KRONIKA ZBRASLAVI – FERDINAND FRONĚK
Jméno: Ferdinand Froněk Narozen: 10. listopadu 1893 v Mikovicích, okres Kralupy nad Vltavou Pocházím z dělnické rodiny. Otec byl vyučen krejčím a nedostatkem zaměstnání nastoupil místo ve Wippermanově továrně v Kralupech nad Vltavou na součástky pro jízdní kola, kde pracoval přes 30 let, nejprve jako dělník a později jako skladník. Rodiče ze strany otce rovněž pocházeli z dělnické rodiny. Dědeček byl zaměstnán jako výhybkář na buštěhradské dráze v Dubí u Kladna. Moje Matka rovněž pocházela z dělnické rodiny. Dědeček ze strany matky byl rovněž zaměstnán na buštěhradské dráhy jako posunovač vozů. Po vychození obecné a měšťanské školy v Kralupech nad Vltavou 15. července 1907 byl jsem dán do 16. července 1907 na tři roky do učení malířství smaltu v továrně Karla Nápravníka v Kralupech nad Vltavou. Tato učňovská doba s ohledem na pilnost, pracovitost a poctivost - jak je uvedeno ve výučním listě – byla zkrácena na dvě léta a dne 16. prosince 1909 byl jsem prohlášen za řádného malířského pracovníka. V Nápravníkově továrně jsem pracoval do jejího zrušení v roce 4. března 1911. Po uzavření továrny pracoval jsem námezdně dle nahodilé práce, ježto odborné práce nebylo, malírny postupně uzavírány i v jiných městech, ježto ruční malba byla drahá a nahrazovala se tiskem, kteroužto práci obstarávaly ponejvíce ženy, levná to pracovní síla. Těžko se žilo, ale moje touha po vzdělání byla daleko silnější bídy, kterou jsem jako mladý muž musel prodělávat. Shodou okolností a z příčin mi neznámých obdržel jsem místo výpomocného písaře na městském úřadě v Kralupech nad Vltavou od 8. dubna do 12. července 1911. Pak výpomocného písaře u okresního soudu ve Velvarech od 17. července do 15. prosince 1911. jednalo se o příležitostné práce, až jsem obdržel trvalejší zaměstnání jako písař a registrátor v advokátní kanceláři JUDr. Vojtěcha Hrnčíře v Kralupech nad Vltavou, kde jsem byl zaměstnán od 1. října 1912 do 30 září 1914, kdy kancelář odchodem chefa na vojnu byla uzavřena. Dnem 1. října 1914 jsem nastoupil na místo příručího městského tajemníka a vedoucího zásobovacího referátu města Kralup nad Vltavou. Při tomto zaměstnání jsem složil dne 3. října 1916 zkoušku ze státního účetnictví a byl jsem uznán způsobilým pro státní službu účetnickou a pokladniční. Po složení této zkoušky jsem se zabýval při zaměstnání učební látkou reálného gymnasia a studoval jsem jako externí žák na Státním reálném gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Úporně jsem šetřil na úkor svého zdraví, což mělo v těžkých válečných letech první světové války neblahý vliv, abych mohl dokončit středoškolská studia, aniž bych musel býti zaměstnán. Opustil jsem místo na městském úřadě v Kralupech nad Vltavou i za cenu nesouhlasu otce, který nemohl pochopit, že opouštím pevné zaměstnání pro nejistý výsledek studia, avšak pevná vůle a odhodlání středoškolská studia dokončit, mne dovedly k cíli a dne 14. července 1920 jsem jako externista maturoval všemi hlasy na reálném gymnasiu v Křemencově ulici v Praze a uznán dospělým k návštěvě university. Zkoušku jsem složil, bylo mi 27 let, ale zdraví bylo vážně ohroženo. Byl jsem úplně bez prostředků a nezbývalo mi nic jiného, než hledat zaměstnání. Měl jsem nastoupit místo městského tajemníka v Kralupech nad Vltavou, v Žamberku a ve Zbraslavi, na těchto místech byl jsem všude prvním v termi uchazečů. Do Kralup nad Vltavou se mi nechtělo. Zástupci dělnické třídy v obecním zastupitelstvu mne přemlouvali, abych místo přijal, avšak nikdo není doma prorokem a bylo by pro mne těžko za tehdejších společenských poměrů dělat vedoucího tam, kde ve mne viděli dělníka a kde jsem byl nejprve výpomocným písařem. Žamberk byl pro mne velmi vzdálen, ježto jsem zamýšlel studovat práva a tak mi zbývala Zbraslav, která se stala – ač jedna z nejmenších – druhým domovem a kde jsem nastoupil místo městského tajemníka 15. října 1920. Nové místo a značná řada úkolů vyžadovaných na novém tajemníku
zabraly skoro všechen čas. Zbraslav nebyla administrativně uspořádána a finanční hospodářství bylo v nepořádku. Nebyl zde žádný výhledový plán do budoucnosti a na radnici byly třenice mezi zástupci, které zostřily prosincovými událostmi roku 1920. Bylo nutno slaďovat zájmy buržoazních tříd se zájmy dělnické třídy. Za těchto poměrů jsem se dal zapsat mezi řádné posluchače právnické fakulty Karlovy university v zimním běhu 1920/21, abych dokončil dráhu, na kterou jsem za značných obětí a překážek nastoupil. Přednášky jsem poslouchal ve čtyřech semestrech, avšak koncem roku 1922 jsem onemocněl těžkým zápalem plic a na přísný pokyn lékařů jsem musel namáhavé vysokoškolské studium při zaměstnání úplně přerušit. Z mimoúřední činnosti si skromně dovoluji poznamenat, že jsem ve Státní tiskárně v Praze po schválení Revisní kanceláří zemského úřadu v Praze vydal pro obecní hospodářství celo řadu tiskopisů pro vybírání obecních dávek a poplatků na podkladě propisovacího systému, kde se vyhotovoval přímo platební příkaz a propisem se zapisovala platební povinnost do pomocné hlavní knihy a došlé platby přímo kontrolovány a dále celou řadu tiskopisů pro úřadování obcí ve věcech stavebních a správních. V roce 1936 jsem vydal nákladem tiskárny Ed. Beauforta knihu „Finanční hospodářství obce, Část I., Obecním rozpočtu". II. část „O účetní závěrce" byla připravena v rukopise, avšak v době okupace nemohla býti vydána a změnou účetnického systému v roce 1948 nebyla již aktuální. Mimo to jsem vydal ve státní tiskárně v Praze v roce 1939 příručku „Pravidla pro úpravu služby účetní a pokladní a předpisy pro obecní účtování", která byla rozebrána. Takže v roce 1948 došlo k druhému vydání, které již přihlédlo k platným předpisům s ohledem na konstituování Národních výborů. Údobí 36 let práce v jednom prostředí přinášelo radostné i povznášející chvíle, ale i také dny plné hořkostí, avšak je nutno život bráti tak, jak jde a jsem rád, že jsem jako příslušník dělnické třídy dočkal 25. února 1948, ježto jsem přesvědčen, že pod vedením dělnické třídy a jejího předvoje Komunistické strany Československa čeká Zbraslav v rámci krajského plánu výstavby okolí Prahy krásná a veliká budoucnost, že Zbraslav bude se svým historickým zámkem a v něm umístěnou Národní galerií jakousi perličkou, která bude sídlištěm pracujících, místem výzkumníků a stane se nejkrásnějším místem v okolí Prahy. Nebude to Zbraslav buržoazní, ale Zbraslav pracujících.
1.) Zeměpisný popis katastru obce Členitost terénu Zbraslavi je dána jednak tokem řeky Vltavy a jednak tokem řeky Berounky. Řeka Vltava protéká od jihu k severu hlubokým údolí zalesněných kopců, z nichž po pravém břehu se Hradiště, který vystupuje s koty povodí Vltavy 192.68 na kotu 341.65. po levém břehu povlovně stoupá kopcovitý terén od severu k jihu a západu, kde přechází v náhorní rovinu. S koty na náměstí 202.80 stoupání přechází u Husova sboru na kotu 235.88, v prostranství zvaném „Na vrších" dosahuje koty 274.71, přechází na kotu 289.38 a dosahuje tzv. beránku koty 3156.00. Prostranství náhorní roviny se zmíněných kot z prostranství „Pod Báněmi" povlovně klesá na kotu 195.10 a přechází směrem západním po toku Berounky na kotu 193.95, aby směrem severním při soutoku řeky Vltavy a Berounky v Lahovicích dosáhla koty 190.00. Náhorní rovina přechází do vrchu Havlína na kotu 234.14.
Kotlina Vltavy po levém břehu jest zastavěna a zastavění dosahuje jedné třetiny náhorní plošiny, kteréžto zastavění přechází směrem západním a jižním až ke dvoru Peluněk a k samotě Buda v povodí Berounky, resp. Jejího tzv. mrtvého ramene. Půda na katastru obce Zbraslavi nese dva základní znaky . V povodí Berounky je zemědělská půda výborné jakosti, kdežto na náhorní rovině směrem k Báním a obci Lipan (nyní Lipence) jest podřadné jakosti, vesměs písčitá a tento druh půdy vedl k tomu, že na ploše skorem 56 ha je plánována těžba písku jako zásobovací středisko plánovaných stavebních investic ve značném okruhu kolem Prahy, Taktéž tato těžba svým rozsahem úplně změní ráz krajiny v prostoru pod Báněmi až k nynější zastavěné části obce na náhorní rovině v jižním cípu obce. Skalnatý útvar v povodí řeky Vltavy od zastavěné části směrem jižním umožnil vybudovat rozsáhlý kamenolom, který lomovým kamenem, štětem, štěrkem a drtěmi zásobuje pozemní stavby, rovněž na značné vzdálenosti, ježto výborná jakost diabasové odrůdy tohoto kamene zejména umožňuje budování silnic a udržování jejich vozovek. Pravý i levý břeh Vltavy, mimo zastavěnou část na levém břehu jsou zalesněny, kteréžto zalesnění přechází přes prostranství „Na Vrškách" směrem jižním do prostranství „Na Beránku" a pak se táhne podél strakonické silnice k obci Jílovišti. Vrch Havlín jest rovněž zalesněn. Zbraslav, jak již shora uvedeno, leží při řece Vltavě a mimo to nezastavěná část katastru se dotýká řeky Berounky. Mimo tyto tekoucí řeky jest v povodí Berounky tzv. „Mrtvé rameno řeky Berounky, které má sice spojení s tekoucí vodou řeky Vltavy, avšak pro značné zabahnění pozvolna toto mrtvé rameno zarůstá a jedině při jarních vzdutých vodách je mrtvé rameno zaplavováno buď zpětnou vodou vltavskou nebo přepadovou vodou z řeky Berounky. V mrtvém rameni řeky Berounky, které má spíše charakter rybníka, se drží ryby, zejména v sousedství státního zámku. Regulované řečiště Vltavy jest v šíři 50m s možností pojmout vzdutou vodu až do šíře 150m. Průměrná největší hloubka Vltavy se pohybuje od 3m do 6m, podle toho, jak byl těžen v řece písek. Vodní poměry mezi modřanským stupněm a vranskou přehradou se v době letní mění a i největší hloubky se značně zmenšují. Tak zv. „Žabovřeský rybník" v rozloze podle stavu vody cca 2 míry (1 míra 1918 m2) jest vlastně nádrží, do které se stahují prameny z vyšších poloh na jižní straně obce, přepad z této nádrže je do „Mrtvého ramene Berounky". Zarybnění nádrže jest nepatrné, poněvadž voda je studená a nejsou zde podmínky pro chov ryb. (travní porost, vyhřívací plochy atd.). Potoků ve Zbraslavi není a jedině ve strži „Hluboká", „V Kamínce a nad Záběhlicemi se soustřeďují vyvěrající prameny, které jsou odváděny do řeky Vltavy. Vydatnost těchto bystřin není veliká a zejména v době letní úplně ustává. Jinak prameny nad Záběhlicemi jsou zachyceny pro gravitační vodovod. Podle směru pramenů a geologického uspořádání terénu jsou prameny v přímé souvislosti řeky Berounky s řekou Vltavou. Směřují od západu k východu. Zachycené prameny pro gravitační vodovod nad Záběhlicemi mají vydatnost dle odhadu znalců a provedeného měření 0,3 lit/sek. Dále je Zbraslav zásobena vodou z vysokotlakého vodovodu, pro který se čerpá voda jednak ze studny ve vodárně na kotě 197.15 a jednak ze studny u řeky Vltavy na kotě 194.40. Obě studny jsou spojeny násoskovým zařízením. Jak studna na vodárně, tak studna u řeky Vltavy jsou zásobeny pramenitou vodou a podchycují prameny, které z vyšších poloh se stahují k toku řeky Vltavy a jsou pokračováním pramenů, které jsou ve vyšší poloze zachycovány pro gravitační vodovod. Vydatnost vodárenských studní jest 12 lit./sek. Zemní vodojem gravitačního vodovodu jest na kotě 234.55 a zemní vodojem vysokotlakého vodovodu je na kotě 255.15. pokud není část města zásobena z obou vodojemů a to zejména z velké části na náhorní rovině a ve Zbraslavi III., je zásobování obstaráváno soukromými studněmi při jednotlivých objektech v průměrné hloubce od 6m do 8m při sloupci vody 1m. velmi svízelné vodní poměry jsou v oblasti na Baních, kde v době letní až na nepatrné výjimky voda ve
studnách zapadá. Mimo vodovod jsou obcí udržovány veřejné studně a to jedna na Závisti na pravém břehu řeky Vltavy, ve Zbraslavi III., dvě, a na Báních tři. Na pravém břehu řeky Vltavy jest vedena jednokolejová železnice Praha – Čerčany – Dobříš. Přes Zbraslav vedou průtahy silnice do Povltaví a silnice Strakonické směrem na Dobříš. Průtah strakonické silnice vede od Lahovic přes most přes Mrtvé rameno Berounky (t.zv. Krňov), dále přes náměstí na náhorní rovinu a přes zastavěnou část „Na Báních" směrem na Jíloviště. Průtah Povltavské silnice jde po levém břehu řeky Vltavy podél kamenolomů, pak prochází zastavěnou částí obce Zbraslavi II. a I. a napojuje se na náměstí na silnici Strakonickou. S náměstí vede silnice kolem vrchu Havlína směrem ke dvoru Peluněk, kde jednak navazuje na silnici, která odbočuje před vstupem na náhorní rovinu se silnice a vede přes Zbraslav I. a III. ke dvoru Peluněk. Zde se obě tyto silnice rozbíhají, jedna vede do obce Lipenců a druhá kolem dvora Peluněk a samoty Buda na převoz přes řeku Berounku do Radotína. Po obou průtazích jsou vedeny autobusové linky směrem na Štěchovice, Dobříš jako dálkové z Prahy a jednak místní dopravy Praha-Zbraslav-Lipence. Oba průtahy silnic a jejich odbočné spoje tvoří páteř komunikační sítě v obci, na které jsou zapojeny v zastavěných částech ze značné části upravené ulice, zejména ve středu města (dlažba, asfaltové koberce). Průtahy silnic jsou z části dlážděné žulovou kostkou a z části vozovky pokryty asfaltovým kobercem. Šíře silničních vozovek se pohybuje v rozmezí 10a 12m, šíře ulic mezi 8 a 10m. Délka silničních vozovek činí b.m a délka ulic b.m. Nebezpečná jest pro dopravu křižovatka na náměstí a dále vyústění průtahu Strakonické silnice s náměstí při rohu bývalého pivovaru na severní straně. Parníková osobní a nákladní doprava po řece jest velmi nepravidelná a závisí na vodních poměrech na toku řeky, zejména v letních měsících lze tuto dopravu provozovat jen do Modřan. 2) Rozvrstvení obyvatelstva obce: Podle posledního sčítání lidu v roce 1930 bylo ve Zbraslavi 4.150 obyvatel. Podle národního sčítání v roce 1950 bylo obyvatel 4.642. Podrobnější záznamy o sociální příslušnosti obyvatelstva v roce 1930 se na místním národním výboru nenachází. Zprávy o výsledcích národního sčítání nebyly dosud uveřejněny. Bude po nich pátráno a postupně do kroniky zapsány. 3) Věkové rozvrstvení obyvatel: osoby od 0-2
164
osoby od 2-6
372
osoby od 6-12
454
osoby od 12-20
369
osoby od 20-55
2.543
osoby nad 55 let 1.111 celkem
5.013
4) Kolik osob je zaměstnáno: mužů
žen
V průmyslu
570
240
V zemědělství
77
67
V dopravě
72
18
Ve stavebnictví
200
14
Ve veřejných službách 472
428
V obchodě
140
76
V domácnosti
-
984
Jiná povolání
206
66
Celkem
1737
1901
5) Přirozená změna obyvatelstva: Podle zjištění v roce 1951: Živě narozených
65
Mrtvě narozených 4 Zemřelých
56
Přistěhovalých
240
Odstěhovaných
190
6) Počet budov označených čísly popisnými: Celkový počet domů: 870 Z toho připadá na Zbraslav I. (původní Zbraslav) 334 domů, na Zbraslav II. (bývalé Záběhlice) 348 domů a na Zbraslav III. (bývalé Žabovřesky) 188 domů. Obytných domů přízemních je 464, jednopatrových 311, vyšších 95. Budovy hospodářské nejsou označeny čísly popisnými, ježto jsou ponejvíce součástí obytných budov v obstavených dvorech. 7) Počet chat: Celkový počet chat je 115, z toho připadá na Zbraslav I. 1, na Zbraslav II. 20 a na Zbraslav III. 18. Na rekreační středisko „U Strnada" ve Zbraslavi II. připadá dalších 76 chat. 8) Počet bytů dle jejich rozsahu: Jednopokojových
467
O dvou místnostech
732
O třech místnostech
385
O čtyřech místnostech 125 O pěti místnostech
42
O více místnostech
14
Celkem
1.765
Ve většině případů je příslušenství u bytů od třech místnostech výše, u bytů o dvou místnostech ponejvíce společné, výjma uskladňovacích prostorů na paliva. U jednopokojových bytů ve většině případů jsou beze spíší a záchody vesměs společné. 9) Vybavení domů: Elektrické světlo je zavedeno do všech domů, až na 5 případů, kde se jedná o staré domky, určené ke
zbourání. Na vodovod jest připojeno celkem 411 domů, z toho připadá na Zbraslav I. 236 a na Zbraslav II. 175 domů. Na kanalizaci jest připojeno celkem 214 domů a to vesměs ve Zbraslavi I. Značná část domů, které nejsou připojeny na vodovod, jsou vybaveny klosety a koupelnami a vodu čerpají ze studní domácími vodárničkami do těchto zařízení. Plyn není ve Zbraslavi zaveden, avšak 550 domácností si obstarává dodávku plynu pro vaření pomocí bomb s plynem „propan-butan", které distribuje národní podnik Technoplyn v Praze 12 prostřednictvím Živnostensko – řemeslného kombinátu města Zbraslavi. 10) Katastrální výměry ploch a kultur: Rozsah katastrálního území obnáší: U Zbraslavi
176ha 42a 77m2
U Zaběhlic
336ha 13a 94m2
U Žabovřesek
253ha 83a 52m2
A u připojené části obce Lipence ke katastru Záběhlic 23ha 46a 33m2 789ha 86a 56m2
Úhrnem Z této výměry připadá na ornou půdu 263,00 ha: Na chmelnice
-,- ha
Na ovocné sady
27,14 ha
Na zelinářské zahrady
1,33 ha
Na ovocné školky
1,70 ha
Na vinice
-,- ha
Na trvalé louky
25,- ha
Na pastviny
21,- ha
Na prutník
2,40 ha
Na rybníky a močály
0,30 ha
Na zastavěnou plochu
45,00 ha
Na neplodnou plochu
123,48 ha
Na lesy
127,68 ha
Na letiště
36,64 ha
Na vody
26,35 ha
Na okrasné sady
3,83 ha
Na domovní zahrádky
85,01 ha
Úhrnem
789,86 ha
11. Zemědělské závody. závod :
počet :
Živnost.-řemeslný kombinát, kom.podn. 1
výměra v ha : 5,4
Čsl.státní statek
1
143,2
do 15ha výměry
83
176,47
nad 15ha výměry
2
35,54
Zemědělské závody
Strojní vybavení závodů : Čs.státní statek : 2 traktory a 2 přívěsné vozy, 2 pluhy ( 1 tříradlový a 1 dvouradlový ), 2 secí stroje ( 1 na obilí a 1 na řepu ), 2 válce za traktor, 2 samovazy, 2 travní sekačky, 1 vyorávač brambor, 1 brány, 1 plečku na řepu, 3 brány na koňský potah, 2 kultivátory, 1 mlátičku s výfukem na slámu, 1 žentour na elektr.motor, 1 velkou řezačku, 1 malou řezačku 3 elektric.motory. Soukromý sektor : 25 pluhů, 25 bran, 4 kultivátory, 7 žacích strojů, 14 secích strojů, 3 plečky na řepu, 14 mlátiček, 20 řezaček a 12 elektromotorů. 12. Rostlinná výroba. Obdělávaná výměra v ha a výnosy v q. Čs.státní statek : výměra v ha
výnos v q
pšenice
26,34
27
žito ozimé
7,50
26
ječmen jarní
15,80
25
oves
11,10
20
cukrovka
24,0
260
brambory ranné
2,0
85
brambory ostatní
8,70
170
krmná řepa
3,0
600
sazečka krmné řepy
1,0
120
červený jetel ) seno )
8,0
70
vojtěška ( seno )
11,0
70
ostatní směsky a pícniny 21,28
150
Živnostensko - řemeslný kombinát - komunální podnik : výměra v ha
výnos v q
celer
0,14
90
cibule
0,18
90
kapusta
0,05
152
kapusta růžičková
0,15
25
karotka
0,25
156
kedlubny
0,15
126
květák
0,10
217
por
0,02
102
rajčata
0,20
210
salát
0,10
130
pozdní zelí
0,03
210
salátové okurky
0,03
200
ostatní zahrad.plodiny 0,11
---
Soukromý sektor : výměra v ha
výnos v q
ozimá pšenice
24,39
22
jarní pšenice
0,23
22
ozimé žito
25,82
22
jarní ječmen
19,22
21
oves
12,61
22
směsky, luštěniny na zrno
4,29
15
cukrovka
14,34
280
brambory
19,61
150
krmná řepa
4,09
250
len ( stonky )
2,00
21
len ( semeno )
2,0
4,0
mák
1,84
10,0
hořčice
1,9
11
červený jetel
7,61
70
jednosečný jetel ( 50% seno ) 0,10
70
vojtěška ( 50% seno )
16,13
70
jetelotravní směs
0,11
150
vojtěškotravní směs
1,91
150
ostat.směsky na zeleno
11,11
150
celer
0,36
90
cibule
0,82
90
červená řepa
0,05
100
pozdní kapusta
0,45
152
růžičková kapusta
0,35
25
karotka
1,00
156
ranné kedlubny
0,20
126
pozdní kedlubny
0,15
126
květák
0,40
217
salátové okurky
0,05
200
por
0,13
102
rajčata
0,30
210
salát
0,40
130
špenát
0,10
52
pozdní zelí
0,97
210
ostatní zahrad.plodiny
0,52
---
13. průměrný stav. hospodář. zviřectva a živočišná výroba : Skot : průměrný stav celkem 133 kusů : z toho dojnic
71
jalovic
39
telat
12
ostatní
11
Prasata: průměrný stav celkem 114 kusů z toho prasnic
11
selat
50
ostatní
53
Ovcí
14 kusů
z toho 4 bahnice. Koz
103 kusů
koní
32.
Stav drůbeže, t.j. slepic včetně kohoutů 2.513, z toho nosných slepic 2365. 23 hus 18 houserů 19 kachen 12 kačerů 3 perličky 87 liliputek 5 krocanů 10 krůt.
Počet včelínů 452 úlů Počet psů 326 Plnění výkupu vepřového masa jest na 106,35%, hovězího na 163,09%, vajec na 136,2% a mléka na 77,3%. 14. Počet ovocných stromů. Jabloně vysokokmenné
6.117 kusů
Jabloně zákrsky
4.916
Hruška vysokokmenné
2.868
Hruška zákrsky
1.300
Třešně
6.053
Višně
1.993
Broskve
207
Merunky
464
Švestky
6.104
Slívy
1.864
Vlašské ořechy
447
Angreštové keře
2.358
Rybíz
4.105
Maliny
188
15. Závody a podniky. Ve Zbraslavi nejsou průmyslové závody, protože Zbraslav má charakter zahradního města. Z národních podniků jsou ve Zbraslavi Léčivé rostliny, Interier, Jas, Obnova, Pramen, Tep, Kovomat, Narpa, Středočeský obchod, Kniha lidu, Středočeské tiskárny, Čs.státní statky, Povltavský průmysl kamene, Štěrkopísek. Z družstevních podniků : Bratrství, Oděvní družstvo a Obuna. Dále Žovnostensko - řemeslný kombinát města Zbraslavi. Soukromé podniky a živnosti : 3 malíři pokojů, 1 obuvník, 1 pokrývač, 2 stavitelé, 1 mistr zednický, 3 hodináři, 1 kloboučník, 6 krejčí, 3 dámské krejčové, 3 mandly, 1 výroba prádla, 3 živnosti mechanické, 5 truhlářů, 2 klempíři, 1 košíkář, 2 sedláři a čalouníci, 3 zámečníci, 1 kovář, 1 vetešník, 1 knihař, 2 autoopravny, 2 lakýrníci, 5 holičů, 4 zahradníci, 4 hostinské živnosti a 2 osobní autodopravci. 16. Spojová zařízení. Ve Zbraslavi je automatická telefonní ústředna napojená na pražskou síť, pošta, telegraf a místní veřejný rozhlas. Elektrovodná síť je rozvedena po celé obci. 17.Doprava. Dopravu obstarává železnice, autobusy ČSAD a paroplavba. Místní nákladní doprava je začleněna do Živnostensko - řemeslného kombinátu města Zbraslavi, komunální podnik. Začleněno je 7 vozů, z toho 3 vozy o nosnosti 5 tun a 4 vozy o nosnosti 3,5 tuny. V obci je přibližně 240 jízdních kol, 80 motocyklů, 38 osobních aut různých značek a 4 malá nákladní auta soukromých zahradníků. Sanitní auto, 2 hasičské vozy k přepravě mužstva a motorických stříkaček. Dále se nalézá v obci 1 traktor s přívěsným vozem, který je začleněn do komunálního podniku. Zemědělci vlastní 16 koňských vozů, z nichž 9 na gumových kolách a 7 na obyčejných kolách. Kravských vozů je v obci 9 na obyčejných kolách.
Denně dojíždí do zaměstnání v Praze a do škol i do zaměstnání v Modřanech, Radotíně a Vraném asi 2.204 osob a to většinou kolem 2/3 autobusy, 1/6 vlakem a 1/6 na kolech a motocyklech. Do zaměstnání v místě dochází denně přibližně 450 osob. 18. Požární zařízení. Místní jednota Čs. svazu požární ochrany má dvě požární čety. Každá četa má svou zbrojnici a to četa 1.) ve Zbraslavi I. při budově č.p. 144, kde jsou úřadovny místního národního výboru a četa 2.) ve Zbraslavi II. v ulici Záběhlické na místě zbořené obecní pastoušky č.p. 16. Obě čety jsou vybaveny motorovými dopravními vozy a motorovými dvouproudovými stříkačkami. 1.četa má 16 cvičících členů schopných zákroku při požáru, 2.četa má 24 vycvičených mužů. Při požáru možno použíti požárních hydrantů městského vodovodu, kterých je 41, dále vody z řeky Vltavy, Mrtvého ramene Berounky ( Krňova ) a žabovřeského rybníka. Vypuknutí požáru se hlásí hlavní elektrickou sirénou, která je umístěna na Závisti na skále nad silnicí a současně místním rozhlasem. Ztíženější je požární bezpečnost v oblasti Baní, kde je nedostatk vody. 19. Zdravotní zařízení. Okresní ústav národního zdraví Praha jih získal pro umístění „ zdravotního střediska „ ve Zbraslavi II. budovu č.p.102 a příštím rokem bude přikročeno k úpravě budovy v rámci krajsky plánované investice. Pro přechodnou dobu ordinují dva lékaři, dětská lékařka, zubní lékařka a 2 dentisté ve svých ordinacích v rámci zdravotního střediska. V budově míst.národního výboru je ošetřovna první pomoci. Záchranná služba je obstarávány sanitním autem. Jesle jsou umístěny v budově č.p.77 ve Zbraslavi II., kde je 20 lůžek. Poradna matek a dětí je isolovaně umístěna v budově jeslí. Poradna proti tuberkolose je umístěna v budově č.p.227 ve Zbraslavi II., ve Vrchlického ulici. Místní skupina Čsl.Červeného kříže má odbor sester o počtu 82 členek. 20. Sociální zařízení. V budovách č.p.87 a 233 ve Zbraslavi II. je umístěn „ Domov odpočinku.", spravovaný Českou katolickou charitou, kde je umístěno 65 přestárlých osob. V budově č.p. 176 ve Zbraslavi III. je umístěn „ Dětský domov" spravovaný krajským národním výborem v Praze. V Dětském domově je umístěno 50 dítek ve věku do 3 let. V místě jsou dvě závodní kuchyně pro pracující a vývařovna pro školní mládež. Svépomocná prádelna je umístěna v domku č.p. 159 ve Zbraslavi I., spravovaná MNV, slouží pracujícím ženám svým strojním vybavením. 21. Školství. Ve Zbraslavi jest národní škola umístěná v budově č.p. 168 ve Zbraslavi I. a střední škola umístěná v budově č.p. 21 ve Zbraslavi I. I.národní škola má 7 tříd, z nichž 4 jsou umístěny v budově národní školy, 2 třídy v bývalé restauraci „ U Procházků „ v č.p. .... ve Zbraslavi I. a jedna třída v budově střední školy. I. národní školu navštěvuje 238 žáků, z nichž jest 198 ze Zbraslavi a ostatní z okolí. II. národní škola má 6 tříd, z ichž jsou tři umístěny v budově národní školy, jedna třída v bývalé restauraci „ U Procházků," jedna v býv.hostinci „ U Zemanů,"v č.p. ...ve Zbraslavi I. a jedna v budově střední školy. II. národní školu navštěvuje celkem 203 dítek, z nichž místních je 175. I.střední škola je umístěna v budově střední školy, má 6 tříd a školu navštěvuje 254 žáků a žakyň. Ze Zbraslavi školu navštěvuje 121 dětí a ostatní jsou z obvodu této střední školy. II.střední škola je rovněž umístěna v budově střední školy a má rovněž 6 tříd. Školu navštěvuje 205 žáků a žakyň. Z místa jest 135 dítek, ostatní z obvodu této školy. Při školách je zřízena Družina školní mládeže. Mateřská škola je umístěna v budově č.p. 189 ve Zbraslavi I., navštěvuje ji 55 dítek a v době prázdnin slouží za „ zemědělský útulek," který pečuje pravidelně o 22 dítek. Hudební škola je umístěna v domě č.p. 163 ve
Zbraslavi I. Hudební škola má 180 žáků. V budovách č.p.160 ve Zbraslavi I. a v č.p.135 ve Zbraslavi II, které náležívojenské správě jsou učiliště. 22. Osvěta. Veřejná knihovna Vlad.Vančury má 29.154 vypujček. Počet knih 8.780. Čtenářů jest 823, z tohoto počtu je 305 vypůjčovatelů z řad mládeže do 15 let. Sál kina v sokolovně č.p. 282 ve Zbraslavi I. slouží současně za přednáškový a divadelní sál. V sále je 454 sedadel. Počet radiokoncesí 1211. V roce 1951 se konalo 29 přednášek, 6 ochotnických představení, 5 koncertů a 2 výstavy. Při veřejné knihovně je čítárna. Osvětovou a kulturní činnost řídí osvětová beseda. 23. Tělovýchova. Účelům tělovýchovy slouží budova sokolovny č.p.282 ve Zbraslavi I., sportovní hřiště bylo vybudováno na pozemcích č.k. 63 a 65/1 ve Zbraslavi III. ve spolupráci sjedocené tělovýchovy s místním národním výborem. 24. Cestovní ruch. Ve Zbraslavi jsou dva ubytovací podniky a to : Hotel Vejvoda se 14 pokoji a hotel Vltava se 7 pokoji. Oba hotely jsou ve správě Živnostensko - řemeslného kombinátu města Zbraslavi. Mimo jsou v provozu další tři restaurace komunálního podniku, kde se vyvařuje pro návštěvníky Zbraslavi. Zbraslavský zámek, kostel sv.Jakuba a kostelík sv.Havla jsou historickými památkami značné ceny a mimo to ve zbraslavském zámku jsou umístěny Národní galerií sochy a obrazy z doby baroka. Hradiště nad Zbraslaví, na pravém břehu řeky Vltavy, je vyhledávaným turistickým místem a sama Zbraslav jest výchozím stanovištěm pro turistické vycházky do Povltaví, Svobodovou stezkou na Mníšek a do povodí řeky Berounky. 25. Církevní věci. Ve Zbraslavi jsou kostely a sice kostel sv.Jakubav zámeckém parku a kostel sv.Havla na vrchu Havlíně, kde je hřbitov. Oba kostely jsou ve správě římsko - katolického děkanského úřadu, jehož fara je umístěna v domě č.p. ... ve Zbraslavi I. Vedle těchto kostelů jest zde Husův sbor, kde je umístěno kolumbarium, při kostele je přistavěna fara Čsl. církve č.p. ... Ve Zbraslavi I. Na prostranství před Husovým sborem v parku jest umístěn Národní hřbitov, kde jsou pochováni občané, kteří padli v květnové revoluci v roce 1945. 26. Úřady a organisace. Ve Zbraslavi jsou umístěny všechny úřady a organisace okresního charakteru, vyjma Okresního národního výboru Praha - jih, který má sídlo mimo okres v Praze 16 - Smíchově. Zbraslav je sídlem Lidového soudu, budova č.p. 58 ve Zbraslavi I., jehož působnost se vztahuje na území okresu Praha - jih, okresní prokuratury a státního notářství, které jsou rovněž umístěny v budově Lidového soudu.Dále v budově Lidového soudu je umístěno Okresní velitelství Veřejné bezpečnosti Praha - jih. Místní národní výbor a matriční úřad jsou umístěny v budově č.p.144 ve Zbraslavi I. V budově č.p.167 ve Zbraslavi II je umístěn Výzkumný ústav lesního hospodářství a ve státním zámku Výzkumný ústav myslivosti a lesnické zoologie. Státní pojišťovna je umístěna v domě č.p.243 ve Zbraslavi I. a Státní spořitelna v budově č.p.185 ve Zbraslavi I. Další složky v okresním měřítku pro okres Praha - jih jsou umístěny a to : Svaz pro spolupráci s armádou, okresní sekretariát, v domě č.p. 3 v e Zbraslavi I. a v témže domě je umístěn okresní sekretariát Svazu Čs.mládeže. Okresní sekretariát Svazu Československo - sovětského přátelství a okresní sekretariát Svazu
Čsl.požární ochrany v domě č.p.121 ve Zbraslavi I. Okresní sekretariát Komunistické strany Československa v budově č.p.76 ve Zbraslavi I., okresní sekretariát Čsl.strany lidové v domě č.p.3 ve Zbraslavi I. a okresní sekretariát Čsl.strany socialistické v domě č.p.5 ve Zbraslavi I. 27. Seznam starostů města, předsedů správních komisí a předsedů místního národního výboru.
Jindřich Wagner, rolník, obchodník a pošmistr, od 11.9.1850 do 1854. František Stehlík, mistr kolářský, od r.1854 do r.1864. Josef Vlček, krupař, od 8.7.1864 do r.1867. Jan Mariák, mistr zednický, od 25.51867 do r.1870. Karel Klán, mydlář, od r.1870 do r.1873. Josef Richter, ředitel velkostatku, od r. 1873 do r. 1876. Jan Novotný, rolník, od roku 1876 do roku 1886. MUDr. Martin Walter, lékař, od 4.ledna 1886 do r.1990. Karel Dědek, pekař, od 17.8.1900 do r.1908. JUDr.Engelbert Nápravník, advokát, od 15.4.1908 do 4.6.1909, kdy resignoval. Antonín Procházka, hostinský, od 5.7.1909 do 21.6.1917, kdy resignoval. Jan Jirásek, správce pivovaru, jako úřadující náměstek od 21.6.1917 do 14.10.1919. Václav Vejvoda, mistr zednický a hostinský, od 14.10.1919 do 15.3.1924 a jako předseda obecní správní komise 15.3.1924 do 4.května 1924. JUDr.František Dusbábek, advokát, od 5.5.1924 do 16.7.1925. Josef Červenka, učitel, předseda obecní správní komise 16.7.1925 do 17.10.1925. Václav Vejvoda, mistr zednický a hostinský, od 17.10.1925 do r.1936. Ing.František Náhlík, civ.geometr, od 25.6.1936 do úmrtí 3.ledna 1939. Václav Prchal, přednosta důchod.úřadu, od 30.3.1939 do 5.5.1945, jako poslední starosta města. JUDr.Antonín Hřebík, advokát, předseda revolučního národního výboru od 5.5.1945 do 8.června 1945. Jaroslav Křížek, skladník Včely, první předseda místního národního výboru od 9.6.1945 do 7.7.1946. Karel Blažek, stavitel, od 7.7.1946 do 22.6.1950. Bedřich Vožniak, nadporučík od 22.6.1950
KRONIKA ZBRASLAVI – FERDINAND FRONĚK
