PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým vzorcem, vytvářejí litosféru. Mezi horninotvorné minerály patří např.: živce, křemen, kalcit, augit, amfibol, ... PODLE VZNIKU DĚLÍME HORNINY NA: 1. vyvřelé = magmatické 2. usazené = sedimentární 3. přeměněné = metamorfované
Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu dochází tím ke krystalizaci nerostů dělíme je na: HLUBINNÉ a VÝLEVNÉ a) Hlubinné vyvřeliny tuhnou pod zemským povrchem vytvářejí hlubinná tělesa (= masivy) tuhnutí pomalé => dostatek času na krystalizaci => horniny středně až hrubě zrnité Žula (= granit) Je to nejrozšířenější hlubinná vyvřelá hornina-tvoří ji křemen, živce, slídy Má hrubou zrnitost. Má všesměrnou stavbu (minerály rozmístěny nahodile) a kvádrovitou odlučnost (láme se na kvádry). využití: dlažební kostky, náhrobky, sochařský kámen, obklady, štěrk výskyt: Českomoravská vrchovina (Mrákotín), Krkonoše, Šumava, Jizerské hory Gabro Má tmavou, šedočernou barvu a hrubou zrnitost- (tvoří ho augit, plagioklas) využití: silniční kámen, obklady, pomníky výskyt: Českomoravská vrchovina
b) Povrchové vyvřeliny vznikají utuhnutím magmatu na povrchu Země (sopky) tuhnutí rychlé => méně času na krystalizaci => jemnozrnné až celistvé horniny Čedič (= bazalt) Nejčastější výlevná hornina –barva je černá, šedočerná, složení podobné gabru, ale je jemnozrnné. Má sloupcovitou odlučnost (6-boké sloupce = kamenné varhany) využití: stavební kámen, štěrk, odolné dlažby výskyt: sopečné pohoří: Doupovské hory, Panská skála, Říp, České středohoří, Trosky Znělec Tvoří kuželovité kopce (Milešovka, Bezděz) Je šedý až nazelenalý má deskovitou odlučnost. Když do něj udeříme kladívkem, vydává zvonivý zvuk. využití: štěrk, výroba barevného skla Andezit Je světle až tmavě šedý, tvoří ho živce a tmavé nerosty. výskyt: Andy využití: štěrk Obsidián Vulkanické sklo je černý má lasturnatý lom tuhne rychle, proto nemá krystaly, je amorfní. Melafyr mladší sopečná hornina,obsahuje dutinky po úniků plynů (často vyplněné odrůdami křemene.Podkrkonoší. Pemza Je pórovitá, lehčí než voda využití: kosmetika
USAZENÉ HORNINY (sedimenty) Vznikají na zemském povrchu usazováním látek Podle vzniku je dělíme na: A) úlomkovité B) organogenní C) chemické Tělesem usazených hornin je vrstva – mocnost vrstvy (tloušťka) – souvrství (více vrstev nad sebou) – nadloží a podloží (ohraničují ji) A) Úlomkovité usazené horniny Tvoří se přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů přemisťování: vodou, větrem, ledovcem, gravitací Nejprve sypké, může dojít ke zpevnění tmelem (jíl nebo CaCO3) - podle velikosti částic je dělíme na : - hrubozrnné (štěrk, slepenec, písek a pískovec) - jemnozrnné (spraše, hlíny, jíly a jílovce) hrubozrnné : Štěrk - větší zaoblené úlomky nerostů a hornin, sypký - těží se z říčních nánosů, využití - beton - stmelením štěrků vznikají slepence Písek - skládá se ze zrnek křemene, šupinek slíd a částic jiných nerostů - přenášen vodou (řeka) a větrem (poušť) - využití: přírodní filtr, stavebnictví, sklenářství, slévárenství, stmelením písku vzniká pískovec - stavební a dekorační kámen (skalní města – Labské pískovce, Kokořínsko a Český ráj) jemnozrnné : Spraše - naváty větrem, složeny z jemných částic křemene, živců, jílových nerostů a CaCO3 - tvoří se na nich černozemě Hlíny - nepřemístěné zvětraliny, jsou spolu s organickými látkami součástí půd Jíly
- ukládané na dně moří, jezer a řek - cihlářská a keramická surovina - zpevněním jílů vznikají jílovce (využití – stavební kámen)
B) Organogenní usazené horniny Vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů, jejich schránek a koster Vápenec
- vzniká na dně moří - nahromaděné schránky živočichů (korálnatci, měkkýši, prvoci) - složení - kalcit - využití - cement a pálené vápno - naleziště v krasech → tvoří zde krasové útvary (jeskyně, propasti ) - vápenci se podobá hornina dolomit
Hořlavé usazeniny Rašelina - vznikla nahromaděním odumřelých těl rostlin za nedostatečného přístupu kyslíku (rašeliniště) - obsahuje 60% uhlíku - využití - lázeňská léčba, zahradnictví, palivo - naleziště - KRNAP, NP Šumava, CHKO Hrubý Jeseník Uhlí - vzniklo prouhelněním ( C) zbytků rostlinných těl, hromadících se v močálech a jezerech, bez přístupu kyslíku, teplota, tlak - využití - zdroj energie, chemický průmysl a) černé uhlí:
- vznik v mladších prvohorách (karbon) z přesliček, plavuní a kapradin - ostravsko-karvinský revír, kladensko - vyšší obsah uhlíku (85%)
b) hnědé uhlí:
- vznik v mladších třetihorách z jehlič. a listn. stromů - podkrušnohoří (Most) - nižší obsah uhlíku (75%)
Uhlovodíky - vytvořily se z mikroorganismů a zbytků těl drobných živočichů na dně moří - teplota, tlak, bez přístupu kyslíku, působením bakterií tekuté – ropa plynné – zemní plyn pevné – asfalt - využití – zdroj energie, surovina chemického průmyslu
C) Chemické usazené horniny - vznikají vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě Sůl kamenná Sádrovec
nerosty
Krevel Hnědel
Travertin
- složením odpovídá vápenci často pórovitý a vrstevnatý - tvoří se z vody, obsahující rozpuštěný Ca(HCO3)2 - výskyt - vápencové oblasti - využití - obkladový a dekorační kámen
PŘEMĚNĚNÉ HORNINY Tvoří se přeměnou (metamorfózou) již dříve vzniklých hornin – vyvřelých, usazených i již dříve přeměněných příčiny přeměny: - velký tlak (horotvorná činnost nebo tíha nadloží) - vysoká teplota (velká hloubka nebo kontakt se žhavým magmatem) - chemické působení horkých roztoků Všechny přeměněné horniny mají rovnoběžné uspořádání nerostů – břidličnatost = typický znak (označujeme je i jako krystalické břidlice) Rula - vzniká přeměnou žuly za velmi vysokých teplot a tlaku - využití – štěrk a stavební kámen - naleziště v krasech Svor - vzniká z jílovitých a písečných usazenin za vyššího tlaku a vyšší teploty - často obsahuje granáty Fylit - vzniká přeměnou jílovitých usazených hornin - složení - z velmi jemných zrnek křemene a slíd Mramor - přeměněný vápenec- leštěný se používá k dekoračním účelům - využití – dekorace
