Josef Nitra. Hasič v divadle. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Josef Nitra

Hasič v divadle

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska 2011

1

Josef Nitra Hasič v divadle © Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Praha 2011 ve spolupráci s SDH Braník a Odbornou radou prevence SH ČMS ISBN Vydavatelství Hasiči, Nové Město nad Metují Odborný konzultant Ing. Jan Majer Ilustrační repro a foto Mirka Halašová Grafická úprava Eva Čejchanová Tisk

2

Obsah: 1. Úvod 2. Velké požáry divadel 3. Předpisy v zrcadle doby 4. Platná ustanovení zákona a předpisů 5. Z bojových řádů 6. Požáry v zábavních podnicích 7. Požáry v divadlech 8. Vzory dokumentů a) Návrh směrnice pro činnost preventivních požárních hlídek při kulturních a společenských akcích v kulturním zařízení b) Směrnice pro bezpečný průběh divadelních představení v Divadle u Hasičů Povinnosti členů preventivních požárních hlídek c) Požární poplachové směrnice Divadla pod Palmovkou d) Požární evakuační plán Malé scény e) Mimořádná opatření při vzniku požáru na Malé scéně, před začátkem nebo při představení f) Příkaz ředitele DpP a jednatele divadla KOČ o koordinaci úkolů požární ochrany a BOZP (zák. 67/2001 §2 odst. 2) pro bezpečný průběh divadelních představení g) Opatření o zákazu kouření a manipulaci s otevřeným plamenem na pracovištích a v prostorách DpP h) Směrnice o mimořádných bezpečnostních opatřeních prováděných po ohlášení zprávy- že v objektu DpP je umístěna nálož (bomba) i) Dokumentace PO a BOZP – Přílohy Divadla pod Palmovkou 9. Divadelní slovníček

3

Slovo úvodem Zodpovědní pořadatelé kulturních akcí jsou si plně vědomi, že svým návštěvníkům neposkytují pouze jejich duševní uspokojení a relaxaci, ale jsou zároveň povinni všem hostům v hledištích a sálech, stejně jako vystupujícím umělcům zajistit naprostou bezpečnost před jakoukoliv neočekávanou událostí. Dnes už je samozřejmostí, že v každém divadle, které ctí stanovená pravidla, najdeme nejen požární řád, ale i místo pro požární asistenci. Ze strany hasičů je to služba dobrovolná a bezpochyby užitečná. Hlídky jsou pravidelně na svou činnost připravovávány osobami odborně způsobilými. Není však nikdy na škodu si zavedená pravidla zopakovat. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska vám nabízí brožuru, která se rozhodně nechce stavět do role nějakého předpisu či nařízení. Má za cíl stát se pomocníkem tam, kde některé zkušenosti chybí nebo si je někteří z vás budou chtít jen tak osvěžit. Na následujících stránkách se můžeme nechat zavést do dějin, které na historických faktech ukazují, že se nedůslednost v požární ochraně tvrdě nevyplácela. Zvláště při požárech divadel docházelo nejen k velkým materiálním škodám, ale bohužel i v mnoha případech také k celkem zbytečným obětem. Osvětlení pomocí otevřeného ohně vystřídaly plynové lampy a elektřina. Nebezpečí měnilo svou tvář. Ani rozšířené zavádění nehořlavých materiálů nezabránilo, abychom zůstali klidnými. Záludnost vzniku požáru si uvědomovali i naši předkové. Při zakládání hasičských sborů si mezi prvními úkoly stanovovali prevenci v divadlech, při různých kulturních a společenských akcích a časem také v biografech. Znění paragrafů se postupně měnilo. S těmito změnami se máte možnost seznámit v dalších kapitolách knihy, kterou držíte v ruce. Jistě, že největší váhu však budou mít ta ustanovení, která jsou dnes platná a podle kterých se řídíme. Z nich pak vycházejí i přílohové materiály, které vám jsou nabízeny, jako možné vzory. Přál bych vám, aby „Hasič v divadle“ se pro vás stal vítanou příležitostí, jak si rozšířit knihovničku metodických pomůcek vašeho sboru, které je dobré mít vždy po ruce.

Ing. Karel Richter, starosta SH ČMS

4

Velké požáry divadel Chtělo by se napsat, že požáry postihují divadla od samotného jejich vzniku. Navzdory obecně rozšířenému povědomí ale tomu tak není. V dobách antických byla divadla kamenná jak stavbou, tak i jevištěm a hledištěm. Neměla ani kulisy, které by mohly shořet. Divadla nebyla vytápěná, neměla zastřešení, osvětlení sice obstarával otevřený oheň, ale i při případné nehodě nemělo vlastně co hořet a problém se zakouřením prostoru pro diváky se nekonal. Téměř ideální protipožární opatření. Důkazem je patrně nejstarší, asi dva a půl tisíce let staré, doposud stojící Dionýsovo divadlo pod aténskou Akropolí. Posléze přibývalo v divadlech více dřevěných součástí, hlavně na zastřešení, sedadlech, lóžích apod. Dřevo nechybělo ani ve známých římských divadlech, jakými bylo Marcellovo, Flaviovo nebo Balbovo divadlo. To už ale v Římě fungoval stálý požární sbor, který měl bezpečí diváků i aktérů na starosti. Když uvážíme, že Marcellovo divadlo bylo pro 30 000 diváků a do Flaviova kolosea se jich posadilo na 50 000 a bezmála jednou tolik mohlo dění sledovat ve stoje, tak to byla zodpovědnost značně veliká. Křesťanská doba dlouho divadlům moc nepřála a první středověké hry se hrály, kde se dalo. V roce 1526 se v první divadelní scénu změnil norimberský kostel sv. Marty. První stálé divadlo se objevilo až v Benátkách v roce 1579. Benátky se staly místem významných divadelních scén. V roce 1584 dóžecí město vybudovalo první kamenné divadlo a v roce 1637 zde vzniklo i prvního operní divadlo – Teatro San Cassino. Od počátku prvních stálých scén v zastřešených objektech však existuje i stálé požární ohrožení. V roce 1774 v Benátkách shořelo do základu divadlo San Benedetto. Společnost, která ho spravovala, se rozhodla vybudovat si vlastní novou operní budovu na pozemku Campo San Fantin. Z dvaceti předložených architektonických plánů vybrala komise projekt Gian Antonia Selvy. Stavební práce začaly v červnu 1790, pokračovaly s neuvěřitelnou rychlostí a už po dvou letech bylo divadlo zpřístupněno veřejnosti. Teatro La Fenice bylo slavnostně otevřeno 16. května 1792 operou italského skladatele Giovanni Paisiella s názvem I Giuochi di Agrigento. Na tomto divadle chci ukázat, že stánky Thálie nemohou být před požáry nikdy v klidu. La Fenice stojí západně od Piazza di San Marco. Po proslulých vodních kanálech je k němu asi cesta nejrychlejší a nejkrásnější. Po obou březích jsou kanály zdobené 5

reliéfy bájného ptáka Fénixe, vstávajícího z popela - symbolu divadla. A stejný osud byl divadlu také předurčen. Jeho zrození i život byly předznamenány popelem a znovuzrozením. La Fenice vyhořelo čtyřikrát. Poslední požár byl nejničivější a vypukl v době, kdy už by se to skoro neočekávalo, v roce 1996. Z divadla zůstaly prakticky jen obvodové zdi. Tak ničivé nebyly ani dva požáry tohoto divadla v 17. a jeden v 18. století. Požár v roce 1996 vznikl v průběhu prací na generální rekonstrukci divadla a jeho ohnisko bylo v hledišti. Při vyšetřování bylo obviněno několik stavbyvedoucích za nedodržování bezpečnostních předpisů a chaos na staveništi. Škoda, která na budově vznikla, byla obrovská. Divadlo muselo být prakticky celé znovu postaveno (rekonstrukce byla dokončena v roce 2003). Jediným štěstím bylo, že historický mobiliář byl v době požáru mimo staveniště. I tak však došlo ke zničení všech historických fresek a maleb, a to, co naleznete na místě nyní, je vlastně novodobá stavba bez patosu historie. V průběhu vývoje světové divadelní scény stále větší návštěvnost divadel a vývoj scénických efektů zvyšovalo požární nebezpečí. Hlavním ohniskem požáru se až do zavedení elektrického osvětlení stávaly zdroje světla z otevřeného ohně. V moderní době pak začala pro změnu zlobit poškozená elektroinstalace. Při stavbě budov nebylo zajištěno řádné zabezpečení únikových cest a katastrofy doprovázela vzniklá panika. Tragické bylo, že ani herci ani garderobiéři neměli kam utéct. Postupným vývojem se začalo přihlížet i k náležitým bezpečnostním opatřením. Přístup k stavbám divadel byl lehkomyslný a dokonce i slavné Shakespearův Globe otevřený v roce 1599 byl jednou z nejohroženějších budov v Londýně. Čtrnáct let po uvedení do provozu (1613) divadlo Globe do základů vyhořelo, ale vzápětí bylo vybudováno nové. Oheň způsobilo dělo, ze kterého vystřelili při představení, a střela zapálila doškovou střechu. Ironií osudu je, že po krátké existenci shořela 12. listopadu 2005 stejnojmenná celodřevěná kopie shakespearovské scény v pražských Holešovicích. Z původní stavby zbyla pouze kostra. Díky rychlému zásahu hasičů bylo zachráněno alespoň sousedící Maroldovo panorama a další objekty. První podrobnou zprávu o požáru divadla máme z dánské Kodaně z 19. června 1689. Stačilo, aby na pódium vjel bůh války Mars s práskajícím ohňostrojem a olejovými barvami zkrášlené dekorace začaly hořet. V nastalé panice bylo mnoho osob zároveň ušlapáno. Stačilo údajně jen patnáct minut a divadlo se přeměnilo 6

v popel. V plamenech zůstalo 290 osob a dalších 70 lidí zemřelo na následky zranění. Zajímavostí je, že prvním velitelem hasičského sboru (60 mužů a osm stříkaček) v Paříži byl v roce 1704 Francois Dupirier du Mourie, který sice dostával služné, avšak zároveň zůstával hercem Théatre Francais. Stal se tak prokazatelně prvním hasičem ve spojení s divadelní scénou. Byl mimo jiné vynálezcem vylepšené stříkačky. Další velký požár divadla vypukl v Amsterdamu 11. května 1772 o půl deváté večer. Přesto, že dveře musely být otevírány násilím sekyrami, zahynulo „pouze“ 16 lidí. Dne 12. listopadu 1778 ve španělské Zaragoze. Divadlo bylo sice zabezpečeno, ale až na galerii. V dýmu a v panice zahynulo 60 lidí a dalších 17 jich zemřelo v následujících dnech. Na účtu požáru zůstalo také 72 lidí s těžkým zraněním. Velké divadlo ve francouzském Nantes vzplanulo 24. srpna 1792. Z jeho trosek bylo vyproštěno 7 mrtvých těl technického personálu. Na 70 obětí si vyžádal požár divadla 2. prosince 1811 v severoamerickém Richmondu. Tragickým se stal požár divadla v čínském Kantonu v roce 1845. Z požářiště bylo vyhrabáno 1 300 mrtvých a z 2 000 raněných zemřelo ještě na 300 lidí. V roce 1846 zahynula stovka lidí při požáru Královského divadla v kanadském Quebeku. 63 mrtvých a 200 těžce raněných jsou výsledkem požáru divadla 23. února 1847 v německém Karlsruhe. Výčet požáru je dlouhý. Některé se obešly bez obětí, jinde si plameny vybraly nejvyšší daň. U nás nejznámější je požár Národního divadla v pátek 12. srpna 1881. Skvělá stavba, na niž se skládal celý národ s velkou podporou Habsburského domu, vyhořela krátce po svém provizorním otevření 11. června 1881. „Máme v divadle všechny prostředky k zamezení a potlačení ohně,“ prohlásil ředitel městské pojišťovny Svoboda. „Schází už jen dobrý hromosvod!“ Ten se snažili v osudový den instalovat klempíři firmy Deckert a Homolka. Na střechu si vynesli plechová kamínka s dřevěným uhlím na ohřívání pájedel. Začalo však pršet a započatá práce byla přerušena. Jeden z pomocníků nalil do kamínek vodu a žhavé uhlíky vysypal do měděného okapového žlabu. Po osmnácté hodině ucítil divadelní hlídač Jan Kořínek na čtvrté galerii kouř. Seběhl dolů a spustil telegrafní automat signalizující požár. Hasičům byl požár hlášen v 18.40 hodin telegrafem v Poštovské ulici. Až po potvrzení zprávy konduktérem tramvaje v sedm hodin, bylo posláno pro koně. Na požářiště hasiči dojeli v 19.35 hodin. První přijela stříkačka ze Smíchova a druhá z Veleslavína. Čerpaly vodu z Vltavy, protože v hydrantech byl nízký tlak. 7

V Myslíkově ulici totiž praskla roura. Ironií osudu bylo, že zbrusu nová, v Anglii zakoupená, v Čechách v té době nejvýkonnější parní stříkačka byla v tu dobu po zkouškách rozebrána. Koně ji k silně rozrůstajícímu se požáru přitáhli kolem 20.00 hodin. Ve zmatku však hasiči zapomněli jak na uhlí, tak na dříví. Budova hořela celou noc a nepomohl ani silný déšť. Usilovně se hasilo do tří hodin ráno. Zásah byl poznamenán značnou organizační neschopností při hašení velkého objektu. Oheň se nevyhnul ani brněnským scénám. Na počátku února 1870 vypukl oheň na tehdejším Zelném trhu v domě č. 1 patřícím kupci Böhmovi a ostrý vítr roznášel jiskry i na sousední domy, zejména na střechu Vokurkovy kavárny a na domy č. 12 a 14 na dnešní ulici Masarykově. V divadle na Zelném trhu bylo právě představení. Vznikla panika a úsilí ředitele divadla, aby publikum zachovalo klid, bylo marné. Herci odmítli pokračovat v hraní a obecenstvo utíkalo pryč. Šíření požáru usnadňoval mráz a jeho likvidaci znemožňovala zamrzající voda. Přesto se požár podařilo zvládnout a shořela jen střecha nad kupeckým domem. Avšak ve zmíněném divadle na Zelném trhu 23. června 1870 vypukl požár a z divadla zůstaly jen holé zdi. Brno potom čekalo na nové divadlo Na hradbách celých dvanáct let. Za největší světovou katastrofu požáru divadla je považován požár divadla Iroquss Theatre Chicago. Odpoledne 30. prosince 1903 sledovalo třináct set diváků pantomimu Modrovous. Ve druhém jednání vypukl náhle za scénou oheň. Příčinou byl zkrat elektrického osvětlení jeviště. Když pod dekoracemi na scéně vyšlehly plameny, vykřikl někdo: Hoří! Obecenstvo okamžitě zachvátil neklid, jenž brzy přerostl v paniku. Azbestová opona, která má v podobných případech oddělit jeviště od hlediště, nešla spustit dolů. Než bylo možno vůbec začít s hašením, přeskočily plameny do prvních řad hlediště. Lidé se zoufale snažili ohnivému peklu uniknout. Nedávno otevřená budova byla dokončená jen zdánlivě. Právě nouzové východy a požární schodiště zůstaly nedostavěny. Některá požární schodiště končila až pět metrů nad zemí. Kdo na nich hledal spásu, učinil náhle krok do prázdna nebo byl tlačícím se davem smeten do hlubiny. Stovky diváků se tlačily dvěma východy. Mnoho lidí upadlo a dav je ušlapal. Diváci z horních řad neměli téměř žádnou naději, že uniknou ven. Řada z nich zahynula bolestivou smrtí udušením v hustém dýmu. V nádherné budově z mramoru a žuly zahynulo toho večera na šest set lidí. Tuto smutnou bilanci mohla policie a hasiči učinit okolo desáté hodiny večerní, když se konečně podařilo oheň utlumit. Mezi mrtvými byla řada mladých žen s dětmi pod deset let. Divadlo ještě hořelo, když záchranné čety narazily na asi dvanáct zlodějů, 8

kteří přišli rabovat. Vyzbrojeni velkými koši měli tučnou kořist: ulehčovali mrtvým od šperků, hodinek i peněz. Při slavnostním otevření bylo divadlo oslavováno jako požárně absolutně bezpečná budova. Investoři se údajně poučili z těžkého požáru divadla v Nice roku 1880 a z požáru Ringtheateru ve Vídni, jemuž padlo v roce 1881 za oběť více než čtyři sta padesát životů. Použili nehořlavé materiály jako žulu a mramor. Další bezpečnostní opatření, jako například železnou oponu, začali v USA používat až mnohem později. V Evropě platily již tehdy jiné předpisy: divadelní budovu muselo být možno vyklidit během čtyř minut. Předpisy stanovily dostatečný počet nouzových východů a požárních klapek, aby se zabránilo zaplnění prostoru dýmem. Z dalších velkých požárů se nejvíce hovoří o požáru Theatre Temporaire v Paříži (1897, 124 obětí), Boyertown Rhodes Opera House (1903, 170 obětí), Flores Theatre Acapulco, Mexiko (1909, 250 obětí), Valence-sur-Rhone, Francie (1919, 80 obětí), divadlo Diana, Miláno (1921, 31 obětí), Teatro de Novedades, Madrid (1928, 50 obětí a 200 zraněných). Seznam požárů divadel těžko kdo sepíše. Podle londýnské publikace Edwina Sachse Morden Opera Houses and Theatres z roku 1898 je statistika požárů divadel následující: 1882 – 47, 1883 – 44, 1884 – 40, 1885 – 25, 1886 – 36, 1887 – 37, 188 – 36, 1889 – 50, 1890 – 48, 1891 – 35, 1892 – 51 …. Podle americké statistiky National Fire Protection Association za léta 1897 až 1930 bylo za tuto dobu zaznamenáno jenom ve Spojených státech 826 požárů divadel. V Evropě jich bylo 781. A nejčastější příčiny: kouření, závady na elektroinstalaci, na topení a další. V Čechách by se dalo vzpomínat na požáry stánků Thálie v Praze, Pardubicích, Českých Budějovicích a jinde. Jeden z posledních požárů byl požár divadla v Žamberku v noci z 8. na 9. února 1991 nebo již vzpomenutý požár pražského divadla Globe v roce 2005. Ze světových scén snad v poslední době nejvíce potrápil požár nejslavnější rakouské divadlo vídeňský Burgtheater 1. prosince 2005. Plameny se však naštěstí podařilo včas uhasit a nikdo nebyl zraněn. Naopak 28. září 2008 zničil požár budovu Národního divadla v centru egyptské Káhiry. Šest lidí, včetně tří hasičů bylo při této události zraněno. Ale nejsou to pouze divadla, která červený kohout umí pěkně poničit a tvrdě změnit osudy lidí. Vzpomeňme jen namátkou některé největší požáry kulturních zařízení. 28. listopadu 1942 - požár v nočním klubu v americkém Bostonu zabil 490 návštěvníků. 9

13. listopadu 1960 - při požáru v kině v Sýrii zemřelo 152 osob. 1. listopadu 1970 - na diskotéce u Grenoblu ve Francii uhořelo 146 lidí. 18. února 1977 - zřejmě nejhorší požár v historii Číny se odehrál v kině ve městě Ili - uhořelo 694 osob, z toho 597 dětí. 28. května 1977 - v nočním podniku Beverly Hills Supper Club v Southgate v USA uhořelo 161 lidí. 19. srpna 1978 - příčinou požáru kina v Abadánu v Íránu bylo žhářství - podle některých zdrojů zemřelo přes 400 lidí. 25. listopadu 1994 - ve městě Fu-sin v čínské provincii Liao- ning vyhořela diskotéka I-jüan; zahynulo 233 osob. 8. prosince 1994 - při požáru v kinosále ve městě Kche-la- ma-tchaj v Číně uhořelo 325 osob, většinou dětí. 19. března 1996 - na předměstí Manily na Filipínách uhořelo v nočním podniku 152 osob. 21. února 2003 - požár, který vypukl na koncertu rockové skupiny Great White ve West Warwicku na východním pobřeží USA si vyžádal téměř stovku obětí.

Předpisy v zrcadle doby Desítky let na našem území platily zákony přijaté v dobách Rakouska-Uherska. Jedním ze stěžejních byl zemský zákon vydaný dne 27. března 1887 o tom, jak se mají stavěti nová divadla, jak se mají zařizovati a provozovati divadla vůbec, dále jak se koná úřední služba inspekční a jak se v nich dohlíží k opatřením bezpečnostním. Stanovil, že Nová divadla smějí být zbudována tak, aby na všech stranách stála volně a byla od sousedních budov nebo jejich hranic vzdálena alespoň 15 metrů. Pouze u menších divadel (do 600 sedadel) se povolovala výjimka, že divadlo může být zadní stěnou jeviště přistaveno k sousedním budovám, od nichž musí být oddělena silnou protipožární zdí. Jeviště i s prostorem pod ním musí být odděleno od hlediště plnou zdí a v této zdi je mimo otvor proscénia povolen pouze jeden spojovací otvor, který musí být opatřen spojovacími dveřmi.

10

Otvor proscénia musí být opatřen neprůhlednou, před ohnivzdornou oponou, která nesmí propouštět plyny vzniklé hořením a pro její upevnění musí být použito pouze kovových součástí. Nesmí být obložený dřevem ani jinými snadno hořlavými látkami a čalounění musí být všude přilepeno. Oddělení pro herce (šatny, zkušební prostory a kostymérny) musí být odděleny a spojeny klenutými chodbami, protipožárně zabezpečenými. Aby při požáru, který by vznikl na jevišti, mohly hořením vyvinuté plyny unikat volně, musí být strop opatřen jedním nebo dvěma otvory vedoucími ven (komíny), jejichž průřez má být alespoň 40. díl plochy jeviště. Uzávěry těchto otvorů musí se dát lehce otevřít a od nich vedoucí drátěná lana mají být umístěna u přístroje pro vytahování opony. Stroje a lešení na jevišti, v provazišti a prostoru pod jevištěm, táhla pro kulisy apod. mají být zhotoveny z nehořlavé látky nebo musí být dokonale impregnované. Dekorací a jiných částí zařízení jeviště (mimo nábytku a rekvizit) mohou být na jevišti použité jen tehdy, když dotyčná surovina byla před jejich zhotovením impregnována. Kolem hlediště musí být pro přízemí a každé pořadí zřízena požárně bezpečnostní chodba, klenutá a nejméně 2,5 metrů široká, s přístupem ke schodům vedoucím k východu. Jak oddělení pro obecenstvo, tak i vedlejší místnosti jeviště mají být ve všech podlažích opatřené přiměřeným počtem rovnoramenných ohnivzdorných schodů, které vedou přímo na ulici. Tyto schody nesmějí být spojeny s chodbami druhého pořadí, vyjma pořadí lóží, musí být nejméně 1,5 metrů široké, ohnivzdorné a zabezpečené před sesutím (podklenuté). Východů z hlediště musí být tolik, aby zcela obsazené hlediště mohlo být za běžného provozu úplně vyprázdněno ve čtyřech minutách. Pro členy orchestru a nápovědu musí být zřízen zvláštní východ, který nesmí vést ani přízemím a ni prostorem pod jevištěm. Na obou vnějších podélných zdech, pokud možno tam, kde hlediště hraničí s jevištěm, mají se zřídit železné žebříky nebo zazdít železné příčky, aby se v případě požáru hasiči dostali co nejdříve na střechu. Z důvodů požární bezpečnosti je v divadlech zakázáno kouření. Na dodržování protipožárních opatření dohlíží místní divadelní komise, kterou jmenuje zemský úřad.

11

O elektrických zařízeních v divadlech pojednával výnos ministerstva veřejných prací z 26. 1. 1923, čís. 45.464/XVIII. Požárně bezpečnostní předpisy pro kina platila dlouhá léta a vyšla v příloze A. nařízení ministerstva vnitra z 18. 9. 1912, čís. 191 ř.z. vydaného ve shodě s ministerstvem veřejných prací. Tato příloha obsahuje stejné požárně bezpečnostní předpisy jako pro divadla a zvláštní předpisy pro promítací kabinu. Tato kabina podle nich musí být od hlediště a jiných místností ohnivzdorně oddělena, přiměřeně veliká, opatřená vhodnou ventilací a měla by mít úplně oddělený vchod s ohnivzdornými dveřmi. Otvory pro promítání musí být opatřeny železnými šoupátky, která musí fungovat tak, aby se při vznětí filmu otvory automaticky uzavřely. Zdroj světla pro promítací přístroj musí být umístněn ve skříni z ocelového plechu s dvojitými stěnami a ohnivzdornou vložkou proti žáru. V promítací kabině musí být vždy potřebné hasivo.

Dalším opatřením požární bezpečnosti bylo ustanovování požárních hlídek. Jejich činnost byla ujednocena v předpisech vytvořených Technickou komisí ZÚHJ KČ v prvním vydání z roku 1893 (Počátky) pod redakcí Jakuba Aloise Jindry a ve druhém vydání z roku 1897 (Kamenici nad Lipou). Následující citace je z prvního sešitu Hasičské knihovny Zemské ústřední hasičské jednoty Království českého, třetího opraveného vydání z roku 1908 (Horažďovice). Návod jak konati prohlídky v příčině ohně (výběr) Adolf Seidl Požární odbor má nejméně jednou za rok konati prohlídku veškerých budov, aby vypátral vady ohněm nebezpečné a dohlédl na přípravy hasicí. Nařizuje tak již zemský zákon z 25. Dne měsíce května 1876 v § 8. Při podrobné prohlídce budov všímej si komise mimo opatření, která jsou předchozími řády přímo nařízena, zvláště i těchto otázek: Jsou veřejné budovy i stavení výše položená opatřeny hromosvody? Jsou veřejné a obecní budovy pojištěny?

12

Místnosti zábavní. Je východů s důstatek? Lze otvírati dvéře směrem ven? Nejsou v oknech mříže? Jsou pavlače a balkony s důstatek pevné? Chodby a schody ohnivzdorné, dosti široké a opatřené zábradlím? Nejsou chodby zataraseny nářadím? Je osvětlení bezpečné? Jsou ochranná světla (při osvětlení plynovém nebo elektrickém) náležitě umístěna? Divadla. (Mimo předchozí.) Je pro herce východ přímo z jeviště? Jest jeviště odděleno od hlediště ohnivzdornou zdí? Jest opatřeno ohnivzdornou oponou? Nejsou lampy nebo pohyblivá ramena plynová umístěna mezi vznětlivou dekorací divadelní? Nejsou petrolejové svítilny umístěny nad hlavami obecenstva? Jest za jevištěm káď s vodou, nádoba s pískem a ochranná houně? Koná se při představeních hasičská hlídka? Jest vyvěšen divadelní řád? Chodby. Mají chodby v budovách o poschodí omítnuté stropy? Nejsou chodby zataraseny nářadím? Schody. Jsou ohnivzdorny (z ohnivzdorné látky neb aspoň podklenuty)? Jsou odděleny od půdy ohnivzdornými dveřmi? Jsou s důstatek široké, mají bezpečná odpočívadla a zábradlí? Slavnostní osvětlení, ohňostroje. Nebývají záclony, vznětlivé ozdoby a průsvitníky zavěšovány v dosahu plamene? Jsou svítilny opatřeny kovovými držadly a zavěšeny bezpečně?

Řád hotovosti, stráží a hlídek (výběr) Josef Hubálek IV. Hlídka v divadle 50. Obecní úřad má právo z příčin obecné bezpečnosti, jakož i z příčin požární policie ustanoviti, že větší shromáždění lidu v místnostech uzavřených jen tenkráte se smí uskutečniti, když postaráno jest o hlídku hasičskou a nevyhnutelné ochranné náčiní. 51. Obecní úřad sám k tomu dohlédá, by ten, kdo divadelní představení pořádá, se postaral v čas o hasičskou hlídku do divadla; za tou příčinou nařizuje místní i kočující společnosti, by oznámily sen a hodinu každého představení velitelství sboru dobrovolných hasičů. 13

52. Divadelní hlídku ustanovuje velitel sboru. Členové mají právo hlásiti se k ní dobrovolně. Nemůže-li někdo nařízené hlídky se zúčastniti, musí se bez meškání omluviti, aby místo něho mohl se vyslati jiný člen. 53. Divadelní hlídka dostaví se do divadla v úplné zbroji půl hodiny před počátkem představení. Členové její prohlédnou opatrně divadelní místnosti, povšimnou si zejména východů, chodeb, schodišť, osvětlování, topení a ohledají pečlivě veškerá bezpečnostní opatření. 54. K ochrannému nářadí v divadlech náleží nezbytně: přenosná nebo berlová stříkačka, nádoby na vodu, mokrý hadr, nádoba s pískem nebo popelem, ochranná houně, opěrací řebřík a plácačka, mající na druhém konci hák. 55. Toto nářadí musí býti po ruce a dle svého účelu buď v hledišti nebo na jevišti umístěno. Členové hlídky buďte dokonale obeznámeni, jak s ním jest scházeti dle úpravy divadla a místních okolností. 56. Ochranné nářadí si opatřovati a je v dobrém stavu udržovati jest povinností divadelní správy. Nelze-li toho dosíci, opatří je obec sama. 57. Nenajde-li vůdce divadelní techniky bezpečnostní opatření v pořádku nebo shledá-li vady a nedostatky v úpravě divadla, upozorní bez meškání na tyto věci správce divadla a žádá za neprodlenou nápravu. Kdyby následkem těchto nedostatků a vad hrozilo obecenstvu vážné nebezpečí, má vůdce hlídky právo žádati, by představení bylo odloženo nebo přerušeno na tak dlouho, pokud hrubé nedostatky nebudou odstraněny. 58. Vůdce rozdělí mužstvo k hlídce na jeviště, do přízemí, u jeviště, k zadnímu vchodu a na galerii. Jednotlivci zaujmou z pravidla místa nedaleko východů nebo na místech důležitých. Vůdce hlídky koná dle možnosti obchůzky uvnitř divadla i kolem něho. Členové hlídky nestojí mezi obecenstvem, ale na takovém místě, odkud by měli po svém obvodu dostatečný přehled a odkud by v případu potřeby snadně dostati se mohli buď k východu nebo k různým místům svého obvodu. 59. Hlídka všímá si v divadle každé maličkosti, která by mohla způsobiti oheň. Netrpí, by lampy stavěly a připevňovaly se blízko dekoračních předmětů, by hořící svíce lepily se za jevištěm stolech, druhdy mezi hromadami odloženého šatstva a jiných vznětlivých potřeb, aby na dřevě zapalovaly se ohně a ohňostroje, by na jevišti stály nebo visely lampy na místech, kde přecházejí hrající osoby a p. 60. Nebudiž dovoleno, by divadlo se přeplňovalo, na galerii mnoho mládeže se tlačilo a obecenstvo by vystupovalo na sedadla. 14

61. Po čas hry i v přestávkách pozorují členové hlídky pilně lampy, lustry, dekorace a hrající osoby, by rychle mohli přiskočiti a přispěti, kdyby bylo třeba jejich pomoci. 62. Divadelní hlídka nesmí dopustiti, by se v divadle kouřilo, s ohněm neopatrně zacházelo, a hledí zabrániti vůbec všemu, co by jakýmkoli způsobem ohrožovalo osobní bezpečnost shromážděného obecenstva. 63. Člen hlídky upozorňuje zdvořile každého, kdo jedná proti policejnímu řádu; na toho, kdo nedbá šetrného upozornění, stěžuje si vůdci hlídky. Vůdce jest povinen dotčenou osobu ještě jednou zdvořile, ale důtklivě napomenouti; kdyby však opětně neuposlechla, toto sobě osvědčiti a do služební knížky zapsati k dalšímu šetření a jednání. Divadelní hlídka nesmí se dáti za žádnou příčinou s někým do hádky. 64. Vážné stížnosti o nešetření policejních předpisů v divadlech podává velitel hasičského sboru obecnímu úřadu. 65. K usnadnění divadelních hlídek vyvěsí obecní úřad přiměřený divadelní řád u vchodů do divadelních místností. 66. V přestávkách nesmí divadelní hlídka vzdáliti se z divadla; vůbec musí míti na paměti, že v divadle není pro zábavu, ale za povinností velmi důležitou. Veškeré její smysly nechť jsou v činnosti a paže povždy uchystány k ráznému přispění. Hasičská hlídka musí býti si vědoma ustavičně dvou věcí: musí věděti, jak se zachová v té nebo oné příhodě, by nebezpečí rychle bylo odstraněno. 67. Po skončeném představení posečká hlídka v divadle tak dlouho, až obecenstvo se rozejde. Potom prohlédnou její členové ještě jednou veškeré divadelní místnosti, a když u její přítomnosti lampy byly zhasnuty, teprve se vzdálí. Zprávu o hlídce vepíše její vůdce do služební knížky a odevzdá ji veliteli. 68. Stane-li se při představení nehoda, která nemůže míti na bezpečnost přítomného obecenstva žádného škodného účinku, možno-li zamlčme a skryjme ji před očima obecenstva. Nelze-li tak učiniti, předejděme možnému postrachu rázným zakročením, neohlížejíce se pranic na divadelní etiketu. Zejména herci nesmějí v žádné příčině dáti příklad bázně. 69. Nastane-li opravdové nebezpečí, potom přiloží se hned ruce k dílu. V očích obecenstva třeba však velikost nebezpečí mírniti, jinak bychom mimovolně přispěli k obecné hrůze a zhoubnému zmatku. Obecenstvo snažme se za každou cenu zachovati při rozvaze a chladné mysli. 70. Nastane-li poplach, jest první prací divadelní hlídky, aby otevřela veškeré východy; je-li divadlo v přízemí i okna. 15

Otevřenými východy vychází nejen obecenstvo, ale jimi proudí též do místnosti čerstvý vzduch, jehož jest nezbytně třeba k dýchání. Oheň nehubí životů v divadle, ale nedostatek vzduchu a kouř. Jakmile obecenstvu zjednán volný odchod, postará se vůdce divadelní hlídky požárním automatem, telefonem, jedním členem svého mužstva nebo jinou spolehlivou osobou o rychlé vyplašení hasičského sboru a přikročí s ostatními členy hlídky k práci obhajovací a hasičské. 71. Hořící dekoraci uhasíme mokrým hadrem, udupáním, ochrannou houní nebo politím. Možno-li, strhněme ji rychle k zemi, by plameny nemohly se rozšířiti na okolní předměty. Hořící líh, olej, petrolej hasíme pískem, popelem nebo rychlým pokrytím ochrannou houní. Hoří-li na někom oděv, obalme jej rychle ochrannou houní; při tom jest dobře, povalíme-li ohroženou osobu prve k zemi. Aby se mohlo rychle přispěti ochrannou houní, musí býti hasičské hlídce vždycky po ruce a přiměřeně složená.

Poz. Pokud se hovoří o „policejních předpisech“, míní se tím především Zákon, daný dne 25. května 1876, kterýmž se vydává řád policie v příčině ohně pro království České

Návrh divadelního řádu Adolf Seidl DIVADELNÍ ŘÁD Pro ochotnické divadlo v………….. 1. Navštěvovatelé divadla odebeřtež se na místa, která jim zřízenci divadelní vykáží. Není dovoleno setrvávati ve skupinách na chodbách. 2. Do hlediště vstupuje se s hlavou obnaženou; i dámy před početím hry sejmou klobouky. 3. Vrchní šat lze odložiti v šatně; poplatek za osobu činí…. haléřů.

16

4. Při hře budiž uchováno ticho. Projevuje pochvalu, zachovej každý slušnost. Zakázáno jest hlučně projevovati nelibost (hvízdáním, syčením apod.) pod následky § 11. Císařského nařízení z 20. dubna 1854. Děti nemajíc ani 4 let nebuďte brány do divadla. 5. Není dovoleno, by kdokoli vkročil do oblékáren herců, na jeviště a provaziště. 6. Přísně se zapovídá, by v budově divadelní (v hledišti, v šatnách i na chodbách) kdokoli kouřil, doutník zapaloval neb odhodil anebo jakkoli jinak zacházel s ohněm. Kdo by jednal proti tomuto nařízení, bude potrestán dle § 452. trest. zákona pokutou nebo vězením. 7. Zaujav místo v divadle, povšimni si každý, kde jest nejbližší východ (východ ochranný) a stanoviště nejbližší hasičské hlídky. K hlídce obrátiž se ve všech záležitostech bezpečnostních. Kdo by ochuravěl, obrať se na nejbližšího zřízence divadelního nebo policejního nebo k hasičské hlídce. 8. Z divadla odcházej obecenstvo klidně bez chvatu. 9. Vznikne-li nebezpečí ohněm poblíže divadla nebo v domě divadelním, zachován buď úplný klid. Obecenstvo vzdaluj se bez přílišného chvatu nejbližšími mu východy. Na chodbách a schodištích nikdo se nezastavuj; pro zapomenuté věci do hlediště ni do šatny nikdo se nevracej: ty budou divadelními zřízenci odvedeny k doručení policejnímu úřadu. Upozornění zřízenců divadelních i hlídky hasičské budiž přísně vyhověno. 10. Zhasne-li se při nebezpečí požáru plyn neb elektrické světlo, buď dbáno výpomocných svítilen, jež rozžaty jsou u všech východů (i o ochranných) a na chodbách. 11. Ve všech případech jest obecenstvu podrobiti se nařízením dozorstva.

Platná ustanovení zákona a předpisů Protipožární opatření v kulturních zařízeních a divadlech řeší: - obecně závazné právní předpisy ČR: a) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, b) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), c) Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce 17

- rezortní předpis pro bojovou činnost jednotek požární ochrany: Bojový řád jednotek požární ochrany: - vnitřní předpisy provozovatele kulturního zařízení Ad a) Vybraná ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 40/1994 Sb., zákonem č. 203/1994 Sb., zákonem č. 163/1998 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb., zákonem č. 237/2000 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb. a zákonem č. 267/2006 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: §1 Úvodní ustanovení (1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. (2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno. §4 Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií: a) bez zvýšeného požárního nebezpečí b) se zvýšeným požárním nebezpečím, c) s vysokým požárním nebezpečím (2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím považují činnosti

18

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, …. ,ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah (3) za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti d) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg.m-2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob. § 13 Preventivní požární hlídka (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)]. 1n) Zákon 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006 - zákoník práce 1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. (2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. § 14 zrušen § 15 Dokumentace požární ochrany (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. (2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.

19

§ 16 Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany. (2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. (3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi. (4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek. § 16a (1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně. (2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, 20

c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

Ad b) Vybraná ustanovení vyhlášky Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) § 24 Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních požárních hlídek") se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím. (2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok. (3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru. (4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu. (5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

21

Ad c) Vybraná ustanovení zákona 262/2006 Sb., zákoník práce § 13 odst. 2 písm. e) - musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy § 102 odst. 6 (6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí…..

Z bojových řádů Po reorganizaci požární ochrany začaly v padesátých letech vycházet bojové řády, které se podrobně zabývaly protipožárními opatřeními v kulturních zařízeních a v divadlech. Jejich vývoj nám přibližují ukázky z těchto řádů z roku 1957 a 1976. Pokud je srovnáváme se zněním současného bojového řádu, je zřetelné, že vývoj těchto pokynů dostává stále konkrétnější podobu.

Bojový řád požárních jednotek 1957 MV Ústřední správa státní požárního dozoru Stať 2. Hašení požáru v zábavních podnicích Hašení požáru v zábavních podnicích, zejména při programu, je spojeno s obtížemi, hlavně pokud jde o evakuaci a záchranu lidí. Při těchto požárech může dojít. - k rychlému rozšíření požáru v té části budovy, kde je umístěno jeviště a kde je nebezpeční rozšíření požáru s jeviště do hlediště a do podkroví - k velkému zakouření místností a vývinu vysoké teploty v nich - ke zřícení stropů nad hledištěm - ke vzniku paniky jak mezi herci, tak hlavně mezi diváky. Při požáru na jevišti je třeba: - vznikl-li požár po zvednutí bezpečnostní opony, tuto ihned spustit a zchlazovat ji ze strany hlediště - podle potřeby uvést do provozu (zapojit) sprchy a jiná zařízení 22

-

hořící dekorace spustit na podlahu provést průzkum v podkroví ze strany hlediště zasazovat proudy ze strany hlediště a současně chránit podlahu a boční prostory jeviště, jakož i vedlejší místnosti otevříti požární klapky, hrozí-li požár zjevně přechodem do hlediště a není-li dostatek sil a prostředků k zabránění tomu a také tam, kde hrozí silné zakouření hlediště naplněného diváky

Při požáru v hledišti je třeba nasazovati hlavní proudy do ohniska požáru a použít jich k obraně jeviště a podkroví a teprve potom nasadit proudy k ochraně jiných místností. Přitom je třeba: - spustit bezpečnostní oponu a při rozvinutém požáru neustále oponu ochlazovat - učinit opatření k ochraně zavěšených stropů a věnovati zvláštní pozornost těžkým lustrům a nepřipustit přetížení stropů - přezkoumat větrací soustavu - požár na jevišti anebo rozvinutý požár v hledišti hasiti proudy B Při požárech v zábavních podnicích je velitel zásahu povinen v nejkratší době organizovat a provésti evakuaci diváků z hlediště a učinit opatření proti vypuknutí paniky. Nejprve je nutno rychle odvést lidi z galerií, balkonů a kde je nejvíce hořlavin a kde silně stoupá teplota. Požární útok při požárech v zábavních podnicích nesmí rušivě zasahovat do záchranných prací a do evakuace lidí. Ke kladení hadicového vedení a k proniknutí až k ohnisku požáru je třeba použít služebních vchodů a východů, stabilních žebříků a snažiti se podle možnosti nepoužívat až do skončení evakuace hlavních cest pro evakuaci lidí. Oři hašení požárů v zábavních podnicích je třeba věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti nasazených pracovníků, kterým hrozí úraz elektrickým proudem, spadnutím různých ozdob, konstrukcí, kladek apod.

Bojový řád požárních jednotek 1976 MV Ústřední správa státní požárního dozoru Stať 3. Hašení požáru v zábavních podnicích

23

Při hlášení požáru v zábavních podnicích, zejména při programu, jde zejména o evakuaci a záchranu lidí a o zabránění panice mezi návštěvníky. Při těchto požárech může dojít: - ke vzniku paniky jak mezi herci, tak mezi diváky - k rychlému rozšíření požáru z té části budovy, kde je umístěno jeviště a do hlediště nebo do podkroví - k velkému zakouření místností a vývinu vysoké teploty v nich - ke zřícení stropů a těžkých lustrů nad hledištěm Při požáru na jevišti je třeba: - vznikl-li požár ihned spustit bezpečnostní oponu a ochlazovat ji ze strany hlediště - podle potřeby uvést do provozu skrápěcí stabilní hasicí zařízení - spustit na podlahu hořící dekorace - provést průzkum podkroví ze strany hlediště - zasazovat proudy ze strany hlediště, chránit současně podlahu a boční prostory jeviště, jakož i vedlejší místnosti - otevřít požární klapky, proniká-li kouř do naplněného hlediště nebo hrozí-li požár zjevně přechodem do hlediště Při požáru v hledišti je třeba nasazovat hlavní proudy do ohniska požáru a použít jich k ochraně jeviště a podkroví a teprve potom nasadit proudy k obraně jiných místností. Přitom je třeba: - spustit bezpečnostní oponu a při rozvinutém požáru neustále oponu ochlazovat - učinit opatření k ochraně zavěšených stropů, věnovat zvláštní pozornost těžkým lustrům a zabránit přetížení stropů namočením vodou - přezkoumat větrací soustavu - hasit požár na jevišti nebo rozvinutý požár v hledišti proudy B Při požárech v zábavních podnicích je velitel zásahu povinen v nejkratší době organizovat evakuaci diváků z hlediště a učinit opatření proti vypuknutí paniky. Nejprve je nutno rychle odvést lidi z galérií a balkonů. Požární útok při požárech v zábavních podnicích nesmí rušivě zasahovat do záchranných prací a do evakuace lidí, tj. ke kladení hadicového vedení a k proniknutí až k ohnisku požáru nepoužívat až do skončení evakuace hlavních cest pro evakuaci lidí; třeba použít k tomu služebních vchodů a východů a stabilních žebříků.

24

Při hašení požárů v zábavních podnicích hrozí zejména úraz elektrickým proudem, spadnutím různých ozdob, konstrukcí, kladek apod.

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu

Požáry v zábavních podnicích Metodický list číslo 38 Vydáno dne: 28. prosince 2005

I. Charakteristika 1) Zábavními podniky se pro účely tohoto listu rozumí budovy, kde se provozují diskotéky, herny, restaurace a kluby s hudební produkcí. Tento metodický list neřeší požáry při příležitostných akcích pořádaných mimo zábavní podniky. 2) Tento metodický list lze přiměřeně použít pro zásahy jednotek v zábavních podnicích spojené s výskytem dráždivých nebo dýmotvorných látek bez požáru. 3) Při zásahu v zábavních podnicích lze očekávat následující charakteristická nebezpečí zejména: a) ztráta orientace, b) intoxikace a udušení, c) popálení a opaření, d) úraz elektrickým proudem, e) chaotické až panické chování přítomných osob s možností jejich snížené rozlišovací schopnosti /vzhledem k možnému požití alkoholu a jiných omamných látek (drog)/a následného poranění resp. usmrcení (ušlapáním). 4) Zásah jednotky na požáry v zábavních podnicích je ovlivněn zejména: a) přítomností velkého počtu osob na relativně malém, ve většině případů až stísněném prostoru, časté je umístění těchto podniků v suterénech (sklepích) budov,

25

b) nedostatečným osvětlením uvnitř objektu, chybějícím nebo nefunkčním nouzovým osvětlením, c) náročností průzkumu a vyhledávání osob vzhledem k neznámému počtu a anonymitě návštěvníků zábavních podniků, d) složitými podmínkami pro záchranu a evakuaci (nebezpečí pádů osob na únikových cestách, nedostatečný počet únikových východů a jejich snížená průchodnost vlivem např. mechanických zabezpečovacích zařízení a uměle vytvořených překážek), e) vývinem značného množství toxických zplodin hoření z dekorací a zvukové izolace v objektech, zakouřením v místě vzniku požáru a jeho rozšířením v celém objektu, nedostatečnou až žádnou možností odvětrávání, f) možností rychlého rozšíření požáru do jednotlivých částí objektů vlivem velkého množství snadno hořlavých a hoření podporujících materiálů (dekorací), g) omezenou dostupností těchto objektů z hlediska jejich umístění v zástavbě a stavební členitosti (úkryty CO, výrobní haly, podzemní prostory apod.), h) tím, že se obvykle jedná o zásahy v noci. P II. Úkoly a postup činnosti Při hašení požáru v zábavních podnicích je nutné: a) průzkumem, kromě obvyklých informací, zjistit stav evakuace a její potřebu, b) organizovat průzkum uvnitř budovy, pokud možno více průzkumnými skupinami, zaměřený na vyhledávání ohrožených osob a označit místa, kde byl proveden průzkum, c) zvážit možnost provedení účinného hašení požáru již během evakuace, zajistit dostatečný počet sil a prostředků, aby bylo možno současně s prováděním evakuace provádět průzkum popřípadě hasit, d) zajistit spolupráci s odpovědnými osobami a policií, e) pokud evakuaci provádí jednotka, evakuaci přizpůsobit vzniklé situaci (tzn. odvádět evakuované bez ustrojení do prostoru chráněného před nepříznivými meteorologickými podmínkami, omezit evakuaci jen na část objektu apod.), evakuovat nejdříve osoby s různým druhem omezení pohybu, kontrolovat úplnost evakuace z ohroženého prostoru, f) zajistit odvětrání únikových cest (přetlaková ventilace), evakuované vyvádět mimo zásahové cesty nebo tak, aby jejich část byla stále volná pro potřeby zásahu, 26

g) evakuované soustředit mimo nástupní prostory jednotek, zabezpečit pro evakuované dle potřeby náhradní prostory nebo dopravní prostředky, zajistit přítomnost zdravotnické pomoci, h) zabezpečit kontrolu zasažených objektů (kontrola z vnějšího pláště objektu a prohlídka okolí). III. Očekávané zvláštnosti 1) Při požárech v zábavních podnicích je nutno počítat s následujícími komplikacemi: a) odhořívání, odpadávání a odkapávání materiálů v průběhu evakuačních a likvidačních prací, b) neochota spolupráce postižených osob při evakuaci s možností opětovného návratu osob do objektu se snahou zachránit (vyhledat) další osoby či osobní věci, c) agresivita přítomných osob, d) uzavření (regulace pohybu účastníků, výběr vstupného) či neprůchodnost únikových cest při příjezdu a v počáteční fázi záchranných prací, e) možnost výbuchu zplodin nedokonalého hoření při průniku do místností v členitém neznámém objektu, f) nepřehledná situace v počtech zachraňovaných osob a potřeba poskytování předlékařské první pomoci zachraňovaným.

Požáry v divadlech Metodický list číslo 39 Vydáno dne: 4. prosince 2006

I. Charakteristika 1) Součástí budov divadel jsou zpravidla prostory určené pro shromáždění nejméně 200 osob 1. V budovách divadel se zpravidla provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím 2. Rozsah vybavení divadel a jejich dispoziční řešení a vybavení je ovlivněno tím, zda jde o stálou scénu, divadlo s občasným provozem nebo o divadlo ve víceúčelové budově. Divadelní budovy jsou charakteristické svou dispoziční variabilitou, rozsahem zastavěného prostoru a

27

různorodostí využití prostorů, což má za následek obtížnou orientaci v budově, zejména v prostorech nepřístupných veřejnosti. 2) Největší nebezpečí z hlediska rozvoje požáru se vyskytuje na jevišti a v přilehlých prostorech v důsledku používání velkého množství různorodých, lehce hořlavých materiálů na dekorace, rekvizity a garderobu. Velká výška jednotlivých prostorů podporuje rychlou výměnu plynů a vznik komínového efektu, zejména v prostoru jeviště s provazištěm. Rychlému rozvoji požáru napomáhají různé šachty, které propojují jednotlivé prostory. Hořením značného množství lehce hořlavých materiálů, včetně plastických hmot, vzniká velké množství toxických zplodin hoření. 3) Pro jednotky je hašení komplikováno obtížnou přístupností k místu požáru, špatnou orientací v zakouřených prostorech a velkou koncentrací osob nejen v hledišti, ale i v zázemí jeviště. Obslužný personál se vyskytuje ve všech prostorech budovy. 4) Pojmy a definice prostorů a konstrukcí v divadlech, která podle velikosti divadla mohou obsahovat: a) kukátkové jeviště - jeviště ohraničené portálem, který vymezuje plochu jeviště, b) amfiteátrové jeviště - otevřené jeviště (může být uvnitř nebo i mimo budovu) je ohraničeno stavitelnými portály, c) pódium - vystavěné jeviště v sále, které postrádá portály a většinu technického vybavení, d) hlavní jeviště - prostor ohraničený portálem, na které mohou bezprostředně navazovat boční jeviště, zadní jeviště a předscéna (bývá mimo oponu a může být zakryto pevnou nebo oddělávací konstrukcí. Jeviště je ohraničeno textilními závěsy, které jsou upevněny na tzv. tazích; podlahu jeviště tvoří tzv. „jevištní mosty“ (stoly), které se mohou vertikálně pohybovat i několik metrů pod nebo nad úroveň jeviště. V bočních jevištích bývají „jevištní vozy“, kterými se nasouvají připravené dekorace na scénu. V jevištních mostech se nachází „propadla“ (otvory v podlaze jeviště jevištního mostu). Některá divadla jsou vybavena dodatečně montovanou „točnou“. Ovládání jevištních mostů, točny apod. je zpravidla kombinované (např. elektrohydraulické) a pod jevištním prostorem se může nacházet v nádržích i větší množství hydraulického oleje. Hlavní jeviště je směrem od hlediště odděleno soustavou opon (požární, hlavní – z těžkého textilu, revuální – látková umělecky dotvořená a tylová – průhledný textil),

28

e) provaziště - prostor nad hlavním jevištěm opatřený kovovým roštem s kladkami závěsných lan a tahových tyčí, který slouží k zavěšení dekorací a manipulaci s nimi a k obsluze dalších technických zařízení zde instalovaných (osa tyče jevištních tahů nejméně 4,5 m nad hranou portálu, systém vyvažování břemen zpravidla pomocí litinových závaží). Jevištní prostor (komín) probíhá celou výškou stavby až po střešní konstrukci, ve které bývají instalovány zařízení pro odvod kouře a tepla (dále jen „OKT“), SHZ apod.; nad portálem jsou po boku instalovány obslužné a technické lávky, které mají únikové komunikace mimo prostor požárního úseku, f) jevištní lávka - pavlačový ochoz kolem jeviště ve výši 1. nebo 2. podlaží divadelní budovy. Na jevištní lávce bývají instalována osvětlovací tělesa (reflektory) a je odtud obsluhováno provaziště, g) portál - architektonické rozdělení divadelního prostoru na hlediště a jeviště, tzv. portálovým oknem, v němž je ze strany jeviště umístěn mechanizmus oponového závěsu, h) portálová věž - vložená konstrukce na bočních stranách hlavního jeviště, která je do stran pohyblivá, i) horní portál (portálový most) - pohyblivá konstrukce nad hlavním jevištěm, která ohraničuje prostor jeviště, j) propadliště - část prostoru pod jevištní podlahou, kde se mohou nacházet zpravidla hydraulické mechanizmy ke zvedání a spouštění i větších plošných dílů; k) požární opona - požární uzávěr typu EW (vždy z nehořlavých hmot) oddělující jeviště od hlediště; uzavírání požární opony vždy po obou stranách portálů a u větších jevišť navíc nejméně z jednoho dalšího místa (zpravidla z přilehlé chráněné únikové komunikace), l) technická zázemí - navazují na prostory jeviště - pracoviště strojníka (nachází se zpravidla na lávce a řídí nasouvání jevištních vozů, pohyb jevištních mostů, dekorací apod.; osvětlovací a zvuková režie (samostatné místnosti, často i v prostoru hlediště); pracoviště inspicienta (v prostoru jeviště - řídí celý průběh představení a má možnost vstupovat do domácího rozhlasu rozvedeného v budově); stanoviště požárního dohledu (zpravidla v prostoru ovládání požárně bezpečnostních zařízení - SHZ, OKT, EPS apod.); vlásenkárna a maskérna (prostory v blízkosti jeviště kde se připravují herci na představení); další obslužné prostory pro uložení rekvizit a kostýmů (garderóby) pro představení, šatny herců a jevištních techniků, sklady dekorací, kuřárna, denní místnost apod., 29

m) jevištní vůz - praktikáblový stupeň na kolečkách o celkové výšce 20 cm, pohybující se horizontálně po jevišti a umožňující rychlé proměny scén, n) orchestřiště - prostor před portálem, zpravidla 2 m pod úrovní podlahy jeviště, o) hlediště - pro diváky s rovnou nebo stupňovitou podlahou, pevnými nebo sklopnými sedadly (připevněnými nebo nepřipevněnými) a doplňované o tzv. volné přístavky. Řady sedadel v hledišti mohou být odděleny uličkou nebo mohou být řady celistvé; povrch sedadel je často z hořlavých materiálů, p) lóže - oddělená část hledištního prostoru určená pro malé skupiny diváků nebo pro umístění některých technických zařízení, q) foyer - součást slavnostního divadelního předsálí, vnitřní shromažďovací prostor pro návštěvníky divadla před vstupem do hlediště (nachází se v něm zpravidla šatny diváků, toalety, stánky rychlého občerstvení, vstupenkové prodejny, pracoviště inspektora hlediště, požárního dohledu a lékařské služby) může být používán k menším výstavám nebo komorním koncertům, r) pomocné výrobní prostory - opracování dřeva, kovu, čalounické dílny, malírny, krejčovny apod., s) další související prostory - sály zkušeben (tělocvičné, baletní, herecké, zkušebny orchestrů, zkušebny sborů /korepetitovny/ apod.) a administrativní část, t) technický box - oddělená část hledištního celku určená pro umístění technického zařízení divadla (stanoviště osvětlovače, zvukaře apod.), u) dekorace - soubor kulis vyrobených v divadelních dílnách, v) galerie - část hlediště se sedadly i místy k stání, ještě nad úrovní balkónu, w) girlanda - ozdobný závěs, na nějž jsou navázány různé ozdoby, lampiony apod., x) hledištní inspektor - vedoucí uvaděč (biletář), jemuž je podřízen chod všech hledištních služeb pro obecenstvo. 5) Při zásahu v divadlech lze očekávat následující charakteristická nebezpečí, zejména: a) ztrátu orientace, b) intoxikace a udušení, c) popálení a opaření, d) úraz elektrickým proudem, e) pádu nebo propadnutí, f) zřícení konstrukcí a padající předměty, g) chaotické až panické chování přítomných osob. 30

6) Zásah jednotky při požáru v divadle je ovlivněn zejména: a) přítomností velkého počtu osob, b) náročností průzkumu a vyhledávání osob vzhledem k velkému členění zázemí divadelního prostoru, c) složitými podmínkami pro záchranu a evakuaci osob zejména z prostorů určených pro zaměstnance divadla v důsledku zúžení únikových komunikací odloženými rekvizitami apod., d) vývinem značného množství tepla, e) možností rychlého rozšíření požáru v jevištním prostoru a do technického zázemí, vlivem neuzavřených prostupů, zejména v období přípravy divadelní scény, f) tím, že se obvykle jedná o zásahy v noci. II. Úkoly a postup činnosti 1) Požární technika musí být ustavena mimo prostory určené pro soustředění evakuovaných osob a komunikací vedoucích k nim. 2) Seznámit se s průběhem evakuace osob z divadla, který provedl personál. Evakuované osoby soustředit mimo nástupní prostory jednotek, zabezpečit evakuované dle potřeby, např. zajistit přítomnost zdravotnické pomoci. Je nutno využít evakuační plán. 3) Organizovat průzkum uvnitř budovy, pokud možno více průzkumnými skupinami, zaměřený na vyhledávání ohrožených osob a označit místa, kde byl proveden průzkum. 4) Zvážit možnost provedení účinného hašení požáru již během evakuace, zajistit dostatečný počet sil a prostředků, aby bylo možno současně s prováděním evakuace provádět průzkum, popř. hasit. 5) Průzkumná skupina musí být vybavena kromě standardních prostředků (izolační dýchací přístroj, svítilna apod.), prostředky pro usnadnění orientace (vodící lano), evakuaci osob nebo záchranu ohrožených osob. 6) Průzkumná skupina kromě standardních úkolů, musí nejprve navázat kontakt s místem řízení evakuace a zjistit v jaké fázi se evakuace osob nachází (jaký je její stav). Pro rychlé a objektivní zjištění potřebných informací musí vytěžit členy (vedoucího) požárního dohledu. Dále musí: a) zjistit místa ovládání instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, zda byla tato zařízení uvedena do činnosti a s jakým výsledkem, 31

b) zjistit ohnisko požáru a cesty jeho šíření (využít EPS), c) zjistit uzavření otvorů v požárně dělících konstrukcích požárního úseku zejména kde hoří a ve směru šíření požáru, d) zkontrolovat možnosti šíření požáru rozvodem vzduchotechniky a to až do prostoru strojovny vzduchotechniky. 7) Při rozhodování o vedení hasebního zásahu využít především zpracovanou DZP. Pokud nebyla dokončena evakuace osob, nasadit síly a prostředky na její dokončení. K oznámení o zahájení evakuace se doporučuje využít člena hereckého souboru. K úspěšnému řízení evakuace a zabránění vzniku paniky využít domácího rozhlasu nebo ručních megafonů. Na řízení evakuace využít hasiče, pokud je to možné i psychologickou službu HZS ČR nebo příslušníky, kteří absolvovali kurz posttraumatické intervenční péče. 8) Hasební zásah vést mimo hlavní evakuační komunikace a směrovat především vnitřními zásahovými cestami proti směru šíření požáru, pokud možno do ohniska požáru, a to ze všech možných stran. Podle podmínek upřednostnit používání roztříštěných proudů. Zásah vést především vytvořenými zásahovými cestami. Další proudy směrovat: a) ke všem otvorům v požárně dělících konstrukcí požárního úseku, ve kterém hoří, a to i k otvorům opatřených požárními uzávěry; v případě namáhání uzávěrů požárem, tyto intenzivně ochlazovat, b) aktivovat OKT v požárním úseku zasaženém požárem, pokud k aktivaci již nedošlo v automatickém režimu, c) kontrolovat, popřípadě chladit okolí vyústění OKT a vzduchotechniky, d) použít prostředky pro zvýšení hasebních účinků vody, e) pokud to dovolují možnosti na místě zásahu používat roztříštěné proudy, f) při rozvinutém požáru ochlazovat požární oponu na odvrácené straně od požáru, pokud již není chlazena stabilním zařízením, g) prostor zásahu při rozvinutém požáru rozdělit vždy na více úseků. III. Očekávané zvláštnosti Při požárech divadel nutno počítat s následujícími komplikacemi: a) vznik paniky při evakuaci osob, neřízená evakuace, b) uzamčené nebo zatarasené evakuační cesty, c) neuzavření požárních opon vlivem dekorací zasahujících do profilu pod oponou, 32

d) rychlé šíření plamene vlivem absence prostředků pro snížení hořlavosti dekorací, e) neuzavření otvorů šachet sloužících k dopravě dekorací a vytvoření tak požárních mostů mezi požárními úseky, f) vysoká intenzita požáru, g) velké zadýmení únikových komunikací a vývin toxických zplodin, h) ztráta orientace vlivem různých zákoutí sloužících k dočasnému odložení dekorací a rekvizit, i) přítomnost osob v různých prostorách divadla i po skončení představení, j) ztížení evakuace osob zúženými vnitřními únikovými komunikacemi (např. přístavky v řadách sedadel), k) narušení statiky budovy vlivem roztažnosti ocelových konstrukcí v jevišti.

Vzory dokumentů: Návrh směrnice pro činnost preventivních požárních hlídek při kulturních a společenských akcích v kulturním zařízení umístěném ve stavebním objektu*)

I.

Obecně

Objekt kulturního zařízení (dále jen „KZ“) se všemi provozy a prostorami je objektem, ve kterém se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle ustanovení zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákona o požární ochraně) a při konání kulturních a společenských akcí je vyžadováno, aby v době konání akcí byla ustanovena skupina osob, která bude zajišťovat dohled nad průběhem akce z hlediska požární ochrany preventivní požární hlídka (dále jen „PPH“) podle § 13, odst. 1 písm. a) a b), zákona o požární ochraně. Povinnosti provozovatele KZ v oblasti zajišťování požární ochrany v době mimo konání akcí nejsou touto směrnicí dotčeny.

II.

Preventivní požární hlídka

33

Do skupiny osob zajišťující preventivní dohled nad dodržováním zásad požární ochrany – PPH - v době konání akce v KZ mohou být zařazovány pouze ty osoby, které se podrobily odborné přípravě podle předem vypracovaného a schváleného tematického a časového plánu, zaměřeného na specifické otázky organizování a prosazování opatření požární ochrany, včetně zásad evakuace z objektu. Tematický plán odborné přípravy je spolu se záznamem o provedené odborné přípravě součástí dokumentace o požární ochraně provozovatele KZ. *) kulturním zařízením umístěným ve stavebním objektu se pro účely této směrnice rozumí „kamenná“ stavba společenského zařízení a to jak s pevnými sedadly pro návštěvníky (divadla, koncertní sály, přednáškové sály apod.) tak i bez pevných sedadel např. kulturní domy, sokolovny, taneční sály, diskotéky apod. s tanečním parketem popř. i s pódiem pro hudební skupiny event. satelitními provozy (výčepy, klubovny apod.) a další obdobná zařízení (s výjimkou kin) splňující podmínku vnitřního shromažďovacího prostoru podle ČSN 73 0831, Požární bezpečnost staveb - shromažďovací prostory. Tento návrh směrnice neřeší podmínky výkonu služby preventivní požární hlídky pro akce konané ve venkovních prostorech, i když jsou pro ně podmínky obdobné. Požární bezpečnost venkovních společenských a kulturních akcí se řídí zásadami podle vyhlášky obce, kterou se upravují podmínky požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob (§1 odst. 2 písm. e) Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Osoby zařazené do PPH musí být starší osmnácti let a být fyzicky i psychicky pro tuto činnost způsobilé. Odborné přípravě se podrobují i ty osoby, které jsou členy některého ze sborů dobrovolných hasičů v České republice nebo členy některého z občanských sdružení, působících na úseku požární ochrany, a to za účelem sjednocení principů výkonu služby PPH a přijímaných opatření z hlediska ochrany před vznikem a rozšířením požáru, evakuace osob a materiálu a v případě potřeby za účelem provedení rychlého a účinného hasebního zásahu jednotkami požární ochrany v daném KZ. Osoby, které jsou zařazovány do služeb PPH, jsou povinny podrobit se odborné přípravě podle tematického a časového plánu pro výkon předmětné služby v KZ. Za účelem získání odborných předpokladů členů PPH organizuje odbornou přípravu provozovatel KZ. Ten zajišťuje její provedení osobou odborně způsobilou podle § 11 zákona o požární ochraně, nejméně 1x ročně (§ 24 odst. 2 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru – vyhlášky o požární prevenci). Termín a místo konání odborné přípravy PPH může provozovatel KZ oznámit písemně jemu známým resp. obvyklým pořadatelům akcí v daném KZ před jejím konáním. Pořadatelé akcí v daném KZ tak mají možnost zajistit výkon služby PPH vlastními odborně způsobilými pracovníky při konání své akce. Kurs odborné přípravy organizuje provozovatel KZ vždy zpravidla před zahájením sezóny, tj. v podzimních měsících běžného roku.

34

Osoby, které se odborné přípravy zúčastnily a získaly tak oprávnění k zařazení do výkonu služby PPH v KZ se uvedou do záznamu, vedeného v dokumentaci požární ochrany provozovatele KZ. Za účelem prokazatelnosti odborné způsobilosti osob pro zařazení do PPH v KZ je účastníkům odborné přípravy vydáváno osvědčení na jméno, platné po dobu jednoho roku ode dne vystavení, a to jen pro akce pořádané v prostorách daného KZ. Osvědčení vystavené na základě absolvování odborné přípravy je platné pouze ve spojení s občanským průkazem dotčené osoby. Do osvědčení se doporučuje uvést větu: „platí jen s občanským průkazem č. ………. „ Pro účely prokázání odborné způsobilosti pracovníků pořadatele akce a tím možnosti jejich zařazení do výkonu služby PPH v KZ lze při sjednávání podmínek pro pronájem prostorů v KZ osvědčení vlastních odborně připravených pracovníků použít. Pronajímatel (provozovatel) prostorů KZ má právo ověřit platnost takto předkládaných osvědčení srovnáním se svými záznamy. Odbornou přípravu členů PPH může provádět jen osoba odborně způsobilá, v souladu s ustanovením zákona o požární ochraně, která se může prokázat příslušným osvědčením, vydaným Ministerstvem vnitra. Kopie osvědčení o odborné způsobilosti této osoby se doporučuje zařadit jako součást dokumentace o požární ochraně provozovatele KZ. Jeden výtisk tematického a časového plánu odborné přípravy PPH, včetně situačního plánku, resp. operativní karty KZ, včetně jednoho výtisku této směrnice pro činnost PPH v daném KZ jsou uloženy jako součást protokolu o průběhu služby PPH (pro účely informovanosti členů PPH, provedení náhradní instruktáže doplňujícího člena PPH apod.). V případě, že k výkonu PPH ze závažných důvodů nenastoupí osoba s odbornou přípravou provedenou podle výše uvedených zásad (tj. provedenou podle schváleného tématického a časového plánu osobou odborně způsobilou podle § 11, zákona o požární ochraně), může být PPH doplněna do potřebného počtu jinou vhodnou osobou. V tomto případě provede velitel PPH pro náhradníka instruktáž o problematice požární bezpečnosti daného KZ podle potřeb a charakteru zabezpečované akce, směrnice pro činnost PPH a operativní karty. Velitel PPH je odpovědný za provedení této náhradní odborné instruktáže a její úplnost. O provedené instruktáži učiní záznam do protokolu o průběhu služby PPH. Instruovaná 35

osoba připojí svůj podpis k záznamu spolu s podpisem velitele PPH, který instruktáž provedl. Instruktáž platí pouze na tuto jedinou akci. Takto může být nahrazena pouze jedna osoba z celkového požadovaného počtu členů PPH. Změnu v obsazení PPH lze provést jen zcela výjimečně. Změna osoby se nesmí stát pravidlem.

III. Velitel PPH Velitelem PPH může být vždy jen jedna osoba, která má platnou odbornou přípravu, je fyzicky i psychicky způsobilá, je starší osmnácti let a má v průběhu služeb PPH v KZ nejvíce zkušeností. Velitele PPH určuje statutární orgán pořadatele společenské nebo kulturní akce (v případě ustavení PPH z pracovníků pořadatele akce), popř. statutární orgán provozovatele KZ. V případě, že PPH vykonávají členové některého sboru dobrovolných hasičů (SDH), je velitelem PPH po dohodě se statutárnim orgánem provozovatele KZ určena nejzkušenější osoba, zpravidla na návrh, resp. po dohodě ostatních členů PPH z řad členů SDH.

IV. Práva a povinnosti velitele PPH Velitel PPH je kromě dodržení obecných povinností člena PPH povinen zejména: -

ověřit způsobilost ostatních členů PPH při nástupu do služby a v případě zjištěných nedostatků učinit potřebná rozhodnutí a opatření;

-

odborně zvážit a případně prosazovat provedení potřebných opatření k zajištění požárně bezpečného průběhu akce;

-

znát charakter zabezpečované akce, zejména použití efektů s použitím otevřeného ohně, pyrotechniky apod.;

-

mít soustavný přehled o situaci v prostorách KZ;

-

znát, kterým členům byl přidělen ten který úsek výkonu služby;

-

sledovat množství (počet) osob, které se na akci dostavily a jsou v objektu KZ;

-

rozhodovat v případě vzniku požáru o postupu bezpečné evakuace osob, odborně rozhodnout o prioritách evakuovaných prostorů; 36

-

odborně rozhodnout o provedení prvotního hasebního zásahu před příjezdem požární jednotky a jeho rozsahu a rozhodnout o případném odstranění konstrukcí, závěsů, zařízení nebo vybavení prostorů za účelem zamezení rozšíření ohně;

-

do doby příjezdu jednotky požární ochrany rozhodnout o potřebě osobní a věcné pomoci třetích osob a rozsahu této pomoci;

-

informovat velitele zásahu o situaci v ohrožených prostorách;

-

zajistit řádné vedení protokolu o průběhu služby podle dále uvedených zásad.

Velitel PPH má právo zejména: -

nařídit pořadateli, resp. vedoucímu vystupujícího souboru provést dodatečná bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru během produkce. Obě strany se na odpovídajícím zabezpečení buď dohodnou nebo má velitel PPH právo akci zastavit do doby odstranění nedostatků, v krajním případě akci nepovolit;

-

v případě vydání rozhodnutí o zákazu akce vyrozumět policii a příslušné operační středisko hasičského záchranného sboru kraje se žádostí o vyrozumění orgánu vykonávajícího státní požární dozor. Současně je požadováno, aby o tomto postupu byl bez zbytečného odkladu vyrozuměn zástupce provozovatele KZ;

-

v případě naplnění kapacity KZ má velitel PPH právo dát pořadatelské službě pokyn přijmout opatření k zabránění přeplnění prostorů, tj. nedovolit překročení stanovené kapacity. Počet osob projektovaný pro jednotlivé prostory KZ je zpravidla stanoven v projektové dokumentaci, části „požárně bezpečnostní řešení“, dříve „požární zpráva“ a to v souladu s ČSN 73 0818 – požární bezpečnost staveb, obsazení objektu osobami popřípadě podle dokumentu Posouzení požárního nebezpečí, vypracovaného osobou odborně způsobilou a uloženého v dokumentaci požární ochrany KZ na: Zde se uvedou prostory kulturního zařízení, které jsou při akci využívány a projektovaný počet osob, např.: Prostor velkého sálu, včetně jeviště, šaten účinkujících a výčepu…xxx osob Prostor galerie velkého sálu……………………………………………xxx osob Prostor malého sálu……………………………………………………..xxx osob Prostor zastřešeného atria (využívaného jako kavárna)………….....xxx osob Prostor kavárny…………………………………………………………..xxx osob 37

Jiný prostor – název …………………………………………………….xxx osob Za účelem kontroly naplnění prostorů osobami má velitel právo od pořadatelské služby (pořadatele) požadovat údaj o počtu osob, které se již v objektu nacházejí nebo údaj o prodaném počtu vstupenek, za účelem vytvoření představy, kolik osob se v objektu bude nacházet. Pořadatelská služba (pořadatel) má povinnost tento údaj sledovat prokazatelným způsobem a požadovanou informaci veliteli PPH poskytnout. Současně je pořadatelská služba (pořadatel) v případě naplnění projektované kapacity prostorů povinna nedopustit přístup dalších návštěvníků provádět kontrolu zajištění požární ochrany na kterémkoliv úseku provozních prostorů KZ, které jsou předmětem výkonu služby PPH, tj. volně se pohybovat v kterémkoliv úseku, jenž byl k dohledu PPH svěřen; -

Za účelem sjednání pořádku v oblasti zajištění požární ochrany akce, má velitel právo požadovat součinnost s pořadatelem akce, s pronajímatelem prostorů (provozovatelem) KZ, s orgánem vykonávajícím státní požární dozor, městskou policií nebo Policií ČR.

V.

Povinnosti členů PPH

Členové PPH jsou povinni zejména: -

účastnit se odborné přípravy pro členy PPH;

-

znát charakter zabezpečované akce a přibližný počet zúčastněných osob;

-

znát základní požárně technické charakteristiky hořlavých látek, které se v objektu vyskytují;

-

orientovat se v objektu KZ, a to i za ztížených podmínek viditelnosti (při výpadku nebo vypnutí elektřiny, při zakouření prostorů apod.);

-

znát způsob přivolání požární pomoci, včetně telefonních čísel linek tísňového volání 112 a 150;

-

znát ostatní čísla tísňového volání (zdravotní záchranná služba, Policie ČR, městská policie, plynárenská pohotovostní služba, elektrárna apod.).

-

znát umístění a obsluhu ohlašovny požáru v objektu resp. vnitřní telefonní spojení na ni;

38

-

znát rozmístění a použití prostředků prvotního hasebního zásahu (přenosných hasicích přístrojů, hydrantů a dalších pomocných prostředků pro prvotní hasební zásah);

-

prověřit instalaci, umístění a viditelnost bezpečnostního značení (tabulek) ve svém úseku (značení směrů úniku, značení únikových schodišť a východů, značení místa instalace hasicích přístrojů, míst ovládání požárně bezpečnostního zařízení, hlavních vypínačů a uzávěrů);

-

znát umístění a použití ručního ovládání požárně bezpečnostních zařízení v objektu (tlačítkové hlásiče elektrické požární signalizace, ruční otevírání klapek odvodů tepla a kouře, ruční otevírání obtoku vodoměru pro účely zásobování vodou nástěnných hydrantů, ruční otevírání automaticky ovládaných dveří, venkovní zdroje požární vody pro zásobování vodou jednotek požární ochrany apod.);

-

znát umístění a ovládání hlavního uzávěru plynu, vody, topení a hlavního resp. úsekových vypínačů elektrického proudu;

-

znát „kuřácký režim“ KZ, tj., zda je kouření povoleno ve všech prostorách nebo jen na vyhrazených místech. Podle toho sledovat dodržování režimu návštěvníky a upozorňovat na dodržování zákazů kouření tam, kde není povoleno;

-

umět předvídat průběh událostí po vyhlášení požárního poplachu;

-

organizovat evakuaci osob únikovými cestami a východy do volného prostoru a zvládat hlasově i autoritativně shromáždění osob v tísni a evakuaci řídit, rozeznat nutnost priorit při evakuaci osob;

-

provádět potřebná opatření k zabránění šíření požáru do doby příjezdu požární jednotky;

-

před nástupem služby a během výkonu služby PPH nepožívat alkoholické nápoje ani jiné omamné látky;

-

během výkonu služby se nezabývat jinou činností, která s výkonem služby nesouvisí (nelze se účastnit zábavy);

-

bezdůvodně a bez vědomí velitele PPH se nevzdalovat z určeného úseku;

-

podřídit se rozhodnutí velitele PPH a v případě příjezdu požární jednotky podle pokynů velitele jednotky poskytovat potřebnou pomoc.

39

VI.

Výkon služby PPH

Minimální početní stav PPH se řídí rozsahem KZ a počtem zúčastněných osob. Orientačně lze uvažovat s jedním členem PPH na 100 osob. Např. pro akce, kterých se účastní cca 400 osob je početní složení PPH 1 + 3 (velitel plus 3 členové). Nad 400 osob do maximální kapacity KZ v počtu 1 + 4 až 5 členů PPH. Členové PPH jsou v průběhu výkonu služby povinni nosit předepsané označení. Tím je rukávová nebo klopová páska červené barvy s nápisem „Požární preventivní hlídka“. Rukávová páska se nosí na levém předloktí, páska na levé klopě. V obou případech vždy tak, aby byl nápis čitelný. Členové PPH, kteří vykonávají službu v uniformě člena některého z občanských sdružení působících na úseku požární ochrany nebo v uniformě Hasičského záchranného sboru ČR nejsou povinni označení používat. Výkon služby PPH začíná vždy nejméně 30 minut před ohlášeným zahájením akce, v odůvodněných případech až 60 minut před ohlášeným zahájením akce. Končí 30 minut po skutečném ukončení akce. Ukončením akce se rozumí stav, kdy všichni návštěvníci opustí prostory KZ. Výjimku může tvořit pokračující provoz v některém ze satelitních provozů KZ, např. kavárny, restaurace, malého sálu, popřípadě kluboven apod. Na uvažovanou možnost pokračování provozu některého ze satelitních provozů musí být velitel PPH upozorněn pracovníkem KZ. Pokračující provoz v satelitních prostorách musí být výslovně uveden v záznamu o ukončení služby PPH a předání objektu spolu s opatřeními požární ochrany, pokud je charakter pokračujícího provozu vyžaduje. Taková opatření sdělí velitel PPH pověřené osobě ústně a písemně je poznamená do protokolu o předání objektu. Za následky vzniklé nedodržením stanovených opatření po předání prostorů pověřenému pracovníku KZ nenese PPH odpovědnost. K hladkému zahájení výkonu služby PPH provede pověřený pracovník KZ předání prostorů a protokolu o výkonu služby PPH veliteli PPH, včetně klíčů označených shodně s jednotlivými únikovými východy, ke kterým patří. Předání protokolu o výkonu služby a klíčů se uskuteční na předem stanoveném místě (např. u služebního vchodu) v době, která odpovídá počátku výkonu služby PPH (zpravidla 30, resp. 60 minut před zahájením akce). Předání prostorů určených a vyčleněných k využití při dané akci proběhne následně a bez 40

zbytečného odkladu za účasti pověřeného pracovníka KZ – zástupce provozovatele a velitele PPH. Pracovník KZ seznámí velitele PPH s využitím jednotlivých místností (sdělí, k čemu ta která místnost slouží, jaké se v ní nachází zařízení případně co je v ní v danou chvíli skladováno a to i nad rámec původního určení, sdělí, v jakém stavu je požárně bezpečnostní zařízení v objektu instalované apod.) Případné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti (zastavěný únikový východ, zastavěný přístup k prostředkům prvotního hasebního zásahu, zastavěné ruční ovládání požárně bezpečnostních zařízení, nepřístupná rozvodná skříň elektrické instalace, nepřístupné vypínače, uzávěry plynu, vody ale i zatarasené příjezdy a přístupy ke KZ včetně případných nástupních ploch apod.) musí být odstraněny před zahájením akce. Výkon služby PPH začíná převzetím objektu velitelem a rozdělením úseků pro jednotlivé členy PPH. Úseky jednotlivým členům PPH stanovuje velitel. Do samostatných dohlížených úseků se v závislosti na stavebním uspořádání KZ doporučuje vyčlenit následující provozy: 1) jeviště (včetně provaziště, lávek, orchestřiště apod.) a šatny účinkujících; 2) celý prostor přízemí tj. parter (např. hlediště, taneční resp. společenský sál, šatna, prostor kavárny, atrium apod.); 3) celý prostor 1. patra (např. šatna, balkóny, výčepní prostor, malý společenský sál, bar, popř. další místnosti, které jsou v souvislosti s akcí využívány jako např. klubovny apod.); 4) další úsek, tj. prostor uvnitř objektu kulturního zařízení, ve kterém probíhá činnost související s pořádanou akcí (restaurace, kavárna, atrium, venkovní prostor při souvisejících a doprovodných akcích apod.). V době do zahájení akce seznámí velitel PPH ostatní členy s charakterem zabezpečované akce, tj. např. zda jde o společenský ples, vystoupení hudební skupiny, divadelní představení, výstava, prodejní výstava apod. a se speciálními efekty, které budou při akci použity, tj. např. otevřený oheň, kouření na jevišti jako součást hraného kusu, použití pyrotechnických efektů apod. Odpovědná osoba vystupujícího souboru nebo jiného subjektu, který KZ využívá, má při sjednávání vystoupení nebo akce povinnost předem použití efektů 41

s pyrotechnikou nebo otevřeným ohněm ohlásit provozovateli KZ. Stanovená osoba KZ je povinna tuto skutečnost sdělit veliteli PPH nejpozději při předávání prostorů KZ před zahájením akce. Velitel PPH je povinen posoudit, zda stávající zabezpečení je z hlediska požární ochrany dostatečné. V opačném případě má právo požadovat doplnění exponovaného úseku dostatečným počtem PHP, nádobami s vodou na uhašení pochodní, nedopalků, posílit úsek dalším členem PPH apod. V době před zahájením akce provedou členové PPH úvodní prohlídku svěřeného úseku v KZ, při které se seznámí s charakterem zabezpečovaného úseku, s rozmístěním a typem instalovaných přenosných hasicích přístrojů, nástěnných hydrantů, dočasných elektrických přípojek (zejména v oblasti jeviště), sledují, zda jsou vytvořeny únikové cesty v dostatečné šířce, zda jdou volné přístupy k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení, k hasicím přístrojům a hydrantům, k rozvodným zařízením elektrické energie, hlavním vypínačům, uzávěrům plynu, zda v objektu není umístěna tlaková láhev např. na plnění balónků (možnost výskytu zejména v případě prodejních výstav, propagačních akcí apod.), zda v daném prostoru nebyly použity nedovolené úpravy podhledů, stěn resp. podlah hořlavými dekoračními látkami, plastovými fóliemi nebo jinými hořlavými i nehořlavými předměty, které nejsou součástí stavby a které mohou při hoření odkapávat, odpadávat nebo zúžit stanovené únikové cesty a východy. Úvodní prohlídkou je potřebné získat přehled o možných ohniscích vzniku požáru, o možných i předpokládaných skrytých cestách šíření případného požáru a získat prostorovou orientaci v objektu. Současně je nutno prověřit funkci únikových dveří do dalších únikových cest tj. chodeb, schodišť apod. popř. do volného venkovního prostoru, zda jsou samotné únikové cesty volné tj. bez nábytku, zboží apod. a ověří správnou funkci svěřených klíčů od únikových východů. Seznámí se s umístěním ohlašovny požáru v objektu a se způsobem, jakým lze vyrozumět příslušné operační středisko hasičského záchranného sboru kraje. Velitel PPH má právo prověřit spojení na operační středisko kontrolním telefonátem, při kterém uvede, že jde o prověrku funkce spojení. Výsledek úvodní prohlídky oznámí členové PPH veliteli, který v případě zjištěných nedostatků zajistí zjednání nápravy. Velitel PPH má právo nařídit provedení dodatečných opatření, pozastavit zahájení akce do doby odstranění zjištěných závažných nedostatků, popřípadě konání akce zakázat. 42

VII. Protokol o výkonu služby PPH O zajištění a průběhu výkonu služby PPH se vede záznam v určeném dokumentu, který je pro účely této směrnice nazýván „protokolem“ a je součástí dokumentace o požární ochraně provozovatele KZ. Záznamy do protokolu o výkonu služby PPH má právo provádět jen určený velitel PPH. Úvodní záznam do protokolu se provádí před zahájením akce a obsahuje tyto základní údaje: -

datum a čas zahájení výkonu PPH

-

charakter zabezpečované akce (ples, koncert, výstava apod.);

-

kdo je hlavním pořadatelem: škola, právnická osoba (podnik), instituce (např. koncertní agentura = název a sídlo popř. IČ, obecní úřad atd.);

-

jméno velitele PPH;

-

jména ostatních členů PPH spolu s uvedením, jaký úsek byl tomu kterému členovi přidělen;

-

Výsledek úvodní prohlídky objektu KZ a přijatá opatření k odstranění nedostatků;

-

Opatření provedená během výkonu služby.

Po skutečném ukončení akce provede každý člen PPH závěrečnou prohlídku prostorů, které při zahájení služby přebíral. Zaměří se zejména na způsob, jakým bylo naloženo s hořlavým odpadem vzniklým během akce, na místo a způsob uložení odpadu z popelníků, na bezpečný stav prostorů šaten a jeviště, vypnutí a odpojení od sítě elektrických spotřebičů a dalších zařízení, a zda nedochází v některém z prostorů k doutnání hořlavých hmot apod. Výsledek závěrečné prohlídky a přijatá opatření oznámí veliteli PPH, který je uvede do protokolu a učiní závěrečný záznam: -

výsledek závěrečné prohlídky prostorů KZ např. slovy „bez zjevných závad“ apod. nebo záznam o zjištěném stavu a opatření, která byla provedena. V takovém případě velitel PPH přivolá pověřeného zástupce provozovatele KZ, 43

kterému objekt předává s uvedením pokynů, jak dále postupovat. Potřebná opatření uvede písemně do protokolu o průběhu služby a tento záznam předloží k podpisu zástupci provozovatele KZ. Obdobně uvede do protokolu opatření potřebná k zajištění dostatečné bezpečnosti při pokračování provozu v satelitních provozech (např. bar, kavárna apod.) současně s jejich ústním sdělením pověřenému zástupci provozovatele KZ; -

datum a čas ukončení výkonu služby PPH;

-

podpis velitele PPH a v případě stanovených opatření nutných k zajištění požární ochrany po ukončení výkonu služby PPH také podpis zástupce provozovatele KZ.

Při akcích, které trvají více dnů, je nutné vést protokol o výkonu služby PPH pro každý den samostatně. Protokol o výkonu služby PPH je důležitým dokumentem o plnění povinností v požární ochraně, který provozovatel KZ vede v dokumentaci o požární ochraně podle ustanovení § 27 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci po dobu, která je v souladu s archivním řádem.

VIII.

Kontrola výkonu služby

Kvalitu výkonu služby PPH má právo kontrolovat statutární orgán provozovatele KZ nebo zástupce který je k této činnosti statutárním orgánem provozovatele KZ pověřen a orgán vykonávající státní požární dozor (§§ 31 a 35 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů)

Místo a datum

podpis statutárního orgánu provozovatele KZ

44

Návrh protokolu o výkonu služby PPH Městské kulturní středisko Kostelec

číslo protokolu:

/2011

Kulturní dům Svět, U Jezera 10, 154 08 Kostelec

PROTOKOL o výkonu služby preventivní požární hlídky (PPH) Datum:…………………Čas zahájení služby PPH:………………hodin Druh akce:…………………………………………………………………… Pořadatel:……………………………………………………………………. Preventivní požární hlídka: Funkce

Jméno a příjmení

Číslo osvědčení o odborné přípravě

Přidělený úsek

Velitel 1. člen 2. člen 3. člen 4. člen 5. člen 6. člen 7. člen 8. člen

Počáteční stav objektu (výsledek úvodní prohlídky svěřených úseků):

45

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….... Události a opatření provedená v průběhu výkonu služby PPH: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Výsledek závěrečné prohlídky svěřených úseků objektu: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Datum ukončení služby PPH:……………čas ukončení:……….hodin ……………………………………….

…………………..

podpis pověřeného zaměstnance KZ

podpis velitele PPH

Divadlo u Hasičů Příkaz ředitele DuH k PO a BOZP č 1. z 1. 4. 2007

Směrnice pro bezpečný průběh divadelních představení v Divadle u Hasičů. Povinnosti členů preventivních požárních hlídek

46

čl. 1 Úvodní ustanovení. Preventivně požární hlídky (dále jen PPH) jsou dvoučlenné. Při zvýšeném nebezpečí požáru (např. pyrotechnické efekty, používání loučí, hořlavin apod.) jsou hlídky trojčlenné i vícečlenné. U dvoučlenných hlídek je jedním členem člen SDH Braník a druhým členem zaměstnanec Divadla u Hasičů, který po dobu hlídky nevykonává žádnou jinou nesouvisející činnost. Člen preventivní požární hlídky ze Sboru dobrovolných hasičů Braník nastupuje do služby 45 minut před začátkem představení a končí po odchodu návštěvníků divadla. Při příchodu se ohlásí v kanceláři divadla. Ředitel divadla, nebo jeho zástupce mu sdělí jméno člena hlídky stanoveného divadlem. Do knihy služeb zapíše své jméno a kontaktuje druhého člena hlídky. Dohodne s ním, kdo je velitelem a členem hlídky, způsob prohlídky objektu před představením, činnost v době představení a po představení.

Čl. 2 Činnost před představením Člen PPH z SDH Braník postupuje takto: 1. Vstupní prostory objektu a) Vstupní dveře z ulice (dvoje dvoukřídlé dveře) musí být odemčeny a nesmí být před nimi žádné předměty do vzdálenosti nejméně 3 metry. b) Vstupní chodba k divadlu musí mít průchodnou šířku nejméně 3,5 metru. c) Vstupní dveře do divadla (dvoukřídlé dveře) musí být odemčeny a nesmí být před nimi žádné předměty do vzdálenosti nejméně 3 metry. d) Levá roleta do recepce Hasičského domu musí být vysunuta nejméně 2 hodiny před a během celého představení až do doby, než odejdou všichni diváci. e) Vstupní vjezdové dveře na dvůr z Římské ulice musí být zcela otevřeny. Pokud nejsou, požádá hlídka o jejich otevření vrátného z recepce. Nouzové osvětlení průjezdu na dvůr musí být zapnuto. 2. Vnitřní prostory divadla 47

a) Kontrola hasicích přístrojů. Jejich rozmístění je uvedeno na připojeném plánku. Kontroluje se, zda hasicí přístroje nebyly použity, tj. zda jsou opatřeny plombou. b) Kontrola hydrantů (2 ks v prostorách zadního schodiště pro herce). Hydrantové skříně jsou zpravidla zaplombovány revizním technikem PO. Kontroluje se neporušenost plomb. V případě porušení plomb se zkontroluje vybavení skříně, které musí obsahovat hadici na jedné straně připojenou k vodovodnímu ventilu a na druhé straně opatřenou proudnicí. c) Kontrola únikových východů na terasu. Zkontroluje se, zda jsou dveře obou únikových východů volně otevíratelné zevnitř pomocí panického kování a zda se zavírají pomocí automatického zavírání. V chodbách vedoucích k únikovým východům a u jejich vyústění na terasu nesmí být žádné předměty (kulisy, štafle, židle apod.), které by zužovaly profil únikové cesty. Bezpečnostní mříže musí být plně otevřeny a zajištěny zámkem proti náhodnému uzavření. Dále se zkontroluje, zda je schodiště z terasy na dvůr volné a není zatarasen přístup do průjezdu. d) Kontrola skříněk s bezpečnostními klíči. Pro nouzové opuštění objektu z prostor šaten a prostoru za jevištěm slouží dva únikové východy – jednokřídlé dveře ústící v suterénu na dvůr a z prostoru zadního schodiště na terasu. Klíče od těchto dveří jsou umístěny v uzamykatelných skříňkách poblíž těchto dveří. Kontroluje se, zda jsou klíče umístěny ve skříňkách a zda nejsou skla skříněk poškozeny. e) Zkontroluje se, zda svítí nouzové osvětlení v celém prostoru divadla včetně nouzových východů, zadního schodiště, v chodbách před šatnami i za jevištěm. f) Prověří přístup k hlavnímu rozvaděči elektrické energie. g) Seznámí se s případným písemným Příkazem ředitele k rizikům konaného divadelního představení a v návaznosti nato dohodne s druhým členem požární hlídky (ze zaměstnanců divadla) stanoviště hlídky, součinnost při představení a postup při mimořádných událostech. Při zvýšeném riziku představení (zapalování svíček i jiných předmětů používaných k pyrotechnickým efektům, při střelbě z pistolí apod.) se přesvědčí, zda jsou na jevišti provedena schválená dodatečná protipožární a bezpečnostní opatření např. (nádoby s vodou, hasicí spreje aj.) v souladu s Příkazem ředitele. Čl. 3

Činnost v průběhu představení a o přestávce a) Členové preventivní požární hlídky i ostatní pracovníci Divadla u Hasičů dbají na to, aby návštěvníci divadla, herci, i zaměstnanci dodržovali zákaz kouření a kouřili jen na vyhrazených místech, vybavených popelníky. Herci mohou kouřit pouze v šatnách, diváci mohou kouřit v prostorách divadelní kavárny a na ulici. K tomuto účelu divadlo zajistí potřebné popelníky.

48

b) Po dobu představení a o přestávce musí být levá mříž do prostoru recepce vysunuta s výjimkou doby, kdy je ostraha objektu na obchůzce. c) Recepce má funkci Ohlašovny požáru. Při vzniku požáru požární hlídka vyzve strážného, aby oznámil požár na linku číslo: d) 150 nebo 112 (hasičský záchranný sbor – integrovaný záchranný systém) čl. 4

Činnost po ukončení představení a) Zkontroluje, zda na jevišti, v hledišti a v prostorách pro diváky nejsou požární závady. b) Pokud byly před nebo při představení zjištěny závady a nebyly včas odstraněny, zapíše je do knihy služeb. c) Počká, až diváci vyjdou z divadla, svůj odchod oznámí v kanceláři divadla, resp. v kabině osvětlovačů a zvukařů. Při premiéře i při jiných mimořádných příležitostech zůstává člen hlídky po ukončení představení déle, čas dohodne s vedením Divadla u Hasičů.

Zpracoval: Milan Novák, technik PO, OZO č. osvědčení Z-558/98

V Praze dne 10. 12. 2005 Aktualizováno dne 1. 3. 2010

…………………………………………

Tomáš Spurný - ředitel Divadla u Hasičů

Divadlo pod Palmovkou Příkaz ředitele DpP k PO a BOZP č. 2 z 15. 03. 2010

49

POŽÁRNÍ POPLACHOVÉ SMĚRNICE Každý zaměstnanec DpP, který zpozoruje v objektu divadla požár, je povinen ho v zárodku uhasit. Pokud je požár již většího rozsahu a nemůže ho vlastními silami uhasit, tak to urychleně ohlásí na ohlašovnu požáru ve vrátnici -- buďto osobně -- nebo telefonicky na číslo 11 --

nebo zmáčknutím tlačítka elektrické požární signalizace

Tuto povinnost mají i všechny osoby, které se s vědomím DpP nacházejí v budově divadla za účelem sjednané činnosti. Vrátný, který obdrží hlášení o požáru, - urychleně prověří, zda požár opravdu vznikl. urychleně přivolá na číslo telefonu 150 nebo 112 požární pohotovost Hasičského záchranného sboru hl. města Prahy Pokud pracovník DpP zjistí požár na jevišti, v přilehlých místnostech a skladech kulis, před začátkem nebo v průběhu představení, nebo při zkoušce a vidí, že ho nelze vlastními silami uhasit, přivolává urychleně nejblíže přístupným telefonem nebo mobilem na č. telefonu 150 nebo 112 požární pohotovost hl. města Prahy. Bezodkladně však o tom informuje pracovníka ve vrátnici, ten otevře vrata z ulice Na Hrázi a očekává příjezd hasičů. Pro případ vzniku požáru při představeních, jsou určena mimořádná opatření uvedená v příkazu ředitele DpP č. 7 - III a společný příkaz jednatele KOČ č.7- IV, ve kterých jsou uvedena Mimořádná opatření pro případ vzniku požáru před nebo v průběhu představení. Zpracoval 15. 03. 2010 J. Jiroš

…………………………………… Petr Kracik – ředitel DpP

50

Divadlo KOČ

Příkaz jednatele divadla KOČ č. 14 II. z 15. 03. 2010 POŽÁRNÍ PRO

E V A K U A Č NÍ

PLÁN

MALOU SCÉNU

1) Postup při evakuaci návštěvníků, herců a zaměstnanců divadla, ohrožených požárem v prostoru Malé scény, před začátkem nebo v průběhu představení.

UPOZORNĚNÍ – při evakuaci osob při požáru na Malé scéně NESMÍ BÝT POUŽIT VÝTAH 2) Evakuaci řídí vedoucí pracovník divadla KOČ, který v uvedenou dobu vykonává službu a) evakuace je řízena z prostoru při Malé scéně ve 4. podlaží b) je řízena společně s členem preventivní požární hlídky Braník c) evakuace probíhá po únikové cestě označené bezpečnostními tabulkami, po schodišti označeném na grafických částech plánu umístěných v podlažích, únikové cesty jsou vybaveny světly nouzového osvětlení, evakuované osoby se budou soustřeďovat v prostoru v ulici Zenklova kontrolu počtu evakuovaných osob provede určený pracovník KOČ d) první pomoc postiženým osobám poskytnou přítomní zaměstnanci, kteří byli proškoleni ČSČK . e) místa pro evakuovaný materiál, jsou ve druhé budově divadla f) grafická znázornění směru úniku jsou umístěna v podlažích

3) Evakuační plán je zpracován v souladu s příkazem ředitele č. 7 IV

4) Požární evakuační plán je uložen jako součást požární dokumentace ve vrátnici DpP - vchod z ulice Na Hrázi č.7 Celkový počet evakuovaných osob, 95 - z toho 3 nájemníci

51

Přílohy - grafická znázornění únikové cesty.

Zpracoval J. Jiroš - OZO MV ČR Š-20/99

.

.…….……………………

………………………………..

Petr Kracik - ředitel DpP

Mgr. Jiří Bábek - jednatel KOČ

KOČ PŘ č.7.IV -MO – z 15. 03. 2010 Mimořádná opatření při vzniku požáru na Malé scéně, před začátkem nebo při představení

V případě vzniku požáru v divadle se nesmí používat výtah!!! Pokud člen preventivní požární hlídky, dále jen (PPH ), nebo některý z pracovníků divadla KOČ (Komorní činohra) zjistí, že na jevišti s hledištěm a v přilehlých prostorách malé scény vznikl požár, snaží se ho spolu s ostatními členy PPH KOČ uhasit požární přikrývkou, vědrem s vodou, hasicími přístroji. Po vypnutí elektrického proudu v uvedeném prostoru může hasit proudem vody hadicí umístěnou za dveřmi č 404. Pokud požár nelze vlastními silami uhasit, tak člen PPH Braník nebo člen PPH KOČ přivolá ihned, nejlépe MOBILEM na čís. telefonu 150 - nebo 112 - HASIČI hl.m. Prahy.

52

Hlásí, že příjezd k požáru na Malé scéně je k hlavnímu vchodu do divadla DpP Zenklova ulice č. 34 a upozorní je, že ohnisko požáru je ve čtvrtém nadzemním podlaží a přístup na požářiště je po schodišti v přední budově divadla. Mezi tím příslušný člen PPH KOČ bezodkladně osloví diváky i herce a požádá je, aby vyšli z hlediště a jeviště i z ostatních prostor malé scény ohrožených požárem a postupovali po schodišti z budovy divadla a soustředili se v prostoru před obchodním centrem BILLA. Tento člen PPH KOČ doprovází evakuující diváky až před divadlo, tam očekává příjezd HZS hl. m. Prahy- informuje je co a kde hoří a vede je k místu požáru Mezi tím další příslušný pracovník KOČ hlásí na ohlašovnu požáru vrátnému, že na malé scéně vznikl požár, který se nepodařilo v zárodku uhasit, tak byla přivolána požární pohotovost hl. m. Prahy – aby o tom neodkladně informoval členy PPH Braník a vedoucího pracovníka, který má službu při představení na velké scéně a aby o situaci informoval INSPICI, aby domácím rozhlasem upozornili na vzniklou situaci přítomné vedoucí pracovníky DpP o požáru na malé scéně. Zároveň na telefonní číslo 51 informuje o požáru zaměstnance divadelní kavárny a požádá je, podle konkrétní situace, aby provedli nutná opatření k záchraně osob ohrožených požárem. Člen preventivní požární hlídky spolu s přítomnými pracovníky divadla se i nadále snaží požár uhasit. Pokud dojde k zadýmení schodiště, tak člen požární hlídky otevře i schodišťové dveře č. 305 a spustí větráky na schodišti určené pro intenzivní odvětrání. Od počátku vzniku požáru věnujeme hlavní pozornost včasné evakuaci osob. Zpracoval J. Jiroš OZO MV ČR Š 20.99

…………………………..

……………………………………

Petr Kracik – ředitel DpP

Mgr. Jiří Bábek – jednatel KOČ

53

Divadlo pod Palmovkou Příkaz ředitele DpP a jednatele divadla KOČ o koordinaci úkolů požární ochrany a BOZP (zák 67/2001 §2 odst 2) pro bezpečný průběh divadelních představení Technická řešení – v oblasti požární prevence prostory Divadla KOČ jsou vybaveny automatickými hlásiči elektrické požární signalizace , přenosnými hasicími přístroji, požární přikrývkou, vědrem s vodou a hadicí připojenou na vodovodní stoupací potrubí v tomto podlaží, elektrická zařízení, spotřebiče a svítidla splňují požadavky ČSN 33 24 20, hořlavé materiály, použité ve scénické výbavě, jsou ošetřeny retardéry ke snížení hořlavosti , podle přílohy E ČSN 7308 31Revize technických a elektrotechnických zařízen jsou prováděny ve stanovených termínech v PŘ č.10. Provozní součinnost a spolupráce Základem koordinace činností obou divadel, je důsledné dodržování požárních předpisů a včasné informace o přípravě a provádění jednotlivých představení. Tato opatření jsou formulována ve smlouvě o pronájmu a smlouvě o zabezpečení služeb PPH na představeních divadla KOČ – čl - 3 Komorní činohra se zavazuje: 1. sdělí panu Piňusovi (DpP) a SDH Braník, panu Jirotovi konkrétní termíny představení v následujících lhůtách: - měsíční fermany neodkladně po schválení – nejpozději do 15. dne 2. měsíce před začátkem měsíce, o který se jedná - týdenní fermany nejméně do středy předcházejícího týdne, - denní fermany nejméně do 12. hodin předcházejícího dne, 2. případné mimořádné změny v programu sdělí KOČ neprodleně panu Piňusovi č. tel: 724191 912 a pracovníku SDH Braník panu Jirošovi č. tel: 607678397 nebo panu Jirotovi č-tel: 222119510nebo mobil č. 608227701 3. kontrolou správného výkonu služby pověřuje jednatel KOČ technika PO KOČ v součinnosti s technikem PO DpP a svého zástupce.

54

Za plnění předpisů PO a vedení dokumentace zodpovídá jednatel KOČ pan Jiří Bábek. Za výkon služby PPH Braník je zodpovědný SDH Braník. Úkoly členů PPH Braník při výkonu služby PPH jsou uvedeny v příkazech jednatele KOČ č. 7 II a 7 IV a v další dokumentaci PO KOČ. Doklady o plnění jednotlivých činností jsou podrobně uvedeny v dokumentaci PO KOČ.

…………………………………. Petr Kracik – ředitel DpP

……………………………………. Mgr. Jiří Bábek - jednatel KOČ

Divadlo pod Palmovkou Příkaz ředitele k PO a BOZP č. 5 z 15. 04. 2009

Opatření o zákazu kouření a manipulaci s otevřeným plamenem na pracovištích a v prostorách DpP Aby zdraví návštěvníků, herců a zaměstnanců a majetek DpP nebyly ohrožovány kouřením a používáním otevřeného plamene, vydávám v souladu s ustanoveními novely ZP, zákona č.262 06 Sb. a Zák. ČR č. 379/2005 Sb.,

55

PŘÍKAZ O PŘÍSNÉM ZÁKAZU KOUŘENÍ a používání otevřeného plamene v prostorách Divadla pod Palmovkou. Stanovuji

1/ Na všech pracovištích a v prostorách Divadla pod Palmovkou je přísný zákaz kouření a manipulace s otevřeným plamenem. 2/ Kouřit a manipulovat s otevřeným plamenem je výjimečně dovoleno na vyhrazených místech, schválených ředitelem DpP. Tato místa jsou vybavena popelníky. a) podle požadavků režiséra smí určení herci při představeních a o zkouškách na jevišti kouřit a je dovoleno používat různé pyroefekty s otevřeným plamenem, schválených ředitelem DpP zvláštním protokolem Kouřit je dále dovoleno: b) na označeném místě ve dvoře u služebního vchodu do zadní budovy (v zimě je dovoleno kouřit i na schodišti za služebním vchodem do zadní budovy) c) na terase d) v místnosti č. 23 - v odpočívárně jevištních techniků e) v místnosti č. 110 – v dámské šatně v prvním poschodí f) v místnosti č. 206 – v pánské šatně ve druhém poschodí g) v zadní části restaurace divadelního klubu.

Zpracoval:

………………………………………… Petr Kracik - ředitel DpP

56

Divadlo pod Palmovkou Příkaz ředitele DpP k PO a BOZP č. 7. V. / A – z 15. 03. 2010 k mimořádným bezpečnostním opatřením prováděným po ohlášení, že v objektu DpP je umístěna nálož (bomba).

Směrnice o mimořádných bezpečnostních opatřeních prováděných po ohlášení zprávy, že v objektu DpP je umístěna nálož (bomba). Uvedená opatření budou provedena v případě, že k ohlášení došlo před nebo v průběhu divadelního představení, za účasti návštěvníků v divadle. Každý pracovník, který převzal telefonickou (či jinou) informaci o tom, že v objektu DpP je umístěna nálož (bomba), je povinen neprodlené o tom informovat vedoucí pracovníky DpP a (poznamenat si čas zjištěné informace). Při ohlášení anonymní osobou se snaží získat podrobnější informaci – o konkrétním místě, popřípadě, ve kterém podlaží a snaží se vést rozhovor co nejdéle, zároveň se snaží upozornit a požádat dalšího pracovníka DpP, aby o tom vyrozuměl Policii ČR.

zavolal na čísla telefonu 112 nebo 158 a 150 (při tom sděluje číslo telefonní linky, na které telefonický rozhovor probíhá a a následně si poznamenává čas hovoru). Očekává se příjezd operační skupiny Policie ČR. Po příjezdu operační skupiny Policie ČR a ověření situace na místě - rozhodují s přítomným vedoucím pracovníkem DpP o dalším postupu. Pokud vedoucí skupiny Policie ČR, podle situace na místě ověří, že se nálož (bomba) v objektu DpP nenachází, tak jsou další záchranné práce ukončeny. Pokud je nálož (bomba) v objektu zjištěna, tak jsou prováděna urychleně další opatření. Vyhlašuje se informace o umístění nálože (bomby) v objektu DpP a zajišťuje se evakuace ohrožených osob. Vlastní průběh evakuace proběhne podle pokynů pracovníků DpP uvedených v příkazu ředitele DpP č. 14. I – v požárním evakuačním plánu. Další postup při záchranných pracích bude prováděn podle průzkumu a dispozic velitele operační skupiny Policie ČR v dohodě s vedoucím pracovníkem DpP.

57

Restaurační provoz v Divadelní kavárně musí být po vyhlášení evakuace ukončen. Osoby evakuované z kavárny budou soustředěny v prostorách ulic Na Hrázi a Zenklova. Za plnění výše uvedených opatření zodpovídají určení vedoucí pracovníci a velitelé požárních preventivních hlídek. Zvýšená pozornost bude zaměřena především na - urychlenou informovanost všech osob - prostřednictvím domácího rozhlasu - potřebnou informaci zástupcům Policie ČR - bezpečný průběh evakuace osob - včasné předložení příslušné dokumentace o únikových cestách na jednotlivých podlažích divadla První pomoc budou v případě potřeby poskytovat pracovníci DpP, kteří jsou odborně proškoleni. Technickou pomoc budou zajišťovat příslušní pracovníci uvedeni v evakuačním plánu. V návaznosti na tento případ bude zpracována zpráva o průběhu akce. zpracoval J. Jiroš OZO MV ČR Š - 20/ 99 schválil ……………………………………… Petr Kracik – ředitel DpP

Dokumentace PO a BOZP – Přílohy Divadla pod Palmovkou

a)c)

PŘ č. 1

Organizace požární ochrany a BOZP začlenění činností

e)

PŘ č. 2

Požární poplachové směrnice

PŘ č. 3

Protokoly k představením se zvýšeným rizikem

l)

PŘ č. 4

Seznam členů preventivních požárních hlídek DpP

58

d)

PŘ č. 5

Zákazy kouření

PŘ č. 6

Požární řád pro jeviště s provazištěm

PŘ č. I – 7

Směrnice pro bezpečný průběh divadelních představení na Velké

scéně PŘ č. II- 7

- „ - na Malé scéně

PŘ č. III – 7 Mimořádná opatření při vzniku požáru na Velké scéně PŘ č. IV – 7 Mimořádná opatření při vzniku požáru na Malé scéně h)

PŘ č. 8

Řád ohlašovny požáru

PŘ č. 9

Výstražné tabulky – přehled

PŘ č. 10

Revize elektrických a technických zařízení - protokoly

PŘ č. 11

Přehled místností se zvýšeným požárním nebezpečím

PŘ č.12

Povinnosti jevištního mistra a jeho zástupců

i)j)

PŘ č.13

Školení o PO a BOZP

f)

PŘ č.14

Požární evakuační plán

PŘ č.15

Smlouvy o provádění některých činností

PŘ č.16

Příloha ke smlouvě o pronájmu DpP k inscenaci (akci )

PŘ č. 17

Požární řád pro tyristorovnu - UPS a náhradní zdroje

PŘ č.18

Hydranty přenosné hasící přístroje - revize

PŘ č. 19

EPS – revize - rekonstrukce - provoz

PŘ č 20

Operativní karta

PŘ č. 21

Rizika – hodnocení a zápisy

PŘ č. 22

HZS hl.města Prahy - kontroly a stanoviska

PŘ č. 23

Dokumentace o činnosti SDH Braník

PŘ č. 24

IP kontroly – Stránský

PŘ č. 25

Kontrola a opatření – Válek 2002

PŘ č. 26

Bezpečnostní pravidla pro práci s jevištní technikou

PŘ č. 27

Bezpečnostní pravidla pro práci na portálových věžích

PŘ č. 28

KOTOL – revize tahových zařízení

PŘ č. 29

Kategorizace prací pro Městskou hygienickou stanici

PŘ č. 30

Požární kniha

PŘ č. 31

Preventivní požární prohlídky

PŘ č. 40

Opatření při svařování

PŘ č. 41

Stavby a rekonstrukce technických zařízení

g)

k)

59

PŘ č. 42

Retardéry ke snížení hořlavosti – atesty

Zpracoval J. Jiroš, OZO MV ČR Š-20/ 99 - únor 2008

……….……………………………….. Petr Kracik – ředitel DpP

Divadelní slovníček Stručný divadelní slovníček je výběrem některých výrazů používaných v divadelním prostředí. Sestavil jsem jej díky laskavosti a osobního svolení Prof. Jana Císaře, nestora českého divadelnictví, podle jeho Divadelní jarmárky. Amatérské divadlo – čeho člověk nemůže dosáhnout v normálním životě, to si přináší na jeviště a předvede, co má uloženo ve své duši. Herci se divadlem neživí, ale mají chuť si zahrát. Benefice – představení, kdy si herec vybírá roli, zahraje si ji a obdrží za to část vstupného. Divadlo – má v češtině dva významy. Především označuje divadelní budovu, kde se divadlo provozuje – za druhé umělecký druh rovnocenné a rovnoprávné komunikace. Mezi herci, kteří hrají a mezi těmi, kteří jejich hraní vnímají. Divadelní prostor – sestává z dvou částí. Z hlediště a jeviště. Dramaturg – dominantní, vedoucí postava divadla, jež se podílí na jeho řízení a ideovém, estetickém a myšlenkovém profilu. Ferman – cedule, co se každý den věší u vrátnice divadla. A na ní bývá napsáno, co se ten den nebo týden bude zkoušet, kdy jsou nástupy, kdy zkouška začíná a kdy končí, co se hraje večer, zda je zájezd, v kolik a odkud se odjíždí…. Derniéra - poslední představení inscenace. Může být první, druhá …. V různých obsazeních - alternacích. 60

Divadelní festival – slavnost, událost, která má význam přesahující samo divadlo. Na rozdíl od divadelních přehlídek, kde se předvádějí soubory nebo inscenace jistého typu a podle nějakého hlediska. Forbína – předscéna. Prostorově nebo technicky kus jeviště před oponou, je-li ovšem opona. Fundus – je klíčový pojem. Znamená všechno, co divadlo vlastní. Vše trojrozměrné: nábytek, dekorace, rekvizity, garderobu, vše s čím se dá na jevišti zacházet ve prospěch výpravy, herce, inscenace. Generálka – moment, kterým končí proces zkoušení i čas, v němž se rodilo představení. V některých divadlech bývá dokonce generálek víc, většinou dvě. Inscenace – je to, co se pilně nazkoušelo, co je pevné, fixované a jednou pro vždy stejné. Je jakousi partiturou, kterou naplní teprve představení. Inspicient – ručí za chod představení. Jeho povinností je představení spustit, vědět kdy a jak mají nastoupit herci, musí zkontrolovat, zda vůbec jsou před představením v divadle, obejít scénu a zjistit, zda je vše na svém místě, všechny rekvizity, zda nepadají dekorace. Jevištní mistr – je člověk, který odpovídá na jevišti za všechno, co se týká dekorací, výpravy. Komedie – v divadelní komedii je obsaženo jakési nepatřičné jednání. Člověk jedná jinak, než mu selský rozum velí. Portál – obdélník vymezený do šířky i do výšky, v němž běhá i opona. Nahoře bývá něco napsáno, např. Národ sobě nebo tam jsou masky Thalie či sokolské znaky. Premiéra – první představení divadelní inscenace. Může být první, druhá …. V různých obsazeních - alternacích. Představení – se vyznačuje tím, že se něco odehrává právě teď a právě zde. A znamená to, že představení je vlastně pokaždé jiné. Zažíváme ho bezprostředně. Režisér – je tvůrčí individualita, která získala právo říkat, jak má inscenace a následně potom i představení vypadat. Základem profese režiséra je touha poroučet ostatním. Scénografie – vytváří jakési reálie (kuchyň, nemocniční pokoj, lesní scenérii). Pomáhá řešit umístění a pohyb herců v prostoru. Šnajdrovat – nehrát z důvodu slabé návštěvy. Tahy – neboli provaziště jsou technickou součástí jeviště.

61

Tragedie – vždycky jde o zánik nějaké velké lidské hodnoty. Vždycky zasahuje do řádu lidského bytí. Tragikomedie – ukáže se v ní, že nejde o zánik hrdiny, ale že uzavírá nějaké etapa, po níž nezůstává mnoho naděje, ale definitivní konec to není! Tragikomediemi je vlastně naplněna celá moderní dramatika. Světu se můžeme smát – a zároveň nad ním pláčeme. Umělecký šéf – nárazník mezi ředitelem divadla a ostatními zaměstnanci, snad s výjimkou účetních. Je schopen dát svému souboru program. Vážná komedie – ukazuje, jak lidé díky své neschopnosti jednají zcela nepatřičně. Není to hra nevážná, není to komedie. Je v ní trochu tragiky, ale tragedie z ní nevyčnívá.

62