JůNÁČKOVů ůKůDEMIE MÚZICKÝCH UM NÍ V BRN Hudební fakulta Katedra zp vu Zp v
Mozarteum Salzburg Diplomová práce
Autor práce: BcA. Karolína Žmolíková Dis. Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Oponent práce: PhDr. Alena Borková
Brno 2016
Bibliografický záznam ŽMOLÍKOVÁ, Karolína. Mozarteum Salzburg [Mozarteum Salzburg]. Brno: Janáčkova akademie múzických um ní v Brn , Hudební fakulta, Katedra zp vu, 2016. 38 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.
Anotace Diplomová práce Mozarteum Salzburg pojednává o studiu na této známé univerzit s dlouholetou tradicí. Dále o jejích nejznám jších absolventech, historii m sta, ve kterém škola sídlí, ale také o známých hudebních slavnostech, které jsou v Salzubrgu každým rokem po ádány. Píše se v ní také o dvou budovách se stejným názvem Mozarteum, které se nachází v České republice, a na záv r je za azen rozhovor s univerzitní profesorkou ůud Kjellaug Tesaker, která na škole vyučuje zp v. Cílem této diplomové práce je seznámit čtená e s historií této slavné univerzity a Mozartova rodného m sta a p iblížit mu b h školy s odkazem na vlastní zážitky a zkušenosti.
Annotation The thesis Mozarteum Salzburg deals with studies at this well-known university with a long tradition. Furthermore, about their most popular graduates, the history of the city where the school is situated, and about famous musical celebrations which are held in Salzburg every year. In my thesis, I also mentioned two other buildings of the same name Mozarteum located in the Czech Republic. In conclusion, I placed an interview with the university professor Mrs. Aud Kjellaug Tesaker who is the teacher of singing classes. The target of my thesis is to introduce to my readers the history of this famous university and Mozart´s hometown, and to show them the school performance with reference to my own experience.
Klíčová slova Wolfgang Amadeus Mozart, Salzburg, Mozarteum, Aud Kjellaug Tesaker, škola, zp v, hudební slavnosti
Keywords Wolfgang Amadeus Mozart, Salzburg, Mozarteum, Aud Kjellaug Tesaker, school, singing, music festival
Prohlášení Prohlašuji, že p edložená práce je mým p vodním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatn . Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem p i zpracování čerpala, v práci ádn cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Brno, dne 13. kv tna 2016
Karolína Žmolíková
Pod kování Na tomto míst
bych ráda pod kovala p edevším paní Mgr. Jan
Michálkové
Slimáčkové, Ph.D., se kterou jsem práci mohla kdykoli konzultovat a která mi p edala mnoho užitečných rad a informací. Dále také univerzitní profesroce Aud Kjellaug Tesaker, která mi ochotn poskytla rozhovor do mé diplomové práce a obohatila ji tak o své názory a zkušenosti z této školy.
Obsah P EDMLUVů ...................................................................................................................................... 1 1.
O M ST SůLZBURG ................................................................................................................ 2 1.1 PůM TIHODNOSTI M STů ............................................................................................... 4
2.
O ŠKOLE V SALZBURGU……………………………………………………………………... 7 2.1 ŠKOLNÍ BUDOVY...................................................................................................... .......................7 2.2 HISTORIE ŠKOLY…………………………………………………………………………………..8 2.3 PEDůGOGOVÉ………………………………………………………………………………….......9 2.4 STUDENTI ů STUDIUM……………………………………………………………………………9 2.5 DůLŠÍ VYSOKÉ ŠKOLY V SůLZBURGU………………………………………………………10 2.6 P VECKÉ ODD LENÍ...…...……………………………………………………………………...11
3. 4. 5. 6. 7.
ZNÁMÍ ABSOLVENTI MOZARTEA………………………………………………………....13 MOZARTEUM ANEB STEJNÝ NÁZEV, ALE JINÉ BUDOVY……………………………17 O ŽIVOT WOLFGůNGů ůMůDEů MOZůRTů………………………………………….1ř SALZBURSKÉ HUDEBNÍ SLAVNOSTI……………………………………………………...25 UNIVERZITNÍ PROFESORKA AUD KJELLAUG TESAKER - ŽIVOTOPIS……………27 7.1 ROZHOVOR S UNIVERZITNÍ PROFESORKOU ůUD KJELLůUG TESůKER………………27
Ř. JÁ ů M J ROK V SůLZBURGU………………………………………………………………..32 ZÁV R………………………………………………………………………………………………..36 POUŽITÉ INFORMůČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 37 SEZNůM P ÍLOH ............................................................................................................................ 38 P ÍLOHY ........................................................................................................................................... 39
P edmluva
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala Mozarteum v Salzburgu, a to ze dvou d vod . Tím nejpádn jším byl ten, že jsem zde v loňském akademickém roce 2014/2015 studovala a studií na této slavné univerzit si velice vážím. Za druhé proto, že je to škola s dlouholetou tradicí, na které, p edevším díky odkazu W. ů. Mozarta a vysoké prestiži, studují lidé z celého sv ta. Na Mozarteu jsem m la možnost studovat v rámci projektu Erasmus, do kterého jsem se p ihlásila a po zaslání nahrávky a p ihlášky byla vybrána ke studiu na této škole. Cílem mé práce bude p iblížit školu zájemc m o tuto diplomovou práci, p ípadn potencionálním budoucím student m této univerzity.
1
1. O m st Salzburg ůč není m sto Salzburg p íliš veliké, i tak je s 150 000 obyvateli čtvrtým nejv tším m stem v Rakousku, a to hned za Vídní, Štýrským Hradcem a Lincem. Celé Rakousko se skládá z devíti spolkových zemí a práv Salzbursko s hlavním m stem Salzburg je jednou z nich. Když nahlédneme do rané historie m sta, zjistíme, že po jednom ze t í salzburských kopc , dnes nazývaném Mnišská hora (Mönchsberg), se procházeli již sta í ímané. Ti dali m stu jméno Juvavum, tedy sídlo boha nebes. Dodnes v Salzburgu probíhají archeologické výzkumy a je dokázáno, že zde toto m sto, které tehdy čelilo nájezd m Kelt , opravdu stálo. Z jedné strany bylo chrán no horou, z druhé ekou Salzach, které se česky íká Salice, ale dnes už se tento název p íliš nepoužívá, a t etí strana byla opevn ná. O pár let pozd ji bylo m sto také povýšeno do stavu tzv. municipia, což znamenalo, že se pod izovalo
ímu a bylo ochotno brát na sebe
b emena odtud vyžadovaná; spadala sem nap íklad povinnost vojenské služby. Po vypuknutí markomanských válek roku 166 však bylo m sto roku 170 zničeno. P ibližn roku 6ř6 založil v této části Rakouska svatý Rupert první k esťanský klášter, jenž se pozd ji stal arcibiskupským sídlem, k čemuž se ješt vrátím. Název Salzburg pochází z osmého století. My ho do češtiny p ekládáme jako Solnohrad. M sto tento název získalo kv li t žb soli, díky níž bylo velice bohaté a profitovali z ní všichni zdejší arcibiskupové. S l se zde t ží ostatn i dnes, takže je název m sta stále aktuální. Poprvé je doložen v roce 755 a jen o n kolik let d íve, tedy roku 739 bylo ve m st založeno salzburské biskupství. Roku 774 pak byla postavena a biskupem Virgilem také vysv cena první salzburská katedrála. Ješt v témže století, roku 7řŘ, byla prvním st edov kým ímským císa em Karlem Velikým místní diecéze povýšena na arcibiskupství. Stejn
jako nap íkald České či Italské království, i m sto Salzburg v období
vrcholného st edov ku pat ilo k Východofrancké
íši, která byla pozd ji
p ejmenována na Svatou íši ímskou. V tomto období byla také postavena pevnost Hohensalzburg, která dodnes ční nad m stem a jejíž stavba započala již koncem jedenáctého století. Roku 1167 bylo m sto po zásahu hrab te z Plainu tak ka zničeno a ve 14. století propukla v Salzburgu morová epidemie, která p ipravila o život skoro t etinu obyvatelstva.
2
Jednou z nejvýznamn jších osobností historie Salzburgu, byl arcibiskup Paris Lodron, který tuto funkci zastával v období t icetileté války, a který se zasloužil o udržení samostatnosti knížectví v této t žké dob . Na počátku 17. století p ichází z Itálie do Salzburgu, jako i do dalších m st po celé Evrop , nový styl, který se prosadil ve všech um leckých odv tvích od architekrury p es hudbu, výtvarné um ní až po styl života. Bylo to baroko, které se snažilo o vyjád ení emotivity, cit , ale také pohybu a dynamičnosti. Také toto m sto bylo barokem velice ovlivn no, prob hla zde takzvaná barokizace a styl se odtud rozší il i dále na sever. Vznikla v té dob nap íklad barokní podoba místní katedrály, která do té doby hned osmkrát vyho ela, dále to byl zámek Leopoldskron, který nechal mezi lety 1736 – 1738 postavit arcibiskup Firmiano a který si roku 1ř1Ř koupil divadelní režisér Max Reinhardt, nebo zámek Mirabell, který si za dobu své slávy prošel hned n kolika styly. Práv o barokní p estavbu m sta se zasloužil Wolf Dietrich von Raitenau, což byl ve své dob , tedy na p elomu 16. a 17. století, jeden z nejvlivn jších salzburských arcibiskup . Jeho osud však nedopadl v bec dob e. Bavorští vládci ho p iravili o kontrolu nad solnými doly, o moc a nakonec ho nechali uv znit v místním žalá i, kde také zem el. Koncem 1Ř. a počátkem 1ř. století byl Salzburg centrem osvícenství, kdy do m sta p ijížd li nejr zn jší um lci a v dci a také bylo reformováno školství, a to podle rakouského vzoru. Je velice zajímavé, že Salzburg se stal samostatnou rakouskou korunní zemí až roku 1850, do té doby byl od roku 1803 sjednocen s Freisingem a Pasovem (Passau) pod vládou toskánského velkovévody Ferdinanda III. Roku 1Ř05 bylo m sto sjednoceno s m stem Berchtesgaden, které je dnes součástí N mecka, a to v rámci rakouského císa ství a mezi lety 1Ř10 - 1Ř16 bylo p ipojeno k Bavorsku. Naposledy bylo spravováno z Lince, což se, jak jsem již zmínila, roku 1Ř50 zm nilo. Salzburg se nachází jen necelou hodinu jízdy od m sta Berchtesgaden v N mecku, nad kterým si v horách nechal ůdolf Hitler postavit své Orlí hnízdo. ů ani Salzburg nez stal b hem druhé sv tové války beze škod. Po celkem patnácti bombových útocích amerického letectva bylo zničeno nebo poškozeno až 46 procent m stské zástavby. Mimo jiné byla náletem zasažena také část Mozartova domu. Po skončení války bylo Salzbursko první spolková zem , která se vyslovila pro obnovení Rakouské republiky.
3
Roku 1997 bylo salzburské Staré M sto zahrnuto mezi památky sv tového kulturního d dictví chrán né mezinárodní organizací UNESCO.
1.1 Pam tihodnosti m sta ůč v Salzburgu najdeme opravdu nespočet krásných kostel , slavný dóm, pevnost a další r zná historická zákoutí, když jsem p emýšlela, která z t ch mnoha památek m vlastn nejvíc uchvacuje, nikdy jsem si nedokázala odpov d t. ů pak jsem došla k názoru, že Salzburg není nap íklad jako Praha, na které se nám m že nejvíc líbit Pražský hrad nebo Karl v most. Salzburg je m sto, které je krásné a svým zp sobem dokonalé jako celek, ze kterého nem že vypadnout ani jeden článek, ale zároveň nelze ani jeden článek vnímat jako ten nejúžasn jší. Tak p sobí Salzburg na m . Nyní bych se ráda podrobn ji zastavila u památek, ať už t ch starších, nebo t ch, které nám p ineslo 20. století. ímskokatolická katedrála svatého Ruperta a Virgila Katedrála pat í do období raného baroka a jist ji sm le m žeme za adit mezi nejvýrazn jší a nejkrásn jší památky m sta. N kolikrát byla zničena ohn m a pokaždé, když byla znovu obnovena, sílila na velikosti i na kráse. První katedrálu nechal v Salzburgu postavit roku 767 tehdejší biskup Virgil a roku 774 byla poprvé vysv cena na chrám svatého Ruperta a Virgila. Ve dvanáctém století, roku 1167, poprvé vyho ela a, když byla o rok pozd ji znovu obnovena, byla mnohem v tší, majestátn jší a krásn jší. Její dnešní podoba pochází z počátku 17. století a slavnost vysv cena byla dne 25. zá í 162Ř. Její výstavby se na popud arcibiskupa Marka Sittikuse ujal italský stavitel a architekt Santino Solari. Ten dal budov barokní vzhled a prvky staré ímské architektury a nechal tak vzniknout prvnímu ran baroknímu chrámu na severní stran ůlp. P i bombardování m sta za druhé sv tové války byla zničena kopule katedrály a také její oltá . Vše však bylo opraveno a dnes se m žeme op t kochat jejím p vodním vzez ením. Na pr čelí katedrály jsou umíst ny čty i veliké sochy mužských postav. Jsou jimi apoštolové Petr a Pavel, z nichž jeden v ruce t ímá klíč a druhý meč, dále dva zemští patroni Rupert a Virgil. První má v ruce sud se solí a druhý model katedrály. V chrámu m žeme obdivovat nádherné barokní varhany, které st eží op t svatí patroni Rupert a Virgil a také
4
baculatí andílci, kte í hrají na r zné hudební nástroje. Tyto varhany však nejsou jedinými, které m žeme v katedrále najít, dohromady zde totiž m že hrát hned p t varhaník , každý na jeden nástroj. Velice často jsou zde po ádány koncerty, které jsou hojn navšt vované. ů když je plno, vejde se do chrámu na 10.000 lidí. Zámek Mirabell a jeho zahrady O zámku Mirabell jsem se ve své diplomové práci již zmínila. Nachází se nedaleko univerzity Mozarteum a je to p ekrásná budova postavená v neoklasicistním stylu, kterou nechal roku 1606 vystav t kníže a tehdejší salzburský biskup Wolf Dietrich z Raitenau pro Salome ůltovou, která byla jeho družkou a m la s ním patnáct d tí. Roku 1612 však byl Dietrich sesazen ze své funkce a uv zn n. Zámek byl poté novým majitelem p estav n v neobarokním stylu a bylo mu dáno jméno Mirabell, což v italském p ekladu znamená úžasný, krásný, obdivuhodný. Vzhledem k tomu, že k elektrifikaci zámku došlo až na počátku 20. století a do té doby se svítilo pouze svíčkami, bylo vyho ení objekt tak ka na denním po ádku. Bohužel tato smutná událost potkala i zámek Mirabell. Roku 1818 musel být po požáru op t dostav n a, protože už byla doba zase o n co dál, tentokrát to bylo ve stylu klasicistním. V této podob se dochoval až do dnešních dn . V 1ř. století zde n jaký čas bydlel korunní princ Ludvík I. Bavorský, který byl v té dob místodržící tehdejšího salzburského vévodství. Dnes zámek obývaný není, je zde ú ad a v malé, ale krásné barokní kapli se sem tam konají koncerty. K zámku také samoz ejm
neodmyslyteln
pat í
p ekrásné zahrady, kreré jsou koncipovány ve stylu francouzského parku. Stejn jako celé m sto Salzburg je od roku 1řř6 i zámek Mirabell se svými zahradami zapsán na seznamu památek UNESCO. Domy Wolfganga Amadea Mozarta Jak se pozd ji dočtete v jeho životopise, Wofgang Amadeus Mozart se narodil v Obilné uličcce ĚGetreidegasseě ř. Žil zde sedmnáct let svého života a jeho rodina hned dvacet šest až do doby, kdy se v Salzburgu p est hovala na jiné místo. Tehdejší majitel domu se jmenoval Johann Lorenz Hagenauer a byl ve m st znám jako obchodník s potravinami a lah dkami. Mozartovi, kte í v jeho dom bydleli ve t etím pat e, byli jeho velkými p áteli a pan Hagenauer byl současn i jejich mecenášem. Mozartovo muzeum bylo v tomto dom otev eno již v roce 1ŘŘ0 a od té doby se neustále p estavuje a rozši uje. Pat í totiž k nejnavšt vovan jším památkám
5
v Salzburgu a denn jím projdou stovky turist , kte í zde mohou vid t nap íklad Mozartovy housle, na které skladatel hrál jako malý kluk, pramínek jeho vlas nebo knoflíky z kabátu. Druhý Mozart v d m, který je nazýván Mozartova rezidence, se nachází na Makartplatz a Mozart zde pobýval mezi lety 1773 – 1780. První zmínka o tomto dom pochází z roku 1617 a p vodn se jednalo o dva samostatné domy, z nichž byl posléze vytvo en jeden velký objekt. Mozart v tomto dom žil od svých sedmi let a za t ch sedm let, která v tomto dom pobýval, zde složil opravdu mnoho skladeb. Začal komponovat nap íklad operu Zahradnice z lásky ĚLa finta giardinieraě nebo operu Idomeneo. Pevnost Hohensalzburg ůč je Hohensalzburg pevnost, která byla vystav na v jedenáctém století, je také nazýváná Horní zámek Salzburg, tedy jako synoymum k zámku Mirabell, který je zase n kdy nazýván jako Dolní zámek Salzburg. Svou délkou 250 metr se adí k nejrozlehlejším hrad m v Evrop a je odsud opravdu p ekrásný výhled na celé m sto a p ilehlé okolí. Na p elomu 15. a 16. století pevnost sloužila jako bezpečné a nedobytné místo pro tehdejší arcibiskupy, kte í se sem uchylovali v pr b hu selských povstání anebo Uherské války. Za svou dlouhou historii pevnost sloužila jako v zení, rezidenční sídlo knížat a arcibiskup i jako kasárna. Dnes je z hradu pouze muzeum a pat í k nejnavšt vovan jším salzburským památkám. Každoročn je zde provád na Letní salzburská akademie, na které se sjížd jí um lci všech obor z celého sv ta. Muzeum moderního um ní Krom historických staveb m žeme v Salzburgu najít i stavby moderní, které pocházejí z 20. i 21. století. Muzeum moderního um ní na Mnišské ho e (Mönchsberg) nad Salzburgem je futuristická stavba ze skla a betonu, která tvo í protiklad k pevnosti, která se nachází na druhé stran kopce. Po ádají se zde výstavy výtvarných d l 20. a 21. století. Tato budova však není jedinou, ve které si v Salzburgu lze prohlédnout n co z moderního um ní. Další se nachází v samém srdci historické centra a nazývá se Rupertinum. Zde se po ádají výstavy, které se zam ují p edevším na grafiku a fotografii.
6
2. O škole v Salzburgu Univerzita Mozarteum, nebo takzvané Nové Mozarteum (Neues Mozarteum), se nachází na dob e situovaném míst v centru Salzburgu. Jednou částí zasahuje do krásných zahrad zámku Mirabell a tou druhou do ulice Dreifaltigkeitsstrasse. Její p esná adresa je Mirabellplatz 1. Název Mozarteum je samoz ejm odvozen od jména slavného salzburského rodáka, skladatele W. A. Mozarta, na jehož odkaz se univerzita ráda a často zam uje a čerpá z mozartovské tradice m sta. Jedná se o velice prestižní vysokou školu, do které se sjížd jí studenti z celého sv ta, aby se zde mohli zdokonalovat hned ve čty iceti hudebních, či jiných um leckých odv tvích. Škola student m nabízí koncertování, a to nejen v Salzburgu, ale i po celém Rakousku či v zahraničí. Dále operní, taneční či jiná p edstavení, která jsou po ádána b hem celého roku, nebo vým nné pobyty či stáže po celém sv t . Také na škole probíhají nejr zn jší kurzy, a to jak v pr b hu akademického roku, tak také o prázdninách. To jsou takzvané letní kurzy (Internationale Sommerakademie Mozarteumě které škola po ádá. Týkají se všech obor a každoročn se do Salzburgu sjede na tisíc student , kte í dochází k vynikajícím lektor m, kte í jim p edávají své zkušenosti ze sv ta um ní. Každý t etí až čtvrtý rok také škola organizuje mezinárodn
proslulou sout ž
ĚInternationaler Mozartwettbewerbě, na kterou se vždy p ihlásí hudebníci a zp váci z celého sv ta a za účasti mezinárodní poroty sout ží o prvenství. Pro vít ze je to takový odrazový m stek ke sv tové karié e.
2.1 Školní budovy Mozarteum se skládá hned z deseti budov, z nichž hlavní je velice moderní a pom rn nová stavba pocházející z roku 2006. Její oficiální název je Universität Mozarteum Salzburg, ale ve zkratce a mezi studenty se jí íká jen ''UNI''. P vodní budova, která na stejném míst stála p edtím, musela být stržena. Byl zde totiž prokázán určitý výskyt radioaktivity a n kolik profesor
z Mozartea v krátkém
časovém úseku zem elo na rakovinu. V této budov se vyučují skoro všechny obory dirigování, skladba, hudební teorie, klávesové, dechové a smyčcové nástroje - a je 7
tady rovn ž odd lení hudebního divadla. Také zde m žeme najít n kolik multifunkčních sál , ve kterých lze provád t koncerty, operní p edstavení, ale i další produkce. Tím prvním je Solitär, což je, stejn jako celé Nové Mozarteum, moderní prostora s kapacitou asi t i sta míst a s výhledem na Mnišský vrch a historickou část Salzburgu. Užívá se p edevším pro po ádání koncert . Je to vlastn samostatn stojící budova, která se nachází p ed samotným Mozarteem. Dále je zde komorní sál ĚKammersaalě, který je užíván ke stejným účel m, jen je menší, vejde se sem asi na sedmdesát posluchač . Tím posledním je velký sál ĚGrossessaalě, který se, stejn jako ten malý, nachází v p ízemí budovy a jsou zde uvád ny p edevším veliké produkce operního studia. Diváci mohou sed t buď po stranách sálu, nebo je sezení azeno klasicky, jako v divadle, tedy sedadla za sebou. Druhou budovou Mozartea je takzvané Staré Mozarteum Ěůltes Mozarteumě, což je d m v ulici Schwarzstrasse 24, ve kterém se vyučuje pouze zp v a také hudební divadlo. O té se podrobn ji zmíním v podkapitole P vecké odd lení. Dále je to zámek Frohnburg, který se nachází na samém okraji Salzburgu v krásné zahrad a ve kterém se vyučuje p edevším stará hudba. V barokním sále jsou tam po ádány koncerty a univerzitní profesor Josef Wallnig tam vede své hodiny interpretace p edevším árií z Mozartových oper. Další ze zajímavých budov, která pod Mozarteum v Salzbrgu také spadá, je Universität Mozarteum – Standort Innsbruck, tedy Univerzita Mozarteum – místem v Innsbrucku. Jedná se o nepom rn menší školu s počtem asi dv st student . Tato univerzita byla založena roku 1řŘ1 a zam uje se p edevším na vzd lávání budoucích hudebních pedagog . Od roku 1řŘ6 se zde vyučuje také instrumentální hudba. V neposlední ad bych ráda zmínila také Orff-Institut, který byl roku 1ř61 založen práv n meckým hudebním skladatelem Carl Orffem. Vzhledem k tomu, že se Orff zajímal p edevším o expresivní a moderní hudbu, i tento institut se zam uje na nové hudební vlivy a inovace, ale také na tanec. 2.2 Historie školy Nyní se p eneseme do historie Mozartea. Ta sahá do 1ř. století, p esn ji do roku 1Ř41, kdy byla škola založena. Stalo se tak padesát let po smrti W. A. Mozarta. V té dob bylo Mozarteum jen hudební školou na velmi nízké úrovni. Zprvu byla určena 8
pro výchovu hudebník , kte í hráli a vystupovali p i bohoslužbách v chrámu. Postupn se však úroveň a nároky začínaly zvyšovat. Začaly se po ádat koncerty a také shán t peníze pro podporu a na stipendia student . Proto byla roku 1Ř70 založena Mezinárodní nadace Mozarteum ĚInternationale Stiftung Mozarteumě, která práv toto umožňovala. Roku 1ř14 se Mozarteum stalo konzervato í, která již roku 1ř22 byla kv li velkým náklad m znárodn na. Koncem druhé sv tové války dále pokračovala pod názvem Hudební akademie a v roce 1ř53 byla p ejmenována na ůkademii múzických um ní „Mozarteum“ v Salzburgu. V 70. letech minulého století se stala Vysokou školu hudebních um ní a roku 1řřŘ byla konečn jmenována univerzitou. 2.3 Pedagogové Školou za tu dobu prošlo opravdu mnoho významných a skv lých muzikant , ať už student , či pedagog . Vyučovali zde nap íklad hudební skladatelé Paul Hindemith či Carl Orff, dále známý rakouský dirigent Bernhard Paumgartner nebo rumunský houslista a dirigent Sándor Végh. Také na místech rektor a editel se vyst ídalo n kolik významných osobností. Tou první byl v letech 1Ř41 - 1861 direktor, tedy editel ůlois Taux. Ten v té dob samoz ejm nemohl být editelem univerzity, ale hudební školy, kterou Mozarteum, jak jsem již zmínila, tehdy bylo. Krom toho byl také významným dirigentem a skladatelem a získal místo editele císa ského divadla v Salzburgu. Zajímavostí je, že od roku 1Ř34 studoval na konzervato i v Praze. Prvním rektorem této školy jako univerzity byl rakouský dirigent, klavírista a profesor Paul Schilhawsky, a to dokonce dvakrát. Poprvé mezi lety 1971-1972 a podruhé od roku 1978-1ř7ř. V dnešní dob od roku 2014 je rektorem univerzitní profesor hudební historie Siegfried Mauser, který vystudoval klavír na Akademii múzických um ní v Mnichov a na stejné univerzit také filozofii a d jiny um ní. 2.4 Studenti a studium Jak jsem již zmínila, na škole studuje p es 1500 student , ke í se vzd lávají ve více jak čty iceti um leckých oborech. Nebudu jmenovat úpln
všechny, tedy jen
namátkou: dirigování, kompozice, hudební nástroje, zp v, režie, scénografie, herectví, tanec, hudební pedagogika a další. Na škole vyučuje na 500 pedagog , kte í pochází v podstat
z celého sv ta. Studium lze zakončit bakalá ským či
magisterským titulem, ale lze zvolit také doktorské studium či takzvaný 9
''postgradual'', což je pouze roční studium, které si musí zájemce zaplatit. Suma na jeden semestr činí 500 euro a v p ípad zp vu si m že student zvolit, zda chce studovat zp v, píseň a oratorium nebo operu. Dále je možné na škole absolvovat takzvané p ípravné kurzy Ěpreparatory coursesě. Jsou určeny pro studenty, kte í jsou ješt na st edních, či základních školách, ale rádi by se pozd ji ucházeli o studium práv na univerzit Mozarteum. Jedná se p edevším o velmi nadané teenagery či d ti, které na škole studují často i od svých deseti let. Na univerzit je 13 hudebních odd lení. M žeme zmínit odd lení dirigování, kompozice a hudební teorie, odd lení klávesových, dechových a smyčcových nástroj , dále zp vu a operního divadla, scénografie, režie a jevištní techniky, pedagogiky, herectví a tance, ale také odd lení, které se zam uje na výuku katolické a protestantské chrámové hudby, odd lení moderní hudby či institut studia Mozartových oper. Velikou chloubou této univerzity je také Mozart v univerzitní symfonický orchestr (Sinfonieorchester der Universität Mozarteum), který hraje d ležitou roli v historii a také prezentaci této školy jak v Rakousku, tak také v zahraničí. Studenti zde získávají první zkušenosti s tak velikým hudebním t lesem a naučí se hrát jak klasický, tak také modern jší repertoár. 2.5 Další vysoké školy v Salzburgu Mozarteum není zdaleka jedinou univerzitou, kterou lze v Salzburgu najít. Vedle n ho jsou zde další čty i vysoké školy. Tou nejstarší je Univerzita Salzburg. Její starý název je Paris-Lodron-Universität Salzburg a nachází se práv
v ulici Parida
Lodrona. Na této škole jsou hned čty i fakulty: právních v d, katolické teologie, p írodov dná a také katedra kulturních a společenských v d. Dále je to Vyšší odborná škola ĚFachhochschule Salzburgě, která vznikla v roce 1řř5 a na které se lze vzd lávat v odv tví technickém, ekonomickém, výtvarn um leckém, ale také zdravotnickém, či v oblasti sociálních v d. T etí školou a takovým nováčkem je Salzburská škola obchodního managementu založená roku 2011 a čtvrtou soukromá škola Paracelsovy léka ské univerzity, která se nezam uje na nic jiného než na medicínu a byla založena v íjnu roku 2003. Pod názvem Mozarteum m žeme v Salzburgu najít hned t i organizace. Tou první a také nejznám jší je již zmín ná Univerzita Mozarteum. Za druhé je to Mozarteum
10
jako nadace, což je sdružení, které má na starost t i oblasti: koncerty, muzea a také v du. Spadají sem nap íklad dv Mozartova muzea, z nichž jedno se nachází na Makartplatz a to druhé v Obilné uličce (Getreidegasse) v historické části m sta, nebo sbírka Mozartových autogram , kterých je na t i sta. Tím t etím p íkladem je Mozarteum Orchester Salzburg. Nejprve to byla komunita žák
a učitel , kte í
společn hráli v jednom orchestru a nazývali se Školní hudební orchestr. Od roku 1ř0Ř však orchestr vystupuje pod tímto názvem. 2.6 P vecké odd lení Vzhledem k tomu, že jsem zp vačka, ráda bych se podrobn ji zastavila u podkapitoly p vecké odd lení, které má v Salzburgu jednu nespornou výhodu. Má totiž celou budovu jen pro sebe. Na rozdíl od Nového Mozartea je to historická budova, která se nachází v ulici Schwarzstrasse. Byla postavena mezi léty 1910-1914 a jejím autorem je n mecký architekt Richard Berndl. Budova se skládá ze suterénu, kde jsou p edevším učebny, automaty na občerstvení a také společenská místnost pro studenty, ve které jsou počítače a nechybí ani pohodlný gauč, na kterém si m žete chvíli odpočinout a dívat se na plakáty sv tových zp vák , které visí na st nách. V p ízemí nad suterénem se nacházejí další učebny, které mezi sebe mají rozd leny všichni pedagogové zp vu nebo specialisté na píseň či oratorium a které jsou reprezentativn jší než ty v suterénu. Také je zde sál s klavírem pro nacvičování operních inscenací. První patro zahrnuje administrativní prostory a také Vídeňský sál (Wienersaal), ve kterém se odehrává mnoho koncert p veckého odd lení, pokud nejsou v již zmín ném Solitäru nebo v jiném ze sál Nového Mozartea. Také jsem jich tady n kolik absolvovala a podle mého názoru se zde zpívá opravdu velice dob e. Velikostn je sál v podstat stejný jako aula na Hudební fakult Janáčkovy akademie múzických um ní v Brn , ovšem s tím rozdílem, že ve Vídeňském sále se nachází ješt balkon asi s šesti adami sedadel. Celá budova je zakončena podkrovím, ve kterém je n kolik malých místností, které ovšem bohat
stačí ke každodennímu cvičení. K celému objektu pat í i krásná
zahrada, ve které si v jarních a letních m sících lze odpočinout v pr b hu pauzy a tak trochu si vyčistit hlavu. Vždy, když jsem zde sed la, p ipadala jsem si jako ůlenka v íši div . Jsou zde staré stromy a ke e a člov k má pocit, že vše pochází ješt
11
z doby W. ů. Mozarta. N kte í pedagogové mají dokonce klíč od malých dví ek, která vedou do zahrad zámku Mirabell. Vedoucím p veckého odd lení je mezzosopranistka profesorka Elisabeth Wilke, která je od roku 2000 univerzitní profesorkou školy v Salzburgu. Pochází z N mecka a stále aktivn vystupuje a koncertuje. Dále se pedagogický sbor skládá z dvanácti profesor , z šesti žen a šesti muž . Z t ch znám jších bych ráda jmenovala univerzitní profesory Andrease Macca, Christopha Strehla či Maria ůntonia Diaze Varase nebo dv americké sopranistky Michéle Crider a Barbaru Bonney. Její jméno je mezi operními p vci velice známé a já se o ní podrobn ji zmíním ješt v kapitole „Známí absolventi Mozartea“. Zp v je na Mozarteu rozd len hned do n kolika obor . Je to píseň a oratorium, sólový zp v a opera. Jedná se o systém, který užívá mnoho v tších škol v zahraničí, a já osobn si myslím, že v tak početné konkurenci, jaká na této škole je, je toto rozd lení nesmírn výhodné. Nap íklad zp vák s ne tak velkým hlasem, ale velikými interpretačními schopnostmi, m že studovat píseň a oratorium a naopak zp vák, který má blíže k ope e, studovat zase tento obor. Zp váci, kte í mají možnost být součástí operního studia, získají opravdu veliké zkušenosti a po absolvování studia by m li být p ipraveni pro normální chod divadla.
Použité informační zdroje: Mozarteum salzburg. In: Google [online]. salzburg [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: https://www.unimozarteum.at/en/studium/sr.php?nr=3&c= Universität mozarteum salzburg. salzburg, 2006. VEBER, HLůVůČKů, VOREL, POLÍVKů, WIHODů, M ÍNSKÝ, václav, milan, petr, miloslav, martin, zden k. D JINY RAKOUSKA. praha: nakladatelství lidové noviny, 2002.
12
3. Známí absolventi Mozartea Vybrat z plejády absolvent
Mozartea jen n kolik jmen, je opravdu složité.
Studovala zde ada zajímavých a slavných lidí a mnoho z nich by stálo za zmínku. Rozhodla jsem se, že vyberu pár nejznám jších, o kterých se více rozepíši a začnu zp vačkou, o které jsem se už zmínila. Sopranistka Barbara Bonney je jedinou absolventkou školy v Salzburgu, se kterou jsem m la možnost se osobn setkat. V tšinou to bylo na n jakém koncert , který jsem také navštívila nebo ve škole na chodb . To šla v tšinou ve velice zajímavých šatech, které si sama navrhla, a po jejím boku si to ,,štrádoval” malý pes nedefinovatelné rasy, který s ní Mozarteum pravideln navšt voval. Úpln poprvé jsem Barbaru zaznamenala p ed n kolika lety, když jsem ji vid la v televizi, ve Figarov svatb , kde zpívala Zuzanku. Bonney se narodila v Montclair ve stát New Jersey v ůmerice. Nejprve se v novala studiu hry na klavír a violoncello, které také dva roky studovala na University of New Hampsire, kde ovšem zároveň začala navšt vovat hodiny zp vu. Poté odjela do Evropy a začala studovat na univerzit Mozarteum v Salzburgu, kam p vodn odjela, aby se dále zdokonalila take ve h e na violoncello. Nakonec však tento obor zam nila za zp v. Roku 1ř7ř se stala členkou Státního divadla v Darmstadtu, kde debutovala rolí ůnny v ope e Veselé paničky windsorské Otto Nicolaie, a poté její kariéra začala strm stoupat. Začala zpívat v Covent Garden v Londýn a v milánské La Scale. Roku 1987 debutovala v roli Nyade (R. Strauss – Ariadna na Naxu) v Metropolitní ope e v New Yorku a v roli Sophie v R žovém kavalírovi Richarda Strausse ve Státní ope e ve Vídni. Od té doby se pravideln objevovala na prknech všech p edních operních dom a p edstavila se na více jak devadesáti nahrávkách. V současné dob je vyhledávanou pedagožkou, což potvrzuje i fakt, že učí hned na n kolika vysokých školách. Je hostujícím profesorem na Královské hudební akademii v Londýn , členkou Královské švédské akademie hudby a v neposlední ad také univerzitní profesorkou na univerzit v Salzburgu. Koncerty jejích žák na Mozarteu jsou velice alternativní, vždy p ijde s n čím novým. Když jsem byla na posledním z t chto koncert , každý ze student m l p ipravené čty i árie a publikum
13
vybralo, které dv z nich budou zpívat, bylo to tedy p ekvapení nejen pro nás, ale i pro interprety samotné. Krom zp vu se Barbara Bonney v nuje také navrhování a šití nejr zn jších model , p evážn šat , které pak i sama nosí. Její obchod je ve stejné ulici jako stará budova Mozartea, tedy na Schwarzstrasse a otev en byl roku 2011. Další výraznou a nep ehlédnutelnou osobností byl hudební skladatel Herbert von Karajan, který na Mozarteu nejen studoval, ale také se p ímo v Salzburgu, který byl tehdy ješt součástí Rakouska-Uherska, narodil. Stalo se tak 5. dubna 1908 a je to jeden z fakt , který ho spojuje se slavným Mozartem. Pok t n byl jako Heribert rytí von Karajan, protože po svém otci zd dil šlechtický titul. Ten byl do šlechtického stavu povýšen spolu se svým bratrem roku 1892. Na Mozarteu začal malý Herbert studovat již ve svých osmi letech, tedy ve velmi útlém v ku, a studoval zde deset let mezi rokem 1916 a 1926. I celá jeho kariéra započala práv v Salzbugu. Ve svých jednadvaceti letech, tedy roku 1929, dirigoval ve slavném Festspielhausu Straussovu Salome. O n kolik let pozd ji debutoval na salzburském festivalu v ope e Faust Charlese Gounoda, jejíž produkce se ujal samotný velký režisér Max Reinhardt, jedna z nejv tších osobností sv tového divadla. V témže roce, tedy roku 1ř33, vstoupil Karajan do nacistické strany, což mu p ineslo značné výhody. Nap íklad mohl v podstat voln cestovat a bylo mu tím zaručeno i n kolik velice zajímavých p íležitostí k dirigování. Nicmén u tohoto tématu, které musí být zmín no, bych se nerada zastavovala, protože v rohodné prameny se v tomto bod rozcházejí a jeho členství je tak trochu obest eno rouškou tajemství. Nic to nem ní na tom, že Herbert von Karajan byl výraznou osobností a výborným muzikantem. To ostatn dosv dčuje i skutečnost, že v Salzburgu jen o rok pozd ji dirigoval Vídeňské filharmoniky. Poté, co byl jmenován nejmladším generálním hudebním editelem v N mecku, a díky tomuto postu m l možnost dirigovat a vystupovat v mnoha evropských m stech, dirigoval Beethovenova Fidelia s Berlínskými filharmoniky a berlínskou Státní operou. Velikého úsp chu dosáhl také s p edstavením Wagnerova Tristana a Isoldy, kdy začal být nazýván “zázračný Karajan”. Po skončení druhé sv tové války nastalo pro Herberta von Karajana t žké období. Kv li členství v nacistické stran mu ze strany sov tských okupačních ú ad bylo zakázáno provozovat jeho povolání a Salzburského hudebního festivalu se musel
14
dokonce zúčastnit incognito. Vše se však zm nilo roku 1ř47, kdy začal ídit Vídeňské filharmoniky. Poté jeho hudební kariéra op t začala nabývat na síle. P edstavil se v milánské La Scale, nahrával s nov
vzniklým orchestrem
Philharmonia Orchestra v Londýn a zasloužil se o to, aby se toto t leso stalo ve sv tovém m ítku jedním z nejlepších. Od sezóny 1951 – 1952 také dirigoval na slavném bayreuthském festival. Ten, jak známo, roku 1Ř76 založil sám Richard Wagner, který v tomto krásném m st nechal vystav t divadlo, které bylo a je určeno pouze pro provád ní oper tohoto skladatele. Roku 1955 byl Herbet von Karajan také jmenován doživotním hudebním editelem Berlínských filharmonik . Karajan se až do své smrti hodn v noval nahrávání. Bylo to p edevším se dv ma nejv tšími orchestry Berlínskou filharmonií a Vídeňskými filharmoniky a vzniklo tak mnoho úžasných nahrávek. Karajan se soust edil p edevším na díla G. Mahlera, také autor druhé vídeňské školy ů. Schönberga, ů. Berga a ů. Weberna, dále M. Ravela, I. Stravinského a dalších. Zvuk jeho nahrávek je dodnes velmi cen n a kritici tvrdí, že žádný jiný dirigent nedosáhl takového rafinovaného, smyslného zvuku jako práv Karajan. Dokázal stejn dob e nastudovat Mozarta jako Verdiho, Wagnera či ůlbana Berga. Jako dirigent kladl na sebe i na své spolupracovníky veliké nároky a vždy si potrp l na velikou p esnost a nepustil ve svých nahrávkách ani p i koncertech, jak se íká, ani chlup, za což byl krátce p ed svou smrtí také kritizován, protože puntičká ské, až diktátorské dirigování už i v té dob vyšlo z módy. Ješt krátce p ed svou smrtí pobýval v Salzburgu, kde se podílel na nastudování opery Maškarní ples Giuseppa Verdiho pro produkci na Salzburském hudebním festivalu. Herbert von Karajan zem el 16. července 1řŘř v m stečku Anif v Rakousku. Do t etice bych se ráda zmínila o velice zajímavé a nadané vycházející hv zd . Je jí klavíristka n mecko-japonského p vodu Alice Sára Ottová. Narodila se roku 1988 v Mnichov a na salzburském Mozarteu absolvovala ve t id profesora Karla-Heinze Kämmerlinga. Jejím zatím nejv tším úsp chem je nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 b moll Petra Iljiče Čajkovského, který pro hudební vydavatelství Deutsche Grammophon nahrála s Mnichovskými filharmoniky. ůktivn koncertuje po celém sv t , p edstavila se nap íklad s takovými významnými t lesy, jako jsou Losangeleská filharmonie (Los Angeles Philharmonic orchestra), Torontský symfonický orchestra (Toronto Philharmonic Orchestra) a další. P ed p ti lety jsme
15
m li možnost slyšet ji p ímo v Praze, když vystoupila na zahájení festivalu Dvo ákova Praha. Um lc , kte í na univerzit v Salzburgu studovali, je opravdu mnoho. Mezi dalšími známými m žeme jmenovat nap íklad rakouského dramatika a spisovatele Thomase Bernharda, rakouského dirigenta Leopolda Hagera, n meckou sopranistku Christiane Kohl nebo velice populárního rakouského zp váka v oblasti pop music Ugo Jürgense.
Použité informační zdroje: https://www.uni-mozarteum.at/people.php?p=52335 Mozarteum salzburg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. salzburg: Wikimedia Foundation [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: https://www.uni-mozarteum.at/people.php?p=52335&l=en OSBORNE, richard. Herbert von karajan: leben und musik Ěživot a hudbaě. Vídeň, 2002. ISBN 9783552051713. Universität mozarteum salzburg. salzburg, 2006.
16
4. Mozarteum aneb stejný název, ale jiné budovy Budovy, které se jmenují stejn jako škola v Salzburgu, máme u nás v České republice hned dv . Tou první a ekla bych že znám jší a z historického hlediska významn jší, je Mozarteum v Praze, které se nachází v Jungmannov ulici číslo popisné 748. Návrh na tuto budovu vznikal mezi lety 1911 - 1912 a jeho autorem byl zakladatel české architektonické moderny architekt Jan Kot ra. Toto Mozarteum bylo postaveno v roce 1ř13 pro Mojmíra Urbánka, což byl nakladatel hudebnin, který si v dom nechal z ídit velký koncertní sál, obchod s hudebními nástroji a hudebninami. Celý d m je architektonicky velice zajímav
ešený. Má fasádu
z lícových cihel, která je vsazena do železobetonového rámu a zdobí ji plastiky významného české socha e Jana Štursy. Dnes je tato budova využívána nap íklad jako prodejna knih. Ve velkém sále v p ízemí jsou po ádány nejr zn jší p ednášky, a to skoro každý den, a ve výkladní sk íni z ulice je vystaven krásný nábytek a doplňky luxusní prodejny, které si zde lze zakoupit. D íve však bylo všechno jinak a odehrálo se zde mnoho historicky významných událostí. Sál, který jsem již zmínila d íve, sloužil jako koncertní. Byl zde také balkon, který je, nejspíš pro ušet ení místa, nyní zastav n a nachází se tady práv zmín ný obchod s knihami. V pražském Mozarteu vystoupilo mnoho opravdu významných um lc . Tak nap íklad p i otev ení sálu zde zazpívala p ední česká sopranistka Ema Destinnová, která zde koncertovala hned dvakrát, dále zde m l koncert polsko-americký klavírista Arthur Rubinstein či venezuelská sopranistka Teresa Carreno. Pražská premiéra opery Leoše Janáčka Zapisník zmizelého byla premiérována práv zde v Mozarteu a zúčastnil se jí dokonce sám autor, který je podepsaný v návšt vní knize. I další známý hudební skladatel a pr kopník moderní hudby ůlois Hába m l v Mozarteu sv j první koncert na čtvrttónovém klavíru. Od roku 1ř33 v této budov p sobilo avantgardní divadlo E. F. Buriana D 34 – D 37. ůni výtvarné um ní zde nebylo zanedbáváno. Roku 1ř14 se tady konala výstava italského futurismu, která posléze ovlivnila rozvoj české kubistické malby, a od poloviny 30. let 20. století zde vystavovali r zní čeští malí i. Své první výstavy zde m li nap íklad Ji í Kolá , Josef Liesler, Jan Kotlík, Karel Valter, Miroslav Hák, Václav Zykmund a další p íslušníci české avantgardy. Stejn , jako je tomu dnes, probíhaly zde také mnohé p ednášky. Z t ch znám jších m žeme jmenovat nap íklad rakousko-českého spisovatele Franze Werfela, který také četl svá 17
díla. V období druhé sv tové války, tedy od roku 1939, bylo v t chto prostorách Divadlo ůnny Sedláčkové, které tato slavná česká herečka sama založila a provozovala. Poté, s menší pauzou roku 1ř42, fungovalo šest sezón tak ka až do konce války. Pokud si n kdo poslechne n jakou nahrávku, která byla natočena v Praze po druhé sv tové válce, m že to být práv
z prostor Mozartea
v Jungmannov ulici. Po znárodn ní v roce 1ř4ř bylo totiž ze sálu ud láno nahrávací studio hudebního vydavatelství Supraphon a pozd ji Panton. Pro tyto firmy zde vznikly nahrávky, které mají opravdu vysokou kvalitu. Po revoluci byl objekt v restitucích vrácen rodin
Urbánkových, kte í k tomuto prostoru p istupují
s neobyčejnou péčí. Jen je škoda, že zde nepo ádají žádné koncerty, protože prostor i umíst ní v centru Prahy k tomu p ímo vybízí. Jak jsem již zmínila, Mozartea máme v naší republice hned dv . To druhé se nachází v Olomouci a je to jeden z reprezentačních sál v tam jším Arcidiecézním muzeu, které sídlí v budov
n kdejšího kapitulního d kanství. Název tohoto sálu není
náhodný. Práv v t chto místnostech, dotvo ených v polovin 1Ř. století v roce 1767 na pozvání jednoho z kapitulních d kan Leopolda Potštatského z Liechtensteinu bydlela n kolik m síc Rodina Mozartových. Utekli sem p ed černou smrtí, tedy morem, který ádil ve Vídni. Malý Wolfi tu i komponoval. Sál, nazvaný v Olomouci na jeho pam ť Mozarteum, pojme na 120 osob a je to víceúčelový sál, který mi p ipomíná jeden sál, který je také na Mozarteu v Salzburgu. Po ádá se zde nap íklad hudební festival Opera Schrattenbach nebo sem zajíždí hudební divadlo, které se zam uje p edevším na současnou operu. Prostor není využíván pouze hudebn , je to multifunkční prostora, do které lze zajít také na p ednášky týkající se socha ství a architektury nebo na čtení současných českých básník či prozaik .
18
Použité informační zdroje: SEMOTANOVÁ A KOLEKTIV, eva. Praha: ottův historický atlas. praha: ottovo nakladatelství, 2015.
5. O život Wolfganga ůmadea Mozarta Wolfgang Amadeus Mozart se narodil 27. ledna 1756 v Salzburgu na území tehdejšího Bavorska, dnešního Rakouska. Hned druhého dne byl pok t n v místní katedrále a dostal jména Chrisostomus Wolfgangus Theophilus. V dom
na
Getreidegasse, kde v té dob Mozartovi bydleli, se dnes nachází turisty hojn navšt vované muzeum, kde se s Mozartem m žete i pom it. Na zdi je totiž vyobrazena jeho postava v autentické výšce sto šedesáti šesti centimetr . Jinak byl Mozart spíše útlejší postavy, a když byl ješt dít , báli se o jeho zdraví. Mozart v otec Leopold si v Salzburgu držel pom rn vysoké postavení u dvora coby dirigent orchestru a skladatel, což mu zaručovalo pravidelné p íjmy. Když však u svého syna rozpoznal mimo ádný hudební talent, tak ka p estal komponovat a vystupovat a veškerou pozornost p esunul na Wolfganga a z části také na jeho starší sestru ůnnu Marii, které se íkalo Nannerl. Ta byla totiž také výbornou klavíristkou a velice dob e zpívala. Jako sourozenci spolu m li Wolfík a Nannerl skv lý vztah a pozd ji, když už se spolu nevídali tak často, si spolu dopisovali. Psaní dopis
bylo
v Mozartov rodin na denním po ádku. D lal to tak jeho otec a Mozart ho v tom následoval. Dodnes se nám zachovalo n kolik stovek list , které si mezi sebou Mozart s dalšími členy rodiny a p áteli vym ňoval. Jak jsem již zmínila, Leopold se svým d tem opravdu velice v noval, a protože vycítil jejich nesporný hudební talent, začal s nimi podnikat koncertní cesty po Evrop a ukazovat je jako výjimečné d ti, malé geniální muzikanty. Procestovali tak společn opravdu mnoho zemí a tou první z nich bylo Bavorsko, jehož hlavním m stem byl Mnichov. Wolfíkovi bylo teprve šest let, ale jeho sest e již jedenáct, tím pádem už za dít p íliš považována nebyla a malý Mozart sklízel obvykle v tší obdiv. Byli p ijati dokonce na dvo e Marie Terezie. Další cestu podnikli hned v roce 1763, to bylo Mozartovi sedm let, a op t objeli část Evropy. Navštívili nap íklad Mnichov, ůugsburg, Frankfurt, Kolín nad Rýnem nebo Brusel. Mozartovou nespornou výhodou bylo, že již v útlém v ku se naučil skládat za jízdy kočárem, což se mu vzhledem k tomu, jak často cestoval, velice hodilo po celý život. V té dob byl také Leopold povýšen na místo zástupce kapelníka, což mu samoz ejm p idalo na d ležitosti. Mezi léty 1764 a 1765 Leopold Mozart s d tmi pobýval v ůnglii, kde se jim dostalo vlídn jšího p ijetí než p edtím v Pa íži a Wolfi i Nannerl si, na rozdíl od svého otce, Anglii velmi oblíbili. Také se 19
zde seznámili se synem Johanna Sebastiana Bacha Johannem Christianem, u kterého bral Wolfík hodiny klavíru a který malého Mozarta uvedl do taj italské opery. Pobyli zde tehdy patnáct m síc a poté už se sem Wolfgang ůmadeus nikdy nevrátil. Za tu dobu, co zde žili, se také naučil anglicky; stejn , jako když pobýval v Itálii, naučil se italsky. Roku 1766 cestovali mezi Francií a N meckem a na konci roku se vrátili op t zpátky do rodného m sta. V Salzburgu byl malý ůmadeus na p íkaz arcibiskupa na n jaký čas odd len od svých rodič , aby mohl dokázat, že je opravdu tím zázračným dít tem, za které je považován. ůrcibiskup mu dal n kolik kompozičních úkol , které malý génius samoz ejm splnil. Bylo mu tehdy deset let. Roku 1769 se Mozartovi společn vydali na další cestu. Tentokrát do Itálie, kde m l Mozart tu čest vystupovat v
ím dokonce pro samotného papeže, který mu ud lil
ád zlaté ostruhy. Členové veronské hudební akademie ho pak ješt obda ili titulem ''maestro di cappella''. Poté navštívil Itálii společn s otcem ješt dvakrát, aby zde více poznal italskou operu. V té dob zde zkomponoval jedny ze svých prvních operních d l. Byly to Mithridates, král pontský a Lucio Silla. Wolfgang Amadeus Mozart byl výborným hráčem na nejr zn jší hudební nástroje, vynikal p edevším ve h e na klavír, se kterým se poprvé setkal roku 1765 p i svém pobytu v Anglii. Záhy se z n ho stal také klavírní virtuos. Dále vynikal také ve h e na housle a na cemballo. Často zaskakoval v orchestrech, když n jaký hudebník vypadl, a učil se též zpívat. V p vecké technice ho vzd lával nap íklad kastrát Manzuoli, se kterým se potkal práv v Londýn , a pozd ji p i pobytech v Itálii také ada dalších kastrát , které obsazoval do n kterých svých oper. Mezi nimi m žeme jmenovat nap íklad roli Idamantea v ope e Idomeneo nebo Sexta v La clemenza di Tito. Vedle kastrát to byly také sopranistky, pro které m l Mozart opravdu velikou slabost a v noval jim nemálo titulních rolí či sopránových part ve všech žánrech hudby. Jeho žena Konstanze ostatn byla také sopranistkou a zpívala i po Mozartov smrti. Když si člov k čte o Mozartovi, veskrze všude se píše, že to byl mírumilovný člov k. Občas sice vybuchl, ale zloba ho hned p ešla a s nikým dlouho v k ížku nevydržel. Jedna taková osoba se však našla a byl jím hrab Hieronymus von Colloredo, který byl od roku 1772 salzburským arcibiskupem a Mozarta v lásce p íliš nem l. Jeho hudební talent nebyl p íliš slavný a nejspíš mu vadilo, že n kdo jako Mozart, tedy jeho služebník, ho svým nadáním p evyšuje. I proto Mozart v pozd jších letech na 20
Salzburg tak trochu zanev el a nevracel se do n j p íliš rád a často. Složil pro tohoto církevního preláta mši k poct
svaté Trojice u p íležitosti jeho nástupu na
arcibiskupský stolec. ůrcibiskup ji však ohodnotil jen velice stroze a v bec se k muzikant m choval s velikým despektem. Roku 1777 se Mozart vydal op t na cesty, tentokrát však bez svého otce, a proto s ním na cesty odjela matka. Nejprve zamí ili do Mannheimu, kde n jaký čas p sobil na zdejším dvo e a také se zde zamiloval do jedné sopranisty. Tehdy ješt ani netušil, že si pozd ji vezme její mladší sestru Konstanze. Dále na doporučení otce pokračovali do Pa íže. Leopold Mozart, ale i samotný Wolfgang si totiž slibovali, že by na zdejším dvo e mohl získat n jakou lukrativní nabídku na stálé zam stnání. Ta sice p išla, ale nebyla natolik lákavá, aby ji mladý Mozart p ijal. Takže prorazit v Pa íži podle svých p edstav se mu op t nepoda ilo. Ješt než Mozart stihl z Pa íže odjet, postihla ho zde veliká tragédie. Jeho matka se nakazila tyfoidní horečkou a za krátký čas zem ela. Její ztráta ho samoz ejm velice zasáhla. Skoro celý sv j život strávil se svým otcem a na matku mu nezbývalo tolik času. Po této tragické události se cht l ješt na n jaký čas vrátit do Mannheimu, kde v il, že by mohl sehnat dobré zam stnání, ale na doporučení, či p íkaz svého otce odjel zp t do Salzburgu k protivnému a proti n mu stojícímu arcibiskupovi. Dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo: Po n kolika dalších rozep ích s arcibiskupem Hyeronymem von Colloredo se Wolfgang rozhodl natrvalo odjet ze Salzburgu. Roku 17Ř1 tedy opouští místo dvorního skladatele v tomto m st , což vedlo k velikým roztržkám také s jeho otcem, a odjíždí do Vídn , kde žije až do konce svého života. V té dob bylo Mozartovi dvacet p t let a m l p ed sebou své vrcholné období. Tomu však p edcházela ješt svatba. Roku 17Ř2 si ve vídeňské katedrále svatého Št pána vzal za ženu Konstanze Weberovou, jejíž otec byl strýcem pozd ji známého hudebního skladatele Carla Marii Webera. Aby Wolfgang sebe a svou rodinu uživil, musel se ohán t. Vyd lával si učením, i když ho nebavilo. Dále tu byly zakázky na opery, ale ty nebyly p íliš velkým zdrojem p íjm , protože skladatelé byli za opery placeni jednorázov a, i když byla opera úsp šná a často hraná, skladatel už z ní nevid l ani vindru. Také si vyd lával vystupováním na koncertech, ať už na soukromých, což byly koncerty ve šlechtických palácích, nebo na ve ejných, které si však musel sám zorganizovat a postarat se, aby bylo plno. ů v neposlední ad získával prost edky také prodejem partitur nejr zn jších skladeb. Roku 17Ř2 se 21
Mozartovým narodilo první dít . Byl to chlapec a dali mu jméno Raimund Leopold. O m síc pozd ji však zem el. Constanze byla t hotná celkem šestkrát, ale jen dv d ti se dožily dosp losti, druhorozený syn Carl Thomas a šesté dít Franz Xaver Wolfgang. Wolfgang ůmadeus Mozart se b hem svého života stýkal s n kolika lidmi, kte í byli jeho rádci a jeho život hodn ovlivnili nebo s ním úzce spolupracovali. Tím prvním byl samoz ejm otec Leopold, od jehož autority se Mozart oprostil až ve svých dvaceti p ti letech, když se se svou ženou odst hoval do Vídn . Tou druhou byl hudební skladatel Joseph Haydn, kterého si Mozart nesmírn vážil a bral ho jako svého velikého rádce a kritika. ů dalším člov kem, který hrál v jeho život také bezesporu podstatnou roli, byl italský básník a libretista Lorenzo da Ponte. S tím Mozart pracoval na svých - v dnešní dob nejznám jších - operách, které má až dodnes na repertoáru tak ka každé operní divadlo. Tou první byla Figarova svatba, druhou Don Giovanni, kterou napsal pro Prahu, a tou poslední nemén známá opera Cosí fan tutte ĚTakové jsou všechnyě. Je samoz ejm otázkou, do jaké míry byli velikými p áteli, protože je známo, že Lorenzo da Ponte uznával spíše skladatele, kte í v té dob
byli vice ,,v kurzu”, nap íklad ůntonia Salieriho, nicmén
se
profesionáln jist velice respektovali a jako ''dvojka'' jsou nezapomenutelní dodnes. Dne Ř. kv tna roku 17Ř7 zem el Mozart v otec, který byl vždy jeho velikým rádcem, ale zároveň cht l ídit jeho život. Nikdy nebyl p íliš naklon n sňatku svého syna s Konstancií a také ho trápilo, že opustil Salzburg a odst hoval se do Vídn , kde ho nemohl mít dostatečn pod kontrolou. Nelze mu však up ít to, že ve svém synovi rozpoznal nesporný talent pro hudbu, který v n m neváhal podporovat a rozvíjet, a vlastn se pro své d ti ob toval a p izp sobil jim sv j život. Leopold by m l patrn ze svého syna radost, protože v témže roce, kdy zem el, vstoupil Wolfgang do služeb císa e Josefa II. a poprvé tak od chvíle, kdy p estal pracovat v arcibiskupových službách, získal stálý plat, jak mu jeho otec celý život radil. ů tak m l tedy Mozart jistý a stálý p íjem. Nedá se však íct, že by v život n jak strádal, jak to uvádí n které knihy. Je pravdou, že n kdy si musel vyp jčit od svých p átel, ale v tšinou to bylo tím, že se opozdily platby za jeho zakázky. Svými p íjmy se Mozart nacházel mezi horními p ti procenty celé tehdejší populace a pat il do vybrané společnosti. Po Vídni se neustále st hoval, ale vždy si mohl dovolit takový byt, aby v n m m l sv j oblíbený billiard a veliký pokoj, do kterého si mohl zvát své p átelé a muzicírovat 22
zde s nimi. Ješt když žil v Salzburgu, bylo rodinné muzicírování u Mozartových velice časté. Wolfgang vždy složil n jakou skladbu, kterou rozepsal pro všechny pot ebné nástroje a hlasy. Mozart zem el pouhé čty i roky po svém otci, tedy roku 17ř1 a dalo by se íct, že tento rok byl v jeho život jeden z nejrušn jších. Krom skládaní a dalších pracovních povinností také dohlížel na zkoušení opery Kouzelná flétna a zároveň dopisoval svou poslední operu La clemenza di Tito, kterou také zkoušel a která byla uvedena u p íležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Bohužel u panovníka nesklidila p íliš veliký ohlas. Zároveň v červenci p ijal nabídku na napsání Requiem. íká se, že když mši psal, íkal, že ví, že ji píše pro sebe. P vodn se nev d lo, kdo si tuto skladbu objednal a složil tak št drou zálohu. Nakonec se však zjistilo, že to byl hrab Franz von Walsegg. Kv li Requiem musel práce na obou operách na n jaký čas p erušit, a když ob konečn dokončil, byl velice vyčerpaný. Osudov vyčerpaný - 5. prosince 17ř1 Wolfgang ůmadeus Mozart zem el. Jako oficiální p íčina jeho smrti byla uvedena revmatická horečka, která zhoršila jeho problémy s ledvinami. Známé Requiem nakonec dokončil jeho p ítel a žák Franz Xaver Süssmayer, který se s Mozartem p ed jeho smrtí často stýkal a v d l, jak by m la celá skladba po dokončení vypadat. Mozart byl poh ben na h bitov svatého Marka ve Vídni a na poh eb p išlo jen n kolik muzikant , rodina a jeho nejbližší známí. Ovšem v Praze byla 14. prosince za Mozarta uspo ádána zádušní mše, na kterou p išlo p es čty i tisíce lidí. ů nakonec i ve Vídni byl 23. prosince uspo ádán benefiční koncert, na kterém bylo pro vdovu po zem elém skladateli vybráno tisíc p t set zlatých. Vždy m velice zajímalo, jak je to s Mozartovým odkazem, zda se jeho dva synové také potatili a v novali se hudb . Starší syn Carl sice n jaký čas studoval hudbu v Milán , ale nakonec usoudil, že jeho hudební vlohy nejsou dostatečné a stal se z n j ú edník. U mladšího syna Franze Xavera už byl hudební talent v tší. V jedenácti letech začal skládat své první skladby a v dosp losti se živil jako učitel hudby a muzikant. Zajisté bych m la zmínit také Mozartovu tvorbu. Vynikal ve všech žánrech. ůť už to byly opery, symfonie či další instrumentální a duchovní díla. Z t ch nejznám jších m žeme jmenovat nap íklad již zmín né Requiem d moll, Velkou mši c moll, šest
23
symfonií, moteto ůve verum corpus D dur, často hranou Malou noční hudbu, což je serenáda pro smyčcový kvartet a basu, 42 árií, nejr zn jší koncerty pro nejr zn jší nástroje a takto by se dalo pokračovat ješt opravdu dlouho. Je samoz ejm nutné zmínit alespoň nejznám jší Mozartovy opery. T ch celkem napsal kolem dvaceti – n které prameny uvád jí dvacet, jiné dvacet dva. Jednou z prvních znám jších oper je La finta semplice, dále opera La finta giardiniera (Zahradnice z lásky), Zaide, Únos ze serailu. Dále mezi jinými p ichází známý trojlístek na libreto Lorenza da Ponte. Figarova svatba, opera oper Don Giovanni a Cosí fan tutte. Posledními dv ma operami jsou Kouzelná flétna a La clemenza di Tito. Nyní jsem vyjmenovala p edevším skladby, které pat í i v této dob k jeho nejznám jším a nejhran jším, ale ani tak to zdaleka nejsou všechny.
24
6. Salzburské hudební slavnosti Salzburský festival samoz ejm
k m stu neodmysliteln
pat í. Nejen, že je to
nejvýznamn jší událost celého roku v tomto m st , ale také je to jeden z nejvýrazn jších festival klasické hudby na sv t . Myslím, že ho do této kategorie m žeme za adit spolu s wagnerovským festivalem, který se koná každoročn ve m st Bayreuth v N mecku. Možná jen s tím rozdílem, že když p ijedete na ten do Salzburgu, nemusíte nutn milovat Wagnera. Salzburský festival vznikl již v roce 1ř20 a u jeho zrodu stála hned dv velká jména. Tou první byl režisér Max Reinhardt, který v té dob také v Salzburgu začínal jako herec v salzburském Zemském divadle a roku 1ř17 podal oficiální žádost na založení festivalu. Tou druhou osobností byl básník a spisovatel Hugo von Hofmannsthal, který roku 1ř1ř sepsal a zve ejnil stanovy festivalu. ůč je salzburský festival hudební p ehlídkou nejr zn jších inscenací, ať už t ch nejlepších, posbíraných ze všech sv tových operních dom nebo nastudovaných pro tuto konkrétní záležitost, na prvním ročníku festivalu byla uvedena činohra. Byla to hra Jädermann, jejímž autorem je práv
Hugo von Hofmannsthal a režie se tehdy zhostil sám Max
Reinhardt. Již o rok pozd ji se však na festivalu začaly objevovat koncerty a roku 1ř22 i opery. Známý Festspielhaus byl otev en až v roce 1ř60, a proto se do té doby všechno odehrávalo v místní jízdárn , která byla pro takové p íližitosti dostatečn veliká. Poté byl roku 1ř27 otev en tzv. Festivalový d m, který fungoval až do doby, kdy byl postaven ten velký zvaný Grosses Festspielhaus, tedy Velký festivalový d m. V období druhé sv tové války a také v poválečném období se pom ry díky p ipojení Rakouska k Velkon mecké íši zm nily. N kte í um lci či propagáto i a tv rci festivalu m li zákaz vystupování a podílení se na organizaci. Také mezinárodní publikum p estalo Salzburské slavnosti navšt vovat. Po pár letech se ovšem zp váci a organizáto i op t začali vracet zp t ke své práci a to s ješt v tší vervou. Do programu byli zapojeni také členové Vídeňské státní opery či orchestr Vídenští filharmonici. Jednou z nejvýrazn jších osobností celého hudebního festivalu byl a do dnešních dob vlastn z stáva rakouský dirigent Herbert von Karajan. Konečn 26. července roku 1ř60 nastal ten slavný den, kdy byla poprvé slavnostn otev ena nová budova Grosses Festspielhaus. Byla vlastn
postavena vedle
stávajícího Festspielhausu a musela kv li ní být odstran na část Mnišského vrchu 25
ĚMönchsberguě, aby se sem vešla. P i slavnostní premié e byla uvedena opera R žový kavalír skladatele Richarda Strausse a dirigování se nezhostil nikdo jiný než slavný Herbert von Karajan. D m na návrh rakouského architekta Clemense Holzmeistera byl postavena v opravdu pompézním stylu. V hledišti je 2179 sedadel, všechna k sezení, žádná k stání, a do orchest išt se vejde na 110 hráč . Od této slavnostní premiéry se v novém koncertním a divadelním sále začaly provád t krásná operní p edstavení a koncerty. Karajan se hodn zasloužil o to, že se Salzburský festival tolik proslavil a stal se nejprestižn jším festivalem na sv t . Nebyl však samoz ejm jediný. Krom n ho se na budování v hlasu festival podílili t eba i hudební skladatel Richard Strauss nebo Hugo von Hofmannsthal. Mezi novodobé propagátory festivalu pat í Gerard Mortier, belgický operní dirigent, jehož cílem bylo oslovit širší a p edevším mladší generaci publika. V čele festivalu stál mezi lety 1990 – 2001 a začal prosazovat moderní repertoár s provokativími zp soby zpracování. Také se pod jeho vedením začala na festivalu objevovat nová a mladá generace režisér a um lc . ůč je festival pom rn drahou záležitostí, i tak se na n j sjíždí mnoho lidí z nejr zn jších kout sv ta, aby si vychutnalo krásnou hudbu a špičkové inscenace. Nap íklad vloni byli hlavními hv zdami n mecký tenorista Jonas Kaufmann nebo italská mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Letos se festival koná mezi 22. červencem a 31. srpnem 2016. P edstaví se na n m tentokrát nap íklad Vídenští filharmonikové a budou uvedeny Mozartovy opery jako Figarova svatba a Cosí fan tutte nebo muzikál West side story Leonarda Bernsteina.
26
7. Univerzitní profesorka Aud Kjellaug Tesaker - životopis Univerzitní profesorka a sopranistka ůud Kjellaug Tesaker je p vodem z Norska, kde se také začala v novat zp vu a jeho výuce. Posléze studovala na univerzit v Salzburgu, na níž se roku 1řř2 stala i pedagogem a roku 2006 univerzitní profesorkou. Dlouhá léta byla p ední sólistkou divadla v Pasov v N mecku, kde ztvárnila mnoho titulních lyrických rolí, a to jak v operách, tak také v operetách. Po n kolik sezón byla zvána, aby zpívala na vídeňských barokních slavnostech a byla tam stálým členem souboru. Současn byla vyhledávanou interpretkou oratorních d l, z nichž m žeme jmenovat nap íklad Mši c moll W. ů. Mozarta, N mecké requiem J. Brahmse nebo Matoušovy pašije J. S. Bacha. P i své pozd jší karié e coby zp vačka na volné noze m la možnost navštívit ůnglii, Skandinávii, USů, Izrael, Rakousko a N mecko. V této dob také m la možnost prohloubit si znalosti techniky zp vu u v hlasného barytonisty Josefa Metternicha, který vystupoval na nejp edn jších operních scénách po celém sv t , nap íklad v Metropolitní ope e v New Yorku. Ve výčtu rolí, ve kterých se paní Tesaker p edstavila, m žeme jmenovat nap íklad Mozartovu Paminu ĚKouzelná flétnaě, hrab nku ĚFigarova svatbaě, Donizettiho ůdinu ĚNápoj láskyě nebo Sylvu z operety Čardášová princezna E. Kalmána. V letech 1989 – 1řř2 vyučovala hlasovou výchovu na univerzit v Pasov , kde krom Salzburgu momentáln také bydlí.
7.1 Rozhovor s univerzitní profesorkou Aud Kjellaug Tesaker K našemu rozhovoru jsme si sedly v Salzburgu v kavárn Classic na Makartplatz a m v tu chvíli napadlo, že je to velice p íhodné místo, protože se nachází jen o jedno číslo dále od domu, kde se narodil W.A.Mozart. Po skv lé smetanové bramborové polévce a nad šálkem kávy m žeme začít s rozhovorem. Nejprve se ptám, co ji jako první napadne, když se ekne Mozarteum. Paní profesorka se chvíli zamyslí a pak ekne: '' Vybaví se mi stará budova na Schwarzstrasse, která je postavena z šedého kamene, který je pro Salzburg tak typický.'' Její odpov ď m docela p ekvapila, a tak se ptám, zda má tuto budovu tak ráda, když ji zmínila jako první, a ona íká, že ano, že se do ní ráda vrací a že to bylo
27
vlastn jedno z prvních míst, které v Salzburgu vid la, takže asi i proto. Pak se ptám, jaký dojem na ni Salzburg ud lal, když sem již jako pom rn zkušená zp vačka p ijela. ''Zamilovala jsem se. Nemohla jsem uv it, že mohu studovat v tak krásném m st . Cítila jsem se v Salzburgu velice šťastná a je tomu tak dodnes. Kvůli architektu e, starým budovám, kvůli hudb . Bylo to tak rozdílné od toho, na co jsem byla zvyklá v Norsku! U nás doma máme krásnou p írodu, ale ne krásnou architekturu. Nejrad ji mám, když jdu v zim p i m síci p es Kapitel Platz a dívám se nahoru na pevnost. Obcházím kolem katedrály, všude hraje hudba, pozoruji všechny krásné domy kolem m a nezbývá mi než d lat jen ''ó'', ''á'', je tady tak krásn .'' Musím jen souhlasn p itakávat a nasávám atmosféru Salzburgu. Dále se bavíme práv o jejím život v Norsku a o tom, jaké to vlastn bylo, když dívka z malého m stečka u fjordu p išla do Salzburgu, jedné z metropolí opery. ''Pro m to bylo naprosto fascinující a velice nové, vše bylo o dost rozdíln jší, než na co jsem byla zvyklá v Norsku. Zprvu jsem ani nem la v plánu zde zůstat, p išlo to zčistajasna. P edzpívala jsem své profesorce a ta hned volala dirigentovi z Mozartea: Je tady zp vačka z Norska a tu byste m l slyšet. P edzpívala jsem, ale nic se ned lo. V prosinci jsem se tedy vrátila zpátky do Norska, ale na začátku listopadu p íštího roku jsem začala studovat na Mozarteu. Vše dob e dopadlo. Bylo to pro m obrovské p ekvapení, nemohla jsem tomu uv it. Potom jsem na Mozarteu studovala t i roky. Když jsem žila v Norsku, studovala jsem jen operu, ale tady jsem si p ibrala ješt oratorium a píseň. Byla jsem velice šťastná, že tady můžu být.'' Trochu m p ekvapilo, že paní Tesaker mohla studovat dva obory najednou, protože vím, že v dnešní dob je to docela komplikované a že takových zp vák je na škole opravdu jen minimum. ů tak m
tedy zajímá, jak se jí vše poda ilo skloubit
dohromady. ''Bylo to samoz ejm velice náročné. P i studiu písn musíte um t precizn n mecky a musíte mít pro tento obor cit. Když jste v operním studiu, zase vám nezbývá čas na nic jiného, protože jste tam celé dny. Mn se to však povedlo skloubit a jsem za to velice ráda. Dalo mi to veliký rozhled a hlavn m to moc bavilo. Je však pravda, že v dnešní dob to profeso i velice neradi vidí. Buď studenti nemají čas chodit do hodin, nebo zase chybí na zkouškách v divadle. Všechno vyžaduje svůj čas, a když se v operním studiu studuje n jaká produkce, jste ve zkušebn či v divadle prakticky neustále, protože zp váci musí na zkouškách sed t a pozorovat své alternace, i když zrovna nezkoušejí. Je tedy možné studovat dva obory, 28
ale často to není akceptováno. V tšinou se to dnes d lá tak, že zp vák studuje jeden rok píseň a oratorium a v dalším roce může p ejít na operu, a to take není špatné ešení.'' íkám si, že je to vlastn docela zm na, d íve na škole akceptovali, že zp vák studuje dva obory, ale dnes to už neradi vidí, a tak má další otázka sm uje k tomu, co všechno se na škole od dob jejích studií zm nilo, p ípadn , jestli je n co, co by ráda zm nila sama. ''Zm nilo se myslím docela dost v cí. Svá studia jsem ukončila roku 1řŘ2 a od té doby uplynulo p es t icet let. Nap íklad teď mají zp váci více korepeticí, což je skv lé. Když jsem studovala já, m la jsem jen jednu hodinu a vy teď máte dv . Také je škola mnohem víc kosmopolitní, p edevším kvůli globalizaci. A to nejen co se týče studentů, ale i pedagogů. Jen na p veckém odd lení učí profeso i z různých zemí a také kontinentů. Máme tu pedagogy z N mecka, Chile, USA, Norska a také mnoho výborných korepetitorů z nejrůzn jších koutů sv ta N mecka, Ruska, Ameriky atd. A jestli bych na škole ráda n co zm nila? Tato otázka se týká spíše byrokracie, která na škole panuje, a v tomto sm ru bych byla ráda, kdyby bylo n kolik v cí jinak. Je zde hodn pravidel, která jsou p íliš p ísná. Tak nap íklad mladý talentovaný zp vák ud lá p ijímací zkoušky ze zp vu, ale nepovede se mu ud lat test z teorie. Škola už mu bohužel nedá další p íležitost a to může zpívat sebelépe. D íve pravidla nebyla tak striktní, uchazeč dostal v teorii ješt druhou šanci. Myslím si, že škola by m la být v t chto pravidlech flexibiln jší. Dnes je všude p íliš mnoho papírování a tolik pravidel, se kterými nelze hnout, až to začíná být nespravedlivé. Na druhé stran škola, jak jsem íkala, je teď více mezinárodní. Možná, že to tedy musí jít tímto sm rem, to ukáže čas''. Když jsem tak paní profesorku poslouchala, íkala jsem si, že všude je to stejné. Na všem se dá n co zm nit, ale ne vždy, když se n co zm ní, je to k lepšímu. Tato škola je skv lá a já se ptám, co d lá školu výjimečnou, a odpov ď není p íliš p ekvapivá. ''Mozart, samoz ejm , je to Mozartovo m sto. Škola klade na jeho odkaz veliký důraz a v Salzburgu každoročn mimo jiné probíhá Mozartův týden. Opravdu si myslím, že v dnešní dob najdete jen málo m st, kde mají Mozarta tolik rádi a kde umí jeho hudbu tak dob e učit. Nebo to tak aspoň vždycky bylo a já v ím, že je tak tomu dodnes. Na škole máme mnoho odborníků na Mozartovu hudbu. Nap íklad univerzitního profesora Josefa Wallniga, který je specialistou na Mozarta, jezdí po celém sv t a p ednáší o n m. Také bydlí ve stejném byt , ve kterém bydlela 29
Konstanzie Mozartová po manželov smrti. A spousta dalších lidí. Je zde opravdu dlouhá mozartovská tradice''. Sama paní profesorka o sob
íká, že má p irozený talent na učení, takový dar od
Boha. Napadá m tedy, koho z p veckých pedagog , kte í na Mozarteu učí, si paní Tesaker nejvíce váží. ''To je opravdu velice t žká otázka, na kterou si nejsem jistá, že mohu odpov d t. Nevím, zda je na škole n jaká p vecká osobnost, kterou nejvíce respektuji. Je to vždy velice t žký úkol snažit se respektovat své kolegy, protože ne vždy si myslíte, že všichni z nich jsou skutečn dob í pedagogové.'' Poté se dlouze zamyslí a najednou v její tvá i vidím, že našla odpov ď na mou otázku. ''Respektuji ty kolegy, u kterých cítím, že svou práci berou vážn . Starají se o své studenty, hledají pro n dobrý repertoár, poctiv jim dávají hodiny a ne, že jednou p ijdou a podruhé ne, protože mají n co jiného. A také, když jsou up ímní, ale v tomto druhu sv ta, ve sv t opery, nemůžete očekávat naprostou up ímnost. Omlouvám se, že to íkám, ale..... Můžu íct, že nemám kolegu, kterého bych nerespektovala, ale každý si jde svou cestou.'' Dalším tématem našeho rozhovoru byly koncerty student . Když jsem na Mozarteu studovala, zažila jsem zde hned n kolik opravdu krásných koncert , které mi nejen rozší ily repertoár, ale také jsem díky nim získala mnoho nových zkušeností, proto se tedy ptám, zda si paní Tesaker myslí, že studenti mají na škole dostatek p íležitostí k vlastní prezentaci a dostatek vystoupení. ''Myslím si, že studenti by mohli mít o dost více p veckých p íležitostí, ale je to otázka rolí a také času pianistů. Myslím, že by m li mít více než jen jeden koncert za semestr. ekn me, že by bylo dobré, kdyby si každý ze studentů zazpíval na koncert alespoň jednou m síčn , aby m l možnost získat více zkušeností.'' Odpov ď už p edem tuším, ale i tak se ptám, proč se na škole ned lá více koncert a čast ji. ''Protože je zde nedostatek prostoru a také klavíristé mají své jiné aktivity, hrají i na jiných koncertech a, kdyby m li na Mozarteu ješt více koncertů než dosud, znamenalo by to, že by v podstat každý večer nebyli doma se svými rodinami. A také my profeso i bychom všechny koncerty museli navšt vovat Ěsm je seě. Nicmén práv se na kated e zp vu bavíme o tom, že bychom p idali jeden koncert m síčn , na který by se mohl p ihlásit kdokoli z jakékoli t ídy a zazpívat si.'' Když už paní Tesaker mluvila o studentech, napadlo m zeptat se, jací vlastn jsou studenti, které na chodbách potkává, jak na ní jako na profesorku p sobí. ''Všichni 30
jsou extrémn milí a velice zúčastn ní. A také jsou jist rádi, že zde mohou studovat.'' Sama jsem byla studentkou Mozartea a byla jsem na to pat ičn hrdá, takže si tu zúčastn nost umím docela dob e p edstavit. Pomalu se blížíme ke konci našeho rozhovoru, a když pokládám poslední otázku, tedy co je na této práci ta nejkrásn jší v c, p ijde mi paní profesorka docela dojatá, a proto posléze pro odlehčení pokládám ješt otázku další. ''Co m d lá velice šťastnou, je, když slyším rodit se krásu hlasu a když cítím, že ten hlas mohu ud lat ješt krásn jší. Když tohle slyším, jsem šťastná ješt dva t i dny potom.“ Jak jsem nakonec zjistila, od dojetí jsem si svou poslední otázkou p íliš nepomohla. Máte n jakou hezkou historku týkající se Mozartea? ''Ano, napadá m jedna krásná historka. Vzpomínám si, že v dob , kdy u m studovala moje verdiovská sopranistka Susanne Braunsteffer, na kterou jsem velice hrdá, p išel za mnou jednou do n jaké hodiny kolega profesor Holzmeier, který vyučoval píseň, a íkal: Pojď, to musíš slyšet. Tak jsem šla. Ve t íd byla Susanne a zpívala Träume Johanna Strausse a profesor Holzmeier se posadil, poslouchal a plakal. Musím íct, že nejv tší satisfakce pro pedagoga je, když jdete na p edstavení svých studentů o pár let pozd ji a slyšíte, že jsou na jevišti velice dob í.“
31
Ř. Já a m j rok v Salzburgu M j rok v Salzburgu byl jako sen. Poprvé jsem toto m sto navštívila v roce 2012, když jsem zde byla se svými rodiči a bratrem na dovolené. Jeli jsme p es Rakousko a poté pokračovali na pár dní ješt do Itálie. V Salzburgu jsme byli zrovna v dob , kdy zde probíhaly hudební slavnosti, známé Festspiele. Byl večer, my jsme na veliké obrazovce na Kapitelplatz sledovali Beethovenovu Missu solemnis, kterou roku 1970 dirigoval Herbert von Karajan a nad námi se jako p ízrak vznášela lanovka, která vyváží turisty nahoru do pevnosti. Tenkrát jsme v Salzburgu strávili jen jeden den a večer, ale já si tehdy ekla „Tady budu jednou studovat“. ů vyšlo to! ůby vše nevypadalo jen r žov , nechci íct, že by byly začátky p ímo t žké, ale p eci jen, trochu stresující ano. Když jsem totiž do Rakouska odjížd la, neum la jsem, jak se íká, ani slovo n mecky. ů paradoxem je, že hned po p íjezdu musí člov k b hat po ú adech a za izovat spoustu v cí, leckdy s velice neochotnými zam stanci takových za ízení. Nicmén všechno dob e dopadlo a nakonec jsem mohla začít nerušen studovat. Po sestavení rozvrhu jsem zjistila, že mám školu od pond lí odpoledne, kdy jsem týden začala kurzem n mčiny, až do soboty, kdy jsme m li dopoledne tanec. Ten našt stí docela často odpadal, takže jsem na víkendy mohla občas jezdit dom . Cesta ze Salzburgu do Prahy ale trvá šest a p l hodiny, a stojí čty icet šest euro, takže jsem si cestu docela často rozmyslela. Vzhledem k tomu, že jsem zde byla na Erasmu, nebyla jsem p ímo za azena do žádné t ídy a také p edm ty jsem si více mén mohla vybrat jaké jsem cht la, jen musely být zahrnuty do magisterského studia. Tak jsem tedy krom tance a kurz n mčiny, které byly dvakrát týdn , chodila samoz ejm na zp v, který jsem dle osnov m la mít dvakrát týdn z toho jednou s korepeticí, ale má skv lá profesorka mi dávala hodinu hned t ikrát týdn . Dále to byla stará hudba, kterou jsem m la jen v prvním semestru a celá p ednáška probíhala v n meckém jazyce, takže ze začátku jsem rozumn la jen Johann Sebastian Bach nebo ůntonio Vivaldi. Dále to bylo oratorium, sólová korepetice, p edm t Mozart a Salzburg, kde jsme v malé skupince s univerzitním profesorem Josefem Walnigem chodili po celém m st
a poznávali místa, která jsou spojena s Wolfgangem Amadeem
Mozartem a dalšími výraznými osobnostmi tohoto m sta. Ve druhém semestru jsem si p ibrala ješt jevištní herectví, což bylo skv lé. Pracovali jsme na scénách z
32
Figarovy svatby a já zpívala hrab nku. Jak asi z mého rozvrhu vyplývá, m la jsem i hodn
volného času, který jsem v novala studiu zp vu, jazyk , navšt vování
koncert a p edstavení, ale také jsem si zde za sv j pobyt oblíbila n kolik míst, která jsem velice často a ráda navšt vovala. Když se z jara ud lalo lepší počasí, chodila jsem na Mnišskou horu ĚMönchsbergě, kde jsem si často sedla na lavičku a učila se n mčinu. Jednou jsem se tam tak procházela a oslovil m jeden starý pán. Nakonec jsme se dali do eči a on mi dal asi hodinový výklad o historii Salzburgu a z vrchu mi ukazoval, kde je to a kde zase to. Dále se k mým milovaným míst m adí salzburský Festspielhaus, kterým jsem, když jsem do n j poprvé vešla, byla ohromena. Je to opravdu monumentální stavba. Bohužel ale musím íct, že když jsem vstoupila poprvé, nemohla jsem si své nadšení p eci jen užít tak, jak bych doopravdy cht la. Bylo totiž deset minut po začátku opery Rigoletto Giuseppe Verdiho, p išla jsem pozd . Bylo to v prvních týdnech mého pobytu a tak jsem se v Salzburgu ješt tolik neorientovala. Koupila jsem si lístek a ekla si, že na n m nebudu šet it, když je to první p edstavení v Salzbrgu a k tomu ješt ve známém Festpielhausu. Cht la jsem si ho opravdu užít. ů to se také stalo. První p lku jsem si parádn užila sezením na podlaze, protože jsem m la lístek doprost ed a nedovolila jsem si zvedat celou
adu. Nicmén
žerty stranou,
p edstavení bylo fantastické. ůsi jedno z nejlepších, jaké jsem kdy vid la. Dále je to Café Tomaselli, které je nejstarší kavárnou v Salzburgu a svou kávu (nebo n co jinéhoě zde pil také sám Mozart. Je to opravdu kouzelné místo, ze kterého dýchá historie a mám z n j kuliná ský zážitek kv li Kaffee Mozart, které je obohaceno o likér z Mozartových koulí a domácí šlehačku. ů také je zajímavé, že nad kavárnou bydlela Constance Mozartová, ale bylo to až v dob , kdy už její choť nežil. Když se procházíte po ulicích Salzburgu, potkáte zde samoz ejm také mnoho amatérských hudebník , kte í si svou hrou zejména na harmoniku vyd lávají na živobytí. ůle musím íct, že muzikanti, kte í hrají v ulicích Brna, jsou mnohem lepší. Pro toho, kdo v Salzburgu zatím nebyl, je asi jasné, že je to opravdu p ekrásné m sto. ů co teprve, když máte to št stí a m žete bydlet v samotném centru a denn nasávat místní atmosféru. V Salzburgu je opravdu mnoho velice hezkých kolejí a hotel , které jsou určeny pro studenty. Od t ch modern jších až po ty budící starší dojem v
33
dobrém slova smyslu, které se nachází práv v samém centru m sta. Já si vybrala Schwarzes Rössl ĚČerný k ňě, což je hotel, který se nachází na levém b ehu eky Salzach u ulice Linzer Gasse. Ta je jednou z hlavních na tomto b ehu eky a je považována za takovou nákupní zónu, kde však není tak draho, jako v historické části m sta, které je p es eku vzdáleno jen pouhých pár desítek metr . P es školní rok funguje tento hotel jako koleje pro studenty a v letních m sících jako hotel pro turisty. Já jsem bydlela na dvoul žkovém pokoji v prvním semestru s Japonkou a ve druhém semestru má spolubydlící nep ijela, takže jsem m la celý pokoj jen pro sebe. V Černém koni jsme m li k dispozici společnou kuchyň, která sice nebyla p íliš veliká, ale va ilo se tu od italské kuchyn p es asijskou, až po mou českou. Dále, a to jsem velice ocenila, zde byla místnost s klavírem, kde byla možnost nerušen cvičit. Také jsem si v Salzburgu oblíbila n kolik rituál . Nap íklad jsem každou ned li, když jsem byla v Salzburgu, chodila v 11.30 do katedrály sv. Ruperta a Virgila na mši. Ta byla v n mčin , takže jsem se alespoň cvičila v jazyce. Také jsem chodila b hat, protože b hat po b ezích Salzachu bylo opravdu p ekrásné a hlavn po rovin . ů ješt jednu v c m Salzburg naučil. Naučila jsem se zde učit jazyky. V podstat každý den jsem se naučila n kolik nových slovíček a frází ať už z n mčiny nebo angličtiny a ani jsem se do toho nemusela nutit. Myslím, že mi to vydrželo až dodnes. Za ty dva semestry, které jsem m la možnost v Salzburgu prožít, jsem také zpívala na n kolika koncertech, které m nejen velice pot šily, ale také m obohatily o mnoho zkušeností. Nap íklad ten první byl prosinci v barokní kapli zámku Mirabell. Zpívali jsme kantáty J. S. Bacha, které jsme p edtím celý semestr studovali v rámci p edm t stará hudba a oratorium. Druhý semestr tohoto p edm tu jsme zakončili také koncertem. Tentokrát to bylo v červnu u p íležitosti Noci kostel , která probíhá také u nás. Bylo to v kostele v Mülnu a tentokrát pedagog tohoto p edm tu profesor Hartinger vybral skladby Michaela Haydna a W. ů .Mozarta. ůtmosféra byla skv lá a kostel napln ný k prasknutí. Jak se již zmiňuji v kapitole „O škole v Salzburgu“, m li jsme dva povinné koncerty naší p vecké t ídy profesorky ůud Kjellaug Tesaker tzv. Klasse ůbend, neboli t ídní večery. Ty byly také skv lé s tím rozdílem, že na nich byl člov k více nervózní, protože se konaly p ed spolužáky a celým pedagogickým sborem. Na tom prvním
34
jsem zpívala árii Nun beut di Fleur z oratoria Stvo ení Josepha Haydna a árii Musetty z opery Bohéma Giacoma Pucciniho. Na druhý koncert, který se konal v červnu, jsem bohužel onemocn la a m la hlasový klid. Dvou v cí, kterých si opravdu velice cením, byly dva vyhrané konkurzy. Ten první byl na koncert, který se poté uskutečnil v červenci v Berchtesgadenu a zpívali jsme kantáty J. S. Bacha. Tento skladatel m v Salzburgu paradoxn hodn provázel. Druhý konkurz byl na moderní dílo skladatele Paula Hindemitha Sancta Susanna. Ten jsem sice také vyhrála, ale koncerty, které m ly být vloni v prosinci, se bohužel neuskutečnily. Hodn jsem v Salzburgu také využívala volného času k návšt v divadla a koncert . Ve Festspielhausu se mimo slavnosti opery bohužel moc neuvádí, takže jsem na opery chodila do místního Zemského divadla. Zde jsem m la možnost vid t nap íklad operu Nám síčná ĚLa Sonnambulaě Vincenza Belliniho v titulní roli s Lavinii Bini, která byla skv lou interpretkou, Fidelia Ludwiga van Beethovena nebo Mozartova Dona Giovanniho. Úroveň p edstavení zde a ve Festspielhausu samoz ejm
nelze srovnávat, ale p edstavení v tomto krásném divadle byla na
pom rn vysoké úrovni. Jediné, co m tak trochu zaráželo, že se zde za m síc neuvád lo p íliš mnoho titul a že za to dobu, co jsem v Salzburgu byla zde byly nastudovány asi jen čty i nové opery. Na druhou stranu, i když je Salzburg známé a turisty hojn navšt vované m sto, nesmí člov k zapomínat na to, že je to m sto malé a čast jší produkce by se zkrátka nezaplnily. Také jsem každý týden a n kdy i n kolikrát navšt vovala koncerty svých spolužák ze školy. Vzhledem k tomu, že na škole studuje kolem 1500 student , po ádají se zde koncerty každý den, a to hned v n kolika koncertních sálech. Nevím, zda se v tomto spojení dá hovo it o úrovni koncert . Jako na každé škole jsou žáci více a mén nadaní, takže jeden koncert byl lepší a druhý zase míň, jako je tomu všude.
35
Záv r Cílem mé práce bylo p iblížit univerzitu Mozarteum v Salzburgu budoucím student m a krom fakt a historických údaj vnést do práce své post ehy, dojmy a zážitky. Psaní diplomové práce pro m bylo nejen velikým zdrojem inspirace, ale také zábavou. Dozv d la jsem se mnoho nových, zajímavých a užitečných informací a jsem velmi ráda, že jsem si toto téma vybrala.
36
Použité informační zdroje TESůKER, ůud Kjellaug. Osobní sd lení, Salzburg, 15. b ezna 2016 DAVENPORTOVÁ, marcia. Mozart. praha: panorama, 1993. HAYWOOD, WALKER, Anthony, kerry. Rakousko. praha: svojtka a co, 2009. HR Zů, ji í. Sv t m st. Praha: academia, 2014. ISBN 978-80-200-1808-3. Information brochure for students from abroad. salzburg: universität mozarteum, 2006. JOHNSON, paul. Mozart. brno: barrister a proncipal, 2014. OSBORNE, richard. Herbert von karajan: leben und musik Ěživot a hudbaě. Vídeň, 2002. ISBN 9783552051713. SEMOTANOVÁ A KOLEKTIV, eva. Praha: ottův historický atlas. praha: ottovo nakladatelství, 2015. SCHULTE-PEEVERS, LE NEVEZ, WALKER, andrea, Cathrine, Kerry. Mnichov, bavorsko a salcburk. praha: svojtka a co, 2009. Universität mozarteum salzburg. salzburg, 2006. VEBER, HLůVůČKů, VOREL, POLÍVKů, WIHODů, M
ÍNSKÝ, václav,
milan, petr, miloslav, martin, zden k. D JINY RAKOUSKA. praha: nakladatelství lidové noviny, 2002. Welcome to salzburg. salzburg: universität mozarteum, 2006.
37
Seznam p íloh P íloha č. 1: Nové Mozarteum (Neues Mozarteum) Solitär Foyer P íloha č. 2: Staré Mozarteum (Altes Mozarteum) Vídeňský sál ĚWienersaalě P íloha č. 3: Zámek frohnburg P íloha č. 4: Salzburg Pevnost Salzburg (Hohensalzburg) Zámek Mirabell a jeho zahrady Katedrála svatého Ruperta a Virgila Mozart v d m na Makartplatz Mozart v d m v Obilné uličce Ě Gettreidegasseě Muzeum moderního um ní Rupertinum P íloha č. 5: Salzburské hudební slavnosti Velký festivalový d m P íloha č. 6: Známí absolventi Mozartea Dirigent Herbert von Karajan Sopranistka Barbara Bonney Klavíristka Alice Sára Ottová P íloha č. 7: Univerzitní profesorka ůud Kjellaug Tesaker
38
P íloha č. 1: Nové Mozarteum ( Neues Mozarteum)
Solitär
Foyer
39
P íloha č. 2: Staré Mozarteum ( Altes Mozarteum)
Vídeňský sál č. 1 ĚWienersaalě
Vídeňský sál č. 2 ĚWienersaalě
40
P íloha č. 3: Zámek Frohnburg
P íloha č. 4 : Salzburg
41
Pevnost Salzburg (Hohensalzburg)
Zámek Mirabell a jeho zahrady
Katedrála svatého Ruperta a Virgila
42
Katedrála svatého Ruperta a Virgila
Mozart v d m na Makartplatz
Mozart v rodný d m v Obilné uličce ĚGettreidegasseě
Wolfgang Amadeus Mozart
43
Muzeum moderního um ní
Rupertinum
P íloha č. 5: Salzburské hudební slavnosti
44
Velký festivalový d m ĚGrosses Festspielhaus)
Velký festivalový d m ĚGrosses Festspielhaus)
45
P íloha č. 6: Známí absolventi Mozartea Dirigent Herbert von Karajan
Sopranistka Barbara Bonney
Klavíristka Alice Sára Ottová
46
P íloha č. 7: Univerzitní profesorka Aud Kjellaug Tesaker
47
