K ROČNÍMU PŘEDPLATNÉMU SLUCHÁTKA KOSS ZA KORUNU J E D I N Á P A P Í R O V Á N E Z B Y T N O S T V D I G I T Á L N Í M S V Ě T Ě

K ROČNÍMU PŘEDPLATNÉMU SLUCHÁTKA KOSS ZA KORUNU

Click! 11  2007

SOFTWAROVÉ NOVINY

hry počítač, konzole, mobil

test LCD televizorů

s cenou do 20.000 Kč

telefon HTC Touch

se obejde bez klávesnice

prohlížeč Safari 3.0.3 šlape na paty Exploreru a Firefoxu

nejmenší zrcadlovka na světě

kamera Canon HV20

vysoké rozlišení do každé rodiny

11 2007

9 771801 234000

žrout času, nebo pomocník?

Olympus E–410 11

děti a Internet

69 Kč  109 Sk  číslo 11 rok 2007  ročník XVIII

hry  test LCD televizorů  děti a Internet  Olympus E–410  HTC Touch  Safari 3.0.3  Canon HV20

J ED I N Á PA PÍ R OVÁ N E Z BY T N O S T V D I G I TÁ L N Í M SV Ě T Ě

ÚVODNÍK

|

... NĚKOLIK SLOV NA ÚVOD

Detail První říjnový víkend jsem prožil v Lednici. Velké písmeno na začátku značí, že nešlo o nehodu při hledání potravy v domácí chladničce, ale návštěvu městečka na jihu Moravy, pyšnící se známým zámkem a parkem. Samotný zámek je nesporně zajímavý, už jenom tím, že byl po staletí v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří s sebou část mobiliáře po druhé světové válce odvezli. Kam jinam, než do Lichtenštejnska. Na okraji zámeckého parku stojí minaret postavený na přelomu 18. a 19. století nikoliv početnou muslimskou komunitou, ale jako náhrada kostela, na jehož stavbě se tehdejší majitel panství prý nedohodl s církevními hodnostáři. Většinu své existence sloužil jako rozhledna a prostor pro zábavu panstva a turistů. Přinejmenším evropskou raritou je však bezmála sto metrů dlouhý skleník z poloviny 19. století. Deset metrů vysoké litinové oblouky nesou 65.000 skleněných tabulek poskládaných na sebe jako tašky na střeše. Zatímco ostatní návštěvníci se při prohlídce kochali množstvím tropických a subtropických rostlin, mě spíše přitahovala konstrukce. Člověk zvyklý na současné, převážně hranaté stavby s bohatým velkoplošným prosklením, prostě musí obdivovat um a trpělivost stavebníků. Už jen pokládání jednotlivých destiček a jejich zamačkávání do tmelu muselo být, při rozměrech skleníku, náročné především na přesnost a jistou ruku. Podobně propracovaná je i vnitřní výzdoba využívající rostlinné motivy. Z části je skrytá za bujnou a v některých případech až stovky let starou vegetací. Právě proto, že neruší, ale dotváří celkový dojem z monumentální stavby, si zaslouží obdiv. Skleník je podsklepený, aby byl po ruce prostor pro uložení rostlin, které potřebují přezimovat v temnotě a chladu. V podlaze je navíc uložené vytápění, aby ostatní flóra měla po celý rok optimální podmínky. Z Lednice jsem se vracel odpočatý a zamyšlený. Jedním z důvodů byl právě oku lahodící skleník — navržený prakticky, robustně, trvanlivě a s důrazem na detail. Právě detail mi na moderních stavbách, ale obecně v současném lidském konání chybí. Připadá mi, že mnohdy kloužeme na povrchu, pracujeme ve spěchu, a bez potřebné přípravy a málo co dotahujeme do konce. V některých případech to možná nevadí, ale jako životní styl to nemůže fungovat moc dlouho. Zdá se však, že se blýská na lepší časy, protože někteří výrobci počítačů, periferií a spotřební elektroniky se už nesnaží oslnit jen vzhledem, ale přemýšlejí a dotahují svoje produkty do podoby praktických a užitečných zařízení. Nejde o celkový počet funkcí, ale spíše o to, aby se výrobek dobře a pohodlně používal, chvíli vydržel a nebyla k němu potřeba přehršel příslušenství. Do podzimních plískanic vám přeji dostatek trpělivosti a nápadů při práci a samozřejmě také příjemné čtení našeho magazínu, který se každý měsíc snažíme dotahovat do detailu.

P. S.: Aby bylo detailu učiněno za dost, je třeba doplnit, že lednický skleník prošel na přelomu milénia zásadní rekonstrukcí a obnovou květeny. Přesto si zaslouží, přinejmenším můj, obdiv.

CLiCK! 11/2007

1

OBSAH

|

... ABYSTE SE NEZTRATILI

Úvodník: DETAIL (Jiří Vítek)

1

Stalo se: ZPRAVODAJSTVÍ

4

22 Novinka z dílny HTC ukazuje, že chytré telefony nemusí být velké a ošklivé. Slušná výbava se snoubí s povedeným designem a malými rozměry.

BEZ DRÁTŮ

12 Levný notebook nabízí řešení v okamžiku, kdy potřebujete jakýkoliv nový počítač se zárukou. Dostanete i kvalitu, ale někde se ušetřit musí: například chybí operační systém.

NA STOLE

|

|

... PRO VOLNOST POHYBU

Chytrý mobilní telefon HTC TOUCH slibovaný převrat v ovládání nezpůsobil, ale přesto potěší (Jan Lodl)

22

Automobilová navigace TOMTOM ONE XL nabízí širok(oúhl)ý rozhled a výbavu za příjemnou cenu (Pavel Škopek)

24

Mobilní telefon VODAFONE 225 najdete jen v Tescu — stojí za tu tisícovku? (Jiří Vítek)

25

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Zajímavé webové služby i aplikace, nabízené pod jednou střechou — aneb jak neznáte GOOGLE (Michal Jonáš)

8

Notebook do deseti tisíc? Proč ne — ACER EXTENSA 5220 je jedním z nich (Jan Cholt)

12

Nepříjemný a nebezpečný chaos na pevném disku odstraní ACRONIS DISK DIRECTOR SUITE 10 a PARAGON DRIVE COPY 8.5 (Václav Větvička)

14

Necestujte sami, vezměte s sebou bezdrátovou myš — KENSINGTON CI75M si to zaslouží (Jiří Vítek)

16

Už žádné krychle ani potrubí na obrazovce, udělejte si vlastní šetřič — XARA SCREENMAKER 3D a ULTRA SCREEN SAVER MAKER 2.2 (Martin Žemlička)

18

Webový prohlížeč SAFARI 3.0.3 opustil svět Applu, vyzkoušejte ho (Petr Mára)

20

36 Když vezmete digitální zrcadlovku E–410 poprvé do ruky, dýchne na vás nostalgie. Olympus je prostě foťák ze staré školy.

42 Tento model najdete na webu Canonu mezi profesionálními kamerami, ale konstrukčně má blíž ke spotřební kategorii. Co nabízí?

OBRAZ A ZVUK

20 Nová verze prohlížeče Safari je vidět nejenom ve Windows, ale i v mobilních telefonech iPhone či v hudebních přehrávačích iPod.

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Sedm statečných — LEVNÝCH LCD TELEVIZORŮ 26 — se do testu sice nepřihlásilo, ale i těch pět by na Calveru stačilo (František Šmejda) FOTOAKADEMIE, 29. díl — jak poslouží histogram při fotografování a editaci (Jan Březina, Roman Pihan)

34

Na velikosti — ale opravdu — nezáleží, jak dokazuje zrcadlovka s pěti objektivy: OLYMPUS E–410 (Jiří Vítek)

36

Fotky upraví snadno, rychle, kvalitně a hlavně zadarmo IrfanView 4.0 a Viewer 3.2 (Ivo Minařík)

40

Nenápadná videokamera CANON HV20 s plným 42 HD rozlišením potěší amatéra profesionální kvalitou (Roman Soukup) 26 Éra plochých panelů je tady v plné síle. K vidění jsou přijímače ohromujících úhlopříček s výborným obrazem. Horší je to s cenou v řádu desetitisíců korun. A co ty levné? 2

SONY HANDYCAM DCR–SR72E točí digitálně na pevný disk (František Šmejda)

43

Užijte si volnosti poslechu s přehrávačem TREKSTOR VIBEZ a sluchátky SCULLCANDY TERJE NINE (Jiří Vítek)

47

CLiCK! 11/2007

OBSAH

TÉMA

|

|

... ABYSTE SE NEZTRATILI

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

HRY A HERNÍ STROJE včera, dnes a zítra... 48 (Jan Horčík, Michal Jonáš, Tomáš Krajča, Dobromil Pavlovský, Otakar Schön) Lidstvo si hraje od nepaměti, jen postupem času modernizuje a rozšiřuje způsoby hraní. Mění se také vnímání her i věkové hranice hráčů. Hlavně jde dnes už o mnohamiliardový byznys. Vzhledem k rozšířenosti, oblíbenosti a důležitosti her by možná bylo na místě upravit známý výrok „myslím, tedy jsem“ na „hraji si, tedy jsem“. A kdo si hraje, nezlobí...

MAGAZÍN

70 Existence, průběh i výsledky kauzy Microsoftu jsou další, velice výraznou ukázkou principů EU: brát úspěšným a dávat neúspěšným.

76 Pokud vás zajímají vaše kořeny a nechcete ztrácet čas s ovládáním programů na tvorbu rodokmenů, můžete se obrátit na web a použít některou z nabízených služeb.

82 Generátory pro získání energie z písku. Bláznovství? Kosmické elektrárny. Podvod? Zázraky nečekejme. Bude termojaderná fúze energetickou spásou pro lidstvo? CLiCK! 11/2007

|

... NĚCO NAVÍC

co se děje: KOMENTÁŘE (redakce)

68

NA CO KDO MYSLÍ Palmu bije hrana (Václav Větvička) Toho kněze upálili pozdě (Jiří Wagner)

69

IT a právo — HON NA ČARODĚJNICI z Redmondu (Vladimír Smejkal)

70

Jak a za kolik na komunikace: co dál s MOBILEM? (Zdeněk Lejsek)

72

DĚTI, INTERNET A VZTAHY — škodí Internet, nebo prospívá? (Petra Štarková)

74

Vytvořte si rodokmen pomocí počítače — KONEC HLEDÁNÍ IDENTITY? (Emil Vlasák)

76

Filmy z podzemí, 11. díl — DUCHÁČEK MOVIES (Petr Vaněk)

79

Seriál o hrách: Hry, které vám dovolí TVOŘIT (Jan Horčík)

80

(bez)nadějné cesty: Jiné zdroje energie — PODVODNÍCI A GÉNIOVÉ (JITA Splítková)

82

medailon: Za ruskými počítači stál ISAAK SEMJONOVIČ BROOK (JITA Splítková)

85

RECENZE KNIH, CD A DVD

86

Knižní SCI–FI VIVISEKTOR (Waldo Šarý)

87

Pro co do DVD PŮJČOVNY? (František Šmejda)

87

Proč IVO FENCL upadá do deprese a chtěl by všechno zadarmo? (Eva Vlčková)

88

NÁVŠTĚVA — sci–fi povídka (Jaroslav Maxa)

89

Vševěd poradí, JAK NA TO (Pavel Vachtl)

90 3

ZPRÁVY | ... STALO SE

OLYMPUS E–3 RELATIVNÍ PAKATEL MICROSOFTU Kancelářskou sadu Office začal Microsoft nabízet ve třech nových licenčních programech. Pro nekomerční použití v domácnostech je Office pro studenty a domácnosti 2007. Produkt obsahuje Word, Excel, PowerPoint a OneNote (vše ve verzích 2007). Při zakoupení krabicové verze jej lze nainstalovat až na tři počítače v jedné domácnosti. Varianta OEM by neměla opustit počítač, se kterým byla prodána. Do jara se sada bude prodávat za polovinu běžné doporučené ceny, tj. za 1.690 korun s DPH. Internetové kavárny, herny a pracoviště s veřejným přístupem k Internetu (např. knihovny) mohou získat pět ročních licencí Office 2007 Professional, Shared Computer Toolkit a Digital Image Standard. Standardní licence totiž nedovoluje placený pronájem jakéhokoli softwaru Microsoftu, což se uzavřením smluv v rámci nového programu mění. Podle odhadů Microsoftu u nás existuje zhruba tisíc míst s veřejným přístupem k Internetu, která fungují na komerční bázi. Poslední z projektů — Právo domácího použití produktů Microsoft Office — využijí zaměstnanci některého ze stovek podniků, které mají s Microsoftem uzavřenou multilicenční smlouvu na libovolnou sadu Office, včetně služby Software Assurance. Zaměstnavatel musí své zaměstnance do programu přihlásit, ti si poté mohou za manipulační poplatek objednat instalační média sady Office Enterprise 2007. (–lks)

HP DO KANCELÁŘE

Čtyři a půl roku očekávaná profesionální zrcadlovka Olympus konečně spatřila světlo světa. Nástupce modelu E–1 už přeskočením čísla dvě v názvu naznačuje vývojový skok. Rozlišení senzoru Live MOS dosahuje 10 MPx, což dává tušit, že jde o podobný typ jako v případě modelů E–510 a E–410 (recenzi najdete na jiném místě tohoto čísla). Konstruktéři však v jeho případě zapracovali především na snížení digitálního šumu při vyšších hodnotách ISO. Z krátkého testu předprodukčního vzorku vyplývá, že šum E–3 při hodnotě ISO 800 je podobný jako u E–410 nebo E–510 při ISO 400. Aparát se ve spojení s novým objektivem ED 12—60 mm pyšní nejrychlejším systémem automatického zaostřování na světě. Objektiv jako první využívá motor SWD (Supersonic Wave Drive), kterým budou postupně vybaveny i další profesionální skla. Hořčíkové tělo aparátu je utěsněno proti prachu a stříkající vodě, samozřejmostí je také stabilizátor (kompenzující až 5 EV) nebo protiprachový filtr. Odstraněna byla často kritizovaná slabina stávajících zrcadlovek Olympus v podobě pouhých tří ostřicích bodů, neboť novinka má celkem 11 duálních křížových. Příjemná je rovněž maximální rychlost závěrky až 1/8.000 s nebo sériové snímání rychlostí 5 sn./s (až 19 snímků v sérii do RAW nebo neomezeně do JPEG). Nespornou výhodou proti konkurenci je výklopný LCD panel s živým náhledem, možností přiblížení a kontroly vyvážení bílé nebo hloubky ostrosti. Daní za výklopné řešení je úhlopříčka 2,5 " (konkurence nabízí obvykle o půl palce větší). Podporované objektivy jsou samozřejmě standardu 4/3 z nabídky Olympusu, Panasonicu, Sigmy a Leicy. Souhrn parametrů napovídá, že jde o konkurenta modelům Canon EOS 40D, Nikon D300 nebo Sony Alpha A700. Olympus E–3 se na pulty dostane během listopadu 2007. Samotné tělo vyjde na 50.000 Kč, kit s bateriovým gripem pořídíte o 7.000 Kč dráž, kit s objektivem 14—54 mm stojí 66.000 Kč, kit s objektivem ED 12—60 mm 78.000 Kč a pokud k němu přidáte ještě grip, zaplatíte 84.000 Kč. Všechny ceny uvádíme s DPH a jsou doporučené koncové. Lze proto předpokládat, že v reálu budou až o několik tisíc nižší. (–vit)

TELEGRAFICKY Během průběžné obměny multifunkčních tiskáren HP došlo také na dva laserové modely určené spíše pracovním skupinám. HP Laserjet M2727 je černobílý stroj osazený skenovací jednotkou s vyšší hloubkou ostrosti pro kopírování výškově rozměrnějších předloh. Druhou inovací skeneru je podsvícení LED, díky němuž se podařilo snížit čas potřebný k zahřívání na minimum. Rozlišení tisku i skenování je 1.200 dpi, vedle USB 2.0 najdete také LAN a rychlost dosahuje maximálně 26 str./min. Cena verze M2727nf je 15.990 Kč s DPH. Z poněkud dražšího soudku je barevná laserová multifunkce Color LaserJet CM4730mfp. Vyjde na cca 90.000 Kč s DPH, vytiskne až 30 str./min formátu A4 v maximálním rozlišení 600 dpi. Vysokokapacitní tonerové kazety vystačí až na 12.000 stran při 5% pokrytí a měsíční zatížitelnost šplhá až ke 175.000 stranám. Skener s rozlišením 600 dpi je vybaven automatickým podavačem a nechybějí ani fax, USB rozhraní a zabudovaný server HP JetDirect 620n. (–vit) 4

Panasonic začal dodávat na trh nejvyšší řadu svých holicích strojků ES 8249 a ES 9243. Jsou plně omyvatelné, mají lineární motor udržující 13.000 otáček po celou dobu životnosti akumulátoru a čtyři nezávislé plovoucí hlavy broušené s pomocí nanotechnologie. Další přírůstek do řady Walkman oznámil Sony Ericsson v podobě výsuvného modelu W910i s podporou UMTS (včetně rychlé datové nadstavby HSDPA) a EDGE, slotem na karty MS Micro, dvoumegapixelovým fotoaparátem a už třetí verzí hudebního přehrávače. Zajímavostí je integrované čidlo pohybu určené pro ovládání hudební ho přehrávače pouhým pohybem ruky. Mobilní operátor T–Mobile začal vydávat vlastní herní časopis Frag. Orientuje se, jak se dalo očekávat, na mobilní hraní, a stojí za ním taková jména tuzemské herní žurnalistiky jako Jan Eisler nebo Mikoláš Tuček. Frag je k dispozici zdarma na prodejnách operátora, nebo si ho lze objednat jeho zasílání. (–vit) CLiCK! 11/2007

ZPRÁVY

| ... STALO SE

QUARKXPRESS 7 A AMNESTIE SAMSUNG IT + AUDIO/ VIDEO Jihokorejský Samsung je aktivní v mnoha oblastech, proto jen výčet všech novinek pro podzimní období přesahuje rámec této rubriky. K nejzajímavějším bezesporu patří řada videokamer využívajících k ukládání vestavěné paměti flash. Nejlevnější model VP–MX10A (9.990 Kč) s podporou standardního rozlišení, pracuje se 4GB pamětí, kterou lze rozšířit pomocí karet SD/SDHC. Dražší VP– DX10 za 14.990 Kč přidává možnost záznamu na 8cm DVD a nejlepší VP–HMX10C (22.990 Kč) má 8 GB paměti, postrádá DVD, ale natáčí video ve vysokém rozlišení. Rostoucí kategorii kamer s pevnými disky roste zdatná konkurence, protože Samsung patří k největším výrobcům pamětí na světě. Podle jeho prognóz se už v roce 2010 dočkáme běžně dostupných kamer s flash pamětí 64 GB. Je otázkou, kde budou tou dobou pevné disky, a především — jakou kapacitu budeme potřebovat. Zdá se totiž, že u rozlišení Full HD to zdaleka nekončí. V dohledné době se dočkáme také nových přehrávačů pro disky Blu–ray. Model BD–P1400 by měl být v prodeji do Vánoc za cenu kolem 14.000 Kč. Zajímavější je hybridní přístroj BD–UP5000, který je po přístroji LG BH100 teprve druhým zvládajícím oba formáty. Na rozdíl od konkurenta však plně podporuje interaktivní funkce HDi a BDJava. Navíc by měl být výrazně levnější a v únoru 2008 byste ho měli sehnat za cca 25.000 Kč. Překvapením ve vývoji LCD panelů je největší sériově vyráběný televizor s plným HD rozlišením. Má úhlopříčku 70 ", podsvícení LED rozdělené na tisíc nezávisle regulovatelných segmentů, dynamický kontrast 100.000:1 a cenu kolem 1.200.000 Kč. Samsung si je přesto jistý, že alespoň jeden kus v průběhu roku prodá. Očekávané překvapení připravila také počítačová divize, neboť do České republiky dorazily laserové tiskárny (ML–1630 za 4.490 Kč) a multifunkce (SCX–4500 za 6.690 Kč) v elegantním lesklém černém designu s dotykovým ovládáním. Mají rozlišení 1.200 (resp. 600) × 600 dpi, první výtisk zvládnou už za 15 s po zapnutí a dosahují rychlosti až 16 str./min. Pyšní se malou výškou a také nízkou hlučností. Mnoho novinek se objevilo také mezi monitory (jeden z nich najdete už v testu tohoto čísla) a na své si přijdou i profesionálové. Samsung představil modely XL20 (33.210 Kč) a XL24 (cena zatím nebyla stanovena) s LED podsvícením, schopností zobrazit až 114 % barevného gamutu NTSC, pozorovacími úhly 178 ° v obou osách a kalibračním nástrojem v balení (ceny jsou včetně DPH). Některé z novinek už pro vás testujeme a jejich recenze najdete v nejbližších číslech. (–vit)

CLiCK! 11/2007

Společnost Quark uvedla během výstavy IfraExpo Vienna 2007 sedmou verzi publikačního systému Quark Publishing System (QPS 7). Ten je používán pro řízení procesů a výroby ve velkých vydavatelstvích. Novinka se snaží o zjednodušení práce editorů a tvůrčích pracovníků s využitím virtuálního pracovního prostředí. Lepší je rovněž organizace obsahu a návrhu stránky. Program podporuje QuarkXPress 7 a QuarkCopyDesk 7. Dva měsíce trvající amnestie na QuarkXPress skončila 12. října 2007. Umožnila za vstřícných podmínek legalizovat používání tohoto programu, neboť bylo možné pořídit plnou licenci za cenu upgradu. Quark postupně opustil hardwarové klíče, přešel na licence pro platformy Mac a Windows současně, zavedl duální licence pro nesouběžné používání a zavedl vstřícnou cenovou politiku u síťových licencí. S ukončením amnestie společnost Quark vstoupila do aliance BSA. (–vit)

NORTON 2008 UMÍ ČESKY Počátkem října se na tuzemský trh dostala česká verze bezpečnostního balíku Norton Internet Security 2008 a Norton Antivirus 2008. Při jejich vývoji byl kladen důraz na výkon, menší spotřebu paměti a rychlejší start uživatelského rozhraní. Novinka disponuje funkcemi pro lepší zabezpečení domácí sítě, chytrým firewallem SONAR, chrání počítač na více úrovních (vstup, spuštění, činnost) a soustředí se také obranu proti phishingu. Za komplexní balík zaplatíte 1.452 Kč s DPH a samotný antivir vyjde na 1.029 Kč. K mání je také veřejná betaverze bezpečnostního balíku pro chytré mobilní telefony se systémy Windows Mobile a Symbian. (–vit)

BENQ POSILUJE NOTEBOOKY Ačkoliv si to u nás málokdo uvědomuje, patří také firma BenQ k těm, které mají poměrně široký výrobní záběr. Z podzimních novinek stojí za zmínku projektor W10000 pro domácí kino, s technologií DLP a plným rozlišením HD 1.080, jasem 1.200 lumenů (ANSI) a kontrastem 10.000:1. Za zmínku stojí nové LCD monitory s ještě rychlejší dobou odezvy až 2 ms (z šedé do šedé), stejně jako řada kompaktních fotoaparátů s příjemně malými rozměry. Rozšíření se dočkala řada notebooků Joybook. K zatím docela dobře prodávaným modelům A52 a A52e přibude malý typ S31V s širokoúhlou úhlopříčkou 13,3", procesory Celeron M, Core Duo a Core 2 Duo a s hmotností 1,8 kg bez akumulátoru. Druhým přírůstkem je multimediálně zaměřený R56 s procesorem Core 2 Duo T7100, grafickou kartou GeForce 8400M G a širokoúhlým 15,4" displejem. Ceny obou strojů se v nejlépe vybavených verzích budou pohybovat kolem 20.000 Kč s DPH. (–vit) 5

ZPRÁVY | ... STALO SE

T–MOBILE MÝCH5 DVĚ SIM NARÁZ S MIVVY Na tuzemském trhu se objevily dva zajímavé mobilní produkty nové značky mivvy. Mobil mivvy dual je konstruovaný jako „véčko“ s podlouhlým externím displejem OLED a vnitřním hlavním LCD s rozlišením 176 × 220 bodů. Podporuje paralelní provoz dvou SIM karet (jedna je zasunuta tradičně pod akumulátorem a druhá z boku v horním díle). Obě karty jsou současně na příjmu, při volání si lze vybrat, kterou použijete a využívají jeden telefonní seznam, kalendář i paměť. Vzhledem k umístění SIM karet je pravděpodobné, že telefon obsahuje dva plnohodnotné GSM moduly. Nechybí slot pro karty microSD, přehrávač hudby (MP3) a videa (MPEG–4), 1,3MPx fotoaparát nebo podpora GPRS. Telefon je lokalizovaný včetně slovníku prediktivního vkládání textu (T9), má přijatelné rozměry 91 × 46 × 22 mm, hmotnost 105 gramů a udávanou výdrž 150 hodin v pohotovostním režimu a 210 minut hovoru. Na první pohled chybí především podpora Bluetooth a také není zcela jasné, jak funguje synchronizace s Microsoft Outlookem. V balení najdete kromě telefonu a nabíječky ještě USB kabel, stereo handsfree a 128MB kartu microSD. Mivvy dual vyjde na příjemných 6.499 Kč s DPH.

Na gigahertzovém procesoru VIA ULVC7–M je založen přenosný počítač kategorie UMPC mivvy UM400. Při rozměrech 190 × 121 × 28 mm a hmotnosti 720 g nabízí 6,5" dotykový displej s rozlišením 800 × 480 bodů, 768 MB paměti, 30GB pevný disk, reproduktor, webkameru, čtečku paměťových karet SD a MMC, podporu bezdrátových sítí IEEE 802.11b/g a Bluetooth. Dvoučlánkový akumulátor s kapacitou 3.900 mAh by měl vydržet 4 — 5 hodin. Kromě ovládání dotykovým perem a tlačítky je k dispozici plnohodnotná klávesnice QWERTY, která u prvních modelů ještě nebyla lokalizovaná. Nabídka rozhraní je základní, leč dostatečná a zahrnuje dva porty USB 2.0, výstup na externí monitor (D–sub), dva stereovýstupy a jeden vstup pro mikrofon. Mivvy UM400 je v prodeji bez operačního systému za 19.999 Kč, s Windows XP vyjde na 22.499 Kč a za verzi s Windows Vista zaplatíte 22.999 Kč s DPH. Instalovat lze také některou z distribucí Linuxu, FreeDOS, případně další operační systémy pro standardní počítače. Mezi volitelným příslušenstvím najdete například GPS nebo DVB–T modul. (–vit) 6

Služba dorazila i k nám a stala se pod názvem Mých5 základem vánoční nabídky T–Mobile. Skládá se ze stejnojmenného tarifu a sedmička telefonů je doplněna ještě o podpůrnou aplikaci. V době, kdy čtete tyto řádky, už by měl být tarif Mých5 dostupný pro zákazníky využívající paušál i předplacené karty. První z nich zaplatí měsíčně 416,50 Kč (vše s DPH) a v ceně dostanou kredit ve stejné výši. Minuta volání na některé z pěti zvolených čísel vyjde na 2,98 Kč, na další čísla pak 6,55 Kč a za SMS zaplatíte 60 haléřů (resp. 1,79 Kč). Podmínkou není uzavření smlouvy na určitou dobu. Zákazníci, využívající předplacené karty Twist, zaplatí za minutu volání na pět vybraných čísel 3,50 Kč (na ostatní 7 Kč/min) a SMS je stojí 1,50 Kč (3,50 Kč na další čísla). V obou případech se počítá první minuta a pak každá půlminuta (60 + 30). Ceny platí pro všechny pevné i mobilní sítě v České republice a nevyčerpané minuty lze převádět do následujícího měsíce. V každém kalendářním měsíci lze provést až pět změn jednotlivých čísel, po jejich vyčerpání je však nutné s dalšími počkat do dalšího měsíce. Koncem října 2007 měly být dostupné telefony Nokia 2760, 2630, 3110, 6300, Samsung E250, E740 a D900i s aplikací Mých5. Ta zobrazuje v pohotovostním režimu fotografie nebo ikony všech pěti zvolených kontaktů s možností okamžitého volání či odeslání zprávy. Data jsou uložena na samostatném serveru, takže zůstávají zachována i při výměně telefonu. Jednání s dalšími výrobci telefonů v současnosti probíhají. (–vit)

DÁRKY OD TELEFÓNICY O2 Pro největšího českého operátora začaly Vánoce už počátkem října kdy představil svou bohatou nadílku. Noví paušální zákazníci si mohou při podpisu smlouvy zvolit jedno číslo v síti O2 (pevné i mobilní), na které budou volat a posílat zprávy zdarma bez ohledu na denní dobu. Délka platnosti nabídky je závislá na typu tarifu. Stávající paušální zákazníci mohou stejnou akci využít při prodloužení nebo podpisu smlouvy na dva roky a délka platnosti nabídky se opět liší podle typu tarifu. Zájemci o předplacené služby dostanou, pří koupi nové karty s tarifem O2 TXT, dvojnásobný kredit po prvním dobití. Karty s tarifem O2 Mix a Fajn si mohou zvolit jedno telefonní číslo, na které budou po dobu až 16 týdnů volat a posílat zprávy zdarma. Číslo lze jednou za 30 dní změnit za poplatek 50 Kč, stejně jako v případě paušálu. Drobní podnikatelé a živnostníci dostanou při uzavření smlouvy na 6 nebo 24 měsíců 50 % volných minut navíc po celou dobu trvání smlouvy (noví zákazníci), případně na tři nebo šest měsíců (stávající zákazníci). Dárků se dočkají také ti, kdo si objednají O2 Internet ADSL, neboť obdrží mobilní telefon Sony Ericsson J110i za korunu. Při nákupu O2 TV zase za stejnou cenu dostanete aktivaci, modem, set–top box a instalaci a navíc ještě 50% slevu z běžné ceny programové nabídky TV Zábava, Kino nebo Sport na první tři měsíce. V případě aktivace jednoho z balíčků služeb O2 Duo, Trio nebo Duo Mobil lze získat za korunu digitální fotoaparát Samsung D60, inkoustovou tiskárnu HP DeskJet F380 nebo hudební přehrávač Apple iPod shuffle. Nabídky platí do 31. prosince 2007 a jejich podrobnější specifikace je k mání na stránkách operátora. (–vit) CLiCK! 11/2007

E-shop

E-magazín

Jak nakupovat

Vše

Nákupní ád

Nápovda

FAQ

Kontakt

Skladby Alba Interpreti Inkubátor

hledej Rozšíené

Procházení žánr

AB 12

Pihlásit se

/

Jsem nový uživatel

Interpreti A až Z Košík: neobsahuje žádnou položku

pop

rock

jazz&klasika

rnb&hip-hop

world music

elektro

folk&...

Od Vašeho posledního pihlášení pibylo více než 10000 skladeb a více než 1000 alb

inkubátor

singly

Na i-legalne.cz je práv: 346 901 skladeb a 28 180 alb od 22 302 umlc

www.i-legalne.cz

Abecední seznam interpret Procházení katalogu dle interpret

sbírej body a stahuj hudbu

jiné

Aktuality:

Novinky na i-legáln:

Tata Bojs vyráží do boje s Pšáky

Hvzdy od A do Z Projdte si katalog portálu i-legalne.cz jméno po jménu a pesvdte se o rozsahu naší nabídky. Pipravili jsme pro vás abecední seznam všech dostupných umlc.

Vtipná hitovka Pšáci, titulní singl z oekávané nové desky skupiny Tata Bojs již boduje v eských rádiových hitparádách. Stánout si ji už nyní mžete pouze zde! ` více

Náš partner

Hitmakei Clou a jejich Snowy Wings Reklama

Skladby

TOP 10 na i-legalne.cz

Kapela Clou, jeden z nejvtších tuzemských objev posledních let, má venku nový singl. Hitovku Snowy Wings si mžete stáhnout pouze na portálu i-legalne.cz ` více

nová alba

` více

Vyhlášení Andl ovládl Kryštof Absolutním triumfem kapely Kryštof skonilo pedávání hudebních cen Andl 2006. Ta posbírala celkem ti hlavní ceny. Zpkou roku je Anna K, zpvákem Matj Ruppert. ` více

Alba

Malá moská víla - Aneta Langerová

1.

Ukázka

26,90 K

2.

All Good Things... - Nelly Furtado

34,90 K

3.

Touha - Daniel Landa

26,90 K

Legendární sólo debut Davida Koller

4.

Spomal - Peha

29,90 K

V remasterované verzi se na trhu po letech znovu objevuje slavný debut Davida Kollera! Poite si ho na i-legalne.cz a vyhrajte lístky na aktuální turné se Support Lesbiens. ` více

5.

melák - Divokej Bill

26,90 K

6.

Romano Hip Hop - gipsy.cz

14,90 K

7.

Burlaci - Kabát

29,90 K

8.

Mls m vbec r... - Ewa Farna

29,90 K

9.

Prvni noc v nov... - Jaromír Nohavica

29,90 K

10.

Smack That - Akon

34,90 K

Jana Kirschner záí s novým singlem Slovenská zpvaka Jana Kirschner brzy vydá svj oekávaný mezinárodní debut. Již nyní si pouze na našem portálu mžete stáhnout její první ochutnávku - singl Shine. ` více

Koupit

Novinky:

Corrida - Kabát zobrazit skladby (13)

ukázka

269,00 K

Koupit celé album

ukázka

269,00 K

Koupit celé album

ukázka

35,60 K

Koupit celé album

ukázka

249,00 K

Koupit celé album

ukázka

199,00 K

Koupit celé album

ukázka

249,00 K

Koupit celé album

ukázka

299,00 K

Koupit celé album

Rubikon - Kryštof zobrazit skladby (11)

Pšáci - Tata Bojs zobrazit skladby (1)

Story of Life - L.B.P. zobrazit skladby (17)

Vše je jedním - Radza zobrazit skladby (24)

Kvaska - Daniel Landa zobrazit skladby (24)

Yours Truly... - Kaiser Chiefs zobrazit skladby (13)

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Zajímavé webové služby i aplikace, nabízené pod jednou střechou

Google není jen vyhledávání... ...ale také mnoho chytrých a šikovných prográmků a služeb, které dnes již zavedený internetový gigant nabízí nejen domácím uživatelům. Podívejme se na výběr toho nejlepšího z dílny Googlu, co lze na webu získat zcela zdarma. Michal Jonáš (publicista věnující se Internetu, hrám a vůbec všemu zajímavému)

Když se řekne Google, takřka každému se nejspíš vybaví vynikající internetový vyhledávač se střídmým rozhraním. Jenže Google jako společnost je velmi slušně vydělávající gigant, který stále vymýšlí (nebo nakupuje) nové technologie určené jak profesionálům a korporátním klientům, tak obyčejným domácím uživatelům. Dnes zastřešuje desítky užitečných služeb a aplikací, jež jsou v drtivé většině nabízeny zcela zdarma, případně výměnou za registraci. Přehled služeb lokalizovaných do naší mateřštiny naleznete na stránkách CZGOOGLE . Rozmanitější menu však skrývají originální stránky GOOGLE , protože portfolio anglických verzí programů a služeb je nepoměrně širší. Už jen samotný webový vyhledávač je provázaný s celou řadou šikovných pomůcek, na ty se však podíváme někdy příště. Následující řádky se věnují, podle našeho názoru, těm nejlepším programům,

8

z nichž některé se instalují přímo do počítače, jiné fungují ve webovém prohlížeči.

Google Desktop Užitečná služba se neviditelně vetře do vyhledávací stránky Google, která tak rázem získá o jednu skvělou funkci navíc. Kromě tradičního vyhledávání na webu vyhledávač automaticky indexuje zvolený obsah lokálního počítače. Díky tomu pak prostřednictvím jediné webové stránky můžete jednoduše a rychle

hledat na Internetu i v rámci počítače. Děje se tak bezpečně, ale zejména bleskově; služba je navíc plně konfigurovatelná. Integrované vyhledávání ve Windows se jí zatím nemůže příliš rovnat — ani rychlostí, ani funkcemi. Vždy lze upřesnit, zdali chcete vyhledávat na webu, lokálně, případně všude. Indexování souborů a složek lokálních disků probíhá na pozadí pouze ve chvíli, kdy je počítač neaktivní, nezpomaluje proto běžnou práci. Vyhledávání je přístupné

přes klasický onlinový vyhledávač Google, jenž si můžete nastavit jako startovní či oblíbenou stránku. Druhou možnost přístupu skrývá chytrá věcička — postranní panel Google Sidebar. V tomto pruhu na straně pracovní plochy se zobrazují rozmanité pomůcky, tzv. gadgety, které mohou zajímavě osvěžit jinak nudnou pracovní plochu. Do panýlku si jednoduše vyberete některé z desítek miniaplikací, jež se na jedno kliknutí okamžitě zobrazí v sidebaru. Gadgety přitom stále častěji vyvíjí nejen Google, ale také nadšenci z celého světa. Jejich nabídka je proto opravdu bohatá. Je libo přehledné analogové či digitální hodiny, světové časy, předpověď počasí z celého světa nebo pohotový kalendář? Nebo dáte přednost RSS čtečce, komunikačnímu klientu, ukazateli nabití baterie u notebooku či přímému hledání ve Wikipedii? Co si zvolíte, je jen na vás. Vždy však budete mít k dispozici také „základ“ v podobě rychlého vyhledávání na webu i v místním počítači. Program si můžete stáhnout ze stránek DESKTOP .

Google Earth Tato služba je nyní celosvětově asi nejznámější a nejoblíbenější

CLiCK! 11/2007

NA STOLE

Rumsey Historical Maps — globus z roku 1790.

UNEP — hora Sv. Heleny.

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

ných místech si poté můžete třeba rezervovat hotel, nebo si prohlédnout 3D modely nejvýznamnějších staveb přímo z mapy. Trojrozměrné průlety např. kolem Eiffelovky jsou lahůdkou samy o sobě. Další a další rozšíření jsou přístupná díky mnoha pluginům, samozřejmě také bezplatným. Jedna ze skrytých funkcí dokonce nabízí jednoduchý letecký simulátor s dvojicí letadel a několika letišti. Stačí kliknout kamkoliv na zeměkouli a stisknout klávesovou kombinaci Ctrl–Alt–A. Google Earth je dostupný ke stažení na stránkách EARTH .

Google Maps

Discovery Networks — Tádž Mahal.

mapovou aplikací. Neustále se vyvíjí a zlepšuje, což dokazuje i poslední verze, jež k mnoha dalším podkladům nově přidává přesnou mapu hvězdné oblohy. Google Earth si snadno představíte jako virtuální družici, ze které se díváte na celou zeměkouli. Náhled přitom můžete libovolně rotovat nebo přibližovat, přičemž snímky povrchu jsou podle lokality slušně detailní. Svůj dům můžete nalézt obdobně, jako kdybyste nad

CLiCK! 11/2007

Goodall Institute — šimpanz z Gombe.

ním letěli v malé výšce letadlem. Další rozměr dávají Google Earth možnosti vytváření komunit. Ke každému místu lze přiřadit živou fotografii, a lépe ho tak přiblížit ostatním. Takových fotek je na mapách rovněž nespočet.

Mnoho známých lokací si kliknutím myši můžete okamžitě přiblížit v encyklopedii Wikipedia. Ve vybra-

Velmi podobné mapy jako v případě předchozí aplikace, jež se instaluje na lokální počítač, nabízí Google také v čistě webové podobě. Google Maps se dají přirovnat k výbornému webu MAPY , několik fines však najdete pouze u Googlu. Předně obsahují mapové podklady z celého světa, včetně satelitních snímků, a ve vybraných amerických městech umožňují unikátní virtuální procházku po jejich centrech.

Funkce Street View zatím pokrývá devítku měst, přičemž na mapě stačí kliknout na ikonu inzerce

9

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

okamžitě vložit zvolenou stránku, obrázek či vybraný text přímo do přílohy elektronické pošty nebo do nového příspěvku v blogu. Google Toolbar v českém provedení je k dispozici na stránkách TOOLBAR .

Google Blogger

fotoaparátu a rázem se přenesete přímo do vybrané ulice, jako by jste po ní šli! Přitom se naprosto plynule pohybujete po bulvárech, včetně rozhledu do všech stran a zoomování. Obrázek je poměrně detailní a na rozdíl od klasické mapy jej lze roztáhnout na větší část plochy. Mezi standardní funkce patří hledání cesty mezi dvojicí míst či měření vzdáleností. Vytvořit si můžete také své vlastní mapy, např. pro vložení do webových stránek, či pro zobrazení místa a cesty přátelům. Jistou nevýhodou je však omezená velikost mapy na stránce a také nároky na výkon počítače, což ostatně platí i pro Google Earth. Mapy v podání Googlu naleznete na stránkách MAPS .

iGoogle Webová služba, jež umožní kompletní personalizaci a tvorbu vlastní domácí webové stránky, tedy jakéhosi rozcestníku, který si vytvoříte dle vlastního uvážení. Jednoduchou vyhledávací stránku Googlu si můžete vylepšit o různé panely, jako jsou předpověď počasí, přesný čas a kalendář, světové zpravodajství, seznam úkolů, slovníček, nebo třeba náhled do e–mailové schránky Google Gmail. Prostředí je plně přizpůsobeno principům Webu 2.0, všechny rámce i položky lze proto pohodlně přetahovat myší. Pokud se připojíte 10

na český iGoogle, vlastní rozcestníček si snadno vytvoříte z domácích zdrojů. Mnoho dalších prvků přitom můžete snadno doplnit. Chcete seznam novinek z oblíbeného serveru? Na pár kliknutí si je rázem přidáte jako další záložku či panel na své osobní stránce. Různých startovních stránek můžete mít několik, jednu např. pro zprávy a druhou pro gadgety a nástroje. Službu iGoogle naleznete na stránkách IGOOGLE .

Google Notebook Menší pomůcka, jež na webu poslouží pro ukládání krátkých poznámek přímo z navštívené stránky. Přetažením kurzoru stačí vložit vybraný text, obrázek, odkazy a další obsah přímo do okna notebooku. Daný poznámkový blok je dostupný z jakéhokoli počítače. Notebook můžete zpřístupnit také ostatním návštěvníkům, čímž se snadno promění v jednoduchý blog či záznamník společných poznámek, zajímavých obrázků, odkazů i postřehů. Jedinou drobnou nevýhodou je fakt, že k dispozici je pouze anglické jazykové rozhraní. Pokud vám to nevadí, poznámky si můžete začít ukládat na stránkách NOTEBOOK .

standardní rychlé vyhledávání ve snadno přístupném okénku, je dnes již nainstalován v téměř každém novějším prohlížeči. Verzi ke stažení proto ocení spíše majitelé starších prohlížečů, například Internet Exploreru 6. Ovšem nebyl by to Google, aby nepřinesl něco navíc. Kromě webového hledání lišta Googlu nabízí také snadno dostupné hledání v místním počítači. Do lišty lze přidat nová tlačítka rozšiřující její funkcionalitu. K dispozici je jich mnoho desítek, přičemž přinášení např. zpravodajství, vyhledávání v encyklopediích nebo rychlý přístup k torrentům. Někomu se také mohou hodit centralizované záložky, jež se ukládají na serveru Googlu, díky čemuž jsou dostupné z jakéhokoli počítače. Majitelé účtů Gmail a blogů na serveru Blogger mohou díky liště

U populárního blogovacího rozhraní Googlu můžeme rovnou zůstat. Na stránkách BLOGGER je zdarma k dispozici instantní blogovací nástroj, jehož výhodou — na rozdíl od záplavy ostatních konkurentů — je zejména jednoduchost a intuitivní ovládání. Navíc nemusíte vůbec znát principy tvorby webu, protože zde máte připraveno několik šablon a všechny prvky na stránce si jednoduše rozmístíte tažením myší. Příspěvky i fotografie lze dokonce nahrávat přímo z mobilních telefonů, buď přes SMS, nebo pomocí integrovaného e–mailového klientu. Služba je určena spíše méně zkušeným uživatelům, šířkou nabízených funkcí a možností se příliš nemůže rovnat specializovaným publikačním nástrojům, jako je např. Wordpress. Pokud však chcete sdílet své myšlenky jednoduše a co nejrychleji, je Blogger od Googlu více než vhodným nástrojem.

Google Calendar Další zástupce webových aplikací obsahuje funkce, za které byste ve specializovaných programech běžně platili. Kalendář vám dokonale naplánuje čas a ještě vás na každou událost upozorní dle vašeho přání. Buď vyskakovacím oknem na ploše počítače, zasláním e–mailu, nebo dokonce bezplatně odeslanou SMS do mobilního telefonu. To je malý unikát, obdobnou funkci nenabízí prakticky žádný komerční program.

Google Toolbar Móda přídavných panelů do prohlížečů je všepronikající a ani Google samozřejmě nemohl zůstat pozadu. Google Toolbar, jenž umožňuje CLiCK! 11/2007

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

V aktuální verzi můžete například nově sledovat či posílat videa přímo z mobilního telefonu, případně si alespoň do jisté míry přizpůsobit vzhled integrovaného přehrávače. Velkým přínosem služby je archiv mnoha filmů a dokumentů, jež mapují historii prakticky všech odvětví, od sportu přes průmysl až po vědu a techniku. Stačí se kouknout na YOUTUBE .

Google Picasa a Google Docs & Spreadsheets

Další zajímavou funkcí je možnost sdílení kalendáře buď naprosto se všemi ve veřejné podobě, případně jen s kolegy či s pracovním týmem. Ve druhé variantě mají i vaši spolupracovníci či přátelé možnost váš kalendář upravovat. Aktivaci kalendáře můžete provést na stránkách CALENDAR .

Google Picasa, příjemný program pro editaci a správu fotografií, stejně jako onlinovou kancelář Google Docs & Spreadsheets, jsme podrobně představili již v předchozích číslech. Jen pro pořádek uveďme odkazy na tuto šikovnou dvojici bezplatných pomocníků: PICASA a DOCS . Jak je vidět, Google zdaleka není jen o vyhledávání, jeho záběr sahá mnohem dále. Kromě výše představených programů a služeb se firma soustředí také na vývoj mnoha dalších aplikací. Příkladem budiž speciální portál pro hledání obrázků, videí a školních dokumentů. V poslední době se Google začíná věnovat také přípravě programů a služeb pro mobilní telefony. Tyto oblasti si však přiblížíme až v některém z dalších čísel.

Google Gmail Freemailová služba Googlu proslula a dosud exceluje zejména velkým prostorem pro zprávy (bezmála 3 GB), přehledným a intuitivním ovládáním, ale také pokročilými bezpečnostními funkcemi a velmi rychlým vyhledáváním, v němž opět trumfne většinu konkurenčních služeb. Do jedné schránky v Gmailu lze integrovat i ostatní e–mailové účty, např. ze Seznamu či Centrumu. Uživatelské prostředí působí poměrně neortodoxně, protože všechny zprávy se umísťují do jediné společné složky. I přesto je však orientace ve zprávách velmi rychlá, neboť Google všechny emaily indexuje pro snadné vyhledávání a třídění. Na Gmail se snadno dostanete i z mobilu bez e–mailového klienta — stačí, aby přístroj obsahoval webový prohlížeč. Zajímavé je, že Gmail všechny zprávy třídí podle závislosti, takže pokud odpovíte na příchozí e–mail, oba budou seřazeny chronologicky hned za sebou, bez ohledu na to, kdy jste odeslali odpověď a kolik zpráv jste přijali mezi tím. V Gmailu nemusíte zprávy archivovat ve standardních složkách používaných v Outlooku či v Thunderbirdu. Jedním kliknutím zvolenou zprávu okamžitě založíte do zvláštní zabezpečené složky, přičemž každý e–mail charakterizují klíčová slova, přes která ihned naleznete všechny relevantní zprávy. Pokud vás zaujaly možnosti poštovního účtu Googlu, podívejte se na stránky GMAIL . CLiCK! 11/2007

Google SketchUp Tento nástroj Google získal akvizicí. Jedná se o 3D modelovací software, jenž je v základní verzi poskytován zdarma. Umožňuje poměrně jednoduchým způsobem vytvářet například trojrozměrné modely objektů a domů, pročež často slouží jako továrna na výrobu modelů známých památek do aplikace Google Earth. Kromě tvorby poslouží SketchUp také pro prohlížení již hotových modelů tvůrců z celého světa — jejich nejobsáhlejší seznam naleznete na Google 3D WAREHOUSE . SketchUp se svými funkcemi samozřejmě nemůže rovnat drahým modelovacím CAD/CAM programům, ale pro méně náročné modeláře nabízí dostatek možností a hlavně daleko jednodušší používání. Pro pokročilé a profesionální uživatele je určena výkonnější placená verze, ovšem ta stojí skoro 500 dolarů. Proti bezplatnému brat-

říčkovi umí navíc například i export modelů právě do CADu, případně do dalších 3D formátů. Program ve volně dostupné i placené verzi (trialware) je dostupný ke stažení na adrese SKETCHUP .

YouTube Představovat dnes snad nejpopulárnější službu pro sdílení videí a filmečků na Internetu by bylo nošením dříví do lesa. Ostatně, velký přehled na toto téma jsme vám přinesli například v minulém čísle. Méně uživatelů však tuší, že YouTube již také patří do portfolia Google — a že to byl panečku obchod! Google úspěšnou firmu odkoupil za téměř 2,5 miliardy dolarů.

ODKAZY NA WEB — www.blogger.com — calendar.google.com CZGOOGLE — www.google.cz DESKTOP — desktop.google.com DOCS — docs.google.com EARTH — earth.google.com GMAIL — gmail.com GOOGLE — www.google.com IGOOGLE — www.google.cz/ig MAPS — maps.google.com MAPY — www.mapy.cz NOTEBOOK — www.google.com/ notebook PICASA — picasa.google.com SKETCHUP — sketchup.google.com TOOLBAR — toolbar.google.com WAREHOUSE — sketchup.google. com/3dwarehouse YOUTUBE — www.youtube.com BLOGGER

CALENDAR

inzerce

11

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Na ceně záleží

Notebook do deseti tisíc Acer Extensa 5220 Doby, kdy běžný notebook stál několik desítek tisíc korun, jsou pryč. Po několika cenových skocích a zároveň průběžném zlevňování zaútočil loni na psychologickou hranici 10.000 Kč Umax. Jednička na tuzemském trhu, značka Acer, přichází s modelem Extensa, který byl bez operačního systému a DPH v první polovině října k sehnání za 9.700 Kč.

FAKTA Acer Extensa 5220 — notebook Procesor: Intel Celeron M 530/ 1,73 GHz Čipová sada: Intel GL960

Jan Cholt (více než 22 let se věnuje ve světu počítačů) Operační pamět: 512 MB DDR2 Displej: TFT LCD 15,4 ", WXGA (1.280 × 800 bodů), lesklý povrch

Levný notebook nabízí řešení v okamžiku, kdy potřebujete jakýkoliv nový počítač se zárukou. Obsahuje vše, co běžný uživatel od počítače potřebuje, včetně mechaniky pro zápis CD a DVD. Chybí mu však…

Pevný disk: 80 GB, 5.400 ot./min, SATA Optická mechanika: CD–R/RW, DVD±R/RW DL, DVD–RAM Grafická karta: Intel GMA X3100, až 350 MB sdílené paměti

Operační systém Volba systému je v tomto případě zdánlivě široká. Můžete sáhnout po některé z distribucí Linuxu (Mandriva, Ubuntu, SuSE a další), která si poradí s obvyklými aplikacemi, jako je e–mail, web, kancelářský balík, přehrávání hudby či videa, a nebude vyžadovat další investice. Za příplatek cca 2.000 Kč můžete mít Windows Vista Home Basic, ale budete se muset obrnit trpělivostí nebo investovat do dalších 512 MB operační paměti. Třetí variantou jsou odzkoušené Windows XP. V tomto případě si však, kvůli možným problémům s verzí BIOSu a ovladačem SATA, raději nechejte systém nainstalovat od prodejce.

CLiCK! HODNOTÍ Konektivita, nízká spotřeba, velmi tichý chod. Pomalý chod, možné další náklady v podobě OS či operační paměti. Dobrá volba pro všechny, kdo potřebují nový notebook se zárukou na běžnou kancelářskou práci, a nechtějí za něj utratit horentní sumy. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

12

××××× ××××× ×××××

Zvuk: Intel HD, stereovstup a –výstup, mikrofon, stereoreproduktory Konektivita: 10/100/1000 Base T Ethernet, IEEE 802.11b/g, modem 56 kb/s, 4× USB 2.0, FireWire, PCMCIA, VGA, S–video

Notebook jsme k testu dostali s Vista Home Basic. Od zapnutí uplyne více než minuta, než uslyšíte kuckavou uvítací znělku, za další minutu se objeví pracovní plocha a celkem po čtyřech minutách od zapnutí přestane zběsile blikat kontrolka pevného disku. Ukončení Windows trvá přes minutu. Při instalování aplikace vyžadující restart máte dobrých pět minut na kávu nebo jiný oblíbený nápoj. Důvody jsou zřejmé — 512 MB RAM je pro Vistu málo a mobilní procesor Celeron situaci nevylepší. S gigabajtem paměti nebo jiným systémem už je situace veselejší. Trávíte–li většinu času nad klávesnicí psaním či překladem delších textů nebo provozujete úlohy podobného charakteru, bude vám rychlost pravděpodobně stačit.

Výbava a zpracování Stroj má jinak vše, co pro kancelářské nasazení potřebujete. USB porty jsou navíc posazeny tak, že není pro-

blém do nich zasunout flashdisky, aniž by prostorově kolidovaly. Mechanika si poradí i s DVD–RAM. Klávesy nejsou posazeny ve vodorovných řadách, ale do příjemného oblouku. Podklad klávesnice je poddajnější a při psaní se viditelně vlní. Levou stranu lemuje sedm multimediálních tlačítek spouštějících aplikace. Audiokonektory jsou umístěny na přední straně uprostřed, ale vhodnější by bylo věnovat jim prostor na boku nebo zadní straně. Milým překvapením je mechanické zpracování. Nečekejte ušlechtilé materiály, ale ani vrzání plastů. Tělo je dostatečně pevné a rozhodně nepřipomíná nejlevnějších řešení. Celkový design je naopak podobný nejvyšší řadě TravelMate. Relativně nízký výpočetní výkon má, kromě nízké spotřeby, vliv také na velmi tichý chod. Při běžné práci je Extensa takřka neslyšitelná. Chlazení je řešené nasávacími otvory z přední strany a výdechem

Další vlastnosti: čtečka paměťových karet SD, MS Pro a xD Operační systém: bez operačního systému Napájení: Li–Ion akumulátor, externí AC adaptér Rozměry (š × v × h): 360 × 43 × 267 mm Hmotnost: 2,9 kg Cena: 11.542 Kč (bez DPH 9.699 Kč) Kontakt: Acer Czech republic, s. r. o., 531 027 777, www.acer.cz

na zadní straně, proto lze bez problémů pracovat i na klíně.

Závěr Nenároční uživatelé, kteří potřebují vlastní notebook nebo teprve s počítači začínají, mohou být se základní verzí Extensy spokojeni. Při koupi zvažte, jaký operační systém zvolíte, a podle toho nechte případně osadit dodatečnou operační paměť. CLiCK! 11/2007

KONFERENCE INSIDE

ZDRAVOTNICTVÍ A IT Termín konání: čtvrtek 29. listopadu 2007 od 15.00 hodin Místo konání: Kongresové centrum Ústřední vojenské nemocnice v Praze Střešovicích, U Vojenské nemocnice 1200, Praha 6 Styl našich konferencí je jiný, než jejich účastníci zpočátku očekávají. Neposlouchají vleklé přednášky, ale jsou okamžitě zataženi do děje. Do úzkého kontaktu se tak dostanou ti, kteří k sobě jinak mají daleko — na jedné straně špičkoví manažeři informatických firem, na druhé straně „cílová skupina“ podle zaměření konference: lékaři, vysokoškolští učitelé, státní úředníci.  Jaký je aktuální stav systému českého zdravotnictví a jeho reformy?  Které zájmy v této oblasti působí (lékaři, pacienti, stát, nemocnice, zdravotní pojišťovny, farmaceutické firmy, distributoři léků a zdravotnického materiálu, Lékařská komora, odbory, občanská sdružení...), kde se střetávají? Jak rozumět tomuto propletenci vztahů?  Jak může reformě zdravotnictví napomoci IT byznys a co od ní má očekávat?  Jaké progresivní technologie včetně nemocničních informačních systémů české zdravotnictví může využít a jak to napomůže jeho zprůhlednění a lepšímu fungování? Toto vše bude tématem konference, kterou pořádá časopis Inside. Úvodní přednášky budou mít:  Pavel Hroboň, náměstek ministra zdravotnictví ČR  Peter Pažitný, jeden z autorů reformy zdravotnictví na Slovensku

Registrace na www.inside.cz/konference

Neváhejte se svou přihláškou, kapacita sálu je omezena. Partneři konference:

Účastnický poplatek: Pracovníci ve zdravotnictví (lékaři, zaměstnanci nemocnic a zdravotnických zařízení atp.) . . . . . . . . . . 300 Kč + DPH Držitelé platné MEMBERSHIP CARD (předplatitelé INSIDE) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.000 Kč + DPH Ostatní účastníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.000 Kč + DPH

Mediální partneři:

Pořadatelem konference je společnost Softwarové noviny, s. r. o., Pod pekárnami 7, 190 00 Praha 9, tel.: +420 286 891 278, fax: +420 286 891 294, e–mail: [email protected], http://vydav.softnov.cz

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Když šroubovák a kladivo nestačí

FAKTA

Vše pro pevný disk Acronis Disk Director Suite 10 a Paragon Drive Copy 8.5

Acronis Disk Director Suite 10 — nástroj pro práci s diskovými oddíly Počítač: min. Pentium/100 MHz Paměť: min. 128 MB RAM Operační systém: Windows 98SE a novější, včetně Visty Místo na disku: 52 MB Cena: 49,99 USD Kontakt:

www.acronis.com

Na pevných discích většiny počítačů dříve nebo později dojde k anarchii. Data se válejí bez ladu a skladu, mnohá důležitá se někam zašantročí, případně omylem smažou, jiná, už dávno nepotřebná, jen zbytečně zabírají místo. Václav Větvička (imunolog v kentuckém Louisvillu, soustavně publikuje o počítačích)

...stejně jako v manuálním.

Program zvládá práci v automatickém nastavení...

Zamezit takovému stavu může například rozdělení disku na více částí vyhrazených pro konkrétní účely. Pomohou také pokročilé nástroje pro jejich správu, případně pro obnovu ztracených či smazaných dat. Vhodným řešením se může stát jeden z dvojice recenzovaných programů.

Tři mušketýři Desátá verze balíku Acronis Disk Director Suite kombinuje hned čtyři robustní nástroje. Acronis Partition Expert umožňuje rozdělit pevný disk na libovolný počet oddílů. Vyhrazení samostatných částí 14

disku pro různá data může přispět k přehlednosti a hodit se může například také pro účely zálohování. Aplikace zvládne i opačný proces, tj. sloučení oddílů, a to dokonce i v případě, že na nich je odlišný souborový systém (FAT16, FAT32 či NTFS). Práce s oddíly je velice rychlá — rozdělení 80GB pevného disku i s přenosem některých adresářů trvalo méně než dvě minuty. Nástroj OS Selector slouží pro instalaci dalších operačních systémů na počítač. Poradí si s mnoha variantami, od různých kombinací Windows až po bezproblémové

soužití Windows a Linuxu. Jeden z přítomných operačních systémů lze určit za standardní — ten bude nabíhat po zapnutí počítače automaticky. Pro přístup k ostatním je třeba provést patřičnou volbu v menu. Aplikace Recovery Expert slouží pro obnovu ztracených nebo omylem vymazaných dat; je to pravá záchrana ve chvílích nejtěžších. Poslední nástroj, Disk Editor, ocení spíše ostřílení profesionálové. Zaměřuje se totiž na pokročilé operace, jako je obnovování bootovacích záznamů nebo hexadecimální editace dat. Do podobných činností by se však rozhodně neměl pouštět nikdo, kdo ani netuší, o čem je řeč. Se všemi součástmi programu lze pracovat ve dvou základních režimech. V automatickém uživatele vede krok za krokem nápověda a k dispozici jsou zde jen omezené možnosti voleb. V manuálním režimu je dostupných mnohem více

funkcí, ovšem uživatel musí dobře vědět, co dělá. Pro naprosté amatéry tento program příliš vhodný není. Pokud však někdo staví vlastní počítač, nebo se snaží dát trochu do pořádku starší stroj, bude se mu nejspíš hodit. Nutno podotknout, že jednotlivé součásti balíku lze zakoupit také samostatně, jejich souhrnná cena je však v takovém případě téměř trojnásobná — minimálně z tohoto pohledu se koupě balíku vyplatí.

CLiCK! HODNOTÍ Bohatá nabídka funkcí, slušná cena proti samostatně prodávaným nástrojům. Nic. Robustní nástroj pro práci s diskovými oddíly, správu dat i jejich obnovu v případě nouze. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

CLiCK! 11/2007

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

inzerce

NA STOLE

Snížení cen v průměru o 20%

Příjemně jednoduchá pracovní plocha.

Jiná volba

FAKTA

Zajímavým pomocníkem pro udržení pořádku v uložených datech a instalovaných programech může být program Paragon Drive Copy 8.5. Bude se hodit také ve chvíli, kdy v počítači budete chtít vyměnit pevný disk za větší — bez problémů si poradí dokonce i s přenosem systémových dat. Drive Copy existuje ve dvou verzích: jednodušší Personal Edition a pokročilejší (a samozřejmě dražší) Professional Edition. Vyšší verze navíc nabízí několik funkcí, jež ocení zejména správci sítí. Práce s programem je v obou případech příkladně jednoduchá, ke každému kroku je k dispozici také důkladná nápověda. Stěžejním nástrojem je Copy Partition Wizard pro kopírování diskových oddílů. Při zhotovení kopie máte dvě možnosti — buď jednotlivé kroky budete nastavovat ručně, nebo využijete automatickou aplika-

CLiCK! HODNOTÍ Jednoduché ovládání, funkce pro migraci dat. Relativně vysoká cena pokročilejší edice. Solidní program, který umožní snadnou migraci dat při výměně disku a poslouží také pro běžnou správu oddílů. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

CLiCK! 11/2007

××××× ××××× ×××××

Paragon Drive Copy 8.5 — nástroj pro práci s diskovými oddíly

Například avast! Enterprise Suite * stoji 1299 Kč místo dřívějších 1699 Kč. avast! Enterprise Suite poskytuje dokonalou ochranu Vaší sítě v jednom balíku za jednotnou cenu, včetně vyspělého managementu na bázi MS SQL - ADNM.

Počítač: min. Pentium/300 MHz Paměť: min. 128 MB RAM Operační systém: Windows 2000/ XP/Vista Místo na disku: 40 MB






>

Cena: Personal Edition 24,95 USD, Professional Edition 129,95 USD Kontakt:

www.paragon–gmbh.com

ci One Button Copy, která většinu práce obstará za vás. Aplikace pracuje skutečně bleskurychle — občas až přespříliš, u každého kroku totiž máte pouhých pět vteřin na výběr z nabízených voleb. Kromě této základní funkce můžete zvolit také Scheduling, jenž z programu vytvoří nástroj pro pravidelné zálohování. Zálohy mohou probíhat buď po každém spuštění počítače, nebo v libovolně nastaveném časovém intervalu. Příjemnou „samozřejmostí“ je možnost tvorby bootovacího CD. Potěší, že kromě oblastí se souborovými systémy NTFS a FAT16 či FAT32 aplikace rozezná také linuxové oddíly. Tento program s jednoduchým ovládáním a spolehlivými funkcemi je k dispozici za celkem slušnou cenu. Svou práci plní dobře, co víc si přát?

avast!antivirus Špičkový antivirový program avast!, patří mezi to nejlepší, co svět s antivirovou ochranou nabízí. Svou vysokou kvalitou si získal popularitu více než 30 miliónů uživatelů na celém světě. Navštivte naše internetové stránky www.avast.com a vyzkoušejte si ho 60 dnů ZDARMA. Antivirový program avast! pravidelně získává ocenění 100% Virus Bulletin za detekci virů. Rovněž je držitelem spousty prestižních cen: finalista SC AWARDS 2007 a vítěz SC AWARDS 2006 v kategoriích NEJLEPŠÍ ANTI-MALWARE a NEJLEPŠÍ ANTIVIRUS. * avast! Enterprise Suite je k dispozici od 20 licencí. Uvedená cena je za licenci bez DPH.

vývoj ALWIL Software a.s. Průběžná 76 100 00 Praha 10 telefon +420 274 005 666 fax +420 274 005 889 web www.avast.com

distributor ALWIL Trade s.r.o. Průběžná 76 100 00 Praha 10 telefon +420 274 005 111 fax +420 274 005 222 web www.alwil.com

15

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Univerzální ptakopysk

FAKTA

Cestovní myš

Kensington Ci75m -- počítačová myš

Kensington Ci75m

Udávaná výdrž: až 6 měsíců

Rozlišení: 1.000 dpi Tlačítka: dvě hlavní, rolovací kolečko s potvrzováním

Napájení: 2× AAA baterie nebo akumulátory Udávaný dosah: až 1,5 m Rozhraní: proprietární bezdrátové na frekvenci 27 KHz, USB

Když se řekne Kensington, zní to mnoha lidem povědomě. Někdo se možná rozpomene na výrobce bezpečnostních zámků bránících nebo alespoň ztěžujících krádež notebooku, monitoru či tiskárny. Jenže záběr amerického výrobce je mnohem širší a testovaná myš překvapila více než příjemně.

Rozměry (š x v x h): 59 x 104 x 23 mm Hmotnost: 84 g včetně baterií Cena: 990 Kč (bez DPH 832 Kč) Kontakt: Kensington, 284 080 233, www.kensington.com

Jiří Vítek (šéfredaktor magazínu Click!)

Do výroby příslušenství pro notebooky se v poslední době pouští kde kdo. Někdo nakoupí anonymní čínskou produkci, nechá nastříkat logo a je spokojen. Návrháři v Kensingtonu však nad myší na cesty přemýšleli. Magneticky uchycený kryt drží velmi dobře

Kolik myší znáš…

a skrývá kromě baterií ještě kabel s miniUSB

Ci75 je optická bezdrátová myš s vlastním USB adaptérem, který není kompatibilní s Bluetooth nebo technologiemi jiných výrobců. Adaptér je během přepravy zasunut zespoda do myši, takže ho jen těžko ztratíte. Chrání před poškozením optický senzor, po vyjmutí myš zapíná a po zasunutí zase vypíná. Její výška je poměrně malá, což zjednodušuje uložení při transportu. Během zhruba třítýdenního intenzivního testování se ukázalo, že dobře padne do ruky i nám dlouhoprstým. Dvě tlačítka a rolovací kolečko s potvrzováním patří ke standardní výbavě. Kolečko navíc obsahuje indikátor poklesu napájení pod 10 %. Dvě AAA baterie jsou uložené pod magneticky uchyceným horním krytem; odklopit ho napadne napoprvé málokoho.

konektorem.

Protiskluzová oranžová plocha přispívá k lepšímu držení. Myš je k dispozici také v černé verzi.

Vedle napájecích článků pod ním najdete ještě konektor miniUSB, který je asi nejvtipnější částí myši. Pokud na cestách dojdou baterie, stačí konektor na 60cm kabelu vyndat a zapojit do počítače. Žádný notebook samozřejmě nedisponuje rozhraním miniUSB, ale pomoc je jednoduchá. Stačí odklopit gumovou krytku na bezdrátovém adaptéru, zasunout a máte standardní USB myš.

Hořké sousto

Bezdrátový adaptér je poměrně velký, jenže obsahuje kryt optického snímače a také konektor miniUSB. 16

Kensington vyrobil skutečně praktickou cestovní myš a nezapomněl při jejím návrhu snad na žádný detail zpříjemňující život. Výdrž baterií se zdá být dostatečná, i když za tři týdny lze jen těžko ověřit udávaných šest měsíců. Celkové zpracování působí robustním dojmem. Horní gumová protiskluzová část do jisté míry eliminuje malou výšku, neboť dovolí jistou oporu ruky. Obavy vzbuzuje jen tenký kabel ke konektoru miniUSB, který může být při častém používání náchylný k lámání.

Srovnáme–li Ci75 s některou z bezdrátových myší využívajících Bluetooth, zjistíme, že obě varianty nabízejí podobné vlastnosti. Varianta s Bluetooth nepotřebuje bezdrátový adaptér, ušetříte tak jeden USB port (Kensington však nabízí také model Ci85 s adaptérem do slotu ExpressCard). Automatické navázání komunikace chvíli trvá, výjimečně se nepodaří a je nutné ruční spojení. Pokud myš zapomenete vypnout, baterie se mohou bez ohledu na šetřicí režim při posunování v zavazadle snadno vybít; řešením je pouze nákup nových. Cena obou variant je srovnatelná, ale vzhledem k větší univerzálnosti mluví spíše pro Kensington. Pokud bychom si chtěli opravdu vymýšlet, hodila by se snad už jen flash paměť integrovaná do USB adaptéru.

CLiCK! HODNOTÍ Bezdrátové i USB rozhraní, okamžitý start, rozměry, není nutná instalace ovladačů, bezdrátový adaptér se přepravuje v myši. Tenký USB kabel. Praktické, instantní a skladné řešení na cesty, které nemá slabé místo a nestojí přehnaně moc peněz. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× CLiCK! 11/2007

Chlapi, kde jste?! Adrenalin, cestování, věda, technika, mobily, auta, holky, sex, zábava, styl. Vše, co muži opravdu chtějí…

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Dva nástroje pro snadnou tvorbu spořičů obrazovky

Šetřič podle vlastního gusta Xara ScreenMaker 3D a Ultra Screen Saver Maker 2.2

FAKTA Xara ScreenMaker 3D — nástroj pro tvorbu šetřičů obrazovky Počítač: dle OS Paměť: dle OS

Šetřiče obrazovky mají jednoduchý, ale přitom důležitý úkol — po určité době, kdy uživatel nepoužívá klávesnici ani myš, se díky nim začne přehrávat zvolená animace. Důvod jejich používání je prostý: pokud by se obraz na monitoru delší dobu neměnil, hrozí vypálení některých bodů. S vhodně navrženým šetřičem má obrazovka také o něco nižší spotřebu energie.

Operační systém: Windows 98 nebo novější Místo na disku: 4 MB Cena: 14,95 USD Kontakt:

www.xara.com

Martin Žemlička (dlouholetý uživatel, publikuje o uživatelském softwaru)

jednoduchý: zadáte text, vyberete si některý ze zhruba třicítky efektů a je to. Ve zkušební verzi nelze zvolit barvu ani typ písma, vše je už nastavené autory programu. V plné verzi je k dispozici celkem deset fontů. Škoda, že program má problémy s nabodeníčky — sice je umožňuje zapsat do formuláře, v renderovaném textu jsou ovšem namísto znaků s háčkem nebo čárkou zobrazeny paznaky. Program dovoluje volbu ze sedmi různých hodnot rozlišení šetřičů — od 320 x 240 do 1.280 x 1.024 bodů. Čím vyšší rozlišení renderované animace zvolíte, tím lépe výsledek vypadá, ovšem jeho zobrazení je také pro procesor mnohem náročnější.

Snad v každém operačním systému je k dispozici několik připravených šetřičů obrazovky — například ve Windows se jedná o soubory s příponou SCR, uložené v systémovém adresáři. Pokud byste zatoužili po jiném šetřiči, stačí se podívat do katalogů s volně šiřitelnými programy nebo ve vyhledávači zadat heslo screensaver a rázem získáte desítky odkazů. Ovšem co dělat v případě, pokud zatoužíte po šetřiči vlastní výroby? Žádný problém — existuje mnoho schopných programů, které to zvládnou.

Xara ScreenMaker 3D Prvním je jednoúčelový nástroj z dílny Xary — známé softwarové společnosti z Velké Británie, jež nabízí především programy pro práci s grafikou. Po spuštění nástroj nejprve provede benchmarkový test, kterým ověří výkon počítače (100 až 1.000 bodů). Dosaženým výsledkům poté přizpůsobí rychlost zpracovávané animace. Používání ScreenMakeru 3D je tak jednoduché, jak jen může být — program neobsahuje žádné nadbytečné funkce a jeho ovládání bude jasné i začátečníkům na první pohled. Vytvářet můžete dva typy šetřičů. Prvním jsou animované 3D kostky, druhým trojrozměrné nápisy. V hlavním pracovním okně lze poté zobrazit náhled (preview), případně soubor uložit jako ve formátu SCR (tato volba bohužel nefunguje ve zkušební verzi). 18

Ultra Screen Saver Maker 2.2

Výsledky programu Xara ScreenMaker 3D mohou být působivé.

Pokud zvolíte 3D kostky, můžete určit, kolik jich na obrazovce bude zobrazeno, jak rychle se budou otáčet a jak budou velké. Nastavit lze také obrázky, jež budou na otáčejících se kostkách zobrazeny — vybírat můžete ze souborů formátu BMP, ICO, JPG, PNG, TIF, případně můžete zvolit také video ve formátu AVI. Program načtené soubory automaticky zmenší na požadovanou velikost.

Mezi velkými kostkami se mohou „proplétat“ i menší kostičky — jejich množství, velikost a rychlost animace nastavíte v části Small boxes. Pokud o ně nestojíte, můžete jejich zobrazování vypnout nastavením 0 u položky Number. Druhý typ šetřiče — překlápějící se text — také dovoluje během minuty vytvořit atraktivně vypadající šetřič obrazovky. Princip je

Autoři tohoto nástroje tvrdí, že s ním zvládnete vytvořit šetřič obrazovky za deset sekund. Pravda je — jak už to tak bývá — trochu jinde, nicméně začátečníkům ve světě počítačů nejspíš nebude

CLiCK! HODNOTÍ Efektní animace, jednoduché ovládání. Nelze renderovat text s českými znaky. Jednoduchý prográmek, se kterým dosáhnete velmi zajímavých výsledků. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

CLiCK! 11/2007

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

inzerce

NA STOLE

Ultra Screen Saver Maker 2.2 nenabízí tolik možností, vyniká však jednoduchostí použití.

ovládání tohoto prográmku dělat sebemenší problémy. Vznikající šetřič je nejprve třeba opatřit jménem a případně i krátkým popisem (kdo je jeho autorem apod.). Mimoto lze nastavit také podmínku, při které se šetřič vypne — obvykle stačí stisknout libovolnou klávesu nebo pohnout myší, ovšem pokud si přejete nastavit třeba pouze pohyb myši, nic vám v tom nebrání. Nastavit lze rovněž text, který se bude po celou dobu přehrávání šetřiče zobrazovat. Změnit u něj můžete jak typ písma, tak i jeho barvu. Šetřič kromě obrazových souborů může obsahovat také hudbu nebo celé animace. Otázkou však je, zda v takovém případě lze ještě hovořit o spořiči, nebo se už jedná o regulérní prezentaci. Z grafických formátů jsou podporovány prakticky všechny důležité, od JPG přes BMP až po GIF a TGA. Na druhou stranu nijak nepotěší, že program umožňuje pouze nastavení časového intervalu mezi nahráním snímků. Přechodové efekty se vybírají náhodně. Alespoň že lze zvolit, zda bude zachována originální velikost snímku, nebo zda se zobrazí přes celou obrazovku. Barvu pozadí je možné v případě zájmu také upravit. Pokud jde o zmíněnou podporu hudební složky, program si poradí s formáty WAV, MID a MP3. Skladby a zvuky hrají na pozadí, přičemž při kombinaci s ozvučenými animacemi program sám doprovodnou hudbu ztiší. Použít můžete také videosoubory, program podporuje formáty AVI, MPG a MGE. Pokud do šetřiče vložíte současně fotky i video, nejprve bude promítnuta fotografická CLiCK! 11/2007

Zákaz bloudění!

FAKTA Ultra Screen Saver Maker 2.2 — nástroj pro tvorbu šetřičů obrazovky Počítač: dle OS Paměť: dle OS Operační systém: Windows 95 nebo novější Místo na disku: 2 MB Cena: 19,90 USD Kontakt: www.ultra–screen–saver–maker.com

složka. Zajímavější než podpora videa je možnost vkládání flashových animací (SWF). Stejně jako u obrázků také zde lze nastavit velikost zobrazované animace. Potěší, že program můžete bezplatně vyzkoušet po dobu 21 dní v podstatě bez dalších zjevných omezení. Projekty můžete ukládat jako soubory EXE nebo SCR, program do nich však vždy vloží text, že byly vytvořeny pomocí neregistrované verze. Ultra Screen Saver Maker není vůbec špatný, jen by přece jen mohl nabízet o trochu více. Před případnou koupí si jej určitě nejprve vyzkoušejte.

CLiCK! HODNOTÍ Podpora flash animací, hudebních souborů. Málo efektů pro přechod, omezené možnosti tvorby. Jednoduchý nástroj vhodný především pro začátečníky. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

Garmin Nüvi 660 9.990 Kč Cena včetně turistické navigační mapy v hodnotě 1.990 Kč

navigační mapy 33 zemí Evropy navigační turistická mapa ČR Topo Czech integrované bluetooth hands free RDS TMC přijímač dopravních informací MP3 přehrávač, slovník, turistický průvodce předehrané pozice policejních radarů a kamer výdrž 4-8 hodin provozu na Li-ion akumulátor

... to je navigace! www.garmin.cz 19

NA STOLE

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

Kamarád surfařů z dílny Applu

Webový prohlížeč Safari 3.0.3 Program od Applu nepatří zrovna k nejrozšířenějším webovým prohlížečům. Jeho podíl se v celosvětovém srovnání pohybuje v řádu jednotek procent. Je to dáno zejména tím, že donedávna byl dostupný pouze pro operační systém Mac OS X. Uživatelé Windows o něm zpravidla neměli nejmenší ponětí. S novou verzí se však situace poněkud změnila — Safari lze vidět nejenom ve Windows (v podobě bety), ale i v mobilních telefonech iPhone či v hudebních přehrávačích iPod. Petr Mára (šéfredaktor webu MujMac.cz)

Prohlížeč Safari byl poprvé představen v lednu roku 2003 jako vlastní řešení společnosti Apple pro operační systém Mac OS X. Firma byla až do té doby závislá na Internet Exploreru od Microsoftu, případně na alternativě v podobě Mozilly. V současné době je Safari standardní součástí instalace Mac OS X a jeho vývoj pokročil až k nynější verzi 3.0.3, jež je postavena na open–source renderovacím jádru Webkit, vycházejícím ze specifikace KHTML. Přijetí Safari na platformě PC bylo poněkud chladnější — první dostupná verze obsahovala řadu

chyb a některým uživatelům, např. s lokalizovanými Windows, nešel prohlížeč dokonce ani spustit. Setinkové updaty prvotní nesnáze do značné míry eliminovaly a nyní by mělo Safari ve Windows fungovat tak dobře, jak bylo při uvedení plánováno. Bohužel, pro Linux Safari zatím k dispozici není a s největší pravděpodobností se zatím ani neplánuje. Verze pro Windows nebyla připravena jen proto, že by Apple chtěl získat pár procentních bodů na grafu zastoupení webových prohlížečů. Vyžádalo si ji zejména

Základní rozhraní Safari.

uvedení mobilního telefonu iPhone, jenž — stejně jako nový iPod — Safari obsahuje. Díky tomu pro ně vývojáři mohou připravovat nové programy v podobě aplikací Web 2.0. Aby se vývoje mohli zúčastnit také programátoři používající Windows, potřebují nástroj pro testovaní — prohlížeč Safari. Podobně jako iPod, také iPhone může přilákat mnoho uživatelů k počítačům Mac. iPhone navíc propaguje prohlížeč Safari, který si může mnoho lidí nainstalovat, i když zůstanou u platformy PC. Safari pro Windows přináší jisté výhody i webdesignerům, kteří nyní mohou své stránky testovat i pro Macy, aniž by je museli vlastnit. Je však pravděpodobné, že ve Windows bude Safari vždy jen minoritní alternativou, podobně jako např. Firefox či Opera. Internet Explorer své pozice nejspíš jen tak neopustí.

Funkce

Zobrazení nových příspěvků v integrované čtečce RSS kanálů. 20

V Mac OS X si prohlížeč Safari získal oblibu především díky jednoduchosti a rychlosti. V počátcích nenabízel příliš mnoho funkcí, hlavním trumfem byla uživatelská přívětivost. Současná verze je už poněkud dále — k dispozici jsou zde také rozmanitá vylepšení, jež u konkurenčních prohlížečů nejsou obvyklá.

Safari však i přesto stále patří mezi nejrychlejší prohlížeče (alespoň v Mac OS X). Svou roli, podobně jako v případě Internet Exploreru, sehrává i fakt, že je Safari součástí dodávky každého počítače Apple. Na první pohled spartánské uživatelské rozhraní, postrádající desítky tlačítek, zjednodušuje uživateli práci tím, že nemusí prostředí věnovat zbytečně příliš pozornosti. Hlavní lišta již od minulých verzí obsahuje kromě tlačítek pro Vpřed/ Zpět, Obnovit a přidání mezi Oblíbené i políčko pro zadání dotazu, jehož výsledek se po potvrzení zobrazí ve vyhledávači Google. Pokud jde o bezpečnost, prohlížeč nabízí standardní blokování vyskakovacích oken a tzv. Private Browsing. Po zaškrtnutí této volby lze prohlížet webové stránky beze strachu o to, co všechno bude mít Safari uloženo v paměti. Výsledky vyhledávání, cookies, historie brouzdání po Internetu, stažená data stejně jako vyplněné formuláře, zůstanou nezaznamenány. Pokud uživatel chce po sobě zamést stopy, aniž by předtím aktivoval zmíněnou funkci, může využít volby Reset Safari. Obě zmíněné funkce jsou dostupné v hlavním menu, nekoná se žádné složité proklikávání předvolbami. CLiCK! 11/2007

NA STOLE

Do kategorie bezpečnosti patří také podpora šifrovaných přenosů dat — Safari zvládne jak SSL 2 a 3, tak TLS, včetně řady proxy protokolů (kromě FTP a HTTP také HTTPS, RTSP, SOCKS a Gopher).

|

... ABY VĚCI FUNGOVALY

FAKTA Safari 3.0.3 — prohlížeč webových stránek Počítač: min. Pentium III/500 MHz či PowerPC G3 Paměť: min 256 MB RAM

Vylepšení Práci s webovými stránkami zpříjemňují funkce jako automatické doplňování formulářů (registrace např. ve webových obchodech je tak otázkou chvilky), nebo třeba možnost měnit velikost textových polí formulářů — stačí myší chytit pravý dolní roh pole a tahem jej upravit. Podporu prohlížení v záložkách Safari nabízí již od předchozí verze. Kdo si na tuto funkci zvykl například ve Firefoxu, ví, jak dokáže zpříjemnit práci s webovými stránkami. V Safari lze také jednoduše měnit pořadí jednotlivých záložek a přepínat mezi nimi klávesovými zkratkami. Velice dobrým dojmem působí v aktuální verzi vyhledávání v rámci otevřené webové stránky. Po stisku klávesové zkratky Jablíčko (Ctrl) a F se zobrazí políčko pro zadání klíčového slova. Jakmile začnete psát, celá stránka lehce zešedne a všechna slova obsahující zadaný řetězec z ní „vystoupí“, zvýrazněna bílou barvou. Pro orientaci je to rychlé a intuitivní. Zajímavá je i tzv. SnapBack, malá bílá šipka v oranžovém kroužku, která se objevuje na pravé straně v políčku u webové adresy. Její funkce je jednoduchá — okamžitě vás vrátí na místo, odkud jste daný web začali prohlížet. Odpadá

Operační systém: Windows XP/Vista, Mac OS X 10.4.9 a vyšší Místo na disku: nezjištěno Cena: zdarma Kontakt:

www.apple.com/safari

Čištění dočasných položek uchovávaných v paměti prohlížeče.

tak zuřivé klikání na tlačítko Zpět či zdlouhavé procházení nabídkami, což potěší zejména v případě, kdy je navigace na webu řešena nepříliš korektně. Funkce funguje i u vyhledávání v Googlu — z konkrétní webové stránky se můžete rychle vrátit na výsledky vyhledávání. Lze také ručně nastavit, jaká strana bude výchozí a kam se na daném webu máte po kliknutí vrátit.

Oblíbené kanály Vytváření skupin oblíbených záložek patří k základním dovednostem snad každého prohlížeče, Safari nevyjímaje. Vylepšením je možnost ukládat oblíbené adresy do lišty pod hlavními ovládacími prvky, kde jsou rychle dostupné. Apple šel ovšem ještě o krok dále

— do zmíněné lišty lze vložit také celou složku záložek, přičemž lze nastavit, aby se všechny odkazy umístěné v dané složce otevřely najednou v samostatných panelech. Pro rychlý přístup na často navštěvované stránky je to k nezaplacení. Mezi oblíbené položky můžete kromě přímých odkazů na stránky vkládat i RSS kanály, což je dnes oblíbený způsob upozorňování na nové články a novinky, např. na blozích či zpravodajských serverech. Pro rychlý přehled se u každého odkazu na RSS kanál vedle jména zobrazuje také počet nových příspěvků. Safari disponuje vlastní RSS čtečkou, v níž lze vyhledávat, měnit řazení příspěvků apod. Navíc je možné zobrazit také několik RSS kanálu najednou, což oceníte, pokud sledujete více webů zabývajících se stejnou oblastí.

Detailní možnosti nastavení prohlížeče, rozdělené do záložek dle odpovídajících kategorií.

se totiž poměrně často lze setkat s weby, jež jsou navrženy primárně pro Internet Explorer. Bohužel, vidět je to třeba u bank. Na stránky některých ústavů se z prostředí Mac OS X vůbec nedostanete — neporadí si s nimi ani prohlížeč Mozilla. Upřednostňování Internet Exploreru při návrhu stránek pouze odráží současnou realitu — a minoritní alternativní prohlížeče na ni bohužel zcela logicky doplácejí. Situace se snad však do budoucna zlepší a standardy budou čím dál tím častěji respektovány.

Doplňky a mezírky

Možnosti oblíbených položek, včetně umístění vybraných na lištu pod ovládací prvky. CLiCK! 11/2007

V prostředí Mac OS X lze pomocí doplňků třetích stran prohlížeč různě vylepšit. Nabídka však rozhodně není tak široká jako například u Firefoxu, který se díky extenzím může stát velice silným nástrojem splňujícím specifické požadavky uživatele. Safari volí spíše cestu jednoduchosti. Ačkoliv dodržuje standardy a byl prvním webovým prohlížečem, který zvládl test Acid2 (zkouška renderovacích schopností a dodržování standardů), s některými stránkami může mít potíže. V našich končinách

CLiCK! HODNOTÍ Rychlost, jednoduchost, zajímavé funkce, podpora standardů. Horší podpora ze strany tvůrců stránek, menší nabídka doplňků a rozšíření. Slušný webový prohlížeč s dlouhou historií na platformě Mac, nabízející příjemné uživatelské rozhraní. Verze pro Windows je zatím ještě dolaďovaným polotovarem. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 21

BEZ DRÁTŮ

|

... PRO VOLNOST POHYBU

Tohle kladivo iPhone nerozbije

Chytrý mobilní telefon HTC Touch Důkazem, že chytré telefony nemusí být velké a ošklivé, je novinka z dílny HTC. Slušná výbava se snoubí s povedeným designem a malými rozměry. Slibované převratné ovládání se však bohužel nekoná.

HTC Touch — mobilní telefon

Jan Lodl (nezávislý novinář specializující se na multimédia a telekomunikace)

Displej: TFT LCD 240 × 320 bodů/ 65.536 barev (úhlopříčka 2,8 ")

Jednou z věcí, která stojí za velkým úspěchem mobilního telefonu iPhone od Apple, je podařené uživatelské rozhraní, díky němuž se ho naučí ovládat snad úplně každý. Ačkoli je iPhone vybavený dotykovým displejem, k jeho ovládání uživatel nepotřebuje dotykové pero. Vše je totiž konstruováno tak, aby se s ním dalo pracovat jen prsty. Dotykové pero (stylus) totiž některé uživatele odrazuje.

TouchFLO — revoluce se nekoná HTC slibovalo u svého nového modelu převratné ovládání umožňující obejít se bez pera i u přístrojů se systémem Windows Mobile. Model Touch se pyšní rozhraním TouchFLO, ale realita je bohužel trochu jiná, než naznačovaly první informace; iPhone může zůstat v tomto směru v klidu. Bez dotykového pera se uživatel obejde jen na úvodní obrazovce a při přístupu k několika aplikacím. Vždy však jen v první úrovni. Jakmile se aplikace spustí, ve většině případů nezbude než sáhnout znovu po peru. Objeví se totiž program Windows Mobile se standardním ovládáním. Do prostředí TouchFLO je naštěstí integrován alespoň Connection Manager, umožňující zapínat i vypínat spojení s okolním světem (Bluetooth, Wi–Fi, letecký režim a další). Ten se dá ovládat prstem i na většině ostatních zařízení s Windows Mobile. I když TouchFLO není tak převratnou novinkou, jak se čekalo, neznamená to, že by se HTC Touch ovládal špatně. Musíte přijmout za své uživatelské rozhraní 22

systému, ale to je dost podobné Windows v klasickém PC. Najdete dokonce i stejné programy, což zejména méně pokročilým uživatelům usnadní přechod. Přístroj se dodává s novou verzí Windows Mobile 6, která přinesla také několik důležitých vylepšení. Především jde o lepší synchronizaci, ale také vyšší bezpečnost. Na první pohled zarazí, že v české verzi nenajdete rozpoznávaní rukou psaných znaků. Můžete vybírat jen mezi klasickou softwarovou klávesnicí a SoftPadem, umožňujícím zadávat znaky s diakritikou a speciální znaky. Je to škoda, s trochou cviku se totiž dá psaním znaků zadávat data mnohem rychleji než na softwarové klávesnici a třeba za jízdy autobusem je tento způsob spolehlivější. Podle vyjádření tuzemského zastoupení v nejbližší době nebude do české verze tato funkce doplněna.

V práci jako doma Systém Windows Mobile se v poslední době hodně zaměřil na multimédia. V přístroji je nový Media Player 11, který si poradí s drtivou většinou běžně používaných hudebních i videoformátů. Jednoduše lze Touch proměnit v hudební přehrávač nebo si na něm pustit film (třeba v letadle nebo autobusu je kvůli omezenému prostoru vhodnější než notebook). Přehrávač formátu DivX není standardně dodáván, ale na Internetu je k dispozici několik programů, které si s ním poradí. Máte-li spuštěné další aplikace, můžete občas narazit na zadrhávání při přehrávání videa.

Přístroj je vybaven slotem pro paměťové karty microSD a v balení najdete 1GB verzi. Podporovány jsou kapacity až do 2 GB. Na cesty si můžete vzít pořádný kus svého hudebního archivu a ještě několik filmů. Příjemnou třešničkou na dortu je podpora Bluetooth stereoprofilu (A2DP), který umožňuje používání bezdrátových stereoslu-

FAKTA Sítě: GSM 900, 1.800, 1.900 MHz

Datová komunikace: GPRS, EDGE, Bluetooth 2.0 (včetně EDR a A2DP), IEEE 802.11b/g, USB, Internet Udávaná doba hovoru/pohotovosti: až 300 min/až 200 h Paměť: 64 MB, karty microSD (až 2 GB) Fotoaparát: 2 MPx Video: 176 × 144 bodů Hudba: MP3, WMA, WAV, AAC+, eAAC+, AMR, MPEG–4, záznam zvuku Operační systém: Windows Mobile 6 s rozhraním TouchFLO Vkládání textu: prediktivní vkládání textu, dotyková klávesnice QWERTY, automaticky nezkracuje diakritická znaménka Ovládání: dotykové ovládání prstem a perem, čtyřsměrné navigační tlačítko se středovým potvrzováním, klávesy pro příjem a odmítnutí hovoru, ovládání hlasitosti, dvě boční tlačítka Další funkce: zobrazení a editace souborů Microsoft Office, zobrazení PDF a ZIP Obsah balení: telefon, stereohandsfree, nabíječka, USB kabel, karta microSD 1 GB, CD se softwarem, návod Rozměry (š × v × h): 58 × 100 × 14 mm Hmotnost: 112 g Cena: 11.542 Kč (bez DPH 9.699 Kč) Kontakt: HTC Europe, +44 175 321 89 60,

www.htc.cz

CLiCK! 11/2007

BEZ DRÁTŮ

chátek. Ta standardně dodávaná se připojují do portu USB a jejich zvuková kvalita je jen průměrná. Na zadní straně se nachází 2Mpx fotoaparát. Přístroj se při focení drží na šířku a jako spoušť funguje tlačítko na pravém boku. Chybí automatické ostření a kvalita obrázků je spíše průměrná. Ve svém živlu se Touch cítí při práci na cestách. Jednou z nejlepších věcí na zařízeních Windows

CLiCK! 11/2007

Mobile je podpora vzdálené synchronizace se serverem Microsoft Exchange. Pokud používáte ve firmě Exchange 2003 a novější, můžete nechat bez jakýchkoli dalších doplňků automaticky synchronizovat Touch s účtem na serveru. V přístroji tak budete mít vždy aktuální kalendář, kontakty úkoly a e–maily. Pokud jde o elektronickou poštu, automaticky se stahuje jen malá část a zbytek si můžete stáhnout ručně. Datové přenosy proto nejsou nijak velké. Na e–mail můžete okamžitě odpovědět, aniž by příjemce poznal, že nesedíte u svého počítače. Pokud e–mailem obdržíte nějaké přílohy, bez problémů je otevřete. Do základní výbavy přístroje patří Mobile Office pracující se soubory Microsoft Office včetně vytváření a editace. Nechybí ani program pro prohlížení obrázků, souborů PDF nebo archivů ZIP. Samozřejmostí je Internet Explorer. Pro propojení s počítačem přístroj nabízí Bluetooth a USB, k připojení na Internet slouží Wi–Fi, GPRS a EDGE. Sice chybí podpora

|

... PRO VOLNOST POHYBU

Příjemný dojem trochu kazí poměrně slabý procesor Texas Instruments OMAP 850 s frekvencí 201 MHz. Současná Windows Mobile jsou poměrně náročná a konkurenční přístroje běžně disponují procesory dvakrát rychlejšími (ten v iPhonu má dokonce trojnásobnou frekvenci). Občas se proto setkáte s pomalejší odezvou, ale nejde o nic závažného. U jinak podařeného přístroje to však zamrzí.

Podařený drobeček HSDPA i klasického UMTS, ale už teď je jasné, že se jich dočkáme v další verzi telefonu, která by se měla prodávat už před vánoci.

Co je malé... Řadu plusových bodů získává HTC Touch za vzhled, neboť konečně dorazil na trh přístroj, který si lze představit i v drobnějších rukou manažerky. Elegantní zaoblené tvary a zejména příjemné rozměry ho k tomu přímo předurčují. Dočkali jsme se tedy chytrého telefonu s Windows Mobile, který se dá nosit v kapse, aniž by ji roztrhal. Ocenění si zaslouží také matná povrchová úprava imitující samet, díky níž se telefon opravdu dobře drží v ruce. I přes malé rozměry nabízí Touch velký displej s úhlopříčkou 2,8 ". Díky vysokému jasu a kontrastu je dobře čitelný i na plném slunci. Trochu škoda je nižšího rozlišení, přitom na trhu už jsou i přístroje s VGA. Naopak 65.000 barev při používání nijak zvlášť nevadí. Akumulátor Li–Ion má slušnou výdrž a reálně počítejte se dvěma až třemi dny středně intenzivního provozu na jedno nabití.

Pokud chcete telefon, který dobře vypadá, není příliš velký a ještě umožňuje pohodlnou práci na cestách, mohl by být Touch skutečně dobrou volbou. Poradí si s Internetem, přečtete na něm e–maily a můžete pracovat i s tabulkami a texty. Pracujete-li na cestách opravdu hodně, zvažte spíš nákup přístroje s hardwarovou klávesnicí. Výměnou za větší rozměry nabídne větší pohodlí.

CLiCK! HODNOTÍ Rozměry a vzhled, Windows Mobile 6, kompletní čeština, výdrž na baterie, 1GB karta v dodávce, stereo Bluetooth profil, Wi–Fi. Chybí podpora 3G a HSDPA, pomalejší procesor, nedotažené rozhraní TouchFLO, chybí rozpoznávání znaků. Designově velmi podařený přístroj, který díky příjemným rozměrům zpřístupňuje Windows Mobile i běžnému uživateli. Přitom nabízí plnou paletu funkcí pro pohodlnou práci na cestách. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 23

BEZ DRÁTŮ

|

... PRO VOLNOST POHYBU

Širokoúhlý displej pro každého

Automobilová navigace TomTom One XL Kromě velkého širokoúhlého displeje, který se stal v nejvyšší třídě automobilových navigací standardem, přináší nový model i celou řadu zajímavých funkcí. S cenou pod deset tisíc s DPH je rozhodně žhavým kandidátem na dárek v nadcházejícím předvánočním období. Pavel Škopek (zajímá se o navigaci všeho druhu a je nadšený geocacher)

Nový TomTom s přídomkem XL dostal, proti původní řadě ONE (Click! 3/2007), do vínku širokoúhlý displej a štíhlejší tělo. Na něm najdete pouze vypínač na horní straně a veškeré ovládání probíhá přes dotykový displej. Na zadní straně je reproduktor, konektor externí antény a sáňky pro připojení držáku. Zespoda lze zasunout kartu SD, je zde rovněž konektor miniUSB sloužící ke spojení s počítačem a nabíječkou. Poslední je konektor pro připojení volitelného externího přijímače dopravních informací RDS–TMC. Obdobnou funkci poskytuje služba TomTom PLUS, která k získávání aktuálních údajů využívá mobilní telefon komunikující pomocí Bluetooth. V závislosti na jeho typu stahuje informace přes GPRS, EDGE nebo UMTS. Testovaný přístroj obsahoval v půlgigabajtové interní paměti mapu České republiky (pokrytí 99 %) a dále Slovenska (40 %), Polska (51 %), Maďarska (47 %), Estonska (71 %), Lotyšska (62 %),

CLiCK! HODNOTÍ Citlivý přijímač, velký a kvalitní displej, jednoduchá instalace a používání. Drobné chyby v mapách, chybí nabíječka do domovní zásuvky. Kvalitní automobilová navigace s rozměrným displejem a slušným mapovým pokrytím za rozumnou cenu. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

24

××××× ××××× ×××××

FAKTA TomTom One XL — automobilová navigace Navigace: SiRF Star III GPS (20 kanálů) Mapové podklady: Česká republika a státy střední a západní Evropy (Maďarsko, Polsko, Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko) Anténa: vestavěná, konektor na externí anténu Displej: dotykový TFT LCD 480 × 272 bodů/64.000 barev, úhlopříčka 4,3 " Paměť: 512 MB, karty SD Hlasová navigace: ano (v češtině) Lokalizace: ano

Litvy (99 %), Slovinska (42 %) a Chorvatska (48 %). Čísla popisná najdete v rámci naší vlasti pouze u největších měst, u menších sídel se musíte spokojit s navigováním na křižovatku. Součástí balení je rovněž aplikace TomTom Home, umožňující s pomocí počítače instalaci dalších map a služeb, jejich nákup, plánování výletů, objednávku dopravních upozornění, vytváření záloh, aktualizaci firmwaru a další. Program je uživatelsky přívětivý, počeštěný a poradí si s ním i laik.

Navigace v praxi Instalace je jednoduchá. Stačí upevnit držák na čelní sklo nebo jinou plochu s dostatečnou přilnavostí, nasadit přístroj, zapnout a můžete jet. Jednoduché ovládání dovoluje díky velkým ikonám obsluhovat

Udávaná výdrž: 2 hodiny

téměř všechny funkce za jízdy. Jen zadávání adres je lepší raději nechat až na zastávku. Subtilní držák nevzbuzoval na první pohled příliš důvěru. Pokud jeho přísavku před uchycením otřete a totéž uděláte i se sklem v místě instalace, nestane se, že by se uvolnil a navigace spadla. Až na několik drobných nepřesností v mapách jsme neměli s jejich kvalitou problémy. Pokyny dostáváte včas a zřetelně. Trasu lze naplánovat dopředu nebo určit, v kolik chcete na místo dojet; ostatní necháte na přístroji. Přepočítávání mapy po sjetí z trasy probíhá bleskově, jen se TomTom často snaží vnutit nepopulární (a někdy riskantní) otočení do protisměru.

Další funkce: služby TomTom Plus, příjem dopravních informací RDS–TMC (s volitelným externím přijímačem), vyhledávání kamarádů, Bluetooth 2.0 pro spojení s mobilním telefonem Obsah balení: navigace, držák na čelní sklo, napájecí adaptér do auta (12 V), USB kabel, český návod, CD Rozměry (š × v × h): 119 × 86 × 27 mm Hmotnost: 208 g Cena: 9.043 Kč (bez DPH 7.599 Kč) Kontakt: TomTom International BV, 239 000 491, www.tomtom.cz

Závěr TomTom ONE XL je kvalitní přenosná a uživatelsky přívětivá navigace, která do střední třídy přináší velký širokoúhlý displej a podporu RDS–TMC. Zamrzí nemožnost využít Bluetooth i pro hlasité handsfree. Mapové podklady by mohly být podrobnější nejen u nás, ale především v okolních zemích. V dané cenové kategorii však stále jde o nadprůměrný stroj. CLiCK! 11/2007

BEZ DRÁTŮ

Tak levný, že ho prodávají jen v Tescu

Vodafone (ZTE) 225 — mobilní telefon Sítě: GSM 900, 1.800 MHz Displej: CSTN LCD 128 x 128 bodů/ 65.000 barev

Vodafone 225

Datová komunikace: není Udávaná doba hovoru/pohotovosti: 180 min/150 h

Výrobci mobilních telefonů obvykle raději prodávají dražší modely, protože na jejich prodeji mají větší marži. Čínský výrobce ZTE na to jde jinak. Na tuzemském trhu je zastoupen přístrojem, který patří mezi nejlevnější a prodává se pod značkou Vodafone pouze v prodejnách Tesco.

Paměť: nezjištěno Fotoaparát: ne Video: ne Hudba: pouze polyfonické (16 hlasů) vyzvánění Vkládání textu: prediktivní vkládání textu T9

Jiří Vítek (šéfredaktor magazínu Click!)

Výbava a volání Rozměry přístroje jsou sympatické a zejména malá tloušťka umožňuje pohodlné nošení v kapse. Zpracování je solidní, plasty mají matnou povrchovou úpravu a černá barva působí elegantně. Filozofie ovládání se nevymyká dnešním standardům a nejblíže má asi k telefonům Siemens a LG. Klávesnice má poměrně tuhá tlačítka. Chvíli trvá, než si na ně zvyknete, ale dlouhodobý pocit z nich je dobrý. Nejslabší částí je

displej, který je, zřejmě kvůli zachování nízké ceny, pouze pasivní. Trpí lehkou setrvačností, horší čitelností na přímém slunci a malými pozorovacími úhly. Rychlost reakcí menu byla naopak příjemným překvapením. V hlavní nabídce složené z devíti ikon (3 × 3) se dokonce dočkáte jednoduchých animací. Ty však naštěstí výběr požadované funkce nezpomalují. Telefonní seznam pojme 300 kontaktů obsahujících jméno, telefonní číslo a zařazení do skupiny. Dostupná je rovněž rychlá volba devíti nejpoužívanějších čísel. Kontakty lze zobrazovat buď všechny, pouze na SIM, nebo pouze ze zadané skupiny. Zadávání čísel pohodlné, číslice jsou velké a na bílém pozadí dobře čitelné. K mání je obvyklý seznam zmeškaných, přijatých a odchozích volání, nechybí jednoduché počítadlo délky hovorů. Funkční seznam kontaktů je poněkud degradován nepříliš dobře pojatou prací s SMS zprávami (podpora MMS chybí). Telefon

NEJLEVNĚJŠÍ TELEFONY Podívali jsme se do nabídky operátorů a internetových obchodů na konkurenty recenzovaného přístroje v podobné cenové hladině. Ceny s DPH jsou platné k 15. říjnu 2007. Při koupi není nutné podepisovat jakékoliv závazky.  Motorola F3 — 790 Kč (mobilka.cz)  LG KG275 — 999 Kč (T–Mobile)  Vodafone 225 — 999 Kč (po odečtení kreditu 200 Kč)  Vodafone 226 — 1.177 Kč  Motorola W205 — 1.187 Kč (mobilka.cz)  Samsung SGH–C140 — 1.299 Kč (T–Mobile)  Nokia 1600 — 1.295 Kč (Telefónica O2)

CLiCK! 11/2007

... PRO VOLNOST POHYBU

FAKTA

Mobilní telefon

Rudě potištěná krabička ukrývá menší obal (130 x 100 x 75 mm) s telefonem a ještě ploché balení s předplacenou Vodafone Divokou kartou se SIM, telefonním číslem a kreditem 200 Kč. Odečtete-li ho, dostanete cenu samotného telefonu těsně pod tisícikorunovou hranicí. Zdálo by se, že musí být nejlevnější na trhu, ale kupodivu mu zdatně sekunduje LG KG275 z nabídky T–Mobile a oba předčí Motorola F3, která je k sehnání za necelých 800 Kč s DPH (viz vložené okno).

|

Ovládání: numerická klávesnice, čtyřsměrné navigační tlačítko se středovým potvrzováním, klávesy pro příjem a odmítnutí hovoru a dvě funkční tlačítka Další funkce: kalendář, kalkulačka, 2 hry, převodník měn

sice obsahuje slovník pro prediktivní vkládání textu s dobrou slovní zásobou, ale samotné zadávání je nepohodlné. Automaticky nemění velká a malá písmena, jejich přepínání by mohlo být lépe vyřešené a plynulost psaní ruší pomalá odezva. Pokud píšete zprávy opravdu rychle, budete muset občas chvilku čekat. Do paměti telefonu se vejde 100 zpráv. Ve výbavě najdete také dvě hry (Tetris a Push Box), kalkulačku, opakovaný budík, světový čas a převodník měn. Kalendář neslouží k zadávání úkolů a událostí, ale pouze pro přehled o týdnech či víkendech (týden navíc začíná nedělí).

Závěr Vodafone 225 z dílny ZTE lze hodnotit spíše kladně. Škoda je především nedotažené práce se zprávami, ale pokud nepíšete 40 zpráv za den, pravděpodobně si zvyknete. Funkční výbava odpovídá ceně, nic podstatného nechybí ani nepřebývá. Výdrž lze považovat za průměrnou, neboť při běžném používání (šest hovorů a cca 15 SMS za den) budete muset nabíjet jednou za tři až čtyři dny.

ODKAZY NA WEB ZTE

— www.zte.com.cn

Obsah balení: telefon, nabíječka, návod, karta s kreditem 200 Kč Rozměry (š × v × h): 45 × 106 × 13 mm Hmotnost: 64 g Cena: včetně 200 Kč kreditu 1.199 Kč (bez DPH 1.008 Kč) Kontakt: Vodafone Czech 800 770 077, Republic, a. s., www.vodafone.cz

Telefon může být kandidátem na první přístroj pro dítě, poslouží také seniorům, i když s výhradou k hůře čitelnému displeji; hodí se také jako záložní aparát. Nezbývá než se těšit na další produkty čínského výrobce, který má v nabídce také chytré telefony s operačním systémem Windows Mobile nebo Linux.

CLiCK! HODNOTÍ Cena, rozměry a hmotnost, ovládání, zpracování. Psaní SMS, displej, jen základní funkce. Levný, ale použitelný telefon pro všechny, kdo potřebují hlavně volat a občas posílat textové zprávy. Nic víc od něj nečekejte. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 25

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Pět statečných

Test levných LCD televizorů

26

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

V testu jsme se zaměřili na kategorii modelů s cenou do 20.000 Kč s DPH, které by měly být dostupné největšímu spektru uživatelů. Kritéria pro výběr přístrojů byla jasná. Kromě cenového stropu jsme trvali na LCD panelu a možnosti připojení k počítači pomocí konektoru D–sub, DVI nebo HDMI. Přestože jsou obchody jako Datart či Electro World plné levných televizorů, při žádosti o zápůjčky jsme dostali od mnoha výrobců z různých důvodů zápornou odpověď. Proto se nám nakonec v testu sešlo jen pět kusů, které však dobře reprezentují jednotlivé kategorie, z nichž lze vybírat.

Dvě kategorie Poslední roky přinášejí stále větší propojování jednotlivých domácích audio–, video– a televizních systémů. Ve většině domácností už nevystačíte s jediným přijímačem a není výjimkou, že se televizor nachází v každé místnosti, včetně dětského pokoje nebo kuchyně. Kdoví, kde se tento trend zastaví. Do hry navíc vstupují počítače a je zcela přirozené, že se příjem televizního vysílání stává i jejich součástí. Uživatel dnes může volit mezi samostatným televizním přijímačem a počítačovým monitorem s vestavěným televizním tunerem. Právě tyto dvě skupiny se staly předmětem našeho testu. Pro úplnost zbývá dodat, že při příjmu televizního signálu na počítači zaznamenávají největší rozmach hybridní tunery pro příjem analogového i digitálního vysílání. K jeho příjmu můžete použít některou z interních karet PCI, externí USB modul nebo řešení do slotu PCMCIA či ExpressCards. Výhodou těchto řešení je především možnost nahrávání pořadů na pevný disk. Nevýhodou je naopak nutnost pro sledování televize zapnout počítač.

Nákup Kdo se rozhodne pořídit nový televizor, počítá většinou s investicí na delší dobu. Proto je dobré podívat se na několik důležitých parametrů. Je dobré všímat si, jakými tunery je přijímač vybaven. Standardem je stále analogový, ale pokud bude podporovat také DVB–T, sáhněte raději po něm. Pokud přijímáte signál výhradně z kabelové sítě či satelitu pravděCLiCK! 11/2007

podobně se bez DVB–T obejdete. Přijímáte-li signál pomocí antény, budete dříve nebo později digitální tuner potřebovat. Použití set–top boxu je sice jednou z možností jak problém vyřešit, ale v polici přibude další zařízení a na stole další dálkový ovladač. Nezanedbatelnou vlastností při výběru televizoru je šířka úhlů pohledu. Nebudete-li televizor sledovat pouze v ose kolmé na plochu panelu, ale také zešikma nebo ve větším počtu diváků, je žádoucí, aby měl co největší pozorovací úhly. Důležitým parametrem, který se sice v technických parametrech často neuvádí, je vstupní citlivost tuneru. Čím je citlivost větší, tím stabilnější je výsledná reprodukce. Spektrum použitelných kanálů je také vyšší. Podobné je to s odolností vůči intermodulačnímu zkreslení (vzájemné ovlivňování sousedních kanálů). Tento parametr zajímá zejména uživatele kabelové televize. Provozovatelé totiž velmi často ve snaze nabídnout co nejširší paletu programů v co nejmenším pásmu zapomínají na dostatečný odstup. Proto velmi záleží na daném přístroji, jak si se zkreslením poradí. Vyhledání programů je dnes komfortní a ve většině případů v rukou automatiky. Stačí nalezené programy pouze setřídit a je hotovo. Důležitým faktorem pro snadné ovládání všech funkcí televizoru je podpora češtiny v menu, která by měla být dnes už standardem, ale zdaleka není pravidlem. U širokoúhlých displejů je důležitou součástí menu možnost nastavení jiných rozměrů obrazu. Televizní vysílání je stále různorodé a program ve formátu 4:3 roztažený na 16:9 nepůsobí zrovna pěkně. Ideální je, pokud má přijímač inteligentní automatiku, která rozezná vysílaný formát a přizpůsobí mu poměr stran obrazu. Běžné korekce, jako je regulace kontrastu, jasu, ostrosti, barevného podání nebo tónu barev, jsou dnes standardní položkou v menu. Regulace intenzity podsvícení je naopak nově zaváděnou funkcí umožňující uspořit energii v podmínkách, kdy není potřeba plný jas. Zvuková výbava většinou zůstává u páru reproduktorů, jejichž projev lze více méně ovlivňovat.

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

SLOVNÍČEK analogové připojení (D–sub, VGA, RGB, 15–pin) — klasické připojení LCD displeje VGA kabelem. Grafická karta musí převádět digitální obraz na analogový a displej z něj opět vytváří digitální obraz. Převodem (v tomto případě dokonce dvojím) dochází ke ztrátě kvality signálu. doba odezvy (Response Time) — udává dobu vybití a znovunabití bodů při překreslování obrazu v milisekundách (setrvačnost). LCD monitory poslední generace mají odezvu již kolem 5 ms (z černé do černé). Čím je hodnota odezvy menší, tím je dynamika zobrazovaného objektu lepší. Z toho vyplývá, že pokud chcete televizor nebo monitor používat na přehrávání videa a her, musíte zvolit model s co nejmenší časovou odezvou. Vyhnete se tak nepříjemnému rozmazávání. DVI (Digital Visual Interface, DVI–I, DVI–D) — digitální rozhraní, které se využívá především k připojení LCD displejů k počítači. V případě DVI odpadá dvojí převod (jako u VGA) a grafická karta posílá do displeje přímo digitální obraz. DVI–D lze připojit pouze ke grafické kartě s digitálním výstupem; DVI–I je univerzální připojení a lze pomocí redukce připojit i ke grafické kartě s analogovým výstupem. HDMI (High–Definition Multi–media Interface) — rozhraní pro přenos nekomprimovaného obrazového a zvukového signálu v digitálním formátu. Může propojovat například satelitní přijímač, DVD přehrávač nebo AV receiver s kompatibilním výstupním zařízením, jako je LCD televize. Podporuje přenos videa ve standardní, rozšířené nebo high–definition kvalitě a až osmikanálový digitální zvuk. Rozhraní nezávisí na různých televizních a satelitních standardech, protože přenáší nekomprimovaná data. Konektor HDMI typu A má 19 pinů, novější, málo rozšířená verze s označením B má 29 pinů pro přenos videa s vyšším rozlišením. Konektor typu A je zpětně kompatibilní s rozhraním DVI, používaným v osobních počítačích. Zařízení s DVI výstupem může poskytovat videosignál pro HDMI zobrazovací zařízení, ale zvuk se musí přenášet jinou cestou. Konektor typu B je zpětně kompatibilní s Dual-link DVI. HDTV (High–Definition TV) — obraz s vysokým rozlišením poskytovaný vysíláním HDTV nebo médii se souborem HD dat (např. disky Blu–ray, HD DVD). Přináší dosud nejvýznamnější pokrok v oblasti kvality obrazu od zavedení barevné televize. Evropská asociace průmyslu informačních a komunikačních technologií (EICTA) definovala minimální požadavky, kterým musí vyhovovat zobrazovací zařízení, aby mohla být považována za připravená na vysoké rozlišení — tzv. HD ready. jas — svítivost zobrazovaných bodů, udávaná se v cd/m2 (kandela na metr čtvereční). Čím vyšší je jeho hodnota, tím lépe. Dnes se běžné hodnoty pohybují kolem 300 cd/m2. kontrast — kontrastní hodnota zobrazovaných bodů, udávaná v poměru (např. 500:1). Čím vyšší je jeho hodnota, tím lépe. V některých případech se uvádí hodnoty dynamického kontrastu, který je řádově vyšší než standardní hodnoty. PAL/NTSC (Phase Alternatig Line/National Television Standards Committee) — PAL je televizní systém používaný převážně na území Evropy. Pracuje se systémem 625 řádek a 25 snímky, respektive 50 půlsnímky za vteřinu. NTSC je televizní systém užívaný převážně v USA a Japonsku. Přístroje, které přehrávají NTSC, umožňují vysílání zobrazit i na televizorech s normou PAL. pixel (bod) — nejmenší zobrazovací prvek displeje. Každý pixel se skládá ze tří subpixelů (složek RGB). Výsledný obraz je jako mozaika poskládaná z takových barevných bodů. Progresive Scan — systém, který pomocí interpolace pohybu pomáhá eliminovat čáry a chvění na obrazovce. Tím vytváří stabilní, ostrý a čistý obraz méně unavující zrak. rozlišení — je dáno počtem zobrazovacích bodů (pixelů) displeje. LCD televizory mají fyzické rozlišení obvykle 1.366 × 768 bodů, což je dnes standard, který vyhovuje pro sledování všech filmů a DVD v širokoúhlém poměru stran 16:9. Většina takových přístrojů nese označení HD Ready, i když plné HD rozlišení musí přepočítávat směrem dolů. set–top box — tuner pro příjem digitálního pozemního vysílání koncipovaný jako doplněk ke stávajícím televizorům. Jeho úkolem je umožnit sledování digitálního vysílání na jakémkoliv klasickém televizoru. Přijímače se vyrábějí v mnoha různých provedeních s různou hardwarovou a softwarovou výbavou. spotřeba energie — spotřeba LCD monitoru je asi o 25 % nižší než spotřeba klasického vakuového televizoru se stejnou velikostí obrazovky. To je v době rostoucích cen elektrické energie nezanedbatelná výhoda. Teplo generované LCD monitorem je navíc značně nižší. úhel pohledu — udává, z jakého úhlu je pozorovaný obraz ještě normálně viditelný a nedochází ke zkreslení barev. Popisuje se úhel horizontální a vertikální. Čím vyšší je tato hodnota, tím lépe. Teoretické maximum je 180 °. životnost — v oblasti monitorů doba, než se jas obrazovky dostane na polovinu původní hodnoty. Doba, kdy klasická CRT obrazovka dosáhne polovičních hodnot jasu, nastává mezi 10.000 a 20.000 hodinami provozu, v závislosti na konstrukci elektronového děla. Jediným stárnoucím prvkem na LCD monitoru je systém podsvícení, tvořený jednou nebo více fluorescenčními trubicemi a přenosovou částí, která zaručuje rovnoměrné prosvětlení celého LCD. Běžná životnost těchto trubic je 50.000 hodin.

27

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Jedním z nejdůležitějších prvků výbavy televizoru je jeho propojitelnost s jinými AV zařízeními. Ke standardu patří dvojice konektorů SCART, nemělo by chybět S–video, komponentní a kompozitní vstupy a také alespoň jeden HDMI pro přenos signálu ve vysokém rozlišení. Propojení s počítačem je zpravidla realizováno VGA (D–sub) konektorem. Prodlouženou rukou dávající přístup k funkcím televizoru je dálkový ovladač. U něj je důležitá přehlednost, ergonomie, zpracování i odolnost. Televizor může nabídnout řadu dalších příjemných drobností počínaje multifunkčním stojanem s možností připevnění

na zeď a konče funkcí vložení obrazu (PIP) nebo teletextem. Ten je zvláště u analogového příjmu zajímavým doplňkem, ale na tomto poli panují značné rozdíly. I zde je důležitá podpora české diakritiky, která nebývá bez problémů. Různí se rovněž rychlost načítání a počet stran uložených do paměti. Současný televizor je vysoce sofistikovaným systémem nabízejícím bohatou škálu funkcí a možností, proto se vyplatí věnovat výběru čas a nakupovat s rozmyslem.

Jak jsme testovali V testu jsme se zaměřili zejména na uživatelsky zajímavé parametry. Podívali jsme se na výbavu, kvalitu

zpracování i ergonomii ovládání. Sledovali jsme chování přístrojů při signálu z kvalitního anténního systému, ale také za mezních podmínek — v oblasti se slabým příjmem. Využívali jsme analogového příjmu nebo jsme přiváděli na vstupy signál digitální ve standardním i vysokém rozlišení. K prověření obrazových parametrů jsme využili zkušeností a postupů z našich testů LCD monitorů.

Rozčarování a zamyšlení Podle informací z Internetu je kategorie plochých televizorů a monitorů s vestavěným televizním tunerem a cenou do 20.000 korun velmi bohatá. Pomineme-li pře-

nosné modely, začínají úhlopříčky kolem 15 " a ceny na necelých 6.000 Kč. Nákup v této ultralevné kategorii však nelze příliš doporučit, protože jde vesměs o starší či výběhové modely, případně neznačkové přístroje rozporuplné kvality. Oblast mezi deseti a dvaceti tisíci však nabízí leccos zajímavého a použitelného. Ostatně pětice testovaných přístrojů je toho důkazem. Podívejme se tedy podrobněji na dva zástupce kategorie monitorů s vestavěným televizním tunerem a trojici klasických LCD televizorů. K segmentu ultralevných televizorů se v budoucnu ještě vrátíme.

LG M208WA

Samsung SyncMaster 225MW LG 26LC41

Sencor SLT 3204

technologie panelu

LCD TN

LCD TN

LCD TN

LCD TN

LCD TN

poměr stran

16:9

16:9

16:9

16:9

16:9

úhlopříčka

20,1 " (51cm)

22 " (55cm)

26 " (65cm)

32 " (81cm)

32 " (81cm)

rozlišení

1.680 × 1.050 bodů

1.680 × 1.050 bodů

1.366 × 768 bodů

1.366 × 768 bodů

1.366 × 768 bodů

dynamický kontrast

3.000:1

700:1

800:1

800:1

800:1

jas

300 cd/m2

300 cd/m2

500 cd/m2

500 cd/m2

500 cd/m2

pozorovací úhly (horizontálně/ vertikálně)

170 °/170 °

170 °/160 °

160 °/140 °

170 °/170 °

178 °/178 °

doba odezvy

5 ms

5 ms

5 ms

8 ms

8 ms

televizní tuner

analogový

analogový

analogový

analogový

analogový

teletext

ano

ano

ano

ano

ano

konektory

15 pinů VGA D–sub, DVI–D, HDMI, D–sub, DVI–D, komponentní 2× HDMI, D–sub, komponentní HDMI, D–sub, komponentní komponentní video, kompozitní video, CVBS, S–video, SCART video, kompozitní video, video, kompozitní video, video, S–video, SCART, S–video, 2× SCART, audiovstup S–video, 2× SCART, audiovstup audiovstup

zvuk

stereo 2× 3 W

stereo 2× 3 W

montáž na zeď

VESA 100 × 100mm

VESA 100 × 100mm

stereo 2× 7 W, Surround MAX

Toshiba Regza 32C3000PG

2× HDMI, D–sub, komponentní video, kompozitní video, 2× SCART, audio, woofer, sluchátka

stereo 2× 10 W

stereo 2× 10 W, SRS WOW

6 otvorů, rozteč 100 mm

VESA 215 × 215mm

napájení

maximálně 50 W

maximálně 58 W

maximálně 140 W

maximálně 145 W

maximálně 148 W

rozměry (š × v × h)

484 × 414 × 230 mm

520 × 439 × 204 mm

680 × 530 × 220 mm

933 × 480 × 110 mm

800 × 592 × 285 mm

hmotnost

5,3 kg

7,4 kg

10,1 kg

18 kg

16,7 kg

další vlastnosti

DFC (Digital Fine Contrast), HDTV Ready, XD Engine

lesklý povrch, MagicSpeed, MagicBright2, MagicColor, MagicTune, HDTV Ready, PIP/PBP, Virtual Dolby a BBE

XD Engine, digitální redukce šumu, hřebenový filtr, DLTI/ DCTI (vylepšení kontrastu a barevnosti), pětipásmový ekvalizér, šest ekvalizérů

AVL, ATS, ZOOM, zmrazení obrazu, WSS, PIP, PAP, PAT (1 tuner), obvody pro zlepšení obrazu (DCTI/DLTI/DMDI)

Active Vision LCD, PIXEL PROcessing III PRO, Progressive Scan/DCDi Faroudja, Real Digital Picture, HD ready, 3D Colour management, Back Light Control, DNR

obsah balení

monitor, napájecí kabel, D–sub kabel, DVI kabel, audio kabel, dálkový ovladač, 2× AAA baterie, stručný český návod, CD s podrobným návodem a softwarem

monitor, napájecí kabel, D–sub kabel, audio kabel, dálkový ovladač, 2× AAA baterie, prachovka, stručný návod, CD s podrobným návodem a softwarem

televizor, stojan, napájecí kabel, televizor, napájecí kabel, dálkový televizor, dálkový ovladač, dálkový ovladač, 2× AAA baterie, ovladač, 2× AAA baterie, český 2× AAA baterie, český návod český návod, schéma zapojení, návod CD s návodem

cena

8.776 Kč (bez DPH 7.375 Kč)

11.620 Kč (bez DPH 9.765 Kč)

13.990 Kč (bez DPH 11.756 Kč)

14.990 Kč (bez DPH 12.597 Kč)

17.190 Kč (bez DPH 14.445 Kč)

kontakt

LG Electronics CZ, s. r. o., 234 094 600, cz.lge.com

Samsung Zrt., česká organizační složka, 844 000 844, www.samsung.cz

LG Electronics CZ, s. r. o., 234 094 600, cz.lge.com

FAST ČR, a. s., 323 204 111, www.sencor.cz

FAST ČR, a. s., 323 204 111, www.sencor.cz

28

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

LG M208WA–BZ Nejmenší účastník testu je typickým zástupcem hybridních monitorů. Vychází z klasického 20,1" LCD řady FLATRON Wide. Příjem televizního signálu zajišťuje analogový tuner a tomuto „doplňku“ jsou uzpůsobeny i některé funkce a vybavení. Dodejme pro úplnost, že řada nabízí i model s 19" respektive 22" úhlopříčkou.

Design a zpracování Připomínat skutečnost, že firma LG vyrábí nápadité monitory, by bylo pověstným nošením dříví do lesa. Design je propracovaný, zajímavý a někdy až avantgardní. Proti tomu, na co jsme zvyklí, působí testovaný model nenápadně až usedle. LG tentokrát vsadilo na černou barvu a jednoduché, leč funkční tvary. Nikde nenajdete žádný chrom ani další příkrasy a jedinou zvláštností je jemně proužkovaný rámeček se střídavou lesklou a matnou linkou. Tradičním prvkem je vlnka ukrývající hlavní vypínač a indikátor stavu monitoru. Modré světlo (v aktivním stavu) by mohlo být o něco méně intenzivní, nebo regulovatelné. Do spodní části jsou zakomponovány reproduktory se slušným zvukem. Zpracování celého monitoru je spíše průměrné. Kruhový podstavec dává monitoru dobrou stabilitu, i když odolnost proti chvění by mohla být lepší. Svůj podíl na tom má jednoduchý stojan, který umožňuje naklápění v podprůměrném rozsahu 0 ° — 15 °. Výhodou je naopak možnost otáčení kolem svislé osy.

Výbava Oblá zadní část panelu nabízí velmi dobře přístupné konektory. Najdete tu všechny běžné porty — VGA, DVI, S–video, komponentní i kompozitní vstupy, sluchátkový výstup a nechybí ani SCART. Soupis podtrhuje anténní vstup. Škoda, že se nemyslelo na budoucnost: ve výčtu chybí konektor HDMI. Je to handicap, protože monitor díky svým parametrům hravě zvládá i signál s vysokým rozlišením. Uživatelé by jistě také ocenili USB rozbočovač na boku přijímače. Na zadní stěně monitoru jsou otvory pro připev-

nění na zeď, ale bez speciálního držáku se kvůli orientaci konektorů neobejdete.

Ovládání Až na zmiňovaný hlavní vypínač se monitor s ovládacími tlačítky nechal inspirovat v říši televizorů. Proti běžné praxi jsou totiž umístěna na horní straně, což je z pohledu ovládání televize výhodné. Pokud však používáte LG častěji jako monitor, není umístění ideální. Kategorie LCD monitorů s panelem TN však není primárně určená k výraznějším grafickým aplikacím, a tak to příliš nevadí. Navíc je k dispozici velmi dobře zpracovaný dálkový ovládač, jehož ergonomie je příkladná. Dobře se drží a reakce na stisknutí tlačítka přichází okamžitě. Jelikož je menu televizní i počítačové části identické, je pohodlnější volit parametry pomocí ovladače než tlačítky na monitoru. Výhodou menu je bezchybná čeština, naopak grafické zpracování by mohlo být lepší. „Dosové“ ikony působí poněkud archaicky, ale přehlednost jim nechybí. Menu je rozčleněné do šesti skupin, ve kterých můžete aktivovat ladění, regulovat obrazové parametry, korigovat zvukový projev, nastavovat čas a s ním spojené funkce. Z klasických menu známých u monitorů se vytratila regulace jasu a kontrastu, které se přesunuly do nastavených režimů.

V praxi Zapojení přístroje zvládne takřka každý a pro ostatní je připraven podrobný návod v češtině. První spuštění v televizním režimu vyvolá okno s volbou jazyka a země (čeština nechybí). Automatické ladění udělá veškerou práci za vás, ale je zde i možnost ručního ladění. Jednoduchá tabulka naladěných kanálů umožňuje bez problémů posouvat, CLiCK! 11/2007

mazat nebo editovat vše, co obsahuje. Kvalita příjmu byla v testu překvapivě dobrá, což svědčí o příkladné citlivosti vstupního tuneru. Za pochvalu však rozhodně nestojí dekodér teletextu, který měl značné problémy s českou diakritikou.

Test Jelikož se jedná o panel s technologií TN, nečekali jsme v oblasti pozorovacích úhlů žádné zázraky, přesto nás LG mile překvapilo. Díky vyššímu jasu je i pohled pod úhlem 45 ° velmi dobrý. Obraz jen lehce žloutne, ale toho si všimnete pouze u bílé či pleťové barvy. V extrémních úhlech je vidět znatelný úbytek jasu, ale stále lze obraz sledovat. V rámci tohoto testu je výsledek nadprůměrný. Podsvícení je velmi dobré, v horní části sice nedosahuje zcela perfektní homogenity, ale nejde o nic fatálního. Monitor během testování vykazoval slušnou hloubku obrazu a v dané kategorii kvalitní podání černé barvy. Barvy jsou sice lehce přebarvené, ale to lze částečně korigovat změnou nastavení. Při detailním sledování videa v plném rozlišení je trochu patrný šum, ale ten se vzhledem k úhlopříčce snadno ztratí. Rychlost odezvy je dostatečná a LG nemá problémy ani s hrami typu Half Life 2. Kombinace dvou rozdílných systémů se u LG celkově povedla, i když k určitým kompromisům zde došlo. Pochvalu si zaslouží velmi dobrá užitná hodnota a kvalitní příjem analogového signálu.

CLiCK! HODNOTÍ Cena, kompaktní tvary, zpracování, dobré příjmové vlastnosti tuneru. Absence HDMI, čeština v teletextu, chybí obraz v obraze. Zajímavá volba pro ty, kteří hledají LCD monitor se samostatně fungujícím televizním přijímačem menších rozměrů a nevyžadují špičkové obrazové parametry. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 29

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Samsung SyncMaster 225MW

Druhou kombinaci LCD monitoru a televizního přijímače dodal Samsung. Ačkoliv obě části mohou fungovat nezávisle, je SyncMaster 225MW opět především monitorem, jehož funkce jsou rozšířeny o analogový televizní tuner.

Design a zpracování Výrobce u svých monitorů dbá na perfektní vzhled a drží typický styl, podle kterého je poznáte na první pohled. Design testovaného modelu vychází z osvědčených prvků — zakulacené rohy, lesklý povrch a ve spodní části stříbrná linka ústící do hlavního vypínače. Tenký rámeček obepíná 22" displej s matným povrchem. Úskalí v podobě lesklého rámečku, který je magnetem na prach a otisky, jsme už několikrát komentovali. Výrobce si tuto nepříjemnou vlastnost uvědomuje a v příslušenství naleznete rovněž utěrku z mikrovláken. Zajímavým prvkem je zvukovod reproduktorů, který se nachází pod celou délkou chromované lišty ve spodní části. Kvalitním zpracováním i nápaditým ztvárněním sice monitor vyniká, ale s ergonomií to už tak dobré není. Samsung se vzdal výraznější polohovatelnosti, svůj podíl na tom nese také jednoduchý čtvercový stojan. Ten sice poskytuje výbornou stabilitu, ale pouze možnost

náklonu (+5 °/-20 °). Nezapomeňte také na to, že jeho poloha vůči očím bude zřejmě příliš nízká a nejspíš bude potřeba ho něčím podložit.

liku, proto jsme nastavili angličtinu a pro určení regionu vybrali z nabídky geograficky nejbližší Německo. Následně můžete volit mezi ručním a automatickým laděním. Druhá možnost je pohodlnější a rychlejší, neboť za necelé tři minuty je celé pásmo prohledané. Příjem dostupných programů je kvůli nepříliš citlivému tuneru pouze průměrný. Markantní rozdíl v kvalitě zobrazování byl vidět zejména po připojení externího set–top boxu a využití digitálního příjmu. Vyšší rozlišení se blahodárně projevilo při sledování videa ve vysokém rozlišení. Zvuková část nabízí průměrný zážitek a o bohatém zvukovém doprovodu si přes veškerou snahu můžete nechat zdát. U malého LCD televizoru nelze očekávat stejné zvukové podání jako u dospělých modelů nebo domácího kina. Ocenění si zaslouží přítomnost funkce obraz v obraze (PIP). Při práci na počítači tak můžete na ploše sledovat televizní vysílání. Volit lze ze tří rozměrů okna — malé, větší a polovina plochy displeje (to však značně deformuje obraz).

Výbava

Test

Na zadní části nenajdete žádný kryt konektorů. Výhodou je skvělý přístup, které jsou orientované směrem dozadu. Bez speciálního držáku však montáž na zeď neprovedete, byť vzadu najdete otvory s roztečí 100 × 100 mm. Vedle standardních vstupů VGA, DVI–D a anténního portu nechybí SCART, komponentní video a audio a hlavně HDMI včetně HDCP. Nemusíte se proto obávat přehrávání chráněného videa z Blu–ray nebo HD–DVD. Na pravém boku najdete výstup pro sluchátka a na opačné straně vstupy S–video a cinche kompozitního AV portu.

Zkouška pohledových úhlů ukázala pro TN panely typické žloutnutí při odchylce větší než 45 °. Při výchylce shora došlo navíc ke značnému úbytku jasu a v extrémním pohledu až k inverzi obrazu. Homogenita podsvětlení je na tuto kategorii velmi dobrá. Pouze u zelené plochy bylo patrné ztmavení v horní části. Deklarovaná odezva panelu 5 ms se v praxi ukázala jako nadsazená, přesto je monitor velmi dobře použitelný k přehrávání televizních programů. Díky příznivému poměru stran 16:10 lze i filmy na DVD sledovat velmi dobře. Vzhledem k použitému panelu počítejte s omezeným barevným podáním. Monitor nemá špatnou hloubku obrazu, díky tomu jsou i tmavé scény velice dobře podány. U světlejších scén je však patrné přepálení. Tradiční bíločerný přechod mile překvapil, neboť neukázal očekávané proužkování. S duhovým přechodem se ukázala tendence k výrazně pastelovým barvám, především červené. Samsung ničím výrazným nepřekvapil, přesto jsme s ním byli spokojení. Kombinace monitoru s televizním přijímačem se osvědčila jako velmi praktická.

Ovládání Pod displejem je velmi nenápadně umístěno osm dotykových tlačítek. O zmáčknutí informuje zvukový signál, ale popisy jsou velmi nevýrazné, což ztěžuje orientaci ve dne natož v noci. Menu je poměrně strohé a graficky málo nápadité. Přesto nabízí regulaci všech podstatných parametrů. Mnohem zajímavější možnosti ovládání monitoru nabízejí nástroje Magic, dodávané na CD, jejichž podpora je dostupná pouze v režimu PC. Většinou budete muset vystačit s dálkovým ovladačem, který vychází z osvědčeného konceptu výrobce. Vyniká přehledným uspořádáním a nezapře svůj původ u televizních přijímačů. Nabízí přímý přístup k většině často používaných funkcí včetně režimu Sleep. Dobrá je směrovost i dosah, výborná odezva a nebýt drobných tlačítek ve spodní části, nebylo by co vytknout.

V praxi Správné zapojení není žádná věda. Po přepnutí do televizního režimu je třeba vyvolat menu, kde pod ikonou antény naleznete potřebné odkazy. Nenajdete bohužel češtinu ani Českou repub30

CLiCK! HODNOTÍ Monitorová část, oddělené fungování, rychlost odezvy, softwarová výbava, obraz v obraze. Nulová podpora češtiny, polohovatelnost, slabší citlivost tuneru, strohé menu, drobné chyby v provázanosti systémů. Sympatické hybridní řešení kombinující klasický LCD monitor a televizní přijímač, navíc přitahuje pozornost svou cenou. Škoda několika kompromisů. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

LG 26LC41 Prvním plnohodnotným televizorem v testu je zástupce asijské provenience vyrobený v Polsku. Úhlopříčka 26 " je nejmenší mezi běžně nabízenými plochami na trhu širokoúhlých LCD televizorů. LG pracuje s obvyklým rozlišením 1.366 × 768 bodů.

Design a zpracování Jeden z nejlevnějších modelů LG nepůsobí na první pohled nijak lacině. Zpracování je na velmi dobré úrovni, všechny díly přesně lícují a nikde nic nevrže. Design je jednoduchý, přesto si zachovává návaznost na dražší modely. Displej obepíná tenký rámeček, který opticky příliš nezvětšuje hmotu zařízení. Reproduktorová lišta je tradičně umístěna do spodního, širšího lemu a oživujícím prvkem je stříbrná lišta ukrývající zelenou indikační diodu. Obdélníkový stojan, který je v transportním stavu odmontován, je třeba přišroubovat k displeji, samozřejmě jen v případě, že nebudete chtít připevnit televizor na stěnu. Při zavěšování je potřeba dát pozor, abyste kvůli umístění konektorů použili výklopný držák. Jestliže využijete stojanu, budete odměněni výbornou stabilitou, ale musíte se spokojit s nulovou polohovatelností.

Výbava O tom, že máme před sebou čistokrevný televizor, svědčí i skladba konektorů na zadní straně. Vedle anténního vstupu najdete 2× SCART, variabilní audiovýstup a nechybí ani konektor VGA pro připojení k počítači. V levé části jsou porty komponentního audia i videa. Zlatým hřebem je dvojice moderních HDMI konektorů, které zajistí propojení se zdroji signálu s vysokým rozlišením.

Ovládání Na první pohled nenajdete na televizoru žádné ovládací prvky. Teprve po podrobnějším zkoumání se na pravém boku objeví osm tlačítek,

CLiCK! 11/2007

která dovolují téměř plnohodnotné ovládání. Vedle standardní volby programů a regulace hlasitosti poskytují přístup k menu a pohyb v něm. Běžné každodenní ovládání je přece jen lepší svěřit dálkovému ovladači. Ten je po ergonomické i funkční stránce vzorem pro ostatní výrobce. Tlačítka jsou příjemně velká a všechny důležité funkce snadno dostupné. Na někoho může množství tlačítek působit nepřehledně, ale je to ve prospěch věci, neboť se jediným stiskem dostanete k požadované funkci. Některá tlačítka jsou připravená komunikovat s dalšími produkty stejného výrobce. Dosah a směrovost ovladače je vynikající.

V praxi Díky vysoce citlivému přijímači je nalezení dostupných kanálů velmi přesné. Tuner bohužel neumí načítat názvy programů a ani je neřadí. Vše je nutné udělat ručně až v tabulce správy programů. Ovládání je díky stejné filozofii velmi podobné jako u modelu LG M208WA, pouze grafika je o třídu kvalitnější. Nechybí čeština, a tak je vše přehledné i pro laiky. V menu nás zaujala možnost uložení dvou uživatelských nastavení korekce videa a jednoho individuálně nastaveného podání barev s řiditelnou složkou RGB. Praktická je jednoduchá korekce jasu zvláštním tlačítkem na dálkovém ovladači. Nabídku dovršuje sdružená korekce XD pro posílení sytosti barev, kontrastu a potlačení šumu, jejíž přínos můžete simulovat přímo na obrazovce.

Zvuk je u LG detailní a čistý. Výkon audiočásti patří k nejlepším v testu, přesto by basů mohlo být více. Přesvědčivěji se cítí reproduktory ve středech a výškách.

Test Při testu pozorovacích úhlů se projevil typický úbytek jasu, ale až při poměrně značné výchylce. Při extrémních hodnotách již docházelo k inverzi obrazu, zvláště ve tmavém spektru. Homogenita prosvětlení trpí lehkou nerovnoměrností především v rozích panelu. Největším problémem zobrazování je pro LG tmavé spektrum, přes veškerou snahu se nepodařilo potlačit typický namodralý nádech. Zvláště v tmavých scénách dochází ke slévání jednotlivých odstínů. Barevné podání je rovnoměrné s tendencí k pastelovým barvám. Rychlost panelu je spíše průměrná a v nejrychlejších scénách dochází k mazání hran. Přesto se nemusíte promítání filmů bát. Obraz ze vstupu HDMI má velmi dobrý jas i kontrast, vynikne tak kvalitativní rozdíl proti analogovému televiznímu vysílání. Přes všechny objevené nedostatky je LG 26LC41 vyváženým modelem s velmi dobrou užitnou hodnotou.

CLiCK! HODNOTÍ Intuitivní ovládání, vynikající dálkový ovladač, rozšířená nabídka korekcí videa. Průměrné zobrazování z analogového zdroje, zobrazení tmavého spektra. Nejmenší z televizorů v testu ukázal standardní, až lehce nadprůměrné výsledky. Zájemcům nabídne velmi dobrou výbavu, vysoký výkon, ale pouze průměrné zobrazování. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 31

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Sencor SLT 3204 Značka Sencor zastřešuje hned několik řad výrobků z různých oblastí. Na jedné straně to umožňuje nabídnout zákazníkovi široké spektrum, na druhé straně to přináší problém s nevyrovnanou kvalitou a technickou vyspělostí. Hlavní devizou, se kterou televizor SLT 3204 přichází na trh, je příznivý poměr ceny a výkonu.

Design a zpracování Sencor nepatří právě mezi designérské klenoty. Snaha o co nejlevnější výrobu je bohužel až příliš znát. Fádnost lacině působícího černého plastu nenarušuje kromě loga žádný oživující prvek. Televize působí širokým a robustním dojmem, což mají na svědomí do boků umístěné reproduktory s velmi dobrým prostorovým podáním zvuku. Masivní obdélníkový stojan drží pevně celou váhu panelu, stabilita je v pořádku a nehrozí překlopení displeje. Horší je to s odolností proti nežádoucímu chvění. Kvůli mechanickému ukotvení si s houpáním poradí pouze podprůměrně. Nežádoucímu posunu po podložce účinně zabraňují gumové terče.

Výbava Na zadní straně panelu najdete příkladně umístěné konektory. Nebyl by žádný problém umístit televizor na zeď. Jediným zádrhelem může být nestandardní rozložení šestice závitů s roztečí 100 mm. Mezi výčtem nabízených konektorů nechybí žádný z běžně užívaných, včetně jednoho HDMI. Dvojice SCARTů je schována za jednoduchým krytem, většina ostatních konektorů je tradičně umístěna v centrální části zadní stěny. Výjimkou je S–video, vstupy pro připojení videokamery a sluchátkový výstup, které najdete v levém dolním rohu. Jednoduchý dvoupólový konektor napájení u tohoto typu zařízení neodpovídá vyhlášce (ta je však v dnešní právní úpravě nezávazná).

Ovládání

užitečným funkcím, jako je korekce rozměrů obrazu nebo teletext.

Praxe Po prvním zapnutí vás uvítá menu s volbou jazyka (včetně češtiny). Po jejím potvrzení následuje výběr země, a pak už standardní procedura automatického ladění, které je o něco delší (5 minut) než u konkurentů. Kvalita příjmu je spíše průměrná, což se projevilo zejména při testování se zhoršenou kvalitou signálu. Automatika se nedokázala vyrovnat s „duchy“ a částečně pomohlo až ruční doladění. Menu vyniká velmi dobrou grafikou, která uživatele názorně vede, jeho výhodou je také bezchybná čeština. Hlavní část menu je rozdělená na pět částí. Ve zvukové sekci stojí za povšimnutí funkce ekvalizéru, v němž je možné volit ze čtyř režimů nebo nastavit jeden uživatelský. Obrazová část nabízí standardní korekce. V tabulce programů můžete editovat naladěné kanály a v doplňcích je vedle volby jazyka dostupný také časovač a dětský zámek.

Test Sencor nabídne uživateli obraz o úhlopříčce 81 cm při obvyklém rozlišení 1.366 × 768 bodů. Pro barevné podání televizoru jsou charakteristické teplejší barvy, přesto jsou poměrně věrné. Horší to je se schopností rozlišení stupňů šedé škály, která je, zejména v tmavém spektru,

slitá do jednoho celku v téměř 15 % spektra. Pozorovací úhly jsou překvapivě slušné a není problém sledovat obrazovku i z větších úhlů. Musíte se však připravit na úbytek jasu a typické žloutnutí. Homogenita podsvětlení bývá u velkých ploch často neřešitelným oříškem. Sencor ani v tomto ohledu nevybočuje z průměru, což lze považovat za dobrý výsledek. Rychlost panelu je o něco nižší než u ostatních testovaných přijímačů, ale stále není degradující. Filmy jsou i ve vysokém rozlišení kvalitní a neostrost hran v analogovém televizním vysílání je spíše problémem kvality příjmu než odezvy displeje. Sencor v našem testu potvrdil úvodní očekávání a zařadil se svým projevem do průměru. Nabízí uživateli dobrý komfort ovládání, podání obrazu a nevýrazný design.

CLiCK! HODNOTÍ Přehledné menu, slušné obrazové parametry. Fádní design, nekvalitní plasty, označení na dálkovém ovladači, podání tmavých scén. Nabízí vše podstatné, co od LCD televizoru této kategorie žádáte. Škoda několika chyb kazících jinak dobrý dojem. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

Na horní straně přijímače je, po vzoru produktů Sony, umístěna šestice tlačítek, jimiž můžete zapínat a vypínat přístroj, regulovat hlasitost, vstupovat do menu nebo měnit programy. Dálkový ovladač vychází z klasické konstrukce, vyniká dobrou směrovostí a slušným dosahem. Horší to je s velikostí tlačítek, která mohla být větší; zejména barevná kombinace tmavě šedých tlačítek s černými popisy (funkční tlačítka) je naprosto nevhodná. Na rozdíl od tlačítek na těle televizoru je ovladač vybaven přímým přístupen k mnoha 32

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Toshiba Regza 32C3000PG Zajímavá televize nové řady Regza pochází od renomovaného výrobce Toshiba, který na našem trhu ještě stále není aktivní tak jako v okolních zemích. Do stanovené cenové hranice se vešel model 32C3000PG s 32" širokoúhlým panelem a obvyklým rozlišením 1.366 × 768 bodů s nálepkou HD Ready.

Design a zpracování Toshiba nabízí elegantní design a velmi spokojeni jsme byli s kvalitou plastů i jejich zpracováním. Převládající matné černi přidávají na zajímavosti stříbrné doplňky. Celá televize působí velmi lehce a subtilně, k čemuž přispívá také relativně tenký rámeček na okraji zdobený tenkou stříbrnou linkou. Příjemná je také malá tloušťka (115 mm bez stojanu). Optické odlehčení podporují reproduktory umístěné pod panelem, což jim však neubírá na velmi dobrém prostorovém projevu. Pozornost upoutá stříbrný podstavec vycházející ze stylu počítačových monitorů. Stojan ve tvaru bumerangu je především funkční a dodává přístroji velmi dobrou odolnost proti chvění a stabilitu. Mechanismus umožňuje také natáčení podél svislé osy o 45 ° na každou stranu, což se u čistokrevných televizorů nevidí často. Čtveřice závitů na zadní stěně displeje nabízí možnost přichycení na stěnu (rozteč 21,5 × 21,5 mm).

Výbava Mezi velmi důležité parametry, na které je dobré před koupí televizoru zaměřit pozornost, patří konektivita. Toshiba nabízí dostatečně širokou paletu pro bezproblémové začlenění do sestavy domácího kina. Samozřejmě zde najdete anténní vstup, VGA pro propojení s počítačem, komponentní video, dvojici SCARTů, několik audiovýstupů včetně subwooferu, ale zejména dvojici HDMI konektorů. Zajímavými doplňky jsou dva držáky kabelů a také mechanické zabezpečení proti překlopení televizoru.

Ovládání O stavu přístroje informuje nenápadná indikační dioda. Je to jediný informační prvek dostupný přímo na těle televize. Základní ovládací tlačítka jsou ukrytá na pravém boku a kromě přístupu k menu nabízejí regulaci hlasitosti, volbu kanálu a samozřejmě přepínač pohotovostního režimu. Hlavní práci však odvádí poměrně robustní dálkový ovladač, který je velmi dobře zpracovaný po stránce ergoCLiCK! 11/2007

nomické i kvalitativní. Díky svým tvarům sedí velmi dobře v dlani, tlačítka jsou dostatečně velká a jejich rozestupy optimální. Jediným slabším místem je kruhový ovladač umožňující pouze pohyb v menu, ale nikoliv přepínání programů a regulaci hlasitosti. K těmto operacím jsou určena samostatná tlačítka. Odezva na namáčknutí je o něco pomalejší, než by bylo potřebné. Chválu naopak zaslouží výborný dosah i slušná směrovost ovladače.

V praxi S dodávaným českým návodem není ani pro technicky méně zdatné uživatele zapojení problém. Po zapnutí přijímače se objeví menu s volbou jazyka (včetně češtiny) a země. Pak již následuje automatické prohledávání dostupných programů. Hledání netrvá déle než čtyři minuty, po nichž se spustí první naladěný program spolu s tabulkou všech nalezených kanálů. Kvalita analogového tuneru je příkladná a zamrzí jen absence DVB–T. Nechybí možnost roztřídění stanic a nastavení parametrů, vše je intuitivní a díky bezchybné češtině jednoduché. V přehledně zpracovaném menu nečekají žádné záludnosti. Ikonová grafika jej rozděluje na pět samostatných částí — první je věnována parametrům obrazu, druhá zvuku, třetí nastavení jazyka a ladění, čtvrtá ovládá časo-

vač a poslední je vyhrazena dalším nastavením. Pochvalu si zaslouží velmi rychlý teletext umožňující použití titulků.

Test Rozlišení 1.366 × 768 pixelů není při velké ploše panelu žádným zázrakem, ale s trochou shovívavosti lze přístroj použít i jako monitor. Displej vyniká velmi dobrými pozorovacími úhly, pouze u větších výchylek dochází k úbytku jasu. K deformacím však nedochází. Podsvětlení je překvapivě homogenní a nebýt lehkých odrazů od okrajů, bylo by výborné. Největším problémem levných LCD panelů je zobrazení tmavých scén a rozlišovací schopnost v krajních spektrech šedé škály. Tmavé scény u Toshiby postrádají detaily, ale světlé spektrum je naopak vykreslené poměrně dobře. Barevný projev má tendenci k pastelovým barvám, ale záleží na detailním nastavení parametrů v menu. Doba odezvy odpovídá použitému typu displeje a ve filmech ani při rychlých scénách neomezuje využití televizoru. Toshiba v testu mile překvapila a případný uživatel s ní neudělá chybu. Je jen otázkou, zda za o málo vyšší cenu nekoupit model 3030, který již nabízí DVB–T tuner.

CLiCK! HODNOTÍ Kvalitní zpracování, dobré ovládání, elegantní design. Průměrné zobrazování. Za rozumné peníze poskytuje velmi kvalitní zpracování, dobrou výbavu a průměrné zobrazování. Výhodou je také kompletní lokalizace a rychlý teletext. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 33

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Vše, co jste si přáli vědět o fotografování, a báli jste se zeptat

Fotoakademie —

ÍL D . 29

histogram při fotografování a editaci Od dob vynálezu fotografie není lepšího nástroje ke kontrole expozice nebo její opravě, než je histogram. Snad všechny aparáty dnes nabízejí zobrazení histogramu bezprostředně po fotografování a mnohé i během přípravy snímku. Lidé však často histogram nepoužívají, což je škoda. Nejde o nic těžkého. Roman Pihan (zkušený fotograf, dlouholetý fotografický publicista, přednáší fotografii pro Institut digitální fotografie) Jan Březina (publicista, odborný garant a lektor Institutu digitální fotografie)

u některých fotoaparátů až 4.096), histogram proto netvoří jednotlivé sloupce, ale spojitou křivku.

Ideální histogram neexistuje

Histogram je statistika, která prozrazuje, kolik je na snímku tmavých, šedých a světlých bodů. Jejich počet odpovídá celkové ploše snímku. Histogram proto může být chápán

jako statistika ukazující, jaká plocha na snímku je tmavá, jaká šedá a jaká světlá. Reálný snímek je však tvořen mnoha polotóny — od černé po bílou (většinou 256,

Možná vás napadne otázka, jaký histogram je ideální. Odpověď je prostá, protože ideální histogram neexistuje. Vždy jde o vzhled scény a záměr fotografa. Přesto se dají určit některá pravidla, která odpoví na otázku správné expozice. Ostatní je otázka cviku. Obecně platí, že expozice by měla bránit výrazným přepalům bílých míst a histogram by měl být rozumně rozprostřen v rámci celého rozsahu. Prostým pohledem na scénu je poměrně snadné odhadnout, zda její histogram má spíše dominovat vlevo (low key), což charakterizuje tmavý snímek, nebo zda má být

9x 7x 4x

Histogram je prostá statistika jasu jednotlivých bodů. V reálu je však pixelů mnoho, stupňů šedi je 256 i více. Proto je histogram křivka, nikoli jen tři sloupce jako v našem zjednodušeném příkladě.

Nehledejte ideální histogram. Histogram má vždy vztah ke scéně. Na obrázku racka je jasné, že těžiště histogramu musí být vpravo u světlých

Pokročilejší metody kontroly a opravy expozice nesledují jen jeden

tónů — taková je i scéna. Naopak u nočního města musí být těžiště histo-

histogram jasu, ale histogramy všech tří barevných složek RGB. To je

gramu vlevo — u tmavých tónů, jinak by totiž obrázek nevyzněl jako noční.

důležité zejména u snímků, kde jedna barva silně dominuje.

34

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Malý kontrast se na histogramu prozradí histogramem sraženým ve středu pole. Naopak vysoký kontrast vyplní celé pole histogramu. Histogram uříznutý vpravo u bílých tónů značí přeexpozici bílé.

jeho těžiště vpravo, a obrázek tak bude světlý (high key). Potom je už snadné nastavit expozici tak, aby odpovídala záměru fotografa k realitě scény, a přitom bránila přeexponování či podexponování snímku. Vše výše uvedené prozradí histogram.

a siluet (histogram je roztažený v celém rozsahu), zatímco málo kontrastní fotografie víc ukazují skutečný vzhled snímaných objektů (histogram je spíše ve středu rozsahu). Kontrast by neměl překročit možnosti fotoaparátu. Histogram pokrývající celé pole zleva doprava využívá plně možností snímače.

Kontrast a histogram Pohled na histogram také okamžitě odhalí, jaký má snímek kontrast. Kontrast je rozdíl mezi tmavými a světlými místy a na histogramu se ihned prozradí. Hodně kontrastní snímky (často v protisvětle) jsou spíše hrou tvarů

Histogram a expozice V úvodu jsme uvedli, že histogram slouží primárně ke kontrole nebo opravě expozice. Jak tedy expozice histogram ovlivňuje? Pokud zvýšíte množství světla dopadajícího na senzor, snímek bude svět-

lejší a histogram se celý posune více vpravo směrem ke světlejším tónům. Příliš světlý snímek histogram vysune mimo hranice a bílá místa se stanou přeexponovanými. Nástroji k zesvětlení snímku jsou kladná expoziční kompenzace (např. +1), prodloužení expozičního času, otevření clony (snížení clonového čísla např. z 6,3 na 5,6) či zvýšení citlivosti (hodnoty ISO). Pokud naopak snížíte množství světla dopadajícího na senzor, snímek bude tmavší a histogram se posune vlevo. Příliš tmavý snímek nevyužije celý histogram a snímek bude podexponovaný.

RGB histogram Pokročilejší techniky kontroly nebo opravy expozice při editaci nesledují na histogramu jen jas, kdy histogram ukazuje statistiku černobílé verze obrázku, ale i barvy. K tomu slouží RGB histogram, který nabízí stále více fotoaparátů. Není to nic jiného než statistika jasu, ale tentokrát v trojím provedení — pro každou RGB složku obrázku zvlášť. Jas přitom netvoří nic jiného než právě součet všech tří barevných složek RGB dohromady. RGB histogram je tedy jen jemnější pohled na stejnou věc.

Podle histogramu není problém expozici opravit. Na podexponovaném snímku jsou dobře vidět černá místa již bez kresby a na přeexponovaném přepálená místa v obloze, která je tím celá vybělená. Proti tomu správná expozice využívá ideálně celou plochu histogramu, tj. všechny stupně šedé od černé po bílou, které fotoaparát umí. CLiCK! 11/2007

35

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Nejmenší neznamená nejhorší

Zrcadlovka a pětice objektivů Olympus E–410 Loni na podzim přišel Olympus s nejmenší digitální zrcadlovkou na světě E–400. Tehdy jsem si kladl otázku, jestli jde jen o plácnutí do vody, nebo zda po takovém aparátu existuje poptávka. Uplynul rok, někteří z konkurentů svoje přístroje rovněž zmenšili a Olympus začal prodávat vylepšenou verzi. Není menší, i tlačítka a ovladače jsou na svém místě, ale nový snímač a drobné inovace rozhodně stojí za prozkoumání. Zároveň jsme otestovali také dva základní a tři pokročilé objektivy, které patří k nejčastějším volbám nakupujících. Jiří Vítek (šéfredaktor magazínu Click!)

Když vezmete E–410 poprvé do ruky, dýchne na vás nostalgie. Schválně jsem ji doma položil vedle staré Prakticy a všímal si rozdílů. Rozměry jsou podobné, otočný volič také, chybí klička pro převíjení filmu, je tady o pár tlačítek a jeden displej víc, místo filmu vkládáte paměťovou kartu a bez akumulátoru si ani neškrtnete. Olympus je prostě foťák ze staré školy.

Ovládání a ergonomie Přes malé rozměry těla a minimální vybrání pro uchopení pravou rukou (grip) se foťák drží dobře. Proti předchozí verzi přibyla pogumovaná plocha a ostré hrany byly nahrazeny zaoblenými. Snad proto se nemusí bát ani majitelé delších prstů, kterým se bude s Olympusem pracovat lépe než třeba s Canonem EOS 350D. Zatímco ukazovák spočívá na spoušti, případně vedle ní na tlačítku pro kompenzaci expozice, palec obsluhuje otočné kolečko ovládající clonu, čas, citlivost a další parametry. Ty vybíráte opět palcem pomocí čtyř tlačítek uspořádaných do kříže a potvrzujete středovým knoflíkem. Levá ruka má na starosti vyklápění blesku, nastavení samospouště či sériového snímání a samozřejmě také vstup do menu, mazání a zobrazování snímků. Všechno je zkrátka na svém místě, dobře dostupné a díky trochu vysunutému hledáčku nemusí levoocí fotografové příliš ohýbat nos. 36

Viditelných změn proti modelu E–400 moc není. Jednou z nich je nově pogumovaný prostor na přední straně vedle objektivu.

Dobře a logicky rozmístěné voliče usnad-

Lokalizované menu ctí styl značky, ale přístup k některým volbám je komplikovaný. Množství nastavení může laika u zrcadlovky nejnižší třídy ohromit, ale ve skutečnosti nijak nevybočuje z řady. Naštěstí lze základní parametry nastavovat snadno a rychle s pomocí obrazovky informující o zvolených hodnotách. Stačí výběr křížovými tlačítky a volby otočením kolečka. Těm, kdo nechtějí zabíhat do tajů tvůrčí fotografie, je určeno celkem 31 scénických režimů. Na kruhovém voliči jsou dostupné samozřejmě i ty obvyklé (portrét, krajina, sport, květina a noc). Ovládání je zkrátka povedené a z rozměrů je vidět, co všechno lze ze standardu 4:3 vytěžit.

ňují ovládání.

Praxe Lidé zvyklí na vyšší třídu digitálních zrcadlovek mohou některé funkce postrádat. Chybí třeba stabilizátor, přímý výběr ostřicího bodu a některé další volby jsou dostupné jen v menu, nikoliv pomocí samostatného tlačítka. Olympus je zkrátka určený spíše pro ty, co fotí některým z automatických režimů a občas sklouznou k ručnímu nastavování. CLiCK! 11/2007

FAKTA Olympus E–410 — digitální zrcadlovka Snímač: Live MOS, formát 4:3 Rozlišení: 10 MPx (3.648 × 2.736 bodů) Displej: TFT LCD 2,5 "/230.000 bodů Závěrka: elektronicky řízená štěrbinová, 60 — 1/4.000 s Citlivost: ISO 100 až 1.600 Měření expozice: vícesegmentové (49 segmentů), středově vyvážené, bodové; kompenzace ±5 EV Ostření: automatické (3 ostřicí body), manuální Paměť: paměťové karty Compact Flash a xD Rozhraní: kombinovaný konektor (USB 2.0 a videovýstup) Podporované formáty: RAW, JPEG Další funkce: živý náhled, blesk, vyvážení bílé, uživatelská nastavení, scénické režimy, bajonet pro objektivy standardu 4/3, protiprachový ultrazvukový filtr Napájení: Li–Ion akumulátor Obsah balení: fotoaparát, popruh, akumulátor, USB kabel, videokabel, nabíječka, napájecí kabel, krytka hledáčku, krytka patice blesku, krytka bajonetu, návod, CD s návodem a softwarem Olympus Master 2.0 Rozměry (š × v × h): 130 × 91 × 53 mm Hmotnost: 375 g (bez akumulátoru, paměťové karty a popruhu) Cena: 15.990 Kč (bez DPH 13.437 Kč) Kontakt: Olympus C&S, spol. s r. o., 800 167 777,

www.olympus.cz

Funkce živého náhledu koresponduje s touto filozofií a je přístupná přes samostatné tlačítko vedle displeje. Nefunguje přesně tak, jak je zvykem u kompaktních fotoaparátů. Neuvidíte proto zaostřený obraz (pouze indikaci bodu zaostření) a po zmáčknutí spouště nastane krátké zamrznutí kvůli sklopení zrcátka. Výrobce však na funkci od modelu E–330 zapracoval, takže je použitelná i pro trvalé focení. Jde také o dobré lákadlo pro majitele kompaktů, kteří uvažují o přechodu na zrcadlovku. Hledáček je poměrně malý a patří spíše k průměrným. Zobrazuje CLiCK! 11/2007

však všechny potřebné informace. Displej je při daných rozměrech asi největší možný a 2,5palcová úhlopříčka spolu s jemným rastrem poskytuje dostatečný komfort. Poměrně slušná je čitelnost na slunci, i když počet kroků pro regulaci jasu je dost přehnaný. Přítomnost slotu pro xD karty je u Olympusu povinností, většina uživatelů bude zřejmě využívat levnějších karet Compact Flash. Jedinou výhodou formátu xD je možnost panoramatického snímání, podobně jako u kompaktních přístrojů této značky. Ocenění si zaslouží bleskové zobrazování snímků, včetně přibližování a oddalování nebo zobrazení náhledů různé velikosti. K dispozici je také několik režimů zobrazení s různými údaji (histogramy, čas, clona, ISO, číslo snímku apod.) v obraze nebo vedle něj. Osobně mi ani jedno nastavení zcela nevyhovovalo, ale v tomto případě hodně záleží na zvyku a osobních preferencích. Na palubě E–410 chybí už zmíněný stabilizátor, ale počítat můžete alespoň s ultrazvukovým protiprachovým filtrem. Ten funguje podle očekávání a je rozhodně lepší než pravidelné profukování balonkem. Postesknutí si zaslouží pouhé tři ostřicí body, navíc umístěné poměrně blízko u sebe. Lze samozřejmě zaostřit, a teprve poté zvolit definitivní kompozici. Většina uživatelů tohoto aparátu však bude pravděpodobně používat automatiku, pak se toto omezení projeví ještě citelněji. Doufejme, že se v blízké budoucnosti dočkáme alespoň dalších dvou bodů navíc.

CLiCK! HODNOTÍ Rozměry, nový snímač, živý náhled, ovládání, cena, rychlost zobrazování náhledů, menší objektivy, protiprachový filtr. Šum při citlivostech nad ISO 800, absence stabilizace, jen tři ostřicí body. Nejmenší digitální zrcadlovka na světě je povedenou kombinací příjemných rozměrů, funkční výbavy a rozumné ceny. Zmíněné nedostatky nejsou v této kategorii zásadní. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

inzerce

OBRAZ A ZVUK

PŘEŘAĎTE NA VYŠŠÍ RYCHLOST! JEDINÉ POČÍTAČE TESTOVANÉ S-HI SPEED TESTEM NA NAŠEM TRHU! ■ ■ ■ ■ ■ ■

Vyvážené počítače s maximálním výkonem Pečlivá volba značkových komponent Testování a zahoření každého počítače Osobní přístup Sestavy šité na míru Doprava a instalace na místě

Suma Light s procesorem Intel® CeleronTM

již od 6.300,-

Suma Optima s procesorem Intel® CoreTM2 Duo

již od 12.000,-

Suma Beast 2 s procesorem Intel® CoreTM Quad

již od 28.500,-

Všechny sestavy je možno rozšířit a doplnit podle přání zákazníka.

Uvedené ceny jsou bez DPH a bez periferií.

SPOJUJEME SVĚTY

SUMA spol. s r.o., Antala Staška 1074/53a, 140 00 Praha 4 - Krč, tel.: +420 241 021 999, fax: +420 241 021 995, e-mail: [email protected], www.sumanet.cz, www.ss.cz

37

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Kvalita snímků Měření expozice pracovalo během testů velmi dobře, možná proto, že na rozdíl od tří ostřicích bodů pracuje se 49 segmenty. Pochvalu si v této kategorii zaslouží podpora formátu RAW, stejně jako možnost volby jednoho uživatelského nastavení formátu JPEG. Se změnou snímače CCD za Live MOS jsme se nejvíc těšili na výsledky v oblasti digitálního šumu při vysokých hodnotách ISO. Proti E– 400 nastala změna k lepšímu a šum je, zejména v rozsahu ISO 200 až 800, opravdu menší. Samostatnou kapitolou je nejvyšší hodnota ISO 1600. Šum tady poklesl rovněž, ale podle subjektivního pozorování — a také informací z webu — jde spíše o ekvivalent ISO 1250. Při srovnání s konkurencí vybavenou CCD snímači formátu APS–C (Nikon D40X, Samsung GX–10) je úroveň i celková kvalita snímků srovnatelná a zdá se, že se Olympusu konečně podařilo dohnat hendikep v podobě menšího snímače. Při porovnání se snímačem CMOS v zrcadlovce Canon EOS 400D má však E–410 stále co dohánět.

Ve srovnání s konkurencí jsou především základní kitové objektivy znatelně menší. Největší teleobjektiv působí jako bumbrlíček a při největším vysunutí se jeho délka skoro zdvojnásobí. Vzhledem k optickým parametrům má však stále rozumné rozměry.

ných 21.490 Kč s DPH. Pokud o nich uvažujete, rozhodně se nevyplatí je nakupovat zvlášť. Mají několik praktických předností v podobě kompaktních rozměrů (model 14 — 42 mm je jen nepatrně větší než objektiv s pevným ohniskem 50 mm pro zmíněnou Prakticu), shodného závitu pro filtry, neotáčivého předního členu a mod-

rého pruhu na těle, který paradoxně označuje nejnižší třídu. Sluneční clony dostanete v základním balení a lze je zaměňovat, ale vzhledem k rozdílům v ohniscích to nelze doporučit (jedna je segmentovaná a druhá nikoliv). Kvalita kresby je díky přítomnosti asférické čočky (pouze 14 — 42 mm)

Objektivy Na kvalitu výsledných snímků má velký vliv volba objektivu. Proto jsme vyzkoušeli kromě obvyklých základních zoomů ještě tři modely z vyšší řady Profi. Oba základní objektivy (14 — 42 mm a 40 — 150 mm) pořídíte v kitu s tělem zrcadlovky za rozum-

Přes chybějící grip se Olympus drží dobře i majitelům delších či silnějších prstů.

název

Závěr

Zuiko Digital ED 14 — 42 mm 1:3,5 — 5,6

ED 40 — 150 mm 1:4,0 — 5,6

11 — 22 mm 1:2,8 — 3,5

14 — 54 mm 1:2,8 — 3,5

ED 50 — 200 mm 1:2,8 — 3,5

ohnisková vzdálenost 14 — 42 mm (3× zoom) 40 — 150 mm (3,75× zoom)

11 — 22 mm (2× zoom) 14 — 54 mm (2,86× zoom)

50 — 200 mm (4× zoom)

ohnisková vzdálenost 28 — 84 mm (přepočet na kinofilm)

22 — 44 mm

100 — 400 mm

80 — 300 mm

28 — 108 mm

světelnost

f/3,5 — 5,6

f/4 — 5,6

f/2,8 — 3,5

f/2,8 — 3,5

f/2,8 — 3,5

nejkratší zaostřovací vzdálenost

250 mm

900 mm

280 mm

220 mm

1.200 mm

odolnost proti prachu a vodě

ne

ne

ano

ano

ano

průměr filtru

58 mm

58 mm

72 mm

67 mm

67 mm

otočný přední člen objektivu

ne

ne

ne

ne

ne ano (LH–70B)

sluneční clona v balení ano (LH–61C)

ano (LH–61D)

ano (LH–75)

ano (LH–70)

rozměry (š × v)

66 × 61 mm

66 × 72 mm

75 × 93 mm

74 × 88 mm

87 × 157 mm

hmotnost

190 g

220 g

485 g

435 g

1.070 g

cena

6.990 Kč (bez DPH 5.874 Kč)

7.990 Kč (bez DPH 6.714 Kč)

25.490 Kč (bez DPH 21.420 Kč)

16.499 Kč (bez DPH 13.865 Kč)

33.249 Kč (bez DPH 27.940 Kč)

cena při koupi v kitu s E–410

3.000 Kč (bez DPH 2.521 Kč)

2.500 Kč (bez DPH 2.101 Kč)

nelze

nelze

nelze

Parametry testovaných objektivů. 38

a optického členu se sníženým rozptylem (ED — extra–low dispersion) ve srovnání s konkurencí nadprůměrná. Aberace i vinětace se vyskytují, ale v menší míře. Pokud nechcete utratit moc peněz a míníte maximálně využít výhody malých rozměrů, pokryjí vám zmíněné dva modely většinu potřeb. Trochu jiný šálek kávy představuje trojice profesionálních objektivů. Odlišují se poněkud většími rozměry, lepší světelností, utěsněním proti prachu či vodě a především lepší kresbou. Samozřejmostí je opět sluneční clona v balení a neotáčivý přední člen. Zatímco koupi širokoúhlého modelu 11 — 22 mm je třeba dobře promyslet, protože rozdíl v ohnisku není zase takový a cena je nemalá, objektiv 14 — 54 mm je jasnou volbou náročného uživatele. V univerzálním rozsahu zoomu spojuje výbornou kresbu, světelnost i nejkratší použitelnou vzdálenost snímání a vyšší cena je přiměřená nabízeným vlastnostem. Teleobjektiv ED 50 — 200 mm dobře doplňuje požadovaný rozsah a můžete si s ním troufnout i na sport nebo letecký den. Ostatně nad ním stojí už jen špičkový ED 90 — 250 mm, který ovšem pořídíte za pětkrát vyšší cenu. Všechny testované profiobjektivy mají jen velmi malou aberaci a vinětaci, nejhůře je na tom objektiv 11 — 22 mm. Pokud vám opravdu záleží na kvalitě snímku, nejméně dva z nich stojí za zamyšlení.

Vylepšená zrcadlovka E–410 se Olympusu povedla. Cena není přehnaná, nabízené funkce a vlastnosti uspokojí i náročnější uživatele a chyb je jen málo. Snad jedinou závažnější je menší výdrž akumulátoru, zejména pokud používáte živý náhled. Je to daň za malé rozměry a chybějící grip. Jednodenní intenzivní fotografický výlet nebo svatbu však s přehledem vydrží. Jako v mnoha případech je rozhodnutí na budoucím uživateli. Za podobnou cenu seženete třeba Nikon D40X, Samsung GX–1L a jen o málo dražší je Sony Alpha A100 nebo Canon EOS 400D. Na trh se navíc mílovými kroky blíží Panasonic L10. Jen Olympus však nabízí opravdu malé rozměry těla i základních objektivů. CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Univerzální nástroje pro prohlížení, úpravy a správu fotek

Prohlížeče fotografií IrfanView 4.0 a FastStone Image Viewer 3.2 Jedním z důsledků digitálního focení je obrovské množství snímků. Dvougigové paměťové karty se prodávají za babku, v počítačích jsou disky o kapacitách stovek giga a obrázek nestojí nic. Dříve nebo později (ovšem bývá to spíš dříve) vyvstane otázka, jak fotoarchiv organizovat a v jakém programu obrázky prohlížet.

FAKTA IrfanView 4.0 — prohlížeč fotografií Počítač: dle OS Paměť: dle OS Operační systém: Windows 95

Ivo Minařík (bývalý počítačový novinář a současný amatérský fotograf)

a novější, včetně Visty Místo na disku: 5 MB

Součástí Windows je jednoduchý prohlížeč obrázků. Umí několik základních věcí a mnoha lidem celkem postačí. Nicméně řadu akcí nezvládne: neumí například ani velmi jednoduchou editaci obrázku a neporadí si se snímky ve formátu RAW. Není divu, že v oblasti volně dostupných prohlížečů obrázků, které navíc zvládnou základní úpravy, je slušná nabídka.

(včetně pluginů) Cena: zdarma Kontakt:

IrfanView 4.0 Tato aplikace je už delší dobu takřka ideálním nástrojem pro prohlížení fotografií. Proti předchozím verzím autor výrazně zrychlil načítání snímků ve formátu RAW, jinak se příliš změn neodehrálo. Ostatně u léty prověřeného programu, který navíc autor průběžně vylepšuje (před verzí 4.0 byla k dispozici verze 3.99) se revoluce ani nedá čekat. Zachováno zůstalo všechno typické, jako jsou instalace pomocí

Nastavení úprav obrázků v IrfanView: měnit gamma křivku bez náhledu si troufne jen málokdo. 40

Nabídka velikostí náhledů snímků je v Irfanu naprosto postačující.

dvou balíčků (samotný Irfan a zvlášť rozšiřující moduly), naprosto minimální nároky na počítač a rychlá práce. Přetrvávají ovšem i nepříliš atraktivní rysy: oč menší nároky má Irfan na počítač, o to větší je klade na obsluhu. Nedá se říci, že by byl vysloveně uživatelsky nepřívětivý. Naopak, když víte, kam sáhnout a kdy jakou klávesu zmáčknout, je to velmi efektivní nástroj; rozhodně však uživatele přehnaně nerozmazluje. Ovládání probíhá převážně klávesovými zkratkami, u úprav obrázků není k dispozici možnost náhledu a přestože jsem chválil zrychlení práce s RAW, Irfan stále ještě neumí fotky v tomto formátu otočit správným směrem. Při pro-

hlížení série snímků pořízených na výšku je při použití notebooku mnohem pohodlnější otočit ho na bok. Správná orientace souborů JPEG mu však díky EXIF informaci kupodivu problémy nedělá. Pokud jde o editační možnosti, program nabízí všechny obvyklé základní funkce: ořez, změnu velikosti, doostření, změnu jasu, otočení, odstranění červených očí, změnu barevné hloubky a další. Úpravy jsou rychlé a fungují spolehlivě, takže program lze využívat i pro převod z jednoho grafického formátu do druhého. Uživatelská strohost se však projevuje i zde: o náhledu dopadu navržených změn si můžete nechat jen zdát.

www.irfanview.com

Irfan umí zobrazit náhledy snímků v celém adresáři najednou. Velikost náhledů se může pohybovat od miniatur 50 × 50 bodů až po velmi detailní náhledy v rozlišení 800 × 800 bodů. Navíc lze vybrat několik náhledů a aplikovat na ně dávkové operace. Co se uživatelské podpory týče, na webu je k dispozici seznam otázek a odpovědí — často poměrně obskurních. Víc nic. Irfan zůstává i ve čtvrté verzi prohlížečem s podporou obrovského množství formátů — napočítal jsem na 52 typů, včetně velmi exotických, jako je LizardTech MrSID format. Podporuje také truetypová písma a 13 typů multime-

CLiCK! HODNOTÍ Rozsáhlá podpora formátů, klávesové zkratky, dávkové operace, rychlost zpracování. Méně přístupné ovládání, absence náhledů změn, rotace snímků RAW, slabá podpora. Pokud tomuto zdarma dostupnému prohlížeči přivyknete, nejspíš se stane neocenitelným, bleskurychlým pomocníkem. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

FAKTA FastStone Image Viewer 3.2 — prohlížeč fotografií Počítač: dle OS Paměť: dle OS Operační systém: Windows 98 a novější Místo na disku: 5 MB Cena: zdarma Kontakt:

Tuto obrazovku ve FastStonu nikdy neuvidíte. Jedná se o fotomontáž nabídek, jež se objevují po najetí myší ke kraji obrazovky: nahoře náhled na adresář, vpravo informace o snímku, dole možnost zvětšování a vlevo nabídka úprav.

diálních souborů jako MP3, OGG, AVI nebo MIDI. Jde o velmi rychlý program s naprosto minimálními nároky na hardware, který je pro nekomerční použití k dispozici zdarma.

FastStone Image Viewer 3.2 Tento program je novější než Irfan a je to na něm znát. Nabízí mnohem příjemnější uživatelské rozhraní, podporu méně typů souborů (ovšem omezení se týká formátů, o jejichž existenci jsem se dozvěděl až díky Irfanu) a také zajímavých funkcí, jež sice nejsou rozhodující, ale potěší. První odlišnost proti Irfanu spočívá v tom, že FastStone vytváří a udržuje databázi snímků. Není příliš rozsáhlá (nejvýše osm adresářů), ovšem její umístění nelze určit, takže například ve firemním prostředí může přispět k překročení limitu osobního profilu uživatele. Při domácím použití její existenci zaznamenáte nejspíš jen proto, že se při spuštění prohlížeče zobrazí hlášení aktualizuji databázi. Snímky lze, stejně jako u konkurence, prohlížet také v náhledech. K dispozici však bohužel jsou jen CLiCK! 11/2007

Dopad úprav ukazuje FastStone nejen v malém náhledu, můžete si je prohlédnout i na celé obrazovce.

Definice úprav ve FastStonu: zelené světlo svítí jen u těch možností, jež se skutečně použijí.

rozlišení od 60 × 45 pixelů po 200 × 150, což je poměrně málo. Alternativou je celoobrazovkové zobrazení. Náhledy se zobrazují správně orientované, a to i v případě souborů RAW. FastStone si udržuje historii prohlížených složek a vybrané složky lze zařadit mezi oblíbené. Zajímavá je možnost prohlížení dvou až čtyř obrázků zároveň s využitím synchronizovaného posunu. Ideální pomůcka pro porovnávání

www.faststone.org

snímků. Snímky v náhledech lze vybírat nejen pomocí kombinace Ctrl, resp. Shift a tlačítka myši — FastStone nabízí také značkování obrázků s možností následného výběru označených položek. Z náhledu jsou přímo dostupné editační funkce. Jejich paleta je o něco širší než u Irfanu a k dispozici jsou zde náhledy úprav. Dopad zamýšlených změn lze před jejich provedením nechat promítnout dokonce i na obrázku v plné velikosti. Výsledky jsou k dispozici téměř okamžitě. Díky tomu lze se všemi úpravami experimentovat, u gamma křivky či u doostřování se nemusíte bát, že to přeženete. Veškeré úpravy lze provádět také dávkově. FastStone navíc (po patřičné volbě) ukládá naposledy zvolené hodnoty a při příštích úpravách je nabízí. Na závěr pár drobností, jež potěší: podporovány jsou skiny, k dispozici je řada možností, jak snímat obsah obrazovky (včetně nepravidelného výběru). Příjemný je také pěkně zpracovaný manuál v PDF, který lze stáhnout z domovských stránek programu.

CLiCK! HODNOTÍ Prohlížení se synchronizovaným posuvem, práce s RAW, nabídka editačních funkcí, náhledy úprav, možnosti zachycení obrazovky. Nepříliš prakticky řešená databáze snímků, rozlišení náhledů. Propracovaný prohlížeč a organizér snímků, kterému lze vytknout jen drobnosti. Díky náhledům úprav jej lze dobře využít i pro základní editaci. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ××××× 41

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Profesionál v těle amatéra

Videokamera Canon HV20 Model HV20 najdete na tuzemských webových stránkách Canonu mezi profesionálními kamerami. Konstrukčně má ovšem přístroj blíže ke standardní spotřební kategorii. Zda jde dohromady plné HD rozlišení a záznam na kazetu MiniDV, jsme zjistili v našem testu. Roman Soukup (nezávislý publicista, autor několika knih o fotografování)

Novinka pracuje se standardem HDV1080i. To znamená, že disponuje rozlišením, které ji posouvá k profesionálním přístrojům. Pro práci je důležitá i robustnost těla ve spojení se špičkovou ergonomií. Tento fakt je pochopitelně ovlivněn také prostorem pro kazetu MiniDV, sloužící jako primární nosič informací. Válcový tvar kamery umožňuje skutečně komfortní držení i v komplikovaných situacích. Ovládací prvky a jejich rozložení je téměř identické s méně vybavenými sesterskými modely. Pokud se rozhodnete pro přechod na vyšší kategorii, s ovládáním nebudete mít problém. Příjemné uživatelské vlastnosti doplňuje automatická krytka objektivu, otevírající se po aktivaci režimu snímání.

Obraz Přístroj je vybaven hledáčkem, jenž ke škodě věci zastává pouze estetickou funkci. Není výklopný, tudíž je ve většině situací nepoužitelný. Druhý zobrazovací prvek, LCD panel, je širokoúhlý a naštěstí dostatečně jasný. V dolní části rámečku výklopného LCD najdete čtyři ovládací tlačítka se zdvojenými funkcemi. Minimální velikost těchto prvků a jejich umístění mohou činit některým uživatelům, zvláště těm s většími prsty, značné potíže. Menu přístroje vyžaduje určitou zkušenost a orientaci ve světě videozáznamů. Bezpochyby jde o další fakt nasvědčující tomu, že HV20 není určena ryzím amatérům. Pokud si ovšem na strukturu nabídek zvyk-

nete, lze dosáhnout při volbách jednotlivých parametrů značné virtuozity a rychlosti. Při samotném snímání lze volit mezi několika režimy, v závislosti na technické erudovanosti a požadavcích uživatele. Automatické ostření pracuje bezchybně a proti zmiňované spotřební třídě kompaktních DV, velice citlivě a rychle. Pokud se dostanete do složité světelné situace, se kterou si automat neporadí, lze pracovat s manuálním ostřením pomocí otočného válečku. Po celou dobu testu však nebylo nutné manuální ostření použít. Automat pracuje skvěle a totéž platí o režimech záznamu. Pokud právě nerealizujete umělecký záměr a nepotřebujete ruční ovládání, automatika vás zcela uspokojí.

Zvuk Dalším prvkem patřícím do profesionální kategorie je práce se zvukem, konkrétně variabilita připojení přídavných audioprvků a samotné nastavení zvukových hodnot. Pomocí patice na hřbetě přístroje a příslušného konektoru lze pracovat například se směrovými mikrofony. Velice praktická je rovněž indikace zvukové hladiny na displeji v decibelech. Posunem do profesionálního nasazení je kvalitní

42

FAKTA Canon HV20 — digitální videokamera Snímač: CMOS, úhlopříčka 1/2,7 " Rozlišení: video 1.920 × 1.080 bodů (1.080i ve formátu HDV), fotografie 3,1 MPx Objektiv: 10× zoom 6,1 — 61 mm (přepočet na kinofilm 43,6 — 436 mm), f/1,8 — 3 Displej: LCD TFT 2,7 "/211.000 bodů, poměr stran 16:9 Závěrka: elektronická, 1/2 — 1/2000 s Měření expozice: nezjištěno Ostření: automatické, ruční Podporované formáty: HDV, DV, MPEG–1 Audio Layer II, PCM, JPEG Paměť: MiniDV, karty miniSD (pro fotografie) Rozhraní: USB 2.0, DV, komponentní, HDMI, stereovstup a –výstup Další funkce: progresivní nahrávání a kino 25P (režim CINE) Rozměry (š × v × h): 88 × 80 × 138 mm Hmotnost: 535 g Cena: 25.590 Kč (bez DPH 21.504 Kč) Kontakt: Canon CZ, s. r. o., 225 280 111,

www.canon.cz

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

správnost zařazení přístroje do profesionálně/spotřebitelské kategorie. V případě HV20 totiž s pouhým USB portem a automatickým zpracováním pomocí aplikace integrované v operačním systému nevystačíte. Odměnou za vynaložené úsilí je kvalitní záznam nesázející pouze na vysoké rozlišení.

CLiCK! HODNOTÍ

vzorkování audiosignálu, umožňující těžit nejen z vizuální, nýbrž i zvukové složky záznamu. Přístroj je napájený akumulátorem, jehož dobití na plnou kapacitu může působit zdlouhavě. Odměnou za trpělivost je vysoká výdrž, a to i za předpokladu čas-

tého využití integrovaného světla nebo blesku.

Závěr Pro majitele kamery v této cenové relaci jistě není cílem ukládání jednotlivých kazet MiniDV do šuplíku. Canon HV20 poskytuje celou řadu

Plné HD rozlišení, ergonomie ovládání, bezchybná automatika, cena. Hledáček bez možnosti vyklopení. Kvalitní kamera s vyváženou kombinací funkcí, dobrou ergonomií a příznivou cenou zaujme především pokročilé amatéry.

možností vizualizace a přenosu dat a pomocí AV konektoru nebo rozhraní IEEE 1394 (FireWire). USB je pochopitelně zastoupeno také, nicméně pouze pro přenos fotografií. Zmiňovaná variabilita a využití rychlého FireWire je posledním faktorem potvrzující

Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

Kladivo na pásky

Kamera s pevným diskem Sony Handycam DCR–SR72E Není to tak dávno, co jediným dostupným médiem pro záznam videa byly nejrůznější páskové kazety. Jejich nadvláda však končí. O své místo na slunci se hlásí videokamery umožňující záznam na pevný disk. Otestovali jsme rovnou nejvyšší model nové řady. František Šmejda (stálý spolupracovník redakce, specializující se na zobrazovací technologie)

Kamery, zaznamenávající video na pevný disk, si už našly své zákazníky, což potvrzuje stále širší nabídka modelů. Mezi průkopníky patří JVC, ale Panasonic a Canon rozhodně nezahálejí. Do boje vstupuje nově také Sony, Samsung pro jistotu sáhl rovnou po paměti flash. Vydělat na tomto klání může jedině zákazník, což je velmi dobře.

bundy. Černostříbrná barevná kombinace je elegantní a použitý plast kvalitní, byť je nutné dávat pozor na nechtěné poškrábání. Pro transport je proto lepší brašna, ale v dodávaném příslušenství ji bohužel nenajdete.

Objektiv je chráněn ručně ovládanou krytkou zabraňující poškození čočky. Nad ním je ukryta patka externího mikrofonu nebo světla. Pokud jste čekali

pár slov o hledáčku, nedočkáte se. K natáčení i sledování je určen pouze širokoúhlý displej se slušným kontrastem i rozlišením, který lze dobře používat i za slunečného dne.

Slušivý kabát Design SR72 podtrhuje kompaktní rozměry a působí nadčasově. Díky oblým tvarům se velmi dobře drží a ovládá. Svými rozměry a hmotností patří takřka k muší váze a vejde se klidně třeba do kapsy CLiCK! 11/2007

43

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

FAKTA Sony Handycam DCR– SR72E — digitální videokamera Snímač: CCD, úhlopříčka 1/6 " Rozlišení: video 720 × 576 bodů (ve formátu MPEG–2), fotografie 1 MPx Objektiv: 25× zoom 2,5 — 62,5 mm (přepočet na kinofilm 41—1.189 mm), f/1,8 — 3,2

Dostatečná výdrž a bystré oko Srdce kamery pohání akumulátor Li–Ion, který se vkládá do patice na zadní straně přístroje. Je jemně zapuštěný, takže nevyčnívá z těla. Pokud budete používat vysokokapacitní verzi, bude už čouhat ven, ale kvůli absenci hledáčku to nevadí. Standardně dodávaný akumulátor NP–FH40 vydrží asi hodinu natáčení. Model SR72E je vybavený megapixelovým CCD snímačem, takže žádné Full HD se tentokrát nekoná. Objektiv Carl Zeiss Vario–Tessar s velmi slušnou světelností je vybaven 30 mm závitem pro nejrůznější filtry či předsádky. Zoom 25x je samozřejmě optický a nabízí dostatečný prostor pro kreativní práci i natáčení rodinných eskapád. Digitální zoom končí na extrémní hodnotě 2.000×, což v praxi pro velké zkreslení téměř nevyužijete. Nežádoucí otřesům poměrně efektivně zabraňuje elektronická stabilizace, i když optická by zařízení prospěla více. Kamera je vybavena mechanismem chránícím pevný disk před otřesy během používání. Speciální senzor rozlišuje náhodné nárazy od běžných pohybů těla. K dalšímu zkvalitnění záznamu použilo Sony vyrovnávací paměť, která podporuje hladké nahrávání i v případě náhlého otřesu. V praxi tento systém funguje velmi

Displej: dotykový LCD TFT 2,7 "/

dobře a můžete klidně natáčet i za jízdy autem.

Ovládání Kameru lze využít, jak bývá poslední dobou zvykem, také jako fotoaparát. Kvalita snímků je úměrná velikosti a rozlišení snímače, ale pořád je lepší než v případě mobilních telefonů. Ovládání je pohodlné, škála nabízených režimů dostatečná, nicméně jednoúčelovým digitálním kompaktům nemůže konkurovat, je spíše zajímavým doplňkem. V menu lze nastavit kvalitu snímků a jejich velikost. Nová řada, z níž vychází i testovaný stroj, dohnala konkurenci v možnosti záznamu na paměťovou kartu. Po odklopení displeje se ukáže slot pro karty typu Memory Stick Duo. V menu se dá jednoduše volit cíl záznamu. Hlavním úložištěm je 60GB pevný disk, jenž pojme až 14 hodin záznamu v nejvyšší kvalitě. Na těle kamery naleznete jen několik ovladačů. Nad akumulátorem je multifunkční hlavní vypínač, kterým se rovněž volí jednotlivé režimy (nahrávání, přehrávání a focení na kartu). Za ním objevíte spoušť pro focení a ještě dále kolébku transfokátoru. Ke startu a zastavení záznamu slouží ergonomicky

123.200 bodů, poměr stran 16:9 Závěrka: elektronická, 1/3 —1/3.500 s

umístěné tlačítko, dobře dostupné palcem pravé ruky. Na boční hraně displeje najdete několik membránových ovladačů pro ovládání zoomu a také pomocnou spoušť nahrávání. Novinkou je tlačítko rychlého vstupu do menu. Vše ostatní už je dostupné přes dotykový displej, jehož odezva ovšem není ideální. Možnosti a zpracování menu jsou naopak výborné.

Ostření: automatické, ruční (bodové pomocí dotykového panelu) Podporované formáty: MPEG–2 — PS, JPEG Paměť: pevný disk 60 GB, karty MS Pro Duo (pro fotografie) Rozhraní: USB 2.0, S–video, stereovýstup Rozměry (š × v × h): 73 × 72 × 109mm

Praxe Sony SR72 má na boku AV výstup, zásuvku Remote pro připojení dálkového ovládání stativu nebo podvodního pouzdra, a nechybí ani napájení. Ostatní konektory jsou k dispozici na dokovacím stojánku. Najdete zde funkci Disc Burn, která zajistí vypálení všech záznamů přímo na DVD. Na CD je, vedle podrobného manuálu s popisem všech nastavení a funkcí, ještě program Picture Motion Browser, umožňující pohodlné spravování všech záznamů a jejich archivaci. Příjemně překvapila funkce základního střihu v kameře, což znamená, že Sony umí natočený snímek rozdělit v požadovaném okamžiku na dvě scény s postupným dělením a mazáním (i částí) dalších souborů. Praktickou se ukázala časová indikace stavu baterie, která snižuje riziko, že budete v kritický okamžik bez

Hmotnost: 355 g Cena: 17.690 Kč (bez DPH 14.866 Kč) Kontakt: Sony Czech, s. r. o., 222 864 199,

www.sony.cz

energie. Vzhledem k velikosti CCD snímače jsme nečekali brilantní obraz ve všech situacích, ale pro amatérské video je kvalita více než dostačující. Kamera patří mezi ty pohotové, protože je schopná nastartovat do 5 sekund. Rychlost ostření je v rozmezí 3 sekund. K velkým výhodám pevného disku patří dostatečná kapacita a absence shánění a vkládání jakékoli média.

CLiCK! HODNOTÍ Pohodlný záznam bez nutnosti měnit média, dostatečná kapacita, kompaktní rozměry, širokoúhlý displej, stabilizátor. Ovládání pomocí dotykového displeje. Dobře vybavená kamera nabízí dostatečný prostor pro záznam, snadné ukládání dat a je cenově zajímavá i pro amatérskou většinu uživatelů. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

44

××××× ××××× ×××××

CLiCK! 11/2007

ÙàéwìàõîòóèŸùäŸõäâçŸîáîñ™

.óoóäŸ

ÂçâäóäŸõoãoóŸõw⾟ hqth}vz{pêêjls ovêz}{hê ¶

ls ovêz} h qth}vz{pêêj

{hê

:—•‘5†—Œ‡ˆ‘BŽ

±¯®±¯¯

ÂäíàŸ±·ŸÊl

:—•‘5†—Œ‡ˆ‘BŽ

ÂäíàŸ±·ŸÊl

h qth}vz{pêêj

ls ovêz}{hê ±°®±¯¯¶

ëôò­âù

ÂäíàŸ±·ŸÊl

±±®±¯¯¶

Ĵ

Ĵ

ööö­òóîï

:—•‘5†—Œ‡ˆ‘BŽ

¸½• ϺÀ•·Ç¾ÉÈÀT ööö­òóîïëô ööö­òóîïëôò­âù ò­âù ˺•ÈÉÎÁʕ• ÀÇÁS ·º¶ÊÍ¢¶ÇÉÈ

Ĵ

ÊÂ(Áº¸• ·ºÏ•Ï·Ç¶Ã

ÄËÁ¹ÃÄʕ ɶ¿Ã'•Ï·Ç¶Ã( ÈË(ɕº¹MÏδ À¶ÀÉÊÈ ÅÇĕÀ¶W¹'½Ä

½Á¶È• ÈÉÄÁºÉ0

ºÁ¹ÄÇ¹Ä ă•ÂÎÈɾ¸À• ϺÂ(•ÏÁ¶É¶•

ɶ¿ºÂÈÉË0• %·ÁÄËΕ·¾·Áº ¾ÈÈՕ ¥¨§§¢®«§®

¿¶À• ϶$0ɕ ¹ºÃ

ÊW¾Éº$Ã0• WÇÄÊɾ ½Ä Ǹ Â

¾ÈÈՕ ¥¨§§¢®«§®

ɶ¿ºÂÃ'•$Èɾ¸º

·Ä¿•Ä•ÂºI¾ÉÎ

¿¶¼Ê¶Ç•• ö•ÅÇĹº¿

•

ÅǶ˹¶• ĕÇη¸½ ËÎÂÉǺÈɕÈÂÇɾ• 0Ƕ¿0¸0• ¶•ÅÄÅǶËÎ %·ºÁ

¾ÈÈÕ ¥¨§§¢®«§®

ÅFºÅÁÃ(Ã'• ÅF0ÈɶËÎ

ööö­òóîïëôò­âù uprk€êuli€svê{hrêzuhku êwlkwsh{p{êzpêhzvwpz hqth}vz{pêêjls ovêz

ÈéÖbm•åäèáÖé•ãYèáÚÙêßmØm•ÈÂȕ×Úï•ÙÞÖàçÞéÞàî¯

}{hê

:—•‘5†—Œ‡ˆ‘BŽ

® ÂäíàŸ±·ŸÊl

±±®±¯¯¶

¸Úã֕èéÖãÙÖçÙãm•ÈÂȕÙáڕëօÚÝä•éÖçÞÛ꣞

Ĵ ööö­òóîïëôò­âù

¶·Ä•¦¥¦•ßâÚã䡕åçÞßâÚãÞ¡•êáÞØڕأÙäâꡕâeèé䡕åèØ

ɶ¿Ã'•Ï·Ç¶Ã(

ÊÂ(Áº¸• ·ºÏ•Ï·Ç¶Ã

ÄÙÚèáÖé•ã֕éÚᣯ•®©©—®««—¯«« łmàáÖÙ¯ ¶·Ä•¦¥¦•ÅºÉÇ¡•½ÄǶÀ¡•¹ÁÄʽ¶•¬¡•·ÇÃÄ¡•¨§¥¥¥ ¸Úã֕ëéÞèàê•åçä•å‚ÚÙåáÖéÞéÚáڕßڕ§¨•Àb¡•éÚÙî•ä•ª•Àb• âdãe•ãړ•ëڕèéYãà꣕Çäbãm•å‚ÚÙåáÖéãd•ßڕª®­•Àb£

qlkuhêlzltlzrhêhêt
{lêovê}lêzjoy
ujl

ɶ¿ºÂÃ'•$Èɾ¸º•

ÅǶ˹¶• ĕÇη¸½ ËÎÂ0Ƕ¿0¸0• %·ºÁ

¾ÈÈÕ ¥¨§§¢®«§®

ÅFºÅÁÃ(Ã'• ÅF0ÈɶËÎ

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

Přehrávač a sluchátka kladoucí důraz na hudbu

FAKTA TrekStor vibez — hudební přehrávač

TrekStor vibez

Paměť: 12 GB, flash Podporované formáty: MP3, OGG,

plus Scullcandy Terje Nine

WMA, WAW a FLAC; JPEG

Odstup signálu od šumu: více než 90 dB

Displej: barevný LCD TFT,

Trendem poslední doby je nacpat do přenosného přehrávače co nejvíce funkcí. Můžete v něm přehrávat hudbu, video, prohlížet fotografie, hrát hry, uložit kontakty nebo se připojovat k Internetu. Přehrávač vibez se soustředí na hudbu, jednoduché ovládání a dostatek paměti. Sluchátka Terje Nine přehrávač dobře doplňují, protože se soustředí na kvalitní zvuk a dobré nošení.

176 × 132 bodů

Další funkce: prohlížení obrázků, záznam zvuku pomocí mikrofonu nebo linkového vstupu

Napájení: Li–Ion akumulátor s možností výměny

Jiří Vítek (šéfredaktor magazínu Click!)

Udávaná doba provozu: až 20 hodin Obsah balení: přehrávač, sluchátka Sennheiser, kabel line–in, USB kabel, poutko, návod, CD se softwarem Magix MP3 Maker SE

Rozměry (š × v × h): 105 × 50 × 18 mm Hmotnost: 71 g Cena: 4.890 Kč (bez DPH 4.109 Kč) Kontakt: US–Action, s. r. o., 596 622 724,

www.topcd.cz

Menu

Mnoho uživatelů se v přehršli funkcí přestává orientovat. Hudební přehrávače se navíc dostávají do bludného kruhu, protože čím větší množství formátů podporují, tím více potřebujete paměti. Před dvěma lety by nad kapacitou 8 GB každý radostí zavýskl, protože by mu dovolila nosit s sebou všechny nebo většinu skladeb. Dnes přidáváme fotografie či video a požadavky na kapacitu rostou do závratných výšin. TREKSTOR se vrátil ke kořenům a za rozumnou cenu vyprodukoval přehrávač, který si sotva poradí s fotografiemi, ale zato hudbu zvládá opravdu dobře.

Ovládání Hned po vybalení z krabice zaujme neobvyklý tvar patrný především při pohledu z profilu. Zadní strana 46

z leštěného kovu je nahoře vypouklá, aby se dobře držela v ruce. Přední plastové straně zase dominuje vyboulené ovládací kolečko a nad ním překvapivě malý displej. Kolečko slouží k pohybu v menu, regulaci hlasitosti a převíjení skladeb, ale ukrývá ještě pět tlačítek. Ty obsluhují funkce play/pause, přecházení mezi skladbami, vstup do menu a středové slouží k potvrzování voleb. Nad kolečkem už je

pouze vypínač a alternativní volič hlasitosti. Ovládání lze celkově považovat za povedené, byť je zde vidět inspirace kruhovým, avšak neotáčivým dotykovým, prvkem v přehrávačích Apple iPod. Snažili jsme se kolečko dostat do úzkých a otestovat jeho trvanlivost, ale jeho konstrukce je dostatečně robustní. Nemělo by vykazovat problémy ani po dlouhodobém používání.

Displej působí svými rozměry i rozlišením poměrně skromně a jeho čitelnost by mohla být lepší. Přehrávač pracuje s ID3 tagy a nabízí také příjemné vyhledávání skladeb pomocí abecedního výběru. Po zvolení prvního písmene zobrazí jen takové písně, jejichž název (jméno interpreta, název alba) jím začíná. V praxi se toto řešení osvědčilo jako jednoduché a rychlé.

CLiCK! HODNOTÍ Kapacita, cena, zpracování, ovládání, mikrofon i linkový vstup. Pomalejší menu, horší displej. Hudební přehrávač ze staré školy nabízí za příznivou cenu dostatečnou kapacitu, příjemné ovládání a zaměření pouze na zvuk. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

××××× ××××× ×××××

CLiCK! 11/2007

OBRAZ A ZVUK

|

... PRO ZÁZNAM I ÚPRAVY

FAKTA Scullcandy Terje Nine — sluchátka Průměr reproduktorů: 40 mm Typ magnetu: NdFeb Frekvenční rozsah: 10 Hz —18 kHz Impedance: 50 Ω Výkon: až 400 nW Kabel: 3 metry, konektor jack 3,5 mm, regulace hlasitosti

Obsah balení: sluchátka, redukce 6,3 mm, čepice s úchyty, návod

Cena: 2.490 Kč (bez DPH 2.092 Kč) Kontakt: US–Action, s. r. o., 596 622 724,

www.topcd.cz

Výhoda — zvuk Rychlost menu je asi největší slabinou přehrávače. Nejde o vysloveného lenocha, ale svižnější odezva by TrekStoru rozhodně prospěla. Spartánská grafika není na závadu, nabídka je alespoň přehledná.

Funkce Během hudební produkce je k dispozici nastavení ekvalizéru s možností výběru z nastavených profilů nebo ruční volby. Balení obsahuje sluchátka Sennheiser, která poskytují kvalitní poslech a zbavují i náročnější posluchače nutnosti nákupu lepšího modelu. Už tak příznivá cena proto ještě více získává na atraktivitě. Zvukový zážitek si zaslouží pochvalu. Skladby lze do přehrávače nahrát pomocí Windows Media Playeru 9 a 10 nebo jednoduše, přetažením myší v Průzkumníku.

CLiCK! HODNOTÍ Kvalitní zvuk, dostatečně dlouhý kabel, dobře drží na hlavě, čepice. Nepříliš kvalitní plast, snadno lámavé úchyty na čepici. Kvalitní sluchátka nejen pro příznivce skateboardu a snowboardu nabízí za přiměřenou cenu velmi dobrý poslech, ale nepříliš kvalitní zpracování. Poměr ceny a výkonu: Technologický přínos: Uživatelská přívětivost:

CLiCK! 11/2007

××××× ××××× ×××××

Vibez samozřejmě podporuje specifikaci mass storage a díky přítomnosti konektoru mini USB ho lze dobře používat jako přenosný disk. Kromě přehrávání písní můžete využít vestavěné FM rádio nebo možnost záznamu pomocí vestavěného mikrofonu nebo linkového vstupu. Jednotlivé nahrávky se ukládají ve formátu WAV. Mezi dalšími funkcemi najdete stopky a prohlížeč fotografií, řadící soubory JPEG podle data pořízení zapsaném v informaci EXIF.

Závěr Výdrž přehrávače během testu zhruba odpovídala výrobcem udávané hodnotě. Na téměř 20 hodinách na jedno nabití se jistě podepsal i menší displej. Vibez je kvalitní přehrávač s příjemným vzhledem a dobrou ergonomií (oceněný letos Reddot Design Award). Soustředí se na hudbu, nenabízí podporu videa a vzhledem k malému rozlišení není v praxi použitelný ani pro zobrazování fotografií. To, co umí, však dělá velmi dobře. Za svoje peníze dostanete velkou kapacitu 12 GB a kompletní balení s kvalitními sluchátky i linkovým kabelem.

Tak trochu jiná sluchátka Švédská značka rozhodně nepatří mezi tradiční výrobce SKULLCANDY

audiosortimentu. Jde svou vlastní cestou, soustředí se na freestylové sporty a jejich vyznavačům šije na míru svůj sortiment. Model Terje Nine byl vyroben ve spolupráci s norským snowboardistou Terje Haakonsenem. Jeho autorský vklad se týkal zejména designu a také přibalené čepice, k níž lze sluchátka snadno připnout.

Slabina — zpracování Právě čepice je největším problémem jinak docela povedených sluchátek. K připevnění totiž slouží čtyři plastové úchytky na každé straně, které nejsou dostatečně dimenzované. Do testu nám dorazilo balení s jednou ulomenou úchytkou. Při sundávaní a nasazování sluchátek na čepici je tedy třeba postupovat opatrně. Nápad s čepicí však lze v principu pochválit, neboť by ho ocenili nejen špičkoví snowboardisté či lyžaři, ale každý, kdo se nechce poslechu hudby vzdát ani v chladnějším počasí. Materiálem použitým na sluchátka je převážně plast. Vzhledem k množství pohyblivých dílů lze předpokládat, že bude docházet k jejich opotřebení. S oběma sluchátky lze totiž otáčet, vysunovat je a naklápět, což spolu s dostatečně širokým a polstrovaným opěrným segmentem přispívá k optimálnímu nastavení a příjemnému nošení.

Oč horší je mechanická stránka, o to lepší je zvuk. Nemůže se rovnat špičkovým, ale také čtyřikrát dražším výrobkům jako Sennheiser nebo Koss, ve své kategorii však ostudu neudělá. Podání výšek, středů i basů je na dobré úrovni a vzhledem k zaměření na zimní sporty je užitečné i kvalitní odhlučnění okolních zvuků. Svist lyží nebo prkna po sjezdovce přece jen při poslechu obtěžují. Praktický je také dlouhý kabel s regulací hlasitosti. Můžete tak mít přehrávač uložený na dně batohu, spustit seznam oblíbených písní a během svačiny nebo rozhovoru na sjezdovce prostě jen ztlumit hlasitost.

Závěr Hodnocení sluchátek Terje Nine je rozporuplné. Na jedné straně stojí slušná zvuková kvalita, na druhé jen podprůměrné zpracování. Pokud jste zvyklí se k věcem chovat slušně a opatrně, budou dobrým společníkem. V opačném případě se poohlédněte po robustnějším modelu. Tento fakt také problematizuje použití na sjezdovkách či při freeride, neboť málokdo z nás během lyžování nebo snowboardingu nikdy nespadne. Je otázkou, co ze sluchátek po pádu zbude.

ODKAZY NA WEB TREKSTOR

— www.trekstor.cz — www.skullcandy.se

SKULLCANDY

47

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Hry a herní stroje včera, dnes a zítra...

Homo ludens. Chléb a hry dokázaly starověké Římany udržet v relativním klidu i v dobách nejtěžších. Říká se také, že kdo si hraje, nezlobí. A že si lidé hrají věru často! Hravost je v nás hluboce zakořeněná, různé hry a hříčky lidstvo vymýšlí a hraje už od nepaměti. Hry podněcují fantazii, kreativitu, rozvíjejí logiku, některé mají výrazně socializační efekt… Zkrátka zlepšují intelektuální i společenské schopnosti, a to nejen u dětí. Nic se však nemá přehánět, dlouhodobé extrémní soustředění pouze na hry může vést k pravým opakům. Závislost ku prospěchu zpravidla nebývá.

Až do nástupu osobních počítačů si lidé hráli buď sami, nebo pospolu (ať už proti sobě navzájem, nebo se stejným cílem). Počítače přinesly jednu novinku — hru o samotě proti „umělé inteligenci“. Počítačové hry tak hráče zpočátku od okolního světa poněkud izolovaly. Skalní pařani kdysi dokázali v potemnělých místnostech u erpégéček, strategií či arkád trávit dlouhé hodiny, někdy i dny. Zdřímnout se na chvilku dá i na židli a mít pod ní suchý záchod, ani by se od her nezvedali. Sólová hra proti nepříliš bystré inteligenci však už dnes příliš netáhne. Přítomnost a budoucnost jednoznačně patří onlinovým hrám, v nichž kooperují desítky, stovky i tisíce hráčů. V různých herních prostředích a světech vznikají komunity, v nichž jsou mezilidská pouta mnohdy pevnější než v „reálném světě“. Uvozovky jsou zcela na místě. Onlinové herní světy už jsou dostatečně skutečné. Lidé v nich už dokonce mohou vydělávat reálné dolary a někteří zde potkají a poznají partnery, což nezřídka končí zcela reálnou svatbou a několika velmi živými ratolestmi. Ať už se jedná o propracované herní světy různých žánrů (RPG, strategie, střílečky aj.), nebo o příležitostné nenáročné oddechové hry dostupné na síti, obvykle jde spíše o to zahrát si s někým, ne s něčím. Nové technologie (s krátkodobou výjimkou počátků) nezměnily samotné principy lidského hraní, jen ho zasadily do jiného prostředí a daly mu nový rozměr. Geografické omezení je to tam, každý nyní může hrát prakticky kdykoliv s kýmkoliv. Ani jazyková bariéra už není co bývala, s postupujícím rozšířením angličtiny coby univerzálního světového jazyka se lze domluvit prakticky vždy. A když náhodou ne, o porozumění mezi hráči se postará samotná hra. Bagatelizovat počítačové hraní je zkrátka zcela od věci. Nehrají si pouze děti a dospívající — naopak větší hráčskou základnu tvoří dospělí lidé. Už samo označení „hra“ je už někdy zcela nedostatečné. Na síti už přece vzniká Druhý život. Jaký je? Takový, jaký si ho uděláte. Směle do toho! (Ervín Bátory)

O AUTORECH TOHOTO MATERIÁLU Michal Jonáš (publicista věnující se Internetu, hrám a vůbec všemu zajímavému) Jan Horčík (autor se zajímá o nová média a technologie) Tomáš Krajča (herní novinář, spolupracovník časopisu Level) Dobromil Pavlovský (novinář na velmi volné noze, zabývající se sociálními aspekty her) Otakar Schön (autor pravidelně publikuje o ITC, oblast her nevyjímaje)

48

CLiCK! 11/2007

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

OBSAH Hry jako fenomén 50 Současný herní svět 52 PC žije! 55 Dostupné herní konzole 57 MMORPG, aneb virtuální světy na síti 60 Casual hry 62 Reinkarnace legend na nových strojích 63 Mobilní zábava nastupuje 64 Quo vadis, herní světe? 66

CLiCK! 11/2007

49

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Dlouhá historie her od prvopočátků až po dnešek

Hry jako fenomén Pravěcí lidé si hráli s neumělými kamennými a dřevěnými objekty. Starověcí vládci už posunovali figurky a kameny po hracích deskách a ve středověku patřilo umění šachové hry k nejdůstojnějším. 19. a 20. století přišlo s invazí sportů, společenských her a vynalézavých hraček. Lidstvo si hraje od nepaměti, jen postupem času modernizuje a rozšiřuje způsoby hraní. Vzhledem k rozšířenosti, oblíbenosti a důležitosti her by možná bylo na místě upravit známý výrok „myslím, tedy jsem“ na „hraji si, tedy jsem“. Tomáš Krajča

Nizozemský kulturní antropolog Johan Huizinga ve svém díle Homo Ludens definuje hru následovně: „Hra je svobodné jednání či zaměstnání, které v rámci určitého jasně vymezeného času a prostoru se koná podle svobodně přijatých, ale přitom bezpodmínečně závazných pravidel, má svůj cíl samo v sobě a nese s sebou pocit napětí a radosti a zároveň vědomí odlišnosti od všedního života.“ Odtud se můžeme odrazit k pokusu o typologii her, jenž bude pravděpodobně výstižnější než pokus o obecnou definici. Hry můžeme rozdělit na individuální a společenské. Lze je třídit na pohybové (lov, cvičení, sport) a klidové (karetní, deskové, seznamovací hry). Podle primárního účelu také rozeznáváme hry relaxační a vzdělávací.

Nácvik lovu a boje U původních, nejstarších her, lze vysledovat dva odlišné typy. Hry

50

sportovně–válečné slouží lidem pro zlepšování fyzičky — dříve k tomu, aby se jim lépe zabíjela zvěř, později aby si vedli dobře v bitvě s jinými lidmi. Sport a válka spolu vůbec úzce souvisí. Stačí si povšimnout společné terminologie či agrese, jež se uvolňuje na stadionech mezi fanoušky i hráči. Tyto hry jsou doménou mužů, vyžadují sílu, dochází při nich častěji k fyzickému kontaktu a vždy je jasný vítěz a poražený. Vítěz se stává hodnotnějším z hlediska reprodukce, jakkoliv dnes už nemusí platit, že nejsilnější vzpěrač má ty nejlepší předpoklady k celkově úspěšnému životu.

Sociální hry primárně slouží k zapojení jedince do organizace společnosti, aby se naučil, jak vykonávat různé funkce a jak se správně chovat. Proto si děti hrají na mámu, na tátu, na doktora, na banku, nebo třeba na restauraci. V dospělosti jsou sociální hry častěji ženskou doménou. Jejich součástí bývá hudba, tleskání nebo tanec, a polarita vítěz/ poražený je potlačena. Kdo je vítěz, není tak důležité jako „zahrát si“.

Pod velkou zdí Historii společenských her začali jako první psát starověcí Číňané. Nejstarší do současnosti dochovanou deskovou hrou je go (v Číně nazývané weichi), jehož základy byly položeny někdy mezi lety 3.000 — 2.000 př. Kr. Stejný původ má i další klasická desková hra mlýn, a v neposlední řadě také šachy. Traduje se, že císař Wu Yi chtěl dokázat, že má větší moc než Bůh.

Vytvořil tedy figurku do hry Liubo, kterou pojmenoval Bůh, a nařídil jednomu ze svých úředníků, aby hrál božským jménem. Ten si ho nechtěl rozhněvat, proto ho nechal vyhrát. Wu Yi tak dokázal „porazit Boha“. Postupem času se ze hry Liubo vyvinuly Xiangqui, neboli „čínské šachy“ — náročná strategická hra na čtvercové desce, kde hlavním cílem je porazit generála protihráče. Kolem 7. století v Indii vznikla hra Chaturanga, zajímavá nejen podobností s šachy čínskými, ale především těmi dnešními. Hrála se na desce o rozměrech 8 × 8 polí se 16 figurkami na každé straně, jejichž pohyb se prakticky nelišil od pohybu dnešních šachových figur. Hrály si samozřejmě i další starověké civilizace: Mezopotámci,

CLiCK! 11/2007

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

GO Go se hraje na čtvercové desce o rozměrech 19 × 19 průsečíků. Na ně hráči střídavě pokládají černé a bílé kameny. Sousedící kameny tvoří skupiny. Cílem je ohraničit co největší území vlastními kameny a získat co nejvíce zajatců. Zajaty jsou ty skupiny, které přijdou o všechny své svobody (tj. nesousedí s žádným volným průsečíkem). Malá zajímavost: název slavné počítačově–herní firmy Atari pochází z japonské terminologie go. Atari je tah, který znamená hrozbu zajetím — odebírá skupině kamenů předposlední kontakt se svobodou.

éry hraček. Dětem se tak do rukou dostanou cínoví vojáčci, čím dál sofistikovanější modely železnic, kovbojové na hraní, plyšoví medvídci a jiná zvířátka, jo–jo, stavebnice lego (rok vzniku 1949) a obrovská spousta jiného harampádí. Spolu s tím, jak se hraní stává stále přijatelnější i v dospělém věku, se objevují čím dál propracovanější hry deskové i počítačové. To však neznamená, že by klasické

hry mizely — obrovské množství různých her může bez problémů ve společnosti koexistovat. Lidé dnes mohou trávit dlouhé hodiny nad partií Diplomacie, dvacet minut nad dámou, anebo pár desítek vteřin skákáním panáka na sídlištním betonovém hřišti. Ostatně, proč je v tomhle nějak omezovat, vždyť — jak si posteskl nejeden velký myslitel — život není víc než jedna velká hra. inzerce

Egypťané, Řekové i Římané (poslední jmenovaní projevili velkou fantazii, zejména pokud jde o hazardní hry s kostkami).

Neustálý vývoj Ve středověku si asijské deskové hry našly cestu do Evropy a postupně se zformovala pravidla nejklasičtějších z nich — šachů, mlýna či dámy. Pro zajímavost: první zaznamenaná partie šachu v dnešní podobě pochází z 10. století

a měl ji sehrát bagdádský historik se svým žákem. Významným středověkým výdobytkem jsou karetní hry, jež obohatily herní svět do té doby omezený na desku, figurky a kostky. Na konci 16. a začátku 17. století se objevují první „komerční“ hry — v roce 1597 se v Anglii začíná prodávat Game of Goose, a brzy poté je k dostání celá řada her s kartami i stolních her všeho druhu. Konec 19. a začátek 20. století znamená nástup

? Najdemdyenamisckeá, perspektivní, úspěšná... , Atraktivní

...softwarová společnost poskytující špičková řešení pro tuzemské i zahraniční finanční instituce a podnikovou sféru hledá spolupracovníky na pozici:

Business Consultant Umožníme Vám realizovat se na prestižních projektech pro velké hráče finančního světa, pracovat s moderními technologiemi, produkty a významnými partnery v mezinárodních týmech. Spojte své myšlenky našimi systémy

CLiCK! 11/2007

BSC Praha, spol. s r.o. Šatrova 807, 808 142 00 Praha 4 - Libuš e-mail: [email protected]

Více informací naleznete na www.bsc.jobs.cz www.bsc.cz

51

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Jak vypadá současný herní svět?

Staré versus nové Ještě v polovině 90. let se velké nadnárodní hardwarové a softwarové společnosti teprve ujišťovaly o tom, že hry mají, podobně jako třeba Internet, vůbec nějakou budoucnost. O deset let později už je jisté, že jde o mnohamiliardový, neustále se vyvíjející byznys. Zásadní vliv na něj má i proměňující se demografie hráčů. Jejich základna se neustále rozrůstá a zároveň se posunují také věkové hranice i samo vnímání her jako takových. Ostatně, hoď kamenem, kdo jsi o počítačovou hru v životě nezavadil.

málním způsobem snižují výrobní náklady. Jediným, komu se daří prodávat konzole už od počátku beze ztráty, ba dokonce s výdělkem, je Nintendo, které ostatně k celé sedmé generaci herních konzolí přistoupilo poněkud odlišným způsobem než zbývající konkurenti.

Jan Horčík

Čísla ve vysokém rozlišení

Během uplynulého roku se v herním průmyslu udály zásadní změny, které budou mít podstatný vliv na další vývoj tohoto odvětví. Nacházíme se v přelomovém období, kdy nová generace herních konzolí střídá tu starou. Herní vývojáři začínají objevovat možnosti nastupující generace v celé šíři, zatímco herní vydavatelé se přizpůsobují novým trendům a snaží se uloupnout co možná největší porci stále většího a především chutnějšího tržního koláče. Herní trh můžeme po hardwarové stránce velmi jednoduše rozdělit na PC, herní konzole a mobilní telefony. Zatímco osobní počítač představuje univerzální přístroj, který se stal také (pro někoho především) herním zařízením teprve skrze „přirozený“ vývoj, herní konzole, jako třeba Sony PlayStation, Microsoft Xbox, Nintendo Wii nebo DS, jsou úhledné krabičky předem připravené pro hraní her. PC a konzole nejsou vzájemně kompatibilní, takže není možné hrát hry určené pro konzole na PC a naopak, přestože používají prakticky stejná optická média. Ovšem nelze ani hrát hry určené např. pro Nintendo Wii na PlayStationu a naopak. Herní konzole můžeme dále dělit na domácí, což je například zmíněné Wii či PlayStation, a přenosné — Nintendo DS nebo PlayStation Portable. Každá konzole je jedinečná a má vlastní formát. Specifickou a poměrně mladou součástí herního průmyslu jsou hry pro mobily, do nichž někteří analytici vkládají obrovské naděje,

Současný herní průmysl určuje několik různorodých trendů. Předně je to důraz na high–definition grafiku, tedy schopnost konzolí a her pracovat ve vysokém rozlišení, jež zvládnou zobrazovat nové HD televizory s LCD nebo plazmovými panely. To je také první zásadní rozdíl proti předchozí generaci konzolí. Ty sice ke konci své životní periody přišly, díky úsilí samotných herních vývojářů, s grafikou téměř srovnatelnou s vždy o kousek lepším PC, ale teprve jejich nástupci, jmenovitě PlayStation 3 a Xbox 360, dokázali alespoň na krátkou chvíli high–end PC svými grafickými schopnostmi předběhnout. Když se dva perou, třetí se směje. Tohle přísloví dokonale platí pro situaci kolem tzv. „next– gen“, dnes už tedy „current–gen“ konzolí Sony a Microsoftu. Třetím do party je totiž Nintendo, které se poučilo z předchozího nezdaru jménem GameCube a nabídlo hráčům zcela odlišnou herní zkušenost. U konzole Wii není důraz kladen na vizuální vjem, nýbrž na interakci mezi hrou a hráčem. O tom, že Nintendo zvolilo správnou cestu, jasně vypovídají i prodeje. Ačkoliv byly PlayStation 3 a Wii vypuštěny na trh zhruba ve stejné době, konzole Sony se dodnes celosvětově prodalo (nikoliv vyexpedovalo) necelých 4,4 milionu kusů, zatímco Wii 10,91 milionu kusů. Statistika nejhůř vyznívá pro Xbox 360, kterého se za déle než rok a půl na trhu prodalo dosud „pouze“ 10,67 milionu kusů, z toho více než dvě třetiny v USA. Je to dáno i tím, že Xbox 360 má až nebezpečně blízko k platformě PC.

52

zejména kvůli masovému rozšíření mobilních telefonů.

Konzolizace v plném proudu Na globalizovaném elektronickém hřišti dnes působí několik nadnárodních korporací, které určují směr dalšího vývoje, zejména v oblasti hardwaru. Jsou to především Sony a Nintendo, z nichž právě Nintendo má nejdelší tradici a už dvě desetiletí si nese prvenství v oblasti přenosných herních konzolí (dříve řada GameBoy, dnes Nintendo DS), zatímco Sony jasně vede v segmentu domácích konzolí (PlayStation 2). Oba konkurenti se samozřejmě snaží získat podíl také tam, kde dosud vede konkurence. Někomu se to daří lépe (Nintendu s jeho Wii), někomu méně (Sony s jeho PlayStation Portable). V roce 2001 přibyl do party třetí významný hráč. Nebyl by to totiž Microsoft, aby nezkusil hrát ve stále lukrativnějším byznysu svůj vlastní part. Také on dnes představuje s přístrojem Xbox 360 jednoho z důležitých hráčů na poli herních konzolí. Zároveň udává takt také v oblasti PC hraní, protože jeho Windows jsou dnes zdaleka nejrozšířenějším operačním systémem.

Střídání stráží Stará garda odchází a na její místo nastupují nováčci. Řečeno

bez zbytečných metafor, místo šesté generace domácích konzolí, která je reprezentována stroji PlayStation 2 (dnes přes 118 mil. prodaných kusů od uvedení v roce 2000), Xbox (24 mil., 2001), GameCube (22 mil., 2001) a neopominutelným Sega Dreamcastem (10,6 mil., 1998), vstupuje na herní trh generace sedmá. PlayStation 3 byl uveden koncem minulého roku, Xbox 360 na konci roku předminulého a Nintendo Wii, nástupce GameCube, taktéž koncem roku minulého. Společnost Sega bohužel se svým Dreamcastem výrazně předběhla dobu, například už jen konceptem onlinových služeb. Její konzole zůstala proto zapomenuta a svého nástupce se již nedočkala. Sega, dříve synonymum pro videohry, v roce 2001 výrobu hardwaru zcela opustila a nyní se soustředí pouze na software. Že souboj na poli herních konzolí není nic levného, dokazují i hospodářského výsledky zábavních divizí Microsoftu a Sony, které jsou dlouhodobě ve ztrátě. Oba výrobci totiž prodej svých nových konzolí významně dotují. Třeba u Sony platí, že na každé prodané PlayStation 3 je ztráta až 250 dolarů při prodejní ceně 599 dolarů. Proto také oba výrobci maxi-

CLiCK! 11/2007

TÉMA

Periferie jsou klíč Specifikum konzole Wii spočívá ve speciálním pohybovém ovladači Wiimote a ve strategii, kterou Nintendo zvolilo. Nese název Blue Ocean a v podstatě se nejedná o nic jiného než o co nejširší tržní záběr. Snaží se ke konzoli přilákat opravdu každého, ať už je to zkušený –náctiletý hardcore hráč, děti základní školou povinné, dokonce i děti předškolního věku, nebo naopak lidé přes čtyřicítku či senioři. S Wii se prostě může vyblbnout úplně každý. Pro plné využití Wii není navíc nutné kupovat novou nákladnou HD televizi a co je nejdůležitější, Wii je nejlevnější (a nejmenší) z nových konzolí. Uživatelsky přítulnější už být nemůže. Zatímco PS3 a především Xbox 360 se jen těžko zbavují nálepky „hlavně pro hardcore hráče“, Wii je široce přijatelná už ze své podstaty. Může za to nejspíš i Wiimote, který připomíná spíš jednoduchý televizní ovladač než složitý neforemný gamepad s páčkami a čudlíky, jenž je pro běžného člověka příliš složitý. Fakt, že klíč ke světlejším zítřkům a vyšším prodejům tkví mimo jiné v ovladačích, či obecně v herních periferiích, si brzy uvědomili také v Sony. A tak na poslední chvíli před vydáním PlayStation 3 také do svého ovladače zabudovali schopnost snímat bezdrátově jeho pohyb, a tím ovlivňovat dění na obrazovce. Bylo to poněkud trapné, ale účinné. Každý, kdo hrál na Wii třeba tenis nebo golf, potvrdí, jak přirozené je ovládání takových her pomocí Wiimote. Není divu, že Nintendo i Sony chystají příval nových, zajímavých periferií, ať už Wii Balance Board, speciální podložky snímající váhu, nebo

PlayStation Eye, kamerky s vynikající rozlišovací schopností, která poprvé přinese možnost tzv. „augmented–reality“ her.

Online, tedy jsem Dreamcast kdysi předběhl svou dobu mj. tím, že nabídnul onlinovou službu v situaci, kdy širokopásmové připojení domácností ještě bylo vzácností, nicméně modem už začínal být příliš pomalý. Internetový boom pomalu spěl k vrcholu a skutečné onlinové hry se teprve rodily. Když o pouhých pár let později (2001) přišel s podobnou, „pinktlich“ dotaženou službou Microsoft u první verze své konzole Xbox, úspěch byl rázem na světě. Xbox Live, jak se služba nazývá, dnes na následnickém Xboxu 360 zažívá opravdovou renesanci, a Nintendo ani Sony si nemohly dovolit přijít s ničím menším. Podpora onlinového hraní a především nadstavbových onlinových služeb, jako je stahování demoverzí nových her, videí z připravovaných titulů, možnost chatování, videokonferencí, elektronické tržiště, případně přímo hraní her po síti, je u sedmé generace konzolí naprostou samozřejmostí. Majitelé PC se nejspíš potutelně usmívají, protože oni něco takového mají už léta. Jednoduchost a jednolitost služeb na konzolích spolu s možností jejich komerčního využití — napří-

klad pro prodej nových malých her začínajících vývojářů či renovovaných starých klasik — z nich dělá něco, co mohli majitelé PC až dosud pouze závidět. Microsoft si je vědom marketinkové síly uvedených služeb, připravuje proto propojení Xbox Live s platformou PC v podobě Games for Windows — LIVE. Pozadu nezůstávají ani konkurenti. Sony připravuje pro PlayStation 3 (kromě již fungující PlayStation Network) ambiciózně pojatý projekt PlayStation Home, jenž nabídne každému majiteli konzole vlastní virtuální 3D domov, ve kterém se bude moci volně pohybovat a jakkoliv si ho přizpůsobit. Kromě toho lze už dnes přes PlayStation Network stahovat nové demoverze, případně nakupovat plné hry. A také brouzdat Internetem, což je výhoda, kterou se Microsoft dosud neodvážil do svého Xbox Live zahrnout. Surfování je možné také prostřednictvím Wii, které koncept onlinové služby pojalo svým vlastním způsobem. Ovládací rozhraní konzole je rozděleno na jednotlivé kanály, skrze které uživatel přistupuje k požadovanému obsahu — ať už jsou to fotografie z dovolené ve fotoaparátu připojeném přes USB, předpověď počasí, aktuality ze světa, nebo samotné hry. Spolupráce herních konzolí se zbytkem elek-

ONLINOVÁ DISTRIBUCE Nejlépe se přes Internet prodává zboží nehmotné, tedy hudba, filmy a také software včetně her. Onlinová distribuce her nabývá s rostoucími rychlostmi připojení na stále větší váze — dnes funguje již několik desítek onlinových distribučních systémů. Mezi ty nejznámější na platformě PC patří Steam společnosti Valve nebo Downloader od Electronic Arts. Už léta letoucí se přes Internet prodávají malé sharewarové hry — jejich kouzlo objevili také tvůrci služby Xbox Live, když zavedli Xbox Live Arcade, čímž otevřeli malým vývojářským studiím cestu do obýváků běžných hráčů. Podobné služby nyní nabízejí také společnosti Sony na konzoli PlayStation 3 a Nintendo na Wii.

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

WII BALANCE BOARD Speciální nová periferie pro konzoli Nintendo Wii připomíná váhu. Tou také je, ale mnohonásobně citlivější. Jakmile si na podložku stoupnete, dokáže s neuvěřitelnou přesností měřit změnu těžiště těla a přenášení váhy na různé končetiny. Takový koncept ovládání umožňuje přijít s jednoduchými minihrami, jako je točení kruhu kolem pasu, hlavičkování, ale také třeba cvičení jógy nebo obecně rovnováhy. Ve druhém plánu už se mohou chystat hry jako skateboarding, surfing a mnoho dalších. Ve spojení s rovněž originálním ovladačem Wiimote nabídne Balance Board opravdu fantastické možnosti interakce se hrou.

tronického vybavení domácnosti je další samozřejmostí v dnešním zelektronizovaném světě.

Médium neomezených možností Počítačové hry jsou nejkomplexnějším z tzv. nových médií. Nepatří sice mezi nejmladší, ale rozhodně mezi ta s největším potenciálem. Dávno už to nejsou kusy neforemného softwaru dělané „na koleně“ partičkou nadšenců. Profesionalizace herní tvorby proběhla již během druhé poloviny 90. let. Hry se staly obchodem, vědou i uměním zároveň. Profesionální vývojářské týmy složené z programátorů, designérů a manažerů dnes operují v nelítost53

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

ném tržním prostředí ovládaném nadnárodními vydavatelskými společnostmi jako Electronic Arts, Ubisoft, Take Two nebo Activision. Druhou stranu barikády pak představují malé, nezávislé („indie“) herní týmy, které mají šanci prorazit především díky výše zmíněným onlinovým službám konzolí, nebo onlinové distribuci obecně. Stejně jako u jiných médií se také v oblasti her vyvinuly žánrové škatulky, které pomáhají herní svět lépe chápat. Žánry nejsou principiálně závislé na hardwaru — výkon PC i domácích či přenosných herních konzolí umožňuje tvůrcům nijak se neomezovat platformami. Omezení zde však přece jen existuje, a to ve způsobu ovládání té které konzole/PC. Je prakticky totožné u PlayStation 3 a Xboxu 360, ovšem zcela jiné u Wii a PC, případně u přenosných konzolí. Zatímco standardním ovladačem v případě prvních dvou je gamepad, u Wii je to pohybový ovladač Wiimote a u PC myš a klávesnice. Některé žánry proto až donedávna lépe fungovaly na domácích konzolích (např. akce z pohledu třetí osoby jako Tomb Raider) a jiné na PC (střílečky z vlastního pohledu, realtimové strategie). I to se s příchodem sedmé generace konzolí mění, neboť se proměňují a vyvíjejí i samotné herní žánry. Ostatně jako všude jinde.

PLAYSTATION EYE Známá kamerka EyeToy pro Play Station 2 přinesla Sony mnoho nových zákazníků z řad lidí, kteří dříve o hrách měli jen pramalé tušení. Hry pro EyeToy umožňovaly dosud nevídané kousky, není proto divu, že Sony má pro PlayStation 3 přichystaného nástupce v podobě PlayStation Eye. Opět se jedná o kameru, tentokrát však s vyšším rozlišením a doplněnou o kvalitní mikrofon. Jednou z prvních her využívajících jejích možností bude Eye of Judgement . Tato v podstatě karetní hra využívá principů „augmented reality“, tedy pozměněné reality. Po hrací ploše snímané kamerou Eye hráč posunuje karty, jež se zároveň objevují také na obrazovce. Na ní z nich však rázem vylézají obrovské 3D potvory, které spolu bojují. Eye samozřejmě skýtá mnoho dalších možností, které Sony jistě nebude váhat využít.

rozdíl v grafice mezi platformou PC a sedmou generací herních konzolí (vyjma Wii). Všechny disponují takovým výkonem, že ve spojení s HDTV dokážou hráče vizuálně zcela pohltit. Jsou však i žánry a platformy, které jdou odlišnou cestou.

Odvážné nové světy Které žánry v současné době patří mezi nejoblíbenější? Odpověď nemůže být jednoduchá. „Jak u koho,“ zaznělo by nejspíš z úst Šalamouna. Vskutku, současný herní svět, resp. trh, je tak velký, že nelze jednoznačně říci, který z žánrů je nejoblíbenější a který až druhý či další v pořadí. Platí, že oblíbené jsou ty žánry, které se prodávají. A prodávají se všechny možné. Jedním z fenoménů herního světa po roce 2000 jsou The Sims, obecně sociální simulace. Vymyslel je jistý Will Wright, mimo jiné tvůrce

legendárního Sim City. Hra se chová jako pískoviště nebo sada futuristických hraček — máte k dispozici dům, který můžete vybavovat věcmi, a obyvatele domu, kteří na různé věci a události reagují a s nimiž můžete do určité míry pracovat. Koncept se osvědčil natolik, že dodnes každoročně vznikají desítky klonů The Sims a virtuálně–sociální herní prvky pronikají i do dalších žánrů. Žánrové míchání se obecně během posledních deseti let stalo oblíbenou kratochvílí herních vývojářů. Důkazem mohou být třeba strategie. Představují obrovskou množinu her, do které lze zahrnout strategie tahové, například válečné (Steel Panthers), vesmírné (Galactic Civilizations), realtimové (Command & Conquer, Age of Empires), budovatelské (Sim City), taktické (Total War, Faces of War) a mnohé další. Jednotlivé podmnožiny se často prolínají a berou si

Touha po dokonalé grafice Byly doby, kdy nejčastěji odříkávanou mantrou většiny herních vývojářů byla lepší grafika. Hry se posuzovaly de facto právě podle toho, jak vypadají, až ve druhé řadě také podle toho, jak se hrají a zda jsou vůbec zábavné. V průběhu uplynulých let tzv. hratelnost, těžko definovatelný pojem odvozený z anglického termínu gameplay, minimálně v určité části hráčské obce nad grafiku vystoupala. Může za to jednak vývoj her jako takových, rozšíření tzv. casual her (viz dále v tématu), ale i skutečnost, že grafika se pomalu, ale jistě prokousává k vysněnému fotorealismu. Ten začíná být patrný zejména v žánrech 3D akcí, ať už viděných z vlastního pohledu, nebo z pohledu třetí osoby. Vynikající grafické technologie využívají také závodní hry. Dosud praktický neexistuje 54

BIOSHOCK

Pokud má některá ze současných her nárok na to stát se skutečnou legendou, která bude jednoho dne zmiňována v učebnicích, je to akční hra BioShock. Dítko zkušených vývojářů, vycházející z klasik jako System Shock, Thief nebo Deus–Ex, v sobě vrství mnoho různých významových a především herních rovin, z nichž si může hráč libovolně vybrat. Chce-li pouze jednoduchou přímočarou 3D akci z vlastního pohledu, má ji mít. Ale jestliže má zájem ponořit se hlouběji do příběhu, prozkoumávat tajemství nepovedené podmořské utopie jménem Rapture, vývojáři mu to rádi dovolí. BioShock sbírá nejvyšší hodnocení odborné herní kritiky a kupodivu se zároveň ihned stal také nejprodávanější hrou například v Británii.

něco odsud, něco odtamtud, čímž vytvářejí zcela nové herní prvky a principy, a staví tak před hráče nové výzvy. Další oblíbený žánr odstartovala hra Grand Theft Auto. Jedná se o hry s tzv. otevřeným světem, ve kterém se můžete se svou postavou volně pohybovat, plnit různé úkoly a především různě manipulovat a ovlivňovat herní prostředí (v GTA jde o krádeže aut a jinou kriminální činnost). Princip otevřených herních světů už na scéně v určité podobě byl přecejen i dříve, zejména v žánru RPG, případně s příchodem The Sims. Otevřenost takových světů a hráčova svoboda v nich není, jak by se mohlo zdát, primárně závislá na vývoji hardwaru (ač se to tak někteří vydavatelé snaží prezentovat), ale naopak na schopnostech herních vývojářů si s rozlehlým herním světem poradit. Ono totiž vytvořit smysluplnou a zábavnou hru, jež má hlavu i patu, vůbec není jednoduché. Relativně nejsnadnější je to v případě dnes už velmi rozšířených a stále oblíbenějších onlinových her, ale to už je jiná pohádka (viz dále v tématu).

Peníze až v první řadě Hry jsou dnes především byznys — mají vydělávat peníze. A protože peníze dnes vydělávají hlavně značky, stal se i herní průmysl světem značek, jinými slovy „brandů“, „intelektuálního vlastnictví“ nebo „sérií“. Neustále dokola jsou tak recyklovány staré nápady a zaručeně fungující žánry, jako jsou třeba 3D akce. Vydavatelské společnosti tím snižují míru rizika a vývojářské společnosti zas nemají tolik práce s vymýšlením úplně nových konceptů. I hráči jsou spokojení, protože dostanou, co chtějí. Každoročně také vycházejí nové a nové edice sportovních her, ať už je to hokej, fotbal, basketbal a další, jež nabízejí prakticky stále totéž, jen v bleděmodrém. Specialitou jsou hry podle filmů. Prakticky každý velký i malý hollywoodský trhák má dnes svou interaktivní obdobu. Právě takové hry (Shrek, Úžasňákovi a podobně) obvykle vycházejí ve všemožných podobách snad pro všechny aktuálně dostupné platformy. Pro zisk je třeba udělat (takřka) cokoliv. CLiCK! 11/2007

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Jaké jsou vyhlídky hraní na osobních počítačích?

PC (ještě) žije Hraní na běžných desktopech zažívá krušné časy. Proti platformě PC mají políčeno soupeři snad ze všech stran. Konzole sedmé generace zvládnou srovnatelnou nebo dokonce lepší grafiku než současné nejvýkonnější počítače, a to za dvakrát až třikrát nižší cenu. Samotní herní tvůrci si navíc rádi nechají zaplatit za exkluzivitu svých titulů, byť dočasnou, pro některou z konzolových platforem. A nakonec je tu ostrá konkurence jedinečného ovladače Wiimote od Nintenda, se kterou se dnešní PC periferie prostě vůbec nemohou měřit. Jan Horčík

Mnozí dnes hraní na PC prorokují blízký konec. Ten pravděpodobně jen tak (pokud vůbec) nenastane, ovšem situace se s velkou pravděpodobností postupně výrazně změní — náznaky jsou patrné už dnes. V současné době na PC jasně kralují žánry 3D stříleček z vlastního pohledu, multiplayerových onlinových akcí a masivních multiplayerových onlinových her a strategií. Všechno to jsou žánry, pro které je PC prostě a jednoduše nejlépe uzpůsobeno. Ovládání pomocí myši a klávesnice umožňuje velmi přesné a rychlé reakce ve 3D akcích a strategiích, komunikace v MMORPG je díky klávesnici rychlá a efektivní. V jiných žánrech dnes stěží najdete hry, které by vycházely exkluzivně pro PC — naopak valná většina titulů velkých herních vývojářů a vydavatelů je dnes vyvíjena multiplatformně, tedy zároveň pro PC i pro nové konzole. S trochou nadsázky lze tvrdit, že prakticky neomezeným „vládcem“ herní platformy osobních počítačů je Microsoft. Jeho Windows XP jsou spolu s Windows 2000 nejrozšířenějšími operačními systémy, proto také Solitaire a Miny patří mezi nejhranější hry.

Okolnostem navzdory PC mají proti konzolím hned několik podstatných nevýhod. Předně každá konfigurace je jiná, neexistuje standard. Vývoj her a především jejich ladění a testování pro PC je proto mnohem náročnější a nákladnější. Vývojáři obvykle CLiCK! 11/2007

CRYSIS — FOTOREALISMUS NA DOSAH V žánru 3D akcí viděných z vlastního pohledu je grafika tím, co hráče největší mírou vtahuje do hry. Německý tým Crytek si to dobře uvědomil, když začal vyvíjet hru Far Cry. Ta už před lety přinesla vynikající grafické zpracování a na svou dobu pokročilou umělou inteligenci protivníků. Jenže Crytek se na svůj opravdový triumf teprve připravoval. Dalo by se říct, že spíše hráče i svoji technologii testoval. Nová hra Crysis, zasazená opět do nehostinného prostředí ostrovní džungle, přináší téměř fotorealistické zpracování a (ne)uvěřitelnou herní fyziku. Automatickou zbraní můžete například pokácet kus lesa. Když se vaše postava otře o list nebo stéblo trávy, rostlina se realisticky zdeformuje. Světlo se mezi palmami odráží téměř jako ve skutečnosti. Crysis se má na trhu objevit teprve za několik měsíců, ale už dnes je jasné, že půjde o technicky nejpokročilejší hru dneška.

ještě dlouhou dobu po vydání hry připravují opravy, které ovšem leckdy zneužívají také jako záplaty pro nedokonalou hratelnost, způsob ovládání nebo jiné trestuhodné resty. Za druhé samotná instalace her je — ač to může znít pro odborníky neuvěřitelně — na PC poměrně

složitá a především zdlouhavá záležitost. Na konzolích hru prostě vložíte a hrajete. V neposlední řadě je zde také otázka hardwaru, který se neustále vyvíjí. Hry proto musí být přizpůsobeny pro starší i nejnovější hardware, mohou vypadat u každého hráče odlišně.

Microsoft se pokusil hráčům i vývojářům alespoň trochu ulehčit život ve Windows Vista, zatím však dosáhl spíše opaku. Jistě, je tu jednotná složka My Games, jednotné hodnocení výkonu strojů, ale na druhou stranu také DirectX 10 a leckdy zbytečné a uměle vynucené omezení některého titulu pouze pro Windows Vista. Hru pouze pro Vistu si dnes dovolí vydat málokdo — dalo by se říct, že vlastně jen sám Microsoft (Halo 2 Vista) nebo vývojáři, kteří automaticky počítají s tím, že uživatelé budou mít opravdu nadupanou mašinu. Například německá společnost CryTek se svou fotorealistickou 3D akcí Crysis (viz samostatné okno). Skutečnost, že DirectX 10 je možné nainstalovat pouze do Visty, dnes kritizuje valná většina vývojářů — Microsoft tím podle nich podřízl větev sám sobě. Ničemu nepomůže ani nové jednotné značení Games for Windows, které se začíná objevovat v obchodech na krabicích PC her. Hráče od PC hraní odrazuje mimo jiné fakt, že co šest měsíců se na trhu objevují nové generace grafických karet. Ty samozřejmě slibují vždy o řád lepší grafiku a především snižují ceny starších komponent. Pro běžného hráče je proto velmi obtížné a nákladné se nejnovějším PC hrám vůbec věnovat. Trh proto táhnou především tzv. hardcoroví hráči, kteří se nebojí investovat pravidelně do nových komponent svého počítače, aby si mohli zahrát nejnovější tituly v té nejlepší možné grafice. Ostatně jsou to právě oni, kdo zároveň táhnou vpřed velkou část hardwarového trhu, protože pro domácí PC, kromě operačního systému Windows Vista, případně animačních a střihových programů, neexistují náročnější aplikace než hry.

Pozor, akce! Obzvlášť 3D akce viděné z vlastního pohledu dnes na platformě PC tvoří valnou část fanouškovské základny. Mezi nejznámější série patří 55

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

samozřejmě třídílný Doom nebo čtyřdílný Quake s chystanou onlinovou odnoží Enemy Territory: Quake Wars. Neopomenutelnou legendou je také Half–life se dvěma díly, k němuž se chystají další epizody. Společnost Valve se totiž jako jedna z prvních vývojářských firem chytila vlny onlinových distribučních systémů a spustila svou službu Steam, jejímž prostřednictvím distribuuje nové i starší hry nejen z vlastní produkce. Jakmile je na světě funkční distribuční onlinový systém, není důvod, proč konečně nevyužít konceptu tzv. epizodického hraní. Jinými slovy — hra je rozkouskována podobně jako televizní seriál na jednotlivé epizody. Ty jsou každých několik měsíců uvolňovány na Internet, odkud si je uživatel může za poplatek stáhnout. Má to dvě výhody: cena epizody je pro vývojáře i zákazníky nižší než u plné verze a prodleva při přísunu nového obsahu hráčům je o něco kratší. Nevýhoda spočívá hlavně v kratší herní době. Epizodický systém s úspěchem adoptovaly nejen další 3D akce, ale například i adventury. Příkladem budiž nová generace klasického Sama & Maxe.

Make war, not love Všeobecné oblibě se na PC těší válečné hry. V Čechách na ně dokonce máme i odborníky v podobě herních studií Bohemia Interactive, které stojí za prvním dílem Flashpointu či titulem ArmA, a samozřejmě brněnských Illusion Softworks, jež prosluly nejen díky vynikající Mafii (v přípravě je nyní dvojka), ale také sérií Hidden & Dangerous. Mezi dalšími akčně–taktickými hrami s válečnou tematikou vynikají série Ghost Recon, Rainbow Six nebo Splinter Cell, které shodou okolností všechny vycházejí z děl spisovatele Toma Clancyho pod ochrannými křídly francouzské společnosti Ubisoft. Ta dnes vedle Electronic Arts patří mezi největší světové herní vydavatele spolu s Activision, Take Two, SCi, Eidos a několika málo dalšími.

S vizí jde všechno lépe Electronic Arts patří první místo nejen díky chytrému marketinku a dnes už prakticky neomezeným 56

SPORE, SPLNĚNÝ HRÁČSKÝ SEN? Jakmile začne vizionář Will Wright mluvit o herním designu, nezbývá než tiše sedět a udiveně naslouchat. Wrightovy znalosti a rozhled jsou totiž neuvěřitelně rozsáhlé. Obdivuhodné je, že Wright to vše dokáže vztáhnout k problematice tvorby her. Připravovaný projekt Spore nabídne hráčům několik různých herních stupňů. Začnete jako jednobuněčný organismus, který požírá další organismy, čímž sám sebe vylepšuje. Později se vyvinete v živočicha, který se rozmnožuje, čímž vytvoří klan. Ten postupně vybuduje město a následně i celou civilizaci. Poté, co si projdete všemi vývojovými stupni, vydáte se nakonec do hlubokého vesmíru prozkoumávat jiné světy. Vtip je v tom, že ony světy mohou být obydleny příšerkami a civilizacemi vytvořenými ostatními hráči. Všichni hráči dostanou v průběhu hry nástroje, s jejichž pomocí budou moci tvořit vlastní příšerky, budovy nebo stroje. Vlastně je to taková Civilization dotažená k dokonalosti od začátku do konce.

finančním možnostem, ale také díky jednomu jménu. Will Wright patří vedle několika dalších, jako jsou John Carmack, Sid Meier či Peter Molyneux, mezi přední herní vizionáře. Byl to on, kdo vymyslel SimCity, a byl to znovu on, kdo přišel s konceptem The Sims. Uvedená série se stala nejprodávanějším PC herním počinem všech dob — celkově si zákazníci koupili již přes 70 milionů kusů her s The Sims v názvu. Dnes už je na trhu druhý díl, pro který vznikají stále nové a nové datadisky, a navíc se chystá také díl třetí. Sám Will Wright ovšem pracuje na zcela novém, revolučním projektu zvaném Spore, jenž je jakýmsi vyústěním všech jeho dosavadních snah. Spojuje v sobě otevřenou hratelnost, hračičkovost, vývoj určitého ekosystému nebo životní formy, hráčskou tvořivost a do celé téhle míchanice přidává to nejpodstatnější: propojení přes Internet. Kromě The Sims je dalším velkým herním fenoménem (nejen na platformě PC) hra Grand Theft Auto. Na stolních počítačích začala ještě v 90. letech jako jednodu-

chá, ale pekelně zábavná hříčka, ve které hráči měli za úkol jezdit po městě, krást auta a plnit různé úkoly. Hra se posléze dostala na konzoli Playstation, kde si vydobyla obrovské renomé. Dnešní hráči si mohou užívat několikerá pokračování a zároveň vzrušeně očekávat Grand Theft Auto IV. Nejen GTA, ale i další násilné hry, většinou z městského prostředí, jako Manhunt, Bully nebo Hitman, jsou všeobecným zdrojem široké vlny kontroverze, která přichází nejčastěji z USA.

Co jinde nenajdete Dva žánry prakticky nemají obdoby jinde než na PC. Jednak jsou to strategie, ať už budovatelské, nebo akční realtimové. Série jako Command & Conquer, Warcraft, Starcraft a další si masovou oblibu získaly právě na počítačích. Jediný Command & Conquer se doposud odvážil vystrčit růžky také na konzolové kolbiště. Starcraft je všeobecně považován za nejlepší akční realtimovou strategii všech dob a nyní je netrpělivě očekáván Stacraft 2, který má vyjít už příští

rok. Mnoho hráčů ovšem strhla také spíše budovatelská série Age of Empires, jejíž třetí díl je momentálně poslední. Strategií vychází dnes celá řada a každý si najde tu svou. Žánrem, který v současné době opravdu výrazně mění herní svět, jsou onlinové hry — tou nejznámější je World of Warcraft. Onlinové hry se opět dělí na subžánry. Nejznámějším jsou MMORPG, tedy masivně multiplayerové onlinové RPG. Zatímco žánr RPG her pro jednoho hráče dnes na rozdíl od doby před deseti a více lety na PC spíše skomírá, právě jeho onlinové obdoby dnes táhnou prakticky celý PC herní trh vpřed. Přes devět milionů hráčů WoW platí každý měsíc 15 dolarů za to, aby se mohli ponořit do gigantického virtuálního světa trpaslíků, elfů a skřetů, kde pak mohou prožívat epická dobrodružství, nová setkání i velké (virtuální) životní výzvy. Samozřejmě, existuje tu jisté riziko závislosti — trávit dny i noci, sedm dní v týdnu ve světě fantazie asi není to pravé ořechové. Zcela na opačném konci spektra stojí tzv. casual games, čili hry určené pro příležitostné hráče. Kolem nich se díky Internetu roztočil obrovský byznys. Jde především o relativně jednoduché sharewarové logické či slovní hry jako Zuma, Bejeweled nebo Luxor. Jsou malé, takže je rychle stáhnete, levné, a přitom zábavné, ať už je hrajete deset minut nebo dvě hodiny (více o nich naleznete dále v tématu). Casual hry navíc tolik neohrožuje standardní problém „velkých“ titulů, kterým je pirátství. Hry pro PC se prostě kopírují nejsnáze, na rozdíl od her pro konzole. Vydavatelé i vývojáři se tomu samozřejmě snaží všemožně bránit, ale opravdu účinný lék dosud nenašli. Kromě platformy Windows PC se samozřejmě hraje i na většině dalších operačních systémů domácích počítačů. Stále silnější je v tomto ohledu Apple se svým Mac OS X. Podporu mu krátce po přechodu na procesory Intel znovu ohlásily velké herní společnosti v čele s Electronic Arts, takže majitelé jablíček se mohou těšit na záplavu nových zajímavých her. Vybraní vývojáři vydávají dokonce také speciální verze svých her pro Linux. CLiCK! 11/2007

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Dedikovaná herní zařízení volí stále více hráčů

Konzolový svět Nepřehlédnutelný fakt, že právě specializované konzole nyní herní svět do značné míry táhnou, byl rozebrán již v jedné z předchozích částí tohoto tématu. Jaká konkrétní řešení a tituly jsou nyní na trhu k dispozici? Michal Jonáš

Nejstarší a výkonově nejslabší člen aktuálního konzolového pelotonu, PlayStation 2 od Sony, zcela překvapivě nevyklidil pozice, nýbrž po rekordních 110 milionech prodaných exemplářů stále pokračuje ve svém tažení. V některých regionech je PS2 stále absolutně nejprodávanější platformou! Není divu, protože kombinace nízké ceny, výborné spolehlivosti a velkého množství vynikajících titulů i dnes stále láká nové kupce.

PlayStation2 I když výrobce původně proklamoval, že bude PS2 softwarově podporovat ještě několik let, pravda je taková, že (i ke své velké škodě) již dávno přesunul svoji pozornost na modernější PlayStation 3. Pro „staršího bratříčka“ tak dnes již prakticky nevycházejí žádné exkluzivní tituly, pomineme-li záplavu multiplatformních her z ostatních konzolí. Je to škoda, protože poslední „blockbuster“ v podobě druhého dílu rubačky God of War to hezky natřel prakticky všem konkurenčním hrám pro ostatní platformy — dnes má na svém kontě milionové prodeje. Jen málo distributorů si bohužel uvědomuje, že vývoj nových her na PS2 se vyplatí, protože kromě nízké ceny práce se nabízí také obrovská základna majitelů. I přes tento handicap se však zdá, že největší portfolio starších a bazarových her stále drží prodeje na výborných číslech. Otázka je, jestli to s postupem času a zlevněním nových konzolí vydrží. CLiCK! 11/2007

Zatím má však Sony s odbytem PS3 potíže a moc tomu nepomáhá ani její propagace právě na úkor daleko oblíbenější a respektovanější PS2. Stačí se zeptat typického potenciálního zákazníka mladšího věku — zpravidla ihned odpoví, že pokud novou konzoli, tak právě PS2, protože proti ostatním stojí jak hardware, tak i hry, pakatel. Šíří nabídky vynikajících titulů, jež jsou dostupné pro PS2, se nemůže pochlubit žádná jiná prodávaná konzole. Metal Gear Solid, Gran Turismo, zmíněný God of War, ICO, Shadow of Colossus a mnoho dalších patří již dnes

k respektovaným legendám svého žánru. Mnohé dnešní novinky se jim ani v nejmenším nevyrovnají, i když je většina nejlepších PS2 her několik let starých. Sony navíc kdysi chytře zapojila doslova celou rodinu a všechny věkové kategorie skrze své unikátní nápady, jako jsou kamerka EyeToy, kytara v Guitar Hero nebo soutěžní hra ve stylu Videostopu Buzz!: The Quiz. Právě proto má PS2 stále silnou pozici, její soumrak se však navzdory tomu pomalu blíží. Například dostupnou onlinovou podporou se PS2 s novějšími stroji nemůže vůbec měřit.

PlayStation 3 Ač se jedná o papírově nejsilnější a nejvyspělejší stroj na trhu, PS3 to dnes má velmi těžké, nejspíše kvůli přecenění kupní síly zákazníků. Sony v očích hráčů uškodily jednak výbojné a chvástavé řeči o konkurenci, ale hlavně mnohonásobné odložení startu konzole, zkoušející trpělivost fanoušků až do krajních mezí. Sony očekávala, že vábničce velkého výkonu a mnoha funkcí podlehne hodně majitelů jedné ze starších konzolí PlayStation, to se však (zatím) ve větší míře nestalo. Neúspěch v marketinku a prodejích dokonce vedl až k velké restrukturalizaci herní divize Sony, kterou nepřežil ani dříve oslavovaný Ken Kutaragi, duchovní otec PlayStation 1 a 2. Dnes se PS3 prodává ze všech domácích konzolí nejhůře. Důvodů je hned několik. Prvním je velmi vysoká cena, i když v poměru k výkonu a schopnostem konzole je určitě akceptovatelná. Zákazníci však nejsou ochotni takovou sumu vydat, když stejnou službu poskytne daleko lacinější konzole konkurence. Bohužel Sony se nepodařilo podpořit prodej ani uvedení dostatečným počtem exkluzivních titulů, které si jinde nezahrajete, protože celou řádku výrobců softwaru odradila stále podprůměrná penetrace konzolí v domácnostech. Ani interní studia Sony se moc nepředvedla. Nyní, po mnoha měsících od světového startu, se dají vysoce hodnocené exkluzivní tituly pro PS3 spočítat na prstech jedné ruky. Je však pravdou, že např. arkádové závody Motorstorm ukázaly dřímající potenciál konzole více než důrazně, stejně jako čerstvý 57

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Heavenly Sword, jenž po právu patří mezi nejhezčí hry na trhu. PS3 tak nyní volí spíše technologičtí fajnšmekři než typičtí hráči, protože ani přes proklamace výrobce (zatím) nejsou hry pro tuto platformu tak převratné, jak kdekdo doufal. Ovšem totéž do jisté míry platí i o dalších nových konzolích. Sony by možná mohlo pomoci uvedení exkluzivních titulů, z nichž asi nejvíce vyčnívají očekávaný poslední díl Metal Gear Solid a neskutečně reálný simulátor Gran Turismo 5. Obě hry bohužel přijdou na trh nejspíše až v příštím roce. Druhou berličkou pro Sony může být masivní zlevnění konzole, které vzhledem ke stále klesající ceně výroby nemusí být jen utopií analytických společností. Zejména dvojnásobná cena PS3 oproti Xboxu 360 je velkou bolístkou. Microsoft navíc na rozdíl od Sony disponuje prakticky nevyčerpatelným kapitálem, který zužitkoval při bleskovém skupování licencí na dříve výsostné herní značky ze stáje PlayStation. Sony má také již tradičně nepřizpůsobivé a složité vývojové prostředí, tedy alespoň ve srovnání s ostatními konzolemi. Vývoj a tvorba her pro PS3 je zkrátka velmi pracná a náročná, což se např. o Xboxu 360 nedá říci. Pokud tedy vývojář začne „kutit“ stejný titul pro více konzolí, zdaleka největší práci musí odvést na PS3, přičemž vývoj samotný je časově nejnáročnější, což dokazují mnohá zdánlivě zbytečná zpoždění některých multiplatformních her pro PS3. Nesporný technologický potenciál konzole nachází na druhou stranu využití např. v unikátním komunitním prostředí Playstation Home, jež integruje do jednoho místa jak pokročilé onlinové funkce, tak i komunitní svět ve stylu hry Second Life. PS3 ke světlým zítřkům nyní chybějí hlavně exkluzivní hry. Až se objeví první z nich, začne jistě PS3 zatápět konkurenci mnohem více.

Xbox 360 Po překvapivém a brzkém potopení prvního Xboxu se Microsoft soustředí pouze na svého jediného koně, který již dosáhl mnohem lepších úspěchů. Coby úplně první konzole nové generace měl druhý 58

HALO 3 Závěrečný díl akční trilogie pro konzoli Xbox 360 je obecně považován za jednu z nejlepších her v žánru. Hra se odehrává ve fiktivním světě 26. století, ve kterém se lidstvo po nekonečných válkách dokázalo sjednotit a společnými silami kolonizuje vesmír. Narazí na teokratické společenství mimozemských ras známých jako The Covenant (Dohoda). Ti se považují za vykonavatele vůle starobylých předchůdců (Forerunners) a mají v plánu dokončit jejich plány, tedy aktivovat tzv. Halo, obří umělé prstence kolem několika planet. Hala byla postavena jako zbraň, která má zničit veškerý život ve vesmíru — jako poslední obrana před parazitickými organismy. I když se lidem daří aktivaci prstenců zabránit, Covenanti nezadržitelně postupují a dostávají se až na planetu Zemi, kde se také odehraje poslední boj o přežití. V závěrečném, třetím dílu budou hráči muset vybojovat finální bitvu, kterou projdou opět v roli MasterChiefa — elitního, geneticky upraveného válečníka, jenž vznikl v armádním programu Spartan jako jediná naděje lidstva na boj se silnějším nepřítelem.

Opět se můžete prohánět v nejrůznějších bojových vozítkách, využívat staré známé i nové zbraně a především si užívat bezkonkurenčního multiplayeru, který nabízí kooperační mód až pro čtyři hráče. Ani Halo 3 není dokonalé, největší slabinou je nejspíš grafika, která by bývala od tvůrců zasloužila více pozornosti.

Halo 3 je v Evropě včetně České republiky dostupná od 26. září ve třech provedeních. Kromě standardní verze za 1.990 Kč je v prodeji také limitovaná (2.190 Kč) a legendární (3.399 Kč) edice, která bude obohacena o bonusové materiály. Kromě nich se prodává i speciální sběratelská verze konzole Xbox 360, herní ovladače a další příslušenství v barvě khaki. Za první týden prodeje se hry globálně prodalo za více než 300 milionů dolarů a podle údajů Microsoftu se proti předchozím týdnům zvýšily prodeje samotné konzole Xbox 360 o více než 100 %. (Jan Horčík, Jiří Vítek)

Xbox kvůli zpoždění PS3 skvělou startovní pozici, kterou také plně využil. Aktuální prodeje přes 10 milionů kusů jsou dobrou vizitkou, obrovský zájem o toho „třetího vzadu“ (Nintendo Wii) však hodnocení úspěšnosti zanedlouho patrně poněkud promění. Microsoft však nečeká se založenýma rukama — nedávné zlevnění všech verzí konzole a uvedení Xboxu Elite na evropský trh poměrně výrazně zvýšilo zájem zákazníků. Xbox 360 má nyní jistou výhodu v nejlepším poměru užitné hodnoty a ceny. Kvalitou her plně konkuruje silnější PS3, a to za podstatně nižší náklady, a Wii se cenově již alespoň trochu přiblížil. Naopak nepříjemnou chybou se ukázala být jistá roztříštěnost nabídky: trojice konfigurací vybavení konzole dnes působí mírně chaoticky. Skutečnost, že verze Core neobsahuje pevný disk, poněkud limituje vývojáře her. Xbox 360 navíc jako herní média používá pouze klasické DVD, jež kapacitou pro některé současné tituly již nestačí. Silnou stránkou Xboxu je velmi oblíbená a pokročilá onlinová služba Xbox Live!, jež nabízí zatím největší počet funkcí ze všech moderních konzolí. Na druhou stranu Microsoft jejím prostřednictvím celkem slušně ždímá hráče (poplatky za onlinové hraní atp.). V tomto směru PS3 vede díky bezplatnému hraní přes Internet. Stahovatelné hříčky jsou pro konzoli Sony také daleko lacinější, Xbox však má bohatší nabídku. Nelze nezmínit snad největší ostudu Microsoftu — jeho konzole trpí značným počtem hardwarových chyb, zřejmě způsobených špatně dimenzovaným chlazením. Některé odhady hovoří o poruchovosti v rozme zí šílených 30 — 40 % z prodaných konzolí — Microsoft čísla oficiálně neuvádí. Poruchovost nových Xboxů je buď jak buď velmi vysoká, takže Microsoft byl dokonce

CLiCK! 11/2007

TÉMA

nucen pro určité závady zvýšit záruční dobu a zavést odvoz přístrojů kurýrní službou. Microsoft si i přesto prakticky jako jediný může dovolit financovat jakýkoli projekt, z čehož hráči samozřejmě profitují — dostali nebývalý nášup exkluzivních titulů, jež si na ostatních konzolích zahrát nelze. Začalo to druhým dílem simulátoru Forza Motorsport, pokračovalo přes Bioshock a současná velkolepá uváděčka očekávané střílečky Halo 3 načíná další etapu „Xbox only“ titulů. Stroj z Redmondu je jistým hybridem mezi počítačem a konzolí, není proto divu, že také z hladkého portování mezi těmito platformami profituje — včetně možnosti onlinových her mezi majiteli počítačů i Xboxů. Pro zákazníky je probíhající konkurenční boj mezi PS3 a Xboxem 360 tím nejlepším, co si mohli vůbec přát. Ani jedna z nových konzolí totiž nemá výrazně navrch a fanoušci se rozdělili do dvou mnohdy nesmiřitelných táborů, které jako modlu uctívají výhradně svůj stroj. Jenže když

CLiCK! 11/2007

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Otázkou ovšem je, co s pozicí Nintenda provede pozdější etablování dokonalejších konkurentů. Díky cílení na jiné hráčské skupiny snad nemusí mít alespoň v Japonsku o své živobytí ani do budoucna obavy.

Přenosné konzole V oblasti kapesních konzolí je situace mnohem klidnější. Víceméně „spokojeně“ zde koexistuje jediná dvojice konkurentů, jimiž jsou Nintendo DS a PlayStation Portable se dva perou, třetí se směje. Tím třetím je — možná nenápadná, přesto však nejúspěšnější konzole „nové generace“…

Nintendo Wii Jedná se o zdaleka nejslabší z nových strojů — výkonem zhruba odpovídá starší PS2. Díky inovativnímu systému pohybového ovládání a v zahraničí také nízké ceně je však dnes nejúspěšnějším hráčem na trhu. I když byla představena dlouho po Xboxu 360, za kratší dobu jej v prodejích dokázala prak-

ticky dotáhnout a zájem o ni stále nepolevuje. Je až s podivem, jak Wii — i přes ignoraci ze strany velkých externích vývojářských domů — dokáže držet krok s daleko vyspělejšími stroji. Ukazuje se, že pro dobrý odbyt stačí jednodušší, ale velice zábavné hříčky doplněné například důmyslným ovládáním (Wiimote), než komplexní a cizelované tituly pro náročné hráče. Cestu, kterou kdysi ukázalo Sony se svým konceptem EyeToy, Nintendo dokázalo umně využít ve svůj prospěch, a navíc ji vydláždilo důmyslnější technologií. Hry na Wii obvykle baví celou rodinu — včetně těch členů, kteří jinak hrám vůbec neholdují. Firma, která kdysi málem nepřežila drtivý úspěch PS2, je tak nyní jako jediná z producentů konzolí v zisku.

od Sony. V této oblasti má nyní navrch Nintendo, které vsadilo na jednoduchou zábavu proti technologické vytříbenosti. Zanedlouho by se měla na trhu objevit vylepšená a kompaktnější nová generace PSP, na niž čeká mnoho hráčů. Lze očekávat jisté povzbuzení prodejů Sony, jasnou pozici jedničky kapesního DS však asi v nejbližší době nikdo neohrozí. Každá z dnes prodávaných konzolových platforem nabízí něco trochu odlišného. Pokus současný, vesměs vyrovnaný stav ještě alespoň nějakou dobu vydrží, bude to pro hráče i fandy počítačových her tou nejlepší možností. 59

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

MMORPG, aneb virtuální světy na síti

Hraje celá planeta Fenomén onlinových her dokazuje lépe než cokoliv jiného, že okamžitá výměna informací mezi jednotlivými kontinenty je vítána každým člověkem s internetovým připojením a ochotou hrát si. Ve virtuálně sdílených světech můžete klidně jít zabít trpasličího krále společně s Korejcem, Angličanem a Brazilcem. Brave new world onlinových her však upadá, protože autoři nových konceptů se nechtějí pouštět do otevřeného křížku se suverénně nejhranější onlinovkou dneška, World of Warcraft. Dobromil Pavlovský

V průběhu herní výstavy Games Convention v Lipsku bylo možné narazit na tisíce her. Několik desítek z nich bylo také zajímavých, a právě ony ukazovaly, jak se dnes vyvíjejí herní žánry. Zajímají nás především onlinové hry, též známé pod nevyslovitelnou zkratkou MMORPG či MMOFPS, nebo dokonce MMORTS. Zatímco olbřímí a nepřehlédnutelný prostor společnosti Blizzard okupoval s prezentací datadisku Wrath of the Lich King pro World of Warcraft stovky metrů čtverečných (a tisícovky očí hraní chtivých návštěvníků), prezentace druhého vlivného hráče na poli onlinových her, společnosti NC Soft, byla poměrně komorní a v novinářské hale byla sloučena s několika dalšími distributory. Šlo v podstatě o hlavní a jediné matadory žánru na výstavě, když nepočítáme technickými problémy doprovázenou hru Age of Conan a menší projekty. Posun od výstav z minulých let byl patrný: onlinové hry již prošly vrcholovým bodem zájmu, nadšení a také přesvědčení,

60

že stačí udělat virtuální svět a nechat hráče, aby v něm mlátili potvory. Namísto toho byla výstava svědkem nového trendu, který je onlinovým hrám velmi blízko. Konkrétně se jedná o produkty se zakomponovanou hrou pro jednoho hráče a zároveň silně podporující multiplayer na bázi měsíčních poplatků.

Hybridní onlinovky Firmám, které vytvářejí tituly pouze pro síťové hraní, uniká velká část herního demografického koláče

— jedná se o lidi bez internetového připojení, majitele pomalého připojení nebo obecně ty, kteří nechtějí hrát po síti, protože jim více vyhovuje dobře designovaná offlinová hra. Nebo se onlinového hraní prostě bojí, protože vidí dopad World of Warcraft nebo Lineage na své kamarády, případně čtou v médiích varovné věty typu „hrát onlinové hry znamená vytvářet si závislost.“ Proto nyní vznikají hybridní hry, v nichž lze najít obojí: offlinovou i onlinovou hratelnost. Ta druhá již

není pouhým multiplayerem, ale nabízí plnohodnotné vyžití na několik let. Klasickým zástupcem je dlouho připravovaná hra Hellgate: London od Billa Roppera (duchovní otec klasiky Diablo). Po zakoupení titul nabídne solidní offlinový příběh, v jehož centru je mlácení démonů v prostředí postapokalyptického Londýna. Hráč si zvolí povolání a v průběhu hraní zlepšuje své statistiky a samozřejmě různě mění brnění, zbraně a speciální schopnosti. Ropperova parta sází především na procedurální generování herního obsahu, což je další vývojářský trend. Každá lokace se při každém hraní bude generovat náhodně — a to nejen, co se týče předmětů nebo počtu nepřátel, měnit se budou i textury a architektura. Pro ty z vás, kteří nebudou chtít hrát offlinovou hru, případně jí dohrají, je připraveno onlinové hraní ve stejném duchu, ovšem s desítkami nových možností, které dává dohromady spolupráce s kamarády. Základní verze Hellgate: London bude pro všechny bezplatná, ovšem po zaplacení deseti eur měsíčně se otevřou nové lokace, předměty a platící hráči (takzvaně elitní hráči) budou pravidelně získávat od vývojářů nový obsah. Jak Bill Ropper vysvětloval na prezentaci hry, půjde o nové úkoly nebo dokonce modifikace jednotlivých herních povolání. Velká pozornost vývojářského týmu je soustředěna na vytváření

CLiCK! 11/2007

TÉMA

komunit — hráči, kteří založí permanentní skupinu, budou mít možnost vytváření vlastních vlajek a obarvování brnění. Uvažuje se dokonce také o „hologramu“, který by je identifikoval jako členy konkrétní skupiny. Pakliže se hráči společně vydají splnit úkol, bude samozřejmě prostředí vygenerováno pro všechny stejně. K dispozici bude také čtyřiadvacetihodinová technická podpora schopná okamžitě řešit problémy jednotlivých uživatelů.

CLiCK! 11/2007

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

který i bez hráčů působí díky umělé inteligenci živě. Hráč se vžije do role vojáka na vzdálené planetě, která trpí pod invazí zlých bytostí z hlubin vesmíru. V podstatě nedělá nic jiného, než že běhá a střílí z nejrůznějších zbraní. Akční složka je propracována na jedničku, stejně jako komunitní či interfaceové prvky. Garriot doufá, že jednoduchou hratelností přitáhne i hráče, kteří zatím onlinovým hrám nevěří. V té samé jednoduchosti je ukryto jedno velké tajemství devadesáti procent MMORPG. Onlinové hry obvykle předstírají, že v nich jde o něco více než jen o střílení, a zabalují akci tunami nesmyslných tabulek, systémů a překombinovaných závislostí výkonnosti zbraní na schopnostech. Občas se samozřejmě povede i hra, která není jen o akci (Star Wars Galaxies). Garriot v Tabula Rasa otevřeně říká, že o akci jde a nebude ji nikomu komplikovat. Budete voják a budete střílet. Vše ostatní je jednoduché a pochopitelné během prvních deseti minut hraní.

Náhodně generované prostředky zkázy Procedurální generování je alfou a omegou také v Lipsku ohlášené hry Borderlands od týmu Gearbox, který stojí za úspěšnou sérií válečných akčních her Brothers in Arms. Randy Pitchford osobně prezentoval základní hratelnost a poukázal, že „hrozivě moc miluji střílení z čehokoliv po čemkoliv, a proto jsme udělali takový procedurální systém zbraní.“ V praxi to znamená, že vývojáři definovali zbraň jako něco, co má zásobník, hlaveň, pažbu, spoušť, je schopno střílení dávkami, nebo jednotlivě, může být velké od dvaceti centimetrů do dvou metrů a využívá nejrůznější střelivo. Přes dvacet měsíců vyvíjeli program, který by dokázal zkombinovat všechny prvky dohromady a „on the fly“ vytvářel nové zbraně s jinými účinky. Finálně mají zbraně následující atributy: síla, rychlost nabíjení, přehřívání, rozptyl, velikost zásobníku, rychlost střelby a úroveň celé pistole či pušky. Podle Pitchforda činí počet náhodných kombinací a funkčních výsledků přes půl milionu, což převyšuje počet zbraní ve všech akčních hrách za posledních deset let, dost možná v celé herní historii. Kromě tohoto neuvěřitelného počtu zbraní je Borderlands také profilována jako onlinová hra s možností hrát i offlinově v podobném duchu jako u Hellgate: London, s tím rozdílem, že spolupráce hráčů je akcentována i na řízení vozidel. Auta. Rychlá auta s kulomety. Vlhký sen každého řidiče, jenž nestíhá jednání, protože je půl hodiny zaseknutý v Korunovační ulici v Praze. Pro řízení je zapotřebí jeden člověk, pro střelbu druhý a dá se počítat i s vozidly pro více hráčů, podobně jako v sérii Halo.

|

Během jízdy si hráči mohou prohazovat pozice (ve velmi pěkné animaci). Centrem dění budou města na divoké planetě ležící na okraji zmapovaného vesmíru. Ve městech probíhají standardní úkony typu nakupování a prodávání, ale také konverzace s herními postavami a samozřejmě houfování hráčů do skupin. Detailní informace o Borderlands v tuto chvíli nemáme, ale dá se předpokládat, že se objeví i modifikování aut a propracovanější systémy péče o komunity.

Přímočaře na věc Kombinace offlinové a onlinové hratelnosti bude mít v příštích letech velký význam, protože hry přestanou být oddělovány na základě interne-

tového připojení. O tom, že právě dozrál čas k podobnému softwarovému roubování, svědčí i desetiletka od uvedení prvních grafických MMORPG na trh. Za tu dobu vývojáři prověřili funkční MMO pravidla, nemusí tedy v nových hrách začínat od nuly. Namísto toho dnes každá MMORPG využívá zkušeností World of Warcraft a evidentně se poučuje od chyb svých předchůdců. Poučili se také Starr Long a Richard Garriot, když začali práce na hře Tabula Rasa — své druhé onlinové hře od roku 1998, kdy vypustili do světa pionýrskou Ultimu Online (ta stále funguje a lidé ji hrají!). Tabula Rasa je čistou onlinovou záležitostí sázející na rychlou akci a kvalitní simulaci herního světa,

Přerod světů Ke zjednodušování dochází také v Guild Wars. V těchto měsících hrají zájemci poslední datadisk Eye of the North a ve studiu ArenaNet již probíhají přípravy titulu Guild Wars 2, který by měl nabídnout zbrusu novou hratelnost. Šéf vývojového týmu, Jeff Strain, spekuluje dokonce o možnostech ovládání avatara prostřednictvím mobilního telefon (pokud by se hráč odlogoval a nechal avatara vykonávat jednoduchou činnost) nebo přeposílání herních e–mailů na reálné. Nakonec si ještě shrňme současné trendy: onlinové hry nové generace budou dodávány společně s offlinovou verzí. Stále více se bude prosazovat procedurální generování obsahu, aby si software samotný udržoval dlouhodoběji zajímavou hratelnost. Zjednodušování herních systémů nebude na škodu a v trochu vzdálenější budoucnosti bude herní klient schopen komunikovat také s ostatními technologiemi, jako je mobilní telefon. Ve světle těchto — zatím prenatálních — inovací, se zdá být World of Warcraft trochu zkamenělinou. Ovšem zkamenělinou, kterou stále hraje takřka devět milionů lidí. 61

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Jak k počítačovým hrám dostat i dědu z Vysočiny

Casual hry, relax pro každého Zdá se to neuvěřitelné, ale tvůrci našli recept, jak přivést k počítačovým hrám i maminky a babičky hráčů, manažery a politiky, kteří nemají na hraní čas, nebo i děti zdánlivě ještě příliš malé na vysedávání u počítače. A recept to není nijak složitý — právě naopak. Tomáš Krajča

Jedním z nejvýraznějších herních fenoménů současnosti jsou casual hry. Toto před několika lety ještě neznámé slovní spojení, jež značí nenáročné, ale velmi zábavné tituly určené pro občasné hráče, se dnes v souvislosti s onlinovými službami konzolí nové generace skloňuje čím dál tím častěji. Velké herní projekty přes všechnu snahu oslovují jen omezené množství lidí. Casual hry vydavatele nadchly tím, že mají potenciál oslovit i lidi, kteří obvykle nehrají. Casual hry spojuje snadná uchopitelnost. Jednoduchý herní systém nevyžaduje předchozí znalost videoherního světa a hráči do jeho mechaniky velmi rychle proniknou (což ovšem neznamená, že je její perfektní zvládnutí stejně jednoduché). Dají se hrát v malých časových dávkách, lze je využít k vyplnění pracovní přestávky, jízdy hromadnou dopravou nebo nudné pasáže školní hodiny. Soustředí se na nenáročnou, pohodovou zábavu a jsou velice návykové, takže poslouží i na desítky či stovky hodin hraní. A konečně: fungují bez problémů na jakékoliv platformě, nejsou limitovány hardwarovým vybavením hráčů.

Slušný byznys Model prodeje casual her vychází z konceptu sharewaru. Na začátku 90. let populární způsob distribuce, kdy první epizoda nebo jiná dílčí část hry firem jako Apogee či Epic byla 62

k dispozici zdarma a další za úplatu, byl pouze jemně modifikován. Na PC tak obvykle zájemce o casual hru stáhne z internetové stránky vydavatele poměrně malý soubor s hrou, již může po dobu 60 minut testovat. Obvykle jde o plnou verzi, pouze s časovým zámkem — k aktivaci poté stačí zaplatit zhruba 15 — 20 dolarů. Uvedený model „Try & buy“ je zdaleka nejčastější. Poměrně oblíbenou formou je i adware, kdy je hra k dispozici zcela zdarma, ovšem protkána reklamou. Invaze casual her na konzole nové generace znamená také zde nutnost

změny. Řada her, jež vyhovují definici casual titulu (Picross, Cooking Mama, Kororinpa), se prodává klasickou formou, v krabici, na pultech kamenných obchodů (platí především pro Nintendo Wii). Běžnou cestou je nákup prostřednictvím onlinových služeb Xbox Live Arcade, Playstation Network a v budoucnu také Wii Software. Casual hry lákají i velké vývojářské týmy ještě jednou věcí. Jde o prosté logické rychlíky, akce či arkády, které nevyžadují dlouhou dobu vývoje ani vysoké investice. Řadu úspěšných her vytvořil jeden

PŘEDSTAVME SI NĚKTERÉ TYPICKÉ PŘEDSTAVITELE: Zuma — do dlouhé řady různobarevných kamenů, jež se plynule pohybuje po předepsané dráze, hráči střílejí vlastní kameny a snaží se vytvořit trojice, které z hrací plochy mizí. K vyčištění celé úrovně pomůže i řada bonusů, případně spouštění řetězových reakcí. Diner Dash — hráči se stávají číšníky v restauraci. Do jejich popisu práce spadá umisťování zákazníků k jednotlivým stolům a jejich obsluhování (přinést menu, vyzvednout objednávku, donést ji do kuchyně, naservírovat hotové jidílo, zkasírovat, uklidit...). Mystery Case Files — detektivní adventura, v níž hráči postupně odhalují tajemný příběh. Hra samotná je nutí v obrazovkách přeplněných předměty hledat stopy, deset či dvanáct klíčových objektů, jež jsou někde v místnosti poschovávány. Bejeweled — praotec her, jimž se zkráceně říká „spoj–tři“. Na čtvercovém hracím poli se hráči snaží vyměnit mezi sebou dva sousedící drahokamy tak, aby vznikla řada tří stejných, jež z desky zmizí a nahradí je náhodné uskupení nových.

člověk (Kudos) nebo několik málo lidí (Diner Dash, Zuma, Mystery Case Files) během několika měsíců, maximálně půl roku. Krátký vývojový cyklus je snáze kontrolovatelný a případný neúspěch projektu tolik nebolí. Jedné z úspěšných casual her, výtečné plošinovky GISH, se neprodalo ani 5.000 kusů. Přesto na ní tvůrčí tým Chronic Logic vydělal 120 tisíc dolarů. Bylo by naivní předpokládat, že vydavatelé nezvládají selské počty. Zřejmě proto už i velké firmy jako Ubisoft či Electronic Arts založily své casual divize.

Primárně pro odpočinek Dostupné průzkumy trhu ukazují, že proti „velkým“ videohrám jsou casual tituly mnohem více ženskou doménou. Více než 50 % casual hráčů jsou ženy, obvykle kolem 40 let a s platem kolem tří tisíc amerických dolarů. Není divu, že se řada casual her na ženy přímo soustředí — třetí díl série Diner Dash například silně akcentuje získávání nových oblečků a ladění outfitu sličné číšnice pro jednotlivé úrovně. Styl hraní občasných hráčů nelze příliš generalizovat, nicméně právě u žen lze pozorovat tendenci trávit u her velké množství času (běžně 10 hodin týdně), ovšem rozkouskovaného do malých úseků. Nejde tedy primárně o zábavu, jako spíš o relaxaci po náročném pracovním dnu. To je důvodem, proč valná většina casual her není prvoplánově soutěživá a podporuje srovnávání hráčů jen sekundární formou, v podobě interních žebříčků nejlepších dosažených skóre. Řada kritiků herní scény nemá casual hry příliš v lásce. Je pravda, že zde dochází často až k nestoudnému kopírování a kradení nápadů. Panuje také až nepochopitelný strach, že se vzestupem casual her dojde k útlumu „velkých“, produkčně náročných her. Při předpokládaném zisku casual segmentu ve výši 1,5 miliardy dolarů za rok 2007 jen na platformě PC jde však o fenomén, který již zkrátka nelze ignorovat. CLiCK! 11/2007

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Emulace starých počítačů, počínaje osmibity

Klasické tituly na novém železe Byly časy, kdy jsme jako děti nadšeně výskali u her, nad kterými by dnešní mládež leda mávla rukou. R–Type, Commando, Dizzy, Saboteur, Tírnanóg, Super Mario Bros., Manic Miner, a vůbec všechny ty osmibitové a šestnáctibitové klasiky dodnes zůstávají v živé paměti každého hráče, kterému už v raném dětství učarovaly počítače. Emulátory, speciální programy simulující různý hardware a software vznikly proto, abychom se mohli k podobným klasikám vracet i na novém hardwaru. Jan Horčík

Emulovat se dnes dá prakticky cokoliv. První emulátory se začaly objevovat v polovině 90. let, kdy už osobní počítače byly natolik výkonné, že nebyl problém emulovat na nich starší herní konzole nebo počítače jako ZX Spectrum, Amiga a podobně. Opravdovou emulátorovou horečku nejspíš odstartoval emulátor NESticle, který velmi snadno pracoval s ROM obrazy paměťových kartridží osmibitové konzole NES. Rozvoj Internetu s sebou přinesl snadné šíření ROM obrazů a sněhová koule se začala valit. Dnes lze na PC emulovat konzole PlayStation, Nintendo 64, PlayStation 2, GameCube, GameBoy nebo Nintendo DS a řadu dalších. Prakticky všechny starší konzole nebo počítače mají na PC řadu emulátorů, stačí trochu hledat. Mezi nejznámější emulátory patří MAME, který podporuje tisíce různých her a je dostupný nejen pro PC, ale například také pro Mac a další platformy. Emulátory jsou dostupné v naprosté většině případů zdarma, jsou vyvíjeny velmi zkušenými programátory a nadšenci, kteří často mají blízko k open source komunitě. Stahování starých her (označovaných výstižně jako „abandonware“) se dá samozřejmě označit za pirátství, nicméně vydavatelé se o staré hry ani zbla nezajímali. Až do chvíle, než objevili kouzlo CLiCK! 11/2007

tehdy naházeli pětikorun, skoro to vypadá, že utratit stovku nebo dvě za oživení staré vybledlé vzpomínky do nových barev se vyplatí. „Renovované“ staré hry obvykle obsahují vylepšenou grafiku, protože stará by na nových obrazovkách s vysokým rozlišením vypadala rozplizle. onlinových distribučních kanálů na nových konzolích.

Emulovat lze i v konzolích Stejně dobře jako se dá emulovat PlayStation na PC, dá se emulovat také na supervýkonné konzoli PlayStation 3. Jednak je tím zajištěna zpětná kompatibilita, ale hlavně tak lze zpřístupnit obrovské zásoby starých, přitom kvalitních herních titulů v novém přístroji. Nové herní konzole nemají, až na výjimku v podobě Xboxu 360, se zpětnou kompatibilitou problémy. Na PS3 si můžete zahrát hry z PS i PS2, na Wii hry z GameCube. Wii nabízí ještě něco navíc — unikátní službu Virtual Console. Ta není ničím jiným než emulátorem starých systémů, ovšem nejen od Nintenda.

Podporuje NES, SNES, Nintendo 64, Sega Megadrive, TurboGrafx–16, MSX a Neo Geo. Nintendo pravidelně každý měsíc vypouští několik nových klasických her z těchto platforem, které si pak uživatelé mohou za příslušný poplatek stáhnout. Ceny se pohybují od 5 do 10 dolarů za kus. Podobnou službu stahování starých her z různých platforem nabízí také Microsoft u svého Xboxu 360. Za zhruba stejné poplatky si můžete z Xbox Live Arcade stáhnout jak nové hry od mladých tvůrců, tak renovované staré klasické tituly jako Castlevania, Street Fighter II nebo Golden Axe. V mnoha případech se jedná o hry, které první světlo světa spatřily ještě na automatech. Když si vezmete, kolik jste do nich

ODKAZY NA WEB  www.scummvm.org — demoverze her pro ScummVM  dosbox.sourceforge.net — emulátor DOSBox  www.emulator–zone.com — zahraniční stránky věnované emulátorům  www.emulators.cz — česky o emulátorech

Starý dobrý DOS Kromě konzolových her si hráči s chutí zahrají také staré hry pro DOS. Ty by dnes už nebylo možné pod Windows XP, natož ve Vistě, normálně spustit, existuje však hned několik emulátorů sloužících právě k tomuto účelu. Nejznámějším z nich je DOSBox, který umožňuje hrát staré PC klasiky pod nejnovějšími Windows (32– nebo 64bitovými), ale také pod Linuxem, Mac OS X, BeOS nebo na kapesní konzoli PlayStation Portable, která obecně trpí nedostatkem kvalitních her. Díky emulátoru ScummVM je pro změnu možné na přenosném Nintendu DS hrát klasické dosové adventury od společnosti LucasArts z 80. a 90. let. Věřte, že není nic lepšího, než si na dlouhé cestě autobusem znovu připomenout hodiny strávené u takových her jako Beneath a Steel Sky, Indiana Jones and the Fate of Atlantis nebo Monkey Island. 63

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Mobilní hraní: za všechno může had

Hry v každé kapse Mobilní telefony byly kdysi v České republice v plenkách a jen pomalu nacházely cestu od nabubřelých podnikatelů do rukou normálních lidí. Zlom přinesl telefon Nokia 5110, který dosáhl obrovské obliby. Prvním důvodem jeho popularity bylo jednoduché ovládání. Tím druhým byla integrovaná hra Snake. Hada hrály celé rodiny a dokonce v hospodách pořádali kamarádi z mokré čtvrti soutěže o nejvyšší počet dosažených bodů. Otakar Schön

Snake nestojí jen za popularitu Nokie v České republice. Snake je shodou okolností úplně první mobilní hra. Nokia hada přidala poprvé do nabídky telefonu 6110 v roce 1997 a fenomenální obliba mobilní verze osmnáct let staré počítačové hry přiměla i ostatní výrobce telefonů k rozšíření svých výrobků o jednoduché hry. Obyčejný had tak stál u zrodu průmyslu, ve kterém se dnes točí miliardy dolarů. A je stále u toho, dnes už v sedmé generaci. Namísto tlusté čáry požírající malé tečky nabízí trojrozměrnou grafiku plnou barev.

Mobilní telefony se relativně dlouhou dobu musely spokojit s černobílým zobrazením, což omezovalo i herní možnosti. Změna nastala na přelomu let 2001 a 2002, kdy se na trhu objevily první mobilní telefony s barevnou obrazovkou. První barevné displeje nabízely malé rozlišení a omezenou paletu barev, ale z herního pohledu byl i to velký úspěch — mobily se svými herními schopnostmi přiblížily nejstarším osmibitovým počítačům.

Příchod her na přání Mobilní hráči byli dlouho odkázáni na několik málo her, které výrobci

telefonů napevno nahráli při výrobě. Pro mladší zájemce o mobilní telefon byla právě softwarová výbava jedním z určujících prvků při výběru konkrétního zařízení. O rozšíření mobilních her, jak je známe dnes, se zasloužily až nové technologie. Tou první byla Java, platforma pro vývoj a spouštění aplikací (nejen) v mobilech. Druhou se stal WAP a posléze GPRS, tedy podpora výměny dat mezi telefonem a Internetem. I zde historii psala Nokia, která představila první telefon s WAPem — Nokii 7110. Zajímavou kapitolu v historii mobilního hraní představuje komunikátor Nokia 9210, který jako první nabídl kombinaci barevného displeje s operačním systémem Symbian a podporu datových přenosů prostřednictvím technologie WAP. Ačkoliv šlo o zařízení určené manažerům, nabízela jej Nokia se hrou Virtually Board Snowboarding. Pro nás je poutavý také tím, že jej Nokia poprvé představila v rámci konference Nokia Mobile Internet Prague v listopadu 2000. Ve stejném roce vznikl také jeden z prvních specializovaných tvůrců mobilních

her, Jamdat, který o pět let později převzala společnost Electronic Arts, v současnosti největší vydavatel počítačových her na světě.

Všehoschopná Java Zaklínadlem herních vývojářů je od začátku 21. století soustava hlásek J2ME. Jedná se o označení pro Java 2 Micro Editon. Vývojáři her díky Javě mohou pracovat na jedné hře pro celou řadu telefonů, neboť nemusí znát vnitřní software telefonu — mobilní aplikace mohou vyvíjet obdobným způsobem jako pro web. Hry napsané v Javě dnes podporují téměř všechny mobilní telefony na trhu, s výjimkou těch nejlevnějších. V současné době pracují vývojáři s druhou verzí mobilní Javy, jež rozšířila možnosti internetové komunikace i práce s multimédii, zejména se zvukem. Třetí verze Javy pro mobilní telefony je ve vývoji již několik let. Na to, až hry dokáží využívat dva displeje, MMS nebo paměťové karty, si však ještě nějaký ten pátek počkáme.

Dřevní začátky Výrobci mobilních telefonů nejprve nabízeli hráčům pouze jednu či několik málo her pevně zabudovaných do firmwaru telefonu. Třeba staré Siemensy se vyznačovaly hrou–nehrou na bludiště — telefon na malém černobílém displeji simuloval pohyb trojrozměrným bludištěm. Už v počátcích mobilního hraní se však po vzoru hada prosazovaly mobilní verze klasických počítačových her včetně té nejznámější, Tetris. 64

CLiCK! 11/2007

TÉMA

Chyba jménem N–Gage Další kapitolu herní historie napsala opět společnost Nokia, která se před změnou orientace na výrobu komunikační techniky věnovala výrobě papíru a galoší. Tentokrát však Nokia příliš úspěšná nebyla. Finská firma se rozhodla konkurovat specializovaným výrobcům kapesních konzolí jako Nintendo GameBoy, pročež představila telefon N–Gage. Umožňoval hrát pokročilejší hry s hezčí grafikou a výrazně lepším zvukem, než jaký nabízely všechny ostatní mobilní telefony. Proti všem očekáváním se N– Gage příliš neprodával, a to ani po uvedení druhé varianty, která odstraňovala některé konstrukční nedostatky. Hlavním důvodem neúspěchu nové platformy byly nepříliš kvalitní hry, jež nedokázaly naplnit očekávání hráčů, ve spojení s nevhodnou cenovou politikou. Nokia se po selhání svého herního mobilu soustředila na využití platformy pro chytré telefony. Operační systém Symbian, použitý také v N–Gage, se stal současnou herní základnou Nokie a má nyní svůj podíl také na zmrtvýchvstání značky N–Gage, ke kterému má dojít již před letošními Vánocemi. Namísto speciálních telefonů však Nokia nabídne „pouze“ onlinovou službu N–Gage, jež má usnadnit nákup a hraní mobilních her na podporovaných telefonech série S60. Nové telefony, například nedávno představené modely N81 a N95 8GB, navíc nabídnou i design lépe přizpůsobený hraní her.

Hry, mobily a my dnes Během první pětiletky své existence dokázaly mobilní hry ohromně pokročit. Na trhu jsou tisíce titulů a mobilní hraní se stalo součástí herního průmyslu s miliardovými obraty. Také u mobilních her se projevují trendy, které ovládají hraní na osobních počítačích či konzolích. Největší oblibě se dnes těší na jedné straně licencované hry oblíbené na PC, jako je edice FIFA nebo automobilový Need for Speed, a na straně druhé hry vytvářené na motivy velkofilmů či úspěšných televizních seriálů. Oba tyto typy mobilních her mají shodné charakteristiky — silnou marketinkovou kampaň a pohříchu CLiCK! 11/2007

často nízkou úroveň. To je však v případě her podle filmových trháků obecným pravidlem i na jiných platformách. Proti trendu předělávek a licencovaných her se však stavějí někteří vývojáři. Například jedna z nejznámějších postav herní scény, John Carmack. Vedoucí programátor slavného id Software, který stojí za hity Doom nebo Quake, včetně mnohých pokračování, vytvořil jednu z nejlepších mobilních her poslední doby. Jeho Orcs & Elves nabízí nadprůměrnou dávku zábavy kombinovanou s dobře zpracovaným ovládáním a hlavně se skvělou hratelností, kterou oceňují nejen fanoušci z řad drakobijců.

Pět nastupujících trendů v mobilním hraní  Platforma Flash lite. Je instalována již na 100 milionech telefonů. Java 2 Micro Edition není jedinou herní platformou, kromě ní se však výrazněji prosazuje pouze novější Flash Lite od Adobe. Není ani divu — plná verze Flashe se jako herní platforma prosadila na webu a odtud je do mobilních zařízení jen kousek. Webové hry vytvořené pro Flash verze 7 mohou vývojáři relativně snadno přenést na mobilní zařízení. A představa, že budeme na mobilech mít k dispozici stovky her zdarma, se musí líbit každému. Kromě vydavatelů komerčních titulů, samozřejmě.

 Přímý prodej her bez vlivu operátorů. V současné době operátoři prodávají drtivou většinu všech mobilních her. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že zákazník při koupi mobilní hry u svého operátora nemusí platit za přenesená data, jako v případě nákupu od nezávislých prodejců. Situace se však začíná obracet — mimo jiné díky reklamě. Velcí vydavatelé mobilních her se navíc inspirují u Apple a jeho iTunes s cílem nabídnout svým zákazníkům co nejpohodlnější nákupy. Gameloft představil aplikaci Connect, která umožňuje stažení her na PC a jejich transport do mobilu bez nutnosti platit přenos dat pomocí GPRS. O službě N–Gage od Nokie již zmínka padla. Další příklad najdeme u velkého herního vydavatele Electronic Arts, jehož mobilní divize by chtěla nabízet mobilní hry přímo v obchodních domech na místech, kde se prodávají také hry pro PC.  Reklamní hry. Reklama je z pohledu hráče přínosná věc — díky reklamám jsou na webu tisíce her bez nutnosti platit. Díky reklamám můžeme hrát zdarma třeba také MMORPG Anarchy Online nebo výbornou střílečku FarCry. A stejný trend je možné vysledovat i v oblasti mobilního hraní. Podle ekonomického deníku The Economic Times se na vývoji reklamních mobilních her podílí až 60 různých vývojářských studií, takže se máme na co těšit.

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

 Operační systém Windows Mobile. Byl dlouho mimo dosah běžných smrtelníků, patřil do drahých přístrojů, které používali manažeři. Nyní se zařízení s Windows Mobile dostávají konečně i do nižších cenových kategorií a jejich výrobci se zaměřují na obyčejné uživatele. Z herního hlediska mají chytré telefony spoustu výhod — díky vyššímu výkonu na nich lépe fungují javové nebo flashové hry, kvalitní podpora programátorům navíc zprostředkovaně vede k větší produkci her napsaných přímo pro daný operační systém. Již dnes existuje fenomén emulátorů, které na zařízeních s Windows Mobile umožňují spouštět hry z osmibitových počítačů.  Propojení s MMORPG. Hráči onlinových her na hrdiny jsou většinou velice oddáni svým virtuálním postavám a pokud mohou, zůstávají s nimi neustále v kontaktu. Možnost přístupu do hry z mobilu je pro ně více než lákavá. Na malém displeji nemusejí hrát přímo World of Warcraft nebo EverQuest — pro začátek jim úplně stačí možnost ukázat na mobilu, jak jejich postava vypadá nebo jaké má schopnosti. K zahození není ani možnost psát si přes mobil s lidmi ve hře. Již v roce 2008 se však nejspíš dočkáme i u nás skutečných MMORPG pro mobilní telefony. V Asii jich funguje už nyní hned několik.

Mobilní Zoufalé manželky Fenomenální seriál Desperate Housewives zasáhl také Českou republiku a ani špatný dabing mu nezabránil v uchvácení srdcí dívek, žen i mužů. Zoufalé manželky jsou navýsost populární i ve své domovině, takže jejich mobilní konverze nebyla žádným překvapením. Samotná hra patří mezi výjimku mezi hrami na filmové náměty — je totiž docela dobrá. Svůj podíl na tom mají scénáristé původního seriálu, kteří dodali příběh. Podstatnou zásluhu má také samotná hratelnost, která připomíná hru Člověče, nezlob se, doplněnou o kvízové otázky a minihry. A protože jsou Zoufalé manželky populární i u nás, nabízejí mobilní operátoři hru v kompletním českém překladu, což není úplně běžné. 65

TÉMA

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Kudy se bude herní průmysl ubírat během následujících let?

Pohled do křišťálové koule Zrod počítačového herního průmyslu můžeme vystopovat na začátku 70. let minulého století. Právě tehdy se objevily první domácí herní konzole. Počítačové hry tedy mají za sebou nějakých čtyřicet let existence, což je víc než Internet, ale mnohem méně než knihy nebo hudba. Za tu dobu už přesto urazily pořádný kus cesty. Z technického, ale i společenského hlediska. Dnes jsou masovou zábavou pro stamiliony lidí na celém světě, samozřejmě i tento fakt ovlivní jejich budoucí vývoj. Jan Horčík

Průměrný věk hráčů se dnes pohybuje mezi 25 a 30 lety. Je velmi pravděpodobné, že hráči se svého hlavního zdroje zábavy nebudou chtít vzdát ani za deset nebo patnáct let, třebaže například založí rodinu. Budou mít na hry méně času, ale co je lepšího než si se svým dítkem hrát? Herní průmysl se takovému trendu bude muset přizpůsobit, přijít s novými žánry a novými tématy. Se samotnými hráči se samozřejmě vyvíjejí i herní tvůrci. A navíc každých pár let přibude zcela nová generace hráčů, kteří mají na tvorbu zcela odlišné nároky. Videohry jsou mateřskou šňůrou spojeny se zařízením, bez kterého by nemohly existovat, a tím je televize. Právě její vývoj také podstatným způsobem ovlivňuje vývoj her. Vidíme to i dnes s nástupem HDTV, kdy se skokově mění grafická podoba her, jsou realističtější, ve vyšším rozlišení. Další vývoj televizní

66

technologie nezadržitelně směřuje k 3D zobrazení. Podle neověřených zpráv mají už dnes někteří výrobci k dispozici obrazovky schopné zobrazovat 3D obraz, bez nutnosti nosit brýle nebo jakékoliv jiné doplňkové

zařízení. Před obrazovkou se prostě míhají 3D motýli jako na louce. Praktické nasazení v domácnostech je samozřejmě ještě několik let vzdálené — ale možná ne tolik, jak si všichni myslí. Je docela dobře

možné, že už příští generace konzolí vzdálená šest až osm let bude 3D zobrazení využívat.

Zobrazení a ovládání Vznikají zcela nové způsoby ovládání. Už dnes konzole Nintendo Wii ukazuje cestu novým směrem se svým pohybovým ovladačem Wiimote. Od dob EyeToy pro PlayStation také značně pokročily možnosti malých kamer, které dokážou snímat pohyby či polohu hráče (případně jiných objektů) a přenášet je na obrazovku. Pro PS3 je připravována první „augmented reality“ hra Eye of Judgement — a takových bude nejspíš přibývat. Stejného využití se dostane i dosud zanedbávaným mikrofonům, ať už to bude hlasová komunikace mezi hráči, nebo přímo hlasové ovládání her, které už pomalu na jednotlivé platformy proniká (například strategie End War pro Xbox 360). Originální nové ovladače a formy ovládání a s nimi i nové herní žánry jsou jednou z cest, kterými se do budoucna může herní průmysl vydat, jak ukazuje fenomenální úspěch série konzolových hudebních her Guitar Hero.

Herní komunity Internet je dnes plný tzv. „komunitních služeb“ a pojem Web 2.0 je povinnou výbavou každého interne-

CLiCK! 11/2007

TÉMA

tového podnikatele. Komunity hráčů existují už od pradávna, ale herní tvůrci jako by zaspali — nevšímali si, co se děje na Internetu, a tak trestuhodně propásli šanci své oddané hráče zapojit takříkajíc „do hry“. Hráči se proto zapojili sami, začali vytvářet modifikace, nový herní obsah (mapy, objekty); obecně se ukázalo, že hráčská tvořivost a vůle je obrovská. Teprve nyní, se sedmou generací konzolí, které mají internetové připojení jako základ, se začíná nad možnostmi využití komunit v herním průmyslu opravdu pořádně přemýšlet. Pozdě, ale přece si vývojáři uvědomili, že když dají hráčům jednoduché nástroje pro tvorbu nového obsahu, mohou tím svým hrám (a potažmo celé platformě) jenom pomoci. Dnešní velcí hráči jako Sony, Nintendo nebo Microsoft jdou ještě dále a dávají hráčům–tvůrcům možnosti, jak tvořit dokonce jednoduché malé hry, jež pak distribuují skrze své onlinové distribuční systémy. Právě volnost a podpora kreativity spolu s možností něco si kvalitní hrou přivydělat může v budoucnu

CLiCK! 11/2007

přinést zcela nové herní koncepty a zajímavé nápady, které by jinak neměly ve zkostnatělé struktuře velkých vydavatelů šanci na úspěch. Pojem online je samozřejmě důležitý nejen z hlediska komunit, ale také onlinových her samotných. Ty dnes slaví zhruba deset let existence v „plnohodnotné“ podobě, pokud za jejich začátek považujeme Ultimu Online. Dá se tedy říct, že jsou stále ještě v plenkách a World of Warcraft je jen takovým slabým odvarem toho, co přijde za pár let. Ve spojení s 3D zobrazením, novými ovladači a opravdu širokopásmovým připojením se můžeme dočkat lecčehos.

Reklama pronikne všude Podstatnou roli začíná v herním průmyslu získávat také reklama a product placement. Zatímco hollywoodští filmaři „už to mají profárané“, herní tvůrci se teprve rozkoukávají a pomalu poznávají možnosti zapracovávání reklam do svých her. Z hlediska vydavatelů a vývojářů to má své výhody: reklamy obohacují hru, dělají ji pestřejší, vlastně i realističtější — a navíc z ní plyne zisk. Díky onlinovým reklamním systémům ji lze pravidelně měnit. Hráči už to tak libě nevidí a reklama, často umístěná jako pěst na oko, se jim spíše nezamlouvá.

|

... KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Do budoucna se jedná o jasný trend. Hry mají obrovský reklamní potenciál, teď už jde jen o to, jak si s tím poradí samotní vývojáři. Asi nejobtížněji odhadnutelným trendem budoucnosti jsou nové formy vyprávění. Po těch už léta volá v herní branži kdekdo. Lineární příběhy jsou trochu moc přímočaré, nedávají hráčům volnost. Naopak zcela „svobodné“ hry jako GTA jsou pro změnu příliš roztříštěné, nemají věrohodný příběh, který by je pořádně držel pohromadě. O příběhu v žánrech strategií (čest výjimkám jako Starcraft) nebo stříleček (Half– life) nemluvě. Ani čím dál tím výkonnější hardware však nedokáže bez správného softwaru navodit zdání příběhu, který by byl uvěřitelný, dokázal hráče doopravdy vzít za srdce, vyvolat emoce, ale zároveň by ho netlačil nebo nevláčel tím či oním předem daným směrem. Právě tady se ukrývá největší bolístka současného herního světa a zároveň největší výzva do budoucna, jež souvisí například také s vývojem umělé inteligence. Těšme se! 

67

ZPRÁVY

|

... CO SE DĚJE

Komentáře WEB 2.0 MÝTŮ ZBAVENÝ THINKPAD SLAVÍ DOSPĚLOST Dne 5. října se společnost Lenovo rozhodla oslavit dospělost značky ThinkPad. První notebook s tímto označením stvořili inženýři IBM v roce 1992. Inspirovali se při jeho návrhu tradičním japonským černým pouzdrem na svačinu a firemními bloky zaměstnanců IBM s heslem Think (mysli). ThinkPady přinesly do světa přenosných počítačů mnoho prvenství. Namátkou: integrovanou CD/DVD mechanikou, lampičku pro osvětlení klávesnice, integrovaný bezpečnostní čip, ochranu pevného disku a zejména polohovací ovladač TrackPoint. Za jeho použití musí ostatní výrobci IBM, potažmo Lenovu, stále platit licenční poplatky. Značka ThinkPad změnila během své existence rodiče, když IBM prodalo svou divizi osobních počítačů čínské společnosti Lenovo (ta je už nějakou dobu před prodejem vyráběla). Současné modely těží z dobré pověsti a snaží se držet těch nejlepších vlastností svých předchůdců. Zdá se však, že v rukou Lenova ztrácejí tah na branku, neboť chybí opravdu převratné inovace a řešení. ThinkPady jsou stále velmi kvalitní stroje, ale vypadá to, že jejich vývoj postupuje vpřed spolu s ostatními a legendární stroje se stále více propadají mezi konkurenty. Přejeme ThinkPadům k patnáctinám všechno nejlepší a do dalších let sílu i kapitál pro odvážnější a zároveň robustní řešení, jimiž byly tyto notebooky pověstné. (–vit)

GENTLEMAN: Z DENÍČKU POTÍŽISTY V Lidových novinách probíhal (možná ještě probíhá) kurs o počítači pod oblíbeným heslem Snadno a rychle. Jeho součástí jsou CD, nejde tedy o nic levného a nenáročného. Počítačové kursy jsou neustále oblíbené stejně jako fotografické, jazykové a v podstatě všechny. Lidé si je rádi archivují, zařazují do šanonů, nahrávají na disk. Tím jejich aktivita v naprosté většině končí. Jsou uspokojeni tím, že mají informační zázemí, a už pouhé toto vědomí jim činí dobře. Počítač lépe neovládají, jazykové ani jiné schopnosti se také nezlepšují. Výjimky potvrzují pravidlo, sám jsem už kolikrát vyhazoval sbírku zaručeně užitečných materiálů. Zajímal mě obsah zmíněného počítačového kursu, protože z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké laikovi něco vysvětlit. A nejen laikovi absolutnímu, ale zejména poučenému. Každý uživatel počítače má svoje zvyky, které jiným připadají často kuriózní. Dost lidí například neumí vytvořit znak zavináče, kombinace Alt–64 je pro ně zjevením Panny Marie. Kurs nezklamal: rady jak snadno a rychle psát pomocí barevných písmen a další podobné nezbytnosti byly opět hlavním předmětem „počítačové vzdělanosti“. Když jsem pak už po iksté četl, jak ve Windows Vista snadněji než ve Windows XP tisknout a provádět další operace, přičemž ať jsem počítal, jak jsem počítal, počet kroků byl až na výjimky stejný, a jestli kliknu tam či onde, je jedno, došlo mi, oč vlastně jde. O cílenou propagaci Visty a Office 2007, tedy o špatně maskovanou marketinkovou kampaň. Inu, snadno a rychle. (–ios) 68

Nedalo mi to, a když jsem neustále slyšel, jaký je ten Web 2.0 úžasný, aniž by mluvčí byli s to jasně definovat, v čem, sáhl jsem po Googlu a podíval se dvojce na zoubek. Lze s velkou mírou věrohodnosti říct, že to je cokoli — samozřejmě míněno webové prostředí. Má to být jiný přístup k webovým službám, nové webové služby, jiný způsob implementace webových služeb... Není to prý služba, technologie, krok vpřed... Hm. Dokonce jsem našel tabulku rozdílů mezi Web 1.0 a Web 2.0. Už zavedení dříve neexistujícího označení Web 1.0 dává tušit, že jde o zoufalý čin přesvědčit uživatele, provozovatel a investory, že se něco mění, děje, vzniká... Z tabulky čišela úporná snaha uvést odlišnosti: takže v jedničce vytváří obsah vlastník, ve dvojce návštěvníci, jednička je proto málo interaktivní, dvojka hodně, aktualizace v jedničce záleží na vlastníkovi, ve dvojce na uživatelích, jednička neumožňuje vznik komunit, návštěvník je pasivní, ve dvojce naopak, jednička neumí přístup personalizovat, dvojka ano. Panejo, to jsou mi novoty. Vypadá to, že dosud byl web jen pasivní a interakce a obsah záležely na vůli vlastníka. Teď budeme do toho „tak ňák“ kecat všichni, ať se to majiteli líbí, nebo ne. Moje skepse, že Web 2.0 je jen označení mající budit dojem existence čehosi (použít číslo verze pro vzbuzení dojmu je rafinované a současně nestydaté), je podložená víc než dost. Nového není nic, tak aspoň přemalujeme fasádu. (–ios)

TŘETÍ ENTER Začátkem listopadu se v Praze představí více než stovka umělců a vědců z Čech i zahraničí na třetím ročníku mezinárodní přehlídky umění ENTER, která využívá nové technologie a pohybuje se na hranicích vědy. K vidění bude například ucelená kolekce světelněkinetických maleb z poloviny minulého století od Franka J. Maliny, který ve svém životě prošel dráhou raketového inženýra (Muzeum Kampa, 7. 11. 2007 — 7. 1. 2008). S díly jeho pokračovatelů se diváci mohou seznámit na několika místech Prahy i dlouho po skončení festivalu. Za zmínku stojí také konference konaná u příležitosti 40. výročí založení časopisu Leonardo, který se věnuje zkušenostem autorů s inspirací vědou a používáním nových technologií. Konference MutaMorphosis proběhne v Městské knihovně (8. — 10. 11.) a uvidíte na ní mj. australského robotického mága Stelarca nebo přednášku V. Cílka o vztahu umění a dnes aktuálním klimatu. Festival ENTER probíhá ve dnech 5. — 11. 11. a je součástí Týdne vědy a techniky organizovaného Akademií věd ČR. Více o něm na enter3.org, reportáž přineseme v dalších číslech. (–ios) CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

|

... NA CO MYSLÍ

Václav Větvička pracuje jako imunolog v Louisvillu (Kentucky), rád cestuje a pije koňak

Palmu bije hrana

Trapné zrušení minilaptopu Foleo je další lopatou hlíny, která padá na rakev dříve tak úspěšné společnosti, jež dala kapesnímu organizátoru své jméno. Šéf firmy Palm, jíž ještě v nedávné době patřil svět PDA, to ohlásil poněkud pokoutně na svém blogu. Foleo přitom nebyl špatnou myšlenkou, ale jak je u Palmu poslední dobou časté, byl tak trochu nedopečený. Stratégové firmy prostě nedokázali koherentně vysvětlit, proč bychom nový produkt měli vlastně

chtít. A jeho zrušení podtrhuje druhý problém, který Palm pronásleduje — neschopnost dotáhnout nové myšlenky. Firma se totiž nemůže vyhrabat z roku 2004, produkuje stále stejné Treo 650 s nepatrnými změnami a opakuje stále stejné sliby o novém operačním systému. Z výrobních linek nevypadlo nic opravdu nového od roku 2005. A v digitálním věku jsou dva roky dávnověk. Řada Treo bývala zlatým standardem, ale to je historie. Dnes si na Blackberry hrajeme video a máme stovky aplikací, iPhone udělal revoluci v mobilech, a vzal přitom svět šturmem, Nokia zase ukazuje světu, co všechno lze nacpat do přístroje, který také telefonuje. Dokonce i přístroje s Windows začínají konečně fungovat, aniž by připomínaly cihličku namočenou do melasy. Foleo mohlo být pořádným krokem kupředu. I když Palm postupně

mikropočítač předělával na supermobil, zrušení projektu je gigantickým krokem vzad. Nejenže firma ztratí spoustu peněz, ale totéž platí i pro desítky vývojářů, kteří psali aplikace pro nový OS. A to není dobré zvláště ve chvíli, kdy nové aplikace pro Palm přestávají existovat. Jak z rakve ven? Těžko, ale pokud chce mít Palm alespoň nějakou šanci, musí představit přesnou vizi, jmenovat produkt a datum uvedení — a hlavně to splnit. Za poslední tři roky vypadly z firmy jen dva velké nápady, LifeDrive a Foleo. Oba byly o malý krok před konkurencí, vzpomeňme, že 4GB disk a velký displej byly u PDA v té době něčím novým. Když má relativně velká firma jen dva dobré nápady za tři roky, musí z nich vytěžit maximum. U LifeDrive se to ještě s přimhouřením oka povedlo, i když byl nepříjemně pomalý, ale Foleo je v koši. Samsung nebo Nokia jdou zcela

opačným směrem — chrlí nápady a produkty jako na běžícím páse, chytí se každý třetí, ale o úspěch je postaráno a na propadáky si za pár měsíců nikdo ani nevzpomene. To si mnohem menší a chudší Palm nemůže dovolit. Posledním želízkem v ohni má být projekt Centro. Nevím, možná. Třeba lidem nebude vadit klávesnice, jejíž klávesy připomínají svojí velikostí oko mouchy, ale nic moc nového v tomto chytrém mobilu nevidím, spíše staré víno v nové láhvi. Existuje jen jedna dnešní úspěšná firma v oblasti hardwaru, která vstala z mrtvých: Apple. Ta už byla natolik hrobníkovi na lopatě, že návrat Jobse vítaly články s titulky jako Bude nám Apple chybět? Jobs obnovil výrobní řadu, za půl roku se objevil iMac, za dva roky OS X a za další rok iPod. Takže to jde. Cesta zpátky je dlouhá, ale Apple se po ní vydal a neztratil se. Najde Palm svého Jobse?

«

Jiří Wagner je internetovým publicistou, fotografem, básníkem a světoběžníkem

Toho kněze upálili pozdě

Asi to zní nactiutrhačně, prohlásit něco podobného o člověku–hrdinovi, kterého známe v podobě herce Štěpánka nebo sochy na Šalounově pomníku v Praze a díky němuž je 6. červenec pro nás dokonce svátkem. Ten den se vztahuje k roku 1415 a my můžeme jen litovat, že k příčinné události nedošlo o deset let dřív. Pak by totiž datum bylo skuCLiCK! 11/2007

tečně svátkem národním, ačkoliv bychom o něm asi nevěděli. V roce 1405 by prostě někde upálili nějakého bláznivého kněze a jeho smrt by stála za zaznamenání leda místnímu kronikáři. Ani tomu možná ne. Nevěděli bychom o tom, protože by nevypuklo žádné plenění měst a vesnic, drancování a vypalování klášterů, nebyly by zavražděny tisíce lidí…, zkrátka by nenastala ta báječná léta známá jako husitské války. Co hlavního, ten kněz by nestačil napsat dílo De orthographia bohemica (O českém pravopise) a nevěnoval by jím českému národu dva své vynálezy. Nazýval je punctus rotundus a gracilis virgula, ale my je známe až díky novotvarům, jež nejspíš vytvořil o čtyři sta let později Palacký — nabodeníčko krátké a nabodeníčko dlouhé. K těmto znaménkům se později přidružil

kroužek nad u, coby potomek dvojhlásky uo, ale problém byl na světě už od nabodeníček. Dlouho si vynález všichni pochvalovali, protože si nemuseli namáhat ruku psaním spřežek. Ani s příchodem psacího stroje nenastaly žádné nesnáze. Do stroje se prostě zamontovaly potřebné typy, klávesy se patřičně označily a co se na papír naklepalo, to na něm zůstalo. Cizinec to sice nepřečetl, ale jeho chyba, měl se učit česky. Ještě s prvními počítači se zdálo, že s naším jazykem je všechno v pořádku, protože na monitorech běhala výlučně anglická slovíčka. Jenže pak přišla éra počítačů osobních, ty se začaly šířit do kanceláří a domácností a jelikož od té masy uživatelů bylo nemožné vyžadovat znalost jazyka Shakespearova, vyvstala nutnost

používání češtiny. Pochopitelně s diakritickými znaménky. A tehdy došlo k průšvihu, jehož viníkem byl onen kněz. Počítač totiž zobrazí písmenka jen podle toho, na jaký kód je nastaven, takže vložíme-li do něj text v jiném kódu, uvidíme nesmysly. Snad to šlo ještě zachránit, jenže tady vznikly postupem doby celkem čtyři rozdílné kódy! Dnes se sice používají už jen tři, ale neplechy dokáží natropit pořád dost. Přestože problémů pomalu ubývá, dodnes lidé dostávají nečitelné e–maily a textové soubory a dodnes nadávají na pitomé počítače. Většinou netuší, že jejich hněv by měl správně mířit na člověka, v jehož hlavě se zrodil nápad, jak potomkům v digitálním věku ztížit komunikaci. Zkrátka Jana Husa tenkrát v Kostnici upálili moc pozdě!

«

69

MAGAZÍN

|

... IT A PRÁVO

Seriál o právu a informačních technologiích

Hon na čarodějnici z Redmondu Zhruba před měsícem evropský soud první instance v nejdůležitějších bodech potvrdil předchozí rozhodnutí Evropské komise ve významném a patřičně vleklém sporu se společností Microsoft. Jak celá kauza vznikla, probíhala a jaké důsledky budou mít rozhodnutí, jež v ní padla? Máte-li nějaký dotaz ohledně práva a IT, pošlete nám jej do redakce na adresu [email protected]. Vladimír Smejkal (soudní znalec a odborník na právo IT)

Po celých bezmála deset let, kdy probíhají různá řízení Evropské komise se společností Microsoft, zastávám konzistentní názor, že tento „hon na čarodějnici“ je exemplární ukázkou fungování Evropské Unie. S trochou nadsázky se dá říci, že u vzniku celé kauzy stál nikdy nepřiznaný, leč v rámci EU prakticky fungující princip „potrestejme úspěšné a podporujme jejich neúspěšnou konkurenci“. V roce 1998 společnost Sun Microsystems podala stížnost Evropské komisi (EK) na údajně

se sídlem v Redmondu ve státě Washington, je, mírně řečeno, zvláštní. Ještě zvláštnější je, že se danou stížností Evropská komise skutečně začala zabývat. V relevantních článcích 81 a následujících Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství není nikde k nalezení opora pro to, aby se EK zabývala sporem mezi americkými firmami. Ovšem většina dokumentů ES a EU je koncipována tak, aby jejich pravomoci mohly spíše dále narůstat, proto nelze vyloučit,

Další vývoj byl již poměrně dramatický. Koncem března 2004 EK shledala Microsoft vinným z porušení článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 54 Dohody o Evropském ekonomickém prostoru — v obou případech se jednalo o zneužití dominantního postavení na území, na které se vztahují tyto dohody. Podle rozhodnutí EK Microsoft neposkytoval informace svým konkurentům, kteří tak nemohli vyvíjet software schopný fungovat na platformě Microsoftu i na jiných systé-

Chování Microsoftu bylo shledáno jako „přirozeně nezdravě dominantní a nekonkurenční“. nekalé praktiky Microsoftu (MS), v níž se konstatuje, že MS v rozporu s právem utajil významné informace o interoperabilitě, jež by v konečném důsledku umožnily rozšíření dominantního postavení MS v oblasti operačních systémů pro PC o úzce související trh s operačními systémy skupinových serverů. Důvodem stížnosti bylo odmítnutí MS vydat Sunu některé interní dokumenty, podle kterých by konkurent mohl vytvářet své vlastní systémy. Už samotný fakt, že americká společnost se sídlem v Kalifornii podá v jiné jurisdikci, ba dokonce na jiném kontinentu, stížnost na další americkou společnost 70

že dané smlouvy lze nějak extenzivně vztáhnout také na americké subjekty.

mech. MS navíc také provázal svůj operační systém s přehrávačem Windows Media Player.

Microsoft se v červnu 2004 proti rozhodnutí EK odvolal k evropskému soudu první instance s cílem dosáhnout jeho zrušení a zároveň požádal o vydání předběžného opatření — to bylo o šest měsíců později zamítnuto. Po dalším půlroce, 1. června 2005, EK vydala rozhodnutí ukládající MS povinnost zaplatit pokutu 497 mil. eur, napravit svoje chování a zpřístupnit zdrojový kód.

Hrr na Microsoft V letech 2000 až 2003 (viz samostatné okno) probíhala komunikace mezi EK a MS, která se týkala jak interoperability, tak začlenění programu Windows Media Player do operačního systému Windows. Druhý „problém“ začala EK šetřit již z vlastní iniciativy. Do hry zde posléze vstoupily další subjekty, vystupující pod heslem „Všichni proti Microsoftu“ (např. firmy Novell, Lotus či Time Warner — celkem více než 100 společností).

Ohrožen je každý výrobce dosahující mimořádného úspěchu na trhu. Chování MS bylo v závěrech komise shledáno jako přirozeně nezdravě dominantní a nekonkurenční. Jedná se o fantaskní formulaci. Co je to přirozeně nezdravé? Kdy je nezdravé nepřirozeně? A je přirozená dominance trestná? Podle EK ano.

V posledním bodu se informace různí: podle tisku mělo jít o zpřístupnění jakémusi dozorci, jenž měl mít přístup k většině informací i do prostor společnosti; podle MS samotného se mělo jednat o povinnost zpřístupnit držitelům licencí své obchodní tajemství v podobě CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

MILNÍKY KAUZY „MICROSOFT“  10. prosince 1998: Společnost Sun Microsystems podala stížnost na Microsoft.  1. srpna 2000: Evropská komise vyhlásila první sdělení o námitkách.  30. srpna 2001: Druhé sdělení o námitkách.  6. srpna 2003: Třetí sdělení o námitkách.  12. — 14. prosince 2003: Projednání třetího sdělení o námitkách před EK.  24. března 2004: EK vydala rozhodnutí, v němž konstatovala, že Microsoft porušil evropské soutěžní právo.  7. června 2004: Microsoft se odvolal k soudu první instance s cílem dosáhnout zrušení rozhodnutí.  25. června 2004: Microsoft požádal soud první instance o předběžné opatření.  22. prosince 2004: Žádost o prozatímní předběžné opatření byla zamítnuta.  1. června 2005: EK vydala rozhodnutí ukládající Microsoftu povinnost zpřístupnit držitelům licencí obchodní tajemství v podobě zdrojových kódů svých aplikací.  10. srpna 2005: Microsoft se odvolal proti rozhodnutí z 1. června 2005.  10. listopadu 2005: EK rozhodla, že Microsoft nezpřístupnil technické informace tak, jak mu to ukládalo rozhodnutí z roku 2004, a dodatečně tuto povinnost uložil se lhůtou do 15. prosince 2005.  15. prosince 2005: Microsoft v souladu s rozhodnutím z 10. listopadu zveřejnil aktualizovanou technickou dokumentaci.  21. prosince 2005: EK vydala nové sdělení o námitkách. Konstatovala v něm, že technická dokumentace zveřejněná Microsoftem je nekompletní a nedostatečná.  30. — 31. března 2006: Projednání sdělení z 21. prosince 2005 před EK.  24. — 28. dubna 2006: Projedná˝ní odvolání Microsoftu ze 7. června 2004 před soudem první instance.  12. července 2006: EK uložila Microsoftu pokutu 280 milionů eur za nedostatečné zpřístupnění technické dokumentace.  1. března 2007: EK vydala nové oznámení s námitkami, naznačující, že Microsoft by měl udělovat licence zahrnuté v rozhodnutí z 24. března 2004 zdarma — v opačném případě by mohl čelit pokutě ve výši až jedné miliardy dolarů.  17. září 2007: Soud první instance potvrdil v podstatných bodech rozhodnutí EK z roku 2004.

zdrojových kódů a do 90 dnů uvést verzi Windows neobsahující Media Player.

Další požadavky Microsoft v roce 2005 skutečně vydal Windows XP N, v nichž multimediálního přehrávač nebyl zahrnut. Ovšem — i vzhledem k ceně identické s běžnou verzí — o tuto alternativu nebyl zájem. S předloženou technickou dokumentací nebyla EK spokojena, když konstatovala, že je nekompletní a nedostatečná. K tomu se přidružily i nové výhrady EK, jako jsou obvinění z požadavků na příliš vysoké poplatky a také z neplnění podmínek antimonopolního řízení. V roce 2006 evropský hon na MS pokračoval, neboť konkurence i EK přišly s dalšími požadavky týkajícími se kancelářského balíku Microsoft Office a nového systému Windows Vista. CLiCK! 11/2007

Následovaly ještě tvrdší kroky — 12. 7. EK uložila Microsoftu pokutu ve výši 280 mil. eur za nedostatečné zpřístupnění technické dokumentace a 1. března 2007 vydala nové oznámení s námitkami, podle kterého by MS měl udělovat licence zahrnuté v rozhodnutí z 24. března 2004 zcela zdarma pod pohrůžkou pokuty až jedné miliardy dolarů. Evropský soud první instance předchozí rozhodnutí EK přezkoumal a neshledal na něm nic závadného. Zhruba před měsícem — 17. září — byl rozsudek potvrzen. Pokuta uložená Microsoftu je platná (byla zaplacena již v roce 2004) a firma má uhradit také 80 % nákladů souvisejících s šetřením celé kauzy. Soud také potvrdil, že MS v rámci povinnosti poskytnout informace nutné pro interoperabilitu není povinen poskytnout zdrojový kód svých aplikací. Dále uvedl,

že se jedná o případ povinného licencování duševního vlastnictví. Microsoft dosáhl alespoň toho, že byla zrušena instance zvláštního dozorce EK.

|

... IT A PRÁVO

Bohužel, je to přesně v rámci zcela nevhodného principu „placení dozorového orgánu z peněz, které získá“.

Důsledky a závěry Ještě nám poděkují Microsoft má nyní ještě možnost odvolat se k vyšší instanci — Evropskému soudnímu dvoru. Prakticky ihned po vyhlášení rozsudku bylo zveřejněno stanovisko hlavního právníka MS, které má značně sebemrskačský charakter, viz jeho předposlední věta: „Těšíme se na další implementaci a soulad s dnešním rozhodnutím, a zároveň vítáme příležitost pokračovat v diskusi, jež nám pomůže dostát závazkům vůči Evropské Komisi.“

Mám za to, že míra dirigismu, paternitalismu a jiných typických projevů EU již přerostla všechny meze. Dle mého názoru jde o velice nebezpečný precedens, který může ve svém důsledku přímo ohrozit trh v oboru IT na celém světě. Možná dokonce nejenom tento obor — v podstatě je ohrožen každý výrobce, který vychází z vysokého stupně technologických inovací, značných částek vkládaných do vědy a výzkumu, má dobrý marketink a dosahuje mimořádného úspěchu na trhu.

Generálnímu ředitelství Evropské komise nejspíš připadne část prostředků z pokuty zaplacené Microsoftem. Podle Jana Mühlfeita, viceprezidenta Microsoftu EMEA, „Microsoft rozhodnutí soudu i komise respektuje a bude se snažit stanoveným podmínkám vyhovět“. Ani jedno prohlášení se však jasně k případnému dalšímu odvolání nevyjadřuje, takže nelze vyloučit, že k němu dojde. Pokud se Microsoft již neodvolá, EK má v plánu téměř půl miliardy eur z jeho pokladny rozdělit mezi členské státy — ovšem část by získalo také generální ředitelství EK, které má na starost ochranu hospodářské soutěže.

Dovedu si představit, jak EK nyní vystartuje na jiné úspěšné výrobce čehokoliv. Existence, průběh i výsledky kauzy Microsoftu jsou další, velice výraznou ukázkou principů EU: brát úspěšným a dávat neúspěšným. Představa, že nejúspěšnější výrobce automobilů je bude muset konstruovat tak, aby se do něj daly používat i díly z jiných aut, případně rovnou vydat svoji projekční dokumentaci konkurenci, by asi každému připadala šílená. Nikoliv tak různým úředníkům EU. Domnívám se, že útoky EK proti Microsoftu ještě zdaleka neskončily. inzerce

71

MAGAZÍN

|

... JAK A ZA KOLIK NA KOMUNIKACE

Jak a za kolik na komunikace?

Co dál s mobilem? Vivian Redingová, eurokomisařka pro informační společnost, se rozhodla podívat se na terminační poplatky v mobilních sítích. Nezdá se jí, jak se v Unii liší. Jejich výše významně ovlivňují, kolik bude stát hovor. Na Kypru dostane operátor, v jehož síti je volaný (odsud terminace), z minuty hovorného 2 centy a v Polsku osminásobek, tj. 16 centů. Průměr v Unii je 11 centů, u nás je poplatek mírně přes 10 centů... Zdeněk Lejsek (dlouhodobě se věnuje počítačovým sítím a komunikacím)

Po zavedení eurotarifu na roaming je paní Redingová u mobilních operátorů určitě hodně „oblíbená“. Aspoň u nás operátoři tvrdí, že je eurotarif stál asi půl miliardy na tržbách. Další nápad se už vůbec nebude líbit velkým operátorům. Navrhuje tzv. funkční oddělení, což znamená fungování jednotlivých divizí operátora jako samostatných firem. U nás by to zřejmě znamenalo opět roztržení O2 Telefónica na fixní a mobilní větev. ČTÚ se to nezdá jako dobrý nápad. A jestli bude Redingová takhle tlačit na pilu dál, asi se operátoři domluví na jejím „odstřelu“, aby jim nekazila obchody. Schválně, co se na ní asi najde?

Co nabídnout? I když podle čísel to vypadá, že se mobilním operátorům vede dobře, všichni už začínají tušit, že klid nebude trvat věčně a hledají něco na čem by se dalo vydělávat. Po všech možných zvoněních a obrázcích se hledá něco dalšího. Hry nejsou špatné, ale s pidiklávesnicí, minidisplejem a ne moc výkonným hardwarem musí být hodně jednoduché, takže zatím se dá vydělávat jen na prodeji a ne na komunitě onlinových hráčů. Například T–Mobile zkouší prodávat videoklipy, k erotice, počasí a hudebním klipům přidal nově sestřihy z fotbalové Gambrinus ligy. Za jeden sestřih pět až dvacet kaček. O2 zase věří hokeji. Na mobily nabídne jeden přenos se střihy mezi souběžnými zápasy za tři72

cet kaček. A taky věří na mobilní Internet, takže rozšířil nabídku o levnější tarif s 256 Kb/s přes CDMA za 465 Kč/měsíc. Vodafone pro změnu zkouší prodat reklamu. Zajímavý je obchodní model: při odeslání SMS se zobrazí reklama, ovšem odesilatel má denně až 300 SMS zadarmo. V pilotním projektu zacílil na studenty, tj. skupinu 15 — 26 let, která jistě ráda ušetřené peníze utratí za jiné věci. Snad to budou ty, které jim budou nabízet inzerenti, jinak bude rychle konec. UPC spustilo digitální kabelovou televizi do ostrého provozu; chystá se zavést HDTV a nově nabízí třináct nových kanálů pouze digitálně. Czech On Line postupně rozšiřuje lokality, kde je dostupné IP–TV. Telefónica se chlubí 50.000 zákazníky. Příští rok by jich chtěla mít 150.000. Počet kanálů rozšířila na 48 o sadu filmových a sportovních kanálů. Sada O2 TV Filmy plus obsahuje CSFilm, Filmbox, Nonstop Kino, AXN Crime a AXN Sci–Fi. Sadu sportovních kanálů O2 TV Sport plus pak tvoří Sport 1, Extreme Sports Channel, Motors TV, NASN a ESPN Classic. Obě sady stojí po 150 Kč včetně DPH. Mattes pro změnu výrazně snížil zřizovací poplatky ze 4.900 Kč na 2.000 Kč v případě přípojek s částí realizovanou rádiovým spojem a ze 2.000 Kč na 500 Kč pro čistě kabelové přípojky. Ten pravý cvrkot se chystá na Slovensku. Orange buduje optickou síť pro domácnosti a do konce roku chce připojit 200.000 domácností

v deseti městech. Už teď na ní nabízí přípojky 60 Mb/s a jistě přijde i s výkonnou IP–TV. Tak kdy už u nás konečně šlápne velký operátor masivně do optiky?

Kyslík do IT? Telefónica se po vzoru Deutsche Telekom pokouší rozšířit svoje služby do IT. Po několika pokusech, které dopadly jako plácnutí do vody a přinesly tehdejšímu Telekomu spíš víc škody než užitku, se tentokrát rozhodla koupit Deltax, systémového integrátora, který se angažoval zejména ve státní správě, mj. dodal známý portál justice.cz. Má to logiku, státní správa je zákazník, který nezkrachuje a dobře platí. Když státní správa musí telekomunikace nakupovat v rámci KIVS, proč se nezkusit vyhnout konkurenci neporovnatelným komplexním ICT projektem a zároveň ukousnout také kus koláče systémovým integrátorům? Už tady (nejméně) jeden takový, zcela neprůstřelný ICT projekt byl — Internet do škol.

Aplikace na webu Google zase udělal další krůček k provozování aplikací prostřednictvím webu a nabízí balík Google Apps v částečně i v češtině. Zdarma je k dispozici varianta Standard, lepší varianta Premier pro podniky přijde na 40 euro za uživatele ročně. Pro podniky nabízená dostupnost služeb dosahuje až 99,9 % což při 365 dnech dělá výpadek necelých devět hodin. To je daleko méně, než jsou IT oddělení takových firem schopna dosáhnout.

Háček je ovšem v limitech aplikací. Např. velikost vkládané tabulky nesmějí překročit 1 MB, ať už jde o formát XLS, PDF nebo ODF. A to není nijak moc. Počet tabulek na uživatele je omezen na sto, počet textových dokumentů na tisíc, přičemž nesmějí být větší než 0,5 MB. U běžných dokumentů to nebude problém, ale marketinkový materiál, ceník nebo nabídka už na limity asi narazí. Přesto myslím, že někudy tudy vede cesta k aplikacím „ze síťové zásuvky“.

Chytrá omluva Kolem iPhonu se dějí věci. Je považován za úspěšný a příkladný chytrý mobil se spoustou výborných funkcí, kterému platforma Symbian nesahá ani po paty. Aspoň to tvrdí některé recenze. Objevily se záplaty, které ho umožňují zprovoznit i v jiných sítích než v instalované AT&T. Nejvíc nejen mě překvapilo to, co následovalo chvíli po masivním zlevnění z 599 $ na 399 $: omluva Steva Jobse zákazníkům, kteří si iPhone koupili „za draho“ spolu s nabídkou kreditu 100 $ na další nákupy u Applu. Opravdu není zvykem omlouvat se za jakkoli velké snížení ceny, byť dva měsíce po uvedení super produktu na trh. Trochu tím pofoukal věčnou bolístku skalních fanoušků značky a zvýšil jejich loajalitu. Chytrý tah. Příště může dát rovnou záruku, že když cena spadne X měsíců od nákupu o Y dolarů, budou mít zákazníci kredit Z $. Kdo potom odolá kultovním produktům Applu? CLiCK! 11/2007

e ř dplatné p í n č o R mag azí +s nu lu ck

Cli OSS aK tk

ch á

799 ,-

1 ,sluchátka KOSS UR/10 (běžná MOC 520 Kč)

ER AS PIR

E V NO

VÉ M DE

SIGNU

GEMS TO

NE SOFTW

AROV

7

BOOK AC

É NOVIN

Y

K RO ČN

ÍM U PŘ

Click!

O NO TE

11  200

SOUT ĚŽ

INY

ED PL AT

NÉ M U

SL UC HÁ

dotyk

hry

3  Can ri 3.0.  Safa

ÍROV

Á NE Z

2007

NOS

T V DIGI

test LCD

TĚ

obalk alka.in a.indd dd 1

6

ětě

prohlíž eč

Safari šlape na 3.0.3 paty Explore ru a Fire foxu

kamera Canon HV20 vys

oké rozl išení do každé rodiny

11

bez kláv esnice

1

Olymp nejmen us E– ší zrca dlovka 410 na sv

ník?

07 15:47:5

 číslo ročník 11 XVIII

10 2007

27.9.20

telefon HTC To uch se obe jde

9

ternet pomoc

času, ne bo

dlouhý zoom opravdu

důle ukryjte data

234000 771801

out Olymp

ní dat šifrová žitá

televizo rů

10

test bare filmy  video a telev ize, digit ální

ÍM S VĚ

s ceno u do 20 .000 Kč

hry 

laser vných

TÁ L N

test LC D

televizo

tiskáren ových

BYT



ín IFA Berl

gn pro mult nový desi

A.indd OBALK

KO RU NU

počíta č, konzol e, mobil

telefony mobilní 5 nenyjleEripcssošín P1i vs Nokia N9 dapaěrátti a0UZIn So foto žr us SP–55 ok Acer notebo 5920 imédia Aspire

SS ZA

 Olym

pus E–4 10  HTC

PAP

iky elektron otřební nost sp budouc

ba

 IFA

a Internet

2007 

Sony Erics

son P1i

káren výctí h tis stmílaří dosedoro mácnos terva

rů  děti

a Noki

a N95 

Touch

Acer Aspir

e 5920

 šifro

vání dat

v é kdekoli dostupn a video televize digitální

INÁ

69 Kč  109 rok 2007 Sk

den stačí je

JED

234000

Á

TK A KO

Ě

0

ROV

T V

SVĚT

on HV2

PAPÍ

NOS

NÍM

10  číslo 109 Sk XVIII 69 Kč  ročník rok 2007

 Olym

NÁ JEDI

YT NEZB

TÁ L DIGI



pus SP-5

50UZ

Click! 10

 2007

SOFTWA

NOV ROVÉ

9 7718 01

11

2007

26.10.2007

6:50:5

6

Sluchátka k předplatnému obdržíte pouze tehdy, pokud si předplatné objednáte prostřednictvím níže uvedených kontaktů. Do mailu nezapomeňte uvést „PŘEDPLATNÉ + SLUCHÁTKA“

Americký výrobce sluchátek Koss patří k nejuznávanějším v oboru. K dispozici je mnoho modelových řad, rozdělených dle cílové skupiny a určení jejích použití. Řada UR je určena zejména pro domácí uživatele, s vyššími nároky na kvalitu, pro milovníky hudby i náruživé počítačové hráče. Model UR/10 jsou lehká sluchátka s velkými uzavřenými koženkovými náušníky, které nabízejí nečekaně vysokou kvalitu zvuku. Náušníky mají průměr přibližně 5 cm. Kvalita poslechu je dána maximálním zkreslením pouhých 0,5 % a citlivostí 94 dB (SPL), sluchátka disponují kmitočtovým rozsahem 60Hz — 20 kHz a impedancí 32 Ohm. Špičková sluchátka ve černostříbrném provedení o hmotnosti pouhých 122 gramů mají jednoduchý přívodní kabel o délce 1,25 metru, zakončený 3,5 mm konektorem.

A jak si můžete magazín Click! předplatit? E–mailem: [email protected], nebo kontaktujte vydavatelství na tel. 286 891 278. Nabídka platí do vyprodání zásob a neplatí pro SR. V případě zrušení předplatného v průběhu roku Vám bude cena dárku nafakturována.

MAGAZÍN

|

... INTERNET

Internet škodí, nebo prospívá — jak a v čem?

Děti, Internet a vztahy Odborných teorií i spekulací o tom, že počítače, počítačové hry nebo Internet škodí dětem, se objevuje v tisku poměrně mnoho. Méně jich konkrétně poukazuje na faktory, které opravdu škodlivé jsou. Ještě méně z nich však specifikuje oblasti, ve kterých je počítač pro děti prospěšný, nebo dokonce nezbytný k jejich vývoji. Petra Štarková (vystudovala psychologii, v internetovém poradenství se zaměřuje na problémy dětí a vztahovou problematiku)

Vliv počítače na dítě by se dal obecně rozdělit na dvě základní oblasti: na výukovou (získávání informací, vědomostí, znalostí) a sociální (vztahovou). V tomto článku bych se chtěla zaměřit na to, jak Internet ovlivňuje, nebo v budoucnu může začít ovlivňovat vztahy dětí k jejich okolí — ke kamarádům, rodičům, nejbližším příbuzným i zcela cizím lidem. Tento text není odbornou studií, ani vyčerpávajícím výčtem všech možností a situací, je jen nahlédnutím do problematiky sociální oblasti internetové sítě. V textech o tom, jak je počítač škodlivý, se většinou užívají paušalizující argumenty typu „V počítačových hrách je násilí, děti sedí u počítače a nechodí ven, Internet omezuje kontakt dítěte s vrstevníky, děti si tvoří vztahy v síti, a nebudou je proto chtít vytvářet ve skutečnosti, virtuální svět je jen náhražka toho skutečného.“ Nicméně přes fakta, která jsou tu uváděna, je počítač napojený na Síť součástí života každého z nás. Bez Internetu si dokáže představit život stále méně a méně obyvatel vyspělých zemí 74

a dá se očekávat, že za několik let se bez něj prakticky neobejdeme.

Fenomén násilí — kde je pravda? Násilí v počítačových hrách je fenomén, který provází počítačovou zábavu od samého počátku. Násilné hry — střílečky nebo bojové akce — vstoupily do veřejného povědomí jako nejznámější a pro méně informované jediné odvětví her, které se na počítači dají provozovat. Stalo se tak pravděpodobně proto, že hry, které vznikaly pro staré typy počítačů s velmi omezenými grafickými možnostmi, byly buď jednoduché (zastřel několika pixely několik jiných pixelů), nebo pro širší vrstvy uživatelů nepřitažlivé. S rozvojem kvalitnějších přístrojů se sice později vyvinulo a rozšířilo velké množství kvalitní virtuální zábavy, ale v povědomí mnohých kritiků ochotných ke zjednodušenému moralizování se udržuje stále původní model. Druhým hlavním argumentem proti počítačům je, že poškozují nebo brzdí sociální vývoj dítěte.

Tedy že kluci a holky, trávící většinu odpolední před monitorem, chodí méně ven, méně často si hrají s kamarády, omezují komunikaci s okolím. Ekvivalentní situace se dříve popisovala v souvislosti s televizí, ale v současné době, kdy prudce stoupá počet na telenovelách závislých nikoli dětí, ale jejich rodičů a prarodičů, tendence poukazovat na škodlivost televize kupodivu ustala. Otázka tedy zní, jestli může existovat přímá souvislost mezi sociálním vývojem dítěte a časem stráveným u počítače.

Hledání příčin Abychom se mohli pokusit zodpovědět tuto otázku u konkrétního dítěte, je nutné se zamyslet, co vlastně bylo dřív — denní vysedávání u počítače, nebo nějaký problém v sociální oblasti? Děti totiž často reagují oploštěním zájmů (např. pasivním hraním PC her) na to, že z nějakých důvodů nemají možnost své sociální potřeby uspokojit jinak. Snad právě proto se tolik dětí pokouší své vztahy k jiným dětem i dospělým realizovat prostřednictvím Internetu. Samozřejmě

že v tomto trendu následují dospělé, přesto však má dětský přístup k navazování a udržování vztahů po Internetu svá specifika. Počítač a zejména Internet může být v mnoha ohledech pro dítě po sociální stránce důležitý. Často buď napomáhá udržení vztahů tam, kde to jinak nedovoluje velká vzdálenost či nedostatek času, nebo umožňuje vytvářet sociální vztahy těm dětem, které to v reálu buď nedokáží vůbec, nebo jen s většími obtížemi.

Rodičem i po rozvodu Vztah dítěte s rozvedeným rodičem je dobrou ukázkou toho, jak moderní datové technologie mohou zasáhnout do vztahové sítě. Do nedávné doby byl ten z rodičů, který neměl dítě v osobní péči a chtěl se přesto podílet na jeho výchově, limitován vzdáleností, v jaké od dítěte žil. Klasický model, kdy dítě žije u jednoho z rodičů a druhý si je bere 1× za 14 dní na víkendy nebo ještě méně často, dosud přetrvává. Střídavá péče (například týden bydlení s tátou, týden s mámou) se jistě zdá na první pohled ideálem, ale ne vždy může fungovat CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

a ne vždy ji lze uskutečnit. Stačí, aby práce či jakýkoliv jiný důvod přinutil rodiče dítěte bydlet daleko od sebe či aby se rodiče nebyli schopni dohodnout, a už je tento typ péče těžko uskutečnitelný. Rodič, který s dítětem trvale nežije, tj. nemá je ve své péči, tak donedávna ztrácel šanci podílet se podstatnější měrou na výchově, prožívat s dítětem každodenní radosti a starosti a hlavně být přirozenou součástí jeho každodenního života. S rozšířením Internetu to možné je. Dítě se může se vzdáleným rodičem denně vidět prostřednictvím webové kamery, může s ním denně mluvit, trávit s ním určitý čas, posílat mu fotky, namalované obrázky a jiné dětské výtvory. Rodič se může takto „seznámit“ například i s jeho kamarády, ale může kontrolovat třeba i žákovskou knížku, písemku nebo školní úlohu. Může se se svým dítětem přes Internet i učit, pomáhat mu s úkoly nebo zkoušet z probrané látky. Taky se může osobně přesvědčit, jestli ten nepořádek v pokoji je opravdu tak strašný...

Dědečkové a babičky online E–mail je často to jediné, co z Internetu používají senioři. Dokonce existují internetové kavárny zaměřené přímo na „dříve narozené“. Specializují se zejména na pomoc starším lidem, kteří se často zbytečně obávají, že by se s Internetem pracovat nenaučili. Mnozí senioři pak s potěšením zjišťují, že zatímco volání si přes klasický telefon nebo psaní dopisů jejich vnoučky neláká, pomocí mobilu nebo e–mailu si s nimi popovídají daleko častěji a lépe.

Léčba nesmělosti Existují děti, pro které je těžké vyjádřit city druhé osobě z očí do očí, ale dokáží je dobře popsat. Pro osamělé je často snazší navazovat vztahy přes Internet než „naživo“ v reálném světě. Anonymní svět Internetu pro ně představuje jakýsi mezistupeň. Nemusí stát před druhým člověkem se svými rozpaky, ostýchavostí a třeba i zakoktáváním, přitom vztahy navazují, komunikují, mohou onlinově vyjadřovat své

city a případné odmítnutí není pro ně tak stresující.

|

... INTERNET

nemůže být tak často jako jeho vrstevníci. I v této oblasti bývá Internet významným pomocníkem.

Kamarádi i na samotě Trend posledního desetiletí — bydlení v satelitních osadách kolem velkých měst — je často ideálním řešením spíše pro rodiče než jejich děti. Přitom jedním z hlavních důvodů života v satelitech bývá právě ohled na děti: zdravý vzduch, dostatek prostoru pro jízdu na kole nebo běhání venku, zdravější ovoce a zelenina z vlastní zahrady. Jenže zatímco pro dospělé není problém za přáteli a známými dojet autem, nebo se s nimi setkávat po práci ve městě, do kterého většinou za zaměstnáním dojíždějí, děti už jsou na tom hůře. Kamarádi dítěte školního věku se totiž většinou rekrutují jednak ze spolužáků, jednak z dětí žijících v sousedství. Dítě z vily uprostřed nádherné přírody nebo dítě z malé vesničky na okraji velkoměsta, které je vázané na jedinou autobusovou linku, mívá obvykle běžných kontaktů s vrstevníky méně. Tyto vztahy jsou navíc ohroženy tím, že s kamarády

Nemocné dítě Před rozšířením Internetu a mobilních telefonů znamenalo umístění do nemocnice pro dítě větší izolovanost než nyní. Děti školního věku při delším pobytu v kolektivním zařízení mohou výrazně strádat jak po emoční, tak po sociální stránce, nehledě k zaostávání ve výuce. Důležité pro ně je neztratit kontakt s životem „venku“. Vypadne–li dítě ze společnosti zdravých vrstevníků, hrozí, že zbytečně brzy přijme identitu nemocného a návrat zpět do „normálního“ života bude pro ně těžší a zdlouhavější.

Závěr To byl jen krátký výčet oblastí života dětí, které změnily moderní informační technologie. Nebo spíš které by je mohly změnit, kdyby byly v plné míře využívány a vnímány nejen jako pracovní nástroje nebo zdroj zábavy. Ale to je především na nás, dospělých. inzerce

Czech Internet Forum

2007

online deník

CLiCK! 11/2007 CIF07_183x120.indd 1

75 17.10.2007 16:36:59

MAGAZÍN

|

... SERIÁL

Kdo jsem já?

Vytvořte si rodokmen Minule jsme si ukázali jeden z dobrých způsobů tvorby rodokmenu — český freewarový program Ancestry. V závěrečném dílu se podíváme na alternativní možnosti a na webové rodokmeny. Emil Vlasák (ligový šachový hráč, skladatel šachových úloh, tvůrce několika šachových utilit a soukromý genealog)

Existují i další zajímavé genealogické programy. Hned několik z nich bylo nějakým nadšencem nebo recenzentem označeno za nejlepší volbu vůbec. Poněkud úsměvným problémem je, že hned několik z nich má v názvu výraz „Family Tree“, kterým program obvykle zkráceně nazývají uživatelé. Některé statistiky proto přiznávají, že díky chybnému označení nemusí být jejich údaje zcela korektní.

76

Sporný — RootsMagic Jedničkou několika britských genealogických žebříčků je program ROOTSMAGIC . Recenzenti si pochvalují zejména velmi jednoduché zacvičení začínajících uživatelů. Já osobně v tomto směru takový rozdíl od jiných programů nevidím, navíc grafika mi moc nesedí. Rozhodující je špatné zobrazování zmíněných českých písmen, které program v České republice prakticky vyřazuje. Jak je zvykem, trial verzi můžete vyzkoušet zdarma, plná cena je 29 USD.

Profesionální — Brother’s Keeper

Legacy Family Tree Na stránkách LFTCZ se můžete dočíst o „nejlepším“ programu Legacy Family Tree. Cituji nadšence Radka Tlapáka: „Dlouho jsem vybíral mezi genealogickými programy. Zkoušel jsem, převáděl data, zkoumal ceny a možnosti. No a jednoho krásného dne jsem narazil na Legacy Family Tree. Ve verzi Standard je zdarma a umí toho opravdu hodně. Vlastně všechno, co jsem kdy od programu chtěl. Data ukládá ve formátu MS Accessu, proto je jednoduché i počeštění (technicky). První pohled na najetý program vypadá opravdu dobře. Na jedné obrazovce vidíme základní informace hned o třech generacích (obr. 1). Velmi bohaté jsou také možnosti různých výpisů a reportů. Nicméně mám k celému systému dvě vážnější výhrady. Ať Radek promine, ale první je právě ta čeština. Samotný výrobce totiž češtinu nepodporuje, takže se přes veškerou snahu nelze vyhnout drobným, ale nepříjemným problémům. Databáze založené před počeštěním nejsou kompatibilní s databázemi založenými po počeštění — co s nimi bude po přechodu na nové verze? Při zapnuté češtině nefunguje správě export některých

ÍL D . 3

Obr. 1: Pohled na tři generace v programu Legacy Family Tree.

měsíců a vytvořený HTML je nutno ručně dolaďovat. Za druhé — Legacy nepracuje se stromem. Prošel jsem odkazovaný test časopisu Genealogy Software Review, který Legacy vyhrála, ale tam se tváří, že nic takového neexistuje. Podobnou vlastnost má ovšem i řada jiných genealogických programů, protože v určité době šlo víceméně o standard. Legacy mne tedy příliš nenadchlo a hlavní přínos pěkného webu LFTCZ vidím spíš v bohaté doprovodné informaci o oboru a o dalších programech.

Jednička — Family Tree Legends Kdybych bydlel v anglicky mluvící zemi, pravděpodobně bych silně uvažoval o Family Tree Legends 5.x. Tento program se mi graficky jeví jako absolutní jednička. Autor má vynikající výtvarný cit se smyslem pro detail: nastavíte zde prakticky všechno včetně barev

spojovacích čar a vodotisku pod stromem. Vyladěná nastavení lze uložit jako šablony pro další použití. Množství reportů a stromů a zejména jejich propracovanost je skoro nepřekonatelná. Komponovaný obr. 2 ukazuje dva nezvyklé nápady — motýlkový graf „Bow–Tie“ a koláčový „Fan“ styl. Problém je s exportem, který sice podporuje různé grafické formáty, ale bývá uřezaný. Velmi neobvyklá je také možnost zálohy dat na Internetu pomocí programu Real Time Internet Backup. Program v aktuální verzi 5.0 byl nedávno změněn na freeware, na oficiálních stránkách FTLEGEND najdete potřebné licenční číslo. Problém je bohužel s češtinou. Na webu se dá sehnat ke starší verzi 3.x, ale pro aktuální 5.x se mi to nepodařilo. To dnes už řadě lidí nevadí, větší potíž je ovšem s kódovou stránkou. Reporty s českými jmény jsou sice korektní, ale ve stromech se „oblíbená“ písmena (ř, č, ň) objevují zkomolená.

Článek o genealogii nemůže vynechat klasický program Brother‘s Keeper, dále BK. Jde zřejmě o nejpoužívanější software, anketa BKCESKY ukázala celkem 59 % uživatelů. Je podporován širokou českou genealogickou komunitou (např. Skupinou pro využití počítačů v genealogii při ČGHSP). Je k dispozici v češtině a bez problémů importuje český GED. Cena 45 USD. Tomáš Krůta píše na BKCESKY : „Nelze říci, že právě pro všechny badatele je obecně jeden program nejvhodnější. Každý má jiné cíle a pro ně se hodí jiné programy. Někomu jde pouze o jeden rodokmen a jeho hezkou prezentaci (a používá GenoPro), jinému jde o zpracování rozsáhlých archivních zdrojů celé obce (a používá BK).“ S tím nelze než souhlasit. BK má poměrně těžkopádné ovládání vyžadující zacvičení, ani výpisy nejsou graficky nijak atraktivní. Profesionálové zřejmě oceňují stabilitu při velkých množstvích dat, ke kterým se amatér vůbec nepropracuje. Proto BK nemohu pro malé použití doporučit.

Další programy Český program Lineage Jiřího Krůty byl poměrně často využíván profesionály, ale cena kolem 2.000 Kč je pro amatéry neúměrná. Navíc to vypadá, že vývoj byl zastaCLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

|

... SERIÁL

ven a webové stránky LINEAGE jsou nějaký čas mimo provoz. Personal Ancestral File, známý v oboru jako PAF, je k dispozici zdarma na stránkách Církve LDS PAF . Cumberland Family Tree CUMBERLAND , obdoba Legacy Family Tree, je komerční program za 45 USD. Oba poslední programy patří do kategorie, která se nezabývá stromem. Pro PocketPC doporučuji Pocket Ancestry AleksSoftu ( ALEKS ). GED data včetně korektní češtiny tak můžete mít neustále při sobě.

Rodokmen na webu Nejjednodušším rodokmenem na webu jsou statické HTML stránky, které vygeneruje každý lepší genealogický program. Připomínám, že doporučený software Ancestry to umí velmi pěkně. Moderní webové technologie však zvládnou víc. V předchozím dílu byl zmíněn problém citlivých dat, která si žijící účastníci rodokmenu nepřejí zveřejňovat. Popsané řešení pomocí filtru Res Privata sice funguje, ale dynamické webové stránky jsou účinnějším nástrojem. Uživatelé se hlásí jménem a heslem a určitá data uvidí jen povolaní. Když už jsme u přihlašování, proč neumožnit některým uživatelům i editaci? Dostáváme se k myšlence provozovat rodokmen jako plnohodnotnou webovou aplikaci. Základní výhodou takového postupu je možnost práce více příbuzných na témže rodokmenu se zajištěnou konzistencí dat.

Bez exportu — Můj rodokmen Méně zkušení uživatelé mohou vyzkoušet hotovou službu, kterou nabízí český web Můj rodokmen ( MUJRODO ) Luďka Králíka. První rok do určitého množství dat je aplikace zkušebně zdarma, běžný provoz pak obnáší mírný poplatek 280 Kč ročně. Autor komunikuje a obratem opravil několik chyb. Aplikace importuje s určitými problémy GED a zobrazí rozrod a vývod s možností měnit aktuální osobu. Tak se dostanete k libovolné části rodokmenu. Základní struktury lze také vytisknout. Je možné přidání osob a mazání záznamů od určitého data. Dnes je normální, že webová aplikace je těžkopádnější a chudší CLiCK! 11/2007

Obr. 2: Motýlek „Bow–Tie“ a koláč „fan“ z Legends.

než nejlepší specializované programy. V programu mi dramaticky chybí zpětný export dat. Dokud

nezískám pořízená data, abych je mohl zálohovat nebo zpracovat jiným programem, nemohu o ost-

rém nasazení uvažovat. Autor také nepracuje s ochranou citlivých dat.

Skoro dokonalý — GEDView

WEBOVÉ ODKAZY — PROGRAMY — www.genery.com — Agelong Tree ALEKS — www.mobilegenealogy.com/pocketpc–pocket–ancestry — Pocket Ancestry, AleksSoft BK — www.bkwin.org — oficiální stránky programu Brother’s Keeper BKCESKY — www.bkcz.info/envo/index.php — český web Brother’s Keeper: čeština k novým verzím, diskusní fórum, řešení problémů, přehled jiných programů CUMBERLAND — www.cf–software.com — Cumberland Family Tree FTLEGEND — www.familytreelegends.com/software/tour Family — Tree Legends, grafická jednička LFT — www.legacyfamilytree.com — Legacy Family Tree, oficiální stránky LFTCZ — legacy.unas.cz — české stránky Legacy Family Tree: čeština, fórum s problémy, velmi obsažná stránka s přehledem dalšího softwaru, vysvětlení základních genealogických zkratek LINEAGE — www.ihiksoft.cz — Lineage, český profesionální program, v poslední době nefunkční MOJZISEK — www.mojzisek.cz/rod.php — ukázka rodokmenu v GEDView MUJRODO — www.mujrodokmen.cz/rdz/rdg_uvod.uvod — Můj rodokmen, vedení rodokmenu na webu PAF — www.ldscatalog.com — Personal Ancestral File, PAF, zdarma u Církve LDS PHPGV — www.phpgedview.net — GEDView, hotový rodokmen v PHP ROOTSMAGIC — genealogy.about.com/gi/dynamic/offsite.htm?zi=1/ XJ&sdn=genealogy&zu=http%3A%2F%2Fwww.rootsmagic.com — RootsMagic, jednička několika britských žebříčků VLASAK — www.vlasak.biz/rodo/index.htm — rozpracovaný rodokmen autora článku AGELONG

Zkušenější počítačoví nadšenci si mohou vytvořit vlastní rodokmenový web s výrazně lepšími vlastnostmi. Základem je PHP program GEDView ( PHPGV ), který vyvíjí John Finlay a další pod licencí GNU, je tedy zdarma včetně češtiny Jana Hapala. Na sourceforge.net stáhnete verzi 3.3.8 nebo 4.0.2. Program pracuje přímo s GED souborem a pro verzi 3.x proto postačí hosting podporující PHP. Verze 4.x už vyžaduje SQL databázi pro urychlení práce. Jediným vážnějším problémem je převod GED souboru do kódování UTF–8. Tento úkon zvládne sice i samotný GEDView, ale nerozezná vstupní formát a nebudou sedět již několikrát zmíněná „nepříjemná“ česká písmena. Proto je potřeba provést převod některým z četných externích českých konvertorů a nabídku GEDView na konverzi odmítnout. Dál už vše běží naprosto 77

MAGAZÍN

|

... SERIÁL

slibuje podporu a poradenství. Verzi 3.x bez SQL testuji na svém webu VLASAK .

Sběr dat

Obr. 3: Webový rodokmen v GEDView je prakticky plnohodnotná aplikace.

hladce; nastavíte konfiguraci, importujete GED a nastavíte uživatele. GEDView je prakticky plnohodnotnou genealogickou aplikací. Zobrazí základní stromové struktury, zprávy, seznamy osob a rodin nebo výročí. Pod jménem Výstřižky najdete jakousi specializovanou schránku, kam můžete posílat určité části rodokmenu a exportovat je ve formátu GED. Vstupní brána umožňuje spravovat uživatele a vést deník. Oprávnění uživatelé mohou přidávat nové osoby a údaje. Je také možné podrobně nastavit viditelnost citlivých dat podle toho, kdo je přihlášen. Ukázka PHP rodokmenu (obr. 3) je na webu českého nadšence a průkopníka MOJZISEK , který také

WEBOVÉ ODKAZY — BÁDÁNÍ  www.laaca.borec.cz/soubory/anycz.rar — AnyCz, ověřený konvertor do UFT–8 Ladislava Laciny  www.cesarch.cz — Česká archivní společnost, velké množství adres a odkazů  www.genealogie.cz — Česká genealogická a heraldická společnost v Praze  www.FamilySearch.com — mormonská databáze příjmení  www.genebaze.cz — Genebáze, velké množství nejrůznějších badatelských informací jako mapy, místopisy, knihy, matriky  genealogy.about.com — britský web o genealogii  www.genea.cz — projekt Genea, dobrý úvod do bádání v archivech, rady do začátku, postupně by měly přibýt zajímavé databáze  www.rodokmen.zapisnik.cz — mnoho zajímavých informací  www.heraldica.cz — Klub pro českou heraldiku a genealogii  www.mghs.cz — Moravská genealogická a heraldická společnost v Brně  www.mvcr.cz/archiv.htm — mnohokrát citovaný archiv ministerstva vnitra, v současné době nefunkční  www.volny.cz/trnkas/trnkas/Rodorevue.htm — Rodopisná revue, časopis s množstvím historických pramenů  www.rodopis.cz — známý web Rod & Klan, převedený od června 2007 na novou URL, databáze příjmení s odkazy na jiné badatele

Závěrem aspoň několik slov o získávání genealogických dat. Postup lze rozdělit do tří kroků. V prvním kroku hledáme v domácích archivech staré rodné, křestní, oddací a úmrtní listy a parte. Speciálně některé rodné listy z 19. a začátku 20. století jsou neobyčejně cenným zdrojem informací. Obsahují totiž jména rodičů a prarodičů a někdy dokonce i jména otců babiček. Je skoro neuvěřitelné, jak se pár nepřehledných sotva čitelných dokumentů po zadání do programu promění v krásný a poměrně rozsáhlý strom. Ve druhém kroku se vyplatí tento strom vytisknout a obeslat příbuzné, jistě aspoň někteří z nich odepíší a přidají pár vzpomínek a postřehů. Je také dobré ofotografovat náhrobní kameny, kde zjistíte data úmrtí. Vydatným zdrojem informací, zejména o dětech a vnoučatech, jsou parte; většina starších žen je zakládá. Pokud se nezeptáte, často si na to nikdo nevzpomene. Tím většina amatérských genealogů končí s přijatelným výsledkem. Další cesta vede do archivů, matrik a far. To už vůbec není předmětem článku, ale přesto přidávám pár odkazů na specializované weby. V odkazech nejsou zahrnuti profesionálové, kteří zpracují váš rodokmen za úplatu. inzerce

Klání zahájeno...

ORGANIZÁTOR

ODBORNÝ GARANT:

Kdo letos získá ocenní Internet Effectiveness Awards? 5. prosince 2007 poádáme konferenci „E-commerce & e-marketing” s vítzi IEA 06. 6. prosince 2007 vyhlásíme nové vítze IEA 07. Nominováno je 50 internetových projekt.

SPONZOR:

MEDIÁLNÍ PARTNER:

Více na www.IEA.cz

78

CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

Filmy z podzemí

Ducháček Movies „…a prosím tě, ten název je podle filmu Ducháček to zařídí, s Vlastou Burianem?“ píšu po kabelu Pavlu Žďárkovi. „Ne, podle Krotitelů duchů,“ dostává se mi odpovědi, o níž nejsem přesvědčen, zda byla myšlena zcela seriózně nebo se jednalo o pouhý joke na můj účet. Na konci zprávy je totiž smajlík, a to dneska může znamenat ledacos. Petr Vaněk (technik ve zkušebně blesků, kytarista a lídr bluesové kapely a kvalifikovaný videoamatér)

|

ÍL D . 11

zavděk i doma namazaným chlebem s paštikou. Přesto natáčení Gortha bylo nečekaně kolosální, mimo jiné i v tom, že si Ducháčci dokázali obstarat profesionální světla. Z Gortha je zatím ke stažení zmíněný dokument nazvaný Vše, co vím o Gorthovi, z něhož se sice o samotném Gorthovi mnoho nedozvíme, ale alespoň si uděláme obrázek, že natáčet mezi hromadami špinavého uhlí není až taková legrace. Muzikál dosud není k mání v žádné podobě, neboť autoři se chystají údajně prorazit do televize. Jak to dopadne, jsem osobně velmi zvědav. Zatím se televize k amatérským filmařům chovají spíše jako macecha. Podle několika útržkovitých sekvencí, které jsem měl možnost vidět, se zdá, že by Gorth svým soundem a pojetím jistě dobře zapadl mezi ostatní produkci tohoto druhu provozovanou v našem hlavním městě.

Historie O Ducháčcích jsem se prvně dozvěděl někdy minulý rok na podzim od člověka, který pořizoval dokument z natáčení muzikálu Gorth. Film vznikal v odstavené teplárně bývalého běchovického výzkumného areálu. Tedy kousek od vysokonapěťové laboratoře, kde

pracuji a kde se mi podařilo realizovat sci–fi část filmu No smoking. V ní se ostatně točila Arabely, tzv. Fantomasovo doupě nebo thriller XXX s Vinem Dieslem. Možnosti amatérů jsou samozřejmě poněkud skromnější a místo cateringu s nadívanou jehněčí roládou vezmou

JAK TO VIDÍ PJEER VAN ECK Hned zprvu je jasné, že žádné taškařice jako šermování pneumatickými kladivy à la Bastard Vega (díl Hagenovo zlato) zde nenajdeme. V úvodní hause–boatové kapitole se přesto mohlo více svítit. Pomalu se vlekoucí inscenační tempo příběhu přetrvává i ve dvojce a bohužel jej nedokáže zachránit ani profesionál Filip Tomsa. Na druhé straně neunikne zajímavé srovnání zřetelné artikulace školeného herce s kuňkajícími amatéry. V akčněji rozjeté trojce pobaví scéna v kostele, kdy gangster hledající tajnou skrýš v podlaze vedle ní jakoby náhodou objeví žebřík na slezení, a následně elektrickou lampu v zákristii na posvícení. Čtyřka už poněkud zavání toulkami českou minulostí. Mimoděk překvapí, že hlavní dvacetiletý hrdina Jeremiáš stoupá do kopce na Říp spíše jako sedmdesátiletý stařec. V pětce se rozjíždí klasická pátračka a nalezení praporce provází i milostné vzplanutí. V šestém dílu se s dlouho hledanou relikvií zachází poněkud nešetrně. V dalším díle zjistíme, že se Jeremiáš bez lízátek prostě neobejde a že se filmová honička dá udělat také koňmo. Pointa příběhu se začíná rýsovat v národním duchu. Zlí Američané chtějí v Čechách instalovat radar k ovládání lidí. Vše vrcholí velkou bitvou a záchranou shůry v díle posledním. Nakonec divák může získat i dojem, že byl právě svědkem vzniku nového žánru, která by se mohl nazývat česká vlastenecká fantasy.

CLiCK! 11/2007

... UNDERGROUNDOVÝ FILM

Společnost Ducháček Movies produkuje svá díla od roku 2000. Jejími členy jsou Pavel Žďárek, Radek Císař, Jaroslav Kasal, Jan Doležel, Denisa Coufalová, Filip Coufal, Zuzana Špirochová a další. Nutno podotknout, že se jedná skutečně o masivní záplavu filmů všeho druhu, nikoliv o příštipkaření — dnes čítá filmografie cca 25 kousků. Prvním snímkem se stává fiktivní dokument Kill Your Pretty Face. Následují videoklipy Tím to nekončí a Last Night in Narita. Mezi hranými filmy se prosazují snímky Psychoanalýza a horor Hra na vraha. Věčný problém, jak dílka dostat co k největšímu počtu diváků, řeší Ducháčci založením vlastního webu, kde dominuje internetový hit — seriál Bastard Vega. Některé části této mnohadílné akční frašky se také stávají podle Ducháčků prvními 3D videofilmy na území ČR. V roce 2006 točí již zmiňovaný muzikál Gorth. Premiéra se ovšem odkládá kvůli ještě rozsáhlejšímu

projektu, interaktivnímu filmu Strážce legendy, jehož děj mohou ovlivňovat diváci. Náročný projekt úspěšně skončil a film si získal početnou fanouškovskou obec. Před Vánocemi vychází na DVD. Jak vidno, amatéři se v současné ekonomice orientují poměrně přesně a rychle. Gorth sám je anoncován coby mystický příběh odehrávající se v blízké budoucnosti. Autorsky se jedná o téměř one man show Pavla Žďárka (hudba, texty, scénář, režie a hlavní role). V hlavní ženské roli se objevuje Zuzana Špirochová, mimo jiné též autorka kostýmů, za kamerou stál Radek Císař.

Gorth Každých sto let přichází na náš svět bytost jménem Gorth, hledající předurčeného konkrétního jedince, jemuž bude splněno jakékoliv přání. To vše se musí udát během jediné, k tomu určené noci. Přesto Gorth zatím dosud nikdy nezklamal a vždy tu správnou osobu dokázal nalézt. Tentokrát se vše zkomplikuje. Gorth se totiž v rámci své další dobročinné mise ocitne ve městě ovládaném vyděračským gangem. K tomu se ještě přidává tradiční příběhová komplikace. Gorth se totiž poprvé ve své životní existenci setkává s citem zvaným láska.

WEBOVÉ ODKAZY  www.duchacek.com — web společnosti  www.duchacek.com/ download.php — download ukázek, hudby, obrázků, epizod ze seriálů  strazcelegendy.duchacek.com — oficiální stránky projektu Strážce legendy + všechny kapitoly filmu

79

MAGAZÍN

|

... HRY

Kam směřují počítačové hry

Hry, které vám dovolí tvořit Jestli v herním světě existuje nějaké magické slůvko, pak je jím „kreativita“. Tajemné zaklínadlo, kterým se v branži ohání kdekdo, dostává ke konci první dekády 21. století zcela nový rozměr. Kreativita už není „souzena“ jen profesionálním herním vývojářům. Díky herním vizionářům se po vzoru fenoménu Web 2.0 pomalu přelévá do rukou samotných hráčů. Jan Horčík (herní publicista)

Současnému Internetu vládne několik určujících trendů. Sociální sítě, blogy a samozřejmě sdílení fotografií a videí. Všechny mají jedno společné — hlavním tvůrčím zdrojem jsou samotní uživatelé. Web 2.0 se vyznačuje především tím, že zjednodušil a zpřístupnil nástroje pro tvorbu obsahu pro běžné lidi. A ukázalo se, že lidé tvoří nesmírně rádi. Mezi hráči počítačových her se to obecně ví léta. Zejména na platformě PC už od poloviny 90. let díky nadšencům fungují editory map a levelů, případně celé herní modifikace. Právě z řad jejich tvůrců se nejčastěji rekrutují noví vývojáři. Je samozřejmé, že tito lidé pak tvoří komunity, vzájemně se informují a pomáhají si. S příchodem Internetu se tento fenomén rozrostl do obrovských rozměrů a prakticky každá dnešní hra se v průběhu svého života dočká nějakých modifikací, nových map nebo jiného obsahu, který vytvoří samotní hráči.

Druhý život Vzájemná symbióza Internetu a her je dosud velmi křehká, lépe řečeno mladá. Jedno i druhé může klidně existovat samostatně. Jistě, máme tu onlinové hry, onlinový multiplayer a podobně, ale to jsou jen první lehounké krůčky v oblasti, která skrývá nepředstavitelný potenciál. Mezi pionýry důslednějšího propojování herního a internetového světa zcela jistě patří známý onlinový svět zvaný Second Life. Kdekdo jej mylně považuje za hru, ale faktem je, že se jedná o otevřený virtuální svět, který je de facto založen na uživatelské kreativitě. Jde o jakýsi zárodečný stupeň virtuální reality, kterou známe z kyberpunkových románů.

V Second Life má každý z jeho dnes deseti milionů obyvatel možnost dělat si doslova, co se mu zlíbí. Zatímco ostatní onlinové hry (světy) své hráče omezují — vyjma oblasti tvorby vlastní postavy — četnými pravidly, v Second Life pravidla neexistují. Uživatelé mohou tvořit své vlastní objekty, budovy a dokonce celé exteriéry — například ostrovy — a na nich zavádět vlastní ekosystémy a pravidla chování. To vše skrze jednoduše použitelné nástroje či skriptovací jazyky přímo ve hře. Se všemi těmito objekty je pak možné obchodovat. Zkušenější uživatelé mohou ve světě Second Life vytvářet jednoduché hry. Hlavními tvůrci

MINIRECENZE Medieval 2 Total War: Kingdoms (PC) Strategická série Total War se s Medieval 2 znovu vrátila do středověku. V datadisku Kingdoms je to středověk vykreslený ještě

o něco podrobněji. Obsahem jsou celkem čtyři nové kampaně — americká (dobývání Ameriky Španěly v 15. století), britská (boje o Británii ve 13. století), křižácká (12. století a Třetí křížová výprava) a litevská (Řád německých rytířů zbavuje Litvu pohanství). Herní mechanika žádné zásadní novinky nepřináší, snad jen návrat vařícího oleje a možnost stavět pevnosti. Obsahu je však dostatek na to, aby ospravedlnil cenu datadisku. Hodnocení: ×××××

zóny stavíte prostě tažením stylusu po dotykové obrazovce. Škoda, že si tvůrci nedali trochu víc záležet na přesnosti, místy je to trochu neohrabané. Otravní poradci navíc

SimCity DS (Nintendo DS) Známou budovatelskou strategii SimCty stručně zmiňujeme i v hlavním tematickém článku. Je trochu s podivem, že teprve v roce 2007 proniká také na platformu přenosné herní konzole Nintendo DS. Ta nabízí skvělé možnosti ovládání, kdy silnice a stavební

80

CLiCK! x/2007

MAGAZÍN

hry/světa se stávají samotní uživatelé, definují tak „kreativní kulturu“. Podobně jako SecondLife, ale v těsnějším sepětí s webem, má fungovat nový projekt onlinového vizionáře Rapha Costera nazvaný METAPLACE . Prvky uživatelské tvořivosti se pomalu dostávají také do mainstreamových herních onlinových světů. Jedním z mála příkladů může být třeba Lord of the Rings Online, tedy onlinová verze Pána prstenů, kde hráči mohou svobodně hrát na různé hudební nástroje. Ačkoliv vývojáři zahrnuli tuto vlastnost do hry spíše jako malou libůstku, okamžitě po vydání se z ní stala jedna z nejoblíbenějších hráčských kratochvílí.

Digitální vesmír Když jsem se v úvodu článku zmínil o vizionářích, měl jsem tím na mysli především jméno Willa Wrighta. Tvůrce SimCity a The Sims se na herní svět dívá trochu jinou optikou než většina ostatních herních designérů. Jeho hry jsou — spíš než čímkoliv jiným — tzv. digitálními hračkami, písko-

PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ Svět Second Life se s rozšiřující se uživatelskou základnou čím dál tím víc přibližuje světu skutečnému. Nejen, že se zde pořádají hudební koncerty, například kapely U2, ale ohromného potenciálu virtuální reality si všímají také velké společnosti. Třeba IBM v Second Life zřídilo virtuální centrum své zákaznické podpory. Mnoho uživatelů nabízí v rámci SL různé jazykové nebo jiné vzdělávací kurzy. Ekonomika šlape o sto šest. Objevují se i opačné snahy, tedy dostat původně virtuální objekty do reality, například za pomoci 3D tiskáren.

od hraní spíše zdržují, ale i tak je SimCity DS celkově zábavnou hrou na cesty i na doma. Hodnocení: ××××× World in Conflict (PC)„Rusko útočí!“ Ne, to není titulek z novin, ale ve zkratce zápletka taktické akční hry World in Conflict. Rád bych ji jednoduše zařadil do škatulky

|

... HRY

do her dalších hráčů. Nejde v žádném případě o multiplayer, ale o chytré přerozdělování obsahu a obohacení herního zážitku jednoho hráče za pomoci gigantického kreativního soukolí.

Malá virtuální planeta

višti, na kterých se každý může dosyta vyřádit. Už v případě prvního dílu The Sims Wrightovi došlo, že tím nejcennějším, co může počítačová hra mít, je komunita oddaných fanoušků, kteří se nebojí tvořit pro ni nový obsah. Své ojedinělé nadšení pro hry, ale i vědu a techniku obecně se nyní Wright snaží zhmotnit v chystané hře Spore. Spore by se dala jedním slovem popsat jako „SimVšechno“. Hráč začíná jako jednoduchý organismus, který požírá ostatní organismy a vyvíjí se. Vyvine se v živočicha, ten založí kmen, z kmenu vznikne město a z něj celá civilizace. Jakmile civilizace dosáhne dostatečného stupně vývoje, může se vydat do vesmíru prozkoumávat další planety. A tady přichází onen revoluční prvek. Wright totiž dává hráčům možnost pomocí herních editorů vytvářet vlastní příšerky, budovy, ale i různé vehikly. Jakmile se hráč odlepí ze své vlastní planety, objevuje planety další a na nich nachází civilizace, které vytvořili ostatní hráči. Všechny příšerky, které hráči vytvoří, totiž budou shromažďovány v centrální databázi a podle hodnocení obliby ostatními hráči distribuovány

realtimových strategií, ale to by nebylo úplně přesné. Strategie v ní totiž mnoho není. Spíše si musíte na rozmanitých bojištích poradit s malým počtem jednotek proti devastující přesile, a pro to je výstižnější slovo taktika. Ohromující vizuální zpracování a příjemné ovládání se snoubí s moderními trendy (žádné budování základny) v jedné z nejzábavnějších „strategií“ roku. Chyby absentují, zábavy a atmosféry si užijete hutně. Hodnocení: ×××××

Podobně odvážným počinem jako Spore na platformě PC je připravovaná hra LittleBigPlanet pro konzoli PlayStation 3. Je zajímavé, jak velkou popularitu mohou získat relativně jednoduché nápady ve správném provedení. LBP není nic jiného než sofistikovaný, ale velmi snadno ovladatelný editor úrovní pohledné 2D hopsačky s dokonale realistickou fyzikou. Jako byste třeba hráli Mária a mohli zároveň dotvářet prostředí každého levelu. V LBP lze v úrovni vytvořit prakticky jakýkoliv objekt, navléci na něj texturu (například z fotografií uložených v PS3), definovat jeho fyzikální vlastnosti, a okamžitě jej interaktivně využívat jako herní prvek. Nejlepší na tom je, že jednak je možné levely, ale i jednotlivé objekty nabízet onlinově ostatním hráčům, jednak se tvorby levelu či objektu může účastnit více hráčů najednou. Teprve za několik měsíců se ukáže, zda si LittleBigPlanet či Spore dokáží získat dostatek příznivců. Obě hry patří mezi nejočekávanější tituly a jejich úspěch bezesporu dá do pohybu obrovskou kreativní sílu, která má šanci dát zrod novým herním fenoménům počátku tohoto století.

ODKAZY NA WEB METAPLACE

— www.metaplace.com

vozítkách, využívat staré známé i nové zbraně a především si užívat bezkonkurenčního multiplayeru, který nabízí kooperační mód až pro čtyři hráče. Ani Halo 3 není dokonalé, největší slabinou je nejspíš grafika, která by bývala od tvůrců zasloužila více pozornosti. Hodnocení: ×××××

Halo 3 (Xbox 360) Závěrečný díl akční trilogie, která je obecně považována za jednu z nejlepších v žánru. Třetí díl přináší hráčům grandiózní finále příběhu vyprávějícím o boji heroického vojáka Master Chiefa za záchranu lidské rasy. Opět se můžete prohánět v nejrůznějších bojových

CLiCK! x/2007

81

MAGAZÍN

|

... (BEZ)NADĚJNÉ CESTY

Podvodníci a géniové — jak je rozeznat

Nelehké cesty Zdroj: www.partow.net/about/weblog.html

nových zdrojů energie Představili jsme si už cesty, na kterých vědci hledají nové zdroje, které nás budou zásobovat energii, a nové možnosti využití těch, co již známe — Slunce, vítr, vlny, oceán, magma, biomasa... Jsou i pitoresknější zdroje elektrické energie, jenže občas jsou spíše inspirací pro černou komedii. JITA Splítková (publicistka, výtvarnice, fotografka, grafička a webdesignérka)

TOKAMAK zevnitř.

Neuvěřitelný podvod se stal v roce 2001 v Rusku. Tehdejší ředitel Volgogradského institutu materiálů, akademik Valerian Sobolev, přišel s návrhem vytvořit generátory pro získání energie z písku. Bláznovství? Kolegové se dobře bavili, ale Sobolev nadšeně hovořil o svém zařízení, které nazval „punčoška“. Prohlašoval, že takovou elektrárničku bude moci mít každý doma. Mluvil o svém vynálezu, mluvil a mluvil... a měl úspěch. V roce 2002 investovali podnikatelé z Kanady 168 milionů dolarů na koupi nových zařízení vyrábějících elektřinu. Za nějakou neděli zjistili, že vše je jen šalba a klam — akademik už několik let nebyl akademik, jeho firma neexistovala a „punčošky“ rovněž ne. Soboleva od uzavření kontraktu už nikdy nikdo neviděl. 82

I takové věci se stávají. Jan Neruda k tomu už hodně dávno napsal: Kdo nic nezná, musí všemu věřit…

Chimérická alternativa Kosmické elektrárny nejsou žádný podvod — jsou to vlastně sluneční elektrárny umístěné na orbitě Země. Důvodem je účinnost solárních článků, podstatně větší než těch umístěných na zemském povrchu. Nápad umístit elektrárny do kosmu poprvé důkladně propracoval v roce 1968 Peter E. Glaser v Solar Power Satellite (SPS). Podvod to rozhodně není, ale i v současnosti by jejich výroba, transport a provoz byly tak drahé, že by se takto získávat elektrickou energii opravdu nevyplatilo. Americký ani ruský kosmický výzkum se však naděje nevzdávají a na projektech solárních satelitů pracují.

Všechny alternativní zdroje jsou jistě zajímavé, ale podle všeho z hlediska vyřešení celkové energetické otázky marginální. V současnosti nemůžeme očekávat nějaký energetický „zázrak“, náhlé objevení se a zavedení nových hlavních zdrojů výroby elektrické a tepelné energie, nic takového. Jsou to tepelné elektrárny, vodní a jaderné, které hlavně zásobují naší civilizaci energii. Zřejmě tomu tak ještě dlouho bude, i když tepelné a vodní elektrárny by vzhledem k ekologické zátěži mohl už co nejdříve odvát čas. Celosvětový energetický problém by jistě vyřešilo zvládnutí termojaderné fúze, ale to se nějak nedaří. Podle zasvěcených v tom jsou také problémy s financováním výzkumu a lobbistické zájmy.

Jediný hlavní zdroj na věčné časy Termojaderná fúze či — jinak řečeno — řízené termojaderné slučování, bude energetickou záchranou lidstva. Sice se čas od času objevují články zděšeně před ní bijící na poplach, ale bývá dobré držet se fyzikálních zákonů, které neoblafne žádný lobbista. Oč se vlastně jedná? Termojaderná fúze je slučování lehkých jader atomů, například různých izotopů vodíku. Slučováním se vytvoří nové těžší jádro, přitom se uvolní energie. V přírodě to, jak víme, „umí“ Slunce, uměle zatím nikdo. Problémem fúze je zajištění produkce a udržení dostatečně horkého a hustého plazmatu. Není totiž těžké termojadernou fúzi zažehnout a na kratší dobu udržovat, jenže zatím k tomu je potřeba více energie, než kolik jí získáme. Tento CLiCK! 11/2007

Zdroj: www.bigear.org/CSMO/HTML/CS06/cs06all.htm

MAGAZÍN

|

... (BEZ)NADĚJNÉ CESTY

pách a je první na světě v takovém rozsahu a propracování. Jelikož „umělé“ Slunce bude náhradou za všechny typy elektráren, ale i za ropu a plyn, je jasné, jak je takový výzkum důležitý. Je také zřejmé, že zde opravdu mohou vznikat hry zájmových skupin, které výzkumu nepřejí.

Perpetum mobile?

Tak nějak měly vypadat kosmické elektrárny navržené v roce 1968 Peterem E. Glaserem.

Ačkoli termojaderná fúze není nic „zázračného“, ale možný a existující fyzikální jev, nemůžeme v energetice očekávat během tak třiceti let žádné „revoluce“. Jako přenositelný zdroj budeme ještě nějaký čas používat lithiové a jiné baterie. Ty snad v bližší budoucnosti cca deseti let nahradí malé palivové články, o kterých jsme už psali. Ve stadiu výzkumů jsou dva zajímavé „bateriové“ projekty, které by mohly mít úspěch. Protože jsou financovány vědeckou agenturou Pentagonu DARPA, dá se u nich předpokládat, že by mohly vést až do výrobní fáze a k užívání.

deficit se pomalu daří zmenšovat a odborníci hovoří o roku 2030 jako o klíčovém, kdy na Zemi vytvoříme malé Slunce. Základní fyzikální výzkumy už však probíhají padesát let a výsledky? Zatím existuje několik možností, jakým způsobem by se měl realizovat reaktor. Vysokoteplotní, stacionární a nízkotlaké plazma se zkoumá v zařízení TOKAMAK — což jsou „kamna“ čili reaktor s řízenou termonukleární fúzí. Testují se i další druhy plazmatu — husté a impulsní, husté, chladné a magnetizované...; existují i další způsoby vytváření prostředí umožňujícího syntézu jader lehkých prvků. Takový výzkum není myslitelný bez složitých zařízení. V současné době se ve Francii realizuje projekt ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor). Jedná se o už zmíněný TOKAMAK — tato cesta k dosažení termojaderné fúze je preferována v Evropské unii a Japonsku. V USA je to zase koncepce laserové generace podmínek pro syntézu. V USA a Rusku se kromě toho uplatňuje možnost ozáření termojaderného paliva intenzivním rentgenovým zářením produkovaným silnoprou-

Profesor fyziky Orest Symko se svými kolegy z University of Utah vypracoval novou technologii, která by v budoucnu měla prodloužit pracovní dobu akumulátorů kapesních zařízení a notebooků a zvýšit efektivnost využívání elektrické energie elektronickými zařízeními. Jeho nápad se na první pohled zdá být poněkud exotický, ale i obyčejný. Podstatou této metody je přeměna tepla, které produkují elektronická zařízení, ve zvukové vlny a ty v elektrickou energii. Všechny tyto přeměny by mělo uskutečňovat

CLiCK! 11/2007

Zdroj: www.bigear.org/CSMO/HTML/CS06/cs06all.htm

dými výboji v podobě plazmového proudového vlákna. To patří k nejběžnějším útvarům v plazmatu a přirozeně se vyskytuje například v bleskových výbojích v zemské atmosféře nebo v erupcích ve sluneční atmosféře.

TOKAMAK se představuje Jelikož Evropa vsadila na TOKAMAK, trochu si ho představme. Slovo je zkratkou z ruského TOroidalnaja KAmera v MAgnitnych Katuškach (angličtináři znají spíše TOroidal CHAmber in MAgnetic Coils — TOCHAMAC). Jeho vynálezci jsou dva ruští fyzici: Andrej Sacharov a jeho učitel Igor Tamm. Jedná se o prstencovou komoru v prstencovitém (toroidálním) magnetickém poli, v níž je plazma stabilizováno polem vytvářeným proudovým impulsem v samotném plazmatu. Prstenec plazmatu tvoří sekundární závit obrovského transformátoru. Toroidální proud tekoucí plazmatem má tři funkce: stabilizuje plazma, v důsledku existence plazmového proudového vlákna je izoluje od stěn a zároveň ho odporově zahřívá. Díky magnetickému poli se tepelné zatížení stěn sníží na technologicky zvládnutelnou hodnotu

1.000 — 1.300 °C. Vnitřní nádoba je obklopena pláštěm z tekutého lithia, který ochlazuje stěny nádoby, zajišťuje odvod podstatné části tepelné energie a je místem, kde vzniká tritium. To se odděluje a odvádí do skladišť, v nichž se podchlazuje do tvaru kuliček a společně s deuteriem vstřikuje zpět do reaktoru. V Rusku v srpnu tohoto roku schválila vláda státní investici 20 miliard dolarů do vývoje průmyslové termojaderné elektrárny, která se má uvést do chodu v roce 2050. Program vývoje je popsán po eta-

83

|

... (BEZ)NADĚJNÉ CESTY

Zdroj: www.unews.utah.edu/p/?r=053007–1

MAGAZÍN

s počítačem. Elektrická energie bude vznikat přeměnou pohybu, ale i využitím tepla našeho těla. Termoelektrické generátory jsou ostatně známé už dlouho. Jeden z nejdokonalejších termoelektrických generátorů má výkonnost 30 mikrowattů a hmotnost 0,23 gramu. Nutnost napájet PC sportováním možná zachrání lidstvo od atrofie svalů. Možné je někdy vše.

Téměř věčná baterie

miniaturní termoakustické zařízení. Elektřina v něm bude vznikat působením zvuku na piezoelektrický materiál a bude odváděna buďto přímo do akumulátorů, nebo zajišťovat provoz přístroje. Trošku to vypadá jako perpetuum mobile, ale toho se neobávejte. Profesor Symko je skutečný fyzik, ne šílenec. Svůj vynález sám prezentuje tak, že pouze prodlouží pracovní čas přístrojů, bez nutnosti dalšího nabíjení. Své zařízení nazval profesor Symko Thermal Acoustic Piezo Energy Conversion (TAPEC – termoakustický piezoelektrický konvertor). Práce na jeho vývoji začaly už v roce 2005 a DARPA do něj investovala jen za poslední dva roky dva miliony dolarů. Profesor se svým týmem zkonstruoval již několik prototypů, nejčastěji válcových rezonátorů, které se vejdou do dlaně. Existují i prototypy velmi kompaktních konvertorů velikých 1,8 milimetru. Příští rok se Symkův tým chystá provést testování termoakustického přístroje. Věří, že v budoucnosti mohou taková zařízení být alternativou fotovoltaických

Zdroj: www.unews.utah.edu/p/?r=053007–1

Profesor fyziky Orest Symko představuje svůj vynález.

článků. Praktické užití by TAPEC měl najít v noteboocích, autech, armádní technice atd. Vskutku zajímavým nápadem se třeba nechají inspirovat jiní. Když

jde zpětně využít teplo z elektronických přístrojů, v budoucnu budeme možná svá PC napájet pomocí cvičebních stojů, které budeme používat, když budeme pracovat

WEBOVÉ ZDROJE  Sobolevovy generátory z písku — www.ecology.md/section.php?section=tech&id=38  jak se o nich psalo v roce 2001 — www.businesspress.ru/newspaper/article_mId_37_aId_77580.html  kosmické elektrárny — www.bigear.org/CSMO/HTML/CS06/cs06all.htm  termojaderná fúze — server.ipp.cas.cz/%7Evwei/index_c.html  projekt ITER a TOKAMAK — www.aldebaran.cz/bulletin/2003_39_itr.html a www.iter.org  termoelektrický generátor — blog.scifi.com  TAPEC — www.unews.utah.edu/p/?r=053007–1  betavoltaické články — technology.newscientist.com/article/dn12219.html 84

Druhý tým, který od vojenské agentury DARPA obdržel finance na vývoj nového typu baterie, je z Cornell University v New Yorku. Předmětem výzkumu jsou již teoreticky známé betavoltaické baterie. Název napovídá, že jsou vyrobeny z radioaktivních materiálů — zářičů beta, které emitují elektrony. Není třeba hrůzou jektat zuby, materiály jsou jen slabě radioaktivní a velmi dobře odstíněné. Betavoltaické články se podobají fotovoltaickým. Jsou to vlastně polovodičové diody, v nichž radioaktivním zdrojem záření emitovaný elektron naráží na diody. V důsledku toho je z povrchu diody „vyražen“ jiný elektron, a tak vzniká elektrický proud. Problém je v tom, že průsečík s diodami je dvourozměrný a má ohraničenou povrchovou plochu, do které mohou elektrony narážet. Vědci se nyní soustřeďují na to, jak zvětšit plochu betavoltaických článků. Jako řešení vidí změnu dvourozměrných průsečíků s diodou na třírozměrné, které budou na podložce z karbidu křemíku. Prázdné místo mezi diodami bude vyplněno zdrojem betazáření — v tomto případě těžkou tritiovou vodou (radioaktivní voda, jejíž molekuly obsahují místo atomů „normálního“ vodíku jeho izotop tritium). Baterie budou hermeticky uzavřeny, takže „radioaktivní nebezpečí“ bude minimální. Tyto baterie samozřejmě nebudou věčné, ale ve srovnání s těmi dnešními je možné toto slovo v uvozovkách použít. Podle tvůrců by tento zdroj energie měl v kardiostimulátoru vydržet až 20 let. Použití, kromě medicíny, je plánováno hlavně pro armádní účely a kosmický výzkum. CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

|

... MEDAILONEK

Správně nastavená ozubená kolečka

Za ruskými počítači stál Isaak Semjonovič Brook

JITA Splítková (publicistka, výtvarnice, fotografka, grafička a webdesignérka)

M–1 — první počítač Isaaka Brooka. CLiCK! 11/2007

studovali Moskevskou techniku a pracovali v Energetickém institutu. Tady podobnosti končí až na fakt, že ve stejném roce také zemřeli. Škola Lebeděva byla zaměřena na konstruování velkých počítačů a hlavně na jejich výkon. Na rozdíl od této školy se Brookova zaměřovala na malé a střední počítače, kde hlavní roli hrál ukazatel cena/ výkon. V Energetickém institutu musel Brook a jeho kolegové vzhledem ke své výzkumné práci počítat denně velké množství složitých rovnic. Uvědomoval si, že je možné tuto důležitou, ale zdlouhavou a únavnou práci zjednodušit strojem. Tak na něm začal pracovat. Brookův analogový počítač byl mechanický integrátor umožňující řešit diferenciální rovnice do šestého řádu, což byl na svoji dobu opravdu úžasný výkon. Jenže aby stroj počítal za něj, musel vyřešit složitý technický problém — integrátor analogového počítače se skládal z více než tisíce ozuzdroj: www.icfcst.kiev.ua/museum/PHOTOS/M1.html

Za Rusko například jsou v knize z desítek vědců a techniků uvedeni jen V. M. Gluškov a A. P. Eršov. Přitom neoddiskutovatelný význam v historii vývoje počítačů mají také S. A. Lebeděv, I. S. Brook, B. I. Rameev, M. A. Kartzev, H. J. Matjuchin, N. P. Brusentsov, I. J. Acušsky a další. Co člověk, to zajímavý nápad a počítač. V souvislosti se jmény Brook a Lebeděv se dokonce hovoří o konstrukční počítačové škole. Shodou okolností se oba dva zakladatelé „konstrukčních filozofií“ počítačů a škol v Rusku narodili v roce 1902,

FAKTA Isaak Semjonovič Brook se narodil 8. 11. (či podle tehdejšího ruského kalendáře 26. 10.) v roce 1902 v Minsku a zemřel 6. října 1974 rovněž v Minsku. Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1925 ukončil elektrotechnickou fakultu na Moskevské národní technické univerzitě N. E. Baumana. Ve své diplomové práci se věnoval novým způsobům regulování asynchronních motorů. V roce 1956 se stal šéfem Laboratoře řídicích strojů a systémů Akademie věd. Od roku 1958 pracoval v Institutu elektronických řídicích strojů. Ať už pracoval kdekoli, celý život konstruoval počítače. První vytvořil a uvedl do provozu v roce 1939. Jednalo se o analogový počítač podobný diferenciálnímu analyzátoru Vannevara Bushe z roku 1935. V roce 1964 byl pro své tehdy nepohodlné názory na ekonomii donucen jít do důchodu, ale tím jeho aktivní práce na vývoji počítačů nekončí. Dále spolupracuje s výzkumnými ústavy. Za posledních pět let svého života obdržel 16 patentů.

Zdroj: www.icfcst.kiev.ua/museum

V roce 1995 vyšla kniha „Computer pioneers“, autor J. A. N. Lee — IT odborník na Virginia Polytechnic Institute. V knize je na sto životopisů těch, co vyšlapávali cestičku pécéčkům na naše pracovní stoly; i ta stovka je málo, bylo jich samozřejmě ještě více.

bených kol. Stojany s početnými spojkami a otvory pro osy ozubených kol zabíraly sál o rozloze 60 m2. Ani zadání výpočtů nebylo nic jednoduchého. V případě mechanického analogového počítače se rovnalo instalaci stolic ozubených válců na správné místo, což trvalo od jednoho dne až do několika týdnů. Jenže vše se vyplatilo, strojové výpočty byly rychlejší, bezchybnější a vědci ušetřili čas. Číslicovým elektronickým výpočetním strojům se začal Brook věnovat v roce 1948 a společně s B. I. Rameevem vypracoval návrh principů práce binárního počítače řízeného programem přímo z paměti. V roce 1950 už pracuje na konstrukci malého počítače M–1. Jeho princip navrhl společně

s H. J. Matjuchinem, který detailně vypracoval aritmeticko–logickou část počítače a také řídicí uzel magnetické bubnové paměti. M–1 obsahoval 730 elektronek, ale na usměrňovače již byly použity polovodiče. Počítač obsahoval i svitkový dálnopis, který tiskl text přesně na délku řádku. V M–1 byl mimochodem poprvé uplatněn dvouadresní systém příkazů. Hned po dokončení, koncem roku 1951, byl dán do zkušebního provozu a byl v té době jediným elektronickým výpočetním zařízením v Ruské federaci. Prováděly se na něm také výpočty pro raketového konstruktéra Koroljova a pro fyzika Kurčatova. Po M–1 přišel další Brookův „M“ a jiné, dokonalejší počítače, ale první je vždy nejzajímavější...

WEBOVÉ ZDROJE  Isaak Brook — www.icfcst.kiev.ua/MUSEUM/PHOTOS/brook.html  Brook a jeho počítače— www.ieee.ru/e_events.htm  životopis — www.peoples.ru/science/mathematics/brook

85

MAGAZÍN

|

... ZJISTILI JSME ZA VÁS

Adobe Photoshop je především bitmapový editor se vším všudy, určený také pro kreativní editaci a tvorbu. Publikace se zaměřuje na fotomontáže. V jednotlivých krocích popisuje metody a postupy užití nástrojů v programu. Kniha je určena spíše pokročilým a zkušeným uživatelům, ale i začínajícím poskytne pevný základ.

Vypalování CD a DVD je se stále klesajícími cenami nosičů a mechanik populárnější a populárnější a proti dřívějším dobám i masovější záležitostí. Rozšiřující se počet všemožných datových formátů může zamotat hlavu i zkušenému uživateli. Tato příručka uživatelům zjednoduší volbu. S popsanými programy je seznámí včetně použitých formátů.

×××××

Petr Broža: 55 nejlepších programů pro vypalování CD a DVD, 2. aktualizované vydání. CP Books 2007, 128 stran, 169 Kč, ISBN 978–80–251–1712–5.

Internet a mobilní komunikace jsou prostředky, bez kterých si pravděpodobně většina z nás nedokáže představit dnešní technizovaný svět. Publikace se snaží svým výkladem postihnout většinu metod a způsobů síťové mobilní komunikace. Na krátkých příkladech naučí ovládat síťová zařízení, vyzdvihne bezpečnostní aspekty vzdáleného přístupu na firemní prostředky, vysvětlí princip VPN a tunelování.

Výběry jsou základní technologií, na které stojí Adobe Photoshop. Tato publikace čtenáře seznámí se všemi možnými způsoby vytváření výběrů, ať už ruční nebo automatické, ukáže, jak je kombinovat, upravovat, ukládat a používat. Pro začátečníka kniha představuje dobrého průvodce, ale pouze pro jednu jedinou oblast. Doc Baumann: Adobe Photoshop Výběry — Základní dovednosti. CP Books 2007, 112 stran, 229 Kč, ISBN 978–80–251–1529–9.

×××××

×××××

Stefan Raab, Madhavi Chandra: Cisco — Mobilní IP technologie a aplikace. Grada Publishing 2007, 300 stran, 399 Kč, ISBN 978–80–247–1611–4.

Scott Kelby: Digitální fotografie. Zoner Press 2007, 240 stran, 290 Kč, ISBN 978–80–86815–56–5.

×××××

×××××

Kolektiv autorů: Microsoft Windows XP — Jednoduše, srozumitelně, názorně. CP Books 2007, 228 stran, 169 Kč, ISBN 978–80–251–1711–8.

×××××

Jak natočit video z oslavy narozenin příbuzných, aby výsledné dílo vystihovalo atmosféru té slavné události? Kniha vás naučí s kamerou zacházet, aby pořízený záběr lahodil oku diváka nejen z řad rodinných příslušníků, ale také poradí, jakou kameru a dodatečné vybavení budete potřebovat. Autor se v textu nevyhýbá ani malé technické osvětě formátů, komprese a dalších pojmů a procesů při zpracování.

86

David Procházka: První kroky s Internetem v rekordním čase, 2., aktualizované vydání. Grada Publishing 2007, 88 stran, 69 Kč, ISBN 978–80–247–2306–8.

××××× Existuje skupina lidí, kteří se programováním zatím nezabývají, ale tato tvůrčí činnost je zajímá. I když nemají hlubší znalosti v tomto oboru, nemusí se bát to zkusit. Dnešní programovací nástroje umožňují vytvoření jednoduchého programu takřka bez povědomí o programování. Kniha je velmi dobrým průvodcem při tvorbě prvních programů.

RSS (Really Simple Syndication) je technologie umožňující čtenářům na Internetu příjem novinek z jejich oblíbených zdrojů. Recenzovaná kniha obeznámí čtenáře se vším, co s touto technologií souvisí. České nakladatelství počeštilo všechny kódy a obrázky a přidalo mnoho odkazů na české zdroje, články, weby, programy a služby, čímž se použitelnost této knihy pro našince neobyčejně zvýšila. Steven Holzner, Jan Šindelář: RSS Automatické doručování obsahu vašich WWW stránek, Computer Press 2007, 278 stran, 297 Kč, ISBN: 978–80–251–1479–7.

×××××

Málokdo z nás by se dnes obešel bez všudypřítomného Internetu. Tato příručka objasní, co to vlastně Internet je, jak funguje, jak vůbec vznikal a jak s ním pracovat a orientovat se v něm. Výklad je psán jednoduše a výstižně, doplněn názornými obrázky, fotografiemi a kopiemi obrazovek. Lze doporučit všem, kteří zrovna nejsou počítačovými experty.

Photoshop je ideálním prostředkem pro tvorbu reklamních upoutávek. Dobrá reklama je základním kamenem úspěšného marketinku. Jak na to poradí autor, zkušený návrhář a umělecký ředitel v zábavním průmyslu. Přímo na svých projektech ukazuje postupy úprav od začátku až po samotné „dílo“. Pro názornost je přiloženo i CD s jednotlivými projekty.

×××××

William R. Stanek: Microsoft Windows Vista — Kapesní rádce administrátora. CP Books 2007, 570 stran, 549 Kč, ISBN 978–80–251–1670–8.

Jiří Matoušek, Ondřej Jirásek: Natáčíme a upravujeme video na počítači, 3. aktualizované vydání. CP Books 2007, 224 stran, 249 Kč, ISBN 978–80–251–1651–7.

Daniel O. Sorenson: Photoshop CS2 pro reklamu a marketing — Skrytá tajemství insidera zábavního průmyslu. Grada Publishing 2007, 212 stran, 399 Kč, ISBN 978–80–247–1860–6.

×××××

Windows Vista jsou poměrně žhavou novinkou v oblasti operačních systémů. Jen málo publikací se však podrobně zaměřuje na správu a administraci. Popsány jsou všechny oblasti, ve kterých se administrátor běžně pohybuje. Upozornění na novinky a změny nechybí ani v částech věnujících se dalším funkcím systému. Použít knihu mohou i zkušení uživatelé.

Čas profíka, jakým je Scott Kelby, je docela drahý. Vezměte tedy za vděk alespoň jeho publikací. V této knize svůj pověstný humor značně omezil. O co méně jsou kapitoly humorné, o to více jsou poučné. Autor poradí jakou clonu kdy použít, na co si dát pozor, jak komponovat atd. České vydavatelství přidalo užitečné odkazy na domácí služby.

Ovládání programů, Internetu, přehrávání hudby, videa atd. předpokládá zvládnutí základů práce s počítačem a jeho operačním systémem. Máte-li pocit, že váš počítač s nainstalovanými Windows XP je nezvladatelný, díky této příručce porozumíte, jak vše funguje a jak správně počítač vybavený operačním systémem Windows XP používat.

Doc Baumann: Adobe Photoshop Fotomontáže — Základní dovednosti. CP Books 2007, 112 stran, 229 Kč, ISBN 978–80–251–1579–4.

×××××

Sabine Fritz, Feryal Kanbay: Visual C# 2005 bez předchozích znalostí — Průvodce pro samouky. CP Books 2007, 312 stran, 247 Kč, ISBN 978–80–251–1584–8.

×××××

CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

Knižní sci–fi vivisektor

|

... SCI–FI + DVD VIVISEKTOR

Waldo Šarý (spisovatel sci–fi a pilot ultralightu)

Dnešní povídání o knihách začnu tlustým výběrem SF povídek, který sestavil známý editor Gardner Dozois a jmenuje se Objevitelé. Jde o dobrodružné povídky z vesmíru — celkem dvacet tři, od těch nejznámějších autorů. Co na tom, že někteří z nich už pomalu upadají nespravedlivě do zapomnění. Díky editorům, jako je právě Dozois, se můžeme seznámit s jejich nejlepšími nápady. Jsou tu velmistři, ale i takoví, o nichž vědí málokteří. Jejich povídky dokazují, že zařazení do této sbírky je zcela oprávněné. Samozřejmě jsou tu také autoři současní jako M. Swanwick nebo G. Egan. Kdo má rád dobrodružnou SF v té ryzí krystalické podobě, nemůže tuto knihu pominout. Humoristická upírárna je pro leckoho něco jako řízek s knedlíkem. Nicméně Andrej Beljanin v knížce Upíří chutě dokázal, že

je možné něco takového napsat. Navíc se dozvíte, že upírů je mnoho druhů. Nejsou to navíc jen monstra, která nemyslí na nic jiného než na krev svých bližních, mohou cítit i něco jako lásku. Právě to se stalo hrdinovi této knihy, který se snaží ochránit geniální violoncellistku (a také upírku) nejen před organizací Ohařů, kteří mají životní cíl vyhubit všechny upíry, ale i před smrtelnými intrikami ze strany svých kolegů. Je to svěží příběh pádící jako horská bystřina s dobře postavenými postavami upírů, duchů, medvědodlaků, kteří mají až příliš lidské vlastnosti scházející však normálním lidem. Úsměvná knížka opravdu potěší čtenáře, který v ní určitě pozná mnohé lidi ze svého okolí. Čistá fantasy je kniha Zabíječ orků. Williama Kinga tentokrát vystřídal Nathan Long při vyprávění

příběhů Gotreka, trpaslíka, který hledá hrdinskou smrt. Příběh se odehrává v trpasličích pevnostech, které jsou v nebezpečí či byly dobyty. A právě jednu z těch dobytých se snaží armáda trpaslíků získat zpět. Gotrek díky dávné přísaze musí doprovázet bývalého přítele, prince a pomoct mu v očištění trpasličí pevnosti, kterou dobyli orkové. Až po prvotním vítězství se zjistí, že za pádem pevnosti nebyli samotní orkové, ale pradávné zlo pocházející z hlubin nejen času. Jednoduchá fantasy s rychle plynoucím dějem je lepší než několik předchozích dílů. Druhou humoristickou knihou v dnešním výběru je sbírka Sorry, vole, error. Jsou v ní povídky všeho druhu, od fantasy přes skoro kyberpunk a časovky po dobrodružné sci–fi. Povídky se liší i co do délky — Divopivo M. D.

Antonína má skoro sto dvacet stran, zatímco Mosteckého Plechovka piva jenom šest. To nic nemění na tom, že se čtenář pobaví u obou. Je zajímavé (u Čechů zvlášť), že ze čtrnácti povídek se pět nějakým způsobem dotýká českého národního nápoje — piva. Nebylo to záměrem sestavovatele sbírky, ale stalo se. Kromě již zmiňovaných autorů se do přetěžkého úkolu napsat něco humoristického pustili lidé, od nichž by to člověk nečekal, například Jana Rečková nebo Petra Neomillnerová. Ale právě jejich přístup k humoru určitě sbírku obohatil.

Hodnocení: ×××××

Hodnocení: ×××××

Hodnocení: ×××××

Hodnocení: ×××××

Objevitelé. Obálka L. Kupčík a L. Tuma. Sestavil G. Dozois, překlad M. Calda, J. Engliš, P. Hodek, J. Hořejší, P. Kotrle, V. Lackovič, M. Novák. J. Pavlík, D. Petrů, T. Richtr, I. Tomek, Z. Uherčík, Z. Volný, M. Šust, Laser–books 2007, 766 stran, 329 Kč.

Andrej Beljanin: Upíří chutě. Obálka M. Dubnický, překlad K. Šindelář, Netopejr 2007, 305 stran, 259 Kč.

Nathan Long: Zabíječ orků. Obálka G. Taylor, překlad L. Malčíková, Polaris, 285 stran, 219 Kč.

Sorry, vole, error. Obálka J. P. Krásný, sestavil V. Ríša, Mladá fronta 2007, 365 stran, 229 Kč.

Z našich luhů a hájů Film Kvaska vznikl z nadšení party lidí okolo Mirjam a Daniela Landových za dvacet dnů. Název je více než symbolický, neboť kvaska je vězeňská náhražka piva. Příběh z muzikálového prostředí je více než jednoduchý. Hlavního hrdinu vězně Mickiho (Filip Tomsa) drží při životě platonická láska k muzikálové hvězdě Karin (Lucie Vondráčková). Aby se s ní mohl seznámit, rozhodne se zúčastnit konkurzu na nový muzikál a uteče z věznice. Ve vedlejších rolích vystupují také Jiří Korn či Daniel Landa. Kvaska vybočuje z průměru snad jen v nápadité Hodnocení DVD a bonusů: ×××××

František Šmejda (stálý spolupracovník redakce)

hudbě. Pohříchu je to vše, za co se dá tento snímek pochválit. DVD verze na tom není nijak lépe neboť kromě filmu nabídne jen Upoutávku. Jediným světlejším místem tak je kvalitní zvuková stopa v DTS 5.1. Snímek Marcela Bystroně byl českými filmovými novináři označen za český Pulp Fiction. Po jeho vzoru šokuje již svým názvem — Po hlavě do prdele. Těžko říci, co by na toto srovnání řekl Tarantino, ale za ocenění stojí každý filmař, který se pokusí natočit něco trochu jiného „než je v kraji zvykem“. Tento film je sice opravdu

Kvaska. HCE, režie Mirjam Landa, muzikálová komedie, PAL, 102 minut, formát obrazu 16:9, zvuk DD 2.0, 5.1, DTS 5.1 (český), titulky české, anglické, ruské, německé, cena 399 Kč.

CLiCK! 11/2007

jenom tím pokusem, ale s několika sympatickými místy. Příběh o rodině Vohnoutových je rozdělen na tři části. Jedno časové údobí je viděné třemi různými úhly pohledu a ukazuje nejen rozdílné názory, ale i tajemství, která si každý bedlivě opatruje. DVD je na české

poměry standardně vybavené. Ke kvalitnímu zvuku se přidává dobře zpracovaný obraz. Z bonusů zaujme krátký Film o filmu doprovázený několika Rozhovory. Videoklip Petra Bendeho Moře je příjemným zpestřením a doplňuje Fotogalerii a Trailer.

Hodnocení DVD a bonusů: ××××× Po hlavě do prdele. MagicBox, režie Marcel Bystroň, černá komedie, PAL, 90 minut, formát obrazu 16:9, zvuk DD 5.1 (český), titulky anglické, cena 399 Kč.

87

MAGAZÍN

|

... JÁ A MŮJ POČÍTAČ

Proč Ivo Fencl upadá do deprese a chtěl by všechno zadarmo

Fascinuje mě propojení Ivo Fencl (1964) je básník, spisovatel a publicista. Studoval (a nedostudoval) ČVUT a Pedagogickou fakultu UK, pracoval postupně jako učitel, zeměměřič, pošťák, skladník... a nyní pracuje v tiskárně. Už od dětství vydával časopisy a kreslil komiksy, později psal texty pro amatérské kapely. Spolupracuje s rozhlasem, s Lidovými novinami, MF Dnes, MF Plus a Právem. Vydal několik povídek a románů (např. Smíš zůstat mrtev). Eva Vlčková (redaktorka přílohy Věda, Lidové noviny)

Foto: Eva Smolíková

Přes rok jsem teď nebyl nikde zaměstnán a psal na zakázky eseje, recenze, fejetony a také dvě knihy: rozhovor s Ondřejem Neffem (Anatomie scifisty) a sbírku detektivek, pracovně zvanou Zničení Ameriky Vladimírem Rasputinem. Zpočátku jsem ráno chodil k počítači hned, jak jsem se probudil. V pět. A psal, co to šlo. Do večera. Jenže každý nemá takovou disciplínu jako můj kamarád Ondra Neff. Respektive na začátku ji ještě má, ale pak ji ztratí. Začne si přispávat, rajzuje světem, účastní se vernisáží a křtů, kterých by se jinak neúčastnil.

Neumím odpovědět, jak by vypadal můj počítač snů — sním spíš o ženách než o počítačích.

Doufám, že monitor nevydává žádné záření, které by ničilo víc než tisíc mozkových buněk denně. Po nějakých patnácti měsících jsem toho měl dost a šel na brigádu, kde před počítačem nesedím. S o to větší radostí se k němu vrhám hned po návratu domů. A co činím? Nejprve smažu spamy. Pak odpovídám na dopisy. Nato čtu články na svých oblíbených webech Dobrá adresa, Subjektivník, Centrum detektivky, Neviditelný pes, Čítárny, Komiks.cz, Portál české literatury, na stránkách Stephena Kinga, ale i Káji Maříka, na webu Josefa Pecinovského věnovanému edicím dobrodružné četby v čele s KODem, Karavanou a Podivuhodnými cestami Julese Verna; teprve, když to přečtu, pokračuji v psaní. Teď zrovna jsou to eseje Dějiny Bratrstva kočičí pracky, přičemž vážně pomýšlím na scénář podle těch dílů Rychlých šípů, kde Bratrstvo vystupuje, což je zhruba šestina. V noci nepíši, nejsem žádný Edvard Valenta! A nejdéle vydržím do tří ráno. Píšu na PC s Pentiem III. Trávím před ním většinu času a dokonce si před monitorem bezděky čtu i tlusté knížky. Jen doufám, že ten vynález nevydává žádné záření, které by ničilo 88

spisovatelem každý. Piplá… Jen otázka času!“ Oponoval: „Ty myslíš, že Tolstoj psal z jedné vody načisto? Taky přepisoval. Piplal. Rozdíl je jen v tom, že dnes by to měl rychleji.“ Co mám na počítačích nejraději? Před rokem jsem byl zamilovaný do hodně inteligentní novinářky a herečky z Plzně, takže jsem měl v počítači nejradši její dopisy a povídky a některé povídky jsme psali spolu. Rozdělali jsme i román Virtuální milenci, ale pak jsem ji omrzel. A co mě na počítačích naopak nejvíc rozčiluje? Ta otázka mi připomíná Macourkovu pohádku O holčičce s odkládací hlavou. Ona holčička se zpaměti naučila telefonní seznam, a tak ho mrskli z okna. Jenže se to vymstilo! Proto bych seznam ani Seznam z okna nikdy nevyhodil.

víc než tisíc mozkových buněk denně (protože s nějakou tou devastací už jsem se smířil). S Internetem jsem se seznámil u švagra Smolíka v Budějovicích, kterému v tomto směru vděčím za vše. Počítačové hry nehraji, ale osmiletý syn Filip je do nich blázen. Hraje karty, šachy a nejradši má Warcraft III. Hodiny a hodiny jsem proseděl před tou hrou a zatímco on bojuje, čtu mu. A čtu. Jednu knížku za druhou. Kdybych nevěřil, že stačí čtené vnímat, nedělal bych to, ale občas si ověřuji, že nebojuji s mlýny, a sotva syn sedne k monitoru, už automaticky řekne: „Tatínku, čti mi.“ A já čtu s neuvěřitelným nasazením a on: „To je to úplně to nejlepší, když hraju a ještě mi přitom čteš!“ Mám ho strašně rád! Knížky taky. Tak bych rád, aby taky četl, ale nezačne–li, budu aspoň vědět, že jsem pro to něco dělal. Tímto způsobem počítače neovlivňují sice přímo literaturu, ale způsob jejího prodání. Diskutoval jsem na toto téma s kritikem Vladimírem Novotným. Já: „Dnes už může být

Jedna věc mě skutečně deptá. Ne, já se nerozčiluji, já rovnou upadám do deprese. Stačí mi k tomu komentáře pod články na Seznamu. Co za lidi je píše? Jaký je to vzorek? Nevím! Ale oddělil bych od sebe dva aspekty. Některé zprávy jsou tak stručné, že je nemá cenu komentovat — přesto to lidé dělají! Jiné zprávy jsou komentovány právem, ale jak — většina komentátorů se mýlí. Ale proč se divit! Většina se vždycky mýlí a pravdu má menšina, a někdy dokonce jenom jedinec typu Galilea. A co mu je platná? Nic. Svět bez počítačů si umím představit — jako analogii k závěru Bradburyho románu 451 stupňů Fahrenheita. Četl jsem ho naposled jako kluk, ale stále vidím ty lidi — chodící knihy. Každý si zapamatoval jednu spálenou, nabifloval se ji. Myslíte, že by k tomu mohlo dojít? Já se bojím, že ne. Těžko říci, čeho všeho se v budoucnu ještě dožijeme. Nevím. Rád bych se třeba dožil digitálního zfilmování seriálu Rychlé šípy! Fascinuje mne, že z židle, na níž píšu román, se vzápětí dívám na tomtéž monitoru na libovolný satelitní kanál nebo videoklip z kamarádova mobilu. Neumím ani odpovědět, jak by vypadal můj počítač snů. Abych řekl pravdu, sním spíš o ženách než o počítačích. A když ne o ženách, tak aspoň o knížkách, třeba i těch, které ještě napíšu. A právě „do počítače“. Vlastně jednu věc, kterou bych si přál, zmínit můžu: chtěl bych, aby to všechno bylo zadarmo! CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

|

... SCI–FI POVÍDKA

Návštěva Jednoho rána kosmonauti na stanici ISS zjistili, že vedle jejich stanice „parkuje“ ještě jedna kosmická loď, očividně nepozemského původu. Místo profesionálního přístupu propadli panice, naskákali do raketoplánu a zřejmě z preventivních důvodů shořeli v atmosféře. Pozemní kontrola z toho všeho byla pochopitelně dost nervózní. Aby také ne, všechno muselo zůstat v utajení a tam nahoře na oběžné dráze kroužilo něco, co tam nepatřilo. Země, které disponovaly kosmickým programem, se spojily; také tajně, jak jinak. Nakonec bylo rozhodnuto — nahoru poletí dobrovolník. Otázkou bylo, kde ho vzít. Raketa stála připravena na kosmodromu. Jejím jediným pasažérem byl dobrovolník, který letěl opravdu dobrovolně. Měl na výběr — buď poletí k neznámé kosmické lodi, nebo si půjde sednout na elektrické křeslo tak, jak ho k tomu odsoudili před několika lety. Všichni zainteresovaní dost znervózněli v okamžiku, kdy raketa, lépe řečeno její pasažér, přestala komunikovat. Když už ho všichni odepsali a začali hledat nového dobrovolníka, v kazašské stepi přistál pohřešovaný kosmonaut. Záchranná skupina čekala všelicos, jen ne nadšený výraz navrátilce. Jeho první slova byla: „Voni chlastaj vodku.“ Po tomto vyčerpávajícím projevu usnul. Dlouho trvalo, než byl dobrovolník schopen souvisle mluvit. Neřekl toho mnoho. Mimozemšťané jsou prý milí, zelení, věčně nalití. Jo, aby prý nezapomněl, něco nám chtějí. Chviličku hledal po kapsách až našel lístek. „Tak voni s náma budou mluvit pozítří v budově OSN v New Yorku,“ rozluštil konečně svůj rukopis. „A jak se tam dostanou?“ „To já nevím, ale určitě tam budou.“ O dva dny později v budově OSN nabírala na obrátkách bezCLiCK! 11/2007

Ilustrace: Martin Zhouf

Jaroslav Maxa (účastník soutěže o čtenářskou povídku)

pečnostní opatření. Důkladné kontroly u vchodů, helikoptéry ve vzduchu, obrněné vozy v ulicích. A všude neuvěřitelná nervozita. Konečně zasedání začalo. Než však mohl první řečník dokončit první větu, v sále se zablýsklo. Před zraky udivených a vystrašených přítomných vykrystalizovala uprostřed sálu průsvitná kapsle s třemi postavami uvnitř. Jedna se zelených postav před sebe položila malý přístroj, který tlumočil její slova. „Vážení pozemšťané, už vás sledujeme dlouho a jsme zděšeni

vaším počínáním,“ řekla první zelená postava. „Někteří z vás si ani nemyjí nohy,“ dodala druhá postava a řádně si lokla z láhve s nápisem „Stoličnaja“. „A především škodíte životnímu prostředí,“ přidala se třetí postava, „počínáte si, jako by vaše planeta byla jen vaše. Vůbec nechápete následky svého počínání a souvislosti s děním v kosmu. Pokud by to takhle mělo jít dál, museli bychom vás vydezinfikovat, nebo jak se to říká. Prostě tuhle planetu zbavíme lidí.“

Zděšení přítomných bylo nezměrné, všichni se v duchu už loučili se svými rodinami, když se v sále podruhé zablesklo a v další, mnohem větší kapsli se objevila velká skupina zelených mimozemšťanů v uniformách. Ti přiskočili k trojici v malé kapsli a nasadili jí pouta. „Velice se omlouvám za tento meziplanetární konflikt,“ začal k pozemšťanům mluvit mimozemšťan s největším počtem medailí na uniformě, „jak vidíte, právě jsme zatkli trojici našich ekologických aktivistů, kteří straší v celém vesmíru.“

«

89

MAGAZÍN

|

... TIPY A TRIKY

Užitečné drobnosti, rozličné postupy a návody

Vševěd ví, jak na to Pavel Vachtl (stálý spolupracovník redakce)

Máte-li pocit, že se také máte se čtenáři o co podělit, nebo si naopak s něčím nevíte rady, pošlete nám svůj tip nebo dotaz na adresu [email protected].

PÍŠEME (SI) SPOLU V SÍTI Potřebujete po síti spolupracovat s dalšími uživateli, pokud možno současně, tj. v reálném čase? Zkuste MOONEDIT , unikátní multiplatformní nástroj pro realtimovou textovou spolupráci až 15 lidí v jakékoliv síti typu TCP/IP (jak místní síť, tak Internet). Pracovat lze buď přímo na společném textu, nebo jenom vzájemně textově komunikovat — chatovat. MoonEdit je natolik univerzální, že současně umožňuje jak peer-to-peer připojení k projektům otevřeným ve spuštěných klientských programech (ve Windows se jedná o soubor me.exe) ostatních uživatelů, tak společné připojení k samostatnému serveru. Ten je součástí instalace (ve Windows jde o meserver.exe) a spouští se v režimu příkazové řádky, přičemž lze využít různých parametrů, zejména pro číslo portu, případně přístupové heslo. Textové pasáže příslušející určitému autorovi mohou být v klientském rozhraní barevně odlišeny. Uživatelé si navzájem nemohou mazat pasáže napsané někým jiným, mohou je však doplňovat. MoonEdit navíc disponuje částí možností editoru Wiki — ve svém speciálním binárním formátu ME eviduje veškerou historii úprav a zvládne ji také zpětně přehrát. K projektu se připojíte dvěma způsoby. V první variantě hostitel otevře dokument a umožní jeho hostování: Menu: File/Host . Tím se na pozadí spustí server obsluhující konkrétní soubor. Je třeba znát IP adresu hostitelského počítače a port, na kterém na něm běží naslouchající server. Standardně se jedná o port č. 32123, ale jsou možné i jiné varianty, např. spouští-li se zde oněch serverů postupně více. Následně lze stanovit přístupové heslo k danému souboru (ovšem není to striktně vyžadováno). Další uživatel, ať už připojený v místní síti, nebo na Internetu, posléze vybere z menu položku File/Join . Do zobrazeného přihlašovacího dialogu zadá URL či IP

adresu serveru, tj. hostujícího PC, číslo portu, případně také přístupové heslo. Je-li vše správně vyplněno, pracovní okna obou uživatelů se propojí a změny textu či polohy kurzoru v jednom se prakticky okamžitě promítnou v okně druhého uživatele. Soubory se však musí ukládat ručně. Na jednom počítači je možné přes položky File/New window otevřít v zásadě libovolný počet hostovaných dokumentů, je však třeba dát pozor na to, aby spouštěné servery měly rozdílná čísla portů (32123, 32124, 32125 atd.) — podle toho je připojující se počítač rozliší a najde. Druhá varianta spočívá ve spuštění samostatného serveru, tj. souboru meserver.exe, v příkazové řádce. Jeden server může obsluhovat více souborů z adresáře, ve kterém se sám nachází. Na jednom počítači lze také spustit více serverů současně, opět však s různými čísly portů. Klientský přístup se nastavuje stejně jako v předchozím případě: přes položky menu File/Join, zadáním IP adresy serveru, čísla portu, eventuálně přístupového hesla. Kromě přístupu na celý server lze heslem ochránit také jednotlivé soubory. Nastavení hesla se při vytvoření souboru provede výběrem položky djoinnew ze serverového měnu, případně zadáním stejného příkazu do interního textové konzole. Příkaz djoin (chat) slouží pro připojení k chatovému módu, který se na serveru neukládá. Zájemci o připojení k MoonEditu mohou zkusit veřejný demoserver, jenž je k dispozici na adresách moonedit. co a sphere.pl (port vždy č. 32123). Po navázání spojení zde najdou seznam souborů, přičemž práci na vybraném lze zahájit dvojklikem myši a případným zadáním hesla. Editované soubory jsou na demoserveru průběžně automaticky ukládány. Kromě výše uvedeného obsahuje MoonEdit také integrovanou kalkulačku a jednoduchý hudební sekvencer. Potěší, že program je k dispozici nejen pro Windows, ale i pro Linux a FreeBSD. (Pavel Vachtl)

ODKAZY NA WEB MOONEDIT BORGCHAT

90

— moonedit.com/indexen.htm — borgchat.softnews.ro

FAQ

— borgchat.softnews.ro/faq.php — borgchat.softnews.ro/forum

FORUM

CLiCK! 11/2007

MAGAZÍN

|

... TIPY A TRIKY

BEZPEČNÉ CHATOVÁNÍ A SDÍLENÍ SOUBORŮ V MÍSTNÍ SÍTI Řada z vás se již možná setkala s klasickým chatovacím programem mIRC. BORGCHAT má v lecčems podobný styl, ale je určen čistě pro lokální sítě, kde splňuje snad všechny možné komunikační požadavky — s výjimkou IP telefonie. Z jedné kanceláře do jiné se tudíž nemusíte připojovat přes půlku světa, s BORGChatem všechny informační toky zůstávají striktně na domácí půdě firmy nebo instituce. Základním rozhraním je dělené okno. Vpravo je zpravidla zobrazena celková situace v síti (zjišťuje se autodetekcí) a automatický přehled okolních uživatelů stejného programu, vlevo vlastní komunikační kanály. Kromě hlavního kanálu ( Main), kde probíhá chat mezi všemi účastníky a zobrazují se systémové zprávy, je přístupná také schránka pro výměnu a sdílení internetových odkazů a další volitelné, specializované či tématické kanály. Vlevo dole je pole pro zadávání textů. Vpravo dole je umístěna obsluha příchozích a odchozích souborů (Outbox, Inbox). Přenos souborů probíhá až po schválení předchozího avíza příjemcem. Uživatel tak má pod kontrolou, kdy stahuje. Kromě univerzální nesměrované komunikace je k dispozici také soukromý chat s jednotlivými účastníky sítě, resp. zasílání individuálních zpráv a různých upozornění — ať už jednotlivě, všem najednou či pouze některým (filtrovaným) účastníkům. V programu lze volit z několika různých typů režimů „bdělosti“ či „přítomnosti“, obdobně jako u ICQ, upozorňovat účastníky pomocí standardních zpráv systému Net send / WinPopup / Messenger, posílat jim pípnutí či jejich počítačům síťový ping, přímo prohlížet disky sousedních PC, pokud jsou sdíleny apod. U všech funkcí jsou dostupné bohaté možnosti konfigurace ( Nastavení ) a menu je z větší části počeštěno (zatím však ne kompletně, proto je leckdy lepší přepnout do anglického rozhraní).

CLiCK! 11/2007

Jak v BORGChatu posílat soubory mezi uživateli Odeslání souboru. Nejdříve se ujistěte, že uživatel, kterému chcete soubor poslat, je připojený a má spuštěný program BORGChat. Zjistíte to letmým pohledem do části okna nadepsaného Chat a na sousední záložce LAN, kde musí být uživatel, resp. jeho počítač, přítomen. Poté na zmíněného uživatele v záložce Chat kliknete pravým tlačítkem myši. Objeví se rozsáhlé kontextové menu, ze kterého zvolíte položku Send File (Pošli Soubor, klávesová zkratka Alt-F).

Přijetí souboru. Příjemci se v kanálu #Main objeví oznámení o přítomnosti nového souboru v ohlašovací přihrádce Inbox a zároveň jej zde uvidí jako položku, čímž je provedeno jisté navázání souboru s počítačem příjemce.

Po dvojkliku na soubor (či využití pravého tlačítka myši a kontextové volby stáhni) se otevře dialogové okno, v němž buď stahování příslušného souboru započne automaticky, nebo po kliknutí na tlačítko Start (podle volby v základním nastavení BORGChatu — viz lišta vpravo či klávesová zkratka Ctrl-P, sekce Download).

Ve zobrazeném dialogovém okně pro výběr položek na (lokálních) discích můžete zvolit buď jeden soubor, nebo pomocí současného přidržení tlačítka Ctrl označit souborů několik.

Po dokončení výběru uvidíte potvrzení odeslání příslušné nabídky souboru na kolegův počítač v hlavním chatovém okně (kanál #Main). Ve Windows XP se může také zobrazit systémová zpráva v bublině u základní lišty. Tím celá záležitost pro odesilatele souboru de facto končí. Je však třeba si uvědomit, že daným krokem ještě soubor nebyl fyzicky odeslán. Odesílatel by se proto v zájmu úspěšného dokončení přenosu neměl odpojit ze sítě, ani ukončit BORGChat. Musí počkat, až příjemce soubor stáhne. Není také od věci ho o takto nabídnutém souboru zpravit pomocí textové zprávy v chatovém okně.

Stahování je možné v případě zájmu kdykoliv pozastavit. Pomocí tlačítek Otevřít Inbox můžete došlé soubory prohlížet. Jsou rozděleny do různých podadresářů podle jednotlivých odesilatelů (...\Inbox\Jméno počítače). Umístění celého adresáře přijatých souborů můžete změnit v nastavení v sekci Download .

Obecné zásady a některé zvláštnosti, známé potíže. Podobně jako soubory z disku si můžete navzájem posílat i bitmapové obrázky ze schránky Windows, získané např. záchytem obrazovky (PrintScreen). Pro tuto možnost slouží položka kontextového menu Send Picture (Pošli obrázek, Alt-G). Posílání jednoho souboru více uživatelům najednou je sice v kontextovém menu nabízeno a bohatě zastoupeno (volby po-

slat všem, poslat skupině uživatelů, poslat vybraným), bohužel však nemusí fungovat v každé kombinaci počítačů v síti, např. pro všechny druhy nastavení sítě a různé varianty operačních systémů.

Kromě sekce Download v Nastavení byste občas měli kontrolovat také sekci Connection — připojení. Pokud některá z funkcí nefunguje, jak má, ověřte postupně následující faktory a nastavení:  zda lze ze složky, odkud exportujete soubory, volně číst, popř. zda je volně sdílená a přístupná jiným uživatelům v síti,  zda lze do složek Inbox bez problémů zapisovat,  neblokuje-li některou síťovou funkci BORGChatu firewall,  je-li správně definovaný a stabilní síťový hardware, např. router či karta,  v sekci Connection u všech účastníků sítě zkuste nahradit typ spojeni UDP broadcast typem IP multicast , či naopak, vzápětí resetujte spojení, nahraďte automatické nastavení pevnou IP adresou apod.,

 zkuste provést restart programu. Pokud výše uvedené kroky nepomohou, zkuste řešení problému nalézt ve vnitřním Helpu BORGChatu (F1), nebo navštivte webovou stránku s často kladenými dotazy k programu FAQ , případně se podívejte na uživatelské FORUM . (Pavel Vachtl)

91

TIRÁŽ

|

... CHYSTÁME PRO VÁS

Číslo 12/2007 vychází už 4. prosince 2007! Připravujeme pro vás Téma: Drobné periferie Tiskárnám, skenerům, monitorům nebo projektorům se věnujeme během celého roku v pravidelných recenzích a testech. Příliš prostoru však nezbývá na drobné periferie jako myši, klávesnice, reproduktory, webkamery nebo joysticky, ale také lampičky, ventilátory, vysavače nebo ohřívače. Tím vším a ještě mnoha dalšími drobnostmi se budeme zabývat už za měsíc v tématu čísla.

Vánoční dárky Stalo se smutným pravidlem nakupovat dárky na poslední chvíli, těsně před Štědrým dnem. Příští číslo proto nabídne s dostatečným předstihem tipy na zajímavé a užitečné digitální hračky, kterými můžete udělat radost svým blízkým pod stromečkem.

Test účetních programů Pravidelně každý rok přinášíme porovnání účetních programů pro živnostníky a menší firmy. Vláda se letos rozhodla prosadit reformu financí, proto je výběr správného programu důležitý, stejně jako náročnost přechodu ze staré verze na novou. Pokud podnikáte, nenechte si ujít prosincové číslo našeho magazínu.

SSD disky Kapacity klasických pevných disků s magnetickým záznamem míjejí jednu psychologickou hranici za druhou, jejich ceny přitom stále klesají. O slovo se však hlásí také nové způsoby ukládání v podobě i–RAM nebo SSD disků. Nahlédli jsme do křišťálové koule, přidali špetku praktických zkušeností a pokusili se odhadnout, jak budeme ukládat data v budoucnosti.

Apple iWork ’08 Rostoucí prodeje počítačů Apple znamenají také větší poptávku po aplikacích. V oblasti kancelářských balíků zatím výrobce s jablkem ve znaku nechával aktivitu na komunitě open source či Microsoftu. S novou verzí aplikace iWork přichází kromě textového editoru a programu pro tvorbu prezentací konečně také tabulkový procesor. Zda má Apple šanci získat se svým balíkem přízeň široké škály uživatelů, zjistíte už za měsíc.

92

Šéfredaktor: Jiří Vítek (–vit), [email protected] Editor: Ivan Straka (–ios), [email protected] Redaktor: Ervín Bátory (–erb), [email protected] Ředitelka marketinku a inzerce: Jitka Součková, [email protected] Inzerce: Radek Stehlík, [email protected] Michaela Pavelková, [email protected] Grafika: Andrea Braunová, [email protected] Jakub Zoubek, [email protected] Stálí spolupracovníci: František Šmejda (obraz), Jan Cholt (hardware), David Procházka (software), Václav Větvička (software), Eva Vlčková, JITA Splítková, Richard Bébr (magazín), Ivona Tintěrová (jazyková úprava), Pavel Vachtl (web) Foto na obálce: iStock International Inc. Mail na externí autory je tvořen podle schématu [email protected]. K mailům zaslaným na takovou adresu má přístup i redakce.

Vydavatelství Softwarové noviny, spol. s r. o. Ředitel: Zakladatel: Ředitel produkce: Správce IS: Sekretariát:

Michal Tomáš, [email protected] Petr Koubský (–aKB), [email protected] Lukáš Kunst, [email protected] Jan Vondrák (–jfrk), [email protected] Michaela Včeláková, [email protected]

Sídlo redakce: Pod pekárnami 7 190 00 Praha 9 tel.: +420 286 891 278 fax: +420 286 891 294, +420 286 891 285 Home page: http://vydav.swnet.cz e–mail: [email protected] Předplatné: na adrese SEND, P. S. 141, Praha 4, 140 00 tel.: +420 225 985 225 fax: +420 267 211 305 e–mail: [email protected] http://www.send.cz Předplatné a distribuce pro Slovenskou republiku: Mediaprint — Kapa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183 830 00 Bratislava 3 tel.: +421 (2) 44 45 88 21, 44 44 27 73 fax: +421 (2) 44 45 88 16 e–mail: [email protected]

Slovenská pošta, SPT, Nám. slobody 27, 810 05 Bratislava. Objednávky prijíma každá pošta a poštový doručovateľ.

INZERCE Economia OnLine . . . . . . . . . . . . . 79 Fast Forward–Garmin . . . . . . . . . .19 Fujitsu–Siemens Computers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vkládaná inzerce Import Volkswagen Group — SEAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . obálka č. 4 Internet Info . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

www.clickmag.cz Vydávají Softwarové noviny, spol. s r. o.

Objednávka prostredníctvom SMS: Pošlite správu s textom OBJ na 0907 680 680 a vyplňte obratom zaslaný objednávkový formulár. Kódy predplatného: ročné 32641, polročné 32642, štvrtročné 32644. Cena SMS podla bežného tarifu vášho operátora.

Asus Lamborghini VX2s Druhá verze stylového a výkonného notebooku Asus inspirovaného rychlými vozy Lamborghini je dotažená do detailu. V balení dostanete kromě samotného počítače také myš, brašnu, pouzdro a nově si lze objednat rovněž dokovací stanici. Výrobce tak míří na manažery, kteří chtějí udělat dojem, a zároveň hledají vysoký výkon a kompletní řešení.

100+1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Adhoc. . . . . . . . . . . . . . . . obálka č. 2 ALWIL Software . . . . . . . . . . . . . . .15 APC . . . . . . . . . . . . . . . . . obálka č. 3 BSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 DREIM CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71 DVC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

JEDINÁ PAPÍROVÁ NEZBYTNOST V DIGITÁLNÍM SVĚTĚ

MAFRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Mammoth. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Oki . . . . . . . . . . . . . vkládaná inzerce Quentin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 Stanford . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Suma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Tiskne: TISKÁRNA REPROPRINT, s. r. o. Zádveřice 48 Vychází 1× měsíčně toto číslo vyšlo 5. 11. 2007 uzávěrka zpravodajství 23. 10. 2007 cena výtisku 69 Kč/109 Sk roční předplatné 799 Kč/1.099 Sk roční předplatné do zahraničí 80 € Distribuce prostřednictvím společností holdingu PNS, a. s., Mediaprint&Kapa Praha a Mediaprint&Kapa Bratislava. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. NP 844/1993 ze dne 13. 5. 1993, pro Slovenskou republiku povoleno Východoslovenským ředitelstvím pošt Košice čj. 845–OPČ–1995 ze dne 14. 3. 1995. INDEX 47397. ISSN 1801–2345. Registrováno rozhodnutím MK ČR ze dne 9. 8. 1993 pod číslem F5192. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Za původnost a obsahovou správnost ručí autor. Publikované články nemusí nutně vyjadřovat stanovisko redakce. Copyright © 2007 Softwarové noviny, spol. s r. o. CLiCK! 11/2007

MILIÊNÐUwIVATELÐPO¿ÄTA¿Ð NESPOLÀH¸POUZENAELEKTRICKOUSÄv

!0#3MART 503…ADALsÄSLOUwÄ JAKOZ¸LOwNÄZDROJPROPÏÄPADVÔPADKU ELEKTÏINYACHR¸NÄPROTIKOLÄS¸NÄVSÄTÄ

3POLÀHAJÄNA!0#
-OwN¸BYSTEMÃLITAKÀ
.A CO VsECHNO SVÐJ PO¿ÄTA¿ INCIDENTEM S NEJZ¸VAwNÃJsÄM 0ROTO VÔZNAM Z¸LOwNÄCH ZDROJÐ POUwÄV¸TE /SOBNÄ I OBCHODNÄ üNAN¿NÄMDOPADEMJEVÔPADEK !0#ST¸LEROSTE INFORMACE PÏIPOJENÄKINTERNETU ELEKTRICKÀHOPROUDU 0OUwÄV¸TE JIw PRODUKTY üRMY !0# :ÄSKEJTE NEJNOVÃJsÄ 0O¿ÄTA¿EJSOUST¸LEVÄCESOU¿¸STÄ !JAK¸JEBUDOUCNOST VYMÃNITELNÔ BATERIOVÔ SET DO VAsEHOwIVOTA ,IDÀ ST¸LE VÄCE SPOLÀHAJÄ NA SVÀ JEDNOTKY NEBO UPGRADUJTE %LEKTRICK¸ SÄv JE KAwDÔM DNEM PO¿ÄTA¿E NANOVÃJsÄMODEL NESPOLEHLIVÃJsÄ
6 0RÐZKUMU STAVU INFORMA¿NÄ BEZPE¿NOSTI Z ROKU  V Ÿ2 JE UVEDENO wE BEZPE¿NOSTNÄM 0ÏEDCH¸ZENÄPOsKOZENÄDAT VPÏÄPADÃROZS¸HLÀHO VÔPADKUNAP¸JENÄ

White Paper #10

:JISTÃTE PRO¿SEMILIÊNÐLIDÄ NEMUSÄZNEPOKOJOVATOBAVOUO ZTR¸TUÑ¿ETNÄCHSOUBORÐ HUDBY FOTOGRAFIÄADALsÄCHDAT

3T¸HNÃTESI!0#7HITE0APERm0ÏEDCH¸ZENÄPOsKOZENÄ DATVPÏÄPADÃROZS¸HLÀHOVÔPADKUNAP¸JENÄn AZÄSKEJTETAKsANCI6´(29
#ENAJE!0# CESTOVNÄSADAƒ0OWER2EADY4RAVEL"AG’

.AVsTIVTEhttp://promo.apc.coms:ADEJTE+EY#ODE61361t :AVOLEJTENA¿ÄSLO+420 241 442 404s&AXUJTENA¿ÄSLO+420 241 442 405 !MERICAN0OWER#ONVERSION6sECHNYOBCHODNÄZN¸MKYJSOUMAJETKEMPÏÄSLUsNÔCHVLASTNÄKÐ"K!%& #: !0#ŸESK¸REPUBLIKAA3LOVENSK¸REPUBLIKAo:A0RUHY 0RAHA 6YD¸VANÀPRODUKTYNEMUSÄODPOVÄDATPRODUKTÐMZDEVYOBRAZENÔM±PLNÀPR¸VNÄPODMÄNKYJSOUKDISPOZICINAWEBUNAADRESEHTTPPROMOAPCCOM

Průměrná spotřeba a emise CO2: 9,4 l/100 km; 223 g/km

NOVÝ SEAT ALTEA FREETRACK 4x4. Cestou necestou. Je to pravý allroad. Zvýšený podvozek, pohon 4x4, silné motory s výkonem až 200 koní, špičkové jízdní vlastnosti na silnici i mimo ni, obrovský vnitřní i zavazadlový prostor a bezkonkurenční výbava i komfort. Pokud však nefandíte adrenalinu a chcete prostě stylový rodinný vůz s vysokou úrovní komfortu, bezpečnosti a spoustou místa, je tu pro vás Altea XL. Zvolte si svou vlastní cestu.

www.seat.cz • SEAT Info-line 800 130 303