Josef Nitra
HasiCˇ a komíny
Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezska 2013
1
Josef Nitra Hasiè a komíny Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezska, Praha 2013 Ve spolupráci s Ústøední odbornou radou prevence SH ÈMS, Spoleèenstvem kominíkù ÈR, Hasièskými novinami a Hasièskou vzájemnou pojišśovnou, a.s. ISBN 978-80-904606-8-3 Vydavatelství Hasièi, s.r.o., Nové Mìsto nad Metují 2
3
OBSAH Úvod.....................................................................................................................................6 Slovo kominíka..................................................................................................................8 Doba mestkomínù a kominíkù .....................................................................................9 Komín – páteø stavení.................................................................................................. 16 Základní èásti moderního komína ............................................................................ 19 Tøídìní komínù ............................................................................................................... 21 Tøídìní spotøebièù pøipojených na spalinovou cestu ......................................... 24 Pøíslušenství komínù – vymetací a vybírací otvory ..............................................25 Od hoølavých stavebních materiálù radìji dále .....................................................28 Bezpeènost pøi vyhoøení uvnitø komínù ..................................................................29 Prostup kouøovodu .......................................................................................................30 Není nad dobøe vymetený komín ............................................................................. 31 Zpráva o provedení kontroly nebo èištìní spalinové cesty a revizní zpráva spalinové cesty ................................................................................35 Jak to vidí kominíci .......................................................................................................38 Vypalování komína ........................................................................................................42 Aby teplo domova nepøerostlo v požár ..................................................................43 Požáry od komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv ................................................ 47 Pojištìní ano, ale … .....................................................................................................49
4
Pøílohy ........................................................................................................................... 51 Naøízení vlády è. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv ...........................................52 § 24 vyhlášky è. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znìní vyhlášky è. 20/2012 Sb.....................................................60 § 8 vyhlášky è. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znìní vyhlášky è. 268/2011 Sb ........................61 ÈSN 73 4201: øíjen 2010 Komíny a kouøovody – Navrhování, provádìní a pøipojování spotøebièù paliv..................................62 ÈSN 73 4201 – základní názvosloví ...................................................................64 ÈSN 06 1000 Lokální spotøebièe pevných, kapalných a plynných paliv .... 68 ÈSN EN 1443 Komíny. Všeobecné požadavky...............................................70 TPG 941 02 Øešení odtahù spalin od spotøebièù na plynná paliva Kontroly a revize spalinových cest ........................................................................72 Desatero správné praxe pøi používání tepelných spotøebièù, jejich napojení na kouøovod a komín ....................................................................74 Právní pøedpisy se vztahem ke komínové problematice……...........................77 Technická pravidla .....................................................................................................78 Vzor prùkazky èlena Spoleèenstva kominíkù ÈR .............................................78
Poznámka: Se zveøejnìním èeských technických norem a jejich èástí v této publikaci dal souhlas Úøad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Plné znìní ÈSN je dostupné v rámci služby ÈSN online.
5
SLOVO ÚVODEM Výkonný výbor Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezska se na svých jednáních poèátkem roku 2012 zabýval zlepšením informovanosti dobrovolných hasièù o nových opatøeních v oblasti prevence, zvláštì pak po vydání „Naøízení vlády è. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv“, které vstoupilo v úèinnost 1. ledna 2011 a nahradilo tak vyhlášku è. 111/1981 Sb. o èištìní komínù. Chtìl bych jen pøipomenout, že v tomto dokumentu se stanovují podmínky požární bezpeènosti pøi provozu komínù a kouøovodù, tj. spalinových cest a spotøebièù paliv, frekvence jejich kontrol a èištìní. Dále je zde upraveno, kdy a kým se provádìjí revize spalinových cest a za jakých podmínek lze provádìt vypalování komína. Pøi tom je potøebné rozlišovat pojmy „kontrola“ a „revize“, které mnohé sdìlovací prostøedky pøi pøedstavování a komentování nového pøedpisu veøejnosti èasto zamìòovaly. Praxe ukázala, že mimo odborníkù a zájemcù o tuto problematiku se o zásadách, které nové naøízení vlády pøináší, mnoho neví. Proto má Výkonný výbor SH ÈMS spolu s Ústøední odbornou radou prevence prvoøadý zájem na zlepšení této situace. Oba orgány si plnì uvìdomují, že problematika komínù a odvodù spalin je nezbytnou a dùležitou souèástí požární ochrany, respektive požární prevence a s otázkami kolem nich by se mìl seznámit každý, kdo je èlenem nìkterého ze sboru dobrovolných hasièù. Alarmující poèet požárù vzniklých od závad na komínech a kouøovodech nás nenechává na pochybách, že v tomto smìru není všechno v poøádku. Autorovi a týmu odborných poradcù nešlo jen o jmenované naøízení vlády, ale i o celou škálu norem a dalších souvisejících pøedpisù, které by sbory mìly mít pro své èleny k dispozici. Pro tyto úèely by mìla sloužit brožura, kterou právì držíte v ruce. Josef Nitra se v ní pokusil ve spolupráci s Ústøední odbornou radou prevence SH ÈMS, Spoleèenstvem kominíkù ÈR, Hasièskou vzájemnou pojišśovnou, a.s. a Fakultou bezpeènostního inženýrství VŠB -TU Ostrava soustøedit to podstatné, co bychom mìli nebo chtìli vìdìt o komínech a lidech, kteøí je udržují a dbají na jejich èištìní, kontrolu a pøípadné provádìní revizí.
6
Tak po pøedcházející publikaci „Hasiè v divadle“, která vyšla v roce 2011, vydává SH ÈMS další praktickou pøíruèku urèenou pro své èleny. Vìøím, že není poslední a po velkém zájmu o první titul, bude poptávka i o tuto brožuru nejménì stejná. Pøeji vám, aby titul „Hasiè a komíny“ byl k užitku každému èlenu vašeho SDH a úèelnì pøispìl k získání základních znalostí této problematiky. Aby byl rádcem a pomocníkem pøi objasòování správných zásad požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv, které se vyskytují v témìø každém domì. Tak, jak neustále narùstají ceny energií, tak se lidé pøi vytápìní svých obydlí stále více vracejí k tradièním, zejména pevným palivùm. Tím více nabývá na aktuálnosti správné provedení a zacházení se spotøebièi, komíny a kouøovody a vysvìtlování této problematiky obèanùm èleny našeho sdružení, zejména preventisty. Aś se nová pøíruèka stane hojnì využívaným pøírùstkem vaší knihovnièky metodických pomùcek. Ing. Karel Richter, starosta SH ÈMS
Starosta SH ČMS Ing. Karel Richter se stal čestným členem Společenstva kominíků ČR 4. května 2010 Jmenování mu předává prezident SK ČR Emil Morávek 7
SLOVO kominíka Neodbytnì se mi do hlavy vtírá myšlenka poøekadla „Kde pálí ohnì žár a vzrùstá høích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián“. Pøímluva svatého Floriána možná pomáhá, jenže jak to tak bývá, je nutné, abychom se také pøièinili i my, normální smrtelníci. Ptáte se jak? Ohni lze pøece vždy pøedcházet prevencí. Pøi provozování komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv je nutné provádìt jejich preventivní èištìní a kontroly. Pøedcházet ohni zloby a nenávisti mùžeme zase svým správným chováním. My, kominíci, jsme si už více než ètyøi sta let vìdomi toho, za co svou prací ruèíme, ale jsou si toho vìdomi i majitelé komínù? Nebál bych se tvrdit, že se naši pøedkové stavìli k otázkám prevence mnohem zodpovìdnìji, než je tomu nyní. Požární opatøení ve mìstech a vìtších obcích, o císaøských patentech nemluvì, budily v Èechách, na Moravì a ve Slezsku daleko vìtší respekt. Praxe však až moc èasto ukazuje, že tam, kde se zapomíná na kominíka, pøichází èas pro nástup hasièù. Kominictví bylo již od poèátku svého vzniku ze zákona garantujícím øemeslem proti nebezpeèí ohnì a jiných škod, které „zpùsobují chatrné a neèištìné komíny“. Již od poèátku vzniku kominického øemesla je tedy zcela samozøejmé, že kominíky a hasièe spojuje protipožární prevence a i spoleèný patron - svatý Florián. Spolupráce mezi kominíky a hasièi je natolik propojena, že prakticky všude jsme v blízkém kontaktu. Bohužel i pøi vyšetøování pøíèin požárù. Vynikající spolupráce je mezi Spoleèenstvem kominíkù Èeské republiky a Sdružením hasièù Èech, Moravy a Slezska. Spoleèenstvo kominíkù ÈR je dobrovolným profesním sdružením založeným v roce 1990 s poètem pøibližnì 800 èlenù. Má dlouhodobé praktické zkušenosti s podnikáním v kominickém øemesle, kde mohou nekvalitnì provedené práce v rámci poskytované služby vést až k vážným bezpeènostním dùsledkùm. Poskytuje poradenské služby obèanùm, pøièemž služby menšího rozsahu jsou poskytovány zdarma, služby vyžadující vìtší pracnost pak za úplatu. Jedním z cílù je i co nejefektivnìjší spolupráce s hasièi. Kominíci vìøí, že se tato plodná kooperace bude rozvíjet i nadále a požárù vzniklých od komínù bude co nejménì. Ing. Jaroslav Schön, viceprezident Spoleèenstva kominíkù ÈR
8
o
o
Doba mestkomínU a kominíku O komíny se lidé starali snad už od prvního vystavìného komínu. Podle Wikipedie nejstarším zaøízením sloužícím k odvodu kouøe ven z domu (respektive z jizby) byl tzv. dymník odvádìjící kouø do podkrovního prostoru. Kolem 15. století se objevují komíny sahající až nad samotnou støechu a odvádìjící tak kouø zcela mimo dùm. První komíny byly døevìné èi hlinodøevìné. V prùbìhu 17. a 18. století se pøedevším pod tlakem protipožárních pøedpisù, pøecházelo na komíny zdìné. Jejich prùduchy byly svedeny až k zemi a využívaly tak k odvodu kouøe pøirozeného tahu. Z poèátku si lidé vymetali komíny sami. Komíny byly èištìny pøed velkými svátky a hlavnì v takzvaných „sazometných støedách“ pøed Velikonocemi. Tuto práci vykonávali v obecních budovách biøici, v pivovarech pomahaèi a nìkteré komíny si mohli èistit a vypalovat hospodáøi sami. V roce 1548 se usnesla všechna tøi mìsta pražská na navázání dosavadních požárních prohlídek domù, pøedevším komínù, které provádìl hejtman spolu se svými podøízenými. Kontroly se týkaly i dodržování povinného vybavení každého desátku žebøíkem, velkým hákem s podporami a nejménì ètyømi koženými korbely. Kdo zjištìné závady neodstranil do dvou týdnù, musel zaplatit pokutu kopu grošù. Také v dalších mìstech provádìli odborné kontroly tzv. desátníci jednou za ètyøi týdny. V rožmberské instrukci z roku 1560 „Artikulové vydání rychtáøùm a poddaným na panstvích rožmberských“ se ukládalo, aby rychtáø a konšelé každého ètvrt roku kontrolovali zacházení s ohnìm. Ve Valašském Meziøíèí byla odpradávna zachovávána jakási pravidla, která mìla zabraòovat vzniku požárù. Nejstarší známé pøedpisy o tom se dochovaly ve „Zøízení obce Meziøíèské a Krásenské“ z 10. listopadu 1568, jež bylo vydáno majitelem panství Bernardem ze Žerotína. Kromì zásad, které upravovaly práva a povinnosti èlenù mìstské rady i mìšśanù, obsahuje toto obecní øízení nìkolik pokynù týkajících se opatøení proti požárùm. Èlenové mìstské rady mìli podle nìj jedenkrát za mìsíc prohlížet komíny v obytných staveních, pivovarech a barevnách sukna a mìli dbát na to, aby komíny byly v dobrém stavu, „neb s ohnìm žertù není“, jak se praví v dokumentu. Obyvatelé mìsta, kteøí by nedbali jejich pokynù, mìli být dáni do mìstského vìzení a potrestáni pokutou.
9
Poprvé v celostátním mìøítku øešil požární ochranu císaø Maxmilián II. v policejním øádu z roku 1570, ve kterém stanovil, „aby nepozorní hosté a sluzi, jichž vinou oheò vzplál, ztratili hrdlo“. Z naøízení císaøe bylo zakázáno nosit žhavé uhlí pøes ulici v nepøikrytých nádobách, obíjení komínù prkny a jejich pøikrývání šindelem. První zprávy o èeských mestkomínech jsou z roku 1572 z Pardubic, z roku 1589 ze Støíbra a z roku 1590 z Mladé Boleslavi. Mestkomínové byli placeni formou naturálií a jen málo obcí si vydržovalo za plat svého mestkomína, aby „vytíral a pøed požáry chránil“. Na Nový rok chodili s koledou a vinšujíce všeho dobrého rozdávali lidem novoroèní pøání, takzvané „škartice“. Do konce 16. století bylo pravdìpodobnì èištìní komínù provozováno jako svobodná živnost. Za císaøe Rudolfa II. tuto službu u nás vykonával jakýsi Tomáš de la Maniga z Locarna, „jenž se vyznamenal obratností ve svém oboru tou mìrou, že mu císaø udìlil privilegium provozovat živnost kominickou na královském zboží v celých Èechách“. Ferdinandem II. bylo toto privilegium rozšíøeno na Bartolomìje a Matyáše Demartini a zároveò ustanoveno, že vždy nejstarší z potomkù obou bratrù smí v jejich živnosti pokraèovat. Jmenovaným bylo svìøeno èištìní komínù na Pražském hradì a v budovách královských a z každého komína jim byly vypláceny ètyøi bílé groše. Bylo jim též dovoleno pøibrat si pomocníky. Jejich privilegium nabylo obzvláštní ceny tím, že plzeòští mìšśané udìlili obìma bratrùm totéž právo pro své mìsto. V roce 1643 Nové Mìsto pražské uzavøelo smlouvu s Matyášem Demartinim, že bude èistit mìstské komíny a že cizí kominíci se smí jen tehdy cvièit v jejich øemesle, když jim k tomu bratøi Demartiniové udìlí zvláštní povolení. Exkluzivní smlouva byla pozdìji rozšíøena také na Staré Mìsto a Malou Stranu. S nepatrnými ústupky si Demartiniové zachovali své výsadní postavení až do èasù živnostenské svobody nové doby. Poslední z nich, Hugo Demartini, coby významný kominický a hasièský funkcionáø, pùsobil ještì ve dvacátých letech 20. století. První kominický cech byl založen v roce 1626 v Tøeboni. Nejstarší soupisy kominíkù byly poøízeny již roku 1702. „Pražský kominický cech“ s vlastní peèetí sv. Floriána je z roku 1748 a vedl k posílení kominické èinnosti a propùjèování kominických živností. Dne 21. srpna 1751 vydala Marie Terezie „Øád k hašení ohnì pro mìsta zemská, mìsteèka a dìdiny markrabství Moravského“. Velký neklid vyvolalo ustanovení, že do jednoho roku mají být odstranìny všechny døevìné komíny a nahrazeny zdìnými a napøíštì, že se mají nové domy stavìt buï z pálených, nebo nepálených cihel. Jen výjimeènì mohl být v místech s dostatkem døeva postaven 10
i dùm døevìný, avšak komíny musely být zdìné. Vrchnosti i mìsta si tehdy stìžovaly na nedostatek cihel, poukazovaly na malou produkci cihelen, ale také na bídu poddaných, kteøí by si za žádných okolností nemohli stavìt nákladné zdìné domy. Lhùta k odstranìní døevìných komínù dodržena nebyla a ještì sto let po vydání tohoto požárního øádu jich bylo v horských oblastech, zvláštì na Valašsku, velké množství.
Břidlicí obložený komín na zámku ve Velkých Losinách 11
Øád požárový a povinnosti kominíkù Kominický mistr byl vedle své vlastní èinnosti považovaný za první výkonný orgán požární policie. Byl placen obcí, tudíž nebyl závislý na jednotlivých obèanech. Mìl na starosti urèitý obvod a vše zapisoval do své služební knížky. Kominíci kontrolovali všechna stavení. Jestliže se kominík do stavení nedostal, oznámil svou návštìvu tím, že naèrtl na domovních dveøích kominický øebøík nebo šornu. Pøi vymetání komínù upozoròovali kominíci na vady kamen, ohnišś, rour a komínù a dbali na další protipožární opatøení, jako ukládání hoølavin u kamen, popelu a sušení lnu. Nebylo-li na upozornìní dbáno, následovala pokuta. Kominíci mìli veliký respekt. Kominík byl za svou práci odpovìdný obecnímu starostovi. Hlavním dokumentem, který vymezoval pracovní èinnosti a povinnosti kominíkù, byl Øád požárový è. 45, vydaný 25. kvìtna 1876. Pøípisem zemského výboru království Èeského z 18. ledna 1906 byla Zemská jednota komorních spoleèenstev mistrù kominických pro království Èeské vyzvána, aby se vyjadøovala k nové osnovì Øádu požárového v èástech týkajících se kominických èinnosti. Zemská jednota se ve svém návrhu na zmìnu osnovy nového Øádu požárového zabývala problematikou èištìní komínù a ohnišś. Vyplynulo z toho zejména, že (citace v dobové stylistice je pøevzata z Vìstníku kominického): – èištìní komínù a všelijakých kouøovodù vèetnì vybírání sazí náleží oprávnìnému kominíku a sluší je provésti nákladem majitele, – úøad vykonávající policii požárovou ustanoví, po slyšení dotyèného spoleèenstva kominíkù, jak èasto se má èištìní konati v Øádu o vymetání komínù. Øád ten má obsahovati podrobné pøedpisy o zpùsobu èištìní komínù používaných, zkoušení a pøehlížení komínù pøi novostavbách a pøestavbách a o vymetání, jakož i o povinnostech kominíkù a dozoru k jejich pracím, – zpravidla buïtež všechny komíny po dobu jejich používání èištìny každého mìsíce, komíny pak vìtších topenišś èastìji, vyžaduje-li toho potøeba, popøípadì každých 8 dnù, – majitelé budov a jejich zástupci, jakož i obyvatelé a uživatelé jednotlivých místností, jsou povinni dovoliti, by se práce tyto provedly bez pøekážek a majitelé domù jsou povinni opatøiti ohnivzdorné nádoby k ukládání sazí, – èištìní kamen a ohnišś a kouøových rour až k zaústìní do zdi a odstraòování sazí jest povinností majitele nebo uživatele místnosti. Je zakázáno vypalování kamen a ohnišś, jakož i kouøových rour, 12
– vlastníci budov nebo jejich zástupci jsou povinni oznámiti úøadu jakékoli prodlévání, neb porušení povinností, jehož dopustili se kominíci nebo jejich pomocníci, – vysoké komíny a prùduchy topení pøi parních kotlech sluší èistiti nejménì ètyøikrát do roka, pokud úøad, vykonávající policii požárovou, neustanoví jinak. Komíny a kouøovody mohou býti vypalovány jen oprávnìným kominíkem s povolením úøedním za šetøení náležité opatrnosti. Sboru obecních starších v Praze a obecnímu výboru v ostatních obcích bylo „vyhrazeno vydati Øád o vymetání komínù po slyšení dotyèného spoleèenstva a pùsobiti k tomu, by okresy vymetací zøízeny byly“. V Øádu pro kominíky z roku 1894 se píše: „Kominík provází zdarma ve svém obvodu požární komisi pøi prohlídkách a podává potøebná vysvìtlení o pøedmìtech, jež se týkají jeho služby. Kominíci se svými pomocníky, pokud nejsou èleny hasièského sboru, dostavují se k místním požárùm a tam se podøizují veliteli, jenž zachraòovací práce øídí.“ U tenkrát bìžných a vlastnì jediných konstrukcí komínù – komínù zdìných jednovrstvých byla dùležitá dobrá trvanlivá vnitøní omítka vzdorující žáru, která pøedcházela dnes používaným komínovým vložkám. Aby se ušetøilo na stavebních nákladech, zaèal se svádìt jeden komín do druhého. Vznikaly tak komíny spojovací èili vìtvené, které doznaly takové obliby, že se až na malé výjimky jiné typy nestavìly. Jak se však doèteme v dobovém Vìstníku kominickém: „Komíny spojované však svému úèelu oproti komínùm samostatným špatnì vyhovují. Mezi potíže spojených komínù patøí nepravidelné proudìní vzduchu pøi jejich nestejném vyhøátí, což zpùsobuje srážení tahu komínù a z toho nezbytné kouøení kamen. Tomu hledívá se mylnì odpomoci vyvýšením a krytím komínù rozliènými nástavkami, ale bezvýslednì. Rovnìž stavbì tìchto komínù není vìnována patøièná pozornost a skuteèná stavba se odchyluje od plánù. Èasto jsou komíny místy zužovány až na polovinu svìtlosti, což má nemalý vliv na zmenšení tahu. Èištìní takových komínù je pak velice obtížnì, ne-li nemožné“. Vìstník kominický také brojil proti hnìdému uhlí: „Zde také musí padati na váhu u nás nejrozšíøenìjší topící hoølavina, tj. hnìdé uhlí, které pøi spalování vyvinuje nejvíce kouøe a i také sazí, kterážto vlastnost vyžaduje komínù co nejvíce tahu majících. Takovými komíny jsou pouze komíny samostatné s urèitou stejnou svìtlostí a vnitøní hladkou pevnou omítkou poøízené. Pøi pokusech se žalovatelností dýmu nejvìtší zøetel na tah komínu musí býti brán. Nemùže pomoci žádná sebesložitìjší úprava topeništì, ale hlavnì øádné a úèelu svému vyhovující komín“. 13
Stavební øád ve svém § 89 naøizoval, aby komíny pro jedno nebo dvì topení mìly prùøez 200 až 250 cm2, pro více topení pak prùøez 300 cm2. Již tenkrát byla vidìt snaha kominíkù pøispìt svými zkušenostmi k øešení technického problému, kterým bylo odvádìní spalin z topenišś, vèetnì návrhù na jejich stavební vylepšení. Pøibližnì do poloviny devatenáctého století se kominíci starali o komíny hlavnì z hlediska protipožární prevence. O škodlivosti oxidu uhelnatého – chemická znaèka CO, se tenkrát mnoho nevìdìlo. CO je plyn, který se váže lépe než kyslík na èervené krevní barvivo a velice rychle tak dokáže zpùsobit smrt i pøi ne zrovna silných koncentracích. Proto se postupem èasu zaèali kominíci starat o spalinové cesty (komíny, kouøovody, zkrátka všechny konstrukce sloužící pro odtah spalin od všech druhù a typù spotøebièù) nejen z hlediska požární, ale i z hlediska provozní bezpeènosti.
Požár v komínì „Ten povstává od sazí silným zatopením aneb špatným vymetáním, a též nevypálením komínù. Byl-li sbor na místo požáru povolán, hoøí-li saze v komínì, nechś se v komínì saze nechají úplnì vyhoøeti, když tomu okolní støechy staveb dovolí. Mají-li se saze ty hasiti, vezme se mokrý hadr, do nìho se naváže kus cihly neb kamenu, co by obnášelo tíži 1 libry, to vše uváže se na smyèku a pustí se komínem dolù, konec však smyèky ponechá se hasiè v ruce a protáhne komín, by se øádnì vyèistil. Hasièi obsadí vedlejší stavení i stavení, v nìmž hoøí, a chrání od zanícení se od sazí. Když saze neb jiskry lítají a hrozí zanícením, jest zapotøebí nìkolik tak zvaných požárových plácaèek, zvláštì ve venkovských obcích, kde jsou domy kryty šindelem neb slámou. Tato plácaèka požárová je tyèka 6 støevícù dlouhá z ohebného døeva, jímž ale vždycky musí býti pníèek. Na hoøejším konci ve výšce 2 støevícù a šíøce 6 palcù upevní se buï tlustý železný drát, a nebo 4 èáry silný rákos ve spùsobnì pùlkolatosti; drát se musí potøít olejovou barvou, rákos pak se namoèí do teplého lnìného oleje. Na tento podlouhlý obruè se upevní sítka, mající møížky na dva palce zšíøí ze silných tkalounù, namoèených do oleje. Na tuto síśku se natoèí koudele, aby to všecko vypadalo jako polštáø dva palce vysoký. Když se koudel natoèila, tu se to celé potáhne režným plátnem a prošije silnou nití, aby se koudel nemohla sbalova14
ti. Tyèka nemusí býti nevyhnutelnì natøena, avšak je-li natøena, tím lépe. Tento jednoduchý nástroj si mùže každý sám zhotoviti a náleží zajisté mezi nejpøimìøenìjší a nejpotøebnìjší náøadí hasièská, neboś jím rychle se mùže uhasiti létavý oheò a oharky, a mùže se jím velmi snadno vládnouti. Hoøí-li komín samoten, jsou jeho stìny napuštìny mastnotou, která se tvoøí ze sazí a usazuje se co lesklé saze na stìnách komínu. Ty jest hasièi obtížnìji hasiti než obyèejné saze. Je-li sbor na místo takové povolán, musí hledìti, by stìny, které hranièí s bytem, byly opatøeny, by vše vedlejší, co na stìny pøiléhá, bylo odstranìno, jako obrazy, zrcadla, postele atd. Pak se musí dbáti o to, by komín se neucpával, nebo pak by mohl prasknout a tìmito otvory vyšlehly by plameny, které každou bližší vìc zapáliti mohou, zvláštì støechy kryté šindelem, rákosím neb slamou. Když se má požár takový hasiti, musí se to se vší opatrností díti, pøinese se nìkolik košù vody a shora stranou se lije voda do komína. Kdyby komín praskl, musí se otvory ucpati mokrým hadrem, by plameny ven nevyšlehaly a nový požár nezpùsobily. Jinak užívá se zde døíve naznaèených pøedpisù.“ Václav Kohl v „Hasičství“ tedy v „Rukověti ku potřebě našich velitelů a cvičitelů hasičských, vůbec pak každého občana atd.“, která vyšla v Nakladatelství Maxmiliána Čermáka v Klatovech v roce 1875.
Komíny na domech z 19. století 15
Komín – páterˇ stavení Komín je v nejvìtší míøe využíván k odvádìní spalin z topenišś ve stavebních objektech. Napojují se tedy na nìj kamna, pece, krby nebo kotle, u kterých funguje jako jednoduché vzduchové èerpadlo, zajišśující odvod spalin z topeništì. Spaliny jsou výsledným produktem spalování paliv. Spalování paliv je chemický proces, pøi kterém se sluèují prvky obsažené v palivu se vzdušným kyslíkem. Pøi tomto procesu se uvolòuje teplo, které je využíváno k vytápìní, ohøevu užitkové vody nebo k vaøení v závislosti na druhu a úèelu daného tepelného spotøebièe. Kvalita spalování paliva záleží na správném pomìru paliva a kyslíku, na jejich promísení a dále na konstrukci a technickém stavu zaøízení. Spaliny – kouøové plyny – jsou tedy smìsí vzdušného dusíku, zbytku kyslíku nespotøebovaného na spalovací proces a produktù hoøení paliva, tedy: CO (oxid uhelnatý), CO2 (oxid uhlièitý), NOx (oxidy dusíku), vodní páry a dalších složek, zpravidla mikroskopických pevných èásteèek, které vnímáme jako viditelný kouø. Je-li v palivu obsažena síra (S), pak jsou ve spalinách obsaženy také oxidy síry – SOx, nejèastìji oxid siøièitý SO2. Síra je obsažena zejména v kapalných palivech v závislosti na jejich èistotì, dále v uhlí, uhelných briketách aj. Nejvìtší obsah síry je v nekvalitním hnìdém uhlí. Rùzné druhy uhlí mají obsah síry rùzný, zastoupena je však ve všech druzích paliva. Všem druhùm uhlí a výrobkùm z nich øíkáme fosilní paliva (fosilie = zkamenìlina). Fosilní paliva jsou uhlovodíky obsahující v rùzném pomìru uhlík (C) a vodík (H). Dále obsahují kromì výše uvedené síry také rùzné neèistoty, pøípadnì vlhkost. Uhlík se pøi dokonalém spalování slouèí s kyslíkem na oxid uhlièitý C + O2 CO2 nebo pøi nedokonalém spalování na CO – oxid uhelnatý 2 C + O2 2 CO Vodík se sluèuje s kyslíkem na vodní páru 4 H + O2 2 H2O Síra se sluèuje na SO2 – oxid siøièitý S + O2 SO2 Dusík (N) pøechází do kouøových plynù nebo se s kyslíkem sluèuje na škodlivé oxidy dusíku, souhrnnì oznaèované jako NOx.
16
Kouøové plyny jsou tedy smìsí všech výše uvedených produktù. Spalováním jiných než výrobcem urèených paliv (plasty, oleje, laky apod.) vznikají další složité (aromatické) slouèeniny, které mají škodlivý vliv na životní prostøedí a zdraví lidí, jsou zpravidla vysoce karcinogenní a tìžko se ze životního prostøedí odbourávají. Oxid uhelnatý je, jak známo, toxický, není cítit, není vidìt. Jeho nebezpeèí spoèívá ve schopnosti vázat se na krevní barvivo hemoglobin až 500krát snáze než kyslík. Místo pro navázání kyslíku na hemoglobinu je tak již obsazeno, vzniká tzv. karboxyhemoglobin a nastává dušení organizmu. V pøípadì nedokonalého spalování mohou kouøové plyny obsahovat také zbytky nespáleného paliva a pevné èásteèky (popílek) unášené proudem spalin. To je velmi nežádoucí jev, topení je neekonomické a spalinové cesty jsou nadmìrnì zneèišśovány. Ve smìsi tìchto spalin pak dochází k dalším reakcím. Napø. oxidy síry se sluèují s vodní párou na slabé kyseliny (sírová, siøièitá), oxid uhlièitý se s vodní párou sluèuje na slabou kyselinu uhlièitou. Tyto kyseliny pak pùsobí agresivnì na materiál komínového tìlesa. Pøi dlouhodobém pùsobení jsou pøíèinou nevratných poškození konstrukcí a vzniká koroze, zejména vnitøního povrchu prùduchu kouøovodu, potažmo komínového prùduchu. Kromì toho je materiál kouøovodu a komínového prùduchu namáhán i teplem, které je stìnám prùduchu pøedáváno spalinami. Horké spaliny v komínì mají nižší hustotu než vzduch okolo, stoupají proto komínem vzhùru a na jejich místo je nasáván èerstvý vzduch. Tlaku, který žene vzduch komínem, se øíká tah komína. Tah komína je závislý na jeho výšce a pomìru vnitøního prùmìru k objemu spalin a rozdílu teplot. Proto také, vedle potøeby vìtšího rozptylu spalin, jsou v prùmyslových provozech stavìny vysoké komíny. Výška komínové hlavy (nadstøešní èást komína) je definována technickou normou. Platí, že komín vystavìný do dvou metrù od høebene støechy musí pøevyšovat teènu (rovinu) vedenou vodorovnì høebenem støechy o 650 mm. To proto, aby byl zajištìn dostateèný rozptyl spalin do okolního ovzduší a byl tak zajištìn požadovaný komínový tah. Nezanedbatelným faktorem je požadavek, aby kouø neobtìžoval obyvatele okolních domù. Pøi pøipojování spotøebièù s vyšší teplotou spalin je dùležité dilataènì oddìlit kovový kouøovod od keramického hrdla sopouchu tak, aby spoj tìsnil, avšak aby zároveò eliminoval rozdílné rozmìrové zmìny obou materiálù pøi zmìnách teploty – toho lze docílit napojovacími adaptéry. V pøípadì, že je nemožné stavìt vysoký komín nebo má komín odvádìt studené plyny, jsou montována zaøízení pro umìlý tah. Pøíkladem mùže být dyšna parních lokomotiv nebo ventilátor. 17
Z uvedeného je zøejmé, že komíny patøí mezi extrémnì namáhané èásti staveb. Komínové tìleso musí být staticky zajištìné a odolné proti nepøíznivým vlivùm vyskytujícím se pøi spalování. Tepelná energie pøedávaná spalinami stìnám kouøovodu a komínového prùduchu je nezanedbatelnou souèástí složitého procesu negativních vlivù na materiál komínù. K pøestupu tepla dochází také napø. pøi kondenzaci páry na vnitøních stìnách komínového prùduchu. Pokud je špatnì navržena, provedena nebo udržována kouøová cesta, dochází k nehospodárnému nebo dokonce nefunkènímu provozu spotøebièe, k neúmìrnému poškozování komínové konstrukce a tím k ohrožení stavby požárem a èasto také ke zdravotním problémùm nebo dokonce smrti obyvatel domu.
Výška nad hřebenem střechy má být podle ČSN 734201 minimálně 65 cm 18
ˇ moderního komínA Základní Cásti Komínový prùduch – dutina v komínové vložce (nebo dutina ohranièená stìnou komínového prùduchu) urèená k odvodu spalin do volného ovzduší. Vzduchový (vìtrací) prùduch (pøívodní vzduchový prùduch) – samostatný nebo spoleèný prùduch pro pøívod vzduchu k uzavøeným spotøebièùm vedený od místa nasávání až do uzavøeného spotøebièe.
Poznámka: Vzduchový prùduch mùže být v soustøedném uspoøádání s odvodem spalin nebo v uspoøádání vedle sebe s odvodem spalin. U pøetlakových komínù mùže sloužit vzduchový prùduch v soustøedném uspoøádání také pro odvìtrání spalin v pøípadì netìsnosti komínové vložky, obdobnì jako zadní vìtrání.
Komínový plášś – vnìjší èást konstrukce komína, která pøichází do styku s pøilehlým nebo vnìjším okolím nebo se nachází pod vnìjším obkladem èi opláštìním. Sopouch – konstrukèní díl komína, do kterého je pøipojen kouøovod. Zpravidla je vytvoøen tvarovkou ve formì T–kusu; u spalinových cest spotøebièù na plynná paliva v tlakové tøídì P a H to mùže být i patní koleno. Kontrolní otvor – konstrukèní díl kouøovodu nebo komína, umožòující jejich kontrolu a èištìní.
Poznámka: Otvor slouží ke kontrole, popø. èištìní komínového prùduchu, kondenzátní jímky a prùduchu kouøovodu u spalinových cest spotøebièù na plynná paliva.
Vymetací otvor – konstrukèní díl komína pro spotøebièe na kapalná nebo pevná paliva, umožòující jejich vymetání a èištìní z pùdního prostoru nebo ze støechy. Vybírací otvor – konstrukèní díl komína, který slouží k vybírání pevných èástí spalin z pùdice komínového prùduchu spotøebièù na pevná a kapalná paliva. Èisticí otvor – konstrukèní díl komína nebo kouøovodu spotøebièù na kapalná nebo pevná paliva, umožòující jejich èištìní a vypalování.
Poznámka: U jednovrstvých zdìných komínù jsou vymetací, vybírací a èisticí otvory vytvoøeny pøi vyzdívání komínového pláštì.
Ústí komína – místo, ve kterém spaliny opouštìjí komínový prùduch, popø. prùduch komínového nástavce a vstupují do volného ovzduší. Komínová hlava – nejvýše položená ukonèující èást konstrukce komína. Krycí deska – konstrukèní díl nebo staveništní prefabrikát, který slouží k ochranì komínové hlavy pøed povìtrnostními podmínkami a úèinky spalin.
Poznámka: U vícevrstvých kovových komínù je krycí deskou kovové pøekrytí mezery mezi komínovou vložkou a komínovým pláštìm nebo opláštìním.
19
Komínová hlavice – pevná nebo otoèná nástavba nad ústím komína, která usmìròuje proudìní spalin, snižuje negativní úèinek vìtru na ústí komína a omezuje pronikání deštì do komínového prùduchu.
20
o
ˇ ˇ komínu Trídení Tøídìní komínù podle teploty, tlaku, odolnosti pøi vyhoøení sazí, odolnosti proti pùsobení kondenzátù spalin a odolnosti proti korozi je uvedeno v ÈSN EN 1443. Další tøídìní komínù je následující:
Podle zpùsobu výroby a montáže:
a) Systémový komín – komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílù, nakoupených, vyrobených nebo zajištìných jedním výrobcem (ÈSN EN 15287–1:2008), který pøebírá odpovìdnost za systémový komín jako celek; všechny systémové komíny musí být certifikovány podle platných evropských norem a mít odpovídající zatøídìní. Musí být vybaveny Evropským prohlášením o shodì (CE) a komínovým štítkem. b) Individuální komín – komín, který je sestaven nebo postaven na staveništi s použitím kompatibilních dílù, které mohou pocházet od jednoho, nebo více výrobcù. Odpovìdnost za komín pøebírá ten, kdo individuální komín postavil, tedy dodavatel stavby nebo montáže; v tomto smyslu musí tedy dodavatel provést kompletní zatøídìní komínu podle platných technických norem (teplotní a tlaková tøída, odolnost proti korozi, vzdálenost od hoølavých materiálù, požární odolnost apod. – viz ÈSN EN 1443). c) Dodateènì vyvložkovaný komín – komín, kde je do stávajícího komína namontována komínová vložka od jednoho výrobce. Odpovìdnost za komín pøebírá ten, kdo dodateènì vyvložkoval komín komínovou vložkou.
Podle materiálu: a) keramické; b) betonové; c) kovové; d) plastové; e) jiné.
Poznámka: Pro rozdìlení podle materiálu je vždy urèující materiál stìny spalinové cesty. Napø. komín s vložkami z korozivzdorné oceli, s tepelnou izolací a s pláštìm z betonových tvárnic se podle materiálu oznaèí termínem „kovový komín“ apod.
21
Podle konstrukèního uspoøádání:
a) jednovrstvý komín, jehož konstrukci tvoøí komínová vložka; b) vícevrstvý komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky a alespoò jedné další vrstvy.
Podle poètu pøipojovaných spotøebièù paliv:
a) samostatné komíny, které odvádí spaliny od jednoho spotøebièe z jednoho podlaží, samostatným kouøovodem a samostatným komínovým prùduchem; b) spoleèné komíny, které odvádí spaliny samostatnými nebo spoleèným kouøovodem a jedním komínovým prùduchem od více spotøebièù.
Spoleèné komíny, podle umístìní spotøebièù a zpùsobu jejich pøipojení, se dále dìlí na: – spoleèné komíny pro jedno podlaží (se spoleèným komínovým prùduchem), kterými se odvádí spaliny spoleèným kouøovodem nebo samostatnými kouøovody od více spotøebièù umístìných v jednom podlaží do spoleèného komínového prùduchu; – spoleèné komíny pro více podlaží, do kterých se pøipojují jeden nebo více spotøebièù z nìkolika podlaží nad sebou.
Podle uspoøádání komínových prùduchù:
a) prùbìžné – všechny komínové prùduchy mají pùdice (pùdice = nejnižší èást komínového prùduchu, dno) v nejnižším podlaží; b) podlažní – komínové prùduchy mají pùdice v podlažích, ve kterých jsou pøipojeny spotøebièe; c) se spoleèným sbìraèem – spoleèný sbìraè má pùdici v nejnižším podlaží a od nìho postupnì odboèují komínové prùduchy pro jednotlivá podlaží, oddìlené od spoleèného sbìraèe výsuvnými uzávìrami, které tvoøí jejich pùdice. Komínové prùduchy mohou odboèovat na jednu stranu nebo støídavì na obì strany.
Poznámka: Komíny, které mají prùduchy se spoleèným sbìraèem, se již nesmí navrhovat, ale ještì se vyskytují ve staré bytové zástavbì.
Podle poètu komínových prùduchù v komínì: a) jednotlivé – s jedním komínovým prùduchem;
22
b) sdružené – se dvìma nebo více komínovými prùduchy: – jednoøadé – s prùduchy v jedné øadì, – víceøadé – s prùduchy ve dvou nebo více øadách.
Podle prùbìhu podélné osy:
a) pøímé – osa komínového prùduchu je pøímá a svislá; b) uhýbané – osa komínového prùduchu se odklání od svislice.
Podle difuze vodní páry stìnou komína:
a) komíny difuzní, u kterých do stìny komínového prùduchu proniká difuzní vlhkost; b) komíny bariérové, u kterých je na povrchu komínového prùduchu zabránìno pronikání difuzní vlhkosti do stìny komínového prùduchu.
Podle zpùsobu odvìtrání komínových vložek:
a) komíny se zadním vìtráním, kde je odvìtrání spalin v pøípadì netìsnosti pøetlakové nebo vysokopøetlakové komínové vložky nebo odstraòování vlhkosti u difuzních komínù zajištìno odvìtranou vzduchovou mezerou mezi komínovou vložkou a komínovým pláštìm s vìtráním v souhlasném smìru s proudícími spalinami (souproud); b) komíny se vzduchovým prùduchem, kde je odvìtrání spalin v pøípadì netìsnosti pøetlakové komínové vložky zajištìno soustøednou vzduchospalinovou sestavou pøivádìjící vzduch pro spalování v opaèném smìru s proudícími spalinami komínovým prùduchem – toto uspoøádání se používá pro pøívod spalovacího vzduchu a odvod spalin u spotøebièù v provedení C.
Tøídìní komínových prùduchù podle velikosti plochy prùøezu:
a) neprùlezné, které se dìlí na: – úzké s plochou prùøezu do 0,04 m2, vèetnì; – støední s plochou prùøezu vìtší než 0,04 m2, nejvýše však 0,225 m2; b) prùlezné – s plochou prùøezu vìtší než 0,225 m2, jedna strana nesmí být kratší než 450 mm. Tyto komínové prùduchy se mohou èistit jejich prolézáním.
Tøídìní kouøovodù podle poètu pøipojovaných spotøebièù: a) samostatné kouøovody – je pøipojen jeden spotøebiè; b) spoleèné kouøovody – je pøipojeno více spotøebièù.
23
o
ˇ ˇ pripojených ˇ ˇ ˇ spotrebicu Trídení na spalinovou cestu Podle tlakových podmínek pøi spalování ve spotøebièi a zpùsobu nasávání vzduchu: a) podtlakové, kde je spalování ve spotøebièi a nasávání spalovacího vzduchu øízeno komínovým tahem (pøirozeným, umìlým); b) pøetlakové, kde jsou spalování ve spotøebièi a pøívod spalovacího vzduchu øízeny tlakem spalovaného média, ventilátorem spalovacího vzduchu nebo palivové smìsi; c) atmosférické, kde je tah komína redukován pøerušovaèem tahu tak, aby neovlivòoval proces spalování (ejektorové hoøáky, hoøáky s nuceným pøedsmìšováním).
Podle zpùsobu použití:
a) lokální (obvykle se používají pouze pro vytápìní jedné místnosti, zpravidla s výkonem do 50 kW); b) ústøední (zdroje tepla pro ústøední topení vèetnì etážových – podlažních – jsou urèené pro vytápìní více místností); c) technologické (nepatøí k nim spotøebièe urèené k použití v domácnosti).
Antény rozhodně nejsou součástí komínů 24
o
ˇ Príslušenství komínu - Vymetací a vybírací otvory Vymetací otvor s dvíøky na pùdì
Pokud se komín nedá èistit ze støechy od ústí komína, umísśují se vymetací (èistící) otvory nad støechou nebo v pùdním prostoru, který není urèen k jiným úèelùm, ne však níže než 6 m od ústí komína. Rozmìry èisticích otvorù a jejich vyústìní vùèi podlaze jsou dány ÈSN 73 4201/2010.
Prostory s vymetacími otvory
Vnitøní prostor, v nìmž je umístìn vymetací otvor, musí být osvìtlen. Svìtlá výška tohoto prostoru i pøístupové komunikace k nìmu musí mít alespoò 210 cm, ale nejménì 180 cm. Podlaha pøed vymetacím otvorem musí být nehoølavá, s pøedepsanými rozmìry (viz obrázek).
Uspořádání podlahy před vymetacími (čisticími) dvířky s výskytem stojin krovu na obou stranách komína (pohled shora) 25
Dvíøka vymetacích (èisticích) otvorù
Vymetací i vybírací neboli èisticí otvory musí být uzavøeny tìsnými dvojitými dvíøky z nehoølavého materiálu, napø. dvojitými komínovými dvíøky. V horní èásti komína je teplota spalin blízká rosnému bodu. Pøi umístìní nad støechou hrozí kondenzace na konstrukci dvíøek. Jedná se v tomto pøípadì o nouzové øešení. Pokud je vymetací otvor umístìn nad støechou, musí být komínová dvíøka plechová s køídlem na závìsech, nikoliv vysouvací betonová.
Schéma umístění vymetacích (čisticích) dvířek a základní části montovaného komína
Vybírací (kontrolní) otvory
Každý komín musí mít v nejnižším podlaží, na vhodném a pøístupném místì, vybírací otvor pro vybírání pevných zneèišśujících èástí (saze, popílek, vydrolené èásti zdiva) z komínového prùduchu. Otvor mùže rovnìž sloužit pro kontrolu a èištìní komína. Pùdice vybíracího (kontrolního, èisticího) otvoru musí být nejménì 30 cm a nejvíce 100 cm nad podlahou. Pro snadnou manipulaci a èištìní je výhodné, je-li èisticí otvor otoèen vùèi pøipojení kouøovodu o 90°.
Umístìní vybíracích otvorù
Vybírací otvory nesmí být umístìny ve shromažïovacích prostorách podle ÈSN 73 0831 – Požární bezpeènost staveb, shromažïovací prostory, ani v prostorách, 26
kde se nacházejí plyny, hoølavé kapaliny èi potraviny. V kotelnách vybírací otvory být mohou. Vybírací otvory se nemají umisśovat do obytných místností nebo do prostorù, kde jsou chována hospodáøská zvíøata.
Velikost otvorù v komínì
Velikosti otvorù v komínì jsou závislé na velikosti prùøezu komína. Minimální velikosti otvorù jsou dány normou ÈSN 73 4201/2010.
Tak takto tedy ne 27
ˇ od horlavých stavebních ˇ dále materiálu radeji o
Minimální vzdálenost hoølavých konstrukcí od povrchu komínového pláštì je dána zatøídìním komína dle ÈSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hoølavých materiálù v mm). Minimální vzdálenosti døevìných konstrukcí od povrchu komínového pláštì a od prùduchu komína (u konstrukcí zapuštìných) jsou obecnì dány ÈSN 73 1701 „Navrhování døevìných stavebních konstrukcí“.
Prostupy komínu stropem
Komínová konstrukce nesmí být propojena se stropy ani namáhána prùvlaky nebo jinými stavebními dílci. Pøi prostupu stropy je pøedepsán 3 cm odstup stropní konstrukce od vnìjšího povrchu komína. Jsou-li souèásti stropní konstrukce døevìné prvky, je jejich vzdálenost z hlediska požární bezpeènosti od povrchu konstrukce pøedepsána na min. 5 cm. Tento prostor se tìsnì vyplní nehoølavým izolaèním materiálem. Obdobnì to platí i pro stìnové prvky.
Vzdálenost dřevěných prvků vodorovné konstrukce od povrchu komínového tělesa 28
ˇ ˇ vyhorení ˇ Bezpecnost pri uvnitrˇ komínu o
Bezpeènost pøi hoøení uvnitø komínù je aktuální pøedevším u spotøebièù na tuhá paliva. Pøi provozu, který není zcela v poøádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouøovodu, nevhodnì zvoleného spotøebièe, špatné kvality paliva atd.), se na vnitøní stranì komínové vložky mùže velmi rychle utvoøit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomùckami. Ve zvláštních pøípadech pak mùže dojít i k nekontrolovanému vznícení sazí v komínì. Pøi vyhoøení sazí vznikají uvnitø komína teploty pøes 1 000 °C. Tìmito vysokými teplotami jsou materiály komínu velmi silnì namáhány. Proto je kvalita materiálu a dílù použitých pøi stavbì komína velmi dùležitá a zásadní. Vysoce kvalitní materiály zaruèují v pøípadì velkých teplotních namáhání optimální funkèní zpùsobilost. Komínové tìleso musí zajistit požární bezpeènost pøilehlých prostorù nejen pøi bìžném provozu, ale i pøi vyhoøení sazí (levá strana obrázku) a i požárnì dìlicí funkci tzv. „zvnìjšku ven“ (pravá strana obrázku).
Požadavky na požárně dělicí funkci komínového tělesa 29
ˇ prostup kouRovodu Neménì velkou pozornost je nutné vìnovat rovnìž prostupu kouøovodu stìnou, zejména hoølavou stìnou. Tuto problematiku øeší ÈSN 06 1008 jak pro hoølavé stìny, tak pro prostup kouøovodu hoølavým stropem.
1 – stìna 2 – kouøovod 3 – krycí deska (nehoølavá, nekovová) 4 – rùžice 5 – ochranná trubka 6 – izolaèní výplò I. (nehoølavá) 7 – izolaèní výplò II. (nehoølavá)
Prostup kouřovodu hořlavou stěnou – řez
NEJ NEJ NEJ Nejvyšší komín v Evropě se nachází ve Slovinsku, je součástí tepelné elektrárny Trbovlje a měří 360 metrů. V České republice má nejvyšší komín elektrárna Chvaletice (305 m), dále pak elektrárna Tušimice a elektrárna Prunéřov (300 m) a elektrárna Mělník–Horní Počáply (270 m). Nejvyšší komín na světě se nachází v Ekibastuzu v Kazachstánu a měří 420 metrů. 30
ˇ vymetený komín Není nad dobRe Provádìní revizí, kontrol a èištìní spalinových cest øeší od 1. ledna 2011 Naøízení vlády è. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv (dále jen „naøízení vlády“). Tento pøedpis plnì nahradil døívìjší vyhlášku è. 111/1981 Sb., o èištìní komínù. Podrobné technologické postupy jednotlivých kominických èinností jsou uvedeny v technických pøedpisech (tzv. pravidlech praxe) vydaných hospodáøskou komorou a pro kominíky jsou závazné. Hlavním opatøením údržby komínù a kouøovodù je podle nového pøedpisu jejich èištìní. Dalším preventivním prvkem je provádìní pravidelných kontrol. To však nemùže dìlat jen tak nìkdo. Èištìní se provádí èistícími pracemi, zejména se zamìøením na odstraòování pevných usazenin ve spalinové cestì a na lapaèi jisker (pokud je namontován) a na vybírání pevných zneèišśujících èástí nahromadìných v neúèinné výšce komínového prùduchu nebo kondenzátù ze spalinové cesty. Zavádí se požadavek provádìt èištìní spalinové cesty pouze odbornì zpùsobilou osobou, kterou je, stejnì jako v pøípadì kontroly spalinové cesty, držitel živnostenského oprávnìní v oboru kominictví (viz komentáø k § 2 naøízení vlády). Zároveò je však umožnìno, v pøípadì spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotøebièe na pevná paliva se jmenovitým výkonem do 50 kW vèetnì, provádìt její èištìní svépomocí, pøièemž z pøílohy è. 1 k naøízení vlády vyplývá, že i v tomto pøípadì musí být provádìna kontrola spalinové cesty odbornì zpùsobilou osobou nejménì jednou roènì. Spalinové cesty od spotøebièù na kapalná a plynná paliva smìjí èistit jen odbornì zpùsobilé osoby v oboru kominictví. Novì stanovená podmínka, nechat zkontrolovat (vyèistit) komín a kouøovod odbornì zpùsobilou osobou nejménì jedenkrát za rok, a èistit spotøebiè, kouøovod a komín svépomocí èastìji, pøináší obèanùm i právnickým a podnikajícím fyzickým osobám úsporu nákladù na èištìní komínù, popø. celé spalinové cesty oproti pùvodní právní úpravì. Èištìní svépomocí, které naøízení vlády nabízí jako možnost, nikoliv jako povinnost, pøináší nejvìtší zmìnu pro podnikající fyzické osoby a pro fyzické osoby, protože ty podle stávající úpravy tuto možnost dosud nemìly (i když pøedchozí práv31
ní úprava byla tìžko vymahatelná). Právnické osoby (organizace) mìly umožnìno èištìní komína svépomocí a to pouze za urèitých podmínek.
Co to jsou čisticí práce? Jsou to práce, při kterých dochází k čištění (vymetání) vnitřní části spalinových cest. Při této činnosti se odstraňují nejen pevné zbytky spalin usazené na vnitřních stěnách spalinových cest sloužících pro odtah spalin od spotřebičů na pevná paliva, ale i usazeniny spalin od spotřebičů na plynná a kapalná paliva, vzniklé chemickou reakcí mezi kondenzáty spalin a materiálem, ze kterého je vnitřní část spalinové cesty provedena (např. kovové komínové vložky). Pro tuto činnost je nutno používat vhodné pracovní nářadí. Za vhodné pracovní nářadí lze považovat takové, které vyhovuje požadavkům výrobce spalinové cesty, případně je v souladu s pravidly praxe v oboru kominictví (tato pravidla praxe pro čištění spalinových cest vydává Společenstvo kominíků jako certifikované profesní sdružení Hospodářské komory České republiky). Např. u spalinových cest opatřených komínovými vložkami z korozivzdorné oceli nelze pro vymetání používat nástrojů z běžné oceli – hrozí poškození povrchu a následná degradace materiálu. Udržování lapačů jisker a podobných komínových nástavců je nutno provádět podle návodu výrobce příslušného zařízení za podmínky, že jsou schválenou součástí spalinové cesty. V naøízení vlády jsou stanoveny minimální lhùty kontrol a èištìní spalinové cesty. U konstrukcí a zaøízení, jejichž provozem vzniká vìtší množství zneèišśujících pevných èi kapalných složek spalin, se èištìní spalinových cest musí provádìt v kratších termínech. Zkrácení termínù je možno zavést na základì návrhu odbornì zpùsobilé osoby, která po dohodì s provozovatelem spotøebièe paliv a spalinové cesty termíny stanoví a uvede do požární, pøípadnì provozní knihy apod. Èištìní spotøebièù se musí provádìt ve lhùtách a zpùsobem stanovených jejich výrobcem. Zároveò se zavádí osvobození od povinnosti èistit spalinovou cestu v uvedených intervalech jednak v pøípadì, kdy spalinová cesta nebyla od pøedchozí øádné kontroly a èištìní používána déle než je stanoveno v pøíloze è. 1 naøízení vlády, pøièemž 32
kontrola a èištìní se provede až pøed opìtovným uvedením spalinové cesty do provozu, jednak v pøípadì, kdy komín není používán, a to za pøedpokladu, že je v ústí zabezpeèen proti vnikání dešśové vody a je v místech pøipojení spotøebièe paliv øádnì oznaèen zpùsobem vymezeným v tomto ustanovení. Podrobnosti ke lhùtám kontrol a èištìní spalinové cesty, vybírání pevných zneèišśujících èástí a kondenzátù a èištìní spotøebièe paliv jsou uvedeny v pøíloze è. 1 k naøízení vlády. (viz pøílohy) Èištìní spotøebièe na pevná paliva o jmenovitém výkonu nad 50 kW a spotøebièù na kapalná a plynná paliva se provádí v souladu s technickými podmínkami a návody jejich výrobcù. Tato povinnost vyplývá všem dotèeným subjektùm ze zákona o požární ochranì z ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) (právnickým a podnikajícím fyzickým osobám) a § 17 odst. 1 písm. i) (fyzickým osobám). Dále se stanoví lhùty vybírání pevných zneèišśujících èástí nahromadìných v neúèinné výšce komínového prùduchu u spotøebièe na pevná paliva a v pøípadì spotøebièù na ostatní druhy paliv kondenzátù ze spalinové cesty a lhùty èištìní spotøebièe na pevná paliva o jmenovitém výkonu nad 50 kW. Podle pøedešlé právní úpravy bylo povinností majitelù komínù èistit, popøípadì kontrolovat komín, do kterého jsou zapojeny spotøebièe na tuhá a kapalná paliva s výkonem do 50 kW, šestkrát roènì, u spotøebièù na plynná paliva se mìl komín s komínovou vložkou kontrolovat dvakrát za rok. Podle naøízení vlády (pøíloha è. 1) je kontrola spalinových cest, bez rozdílu druhu paliva stanovena pro spotøebièe paliv do 50 kW, jednou roènì. Naøízení vlády jako právní pøedpis vydávaný vládou nemùže mít ambice zajistit vynutitelnost splnìní povinností pod hrozbou sankce, to je možné pouze v rámci zákonné úpravy. Z tohoto dùvodu je nutné pøi vymahatelnosti naøízení vlády vycházet ze souvisejících zákonù (napø. zákon o požární ochranì, stavební zákon, zákon o ochranì ovzduší). Hasièský záchranný sbor kraje (viz § 2 zákona è. 238/2000 Sb., o Hasièském záchranném sboru Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù ve smyslu § 76 zákona o požární ochranì) mùže uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím èinnosti bez zvýšeného požárního nebezpeèí pokutu do 250 000 Kè a právnické osobì nebo podnikající fyzické osobì provozující èinnosti se zvýšeným požárním nebezpeèím pokutu do 500 000 Kè, poruší-li povinnosti vyplývající z pøedpisù o požární ochranì tím, že neprovádí pravidelnì kontrolu dodržování pøedpisù o požární ochranì a plnìní pøíkazù, zákazù a pokynù týkajících se požární ochrany nebo neodstraòuje zjiš33
tìné závady. Tuto èinnost vykonává hasièský záchranný sbor kraje v rámci výkonu státního požárního dozoru. U fyzických osob je situace v oblasti kontrol dodržování pøedpisù o požární ochranì odlišná, protože hasièský záchranný sbor kraje nemá až na výjimky právo vstupovat do obydlí a prostor fyzických osob. Pokutu ve výši od 10 000 do 20 000 Kè lze uložit v rámci pøestupkového øízení, pokud fyzická osoba poruší zásady bezpeèného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotøebièù paliv a komínù nebo nedodrží podmínky anebo návody vztahující se k požární bezpeènosti výrobkù nebo èinností. Toto porušení je orgánem státního požárního dozoru (SPD) zpravidla zjištìno až pøi výkonu SPD formou úkonù pøi zjišśování pøíèin požáru u fyzické osoby. Základní povinností vlastníka stavby je podle ustanovení § 119 zákona è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu – stavebního zákona – doložit pøed zahájením užívání stavby doklady o provedených revizích a zkouškách (stavebník zajistí, aby byly pøed zapoèetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky pøedepsané zvláštními právními pøedpisy) a dle § 154 téhož zákona má povinnost udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost po celou dobu její existence. Pro plnìní této povinnosti stavební zákon vytváøí pøedpoklady tím, že bìžná údržba nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení (§ 103 odst. 1 písm. e), tj. udržovací práce, jejichž provedení nemùže negativnì ovlivnit zdraví osob, požární bezpeènost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostøedí a bezpeènost pøi užívání a nejde o udržovací práce na stavbì, která je kulturní památkou). Ostatní udržovací práce vyžadují pouze ohlášení. Pokud by vlastník stavby povinnost provádìt øádnou údržbu stavby neplnil a stavební úøad by zjistil na stavbì závadu, mùže vlastníka vyzvat ke zjednání nápravy (§ 134 odst. 2 stavebního zákona). Pokud by vlastník stavby nápravu nezjednal, lze mu uložit pokutu až do 200 000 Kè, aś jde o fyzickou èi právnickou osobu. Mezi zvláštní pravomoci stavebního úøadu patøí také naøízení provedení udržovacích prací podle ustanovení § 139 stavebního zákona. Jedná se o pøípad, kdy není stavba øádnì udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úøadu k provedení udržovacích prací. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytù a nebytových prostor jsou povinni rovnìž umožnit provedení naøízených udržovacích prací. U stavby urèené k užívání veøejností mùže stavební úøad naøídit jejímu vlastníkovi, aby mu pøedložil èasový a vìcný plán udržovacích prací na jednotlivých èástech stavby a na technologickém èi jiném zaøízení. 34
Zpráva o provedení kontroly ˇ ˇ spalinové cesty nebo CištEní a revizní zpráva spalinové cesty O provedené kontrole nebo èištìní spalinové cesty vydá odbornì zpùsobilá osoba písemnou zprávu podle vzoru uvedeného v pøíloze k naøízení vlády. O revizi spalinové cesty vydá odbornì zpùsobilá osoba písemnou zprávu podle vzoru uvedeného v pøíloze k tomuto naøízení. Je také povinnost právnické nebo podnikající fyzické osoby, která provádí èištìní komína svépomocí podle § 3 odst. 1 naøízení vlády, provést o èištìní komína záznam do požární knihy, pøípadnì jiné provozní dokumentace, a povinnost tyto doklady pøedložit odbornì zpùsobilé osobì pøi kontrole provádìné jednou za rok. Pokud odbornì zpùsobilá osoba pøi kontrole, èištìní nebo revizi spalinové cesty zjistí nedostatky, které bezprostøednì ohrožují požární bezpeènost, zdraví, život nebo majetek osob a nelze je odstranit na místì, neprodlenì oznámí tuto skuteènost písemnou cestou v pøípadì nedostatkù zpùsobených nedodržením technických požadavkù na stavbu pøíslušnému stavebnímu úøadu a v pøípadì nedostatkù týkajících se nedodržení požadavkù na požární bezpeènost orgánu státního požárního dozoru. Je zavedena povinnost odbornì zpùsobilé osoby vydat o provedení kontroly anebo èištìní spalinové cesty písemnou zprávu a u právnické a podnikající fyzické osoby provést záznam do požární knihy podle § 37 vyhlášky è. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpeènosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Hasièský záchranný sbor má po ohlášení odbornì zpùsobilou osobou, která pøi kontrole, èištìní nebo revizi spalinové cesty zjistila nedostatky, které bezprostøednì ohrožují požární bezpeènost, zdraví, život nebo majetek osob a které nelze odstranit na místì, tyto možnosti: a) u právnických a podnikajících fyzických osob: – zahájit øízení o vylouèení vìci z užívání (dle § 36 zákona o požární ochranì), – zahájit tematickou kontrolu, popø. dohlídku (dle § 31 zákona o požární ochranì), 35
– zahájit správní øízení – øešit sankci (dle § 76 zákona o požární ochranì), b) u fyzických osob zahájit øízení o pøestupku (dle § 78 zákona o požární ochranì). Za èištìní, kontrolu nebo revizi spalinové cesty si odbornì zpùsobilá osoba (kominík, revizní technik) úètuje náklady pøimìøené rozsahu práce a vynaloženým výdajùm v souladu s podmínkami pro tvorbu ceny. V pøípadì provedení revize spalinové cesty je pro odbornì zpùsobilou osobu zavedena obdobná povinnost jako v pøípadì kontroly anebo èištìní spalinové cesty, tedy vydat písemnou zprávu. Vzory zpráv jsou uvedeny v pøíloze této brožury.
Setkání mládí se stářím… a opět nízký komín 36
Nezaměňujte pojmy: kontrola a revize! Revize spalinové cesty se provádí jen ve vymezených případech, a to: a) před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína, b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv, c) před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv, d) po komínovém požáru, e) při vzniku trhlin ve spalinové cestě způsobených v důsledku selhání podloží, porušení únosnosti stavebních konstrukcí, otřesů nebo jiných příčin, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě. Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň: a) revizním technikem komínů, b) specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů, nebo c) revizním technikem spalinových cest.
37
jak to vidí kominíci Forma kontroly spalinových cest je rozdìlena do nìkolika úkonù. V první øadì je to kontrola volného prùøezu spalinové cesty, v dalším postupu je to základní kontrola její provozní a požární bezpeènosti. Ke kontrole volného prùøezu je možno použit vymetacího pøístroje uzpùsobeného pøíslušnému prùøezu spalinové cesty a jsou k tomu tøeba základní znalosti z oboru kominictví. Tuto èinnost mùže snadno provádìt každý vyuèený kominík (ale rozhodnì ne každá manuálnì vyuèená osoba) a nevyžaduje to vyšší náklady, než jsou náklady na vymetání. Pojme-li kominík pøi kontrole volného prùøezu podezøení z možnosti pøítomnosti jakékoliv závady, pak je tøeba využít rùzná dodateèná šetøení pøi použití podpùrných zaøízení jako je použití komínové kamery, endoskopu nebo provedení mìøení mezikruží (mìøení množství kyslíku ve vzduchové èásti vzduchospalinové cesty pro spotøebièe kategorie C), popø. tlaková zkouška apod. Každopádnì však musí být bezpodmíneènì k dispozici revizní otvory. Jejich umístìní a dostateèné množství je urèeno EN a v jednotlivých národních normách – jsou-li zøízeny, a k posouzení je nutná základní znalost v oboru kominík. Proto musí kominík pøi prvním pøevzetí – revizi spalinové cesty, provést mimo jiné i zkušební vymetání, aby zjistil, zda je i v budoucnu možno vymetání provádìt. To zákazníkovi umožní úsporu znaèných nákladù na dodateèné úpravy a na odstraòování závad. Dodateèné zøízení revizních a mìøicích otvorù není vìtšinou možné kvùli riziku porušení tìsnosti spalinové cesty. V každém pøípadì je jejich dodateèné zøizování finanènì nároèné, a obtìžuje koneèné uživatele. Jak víme, vyžadují spalinové cesty od všech typù paliv a všech typù spotøebièù paliv kontroly na místì. Odbornì provedené èištìní a kontrola jsou nejjednodušší a nejlevnìjší formou této èinnosti. U spotøebièù v provedení C jsou spalinové cesty urèené pro odvod spalin a pøívod spalovacího vzduchu èištìny kominíky se stejnì nízkými náklady, pøípadnì ještì nižšími náklady než je tomu napø. u pevných a kapalných paliv. U této èinnosti je bez ohledu na druh paliva a zpùsob spalování vyžadována stejná odbornost a jsou využívány i obdobné pracovní pomùcky. Rovnìž jsou kladeny i stejné požadavky na bezpeènost práce. Proto lze z tìchto dùvodù diskutovat pouze o intervalech vymetání a nikoliv o tom, že pro každý druh paliva a spalování bude vhodnost a provedení konstruk38
ce posuzovat osoba odbornì zpùsobilá v jiném oboru. Vzhledem k tomu, že se tyto èinnosti musí provádìt i v rùzných zvláštních a omezených prostorách (v koupelnách, bytech, malých kotelnách, ve výškách apod.), je vyuèený kominík jediný, kdo se tuto èinnost v rámci svého vzdìlávání nauèil a dennì tuto èinnost také provádí. Kontrolu spalinové cesty a nìkteré úkony, jako vypalování komína smí tedy provádìt pouze kominík. Naøízení vlády za takovou osobu oznaèuje držitele živnostenského oprávnìní v oboru kominictví. Pøed získáním tohoto oprávnìní mimo jiné musí doložit i absolvování závìreèných zkoušek v pøíslušném oboru. V poslední dobì vzrostl zájem o kominické øemeslo a nìkteré soukromé školy na to zareagovaly nabídkami rychlokurzù. Jenže výuèní doba kominíka byla a je tøi roky. Jsou však školy, které i bez toho, aby mìly patøièné odbornosti, zaøídí vyuèení za pár týdnù. Absolventi takovýchto kurzù však nemohou mít dostatek zkušeností na odpovìdné posouzení nìkterých závad. Navíc se za kominíka èasto vydávají i podvodníci. Proto si pøedtím, než kominíkovi otevøete dveøe, ovìøte jeho dùvìryhodnost a zkušenosti. Pøi vstupu do domu by mìl kominík prokázat totožnost. Celkem jistou známkou kvality je prùkaz kominického spoleèenstva (viz pøílohy). Èlenství není povinné, ale svìdèí o tom, že kominík dostává odborná školení a èerstvé informace z oboru. Èlenové Spoleèenstva kominíkù ÈR mají kartièky zalisované ve fólii, které pøipomínají øidièský prùkaz. Zajímejte se, kde se vyuèil, jak dlouho pracuje jako kominík a jestli má u sebe normu o komínech a naøízení vlády. Solidní kominík se pozná také podle toho, že po sobì uklidí alespoò hrubé neèistoty. Podle živnostenského zákona se odborná zpùsobilost pro øemeslné živnosti, tedy i pro kominictví, prokazuje dokladem o: • øádném ukonèení støedního vzdìlání s výuèním listem v pøíslušném oboru vzdìlání, • øádném ukonèení støedního vzdìlání s maturitní zkouškou v pøíslušném oboru vzdìlání, nebo s pøedmìty odborné pøípravy v pøíslušném oboru, • øádném ukonèení vyššího odborného vzdìlání v pøíslušném oboru vzdìlání, • øádném ukonèení vysokoškolského vzdìlání v pøíslušné oblasti studijních programù a studijních oborù, • uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, 39
• ovìøení nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro pøíslušný obor na základì zákona o uznávání výsledkù dalšího vzdìlávání, • nebo vykonání šestileté praxe v oboru kominík. Odbornou zpùsobilost mùže obèan Èeské republiky nebo jiného èlenského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvìdèují, že pøedmìtnou èinnost vykonával v jiném èlenském státì Evropské unie: • po dobu tøí po sobì jdoucích let jako samostatnì výdìleènì èinná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného pøíslušným orgánem nebo institucí èlenského státu a potvrzujícího nejménì tøíleté vzdìlání a pøípravu, které jej odbornì pøipravují pro výkon pøedmìtné èinnosti v èlenském státì pùvodu, • po dobu ètyø po sobì jdoucích let jako samostatnì výdìleènì èinná osoba nebo ve vedoucím postavení, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného pøíslušným orgánem nebo institucí èlenského státu a potvrzujícího nejménì dvouleté vzdìlání a pøípravu, které jej odbornì pøipravují pro výkon pøedmìtné èinnosti v èlenském státì pùvodu, • po dobu pìti po sobì jdoucích let jako samostatnì výdìleènì èinná osoba nebo ve vedoucím postavení, pøièemž výkon èinnosti nesmí být ukonèen více než deset let pøed ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi, • po dobu pìti po sobì jdoucích let v pracovnìprávním vztahu, je-li držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci vydaného nebo uznaného pøíslušným orgánem nebo institucí èlenského státu a potvrzujícího nejménì tøíleté vzdìlání a pøípravu, které jej odbornì pøipravují pro výkon pøedmìtné èinnosti v èlenském státì pùvodu. Za úèelem sjednocení praxe pøi kontrole a èištìní spalinové cesty a uplatòování všech nezbytných úkonù pøi této èinnosti vypracovalo Spoleèenstvo kominíkù ÈR dokument s názvem „Pravidla správné praxe – Komíny a kouøovody (spalinové cesty) – Èištìní spalinových cest“. Tato pravidla registrovala Hospodáøská komora Èeské republiky pod registraèním èíslem HKCR/4/10/05 s úèinností od 25. 11. 2010.
40
Vzory razítek technikù 41
vypalování komína Vypalování komína je odstraòování pevných usazenin spalin, zejména dehtových, z prùduchu komína jejich kontrolovaným spálením. Komín se smí vypalovat pouze tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny spalin jiným zpùsobem, za pøedpokladu, že komín je odolný proti vyhoøení sazí a nedojde-li vypálením k narušení úèelu, kterému má komín sloužit. Jinak øeèeno, ne každý komín lze vypalovat. Komín mùže vypalovat pouze odbornì zpùsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnìní v oboru kominictví nebo revizní technik komínù, a to za pomoci další k tomu zpùsobilé osoby. Vypalování komína oznamuje majitel stavby místnì pøíslušnému hasièskému záchrannému sboru nejménì pìt pracovních dní pøed zahájením této èinnosti.
Vypalování komína 42
Aby teplo domova neprerostlo v požár ˇ Každý by si mìl ještì pøed skuteèným zahájením topné sezóny zkontrolovat stav topidla a spalinových cest. Majitel èi provozovatel plynového spotøebièe by si mìl zajistit provedení odborné kontroly topidel, pøi které se pøedevším provìøí funkce hoøákù, pojistného ventilu a termostatu. Požáry èasto vznikají i žhnutím trámù zazdìných v komínì a jisker unikajících škvírami v komínovém tìlese. Zanesený komín zpùsobuje nejen špatné hoøení, ale mùže v nìm dojít ke vznícení sazí. Neèistoty v komínì mohou zpùsobit velké nepøíjemnosti, a to nejen žhnutí a následný otevøený požár, ale i otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pravidelné vymetání sazí v komínì a vybírání pevných zneèišśujících èástí by mìlo být proto samozøejmostí, stejnì jako kontrola jeho technického stavu. Pryè jsou doby, kdy kominík obcházel dùm od domu a sám si hlídal svùj rajón. Dnes si musí øádné èištìní a kontrolu komínù prostøednictvím kominické firmy zajistit majitelé objektù sami. Aèkoliv èištìní vlastních komínù lze provádìt svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky – kominíky. V pøípadì, že se chystáte zmìnit druh paliva èi ke komínu pøipojit nový spotøebiè, musí být odborníkem – revizním technikem komínù – provedena revize spalinové cesty. Nebezpeèí pøedstavuje i kouøovod vedoucí z topidla do sopouchu, zvlášś pokud není do komínového tìlesa zaústìn bezpeènì. Špatné zaústìní kouøovodu do komínového tìlesa mùže díky nekontrolovatelnému úniku zplodin zpùsobit vážné poškození zdraví. Komíny a kouøovody s pøipojenými tepelnými spotøebièi se musí udržovat v øádném stavebnì technickém stavu. Konkrétnì to znamená napøíklad udržování celistvosti a neprodyšnosti komínového pláštì, i starší komín by mìl být øádnì vyspárován a pokud možno omítnut. K požáru mùže dojít i od nedostateènì zajištìných èi netìsných komínových dvíøek, z nichž pak mohou vylétat jiskry èi žhavé materiály. Vybírací dvíøka u paty komínu by nemìla být nikdy umístìna v obytných místnostech, pevnì uzavøena musí být i vymetací dvíøka na pùdì. Používání komínù, u nichž byly zjištìny závady, je zakázáno. Zásada bezpeèné vzdálenosti platí také pro komínové tìleso, hoølavé látky by od nìj mìly být v pùdních prostorách vzdáleny nejménì jeden metr – riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva
43
nesmí zasahovat ani k nìmu tìsnì pøiléhat žádné hoølavé stavební prvky, jako konstrukce krovu, nosné trámy stropu, obložení apod. Pro topení se nesmí používat nic, co do kamen nepatøí – biologický èi jiný odpad – napø. plastové lahve. Má to nejen nezanedbatelné ekologické dùsledky, ale zvyšuje to také riziko poškození kotle, kamen, kouøovodu nebo komína, èímž roste nebezpeèí vzniku požáru. Nelze doporuèit ani spalování vlhkého døeva. Komín se totiž pøitom zanáší vìtším množstvím sazí a i tím se zvyšuje riziko požáru. Kamna se samozøejmì nesmí nikdy zapalovat pomocí hoølavých kapalin, jako benzínu, nafty, øedidel apod. Vždy pøi tom hrozí vznícení hoølavých par s vážnými následky: výbuch, požár, zranìní. Ohnì a otrav se lze vyvarovat. Staèí pravidelnì èistit komín a kotel, zvát si kominíka na kontroly a hlavnì správnì topit. Splnit tak v podstatì to, co naøizuje nový pøedpis – naøízení vlády. Zopakujme si nejèastìjší závady: 1) Uvnitø spalinové cesty se nahromadily velké nánosy sazí Saze souvisejí s kouøem. Obecnì to má co do èinìní s nedokonalým spalováním s dalšími dùsledky, jako nízká úèinnost apod. Èím víc se z komína kouøí, tím vìtší je riziko usazenin. Z paliva se kouøí kvùli spalování pøi nízké teplotì. Lidé èasto dìlají chybu pøi zatápìní, když nenechají døevo èi uhlí rozhoøet. Dùležité je topeništì rychle ohøát drobným døevem. Rozhoøená kamna nebo kotel by se nemìly úplnì uzavírat. Palivo se dokonale spaluje, když vyhoøí beze zbytkù. Dobré není ani spalování odpadù èi vlhkého døeva. Døíví by mìlo vysychat aspoò dva roky. Nìkdy jsou na vinì zanesená kamna èi špatnì seøízený hoøák – s tím poradí servisní technik. 2) Zdivo je popraskané, nadstøešní èást komína se rozpadá Když popraská zdivo na stìnách, lidé se bojí, že dùm spadne, a obvykle to hned øeší. U komínù to však èasto pominou. Nebezpeèí je pøitom možná vìtší. Prasklinami mohou pronikat spaliny do interiéru a hrozí nebezpeèí otravy, dùm mùže i vyhoøet. Problém zaèíná pøi stavbì. Cihly musí být mrazuvzdorné a dobøe vyspárované kvalitní maltou. Když se malta drolí, hned ji opravte. Rozpadlé zdivo se musí rozebrat, obvykle k podlaze podkroví. „Pak se musí znovu vyzdít z plných dobøe vypálených cihel a znovu vybetonovat krycí deska,“ øíká kominík Vladimír Jirout. Nebo se dá použít prefabrikovaný komínový systém, ceny zaèínají na tøech tisících korunách.
44
3) Komín se rozpadá zevnitø, na dnì komínového prùduchu se hromadí drś Našli jste na dnì komína pøi vybírání sazí vydrolenou maltu a cihly? Problém. Jedovaté spaliny mohou pronikat do interiéru, hrozí otrava a požár. Pøestaòte komín používat a pozvìte kominíka. Obvykle staèí komín vyvložkovat nebo vyfrézovat v pøípadì, kdy je rozmìr prùduchu nedostateèný pro spuštìní vložky. Frézovat se mùže až tøetina tloušśky zdiva. Náklady jsou v tisících až v desítkách tisíc korun. Zdivo narušují usazeniny a kondenzace pøi vytápìní na nízkou teplotu. Nìkdy se drolí omítka, protože byla nekvalitní. Komín mùže popraskat i po vyhoøení sazí, nebo když je pøetížený kvùli špatnému projektu. 4) V komínì je zazdìný stropní nebo støešní trám To, že zedníci omylem zazdí trám do komína, se stává u starých i nových domù. Problém odhalí kominík pøi kontrole. Dokud trám z komína neodstraníte, netopte. Zeptejte se statika, jak po vyjmutí trámu zabezpeèit strop nebo krov. Èasto pomùže pøipevnit trám k tìm sousedním pomocí pøíèného trámu èi na konzolu. Komín se musí opravit. 5) V komínì se vytvoøila vrstva dehtu Dehet se vznítí ještì snáz než saze. Pøíèinou je èasté topení vlhkým døevem nebo pøedimenzovaný kotel. Dùvodem bývá i silné pøidušení kamen, špatný tah nebo dlouhý kouøovod. Dehet vytváøí v komínì suchou èi mazlavou èernou vrstvu silnou až nìkolik centimetrù. Je vidìt na komínovém ústí nebo uvnitø pomocí zrcátka, svítilny nebo inspekèní kamery. Dehet kominíci vypalují èi frézují. Vypalování vyjde levnìji, ale je nebezpeèné. Ne každý kominík ho umí a ne každý komín vypalování snese bez poškození. Pøi hoøení sazí nebo dehtu vznikají velmi vysoké teploty, i pøes 1000 stupòù. Když se dehet neodstraní, mùže prosáknout až do interiéru. Ze stìn pak tmavé zapáchající skvrny nedostanete, nezbývá než bourat a stavìt znovu. 6) Kouøovod je špatnì pøipojený nebo netìsní Hasièi èasto vyjíždìjí k pøípadùm, kdy hoøel dùm kvùli amatérskému pøipojení kouøovodu do komína, nebo když byl kouøovod starý a prohoøelý. Pøipojování kamen nechte na odborníky.
45
7) Vložka koroduje, komín se postupnì ucpává Hliníkové vložky od plynových kotlù èi karem korodují. Usazeniny padají dolù, ucpávají sopouch, jímku na kondenzát nebo celý prùduch. Kvùli špatnému spalování pak hrozí otrava oxidem uhelnatým. Jímka i komín se musí vyèistit a vložka vymìnit. Nejlepší je použít nerezovou èi plastovou vložku. Existují i typy z umìlé pryskyøice, která se po spuštìní do komína nafoukne a vytvrdí horkou párou. 8) Z kotle nebo kamen se kouøí do místnosti Nejèastìji je na vinì zatápìní na nízkou teplotu. Komín se musí nejdøív zahøát, aby získal tah. Nìkdy problém pùsobí i zmìna meteorologického tlaku, inverze, pøímé slunce, nebo když vymìníte okna za nová, tìsná. Dùvodem však mohou být i usazeniny. Když nepomùže èištìní ani správné topení, poraïte se s odborníky. U kamen je problémem obvykle jejich stáøí èi špatná údržba. Nìkdy se zasekne i klapka pro regulaci tahu. Mùže jít i o špatnì navržený èi postavený komín – pøíliš nízký, úzký nebo naopak pøedimenzovaný. Stává se to i pøi použití vzduchotechniky nebo digestoøe, jež zpùsobí obrácený tah a spaliny nasává do místnosti. Nìkdy pomùže pøi puštìní digestoøe pootevøít okno nebo je také øešením nezávislý pøívod vzduchu do spotøebièe. Mimo jiné, toto je dnes problém velkého poètu novostaveb nebo se to stává po výmìnì oken.
Kde se asi stala chyba? 46
o
o
ˇ Požáry od komínu, kourovodu ˇ ˇ paliv a spotrebicu o
„Na komín patří kominík, to platilo vždycky a platí to i dnes. Je úplně jedno, jestli napojený spotřebič spaluje plyn, kapalinu či pevné palivo. V každém případě jde o choulostivé zařízení, které vyžaduje náležitou péči. Lidé by měli více dbát o svoje bezpečí. Snaha za každou cenu ušetřit ročně pár set korun může ve výsledku vyjít pěkně draho. Ty nejhorší případy už ani penězi vyčíslit nelze,“ øíká prezident Spoleèenstva kominíkù Èeské republiky Emil Morávek. Od roku 2012 hasièi novì do svých statistik zanesli i požáry, které byly zpùsobeny vznícením sazí v komínì, ale požár se nerozšíøil mimo komín. Hasièi pøijeli na místo, požár v komínì uhasili, komín vyèistili a nic dalšího nebylo potøeba hasit. Takových požárù je každoroènì více než 600 (viz tabulka HZS ÈR; zde jsou tyto požáry oznaèené jako dále nedošetøované). Donedávna byly statisticky evidovány jen ty požáry, které mìly za následek požár v bytì nebo domì. Z níže pøiložené tabulky vyplývá, že ani toto èíslo není v prùbìhu let nízké (tyto požáry jsou oznaèeny jako došetøované). Zvláštì když uvážíme, že dvì tøetiny úmrtí pøi požárech jsou právì pøi požárech v domácnostech (v roce 2012 pøi nich zemøelo 71 lidí). Pokud se podíváme na pøíèiny požárù od komínù, jednoznaènì vede právì vznícení sazí v komínì (viz druhá tabulka ). A to je skuteènost, kterou mùže každý z nás ovlivnit a následnému požáru zamezit, pokud si bude pravidelnì nechávat komín èistit. Tato investice v øádu stokorun mu ve výsledku mùže uchránit majetek za miliony. Požáry zpùsobené komíny – celkový poèet požárù zpùsobených vadnou údržbou nebo nevhodnou konstrukcí komína Rok 2007 Došetøované 263 Dále nedošetøované 551 Celkem 814
2008 272 647 919
2009 314 734 1048
2010 318 794 1112
2011 291 629 920
2012 300 608 908 47
Pøíèiny požárù od komínù Rok/pøíèina požáru
2006
2007
2008
2009 2010 2011 2012
nevhodná konstrukce
75
67
68
81
71
68
73
zazdìný trám
68
44
45
60
59
59
50
spáry v komínì
51
50
45
33
36
32
33
jiskry, vznícení sazí
133
102
114
140
152
132
144
celkem požárù
327
263
272
314
318
291
300
Zdroj: HZS ÈR
Požár střechy rodinného domu ve Veřovicích 48
Pojištení ˇ ano, ale … Souèasná situace v otázce technického a provozního stavu komínù není uspokojivá. Nová legislativa vyvolala v lidech oprávnìnou obavu, že nemají komíny v poøádku. Zpøísòuje požadavky na technické normy, èetnost prohlídek a èištìní spalinových cest. Uživatelé, kteøí nemají stav komína v souladu s tìmito pravidly, vymýšlejí zpùsoby, jak vyhovìt legislativì rekonstrukcemi nebo výstavbou nových spalinových cest tak, aby finanèní náklady pøenesli pøedevším na pojišśovnu. K tomu využívají jakékoliv, byś drobné pojistné události. Je pak na likvidátorovi pojišśovny posoudit skuteèný stav s navrhovanou rekonstrukcí a výši odškodnìní provést tak, aby kryla náklady nutné k tomu, dostat zaøízení do stavu pøed pojistnou událostí. Pøi pojistných událostech dochází nìkdy k nedorozumìním, nìkdy i k zámìrným matením skuteèných faktù. Likvidátor pojišśovny pak má o to svùj úkol složitìjší. Hasièská vzájemná pojišśovna, a.s. vydala instrukci, jaké jsou požadavky na popis pojistné události.
Popis pojistné události:
Prvotní ohledání místa pojistné události. Podrobný popis od klienta. Jak k této události došlo, jaký je rozsah poškození komína, komínové vložky, krbové vložky. Jaký je rozsah poškození stavby, domácnosti. Jaké jsou škody související s pojistnou událostí. Povinností poškozeného je dokladovat rozsah škody. Poškozený musí pøedložit podklady, ze kterých vyplývá, že dodržoval pøedpisy a užívání komína nebylo v rozporu s ustanovením § 4 a 5 naøízení vlády (zprávu o revizi, poslední zprávu o kontrole a èištìní spalinové cesty). Na základì popisu události od klienta provede likvidátor svoje šetøení podle interních pøedpisù pojišśovny o postupu likvidace pojistné události. Pro urèení likvidity a urèení vìcného plnìní je rozhodující stav komína pøed pojistnou událostí, jak byly dodržovány pøedepsané kontroly a èištìní komínu a zda byl komín prùbìžnì udržován ve stavu, který snižoval pravdìpodobnost možnosti vzniku pojistné události. Požaduje se dokladovat kolaudaèní rozhodnutí o stavbì i poslední revizní zprávu spalinové cesty, která umožnila stavebnímu úøadu kolaudaèní rozhodnutí vydat. 49
Vzhledem k tomu, že se likvidátor dostaví na místo pojistné události až po nìkolika dnech, kdy již byly provedeny úkony zabraòující rozšíøení škod, ale došlo i k èásteènému úklidu škod, je nezbytné vzít v úvahu zprávu jednotky požární ochrany o tom, jak zásah probíhal èasovì. Je nutno vyžádat si i podklady od HZS, kdy s uživatelem vešel v úøední styk (jaké jsou jejich zkušenosti s dodržováním požárních pøedpisù v minulosti.) HZS je na základì dohody o souèinnosti ochoten poskytnout pojišśovnì tyto podklady: – záznam o podaném vysvìtlení dle § 5 odst. 1 zákona è. 238/2000 Sb., o Hasièském záchranném sboru Èeské republiky a o zmìnì nìkterých zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù, – zprávu o vzniku a pøíèinì požáru (odborné požární hodnocení), – zprávu o zásahu zúèastnìných jednotek požární ochrany. Kromì konstatování, že je komín po pojistné události nefunkèní a je nutno jej rekonstruovat nebo znovu vystavìt, je nutné vyjádøení, zda pøed pojistnou událostí nebyl komín užíván se závadami, tj. nerespektující bezpeènost užívání. V tìchto podkladech je specifikován rozsah škod, pøíèiny vzniku pojistné události i rozsah zásahu.
50
PRílohy ˇ
51
52
53
54
55
56
57
58
59
Vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znìní vyhlášky 20/2012 Sb. (provádìcí vyhláška ke stavebnímu zákonu)
§ 24 Komíny a kouøovody (1) Komíny a kouøovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek pøipojených spotøebièù paliv byl zajištìn bezpeèný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadìní, nebyly pøekroèeny emisní limity stanovené jiným právním pøedpisem vztažené k pøedmìtnému zdroji zneèištìní i k okolní zástavbì a nedošlo k ohrožení bezpeènosti a zdraví osob nebo zvíøat. Bezpeènost spalinové cesty instalovaného spotøebièe musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami. (2) Spaliny spotøebièù paliv se odvádí nad støechu budovy. Vyústìní odvodu spalin venkovní stìnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odùvodnìných pøípadech pøi stavebních úpravách budov nebo u prùmyslových staveb, pøi dodržení normových hodnot a emisních limitù podle odstavce 1. (3) Materiály komínù, kouøovodù, komínových vložek a jejich izolací musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatøeny identifikaèními štítky odpovídajícími normovým hodnotám. (4) Výška komína nad støechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je dána normovými hodnotami. (5) Nejmenší dovolený rozmìr svìtlého prùøezu prùduchu podtlakového a pøetlakového komína je dán normovými hodnotami. 60
(6) Na spalinové cestì musí být kontrolní, popøípadì vybírací, vymetací nebo èisticí otvory pro kontrolu a èištìní komínù a kouøovodù. Umístìní otvorù, jejich poèet a provedení jsou dány normovými hodnotami. (7) Ke komínùm, které se kontrolují a èistí ústím prùduchu komína, musí být zabezpeèen trvalý pøístup budovou, otvorem ve støeše, komínovou lávkou, popøípadì vnìjší pøístupovou cestou, støešními stupni. Požadavky na pøístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami. (8) Požadavky na volnì stojící prùmyslové komíny jsou stanoveny normovými hodnotami.
Vyhláška 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znìní vyhlášky 268/2011 Sb. (provádìcí vyhláška k zákonu o požární ochranì)
§8 Konstrukce komínu a kouøovodu (1) Konstrukce komínu, kouøovodu nebo jejich èást musí být navržena ze stavebních výrobkù tøídy reakce na oheò nejménì A2. Komín, kouøovod nebo jejich èást mohou vykazovat tøídu reakce na oheò B až E, jsou-li splnìny požadavky èeské technické normy uvedené v pøíloze è. 1 èásti 7 bodu 3 (ÈSN EN 15 287–2 Komíny, navrhování, provádìní a pøejímka komínù, èást 2: Komíny pro uzavøené spotøebièe paliv). (2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobkù tøídy reakce na oheò B až F od vnìjšího povrchu pláštì komína a kouøovodu musí být stanovena zkouškou podle èeské technické normy uvedené v pøíloze è. 1 èásti 7 bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouøovodu je vzdálenost stavební konstrukce podle vìty první dána hodnotami uvedenými v èeské technické normì uvedené v pøíloze è. 1 èásti 7 bodu 2 (ÈSN EN 15 287–1 Komíny, navrhování, provádìní a pøejímka komínù, èást 1: Komíny pro otevøené spotøebièe paliv). (3) Komín musí být oznaèen podle èeské technické normy uvedené v pøíloze è. 1 èásti 7 bodu 1 (ÈSN EN 1443 Komíny, Všeobecné požadavky). 61
ÈSN (èti „Èeská technická norma“) 73 4201: øíjen 2010 Komíny a kouøovody – Navrhování, provádìní a pøipojování spotøebièù paliv
V oblasti komínové techniky existuje znaèný poèet technických norem. Jedná se o pøedpisy, které sledují vlastnosti výrobkù – komínových systémù a jejich èástí, popisují zpùsob zkoušení, zabývají se návrhem a posouzením prùøezu a podobnì. ÈSN 73 4201:2010 Komíny a kouøovody – Navrhování, provádìní a pøipojování spotøebièù paliv patøí mezi tzv. normy všeobecné, navazuje na pøedchozí vydání a ve své podstatì soustøeïuje velké množství požadavkù z dalších technických norem v dané oblasti. Tato norma (ve znìní novelizace z roku 2010) byla pøepracována s ohledem na již zavedené a pøipravované evropské technické normy, sjednocuje názvosloví a tøídìní a podmínky navrhování a provádìní. Oproti pøedchozím vydáním dále doplòuje základní požadavky na pøetlakové a spoleèné komíny a stanovuje podmínky pro odvod spalin stìnou fasády do volného ovzduší. Pøedmìt normy Norma platí pro komíny vedené uvnitø budov nebo po její vnìjší stìnì, fasádì. Platí jak pro samostatné, tak i spoleèné komíny pro odvod spalin od spotøebièù na plynná, kapalná i pevná paliva. Formuluje požadavky pro navrhování a provádìní nových i modernizaci (napøíklad vložkováním prùduchu komínovými vložkami) stávajících komínù a kouøovodù. Slouží pro stanovení požadavkù na komíny a kouøovody podtlakové, pøetlakové a vysokopøetlakové, a to jak pøi suchém, tak i mokrém provozu. Norma neplatí pro prùmyslové a volnì stojící komíny, které se navrhují a provádìjí podle jiných pøedpisù. Nìkteré termíny a definice a jejich význam V novelizovaném vydání této normy byl v souladu se všeobecnou evropskou technickou normou ÈSN EN 1443 Komíny, všeobecné požadavky, zaveden termín spalinová cesta, která je definována jako dutina urèená k odvodu spalin, od spotøebièe do volného ovzduší. Je to tedy celé vedení spalin od spalinového hrdla spotøebièe až do volného ovzduší, které je zpravidla tvoøeno prùduchem kouøovodu, sopouchem, komínovým prùduchem a nìkdy i prùduchem komínového nástavce. Spalinovou cestou je z tohoto pohledu tedy také pøímý vývod spalin od nìkterých typù spotøebièù a v tomto smyslu se na nìj vztahují požadavky na jeho kontrolu. 62
V souladu s evropskými výpoètovými normami se v novém vydání normy upravil pohled na komíny z hlediska poètu pøipojených spotøebièù. Samostatný komín je tedy již jen komín, do jehož prùduchu je pøipojen pouze jeden spotøebiè. Spoleèný komín je komín, kde mùže být do jednoho spoleèného prùduchu pøipojeno více spotøebièù z jednoho podlaží nebo z více podlaží nad sebou – spoleèný komín pro více podlaží. Definice ve vydání ÈSN 73 4201:2010 tedy již odpovídá tøídìní, ze kterého vycházejí ÈSN EN 13384–1 a ÈSN 13384–2, které stanovují tepelnì technické a hydraulické výpoètové metody právì odlišnì a oddìlenì pro samostatné (èást 1) a spoleèné (èást 2) komíny. Rovnìž v návaznosti na již citované výpoètové normy je zde definován vzduchospalinový systém jako systém soustøedného nebo paralelního vedení pøívodu spalovacího vzduchu z venkovního prostøedí do spotøebièe a zároveò odvodu spalin od spotøebièe do volného ovzduší. Tento zpùsob je již pomìrnì dlouhou dobu známý a využívaný u plynových spotøebièù v provedení C (ÈSN CR 1749 Evropský systém tøídìní spotøebièù plynných paliv podle zpùsobu odvádìní spalin). Zde mùže být použit jak pro odvod spalin od jednoho, tak i více spotøebièù, a to typicky zejména v pøípadì spoleèného komína pro více podlaží (èasto se používá vžité zkratky pøevzaté z nìmèiny: LAS). Za zmínku ovšem stojí, že vzduchospalinové systémy nacházejí uplatnìní i ve spojení s urèitým typem spotøebièù na pevná paliva, které jsou vybaveny kromì spalinového hrdla ještì vzduchovým hrdlem pro pøipojení na vzduchový prùduch. Tøídìní komínù Systematika tøídìní plnì navazuje na ÈSN EN 1443, a to podle teploty, tlaku, odolnosti pøi vyhoøení sazí, odolnosti proti pùsobení kondenzátu spalin a odolnosti proti korozi. Vzhledem k tomu, že v souèasné dobì jsou zavedeny již výrobkové normy pro hlavní materiálové skupiny systémových komínù, tj. pro systémy s keramickými vložkami a kovové komíny, provádí se zde posuzování a tøídìní podle tìchto speciálních norem. V pøípadì komínù s keramickou vložkou se postupuje podle norem ÈSN EN 13063–1 Komíny – Systémové komíny s pálenými/keramickými vložkami – Èást 1: Požadavky a zkušební metody pro stanovení odolnosti pøi vyhoøení sazí a ÈSN EN 13063–2 Komíny – Systémové komíny s pálenými/keramickými vložkami – Èást 2: Požadavky a zkušební metody pøi mokrém provozu. Protože se pøi zkouškách postupuje podle citovaných norem oddìlenì, to znamená, že se zvlášś prokazují vlastnosti pøi vyhoøení sazí a suchém provozu a zvlášś vlastnosti pøi mokrém provozu, dochází k situaci, že univerzální komíny urèené pro odvod spalin od spotøebièù na všechny druhy paliv nesou dvojí zatøídìní. To nìkdy v praxi pøi63
náší problém, kdy revizní technik neví jednoznaènì, z èeho vycházet. Rozhodující tedy je typ spotøebièe, palivo a zpùsob provozu, který ale nìkdy bez návrhu podloženého výpoètem není možno jednoznaènì urèit. Právì proto pøicházejí nìkteøí výrobci s novým zpùsobem klasifikace svých systémù podle certifikátu ETA – European Technical Approval, kde mùže být, pochopitelnì na základì provedených zkoušek, stanoveno zatøídìní podle nejvyšších dosažených hodnot. Zde se novì zavádí tzv. oznaèení GW3, pro systémy odolné pøi vyhoøení sazí (G), odolné vùèi kondenzátu pøi mokrém provozu (W) a nejvyšší tøídou odolnosti proti korozi (3) souèasnì. Tab. Tøídy odolnosti proti korozi pro komíny, které odvádìjí spaliny vzniklé spálením rùzných druhù paliv Tøída odolnosti
1
Palivo
2
3
možné pro paliva
Plyn
zemní plyn s obsahem síry do 50 mg.m–3
kapalná paliva
kerosin s obsahem síry do 50 mg.m–3
zemní plyn
zemní plyn
– LTO s obsahem síry – LTO s obsahem síry do 0,2 % hmotnostních nad 0,2 % hmotnost. – kerosin s obsahem – kerosin s obsahem síry nad 50 mg.m–3 síry nad 50 mg.m–3
Døevo
–
døevo pro otevøené topeništì
– døevo pro otevøené topeništì – døevo pro uzavøené topeništì
Uhlí
–
–
uhlí
Rašelina
–
–
rašelina
Norma se zabývá dále tøídìním komínù podle zpùsobu výroby a montáže. Z pøedchozího vydání pøebírá definice systémový komín (komín sestavený z dílù jednoho výrobce, který pøebírá odpovìdnost za komín jako celek) a individuální komín (komín sestavený z dílù od jednoho nebo více výrobcù, odpovìdnost zde pøebírá dodavatel montáže), novì je doplnìna definice dodateènì vložkovaný komín. V tomto pøípadì se jedná o individuální komín, kde do stávajícího komína je namontována komínová vložka s tím, že odpovìdnost pøebírá ten, kdo vlastní vložkování provedl. ÈSN 73 4201 – základní názvosloví Spalinová cesta – dutina urèená k odvodu spalin do volného ovzduší. Obvykle je tvoøena prùduchem kouøovodu, sopouchem a komínovým prùduchem, popø. prù64
duchem komínového nástavce nebo svislým kouøovodem s funkcí komína. V technicky odùvodnìných pøípadech mùže být tvoøena vývodem spalin. Komín s pøirozeným tahem – komín, pøi jehož provozu je tlak uvnitø komínové vložky nižší než vnì. Má oznaèení tøídy plynotìsnosti N1, N2 a mùže být zkoušený zkušebním tlakem 20 Pa nebo 40 Pa. Komín s umìlým tahem – komín, v jehož prùduchu se bìhem provozu spotøebièe vytváøí podtlak pùsobením ventilátoru v ústí komína. Pøetlakový komín – komín, pøi jehož provozu je tlak uvnitø komínové vložky vyšší než vnì; má oznaèení tøídy plynotìsnosti P1, P2 a je zkoušený zkušebním tlakem 200 Pa. Vysokopøetlakový komín – komín, pøi jehož provozu je tlak uvnitø komínové vložky vyšší než vnì; má oznaèení tøídy plynotìsnosti H1, H2 a je zkoušený zkušebním tlakem 5000 Pa. Tab. Tlakové tøídy komína – Pro komíny s pøirozeným tahem: – Pro komíny pøetlakové: – Pro komíny vysokopøetlakové:
N1, N2 P1, P2 H1, H2
Pøi odpovídající zkoušce podle pøíslušné zkušební normy nesmí únik plynu v litrech za sekundu na 1 m2 vnitøního povrchu komínové vložky nebo stìny nebo kouøovodu vèetnì spár a spojù, pøesáhnout hodnotu podle tabulky, a to jak pøed teplotní zkouškou, tak po ní. Tøída N1 N2 P1 P2 H1 H2
Únik plynu (l.s–1.m–2) 2,0 3,0 0,008 0,120 0,006 0,120
Zkušební tlak (Pa) 40 pro komíny s pøirozeným tahem 20 pro komíny s pøirozeným tahem 200 pro pøetlakové komíny 200 pro pøetlakové komíny 5000 pro vysokopøetlakové komíny 5000 pro vysokopøetlakové komíny
Samostatný komín – komín, do jehož prùduchu je pøipojený pouze jeden spotøebiè. 65
Jednovrstvý komín – komín, jehož konstrukci tvoøí komínová vložka (stìna). Komínový prùduch – dutina v komínové vložce urèená k odvodu spalin do volného ovzduší. Vzduchový prùduch – samostatný nebo spoleèný prùduch pro pøívod vzduchu k uzavøeným spotøebièùm vedený od místa nasávání až do uzavøeného spotøebièe. Zadní vìtrání; zadní odvìtrání – ventilace vedená mezi komínovou vložkou a komínovým pláštìm urèená k zadnímu odvìtrání. U pøetlakových a vysokopøetlakových komínù je urèeno pro odvìtrání spalin v pøípadì netìsnosti komínové vložky.
Princip zadního větrání komínového průduchu Úèinná výška komínového prùduchu – svislá vzdálenost mezi osou sopouchu a ústím komína. Kondenzátní jímka – konstrukèní díl kouøovodu nebo komína sloužící pro sbìr a odvod kondenzátù ze spalinové cesty. Sopouch – otvor v komínovém plášti, komínové vložce nebo v komínové tvarovce, sloužící k propojení prùduchu kouøovodu a komínového prùduchu. Kontrolní otvor – otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a v kouøovodu urèený ke kontrole, popø. èištìní komínového prùduchu, kondenzátní jímky a prùduchu kouøovodu u spotøebièù na plynná paliva. Otvor pro mìøení – otvor v kouøovodu urèený pro umístìní mìøicí sondy analyzátoru spalin.
66
Pøerušovaè tahu – zaøízení na zamezení vlivu komínového tahu na spalování u spotøebièù s atmosférickým hoøákem pøisáváním terciárního vzduchu do kouøovodu (na zaèátku nebo na konci). Kouøovod – konstrukèní díl nebo díly urèené pro spojení mezi spalinovým hrdlem spotøebièe a sopouchem. Úèinná výška kouøovodu – svislá vzdálenost mezi osou spalinového hrdla spotøebièe a osou sopouchu komína. Samostatný kouøovod – kouøovod, do jehož prùduchu je pøipojen pouze jeden spotøebiè. Spoleèný kouøovod – kouøovod, do jehož prùduchu je pøipojeno více spotøebièù. Svislý kouøovod s funkcí komína – kouøovod osazený na spalinovém hrdle spotøebièe (se svislou osou), urèený k odvodu spalin do volného ovzduší nad støechu budovy. Vývod spalin – konstrukèní prvek s pøívodem spalovacího vzduchu z venkovního prostøedí do spotøebièe a odvodem spalin ze spotøebièe do volného ovzduší procházející venkovní stìnou nebo støechou budovy. Vyústìní vývodu spalin – místo, ve kterém spaliny opouštìjí vývod a vstupují do volného ovzduší. Ochranné pásmo – plocha na fasádì, kde nesmí být žádné stavební otvory. Stavební otvory – okna, dveøe, vìtrací a jiné otvory ve stavební konstrukci, které propojují vnitøní a venkovní prostor. Poznámka: Podle vyhl. è. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znìní vyhl. 20/2012 Sb., §26, patøí okna a dveøe mezi výplnì otvorù. Spotøebiè na plynná paliva (dále jen „spotøebiè“) – spotøebiè spalující plynná paliva. Uzavøený spotøebiè – spotøebiè (v provedení C), který odebírá spalovací vzduch z venkovního ovzduší nebo ze spoleèného komína a odvádí spaliny do téhož ovzduší. Otevøený spotøebiè – spotøebiè (v provedení B), který odebírá spalovací vzduch z prostoru, ve kterém je umístìn, a odvádí spaliny do vnìjšího ovzduší. Teplotní tøída – urèuje nejvyšší provozní teplotu spalin ve °C, do které je možné komín provozovat.
67
Tab. Teplotní tøídy komínù Teplotní tøída komínu T 080 T 100 T 120 T 140 T 160 T 200 T 250 T 300 T 400 T 450 T 600
Jmenovitá provozní teplota °C
Zkušební teplota (zkouška tepelné odolnosti) °C
80 100 120 140 160 200 250 300 400 450 600
100 120 150 170 190 250 300 350 500 550 600
Poznámka: Teplotní tøídy udávají tepelnou odolnost komínù pøi jmenovité provozní teplotì, konkrétnì jsou uvedeny v ÈSN EN 1443. Pro spotøebièe na plynná paliva obvykle vyhovují teplotní tøídy T080, T100, T120, T140, T160, a T200.
Odbornì zpùsobilá osoba – pro provádìní kontroly a èištìní spalinových cest je to držitel živnostenského oprávnìní v oboru kominictví. Pro revize spalinových cest musí být držitel živnostenského oprávnìní v oboru kominictví zároveò a) revizním technikem komínù, nebo b) specialistou bezpeènosti práce – revizním technikem komínových systémù, nebo c) revizním technikem spalinových cest. Poznámka: Pøedpokládá se, že nejpozdìji do roku 2015 oprávnìní pod bodem a) a b) zaniknou (bude ukonèena jejich platnost) a zùstane pouze c) revizní technik spalinových cest.
ÈSN 06 1000 Lokální spotøebièe pevných, kapalných a plynných paliv Termíny a definice Pro správné pochopení funkce rùzných druhù spalinových cest je na místì uvést také nìkteré tøídìní spotøebièù, a to v závislosti na jejich uspoøádání z hlediska pøístupu vzduchu pro spalování a odvodu spalin. 68
Èl. 2.2: Tøídìní hlediska zpùsobu pøivádìní spalovacího vzduchu a odvádìní spalin – Otevøený spotøebiè: je takový, jehož spalovací prostor a spalinové cesty jsou spojeny s prostorem, v nìmž je spotøebiè instalován (kuchyòské sporáky, krbová kamna, pokojová kamna, kotle pro vytápìní rodinných domkù, bytù apod., plynové kotle s odbìrem vzduchu pro spalování z místnosti, karmy apod.). – Uzavøený spotøebiè: je takový, jehož spalovací prostor a spalinové cesty jsou plynotìsnì oddìleny od prostoru, v nìmž je spotøebiè instalován (plynová kamna WAW, spotøebièe s plynotìsnì uzavøeným pøívodem vzduchu potrubím z venkovního prostøedí a odvodem spalin plynotìsným kouøovodem do venkovního prostøedí apod.). – Spotøebiè v provedení A: otevøený spotøebiè odebírající spalovací vzduch z prostoru, v nìmž je umístìn a odvádìjící spaliny do téhož prostoru (napø. pøemístitelná kamna na propan–butan znaèky „Pohoda“ apod.). – Spotøebiè v provedení B: otevøený spotøebiè odebírající spalovací vzduch z prostoru, v nìmž je umístìn a uzpùsobený k odvádìní spalin do vnìjšího ovzduší komínem (jsou to napø. kuchyòské sporáky, krbová kamna, pokojová kamna, kotle pro vytápìní rodinných domkù, bytù apod.). – Spotøebiè v provedení B1: spotøebiè v provedení B uzpùsobený k odvádìní spalin úèinkem pøirozeného tahu komína. – Spotøebiè v provedení B2: spotøebiè v provedení B uzpùsobený k odvádìní spalin úèinkem umìle vyvolaného tahu komína. – Spotøebiè v provedení C: uzavøený spotøebiè odebírající spalovací vzduch z vnìjšího prostøedí (ovzduší) a odvádìjící spaliny do téhož ovzduší. – Spotøebiè v provedení C1: spotøebiè v provedení C odebírající spalovací vzduch a odvádìjící spaliny potrubím vyúsśujícím z obvodové stìny objektu (napø. ohøívaèe vody apod.). – Spotøebiè v provedení C2: spotøebiè v provedení C odebírající spalovací vzduch a odvádìjící spaliny potrubím zaústìným do svislé šachty tvoøící souèást objektu (nikoliv do komína!). – Spotøebiè v provedení D: spotøebiè, u nìhož je pøivádìní spalovacího vzduchu nebo odvádìní spalin podporováno mechanicky, napø. vestavìným ventilátorem, – Spotøebiè v provedení D1: otevøený spotøebiè v provedení D odebírající spalovací vzduch z prostoru, v nìmž je umístìn a odvádìjící spaliny do vnìjšího ovzduší potrubím vyúsśujícím z obvodové stìny objektu.
69
– Spotøebiè v provedení D2: uzavøený spotøebiè v provedení D odebírající spalovací vzduch z vnìjšího ovzduší a odvádìjící spaliny do vnìjšího ovzduší potrubím vyúsśujícím z obvodové stìny objektu (plynový turbokotel apod.). Pøed uvedením komína a spotøebièe do provozu musí být dle naøízení vlády 91/2010 Sb., provedena revize komína a kouøovodu. Naøízení vlády udává i lhùty pro pravidelné èištìní a kontroly (kolikrát do roka v závislosti na používaném palivu a výkonu). Vzhledem k tomu, že pøirozený tah komína je ovlivòován i venkovní teplotou, vìtrem apod., je množství spotøebièù (komínové verze plynových kotlù) z bezpeènostních dùvodù vybaveno pojistkami proti zpìtnému tahu. Ty v pøípadì vìtšího úniku spalin kotel vypnou. V pøípadì spotøebièù bez tìchto pojistek (kamna, krby, starší plynové kotle a ohøíváky), které jsou umístìny v obytných prostorách, je rozumné použít CO èidla nebo CO alarmy, signalizující únik spalin do místnosti. Právì pøi pøipojování spotøebièù hraje dùležitou roli správná klasifikace spalinové cesty. Norma ukládá povinnost pøed pøipojením spotøebièe zjistit, zda její parametry odpovídají požadavkùm pøipojeného spotøebièe a jeho provozu. Potøebné údaje o zatøídìní jsou proto souèástí štítku každé spalinové cesty.
ÈSN EN 1443 Komíny. Všeobecné požadavky
Aby bylo možné zjistit, jaký spotøebiè lze do komína pøipojit, musí být každý nový pøípadnì rekonstruovaný komín, pøípadnì kouøovod oznaèen štítkem s oznaèením výrobce nebo zhotovitele komína. Pro vlastní provoz komína není až tak dùležité z jakého materiálu je komín vyroben, ale pro jaké použití je certifikován. Z hlediska zakomponování komína do stavby je pak dùležitá pøedevším otázka materiálu pláštì komína. My se však zamìøíme na vlastnosti komína z pohledu potøeby pøipojovaného spotøebièe, jako jsou teplotní odolnost, nasákavost, odolnost proti vyhoøení sazí, … Tyto vlastnosti každého certifikovaného komínového systému popisuje jeho oznaèení dle pøíslušné evropské normy (EN 13063, EN 1443, EN 14471, EN 1856, atd.). Normy jsou rùzné pro rùzné typy komínových systémù, základní parametry však mají obdobné. Co je tedy dùležité a na co si musíme dát pozor? Nejlepší je ukázat to na pøíkladu oznaèení certifikovaného komínového systému podle ÈSN EN 1443:
70
EN 1443 – T400 N1 D 3 G50 Toto oznaèení udává: T400 – max. teplota spalin je 400°C (existují i teplotní tøídy 80°C – 600°C). Teplotní tøída je dùležitá jak z hlediska materiálu komína, tak i teploty povrchu z dùvodu požáru nebo popálení. – viz tab. str. 68 N – komín s pøirozeným tahem (existují i tøídy P – pøetlakové a H – vysokopøetlakové). Keramické vložky zde nemohou být provozovány v pøetlaku. – viz tab. str. 65 1 – jedná o komín pro využití uvnitø stavby. Dvojka (2) by znamenala, že komín je možno použít pouze jako venkovní. D – odolává kondenzátu pøi plánovitì provozovaném suchém provozu (existuje i tøída W pro plánovitì provozovaný mokrý provoz). Tøída D znamená, že ke kondenzaci obèas docházet mùže (zejména na zaèátku provozu spotøebièe), ale nikoli trvale. 3 – pro plynná, kapalná i tuhá paliva (existují i nižší tøídy odolnosti proti korozi, 1 pøevážnì pro plyn a 2 pøevážnì pro plyn a kapalná paliva) – viz tab. str. 64 G – má odolnost pøi vyhoøení sazí (existuje tøída O, tj. komínù bez odolnosti pøi vyhoøení sazí). Pøi vyhoøení sazí je v komínì teplota až 1000°C. Keramická vložka, izolaèní vrstva i plášś musí zajistit, aby teplota hoølavých materiálù v blízkosti komína nepøestoupila 100°C. 50 – vzdálenost hoølavých materiálù v tomto pøípadì musí být min. 50 mm od komína. Nejkritiètìjší jsou hoølavé materiály v uzavøených prostorách v blízkosti komína, napø. døevìné trámy ve stropech. V tìchto neprovìtrávaných prostorách v pøípadì vysoké teploty v komínì mùže znatelnì vzrùst teplota a dojít ke vznícení. Norma se podrobnìji zabývá pøipojováním spotøebièù podle druhu paliva, zda se jedná o samostatný nebo spoleèný komín, zda je spalinová cesta navržena s pøirozeným tahem nebo jako pøetlaková. V normì jsou uvedeny èlánky, které øeší pøipojování plynových spotøebièù do spoleèných komínù pro více podlaží (právì zde již citovaný soulad s výchozími evropskými normami pro návrh prùøezu prùduchu). Do spoleèného komína s pøirozeným tahem zùstává možnost pøipojení až 10 spotøebièù v provedení C s tím, že tento komín je zpravidla øešen jako vzduchospalinový systém. Vzduchový a komínový prùduch se spojuje otvorem pro tlakové vyrovnání, umístìným v urèité vzdálenosti pod nejníže umístìným sopouchem. Pokud je spalinová cesta øešena jako pøetlaková, pøipouští norma pøipojení nejvýše 5 spotøebièù do jmenovitého výkonu 30 kW. Spoleèný komín musí být navržen tak, aby bylo vylouèeno vzájemné ovlivòování funkce spotøebièù. 71
TPG 941 02 Øešení odtahù spalin od spotøebièù na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest Kromì ÈSN navazují na tyto legislativní dokumenty i technická pravidla TPG 941 02 Øešení odtahù spalin od spotøebièù na plynná paliva. Kontroly a revize spalinových cest. TPG 941 02 stanoví zásady pro øešení spalinových cest u spotøebièù a spalinových cest od spotøebièù po ústí komína. Pozornost je vìnována i komínùm nad støechou. Tato technická pravidla se zamìøují na problematiku odtahù spalin od spotøebièù na plynná paliva. Podrobnìji je zde uveden zpùsob odvodu spalin venkovní stìnou do volného ovzduší. Pravidla navazují na vyhlášku è. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znìní vyhl. 20/2012 Sb., naøízení vlády è. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv a na ÈSN 73 4201:2010 Komíny a kouøovody – Navrhování, provádìní a pøipojování spotøebièù paliv. V technických pravidlech jsou dále popsány požadavky na kontroly a revize spalinových cest. Pravidla byla projednána s dotèenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. Jak je zøejmé nejen z názvu, ale pøedevším z obsahu TPG, poskytují tyto zásady správné praxe všem tìm, kteøí se zabývají problematikou kouøovodù a komínù odvádìjící spaliny od všech typù spotøebièù na plynná paliva tlakových tøíd N (s pøirozeným tahem), P (pøetlakové) a H (vysokopøetlakové), pøi mokrém a suchém provozu a problematikou odvodu spalin venkovní stìnou do volného ovzduší. Tato technická pravidla (TPG) používají názvosloví podle ÈSN 73 4201; ÈSN EN 1443; ÈSN EN 15287–1, 2; ÈSN EN 1856–1, 2 a ÈSN EN 13348–1, 2. Platí pro kouøovody a komíny, kterými se odvádí spaliny od všech typù spotøebièù na plynná paliva s pøirozeným odvodem spalin nebo pøetlakem spalin na spalinovém hrdle od 200 Pa do 5 000 Pa. Platí také pro odvod spalin venkovní stìnou do volného ovzduší. Technické požadavky na spalinovou cestu Pøipojení spotøebièe je: • kouøovodem do tvarovky s kondenzátní jímkou u spalinové cesty N1, N2 (podtlakové), • patním kolenem u spalinové cesty P1, P2 a H1, H2 (pøetlakové, resp. vysokopøetlakové). 72
Kouøovody samostatné tlakové tøídy N1, N2: • smìrem k sopouchu stoupají v 5% sklonu, • pøi vìtší délce jak 2 m se tepelnì izolují, • mají svislou èást 400 mm nad ústím spotøebièe v provedení B s pøerušovaèem tahu. Odstavec o spalinové cestì obsahuje: • odkaz na materiálové normy, • požadavek na nezamìnitelnost komínového a vzduchového prùduchu, • požadavek na plášś komína u vnitøních podtlakových komínù, • požadavek na zadní vìtrání u: difúzních komínù, pøetlakových, resp. vysokopøetlakových komínù.
73
ˇ Desatero správné praxe pRi používání tepelných spotrebicu, ˇ ˇ jejich napojení na kourovod ˇ a komín: o
Údržbu spalinových cest a spotøebièù paliv nelze podceòovat. Má-li „domácí krb“, rozumìj domácí zdroj tepla pro celkové vytápìní domu nebo i lokální spotøebiè pro jednu místnost, sloužit a být bezproblémovým zaøízením, nutno dodržovat základní bezpeènostní zásady: 1. Umístìní spotøebièe paliv Podle druhu prostoru je nutné správnì zvolit i druh spotøebièe. Ne každý spotøebiè mùže být umístìn v jakémkoliv prostoru. Napø. v autodílnách nebo garážích nelze umístit otevøený spotøebiè na pevná paliva. Zde je možné instalovat jen spotøebiè pro tato prostøedí schválený. Tab. Pøípustnost instalace tepelných zaøízení podle charakteristik prostøedí (ÈSN 06 1008) Tepelné zaøízení spotøebiè
Prostøedí s nebezpeèím
Pevných Kapalných Plynných Elektropaliv paliv paliv tepelný hmot Požáry prachù hoølavých kapalin Výbuchu hoølavých plynù a par Požáru nebo výbuchu výbušnin
Ne Ne Ne Ne Ne
Ano1) Ano1) Ano1) Ne Ne
Ano1) Ano1) Ano1) Ano3) Ne
Ano3) Ano3) Ano3) Ano3) Ne
Rozvodné a teplosmìnné èásti soustavy ústøedního vytápìní Ano Ano Ano Ano3) Ano2)3)
1) Není dovolena pouze instalace otevøeného spotøebièe 2) Není dovolena pouze instalace horkovodní a støedotlaké parní soustavy ústøedního vytápìní 3) Je dovolena instalace pøíslušného tepelného zaøízení, pokud je schváleno pro použití v daném prostøedí
74
2. Pøipojení spotøebièe paliv Pro správnou funkci spotøebièù je potøebné i jejich odborné pøipojení k pøíslušnému topnému médiu (plyn, elektøina, topný olej apod.). Správnost pøipojení je pøedmìtem výchozích zkoušek nebo revizí. 3. Dostateèný pøívod vzduchu Vìtšina spotøebièù, která spaluje plynná, kapalná nebo pevná paliva, potøebuje ke své správné funkci i dostatek spalovacího vzduchu. Posouzení tohoto požadavku, popø. stanovení dalších požadavkù, napø. na souèasné dostateèné provìtrávání prostoru se spotøebièem, je souèástí pøíslušné technické èi projektové dokumentace. 4. Odvod spalin Spaliny je tøeba bezpeènì odvést od spotøebièe do volného prostoru spalinovou cestou (kouøovodem, komínem). Správné pøipojení kouøovodu èi odtahu spalin od spotøebièù podléhá revizi èi pravidelné kontrole. 5. Používání pøedepsaného paliva Každý spotøebiè je konstruován na urèitý druh paliva, jehož používání je nutné dodržet. Zejména u spotøebièù na pevná paliva bývá tato zásada èasto porušována. 6. Dodržování bezpeèných vzdáleností Každý spotøebiè by mìl mít výrobcem stanoveny bezpeèné vzdálenosti od hoølavých pøedmìtù. Jejich dodržování je dùležité pro zabránìní vzniku požáru vlivem sálavého tepla ze spotøebièe nebo kouøovodu. Nejsou-li tyto vzdálenosti výrobcem urèeny a uvedeny v prùvodní dokumentaci ke spotøebièi, jsou všeobecnì urèeny v pøíloze è. 8 vyhlášky è. 23/2008 Sb. a v ÈSN 06 1008. 7. Nehoølavé izolaèní podložky, nehoølavé podlahy Uplatòují se zejména u spotøebièù na pevná paliva a brání vzniku požáru od vypadlých hoøících èástí paliva. Jejich rozmìry, resp. velikosti pøesahu od stìn topidla jsou rovnìž urèeny v prùvodní dokumentaci ke spotøebièi nebo v ÈSN 06 1008. 8. Dodržování návodù k obsluze Ke každému spotøebièi pøikládá výrobce i návod k obsluze. S tímto návodem je tøeba se seznámit a pøi používání spotøebièe tyto zásady správného používání a manipulace i respektovat. Dodržovat návody k instalaci, obsluze a údržbì zaøízení, které mají vztah k požární ochranì je povinností danou zákonem o požární ochranì.
75
9. Používat schválená topidla Výrobce je povinen garantovat správnou a bezpeènou funkci spotøebièe. Proto nejsou povoleny žádné „domácí“ nebo „kutilské“ úpravy a vylepšování spotøebièù. Mohly by být opìt pøíèinou vzniku požáru, výbuchu nebo jiné havárie. 10. Pravidelné èištìní a kontroly komínù, kouøovodù a spotøebièe paliv Èetnost tìchto úkonù stanoví v podrobnostech naøízení vlády è. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv. Dodržovat tyto termíny je i v souèasné dobì povinností každého uživatele v rámci obecné prevenèní povinnosti zakotvené v obèanském zákoníku a v zákonì o požární ochranì.
76
ˇ Právní predpisy se vztahem ke komínové problematice
17/1992 Sb. Zákon o životním prostøedí, ve znìní pozdìjších pøedpisù 634/1992 Sb. Zákon o ochranì spotøebitele, ve znìní pozdìjších pøedpisù 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù 185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o zmìnì nìkterých dalších zákonù, ve znìní pozdìjších pøedpisù 86/2002 Sb. Zákon o ochranì ovzduší a o zmìnì nìkterých dalších zákonù (zákon o ochranì ovzduší), ve znìní pozdìjších pøedpisù 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù 146/2007 Sb. Naøízení vlády o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojù zneèišśování ovzduší ve znìní naøízení vlády è. 476/2009 Sb. 133/1985 Sb., zákon o požární ochranì, ve znìní pozdìjších pøedpisù 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znìní vyhlášky 268/2011 Sb. 205/2009 Sb. Vyhláška o zjišśování emisí ze stacionárních zdrojù a o provedení nìkterých dalších ustanovení zákona o ochranì ovzduší ve znìní vyhlášky è. 17/2010 Sb. 268/2009 Sb. Vyhláška o technických požadavcích na stavby ve znìní vyhlášky 20/2012 Sb. 91/2010 Sb. Naøízení vlády, o podmínkách požární bezpeènosti pøi provozu komínù, kouøovodù a spotøebièù paliv 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znìní pozdìjších pøedpisù 28/1998 Sb., naøízení vlády, kterým jsou stanoveny obsahové náplnì øemeslných živností vyhláška è. 246/2001 Sb., o podmínkách požární bezpeènosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
77
Technická pravidla – TPG 704 01 vách – TPG 800 03 do provozu – TPG 811 01 – TPK 01–01 SKÈR) – TPK 02–01 – TPK 03–01
Odbìrná plynová zaøízení a spotøebièe na plynná paliva l v budob d Pøipojování odbìrných plynových zaøízení a jejich uvádìní Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz Kontrola spalinových cest (Spoleèenstvo kominíkù ÈR, dále jen Vložkování komínù (SKÈR) Èištìní spalinových cest (SKÈR)
a další související pøedpisy
o
ˇ vzor prukazu clena ˇ ˇ Spolecenstva kominíku cR o
78
Josef Nitra (*1956, Frýdek) Tiskový mluvèí Sdružení hasièù Èech, Moravy a Slezska. Absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, dlouholetý hasièský novináø a publicista – 150 Hoøí, 112, Hasièské noviny, Alarm revue, Almanach SH ÈMS 2009, Oheò a lidé v èeských zemích do roku 1895, Všem živlùm na vzdory, Hasiè v divadle, Na cestì jistoty, Neštìstník. Redaktor stránek www.dh.cz. Zakladatel a organizátor propagaèních jízd SH ÈMS.
79
…nejpočetnější zájmová organizace v ČR. K 31. 12. 2012 bylo v 7 810 sborech evidováno 355 494 členů.
80
