Josef Fiala a kol. Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů

Josef Fiala a kol.

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

2007

METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

2007

Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem výzkumného záměru VÚRV,v.v.i. č.: MZE 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“.

Autor:

Ing. Josef Fiala, CSc., Ing.Alois Kohoutek, CSc.,

Ing. Jan Klír, CSc.

Název:

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Sazba:

Ing.Vladimír Pokorný, CSc.

Tisk:

Ústav zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

Náklad:

400 ks

Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory: [email protected] , [email protected] , [email protected] Autor fotografií:

Josef Fiala

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007

ISBN 978-80-87011-25-6

ISBN 978-80-87011-25-6

Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

Josef Fiala, Alois Kohoutek, Jan Klír

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů METODIKA PRO PRAXI

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha 2007

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů Metodika vychází z vědecky zdůvodněné výživy travních porostů a zohledňuje spolurozhodující faktory mající vliv na výnos a kvalitu píce. Zahrnuje hnojení minerálními hnojivy včetně vápníku a hořčíku a statkovými hnojivy a zdůrazňuje pravidla pro aplikaci a skladování hnojiv a statkových hnojiv. K vlastnímu hnojení jsou v metodice doporučeny kvalifikované předpoklady a uvedeny konkrétní dávky jednotlivých živin dle úrovně výnosů, způsobu využití a stanoviště. Zvláště je zde podpořeno hnojení statkovými hnojivy a zdůrazněna potřeba koloběhu živin s co nejmenším negativním vlivem na životní prostředí. Cílem uplatnění metodiky je „ekologická intenzifikace“ výroby kvalitní píce z travních porostů. Nutrition and fertilization of grasslands and clover grasslands The methodology issues from scientifically wellgrounded nutrition of grasslands and considers facts which decide jointly and influence the yield and the fodder quality. It takes in fertilization with mineral fertilizers, including calcium and magnesium, and with yard manures and emphasizes rules of application and fertilizer and yard manures storage. As to its own fertilization the metodology recommends qualified conditions and gives concrete doses of single nutrients according to the level of yields, the way of use and the site . The fertilization with yard manures is supported and the necessity for nutriet cycle with the least negative environmental effect is emphasized mainly here. The object of applying the methodology is „ecological intensification“ of high quality fodder production of grasslands Oponent: ing. Jan Adamec

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-25-6

Obsah Úvod

5

Cíl metodiky

5

Srovnání novosti postupů

6

Vlastní popis metodiky Zdůvodnění potřeby hnojení

7 7

Všeobecné důvody

7

Vědecky zdůvodněná výživa trvalých travních porostů

8

Spolurozhodující faktory mající vliv navýnos a kvalitu píce Hnojení travních porostů minerálními hnojivy

14 19

Hnojení dusíkem

19

Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem

22

Vápnění travních porostů

26

Hnojení travních porostů statkovými hnojivy

26

Vliv hnojení na porost

27

Hnojení a hospodářský výnos

30

Hnojení a kvalita píce

32

Právní předpisy upravující hnojení travních porostů dusíkem

34

Metodika je určena pro zemědělskou praxi, poradce a metodiky, event. školství. Pro její využití byla uzavřena smlouva se Svazem marginálních oblastí, Horní Police č.1, 471 06. SMO doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR-odborem rostlinných komodit pod č.j. 696/2008-17220. Ministerstvo zemědělství doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi. Metodika vznikla za finanční podpory MZe a je výstupem výzkumného záměru VÚRV, v.v.i. č.: MZE 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“.

Úvod Cíl metodiky Cílem uplatnění metodiky je „ekologická intenzifikace“. Jedná se o různý přístup k obhospodařování travních porostů podle půdně–klimatických podmínek a způsobů využívání, tedy s ohledem na převažující produkční nebo mimoprodukční funkci. Průmyslově vyspělé státy mají zpravidla i vyspělé zemědělství a to je dáno v podstatě využitím mechanizace, chemie, energie a vědeckých poznatků. A protože šlo v prvé řadě o ekonomiku, byla sice výsledkem vysoká produktivita práce, ale s více či méně negativním dopadem na přírodní zdroje a tím i potraviny a životní prostředí. Reakcí na tuto situaci jsou nyní snahy o trvale udržitelný rozvoj, respektive setrvalé zemědělství. Má-li tedy nadále být setrvalé zemědělství ekologicky únosné a také ekonomicky přijatelné a rovněž sociálně spravedlivé i humánní, pak jedním ze způsobů dalšího vývoje bude ekologická intenzifikace. Efektivně vyrábět nelze bez určité intenzity pěstování. To znamená, že v lepších podmínkách by se mělo intenzivně využívat především travních porostů obnovovaných, přisévaných a intenzivních trvalých. Každý travní porost se přizpůsobuje svému stanovišti, pokud ho určitou dodatkovou energií nedonutíme změnit strukturu, produkci a kvalitu. To je ovšem rentabilní pouze v lepších půdně–ekologických podmínkách. V horších podmínkách se travní porosty využívají extenzivně nebo, při současném nízkém stavu skotu, kdy krmení není prostě potřeba, se pro píci nevyužívají vůbec. Tím se význam travních porostů ještě víc přesouvá na jejich mimoprodukční, ekologické funkce. Zemědělství je rozhodující součástí péče o krajinu, zachování životního prostředí a rázu krajiny. Obhospodařování travních porostů, tedy i hnojení, musí být v rovnováze se stanovištěm. Jeho úroveň odpovídá produkčním schopnostem dané lokality a účelu využití píce.

Rozhodujícími faktory hospodářského výnosu travních porostů potom jsou: přirozená úrodnost půdy, úroveň výživy, floristické složení, počet a termín sečí, průběh počasí na jaře a ve vegetačním období, zvláště dešťových srážek a složení směsky při obnově , nebo přísevu. V souvislosti s hnojením, nebo obecně ošetřováním travních porostů, je třeba zmínit ještě další tři atributy. Kvalitu píce, ekologickou stabilitu porostu a kvalitu a množství vody. Kvalita píce je zpravidla nejvíce ovlivněna fenofází, ve které je porost sklízen a následným uskladněním. Je rovněž závislá na hnojení a v současné době rychlého nárůstu dojivosti tomuto trendu nestačí a proto se používá velký podíl jádra. Strukturální vývoj a stabilita travního porostu je dána agroekologickými podmínkami stanoviště a hlavně způsobem obhospodařování. Pokud je ekosystém schopen vyrovnávat změny způsobené dodatkovou energií ve formě hnojení, frekvence sečí, obnovy a p. a dalšími vnějšími činiteli a přitom zachovat své přirozené vlastnosti a funkce, pak mluvíme o jeho ekologické stabilitě. Ta roste s počtem složek společenstva – biodiverzitou. Variabilní pak jsou výnosy, které jsou ovlivněny hnojením, počtem sečí a průběhem počasí. Značné výkyvy v průběhu počasí v jednotlivých letech způsobují rozdíly na výnosech travní hmoty celkem i v jednotlivých sečích. Dochází tak k závažnému ovlivnění účinnosti dodaných hnojiv i ostatních pratotechnických zásahů. Hnojení travních porostů, zvláště minerálním dusíkem, má jistě významný vliv na podzemní vody. Proto se při něm musí dodržet podmínka, že dávky a způsob hnojení nenaruší životní prostředí a voda procházející krajinou se co nejdéle zadrží, využije a odteče bez škodlivin. Takový stav mají podporovat dotační pravidla i podmínky pro používání a skladování hnojiv dané zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláškou č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a nařízením vlády č. 103/2003 Sb. (tzv. nitrátová směrnice).

Srovnání novosti postupů Poslední metodika hnojení travních porostů vyšla v roce 1990, jako součást „Komplexní metodiky výživy rostlin“. Jednalo se o systém ekologicko-výrobních hladin a těm se přiřadil určitý normativ hnojení. Zohledňovaly se především základní makroprvky N, P, K s poněkud menší návaz

ností na obsahy vápníku a hořčíku a nízkým důrazem na statková hnojiva a ekologii. Současná metodika vychází z potřeby efektivní výroby píce, což bez určité intenzity pěstování nelze a zvláště podporuje její kvalitativní znaky a produkční účinnost. Obhospodařování travních porostů, tedy i hnojení, ale musí být v rovnováze se stanovištěm. Jeho úroveň musí odpovídat produkčním schopnostem dané lokality a účelu využití píce. Proto se opírá o „ekologickou intenzifikaci“. Dále zdůrazňuje pravidla pro používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv daná nařízením vlády č. 103/2003 Sb. (tzv. nitrátovou směrnici) a vyhláškou č. 274/1998 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv a její novelizací v roce 2007 (č. 91/2007 Sb.). Metodika je v souladu s požadavky na ošetřování travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) a při využívání agroenvironmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova na období 2007–2013.

Vlastní popis metodiky Zdůvodnění potřeby hnojení Všeobecné důvody Aktuální výměra trvalých travních porostů je 974 000 ha, což je 23 % zemědělského půdního fondu (ročenka ČSÚ). Z této výměry je sklízeno asi 840 000 ha, ale využití pro vlastní krmení se odhaduje asi ze 600 000 ha. Třebaže jsou tyto plochy z hlediska agroekologického téměř ve všech výrobních oblastech, s převahou pícninářské, tak vesměs zaujímají pozici horších půdních, vodních a terénních stanovišť. Jedná se zejména o kambisoly, podzosoly a stagnosoly (dříve kambizem–hnědé půdy, hnědé půdy podzolované a oglejené půdy). Přibližně 25 % ploch trvalých travních porostů leží v různých chráněných oblastech (NP, CHKO, PHO a CHOPAV). Z výsledků agrochemického zkoušení půd (ÚKZÚZ) vyplývá, že 38 % je slabě kyselých a 32 % kyselých až extrémně kyselých. Podotýkáme, že půdní reakce má větší vliv na kvalitu píce, než na její výnos. Dále, že malý až velmi malý obsah přístupného fosforu v půdě má 41 %, draslíku 24 % a hořčíku pouze 6 % ploch. V porovnání s ornou půdou se

tedy jedná o půdy kyselejší (orná půda má kyselých a extrémně kyselých půd jen 6 %), s nižším obsahem přístupného fosforu (orná půda má jen 13 % výměry s M a VM obsahem P) a draslíku (orná 9 %). Podstatný rozdíl je i v půdní organické hmotě. Zatímco půda pod trvalými travními porosty má vyšší obsah organické hmoty, s vyšším podílem surového humusu a tedy s širším poměrem C:N, u orné půdy je vyšší stupeň humifikace. Již dřívější doporučené způsoby hnojení travních porostů byly v podstatě bilančními metodami. Vycházely ze stanoviště, resp. z jeho produkčních možností a snahy vyrovnat vstupy a výstupy živin. Jednalo se o diferencovaný přístup podle stupňů intenzity, nebo ekologicko-výrobních hladin a těm se přiřadil určitý normativ hnojení. Normativy se ještě korigovaly podle zásob přístupného fosforu a draslíku. Preferovaly se především základní makroprvky N, P, K s poněkud menší návazností na obsahy vápníku a hořčíku a nízkým akcentem na statková hnojiva a ekologii. Bilanční metody používáme s vědomím, že nejsou zcela přesné, ale z agronomického hlediska jsou dostačující. Problém je v kvantifikaci zdrojů i ztrát živin z půdy. Navíc, chování prvků v půdě ovlivňuje pH, výměnná sorpční kapacita, zrnitost, objemová hmotnost, typ půdy, obsah jílových minerálů a oxidů Fe, Al a Mn, obsah a kvalita organické hmoty, provzdušnění, redoxpotenciál a teplota. Vědecky zdůvodněná výživa trvalých travních porostů Z našich dlouhodobých pokusů (12 roků) vyplývá, že při trojsečném využívání lučního porostu v rozhodujícím horizontu 0–0,2 m neklesá kyselost půdy (pH) ani na nehnojené variantě, ale jen do celkové dávky dusíku (ve formě LAV) 150 kg.ha–1. Extrémně vysoká dávka 300 kgN. ha–1, vysoké výnosy a tím i odčerpání téměř dvojnásobku vápníku sklizní proti kontrole (z 26 na 44kg Ca.ha–1), způsobuje již mírný pokles pH. Obsah uhlíku (Cox) má naopak u všech variant mírně sestupnou tendenci (obr. 2). Koncentrace přijatelného fosforu v půdě stoupá při každoročním hnojení 32 kg P.ha–1 (72,7kg P2O5). S rostoucími dávkami dusíku, tedy vyšším výnosem, klesá zásobenost draslíku v půdě, a to až na úroveň 85 % původního stavu při ročních dávkách 80 kg K.ha–1 (96,4 kg K2O). Rovněž obsah hořčíku v půdě klesá při vysokých výnosech, tzn. dávkách dusíku 150 kg.ha–1 a více. Jeho export výnosem je na nehnojené variantě 15 kg

0

20

40

60

80

100

120

140

160

0

20

40

60

80

100

120

140

160

Var.: 300kg N

Var.: 150kg N

1. Změny obsahu makroprvkův půdě, trojsečné využití (+ 32 P + 80 K )

1.rok 3.rok 5.rok 7.rok 9.rok 11.rok 2.rok 4.rok 6.rok 8.rok 10.rok

Var.: 0kg N

Var.: 50kg N




Graf 1. ZmČny obsahu makroprvkĤ v pĤdČ, 3 seþné využití, (+32P+80K)

P mg.kg-1 K mg.kg-1 Mg mg.kg-1

Mg z ha, ale při maximálním hnojení dvojnásobek – 30kg.ha–1. Hořčík je živina při hnojení zanedbávaná a přitom velmi důležitá jak pro nutriční hodnotu píce, tak i v konečném důsledku ve výživě lidí. Zvláště pastevní porosty je třeba hnojit hořčíkem, protože při jarních odběrech, především za chladného počasí, je koncentrace Mg nízká, což ohrožuje skot travní tetanií (Ca + Mg) : K = 1 : max. 2,2 – tetanický poměr (obr. 1). Vyjdeme-li ze situace, že pH i zásobenost živin je v rovnováze, pak dusík exportovaný sklizní převyšuje hodnoty dusíku dodaného hnojením jen do dávky 150 kg N.ha–1, při vyšších dávkách se již exportuje méně dusíku než se dodá hnojením, což je ztrátové a vzniká nebezpečí vyplavení nitrátů do podzemních vod (tab. 1). 1. Dodaný dusík hnojením a jeho export sklizní Trojsečné využití –1

Dávky N (kg.ha ) Export N % z dávek)

Pětisečné využití

50

150

300

50

150

300

253,2

104,5

60,1

260,8

102,8

67,7

Zvyšováním dávek N klesá jeho produkční účinnost, a to v závislosti na produkčním potenciálu půdy a průběhu meteorologických podmínek. Porost kostřavy červené je neekonomické hnojit vyšší dávkou než 80 kg N.ha–1. Naproti tomu porost trojštětosrhový je ještě rentabilní hnojit dávkou 165 kg N.ha–1 při trojsečném a 145 kg.ha–1 při pětisečném využití. Při těchto dávkách se dlouhodobě dosahovalo výnosu 6,9 resp. 5,6 t sušiny.ha–1. K dosažení maximálního výnosu, tj. 7,4 t.ha–1 bylo třeba u trojsečného využití dávky 270 kg N a u pětisečného porostu k max. výnosu 6,4 t. ha–1 dávky 305 kg N.ha–1. Při každoročním hnojení dávkou 32 kg P.ha–1 se navrátí exportem živin sklizní následující podíl (%) této dávky (tab. 2). 2. Dodaný fosfor hnojením (32 kg P.ha–1) a jeho export sklizní Trojsečné využití –1

Dávky N (kg.ha ) Export P –1 (% z dávky 32 kg P.ha )


50

150

300

50

150

300

72,6

91,5

100,3

75,7

89,9

100,2

10

11

1

2

3

4

5

6

7

1

2

3

4

5

6

7

Var.: 0kg N

Var.: 300kg N

2. Změny ph (KCl) a COX, trojsečné využití (+ 32 P + 80 K)

Var.: 150kg N

1.rok 3.rok 5.rok 7.rok 9.rok 11.rok 1.rok 3.rok 5.rok 7.rok 9.rok 11.rok 2.rok 4.rok 6.rok 8.rok 10.rok 2.rok 4.rok 6.rok 8.rok 10.rok

Var.: 50kg N

1.rok 3.rok 5.rok 7.rok 9.rok 11.rok 1.rok 3.rok 5.rok 7.rok 9.rok 11.rok 2.rok 4.rok 6.rok 8.rok 10.rok 2.rok 4.rok 6.rok 8.rok 10.rok

Graf 2. ZmČny pH (KCl) a Cox, 3.seþné využití, (+32P+80K)

pH Cox

%

To znamená, že fosfor dodaný ve hnojivech není při efektivních dávkách kolem 150 kg N.ha–1 využit a bude účelné nehnojit fosforem paušálně, ale zachovat určitý poměr k dusíku. Ten nebude stálý, ale s vyššími dávkami N se bude rozšiřovat ( tab. 3). Vše za předpokladu vyhovující zásobenosti P v půdě i požadované koncentrace v sušině píce (0,3 %). 3. Výživa travních porostů, dávky a poměr N : P : K Dávky

N

50

150

Dávky

P (P2O5)

23 (52)

29 (66)

–1

300 kg.ha 32 (73)

Dávky

K (K2O)

60 (72)

83 (100)

100 (120)

Poměr

N:P:K

1 : 0,46 : 1,2

1 : 0,2 : 0,55

1 : 0,11 : 0,33

Při každoročním hnojení dávkou 80 kg K.ha–1 (96,4 kg K2O) se vrátí ve sklizni vždy více drasla, než jsme dodali (tab. 4). Také u nehnojeného porostu exportuje sklizeň v průměru 60 kg K z 1 ha (obr. 4). Dochází k uvolňování K z půdy, které probíhá prakticky celoročně, i když není odčerpáván rostlinami. Část se vyplaví, ale část v jarním období pastvy ohrožuje zvířata svou vysokou koncentrací v píci 2,5 – 3 %. Potřeba zvířat je 0,5 % (0,2 – 1). Proto je vhodné posunout hnojení draslem po prvním pastevním cyklu resp. po 1. seči. 4. Export draslíku sklizní při stupňovaných dávkách dusíku Trojsečné využití Dávky N –1 (kg.ha ) Export K –1 (% z dávky 80 kg.ha )


50

150

300

50

150

300

148,6

171,7

160,7

138,3

150,3

154,3

Vzhledem k dostatečné koncentraci K v píci není účelné zvyšovat dávky drasla hnojením až na exportovanou výši, která by byla 123 kg K.ha–1 (148 kg K2O) při hnojení 50 kg N, ale až 143 kg K (172 K2O) při hnojení 150 kg N.ha–1. Tím by docházelo k luxusnímu příjmu drasla. Na druhé straně ale došlo, při dlouhodobém hnojení 80 kg K.ha–1, k poklesu přijatelného K v půdě, bez ohledu na dávky dusíku, v průměru na 95 % původního stavu. Proto bude účelné hnojit intenzivní plochy dávkami podle úrovně dusíkatého hnojení, tedy výnosu sušiny. 12

13 3. Změny Nt v půdě, trojsečné využití (+ 32P + 80 K)

Hnojení trvalých travních porostů (neobnovených, nepřisetých, tedy s nižším podílem jetelovin do 10–20 %) minerálními hnojivy, vychází z produkčního potenciálu stanoviště, tj. pH, zásobenosti živinam i typu porostu, průměrných výnosů minulých let a počtu sečí (pastevních cyklů). Spolurozhodující faktory mající vliv navýnos a kvalitu píce Přirozená úrodnost půdy a vláhové podmínky. Úrodnost půdy je dána především půdním druhem a typem, mocností ornice a vodními poměry. Na vlhkých až čerstvě vlhkých stanovištích rostou nejkvalitnější druhy s nejvyššími výnosy. Úrodnější pozemek je také charakterizován hlinitou až hlinitojílovitou půdou. Tak například na hlinitopísčité kambizemi (hnědá půda kyselá HPa–37) s žulovým geologickým podkladem s pH 4,3, P 10, K 84 a Mg 32 mg.kg–1, s dominancí kostřavy červené, byl dosažen dlouhodobý (8let) výnos sušiny na nehnojeném porostu 1,8 t.ha. Na písčitohlinité kambizemi (hnědá půda na svahovině HPa 63c) z chloriticko-sericitických fylitů s pH 4,8, P 23, K 134, a Mg 52 mg/kg–1 s dominancí trojštětu žlutavého a srhy laločnaté, byl výnos sušiny 3,7 t.ha. Travní porost je schopen vylepšit půdy svojí kořenovou soustavou obohacením o organické látky a humus. Zlepšuje tak strukturu a úrodnost půdy. 5. pH a dobrý obsah základních makroprvků v půdě (mg.kg–1) , střední půdy, Mehlich III) pH

P

K

Mg

Luční půda

5–6

51–90

161–250

131–170

Orná půda

5,5 – 6,5

81–115

171–310

161–265

Floristické složení rozhoduje o výnosu i kvalitě píce a je dáno stanovištěm, hnojením a způsobem obhospodařování, podstatně je ovlivněno přísevy. V lučním porostu převládají trávy vysoké a s pozdějším termínem sklizně se zvyšuje obsah vlákniny a tím snižuje stravitelnost a také dusíkaté látky. Jeteloviny obsahují více dusíkatých látek, méně vlákniny, pomaleji stárnou a tím i pomaleji klesá stravitelnost. Zastoupení jetelovin je zde kolem 30 % , ale pouze jeden až dva roky, potom s vyššími dávkami dusíku mizí a jejich zastoupení přetrvává pouze na dusíkem nehnojených porostech. Pro pastevní využití jsou produkčně účinnější jetelotrá14

15 4. Export sklizní celkového dusíku a draslíku (kg.ha–1)

vy než čisté porosty trav. Jetelotrávy s určitým podílem – do 20–25 % ostatních bylin, poskytují vyšší výnosy sušiny, potřebují méně dusíku ke hnojení, mají vyrovnanější rozdělení výnosů v pastevních cyklech a vykazují vyšší úživnost pastviny. Jeteloviny a trávy s vyšším podílem cukrů lze do porostů přisévat bezorebně–pásovými přísevy. Přísevy do travních porostů měníme botanické složení přisetého travního porostu v závislosti od složení přísevové směsky a vytrvalosti jetelovinových a travních druhů. V našich podmínkách je hlavním cílem pratotechniky přísevů zavést do travního porostu jeteloviny a vytrvalé produkční travní druhy s vyšším podílem vodorozpustných glycidů. Přiseté jeteloviny poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík, který je po jejich odumření k dispozici i pro další druhy v travním porostu. Fixační schopnost jetelovin v našich podmínkách dosahuje v přepočtu 150–200 kg N.ha–1 ročně u čistých porostů jetelovin, v případě přísevů je odvislá od podílu jetelovin v porostu. Orientačně můžeme kalkulovat, že 1 % jetelovin v travním porostu poutá 3 kg N.ha–1 ročně. Koncentrace N-látek u jetelovin je vyšší než u běžných druhů trav nebo bylin. Rostoucí podíl jetelovin v píci z TTP vede k vyšší koncentraci N-látek v píci. Čisté porosty jetelovin dosahují až 250 g N-látek na kg sušiny. Zastoupení jetelovin od 10 % zvyšuje koncentraci N-látek v píci z TTP o cca 5–7 g.kg–1 sušiny. Travní porost s 30 % podílem jetelovin by měl k očekávaným 140 g zajistit dalších 15 g N-látek na kg sušiny, tedy celkem 155 g.kg–1 sušiny. Travní porosty s jetelem lučním, kde podíl jetele dosahuje často i 50 %, dosahují koncentrace N-látek na úrovni 165 až 175 g.kg–1 sušiny. Na včas sklizených a řádně hnojených travních porostech platí pro obsah N-látek následující vzorec (Buchgraber 2001): 140 g + (hmotnostní procento jetelovin x 0,5 g) = celková koncentrace Nlátek v píci. Fenofáze – růstová fáze pravděpodobně rozhoduje o kvalitě píce nejvýznamněji. U pastevních porostů je optimum ve fázi začátku prodlužování stébel tj. výška porostu 10–15 cm a u lučních v začátku metání rozhodujících druhů trav. Stárnutím rostlin, zvláště po vymetání trav, se podstatně snižuje jejich stravitelnost, snižuje obsah dusíkatých látek a využitelná energetická složka – to jsou rozhodující ukazatele kvality. 16

17

0

20

40

60

80

100

120

140

3.rok

2.rok

2.rok

1.rok

1.rok

8.rok 8.rok

7.rok 7.rok

6.rok 6.rok

5.rok 5.rok

4.rok

4.rok

Varianta: 150kg N

9.rok

Varianta: 50kg N

Varianta: 300kg N

5. Export sklizní fosforu, vápníku a hořčíku (kg.ha–1), trojsečné využití (+ 32 P + 80 K)

3.rok

9.rok

Varianta: 0kg N

10.rok 10.rok

4.rok 4.rok

0 11.rok 11.rok

5.rok 5.rok

20 12.rok 12.rok

6.rok 6.rok

40

1.rok 1.rok

7.rok 7.rok

60

2.rok 2.rok

8.rok 8.rok

80

3.rok 3.rok

9.rok 9.rok

100

10.rok 10.rok

120

Graf 5. Export sklizní fosforu, vápníku a hoĜþíku (kg/ha), 3.seþné využití (+32P+80K)

11.rok 11.rok

140

12.rok 12.rok

P Ca Mg

6. Vliv intenzity využívání na kvalitu píce Hodnocený znak

Intenzita využívání, dávka N

sušina

NL

vláknina

PDIN

PDIE

g.kg

g.kg

NEV

NEL

t.ha

g.kg

g.kg

Dvousečné, N54

5,64

113,7

266,9

65,5

74,5

4,87

5,12

Třísečné, N84

5,72

130,4

237,1

75,9

78,1

5,13

5,33

čtyřsečné, N120

6,20

152,6

221,0

89,9

80,9

5,18

5,36

–1

–1

–1

–1

–1

MJ.kg

–1

MJ.kg–1

RĤstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv na kvalitu píce a zpĤsob využití 350

vláknina - tráva

7,5

Koncentrace vlákniny (g.kg -1 sušiny)

NEL - tráva NEL - jetel

300

7 6,5

250

6 5,5

200

5 150 4,5

100

1.

2.

3.

Odnožování

4.

Metání

5.

6.

Kvetení

7.

Týdny od poþátku

kvČtna

Koncentrace NEL v píci (MJ.kg -1 sušiny)

vláknina - jetel

4

PĜestárlá píce

6. Růstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv na kvalitu píce a způsob využití (zdroj: Kohoutek 2004)

250

200

18

6 5,5

ce NEL v píci (MJ.kg -1 sušiny)

race vlákniny (g.kg -1 sušiny)

Tak např. koncentrace energie v píci trav se týdně snižuje o 0,26 MJ.kg–1 RĤstové fáze trav a jetelovin, jejich vliv naJetel kvalitu píce má a zpĤsob využití sušiny a v píci jetelovin o 0,28 MJ.kg–1 sušiny. luční ve stejném termínu odběru vyšší koncentraci energie než trávy o 0,7 MJ.kg–1 sušiny 350 7,5 a nižší koncentraci vlákniny o 80 g.kg–1 sušiny. Mimo tovláknina zvyšuje koncent- tráva vláknina - jetel raci dusíkatých látek a proto je vhodný do jetelovinotravních směsek pro NEL - tráva 7 NEL jetel obnovu 300 a přísevy. Do doby kvetení sice ještě stoupá výnos, ale je provázen uvedenými ztrátami na kvalitě, takže pak už jen stoupají náklady 6,5

na dopravu a manipulaci balastu. Hranice stravitelnosti píce z travních porostů pro vysokoužitkové dojnice je 67 % (obr 6 a tab. 6). Výživa a hnojení je intenzifikační faktor k dosažení vyššího výnosu a kvality. Čím je přirozený produkční potenciál stanoviště nižší, tím relativně vyššího efektu (přírůstku z hnojení) dosáhneme.

Hnojení travních porostů minerálními hnojivy Kvalifikované předpoklady: BPEJ, zranitelná oblast, agrochemické rozbory, normál srážek a teplot a způsob využití. BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) vyjadřují stanovištní podmínky, jsou digitalizovány pro jednotlivé parcely a zavedeny na katastrálních úřadech. První číslice pětimístného číselného kódu vyjadřuje klimatický region, druhá a třetí hlavní půdní jednotku (v podstatě půdní typ a druh ), čtvrtá sklonitost a expozici a pátá skeletovitost a hloubku půdy. Zranitelné oblasti (nebezpečí znečištění povrchových a podzemních vod dusičnany a zohlednění eutrofizace vod) jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění nařízení č. 219/2007 Sb. (změna zranitelných oblastí od 1.9.2007) Agrochemické rozbory půd se provádí alespoň 1x za 6 let na obsah: pH, (Cox), přijatelný P, K, Mg, (Nmin.) z půdní vrstvy 0–20cm. Srážkové a teplotní třicetileté průměry za rok a vegetační období se získají v nejbližší meteorologické stanici Pro současnou, praktickou potřebu systému obhospodařování v ČR členíme travní porosty podle produkčního potenciálu stanoviště a způsobu využití (tab. 7). Protože jsou půdně klimatické podmínky našich stanovišť velice rozdílné, lze podle konkrétních podmínek odvodit další členění s cílem určit přirozenou produkční schopnost toho kterého stanoviště. Hnojení dusíkem Doporučené dávky jsou variabilní podle výnosů a způsobu využití, tedy stanovišť. V rámci rozpětí jednotlivých dávek se použije úroveň podle míst19

7. Úroveň výnosů dle způsobu využití a stanoviště Průměrný výnos v sušině (t.ha–1)

Způsob využití

nízký

střední

vysoký

extenzivní

1,5

2,0

–

2 seče

extenzivní

2,0

3,5

–

3 seče

intenzivní

5,0

6,0

7,0

přísev 4seče

intenzivní

–

7,0

8,5

dočasná,obnova 4 seče

intenzivní

–

7,5

9,0

Louka trvalá 1 seč + 1x pastva

Pastvina trvalá volná pastva

extenzivní

2,5

4,0

–

trvalá (přisévaná)

intenzivní

4,0

5,0

6,0

trvalá (1–2 seče,1–2past.cykly)

intenzivní

3,5

4,5

5,5

intenzivní

6,0

8,0

10,0

5,0

7,0

9,0

Jetelovinotravní směs na o.p. jetel nad 20 % jetel pod 20 %

intenzivní

Travní porosty pícninářsky nevyužívané

mimoprodukční funkce

8. Doporučené dávky dusíku (kg.ha–1) Průměrný výnos v sušině (t.ha–1)

Způsob využití / Doporučené dávky N za rok*)

nízký střední vysoký (kg.ha–1) (kg.ha–1) (kg.ha–1)


extenzivní

–

–

–

2 seče

extenzivní

–

30

–

3 seče

intenzivní

60–80

100–120 120–140

přísev 4 seče (40 % jetelovin)

intenzivní

–

100–120 120–140

dočasná, obnova 4 seče

intenzivní

–

120–140 140–160


extenzivní

–

–

–

trvalá (přisévaná jetelotrávou)

intenzivní

50

60

70

trvalá (1–2 seče+1–2 past.cykly)

intenzivní

70

80

90

trvalá (celodenní pastva)

intenzivní

50

60

70

0–40

0–40

Jetelovinotravní směs na o.p. jetel nad 20 % intenzivní jetel pod 20 %

intenzivní


0–30 60–80

80–120 140–160


*) do dávky dusíku není započítán přívod dusíku ve výkalech a moči pasených zvířat

20

Graf 7 PĤsobení dusíkatých hnojiv

Rychlost uvolĖování

1. 2. 3. 4. 5.

Ledek vápenatý (LV) Ledek amonný s vápencem (LAV), dusiþnan amonný Síran amonný (SA), fyziologicky kyselé hnojivo Moþovina DlouhodobČ pĤsobící hnojiva

Optimální potĜeba pro rĤst 1

1

2

2

3

3

4

5

4

5

6

7

8

9

10

Týdny

7. Působení dusíkatých hnojiv

Graf 8 PrĤbČh koncentrací N a minerálních látek ve tĜech seþích pĜi zvyšujících se dávkách dusíku 30

25

N P K Ca Mg Na

g.kg -1 sušiny

20

15

10

5

0 Seþ :

2

Seþ : 1

2

3

Seþ : 1

2

3

Seþ : 1

2

3

1 3 ních zkušeností hospodáře – podle ročníku, barvy listů, ekonomiky apod. 0 kg Ndusíku je rovněž 50kgmožné N 15 0kg půdách N 30 0kg N Snížení dávek na dobrých se zastoupením

8. Průběh koncentrací N a minerálních látek ve třech sečích při zvyšujících se dávkách

21

Graf 9 PrĤbČh koncentrací N a minerálních látek v pČti seþích pĜi zvyšujících se dávkách dusíku 45

N P K Ca Mg Na

40

35

g.kg-1 sušiny

30

25

20

15

10

5

0 Seþ: 1

2

3 0kg N

4

5

Seþ: 1

2

3

4

5

Seþ: 1

50kg N

2

3

4

5

Seþ: 1

2

150kg N

3

4

5

300kg N

9. Průběh koncentrací N a minerálních látek v pěti sečích při zvyšujících se dávkách dusíku

ních zkušeností hospodáře – podle ročníku, barvy listů, ekonomiky apod. Snížení dávek dusíku je rovněž možné na dobrých půdách se zastoupením jetelovin v porostu, které „dodávají“ dusík a tak se dosahují dobré výnosy. Celkové dávky dusíku nad 80 kg.ha–1 je třeba dělit k sečím. Přihlíží se k zastoupení jetelovin v porostu, dusík se přidává s ustupující jetelovinou. Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem V případě, že nehnojíme statkovými hnojivy, ale pouze minerálními, odvíjí se dávky P, K a Mg od výnosové úrovně – tedy hnojení dusíkem a zásobenosti těchto prvků v půdě. To vše za předpokladu pH 5,0–6,0 a vyhovujícího obsahu těchto makroprvků v půdě (tab. 5) Při nižším 22

obsahu, než jsou hraniční hodnoty, násobíme každých chybějících 10 mg koeficientem +0,1 a při vyšším obsahu –0,1. Tedy např. při obsahu fosforu v půdě 41 mg.kg–1 je třeba povýšit základní dávku ročního hnojení a násobit ji koeficientem 1,1. Na lučních porostech, kde není přísun dusíku ovlivněn výkaly pasoucích se zvířat ani vyšším zastoupením jetelovin, se zachovává poměr N : P v minerálních hnojivech 1 : 0,40 při dávce dusíku 50–75 kg.ha–1, 1 : 0,22 při dávce dusíku 75–125 kg.ha–1 a 1 : 0,20 při dávce dusíku nad 125 kg.ha–1. 9. Doporučené dávky fosforu (kg.ha–1) Průměrný výnos v sušině (t.ha–1)

Způsob využití / Doporučené dávky P, (P2O5) za rok*) Louka trvalá 1 seč + 1x pastva

nízký

střední

vysoký

P

P2O5

P

P2O5

P

P2O5

extenzivní

–

–

–

–

–

–

2 seče

extenzivní

–

–

–

–

–

–

3 seče

intenzivní

23

52

26

59

29

66

přísev 4 seče

intenzivní

–

–

26

59

29

66


intenzivní

–

–

29

66

32

73

extenzivní

–

–

–

–

–

–

intenzivní

10

23

14

32

17

39

trvalá (1–2 seče, 1–2 past. cykly) intenzivní

16

36

18

41

20

45

Pastvina trvalá volná pastva trvalá (přisévaná) trvalá (celodenní pastva)

intenzivní

4

9

7

16

11

25

Jetelovinotravní směs na o.p. jetel nad 20 %

intenzivní

23

52

26

59

32

73

intenzivní

23

52

26

59

32

73

jetel pod 20 %



*) do dávky fosforu není započítán přívod fosforu ve výkalech a moči pasených zvířat

Na lučních porostech je poměr N : K v minerálních hnojivech 1 : 1,20 při dávce dusíku 50–75 kg.ha–1, 1 : 0,85 při dávce dusíku 75–125 kg.ha–1 a 1 : 0,80 při dávce dusíku nad 125 kg.ha–1.

23

10. Doporučené dávky draslíku (kg.ha–1) Průměrný výnos v sušině (t.ha–1)

Způsob využití / Doporučené dávky K,(K2O) za rok*) Louka trvalá 1 seč + 1x pastva

nízký K

K2O

střední

vysoký

K

K2O

K

K2O

extenzivní

–

–

–

–

–

–

2 seče

extenzivní

–

–

40

48

–

–

3 seče

intenzivní

84

101

95

114

104

125

přísev 4 seče

intenzivní

–

–

95

114

104

125


intenzivní

–

–

104

125

120

145


extenzivní

–

–

–

–

–

–

intenzivní

40

48

50

60

60

72

trvalá (1–2 seče,1–2 past.cykly) intenzivní

50

60

60

72

70

84


intenzivní

–

–

15

18

30

36


intenzivní

95

114

104

125

120

145

intenzivní

84

101

95

114

104

125

trvalá (přisévaná)

jetel pod 20 %

Travní porosty pícninářsky nevyužívané mimoprodukční funkce Graf 10 Vliv hnojení na zastoupení agrobotanických skupin (2006 - tĜetí rok) *) do dávky draslíku není započítán přívod draslíku ve výkalech a moči pasených zvířat 60

40

Trávy Jeteloviny

30

Ostatní dvoudČložné Prázdná místa

20 10 0 54 kg N /h a 84 kg N /h 12 a hn 0k Ĥj g 10 N/ t+ ha m hn o þĤ Ĥj 15 vk t+ a4 m t hn oþ Ĥj Ĥ 22 vk t+ a6 m t oþ Ĥv ka 8t ke jd a s. 13 ke t jd a s. 21 ke t jd a s. 29 t

Zastoupení (%)

50

10. Vliv hnojení na zastoupení agrobotanických skupin (2006 – třetí rok)

24

11. Doporučené dávky hořčíku (kg.ha–1) Průměrný výnos v sušině (t.ha–1)

Způsob využití/ Doporučené dávky Mg,(MgO)za rok*)

nízký

střední

vysoký

Mg

MgO

Mg

MgO

Mg

MgO

extenzivní

–

–

–

–

–

–

2 seče

extenzivní

–

–

–

–

–

–

3 seče

intenzivní

22

25

30

přísev 4seče

intenzivní

–

–

30

32


intenzivní

–

–

32

35

extenzivní

–

–

intenzivní

25

32

40

trvalá (1–2 seče, 1–2 past.cykly) intenzivní

25

32

40


intenzivní

–

32

40


intenzivní

32

36

40

intenzivní

25

32

36


Pastvina trvalá volná pastva trvalá (přisévaná)

jetel pod 20 %


–

–

–

–

–


*) do dávky hořčíku není započítán přívod hořčíku ve výkalech a moči pasených zvířat

Hořčíkem je třeba hnojit na pastvinách vždy a na loukách při výnosech větších než 3,5 t sušiny.ha–1. Hořčík ovšem není dobře využit v kyselých půdách s pH nižším než 5,2. Je-li v půdě obsah (mg.kg–1 půdy, Mehlich III) draslíku a hořčíku v poměru do 1,6 pak je výživa v pořádku, od 1,6 do 3,2 je třeba hnojení hlídat a nad 3,2 je nutné korigovat K, respektive Mg. Minerální hnojiva je třeba aplikovat v termínech, kdy je rostliny nejlépe využijí. Na jaře je to v začátku vegetace, kdy trávy začínají intenzivněji růst. To se týká dusíku, hořčíku a fosforu. Draslík, především na pastvinách, aplikujeme po prvním přepasení, na loukách po první seči, protože na jaře, díky uvolňování K i přes zimu, je obsah K v píci nejvyšší.Vlastní aplikace je závislá na době působení jednotlivých druhů hnojiv a důležitá je pravidelnost a dávkování, což významně ovlivňuje použité rozmetadlo.

25

Vápnění travních porostů

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Trávy Jeteloviny Ostatní dvoudČložné Prázdná místa

2p as t.c 2p yk as ly, t.c ne yk hn ly, oj e 10 no thn oj e +4 tm oþ 3p Ĥv as ky t.c 3p y k ly as t.c ,n eh yk no ly, 15 j en th o no j e+ 6tm oþ 4p Ĥv as ky t . c 4p y k ly as ,n t.c eh yk no ly, j en 22 thn o oj e +8 tm oþ Ĥv ky

Zastoupení (%)

Pokles pH v půdě pod travními porosty nastává až při vysokých dávkách dusíku (nad 200 kg.ha–1) a vyšších výnosech než 8 t sušiny na ha. Jinak stačí doplnění CaO v hnojivech (je-li v nich obsažen), není-li ovšem půda kyselá (pH méně než 5). Potom je třeba doplnit CaO v dávkách do 1 t CaO.ha–1 na středních půdách a do 0,8 t.ha–1 na lehkých půdách za rok. Potřebné vyšší dávky rozdělíme na více roků. Vápník zvyšuje mineralizaci a uvolnění dusíku, proto při rozorávce drnu nevápníme, aby nedocházelo k vyplavování dusičnanů. Graf 11 Vliv hnojení a pastvy na zastoupení agrobotanických skupin (2006 - tĜetí ro

11. Vliv hnojení a pastvy na zastoupení agrobotanických skupin (2006 – třetí rok)

Hnojení travních porostů statkovými hnojivy Racionální využívání statkových hnojiv je proti minerálním levnější, ale je i v souladu s filosofií trvale udržitelného zemědělství. Minimalizuje totiž vnější vstupy a využívá vnitřní, které jsou v zemědělství k dispozici v rámci koloběhu živin v podniku. Zvyšuje, resp. udržuje kvalitu půdy a vody a také kvalitu píce (tab. 12). 26

12. Vliv minerálních a statkových hnojiv na výnos a kvalitu píce Hodnocený znak Varianty hnojení

sušina t.ha–1

NL g.kg–1

vláknina g.kg–1

PDIN g.kg–1

PDIE g.kg–1

NEV MJ.kg–1

NEL MJ.kg–1

NPK

6,54

131,6

248,4

76,7

77,6

4,98

5,21

Hnůj+ Močůvka

5,65

133,9

238,9

78,2

77,9

5,06

5,27

Kejda

5,37

131,2

237,7

76,5

77,9

5,13

5,32

Racionální využití statkových hnojiv ke hnojení travních porostů předpokládá ale použití správné technologie jejich skladování a aplikace. Tzn. hnůj vyzrálý, schopný pravidelné aplikace, bez dlouhé slámy apod. Dostatečně dlouhou dobu skladování kejdy i močůvky, aby se odstranily, respektive potlačily zdroje infekcí (koliformní bakterie, salmonely, zárodky parazitů apod.), látky s inhibičním účinkem na rostliny (kyselina hipurová, močová, benzoová) a také aby došlo ke ztrátě klíčivosti plevelných semen. Dále je nutné dodržovat pravidla pro aplikaci a skladování statkových hnojiv. Průměrný přívod dusíku a dalších živin při aplikaci minerálních a statkových hnojiv a při pobytu zvířat na loukách a pastvinách ukazuje tab.13. Statková hnojiva neobsahují jen nejúčinnější makroprvek dusík, ale i o organické látky, širší spektrum makro a mikroprvků, bakterie a látky stimulující povahy (heteroauxiny). Tab. 13 uvádí již jen „čistý“ přívod dusíku do půdy výkaly a močí pasených zvířat, přičemž s celkového obsahu dusíku se odečítají ztráty 40 %. Pro účely výživy travního porostu pak z tohoto přívodu počítáme využitelný dusík, což je v prvním roce ohodnoceno koeficientem účinnosti 0,6. Zbytek (0,4) je započítán další rok. Pokud se tedy pase každoročně, tak se vlastně každým rokem započítává celý přívod (0,6 + 0,4). Vliv hnojení na porost V horských a podhorských oblastech, kde bývá až 100% zastoupení travních porostů ze zemědělské půdy, jsou statková hnojiva významným a relativně levným zdrojem živin. Hospodaření s nimi (jejich ošetřování, forma, dávkování, termíny použití) má na využití živin travním porostem 27

13. Průměrný přívod živin do půdy ve statkových hnojivech (kg .t–1) Průměrný obsah sušiny (%)

Dusík (N)

Fosfor (P2O5)

Draslík (K2O)

Hnůj skotu

23,0

5,0

3,1

7,1

Hnůj skotu (z hluboké podestýlky)

23,0

6,0

3,1

10,7

Hnůj prasat

23,0

6,2

5,7

5,1

Hnůj prasat (z hluboké podestýlky)

23,0

7,4

5,7

7,1

Koňský hnůj

29,0

5,2

3,2

7,3

Ovčí hnůj (hnůj koz)

Statkové hnojivo

28,0

7,6

3,7

10,4

Močůvka skotu a hnojůvka

2,4

2,5

0,2

5,3

Močůvka prasat a hnojůvka

2,0

2,8

0,5

2,5

Kejda skotu

7,8

3,2

1,5

4,8

Kejda prasat

6,8

5,0

3,0

2,3

Kejda ovcí (koz)

24,0

6,0

2,1

5,3

Kejda drůbeže

11,8

9,6

6,4

3,8

Čerstvý drůbeží trus

23,0

18,0

11,9

7,1

Drůbeží trus uleželý (ztráty N 35 %)

33,0

16,8

17,1

10,2

Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)

50,0

19,2

24,3

14,9

Suchý drůbeží trus (ztráty N 50 %)

73,0

28,0

35,5

21,8

Drůbeží podestýlka (ztráty N 50 %)

50,0

19,2

16,0

11,3

2,2

7,1

Výkaly a moč skotu (průměrná roční produkce 14,0 t / DJ

3,3

Výkaly a moč ovcí, koz (průměrná roční produkce 9,1 t / DJ

4,9

2,6

6,6

Výkaly a moč koní (průměrná roční produkce 8,6 t / DJ

2,8

2,3

3,5

2)

Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech je uváděn již po odečtu ztrát ve stájích, při skladování statkových hnojiv a při pastvě hospodářských zvířat nebo jejich pobytu na zemědělské půdě. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce. 2) Pro mladý skot (do 2 let) se použije hodnota 2,6 kg N . t–1 výkalů a moči. 1)

zásadní vliv. Na špatně zásobených půdách lépe čerpají P a K jeteloviny, přičemž trávy a ostatní byliny získají díky nim dusík hlízkových bakterií. Na dobře zásobených plochách, kde se nepřehnojuje dusíkem, je mezi hlavními agrobotanickými skupinami (trávy, jeteloviny a ostatní byliny) rovnováha. Dusík dodaný statkovými, nebo minerálními hnojivy čerpají především trávy a byliny tak trochu na úkor jetelovin. Se stoupajícím 28

dusíkatým hnojením si je třeba uvědomit dobu využití porostu, protože tím klesá zastoupení jetelovin a nízkých trav, porost řídne a převládají vysoké trávy a byliny, včetně plevelných. Intenzita využívání musí být ovšem podpořena intenzivnějším hnojením. Na jaké stanoviště a porost je vhodné určité statkové hnojivo uvádí tab. 14. Konkrétní výsledky tříletého působení statkových a pro porovnání i minerálních hnojiv na botanické změny travního porostu ukazuje obr. 10. Minerální hnojiva více podporují trávy, ale potlačují jeteloviny. Statková hnojiva zachovávají větší rovnováhu, porost je vyrovnanější s vyšším podílem jetelovin. Při pastvě skotu byly stupňovány dávky hnoje a močůvky úměrně se zatížením pastviny skotem od 0,9 do 2,0 DJ.ha–1 a od 2 do 4 pastevních cyklů. Paralelně byla spásána nehnojená pastvina. V přepočtu činily dávky statkových hnojiv 54–120 kgN.ha–1. Hnůj se aplikoval na podzim a močůvka na jaře a po 1. pastevním cyklu. Minerální P, K nebyl doplněn. Mimo reakce jetelovin nebyly mezi variantami velké rozdíly. Podíl jetelovin je hnojem a močůvkou podporován až do dávky 15 t hnoje a 6 t močůvky na hektar. Potom už se jejich zastoupení snižuje ve prospěch ostatních bylin. V porostu převládala srha laločnatá, kost14. Preference použití statkových hnojiv na travních porostech Těžší půdy, hlubší, intenzivní využívání porostu, převaha trav, louky a pastviny

kejda, močůvka

Lehčí půdy, převaha trav, extenzivnější využití 2 seče, eventuelně přepasení

hnůj, kompost

Svažitá stanoviště, zaplevelená, více srážek, krátkodobé záplavy

hnůj, kompost

Plochy pozdě sečené, nebo spásané

hnůj, kompost

Porosty s vysokým výnosem a kvalitou píce a tomu odpovídající zhodnocení hnojiva

kejda, močůvka hnůj, kompost

Jetelovinotravní porosty na orné půdě s vyšším podílem jetelovin Intenzivní směsky s vysokým podílem trav, zvláště jílků Zdroj: Buchgraber,1994

29

kejda, močůvka

řava červená, trojštět žlutavý, psineček tenký a z dvouděložných druhů jitrocel kopinatý, pryskyřník prudký, pampeliška lékařská a kontryhel. 15. Vliv hnojení na travní porost (dlouhodobý pokus – 23 roků, výsledky jsou průměry z posledních deseti let) Výnos sušiny (t.ha–1)

Trávy (%)

Jeteloviny (%)

Ostatní byliny (%)

nehnojeno

2,99

34

13

53

P, K

6,62

32

22

46

101

7,83

41

16

43

99

7,81

41

16

43

Hnojivo

Hnůj a močůvka + P, K Kejda + P, K

Přepočet kg N.ha–1

Zdroj: Schechtner, 1991

Hnojení a hospodářský výnos Jakákoliv výživa a hnojení by měla vycházet ze znalosti zásobenosti živin a pH půdy. Při správném využití statkových hnojiv se budou živiny na travní porosty zase vracet. Doplnění minerálními hnojivy je potřeba jen zřídka, musí se ovšem doplnit zásoba živin v půdě. Export živin a minerálních látek sklizní při lučním využití v přepočtu na 1 tunu sušiny píce je v průměru 24 kg N, 4,2 kg P, 20 kg K, 6,5 kg Ca, 4,0 kg Mg a 0,5 kg Na. Pastevní travní porost má vyšší koncentraci živin a méně vlákniny (je stravitelnější), protože je spásán v ranějším stádiu (fenologické fázi), takže na 1 tunu sušiny obsahuje v průměru 28 kg N, 5,0 kg P, 22 kg K, 6,7 kg Ca, 4,2 kg Mg a 0,5 kg Na. Není třeba dohnojovat celý export, živiny se doplňují i mineralizací, hlízkovými bakteriemi na kořenech jetelovin, nebo i dešťovými srážkami. Hořčík je ale důležitý zvláště na pastvinách při zahájení pastvy („travní tetanie“). Hodnotná statková hnojiva zvyšují půdní úrodnost a snižují potřebu nákupu poměrně drahých minerálních hnojiv. Je výhodnější aplikovat menší dávky na mladý porost a častěji, než velkou dávku najednou. Lépe se využijí živiny, snižuje se nebezpečí zaplevelení a je vyrovnanější obsah minerálií v píci, zvláště obsah draslíku se udrží pod 3 % v sušině. Jde tím i o snižování kapacit na uskladnění. 30

16. Doporučené termíny aplikace a dávky Kejda (t.ha–1)

Močůvka (t.ha–1)

Hnůj (t.ha–1)

Kompost (t.ha–1)

10–15

10–15

15

10–15

10

10

–

10–15

10–15

10

20

15

10

10

–

10–15

Po 1.,2.,3….past.cyklu

10

10

–

10–15

Na podzim (do 15.10.)

10–15

10

20

10–15

Louka Na jaře Po 1., 2. a 3. seči Na podzim (do 15.10.) Pastvina Na jaře

V našem pokusu opět vycházíme ze systému hnojení, kde se stupňují dávky dusíku od 54 do 120 kg.ha–1 (v přepočtu i u statkových hnojiv) Graf 12 Vliv statkových minerálních hnojiv na výnos a počty sečí v blokuaminerálních hnojiv, hnojení hnojem a močůvkou 8,5 8,0

5,23

5,14

5,14

3x seþ, kejda

5,46

5,84

2x seþ, kejda

5,5

6,69

6,31

6,09

6,0

6,64

4xseþ,min.hnoj.120N

6,5

3x seþ,min.hnoj. 84N

7,0

5,0

2x seþ,min.hnoj. 54N

4x seþ, kejda

4x seþ, hnĤj+moþĤvka

4,0

3x seþ, hnĤj+moþĤvka

4,5 2x seþ, hnĤj+moþĤvka

Výnos sušiny (t/ha)

7,5

12. Vliv statkových a minerálních hnojiv na výnos

31

a hnojení kejdou. Obr. 12 ukazuje průkazný rozdíl ve výnosech sušiny ve prospěch minerálních hnojiv oproti statkovým. Mezi druhy statkových hnojiv již prakticky výnosový rozdíl není, respektive se ukazuje neprůkazné zvýšení výnosu při použití hnoje s močůvkou proti hnojení kejdou. Stupňované dávky dusíku v jednotlivých blocích výnos sušiny zvyšují jen málo. Je to dáno zvýšenou frekvencí sečí, neboť platí pravidlo, že zvýšeným počtem sečí klesá výnos, ale stoupá kvalita. Toto pravidlo není sice dogma, protože výnosy zpravidla klesají až po dvou, někdy třech sečích a za stejných podmínek hnojení a sečení, ale v zásadě je určující. S ohledem pouze na výnos sušiny můžeme tedy konstatovat, že minerální hnojiva jsou v tomto ohledu účinnější, než statková. Zajímavé výsledky přináší další, zatím tříletý pokus, kde se na pastvině používají pouze statková hnojiva. Zatížení jalovicemi bylo opět od 0,9 do 2,0 DJ.ha–1 ve 2–4 pastevních cyklech, dávky dusíku byly v přepočtu 54–120 kg.ha–1. Na nehnojené pastvině se prakticky výnos nezvyšuje, neboť zvýšené zatížení a tím vyšší dotace živin výkaly je kompenzováno vyšší frekvencí disturbance – pastvy. Naopak zvyšující se dávky hnoje a močůvky průkazně výnos zvyšují i přes zvýšený počet pastevních cyklů (obr. 13). Hnůj byl aplikován na podzim a močůvka na jaře a po 1. pastevním cyklu. Statková hnojiva nebyla doplňována minerálními hnojivy.

Hnojení a kvalita píce Statková hnojiva jsou ve vztahu dodání makro i mikroelementů pro travní porost dostatečně účinná. Např. průběh účinnosti dusíku závisí na podílu lehce rozpustného amoniakálního dusíku (NH4-N) a organicky vázaného dusíku. Dále na ztrátách ve formě čpavku do ovzduší a na druhé straně rychlé přeměně v půdě–mineralizaci. Nejvyšší podíl amoniakálního dusíku má močůvka, ale i prasečí nebo drůbeží kejda. Dusík rychle působí, ale jsou zde i největší ztráty. Vyšší podíl organicky vázaného dusíku má kejda skotu a zvláště hnůj a kompost – zde jsou ztráty N nižší. Přežvýkavci by měli především využívat objemná krmiva a tedy i píci travních porostů. Úroveň travních porostů – jejich obhospodařování a ekologická stabilita je závislá na úrovni chovu skotu. Současný problém TTP je jednak v tom, že jsou nízké stavy zvířat, zejména v horách, 32

Graf 13 Vliv statkových hnojiv a pastvy na výnos 6,5

6,0 5,65

Výnos sušiny (t/ha)

5,5

5,40

5,0

4,5

4,77 4,40

4,37

4,0

3,91

4xpastva,22thn.8tmoþ.

4xpastva,nehnojeno


3xpastva,nehnojeno


3,0

2xpastva,nehnojeno

3,5

13. Vliv statkových hnojiv a pastvy na výnos

a potom v tom, že se nedostatečná kvalita objemné píce dohání (nahrazuje) koncentráty. Porovnáme-li například rakouský systém v alpských podmínkách, kde je základem krmné dávky do 5 000 kg mléka bez jádra píce z travních porostů a při užitkovosti 6 500–7 000 kg mléka spotřeba jádra 600–700 kg na krávu, pak je rozdíl evidentní. V českém zemědělství je průměrná roční krmná dávka složená z 35 % víceleté pícniny na orné půdě, 30 % travní porosty a 35 % silážní kukuřice a k tomu se přidává 1 620 kg jádra na krávu při průměrné užitkovosti 6 250 kg mléka. Řešení je ve kvalitě píce. Ta má dvojí efekt. Za prve se zvyšuje dobrovolný příjem píce na kus a den z 10,4 až na 15,2 kg sušiny a tím i její produkční účinnost 33

z 11,4 na 23,0 kg mléka na krávu a den a za druhé se tím pádem dosáhne stejné produkce mléka s menším stádem krav a významně se šetří jádro. Dosažení kvality je především závislé na sklizni ve správné růstové fázi rostlin–fenofázi. S postupujícím stářím se mění složení v neprospěch kvality a stravitelnosti. Především první nárůst v roce by neměl překročit fázi metání nejrozšířenějších trav. Protože s vyšším počtem sečí se zkracuje doba nárůstu, rostliny se sklízí mladší a jsou tedy kvalitnější a stravitelnější–mají nižší obsah vlákniny. Z našich pokusů je vidět jak se s počtem sečí zvyšuje koncentrace energie z 5,12 na 5,36 MJ.kg–1 sušiny NEL, rovněž se významně zvyšují NL a snižuje vláknina (tab. 6) Pokud se týká vlivu druhu hnojiva na kvalitu, tak i zde je patrný rozdíl. Po hnojení statkovými hnojivy se zvyšuje energetická složka píce NEL i NEV a také NL (tab. 12). Racionální využívání statkových hnojiv, od skladování,zrání až po vhodnou aplikaci, prospívá vyvážené výživě porostu a kvalitě sklízené, nebo pasené píce. Současně je i zárukou posílení mimoprodukčních funkcí travních porostů a ochrany životního prostředí. Při porovnání účinnosti na výnos lze říci, že použitím minerálních hnojiv se sice dosahuje vyšších výnosů sušiny, než hnojením statkovými hnojivy v přepočtu stejnými dávkami základních makroprvků, ale jinak tomu je při hodnocení kvality píce a biodiverzity porostu. Po hnojení statkovými hnojivy se zvyšuje energetická složka píce NEL i NEV a také NL. Naopak se snižuje vláknina. Minerální hnojiva více podporují trávy, ale potlačují jeteloviny. Statková hnojiva zachovávají větší rovnováhu, porost je vyrovnanější s vyšším podílem jetelovin.

Právní předpisy upravující hnojení travních porostů dusíkem Předpisy upravující hnojení travních porostů N lze rozdělit na předpisy povinné a dotační, kde záleží na zemědělci, zda bude uvedený předpis dodržovat a pobírat dotace (pokud se takto rozhodne, stane se pro něj předpis závazným). 34

Mezi povinné právní předpisy patří nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky pro zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech (§ 33 vodního zákona), tzv. akční program. Akční program stanovuje následující podmínky pro hnojení travních porostů. 1. Úplný zákaz hnojení travních porostů v zimním období, a to podle následující tabulky. Plodina nebo kultura Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty

Klimatický region

Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem

Minerální dusíkatá hnojiva

0–5

15. 11. – 31. 1.

1. 10. – 28. 2.

6–9

5. 11. – 28. 2.

15. 9. – 15. 3.

2. Zákaz hnojení travních porostů N na zamokřených půdách (pokud nebyly meliorovány odvodněním) a omezená jednorázová dávka hnojení travních porostů N na půdách mělkých a půdách s nevyvinutým půdním profilem. 3. Zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v pásu min. 5 m okolo vodních toků. 4. Zákaz používání tekutých statkových hnojiv s rychle uvolnitelným N na půdách s vysokou sklonitostí (nad 7°), a to nejméně 25 m od břehové čáry vodního útvaru. Dalšími jsou předpisy dotačního typu, tj. právní předpisy vymezující podmínky dotačních opatření (agroenvironmentální opatření, opatření Natura 2000 na zemědělské půdě) podle programových dokumentů Horizontální plán rozvoje venkova 2004–2006 (HRDP) a Program rozvoje venkova 2007–2013 (PRV). Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., v platném znění (HRDP) upravuje: 1. aktuální denní intenzitu hospodářských zvířat v době 120 denního pastevního období u základního a nadstavbového managementu pastvin, včetně možnosti aplikace hnojiv a statkových hnojiv, jak je uvedeno v následující tabulce.

35

management

aktuální denní intenzita –1

povolená aplikace

Základní

0,5–1,25 VDJ.ha

40 kg N.ha–1 (zákaz aplikace kejdy prasat)

Nadstavbový

0,4–1,05 VDJ.ha–1

–

2. aplikaci hnojiv a statkových hnojiv u základního a nadstavbového managementu luk, jak je uvedeno v následující tabulce. management

povolená aplikace 40 kg N.ha–1

Základní Nadstavbový

–

Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. (PRV) upravuje 1. limity ročního přívodu N u základního a nadstavbových managementů pastvin, jak je uvedeno v následující tabulce. management

maximální limit N min. přívod N max. přívod N celkem na pastvou na půdní pastvou na management blok/díl management

Základní

80 kg N.rok–1

5 kg N.rok–1

55 kg N.rok–1

Druhově bohaté pastviny (pouze pastva)

5 kg N.rok–1

40 kg N.rok–1

Suché stepní trávníky a vřesoviště (pouze pastva)

5 kg N.rok–1

30 kg N.rok–1

2. limity ročního přívodu N u základního a nadstavbových managementů luk, jak je uvedeno v následující tabulce. Management

Maximální limit n

Základní

60 kg n.rok–1 (včetně případného přepasení)

Horské a suchomilné louky

60 kg n.rok–1 (možnost přepasení stanoveno v lpis*)

Podmáčené a rašelinné louky

–

Hnízdiště bahňáka a chřástala

–

*evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Nařízení vlády č. 75/2007 Sb. (PRV) upravuje v rámci podpory oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě max. limit přívodu N pastvou do 30 kg N.ha–1 pasených ploch za rok. 36

Autoři:

Ing. Josef Fiala, CSc., Ing. Alois Kohoutek, CSc., Ing. Jan Klír, CSc.

Název:

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Drnovská 507, 161 06 Praha 6-Ruzyně

Sazba:

Ing. Vladimír Pokorný, CSc.

Tisk:

Ústav zemědělských a potravinářských informací

Slezská 7, 120 56 Praha 2

Náklad:

400 ks

Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autory: [email protected] , [email protected] , [email protected] Autor fotografií:

Josef Fiala

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-25-6

Josef Fiala a kol.

Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Ústavu zemědělských a potravinářských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2

2007

METODIKA PRO PRAXI Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

2007

Josef Fiala a kol. Výživa a hnojení travních a jetelovinotravních porostů

Recommend Documents