- 152
-
k o n t a m i n a c e ř e k y PI c r a d i o n u k 1 i d j u r E n - r a d i o v é d ů l n í m i K r i t i c k é
v o d a m i
r i z i k u
pro
u n i c e ř a d y
o d p a d n í m i
o b y v a t e l s t v o
s k u p i n y
Velenovský, A., Janský, 2 . , S e v c , J . U s t a v h y g i s n y p r á c e v uranovém průmyslu, Příbram - Karcenná
- 153 Uvod Současný přístup k ochrane obyvatelstva před úíinky ionizujícího zářeni vychází v zásadě г požadavku, aby exposice ionizujícími záření byla co nejnižší jak jen lze prakticky dosáhnout technicky dostupnými a ekonomicky zdůvodněnými prostředky, tak aby nedocházelo k neúčelné a k nezdůvodněna exposici osob. V konkrétních jednotlivých případech kde nelze exposici obyvatel omezit nebo zcela vyloučit s ohledem na neúměrné náklady spojené s takovým omezením, vychází mezinárodní doporučení pře ochranu před zářením ze zásady, aby malá skupina obyvatel nejvíce vystavená účinkům záření /kritická skupina/ neobdržela dávky vyšší nsž 1/1C nejvýše přípustných dávek pro pracovníky se zdroji záření. To znamená, že ч konkrétních případech posuzováni rozptylu radioaktivních látek nebo tekutých odpadu do vodních recipientu nelze vycházet jako dosud z obecně platných celostátně ustanovených přípustných koncentraci radioaktivních látek vs vodě resp. ve votíě pitné..Takovéto jednostranné posuzování příjmu radioaktivních látek pouze cestou pitné vody m5?e vést v tsěkterých případech к nebezpečném podcenění příjmu kritického radionuklidu z j i ných zdrojů, v jiném případě k neúčelnému vynakládání prostředku bez ochranného účinku obyvatelstva. Je proto nutno posuzovat vždy celkový příjem nuklidu ingescí а г.э toato základě teprve posoudit zdůvodněnou lokální přípustnou koncentraci ve vodním recipientu, resp. ve vypouštěných odpadních vodách s ohledem na místní podmínky, spotřebu potravin a jiné návyky. V našem sdělení jsme se zaměřili na informaci o metodě a výsledcích posouzení exposice malé skupiny obyvatel v povědí řeky Ploučnice, do které jsou vypouštěny v důsledku hornické činnosti přírodní dfilní vody s vysokýn obsahem některých radionuklidu, zejména Ra
. Za tím účelem námi provedená stu-
die vycházela z uvedených mezinárodních doporučeni ш její výsledky jsou ve shodě s novými československými předpisy pro ochranu před zářenu, i když vlastní práce na studii byla započata před vydania těchto předpisu.
f - 154 V l a s t n í
p o z o r o v á n i
Zdrojem radioaktivního znečištění řeky Ploučnice v Ukalíte Наяг Stráž je cenomnská voda, která při umožnění hornických prací spojených s těžbou uranové rudy musí být odčerpávána a po částečné desaktivaci vypouštěna do řeky Ploučnice. Radiochemické rozbory těchte cenomansfcých vod vykazuji tyto hodnoty : Ra 2 2 6
á 500 pCi/1/ v rozmezí 100 - 1500 i více pCi/1/
Uran..
0,003 - 0,025 «g/1
210
47 - 29 pCi/1 - opakovaná měření
210
12 - 4 pCi/1
Pb /Ra0/ Po
Za současné situace reka Ploučnice neslouží jako zdroj centrálního zásobení pitnou vodou, avšak nebylo možné vyloučit ovlivnění prosakových studni, které slouží к individuálnímu zásobováni pitnou vodou pro určitou skupinu obyvatel. Pro stanoveni kritické skupiny obyvatelstva, t.j.malé skupiny obyvatel, representujíci jednotlivce z obyvatelstva, jejíž exposice by mohla být nejzávažnější, jsme brali v úvahu především lokalizaci obyvatel v nejpříznivějóím místě na řece Ploučnici po smíšen! s vypouštěnými radioaktivními vodami t s ohledem na zpomalený průtok vody v důsledku četných říčních meandru. Oilíím kriteriem výběru byly J věková distribuce, výživové návyky, spotřeba pitné vody a potravin a zejména podíl potravy v místě vypěstované, t.zn. ovlivněné zálívkou z prosakových studní nebe přímo г řeky Ploučnice. Přihlíželi jsme t é í к ostatní») domácím návykům, koupáni,sportu,rybaření i ke způsobu zaměstnáni. Na základě místních setření, průzkumu v rodinách byla vymezena kritická skupina obwatel. zahrnující obyvatele obce Novin a osady H#řmanicky,Vítkov a Vtíí 051 % celkovým počtem 113 obyvatel, převážně z»«edilských prtcevníku, praeujíeích v místě bydliště. Lokalizaci kritické skupiny ukazuje tab.č.l.
- 155
-
Kritickým radionuklidem v tamní lokalitě byl jednoznačně označen R a 2 2 6 , v důsledku nejvyššího obsahu ve vypouštěných radioaktivních vodách a vysoké biologické toxicity. Jako druhý nuklid, co do závažnosti by připadal* v úvahu Pb210 » avšak přítomnost tohotc ratíicnuklidu v prostředí je tak nízká, že jeho ?
závažnost z hlediska přípustného příjmu jest až ICO x nižší ve srovnáni s Ra Při vymezení kritické cesty radionuklidu jsme uvažovali všechny možnosti podle známého schématu ICRP /viz.tab.č.2./ a jako rozhodující kritická cesta byla zjištěna cesta alimentární, jednak přes průsakové studně pitnou vodou, jednak přes závlahovou vodu prostřednictvím místně pěstovaných produktu, které se na celkové spotřebě potravin podílí 1/4 celkové váhy. Věkové rozložení ve vymezeném kritickém souboru, které odpovídá podle statistiky ČS?.^ běžnému rozloženi obyvatelstva ukazuje tab.č.3. Průměrné hodnoty spotřeby poživatin a tekutin v kritické skupině obyvatel uvádí tab.č.4. Na tabulce č. 5 jsou stanoveni Ra v lokálně pěstovaných poživatinách. Tyto • hodnoty se neliší významně od běžně prováděných literárních údajů* snad s výjimkou hodnct u celeru. Pro účely studie jsme dále uvažovali možnost ICC % infiltrace Ra z řeky Plcuénice do vody prosakových studni, vzhledem к tomu, že jsne neměli v té době к disposici dostatečně ověřené údaje o skutečném pravděpodobně nižším stupni infiltrace. V lokálně vypěstovaných poživatinách jsme kalkulovali až s 10ti násobnou kumulaci radicnuklidC s ohledem na dostupné údaje s předcházejících pozorování z jiné lokality. (1С,11,). Odhad denního a řečního příjmu radicnuklidu : a/ za normálních podmínek b/ při vypouštěni předpokládaného eanožství radioaktivních vod 226 Pro výpočet příjmu Ra za normálního stavu, t.j. před ovlivněním recipientu odpadními vodami,byl a vzata ověřená průměrná spotřeba poživatin 1421 g/ osobou /den, s průměrnou objemovou aktivitou Ra 0.CC34 pCi/g, a skutečná spotřeba vody na pití a vařeni 1,68 l/osobou/den s průměrnou objemovou aktivitou R a 2 2 6 3,27 pCi/1.
156 •• 4,БЭ pCi
Denní príjem z potravy .«,. Osreú příjem z vody . . . . . . . . . . . . . . . o . . . . .
•••• 5,49 pCi
Celkový příjem z ingesce za dfln » Ěbční příjem'Ra
za погмяЧпдпо stavu u kt-Uické s'úpiny obyvatel
Jiní 3 7 Ш tCU Pro svěření správnosti odhadu denního příj«u Ra byl» u tří osob z kritické skupiny provedeno 10ti denní sledování váhově ověřené spotřeby poživatin a tekutin se současným sledováním exkrece Ra vt stolici. 1 tabulky č.6 lze zjistit velmi dobrou shodu mezi vypočítaným příjmem $ exkrecí RaĹ . ř ro odhad předpokládaného příjmu Ra kritické skupiny obyvatelstva při vypouštění závodem požadovaného množství radioaktivních vod bylo kalkulováno vypouštění 20 яг/min, s průměrným obsahem Ra *" 500 pCi/1 za nejméně příznivých podmínek při vypouštění, t,j. bez desaktivace a při 355 denním průtočném ronořstvi vody v recipientu na úrovni obce Heřraaničky (74Ига/min.), ''odle běžně užívanéhe směšovacího vzorce pro výslednou objemovou aktivitu
kde R o „ . aktivita vypouštěné dílní vody /pCi/1/ R v ... aktivita vodoteče /Z pCi/1/ Q o «.. množství vypouštěných důlních vod /m /min,/ й . . . průtok vody vodoteči /m /min./, lze odhadnout objemovou aktivitu v řece Ploučnici po smíšení s radioaktivními vodami na úrovni obce Heřmanicky na 107 pCi/1. Za těchto podmínek odhadujeme denní příjem - z kupovaných poživatin „
3,67 pCi/24 h
<- z lokálne vypěstovaných poživatin - г vody
12,20 pCi/24 h ,.180,60 pCi/24 h
celkem
196,47 pCi/24 h
- 157 -
I
Roční příjem v kritické skupině obyvatelstva při vypouštěni nečištěných radioaktivních vod by pak činil ... 71 722 pCi. Výslednou hodnotu odhadnutého ročního příjmu můžeme posoudit jednak z hlediska dosažení přípustného depa Ra v kostech, jednak porovnania s mez- ním příjmem pro jednotlivce z obyvatelstva podle nových čsl.předpisu: 1. S použitím retenčního modelu podle Marshall a /1969/ pr» výpočet stacionámího depa Ra
kde Q * denní
můžeme použít výrazu
uptake radionuklidu
= l.f t /kde I • denní příjem Ra 2 2 6
С •= depo kalcia v g/« 1 50 g/ 226 К « clearance plasmy pro Ra vzhledem k vápniku za den /• 7,8/ Hodnota -£- = 135 * 47 dne při 90 % intervalu spolehlivosti. S ohledem na log-log normální distribuci depa Ra u populace ses* štandartní geometrickou odchylkou S * 1,7 - 1,8/tíursch -1963/ vyplývá^, že průměrné stacionární depo Ra , vypočítané z denního přijmi by se;i>týkalo asi 50 % osob z kritické skupiny obyvatel. r ro zajištěni 95 % ope-
děpodobnosti, že vypočítané depo Ra nebude u účasti obyvatel ve nosti vyšší, byl stanoven s pomoci log. probitcvé metody při S_3V,ô,3 bezpečnostní faktor 2,5* Výsledná hodnota stacionárního depa po celoživotním přijmu'pcrifóle uvedeného vztahu Marshal la a s použitím uvedeného bezpečnostního fafctkteru O O ti
činí 20 250 PCÍ Ra
což jest více než dvojnásobek přípustného depap?ipro
jednotlivce z obyvatelstva. 2* V nových čsl .předpisech je uveden nezni příjem Ra" D pro jednotí ivcece z obyvatelstva hodnotou 3.6.10 4 oCi/r. Námi odhadnutý roční příjem při vypouštěni nečištěných radioak&tivnich vod činil 7,2.1С 4 Ra 2 2 6 pCi/r, což představuje dvojnásobek stanovemného «ezního příjmu.
~ 1 5 8 - ji
Z obou způsobu posouzeni vyplynulo, 3e odhadnutý příjem Ra* v pří° sado nečištění yypotíštěných radioaktivních ved je nepřijatelný a je nutno trvat na účinná desaktivaci vypouštěných radioaktivních vod»
P'-i výpočtu přípustné lokala:' objemové aktivity 4a'
«e vodním recipien-
tu иго kritickou skupinu obyvatel je niitno vyjit z celkového příjoj Ra"" x z ostainích zdrojů,!jj.kro^e vody též z príjirsj R s " " у potravinách a zejména 2 iskálné vypestovaných poživatin. ?ro potřeby naší studie při výpočtu přípustné Iskáí'ií koncentrace jsme se přidrželi maximální hodnoty pro spotřebu vody ve forms tekutin i v potravinách poaie lCRP,i.j. é 2,2/d. Po odečtení pní"
pří)F»i Rs
г lokálně vypěstovaných i kupovaných poživatin vychází jako pří-
pustná lokální objemová aktb/iLa Ra
ve vodě v recipientu hodnotou 37?6 pCi/1.
Po íaakrcuhlení múžsros uvažovat, že při hodnotě asi 35 pCi/1 Ra ve vodě 226 v recipientu v místě kritické skupiny nebude překročen mezní příjem Ra . D i s k uz s
V našem sdělení jsme se pokusili informovat o jednom z přístupu hodnocení přijatelnosti příjmu kritického radionuklidu v případě, kdy menší skupina obyvatel je vystavena riziku v důsledku vypouštění radioaktivních vod. Pokládali jsme za nutné zdůraznit přednost stanovení lokální přípustné objemové aktivity radionuklidu ve vodním recipientu a z toho pochopitelré vyplývající stanovení lokálních podmínek pro vypouštění důlních vod s obsahem radioaktivních látek. Pokládané za vhodné doplnit, že povinností provozovatele nadále zůstává usilovat o to, aby skutečné ovlivněni vodního recipientu bylo co nejnižší s ohlede» na technologické možnosti z čehož vyplývá povinnost nadále předkládat orgánům hygienickým a Státní vodohospodářské inspekci podklady o desaktivačním efektu a technologických možnostech čistírny vypouštěných radioaktivních vod. Ve smyslu nových čsl .předpisu pře závod v těchto případech vyplývá i povinnost sle22 dovat nejen vlastní odpadní vypouštěné vody, ale sledovat i příjem Ra ^ v kritické skupině obyvatel. V naši studii jsme použili pro výpočet retence R a ^
- 159 -; v lidském organismu mocninový modei, jednak podle dříve odvezeného vztahu Norrise, jednak podle mocninového modelu Marshal 1a /1964„1969/, kterému» přestože vede prakticky ke stejným výsledkům jako mocninová funkce Ncrriswa, 226 jsme dali v tomto sdělení přednost; protože vystihuje kinetiku Ra v celém časovém rozsahu a použité paraiatry jsoss výstižnější. Jsnve si vědomi, že námi provedená studie zahrnuje bezpečnostní rezervy, protože к výpočtu byl V2at místo průměrného průtoku - 355ti denní průtok v řece 90c
Ploučnici, bylo uvažováno se 100 % ovlivnění»: vody ve studiích Ra
z re-
226
cipientu,a byla předpokládaná konzervativní 10ti násobrá kumulace Ra
v lo-
kálně vypěstovaných poživatinách. Naproti tonu do bezpečnostní rezervy nezapočítáváme mechanismus sorbce radionuklidu v říčních sedimentech» přestože tato vede ve skutečnosti k nižším objemovým aktivitám ve vodě recipientu, protože nemajíce přesných údajů o možné ttesorbci Ra
ze sedimentů po skončení vypouštění důlních vod, BUSÍRC před-
pokládat postupnou nebo nárazovou plnou desorbci, která však neovlivní kalkulovaný celoživotní příjem radionuklidu. Použití bezpečnostních rezerv nebo bezpečnostních koeficientu pokládáme za zcela zdúvodnělé, zejména v tomto případě, o kterém jsme s i dovolili informovat, protože jde ve skutečnosti o plánování ochrany jednotlivců z obyvatelstva při výhledovém dlouhodobém ovlivnění životního prostředí. Závěrem dovolte konstatovat, že jsme s i vědomi, ze námi provedená studie byla jednou z prvních studií v naší republice, a že v některých částech byl rozsah studie neúčelne široký. V jiné části bychom na základě našich zkušeností příště v o l i l i některé doplnění. Vycházejíce z našich zkušenosti bychom rádi zdůraznili a potvrdili, že v podobných případech hygienické studie je bezpodmínečné nutno především vycházet z důsledného pruzkunu a ověření složeni kritické skupiny obyvatelstva,, jejich výživových návyků, spotřeby tekutin a potravin a ověření všech dalších možných zdrojů příjmu kritického radionuklidu, stejně jako dodrženi dalších krit e r i í , která jsou podrobněji vysvětleny v doporučeních 1СЯР č.7 z roku 1966. Souhrn
Podali jsme informaci o novém přístupu a požadavcích na hygienickou studii. Ve vlastní praktické studii v povodí řeky Ploučnice, kontaminované vysoce radioaktivními odpady při těžbě uranové rudy, jsme provedli zhodnocení současného
- 160 - I stavu exposice t.z. z vnitřní kontaminace Ra u obyvatel kritické skupiny na základě zjištění současného výskytu Ra ve vodách, v průzkumu 226 spetřeby tekutin a poiivatin i ověřeni obsahu Ra v potravinách . on с
Na základe stanoveni přípustného denního příjmu Ra z ingesce pokusili 226 jsaa se navrhnout a zdůvodnit lokální přípustnou objemovou aktivitu Ra v řece Plouřnici na úrovni kritické skupiny obyvatelt která odpovídá mez225 nimi pHjsu Ra pro jednotlivce z obyvatelstva.
- 161 L i t e r a t u r a . 1. ICRP 1965; The evaluation of risks from radiation. International Commission on Radiological Protection, Committee I - 1Э65. . Health Physiee 12, 239/1966/. 2 . ICRP 1366 : Reconmendations of the International Commission on Radiological Protection,ICRP publication Nr.7 and 9» Pergamen Press,Oxford 1966. 3 . Unsobar 1964 : Report of the United Nations Scientifis Conmittee on the affects of atomic radiation. Ger.ral Assembly; Official record:19 th session,suplement N. 14/A 5614/, Ne* York 1964. 4 . WHC 1967: Epidemiological studies in human radiobiology. Bull.Med.Hlth.Org. 36,475-434, 1967 5. MÚller,J.: O nejvýše přípustných koncentracích radioaktivních látek v životním prostředí. Referát na konzultačních dnech radiační hygieny v Příbrami, červen 1968. /Záznam v knihovně ÚHP UP/. •;6y Ševc J ř : К aktuálním probUmúia hodnocení rádioaktivity pracoyního ŕ ..ä životního prostředí. Referát, na i. raďiohygiehických cnech •'v '. ve'Zvíkove 5.-6.11-.1968 /rukopis referátu v UHP UP/. 7. Muller J. a spol.: Účinky chronického záření a hodnocení rizika z inkorporovanéhb Sr
a Ra
u či evěka. Záverečná zpráva úkolu
č.VI 11-4-3/101 .Praha 1968 /knihovna VUHZ Praha/. 8 . Hoecker F.E.,Roofe P.G.: Studies of Radium in Human Bone .University of Kansas USA, 1950. 9 . ICRP 1967: Basic Safety Standarts for Radiation Protection,IAEA 1967, str.64. 10.
Karásek R.: Radioaktivita v rostlinách. Sborník vědeckých odborných prqci 11 - ZÚMZ UP Přibra» ,1963.
11.
Čechevá J . : Stanovení přirozené radioaktivity v potravinách. ÚHP UP - 1962 /Ústavní úkol/.
i
M,
- 162
-
Fs_44:sk-yfMuth,HanlkefAurand : Se Here Ergebnisse zuř F<-age des •.Bturlichea Radiutngehaltes des Esnschlichen Korpsrs sosie von Nahrung •или iľAri'raBSsar. Strah?entherapie,104. Band,Heft 2, Seite 157-468, 1957.
13. fAith,r:ajeasky: Health Physice, I960 2. П 3 , M,
s&thfSchraubfAur*and : ZIKB normal en RadiuBgehali dss menschlichen Korpers. iOrdírbKrrjč гиг Strahlenther3?Je,Sand 35 5 Seite 227-23$.11956.
Í5.
í-ieiľľjx'va J AU, Štukkenberg J.H.: Přiío2ená radioaktivita. Siť N -
;S
.Slŕt;-:-:y áv.. Lucas K.: Recherche k obsahu Ra"
v lidském organisiiu ve
V'LSST.' ?• řevnili-' prostředí. Acta siezinárodni Ženevské konference 2 r.1955, VUÍ-.X!, s t r , 53 - 6C. 17.
и'гЛНатз <-.'. Bicsssay of oxcreta and body burden of radioaktiye materials. Aiamie Ltiergy Ressach Establismsni, 136C«.
^S^
1CRP 155a: Basic Safety Standarts for Radiation Profecticr,, !AEA 1957, str .64.
IS.
!CRP - Norris: Report of Commitlee
1! on Permissible Dose for Internal
Radiation /1959/,Health Physice 3 / i 9 6 0 / . 20.
y i l l s r C.E., Finkel A . J . : Radium retention in man after multiple injections, the poser funstion re-evaluated. Airsr, J.Roentgesn(Radium Thcr ф Nticl.SÍ8d.lC3/1968/ř 871.
21.
Finkel A.J,,Miller C.E.,Haslerlík R.J.: Radiological parametera im human cancers aftribatable to longierm Radium deposition. Proceedings symposium on Radiationinducend cancer. Athens 1969.
22.
Marshall,J.H. - Rsd.Res. 31,2,445451, 1969
23.
Hursh, J.B» - B r i t . J .Rad., 7,1957, pp 45-50
24.
Hursh, J.B. - Nature 193, 4677,265-8, 1963
25. Harrison,G.E. et a l f - In.J.Rad.Biob, Д,3,23-48, 1967 26.
Thomas, J . , - Kinetika radia и Člověka , referát na I i I.radiohyg.dnech, Zvíkovské Podhradí, červen 1970
27*
SDÍers ý P,«, f - A review of the t e o r e t i c s l and experimental metods of determining radiatien dose in c a n e - B r i t J . SadioU1966,39,216-221
S/TUACE 1.79 000
MŠ7E
VESEL
- 164
OBR. 2
Schema kritické cesfy nukíidu vodou k človeku tobulka č. 11 zářeni'
Radioakt. materiál t
mtiHinv. .
Půda
i
. - -—l&ortzó/ifoj pgcfemerfH
Povrchovo nebo SDodn! voda
1
j ' f>ŕ//ňé zóřen/ T
Voďn/' živočichové Eáviahová Л voda j 1
Radioakt
mderiál
РШ
rostliny
..Půó P
a
-*—i
U-
,
Povrchoví živočichové
mg esce
Člověk
VEKOVÁ
SOUBORU
OBYVATEL]
60—
50--
«„j
o
g
:f
33— . - ... :
'•
••.-.-•
-•
10—
40
50^
iS
žŕwr
W
TO
-166-
TAB. AKRITICKÁ SKUPINA OBYVATEL
(113 OSOB)
fUEŘMANlČKY A NOVINY] SPOTŘEBA POŽI- SPOTREBA VODY VÁŽENY PRUMER OSOBY ZA DEN 226 Ra. VATIN OSOBY ŽÁDEN
[pCi/Q П21
- 167 -
TAB. 5 POROVNANÍ OBSAi-lU 226 Ra. V
P0TRÄVÍNÁCÍ4
(LITERÁRNÍ ÚDAJE-VLASTNÍ STANOVENÍ)
г - -"" -< 0BSAUV1G POPELA 0BSAN V1G PRODUKTU DRUH BRAMBORY .
10~*G
46-87
MRKEV
—
JABLKA
10~i3G
50-70 ,._,»
.„... _„„,,.
6,7-12.5 6,3-8,4i
„_....„ ..„__',_.,.
37
1.6
17
—
—,
0.9
0,9
CELER
—
6,2
—
%8
PETRŽEL
—
13,6
-—
18,3
LITERÁRNÍ VLASTNÍ
LITERÁRNÍ VLASTNÍ
;
- 168
-
GRAF в РШЗША VYLUÔWÁNÍ Rcŕ6SK)UÔÍ
ЧЖШ
12.3 7.3
w8-
jfi
e-
I
1
EŠŠ3
PŘÍJEM VYLUČOÁNÍ
к,- 169 VLIV RADIOAKTIVITY ODPADNÍCH VOD VÝZKOKMéHO JADERHÉHO CENTRA. V S E Ž I NA. OKOLÍ Křepelka, J . , Chyský, Je Ústav j a d e r n é h * výzkumu,, Řež Ústav hygieny práce v uranovém průmyslu, Příbram - Kamenná
tívod Výskanné nebo energetická Jaderné centrum múze, jak za normálního provozu, tak tím spíäe při nehodách, negativně ovlivňovat zátěž obyvatelstva, žijícího v okolí, «drojem expozice obyvatelstva ionizujícímu záření mohou být vypouštěné tekuté radioaktivní odpady, radioaktivní plyny nebo aerosoly. ČSSR práva nyní vstupuje do období intenzivní výstavby jaderných energetických zařízení /do roku 1990 mé být v provozu 10.000 - 12.000 lívl/. Je plánována výstavba několika dalších výzkumných center. Nedílnou součástí projektu těchto zařízení musí být i technická a organizační opatření zaručující, že zátěž obyvatelstva ionizujímímu záření nepřekročí lidi» ty uvedené v mezinárodních doporučeních a stanovené v našich předpisech /i/. Je jistě výhodné, mohou-li se projektanti i schvalují-= cí orgány ve své práci opvíi o zkušenosti, získané během provozu obdobných zařízení. U nás, bohužel, в&ае к dispozici jen velmi sálo zkušeností, a to prakticky jen ťy, které byly získány během více nez desetiletého provozu výskumného jaderného centra v.HeŽi. Údajs o tekutých radioaktivních odpadech, vypouštěných s tohoto areálu, vSak nebyly dosud shednoceny a zveřejněny«. Domníváme se, £e naše sdělení, shrnující a hodnotící výsledky mnohaletá kontroly aktivity těchto odpadů, mohou alespoň skromně prospět při úvahách a rozh©° dováni, projektanta а orgánů, schvalujících výstavbu a provoz jaderných centero Zdroje odpadu, svod a likvidace odpadů Na aktivních pracovištích výzkumného jaderného centra v fieSi, reaktor, pavilony ladiochettických laboratoři, cyklotron, atd. ae
- 170 pracuje a rovséhlým spektrem radioizotopů. Některé látky jsou dobre definované, jivé jsou méně nebe více složitou a více nebo méně cnáaou směsí. V tabulce 1 je uveden jako příklad přehled otevřených zářičů, které byly v roce 1965 a v roce 1970 пэ všech pracoviát-cb arsálu. К údejům v tabulce je nutno doplnit, že se nepracuje s
l 4
C . Tritia je sice na pracovištích více
9
než ?0 Cl °Sr. Způsob rprecovéní vsak vylučoval únik podstatnějšího množství ^ 0 Sr йо tekutého odpadu. V témže roca bylo pracováno i s velkyiai aktivitami stepných produktů. Jednale se vsak o "mlBŮé" směsi vzniklé osařovením uranu. Ve saěsích byly iaini^él90 1^7ně zastoupeny štěpné рго-r.akty s dloohýzu poločasem / Sr, J Cs, <:
-^Pu a poj./. L S G předpokládat, že jen menší čh.-t aktivity doda-
né na pracoviště je sfeutečnč aprDcovéna. část krátkodobých radioizotopt se před zpracováním ?^iini fyzikálním rospadem v neaktivní materials Část zéř; íů sůstávs пагргасог'епа й js likvidována jako tuhý radioaktivní oépač a část ^ustává na pracovištích v pojiocných skladech. Do tekutého odpadu přijde jen ^aié krakce zpracovávané aktivity. Při výstavbě areálu byla provedena opatření, zabraňující znečisťování vodoteče tenutými radicaktivníni odpady. Ústav je vybudován podél pravého břehu řeky Vítevy, do кгеге je tekutý odpad vypouštěn. Odváděni všech vod z areálu /splačkových, chemických, chladicích, deétových/ je řešeno důsledně oddílnou kanalizační šití. Systém je schématicky znázorněn na obi1. 1. Hlavní producenti radioaktivních odpadních vod jsou připojeni na tzv., speciální kanalizaci. Bezeěvými nerezovými trubkami je odpad sváděn do centrální likvidační stanice. Radioaktivní odpady jsou u sensích producentu shromažďovány v nádobách, které jsou překáženy rovněž do této stanice. Proniknutí radioaktivních odpadu do splaškových nebo dešťových vod je tak prakticky vy Loučeno.. Téraěř všechy radiochendcké laboratoře jsou však připojeny i na kanalizaci určenou pro chemicky znečištěné odpadní vody. V laboratořích muže být nepozorností nebo nedbaloetí pracovníku vylita aktivita miio speciální kanalizaci, do kanelizace chemické. Radioaktivní odpady jsou v centrální likvidační stanice zahuěťovany a to předevSím na jednostupňové vakuové odparce. Koncentrát je upravován a likvidován jako tuhý radioaktivní odpad. Dekontaminace
I
„ in
(U
více a t nějасо-
i dodaradioäktivní •i jako одоспусп vévané
nečistota o vén
vypouštěn» dicích,
loaktivnich Bezeěvýstalžo*ovény proniknutí tak prakvšak při>adní vody. >vníku lemické. íhuěťovaítrét je it ami nace
probílíš diskontinuélne. Dekontaminované odpadni voda je shrouežďovéna v zásobnících, odkud je vypouštěno až po kontrole ъ se souhlasea vodohospodáře, Cantrální likvidační stanice jejediným cbjekton, kter^ aůže se normálních okolností vypustit radioaktivní odpadní vodu, ď;kontaminovanou a kontrolovanou, do kanalizace,, :.;?todika měření vypouštěných tekutých očpedů Vi*.-vitsi odpadních VJÔ je kontrolována přea Zóilsténic do recipientu /ot-r.l/. Vzorky jeou odebírány denně i:a odtoku z usaZOVČCÍ nedrže, které pro tyto účely plní i funkci hotiogenizačni. Součástí systáau kontroly odpadáí vody je také kc-ntinuálnl měře" ni odděleně sváděných "chemických odpadu" před jejich vstupem do neutralizační a sedimentační поЛгге /'i./* Úkolem tohoto stálého míření je signalizovat radioiiuti vní znečištění, které se havarijně nekontrolovaní ôostalo do tohoto systéiau. Pro diskontinuální slgdování radioaktivity vypouštěných odpadních vod jsou vzorky po oäpaŕenl měřeny přístrojem Tesla ľfriZ 617 s průtokovou sondou s konecvýjB okénkem /oboustranní pokovaný ilylar, 0,9 Л£са " / o průserj ?0 OIL. Sonda ja plněna C^GSÍ 93,4 % argonu ь 0,6'ž propan-butanu. -elé uěrná sonja je pro snížení pozadí stíněná blok»rr. pl&stického scintilótoru. Zapojení je batikoincidanční. Vyhodnocování tzv. sumární ir.eta ektivity se provádí ve shodě s bě?ncu kontrolní vodohospodářskou praxi./J,4,5/ pro I2Ke*„ . = 1,3э XPV /přibližně Е к е + а 3.QV K/. Podobným zpŮsobea je kcntrolována také radioaktivita recipientu nad i pod zaústěním odpadních vod. Odběrové místa jsou vyznačena na obrázku 1. U těchto vzorku je prováděna korekce na obsah draslíku ve vodě. Kontinuální sledování úrovně radioaktivity odpadních vod před vstupeo do neutralizační nádrže je prováděno prutokovýjs plynovýs počítačem fy Friesake-Hospfner-typ *U 407 G 01 s dvojitou detekční velkoplošnou sondou /600 cm'/. Okénko je pokryto oboustranně pokovenou f o l i í iíylar o tlouštce 0,9 m^cin . Diferenční zapojení dvojité sondy uiúožnilo snížit posadí na 10 - Ip iap.ain . Signály vedeny kabelom do měřící inístrxosti, k&e je připojena akustická i
