JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLAIgora Slatkovského ZAVEDENÍ PRÁCE S RÁDCOVSKÝM ZÁPISNÍKEM. absolventská práce. Igora Slatkovského JČLŠ ROČNÍK XVIII

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského

absolventská práce

ZAVEDENÍ PRÁCE S RÁDCOVSKÝM ZÁPISNÍKEM

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLAIgora Slatkovského Junák svaz skautů a skautek ČR Jihočeský kraj - KRAJ PĚTILISTÉ RŮŽE Krajinská 384/40a, České Budějovice 370 01 www.jcls.skauting.cz I [email protected]

JČLŠ ROČNÍK XVIII. 2014 BARVY FOSFOROVĚ ZELENÉ

Tomáš Trubačík, Středisko 722.02


JČLŠ 2014 TOMÁŠ TRUBAČÍK

O BSAH 1.

Úvod ......................................................................................................................................... 3 Potřebný kontext ......................................................................................................................... 3

2.

Teoretické ukotvení ................................................................................................................. 4 Cíl a prostředek ............................................................................................................................ 4 Motivace, motivy a stimuly .......................................................................................................... 8

3.

Rádcovský zápisník ................................................................................................................... 9

4.

Vlastní projekt zavedení práce s RZ ....................................................................................... 11 Pracovní i osobní vztah .............................................................................................................. 12 Práce s RZ ................................................................................................................................... 14

5.

Závěr....................................................................................................................................... 15

6.

Zdroje: .................................................................................................................................... 16

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 2



Anotace Tato práce se zabývá procesem zavedení práce s rádcovským zápisníkem v oddíle. V práci je představen rádcovský zápisník i nastíněna situace v konkrétním oddíle, kde je projekt realizován. Celkově je kladen důraz na ukotvení tohoto cíle v procesu plánování v rámci struktur strategických cílů a vize oddílu, a přijetí těchto cílů za vlastní všemi členy oddílové rady, což je považováno za hlavní motivační prvek v celém projektu.

1. Ú VOD Jako téma své absolventské práce jsem si zvolil „zavedení práce s rádcovským zápisníkem v oddíle.“ Jak již z názvu vyplývá jedná se tedy spíše o projekt, navíc úzce související s konkrétním oddílem v našem středisku. Volba tohoto tématu nebyla náhodná a v úvodu práce tak bude nejprve rozveden širší kontext situace na našem středisku, respektive v oddíle. To určitým způsobem poslouží jako odůvodnění výběru tématu a zároveň ukáže i na širší cíle, pro které bude tato práce snad vhodným prostředkem. Následně bude představen rádcovský zápisník a hlavní díl práce bude věnován motivaci, jako jednomu z vhodných nástrojů k dosažení cíle, kterým je oddíl, ve kterém od absolvování rádcovského kurzu všichni noví rádcové družin ke své práci aktivně používají rádcovský zápisník a jsou schopni maximálně využít jeho potenciál.“

P OTŘEBNÝ

KONTEXT

Naše středisko mělo v roce 2014 asi 40 registrovaných členů, je tedy malé a již několik let fungujeme prakticky neustále na vyjímky. O chod střediska se stará parta asi sedmi aktivních činovníků přibližně stejného věku, která vzešla z prvního náboru v našem dnes již jediném oddíle mladších členů, a osoby bývalého střediskového vedoucího, který již od nepaměti zastává pozici hospodáře. Středisko je pak rozděleno do dvou oddílů. Roverský kmen sdružuje rovery a rangers (v našem pojetí 15-18 let) a dospělé činovníky střediska, snaží se o pořádání akcí alespoň 1x za ¼ roku, pomáhá s dozorem akcí oddílu mladších členů a staví tábor. A pak je tu oddíl mladších členů, který letos (2014) uzavřel registraci s počtem 15 členů ve dvou družinách. Náš oddíl je od svého vzniku koedukovaný, nicméně posledních několik let jsou koedukovány i samotné družiny,1 byť se jedná prakticky pouze o 1 dívku v každé z družin. Jedná se o družiny, jejichž základ tvoří děti vzešlé z náborů ve školním roce 2009/10, respektive 1 Původně v oddíle existovaly dívčí a chlapecké družiny, které se scházely na výpravách a oddílových schůzkách. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 3



2012/13. Pro další práci budou označovány jako mladší a starší. Obě družiny mají členy různého stáří, a tak se v jedné družině schází děti až ze 4 ročníků základní školy. Tímto věkovým složením se tak družiny blíží spíše ideálu družinového systému, který nicméně nebyl cíleně zaváděn. O vedení těchto družin se od školního roku 2011/2012 starají dva rádci momentálně ve věku 17 a 16 let, čímž se dostávám blíže k tématu práce. Když v roce 2013 vyšel Rádcovský zápisník, objednalo jich naše středisko hned několik. V dobré víře byly nabídnuty zájemcům z řad vedení oddílu a samozřejmě rozdány rádcům. Ve stejné době jsem jako vedoucí oddílu na setkání rádců a vůdců okresu absolvoval seminář (blok) představující rádcovský zápisník a byl nadšený z kuchařky, kterou bych tolik uvítal pár roků zpátky. Bohužel však rádci asi nesdíleli mé nadšení, neboť pouhé rozdání zápisníku jim možná trochu otevřelo obzory po prolistování, ale jinak zápisník skončil v šuplíku. V tomto případě jsem nicméně ochotný se s tím smířit, neboť rádci bez problémů vedli své družinky i bez něj. Co je pro práci důležitější, je fakt, že v družině starších dětí letos dorostli tři potenciální rádci. Kluci ve věku 14 a 15 let, kteří před prázdninami byli na rádcovském kurzu (jeho první části) a se kterými jsme už během tábora řešili jejich fungování v tomto skautském roce. Pokud se vše podaří, noví rádci budou vzpruhou pro oddíl a středisko a fakticky umožní další pokračování činnosti bez toho, aby skauty v našem městě vedli neustále ti samí vedoucí. Co je tedy vlastně cílem? Samozřejmě na obecné rovině jsou sledovány širší cíle, kterými je dobře fungující středisko, kde má každý svou roli, se kterou je spokojený. Pro naše středisko vzešlo z „hodnocení kvality“2 jako klíčové zvednout členskou základu a zlepšit systém výchovy a vzdělávání (Novák 2014). To vše se nejvíce týká právě jediného oddílu mladších členů, který máme. V rámci těchto subcílů se jeví jako jeden z prostředků jejich dosažení výchova a vzdělání/vzdělávání nových rádců. To samo o sobě je dílčí cíl, který sleduji a ke kterému může posloužit rádcovský zápisník. Pokud bude ovšem dobře použit.

2. T EORETICKÉ UKOTVENÍ C ÍL

A PROSTŘEDEK

Nejdříve ovšem z obecnější roviny. Pokud hovoříme o cílech a prostředcích, děje se tak většinou ve spojitosti s procesem plánování. Plánování je proces, který nám umožní lépe dosáhnout požadovaných cílů. Pro představu si pomůžeme názorným obrázkem (viz Obrázek I), který si následně vysvětlíme. 2 Konkrétní nástroj Junáka pro sebehodnocení kvality. Dostupný z . Další užití slovního spojení „hodnocení kvality“ v této práci, pak bude vždy odkazovat na tento nástroj. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 4



Obrázek I Strategické plánování

Poslání

Vize Strategické cíle Specifické cíle Akční plány Zdroj: volně dle Rouillard 2003. Jak již samotný obrázek naznačuje, existuje určitá hierarchie v tom, čeho cheme dosáhnout. Většinou se setkáváme s tvorbou cílů metodou top-down (metoda shora dolů). Na prvním místě je poslání. Poslání by mělo vyjadřovat důvod či smysl existence samotné organizace. V našem případě je hledání poslání skautingu pro mnohé celoživotní snahou, pro jiné třeba tématem lesoškolské práce. V každém případě by poslání mělo rámovat vizi, vize strategické cíle a tak dále. Pro naši práci tedy určuje jakési zastřešení a hodnoty, ze kterých vycházíme.3 Na druhém místě stojí vize. Ta je mnohem více orientovaná na budoucnost. Určuje nám cilový stav, kterého bychom chtěli dosáhnout, ale nemusí být nutně konkrétní. Pro to, abychom mohli určit, kde chceme být, je nicméně důležité znát, kde jsme. Zde, tak jako v našem případě, může opět dobře posloužit hodnocení kvality. Jeho výsledky náš střediskový vedoucí zpracoval a vytvořil Roční plán střediska na skautský rok 2014/2015 s částečným přesahem do konce roku 2015, kde sepsal i střednědobou vizi střediska (viz Box I).

3 Lze být konkrétní a věnovat se důvodu existence naše střediska, respektive oddílu, ale stejně tak lze využít Stanovy Junáka, kde se lze dočíst, že „posláním a účelem je – v souladu s principy a metodami stanovenými zakladatelem skautského hnutí Robertem Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu A. B. Svojsíkem – podporovat rozvoj osob nosti mladých lidí; jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k nejvyšší Pravdě a Lásce; sobě samým; bližním, vlasti, celému lidskému společenství a přírodě“ (Junák 2014). JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 5



Box I

Vize střediska do roku 2019 Středisko má stabilní členskou základnu alespoň 25 dětí, která funguje v rámci svého oddílu jako vzájemně provázaný družinový systém a pro kterou je připravován kvalitní program pravidelně se vzdělávajícími a inspirujícími se rádci pod dohledem vzdělaného vůdce oddílu a jeho zástupce. Středisko podporuje výchovu dětí kvalitním zázemím (zrenovovaná klubovna, stabilní dostatek finančních prostředků – alespoň stejný jako průměr z let 2011, 2012, 2013), a efektivní organizací (rozdělení agendy, fungování výchovného zpravodaje, řešené nástupnictví). Středisko udržuje své vnější vztahy a to jak skautské (pravidelná účast na okresních a jiných akcích, zastoupení v okresní radě, spolupráce s ostatními středisky), tak vztahy s rodiči (efektivní komunikace, akce pro rodiče) a partnery (spolupráce s městem, TK Kletrem apod.). Vize střediska Zdroj: Novák 2014: 3.

Strategické cíle lze definovat jako „konkrétní a měřitelný stav, kterého má být dosaženo v daném čase a za určitých nákladů“ (Rouillard 2003: 4). Tato definice v sobě skrývá i určitá doporučení toho, jaký by cíl (nejen ten strategický) měl být. Tato doporučení bývají v literatuře často popisovány v anglické zkratce SMART, jejíž písmena značí Specific – konrétní, Measurable – měřitelný, Achievable – dosažitelný, Result oriented – realistický, a to v určitém čase – Time framed. Tyto doporučení nicméně nehovoří o jednom z hlavních doporučení – tím je mít je černé na bílém – tedy napsané. Zapsání cílů nejen nutí uvažovat o jejich formulaci, ale z psychologického hlediska zvyšuje náš závazek je splnit (Rouillard 2003: 5). V našem případě se za strategický dá považovat cíl vztahující se k oddílu z vize činnosti střediska, tedy stav, kdy si do roku 2019 oddíl vybuduje „stabilní členskou základnu alespoň 25 dětí, která funguje v rámci svého oddílu jako vzájemně provázaný družinový systém a pro kterou je připravován kvalitní program pravidelně se vzdělávajícími a inspirujícími se rádci pod dohledem vzdělaného vůdce oddílu a jeho zástupce“ (Novák 2014: 3). Tento cíl je časově ohraničený, konkrétní, dosažitelný i měřitelný – ať již ve své kvantitativní dimenzi počtu dětí, nebo i o něco hůře měřitelné kvalitativní dimenzi (minimálně ve formě, že vedoucí a rádci absolvovali nějaký vzdělávací kurz). Z našeho konkrétního strategického cíle lze mezi řádky vyčíst i cíle dílčí – specifické. Jedná se například o již zmíněné vzdělávání rádců a vedení oddílu, navýšení členské základny, či fungující družinový systém v rámci svého oddílu. To „svého“ lze navíc v našem případě zvýraznit, neboť jedním z problémů oddílu je slabě vnímaná identita příslušnosti k oddílu ale i družině. Byť




jsou všechny tyto cíle svým způsobem spojené a vzájemně provázané, je jejich oddělení a konkretizace důležitá z důvodu specifických způsobu jejich dosažení. Tím jsme se dostali k akčním plánům. V rámci nich hledáme nástroje a prostředky, kterými dosáhneme cílů specifických. Tato hierarchie cílů je důležitá právě z důvodu určitého uvědomění si, že cíle z vyšších úrovní rámcují ty na nižších, a že bez plnění cílů na nižších úrovních nelze dosáhnout cílů z úrovní výše postavených. Taktéž jsme si vysvětlili, že vágní, neměřitelné rádoby cíle, pro něž není specifikován třeba jasný termín, nikam nevedou. Naopak mohou uškodit a například ubrat na motivaci díky tomu, že není vidět určitý progres, a nemáme vlastně ani netušení, kdy by se měl dostavit konkrétní výsledek.

Co lze tedy sledovat zavedením práce s Rádcovským zápiníkem? Rádcovský zápisník nemůže být a není lékem na výše uvedené problémy oddílu a střediska. Ikdyby byl RZ tím objektivně nejlepším, sám o sobě všechny problémy nevyřeší a je potřeba komplexnějšího přístupu. RZ též není náhradou ani zárukou kvalitního rádce. Nicméně RZ může být dobrým nástrojem, který pomáhá takového rádce průběžně vzdělávat a vychovávat. Kvalitní rádce pracující v pro něj příjemném a nápomocném prostředí bude (i s pomocí RZ) schopen připravit kvalitní program. Kvalitní program a kamarádi pak v oddíle drží děti a přitahují další atd. atd.



M OTIVACE ,


MOTIVY A STIMULY

4

„Chybí li vašemu životu vize, k níž směřujete své úsilí, která vás pohlcuje, kterou toužíte uskutečnit, pak ani nemáte motiv, proč se namáhat.“ Erich Fromm5

Základem pro nějakou činnost, změnu nebo pohyb je motivace.6 Jedná se o určitou sílu, která nás vědomě či nevědomě orientuje určitým směrem. U motivace rozlišujeme motivy a stimuly. Motiv je vnitřní psychickou pohnutkou, která člověka orientuje určitým směrem a v tomto ohledu a směru ho aktivizuje a udržuje. Díky tomu je těsně spjat s pojmem cíle, neboť s dosažením koncového stavu většinou přichází určitá „odměna“ v pocitu vnitřního nasycení, spokojenosti či uspokojení. Znalost motivů aktivizujících jednání člověka umožňuje toto jednání pochopit a je tedy klíčové pro vedení lidí a tedy pro osobu vedoucího. Zkoumání motivů umožní pochopit, jak je daný člověk vnitřně řízen a případně jeho jednání určitým způsobem řídit. Stimulem pak rozumíme jakýkoliv podnět, který vyvolá změny v motivaci jedince. Člověka tedy můžeme určitými způsoby stimulovat a tím měnit jeho motivaci k dané činnosti nebo chování. Z pohledu vedoucího se tedy jedná o určitou vnější pobídku danému jedinci. Díky vysoce subjektivní povaze motivů každého člověka a subjektivné reakci na stimuly je pro efektivní motivaci nutný individuální přístup vedoucího. Nejprve je tedy nutné zjistit, co je motivem daného člověka a tomu přizpůsobit vhodné stimuly. Nicméně ve skutečnosti neexistuje pouze jeden jediný motiv, ale jde většinou o provázanou síť vzájemně se ovlivňujícíh motivů. Ty pak společně tvoří motivaci jedince k určitému jednání či chování. Motivování ostatních se tak stává jednou z nejsložitějších součástí řízení lidí, což je jeden z úkolů vedoucího. Dle Niermayera a Seyfferta (2005: 59-63) se motivující řídící práce skládá zejména z vytváření motivujících podmínek a to například těmito způsoby: podporovat rádce při dalším rozvíjení jejich kompetencí; nacházet společně s nimi cíle, jejichž dosahování je pro obě strany atraktivní; dávat příležitost, respektive možnost si vyzkoušet, že se jim vynaložená energie vyplatí (blíže viz Obrázek II). Neméně důležitou součástí práce vedoucího je pak umět motivovat sám sebe, neboť vlastní nadšení pro věc je snáze přenositelné i na ostatní, a je proto vhodné začínat u sebe.

4 Volně dle Trajanovová 2006. 5 Citováno z: Niermeyer, Seyffert 2005: 35. 6 Z latinského slova „movere“ značícího „hýbat,“ „pohybovat.“ JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 8



Obrázek II Pět prvků motivující řídící práce

Formulace (SMART) cílů, které stimulují, povzbuzují, provokují...

Vytváření konstruktivní zpětné vazby

Posilování sebedůvěry

Motivující řídící práce

Vytváření prostoru pro jednání

Podpora rozvoje

Zdroj: Niermayer a Seyffert 2005: 63, vlastní úpravy.

3. R ÁDCOVSKÝ ZÁPISNÍK Na tomto místě považuji za vhodné představit Rádcovský zápisník (dále RZ, nebo Zápisník) a to hned ze dvou důvodů. Rádcovký zápisník je praktickou příručkou pro rádce a zároveň zajímavým nástrojem seberozvoje rádců v mnoha ohledech, což samo o sobě minimálně nutí uvažovat o tom, co by jeho používání mohlo přinést rádcům i oddílu. Druhým důvodem je nutnost vedoucího se sám seznámit s nástrojem, který hodlá ve svém oddíle používat a ujasnit si důvody, proč ho používat chce. Mou ambicí na omezeném prostoru rozhodně není recenzovat RZ nebo přinést výčet všeho toho, k čemu se dá RZ použít, ale spíše „vypíchnout“ to, co považuji objektivně za důležité. Budu se tedy snažit vyvarovat subjektivním soudům a hodnocení RZ, byť si uvědomuji, že má




práce vychází ze subjektivně pociťovaných přínosů, které může RZ přinést našim rádcům a oddílu. RZ je zápisníkem s pevnými deskami a kroužkovou vazbou, která umožňuje vysokou variabilitu a individuální úpravy obsahu. Důležitější než fyzický vzhled7 a vlastnosti je však samotný obsah. RZ lze uchopit minimálně ze tří rovin. První rovina se věnuje družině a to jak skautů a skautek tak vlčat a světlušek.8 Je plná doporučení pro fungování družiny, námětů na její činnost a vysvětluje důležitost a postavení družiny v oddíle. Druhá rovina je na osobu rádce zaměřena mnohem více a lze ji brát jako přípravu pro další (nejen) skautské vzdělávání. Učí jak příjmat a dávat zpětnou vazbu, přináší tipy na komunikaci s rodiči, ale i s vedením oddílu na oddílových radách; a učí rádce být pozorný a přistupovat k členům individuálně na základě jejich schopností a znalostí. Třetí rovina je ryze praktická plná prázdných „hlášenek“ z družinových schůzek a výprav, listů s bodováním, propracovaným pomocníkem pro rádcův přehled nad plněním bodů stezek9 a například listy pro poznámky o každém z členů družiny. Celkově RZ rozvijí rádce ve schopnostech10 vést dobře svou družinu, plánovat a být všímavý a pečlivý spíše nenápadně jako vedlejší produkt samotného zapisování. To lze samozřejmě dělat i bez RZ a i v našem oddíle fungovaly například hlášenky z družinových schůzek a výprav, nicméně RZ nabízí vše na jednom místě vedle praktických rádcovských rad a tipů.

7 Nicméně i na vzhledu a formě záleží, byť je vkus vysoce individuálně. Tuto část si ovšem autor netroufá hodnotit a doporučuje vzít si RZ do ruky, seznámit se s ním a udělat si vlastní názor sám. Nebo případně použít jeho experimentální verzi dostupnou online z : 8 Díky kroužkovým vazbám jdou listy věnující se družině, se kterou nebudeme pracovat, vyjmout. 9 Jedná se o pojmenování nástroje osobního rozvoje každého skauta či skautky používaný v Junáku. Stezky pro skautský věk mají čtyři stupně pojmenované podle čtyř základních živlů, které též tvoří její symbolický rámec. 10 Často souhrně označovaných jako rádcovské kompetence. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 10



4. V LASTNÍ PROJEKT ZAVED ENÍ PRÁCE S RZ Tím jsme se ve stručnosti dostali na k hlavní části této práce. Jak bylo uvedeno výše, specifickým cílem je „oddíl, ve kterém od absolvování rádcovského kurzu všichni noví rádcové družin ke své práci aktivně používají rádcovský zápisník a jsou schopni maximálně využít jeho potenciál.“ Práci s RZ lze považovat pouze za prostředek dosažení cílů vyšších a jako takový zde bude prezentován. Na následujících řádcích se budou mísit vlastní poznatky a konkrétní specifická situace v našem oddíle s obecnými poznatky a doporučeními. Jak bylo uvedeno v úvodu práce, nebylo pouhé objednání, seznámení se se Zápisníkem a jeho rozdání rádcům dostatečným impulsem k jeho faktickému používání. Alespoň tedy ne u rádců stávajících. Kde tedy byla chyba? Mohlo se jednat jednoduše o úplné nezaujetí rádců vzhledem a formátem Zápisníku, ale mnohem spíše je na vině školometský způsob jeho představení, rozdání jako něčeho, co bude vyžadovat práci navíc, a možná i vědomí, že samotná „kontrola“ jeho (ne)používání nebyla plánována. Situace s novými rádci je jiná. Předně je důležité při jakémkoliv přechodu ze skautského věku do věku roverů takto starým členům ukázat, že s nimi počítáme a že pokud mají zájem, má středisko i oddíl možnosti nabídnout jim prostor pro vlastní seberealizaci a motivovat je k další činnosti. Prostor v našem oddíle díky omezenému počtu členů není problém a pozice rádce družiny se přímo nabízela. Zde je naopak důležité tyto potenciální rádce nedemotivovat přílišnými nároky, které by mohly plynout například v nerozvážném předání celé družiny bez patřičné supervize atp. Možná ne každý jedinec se jeví vhodný na pozici rádce, to ovšem neznamená, že se nemůžeme mýlit a že při správném přístupu nezjistíme opak. S budoucími rádci je většinou pracováno po delší dobu a postupně. Ne jinak tomu bylo u nás. V našem případě bylo třem nejstarším klukům na jaře nabídnuto a doporučeno absolvování rádcovského kurzu, na jehož spoluorganizaci se podíleli i tři činovníci našeho střediska. Zde lze opět doporučit motivující přístup. Rádcovský kurz je tak například za odměnu, něco navíc, kam nevysíláme hned každého. To jednak potenciálním rádcům ukáže, že si všímáme toho, jak pracují a že to asi dělají dobře a stejně to budou vnímat i ostatní děti v jejich stávající družině či oddíle. Termín RK na přelomu května a června v našem případě ideálně posloužil před táborem. Kluci se z RK vrátili nadšení a natěšení na jeho plánovanou druhou podzimní část. Kluci zároveň tak nějak tušili, že na táboře budou vedoucími třech táborových družin. Tábor je z hlediska možnosti vedoucích působit na děti ideálním místem. To zde jistě nemusíme rozepisovat. Vedoucí táborových družin a v našem případě nadějní budoucí rádci zde často poprvé okusí pozici vedoucího se všemi výsadami, ale i povinnostmi a odpovědností, která




z toho pramení. V takové pozici se mohou projevit jejich silné, ale i slabé stránky, které mohly být do této doby skryty. Oddílový vedoucí by měl sledovat hlavně jejich schopnosti vést a motivovat ostatní a způsob, jakým přistupují k členům svých družin a v rámci zpětné vazby toto pochválit nebo naopak navrhnout zlepšení. V našem případě například dostali družinoví vedoucí v předvečer slibového ohně možnost vyjádřit se k plánovaným slibům. To vše v rámci uzavřené reflexe a zpětné vazby s vedoucím oddílu a střediska v příjemném prostředí podvečerního teepee. Stejně tak jsme se s nimi bavili o tom, jak bychom si představovali jejich fungování po táboře v dalším skautském roce. Ale zpět od výběru vhodného rádce k Zápisníku. Naši kluci dostali RZ v rámci bloku na rádcovském kurzu, kde byl RZ představen a rozdán. To se zda být celkem běžný způsob. Jeho výhodou je, že pro naše kluky to bylo v rámci akce, která je na budoucí vedení družiny připravovala a RZ bude tedy od počátku spojován s rádcováním, a navíc v rámci akce prezentované jako „za odměnu,“ ze které se vrátili namotivovaní, což je další plus. Nevýhodou pak opět určitý školometský způsob představení a fakt, že vlastní družinku, díky které by RZ byl rovnou praktickou pomůckou často nemají.

P RACOVNÍ

I OSOBNÍ VZT AH

Výše byla popsána naše situace, která se dá ale v jádru věci označit za běžnou - vybraní adepti na rádce byli posláni na rádcovský kurz, kde dostali rádcovský zápisník. Jakou cestou jít ale dále? Již jsme si řekli, že základem pro jakoukoliv činnost je motivace. Motivace nás vedoucích něco změnit a naše umění motivovat ostatní - v tomto případě rádce - tomu pomoci a vzít tento cíl za svůj. Je tedy vhodné rádce s cílem seznámit a nejen to – měli by sami pociťovat za daný cíl zodpovědnost. Ideálním místem může být (výjezdní) oddílová rada s novými rádci. V rámci ní lze formálně či neformálně diskutovat o současné situaci oddílu, co by bylo dobré zlepšit atp11. V rámci této aktivity by měli noví rádci určitě dostat prostor. Sami jistě mají na věc svůj vlastní názor, který navíc může být něčím úplně nový, právě z důvodu určité nezkušenosti (v dobrém smyslu). Stejně vhodná může být diskuze nad tématem vlastních plánů a (krátko- až střednědobé) vize vlastního fungování v osobním i skautském životě každého jednotlivého člena rady.12

11 Zde opět nelze než doporučit využít nátroj hodnocení kvality. 12 I zde lze doporučit přimět členy rady si tyto své osobní cíle sepsat, lze je pak například vložit do RZ (viz níže). JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 12



Vedoucí oddílu by na takovéto aktivity měl být nachystán předem a na konci odprezentovat svou vizi oddílu a cíle, kterými podle něj lze tuto vize naplnit13. Stejně tak by měl být připraven tyto cíle modifikovat s ohledem na proběhlou diskuzi případně náměty členů rady. Výsledkem by nicméně měla být vize a cíle, se kterými ostatní souhlasí, a které díky proběhlé diskuzi a případným úpravám považují též za své. Když se nám podaří vytvořit u rádců k daným cílům vztah, máme skoro vyhráno. Ideální by bylo, kdyby podobný osobní vztah měli i k rádcovskému zápisníku. V našem případě již nejde, aby RZ dostali po nějakém například nočním putování při přechodovém rituálu od skautů k roverům, resp. rádcům. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že RZ je pořád jen zápisník a tedy spotřební zboží. Nemusíme (a neměli bychom) se proto bát ho popsat, umazat a hlavně upravit tak, aby bylo jeho používání pro rádce co nejpřirozenější. Při debatě nad prostředky, kterými je možno daných cílů dosáhnout, lze prakticky při každém jednotlivém cíli říci, v čem by zrovna v tomto cíli mohl být RZ rádcům nápomocný, nebo že v RZ je blíže uvedeno „jak na to“ atp. To by mohlo zapůsobit i na stávající rádce, kteří doposud vedli družiny bez RZ. U nových rádců, jak bylo napsáno výše, by měl být RZ spojen s rádcováním od počátku, díky jeho představení a rozdání na kurzu. Pokud se nám ovšem podaří k RZ vedle pracovního vztahu vytvořit i určitý vztah osobní, lze to brát jako výrazné plus. Do RZ se na začátek přímo nabízí vložit na zvláštním listu odsouhlasenou vizi oddílu, která tím bude jednak černá na bílém a na očích, a jednak bude neustále připomínat, co a proč rádce na schůzce a jinde vlastně dělá. A pokud jsme u toho „proč,“ nemusí být vůbec špatné mít hned vedle oné vize i sepsané důvody, proč vlastně daný rádce funguje ve skautu a kam by se chtěl posunout – to může opět působit motivačně a například ve chvílích určité „krize“ to může být tou správnou vzpruhou. Jakým způsobem toto uskutečnit je již na vedoucím - nějaká slavnostnější (a/nebo vážnější) událost s podpisem vize oddílu na konci, či zvláštní aktivita právě na zamyšlení se nad vlastní vizí každého rádce například v místě konání slibu – možností je určitě více a mohou přidat na posílení vztahu k daným cílům.

13 V našem případě strategické cíle oddílu z vize střediska (viz výše). JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK – SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 13


P RÁCE

S


RZ

Na samotné práci s RZ již není nic tak složitého. Zápisník jakéhokoliv formátu je relativně běžnou výbavou každého rádce a zvláště pokud jde o nové rádce, tak nejsou díky RZ nuceni ke změně návyků, ale pouze osvojení si této praxe. Pravidlené oddílové rady jsou pak vhodným místem nejen k diskuzím nad vývojem směřování oddílu, ale i určité „kontrole“ různých listů zápisníku, za jejichž vedení, respektive obsah, lze rádce pochválit. „Kontrole“ v uvozovkách, neboť se tak dá dělat nenuceně formou reportů o proběhlých akcích či například při přípravě oddílové schůzky nebo výpravy, jejíž náplní má být program zaměřený na splnění určitých bodů stezky. Tím se vedoucímu dostane i určité zpětné vazby, která je důležitou součástí motivujícího pracovního prostředí, které je základem.




5. Z ÁVĚR Co říci závěrem? Každý, kdo by chtěl zavést práci s RZ by měl nejdřív vědět, co daným cílem vlastně sleduje. Rádcovský zápisník má určitě potenciál v mnoha ohledech, nicméně je pouze nástrojem a jsou to rádci, komu je určen, a v kom může RZ rozvíjet potenciál mnohem vyšší. Potenciál, který je vedoucím potřeba zachytit a podporovat správným směrem. Byť je zavedení práce s RZ samostatným cílem, měl by tento cíl zapadat i do širších struktur plánu rozvoje sledovaného oddílu a střediska. V tomto případě se jednalo především o cíl vzdělávání a výchovy rádců, který zapadal do představené střediskové vize. Díky tomu je z cíle na jedné úrovni zároveň prostředek pro cíl na stupni vyšším. V práci zvolená metoda zavádění práce s RZ pracuje s prvkem motivace skrze osobní kladný vztah k cíli. Jedním ze základů je pak mít na úrovni oddílu takovou vizi a cíle, do které RZ zapadá. Mít ji v podobě, kterou všichni členové oddílové rady vezmou za svou, a svou činností ji budou přenášet dále. Tím, že k dané vizi získají vztah, stává se pro ně motivující, což je klíčové pro její naplnění. Propojení dané vize s konkrétnějšími cíli a nakonec i s RZ – a to nejen jako s prostředkem, ale doslovné fyzické propojení vepsáním vize do listů RZ – vytvoří mezi RZ a všemi sledovanými cíli jasnou souvislost. Opravdu osobní prvek vztahu, v podobě vize rádcova vlastního směřování v oddíle, ale i osobním životě, které může být do zápisníku přidáno, je neméně důležitou součástí. Pokud se nám toto podaří, bude důležitou rolí vedoucího tento rozjetý stav minimálně udržovat (spolu)vytvářením vhodného a motivujícího pracovního prostředí a přenášením vlastního nadšení pro danou vizi, neboť jak bylo řečeno výše – s motivací se musí začínat u sebe.




6. Z DROJE : Junák – český skaut, z.s. 2014. Stanovy spolku. Schválené XIV. Valným sněmem Junáka v Litomyšli dne 29. 3. 2014. Dostupné z:

Niermeyer, R; Seiffert, M. 2005. Jak motivovat sebe a své spolupracovníky. Praha: Grada Publishing.

Novák, J. 2014. Roční plán. střediska na skautský rok 2014/2015 s částečným přesahem do konce roku 2015. Interní dokument OJ. JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR, středisko Hradišťská Dvojka Uherské Hradiště.

Rouillard, L. 2003. Goals and Goal Setting: Achieveing Measured Objectives. (3rd edition). Axzo Press.

Trajanovová, B. 2006. Motivace k práci v neziskové organizaci Junák. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, Katedra psychologie a sociologie řízení. Dostupné z:


JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLAIgora Slatkovského ZAVEDENÍ PRÁCE S RÁDCOVSKÝM ZÁPISNÍKEM. absolventská práce. Igora Slatkovského JČLŠ ROČNÍK XVIII

Recommend Documents