JE ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM V KRIZI?

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

JE ČESKÝ DŮCHODOVÝ SYSTÉM V KRIZI? BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Dana Horká

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Dana Horká

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Je český důchodový systém v krizi?

Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Důchodový systém ČR Cíl práce: Analýza současného a budoucího vývoje důchodového systému ČR Postup práce a použité metody: 1. Současný stav důchodového systému, ekonomické ukazatele 2. Zhodnocení připravenosti českého důchodového systému na budoucí změny v demografickém vývoji 3. Pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva do r. 2050, analýza nutnosti reforem Metody: syntéza poznatků, sběr empirických dat, analýza odborné literatury, kvantitativní metody - simulace, modelování

Rozsah práce:

45

Seznam odborné literatury: 1. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. 2. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-05. 3. ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. ČSÚ (2003) Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050, kód publikace 4020-03, Český statistický úřad, Praha 2003 Světová banka (1994) Adverting the Old Age Crisis: Policies to Protect the Old and Promote Growth Oxford. Oxford University Press Seznam internetových odkazů: www.mpsv.cz www.vupsv.cz www.czso.cz. www.reformaduchodu.cz

Datum zadání bakalářské práce:

prosinec 2008

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009 L. S.

Dana Horká

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

autor

vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Anotace Tato bakalářská práce „Je český důchodový systém v krizi?“ se zabývá problematikou důchodového systému v ČR. Bakalářská práce je rozdělena na tři stěžejní kapitoly. První kapitola obsahuje popis současného důchodového systému v ČR a jeho významné ekonomické ukazatele. Druhá část popisuje jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti. Třetí část je zaměřena na pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva ČR do roku 2050 a důvody jeho reformy.

Annotation This bachelor work „Is the Czech pension system in crisis?“ deals with problems of the pension system in Czech republic. The diploma work is divided into three fundamental sections. The first section contains a description of the current pension system in Czech republic and its important economics indexes. The second section describes the particular changes in pension system that came since 1989 till today. The third part is focused on possible development of the pension system according to a demographic prognosis of population of Czech republic till 2050 and reasons of its reform.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci Je český důchodový systém v krizi? vypracovala samostatně.Všechny zdroje a literaturu, kterou jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, jsou citované v seznamu literatury.

Ve Znojmě, 2009 …………………… podpis studenta

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomohli s vypracováním bakalářské práce, především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph. D za odborné vedení a pomoc při řešení problémů.

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................8 1 Současný stav důchodového systému v ČR a ekonomické ukazatelé ..........................9 1.1 Způsob financování důchodového systému v ČR ......................................................9 1.2

Druhy důchodů .........................................................................................................11

1.2.1

Podmínky nároku na důchod ............................................................................11

1.2.2

Výpočet důchodu..............................................................................................13

1.2.3

Valorizace důchodů ..........................................................................................15

1.3

Ekonomické ukazatelé..............................................................................................15

2 Připravenost českého důchodového systému na budoucí změny v demografickém vývoji........................................................................................................................................21 2.1 Vývoj důchodové politiky po roce 1989 ..................................................................21 2.2

Důvody změn v důchodovém systému.....................................................................24

2.3

I. etapa důchodové reformy ......................................................................................25

2.4

II. etapa důchodové reformy.....................................................................................26

2.5

III. etapa důchodové reformy ...................................................................................27

2.5.1

Zavedení II. pilíře .............................................................................................28

2.6

Zhodnocení reformních kroků ..................................................................................31

2.6.1

Postupné zvyšování hranice odchodu do důchodu ...........................................31

2.6.2

Prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod ....32

2.6.3

Nové vymezení invalidity.................................................................................33

2.6.4

Možnost zvýšení příjmů důchodového systému...............................................33

3 Pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva do roku 2050 .....................................................................................................34 3.1 Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 ..................................................................34 3.1.1

Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel ....................................................35

3.1.2

Očekávaný vývoj věkového složení .................................................................36

3.1.3

Očekávaný vývoj počtu osob s nárokem na starobní důchod...........................39

3.2

Vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva .................40

3.3

Nutnost reformy........................................................................................................42

Závěr ........................................................................................................................................44 Použité zdroje..........................................................................................................................46 Přílohy .....................................................................................................................................47

Úvod Již delší dobu se systém důchodového zabezpečení ČR potýká s problémy jeho udržitelnosti. Situace se zhoršila převážně v posledních letech, kdy se začaly objevovat prognózy poukazující na fenomén stárnutí populace a významné změny ve struktuře obyvatelstva. V dnešní době je velmi aktuální téma důchodové reformy. Základním úkolem důchodového pojištění je zajistit občany především ve stáří. Jak to bude ale do budoucna? Za 30 let se náš důchodový systém zhroutí; Státu chybí peníze na penze; Politici dál tápou, kde vzít na důchody… Takové a podobné nadpisy článků můžeme takřka neustále vidět v denním tisku. Pojďme se podívat trochu podrobněji na současný stav vyplácení důchodů, penzijní reformu a na to, jak předejít katastrofickým scénářům. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat současný důchodový systém ČR a jeho pravděpodobný vývoj do budoucna. Dále posoudit, zda je český důchodový systém v krizi. Bakalářskou práci jsem rozdělila do tří stěžejních kapitol. V první kapitole jsem se věnovala popisu současného důchodového systému ČR a poukázala jsem na významné ekonomické ukazatele. Druhá kapitola je zaměřena na jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti. Ve třetí kapitole jsem se pokusila nastínit pravděpodobný vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva ČR do roku 2050 a důvody jeho reformy. Při zpracování tématu jsem použila zejména metody syntézy poznatků, sběru empirických dat a analýzy odborné literatury.

8

1 Současný stav důchodového ekonomické ukazatelé

systému

v

ČR

a

Cílem této kapitoly je nastínit současný stav důchodového systému v ČR. Nejprve bude popsán způsob financování a dále budou rozebrány jednotlivé dávky, které plynou z tohoto systému. V závěru bude poukázáno na významné ekonomické ukazatelé.

1.1 Způsob financování důchodového systému v ČR Český důchodový systém je v současné době tvořen dvěma pilíři: -

základní povinný systém důchodového pojištění, ve kterém je uplatňován princip mezigenerační solidarity a jehož financování je průběžné (nevytváří se fond, z vybraného pojistného jsou průběžně vyplaceny důchody),

-

dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem, které je zaměřeno na individuální spoření na stáří a založeno na kapitálovém financování. Součástí dobrovolného pilíře je také soukromé životní pojištění.

Výběr pojistného na sociální zabezpečení, které vyplývá ze základního povinného systému důchodového pojištění, zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), což je organizační složka státu zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Při výběru pojistného se ČSSZ řídí zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon upravuje okruh poplatníků, výši pojistného, vyměřovací základ, rozhodné období, sazby pojistného a další otázky související s touto problematikou. Dle citovaného zákona pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje: -

pojistné na důchodové pojištění,

-

pojistné na nemocenské pojištění,

-

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří více než třetinu příjmu státního rozpočtu. Povinnost platit pojistné mají: -

zaměstnavatelé,

-

zaměstnanci,

pokud

jsou

účastni

nemocenského

o nemocenském pojištění, 9

pojištění

podle

předpisů

-

osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ),

-

osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Výše pojistného je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Tím je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, u OSVČ kalendářní rok. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: -

u zaměstnavatele 26 % (z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

-

u zaměstnanců 8 % (z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti),

-

u OSVČ 29,6 % (z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištění, pokud se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásí),

-

u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %. 1

Z důvodu novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se od 1. ledna 2009 snížily platby sociálního pojištění. Zaměstnavatelé odvedou za své zaměstnance na důchodové pojištění 21,5 %, na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % a na nemocenské pojištění 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého se vypočítávají platby na sociální zabezpečení. Zaměstnanci budou odvádět 6,5 % na důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na nemocenské pojištění nebudou odvádět žádnou částku. Osoby samostatně výdělečně činné budou odvádět na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,2 %. Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná a činí 1,4 % z měsíčního základu. Mezi další státní instituce, které provádí výběr pojistného na sociální pojištění, patří Ministerstvo vnitra ČR (pro vojáky z povolání), Ministerstvo spravedlnosti ČR (pro příslušníky Policie ČR, příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR a bezpečnostních složek Ministerstva vnitra) a Ministerstvo obrany ČR (pro příslušníky Vězeňské služby ČR).

1

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-05.

10

1.2 Druhy důchodů Okruh osob účastných důchodového pojištění, podmínky účasti na tomto pojištění, doby důchodového pojištění, náhradní doby důchodového pojištění, podmínky nároku na důchody a na jejich výplatu, výpočet důchodů a pravidla pro jejich zvyšování upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účelem důchodového pojištění je zabezpečit jeho účastníky při zákonem vymezených sociálních událostech (pro případ stáří, invalidity a úmrtí pojištěnce). Z důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: -

starobní,

-

plný invalidní,

-

částečný invalidní,

-

vdovecký a vdovský,

-

sirotčí.

1.2.1 Podmínky nároku na důchod Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů vymezuje podmínky nároku na přiznání jednotlivých důchodu. Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. § 29 z. č. 155/1995 Sb., -

získání nejméně 25 let důchodového pojištění a dosažení důchodového věku nebo

-

nejsou-li tyto podmínky splněny, pak nejméně 15 let důchodového pojištění a dosažení aspoň 65 let věku.

Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. § 30 z. č. 155/1995 Sb., Do 31. prosince 2008 může vzniknout pojištěnci nárok na předčasný starobní důchod tehdy, splňuje-li následující podmínky: -

získal nejméně 25 let pojištění, má nárok na částečný invalidní důchod a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky,

-

získal nejméně 25 let pojištění, pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň pět let, nárok na plný invalidní důchod pobíraný po uvedenou dobu mu zanikl a ode dne odnětí plného invalidního důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let.

11

Tento typ předčasného starobního důchodu je dočasně krácený, a to o 1,3 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Poživatel tohoto typu předčasného starobního důchodu může požádat po dosažení důchodového věku o nekrácený starobní důchod. Podmínky nároku na starobní důchod dle ust. § 31 z. č. 155/1995 Sb., Nárok na předčasný starobní důchod má pojištěnec, jestliže získal nejméně 25 let pojištění a chybí mu nejvýše 3 roky do dosažení důchodového věku. Takový důchod je trvale krácený, a to o 0,9 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Přiznání tohoto typu předčasného starobního důchodu vylučuje nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku. Důchodový věk Důchodový věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod je k 1. 1. 1996 stanoven na 60 let u mužů a 53 až 57 let u ženy. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce. Důchodový věk žen je rozdělený dle počtu vychovaných dětí (viz příloha č. 1). Podmínky nároku na plný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod nebo mu nebyl přiznán předčasný starobní důchod. Dále má nárok, pokud vznik plné invalidity je způsoben následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon rozlišuje dva typy plné invalidity: a) první je podmíněn poklesem schopnosti výdělečné činnosti o 66 %, b) druhý připouští soustavnou výdělečnou činnost, ale vzhledem ke zdravotnímu postižení jen za zcela mimořádných podmínek. Podmínky nároku na částečný invalidní důchod Podmínky nároku jsou v podstatě stejné jako u plného invalidního důchodu s tím, že u pojištěnce došlo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje životní podmínky, přestože jeho schopnost soustavné činnosti nepoklesla. Dle ust. § 40 zákona č. 155/1995 Sb., se potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod zjišťuje z období před vznikem invalidity z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za 12

splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. Potřebná doba pojištění je odstupňovaná dle věku pojištěnce viz tabulka č.1. Tabulka č. 1: Přehled potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod Věk pojištěnce do 20 let od 20 do 22 let od 22 do 24 let od 24 do 26 let od 26 do 28 let nad 28 let

Doba pojištění méně než 1 rok 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 roků

Zdroj: ČSSZ Podmínky nároku na vdovský (vdovecký) důchod Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který byl poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu. Dále pokud ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod, anebo zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínky nároku na sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li mu rodič (osvojitel) nebo osoba, která jej převzala do náhradní rodinné péče a dítě na ni bylo v době její smrti převážné odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Zemřelý musel splňovat obdobné podmínky jako v případě nároku na vdovský (vdovecký) důchod.

1.2.2 Výpočet důchodu Výši důchodu ovlivňuje spoustu různých komponentů. Základním pojmem, z něhož se odvozuje výše důchodu je vyměřovací základ. Vyměřovací základ je pojem definovaný v zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle ust. § 5 tohoto zákona se vyměřovacím základem pro pojištěnce, který je zaměstnancem, rozumí úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Některé příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují (blíže ust. § 5 citovaného zákona). Vyměřovacím základem

13

pro osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si tato osoba určí, ne však méně než 35 % (do roku 2004), 40 % (v roce 2004), 45 % (v roce 2005), 50 % (od roku 2006) příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (příjmy a výdaje jsou posuzovány podle zákona č. 582/1992 Sb., o dani z příjmu). 2 Z vyměřovacího základu se zjišťuje tzv. roční vyměřovací základ, což je úhrn měsíčních vyměřovacích základů zjištěných v příslušném kalendářním roce, který je vynásoben tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Tímto koeficientem (vypočítaným podle ust. § 17 zákona o důchodovém pojištění) se zhodnocuje vyměřovací základ, tak aby se alespoň částečně přiblížil růstu mezd a reagoval tak na inflaci. 3 Z ročního vyměřovacího základu se stanoví tzv. osobní vyměřovací základ, což je měsíční průměr z ročního vyměřovacího základu, zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím je podle ust. § 18 zákona o důchodovém pojištění 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem, v němž je přiznán důchod; podle ust. § 18 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění se však do rozhodného období nezahrnují roky před rokem 1986. Překročení této hranice nastává pouze v případech, kdy oprávněná osoba do roku 1986 nedosáhla dostatečného počtu let s vyměřovacím základem. 4 Osobní vyměřovací základ se musí dále upravit dle redukčních hranic. Pokud osobní vyměřovací základ v roce 2008 nepřesáhne částku 10 000,- Kč, započítává se plně (100 %), částka nad 10 000,- Kč do 24 800,- Kč se započte 30 % a částka nad 24 800,- se započítává jen 10 %. Z takto redukovaného osobního vyměřovacího základu se vypočítává výše důchodu. V příloze č. 2 je pro přehlednost uveden výpočet důchodu. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pevná částka stejná pro všechny důchody, pro rok 2008 je stanovena na částku 2 170,- Kč. Procentní výměra závisí na délce doby pojištění a výši vyměřovacích základů dosahovaných v rozhodném období. Pro starobní důchod za každý rok důchodového pojištění do vzniku nároku náleží 1,5 % výpočtového základu. Za dobu pojištění po vzniku nároku na starobní důchod dále náleží

2 3

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. viz tamtéž

4 viz tamtéž

14

1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti (z této doby se vylučuje doba dočasné pracovní neschopnosti). Nejnižší procentní výměra je 770,- Kč. Pro plný (částečný) invalidní důchod je procentní výměra stanovena na 1,5 % (0,75 %) za každý rok důchodového pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku). Nejnižší procentní výměra plného (částečného) invalidního důchodu je 770,- Kč (385,- Kč). Procentní výměra vdovského, vdoveckého (sirotčího) důchodu je 50 % (40 %) procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla zemřelá osoba nárok v době smrti. Nebo 50 % (40%) procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod.

1.2.3 Valorizace důchodů Vyplácené důchody se zvyšují pravidelně každý rok v lednu. Odchylně se postupuje pouze při velmi nízké inflaci a při vysoké inflaci. Zvýšení důchodu se stanový tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy. Konkrétné výši zvýšení stanoví vláda nařízením, přičemž zvýšení může být vyšší než uvedené zvýšení stanovené zákonem jako minimální. Dle zákona o důchodovém pojištění lze v mimořádném termínu důchody zvýšit, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 10 %; o takovém zvýšení rozhodne vláda do 50 dnů ode dne splnění této podmínky. Přehled postupného navyšování vyplácených důchodů od roku 1996 je uveden v příloze č. 3.

1.3 Ekonomické ukazatelé ČSSZ evidovala ke 30. září 2008 celkem 2 056 338 starobních důchodců a 5 045 600 poplatníků na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,5 poplatníků. Všech důchodců, tedy penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostí, bylo ke konci srpna roku 2008 celkem 2 738 474. To znamená, že na jednoho důchodce přispívalo 1,88 poplatníků pojistného. 5

5

Počet poplatníků pojistného i důchodců se zvyšuje [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: .

15

V následující tabulce je zachycen vývoj poměru poplatníků a důchodců v jednotlivých letech. Graf k této tabulce je zobrazen v příloze č. 4. Tabulka č. 2: Vývoj počtu poplatníků a důchodců v jednotlivých letech (k 31. 12.) Rok

Počet star. důchodců

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1 922 722 1 907 830 1 914 219 1 944 915 1 961 870 1 995 350 2 028 865 2 066 005

Počet důchodců celkem 2 584 018 2 577 798 2 590 844 2 625 685 2 645 100 2 683 784 2 719 161 2 754 011

Počet Poměr poplat. poplatníků ke star. důch. poj. 4 530 096 2,36 4 583 373 2,40 4 595 773 2,40 4 843 380 2,49 4 788 289 2,44 4 848 236 2,43 4 880 187 2,41 4 987 920 2,41

Poměr poplat. k důch. celkem 1,75 1,78 1,77 1,84 1,81 1,81 1,79 1,81

Zdroj: ČSSZ Jak již bylo řečeno český sociální systém je založený na principu solidarity. Pojistné na sociální zabezpečení, které ČSSZ vybere, tvoří příjem státního rozpočtu. Výdaje na důchody představují téměř jednu třetinu výdajů státního rozpočtu. Podíl výdajů na důchody se během posledních deseti letech pohybuje kolem 8 % HDP. Základními parametry, které ovlivňují výši výdajů na důchodové pojištění, je počet důchodců, výše důchodů a jejich valorizace. Největší část výdajů tvoří výdaje na výplatu starobních důchodu, které zaujímají více jak 70 % z celkového počtu důchodců. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu na důchodové pojištění se neustále mění (jak je patrné z tabulky č. 3). Od roku 1997 do roku 2003 výdaje převyšovaly příjmy a tudíž se saldo pohybovalo v záporných hodnotách. Od roku 2004 se však situace zlepšila a saldo se pohybuje v kladných hodnotách.

Tabulka č. 3: Přehled příjmů a výdajů státního rozpočtu na důchodové pojištění v ČR v letech 1997 – 2008 (v mld. Kč) 1997 Příjmy 146,3 Výdaje 151,1 Saldo -4,8

1998 156,3 166,1 -9,8

1999 161,8 177,1 -15,3

2000 170,5 185,9 -15,4

2001 185,9 200,1 -14,2

2002 198,4 212,5 -14,1

Zdroj: Český statistický úřad

16

2003 209,6 225,8 -16,2

2004 243,2 230,9 12,3

2005 258,3 247,4 10,9

2006 276,9 272,9 4

2007 304,9 289,9 15

2008 317,6 312,5 5,1

Počet vyplácených důchodů se postupně v jednotlivých letech navyšoval (viz tabulka č. 4). Zastoupení jednotlivých druhů důchodů se přitom výrazně neměnilo. K nejvýraznějšímu zvýšení došlo v roce 2006 a to u částečných invalidních důchodů, tento vývoj souvisí s reakcí na zákonné úpravy podmínek nároku na důchod (v únoru 2006 došlo ke zrušení krácení nebo zastavení výplaty částečného invalidního důchodu při překročení hranice příjmů z výdělečné činnosti). Tabulka č. 4: Počet vyplácených důchodů k 31. 12. Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Starobní 1 906 759 1 922 773 1 907 830 1 914 219 1 944 915 1 961 870 1 995 350 2 028 865 2 066 005

Invalidní 528 288 534 286 544 838 553 985 563 376 570 055 580 055 586 686 588 745

Vdovské, vdovecké 693 109 692 199 692 680 689 080 687 395 684 205 683 801 682 155 680 542

Sirotčí 55 273 53 961 54 401 55 202 54 020 52 543 50 968 49 415 47 754

Celkem 3 183 429 3 203 219 3 199 749 3 212 486 3 249 706 3 268 673 3 310 174 3 347 121 3 383 046

Zdroj: ČSSZ Dle zákona o důchodovém pojištění může jeden důchodce pobírat více než jeden druh důchodu. Je tedy možný souběh přímého důchodu (starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního) a důchodu pozůstalostního (vdovského, vdoveckého nebo sirotčího). Proto je počet vyplácených důchodů vyšší než počet důchodců, jak je patrné z následující tabulky. Tabulka č. 5: Počet důchodců k 31. 12. 2008 Druh důchodu Muži Ženy Celkem Starobní důchody 658 442 832 695 1 491 137 Plné invalidní důchody 181 090 146 811 327 901 Částečné invalidní důchody 112 343 94 334 206 677 Vdovské důchody*) 0 587 205 587 205 Vdovecké důchody*) 93 337 0 93 337 Sirotčí důchody 21 253 26 501 47 754 Celkem 1 066 465 1 687 546 2 754 011

Zdroj: ČSSZ *) včetně souběhu s jiným přímým důchodem

17

Graf č.1: Struktura počtu důchodců k 31.12.2008

2% 25%

53%

8% 12%

Starobní

Plný invalidní

Částečný invalidní

Vdovský a vdovecký

Sirotčí

Zdroj: ČSSZ Průměrná výše vyplácených důchodů je ovlivňována především zvyšováním vyplácených důchodů. Její růst je ovlivňován též tzv. generační obměnou, jejímž důsledkem je, že průměrná výše vyplácených důchodů by rostla, i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou v průměru nižší než důchody nově přiznávané. Průměrná výše vyplácených důchodů závisí i na roce jejich přiznání: V zásadě platí, že čím déle jsou důchody vypláceny, tím jsou jejich výše nižší ve vztahu k ostatním důchodům. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny mzdovým vývojem, změnami ve způsobu výpočtu nově přiznaných důchodů a valorizací důchodů. 6 Tabulka č. 6: Průměrná výše starobního důchodu (stav k 31. 12.) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Muži 6 988 7 595 7 628 7 909 8 133 8 662 9 157 9 784 10 715

Ženy 5 735 6 196 6 221 6 439 6 600 7 030 7 431 7 938 8 784

Celkem 6 297 6 815 6 841 7 084 7 270 7 744 8 187 8 747 9 638

Zdroj: ČSSZ 6

Pojistněmatematická

zpráva

o

sociálním

pojištění

.

18

2008

[online].

[cit.

2008-01-05].

Dostupné

z:

Růst průměrné výše vyplácených důchodů byl, s výjimkou roku 2005, pomalejší než růst průměrné mzdy, a proto další ze dvou parametrů působících na vyrovnanou finanční bilanci důchodového pojištění, náhradový poměr, meziročně klesal a průměrný starobní důchod dosáhl v roce 2007 hodnoty 40,6 % hrubé mzdy a 52,9 % čisté mzdy. Nesoulad tempa růstu výše důchodů a tempa růstu průměrné mzdy vyplývá především z toho, že při zvýšení důchodů je třeba zohlednit pouze 1/3 růstu reálné mzdy; je však ovlivňován též tím, že zvýšení důchodu se určuje se zřetelem k růstu mezd v období kalendářního roku, který o dva roky předchází roku zvýšení důchodů a který je obvykle odlišný od růstu mezd v roce, ve kterém se hodnotí dosažený náhradový poměr. Vývoj relace průměrného vypláceného starobního důchodu ke mzdě lze považovat za „příznivý“ z hlediska jejího vlivu na vývoj bilance příjmů a výdajů na důchody (při stejné sazbě pojistného rostou příjmy důchodového pojištění rychleji než výdaje), nikoliv však z hlediska vývoje životní úrovně důchodců, a to zejména ve srovnání s vývojem životní úrovně ekonomicky aktivních. Vývoj reálné hodnoty důchodů zaostává za vývojem reálné hodnoty mezd. Takový vývoj je sice obvyklý i v důchodových systémech jiných států, ale v ČR je tato skutečnost pro životní úroveň důchodců významnější, neboť důchody jsou zde téměř výhradním zdrojem příjmů důchodců. 7

7

Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008 [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z : .

19

Tabulka č. 7: Vývoj relace vypláceného starobního důchodu k průměrné mzdě Rok

Průměrný důchod (v Kč)1

Průměrná mzda (v Kč)

Relace důchodu ke mzdě (v %)

Hrubá2

Čistá3

hrubé

čisté

1988

1 496

3 095

2 451

48,3

61,0

1989

1 598

3 170

2 504

50,4

63,8

1990

1 731

3 356

2 726

51,6

63,5

1991

2 176

3 932

3 232

55,3

67,3

1992

2 413

4 644

3 563

52,0

67,7

1993

2 734

5 817

4 551

47,0

60,1

1994

3 059

6 896

5 351

44,4

57,2

1995

3 578

8 172

6 318

43,8

56,6

1996

4 213

9 676

7 520

43,5

56,0

1997

4 840

10 696

8 308

45,3

58,3

1998

5 367

11 693

9 090

45,9

59,0

1999

5 724

12 655

9 842

45,2

58,2

2000

5 962

13 490

10 447

44,2

57,1

2001

6 352

14 640

11 324

43,4

56,1

2002

6 830

15 711

12 082

43,5

56,5

2003

7 071

16 769

12 807

42,2

55,2

2004

7 256

17 882

13 601

40,6

53,3

2005

7 728

18 809

14 252

41,1

54,2

2006

8 173

20 050

15 506

40,8

52,7

2007

8 736

21 527

16 509

40,6

52,9

2008

9 560

23 144

17 626

41,3

54,2

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad, vlastní výpočty Poznámky: 1) Měsíční průměr roční výplaty důchodu vypláceného samostatně (bez pozůstalostního). 2) Jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2 z. č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 3) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o této mzdě odpovídající daň z příjmu a o pojistné zdravotního a sociálního pojištění.

20

2 Připravenost českého důchodového systému budoucí změny v demografickém vývoji

na

V této kapitole se zaměřím na jednotlivé změny v důchodovém systému, které nastaly od roku 1989 až do současnosti.

2.1 Vývoj důchodové politiky po roce 1989 Současně s ekonomickou reformou byla počátkem 90. let zahájena reforma

celého

sociálního systému. Cílem bylo vytvořit sociální systém odpovídající potřebám tržní ekonomiky, který by podněcoval jednotlivce i sociální skupiny k odpovědnosti za svoji sociální situaci a k sociální nezávislosti, respektoval mezinárodní konvence a vyhovoval kritériím koordinace sociálního pojištění. Systém důchodového zabezpečení v ČR byl do r. 1989 v zásadě velmi velkorysý, zejména k některým skupinám osob. Tato velkorysost se projevila zejména v podmínkách vzniku nároku na dávky, nikoliv úrovní dávek. Zabezpečeni byli prakticky všichni občané. Různé preference ve výši dávek i v podmínkách nároku řešily situace nemající žádnou souvislost s důchodovým systémem. Na druhé straně však některé skupiny obyvatel byly systémem diskriminovány, např. OSVČ. Účelnost plošného poskytování některých důchodových dávek se stala problematickou, protože tyto dávky přestaly plnit svoji funkci. Systém důchodového zabezpečení byl financován ze státního rozpočtu, příspěvky do systému byly nedefinovanou součástí daní. 8 Reforma důchodového zabezpečení probíhala v návaznosti na reformu sociálního systému následovně: -

v letech 1990 – 1992 byly zrušeny preference v důchodovém systému (zrušení osobních důchodů a zařazování zaměstnání do tzv. I. a II. pracovní kategorií) a odstraněna diskriminace OSVČ,

-

v roce 1993 došlo k zavedení pojistného na důchodovém pojištění jako zvláštní platba mimo daňový systém a s touto souvislostí nastala změna organizace sociálního zabezpečení včetně jejich orgánů,

8

ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. 3. vyd. Praha: Karolinum , 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2.

21

-

v roce 1994 byl založen systém penzijního připojištění se státním příspěvkem,

-

s účinností od 1. 1. 1996 byla přijata nová hmotně právní úprava důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Přijetím tohoto zákona bylo důchodové pojištění koncipováno jako pojištění povinné pro všechny fyzické osoby výdělečně činné. Nově byla zavedena možnost dobrovolného pojištění v rámci základního důchodového pojištění. Jeho přínosem bylo, že v rámci parametrických změn umožňuje další pokračování důchodové reformy.

-

od 1. 1. 1996 byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv,

-

v roce 1997 byly schváleny některé změny týkající se zejména rozšíření možnosti odchodu do předčasného starobního důchodu, omezení zápočtu některých tzv. náhradních dob pojištění, posuzování plné invalidity osob samostatně výdělečně činných, souběhu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti a rozšíření možností přiznání vdoveckého důchodu,

-

v roce 1999 byla schválena novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, která přinesla zvýšení státního příspěvku, určitá daňová zvýhodnění účastníkům i zaměstnavatelům, kteří platí příspěvky za své zaměstnance, a posílila bezpečnost vkladů účastníků,

-

v roce 2001 došlo s účinností od 1. července ke zvýšení redukce procentní výměry důchodu při předčasném odchodu do starobního důchodu a ke zvýšení zvýhodnění za práci po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu,

-

v roce 2002 byla schválena nová pravidla pro valorizaci důchodu, podle nichž budou důchody zvyšovány pravidelně od ledna každého roku, přičemž zvýšení se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdy,

-

v roce 2003 byly s účinností od 1. 1. 2004 přijaty nejvýznamnější změny od roku 1995, kdy byl schválen zákon o důchodovém pojištění.

V oblasti důchodového pojištění bylo schváleno pokračovat ve zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod i po roce 2007 s cílem dosažení jednotné hranice 63 let pro muže a bezdětné ženy, omezena možnost předčasného odchodu do důchodu zrušením dočasně kráceného starobního důchodu (s výjimkami při invalidní a částečně invalidní důchodce), rozhodnuto o redukci hodnocení doby studia (doba studia na SŠ a VŠ před 1. 1. 1996 po dosažení 18 let se hodnotí pro výši důchodu 80 %, a to nejvýše v rozsahu 6 let), bylo umožněno starobním důchodcům mít vedle důchodu i příjmy z výdělečné činnosti bez ohledu 22

na výši přijmu (přičemž bylo stanoveno, že pracovněprávní vztah musí být uzavřen nejdéle na dobu 1 roku), samostatná výdělečná činnost byla rozdělena na hlavní a vedlejší (hlavní OSVČ budou vždy účastny důchodového pojištění – bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Změny v pojistném spočívaly v převedení části příspěvků vybíraných na státní politiku zaměstnanosti do systému důchodového pojištění (zvýšením sazby pojistného na důchodovém pojištění o 2 procentní body, tj. z 26 % na 28 %, při současném snížení sazby na státní politiku zaměstnanosti z 3,6 % na 1,6 %) a v postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného u OSVČ v letech 2004 až 2006 z 35 % na 50 % rozdílu mezi dosaženými příjmy a vynaloženými výdaji (40 % v roce 2004, 45 % v roce 2005 a 50 % v roce 2006). -

v roce 2006 došlo ke změnám u částečných invalidních důchodů a vdovských důchodů vyplácených v souběhu s jiným důchodem. Výplata částečných invalidních důchodů, které byly pro výši příjmu z výdělečné činnosti kráceny, nebo které se z tohoto důvodu nevyplácely, náleží v plné výši od splátky důchodu splatné v únoru 2006 a vdovám, kterým vznikl nárok na vdovský důchod před 1. lednem 1996 a kterým byla výše vdovského důchodu omezena, protože úhrn důchodů přesáhl stanovenou nejvyšší výměru, byla od července 2006 výše jejich vdovských důchodů upravena, 9

-

na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 6. června 2006 s účinnosti od 1. července 2007 se doba péče o dítě (ženy i muže) prokazuje formou čestného prohlášení, které se podává součastně se žádostí o důchod. Také byly provedeny změny v hodnocení tzv. vyloučených dob pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu,

-

z důvodu přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který zavedl novou dávku (příspěvek na péči), bylo od 1. 1. 2007 zrušeno vyplácení zvýšení důchodu pro bezmocnost,

-

v srpnu 2008 došlo k mimořádné valorizaci všech důchodů,

-

s účinností od 1. 1. 2009 se rozšiřuje okruh osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, dále osobám evidovaných na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci před dosažením věku 55 let lze započítat tuto dobu nejvýše v rozsahu 1 roku.

9

Základní

ukazatele

z

oblasti

práce

a

sociálního

zabezpečení

.

23

ČR

2006

[online].

[cit.

2008-01-15].

Dostupné

z:

2.2 Důvody změn v důchodovém systému Současný důchodový systém funguje na principu průběžného financování. Z důvodu demografického vývoje je však ohrožen. Prodlužující se střední délka života (způsobena poklesem úmrtností ve vyšších věkových skupinách) povede k růstu průměrné doby pobírání důchodu a to vyvolá nárůst nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Dále nízká porodnost povede k poklesu počtu zaměstnaných osob, které přispívají do systému. Stárnutí české populace je na základě aktuálních demografických prognóz jedno z nejrychlejších v Evropské unii. Důchodový systém ve své současné době nedokáže čelit dopadům demografického vývoje, který spočívá zejména v: -

pozitivním jevu prodlužující se střední délky života (za posledních 15 let se prodloužila o 4 roky a předpokládá se, že za každých dalších šest let se bude prodlužovat o 1 rok),

-

růstu podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob starších 60 let by se měl v následujících 50 letech zvýšit ze současných 20 % na více než 35 %; u osob starších 80 let by měl být tento růst ještě daleko razantnější, a to ze současných méně než 5 % na skoro 15% v roce 2065,

-

růstu počtu důchodců při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních. 10

Tyto faktory povedou v důchodovém systému k rostoucí nerovnováze a dlouhodobé finanční neudržitelnosti. Důchodový účet by se nejdéle v roce 2017 dostal do prudce rostoucího deficitu (kumulovaný dluh do roku 2050 by dosáhl cca 50% HDP a do roku 2100 již cca 250 % HDP). Pro názornost těchto ukazatelů jsou v příloze č. 5 uvedeny grafy. Bylo tedy nutné přistoupit k reformním krokům, které by vedly k lepšímu financování základního důchodového pojištění. Zvyšování

důchodového

věku

je

nezbytnou

podmínkou

jakékoliv

reformy.

Přizpůsobování důchodového věku prodlužování doby dožití a další parametrické změny průběžného systému jsou dlouhodobě účinnou obranou systému základního důchodového pojištění před neudržitelným deficitem nebo výrazným poklesem náhradového poměru. Na přípravě důchodové reformy pracovaly týmy expertů z jednotlivých politických stran již od roku 2004. Na podzim 2004 byl vládou ČR ustanoven výkonný tým tzv. Bezděkova 10

Dva roky sociálních reforem 2007-2006 [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné z: .

24

komise, která měla za úkol připravit odborné materiály týkající se důchodového systému vycházející ze zadání jednotlivých politických stran. Programové prohlášení vlády z roku 2007 obsahuje záměr provést důchodovou reformu ve třech etapách.

2.3 I. etapa důchodové reformy I. etapu důchodové reformy projednávala Politická komise pro důchodovou reformu, ustanovená v červenci 2007. Dne 17. července 2008 byl Parlamentem ČR schválen zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některých další zákony. Tento nový zákon obsahující parametrické změny důchodového systému nabude účinnosti od 1. ledna 2010. Mezi nejvýznamnější schválné změny patří: -

postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 let na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 let bez náhradních dob pojištění,

-

postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou dob z titulu osobní péče o dítě do 4 let věku, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a bývalé základní vojenské služby,

-

plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u ostatních žen podle počtu vychovaných dětí,

-

postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět roků,

-

zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku (za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodové věku činí snížení procentní výměry důchodu 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a 1,5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne),

-

zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku,

-

zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, 25

a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů, -

změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let,

-

sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro trvalý nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození,

-

nové vymezení invalidity - zavedení třístupňové invalidity,

-

zrušení doby studia získané v období po účinnosti návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchod.

V současné době výdaje na důchodové pojištění činí 8,1 % HDP. Podle současné právní úpravy by se tyto výdaje měly do roku 2050 zvýšit na 11,7 % HDP, díky schváleným změnám by tyto výdaje měly činit 10,5 % HDP. Důchodový systém by těmito změnami měl být stabilizován na 30 let.

2.4 II. etapa důchodové reformy Záměrem je přijmout opatření ve veřejném základním důchodovém pojištění i v oblasti dobrovolných doplňkových (soukromých) důchodů. Druhá etapa důchodové reformy se týká především transformace systému penzijního připojištění. Vláda dne 27. 6. 2008 projednala podklady Ministerstva financí ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které informovaly vládu o plnění úkolů II. etapy důchodového pojištění. Z programového prohlášení vlády vyplývají tyto úkoly: vytvoření rezervního důchodového fondu a zřízení samostatné kapitoly státního rozpočtu pro financování důchodového pojištění, a dále změny systému penzijního připojištění se státním příspěvkem spočívající v oddělení majetku penzijních fondů a účastníků, včetně možnosti poskytovat různé zaměřené penzijní plány, ve zvýšení motivace k vyšším příspěvkům a vyšší participaci zaměstnavatelů a v podpoře čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění. Vzhledem k tomu, že od přijetí programového prohlášení vlády došlo ke změně rozpočtových pravidel a ke zřízení „Zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu“ (zákonem č. 26/2008 Sb., kterým se mění zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon nabyl účinnost dne 1. 3. 2008) bylo třeba posoudit, zda je nutné vytvořit rezervu i

26

vyčleněním příjmů a výdajů na důchodové pojištění do samostatné rozpočtové kapitoly státního rozpočtu. V souvislosti s touto situací připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR materiál, který byl dne 19. 11. 2008 projednán Poradou ekonomických ministrů. Na základě závěrů tohoto materiálu bylo konstatováno, že zřízením „Zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu“ začátkem roku 2008 byl naplněn shora uvedený cíl vyplývající z programového prohlášení vlády. Tento materiál byl dále zaslán vládě k projednání. V případě oddělení majetku akcionářů a klientů u systému dobrovolného důchodového pojištění a možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány včetně garantovaných bylo zjištěno, že to nelze realizovat transformací současných fondů, ale vytvořením nové struktury a uzavřením současných fondů pro nové účastníky. Ministerstvo financí ČR proto připravilo podkladový materiál Teze pro přípravu návrhu nového zákona o penzijním připojištění, který vláda v říjnu 2008 schválila a dne 11. prosince 2008 byl projednán Radou hospodářské a sociální dohody. Záměrem je zavést vedle současného systému penzijního připojištění nový dobrovolný doplňkový systém. Návrh nového zákona o penzijním spoření měl být vládě předložen do 15. ledna 2009 s tím, že jeho účinnost se předpokládá od 1. ledna 2010. 11

2.5 III. etapa důchodové reformy V rámci III. etapy důchodové reformy je řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt-out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Ministerstvo práce a sociálních věci ČR připravilo „Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt-out ze základního důchodového pojištění“. Pojištěnci by měli možnost sami si dobrovolně zvolit, zda jejich důchod bude plynout pouze ze státního základního důchodového pojištění, tj. z I. pilíře důchodového systému nebo částečně i z nového spořícího pilíře, tj. z II. pilíře důchodového systému. Nevolili by tedy, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové zajištění ve stáří, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů. Pojistné do II. pilíře důchodového systému by bylo stanoveno jako část pojistného placeného na základní důchodové pojištění, tedy do I. pilíře, s tím, že celkové pojistné na důchodové pojištění by bylo pro účastníky II. pilíře zvýšené o 2 p. b. na 30 % (dosud 28%). Pojistné do II. pilíře u osob, které se dobrovolně rozhodnou do něj vstoupit, by 11

Důchodová reforma. [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>.

27

tedy bylo stanoveno na úrovni 6 % vyměřovacího základu (princip 4 % z pojistného odváděného v současné době do I. pilíře + 2 % placené účastníkem do II. pilíře). Při splnění podmínek nároku na důchod by byl přiznán důchod z I. pilíře snížený z důvodu účasti ve II. pilíři a důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve II. pilíři. 12 Materiál, který obsahuje základní principy zavedení této možnosti byl projednán Poradou ekonomických ministrů dne 19. listopadu 2008 a dále zaslán k připomínkám Ministerstvu financí ČR a České národní bance. Dne 16. února 2009 vláda schválila zásady třetí důchodové reformy. Dalším krokem je během prvního pololetí roku 2009 zpracovat návrh zákona a v červnu 2009 ho předložit vládě. Účinnost této nové právní úpravy se předpokládá od 1. dubna 2010.

2.5.1 Zavedení II. pilíře Je velice důležité, aby si občané sami ukládali část svých finančních prostředků na stáří a nespoléhali se pouze na stát. S tímto právě počítá třetí etapa důchodového pojištění. Občanům bude dána možnost částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt-out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Jde vlastně o možnost neodvádět určité procento sociálního pojištění do průběžného pilíře a místo toho dávat prostředky na dobrovolné kapitálové spoření. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas upozorňuje, že převádění části peněz z důchodového pojištění na fondy bude zcela dobrovolné. Je třeba více apelovat na mladé lidi, aby si odkládali stranou víc než jen povinné odvody. „Chceme, aby lidé o penzijním systému víc přemýšleli a podíleli se na něm. Připravit se na důchod je odpovědností každého z nás“ zdůrazňuje Petr Nečas. Ministerstvo práce a sociálních věci ČR připravilo „Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt-out ze základního důchodového pojištění“. Tento materiál je výchozím podkladem pro zahájení diskuse o zavedení II. pilíře českého důchodového systému. Stále je mnoho nevyřešených otázek, jak by vše mělo fungovat (např. jaké budou podmínky vstupu a výstupu do systému, kdo bude pojistné vybírat, jakou formou informovat

12

Důchodová reforma [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>.

28

občany, možnosti investiční strategie, zajištění rizik, jak bude stanovena výše důchodu a další). Podmínky vstupu a výstupu V podkladovém materiálu Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje několik variant podmínek vstupu a výstupu do systému. Všechny varianty počítají se zcela dobrovolnou účastí, bez možnosti zpětného získání této účasti. Dále se zvažuje, zda rozhodnutí o vstupu bude nebo nebude určitým způsobem regulováno. Účast zanikne pouze v zákonem stanovených případech (při úmrtí účastníka, pobírání invalidního důchodu ze základního důchodového pojištění i po získání nároku na důchod starobní). Uvažuje se, že by dobrovolný výstup nebyl možný nebo byl ale jen za určitých podmínek. Ministerstvo práce sociální věcí se přiklání k variantě, která počítá s tím, občan se bude moci rozhodnout o vstupu v omezené době. Jedná se o daný počet měsíců doby účasti v základním důchodovém pojištění z důvodu výdělečné činnosti nebo na základě dobrovolné účasti. Co se týče dobrovolného zániku účasti, tak by měl být možný se zachováním nároku získaných ve II. pilíři. Přikláním se k názoru, že je lepší mít stanovená jasná pravidla vstupu do II. pilíře pro každého jedince (bez možnosti volby), aby se mohl rozhodnout, zda do systému vstoupit či nikoliv. Je dobré, že vstup do systému je zcela dobrovolný. Každý z nás si tak může sám rozhodnout, zda se bude spoléhat pouze na stát nebo podnikne i vlastní iniciativu k zajištění se na stáří. Způsob výběru pojistného V podkladovém materiálu se řeší otázka způsobu výběru pojistného. Jsou navrženy tři varianty. Pojistné do II. pilíře bude vybíráno: a) spolu s pojistným placeným do základního důchodového pojištění, a to subjektem, který bude toto pojistné vybírat (tj. v současné době ČSSZ), který následně příslušnou část pojistného převede, b) samostatně k tomu určenou institucí, která následně toto pojistné převede, c) přímo jednotlivými institucemi (nositeli ve II. pilíři).

29

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje variantu a). Jsem stejného názoru. Z pohledu administrativních nákladů je tato varianty nejvýhodnější. Se zavedením nové instituce jsou spojené vysoké administrativní náklady. Volba investiční strategie Jaké budou možnosti výběru investiční strategie, je další otázka, která se musí vyřešit. Jsou navrženy tyto možnosti. a) jednotlivé účastnické fondy budou nabízet komplexní investiční strategii, která bude 1. dána

obecně

definovaným

podílem

jednotlivých

druhů

investičních

instrumentů v portfoliu, tj. např. akcií, dluhopisů atd., 2. zaměřením na konkrétní typy investic, např. regionálně či sektorově; b) konkrétní účastnický fond se omezí na investice pouze do jednoho druhu investičního instrumentu a účastník si bude vytvářet své konkrétní portfolio rozdělením svých příspěvků mezi jednotlivé fondy. Ministerstvo práce a sociálních věcí se přiklání k variantě a) bodu 1, s tím, že bude limitované

množstvím

předem

definovaných

strategií

směrem

k různě

rizikovým

instrumentům s tím, že již v názvu fondu by bylo zřejmé, kam směřuje. Je třeba, aby strategie byly pro účastníky srozumitelné a mohl si tak každý snadno vybrat. Zajištění rizik V systému se musí ujasnit, v jaké míře bude stát zajišťovat rizika plynoucí ze vstupu do II. pilíře. Souhlasím s doporučením Ministerstva práce a sociálních věci, že by měl být každý účastník jasně seznámen s tím, že případným vstupem do II. pilíře a volbou investiční strategie přebírají určitá investiční rizika, za která neponese stát žádnou garanci. Na druhou stranu jsou obecně garantovány investice proti nezákonnému jednání (spáchání trestného činu ze strany správcovských společností).

30

Informační kampaň Obávám se ale, že občané budou k možnosti vstupu do II. pilíře skeptičtí, pokud nebudou dostatečně informování o všech podmínkách tohoto systému. Proto by se neměla podcenit informační kampaň. Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůrazňuje, že informační kampaň by měla být pravdivá, široce dostupná a měla by poskytovat nezkreslené informace. Dalším důležitým znakem je všestrannost. Nosičem informací musí být více médií (televize, tisk, rozhlas, internet, letáky, brožury, interaktivní kalkulačky, speciální webové stránky atd.) tak, aby došlo k oslovení široké veřejnosti.

2.6 Zhodnocení reformních kroků V následujícím textu se pokusím zhodnotit významné reformní kroky, které byly dosud schváleny.

2.6.1 Postupné zvyšování hranice odchodu do důchodu Mezi významné změny v důchodovém systému je bezesporu postupné zvyšování hranice odchodu do důchodu. Penzijní věk se má zvyšovat postupně, stejně jako se postupně zvedá už od poloviny 90. let na 63 let. Norma předpokládá, že u mužů hranice pro odchod do penze ročně poroste o dva a u žen o čtyři měsíce. Teď chodí muži do důchodu v téměř 62 letech, bezdětné ženy v 60 letech a čtyřech měsících, matky podle počtu dětí dřív. Pro mnohé občany je nepředstavitelé odcházet do důchodu až v 65 letech, ale na druhou stranu dle demografické prognózy se bude doba dožití neustále zvyšovat, tak je přirozené zvyšovat i hranici odchodu do důchodu. Jednoznačným záporem tohoto kroku je, že lidé vykonávající fyzicky náročnou práci budou jen stěží schopni pracovat až do 65 let, pokud nebudou zajištěny optimální pracovní podmínky. Proto je velice důležité, aby stát těmto lidem pomohl získat práci adekvátní jejich možnostem. Pozitivum postupného zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu vidím hlavně ve snižování celkových výdajů na důchody, jež by mohly pomoci stabilizovat důchodový systém. Proto je růst důchodového věku zajisté nezbytnou podmínkou reformy. Samotné zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu je bez dalších změn zbytečné. Zvýšení důchodového věku musí být doprovázeno komplexními opatřeními vedoucích

31

k prodloužení pracovního života a ke snižování nezaměstnanosti starších osob. Celková úroveň zaměstnanosti, kvalita a produktivita práce a její prodloužení je pro „udržitelnost“ financování důchodového systému významnější než samotné poměry věkových skupin v populaci a demografické indexy závislosti. Rozhodující pro přizpůsobení důchodového systému stárnutí populace je oddálení skutečného věku odchodu z trhu práce a zvýšení ekonomické aktivity starších osob. Pokud by občan ve vyšším věku neměl příležitost pracovat a nemohl se uplatnit na trhu práce, stát by se přesto musel o něj nějakým způsobem postarat (například poskytnutím některé sociální dávky). Vedlo by to pouze k přesunutí finančního problému z důchodového systému do ostatních složek státního rozpočtu. Je třeba zvýšit motivaci starších osob k setrvání na trhu práce. Právě jedna z schválených parametrických změn by tomu mělo pomoci. Jedná se o zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů. Toto opatření považuji za pozitivní. Pomoci by také mohlo snížení pojistného pro osoby pracující po dosažení důchodového věku, případně poskytnout další výhody, které by byly dostatečně motivující. Důchodový věk v České republice patří zatím v rámci Evropské unie k těm nižším. Ve více než polovině zemí unie je základní důchodový věk u mužů 65 let, u žen převažuje také věk 65 let, následovaný 60 roky. Pro srovnání v příloze č. 6 uvádím přehled statutární věkovou hranici odchodu do důchodu ostatních zemí.

2.6.2 Prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod S postupným zvyšování hranice odchodu do důchodu souvisí také další změna a to postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 let na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 let bez náhradních dob pojištění. V současné době se zvyšuje počet zamítnutých žádostí o starobní důchod z důvodu nezískání potřebné doby pojištění (nyní 25 let pojištění, případně 15 let při věku 65 let). Občané, kteří nesplní podmínku potřebné doby pojištění, nemají nárok na výplatu důchodu a jsou odkázání pouze na sociální dávky. Proto by lidé neměli podceňovat tuto podmínku vzniku nároku na důchod a snažit se získat alespoň minimální počet let pojištění.

32

2.6.3 Nové vymezení invalidity Nové vymezení invalidity spočívá ve změně současných dvou typů invalidních důchodů (plného a částečného) na jeden typ invalidních důchodu, který bude členěn do tří stupňů, u kterých bude nově stanovena výše procentní výměry. Invalidní důchody jsou nejvíce dynamicky narůstající složkou důchodového systému, především částečné invalidní důchody.. Odhaduje se, že do invalidity prvního stupně bude zařazeno zhruba 74 až 75 % pojištěnců, kteří jsou nyní částečně invalidní. Do invalidity druhého stupně by bylo zařazeno cca 24 až 25 % pojištěnců, kteří jsou nyní částečně invalidní. Tímto opatřením se sníží dosud vyplácené a nově přiznané důchody. Kladem je, že zavedení třístupňové invalidity alespoň zmírní dnešní nerovnováhu částečně invalidních důchodů, kdy osoba s poklesem pracovní schopností o 33 % má nárok na stejnou výši procentní výměry (0,75 % výpočtového základu) jako osoba s poklesem pracovní schopnosti o 60 %.

2.6.4 Možnost zvýšení příjmů důchodového systému Při sestavování parametrických změn se uvažovalo i o možnosti zvýšení příjmů důchodového systému a to jednak zvýšením daní (zvýšení nepřímých daní, zvýšení pojistné sazby atd.), tak i přesměrováním části daňového výnosu do příjmu důchodového systému (převodem zbytku pojistné sazby politiky zaměstnanosti na důchodové pojištění nebo převodem části inkasa nepřímých daní do zdrojů důchodového systému). Souhlasím s výrokem Bezděkovy skupiny, že toto opatření nevede k řešení deficitních tlaků v důchodovém systému. Deficitní tendence se pouze přesune z důchodového systému do ostatních složek státního rozpočtu. Zvýšení daní zase vyvolá omezení disponibilního příjmu domácnosti a tudíž to oslabí podněty k investování finančních prostředků do dobrovolného systému.

33

3 Pravděpodobný vývoj důchodového systému demografické prognózy obyvatelstva do roku 2050

dle

Pokud chceme znát pravděpodobný vývoj důchodového systému, je třeba se zaměřit na budoucí vývoj demografické situace. Projekcí populačního vývoje se zabývalo několik autorů. Mezi nejznámější patří projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) a kmenová prognóza populačního vývoje ČR 2003-2065 autorů Borise Burcina a Tomáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Obě projekce byly zpracovány ve třech základních variantách (nízká, střední a vysoká) a jsou si podobné. Rozdíl je v časovém horizontu, který si zvolili při tvoření prognózy, pro ČSÚ to byl rok 2050 a pro autory Borise Burcina a Tomáše Kučery rok 2065. Následující podkapitoly budou zaměřeny na projekci obyvatelstva ČR do roku 2050 dle ČSÚ.

3.1 Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050 ČSÚ závěrem roku 2003 vypracoval nejnovější projekci obyvatelstva ČR. Navázal tak na předchozí projekce z let 1993, 1995, 1997 a 1999. Posunutí tradičního dvouletého cyklu zpracování populačních projekcí, ke kterému bylo přistoupeno v roce 1993 v reakci na prudké změny v demografickém chování, bylo důsledkem konání sčítání lidu v roce 2001, resp. čekání na jeho definitivní výsledky. Projekce tak vychází z konečných výsledků sčítání lidu. 13 Jak už bylo řečeno projekce byla zpracována ve třech variantách (nízká, střední a vysoká), lišících se scénáři očekávaného vývoje. Základním vstupním údajem pro všechny varianty byly počty obyvatel ČR podle pohlaví a věku k 31.12.2002, horizontem byl rok 2050. Cílem bylo nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat na změny ve věkovém složení. Název variant odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek populačního vývoje. Znamená to, že v nízké variantě bylo zakomponováno nejmenší očekávané zvýšení úrovně plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrací. Pro vysokou variantu to pak platilo přesně obráceně. Nicméně i když je střední varianta považována a prezentována jako ta nejpravděpodobnější, je třeba výsledky interpretovat spíše

13

Projekce obyvatelstva České republiky [online]. [cit. 2009-02-11]. Dostupné z: .

34

ve smyslu vymezení očekávaného vývoje daného extrémními variantami. Zároveň je logické, že s rostoucí vzdáleností od prahu projekce se výsledky nízké a vysoké varianty od sebe stále více vzdalují. 14

3.1.1 Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Výsledkem všech variant je pokles celkového počtu obyvatel do roku 2050. Nízká varianta počítá se stálými úbytky již od 2005, střední po roce 2020 a vysoká až téměř na konci prognózovaného období. V horizontu období se očekává, že Česká republika bude mít dle nízké varianty 8,07 mil. obyvatel, dle střední 9,44 mil. obyvatel a dle vysoké 10,83 mil. obyvatel. Důvodem poklesu je především převýšení počtu zemřelých oproti počtu živě narozených, který trvá již od roku 1994. V tabulce č. 8 a grafu č. 2 uvádím podrobnější přehled vývoje celkového počtu obyvatel. Tabulka č. 8: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel, všechny varianty Počet obyvatel k 31.12. nízká střední vysoká

Rok 2002 2005 2010 2020 2030 2040 2050

*)

10203269 10200706 10141170 9874589 9386262 8753364 8066072

10203269 10235973 10283042 10283929 10102433 9795118 9438334

10203269 10273342 10432067 10700030 10822994 10842086 10830080

nízká

Živě narození střední vysoká

92786 94434 90054 76308 64945 61372 53524

Zdroj: Český statistický úřad *) skutečné údaje

14

Projekce obyvatelstva České republiky [online]. [cit. 2009-02-11]. Dostupné z: .

35

92786 97457 96709 88702 80153 80218 75014

92786 101743 103516 99816 93728 97942 96473

nízká

Zemřelí střední

108243 112383 115524 122543 132336 137885 134071

108243 111875 114193 120734 130768 138528 137872

vysoká 108243 111194 112330 118066 127793 137335 139721

Graf č. 2: Očekávaný počet obyvatel, všechny varianty

Zdroj: Český statistický úřad

3.1.2 Očekávaný vývoj věkového složení Věkové složení obyvatelstva ČR je v současné době charakteristické zejména nízkým počtem dětí, silným zastoupením osob ekonomicky aktivních (15-64 let věku) a prozatím nepříliš vysokým počtem a podílem osob ve vyšším věku. Dle prognózy se očekává nepravidelný vývoj. Bude to způsobeno především tím, že jednotlivými věkovými kategoriemi budou procházet silné a slabé generace narozené v někdejších vlnách vysoké a nízké porodnosti, a tak dojde i ke změnám v počtu osob v jednotlivých věkových skupinách. Pro populační vývoj ČR do roku 2050 bude typické stárnutí obyvatelstva. Všechny varianty počítají s neustálým poklesem počtu dětí a osob ve věkové skupině 15-64 let po celé období. U obyvatel ve věkové kategorii 65 a víc by mělo naopak docházet k rychlému nárůstu. Osoby starší 65 let v roce 2005 tvořily zhruba jednu sedminu všech obyvatel, dle střední varianty se do roku 2050 jejich podíl přiblíží až k jedné třetině (blíže v tabulace č. 9). Z výše naznačených trendů je patrné, že rostoucí počty osob ve vyšším věku budou znamenat ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Tento předpokládaný vývoj lze ukázat na indexu závislosti, jehož průběh je uveden v tabulce č. 9.

36

Pro grafické znázornění vývoje věkové skladby obyvatelstva slouží tzv. strom života, který níže uvádím. Obr.č. 1 – Znázornění vývoje věkové skladby obyvatelstva České republiky 2010–2050

37

Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka č. 9: Věkové složení populace dle střední varianty Věková skupina

2005*)

2010

1 501 331 7 293 357 1 456 391 10 251 079

1 400 028 7 286 202 1 596 812 10 283 042

14,6 71,2 14,2

13,6 70,9 15,5

2020

2030

2040

2050

1 274 155 6 520 205 2 308 073 10 102 433

1 197 000 5 964 564 2 633 554 9 795 118

1 173 004 5 309 251 2 956 079 9 438 334

12,6 64,5 22,9

12,2 60,9 26,9

12,4 56,3 31,3

Absolutní počet 0-14 let 15-64 let 65 a více let Počet obyvatel

1 408 644 6 786 952 2 088 333 10 283 929

Složení v % 0-14 let 15-64 let 65 a více let

13,7 66,0 20,3

Syntetické ukazatele Index stáří Index závislosti Index ekonom. Zatížení

97,0% 20,0%

114,1% 21,9%

148,3% 30,8%

181,1% 35,4%

220,0% 44,2%

252,0% 55,7%

40,6%

41,1%

51,5%

54,9%

64,2%

77,8%

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty *) skutečné údaje Pozn.: index stáří – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let index závislosti – počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let index ekonomického zatížení – počet dětí ve věku 0–14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let

38

3.1.3 Očekávaný vývoj počtu osob s nárokem na starobní důchod Pro důchodové účely je důležité znát nejen očekávaný vývoj počtu obyvatel a jeho věkové složení, ale i pravděpodobný počet osob s nárokem na starobní důchod. V důsledku stárnutí populace bude přirozeně docházet ke zvyšování počtu osob s nárokem na starobní důchod. V tabulce č. 10 je nastíněn průběh vývoje počtu osob s nárokem na starobní důchod a to ve dvou variantách. První je dle zákona č. 155/1995 Sb., který nebere v úvahu nezbytnost důchodové reformy z důvodu očekávané změny věkové struktury obyvatelstva ČR. Druhá je dle jeho novely č. 425/2003 Sb., která počítá s prodlužujícím odchodem do důchodu plynule dosavadním tempem do roku 2013 na 63 let u mužů a na 59-63 let u žen (dle počtu vychovaných dětí). Pro názornost uvádím i graf č. 3 Tabulka č. 10: Odhad počtu a podílu osob s nárokem na starobní důchod, střední varianta Absolutní počty (v tis.) Rok 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

dle zákona č. dle novely č. 155/1995 Sb. 425/2003 Sb. 2053 2081 2276 2521 2667 2785 2912 3148 3396 3510 3583

2053 2081 2161 2303 2483 2580 2700 2877 3156 3295 3372

Podíl na obyvatelstvu (v %) dle novely č. dle zákona č. 425/2003 155/1995 Sb. Sb. 20,1 20,1 20,3 20,3 22,1 21,0 24,5 22,4 25,9 24,1 27,3 25,3 28,8 26,7 31,6 28,9 34,7 32,2 36,5 34,2 38,0 35,7

Zdroj: Český statistický úřad

39

Graf č. 3: Odhad počtu osob s nárokem na starobní důchod, všechny varianty

Zdroj: Český statistický úřad

3.2 Vývoj důchodového systému dle demografické prognózy obyvatelstva Na základě demografické prognózy obyvatelstva sestavil Výkonný tým (tzv. Bezděkova skupina) základní variantu pravděpodobného vývoje důchodového systému. Cílem bylo demonstrovat rozsah problémů, jež by nastaly, kdyby nebyl systém reformován. Jako horizont projekce si Výkonný tým zvolil rok 2100. Důvodem výběru dlouhodobého horizontu byla nutnost zachytit vývoj současné generace. Dále to byl očekávaný nepříznivý demografický vývoj, který by měl kulminovat kolem roku 2050, potom by se měla situace zlepšit a stabilizovat.

40

Základní varianta Tato varianta vychází primárně z nezměněné legislativy platné k 1. 10. 2004. Jedná se o projekci vývoje důchodového systému za předpokladu, že by nedošlo k žádným legislativním změnám a vláda by držela pouze minimální valorizace důchodu stanovené zákonem. 15 Výkonný tým ve své Závěrečné zprávě analyzoval, že současný systém není dlouhodobě finančně udržitelný. Pokud by nenastala žádná výraznější změna v systému financování, tak deficit systému bude dosahovat 4–5 % HDP ročně. Systém tak bude kumulovat dluh ve výši téměř 110 % HDP v roce 2065. Úvaha vychází z předpokladu, že se bude postupně zvyšovat riziková prémie a úrokové sazby související se splátkami českého dluhu veřejných financí. Přebytky, jež v posledních letech vykazuje důchodový systém, jsou způsobeny účetní operací, kdy byly 2 p.b. převedeny ze systému pojištění v nezaměstnanosti do důchodového systému. Stabilita systému do roku 2020, o které často mluví politici, je pouze zdánlivá. Předpokládá vytvoření rezervního fondu vzniklého z pracovní aktivity v současné době ekonomicky aktivních silných ročníků. V následující tabulce jsou vyhodnoceny jednotlivé výsledky základní varianty. Tabulka č. 11: Přehled makroekonomických a mikroekonomických výsledku základní varianty

* poměr průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě v ekonomice

Zdroj: Závěrečná zpráva [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: .

15

Závěrečná zpráva [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: .

41

3.3 Nutnost reformy Z demografické prognózy obyvatelstva a provedené analýzy základní varianty je zřejmé, že reforma důchodového systému je nezbytná. Početně silné generace nevytvoří dostatečné rezervy na dobu, kdy budou v důchodovém věku. Jejich ekonomická aktivita se projevuje růstem zabezpečení současných důchodců. Pokud by k reformě nedošlo, státní rozpočet by byl dlouhodobě neúnosně zatížen a občané v důchodovém věku by ani tak nebyli dostatečně zabezpečeni. Mezi hlavní důvody nutnosti reformy patří: -

prodlužující se střední délka života,

-

nízká porodnost,

-

růst podílu osob ve vyšších věkových skupinách,

-

rostoucí počet důchodců doprovázený poklesem počtu ekonomicky aktivních osob,

-

tlak na výdajovou stranu systému (stává se trvale deficitní),

-

systém je v současné podobě finančně neudržitelný (kumulovaný dluh do roku 2050 cca 50 % HDP a do roku 2100 již 250 % HDP).

Veřejnost zpravidla velmi citlivě vnímá koncepční změny důchodového systému. Důchodová reforma se zprostředkovaně více či méně dotýká celé populace, jde o systém velmi dlouhodobý, a proto rizika spojená s reformou jsou vnímána velice citlivě. Na nutnost reformy již reagovala vláda ČR, která se ve svém Programové prohlášení z roku 2007 zavázala provést důchodovou reformu ve třech etapách. První etapa důchodové reformy už byla schválena (účinnost od 1. ledna 2010) a další dvě jsou prozatím projednávány. O náplni jednotlivých etap jsem se podrobněji zmínila v druhé kapitole. Schválením první etapy, která obsahuje parametrické změny, by měl být důchodový systém stabilizovaný na 30 let. Toto opatření je určitě správný krok pro zlepšení stávající situace, ale z dlouhodobého hlediska přijetí pouze parametrických úprav hrozící krizi nevyřeší. Hlavním problémem současného průběžného systému financování je kromě dlouhodobé neudržitelnosti především vysoká míra solidarity. Tento systém je výhodný převážně pro lidi s nízkými příjmy, naopak osoby s vysokým příjmem spíše demotivuje. Je třeba podniknout takové kroky, které by motivovaly občany zajistit se na stáří a nespoléhat pouze na stát. Touto problematiku se zabývá právě druhá a třetí etapa důchodové reformy.

42

Tento problém by mohlo částečně vyřešit zavedení druhého, fondově financovaného pilíře, který není přímo závislý na demografickém vývoji a počítá se zvýšenou osobní angažovaností každého občana (obsah třetí etapy důchodové reformy). V třetí etapě se počítá s tím, že pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze současného povinného, průběžně financovaného a dávkově definovaného základního důchodového pojištění nebo i ze spořícího pilíře důchodového systému. Byl by vytvořen prostor pro individuální rozhodnutí pojištěnců o zhodnocení svých zdrojů. Každý občan potřebuje jistotu, že poté co odejde z hospodářsky aktivního života, bude pobírat dostatečný důchod, který mu zajistí důstojné stáří. Lidé jsou po zkušenosti s „tunelováním“ fondů kuponové privatizace skeptičtí vůči ukládání svých úspor nejen do soukromých a penzijních fondů, ale i do investování na kapitálových trzích. Proto je velice důležité seznámit občany v co největší míře a s časovým předstihem o možnostech a podmínkách vyvázání se (opt-out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Každý jedinec nemůže bez dostatečných informací učinit tak závažné rozhodnutí. Tento systém je založen na rozhodnutí v mladém věku (při vstupu do ekonomické aktivity) a trvalé účasti až do fáze výplaty důchodu. Pro některé osoby je však vstup do tohoto systému nevýhodný. Jedná se především o občany, kteří mají jen pár let do důchodu.

43

Závěr Český důchodový systém tvoří v současné době v podstatě dva pilíře. Základní povinný dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř a doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijní připojištění se státním příspěvkem. Součástí doplňkového dobrovolného pilíře je také soukromé životní pojištění. Z prvního pilíře jsou poskytovány důchody starobní, invalidní (plně invalidní a částečně invalidní) a pozůstalostní (vdovské, vdovecké a sirotčí). Od roku 1996 je systém základního důchodového pojištění založen na principu solidarity s relativně vysokou příjmovou distribucí. ČSSZ evidovala k 31. prosinci 2008 celkem 2 066 005 starobních důchodců a 4 987 920 poplatníků na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,41 poplatníků. Podle přebytků, jež v posledních letech vykazuje důchodový systém, se zdá být současný důchodový systém v ČR stabilizovaný. Tyto přebytky jsou však způsobeny účetní operací, kdy byly 2 p.b. převedeny ze systému pojištění v nezaměstnanosti do důchodového systému. Stabilita systému do roku 2020, o které často mluví politici, je pouze zdánlivá. Z důvodu demografického vývoje obyvatelstva však důchodovému systému hrozí krize, pokud nedojde k reformě celého systému. Prodlužující se střední délka života (způsobena poklesem úmrtností ve vyšších věkových skupinách) povede k růstu průměrné doby pobírání důchodu a to vyvolá nárůst nákladů na jednoho důchodce a celkových nákladů na důchody. Dále nízká porodnost povede k poklesu počtu zaměstnaných osob, které přispívají do systému. Z demografické prognózy obyvatelstva a provedené analýzy základní varianty je zřejmé, že reforma důchodového systému je nezbytná. Početně silné generace nevytvoří dostatečné rezervy na dobu, kdy budou v důchodovém věku. Pokud by k reformě nedošlo, státní rozpočet by byl dlouhodobě neúnosně zatížen a občané v důchodovém věku by ani tak nebyli dostatečně zabezpečeni. Uvádí se, že kumulovaný dluh do roku 2050 dosáhne cca 50 % HDP a do roku 2100 již cca 250 %. Bylo tedy nutné přistoupit k reformním krokům, které by vedly k lepšímu financování základního důchodového pojištění. Na přípravě důchodové reformy pracovaly týmy expertů z jednotlivých politických stran již od roku 2004. Na podzim 2004 byl vládou ČR ustanoven výkonný tým tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol připravit odborné materiály týkající se důchodového systému vycházející ze zadání jednotlivých politických stran. Vláda se zavázala provést důchodovou reformu ve třech etapách.

44

První etapa obsahující parametrické změny základního důchodového pojištění již byla schválena dne 17. července 2008 (účinnost 1. ledna 2010). Mezi nejvýznamnější změny patří postupné zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže i ženy. Důchodový systém by těmito změnami měl být stabilizován na 30 let. V současné době výdaje na důchodové pojištění činí 8,1 % HDP. Podle současné právní úpravy by se tyto výdaje měly do roku 2050 zvýšit na 11,7 % HDP, díky schváleným změnám by tyto výdaje měly činit 10,5 % HDP. Druhá etapa důchodové reformy se týká především transformace systému penzijního připojištění. V rámci III. etapy důchodového reformy je řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt-out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Obě tyto etapy se v současné době projednávají. V souvislosti s problémy, do kterých se dostává důchodový systém, je nutné, aby stát podporoval rozvoj doplňkových důchodových systémů a umožnil tak v co nejvyšší míře svým občanům zajistit si, pokud mohou, příjem ve stáří z více zdrojů a snížili tak rizika vznikající spoléháním na jediný zdroj. Je zřejmé, že jakákoli důchodová reforma v sobě ukrývá volbu „něco za něco“. Ideální reforma, která by umožnila zachovat nízkou věkovou hranici pro odchod do důchodu, vysoké důchody pro všechny a nízkou pojistnou sazbu prostě neexistuje. Je rovněž třeba zdůraznit, že penzijní reformu v žádném případě nelze zavádět izolovaně. Jde o velice komplexní problematiku – řetězec různých dílčích problémů, které je nutno vyřešit, aby byl penzijní systém dlouhodobě udržitelný. Bude tedy potřeba přijmout taková legislativní opatření zajišťující zejména fungující flexibilní trh práce, který vytvoří dostatečné množství pracovních příležitostí pro starší občany, a sociální politiku, která motivuje k práci. V bakalářské práci jsem se pokusila objasnit stávající situaci v českém důchodovém systému a nastínit jeho pravděpodobný vývoj v závislosti na demografické prognózy. Vzhledem k tomu, že toto téma je velice obšírné, nepodařilo se mi zachytit všechny aspekty této problematiky.

45

Použité zdroje ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 1. část. 3. vyd. Praha: Karolinum , 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: Doplněk, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-05.

Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení ČR 2006 [online]. [cit.2008-0115]. Dostupné z: . Dva roky sociálních reforem 2007-2006 [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné z: . Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2008 [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z: . Počet poplatníků pojistného i důchodců se zvyšuje [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: . Důchodová reforma [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/5934/27112008.pdf>. Projekce obyvatelstva České republiky [online]. [cit. 2009-02-11]. Dostupné z: . Závěrečná zpráva [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné z: .

46

Přílohy Příloha č. 1 – Důchodový věk Příloha č. 2 – Příklad výpočtu důchodu na rok 2009 Příloha č. 3 – Přehled valorizace Příloha č. 4 – Grafy vývoje počtu poplatníků a důchodců Příloha č. 5 – Graf dopadu stárnutí do salda důchodového systému, graf podílu osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci, graf pokračování ve zvyšování důchodového věku Příloha č. 6 – Statutární věková hranice pro nárok na starobní důchod (nejen) ve státech EU

Příloha č. 1

Důchodový věk Rok narození před rokem 1936 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 po roce 1959

Zdroj: ČSSZ

Muži 60 60 + 2 60 + 4 60 + 6 60 + 8 60 + 10 61 61 + 2 61 + 4 61 + 6 61 + 8 61 + 10 62 62 + 2 62 + 4 62 + 6 62 + 8 62 + 10 63 63 63 63 63 63 63 63

bezdětná 57 57 57 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59 59 + 4 59 + 8 60 60 + 4 60 + 8 61 61 + 4 61 + 8 62 62 + 4 62 + 8 63 63 63 63 63

Ženy (podle počtu vychovaných dětí) 1 dítě 2 děti 3 - 4 děti 5 a více dětí 56 56 56 56 56 56 + 4 56 + 8 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59 59 + 4 59 + 8 60 60 + 4 60 + 8 61 61 + 4 61 + 8 62 62 62 62

55 55 55 55 55 55 55 + 4 55 + 8 56 56 + 4 56 + 8 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59 59 + 4 59 + 8 60 60 + 4 60 + 8 61 61 61

54 54 54 54 54 54 54 54 + 4 54 + 8 55 55 + 4 55 + 8 56 56 + 4 56 + 8 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59 59 + 4 59 + 8 60 60

53 53 53 53 53 53 53 53 53 + 4 53 + 8 54 54 + 4 54 + 8 55 55 + 4 55 + 8 56 56 + 4 56 + 8 57 57 + 4 57 + 8 58 58 + 4 58 + 8 59

Příloha č. 2 Výpočet důchodu podle zák. č. 155/1995 Sb., v roce 2009 (dle nařízení vlády č. .../2008 Sb. - VVZ r. 2007 – 21.527 Kč, PK - 1.0942)

Rok

Příjem z výdělečné činnosti

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 celkem

42 801 45 904 47 702 51 465 55 621 72 879 72 879 78 913 90 659 107 551 122 854 134 999 152 115 162 397 175 590 198 650 206 888 210 890 209 571 221 307 225 697 231 697 245 890

Vyloučené doby

30 39 16 15

100

Koeficient

Přepoč. příjem z výdělečné čin.

7,9470 7,7842 7,6107 7,4306 7,1683 6,2118 5,0721 4,0493 3,4157 2,8824 2,4344 2,2022 2,0145 1,8613 1,7461 1,6089 1,4993 1,4047 1,3172 1,2523 1,1748 1,0942 1,0000 x

340 140 357 326 363 046 382 416 398 708 408 668 369 650 319 542 309 664 310 005 299 295 297 295 306 436 302 270 306 598 319 608 310 187 296 237 276 047 277 143 265 149 253 453 245 890 7 314 624

Výpočet důchodu: 1) výpočet VPZ (výpočtového základu) úhrn přepoč. příjmu 1986 až 2008 x 30,4167

7 314 624 x 30,4167 součet dnů za 23 let – vyloučené doby

8.401 - 100 (VD)

OVZ (osobní vyměřovací základ)

26 803

VPZ *)

15 391

Příloha č. 2

2) výpočet procentní výměry důchodu procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu, přičemž za každý rok pojištění získaný do dne vzniku nároku na důchod náleží 1,5 %. Za každých 90 kalendářních dnů odpracovaných bez pobírání důchodu po vzniku nároku náleží 1,5 %

Počet roků do nároku (x 1,5 % za každý rok)

44 roků

po nároku (x 1 % za 90 dnů do 30.6.01) (x 1,5% za 90 dnů od 1.7.01)

66

celkem % z VPZ

10 159 %

dnů

%

K procentní výměře důchodu náleží základní výměra Starobní důchod činí celkem

2.170 12 329

*) Vysvětlivky do nad nad

10.500,- Kč 10.500,- Kč (do 27.000,- Kč) 27.000,- Kč

zápočet plně 30 % 10 % Celkem

10 500 4 891 15 391

Příloha č. 3

Přehled valorizací důchodu

Zvýšení důchodu od

Nařízení vlády č.

Základní výměra důchodu

1.4.1996 1.10.1996 1.8.1997 1.7.1998 1.8.1999 1.12.2000 1.12.2001 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.8.2008 1.1.2009

19/1996 Sb. 218/1996 Sb. 129/1997 Sb. 104/1998 Sb. 64/1999 Sb. 353/2000 Sb. 345/2001 Sb. 438/2002 Sb. 337/2003 Sb. 565/2004 Sb. 415/2005 Sb. 461/2006 Sb. 256/2007 Sb. 211/2008 Sb. 363/2008 Sb.

o 240,- na 920,o 140,- na 1060,o 200,- na 1260,o 50,- na 1310,zůstává 1310,zůstává 1310,zůstává 1310,zůstává 1310,zůstává 1310,o 90,- na 1400,o 70,- na 1470,o 100,- na 1570,o 130,- na 1700,o 470,- na 2170,zůstává 2170,-

Zdroj: ČSSZ

Procentní výměra důchodu přiznaného do 31.12.1995 od 1.1.1996 8% 8% 6% 6% 8% 8% 9% 5% 7,5 % 5% 9% 5% 11 % 8% 4% 3,8 % 2,5 % 2,5 % 5,4 % 5,4 % 6% 4% 6,6 % 5,6 % 3% 3% 4,4 % 4,4 %

Příloha č. 4 Graf č. 1: Vývoj počtu poplatníků a důchodců v jednotlivých letech (k 31.12.) Vývoj počtu poplatníků a důchodců v jednotlivých letech (k 31.12.) 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok Počet star. důchodců

Počet důchodců celkem

Počet poplatníků poj.

Zdroj: ČSSZ

Graf č. 2: Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v jednotlivých letech (k 31.12.)

Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce v jednotlivých letech (k 31.12.) 2,60 2,40 2,20 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00

2,36

1,75

2001

2,40

1,78

2002

2,40

1,77

2003

2,49

2,44

1,84

2004

1,81

2005

2,43

1,81

2006

2,41

1,79

2007

2,41

1,81

2008

rok Poplatník na 1 starobního důchodce

Zdroj: ČSSZ

Poplatník na 1 důchodce

Příloha č. 5 Graf č. 3: Dopad stárnutí do salda důchodového systému

Zdroj: MPSV Graf č. 4: Podíl osob ve vyšších věkových skupinách na celkové populaci

Zdroj: MPSV

Příloha č. 5 Graf č. 5: Pokračování ve zvyšování důchodového věku

Zdroj: MPSV

Příloha č. 6 Statutární věková hranice pro nárok na starobní důchod (nejen) ve státech EU

věková hranice stát

Belgie

muži

ženy

65

65

stručná vysvětlující poznámka zvýšení u žen z 62 let probíhá od roku 1997 do roku 2009, v současnosti je důchodový věk žen cca 63/64 let

Dánsko

65 (67)

65 (67)

ke zvýšení by mělo dojít v letech 2024-2027, mělo by rovněž docházet k pravidelné reakci na vývoj naděje dožití

Estonsko

63

63

původní věkové hranice (60/55 let) z roku 1994 postupně upravovány do roku 2016, rok 2004 - ženy 59, muži 63

Řecko

65

60 (65)

nová věková hranice platí pro pojištěnce vstoupivší do systému od roku 1993, jinak platí pro ženy 60 let

Itálie

57-65 (65) 57-65 (60)

flexibilní věková hranice, pozdější odchod do důchodu znamená vyšší dávku, rozdíly mezi "old age" a "senior"

Lotyšsko

62

62

od roku 1996 sjednocování (z 60/57 let) do roku 2008/9, v roce 2004 věk žen 60 let (zvyšování o 6 měsíců ročně)

Litva

62,5

60

cílového stavu z původních 60/55 let dosaženo v roce 2006, pro rok 2004 platil pro ženy věk 59 let

Maďarsko

62

62

od roku 1997 postupné sjednocování z původních 60/55 let do roku 2002 respektive 2009

Rakousko

65

60 (65)

k růstu věkové hranice 60 let u žen dojde mezi lety 2024 až 2033 na cílových 65 let

Slovinsko

58,63,65

58,61,63

odvozeno od doby pojištění, delší doba účasti=nižší věk původní hranice u žen 53/58/60, zvyšování do 2009/23

Slovensko

62

62

od roku 2004 do roku 2007/14 sjednocení a prodloužení z původních 60/53-57 let

Británie

65

60 (65)

růst věkové hranice u žen mezi lety 2010 a 2020 z 60 let na 65 let

Německo

65 (67)

65 (67)

diskuse o eventuelním prodloužení na 67 let v období 2012-2029 je údajně uzavřena - k prodloužení dojde

Irsko

65

65

zpráva irské aktuárské společnosti o nutnosti růstu na více než 70 let v roce 2050 byla prozatím odmítnuta

Polsko

65

60

probíhá diskuse o zvýšení věkové hranice pro ženy na 65 let

Francie

60

60

pro doplňková schémata 65 let, nutnost 40 let pojištění (povinná doba pojištění může zvyšovat věk "skrytě")

Kypr

65

65

možnost čerpat dávku od 63 let za specifických podmínek

Finsko

65

65

v souvislosti s růstem naděje dožití avizována debata o postupném růstu věku o dva až tři roky do roku 2050

Zdroj: ČSSZ