Větrné mlýny Čech, Moravy a Slezska

Větrné mlýny v Česku

1z9

http://mujweb.cz/www/mlyny/vm-index.htm

Větrné mlýny Čech, Moravy a Slezska " Větřáky " dříve a dnes: Nejstarší zařízení, na kterých člověk už do dob neolitických mačkal zrno, byly drtiče a ruční mlýny, dodnes zachovávající svou prastarou podobu ve formě žernovů, známých ještě v zapadlých horských krajích. Lidská síla byla často nahrazována silou zvířecí. Na území nejstarších kultur v Egyptě a v Přední Asii byly poměrně velmi brzo k pohonu objeveny a využity další zdroje energie: voda a vítr. Obě tyto přírodní síly byly po celá staletí důležitými pohonnými zdroji a až koncem 18. a 19. století je vystřídala pára, plyn a elektřina. Nevíme, kdo byl vynálezcem větrného kola. Většina autorů se však shoduje v tom, že je objevili několik tisíc let před n.l. v Orientě v oblasti persko - arabské pro nedostatek vody. Konečně dosud zachované zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou prý staré na tři tisíce roků. Markus Vitrivius Pollio, který žil v Římě v době vlády císaře Augusta, uvádí mezi hnacími silami i sílu větru, nikdy se však nezmiňuje o větrných mlýnech. Větrné mlýny

přišly totiž do Evropy později. Nejstarší zmínka o evropském větrném mlýně je tedy patrně v anglosaské listině z roku 833, počátkem 12. století byl znám větrný mlýn ve Francii, roku 1274 v Nizozemí, ve 13. století v Německu a v Čechách roku 1332 pracoval v Benátkách atd. Neznámý pokračovatel Kosmovy kroniky k roku 1277 poznamenal, že toho roku byl postaven větrný mlýn dokonce i v zahradě Strahovského kláštera.

Současná česká odborná literatura rozlišuje pouze dva klasické typy větrných mlýnů sloupový a holandský. Nejrozšířenější je typ první - patrový dřevěný mlýn, jehož celé tělo se otáčí podle potřeby proti větru. Podle konstrukce, teritoriálního rozšíření a způsobu otáčení se jmenuje sloupový, moravský, německý, beraní, kozlečí nebo prostě samec. Dříve patřil u nás k nejrozšířenějším typům větrných mlýnů a nejčastěji se s ním ještě dnes setkáváme na Moravě a ve Slezsku. Méně je u nás zastoupen typ druhý – zděný větrný mlýn tvaru seříznutého kužele nebo válce s otáčivou střechou zvaný holandský (také samica). Na naše území se dostal pravděpodobně z Nizozemí přes Německo asi až v 18. století. Tyto mlýny zanikaly v tutéž dobu jako sloupové a jen některé jsou dosud zachované a jen výjimečně ještě šrotují nebo pohánějí pilu. Jiné byly změněny v obytné stavení nebo přestavěny k jiným účelům (muzeum, rozhledna, skladiště, atd). Dnes je na uzemí České republiky dochováno alespoň částečně 16 větrných mlýnů německého typu a 56 holandského typu. V době rozvoje mlýnů bylo skutečně německých více než třikrát více než holandských. Rychleji ale zanikají, proto je dnes poměr staveb obrácený. Toto dělení je dostačující pro Čechy, nikoliv však pro Moravu a Slezsko, kde se podařilo zjistit ještě malé dřevěné mlýny (otáčivé i neotáčivé), které jsou mladší než předchozí dva typy. Jejich výskyt na rozdíl od prvních dvou skupin byl omezený jen na určité oblasti. Malé dřevěné mlýnky otáčivé a neotáčivé jsou však již pouze historií. Nepodařilo se mi objevit jediný exemplář. Naopak v literatuře jsou minimálně zmiňovány malé větrné mlýnky s turbínou. Těch je podle odhadů Jana Doubka v různém technickém stavu na severní Moravě asi 50. Veřejně přístupné jsou v Rožnově a v Havířově.

Dodnes stojící větrné mlýny v Česku: Čechy: Arnoltice: (Děčín) Větrný mlýn holandského typu, i s přístavkem slouží jako rekreační stavení. Borovnice: (Trutnov) Zaniklý dřevěný větrný mlýn. Technická památka. Mlýn byl v roce 1968 rozebrán s tím, že bude postaven ve skanzenu. Postupně se jeho zbytky několikrát stěhovaly. Dnes jsou v depozitáři skanzenu v Kouřimi. Obec Borovnice chce mlýn získat zpět jako turistickou atrakci. Břevnov: (Praha 6 - město) Zděný větrný mlýn z roku 1722, nedaleko vysokoškoškolských kolejí Na Větrníku a Břevnovského kláštera. Mlýn má novou fasádu i střechu, v současnosti slouží jako obytná vila. www Bzová: (Beroun) Zděný větrný mlýn (420 m.n.m.), na indikační skice z roku 1839 vyznačený na pozemkové parcele

6.10.2006 2:57


2z9


č. 750 v trati Na hůrkách, na stavební parcele číslo 39. Stojí asi 400 m na jihovýchod od návsi, na obecním pozemku. Mlynářem byl tehdy Jan Rudolf z Točníka. Pozdější poznámka stabilního katastru označuje mlýn za demolici. Z historické literatury se dovídáme, že v obci Bzová byl vždy nedostatek vody a proto byl již v 16. století postaven mlýn větrný. Po druhé světové válce koupil mlýn Václav Hanzlík, otec současné majitelky Olgy Rauscherové a opravil ho na rodinný domek. Dnes je blízké okolí zastavěno čtvrtí s rodinnými domky. Objekt je památkově chráněn. tel/fax: 311 533 435, e-mail:[email protected] Donín: (Louny) Zděný větrný mlýn z roku cca 1850. Jižně od obce. Nyní obytné stavení. Horní Podluží - Světlík: (Děčín) VM z roku 1843 severně od obce. Nyní rekreační objekt. Na východním břehu rybníku "Světlík" (18 ha) kamenná stavba starého větrného mlýna bez lopatek (mlel až do roku 1945). Jediný větrný mlýn v Čechách s částečně dochovaným vnitřním technickým vybavením. Dnes soukromý rekreační objekt, v současné době probíhá jeho oprava. www Huntířov: (Děčín) Na Františkově vrchu na JV od obce bývalý zděný větrný mlýn s okrouhlou kamennou věží, 7,5 m vnitřního průměru. Mlýn vlastní je poprvé veden v katastralních mapách v roce 1843. Dnes slouží k trvalému bydlení. Janov: (Děčín) V polích jihozápadně od obce bývalý větrný mlýn, okrouhlá zděná stavba z pískovcových kvádrů z roku 1844. Nyní rekreační objekt. Jindřichovice pod Smrkem: (Liberec) Nový větrný mlýn s větrnou turbínou na střeše z roku 2002, přístupný veřejnosti jako soukromé muzeum u ekologické farmy. www Kořenov/Horní Polubný: (Jablonec nad Nisou) Zděný válcový větrný mlýn z 19. století (1830). Byl upraven na rekreační obydlí. Mikulášovice: (Děčín) VM z roku 1555 - dochovány několikametrové zbytky zdí, SV od obce. Příčovy: (Příbram) Na kopci nad vsí zřícenina zděného větrného mlýna holandského typu. Mlýn zmiňován již v roce 1617, kdy patřil k vysokochlumeckému panství. Pobořen v polovině 18. století. (Na západ od obce, při silnici) (foto) www Příkrákov: (Chrudim) Jen zbytky zdí VM z roku 1843, severně od obce. Radvanov: (Tábor) Zbytky zdí VM, vysoké až šest metrů, 300 metrů SZ od obce v lese. Rumburk: (Děčín) VM z roku 1787 na strážním vrchu, přestavěn na kapli. Růžová: (Děčín) Jižně od obce na svahu vrchu Petřín bývalý větrný mlýn, dochována zděná válcová stavba z roku 1844 s rekonstruovaným pětiramenným kolem s větrnými lopatkami. Dnes rekreační zařízení (pension) se zahradou. Tel: 412 553 078 Siřejovice: (Litoměřice) Poměrně rozsáhlá zřícenina větrného mlýna holandského typu na návrší mezi obcemi Siřejovice a Keblice. Kolem návrší v současné době vede část dálnice na Teplice. Postaven jako větrný mlýn, později přestavěn na lovecký zámeček "Windsor". www Štrampouch: (Kutná Hora) Na západ od obce mohutná zřícenina VM z roku 1820. Uhelná/Václavice: (Liberec) Zděný větrný mlýn z roku 1843, obec Hrádek nad Nisou. Nyní rekreační objekt. Varnsdorf: (Děčín) Zděný větrný mlýn holandského typu z roku 1970 v Mlynářské ulici ve Varnsdorfu. Přestavěn na obytný dům. Včelákov-Příkrákov: (Chrudim) VM holandského typu, severně od osady Příkrákov, dnes zachováno jen zdivo v lese. Vrátno: (Mladá Boleslav) Za obcí zděný větrný mlýn holandského typu "Větrník" z roku 1870. Dnes opravený rekreační objekt. Vysoký/Dětřichov: (Liberec)

6.10.2006 2:57


3z9


Zřícenina VM holandského typu z roku 1828, stojí na Lysém vrchu u hranic s Polskem. V roce 1866 poničen pruským vojskem. O 31 let později upraven na rozhlednu s nádherným výhledem. Nyní zarostlý stromy. www

Morava a Slezsko: Brušperk: (Frýdek - Místek) Zděný mlýn u č.p. 264 za hřbitovem. Opraven na rekreační objekt. V roce 2004 dostal novou vyvýšenou stříšku. www Budišov: (Třebíč) U lesa, na cestě ze zámecké zahrady směrem k Věteráku, zděný větrný mlýn holandského typu z I. poloviny 19. století. V rukopise Mlynářský rod Stejskalů - větev tasovská - stojí: "Po vydání Patentu byly zřízeny tyto mlýny: Tomáše Jeřábka v Náramči č. 38; Větrný mlýn na Zrádném kopci v Budišově a sice má 2 složení, 2 pily a 16 stup. Byl pro panskou potřebu vystaven v r. 1837 a 1838." Mlýn dnes stojí na pozemku soukromé zahrady. Dochováno jen obvodové zdivo, které chátrá. Bukovany u Kyjova: (Hodonínsko) Nad obcí zbrusu nový vysoký zděný VM z roku 2004, postavený jako muzeum, galerie a rozhledna. Otevřeno v sezoně So-Ne: 10-18. Háčky: (Prostějov) Mlýn zděný z r.1826, u č.p.54., JZ od obce. Dnes obytné stavení. www Hlavnice: (Opava) Část obce Litultovic, sloupový dřevěný mlýn z r.1810, při silnici na Svobodné Heřmanice, po rekonstrukci opět chátrá. www www-ubytov. Hodslavice: (Nový Jičín) Zděný mlýn, postaven r. 1864, u č.p. 205, nyní rekreační objekt. Horní Životice: (Bruntál) Sloupový dřevěný mlýn, asi z r.1840, západně od obce, vlevo od silnice do Horního Benešova. Nedostupný - v zaplocené zahradě mezi křovím; pustne. Hukvaldy - Dolní Sklenov: (Frýdek - Místek) Zděný mlýn z r.1804, u č.p. 1., západně od obce, mlecí zařízení částečně dochováno. Přestavěn na obydlí.

Choltice, tel: 553 622 999)

Choltice u Litultovic: (Opava) Místní část Litultovic, sloupový dřevěný mlýn, asi z roku 1833, přenesen z nedalekého Sádku. V moučnici sbírka mlynářského a sekernického nářadí. Mlýn přístupný veřejnosti na požádání v sousedství (pan Pavelek Ludvík), 747 55 Litultovice – www Chvalkovice: (Vyškov) Zděný mlýn holandského typu (zděný) u čp. 91 z r. 1863, asi 500 m východně od obce na kótě 384, vlevo od silnice do Nemochovic. Zdivo z cihel, kuželová střecha krytá šindelem. Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Jeho sestra vlastnila mlýn v nedalekých Kunkovicích. V roce 1918 byl zřízen vedle budovy pomocný motor na koks (Vedle mlýna vodní nádrž pro parní agregát). V roce 1920 převzal mlýn syn Jan Vítek. Po válce byl do mlýna instalován motor benzínový. Technické vybavení uchováno, po vichřici má mlýn ulomenou jednu lopatku. Majitel František Sigmud, tel.: 517 358 688

Jednov u Konice - Suchdol: (Prostějov) Zachovalý větrný mlýn z roku 1842 na východním okraji obce. Roku

6.10.2006 2:57


4z9


1952 upraven na romantické obydlí. Kladníky: (Přerov) Bývalý dřevěnný větrný mlýn z roku 1829, SZ od obce. Dochován pouze plášť. Ostatní převezeno do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Klobouky u Brna: (Břeclav)

Kdysi na návrší nad městečkem stávaly tři větrné mlýny. V oblasti s nouzí o vodu sloužily jako náhradní zdroj energie. Na počátku 20. století, v době, kdy bylo městečko cílem návštěv literátů a malířů, byly už jen dva. Po roce 1905 se dochoval jen poslední z nich. Od roku 1934 byl jeho majitelem František Bitomský, který jej nemohl z nedostatku finančních prostředků udržovat, a proto se rozhodl mlýn rozebrat a prodat na palivo. I když z hlediska funkčního i praktického větřák v roce 1939 již ztratil své opodstatnění, většina klobouckých občanů si uvědomovala, že jeho odstranění by změnilo charakter krajiny. Větrný mlýn nakonec koupila Občanská záložna v Kloboukách a nechala jej v roce 1940 opravit. V dubnu 1945 se však fronta přiblížila i ke Kloboukům a 16. dubna vzplanul poslední větřák, zapálený dvěma ranami z děla Rudé armády. Místo zůstalo prázdné až do roku 1980. Několik nadšenců objevilo v Pacetlukách na Kroměřížsku zchátralý mlýn stejného typu. Po zdlouhavém vyjednávání byly hlavní části mlýna v červenci 1982 přepraveny do Klobouk. Veškeré odborné práce vedl tesařský mistr Jan Wittner a František Špaček. Do konce října byl větřák i se šalandou pokryt šindelem. V příštím roce byly nasazeny lopaty a doplněno nové vnitřní zařízení, které se bohužel nedochovalo. Slavnostní otevření proběhlo 1. června 1985). Přístupná expozice mlecího zařízení: květen-září So 14-17, Ne 10-12,14-17, jindy na požádání. Délka prohlídky 40 min., max. počet osob 45. Vstupné dospělí 10,- děti 6,- Kč. Průvodce Jan Svoboda, 691 72 Klobouky u Brna, Zahradní 2. Tel.: 519 420 030, 519 419 121, fax: www 519 419 122 (MU), e-mail: [email protected] Kořenec: (Blansko) Dobře udržovaná stavba kamenného válce větrného mlýna z roku 1866, u č.p. 147, těsně za obcí u polního rozcestí. Postaven roku 1866. Průměr půdorysu osm metrů, výška 9,3 metrů. Po válce majitel Josef Pokorný. O opravě se jednalo v letech 1945 a 1947. V roce 1953 opravena šindelová střecha a lopaty. Od roku 1967 je majitelem mlýna rodina J. Doubka, která mlýn pod dohledem památkového ústavu renovovala. V roce 1996 položena nová šindelová střecha. Mlýn bez křídel má částečně zachované mlecí zařízení. Majitel ing. Jan Doubek (tel. 581 225 332, 604 900 408, e-mail: [email protected])

Kostelec - Štípa: (Zlín) Zděný (kamenný) mlýn z let 1858-1860, JV od obce v místě zvaném Na větřáku, u čp. 130. Byl postaven v letech 1958 - 60 štípským starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Fungoval pro občany okolních obcí až do druhé světové války, kdy byl zapečetěn. I za války se však ve mlýně načerno mlelo obilí na mouku. Po válce sloužil mlýn ještě pár let pro šrotování. Roku 1964 byl mlýn odejmut majiteli Rudolfu Kováři a předán do péče státu. Po roce 1989 jej získal v restituci syn Rudolfa Kováře. Ve mlýně se zachovalo kompletní technické zařízení, v přízemí i pila na větrný pohon. Přístupný veřejnosti IV-X: na požádání v sousedství. Vstupné dospělí 10,- děti 5,Kč. Majitel: Olga Procházková, 763 14 Zlín, Kostelec-Štípa čp.130, tel.: 577 915 265, 577 630 361. www Kunkovice: (Kroměříž) Zděný mlýn holandského typu z r. 1875, na výšině asi 300 m severně od obce, u č.p. 7. Zdivo z cihel. Mlýn začal mlet v roce 1875. Stavitelem a prvním majitelem v jedné osobě byla sestra Jana Vítka z Chválkovic paní Molínková. Majitel k roku 1944 Edmund Molínek. Nynější majitel, podnikatel F. Zelinka z Kroměříže, opravil střechu mlýna a postavil kolem mlýna lešení, ale již několik let se s mlýnem nic neděje. Je volně přístupný a chátrá. Na hřídeli palečného kola jsou zřetelné známky po zásahu bleskem. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není, lešení se zhroutilo. Kuželov: (Hodonín) Zděný mlýn z r.1842, výborný stav (zrekonstruován v sedmdesátých letech

6.10.2006 2:57


5z9


Technickým muzeem Brno). V přilehlé chalupě expozice horňáckého bydlení. Zpřístupněn: duben-říjen SO,NE,SV: 9-12, 13-17 Jindy na objednávku na obecním úřadě Hrubá Vrbka, 696 73 Hrubá Vrbka - Kuželov č.p. 109. Tel.: 518 329 795. Délka prohlídky 60 min., maximální počet osob 20. Vstupné dospělí 15,- děti 10,- Kč. www Lázničky u Veselíčka: (Přerov) Bývalý větrný mlýn z roku 1865 nedaleko Lipníku nad Bečvou. Rekreační objekt. Lesná: (Znojmo)

Zděný mlýn holandského typu z 19. století, východně od obce, 471 m.n.m. V současné době využíván jako restaurace a kavárna firmy GASTRO - TM s.r.o. (Miroslav Velek) tel: 602 446 338, 603 585 044, fax: 524 258 251. www Libhošť: (Nový Jičín) Větrný mlýn z roku 1842, změněn v obydlí č.p. 189. Lichnov: (Bruntál) Na vrchu "Kukačka" (516 m.) u domu č.p. 344 technická památka - zbytek zděného válcového větrného mlýna holandského typu z 18. stol. (asi z roku 1736) Malé Hradisko:

(Prostějovsko) Zděný půlkruhový objekt v loklaitě zvané Branky. V minulosti sloužil jako VM či sýpka. Dnes rekreační objekt. Němčice: (Blansko) Zděný mlýn holandského typu z 1. poloviny 19. století, severně od obce č.p. 98 na návrší 621 m.n.m. Majitel v roce 1944 Vilém Hebelka. Dnes slouží jako rekreační obydlí, vedle se nachází dřevěné hospodářské stavení s včelími úly. Ostrava - Poruba: (Ostrava) Sloupový dřevěný mlýn z 19. století u č.p. 21., bylo v něm dochované mlecí zařízení z vyhořelého mlýna v Těškovicích. V nedávné době však i on vyhořel do základů a dnes po něm není ani památky. Na místě leží mlýnské kameny a zbytky zdiva. Ostrov u Macochy: (Blansko) Kamenný válcový mlýn holandského typu z 2. poloviny 19. Století v JZ části obce, 600 metrů severozápadně od středu obce, u č.p. 120. Zdivo na stavbu použito z lomového kamene. Zachované strojové zařízení, přístupný na požádání v sousedství. (paní Františka Dobiášová) Partutovice: (Přerov) Dřevěný sloupový mlýn z roku 1837, mlecí zařízení dochováno. V nedávné době prošel celkovou rekonstrukcí. Rozsáhlé opravy za více než devadesát tisíc korun financoval Referát kultury Okresního úřadu v Přerově. Nynějším majitelem mlýna a příležitostným průvodcem je Jan Kandler. Tel.: 581 217 775. www www Petrovice: (Blansko) Na kopci nad jižním okrajem obce zachovaný zděný větrný mlýn holandského typu z r.1855. Upraven i s okolím na rekreační stavení s přístavbou a bazénem. Poruba u Hranic/Hustopeče nad Bečvou: (Přerov) Zděný větrný mlýn z 1. poloviny 19. století, technická památka. Mlýn je v dezolátním stavu. Obec připravuje jeho opravu. www Potštát/Boškov: (Přerov) Větrný mlýn holandského typu, ve výšce 580 m.n.m. v lokalitě Am Niederwald. Dříve sloužil i jako rozhledna. Mlýn byl zbourán neboť z něj bylo vidět do vojenského prostoru. Dodnes zůstaly jen základy. Přemyslovice: (Prostějov)

6.10.2006 2:57


6z9

http://mujweb.cz/www/mlyny/vm-index.htm Zděný mlýn holandského typu, z r.1884, u č.p.50. Zachované strojové zařízení. V současné době jsou majiteli a uživateli manželé Eva a Ladislav Hajkrovi z Bohuslavic 100. Nyní již bydlí v objektu vedle mlýna a mlýn opravují. www Rozstání: (Prostějov) Zděný mlýn z r.1847 bez mlecího zařízení, nyní upravován i s okolními budovami na rekerační stavení. Rožnov pod Radhoštěm: (Vsetín) Sloupový dřevěný mlýn ve skanzenu Valašské dědiny. Přenesen z Kladníků na Přerovsku. (Mlýn pochází z roku 1812, stál SZ od obce u č.p. 37. Sloužil donedávna jako šrotovník zemědělského družstva). Součást prohlídky skanzenu. Otevřeno: 16.V.-30.IX.: 9 17.30, adresa: 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Palackého 147. tel: 571 757 111), Fax: 571 654 494, e-mail: www [email protected]

Rudice: (Blansko) Kamenný válcový mlýn holandského typu z roku 1865, na vyvýšenině na jihovýchodním okraji obce v chatové oblasti, č.p. 90. V prosinci 1864 byla uzavřena kupní smlouva s obcí Rudice podle níž manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupily obecní pastvisko „Tumperk” a o rok později vystavěli na této parcele mlýn. Po smrti Františky Matěj Ševčík s druhou manželkou Vincencií postavil u mlýna domek. Matěj Ševčík zemřel v květnu 1877 a dle dědičné listiny mlýn připadl synovi Františkovi a domek dostala manželka Vincencie. Po Františku Ševčíkovi nabyla vlastnická práva Anežka Ševčíková, provdaná Stará (+1960). Po její smrti nabyl dle darovací listiny vlastnické právo ONV Blansko. Spolu s Anežkou Ševčíkovou žil na mlýně Josef Hromek až do své smrti roku 1970. Větrný mlýn je holandského typu, s kamennou kruhovou zdí silnou u země 135 cm a o výšce 7,5 metru, měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. V roce 1925 při bouři lopatky zničeny. V roce 1929 mlýn převeden na elektrický proud. V roce 1940 byl mlýn zaplombován a po válce bylo zrušeno mlynářské právo. V roce 1947 střecha přeměněna na plechovou. Od té doby mlýn chátral. V roce 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva. Začali mlýn opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Byla natřena střecha, opraveno zdivo a postaven nový plot. V roce 1973 byl znovu na střeše proražen vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny lopaty. V roce 1987, při večerní bouři a vichru, se zlomil konec hřídele. Nevzhledná plechová střecha byla vyměněna za šindelovou Od 13. 8. 1994 ve mlýně funguje muzeum obce Rudice, expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. V přilehlém domku je turistické informační středisko. Otevřeno: v sezóně každý den, mimo sezónu (IX-IV) v SO a NE 9-12, 14-17, vstupné 10/5,- Kč, správce Eduard Šebela, 679 06 Rudice 174, tel/fax: 516 443 528 (OÚ), e-mail: [email protected], www Ruprechtov: (Vyškov) Kdysi zde stávali dva větrné mlýny. Dřevěný se nedochoval, kamenný mlýn pochází z r. 1880. Ve střední Evropě je tento mlýn ojedinělý svým originálním pohonem - klasické lopatky totiž zcela nahrazuje větrná Halladayova turbína o průměru deset metrů a hmotnosti dvě tuny, otáčející se na střeše válcové stavby ve výšce šestnáct metrů. Stojí vpravo u silnice, směrem na "Podomí", u č.p.213. Majitelka Blanka Sládková. V letních měsících slouží mlýn jako penzion, pronajímaný cestovním kancelářím. Turistům je přístupný: X: SO,NE: 14-17, XI-IV: na objednávku - tel.: 517 385 556. www Rymice:(Kroměříž) V části obce zvané Hejnice významná technická památka, svými rozměry na Hané ojedinělá dřevěný sloupový mlýn z r. 1795, nedávno přenesen z Bořenovic (Kroměřížsko) a instalován ve skanzenu v Rymicích. (Správce skanzenu: Muzeum Kroměřížska) Otevřeno: IV-X: SO, NE: 9-17, ÚT-PÁ: na požádání.

6.10.2006 2:57


7z9


796 01 Holešov 1 - Rymice, tel.: 573 395 238.

www

Skalička u Hranic: (Přerov) Dřevěný sloupový mlýn, z poslední čtvrti 18. století, u č.p.75. Kompletně zachované vnitřní zařízení, funguje jako soukromé rodinné muzeum. Majitel Antonín Červek příležitostně mlýnem provádí. www www Spálov: (Nový Jičín) Ve vesnici kdysi sedm mlýnů, tedy nejvíce najednou v Česku. Balerův větřák z roku 1932, náš nejmenší VM. Chátrá v poli.

v přilehlé osadě.

www

Stará Ves u Bílovce/Bravinné: (Nový Jičín) Sloupový dřevěný mlýn z r.1830 u osady Horní Nový Dvůr, západně od obce. Zachované vnitřní zařízení. Veřejnosti přístupný, průvodce bydlí

Starý Poddvorov: (Hodonín) Chátrající dřevěný sloupový mlýn německého typu z 19. století, v sadu asi 1,5 kilometru západně od obce, u č.p. 165, doložen roku 1884. V roce 1870 mlýn vybudoval mutěnický občan Laštůvka, prodal jej Šimonu Vagmundovi a ten Františku Tomasovi, který jej přestěhoval do Týnce a později opět prodal Františku Bařinovi. Ten mlýn přestěhoval do Starého Poddvorova. V srpnu 1890 byl mlýn poškozen vichřicí a v roce 1892 byl obnoven Ignácem Křišovičem, který jej věnoval nemanželské dceři Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka. Rodina Minaříkova jej vlastnila do roku 1993, kdy jej prodala hodonínskému podnikateli, autodopravci Černému. Nyní je již v majetku obce, ta mlýn opravila z fondů EU Phare a na jaře 2004 zpřístupnila veřejnosti. Otevřeno: VI-IX: so-ne: 10-17, jindy po domluvě na OÚ. Studénka: (Nový Jičín) Zděný mlýn holandského typu, 800 m SV od obce, nyní obytné stavení, č.p.196. Těrlicko: (Opava) Malý dřevěný mlýnek s větrnou turbínou ze začátku 20.století, neotáčivý. Kostelec. Na Těrlicku je jich asi deset v různém stavu, v celé oblasti je jich přes padesát. Těšnovice: (Kroměříž)

Zděný bývalý VM, SV od obce. Za totalitního režimu sloužil i s přilehlými budovami jako drůbežárna, nyní opraveno jako rekreační objekt. Oplocen i s celým okolím, takže se k němu nedá bez domluvy s majiteli vůbec dostat.

Třebíč: (Třebíč) Zděný mlýn holandského typu, z r. 1836, na Kanciborku v ulici U větrníku. Sloužil k mletí smrkové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůží. Koželužství bylo v Třebíči tradičním řemeslem, s cechem založeným již v 70. letech 16. stol. Po staletí mleli tříslo mlynáři. V první polovině 19. století se však mlynáři dostali do neřešitelné situace. Potřeba dobře zaplaceného třísla je odváděla od mletí mouky. Pekaři jí brzy měli nedostatek. Obrátili se proto na pomoc k mlýnům vzdáleným od Třebíče i desítky kilometrů. Peníze zaplacené formanům za dovoz mouky chtěli mlynáři získat zpět, proto zdražili chleba, čímž vzbudili velkou nevoli prostých občanů. Dvě největší třebíčské koželužny patřily tehdy Františku a Karlu Budišovským. Pro problémy s dodávkami třísla se rozhodli postavit nový mlýn, určený k drcení smrkové kůry. Větrný mlýn pracoval půl století, pak jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně. V roce 1929 byl mlýn upraven na provizorní byty, nuzné a zdravotně závadné. Obydlen jěště před dvaceti lety. Mlýn se objevuje se na všech třebíčských betlémech. V roce 1977 byl Větrník opraven, jeho lopatky se dokonce na krátký čas otáčely. Dnes je veřejnosti nepřístupný. Dle plánu třebíčských radních by ve mlýně měla být

6.10.2006 2:57


8z9


v budoucnu například galerie či restaurace. Tvarožná: (Brněnsko) Zemědělská budova na okraji Tvarožné, nedaleko motorestu Rohlenka, sloužila v 19. století jako větrný mlýn - měla na střeše větrnou turbínu (obdobně jako například mlýn v Ruprechtově). Jen několik set metrů severněji od mlýna je vrch Santon, proslavený v době napoleonské Bitvy u Slavkova. Velké Těšany - Bařice: (Kroměříž) Sloupový dřevěný mlýn z roku 1827, část obce Bařice, u č.p. 39., JV od obce, nově rekonstruován, expozice mlynářské techniky Muzea Kroměřížska. Zpřístupněn: duben-říjen kromě pondělí na požádání v sousedství. 767 01 Kroměříž Velké Těšany, samota. Tel.: 573 358 721 (správce pí.Chrastinová), 573 338 457. www Zbyslavice: (Nový Jičín) Větrný mlýn z roku 1753, upravený na obydlí. Znojmo: (Znojemsko) Dělová bašta na znojemském náměstí Svobody fungovla v 19. století jako větrný mlýn zvaný Čechův. SLOVENSKO: Nedaleko česko-slovenské hranice je jediný dochovaný slovenský větrný mlýn - ve městě Holíč na Skalicku. Zaniklé větrné mlýny: Pecka: (Jičín) - Sloupový dřevěný mlýn, největší v Čechách. Zanikl. Hustopeče nad Bečvou: (Přerov) - Zděný mlýn holandského typu, z poloviny 19. století. Jakubčovice: (Nový Jičín) - Sloupový dřevěný mlýn z roku 1800 severně od obce, největší na našem území. Jindřichov: (Přerov) - Sloupový dřevěný mlýn. Kamenka: (Nový Jičín) - Sloupový dřevěný mlýn u č.p. 17., SZ od obce, snad již z 2. poloviny 17. století. Karlovice: (Bruntál) - Mlýn zděný holandského typu z r.1759, později obytné stavení č.p. 146. Kojetín: (Nový Jičín) - Zděný mlýn z 19. století u č.p. 206. Lhotka: (Opava) - Sloupový dřevěný mlýn z r.1830, dnes jen trosky. Nedaleko Litultovic. Pacetluky: (Kroměříž) - JV od obce stával větrný mlýn "Kameňák" z konce 18. století, který byl v provozu ještě v roce 1945. Převezen do Klobouk u Brna. Panské Nové Dvory - Vršavec: (Frýdek - Místek) - Malý dřevěný mlýnek, z počátku 20.století, otáčivý, u č.p. 412. Střílky (Kroměříž) - Zaniklý VM holandského typu, jen základy v zahradě u hřbitova. Vyhořel 1963. Těškovice: (Opava) - Sloupový dřevěný mlýn, sesul se v roce 1976. Uhřínov: (Přerov) - Sloupový větrný mlýn Zámrsky: (Přerov) - Sloupový větrný mlýn Literatura : Berka M.: Větrné mlýny jako technické památky (Technické muzeum Brno 1979) Burian V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Vlastivědný ústav Olomouc 1965) Doubek Jan: Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice (Technické muzeum v Brně 2005) Doubek Jan: Větrné a vodní mlýny - mapa (B.A.T.Program s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm 2002) Hosnedl Jiří a kol.: Encyklopedie turistických zajímavostí (Olympia Praha 1990) Janoška Martin: Větrné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Libri Praha 2003) Jaroš Jiří: Větrné motory na Moravě (1883-1993) (EkoCentrum Brno 1994) Kordinovský E.: Kloboucké větřáky (ZO ČSZ Klobouky 1986) Tkáč Vladimír a kol.: Morava a Slezsko (Optys Opava 1993) Vařeka J.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku (Slovácké muzeum Uherské Hradiště 1982) New:: Navštivte technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Olympia Praha 2004)

Links:

Server Povětrník

Server Fotografie větrných mlýnů Windmillworld.com - in Czech republic Informace o větrných mlýnech na serveru Hrady.cz

6.10.2006 2:57


9z9


Větrné mlýny jsou zmapovány i na serveru Pamatky.com

Zpracoval: © APTIS MEDIA / Pavel Gejdoš (gep(zavinác)email.cz) a Jakub Havlíček. Aktualizace informací Ing. Jan Doubek (e-mail), spolupracovník Technického muzea v Brně. Foto: © Pavel Gejdoš, Lenka Pavlíčková a archiv Aptis Media.

6.10.2006 2:57

Větrné mlýny Čech, Moravy a Slezska

Recommend Documents