Každý z nás je andìl jen s jedním køídlem Mùžeme létat jen když se obejmeme

Statutární mìsto Opava a Slezská univerzita v Opavì poøádají: Další bøehy – VI. roèník festivalu divadla, filmu, hudby a poezie Opava 11. 4. – 19. 4. 2002

Motto:

“Každý z nás je andìl jen s jedním køídlem Mùžeme létat jen když se obejmeme”

Proè?

Motto: "Každý z nás je andìl jen s jedním køídlem. Mùžeme létat, jen když se obejmeme."

Je to stále stejný pøíbìh. Potøeba tázat se a klást si otázky. Dozvídat se nìco víc o vìcech, které nás zajímají a kterým nikdy zcela neporozumíme. Nemùžeme. Jsme omezení v oceánu neomezenosti, bezbøehosti a nezmìrnosti. Chceme opìt pátrat po dalších bøezích na obzoru a pokusit se k nim alespoò nachvíli pøiblížit. Vanitas vanitatum ! Nemáme jinou možnost ! Kormidlem na nejisté plavbì nám budiž imaginace, stìžnì a podpírá fantazie a vzduté plachty nech jsou naplnìny uvolnìnou a radostnou hravostí... Šestá kapitola festivalu Další bøehy má snahu mapovat "Krajiny andìlù". Pùjdeme jimi pošpièkách a s velkou pokorou, vìøíce v setkání s nadpozemskými bytostmi - experty na porozumìní, vìdìní, lásku a soucit. Taková cesta by vìru nemusela dopadnout špatnì, i když si pøedtím položíme základní Einsteinovu kosmologickou otázku : Mùžeme dùvìøovat vesmíru ? Je vesmír pøátelský ? Když se andìlé objevili v písmu, jejich první slova byla : "Nebojte se "! Proto ! Petr Rotrekl

Pøedfestivalové ladìní: Poetická nálada pøichází nesmìle, pomalu. Stejnì tak po špièkách se blíží vùnì andìlského festivalu. Než vstoupí, opatrnì nìkolikrát za uká na dveøe… a ozvìny toho zvuku se v jarních veèerech rozlehnou po celé Opavì. Takové jakoby záchvìvy andìlských úsmìvù. Nìkolik z nich vám nabídneme jako pøedfestivalový pøedkrm. Takové malé HAM pøed vydatným hlavním chodem. ROK ÏÁBLA: Kino Mír, od ètvrtka 11. 4. do nedìle 14. 4. v 17. 45 a ve 20 hodin. EXTRA ŽIVOT: Kino Elektra, ètvrtek 11. dubna v 17. 30 hodin. ÚPLNÌ STARÉ A ÚPLNÌ NOVÉ PÍSNÌ: Koncert Jaromíra Nohavici a Karla Plíhala, Kino Mír, 5. dubna, 20 hodin.

“Phudrav o kirlo, phudrav o jilo, ma dara, gi¾av!" “Otevøi hrdlo, otevøi svoje srdce, nièeho se neboj a zpívej"

Ida Kelarová Zaèíná festival. Andìlský! A babo raï! Jak se ustrojit, vyfešákovat? Uvázat si kravatu, a to má nìjakou fazónu? Anebo vytahaný svetr? Bude tam pøece fùra studentù a nemùžu vypadat jako nìjaký úøedníèek... Vzít s sebou ženu a tøi dìti nebo se odvázat s bandou ze støední školy? Ne ne ne, milí opavští lidièkové. Všechny tyto starosti hoïte minimálnì do odpadkového koše. Vaše pøíprava a probíhá ve zcela jiném duchu. Žádné èištìní uší. Potøebujeme, aby byla èistá vaše duše, TABULA RASA, oproštìná všech všedností a starostí.

Romano Rat na Èeskomoravské vysoèinì. Zde založila Mezinárodní školu pro lidský hlas. V roce 1998 stála se svým partnerem Desideriem Dudžou u zrodu romské skupiny Romano Rat (Romská krev), s níž koncertuje po celém svìtì a úspìšnì reprezentuje naši i romskou kulturu. Pøi koncertech Romano Rat mùže každý prožít emocionální otevøení se hluboké èerné bolesti a smutku, nenávisti a lásce, touze a spoleèenství a nespoutané radosti, vyvìrající ze srdce a duše pøímo k srdci jiného èlovìka. Je to umìlecké vyjádøení, které nás nemùže zanechat chladnými navzdory tomu, že nerozumíme textu. Koncety Idy Kelarové a Romano Rat nám nabízejí možnost pocítit koøeny romské kultury a zároveò dotknout se dotknout její nejžhavìjší pøítomnosti.

20.00 hod.; klub Ostroj

Oèistný proces pøedchází festivalu jako bílá holubice vyslaná z Archy... Projdìte s námi katarzí hudby, která sáhne až na obnaženou tkáò vašeho srdce. Naplní vás emocemi tak zemitými a opravdovými, jaké mohou probudit jen cikánští muzikanti. “Každý kdo zpívá, tvoøí. Tvoøí, protože píseò je sebevyjádøení, hledání pravdivého hlasu v hloubi sebe sama, zvláštì u Romù. Už jenom proto, abychom také umìli vyzpívat své každodenní starosti èi radosti. Tóny a rytmus, to je cesta, aby èlovìk nezabloudil... Romové to umìjí a jejich písnì nám dávají tento prostor. Uème se od nich zpívat." Ida Kelarová pochází z romsko-moravské hudební rodiny. Její otec Koloman Bitto mìl krásné, velké a èisté romské srdce. K hudbì pøivedl obì ze svých dcer - Idu a její neménì slavnou sestru Ivu. Mimo jiné strávily obì sestry nìkolik let v Opavì. Po absolvování JAMU v Brnì nastoupila Ida angažmá v Divadle Na Provázku. Od roku 1982 žila ve Walesu, Dánsku a Norsku. Koncertovala, hrála, zpívala a pøedávala sílu romské hudby tisícùm lidí, kteøí prošli jejími kursy. Po obèasných návštìvách zaèátkem devadesátých let se v roce 1995 natrvalo vrátila domù a usadila se v Bystrém

&

ètvrtek

11.4.

Motto: LE TE S NÁMI

Celookresní slet andìlù

Éterické bytosti a konatelé dobrých skutkù! Máte doma køídla? Pøipnìte si je a pole te spolu s námi na Ptaèí vrch. Budeme manifestovat, budeme létat, budeme rozdávat radost… Šestnáctá hodina se zapíše do dìjin. Na pùl tisíce andìlù se obejme a tisíc nìžných køídel zašumí vzduchem. Poletíme pøi zemi, pozdravíme probouzející se jaro, pohladíme Ostrožnou ulici a náš let zakonèíme na Horním námìstí. Budeme pøivítáni bouølivì a neèekanì. Vstoupíme do Andìlské strany , dostaneme úkoly, budeme zpívat a vyrazíme do terénu, abychom rozdávali dobro a teplo…

???? tu bude jestì text .....

Motto naší nové strany: Vím, komu vìøím. Leona AAA Machalkova Andìlská strana národnì kavárenská

Vážený spoluobèane, obracíme se na Vás s jednou takovou choulostivou vìcí. No, nevíme jak zaèít, ale nejvhodnìjší bude, když Vás tak nìjak pøímo oslovíme. Vážení spoluobèané, asi tak. Oè nám vlastnì jde. Asi už sami delší dobu cítíte, že s naší spoleèností a se mnou není nìco tak nìjak v poøádku. A na nás nyní je, abychom už zase celospoleèenskou neúnosnou situaci tak nìjak zlepšili. Proto jsme se rozhodli založit novou progresivní stranu. Je tøeba už koneènì udìlat ve spoleènosti poøádek! A zaènìme u sebe! Tak tøeba my umyjeme okna a vyneseme kýbl. Chcete-li i vy napomáhat pøi oèistì této spoleènosti, pøijïte všichni, vy, kterým není osud naší spoleènosti lhostejný, na Horní námìstí 3, kde bude u koule pøistaven kontejner naší nové strany. Po shromáždìní všech, kteøí se sejdou, bude tak nìjak pøednesen program a stanovy novì založené naší nové strany. Strana je na politické scénì úplnì nová a bude zaregistrována pod názvem Naše nová strana ADS nk (Andìlská demokratická strana národnì kavárenská). Tak nìjak už teï vám mùžeme bezostyšnì slíbit, že budete mít pøíjmy a k tomu danì a navíc vám slibujeme pro každého obèana a obèanku sebou. My vìøíme, že vy nám uvìøíte. Za turistický oddíl Volavky Kapitán Šídlo a èetaø Èírko

Oni NEPROJDOU a my NEPROPADNEME!!! (Šídlo a Èírko) Dále nabízíme: Jednu vìtší túji, dìtskou postýlku, zimní gumy málo jeté, starší plot, levnì a zdarma zprostøedkujeme pronájem vaší pìkné chalupy pro naší novou stranu. Volejte po 24 hodinì sekretáøe naší nové strany ADS dr. Smìlíka na telefon 0605/454 076. I. Program pøedvolebního mítinku naší nové strany ADS 16.30 - slet delegátù, sympatizantù, sponzorù a jejich opozièních odpùrcù na Horním námìstí 16.45 - oèekávaný pøílet zakládajících èlenù ADS 16.50 - stranická hymna v podání spojených sborù a kulturní program 16.51 - pøedstavení volebního pogromu naší nové strany ADS 16.52 - roztleskávaèky rozdají jeden pøedvolební guláš ADS 16.53 - podepsání opozièní smlouvy s ÈSSP (Èeskou stranou sociálnì pekelnou) a signování dohody o nevypovìzení obèanské poslušnosti. 16.54 - 17.30 - pokus o konání dobrých skutkù kvùli vylepšení k obrazu svému strany ADS mezi obèany statutárního mìsta

pátek

12.4.

16.00 hodin; Ptaèí vrch 16.30 hodin; Horní námìstí

Za pøípravný výbor novì vzniknuvší strany ADS Jednatel a jedna telka (levnì) spoleènosti Nina a Eda Bradáèovi vz. Vr. ÈB. Stranické pøíspìvky ve výši vašeho platu zasílejte na úèet: SchwissBank s. r. o. corporation, kanton Bern, Sweitzewrland, k èistým rukám paní Svobodové Miši. Dìkujeme za kladné vyøízení naší žádosti.

Mottovidlo strany:

2.

Pøijedeme k vám za hotové na leasing. Aleš Koudela a Jiøí Siostrzonek

ustanovující sjezd

Program: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

a obøí

Volba mandátové komise Volba kontrolní komise Volba návrhové komise Volba pøedstavenstva Volba zastupitelstva Volba miss babièka Pøedvolba 0653 Zaujetí stanoviska k souèasné situaci Veèírek pro vyvolené (kulturní zábava, báseò o mé rodné novì vzniklé stranì, hraje estrádní skupina Bajkonur, pøíležitostný divadelní soubor nápravný opatøení Radovana Juhy a DJ Gagarin) 10. Úlety

slalom novì založené strany

ADS-nk

Za pøipravený výbor Aleš Koudela a Jiøí Siostrzonek

20.00 hodin, Classic club NO 5

Pøátelé. Ještì jedna glosa na závìr. Nechci vyèítat. Ale pøece jen si to neodpustím. V našem kalendáøi jsou èerveným písmem zdùraznìny ty dny, které jsou pro nás jaksi významné. Dny, kdy si øekneme: zase je lidstvo o kousek dál. Na jednoho takového hrdinu už jsme ale dávno zapomnìli. A to si prosím nezaslouží. Jurij Gagarin. Pøesnì pøed 41 lety zpùsobil, že se hruï celého lidstva vypnula hrdostí. Ale my, vážení, nezapomínáme. Víme. Jsme uvìdomìlí. Takže naše diskotéka je na Jurijovu poèest, zapomenutou slávu, zašlou èest. Spolu s DJ Gagarinem vás bude provázet hudba kapely Baykonur.

pátek

12.4.

Staré popové hity vyrùstající z koøenù soulu, funku i orchestrálního jazzu, nám byly v posledních padesáti letech servírovány v laciném hávu letních šlágrù nazpívaných tehdy angažovanými hvìzdami. Baykonur se rozhodl pro renesanci, o vytáhnutí tìchto skvostù na svìtlo a zmocnit se jich v souèasném taneèním rytmu. Desítka mladých muzikantù z Opavy a Krnova, jež celý projekt zapoèala roku 2001, pøedstaví “perly” z repertoáru Toma Jonese, Bee Gees, Blues Brother, Stinga, Fatboye Slima, Simply Reda, Jamiroquaie atd. Na jednom místì se tak setkává energie Leningradských kovbojù s hudební invencí nejvìtších svìtových hitmakerù. Pøi této energické smršti se pak slovo pop i ve vašem podvìdomí jistì doèká zasloužené rehabilitace. K jejich cti slouží také fakt, že v památný veèer vystoupí ve odìvu znaènì stylovém – ve skafandrech, abychom nezapomnìli na Gagarina…

sobota

13.4.

19.00 hod.; divadelní klub

I. T h o m a s Tr a c y m ì l tygra. Byl to sice èerný panter, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr. Mìl krásné bíle zuby.

II. Když bylo Tracymu jednadvacet, odjel i se svým tygrem do New Yorku a nastoupil práci u Otto Seyfanga, dovozce kávy.

tygr

Tracyho

III. Èas od èasu zabloudily oèi Tracyho tygra po okolí v nadìji, že zahlédnou mladou tygøici, jejíž chování a zpùsoby by byly vhodné pro cokoli, co by z jejich setkání mohlo vzejít. Ale a se díval jak se díval, vìtšinou žádnou nespatøil … když tu najednou vidí jak po Warrenovì ulici kráèí dívka v žlutých pøiléhavých pletených šatech … a odkudsi z hloubi tygra se vydralo divoké “Uajíí!” … Dívka slyšela ten výkøik a pøijala Tracyho oèi, témìø se zastavila, témìø se usmála, nalehla tìsnìji na své žluté pletené šaty a odtanèila dál po Warrenovì ulici; jen tygr tesknì kòuèel. IV. – XIV. *** XV. … a tímto konèí pøíbìh o Thomasu Tracym, Lauøe Luthyové a tygrovi, jenž je láska.

William Saroyan (1908) – pùvodem Armén, který se narodil 31. srpna 1908 ve Fresnu v Kalifornii. Celým jeho dílem, tematicky poznamenaným trpkou zkušeností krušného mládí, prožitého v prostøedí pøistìhovalecké chudiny, prostupuje zmoudøelý optimismus, š astný humor a výmluvný sociální protest. Saroyan je vnímavý pozorovatel všednodenní skuteènosti s jejími drobnými intimními dramaty, “soucitný divák lidské komedie”. Do literatury vstoupil rok u 1934 svazkem povídek Odvážný mladý muž na létající hrazdì, po které následovala jedna povídková kniha za druhou (celkem jich vydal asi tøináct, obsáhlý èeský výbor z jeho povídkové tvorby má název Pìt zralých hrušek). Psal i romány (èesky vyšly Dobrodružství Wesleyho Jacksona, Tati, tobì pøeskoèilo a Lidská komedie), verše, divadelní hry a knihy memoárù (O neumírání). William Saroyan napsal tygøí pøíbìh, v nìmž proplouvá dívka v pøiléhavých žlutých šatech, vùní pražené kávy, a neopatrné pojídání bonbónù rozbìhne všechny velké dìjiny ponìkud zmatenì – jinak. Pøíbìh, ve kterém i policajti mohou být za urèitých “kdyžsetotakvezme” okolností andìlé, pøíbìh, ve kterém mùže být blázinec “dobrou vyhlídkou”, ve kterém sedm let ubìhne ve tøech slovech mezi øádky… Divadlo Nablízko má už nìkolik let svého Tygra, Thomas Tracy má také svého Tygra a Dr. Pingitzer se usmívá; hra pro ty , co mají nebo ještì nemají své vlastní Tygry, mùže zaèít. Divadlo Nablízko bylo založeno v roce 1998 tehdejšími studenty tøetího roèníku pražské Divadelní akademie múzických umìní pod vedením Jana Borny. Svým vznikem tak zlegalizovalo èetné mimoškolní divadelní aktivity a tendence osamostatnit se. Jejich snahy završil nástup do A Studia Rubín, na jejíž domovské scénì zúroèili ještì studující herci své nasbírané zkušenosti a dnes v nìm Nablízko provozuje podle svých pøestav již tøetí divadelní sezónu. Název divadla byl zvolen tak, aby vypovídal o charakteru divadelní cesty, kterou se soubor pokouší jít. Jméno Nablízko znamená potøebu kontaktního divadla, v nìmž velmi blízká pøítomnost divákù a hercù obì strany natolik ovlivòuje, že pùsobí ve høe jako inspirující a formující prvek scénického jednání. Tento smìr je urèen malým divadelním prostorem, který ovlivòuje dramaturgii divadla, inscenaèní postupy i zpùsoby hereckého projevu. Divadlo Nablízko se tedy zabývá pøedevším komorním typem divadla.

Zamìstnání minulé: aranžér, kulisák, písmomalíø, vedoucí propagace, instalaèní pracovník, grafik Zamìstnání souèasné: “volná noha", externí profesor DAMU obor divadelní plakát Zamìstnání budoucí: dùchodce... Grafická tvorba: 200 divadelních plakátù a programù, 10 knih, noviny, zpravodaje, loga, propagaèní katalogy, roèenky a jiné tiskoviny... Nìkterá místa realizovaných výstav: 1989 - Obchodní dùm Ještìd 1993 - Plot v Senohrabech, nádraží LBC 1997 - Podještìdské gymnázium Liberec 1998 - Kuleèníkový sál u Hùlky

Vìc: vernisáž

Èeho: výstavy

Jaké: divadelních plakátù

Kde: klub

Jaký: divadelní

Kdy: sobota

Kterého: tøináctého

Èeho: dubna

V kolik: dvacet tøicet

Èeho: hodin minut

Za kolik: zadarmo

Hlavní aktér: Martin

Který: Taller

Odkud: z Liberce

Narozen: 10. 7. 1960

Nìkterá místa nerealizovaných výstav: Národní galerie Praha Guggenheimovo muzeum Art Gallery London

Andìlské krajiny v divadelních

13.4.

plakátech Martina Tallera 20.30 hodin; divadelní klub

sobota

Zahrada hlídá...? Kocour. - Ten kocour je dost vypelichaný, ale pøesto hrozný, protože je to zlomyslný kocour samotáø a obèas sprostì nadává. V té zahradì je také (jak jinak) sádrový Trpaslík - ten trpaslík je pøeci jen kamenný, ale srdce má dobré, pøestože také kamenné, a jedna Velryba, tuze veliká - ta velryba je nejenom moudrá, ale i poøádná. Možná právì proto, že je poøádná, je také moudrá. A do té Zahrady se jednou odváží tøi kluci... Co všechno se dá zažít v Zahradì, kterou vymyslel a zabydlil Jiøí Trnka, v Zahradì, kde vládne hravost, fantazie, krása a ten zlomyslný kocour... tøeba tu potkáte vlka a èervenou Karkulku? Nebo dva slony? Zahrada je tajemná krajina za plotem a kdo do ní chce vstoupit, musí mít alespoò trochu odvahy, anebo Andìla. Nejlépe obojí. A kdo jsou tady ti Andìlé? Snad dva Sloni: jeden africký a jeden indický - ti sloni nejsou jen

divadlo pro loutky a nìkolik hercù, ale hlavnì

Jiøího Trnky

Je jedna ZAHRADA docela opuštìná a zamèená, kterou

Zahrada Jiøího Trnky - to je nádhernì barevné

pro dìti. A pro ty dospìlé, kteøí si ještì nezapomnìli hrát a nezdá se jim divné, že k nim obèas hovoøí mírnì popletený sádrový trpaslík, anebo že je navštìvují usmívající se sny.

Pøíbìh Zahrady zahraje pro náš andìlský festival Divadlo Nablízko.

tak ledajací sloni, jsou to hodní sloni a umí hrát bájeèné divadlo.

nedìle

14.4.

10.00 a 15.00 hodin; loutkové divadlo

“Nìkdy se andìl na nás hnìvá andìla máme každý svého a nadìje má z buku køídla a srdce z døeva lipového.”

Co zbylo z andìla

14.4.

nedìle

Hana Kožaná a Jiøí Siostrzonek

17.00 hodin; èajovna Bludný kámen - Univerzitní klub

Jan Skácel patøil mezi ty vyvolené básníky, kterým bylo dovoleno tykat si s andìly. Nikdy se však nedovíme, o èem spolu hovoøili a o èem mlèeli. Básnì, která nám Jan Skácel zanechal, jsou tajemným poselstvím, tìchto setkávání. Verše tkal z nejjemnìjších peøíèek prostých slov. Staèilo tak málo a slova by zùstala pouze slovy, vìty pouze kostøièky vyzáblých slov, do kterých vkládal nìhu. Skácelovy básnì nelze recitovat. Pøi jejich vyslovení vadnou køídla. Cesta k nim vede pøes ztišení a pokoru. Snad jedinì dìti mají právo neposkvrnit Skácelovy verše jejich vyslovením. Právì proto jsem se pøi tvorbì tohoto poøadu obrátili na dìti èistého srdce ze sociálního zaøízení Marianum, a požádali je, aby nám pøedali poselství Jana Skácela. Konáme tak s upøímným pøesvìdèením, že tito milí pøátelé mají k básníkùm klíèe a že i nás nechají vstoupit do tøinácté komnaty poezie. Doprovázet je budou na hudební nástroje dìti ze Základní umìlecké školy Václava Kálika v Opavì.

“Vše je v pohybu.”

Souèástí interpretace moravského andìlského básníka Jana Skácela bude také vernisáž výstavy fotografií pedagoga Institutu tvùrèí fotografie Slezské univerzity Jiøího Siostrzonka. Vystavené fotografie podle nìj podají nesoustavnou zprávu o souèasném výskytu a stavu andìlù na opavských høbitovech a budou zároveò výpovìdí o lidech. “Možná mùže být tato výstava také pobídkou k novému pohledu na pøedmìty, které míjíme, ale nevnímáme. Protože vše je v pohybu. Vše je jinak. Vše je stále nové. Vše je v souvislostech. A my máme tu krásnou pøíležitost stále nalézat.”

Andìlé - poezie moravského andìlského básníka

opavských høbitovù

nedìle

“Bloudil jsem v temnotách, ale bratr slunce mi osvítil mou duši a teï vidím tak jasnì…”

14.4.

19.00 hodin; èajovna Bludný kámen

– filmový pøíbìh

sestøièka Luna

Francesco Bernardone nebo chcete-li František z Assisi (1182 – 1226), syn z vážené rodiny, který v italském provinèním mìsteèku nazvaném Assisi zèista jasna hodil pøes palubu zajištìný život a nejkrásnìjší vyhlídky do budoucna, opustil ochrannou náruè rodièù, oprostil se od majetku a zvolil si pochybnou žebráckou existenci na venkovì a ošumìlý šat, aby opravoval poboøené kostely a pøedevším aby našel Boha. Blázen, pomatenec, provokatér, nerozumný pacifista, tichý rebel, èlovìk, který se nedokázal pøizpùsobit, zženštilý muž, protože rozmlouval s kvìtinami a ptáky??? Pro mnohé ve své dobì ano. Ale jak se vypoøádat s nìkým, kdo prohlédl prohnilost církve bažící po majetku? Nejlépe bude prohlásit jej za blázna. František se však nevzdal, vášnivì hledal novou životní náplò a docela blízko u Assisi objevil zchátralý kostelík Sam Damiano s pøekrásným krucifixem a dostal vnuknutí, aby jej opravil. Pøestože jej mnozí považovali za potøeštìnce, který jim byl jen pro smích, jiným se zase líbil zpùsob, jakým mluvil o pokoji a o nutném obrácení. A tak se k nìmu postupnì zaèali pøidávat další a další…

Vìtøe, bratøe mùj, a sestro povìtøí, pomozte mi mé oèi otevøít, a vidím zas tu krásu kolem nás. Já jsem tvor Boží, jsem z nìho díl, On svojí láskou mé srdce probudil.

Bratøíèek

Po j ï t e , nechte se zvábit a usednìte do našeho èasoprostoru, v nìmž konkrétno pøestává existovat. Neváhejte a vydejte se spolu s Františkem z Assisi poznat povznášející svìtlo bratra slunce a sestry luny. Unášejme se jeho vizí, zbavme se na pár chvil majetku, bloumejme krajinou a obdivujme zázraky pøírody, pracujme spolu s ním do vyèerpání, koupejme se v øece, starejme se o nemocné, promlouvejme k lidem i sobì samým… Vydejme se spolu s jeho pøáteli na cestu trnitou, spletitou, ale š astnou a plnou svìtla… Možná, že najdeme to, co stále ještì hledáme… Boha, sami sebe, lásku, štìstí, svobodu…

Slunce, bratøe mùj, a luno, sestro má, a ke mnì teï tvá píseò doléhá a v lásce dlím se vším , co uvidím.

FRANCO ZEFFIRELLI (1923) – italský divadelní i filmový režisér proslul na divadelní scénì originálními inscenacemi Shakespearových dramat a komedií. V roce 1957 natoèil jako filmový režisér svùj první film a od té doby má na svém kontì vìhlasné snímky jakými jsou napøíklad Zkrocení zlé ženy, Ježíš Nazaretský èi Hamlet. Do našich festivalových služeb vstupuje renomovaný režisér již podruhé. Vloni nám zprostøedkoval svùj snímek Romeo a Julie a letos jím bude právì Bratøíèek Slunce, sestøièka Luna z roku 1973.

Wendersova Film Wima Wenderse Nebe nad Berlínem se dá dokonale vystihnou pouhými tøemi slovy: “Kdo nepoznal, nepochopí…” Kdo již Nebe nad Berlínem vidìl, nepotøebuje jediného doprovodného komentáøe. Kdo ne, nech je mu k dispozici alespoò snaha o zachycení závanu jeho síly a pùsobivosti… Až pøed filmovým plátnem se pak nechte unášet do dálek nevymezených èasoprostorem. Vždy andìlé jsou tak daleko, tak blízko…

oèištìní – vždy on se naopak a velmi š astnì “umaže svìtem” i za cenu ztráty vìèného života, zatímco jeho opuštìný druh Cassiel zacouvá zpìt do svého kovového království citlivého odstupu a chápavé samoty. Vy: Pøíjemná melancholie filmu poskytuje divákùm ještì jeden nezvyklý komfort než jen své pùsobivé ladìní. Podobnì jako andìlé také smíme vidìt a slyšet vše (i nic), ale ještì navíc jako vyvolení lidé – dìti – mùžeme vidìt a srovnávat èernobílý prostor andìlù s barevnou smyslovostí pozemského povrchu. Dostáváme tak bez jediného slova privilegium úplnosti pohledu, celistvosti prožitku. V tom je nenápadná, a pøesto všudypøítomná “milost”, již poskytuje v této míøe právì pouze Nebe nad Berlínem. Mùžeme být také svìdky jiné dovednosti andìlù: Ti mají nezvyklý dar “omámení”, lyrického pohroužení do atmosféry svìta, a hlavnì do jeho zvukù, šumù, zpìvu. Tak vytváøí další hedvábnou spojnici mezi svìtem lidí a andìlù a filmovému obrazu, jenž je ve vší pøitažlivosti nutnì plošný, tak dávají kýženou hloubku bohatstvím zvukù, které už bìžnì neumíme slyšet. Až tady jako by se svìt znovuzrodil v mýtické, prapùvodní hudebnì obrazové svìžesti jako “rajská hudba sfér”. Také kamera se pohybuje v dlouhých jízdách s tichým houslovým doprovodem. I tady jako by plavné jízdy propùjèovaly kameøe posmutnìlou svobodu andìlského pohybu a stvrzovaly i fakt, že život stejnì jako samo natáèení se nìjak na zemi zablokoval, že pøíbìh jedincù i filmu ne a ne se rozbìhnout. A zadrhlo se též to, co nejvíce andìlé sami postrádají: právì individuální pøíbìh, vlastní dìjiny, vlastní TEÏ.

køídla touhy

Berlín: postižená a kající se metropole dávného evropského zla, alegorie svìta, mìsto, které je stigmatizováno dìdictvím váleèných traumat i mnohaletou pøítomností zdi, mìsto, v nìmž s ohledem na její pøítomnost nemohl nikdo zabloudit. Jako by Berlín zapomnìl na Boha a jako by Bùh zapomnìl na Berlín…

17.30 h., Filmový klub Opava, kino Elektra

Zeï: Wendersova vizuální symfonie pojednává pøedevším o skrytých hradbách, jež oddìlují nebesa od zemì, svìt andìlù od bytí smrtelníkù, historii od pøítomnosti, fikci od reality, šeï od barvy, duševno od tìlesnosti, svár od lásky. Damiel a Cassiel: žádní starozákonní andìlé; jsou to bezprizorní, trochu zimomøiví chodci v dlouhých tmavých kabátech, s vlasy sèesanými do cùpku. Nejradìji pozorují svìt lidí usazeni na rukou okøídlené sochy z vítìzného sloupu Siegessäule na Strasse des 17. Juni. Oba drží (ne vždy úspìšnou) hlídku nad všemi ztrápenými dušemi Berlína… Oba jsou posly pøinášející svìtlo tìm, kteøí bloudí v temnotách. Málokde nalezneme tolik pøitažlivé mírnosti jako v tìchto andìlech: jejich sympaticky zklidnìlá, až dívèí melancholie se rozestírá do celého filmu jako hypnotická nálada, jako hudební, konejšivá zasmušilost.

pátek

Touha: kdo ve Wendersovì filmu touží? Skoro všichni, ale zvláštì sami andìlé. Pøedevším postrádají svého pøedpokládaného otce - Boha - , o nìmž se nám nedostane jediné zprávy. Nemají však ani lidskou zkušenost doteku, barvy, chuti, vùnì a vùbec všeho, co z pozemš anù èiní smrtelníky: schází jim zkušenost pomíjivého èasu a rovnìž toho, co opravdu sahá až do ledví – strhující radosti i drásavého utrpení. Jsou smutnì a hygienicky dobøí, nebo neznají tíhu tìla ani slast lásky, ani “teror sexu”. Pøesto se tìlesnosti snaží porozumìt. Co víc, jsou jí uhranuti, až jeden z nich, Damiel, ji vskutku propadne. Skrze strach a údiv se “oèistí”: zamiluje se do pozemského andìla, cirkusové artistky Marion létající pod šapitó s umìlými køídly na nádherných zádech… a stane se tak èlovìkem. Je to zvláštní

12.4.

Vznik: Nebe nad Berlínem patøí k dílùm, které vznikly souhrou nejrùznìjších okolností, improvizací a vznešených autorských setkání… Film se zrodil jako esence nìèeho, co tu bylo odjakživa a jen vystoupilo z pøírody do lidské pamìti. Stal se pravou ikonou pozdních let osmdesátých a dodnes si tuto povìst uchovává. Na poèátku, v roce 1985, se setkalo nìkolik Wendersových vzpomínek a vnitøních obrazù i osvìžená èetba Rilkeho Duinských elegií o samozøejmém spolubytí lidí a andìlù. Tehdy už kinematograficky zkušený rodák z Düsseldorfu, absolvent mnichovské filmové školy, pozdìji režírující celá léta v USA, svìtoobèan tìlem i duší, se v polovinì osmdesátých let rozhodl “vrátit domù”. Do národního centra, Berlína, do raných vzpomínek na katolickou výchovu, a zvláštì na andìly, do ztracené ryzosti vùbec, a tudíž pøedevším do jakési pùvodní všelidské i ryze osobní touhy. Režisér své nápady korespondenènì rozvíjel se spisovatelem a scénáristou Peterem Handkem, až vznikla textová koláž, která se v prùbìhu natáèení dál pøizpùsobovala nejrùznìjším novým inspiracím a vrtochùm. Kupøíkladu i pozvaný herec Peter Falk, vešel do Wendersovy improvizace právì tak, jak mìl, totiž nezávisle: své monology si psal sám a filmaøùm neustále unikal do mìsta na “Spazieren” – na toulky, jež Wenders nakonec zahrnul do svého pøíbìhu.

zumìní, i na poro ou expert Js tuice.” . in lé e a í it sl ou my i proroctv rt e xp dìlé.” e “Andìlé js n , a u a soucit prohánìjí které se vìdìní, lásk a n , e ic dáln “Intuice je

s y m b o l e c h v é l ì And s y s t é m u o h í n karet tarot

GEL TOUR kanceláøe AN Leták cestovní vaši at ejete si pozn andìlem? Pø s at tk ? Není se ku Toužíte se ochrannou ru d vámi drží na á er nceláø kt ka ši, ní spøíznìnou du su naší cestov ìte do autobu ještì dn ha se no Na ká o. lis m nic snazšíh mi do míst, ka ná s se šak jte av , a vyde el zázraèného ANGEL TOUR dìlských køíd an e í tím oc le m po po je, nevkroèila. S ského nápo h ého, pozem ýc an žn ov nì en o ht jm ištìm tìc zámìrnì ne který je útoè svìta tarotu, do karetního bytostí…

voøí K cestujícím ho mil Vurm kapitán Bohu

, baculaalého, velkého vám libo? M je lka dí an No tak, netJakého na zahradu? do kapsy èi , ho ké Na skladì úz , e… tého hny se dostan ec vš na d, kli dete laète se, jen pláøù, jistì bu erných exem dh ná y mi, st le ou du máme sp asistentk y s ce i! Následujte en oj ok sp ni všich h pøání. do míst vašic ý suvenýr dovedou vás eje keramick pø o z vás ne stíme se Pu . Pokud si nìkd je du ch mne násle ne e, cíl í šš ší cesty. a má vy ejší etapy na hem ušlechtil no m , sama. lší da be do znáním se spolu za po vých to ro ta Poputujeme ane sedm ší pouti se st ocí m po h Svìtlem v na jic je S . òují náš život liv ov í . eø ud kt , os andìlù sobí na náš síly, které pù e eím ikn op ch on po stní duší, pr unikovat s vla erý Budeme kom povrchem, kt m ní iè ad pod tr me do svìta . em at pouze srdc mùžeme vním

Te ï dá ve jte do br ý po zo r! Andìl v podobì CÍSAØO VNY nám pøine se pr os pe ri tu a naplní na še tìlesn é po tø eb y. N a možnost sv obodné volby nás up ozorní am or ek z ka ZAMILOVANÝ. rt y Tøetí andìlsk á bytost v tu symbolizuj taroe STØÍDMOST a pøipomíná umírnìnosti. nám pocit Temný andìl na ètvrté ka ÏÁBEL a bude rtì se nazývá pro nás bude varováním. Pá na kartì SOUD tý andìl se stane zvìst ovatelem na na spasení. SP ší šance RAVEDLNOST nám pøipom bytost, která ene šestá upozoròuje na osobní zodpov za vlastní živ ìdnost ot, ale i za ce lý svìt. Posledn andìl z karty í sedmý HVÌZDA nám bude nìžnì pe duši a pøed èovat o staví se jako š astná hvìzda, bude bdít na která d našimi osud y v dobách tìž zkoušek. kých Musíme se na uèit rozpozna t tyto síly v na životì a naslo šem uchat jejich vz ka zùm. A Bohu Vurm nám s mil tím bude ve své pøednášc spojené s wor e kshopem všem ožnì pomáhat .

pondìlí

15.4.

20.00 hodin; loutkové divadlo

“Rozdíl mezi dílem tohoto muže a ostatních malíøù spoèívá v tom, že zatímco ostatní se snaží malovat èlovìka tak, jak se jeví zvenèí, on jediný má odvahu namalovat jej takového, jaký je uvnitø, ve svém nitru."

Máte na nìco chu ? A co by to jako mìlo být? To snad nemyslíte vážnì? Nìco k snìdku? Tak to jste na špatné adrese. Náš vybraný festivalový jídelní lístek dnes nabízí toto pøednáškové menu - záhady, tajemství, symboliku a jako specialitu démony a andìly Hieronyma Bosche. Výbìr je opravdu pestrý, co øíkáte? Už jsme vás zlákali? Ne!? Možná pomùže náš zkušený prùvodce svìtem mystiky... Pane Vurme, mùžete na momentíèek? Tady naši pøátelé jsou na pochybách. Nemohou se rozhodnout - andìl nebo ïábel, ïábel nebo andìl, ïábel, andìl, andìl, ïábel...

Andìlé a démoni BOHUMIL VURM (1952) se dlouhodobì a s neuvìøitelným zaujetím vìnuje studiu tajných organizací, zasvìtitelských škol a jejich souvislostí s rosenkruciánskými ideály. Klíèovou postavou jeho zájmu je nizozemský malíø Hiernonymus Bosch. V jeho obrazech hledá odpovìdi na mnohé nevyøešené otázky. Od roku 1993 pùsobí jako pøedseda Nadace Hieronymus, která se zabývá dílem tohoto umìlce a hledá prostøedky k restaurování a výzkumu výtvarných dìl. Nadace má na starost také obraz Ježíš mezi uèenci ze sbírek zámku Opoèno, který by mohl být dílem Hieronyma Bosche, jelikož restaurátoøi našli pod svrchní vrstvou pøemalby jinou malbu a jiné postavy.

v díle

Hieronyma Bohumil Vurm promlouvá Nemìjte obavy, jen usednìte, pozvednìte lžíci a okuste z obou specialit. Zavedu vás do krajin minulosti, které jsou plné záhad, ale spoleènými silami nalezneme osudný klíè a otevøeme zakázané brány. Se mnou se ponoøíte do hlubin èasu, hranice pøestanou existovat... Budeme plout staletími a zakotvíme v dobách renesance v nizozemském kraji. Tam se setkáme se samotným Mistrem - “malíøem duší". Budeme fascinováni a jeho obrazy se nám stanou inspirací na naší pouti. Objevíme Boschovy nadìje, emoce, obavy, budeme bojovat s nièivými démony a blahodárnými andìly, kteøí skrývají tajemství života a smrti. Pokud poodhalíme roušku jejich tajemství, a pochopíme své andìlské i ïábelské já, tak ochutnáme z poháru života...

Bosche Mezi další zájmy Bohumila Vurma patøí studium záhad evropské historie a problematika karetního systému tarot, který považuje pøedevším za metodu sebepoznání. Jeho nejúspìšnìjším dílem jsou tøídílné Tajné dìjiny Evropy s podtitulem Záhadná místa, tajné spolky, významné osobnosti. Je autorem také dvou karetních knih - Tarot - Velká arkáda a Tajemství karet - Encyklopedie tarotu a spolupracoval na svazku nazvaném Encyklopedie èeského a moravského vína.

úterý 10.00 a 17.00 hodin; loutkové divadlo

16.4.

"Š astný, kdo zkouší pouta lásky, milý najde velikost v každém milém."

Komorní opera Coronide spatøila poprvé svìtlo svìta v létì roku 1731, kdy byla na pøíkaz kardinála Schrattenbacha uvedena na kromìøížském zámku. Dochovalo se z ní však jen libreto "pastýøe z Arkádie". Jejího znovuobjevení se zhostil olomoucký soubor Ensemble Damian, jehož umìlecký vedoucí Tomáš Hanzlík se rozhodl tento barokní text povznést ze

Coronide

– milostný, leè tragický pøíbìh Apollóna a Korónis

úterý

16.4.

20.00 hodin; Dùm umìní

Láska je sladká, bolestná, vášnivá, tajná, zrádná, upøímná, laskavá, proradná, žárlivá… Je tu odjakživa, má stovky podob a lidské plémì po ní po staletí touží, nebo probouzí v našich duších ušlechtilé, ba pøímo andìlské city. Andìlské bytosti však od odnepamìti bojovaly s ïáblem… Láska také bojuje proti ïáblu, který klade milencùm do cesty pøekážky a našeptává jim høíšné myšlenky. Èistý láskyplný cit však odolává, svádí bitvy o milovanou osobu, èelí strachu z osamìní, odpouští prohøešky, toleruje nedostatky. Ïábelský vyslanec je však podlý a lstivý a vždy najde skulinku. Když už neví kudy kam, vytasí svou nejmocnìjší zbraò - pomluvy a nevìru… A láska zaèíná kolísat, vynoøují se pochybnosti a dùvìra je ta tam…A takovými peripetiemi se vyvíjí i festivalová komorní opera nazvaná Coronide. Bùh Apollón miluje celým svým srdcem Korónis. Jejich vzájemná láska je š astná a pevná až do chvíle, kdy se objeví havran – ïáblùv spojenec. Úlisným hlasem našeptá Apollónovi, že jeho nymfa Korónis je mu nevìrná s mladým jinochem Dafnim. Toho ovšem miluje Apidamie, ale její láska není naplnìna. Apollón je zaslepen žárlivostí a rozhnìván zlostí, a tak ani vteøinu nezapochybuje o havranovì zprávì a svým støíbrným šípem protne Koronidinu nežnou hruï. Vzápìtí, avšak pøíliš pozdì, aby mohl své milé vrátit život, ukvapeného èinu lituje. Nymfa odchází ze svìta živých, ale než vydechne naposled, staèí Apollónovi øíci, že zabil nejen ji, ale také jejich spoleèné dítì – syna Asclaepia, kterého Korónis nosí pod svým srdcem. Láska je sice mocná, ale vrtkavá - dá se lehce oklamat…

zapadlých temnot znovu na svìtlo. Z libreta byly vybrány nejpùsobivìjší pasáže, které doplnily jednovìté komentáøe z Ovidiových Metamorfóz, a barokní text se stal východiskem k vyprávìní mytologického pøíbìhu o osudu Korónis (Coronide). V komornì operním pøíbìhu o tragické lásce vystoupí jako Coronide Jana Synková, boha Apollóna ztvární Tomáš Hanzlík, mladého jinocha Dafni zahraje Pavel Maška a v roli neš astnì zamilované Apidamie uvidíme Markétu Veèeøovou. Hudební doprovod z autorské dílny Víta Zouhara zrealizují houslisté Niaz Zajni, Jiøí Kantor a Tomáš Hanzlík, který je bude støídat i s violou. Na fagot bude hrát Tomáš Klásek a jako varhanice se pøedstaví Lena Pulchertová. Ensemble Damian Ensemble Damian je soubor, který vznikl z Collegia musica studentù katedry muzikologie a katedry hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho premiéra se uskuteènila v roce 1995. Tìleso má pohyblivý poèet èlenù podle jednotlivých skladeb a pøi svém nejvìtším obsazení dosahuje velikosti komorního orchestru. Pro vokalisty Ensemble Damian je pøíznaèné, že jsou z øad neprofesionálních zpìvákù a používají rovný hlas s barvou nezatíženou vibrátem a jinými operními zvyklostmi. Podobných praktik používá soubor i na instrumentální hru. Interpretace soudobé hudby je tak obohacená a uniká z tradièní stereotypù. V poslední dobì se soubor vìnuje také scénickému provádìní barokních i soudobých kantát, oratorií a oper.

Angeologia dejin. Moderna antropologia znovuobjavuje starobylu nauku o duchoch èasu. Což takhle dát si ve støedu k veèeøi poøádný dlabanec? V Moravské kapli se od ètyø hodin bude servírovat velmi neobvyklá hostina. Vrchní kuchaø, Emil Páleš, nám dá nahlédnout do bublajícího kotlíku historického dìní, vøení, bublání a syèení. Jeho umìní zdaleka pøesahuje hranice kontinentù, vyzná se v øemeslech Asie i Ameriky, ve vìdách minulých i souèasných, pochopil mnohé souvislosti svìtových dìjin… a to vše vám dovolí ochutnat. Jeho variace jsou až k nevìøení: už jste si nìkdy naložili na jeden talíø kosmologii, jako pøílohu antropologii a ochutili teologií? Jen pro pøedstavu uvádíme ukázku z jeho vybraného menu:

Snad vás tato jednohubka dostateènì navnadila… Kniha Angeológia dejín, která vyšla roku 2001, je výsledkem desetiletého bádání Emila Páleše. Stane se také základní osou støedeèní pøednášky. RNDr. Emil Páleš, Csc. vystudoval kybernetiku a vyuèoval

Transglobální hostina “Je známe, že javy s podobnou kultúrnou fyziognóniou sa odohrávali v dejinách nezriedka paralelne, súèasne vo vzdialených oblastiach, aj na oddelených kontinentoch, alebo se vracali v pravidelných rytmoch nieko¾kých storoèí i tisícroèí. Jedným z najznámejších takýchto javov je tzv. axiálna epocha – 6. storièie pr. Kr., kedy sa naraz objavili zakladatelia ve¾kých nábožensko-filosofických systémov v Èíne, Indii, Perzii, Izraeli aj v Grécku. Nevediac jeden o druhom vyuèovali rovnaké myšlienky. Kniha zhàòa a podrobne skúma viac ako sto takýchto paralelných a rytmických javov v histórii, ktoré nemožno vysvetli vzájomným stykom medzi kultúrami, ale nemožno ich poklada za náhodu.

poèítaèovou lingvistiku na Katedøe umìlé inteligence Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Komenského v Bratislavì. V letech 1989 – 1994 vedl výzkumný projekt “Poèítaèový model slovenèiny” na Jazykovìdném ústavu ¼udovíta Štúra Slovenské akademie vìd. V roce 1994 založil nadaci Sophia, kterou dodnes vede. Na Slovensku je èelním pøedstavitelem sofiologie, která usiluje o syntézu kosmologie, antropologie a teologie.

Najobdivuhodnejší je však fakt, že tieto rytmické zákonitosti nachádzáme jasne sformulované v už zabudnutom spise opáta Johannesa Trihemia yo Sponheimu z roku 1508 “O siedmych archanjeloch”, ktorí sí duchovnými inteligenciami planét v slneènej sústave, a ktorí sa striedajú jako vládnuci duchovia èasu; a v pä tisíc rokov starej múdrosti babylonského kòažstva o cyklickom striedaní vekov.”

støeda 16.00 hodin, Moravská kaple

17.4.

støeda

20.00 hodin, Loutkové divadlo

17.4.

v k a e l š s u o r D ý a l J e è o o k v a i j Zd Velmistr a tak nìjak fenomenální osobnost èeského divadla se uvolila sdìlit nám pár informací o podstatì bytí. Tedy jeho osobního bytí na jevišti. Jak se to vlastnì všechno rodí, roste, zaniká, a hlavnì vymyká. Tak tedy nìkolik otázek a neménì odpovìdí:

• Tak že by jste se nám jako nejprve pøedstavil. Jarosdlav Dušek. Tedy VIZITA. Nebo, chcete-li, divadlo VIZITA. Anebo Divadelní skupina VIZITA. Èi Seskupení VIZITA. Skupenství VIZITA. Skupova VIZITA. A tak dále. • Dobøe. Tedy... Ehm, ehm. Mistøe. O co Vám vlastnì jde? Myslím pøi pøedstavení. O co se jako snažíte. “Castaneda øíká, že bojovník je ten, který èeká, neví na co, ale když to pøijde, tak to pozná. To je pro mì pøesný popis improvizujícího hráèe, který pøijde na pódium a zaène hrát, èeká, až se vynoøí nìjaké téma, nit nebo metafora. Toužím se dostat k abstraktní metafoøe, ale nechci ji mít pøedem, nechci pøedem vìdìt, že dnes

bude ta metafora v tom, že… Mì zajímá moment, kdy se mì ta metafora chopí a já ji zaènu zevnitø víc rozumìt”. • Jaký to má všechno smysl? A s kým ten smysl na jevišti hledáte a nalézáte? My tak trochu existujeme, tak trochu neexistujeme… Ale jsme pøipraveni. Vždy pøipraveni! A byly tu zmìny. Odnìkud ze zákulisí se najednou vynoøil Martin Zbrožek. Po osmi letech. Že prý tam poøád byl nìkde pøipravený. Ale to víte, trochu jsme tìch pár let pro sebe neexistovali. A teï najednou bác ho! Zbrožek je tu! A to se tedy máme na co tìšit! To zase budou vylomeniny! Vždy ho znáte! Jo tak, vy ho možná tøeba tak úplnì neznáte… No, co se dá dìlat. Tak to se musíte urèitì pøijít podívat. Protože VIZITA je tu! Jenomže, co je to VIZITA? Kdo to je? O èem hrají? Jak hrají? A proè? Nerozmazávejme to! Jsme tu. Èekáme na své diváky. Jsme kdykoli ochotni vysmát se sami sobì. S hlavou vztyèenou, s nohou nakroèenou, s rukou napøaženou a kobylou vypøaženou. • Vidíme, že z pana Duška dnes nic soudného nedostaneme. Už vykroèil pøíliš daleko z našeho svìta logiky a vìcnosti. Struènì øeèeno: je to blázen, hoïte na nìj sí ! Takže zbytek rozhovoru nepublikujeme a nahrazujeme uhlazeným a systematickým textem. Vystoupení Jaroslava Duška s Martinem Zbrožkem mùžeme definovat jako "totální improvizaci", nebo také "otevøenou dramatickou hru". V praxi to znamená, že úèinkující nejsou na èemkoli pøedem dohodnuti, nikdo pøi vstupu na scénu nic neví, vše se dìje "teï a tady" v závislosti na okamžité inspiraci a momentálních dispozicích. V této souvislosti vytane na mysli jméno Ivana Vyskoèila a jeho "dialogické jednání s vnitøním partnerem". Druhým a nejménì nápadným Duškovým spoluhráèem je osvìtlovaè (anglický termín light designer se tu ovšem hodí lépe) Viktor Zborník. Ten stejnì jako Zbrožek neustále spolupracuje na rozvíjení fabule. Zejména vybavení Archy mu nabízí obrovské možnosti pøi tvorbì. Vizita hraje na holé scénì s nìkolika praktikábly a Zborník tak vlastnì vytváøí neustále se promìòující "kinetické" prostøedí. Barevným nasvícením kouzlí lávky, uzavøené pokoje, ulice. Svìtelný charakter tušeného prostøedí se propojuje s hereckou akcí. Vytvoøením nového prostoru nebo zmìnou stávajícího ovlivòuje tak Zborník Duškovo jednání a tudíž i fabuli. Jím vytvoøený svìtelný paprsek však také mùže být - v souhøe s Duškem - jednající postavou. Jaroslav Dušek (*1961): Pro fanoušky divadla Vizita je to ten, který "u toho" byl od samého vzniku, pro adepty herectví navštìvující Konzervatoø Jaroslava Ježka pedagog, pro pozornìjší filmové diváky filmový herec (Vra se do hrobu, Kamenný most, Kouø, Do Gio, Pelíšky).

Univerzální múza

“Ženich mój, drahý mojmu srdcu, si krásny krásou sladkou ako med. Lev, predrahý mojmu srdcu, si krásny krásou sladkou ako med.…” (knìžka Inanniho chrámu v Uru, 2000 let pø. K.)

Archanjel Anael – pravzor lásky a krásy v prírode a v dejinách Vážení pøátelé. Odhalili jsme veliký omyl lidstva. Jistì, bylo jich mnoho, jsou vìtšinou velice smutné a nechce se vám o nich teï mluvit ani na nì myslet… Je pravda, že festival není záležitost morbidní, proto i ona chyba je taková titìrná a jaksi úsmìvná. Vlastnì by se jí hodilo øíkat chybièka, chybulenka, omýlek, šlápnutí do malilinkaté loužièky. Už se nebojíte? Tak dobrá. Pokraèujeme. Všichni víme, že velká umìlecká díla netvoøí obyèejní lidé jen tak “zfleku”. Sami to neumìjí. Musí mít to štìstí a potkat nìjakou tu sleènu, které øíkáme jaksi familiérnì MÚZA, no a ta je potom vezme za ruku, popø. políbí a hele! báseò, obraz je na svìtì. Ano, tak to obvykle chodí, jak jsme si do této doby mysleli. A to už jsme prosím u jádra vìci. Žádná sleèna! Múzou, tedy inspirací, není žena, ani hmotná, ani víla, ani elfka. A KDO TEDY? To už nám poví RNDr. Emil Páleš. Vèera u nás mìl pøednášku o Agelológii, tuze chytrý pán je to, tak si ho prosím vás nenechte ujít, vždy nám zase odjede… Archandìl Anael (To je ON!!!) prochází pulsem dìjin jako síla inspirace, jako duch èasu, který našeptává básníkùm osvícená slova a malíøùm míchá na paletì ty nejúchvatnìjší barvy. Poprvé, když nastalo období vlády Anaela jako “Ducha èasu”, vznikly nejstarší milostné básnì v sumersko-akkadské kultuøe. V dalších etapách jeho inspirativního pùsobení se rodí nejvìtší kulturní klenoty civilizace: v Èínì za dynastie in se vyvinuly nové formy kaligrafického písma, Teotihuacán ovládal celou Mezoameriku a pøekonával ji ve svém dokonalém umìní obsidiánovámi a tyrkysovými šperky, zrodil se gregoriánský chorál, støedovìká dvorská lyrika dosáhla svého vrcholu… pøipadá vám zvláštní teze, že za tím vším stojí nìjaká nehmotná bytost, ještì k tomu archandìl??? Ruský

filosof Vladimir Soloviov ve svém pátrání po “Kráse v pøírodì” dochází k tomuto závìru: “Ak je prírodná krása objektívna, musí ma aj urèitý všeobecný ontologický základ. Musí by na rozných úrovniach a v najroznìjších podobách zmyslovým stelesnením jednej absolútne objektívnej a všejedinej idey. Krásno existuje samostatne, ako duchovná skuteènos , ako duchovná bytos .” Druhá èást pøednášky RNDr. Emila Páleše se bude zabývat souvislostmi mezi civilizacemi ve “svìtových” tvùrèích obdobích, tedy v etapách p ù s o b e n í a rc h a n d ì l a Anaela, patrona veškeré krásy v pøírodì i lidské kultuøe… totiž “krása spasí svìt”, jak tvrdí F. M. Dostojevskij.

støeda 16.00 hod., Moravská kaple Domu umìní

17.4.

“…Všechno je v poøádku, vyrazíme spolu. Já budu malovat ikony a ty odlévat zvony… Je tøeba odlévat zvony, malovat obrazy, sít chléb, stavìt mìsta…”

Filmový pøíbìh Nezapomenutelná témìø tøíhodinová výpovìï o duchovní síle a o pramenech neznièitelné tvoøivé energie pøipluje také do opavských krajin andìlù. Jejím hlavním pøedstavitelem se stane legendární malíø ikon Andrej Rubljev, který žil a tvoøil na pøelomu 14. a 15. století uprostøed bídy a zaostalosti rodného Ruska. Aèkoli byla jeho zemì deptaná nièivými a hrùznými nájezdy Tatarù, vidìl umìlec jen nádherný duchovní obraz svého lidu, který toužil rozvinout. Pøi své snaze pracovat až do vyèerpání, pøekraèoval hranice vymezené dobou a jeho ikony mluví jasnì o køes anské pokoøe, míru a lásce. Jeho vnitøní svìt jako by byl oddìlen od reálného svìta, v nìmž žil. Co takhle pøipnout si døevìná køídla a vznést se skokem ze støechy kostela do oblak…? Bláznovství, viïte… Nebo okamžik, který vyjadøuje drama Rublevova života. Èlovìka hluboce vìøícího a zbožného, jenž byl pøesvìdèen, že svou duši mùže spasit jen návratem k chudobì prvotního køes anství, a tak také žil. Pøíkaz chudoby, odmítání bohatství a svìtské moci církve byl dùvodem, proè Andrej odchází se svými pøáteli – malíøi Kirilem a Danielem z Trojického kláštera. Stal se pro nì zprofanovanou svìtskou institucí, která obchoduje s náboženstvím a lidmi. Putují ruským venkovem, navštìvují chrámy a pøed freskami Foefana Øeka v moskevském chrámu stojí Andrej jako pøimrazen. Ocitá se v tvùrèí krizi. Tragické události ho pøemohou. Pøi jednom krvavém tatarském vpádu do chrámu zabije Rubljev poprvé èlovìka, by zloducha, a uloží si za to trest mlèení… Znovu promluví až když ulije mladý chlapec velký zvon pro Moskvu: “Vyrazíme spolu. Já budu malovat ikony a ty ètvrtek odlévat zvony…”

18.4.

17.00 hodin; kino Elektra

Andreje Rubljeva – malíøe ikon Andrej Tarkovský (1932) – historická freska o malíøi ikon Andreji Rublevovi je teprve druhým celoveèerním snímkem tohoto ruského režiséra, který vzbudil v roce 1962 senzaci na festivalu v Benátkách svým neotøelým pohledem na krutosti války v díle Ivanovo dìtství. Na svùj druhý film shromažïoval nìkolik let Tarkovský spolu se scénáristou Andrejem Michalkovem-Konèalovským materiály k Rublevovu životu, aby jej zachytil jako živý zápas v umìlcovì myšlení, do nìhož by se promítal celý vnìjší svìt, nikoliv jako suchopárný výèet fakt. Èernobílý obraz snímku je v mnohých pasážích silnì výtvarnì stylizovaný a na nìkterých místech tak vytváøí kontrast k úvahám hlavního hrdiny. Naturalisticky snímané pøírodní scenérie, vesnické chalupy i chrámy ve mìstì, zdánlivì staticky popisovaný život mužikù, mnichù i umìlcù velmi sugestivnì doplòují ovzduší doby. Snímek Andrej Rublev, který je dìjovì volnì èlenìný do osmi kapitol, je ojedinìlým dílem historického žánru, svým pojetím ho dokonce pøekraèuje a ukazuje na jeho nenaplnìné možnosti. Mùžeme ho považovat na naplnìní jednoho z Tarkovského kréd: “Umìní existuje výhradnì proto, aby napravovalo svìt.”

Kamily Doleèkové dokáží vyjádøit teskný podtón evokující osamocenost židovské duše stejnì jako její vøelost. Jan-Matìj Rak (kytara, balalajka a akordeon) tvoøí hudební podklady písní. Souznìní nástrojù i duší Chesed dokáží pøenést i na své publikum a vytvoøit dimenzi, ve které zmizí èas i prostor a zùstanou jen nesmírnì pùsobivé tóny dávného odkazu izraelského národa.

20.00 hod., Minoritský klášter

duchovní písnì, ve kterých se zraèí všechny osudy židovského národa: od jeho vyvolení, chvíle blízkosti i odcizení Bohu, vyhnanství i zatracení. Minulost vyzdvihují na pøítomnost a znova probouzejí mystiku židovské kultury, která tak neuvìøitelnì rozvíjí své osudy až do dnešních dnù. Chesed se nesnaží o folkloristicky pøesné zachycení židovských písní; životnost, emoce i živelnost vzrùstá z jejich zaujetí a procítìní hudby. Obsazení skupiny, jejíž název znamená hebrejsky

“Pokoj vám, andìlé míru, andìlé Nejvyššího. Kdo je Král králù, ten svatý požehnaný Pán? Pøijïte v míru, vy andìlé pokoje.”

18.4.

Rozjímání

milosrdenství a boží lásku k lidem, je stejnì støízlivé jako židovský zpùsob bytí. Zuzana Wirthová a Monika Bøenková vytváøejí svým zpìvem èistou a pùsobivou melodickou linku. Housle èi viola v rukou

ètvrtek

Už samotné pøivítání skupiny Chesed, která se vìnuje interpretaci lidových a duchovních písní židovského národa, otevírá brány do svìta lidu, jehož duchovní síla kdysi pøedèila všechny okolní národy. Izrael jakožto lid vyvolený mohl se tìšit tomu nejbližšímu sepjetí s Nejvyšším. Tato nesmírná výsada stavìla Izraelity do ojedinìlého postavení - být vedeni samotným Bohem, vnímat jej jako bytost zøetelnì až “hmatatelnì” zasahující do jejich životù vìtšinou prostøednictvím nižších nebeských mocností. Vždy tak bylo øeèeno Mojžíšovi: “Hleï, posílám pøed tebou posla, aby tì opatroval na cestì a aby tì uvedl na místo, které jsem pøipravil. Mìj se pøed ním na pozoru a poslouchej ho, nevzdoruj mu, nebo pøestupky vám nepromine, ponìvadž v nìm je mé jméno.” Skupina Chesed nabízí posluchaèùm

"…bez nadìje je život smutný…"

á n ž Nì

– pøíbìh mužského a ženského míjení se

uvají oplo k pr øíbìhy, a t yslí ní p ují i vlast h aší m o. N øí si své se pøita n á v o é v ilo r t e m a t k e t ní, í bý ajin srdc rotipóly, odliš touž r p a tak n bez dce vášní a k A. Dva r b s O de ON ské b, už. Na tuže val je é lid nì m ? ženì Každ í obrazy hrdiny O emyslíte ena a že y existo už je š b i m ž n ìj a rné ; , n á ím k , z á x d n e é ù h o š a v n t c ìj nejr u hla tní parad ko prot ení mož terý dý šk y živo zájem o js v níž ují. Zvláš rèena ja øesto n chem, k dné dou ale i nav o, z du ale p že vzdu píjí laho , míjejí, o sam odpu yla pøe u jiní, jí u lidstv li exisu u k b r m a o i iò á t k ž h dm ní, Mu pro po rý ja nemoh jí, po ého zdále y sta a je tak v ho. Žen ekoneèn e doplòu že a žen om nikdy ou s n é u h širok . druh , z jehož ly, které øíbìh m ìhu byc rává p íb u iv ím h ø ž o e n je p z d a iv o o o v it r t v D ch orù lní k poz ženy, Pøes z jeji tiny. h tv teku jí a nièí. íná… Be , žít… šnýc s neutrá muže a atù. li u è t d o lc a o e zvr poh jím p se, milov í dvou ìjších pø vztahu n hno laìjších všec radovat vé setká egativn køivku iteln ò s ch í ìø v jn u e l , o š e t a e ìn d á a n n jn v m v u e h s e u o t o n m tìc tí, oz azna koliv , od plná nenávis ostí, por jem s Jaké u pocitù øístroj z že je á n s z m , á , p d pøíze støíd hom livý ladem krývá plejá y cit jistili byc áska se chtilost s ytost s h m víc s káe li z Kdyb L s h le e no ím, ov , uš dem rozumìn vše a m literárníh žském o u o d s ne ostí… T ruského íbìh o m opení, ná èn Pø poch n… nete vela Nìž vského. a ne še o n je o é osti l nevysly st a d r o tak h D a . u, b í, t o n s M e n ù na F. kém míj , který z kou nìž ží po u o ns itu diè a že eném c I - mla která t l n ì n é , uz i J t, ap prob tavme s diytos o v é , n b o po s d ou p r a v pøinutí d ranou Pøed andìlsk o e h o c c ak pøím Po l á s osti ji vš pro ni zá ak bez . ln vš l á s c e né…Oko í, které je Vzniklo tv še u. ný vzne manžels hudobo tá… c lakot ý o p a h é lo k ý a ctvím vn k em é d ic k r a la h nd be yt pøed bez lásk hypocho který so koma , í, vé lásk y stárnouc ený muž akrývá s laché, z p š ON - rník, zku vìdomím Nabídne ocnou á e . v b m je a e o t u zas šak u p ný s se zamil án v i svo dmìr a na babìlce, ivní duš muž a p madìz o a r o plexy nné a n atek. Jak léty nah tikuje n ò ra rak bezb bídy – s vo, ale je terou p n k z k lo dí je ruku laskavé s nost…, tak dová ného b m y á jí vzáje statu nezn ilou úh nželství ìš øeny od a potm ného m hledá ko nalézt p tosti, a rti bu ast en ez lí š p m lo b s z o á o jí h t n nou mís ve po je ùbec sc ronese r p Í. Na v na N raždì. Tep Je však ní slova, de?" d v u e le í… b s b ìn mau o e s o p m v dra a rozu jeho e mn ìžná in d N nedo du, když u: "Co s o o D h v pátek jso Lva vské se a pra ýèitkou stoje režiséra Dodina o v D o a ír il h o é p r im k ale s u P tí. Vlad rads vsto vištì o petroh 20. stole í režisér Hradci je á k t v éh es iáln Na è ýznamn sátých le ale gen divadla našeho e í, iv tizac nci osmd troverzn licperova vábení n K o hl na k l také ko cký šéf odle 19.00 hod.; rý p e od ìl e h t z m k o u r , Slezské vek, Králové Morá divadlo

19.4.

rci ù" m s he rlových teré bøeh olu p K s ve k níž jsou v a Dalších a , , ip la c alu ad dìly rin , do souvány festiv ého div pro "an ký p rníka v štì sk matic zastavá nologu je a a r r ru je Mìst d h i e ovìd osti mo orávek h a dìtí. né. ch s inùv p ìž e d ý r N v o a D V ìh a ta pn kM oval stavb poslou tím vša ta, Faus jimeènì ì pøíb práv ek zach logická i ové ým poje y Mefis tují. Vý s a v o è á n , dìt v v Mor uje mo y a v men osta av. S ièem in ick post ipisuje p stem ko Jefimov t m h o o a íc e d h ø tn e jej g dníkem že p livì c osta níž s zdán výstupy je, proto sem tam svù u, v viny. h je a u t é a z ò k o v krát a umoc žejí dìji efist tivy ebe tíhu tavy, lí í spek cí: M s s rozvíj lyšnì pøih stí situa retro ást ze nové po ívèí é n d á è s tø es polo èi nahé hore snaží se Ty n ají souè ými. i je è m táv øíbuzn ìdke ženy, ové na nost , v ji n s s iv a r t se s k k k la p y ( á é ja e i b iv v y p t d á d m r ìr a u d ý b ová írkevní h reáln išti bude tìlem m dìje vklá ové zá it C i. c v d o i ilm ìt Na je stojící na právìní d ta, tak f sk y pam elebnost ea v y le us , udaø muž ùv styl v ta a Fa mé záb , který k na B snosti, a J e t k is í f v . jz n le Fike ý rachot v podá nýø pøe ženì Morá lního Me stavují e é ru aniela ed NA ov divad teré pø udbou D ic a rock t ON a O hranný k u, ale sv , jen k c s á h a t o u , t s é ) s t vobodu u d m e d ak o t d tìlo o ld p r u p a l ka b cnìn t wo ukry itelnou erskou s utá svo umo á drsnos sti publi , který á po tn an N O no u zr nou par . ONA u stí, kter áv r . o o id v é z s ø v o p o i o è lù p t ø e n s á t lí n u ou o u u h r s a d t it k r á U r r s r n b v k y z e t t dá Vc Ivan áznì a kých tí a be ozzáøí své káže k r gons s oma ze nedo í harpa køehko r chvil ìd v s u í á si je ává po dívè e za p FJODO st , jež s m R MICH ženy , ale zù k l e n o t e AJLOVIÈ (1821 y ž n – 188 u e D c m O í S TOJ 1) byl s p is o v dyž ražš at vynikají EVSKIJ n e j d á r n y . K hodiscí rusk mu po e l, je h o ž c ý av po ý sk z a s t ází jiné v života, nici in ytl nevyèerp h n u t ý o s u d ach spirace ho atelno n é o e iv n n u stud literárn a mot e d trýz í aduj iv ko z íbìh gr ostrost díla. Ta dod ace pro sv á ne íp e… pø i procít ohledu a silo s pøekvapu tak ého konc u b o k ý jí u ìn k hl ic g ì a L é k a ø ým humanis myšlenek, ale r v t bná mem. ùv sy nko luže n, dù armád y š l e oplní s ová), M s y, lite t ìh d na Fialk avel rát, v o jn ík c a r s k trest a pøíb k ìzeò o P u dsouze é ja (D imoviè ( í), r notoric smrti, vyhn e k ný f Lu anec n ký hrá e J Krejš a ík è, èlov a Sibiø ik a po lé n n ìk trpíc i, svùd eta (Mo ka) a dìti. t í epilep nìní. P a živoøící v p ,T sií o svém bídì a iška) denìk Ku jen za L e zapom zatèen roce 1 (Z y s u n celým í a ods 849 m u o a k C è e ou u i se mo lní t ím, ale c é n a hl opìt trvalo deset zení v á in F let, ne a spolu vrátit ven u d e s a t s ž d y d o pøe l e m b stým literárn se svým bra Petrohradu a ko í èaso trem v iva t a s e p id Spisov isy (Ob f y av atelùv èan, Z dávat a D áp de psaní. Milan anákové. Postup ník) a vìno isník, H vat se nì tak nejslav Sylvy nìj v Idiot, B ší romány Z znikly jeho ìsi, Bra loèin a tres tøi Kara nimi i t, m n (v nìkt ovela z rok azovi a mezi u 187 erých 6 Nìžn pøekla Jemná á dech ). Plachá èi

Hlavní poøadatel

Spolupoøadatele

Partneøi festivalu

Galerie DP

program ètvrtek

11.4. 12.4. pátek

20.00

ZAHÁJENÍ FESTIVALU

ANGEL SO GI¼AVEL

klub Ostroj

– koncert Ida Kelarová & Romano Rat 16.00

1.CELOOKRESNÍ SLET ANDÌLÙ – manifestace éterických bytostí a dobrých skutkù

20.00 Club

USTANOVUJÍCÍ SJEZD + OBØÍ SLALOM NOVÌ ZALOŽENÉ STRANY: Andìlská demokratická strana národnì kavárenská (referenti Koudela & Siostrzonek)

Ptaèí vrch, Ostrožná, Horní nám.

Classic No.5

Start hudební skupiny BAJKONUR DJ Gagarin - Andìlská diskotéka sobota

19.00

W. Saroyan: TRACYHO TYGR – Divadlo Nablízko (Praha) ANDÌLSKÉ KRAJINY v divadelních plakátech Martina Tallera – vernisáž

divadelní klub

10.00 15.00

J. Trnka: ZAHRADA – Divadlo Nablízko (Praha)

loutkové divadlo

17.00

CO ZBYLO Z ANDÌLA – Jan Skácel

13.4. nedìle

14.4.

& klienti Ústavu sociální péèe Marianum

ANDÌLÉ OPAVSKÝCH HØBITOVÙ

èajovna Bludný kámen

- vernisáž fotografií Jiøího Siostrozonka 19.00

BRATR SLUNCE, SESTRA LUNA - videoprojekce filmu Franca Zeffirelliho

pondìlí

15.4. úterý

16.4. støeda

17.4.

17.00

NEBE NAD BERLÍNEM - film Wima Wenderse

ANDÌLÉ V SYMBOLECH KARETNÍHO SYSTÉMU TAROT-pøednáška Bohumila Vurma

loutkové divadlo

10.00 17.00

ANDÌLÉ A DÉMONI V DÍLE HIERONYMA BOSCHE – pøednáška Bohumila Vurma

loutkové divadlo

20.00

V. Zouhar: CORONIDE - komorní opera v provedení Ensemble Damian

kaple

o duchoch èasu – pøednáška Emila Páleše

10.00

18.4.

ZDIVOÈELÝ ANDÌL - Divadlo VIZITA

ARCHANJEL ANAEL - pravzor lásky a krásy v prírode a v dejinách – pøednáška Emila Páleše

17.00

20.00

19.00

loutkové divadlo

Slezská univerzita

ANDREJ RUBLEV

Filmový klub

- film Andreje Tarkovského

kino Elektra

Šalom Alejchem - starozákonní písnì židovského národa - skupina CHESED (Praha)

19.4.

Dùm umìní

16.00 ANGELOLÓGIA DEJIN - Moderná Moravská antropológia znovuobjavuje starobylú nauku

(Jaroslav Dušek a Martin Zbrožek)

pátek

Filmový klub

kino Elektra

20.00

20.00

ètvrtek

refektáø Dùm umìní

F. M. Dostojevskij: NÌŽNÁ – Mìstské divadlo Karlovy Vary

Moravská kaple - DU Slezské divadlo

HLAVNÍ POØADATEL FESTIVALU Statutární mìsto Opava - odbor školství a kultury - info: tel. 0653/756 435, 0602 503 397, inter. www.opava-city.cz SPOLUPOØADATELÉ - Slezská univerzita v Opavì, Opavský filmový klub a Univerzitní klub - èajovna Bludný kámen DRAMATURGIE FESTIVALU - Petr Rotrekl, Jan Nìmeèek BULLETIN SEPSALY STUDENTKY SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVÌ - Magdaléna Balcarová a Lucie Koneèná GRAFICKÁ ÚPRAVA - Martin Feikus, TISK - RETIS Krnov NÁKLAD - 1.500 kusù

Další bøehy – VI. roèník festivalu divadla, filmu, hudby a poezie Opava 11. 4. – 19. 4. 2002

Motto:

“Každý z nás je andìl jen s jedním køídlem Mùžeme létat jen když se obejmeme”