Oprava kostela sv. Petra a Pavla v Prostjov provedená Klaudiem Madlmayrem

Masarykova univerzity Filozofická fakulta Seminá d jin um ní

D jiny um ní

Gabriela Obšilová

Oprava kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov provedená Klaudiem Madlmayrem Bakalá ská práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Ji í Kroupa, CSc. Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalá skou práci napsala samostatn a použila jsem p itom pouze ty prameny a literaturu, které jsou uvád né v textu. ……………………………… podpis autora

P edmluva Kolem kostela sv. Petra a Pavla jsem chodívala snad celý život. Byl to jen jeden ze ty kostel v samotném centru m sta a jeden z mnoha kostel stojících v Prost jov a jeho okolí. Byl jedním z mnoha do té doby, než jsem si m la vybrat téma své bakalá ské práce. Zvolila jsem si jej vlastn náhodou, ale ím více jej poznávám, tím více m fascinuje. Prvním cílem mého zájmu bylo identifikovat dosud anonymního stavitele p estavby kostela v letech 1728 až 1732 financované ovdov lým kyrysnickým d stojníkem Františkem Pummerem. Této stavební fázi se v nuje naprostá v tšina prací pojednávající o kostele, ale stavitele neuvádí ani jedna. Ani já tak neu ím. Jméno autora p estavby je zatím z ejm ztraceno. B hem snahy n eho se dopátrat m však zaujalo n co jiného, co se v literatu e objevuje jen ve zmínkách na záv r. Kostel sv. Petra a Pavla totiž neprošel jen barokní p estavbou, ale m l být znovu p estav n o dv století pozd ji na p elomu 30. a 40. let minulého století. Celá akce byla rozd lena na dv etapy, z níž pouze ta první byla uskute n na, realizaci druhé etapy zabránila druhá sv tová válka a nar stající farní dluhy. B hem této fáze m lo dojít k mimo ádn zajímavému rozší ení kostela o dv bo ní lodi. A práv této nap l zrealizované stavební etap jsem se rozhodla v novat svou bakalá skou práci. B hem hledání a bádání jsem se seznámila s mnoha p íjemnými lidmi, kte í mi p i práci velmi pomohli. Kdybych je m la všechny jmenovat a vypsat, za co jim vd ím a s ím mi byli nápomocní, byla by tato práce jen o nich. Jen n které tedy uvedu jmenovit nebo v rámci instituce. V této p edmluv bych cht la pod kovat svému vedoucímu práce, panu profesoru Ji ímu Kroupovi, který, i když jsme se nevídali mou chybou tak asto, jak by bylo pot eba, mi byl inspirací. Cht la bych pod kovat duchovní správ kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov , jmenovit fará i P. Władysławu Machovi SDS a panu jáhnovi Mgr. Karlu Valtrovi, který m provedl každým zákoutím kostela a strávil se mnou velmi p íjemné chvíle. Dále bych na tomto míst pod kovala za významnou pomoc v oblasti pramen a literatury pracovnicím Regionálního odd lení M stské knihovny v Prost jov , pracovník m Státního okresního archivu v Prost jov , olomoucké pobo ky Zemského archivu v Opav , Muzea Prost jovska v Prost jov , Národního památkového ústavu v Brn a mnoha dalším, kte í mi velmi ochotn napomáhali s mým bádáním. A nakonec bych cht la pod kovat i svým blízkým a p átel m za nekone nou trp livost a podporu.

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................ 6

2.

Co bylo napsáno o kostelu sv. Petra a Pavla v Prost jov .............................. 8

3.

Kostel sv. Petra a Pavla ................................................................................... 9 3.1.

Poloha a urbanistická situace ....................................................................... 9

3.2.

Kaple sv. Lazara ........................................................................................ 10

3.3.

P dorys a exteriér ...................................................................................... 11

3.4.

Interiér ........................................................................................................ 12

3.5.

Detaily ........................................................................................................ 13

4.

Stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla do Madlmayrovy p estavby .......... 15 4.1.

Kostel sv. Petra a Pavla v nejstarším období ............................................. 15

4.2.

Pummerova p estavba ................................................................................ 17

5.

Madlmayrova p estavba ................................................................................ 19 5.1.

Vznik druhé prost jovské fary ................................................................... 19

5.2.

První etapa p estavby ................................................................................. 20

5.2.1. Úprava exteriéru kostela ...................................................................... 21 5.2.2. Úprava interiéru ................................................................................... 23 5.2.3. Kaple sv. Lazara .................................................................................. 28 5.3.

Druhá etapa p estavby ............................................................................... 28

5.4.

Klaudius Madlmayr ................................................................................... 30

5.4.1. Srovnání vybraných církevních staveb projektovaných Klaudiem Madlmayrem s kostelem sv. Petra a Pavla v Prost jov .............................................. 31 6.

Kostel dnes .................................................................................................... 33

7.

Záv r .............................................................................................................. 34

8.

Bibliografie .................................................................................................... 35 8.1.

prameny ..................................................................................................... 35

8.1.1. prameny archivní a netišt né ............................................................... 35 8.1.2. dobové tisky a noviny .......................................................................... 35 8.2.

literatura ..................................................................................................... 40

8.3.

elektronické zdroje ..................................................................................... 42

9.

P ílohy ........................................................................................................... 43 9.1.

Obrázky ...................................................................................................... 43

9.1.1. Madlmayr v návrh kostela sv. Petra a Pavla ....................................... 43 9.1.2. Dnešní podoba kostela sv. Petra a Pavla ............................................. 44 9.1.3. Kostel sv. Petra a Pavla po Pummerov p estavb .............................. 54 9.1.4. Plány na p estavbu kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov .................. 55 9.1.5. Pr b h Madlmayrovy p estavby .......................................................... 58 9.1.6. Kostel sv. Petra a Pavla p ed a po Madlmayrov

zrealizované

p estavb a se zamýšleným rozší ením ........................................................................ 59 9.1.7. Církevní dílo Klaudia Madlmayra ....................................................... 60 9.2.

Dokumenty................................................................................................. 61

1. Úvod Kostel sv. Petra a Pavla v Prost jov je považován za nestarší chrám ve m st a tudíž prod lal za svou dlouhou historii adu zásah , oprav i p estaveb. Jako základní roz len ní tohoto dlouhého stavebního vývoje bylo pro tuto práci zvoleno rozd lení na t i základní asové etapy. Nejstarší d jiny kostela, které jsou nejmén známé a zmapované díky nedostatku pramen a zdroj , barokní Pummerova p estavba, jíž je naopak v nována v literatu e nejv tší pozornost a Madlmayrova p estavba na p elomu t icátých a ty icátých let minulého století. Cílem této bakalá ské práce je p iblížit prav poslední etapu stavebního vývoje kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov provedenou na základ projektu architekta Klaudia Madlmayra. (obr. 1) Práv podle n j je celá tato p estavba v práci nazývána, i když by se dalo hovo it také o p estavb Salvatorián , jmenovit fará e Kubá e a administrátora Mi oly. Této p estavb z p elomu t icátých a ty icátých let minulého století je v nována podstatná ást práce, menší ásti jsou pak také v novány historii stavby p ed danou p estavbou, co jí t sn p edcházelo, a dnešní podoba kostela sv. Petra a Pavla. Práce je pojata p edevším z historického a faktografického hlediska, kdy cílem bylo obsáhnout veškeré úpravy kostela v daném období a jak se odrazily na podob p vodn barokního kostela a jak by zm nilo jeho tvá dokon ení celého zám ru. Základním pramenem pro tuto práci, mimo samotný kostel, se stal farností sv. Petra a Pavla vydávaný v stník Vzk íšení1, který vycházel jen krátce práv v období kolem dané p estavby (1938 – 1942) a reflektuje tak v rn jak pr b h akce, tak i spole enský odraz p estavby s mnoha odkazy na každodenní život kostela sv. Petra a Pavla. Nejv tším problémem je naopak tém

úplná absence plán . Jediné dosud objevené

a zachované plány se nacházejí v Státním okresním archivu v Prost jov jako sou ást agendy m stského ú adu, který stavbu povoloval. Další plány však nejsou k nalezení, p estože prošly mnoha institucemi a v mnoha fondech se o nich hovo í. Podle pam tník byly originály z farního ú adu v 60. letech minulého století zabaveny p íslušníky Státní bezpe nosti a tehdy se celá dokumentace p estavby z ejm ztratila. Plány jsem tedy hledala u institucí, kterými b hem byrokratického procesu projekt procházel a však marn . Z ejm totiž existovaly pouze v jednom originále, který byl vždy zaslán, následn vrácen a

1

Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov . Dostupný v Moravské zemské knihovn v Brn .

6

uchován na farním ú ad . Další možností je existence projekt od stavební firmy, která stavbu provád la. Realizaci první fáze p estavby kostela m la na starost prost jovská stavební firma Benda&Ned lník. Bohužel se rovn ž nedochovaly žádné archivní materiály této významné firmy. Zapravdu dává i diplomová práce Mgr. Š. Grüter Šimkové2, která uvádí, že jedinou stavební firmou v Prost jov , která po sob zanechala n jaké archivní fondy pro toto období, je firma Kone ný&Ned lník, která p sobila na p elomu 19. a 20. století a je z ejm mate skou firmou pozd jších stavitel Bendy&Ned lníka. Samoz ejm další možností by bylo nalezení osobního fondu architekta Klaudia Madlmayra, který by znamenal hotový poklad pro badatele zajímající se o

adu

moravských církevních i sv tských budov. V p ípad projektanta stavby stojíme však p ed stejným problémem jako u stavby samotné. Bohužel je tato bakalá ská práce ochuzena o technickou stránku v ci, která by mu dodala výrazn jiný pohled.

2

Št pánka Grüter Šimková, Stavební firma Kone ný & Ned lník a její role v prost jovském stavitelství let 1887-1918. Diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2006.

7

2. Co bylo napsáno o kostelu sv. Petra a Pavla v Prost jov Kostel sv. Petra a Pavla v Prost jov

není kostelem d kanským jako kostel

Povýšení sv. K íže nebo kostelem z ízeným Lichtenšt jny jako Kostel sv. Jana Nepomuckého v areálu kláštera Milosrdných brat í, a proto mu není v nována taková pozornost jako dv ma výše zmi ovaným chrám m v Prost jov . Základní a nejstarší literaturou, ze které všechna ostatní díla erpají, je jednozna n Moravská topografie od Gregora Wolného3, která jako jediná uvádí stav kostela ve 2. polovin 17. století. V tšina novodobých soupis církevních památek, nebo soupis budov v okrese i kraji jej uvádí jen se základní poznámkou o Pummerov p estavb . Jen málo d l se zabývá pouze tímto kostelem a významná ást z nich jsou diplomovými prácemi místních rodák . Z t chto jsou nejrozsáhlejšími Beránkovo pojednání o sakrálních stavbách Prost jova4, které nebylo p ístupné v originálu, ale jen v pom rn nekvalitní xeroxové kopii po ízené t sn po revoluci a dnes uložené v m stské knihovn v Prost jov , a Valtrovo dílo o stavebním vývoji kostela5, které bylo panem jáhnem laskav zap j eno. Další základní literaturou pro tento kostel je Kavi kova brožurka o kostele z cyklu Církevních památek. Toto jsou základní díla pro stavební d jiny kostela, ale v nují se p edevším staršímu vývoji. V tšina autor

se tímto kostelem zabývá z historického hlediska a ostatních

hledisek (um leckohistorického, kulturního i sociálního) se dotýkají jen okrajov , navíc se stejné informace opakují stále dokola. Hlavními tématy naprosté v tšiny prací je tedy p edevším Pummerova p estavba i hlavní oltá s vyobrazením Poslední ve e e. K d jinám p estavby kostela Klaudiem Madlmayrem toho nebylo napsáno mnoho. Žádný z autor se nev noval výhradn této stavební etap . Z tohoto d vodu byla také sepsána tato bakalá ská práce, která, jak doufám, se stane východiskem pro další badatele, kte í se budou zabývat p estavbou kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov z dalších hledisek.

3

Gregor Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren. AbH. 1., Olmützer Erzdiöcese, bd. 2. Brno 1857, s. 45. 4 Old ich Beránek, Katolické kostely a kaple v Prost jov . (Xeroxová kopie originálu, uloženého v zemském okresním archivu (v Opav ) v Olomouci). 5 Karel Valtr, Historie a stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov . Záv re ná práce, Cyrilometod jská fakulta UPOL, Olomouc 1995.

8

3. Kostel sv. Petra a Pavla Následující kapitola práce se bude v novat dnešní podob kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov , aby další kapitoly mohly navázat historickým výkladem o p estavb budovy Klaudiem Madlmayrem. Stavba bude popsána podle logické posloupnosti od polohy po exteriér a interiér, kdy výklad o sou asné podob kostela uzav e detailn jší pohled na mobiliá tohoto chrámu.

3.1.Poloha a urbanistická situace Kostel sv. Petra a Pavla, ležící mimo svou osu, zcela jist tvo í dominantu celého svého okolí. Stojí v jihovýchodní ásti m sta Prost jova na Petrském nám stí6 u rušné k ižovatky n kolika ulic7, která byla v nedávné dob nahrazena kruhovým objezdem, ležícím na sever od kostela. (obr. 2 a 3) Na jihu k n mu p iléhá par ík vzniklý po zrušení p vodního prost jovského h bitova.8, který až do roku 1932, kdy m sto odkoupilo dané pozemky, pustnul. (obr. 4) Zídku i bránu nechalo m sto zbourat a bývalé poh ebišt bylo rozd leno na t i ásti, ze kterých po úpravách vznikl stromový sad-park, pozemek pro budovu nové fary a botanická zahrada tzv. Spitznerovy sady. P ed západním pr elím stojí po obou stranách portálu dv pískovcové sochy, pod kterými jsou pochovány do hromadných hrob ostatky prost jovských kn ží. Na evangelní stran stojí k íž s uk ižovaným Kristem z roku 1860 s reliéfn zpracovaným podstavcem. Na epištolní stran je umíst na socha Ecce Homo z roku 1753, která d íve stávala na h bitov za branou. Jedná se o Krista se sklon nou hlavou k levému rameni, jež je korunován trním a svatozá í s paprsky, bedra mu zakrývá rouška a p es ramena má hozený pláš . (obr. 5)

6

V názvu nám stí se neobjevuje celá titulatura kostela, tedy svatopetrsko-pavlovské nám stí, ale pouze Petrské nám stí. Není jasné, z jakého d vodu za ali obyvatelé m sta Prost jova zkracovat titulaturu chrámu, dnes sou asníci hovo í pouze o svatopetrském chrámu a to se projevuje i v názvu celého nám stí. 7 ulice Wolkerova, Lidická, Dolní a Újezd. 8 U kostela sv. Petra a Pavla tedy ležel nejstarší prost jovský h bitov, za reformace sloužil i nekatolík m. Do Pumerovy p estavby se hojn poh bívalo i v samotném kostele, do 1784 se ukládaly ostatky do kostnice pod kaplí sv. Lazara. Od poloviny 19. století byl svatopetrský kostel opat en novou zdí a bránou. Poslední poh eb se zde konal v ervnu 1900 a hlavním m stským poh ebišt m se stal nov založený m stský h bitov na Brn nské ulici.

9

Mezi budovou kostela a kaplí sv. Lazara stojí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o barokní práci p ipisovanou socha i J. A. Heinzovi.9 Socha p edstavuje sv tce v tradi ním kn žském od vu s biretem na hlav stojícího v mírném kontrapostu na profilovaném podstavci se ty mi plastickými kartušemi. (obr. 6)

3.2.Kaple sv. Lazara Nedaleko severozápadního rohu kostela stojí kaple sv. Lazara. (obr. 7) Tato menší sakrální stavba byla postavena ješt p ed Pummerovou p estavbou kostela v letech 1726 až 1727, z ejm za ú elem, aby na as p estavby kostela zaujala jeho ceremoniální poh ební funkce. Jedná se o dvoupatrovou kapli na šestiúhelníkovém p dorysu se dv ma vchody. Fasáda s podezdívkou je jednoduchá, len ná lizénovými rámy, ve kterých se z jižní strany nachází oba vstupy, po ostatních stranách se nalézají okna oválného tvaru stojící na výšku a s profilovanou šambránou. Nároží je zaobleno. St echa kaple je ve tvaru šestibokého jehlanu zakon ena k ížem. Oba vstupy jsou pravoúhlé, dvouk ídlé a d ev né. K horní kapli vede schodišt o sedmi úrovních ohrani ené zídkou, v kapli najdeme istý natónovaný prostor len ný jednoduchými pilastry a s klenutým stropem. Novodobý oltá z bílého mramoru je zakryt bílým záv sem. Podlahu tvo í ervenobílé dlaždice. Dnes se horní kaple používá p edevším pro posezení farník . Jednou z možností využití daného prostoru je z ízení zimní kaple, která by nahradila kostel v nep íjemném mrazivém po así. Vstup do spodní kaple je v úrovni okolního terénu. Kaple se z ejm d íve užívala jako marnice. V dob Madlmayrovy p estavby zde byla vytvo ena kaple Božího hrobu s d ev ným vy ezávaným oltá em a s etnými nást nnými malbami, z kterých se však do dnešní doby zachovaly jen zlomky. P i vedení odpadu z umyvadla z horní kaple bylo zjišt no, že spodní kaple nemá žádné základy, podlaha je položena p ímo na zeminu, tudíž zde panují naprosto nevyhovující podmínky. Dnes se kaple Božího hrobu nevyužívá ke svému p vodnímu ú elu, ale slouží jako sklep a skladišt .

9

Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prost jov. Národní památkový ústav – územní pracovišt Olomouc. Olomouc 2012, s. 292.

10

3.3.P dorys a exteriér Kostel sv. Petra a Pavla je tradi ní jednolodní stavbou s t íbokým záv rem presbytá e a kostelní v ží nad pr elím. (obr. 8 a 9) Západní pr elí kostela sm uje k centru m sta. Jednoduché pr elí s hlavním vchodem a podezdívkou je len no cihlov zbarvenými lizénovými rámy a m lkým st edním rizalitem. V bo ních rámech se nacházejí prázdné p lkruhov zaklenuté niky s mušlemi v konše. Hlavní portál na úrovni okolního terénu je pravoúhle zakon ený s plastickou supraportou a výrazn

klenutým vlnitým

frontonem. Portál rámuje kamenné ost ní se zalamovanou lištou, ve spodní

ásti

s ochrannými soklíky a ve vrchní ásti s kamennou kartuší s chronogramem odkazující na dokon ení Pummerovy p estavby. Supraporta nad kartuší se skládá s plastické ímsy, na které stojí liliový k íž s volutovým podstavcem a p ek íženými klí i. D ev né dve e jsou dvouk ídlé s výpln mi. Vedle hlavního vstupu se nachází zdobná pam tní deska se vzpomínkou na kanovníka olomoucké kapituly Josefa Nováka. Ve st edním poli nad hlavním vstupem je rozm rná mozaika znázor ující patrony kostela, sv. Petra a Pavla. Jedná se o obraz na ho e stojících apoštol s p evládajícími barvami modré a ervené. Sv. Petr je zpodobn n jako starší muž pravou rukou držící klí e a levou rukou žehnající, sv. Pavel nese ve svých rukou knihu a me . Mozaika nahradila p vodní okno na hudební k r, a tak si zachovala p vodní formu okna. Nad západním pr elím kostela se nachází ty boká v ž, spojena s okolním zdivem nevýraznými zbíhajícími volutami. V p vodním, spodním pat e opat eném lizénovým rámem, se nachází zvonice. Zvonicové patro má t i p lkruhov zakon ená d ev ná okna a ze strany pr elí pod zvonicovým oknem vidíme malé okénko osv tlující schodišt na v ž. Nad zvonicí je postaveno hladké patro, které je opat ené z každé strany kovovým hodinovým ciferníkem. V ž je zakon ena ervenou cibulí výrazn kulovitého tvaru a na ní je osazen kovový vrcholový k íž. (obr. 10) Bo ní fasáda s podezdívkou je len na dvojitými lizénami. V kostele se nachází celkem deset oken, sedm z nich osv tluje lo , ty i z jižní strany a t i ze severní, a t i okna sm ují do presbytá e, t i další p vodní okna jsou zazd ná (za hlavním oltá em, na hudebním k ru a nad sakristií). Okna jsou štíhlá, p lkruhov profilovanou šambránou v horní

zaklenutá s jemnou

ásti zakon enou volutami a vrcholící vysokým

klenákem. Nad okny se nachází výrazná zalamovaná nadokenní ímsa. Katedrální okna jsou z vn jší strany opat ena nepr hledným drátosklem. Ze severu p iléhá k bo ní fasád jednoduchá sakristie na obdélníkovém p dorysu s menší pravoúhlou p edsíní. Sakristie je 11

len na širokým lizénovým rámem, v každém poli se nachází pravoúhlé okno. (obr. 11 a 12) St echa kostela je zhotovená z pálené tašky tzv. bobrovky, st echa hlavní v že i sanktusové v ži ky z m d ného plechu nat eného na erveno. Nad lodí se nachází st echa sedlová a nad záv rem valbová. Malá sanktusová vížka je zám rnou zmenšenou kopií hlavní v že. Jedná se o ty bokou v ž pokrytou m d ným plechem s roletami a cibulovou bání.

3.4.Interiér Interiér kostela je len n tradi n od hlavního vchodu na p edsí , lo a presbytá , ke kterému ze severu p iléhá sakristie. Lo

má klenbu neckovou, zatímco v presbytá i

klenbu valenou. Bo ní st ny jsou len ny mohutnými pilastry, mezi kterými se nacházejí bo ní oltá e a nad nimi osv tlují prostor katedrální okna. T i okna osv tlují presbytá , v prostoru za hlavním oltá em a nad sakristií jsou okna zazd ná. V presbytá i se nachází okna s vitrážemi znázor ující sv. Aloise se sv. Otýlií, Srdce Panny Marie a Božské srdce Pán . V lodi m žeme najít celkem šest vitrážových oken. Na evangelní stran se jedná o okna s motivy sv. Cyrila a sv. Metod je, patrona eských zemí sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého se sv. Vojt chem. Na protilehlé st n , stran epištolní, nacházíme vitráže s postavami sv. Anežky se sv. Ludmilou, archand la Michaela a sv. Josefa se sv. Vítem. V kostele se nachází ješt jedno vitrážové okno, které však z lodi neuvidíme, protože sm uje na hudební k r a zobrazuje patronku kostelní hudby sv. Cecílii. Interiér je zdoben malbami, které pocházející z 1940 a jejich autorem je prost jovský malí Josef Vyjídá ek. Nejv tším je obraz na strop

lodi znázor ující

kázajícího sv. Pavla mezi pohany. Na vít zném oblouku mezi chrámovou lodí a kn žišt m leží obraz u ícího Spasitele, znázor ující znak salvatorián , který obklopuje ornament a nápis: „Jesus Christus Dei Filius Salvator“ (=Ježíš Kristus Boží Syn Spasitel). Nad kn žišt m se nachází obraz sv. Petra, jež je zobrazen jako první papež a na oblouku pod chórem se nachází obraz Matky Spasitele.

12

3.5.Detaily A koli má kostel celkem sedm oltá , nejvýrazn jším a nejcenn jším je hlavní oltá v kn žišti s nám tem Poslední ve e e. Pom rn

neobvykle je nám t oltá e v rozporu

s titulaturou kostela. Uprost ed retabula hlavního oltá e se nachází olejomalba sv. Petra v okovech ve zlaceném rámu pocházející od malí e Jarolíma Antonína Stantejského z Litomyšle z 1896. Nejcenn jší ástí oltá e je však sousoší znázor ující Poslední ve e i, které sice není signováno, ale autorství je tradi n p ipisováno olomouckému socha i Ond eji Zohnerovi.10 Autor se nepochybn

inspiroval Leonardovou Poslední ve e í

v milánské S. Maria della Grazia, se kterou se shoduje v kompozici i v celkové atmosfé e. Polychromované sousoší z lipového d eva se skládá z Krista obklopeného dvanácti apoštoly v životní velikosti. Spole nost je zachycena za stolem v okamžiku Kristovy p edpov di, že bude jedním ze svých blízkých zrazen. Zatímco Kristova tvá je i p es bolest klidná a vyza uje z n j krása a milosrdnost, zcela odlišný ú inek mají jeho slova na jeho apoštoly, na jejíchž tvá ích se zra í neklid, p ekvapení, zoufalství i zd šení. Jak autor velmi v rohodn vystihl lidské emoce, je možné, že p i své práci použil živé modely. P i Madlmayrov p estavb získala Poslední ve e e nový mramorový st l, ukrývající oltá ní kámen s vloženými ostatky sv. Blandy a Blandina a sv. Jana Sarkandera. Centrum stolu tvo í zlatý svatostánek s bohat

zdobenými dví ky se symboly Krista Svátostného,

tepanými vinnými listy, hrozny a klasy, tedy odkazy na svátosti hostie a vína. Na mírn naklon né ploše stolu stojí v centru mísa s beránkem, chleby a slánkou. (obr. 13) Na evangelijní stran , hned vedle kazatelny, se nachází první z bo ních oltá , oltá sv. Petra a Pavla. Jedná se o jednoduchý p esto kvalitní oltá pocházející už z období Prokopa Pummera. Dominantu oltá e tvo í p lkruhov

zaklenutá olejomalba malí e

Františka Velehradského, která se nachází v jen nazna eném zalamovaném štukovém rámu bílé barvy. Nad ním vidíme prolamovaný fronton nesoucí stylizované boží sv tlo s ty mi malými and lí ky na oblá cích. Na menze stojí po stranách dva adorující and lé se zlatými k ídly. Jeho prot jšek, oltá sv. Jana Nepomuckého, který stojí na epištolní stran , pochází se stejného roku (1731), autorem olejomalby je rovn ž František Velehradský a výtvarn je ešen stejným zp sobem. Na menze stojí soška Panny Marie s dít tem a po stranách kle í dv prosící postavy.

10

Old ich Beránek, Katolické kostely a kaple v Prost jov , s. 24.

13

Uprost ed chrámové lodi se nacházejí proti sob další bratrské oltá e, na evangelijní stran stojí bo ní oltá sv. Krišpína a Krišpiána a na epištolní stran oltá Panny Marie s Dít tem. Oba pocházejí z roku 1737 a jsou tvo eny výrazn

tvarovaným d ev ným

retabulem s mramorovanými sloupy, po stranách jsou dopln né dvojice soch zdánliv také z mramoru. Na olejomalbách je na jedné stran znázorn na Panna Marie s Dít tem a p ed ní je postavena soška sv. Terezie, na stran druhé olejomalba znázor uje kle ící sv. Krišpína a Krišpiána p ed naklán jícím se Kristem. Nejblíže u vchodu nacházíme poslední bratrskou dvojici, oltá sv. K íže a bo ní oltá bez ozna ení. Jedná se o oltá e klasicizující formy, d ev né s výraznými plastikami. Rovn ž pocházejí z 30. let 17. století. (obr. 14) Kazatelna se nachází na evangelní stran vít zného oblouku mezi lodí a kn žišt m. Je vyrobena ze d eva, svým mramorováním však p edstírá, že je z kamene. Je zdobená zlatými ezbami a šesti pravoúhlými olejomalbami na plechu s výjevy ze života Krista, které d íve byly odnímatelné. P ístupná je d ev nými schody, které k ní p iléhají z boku z prostoru kn žišt . D íve však byly umíst ny v sakristii, kde vstup na kazatelnu p ipomínají už jen nep irozen položené dve e. Stejn jako hudební k r pochází kazatelna z konce 19. století. K r se nachází na klenutém oblouku, nad chrámovou p edsíní, p ístupný je vlastními d ev nými dve mi na severní zdi kostela, a vede k n mu d ev né pravoto ivé schodišt . Jedin z k ru je viditelné katedrální okno se sv. Cecílií jako patronkou kostelní hudby. Na k ru se nachází nové varhany, vysv cené v roce 2001 a vyrobené v místní známé firm Grygar. Pod k rem jsou hned p i vchodu umíst ny dva náhrobní kameny z 16. století. Na evangelní stran se jedná o náhrobek pana Jana Matouše z Byst ice, který je však skryt za p istav nou zpov dnicí, ale je viditelný skrze prosklenou zást nu uvnit zpov dní místnosti. Na prot jší, epištolní, stran se nachází náhrobek pana Jana Lhotského z Ptení. V tšina mobiliá e pochází z doby p estavby architektem Madlmayrem. Z této doby tedy pochází mramorová k titelnice od socha e F. Becka, mod ínové lavice, nové mramorové obložení a mramorová dlažba.

14

4. Stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla do Madlmayrovy p estavby 4.1.Kostel sv. Petra a Pavla v nejstarším období Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší církevní stavbou v Prost jov . P vodn stával z ejm v p edm stské vsi Újezd11, která se stala sou ástí Prost jova na konci 14. století. D ív jší výzkumy spojovaly kostel se vsí Prost jovice, které jsou považovány za prap vod dnešního Prost jova a však ty podle archeologických výzkum leží blíže k m stskému centru v místech kostela Povýšení sv. K íže. Další teorie spojovaly p vod petrského kostela

s neznámým

st edov kým

zem panským

dvorcem12,

což

však

rovn ž

archeologické pr zkumy vyvrátily. Pro to, že se jedná o nejstarší kostel v dnešním Prost jov , hovo í p edevším starobylé patrocinium kostela. Zasv cení sv. Petrovi bývalo velmi oblíbené v knížecí dob . Tato popularita bývá ob as vysv tlována blízkými vztahy eských zemí ke svatému stolci, ale spíše se jedná o vliv bližšího arcibiskupství v Salcburku s katedrálou sv. Petra. Kostely s tímto zasv cení bývaly budovány v oblastech s vysokým významem a zejména na církevních majetcích. V pr b hu 13. století popularita patrocinia sv. Petra klesá a ve století trnáctém se nové kostely tomuto patronu tém

nezasv cují.13 Kostel je dnes zasv cen sv.

Petru a Pavlu, ale kdy p esn došlo k rozší ení zasv cení o druhého sv tce, dosud známé prameny neuvád jí. Kostel sv. Petra a Pavla byl z ejm postaven ve 12. až 13. století, každopádn p ed rokem 1231, kdy cho

eského krále Václava I., královna Kunhuta, p enáší patronátní

právo nad kostelem sv. Petra na kapitolu svatopetrského chrámu v Brn . U Jaroslava Mathona nacházíme pro stejnou událost až letopo et 1331 a rozhodnutí krále Jana Lucemburského.14 Podobu kostela z tohoto období neznáme, ale z ejm se jednalo o typickou d ev nou stavbu. U kostela se už tehdy nacházela fara a nejstarší prost jovský h bitov. Kdy byl d ev ný kostel p estav n na kamenný, nevíme, n kte í auto i15 hovo í, že

11

Karel Kavi ka – Václav Novotný, Prost jov. Farní kostel sv. Petra a Pavla. Velehrad 2004, s. 4. Jan Šrot, Kde stávala prost jovská tvrz? Štafeta, 19, 1987, . 4, s. 3 – 5. 13 Ladislav Hosák, Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel. asopis Matice moravské, 1972, . 1 – 2, s. 325 – 326. 14 Jaroslav Mathon, Prost jov. Praha 1947, nestr. 15 Old ich Beránek, Katolické kostely a kaple v Prost jov , s. 22.; Vincenc Brandl, Kniha pro každého Moravana. Brno 1892, s. 358. 12

15

k tomu došlo po vypálení m sta husity v roce 1430. V období reformace kostel pat il do evangelických rukou a místní h bitov se stal významným poh ebišt m eských brat í. Zachovalo se však z n j jen málo, v tšina byla po rekatolizaci kostela v 1622 použita jako stavební materiál.16 Po dobudování chrámu Povýšení sv. K íže v 1588 u augustiniánského kláštera v centru m sta byla k tomuto kostelu p enesena prost jovská farní správa a kostel sv. Petra a Pavla se stal na dlouhou dobu pouze kostelem filiálním a h bitovním. První popis kostela sv. Petra a Pavla nacházíme až k roku 1682 v Moravské církevní topografii

eho e Wolného. V p epo tu na dnešní délkové jednotky byl 22,5

metr dlouhý, 7,5 metr široký a 9,4 metr vysoký. Jednalo se o zd ný kostel s nízkou d ev nou v ží, sedmi okny ( ty i v lodi a t i v klenutém kn žišti), rovným d ev ným stropem a t emi oltá i.17 Popsanou podobu si však neudržel dlouho. Koncem 17. století totiž zasáhla Prost jov nejv tší p írodní katastrofa v jeho d jinách. Na konci dubna 1697 vypukl v Prost jov zni ující požár, který poškodil tém

celé m sto.18

Do jaké míry byl poškozen i kostel sv. Petra a Pavla nevíme. Na svou opravu však musel

ekat p es dvacet let. Zatímco pro lichtenštejnského majitele19 plumlovského

panství, ke kterému Prost jov náležel, pracovali takoví velikáni jako Johann Bernhard Fischer z Erlachu, Domenico Martinelli a projek n i Johann Lucas von Hildebrandt, tak se prost jovští m š ané museli spokojit s mnohem mén zn lými jmény, mezi kterými m žeme jmenovat zejména zednické mistry Matyáše Klingseysena a Martina Kafku, a ve m st se tak spíše setkáváme s konzervativn jší podobou raného baroka na Morav . Až ve 20. letech 18. století se na nových stavbách, tedy p edevším na kapli sv. Lazara a kostele sv. Petra a Pavla, za ínají objevovat modern jší dekorativní prvky více odpovídající soudobému stylu architektury. 20

16

Vzácný nález v chrámu svatopetrském v Prost jov . Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, ervenec 1941, . 7, nestr.; Michaela Lišková, D jiny a architektura prost jovských h bitov . Magisterská práce, Cyrilometod jská teologická fakulta UPOL. Olomouc 2001, s. 10-16. 17 Gregor Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren. AbH. 1., Olmützer Erzdiöcese, bd. 2. Brno 1857, s. 4. 18 Prost jov zachvácený požárem na obraze neznámého autora ve K tinách. 19 Johann Adam Andreas z Lichtenštejnu (1657-1712) 20 Ji í Kroupa, Prost jov v 18. století. In: Prost jov a jeho místo v d jinách Moravy. Prost jov 1994, s. 61 – 62.

16

4.2.Pummerova p estavba Kaple sv. Lazara byla ke kostelu p istavena v roce 1726, tedy t sn p ed vlastní opravou kostela, aby zastoupila kostel v dob jeho p estavby. Krátce na to byl v letech 1728 – 1732 kostel sv. Petra a Pavla p estav n nákladem bývalého kyrysnického d stojníka Prokopa Františka Pummera (1671-1734)21. Po smrti manželky se jako bezd tný rozhodl, že odkáže veškerý sv j majetek na opravu tohoto kostela. Významn se tak zapsal do tvá e m sta. Na jeho jméno dodnes odkazuje latinský nápis nad hlavním vchodem kostela:

„AeDes Istas ProCopIVs Fran. PVMer CIVIs ProstannensIs ereXIt“. chronogram: 500+1+100+1+5+5+1000+100+1+5+1+1+10+1=1731 (=dobudování kostela bez v že, benedikování kostela)

Latinský výraz „erexit“ znamenající v eštin „ zbudoval“ odkazuje na fakt, že nákladem št drého mecenáše nebyl kostel jen opraven ale výrazn p ebudován. Do jaké míry se Pummer podílel na stavb , zda ji jen financoval nebo mluvil i do obsahu, nevíme, a stejn tak je pro nás neznámé i jméno stavebníka. Kostel byl po p estavb dlouhý 29,5 metr a široký 11 metr , byl tedy výrazn prodloužen o 7m, což odpovídá délce dnešního presbytá e, a rozší en na severní stranu o 3 metry. Ze starého kostela byla ponechána pouze jižní st na a západní pr elí, jinak byl kostel zcela nov vystav n. Získal i novou vysokou a štíhlou v ž, na níž byla zbudována bán

cibulovitého tvaru vybíhající do protáhlé špice ukon ené makovicí a dvojitým

k ížem. Podobu kostela zachycuje veduta m sta Prost jova od Františka Josefa Welehradského.22 Nová st echa kostelu ale nez stala dlouho, v zim (20. prosince) 1740 zasáhla Prost jov silná zimní bou e, v ž nedokázala vzdorovat náporu vich ice a st echa z ní byla stržena. Na její obnovu vyhlásilo 18 prost jovských cech sbírku, ale nevybral se dostatek pen z, aby byla obnovena ve své p vodní podob . V ž byla zast ešena jednoduchým krovem ve tvaru nízkého ty bokého jehlanu a toto ešení vytrvalo až do p estavby v letech 1939 – 194023. (obr. 15, 16 a 17)

21

N kdy ozna ován jménem Pumer nebo Buner. Zpodobn ní kostela na obraze m sta Prost jova od autora Františka Josefa Welehradského (Muzeum Prost jovska v Prost jov ) 23 Old ich Beránek, Katolické kostely a kaple v Prost jov , s. 25. 22

17

Po vn jší p estavb následovala úprava interiéru. Nejvýznamn jším po inem bylo z ejm z ízení nového oltá e se sousoším Poslední ve e e Pán . Ohledn tohoto sousoší ale na p elomu 40. let 20. století b hem Madlmayrovy p estavby vyvstalo n kolik otázek, které budou podrobn ji rozebrány v dalších kapitolách. Krom nacházelo p t bo ních oltá . Na epištolní stran

tohoto se v kostele

stály oltá e zasv cené sv. Janu

Nepomuckému a Pann Marii, na stran evangelijní se nacházely t i oltá e náležející sv. Petru etru a Pavlovi, sv. Krišpínovi a Krišpiánovi a sv. K íži.24 Na kostelní v ži visely p vodn

ty i zvony, do dnešní doby se zachoval pouze ten

nejv tší a nejstarší, pocházející z roku 1506. T i další – Pavel z roku 1566, Petr z roku 1616 (p elitý 1775) a Ja Jan pocházející z roku 1870 – byly za první sv tové války zrekvírovány na vále né ú ely. V roce 1926 nákladem svatopetrské družiny byly po ízeny dva malé zvony, které však v 1942 zabavili N mci.25 A koliv v kostele z stal zachován p vodní zvon, dnes se u sv. Petra nezvoní, jelikož tomuto ú elu neodpovídá technický stav stolice, na které je zvon umíst n a navíc je uchycen pouze jedním šroubem. O jeho dalším osudu, tedy p ípadné oprav

stolice

i p emíst ní samotného zvonu do vhodn jších

podmínek, by však musela rozhodnout olomoucká konzisto .

Obr. 1: Kresba kostela sv. Petra a Pavla p ed Madlmayrovou p estavbou po zpustnutí starého h bitova, 20. – 30. léta 20. století. Kresba se nachází na nást nce Farního ú adu, Lidická 1, Prost jov.

24

František Faktor, Popis opis okresního hejtmanství prost jovského. Praha 1898, s. 30. Za církevními památkami Prost jova IV: Kostel sv. Petra a Pavla. Prost jovský týden, 10, 2. srpna 2000, . 30, s. 7. 25

18

5. Madlmayrova p estavba Po dlouhá staletí sloužil kostel sv. Petra a Pavla pouze jako kostel filiální a h bitovní. Po zrušení p vodního prost jovského h bitova p išel i o svou funebrální funkci. Ale již v pr b hu 19. století a na po átku 20. století se objevují snahy o znovuz ízení farní správy u kostela sv. Petra a Pavla.

5.1.Vznik druhé prost jovské fary V roce 1924 byla p i kostele sv. Petra a Pavla z ízena Družina svatopetrská, spolek podp rný a vzd lávací pro Prost jov a okolí, v jehož ele stál Jan Schiberle starší. Hlavním cílem spolku, ítajícího p es ty i tisíce len , bylo z ízení druhé prost jovské fary práv p i tomto kostele. Tuto iniciativu schvalovala i arcibiskupská konzisto v Olomouci, protože na t icet tisíc katolík ve m st a okolí p ipadala pouze malá farní správa u kostela Povýšení sv. K íže. Už v roce 1928 konzisto doporu ovala prost jovskému zastupitelstvu urychlené zahájení jednání o z ízení druhé fary u kostela sv. Petra a Pavla, který tomuto ú elu jako filiální kostel velmi dob e vyhovoval. M stská správa nem la proti tomu žádných námitek, jen požadovala postavení nové farní budovy a spojení místa fará e u Povýšení sv. K íže s titulem arcid kana. Situace se však nevyvíjela tak rychle, jak se mohlo zpo átku zdát. Trvalo to dalších deset let, než se druhá fara v Prost jov stala skute ností. Nejprve Svatopetrská družina navrhla k užívání pro pot eby fary vlastní budovu na Olomouckém p edm stí, ale tato stavba byla p vodn ur ena k obytným ú el m a proto byla nevyhovující. Nakonec bylo vybráno místo pro novou faru na pozemku bývalého h bitova u kostela sv. Petra a Pavla, vzdálené od kostela 104 metr , a 29. ervna 1933 byl položen základní kámen. Nová farní budova však neplnila pouze funkci fary, ale i klášterní budovy pro místní salvatoriány26, proto se jednalo o pom rn rozsáhlou dvoupodlažní stavbu, jež byla dokon ena s nákladem 261 285, 57 korun, z n hož polovinu zajistila Družina svatopetrská, m sto vypomohlo stotisícovou ástkou získanou z odprodeje ásti starého h bitova a zbytek m l být získán z milodar .

27

Po kolaudaci (11. listopadu 1933) nové prost jovské fary byl kostel

odevzdán v roce 1934 do rukou salvatorián . Nová fara byla vládním rozhodnutím z ízena 26

Spole enství Božského Spasitele založil v 1881 P. František Marie z K íže Jordan (zem el 1918), do eských zemí poprvé p išli salvatoriáni v roce 1895, kdy se uchytili ve Valašském Mezi í í. 27 Státní okresní archiv v Prost jov , Archiv m sta Prost jova, karton 314, inv. .: 2. fara u sv. Petra a Pavla.

19

již v roce 1937, však aktivní se stala až k 1. b eznu 1938.28 Mezi hlavní osobnosti farnosti, hrající významnou roli v dalším vývoji kostela a zejména p i p estavb

na p elomu

desetiletí, pat í fará (administrátor) P. Josef Kubá a koordinátor P. Metod j Mi ola.

5.2.První etapa p estavby Vizuální podoba kostela pocházející z 18. století, která prod lala v pr b hu doby jen nejnutn jší opravy, neodpovídala nové funkci, kterou kostel sv. Petra a Pavla po založení druhé farnosti získal. Proti ostatním prost jovským chrám m29 byl ve velmi ubohém stavu. Práv z tohoto d vodu salvatoriáni za ali tém

okamžit s úpravami

kostela a okolí, aby budova kostela lépe reprezentovala novou farní správu i samotné salvatoriány. Nejprve bylo provedeno jen to nejnutn jší jako po ízení nových bohoslužebných rouch a ná iní, poté p istoupili k nejnutn jším opravám. Již v roce 1930 došlo nákladem prost jovského rodáka a olomouckého profesora Hermanna Schneidera k menší oprav kostela. Kostel byl i s kaplí natónován sv tlými odstíny bez jakýchkoliv rušivých ornament

i zlacení. Kamenné prvky v kostele byly

o išt ny a zakonzervovány. Nevíme však, jak byly práce provedeny kvalitn , když ani ne po deseti letech došlo v kostele k další výmalb

30

.

V roce 1935 bylo vybudováno nové záv t í u sakristie, aby se zamezilo pr vanu v kostele, a poté byla opravena i samotná sakristie. Dále byl kostel odizolován proti vlhkosti. Nejnutn jší opravy byly provedeny i v kapli sv. Lazara. P edstavitelé m sta n kolikrát navrhovali odstran ní kaple sv. Lazara, ale pokaždé byla zachrán na31. Z d vodu špatné m stské kanalizace spolu s nep ítomností základ stával ve spodní kapli po dlouhá desetiletí tém

metr vody, a z tohoto d vodu nechal na za átku 20. století

prost jovský fará Dostál-Lutinov zavést spodní kapli zeminou. Ta byla odstran na až v roce 1936 a na míst staré márnice byla nákladem tém

10 tisíc K s z ízena kaple

28

Samostatná duchovní správa u kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov zapo ala. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 1, b ezen 1938, . 1 – 3, s. 1. 29 Ty t i nejhlavn jší: farní kostel Povýšení sv. K íže, kostel sv. Jana Nepomuckého (U Milosrdných), kostel sv. Cyrila a Metod je (Brn nská ulice). 30 Národní památkový ústav v Brn , Archivní fond bývalého památkového ú adu pro Moravu a Slezsko v Brn , složka Prost jov, karton 69, . jednací 25: Kostel sv. Petra a Pavla. 31 Naposledy v 1948-9. M sto požadovalo zbourání i p emíst ní kaple z d vodu dopravní nep ehlednosti na významné k ižovatce ulic Dolní, Wolkerova, Újezd a Lidická. Pár odvážlivc se proti tomuto plán postavilo a s pomocí NPÚ akci zabránilo.

20

Božího hrobu s bohat zdobeným vy ezávaným oltá em.32 V témže roce byl kostel i s kaplí sv. Lazara nov omítnut nákladem 25 tisíc K s.

5.2.1. Úprava exteriéru kostela Nejpal iv jším problémem, p ed kterým správa kostela stála, byl stav chrámové st echy. Byla v tak dezolátním stavu, že podle sv dectví Farní knihy z ní p i každém siln jším pov t í odlétaly b idlice do okolí a jen št stím nikoho nezranily.33 Oprava st echy m la být spojena i s rozší ením kostela, které by kapacitn odpovídalo obrovskému zájmu v ících.34 V kv tnu 1939 kontaktoval místní fará Kubá Národní památkový ú ad v Brn o povolení celkové p estavby kostela a k žádosti p iložil i fantaskní návrhy na rozší ení kostela od místní stavební firmy. Z ejm se jednalo o stavitele Ing. Benda&Ned lník, kte í se podíleli na pozd jší reálné p estavb . Národní památkový ú ad souhlasil s opravou kostela i s rozší ením, ale pro složitost technické stránky v ci památká i doporu ili obrátit se na brn nského architekta Klaudia Madlmayra.35 Madlmayr se úkolu ujal a pracoval na plánech prost jovského kostela od 3. ervna až do 12. srpna 1939, p i emž sestavil na 13 r zných návrh a n kolik trojrozm rných model na budoucí podobu kostela. Nakonec byl po dohod s Národním památkovým ú adem vybrán definitivní návrh, který byl zaslán v polovin srpna do Prost jova, kde musel být schválen Okresním stavebním ú adem (zá í 1939)36 a poté i olomouckou konzisto í ( íjen 1939).37 (obr. 18 – 22) Celá rekonstrukce byla z finan ních d vod naplánovaná do dvou etap. V první etap m lo být spln no zast ešení kostela a stavba obou v ží, celková úprava interiéru a exteriéru. Realizace druhé etapy, zahrnující dostavbu dvou bo ních lodí a nové sakristie, byla naplánovaná až po skon ení války. V zá í 1939 se za alo s pracemi, kdy nejprve došlo na st echu. Na místo zv tralé b idlice byla st echa pokryta ervenou pálenou taškou zvanou bobrovka. Tato krytina byla zvolena i proto, že ta p vodní, anglická b idlice, nebyla k dostání. Na radu brn nského 32

Státní okresní archiv v Prost jov , Archiv m sta Prost jova, karton 178, inv. .: opravy v kapli Božího hrobu.; Náš kostel v novém rouše. Vzk íšení: V stní farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, prosinec 1940, . 12, nestr.; Národní památkový ústav, Archivní fond bývalého NPÚ pro Moravu a Slezsko v Brn , složka Prost jov, kostel sv. Petra a Pavla, 69/25. 33 Farní ú ad ímskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla, Farní kniha, rok 1940. 34 Farní kostel sv. Petra a Pavla v Prost jov . Hlasy z Hané, 24. srpna 1940, . 34, s. 1 – 2. 35 Viz. s. 30. 36 Státní okresní archiv v Prost jov , OúPV, 3. díl, karton 472, inv. . 1092, . jednací 1940/19075. 37 Farní ú ad ímskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla, Farní kniha, rok 1940.

21

Národního památkového ú adu byla z pohledových d vod vylou ena azbestová krytina a falcovka. N kolik poškozených trám z krovu bylo nahrazeno novými. Nová st echa byla i p es deštivé po así dokon ena v íjnu 1939. Poté došlo na stavbu hlavní v že a nové sanktusové v ži ky nad kn žišt m. Malá vížka dosáhla výšky p ti metr

nad h eben

st echy a dostala krásnou zelenou bá , která však byla po dostavb hlavní v že spolu s ní p emalována na erveno. Práce na hlavní v ži mezitím pokra ovaly. Jehlanovitá st echa byla spolu se starou ímsou odstran na, a p vodní zdivo o ší ce 60 centimetr

bylo zesíleno pomocí

armovaného betonového v nce o výšce 30 centimetr a nadstaveno asi o t i metry zdiva o ší ce už jen 45 centimetr , aby se mohly do v že umístit kostelní hodiny. Aby nedošlo k rozjížd ní zdiva lodi v d sledku tlaku váhy nové v že, musel být kostel stáhnut dv ma ocelovými ty emi a ocelovým nosníkem, který tvo í podlahu k ru a nese tíhu nových varhan. Ve druhé polovin století bylo nutné znovu kostel stáhnout pomocí táhel, a známky tohoto zásahu nese kostel do dnešní doby v podob bílých zasádrovaných skvrn na fasád . Dnes se však zdá, že je kostel v klidu a další pohyby nejsou registrovány. Nejkontroverzn jší na celé stavb byla jednozna n nová podoba bán hlavní v že, proti které se stav li místní památká i i zastupitelstvo, zejména m stský architekt Miroslav Putna38, který tvrdil, že by nová podoba v žní bán narušila barokní vzez ení kostela. S požehnáním památkového ú adu v Brn

i olomoucké arcibiskupské konzisto e ale

nakonec dostala sv j jedine ný kulovitý tvar. Architekt prý velmi zodpov dn pracoval na návrzích bán , p i emž pracoval až s padesáti r znými podobami v žních bání39. V ž kostela sv. Petra a Pavla dostala velmi originální, jedine nou, nehistorizující podobu, která zm nila celé panorama m sta Prost jova. S hromosvodem dosáhla nová v ž výšky 36,95 metr a objemu bán 92 metr krychlových, p i emž je v plochách 6 a v rozích 7 metr široká a vysoká 4,7 metr .40 Základ tvo í borová konstrukce potažená velmi kvalitn emeslnicky zpracovaným m d ným plechem o ší ce 0,65 centimetr . (obr. 23) K 1. dubnu 1940 byly dokon eny stavební práce spojené s p estavbou hlavní svatopetrské v že, což dokládá, že k tomuto datu byl do v že vložen tradi n pam tní

38

Miroslav Putna byl m stským architektem v letech 1936-1950 a významným p edstavitelem prost jovského funkcionalismu (d m na Pod bradov nám stí 2, p. 1588, v letech 1938-1940). 39 Farní ú ad ímskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla, Farní kniha, rok 1940. 40 Náš kostel v novém rouše. Vzk íšení: V stní farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, prosinec 1940, . 12, nestr.

22

list.41 Spolu s v ží bylo postaveno nové pravoto ivé schodišt a byly upraveny místnosti s hodinami a zvony. Náklad na zbudování nové st echy, obou v ží, schodišt a zhotovení dve í se vyhoupl na 130 tisíc korun a veškeré stavební práce provád la místní významná stavební firma Benda & Ned lník.42 Na ja e roku 1940 práce pokra ovaly. Ve fondu Národního památkového ústavu je dokonce zachycena stížnost architekta Madlmayra na tehdejšího fará e Kubá e, který prý mimo ádn naléhal na to, aby byly omítky na celém kostele provedeny b ízolitem. Což NPÚ jednozna n

zamítl pro nekorespondující vlastnosti tohoto moderního um lého

materiálu na staré barokní architektu e, jež by ji degradoval na pouhou novodobou nápodobu a jednozna n

se vyslovil pro využití klasické vápenné omítky, která by

zachovala dosavadní pohledové vlastnosti fasády. Nejprve byla omítnuta kostelní v ž, p i emž byl zárove restaurován i pískovcový portál na pr elí kostela firmou místního architekta Julia Beneše.43 Portál získal sv j p vodní vzhled, který mu vtiskl jeho donátor v 18. století. Na svátek svých patron , sv. Petra a Pavla, 29. ervna 1940 byla v ž vysv cena, dosud však byla bez vlastního hodinového stroje, a tak byla osazena pouze hodinovými ciferníky o pr m ru 2,1 metr , z každé strany po jednom. Sv cení v že provedl Msgre. František Jemelka z Olomouce. Hodinový stroj m l zpožd ní a byl uveden do provozu až v srpnu 1940. Celé hodiny zhotovila na objednávku vyškovská firma Jana Dvo áka a stály p es 21 tisíc K s.

5.2.2. Úprava interiéru Od jara 1940 za aly i úpravy interiéru. Nejnutn ji se jevila pot eba celý kostel znovu vymalovat. Malbu provád la byst ická firma mistra Jana Ježka. Zakázku z ejm dostala tato firma na doporu ení architekta Madlmayra. Nást nné obrazy zhotovil akademický malí , rodák z Prost jova, Jan Vyjídá ek, který vytvo il nejen všechny nást nné obrazy v kostele ale i výzdobu st n kaple sv. Lazara. Výmalba spolu s nást nnými obrazy stála 23,5 tisíc K s. V kostele byla také zavedena nová

41

Pam tní list vložený dne 1. dubna 1940 do bán sv. Petra a Pavla v Prost jov . Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, duben 1940, . 4, nestr. 42 Veškeré ú ty za stavební práce z let 1939 a 1940 jsou uve ejn ny v lánku: Co jsme vykonali. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, prosinec 1940, . 12, nestr. 43 Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, zá í 1940, nestr.

23

elektroinstalace, p i níž byl kladen p edevším d raz na st ízlivost, proto byly odstran ny ký ovité elektrické sví ky z oltá

a zá ivkové svatozá e.44

Na doporu ení arcidiecézní památkové rady byla v kostele zavedena katedrální okna. Podmínkou byla jen výsledná sv tlost interiéru. Po instalaci prvních barevných oken bylo z ejmé, že výrazn neovliv ují sv telné podmínky, a tak bylo rozhodnuto, že všechna okna získají vitráže. Všem farník m byla dána možnost koupit si takové okno, v hodnot necelých 6 tisíc K s, a zanechat tak po sob v nou památku. P i bombardování Prost jova na konci II. sv tové války však byla v tšina oken vysklena. Jejich úprava do p vodní podoby byla jedinou povále nou úpravou v kostele. Znovu restaurovány, až na okno se sv. Cecílií na k ru, které se zachovalo bez poškození, byly na konci bývalého režimu. Kolaudace interiéru byla provedena ve st edu 27. listopadu 1940.

farní výdaje za rok 1940 stavební úpravy st ešní krytba, ob v že, nové schodišt , úprava místností se zvony a hodinami, hlavní dve e a dve e na v ž malba kostela v žní hodiny Portál Osv tlení malovaná okna drobn jší stavební úpravy celkové výdaje

(v korunách) 130 357,65

23 500,00 21 215,25 2 667,60 5 059,50 40 600,00 2 631,80 226 031,80

Tab. 1: Co jsme vykonali. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 12, prosinec 1940, nestr.

44

Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, ervenec 1940, nestr.

24

V roce 1941 úpravy kostela pokra ují i p es nar stající farní dluh. To m žeme považovat za hlavní d vod, pro je v tšina dalších prací hrazena z dar farník . Nejprve se objevila akce na novou mramorovou podlohu v kn žišti a poté i v chrámové lodi, p i které byl p dorys prostoru rozd len na metry tvere né (v hodnot nejprve 300 korun a poté 400 korun za m2) a každý zájemce si tak podle svých možností mohl koupit a posléze darovat kousek dlažby.45

Hlavní oltá

Lavice

Presbytá

Lavice

Lo

P edsí

Vstup Obr. 2: Grafické znázorn ní rozd lení dlažby v kn žišti a lodi na metry tvere ní. Dostupné z: Nová mramorová dlažba… Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, únor 1941, . 2, nestr.; Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, srpen 1941, . 8, nestr.

25

Po položení dlažby p išla na adu vým na p vodních kostelních lavic za nové mod ínové, p i emž došlo i k zvýšení po tu z p vodních deseti na dvanáct lavic po každé stran . Polovina starých lavic byla p esunuta do kaple sv. Lazara a druhá polovina do kaple Nejsv t jší trojice u kostela Povýšení sv. K íže. Návrhy nových lavic, stejn jako ostatní úpravy kostela pocházející z pera architekta Madlmayra, po ítaly již s rozší ením prostoru o bo ní lod . Kv li tomu stály pom rn blízko bo ním zd ným oltá m, které musely být osekány na vhodnou ší ku.46 Darem byla taktéž zaplacena plánovaná mozaika s výjevem patron kostela nad portálem, jež kostelu v noval továrník Arnold Rolný spolu s manželkou Justou na památku své zesnulé dcery V rky. Celý náklad 18 tisíc K s nesla rodina sama.47 Z ejm nejvýznamn jší úpravou interiéru byla renovace svatopetrského hlavního oltá e, jehož hlavní sou ástí a nejvýznamn jším um leckým dílem v celém kostele je sousoší Poslední ve e e Krista. P edevším bylo nutné nahradit zd né cihlové prvky mramorem, p i emž sousoší samoz ejm

z stalo zachováno. V dubnu 1941 byl oltá

odvezen do restaurátorské dílny. P i odstran ní d ev ného obalu oltá ního kamene odborníky p ekvapilo, že se skládal ze dvou kus , z kamene staršího a delšího, asi dvoumetrového, a kamene mladšího a kratšího, asi metrového. Uprost ed staršího dlouhého kamene se nacházel tradi ní otvor na ostatky svatých. Byl však prázdný jen p ekrytý kamennou desti kou s vyrytým nápisem IE 1835. Uprost ed ze dvou zmín ných ástí sestaveného oltá ního kamene se nacházel ješt další otvor pro ostatky svatých, tentokrát obsahující relikvie sv. Blandy a Blandina a sv. Jana Sarkandera. Takto sestavený oltá by znamenal, že byl p vodní dvoumetrový oltá ní st l v daném roce 1835 prodloužen asi o metr, poté byl zakryt p vodní otvor na ostatky a byl vytesán otvor nový do st edu sestaveného kamene. Zde vyvstává otázka, pro byl st l prodloužen až v 1835, když sousoší m lo být v kostele už od Pummerovi p estavby? P vodní dvoumetrová délka nemohla pro sousoší sta it. Podle stylových prvk víme, že sousoší vzniklo kolem 30. let 18. století, kde se však nacházelo, když ne v kostele sv. Petra a Pavla? Zde existují v podstat dv možnosti. Tou první je, že Poslední ve e e Pán byla zhotovena pro jiný kostel a ke sv. Petru a Pavlu se dostala až kolem roku 1835. Nebo se nacházela od po átku ve svatopetrském chrámu, ale byl k ní z jakéhokoliv d vodu p idán nový oltá ní st l. Ale 46

Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, prosinec 1941, . 12, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stní farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, únor 1941, . 2, nestr.; Knížata apoštolská sv. Petr a Pavel: patronové kostela. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, erven 1942, . 6, nestr. 47

26

pro by potom byl oltá ní kámen složený a ne z jednoho kusu a p ipravil by se tak o funkci pevného oltá e?48 Na tyto otázky bohužel stále neznáme odpov V kv tnu 1941 byl oltá

dohotoven. Mramorové

. ásti byly zhotoveny v

kamenosocha ském závod V. Semerák v Olomouci a byl k nim použit cen ný mramor z Kralického Sn žníku, jež byl použit již na i kostelní dlažbu. Kovové sou ásti pocházejí z domácí prost jovské Vulkanie. Nová podoba hlavního oltá e vznikla rovn ž podle návrh architekta Madlmayra. P esn rok po vysv cení v ží a hodin, na svátek patron sv. Petra a Pavla, 29. ervna 1941 byl hlavní oltá vysv cen generálním viká em olomoucké arcidiecéze msgrem Dr. Old ichem Karlíkem, jenž na oltá i zanechal p i žehnání nesmazatelný otisk palce od sv ceného oleje. Na zadní stran oltá e zhotoven nápis: „K oslav svátostného Spasitele v nují farníci u sv. Petra a Pavla v Prost jov “ Celková restaurace hlavního oltá e v etn dlažby kn žišt a oltá ních p íslušenství byla provedena nákladem 123,5 tisíc K s.49 Zásluhou architekta Madlmayra byl interiér zmodernizován a sjednocen. A však z vyú tování za rok 1941 je jasné, že další v tší úpravy nemohou pokra ovat, dokud by se nesplatil farní dluh, který dosáhl hodnoty tém

160 tisíc K s.

Farní výdaje za rok 1941 b žné výdaje plat kostelních zam stnanc , bohoslužebná roucha, mešní sví ky, el. proud, dan pojišt ní, provozní opravy) mimo ádné výdaje celkové výdaje

vK s 54 234,00 víno, 301 100,00 355 334,00

Tab. 2: Co jsme vykonali v minulém roce? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , ro . 5, 1942, . 1.

Farní dluhy bezúro ná p j ka za rok 1940 bezúro ná p j ka za rok 1941 dluh celkem

vK s 86 648,05 72 570,65 159 218,70

Tab. 3: Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , ro . 5, 1942, . 2.

48

Poslední ve e e na našem hlavním oltá i. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, b ezen 1940, . 3, nestr.; Co nám prozradilo o sob náš hlavní oltá ? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, kv ten 1941, . 5, nestr. 49 Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, duben 1941, . 4, nestr.; Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, kv ten 1941, . 5, nestr.; Naše slavnost. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, erven 1941, . 6, nestr.; Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, erven 1941, . 6, nestr.; Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, ervenec 1941, . 7, nestr.

27

5.2.3. Kaple sv. Lazara P esto dochází ješt k poslední významn jší úprav . Kaple sv. Lazara je spolu s kaplí Božího hrobu vymalována. Vrchní kaple byla pouze vytónována, protože by podle dojmu znalc

barevné nást nné obrazy rušily styl kaple sv. Lazara. Tónování bylo

zhotoveno firmou Martina Illíka z Kunovic. V dolní kapli se nacházely ty i nást nné obrazy: Poh eb Krista, Zmrtvýchvstání, Vzk íšení dcery Jairovy a Smrt spravedlivého, jež odrážely symboliku kaple. Ale pon kud zvláštn sem byly umíst ny i malby ur ené p vodn pro horní kapli, která sloužila Mariánské družin , a tudíž neodpovídají funkci kaple Božího hrobu. Jednalo se tedy o patrony družiny, u oltá e sv. Jan Sarkander, po jeho bocích Má í Magdalena napravo a její sestra Marta nalevo. U vchodu byla umíst na malba sv. Stanislava Kostky a po jeho pravici sv. Anna a po levici sv. Terezie od Ježíška.50 Na malb se op t podílel akademický malí Jan Vyjídá ek. Celková hodnota úpravy obou kaplí byla zhruba 20 tisíc korun. Dnes jsou však v d sledku špatných klimatických podmínek a nedostatku prost edk

v naprosto

zuboženém stavu a z ejm je nep jde zachránit.

5.3.Druhá etapa p estavby Zat ení a poprava kaplana P. Metod je Mi oly, který byl hybnou silou farnosti, bylo poslední kapkou a v dalších úpravách se již nepokra ovalo51. Nedošlo tedy zejména k rozší ení kostela o dv bo ní lodi. Z dochovaných plán je z ejmé, že by se výsledná stavba výrazn posunula ke kapli sv. Lazara.

ada hlas proto odmítala tyto stavební

úpravy z d vodu možné degradace samostatné kaple i okolí kostela. Podle vyjád ení NPÚ v Brn

(ze 14. 9. 1939,

. 1519/39) by k tomu však nedošlo: „Navržené rozší ení

zachovává do nejzazší míry starou barokní architekturu, p istav né bo ní lod a vedlejší místnosti se pod izují vysoké hmot

kostela, jíž pln

P iblížení se projektované otev ené p edsín

zachován její dominující ú in.

ke kapli sv. Lazara není pohledovou

degradací kaple, p edsí má jen polovi ní výšku hlavní ímsy kaple, takže kaple blížeji ke kostelu p i len na, nebude pohledov utla ena.“52

50

Farní ú ad ímskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla, Farní kniha, rok 1942. Karel Valtr, Historie a stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla. Záv re ná práce, Cyrilometod jská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 1995, s. 34. 52 Ú ad ímskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla, Farní kniha, rok 1940; Národní památkový ústav v Brn , Archivní fond bývalého památkového ú adu pro Moravu a Slezsko v Brn , složka Prost jov, karton 69, . jednací 25: Kostel sv. Petra a Pavla. 51

28

Rozší ení kostela sv. Petra a Pavla je velmi zajímavé téma, tém kterému se však nedostalo p ílišné pozornosti. Zejména díky absenci technických výkres možné realizace této stavební akce, vyvstává ada otázek, které nem žeme zodpov d t jen z p ístupných nákres p dorysu a hlavního pr elí s bo ním náhledem. M žeme si jen domýšlet, jaké technické i um lecké prost edky by architekt zvolil k proražení zdiva do bo ních lodí. Zda by došlo jen k p enesení, úprav

i odstran ní bo ních oltá . Kam by p esunul historicky

významné renesan ní náhrobní kameny, které se dnes nacházejí po stranách stra p edsín , kde by došlo rovn ž k prolomení zdiva a otev ení prostoru.. Jaká by byla výsledná podoba zcela nové kaple, postavené na míst dnešní sakristie a komu by byla yla zasv cena. Zajímavá je i zamýšlená p ístavba depozitá

a p edsín p iléhající k presbytá i. Došlo by i k znovu

obnovení p vodního vchodu na h bitov na jižní stran kostela, který by se stal vstupem do nové a v tší sakristie. Bez t chto informací si jen t žko m žeme p edstavit, jak by výsledná stavba vypadalaa a p sobila, a tudíž jsou naprosto p ed asné odsuzující odsuzují výroky n kterých autor , kte í považují tuto realizaci za nep íliš citlivý zásah do dané architektury.53 Kostel ostel sv. Petra a Pavla v dnešní podob vypadá nedokon on ený. Horizontální linie na stavb naprosto p evládají a nejsou ni ím kompenzovány a vzniká tak pocit sev enosti, uzav enosti a odtažení stavby od ookolí. kolí. Na druhou stranu je však pohled na plány s výslednou podobou odobou chrámu sv. Petra a Pavla, která by byla výrazn barokizující a p esto ne barokní, nezvyklý nezvyklý. Otev ená p edsí

spolu s bo ními lod mi vytvá í dojem

p eseknutí architektury v dolní tvrtin a nov vzniklé ásti p sobí nesourod a cize. Ocenit si ale jist

zaslouží výsledné stup ovité uspo ádání stavby avby spolu s jejím

výrazn jším za len ním a jakýmsi „posazením“ do okolí. (obr. 24 – 26)

Klaudius Madlmayr, Kostel sv. Petra a Pavla po rozší rozš ení. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov .

53

Ond ej Belšík, lšík, Farní kostel sv. Petra a Pavla. In: Slavné stavby st Prost jova. Praha 2009, s. 69.

29

5.4.Klaudius Madlmayr Architekt, kreslí a designér Klaudius Madlmayr se narodil 29. íjna 188154 v kovárn

Byst ici pod Hostýnem jako jeden ze syn

majordoma místního zámku.

St edoškolská studia vykonal na st ední pr myslové škole v Brn a poté nastoupil na techniku a Akademii výtvarných um ní ve Vídni, kde strávil období mezi lety 1904 až 1908. Architekturu studoval u profesora Friedricha Ohmanna, jenž kladl d raz na d kladný stylový pr zkum p edlitavského baroku, rokoku i klasicistní architektury a tento hluboký vztah k tradici p enesl i na svého žáka. Po skon ení studií získal praxi ve velkých víde ských ateliérech a díky skv lým školním výsledk m mohl na doporu ení akademie vyjet na zkušenou do Itálie, kde získal vztah k tradicionalismu, který uplat oval na svých stavbách. P ed první sv tovou válkou pracoval dva roky v p ímo ském láze ském m ste ku Lovranu a tuto dobu vyplnil prací na projektech m stských vilek a menších hotel

a svéráznou st edomo skou atmosféru zachycoval na svých akvarelech. Po

propuknutí sv tového konfliktu si splnil svou povinnost a narukoval. Z vále ného pole se vrátil do nové republiky a na as se usadil v Bratislav . V roce 1922 se p est hoval do Brna, kde si otev el vlastní ateliér a žil zde až do své smrti v b eznu 1963. Ovlivn n svým u itelem i pobytem na istrijském pob eží si vytvo il výrazný vztah k monumentalizujícím a klasicizujícím formám. Vycházel z nad asových forem, ovlivnila jej p edevším starok es anská bazilika (což se nejvýrazn ji projevilo na kostelu sv. Cyrila a Metod je v Brn – Židenicích). Vztah k tradici ho vedl k projekt m ady rekonstrukcí, na kterých spolupracoval s památká i a restaurátory. Ve své karié e projektoval p edevším ve ejné stavby, ale nevyhýbal se i obytné dom m. Jeho díla nacházíme rozeseta p edevším po st ední a jižní Morav , kde se cítil být doma. Jeho tradicionalismus bývá považován za jistý retarda ní moment, jak o n m hovo í p edevším Tomáš

ernoušek, který Madlmayra vykresluje jako oblíbence konzervativní

olomoucké m stské správy, díky emu se stal vít zem tém

všech architektonických

sout ží na ve ejné stavby ve m st , a kv li kterému jsou opomíjeni progresivn jší architekti jako Vít Obrtel nebo Max Urban, za což olomoucký m stský ú ad sklízel kritiku odborných kruh . Madlmayr díky tomu mohl tak dát tvá olomouckému okresnímu ú adu (1931) nebo sborovému velitelství z let 1936 – 1937 (dnešní budova pedagogické fakulty

54

U n kterých autor (nap . Antonín Andrlík, Co dalo Holešovsko a Byst icko kultu e II. Holešov 1983, s. 29.) nacházíme jako rok narození 1891, ale tento rok m žeme vzhledem k dalším životním dat m jednoduše vylou it jako tiskovou chybu

30

Palackého univerzity v Olomouci).55 Krom t chto staveb projektoval v Olomouci pozemkový ústav (1931 – 1932), ústav sociální pé e, rekonstruoval krajinskou lékárnu (1929). Vedle ve ejných staveb dostával i sakrální úkoly v etn úprav interiér . Díky dlouhodobé spolupráci s velehradskými jezuity m l možnost vytvo it projekt dostavby areálu velehradského kláštera i s bazilikou. Nakonec však byly uskute n ny pouze díl í úpravy (1935 – 1938) a podle jeho návrhu postaveno mauzoleum arcibiskupa Stojana.56 Ve 30. letech projektoval i další kostely a kaple na st ední a jižní Morav , z nichž bych cht la jmenovat p edevším novostavbu židenického kostela sv. Cyrila a Metod je (1931 – 1935), kostel sv. Trojice v Rozvadovicích u Litovle, kostel sv. Bartolom je v Žel i u Prost jova, kaple sv. Františka z Assisi v Kostelci na Hané nebo rekonstrukce kostela sv. Martina v M rotín u Mlad e. Proto není divu, že práv on byl doporu en pro úpravu kostela sv. Petra a Pavla na p elomu 30. a 40. let 20. století.57 Po druhé sv tové válce se v noval ve spolupráci s um leckým ezbá em He manem Kotrbou návrhy oltá

pro kostely v Drahanovicích u Olomouce, Ivan icích nebo

Letovicích u Blanska.58 Rekonstruoval i radni ní budovy nap . ve Vyškov v Moravské T ebové, podle jeho projekt

byla postavena i

nebo

ada obytných dom

v Olomouci, Brn i rodné Byst ici pod Hostýnem.59

5.4.1. Srovnání vybraných církevních staveb projektovaných Klaudiem Madlmayrem s kostelem sv. Petra a Pavla v Prost jov Pro toto srovnání byly vybrány t i Madlmayrovy stavby, které byly realizovány v období krátce p ed p estavbou kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov . Jedná se o kostel sv. Cyrila a Metod je v Židenicích, kostel sv. Bartolom je v Žel i a p ístavba v že kostela v Lul i. (obr. 27) P esto že mluvíme o t ech r žných stavbách, mají n které podobné rysy. Zejména pocitový návrat ke klasickým formám. Nejedná se však o žádnou historickou nápodobu. Takto se v barokní architektu e nestav lo a neprojektovalo.

55

Tomáš ernoušek a kol., Olomoucká architektura 1900 – 1950. Olomouc 1981, s. 11, 15-16. Velehrad: D jiny obce. Velehrad 2006, s. 135-136. 57 Klauda Madlmayr, architekt [online]. Dostupné z: http://www.mubph.cz/clanek.php?id=375&pageID=bb72b33b2fe969ad03ebd931c2799fcf 58 Ilona Musichina, Klauda Madlmayr: architekt. Zpravodaj m sta Byst ice pod Hostýnem, b ezen 2010, . 3, s. 29. 56

31

Všechny t i jmenované stavby mají jeden výrazný znak, který se posléze uplatnil i v projektu na p estavbu sv. Petra a Pavla v Prost jov . Z realizace p ístavby v že kostela v Lul i získal prost jovský chrám svou typickou nadstavbu s cibulovou bání. Je viditelné, že bá lule ského kostela vypadá mnohem více cizorod než u kostela sv. Petra a Pavla, kde mnohem lépe zapadá do architektury a dotvá í komplexnost stavby. Realizace kostela sv. Bartolom je v Žel i je na první pohled pon kud odlišná od prost jovského farního kostela. Ale p ece je viditelný jeden spole ný initel. D raz na vertikální linie na celé stavb . A také si m žeme povšimnout tém

totožných ciferník

na obou stavbách.

Nejslavn jší stavbou Klaudia Madlmayra je jist realizace kostela sv. Cyrila a Metod je v Židenicích, od které si autor prop j il pro projekt kostela sv. Petra a Pavla otev enou p edsí , která však na prost jovském kostele nebyla realizována.

32

6. Kostel dnes Po válce dostala však p ednost oprava zni ených dom p evratu v 1948 se situace salvatorián

a po komunistickém

jen zhoršovala. Po zrušení mužských klášter

v 1950 byli odvezeni do internace nebo uv zn ni. V 60. letech dokonce kostel ztratil vlastní duchovní správu. Samostatná farnost byla obnovena až v 1990 a byla op t sv ena do pé e Spole nosti Božského Spasitele – ádu salvatorián , kte í o kostel pe ují dodnes.60 Po revoluci byla v kostele provedena ada menších oprav. Došlo na zrestaurování kostelních oken poškozených pov trnostními podmínkami i vandaly. Dále bylo na kostele provedeno odizolování, po které jsou stále viditelné poz statky ve form

barevn

odlišného pásu na fasád do výšky dvou metr nad terénem, p esto stále kostel trápí pronikání vlhkosti na jižní stran stavby. Z ejm nejvýznamn jší akcí v nedávné dob byla úprava kn žišt na základ nové formy mše svaté zavedené 2. vatikánským koncilem61, kdy bylo kn žišt vyzdvihnuto o jeden stupe a pokryto novou dlažbou, která však barvou materiálem odpovídá p vodní dlažb z doby Madlmayrovy p estavby, p esto lze díky nov jšímu kameni rozpoznat p ed l staré a nové dlažby. Se zm nou formy vedení mše musel být vytvo en pro kostel i nový oltá z r žového mramoru barevn odpovídající odstínu kazatelny. Nová podoba presbytá e byla vytvo ena na základ návrhu ing. Josefa Indry v roce 2010.62 V sou asnosti je již vypracován plán na znovuodhalení soch sv. Cyrila a sv. Metod je, které se p vodn nacházely v nikách na pr elí. Jedná se velmi kvalitní d ev né sochy o výšce 130 centimetr , které byly v nedávné dob restaurovány a budou nov umíst ny na konzolu v interiéru kostela. Návrh na konzolu pochází rovn ž od ing. Josefa Indry. Nejpal iv jším problémem farní správy kostela sv. Petra a Pavla se dnes nachází mimo samotný kostel. Jde p edevším o nutnost zateplit farní budovu, která by se mohla znovu stát centrem salvatorián v eských zemích, a také zajistit prost edky pro renovaci bývalé kaple Božího hrobu v kapli sv. Lazara.

60

Karel Kavi ka – Václav Novotný, Prost jov. Farní kostel sv. Petra a Pavla. Velehrad 2004, s. 8. Mše Pavla VI. od roku 1970. 62 Pr vodce kostelem [online]. Dostupné z: http://www.petrskafarnost.cz/index.php/kostel/okostele/pruvodce-kostelem. 61

33

7. Záv r V okamžiku vzniku tohoto záv ru stojíme p ed více otázkami, než na za átku svého bádání. Kostel sv. Petra a Pavla pat í k t m stavbám, které jsou za nenápadnou fasádou budovami plnými tajemství. Neustále je na n m co objevovat. Tato práce se snažila p inést základní informace o p estavb kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov , o jejím pr b hu, ú elu i ú inku. P ed námi však stojí další otázky, které je nutno zodpov d t, a další práce, kterou je pot eba vykonat. Ale bez nalezení originálních technických plán , lze jen t žko provést hlubší analýzu pln

nerealizovaného zám ru architekta Klaudia Madlmayra.

Zám ru, který již nebude z ejm nikdy uskute n n. Pro nedostatek financí, malý zájem v ících i zásady moderní památkové pé e. Když se však podíváme na Madlmayrovu vizi, n co na ní diváka fascinuje tak, že až pocítíme lítost nad její neuskute nitelností a nad tímto torzem, jakým je dnes kostel s. Petra a Pavla.

34

8. Bibliografie 8.1.prameny 8.1.1. prameny archivní a netišt né Státní okresní archiv v Prost jov , Archiv m sta Prost jova, karton 178, inv. . 3725, . jednací 17: Opravy v kapli sv. Lazara, 1917. Státní okresní archiv v Prost jov , Archiv m sta Prost jova, karton 250, inv. . 2067, . jednací 652. Státní okresní archiv v Prost jov , Archiv m sta Prost jova, karton 314, inv. . 1126, . jednací 38: Druhá fara u sv. Petra a Pavla. Státní okresní archiv, Archiv m sta Prost jova, karton 341, inv. .13 546, . jednací 39: Co se postavilo v Prost jov v 1939. Státní okresní archiv v Prost jov , OúPV, 3. díl, karton 472, inv. . 1092, . jednací 1940/19075. Zemský archiv v Opav , pobo ka v Olomouci, ACO, G1 Stavby, p estavby a opravy kostel 1939 - 1940, karton 4578: Prost jov, sv. Petr a Pavel. Farní ú ad kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov , Farní kniha, s. 19-40. Národní památkový ústav v Brn , Archivní fond bývalého památkového ú adu pro Moravu a Slezsko v Brn , složka Prost jov, karton 69, . jednací 25: Kostel sv. Petra a Pavla. Centrální spisovna M Ú Prost jov, složka: Olomoucké p edm stí – Lidická.

8.1.2. dobové tisky a noviny Ignác Dragoun, Církevní události a zm ny, … Prost jovský farní v stník, 1. ervence 1936, . 11, s. 3. Samostatná duchovní správa u kostela sv. Petra a Pavla v Prost jov zapo ala. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 1, b ezen 1938, . 1-3, s. 1-2. Po ádek služeb Božích a církevních slavností ve farním chrámu Pán u sv. Petra a Pavla od 1. b ezna do 10. dubna. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 1, b ezen 1938, . 1 – 3, s. 8 – 9. Vzpomínáme velkého otce. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 1, srpen 1938, . 8, s. 1 – 2. 35

Víte již…? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, kv ten 1939, . 5, nestr. Jubileum P. Josefa Kubá e. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, erven 1939, . 6, nestr. Všimli jste si…? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, íjen 1939, . 10, nestr. Všimli jste si…? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, listopad 1939, . 11, nestr. Víte již…? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, listopad 1939, . 11, nestr. Náš kostel v novém rouše. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, prosinec 1939, . 12, nestr. Víte již…? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 2, prosinec 1939, . 12, nestr. Hledíme zp t. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, leden 1940, . 1, nestr. Poslední ve e e na našem oltá i. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, b ezen 1940, . 3, nestr. Pam tní list vložený dne 1. dubna 1940 do bán sv. Petra a Pavla v Prost jov . Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, duben 1940, . 4, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, kv ten 1940, . 5, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, erven 1940, . 6, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, ervenec 1940, . 7, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, srpen 1940, . 8, nestr. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Prost jov . Hlasy z Hané, 24. srpna 1940, . 34, s. 1-2. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, zá í 1940, . 9, nestr.

36

Hlasy tisku o našem kostele. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, zá í 1940, . 9, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, íjen 1940, . 10, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, listopad 1940, . 11, nestr. Co jsme vykonali. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, prosinec 1940, . 12, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 3, prosinec 1940, . 12, nestr. Sm s. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, leden 1941, . 1, nestr. Nová mramorová dlažba kn žišt ,… Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, únor 1941, . 2, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, únor 1941, . 2, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, b ezen 1941, . 3, nestr. Náš Boží hrob. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, duben 1941, . 4, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, duben 1941, . 4, nestr. Co nám prozradil o sob náš hlavní oltá . Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, kv ten 1941, . 5, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, kv ten 1941, . 5, nestr. Naše slavnost. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, erven 1941, . 6, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, erven 1941, . 6, nestr. Náš vldp. fará šedesátníkem. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, ervenec 1941, . 7, nestr.

37

Vzácný nález v chrámu svatopetrském v Prost jov . Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, ervenec 1941, . 7, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, ervenec 1941, . 7, nestr. Bargl (fot.), Nový hlavní oltá ve své kráse. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, srpen 1941, . 8, nestr. Nezapome me. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, srpen 1941, . 8, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, srpen 1941, . 8, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, zá í 1941, . 9, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, íjen 1941, . 10, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, listopad 1941, . 11, nestr. Akce na zaplacení dlažby úsp šná… Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, prosinec 1941, . 12, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 4, prosinec 1941, . 12, nestr. Co jsme vykonali v uplynulém roce? Náš kostel. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, leden 1942, . 1, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, únor 1942, . 2, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, b ezen 1942, . 3, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, duben 1942, . 4, nestr. Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, kv ten 1942, . 5, nestr. Knížata apoštolská sv. Petr a Pavel: patronové kostela. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, erven 1942, . 6, nestr.

38

Z naší farnosti. Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, srpen – zá í, . 8 – 9, nestr. Co nového? Vzk íšení: V stník farnosti sv. Petra a Pavla v Prost jov , 5, íjen – listopad, . 10 – 11, nestr.

39

8.2.literatura ABC kulturních památek eskoslovenska. Praha 1985, s. 439. Antonín Andrlík, Co dalo Holešovsko a Byst icko kultu e II. Holešov 1983, s. 29. Ond ej Belšík, Farní kostel sv. Petra a Pavla. In: Miroslav Chytil (ed), Slavné stavby Prost jova. Praha 2009, s. 66-69. Old ich Beránek, Katolické kostely a kaple v Prost jov , s. 20-84. Vincenc Brandl, Kniha pro každého Moravana. Brno 1892, s. 358. K. M. Byst ický, Jubilejní oslava 800letého trvání nejstaršího prost jovského kostela. Hanácké listy, 25. ervence 1936, . 30, s. 6. Tomáš

ernoušek a kol., Olomoucká architektura. 1900-1950. Olomouc 1981, s. 9, 11, 15, 16, 56.

Petr David – Vladimír Soukup, 777 kostel , klášter a kaplí eské republiky. Praha 2002, s. 227. Marie Dokoupilová, Za církevními památkami Prost jova IV: Kostel sv. Petra a Pavla. Prost jovský týden, 2000, ro ník 10, . 30, s. 7. Alois Ernest, Heraldická procházka Prost jovem III. Štafeta, 14, 1982, . 3, s. 19-20. Alois Ernest, Heraldická procházka Prost jovem. Prost jov 1996, s. 15-16. František Faktor, Popis okresního hejtmanství prost jovského. Praha 1898, s. 30-32. Aleš Filip, Klášter milosrdných brat í – vrcholné dílo prost jovské barokní architektury. Zpravodaj Muzea Prost jovska v Prost jov , 1990, . 1, s. 19. Aleš Filip, Prost jov: Procházka m stem. Prost jov 1994, s. 20. Ludmila Gr zová, Po stopách stavebního vývoje m sta Prost jova. Štafeta, 5, 1973, . 3, s. 3. Ludmila Gr zová - Pavel Marek, Prost jov v prom nách staletí. Prost jov 1994, s. 15, 110, 112, 113, 115. Ludmila Gr zová – Pavel Marek – Miloslav Peterka, Prost jov 1390 – 1990: 600 let. Praha 1989, s. 14, 151, obr. . 78. Alena Horynová, Prost jov. Brno 1973, nestr. Ladislav Hosák, Historický místopis st ední a severní Moravy: Okres olomoucký, okres prost jovský. Olomouc 1959, s. 92. Ladislav Hosák, Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel.

asopis

Matice moravské, 1972, s. 324-328.

40

Vít zslav Houdek, Stru ný soupis historických a um leckých památek na Morav . asopis Matice moravské, 25, 1901, s. 77, 80-81. Dušan Janoušek, Historie a sou asnost výtvarné kultury v Prost jov . Štafeta, 22, 1990, . 1, s. 9. Vojt ch Janoušek, D jiny Prost jova. Prost jovský okres. Vlastiv da moravská II: Místopis, Brno 1938, s. 94-5, obr. . 64, 65. Leon Kárný, Historie prost jovských ulic. Prost jov 2007, s. 41 a 60. Karel Kavi ka – Václav Novotný, Prost jov: Farní kostel sv. Petra a Pavla. Velehrad 2004. Ji í Kroupa, Prost jov v 18. století. In: Prost jov a jeho místo v d jinách Moravy. Prost jov 1994, s. 59-65. Michaela Lišková, D jiny a architektura prost jovských h bitov . Magisterská práce, Cyrilometod jská teologická fakulta, UPOL, Olomouc 2001, s. 10-16 a 203. Tomáš Macha , Architekt Madlmayr: rodák z Byst ice pod Hostýnem. Zpravodaj m sta Byst ice pod Hostýnem, únor 2002, . 2, s. 26. Alena Malá, Slovník

eských a slovenských výtvarných um lc

1950-2001: L-Mal.

Ostrava 2001. Jaroslav Mathon, Prost jov. Praha 1947, nestr. Jaroslav Mathon, Prost jov a okolí ve sv tle svých historických a um leckých památek. Prost jov 1924, s. 118. Ilona Musichina, Klauda Madlmayr: architekt. Zpravodaj m sta Byst ice pod Hostýnem, b ezen 2010, . 3, s. 27-30. Nová encyklopedie eského výtvarného um ní. A-M. Ústav d jin um ní AV R, Praha 1995. Kv toslava

í ková, Nemovité kulturní památky jižní Moravy. Soupis památek a

literatury, sv. 6, okres Prost jov. Brno 2000, s. 64-66. Opravy církevních památek v zemi Moravskoslezské v letech 1919 – 1936. Zprávy památkové pé e, 1, 1937, . 9, s. 9. Bohumil Outrata, Drobné sakrální stavby na Morav : Kaple a kapli ky na Prost jovsku. Brno, s. 56-57. Ludvík Pálení ek, Výtvarné um ní na Krom ížsku a Zdounecku. Krom íž 1940, s. 53. Prost jov: D jiny m sta, díl 1. Prost jov, s. 160. Prost jov: D jiny m sta, díl 2. Prost jov, s. 213. 41

Ond ej P ikryl, Z t žkých dob Prost jova I. Prost jov 1929, s. 20-21, 27. Ond ej P ikryl, ervánky Prost jova I. Prost jov 1931, s. 101. Ond ej P ikryl, ervánky Prost jova III. Prost jov 1931, s. 87. Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prost jov. Národní památkový ústav – územní pracovišt Olomouc. Olomouc 2012, s. 291-296. Jan Šrot, Kde stávala prost jovská tvrz? Štafeta, 19, 1987, . 4, s. 3-5. Jan Šrot, O urozené paní, paní Johance Krava ové. Štafeta, 18, 1986, . 2, s. 23-24. Prokop Toman, Nový slovník eskoslovenských výtvarných um lc II: L-Ž. Praha 1950, s. 56?. Karel Valtr, Historie a stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla. Záv re ná práce, Cyrilometod jská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 1995. Jaroslav Vlach – Vojt ch Janoušek, Haná, ást Ch ib a Drahanské vrchoviny. Praha 1959, s. 77. Vlastimil Vrubel, Kostel sv. Petra a Pavla v Prost jov . Kulturní zprávy, region Prost jovsko, 1999, . 1, s. 6-7. Velehrad: D jiny obce. Velehrad 2006, s. 135-136. Gregor Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren. AbH. 1., Olmützer Erzdiöcese, bd. 2. Brno 1857, s. 4-5. Gregor Wolný, Die Markgrafschaft Mähren, Topographisch, Statistech und Historisch Geschildert. V. band. Olmützer kreis., Brno 1839, s. 673. Pavel Zatloukal, P íb hy z dlouhého století: Architektura let 1750-1918 na Morav a ve Slezsku.

8.3.elektronické zdroje Farnost sv. Petra a Pavla Prost jov [online, cit. 10. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.petrskafarnost.cz/. D kanát Prost jov [online, cit. 10. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.dpv.cz/.

42