Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 1

 

je vědní obor zabývající se nemocemi chorobách a abnormální reakci organizmu historie patologie začíná s nejranějším využitím vědeckých metod v lékařství na Blízkém východě během zlatého věku islámu a v západní Evropě během italské renesance.  prvním lékařem, o kterém je známo, že provedl pitvu, byl arabský lékař Avenzoar (1091-1161)  za otce mikroskopické chirurgie je všeobecně považován Rudolf Virchow (18911902). Náplň práce oddělení patologie  pitvy  zhotovování histologických preparátů Pitva  účelem pitvy je zjistit příčinu choroby, která vedla ke smrti popsat změny na vnitřních i vnějších orgánech, případně zevní změny na těle  určit další eventuální choroby  při pitvě odebíráme vzorky tkání k histologickému vyšetření Histologické preparáty  histologické vyšetření je prohlídka tkání za pomoci světelného mikroskopu  při histologickém vyšetření se zpracovávají části tkání Biopsie  histologické vyšetření bioptické  vyšetření tkání ze živého člověka  tkáně se odebírají při  operacích  excizích  punkcích Nekropsie  histologické vyšetření nekroptické  tkáně se odebírají při pitvě z mrtvého těla Fixace tkáně  je základem zhotovení kvalitního histologického preparátu  po odebrání se tkáň vkládá do fixačního roztoku - obvykle 10% formaldehyd  tkáň se vkládá do nádoby vhodného rozměru a tvaru Cytologické vyšetření  vyšetření jednotlivých buněk tkáně - v nátěrech na sklíčku  provádí oddělení patologie nebo k tomu určené speciální oddělení  materiál pro vyšetření se odebírá např. punkcí, stěrem apod. ...

Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 1

Nemoc a její příčiny Příčiny nemocí  živý organismus je závislý ne zevním a vnitřním prostředí => příčiny nemocí jsou tedy zevní a vnitřní Nemoc choroba  morbus, normu představuje zdraví => nemoc je tedy odchylka od normy etiologie = příčina nemoci patogeneze = způsob vzniku symptom = příznak syndrom = soubor příznaků terapie = léčba recidiva = znovu vzplanutí nemoci Průběh nemoci  akutní  chronický Chorobné změny  reversibilní - zvratné  irreversibilní - nezvratné ZÁNIK ORGANISMU = SMRT smrt  

nezvratný zánik celého organismu okamžik smrti nastává okamžikem zániku gangliových buněk v mozku (gangliové buňky přežívají bez přístupu kyslíku max. 5 minut)  všechny buňky nezaniknou okamžitě - déle přežívají buňky, které jsou ve styku s kyslíkem  smrt konstatuje lékař; prohlížející lékař (s ošetřujícím lékařem) vyplní "list o prohlídce zemřelých", případně nařídí pitvu  v případě, že smrt nastane v nemocnici, nechává se zemřelý ještě nejméně 2 hodiny na oddělení klinická smrt  zástava srdce  jedinec není mrtvý, ale smrt bezprostředně hrozí  ke klinické smrti může dojít při  úvodu do narkózy  onemocnění srdce  zasažení elektrickým proudem  činnost srdce se musí rychle obnovit resuscitačním úsilím, aby nedošlo k zániku gangliových buněk, např. zevní masáží srdce nebo intrakardiální aplikací Adrenalinu biologická smrt  nastává po odumření gangliových buněk  postupně nastávají posmrtné změny, které jsou příznakem biologické smrti  po smrti probíhají ve tkáních biochemické pochody, tělo podléhá fyzikálním a chemickým vlivům a dochází k rozpadu struktur


Stránka 2

zdánlivá smrt  stav, kdy jedinec jeví známky smrti  je ve stavu bezvědomí  dýchání je neznatelné  puls je nehmatný  srdeční ozvy jsou neslyšitelné  tělesná teplota je snížená  dochází k ní např. při otravě barbituráty  obvykle vyústí ve smrt skutečnou  známky smrti nejisté  nehmatný puls  neznatelné dýchání  nepřítomnost neurologických reakcí 

známky smrti jisté  nastávají posmrtné změny

Posmrtné změny  fyzikální  enzymatické Fyzikální posmrtné změny  vychladnutí těla  vyrovná se teplota těla s okolním prostředím  posmrtné skvrny  vznikají působením gravitačního zákona, krev v cévách klesá na nejnižší místa v organismu  posmrtná bledost  vzniká zástavou krevního oběhu a kontrakcí cév  vysychání tkání  je pozorovatelné hlavně na očních koulích a koncích prstů  difůze kapalin a plynů  např. prosáknutí žlučového barviva stěnou žlučníku do oblasti okolní jaterní tkáně RIGOR MORTIS - posmrtná ztuhlost Enzymatické posmrtné změny  způsobená dozníváním biochemických pochodů ve svalech  začíná 2 hodiny po smrti a postupuje od hlavy dolů, plně vyvinuta je 5 - 10 hodin po smrti, odeznívá ve stejném pořadí  autolýza - posmrtné samonatrávení rozpad tkáňových a buněčných struktur proteolytickými enzymy (obsažené v každé buňce)  zpomalíme snížením teploty zemřelého těla (zemřelé ukládáme v teplotě do 5°C)  zabráníme umístěním tkáně do fixačního roztoku (denaturace bílkovin); tohoto využíváme pro ukládání vzorků k histologickému vyšetření; jako fixační roztok používáme: formaldehyd - nejčastěji Bouinův roztok - s kyselinou pikrovou methylalkohol  činnost enzymů po smrti doznívá  účinkem pepsinu (proteolytický enzym) obsaženého v žaludeční šťávě dochází k natrávení žaludeční sliznice; obdobně působí ostatní trávicí šťávy, např. pankreatická Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 3



hniloba - rozklad tkáně proteolytickými enzymy mikrobů (většinou anaerobních), obvykle se vyskytujících v tlustém střevě, po smrti se však dostávají do cév a všech tkání - důsledkem jejich působení je většinou plyn, který prostupuje hnilobně změněnou tkáň a páchne  srážení krve

PŘÍČINY CHOROBNÝCH ZMĚN - vnější a vnitřní VNĚJŠÍ : Fyzikální příčiny nemocí Mechanické poškození  úraz (trauma) - výsledkem je zevní nebo vnitřní poranění  rána: mechanické porušení souvislé tkáně (oděrka, tržná rána, rozdrcení, řezná rána, střelná rána, zhmoždění) Termické poškození  vzniká nadměrných poklesem nebo vzestupem teploty :  úpal = přehřátí organismu = úpal - při pitvě se projeví překrvením orgánů  úžeh = nadměrné vystavení nekryté hlavy slunečním paprskům => přehřátí mozku  popálení = rozlišujeme 4 stupně popálení, popáleniny nad 70% povrchu těla jsou smrtelné  podchlazení = celkový pokles tělesné teploty => životní funkce se zpomalují, pod 20°C se zastavují  omrznutí = rozlišujeme 3 stupně, dochází k místní poruše krevní cirkulace a krystalizace zmrzlé vody ve tkáni  poškození elektrickým proudem (bleskem) = poškození je závislé na intenzitě, napětí, typu proudu (střídavý / stejnosměrný) a odporu tkáně osoby zasažené el. proudem umírají na ochrnutí dýchacího centra nebo srdeční zástavu (resuscitace) čím je vyšší intenzita proudu a odpor tkáně, tím je rozsáhlejší tepelné poškození tkáně při úmrtí následkem účinku blesku nacházíme na zemřelém těle tzv. bleskové obrazce el. proudu využíváme při diatermii, v chirurgii (elektrokauter), při resuscitaci (defibrilátor) apod. ... Vibrace  chvění  nemoc dělníků ( vrtačky, buchary ...)  poškození sluchu hudebníků


Stránka 4

Účinky záření  elektromagnetické vlnění  korpuskulární záření  sluneční záření  viditelná část  neviditelná část - infračervené a ultrafialové záření, infračervené záření se projevuje tepelných účinkem, ultrafialové se projevuje pozdními následky opálení sluncem (dlouhodobé vystavení účinkům ultrafialového záření -možnost vzniku rakoviny kůže)  ionizující záření  gama záření - elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce  rtg záření - o něco delší vlnová délka než gama záření  alfa záření - korpuskulární, je tvořeno jádry hélia  beta záření - tvořeno elektrony  záření tvořené neutrony  ionizující záření se projeví ionizujícím účinkem, tzn. že při dopadu na hmotu způsobí vznik volných iontů (přesunem elektronů) účinky záření jsou závislé na pronikavosti záření (nejpronikavější je gama záření, nejméně alfa záření), na dávce, době, poločasu rozpadu a na citlivosti tkáně Citlivost tkáně  obecně jsou nejcitlivější tkáně jejichž buňky se živě dělí (pohlavní žlázy, krvetvorná tkáň, epitel zažívacího traktu)  méně citlivé jsou kosti, chrupavky, žlázy s vnitřní sekrecí, játra, ledviny, svaly, nervová tkáň  využití záření v medicíně: rtg záření při diagnostice, k ozařování zhoubných nádorů, jiné zářiče se např. implantují do dutiny břišní a využívá se účinků ionizující záření na živé dělící se buňky Změny atmosférického tlaku  náhlý pokles - roztržení vnitřních orgánů nebo plynová embolie (náhlé uvolnění dusíku rozpuštěného ve tkáních a krvi v plynné formě způsobí ucpání kapilár)  pomalý pokles - např. horská nemoc (dušnost, malátnost, ztráta orientace)  změny tlaku vzduchu jsou jen jedním z faktorů celkového působení meteorologických vlivů na organismus Chemické příčiny nemocí  účinek je závislý na druhu látky, množství, koncentraci, místě vstupu apod. ...  tři skupiny chemikálií 1 skupina  poškozují organismus hlavně svými fyzikálními vlastnostmi - např. pigmenty 2 skupina  poškozují organismus hlavně vyrovnáváním chemických potenciálů mezi účinnou látkou a tkání - kyseliny a zásady 3 skupina  zasahují jemným způsobem do biochemických procesů v organismu => jedy Jed: poměrně v malém množství vnikne do organismu a vyvolá změny, které mohou vést i ke smrti Intoxikace: otrava - celkový projev organismu vyvolaný účinkem jedu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 5

Kyseliny  působí místně  způsobují posun pH silně na kyselou stranu => nastává srážení bílkovin – koagulace a odumření tkáně - nekróza  při svém působení odebírají tkáním vodu => tkáň je hutná  kyseliny působí i termicky (např. ve styku s vodou se kyselina sírová zahřívá)  místní působení kyselin na kůži a sliznicích nazýváme poleptání  vzhled poleptané tkáně, její barva, je závislá na druhu kyseliny  požití kyseliny: může dojít k rychlé smrti kardiovaskulárním kolapsem, otokem hrtanové příkopky, proděravněním žaludku ...  vdechnutí par: dochází k poleptání dýchacích cest; smrt nastává důsledkem otoku plic Alkálie  louhy, slučují se s bílkovinami a přitahují vodu - tkáň je rozbředlá, mazlavá, mýdlovitá  poleptání zásadami se nazývá kolikvační nekróza  rozbředlá kolikvační nekróza má schopnost dostat se dále do tkání Jedy  nekovy  chlór, fosfor, arzén kovy  rtuť hlavně ve formě sublimátu nebo oxycyanátu (desinfekční látky) olovo jako tetraethylolovo (v motorovém benzínu) plyny  průmyslové exhalace (čpavek, kysličník siřičitý, sirovodík ...) kysličník uhelnatý (výfukové plyny, svítiplyn ...) - pevně se váže na hemoglobin (200x pevněji než kyslík) => vzniká karboxyhemoglobin enzymové jedy  kyanovodík, kyanid draselný - zabraňují tkáňovému dýchání léky  vyskytují se časté případy úmyslného či náhodného poškození organismu léky, nejčastěji se jedná o nadměrné užívání analgetik bojové chemické látky: slzné, dusivé, všeobecně otravné, zpuchýřující Alkohol  vnímavost je u každého jedince jiná  poškozuje játra s rizikem vzniku cirhózy jater (následek selhání)  poškozuje nervovou soustavu, vznik duševních chorob  snižuje celkovou odolnost organismu Kouření  poškozuje dýchací soustavu  zvyšuje riziko zhoubných nádorů plic, kornatění tepen Toxikománie  návyk, závislost na chemické látce  při nedostatku látky = abstinenční příznaky  vznik duševních chorob, oslabení organismu ( viroví hepatitida B, C, AIDS)


Stránka 6

Biologické příčiny nemocí  biologické příčiny nemocí způsobují  organismy jiných druhů než je sám postižený (bakterie, viry, paraziti, plísně, mikroby...)  neživé produkty živočišné i rostlinné  bakteriální infekce  zdroj infekce je většinou zevní ale může být i vnitřní  vnitřní infekce  při pomnožení mikroorganismů např. při zhoršení drenáže žlázových vývodů, po ozáření, aplikaci cytostatik, kortikoidů ... => vytvoří se předpoklad pro endogenní infekci  oportunní infekce  při vzniku předpokladu pro endogenní infekci se organismus stává vnímavý pro mikroorganismy za normálních okolností jen velmi málo patogenních => tyto infekce nazýváme oportunní  celková infekce  vzniká hematogenním rozsevem mikroorganismů z místního ložiska infekce  bakteriémie  jednotlivé baktérie kolují v krvi - běžné např. při zažívání z bakteriémie mohou vznikat celkové infekce  sepse  stav podobný bakteriémii, avšak obranyschopnost organismu je již podlomena  účinek bakterií kolujících v krvi na organismus spojený s celkovými příznaky horečka, schvácenost (laici tento stav nazývají otrava krve)  při pitvě nacházíme velkou měkkou slezinu, tzv. septickou slezinu  metastazující sepse vzniká, uchytí-li se bakterie na různých místech, kde se poté množí - takto vznikají hnisavá ložiska v mozku, kostní dřeni, v ledvině ...  pyémie  v základních rysech se podobá sepsi  dochází k mnohotným metastatickým procesům  základním znakem je existence hnisavé tromboflebitidy nebo endokarditidy  toxémie  v krvi kolují toxiny bakterií  bakteriální jedy  endotoxiny - jsou součástí těl mikroorganismů  exotoxiny - jsou produktem živých mikroorganismů  účinky bakteriálních jedů jsou místní nebo celkové; celkový účinek se uplatňuje při toxémii specificky organotropní  živočišné jedy  včely, vosy, hadi  jedy z hub  např. závojnatka olověná  produkty rostlinného původu  chinin  strychnin  digitalis  opiáty


Stránka 7

 opiáty    

směs alkaloidů z nezralých makovic - hlavně morfin acetací morfinu vzniká heroin z konopí se vyrábějí hašiš a marihuana všechny výše uvedené látky jsou návykové a jsou užívány jako drogy, působící zprvu euforické stavy, později stavy deprese a dalších příznaků nutící ke zvyšování dávky

Sociální příčiny nemocí  všeobecná hygiena  společenské vlivy  bydlení, životní prostředí  výživa  uplatňuje se vystavení hluku, shonu, stresu, životní styl (přejídání, malá fyzická zátěž)  úroveň zdravotnictví přináší i negativní jevy: plísňová onemocnění při častém a mnohdy zbytečném užívání antibiotik, poškození ledvin a krvetvorby při nadměrném užívání analgetik, zneužívání psychofarmak apod. ... VNITŘNÍ Dědičnost  obecná vlastnost živých organismů  podmiňuje druhovou a rodovou příslušnost  podmiňuje všechny vlastnosti a projevy jedince i schopnost se přizpůsobit zevním podmínkám - pokud se jedinec nemůže přizpůsobit, vzniká nemoc Vnitřní příčiny nemocí  je zde důležitý především genetický podklad 1. kód genetických informací je porušen a porucha se dědí - dědičné choroby (např. hemofilie) 2. genetický kód je porušen zásahem vnějších vlivů na rodiče – vrozené choroby (např. matka v počátku těhotenství prodělá zarděnky - plod má malformace) 3. genetický kód je takový, že odolnost jedince (i celých rodů) je vůči vnějším vlivům snížena nebo zvýšena: dispozice - sklon : rezistence – odolnost Dispozice  náchylnost ke vzniku nemocí  vrozená - rozdíl mezi mužem a ženou  získaná – např. po odstranění krčních mandlí, sleziny, nebo cukrovka…. Porucha imunity  obranyschopnost  primární – nemoc vzniká z určité příčiny  sekundární – rakovina, porucha imunity Imunita = odolnost organismu vůči infekcím  vrozená, získaná =přirozeným způsobem nebo  uměle : pasivně, aktivně = očkování Psychické příčiny  stres, strach, výchova, rodinná zvyklosti, hlad……


Stránka 8

Civilizační choroby  vznikají velkým stresem Psychosomatické nemoci  vznikají akutním stresem –  může vést ke komplikacím  může vést k jednání, které poškozuje organismus Chronický stres  organické postižení  vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, astma  bez organického postižení  na člověku nenajdeme příčinu, trvalá akce (bolesti hlavy, bolesti břicha) Fytopatologie  je věda zabývající se patologickým růstem rostlin Sociální patologie  je věda zabývající se všemi projevy chování, které společnost klasifikuje jako nežádoucí, protože porušují sociální, morální či právní normy společnosti (kriminalita, extremismus, diskriminace, vandalismus a další). Cytopatologie  hraniční obor cytologie a patologie; objasňuje procesy probíhající při poškození a smrti buňky Histopatologie  vědní disciplína, součást patologie zabývající se posuzováním patologických stavů Psychopatologie  nauka o příčinách a projevech duševních poruch PROGRESIVNÍ ZMĚNY  jsou procesy, které vedou k obnově či náhradě poškození tkáně.  regenerace  náhrada buněk a tkání morfologicky a funkčně rovnocennými buňkami a tkáněmi  reparace  náhrada zaniklé či zničené tkáně tkání méně hodnotnou, nejčastěji vazivem  hojení ran  hojení zlomenin, vyhojování cizích těles  nekrotické hmoty se odlučují hnisáním, cizí předměty se opouzdřují, v druhé fázi se rána vyplní granulační tkání, pak vývoj v jizvu REGRESIVNÍ ZMĚNY  gangréna  sněť  nekróza druhotně změněná zevními vlivy  dekubity  proleženiny


Stránka 9

 atrofie  zmenšení orgánu, části těla nebo tkáně, původně normálně vyvinuté  celková atrofie: kachexie, marasmus : celkové vyhubnutí : provází zhoubné nádory, choroby střev, pankreatu, jater a hladovění  senilní atrofie: fyziologická - ve stáří : postihuje kůži, ledviny, mozek, prsy, kosti apod.  lokální atrofie  existují různé typy a rozdělujeme je podle příčiny  atrofie z nečinnosti - např. po sejmutí sádrové dlahy  atrofie vaskulární - při zúžení cév  atrofie z tlaku - např. při tlaku zubní protézy  endokrynní atrofie - děložní sliznice v menopauze  atrofie z ionizujícího záření - např. kůže na krku po opakovaném ozařování štítné žlázy Stručná historie boje s bakteriálními infekcemi 2000 př.n.l. – Je ti zle? Sněz kořínek! 1000 – Kořínky jsou pohanství. Modli se! 1850 – Modlitba je pověra. Vypij lektvar! 1920 – Lektvar je šarlatánství. Spolkni prášek! 1945 – Staré prášky nezabírají. Spolkni penicilin! 1955 – Bakterie zmutovaly. Spolkni tetracyklin! 1960-1999 – Bakterie mutují dál. Spolkni silnější antibiotikum! 2000 – Bakterie vyhrály. Sněz kořínek!


Stránka 10

Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 1

Recommend Documents