JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA IGORA SLATKOVSKÉHO. Závěrečná absolventská práce

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA IGORA SLATKOVSKÉHO

Závěrečná absolventská práce

Osobnost vůdce

Ondřej Steidl - $krblík Středisko „Jožky Knappa“ 12. oddíl Modrý útes

Plzeň, 2011

Ondřej Steidl - $krblík

JčLŠ 2011 Osobnost vůdce

Obsah: OBSAH:..................................................................................................................................... 2 ANOTACE ................................................................................................................................ 3 ÚVOD – KDO JE TO VŮDCE ............................................................................................... 3 AUTORITA .............................................................................................................................. 4 VLASTNOSTI IDEÁLNÍHO VŮDCE................................................................................... 4 RÉTORIKA .............................................................................................................................. 6 PROBLÉMOVÝ ČLEN TÝMU ............................................................................................. 8

ROZEBRÁNÍ SOUČASNÉ SITUACE...................................................................................... 8 ANALÝZA OSOBNOSTI ........................................................................................................ 8 NOVÝ ZAČÁTEK................................................................................................................... 9 RESTART VZTAHU ............................................................................................................... 9 SPOLUPRÁCE ........................................................................................................................ 9 NEÚSPĚCH .......................................................................................................................... 10 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 10

2



Anotace Tato práce by měla být pomocníkem každého, který jako novopečený vůdce neví jak na to být tím suverénem, který udává směr a stojí si za svým názorem. Měla by mu pomoct vyřešit jisté problémy v týmu a umět si prosadit svou vůli v širším kruhu vrstevníků. Jednotlivé kapitoly v této absolventské práci se zaměřují na to jaký vůdce je, měl by být, může být, ale také na jaké problémy může narazit ve svém kolektivu.

Úvod – kdo je to vůdce Vůdce – už samo toto slovo působí velmi autoritativně. Otázkou je, jestli vůdce dokáže onu autoritu a respekt v ostatních běžně vyvolat. Vůdce by měl vést ostatní, ukazovat jim správný směr, pomáhat objevovat cesty k řešení. V okamžiku, kdy je vůdce pravou charismatickou osobností, není problém. Přirozenou autoritu si v jakémkoliv kolektivu vybuduje vůdce v okamžiku, kdy za něj mluví činy. Není vůdcem jen proto, že byl do této funkce jmenován. Musel samozřejmě něco také dokázat, aby si tuto pozici zasloužil. Ostatní musí jeho autoritu přirozeně respektovat z jasných důvodů – je to někdo, kdo ví, zná a poradí. Budovat si tuto autoritu netrvá krátkou dobu, je to běh na dlouhou trať. Vůdce musí dokázat, že je správný člověk na správném místě. Má za sebou mnoho zkušeností, zná odpovědi na otázky, se kterými si ostatní třeba neví tak úplně rady. Zároveň je přístupný o případných problémech s ostatními komunikovat a naslouchat podnětům z okolí. Není to absolutní moc nad celým oddílem, střediskem... Hodně podstatné je být k dispozici, když je mě zapotřebí. Přirozený vůdce je čitelný, ostatní vědí, co od něj mohou očekávat. Nehraje žádné psychologické hry, aby ostatní dostal tam, kde je chce mít. Umí lidi kolem motivovat. Je k tomu zapotřebí velká dávka empatie, zdravého rozumu, pochopení a sociální inteligence. V každé skupině lidí, bude někdo, komu se nebude líbit „vedení“ – to je všeobecně známý jev. Je to tak v pořádku. Úkolem vůdce je v takové situaci zachovat chladnou hlavu, situace se nemusí radikálně řešit. Ve zdravé společnosti je prostor pro opozici – o to přínosnější je diskuze, argumentace a celková analýza pro společnou práci. Dokázat nadchnout skupinu lidí pro společnou věc je možná někdy obtížné. Ale ve chvíli, kdy se správně pojmenuje cíl, je dána jasná cesta a půlka úspěchu je jistá. Druhá půlka se potom skládá z intenzivní a systematické práce.

3



Autorita Uměle si autoritu vynutit je jev, se kterým se také můžeme setkat. Vynucená autorita, ale nepřináší žádné ovoce. Vůdce, který autoritu získává způsobem: „ Já jsem prostě šéf a vy mě budete respektovat, já mám vždycky pravdu a tečka“, je ukazatelem směru a to beze zbytku. Není přístupný dialogu, je obtížné s tímto člověkem o čemkoliv konstruktivně diskutovat. Má právo veta a v kolektivu je za diktátora. Vynucená autorita nikdy dlouho nefunguje. Ostatní si nenechají líbit cokoliv od člověka, který není v jejich očích tzv. hoden svého postu vůdce. Jistě jsou také případy, kdy si takového vůdce nechává oddíl ve vedení ze strachu z konfliktu. Jistě chce velkou dávku osobní síly a sebevědomí pro debatu s osobou, která je ve své mysli tak sebestředně přesvědčená o vlastní pravdě. Tito lidé jsou velmi komplikovaní a jejich chování může pramenit z problémů, o kterých nemáme ani tušení. Každá duše má svá zákoutí a temné kouty, které se odráží v našich životech a mnohokrát o nich s jistotou nevíme ani my samotní. Možná si takovýto vůdce kompenzuje svým chováním nějaké komplexy z dětství apod. Vůbec to ale nemusí znamenat, že nemůže mít dobré výsledky a svým způsobem může být i oblíbený.

Vlastnosti ideálního vůdce Jaké vlastnosti by měl mít ideální vůdce? To je otázka, na kterou se nabízí nemalé množství odpovědí. Jistě by měl být vůdce souhrou vlastností, které jeho samotného správně povedou. Samozřejmě by měl také v dostateční míře znát sám sebe. Rozumět sobě, pak může rozumět i ostatním. Pochopit chování někoho jiného lze pouze, když se dokážeme vcítit do druhého. Snažíme se potom rozklíčovat jeho pohnutky a pochopit, proč se v jisté situaci chová právě tak a ne jinak...Důležité je, abychom uměli přiznat si a správně pojmenovat své silné a slabé stránky. Při takové sebereflexi se možná člověk zamyslí nad věcmi, o kterých běžně nepřemýšlí. Být k sobě upřímný a pravdivě si říct: „ Ano, jsem poněkud svéhlavý a musím být více trpělivý“. Občas to nemusí být zrovna příjemné takto se ponořit do vlastního svědomí a dokázat si nastavit zrcadlo. Je zajímané si zvolit ve výběru vlastností, která je podle našeho mínění ta, jež nás nejlépe charakterizuje. Na příklad si přiznat nějaké své silné a slabé stránky jako následujícím způsobem:

4



Silné stránky:

Slabé stránky:

vytrvalý systematik oddaný zdvořilý spolehlivý optimistický tolerantní

stydlivý hádavý lenoch tvrdohlavý odtažitý zapomnětlivý manipulátor

Po zpracování testu osobnosti (viz.odborná literatura) vyplyne jaký typ osobnosti jste. Osobnosti se dělí na čtyři druhy, ale možné je i setkat se s kombinací osobností. Nic není jen bílé, nebo černé. Sangvinik – extrovert, upovídaný, optimista V těžkých dobách nás dovedou rozesmát. Do naší uhoněné doby přinášejí nevinnost. Když jsme v depresi, povzbudí nás vtipem. Jsou paprsek naděje, který zažene naše bouřkové mraky. Mají dost nadšení a energie začínat znovu a znovu! Svým tvůrčím nadáním a šarmem zpestří šedý den. K nejsložitějším situacím přistupují s nevinností dítěte. (odb. lit.) Melancholik – introvert, myslitel, pesimista Vidí do hlubin srdce i duše svých bližních. Okem umělce oceňuje krásy světa. Má talent stvořit mistrovské dílo tam, kde předtím byla prázdnota. Má schopnost analyzovat problémy a dojít ke správnému řešení. Má cit pro detail i tam, kde ostatní volí povrchní přístup. Co jednou začal, vždycky dokončí. Životní krédo: „Pokud něco stojí za to, abychom to udělali, pak stojí za to, abychom to udělali pořádně.“ Touží dělat všechno slušným způsobem a ve slušném prostředí. (odb. lit.)

5



Cholerik – extrovert, tvůrce, optimista Ovládá situaci, když okolí ztrácí hlavu. Rozhoduje za nerozhodné. Je to vůdce, který nás vede k prospěšnému cíli. Je ochotný riskovat i v nejistých situacích. Má dost sebevědomí. aby se nebál výsměchu. Nemusí se přidat k nikomu a stejně se s ním počítá. Když zabloudíme, má mapu a umí v ní číst. (odb. lit.)

Flegmatik – introvert, pozorovatel, pesimista Je stabilní, takže se neodchýlí z cesty. Je dost trpělivý, aby se nenechal vyprovokovat. Je schopný poslouchat, než se ostatní vypovídají. Má dar smiřovat znepřátelené strany. Jeho cílem je mír skoro za každou cenu. Soucítí a utěšuje všechny ublížené. Je odhodlaný zachovat si klidnou hlavu, zatímco ostatní ji dávno ztratili. Je rozhodnutý žít tak, aby jeho nepřátelé o něm nemohli říkat nic špatného. (odb.lit.)

Rétorika Velmi podstatnou věcí u každého vůdce je „ umět promlouvat“ k ostatním. A to tak, že vůdce by měl mít schopnost stručně, věcně, efektivně popsat každou situaci. Řečník musí umět zaujmout posluchače natolik, aby vnímali jen jeho a nemysleli na další věci okolo. Není myšleno ovládat plamenné proslovy strhující davy...Zdatný řečník je mistrem slova a umí jej správně používat. Důležité je,aby sdělení bylo sdíleno ostatními. Posluchači by měli mému sdělení porozumět – sdílet jej. Rozhodující jsou také vnitřní podmínky řečníka. Např. Postoj k adresátům, k tématu, k sobě samému. Dále vztah adresátů k řečníkovi i k tématu... Podstatné jsou také podmínky vnější jako je prostor, čas, počet adresátů a jejich vstupní úroveň, technické prostředky apod. Je třeba se také zamyslet nad rovinami sdělení: a) vizuální (řeč těla, celkový dojem, gesta) b) hudební (melodie, rytmus, dynamika) c) strukturální (má to „hlavu a patu“) d) sématická (základní poselství – „o čem to je“) e) jazyková (používaný slovník, výrazové patologie, srozumitelnost) 6



Ne každý vůdce je prvoplánově zdatným řečníkem. Vše se dá naučit. Náš projev roste zevnitř. Každý se může zlepšit. Základem je uvědomovat si předem svůj postoj k adresátům, tématu i sobě. Vědomou sebereflexí na základě přijetí faktu, že je to rozhodující podmínka úspěšnosti pro přeměnu sdělení ve sdílení. Prací s časem: praxí, vycházející z malých forem na několik málo minut. Další body: - lépe odhadovat vhodný prostor: zkušeností a vcítěním se do tématu i účastníků - lépe odhadnout vstupní úroveň adresátů – a přizpůsobit jí pojetí prezentace (praxí, schopností předem získávat informace o adresátech) - využívat technické prostředky tak, aby opravdu pomáhaly (praxí, vyzkoušet předem) - lepší vizuální dojem: znát své silné a slabé stránky a pracovat na vnitřním postoji, z něhož tento dojem i gesta vyrůstají (trénink s videem) - lepší práce s hudební rovinou sdělení: trénovat s magnetofonem (člověk se musí opakovaně slyšet z vnějšků, aby dobře znal podobu svého projevu tak, jak jej slyší ostatní, a jak to koresponduje s jeho vnitřním slyšením) - nejdřív myslet – a pak mluvit – alespoň tehdy, když záleží na tom, co řeknu a mám čas si to rozmyslet (předem se ptát, co hlavního chci opravdu sdělit – klíčové slovo, klíčová myšlenka) - lépe pracovat se strukturou textu (vnímat ho víc jako hudební dílo – vědět, co jsou hlavní melodie, strukturou dosahovat jak průhlednosti, tak dynamiky, která adresáty dobře povede, číst a poslouchat kvalitní prezentace - lépe sladit vnitřní postoj s používaným jazykem – pracovat na vnitřním postoji a mít zpětnou vazbu Jsou tací, kteří se tzv. rádi poslouchají a mnohokrát jsou jejich promluvy prázdné a bez obsahu. Plané řeči a ztráta času...Na druhou stranu může k vám promlouvat člověk, skromný a kolikrát i nenápadně tichý a strhne vás svou „řečí“ tak, že od něj nemůžete odtrhnou oči a věnujete mu veškerou svou pozornost. Není uměním překřičet ostatní a tím pádem si vynutit publikum. Pravý řečník si je vědom svých kvalit a moc dobře ví, jak zaujmout. Vše je o tom, jak člověk naloží s tímto uměním rétoriky. Kolik kvalitních řečníků kolem sebe máme? Kdo řekne dlouhé souvětí bez nadechnutí tak, aby mu všichni beze zbytku porozuměli?

7



Problémový člen týmu Je jasné, že vše není tak růžové jak se zdá a jak bychom si asi přáli. Jednou za čas, ba dokonce hodně často, ne-li vždy, se najde někdo, kdo Vám bude v týmu dělat neplechu a bude „proti Vám“. S tímto „úkazem“ se bohužel setkáváme i v našich skautských řadách a někdy je to setkání hodně nepříjemné, protože je těžší s někým takovým vyjít, než když se nám tato osoba vyskytne v práci či v jiném kolektivu. U nás skautů je to zkrátka vždycky o trochu těžší, protože jednáme na větší osobní rovině a nechceme nikoho ranit nebo vyvolávat zbytečné spory. Rozebrání současné situace Důležité je si ujasnit jaká je momentální situace jak po vztahové rovině, tak po organizační. Tudíž je fajn se to všechno sepsat na papír včetně všeho co mi trápí, vadí a štve. Následně je třeba si uvědomit čeho chci dosáhnout. Jaký cíl má mé působení a jak moc daný člověk mi vadí nebo čím mi „hází klacky“ pod nohy, případně jaký vztah bych si rád k němu vybudoval. Analýza osobnosti Prvním krokem, který je třeba učinit před jakýmkoliv pokusem či změnou je zjistit jaká je osobnost toho, který nás v týmu trápí. Otázkou zjišťování osobností jsem se zabýval v dřívější kapitole a poslouží k tomu skvěle již zmíněný dřívější test osobnosti, který můžete si v týmu každý zpracovat v rámci ukázkového programu pro ostatní vůdce. Pokud by někdo odmítal si jej udělat a vyhodnotit, nezbývá než si portrét dané osoby udělat sám, tak jak si myslím že ho znám. Z toho jaká osobnost mi vyjde bych se měl dál odvíjet ve svých plánech a postupech za svým cílem, který jsem si určil a kterého chci dosáhnout. Je také dobré si zjistit minulost osobnosti, kterou se pokouším analyzovat včetně toho, jak to bylo a je v oddíle kde působí nebo působil. Členové oddílu Vám určitě rádi řeknou koho mají v oddíle rádi a proč nebo naopak. Příčin proč daný člověk tolik „prudí“ může být hned několik a nemusí vždy být na první pohled tolik vidět. Proto je třeba důkladně se zabývat touto analýzou, abychom nám nic neuniklo a my byli připraveni na všechny varianty dalších našich kroků.

8



Nový začátek „Podání ruky“ je to první čím by jste měli začít. Osobní rovina je to, na čem skauting jako celek stojí, a je nesmírně důležité ukázat tomu člověku, že nám vážně nejde o nic jiného než o to být parta a mít příležitost konat dobro pro druhé. Velice bych doporučil setkání „mezi čtyřma očima“ , protože jedině tak zajistíte, že nikdo a nic jiného nebude mít vliv na Vaše setkání a bude pouze v čistě osobní rovině. Neméně důležité je také místo setkání. Měli byste zvolit nějaké neutrální místo, kde nebudete ani vy ani ten druhý doma. Ideální je například nějaká čajovna, kavárna a nebo i někde v přírodě. Zkrátka někde, kde se oba budete cítit dobře a nebudete se bát, že ten druhý v tom daném prostředí má navrch. Začátek je vždy těžký a tady v tomhle našem případě to nebude o nic lehčí. Vřele doporučuji si začátek rozhovoru a hlavní body, které chcete probírat, připravit a případně zkusit si nahrát na diktafon, pokud si tolik nevěříte. Dodá Vám to trochu to sebevědomí a uslyšíte jak to zní. Určitě by to mělo vyznít přátelsky a ne nijak útočně, protože v tom případě byste akorát přilili „olej do ohně“ a Váš rozhovor a pokus o usmíření nebo nastartování nového vztahu by vzal za své. Restart vztahu Nastartování nového vztahu mezi Vámi by mělo být to hlavní, čeho chcete dosáhnout. Ono se to lehko řekne, ale jak toho dosáhnout? Způsobů je určitě mnoho, nicméně já bych osobně doporučil motivaci jako prostředek. Motivace je mocná čarodějka a vzpomeňte si na děti ve Vašem oddílu či středisku jak byly zapálené do her nebo aktivit, pokud byly dobře nemotivované. Tady je to podobné. Vždycky existuje něco, co každého člověka „nakopne“ k nějaké aktivitě. Určitě je něco co danému člověku jde a baví ho to a vy byste se měli pokusit s ním na tom spolupracovat. Ideální je vymyslet a přijít s nějakým projektem, který bude jako na míru šitý pro Vašeho člověka. Spolupráce Vzájemná spolupráce by měl být jeden z vašich cílů a zde se Vám naskýtá úžasná možnost tohoto cíle dosáhnout, pokud se budete jen trochu snažit a chtít. V žádném případě nesmíte být oponentem nebo tím, který bude všechno shazovat ze stolu. Snažte se být věcný, konstruktivní a uvidíte, že to přinese ovoce. Spolupracujte spolu jak nejlíp to jen půjde a výsledek se brzy dostaví. Neškodilo by také během té práce na projektu si udělat pauzu a popovídat si o něčem jiném a odlehčit atmosféru. Uvidíte, že to bude fajn, když si spolu popovídáte o něčem jiném než jen o skautech. Je jistě mnoho témat, o které se můžete opřít nebo s kterými můžete začít rozhovor. Tenhle způsob vzájemné

9



spolupráce by měl nastartovat Váš nový vztah a mělo by to vyřešit Vaše problémy v kolektivu vůdců. Neúspěch Bohužel se taky může stát, že i přes veškerou snahu a úsilí se Vám nepodaří dosáhnout nějakého pokroku nebo dokonce ani pohnutí z místa. V takovém případě je na místě si ujasnit, zda to má opravdu ještě cenu a zda mi to za to stojí s takovým člověkem ztrácet čas, který bych mohl věnovat jinde a lépe. Je samozřejmě spousty krajních řešeních jako to vyřešit, jako je odvolání nebo dokonce Váš odchod do ústranní. Ani jedno není správné a pokud opravdu dojde na nevyhnutelný střet, měli byste do toho zapojit celou skupinu a v ní to nějak vyřešit ku prospěchu celku. Pokud ostatní za Vámi budou stát ten druhý většinou sám odejde. Pokud by ale ani tohle nefungovalo, je nasnadě to řešit například s nadřízenou jednotkou, která Vám jistě vyjde vstříc, pokud to bude trochu jen v její silách. Ostatní sled událostí je už jen na Vás, jak je ovlivníte a jakým směrem se vydáte. Každopádně je vždycky lepší jít kupředu než jen stát na místě a čekat až se něco samo vyřeší. Nevyřeší se.

Závěr Každý vůdce by si měl během svého působení vychovávat svého zástupce neboli nástupce. Toto je důležitý moment, protože každý jednou ukončí svou aktivní skautskou činnost a je dobré, když máte někoho, komu můžete tu svou odpovědnost a hlavně práci, na které jste pracovali takovou dobu předat. Proto doporučuji si svého nástupce pozorně vybírat již v době, kdy nastupujete do nějaké funkce. Pro více informací ohledně ožehavého tématu jako je nástupnictví, doporučuji si pročíst následující samostatnou práci, která se zabývá touto tématikou.

Použitá Literatura: Florence Littauerová – Osobnosti Plus Mgr. Jiří Zajíc – Edy – Skripta pro JčLŠ 2011

10

JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA IGORA SLATKOVSKÉHO. Závěrečná absolventská práce

Recommend Documents