Jílové Martiněves Sportovně rekreační zóna

Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 3 zákona č. 100/01 Sb.v platném znění

Jílové – Martiněves Sportovně – rekreační zóna

oznamovatel: Město Jílové

(srpen 2009)

Jílové – Martiněves, Sportovně – rekreační zóna Oznámení v rozsahu přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění



Zhotovitel: ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín Oprávněná osoba: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Šafaříkova 436 533 51 Pardubice tel.: 603483099

Sladkovského 111 506 01 Jičín 493523256

držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j. 45657/ENV/06

(srpen 2009)

2




Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/01 Sb. v platném znění zpracoval

RNDr. Tomáš Bajer, CSc. držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93

Ing. Martin Šára RNDr. Vladimír Faltys RNDr. Jiří Veselý Ing. Jana Bajerová

3


OBSAH: A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI.................................................................................................5 A.I. OBCHODNÍ FIRMA ........................................................................................................................................................... 5 A.II. IČO ............................................................................................................................................................................ 5 A.III. SÍDLO......................................................................................................................................................................... 5 A.IV. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ................................................................ 5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ............................................................................................................8 B.I. ZÁKLADNÍ

ÚDAJE ........................................................................................................................................................... 8

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1..............................................................................................................................8 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru.............................................................................................................................................................9 B.I.3. Umístění záměru...........................................................................................................................................................................9 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry............................................................................................................9 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ............................................................................................................................10 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru ...............................................................................................................10 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .......................................................................................19 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků .......................................................................................................................19 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ........................20

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ...................................................................................................................................................... 24 B.II.1. Půda ...........................................................................................................................................................................................24 B.II.2. Voda ............................................................................................................................................................................................26 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje....................................................................................................................................27 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ..................................................................................................................................29

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ................................................................................................................................................... 30 B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5.

Ovzduší .....................................................................................................................................................................................30 Odpadní vody ............................................................................................................................................................................32 Odpady ......................................................................................................................................................................................34 Ostatní výstupy .........................................................................................................................................................................35 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií.........................................................................................43

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ................................44 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........................................................... 44 C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............................................................. 45 C.2.1.Ovzduší ........................................................................................................................................................................................45 C.2.2. Voda ............................................................................................................................................................................................50 C.2.3. Půda ............................................................................................................................................................................................52 C.2.4. Geofaktory životního prostředí ...................................................................................................................................................53 C.2.5. Fauna a flora ...............................................................................................................................................................................58 C.2.6. Územní systém ekologické stability a chráněná území.............................................................................................................70 C.2.7. Krajina, způsob jejího využívání.................................................................................................................................................72

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................74 D.I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ..................................................................................................................................................................... 74 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů.......................................................................................................74 D.I.2. Vlivy na ovzduší ...........................................................................................................................................................................84 D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody .........................................................................................................................................85 D.I.4. Vlivy na půdu................................................................................................................................................................................88 D.I.5. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................................................................................88 D.I.6. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy..............................................................................................................................................89 D.I.7. Vlivy na krajinu .............................................................................................................................................................................90 D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ..............................................................................................................................90

D.2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ............................................................................................. 91 D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ................................................... 91 D.4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ.................................................. 91 D.5. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ............................. 93 D.6. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ ..................... 94

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.........................................................................94 F. ZÁVĚR .................................................................................................................................94 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...............95 H. PŘÍLOHY .............................................................................................................................97

4


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma Město Jílové

A.II. IČO 00261408

A.III. Sídlo Město Jílové Mírové nám. 280 407 01 Jílové

A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oznamovatel:

starosta města p. Petr Schlösinger tel.: 412 557 722

pro proces posuzování vlivů na základě doložené plné moci zastoupen: Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby, společnost s r.o. Bělehradská 199/70, 120 00 Praha 2 IČ: 45308616 tel.: 222 516 186, 224 255 555, 222 513 421 fax: 222 510 619 e-mail: [email protected] Zastoupená: Ing. arch. Tomášem Šantavým Číslo a typ autorizace: 00 079 autorizovaný architekt tel.: 603 501 810

5


6


7


B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Název záměru: Jílové – Martiněves, Sportovně – rekreační zóna Dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění se jedná o záměr v kategorii II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bod 10.10 “ Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů“. Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí:

8


B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Jedná se o revitalizaci a regeneraci dlouhodobě zanedbané plochy v těsném sousedství husté panelové zástavby. Záměrem zadavatele je v uvedené lokalitě vybudovat sportovní plochy tvořené hřišti, dráhou pro krosová kola, lezeckou stěnou pro děti, cvičnými tenisovými kurty a stěnami. Dále je uvažováno s realizací otevřené divadelní scény, ohniště, suché skalní partie, vlhkého mokřadního zátiší, altánu a dětského hřiště. Součástí záměru je stavba klubovny a také návrh ozelenění a výsadeb, instalace koncových prvků na inženýrské sítě, rozmístění drobné architektury (koše, lavičky). Navržena je novostavba parkoviště pro návštěvníky. Záměr lze charakterizovat následujícími nároky na plochy: 30.402,0 m2

Celková plocha sportovně rekreační zóny: Z toho:

Ss = 462 m2 Sk = 1054 m2 Sz = 2734 m2

ü Plocha dlažba ü Plocha malé kopané ü Plocha s umělým povrchem s drenáží:

Požadovaná kapacita stání je zajištěna na navrhovaných parkovacích plochách. Počty parkovacích stání: Nový parking „A“ Nový parking „B“ Nový parking „C“ Nový parking „D“ Parking „E“ (stávající) Parking „F“ (stávající) Celkem

10 stání (z toho 5 míst stáv.) 10 stání 10 stání 24 stání (z toho 20 míst stáv.) 7 stání 7 stání 68 stání ( z toho 29 nových)

Celkem je nově navrženo 29 parkovacích stání, celkově s rekonstrukcí stávajících 39 parkovacích míst bude k dispozici 68 parkovacích stání, z toho dvě stání pro osoby s omezenou schopností pohybu. B.I.3. Umístění záměru kraj: Ústecký obec: Jílové u Děčína katastrální území: Martiněves u Děčína, Jílové u Děčína

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Jedná se o výstavbu sportovně-rekreační zóny situované v katastrálním území Martiněves u Děčína a Jílové u Děčína, na okraji bytové panelové zástavby. Bytové domy jsou situovány na východ od území a jihozápadně na jeho okraji. Na jihu zóna sousedí se zahrádkářskou kolonií. Na sever od dotčené plochy je připravována rozsáhlá výstavba rodinných domů. Obě stavby nebudou kolidovat. Ani nově vyvolaná doprava související se záměrem by neměla výrazněji ovlivnit akustickou situaci v zájmovém území.

9


B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Jílové u Děčína, město s více než 5000 obyvateli, vstupuje do stádia dalšího rozvoje bydlení, který bude doprovázen nárůstem požadavků na všestranné služby pro veřejnost. V návaznosti na uvedené změny město uvažuje o zlepšení svého centra, vytvoření místa odpovídajícího nejen současným společenským potřebám obyvatel, ale i předpokládanému budoucímu vývoji. Plánuje vybudovat areál pro sportovně-rekreační vyžití. Při této snaze chce respektovat architektonické tradice regionu, historii i současnost města. Pro obyvatele Jílového vznikne řada zařízení pro sportovněrekreační vyžití. Sportovně-rekreační zóna by se měla stát moderním a přirozeným cílem obyvatel města Jílového pro setkávání, sportovní akce a další veřejný život. Zároveň se tím zvýší atraktivita lokality pro návštěvníky města, které je výchozím a cílovým místem pro výlety do okolí. V konečném důsledku je očekáván i příznivý dopad na ekonomiku mikroregionu. Budoucí sportovně-rekreační zóna se nachází v zeleni, dotvářející území občanské vybavenosti pro městskou část v k.ú. Jílové - Martiněves. V mírně svažitém terénu, svažujícím se k jihu až jihovýchodu, se stávající zelení a navážkou ve východní části, vznikne sportovně-rekreační území, členěné podle náplně jednotlivých částí zóny do několika celků s převahou sportovních ploch, či naopak klidové zeleně určené procházkám a regeneraci. Sportovně-rekreační části jsou propojeny pěšími cestami, situovanými v trasách vrstevnic a doplněny na ně kolmými komunikacemi. Cesty umožní průchod i procházky po území. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Budoucí sportovně-rekreační zóna je situována v zeleni, dotvářející území občanské vybavenosti pro městskou část v k.ú. Jílové • Martiněves. V mírně svažitém terénu, svažujícím se k jihu až jihovýchodu, se stávající zelení a navážkou ve východní části, vznikne sportovně-rekreační území, členěné podle náplně jednotlivých částí zóny do několika celků s převahou sportovních ploch, či naopak klidové zeleně určené procházkám a regeneraci. Sportovně-rekreační části jsou propojeny pěšími cestami, situovanými v trasách vrstevnic a doplněny na ně kolmými komunikacemi. Cesty umožní průchod i procházky po území. V místech podél pojízdných komunikací po obvodě zóny jsou navrženy nové parkovací plochy s kolmým stáním, doplňující stávající vybavení obytné zóny a umožňující zaparkovat v dosahu sportovních ploch. Území bude vybaveno objektem zázemí pro sportující, s šatnou, hygienickým zařízením, klubovnou s možností občerstvení a skladem sportovního náčiní. Jedná se tak o revitalizaci a regeneraci dlouhodobě zanedbané plochy v těsném sousedství husté panelové zástavby. Záměrem zadavatele je vybudovat v uvedené ploše sportovní areál tvořený hřišti, dráhou pro krossová kola, lezeckou stěnou pro děti, cvičnými tenisovými stěnami, v objektu bude i otevřená divadelní scéna, ohniště, suché skalní partie, vlhké mokřadní zátiší, altán a dětské hřiště. Součástí záměru je také návrh ozelenění a výsadeb, instalace koncových prvků na inženýrské sítě, instalace drobné architektury (koše, lavičky) a vybudování parkoviště pro návštěvníky.

10


V poměrně výškově členitém terénu v západní části území, v místě deponie zeminy s upravenou navážkou, budou umístěny dva tenisové kurty s plošnou rezervou pro případné rozšíření o halu s krytým kurtem. Pro tenis byla vybrána plocha v severozápadním rohu území, při ulicích „Dlouhé“ a „Nové“, kde již byl terén navážky upraven a srovnán do relativní roviny. Areál tenisového hřiště při severní hranici zóny je doplněn východním směrem o tenisovou odraznou tréninkovou plochu, hřišti pro stolní tenis, odbíjenou, nohejbal, případně pétanque a další, situovanými pod terénní vlnou tvořenou navážkou. Některá hřiště budou oplocena (tenis, odbíjená a nohejbal). Při dvou cestách směrovaných od bytové zástavby za „Dlouhou“ ulicí směrem na východ do území, ve svahu navážky, dotvarovaném a zpevněném, (který je obrácen k jihu až jihovýchodu mimo bytovou zástavbu) a na plochy situované za svahem, odcloněné vůči bytové zástavbě, bude umístěna trasa pro krosová kola a zpevněné plochy s betonovými vytvarovanými prvky ve formě „stavebnice“ pro skateboardy a inline skating. Pod svahem při chodníku na jihu území, propojujícím ulice „Dlouhou“ a „E. Krásnohorské“, bude upraveno ohniště s možností posezení, situované zde též mimo dosah bytové zástavby. Možnost situování těchto hlučnějších avšak žádaných aktivit ověřila hluková studie. Aktivity jsou pěší cestou propojeny s komunikací, vedoucí podél klubovny k tenisu a odbíjené. Ve středu území, nad stávajícím objektem garáží, budou vytvořeny plochy pro míčové hry, tvarově dané možnostmi terénu. Nad těmito plochami při „Nové“ ulici je pod přirozenou terénní vlnou situována cvičná lezecká stěna a níže poblíž ní altán pro možnost odpočinku a stíněného sezení při pěší cestě v pokračování ulice „E. Krásnohorské“, procházející vzhůru územím a ústící několika schody přes terénní vlnu na „Novou“ ulici, případně po vrstevnici na západ k občerstvení, či východním směrem k cestě podél „Nové“ ulice. Východně od této pěší cesty se nachází klidová část sportovně-rekreační zóny, s volnou zatravněnou plochou v bezprostředním okolí malého skalního útvaru, určenou k relaxaci. Je vybavena pískovištěm se skluzavkou, průlezkami a houpačkami situovanými na východním okraji klidové části v místě propojení pěších cest jdoucích po vrstevnicích napříč územím od západu k východu. Při křížení pěší cesty od ulice „E. Krásnohorské“ se spodní pěší cestou, vedenou po vrstevnici, je navržen malý přírodní „amfiteátr“, který bude využívat i mateřská a základní škola v místě pro výuku dětí v přírodě. Jednotlivé sportovní plochy budou vybaveny stojany na kola. Upravené a dotvarované plochy sportovně-rekreační zóny se stávající vzrostlou zelení budou rekultivovány a nově zatravněny způsoby vhodnými pro volné plochy a zatravněná hřiště. Stávající zeleň bude ošetřena a doplněna novou výsadbou též z důvodu ochránění obytné zóny před pronikáním hluku od rušnějších sportovních aktivit. Kompozici a výsadbu zeleně řeší odborný návrh zeleně. Povrch tenisových hřišť bude proveden umělým kobercem, nebo, spolu s hřišti na volejbal, nohejbal a streetbal, vybaven jiným venkovním zpevňujícím povrchem, vhodným pro tyto účely. Plocha pod lezeckou stěnou bude upravena pro bezpečný dopad (např. vrstvou prosátého písku nebo specielní dlažbou s odpruženým povrchem z pryžové drti). Obdobně bude upraven povrch pod průlezkami, houpačkami, skluzavkou a okolo dalších herních prvků v klidové části zóny, kterými jsou například

11


„skákací panáci“, zahradní šachy a „Člověče, nezlob se“, vyskládané z dlažebních tvarovek. Součástí „stavebnice“ pro skateboardy a in-line skating jsou kromě různě vytvarovaných betonových prvků též betonové desky dlažby typizovaných rozměrů, ze kterých je možno vyskládat zpevněnou plochu hřiště. V neudržované ploše, kam se delší dobu navážel přebytečný inertní materiál, bude založena parková úprava. Komunikační systém propojí jednotlivé sportovní a rekreační aktivity. Po obvodu plochy se vybudují parkoviště pro návštěvníky. Je navržena novostavba parkovacích stání a dále začlenění stávajících ploch jako parkovacích stání do prostoru nové sportovně rekreační zóny. V místech podél pojízdných komunikací po obvodě zóny jsou navrženy nové parkovací plochy s kolmým stáním, doplňující stávající vybavení obytné zóny a umožňující zaparkovat v dosahu sportovních ploch. Zóna je ohraničena po celém obvodu stávajícími komunikacemi. Původní plocha zeleně v mírně svažitém terénu je ve východní části zavezena navážkou v místě deponie zeminy, zčásti zarovnanou s okolním terénem, zčásti s nezpevněnými svahy. Navážka je dosud bez porostu náletovou zelení. Založeny budou silnoproudé el. rozvody a kabely veřejného osvětlení. Do objektu klubovny se připraví plynovodní silnoproudá a slaboproudá přípojka. V další fázi se založí zpevněné plochy pod jednotlivé atrakce. Při severním okraji se vybudují opěrné konstrukce a postaví se jednoduchá stavba klubovny. K užívání sportovních a rekreačních aktivit zajistí město Jílové provozní řády, během dne bude v areálu dozor. Rozsah stavby je rozdělen na stavební a inženýrské objekty: IO/0 IO/1

Dokončení terénních úprav Úprava navazujících komunikací, parkovací stání IO/1- A Nový parking „A“ IO/1- B Nový parking „B“ IO/1- C Nový parking „C“ IO/1- D Nový parking „D“ IO/1- E Parking „E“ IO/1- F Parking „F“

Položení inž. sítí (přípojek) IO/2 Kanalizace splašková IO/3 Kanalizace dešťová IO/4 Vodovod IO/5 Letní vodovod IO/6 Závlahový vodovod IO/7 Silnoproudé el. rozvody, přípojka, osvětlení sportovišť IO/8 Veřejné osvětlení IO/9 Plynovodní přípojka SO/1 Novostavba klubovny s veřejným hyg. zařízením a zázemím pro údržbu areálu SO/1 – SA SO/1 – ST SO/1 – ZI

Stavebně – architektonická část Staticko – konstrukční část Vnitřní rozvody vody, vnitřní kanalizace

12


SO/1 – EL SO/1 – PL SO/1 – SEL

Vnitřní silnoproudé el. Rozvody Vnitřní rozvody plynu Vnitřní slaboproudé rozvody

SO/2 Vybudování pěších sportovních a údržbových komunikací Vybudování jednotlivých atrakcí SO/3 Dětské hřiště SO/4 Altán SO/5 Otevřená scéna SO/6 Ohniště SO/7 Suchá skalní partie SO/8 Vlhké mokřadní zátiší Vybudování sportovních ploch SO/9 Hřiště na míčové hry SO/10 Basketball SO/11 Hřiště pro skateboardy a in-line skating SO/12 Dráha pro crossová kola SO/13 Lezecká stěna pro děti SO/14 Hřiště - odbíjená, nohejbal SO/15 Hřiště - stolní tenis SO/16 Šachovnice, pétanque, ruské kuželky SO/17 Návrh ozelenění a výsadeb v areálu SO/18 Instalace koncových prvků na inž. sítě (pítka) SO/19 Instalace drobné architektury (koše, lavičky apod.) SO/20 Vybudování tenisového areálu (2 hřiště) SO/21 Cvičná tenisová stěna SO/22 Malá kopaná Úprava navazujících komunikací, parkovacích stání Podél stávajících komunikací je směrem do navrhované stavby navrženo několik parkovacích ploch s kolmými parkovacími stáními. Jedná se celkem o čtyři parkoviště, kde jsou navržena kolmá parkovací stání o rozměrech 5,5 m x 2,5 m, z toho jsou navržena dvě stání pro osoby s omezenou schopností pohybu o rozměrech 5,5 m x 3,5 m. Podél stávající komunikace při severní hraně stavby se ve stávající komunikaci nacházejí stávající podélná parkovací stání. Všechny parkovací plochy jsou od přilehlých stávajících vozovek odděleny nově navrženým chodníkem šířky 2 m. Jedná se o využití dvou asfaltových podélných parkovacích ploch v ulici Nové a vybudování čtyř zpevněných zatravněných parkovacích ploch (tři plochy v ulici Dlouhé, jedna v jižní části areálu u ulice E. Krásnohorské) po obvodu areálu sportovně rekreační zóny. Nově navržená zatravněná parkovací stání mají příčný spád 2,5% směrem do komunikace. Povrch je tvořený zatravňovací betonovou tvarovkou. Parkovací stání jsou navržená jako kolmá, rozměrů 2500/5500 mm, stání pro osoby s omezenou schopností pohybu o rozměrech 3500/5500 mm. Mezi komunikaci a parkovacím stáním je vedený chodník z žulové dlažby (v úrovni komunikace) navazující na chodníky. Plocha parkování je vymezena betonovým silničním obrubníkem, mezi komunikaci a chodníkovým pásem je nájezdový betonový obrubník. Rozhraní mezi mlatovým chodníkem a chodníkovým pruhem je z parkového ocelového obrubníku.

13


Počty parkovacích stání: Nový parking „A“ Nový parking „B“ Nový parking „C“ Nový parking „D“ Parking „E“ (stávající) Parking „F“ (stávající) Celkem


Celkem je nově navrženo 29 parkovacích stání, celkově s rekonstrukcí stávajících 39 parkovacích míst bude k dispozici 68 parkovacích stání, z toho dvě stání pro osoby s omezenou schopností pohybu. Kanalizace splašková Kanalizace splašková z objektu klubovny a šaten bude napojena kanalizační přípojkou PP 150 na stávající splaškovou kanalizaci, která je vedena v ulici Nová. Tato splašková kanalizace není prozatím ukončena ČOV, ČOV je dle průvodní zprávy ve výstavbě. Kanalizace dešťová Kanalizace dešťová, Stoka D1, D2 a D3 PP 250 a 200 odvádí vody drenážní a dešťové z ploch hřišť s umělým povrchem a z dlážděné plochy před klubovnou. Tato kanalizace je zaústěna do suché retenční nádrže v jižní části areálu v prostorách „mokřadního zátiší“. Nádrž je zahloubená bez hráze, přepad z nádrže je zaústěn do stávajícího propustku. Vodovod Vodovod v areálu bude napojen vodovodními přípojkami z veřejného vodovodu, který je ve správě SČVK a.s. Vodovodní přípojka pro klubovnu bude napojena navrtávkou na vodovod, který se nachází v krajnici Nové ulice. Před vstupem do budovy se vybuduje vodoměrná šachta VŠ1, ve které se osadí vodoměr. Letní vodovod Letní vodovod, který bude zásobovat pítka v areálu bude napojen vodovodní přípojkou HDPE 63 x 3,8 v jižní části areálu na stávající vodovodní řad PVC 160. Tato vodovodní přípojka bude sloužit současně pro letní vodovod i pro závlahu. Za napojením se osadí vodoměrná šachta VŠ2, ve které se osadí hlavní vodoměr za napojením a podružný vodoměr na odbočku na letní vodovod. Rozvod po areálu VL1, VL2 a VL3 je proveden z potrubí HDPE 20x1,9. Rozvod je veden souběžně se závlahovým vodovodem a jednotlivé uzávěry jsou osazeny v šachtách pro závlahu ŠO. Závlahový vodovod Závlahový vodovod je navržen tak, že se bude zavlažovat vždy jen jedním kruhovým zavlažovačem s průtokem Q při tlaku 5 barů 5,4 m3hod-1. Připojení G 1“, dostřik 20,5 m, doporučený tlak 4 – 7 barů. Tlak ve vodovodní síti v místě napojení je cca 3,3 bary. Na závlahovém vodovodu se vybuduje čerpací šachta ČŠ, která se osadí čerpadlem pro zvyšování tlaku EBARA 2CDX 120/15, 1,1 Kw, 400 V, 2 stupně o váze 18 kg, o rozměrech 450 x 250 mm. Rozvod závlahové vody VZ1, VZ2 a VZ3 je proveden z trub HDPE 63 x 3,8. V budoucnu je možno v areálu vybudovat studnu pro zalévání v okolí suché retenční nádrže a rozvod závlahové vody přepojit na tento zdroj.

14


Silnoproudá el. přípojka Napojení objektu sportovního areálu bude od přístrojové skříně SP5, distribuční soustavy ČEZ, kabelem CYKY 4x50 + PE CYA 50-zž, ukončeným v elektroměrovém rozvaděči RE – NER 309, rozměru: 680x960x200 mm, IP43. RE bude osazen v nice ve zdi, vedle skladu bufetu sport. klubu. Hlavní rozvaděč sport. areálu R-SA rozměru 550x950x140, IP43 bude osazen ve společné nice ve zdi s elektroměrovým rozvaděčem RE. Přívod od RE CYKY 4x25 + PE CYA 50-zž. Veřejné osvětlení Nové veřejné osvětlení bude napájeno z nového rozvaděče v.o., který bude umístěn na objektu klubovny. Rozvaděč RVO, který je součástí této dokumentace, bude napojen z elektroměrového rozvaděče a ten z nové přípojky NN. Nová přípojka včetně elektroměrového rozvaděče je řešena v projektu elektro. Požadovaný jistič před elektroměrem je 3x25A. Rozvaděč bude osazen ve skříni Hager. Napojení na plyn Stávající řad D 110 je veden místní cestou pro pěší. Přesnou trasu plynovodu je nutno nechat vytyčit správcem sítě před zpracováním dalšího stupně projektové dokumentace. Minimální vzdálenost STL a NTL plynovodu od objektů dle ČSN 386413 čl. 89 a 90 je 1 m. Předmětem projektu je realizace plynové přípojky pro napojení plynového kotle pro vytápění nového objektu zázemí v areálu sportovně rekreační zóny. Přípojka bude provedena z potrubím D 25x3,0 se zaústěním do plynoměrné niky vybudované v obvodové stěně nového objektu zázemí. Při volbě trasy plynovodní přípojky se vycházelo ze zásady dodržení bezpečnostních vzdáleností stanovených v ČSN 736005 vzhledem k průběhu tras stávajících a budoucích inženýrských sítí. Celá stavba bude provedena z trubního materiálu lineárního polyetylénu SDR 11 v souladu s technickými pravidly G 702 01 (Plynovody a přípojky z polyetylenu), ČSN 386415 – Plynovody a přípojky PE, ČSN EN 12007 (386413) 1 až 4 – Plynovody a přípojky s nízkým a středním tlakem, ČSN EN 12327, ČSN 736005 – prostorové uspořádání sítí, ČSN 733050 – Zemní práce. Stavba bude provedena v souladu s technickými podmínkami STP a.s. Praha, vydanými příkazy GŘ STP a.s. č.1/97 a č.20/2000 a Příkazu 11/2004 (dodatek příkazu 20/2000) a v souladu se Směrnicí GŘ STP a.s. č.2/1999 a 9/1999, se směrnicí GŘ STP a.s. č. 35/2001 a Směrnicí představenstva STP, a.s. č.20/2004. Plynovodní přípojka budou ukončena v plynoměrné nice uzávěrem HUP. Novostavba klubovny s veřejným hygienickým zařízením a zázemím pro údržbu areálu Areál je vybaven klubovnou se šatnami a možností malého občerstvení, doplněnou hygienickým zázemím pro návštěvníky celé sportovně-rekreační zóny. Objekt je navržen bezprostředně při severním okraji území, při „Nové“ ulici s možností podélného parkování. Objekt klubovny je tvořen skeletovým dřevěným systémem napojeným na zděný systém z KB bloků, jež zajišťuje celkovou tuhost objektu.

15


Založení objektu bude provedeno v případě sloupků na žb. pasu šířky 400 mm se základovou spárou umístěnou min. 1000 mm pod terénem. Založení stěn bude provedeno na žb. na pasech šířky 450 mm se základovou spárou min. 1000 mm pod terénem. Dle geologického průzkumu by základová spára neměla být ohrožena spodními vodami. Tuhost objektu klubovny bude dále zajištěna ocelovými lanovými ztužidla d = 8-10 mm v rovině střešní roviny. Dále pak budou provedena ztužidla v poli stěnového systému mezi dřevěnými sloupky u místnosti 0.05. Ztužidla budou tvořena lany d = 8-10 mm. Objekt spadá do V sněhové oblasti. Hlavní nosné prvky střechy vedoucí v příčném směru budovy u dřevěného skeletového systému budou tvořeny trámy z lepeného dřeva SA 240 x 460 mm. Mezi těmito trámy budou vedeny vedlejší střešní roznášecí trámy z pohledového lepeného dřeva SA 120x200 mm. Osová vzdálenost vedlejších trámů bude max. 1200 mm. Horní líc vedlejších trámů bude v úrovni horního líce hlavní střešních trámů. Bednění budou tvořit OSB desky tl. 22 mm, jež budou pokládány rovnoběžně s hlavními střešními trámy. Zastřešení zděné části objektu bude provedeno příčnými trámy z pohledového lepeného dřeva SA 120x200 mm, jež budou překonzolovány o 900 mm. Sloupy skeletového systému budou provedeny z lepeného dřeva SA 200x200. Podélně mezi hlavní trámy v úrovni sloupků bude osazen příčný trám 200x500 jako stabilizátor hlavních trámů. Celá zadní stěna objektu bude provedena ze systému z KB bloků. Hlavní nosné prvky SA 240x460 budou podepřeny v místě zadní stěny objektu věncem této stěny. Nad všemi stěnami bude proveden věnec o výšce min 120 mm. Nadměrná výška sněhové pokrývky cca nad 0.4 bude ze střechy odstraňována ručně. Objekt klubovny se šatnou, občerstvením a veřejným WC má svislou dřevěnou sendvičovou konstrukci krytou rovnou ozeleněnou střechou s dřevěnými nosnými prvky, v místě klubovny s občerstvením prosklenou s dřevěnými venkovními žaluziemi. Část veřejného WC se zázemím pro údržbu zeleně a dozor je vyzděna, s lícem z režného zdiva. Celý prostor je prosvětlen a větrán úzkým horním proskleným pásem s vyklápěcími okny nebo žaluziemi. Objekt se svou severní stěnou opírá o opěrku ve svažitém terénu, do kterého je z větší části zapuštěn. Stěna z režného zdiva probíhá od odrazné plochy cvičného tenisového hřiště až za objekt, kde je situován vývod vody s pítkem. Další tři pítka jsou umístěna při křížení pěších cest. Klubovnu, vybavenou malým občerstvením včetně skladového zázemí, doplňuje sklad sportovního náčiní a potřeb, WC a 2 šatny s umývárnami (muži – ženy, domácí – hosté). Zázemí pro údržbu zeleně a dozor nad hřišti bude sloužit pro převlékání a osobní hygienu pracovníků. Veřejné WC má invalidní hygienické zařízení vybaveno záchodovou mísou se zvýšenou úrovní sedátka a sklopnými madly, umyvadlem s pákovou baterií nebo fotobuňkou. Zařizovací předměty na veřejném WC včetně umyvadel a záchodových mís budou z důvodu trvanlivosti a bezpečnosti z nerezu. Vstupní vchodové dveře do objektu sportovního zázemí (k šatnám a do skladu sportovního náčiní) budou posuvné, zavěšené na venkovní konstrukci pojezdu. Stejný mechanizmus je navržen i u posuvných zástěn a prosklených dveří, prosklené otvíravé konstrukce jižní a západní obvodové stěny místnosti klubovny s občerstvením, situované při západním nároží objektu.

16


Vybudování pěších sportovních a údržbových komunikací Ve sportovně rekreační zóně je navržena síť pěších komunikací pro zajištění přístupu k jednotlivým sportovištím a zájmovým plochám. Šířka cest je navržena 2 m, pouze páteřní cesta vedoucí diagonálně od jihozápadu k severovýchodu je navržena v šířce 3 m. Tato páteřní cesta je výškově navržena pro osoby s omezenou schopností pohybu s podélným sklonem do 8,3%. Ostatní cesty jsou s ohledem na značné výškové převýšení většinou doplněny venkovními schodišti. Konstrukce pěších komunikací jsou navrženy s dlážděným krytem nebo s krytem z „minerálního betonu“ (mlatová úprava ze štěrkodrti). Parkoviště mají navrženou konstrukci vozovky s krytem z betonových vegetačních dílců. Obrubníky vozovek parkovišť a chodníků s dlážděným krytem budou lemovány betonovými obrubníky. Cesty s mlatovou úpravou budou lemovány ocelovými nebo plastovými lištami. Veškeré komunikace budou odvodněny do přilehlých travnatých ploch. Návrh ozelenění a výsadeb v areálu Většina stávajících dřevin je z důvodu stavby navržena k odstranění – to lze provést až na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody. Před zahájením jednotlivých staveb je také třeba sejmout kvalitní vrstvy zeminy a vytvořit na vhodném místě deponii. Po skončení staveb může být zemina následně využita k ohumusování a zlepšení půdních podmínek. Všechny plochy pro založení zeleně budou vyčištěny od stavebních zbytků, inertních materiálů, kamenů a biologických zbytků plevelů. Budou urovnány a bude rozrušen povrch podkladu pro ornici. Plochy budou místně dle potřeby ohumusovány 15 cm silnou vrstvou vhodné zeminy – ornice. Výsadby dřevin Po slehnutí navezené zeminy budou probíhat další zahradnické práce. Před jejich započetím investor zajistí vytyčení všech podzemních objektů a inženýrských sítí, v jejichž blízkosti se bude pracovat, aby nedošlo k jejich poškození. Výsadby stromů Pro výsadbu stromů budou zhotoveny dostatečně velké jámy - cca 0,5 m3, ve kterých bude provedena 50 % výměna zeminy. Do dna jam budou zatlučeny dřevěné kůly vždy 3 ks pro strom, ke kterým se stromy vysadí. Zemina v jámách bude vylepšena kompostem, k hnojení budou použity hnojivé tablety Silvamix v počtu 5 ks. K výsadbám budou použity dřeviny se zemním balem. Bal v jámě bude obsypáván zeminou a sešlapáván tak, aby kořenový krček byl ve stejné výšce jako okolní terén. Kolem stromu bude upravena stromová mísa, která bude zamulčována drcenou kůrou ve vrstvě 15 cm. Strom bude dostatečně zalit vodou, zálivku je třeba dle potřeby opakovat 2x týdně 50l vody. Kotvící kůly budou ke kmeni připevněny konopným provazem s podložkou, aby nedošlo k poranění kůry stromu. Kmen stromů bude omotán vrstvou juty, která zabrání vysychání kmene. Po 2-3 letech bude juta odstraněna. Výsadby keřů Vzrůstnější keře budou vysazovány do jam podobně jako stromy. Ostatní keře budou sázeny do připraveného záhonu, který bude celoplošně pečlivě obdělán a vyhnojen kompostem a tabletami Silvamix – 3 ks na keř. Celá plocha bude urovnána a zalita, záhon bude zamulčován drcenou borkou ve vrstvě 8-10 cm.

17


Založení trávníků Po mechanické kultivaci a odplevelení ploch, určených pro založení trávníku, bude provedeno vyhnojení kompostem 20 kg/m2. Po celkovém vyrovnání a uhrabání povrchu je třeba nechat zeminu dobře ulehnout, následně vzešlé plevele po 2-3 týdnech je třeba likvidovat chemickými herbicidy Reglone, Roundup. Na zcela připravenou plochu bude proveden výsev trávy – parková či hřišťová směs v dávce 2,5 dkg/m2. Nejvhodnější termín pro založení trávníku je od poloviny dubna do poloviny května, a od konce srpna do konce září. Výsadby trvalek Budou provedeny do připravených a odplevelených záhonů, dle stanovištních podmínek a sortimentu květin je třeba místně přidat rašelinu či písek. Plocha s trvalkami bude pokryta plachetkami nebo netkanou textilií proti prorůstání plevelů. Na výsluní budou trvalky zamulčovány drobným štěrkem nebo kačírkem, v polostínu drcenou borkou. Povýsadbová péče V prvním roce po založení zeleně je třeba dbát na dostatečnou zálivku rostlin - zejména v období sucha. K tomu bude sloužit rozvod letního vodovodu, kde je možnost napojení zahradní hadice s postřikovačem. Některé exponované plochy květin - např. u klubovny je možné vybavit kapkovou závlahou. Dále bude prováděno odplevelování rostlin, nutná je i kontrola úvazků ke kůlům. Travnaté plochy budou sečeny dle potřeby . V dalších letech bude prováděna běžná údržba ploch, včetně přihnojování, řezu dřevin, sekání trávníků a úklidu ploch apod. Návrh řešení dopravy v klidu Bilanční výpočet nároků na parkovací a odstavná stání pro navržené funkce území byl zpracována dle § 10 Vyhlášky 137/1998 MMR o obecných technických požadavcích na výstavbu dle ČSN 736110 Projektování místních komunikací - § 193 – 199 – požadovaný počet stání 8, z toho 1 stání pro osoby se sníženou pracovní schopností pohybu a orientace Vyhláška č.369/ 2001 MMR o obecných technických požadavcích, zabezpečujících užívání staveb osobami se sníženou pracovní schopností pohybu a orientace v počtech daných § 5). Požadovaná parkovací stání budou umístěna v rámci návazných parkovacích stání při obvodu řešeného území. Bilance parkovacích ploch dle č. 137 Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu z roku 1998 Výpočet nároků na dopravu v klidu dle ČSN 73 6110: N = O0 . ka + P0 . ka . kp Celkový počet stání pro posuzovanou stavbu……N O0 = 0 stání Základní počet parkovacích stání……………….. P0 1. tenis... 22 návštěvníků.....1 stání na 10 návštěvníků = 2,2 stání 2. volejbal, nohejbal...28 návštěvníků..... .1 stání na 10 návštěvníků = 2,8 stání 3. crosskola, brusle, skate... ..30 návštěvníků....1 stání na 10 návštěvníků = 3 stání 4. fotbal...30 návštěvníků... 1 stání na 10 návštěvníků = 3 stání 5. lezecká stěna... 15 návštěvníků... 1 stání na 10 návštěvníků = 1,5 stání 6. amfiteátr... 20 návštěvníků... 1 stání na 10 návštěvníků = 2 stání 18


7. dětské hřiště... 20 návštěvníků... 1 stání na 10 návštěvníků = 2 stání 8. park...plocha 3235 m2......1 stání na 700 m2 = 4,6 stání P0 = 2,2 +2,8 + 3 + 3 + 1,5 + 2 +2 = 22 stání Součinitel vlivu stupně automobilizace………….. ka = 1,25 Součinitel redukce počtu stání (určený charakterem území a stupněm úrovně dostupnosti)………………………………………… kp = 1 N = 0 + 22 .1,25 . 1 = 28 stání

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby: Dokončení stavby:

2010 2011

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Ústecký kraj, Město Jílové

19


B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Nejbližším navazujícím rozhodnutím po ukončení procesu posuzování vlivů na životní prostředí bude v případě realizace stavby vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení na uvedený záměr včetně řešení následujících předběžných otázek: o Rozhodnutí o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění Širší vztahy v zájmovém území, fotodokumentace a navrhovaný stav jsou uvedeny v následujících podkladech, podrobněji potom v příloze předkládaného oznámení. situace záměru

20


21


Fotodokumentace stávajícího stavu

22


23


B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Posuzovaný záměr je realizován na následujících pozemcích: k.ú. Martiněves u Děčína: č.kat. 622/14, 622/18, 622/20, 622/24, 622/27, 634/45, 636/59, 697/1, 702/2, 728 k.ú. Jílové u Děčína: č.kat. 3197/2, 3207/3, 79/3 Žádný z uvedených pozemků není v kategorii ZPF respektive PUPFL. Stavba není realizována v ochranném pásmu lesa. Chráněná území a ochranná pásma Zvláště chráněná území

-

území leží na rozhraní dvou CHKO (České středohoří a Labské pískovce). CHKO Labské pískovce byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky dne 27. června 1972. Rozloha činí 32442 ha. Labské pískovce spolu s navazující Německou částí, představují nejrozsáhlejší pískovcovou oblast ve střední Evropě

-

lokalita vyhlášené přírodní památky „Jílovské tisy“ (k.ú. Jílové) má ochranné pásmo 50 m od své hranice

-

vyhlášena jsou PHO 1.stupně u všech zdrojů. Pro zdroje v povodí Hornojílovského potoka (Majerik, U rybníčku), zdroj nad Novým Jílovým, prameniště „Kamenná“ i prameniště „Sněžník“ jsou zpracovány návrhy PHO 2.stupně, zatím nejsou vyhlášena. Spodní část území je zahrnuta v PHO 2.B zdrojů „Děčínský Sněžník“. Toto pásmo nutno respektovat

-

území zasahuje do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, ve které platí omezení, citovaná v nařízení vlády ČSR č. 85/1981, kterým byla výše jmenovaná oblast vyhlášena

-

ochranná pásma veřejných vodovodních potrubí jsou dle ČSN 755401 2,0 m od vnějšího okraje potrubí

-

nejbližší maloplošné zvláště chráněná území je přírodní rezervace Pod lesem.

Přírodní rezervace Pod lesem tvoří dvě oddělená území v k.ú. Jílové u Děčína. Cílem ochrany jsou společenstva podmáčených květnatých luk. Obecně chráněné přírodní prvky

Záměr se nenachází v územní kolizi ani v kontaktu s obecně chráněnými přírodními prvky (např. skladebné prvky ÚSES nebo významnými krajinnými prvky "ze zákona“). V blízkosti záměru je veden lokální biokoridor. Území je v současném stavu v městské zástavbě a není nutné řešit jeho navázání na prvky ÚSES. Lokalita je také silně antropogenizovaná a stanoviště jsou pozměněna prvky lidské činnosti. Ostatní ochranná pásma

Po obvodu budoucího sportovně-rekreačního areálu jsou vedeny následující inženýrské sítě: Plyn středotlaký Kanalizace splašková stávající

24


Kanalizace dešťová stávající Kabel elektro nn Kabel elektro vn Vodovod stávající Veřejná telekomunikační síť Veřejné osvětlení

Tyto inženýrské rozvody bude nutné po dobu stavby vytyčit a chránit. V dalším textu jsou obecně uvedena ochranná pásma inženýrských sítí. ü ochranná pásma elektroenergetických zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. u venkovního vedení se jedná o souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: 1 kV až 35 kV - vodiče bez izolace 1 kV až 35 kV - vodiče s izolací 1 kV až 35 kV - závěs. kabelové vedení 35 kV až 110 kV 110 kV až 220 kV 220 kV až 400 kV nad 400 kV závěsné kabelové vedení 110 kV zařízení vlastní telekom. sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

u podzemního vedení: § §

do 110 kV nad 110 kV

1 m od krajního kabelu oboustranně 3 m od krajního kabelu oboustranně

u elektrických stanic § § §

§ §

u venkovních elektr. stanic s napětím větším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí - 7 m, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí - 2 m, u vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění u výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

ü Ochranná pásma plynárenských zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. Ø u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu, Ø u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu Ø u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu.

ü Ochranná pásma teplárenských zařízení - dáno zákonem 458/00 Sb. Ø u zařízení na výrobu či rozvod tepla - 2,5 m od zařízení Ø u výměníkových stanic - 2,5 m od půdorysu

ü Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok - dáno zákonem 274/01 Sb. Ø ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m

25


Silniční ochranné pásmo stanoví zákon č. 13/97 Sb. mimo souvisle zastavěná území a rozumí se jím prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: • • •

100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní komunikace anebo od osy větvě jejich křižovatek 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy

B.II.2. Voda Vodovod v areálu bude napojen vodovodními přípojkami z veřejného vodovodu, který je ve správě SČVK a.s. Vodovodní přípojka pro klubovnu bude napojena navrtávkou na vodovod, který se nachází v krajnici Nové ulice. Před vstupem do budovy se vybuduje vodoměrná šachta VŠ1, ve které se osadí vodoměr. Jílové je zásobováno z vodovodního řadu Děčín – Hřensko. Výstavba

Voda bude odebírána v prostoru zařízení staveniště a její množství bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti stavebních prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka: pitná mytí

5 l/os./směna 120 l/os./směna (prašný a špinavý provoz)

Tab.: Předpokládaná spotřeba vody během výstavby: Poč. pracovníků Spotřeba/os/směna [l] 3 Spotřeba vody během výstavby [m ]

20 2500 750

V etapě výstavby budou používána mobilní chemická WC. Provoz Sportovní šatny: 60 l/os.den

35 osob = 2100 l/os.den

Průměrná denní potřeba vody: Qp = 220 x 35 = 7.700 l/den = 321 l/hod = 0,09 l/s Maximální denní potřeba vody: Qm = Qp x 1,5 = 11.550 l/den = 481 l/hod = 0,13 l/s Maximální hodinová potřeba vody: Qh = 481 x 2,2 = 1.058 l/hod = 0,29 l/s Roční potřeba vody:

Qr = 1.540 m3/rok

Letní vodovod

Letní vodovod, který bude zásobovat pítka v areálu bude napojen vodovodní přípojkou HDPE 63 x 3,8 v jižní části areálu na stávající vodovodní řad PVC 160. Tato vodovodní přípojka bude sloužit současně pro letní vodovod i pro závlahu. Za napojením se osadí vodoměrná šachta VŠ2, ve které se osadí hlavní vodoměr za napojením a podružný vodoměr na odbočku na letní vodovod. Rozvod po areálu VL1, VL2 a VL3 je proveden z potrubí HDPE 20x1,9. Rozvod je veden souběžně se závlahovým vodovodem a jednotlivé uzávěry jsou osazeny v šachtách pro závlahu ŠO. Závlahový vodovod

Závlahový vodovod je navržen tak, že se bude zavlažovat vždy jen jedním kruhovým

26


zavlažovačem s průtokem Q při tlaku 5 barů 5,4 m3hod-1. Připojení G 1“, dostřik 20,5 m, doporučený tlak 4 – 7 barů. Tlak ve vodovodní síti v místě napojení je cca 3,3 bary. Na závlahovém vodovodu se vybuduje čerpací šachta ČŠ, která se osadí čerpadlem pro zvyšování tlaku EBARA 2CDX 120/15, 1,1 Kw, 400 V, 2 stupně o váze 18 kg, o rozměrech 450 x 250 mm. Rozvod závlahové vody VZ1, VZ2 a VZ3 je proveden z trub HDPE 63 x 3,8. V budoucnu je možno v areálu vybudovat studnu pro zalévání v okolí suché retenční nádrže a rozvod závlahové vody přepojit na tento zdroj. Výpočet zavlažování Celková plocha pro zavlažování (tráva):

= 16 660 m2 z toho 2800 m2 intenzivní údržba

Specifický dávkový přítok:

qd = k1 x

Ed 3,6 xt

Směrodatná denní evapotranspirace: pro travní porost ………… Ed = 5 l/m2 den Potřeba závlahové vody pro intenzivně udržovaný trávník: 14 000 l/den = 14 m3den-1 Závlaha v intervalu 2,6 hodiny denně:

qd = 5,4 l/s …… denní dávka max. 45 m3

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Výstavba Při výstavbě areálu budou použity následující stavební hmoty: Beton, sklo, keramika, stavební materiály – tvárnice Porotherm, SDK konstrukce, dřevo. Případné další suroviny budou upřesněny v prováděcím projektu. Provoz Vzhledem k charakteru záměru bude etapa provozu bude bez nároků na suroviny. Elektrická energie Napojení objektu sportovního areálu bude od přístrojové skříně SP5, distribuční soustavy ČEZ, kabelem CYKY 4x50 + PE CYA 50-zž, ukončeným v elektroměrovém rozvaděči RE – NER 309, rozměru: 680x960x200 mm, IP43. RE bude osazen v nice ve zdi, vedle skladu bufetu sport. klubu. Hlavní rozvaděč sportovního areálu R-SA rozměru 550x950x140, IP43 bude osazen ve společné nice ve zdi s elektroměrovým rozvaděčem RE. Přívod od RE CYKY 4x25 + PE CYA 50-zž. energetická bilance:

Pi /kW/

Klubovna sport. klubu R-SA: osvětlení vnitřní osvětlení sportovišť-venkovní zásuvky vysoušeče vlasů VZT plyn. kotel čerpadlo závlahy zásuvky otevřená scéna

4,9 8,7 9,0 5,0 0,6 0,5 1,5 8,0

27

Ps /kW/


rezerva tenisová hala sportovní klub celkem

10,0 Pi = 48,3 kW

jistič před elektroměr

Ps = 32,5 kW In = 3x50A

Bufet klub. R-Buf.: osvětlení zásuvky vybavení baru VZT bufet celkem

1,5 4,0 8,0 2,6 Pi = 17,5 kW

Ps = 15,0 kW

jistič před elektroměr

In = 3x25A

- požadovaný jistič před elektroměr veřej. osvětlení

In = 3x25A

Veřejné osvětlení Nové veřejné osvětlení bude napájeno z nového rozvaděče v.o., který bude umístěn na objektu klubovny. Rozvaděč RVO, který je součástí této dokumentace, bude napojen z elektroměrového rozvaděče a ten z nové přípojky NN. Nová přípojka včetně elektroměrového rozvaděče je řešena v projektu elektro. Požadovaný jistič před elektroměrem je 3x25A. Rozvaděč bude osazen ve skříni Hager. Zásobování zemním plynem Provoz Potřebný tepelný výkon pro vytápění, provoz VZT a ohřev TUV bude zajištěn nástěnným kondenzačním kotlem o výkonu 41 kW. Stávající řad D 110 je veden místní cestou pro pěší. Přesnou trasu plynovodu je nutno nechat vytyčit správcem sítě před zpracováním dalšího stupně projektové dokumentace. Minimální vzdálenost STL a NTL plynovodu od objektů dle ČSN 386413 čl. 89 a 90 je 1 m. Předmětem tohoto projektu je provedení plynové přípojky pro napojení plynového kotle pro vytápění nového objektu zázemí v areálu sportovně rekreační zóny. Přípojka bude provedena z potrubím D 25x3,0 se zaústěním do plynoměrné niky vybudované v obvodové stěně nového objektu zázemí, Při volbě trasy plynovodní přípojky se vycházelo ze zásady dodržení bezpečnostních vzdáleností stanovených v ČSN 736005 vzhledem k průběhu tras stávajících a budoucích inženýrských sítí. Celá stavba bude provedena z trubního materiálu lineárního polyetylénu SDR 11 v souladu s technickými pravidly G 702 01 (Plynovody a přípojky z polyetylenu), ČSN 386415 – Plynovody a přípojky PE, ČSN EN 12007 (386413) 1 až 4 – Plynovody a přípojky s nízkým a středním tlakem, ČSN EN 12327, ČSN 736005 – prostorové uspořádání sítí, ČSN 733050 – Zemní práce. Stavba bude provedena v souladu s technickými podmínkami STP a.s. Praha, vydanými příkazy GŘ STP a.s. č.1/97 a č.20/2000 a Příkazu 11/2004 (dodatek příkazu 20/2000) a v souladu se Směrnicí GŘ STP a.s. č.2/1999 a 9/1999, se směrnicí GŘ STP a.s. č. 35/2001 a Směrnicí představenstva STP, a.s. č.20/2004. Plynovodní přípojka budou ukončena v plynoměrné nice uzávěrem HUP.

28


Roční spotřeba tepla a plynu: - celková tepelná ztráta objektu

Qc = 12,4 kW

- roční spotřeba tepla pro vytápění Eut = 29,552 MWh/r - požadovaná příkon pro VZT jednotky

QVZT = 27 kW

- roční spotřeba tepla pro VZT

Eut = 17,64 MWh/r

- roční spotřeba tepla pro ohřev TUV Etuv = 1200 l/den x 243 dnů x 45 °C x 1,163 = 15,26 MWh/r - roční spotřeba tepla

E = 29,55 + 17,64 + 15,26 = 62,45 MWh/r

- roční spotřeba plynu

V = 62 450 / (0,9 x 10,5) = 6 608,5 m3/rok

- hodinová spotřeba plynu

Vmax = 4,2 m3/h, Vmin = 1,3 m3/h

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Stavba se nachází severním směrem od silnice č. I/13 v území zastavěném převážně rodinnými domy s výhledem další zástavby ve východní části města Jílové u Děčína. Ze západní strany přiléhá k řešenému území ulice Dlouhá, ze severní strany bezejmenná stávající komunikace s asfaltovým povrchem, která je připojena na silnici č. I/13, z východní strany příjezdová komunikace ke stávajícímu panelovému bytovému domu a k přilehlým řadovým garážím. Předmětné území je velmi členité a svažité severojižním směrem s celkovým převýšením cca 11 m. Jak již bylo uvedeno v předcházející části oznámení, se záměrem je spojena rekonstrukce nebo výstavba následujících parkovacích stání: Počty parkovacích stání: Nový parking „A“ Nový parking „B“ Nový parking „C“ Nový parking „D“ Parking „E“ (stávající) Parking „F“ (stávající) Celkem


Celkem je nově navrženo 29 parkovacích stání, celkově s rekonstrukcí stávajících 39 parkovacích míst bude k dispozici 68 parkovacích stání, z toho dvě stání pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dokumentace pro územní řízení konstatuje, že rekonstruované parkovací plochy budou dále sloužit obyvatelům přilehlé obytné zástavby, pro sportovně rekreační areál tak bude k dispozici 29 nových parkovacích míst. Při předpokládané 4 násobné obměně jednoho parkovacího místa bude areál generovat 232 pohybů osobních automobilů, což v denní době průměrně znamená 15 pohybů osobních automobilů za hodinu. Uvedené pohyby metodicky nepředstavují liniový zdroj hluku (vzniká nad 30 pohybů OA/hod.)

29


B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Výstavba Bodové zdroje znečištění

V rámci předkládaného záměru nejsou uvažovány bodové zdroje znečištění ovzduší. Liniové a plošné zdroje znečištění

Liniové zdroje znečišťování mohou být představovány provozem nákladních automobilů při návozu stavebního materiálu. Rozsah materiálových bilancí souvisejících se stavbou je poměrně nízký. Upřesnění údajů a stanovení četnosti dopravy v průběhu celé etapy výstavby bude možno provést až v rámci zpracování prováděcích projektů stavby, kdy bude určen dodavatel stavby a dále budou určeny druhy a množství jednotlivých materiálů a dodávek strojního zařízení. Při požadavku dodržování technologické kázně v etapě výstavby je však nezbytné respektovat doporučení uvedená v další části předkládaného oznámení. a) bodové zdroje znečištění ovzduší

Potřebný tepelný výkon pro vytápění, provoz VZT a ohřev TUV bude zajištěn nástěnným kondenzačním kotlem o výkonu 41 kW. Kotel v provedení turbo pro ústřední vytápění bude osazen na stěně v samostatné místnosti. Kouřové spaliny budou odváděny a spalný vzduch bude přiváděn potrubím vyústěným nad střešní konstrukci. Celková udávaná spotřeba zemního plynu činí cca 6 600 m3/rok zemního plynu za rok a dle přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 představují při použití odpovídajících emisních faktorů následující bilance emisí: Tab.: Emise z energetických zdrojů 6

Tuhé látky SO2 NOx CO Org.látky jako ΣC

3

kg/10 m 20 9.6 1300 320 64

emise (kg/rok) 0.1322 0.0634 8.5800 2.1147 0.4224

b) hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší

Použité emisní faktory Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související s dopravou bylo pracováno s emisními faktory, které jsou komentovány v následující části rozptylové studie. V souladu s novými legislativními opatřeními proto MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory určeny pomocí programu MEFA v.06. Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.06 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2006). Tento uživatelsky jednoduchý program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.06 umožňuje výpočet emisních faktorů pro široké spektrum znečišťujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické a polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i

30


reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu a fotooxidačního smogu (alkeny). Jedná se o následující sloučeniny: Anorganické sloučeniny oxidy dusíku (NOx) oxid dusičitý (NO2) oxid siřičitý (SO2) oxid uhelnatý (CO) tuhé znečišťující látky (PM, PM10)

Organické sloučeniny suma uhlovodíků (C xHy) methan propan 1,3-butadien styren benzen toluen formaldehyd acetaldehyd

Program MEFA v. 06 byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP ČR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla zvolena cesta použití již získaných a ověřených emisních dat vozidel z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA -„Handbook Emission Factors for Road Transport“, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarsku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. Rovněž v případě organických látek, které nejsou v emisích standardně sledovány, bylo velmi obtížné získat potřebné podklady pro vypracování matematických závislostí modelujících výsledné hodnoty emisních faktorů v závislosti na jízdním režimu, kategorii motorového vozidla a druhu použitého paliva. Na některé z prezentovaných emisních faktorů pro organické sloučeniny (např. benzo(a)pyren, styren, 1,3-butadien) je proto nutné nahlížet jako na kvalifikované odhady. Matematické vztahy pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla budou průběžně zpřesňovány v návaznosti na vývoj stavu poznání v této problematice a následně bude upravován i program pro jejich výpočet.

Ve výpočtu použité emisní faktory jsou sumarizovány v následující tabulce: Typ vozidla OA

Emisní úroveň EURO 4

Použité emisní faktory 2011 Rychlost Emisní faktor (g/km) (km/h): NOx Benzen 50 0,1402 0,0023

PM 10 0,0008

Je provedena bilance emisí z plošného zdroje, který bude představován maximálně 232 pohyby OA/den. Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje parkoviště byl pro volnoběh použit předpoklad: 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund lze sumarizovat následující sumu emisí: Pro výhledový rok jsou emise z plošného zdroje souvisejícího s provozem záměru odhadnuty následujícím způsobem: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů -1

Plošný zdroj

g.s 6.776E-07

Plošný zdroj

g.s 1.611E-06

-1

NOx -1 kg.den 0.0162632 PM 10 -1 kg.den 0.0000928

-1

t.rok 0.0059361 -1

t.rok 3.387E-05

31

-1

g.s 4.632E-06

Benzen -1 kg.den 0.0002668

-1

t.rok 9.738E-05


c) hlavní liniové zdroje znečištění

Vyvolané přepravní nároky jsou představované na 232 pohyby OA/den. Těmto pohybům odpovídají následující bilance emisí: Tab.: Emise z liniových zdrojů (příspěvky záměru) Komunikace příjezdová komunikace Komunikace příjezdová komunikace

NOx -1 -1 g/m.s kg/km.den 0.0005647 0.0325264 PM 10 -1 -1 g/m.s kg/km.den 7.733E-09 0.0001856

-1

t/km.rok 0.0118721

Benzen -1 -1 g/m.s kg/km.den 2.223E-08 0.0005336

-1

t/km.rok 0.0001948

-1

t/km.rok 6.774E-05

B.III.2. Odpadní vody Splaškové vody

Kanalizace splašková z objektu klubovny a šaten bude napojena kanalizační přípojkou PP 150 na stávající splaškovou kanalizaci. Zařizovací předměty: dřez ………………… 1x WC……………….…. 7x U ………………….… 10x Bidet ……………..…. 1x Pisoár ……………..… 2x Součinitel současnosti KP = 1 Výpočet množství odpadních vod pro klubovnu dle DIN: Hodnota směrného odtoku z RD: Qsp = Kp ∑ n × q si = 1 26,5 = 5,15 l/s Sportovní zázemí: 7 EO Výpočet množství splaškové vody celkem: Qp = 150 x 7 = 1050 l/den = 44 l/hod = 0,012 l/s Maximální průtok splaškových vod celkem: Qmax = 44 x 7,2 = 317 l/hod = 0,1 l/s Podle uvedených předpokladů bude činit maximální denní přítok splaškové odpadní vody: 3

Celkový přítok za den bude činit to je za rok ( 6 měs 90 %, 6 měs 50%) Průměrný přítok za 24 hodin Maximální přítok Q max

1,05 m /den 3 210 m /rok 3 1,05 m /den 3 0,317 m /hod

0,012 l/s 0,12 l/s 0,1 l/s

Srážkové vody

Kanalizace dešťová, Stoka D1, D2 a D3 PP 250 a 200 odvádí vody drenážní a dešťové z ploch hřišť s umělým povrchem a z dlážděné plochy před klubovnou. Tato kanalizace je zaústěna do suché retenční nádrže v jižní části areálu v prostorách „mokřadního zátiší“. Nádrž je zahloubená bez hráze, přepad z nádrže je zaústěn do stávajícího propustku. Parkovací stání jsou zadlážděna betonovými vegetačními dílcemi s odvodněním do přilehlých travnatých ploch.

32


Požadavky kladené na funkci suché nádrže

Navrhovaná nádrž bude z hlediska tříd významnosti zařazena do třídy D dle ČSN 73 6815. Hlavním účelem nádrže je funkce retenční. Charakteristiky nádrže: Dno propustku:……………………………. Kóta maximální hladiny HMAX:…………… Kóta dna…………………………………… Max. hloubka…………………………….... Vodní plocha při HMAX:………………...…. Objem vody W MAX:………………………..

265,60 m n.m. 265,70 m n.m. 264,60 m n.m. 1,1 m 183 m2 135,5 m3

Vodohospodářské řešení nádrže Použité podklady: Mapové podklady v měřítku 1:5000 Hydrologické údaje ČHMÚ – průměrná dlouhodobá srážka 730 mm Hydrologické poměry: Hydrologické číslo povodí: 1 – 14 – 02 – 030 (Jílovský potok)

Povodí tok: Tok:

Přepad z nevyužívaného vodojemu přítok Jílovského potoka v km 9,5

Přítok od dešťové kanalizace z areálu Plocha dlažba Ss = 462 m2 , odtokový součinitel Ψ = 0,7 Plocha malé kopané Sk = 1054 m2, odtokový součinitel Ψ = 0,05 Plocha s umělým povrchem s drenáží: Sz = 2734 m2, odtokový součinitel Ψ = 0,8 Max. plocha hladiny nádrže Sh = 567 m2 Průměrná vydatnost deště (doba trvání 15 min., p = 1): q15,1 = 121 l/s ha Intenzita směrodatného deště (doba trvání 15 min., p = 0,01): q15,100 = 400 l/s ha Stanovení maximálních odtoků Max. přítok dešťových vod do dešťové kanalizace (p = 0,01): Q = Ψ x S x q = (0,7 x 0,046 + 0,05 x 0,1054 + 0,8 x 0,2734 ) x 400 = 102 l/s = 6149 m3/min = 92 m3/ 15 min. Přítok deště na hladinu: plocha Sh = 183 m2 Qn2 = 7,32 l/s = 439 l/min = 6,6 m3/ 15 min. Celkový maximální přítok do nádrže:

Qn = 102 + 7,32 = 109 l/s

Stanovení průměrných přítoků do nádrže Průměrný objem přítoku vody do nádrže za rok: Redukovaná plocha: Sr = 3129 m2 Průměrné roční množství dešťových vod:

Vr = 2284 m3/rok

Stanovení průměrných přítoků a ztrát Průměrné měsíční úhrny přítoku: Průměrná roční srážka 730 mm Vr = 2284 m3/rok = 0,072 l/s Odvozená řada měsíčních přítoků vody do nádrže: měsíc % rozdíl Q měs. (m3)

leden 8.5 194

únor 12.5 286

březen 15 343

duben 14 320

květen 7.5 171

červen 5 114

33

červenec 6.5 148

srpen 5 114

září 4.5 103

říjen 6.5 148

listopad 7.5 171

prosinec 7.5 171


B.III.3. Odpady Výstavba Přesnou specifikaci konkrétních druhů a množství jednotlivých druhů odpadů z vlastního procesu výstavby lze upřesnit až v prováděcích projektech, kdy budou známy dodavatelé a budou specifikovány i konkrétní použité materiály. Součástí smlouvy mezi investorem a hlavním dodavatelem stavby bude i podmínka, že hlavní dodavatel stavby je zodpovědný za správné nakládání s odpady vznikajícími v průběhu výstavby (včetně odpadů vznikajících činností subdodavatelů na stavbě), včetně jejich následného využití nebo odstranění a investor vytvoří na staveništi potřebné podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů. Při nakládání s odpady bude upřednostňováno jejich materiálové nebo jiné využití. Předpokládaná produkce druhů odpadů v období výstavby je uvedena v tabulce: Kód 020103 150101 150102 150104 150105 150202 170101 170102 170201 170203 170302 170504 170904 200301 200307

Název odpadu Odpad rostlinných pletiv Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Kovové obaly Kompozitní obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy Beton Cihly Dřevo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 170301 Zemina a kamení neuvedené pod 170503 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903 Směsný komunální odpad Objemný odpad

Kategorie O O O O O N O O O O O O O O O

Množství všech výše uvedených odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze ve fázi zpracování dokumentace objektivně určit. Využití, příp. odstranění odpadů vzniklých v etapě výstavby bude zabezpečeno oprávněnou firmou (firmami). Oznamovatel doloží ke kolaudaci stavby přehled o druzích a množstvích jednotlivých odpadů vzniklých v etapě výstavby, včetně způsobu jejich využití či odstranění. Provoz Vzhledem k charakteru hodnoceného záměru bude produkce odpadů minimální a druhová skladba bude odpovídat předpokládanému využití objektů. V rámci provozu lze očekávat přibližně následující přehled vznikajících odpadů: Kód 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 06 15 02 03 02 02 03 20 01 01 20 01 39 20 01 21 20 02 01 20 03 01 20 03 03

Název podskupiny nebo druhu odpadu dle Katalogu odpadů Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Směsné obaly Absorbční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod č.150202 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Papír a lepenka Plasty Zářivky nebo ostatní odpad s obsahem rtuti Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky

Kat. O O O O O

Charakteristika vzniku Provoz, obch. činnost Provoz, obch. činnost Provoz, obch. činnost Provoz, obch. činnost Úklid prostor

O O O N O O O

Provoz, obch.činnost Provoz, obch. činnost Provoz, obch. činnost Údržba osvětlení Údržba zeleně Provoz, obch. činnost Úklid prostor

Veškeré opravy a údržba strojního zařízení budou zajišťovány odborným servisem na základě smluvních vztahů. Součástí smlouvy bude i podmínka, že servisní služba zajistí vyhovující způsob nakládání s odpady, které vznikly v rámci provedení této servisní činnosti. Před zahájením provozu požádá provozovatel příslušný orgán o souhlas k nakládání s odpady a předloží provozní řád pro nakládání s odpady. 34


Před zahájením rekonstruovaného provozu požádá provozovatel o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, jakož i bude předkládat evidenci vznikajících odpadů v souladu s platnou legislativou v oblasti nakládání s odpady.

B.III.4. Ostatní výstupy Záměr ve stadiu realizace ani provozu není zdrojem vibrací. Provoz není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Realizace záměru ani provoz nejsou zdrojem zápachu. Z charakteru záměru je patrné, že negeneruje žádné významné zdroje hluku ovlivňující akustickou situaci v zájmovém území. Sportoviště je nutno považovat za stacionární zdroj zvuku. V obytných souborech se ve chráněném venkovním prostoru pro zvuk stacionárních zdrojů požaduje nepřekročení hodnoty LAeq = 50 dB v denní době, resp. LAeq = 40 dB v noční době. Prakticky jediným závažným zdrojem zvuku je prostor pro provozování skateboardů. V následujícím přehledu je doložen německý protokol z měření hluku a jeho český překlad:

35


36


37


38


39


40


41


42


Uvedený vstup je zohledněn v hlukovém posouzení rozhodujícího zdroje hluku. Jiné výstupy ovlivňující významně životní prostředí nejsou známy.

B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Z hlediska charakteru předloženého záměru nelze předpokládat, že by předkládaný záměr znamenal riziko z hlediska navrženého stavebního řešení.

43


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

charakteristik

V kontextu šíře ekologické valence (případně míry tolerance ekosystémů vůči změnám) je možno pro širší zájmové území dovodit, že se v něm prakticky nevyskytují stanoviště se specifickými nároky. Ojedinělá rašeliniště je možno nalézt v CHKO Labské pískovce, která se rozprostírá severně od posuzovaného území. Jinak nejsou zastoupena žádná stanoviště stenoekního charakteru s úzkým intervalem míry tolerance ke změnám, např. kyselá stanoviště písčin, případně vysychavá lada na výchozech bazičtějšího podloží (amfibolity). Ve vlastním zájmovém území nejsou žádné přírodní zdroje zastoupeny. Rovněž nejsou dokladovány přírodní zdroje nerostných surovin přímo v zájmovém území záměru. Předmětné pozemky jsou situovány ve IV. zóně (urbanizované území) odstupňované ochrany CHKO České středohoří. Městem Jílové prochází hranice CHKO Labské pískovce a CHKO České Středohoří. Z hlediska biologického (posouzení fauny, flóry a ekosystémů) byla lokalita navštívena odborníkem na faunu, flóru a ekosystémy. Byl proveden základní faunistický a floristický průzkum. Výsledky průzkumu jsou uvedeny v popisu současného stavu lokality. Vhledem ke stavu a charakteru lokality, byla věnována pozornost možným cenným druhům fauny, flóry. Vzhledem k umístění záměru nelze předpokládat z biologického pohledu žádnou významnou změnu ve vztahu k prvkům fauny, flóry a ekosystémů blízkého okolí. Na stavbou dotčených pozemcích se nenachází žádná evidovaná lokalita s výskytem chráněných či ohrožených druhů rostlin a živočichů, ani žádný prvek, který je základem systému ÚSES. Z hlediska stávající únosnosti prostředí se nejedná o ovlivněnou lokalitu.

významně nadlimitně

Na ploše samotné lokality nejsou předpokládány žádné staré ekologické zátěže.

44


C.2. Charakteristika v dotčeném území

současného

stavu

životního

prostředí

C.2.1.Ovzduší Podnebí Dle Quitta je kaňon Labe a plošina kolem Růžové řazena do teplé klimatické oblasti T 2 sporně, neboť převládá spíše mírně teplý ráz. Vyšší polohy jsou řazeny do mírně teplých 1 MT 4, v oblasti Děčínského Sněžníku i do MT 2 a vrcholy dokonce do chladné oblasti CH. Charakteristický je relativně oceanický ráz klimatu. Kaňon Labe se vyznačuje teplým (Libverda 8,30C), které však do vyšších poloh rychle chladne na 6-7 “C a vykazuje strmý gradient: Libverda 673 mm, ale Chřibská již 934 mm, což je způsobeno polohou na návětrné straně Lužických hor. V detailu je klima silně ovlivněno členitým reliéfem, pro nějž jsou charakteristické velmi silné teplotní inverze v hlubokých roklích a kaňonech. Zájmové území je charakterizováno poměrně dobrými rozptylovými podmínkami a střední četností inverzních stavů. Rozptylové podmínky závisí na meteorologických situacích, daných rychlostí a směrem větru a stabilitou zvrstvení atmosféry. Odhad větrné růžice pro Děčín ve výšce 10 m nad povrchem země (četnost v %)

Z růžice vyplývá, že dominantní situaci v Děčíně představují větry s rychlostí do 2,5 m/s (se středem třídy 1,7 m/s). Tato situace zahrnuje téměř 67 % z celkové doby, tedy 5760 hod/rok. Na vítr o rychlosti vyšší než 2,5 m/s připadá 31 % časového fondu, rychlost nad 7,5 m/s má velmi nízkou četnost 2 %. Doba trvání bezvětří, která se v letech 1995-1998 pohybovala mezi 5 až 15% roční doby, byla rozpočítána do první třídy rychlosti větru. Převládající směr větru je jižní (19,7 %), díle pak severní (14,9 %) a severozápadní (13,9 %). Na směry jihovýchodní, západní a jihozápadní připadá zhruba po 12 %, četnost severovýchodních a východních větrů je nižší (8 %). Z tabulky je dále vidět, že na III. a IV. třídu stability ovzduší, které jsou nejčastější na území Čech, připadá 59,5 %. Konvektivní atmosféra, při které dochází k výraznému přízemnímu znečištění z blízkých komínů, je zastoupena pouze 4,5 %, a to mimo hlavní topné období. Špatné rozptylové podmínky (tj. superstabilní a stabilní zvrstvení atmosféry s častým výskytem inverzních situací) lze očekávat po 29,6 % roční doby.

45


Posuzovaná lokalita náleží do klimatické oblasti MT4, mírně teplé. Dlouhodobá roční výška srážek je 770 mm. V následujících tabulkách jsou uvedené naměřené hodnoty koncentrací škodlivin na nejbližší stanici AIM. Imisní pozadí Imisní pozadí NO2 Rok:

2008

Kraj:

Ústecký

Okres:

Děčín

Látka:

NO2-oxid dusičitý

Jednotka:

µg/m

3

Hodinové LV : 200,0 Hodinové MT : 20,0 Hodinové TE : 18 Roční LV :

40,0

Roční MT :

4,0

Hodinové hodnoty

Organizace: Staré č. KMPL ISKO Lokalita USNZA 188661 UVALA 40460 UDCMA 40448

Typ m.p. Metoda

ČHMÚ 1570 Sněžník

Automatizovaný měřicí program CHLM

ČHMÚ 1015 Valdek


ČHMÚ 1014 Děčín


Max. 19 MV VoL

50% Max. Kv

Datum Datum VoM

98% Datum Kv

84,7

65,6

10.09. 08.02.

52,8

43,2

12.02. 09.02.

115,2

75,0

24.02. 26.10.

0

2008

Kraj:

Ústecký

Okres:

Děčín

Látka:

PM10-částice PM10

8,2

0

8,0

0 20,5

3

Denní LV : 50,0 Denní MT : 0,0 Denní TE : 35 Roční LV : 40,0 Roční MT : 0,0

46

X

S

N

9,9 16,3 8,5

~ 41,6

91

90

8,5 11,8 8,6

~ 27,3

91

87

9,1 18,0 13,0 9,13 365 92

92 10,5 1,90

1

6,3 12,7

9,8 5,43 361

91

8,6 1,69

92

4

59,3 ~ 39,2 21,0 30,2 18,6 18,1 27,0 23,5 8,91 366

0 57,6 09.01. ~

Jednotka: µg/m

Roční hodnoty

98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv

34,0 ~ 20,5

0 31,0 12.02. ~

Čtvrtletní hodnoty

95% 50% X1q X2q X3q X4q Kv Kv

48,7 ~ 31,4

0 48,4 09.02. ~

Imisní pozadí PM10 Rok:

Denní hodnoty

~ 44,6

91

91

92

92 21,9 1,44

0


Typ m.p. Metoda

95% Kv

Max.

188664 UDEHK 371438 UVALA 40462 UDCMA 40451

ČHMÚ 1570 Sněžník

ZÚ 576 Děčín-ZÚ


Automatizovaný 146,0 ~ měřicí program RADIO 04.11. ~

Kombinované měření GRV

50% Kv

Max. 36 MV VoL

50% X1q X2q X3q X4q Kv

Roční hodnoty X

99.9% 98% 98% Datum Datum VoM C1q C2q C3q C4q XG Kv Kv Kv

Datum USNZA

Denní hodnoty

Hodinové hodnoty

Organizace: Staré č. KMPL ISKO Lokalita

48,0 20,0

60,4

34,1

97,0 62,0 28.12. 03.01.

S

N

SG

dv

7 19,9 21,0 22,5 19,4 24,8 21,9 9,42 365 7 48,2

~ ~

~

~

~

~

~

~

~ ~

~

~

~

~

~

~

91

91

92

91 20,1 1,51

26,0 62

71

86

1

~ 239 20

~

~ 70

ČHMÚ 1015 Valdek

Automatizovaný 157,0 ~ 42,0 11,0 57,5 28,1 měřicí program RADIO 10.07. ~ 101,0 53,0 14.08. 26.06.

2 12,1 12,3 18,7 14,1 11,7 14,2 10,12 350

ČHMÚ 1014 Děčín

Automatizovaný 193,0 ~ 83,0 25,0 103,0 57,2 měřicí program RADIO 13.01. ~ 162,0 102,0 29.12. 07.01.

55 26,3 38,9 27,0 23,5 38,0 31,8 18,16 366

2 40,5

55 85,6

91

91

86

91

82

92

91 10,3 2,42

9

92 27,6 1,71

0

Imisní pozadí benzenu Rok:

2008

Kraj:

Ústecký

Okres:

Ústí nad Labem

Látka:

BZN-benzen 3

Jednotka: µg/m Roční LV : 5,0

Roční MT : 2,000

Hodinové hodnoty KMPL

Organizace: Staré č. ISKO Lokalita

Typ m.p. Metoda

Max. Datum

ČHMÚ 1481 Ústí n.L.821770 Všebořická (hot spot)

UULDA

UULMA 212807

ČHMÚ 1571 Ústí n.L.-město

Automatizovaný měřicí program GC-PID

Automatizovaný měřicí program GC-PID

29,1 ~ 18.01. ~

95% Kv

Denní hodnoty

50% Max. Kv

2,3

12,0 ~

12,4 12,0 23.12. ~

Roční hodnoty

95% 50% X1q X2q X3q X4q X Kv Kv

99.9% 98% Datum Kv Kv 6,6


S

98% C1q C2q C3q C4q XG SG Kv 5,8

2,3 3,1

~ 12,0

11,9 ~

4,8

1,0

7,1 ~

4,5

18.01. ~

9,1

6,0 10.01. ~

~

83

N dv

2,1 4,6 2,9 2,05 323 65

84

91 2,5 1,79

15

1,1 2,3 0,9 0,7 2,3 1,6 1,25 353 5,2

89

82

92

90 1,2 2,07

8

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb. vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. pozn. k tab.: IL – imisní limit d IL – 24 hodinový imisní limit r IL – roční imisní limit

47


48


49


C.2.2. Voda Zájmové území náleží do povodí Hornojílovského potoka, č. hydrologického pořadí 114-02-030. Plocha povodí je 2,95 km2, Q355 je 3 l.s-1. Jakost vody v letech 2004 – 2005 byla ve třídě 1 až 2. Zájmové území je hydrologicky významnou oblastí z hlediska povrchových vod. Celá oblast náleží do povodí Labe (č.h.p. 1-00-00), které ústí do Severního moře. Páteřním tokem řešeného území je Jílovský potok, který je tokem druhého řádu a jeho bezejmenné přítoky. Jílovský potok - č.h.p.1-14-02-030 a 032 (II.). Pramení 0,7 km od Nakléřova ve výšce 713 m n. m., ústí zleva do Labe v Děčíně ve 122 m n.m., plocha povodí je 76,2 km2 a délka toku 20,1 km. Průměrný průtok u ústí je 0,71 m3.s-1. Jedná se o vodohospodářsky významný tok. Legenda: 1 název vodního toku nebo nádrže 2 významný vodní tok dle přílohy 1 vyhlášky 470/2001 Sb.: ne/ano, případně v jakém úseku 3 řád toku 4 tok ústí do, zleva/zprava 5 číslo hydrologického pořadí

Zátopové území nebylo v této lokalitě stanoveno. Výřez vodohospodářské mapy je patrný z následujícího mapového podkladu:

50


Hydrogeologické poměry zájmové oblasti Ve smyslu platné hydrogeologické rajonizace území České republiky spadá posuzované území do rajónu 461 – Křída dolního Labe. Tento rajon zahrnuje plochu levostranných přítoků Labe mezi Lovosicemi a Děčínem. V zájmovém území náležejícímu k severnímu subrajonu jsou v závislosti na úložních poměrech a vývoji křídových uloženin vyvinuty následující zvodně, které můžeme charakterizovat následovně: Bazální kolektor cenomanského, respektive spodnoturonského stáří je vázán na pískovce až prachovce a je rozdělen nepropustnou tektonickou bariérou na dvě samostatné části se samostatnými externími zdroji. Severní část je dotována z rajonu 462, jižní z krystalinika a zčásti z rajonu 462. Svrchní kolektor tvoří sedimenty coniackého stáří společně s terciérními vulkanity. Oba kolektory jsou odděleny mocnou a prakticky souvislou polohou izolátorů turonského a coniackého stáří. Propustnost bazálního kolektoru je průlinově puklinová a oběh vody je takřka výhradně ovlivněn tektonickými prvky. Odvodnění se děje prakticky výhradně soustředěnými vodárenskými odběry ve městech Děčín a Ústí nad Labem, v malé míře přes místně porušený nadložní izolátor do Labe. Propustnost kolektoru D je u coniackých sedimentů průlinově puklinová, u neovulkanitů a jejich pyroklastik puklinová, v zanedbatelné míře puklinová. Oběh podzemní vody je výrazně ovlivněn tektonickými prvky. Infiltrační plochy leží pouze v ploše subrajonu a 51


odvodňují se do místní erozní báze, případně prostřednictvím kvartérních sedimentů do Labe. Nejvýznamnějším kolektorem podzemních vod v zájmovém území jsou sedimenty svrchní křídy. Jedná se o významný kolektor z hlediska vodohospodářského využití. Křídové sedimenty jsou tektonicky rozděleny do mnoha dílčích ker, což má vliv na izolaci či propojení jednotlivých kolektorů. Podzemní vody obou hydrogeologických rajonů zde můžeme rozdělit do několika základních hydrogeologických jednotek: Podzemní vody předkřídových útvarů Tyto vody nemají na uvažovanou stavbu žádný vliv, zmiňujeme se o nich pouze v souvislosti s příronem teplých vod do vod křídových, což dává vznik tzv. akratoterem. Příkladem jsou jímané hlubinné vrty v oblasti města Děčína. Akumulace termálních vod je vázána na krušnohorský zlomový systém. Lužický faciální vývoj středního turonu umožnil protlačení termy z cenomanu polopropustným spodnoturonským stropem a vytvoření relativně hydraulicky souvislé termální zvodně, svrchu kryté cca 200 m mocným stropem turonských slínovců. Chemismus vod a vysoké obsahy fluóru a dusíku naznačují hlubší oběh podzemní vody, než jen na bázi křídy. Jinde již nejsou pro akumulaci termy tak příznivé litologické podmínky, nebo báze cenomanského kolektoru leží již relativně v malé hloubce pod terénem a vody pak nedosahují vysoké teploty. Širší zájmové území patří mezi nejrozsáhlejší sesuvné území v Českém masivu. Vznik sesuvů je způsoben několika faktory, z nich nejpodstatnější je geologická, morfologická a hydrogeologická stavba území. Zastoupeny jsou sesuvy proudové a plošné, v zářezech vodotečí i sesuvy frontálního typu, vzácněji i sesuvy kerné. Některé sesuvy mají dobře vyvinuté odlučné plochy, jiné pozvolna přecházejí v sesouvání nepostiženého terénu. Větší plošné sesuvy jsou většinou složené. Kromě stabilizovaných (fosilních) sesuvů jsou zastoupeny i sesuvy aktivní, či potenciální.

C.2.3. Půda Posuzovaný záměr je realizován na následujících pozemcích: k.ú. Martiněves u Děčína: č.kat. 622/14, 622/18, 622/20, 622/24, 622/27, 634/45, 636/59, 697/1, 702/2, 728

52


k.ú. Jílové u Děčína: č.kat. 3197/2, 3207/3, 79/3 Žádný z uvedených pozemků není v kategorii ZPF respektive PUPFL. Stavba není realizována v ochranném pásmu lesa. Půdy jsou značně ovlivněné extrémním substrátem pískovců a vlhkým podnebím: arenické podzoly s četnými přechody do silně kyselých arenických kambizemí. Lokálně i k rašelinění. Na skalnatých stanovištích přecházejí dominující arenické podzoly do oligotrof a litozemí. Pro tato území je typické hromadění surového humusu. Na čedičových kupách rankery eutrofní. Na plošinách na pravém břehu Labe, pokrytých sprašovými hlínami, jsou pseudoglejové luvizemě s přechody na jedné straně do luvizemních hnědozemí. Cizorodým prvkem je úzká niva Labe, tvořená fluvizemí rázu hnědé vegy. C.2.4. Geofaktory životního prostředí Posuzované zájmové území náleží do Krušnohorské geomorfologické soustavy. Bližší členění (Vyšší geomorfologické jednotky České republiky, Praha 1996): Subprovincie: Krušnohorská subprovincie (I3) Oblast: Krušnohorská hornatina (I3A) Podkrušnohorská oblast (I3B) Celek: Děčínská vrchovina (I3A-3) Podcelek: Děčínská kotlina Děčínská kotlina: Horninové složení určují svrchnoturonské až coniacké slínovce a vápnité jílovce, a kvartérní fluviální sedimenty (pleistocénní říční terasy a holocénní nivy), mírné svahy na západním okraji Děčína překrývají pleistocénní sprašové hlíny. Celé území buduje mohutné souvrství křídových pískovců od cenomanu až po coniak. Horniny, především jílovce, jsou zastoupeny jen okrajově v jižní části. Dalším významným prvkem jsou proniky tercierních čedičů. Místy jsou na plošinách větší či menší ostrůvky spraší. Z dalších pokryvů mají význam písečné osypy pod pískovcovými stěnami. Zářez labského kaňonu zejména na pravém břehu výchozy podložního krystalinika (žuly, fylity), které však zaujímají malou plochu. Humolity jsou vzácné a tvoří malé plochy. Bioregion je charakteristický klasicky vyvinutým, velice členitým pískovcovým reliéfem vytváří několik výškových pater se stolovými horami (Děčínský Sněžník), složitými bludišti a menšími partiemi typu skalních měst. Nejvyšší patro tvoří čedičové vyvřeliny ve tvaru kužel vrch 619 m), které jsou často obklopeny zpevněnými pískovci. Kaňony přítoků jsou velmi úzké, bez výrazněji vytvořené nivy (zejména Divoká soutěska na Kamenici). Pískovcové sedimenty Labe podléhají gravitačním pohybům, přičemž se zde tvoří skalní rozsedliny. V kaňonech je typicky vyvinut údolní fenomén. Reliéf má převážně charakter ploché hornatiny s výškovou členitostí 300 360 m, na Sněžníku až 540 m. Nejnižším bodem je údolí Labe v Hřensku s kótou 117 m. Nejvyšším bodem je Děčínský Sněžník s kótou 726 m. V zájmovém území, které je součástí tzv.lužické faciální oblasti, převažují směrem k povrchu sedimenty svrchnoturonsko-coniackého stáří. Tvoří je převážně jemnozrnné kaolinické a jílovité pískovce s jílovitými a jílovitopísčitými vložkami. Podložní, střednoturonské písčité uloženiny faciálně poměrně rychle přecházejí do slínitých

53


hornin. Střednoturonské horniny vycházejí na den pouze v úzkém, tektonicky omezeném pruhu v prostoru Martiněvsi. Základní výřez geologické mapy je patrný z následujícího podkladu:

54


Širší zájmové území jižně od posuzované lokality patří mezi nejrozsáhlejší sesuvné území v Českém masivu. Vznik sesuvů je způsoben několika faktory, z nich nejpodstatnější je geologická, morfologická a hydrogeologická stavba území. Zastoupeny jsou sesuvy proudové a plošné, v zářezech vodotečí i sesuvy frontálního typu, vzácněji i sesuvy kerné.

55


Některé sesuvy mají dobře vyvinuté odlučné plochy, jiné pozvolna přecházejí v sesouvání nepostiženého terénu. Větší plošné sesuvy jsou většinou složené. Kromě stabilizovaných (fosilních) sesuvů jsou zastoupeny i sesuvy aktivní, či potenciální.

Dle registru sesuvných území Geofondu Praha se v zájmovém hodnoceném území nenalézají žádná evidovaná poddolovaná území.

Seismicita Podle ČSN 73 0036, čl. 29, se za seismické oblasti považují taková území, v nichž se makroskopicky projevilo v historické době vědecky prokázané zemětřesení s intenzitou nejméně 6 o M.C.S. Posuzované území se nachází mimo vymezené seismické oblasti ČR. Radonové riziko Radon Rn-222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých,

56


magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem a obsahují některé nehomogenně rozptýlené horninotvorné minerály (např. zirkon) s vyšším obsahem uranu. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin, jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Objemovou aktivitu radonu pro dané místo však nelze přepočítat z hodnot koncentrace uranu, protože migrace radonu z místa jeho vzniku k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Radon se dále přeměnuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. V areálu není objekt s delším pobytem. Přesto skladba podlahy klubovny obsahuje fólii chránící proti střednímu stupni výskytu radonu. Výřez odpovídající mapy je patrný z následujícího podkladu:

57


C.2.5. Fauna a flora Flora

Botanický průzkum byl proveden dne 12.7.2009. Na lokalitě bylo zjištěno celkem 125 druhů cévnatých rostlin včetně dřevin. Lokalita se nachází v obci Jílové cca 6 km západně od Děčína. Hodnocená je plocha v intravilánu obce mezi stávající výstavbou a staveništěm obytných domů východně od ulice Dlouhé. Ve východní a střední části lokality je travnatý prostor s nálety dřevin, kde převažuje vrba jíva a břízy, v západní části je skládka inertního materiálu a skupina bříz. V jižní části v zamokřeném prostoru jsou dvě vzrostlé vrby křehké. Na lokalitě převažuje běžná luční a ruderální vegetace. Geobotanická charakteristika lokality Fytogeografické členění Fytogeografická oblast: mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum Fytogeografický okres: Labské pískovce Potenciálně přirozená vegetace podle Neuhäuslové et.al. (1998) černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) Seznam nalezených druhů rostlin Vysvětlivky ke značkám za českým jménem druhu "+" - druh cizího původu, zavlečený nebo zplanělý "++" - druh vysazovaný, výjimečně zplaňující (+) - druh domácí, často vysazovaný či vysévaný druhy domácí jsou bez výše uvedených značek Acer negundo L. - javor jasanolistý + Acer pseudoplatanus L. - javor klen (+) Agrostis capillaris L. - psineček tenký Agrostis stolonifera L. - psineček výběžkatý Achillea millefolium L. agg. - řebříček obecný Alchemilla monticola Opiz - kontryhel pastvinný Arctium lappa L. - lopuch větší Armoracia rusticana G.,M.et Sch. - křen selský + Arrhenatherum elatius (L.)J.Presl et C.Presl - ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl Aster lanceolatus Willd. - hvězdnice kopinatá + Atriplex patula L. - lebeda rozkladitá Atriplex prostrata DC. subsp.latifolia (Wahlenb.)Rauschert - lebeda hrálovitá + Betula pendula Roth - bříza bělokorá Bromus hordaceus L. subsp.hordaceus - sveřep měkký Calamagrostis epigeios (L.)Roth - třtina křovištní Calystegia sepium (L.)R.Br. - opletník plotní Campanula patula L. - zvonek rozkladitý Capsella bursa-pastoris (L.)Med. - kokoška pastuší tobolka Carduus crispus L. - bodlák kadeřavý Cerastium holosteoides Fries.em.Hyl. subsp.triviale (Spenner)Möschl - rožec obecný luční Cirsium arvense (L.)Scop. - pcháč rolní Cirsium vulgare (Savi)Ten. - pcháč obecný Convolvulus arvensis L. - svlačec rolní Cornus sanguinea L. - svída krvavá Corylus avellana L. - líska obecná

58


Crepis biennis L. - škarda dvouletá Crepis capillaris (L.)Wallr. - škarda vláskovitá Cytisus scoparius (L.)Link - janovec metlatý + Daucus carota L. - mrkev obecná Deschampsia cespitosa (L.)P.B. - metlice trsnatá Dianthus deltoides L. - hvozdík kropenatý Dipsacus fullonum L. - štětka planá (+) Echinochloa crus-galli (L.)P.B. - ježatka kuří noha + Echium vulgare L. - hadinec obecný Elytrigia repens (L.)Nevsky - pýr plazivý Epilobium lamyi F.W.Schultz - vrbovka Lamyova Equisetum arvense L. - přeslička rolní Erysimum durum J.Presl et C.Presl - trýzel tvrdý + Erysimum cheiranthoides L. - trýzel cheirovitý Euphorbia helioscopia L. - pryšec kolovratec Festuca arundinacea Schreber subsp.arundinacea - kostřava rákosovitá pravá (+) Festuca pratensis Huds. - kostřava luční Festuca rubra L. agg. - kostřava červená Fumaria officinalis L. s.l. - zemědým lékařský Galeopsis pubescens Besser - konopice pýřitá Galium album Mill. - svízel bílý Galium aparine L. - svízel přítula Geranium dissectum L. - kakost dlanitosečný Geranium pusillum Burm.fil. - kakost maličký Geranium pyrenaicum Burm.fil. - kakost pyrenejský + Glechoma hederacea L. - popenec obecný Hieracium sabaudum L. - jestřábník savojský Holcus lanatus L. - medyněk vlnatý Hypericum perforatum L. - třezalka tečkovaná Hypochoeris radicata L. - prasetník kořenatý Chelidonium majus L. - vlaštovičník větší Chenopodium album L. - merlík bílý + Chenopodium polyspermum L. - merlík mnohosemenný + Juncus articulatus L. - sítina článkovaná Juncus bufonius L. agg. - sítina žabí Juncus inflexus L. - sítina sivá Lactuca serriola L. - locika kompasová Lapsana communis L. - kapustka obecná Lathyrus pratensis L. - hrachor luční Leonurus cardiaca L. s.l. - buřina srdečník Lepidium campestre (L.)R.Br. - řeřicha ladní Lolium perenne L. - jílek vytrvalý (+) Lotus corniculatus L. - štírovník růžkatý (+) Lythrum salicaria L. - kyprej vrbice Malus domestica Borkh. agg. - jabloň domácí + Medicago lupulina L. - tolice dětelová Medicago sativa L. - tolice setá + Melilotus albus Med. - komonice bílá Melilotus officinalis (L.)Pallas - komonice lékařská Microrrhinum minus (L.)Fourr. - hledíček menší Myosoton aquaticum (L.)Moench - křehkýš vodní Oenothera biennis L. agg. - pupalka dvouletá + Papaver somniferum L. - mák setý Persicaria lapathifolia (L.)Delarbre subsp.pallida (With.)Á.Löve - rdesno blešník bledé Persicaria maculosa S.F.Gray - rdesno červivec Plantago lanceolata L. - jitrocel kopinatý Plantago major L. - jitrocel větší Plantago uliginosa F.W.Schmidt - jitrocel chudokvětý Poa annua L. - lipnice roční Poa compressa L. - lipnice smáčknutá

59


Poa palustris L. - lipnice bahenní (+) Poa trivialis L. - lipnice obecná (+) Polygonum arenastrum Bor. - truskavec obecný Populus nigra L. agg. - topol černý (+) Populus tremula L. - topol osika Potentilla anserina L. - mochna husí Potentilla reptans L. - mochna plazivá Prunus cerasifera Ehrh. - slivoň myrobalán ++ Pyrus communis L.em.Gaertn. - hrušeň obecná + Ranunculus acris L. - pryskyřník prudký Reynoutria japonica Houtt. - křídlatka japonská + Rosa canina L. - růže šípková Rubus caesius L. agg. - ostružiník ježiník Rubus fruticosus agg. - ostružiník křovitý Rubus idaeus L. - ostružiník maliník Rumex obtusifolius L. - šťovík tupolistý Salix caprea L. - vrba jíva (+) Salix fragilis L. - vrba křehká (+) Sambucus nigra L. - bez černý Senecio viscosus L. - starček lepkavý Senecio vulgaris L. - starček obecný Sisymbrium officinale (L.)Scop. - hulevník lékařský + Solidago canadensis L. - celík kanadský + Solidago gigantea Ait. - celík obrovský + Sonchus asper (L.)Hill - mléč drsný Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný Symphytum officinale L. - kostival lékařský Taraxacum sect.Ruderalia Kirschner,H.Ollgaard et Štěpánek - smetanka lékařská Tilia cordata Mill. - lípa srdčitá (+) Trifolium repens L. - jetel plazivý (+) Tripleurospermum inodorum (L.)Schultz-Bip. - heřmánek nevonný + Tussilago farfara L. - podběl léčivý Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá Verbascum densiflorum Bertol - divizna velkokvětá (+) Verbascum thapsus L. - divizna malokvětá Veronica arvensis L. - rozrazil rolní Veronica persica Poiret - rozrazil perský + Vicia cracca L. - vikev ptačí Vicia sepium L. - vikev plotní

Závěr Na lokalitě bylo nalezeno 125 druhů rostlin včetně dřevin. Nebyl zjištěn žádný druh rostliny zvláště chráněný podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. a ani ochranářsky významné druhy obsažené v Červeném seznamu květeny ČR. Většina dřevin na ploše je náletového původu. Zachování zaslouží březový hájek ve střední části lokality a skupina vrb v jižním cípu lokality. Vůči navržené stavbě nelze vznést z botanického hlediska žádné námitky. Fauna

Území leží v Děčínském bioregionu. Bioregion je prakticky totožný s geomorfologickým celkem Děčínská pahorkatina. Bioregion leží na severu severních Čech, svou druhou polovinou zasahuje do Saska. Je prakticky totožný s geomorfologickým celkem Děčínská vrchovina a jeho plocha v ČR je 292 km2. 60


Specifikum bioregionu tvoří pískovcové kaňony, hluboká údolí, skalní města a stolové hory. Charakteristický je plně rozvinutý pískovcový a údolní fenomén, méně významný je ostrovní charakter čedičových elevací. Vysoká stanovištní diverzita však díky chudosti substrátu způsobuje jen omezené zvýšení biodiverzity. Ve srovnání s ostatními bioregiony pískovců se vyznačuje demontánní biotou v inverzních polohách v neobyčejně malých nadmořských výškách. Celkově převažuje biota 4. bukového vegetačního stupně; potenciální vegetace je tvořena bikovými bučinami, výjimečně též acidofilními doubravami, na skalách s ostrovy reliktních borů. Méně typickou část tvoří nerozčleněné plošiny se sprašovými hlínami, vrchoviny bez pískovcových skal a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanitech. V současnosti převažují kulturní jehličnaté lesy, typické jsou reliktní bory na skalách a orná půda na plošinách. Charakter lokality. Lokalita v současném stavu je produktem urbanizace. V nedávné historické minulosti byla v území zástavba vesnického typu. Tato zástavba byla v 80tých letech minulého století zrušena a byla provedena příprava na výstavbu panelových domů. Z původního záměru se dochoval pouze jeden panelový dům v jižní části lokality. Ostatní domy nebyly vystavěny. Tomu odpovídá současný stav lokality. Na části lokality je deponie stavebních materiálů. Část lokality je devastována obyvateli okolních domů (skládkování). Část lokality vlivem přirozené sukcese má charakter volné krajiny s jižní orientací svahu. Jsou zde vyvinuty xerotermní formace na smíšeném podkladu. Na lokalitě se nevyskytují zvláště chráněné druhy živočichů. Z měkkýšů se zde vyskytují běžný hlemýžď zahradní, invazivní Arion luzitanicus. Z hmyzu dominují motýli např.babočka paví oko, babočka bodláková ale vyskytuje se zde i zajímavý druh vřetenuška kozincová. Na lokalitě chybí trvalé vodní plochy, které by byly vhodným místem pro rozmnožování obojživelníků Z této skupiny byl zjištěn pouze skokan hnědý v jiho-západní části lokality. Na lokalitě byl zjištěn výskyt ještěrky obecné. Vyskytuje se na prosluněných okrajích porostů ostružiníku v centrální a západní části lokality. Z ptáků byly na lokalitě zjištěny druhy jako je strnad obecný, rehek domácí, sýkora modřinka, sýkora koňadra, strakapoud velký. Ze savců byl pozorován výskyt hraboše polního, pobytové stopy potkana, z hmyzožravců byl zjištěn výskyt rejska obecného. Na lokalitě byl pozorován výskyt srnce obecného.

61


Fodokumentace:

Východní část lokality je pravidelně sečena. V ploše jsou umístěny zbytky po úpravě terénu v podobě cenných solitárních kamenů, které doporučuji opětovně umístit do nových travnatých ploch.

V západní části je zamokřená mikrolokalita, která byla v minulosti částečně odvodněna. Na obrázku zbytky potrubí.

62


Západní část je také využívána k skládkování materiálu obyvateli okolních domů.

I v relativně rušné části města lze potkat poměrně velké savce (srnec obecný) .

63


Prvky dřevin rostoucích mimo les

V rámci inventarizace dřevin byla provedena aktualizace dendrologického průzkumu z roku 2004. Účel průzkumu, popis území : Upřesnění průzkumu po 5 letech, z důvodu přírůstku dřevin a za účelem posouzení možného využití stávajících dřevin pro navrhované řešení sportovně rekreační zóny. Zájmové území pro sportovně rekreační areál se nachází v katastrálním území Martiněves. Pozemek je vymezen od severu ulicí Novou, od jihu Dlouhou, Elišky Krásnohorské, zahrádkami a řadovými garážemi. Východní výběžek pozemku navazuje na několikapodlažní bytový dům, ze západu ho ukončuje rovněž ulice Dlouhá. Celé území se nachází na severovýchodním okraji města Jílového a přímo sousedí s chráněnou kr. oblastí Labské pískovce. Severním směrem je na dohled rozhlednu na Děčínském Sněžníku, hlavní rozhled z řešeného území je do údolí Jílovského potoka. Pozemek má tvar nepravidelného čtyřúhelníku až lichoběžníku s podélnou osou východ – západ. Svažuje se od SZ k JV. Výškový rozdíl je téměř 25 m-( 265-280m). Přes pozemek vede jediná zpevněná komunikace – od řadových garáží do ulice Dlouhé. Nezpevněná vyšlapaná pěšina jde napříč pozemkem od jihu z ulice E.Krásnohorské. Podél severní hranice pozemku byla v minulých letech postavena nová zpevněná komunikace Popis stávající zeleně : 1- Skupina nejstarších a největších dřevin se nachází v terénním zlomu v jihozápadní části. Nacházejí se zde : vrby, švestky, jabloně. V podrostu rostou růže šípková, ostružiny, brsleny a plané jabloně. 2- Severovýchodním směrem na centrální ploše pozemku jsou nepravidelně roztroušeny různověké břízy, vrby, jabloně, javory, šípky a svídy. 3- Ve východní části pozemku rostou v současné době roztroušeně vrby, břízy, topol Metodika průzkumu zeleně : Na místě byl zkontrolován a doplněn dendrologický průzkum zeleně z roku 2004 dle současného stavu. V situaci i v tabulkách byly doplněny novější porosty náletových dřevin, byly označeny písmeny velké abecedy. U dřevin byly zkontrolovány velikostní parametry- výška dřeviny a obvod kmene nad patou stromu, dále plocha porostů. Upravena byla i sadovnická hodnota dřevin v tabulkách. Závěr průzkumu : Bylo zjištěno, že místy některé dřeviny z roku 2004 chybí, jiné zase vlivem náletu semen přibyly. Nynější stav je zachycen v tabulce i na situaci. Je doporučeno, aby hodnotnější dřeviny (v rámci mokřadu v JZ části pozemku) zůstaly zachovány.

64


65


66


Situace dřevin rostoucích mimo les je patrná z následující fotodokumentace:

Hodnotnější dřeviny v prostoru mokřadu jsou uvedeny na následujících obrázcích

67


Lesní porosty

Nejsou v dosahu zájmového území. NATURA 2000

Natura 2000 je definována v § 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněna jako zvláště chráněná území. Zájmové území záměru není v kontaktu ani v kolizi s žádnou z ptačích oblastí na území ČR podle § 45e tohoto zákona ve smyslu některého z vydaných Nařízení vlády ČR k vymezení konkrétních ptačích oblastí na území České republiky. Tato skutečnost vyplývá ze stanoviska AOPK ČR Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Samotný záměr je situován v blízkosti Ptačí oblasti CZ 0421006 Labské pískovce a EVL CZ 0423653 Jílové u Děčína – škola:

Ptačí oblast Labské pískovce

Ornitologická jedinečnost území SPA Labské pískovce je dána zejména velkou lesnatostí, která spolu s velkým množstvím skalních útvarů a hlubokých kaňonů vytváří unikátní lesoskalní krajinu, která nabízí celou škálu biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským na dně hlubokých roklí, dále zachovalými vodními toky, rybníky, mokřady a také pestrou zemědělskou krajinou. To umožňuje výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů v těsném sousedství. V relativně řídce osídleném území se nacházejí zachovalé architektonické prvky lidového rázu. Předmětem ochrany v uvedené PO jsou následující druhy ptáků: Chřástal polní (Crex crex) Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Výr velký (Bubo bubo) Datel černý (Dryocopus martius) Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše uvedené druhy v jejich přirozeném areálu rozšíření a zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Dále se v této PO vyskytují tyto ptačí druhy z Přílohy I Směrnice 79/409/EHS: Bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal kropenatý (Porzana porzana), čáp černý (Ciconia nigra), jeřáb popelavý (Grus grus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek malý (Ficedula parva), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), luňák

68


červený (Milvus milvus), moták pilich (Circus cyaneus), moták pochop (Circus aeruginosus), orel mořský (Haliaetus albicilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), skřivan lesní (Lululla arborea), sýc rousný (Aegolius funereus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), včelojed lesní (Pernis apivorus) a žluna šedá (Picus viridis). Zdroj: AOPK ČR. Evropsky významná lokalita Jílové u Děčína - škola

Tato EVL leží uprostřed zástavby Jílového asi 6 km od Děčína při pravém břehu Jílovského potoka. Lokalizace EVL Jílové u Děčína – škola

Předmětem ochrany je netopýr velký (Myotis myotis), konkrétně jeho regionálně významná letní kolonie samic na půdě školy, kde se v současnosti stavy pohybují mezi 600-700 jedinci. Netopýr velký byl původně jeskynní druh. V našich podmínkách letní kolonie samic osídlují půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Lze tu nalézt i několik set jedinců. Největší letní kolonie v České republice čítá přes 3000 kusů. Samci osídlují jednotlivě různé štěrbiny na půdách i jinde. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor – jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží. Zde se ukrývá ve štěrbinách nebo volně visí na

69


stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy nelétavých brouků, (zejména střevlíkovitých a vrubounovitých), housenky motýlů, pavouci a sekáči, které sbírá často z povrchu země a hrabanky. S oblibou loví hlavně v listnatých lesích s řídkým bylinným porostem a na kosených loukách. Každý jedinec má několik oblíbených lovišť, které podle potřeby střídá. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 30 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Průměrný věk odpovídá 3 - 4 rokům (prvního roku se dožívá sotva polovina mláďat). V ČR patří v nízkých a středních polohách mezi nejhojnější druhy netopýrů, zimuje i ve vyšších polohách. Početnost v posledních letech zřetelně narůstá (AOPK ČR, Dungel, Gaisler 2002, Anděra, Horáček 2005).

C.2.6. Územní systém ekologické stability a chráněná území ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku, s cílem zachování biodiverzity přírodních ekosystémů a stabilizačního působení na okolní, antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak předpokladem záchrany genofondu rostlin, živočichů i celých geobiocenóz přirozeně se vyskytujících v širším okolí sledovaného území a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho užitečných funkcí. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Územní systém ekologické stability

Zájmová lokalita nezasahuje do prvků ÚSES. V blízkosti záměru je veden lokální biokoridor (viz mapa). Území je v současném stavu v městské zástavbě a není nutné řešit jeho navázání na prvky ÚSES. Lokalita je také silně antropogenizovaná a stanoviště jsou pozměněna prvky lidské činnosti. Zvláště chráněná území.

-

-

Nejbližší velkoplošná zvláště chráněná území (chráněné krajinné oblasti). Území je součástí IV zóny CHKO Labské pískovce. CHKO Labské pískovce byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky dne 27. června 1972. Rozloha činí 32442 ha. Labské pískovce spolu s navazující Německou částí, představují nejrozsáhlejší pískovcovou oblast ve střední Evropě. Nejbližší maloplošné zvláště chráněná území je přírodní rezervace Pod lesem. Přírodní rezervace Pod lesem tvoří dvě oddělená území v k.ú. Jílové u Děčína. Cílem ochrany jsou společenstva podmáčených květnatých luk.

Vztah lokality záměru k prvkům ochrany přírody (ÚSES, CHKO) je patrný z následujícího podkladu:

70


71


C.2.7. Krajina, způsob jejího využívání Charakter městské čtvrti

Lokalita se nachází v obci Jílové cca 6 km západně od Děčína. Hodnocená je plocha v intravilánu obce mezi stávající výstavbou a staveništěm obytných domů východně od ulice Dlouhé. Krajinný ráz

Cílem záměru města Jílového je revitalizace a regenerace dlouhodobě zanedbané plochy v těsném sousedství husté panelové zástavby. Pro obyvatele Jílového vznikne řada zařízení pro sportovně-rekreační vyžití. V neudržované ploše bude založena parková úprava. V mírně svažitém terénu, svažujícím se k jihu až jihovýchodu, se stávající zelení a navážkou ve východní části, vznikne sportovně-rekreační území, členěné podle náplně jednotlivých částí zóny do několika celků s převahou sportovních ploch, či naopak klidové zeleně určené procházkám a regeneraci. Sportovně-rekreační části jsou propojeny pěšími cestami, situovanými v trasách vrstevnic a doplněny na ně kolmými komunikacemi. Cesty umožní průchod i procházky po území. V místech podél pojízdných komunikací po obvodě zóny jsou navrženy nové parkovací plochy s kolmým stáním, doplňující stávající vybavení obytné zóny a umožňující zaparkovat v dosahu sportovních ploch. Území bude vybaveno objektem zázemí pro sportující, s šatnou, hygienickým zařízením, klubovnou s možností občerstvení a skladem sportovního náčiní. Z charakteru navržených objektů a z popisu stávajícího stavu lze tudíž vyvodit, že stavba by neměla znamenat ovlivnění krajinného rázu. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

Dle registru ložisek nerostných surovin Geofondu Praha v posuzovaném zájmovém území není žádné ložisko nerostných surovin, severně od města Jílové se nachází chráněné ložiskové území fluorit-baritových surovin, včetně poddolovaného území, číslo ložiska 09800001, organizace DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem, IČO: 00002739.

72


Ochranná pásma

-

-

-

-

území leží na rozhraní dvou CHKO (České středohoří a Labské pískovce). Lokalita vyhlášené přírodní památky „Jílovské tisy“ (k.ú. Jílové) má ochranné pásmo 50 m od své hranice. vyhlášena jsou PHO 1.stupně u všech zdrojů. Pro zdroje v povodí Hornojílovského potoka (Majerik, U rybníčku), zdroj nad Novým Jílovým, prameniště „Kamenná“ i prameniště „Sněžník“ jsou zpracovány návrhy PHO 2.stupně, zatím nejsou vyhlášena. Spodní část území je zahrnuta v PHO 2.B zdrojů „Děčínský Sněžník“. Toto pásmo nutno respektovat. území zasahuje do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, ve které platí omezení, citovaná v nařízení vlády ČSR č. 85/1981, kterým byla výše jmenovaná oblast vyhlášena ochranná pásma veřejných vodovodních potrubí jsou dle ČSN 755401 2,0 m od vnějšího okraje potrubí.

Architektonické a jiné historické památky

V rámci předkládaného záměru se nepředpokládají vlivy na architektonické nebo jiné historické památky. Jinak bude postupováno v souladu s příslušným složkovým zákonem č. 20/1987 Sb. Jiné charakteristiky životního prostředí

S ohledem na druh a umístění stavby nejsou specifikovány. Vztah k územně plánovací dokumentaci

Záměr není v rozporu s územním plánem, jak je jednak patrné z předkládaného oznámení.

73

přílohy


D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky Výstavba

Rozsah zemních prací v rámci předkládaného záměru nebude významný. Přesto ve vztahu k omezení emisí v etapě výstavby jsou pro další projektovou přípravu záměru formulována následující doporučení: • dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch • celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Po dobu stavby není nutné používat mechanizaci, která je intenzivním zdrojem hluku. Stavební činnost bude vykonávána od 6 hodin ráno do 18 hodin odpoledne. • stavební práce nebudou prováděny v období s přetrvávajícím suchým počasím • před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu vybraných používaných komunikací; dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby

Rozsah demolic je minimální a nelze předpokládat výraznější ovlivnění hlukem ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu v etapě výstavby bude součástí další projektové přípravy. V době vypracování překládaného oznámení nebylo k dispozici POV stavby, tudíž nejsou informace o předpokládaném průběhu výstavby a nasazení stavební techniky. Je proto nezbytné se touto problematikou zabývat až po vypracování POV stavby v rámci další projektové přípravy. V této souvislosti je formulováno pro další projektovou přípravu následující doporučení: • součástí prováděcích projektů po výběru zhotovitele stavby bude akustická studie pro etapu výstavby, která bude organizačními opatřeními (vyloučením souběhu nejhlučnějších stavebních mechanismů) a technickými opatřeními (použitím méně hlučné stavební techniky) dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby

Provoz

Vlivy na ovzduší Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva z hlediska imisní zátěže se dle závěrů zpracovatele předkládaného oznámení nemohou projevit. Vlivy na hlukovou zátěž Sportoviště je nutno považovat za stacionární zdroj zvuku. V obytných souborech se ve chráněném venkovním prostoru pro zvuk stacionárních zdrojů požaduje nepřekročení hodnoty LAeq = 50 dB v denní době, resp. LAeq = 40 dB v noční době.

74


Prakticky jediným závažným zdrojem zvuku je prostor pro provozování skateboardů. V úvodní části předkládaného oznámení v kapitole B.III.4 je doložen protokol o měření hluku při provozu betonového žlabu pro skateboardy. Z protokolu vyplývá, že ve vzdálenosti 3 m od zařízení byla měřením zjištěna ekvivalentní hladina téměř 60 dB. Z této hodnoty vychází i vyhodnocení hlukové zátěže tohoto zdroje hluku. Jak je patrné z údajů v kapitole týkající se výstupů, přepravní nároky nově vyvolané v souvislosti s posuzovaným záměrem představuje 232 pohybů v denní době, což pro 16 denních hodin není metodicky liniovým zdrojem hluku (je realizováno méně jak 30 pohybů OA/hod.) Zpracovatel akustické studie, firma ECO-ENVI-CONSULT, je nositelem licence na program HLUK+, verze 8.26 na základě registrační karty z ledna 2000.

Použitá metoda výpočtu Pro výpočet akustické situace v zájmovém území byl použit programový produkt HLUK+, verze 8.26 profi, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Použití uvedeného výpočtového programu pro posuzování hluku ve venkovním prostředí je akceptováno dopisem Hlavního hygienika České republiky č.j. HEM / 510 - 3272 - 13.2.9695 ze dne 21. února 1996. Nejistoty výpočtu hluku programem HLUK+ byly systematicky průběžně ověřované terénními měřeními pro potřeby deklarací nejistot výsledků výpočtů. Předpokládaná nejistota vlastního predikčního modelu od verze 8 je podle autora metodiky RNDr. Liberka je Um = 1,5 dB. Uvedená nejistota výsledků výpočtů platí za předpokladu korektního zadání všech dopravně – urbanistických výpočtových parametrů. Nejistota výsledku výpočtu není daná jenom softwarem, který tuto problematiku výpočtově ověřuje, ale primárně zejména použitou akustickou metodikou a následně rovněž i kvalitou výpočtového modelu, který se pro kvantifikaci řešené úlohy zmíněnou metodou použije. Hygienické limity Zjištěný stav akustické situace ve vnějším prostoru (ať už na základě měření, výpočtů, či na základě obojího) se posuzuje podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

75


Výtah z Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. § 11 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). (2) Vysoce impulsní hluk tvořený impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu tuhých těles, se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T podle odstavce 1. (3) Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku C LCeq,T a současně i průměrnou hladinou expozice zvuku C LCE jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LCeq,8h), v noční době pro nejhlučnější hodinu (LCeq,1h). (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce -5 dB. (5) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná 83 dB, pro noční dobu LCeq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (6) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. (7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 4 přičte korekce přihlížející k posuzované době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

76


Důsledky pro řešení studie Z dikce Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. vyplývají následující limity nejvýše přípustných hodnot hladiny akustického tlaku A ve venkovním prostoru ve vzdálenosti 2 m před fasádou obytných a ostatních chráněných objektů a v prostoru, který je využíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti. K výpočtovým bodům nelze uplatnit žádnou korekci, platí tedy hladiny akustického tlaku 40 dB (A) pro noční dobu, respektive 50 dB pro noční dobu. Výpočtové body pro hlukové posouzení Posouzení uvažovaného zrdoje hluku bylo provedeno celkem pro 7 výpočtových bodů, které jsou zřejmé z následující situace:

77


VB 2001

VB 2005

VB 2003

VB 2004

VB 2006

VB 200

78

VB 2002


Fotodokumentace výpočtových bodů:

VB 1001

VB 1002

VB 1003 a 1004

VB 1005

VB 1006

VB 1007

Výsledky výpočtů pro zvolené výpočtové body jsou patrné z následujícího výpisu programu HLUK+:

79


T A B U L K A

Č. 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7

výška 3.0 18.0 3.0 6.0 3.0 12.0 3.0 12.0 3.0 6.0 3.0 12.0 3.0 6.0

B O D Ů

Souřadnice 298.6; 182.6 298.6; 182.6 267.6; 146.6 267.6; 146.6 19.3; 198.8 19.3; 198.8 30.2; 171.6 30.2; 171.6 19.4; 261.7 19.4; 261.7 73.2; 94.1 73.2; 94.1 131.3; 94.1 131.3; 94.1

V Ý P O Č T U

doprava

( D E N )

LAeq (dB) průmysl celkem 15.7 15.7 15.6 15.6 17.8 17.8 17.8 17.8 17.3 17.3 17.2 17.2 19.7 19.7 19.7 19.7 15.3 15.3 15.3 15.3 20.7 20.7 20.6 20.6 24.3 24.3 24.2 24.2

80

předch.

měření


Z výsledku výpočtu je patrné, že provoz skateboardů konstruovaných jako betonové by neměl znamenat překračování hygienického limitu pro denní i noční dobu. Autoři doporučují žlaby pro skateboardy konstruovat jako betonové. Jiné materiály jako ocel nebo hliník nedoporučují pro velkou hlučnost. Současně lze i přes zjištěné výsledky doporučit, aby skateboardová rampa nebyla provozována v noční době. K uvažovanému záměru, který byl připravován v téměř obdobném rozsahu se již v roce 2004 kladně vyjádřil orgán ochrany veřejného zdraví: 81


82


Pro další projektovou přípravu záměru jsou ve vztahu k hlukové zátěži formulována následující doporučení: •

v rámci další projektové přípravy záměru konstruovat skateboard jako betonový a vyloučit materiály typu ocel nebo hliník

•

provozním řádem sportovně rekreační zóny bude vyloučeno využívání skateboardové stěny v noční době

83


D.I.2. Vlivy na ovzduší Se záměrem pro etapu provozu nejsou spojeny žádné výraznější zdroje znečištění ovzduší. Z příslušné kapitoly o výstupech je patrné, že bilance emisí související s posuzovaným záměrem lze označit za zcela nevýznamné: a) bodové zdroje znečištění ovzduší

Kotel v provedení turbo pro ústřední vytápění bude osazen na stěně v samostatné místnosti. Kouřové spaliny budou odváděny a spalný vzduch bude přiváděn potrubím vyústěným nad střešní konstrukci. Celková udávaná spotřeba zemního plynu činí cca 6 600 m3/rok zemního plynu za rok a dle přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 představují při použití odpovídajících emisních faktorů následující bilance emisí: Tab.: Emise z energetických zdrojů 6

3

kg/10 m 20 9.6 1300 320 64

Tuhé látky SO2 NOx CO Org.látky jako ΣC

emise (kg/rok) 0.1322 0.0634 8.5800 2.1147 0.4224

b) hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší

Je provedena bilance emisí z plošného zdroje, který bude představován maximálně 232 pohyby OA/den. Pro výhledový rok jsou emise z plošného zdroje souvisejícího s provozem záměru odhadnuty následujícím způsobem: Tab.: Suma emisí z plošných zdrojů -1

Plošný zdroj

g.s 6.776E-07

Plošný zdroj

g.s 1.611E-06

-1

NOx -1 kg.den 0.0162632 PM 10 -1 kg.den 0.0000928

-1

-1

t.rok 0.0059361

g.s 4.632E-06

Benzen -1 kg.den 0.0002668

-1

t.rok 9.738E-05

-1

t.rok 3.387E-05

c) hlavní liniové zdroje znečištění

Vyvolané přepravní nároky jsou představované na 232 pohyby OA/den. Těmto pohybům odpovídají následující bilance emisí: Tab.: Emise z liniových zdrojů (příspěvky záměru) -1

Komunikace příjezdová komunikace

g/m.s 0.0005647

Komunikace příjezdová komunikace

g/m.s 7.733E-09

-1

NOx -1 kg/km.den 0.0325264 PM 10 -1 kg/km.den 0.0001856

-1

t/km.rok 0.0118721

Benzen -1 -1 g/m.s kg/km.den 2.223E-08 0.0005336

-1

t/km.rok 0.0001948

-1

t/km.rok 6.774E-05

Vzhledem k uvedeným zcela nevýznamným bilancím emisí není nutné příspěvky záměru ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě vyhodnocovat s využitím rozptylové studie, protože jak je patrné z bilancí emisí, imisní příspěvky by byly zcela nevýznamné a v žádném případě se nemohou projevit na znatelné změně imisní situace v zájmovém území. Doporučení pro omezování sekundární prašnosti v etapě výstavby jsou formulována v kapitole vlivů na obyvatelstvo týkající se etapy výstavby.

84


D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na charakter odvodnění oblasti a na vodní toky

Kanalizace splašková z objektu klubovny a šaten bude napojena kanalizační přípojkou PP 150 na stávající splaškovou kanalizaci vedoucí na ČOV Děčín. Kanalizace dešťová: Stoka D1, D2 a D3 PP 250 a 200 odvádí vody drenážní a dešťové z ploch hřišť s umělým povrchem a z dlážděné plochy před klubovnou. Tato kanalizace je zaústěna do suché retenční nádrže v jižní části areálu v prostorách „mokřadního zátiší“. Nádrž je zahloubená bez hráze, přepad z nádrže je zaústěn do stávajícího propustku. Navrhovaná nádrž bude z hlediska tříd významnosti zařazena do třídy D dle ČSN 73 6815. Hlavním účelem nádrže je funkce retenční. Charakteristiky nádrže: Dno propustku:……………………………. Kóta maximální hladiny HMAX:…………… Kóta dna…………………………………… Max. hloubka…………………………….... Vodní plocha při HMAX:………………...…. Objem vody W MAX:………………………..

265,60 m n.m. 265,70 m n.m. 264,60 m n.m. 1,1 m 183 m2 135,5 m3

Stanovení maximálních odtoků Max. přítok dešťových vod do dešťové kanalizace (p = 0,01): Q = Ψ x S x q = (0,7 x 0,046 + 0,05 x 0,1054 + 0,8 x 0,2734 ) x 400 = 102 l/s = 6149 m3/min = 92 m3/ 15 min.

Z uvedených bilancí je patrné, že s předkládaným záměrem dojde k významnější změně odtokových poměrů v zájmovém území s tím, že srážkové vody ze zpevněných a zastavěných ploch budou většinově zachovány v území. Vlivy na jakost vod

Etapa výstavby Etapa výstavby může představovat potenciální riziko ovlivnění povrchových a podzemních vod, a to zejména úniky ropných látek ze stavebních mechanismů, nezabezpečeným skladováním látek nebezpečných vodám, nevyhovujícím způsobem shromažďování nebezpečných odpadů vznikajících v průběhu výstavby apod. Z hlediska minimalizace negativních vlivů výstavby posuzovaného záměru na vodu lze doporučit respektování následujících opatření: •

před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; s obsahem plánu budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v tomto plánu

•

všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek

•

zařízení staveniště bude vybaveno dostatečným množstvím chemických WC

•

všechny prostory, ve kterých bude nakládáno s látkami nebezpečnými vodám budou zabezpečeny tak, aby nedošlo k únikům těchto látek mimo tyto prostory (nepropustné podlahy, záchytné nebo havarijní jímky)

85


•

v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat předpokládaná místa oplachu vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze stavenišť včetně návrhu zařízení na mytí vozidel

•

na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy

•

veškeré odplavitelné látky a stavební suť budou bezprostředně z plochy staveniště odváženy

Etapa provozu Splaškové vody Splaškové odpadní vody budou zaústěny do splaškové kanalizace. Splaškové vody budou běžného znečištění a nelze očekávat žádný vliv na jakost povrchových respektive podzemních vod. Pro další projektovou přípravu záměru je doporučeno respektovat následující opatření: •

veškeré odpadní vody vypouštěné do vodního toku musí splňovat limity jakosti vypouštěných odpadních vod stanovené správcem kanalizace

Dešťové vody Parkovací stání jsou zadlážděna betonovými vegetačními dílci s odvodněním do přilehlých travnatých ploch. Pro další projektovou přípravu je formulováno následující doporučení: •

vegetační tvárnice parkovacích ploch budou uloženy v loži z vhodného sorpčního materiálu k zachycení ropných látek; po vyčerpání sorbční schopnosti náplně pod vegetačními tvárnicemi (cca po 3 až 6 letech) bude celá plocha rozebrána a skladba lože obnovena

Obecná ochrana povrchových a podzemních vod

Provoz posuzovaného záměru nepředstavuje významnější nebezpečí pro kvalitu povrchových a podzemních vod. Pohyb automobilů je pouze po zpevněných komunikacích. Pokud by došlo k havarijnímu úniku pohonných hmot z těchto vozidel, lze tuto havárii řešit vhodným způsobem přímo na zpevněné ploše. Z hlediska minimalizace negativních vlivů provozu na vodu je překládaným oznámením doporučeno následující opatření: •

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválený „Plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod“

Závěrem lze konstatovat, že navrhovaná koncepce odvádění splaškových a srážkových vod byla odsouhlasen Povodím Ohře:

86


87


D.I.4. Vlivy na půdu Vlivy na rozsah a způsob užívání půdy

ZPF a PUPFL Záměr neznamená dle podkladů oznamovatele trvalý nebo dočasný zábor ZPF, se záměrem není spojen dočasný ani trvalý zábor PUPFL. Stavba není realizována v ochranném pásmu lesa. Vlivy v důsledku ukládání odpadů

Specifikace množství a jednotlivých druhů odpadů v průběhu výstavby bude provedena v rámci zpracování prováděcího projektu, kdy budou konkretizovány i použité stavební materiály. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří investor potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu využití nebo odstranění, které vzniknou v průběhu výstavby odpovídá hlavní dodavatel stavby. Tato povinnost by měla být zapracována do smlouvy o provedení prací. Množství všech odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze objektivně určit. Z hlediska problematiky odpadů je nezbytné požadovat, aby byly v dalších stupních projektové dokumentace respektovány následující podmínky: •

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek závadných vodám ze všech předpokládaných aktivit v rámci stavby uvažovaného záměru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

•

v prováděcích projektech stavby budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění

•

dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

•

ke kolaudaci stavby předloží investor nebo jím pověřená osoba doklad o využití respektive odstranění odpadů vzniklých v rámci stavby

Změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy

Realizace záměru není spojena s výraznější změnou místní topografie a nemá významnější vliv na stabilitu a erozi půdy. Jak je patrné z fotodokumentace v úvodní části předkládaného oznámení, navrhovaná stavba se svými parametry významněji neodlišuje od charakteru již existujících objektů v zájmovém území. Vlivy na chráněné části přírody

V území ovlivněném posuzovanou stavbou se nenachází žádné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

D.I.5. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Realizace záměru nenarušuje žádné ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. K ovlivnění horninového prostředí nedojde. Vliv lze označit za nulový.

88


D.I.6. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy Vlivy na prvky dřevin rostoucích mimo les

Dřeviny byly posouzeny v rámci aktualizace dendrologického průzkumu. Z hlediska konečného řešení projektu je vhodné, aby byla respektována následující doporučení, která vyplývají jak z hlediska vyhodnocení vlivů na prvky dřevin rostoucí mimo les, tak z hlediska doporučení dendrologického průzkumu: • veškerá odůvodněná kácení dřevin v nezbytně nutném minimálním rozsahu v období vegetačního klidu

řešit zásadně

• v dalším stupni projektové dokumentace zajistit ochranu každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech (včetně ochrany kořenového systému, ne jen korun stromů a kmenů) • v rámci další přípravy vypracovat komplexní projekt sadových úprav; k navrženým sadovým úpravám řešeného prostoru budou použity odrostky domácích druhů dřevin minimální výšky 120 cm se zapěstovanou korunou s obvodem kmene v rozmezí 14-18 cm, se zapěstovanou korunou a kořenovým balem; vyvázání dřevin bude provedeno ke 3 kůlům a dřeviny budou opatřeny ochranou proti okusu lesní zvěří; do projektu sadových úprav zapracovat březový hájek ve střední části lokality a skupinu vrb v jižním cípu lokality; projekt sadových úprav bude zahrnovat plán údržby zeleně

Vlivy na floru

Jak vyplývá z provedeného botanického průzkumu, záměr neznamená ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin. Ve vztahu k dotčení druhové rozmanitosti flory je tak možno konstatovat, že se záměr dotkne stanoviště běžných druhů rostlin. Vlivy posuzovaného záměru na floru je tudíž možno pokládat za nevýznamné, v tomto kontextu nejsou potřebná žádná specifická doporučení. Vlivy na faunu

Výstavbou areálu dojde k omezení stávajících travnatých ploch. Skutečností je, že se na lokalitě vyskytují zcela běžné druhy živočichů. Výjimkou je výskyt ještěrky obecné, která je zařazena do kategorie ohrožený druh. Omezení výskytu poměrně velkého savce – srnce obecného, nemá velký význam pro jinak stabilní populaci druhu v území. Pro udržení stabilní populace ještěrky obecné doporučuji při budování terénních stupňů využít k jejich založení sítokamenných gabionů. Dále pak využít místní materiál kvalitní a esteticky vysoce cenné kameny k rozmístění v travnatých plochách (podobně jako je tomu v sousedním sídlišti). Tyto prvky budou potom potenciálními mikrolokalitami výskytu ještěrky obecné v území. Přímá opatření k záchraně dotčených částí populací prakticky nejsou možná. Zmírnění uvedených vlivů je možno ošetřit následujícími doporučeními: •

skrývky realizovat nejdříve ke konci vegetačního období

•

pro udržení stabilní populace ještěrky obecné v rámci projektu zohlednit při budování terénních stupňů sítokamenných gabionů jakož i využít místní materiál – kvalitní kameny – k rozmístění v travnatých plochách – tyto prvky se mohou stát potenciálními mikrolokalitami výskytu ještěrky obecné v území

Vlivy na prvky ÚSES

Zájmová lokalita nezasahuje do prvků ÚSES. V blízkosti záměru je veden lokální biokoridor. Území je v současném stavu v městské zástavbě a není nutné řešit jeho 89


navázání na prvky ÚSES. Lokalita je také silně antropogenizovaná a stanoviště jsou pozměněna prvky lidské činnosti. Záměr tedy nezasahuje přímo do prostorů skladebných prvků ÚSES ani do kosterních prvků ekologické stability. Vlivy na významné krajinné prvky

Tento vliv vzhledem k situování zájmového území nenastává. Vlivy na evropsky významné lokality či ptačí oblasti

S ohledem na polohu nejbližších evropsky významných lokalit a předmět ochrany v těchto lokalitách není předpokládáno jakékoli ovlivnění předmětu ochrany v těchto lokalitách; územní kontakt či zprostředkované vlivy lze vyloučit. Další aspekty Lokalita je součástí silně antropogenně ovlivněného systému města Jílové u Děčína. Současný vývoj stanovišť ve sledovaném území je poznamenán ruderalizací spojenou s původně zaniklou zástavbou. Přes tento nedostatek se na relativně malé ploše začala vyvíjet zajímavá kombinace stanovišť s vysychavými xerotermními plochami přes mírně zamokřená stanoviště až k silně ruderalizovaným plochám ploch s deponovaným stavebním materiálem. Lokalita nemá kontinuální napojení na okolní krajinu a do území volně pronikají buď silné a nebo vysoce mobilní živočichové. Vzhledem k dlouhodobému předurčení lokality k zástavbě neprobíhal v lokalitě management směřující k přírodě blízkému ekosystému a proto nelze očekávat realizací výstavby k negativnímu vlivu na ekosystémy zvláště chráněných lokalit blízkého okolí. Významným biologickým vlivem může být další ruderalizace území po výstavbě z důvodu, že plochy zasažené stavebními pracemi nebudou důsledně rekultivovány. Otevřené plochy jsou totiž vystavovány nástupu ruderálních rostlin, jednoletých plevelů a některých vyloženě invazních druhů rostlin, které mohou znamenat i ovlivnění druhové skladby okolních fytocenóz nežádoucí sukcesí. Je proto doporučeno uplatnit následující podmínku: •

důsledně zajistit rekultivaci všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření invazních a ruderálních druhů rostlin nebo alergenních plevelů

D.I.7. Vlivy na krajinu Stavba je svou funkcí i typem budov není výjimečná. Prostor, kde je stavba umístěna, se v současné době vyznačuje celkovou neuspořádaností a disharmonií. Je možné v tomto místě očekávat novou estetickou kvalitu. nelze pominout fakt snahy začlenění stavby do obrazu sídla doplněním vhodného ozelenění. Stavba nezmění obraz sídla v krajině ani jeho typický vnitřní charakter, vyjma charakteru místa v bezprostředním okolí záměru. Vlivy na krajinu tak lze označit za malé a málo významné.

D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy, nelze vyloučit archeologické nálezy. Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/87 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/92 Sb. bez ohledu na režim zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. 90


D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Předkládaný záměr je v daném území předkládaným oznámením posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených dle kapitoly D.I. předloženého oznámení je patrné, že záměr nepředstavuje z hlediska velikosti a významnosti vlivů na jednotlivé složky významnější vlivy.

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Při realizaci záměru z hlediska navrhované změny přesahující státní hranice.

nelze

nepředpokládat vlivy

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Pro minimalizaci vlivů posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí jsou předkládaným oznámením navržena následující doporučení: •

součástí prováděcích projektů po výběru zhotovitele stavby bude akustická studie pro etapu výstavby, která bude organizačními opatřeními (vyloučením souběhu nejhlučnějších stavebních mechanismů) a technickými opatřeními (použitím méně hlučné stavební techniky) dokladovat plnění hygienického limitu pro etapu výstavby

•

v rámci další projektové přípravy záměru konstruovat skateboard jako betonový a vyloučit materiály typu ocel nebo hliník

•

v dalších stupních projektové dokumentace konkretizovat předpokládaná místa oplachu vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace ze stavenišť včetně návrhu zařízení na mytí vozidel

•

veškeré odpadní vody vypouštěné do vodního toku musí splňovat limity jakosti vypouštěných odpadních vod stanovené správcem kanalizace

•

vegetační tvárnice parkovacích ploch budou uloženy v loži z vhodného sorpčního materiálu k zachycení ropných látek; po vyčerpání sorbční schopnosti náplně pod vegetačními tvárnicemi (cca po 3 až 6 letech) bude celá plocha rozebrána a skladba lože obnovena

•

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek závadných vodám ze všech předpokládaných aktivit v rámci stavby uvažovaného záměru; tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

•

v prováděcích projektech stavby budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění

•

v rámci další přípravy vypracovat komplexní projekt sadových úprav; k navrženým sadovým úpravám řešeného prostoru budou použity odrostky domácích druhů dřevin minimální výšky 120 cm se zapěstovanou korunou s obvodem kmene v rozmezí 14-18 cm, se zapěstovanou korunou a kořenovým balem; vyvázání dřevin bude provedeno ke 3 kůlům a dřeviny budou opatřeny ochranou proti okusu lesní zvěří; do projektu sadových úprav zapracovat březový hájek ve střední části lokality a skupinu vrb v jižním cípu lokality; projekt sadových úprav bude zahrnovat plán údržby zeleně

•

pro udržení stabilní populace ještěrky obecné v rámci projektu zohlednit při budování terénních stupňů sítokamenných gabionů jakož i využít místní materiál – kvalitní kameny –

91


k rozmístění v travnatých plochách – tyto prvky se mohou stát potenciálními mikrolokalitami výskytu ještěrky obecné v území

•

v dalším stupni projektové dokumentace zajistit ochranu každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství – ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech (včetně ochrany kořenového systému, ne jen korun stromů a kmenů)

•

všechny prostory, ve kterých bude nakládáno s látkami nebezpečnými vodám budou zabezpečeny tak, aby nedošlo k únikům těchto látek mimo tyto prostory (nepropustné podlahy, záchytné nebo havarijní jímky)

•

před zahájením výstavby bude vypracován a schválen „Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám pro období výstavby“; s obsahem plánu budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v tomto plánu

•

veškerá odůvodněná kácení dřevin v nezbytně nutném minimálním rozsahu řešit zásadně v období vegetačního klidu

•

skrývky realizovat nejdříve ke konci vegetačního období

•

před zahájením stavby bude provedeno místní šetření o stavu vybraných používaných komunikací; dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby

•

dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch

•

celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Po dobu stavby není nutné používat mechanizaci, která je intenzivním zdrojem hluku. Stavební činnost bude vykonávána od 6 hodin ráno do 18 hodin odpoledne.

•

stavební práce nebudou prováděny v období s přetrvávajícím suchým počasím

•

všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek

•

zařízení staveniště bude vybaveno dostatečným množstvím chemických WC

•

na plochách zařízení stavenišť nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy

•

veškeré odplavitelné látky a stavební suť budou bezprostředně z plochy staveniště odváženy

•

dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy s dodavatelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

•

důsledně zajistit rekultivaci všech pozemků, dotčených stavebními pracemi, z důvodu prevence šíření invazních a ruderálních druhů rostlin nebo alergenních plevelů

•

provozovatel předloží ke kolaudaci stavby schválený „Plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod“

•

ke kolaudaci stavby předloží investor nebo jím pověřená osoba doklad o využití respektive odstranění odpadů vzniklých v rámci stavby

•

provozním řádem sportovně rekreační zóny bude vyloučeno využívání skateboardové stěny v noční době

92


D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Při zpracování oznámení byly použity následující podklady: ü ü ü

literární údaje (viz seznam literatury) terénní průzkumy osobní jednání

Seznam použité literatury a podkladů 1) Jílové – Martiněves, Sportovně rekreační zóna, dokumentace pro územní řízení, Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby, 2009 2) Přeložka silnice I/13 Děčín – D8, dokumentace EIA, EVERNIA s.r.o., 2007 3) Územně technický podklad pro nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR. Ing. Ludmila Bínová, CSc., RNDr. Martin Culek, 1996 4) Culek M. (1995, edit): Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 357 str. 5) Návrh regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability.Kraj Vysočina, územní plán velkého územního celku, koncept. Ing. arch. Pavel Mackerle a kol., Urbanistické středisko Brno, s.r.o., březen 2004; verze předložená k projednání. 6) Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds.) Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 528 str. 7) Neuhäuslová Z. a kol.. (1998) : Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. 8) Bukáček R., Matějka J. (1999): Hodnocení krajinného rázu. – In: Vorel I. & Sklenička P. [eds.], Sborník přednášek a diskusních příspěvků z kolokvia konaného dne 17. a 18. února 1999 na fakultě architektury v Praze, Vydavatelství ČVUT, Praha: 159-187. 9) Míchal I. (1999) : Metodika hodnocení krajinného rázu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – problémy a výsledky. – Ochrana Přírody, Praha, 54: 188-189. 10) Vorel I. (1999): Hodnocení krajinného rázu – vývoj názoru a osnova postupu. – In: Vorel I. & Sklenička P. [eds.], Sborník přednášek a diskusních příspěvků z kolokvia konaného dne 17. a 18. února 1999 na fakultě architektury v Praze, Vydavatelství ČVUT, Praha: 103-110. 11) Demek J.et al.(1966): Atlas Československé socialistické republiky, Praha 12) Mikyška R.et al.(1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha 13) Quitt E.et al.(1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. - Studia Geographica,Brno,16:1-74 14) Míchal I. a kol.: Územní zabezpečování ekologické stability, MŽP ČR, Praha, 1991 15) Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha 16) Bárta,F.(2000): Železné hory, sborník prací 9, Obratlovci.Invence Litomyšl. 17) Faltysová H., Bárta F. a kol.,(2002): Pardubicko. In.Mackovčin P.,Sedláček M. (eds.) Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,Praha 316 pp. 18) Cháb,J. - Stráník,Z. – Eliáš,M. (2007): Geologická mapa České republiky 1:500 000.Čes.geol.služba Praha

93


D.6. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování oznámení Z hlediska předloženého oznámení nebyly zjištěny takové nedostatky ve znalostech či neurčitosti, které by neumožňovaly vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předložená změna záměru je navržena jednovariantně. To znamená, že je vyhodnocena velikost a významnost vlivů té aktivity, která je oznamovatelem uvažována a jíž je podřizováno projektové řešení záměru.

F. ZÁVĚR Z hodnocení vlivu navrhované změny na životní prostředí vyplývá, že předložený záměr lze v dané lokalitě označit za akceptovatelný bez významnějších dopadů do jednotlivých složek životního prostředí za respektování doporučení prezentovaných v předkládaném oznámení.

94


G. VŠEOBECNĚ CHARAKTERU

SROZUMITELNÉ

SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO

Předmětem předkládaného oznámení je záměr „Jílové – Martiněves, Sportovně – rekreační zóna“. Dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění se jedná o záměr v kategorii II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bod 10.10 “ Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů“. Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. Situace záměru je patrná z následujícího obrázku:

95


Rozsah stavebních a zemních prací je nevýznamný a neměl by významněji ovlivnit hodnocené složky životního prostředí. Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve obyvatelstva nemohou významněji projevit.

vztahu k ohrožení zdraví

Celkově ve vztahu k vlivům na obyvatelstvo lze vyslovit závěr, že realizací předkládaného záměru nedochází k ovlivnění zdraví ani faktorů pohody obyvatelstva obce. Z hlediska vlivů na ovzduší záměr nepředstavuje prokazatelné ovlivnění imisní situace v zájmovém území. Obdobný závěr lze formulovat i ve vztahu k hlukové zátěži. Záměr není spojen s provozem žádného zdroje hluku, který by mohl výrazněji změnit akustické poměry v zájmovém území. Splaškové odpadní vody budou zaústěny do splaškové kanalizace. Kanalizace dešťová: Stoka D1, D2 a D3 PP 250 a 200 odvádí vody drenážní a dešťové z ploch hřišť s umělým povrchem a z dlážděné plochy před klubovnou. Tato kanalizace je zaústěna do suché retenční nádrže v jižní části areálu v prostorách „mokřadního zátiší“. Nádrž je zahloubená bez hráze, přepad z nádrže je zaústěn do stávajícího propustku. Navržená koncepce odvádění srážkových vod byla odsouhlasena Povodím Ohře, s.p. Se záměrem není spojen žádný dočasný nebo trvalý nárok na ZPF, respektive PUPFL. Stavba není realizována v ochranném pásu lesa. Specifikace množství a jednotlivých druhů odpadů v průběhu výstavby bude provedena v rámci zpracování prováděcího projektu, kdy budou konkretizovány i použité stavební materiály. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří investor potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu využití nebo odstranění, které vzniknou v průběhu výstavby odpovídá hlavní dodavatel stavby. Tato povinnost by měla být zapracována do smlouvy o provedení prací. Množství všech odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze objektivně určit. Jak vyplývá z provedeného botanického průzkumu, záměr neznamená ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin. Ve vztahu k dotčení druhové rozmanitosti flory je tak možno konstatovat, že se záměr dotkne stanoviště běžných druhů rostlin. Vlivy posuzovaného záměru na floru je tudíž možno pokládat za nevýznamné, v tomto kontextu nejsou potřebná žádná specifická doporučení. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o záměr jehož realizace bude probíhat v ohraničeném areálu na výrazně ruderalizovaných plochách a v areálu nebyly zjištěny potenciálně cenné druhy živočichů, nelze přepokládat negativní vliv na faunu lokality. Se záměrem je spojeno kácení prvků dřevin rostoucích mimo les. Inventarizace dřevin je doložena v příslušné pasáži předkládaného oznámení. Realizace záměru není spojena s výraznější změnou místní topografie a nemá významnější vliv na stabilitu a erozi půdy. Při respektování závěrů studie hodnotící vliv záměru na krajinný ráz lze konstatovat, že předkládaný záměr je možný. S ohledem na polohu nejbližších evropsky významných lokalit a předmět ochrany v těchto lokalitách není předpokládáno jakékoli ovlivnění předmětu ochrany v těchto lokalitách; územní kontakt či zprostředkované vlivy lze vyloučit. Záměr nezasahuje do vymezených ptačích oblastí ČR ani kontaktně, ani zprostředkovaně. Vlivy na ostatní složky životního prostředí lze označit za malé a málo významné.

96


H. PŘÍLOHY Zpracovatel oznámení: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín IČO: 42921082 DIČ: CZ-6002271825 tel.: 466260219 603483099 493523256 fax: 466260219 e-mail: [email protected]

Šafaříkova 436 533 51 Pardubice

Přílohy: 1) Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace a vyjádření ve vztahu k NATURA 2) Situace stavby

Spolupráce: Ing. Martin Šára RNDr. Vladimír Faltys RNDr. Jiří Veselý Ing. Jana Bajerová

Datum zpracování oznámení:

15.09. 2009

Podpis zpracovatele oznámení:

97


Příloha 1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace a vyjádření ve vztahu k NATURA

98


99


100


Příloha 2 Situace stavby

101

Jílové Martiněves Sportovně rekreační zóna

Recommend Documents