K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II

2. prosince 2014

nám zůstaly

PŘIROZENÉ LESY Brandýs nad Labem

N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II

KDE a PROČ

- hodnocení přirozenosti - souhrnné výsledky - analýza přirozených lesů - co dál ???

1

TOMÁŠ VRŠKA – VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa / MENDELU v Brně, LDF , ÚZPL

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR CÍL Aktuální znalost o rozšíření a kvalitě přirozených lesů v ČR v prostoru a čase METODY Hodnocení kvalitativních i kvantitativních parametrů porostů prostřednictvím dotazníkového formuláře

VÝSTUPY -

Databanka přirozených lesů ČR

-

mapové podklady

-

plány péče o ZCHÚ

2

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Národní lesnický program I. – 2002-2006:

Priorita E11- Vytvořit databanku přirozených lesů Potřeba koncepčního nástroje pro management lesů v chráněných územích, pro optimalizaci sítě sítě ZCHÚ atd. Zadavatel: MŽP ČR Parametry pro databanku: -

co nejvíce objektivní

-

ale jednoduše a on-line aktualizovatelná odbornými pracovníky OP a LH

-

nezávislá na subjektivním přístupu hodnotitelů

-

realizovatelná na celé ploše státu

-

levná

Databanka, resp. hodnocení přirozenosti je kompromis mezi hodnotitelným a realizovatelným!!!

3

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 2002-2003 - vývoj metodiky, testování 2004-2006 - školení hodnotitelů (50 osob) hodnocení lokalit ≥ 10 ha 2007 - souhrnné zpracování dat

- tvorba a spuštění www.pralesy.cz 2008 - implementace hodnocení přirozenosti do vyhlášky č. 60/2008 Sb. 2009 - doplnění hodnocení o lokality ≥ 5 ha - dokončení hodnocení u VLS, s.p. - start on-line aktualizace 2011 – novela – vyhláška č. 64/2011 Sb. 4

1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 3 stupně přirozenosti: - původní - přírodní

přirozené lesy

- přírodě blízký

pro hodnocení užito 31 kriterií ve čtyřech skupinách:

A - přímý vliv člověka v minulosti a současnosti B - tlející dřevo v minulosti a současnosti C - nepřímý vliv člověka v minulosti a současnosti D - současná dřevinná skladba 5

6

bez zásahu dočasný management trvalý management nebo již bez zásahu

7

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Databanka přirozených lesů ČR (www.pralesy.cz) -

přirozené lesy v ČR – 1,2% z celkové plochy lesů (2.600 mil. ha)

-

490 lokalit v rozpětí 10-1200 ha na lokalitu

-

50% plochy přirozených lesů na území národních parků

-

30% plochy přirozených lesů na území CHKO

-

530 ha (1,8% jejich plochy) přirozených klesů dosud nechráněno

2 500 ha

7 500 ha 19 500 ha

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR

vše ponecháno samovolnému vývoji

12 500 ha již ponecháno s.v.

Σ ČR: 23 900 ha ponecháno s.v. (0,9% lesů), z toho 22 490 ha jsou přirozené lesy

2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR

10

Adam D., Vrška T., 2009. Atlas krajiny České republiky

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ

OTÁZKA

METODY

-

clusterová analýza lokalit přirozených lesů

-

kruhový cluster – ø 20 km, více než 3 lokality, více než 300 ha přirozených lesů

-

komparace s typy reliéfu krajiny

-

komparace se sídelními typy 11

KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY

KDE a PROČ nám zůstaly přirozené lesy, když je jejich aktuální distribuce na první pohled výrazně nevyrovnaná a převažuje shlukovitost


orig. Löw a spol. / geoportál CENIA

X 12


orig. Löw a spol. / geoportál CENIA

X

13

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000

140000000 kary 120000000

svahy a hor. hřb. vys. ploš.

100000000

vrch. Herc. ploš. a pahor.

80000000

sop. poh izol. kužel. kuž. a kupy

60000000

kras zaříz. údo. široké nivy

40000000

nevymez 20000000

0 Staré sídelní typy

Krajiny vrcholně Krajiny pozdní středověké středověké kolonizace kolonizace

Krajiny novověké kolonizace

14


hornatiny


100% kary

90% 80%

hornatiny

70%

vys. ploš. vrch. Herc.

60%

ploš. a pahor.

50%

sop. poh izol. kužel.

40%

kuž. a kupy

30%

kras

20%

zaříz. údo. široké nivy

10%

nevymez

0% Staré sídelní typy Staré sídelní typy Krajiny vrcholně Krajiny pozdní Krajiny novověké Krajiny novověké Hercynica Pannonika středověké středověké kolonizace kolonizace kolonizace kolonizace Hercynica Carpatica Hercynica

15


svahy a hor. hřb.

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000

140000000

120000000

VS_8

100000000

VS_7 VS_6 VS_5

80000000

VS_4 VS_3 VS_2

60000000

VS_1 VS_0

40000000

20000000


Krajiny vrcholně středověké kolonizace

Krajiny pozdní středověké Krajiny novověké kolonizace kolonizace

16


VS_9

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100%

90%

80%

70%

VS_9 VS_7

60%

VS_6 VS_5

50%

VS_4 VS_3

40%

VS_2 VS_1 VS_0

30%

20%

10%

0% Staré sídelní typy Hercynica

Staré sídelní typy Pannonika

Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica

Krajiny pozdní středověké kolonizace

Krajiny novověké kolonizace Hercynica

Krajiny novověké kolonizace Carpatica

17


VS_8

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 160000000 E R G

140000000

T Q P

120000000

O U

100000000

L N M

80000000

I K W

60000000

C S F

40000000

B H D A

20000000

J Y Z


Krajiny vrcholně středověké kolonizace


Krajiny novověké kolonizace

X 18


V

3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% E R

90%

G T 80%

Q P O

70%

U

60%

L N

50%

M I K

40%

W C

30%

S F

20%

B H D

10%

A J 0% Staré sídelní typy Hercynica

Staré sídelní typy Pannonika

Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica


Krajiny novověké kolonizace Hercynica

Krajiny novověké kolonizace Carpatica

Y Z X 19


V


67% - plochy přirozených lesů se nachází ve 4 z 19 typů krajiny

50% - krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin 17% - krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny

20


VÝSLEDKY


VÝSLEDKY

•

přechodová pásma mezi nížinami a vrchovinami

•

hranice starověkého a středověkého osídlení

•

lesy se zachovaly na těžko přístupných polohách, které tehdy nebyly technologicky dosažitelné (i když byly dlouhodobě ovlivňovány)

•

v okamžiku technologické dosažitelnosti (středověk) se kolonizace posunula do vyšších poloh (vrchoviny) s lepšími možnostmi využití lesů (vyšší zásoba dřeva atd.) 21


krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny


krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin

•

nejpozději osídlovaná území, dříve nedostupná

•

novověk

•

lesy se zachovaly v nejodlehlejších místech a v okamžiku jejich využitelnosti (19. stol.) již dochází k vědomé ochraně zbytků přirozených lesů – limitem přestává být technologická vyspělost 22


VÝSLEDKY

4. CO DÁL ??? SOUHRN -

-

-

PROČ - snad existuje společenská shoda o potřebě nějakých lesů ponechaných samovolnému vývoji ale neexistuje společenský ani politický konsensus o tom: - KOLIK - KDE - V JAKÉM STAVU JE PŘENECHAT PŘÍRODNÍM SILÁM

neúspěch jednání NLP II (KA7, opatření 4) není důvodem k odsunutí problému je to trvalá výzva ke společenské diskusi nalezení konsensu by bylo prospěšné pro celou společnost = vyjasnění v dlouhodobém plánování = plánovatelnost újmy = ukončení vášnivých sporů okolo přípravy plánů péče atd.

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji?

Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině?

2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!


Proč ponecháváme lesy samovolnému vývoji? 4 motivy (sociologický výzkum): 1) psycho-emocionální motivy (podprahové vnímání – „cit“; iracionální pohnutky) 2) etické motivy – úcta k hodnotám, které jsme nevytvořili (morálka) 3) přírodovědecké motivy – exaktní (vědecké) poznání přírodních procesů 4) utilitární motivy – užitečnost jejich poznání pro společnost (lesnictví, ochrana přírody atd.)

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? 1) psycho-emocionální motivy 2) etické motivy

J. L. Buquoy (1838) - Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem ….. prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem. Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody……. 3) přírodovědné 4) utilitární motivy J. John (1849) - V tomto prostoru leží takřka otevřená kniha přírody, z jejíchž řádků lze vyčíst zákony, jimiž matka příroda, je-li v lesích volná a nerušená, jako právě zde po staletí, vegetaci zachovává, v různé formě dovršuje, ničí a znovu obnovuje ….. četné druhy harmonicky rozděluje a sestavuje, jak současně uvnitř lesa může být udržen řád plný života a smrti s hmotovým bohatstvím a individuální nejvyšší silou …..

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Co chceme v lesích ponechaných s.v. zjistit? Aktuální otázky: -

dlouhodobé změny v jednotlivých složkách lesních ekosystémů a jejich příčiny

-

kompetice dřevin a disturbanční dynamika v měnících se podmínkách prostředí

-

hledání konceptuálního modelu fungování lesa (patch dynamics, metabolic theory atd.)

-

předefinování modelů potenciální přirozené vegetace jako základu pro přírodě bližší formy hospodaření

-

dynamika rozkladu tlejícího dřeva ve vztahu k podmínkám prostředí

-

změny biodiverzity v různých prostorových a časových úrovních

-

nové pojetí pedogeneze formované biomechanickými vlastnostmi stromů

-

vzájemné interakce půdní prostředí-bylinné patro-dřevinné patro

-

produkční potenciál jednotlivých typů stanovišť

Potřebujeme „vzorky“ lesů ponechaných s.v. na všech hlavních typech stanovišť.




Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Dnešní (pra)lesy jsou v naprosté většině člověkem dříve ovlivněné lesy, sekundárně ponechané samovolnému vývoji

Ponechat SAMOVOLNÉMU vývoji = vědomě se zřeknout primárních vlivů a v rámci možností omezit sekundární vlivy V kulturní krajině Evropy nelze sekundární vlivy zcela vyloučit - to neznamená, že bychom kvůli tomu neměli mít lesy ponechané samovolnému vývoji – viz vědecké otázky

PRIMÁRNÍ vlivy člověka – těžba dříví, zalesnění holiny, zpracování tlejícího dřeva SEKUNDÁRNÍ vlivy člověka – šíření invazních druhů dřevin, přenos škodlivých látek, nadměrné stavy spárkaté zvěře

Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? Rozhodnutí jde napříč všemi čtyřmi důvody (v první otázce: PROČ?)

Pro ponechání s.v. není nutnou podmínkou přirozený les – přesah mimo lesnictví viz Německo – Strategie ochrany biodiverzity v Německu: 2% divočiny (min. 1000 ha souvislého území i nelesního) 5% lesů ponechaných s.v. (včetně kulturních) 63% občanů Německa podporuje rozšiřování ploch divočiny (Wilderness Acceptance Study, BfN)

do roku 2020

Z pohledu společnosti (včetně např. lesníků) je zásadním kriteriem disturbanční dynamika - faktor, který společnost rozděluje – nerozhodují vědecké důkazy, ale podprahové vnímání

Příklady:

Boubín / Žofín

Podyjí / Šumava





Kolik lesů chceme ponechávat samovolnému vývoji? Aktuální Zásady státní lesnické politiky: cíl 1: „Zachování lesa a lesní půdy pro budoucí generace“ „Podporovat zachování podílu lesů ponechaných samovolnému vývoji a zvyšování podílu těchto lesů ve vlastnictví státu.“ cíl 3: „Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu“ „Podporovat ponechávání přiměřeného podílu tlejícího dřeva v lese“;




Boubín 2014

34

Žofín 2014

35

Žofín 2014

36

K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II

Recommend Documents