PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ 1.1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ - Hodnocení žáků upravuje Vyhláška č.48/2005 Sb. - Za základ každého hodnocení považujeme zpětnou vazbu, tj.co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále, neposuzujeme však kvality žáka (schopný, pilný atd.) - Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na vhodnou formulaci, dáváme přednost pozitivnímu vyjadřování (mělo by být pro žáky motivující) - Srozumitelně seznamujeme žáky s cíli vzdělávání a s kriterii hodnocení - Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude hodnocen - Zaměřujeme se na individuální pokrok každého žáka (ne srovnávání se spolužáky) - Sebehodnocení je nedílnou součástí procesu hodnocení, považujeme jej za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit - Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, žáky se SPU na žádost rodičů a doporučení PPP hodnotíme slovně - Průběžně hodnotíme pomocí různých forem (klasifikace, bodové hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení) - Žáci mají právo před zjišťováním jejich znalostí (na začátku hodiny) říct, že nejsou připraveni, toto právo mohou využít dvakrát za rok v každém předmětu (neplatí při ohlášených písemných pracích) - Vyučující rozhoduje o známce, ale žáci se mohou vyjádřit ke klasifikaci, aby se dál posilovala jejich dovednost sebehodnocení (s chybou nebo nedostatky dále pracujeme) - Žákům nezadáváme čtvrtletní písemné práce, jedna práce nemůže ovlivnit výslednou známku žáka - Skupinovou práci nehodnotíme známkou, známku získává žák pouze za individuální výkon - Uvedená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci žáků jsou závazná pro všechny vyučující - Hodnocení je součástí Klasifikačního řádu školy 1.2 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO POUŽITÍ KLASIFIKACE - Známka z vyučovací předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování - Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo - Při klasifikaci používáme pět klasifikačních stupňů - Většinu písemných prací včas oznamujeme, aby žáci měli dostatek času se na ně připravit - Vyváženě hodnotíme a promítáme do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka 1.3 KRITÉRIA HODNOCENÍ KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ÚSTNÍ PREZENTACE Jednotlivá kritéria jsou hodnocena stupni 1-4 (výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný) - Žák hovoří v celých větách, správně artikuluje, používá vhodné jazykové prostředky - Žákovi se daří vzbudit a udržet pozornost posluchačů - Obsah žákovy prezentace je věcně správný - Žák prezentuje svoji práci sebevědomě, nejsou na něm patrné známky trémy a jeho vystupování před třídou je přiměřené jeho věku - V závěru prezentace je schopen sebezhodnocení
KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ČTENÁŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ Jednotlivá kriteria jsou hodnocena stupni 1-4(výborný,chvalitebný,dobrý,dostatečný) Hodnocení čtení podle náročnosti textu je v jednotlivých ročnících různé,individuální. -plynulost -porozumění textu -technika čtení -přiměřená rychlost(individuálně) -reprodukce,vyjádření hlavní myšlenky -správnost čtení -intonace mluvních celků -srozumitelnost,zřetelnost,výslovnost -orientace za pomocí jednoduchých psaných pokynů -popis obrázku s užitím slov,obratů a vět KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ SKUPINOVÉ PRÁCE Podle uvedených kriterií hodnotí svou práci žák sám,potom ho hodnotí členové skupiny a učitel (vynikající,vyhovující,nevyhovující) -vzájemná spolupráce ve skupině -podíl každého člena na práci skupiny (sebehodnocení ),osobní přínos -držení se tématu -komunikace jednotlivce s jednotlivými členy ve skupině -celkové zhodnocení práce skupiny KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ LABORATORNÍCH PRACÍ A POKUSŮ Hodnotíme slovně-pracoval úspěšně,pracoval,nepracoval -estetická stránka(zpracování,celková úprava,přehlednost,posloupnost,názornost) -odborná stránka(dosažení cíle,formulace závěrů,přesnost měření,dodržení bezpečnosti a hygieny práce) -příprava a přístup k práci KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ Hodnotíme slovně(učitel a žák),hodnocení může být průběžné a závěrečné -kvalita projektu-nápad,úprava,zajímavé prvky,názornost,obsah -způsoby vypracování-estetická stránka(psaný text,uspořádání obrázků) -ústní projev,prezentace 1.4 STUPNĚ A ZÁSADY HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO
ZAMĚŘENÍ Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech (povinné,volitelné,povinně volitelné) je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Stupeň 1( výborný) Žák ovládá požadované poznatky,fakta,pojmy,definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák si osvojil uceleně, přesně a úplně požadované poznatky, fakta, definice a zákonitosti ,nemá podstatné mezery. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby. Je schopen studovat dle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. V uplatňiování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby . Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný ) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ (výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova )
Při klasifikaci se hodnotí: -stupeň tvořivosti a samostatnosti -osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace -poznání zákonitostí danných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti -kvalita projevu -vztah žáka k činnostem a zájem o ně -v tělesné výchově s přihlédnutím k tělesnému stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví ZÁSADY PRO STANOVENÍ CELKOVÉHO HODNOCENÍ ŽÁKA NA VYSVĚDČENÍ V PŘÍPADĚ POUŽITÍ SLOVNÍHO HODNOCENÍ NEBO KOMBINACE SLOVNÍHO HODNOCENÍ A KLASIFIK Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami: 1 - výborný - ovládá bezpečně 2 - chvalitebný -ovládá 3 - dobrý - v podstatě ovládá 4 - dostatečný - ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný - neovládá Úroveň myšlení 1- výborný - pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 - chvalitebný - uvažuje celkem samostatně 3 - dobrý - menší samostatnost v myšlení 4 - dostatečný - nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný - odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 1 - výborný - výstižné a poměrně přesné 2 - chvalitebný - celkem výstižně 3 - dobrý - myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 - dostatečný - myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný - i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí ,řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1- výborný - pracuje samostatně, přesně a s jistotou, užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle 2 - chvalitebný - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 - dobrý - řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 - dostatečný - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 - výborný - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 - chvalitebný - učí se svědomitě 3 - dobrý - k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 - dostatečný - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný - pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné Chování 1- velmi dobré - žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy, méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit 2 - uspokojivé - chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy, žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, opakovaně se dopustí méně závažných přestupků, zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob 3 - neuspokojivé - chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování, dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob, záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy, zpravidla přes důtku ředitele školy se dopouští dalších přestupků
CHOVÁNÍ Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré 2- uspokojivé 3- neuspokojivé Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí. 1 (velmi dobré ) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování školního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. 2 (uspokojivé ) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 3 (neuspokojivé ) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu. Zpravidla přes důtku udělenou ředitelem školy se dopouští dalších závažných přestupků. Není přístupný výchovnému působení. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo dlouholetou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě ostatních vyučujících žákovi po
projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Žákovi, který prokazuje kázeňské problémy závažným porušováním školního řádu, lze udělit výchovná opatření k posílení kazně: -napomenutí třídního učitele -důtka třídního učitele -důtka ředitele školy U prokazatelného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned a prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola též postupuje dle platných předpisů a směrnic a učiní nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům. CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA NA VYSVĚDČENÍ celkové hodnocení žáka 1.-9. ročníku se vyjadřuje: -prospěl/a s vyznamenáním -prospěl/a -neprospěl/a - prospěl/a s vyznamenáním - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré - prospěl/a - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením - neprospěl/a - je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni: -pracoval/a úspěšně -pracoval/a AUTOEVALUACE Autoevaluace neboli sebehodnocení školy je hodnotící proces, jehož hlavním cílem je dopad výsledků tohoto procesu na další zkvalitňování práce školy. Autoevaluace není samoúčelným procesem, ale má poskytovat kvalitní a objektivní zpětnou vazbu. Aby tomu tak skutečně bylo, je třeba dbát na tyto zásady: Naučit se uvědomovat si nedostatky, připustit, že vůbec nějaké máme Odhalení a pojmenování příčin Zvolení nových, účinnějších postupů (náprava) 1.Oblasti autoevaluace Koncepce školy Podmínky vzdělávání Průběh vzdělávání Výsledky vzdělávání
2.Cíle a kritéria autoevaluace Koncepce školy – soulad ŠVP s RVP, změny, úpravy ŠVP Podmínky vzdělávání – klima školy, personální podmínky, úroveň řízení Průběh vzdělávání – učitelé, kvalita výuky a naplňování ŠVP Výsledky vzdělávání – žáci, naplňování klíčových kompetencí a výstupů ŠVP 3.Nástroje autoevaluace Neexistuje žádný univerzální autoevaluační nástroj. Sebehodnocení školy je výsledkem užití mnoha nástrojů: Pozorování, evidence pozorovaných jevů Hospitace, vzájemná hospitace Sebehodnocení učitelů Hodnocení a klasifikace žáků, sebehodnocení žáků Dotazníky, ankety Testy Rozbory žákovských prací a činností Rozhovory Další vzdělávání pedagogických pracovníků Úspěchy v soutěžích Nabídka zájmové činnosti 4.Časové rozvržení autoevaluačních činností Pozorování (průběžně, celý školní rok) Hospitace (v průběhu celého školního roku) Sebehodnocení učitelů (červen nebo září v daném školním roce) Hodnocení žáků(v průběhu celého školního roku) Dotazníky pro rodiče a žáky (1x za dva roky) Testy (průběžně celý školní rok) Rozbory žákovských prací (průběžně, podle právě probíhajících projektů) Rozhovory (průběžně) Další vzdělávání pedagogických pracovníků (červen) Úspěchy v soutěžích (červen) Nabídka zájmové činnosti (září, říjen) Vlastní hodnocení školy je dokument, který je výsledkem autoevaluačních činností. Zpracovává se v souladu s § 9 Školského zákona a § 8 Vyhlášky 15/2005. Projednává se v pedagogické radě.
