Hodinoví sebevrazi 3 Přesýpací hodiny 4 Jacek z Polski 5 Lidi 6 Žena 7 Pára z kyseliny 8 Nehledám 9 Svatý Jan na mostě 10 Můzy 11 Václav Straka 12 Svobodný člověk ve svobodné zemi 13 Narezlá hudba 14 Somračkové blues 15 Hrdinové všedního dne III 16 Styk 17 Hodně hodná paní 18 Rádio Starý dobrý časy 19 Na vlnách MHD 20 Krise středního věku 21 Dveře do léta 22 Opilec Bedřich 23 Svatej Bárta 24 To jsou mi nápady 25 Kráčím z bodu A 26 Hvězdy 27 Ironie osudu 28 Křídla sokolí 29 Jeřáby, jeřáby 30 Slečno 31 Mrakodrap v dešti 32 Čtyři havrani 33 Za deset dvanáct 34 Plakát 35 Láhev rumu od Ježíška 36 Dokud 37 Bufet Adrie 38 Tabulky 39 Lýtka, stehna a maso 40 Námořník 41 Tango se zubatou 42 Vodka 43
Dezertér 44 Blues zlomenýho srdce 45 Lež 46 Inzerát 47 Blues prázdný ulice večerního města 48 Co šeptá vítr 49 Panelák 51 Blues na cesty 52 Kapesní Blues 53 Nemá to cenu 54 V Plzenci na kopci 55 Ježíšek na Náměstí Republiky 56 Paní Melancholie 57
2
Hodinoví sebevrazi Em Hm Em
G
1
DG
DG
. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení
Em
DA
Hm Em G D G D
všude kolem lidé aspoň o deset let mladší E
D
jestli mi kdy bylo zhůry dáno, tak teď už prostě není Em
C#
Hm Em G D G D
D+
přemýšlím, zda sem vůbec ještě patřím
2
. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení rafije hodin se při zdi sotva plazí na tom už těžko někdo něco změní že jsme zabijáci času, hodinový sebevrazi. MEZIHRA LATINA
3
. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení kluk co hledá holku a holka co hledá spásu docela obehraný film v původním znění o tom, že všichni jsme hodinový sebevrazi, zabijáci času.
4
. Dvě hodiny ráno, v restauraci rychlého občerstvení kde olej se pálí a vzduch se rychle kazí těžko někdo změní, že ani čert nebere kde nic není a tak čekáme až nám to uteče - my - hodinový sebevrazi.
3
Přesýpací hodiny A
E7#9
1
Mám svoji soukromou poušť tam uvnitř,
A
D7#9
kde stopy v písku rychle mizí
E7#9 G tam chodím hledat vodu do oázy Na obloze jsou z mraků jenom cáry, horký písek zvláštně voní tam pozoruji na obzoru kráčející dromedáry
2
Mám svoji soukromou poušť tam hluboko v hlavě, chodím tam umírat žízní, když se nikdo nedívá tam poslouchám dlouhé tóny afrických zpěvů Písek se tam sápe po nohou, tam se ukrývám, když mne nikdo nehledá tam kde země splývá s oblohou
Fmaj7
Em
Dm
Mám svoji Saharu někdy mezi spánky Cmaj7
Em lehko se Dm tam jeden ztratí a zabloudí tam stíny jsou ostřejší nože tam žiju jenom já a velbloudi A
G
Hm
D
A zrnko písku přemožené gravitací, po každém otočení přesýpacích hodin A zrnko písku přemožené gravitací, se na svoje místo vrací
3
Poslouchám moře z mušlí a představuju si poušť v přesýpacích hodinách a obraz dromedárů cestou ušlých jedním otočením promění se v prach
4
Jacek z Polski A
E7
G D7
Bral vážně bezvýznamná slova, A
E7
A7 D7
A
E7
D7
věřil tomu co lidi říkají bral vázně slova co slyšel znova, věřil i předpovědi počasí bral vážně závazky a sliby, ale víc než slova měl radši činy A
R
FΔ
C
D- EbΔ
ef:Jacek z Polski, bývalý odborář z Gdaňsku FΔ C D-7 E7#9 chlap co chtěl bejt námořník a nakonec svařoval lodě FΔ
1
C
Jacek z Polski, ojciec Polak, Mutter Deutche, jak to tak bývá Dm EbΔ E7#9 občas nad ránem podivný, smutný písně zpívá CΔ G E Jacek z Polski, co by mohl bejt málem prezident Polska
2
A-7
FΔ
EbΔ E7#9
kdyby mu nebylo pořád smutno a nezaháněl smutno pitím
R
ef:Jacek z Polski, se svojí až naivní vírou v nebe ve kterém, jak věří, potká svoji ženu, která svěřila tělo vodě
Gm9 D9 CmΔ9 A7 E7#9
4 5 R
Jacek z Polski, co míval rád černou madonu, SBB a Led Zepelin, a svoji ženu a ruch, frmol a hukot přístavu
Jacek z Polski, by nejradši zase stavěl lodě (nebo ještě líp) plavil by se po moři přes obzor za sluncem ef:Jacek z Polski, co snubní prsten svojí ženy pořád žmoulá v kapse co nemůže domů protože by mu to utrhlo srdce
Bral povaźnie bez znaczenia slowa, wierzyl w to co ludzie mówili bral powaźnie slova co slyszal odnowa, wierźyl prognozie pogody bral powaźnie powinnosti i obietnice, ale więcej niž slowa mial raczej czyny. 5
Lidi
1
C7
Co
F7
E7
Lidi jsou tváře a taky potrava pro děla D7 Hø G7 G#m9 polární záře rozžhaví oblohu do běla. Am9 F7 D7 G7 Na jedný káře nejeden život dodělá D7 Hø G na káře co určená je pro těla.
2
Lidi jsou smůla a ze ztvrdlé smůly prach lidi jsou kůly a jde z nich strach Lidi jsou zástup jdoucí na porážku lidi jsou kůže co přijde na podrážku
3
Lidi jsou slzy a ze slz sůl lidi se umí ohnout a držet jako stůl Lidi jsou davy davy bez jména davy co hrůzou padají na kolena
4
Lidi jsou krutí těší se cizí bolestí a svůj vztek zavírají do pěstí Lidi jsou bídní a jde z nich beznaděj hry a chléb mají ze všeho nejraděj
6
1
Žena
Uražená pýcha, uražená deštěm kabelku svírá, ruka jako kleště Řasenka stéká na obličej kdysi dětský snad chtěl bych ji vidět nahou, ostatně jako všecky Na krk se jí lepí, hustý, mokrý vlasy chtěl bych s ní prožít její starý dobrý časy. Unavená žena středního věku jde nejdelší třídou ve městě Unavená žena středního věku do výkladních skříní se dívá po cestě
2
Nečeká na prince, ten už nepřijde stejně by přes pupek asi neviděl nečeká na milence stejně to nevyjde vlastně by to vyšlo, kdyby se člověk tolik nestyděl Podpatky po dlažbě kloužou, boty nabírají vodu zbývá věřit už jen na horoskop nebo na náhodu Unavená žena středního věku se pro štěstí nechytá za knoflík Unavená žena středního věku cestou po nejdelší třídě upustí kapesník a já ho zvednu
7
Pára z kyseliny
1
Je to jak nadechnout se pod vodou je to jak pára z kyseliny je to jako rum s kofolou je to pořád stejný, je to pořád jiný
2
Je to jak když koně netáhnou a plachty bez větru se nenapínaj nohy nést tě nezvládnou musíš jet dál ale koně se ti vzpínaj
3
Je to jak na pustým ostrově kde jsi ty a tvoje samota je to jak obracet se ve hrobě je to jak když ti daj měsíc života
4
Je to jak dveře bez kliky jak to jak když vezou tě na áro je to jak když zavřou všechny trafiky dlouhá noc před tebou a ty máš poslední cigáro
8
1
Nehledám
Nehledám barvy přírody nehledám vůni jara nehledám veřejný záchody nehledám kostým pro kašpara
2
Nehledám světla majáků nehledám cesty ani cíle nehledám schody do mraků nehledám ztracené chvíle
3
Nehledám maják na moři nehledám kotvu s lanem nehledám místo kde žijou netvoři nehledám nic v moři slaném
4
Nehledám smutné osudy nehledám smysl slovních hříček nehledám život bez ostudy nehledám k tajemstvím klíče
5
Nehledám nikoho abych nebyl sám Nehledám loňské sněhy nehledám, prostě už nic nehledám nehledám otisky doteků něhy
9
1
Svatý Jan na mostě
G Am C Em Svatý Jan na mostě rukou kamenou mi kyne Hm Am C D městem se proplétají nekonečné šnůry vozů G C Am kdo nechce jet s námi, raději ať zhyne Em Svatý Jan ve svém kamenném koma D po letech ve skále taky ztratil rozum C Am Em D Em D C D mlčky se dívá jak je hezky tady u nás doma
2
Rentiéři ve frontách nadávají kdo je všechno obral husákovy děti do klaxonu mlátí v přepychových vozech bezdomovec u nádraží se právě s kocoviny probral mladistvý extremista v parku mlátí roma adolescent sprejem nesmysly cáká po zdech to je ale hezky tady u nás doma. ef:
R
Am G Em Svatý Jan na mostě Am G D svatý Jan na mostě svatý Jan na mostě jednou z nás vyroste
B
ridge
|:G# C:| H |:C D:| Em Em C D
3
Na zábradlí nezletilí sedí se zelenou lahví kluk s vlasama přes límec túruje tátovo fichtla a špunti si u hydrantu upatlaný ruce myjí ulicí se sotva šourá babka chromá ubrečená holka konečně ztichla a to je zase hezky, tady u nás doma. Svatý Jan na mostě trochu hlavou vrtí káru plnou šrotu plesnivej dědek tlačí s brašnama na zádech se domů couraj školní šprti pod sochou nemluvnýho svatýho líbá se on a ona naštvaný matky řev se nese nad pavlačí tak asi takhle to vypadá u nás doma.
4
10
1
Můzy
Přestali jsme se už chovat nedospěle a tak já dodal nejmenší buňku, ty zase tu největší v lidském těle a stvořili jsme člověka, kterému je asi dáno, budit nás v šest hodin ráno.
R
ef: U nás doma mlčí múzy ozývá se dětský pláč u nás doma mlčí múzy zato je slyšet křik a vysavač
2
Už nerozeznáme pátek od neděle místo povídání jenom zíváš s očima zavřenýma padáme do postele a nejčastějším tématem společných našich řečí je kdy to kaká, kdy brečí
3
Vyrývá se první vráska na tvém čele podle návodu máme být šťastní a přitom tváříme se nevesele čas už není vůbec na nic a jako vrchol čiré hrůzy přestaly být slyšet můzy.
11
Václav Straka
1
Pan Václav Straka, jménu navzdory nikdy nekrad má rád holuby a tak jim sype v parku z pytlíčku zrní nomen omen se nekoná
2
Starý pán Václav Straka, občas v parku začne klimbat občas je duchem nepřítomen, a pak holubi zrní klovou rovnou ze sáčku nomen omen se nekoná
3
Pan Václav Straka, kupuje ptačí zobání, vždycky když jde z knihovny s taškou plnou zatuchlých knih a když poledne vyzvání krmí kolem sebe holuby nomen omen se nekoná
R 4
ef: a má radost z vědění a má radost z krmení
. Pan Václav Straka, dívá se na ten ptačí rej, a má radost, že někomu na světě dělá radost a je mu zase jednou hej a tak Straka krmí holuby nomen omen se nekoná
5
Pan Václav Straka, starý pán na odpočinku, našel smysl života ve vědění což je dnes povoleno a i když je to zakázáno našel jej v krmení holubů, a tak jménu navzdory nekrade ale rozdává nomen omen se nekoná
6
Václav Straka důchodce, rentiér, usnul na lavičce, třímaje knihu co po vlhkých houbách voní usnul naposled a holubi zobají, zobají zrní roztroušené kolem jeho tělesné schránky a vítr sám otáčí mu stránky
12
1
Svobodný člověk ve svobodné zemi
Neučili mě jak žije svobodný člověk ve svobodné zemi, neučili mě ani velkou násobilku, neřekli mi jestli když jedni odejdou ty druhý můžou něco změnit neřekli mi že mám chtít prožít ze života každou chvilku
2
Neřekli mi že ježíšek dávno dárky nenosí, neřekli mi jak se hledá práce nepoučili mne v otázkách lásky těla, neřekli mi jak často přichází menstruace
3
řekli mi že maminka má vždycky pravdu a abych do vody neskákal z výšky řekli mi že by chtěli abych nepropadnul řekli mi že si nemám pod lavicí číst knížky
4
řekli mi o vedoucí úloze strany neřekli co to znamená řekli mi že bůh na rozdíl od pekla prostě není říkali ať nehrbím se a zvednu ramena
R
ef: řekli mi uč se ať nejsi blbej neřekli že mám dělat co mě baví neřekli mi, když tě někdo honí tak zdrhej ale řekli mi to hlavní:
N
elez na stromy ani na střechy nikde nesvlíkej se do naha nezapomeň třicet stlačení na dva nádechy a k výbuchu radši lehat nohama
5
Řekli mi, že si mám vzít radši startku než spartu že mám sníst růžovej prášek, když bolí mě hlava že mám být skromný a bydlet v bytě z umakartu a že přednost se dává vždycky zprava
13
Narezlá hudba Chodili na koncerty světoznámých interpretů on jí držel dvéře a ona taky občas podržela milovali se a dávali to na odiv celému světu udržovali si sportovní těla. V polici pár knížek ze střední školy a spoustu přátel a pevný denní harmonogram oba se museli denně holit a každý týden koupit tevizní program. Měli pár matných vzpomínek z dětství a na zdi obraz brooklinskeho mostu společné záliby, společnou sklenici věřili na záhady, věřili na osud sbírku akčních filmů a velkoplošnou televizi a občas spolu listovali encyklopediíí všeho tři stěny žluté a tři stěny bílé a oba svalnaté tělo Ona se každé ráno malovala a on holil pak spolu snídali celozrnné cosi a večer zase chodili nazí a bosi. Společně poslouchali sousedy a narezlou hudbu vodovodní trubky společně sypali vitacit do vody k televizi si kupovalii křupky
14
Somračkové blues
R
ef: Nosim přes rameno tašku co mi připomína mládí Nezlob se na mě moje ženo já vím že ti dost vadí Jenze tenkrát jsme takhle žili tak nech mě tak žít ješte chvíli. Kytaru a beatnický cestopis Ocas z chřestýše, amulet na pohromy dýmku míru a erotický časopis Hromádka trsátek a prošlý kondomy Kapesni nožíik, náhradní tkaničky Placatý žvejkačky a druhej dil Babičky Lepicí pásku a na fotce tvoji postavu Slunecní brýle a prášky na hlavu Krabičku na jídlo a krabičku na sirky Mobilní telefon a špačka tužky žmolky čehosi a nahradni trenýrky vizitku bývalý družky Hodinky co se nezpozdí protoze nejdou a klíče od bytu kde nikdo nebydlí metronom aby mi udával životní tempo kartáček na zuby a mýdlo co nemydlí. To všechno nacpu do tašky navrh dám odznáček dám si jí přes rámeno vrátím se do doby somraček
15
Hrdinové všedního dne III Ten kope krumpáčem a ten zas seká zahrady a ten kope do míče a ten staví ohrady Tenhle je prodavač a tenhle zas loupěžník a tenhle vyděrač a tenhl jen nádeník Všichni jsme hrdinové všedního dne, a z gauče nás nikdo nezvedne Ten stáví domy a tenhle zas tunely a ta dělá v hospodě a tahle zas posteli Ten asfalt válcuje a ten mačka čudlíky a ten zas šacuje a ten zase rohlíky A ráno do práce cinkají tramvaje a večer do domovů do hajan, do ráje Do front na rohlíky do fronty u píchaček k obědu knedlíky za křiku tlampače Vydělat peníze snad to ňák přežijem utratit peníze co zbyde propijem Večení estráda život je paráda
16
Styk
1
Ráno deš do práce, večer domů, za měsíc výplata, stravenky k tomu doma uděláš stojku, hlavou dolů vztyk, a za odměnu dostaneš to... No co? No pohlavní styk.
2
Vodník sedí na vrbě, v hladině se zrcadlí čeká na dívčí vzlyk, dívku utopí ona to snad pochopí a má co chtěl - to... No co? No pohlavní styk. Proč utrácet za úplatky, když je tu pohlavní styk Proč nosit paní učitelce kytky, když je tu pohlavní styk Proč jezdit nadupanou károu, když je tu pohlavní styk
3
Vědec se na papírem sklání, ráno mu volali z továrny a místo aby psal vzorce, čmárá si na papír sprosťárny a to... No co? No pohlavní styk.
4
Paní učetní nahlíží do šanonů, faktur, dodáků a statistik nejradši by šla už domů, umyla nádobí, dala si sprchu a to... No co? No pohlavní styk. Proč chodit do fitnessu, když je tu pohlavní styk Proč vlastně chodit do práce, když je tu pohlavní styk Proč kupovat velkoplošnou televizi, když je tu pohlavní styk Toto je píseň s poučením které přichází v následující sloce:
5
Až budete trtkat s vaší paní, a do toho děti spustí křik vemte si je stranou a vysvětlete jim, že to tatínek nechce maminku zavraždit, že to je to No co? No pohlavní styk. Pohlavní styk ještě pohonem lidstva, žene nás kupředu za nesmyslem a nutí nás dosahovat nečekaných výsledků Poháněl Máchu a Jana i Pabla Nerudu, Jiřího Grosmana, Luďka Nekudu, Alberta Einsteina i Albrechta Dürera, Kaligulu, Nera i Führera Poháněl Marylin Monroe, Josefa Helera, Maxwella, Geigera i Mülera Václava Hraběte, Jaroslava Foglara, Egona Bondyho, Bohumila Hrabala Karla Rektoryse, Vlastimila Styblíka, Ferdu Mravence i Brouka Pytlíka 17
1
Hodně hodná paní
Jedna hodně hodná paní poradila mi jak odečíst si z daní poradila mi jak odečíst si z daní daň za nepravdu a za lhaní.
2
Jedna hodně hodná paní dlouhým pohledem přečetla mi z dlaní dlouhým pohledem přečetla mi z dlaní jaká budoucnost mě čeká a co dám za ní.
3
Jedna hodně hodná paní, zaplať pámbu za ní z ničeho nic a bez ptaní zaplať pámbu za ní z ničeho nic a bez ptaní nabídla mi potykání.
4
Jedna hodně hodná paní rozpustila vlasy ulehla do peří beze stlaní rozpustila vlasy ulehla do peří beze stlaní a já, já jsem uleh' na ní a byla k neutahání a já, já jsem uleh' na ní a pak přišlo spaní
18
1
Rádio Starý dobrý časy
V rádiu zpívá umělkyně z Prahy o životě který nežije ležím tu sám, na gauči nahý, nikdo se neptá jak ti je V rádiu zpívá diva z bolševických dob nohu přes nohu, ruce za hlavou - pozoruju strop. to vysílá asi Radio Starý dobrý časy, Starý dobrý časy.
2
Poslouchám píseň co neslyšel jsem, co nechtěl jsem slyšet nejmíň dvacet let počítám si na prstech co nejde spočítat, bylo mi patnáct nebo pět? V rádiu hrajou, co píseň to optimistická nálada ruce za hlavou, přemýšlím jestli ta plíseň ze stropu - sama opadá ta taky pamatuje asi ty Starý dobrý časy.
M
ezihra: Míchám si šumák, smažím si sýr, na stole rozečtený ruský klasik venku na zdi ještě vidět heslo světu mír, světu mír a když mi hrůzou vstávaj vlasy jsem rád že jdou vypnout ty Starý dobrý časy
3
V rádiu to rozjel kluk, co zpívá nosem, co zpívá nosem ležím na gauči, dočista nahý, přemítám sakra kdo sem a co sem V rádiu hrajou na nostalgickou notu nenápadně k sobě přitahuju botu - protože ji po něm hodím asi protože ji hodím asi,jestli neskončej ty Starý dobrý časy
19
Na vlnách MHD Riff: A6G6/E7D7/C7H7A7 A D7 F7E7 A6 1. Na břehu ulice, v zátoce kde kotví trolejbus se zmačkanou jízdenkou postává námořník píská si písničku, trochu jazz a trochu blues rytmus si udává podpatkem o chodník Riff: 2. Na pláži z asfaltu, ve stínu zastávky s rukama v kapsách postává námořník píská si podivnou písničku z neznámé nahrávky do rytmu klepe špičkou boty na obrubník Ref: Hm Cmaj7 A V příboji lidí stojí sám, sám Hm Cmaj7 A kdoví co vidí sám, sám F# Em7 navzdory orkánům, navzdory větru Hm Cmaj7 Dmaj7 Em7 sám, sám, sám tu stojíííí ve vytahaným svetru. Riff: 3. V přístavišti s vlnolamem z obrubníků kde kotvívá městská hromadná doprava valí se sem a tam vlny davů a jenom jeden námořník sám tu postává Ref: Riff: C7H7A7/ C7H7A7
20
Krise středního věku H 1. V parku sedí mladí, dynamičtí lidé, kouří cigarety a dělají rukama trhavé pohyby H E7 G H a já sedím naproti, držím se země a dělám že je nevidím Ref: D7 E7 H už se ani nestydím, že jim to mládí závidím D7 E7 F#7 už se ani nestydím, že jim to mládí závidím GCD/DCG GCD/DCE 2. Ona povídá a on naslouchá, ona se na něj směje, i on se na ní smál a já s koženou tváří lížu zmrzlinu, protože cigára jsem si zakázal Ref 3. V parku sedí mladí čerství lidé, mají si co říct a chichotaj se pro sebe a já jdu naštvanej z práce, než tohle vidět radší se koukám do nebe Ref Mezihra: G F# E už nemůžu bezhlavě pít rum tuzemský už nemůžu si číst knížky pod lavicí už nemůžu sprostě koukat na ženský H už nemůžu řítit se jak raketa s jadernou hlavicí 4. V parku sedí ona mladá a on taktéž mlád, a kradmo se dotýkají svých těl a já koukám do nebe a snažím se nemyslet že bych taky chtěl Ref
21
Dveře do léta G C Eb Dm 1. Mám v domě dvanáct dveří a kocoura co věří že aspoň jedny když je otevřu C tak to budou G dveře do léta 2. Mám v domě dvanáct dveří a ten můj kocour u nich leží a čeká až mu je otevřu a on vyrazí ven skrz dveře do léta 3. Mám v domě dvanáct dveří a jako ten můj kocour taky věřím že jednou jedny v zimě otevřu a oni to budou dveře do léta 4. Mám v domě dvanáct dveří a jak se vám teď svěřím otevřel už jsem všechny ale ani jedny nejsou dveře do léta
22
Opilec Bedřich Basa: a h c d eb d c a 1. Městem kráčí prapodivná nestvůra tahá lidi za rukáv, žadoní o bůra městem se plouží prapodivný zjev, městem se rozlihá jeho řev Ref: G D C7 H7 E7 Opilec Bedřich, lev salónů páté cenové skupiny Opilec Bedřich, drobné z talířku posbírá Opilec Bedřich, hladí něžně hliník výčepu Opilec Bedřich, klikatou cestou se domů ubírá 2. Městem kráčí chlápek s dechem od rumu tahá lidi za rukáv, chce ňákou korunu městem kráčí prapodivný zjev zpívá si na cestu, řve jako lev. Opilec Bedřich, postává v büfé u stolku Opilec Bedřich, prokládá piva a rumy sekanou Opilec Bedřich, neví co včera říkali ve zprávách Opilec Bedřich, chodí pěšky a pro sebe si povídá 3. Až potkáte Bedřicha opilce nebude to Na parkánu, nebude to Na spilce až potkáte opilýho Bedřicha ne že mu dáte pěstí do břicha Dejte mu bůra, stejně nevíte co s prachama Vždyť je vás fůra, aspoň se Bedřich poměje Dejte mu bůra, ať nemusí pít patoky a pomeje Vždyť je vás fůra, a tak korunku ke korunce a máte fůru korunek Opilec Bedřich, odolává civilizačním nástrahám Opilec Bedřich, tahá se za šňůrku od montérek Opilec Bedřich, občas volá po starých a ještě starších časech Opilec Bedřich, lupou na dně pivní láhve pozoruje svět
23
Svatej Bárta Em 1. zase je slyšet do dálky odeznívat zvony zase jdou Svatýmu Bártovy hodiny napřed C7 H7 a dole z ulice hulákající romy Em zas je až nahoru slyšet 2. zase je slyšet jen tlukot mýho srdce zas mám důvod se o tebe bát zase potí se čelo, třesou se ruce zas nemůžu spát 3. zas po bytě zmateně kroužím zas narážím do věcí zas po vlastním bytě bloudím zase nenacházím kde se rozsvěcí 4. zas mám pocit jak když zastaví se čas zase utichlo hodin tikání a nepřestává znít Svatýho Bárty hlas zas stěny se nade mě naklání 1.
24
To jsou mi nápady
1
To jsou mi nápady, dávat si z lásky zajíce z plyše To jsou mi nápady, hádat se tak ze je to na celej barák slyšet To jsou mi náhody, telefon v noci od cizího muže To jsou mi náhody, že prej kdy chce kramle vzít může
R
ef: Příběhy, nehody, rozvody, náhody pokusy plavat na suchu milenci, podvody, hádky a neshody škody na těle i na duchu
2
To jsou mi nápady, hádat se po cestě v trolejbusu To jsou mi nápady, nedat si před spaním pusu To jsou mi náhody, na zádech poškrábaná kůže To jsou mi náhody, v peněžence fotka cizího muže
3
To jsou mi záhady, že už mě nechceš milá dámo To jsou mi záhady, telefon v půl druhý ráno To jsou mi nápady, dávat si z lásky zajíce z plyše To jsou mi nápady, hádat se tak ze je to na celej barák slyšet
M
ezihra: bylo to jak šumák, nasypali jsme pár pytlíků, zamíchali a stejně to vyšumělo bylo to jak nový auto, myli jsme ho, leštili jsme ho a stejně zrezivělo bylo to jak raketa, pořád jsme letěli vzhůru a pak už to neletělo
25
Kráčím z bodu A 1. Kráčím z bodu A do bodu B mladý blázen do kytary v parku tříská jde mu to samo od sebe ještě k tomu děsně řve, děsně vříská Ref: Zablesklo se v městě A a zablesklo se v městě B a každý záblesk tvojí tvář osvětluje V prvním bydlíš ty a v druhým já, bez tebe a ten blesk je to jediný co nás spojuje 2. Kráčím z bodu A do bodu B mladý s mladou vášnivě se líbá třeba je mu nevěrná a třeba né když vona se při tom na mě dívá 3. Kráčím z bodu A do bodu B nad tým i mým městem už se smráká já tu chodím sám bez tebe jenom cizí výrostek s cigárem se tu fláká 4. Kráčím z bodu A do bodu B ostatně jako každý den touhle dobou odkud kam na tom nesejde hlavně když noha se míjí s nohou
26
1
Hvězdy
V parku holky dělaj hvězdy a já zase ostudu a pomalu myslím, zato rychle jezdím já už tu asi dlouho nebudu
2
Ty ze sebe děláš hvězdu a já zase pobudu hnusně se chovám, zato statečně piju já už tu dlouho nebudu
3
Já nám dělám pořád dluhy a ty navzdrory osudu podvádíš mě i ty druhý já už tu dlouho nebudu
4
Kluci v parku kouří trávu hledají lék na nudu já s nima nekouřím, mám dost problémů s chlastem já už tu dlouho nebudu
5
V parku maj holky srandu z první pusy já zas z prvního rozvodu blbě se mi z toho dejchá, trochu se dusim já už tu dlouho nebudu.
27
Ironie osudu G Am7 C7 G Am7 F G
Am7
C7
H7
1
. dvanáctý patro v ulici tachovská dům co v něm slyšíš rány osudu kde můžeš na chodbě potkat pěknou holku a nebo vožralej si uříznout pěknou ostudu
2
. dvanáctý patro v ulici tachovská kde sousedka večer řve jak když na nože ji bere v bytě s výhledem na runway plnou zbytečnejch aut mě to občas šte a občas taky sere
R
ef: E D C Co že je to ta ironie osudu E D C A H7 že každýmu je fuk jestli tady budu nebo nebudu
3
Dvanáctý patro v ulici tachovská v bytě čtyřikrát čtyři metry s výhledem jako z krkavce piju z krabice víno a kouřím lehký petry
R 4
ef:
Dvanáctý patro v ulici tachovská vám prozradí co jsme vlastně za lidi když těm v paneláku naproti je vidět do talíře a taky do postele co tady se vidí to se hned tak nevidí
28
Křídla sokolí Dmi7 1. Roztáhnem křídla jak ptáci Ami7 Gm7 a spolu budeme padat nahoru Dmi7 snad omluví nás v práci G#7 G až uvidí jak stoupáme spolu k obzoru 2. Jen jedno křídel mávnutí nás dělí od modrých výšek nebeských jen těžko nás něco donutí nevzít osud do rukou svých Ref: C F#7 F A místou ruky za vším mávnou křídla sokolí C F#7 F Eb C# a všechno co kdy bolelo konečně přebolí 3. Tak jako ty prostě víš že je země kulatá a že se otáčí tak já už prostě vím že jen mávnout křídlama nestačí. 4. Už těžko můžem nechat zasebou co jsme kdo byl a pro co jsme kdo žil už těžko můžem zapomenout co kdo proved co kdo způsobil
29
Jeřáby, jeřáby A7 Hm7 A7 1. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny A7 Hm7 A7 Jeřáby, jeřáby, zvedají panely D7 A7 staví domy, vedle nich stromy Hm7 A7 před domy auta, do domů lidi D7 A7 do lidí řízky, za řízkem pivo Hmi7 A7 E přes den prázdno, zato večer je tu živo. 2. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny Jeřáby, jeřáby, zvedají panely staví domy, obchody, hospody ve městě, za městem, u lesa, u vody do obchodu pro řízky, do hospody na pivo přes den prázdno, zato večer je tu živo. 3. Jeřáby, jeřáby, mávají rameny Jeřáby, jeřáby, zvedají panely v nich sedí lidi tahají za páky zvedají panely, věší je na háky po práci hospoda, v hospodě pivo přes den prázdno, zato večer je tu živo.
30
Slečno A6 A6 G#6 D7 D7 C#7 1. Co mě teď napadá, pro vás jistě nebude záhada E7 A6 F7 E7 ja bych s vámi chtěl být několik chvil, slečno 2. až se dnes sešeří, chtěl bych vás vzít na večeří já chtěl bych s vámí jíst a pít, slečno 3. pak navštívíme vaše soukromí, sousedi se do nedoví budeme se věnovat vínu a sexu, slečno 4. snad ráno se zastydím, sobě se už však nedivím že jedný věrnost slibuju a s druhou líhám slečno 5. to snad ani neni nevěra, vždyť jedna vlašťovka jaro nedělá a já zpátky navléknu prsten snubní, slečno 6. a otočím zpátky k domovu, šťasten jak když lehám do hrobu půjdu dělat co moje jest, slečno 7. a pak ženě oddáné, budu líčit ve vaně jak odolal jsem když líčila jste lest, slečno 8. vy mi povíte že jsem pokrytec, že čeká mě jen očistec odpovím, že v pekle už jsem byl, slečno 9. tohla by mohla být dokonce, dlouhá píseň bez konce kdyby tu někdo neřekl dost F7 E7 F7 E7 F7 E7 G#6 A6
31
Mrakodrap v dešti E – bottleneck riff A7 E riff 1. Dámám před divadlem kloužou po dlažbě podpatky A7 E riff pánové ve smokingu nad nimi černý deštník drží C G špinavej somrák přebírá odpadky somrák z nádraží. 2. Blonďatá kočka s kabelkou trolejbus dobíhá po dlažbě ji kloužou podpatky, nestíhá špinavej somrák kouká do koše přebírá (odpadky) 3. Paní ve stánku přepaluje stokrát přepálený tuk v okénku drobnýma chrastí kérovaný hromotluk špinavej somrák sahá do koše nachází (odpadky) 4. U stánku první opilec hladově okouní asi by si dal párek a zelený lahvový špinavej somrák kouká do nebe na co myslí nepoví (odpadky) 5. Chlapíkovi na zastávce zmokli noviny hledá v kapse bůra, de si pro jiný špinavej somrák mluví si pro sebe povídá (pojídá odpadky) 6. Mladí se houfně radují, už neprší prostě počasí je cool, jak říkají, není to nejhorší špinavej somrák do nich naráží somrák z nádraží.
32
Čtyři havrani H D7 E7 1. Čtyři černý havrani mě pomalu nesou H D7 E7 a se mnou bednu dřevěnou D7 C#7 Čtyři černý havrani mě pomalu nesou D7 H a nemaj moji duši ztracenou 2. Čtyři černý havrani mě pomalu nesou na šest osmin jim vyšel krok Čtyři černý havrani mě pomalu nesou a je myslel že to nebude brzo, aspoň ne tenhle rok. 3. Čtyři černý havrani pode mnou děsně funí asi jsem neměl tolik žrát Čtyři černý havrani pode mnou děsně funí a za nim zástup těch co měl jsem rád Solo: foukačka D A C7 D7 A C7 D7 C7 H7 C7 A 4. Koukejte zhubnout, shodit svoje kila až havrani se s váma potáhnou až potáhnou tělesnou schránku co po vás zbyla ať havrani nelezou po kolenou.
33
Za deset dvanáct E7 C7 H7 A7 1. Za deset dvanáct na stole stojí čtyři fernety dva vypiju já a zbylý dva zase ty Ref: D7 G Pak budeš povolná a já zase hovornej C7 F E Pak budeš přítulná a já zase nezdolnej 2. Za pět dvanáct se vezmeme za ruce a vratkým krokem odejdem do noční ulice vezmu tě sebou do pekla nebo do ráje jestli ovšem pojedou noční tramvaje Ref: Pak budeš povolná a já zase hovornej Pak budeš přítulná a já zase nezdolnej 3. Až budeš nahá ukážeš mi svý tajemství já budu váhat ale pak ti ukážu zase svý. Ref: A až tě ráno slunce probudí tak tě milá dámo na zádech zastudí 4. že jsme se jen pro tu chvíli zbytečně opili že jsme měli mít rozum, že by bylo lepší kdybysme se krotili Ref: A ty už nebudeš povolná a já zase hovornej Nebudeš přítulná a já zase nezdolnej 5. Za deset dvanáct na stole stojí čtyři fernety dva vypiju já a dva zase já, a já a já
34
Plakát Intro E7 F#7 C Hm H E7 1. Na zdi plakát Mišíka G7 F#7 v knihovně Kerouaca vedle Kerouaca H E7 tobě to nic neříká G7 F#7 E7 D7 E7 D7 že to hraje stará elektrická kytara. 2. Na zdi plakát Mišíka a v knihovně samej Ginsberg, Kesey, Ferlingheti stejně ti to nic neříká když přišla jsi na svět teprve před pár lety 3. Na zdi plakát od Prokopa v knihovně samej Hrabal, Bondy a Gelner Po nás ať přijde potopa ať můžeme ještě za tepla jít zaslouženě do pekla Meizhra: H F# E A G D Podívej tamhle u zdi leží celý můj svět, pár desek se jmény dnes už šedivých pánů poslechni si je ať vím jestli jsem se sek když jsem si našel takovou dámu E F# C Hm Sólo 4. Na zdi plakát mišíka ke kafi hraje čajovna to víš i když ti to nic neříká tý se těžko něco vyrovná
35
Láhev rumu od Ježíška Intro: Bbdim Adim E7 H7 E7 A7 1. Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 a budu se dívat jak skořápka plave sama v lavoru E7 A7 Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 místo jabka rozkrojím si bramboru C7 H7 Na vánoce si votevřu láhev rumu C7 H7 E7 Bbdim Adim E7 H7 protože už nemůžu jít k tobě domů 2. Místo františka zapálím si startku na stromek jsem se vykašlal zapálil bych za sebe svíčku kdybych věděl kam jsem ji sakra dal Na vánoce si votevřu láhev rumu protože už nemůžu jít k tobě domů 3. Nemůžu se už na tvoji tvář dívat Radši jsem ten rámeček s fotku položil je mi tak hrozně, smutno, smutno, smutno že bych se v tom chlastu nejradši utopil Na vánoce si votevřu láhev rumu protože už nemůžu jít k tobě domů Sólo
36
Dokud Intro E7 A7 E7 A7 E7 A7 C7 D7 E7 A7 E7 A7 1. Dokud mám na svý hlavě vlasy E7 A7 E7 A7 dokud nám neskončili dobrý časy G H7 dokud nám nezavřeli před nosem krám Intro 2. Dokud nám zdraví ještě slouží Dokud mám tělo i duše touží Dokud mám romeo nezůstal sám 3. Dokud nám ještě v práci dávaj prachy Dokud nám ještě neztuhli šlachy dokud nám nezavřeli před nosem krám Mezihra: G H7 Tak se spolu opijem a budeme tancovat celou noc a pojedem pryč a nevrátíme se ani do vánoc a já ti dám to cos vždycky chtěla mít a budeme mít kupu dětí a přesto klid 4. Dokud nám se ještě hýbou ruce Dokud nám ještě bijou srdce dokud nám nezavřeli před nosem krám
37
Bufet Adrie 2x |:E7 E7 D A:| |:E7 E7 D D7:| |:E7 E7 D A:| D7 E7 D7 A G F# F 1. V bufetu Adrie píšou se příběhy života D7 A G F# F pivo jak pomyje, voda s jarem klokotá E7 D7 deset deka sekaný co si dát? E7 D7 a jedno vodou řezaný dělá to A7 D7 A7 E7 patnáct padesát, patnáct padesát Mezihra + fňukna |: A7 D7 H7 E7 :| 2. Jeden chlapík tu staví hubou, proti velký vodě hráz a taky je tu smutnej šťudák, je jako by po něm přešel mráz asi u zkoušky zahodil všechny naděje, a všechno co měl na tejden tady proleje a až půjde spát bude pořád slyšet, patnáct padesát. 3. V bufetu Adrie stojí kluk s žiletkou na krku spláchne pivem rohlík a podrbe se v rozkroku a tlustá Máňa stěží potlačuje pláč co ten její, co ten parchant je sakra zač a Máňa kapesník žmoulá - "To bude dobrý Máňo" 4. V bufetu Adrie blíží se zavírací hodina jeden chlapík, ten co se moc nemyje celej život proklíná vona byla kráva a von byl vůl, neměla ho ráda tak vypadnul strašně praštil pěstí až se zatřás celej stůl.
38
Tabulky G C7 Neopouštěj, v době pracovní, pracoviště G C7 neodbíhej v trenkách ze svého hřiště G C7 neodbíhej do skříněk či do vozu G C7 Neopouštěj závod za plného provozu C7C#7D7 co když ruka vklíní se do stroje D7C#7C7 co když ti noha uklouzne G7 C7 G C7 D7 a co když se ti stane oboje. Neopouštěj v půli bitvy bojiště nepřistávej tam kde není letiště nepokoušej se plavat bez vody nesázej všechno na náhody co když když šlápneš do hnoje co když to prostě nevyjde a co když se ti stane oboje. Nesahej na spotřebiče z vany nedopouštěj se samohany nezkoušej vypít všechen líh nedotýkej drátů na zem upadlých co když ruka vklíní se do stroje co když ti noha uklouzne a co když se ti stane oboje. Neopuštěj ženy v době hádek netvrď že se ti na prsou hřál hádek nečeš nic bez hřebenu nepokoušej nikdy štěstenu co když všechno přijde do loje co když se na tebe všechny vykašlou a co když se ti stane oboje.
39
Lýtka, stehna a maso
1
Díval jsem se na lýtka, pomýšlel jsem na stehna pomýšlel jsem na soutok dvou řek tvých nohou díval jsem se ti do tváře, zdála se mi lhostejná tady mi nářky nepomohou
2
Díval jsem se ti na nohy, a postel rýsoval jsem v duchu představoval jsem si jak hřeje mě tvoje tělo jako bych slyšel tvůj dech v mém uchu kdoví, kdoví jestli by se ti chtělo
3
Voněla jsi jak bonbóny bompari, ale chutnala asi si trochu kysele snad zrakem uhla jsi schválně jako by jsi v mých očích četla - večeře, pohladit a do postele což se lišilo se od tvých představ - diametrálně
4
Díval jsem se na lýtka, Voněla jsi jak bonbóny bompari vilný chtíč, chtě nechtě chytil mě jak laso pomýšlel jsem na tělo, pomýšlel jsem na tvary já už nechci romantiku já chci tělo, maso
40
Námořník Intro: |C7 C7 H7 H7|C7
H7 E7 H7|
E7 Žaludek jak na vodě houpe se A7 Kráčeje jak starý námořník E7 opilý, nikoli z recese C7 H7 táhne domů plivaje na chodník Myšlenky rozeběhlé střádat zkouší hlavou duní mu snad cizí hlas žížeň jak by se plazil pouští snad žije víc než nadoraz. Intro Doma tě nic dobrýho nečeká ani nic špatnýho, vždyť budeš tam sám tam už tě nikdy nic nevyleká kapitán Achab sám proti verlybám. Rozjdetý vůz nedá se zastavit ani kdyby sám náš pán tomu chtěl tělo bez vůle lehko je porazit proč? jako by nikdo nevěděl. Solo Intro Jateční výzdoba široké ulice tomu se plačky nad rakví nesejdou nemá kdo proč trápit se nad jedním mrtvým obejdou.
41
Tango se zubatou A7 D7 Žená lehká že každý ji unese A7 D7 žena co prostý má šat A7 D7 kdo potká ji tím to otřese Ebm7 D žena co potkáš když setne tě kat Ref: A7 G D Lehké kroky prach víří A7 G D až nám se práší za patou A7 G D Lehké kroky prach víří D když tančím tango se zubatou Dáma co od ucha k uchu směje se křepčí až kost stehenní ukazuje Dáma jediná a sama na plese do střevíčku se nikdy neobuje V šatně jsme nechali cylindr a kosu biletář strachem zesinal bál se že už naplnil se jeho osud a já se smrtí tančil a orchestr nám hrál
42
Vodka Intro: G D7 --------3-2-----------------------3-2-1--3-1-----------------------4-3-2--0-2------------------------------0-0------------------------------2-x------------------------------3-x----------------------G 1. K půlnoci blíží se hodin mých rafije C7 oči se klíží, asi bych spal G na stole láhev co jednou mě zabije F#7 F7 G D7 butylku vodky sobě jsem vzal. 2. Černá tma tu je, nic v ní nežije čelem jsem na stůl pad v ústech jak jedl bys, jak jedl bys pomyje opilý jak ruský chlap. Intro 3. Ty si di kam chceš já už tě nečekám dvanáckrát půlnoc odbíjí ďábel jsi pro mě jde, já se ho nelekám teď už se mi všechno promíjí 4. K půlnoci blíží se hodin mých rafije kdo by si teď postel stlal na stole láhev co snadno se vypije co rozpustí všechen žal. Intro + Sólo 5. Ty si mě podvedla, a já tě zas zbil vzpomínky ve vodce utopím láhev svou na sto střepů rozbiju a pak se na šňůře uškrtím.
43
Dezertér Open-G (D-G-d-g-b-d) Sólo foukačka C Recitativ: Tenhle příběh se možná nestal a možná taky stal C G 1. Stojí ruce za zády, slunce do očí ho pálí C G kdoví na co myslí, možná na to že ho doma nepochválí D C G D před ním rota vojáků svírá kvér a čeká na povel 2. Přestože věděl že to za to nestojí, v noci se zbalil a šel pryč věděl že se už ničeho nebojí a od všeho má klíč teď před ním rota vojáků svírá kvér a čeká na povel 3. Mary lou, máňa, nataša nebo kdo tam na něj doma čekal že kvůli ní zapích pušku do hlíny, zlomil bajonet a všeho nechal a teď před ním rota vojáků svírá kvér a čeká na povel 4. Strhněte mi pásku z očí ať vidim jak na mě míří váš kvér a neříkejte mámě že jsem padl jako dezertér a rota vojáků pevně svírá kvér a střelí na povel Pal! Sólo foukačka C
44
Blues zlomenýho srdce Riff v E Mezihra ------------------|------------------------------------------------|------------------------------------------------|------------------------------------------------|---------------------------------2-4-2-5-2-4-2--|-4-5-4---4-5-4---4-5-4-----4-5-0----------------|-------5-------3-------0-0-----
E 1. Blues zlome-nýho srdce, blues co zastaví ti dech A blues co ochromí obě ruce, blues co mrazí na zádech E H7/9 Blues zlome-nýho srdce, blues o tom že máš pech 2. Blues zlom-enýho srdce, blues zastavených hodinek co přestali tikat na ruce, blues ztracených vzpomínek Blues zlom-enýho srdce, blues o tom že nenahmatáš si tep 3. Blues zlom-enýho srdce, Blues šesti přetrženejch strun blues převržený láhve, blues drsný jak tuzemskej rum Blues zlom-enýho srdce, blues o tom jak teď je prázdnej dům Ref: E Blues zlomenýho srdce - jak těžko se sním žije Blues zlomenýho srdce - jak lehko se sním pije Blues zlomenýho srdce - jako bys mi zaťala do masa nehet H7/9 Blues zlomenýho srdce - jaký to je jsem nepotřeboval vědět Solo Ref A G E
45
Lež A D7 1. Lež, neotvírej oči A D7 Lež, vyprávěj jaký to bylo Hm7 E Hm7 E být malá holka co na patě se točí A D7 H7 G E Lež, a neotvírej oči 2. Lež, a vyprávěj mi svůj sen Lež, řekni mi jaký bude zítra den Lež, a já ti budu hladit vlasy Lež, vyprávěj co přečetla sis 3. Lež, poslouchej jak do střechy déšť bije Lež, a pak že za tebe okna nikdo neumyje Lež, vždyť nemá smysl spěchat Lež, vždyť můžeš všechno ležet nechat 4. Lež, neotvírej oči Lež, ať hlava se ti nezatočí Lež, vždyť ty musíš vědět D E že dneska, že dneska, že dneska, můžeš všechno nechat ležet
46
Inzerát G Bb C7 D7 1. Ta první mě měla určitě ráda jenže zapomněla že je tak trochu vdána pak rozum zvítězil na hmotou C7 G Bb C7 D7 a já dál mohl bědovat se svojí samotou 2. Ta druhá byla docela milá jenom se mi tak nějak nelíbila a já hlupák než abych žil s pokorou utek jsem za jinou, potvorou Ref: G C7 Podám si inzerát že hledám sobě družku Eb7 D7 že hledám ženu co bych měl rád a ne žádnou služku G C7 Že hledám sobě milou paní Eb7 D7 Značka: Pro lásku a pro milování 3. Ta třetí ta se mi tenkrát líbila a o sebe dbala za pár let zpustla, chodila domů opilá a děsně lhala A hrozně dlouho trvalo než jsem se smířil se svojí samotou než zase rozum zvítězil nad hmotou. 4. Ta čtvrtá byla od toho aby se na ní dívalo no byla prostě jednodušší, mluvit se s ním nedalo prázdná a nudná jak televizní estráda ale krásná to jo, prostě paráda. Ref:
47
Blues prázdný ulice večerního města 4 x Motiv: e g e e a e A E 1. Blues prázdný ulice večerního města kde sám u stromu se venčí pes kde hlouček mladíků kouří balenou cigaretu kde kluk s holkou se muchlaj jako by nic Blues prázdný ulice večerního města kde vopilec chčije na strom a plive kolem na zem (jo to zase dneska ve škodovce brali) Blues prázdný ulice večerního města kde slunce zapadá a mě napadá Ref DH Je to jak sedět v kině CA já mluvím ale oni mě neslyší DH je to tím, no jasně je to tím CA že sedím v tramvaji číslo čtyři Bory - Lochotín 2. Blues prázdný ulice večerního města kde votevtřeným voknem je slyšet dívčí smích kde bába v tlustejch punčocháčích sedí na schodech kde prcek si kope plechovkou po chodníku Blues prázdný ulice večerního města kde pankáč se na trávníku válí kde milenci se drží za ruce Blues prázdný ulice večerního města kde slunce zapadá a mě napadá Ref/Solo 3. Blues prázdný ulice večerního města kde přestárlá štětka unuděně zívá kde smetánka kráčí z divadel kde ve vzduchu je cejtit sex, odpadky a zvětralý pivo Blues prázdný ulice večerního města kde se lampy začínají rozvěcet kde Rezatý rakety zase stěhujou aparaturu do podzemí Blues prázdný ulice večerního města kde slunce zapadá a mě napadá Ref Motiv: e g e e a /stopka/ D H A E7
48
Co šeptá vítr G 1. Tak tady ta cesta končí C C7 a nevede dál G tady už mi nikdo nezastaví A D i kdybych tu celou noc stál Ref: Hm F A Hm F A a vítr šeptá dál, a vítr šeptá dál 2. Tady jsem poprvý zastavil když došel mi dech místo aby život oslavil skončil jsem s báglem na zádech 3. A vítr šeptá kdo ty vlastně jseš já nevím ale slušný lidi mě považujou za pakáž a za verbež 4. Tak mu povídám já na cestu se dal protože jsem tam nechtěl žít tam bych asi život vzal. 1. Tak tady ta cesta končí a nevede dál tady už mi nikdo nezastaví i kdybych tu celou stál
49
Puberta v háji a do důchodu daleko G 1. Puberta v háji a do důchodu daleko C G Puberta v háji a do důchodu daleko D C GD v zimě se těšíme na jaro a v máji zase na léto 2. Proč s tebou promarnil jsem nejlepší ze svých let Proč zrovna s tebou promarnil jsem nejlepší ze svých let vždyť tys byla vlečňák, kámen u krku, koule u nohy, jak jsem to mohl nevidět 3. Proč já bych měl stavět domy, plodit děti a zasazovat dřeviny Proč zrovna já bych měl stavět domy, plodit děti a zasazovat dřeviny když ze všeho nejvíc bych chtěl vrtět zadkem každej večer na jiný 4. Proč nejsem pořád spokojen se svým životem Proč já osel nejsem pořád spokojen se svým životem proč musím pořád štěkat a vrčet jak psisko zavřený za plotem 1. Puberta v háji a do důchodu daleko Puberta v háji a do důchodu daleko v zimě se těšíme na jaro a v máji zase na léto
50
Panelák A E Hm D E 1. Už zase mě nemáš ráda někdo nám kope do dveří a v koupelně je slyšet sousedy jak se hádaj a za zdí, cinkaj příbory, někdo tam večeří. Ref: A G D E Mezi čtyři zdi a mezi panely nechápu, proč zrovna s tebou mě zavřeli. 2. Už mě zase nemáš ráda a nikdo ti tady nevěří netopěj a je tu hrozná kláda umyvadlo ucpal chuchvalec tvých kadeří Ref: 3. Už zase se chceš hádat a výtah vyjel o patro výš ty už mě nemáš ráda a bůhvíproč mi to nepovíš. Ref: Solo:
51
Blues na cesty E 1. Hej brácho, nestůj tam na dešti A E Hej brácho, pojď tam kam jdu já H A budem zase zpívat blues a cesty ujdem kus E H a budem zpívat blues, blues na cesty 2. Hej brácho, to bylo fajn když ti bylo dvaadvacet Hej brácho, vím že se k tomu nemám pořád vracet, jenže tenkrát bylo hezký stát na dešti a zpívat blues, blues na cesty 3. Hej brácho, holky byly tenkrát hezký, ale občas s náma mávaly Hej brácho, tenkrát jsme žili! I když na hubu jsme padali tenkrát bylo hezký stát na dešti a zpívat blues, blues na cesty 4. Hej brácho, vždyť já tenkrát hrál v jiný kapele Hej brácho, spolu jsme chodili na cigáro za kostelem tenkrát bylo hezký stát na dešti a zpívat blues, blues na cesty 5. Hej brácho, není to dlouho stejně je o tisíc let Hej brácho, o tolik byl tehdy menší svět tenkrát bylo hezký stát na dešti a zpívat blues, blues na cesty
52
Kapesní Blues E7 1. Mám v kapse špačka tužky A cigára kus Harmoniku místo pušky Mý kapesní blues 2 Mám v kapse všechno co je třeba A cigára kus vodu sůl a chleba Mý kapesní blues Ref: C7 H7 Mám v kapse rezavou raketu A kdyby to šlo H E7 tak odletěl bych s ní na jinou planetu 3. Mám v kapse loňskej kalendář A cigára kus a na fotce tvoji tvář Mý kapesní blues 4. Mám v kapse krabičku poslední záchrany A cigára kus těžká je, táhne mě do strany Mý kapesní blues Ref: Solo 5.Mám v kapse hodinky dvoje A cigára kus pořád tikaj ty hodinový stroje Mý kapesní blues 6.Občas tam strkám obě dlaně A cigára kus a harmoniku místo zbraně Mý rezatý kapesní blues 2x Ref: C7 H7 E7 A7 E7 H7 E7 53
Nemá to cenu C C7 F7 1.Nemůžu ti dát víc než jsem dal C C7 F7 nemůžu s tím kráválem přestat kdo by tu hrál G7 F7 C naše sny jsou zbořený, tak nechej dveře zavřený za sebou dál 2. Já vím neměl jsem to říkat to jsem si dal radši bych to zas zpátky vzal venku už je tma, nenech mě tu stát pozvi mě dál 3. Abych se přiznal, pořád tě mám rád a taky že neumím zpívat a zároveň hrát tak zkusíme ještě znova, miláčku, už si nebudem lhát. 4. Tohleto jsme zkoušeli snad stokrát ty že budeš říkat pravdu, a já nebudu hrát dopadlo to jak to dopadlo, drahá, nemá cenu se brát
54
G FC
V Plzenci na kopci
1
jedna duše jedno tělo jeden účet v bance dva občanské průkazy jeden průkaz brance
2
jedna duše jedno tělo dva co sebou jsou si jisti jedna duše jedno tělo dva zápočtové listy
3
jedna duše jedno tělo fotky z dovolené letní jedna duše jedno tělo jedna mísa toaletní
4
jedna duše jedno tělo dvoje tepláky přes židli dva páry bot co prošlápli jsme vlastními chodidly
5
jedna duše jedno tělo dvě celkem holá pozadí jedna duše jedno tělo že víc nemáme nám nevadí
55
Ježíšek na Náměstí Republiky C7m 1. Zítra ráno projdu se venku F7 a na propadlou tramvajenku, aniž to víš Dmi7 G7 odjedu dolů kde leží město s kostelem s věží C7m dokud jsi ještě doma G7m C7m dokud ještě spíš
2
V železářství koupím si hřebíky a na Náměstí Republiky, postavím si kříž zítra ráno budu potmě kutit dokud jsi ještě doma dokud ještě spíš
3
A pak nasadím si z trnů korunu a do každý nohy dám po rumu, a vylezu si výš budu se na scéně tvářit ztrápeně dokud jsi ještě doma dokud ještě spíš
4
.Za to že neuměl jsem žít s tebou v míru za to že nikdy nehledal jsem víru, nadávat mi smíš že tu visím ke kříží přikován leč nejsem věřící zato jsem očkován
56
1
Paní Melancholie
Na gauči s námi sedí kávu si pije s okna s námi do deště hledí paní Melancholie
2
Chodí k nám když prší nevím co za tím je že k nám bez pozváí přijde paní Melancholie
3
Na zem dvora kapky letí prach toho dne déšť nesmyje nevšimli jsme si, snad jsme slepí že přišla Melancholie
4
Než slunce ukáže svoji tvář než slunce mraky rozbije bude s námi paní bez pozvání paní Melancholie
57
P
Příběh stánku PNS (Marie)
rolog: Na konci ulice stojí budka nikoli pro ptáky pamatuje lecos, první máj, svazáky i veksláky na konci ulice který nikdo nijak neříká stojí budka s novinama, prostě trafika Na konci ulice kde na zdi je ještě k přečtení rovnice o velký lásce světový a nemravná znamení a taky nápis "válka je vůl" a "nechte zpívat Mišíka" tak právě tam stojí stánek PNS, prostě trafika Na konci ulice mají Pravdu a Právo prostě nějaký noviny propisky, žvejkačky, přivěšky, kraviny cigaretovou špičku, šňupací tabák, žvejkačky a kondomy čerstvé zprávy, prošlé zprávy, politika, drby, pohromy
1
Na konci ulice doleva trolejbus zahejbá trafikantka Marie z hrnku od kafe muškáty zalejvá na nose silný brýle, čte co ji příjde pod ruku havraní vlasy jak dráty, žiletku na krku
2
Marie je smutná je, jak to tak bývá z lásky co nechce se naplnit přišel, viděl, pomiloval, opustil nechal za sebou jenom prázdný byt.
3
Měli rádi stejné věci, stejnou hudbu a pořád brali se za ruku smáli se stejným věcem, četli stejné knížky oba nosili žiletku na krku.
4
A on si jí klidně řekne a nechal ji s kapesníkem plným slzí že už to není co to bývalo a že ho to prej tak trochu mrzí.
5
Obrací stránky v časopise pro paní Marie sedí v trafice ve splýnu těžko se jí dýchá, píchá ji u srdce odhodlává se k zločinu
58
6
Z lahve žbluňká smrdutá kapalina Ať se pro mě za mě celej svět zboří blbce ať vám dělá jiná ať si to tady klidně všechno shoří
7
Bezpečnou zápalkou přivádí k plameni papír prodchutý výpary z ředidla požár trafiky vidět je do dáli hoří i okolní vozidla.
E
pilog: Marie stojí na stopu, ve větru vlajou vlasy havraní Marie stojí na stopu, vlasy jí vlajou ve větru jedině auto z bakelitu zastaví dívce co po kolena je zahalená ve svetru Na konci ulice stávala budka nikoli pro ptáky pamatovala lecos, první máj, svazáky i veksláky na konci ulice který nikdo nijak neříká stávala budka s novinama, prostě trafika Na konci ulice kde na zdi bývala k přečtení rovnice o velký lásce světový a nemravná znamení a taky nápis "válka je vůl" a "nechte zpívat Mišíka" tak právě tam stál stánek PNS, prostě trafika
59
