

TABULKA Č. 3: POJIŠŤOVNY S NEJVĚTŠÍM TRŽNÍM PODÍLEM ZA ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ....... 13

TABULKA Č. 4: POJIŠŤOVNY S NEJVĚTŠÍM TRŽNÍM PODÍLEM ZA NEŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 13

TABULKA Č. 5: POJIŠTĚNOST ................................................................................................................ 16 TABULKA Č. 6: PŘÍKLAD ŠKODNÍ TABULKY ..................................................................................... 35

TABULKA Č. 7: ODHADY ŠKODNÍCH SAZEB....................................................................................... 36

TABULKA Č. 8: KOEFICIENTY VÝVOJE POJISTNÉHO PLNĚNÍ ...................................................... 37 TABULKA Č. 9: ÚPLNÉ ŠKODNÍ SAZBY................................................................................................ 37 TABULKA Č. 10: PŘEDEPSANÉ HRUBÉ POJISTNÉ V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2004 .. 46

TABULKA Č. 11: POČET POJIŠTĚNÝCH VOZIDEL VEDENÝCH V DATABÁZI ČKP..................... 50 TABULKA Č. 12: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ DO 50 CM3 VČETNĚ ................................................................. 60

TABULKA Č. 13: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 50 CM3 DO 350 CM3 VČETNĚ......................................... 61 TABULKA Č. 14: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 350 CM3 DO 500 CM3 VČETNĚ ....................................... 61 TABULKA Č. 15: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 500 CM3.............................................................................. 62

TABULKA Č. 16: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ DO 1000 CM3 VČETNĚ ............................................................................................ 62 TABULKA Č. 17: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 1000 CM3 DO 1350 CM3 VČETNĚ.................................................................. 62

TABULKA Č. 18: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 1350 CM3 DO 1850 CM3 VČETNĚ.................................................................. 63


TABULKA Č. 20: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 2500 CM3........................................................................................................... 63

TABULKA Č. 21: OBYTNÝ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 8000 KG............................. 64

TABULKA Č. 22: SANITNÍ AUTOMOBIL................................................................................................ 64

83

TABULKA Č. 23: TAHAČ NÁVĚSŮ .......................................................................................................... 64

TABULKA Č. 24: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ ........................................ 65

TABULKA Č. 25: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU OD CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG DO 12 000 KG VČETNĚ ............... 65

TABULKA Č. 26: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU NAD CELKOVOU HMOTNOST 12 000 KG.................................................. 66 TABULKA Č. 27: ZEMĚDĚLSKÝ NEBO LESNICKÝ TRAKTOR SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU (SPZ) A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ BEZ SPZ .............................................................. 66

TABULKA Č. 28: MOTOROVÝ RUČNÍ VOZÍK, JEDNONÁPRAVOVÝ KULTIVAČNÍ TRAKTOR, TRAKTOR BEZ SPZ, VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK.................................................................................. 66 TABULKA Č. 29: AUTOBUS URČENÝ JEN PRO PROVOZ V MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVĚ 67

TABULKA Č. 30: TROLEJBUS.................................................................................................................. 67 TABULKA Č. 31: OSTATNÍ AUTOBUSY DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 5000 KG VČETNĚ.............. 67

TABULKA Č. 32: OSTATNÍ AUTOBUSY NAD CELKOVOU HMOTNOST 5000 KG........................... 68 TABULKA Č. 33: PŘÍPOJNÉ VOZIDLO S CELKOVOU HMOTNOSTÍ DO 750 KG VČETNĚ........... 68

TABULKA Č. 34: PŘÍPOJNÉ VOZIDLO S CELKOVOU HMOTNOSTÍ NAD 750 KG ......................... 69

TABULKA Č. 35: NÁVĚS............................................................................................................................ 69 TABULKA Č. 36: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ DO 50 CM3 VČETNĚ ................................................................. 70

TABULKA Č. 37: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 50 CM3 DO 350 CM3 VČETNĚ......................................... 70 TABULKA Č. 38: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 350 CM3 DO 500 CM3 VČETNĚ ....................................... 70 TABULKA Č. 39: DVOUKOLOVÉ MOTOROVÉ VOZIDLO, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA DO 400 KG A SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 500 CM3.............................................................................. 71

TABULKA Č. 40: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ DO 1000 CM3 VČETNĚ ............................................................................................ 71 TABULKA Č. 41: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 1000 CM3 DO 1350 CM3 VČETNĚ.................................................................. 72



84

TABULKA Č. 44: OSOBNÍ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ VŠECH MODIFIKACÍ, MOTOROVÁ TŘÍKOLKA A ČTYŘKOLKA NAD 400 KG SE ZDVIHOVÝM OBJEMEM VÁLCŮ NAD 2500 CM3........................................................................................................... 73

TABULKA Č. 45: OBYTNÝ AUTOMOBIL DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 8000 KG............................. 73

TABULKA Č. 46: SANITNÍ AUTOMOBIL................................................................................................ 73

TABULKA Č. 47: TAHAČ NÁVĚSŮ .......................................................................................................... 74

TABULKA Č. 48: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG VČETNĚ ........................................ 74

TABULKA Č. 49: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU OD CELKOVÉ HMOTNOSTI 3500 KG DO 12 000 KG VČETNĚ ............... 74

TABULKA Č. 50: OSTATNÍ AUTOMOBILY A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU NAD CELKOVOU HMOTNOST 12 000 KG.................................................. 75 TABULKA Č. 51: ZEMĚDĚLSKÝ NEBO LESNICKÝ TRAKTOR SE STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKOU (SPZ) A POJÍZDNÝ PRACOVNÍ STROJ BEZ SPZ .............................................................. 75

TABULKA Č. 52: MOTOROVÝ RUČNÍ VOZÍK, JEDNONÁPRAVOVÝ KULTIVAČNÍ TRAKTOR, TRAKTOR BEZ SPZ, VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK.................................................................................. 76 TABULKA Č. 53: AUTOBUS URČENÝ JEN PRO PROVOZ V MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVĚ 76

TABULKA Č. 54: TROLEJBUS.................................................................................................................. 76 TABULKA Č. 55: OSTATNÍ AUTOBUSY DO CELKOVÉ HMOTNOSTI 5000 KG VČETNĚ.............. 77

TABULKA Č. 56: OSTATNÍ AUTOBUSY NAD CELKOVOU HMOTNOST 5000 KG........................... 77 TABULKA Č. 57: PŘÍPOJNÉ VOZIDLO S CELKOVOU HMOTNOSTÍ DO 750 KG VČETNĚ........... 77

TABULKA Č. 58: PŘÍPOJNÉ VOZIDLO S CELKOVOU HMOTNOSTÍ NAD 750 KG ......................... 78

TABULKA Č. 59: NÁVĚS............................................................................................................................ 78

85

PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Přehled pojišťoven se sídlem v České republice k 31. 12. 2004 Č

Číslo řádku

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Obchodní firma AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. ARAG - pojišťovna právní ochrany, a.s. Aviva životní pojišťovna, a.s. Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA a.s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna a.s. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Generali Pojišťovna a.s. HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s. Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. MAXIMA pojišťovna, a.s.

Adresa firmy V Celnici 1031/4, 110 00 Praha 1

Nationale-Nederlanden pojišťovna, a.s. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s.

Nádražní 344/25, 150 00 Praha 5

Pojišťovna Slavia a.s. Pojišťovna VZP, a.s. PRVNÍ AMERICKO - ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. 86

Římská 103/12, 120 00 Praha 2 Truhlářská 7, 110 00 Praha 1 Londýnská 41, 120 21 Praha 2 Mírové náměstí 3d/519, 703 00 Ostrava Lazarská 13/8, 120 00 Praha 2 Budějovická 5/64, 140 00 Praha 4 Na Pankráci 121, 140 21 Praha 4 Litevská 1174/8, 100 00 Praha 10 Masarykovo náměstí 1458, 532 18 Pardubice Benešovská 40, 101 00 Praha 10 Molákova 576/11, 186 00 Praha 8 Kozí 5/916, P.O.BOX 809, 111 21 Praha 1 Vodičkova 34/701, P.O.BOX 6, 111 21 Praha 1 Bělehradská 132, 120 84 Praha 2 Jungmanova 32/25, 117 18 Praha 1 Římská 45, 120 00 Praha 2 Karolínská 1/650, 186 00 Praha 8 Templová 747, 110 01 Praha 1 Na Dlouhém Lánu 508/41, 160 00 Praha 6 Na Rybníčku 1329/5, 120 00 Praha 2 nám. Republiky 115, 530 02 Pardubice Ve Struhách 27/1076, 160 00 Praha 6 Orlická ul. 4/2020, 130 00 Praha 3 V Celnici 1028/10, 117 21 Praha 1

27 28 29 30 31 32 33

angl. FIRST AMERICAN CZECH INSURANCE COMPANY Servisní pojišťovna a.s.* Triglav pojišťovna, a.s. Union pojišťovna, a.s. (v konkurzu)** UNIQA pojišťovna, a.s. VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Vitalitas pojišťovna, a.s. Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

tř. T. Bati 627, 763 02 Zlín Novobranská 1, 602 00 Brno Na Rybníčku 16, 120 00 Praha 2 Bělohorská 19, 160 12 Praha 6 Francouzská 28, 120 00 Praha 2 Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 nám. Kinských 602/2, 150 00 Praha 5

.

*do 30.3.2004 První česká servisní pojišťovna, a.s. **6. 5. 2005 Ministerstvo financí odňalo pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti


87

Příloha č. 2 - Přehled poboček pojišťoven ze států EU k 31. 12. 2004 Číslo řádku

Obchodní firma

1

Atradius Credit Insurace N. V., organizační složka GERLING Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost - organizační složka

Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Na Zátorce 5, 160 00 Praha 6

Atradius Credit Insurance N. V.

Gothaer Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft, organizační složka pro Českou republiku HDI Industrie Versicherung AG, organizační složka NationaleNederlanden životní pojišťovna

Radimova 36/2342, 169 00 Praha 6

Gothaer Německo Allgemeine Versicherung Aktiengesellschaft

V Jámě 639/12, 110 00 Praha 1

HDI Industrie Versicherung AG

Nádražní 344/25, 150 00 Praha 5

NationaleNizozemsko Nederlanden Levensverzekering Maatschappij N.V.

2

3

4 5

Adresa

Zřizovatel

Stát sídla zřizovatele Nizozemsko

GERLING Německo Konzern Allgemeine VersicherungsAktiengesellschaft

6

XL INSURANCE Karlovo náměstí XL INSURANCE COMPANY 10, COMPANY LIMITED, 120 00 Praha 2 LIMITED organizační složka

7

Österreichische Seifertova ul. 9, Kreditversicherung 130 00 Praha 2 Coface AG Rakousko*

Německo

Velká Británie 7

Österreichesche Rakousko Kreditversicherung Coface AG - Rakousko

*Ke dni 19. 7. 2005 firma nebyla zapsána v obchodním rejstříku

Pramen: Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004 Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění

88

Příloha č. 3 Struktura pojistného trhu podle ukazatele předepsané pojistné Ukazatel Předepsané pojistné celkem

Jednotky tis. Kč

2002 88 472 777

2003 104 635 906

2004 111 585 544

2003/2002 118,27

2004/2003 106,64

Neživotní pojištění celkem

tis. Kč

54 312 191

63 512 520

67 384 580

116,94

106,10

Pojištění úrazu (samostatné)

tis. Kč

1 632 049

1 737 740

1 941 038

106,48

111,70

Pojištění nemoci tis. Kč (soukromé zdravotní pojištění) Havarijní pojištění tis. Kč pozemních vozidel kromě kolejových

332 614

418 708

591 589

125,88

141,29

11 483 508

13 348 805

14 201 661

116,24

106,39

Havarijní pojištění kolejových vozidel

tis. Kč

5 351

2 737

4 204

51,15

153,60

Havarijní pojištění letadel Havarijní pojištění námořních a říčních plavidel Pojištění přepravovaného nákladu Pojištění podle odvětví 8, v tom: občané, z toho: - pojištění požáru

tis. Kč

176 508

166 163

139 147

94,14

83,74

tis. Kč

7 504

7 499

12 797

99,93

170,65

tis. Kč

466 903

482 350

484 717

103,31

100,49

tis. Kč

7 817 754

10 296 724

10 517 645

131,71

102,15

tis. Kč tis. Kč

2 002 255 272 836

2 583 017 389 431

2 748 081 488 227

129,01 142,73

106,39 125,37

průmysl a podnikatelé, tis. Kč z toho:

5 815 499

7 713 707

7 769 564

132,64

100,72

- pojištění požáru

tis. Kč

2 377 010

3 499 685

3 674 566

147,23

105,00

Pojištění podle odvětví tis. Kč 9, v tom:

4 525 134

5 686 131

6 060 852

125,66

106,59

občané

tis. Kč

1 412 078

1 735 085

2 056 384

122,87

118,52

průmysl a podnikatelé, tis. Kč z toho:

3 113 056

3 951 046

4 004 468

126,92

101,35

zemědělské pojištění (odvětví 8 a 9), v tom:

tis. Kč

862 051

919 694

872 768

106,69

94,90

- pojištění zvířat a tis. Kč nákaz - pojištění plodin tis. Kč

385 454

380 489

348 905

98,71

91,70

476 597

539 205

523 863

113,14

97,15

Pojištění odpovědnosti tis. Kč podle odvětví 10

17 560 332

19 749 084

21 114 761

112,46

106,92

Pojištění odpovědnosti tis. Kč z provozu letadel

303 242

302 276

259 781

99,68

85,94

Pojištění odpovědnosti tis. Kč z provozu lodí

10 054

10 785

6 208

107,27

57,56

89

Všeobecné pojištění tis. Kč odpovědnosti za škodu, z toho:

6 803 274

7 737 280

8 232 513

113,73

106,40

zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Pojištění úvěrů Pojištění záruky (kauce) Pojištění různých finančních ztrát, z toho:

tis. Kč

4 067 310

4 297 011

4 550 996

105,65

105,91

tis. Kč tis. Kč

1 255 012 138 989

964 287 157 256

1 006 880 185 271

76,83 113,14

104,42 117,81

tis. Kč

495 922

713 117

796 318

143,80

111,67

pojištění ztrát způsobených přerušením provozu

tis. Kč

428 598

596 274

514 153

139,12

86,23

Pojištění právní ochrany Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místo svého bydliště Aktivní zajištění

tis. Kč

145 488

163 235

207 074

112,20

126,86

tis. Kč

717 926

947 440

973 115

131,97

102,71

tis. Kč

434 627

620 903

649 009

142,86

104,53

Životní pojištění celkem Pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití

tis. Kč

34 160 586

41 123 386

44 200 964

120,38

107,48

tis. Kč

19 570 669

24 422 779

26 607 673

124,79

108,95

Důchodové pojištění

tis. Kč

2 787 578

3 306 676

3 246 627

118,62

98,18

Pojištění svatební nebo pojištění prostředků na výživu dětí Pojištění pro případ smrti

tis. Kč

2 843 063

2 792 668

2 468 422

98,23

88,39

tis. Kč

387 975

597 225

599 758

153,93

100,42

Pojištění spojené s investičním fondem – dospělí Pojištění spojené s investičním fondem – děti

tis. Kč

2 975 433

4 680 907

5 788 776

157,32

123,67

tis. Kč

161 239

196 815

262 836

122,06

133,54

Kapitálové činnosti Doplňková pojištění celkem

tis. Kč tis. Kč

1 026 445 4 408 184

663 269 4 463 047

460 822 4 766 050

64,62 101,24

69,48 106,79

Pramen: Výroční zpráva ČAP – Statistická část

90

KALKULACE POJISTNÉHO V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Recommend Documents