JOURNAL # TÜV SÜD. #6 NOVÁ NORMA motivuje firmy k zlepšování zabezpečení dat

T Ü V SÜD

JOURNAL MA #6 NOVÁ NOR ování motivuje firmy k zlepš zabezpečení dat NBANK: #10 RAIFFEISE jen takové Je důležité naložit si žete unést břemeno, které doká NERGIE: #16 ÚSPORY E do kouta Čas tlačí české firmy

#200152

Ùvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY A ČTENÁŘI, dneska začnu svůj úvodník otázkou – „Máte rádi vodu?“ Dost zvláštní otázka, že? Vodu bereme jako samozřejmost a zvláště u nás v Čechách si málokdo dokáže představit, že prostě jednoho dne může být vody nedostatek. Takže na uvedenou otázku je nejčastější protiotázka „A to jako na pití?“ Že to s vodou a její rostoucí spotřebou není tak jednoduché se dozvíte v článku na téma vodní stopy. A že jste o něčem takovém ještě neslyšeli? Já do nedávna také ne. Ale je to tak, dneska se vyplatí sledovat i takovou „mokrou“ stopu a kontrolovat využívání vodních zdrojů, a to rovnou v mezinárodním měřítku. A některá fakta jsou opravdu překvapivá – třeba kolik vody stojí za výrobou takových (alespoň pro mne) životně důležitých produktů, jako je káva. Proto také vznikla společná výzkumná iniciativa, na které se naše společnost aktivně podílí. Jedním z velkých uživatelů vody pro svoji výrobu je určitě chemický průmysl. Zmiňuji se o tom proto, že naše společnost TÜV SÜD Czech se v nedávné době stala jedním z partnerů Svazu chemického průmyslu ČR. Jaký je význam a cíle tohoto svazu nám v interview prozradil jeho ředitel Ing. Ladislav Novák. A od chemie se můžeme plavně přenést k bankovnictví. Jak to spolu souvisí? Je to tak, že chemický průmysl patří mezi významné exportéry a především při větších dodávkách do zahraničí je často potřeba využít některý z bankovních nástrojů. O finančních rizicích, která na exportéry číhají, jsme si povídali s ředitelem exportního financování Raiffeisenbank Česká republika, panem Martinem Maarem. Když jsme u těch rizik, tak v této oblasti došlo za uplynulé období k razantní změně. Tou zásadní hrozbou posledních let totiž nejsou již výhradně povodně, požáry nebo zemětřesení, ale je to také ztráta dat. Když firma přijde o svá data, ať již personální, provozní nebo výrobková, pak se dostane do obrovských potíží a mnohdy to může znamenat i její konec. V článku našich německých kolegů se můžete dočíst, jaké jsou varianty bezpečného ukládání a správy dat. Samozřejmě, že jsem nevyčerpal všechna témata, která toto vydání našeho časopisu obsahuje. Proto bude nejlépe, když si natočíte sklenici čisté (a zatím pitné) vody, pohodlně se usadíte a prolistujete náš časopis pěkně od začátku do konce. Nebo obráceně, to je jedno.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 02/2015 Vydává: TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2 300 výtisků Design: ideasfirst, s.r.o. Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 12. června 2015 Kontakt: [email protected]

2 TÜV SÜD Journal

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s.r.o.

Fota titulní strany: Thinkstock / Achim Prill, rclassenlayouts

Přeji vám hezké počtení

Noví lidé & Novinky

Noví lidé Richard Hlaváček

Jiří Vašíček

V dubnu nastoupil na pozici operátora správy vozového parku do střediska Fleet Logistics. Jeho pracovní náplní bude správa flotil leasingových vozidel a s tím spojený servis klientů.

V dubnu nastoupil do oddělení Speciální projekty na pozici technika, kde se bude podílet na vývoji nových zkušebních a měřicích metod. Zároveň bude vzhledem k dosavadním výpočtářským zkušenostem částečně pracovat i pro oddělení numerických simulací.

Zuzana Křížová

Hana Najzarová a Jan Vodrážka

Nastoupila v dubnu do Útvaru certifikací. Jejím úkolem je zajišťování činností souvisejících s procesy v oblasti systémů managementu. Zabývat se bude zejména schvalováním nahlášení auditů, přípravou smluv s klienty, kontrolou, zpracováním a archivací záznamů.

V březnu nastoupili do oddělení Speciální projekty na pozici techniků, kde budou vypomáhat se zajišťováním procesu zkoušek přístrojových desek a dalších souvisejících komponentů.

František Truhlář Od června pracuje na pozici provozního manažera. Na této pozici je díky svým zkušenostem z oblasti lidských zdrojů zodpovědný kromě správy majetku, administrativy a nákupu i za oblast vzdělávání.

Obsah Úvodní slovo .......................................................................................................................2 Noví lidé & Novinky ............................................................................................................3 Klíčové setkání potvrdilo oživení v sektoru stavebnictví ..................................................4 FORMULA STUDENT – TÜV SÜD Czech podporuje mladé talenty TÜV SÜD Czech podporuje vědu strategickým partnerstvím s VŠB ................................5 ČESKÝ GOODWILL 2015 Nová norma motivuje firmy k zlepšování zabezpečení dat ...............................................6 Náš závazek do budoucna: odpovědná firemní stopa ............................................7 Odpovědnost každé firmy: Výpočet vodní stopy ...............................................................8 Raiffeisenbank: Je důležité naložit si jen takové břemeno, které dokážete unést ....10 Backup na Věčnost? .........................................................................................................14 Úspory energie: Čas tlačí české firmy do kouta ....................................................16 Český petrochemický průmysl se zotavuje po krizi ........................................................18 NLF narovnává poměry mezi dovozci a výrobci v rámci EU ............................................20 Česká energetika: Zrcadlo geopolitických her ................................................................22 Změny v emisních předpisech ovlivní způsob schvalování vozidel .................................24 2015 Semináře ..................................................................................................................27

Konference řešila budoucnost energetiky v České republice TÜV SÜD Czech se stal partnerem konference Budoucnost energetiky v ČR IV – Energetická efektivita a energetické služby. Akce, která proběhla 28. dubna 2015 v Praze, se přímo účastnil Tomáš Chadim, ředitel oddělení Energetika a Systémy - Průmyslová Energetická Efektivita TÜV SÜD Czech. Konference byla první ze série tří diskusních setkání. Uskutečnila se prostřednictvím nepolitické komunikační platformy Leading Minds Forum. Úvodní setkání představilo plány na podporu zvyšování energetické efektivity v segmentu firem i domácností v ČR. Hovořilo se také o investičních projektech, na které se vztahují dotace, a diskutovalo se o dalším vývoji v oblasti řízení spotřeby energie v ČR. Akce se konala pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí ČR a Energetického regulačního úřadu. TÜV SÜD Journal 3

Aktuality

Klíčové setkání vrcholných představitelů státu a ředitelů/členů představenstva stavebních, projektových a developerských společností – SETKÁNÍ LÍDRŮ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2015 – se konalo v Praze 14. května 2015.

I letos podpoří TÜV SÜD Czech mladé talenty v rámci soutěže Formula Student. Naše společnost vystupuje na podporu mladých talentů v roli nezávislého experta a významné autority v oblasti bezpečnosti v automobilovém průmyslu.

Setkání za přítomnosti klíčových jmen českého politického spektra, jakými jsou Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Dan Ťok, ministr dopravy ČR, Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj ČR nebo Richard Brabec, ministr životního prostředí ČR, zprostředkovaly organizace CEEC Research a SGCP divize Weber. Setkání se zúčastnil také Simon Palupčík, business development manažer TÜV SÜD Czech. Na setkání se prezentovala aktuální situace na stavebním trhu – výsledky Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2015. Také se rozebírala situace dopravní infrastruktury a prioritní směry investic Ministerstva dopravy do výstavby a rekonstrukcí silničních, dálničních, železničních a vodních cest v letech 2015–2020. Z pohledu legislativy setkání přineslo přehled hlavních připravovaných legislativních změn týkajících se výstavby v pozemním i inženýrském stavitelství – Stavební zákon, Zákon o zadávání VZ, Pražské stavební předpisy atd. V neposlední řadě konference řešila výstavbu a investice v oblasti životního prostředí a privátní zakázky/investice do stavebnictví a development v České republice.

Letos se Formula Student Czech Republic 2015 koná v termínu 3. – 6. září 2015 na Polygonu v Mostě. Cílem soutěže je podpořit výchovu nových kvalitních inženýrů z řad studentů, kteří získají cenné praktické zkušenosti již během studia při návrhu a výrobě monopostů. Formula Student je soutěž pro týmy studentů technicky zaměřených středních a vysokých škol. Týmy mají za úkol navrhnout, postavit a na závod přivézt provozuschopnou formuli, přičemž musí dodržet základní pravidla soutěže, která zajišťují bezpečnost jim i divákům. Soutěž je často označována přívlastkem inženýrská. Týmy nejsou hodnoceny pouze výsledkem na trati, ale také v tzv. statických disciplínách, v rámci kterých profesionálové, včetně zástupců TÜV SÜD Czech, hodnotí technickou vyspělost vozu, postup při jeho vývoji, cenu i fungování týmu z pohledu komunikace, marketingu a PR. „Přejeme všem letošním účastníkům hodně úspěchů a těšíme se na setkání s nimi,“ komentoval spolupráci Ondřej Vaculín, šéf inovativních projektů divize Auto Service společnosti TÜV SÜD Czech.

Foto: © 2015 CEEC

Foto: www.fsczech.cz

KLÍČOVÉ SETKÁNÍ POTVRDILO OŽIVENÍ V SEKTORU STAVEBNICTVÍ

FORMULA STUDENT – TÜV SÜD Czech PODPORUJE MLADÉ TALENTY

4 TÜV SÜD Journal

Aktuality

TÜV SÜD Czech PODPORUJE VĚDU STRATEGICKÝM PARTNERSTVÍM S VŠB TÜV SÜD Czech uzavřelo partnerství s Výzkumným energetickým centrem při Vysoké Škole Báňské (VŠB) – Technické univerzitě Ostrava. Uzavřené partnerství je vyvrcholením dlouhodobé spolupráce v oblasti energetiky, strojírenství a chemického průmyslu. Díky tomuto partnerství mohou oba subjekty nabídnout komplexní služby s vysokou přidanou hodnotou, a to zejména při poskytování služeb spojených s autorizovaným měřením emisí, energetických auditech a studiích, projekční a inženýrské činnosti v oblasti energetiky a nakládání s chemickými látkami a jejich bezpečností (REACH). Kromě obchodního kontextu partnerství je spolupráce zaměřena i na oblast vzdělávání a propojení výzkumu a vývoje s praxí.

ČESKÝ GOODWILL 2015 3. ročník ocenění pro podnikatele a společnosti, kterých si lidé váží.

Nezávislost pod dohledem expertů TÜV SÜD Czech.

14.5.—30.6.2015 nominační fáze

1.7.—31.8.2015 Foto: HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

zpracování došlých nominací, oslovení nominovaných

1.9.—30.9.2015 hlasování veřejnosti a hodnocení poroty

Výzkumné energetické centrum (VEC) vzniklo 2. března 1999 v rámci projektu „Využití energetických zdrojů“ jako součást programu „Posílení výzkumu na vysokých školách“. Pracoviště navázalo na dlouholeté zkušenosti katedry energetiky, neboť část pracovníků katedry přešla na nově zřízené pracoviště. VEC je od ledna 2002 vysokoškolským ústavem ve smyslu Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Náplní jeho činnosti je výzkum a vývoj zejména v oblasti spalování a zplyňování tuhých paliv (včetně biomasy), obecně oblast modernizace energetických zařízení, efektivní energetiky a jejích environmentálních vlivů. Další významnou činností je zkoušení kotlů a spalovacích zařízení, a to jak ve vlastní zkušebně, tak u provozovatele. Součástí VEC je akreditovaná zkušební laboratoř č. 1166.3 pro měření tepelně-technických veličin, pracoviště má autorizaci MŽP ČR pro měření emisí škodlivin. VEC má statut školícího pracoviště doktorského studijního programu „Energetické stroje a zařízení“. Organizace všech činností pracoviště, které preferuje zapojení doktorandů, je zárukou jeho dalšího rozvoje. Téměř 50 výzkumníků a techniků využívá nadstandardního prostorového i přístrojového vybavení.

Nominujte již dnes na: www.cesky-goodwill.cz

V oblasti spolupráce s průmyslovou praxí je činnost pracoviště zaměřená na měření emisí včetně zpracování návrhů na jejich snížení, garanční zkoušky kotlů, zkoušení zdrojů určených k vytápění, speciální zkoušky na experimentálních zařízeních (porovnávací měření množství tuhých látek, zkoušky termokinetických vlastností paliv), technicko-ekonomické studie, energetické audity, identifikace a návrhy energetických úspor, projekční činnost v oblasti technologií ve všech stupních projektové dokumentace, monitoring fotovoltaických elektráren, energetický management apod. TÜV SÜD Journal 5

„Náš názor“ – Bezpečnost informací

Pojem bezpečnosti informací obvykle vnímáme jen ve spojení s jejich elektronickou podobou uloženou v počítačích, v informačních systémech. Úplná definice rozsahu informace by ale měla zahrnout všechny její části, které mají pro pracovníka nebo celou organizaci konkrétní hodnotu, a které je nutné chránit (např. výkresy, technologické postupy, receptury, know-how, první vzorky prototypů). Roman Prášek, gestor pro oblast bezpečnosti informací, email: [email protected]

Situace zabezpečení dat se s digitalizací výrazně změnila – a také způsoby ohrožení, před kterými se firmy v dnešní době museji mít na pozoru.

Nová norma motivuje firmy k zlepšování

ZABEZPEČENÍ DAT

V

lastní přístup k bezpečnosti by měl sledovat, jaký dopad může mít rychlá dostupnost informace, její ztráta, změna, zneužití, autentičnost a podobně. Tomu pak můžeme podřizovat úrovně opatření tak, aby k negativním vlivům nedocházelo, nebo se tyto vlivy minimalizovaly.

Původní orientace řešila pouze vlastní produkty

Vlastní standardizace oblasti bezpečnosti informací sahá až do 80. let minulého století. Je možné sledovat dění u nás, v Evropě nebo ve Spojených státech, kde byl vzhledem k politické situaci a technologické úrovni vývoj odlišný. Bezpečnost se z počátku zaměřila pouze na vlastní produkty, informační systémy a způsoby jejich hodnocení z pohledu bezpečnosti informací. Další vývoj se již soustředil na vytvoření pravidel pro zajištění bezpečnosti informací na úrovni procesů a systémů řízení. Tato pravidla měla vyjadřovat tzv. best practices, která byla průběžně aktualizována podle stavu technologických prostředků (např. nástup bluetooth, použití přenosných médií) a situace (např. legislativa v kryptování) v této oblasti. Je zajímavé sledovat, jak některá pravidla z tohoto seznamu best practices mizí, protože v reálném životě ztrácejí na významu, nebo jak naopak při nástupu nových technologií samy organizace rozšiřují best practices o adekvátní opatření. Záměr autorů těchto pravidel byl, aby je organizace podle svých finančních možností aplikovaly do organizačních, technických, technologických a systémových struktur formou vhodných opatře6 TÜV SÜD Journal

ní. Pravidla byla nastavena na úroveň vyzrálosti procesů (a to nejen s popisem těchto procesů) a na úroveň celého systému řízení. Nová norma klade vyšší důraz na procesy

V současné době byla vydána norma ČSN ISO/IEC 27001:2014 a organizace, které již mají zaveden systém řízení bezpečnosti informací podle předchozí normy, musejí do letošního září přejít na toto nové vydání. Z pohledu auditora certifikační společnosti je nová norma a její struktura přínosem. Norma totiž byla nejen aktualizována dle současných potřeb a technologického vývoje, ale je také uspořádána čitelněji a logičtěji. Což jistě ocení i organizace, které chtějí tento systém řízení zavést. Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) v normě pro jednotlivé systémy řízení stanovila určitou strukturu, do níž bude možné postupně implementovat nové normy jako ISO 9001, ISO 14001 a další. Ve výsledku tak bude norma v podstatě stále jen jedna, takže zájemci o její zavádění budou moci snáze integrovat své systémy řízení. Nová struktura normy je orientována na rizika organizace vznikající z jejího podnikání. Norma klade vyšší důraz na procesy a na otevřenost při aplikaci dílčích požadavků, jako je oblast dokumentů, záznamů (nově dokumentovaných informací), procesního uspořádání a uplatnění jednotlivých požadavků. Snaží se organizace motivovat ke zlepšování svých systémů řízení. V neposlední řadě je pro organizace výhodou, že změny ve struktuře normy se mohou snáze projevit v oblasti bezpečnosti informací a být návodem pro další systémy řízení.

Seriál: Hodnoty TÜV SÜD Czech. Společenská odpovědnost.

Náš závazek do budoucna:

ODPOVĚDNÁ FIREMNÍ STOPA Společenská odpovědnost firem je poměrně nový a také docela široký pojem. Tedy přinejmenším v českém podnikatelském prostředí. A není se ani čemu divit, prostě jsme k tomuto přístupu k podnikání museli dospět – od raných fází nové éry kapitalismu v 90. letech, přes poněkud rozevlátou první dekádu nového tisíciletí, až k současné určité stabilizaci celého ekonomického systému. Oleg Spružina, generální ředitel, TÜV SÜD Czech

C

o tedy znamená společenská odpovědnost v praxi? Když se to pokusím zjednodušit, tak je to určitý dobrovolný závazek podniků a firem ke konání obecného dobra, a to různými způsoby. Je to vícekriteriální přístup k podnikání, kdy finanční profit již není jediným cílem existence firem. Jistě – podnikání bude vždycky a priori o zisku, ale nově jsou zde zastoupena taková kritéria, jako je například ekologický dopad podnikání, sociální rozvoj zaměstnanců nebo ochrana životního prostředí. Je to nový způsob přemýšlení, daleko za hranicemi přístupu „po nás spálená tráva“. Naopak – v ideálním případě by po nás měla tráva zůstat ještě zelenější, než když jsme na ni prvně vstoupili. Proč se tím vlastně zabývám? Je to proto, že i naše firma – chce-li patřit mezi moderní a perspektivní elementy na trhu 21. století – se aktivně

hlásí k tomuto dosud dobrovolnému přístupu, který se zcela jistě stává normou chování na trhu. I když ve skutečnosti to pro naši společnost úplnou novinkou není. Je to již několik let, kde jsme se začali přemýšlet o naší „ekologické stopě“ a díky tomu jsme například přestali kupovat vodu v plastových lahvích. Také jsme postupnou elektronizací naší interní agendy dosáhli snížení spotřeby papíru a nižší jsou i náklady na cestování, a tím spotřeba paliv. Možná banální začátky, ale s reálným výsledkem. Naše firemní stopa? Důstojná a odpovědná

Na druhé straně se aktivně účastníme řady projektů s dopadem na ekologii, jako například posuzování projektů obnovitelných zdrojů energie, testování plně elektrických vozidel nebo moderních baterií. Mezi nejnovější aktivity, které lze zahrnout pod pojem společenské odpovědnosti, patří oblast nakládání s vodou. Momentálně se rozbíhá společný projekt TÜV SÜD Czech a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, jehož cílem je zpracování metodiky pro výpočet a ověření tzv. vodní stopy. Důvody jsou zcela zřejmé – pitná voda se stává strategickou surovinou, které je již nyní nedostatek a prognózy do nejbližší budoucnosti jsou přímo varovné. Proto považujeme naše angažmá v této oblasti za naprosto samozřejmé a potřebné. A zcela jistě to není poslední akce naší firmy v rámci Corporate Social Responsibility, tedy CSR. Ty další na sebe nenechají dlouho čekat. Máme-li být lídrem na trhu, pak musíme převzít tuto roli ve všech jejích aspektech. Jestliže chceme kultivovat podnikatelské prostředí, pak musíme jít sami příkladem. Je to závazek vůči našim současným i budoucím zaměstnancům a jejich rodinám, ale i ostatním lidem. Je to naše „firemní stopa“.

TÜV SÜD Journal 7

Vodní stopa

Odpovědnost každé firmy:

24 000 litrů na kilogram čokolády

15 500 litrů 4 400 litrů na kilogramm oliv

1 500 litrů na kilogramm cukru

140 litrů na jeden šálek kávy Soňa Hykyšová, manažer pro oblast životního prostředí, email: [email protected]

J

ednou z nejvýznamnějších globálních krizí, jimž lidstvo dlouhodobě čelí, avšak která se nedostává do popředí médií, i když ročně stojí za ztrátou milionů lidských životů, je vodní krize. Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50%, v zemích vyspělých o 18% a v zemích s nedostatkem vody bude žít 1,8 miliardy lidí. Celá pětina lidstva nemá přístup k nezávadné pitné vodě, který v ČR považujeme za naprostou samozřejmost. I v našich podmínkách však významně ovlivňujeme místní koloběh vody v krajině a její kvalitu, přímo či nepřímo, výrobní činností, zástavbou velkých ploch a způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Tento negativní dopad si zpravidla uvědomíme až v případě extrémních jevů, jakými jsou například povodně. Dovozem některých výrobků nebo surovin, které byly vyrobeny nebo vypěstovány v rozvojových zemích potýkajících se s nedostatkem pitné vody, může8 TÜV SÜD Journal

me nepřímo přispívat k prohlubování vodní krize v těchto oblastech. Hovoří se tak o dovozu tzv. virtuální vody obsažené ve výrobcích. Typickým příkladem mohou být například tulipány nebo růže dostávající se k nám přes holandské květinové burzy. V některých případech se květiny pěstují například v Keni, kde se spotřebovává nemalé množství vody na jejich zavlažování (deset až třicet tisíc litrů vody na hektar) a na druhé straně zde lidé fyzicky trpí nedostatkem pitné vody. Můžeme změnit jen to, co měříme

Abychom se s těmito výzvami dokázali vypořádat, potřebujeme komplexní informace, nikoli pouze běžná statistická data o spotřebě a odběrech vody. Nové ukazatele by měly zohlednit specifické místní podmínky, zemědělské postupy, celý životní cyklus výrobků, mezinárodní obchod a další faktory. Jedním z takových ukazatelů je tzv. vodní stopa. Jde o vodu, která je přímo či nepřímo

Zdroj: Water Footprint Network a WWF

na kilogram hovězího masa

Příklady vodní stopy výrobků (orientační údaje)

využitá pro výrobu produktu nebo služby. Vodní stopa může mít i geografický rozměr a ukazovat na míru a rozložení využívání vody v jednotlivých státech. Přesná definice není jednotná a metodik existuje více včetně konceptu virtuální vody. Pokud dokážeme něco změřit, máme větší možnost identifikovat konkrétní potenciál k úsporám. Stejně tak je tomu u vodní stopy, na základě které můžeme navrhnout opatření ke snížení spotřeby a znečištění vody, ať už jde o opětovné využívání vody, využívání srážkových vod dopadajících na objekt nebo instalaci moderních čistírenských technologií a podobně. Vodní stopa nám také může poukázat na slabá místa v dodavatelském řetězci, která výslednou vodní stopu výrobku zvyšují. Za konkrétním číslem, například 150 litry vody na výrobu půllitru piva se skrývá poměrně složitý výpočet. Největší část vodní stopy piva tvoří pěstování ječmene a chmelu. Velký vliv na ni má místo, kde jsou plodiny pěstovány, a tak

Vodní stopa

Specialisté TÜV SÜD Czech se společně s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka podílejí na vývoji metodiky pro výpočet a ověření tzv. vodní stopy. Cílem projektu podpořeného Ministerstvem zemědělství ČR v rámci programu „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012 – 2018“ je vývoj dobrovolného nástroje pro prosazování udržitelného využívání vodních zdrojů, který je navíc srozumitelný i pro veřejnost. může být vodní stopa piva vyrobeného v ČR oproti vodní stopě piva z Izraele nebo Jihoafrické republiky až několikanásobně nižší. Sjednocení přístupu k hodnocení vodní stopy

Nová norma ISO 14046:2014 Environmental management -- Water footprint -- Principles, requirements and guidelines reaguje právě na trend v rozvoji metodik vodní stopy a sjednocuje rámec pro studie na bázi hodnocení životního cyklu (LCA - Life Cycle Assessment). Doposud totiž nebylo možné dle již zpracovaných vodních stop zjistit, zda se jedná o kompletní vodní stopu výrobku, nebo zda se zpracovatel zaměřil pouze na část a vypustil například zcela spotřebu vody spojenou se získáváním vstupních surovin, nebo zda zahrnul rovněž znečišťová-

»Chceme svým zákazníkům

Specialisté oddělení životního prostředí společnosti TÜV SÜD Czech se budou v příštích třech letech, společně s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, podílet na vývoji metodik pro výpočet a ověření vodní stopy právě dle této normy. Součástí výzkumného projektu podpořeného Ministerstvem zemědělství v rámci programu „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018“ budou také pilotní studie u externích partnerů projektu, v rámci kterých bude stanovena vodní stopa vybraných produktů a služeb. Pilotní studie vodní stopy

Jednou ze společností, jež projevila zájem o zapojení do projektu, je společnost Heine-

lity, proto by se řešitelé chtěli zaměřit rovněž na zpracování vodní stopy města. Výzkumný projekt byl zahájen v dubnu tohoto roku, první výstupy tedy bude možné prezentovat až v příštím roce. Současná etapa je zaměřena na sběr lokálních dat za Českou republiku, které by bylo možné pro výpočty používat a doplnit tak data z mezinárodních databází běžně užívaných při analýze životního cyklu výrobků a služeb. Tato tzv. sekundární statistická data jsou však jen doplňkem tam, kde není možné použít primární data o spotřebě, znečištění apod., případně tam, kde by využití těchto dat představovalo vynaložení neúměrného úsilí. Voda – klíčový prvek k přežití a k odpovědnému podnikání

Vodní stopa přináší možnost srovnání vlastní stopy výrobku s ostatními výrobci, možnost sledovat ji v čase a postupně ji snižovat. Je současně jedním z nástrojů, který lze začlenit do konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR – Corporate Social Responsibility) a řada významných společností již tímto směrem vykročila. Udržitelným nakládáním s vodou ve firemním sektoru se kupříkladu zabývá tematická skupina Firmy a voda v rámci Byznysu pro společnost, odborné platformy pro šíření principů CSR a udržitelného podnikání. Jedná

nabízet to nejlepší

řešení v oblasti ochrany vajec a přitom co nejméně ovlivnit životní prostředí.« Martina Stasiaková, HR Manager společnosti Huhtamaki Česká republika, a.s.

ní vody spojené s výrobou či specifické místní podmínky. Dokument nově stanovuje, že termín „vodní stopa“ je dle této normy možné používat pouze, pokud byly zahrnuty všechny fáze a dopady. V opačném případě je nutné použít termín vodní stopa pouze ve spojení s konkrétní specifikací. To by mělo zabránit případnému „greenwashingu“, tedy klamání spotřebitele vyzdvihováním určitých environmentálních přínosů výrobků nebo služby a opomenutím případných nepříznivých dopadů.

ken Česká republika, a.s., s níž se nyní bude řešit stanovení výrobku nebo výrobkové řady, pro kterou se bude vodní stopa zpracovávat. Druhou společností je výrobce obalů pro potravinářský průmysl, společnost Huhtamaki Česká republika, a.s. V tomto případě je záměrem stanovení vodní stopy obalů na vejce. Dalšími zájemci jsou společnosti z polygrafického a strojírenského průmyslu. Významných úspor vody lze samozřejmě dosáhnout v rámci větších celků, jakými jsou municipa-

se o společnosti, které si uvědomují, že voda je jedním z klíčových prvků jejich podnikání a hlásí se k aplikaci postupů, které snižují dopad nakládání s vodou ve firmě na kvalitu životního prostředí, změny v krajině a biodiverzitu vodních ekosystémů.

Projekt byl podpořen Ministerstvem zemědělství České republiky v rámci programu „Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018“ TÜV SÜD Journal 9

Rozhovor s Martinem Maarem

Martin Maar Head of Trade and Export Finance RAIFFEISENBANK a.s. Martin Maar působí v Raiffeisenbank na pozici Head of Trade and Export Finance (ředitel odboru financování obchodu a vývozu) od října 2011. Řídí odbor zodpovídající za rozvoj vztahů s korporátními klienty banky, kteří jsou orientováni především na export či import a kteří využívají produkty strukturovaného financování, bankovní záruky a dokumentární akreditivy a inkasa. V oblasti exportního a obchodního financování se Martin Maar pohybuje již 17 let, přičemž svou profesní bankovní kariéru začal na Slovensku v Poľnobance a.s. a následně v HypoVereinsbank Slovakia a.s. Před příchodem do Raiffeisenbank působil od roku 2003 ve skupině UniCredit. Martin Maar vystudoval Matematicko – fyzikální fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Plynně hovoří anglicky, rusky, španělsky a německy. Učí se turecky. Je ženatý a má dvě dcery.

Raiffeisenbank: Je důležité

BŘEMENO, DOKÁŽETE

10 TÜV SÜD Journal


Nejistota, která panuje na světových trzích od roku 2008, naučila české firmy lépe zacházet s riziky mezinárodního exportu. Zároveň firmy chtějí více diverzifikovat destinace, kam dodávají výrobky a služby. A k tomu potřebují jak technickou, tak finanční podporu. Raiffeisenbank je v České republice na čtvrtém místě mezi českými bankami z pohledu objemu financování exportních projektů. Martin Maar, ředitel útvaru Trade and Export Finance Raiffeisenbank, mluví o slastech a strastech exportního financování a vysvětluje proč, navzdory rizikům, která dnešní nejistý svět přináší, chce jeho banka růst a o to více podporovat české exportéry. Jaké jsou plány Raiffeisenbank v oblasti exportního financování? Kde se teď nacházíte ve srovnání s konkurencí a čeho byste chtěli dosáhnout v budoucnu?

Srovnání s konkurencí se dá jen odhadovat, protože přesné údaje banky neposkytují. Podle dat EGAPu z konce minulého roku byla naše banka na čtvrtém místě mezi všemi bankami v České republice, pokud jde o objem financování exportních kontraktů. Za posledních několik let Raiffeisenbank hodně v tomto žebříčku poskočila vzhůru a tento trend bude určitě i nadále pokračovat. Naší současnou ambicí je samozřejmě posunout se na třetí místo. Jaké jsou vaše zkušenosti s financováním českých exportérů? Myslím tím zkušenosti s chováním firem, se spoluprací s českými exportéry a podobně.

S financováním exportu máme převážně pozitivní zkušenosti. Nicméně současná doba je velmi náročná. Často do hry vstupují třeba politické vlivy, jako například sankce vůči Ruské federaci, která je naším tradičním trhem. Tyto sankce nesouvisí jen s Ruskem. Ekonomické vztahy jsou dnes velmi silně propojené v rámci středo- a východoevropského teritoria. Všechno souvisí se vším, takže sankce mají dopad i na další země. Pokud to tedy shrnu, tak zkušenosti máme dobré, nicméně doba je turbulentní a musíme se naučit překonávat nové překážky, které málokdy souvisí s obchodem jako takovým. V jakých zemích teď financujete nejvíce exportních projektů?

naložit si jen takové

KTERÉ E UNÉST

Naše tradiční teritorium jsou země bývalého Sovětského svazu. Momentálně největší hvězdou je u nás Ázerbájdžán. Rusko zůstává oblastí našeho zájmu, ale větší pozornosti se dnes těší především země střední Asie. Na druhou stranu zde ale nemáme tolik historických zkušeností, proto teď právě objevujeme a zkoumáme místní specifika. Ukrajina je dnes bohužel velmi problematická. Co nás velmi mrzí je situace v Bělorusku, protože tato země je z pohledu obchodu a bankovního sektoru velmi dobrá, pokud jde o disciplínu splácení úvěrů. Nicméně zde zase vstupuje do hry politika a navíc tu EGAP, se kterým spolupracujeme velmi intenzivně, zavedl 15procentní spoluúčast. To je limitující prvek, který skoro znemožňuje financovat exportní kontrakty do Běloruska. Jsou i další destinace kromě zemí bývalého Sovětského svazu, na které pomýšlejí čeští exportéři?

Samozřejmě. V Evropě máme v portfoliu i některé západní země, například Španělsko nebo Německo. Velký zájem je také o Turecko. Co se týká Balkánu, tam je hodně poptávek, nicméně vyjednávání dohod v tomto teritoriu je dost komplikované. To znamená, že málokteré dohody, které se rozjednávají na Balkáně – a tím myslím země bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko – dospějí až do finální fáze. Z pohledu risk managementu je Balkán v pořádku, některé země jsou ostatně již členy EU. Nicméně finalizace dohod je tam, jak už jsem říkal, dost komplikovaná. Co se týká Asie a Středního východu, monitorujeme velký zájem o země arabského světa. Teď máme v portfoliu třeTÜV SÜD Journal 11


ba Spojené Arabské Emiráty. Indie je velmi komplikovaná z pohledu legislativního prostředí a vyjednávání a Čína moc financování nepotřebuje. Další oblast, o kterou máme zájem, je Latinská Amerika. Raiffeisenbank je jednou z mála bank na českém trhu, která financuje dohody na Kubu pod takzvaným refresh programem iniciovaným EGAPem. Určitě bychom chtěli najít v Latinské Americe nová teritoria – máme hodně poptávek do Bolívie nebo do Mexika, kam se i chystáme v červnu s ministrem Janem Mládkem. Nicméně vyjednávání mimo Evropu je pro naše exportéry dost komplikované a samozřejmě, nikdo tam také na ně nečeká s otevřenou náručí, protože to jsou tradiční teritoria jiných exportních zemí. Prorazit na tyto trhy je obvykle dost náročné, ale naše banka je určitě ochotná tam naše exportéry doprovázet. Financujete jen určitý typ projektů, třeba stavby, anebo se zaměřujete také na vývoj výrobků, případně služeb?

Dost obtížně bychom definovali tzv. „typického klienta“, protože každý projekt je úplně jiný. Obecně financujeme přestavby dálnic, výstavbu infrastruktury, dodávku technologií nebo služeb – prostě všechno, co souvisí s českým exportem. Nicméně když se ptáte mě, já mám osobně nejradši financování technologií vyrobených v České republice a dodaných zahraničnímu odběrateli. Bohužel takových kontraktů není tolik – většinou jde o nějakou kombinaci výstavby, modernizace a do toho třeba dodávky nové technologie. Co vše by měl Váš potenciální klient splnit, aby si u Vás zvýšil šance na financování exportního projektu?

V první řadě by se měl exportní kontrakt týkat jeho hlavní činnosti. To znamená, že pokud vyrábí turbíny, měl by vyvážet turbíny a ne něco jiného, protože pak jsou z toho jen problémy. Tam je důležitý takzvaný performance risk – aby vůbec splnil podmínky obchodního kontraktu. Dále by měl předložit kontrakt odpovídající objemem jeho obratu – není možné, aby klient s obratem dvě stě milionů přišel s kontraktem na miliardu. To není úplně v pořádku a také z toho mohou vyplynout problémy. Pak by měl mít za sebou rovněž nějakou exportní historii, i když samozřejmě chápeme, že ně12 TÜV SÜD Journal

na konkrétní země a konkrétní klientelu, a od nich dostáváme informaci, zda je vůbec možné o takové zemi a projektu začít hovořit. Jaké jsou podle Vás tři nejčastější chyby, které klienti dělají, když si říkají o finance pro export?

kdy se začít musí. Další otázkou je, v jakém teritoriu se klient pohybuje, zda tam má zkušenosti, zda tam má založenou nějakou dceřinou společnost a tak dále. Jaká jsou největší rizika z pohledu úspěchu projektů Vašich klientů?

Jak už jsem zmínil, první riziko nastává ve chvíli, když si na sebe klient naloží větší břemeno, než dokáže unést. Je zapotřebí mít na celý projekt know-how, zkušenosti a prostředky. Zde může být naše banka nápomocná – klientovi můžeme poskytnout další produkty, jako je předexportní financování, dále pak dokumentární akreditiv atd. Důležité je pak i riziko druhé strany – to znamená posuzování rizik odběratele a země jako takové. Měli jsme například problémy s Argentinou, protože tam jsou určité formy devizové regulace, které souvisí s ekonomikou tohoto státu. Firma, s níž jsme spolupracovali, byla v pořádku, ale země jako taková ne, protože v ní byly problémy s devizovou situací. Pomozte mi porozumět, jak to prakticky vypadá, když se pustíte do měření rizik těchto projektů?

Klient by nám měl představit svůj záměr: tedy co chce vyrábět a dodávat. Ve většině případů za námi přichází ve chvíli, kdy má na druhé straně vybraného odběratele. Poté nastane další řada kroků. Naše banka je součástí mezinárodní bankovní skupiny, která má v mnoha zemích velmi širokou pobočkovou síť. Často začneme tím, že se bavíme s naší místní sestrou, zda zná dotyčného importéra, případně jeho bonitu. Měření rizik tedy začíná u poznání dlužníka. Navíc u nás na centrále pracuje celý tým odborníků, kteří jsou specializováni

První chybou je, když klient přijde s vynikající myšlenkou, ale chybí mu bonitní subjekt v zahraničí, který by ji přijal a finančně pokryl. My potřebujeme na druhé straně subjekt, který funguje a splňuje podmínky běžného úvěrování, protože partner našeho klienta se stává naším klientem. Pro zahraniční partnery máme podobné požadavky na informace, jako kdybychom poskytovali úvěr firmě v České republice - výsledky za poslední tři roky, ekonomika, plány, pohledávky, cash flow atd. Tato data bohužel někdy chybí. Druhou chybou je, a budu se asi opakovat, že se někteří klienti pouští do projektů, které jsou nad jejich síly a nejsou tedy ve finále schopni kontrakty splnit. Je také důležité, aby měl klient na svůj projekt dostatek vlastních zdrojů, případně dostatečné limity na vystavení bankovních záruk u svých bank a tak dále. Je něco, co můžete z Vaší strany udělat, abyste pomohli podnikatelům rizika minimalizovat?

Určitě ano. Součástí mého odboru Trade and Export Finance jsou tři oddělení: dokumentární obchody (kredity a inkasa), bankovní záruky a strukturované exportní financování. Každý tento produkt je použitelný v určitém čase výrobního procesu a snaží se eliminovat určitá rizika. Když se bavím s klientem, snažím se v každém momentu procesu aplikovat nějaký produkt, který riziko minimalizuje. Hraje při hodnocení rizik nějakou roli spolupráce Vašeho klienta s nezávislým technickým posuzovatelem, jakým je třeba společnost TÜV SÜD Czech?

Samozřejmě. Čím déle taková spolupráce existuje, tím více je pro nás důležitá. Málokdy se projekty zaměřují např. jen na výrobu a dodávku technologií. Dnes se bavíme o velkých technologických celcích včetně stavebních prací a v tu chvíli se banka nemůže bez technického poradce obejít. Banka je


instituce, která nerozumí technickým detailům projektu, proto se musíme spolehnout – stejně jako klient a EGAP – na nějakou odbornou expertizu. V každé fázi výrobního procesu nebo realizace projektu se dá použít inspekční společnost, která zkoumá od samého začátku ekonomiku projektu a prostředí, do kterého se dodává, a pak i jednotlivé etapy: jak se čerpá, zda jsou prostředky použité na účely, na které byly alokovány apod. To musí opravdu hlídat technický posuzovatel, který je na to specializován. Některé firmy se mohou bát, že taková spolupráce jim může vycházet draho, a proto by radši své peníze investovali do něčeho jiného. Od kdy začíná být pro firmu relevantní spolupráce s technickým dozorcem?

To je tradiční otázka našich klientů: od jaké sumy se používá exportní financování či odběratelský úvěr? Nebo od jaké hodnoty kontraktu jste schopni financovat pohledávky? A tak dál. Samozřejmě, že jednoznačná odpověď neexistuje. Vždy spolu musí hrát náklady – ať výrobní čí finanční – a výnosy. Firma musí být schopná předložit cash flow projektu, kde jsou jednou složkou finanční náklady zahrnující vše, od úvěru po místní smlouvy atd. Čili sám klient si musí určit, od kdy se mu vyplatí spolupracovat s inspekční společností. Musí to prostě mít ekonomickou logiku. Co je pro Vás prvním indikátorem, že se exportní projekt nemusí podařit?

Prvním indikátorem platným pro všechny strany je komunikace. U realizace projektu, který využívá exportní financování, vždy nějaký problém nastane. Většinou je to posun výroby, posun termínu realizace stavby – to je naprosto běžné. Ale musí se to včas bance komunikovat. To znamená okamžitě, když se něco takového stane, ať ve fázi výroby anebo potom při splácení. Pokud klient nekomunikuje, je to pro nás takový vykřičník, že něco není v pořádku. Například velký problém na konci roku způsobil kurz euro-rubl. Musím ale pochválit naše ruské dlužníky – jakmile se to stalo a kurz spadl, hned nás kontaktovali a řešili jsme restrukturalizaci úvěru. Komunikace je extrémně důležitá, jak v počáteční fázi, tak ve fázi realizace projektu. Druhým indikátorem je, pokud klient na banku příliš tlačí. „Musí

to být do zítra, musí to být hned.“ Nemusí – všechno má svůj čas. Naše banka dokáže být velice flexibilní, ale pokud je klient neúměrně netrpělivý a chce všechno najednou a hned, tak to také není moc dobrý signál. Nejen díky ekonomické krizi si české firmy uvědomily, že musí trochu změnit směr pozornosti z Evropy a zaměřovat se více na nová teritoria jako právě Latinská Amerika nebo Afrika. Jak reálně to vidíte Vy, že budou české firmy ochotné dobývat tak neznámé destinace a prosazovat se tam našimi produkty?

Všichni – včetně firem, komerčních bank a EGAPu – máme zájem diverzifikovat. Nesouvisí to jen s krizí, která vypukla v souvislosti se sankcemi vůči Rusku. Tato potřeba je tu už několik let a je zrcadlena v exportní strategii České republiky, kde byly vyjmenovány prioritní země jako třeba Ghana v Africe atd. Jenže jedna věc je úmysl a druhá věc realizace. Obchodně-ekonomické vztahy se budují velmi dlouho. Bylo by velkou chybou opustit tradiční teritoria, která máme, protože není jednoduché je nahradit. Naše banka má zájem doprovázet naše exportéry do různých teritorií, nejen na východ. Podporujeme je různými způsoby, fyzickou přítomností na místě nebo třeba klientům poskytujeme tzv. Letter of Intent, který ukazuje náš zájem případné projekty financovat. Prostě děláme vše proto, abychom naše firmy v exportu podpořili. V čem vidíte klíč k úspěchu českých exportérů v budoucnu?

Moje zkušenost říká, že pokud chceme dobývat nová teritoria, nebo se pohybovat v rámci nějaké země, musíme tato teritoria detailně znát. Osvědčilo se, když české firmy v zahraničí vytváří své pobočky. Není to samozřejmě levné, ale ukázalo se to jako dobrý krok. Je také zapotřebí být flexibilní a přizpůsobit se místnímu prostředí – nesnažit se vnucovat metody, které mají úspěch v Česku či Rusku třeba do Afriky, protože tam to prostě nebude fungovat. V neposlední řadě musí fungovat spolupráce s EGAPem. To je naprosto klíčový partner. Pro nás je podstatné, aby vláda České republiky podporovala EGAP a aby naslouchala exportérům. Velmi pozitivně vnímáme snahu EGAPu o zrychlení procesu schvalování pojištění nových projektů. Je kriticky důležité, aby české firmy

Prioritní země českého exportu Exportní strategie České republiky na roky 2012 – 2020 definuje 12 prioritních zemí pro české exportéry: Brazílie, Čínská lidová republika, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Navíc strategie obsahuje rovněž cílenou skupinu takzvaných zájmových zemí, kterých je 25. Mezi ně patří Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko.

TÜV SÜD Czech na zahraničních projektech v roce 2014 Experti TÜV SÜD Czech strávili v uplynulém roce více než 2000 dní na projektech realizovaných v zahraničí. Jako nezávislá třetí strana jsme naše klienty podpořili inspekcí nebo jinou formou kontrolní činnosti např. při QA/QC vybraných komponent pro nově budovanou jadernou elektrárnu, výstavbě nových „zelených“ (tj. obnovitelných) zdrojů energie nebo při stavbě nové továrny na polovodiče. V roce 2014 se tak inspektoři a auditoři TÜV SÜD Czech vedle domácího českého trhu aktivně podíleli na projektech ve 39 zemích světa. Nejvzdálenějšími destinacemi tak v loňském roce byly bezpochyby Austrálie, Taiwan, Vietnam nebo exotické Spojené Arabské Emiráty. Další informace: Michal Svrček, Business Development Manager email: [email protected]

měly stejné výchozí podmínky financování a pojištění jako jejich konkurenti z jiných zemí Evropy. Jedině pak mohou jednoduše uspět v globálním měřítku.

V příštím čísle se můžete těšit na rozhovor s Janem Procházkou, generálním ředitelem EGAPu TÜV SÜD Journal 13


1930 Dlouhohrající deska

1890 Děrné štítky/ děrné pásky

1887 Celuloidový film (fotografický film)

1859 Mikrofilm

200 let n.l. Papír

3 000 let př. n. l. Papyrus (až do raného středověku)

40 000 let př. n. l. Jeskynní malby/ kamenné tabulky

DO 500 LET

PŘES 100 LET

CELULOIDOVÝ FILM (FOTOGRAFICKÝ FILM)

ŽIVOTNOST: NĚKOLIK TISÍC LET

MIKROFILM

PAPYRUS DO 200 LET, V SUCHÉM PROSTŘEDÍ NĚKOLIK STOLETÍ

JESKYNNÍ MALBY/HLINĚNÉ DESTIČKY

Vývoj paměťových médií

Zdroj: TÜV SÜD AG

PAPÍR

KAPACITA PAMĚTI 80 BYTE

DĚRNÝ ŠTÍTEK/DĚRNÁ PÁSKA

NOVINY: 10–20 LET, PAPÍR S OBSAHEM KYSELINY: 70–100 LET; PAPÍR BEZ KYSELINY: NĚKOLIK STOLETÍ

»Analogová« média jako papír nebo hliněné destičky jsou trvalá a vydrží několik století. Další výhoda: Lze je číst kdykoliv bez pomocných prostředků, jejich kapacita je však spíše malá. Více místa pro důležitá data nabízejí »elektronická« média, která lze číst pouze pomocí speciálních zařízení. To, zda budou mít děrné štítky, VHS kazety nebo USB paměti za tisíce let také ještě informační hodnotu, závisí na dostupnosti těchto zařízení.

NA VĚČNOST?

Při 11. sčítání obyvatel v USA (1890) se poprvé ve velkém stylu použil děrný štítek. Herman Hollerith – zakladatel IBM – vyvinul štítek, který je pokládán za předchůdce digitálních paměťových médií. Na něm se údaje ukládaly pomocí děrného kódu.

Digi-Start

Už po tisíciletí lidé shromažďují a ukládají informace. Dříve byly vysekávány do kamene nebo zapisovány na papír, dnes se ukládají především digitálně – na DVD, USB, SD nebo na obrovských serverových zařízeních. Pokud jde o životnost, mají však stále ještě náskok kamenné tabulky a papír.

NA VĚČNOST?

BACKUP

Na zkoušku

Ve vývoji Holografic Versatile Disc Biologické ukládání/ ukládaní DNA

2001 SD paměťová karta

2000 USB disk

1995 Kompaktní flash

1995 DVD

1992 Digitální kompaktní kazeta

1981 Kompaktní disk

1976 VHS kazeta

1963 Kompaktní kazeta

1956 Pevný disk

10 AŽ 30 LET

DO 30 LET

VE VÝVOJI:

HOLOGRAFIC VERSATILE DISC

FLOP:

DIGITÁLNÍ KOMPAKTNÍ KAZETA

Flopy a hudba budoucnosti

USB DISK

AŽ 25 LET, NĚKDY DÉLE

VYPÁLENÉ CD 5 AŽ 10 LET

DVD (DIGITAL VERSATILE DISC)

KOMPAKTNÍ DISK

AŽ 30 LET

2 AŽ 10 LET

NĚKOLIK DESETILETÍ

VHS KAZETA

PEVNÝ DISK

DLOUHOHRAJÍCÍ DESKA

BIOLOGICKÉ UKLÁDÁNÍ DAT/ UKLÁDÁNÍ DNA

VE VÝVOJI:

10 AŽ 30 LET

SD PAMĚŤOVÁ KARTA

10 AŽ 30 LET

KOMPAKTNÍ PAMĚŤOVÁ KARTA FLASH

AŽ 30 LET

KOMPAKTNÍ KAZETA

Zvláštní datová paměť je v Americkém přírodovědném muzeu. Na přelomu tisíciletí nechaly New York Times uzavřít »časovou schránku«, která se má otevřít až v roce 3000. Co naleznou budoucí generace ve schránce »New York Times«? Mimo jiné miléniové vydání »New York Times Magazine«. Informace byly pomocí iontového paprsku vyškrabány na takzvané diskety HD-Rosetta firmy Norsam. Nejsou větší než vánoční cukrová placka, mohou ale uložit 90 000 textových a obrázkových stran.

VZHŮRU DO BUDOUCNOSTI

Na palubě kosmických sond Voyager 1 a Voyager 2 vypuštěných v roce 1977 se nacházely pozlacené měděné destičky s vyrytými obrazovými poselstvími. V případě kontaktu mimozemské civilizace by měly informovat o lidstvu a jeho světě. Odhadovaná životnost datových destiček je 500 miliónů let, což je mnohem déle, než u všech běžných médií.

Pozdrav pro mimozemšťany

Cloud – ukládání v síti – slibuje jednoduché zálohování dat každého počítače nebo přenosného terminálu. Servery nabízejí bezproblémové uchovávání dat po několik desetiletí. Ale jak bezpečné jsou takové Clouds? »Mohu spotřebitelům pouze poradit, aby prohlášení o ochraně údajů příslušných online služeb jednoduše neodsouhlasili, aniž by si je předtím přečetli«, vysvětluje Rainer Seidlitz z TÜV SÜD Sec-IT. »Měli by se zabývat tím, komu svá data svěřují a za jakých podmínek. V principu totiž zaplatí nabízené služby ›bez nákladů‹ svými osobními daty.«

TAK BLÍZKO NEBE

Na zkoušku

TÜV SÜD Journal 15

Úspory energie:

Nejen v České republice jsou úspory energie stále významnou příležitostí pro zvýšení ekonomické efektivity průmyslových podniků. Snížení energetické náročnosti při zachování stejného objemu výroby, nebo dokonce při jeho navýšení, nemusí znamenat pouze zvýšení ekonomické efektivnosti výroby, ale kompletní zefektivnění a optimalizaci energetického systému, včetně např. nákladů na rezervovaný výkon spotřebu energie a různá záložní řešení. Tomáš Chadim, ředitel oddělení Industrial Energy Efficiency, email: [email protected]

V

še výše uvedené vede v konečném důsledku k vyšší konkurenceschopnosti a omezení nepředvídatelných negativních vlivů spojených s aktuální obtížnou predikovatelností vývoje energetických trhů. Česká republika v současné době vytváří v tomto směru významné motivační prostředí, a to kombinací implementace směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, a s ní souvisejících povinností a příležitostí pro využití finančních prostředků ze strukturálních fondů. Implementace směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti je v České republice v kontextu energetické náročnosti průmyslu primárně implementována pomocí Zákona č. 406/2000 Sb., resp. jeho poslední novelizací z první poloviny roku 2015, která nabude účinnosti 1. července 2015. Nejvýznamnější změnou v kontextu průmyslové energetiky je rozšíření povinnosti provádění energetických auditů, nebo implementace a certifikace systému managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2012 (dále jen EnMS) nebo dle ČSN EN ISO 14001 zahrnuje-li systém provádění energetických auditů. Povinnost zpracovávat energetický audit existovala v tomto zákoně již mnohem dříve, ale vztahovala se na podniky, které svou spotřebou přesahovaly vyhláškou stanovené limity. Nově se bude tato povinnost vztahovat na veškeré velké podniky dle definice v Doporučení Komise č. 2003/361/ES. Výsledkem zcela jistě bude identifikace významného potenciálu pro snížení energetické náročnosti u velkých podniků, které svou spotřebou nedosahovaly hodnot defi16 TÜV SÜD Journal

novaných v prováděcí vyhlášce č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu. Problém, který je s implementací výše uvedené směrnice spojen, spočívá v čase, který je podnikům pro provedení zákonem nařizovaných kroků k dispozici. Novela zákona začne pravděpodobně platit od 1. července tohoto roku. Všechny podniky, kterých se týkají požadavky na provedení energetického auditu, nebo zavedení a certifikaci systému energetického managementu, musejí své povinnosti splnit do 5. 12. 2015. Z hlediska jednoho podniku a energetického auditu termín jistě splnitelný je, problémem může být zvyšující se vytížení kvalitních energetických specialistů, resp. společností, které disponují energetickými specialisty a jsou schopny provádět energetické audity velkých průmyslových podniků, s blížícím se termínem pro splnění legislativních požadavků. Z hlediska implementace je EnMS dle ČSN EN ISO 50001:2012 s disponibilním časem již významně komplikovanější. Kompletní zavedení systému totiž obnáší implementační fázi, testovací provoz a samotnou certifikaci. Vzhledem k obecným časovým požadavkům na jednotlivé fáze je patrné, že již není mnoho času na odklad rozhodnutí, zdali se touto cestou vydat, či nikoli. V následujících kapitolách si podrobně rozebereme jednotlivé možnosti. Energetický audit

Energetický audit je v české legislativě definován Zákonem č. 406/2000 Sb. a následně vyhláškou č. 480/2012 Sb. Výsledkem energetického auditu je zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stano-

vením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci. Náležitosti a obsah energetického auditu jsou stanoveny výše uvedenou prováděcí vyhláškou. Energetické audity mohou provádět energetičtí specialisté vedení v databázi Ministerstva průmyslu a obchodu. Energetický audit lze tedy považovat za jednorázové posouzení stavu energetického systému, zařízení, budovy atd., přičemž při uskutečnění změny v předmětu auditu je v případě potřeby relevantních informací nutné audit aktualizovat. Velmi užitečným výstupem energetického auditu je zhodnocení potenciálu pro úspory energie a návrh úsporných opatření. Na mnohá úsporná opatření lze následně požádat o investiční dotaci např. z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Systém managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2012 (EnMS)

EnMS je na rozdíl od „jednorázového“ energetického auditu nástroj určený ke kontinuálnímu sledování a řízení všech procesů spojených s výrobou, nákupem, distribucí a spotřebou energií. Jeho cílem je motivace k chování, které vede k systematickému snižování energetické náročnosti a zefektivňování procesů spojených s užitím energie. Nesporná výhoda spojená s implementací EnMS je generování, zpracování a uchovávání informací souvisejících s energetickými procesy. Tyto informace jsou srozumitelné nejen pro energetiky nebo technickohospodářské pracovníky, ale i pro vrcholový management, který je na jejich základě schopen činit potřebná rozhodnutí. Vedení společnosti mimo jiné zlepší rozhodování o případných investicích vedoucích ke snížení energetické náročnosti a dalších provozních výdajů a umožní efektivní sledování jejich dopadu. V konečném důsledku implementace tohoto systému s vysokou pravděpodobností znamená snížení spotřeby energie, a tedy finančních nákladů s nákupem/výrobou energií spojených. Příležitost pro získání dotací

Česká republika neužívá ke snížení energetické náročnosti pouze výše uvedených legislativních nástrojů (z pohledu spotřebitele energie povinností), ale disponuje i nástroji

Úspory energie:

1 Provedení energetického auditu • Podnik získá ucelený přehled o tocích energií • Podnik identifikuje jednotlivé úsporné projekty • Podnik získá podklad pro implementaci EnMS dle ČSN EN ISO 50001:2012, resp. stanovení indikátorů energetické náročnosti • Energetický audit se zcela jistě stihne zpracovat do konce roku 2015 a stihne se tedy naplnit požadavek zákona 406/2000

2 Žádost o dotaci • Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost • První výzva je plánována na závěr května 2015

3 Realizace energeticky úsporných projektů • Podnik sníží náklady spojené s výrobou, nákupem a spotřebou energie • Podniku vzroste konkurenceschopnost

4 Implementace a certifikace EnMS dle ČSN EN ISO 50001:2012

Fota: Thinkstock / rclassenlayouts

• Průběžný přehled a kontrola nad energetickými procesy • Kontrola nad realizovanými projekty • Zvýšení jistoty v případě realizace dotovaných projektů – dosažení předpokládaných úspor energie

motivačními v podobě dotací na energeticky úsporné projekty. Nejvýznamnější příležitostí v segmentu průmyslových podniků bude zřejmě Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program Úspory energie. Nezbytnou součástí žádosti o dotaci zcela jistě bude energetický audit nebo posudek. V případě uskutečnění

energeticky úsporného opatření/projektu bude potřeba, minimálně v období udržitelnosti, pečlivě sledovat dosahovaní předpokládaných úspor energie a ty vykazovat vůči poskytovateli dotace. Energeticky úsporné projekty jsou ve většině případů charakteristické tím, že část úspor lze dosáhnout aplikovanou technologií a zbývající část chováním uživatelů/zaměstnanců. Právě ke sledování dosažení předpokládané úspory je vhodné a mnohdy dokonce nezbytně nutné zavést efektivní energetický management, optimálně dle ČSN EN ISO 50001. Jak systematicky postupovat při realizaci energeticky úsporných projektů

Z výše uvedeného je patrné, že na konečné spotřebitele energie, její výrobce, nebo distributory nejsou kladeny pouze legislativní požadavky, ale pokud jsou tyto požadavky vnímány jako užitečné nástroje, může jejich aplikace vést k identifikaci projektů pro snížení energetické náročnosti. Na tyto projekty lze následně získat dotaci pro zvýšení jejich ekonomické efektivnosti a projekty realizovat. V konečném důsledku dojde ke snížení spotřeby energie, snížení souvisejících nákladů a zvýšení celkové konkurenceschopnosti podniku. Důležité je již od počátku zvolit správný postup a uvědomit si skutečný cíl, který chceme dosáhnout. Jednou z cest může být prosté splnění požadavků zákona za co nejnižší cenu a s co nejnižší pracností či zatížením. Tento postup obvykle vede k naplnění požadavků zákona, nicméně pro konkrétní podnik nemívá žádný pozitivní přínos, a to už jen z toho důvodu, že ten není očekáván. Pokud ovšem bude k dané problematice podnik přistupovat tak, že má skutečně zájem snížit spotřebu energie, nebudou prostředky vložené do energetického auditu či implementace a certifikace EnMS považovány za zbytečné, jelikož se určitě dříve či později vrátí v podobě realizovaných úspor. Velmi důležitý je též správně zvolený postup při identifikaci potenciálu energetických úspor a samotné realizaci energeticky úsporných projektů. Optimální postup je takový, že se začíná tzv. od konce, což znamená od konečných spotřebičů energie. Tímto postupem se obvykle nesnižuje pouze samotná spotřeba energie, ale i potřebný instalovaný výkon (pro představu např. velikost rezervo-

vané kapacity, velikost jističe, atd.). Snížení potřebného instalovaného výkonu obnáší pozitivní dopady v celkově nižších technických i ekonomických požadavcích na zdroje energie, distribuci energie a přípojná/předávací místa k distribučním soustavám. Čím nižší výkon potřebujete, tím nižší investiční prostředky vynakládáte a tím máte nižší náklady s připojením do distribučních sítí. Tento finanční aspekt bude nadále umocněn skutečností způsobenou uskutečněnou změnou energetického zákona, kdy část plateb za dodávku elektrické energie (aktuálně zejména příspěvku na obnovitelné zdroje) se již nebude kalkulovat dle spotřebované energie, ale dle rezervovaného výkonu/kapacity. Lze konstatovat, že se na českém trhu v oblasti úspor energie v současné době nachází dostatečné množství nástrojů a motivačních impulsů, které, byť jsou prezentovány samostatně, dohromady povedou ke snížení energetické náročnosti. Je jen na podnicích, aby požadavky na ně kladené a příležitosti jim nabízené optimálně využily. Zejména z hlediska příležitostí v podobě možnosti získání finančních prostředků lze předpokládat, že příznivější období, než je to aktuální do roku 2020, se již velmi pravděpodobně opakovat nebude.

Úspory energie:

Čas tlačí české firmy do

Rozhovor

Český petrochemický průmysl

se zotavuje po krizi

Ladislav Novák Ředitel Svazu chemického průmyslu ČR (SCHP ČR) Absolvoval Fakultu potravinářské a biochemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Celou svou profesní kariéru pracoval v potravinářském průmyslu, mezinárodním obchodě a v oblasti laboratorní techniky a biotechnologií. V letech 1990-1992 řídil dánskou společnost Tessek A.S. Poté pracoval jako konzultant a poradce v oblasti potravin, chemického průmyslu a životního prostředí. Od roku 2004 je ředitelem Svazu chemického průmyslu ČR.

Poslední hospodářské výsledky společnosti Unipetrolu, ke které patří taky čerpací stanice Benzina, potvrzují hospodářské zotavení českého rafinérského a petrochemického průmyslu.


Rozhovor

V roce 2015 otevřel Svaz chemického průmyslu České republiky (SCHP ČR) firmám možnost vstoupit do strategické spolupráce formou instituce Partnera. Ladislav Novák, ředitel SCHP ČR, mluví o plánech Svazu a o jeho roli v rozvoji chemického průmyslu v České republice. Jaké je poslání Svazu chemického průmyslu? Čeho chcete dosáhnout a jaká je ve svazu vaše role?

Svaz chemického průmyslu České republiky (SCHP ČR) vznikl v roce 1992 a z původních 35 členů se vypracoval mezi tři největší oborové svazy s cca 140 členskými subjekty. Svou členskou základnou pokrývá přibližně 70% tržeb sektoru a také zhruba 70% zaměstnaných. Já jsem v čele sekretariátu svazu jako ředitel od vstupu do EU v květnu 2004. Profesí jsem chemik se zkušeností z byznysu od potravinářství přes služby, konzultace až po výrobu (oblast laboratorní techniky, obzvláště pak HPLC). Český petrochemický průmysl za sebou má perné období. Rovněž asijská konkurence je stále silnější. Jak jsme na tom a co nás v nejbližším období čeká?

Pravdou je, že nejenom česká, ale i evropská petrochemie a rafinerie prošly nelehkým obdobím. V jiných částech světa byly podmínky příznivější, což se projevilo na výsledcích až do roku 2014. Evropské rafinérie trpěly vysokými cenami surovin, byly velmi nekonkurenceschopné také v souvislosti s masivní těžbou z břidlic v USA. To se však změnilo. Nízké ceny a dostatek zdrojů přispěly k dobrým výsledkům českého rafinérského a petrochemického průmyslu. Poslední hospodářské výsledky Unipetrolu to dokládají. A co zbytek trhu?

Zbylé subsektory na tom byly dobře už od roku 2012. Celkové výsledky – srovnání 2013-2014 – ukazují nárůst tržeb za celý sektor o 11%, to jsou povzbudivá čísla. Jako energeticky intenzivní průmysl, navíc velmi regulovaný, nás samozřejmě zajímají jak ceny energie a surovin, tak návrhy nové legislativy a regulací. V současnosti se na evropské i národní úrovni intenzivně věnujeme agendě spojené s EU ETS a MSR (market stability reserve), které výrazně zasahují

do ceny povolenek, které náš průmysl musí nakupovat. Také sledujeme, zda chemický průmysl zůstane mezi sektory tzv. ohroženými únikem uhlíku (carbon leakage). Na národní úrovni se věnujeme projednávání energetického zákona a podpoře obnovitelných zdrojů (POZE), která velmi zasahuje konkurenceschopnost našich podniků. Co dalšího sleduje váš svaz?

V oblasti chemické legislativy je stále aktuální debata o vlivu tzv. endokrinních disruptorů a nanomateriálů a jejich navrhovaná regulace. Pozorně také sledujeme iniciativu některých členských zemí EU známou jako „Non-Toxic Environment“, je jen totiž moc málo oborů, které jsou regulovány tak, jako chemický průmysl, kde každá další možná regulace může negativně působit na už oslabenou konkurenceschopnost sektoru. V poslední době se hodně skloňuje energetický zákon a zákon o hospodaření s energiemi. Co plánuje svaz pro své členy v této oblasti?

Navazuji na shora uvedené z této oblasti. Kromě toho jsme se už aktivně zapojili do debaty o Energetické unii EU, o klimaticko-energetických cílech EU do roku 2030. Snažíme se spolu s našimi členy najít podpůrné mechanismy, které by pomohly přispět k vyšší energetické účinnosti. Končíme právě mezinárodní projekt Spice3, který se zaměřuje na malé a střední podniky a pomáhá jim se zlepšením energetické účinnosti. Na tento projekt bychom rádi navázali i v dalším programovacím období. Na národní úrovni sledujeme a připomínkujeme vše, co se týká energetického zákona, i novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů (POZE). V letošním roce jste do svazu přijali řadu partnerů. Co vás k tomu vedlo?

Institut Partnera je u nás ve Svazu nový, zavedený loňskou změnou stanov. Partneři jsou subjekty, které mají nějaký vztah k sektoru, ale nejsou přímo výrobci, obchodníci, výzkumníci či vzdělávací instituce v chemii. Od Partnerů si slibujeme nové podněty a myšlenky, synergie v podnikání, vzájemnou informovanost a podporu. Jsme rádi, že prvním Partnerem našeho Svazu se stala společnost TÜV SÜD Czech a věříme, že tato spolupráce se bude rozvíjet k naší oboustranné spokojenosti.

Program Responsible Care® je jednou z několik praktických činností Svazu chemického průmyslu České republiky.

Organizace ve službě svých členů Hlavním posláním Svazu je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku s cílem vytvářet vhodné podmínky pro udržitelný rozvoj chemického průmyslu v ČR i EU. Dalším cílem je být srozumitelným, váženým a respektovaným zástupcem sektoru při jednáních se státní správou, parlamentem ČR, sociálními partnery a evropskými institucemi. Svaz je současně svazem podnikatelským i zaměstnavatelským. Hlavním orgánem Svazu je Valná hromada, jejíž exekutivní roli přebírá představenstvo a sekretariát. Praktická činnost Svazu se odehrává v jeho výborech, mezi nejdůležitější patří: • Výbor pro management chemikálií (chemická legislativa) • Výbor HSE (Health+Safety+Environment) se zaměřením na ekologickou legislativu, který také administruje program Responsible Care (udržitelný rozvoj v chemickém průmyslu) • Výbor logistiky • Výbor pro energetiku a klimatické změny • Výbor pro sledování fondů a dotačních titulů • Výbor pro obchod a konkurenceschopnost • Výbor pro legislativu (spojuje činnost několika výborů) • Výbor pro sociální dialog. Oblast vědy, výzkumu a inovací sleduje Svaz prostřednictvím jím založených Technologických platforem (pro udržitelnou chemii – SusChem, Plasty, pro využití biolátek v dopravě a chemickém průmyslu).


Nové směrnice NFL

NLF NAROVNÁVÁ POMĚ

mezi dovozci a výrobci v rámci EU

P

o aplikaci NLF byly tedy vydány „nové směrnice“ LVD (2014/35/EU) a EMC (2014/30/EU), které zavádějí nové a mnohem podrobnější řešení, jakým způsobem provádět posuzování shody výrobků jak z hlediska elektrické bezpečnosti, tak z hlediska EMC. Dnes se stále více setkáváme s tím, že značné množství produktů nesplňuje požadavky nastavené konkrétními směrnicemi. Někteří členové řetězce jednoduše připojí označení CE na své produkty, aniž by tyto produkty pro označení CE splňovaly podmínky. Jak deklaruje NLF: „Účelem nového právního rámce je zvýšit důvěru v systém prohlašování shody, za pomoci silnějších a jasnějších pravidel.“ Zavedení NLF řeší tyto oblasti:

a) Nové požadavky pro „importéry“ a „distributory“. b) Dodatečné požadavky na výrobce. c) Požadavky na dohledatelnost („traceability.“) d) Reorganizace v oblasti dozoru trhu. Nové směrnice musí být aplikovány do práva jednotlivých států počínaje 20. 4. 2016 – zbývá tedy 1 rok do dané aplikace. Existují připomínky od dovozců i výrobců, že na přípravu pro aplikaci těchto předpisů je málo času, ale časový rámec byl relativně velmi dlouhý. NLF byl určen rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 768/2008/ ES ze dne 9. července 2008 a směrnice samotné byly uveřejněny 26. 2. 2014. Stanovená doba na přípravu tedy přesahuje 8 let, respektive 2 roky s konkrétními předpisy. Textový rozsah směrnic vzrostl o celých 80 %, kdy byl NLF plně začleněn do každé nové směrnice. S novým právním rámcem se do směrnic zavádí zlepšená struktura včetně podrobně popsaných definic (Výrobce / Dovozce / Distributor) a zcela nových termínů, jako je „ekonomický operátor“ atd. 20 TÜV SÜD Journal

Koncoví zakazníci se o vnítřku svých elektronických zařizení obvykle nezajimaji – dokud je jejich funkčnost zaručená.

ĚRY

Nové směrnice NFL

Nový legislativní právní rámec (New Legislative Framework - NLF) je předpisem zavádějícím nová pravidla do oblasti výrobkových směrnic. Zasaženými směrnicemi jsou i nyní platná EMC (2004/108/EC - NV. č. 616/2006 Sb.)a LVD (2006/95/EC - NV. č.17/2003 Sb.). Jaroslav Vyškovský, Inspektor strojních zařízení, email: [email protected]

Harmonizované normy zůstávají víceméně stejné

Základním dotazem je, jaký dopad mají nové směrnice na samotné výrobky? Zde musíme konstatovat, že základní požadavky uváděné v každé směrnici jsou bez velkých změn. Stejně tak i harmonizované normy zůstávají stejné, a tedy dopad u samotného výrobku a jeho konstrukce je menšího rázu. NFL však značněji zasahuje celý sektor dovozu výrobků do EU, kde jsou směrnicemi jasně definována pravidla regulující dovozce, kdy dovozci musí nově „zajistit“, že na jimi dovážených předmětech výrobci z oblasti mimo EU provedli posuzování shody. Dále také nové směrnice určují, že dovozci musí „zajistit“ dostupnost technické dokumentace pro kontrolní orgány dozoru trhu a jiná nová pravidla. Tato nová pravidla tedy jasně definují odpovědnost dovozců a dle našeho názoru budou také značně zasahovat do nyní zaběhnutých zvyklostí a vnitřních procesů daných firem. Další zasaženou oblastí jsou výrobci, kteří nakupují kritické součásti mimo EU a jsou fakticky jejich dovozci na trh EU. I u těchto výrobců by mělo dojít k zapracování NLF a nových směrnic do jejich vnitřních procesů. Významnou novinkou pro všechny výrobce je povinnost provádět analýzy rizik jak u LVD tak u EMC, což je příkladem definováno ve směrnici LVD 2014/35/EU Příloha III; bod 2. Technická dokumentace: „Dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a posouzení rizik.“ NLF dle našeho názoru narovnává poměry mezi dovozci a výrobci v EU. Předpokládáme, že zavedení NFL a zlepšení stávajících směrnic by mělo mít značný přínos na trhu s výrobky regulovanými směrnicemi LVD a EMC. TÜV SÜD Journal 21

Česká energetika

Česká energetika: ČEZ Modernizace hnědouhelných energetických zdrojů, dostavění bloků Temelín či Dukovany – kdo je připraven, není překvapen.

Spojené státy Těžba břidlicových uhlovodíků znatelně oživí ekonomiku.

Energetika byla vždy, již od dob Rakouska – Uherska, stabilizujícím prvkem ekonomik nejen v Čechách. V posledním desetiletí se situace výrazně mění a jindy předvídatelné výnosy z investic do tohoto sektoru začínají být velmi ošidné. Radovan Svoboda, manažer pro oblast tlakových zařízení, email: [email protected]

C

eny vstupů a výstupů se mění nevídaně rychle a zdá se, že v některých případech podléhají zájmům různých skupin obchodních, ale i politických. Vždyť obchod a politika byli a jsou odjakživa spojenci. V takové době je bezesporu velmi obtížné vytvořit dokument na úrovni členského státu Evropské unie, který by se závazně alespoň v politické rovině zabýval programem dostatečného zajištění energetické spotřeby obyvatel a průmyslu. Energetická koncepce a politika v ČR je tvořena na základě analýz, předpokladů, diskuse odborníků a politiků, a to v aktuálním čase. Mnohé naděje lze patrně vkládat do společné koncepce energetiky, která vzniká v současné době v Bruselu. Snadno se kritizují předražené investice ČEZu do modernizací hnědouhelných energetických zdrojů jako Tušimice II, Prunéřov II atd. Rozhodnutí 22 TÜV SÜD Journal

o takových investicích bylo provedeno managementem polostátního kolosu pod tehdejším vedením Martina Romana. Dnes, s odstupem času, se najde mnoho odborníků, kteří tato rozhodnutí kritizují jako účelová a rádi by našli důkazy, které by byly záminkou pro kriminalizaci aktérů. Před deseti lety nikdo z analytiků nepředpokládal, že počátkem roku 2015 bude tržní cena elektřiny na burze oscilovat okolo 35 EUR za MWh. K této ceně se lze po modernizaci, nebo komplexní obnově hnědouhelných zdrojů jen velmi těžko přiblížit. Což potom cena elektrické energie z daleko modernějších zdrojů, z jaderné energetiky? Obávám se, že střízlivé kalkulace počítající s maximální životností na hranici současných bezpečnostně-technických požadavků se u nově uvažovaných zdrojů (dostavba 2 bloků Temelín, či jednoho bloku Dukovany) nedostanou pod hranici cca 100 euro za MWh. Není tedy divu, že současný management ČEZu pod vedením pana Beneše nechce investovat vlastní kapitál do tak nejisté investice, bez garance státu poskytnuté na výkupní cenu elektřiny. Taková praxe se objevila např. i ve Velké Británii. Znamenalo by to, že daňoví poplatníci by museli zaházet nejen obrovskou jámu po solárním boomu, ale ještě dotovat realizaci nových zdrojů jaderné energetiky. Jak tedy postupovat v případě, že jaderná energetika by měla do budoucna – po několik desetiletí – být jedním z hlavních pilířů energetiky v ČR?

Česká energetika

Zrcadlo geopolitických her Rusko

Exportem především energetických surovin kryje více jak polovinu příjmů státního rozpočtu.

Ukrajina Občanská válka na východě Ukrajiny nedovolí investice do těžby z břidlic.

»Před deseti lety nikdo z analytiků nepředpokládal, že počátkem roku 2015 bude tržní cena elektřiny oscilovat na burze okolo

35 EUR za MWh.« Tvorba alternativ bude ještě chvíli trvat

Existují další alternativy? Jistě. Těžba břidlicových uhlovodíků ve Spojených státech přinesla vynikající injekci celé ekonomice na Severoamerickém kontinentu. Paradoxně tento zdroj vytlačuje i uhlí, které nám pak na trhu v Evropě boří cenovou stabilitu i v těžním sektoru. Je zajímavé, že Američané umí „vyrvat“ uhlí ze země až šestkrát levněji než jsou běžné náklady na těžbu v Evropě? Bohužel největší ložiska těžitelných břidlic na území Evropy jsou v současné, ale patrně i budoucí době pro těžbu nedostupná. Leží totiž shodou okolností na východě Ukrajiny, zrovna v místech již po cca dva roky zmítaných občanskou válkou. Lze se jen domýšlet, jakým způsobem by původně zamýšlená a nasmlouvaná těžba

těchto surovin ovlivnila ceny plynu a ropy na starém kontinentu, kde je primárním dodavatelem Rusko. To Rusko, které exportem surovin, především energetických, kryje více jak polovinu příjmů státního rozpočtu. Ono ale postačí dlouhodobě destabilizovat zmíněné území a miliardové investice do těžby z břidlic na Ukrajině jsou zažehnány. Přesto se v důsledku střetu zájmů různých obchodních skupin „petrobaronů“ podařilo plynu, který vždy s určitým odstupem kopíruje cenu ropy, za poslední rok na burze klesnout o cca 50%. Opráší investoři v důsledku tohoto zlevnění odložené projekty paroplynového cyklu? Jedním z takových projektů byl i uvažovaný zdroj nedaleko Čelákovic, který měl být na ploše cca 200x300m vystavěn za necelých 12 měsíců. Byl odložen investorem, RWE, před několika lety, právě kvůli ekonomické nerentabilitě. Ať se energetika v České republice bude ubírat jakýmkoli a patrně kompromisním směrem, bude každý investor při zajištění oprávněného zájmu státu při výstavbě ale i provozu nových zdrojů povinen respektovat obecně závazné předpisy platné nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Veškeré úkony plynoucí z uvedené legislativy jsme v TÜV SÜD Czech připraveni zajistit formou inspekcí či certifikací nezávislé třetí strany, a to na základě potřebných akreditací, autorizací a notifikací nutných v evropském prostoru. TÜV SÜD Journal 23

Změny v emisních předpisech

Změny v emisních předpisech ovlivní způsob schvalování vozidel

maximální dosahovaná rychlost 120 km/h

Diagram zkušebního cyklusu NEDC Čás

1180

maximální dosahovaná rychlost 130 km/h

Diagram zkušebního cyklusu WLTP Čás


1800


Vývoj technologií spalovacích motorů a pohonných systémů, jakož i průběžné změny v legislativě přinášejí nové požadavky na výrobce vozidel i homologační zkušebny. Ať už se jedná o osobní či nákladní vozidla nebo nesilniční stroje, trendem je snižování emisí a současně snižování spotřeby paliva. Luboš Trnka, ředitel sekce vlivu vozidel na prostředí, email: [email protected]

Z

avádění modelu vozu s novým motorem má z pohledu emisní homologace určitý vývoj. Velká část výrobců zavádí pohonné agregáty splňující přísnější požadavky s předstihem. V praxi to znamená, že před zahájením sériové výroby je nutné s dostatečným předstihem odzkoušet a homologovat automobily nebo jejich motory. Z následujícího textu je možné si udělat stručný obrázek o změnách, ke kterým dochází či v budoucnu dojde. Osobní automobily s úrovní Euro 6

U osobních či lehkých užitkových automobilů dochází k přechodu na nové, přísnější limity Euro 6. Zde je určitou zajímavostí, že emisní úroveň označovaná jako Euro 6 u osobních vozidel má několik podúrovní. Nicméně v současnosti výrobci osobních automobilů musí vybavit svá vozidla novými pohonnými agregáty, které splňují oproti předchozím přísnější kritéria (zejména pro snižování oxidů dusíků ve výfukovém plynu); v praxi to může obnášet např. vybavení motoru systémem selektivní katalytické redukce (jenž používá činidlo AdBlue) za účelem snížení NOx. Pro vozidla s hybridním elektrickým pohonem (včetně plug-in hybridů) jsou aplikovány specifické zkušební postupy. Poměrně zdlouhavá procedura (zejména u externě nabíjených), kde se musí pohonná jednotka definovaným způsobem vybíjením a nabíjením stabilizovat, má za cíl zajistit přechod do jízdního režimu se zapnutým spalovacím motorem. Tím je umožněno změření standardních emisí i spotřeby kapalného paliva. Byla také zavedena (doplněna) nová paliva pro různé druhy spalovacích motorů: benzin E10 (směs benzinu s 10 % etanolu) a E75 (směs benzinu se 75 % etanolu), nafta B7 (nafta se 7 % biopaliva – tj. metylesteru); paleta dalších paliv pro spalovací motory vč. vodíku již zůstává zachována z dřívější doby.

Současné a budoucí hodnocení spotřeby paliva a energie Hodnocení spotřeby paliva (benzin, nafta a jejich směsi s bioložkami a dále LPG či CNG případně vodík) nebo elektrické energie je v Evropské unii pro osobní vozidla odvislé zejména od předpisu EHK OSN č. 101 (jeho základem je cyklus NEDC). Novou mezinárodní metodikou je pak předpis GTR č. 15 (jeho zkušební procedura je označovaná jako WLTP). Tento předpis byl přijat v minulém roce, ovšem zatím jako měřicí procedura, tj. bez emisních či spotřebových limitů. Tato metodika by se mohla stát základem nové legislativy Evropské unie (asi Euro 7) eventuálně dalších států (USA, Japonsko…) tak, aby byly naměřené hodnoty mezi sebou v různých zemích světadílů porovnatelné (a to i v případě, že budou v jednotlivých regionech existovat různé výkonové emisní limity). Nejvýznačnějším rozdílem mezi stávajícím předpisem (EHK 101) a novou procedurou (GTR 15) je právě zkušební cyklus (rozdíl je patrný z obrázků, které zobrazují závislost rychlosti na čase), včetně prudších zrychlení a vyšší maximální dosahované rychlosti (která v případě WLTP dosahuje až 130 km/h oproti 120 km/h u původního jízdního cyklu), a celkově delší doby trvání testu. Zajímavostí je, že při tvorbě tohoto jízdního cyklu bylo využito sběru dat (jízdních profilů reprezentativních uživatelů resp. států) prakticky ze všech oblastí zeměkoule, vč. EU, USA, Japonska, Indie, Číny a Jižní Korey. Samotný emisní cyklus obnáší čtyři odběrové fáze pro analýzu škodlivin (oproti stávajícím dvěma). Dalším novým faktem je i to, že z hlediska setrvačné hmoty simulované na válcovém dynamometru dochází v případě nové metodiky ke zpřesnění (setrvačná hmota bude nastavena s přesností na desítky kilogramů a pro zkoušky odvozena od nejtěžší provozní hmotnosti, a tím odpadne méně přesná kategorizace hmotnostních tříd odstupňovaná přibližně po 100 kg). U vozidel s elektrickým pohonem je též zdokonalena měřicí procedura (stabilizace vozidla při nabíjení a po nabíjení, tj. před spuštěním měřicího zkušebního testu).

V případě silničních užitkových vozidel (nákladní automobily, autobusy) dochází v letošním roce k povinnosti homologace dle nové normy Euro VI-B. To bude znamenat přísnější požadavky na sledování emisí NOx a pevných částic v rámci monitoringu OBD (což se prokazuje při homologační zkoušce motoru). U motorů nesilničních strojů (traktory, nakladače apod.) jsou aktuální požadavky nastaveny s tzv. úrovní IV (označované jako Stage IV). Motor musí být vybaven podobnou výzbrojí, jako u silničních aplikací (mj. systémem SCR pro snižování NOx, účinným

Foto: TÜV SÜD AG

Nákladní automobily a traktory s moderní technologií

Vůz s mobilním výbavením na měření emisí.



zachycovačem částic uzavřeného typu, palubním systémem monitorování emisí). Jedna z možností – plynové pohony

Krom toho se dnes uplatňují alternativní plynové pohony označované jako duální (tzv. Dual Fuel nebo též „Dieselgas“, kdy motor v jednom okamžiku spaluje plynné palivo a naftu); ty se uplatňují především u dodatečně montovaných plynových souprav do vozidel s naftovými motory. V předpisech týkajících se homologací takových motorů se na mezinárodní úrovni přijalo několik doplňků, které se vztahují právě k těmto duálním plynovým pohonům a umožňují jejich schvalování. To spočívá jednak v ověření vlastností základního (tj. naftového) motoru, jednak v řadě zkoušek přímo s duálním pohonem. Může se přitom jednat o několik různých testů – podle toho jaká palivová strategie je při přestavbě nebo případně prvovýrobcem motoru zvolena, resp. jaký je podíl vstřikovaného plynu vzhledem k dávce nafty (tzv. GER, Gas-Energy-Ratio). Běžně jsou emisní testy prováděny v dynamickém režimu (s průběžnou změnou otáček a zatížení motoru při testu).

Emise měřené v reálném provozu – budoucí emisní homologace?

Do popředí zájmu se dostávají také tzv. In-Use emise výfukových plynů. To znamená hodnocení emisí měřených za jízdy vozidla nebo stroje v reálném provozu, tedy ne v laboratorních podmínkách. Jedním z hlavních cílů je ověřit splnění funkčních vlastností motorů včetně jejich příslušenství (katalyzátory apod.), při existující vysoké odlišnosti provozních podmínek, v nichž tyto unifikovaně vyráběné motory pracují. Existuje také další důvod: provést měření na reálně provozovaném vozidle v běžných nebo i nestandardních podmínkách, a to po celou dobu používání takového stroje. K tomuto účelu je připravována nová metoda, která vyžaduje inovativní měřicí zařízení – mobilní systém měření emisí (tzv. PEMS - Portable Emission Measurement System). Tato nová metodika ve své podstatě přesouvá měření „z laboratoře na silnici“. To umožní měření emisí na definovaných zkušebních trasách na reprezentativním stroji tak, aby tento test zahrnoval různé druhy nasazení: u silničních vozidel všechny typy provozu (městský, příměstský,

vaným měřičem průtoku výfukových plynů (což je důležité pro přepočet specifické produkce škodlivin, vyjádřené např. jako g/km nebo g/kWh). Možnou alternativou měření průtoku výfukových plynů je hodnota poskytovaná řídicí jednotkou motoru. Kromě analýzy škodlivin z výfuku jsou použity také další přídavné moduly: měřič spotřeby paliva, GPS-modul pro záznam trasy (a to i mimo silnici), kamera, systém snímání elektronických dat z řídicí jednotky motoru nebo dalších řídicích jednotek, meteorologická stanice pro snímání aktuálních podmínek (tlak, teplota, vlhkost), atd. Tyto přídavné informace jsou nutné pro správný přepočet výsledných emisí z testů tak, aby byly výsledky mezi sebou porovnatelné. Důležitým aspektem je také spolehlivé upevnění na vozidle či stroji – zde je nezbytné zajistit odolnost proti vibracím, otřesům, zdrojům tepla a povětrnostním vlivům, jakož i zabezpečit samostatné (nezávislé) napájení elektrickou energií pro provoz analyzátorů a s ním spojeného příslušenství (např. vyhřívané hadice pro odběr vzorku z výfuku do analyzátorů).

»Nová metodika PEMS – Portable Emission Measurement System – přesouvá měření

z laboratoře na silnici.« Zpřísnění také pro motocykly

V oblasti motocyklů se připravuje také několik novinek: jednak povinné zavedení monitorovacího systému OBD (podobně jako ho známe z osobních či nákladních vozidel), opatření k snižování výparných emisí (tj. doplnění soustavou vč. nádobky s aktivním uhlím pro zachycování výparů z nádrže) a také úpravy regulující emise při nízkých teplotách (cca -7°C). Navíc se předpokládá i zavedení sledování z hlediska spotřeby paliva. Očekává se také určité doplnění pro hybridní nebo čistě elektrické motocykly (popř. tříkolky či čtyřkolky). Základem zkušebního cyklu pro přísnější emisní úrovně se patrně stane dynamický cyklus WMTC (dle celosvětově platného předpisu GTR č. 2). 26 TÜV SÜD Journal

dálniční provoz), nebo v případě nesilničních strojů pak různé druhy jejich činnosti (např. pohon hydraulického příslušenství nebo přípojných strojů, či provoz za zhoršených adhezních podmínek, jako je sečení, vláčení, orba apod.). Samotný měřicí aparát může být sestaven v různých konfiguracích, s ohledem na typ vozidla i druh provozu, ve kterém se bude měřit (zástavba analyzátorů do osobního automobilu má logicky jiné podmínky montáže než např. do traktoru). Měřicí sestava obsahuje několik základních prvků: analyzátory emisí (běžně CO, CO2, NOx, případně ještě THC a měření pevných částic hmotnostně, popř. i početně). Odběrné místo je standardně na konci výfukového potrubí vozidla a může být doplněné instalo-

Tato inovativní metodika, která znamená skokovou změnu v hodnocení emisí včetně spotřeby paliva, je dnes do určité míry zahrnuta v legislativě Evropské Unie (v EU je dnes povinné měření plynných složek pomocí PEMS u emisní úrovně Euro VI u motorů nákladních automobilů či autobusů). V přípravě jsou předpisy pro osobní automobily, jež budou zaváděny postupně (očekává se pozvolný náběh přibližně po roce 2017). Metodika používající PEMS tak doplňuje běžně aplikované homologační zkoušky, prováděné dnes vesměs výhradně na vozidle nebo motoru jako celku v emisní laboratoři. Pomocí této metody lze ověřit změnu emisního chování motoru a jeho příslušenství po dobu celé životnosti vozidla.

Semináře

2015

SEMINÁŘE KVALITA SA 8000 - společenská odpovědnost, 16.06.2015 ISO / TS 16949 - Interní auditor - základní, 13.-15.7.2015 Interní auditor kvality - zdokonalovací, 15.07.2015 5S, 16.07.2015 ISO / TS 16949 - Interní auditor - zdokonalovací, 21.-22.7.2015 8D - metoda řešení problémů, 11.-12.8.2015 ISO / TS 16949 - Interní auditor - základní, 11.-13.8.2015 FMEA v praxi, 2.-3.9.2015 Interní auditor kvality, 17.-18.9.2015 Metrologie I., 16.06.2015

TECHNIKA Bezpečnost strojních zařízení, 03.09.2015 Reklamační řízení - reklamační proces v teorii a praxi, 21.09.2015

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Energetická náročnost budov, 15.-17.6.2015 Energetická náročnost budov, 16.-18.9.2015 Systémy managementu hospodaření s energií, 17.06.2015 EMS - Interní auditor, 23.-24.9.2015

BEZPEČNOST Koordinátor BOZP na staveništi - školení, 22.-24.6.2015 Koordinátor BOZP na staveništi - zkouška, 08.07.2015 Prevence rizik - školení, 17.-19.8.2015 Prevence rizik - zkouška, 11.09.2015 OHSAS - Interní auditor, 23.-24.9.2015


Jeďte v týmu s TÜV SÜD Czech! Přeřaďte na vlastní cyklodres. Více informací o originálním dresu s logem Vaší firmy na:

www.tuv-sud.cz

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 [email protected] www.tuv-sud.cz

JOURNAL # TÜV SÜD. #6 NOVÁ NORMA motivuje firmy k zlepšování zabezpečení dat

Recommend Documents