Je několik věcí, které jsou podle mě nespravedlivé. Třeba to, že na světě existují dvě skupiny lidí: hodní a zlí. Zlými myslím ty, kteří ubližují druhým, dokonce dokážou zabít, jsou neohleduplní, nepomůžou, jsou sobečtí… Co je ovlivnilo, že jsou takoví? To je těžká otázka. Možná nezažili pravou mateřskou lásku, někdo ublížil jim, ztratili někoho z blízkých. I kdyby se našlo několik důvodů, proč tím znepříjemňují život těm druhým? Mají si najít nějaký smysl života, snažit se polepšit, zapomenout na minulost. Bohužel mnoho z nich to tak necítí. Co zažili oni, podle nich, musí podstoupit i ti ostatní. Je to nespravedlnost, kterou oni nikdy nepochopí. Spravedlnost se někdy probudí ze spánku a tyto zlé lidi potrestá třeba vězením. Co s tím můžeme udělat my-hodní? Nebýt lhostejní, nemstít se, neoplácet stejnou mincí, nenechat se odradit. Jak říká přísloví: „Jak zaseješ, tak sklidíš.“
1
Tématem třetího čísla je „Rodina“. Vaše nápady jsou skutečnou , tak se vrhněte též do čtení. Nejen obrázky jsou tu k pozastavení. V příštím čísle se budeme zabývat přírodou.Téma je tedy „ Příroda“ . Tak hurá do práce. Není to přece tak těžké. Tohle téma zvládnou jak děti z přípravky, tak i ty o kousek starší, ale i ti nejstarší z prvního stupně. Zapomněla jsem na někoho? No ano, na ty ještě o kousíček starší a na ty, co nejsou úplně nejstarší na prvním stupni a na ty uprostřed. Tak, a teď jestli se v tom vyznáte, kdo je kdo.
běží, tak hurá do Příspěvky pošlete na adresu
[email protected] nebo je můžete nosit svým vyučujícím.
Na titulní stránce je článek od Karoliny Dvořákové z 5.A, obrázek od Veroniky Davídkové z přípravky O A
Obsah 1. PŘÍPRAVKA …………………………………………………………………………….3 2. PRVNÍ ROČNÍK………………………………………………………………………5 3. DRUHÝ ROČNÍK……………………………………………………………………..6 4. TŘETÍ ROČNÍK……………………………………………………………………….8 5. ČTVRTÝ ROČNÍK…………………………………………………………………….8 6. PÁTÝ ROČNÍK…………………………………………………………………………11 7. SPOLEČNÁ AKTIVITA………………………………………………………….13 8. VÁNOČNÍ TRHY……………………………………………………………………..14
2
Zpracovala : pí uč. Š.Vondrášková, V.Borovanová Za příspěvky děkujeme žákům z 1.stupně a jejich vyučujícím.
Téma třetího čísla. „Rodina“
Přípravka Přípravka probírala téma „ U nás doma“. Zabývala se nejen rodinnými vztahy, ale také nábytkem - co kam patří, kam umístíme zařízení v bytě, co je kuchyň, obývací pokoj apod. Některé děti vám představí své rodiny.
0.A
Natálie Znamenáčková 0.A
3
0.B
Monika Ordojanová 0.B
Karolína Yangová 0.B
Anhelina Kychak 0.C
Nikita Zhukov 0.C 4
První ročník Karolína Procházková 1.A
Kateřina Charouzková 1.B
Kristýna Richterová 1.B
Simona Mitáčková 1.C
Kateřina Fialová 1.A
Deniska Lapková 1.C
A máme tu domečky a pod střechou celé rodiny. Jistě se zde poznají tatínci, maminky, ale také sourozenci našich spolužáků.
5
Druhý ročník
Žáci druhých tříd se věnovali tématu „Rodina a Vánoce“. Vypravovali o svých zkušenostech s přípravou Vánoc, zvláště rádi mluvili o pečení. Snad se těšili na ty sladkosti, co Vánoce s sebou přinášejí. Mluvili tak poutavě, že se všem začínaly sbíhat sliny. Řeč nebyla však jen o cukroví. Vyjmenovali též tradice, které jsou s Vánocemi spojené a hlavně vypravovali o svých rodinách, vzájemné lásce a pomoci.
Petr Svoboda 2.C Máma a táta jsou moji rodiče. Já jsem jejich syn a mám je rád. Až budou Vánoce, mám pro ně dárek a pusu. Tomáš Houda 2.C Na Vánoce jsme doma já, táta, máma, sestra a Spajk. Pomáhám s úklidem, s nákupy a s cukrovím. Mám rád svou rodinu.
Druháci zachyceni při sportu. 6
Že bychom měli na škole nějaké děti herce?
Tak aktivní v divadle?
7
Třetí ročník Vojtěch Červenka 3.A Můj táta je vysoký hubený a má modrošedé oči. Menší uši, šedé vlasy, střední nos. Když se rozzlobí, ústa mu zčervenají. Jinak je hodný. Rád nosí hnědou bundu s nápisem Baseball. Má rád svoji černou čepici, která má nápis HC Slavia Praha. Rád si ze mě dělá legraci. Je hodně vtipný. Když přijdu ze školy, napíše mi zprávu. Aby vydělal hodně peněz, pracuje 9 hodin. Mám ho moc rád.
Jára Machovec 3.B Rodiče nás vychovávají. Rodina je způsobem života a lásky. Rodina je moje druhé srdce. Barbora Vašková 3.B Rodina pro mě moc znamená. Např. maminka mi vždycky poradí, i když se někdy splete. A táta mi vždycky koupí, co chci. A brácha, ten mi zase vždycky pomůže. A proto je dobře mít rodinu. Protože nás vždy podrží. Martin Fára 3.B S rodinou chodíme do parku. Kupují mi dárky a jídlo a také oblečení. Bez rodiny bych nemohl žít. Jezdíme na chatu. Jsem rád, že díky nim můžu žít.
Petra Hackerschmidová 3.B Moje rodina je dokonalá, i když se někdy pohádáme, je to dobré. Máma je hezká, milá a legrační a mám ji ráda. Táta je taky legrační a milý, i když je občas rozčílený, mám ho ráda. Brácha je šoumen, někdy mne štve, ale jinak ho mám také moc ráda jako celou svoji rodinu.
Čtvrtý ročník
Sabina Provázková 4.C Každý máme mámu, tátu a lidi kolem, kteří nás mají rádi. Děti v dětském domově nemají nikoho, jsou sirotci. Pro mnohé z nich je domov spíše vysvobozením. Překvapující je totiž skutečnost, jak se do domova dostaly. Vlastní vinou to nebylo. Nemají to vůbec snadné, rodiče se nezajímají ani o jejich prospěch a že to dělají pro sebe si ještě neuvědomují. Mají jen vychovatelky. Jaké jsou pak jejich osudy? Najdou se tací, kteří se nechtějí přizpůsobit, ale někteří se i jako dospělí vrací. Prožili tam totiž dětství, nejkrásnější roky života.
8
Aneta Kolářová 4.B Moji rodiče vyrůstali v trochu jiné době než já a můj bratr. Oni neznali počítače ani mobilní telefony. Byli více venku než my. My už známe počítače, notebooky, mobilní telefony i dotykové telefony. Na počítači si díky internetu umíme najít různé informace pro sebe i do školy. Moji rodiče toto hledali v encyklopediích. Rodiče dříve také sportovali. Maminka hrála volejbal, já dělám gymnastiku. Táta hrál fotbal, bratr se věnuje florbalu. Teodor Baltič 4.B Když byli moji rodiče malí, žilo se bez stresu a spěchu. Maminka mi říkala, že nemusela zamykat, když někam odcházela. Nebála se, že by je mohl někdo vykrást. Dříve neměli počítače, méně se dívali na televizi. Děti se musely zabavit jinak. Hodně si hrály venku, četly si knížky. Obezita mezi dětmi nebyla tak rozšířená. Děti více sportovaly, potom sladce spaly. Chodívaly dříve spát a ráno pak vstávaly odpočaté a dokázaly se tak lépe soustředit ve škole. Neříkaly ošklivá slova, chovaly se slušně, dospělé více respektovaly. David Daněk 4.B Moje maminka se narodila v Táboře. Vyrůstala v době, kdy v obchodech nebylo vše k dostání – například banány, mandarinky, lego. Nemohlo se jezdit za hranice jako dnes. Já jsem se narodil v roce 2002. My můžeme cestovat, jak chceme a kdy chceme. Také v obchodech můžeme koupit všechno. Mobil má skoro každý. Já si neumím bez internetu představit ani den.
Tomáš Kotrla 4.C Rodina je velmi důležitá věc, protože pokud by někdo neměl nejen rodiče, ale ani prarodiče, tety, strýce, prastrýce a pratety, nebyl by on. Od počátku času se vždy zvíře i člověk museli někomu narodit. Většinou dítě se svojí rodinou žije, avšak někdy se může stát, že jeho maminka a tatínek se rozhodnou, že svého potomka nemohou nebo nechtějí vychovávat. Je to sice hrozně smutné, ale se vším se vždy dá něco dělat. Rodina se jim najde jiná a mimino si ani neuvědomí, že se té další rodině nenarodilo. Tím jsem naznačil, že rodina nemusí být jen ti, komu se narodíte, ale hlavně ti, se kterými žijete. Sandra Dvořáčková 4.C Moje rodina je smutná od mých pěti let. Žiji jen s tátou. Máma mi umřela na rakovinu. Jsem velmi smutná a je mi moc líto, že jsem bez mámy. Od začátku prázdnin si hledáme novou mámu.
9
Karel Lemberger 4.C V mojí rodině je dobrá atmosféra. Rodina je o tom, aby byli lidi spolu. V rodině se máme rádi. Mám rád mamku i taťku a psa Dáju. Mamka mě má také ráda. Akorát když zlobím, tak dostanu. Artur Ellarjan 4.C Dětský domov My máme vše, co chceme, ale neuvědomujeme si to. Máme rodinu. Děti v dětském domově nemají nic. Místo maminky a tatínka mají vychovatelky a vychovatele. My máme hodné rodiče. Tak až si zase budeme chtít stěžovat, vzpomeneme si na děti z dětského domova. Martin Peprný 4.A Myslím, že naše rodina je plná báječných lidí, kteří se rádi setkávají při různých oslavách. Nejstarším členem je prababička Magda, která se narodila v roce 1918. Je moc milá. Nejmladším členem rodiny je můj bratranec Fanda, který se narodil v roce 2009 a je s ním spousta legrace. Mezi nejstarším a nejmladším člověkem v rodině je rozdíl 91 let. V naší rodině je nepočítaně lidí. I když bydlíme na různých místech republiky a někteří i v zahraničí, tak se snažíme se často vidět a udělat si na sebe čas. Moji rodiče mě učí, že rodina je největší bohatství na světě. Takže jsem díky své rodině hodně bohatý. Dominik Gábor 4.A Moje rodina je pro mě to nejcennější. Máma se snaží dělat pro nás to nejlepší, pomáhá mi s úkoly, učením a stará se o domácnost. Táta se stará o naši budoucnost, chce, aby z nás něco bylo. Odmalička mě vede k fotbalu. Jsem jim za vše vděčný. Jsem rád, že mám své sestry a psa. Svoji rodinu mám rád. Doufám, že jim to jednou vše vrátím. Nikola Valentová 4.A Bez rodiny by nebyl nikdo šťastný. Neměli bychom totiž nikoho, kdo by nás v těžkých chvílích obejmul, a kdo by nám poradil, když něco nebudeme vědět. Ten největší dar nejsou pokémoni ani nějaké barbíny, ten největší dar je rodina. Do rodiny jsou zahrnuti také domácí mazlíčci. Jako třeba pes nebo chameleón. Některé rodiny ale nemusí mít mazlíčky. Já osobně bych nevěděla, co bez rodiny dělat.
10
Pátý ročník
Jak důležitá je rodina – to si uvědomily zvláště děti z pátých ročníků, které navštívily Pevnost Terezín.
Karolina Dvořáková 5.A Jednoho listopadového dne jsme se vydali do pracovního tábora Terezín. Na výlet jsem se poměrně těšila, takže mi cesta rychle uběhla. Nejdříve jsme se podívali na hroby. Bylo jich tam doopravdy hodně! Na většině byly oblázky, pod kterými byla ukryta přáníčka. Na některých hrobech byly květiny. Potom se nás ujala průvodkyně, aby nás seznámila s historií Terezína. Prohlídku jsme zahájili na mužském dvoře. Ještě předtím nám ukázala různé kanceláře. Všechny byly podle mě neútulné. Potom jsme prošli branou a nápisem „Práce osvobozuje“. Podívali jsme se do místností, kde bývalo i 100 lidí. Také jsme se podívali do cel bez postelí, kde mohlo být 60 lidí. V každé místnosti nám paní říkala různé zajímavosti. Byli jsme i u sprch, u ošetřoven a dalších místností. Prohlídli jsme si i samotky, ve kterých bylo třeba i 7 lidí. Po prohlídce mužského dvora jsme prošli tmavým tunelem, který měl 500m. Také jsme viděli domy, ve kterých bydleli dozorci. Na konci celé prohlídky jsme zhlédli krátký film. Mrazivé počasí přispělo k tomu, abychom se vcítili do lidí, kteří museli takto trpět. Exkurze se mi líbila, ale bylo mi líto lidí, kteří tohle zažili. Zapamatovala jsem si zajímavosti, které bych z učebnice nezjistila.
11
Jan Šimr 5.A Nespravedlnost v Terezíně S touto nespravedlností jsem se setkal na školním výletě. Je to nedobré, když si někdo žije jako král, jiný musí pracovat, mít různé nemoci a dostávat málo jídla. Nejen v Terezíne, ale i v jiných koncentračních táborech se to dělo. V Terezíně nebyly plynové komory, ale i přesto mnoho lidí zahynulo. Nacisté přikázali Židům nosit šesticípou hvězdu. Ženy, muži a děti byli odděleni. Někteří pracovali v domech , ve kterých bydleli vedoucí koncentračního tábora. V Terezíně panovaly špatné podmínky. Tohle vše se mi zdá nespravedlivé. Kdyby si nacisté uvědomili, že si jsou všichni rovni, nemuselo by zahynout tolik Židů.
12
Společná aktivita
Kohopak to tu máme? Copak je to za rodinku? Jo, jo, už si vzpomínám – 5.C. Tak tohle je rodinka čertů, andělů a strážce Mikuláše, který dohlíží, aby čerti moc netýrali ty provinilce. Však tu taky jednoho máme v řetězech. A čí jsou ty nohy v pytli. Paní učitelky, kdo vám chybí ve třídě?
A tady je druhá rodinka z 5.B. Taky Mikuláš spolu s anděly a čerty. Ten se teda musí ohánět. Podívejte, jak ten uličník, co leží dole vyplazuje jazyk – nezbeda. Jen aby ho ten Mikuláš nezkrotil tou holí. Však ji má pořádně zahnutou.
13
Vánoční trhy Už se to stává pomalu tradicí – na naší škole proběhly Vánoční trhy. Některé třídy se na ně začaly připravovat skoro už od září, aby předvedly rodičům a veřejnosti svůj um. A taky že předvedly. Rodiče byli štědří, nakupovali, aby udělali dětem radost a ocenili jejich námahu. Jak prokázat své kladné vlastnosti? Z výtěžku byl podpořen dlouhodobý projekt Adopce na dálku.
14
15
Natálie Bodyová a Jennifer Ličartovská z 5.A nakreslily neobvyklou rodinku
Pavla Větrovcová a Barbora Kejhová z 5.C Lednové číslo časopisu vydala ZŠ Generála Janouška, Černý Most, Praha 9 16
