UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ OBOR: DĚJINY VÝTVARNÝCH UMĚNÍ
JAROSLAV MATHON A JEHO ČINNOST V RÁMCI PAMÁTKOVÉ PÉČE V PROSTĚJOVĚ Magisterská diplomová práce
Kateřina Kührová
Vedoucí magisterské diplomové práce: PhDr. Marek Perůtka OLOMOUC 2011
PALACKÝ UNIVERSITY OLOMOUC FACULTY OF ARTS DEPARTMENT OF ART HISTORY
FIELD OF STUDY: HISTORY OF FINE ARTS
JAROSLAV MATHON AND HIS ACTIVITY ON THE FIELD OF HISTORIC PRESERVATION IN PROSTĚJOV Diploma Thesis
Kateřina Kührová
Tutor: PhDr. Marek Perůtka OLOMOUC 2011
2
Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci, dne 14.5.2011
Kateřina Kührová
3
Děkuji PhDr. Marku Perůtkovi za ochotu, vstřícnost a vedení
mé
práce.
pracovnicím Michaele
Dále
Muzea
děkuji
za
Prostějovska
v
Kokojanové,
PhDr.
Marii
pomoc
a
podporu
Prostějově
PhDr.
Dokoupilové,
Mgr.
Michaele Kvapilové Novákové, Mgr. Jindřichu Chatrnému z muzea města Brna Špilberk, PhDr. Marii Kourkové ze NPÚ územního odborného pracoviště v Brně, pracovnicím SOkA Kláře
Prostějov, Eliášové,
Michaele
svým
přátelům
Petře
Čadilové,
Marianě
Zbořilové,
Martinu
Petře
Matouškovi
Pisarčíkové, Moravcové, a
Milanu
Škobrtalovi, své rodině a v neposlední řadě Mgr. Tomáši Cydlíkovi.
4
Obsah 1.Úvod………………………………………………………………………………………………………………………………6 2.Životopis…………………………………………………………………………………………………………………8 3.Soupis bádání……………………………………………………………………………………………………13 4.Výstavní a muzejní činnost…………………………………………………………………16 5.Činnost v oblasti památkové péče -Vznik Památkové komise………………………………………………………………………………27 -Členové Památkové komise…………………………………………………………………………30 -Systém a oblasti činnosti Památkové komise…………………………34 -Výstavy v rámci Památkové komise……………………………………………………36 -Soupis
uměleckých
a
historických
památek
na
území
politického okresu prostějovského……………………………………………………43 -Uchování historického rázu města……………………………………………………46 -Péče,
ochrana
a
restaurování
movitých
a
nemovitých
památek…………………………………………………………………………………………………………………………49 -Založení fotografického archívu………………………………………………………54 -Mathonova
publikační
činnost
v rámci
působení
Památkové komise…………………………………………………………………………………………………56 6.Publikační činnost v rámci památkové péče…………………………59 7.Závěr…………………………………………………………………………………………………………………………64 8.Poznámkový aparát…………………………………………………………………………………………66 9.Prameny……………………………………………………………………………………………………………………86 10.Abecední seznam literatury………………………………………………………………91 11.Chronologický seznam literatury…………………………………………………95 12.Internetové zdroje……………………………………………………………………………………99 13.Summary………………………………………………………………………………………………………………100 14.Seznam obrazové přílohy……………………………………………………………………101 15.Obrazová příloha………………………………………………………………………………………103 16.Anotace………………………………………………………………………………………………………………114
5
Úvod Jaroslav Mathon - člověk, který si zaslouží pozornost v daleko větším měřítku, než mu byla doposud věnována. Byl
vynikajícím
iniciátorem.
lékařem,
badatelem,
inovátorem
a
Vliv a stopy jeho činnosti jsou v místech
jeho působení, zejména v Prostějově, stále velmi dobře rozpoznatelné. Tématem této práce bude pokus o sondu do života
Jaroslava
vystudovaným
Mathona,
chirurgem
primář
veřejné
konání
na
poli
a
i
když
byl
v Prostějově
nemocnice,
v rámci
památkové
péče,
ve
Vídni
působil
jeho
která
jako
přístupu se
a
prolínala
s činností musejní, a s tím spjatá publikační činnost s celkovým pedagogickým přístupem. Prostějov, který nám bude vymezovat Jaroslava
Mathona,
byl
vlastně
činnost působení
tím
nejdůležitějším
místem jeho života. Zde se stal primářem a ředitelem nemocnice, kterou zvelebil a pozvedl, zde se zamiloval, oženil,
zplodil
syna,
našel
nejlepšího
přítele,
skládal básně a hudbu, zde pozvedával kulturního ducha města výstavami, divadelními představeními a koncerty. Ale
z našeho
velmi
hlediska
důležitým
v prostějovském předsedou
je
v době, muzeu
pro kdy
a
nás
nejzajímavějším
začíná
ovlivňovat
spoluzakládá
a
a
dění
stává
se
Komise pro památkovou péči, v jejímž čele
stojí až do okamžiku, kdy Prostějov opouští a stěhuje se do Prahy. Jeho činnost během 35 let zde strávených, vedle
práce
v několika Památková publikování
lékaře,
spolcích komise,…),
se
sestávala
(Vlastimila, organizování
informačního
materiálu,
6
s předsednictví
Měšťanská výstav dále
beseda, a
k nim
organizování
odborných přednášek a publikování textů s historickouměleckým
obsahem
jak
knižně,
tak
i
v místních
periodikách. Tato práce rozdělí Mathonovo úsilí do tří základních
skupin, na kterých se aktivně podílel, a to
muzejní a výstavní činnost, dále oblast památkové péče v Památkové
(předsednictví
komisi)
a
publikační
činnost, která byla s památkovou péčí úzce spjatá. O
jeho
životě
diplomová
byla
práce
útržkovitost
před
Tomáše
několika
Cydlíka.
dostupného
lety
publikovaná
Vezmeme-li
materiálu,
je
v potaz publikace
vynikající. Ta se také stane stěžejním bodem, o který se tato výsledná
práce bude opírat. A proto, i když má
poděkování své místo
obvykle
jinde, chtěla
bych zde
touto cestou vyjádřit svůj dík Mgr. Tomáši Cydlíkovi.
7
Životopis Jaroslav Franz Josef Mathon se narodil 8.března 1867 buditeli a vlastenci
Františku Mathonovi, který byl
ředitelem reálných škol a zemský a říšský poslanec,1 a měšťanské
dceři
Terezii,
za
svobodna 2
Šafaříkové,
na
Starém Brně v Hybešově ulici.
Mladý Mathon se nejdříve
vzdělával
roku
na
Reálce
a
pak
1884
maturoval
na
brněnském českém gymnáziu. A protože tehdy bylo Brno všeobecně
vnímáno
jednoznačným studovat bodem
jako
rozhodnutím
právě tam.
v jeho
historické. chirurga
3
se
profesora
jeho
otce
Vídně,
bylo
poslat
tak syna
Vídeň se stala prvním důležitým
budoucí Zde
předměstí
kariéře Mathon
Eduarda
lékařské stal
i
žákem
Alberta
uměleckovídeňského
(1841
–
1900)
milovníka umění a překladatele Jaroslava Vrchlického do německého jazyka.4 Profesora Alberta Mathon zaujal
a
zařadil se tak do úzkého kruhu lidí, s kterými mohl debatovat
jak
na 5
výtvarném umění. formovat
úrovni
vědecké,
tak
i
rozprávět
o
Zde ve Vídni se pravděpodobně začala
záliba v umění díky společnosti, ve které se
pohyboval , ale také díky prostředí. Samotná Vídeň měla přece jenom své kouzlo. A snad to byly i časté návštěvy obrazárny Belvederu. S jistotou ale můžeme tvrdit, že v těchto časech to byla pouze počínající záliba, která by i zálibou zůstala. Jaroslav Mathon, tehdy již operační elév Albertův, po 6 letech 22.listopadu 1890 promoval. Krátce ještě působil na porodnické a gynekologické klinice profesora Rudolfa Chrobáka z Vídně
(1843-1910). a
vrátil
se
Roku
1895
do
Brna,
8
odešel kde
mladý
pracoval
lékař jako
lékař.6
praktický velmi
záhy
V Brně
doporučen
ovšem
jako
chirurg poslancem JUDr.
dlouho
výtečný
a
nezůstal. schopný
Byl
mladý
Josefem Koudelkou (1845-1913)
tehdejšímu starostovi města Prostějova Karlu Vojáčkovi jako primář tamní veřejné nemocnice.7 Podle vlastních slov byl přijat docela vlídně, i když přechod z Vídně do
„neupravené
nezamlouval.
vesnice“8
hanácké
Jediné
negativní
se
ohlasy
mu
byly
příliš otištěny
v místním periodiku, Hlasů z Hané, kde se autor článku ohrazoval
nad opominutím
pražské
univerzity
upřednostněním vídeňského adepta. Toto Mathona vcelku mrzelo,
ale
redaktora
jeho
chmury
z Hlasů
byly
Václava
rozptýleny
Horáka,
aby
nabídkou se
stal
pravidelným přispívatelem a hudebním kritikem. Hudba a jeho svědomitá práce ho brzy uvedly do dění Prostějova.9 Se svou první ženou se usadil „MUDr. Jaroslav Mathon, býv. operatér chirurgické kliniky dvorního rady Alberta a kliniky pro ženské nemoce a porodnictví dvorního rady Chrobáka ve Vídni … prozatím na Žerotínově nám. č. 4“10 Mathon jeho
se
postupně
obyvateli.
začal
Navzdory
seznamovat tomu,
že
s Prostějovem
podle
něj
a
úroveň
bydlení Prostějovanů byla tristní (plechové vany místo koupelen a klosety mimo byty a bez splachování), na druhou stranu tu byl zájem o knihu a literaturu a jak si sám poznamenal „četlo se rádo a přednášky se těšily návštěvnosti.“11 Největší zájem byl však o hudbu, zpěv a divadlo. Místní mladí intelektuálové pocházející hlavně z Brna,
Prahy
či
Vídně
se
scházeli
v restauraci
„U
třech mouřenínů“, kde se Mathon brzy stal pravidelným hostem. Mladí jej neustále udržovali činným v debatách
9
a polemikách a ti starší jej zase zasvěcovali do místní kultury.12 Jak
už
bylo
zmíněno
dříve,
vedle
jeho
lékařské
činnosti to byla hlavně hudba a zpěv, která mladého primáře
uvedla
do
povědomí
prostějovských
Mathon měl hudební sluch, sám skládal a zpíval
(baryton).
oblasti
byl
hudebního
Ezechiel
života.
přizval
jej do
kterém
se
osobou
Ambroz,
V Mathonovi
velmi dobře
v této
který
umělecké
stál
rozpoznal
v čele
talent
a
mužského pěveckého spolku Orlice,
ve
stal
Vlastimila.13 dlouho
Důležitou
obyvatel.
místopředsedou,
a
Místopředsednictví
nepodržel.
Dostal
ženského
v Orlici
totiž
spolku
si
nabídku
a
velmi
tou
bylo
předsednictví v Měšťanské besedě, což podle jeho slov byla
první
událost,
která
jej
nasměrovala
k budoucí
činnosti v oblasti umělecko-historické. Druhou
událostí,
která
Mathona
ovlivnila
v jeho
zájmech, byl počin Úvěrního spolku Záložna a zastavárna v Prostějově. zchátralou
Ta
se
budovu
roku
1893
prostějovského
rozhodla zámku
a
odkoupit nechat
ji
celou zrekonstruovat. Při rekonstrukci byly na fasádě objeveny Záložna
zbytky
sgrafitové
přidělila
mladému
výzdoby.14
akademickému
Tento
úkol
malíři
Jano
Köhlerovi (1972-1941), který studoval v Praze na UMPRUM a na Akademii u Františka Ženíška (1849-1916) a Maxe Pirnera
(1854-1924).
v architektuře
jako
např.
Dekorativní umění
fresky,
techniku sgrafita
či
mozaiky studoval u architekta Kamila Hilberta (18691933). A právě jeho velkou první zakázkou byla tvorba sgrafit
na fasádě prostějovského zámku mezi lety 1900-
10
1901. V této době se s ním seznámil Jaroslav Mathon a velmi
pečlivě
jeho
práci
sledoval.
Jeho
pozorování
vyústilo v „první pokus o kritiku umění“ publikovanou z Hané.15
v Hlasech právě
Podle
přátelství
kroměřížského opětovně
s Köhlerem s jeho
zámku
zažehly
malířství,
samotného a
za
studií
lásku ve
to
náhodná
obrazárnou,
zapomenutou
zasetou
Mathona
návštěva
které
k umění,
Vídni
bylo
u
v něm hlavně
profesora
Alberta. V Prostějově Mathon zůstal
až do roku 1932. Od roku
1905
muzea.16
byl
členem
kuratoria
Souběžně
s touto
činností působil jako předseda Měšťanské besedy, kde byl kromě vedení porad činným
hlavně jako organizátor
výstav a pořadatel přednášek. Byl jím až do roku 1914, kdy začala
světová válka. V této době se Mathon plně
pohroužil do lékařské činnosti a práce v nemocnici, ale i přesto zůstal přispěvatelem Hlasů z Hané, jak on sám to
nazýval,
v samotných
znělek, Hlasech
jež tak
pak i
vyšly
jako
jako
celek
samostatná
jak
publikace
s názvem Jarní intermezzo(1915).17 Od roku 1917 se opět v Prostějově začínaly konat první umělecké výstavy a město se pomalu vracelo do normálního života. Mathon se znovu na krátko ujal předsednického postu v Měšťanské besedě. Posléze na návrh faráře Karla Dostála – Lutínova se ujal
funkce
Součastně
v
s tím
nově si
zřízeném
samozřejmě
Cizineckém všímal
dění
odboru. na
poli
výstavní činnosti a publikoval články v místním tisku výstav se týkající.18
11
V Cizineckém odboru působil až do roku 1923, kdy se stal
předsedou
v nově
Hlavní náplní jeho
výstavní
Národopisného soupis
komisi.19
Památkové
byla péče o památky města Prostějova a
okresu,
Památková
založené
muzea
komise
památek
a
města
úzce
publikační Prostějova,
spolupracovala,
v prostějovském
činnost se
dále
okresu
a
kterým snaha
o
zachování
historického rázu města. Roku
1932
se
Mathon
vzdal
předsednictví
komisi i místa tehdy již ředitele
v Památkové
prostějovské veřejné
nemocnice a i s manželkou se odstěhoval
do Prahy. I
přesto neustále udržoval s Prostějovem styky, a hlavně se svým dlouholetým přítelem a ředitelem muzea Janem Kühndelem, V Praze
což
se
například činnosti
dokazuje
nejvíce
zjistil
zachovaná
věnoval
architekta
publikační
ve
korespondence.20
badatelské
zámku21,
a
s nakladatelem
a
Plumlovského
spolupráci
činnosti,
vydavatelem časopisu Umění Janem Štencem (1871-1947). Nadále
zůstal
přispěvatelem
do
Ročenky
Národopisného
průmyslového muzea města Prostějova a Hané. Uvědomoval si, že umění Moravy nebyla věnována taková pozornost, jakou by si zasluhovalo a tak se stal jeho propagátorem (výstavy). Stýkal se s tehdejšími pražskými osobnostmi, jako byl Zdeněk Wirth (1878-1961)či Antonín Matějček (1889-1950).
Setkával
se
s Vincencem
Kramářem
(1877-
1960), se kterým často debatoval o dataci šternberské sbírky.22 Během července a srpna roku 1938 se Mathon s manželkou přestěhovali do Kroměříže na Kollárovo náměstí č. 15.23 Veřejného života se již tak aktivně nezúčastnil. Stále
12
ale udržoval kontakt s Kühndelem a pokračoval ve své spisovatelské práci. Pracoval na dílu Výtvarné umění ve světle filosofie.24 A jak on sám píše „s výtvarnictvím zůstávám
ve
styku
25
obrazárnou“, ve
nyní
které
jedině
v té
kroměřížskou
době
restaurátorské práce. Roku 1947 k
probíhaly
jeho 80. narozeninám
Klub přátel umění zorganizoval slavnostní večer, kde si Mathon
mohl
ještě
zavzpomínat
na
uplynulá
léta.26
Poslední dopis svému příteli napsal Mathon o Vánocích roku
1952
„Jak
se
podobá
mnohý
rys
mému
životu
v Prostějově /až na tu posmrtnou slávu/. Má příchylnost k tomuto místu (Prostějovu) vypadá stejná, ať to tam vypadá tak či onak. Přece tam žijí duše, které máme rádi a k nímž (Kühndel).
Až
se stále vracíme. K těm patříte i Vy pak
/bude-li
nějaký/
zhasnou
kvůli
zasednem
pod
k štědrovečernímu
pomyslný
většímu
dojmu
stromeček elektrické
a
kapru
když
nám
světlo
a
rozhoří-li se dostatečně nám přidělený koks, budeme bez trpkosti
vzpomínat
na
vánoční
večery
v prostějovském
zámku, v tom zámku, jejž jsme spolu pak zpracovali.“27 Jaroslav Mathon zemřel
25.května 1953 ve věku 86 let a
byl pohřben v rodinné hrobce v Měrotíně u Litovle.28 Soupis bádání Ač bychom předpokládali, že o Jaroslavu Mathonovi, jeho životě a rozsáhlých činnostech, bude napsáno spousta článků a vydáno mnoho publikací, opak je pravdou. Pokud si procházíme nashromážděnou literaturu, tak až na pár výjimek, olomouckém
jde
o
tisku,
krátké
články
většinou
13
se
v prostějovském
vztahující
či
k nějakému
jeho jubileu s krátkým přehledem dosavadních aktivit a důležitých
životných
mezníků.
Články
o
Jaroslavu
Mathonovi a jeho aktivitách mohou být rozděleny na dvě skupiny. bychom
První se věnuje jeho činnosti lékařské, kam mohli
zařadit
i
článek
publikovaný v Národní demokracii, začátky
jako
lékař,
a
29
převážně
od
něj
samotného
kde popisuje svoje články
publikované
Milanem Slavětínským (1930-2001) ve Štafetě30 nebo ve Zpravodaji Vlastivědné společnosti muzejní31 v Olomouci, či od Zdeňka Kubiny opět v časopise Štafeta32, který v krátkém
článku
nastiňuje
Mathonovu
nadčasovost
ve
sféře medicínské. Publikační činnosti týkající se jeho lékařské práce se ale věnovat nebudeme, protože, i když záslužná,
pro
nás
není
přínosná,
a
zaměříme
se
na
skupinu druhou. Druhá skupina publikovaných textů se věnuje Mathonovi jako
historikovi
vydaný
ještě
umění
za
a
jeho
památkáři.
života
prostějovských osobností
je
První
životopis
obsažen
v knize
Portréty a siluety – čtení
pro naše krajany.33 Na několika stranách se dočteme, kde Mathon
vystudoval
veřejnou
nemocnici
a
jak
se
mu
v Prostějově,
podařilo ale
zvelebit
také
o
jeho
publikační činnosti a předsednictví v Památkové komisy. Následují články vydané k jeho šedesátým,34 sedmdesátým35 a
pětasedmdesátým36
z Prostějova Mathonovu
37
narozeninám
v Hlasech
činnost.
z Hané
K Mathonovým
a
jeho
odchodu
stručně
shrnující
jubileím
pravidelně
literárně přispíval i jeho přítel a spolupracovník Jan Kühndel,
například
článkem
14
v prostějovském
muzejním
periodiku,38
zprávách39
v Kulturních
a
dále
také
například v Hlasu lidu.40 Důležitým zdrojem informací z Mathonova života je dnes
v SOkA
strojopisu pobytu
v Prostějově.
psaných
Jedná
samotným
v Kroměříži,
který
se
o
Mathonem shrnuje
12
stránek
někdy
celou
spis
za
jeho
jeho
dobu
strávenou v Prostějově . Seznamuje nás s jeho pocity a začleňováním v Měšťanské
do
života,
besedě,
s
s
jeho
začátky
pořádáním
a
výstav,
působením
s válečnými
lety a počátky památkové péče.41 Čtyřstránkový Zprávách
text
o
Mathonovi
Vlastivědného
byl
publikován
i
ve
v Olomouci.42
ústavu
Ve
spolupráci s Okresní knihovnou v Prostějově byla vydána publikace
s bibliografickými
informacemi.43 Bibliografie rozdělil
Na
podobném
okresu
veškerou
a
faktografickými
principu
Prostějova,
literaturu
o
44
byla
kde
vydána
jeho
Prostějovu
autor a
jeho
osobnostech. Zde najdeme odkazy na články a publikace o Mathonovi
a od Mathona.
Dalším důležitým textem jsou Mé vzpomínky na Prostějov v letech stránkový
1897-1933,45
který
strojopisný
text
přepracovává a
doplňuje
Mathonův o
17
poznámky
a
vysvětlivky. Text je přespříliš zaměřen na politickou situaci v Prostějově a Mathonovu pobytu a působení zde se věnuje pouze okrajově. Zmínky o Mathonovi vyplývající z textu jsou obsaženy v druhém díle
publikace
Prostějov –
dějiny
města
ve 46
dvou kapitolách a to v Prostějov v letech 1848-1918 47
Prostějov meziválečný.
15
a
Nejucelenější a nejobsáhlejší je v současné době práce původně
koncipovaná
jako
magisterská,
později
publikovaná, Jaroslav Mathon – lékař a milovník umění,48 která komplexně shrnuje Mathonův život jak v osobních datech, tak i jeho činnost na poli umělecko-historickém shrnující i publikační dráhu. Vyšla i zkrácená verze v Ročence prostějovského archivu.49 Výstavní a muzejní
činnost
Jaroslav Mathon se po svém příjezdu na Hanou až do roku 1901 seznamoval s Prostějovem. Jeho hlavním zájmem se stala nemocnice, ve které zastával post primáře. Snažil se
zvelebovat
zvyšovalo
a
modernizovat
léčebné 50
efektivitu
práce.
prostředí,
Vybudoval
což řadu
specializovaných oddělení, vymezil povinnosti a práva všech pracovníků a Prostějov se tak stal vzorem pro zbytek země. Přednášel o zdravotní výchově, obracel se i k mladým lidem a
svoji práci zachytil i písemně.
Zpracoval dějiny zdravotnictví v Prostějově od počátku až do (jeho) současnosti.51
Přistupoval ke své práci
moderně a novátorsky, například k TBC, která podle něj měla příčinu v sociálních poměrech obyvatelstva, nebo k
alkoholismu.
Věnoval
se
i
otázkám
administrativní práce a jejího zlepšení.
52
nemocniční Vedle práce
primáře, která mu přinesla nesmírné uznání, se začal věnovat i uměleckým činnostem. Již dříve jsme zmínili jeho
pěvecký
mužského
talent,
pěveckého
díky
spolu
kterému
Orlice,
a
se
stal
členem
předpokládejme
i
díky jeho organizačním schopnostem, které uplatnil při přípravách
koncertů
a
přednášek,
16
byl
jmenován
jeho
místopředsedou.
A
později
nabídka
přišla
(1865-1942)
a
pravděpodobně to
kulturním spolku
od
ze
ing.
stejného
Františka
předsednictví
důvodu Kováříka
v prostějovském
Beseda. „Spolek nazývá
se
Beseda a
sídlem jeho jest Prostějov. Založen byl r. 1866 pod jménem Měšťanská Beseda. Má za účel poskytovati svým členům příležitost ke vzdělání vědeckému a uměleckému a pěstovati Účelu
ušlechtilou
svému
spolek
zábavu. dostojí
Jednací
řeč
udržováním
je
česká.
knihovny
a
čítárny, pořádáním přednášek a rozprav nepolitických, výstav, hudebních produkcí a divadelních představení a pěstovati
společenských
schůzí,
zábav
a 53
výletů...Členové spolku jsou čestní, příznivci, řádní.
Byla to vlastně první z několika důležitých událostí, jak sám tvrdil „s tímto společenským střediskem jsme zůstal pak dlouhá léta úzce spiat a bylo mou poctivou snahou vykonati na tomto místě co možná nejvíce práce kulturní, jež nakonec vyústila na poli výtvarné kritiky a umělecké historie.“54 Po této události nabraly věci rychlého spádu. Mathonovi přišla
nabídka
z Brna
z Klubu
přátel
umění
prostřednictvím jednatele Dr. J. Pehy, aby se podílel na
organizaci
výstavy
výtvarných
umělců
Mánes, 55
proběhla nejdříve v Brně a potom v Prostějově. se
své
šance
chopil
a
vyjevil
se
jako
jež
Mathon schopný
organizátor a iniciátor. Výstava se konala roku 1902.56 Podle něj to byl riskantní čin, protože v Prostějově nebyla půda dostatečně připravena.
Proběhlo několik
důkladných porad v rámci Měšťanské besedy a předběžně se na výstavu podařilo zajistit určitý finanční obnos,
17
který její konání potvrdil. Výstavu instaloval v sále u Habustů malíř a grafik, člen spolku Mánes Alois Kalvoda (1875-1934). Měla takový dopad, který od ní
Mathon
očekával. Zanechala trvalý dojem a v lidech vzbudila zájem
o umění.57
Výstavu
prostějovští
občané
hojně
navštěvovali a jak si Mathon sám poznamenal „od té doby se datuje neutuchající snaha určitého kruhu milovníků umění
a
památnictví
seznamovat
prostějovské
obyvatelstvo s nezvažitelnými hodnotami výtvarnictví.58 Úspěch
výstavy
spolku
Mánes
utvrdil
Mathona
a
jemu
podobně smýšlející a povzbudil je k další práci. O dva roky později se konala další výstava smíšená spojená ze dvou částí – moderní a „retrospektivní.“ Jedna část se věnovala součastnému umění a ta druhá, pro nás velice důležitá,
se
v majetku
prostějovských
vyjádřil přehled
měla
jako
o
památek
skládat
ze
sbírek
občanů.
jakémsi
prvním
Prostějova
a
starého
Mathon
se
pokusu
okolí.
A
o co
umění o
ní
umělecký je
velmi
důležité a na co později Mathon klade ve své práci důraz, je výchovná propagace. Publikované články měly občany seznámit s konající se výstavou a jejím obsahem. Mathon zorganizoval i mnohé doplňující přednášky, které rozšířily tematický záběr expozice samotné.59 Podle Mgr. Tomáše
Cydlíka
z uměleckých Prostějova. informace Kalnóky
60
se
sbírek
velká
část
hraběte
výstavy
Kalnókyho
skládala
z Brodku
u
Bohužel vzhledem k neuvedenému zdroji tato
nemůže opravdu
„retrospektivní“
být
potvrzena
poskytl části
ani
Mathonovi
vyvrácena. díla
výstavy, ale ta
v roce 1925.
18
se
na
Hrabě konání
konala
až
Kladné
přijetí
aktivitě
výstav
samotné.
V roce
umělce
v Prostějově
slovenští
slovenských Pacovského můžeme
předešlých
malíři
národních a
zmínit,
inspirovat
i
že
1905
tzv.
maliarov
Jaroslava
podnítilo
Augusty.
příkladem
prostějovská
vystavovali
Grupa
pod 61
k větší uhersko
vedením
Emila
Ke stejnému
Besedy
méně
roku
se
nechala
zámožná
vrstva.
V Dělnickém domě se konala výstava Františka Kupky, což v klidném Prostějově vyvolalo politickou bouři. Stál za ní záměr a obsah vystavovaných děl,62 cyklus Peníze, Náboženství
a
Mír.63
Důvodem
bylo
jakési
rozdělení
Prostějova na dvě společenské skupiny - aristokratickou a dělnickou. Tyto dvě mezi sebou soupeřily. Dělnický dům zprostředkovával kulturu „obyčejným“ lidem a Beseda zase těm majetnějším. Bylo potřeba vytvořit půdu, kde by se obě strany mohly ve smíru scházet a vzájemně se kulturně obohacovat.64 Tyto podmínky, kde by se mohly ideje
obou
vrstev
střetnout,
se
spojily
v posledním
přání velkých mecenášů manželů Vojáčkových. Začalo se jednat projektu
o
vystavení byl
pověřen
Národního Josef
domu.
Kotěra
Vypracováním
(1871-1923),
v té
době velmi významný představitel české secese. Mathon, jak sám tvrdil, se nezúčastnil přípravných prací, ale jako člen besedního výboru „kypřil“ půdu pro následnou událost.
Sám
už
si
z dřívějška
uvědomoval
potřebu
tohoto zařízení v Prostějově, zařízení které by spojilo dva bojující tábory.65 Měšťanská beseda pozvala k oslavě položení
základního
kamene
z Prahy v čele s básníkem
Sdružení
spisovatelů
Máj
Jaroslavem Vrchlickým (1853-
1912) a básníkem Adolfem Hejdukem (1935-1923), kteří
19
přišli i posléze na slavnosti dokončení díla a jeho předání veřejnosti. Národní dům, započatý roku 1905, byl dostavěn o dva rok později. Pocity veřejnosti byly smíšené.
Proti
se
postavily
sociálně
demokratické
kruhy, i když prostory byl budovány ve prospěch všech. A
další
problém
vyvstal
z toho,
že
Kotěra,
ač
se
narodil v Brně, tak studoval v Praze a Vídni u Otto Wagnera (1841-1918) a jeho první díla i Praze patří, byl velikým trnem v oku moravskému spolku výtvarníků. Nedokázali pochopit, že Čechovi byla dána přednost před Moravanem. A to, že je Prostějov opravdu hluboce urazil a
ranil,
dávali
najevo
jeho
dlouholetým
bojkotem.
Slovně dokonce zaútočili i na Mathona. „Já sám jsem byl předmětem
prudkých
Ot.Bystřina,
nedav
výtek,
se
jimiž
přesvědčiti, 66
zadání projektu nejmenšího vlivu.“
mne
že
zahrnul
jsem neměl
na
I přes všechny tyto
nesnáze a nepříjemnosti bylo zbudování kulturního domu záslužným činem.67 Ale
vraťme
se
ještě
k výstavám
konaným
s Mathonovou
účastí. Roku 1907 proběhla výstava vídeňského sochaře Antona
(1875-1934)68
Hanáka
a
roku
1908
se
v prostějovském muzeu konala výstava Topičova salonu, kde vystavovaly umělecké osobnosti českého národa jako Václav
Brožík
(1851-1901),
Antonín
Chittusi
(1847-
1891), Julius Mařák (1832-1899), Alfons Mucha (18601939) či František Ženíšek (1849-1916).69 Roku
1910
se
konala
umělecko-průmyslová výstavního
výboru
Vánoční firmy
byl
i
výstava
Vulkania, Jaroslav
–
Umělecká kde
Mathon.
a
členem Přestože
událost nebyla pořádána pod záštitou Besedy, byl Mathon
20
přizván a pravděpodobně se podílel i velkou měrou na její organizaci. Měla trvání od 9.12.1909 do 6.1.1910 a jejím
účelem
bylo
seznámit
výrobky
firmy
Vulkania
s širší veřejností. Úpravu výstavy uspořádala Vulkania v čele
s jejím
ředitelem
Theodorem
Dostálem
a
architektem Josefem Růžičkou. Jak je psáno v úvodním slovu
katalogu,
tak
Sdružení
výtvarných
umělců
moravských výstavu vyznamenalo svou účastí. A připojila se k nim i pražská umělecká skupina Artěl. Stojí
za to
zmínit alespoň některá jména vystavujících umělců např. Antoš Frolka, Román Havelka, Bohumír a Alois Jaroňkovi či Jaroslav Křepčík.70 Mathon vzpomínal na poslední léta před světovou válkou jako na léta pro Měšťanskou besedu velmi plodná. Na časté
a
velmi
jichž
se
častokrát
přednášející. časopisů snažení
poučné
a a
zúčastnil
Na
knih.
přednášky
čítárnu „Tato
kulturní
v červeném
jako
posluchač
s nepřeberným
léta
podniky
tak
salonku,
bohatá
vyvrcholila
i
jako
množstvím na
ve
duševní velké
a
pečlivě uspořádané výstavě obrazů a soch, získaných ze soukromého majetku prostějovských rodin. Mělo to být zároveň kladení účtů z vykonané práce a novou vzpruhou pro
ty,
kteří
dosud
nepochopili
v životě jednotlivce.“ Mathon událost
tím
snad
před
zcela
význam
umění
71
myslel
poslední
mobilizací.
Umělecký
rozhodl roku 1912 uspořádat
velkou odbor
výstavu svým
uměleckou Besedy
se
způsobem
navazující na tu moderní a „retrospektivní“ pořádanou před
devíti
příliš
lety.
konkrétních
Pokud
jsme
informací,
21
o
té
tak
předešlé tato,
neměli
k níž
se
zachoval
i
výstavní
katalog,
by
nám
jich
mohla
poskytnout více. Výstava byla, dalo by se říci, sice výstavou tehdejší současné moderní scény, ale vesměs všehochuť. Návštěvníci
tu
mohly
najít
přes obrazy,
grafiku a sochařská díla i věci z oblasti
umělecko-
průmyslové.
Důležitým
prvkem
bylo,
vystavované
exponáty
pocházely
mecenášů
a
sběratelů
umění
této
události
z majetku
v Prostějově
že
tehdejších např.
Karla
Augusty, Františka Kováříka, Jaroslava Neumanna, Karla Wichterleho, společnosti Vulkania, či Františka hraběte Sylva-Tarouca
z
Čech,
Mathona
nevyjímaje.
Ten
stále
jako předseda spolu celou záležitost zaštiťoval. Takže v tomto
případě
šlo,
na
rozdíl
od
minulé
výstavy
zaměřené z části na staré umění prostějovských sbírek, o
jakýsi
přehled
současného
moderního
umění
na
Prostějovsku. Výstava byla koncipována do třech částí: A.Obrazy a grafika, kde byly k shlédnutí originály od Jano
Köhlera,
Muchy,
Jožky
Preislera;
Josefa
Mánesa,
Úprky,
Mikoláše
Antonína
B.Plastika
Alše,
Slavíčka
s plastikami
od
Alfonse
či
Jana
Stanislava
Suchardy či Františka Bílka; C.Umělecký průmysl, kde jsme
mohly
obdivovat
Holíčskou
keramiku,
moderní
porcelán (Kodaň, Míšeň, Capo di Monte, sklo) a moderní práce kovové (Vulkania).72 Beseda, posledních
v čele
s Mathonem,
přednášek
o
kultuře
uspořádala a
pak
přišlo
několik období
Světové války a kulturní i umělecký ruch v Prostějově na nějakou dobu utichl. Ten se plně pohroužil do práce v nemocnici, ale i přesto zůstal přispívatelem Hlasů
22
z Hané, jak on sám to nazýval, znělek, jež pak vyšly jako celek v samostatné publikaci. I
během
války,
tedy
spíše
před
jejím
koncem,
se
Prostějov vzepjal ke kulturně umělecké události. Roku 1917
se
katalog
konala se nám
výstava
moravských
nedochoval,
ale
umělců.
Bohužel
můžeme docela
klidně
tvrdit, že Mathon se na jejím uskutečnění podílel. Jak sám píše ve svých vzpomínkách, umělci (Adolf Kašpar, František Hlavica, Oldřich Lasák, Julius Pelikán) tehdy na
slavnostní
uvedení
přišli
v uniformách.
Kvůli
onemocnění tehdejšího předsedy Besedy architekta Čeňka Venclíka, se Mathon musel znovu ujmout postu, jehož se před čtyřmi lety vzdal, i když jen na krátkou dobu. Právě
v oné
poválečné
době
jej
požádal
farář
Karel
Dostál-Lutínov (1871-1923), aby se ujal funkce v nově zřízeném Cizineckém oboru. „Se snahou seznámiti cizince s městem Prostějovem a jeho památkami vyrůstal ve mně bližší zájem o tento předmět a já a
zprvu
zcela
památkářství.
maně Vedle
do
vod
toho
veplul takto pomálu
prostějovské
jsem
si
historie
s radostí
a
všímal
úspěšné činnosti, již vyvíjel na poli výstavnictví můj nástupce ředitel Janka.“73 Zde nám sám Mathon potvrzuje, že byl opravdu tou hybnou silou na poli výtvarné osvěty v Prostějově válce,
i
celou
když
se
tu
dobu
až
aktivněji
do
začátku
příprav
války.
Po
nezúčastňoval,
alespoň připravoval besídky v místním tisku a tak po svém
šířit
osvětu
ve
výtvarnictví.
Jeho
pečlivý
pedagogický přístup se mu hodil v pozdějších letech. V další
konané
výstavě
z roku
1919
Sdružení
českých
umělců grafiků Hollar, kde vystavovali František Bílek,
23
Hugo Boettinger, František Kysela či Max Švabinský, už v katalogu Mathonovo jméno nefiguruje. Umělecká Beseda a
Klub
přátel
v pořádání
umění
výstav.
se
začali
Prostějov
navzájem
si
tím
předhánět
získával
svou
pověst mezi výtvarníky a v uměleckých kruzích. Pořádaly se tu odborné přednášky, zmiňme aspoň pár jmen
např.
Antonín Matějček nebo Eugen Dostál.74 Muzeum bylo Mathonovým dalším předmětem zájmu a účasti. Jeho počátky se kladou do roku 1883 a to založením Průmyslové jednoty. Ta měla sloužit
k podpoře živností
a
členem
vzdělávání.
Roku
1885
se
stala
Moravského
zemského muzea a Vlasteneckého muzea v Olomouci. Prvním místem určeným pro muzejní účely byly získány místnosti ve Waitově domě na Žižkově náměstí. A roku 1887 bylo otevřeno náměstí svoje
první
prostějovské
zůstalo muzeum působiště
prostějovského
a
zámku.
75
muzeum.
Na
Žižkově
dalších pět let,
než změnilo
přestěhovalo
do
Zámek
roku
se 1866
prostor
prodal
jeho
tehdejší majitel Fortunát Hofmann Eduardovi a Josefíně Chmelařovým.
Manželé
část
místností
zámku
používali
jako bytu a poskytovali jeho zbylé prostory pro různé vlastenecké sloužila Roku
spolky.
jako
1893
od
Například
tělocvična ovdovělé
místnost
Tělovýchovné Josefíny
prvního jednotě
Chmelařové
patra Sokol.
odkoupil
zámek Úvěrní spolek Záložna a zastavárna v Prostějově a rozhodl
se jej
zrestaurovat
a
tímto
úkolem pověřila
prostějovského stavitele a stavebního podnikatele Čeňka Venclíka. Měla jej ve vlastnictví až do roku 1948, kdy zanikla. Musejního
V zámku spolku.
měl A
již od
úřadovat roku
24
1894
prozatímní
výbor
sloužily
čtyři
místnosti
v
severním
křídle
zámku
jako
místo
pro
prostějovské muzeum.76 Sbírky se rozrůstaly a zanedlouho již
zámecké prostory přestaly vyhovovat a
členové proto
spolku
sbírky
neměli
převzalo
dostatek
času
do
majetku
svého
ani
zároveň i financí,
a
město.77 Roku
1905 město poskytlo nové prostory pro rozrůstající se muzejní sbírky. Stala se jím renesanční budova bývalé radnice. V té do roku 1903 úřadoval okresní soud, který byl
přestěhován
sbírky
mohly
na
Havlíčkovu
přestěhovat
na
ulici. nové
Aby se
místo,
muzejní
musela
být
budova alespoň částečně přizpůsobena a to nadstavbou druhého
patra, 78
místností.
čímž
budoucí
muzeum
získalo
dostatek
Jejich instalací a správcem byl pověřen
Vilém Otáhal (1870-1954) člen kuratoria muzea a od roku 1918
správce.79
jeho
Po
přestěhování
sbírek
se
dále
pracovalo na plánech pro dokončení přestavby (zevnějšek a druhé parto). Byla podána žádost u Vídeňské centrální komise
o
novorenesanční
přestavbu, ta
odmítla a
tím
budovu a její autenticitu zachránila. Dostavbu radnice dostala zakázkou stavitelská firma Konečný a Nedělník a ta
ji
roku
dokončila.80 Existují
1908
domněnky,
že
Mathon určitým způsobem zasáhl do přestavby budovy, ale jestli a pokud se nějakým způsobem podílel na návrzích výstavby druhého patra nemůžeme ani potvrdit, ale ani vyvrátit. stavitelské
Logickým firmy
by
se
jevila
s Otáhalem,
spíše
který
měl
sbírek na starosti, a proto by mohl z části
spolupráce instalaci výstavbu
ovlivnit. Dne
26.5.1905
Prostějova,
jak
na se
schůzi
obecního
dočteme ze
25
zápisu
výboru
města
protokolu,
byl
odhlasován
vznik
Národopisného
a
průmyslového
muzea
města Prostějova a Hané.81 Toho roku se Jaroslav Mathon stal členem kuratoria a zůstal jím až do doby svého odjezdu
do
Prahy.
Podle
podpisových
listin
byl
pravidelných účastníkem všech schůzí, které se konaly ponejvíce v Obecním domě či v kanceláři muzea. Hlavními tématy byly zprávy činnosti za uplynulé období, návrhy na činnosti v dalším roce společně s rozpočty.82 Do jaké míry se Mathon podílel na chodu a správě muzea, nelze s jistotou tvrdit. Víme ale, že později jako předseda Památkové
komise
čerpal
ze
zkušeností
v kuratoriu
nabytých. Uveďme příklad v zamýšlené výstavě „Lidového a
domácího
průmyslu“
Společnosti v Praze. Dotazník
konané
Národopisného
K získání
v roce Muzea
potřebných
1907
z popudu
Československého
informací
byl
vytvořen
o lidovém a domácím průmyslu, který obdržela
všechna muzea v Čechách a na Moravě.83 Později tento postup Mathon použil při sbírání materiálu na soupis památek v prostějovském okresu. Další opravy muzejní budovy, které město stály zhruba čtvrt milionu korun,
byly zahájeny na jaře roku 1922
správou města pod dozorem Státního památkového úřadu v Brně.
Jednalo
se
v první
řadě
o
opravy
fasády.
Památkový úřad doporučil oklepání omítky a pátrání po zbytcích staré malby. Ty byly nakonec objeveny společně se starou atikou. Cizineckého
84
odboru.
V této době působil Mathon v čele V
dochované
korespondenci
mezi
starostou Manhardem a státním konzervátorem Stanislavem Sochorem, který doporučil způsob oprav, se Mathonovo
26
nevyskytuje.85
jméno
Takže
ani
v tomto
případě
nepotvrdíme Mathonův zásah do výstavby. Od roku 1924 začalo muzeum vydávat svůj časopis Ročenku Národopisného a průmyslového města Prostějova,86 v jehož redakční radě Mathon zasedal,87 pravidelným
přispívatelem
až
a od roku 1926 se stal do
roku
1940,
pak
se
Ročenka na několik let odmlčela a další vydání přišlo až v roce
1948, kde Mathon také publikoval. Jeho první
příspěvek z roku 1926 se jako jediný věnoval činnosti komise88
Památkové
a
dále
se
v ostatních
článcích
zaobíral uměním. Do roku 1932 přispěl do Ročenky celkem sedmi
články,
v nichž
čtenáře
seznamoval
s gotickým
sochařstvím a barokním uměním na Moravě. Všechny tyto články spadají do publikační činnosti v rámci působení v Památkové
komisi,
na
jejichž
schůzích
byly
projednávány. Činnost v oblasti památkové péče Vznik Památkové komise Jednou z nejdůležitějších aktivit, na kterých se Mathon za
svého
působení
předsednictví komise
v Prostějově
v Památkové
předcházelo
komisi.
založení
podílel,
Ustavení Cizineckého
bylo
Památkové odboru
z iniciativy faráře Karla Dostála-Lutínova (1871-1923). Funkce
místopředsedy
Mathonovi,
který
ji
v tomto
úřadu
přijal.
„Se
byla
nabídnuta
snahou
seznámiti
cizince s městem Prostějovem a jeho památkami vyrůstal ve mně bližší zájem o tento předmět a já
veplul takto
pomálu a zprvu zcela maně do vod prostějovské historie a
památkářství.89
Jak
si
27
sám
poznamenal,
měl
v kompetenci cizince a jejich obeznámení s Prostějovem a
jeho
historií.
Prostějov
vzal
Prostějova návrhu
Svou
práci
opravdu
najdeme
snaze
zodpovědně.
dopis
cizineckého
ve
V archivu
adresovaný
odboru
propagovat Muzea
Mathonovi
„k
městská
rada
povolila
usnesením svým ze dne 30.června1922 Vám úvěr až do výše 1000
Kč
/z
původních
500 90
památek města Prostějova.“ schůzí
městské
tiskovou
rady,
propagaci
schválení
prodeje
Kč/
k opatření
Jak se dočteme i ze záznamů
staral
města. 3.000
fotografíí
se
Cizinecký
„P.Karel
kusů
odbor
Dostál
brožury
žádá
Prostějov
o za
1923
p.J.Bučkovi za 7.000 Kč – O věci pojednáno a pověřen cizinecký
odbor,
Cizineckém schopným musely
aby
odboru
Mathon
propagátorem.
projít
zasedal
nabídku
všechny
přijal.91
p.Bučka
prokázal,
V městské Mathonovy
že
radě, návrhy
V
je
opravdu
skrze
kterou
a
požadavky,
tehdejší starosta Prostějova Stanislav Manhard
(1871-1928).
Ve
s Mathonem
spolupracoval
funkci
působil ve
v letech sféře
1918-1928
a
zdravotnické
(vylepšování nemocnice a zdravotnické péče), takže jeho práci
znal
již
z dřívějších
let.
Během
působení
Cizineckého odboru se obeznámil s jeho prací v oblasti „památkové.“ A přišel
Manhard byl právě tím člověkem, jež
s myšlenkou
založit
Památkovou
komisi
a
do
jejího čela posadit Jaroslava Mathona. Bylo to jediné sdružení, které nepodléhalo politickému klíči a mělo opravdový
zájem
o
zachování
města
a
jeho
památek
a
92
Mathon měl od Manharda stoprocentní podporu.
Zápis městské rady z 3.5.1923 informuje o projednávání návrhu
Jaroslava
Mathona
a
28
Jana
Kühndela
„jakým
způsobem má
býti ustavena místní
Památková komise a
jaké mají býti úkoly této, usneseno pak podaný návrh přijati a pověřiti p.Dra Mathona, aby co designovaný předseda
komisi
provedl
tak,
započíti.
svolal
aby
se
Státnímu
a
veškeré
s činností
památkovému
přípravné
mohlo
úřadu
práce
co
nejdříve
bude
ustavení
Památkové komise hlášeno.93 O pět dní později 8.5.1923 byl návrh postoupen komisi k potřebnému zařízení.94 Jak se
dočteme
městské
v zápisech
rady
veřejné
z 19.4.1923
komisi
pro
komise,
č.2367
J.Mathona,
nemocnice
Památkovou
Památkové
ta
vyzvala
aby
„ředitele
uvedl
Prostějov.“95
město
přípisem v život Na
tomto
prvním setkání se konalo jmenování členů. Předsedou byl samozřejmě jmenován Jaroslav Mathon a zbytek osazenstva se
sestával
Karel
z těchto
Dostál
Antonín
(za
Gottwald,
členů:
JUDr.Ludwig
Brüll,
cizinecký
odbor),
řídící
odborný
učitel
Jan
rada
učitel Kühndel,
prof.Vilém Otáhal, prof. Pobucký, učitelka Teglová a stavitel
Josef
Vaculík
(za
regulační
komisi),
kteří
byli schváleni městskou radou návrhem č.2769. Zároveň nově ustanovená Památková komise žádala městskou radu, aby
vyhradila
jedno
místo
pro
konzervátora
prostějovského okresu a rozhodla se řídit podle stanov Památkové komise města Prahy. Po celou dobu Mathonova předsednictví schůzi
se
činnosti. Prostějova potřeba
nebyl také
V úplně a
získat
konzervátor
jmenován.
samozřejmě
jednalo
první
šlo
okolí
a
s pomocí
řadě jejich
okresní
o
o
Na
programové
soupis
ochranu.
první památek
K tomu
politické
bylo
správy
ke
spolupráci starosty obcí, farní úřady apod. Kühndel a
29
Otáhal dostali za úkol sestavit úplný soupis literatury a
archiválií,
s památkami. informací
které
by
Dalším
měli
úkolem
týkajících
se
(roudnickém,
třeboňském,
fotografovány
památky,
nějakou
se
města
spojitost
stalo
vyhledávání
Prostějova
v archivech
lichtensteinském). základ
již
Měly
mohla
být
vytvořit
Mathonova fotografická série, kterou sám pořídil, asi o sto
kusech.
znamení
a
Dále
se
jmen domů,
jednalo
o
o
obrázkových
sběru
zachování
domovních dokumentů,
lidových památek, nábytku a pokud hrozil zánik památky, tak její následné ofotografování, na což se nabídnul klub
fotografů
v neposlední
amatérů
řadě
na publikační
se
se
svými
Památková
činností
(s
službami. komise
podporou
A
dohodla
muzea
města
Prostějova).96 Samozřejmě neopomněla informovat Státní památkový Obratem
ústav
v Brně
o
svém
jim byla nabídnuta pomoc
přednášek.
Jaroslav
Mathon
byl
97
zemského památkového ústavu. s muzejním nedošlo
vzniku
spolkem,
ke
křížení
tak
a
působení.
v podobě
školení a
jmenován
zástupcem
Komise spolupracovala jak
s kuratoriem
sil,
ale
muzea,
výsledky
práce
proto byly
povšechně velmi pozitivní. Členové Památkové komise Členů v Památkové komisi se prostřídalo opravdu hodně. Zmiňme
proto
nejzáslužnější.
jen
ty,
Prvním
jejichž a
činnost
nejdůležitějším
se
jevila
člověkem,
pravou rukou Mathonovou a jeho doživotním přítelem, byl Jan Kühndel (29.9.1889 – 4.2.1970). Narodil se jako syn kováře
z Loštic,
studoval
30
Slovanské
gymnázium
v Olomouci
a
rok
na
učitelském
v Příboře.98
ústavu
Kladný vztah k umění a historii se u něj vytvářel už za Světové války při pobytu na frontě. A tento vztah, či snad dokonce láska, mu vydržela na celý život. Jeho prvním působištěm měl být Kostelec na Hané, ale byl přeložen do Prostějova a zůstal v něm po celý zbytek života.99 Začal učit na I.chlapecké obecné škole a po válce se stal odborným učitele na I.měšťanské škole. Následoval příklad Jana Havelky, o kterém tvrdil, že byl průkopníkem v muzejnictví. V první polovině 20. let se připravoval na práci v prostějovském muzeu, jakoby tušil, že mu bude v budoucnu nabídnuta. Roku 1919 se stal tajemníkem kuratoria muzea a od té doby každoročně získával zkušenosti na sjezdech Svazu čs. muzejnictví, kam jako delegát prostějovského muzea jezdil. Získával více a více zkušeností a pomalu se začal prosazovat u starších
kolegů.
zájmu
působnosti
a
Dalším byla
velmi
důležitým
činnost
polem
v oblasti
jeho
památkové
péče, kde se díky tomuto zrodila spolupráce mezi ním a Jaroslavem Mathonem až do Mathonovy smrti. Od roku 1923 působil jako člen Památkové komise. Kühndel se v ním měl
věnovat
domovním
znamením
pozemkových
knih.
bibliografie
týkající
logicky
vyplynulo,
Později se že
a
zajišťoval
uchování
byl
pověřen
soupisem
Prostějova by
se
historiografem, ale jeho navrhnutí hlasováním.
100
Roku
1925
byl
a
měl
z toho stát
jaksi
městským
Mathonem neprošlo jmenován
správcem
archivních fondů. Muzeum, Památková komise a archiv jej zaneprázdnili natolik, že opustil dráhu učitele, stal se správcem městského archivu a muzea, což mu umožnilo
31
vnést
do
sbírek
a
instalací
systém.101
„svůj“
Právě
z roku 1931 pochází jeho stěžejní návrh na organizaci sbírek. který
Snažil se by
byl
nakonec
mnohem
vše
na
2.umělecko
a
čtyři
o
tom
roku
a
oddělení: 3.
kulturně
a
okresu,
Prostějova
Dokonce
dělení,
výstižnější
historické,
s národopisem
4.přírodovědecké.
třídění a
přehlednější
rozdělil
1.prehistorické, historické
vytvořit systém
1933
napsal
odbornou publikaci „Průvodce sbírkami“, která výsledky této
práce
práci
shrnovala.
výstavní
Pokračoval
Mathonově.
v započaté
Uvědomoval
si
záslužné
důležitost
spolupráce s ostatními kulturními a uměleckými spolky a při
pořádání
výstav
se
k nim
připojoval.
Také
si
žalostně uvědomoval absenci prostějovské galerie, která s výstavní aktivitou daly
do
německá
pohybu,
úzce
souvisela.
výstavbu
okupace.
Po
městské
válce
se
I
když se
galerie
zastavila
v galerijních
pokračovalo, ale vše zastavil rok 1948.
věci
snahách
Ke konci roku
1949 odešel do důchodu. Ale dál se vracel do muzea, ať už
jako
dobrovolník
zapomenout činnost,
na
ať
jeho
už
či
zaměstnanec.
bohatou
v Ročence
a
muzea,
Nesmíme
ovšem
záslužnou
publikační
společně
s Mathonem
102
nebo samostatně.
Druhým významným členem byl Antonín Gottwald (17.1.1869 –
9.8.1941).
V Prostějově
absolvoval
Reálku.
Už
na
škole se v něm objevil zájem o historii a o učitelské řemeslo.
Absolvoval
učitelský
ústav
v Brně
a
jeho
prvním místem se staly Mostkovice, kde dva roku působil a poté odešel do Prostějova.103 Archeologie byla jeho celoživotní láskou. Stal se členem Vlasteneckého spolku
32
musejního v Prostějově a především členem a kurátorem Národopisného
a
průmyslového
musea
města
Prostějova.
Doplňoval velmi poctivě muzejní archeologické sbírky, ve kterých působil i jako správce. Ty se rozrůstaly, jak díky němu, tak i díky darům a koupím. Ve 20.letech 20.století už instalace zabírala celé tři sály. Byla také jedinou, kterou nechal Kühndel v původním stavu a nesnažil se ji přeorganizovat. K tomu došlo až v roce 1938 podle návrhů Jaroslava Böhma.104 Ve své badatelské publikační jmenovat
činnosti jeho
se
„Pravěká
věnoval sídliště
Prostějovu. a
Můžeme
pohřebiště
Prostějovsku“ z roku 1924 či o rok později
na
„Osídlení
105
Prostějovska v dobách prehistorických.“
Třetím členem Komise byl jmenován profesor Vilém Otáhal (28.5.1870 – 16.10.1954). Narozen v Prostějově v rodině tkalce jako třetí z dvanácti dětí. Vystudoval na místní Reálce, potom na učitelském ústavu v Brně. Ze začátku působil jako učitel v obecní škole ve Vrbátkách a roku 1897 byl přeložen do Prostějova.106 O dva roky později začal
vyučovat
Začal pracovat v sídlilo
jako
profesor
na
Obchodní
akademii.
prostějovském muzeu, to tehdy ještě
v prostorách
zámku,
a
později,
kdy
mu
byla
poskytnuta budova bývalé renesanční radnice roku 1903, zde
společně
s přáteli
instaloval
sbírkové
expozice.
Jeho pilnou prací se muzeum stalo váženou institucí. Byl jeho jednatelem, potom členem kuratoria a nakonec správcem. Za jeho vlivu vznikl muzejní spolek a Ročenka (od r.1924) s články archeologickými, historickými či národopisnými. Starostou byl zvolen 27.3.1928 a tuto funkci úspěšně vykonával do ledna 1933.107
33
Další
jmenovaným
do
Komise
byl
Ludwig
Brüll
(1867-
1929). „Tento výjimečný muž pocházel z vážené židovské rodiny.
Navštěvoval
gymnázium
studoval
na
univerzitě
Vídeňské
v Olomouci, a
práva
v Grazu.
Praxi
vykonal u krajského soudu v Olomouci, jako koncipient pracoval v Karlových Varech a pak v advokátní kanceláři dr. Fritze Haase v Prostějově. Po složení advokátské zkoušky v roce 1897 a po Haaseho odchodu zaujal jeho místo.
Ludwig
Brüll
byl
společensky
významně
angažovaný. Byl předsedou Německo-politického spolku a Spolku
německého
Památkové
komise
v židovské
domu a
v Prostějově,
Musejního
náboženské
obci.V
stal
spolku,
se
byl
prostějovských
členem
činný
i
německých
kruzích si vydobyl uznání a respekt, pro jeho jednání a vystupování
si
jej
vážili i
jeho čeští
spoluobčané.
Zůstal po celý život svobodný a to mu umožnilo, aby se mimo
svou
advokátní
praxi
cele
oddal
nejen
obětavé
práci pro povznesení rodného města, ale i zanícenému sbírání uměleckých předmětů, které získával nejen doma, ale
i
při
pobytech
v
zahraničí
(Itálie,
Holandsko,
Dánsko, Německo, Francie). Z uměleckých děl, která za svůj
plodný
nepříliš
život
rozsáhlou,
nashromáždil, ale
zato
dnes
známe
pouze
kvalitní
sbírku
staré
program,
podle
108
evropské kresby 16.–19. století.“
Systém a oblasti činnosti Památkové komise Pokud
bychom
kterého by si
čekali
přesně
vytvořený
Komise postupovala, nenajdeme jej. Musíme
uvědomit, že počátky památkové péče za Rakouska-
Uherska, jehož byly České země před vznikem republiky
34
součástí,
se
datovaly
do
roku
1850,
kdy
vznikla
Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. Až v roce 1872 se památková péče rozšířila i na
památky
movité
a
osvojila
si
nový
název
a
to
Centrální komise k vyhledávání a zachování uměleckých a historických
památek.
k zvědečťování Komise
se
Postupem
přístupu
stala
a
odborným
času
docházelo
důslednější
úřadem
organizaci.
spojeným
s vědeckým
ústavem. Po odtržení Čech a Moravy od Rakousko-Uherska v roce 1918 naše země převzaly jejich platné normy a tyto předpisy
č. 13/1918 Sb. pouze doplnily o zákaz
vývozu uměleckých a historických památek.109
Takže na
jednu stranu můžeme brát Prostějov a jeho iniciativní obyvatele činnost
za
velmi
jeho
pokrokové,
Památkové
ale
na
komise
straně
nemůžeme
druhé nazvat
komplexní. Určitě najdeme v některých oblastech jejich aktivit
snahu
o
Zápisky
památkové
vědecký komise,
přístup, celkový
ale
procházíme-li
systém
nebo
klíč,
podle kterého bychom jejich aktivitu mohli rozdělit, nenajdeme.
Ale
můžeme
vyhranit
několik
oblastí,
ve
kterých se více či méně pohybovali. 1. Výstavní činnost (spojená s činností pedagogickou) 2. Soupis uměleckých a historických památek na území politického okresu prostějovského 3. Uchování historického rázu centra města Prostějova 4. Péče, ochrana a restaurování movitých a nemovitých památek 5. Fotografický kterým
hrozil
archiv zánik
(většinou nebo
je
šlo
Památková
nemohla zakoupit či jinak si je získat)
35
o
památky, komise
6. Publikační činnost
Výstavy v rámci Památkové komise Jaroslav výstav, první
Mathon ve
měl
kterých
bychom
exhibici
největší měl
mohli
z roku
podíl
letitou
hledat 1903.
na
organizaci
zkušenost.
inspiraci
I tomto
v
A
hned
již
případě
u
konané šlo
o
„retrospektivní výstavu“ obrazů a soch ze soukromého majetku prostějovských sběratelů a mecenášů. Hlavními zapůjčiteli Sylva
se
stali
Tarouca
Dr.Svozil,
hrabě
v Čechách,
Mathon,
okolní
padl v září 1924. Výstava umělecká
Kalnoky
díla,
z Brodku,
Dr.Brüll,
velkostatkáři.
hrabě
Dr.Stavěl, První
návrh
měla návštěvníkům představit
která
vznikla
do
roku
1850.
K organizaci a průběhu výstavy měly být přizvány spolky Beseda, Klub přátel umění a Národopisné a průmyslové museum pod protektorátem městské rady. Předběžný termín konání
se
ustanovil
zařizující
výbor
na
jaro
roku
s Mathonem
1925.
v čele
za
Byl
založen
Památkovou
komisi. Mathon a Brüll se zhostili úkolu popisu obrazů. Předběžně byla odsouhlasena doba pořádání výstavy na čtrnáct
dní
a 110
v časopisech.
Mathon
dostal
na
starost
ohlášky
Samozřejmě že umělecká díla se musela
pojistit a zajistit proti krádežím. Pomalu se začalo upřesňovat 21.dubna.
konání A
exhibice
samozřejmě
i
a
to
obsah
obrazy, rytiny, sochy.111
36
na
Velikonoce
vystavovaných
2.-
děl
–
Nedůležitějším aspektem konání „retrospektivní výstavy“ bylo
to,
co
se
nepodařilo
uskutečnit
při
té
první
(retrospektivní). Šlo o vytvoření katalogu, který by sloužil
současně
okolí.112
jako
soupis
památek
Prostějova
a
Jak se psalo v úvodním slovu, úmysl pořádání
výstavy byl dvojí. Za prvé šlo o zjištění méně známých děl
v prostějovském
výchovný
počin,
venkovského
majetku
který
města
měl
a
v druhé
ukázat
prostějovské
řadě
šlo
občanům
památky
o
malého
pohromadě,
tematicky seskupené a vývojově seřazené. A katalog měl sloužit
jako
základ
budoucí
skupiny
(památek
Prostějovska) a výstava jako náhrada za neexistující obrazárnu. Zdroje, ze kterých Památková komise čerpala, se
mohly
rozdělit
prostějovských
i
na
v církevním
ty
okolních
kostelů,
majetku
(obsah
bohužel
tvořil
nejmenší položku, protože opravdu cenné předměty byly dávno rozebrány), na ty z majetku šlechtického (bohužel těch taktéž nemnoho, hlavní podíl měl hrabě Kalnóky) a jako nejbohatší zdroj soukromé sbírky milovníků umění z Prostějova. počátku
Nejranější
15.století.
Šlo
vystavovaná o
soubor
díla
sahala
dřevěných
do
plastik
(sv.Barbory, sv.Kateřiny z archy ze Stařechovic a torso Zmrtvýchvstalého
Krista),
které
Mathon
stylisticky
určil pod vliv doby Karla IV. Dále najdeme práce o něco mladší a to z poloviny 15.století z dílny olomouckého mistra. A fragment se skupiny Oplakávání pravděpodobně z dílny obrazy
Veita poměrně
Stosse.
Ve
mladšího
srovnání data.
s plastikami
Mezi
ty
byly
nejstarší
patřily z dílny Lukase Cranacha st. Madona s děťátkem a Cesta
na
Golgotu
od
M.Schongauera.
37
Dále
zde
byli
k vidění holandští krajináři i malíři
žánru, některá
díla od italských autorů z doby pozdní renesance. Česká scéna byla zastoupena Petrem Brandlem, Janem Handkem či Mainardim.113
Dominikem
Podle
recenze
v
Lidových
novinách byla výstava zahájená 5. dubna 1925 a podala přehled umění v prostějovských sbírkách i majetku od 15. - 19.století. Velmi kladně se vyjádřily ke katalogu a instalaci, která svědčila o pečlivé přípravě. Úsilí bylo odměněno nebývalým zájmem obyvatelstva při jejím zahájení.114 O další výstavě se stejným záměrem se začalo hovořit bezprostředně po úspěšném ukončení té první. Tentokráte se měla týkat grafiky v Prostějově a na Prostějovsku. A hned další za ní se měla pořádat na jaře příštího roku (1926)
a
týkat
115
století.
se
obsahově
malířského
umění
19.
Při přípravě výstavy staré grafiky měl hlavní
slovo Ludwig Brüll, který vlastnil na Prostějovsku její největší
sbírku.
Stal
se
tentokráte
předsedou
výstavního výboru. Připravovaná exhibice se měla týkat období
od
Podílet
nejstarších na
přípravě
dob
až
se
do
mělo
konce
18.
společně
století. s Komisí
kuratorium muzea, Klub přátel umění, Beseda a Dělnická akademie. Aby Mathon mohl získat přehled v soukromém v novinách
vlastnictví, a
oslovit
rozhodl
vlastníky
se
o grafikách podat
takovýchto
výzvu
uměleckých
děl, aby se podíleli na pořádané výstavě zapůjčením děl ve
svém
výstavu
majetku. byl
116
schválen
Původní před
termín
Vánocemi
pro 1925.
grafickou Bohužel
z technických důvodů se musel odložit a předběžně se určil termín od 7. – 21.března 1926.117 Co se koncepce
38
výstavy týče, Památková komise se usnesla na spojení dvou výstavních okruhů – spojení Výstavy starých grafik s výstavou uměleckého
spolku
grafiků Hollar 118
dnech od 14. – 28. března 1926.
a
to
ve
Událost se konala
v přednáškovém sále Národního domu. Stará grafika se vystavovala
ve
větší
části
přednáškového
sálu
s přilehlou scénou a byla rozdělena do více skupin: 1. francouzské dřevoryty
dřevoryty
z
z Scheidelovy
15.
Světové
století,
2.
Německé
kroniky,
3.
Dřevoryt
německého anonyma z 15. století, 4. Holandský dřevoryt z 15.
století
(nejpočetněji
zastoupená
skupina)
a
grafika skupiny Hollar, kde návštěvníci mohli spatřit díla
Františka
Bílka,
Petra
Dillingera,
Františka
Koblihy, Jana Rambouska a dalších, se nacházela v menší části.119
Vystavovaná
díla
mohla
být
veřejností
zakoupena. A aby se ještě více zdůraznil výchovný ráz, Mathon měl před samotným zahájením souhrnnou přednášku, aby
návštěvníky
vystavovaného. výstav
„pro
Naneštěstí
A
neznalé sám
žactvo
tato
tématu
zdůraznil středních
událost
seznámil
s obsahem
důležitost
takovýchto
a
neměla
městských takový
škol.“120
úspěch
jako
předešlé výstavy. Mathon,
i
když
byl
zaneprázdněn
funkcí
v Památkové
komisi, i nadále (i když ne již na postu předsedy) působil
v
výstavních
Měšťanské
besedě.
katalozích
tohoto
Pokud
zalistujeme
spolku,
s jistotou jeho jméno mezi členy výboru. alespoň
prodejní
výstavu
najdeme
ve tam
Zmiňme tedy
Výtvarných
umělců
prostějovských (Karel Augusta, Alois Doležel, František Havránek,
Vítězslav
Hohaus,
39
Antonín
Kameník,
atd.)
konanou v přednáškovém sále Národního domu v listopadu 1925.121 A dalším příkladem nám může být výstava Hanuše Hérinka konaná v říjnu roku 1926 pořádaná také spolkem Beseda.122 Ve stejném roce v
červu se začalo jednat o výstavě
obrazů z 19. století až
po
(později upřesněno od roku 1800 v soukromých
současnost)
Prostějovsku.
Podle
vytvořeného
sbírkách
soupisu
na
obrazového
materiálu každého majitele, se posléze měly exponáty vybírat. pánové
Předběžně Kovářík,
k zapůjčení Wichterle,
Svozil, Winter, atd.123
obrazů
Mathon,
byli
osloveni
Brüll,
Janka,
Přizvaný okruh spolupracujících
spolků se tentokrát zúžil pouze na muzejní kuratorium. Důvodem bylo, že u předešlých výstav přizvané instituce „nevykazovaly 124
úspěchu.“ pořídit
zvláštního
A
výstavou.
měl Ten
s katalogem.125 náhradní
nebo
morálního
Tak jako u předešlých výstav, i zde se měl
soupis
obrazů.
finančního
byl
vystavovaných se
nechat
se
stanoven
od
nevystavovaných)
vytisknout
bohužel
Z jarního
(i
malý
průvodce
nedochoval
termínu
výstavy
23.září –
společně sešlo
10.října
a 126
1927.
Bohužel ani podzimní termín nemohl proběhnout. Mathon tuto
záležitost
řešil
na
schůzi
konané
v listopadu,
důvodem byla pracovní vytíženost v jiném oboru a tím pádem ani jaro 1928 nepřipadalo v úvahu.127 V dalších měsících se již o konání výstavy nejednalo a nebyla ani zmíněna v tisku. Možným
důvodem
mohlo
být
pořádání
exhibice
jiné.
V tomto případě se spojila Památková komise s Klubem přátel umění a rozhodli se uspořádat výstavu T.F.Šimona
40
(13.5.1877 Malíř,
–
19.12.1942)
který
vystudoval
k jeho
padesátému
pražskou
Akademii
výročí.
výtvarných
umění pod Pirnerovým vedením, procestoval celou Evropu, kde hledal inspiraci. Na stipendijní cestu byl poslán do Itálie. Dále se mu poštěstilo navštívit Mekku umělců – Paříž, pak Londýn a další místa. Přes všechny různé umělecké směry a styly se Šimon uchýlil ke grafice. Tato
význačná
událost
v přednáškovém
sále
a
se
konala
probíhala
od
v Národním 10.
–
domě
17.června
1928. Byla jakýmsi přehledem jeho práce za celých 25 let rozdělených do tematických okruhů: 1. Olejomalba, 2. Monotypie, 3. Grafické listy, 4. Kresby. Úvodního slova
ve
vydaném
128
Matějček.
katalogu
V zápisech
ze
se
schůze
zhostil Památkové
Antonín komise
o
konání této výstavy nenajdeme žádnou zmínku. Vyvstává možnost, že z větší části vše organizoval Klub přátel umění. Ještě
se
nevyřešila
návrh
na
konání
vytvořit století
přehled až
po
vlastnictví
výstava předešlá,
další,
a
to
uměleckých současnost
v Prostějově
roku
1930,
portrétů ve
(oleje,
už se
objevil
která
od
konce
měla 18.
veřejném
a
soukromém
kresby
či
akvarely)
společně s Klubem přátel. Důvodem bylo zachycení vývoje 129
portrétu.
Mezi
oslovené
pány,
kteří
připadali
v úvahu na propůjčení obrazů na výstavu, patřili již obvyklí
pánové
Kalnoky
z Brodku
a
Sylva-Tarouca
v Čechách, dále továrník Winter, doktor Svozil, doktor Wichterle
a
dokonce
i
náboženská
obec
židovská.130
Městská rada vyhověla Památkové komisi a rezervovala přednáškový
sál
v Národním
41
domě
od
30.března
do
13.dubna. Předběžně se na schůzi usneslo, že po novém roce by měla být započata propagace výstavy, aby se stala pro veřejnost zajímavou, a vytištěn katalog bez obrazové
přílohy
(pouze
množství
inzerentů,
ti 131
pokrýt jeho vydání).
pod měli
podmínkou
dostatečného
pravděpodobně
finančně
Už dříve jsme se zmiňovali o
Mathonově snaze spojit s činností uměleckou i výchovný aspekt.
V plánované
době
„retrospektivní“
výstavy
portrétů se měla konat obvyklá výstava Ženské rodinné školy.132 Mathon si byl vědom, že by toto mohlo ovlivnit návštěvnost a exhibice by stoprocentně nesplnila svůj úkol. Nebyl by o ni takový zájem, jaký předpokládal a Mathon
měl
v úmyslu
zajistit
výstavě
dostatečnou
propagaci v tisku. Proto muselo být vše přeloženo na květen
a
později
na
období
září
a
počátku
října.
Bohužel ani o této výstavě již z zápisech ze schůzí Památkové komise není zmínka a stejně tak an v tisku či v aktech
Památkového
ústavu
města
Brna,
který
si
informace o konaných výstavách uchovával. Za Mathonova působení v Památkové komisi už se žádná další výstava nekonala pod jeho patronátem. Pouze byli požádání radou města, aby vytvořili soupis uměleckých děl od malíře Jožky Úprky, jehož výstava se chystala v Praze.
V té
době
v Prostějově
se
nacházelo
asi
patnáct vlastníků.133 Mathon měl širokou zkušenost s pořádáním výstav skoro od počátku svého působení v Prostějově. Snažil se klást dostatečný
důraz
na
reklamu
obeznamující
potenciální
problematikou
výstavy.
v novinách,
návštěvníky
Nejčastěji
42
na
články
s obsahem
v Lidových
a
novinách
či
v Hlasech
z Hané.
Dokonce
i
přednášel
při
slavnostních otevření výstav. Pokud to finanční situace umožňovala,
byl
vydán
katalog
přílohou či
bez
ní. Při
výstavy
instalací
s obrázkovou
exponátů situoval
umělecké předměty do tematických skupin, aby umožnil laickému oku se snáze orientovat. To samé platilo i u jasného a zřetelného označení exponátů štítky s názvem, popisem vystavovaného a autorem exponátu. Uvědomoval si i jejich uměleckou hodnotu. Před každou výstavou byly všechny
předměty
příplatek Výstavy
pod
měly
pojištěny
stráží dvojí
a
místních
význam.
Ten
popřípadě
za
drobný
dobrovolných první
hasičů.
zcela
jasný
a
zjevný a to představit veřejnosti skvosty nacházející se v jejich okolí, o kterých doposud neměli ani tušení. Snažil se je naučit, když ne lásce, alespoň přirozenému zájmu o umění a historii a tím pádem i o město, kde doposud žili, Prostějov. A můžeme opravdu potvrdit, že se
mu
vcelku
vedlo.
Výstavy
měly
ohlas
jak
u
prostějovských občanů, tak u místních plátků. Druhým důvodem,
méně
na
první
pohled
zjevným,
ale
neméně
důležitým, byly ony soupisy uměleckých děl, které při každé zamýšlené výstavě sestavoval. Ony vlastně tvořily jakési
jádro
pro
další
konání
jak
Mathonovo,
tak
i
Památkové komise, a to byl další úkol z její činnosti vyplývající – soupis památek Prostějova a okolí. Soupis
uměleckých
a
historických
památek
na
území
politického okresu prostějovského Oficiálně byl tento návrh podán na schůzi
Památkové
komise dne 14.ledna 1931 v kanceláři městského archivu
43
a muzea a 6.května téhož roku vypracován podrobný plán. Inspirace byla jasná. Mathon v roce 1924 vydal knihu Prostějov ve světle…,134 kde podal přehled pouze památek prostějovských. nutnosti okresu
Komise
sestavit
se
seznam
Prostějova.
O
jednohlasně
památek
všem
byl
usnesla
v celém
na
politickém
informován
Památkový
ústav v Brně, který o celé záležitosti sbíral články v místním
tisku
a
evidoval
neurčených) periodik.
135
si
výstřižky
z
(blíže
Speciálně na tuto velkou akci
Mathon s kolegy sestavil dotazník, který byl vytisknut v 500 exemplářích. Také požádal okresní úřad, aby tuto akci
podpořil 136
věstníku. událost
vytištěným
formuláře
v Úředním
V informativním přípise bylo zdůrazněno, že
má
čistě
vědeckého
charakteru
(pořízení
fotografického materiálu památek či umělecké ohodnocení památky znalcem) a nejedná se o žádné sběratelské akce „a postačí pouze, aby se zjednal soupis a tím i úplný obraz
kulturního
života.“137
Dotazník
pro
soupis
politického okresu prostějovského se sestával z těchto bodů: „1.Budovy:
zříceniny,
hrady,
tvrze,
zámky,
kostely,
kaple, boží muky a p. 2.Archiválie:
listiny,
listy,
stará
korespondence,
psané knihy a jiné rukopisy; obecní, farní a školní kroniky, obecní, farní a školní pečetidla atd. 3.Staré tisky: bible, misály, tištěné kroniky, lidové tisky, jarmareční písničky (špalíčky) atd. 4.Obrazy a sochy: obrazy olejové (na dřevě, na plátně, na skle); kresby a akvarely; rytiny; dřevěné a kamenné
44
sochy. (Obojí z veřejného, církevního nebo soukromého majetku). 5.Majolika, porculán, sklo (případně vzácná kamna). 6.Kovové nádobí se stříbra, cínu, mědi, železa (např. kachlíky, monstrance, mešní nádobí a p.) 7. Klenoty. 8.Mince a pamětní medaile. 9.Starý umělecký nábytek a hodiny. 10.Umělecké kování a zbraně. 11.Kroje a výšivky. 12.Mešní roucha a vzácná tkaniva 13.Lidové umění: selský nábytek, hospodářské nářadí a jiná zařízení selského domu. 14.Adresy
majitelů
cenných
a
památkových
předmětů
a
jména sběratelů.138 Dále
bylo
publikace
nutno
pořídit
Prostějov
a
fotografie
jeho
politický
do okres
chystané a
tímto
139
úkolem byl pověřen Mathon. Některé
obce
musely
zaslaný
dotazník
být
několikráte
vyplnily,
ale
požádány,
nakonec
se
aby
všechny
rozeslané dotazníky podařilo obdržet zpátky a ředitel Janka byl uřčen jako jednatel, jehož povinností bylo objet obce a ověřit správnost odpovědí.140 Ne všechny obce
a
ne
všichni
obyvatelé
obcí
dokázali
pochopit
důležitost vyplněných dotazníků. Některé se s omluvou vrátily
prázdné,
jiné
obsahovaly
daleko
přímější
odpověď. Uveďme příklad obce ve Vrahovicích a odpověď jeho starosty „vím, že jsou v osadě ještě jiné věci, lidé to tají a po dětech nelze mnoho vyzvěděti.“141 Jiné dotazníky
přišly
s vyčerpávající
45
odpovědí
jako
od
starosty obce Vrbátky či určického faráře, kteří vzali úkol opravdu zodpovědně a přepisovali i latinské nápisy z evidovaných předmětů.142 Roku 1933 na základě všech sesbíraných a zpracovaných materiálů vznikla publikace nazvaná Prostějov – město a okres.143 Uchování historického rázu centra města Prostějova Po
rozsáhlé
asanaci
Prostějova,
která
proběhla
na
přelomu 19. a 20.století zbouráním městských hradeb, se městská rada rozhodla, že je potřeba dalšího zásahu a žádost zaslala na C. K. zemský konzervátorský úřad pro království
české
přeposlána
na
Praha
v
Státní
únoru
roku
1920.
památkový
úřad
pro
Ta
byla
Moravu
a
Slezsko v Brně, kde byl v té době státním konzervátorem architekt Stanislav Sochor (1882-1959). Sochor vyjádřil politování
nad
tím,
vypracován
regulační
že
u
plán,
předešlé který
by
asanace bral
nebyl
ohled
na
umělecké a kulturní požadavky výstavby města, a proto k vypracování
dalšího
zástupce
památkového
Památkový
úřad
žádost
o
plánu úřadu
v Praze
na
doporučil v regulační
doporučení
vyčlenění jednoho místa
zástupce, ale žádost
přítomnost komisi.144
Sochora
v komisi
pro
podal svého
Správní komise města Prostějova
zamítla s odůvodněním, že bude brát historický vzhled města na vědomí a ráda na poradách uvítá brněnského poradce,145 čehož se zhostil sám Sochor.
Po prohlédnutí
návrhů byl ujištěn, že se regulace bude spíše týkat vnějšího města a pokud se plány nějak změní, pak se tak stane pouze se souhlasem památkového úřadu.146 O čtyři
46
roky později 14.10.1924 podala městská rada žádost na brněnský památkový úřad o určení stavebních památek, protože
hodlala
vypracovat
regulační
plán
vnitřního
města. Plány s historickými budovami měly být dodány do března
1925 a
byla
s prostějovským Vytvořením
ustavena
regulační
stavitelem
regulačního
komise
Valouškem.147
Rudolfem
plánu,
bez
v čele
vypsání
oficiální
soutěže, byl pověřen brněnský architekt a absolvent AVU Jindřich Kumpošt Regulačního
a
(1981-1968)
a
od
architektonického
roku 1920 vedoucí
oddělení
Stavebního
úřadu města Brna. Prostějovská Památková komise žádala, aby byl brán zřetel na historický ráz města, zvláště linie
Žerotínova
kostela
(Povýšení
propůjčen Zároveň
a
sv.
vytvořený
městská
v Brně
seznam
Kumpošt
při
Památkový
skupina
Kříže)
plán,
rada
aby
navrhování v Brně
bývalé
a po
Památkovém aby
regulačního nezaslal
jim
a
a
byl
posoudit.148
mohla
budov,
jej
radnice
posléze
jej
požadovala
požadovaných
úřad
kolem
se
úřadu
jím
plánu
mohl
řídit.
požádal
o
něj
Památkovou komisi v Prostějově,149 která seznam vytvořila a poskytla k nahlédnutí. Kumpoštův první návrh z roku 1925 se regulační komisy nezdál uspokojivým, proto jej musel přepracovat. Druhý návrh projednávaný na schůzi správní
rady
ze
nedefinitivní.150 správní
rada
následujícího
dne
12.1.1926
V následujícím
přiložila roku
seznam
s menšími
byl
navrácen
vyjádření požadavků, úpravami
jako
z března jimž
bylo
architekta 151
vyhověno, návrh ale schválen také nebyl.
Kumpoštův
regulační plán vnitřního města byl schválen v roce 1928 a soustředil se na oblasti mezi Brněnskou a Určickou
47
ulicí, kolem ulice PLumlovské. Oblast kostela a radnice zůstala zachována.152 Památková komise se věnovala i drobnějším záležitostem, které podle ní narušovaly historický vzhled vnitřního města. Nejčastějším problémem se staly firemní tabule či křiklavé nápisy a plakáty jako název firmy Michálek či
nevkusné
výlohy
pohřebních
náměstí či Kravařově ulici, renesančním
153
na
Žerotínově
Kaštilovův firemní štít na
154
Onšově
ústavů
portále
či
vývěsní
štít
malíře
Řehulky, který snižoval historickou hodnotu pětihranné bašty.155 Problematickými se staly přístavby a stánky, nejčastěji
v blízkosti prostějovského zámku. Památková
komise tedy zažádala o rozšíření pravomocí. V roce 1927 požádala městskou radu, komise
vyžádá
písemní
aby
si
nejdříve u
souhlas,
než
Památkové odsouhlasí
postavení různých prodejních budov a stánků.156 O tři roky
poději
podala
Komise
žádost
na
Památkový
úřad
v Brně o možnosti zakročení při nevhodných opravách, pokud
byl
Mathon
jmenování
zástupcem
brněnského
úřadu.157 Odpověď úřadu v Brně byla podaná „šalamounsky“, protože nebylo možné z časových důvodů pokaždé poslat zástupce
Brna,
Mathon
měl
návrh
pozdržet
v městské
radě, kopii poslat na Památkový úřad do Brna a čekat na rozhodnutí.158
Památková
s vysvětlením,
že
tím
komise nijak
podala
nechce
žádost
omezit
znovu
pravomoci
městského úřadu, ale utvrdit je. Majitelé historických budov
totiž
často
nezohledňovali
rozhodnutí
městské
rady a docházelo tak k nezvratitelným škodám. Památkový úřad v Brně žádost zamítl (v dopise adresovaném přímo
48
Mathonovi)
s vysvětlením,
že
přerušit
je
může
pouze
stavební úřad.159 Památková komise ve spolupráci s městskou radou měla v úmyslu
vytvořit
zasluhující
plán
absolutní
města
a
s vyznačenými
relativní
označit informativními tabulkami.
ochrany
160
objekty
a
ty
pak
V návrhu měly být
tabulkami opatřeny budovy zámku, muzea, farního chrámu, Onšova domu, kláštera Milosrdných bratří a domu Karla Vojáčka.
Žádost
byla
podána
Městské
radě.
Návrh
ztroskotal na materiálu pro štítky. Měly být bronzové, což bylo finančně nevyhovující.161
Péče,
ochrana
a
restaurování
movitých
a
nemovitých
památek V otázce
zachování
Památková
komise
zajímala
o
konzervační hlasováním
movitých za
několik či
dobu
a
nemovitých
svého
z nich.
městské
rady
a
působení
Jakýkoliv
restaurátorský musel
památek
zásah
intenzívně
požadavek musel
být
se
zaslán
na
projít do
Brna
Státní památkové komisi. I když právě z počinu starosty Manharda,
který
v čele
městské
rady
stál,
Komise
vznikla, řešení těchto otázek nebylo nejdůležitějším. Proto některé nebyly dořešeny vůbec, na jiné se dostalo až za několik let. O vyhovění žádostí a provedení oprav se
Památková
komise
později
na
svých
schůzích
nezmiňovala, proto s určitostí nemůžeme říct, zda vůbec k nějakým opravám docházelo (je jich jen málo opravdu doložitelných)
a
to
také
nedochovaly záznamy o opravách.
49
z toho
důvodu,
že
se
Mezi
první
zaslala, portálů
požadavky,
byla a
to
žádost
o
Komise
valchy.
městské
restaurování
Onšova, muzejního, 162
Staré
které
Zároveň
prostějovských
zámeckého a
byla
radě
žádost
portálu zaslána
Památkovému úřadu do Brna, aby se vyjádřili ke způsobu oprav a doporučili i odborníky, které by mohlo město Prostějov oslovit. V odpovědi bylo doporučeno provádět opravy až po nadcházející zimě a to pouze konzervací (odstranit
předešlé
nátěry,
fluatovat)
s doporučením
vytmelit tří
trhliny
odporníků,
(míníme
akademickému
portál
sochaři
staré
Josefu
radnice) Reinartovi, 164
opravu ohodnotil na
3.800,-.
Josefa
163
Muzejní
byl
svěřen
Reinarta, Josefa Racka a Antonína Přikryla. portál
a
který
jeho
Na Státní památkový
úřad v Brně přišel dopis od prostějovského akademického sochaře
Václava
Becka,
který
se
domáhal
této
práce
z práva místního občana a opravu ohodnotil na 1.500,- s žádostí o návod postupu konzervace portálu,165 který mu byl
architektem
Sochorem
poskytnut
(doporučeno
pouze
chemické očištění, vytmelení a zpevnění kamene).166 U Onšova portálu se setkáváme s pochopením a spoluprací majitele Jiřího Ondrušky. Protože portál byl již delší dobu
v chatrném
poukazovala,
167
stavu
a
Památková
komise
na
něj
majitel se nabídl, že jej na vlastní
náklady opraví. Korespondence se nedochovala, ale víme, že
Státní
památkový
úřad
v Brně 168
doporučil sochaře Reinarta
i
pro
tento
případ
a i postup úprav musel být
stejný. V restaurátorské zprávě z roku 2001 se dočteme, že portál byl v minulosti opraven nevhodným způsobem (hrubou maltou, cementem a tmelem) a to i v partiích,
50
které
vyžadovaly
portálu
jemnou modelaci, ale
odpovídá
169
zásahu,
dlouhodobé
přesto stav
restaurátorského
což by odpovídalo tomu, že konzervační zásah
v 2. polovině 20.let Podle
absenci
i
Zprávy
o
proběhl.
činnosti
Památkové
komise
města
Prostějova z muzejní Ročenky restaurátorské zásahy na obou portálech proběhly pod přísným dozorem Státního památkového
úřadu
v Brně
a
Památkové
komise
(města
Prostějova) a díky tomuto faktu jsou všechny opraveny ve
smyslu
moderních
konzervačních
metod.
Mathon
se
zmiňuje i tom, že Památková komise bedlivě sledovala i komplexní
opravu
farního
chrámu
Povýšení
sv.
Kříže,
která probíhala do roku 1925 stejně tak pod dohledem brněnského
památkového
úřadu,
ale
nevíme,
z jakého
důvodu se o ní na schůzích nezmiňuje.170 Zámecký
portál
se
restaurátorských
zásahů
dočkal
až
v roce 1929 při opravách pernštejnského zámku Záložnou a zastavárnou města Prostějova, i když na jeho nutnost Památková komise upozornila o celých pět let dříve. radu
Komise
o
provedení
přiměřené
konzervace,
Na byl
171
portál omyt, očištěn a fluatován.
Portál Staré valchy byl zachráněn jen díky Mathonovu včasného zásahu. Již dříve se v rámci Památkové komise snažil upozornit, že mu hrozí zánik, pokud se nezačne jednat k žádné
o
jeho akci
záchraně.172 neodhodlala.
Bohužel Až
se
městská
v okamžiku,
kdy
rada bylo
rozhodnuto, že budova bude zbourána, Mathon apeloval opětovně na městskou radu, aby byl portál zachráněn a uchován ve zdi pod kancelářemi muzea,173 kde se nachází dodnes.
51
V srpnu
1924
z Náboženské
přišla židovské
neutěšeného
stavu
autobusová
doprava,
zdivu
na
trhliny
Památkovou
obce
v Prostějově
synagogy, která
a
komisi
jehož
svými
ohrožuje
týkající
příčinou
otřesy
žádost
je
častá
způsobuje
„barokní
se
portály“
ve (ve
skutečnosti je modlitebna Bejt Ha-Midraš postavena ve slohu empírovém). Zároveň požadovali, aby městská rada vyčlenila z rozpočtu finanční obnos na její opravu.174 Památková komise žádost o přeložení autobusové dopravy předložila městské radě a žádost o finanční dotaci zase Státní
památkové
nedochovala. žádost
o
finanční
Náboženská
sedm
let
podporu
v Brně.175
komisi obec
později,
ze
stran
Odpověď
židovská v níž
Památkové
podala
další
požadovala komise
se
a
opět to
na
opravu věžky na synagoze.176 V současné době je synagoga v majetku Pravoslavné církevní obce v Prostějově a její stav se nadále zhoršuje. Trhliny, které byly opraveny pouze více
stažením ocelovými lany, pozorovatelné 177
nebezpečí. Památkový
a
vstup
Z čehož
úřad
jsou na
fasádě
do
budovy
je
logicky
plyne,
že
opravy
nedoporučil
a
na
stále
vlastní brněnský
ani
finančně
nepodpořil. Výjimečně
se
stalo,
že
občané
Prostějova
upozornili
Památkovou komisi na nutnost zásahu. Příkladem může být socha sv. Floriána. Na „žádost A. Luckra z Trávnické ohledně
rozbité
sošky“178
Komise
postoupila
žádost
farnímu úřadu. V restaurátorské zprávě z roku 1996 se dočítáme,
že
pravděpodobně
socha kameníkem,
byla
neodborně
který
ji
52
opravena
modeloval
přímo
v hrubozrnném
pískovci,
ale
její
pravou
nohu
nezrekonstruoval.179 V roce
1932
přijel
do
Prostějova
zástupce
Státního
památkového úřadu v Brně na žádost Památkové komise, aby zhodnotil nastalou skutečnost, že farář Dragoun si v blízkosti kaple Božího těla postavil garáž pro své auto.180
osobní
V oněch
místech
se
totiž
původně
nacházel nejstarší prostějovský hřbitov a proto bylo prohlášeno za památkově chráněné. Nakonec byl přijat Mathonův návrh, aby byla udělena faráři že
garáž
bude
zbořena
v případě
výjimka s tím,
jeho
odchodu
nebo
smrti.181 V celkovém pohledu Památkové komise na restaurátorský přístup
a
postupy,
souhlasila
s doporučeními
Státní
památkové komise v Brně. Nejdůležitějším bylo objekty zachovat co nejvíce v původním stavu konzervací. Vždy byly
nejprve
chemicky
očištěny,
pukliny
a
praskliny
vytmeleny (více či méně vhodným materiálem) a nakonec povrchově zpevněny. Na toto zpevnění se používalo tzv. fluátů
(solí
aplikaci
kyseliny
vytvořily
hexafluorokřemičité),
tvrdou
krustu
které
s malou
po
hloubkou
penetrace, která byla odolná proti kyselinám, olejům a mrazu,
ale
kamene. 20.let
také
Tato
často
technika
20.století
ke
poškozovala se
u
nás
konzervaci
povrchovou
hojně
vrstvu
používala
měkkých
od
stavebních
materiálů. Později se ale projevily jejich negativní účinky.182 Památková některé,
komise podle
se
snažila
Mathona,
získat
velmi
do
sbírek
historicky
i
muzea
umělecky
hodnotné předměty, jako byl renesanční kalich z kostela
53
ze Seloutek či stařechovická madona. Ale narazili na „nepředvídaný odpor a nepochopení občanů seloutských a stařechovických.“183 U některých akcí naopak zaznamenali úspěch. V klášteře řádu Milosrdných bratří se nacházelo mramorové
barokní
umývadlo,
které
chtěl
Mathon
pro
muzeum získat. Se souhlasem řádu bylo umyvadlo nakonec přeneseno
prostor
do
muzea
(do
loggie,
kde
se
před
vchodem nachází dodnes).
Založení fotografického archívu Při
vytváření
publikace
Prostějov
pořizoval
Mathon
fotografický materiál týkající se Prostějova, zároveň mnoho
fotografií
v Cizineckém
pořídil
odboru.
fotografického
To
vše
archívu
i
jako
se
pak
Památkové
místopředseda stalo
komise
základem uloženého
v budovách muzea.184 Důvod pro pořizování fotografického materiálu způsobem
byl
trojí.
zachovat
Mathon
památky,
chtěl
které
alespoň
nešlo
pro
tímto muzejní
sbírky získat, dále takto zaznamenat památky, kterým hrozil
bezprostřední
zamýšlená (Mathon české
publikace
se
snažil,
archívy
Prostějovu,
a
zánik, o
a
třetím
Prostějovu
aby
Kühndela,
sbíral
jmenovali
od
všechen
důvodem
nejstarších
který
dostupný
prostějovským
byla dob
navštěvoval materiál
o
historiografem).
Oslovil ke spolupráci místní Klub fotografů amatérů (a soukromé fotografy, od kterých chtěl materiál získat), který
souhlasil
náhradu
s poskytnutím 185
materiálu.
vyzkoušet,
jestli
Ale
svých
ještě
předtím
ofotografováním
54
služeb
pouze
bylo
movitých
za
nutno památek
(obrazů, soch, atd) neztrácí výsledný obraz důležité detaily. Pokus o ofotografování obrazu svým výsledkem nezklamal.186 Základ
fotografické
sbírky
tedy
tvořily
Mathonovy
fotografie čítající 100 kusů. Další přírůstek Památková komise získala po likvidaci Cizineckého odboru. Jednalo se
o
104
kartony
se
fotografiemi.187 Archiv
154
se
rozrůstal s požadavky Památkové komise fotografie např. o kazatelnu v Konicích188 od Michaela Zürna (1654-1698), obrazový doprovod na chystanou monografii Prostějov a jeho politický okres
189
či reliéfy v Brecherově ulici.
Fotografická sbírka se stále rozrůstá. V součastné době je
členěna
do
několika
sportovní,
přírodovědné,
osobnosti,
válečné
tematických literární
události,
skupin
památky,
politické
a
to
objekty,
události
a
muzejní materiály. Dále jsou nachystány k založení dvě nové
skupiny
a
to
skleněné
negativy
a
digitální
fotografie (ta se již zakládá). Poslední evidence stavů proběhla v roce 1992 a v součastné době se pracuje na aktualizaci fotografického fondu, který je v péči PhDr. Michaely Kokojanové. Nelze s jistotou říci, kolik kusů fotografií fond opravdu obsahuje. Uveďme příklad, kde ve
skupině
„literární
památky“,
která
čítá
několik
podskupin, se množství blíží k deseti tisícům. Takže celkový počet lehce přesáhne 25 000 kusů. V záznamech se
dočteme,
že
Mathon
ke
svému
daru
sto
fotografií
připojil ještě 12 kusů, stavební úřad (Venclík) daroval 15 kusů, Klub amatérských fotografů celkem 17 kusů a dary od profesionálních fotografických ateliérů nejsou uvedeny.190
55
Mathonova
publikační
činnost
v rámci
působení
v Památkové komisi Od roku 1924 prostějovské muzeum začalo vydávat svůj časopis
Ročenku
Národopisného
obsahující
Prostějova
a
průmyslového
příspěvky
z
města
„archeologie,
historie, dějin umění, národopisu atd.“191 O dva roky později začali do Ročenky přispívat i členové Památkové komise.
Komise neměla
publikovat, 192
Ročenky
vlastní časopis, kde
by
mohla
proto se podílela i finančně na vydáních a
zamýšlená
témata
prodiskutovávala
na
schůzích. Pravidelnými přispívateli se stali Kühndel s Mathonem. Mathon
jako
předseda
Památkové
prvního
příspěvku,
který
činnosti
Památkové
komise
1923
do
až
začátku
se
byl
autorem
na
shrnutí
vzniku
v květnu
vztahoval
od
roku
komise
jejího
1926.
Zpráva
o
činnosti
Památkové komise města Prostějova byla jediným článkem takto
tematicky
v Prostějově. členech,
zaměřeným
Pojednávala
na o
programové
památkovou
vzniku
činnost
Komise,
činnosti,
jejích
důležitosti
fotografického archívu, důležitosti zapojení veřejnosti do
památkové
zamýšlených. O
dalším
péče,
konaných
příspěvku
31.března
1926
gotického
sochařství
194
kraji.
výstavách
a
výstavách
193
a
se
jednalo
Mathon
na
navrhnul
15.
a
schůzi téma
16.století
ze
týkající
dne se
v olomouckém
Gotická skulptura na Moravě byla podle Mathona
oblastí ne příliš probádanou, proto jí věnoval takovou pozornost. Později, při svém pobytu v Praze, se stal
56
jejím propagátorem. V úvodu svého článku se vyjádřil k narůstající mystiky
oblibě
gotického
vane Evropou a
toužícího
po
zmocňuje se
katastrofálních
desetiletí po
umění.
Píše
„duch
mimoděk lidstva,
událostech
posledního
pevném bodu, ze kterého by vycházela
naše životní filozofie uceleně, jak tomu bylo v dobách hluboké
víry,
nedostatečný (hlavně
na
středověku.“195
za
a
nepřesný
Moravě),
soupis
což
Narážel
i
uměleckých
neumožňovalo
se
na
památek
dostatečně
orientovat v tématu. Ve své stati rozdělil sochy do tří časových
skupin
(předhusitská,
vladislavská,
skupina
soch vzniklých pod přímým vlivem renesance až po rok 1550) a vzniklé olomoucké skulptury do nich každou
opatřil
patřičnými
informacemi
a
rozdělil, doplnil
o
fotografickou přílohu.196 V dalším tématu v Ročence se Mathon věnoval užšímu a ne příliš
prozkoumanému
v měšťanských
okruhu
domácnostech.
a
to
Sám
baroknímu
barok
umění
spojoval
„se
zdáním, posou vypočítanou na zevní dojem. Postoj jest divadelní Pokusil
a se
výraz
…
ukázat,
v privátních
jest jak
prostorách
dělaný se
nepravdivý.“197
a
odrážel
střední
třídy.
v 18.století Poukazoval
na
působení monumentálního sochařství, které mělo dopad na drobné
sošky
v majetku
měšťanstva
a
jejich
vnímání
těchto předmětů v rámci náboženství a doby.198 Jako
následující
tato
-
fresky
ukřižování Milosrdných
témata
byla
z plumlovského
(jedno bratří
nacházející a
ve
předběžně zámku se
farním
a
odsouhlasena tři
v muzeu, kostele).
Kristova v kostele
199
Později
toho samého roku se komise shodla na článku o musejním
57
krucifixu a stavbě plumlovského zámku místo fresek.200 Mathon se tedy zhostil tématu musejního krucifixu, na kterém umění
se
snažil rozlišit, co
přejaly
a
čím
české
přispěly
země v gotickém
z vlastního
a
lze-li
rozlišit na českém umění „vliv slovanský a germánský.“ Tím
tak
navázal
na
předešlý
příspěvek
ke
gotickému
ofotografovat
konickou
sochařství v olomouckém kraji.201 Po
tom,
co
se
podařilo
kazatelnu, se Mathon uvolil napsat i o ní článek do časopisu.202
musejního
Vyjadřoval
se
k přechodu
renesance a baroka, k tomu, jak se průčelí paláců a chrámů odráželo na vnitřní výzdobě, zejména na oltářích a
kazatelnách.
V příkladu
podal
raně
barokní
oltáře
v chrámu Matky Boží před Týnem z poloviny 17.století. Popisoval je jako typické proto
se
vyjádřil,
že
pro oblast českých zemí a pro
něj
„bylo
příjemným
překvapením,“203 že právě na Moravě objevil pozoruhodné dílo, které mohl do této skupiny zařadit – kazatelnu farního kostela v Konici u Prostějova.204 Dalším tématem článku odsouhlaseným na schůzi Památkové komise
byla 205
madonách.
srovnávací Za
jejich
studie rodiště
o
moravských
označil
české
krásných země
a
popsal vývoj a ideový růst gotiky až do okamžiku, kdy vstoupila k nám a nejvíce se projevila v katedrále sv. Víta. Krásný sloh se podle Mathona u nás objevil až ke konci
14.století
předcházela
mu
a
vyzněl
tvorba
v 30.letech
parléřovské
15.století
huti a
dílna
a
tzv.
„pražských junkerů“. A „není pochybnosti, že tak mocný proud výtvarnictví zasáhl také Moravu.“206 Příkladem mu
58
byla madona luboměřská a madona z olomouckého kostela Panny Marie Sněžné.207 Vzhledem
k vytíženosti
probíhajícího
projektu
Památkové soupisu
komise
památek
ohledně
v politickém
okresu prostějovském se následující téma na schůzích neprobíralo.
Mathon
ovšem
přispěl,
ostatně
tak
jako
každým rokem. Vrátil se k tematickému okruhu prvního příspěvku
z roku
1927
gotického
sochařství
a a
slohově to
rozebral
sochu
Madony
dvě
díla
s děťátkem
v majetku prostějovského muzea a sochu zmrtvýchvstalého Krista.208 Poslední příspěvek v muzejní Ročence napsaný ještě za Mathonova působení v Prostějově a odhlasovaný na schůzi Památkové komise se týkal gotického kostela v Měrotíně a
jeho
výzdoby.209
renesanční
Věnoval
se
Bernarda ze Zástřižl, který kostel opravil a
postavě byl v něm
pochován. A posléze se věnoval kompletnímu rozboru a velmi podrobnému popisu stavby kostela jak v interiéru tak i v exteriéru. Dospěl k závěru, že kostel nemohl vzniknout
v jednom
uceleném
časovém
období,
ale
je
jakýmsi spojením gotické lodi a renesančního loubí, což u nás nebylo obvyklé.210 Publikační činnost /v rámci památkové péče/ Jaroslav Mathon se věnoval publikační činnosti (mimo doby
působení
v Památkové
působení
v Prostějově.
nedlouho
po
Hlasů
příjezdu
z Hané
pravidelným
Václav
komisi)
Jak na
už
Hanou
Horák,
přispívatelem
a
59
to
od
bylo jej aby jako
počátku zmíněno
oslovil se
svého dříve,
redaktor
stal
jejich
hudební
kritik.
Vedle hudebně zaměřených článků každoročně podával i roční zprávy všeobecné veřejné nemocnice v Prostějově. Během
svého
působení
předsedy
Měšťanské
besedy
publikoval informativní zprávy k zamýšleným a konaným výstavám. Během války přispíval svými krátkými básněmi. Roku
1917
vyšel
v Hlasech
z Hané
článek
nazvaný
Kapitola o aplikovaném umění, v němž se Mathon zaobíral vznikem a podstatou umění.211 Ale Hlasy z Hané zdaleka nebyly jediným periodikem, do kterého Mathon přispíval. Příkladem
může
být
i
Národní
demokracie,
kde
mimo
oznámení k uměleckým událostem, můžeme najít i článek vyjadřující se k české grafice a k Paříži jako jejímu zdroji inspirace.212 Mathonova poválečná publikační aktivita byla zaměřená více méně na jedno jediné důležité téma památek
v Prostějově.
Ten
první,
a to soupis
týkající
se
pouze
Prostějova, probíhal od roku 1921 do roku 1924 a byl započat
díky
založení
Cizineckého
odboru.
„Dne
12.prosince 1920 obrátila se vídeňská redakce deníku „Slavia,
jugoslavenska
straža“
na
městskou
radu
se
žádostí o propagační článek o městu Prostějovu pro onen list.“213
Městská
rada
na
žádost
zareagovala
skoro
okamžitě. Na své schůzi 23.listopadu podala návrh na zřízení kulturního odboru, který měl být tímto úkolem pověřen
a
13.prosince
předala toho
jej
samého
právnímu roku
odboru.214 byl
takto
A
již
vzniklý
Cizinecký odbor pověřen svým prvním úkolem a to žádostí o odstranění památek po Habsburcích.215 Do čela odboru a jeho předsedou byl ustaven farář Karel Dostál-Lutínov (1871-1923), který oslovil Jaroslava Mathona a požádal
60
jej o spolupráci. Hlavním dílem, díky kterému Cizinecký odbor vznikl, byla tedy publikace pro cizince či jakýsi průvodce nazvaný Prostějov – průvodce městem a okolím, na
kterém se podílelo několik autorů a svými články
město
rozebrali
archeologie, kulturního
dopodrobna
zdravotní
života
a
a
z hlediska péče,
sociální
dalších
geologie,
aspektů.
školství,
Mathon
do
ní
napsal krátký příspěvek Co může cizinec v Prostějově zajímavého
viděti?,
ve
kterém
ve
zkratce
zmiňuje
nejdůležitější a nejznámější prostějovské památky jako budovu renesanční radnice, muzeum a jeho výstavy, farní kostel, zámek a další, které by měl každý návštěvník spatřit.
Podílel
se
i
na
vytvořením
fotografické
přílohy. Přátelský
spor
faráře
Lutínova
a
Karla
Pitticha
o
autorovi farního chrámu přiměl Mathona, aby do polemiky také zasáhl a napsal o něm krátký článek do místního periodika. Jak sám potvrdil, toto snad bylo impulsem (vedle
založení
publikace
pro
Cizineckého cizince
o
odboru
a
Prostějovu)
jeho
zamýšlené
začít
sbírat
materiál o prostějovských památkách a v Hlasech z Hané uvést pětidílný seriál věnující se právě jim.217 Hned v prvním díle poukazuje na důležitost zachování památek Prostějova, které mizí, aspoň ve slově či v písmě. A o památkách mluví jako o svědcích minulosti. Svůj počin pojal jako jakýsi pokus o soupis a rozdělil památky do časových
skupin
od
prehistorických,
přes
románské
období, gotiku, renesanci, baroko, empír, 19.století až po součastnost.218 V dalších dílech se věnuje tematickým
61
slohovým
skupinám,
k nimž
přiřazuje
památky
a
vše
prokládá historickým pozadím dané doby v Prostějově. Ani
po
vydání
v místním
informačního
tisku
Mathon
katalogu
se
svou
a
sérii
článků
započatou
prací
neskončil. Hlasy z Hané, které informovaly o dokončení prací na prostějovském průvodci, dále zmínily, že „pan dr.
Mathon 219
snímků.“ odboru
pokračuje Tříleté
tak i
v soupisu
úsilí
Památkové
jak
památek
a
Mathonovo,
komise,
získávání
Cizineckého
bylo završeno v roce
1924 publikací knihy, která shrnovala dějiny Prostějova od pravěkých počátků do 1.poloviny 20.let 20.století se všemi
historickými
knihy
Mathon
památek,
i
uměleckými
památkami.
zmínil, proč vlastně
co
pokračovat,
byl
ten
byla
to
důvod,
počal
který
ho
se soupisem stále
„skupina
hlavně
V úvodu nutil
starobylého
gotického chrámu s renaissanční radnicí, malebnou její loggií a s barokním mariánským sloupem … vždy nové a nové památky se pak objevovaly mému zraku a vybízely k pátrání městská
po rada
původu.“220
jejich
jmenovala
Po
letech,
čestným
kdy
občanem
jej
města
Prostějova, jedním z důvodů bylo právě toto dílo, které „první toho druhu na Moravě, je ctí města: přispívá k povznesení cizineckého ruchu a probouzí u místního obyvatelstva hlubší a citlivější poměr k jeho městu.“221 Pokračování
soupisu
památek
Památková
komise,
rozhodla,
že
tentokráte
zahrnout
do
něj
Speciálně
vytištěnými
obcí,
farním
které i
úřadům
iniciovala
Mathon je
prostějovský a
bádání
1931
Komise rozšířit
politický
rozeslanými
školám
62
roku
předsedal.
třeba
dotazníky
od
získali
se a
okres.
starostům potřebné
informace,
které
byly
nakonec
o
dva
roky
později
město a okres.222
publikovány pod názvem Prostějov -
Kniha rozdělená do dvou hlavních kapitol, jak sám název napovídá,
se
strukturou
velmi
podobala
průvodci
Cizineckého odboru, byla taktéž dílem několika autorů, z nichž
se
každý
podrobně
věnoval
svému
tématu.
Mathonovi byly svěřeny hned dva příspěvky, týkající se všeobecné nemocnice a uměleckých památek Prostějova a okolí. První příspěvek věnující se nemocnici popisuje vývoj
lékařské
péče
v Prostějově
od
počátku
jeho
existence na Hané ( 16.století až 20.léta 20.století). Mathon v ní provedl srovnání stavu nemocnice před jeho příchodem a za něj, co se týkalo počtu lůžek a doktorů, přístaveb nových oddělení, úmrtnosti či průměrné délky léčení.223
Druhá
stať
zhruba
nastiňovala
nejznámější
prostějovské památky, kde, jak je jeho zvykem, začíná skupinou gotického chrámu, radnice a barokním sloupem, a je nápadně podobná stati z katalogu Prostějov 1923, ke konci je pouze rozšířená o zajímavosti v okolních vesnicích,
kde
Mathon
zmínil
stařechovickou
madonu
z počátku 15.století, renesanční kalich ze seloutského farního kostela z roku 1538, či plumlovký zámek a jeho architekta.
V poslední
větě
příspěvku
vyzdvihuje
prostějovské občany, kterým celých 35 let ukazoval a učil
je
krásám
umění
a
konečně
mohl
s uspokojením
prohlásit, že „obyvatelé města Prostějova mají nejen lásku, ale i porozumění pro výtvarné umění.224
63
Závěr „Dr. Jaroslav Mathon si získal pozoruhodných zásluh o město
Prostějov,
jež
za
povznesl
jak
v ohledu
kulturním
vůbec
a
primář
svého
letého
působení
zdravotně-lékařském,
uměleckém
převzal tehdy
35
zvláště.
R.
tak
1897
jako
skrovnou nemocnici; od té
doby
z ní vybudoval významný, moderní a všestranně vybavený ústav, nepostradatelný jak pro vrstvy městského, tak i venkovského obyvatelstva. Vedle lékařského poslání hned od svého příchodu do Prostějova neméně se uplatňoval i kulturně-výchovně.
Pořádaje
malířské
výstavy,
což
v Prostějově před tím nebylo zvykem, probouzel smysl pro
výtvarné
nebylo
umění.
kulturního
Možno
bez
podniku,
nadsázky v němž
tvrditi,
by
se
že
nebyl
iniciativně uplatnil. To se týká stejně Orlice, jako Přírodovědného atd.
Z jeho
komise,
jako
klubu, podnětu poradní
Měšťanské vznikla orgán
besedy,
v roce
měst.
1923
městské
rady
muzea
Památková ve
věcech
ochrany památek … Z těchto důvodů dovoluje si Památková komise
zdvořile
doporučí
měst.
žádati:
Městská
zastupitelstvu
,
rada aby
nechť
laskavě
jmenovalo
Dra
Jaroslava Mathona, ředitele všeobecné veřejné nemocnice v Prostějově, čestným občanem města Prostějova.“225 Takto zareagovali členové Památkové komise na odchod jedné
z největších
žila.
Jaroslav Mathon
občanství
dostal.
osobností, Je
která
kdy
za
své zásluhy
až
neuvěřitelná
v Prostějově
opravdu čestné představa,
že
jeden člověk může tolik ovlivnit dětí celého, i když malého, města. Nenašla by se v Prostějově oblast, ve které by se Mathon neangažoval. Od sociální sféry, přes
64
politiku,
hudbu,
literaturu,
divadlo
až
po
výtvarné
umění. Prostějov po jeho odjezdu byl městem, které mělo svůj zvuk jak na poli uměleckém tak i lékařském. Vezměme v potaz, že tato práce se věnovala pouze jedné oblasti
Mathonova
zájmu,
tou
byla
památková
péče
v
Prostějově. Ale naskýtá se tu celá škála témat, která nejsou dostatečně probádána, ve kterých se Mathon také úspěšně pohyboval, a která by jistě zasluhovala svou míru pozornosti. Například by to mohlo být členství, předsednictví
a
prostějovských
spolcích
Měšťanská umění
přednášková
beseda,
atd.
Dále
jako
činnost Orlice,
Přírodovědecký jeho
činnost
klub,
hudební.
v mnoha Vlastimila,
Klub
přátel
Mathon
velmi
často své přednášky doprovázel zpěvem a hrou na klavír. Klavírní
kousky
v Orlici
a
divadelně
si
psával
Vlastimile pěveckých
sám.
často
V rámci
působení
vystupoval
v jejich
představeních,
většinou
jako
představitel hlavní mužské role. Neméně důležitým je jeho působení na poli básnickém. Jeho lékařská kariéra by také zasluhovala podrobnější zpracování. A v tuto chvíli si musíme uvědomit, že výše zmiňované příklady se týkají pouze Prostějova. Mathon pobýval několik let v Praze životní
a
zbytek
zásluhy
života
mají
prožil
v Kroměříži.
nevyčíslitelnou
hodnotu
život si zasluhuje podrobnějšího zpracování.
65
a
Jeho jeho
Poznámkový aparát: 1
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše
krajany, Prostějov 1926, str. 74-78. 2
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 8. 3
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše
krajany, Prostějov 1926, str. 74-78. 4
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše
krajany, Prostějov 1926, str. 74-78. 5
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 9. 6
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
umění, Prostějov 2003, str. 9. 7
Jaroslav Mathon, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 8. 8
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF O.
Přikryla, karton č.60, str .1. 9
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF O.
Přikryla, karton č.60, str. 1-12. 10 11
Hlasy z Hané, 9.1.1897, č.3, str. 3. Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933,
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 1. 12
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 2-15. 13
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 1-12
66
14
Richterová Helena, Vítek Tomáš, Zámek v Prostějově –
Stavebně historický průzkum I., Brno 2001, str. 35-36. 15
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 4. 16
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 25. 17
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 8. 18
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 9. 19
Zápis ze dne 23. Května 1923, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 20
Mathonovy
1932-36,
dopisy
Muzeum
Kühdelovi,
Prostějovska
LP
Mathon
v Prostějově,
–
Kühndel 040027/-
49/259a-7, č. 7. 21
Jan Kühndel - Jaroslav Mathon, Plumlovský zámek a
jeho knížecí architekt, 22
Prostějov 1937.
Mathonovy dopisy Kühndelovi, LP Mathon Kühndel 1932-
36, Muzeum Prostějovska v Prostějově, 259a-7, dopis ze dne 26.září 1933. 23
Mathonovy dopisy Kühndelovi, LP Mathon Kühndel 1932-
36, Muzeum Prostějovska v Prostějově, 259a-8, dopis ze dne 7.září 1938. 24
Mathonovy dopisy Kühndelovi, LP Mathon Kühndel 1932-
36, Muzeum Prostějovska v Prostějově, 259a-8, dopis ze dne 19. srpna 1940. 25
Mathonovy dopisy Kühndelovi, LP Mathon Kühndel 1932-
36, Muzeum Prostějovska v Prostějově, 259a-8, dopis ze dne 10.října 1941.
67
26
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
umění, Prostějov 2003, str. 27
Muzeum
prosinec
a
milovník
35.
Prostějovska
v Prostějově,
259a-8,
dopis
1952.
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
umění, Prostějov 2003, str. 29
lékař
Mathonovy dopisy Kühndelovi, LP Mathon Kühndel 1932-
36, 28
–
–
lékař
a
milovník
35.
Mathon Jaroslav , Moje vzkříšení, Národní demokracie,
19.4.1919, č. 7., str. 5-7. 30
Slavětínský,
kulturní
dílo
M., MUDr.
Moderní
medicínské
Jaroslava
Mathona,
aspekty Štafeta,
a 5,
1973, č.2, str. 17-19 31
Slavětínský,
Mathona, str.27
M.,
Nad
Zpravodaj
VSM
nebo
dílem
primáře
Olomouc,
Slavětínský,
M.:
Dr.
Jaroslava
1986-87,
č.23-24,
Významný
budovatel
zdravotnictví na Hané, Zpravodaj VSM, 1983-84, č. 1920, str. 38. 32
Kubina
Zdeněk,
30
let
od
úmrtí
MUDr.Jaroslava
Mathona. In: Štafeta, ročník XV. 1983, č. 3, str. 3031. 33
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše
krajany, Prostějov 1926, str. 74-79. 34
Grünzweig, V., MUDr. Jaroslav Mathon šedesátníkem,
Hlasy z Hané, 5.3.1927, č.10, str. 1. 35
Konvička , J., Sedmdesátka dr. Jaroslava
Mathona,
Hlasy z Hané, 5.3.1937, č.10., str. 1. 36
nl, Pětasedmdesát let dr. Jaroslava Mathona, Hlasy
z Hané, 7.3.1942, č.10., str. 1. 37
Konvička, J., Jaroslav Mathon u nás, Hlasy z Hané,
7.3.1933, č.14, str.1.
68
38
Kühndel Jan, Naši jubilanti, RNPMP, č.14, Prostějov
1937, str. 135-7. 39
Kühndel
Jan,
Dr.Jaroslav
Mathon
šedesátníkem,
Kulturní Zprávy (Prostějov), 3, 1937, č.3-4, str.42-3. 40
Kühndel Jan, Osmdesátiletí dr. Jaroslav Mathon, Hlas
lidu, 8.3.1947, č.10, str. 2. 41
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č. 60. 42
Eliáš,
B.:
Jaroslav
Mathon,
Zprávy
Vlastivědného
ústavu v Olomouci, 1968, č.137, str. 14-18. 43
Gadasová
Jarmila,
MUDr.
Jaroslav
Mathon,
bibliografie, Prostějov 1983. 44
Marek Pavel , Bibliogafie okresu Prostějov, Muzeum
Prostějovska – okresní knihovna v Prostějově 1990. 45
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997. 46
Marek
Pavel,
Prostějov
v letech
1848-1918,
In:
Prostějov – dějiny města, 2, Prostějov 1999, str.7-71. 47
Trapl Miloš, Prostějov meziválečný, In: Prostějov –
dějiny města, 2, Prostějov 1999, str. 72-105. 48
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003. 49
Cydlík Tomáš, Prostějovský pobyt Jaroslava Mathona a
jeho
podíl
na
rozvoji
kulturního
a
společenského
života, In.: Ročenka prostějovského archivu, Prostějov 2000, str. 56-71. 50
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
umění, Prostějov 2003, s. 12-14.
69
–
lékař
a
milovník
51
Mathon
Jaroslav,
Veřejná
nemocnice
v Prostějově,
Prostějov 1933, str. 9-58. 52
Slavětínský,
M.,
Moderní
aspekty
a
kulturní
dílo
MUDr. Jaroslava Mathona, Štafeta, 5, 1973, č.2, str.17. 53
Stanovy „Besedy „ v Prostějově, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy, str. 1. 54
Mathon
Jaroslav,
Hrst
vzpomínek,
SOkA,
OF
O.
Přikryla, karton č.60, str. 3. 55
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 4. 56
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
v Prostějově,
Prostějovska
Zpravodaj-Muzeum
1-2/1997,
Prostějov
1997,
str.
4.;
Cydlík, T. datuje ve své práci výstavu do roku 1901, srovnej:
Tomáš
Cydlík,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník umění, Prostějov 2003, str. 16. 57
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 4. 58
Mathon
1897-1933,
Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech In:
Zpravodaj-Muzeum
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, 59
Prostějovska str. 4.
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str.5. 60
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 17. 61
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 5.
70
62
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str.4. 63
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 17. 64
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 4. 65 66
Hlasy z Hané, 16.12.1904, č. 140, str. 3. Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOkA Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č. 60, str.6. 67
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 6. 68
Marek Pavel, Prostějov v letech 1848-1918, In.: Josef
Bartoš
et.
al.,
Prostějov
–
dějiny
města
/2./,
Prostějov 1999, str. 61. 69
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 17. 70
Průmyslové a národopisné museum města Prostějova a
Hané,
První
výstava
umělecká
a
umělecko-průmyslová
firmy „Vulkania“, Prostějov 1909, Muzeum Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy,. 71 72
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, str. 7. Výstava
uměl.odboru
Besedy
v Prostějově,
Obrazy,
grafika, sochařství, umělecký průmysl, Prostějov 1912, Muzeum
Prostějovska
v Prostějově,
karton
deposita, fasc. 46, Výstavy, str. 2-12 73
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, str. 9.
71
MK
1929-30,
74
Umělecký
odbor
„Besedy“
v Prostějově,
V.Výstava
sdružení českých umělců a grafiků „Hollar“, Prostějov 1919, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy, str. 2. 75
Cydlík Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 25. 76
Richterová Helena, Vítek Tomáš, Zámek v Prostějově –
Stavebně historický průzkum I., Brno 2001, str. 35-36. 77
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 25. 78
Jan Kühndel, Prostějovská renesanční radnice, RNPMP,
roč. XVIII., Prostějov 1948, str.39-54. 79
md, dah. Vilém otáhal – starosta Prostějova, učitel a
muzejník, Týdeník Prostějovska, 2.června 2010, str. 9. 80
Jan Kühndel, Prostějovská renesanční radnice, RNPMP,
roč. XVIII., Prostějov 1948, str.39-54. 81
Cydlík Tomáš,
Jaroslav Mathon –
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 25. 82
Presenční
listiny
schůzí
kuratoria
muzea,
Muzeum
Prostějovska v Prostějově, karton MK 1900-1926,. 83
Dotazník
lidového
a
domácího
průmyslu,
Muzeum
Prostějovska v Prostějově, karton MK 1900-1926, složka 1906. 84
Jan Kühndel, Prostějovská renesanční radnice, RNPMP,
roč. XVIII., Prostějov 1948, str. 39-54. 85
Ministerstvu
opravy
radnice
školství
a
národní osvěty
v Prostějově,
Státní
ve
příčině
památkový
fond,
karton č. 154, ev. č. 359, 9.V.1922, Státní památkový úřad pro Moravu a Slezsko v Brně.
72
86
jkl, Zprávy – K šedesátinám prof. V. Otáhala, RNPMP,
ročník VII., Prostějov 1930, str. 140. 87
Cydlík
Tomáš,
Jaroslav
Mathon
–
lékař
a
milovník
umění, Prostějov 2003, str. 25. 88
Dr. J. M., Zpráva o činnosti Památkové komise města
Prostějova, RNPMP, Prostějov 1926, str. 85-90. 89
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, str.9.
90
Vyjádření městské rady ze dne 4.července 1922, Muzeum
Prostějovska v Prostějově, karton 1922, č.3532. 91
Zápis
o
schůzi
MR
ze
dne
24.dubna
1923,
Zápisy
městské rady od 5.ledna 1923 do 28. Prosince 1923, SOkA Prostějov, fond AM Prostějov, inv.č. 644. 92
Mathon Jaroslav, Mé vzpomínky na Prostějov v letech
1897-1933.
In:
Zpravodaj-Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, 1-2/1997, Prostějov 1997, str. 6-8. 93
Zápis
o
Prostějov,
schůzi
MR
ze
dne
3.května
1923,
SOkA
fond AM Prostějov, Zápisy městské rady od
5.ledna 1923 do 28. Prosince 1923, inv.č. 644. 94
Zápis
o
Prostějov,
schůzi
MR
ze
dne
8.května
1923,
SOkA
fond AM Prostějov, Zápisy městské rady od
5.ledna 1923 do 28. Prosince 1923, inv.č. 644. 95
Zápis ze dne 23. Května 1923, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 96
Zápis
ze
dne
23.května
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 97
Zápis
ze
dne
4.září
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 98
Marek Pavel, PhDr. Jan Kühndel zakladatelská osobnost
prostějovského muzejnictví (K 100.výročí narození),In:
73
Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově
2/89,
Prostějov 1989, str.2 . 99
Grůzová Ludmila, Dvojí jubileum Dr.Jana Kühndela,
Štafeta č. 1, Prostějov 1969, str. 19. 100
Marek Pavel, PhDr. Jan Kühndel zakladatelská osobnost
prostějovského muzejnictví (K 100.výročí narození),In: Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově
2/89,
Prostějov 1989, str. 3. 101
Grůzová Ludmila, Dvojí jubileum Dr.Jana Kühndela,
Štafeta č. 1, Prostějov 1969, str. 19. 102
Marek Pavel, PhDr. Jan Kühndel zakladatelská osobnost
prostějovského muzejnictví (K 100.výročí narození),In: Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově
2/89,
Prostějov 1989, str. 4-9. 103
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše
krajany, Prostějov 1926, str. 137-139. 104
Marek Pavel, PhDr. Jan Kühndel zakladatelská osobnost
prostějovského muzejnictví (K 100.výročí narození),In: Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově
2/89,
Prostějov 1989, str. 4. 105
Sklenář Karel, Biografický slovník českých, moravských a
slezských archeologů, Praha 2005, 192-193. 106
md, dah, Vilém
Otáhal
– starosta
Prostějova, učitel
a
muzejník, Týdeník Prostějovska, 2.6.2010, str. 10. 107
jkl,
K šedesátinám
prof.V.Otáhala,
In:
Ročenka
národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané, roč.VII., Prostějov 1930, str. 140. 108
Kazlepka
mecenáši
II
Zdeněk, –
Tisková
Buržoazie,
zpráva
Kabinet
k Sběratelé
Místodržitelského
paláce Moravské galerie v Brně, Brno 2008, str. 3.
74
a
109
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-
fond/odbor-pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/. 110
Zápis
ze
dne
16.září
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 111
Zápis ze dne 17.prosince 1924, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 112
Zápis
ze
dne
16.září
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 113
Památková
výstava
komise
v Prostějově
města –
Prostějova,
duben
1925,
Retrospektivní
Prostějov
1925,
Muzeum Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy. 114
E.D., Retrospektivní výstava, Lidové noviny 1925
(výstřižek,
blíže
neurčeno),
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-24. 115
Zápis
ze
dne
19.června
1925,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 116
Zápis
ze
dne
16.září
1925,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 117
Zápis ze dne 4.prosince 1925, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 118
Zápis
ze
dne
3.února
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 119
Výstava
umělců
staré
grafiků
grafiky,
Hollar
v Praze,
–
sdružení
Muzeum
českých
Prostějovska
v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy. 120
Zápis
ze
dne
3.března
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
75
121
Měšťanská
Beseda,
Výstava
prostějovských,Prostějov
1925,
Výtvarných Muzeum
umělců
Prostějovska
v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy. 122
Měšťanská
malíře
F.
Beseda, Hanuše
Katalog
Hérinka,
výstavy
obrazů
Prostějov
1926,
z Hané, Muzeum
Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy. 123
Zápis
ze
dne
9.června
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 124
Zápis
ze
dne
20.října
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 125
Zápis
ze
dne
18.února
1927,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 126
Zápis
ze
dne
28.dubna
1927,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 127
Zápis ze dne 25.listopadu 1927, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 128
Klub
přátel
umění
a
Památková
komise
města
Prostějova, Souborná výstava grafik, kreseb a obrazů T.F.Šimona,
Prostějov
1928,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy. 129
Zápis ze dne 22.listopadu 1929, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 130
Zápis
ze
dne
5.února
1930,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 131
Zápis ze dne 13.prosince 1929, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
76
132
Zápis
ze
dne
26.února
1930,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 133
Zápis
ze
dne
10.března
1932,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 134
Mathon Jaroslav, Prostějov ve světle politických a
historických památek, Prostějov 1924. 135
Výstřižky z periodik (blíže neurčeno), NPÚ ú.o.p. v
Brně, Státní památkový fond, karton č. 136
Zápis
ze
dne
6.května
1931,
154 , č.1404.
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 137
P.T., Muzeum Prostějovska v Prostějově, karton MK
1929-30, Dotazníky 1931, ev. č. 97. 138
Dotazník pro soupis uměleckých a historických památek
na
území
politického
okresu
Muzeum
prostějovského,
Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931, ev. č. 119. 139
Zápis
ze
dne
4.září
1931,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 140
Zápis
ze
dne
7.září
1931,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 141
Dotazník pro soupis uměleckých a historických památek
na
území
politického
okresu
prostějovského
–
obec
Vrahovice, Muzeum Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931. 142
Dotazník
pro
soupis
uměleckých
a
historických
památek na území politického okresu prostějovského obec Určice, Muzeum Prostějovska v Prostějově, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931. 143
Kühndel Jan et al., Prostějov – město a okres, Brno
1933.
77
144
Vypsání soutěže na regulační plán města Prostějova,
NPÚ
ú.o.p. v Brně,
Státní památkový fond,
karton
č.
154, ev. č. 16, 4.II.1920. 145
Městská
plánu
rada
města
v Prostějově
Prostějova,
NPÚ
v záležitostech
regul.
ú.o.p.
Státní
v Brně,
památkový fond, karton č. 154, ev. č. 27, 13.II.1920. 146
Městská
regulace
rada
města,
v Prostějově NPÚ
ú.o.p.
ve
příčině
v Brně,
výstavby
Státní
a
památkový
fond, karton č. 154, ev. č. 589, 28.VII.1920. 147
Žádost Městské rady Prostějova, NPÚ ú.o.p. v Brně,
Státní
památkový
fond,
karton
č.
154,
ev.
č.
129,
9.II.1925. 148
Zápis
ze
dne
12.února
1925,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 149
Prostějov – regulační plán, NPÚ ú.o.p. v Brně, Státní
památkový
fond,
karton
č.
154,
ev.
č.
1031,
rady
města
plány
města
rady
města
plány
města
21.VIII.1925. 150
Dopis
Prostějova
Jindřichu ze
dne
Kumpoštovi
od
Správní
19.1.1926,
Regulační
Prostějova, Muzeum města Brna. 151
Dopis
Prostějova
Jindřichu ze
dne
Kumpoštovi
od
Správní
10.1.1927,
Regulační
Prostějova, Muzeum města Brna. 152
Grůzová Ludmila, Kárný Leon, Inventář II.díl - /1841/
1850-1945 /1948/,SOkA, Prostějov, str. 8. 153
Zápis
ze
dne
24.dubna
1930,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 154
Zápis
ze
dne
26.června
1929,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
78
155
Zápis
ze
dne
23.dubna
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 156
Zápis ze dne 25.listopadu 1927, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 157
Zápis ze dne 22.listopadu 1929, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 158
Žádost
Památkové
komise
v Prostějově
ze
dne
17.2.1930, NPÚ ú.o.p. v Brně, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 292, 17.II.1930. 159
Ochrana památek Prostějov, NPÚ ú.o.p. v Brně, Státní
památkový fond, karton č. 154, ev. č. 528, 22.III.1930. 160
Zápis
ze
dne
26.června
1929,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 161
Zápis
ze
dne
14.ledna
1931,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 162
Zápis
ze
dne
23.dubna
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 163
Prostějov, staré portály, opravy, NPÚ ú.o.p. v Brně,
Státní
památkový
fond,
karton
č.
154,
ev.
č.
1241,
14.X.1925. 164
Městská rada v Prostějově ve příčině opravy musejní
budovy, NPÚ ú.o.p. v Brně, karton č. 154, ev. č. 918, 14.X.1925. 165
Firma Václav Becka, sochař v Prostějově, ve příčině
opravy
bývalé
radnice,
NPÚ ú.o.p.
v Brně,
karton
č.
154, ev. č. 332, 18.III.1925. 166
Prostějov, bývala radnice, zabezpečení portálu, NPÚ
ú.o.p. v Brně, karton č. 154, ev. č. 873, 23.VII.1925. 167
Zápis
ze
dne
4.září
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
79
168
Zápis
ze
dne
23.dubna
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 169
Marcin Otakar, Restaurátorská zpráva – restaurování
renesančního portálu náměstí TGM č.24, Prostějov 2001, NPÚ ú.o.p. v Olomouci, R-829, str. 2-3. 170
Dr. J. M., Zpráva o činnosti Památkové komise města
Prostějova. In: ed. Kuratorium muzea, RNPMP, Prostějov 1926, str. 86. 171
Zápis ze dne 22.listopadu 1929, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 172
Dopis adresovaný Památkové komisy od Náboženské obce
židovské
v Prostějově
ze
dne
27.srpna
1924,
Muzeum
Prostějovska v Prostějově, karton MK 1900-1926. 173
Zápis ze dne 7.prosince 1925, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 174
Zápis
ze
dne
29.března
1929,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 175
Zápis
ze
dne
16.září
1924,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 176
Zápis
ze
dne
4.září
1931,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 177
Synagoga
- evidenční list památky,
reg.č. 49808/7-
8805, NPÚ ú.o.p. v Olomouci. 178
Zápis
ze
dne
16.září
1925,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 179
Marcin Otakar, Restaurátorská zpráva – restaurování a
rekonstrukce sochy sv. Floriána, Prostějov 1996, NPÚ ú.o.p. v Olomouci, R – 800, str. 1-2. 180
Zápis
ze
dne
10.března
1932,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
80
181
Zápis
ze
dne
7.září
1932,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 182
Gláser Petr, Příspěvek k poznání metody flautování
kamenosochařských děl – odkaz historických technologií, Konference
Sdružení
pro
ochranu
památek
Arte-fakt,
Litomyšl 2007, str. 10-11. 183
Dr. J. M., Zpráva o činnosti Památkové komise města
Prostějova. In: ed. Kuratorium muzea, RNPMP, Prostějov 1926, str. 86. 184
Dr. J. M., Zpráva o činnosti Památkové komise města
Prostějova. In: ed. Kuratorium muzea, RNPMP, Prostějov 1926, str. 86. 185
Zápis
ze
dne
23.května
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 186
Zápis
ze
dne
4.září
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 187
Zápis
ze
dne
4.září
1923,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 188
Zápis
ze
dne
3.května
1928,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 189
Zápis
ze
dne
4.září
1931,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 190
Informace
součastný
poskytla správce
PhDr.
Michaela
fotografické
Kokojanová sbírky
jako
v Muzeu
Prostějovska v Prostějově. 191
jkl, Zprávy – K šedesátinám
prof. V. Otáhala, RNPMP,
roč. VII., Prostějov 1930, str. 140. 192
Zápis
ze
dne
3.února
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34.
81
193
Dr. J. M., Zpráva o činnosti Památkové komise města
Prostějova. In.: ed. Kuratorium muzea, RNPMP, Prostějov 1926, str. 85-90. 194
Zápis
ze
dne
31.března
1926,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 195
Mathon
Jaroslav,
Příspěvek
k sochařství
gotického
období v kraji olomouckém.: In ed. Kühndel, RNPMP, roč. IV., Prostějov 1927, str. 33. 196
Mathon Jaroslav,
Příspěvek
k sochařství
gotického
období v kraji olomouckém.: In ed. Kühndel, RNPMP, roč. IV., Prostějov 1927, str. 33-54. 197
Mathon
Jaroslav,
Barokové
umění
v měšťanské
domácnosti XVIII.století. In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. V., Prostějov 1928, str. 23. 198
Mathon
Jaroslav,
Barokové
umění
v měšťanské
domácnosti XVIII.století. In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. V., Prostějov 1928, str. 21-30. 199
Zápis
ze
dne
28.dubna
1927,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 200
Zápis ze dne 25.listopadu 1927, Muzeum Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 201
Jaroslav
sochařství,
Mathon, In.:
ed.
Další
příspěvek
Kühndel,
RNPMP,
k moravskému roč.
VI.,
Prostějov 1929, str. 41-55. 202
Zápis
ze
dne
26.června
1929,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 203
Mathon Jaroslav, Kazatelna farního kostela v Konici,
In.:
ed. Kühndel, RNPMP,
roč. VII.,
str. 93.
82
Prostějov
1930,
204
Mathon Jaroslav, Kazatelna farního kostela v Konici,
In.:
ed. Kühndel, RNPMP,
roč. VII.,
Prostějov
1930,
str. 91-100. 205
Zápis
ze
dne
24.dubna
1930,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 206
Jaroslav Mathon, Příspěvek ke studiu Krásných Madon
na
Moravě,
In.:
ed.
Kühndel,
RNPMP,
roč.
VIII.,
Prostějov 1931, str. 86. 207
Mathon Jaroslav, Příspěvek ke studiu Krásných Madon
na
Moravě,
In.:
ed.
Kühndel,
RNPMP,
roč.
VIII.,
Prostějov 1931, str. 77-92. 208
Mathon Jaroslav, Příspěvek ke gotickému sochařství
v kraji olomouckém, In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. IX., Prostějov 1932, str. 97-105. 209
Zápis
ze
dne
7.září
1932,
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově, Zápisy o schůzi Památkové komise 1923-34. 210
Mathon Jaroslav, Farní kostel v Měrotíně u Litovle,
In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. X., Prostějov 1933, str. 37-54. 211
Mathon
Jaroslav,
Kapitola
k aplikovanému
umění,
Hlasy z Hané, 21.4.1917, č. 32, str. 1. 212
Mathon Jaroslav, Česká grafika, Národní Demokracie,
roč. I., č. 19, str. 1. 213
Dostál-Lutínov
Karel et al., Prostějov – průvodce
městem a okolím, Prostějov 1923, str. 8. 214
Zápis o schůzi městské rady dne 23.listopadu 1920,
SOkA
Prostějov,
Zápisy
o
schůzích
městské
rady
od
20.dubna 1920 do 27.prosince 1921, AM Prostějov, inv. č. 642.
83
215
Zápis o schůzi městské rady dne 3.prosince 1920,
SOkA
Prostějov,
Zápisy
o
schůzích
městské
rady
od
20.dubna 1920 do 27.prosince 1921, AM Prostějov, inv. č. 642. 216
Mathon
Jaroslav,
Co
může
cizinec
v Prostějově
zajímavého viděti? In.: Karel Dostál-Lutínov et al., Prostějov – průvodce městem a okolím, Prostějov 1923, str. 10-13. 217
Mathon Jaroslav, Hrst vzpomínek, SOKa Prostějov, OF
O. Přikryla, karton č.60, str. 10. 218
Mathon
Jaroslav,
Umělecko-historické
památky
Prostějova a okolí, Hlasy z Hané, 6.5.1922, č.18, str. 1. 219
Hlasy z Hané, roč. XXXXI., 5.května 1923, č. 18, str.
3. 220
Mathon Jaroslav, Prostějov a okolí ve světle svých
historických a uměleckých památek, Prostějov 1924, str. 6. 221
Zápis
Památkové
ze
dne
9.prosince
komise
1932,
1923-34,
Zápisy
Muzeum
o
schůzi
Prostějovska
v Prostějově. 222
Kühndel Jan et al., Prostějov – město a okres, Brno
1933. 223
Mathon
Jaroslav,
Všeobecná
veřejná
nemocnice
v
Prostějově. In.: Jan Kühndel et al., Prostějov – město a okres, Brno 1933, str. 104-106. 224
Mathon
Jaroslav,
Umělecké
památky
v Prostějově
a
okolí. In.: Jan Kühndel et al., Prostějov – město a okres, Brno 1933, str. 18-21.
84
225
Zápis
Památkové
ze
dne
9.prosince
komise
1923-34,
v Prostějově.
85
1932,
Zápisy
Muzeum
o
schůzi
Prostějovska
Prameny: SOkA Prostějov
Jaroslav Mathon, Hrst vzpomínek, OF O. Přikryla, karton č.60.
Zápisy
městské
rady
od
5.ledna
1923
do
28.
prosince 1923, fond AM Prostějov, inv.č. 644.
Grůzová
Ludmila,
Kárný
Leon,
Inventář
II.díl
-
/1841/ 1850-1945 /1948/, Prostějov.
Muzeum Prostějovska v Prostějově
Zápisy
o
schůzi
Památkové
komise,
Muzeum
Prostějovska v Prostějově 1923-34.
Mathonovy dopisy Kühdelovi, LP Mathon – Kühndel 1932-36, 040027/-49/259a-7, č.7.
Stanovy „Besedy „ v Prostějově, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Průmyslové a národopisné museum města Prostějova a Hané, První výstava umělecká a umělecko-průmyslová firmy „Vulkania“, Prostějov 1909, karton MK 192930, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Výstava uměl.odboru Besedy v Prostějově, Obrazy, grafika, sochařství, umělecký průmysl, Prostějov 1912,
karton
MK
1929-30,
deposita,
fasc.
46,
Výstavy.
Umělecký sdružení
odbor
„Besedy“
českých
umělců
86
v Prostějově, a
grafiků
V.Výstava „Hollar“,
Prostějov 1919, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Památková komise města Prostějova, Retrospektivní výstava v Prostějově – duben 1925, Prostějov 1925, , karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Výstava staré grafiky, Hollar – sdružení českých umělců
grafiků
v Praze,
karton
MK
1929-30,
deposita, fasc. 46, Výstavy.
Měšťanská
Beseda,
Výstava
Výtvarných
umělců
prostějovských,Prostějov 1925, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Měšťanská Beseda, Katalog výstavy obrazů z Hané, malíře F. Hanuše Hérinka, Prostějov 1926, karton MK 1929-30, deposita, fasc. 46, Výstavy.
Klub
přátel
Prostějova,
umění
a
Souborná
Památková
výstava
komise
grafik,
města
kreseb
a
obrazů T.F.Šimona, Prostějov 1928, karton MK 192930, deposita, fasc. 46, Výstavy.
P.T., karton MK 1929-30, Dotazníky 1931, ev. č. 97.
Dotazník
pro
památek
soupis
na
uměleckých
území
a
historických
politického
okresu
prostějovského, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931, ev. č. 119.
Dotazník
pro
soupis
uměleckých
a
historických
památek na území politického okresu prostějovského –
obec
Vrahovice,
karton
1931.
87
MK
1929-30,
Dotazníky
Dotazník
pro
soupis
uměleckých
a
historických
památek na území politického okresu prostějovského - obec Určice, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931.
Dopis adresovaný Památkové
komisy od Náboženské
obce židovské v Prostějově ze dne 27.srpna 1924, karton MK 1900-1926.
Presenční listiny schůzí kuratoria muzea, karton MK 1900-1926.
Vyjádření
městské
rady
ze
dne
4.července
1922,
karton 1922, č.3532.
NPÚ ú.o.p. v Brně
Ministerstvu školství a národní osvěty ve příčině opravy
radnice
v Prostějově,
Státní
památkový
fond, karton č. 154, ev. č. 359, 9.V.1922.
Výstřižky
z periodik
(blíže
památkový fond, karton č.
Vypsání
soutěže
na
neurčeno),
Státní
154 , č.1404. regulační
plán
města
Prostějova, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 16, 4.II.1920.
Městská rada v Prostějově v záležitostech regul. plánu
města
Prostějova,
Státní
památkový
fond,
karton č. 154, ev. č. 27, 13.II.1920.
Městská rada v Prostějově ve příčině výstavby a regulace města, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 589, 28.VII.1920.
88
Žádost Městské rady Prostějova, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 129, 9.II.1925.
Prostějov – regulační plán, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 1031, 21.VIII.1925.
Žádost
Památkové
komise
v Prostějově
ze
dne
17.2.1930, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 292, 17.II.1930.
Ochrana památek Prostějov, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 528, 22.III.1930.
Prostějov, staré portály, opravy, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 1241, 14.X.1925.
Městská
rada
v Prostějově
ve
příčině
musejní budovy, Státní památkový
opravy
fond,karton č.
154, ev. č. 918, 14.X.1925.
Firma
Václav
Becka,
sochař
v Prostějově,
ve
příčině opravy bývalé radnice, Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 332, 18.III.1925.
Prostějov,
bývala
radnice,
zabezpečení
portálu,
Státní památkový fond, karton č. 154, ev. č. 873, 23.VII.1925. Muzeum města Brna Špilberk
Dopis Jindřichu Kumpoštovi od Správní rady města Prostějova ze dne 19.1.1926, Regulační plány města Prostějova.
Dopis Jindřichu Kumpoštovi od Správní rady města Prostějova ze dne 10.1.1927, Regulační plány města Prostějova.
89
NPÚ ú.o.p. v Olomouci
Otakar
Marcin,
restaurování
Restaurátorská
renesančního
portálu
zpráva
–
náměstí
TGM
č.24, Prostějov 2001, R-829.
Synagoga
- evidenční list památky č. 49808/7-
8805.
Otakar
Marcin,
Restaurátorská
zpráva
–
restaurování a rekonstrukce sochy sv. Floriána, Prostějov 1996, R – 800.
90
Abecední seznam použité literatury:
Bartoš Josef et. al., Prostějov – dějiny města /2./, Prostějov 1999.
Cydlík Tomáš, Jaroslav Mathon – lékař a milovník umění, Prostějov 2003.
Cydlík Tomáš, Prostějovský pobyt Jaroslava Mathona a jeho podíl na rozvoji kulturního a společenského života,
In.:
Ročenka
prostějovského
archivu,
Prostějov 2000.
Dostál-Lutínov Karel
et al., Prostějov – průvodce
městem a okolím, Prostějov 1923.
Dr.
J.
M.,
Zpráva
o
činnosti
Památkové
komise
města Prostějova, RNPMP, Prostějov 1926.
Eliáš, B.: Jaroslav Mathon, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1968, č.137.
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše krajany, Prostějov 1926.
Gadasová
Jarmila,
MUDr.
Jaroslav
Mathon,
bibliografie, Prostějov 1983.
Gláser Petr, Příspěvek k poznání metody flautování kamenosochařských technologií,
děl
Konference
–
odkaz Sdružení
historických pro
ochranu
památek Arte-fakt, Litomyšl 2007.
Grůzová Ludmila, Dvojí jubileum Dr.Jana Kühndela, Štafeta č. 1, Prostějov 1969.
Grünzweig, V., MUDr. Jaroslav Mathon šedesátníkem, Hlasy z Hané, 5.3.1927, č.10.
Hlasy z Hané, 9.ledna 1897, č.3.
Hlasy z Hané, 16.prosince 1904, č. 140.
91
Hlasy z Hané, 5.května 1923, č. 18.
jkl,
K šedesátinám
Kühndel,
Ročenka
prof.V.Otáhala,
národopisného
a
In:
ed.
průmyslového
musea města Prostějova a Hané, roč.VII., Prostějov 1930.
Kazlepka
Zdeněk,
Tisková
zpráva
k Sběratelé
a
mecenáši II – Buržoazie, Kabinet Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, Brno 2008.
Konvička , J., Sedmdesátka dr. Jaroslava
Mathona,
Hlasy z Hané, 5.3.1937, č.10.
Konvička, J., Jaroslav Mathon u nás, Hlasy z Hané, 7.3.1933, č.14.
Kubina
Zdeněk,
30
let
od
úmrtí
MUDr.Jaroslava
Mathona. In: Štafeta, ročník XV. 1983, č.3
Kühndel Jan – Mathon Jaroslav, Plumlovský zámek a jeho knížecí architekt,
Kühndel
Jan,
Naši
Prostějov 1937. jubilanti,
RNPMP,
č.14,
Prostějov 1937.
Kühndel
Jan,
Dr.Jaroslav
Mathon
šedesátníkem,
Kulturní Zprávy (Prostějov), 3, 1937, č.3-4.
Kühndel Jan, Osmdesátiletí dr. Jaroslav Mathon, Hlas lidu, 8.3.1947, č.10.
Kühndel
Jan,
Prostějovská
renesanční
radnice,
RNPMP, roč. XVIII., Prostějov 1948.
Kühndel Jan et al., Prostějov – město a okres, Brno 1933.
Marek
Pavel,
PhDr.
Jan
Kühndel
zakladatelská
osobnost prostějovského muzejnictví (K 100.výročí
92
narození),In:
Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově 2/89, Prostějov 1989.
Marek
Pavel
,
Bibliogafie
okresu
Prostějov,
Prostějov 1990.
Mathon
Jaroslav,
v letech
Mé
vzpomínky
1897-1933.
Prostějovska
In:
v Prostějově,
na
Prostějov
Zpravodaj-Muzeum
1-2/1997,
Prostějov
1997.
Mathon
Jaroslav,
Moje
vzkříšení,
Národní
demokracie, 19.4.1919, č. 7.
Mathon Jaroslav, Veřejná nemocnice v Prostějově, Prostějov 1933.
Mathon Jaroslav, Prostějov ve světle politických a historických památek, Prostějov 1924.
Mathon Jaroslav, Příspěvek k sochařství gotického období v kraji olomouckém.: In ed. Kühndel, RNPMP, roč. IV., Prostějov 1927.
Mathon
Jaroslav,
Barokové
umění
v měšťanské
domácnosti XVIII.století. In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. V., Prostějov 1928.
Mathon
Jaroslav,
sochařství,
In.:
Další ed.
příspěvek
Kühndel,
k moravskému
RNPMP,
roč.
VI.,
Prostějov 1929.
Mathon
Jaroslav,
v Konici,
In.:
Kazatelna
ed.
Kühndel,
farního RNPMP,
kostela
roč.
VII.,
Prostějov 1930.
Mathon
Jaroslav,
Příspěvěk
ke
studiu
Krásných
Madon na Moravě, In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. VIII., Prostějov 1931.
93
Mathon Jaroslav, Příspěvěk ke gotickému sochařství v kraji olomouckém, In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. IX., Prostějov 1932.
Mathon
Jaroslav,
Litovle,
In.:
Farní
ed.
kostel
Kühndel,
v Měrotíně
RNPMP,
roč.
u X.,
Prostějov 1933.
Mathon
Jaroslav,
Kapitola
k aplikovanému
umění,
Hlasy z Hané, 21.4.1917, č. 32.
Mathon
Jaroslav,
Česká
Demokracie, 20.května 1919,
Mathon
Jaroslav,
grafika,
Národní
roč. I., č. 19.
Umělecko-historické
památky
Prostějova a okolí, Hlasy z Hané, 6.5.1922, č.18.
md,
dah.
Vilém
otáhal
–
starosta
Prostějova,
učitel a muzejník, Týdeník Prostějovska, 2.června 2010.
nl, Pětasedmdesát let dr. Jaroslava Mathona, Hlasy z Hané, 7.3.1942, č.10.
Richterová Helena, Vítek Tomáš, Zámek v Prostějově – Stavebně historický průzkum I., Brno 2001.
Slavětínský,
M.,
Moderní
medicínské
aspekty
a
kulturní dílo MUDr. Jaroslava Mathona, Štafeta, 5, 1973, č.2.
Slavětínský, M., Významný budovatel zdravotnictví na Hané, Zpravodaj VSM, 1983-84, č. 19-20.
Sklenář Karel, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005.
94
Chronologický
seznam použité literatury:
Hlasy z Hané, 9.ledna 1897, č.3
Hlasy z Hané, 16.prosince 1904, č. 140.
Mathon
Jaroslav,
Kapitola
k aplikovanému
umění,
Hlasy z Hané, 21.4.1917, č. 32.
Mathon
Jaroslav,
Moje
vzkříšení,
Národní
grafika,
Národní
demokracie, 19.4.1919, č. 7.
Mathon
Jaroslav,
Česká
Demokracie, 20.května 1919,
Mathon
Jaroslav,
roč. I., č. 19.
Umělecko-historické
památky
Prostějova a okolí, Hlasy z Hané, 6.5.1922, č.18.
Hlasy z Hané, 5.května 1923, č. 18.
Dostál-Lutínov Karel
et al., Prostějov – průvodce
městem a okolím, Prostějov 1923.
Mathon Jaroslav, Prostějov ve světle politických a historických památek, Prostějov 1924.
Dr.
J.
M.,
Zpráva
o
činnosti
Památkové
komise
města Prostějova, RNPMP, Prostějov 1926.
Ethen Waldemar, Portréty a siluety – čtení pro naše krajany, Prostějov 1926.
Grünzweig, V., MUDr. Jaroslav Mathon šedesátníkem, Hlasy z Hané, 5.3.1927, č.10.
Mathon Jaroslav, Příspěvěk k sochařství gotického období v kraji olomouckém.: In ed. Kühndel, RNPMP, roč. IV., Prostějov 1927.
Mathon
Jaroslav,
Barokové
umění
v měšťanské
domácnosti XVIII.století. In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. V., Prostějov 1928.
95
Mathon
Jaroslav,
sochařství,
In.:
Další ed.
příspěvek
Kühndel,
k moravskému
RNPMP,
roč.
VI.,
Prostějov 1929.
Mathon
Jaroslav,
v Konici,
In.:
Kazatelna
ed.
farního
Kühndel,
RNPMP,
kostela
roč.
VII.,
Prostějov 1930.
jkl,
K šedesátinám
Kühndel,
Ročenka
prof.V.Otáhala,
národopisného
a
In:
ed.
průmyslového
musea města Prostějova a Hané, roč.VII., Prostějov 1930.
Mathon
Jaroslav,
Příspěvěk
ke
studiu
Krásných
Madon na Moravě, In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. VIII., Prostějov 1931.
Mathon Jaroslav, Příspěvěk ke gotickému sochařství v kraji olomouckém, In.: ed. Kühndel, RNPMP, roč. IX., Prostějov 1932.
Konvička, J., Jaroslav Mathon u nás, Hlasy z Hané, 7.3.1933, č.14.
Mathon
Jaroslav,
Litovle,
In.:
Farní
ed.
kostel
Kühndel,
v Měrotíně
RNPMP,
roč.
u X.,
Prostějov 1933.
Mathon Jaroslav, Veřejná nemocnice v Prostějově, Prostějov 1933.
Kühndel Jan et al., Prostějov – město a okres, Brno 1933.
Konvička , J., Sedmdesátka dr. Jaroslava
Mathona,
Hlasy z Hané, 5.3.1937, č.10.
Kühndel
Jan,
Naši
jubilanti,
Prostějov 1937.
96
RNPMP,
č.14,
Kühndel Jan – Mathon Jaroslav, Plumlovský zámek a jeho knížecí architekt,
Kühndel
Jan,
Prostějov 1937.
Dr.Jaroslav
Mathon
šedesátníkem,
Kulturní Zprávy (Prostějov), 3, 1937, č.3-4.
nl, Pětasedmdesát let dr. Jaroslava Mathona, Hlasy z Hané, 7.3.1942, č.10.
Kühndel Jan, Osmdesátiletí dr. Jaroslav Mathon, Hlas lidu, 8.3.1947, č.10.
Kühndel
Jan,
Prostějovská
renesanční
radnice,
RNPMP, roč. XVIII., Prostějov 1948.
Eliáš, B.: Jaroslav Mathon, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1968, č.137.
Grůzová Ludmila, Dvojí jubileum Dr.Jana Kühndela, Štafeta č. 1, Prostějov 1969.
Slavětínský,
M.:
Moderní
medicínské
aspekty
a
kulturní dílo MUDr. Jaroslava Mathona, Štafeta, 5, 1973, č.2.
Kubina
Zdeněk,
30
let
od
úmrtí
MUDr.Jaroslava
Mathona. In: Štafeta, ročník XV. 1983, č.3
Gadasová
Jarmila,
MUDr.
Jaroslav
Mathon,
bibliografie, Prostějov 1983.
Slavětínský, M., Významný budovatel zdravotnictví na Hané, Zpravodaj VSM, 1983-84, č. 19-20.
Marek
Pavel,
PhDr.
Jan
Kühndel
zakladatelská
osobnost prostějovského muzejnictví (K 100.výročí narození),In:
Zpravodaj
–
Muzeum
Prostějovska
v Prostějově 2/89, Prostějov 1989.
Marek
Pavel
,
Bibliogafie
Prostějov 1990.
97
okresu
Prostějov,
Mathon
Jaroslav,
v letech
Mé
vzpomínky
1897-1933.
Prostějovska
In:
v Prostějově,
na
Prostějov
Zpravodaj-Muzeum
1-2/1997,
Prostějov
1997.
Bartoš Josef et. al., Prostějov – dějiny města /2./, Prostějov 1999.
Cydlík Tomáš, Prostějovský pobyt Jaroslava Mathona a jeho podíl na rozvoji kulturního a společenského života,
In.:
Ročenka
prostějovského
archivu,
Prostějov 2000.
Richterová Helena, Vítek Tomáš, Zámek v Prostějově – Stavebně historický průzkum I., Brno 2001.
Cydlík Tomáš, Jaroslav Mathon – lékař a milovník umění, Prostějov 2003.
Sklenář Karel, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005.
Gláser Petr, Příspěvek k poznání metody flautování kamenosochařských technologií,
děl
Konference
–
odkaz
historických
Sdružení
pro
ochranu
památek Arte-fakt, Litomyšl 2007.
Kazlepka
Zdeněk,
Tisková
zpráva
k Sběratelé
a
mecenáši II – Buržoazie, Kabinet Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, Brno 2008.
md,
dah.
Vilém
otáhal
–
starosta
Prostějova,
učitel a muzejník, Týdeník Prostějovska, 2.června 2010.
98
Internetové zdroje:
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovyfond/odbor-pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr18035/, 23.3.2011.
99
Summary Jaroslav Mathon was one of the greatest personalities, who ever lived in Prostějov.
He was born in 1867 in
Brno and was send by his father to study to Austria. He graduated in Vienna at Faculty of Medicine as a student of doctor Eduard Albert. In 1897 he came to Prostějov and was given a position as a Senior Consultant at the local hospital. In addition to his job he was involved in many other activities such as singing, publishing in local newspapers, lecturing at institutional meetings and many more. But the most creditable thing, besides his hospital career, was his influence which he put in to the art historical field. It was just to his credit, that Prostějov started to be known for its artistic exhibitions. Later on in 1923 he was one of the few people
who
Commission moved
to
was and
responsible was
Prague.
for
its
Chairman
During
these
forming till years
a
1932, the
Heritage when
he
Commission
achieved many things such as saving the historical town centre,
conserving
the
imperilled
monuments,
many
important exhibitions to show the locals the beauties they do not realize they have around them, establishing of
the
museological
photographic
collection,
which
numbers thousands and thousands of items now. And last but not least was the inventory of monuments in region of Prostějov.
100
Seznam obarzové přílohy: 1/ Jaroslav Mathon. Foto: Cydlík Tomáš, Jaroslav Mathon – lékař a milovník umění, Prostějov 2003. 2/
Oblačný
barokní
morový
sloup
na
náměstí
T.G.M.,
Prostějov. Foto: Kateřina Kührová, březen 2011. 3/
Farní
kostel
Povýšení
sv.
Kříže,
pohled
na
presbytář. Foto: Kateřina Kührová, březen 2011. 4/ Synagoga Bejt Ha-Midraš, Prostějov, celkový pohled od jihovýchodu.
Foto: Blažková I., únor 2007.
5/ Jedna ze skic Jindřicha Kumpošta k regulačnímu plánu vnitřního města Prostějova,
Regulierungspläne
der Stadt P., nedatováno, nečíslováno,
SOkA Prostějov.
Foto: Kateřina Kührová, duben 2011. 6/
Dopis Jindřicha Kumpošta k regulaci vnitřního města
Prostějova,
Regulační
plány
nedatováno,
nečíslováno,
Muzeum
města města
Prostějova,
Brna
Špilberk.
Foto: Kateřina Kührová, březen 2011. 7/ Pohled na Prostějovské náměstí z nové Regulační
plány
města
radnice,
Prostějova,
nedatováno,
nečíslováno, Muzeum města Brna Špilberk. Foto: Kateřina Kührová, březen 2011. 8/ Nesignovaná a nedatovaná kresba prostějovského zámku po
jeho
přestavbě
v letech
1900-1906,
Muzeum
Prostějovska v Prostějově, archiv fotografií. 9/ Empírový portál Staré valchy pod kancelářemi Muzea Prostějovska. Foto: Kateřina Kührová, září 2010. 10/
Dotazník
památek
na
pro
území
soupis
uměleckých
politického
okresu
a
historických
prostějovského,
Muzeum města Prostějova, karton MK 1929-30, Dotazníky 1931. Foto: Kateřina Kührová, září 2010.
101
11/ Renesanční budova bývalé radnice, dnes sídlo Muzea Prostějovska
v Prostějově,
nám.
http://www.muzeumpv.cz.
102
T.G.M.
2,
Prostějov,
Obrázková příloha:
1/ Jaroslav Mathon
103
2/
Oblačný
barokní
morový
Prostějov.
104
sloup
na
náměstí
T.G.M.,
3/
Farní
chrám
Povýšení
presbytář.
105
sv.
Kříže,
pohled
na
4/ Prostějov, synagoga Bejt Ha-Midraš, celkový pohled od jihovýchodu, foto I. Blažková, únor 2007.
106
5/ Jedna ze skic Jindřicha Kumpošta k regulačnímu plánu vnitřního města Prostějova, Regulierungspläne der Stadt P., nedatováno, nečíslováno,
107
SOkA Prostějov.
6/ Dopis Jindřicha Kumpošta k regulaci vnitřního města Prostějova,
Regulační
plány
města
Prostějova,
nedatováno, nečíslováno, muzeum města Brna Špilberk.
108
7/ Pohled na Prostějovské náměstí z nové Regulační
plány
města
Prostějova,
nečíslováno, Muzeum města Brna Špilberk.
109
radnice, nedatováno,
8/ Nesignovaná a nedatovaná kresba prostějovského zámku po
jeho
přestavbě
v letech
1900-1906,
Prostějovska v Prostějově, archiv fotografií.
110
Muzeum
9/ Empírový portál Staré valchy pod kancelářemi Muzea Prostějovska.
111
10/
Dotazník
pro
soupis
uměleckých
a
historických
památek na území politického okresu prostějovského.
112
11/ Renesanční budova bývalé radnice, dnes sídlo Muzea Prostějovska
v Prostějově,
nám.
http://www.muzeumpv.cz.
113
T.G.M.
2,
Prostějov,
Anotace Jméno a
Kateřina Kührová
příjmení: Katedra:
Dějin umění
Vedoucí práce:
PhDr. Marek Perůtka
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Jaroslav Mathon a jeho činnost v rámci památkové péče v Prostějově.
Název v
Jaroslav Mathon and His Activity on
angličtině:
the Field of the Historic Preservation in Prostějov.
Anotace
práce:
Diplomová práce se zabývá Jaroslavem Mathonem a jeho aktivitou v rámci památkové péče v Prostějově. Jako primář, a později ředitel místní nemocnice, se zasadil o umělecký rozkvět města. Jako člen mnoha spolků ovlivňoval jeho dění. Nejdůležitějším bylo působení v prostějovské Památkové komisi. A jeho publikační činnost byla s památkovou péčí úzce spjatá.
Klíčová slova:
Jaroslav Mathon, památková péče, Památková komise, muzeum, výstavy, publikační činnost.
Anotace
This thesis considers Jaroslav Mathon
v angličtině:
and
his
historic
activity
on
preseravtion.
114
the As
field a
of
Senior
Consultant, and later the Headmaster of
the
local
hospital,
helped
to
prosper the Town. As a member of a several
institutions
events.
And
activities
were
influenced
his closely
publication related
the historic preservations. Klíčová
slova
v angličtině:
Jaroslav Mathon, Historic Preseravtion, Heritage Commission, Exhibitions.
Přílohy vázané
Obrazová příloha na CD
v práci: Rozsah práce:
115 stran
Jazyk práce:
Čeština
115
its to
