2. ročník. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 0

2. ročník Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 0

VÝZNAM ZDRAVOVĚDY PRO KADEŘNÍKA Osobní hygiena kadeřníka Péče o čistotu těla:  pravidelné mytí rukou před a po každém Z  po návštěvě toalety  při jakémkoliv znečištění  před a po jídle  doma pravidelná koupel (lepší je denní sprchování) Koupel:  studená K = do 25°C, má vliv na napětí kůže  vlažná K = do 30°C, má vliv na nervové uklidnění  horká K = do 40°C, může si jí dopřát pouze zdravý člověk (nedoporučuje se před spaním a po jídle) Sprcha je doporučována z hygienického důvodu (menší zdroj nákazy) Péče o chrup:  čistit pravidelně (ráno, večer a po každém jídle)  při zápachu z úst zjistit příčinu (zubní kaz, žaludeční a jiné problémy)  vyplachovat ústa ústní vodou  nejíst nevhodné potraviny (česnek, cibule, víno, pivo…….) Oděv K:  oblečení a obuv musí být vždy čistá ( proto je nutná větší zásoba náhradního prádla)  nosit pouze v práci (nenosit pro dom.použití apod.)  při pocení používat deodoranty, časté omývání a časté převlékaní do čistého oděvu  musí být savého materiálu, nejčastěji světlé barvy Obuv K:  pohodlná vzdušná, ale s pevnou oporou pro klenbu nohy  nosit bavlněné ponožky  obuv často vymývat a nechávat vysychat (hlavně při potivých nohou)  mít náhradní Péče o nohy:  správné a časté mytí  používání kos.přípravků  návštěvy pedikéra  používání správných ponožek a punčoch (nesmí škrtit, kvůli možnosti vzniku křečových žil)  v práci se snažit střídat stání a chozením a sezením Péče o ruce:  správná čistota a udržování základních hygienických pravidel (toaleta, jídlo….)  po umytí nezapomínat na ošetření rukou vhodným krémem  při projevu jakéhokoliv poranění (třísky, úlomky skla…) je nutné ihned odstranit a vydezinfikovat (jodisolem, ajatinem, peroxidem vodíku, apod.) = možnost vzniku hnisavého onemocnění a přenosu infekce na Z. Péče o kůži:  udržování osobní čistoty  po umytí chránit vhodnými kos.doplňky  chránit před vnějšími škodlivinami (vítr, slunce, prach, chem. látky…..) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 1

Držení těla při práci:  při nesprávném držení těla dochází k bolestem v krajině bederní a křížové  dochází k deformaci kloubních plošek, omezení pohybu a bolestivý zánět  nesprávné držení vzniká při špatném sezení (školní lavice), rychlý růst, nedostatek tělesného pohybu  skolióza (může být vrozená, zkrácení jedné končetiny, křivice…)  kyfóza (v dospívání choroba páteře, nebo vzniká při nesprávném držení těla)  provádět správná soustavná cvičení, která vyrovnají zatížené a nezatížené části lidského těla

ŽIVOTOSPRÁVA:  

správný způsob života správná výživa, (příjem potravin se musí rovnat výdeji energie) = musí obsahovat bílkoviny (mléko, mléčné výrobky, maso…) = tuky a cukry = nerostné látky (vápník v mléce) = vitamíny Negativní vlivy:  alkoholické nápoje, drogy  ovlivňují nervovou soustavu, srdce, játra  kouření, dráždí sliznici horních cest dýchacích, poškozuje srdce, cévy a má vliv na vznik rakoviny Pozitivní vlivy:  pravidelná cvičení  procházky na čerstvém vzduchu Únava:  snížená výkonnost způsobena mnoha faktory  zima, teplo, světlo, vydýchaný vzduch v místnosti……..  neměla by se přemáhat (může vzniknout přepracovanost) Přepracovanost:  vzniká z únavy, po nedostatečném odpočinku  projevuje se bolestmi hlavy, poruchy spánku, nechutenstvím  vliv může mít i nesprávná životospráva  nutno střídat práci s odpočinkem Spánek:  nejdůležitější pro odpočinek  vhodná postel (spíše tvrdší)  vyvětraná místnost  lehčí pokrývka  2 hodiny před spánkem již nic nejíst ani necvičit (neposilovat…)  délka spánku je individuální dle věku, prac.zatížení, pohlaví……

Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 2

HYGIENA A POŘÁDEK V PROVOZOVNĚ  v kadeřnickém oddělení:  řídí se hygienickou a protiepidemickou směrnicí  musí být oddělena od obytných provozních, průmyslových, a distribučních závodů  musí mít samostatné vchody  obsluhy mužů a žen musí mít oddělení prac. místnosti Plošné nároky na prostory kadeřnického oddělení        

nejméně 2 m široká a 2,8 m vysoká na 1 křeslo je potřeba 3m3 podlahové plochy od stěny k 1 křeslu vzdálenost = 0,6 m k dalšímu křeslu= 0,7 m čekárny samostatné popř. od prac.křesla vzdálenost = 1,5m věšáky místnost pro zaměstnance (nad 3 zaměstnance) administrativní místnost (nad15 zaměstnanců) toalety (pro Z i pro K)

Vybavení kadeřnického oddělení: Úprava stěn a podlah:  do výše 1,8 m opatřeny obkladačkami, nebo omyvatelným nátěrem, stropy bílé či světlé barvy  podlahy hladké beze spár, linoleum, PVC nebo jinou lehce omyvatelnou hmotou Světlo:  rovnoměrně rozložené, přirozené ( okna velikosti 1/8 plochy podlahy)  umělé osvětlení pouze s rozptýleným nebo odraženým světlem  instalovat na všechna potřebná místa Větrání:  přirozené větrání ( okny)  výměna vzduchu by měla být trojnásobná (trvalé, barvení….)  při větrání dáváme pozor na průvan (lítající vlasy….)  není-li možno, lze zřídit umělé větrání, nebo odsávací zařízení (velice nákladné) Teplota na pracovišti:  teplota nesmí klesnout pod 18 °C  pouze v provozovnách kde se provádějí masáže a pod je nutná vyšší teplota ( ta ale unavuje) Ohřev vody:  umyvadlo s tekoucí nezávadnou vodou  bojler, průtokový ohřívač  při plynové karmě pozor na plynové zplodiny odcházet do místnosti,ale komínem ven Nábytek:  hladký, lehce omyvatelný  záclony ze světlého pracího materiálu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 3

 desky stolků = sklo, mramor, plast Prádlo Minimální zásoba prádla :  nejméně jeden čistý plášť, mýdlo, ručník pro vlastní potřebu  80 ubrousků, 6 pláštěnek. 5 ručníku (pro oddělení můžu)  5 pláštěnek, 15 ručníků (oddělení ženy) Čištění použitého prádla:  prádlo musí být z materiálu, které se dá vyvářet  použité se ukládá do nepropustných snadno uzavíratelných obalů  obaly omýváme a dezinfikujeme  denně odvážíme k praní (nesmí se zůstat vlhké = možnost zplesnivění)  prádlo žehlíme (dezinfekce), pláštěnky ze syntetické tkaniny se nesmí žehlit musí se dezinfikovat nástřikem  nesmí přijít do styku s čistým prádlem!!!!!!!!!!! Obecně hygienické zásady  nepoužívají se žádné přípravky, které by mohli přenášet různé nákazy  Z. přikrýváme pláštěnkou (nedošlo k poškození oděvu )  Z. krk obložíme krepovým papírem, nebo ubrouskem (po skončení ihned odhodit do koše)  ručníky, ubrousky, síťky, vazače = musí být pro každého Z čistý Zvláštní hygienické zásady platné v K.O.  nesfoukávat vlasy z obličeje, hlavy, ramen Z  zvlhčovat hřeben vlastními slinami  zakázáno roztírat mýdlo po obličeji rukou  k osušení obličeje se používají jen čisté vyžehlené ubrousky, ručníky

STERILIZACE  zničení všech choroboplodných zárodků včetně spor

DEZINFEKCE  souhrn opatření, které mají zbavit vnější prostředí choroboplodných zárodků a vést tak k přerušení cesty nákazy od jejího zdroje k vnímavému jedinci  rozeznáváme základní dva způsoby dezinfekce = FYZIKÁLNÍ a CHEMICKÁ

Fyzikální  mytá a čištění (mechanicky se odstraňují choroboplodné zárodky ze znečištěných předmětů)  větrání ( snižuje počet CH.Z. ve vzduchu místnosti)  přímé nerozptýlené sluneční záření ( ničí CH.Z. na povrchu předmětu)  působení vysoké teploty (je nejúčinnější fyzikálním prostředkem) Dezinfekce vysokou teplotou:  suchý žár a horký vzduch = lékařská desinfekce a sterilizace, používají se sterilizátory (el.proudem lze docílit 160 – 200°C), také zažehlení lze považovat do jisté míry, že desinfikuje Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 4

 voda 100°C teplá = dezinfekce nástrojů, které se při velké teplotě nezničí( kovové předměty, nádobí….)  vyváří se po dobu 15 minut od bodu varu, účinek lze zvýšit přidáním 1 lžíce sody na 1l vody  použité nástroje je třeba před vyvářením opláchnout vlažnou vodou nebo 1-2% roztokem Lyzolu  bohužel na některé bakterie neúčinkuje ani teplota 100 °C  horká pára = použití u předmětů, u kterých je podezření, že jsou infikovány i uvnitř, a chem.dezinfekce by tam nepronikla  tento způsob se většinou kombinuje směsí páry vzduchu a formalínu při teplotě 58-59 °C (tato dezinfekce se provádí v dezinfekčních komorách)

Chemická  je závislá na účinnosti použitého preparátu vůči mikrobům a na neškodnosti pro lidský organismus (Krezol, chlórové preparáty, rtuťové preparáty, Ajatin, vápenné mléko, hypermangan………) Chlorové preparáty: des.vody, žumpy, Vápenné mléko: des. dřevěných rohoží (sprchy, sauny) Rtuťové preparáty: des. kůže vyplachování ran, k ukládání nástrojů…. Ajatin: des.kůže v 0,5% roztoku Hypermangan: vhodný proti virům, účinný ke kloktání, výplachům, ke koupelím ran a odstraňuje zápach

Prostředky chem. dezinfekce

Chloramín Orthosan

Koncentrace % 2 2

Doba působení minuty 30 a více 30

Persteril Lyzol

0,5 až 1 12 až 15

10 10

Prostředek

Doba Prostředek Koncentrace působení % minuty Persteril 0,5 10 a více Dikonit 0.5 10 Chloramín B 2 30 Chlordetal 2 30

Postup čištění nástrojů a přístrojů



věci na holení, stříhání

Štětky na holení  řádně vymýt v čisté horké vodě, vodu z nich vystříkat Štětce na barvení  řádně vymyjeme v roztoku odmašťovače (saponátu), propláchnout a odstříkat z nich vodu Břitvy  pečlivě omýt a utřít do sucha Strojky na stříhání a hřebeny  očistit tvrdým kartáčem, otřít vhodným dez. prostředkem Kartáče na vlasy  řádně očistit a udržovat v suchu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 5

Celokovové nástroje  omýt pod tekoucí vodou za pomocí mýdla a kartáčku, po dobu 30 min. vyvařovat, pak uložit do dez.roztoku (délka dle návodu), při použití sterilizátoru nezapomenout balit do chomáčků vaty  Nástroje z plastů omytí mýdlem pod horkou tekoucí vodou, vyčistit kartáčkem a vložit do dez.roztoku (nejvhodnější je roztok ajatinu)

Nástroje otírat pouze čistou vyžehlenou rouškou!!!!!!!!! Dezinfekce pokožky a drobných poranění

 

používat pouze čistou vatu, ubrousky…. (po upotřebení do koše) při drobném poranění potřít roztokem  ajatinu, 3% peroxidem vodíku  kamencovou tyčinku  Jodisolem  jodovou, merfenovou tinkturou

BEZPEČNOST PRÁCE  nezávadnost prac.podmínek, opatření zaručující bezpečnost pracovníků

Úrazová zábrana  vychází ze studia příčin nejčastějších prac.úrazů  každý provoz před uvedením do činnosti prochází schvalováním z hlediska bezpečnosti (prostor, přístroje, nástroje)

Pracovní úraz  utrpěný při výkonu zaměstnání nebo v souvislosti s ním (počítá se i cesta z práce a do práce)

Odpovědnost za bezpečnost při práci  je dána zákonem v zákoníku práce: č. 65 / 1965 Sb.ve znění zákona č.153/ 1969 Sb., ve vládním zařízení č.66/ 1965 Sb. Novelizováno1.února 1991, spolupracuje s Inspektorátem bezpečnosti práce a na základě kolektivní smlouvy i s odborovými orgány na úseku BOZP  odpovědnost mají vedoucí pracovníci a nesmějí jí přenášek na své podřízené  v případě porušení, zanedbání prac.opatření přímo pracovníkem, není vina na vedoucím pracovníkovi  vedení provozovny má povinnost plánovat, zřizovat a udržovat nařízení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci  dodržování stanovených podmínek má na starost „ Český úřad bezpečnosti práce a jemu podřízené inspektoráty“

Vznik úrazů  nedostatečná pozornost  nesprávný výběr zaměstnanců pro jednotlivé druhy práce  chybějící bezpečnost-ně technických zařízení Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 6

    

nedostatek ochranných zařízení neuposlechnutí příkazů, nepozornosti, lehkomyslnosti odstraňování ochranných zařízení alkohol, drogy vyčerpanost z důsledku svévolného prodlužování pra.doby

PROTIPOŽÁRNÍ BEZPEČNOST požár může vzniknout několika způsoby:  nesprávná instalace elektrického vedení, špatná manipulace  v blízkosti kamen umístěny hořlavé látky  špatně nainstalované a ošetřované plynové přístroje

Hasicí přístroje



každá provozovna musí být vybavena vhodným hasicím přístrojem, dobře přístupným, správně udržovaným, kontrolovaným a zaměstnanci by měli být poučeny o správném zacházení (nesmějí být uloženy v blízkosti tepelných zdrojů)

Nejběžnější hasicí přístroje:  kapalinový  pěnový  sněhový  tetrachlorový (nejčastěji používaný v kadeřnictví, hašení el.zařízení, tekutých hořlavin, motorových vozidel)  práškový

Bezpečnost elektrického zařízení 

musí být instalována pouze odborníky k tomu určenými

Nejčastější úrazy  různé provizorní vedení z neupevněných vodičů  pohyblivé vodiče k ručním přístrojům  manipulace s pojistkami Zásah el.proudem  dotyk vodivých částí el. zařízení  záleží na množství, kmitočtu, napětí, době působení, na tělesném (jemnost a vlhkost kůže) a duševním stavu člověka  pokud není osoba izolována proti zemi gumovou podrážkou, dochází k tomu, že postižený není schopen křičet a ani se pustit vodiče  el.proud ochrnuje i dýchací svaly (celkové dýchání), postižení srdce vede k rychlému zastavení srdeční činnosti 

Předpisy ESČ

 stanoví pravidelné kontroly el.instalací a el.přístrojů

 

dělíme je:  předpisy pro výrobce  na předpisy pro uživatele při používání přístrojů je nutná izolace vodičů i elektrovodičů


Stránka 7

Neodborná manipulace

 s pojistkami (výměna spálené za novou)  se zásuvkami  se spínači  se spouštěči Předpisy o elektrických přístrojích 

elektrické přístroje musí být uzamčeny tzv.ochranným kontaktem zásuvky (je uzamčena nebo spojena s nulovým vodičem)  každá zásuvka má mít 3 kontakty (jeden zajišťuje uzemnění přístroje)  než začneme pracovat, je nutné zkontrolovat  zasunutí zásuvky  stav vodiče  připojení vodiče k přístroji

Předpisy o pojistkách a zásuvkách

 

nesmějí být instalovány v blízkosti vodní instalace a ve vlhkém prostředí nesmí se manipulovat zároveň s vodou a s el.přístrojem nebo se zásuvkou




Stránka 8

SKLADBA LIDSKÉHO TĚLA BUŇKA, TKÁŇ, ORGÁN, ORGANISMUS Buňka (cellula)    

název pochází od anglického přírodovědce Roberta Hooka (cell = cela = malá místnost) základní stavební a funkční jednotkou živých organismů (netýká se nebuněčných virů, vidů a virusoidů některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie), jiné organismy tak např. člověk, jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk. strukturu buňky rozlišujeme: mikroskopickou - to, co vidíme světelným mikroskopem submikroskopickou - to, co pozorujeme elektronovým mikroskopem

 dělíme je na  PROKARYOTICKÉ - s jednoduchým jádrem (př. bakterie)  EUKARYOTICKÉ - nesložitým jádrem (rostlinné a živočišné)

Anatomická stavba buňky 1. Základní cytoplazma  bezbarvá, polotekutá látka, tvoří základní hmotu buňky  složení  voda 70 – 80 %  bílkoviny 10 – 20 %  tuky, cukry, RNA  význam  jsou zde uloženy všechny organely  pro výměnu látek z buňky do buňky a z buňky do prostředí 2. Povrchové struktury  cytoplazmatická membrána  buněčná stěna 3. Jádro (nukleus, karyon)  nejdůležitější základ dědičnosti  diploidní 2n tělní buňky = 43 chromozomů  haploidní n pohlavní buňky = 23 chromozomů 4. Buněčné organely  vakuola, mitochondrie, plastidy, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát……. 5. Buněčné inkluze  jsou různé látky volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 9

 je to pro buňku víceméně nepotřebná věc - odpad, jež nejde vyloučit.  Kapénky lipidů  Shluky sacharidů  Různé pigmenty  Silice (u některých rostlin)

Buněčné dělení   

reprodukce (rozmnožování) je obecná vlastnost všech živých soustav buňky se množí dělením: z jedné buňky mateřské vznikají dvě buňky dceřiné dělení samotné buňky předchází tzv. karyokineze, kdy dojde k rozdělení jádra

Formy reprodukce buňky: • amitóza - dělení přímé • meióza - dělení redukční • mitóza - dělení nepřímé

Amitóza  

prosté zašrcení jádra na dvě poloviny, nezávisí na přesném rozdělení chromozomů vyskytuje se pouze ve zvláštních případech = např. nádorové bujení, množení jaterních buněk

Meióza   

dochází k redukci počtu chromozómů na polovinu, probíhá při vzniku pohlavních buněk skládá se v podstatě ze 2 modifikovaných mitóz, probíhá ve dvou fázích po telofáze následuje tzv.cytokineze (vlastní dělení buňky)


Stránka 10

1. profáze 1. metafáze 1.anafáze 1.telofáze 1.interfáze 2.metafáze 2.anafáze 2. telofáze 2. interfáze

Mitóza   

  

většina dělení, nemění se počet chromozómů (počet chr.mateřské buňky = počet chr.dceřinné buňky) toto dělení provádí přibližně jednou denně fáze  profáze  metafáze  anafáze  telofáze  interfáze (doba mezi dvěma mitózami) sama může sloužit jak k budování mnohobuněčného organismu, tak k tzv. nepohlavnímu rozmnožování u jednobuněčných a primitivnějších mnohobuněčných organismů) produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organismy – klony výhodou je praktičnost a efektivnost takovéhoto množení, nevýhodou je uniformita potomstva.

.


Stránka 11

Struktura prokaryotické buňky:  neobsahuje chloroplasty a mitochondrie 1) Buněčná stěna  tuhý obal buňky,uděluje tvar, mechanicky chrání. Je složena z peptidoglykanu (dusíkatý polysacharid typický pro baktérie). 2) Plazmatická membrána  odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, je polopropustná = semipermeabilní, podílí se na replikaci chromozómu 3) Cytoplazma  viskózní, koncentrovaný roztok obsahující převážně bílkoviny, uvnitř buňky 4) Jádro  nukleoid - jedna dvouvláknová kruhová molekula DNA (asi 1000x delší než buňka, bez jaderné membrány. 5) Ribozómy  drobná tělíska v cytoplazmě ze dvou podjednotek, skládají se z RNA a bílkovin 6) Fimbrie  krátké vlákno na povrchu bakterie uplatňující se při jejím pohybu a kontaktu mezi buňkami 7) Inkluze  látky různě rozptýleny, odpad jež nelze vyloučit 8) Vakuola  zásobárna vody a jiných látek (vodu, enzymy, barviva, bílkoviny ….) 9) Bičík  slouží k pohybu 10) Plazmid  dosahují přibližně 1-5% množství DNA Rozmnožování:  dělením  z jedné mateřské buňky vzniknou dvě dceřiné (nesou stejnou gen. informaci jako buňka mateřská.)


Stránka 12

Eukaryotická buňka

Typy buněk - rostlinná- živočišná- buňka hub Stavba: 1.plazmodezmy  kanálky, jimiž si buňky vyměňují látky 2. buněčná stěna  má stálý tvar  biomembrána 3. chloroplasty  obsahují zelené barvivo chlorofyl  chlorofyl seřazen v zrnkách - tylakoidy  cytoplazma chloroplastu se nazývá stroma 4. vakuola zásobní- zásobárna vody jsou v ní rozpuštěny chemické látky rozpustitelné ve vodě mladé buňky mají malou vakuolu starší buňky mají velkou, která vytlačuje všechny ostatní organely k buněčné stěně 5. tonoplast  biomembrána na povrchu vakuoly


Stránka 13

Živočišná buňka

Stavba: a) buněčný obal  cytoplazmatická membrána + buněčná stěna b) buněčná tekutina  cytoplazma c) buněčné organely  jádro (řídící centrum)  jadérko  vakuola (zásobní, potravní)  endoplazmatické retikulum (syntéza látek)  Golgiho aparát (doprava a úprava látek)  lyzosom (účastní se nitrobuněčného trávení)  ribozom (syntéza bílkovin)  centriola (význam při dělení buněk)  bičík (pohyb)  řasinky = fibrie (pohyb, přichycení buňky)  cytoskelet (buněčná kostra = výztuž)  plastidy (chemické reakce, barviva)  červené krvinky člověka jsou bezjaderné.  velikost jádra se určuje podle typu buňky  jádro je většinou uloženo v centru buňky


Stránka 14

Organizace živých organismů - rozdělujeme: Nebuněčné (podbuněčné) organismy  nemají buňku  Viry - nebuněčné organismy (nukleová kyselina, DNK, RNK + bílkovinný obal = HIV….)  Fágy (bakteriofágy) – viry parazitující na bakteriích  Priony – bílkoviny způsobující závažná onemocnění:

 zvířat (BSE = houbovité chorobné změny mozku hovězího dobytka. )  člověka ( CJD =Creutzfeld-Jacobův syndrom znamená bolestivé umírání:

rozkládá se mozek, nastávají bolesti hlavy, ztráty koordinace, halucinace, ochrnutí a následné koma a smrt)

Jednobuněčné organismy  tělo složené z jedné buňky, která vykonává všechny základní funkce  Bakterie – koky (streptokoky, stafylokoky)  bacily (mikrobakterie tuberkulózy)  vibria (vibrio cholery)  spirochety (treponema = syfilis, borelia = lymská borelióza) Kvasinky – jednobuněčné houby (candida = v těle již od narození) Prvoci – jednobuněčné živočichové (trepka, bobovka, vejcovka…) Mnohobuněčné organismy  tělo složené z velkého počtu buněk, které mají rozlišné funkce  rozlišujeme několik úrovní  buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, jedinec Individua (jedinci) vyššího řádu  mnohobuněčné organismy, které žijí ve společenství, ve kterých mají rozlišné funkce (mravenci, včely, vosy, termiti….) Tkáň  je tvořena buňkami  rozeznáváme  Krycí= pokrývá celou plochu těla a vystýlá tělní dutinu  Pojivovou = vyplňuje prostor mezi orgány a zpevňuje tělo, skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty (podle stavby = vazivo, chrupavka, kost)  Svalovou = hlavní součást svalstva (schopnost = dráždivost a stažitelnost)  Nervovou = hlavní součást svalstva (schopnost = dráždivost, přijímání a vedení podráždění vyvolané různými podněty) Orgán  soustava tkání vytváří jeden celek plnící složitější funkce (plíce, srdce, žaludek….)  má svůj typický tvar, stavbu a charakteristickou fci.  žádný orgán nepracuje samostatně, ale závisí na dalších orgánech (ústrojí: dýchací, krevní….)


Stránka 15

Organismus  tvoří jednotný celek, jehož nedílnou součástí jsou tkáně, orgány a ústrojí  je řízena nervovou soustavou, která zajišťuje souhrn jednotlivých ústrojí a současně zprostředkuje styk vnitřního vnějšího prostředí, tím umožňuje přizpůsobení měnícím se životním podmínkám




Stránka 16

KOSTERNÍ SOUSTAVA  

základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí

KOSTI    

člověk má průměrně 206 kostí nejtěžší kost je stehenní asi 1 kg nejširší je kost pánevní nejmenší a nejlehčí je kost ve středním uchu třmínek asi necelou setinu gramu

Složení kostí  

anorganické  sloučeniny vápníku, hořčíku a fosforu organické  ossein, dává kosti pružnost (40 %)

Funkce kostí Opora  kosti tělo podpírají, udržují také orgány na správných místech. Ochrana  kosti tvořící lebku chrání mozek a žebra chrání srdce, plíce a žaludek. Tvorba krve  v kostní dřeni některých kostí se tvoří krevní elementy - červené a bílé krvinky a krevní destičky. Krvetvorba během života jedince postupně ustává v dlouhých kostech a přetrvává hlavně v kostech plochých - např. v kosti hrudní, nebo kyčelní. Pohyb  kosti spolu se svaly umožňují pohyb. Ukládání minerálních látek  v kostech je skladován fosfor a kalcium, které mohou být v případě potřeby uvolněny.

Stavba kostí DLOUHÉ KOSTI (stehenní), PLOCHÉ (lopatka), KRÁTKÉ (články prstů) Povrch  na kloubních plochách kryje kost chrupavka  ostatní povrch vazivová blána okostice (je protkána cévami a nervy vnikají do kosti a vyživují kost  obsahuje kostitvorné buňky, které vytváří kostní hmotu a kost roste do tloušťky Vnitřní stavba  kost hutná (kompaktní)  kost houbovitá (spongiózní)  kostní dřeň (uvnitř kosti)


Stránka 17

Spojení kostí Pevné  chrupavkou (žebra na kost hrudní), vazivem, srůstem (pánevní kost = sedací+ kyčelní+ stydká) Pohyblivé  klouby jednoduché (stýkají se 2 kosti)  klouby složené (kloub loketní)  podle zakřivení styčných ploch  klouby kulovité (kloub ramenní)  klouby válcovité (články prstů)

Vazivo  

je to pojivová tkáň v těle rozšířená a velmi pevná tvoří ji kloubní vazy, šlachy

Chrupavka    

pevná, pružná pojivová tkáň na začátku má zárodek chrupavčitou kostru, postupně kostnatí (osifikuje)= kosti některé kosti vznikají z vaziva (lebeční) chrupavčitá tkáň zůstává  hrtan, průdušnice, nosní přepážky a ušního boltce

LIDSKÁ KOSTRA

 skládá se z lebky, kostí trupu, kostry končetin (dolních a horních)

Lebka  

dělí se na část mozkovou a obličejovou k lebce je přiřazována jazylka (podkůvkovitá kůstka), při poranění hrozí v oblasti krku hrozí nebezpečí dušení.

Mozková část:  kost čelní  2 spánkové kosti  2 temenní kosti  klínová kost  týlní kost  čichová kost  jsou spojeny švy, ve spodině je velký otvor jimž procházejí nervy a cévy Obličejová část  2 kosti horní čelisti  dolní čelist  2 lícní kosti  2 patrové kosti  radličná kost  2 nosní kůstky Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 18

 

3 páry nosních skořep 2 slzní kůstky

Kostra trupu 

základem je páteř  7 krčních obratlů  12 hrudních obratlů  5 bederních obratlů  5 křížových obratlů srostlých v kost křížovou  2-3 kostrční obratle srůstající v kost kostrční

Žebra:  tvar hrudníku a pohyblivost žeber má velký význam pro dýchání Pravá  1-7 pár = napojují se přímo na kost hrudní Nepravá  8 -10 pár = připojují se na chrupavku 7 páru žeber Volná  11- 12 pár = končí volně v dutině hrudní KOST HRUDNÍ + ŽEBRA + OBRATLE HRUDNÍ = HRUDNÍ THORAX

Kostra horní končetiny       

lopatkový pletenec (lopatka a klíční kost) pažní kost loketní kost vřetení kost zápěstní kosti (8) záprstní kosti (5) články prstů (palec 2 + ostatní prsty po 3 článcích = 14 článků)


Stránka 19

Kostra dolní končetiny                       

2 pánevní kosti stehenní kost hlavice stehenní kosti krček stehenní kosti velký chocholík malý chocholík čéška zevní hrbol stehenní kosti holení kost lýtková kost zevní kotník vnitřní kotník 7 zánártních kostí sedací kost stydká kost hrbol zánártní kosti krychlová kost patní kost hlezenní kost loďkovitá kost klínové kůstky 5 nártních kostí články prstů

NEMOCI KOSTÍ Artróza opotřebení (degenerace) kloubní chrupavky. Osteoartróza důsledek stárnutí a opotřebování kloubů Osteoporóza řídnutí kostí Gonartróza – artróza kolenních kloubů Koxartróza – artróza kyčelních kloub Risartróza - artróza kloubu palce u ruky Spondylartróza – artróza páteře a bederních obratlů

PRVNÍ POMOC KLOUBY

a) Distorze = podvrknutí První pomoc: kloub zafixovat, nechat v klidu a pokud možno chladit.

b) Luxace = úplné vykloubení První pomoc: končetinu nikdy sami nevracíme! Poraněný kloub chladit, popřípadě Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 20

zafixovat končetinu ve vynucené poloze. Zavolat lékaře, není vhodný vlastní transport.

FRAKTURY LOPATKA A KLÍCNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs musí být modifikován tak, aby ruka (dlaň) byla mírně zvednuta až na protilehlé rameno. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. PAŽNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs, při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. LOKETNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs, při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. ZÁPESTÍ A PRSTY První pomoc: šátkový závěs (sahá pouze nad loket), při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po loket. PÁNEV První pomoc: šetrná fixace: poraněného vleže zabalit do deky, upravit do polohy „stolička“(škrcené nohy do pravého úhlu) a po stranách sepnout. Fixace musí být od kolen až po pas. STEHENÍ KOST První pomoc: 2 dlahy „J“ a „I“, kde vnější je od chodidla až po pas, vnitrní sahá pod kotník. Co nejdříve zahájit protišoková opatření. Dlahu tvarujeme vždy na zdravé noze! KOLENO CI CÉŠKA První pomoc: opět dlahy „J“ a „I“ BÉREC První pomoc: dlahy „J“ a „I“ do poloviny stehen KOTNÍK, ZÁNÁRTÍ, PRSTY První pomoc: pouze dlaha „J“, délka ke kolenu

c) Zlomeniny žeber První pomoc: fixace hrudníku: obvazujeme odspoda hrudníku, každé obtočení obinadla vždy při výdechu

d) Zlomeniny pátere První pomoc: s poraněným hýbeme co nejméně, nesmí ho zvedat za ruce a nohy, položíme na záda a zafixujeme hlavu!, položíme na pevnou podložku.


Stránka 21

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ  rozlišujeme ho podle složení buněk  HLADKÉ (útrobní)  PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ (kosterní)  SRDEČNÍ  tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE:  vypracované svalstvo bylo znamením krásy již ve starověkém Řecku  koncem 15 a začátek 16 století bylo svalstvo propagováno především v malířství (Leonardo da Vinci)  struktura svalu byla objasněna až s rozvojem anatomické pitvy a mikroskopu SVAL HLADKÝ  je tvořen krátkými vřetenovitými buňkami s jedním jádrem  nachází se ve stěnách cév, žaludku nebo dělohy (umožňuje stahování a rozšiřování cév nebo práci žaludku při trávení potravy)  sval pracuje pomaleji, ale dokáže pracovat vytrvaleji  vlastní vůli ho nemůžeme ovlivnit, je řízeno vegetativním nervstvem SRDEČNÍ SVAL  srdeční svalové buňky, jsou krátké, rozvětvené a jsou mezi sebou propojeny vodivými spoji, které při podráždění jedné buňky se přenáší na další buňku (není u kosterního svalstva)  buňky nejsou aktivovány nervy, srdce má vlastní centrum řízení = automácii (dávají povely ke stahu) SVAL PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ  tvoří ho dlouhá svalová vlákna, na kterých je viditelné světlé a tmavé pruhování a větší počet jader  vlákna se spojují do snopečků= snopečky do snopců= soubor snopců je sval  obsahuje dva typy vláken MYOSIN a AKTIN  sval pracuje na podnět nervového svalu  při podráždění se uvolní Ca, dojde k reakci mezi aktinem a myosinem (myosin se nasouvá na aktin = svalový stah) (Ca se váže zpět a vazba myosám a aktin se uvolní = natažení svalu) Stavba svalu  svalová buňka  cytoplazmatická membrána, protoplazma s organelami  chemické složení  anorganické látky = voda (70 – 75%), ionty (Na, K, Ca…)  b) organické látky = bílkoviny (aktin, myosin= stah svalu) = glukóza, glykogen, ATP (energie)  skládá se ze svalových vláken = mikrofibrily (až 100 sval.buněk), vaziv a cév Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 22



průměr 20-150 mikrometrů, délka 0,5-20 cm



myofibrily = skládají se ze dvou vláken  MYOSIN – dvojlomná (anisotropní) bílkovinné vlákno (filamenta silná)  AKTIN – jednolomná (isotropní) bílkovinné vlákno (filamenta slabá) na povrchu svalu je vazivový obal = facie (svalová povázka) cévy  zásobují sval krví nervy  vedou vzruchy, řídí kontrakce – stahy svalu šlacha  je na začátku a na konci svalu, vytváří spoj mezi svalem a kostí

   

10 – 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval

RELAXACE KONTRAKCE



dělíme:  DLOUHÉ (svaly končetin)  KRÁTKÉ (mezižeberní svaly)  PLOCHÉ (břišní svaly)  KRUHOVITÉ (ústní sval)

Svaly hlavy - dělíme na mimické a žvýkací Mimické svaly 1. Vazivová blána 2. Čelní sval 3. Týlní sval 4. Kruhový sval oční 5. Kruhový sval ústní 6. Sval tvářový 7. Sval lícní (velký, malý) Žvýkací svaly 1. Zevní sval žvýkací 2. Spánkový sval

Svalstvo krku Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 23

1. Podkožní sval 2.

Zdvihač hlavy (nejmohutnější)


Stránka 24

Svaly trupu  svaly hrudníku, svaly břicha, svaly zad Svaly hrudníku  velký prsní sval (umožňuje přitahovat paže k hrudi)  malý prsní sval  přední pilovitý sval (umožňuje upažení, předpažení, vzpažení a částečný vdech)  vnější a vnitřní mezižeberní svaly  bránice (dýchací sval, ze tří otvorů = jícen, aorta, dolní dutá žíla) Svaly břicha  přímý sval břišní  zevní sval břišní  vnitřní sval břišní  příčný sval břišní Svaly zad  sval trapézový  široký sval zádový Svaly končetin  svaly horních a dolních končetin

Svaly horních končetin  sval deltový (lopatka + k. pažní)  dvojhlavý sval pažní (biceps)  trojhlavý sval pažní (triceps)  svaly předloktí (ohybače = přední strana ruky a prstů natahovače = zadní strana ruky a prstů) Svaly dolních končetin  hýžďové svaly (velký, střední, malý)  dlouhý sval stehenní (krejčovský)  čtyřhlavý sval stehenní  dvojhlavý sval stehenní  svaly bérce dlouhý natahovač palce  dlouhý natahovač prstů  trojhlavý sval lýtkový  sval chodidlový  ohybače prstů a palce Onemocnění a úrazy svalové soustavy 

pohmožděný sval  projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění, které po krátké době zmizí.


Stránka 25

   

    

svalové křeče či ochrnutí svalů v důsledku úrazů či jiných závažných onemocnění a) dýchání v buňce (nedostatek kyslíku, výroba kyseliny mléčné) b) nedostatek Ca dlouhotrvající nečinnost (ruka v sádře) svalová obrna (ochrnutí svalu, následek boreliozy, pásového oparu..) zánět svalu (vyskytují se samostatně, ale často se navzájem kombinují, přechod zánětu z okolní tkáně, celkové infekční onemocnění organizmu nebo následná infekce po zranění. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu, objevuje silná bolestivost, otok a teplota postiženého místa, kulhání, neochota k pohybu a porucha funkce. namožení svalu (bolestivé, stálé opakování konkrétních pohybů) přetržení svalu (nepřiměřený pohyb, dřep….) natržení svalu (prudkých došlap a dopad= atletika, tenis, …) svalová dystrofie: dědičné onemocnění svalový třes: rychlé stahování svalů



OBĚHOVÁ SOUSTAVA  

krevní oběh je soustava rozvádějící krev cévami ze srdce ke tkáním a od nich zpět k srdci cévy dělíme na: TEPNY, VLÁSEČNICE, ŽÍLY

Tepny 

vedou krev ze srdce


Stránka 26

  

stěny jsou pevné, pružné a růžové ve svalovině vazivo s elastickými vlákny tepny se postupně větví na vlásečnice

Vlásečnice 

prostupují všechny tkáně kromě pokožky a její útvary (vlasy nehty, chlupy, oční rohovka, chrupavky)  jejich stěnami prostupují živiny, kyslík z krve do tkání, obráceně oxid uhličitý a odpadní látky

Žíly  

stejné vrstvy jako u tepen, pouze tenčí, měkčí a namodralé vedou krev do srdce

Srdce:  objevitel krevního oběhu je anglický lékař William Harvey  je to dutý svalový orgán, o velikosti mužské pěsti asi12,5 dlouhé a 7 cm široké  v dospělosti váží přibližně 230 – 340 g (závisí na věku a objemu srdeční svaloviny)

 stěna srdeční má tři vrstvy  ENDOKARD (tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce)  MYOKARD (svalová vrstva z příčně pruhované svaloviny srdeční)  EPIKARD (je povrchový obal srdce)   

má 4 dutiny (2 síně a 2 komory, pravá síň + pravá komora= pravé srdce levá síň + levá komora = levé srdce) mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň

Malý krevní oběh  dodává srdci okysličenou krev  stahem z pravé komory do plicní tepny, dále do plic, kde je okysličena  okysličená krev z plic, jde plicní žilou do levé předsíně srdce Velký krevní oběh


Stránka 27

  

okysličená krev projde z levé předsíně přes dvojcípou chlopeň do levé komory a odtud do tepny srdečnice (aorty) a odtud do tkání okysličená krev se vrací velkou dutou žílou z tkání do pravé předsíně srdce z pravé předsíně přes trojcípou chlopeň do pravé komory a odtud do plicního oběhu

Do velkého krevního oběhu patří VRÁTNICOVÝ OBĚH  vede játry a zajišťuje dodání živin do krve LEDVINOVÝ OBĚH  odstraňuje z těla rozpuštěné látky

Krevní tlak      

může se měřit na tepnách, krev je vypuzována ze srdce do srdečnice a plicnice pod tlakem podle srdečních stahů měříme maximální (systolický) a minimální (diastolický) tlak u dospělého člověka obvykle 120 / 80, u dětí a starších lidí jsou tyto hodnoty odlišné vysoký K.T. = hypertenze 160/90( nepříznivě působí na srdce, mozkové cévy, jiné orgány) nízký K.T.= hypotenze 90/60 (motání hlavy i omdlévání) ozvy srdeční stahů pocítíme, přiložíme-li prsty na zápěstí nebo krční tepnu, průměrně 72 tepů za 1 min.(u dětí je frekvence vyšší)

KREV  je vazká červená tekutina  člověk má v průměru kolem 5 litrů (ženy = 4,5 -5l, muži = 5-6 l), při ztrátě větší než 1,5 l krve ohrožuje život  okysličená krev je jasně červená, odkysličená tmavě rudá Funkce krve  rozvádí kyslík ke tkáním a odvádí z nich oxid uhličitý  rozvádí živiny vstřebané trávicím ústrojím  vyrovnává tepelné rozdíly mezi jednotlivými částmi těla  zneškodňuje choroboplodné zárodky, obrannými látkami obsaženými v sobě  rozvádí výměšky žláz s vnitřním vyměšováním (hormony) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 28



do jisté míry zajišťuje součinnost všech orgánů a jednotu celého organismu

Složení krve :  v oběhu je tekutá, mimo oběh se rychle sráží  skládá se: z krevní plazmy  je tekutá, průhledná s nažloutlou barvou a tvoří asi 54% krve, obsahuje 91% vody a 9% rozpuštěných pevných látek (bílkoviny, chlorid sodný) z červených krvinek (erytrocyty)  jsou to pevné bezjaderné buňky, tvoří se v červené kostní dřeni, žijí asi 120 dní a zanikají ve slezině  v 0.001ml krve je jich asi 5 miliónů (u mužů více)  hemoglobin= červené barvivo, které naváže na sebe kyslík v plicích a přestupuje do tkání  z tkání pak červené krvinky na sebe naváží oxid uhličitý, ten se uvolní v plicích a je vydechovaného vzduchu z bílých krvinek (leukocyty)  pevné jaderné krvinky, větší než červené  tvoří se v kostní dřeni a v mízních uzlinách, žijí asi 5- 10 dní  v 0,001 l krve je jich 5 – 8 tisíc (jejich počet stoupá při práci, po jídle, při některých chorobách hlavně zánětlivých  dělíme je na GRANULOCYTY= barvitelná zrníčka (neurotrofilní, eozinofilní, bazofilní) AGRANULOCYTY= neobsahují barvitelná zrníčka (monocyty, lymfocyty T a B z krevních destiček (trombocyty)  jsou pevné a nejmenší z krevních tělísek  v 0,001 l krve je jich asi 300 tisíc, žijí jen několik dní  jsou důležité při srážení krve (uvolňují příslušné enzymy a tím mechanicky ucpávají ránu) RH – FAKTOR  vyskytuje se asi u 85 % lidí, Rh + (pozitivní), ostatní Rh – (negativní)  při těhotenství, kdy je matka Rh – a otec Rh +, dítě Rh + hrozí = fetální erytroblastóza,

Krevní transfúze  je léčebný výkon  cizí krev je převáděna od dárce příjemci (krevní konzervy, nebo přímo) dárce příjemce 0− 0+ AB + + + AB + A+ + +

B− B+ A− A+ + + + + + + + +

AB− AB+ + + +


Stránka 29

AB+ BO+ O-

+ + + + +

+ +

+ +

+

+

Nemoci: Anémie – snížená hladina červených krvinek, únava, bledost Ateroskleróza – ukládání tuku – tím se zužují tepny, u mozkové cévy zacpání = mrtvice, u věnčitých tepen = infarkt Flebitida – zánět žil Hemofilie – dědičná nedostatečná srážlivost krve Hemoroidy – rozšíření a ztenčení žilek kolem konečníku, bolest a krvácení při stolici Hypertenze – trvalé zvýšení krevního tlaku Sepse – otrava krve Trombóza – tvorba krevní sraženiny (trombu), může vést k ucpání srdeční cévy - infarkt Mozková mrtvice – poškození mozku když se přeruší zásobení krví, projeví se poškozením tělesných funkcí

MÍZA (LYMFA)      

čirá, mírně zakalená tekutina, proudící v mízních cévách obsahuje soli (jako v krevní plazmě), bílkoviny (méně), lymfocyty vzniká z tkáňového moku odvádí některé látky, které nejsou schopny projít stěnami krevních vlásečnic mízní cévy odvádějí mízu do žilní krve a do jejich průběhu jsou vsunuty mízní uzliny mízními cévami se šíří některé infekce a rakovinná bujení

 Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 30

NERVOVÁ SOUSTAVA   

ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje s okolím fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu)

NERVOVÁ TKÁŇ  nerv.buňka je základní stavební a funkční jednotka = NEURON (celkem asi 2530mld)  tvorba a přenos nerv.signálu  mají různý tvar, velikosti okolo 7 tisícin milimetru (velikost červených krvinek), střední velikost 10-20 tisícin milimetru, těch je nejvíce, 150 tisícin milimetru (největší buňky v lidském těle)  vodivost nerv.vláken je závislá na MYELINOVÉ pochvě( čím je silnější tím rychleji vede vlákno vzruchy)  nerv.vlákna s pochvou jsou bílá a bez pochvy šedá  nachází se především v mozkové kůře a nerv.centrech Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 31



k jednotlivým ústrojím vystupují (odstředivá) hybná vlákna a do nich vstupují ze smyslových orgánů dostředivá (pocitová vlákna) Stavba DENDRITY  krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk NEURIT – AXON  počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard  vede vzruch z buňky (odstředivé), na délku 1 m) INICIÁLNÍ SEGMENT  spojuje tělo s axonem BUŇ.TĚLO  soma NERVOVÉ ZAKONČENÍ  synoptický knoflík (tvar knoflíku)  nemnoží se, pouze regenerují  jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za1min.proteče mozkem skoro 1 l krve)

Reflex

 tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka (1749 – 1820)  rozdělení na podmíněný a nepodmíněný rozdělil ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov

(1849- 1936) Nepodmíněny  jsou vrozené, stálé (podráždění rohovky = mrknutí) Podmíněné  jsou získané a dočasné (vznik na základě určitého podnětu, světlo= jídlo….) Vzruch  je jediným projevem činnosti nerv.buňky  šíří se rychlostí až 120m/s  přenos vzruchu z jedné buňky na druhou se nazývá SYNAPSE REFLEXNÍ OBLOUK  děj, při kterém se přenáší signál z čidla nerv.drahou k výkonnému orgánu( klepnutí pod koleno)  skládá se z 5 částí 1) RECEPTOR = příjem podráždění Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 32

2) DOSTŘEDIVÝ NERV AFERENTNÍ = vede vzruch do CNS 3) CNS = zpracování informací 4) ODSTŘEDIVÝ NERV EFERENTNÍ = vede vzruch z CNS 5) EFEKTOR= výkonný orgán, odpověď na podráždění

CENTRÁLNÍ NERVSTVO 

je představováno mozkem a míchou

MOZEK   

je uložen v lební dutině a dělí se na zadní, střední a přední mozek váží přibližně 1300 g a je chráněna 3 plenami: tvrdá plena (cévy tuk a vazivo) pavučnice (bezcévnatá) omozečnice (bohatá cévami) prostor mezi pavučnicí a omozečnicí je vyplněn mozkomíšním mokem (chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy)

Stavba mozku: PRODLOUŽENÁ MÍCHA VAROLŮV MOST MOZEČEK STŘEDNÍ MOZEK MEZIMOZEK KONCOVÝ MOZEK MOZKOVÁ KŮRA KŮRA PŘEDNÍHO MOZKU

Zadní mozek  prodloužená mícha, mozeček a Varolův most  je zde soustředěno mnoho nižších ústředí, z nichž je řízeno dýchání, krevní oběh a trávení  mozeček má vliv na napětí kosterního svalstva, udržení vzpřímené polohy těla  na mozeček působí alkohol (vrávoravá chůze) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 33

Střední mozek  jsou v něm centra pro řízení pohybu očí a hlavy, zraková a sluchová centra, udržování vzpřímené polohy těla Přední mozek  mozková kůra, pod ní je bílá hmota, která je tvořena nerv.vlákny spojující nerv,ústředí  je rozdělen brázdami: temenní lalok (s ústředím kožní citlivosti) čelní lalok (s oblasti pohybu) spánkový lalok (s oblasti sluchu) týlní lalok (zpracovávají se vzruchy ze zrakového ústrojí) V mozkové kůře najdeme i ústředí pohybu, sluchu, zraku a řeči.

MÍCHA  je uložena v páteřním kanálu  v jejím středu se nachází šedá hmota (řídí pohyby bránice a většiny kosterních svalů) a kolem ní bílá hmota (řídí nervová vlákna)  poškození vláken předních rohů míšních se projeví poruchami hybnosti – obrnami  výpadek zadních rohů míšních má za následek poruchy citlivosti  přerušení míchy v pase vede k obrně dolních končetin, v oblasti přechodu krku v hrudník k obrně horních i dolních končetin  postižení dolní bederní a křížové páteře se projeví poruchou močení, odchodu stolice a u mužů poruchami erekce či ejakulace. Mozek řídí činnost míchy a mícha ovlivňuje činnost mozku.


Stránka 34

OBVODOVÉ NERVSTVO (periferní) 

obsahuje mozkomíšní nervy a vegetativní (útrobní)

Mozkomíšní nervy  hlavové (12 párů) a míšní (31 párů)  dostředivá vlákna vedou podněty z orgánů do nerv.center  odstředivá vlákna vedou podněty z center k orgánům Hlavové  vystupují ze spodiny mozku  čichové, zrakové, okohybné, kladkový, trojklaný, odtahující, lícní, sluchově rovnovážný, jazykohltanový, bloudivý, přídatný, podjazykový Míšní  vystupují po obou stranách páteře, mezi jednotlivými obratli  přední kořen obsahuje odstředivá vlákna (hybná), zadní kořen dostředivá (pocitová)  pleteň krční, pleteň pažní, nervy hrudní, pleteň bederní, pleteň křížová, pleteň stydká, pleteň kostrční Vegetativní (útrobní, autonomní)  automatická regulace našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce, žaludek, střevo, pohl.orgány…..)  má dvě skupiny nervů: PARASYMPATIKUS  vystupuje z mozku (většinou snižuje činnost) SYMPATIKUS  vystupuje z míchy (většinou zvyšuje činnost)

Onemocnění N.S.  otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu)  bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět  mozku (encefalitis)  Degenerativní choroby NS  Alzheimerova choroba  roztroušená mozkomíšní skleróza  Parkinsonova choroba (třes, tuhost)  poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie…  Duševní choroby Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 35

    

Neurózy (fobie, deprese…) psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza Poruchy vyvolané duševními příčinami žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie (bez poškození orgánů) žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů)



DÝCHACÍ SOUSTAVA  dýcháním dodáváme tkáním kyslík, který je potřebný k průběhu látkové přeměny a odstranění vzniklého oxidu uhličitého  rozeznáváme dvojí dýchaní  zevní (výměna plynů mezi plícemi a zevním prostředím)  vnitřní (výměna plynů mezi krví a tkáněmi)

DÝCHACÍ CESTY Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 36

 dýchací cesty rozdělujeme  HORNÍ CESTY: dutina nosní, nosohltan  DOLNÍ CESTY: hrtan, průdušnice, průdušky Dutina nosní  zahřívá vzduch a částečně zbavuje hrubých součástek a jde do nosohltanu ( hltan= trubice kterou prochází vzduch a potrava) Hrtan  v dolní části jsou hlasivky, proti vniknutí potravy do hrtanu brání chrupavčitá příklopka, uzavírá se reflexně, je vystlán sliznicí  hrtanové chrupavky, z nichž největší je štítná žláza Průdušnice  rozvětvují se asi po 13 cm na pravou a levou plíci (uvnitř plic= průdušky a průdušinky)  vystlány sliznicí s velkým množství hlenových žlázek Průdušky  jsou vystlány malými žlázkami vylučující hlen, který má za úkol vdechovaný vzduch filtrovat

K vlastní výměně plynů dochází až v plicních sklípcích. Plicní sklípky  jsou tvořeny vrstvou výstelkových buněk a obetkány hustou sítí krevních vlásečnic

PLÍCE:  pravá plíce = 3 laloky Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 37

 levá plíce = 2 laloky  na povrchu jemná blána (poplicnice), na vnitřní straně plicní vazivo (pohrudnice), mezi nimi je tekutina  barva růžová u novorozence, postupem věku má šedavý nádech  průměrná hmotnost je 640 g u žen a 780 g u mužů

Dýchání = plicní ventilace

 množství nadechnutého vzduchu je závislé na pohyblivosti hrudníku a na jeho schopnosti se rozepnout  vliv má také pohyblivost bránice (funguje jako píst), když jde dolů je vzduch nasáván do plic, když jde nahoru, vytlačí vzduch z plic  dospělí člověk za 1 min. vykoná asi 15 – 16 dýchacích pohybů

Vdech = aktivní  objem hrudní dutiny se zvětšuje  21% kyslíku, 79 % dusíku a vzácných plynů, 0,04 oxidu uhličitého Výdech = pasivní  nemá stále stejné složení  16% kyslíku, 79 % dusíku a vzácných plynů, 6% oxidu uhličitého Dechový objem: při klidném dýchání je objem cca 500- 600 ml  při námaze 1 -2 l Maximální množství vzduchu na jeden nádech nazýváme „ Vitální kapacita plic“ VKP  u žen asi 3200 ml, u mužů asi 4200 ml, trénovaní jedinci až 7000 ml Kyslíkatý dluh  při velké námaze nestačí množství vdechovaného kyslíku a v těle se vytváří kys.mléčná (při delším nedostatku kyslíku = tělo unavené) Onemocnění dýchacích cest  chřipka, zápal plic, TBC, zvýšený hlen ………..  bronchitida infekce z nosohltanu, která zachvátí průdušky  bronchopneumonie, zánět průdušek a přilehlé plicní tkáně Dbát  dýchaní nosem, ne ústy, bezprašné prostředí, chránit se před nákazami ze vzduchu  být v prostředí bohatém na kyslík provádět pohybovou činnost (alespoň rekreačně)  vyvarovat se pohybu u nemocného


Stránka 38



TRÁVICÍ SOUSTAVA funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin


Stránka 39

trávicí trubice se skládá z:  ústní dutina – hltan – jícen – žaludek – tenké střevo – tlusté střevo – trávicí žlázy – konečník – řitní otvor stěny trávicí trubice mají tyto části: 1. sliznice  funkce  vystýlá trávicí trubici, produkuje určité látky (žlázový epitel)  resorbuje určité látky (epitelové resorpční buňky)  žlázové buňky – roztroušeny v epitelu nebo se sdružují a schlipují do hlubších vrstev a tvoří trubičky nebo váčky – vznikají žlázy bez vývodu nebo žlázy s vnitřní sekrecí produkty žláz – sekrety, odpadní produkty – exkrety 2. podslizniční vazivo  řídké s cévními kmeny připojuje sliznici ke svalové vrstvě 3. svalová vrstva  tvořena hladkou svalovinou – výjimka začátek trávicí trubice (až po střední část jícnu) a dolní konec konečníku 2 vrstvy: - vnitřní – uspořádána kruhovitě - vnější – uspořádána podélně stahy vytváří peristaltické pohyby – potrava je jimi v trubici posouvána 4. vazivový obal  zevní povrch trávicí trubice vstřebávání (resorpce) – prostupování malých molekul skrze membrány střevních buněk do krve nebo lymfy

DUTINA ÚSTNÍ  ohraničena patrem, rty a tvářemi  spodinu tvoří jazyk připojený svaly k dolní čelisti

funkce Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 40

 příjem potravy, promísení se slinami, mechanické a chemické zpracování Zuby

 řezáky, špičáky, třenové zuby, 

   

stoličky stavba  korunka – vyčnívá z dásně  krček  kořeny zasazeny v čelisti v zubních jamkách, ke kosti připevněny vazivem – ozubicí – vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní povrch zubu: zubní sklovina vnitřek zubu – vyplněn dentinem – tvořen odontoblasty - uvnitř dentinu – dutinka dřeňová – vyplněná zubní dření = vazivová tkáň s nervy a cévami v oblasti kořene – dentin kryt zubním cementem

jamkou

děti – mléčný chrup – 20 zubů – chybí třenové (do 15 let nahrazen trvalým) dospělí – trvalý chrup – 32 zubů v polovině čelisti – 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky

Co ubližuje zubům  plak (zubní povlak) – obsahuje bakterie a organické kyseliny  zubní kámen – plak mineralizovaný vápenatými solemi  paradentóza – onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů  zubní kaz – mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny, ty spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu

prevence – důsledná hygiena Slinné žlázy  3 páry – příušní, podčelistní, podjazykové  složení slin – 99 % voda, 1 % soli + bílkoviny (hlavně mucin)  některé významné látky obsažené ve slinách Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 41

 mucin – vylučován v celém trávicím traktu, s vodou tvoří hlen – ochranná funkce  ptyalin – enzym amyláza – štěpí  - glykosidické vazby (škrob na maltózu)  lysozym – ničí bakterie, choroboplodné zárodky

Jazyk

 svalnatý orgán  účastní se tvorby řeči, obrací a posouvá potravu  kořen jazyka připojen k jazylce  na hřbetu a bocích jazyka se nachází chuťové pohárky HLTAN

 společná část dýchací a trávicí sou stavy  3 části 1. nosohltan 2. ústní část hltanu – kříží se dýchací a polykací cesty 3. hrtanová část – neúplně uzavřená hrtanovou příklopkou, která se při polykání sklání a brání vniknutí polykaného sousta do dýchací soustavy

JÍCEN

trubice – 32 cm dlouhá prochází mezihrudí přepážkou a bránicí, ústí do žaludku horní část – příčně pruhované svalstvo dolní část – hladké – vykonává peristaltické pohyby

Pohyb potravy  potrava žvýkána, míchána se slinami – vytvoří se sousto – polknuto do hltanu  proces polykání – hrtan se zvedne, hrtanová příklopka se uzavře, zastaví se dýchání – potrava putuje z hltanu do jícnu – peristaltické pohyby – do žaludku  pohyb potravy usnadňuje hlen vylučovaný sliznicí trávicí soustavy

ŽALUDEK  svalový vak, pojme 1 – 2 l potravy  v levé brániční klenbě  ve sliznici žaludku – četné žaludeční žlázky funkce

shromáždění a zadržení potravy a její promíchání s žaludeční šťávou – chemicky

se změní na tráveninu – po malých dávkách vypouštěna k dalšímu zpracování do tenkého střeva

Žaludeční šťáva  čirá, nažloutlá, silně kyselá tekutina (pH = 1)  produkt žaludečních žlázek – denně 1 – 2 l  složení: HCl, pepsinogen, hlen (mucin), voda, anorganické látky Kyselina chlorovodíková  vytváří silně kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 42

 usnadňuje trávení masa – vazivo bobtná, maso se rozpadá na jednotlivá vlákna  chrání některé vitamíny v potravě před znehodnocením (př. vitamín C)  ničí choroboplodné zárodky Pepsinogen  neúčinná forma pepsinu, v kyselém prostředí se mění na účinný pepsin  pepsin – enzym, který štěpí bílkoviny na jednodušší látky (jen určité vazby), sráží mléko  pozn. u kojenců sráží mléko chymosin Hlen  zásaditý, pokrývá v souvislé vrstvě sliznici  chrání před účinkem pepsinu + HCl Řízení vyměšování žaludeční šťávy  nervově i látkově  zahájeno reflexně – drážděním chuťového čidla a čidel ve stěně žaludku  trvá tak dlouho, dokud se vytváří gastrointestinální hormony – př. gastrin (vznikají ve sliznici žaludku a tenkého střeva dokud neopustí žaludek všechna trávenina) Plnění žaludku a jeho pohyby  tekutiny žaludkem protékají  při plnění hustší potravou – stěny ochablé  10 – 15 minut po jídle – stahy žaludeční svaloviny – peristaltika (příčné zaškrcování od česla až k vrátníku) – dochází k promíchání se žaludeční šťávou – vznik tráveniny (chymus)  za 3 – 4 hod stahy zesilují, vrátníkový svěrač ochabne – porce tráveniny vypuzeny do dvanáctníku  trávenina z cukrů zůstává v žaludku 2 hodiny, z bílkovin 4 hodiny, z tuků 6 hodin  rychlost vyprazdňování žaludku – přímo úměrná množství potravy TENKÉ STŘEVO 4 – 5 m dlouhé, 3 – 3,5 cm široké  Funkce  probíhá konečná fáze trávení – úplné rozštěpení živin na jednoduché látky a jejich vstřebávání sliznice – tvoří četné řasy, je pokryta drobnými výběžky – klky klky – obsahují pleteň krevních vlásečnic, mízní vlásečnici a snopečky hladkého svalstva vysoké 0,5 – 1,5 mm pokryté výstelkovými buňkami – zvětšují povrch sliznice až na 40 m2 při dráždění sliznice se smršťují a natahují mezi klky – jednoduché trubicovité žlázky střevní – produkují střevní šťávu v horní části střeva – buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony – sekretin a pankreozymin – podněcují slinivku břišní k produkci šťávy Části tenkého střeva 1. dvanáctník  25 – 30 cm, podkovovitě ohnutý, ústí zde žlučový vývod a vývod slinivky břišní 2. lačník 3. kyčelník Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 43

Slinivka břišní

podlouhlá žláza uložená v ohbí dvanáctníku skládá se z lalůčků – vyúsťují trubičkami do hlavního vývodu, mezi trubičkami – shluky drobných buněk – Langerhansovy ostrůvky – produkují inzulín šťávy slinivky břišní - první – obsahuje hydrogenuhličitan sodný - slouží k neutralizaci HCl z žaludku druhá – velký počet trávicích enzymů směs amyláz – štěpí škroby na jednoduché cukry  směs lipáz – rozkládají tuky

Játra    

největší žláza v těle – 1,5 kg v pravé brániční klenbě, pravý (větší) a levý (menší) lalok každý lalůček – složen z jaterních buněk seřazených do dvou řad v trámečky do štěrbiny mezi řady vyměšují buňky žluč – odtéká do jaterních žlučovodů – jaterní vývod (vystupuje z jater) – žlučovod – ústí do dvanáctníku  při ucpání žlučovodu – žluč se hromadí v krvi – vzniká žloutenka (žluté zbarvení kůže)  mezi jaterním vývodem a žlučovodem – spojka se žlučovým měchýřem – žlučníkem Onemocnění jater  hepatitida typu A - bolesti v břišní dutině, zvětšení jater, poruchy trávení, moč tmavě zbarvená od bilirubinu, zežloutnutí kůže, „nemoc špinavých rukou“  hepatitida typu B – podobný průběh, šíří se krví – „sérová hepatitida“  alkoholická hepatitida – nadměrné pití alkoholu, dochází k zánětu jaterních buněk, později zanikají, vytváří se nefunkční zjizvená tkáň – stádium cirhózy

Žlučník  7 – 10 cm dlouhý  leží na ploše jater  shromaždiště žluče, žluč se koncentruje – cholesterol se může vysrážet – vznikají kameny  játra – dvojí krevní přítok - vrátnicová žíla – přivádí krev z žaludku, střev a sleziny - jaterní tepna – zásobuje játra kyslíkem (vychází z aorty) cévy opřádají lalůčky a jejich vlásečnice vnikají mezi trámce jaterních buněk z jater odchází krev jaterní žilou do dolní duté žíly  žluč  žlutohnědá vazká tekutina, až 1 litr denně  obsahuje: voda, soli, žlučová barviva (bilirubin), soli žlučových kyselin a další látky soli žlučových kyselin - snižují povrchové napětí – rozptylují tuky na jemné kapénky – emulzi – usnadňuje působení trávicích enzymů tuků a jejich vstřebávání bilirubin – ve střevě odbourán bakteriemi – vzniká urobilinogen – způsobuje zabarvení stolice

Tlusté střevo ✥ 1,5 m dlouhé, 5 – 7 cm široké ✥ Stavba  slepé střevo – na jeho spodině – červovitý výběžek – apendix - vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník, esovitá klička, konečník


Stránka 44

✥ sliznice nemá klky, neprodukuje žádné enzymy, obsahuje žlázové buňky – produkují hlen ✥ střevo se plní za 4 – 8 hodin ✥ shromažďuje se zde nestrávené a nestravitelné zbytky, dochází ke vstřebávání solí a vody zahušťuje se obsah střeva ✥ probíhají zde kvasné a hnilobné procesy – vznikají plyny (metan, amoniak, sulfan, oxid uhličitý) – příčina plynatosti ✥ činností Escherichia coli – vytváří se vitamíny – B12, K – jsou vstřebávány tlustým střevem ✥ za 18 – 20 hodin po přijetí potravy – z nestrávených zbytků – stolice – zabarvená produkty rozpadu žlučových barviv ✥ vyprázdnění stolice z konečníku – reflexní děj – nahromaděním vzniká tlak v konečníku  defekační reflex proběhne pouze, pokud to vůlí povolíme  svalstvo konečníku se smrští – uvolní se vnitřní a vnější svěrač – konečník se vyprázdní vnitřní svěrač  hladký sval – nelze ovládat vůlí vnější svěrač  příčně pruhovaný – lze ovládat vůlí – lze zadržovat stolici Zácpa  vzniká při požívání potravy chudé na nestravitelné složky – buničinu a nedostatek vody Průjem  zrychlený průchod střevního obsahu, příčina: porucha trávení, požití potravin na které je střevo citlivé



VYLUČOVACÍ SOUSTAVA vylučování se děje ledvinami, plícemi, kůží, játry a trávicím ústrojím Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 45

odstraňuje odpadní produkty – exkrety LEDVINY  párový orgán, po stranách bederní páteře za pobřišnicí  12 cm dlouhé, 6 cm široké, 4 cm silné  obklopeny tukovým vazivem, na povrchu vazivové pouzdro  vnitřní okraj – zářez – ledvinová branka – vstupují a vystupují cévy a nervy, vystupuje močovod  základní stavební jednotka ledvin= Nefron (1 000 000 v každé ledvině)  ledviny mají velký přívod krve – za 1 minutu 20 – 25 % klidového minutového objemu  vznik primární moči (za 24 hodin – 170 – 200 l) ✥ v kanálcích dochází k těmto dějím: 1. vstřebává se část vody a s ní řada rozpuštěných látek (glukosa, aminokyseliny, minerální látky, některé vitamíny) 2. exkrece látek přijímaných do těla – př. léky (penicilín a jiná antibiotika), barviva - po vstřebání většiny vody vzniká definitivní moč, kterou sběrné kanálky odvádějí do ledvinných kalichů – ústí do ledvinové pánvičky – močovod – 30 cm dlouhý, 5 – 7 mm silný – močový měchýř – objem 500 – 700 ml moče

Řez ledvinou  

světlá kůra tmavá dřeň – je žíhaná – žíhání se sbíhá v ledvinové kalichy – ústí v ledvinové pánvičce

Vyprazdňování     

2 svěrače močové trubice – vnitřní s hladkou svalovinou a vnější s příčně pruhovanou svalovinou lze ovládat vůlí – pouze do objemu 700 ml močová trubice – ženy 3 – 5 cm dlouhá, muži 15 – 20 cm dlouhá denně vyloučíme 1 – 1,5 l moči ústředí reflexu močení – v křížové míše – jeho činnost podléhá řízení z vyšších oddílů nervové soustavy

ŘÍZENÍ ČINNOSTI LEDVIN  nervové i látkové  antidiuretický hormon (ADH) – produkován hypotalamem, ovlivňuje vstřebávání vody  aldosteron – produkován buňkami kůry nadledvin, ovlivňuje vstřebávání Na+ kationtů  renin – produkován ledvinami, reguluje přívod krve do glomerulů – mění se průsvit přívodní cévy Činnost ledvin – nezbytná pro život – udržují stálost vnitřního prostředí  porucha – za 3 – 5 dní nastává smrt Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 46

ONEMOCNĚNÍ Ledvinové kameny – tvořeny převážně šťavelanem vápenatým  souvisí s hladinou Ca v krvi (jeho množství zvyšují tyto faktory – příjem mléka, vitamín D, hyperfunkce příštitných tělísek)  prevence – dostatečný příjem tekutin Infekce a záněty – spojeny s jinými chorobami (spála, zánět nosohltanu)  napadá-li zánět glomeruly – v 30 % nastává chronické selhání ledvin

Chronické selhání ledvin 

léčba – dialýza (umělá ledvina), transplantace

Akutní (náhlé) selhání ledvin  

různé příčiny (požití jedu, ztráta krve) v některých případech lze léčbou obnovit normální funkci ledviny

MOČOVÝ MĚCHÝŘ  je to dutý tlustostěnný svalnatý orgán  leží v dolní části pánve, mezi kostmi stydkými a konečníkem na povrchu základny leží  u mužů = tenké střevo  u žen = děloha ledviny nepřetržitě dodávají moč do močového měchýře svalová vlákna se roztahují, dokud se zcela nenaplní M.M. začne-li měchýř klást odpor, cítíme potřebu moč vypustit moč odchází z těla močovou trubicí, která vystupuje z nejnižšího místa M.M., tento otvor je normálně uzavřen svěračem ( okrouhlý sval) při močení se svěrač uvolňuje a součastně stahuje stěny měchýře, aby se mohla moč vyloučit Složení vylučované moči  závisí na tom, které toxické látky tělo vytváří  zbarvení moče podmiňuje řada látek, které nejsou dostatečně identifikovány bilirubin a další), závisí na dietě, podávání léků a na přítomnosti nemocí.  pH moči za normálních okolností mezi 5,5 až 6,0, extrémně může dosáhnout až 4,0  vegetariánská strava hodnoty pH zvyšuje.  hodnoty nad 7,0 jsou obvykle spojené s kontaminací moče bakteriemi s ureázovou aktivitou.  co se nachází v moči se většinou nachází i v krvi ( liší se koncentrací)  zápach moči není vždy stejný ( vit. C, antibiotika, česnek, kofein………)  ledvinami prochází denně 1200 litrů krve a vytvoří asi 11 litrů filtrátu ( primární moč), téměř všechen filtrát se resorbuje a zbývá přibližně 1 litr moče, který odtéká močovody nepřetržitě z ledvin do močového měchýře. Ženy mají kratší močovou trubici než muži a to je důvodem pro časté močové infekce Muži mají v močové trubici prostatickou část, která věkem vytváří určité obtíže Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 47

(přerušované, bolestivé močení)



ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 48

 činnost orgánů a organismu v lidském těle je ovlivňována nervovou soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí  jsou umístěny na různých místech těla, ale funkčně tvoří soustavu řízenou mozkovým podvěskem = HYPOFÝZOU  žlázy, které vylučující látky přímo krve nazýváme = ENDOKRINNÍ  žlázy, které vylučují látky do svého okolí, nazýváme = EXOKRINNÍ (slinné žlázy …….) HORMONY působí již ve velmi malé koncentraci hladiny hormonů v krvi bývají extrémně nízké jsou to chem.poslové ovlivňují celkový metabolismus, srdeční činnost, růst, rozmnožování doba působení je několik minut až několik týdnů

POPIS ŽLÁZ S VNITŘNÍ M VYMĚŠOVÁNÍM MOZKOVÝ PODVĚSEK (hypofýza)  je uložen na spodině mozku, je to oválné tělísko dělící se na zadní a přední lalok  v předním laloku je tvořen nejdůležitější růstový hormon (SOMATOTROPIN), na kterém závisí růst těla = nadbytek způsobuje nadměrný růst GIGANTISMUS = při nedostatku vzniká NANISMUS  další hormon podporuje činnost štítné žlázy, nadledvin činnost pohlavních žláz  v zadním laloku se tvoří hormony ovlivňující hladké svalstvo cév, dělohy a látky snižující vyměšování moči ŠTÍTNÁ ŽLÁZA  dva laloky uloženy po obou stranách štítné chrupavky hrtanu  váha u dospělého člověka je asi 20 g  při nedostatku jódu v potravě dochází ke zvětšení Š.Ž. nazývané ENDEMICKÉ STRUMA (lid. VOLE)  známe dva typy poruchy Š.Ž.= sníženou a zvýšenou fci Snížená činnost  tělo funguje pomaleji, projevuje se únava, pocit chladu, snížená schopnost soustředit se, přibývání na váze, suché lámavé nehty, zácpa, bolesti křeče svalů, pomalý srdeční tep, potíže s otěhotněním, předčasný porod (u 20%) Zvýšení činnost  svalová slabost, padání vlasů, častější vyměšování, úbytek na váze, pocit přebytečné energie, pocit slabosti a vyčerpání, oči zarudlé, podrážděné, suché, oteklé, objevuje se tlak na oční nerv a očnici (vylézání očí z důlků)

PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA jsou to 4 malé útvary na zadní straně obou laloků Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 49

Š.Ž.o celkové hmotnosti asi 12 g její hormon řídí množství vápníku v krvi a v kostech při snížené činnosti klesá normální množství vápenatých solí obsažených v krvi= zvyšuje se nerv.dráždivost a dráždivost kosterního svalu = křeče BRZLÍK  v dětství se nachází pod Š.Ž.před průdušnicí  skládá se z 2 plochých laloků  jeho hormony mají vliv na růst kostry, svalstva a pohlavních orgánů a přeměnu cukrů  v době pohlavního dospívání zakrní a v dospělosti téměř vymizí

SLINIVKA BŘIŠNÍ  jedna z největších žláz těla, která vylučuje do dvanáctníku břišní slinu  leží v horní části břišní dutiny  v této žláze jsou také tzv.: LANGERHANSOVY OSTRŮVKY, které zaujímají 2-3% její hmotnosti  produkují INZULIN, který řídí hospodaření s cukry  nedostatek způsobuje CUKROVKU (diabetes melitus)  známe několik druhů cukrovky  stařecká= senilní,  juvenilní = postihuje mladé lidi,  těhotenská= většinou porodem mizí  těžká cukrovka se projevuje hubnutím, stálou žízní, hladem ale i přijímáním velkého množství potravin

NADLEDVINY  jsou umístěny nad ledvinami (kde sedí jako čepičky na vrcholu obou ledvin)  skládají se ze dvou odlišných částí  VNITŘNÍ DŘENĚ  VNĚJŠÍ KŮRY

Dřeň  vylučuje ADRENALIN a jemu příbuzný NORADRENALIN Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 50

 

jsou známy jako hormony „ útoku a útěku“ (připravují tělo na nadměrnou námahu, kontakt z nebezpečím, stresem, řešení složitého problému….) při dlouhodobém působení přetížení (psychickému i fyzickému) může dojít k vysokému krevnímu tlaku, celkovému vyčerpání, ale i cukrovky

Kůra  obaluje dřeň, vylučuje skupinu hormonů známých jako STEROIDY  reguluje vylučování soli ledvinami (při velké ztrátě solí ztrácí tělo vodu a dochází k srdečním potížím)  řídí zpětné vstřebávání sodíku Na a současně vylučování draslíku K v ledvinových kanálcích ŠIŠINKA  nepárová orgán, produkuje MELATONIN  v dětství brzdí vývoj pohlavních žláz  kontroluje cyklus bdění a spánku POHLAVNÍ ŽLÁZY  u mužů = ve varlatech jsou Leydigovy buňky produkují TESTOSTERON  ovlivňují růst a rozvoj muž.pohl.orgánů a sekundárních znaků  nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek

 u žen = ve vaječníkách je Graafův folikul produkuje ESTROGENY a ESTRADIOL

řídí menstruační cyklus a podmiňuje ženské sekundární znaky  při přeměny Graafova folikulu se uvolňují GESTAGENY A PROGESTERON působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G.folikulů (jestliže již došlo k oplození), ovlivňují buňky mléčných žláz




Stránka 51

POHLAVNÍ SOUSTAVA Pohlavní orgány muže     

pohlavní úd (PENIS) šourek varlata nadvarlata chámovody (a část močové trubice, semenovod)  měchýřkovité žlázy  prostata

PENIS      

centrální trubice (močová trubice) odtéká z ní moč a při pohlavním styku semeno. za normálních okolností visí ochable dolů délka 6 – 12 cm při sexuálním vzrušení se vzpřimuje mírně nahoru, tvrdne a jeho délka se pak pohybuje 10 – 20 cm nejcitlivější oblastí je žalud ( GLANS) oblast, kde se připojuje k dolní části břišní dutiny se nazývá kořen

PREDKOŽKA A ŽALUD  jemný žalud ( GLANS ) chrání kožní záhyb nazývaný předkožka (PRAEPUTIUM)  při zvětšování penisu během erekce se předkožka svléká dozadu, aby byl žalud vystaven dráždění (orgasmu)  produkují mazovou substanci nazývanou SMEGMA, která se musí odstraňovat pravidelně (umývat), protože při nashromáždění vytváří zapáchající sýrovitou nečistotu, která pak může způsobit bolest, zánět předkožky (BALANITIDU)  u některých kultur bylo toto právě důvodem k provádění obřízky (CIRCUMCISIO) VARLATA  délka dospělého muže délka 4 – 5 cm, šířka 2 – 3 cm  normální počet 2  vyvíjí se v nich a zrají SPERMIE, vývoj nazýváme SPERMATOGENEZE  mají oválný tvar  na zadní stranu každého varlete se připojuje menší struktura podélného tvaru nadvarle  dozrávají spermie (každá má všechny genetické informace muže)  obsahují buňky, které produkují mužský hormon TESTOSTERON, a ovlivňují tak znaky jako hluboký hlas, ochlupení a typické rozložení tuku  mají oddělené soubory buněk, proto když 1 funkce selže, druhá může pracovat normálně


Stránka 52

NADVARLE  skládá se z mikroskopicky tenkých kanálků, které shromažďují spermie vyprodukované varletem, funkční stav spermií je 40 dní CHÁMOVOD  je asi 40 cm dlouhý vývod nadvarlete  prochází od nadvarlete šourkem a tříselním kanálem do břišní dutiny, pak se stočí do pánve a ústí v oblasti prostaty pod močovým měchýřem do močové trubice. MECHÝRKOVITÉ ZLÁZY a PROSTATA  obohacují hlenovitý sekret nadvarlete o další důležité látky  tekutina, která po smísení vzniká je semeno (EJAKULÁT)  k vypuzování mimo tělo může docházet i samovolně, obvykle ve spánku (POLUCE) EJAKULACE  spermie putují chámovody, dvěma trubicemi spojujícími varle i nadvarle s močovou trubicí (URETHROU) v předstojné žláze do jejího rozšířeného konce – tam přibírají sekrety (semenná tekutina) a stimulují schopnost spontánního pohybu (MOTILITU), schopnost přežít ve vaginálním sekretu  při ejakulaci se sérií svalových stahů vypudí ejakulát z nadvarlete do močové trubice a pak ven.  při ejakulaci do ženské pochvy, se spermie pohybují co nejrychleji krčkem dělohy a pokračují do vejcovodů (je-li tam vajíčko, dojde k oplození) SPERMIE  funkce oplodnění ženského vajíčka  je dlouhá asi 0,05 mm (tvar pulec)  tvoří množství chem.látek a genetických materiálů  chromozomy přenášejí genetickou kopii otce a určují rodičovské dědičné znaky dítěte Složení  Hlavička (AKROZOM )  obsahuje spec. Enzymy, umožňující proniknout do vajíčka a oplodnit.  Střední část  obsahuje MITOCHONDRIE- je zdrojem životně důležité energie (cesta za vajíčkem)  Bičík  posouvá švihem asi 3 – 3,15 mm za 1 minutu Tvorba spermii  teplota asi o 3 stupně nižší než je teplota těla, proto se tvoří uvnitř šourku kde okolní tkáň pomáhá regulovat teplotu varlat v šourku jejich zdviháním nahoru v chladu a bohatým zásobením krevních cév, jež rozptylují teplo  za měsíc 10 – 30 BILIONU v semenotvorných kanálcích varlat---pak nadvarle kde je skladovací a vývojová oblast 60 – 72 HODIN plná zralost  nadvarle se, ale může vyprázdnit 3 – 4 ejakulacemi za 12 hodin a potřebuje 2 dny k naplnění  nedojde-li k ejakulaci, spermie se rozkládají a vstřebávají (reabsorbují)


Stránka 53

Moč  močová trubice spojuje močový měchýř (uskladňuje moč) s otvorem na vrcholu penisu  prstenec svaloviny při výstupu z močové trubice z měchýře zadržuje nashromážděnou moč (je ovládáno vědomím)

Pohlavní orgány ženy    

vaječníky vejcovody děloha pochva

Vaječníky 

jsou uloženy ve spodní části dutiny břišní a mají přibližně velikost vlašského ořechu

Funkce  produkovat zralá vajíčka  syntetizovat a uvolňovat pohlavní hormony Vejcovody  připomínají svým tvarem prohnutou nálevku s roztřepeným okrajem, která je přiložena k vajíčku a ústí do dělohy. Funkce  zachytit vajíčko uvolněné ze zralého Graafova folikulu vaječníku a transportovat vajíčko do dělohy.  dochází zde k oplození vajíčka Děloha  dutý silnostěnný orgán tvaru komolého kužele, tvořený převážně hladkou svalovinou  dochází zde k zachycení rozrýhovaného vajíčka (popř. rozrýhovaných vajíček) s k jeho vývoji v zárodek – EMBRYO a dále v PLOD.  dělí se na dvě části  Tělo (CORPUS)  Krček ( CERVIX ) - má válcovitý tvar a jeho dolní část vyčnívá do dělohy, je dlouhý asi 12,5 cm a hladce přechází směrem nahoru do dělohy, směrem dolů do vagíny Pochva  je rovněž svalnatá trubice spojující děložní dutinu se zevními pohl. orgány  je to dlouhý kanál 7 – 9 cm  vchod do pochvy je před prvním pohl. stykem téměř uzavřen slizniční řasou (panenská blána zvaná HYMEN ) - řecký bůh svatby  ohraničují tzv. zevní pohl.orgány tvořené velkými a malými stydkými pysky, vestibulárními žlázami a topořivými tkáněmi po obou stranách poševního vchodu (klitoris- poštěváček, topořivé tělísko)


Stránka 54

CLITORIS



poštěváček se svou stavbou podobá penisu, tak že stříška pysků odpovídá jeho předkožce  malý provazec pojivové tkáně se nazývá uzdička  je mimořádně citlivý  je to orgán sexuálního vzrušení, při jeho vzrušení se jeho houbovitá tkáň překrví a ztopoří, při tření ztopořeného klitorisu penisem nebo jiným způsobem vedou obyčejně k orgasmu. Funkce  během sex. vzrušení se genitálie především malé stydké pysky + dolní část pochvy, překrví a množství poševního ( vaginálního )sekretu vzroste.  během orgasmu se svaly pánve, včetně těch, které obklopují pochvu, nevědomě stáhnou.  jestliže je žena během styku nervózní, svaly obklopující pochvu se stáhnou a způsobí stažení, křeč (SPASMUS), čímž se stane pochva úzká a styk velice bolestivý. Vývoj vajíček  nazývá se OOGENEZE, které se vyvíjejí ze zákl. buněk tvz. OOCYTŮ  již při narození ženy obsahují oba vaječníky přibližně 400 000 zárodků vajíček.

ROZMNOŽOVANÍ Menstruační cyklus  délka 28 dní  fáze 1. menstruační fáze = trvá 4 dny (krvácení)  fáze 2. proliferační (růstové) fáze = od 5 – do 12 dne, dochází ke zrání Graafova folikulu (vyvíjí se vajíčko), roste děložní sliznice  fáze 3. sekreční (vylučovací) fáze = trvá od 13 – 27 dne cyklu = mezi 12 až 14 dnem, dochází k uvolnění vajíčka z folikulu (ovulace) = ve vaječníku vzniká žluté tělísko a sliznice dělohy je připravena přijmout oplozené vajíčko = pokud nedojde k oplození vajíčka, žluté tělísko postupně zaniká a děložní sliznice se snižuje = mezi 24 – 27 dnem se rozpadá Pohlavní styk (koitus)  zavedení ztopořeného pyje do pochvy  při erekci jsou spermie vstříknuty do pochvy a bičíkovitým pohybem směřují do dělohy Oplození  ženské vajíčko je vypuzeno z Graafova folikulu do dutiny břišní, je zachyceno okrajem vejcovodu a posunováno (pohybem řasinkovitým epitelem) k děloze  spermie po vstříknutí do pochvy se pomocí bičíku pohybují směrem do dělohy  ve vejcovodu dochází k proniknutí spermie do vajíčka a nastává rýhování za neustálého pohybu směrem k děloze (4 – 8 dní), pak dojde k uhnízdění v děloze (NIDACE)  začne se vyvíjet zvláštní orgán vyživující plod tzv.plodový koláč čili PLACENTA Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 55

Placenta  zajišťuje výměnu látek mezi plodem a matkou od 3 měsíce těhotenství  zastupuje u plodu činnost trávicího, vylučovacího a dýchacího ústrojí Embryo = plod  nabývá ke konci 2 měsíce lidskou podobu (končetiny, hlava, oči), je dlouhý asi 3,5 – 4 cm  na konci 3 měsíce lze rozlišit prsty  v 5 měsíci začínají růst vlasy  v 8 měsíci se začíná ukládat v podkoží plodu tuk  na konci 9 měsíce těhotenství měří plod zhruba 50 cm a 3,5 kg  těhotenství 9 měsíců = 10 lunárních měsíců (1 lunární měsíc = 28 dní) Vliv těhotenství na matku  nervový systém matky, změny fce.žaludku, střev, zvracení, jiná chuť k jídlu  zvětšuje se srdce (zvýšené nároky)  mění se dýchání v kostální (žeberní)  možnost zvýšené pigmentace (zevní rodidla, prsní bradavky, chloasma)  zvětšení prsou  jiné držení těla (přizpůsobené zvětšení obsahu dutiny břišní)  změny hormonálního systému (progesteron = rozvoj a udržení těhotenství ) Porod  skládá se ze 4 fází a) fáze přípravná  příprava pohlavního aparátu a celého organismu na porod b) 1. doba porodní  systematické stahy svalstva dělohy, díky působení OXYTOCINU  stahy se zkracují a trvání je delší  otevře se děložní hrdlo a pukne blána plodového vaku c) 2. doba porodní  odtok plodové vody, otevírání porodních cest, plod se posouvá k zevním rodidlům, mohutné stahy děložního svalstva a břišních svalů vypudí plod ven d) 3. doba porodní  poslední děložní stahy svalstva odloupne placentu a vypudí jí z organismu, svalstvo dělohy zůstává dál v silné kontrakci, stlačují se cévy a tím brání silnému krvácení po odloučení placenty Šestinedělí přibližně 6 týdnů trvá návrat organismu po porodu do stavu před těhotenstvím zmenšuje se děloha i pochva, vyrovnává se kůže břicha obnova je rychlejší je-li podporována správnou výživou a popřípadě cvičením Prsní žlázy  růst prsů (ze 150 g na 400 -900 g)  jsou největší kožní žlázou v těle  u žen v období puberty vlivem vaječníkových hormonů narůstají ESTROGENY = podporují růst vývodů mléčné žlázy PROGESTERON = stimulují růst žlázové tkáně Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 56

Produkce mléka  vyvolává hormon PROLAKTIN (na konci těhotenství a po porodu)  nejdříve je produkuje mlezivo (KOLOSTRUM) od 2 dne po porodu mléko  vystřikování mléka vzniká stahem vývodu mléčné žlázy, ovlivňující hormonem OXYTOCINEM




Stránka 57

2. ročník. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 0

Recommend Documents