Jaromír Nohavica
Čarodějnice z Amesbu
1. Den už se zešeřil, už jste si dost uži – li, tak hajdy do peřin, a ne abyste tam moc řádi — li. Zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbi – lo, přejte si hezký sen, a kéž by se nám to splni — lo. G
G
Em7
D
Am
]
Jarní kurýr (Miki Ryv
G
Kluziště (Karel Plíhal)
C
D7
Am
G
Milej pade Dänikene (
D7
G
D
Am7
D7
]
D
Am
Em
Hm
Rána v trávě (Žalman G
Sarajevo (Jaromír Noh
aby víčka sklapnuly,
G
C
Šestkrát sto sáhů
G
hajduly dajdy,
C
]
Pražce (Pavel Dobeš)
G
C
Ref: Hajduly dajduly,
G
Em7
G
Hudsonský šífy (Wabi
D
D7
Stolovnická
G
Na naná nánáná na naná na,
Tulácké blues (Pacifik)
G
Tvůj čas (Pacifik)
D G
aby hůř nebylo,
C
G
dřív než zítra slunko začne hřát
D7
to by nám stačilo.
G
DG
dobrou noc a spát. 2. V noci někdy chodí strach a srdce náhle dělá buch buchy, nebojte já spím na dosah, a když mě zavoláte zbiju zlé duchy. Zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, přejme si hezký sen a kéž by se nám to splnilo. Na naná nánáná na naná na, aby hůř nebylo, to by nám stačilo. Ref: Hajduly dajduly. . .
16
.
Tři kříže (Hop trop)
DG
Kuba, Lenka, máma a já,
Am
. . .
každý svou peřinu najdi. Hajajajajaja ja já
Emi
.
Ukolébavka pro Kubu
Asonance
Dmi
C
Dm
1. Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury, F
C
Dm
s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory, F
C
Dm
B[
Am
C
Dm
C
Dm
který v drápech má ďábel sá Am
Bílou přídí šalupa My Grave Dm(G)
a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má. 2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil a pověrčivý lid se na pastora obrátil, že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.
3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, a když ji vedli městem, všichni kolem volali: „Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, teď na své cestě poslední do pekla poletíš!ÿ 4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, a všichni křičeli jako posedlí: „Na šibenici s ní!ÿ
2
C
C
Am
sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná B[
Dm
1. Dávám sbohem břehům prok
Dm
C
Dm
míří k útesům, který znám. F
C
Ref: Jen tři kříže z bílýho kame Dm
C
Dm
někdo do písku poskládal. F
C
Slzy v očích měl a v ruce z Dm
C
lodní deník, co sám do něj
2. První kříž má pod sebou jen samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů, při kterým přejde srdce kámen a jméno Stan. Ref: Jen tři kříže. . .
Pacifik
C]m
E
1. Tvůj čas jen hvězdy měří,
7. Zuzana stála k a její slova zně „Pohrdám vám pro tvrdost va
C]m
E
tvůj čas má někde cíl, C]m
E
ten hledat budeš stěží, F]7
H7
přes kameny a jí,l A
8. Tak vzali Zuza a všude kolem a ona stála be zemřela tiše sa
H7
pojď, trosečníku bludný A
H7
a dál se se mnou dej, C]m
E
jsou dáky tolik svůdný, A
6. Spektrální důk pak z tribunál „Je přece v kn a před ďáblový
H7
E
tak víc už neváhej. E
A7
E
Ref: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest, C]7
F]7
H7
neváhej jít pod nebem plným hvězd, G]7
E
dej ruku svou do dlaní
F]7
A
tý tvojí dálce na hraní E
H7
E
a dej se vést, a dej se vést.
2. Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou, tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou, tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj, tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej. Ref: Neváhej jít. . .
14
Wabi Daněk
Am
C
G
C
1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený jako já, jó, jako já, Am
Am G G]
G
zpívat si blues,
C7
Am
pod mostem sp
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
2. Ten, kdo nepřekládal uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo, zná, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F
Am
G
Am
Ref: Ahoj, páru tam hoď, ať do pekla se dříve dohrabem, G G]
Am G G]
johoho,
Am
johoho.
3. Ten kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jako já, jó, jako já, ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kdo se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. Ref: Ahoj, páru tam hoď. . . 5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho kouře smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jó, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě prima kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. Ref: Ahoj, páru tam hoď. .
4
C7
C7
G
kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Am
G
1. Toulat se sám t
A7
sebe se ptát, pr
2. Bez lásky jít za kde slyšíš blues bez floka žít a v žebrat i pít a p
3. Zpocený blues blues kolejí a sk opilej smích i d to všechno mý,
4. Všude je blues deštivý blues a pro kousek snů mil, jen tisíc dnů p slunnejch chvil.
5. Až zazvoní mi jen hezčí den, v zavolám blues, A7
to moje blues,
D
Hm
Em
A7
1. Ó kapusto růžičková, ó papriko pálivá, Em
A7
D
A7
D
C
1. Dunění k
nasypu tě do guláše, vždyť se nikdo nedívá.
údolím j
2. Podívá-li se přec někdo, tak už jísti nebude, na hrobeček mu napíšou: nesmířil se s osudem.
v peřejíc
Am
3. To co spatřil na dně hrnce, to mu srdce urvalo, žmolky cáry různých barev strašně se to mrskalo. 4. Co se dost jemně nakrájí, nemůže být nejedlé, staré boty, polní kvítí, mouchy na zdech přisedlé. 5. Jen si dejte moji zlatí, vždyť v tom dneska není rtuť, i když vám to nepomůže, tak vám přeju dobrou chuť.
Ami
přijíždí j
Ví, celej F
veze nám
2. Zase jdo obouvám dobře ví tyhle tou
Mám bo ty ani ko
3. Musím j musím jí neplakej vrátím, prošlapá
Víš, ty t ty moje
12
Karel Plíhal
C
Em
Am7
C
Šestkrát st Šestkrát st Šestkrát st
1. Strejček kovář chytil kleště, F7maj C
F7maj G
uštíp z noční oblohy C
Em
Am7
C
1. S úsvitem dívka z pří s úsvitem v po mně s p Ten bílý pt to ti má lo přišel půln už se nevrá
jednu malou kapku deště F7maj
C
C
Em
F7maj
C
F7maj
G
a ta mu spadla pod nohy.
Am7
Nejdřív ale
C
chytil slinu, F7maj G
tak šáh kamsi pro pivo, C
Em
F7maj
C
Am7
C
pak přitáhnul kovadlinu
2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, pak tu kapku všude rozstřík jedním mocným úderem. Celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami.
F7maj G
a obrovský kladivo. C
Em
Ref: Zatím tři bílé vrány Am7
C
pěkně za sebou F7maj
C
kolem jdou, někam jdou, D7
G
do rytmu se kývají,
Ref: Zatím tři bílé vrány. . .
tyhle tři bílé vrány pěkně za sebou C
Am7
Em
3. Zpod víček mi vytrysk pramen na zmačkané polštáře, kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře. Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, do klahot si čistí dlaně umazané od sazí.
C
C
F7maj
kolem jdou, někam jdou, F7maj
C
nedojdou, nedojdou.
Ref: Zatím tři bílé vrány. . .
6
Ref: Šestkrát šestkrát jen žádn ani káme ďábel sá
2. Soumrak s do zdí přís soumrak se dívce do je Jen žádný vždyť i vít snad se lás šťastnějších
Jaromír Nohavica
Em
Am
]
1. Přes haličské pláně vane vítr zlý, H7
Em
to málo, co jsme měli, nám vody sebraly, Am
H7
D7
E7
E7
A
H7
E7
Em
D7
E7
A
ještě neprobádanou. D
ale už je čas jít spát, ]
G
Em
H7
D
H
A
H7
za ufóny do Peru, E7
A
zajeďte k nám na Hanou
Am
támhle za kopcem je Sarajevo, H7
G
Na co byste pořád lítal
Am
Ref: Ještě hoří oheň a praská dřevo, D7
A
Olomouc je v tomto směru
letíme nad zemí, dva modré dopisy. Em
A
přijeďte k nám na Hanou, A
]
jako tažní ptáci, jako rorýsi H7
A
1. Milej pane Dänikene,
Em
D7
E7
A
a já to s váma proberu.
tam budeme se zítra ráno brát. 2. Farář v kostele nás sváže navěky, věnec tamaryšku pak hodí do řeky, voda popluje zpátky do moře, my dva tady dole a nebe nahoře. Ref: Ještě hoří. . . 3. Postavím ti dům z bílého kamení, dubovými prkny on bude roubený, aby každý věděl, že jsem tě měl rád, postavím ho pevný, navěky bude stát. Ref: Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, támhle za kopcem je Sarajevo, tam zítra budeme se, lásko, brát.
10
2. Ve vinárně budem trávit velmi plodné večery, velmi si je pochvaloval pan Clarke i pan Bradbury. Po záchodcích budem zkoum tajuplné symboly, které mohou mimo jiné znamenati cokoli.
Pavel Dobeš
Am
A
E7
navštívím dnes kamaráda z železniční průmky. A
Ref: Vždyť je jaro, zapni si kšandy, E7
pozdravuj vlaštovky A
a muziko, ty hraj.
G
Ref: Každý ráno boty zouval,
1. Házím tornu na svý záda, feldflašku a sumky,
8. Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce, posílá mu na vojnu železniční pražce.
Am
Ref: Vždyť je jaro, . . .
Am
5. Plakáty nás informují: 9. A když dětí zlobí, hned je doma mazec, „Přijď pracovat k dráze, Děda Mráz jim nepřinese pakliže ti vyhovují ani jeden pražec. rychlost, šmír a saze.ÿ
2. Vystupuji z vlaku, Ref: Vždyť je jaro, . . . Ref: Vždyť je jaro, . . . který mizí v dálce, stojím v České Třebové 10. Před děvčaty z Třebové a všude kolem pražce. 6. Jestliže jsi labužník chlubil jsem se silou, a přes kapsu se praštíš, pozvedl jsem pražec, Upečeš i krávu Ref: Vždyť je jaro, . . . načež odvezli mě s kýna železničních pražcích. lou. 3. Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce, Ref: Vždyť je jaro, . . . Ref: Vždyť je jaro, . . . posadil mě na lavici z dubového pražce. 7. Naučíš se skákat , tak jak to umí vrabec, 11. Pamatuji pouze ještě operační sál, Ref: Vždyť je jaro, . . . když na nohu si pustíš pak praštili mě pražcem železniční pražec. a já tvrdě spal. 4. Provedl mě domem – nikde kousek zdiva, Ref: Vždyť je jaro, . . . Ref: A bylo jaro, všude samej pražec, zapni si kšandy, jen Máňa byla živá. lítaly vlaštovky a zelenal se háj. Ref: To je to jaro, . . .
8
G
orosil si nohy v trávě, Am
G
že se lidi mají rádi, doufal Am
Em
Am
a procitli právě. G
Každý ráno dlouze zíval, Am
G
utřel čelo do rukávu, Am
a při chůzi tělem sem tam Am
Em
C
G
Am
před sebou sta sáhů. F
C
1. Poznal Moravěnku krásnou Am
G
C
a vínečko ze zlata, G
F
C
v Čechách slávu muzikantů Am
Em
Am
umazanou od bláta. Ref: Každý ráno. . .
