Jaro Leonardo DiCaprio: Lev nebo osamělý Vlk?

Jaro 2014 www.inpg.cz

Leonardo DiCaprio: Lev nebo osamělý Vlk?

KONEC TEMNÝCH ČASŮ NOVÉ INFINITI Q50 - ROZJEĎTE TO Z temnoty přichází ryzí sportovní sedan, který není pro každého. Pouze pro ty, kteří se odmítají podvolit konvenci. Pro ty, jež vidí jinou cestu. Pro ty, kteří vítají osvícení. Infiniti Direct Response Hybrid systém s elektrickým motorem stimulujícím šestiválcový motor k výkonu 364 koní a točivému momentu 546 Nm. Emise CO2 již od 144 g/km. První přímé adaptivní řízení na světě spojuje řidiče a silnici jako nikdy předtím. Technologie Infiniti InTouch™ poskytuje prostřednictvím dvojice dotykových displejů ovládání ve stylu tabletu.

Cena již od 861 160 Kč vč. DPH Infiniti Centrum Praha–Průhonice V Oblouku 728, 252 43 Průhonice tel.: +420 296 574 707 e-mail: [email protected]

www.infiniti-q50.cz

Oficiální údaje o spotřebě modelu Infiniti Q50S Hybrid: město 8,2 l/100 km, mimo město 5,1 l/100 km, kombinovaná spotřeba 6,2 l/100 km. Emise CO 2: 144 g Oficiální údaje o spotřebě modelu Infiniti Q50 2.2d 6MT jsou: město 5,6 l/100 km, mimo město 3,7 l/100 km, kombinovaná 4,4 l/100 km. Emise CO 2: 114 g/km

g/km. K dispozici také v motorizaci 2.2d s šestistupňovou manuální a sedmistupňovou automatickou převodovkou. m. Veškerá data, údaje a vyobrazení jsou určeny pouze k informačnímu účelu a tato prezentace není nabídkou, resp. návrhem na uzavření smlouvy.

Grand

Modern

Infra Grand Vitae

Modus

Grand

Modern

E d i t o r i a l

Jaro je konečně tady, i když letošní zima vypadala poměrně jarně celá. Já osobně jsem zimní bundu nechala odpočívat a ani zimní boty k ničemu nepotřebovala. A zatímco v Egyptě se těšili ze sněhu a v Itálii byla kalamita, u nás jsme měli v jindy třeskutém únoru první sněženky a kvetoucí stromy. Zkrátka svět se zbláznil a my se možná zblázníme s ním. Jen si tak v duchu říkám, jaké budou letos asi Velikonoce, když ty předloňské se nesly ve znamení truhlíků a květin a ty loňské pro změnu v duchu sněžné frézy. Budou se letos koledníci brodit sněhem, jak tvrdí část prognostiků, nebo už zima nepřijde vůbec a ze zimního jara se překulíme rovnou do jarního léta? Ať tak či tak, doufám, že najdete nějaké jarní večery, kdy si sednete v klidu doma s jarním vydáním magazínu Ice, který právě teď držíte v ruce. Takže, pokud ještě nemůžeme na zahradě pracovat, můžeme si alespoň přečíst o tom, jak se postarat o svou zahradu, či jak vybudovat terasu. Před tím si ale nezapomeňte přečíst povídání o Leonardu DiCaprio, který ve svém novém filmu září naprosto stejně, jako ve všech předchozích. Ve výčtu osobností, o kterých se v jarním magazínu Ice dočtete, samozřejmě nesmějí chybět takové celebrity, jakými je například olympionička Eva Samková. Ta nezažívá zrovna nejlepší období. Úraz poněkud zhatil její sportovní plány. Plný chuti do života je naopak herec Alexej Pyško, kterého můžeme vídat pravidelně na obrazovce.. A protože teplo snad letos skutečně přijde, připravili jsme pro vás zajímavý přehled pivních novinek stejně tak jako Tip na výlet do našeho hlavního města, kde můžete nejen relaxovat, ale i se dobře najíst (O tom více konkrétně v rubrice Gurmán.) Dále vám představíme ty nejžhavější novinky z plastické chirurgie, vypravíme se do luxusního střediska Santorini, probereme poslední trendy v obchodech s nemovitostmi. A samozřejmě nejenom to… Takže příjemné počteníčko a krásné jaro. I s magazínem Ice. Alice Kelly šéfredaktorka

h

a

s

b

o

12 18 24 36 42 46 52 62 70

Profil - Leonardo DiCaprio - Lev nebo osamělý vlk? Zdraví a krása - Neinvazivní způsoby omlazení, které umí zastavit čas

Bydlení a domácnost - Ponořte se do vlastního Rozhovor - Eva Samková - „O zlaté medaili z olympiády jsem nikdy nesnila.“

Design - Japonský design

Architektura - Beton a sklo v lesích

Cestopis - Na světě je tolik krásných míst… Svatba - Svatba jako neuvěřitelný projekt

Rozhovor - Alexej Pyško - „Mám rád vnitřní náboj.“

74 86 94 100 106 112 124 130 140

Cestopis - Vítejte v Řecku Gurmán - Praha je krásná, ale po dobrém jídle ještě hezčí!

Luxus - Nejlepší jachty světa

Na zdraví - Co takhle sklenka piva?

Art - Nejlepší věci jsou nejjednodušší Speed - Do Ženevy se vrátily nablýskané vozy

Golf - Základ úspěchu správné golfové vybavení Cestopis - Luxus na dosah

Tip na výlet - Praha známá i neznámá

Titulní foto: Jessie Craig/ BAFTA/ Camera Press/ isifa.com

Sportovní hodinky s italským šarmem a švýcarskou kvalitou. Hodinky výjimečného vzhledu vhodné pro všechny volnočasové aktivity, pro úspěšné muže, kteří se chtějí odlišit.

Locman Change Robustní ocelové pouzdro s PVD coatingem a vypuklým safírovým sklíčkem. Díky unikátnímu systému výměnných pásků můžete zvolit silikon na sport a kůži do společnosti. Cena 12.900 Kč.

Locman Montecristo Masivní ocelové pouzdro o průměru 44mm s titanovým zadním víčkem, safírové sklíčko a nastavitelný silikonový pásek.Vodotěsnost do 200m je pak přímo předurčuje pro milovníky vodních sportů. Cena 18.000 Kč.

přinášíme neotřelé značky s puncem výjimečnosti www.emotio.cz Helveco Pyramid Působivé hodinky pyramidového tvaru s pouzdrem z chirurgické oceli se budou vyjímat na každé ruce. Jejich netradiční design neujde pozornosti okolí. Cena 8.270 Kč.

Helveco Bernina Jemné a přesto luxusní dámské hodinky zdobené růžovým zlatem. Neobvyklý tvar pouzdra znázorňující písmeno H, propůjčuje hodinkám zajímavý a zároveň elegantní vzhled. Cena 8.270 Kč.

Helveco Wheel Crown sada Luxusní sada inspirovaná studií od Leonarda da Vinci. Výrazný design a mohutné provedení činí hodinky nepřehlédnutelnými. Cena 35.000 Kč.

❯

Lehce extravagantní SWISS MADE hodinky s důrazem na luxusní provedení. Opravdovou lahůdkou jsou pak exkluzivní dárkové sady designově sladěných hodinek, pera a manžetových knoflíčků.

Profil Text: Monika Seidlová, foto Bonton film, Magic Box, archív FTV Prima a outnow.ch

Leonardo DiCaprio: Lev nebo osamělý Vlk?

Když se objevil jako nový herecký idol ve velkofilmu Titanic, leckdo mu dával dva tři roky, než zapadne mezi ostatní rychle vyletěvší hvězdičky s krásnou tvářičkou. Jenže Leonardo DiCaprio září na hollywoodském nebi stále jasněji. A s každým dalším filmem dokazuje, že hrát opravdu umí. Leo s přibývajícími roky zraje jako víno a dávno už to není jen kluk s pronikavě zelenomodrým pohledem a rošťáckým úsměvem. Vyrostl z něj charismatický chlap, kterému se v životě sakramentsky daří. Říká, že role si pečivě vybírá, protože chce hrát jen v takových filmech, které si diváci zapamatují. Což se mu zatím daří. Jediné, co ho může trochu mrzet, je to, že za svou hereckou kariéru ještě nebyl odměněný Oscarem. Že je vždy „pouze“ nominovaný.

Leo jako Vlk z Wall Street

Zatím poslední nominaci si Leo vysloužil za snímek Vlk z Wall Street. V tomto životopisném eposu Martina Scorseseho ztvárnil burzovního makléře a podvodníka Jordana Belforta, který ve dne vydělával nehorázné peníze a v noci je s chutí utrácel. Tříhodinová podívaná, v níž má DiCaprio

12 | Ice Jaro 2014

na hnědo obarvené vlasy, je plná peněz, sexu a kokainu a Leo si za ni odnesl alespoň Zlatý glóbus za hlavní mužskou roli. Skutečný Belfort své klienty připravil za pár let o více než 200 milionů dolarů. Když jej FBI konečně dopadla, odseděl si necelé dva roky ve vězení, kde mu jeden ze spoluvězňů vnukl nápad, aby svůj životní příběh sepsal. Což udělal. Dnes žije skutečný Belfort v Los Angeles, splácí dluhy a živí se jako motivační řečník, tedy učí své klienty to, co sám uměl dokonale – působit na lidi a vnutit jim to, co potřebuje prodat. První nominaci si Leo vysloužil už za snímek Co žere Gilberta Grapea z roku 1993. V něm byl sice hlavní hvězdou Johny Depp, ale Leo hrál jeho šestnáctiletého retardovaného bratra. A hrál ho tak dobře, že si mnozí lidé (včetně například režiséra Stevena Spielberga) opravdu mysleli, že tehdy neznámý blonďáček je opravdu postižený. Díky tomuto filmu se také Leo podíval se svými prarodiči

na Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů, kde se nerušeně a svobodně novináři téměř přehlížen procházel lázeňským městem. O čtyři roky později, kdy si zahrál roli Jacka Dawsona v Titanicu, by už pozornosti médií ani fanoušků neunikl.

Propadl legendárním podvodníkům

Ve své herecké kariéře ztvárnil Leo několik hrdinů, kteří mají předobraz v reálné a někdy ještě stále žijící postavě. Pokud to bylo možné, vždycky se s muži, které měl ztvárnit na plátně, sešel, a snažil se od nich zjistit co nejvíc informací. Takhle se několikrát potkal i s Jordanem Belfortem, skutečným Vlkem z Wall Street. Jeho kouzlu ovládnout druhého a vnutit mu své názory úplně propadl. Ze společných setkání si Leo nosil spoustu zápisků. Dalším filmovým

hrdinou, který má reálný předobraz, proslul jako geniální podvodník a mistr převleků a Leo se s ním před natáčením také scházel, je Frank Abagnale, hlavní hrdina filmu Chyť mě, když to dokážeš. V letech 1963 až 1969 byl podvodníkem světového formátu, aby se pak dal na druhou stranu zákona a stal se jedním z nejváženějších odborníků v oblasti padělků, zpronevěry a podvodů. DiCaprio přiznává, že kniha Franka Abagnaleho ho fascinovala už jako dospívajícího kluka a když se dozvěděl, že bude tohoto legendárního podvodníka hrát, byl radostí bez sebe.

Prokletí miliardářů

Další reálnou postavou, kterou Leo sehrál, je miliardář Howard Hughes ve filmu Letec. I tento režisér, producent, ropný magnát, průkopník letectví a člověk mnoha dalších Ice Jaro 2014 |

13

talentů žil výstředním životem, obklopený veškerým přepychem, ale v podstatě byl velmi osamělý a trpěl různými fobiemi. Protože v době vzniku filmu už nežil, Leo se před natáčením sešel s herečkou a sexsymbolem 40. let Jane Russellovou, aby si poslechl její vzpomínky na Hughese. Film Letec je zároveň první snímek, na jehož výrobě se podílela Leova produkční společnost Appian Way. A ještě jednoho extra boháče má Leo na svém hereckém kontě – Jaye Gatsbyho z románu Francise Scotta Fitzgeralda. „Velký Gatsby pro mě byla velká zkouška, protože může být vnímán z mnoha úhlů pohledu – jako velký romantik, blázen, boháč i nebezpečný muž. Mnozí lidé se mě ptají, podle čeho si vybírám role. Říkám, že podle toho, jestli se při jejich ztvárnění nebudu nudit, jestli mě ta postava bude něčím provokovat. A tohle všechno v sobě Gatsby má,“ vysvětluje Leo. Velký Gatsby je zároveň třetí film, v němž

14 | Ice Jaro 2014

se Leo objevil spolu s Tobey Maguirem, svým kamarádem z dětství. „Když nám bylo třináct, snili jsme o tom, že se staneme opravdovými herci a budeme na filmovém plátně prožívat neuvěřitelné osudy různých lidí. Je hezké průběžně si plnit dětský sen,“ říká herec.

Zamilovaný do prokletého básníka

Nabízí se srovnání Leonarda DiCapria a některých jeho filmových postav. I on je tak trochu ztělesněním amerického snu, je bohatý, pohledný, točí se kolem něj spousta žen. Vyrůstal jako jedináček, ale v žádném přepychu, a přesto, že se jeho rodiče rozvedli, žádnou újmu to na něm nenechalo. Vyrůstal obklopen rodinou a přáteli, proto neměl nikdy potřebu léčit si mindráky z dětství. Narodil se 11. listopadu 1974 jako Leonardo Wilhelm DiCaprio poblíž Hollywoodu.

Viděli jste?

This Boy's Life - 1993 Co žere Gilberta Grapea – 1993 Rychlejší než smrt - 1995 Úplné zatmění - 1995 Romeo a Julie - 1996 Marvinův pokoj - 1996 Titanic - 1997 Muž se železnou maskou - 1998 Celebrity - 1998 Pláž – 2000 Gangy New Yorku -2003 Chyť mě, když to dokážeš 2003 Letec – 2005 Skrytá identita – 2006 Krvavý diamant – 2007 Nouzový východ – 2009 Prokletý ostrov – 2010 Počátek – 2010 Nespoutaný Django – 2013 Velký Gatsby – 2013 Vlk z Wall Street - 2014

Otec je ilustrátor, matka sekretářka. Po otci má Leo italsko-německé kořeny, po matce německo-ruské, babička Imogen byla ruská imigrantka. Tím, že žil poblíž Hollywoodu, byla jeho cesta k filmu o něco snadnější. Začal roličkami v různých seriálech, než přišel Titanic, stihl si Leo zahrát ještě ve westernu Rychlejší než smrt. V Úplném zatmění se stal Arturem Rimbaudem a mladého muže zamilovaného do jiného prokletého básníka Paula Verlaina zahrál tak přesvědčivě, že se nějakou dobu spekulovalo o jeho homosexuální orientaci. V Marvinově pokoji byl nezvedeným synem Meryl Streepové a v netradiční adaptaci Romea a Julie hlavním shakespearovským mužským hrdinou. Po Celebritách Woodyho Allena natočil ne moc zdařilý remake Muže se železnou maskou. Mnohem zajímavější než on tam byli tři stárnoucí mušketýři. Snímek Pláž provázela řada problémů a Leo se při jeho natáčení málem utopil.

Leo a jeho dvorní režisér

Stává se, že si režisér oblíbí některého herce a toho velmi rád a co nejčastěji obsazuje do svých filmů. Leo má takového režisérského guru v Martinu Scorsesem. Natočili spolu pět filmů – posledním byl právě Vlk z Wall Street. Kromě něj a již zmiňovaného Letce to byla role drzého irského přistěhovalce v dramatu Gangy New Yorku. Ve Skryté identitě se Leo proměnil v agenta FBI, který se v přestrojení snažil infiltrovat mezi mafiánský gang. Zásadním filmem byl pro Lea i temný thriller Prokletý ostrov, v němž hraje detektiva, který v 50. letech pátrá po nebezpečné vražedkyni, a v němž režisér balancuje na hraně zdravého rozumu a šílenství. Mimochodem s divákovou myslí si podobně pohrává i další mysteriózní thriller Počátek, který natočil tentokrát Christopher Nolan. Leo tu hraje zloděje, který je Ice Jaro 2014 |

15

absolutní špičkou ve svém oboru. Nekrade však předměty, ale něco mnohem drahocennějšího – tajemství lidí z hloubi podvědomí během jejich snění, dokáže zvrátit běh věcí tím, že myšlenku ukradne, ale jinou zase vnukne. A lahůdkou byl pro Lea i snímek Nespoutaný Django režiséra Quentina Tarantina, krvavý western z doby před Občanskou válkou v Americe, kde si Leo zahrál sice nečekaně malou roli, ale výraznou a pořádně zápornou - postavu sadistického otrokáře.

Lev zachraňuje tygry

Sluší se, aby každá hollywoodská hvězda ze svých milionů upustila nějaké peníze na dobrou věc. Leo si nevybral chudé africké děti, ale přírodní skvosty a ohrožené druhy zvířat. Naposledy se zaměřil na tygry. Věnoval tři miliony dolarů Světovému fondu na ochranu přírody (WWF), který se pokouší zvýšit populaci tygrů v Nepálu a jejím cílem je během deseti let zvětšit jejich počet na dvojnásobek. Konkrétně jde o tygry poddruhu Panthera tigris tigris, jejichž počet hlavně kvůli rozmáhajícímu se pytláctví drasticky klesá. Momentálně jich žije v Nepálu jen něco přes 3200. Leova nadace už v minulosti přispěla finanční částkou i nepálskému národnímu parku Terai Bardia, díky čemuž se zdejší počet tygrů ztrojnásobil. Leo pomáhá prostřednictvím své nadace přírodě dlouhodobě a peníze nezískává jen díky svým honorářům. Zhruba před rokem uspořádal například charitativní aukci ve slavné aukční síni Christie´s. Dražba víc než třiceti uměleckých děl, která mu věnovali jeho kolegové a přátelé, vynesla částku 32 milionů korun.

Kate je „jenom“kamarádka

DiCaprio se nikdy neprojevoval žádnými skandály, nějak to neměl zapotřebí. Jistě, má za sebou éru bouřlivých večírků a poté, co natočil Titanic, propadl dojmu, že už je nadosmrti slavný, a podle toho se i choval. V tu dobu bylo v jeho posteli poměrně rušno, ale to je celkem pochopitelné. Proč by měl žít hollywoodský herec, který nemá žádné závazky, a vydělává víc než slušné peníze, jako starý mládenec? Po jeho boku se vystřídalo hodně žen zvučných jmen. Po uvedení Titanicu byl spojovaný s Kate Winsletovou, s níž v tomto katastrofickém velkofilmu tvořil pár. Ale ti dva jsou celá léta pouze přátelé a Leo dokonce Kate nedávno svědčil na její třetí svatbě. Když se po víc než deseti letech od Titanicu znovu potkali při natáčení filmu Nouzový východ, kde hráli manžele, byl pro Kate velký problém točit s Leem intimní scény, obzvlášť, kdy jim při nich jako režisér „svítil“ její tehdejší manžel.

Jeho revírem je hlavně svět modelingu

Leo žil dva roky s brazilskou modelkou Gisele Bündchenovou, dokonce jí daroval diamantový zásnubní prsten. Ona ale nakonec vztah ukončila poté, co pochopila, že Leo dá vždycky raději přednost zápasu v boxu s přáteli, než jí. Mezi jeho milenky údajně patřila i Demi Mooreová, o dvanáct let starší hollywoodská herečka a bývalá manželka Bruce Willise, která s Leem shodně slaví narozeniny. Do filmu Rychlejší než smrt si jej prosadila sama Sharon Stoneová a proslýchá se, že to nebylo jen kvůli Leovu hereckému umění. Nějaký čas byl DiCaprio vídán po boku herečky Sary Fosterové.

V roce 2011 dal po čtyřech letech kopačky izraelské modelce Bar Refaeli, po pěti měsících se na podzim rozešel i s herečkou Blake Lively, která ji nahradila. Momentálně se vedle něj objevuje modelka Erin Heathertonová, ale podle některých zdrojů se i s touto modelkou rozešel.

Nikdy neříkej nikdy

Podobně jako radost ze sošky Oscara uniká Leovi ještě jedna radost - být tátou. K tomu by ovšem bylo potřeba vybrat si konečně tu pravou partnerku a hlavně se usadit. Za pár měsíců bude Leovi čtyřicet, skoro nejvyšší čas, aby to udělal. Říká, že bouřlivé dny, kdy šel z večírku na večírek, už ho nijak nebaví, mnohem raději prý tráví večer doma, kam si pozve přátele, než aby se opíjel v baru. Dobře, to je první krok k založení rodiny. Také připouští: „Věřím, že manželství s někým, kdo je pro vás něco jako spřízněná duše, kdo vás neomezuje, ale dokáže být velkorysý a i když vás miluje, nechá vám určitý prostor a svobodu, musí být úžasné. Myslím, že je skvělé zestárnout a mít vedle sebe někoho takového,“ uvažuje Leo. Že by Vlk začal trochu šedivět? Přitom ještě před časem říkal: „Jasně, jednou bych asi chtěl mít děti, ale ještě o nich nepřemýšlím. Možná je ani mít nebudu, možná se ani neožením, co já vím?“ Jak říká James Bond Nikdy neříkej nikdy. Pravdou je, že tak, jako jednou dojde na každého zloděje nebo podvodníka, s čímž má Leo díky výše zmíněným filmovým rolím dost zkušeností, dojde i na starého mládence. A nakonec určitě dojde i na toho Oscara.

Filmové zajímavosti: Titanic Leo jako Jack Dawson ve filmu kreslí portrét Rose (Kate Winsletová). Portrét ve skutečnosti nakreslil sám režisér James Cameron a jsou to jeho ruce, na něž je ve filmu při kreslení záběr.

Gangy New Yorku Leo při natáčení jedné bojové scény omylem zlomil Danielu Day-Lewisovi nos.

Letec Holinky, které tu Leo nosí, patřily skutečném Howardu Hughesovi.

Krvavý diamant Když Leova postava Danny Archer přiletí do Jihoafrické republiky, projde kolem dvou žen. „Zahrály“ si je Leova matka a babička.

Nespoutaný Django Při jedné z jeho posledních scén, kdy buší do stolu, Leo omylem rozbil křišťálovou sklenici a o střepy si rozřízl ruku. Přesto, že mu tekla krev, obraz dotočil, teprve pak si nechal ruku zašít.

Počátek Aby Leo lépe pochopil spletitý děj odehrávají se v mnoha rovinách, nastudoval Freudovu psychoanalýzu.

Vlk z Wall Street Ve filmu je plno scén, v nichž postavy šňupají drogy. Ve skutečnosti herci „šňupali“ dětské vitamíny.

Zdraví a krása Text: Eva Brabcová, foto: SAMphoto.cz

Neinvazivní způsoby omlazení, které umí zastavit čas S přibývajícími roky dochází k degenerativním změnám, které se viditelně promítají do stavu naší pokožky a způsobují její stárnutí. Změny jsou viditelné zejména v oblasti obličeje, krku a dekoltu. Není třeba se toho děsit, ani se s tím smiřovat, stačí jen vybrat si takovou pomoc, která pro vás bude nejpřijatelnější.

Třicítka bývá zlomovým bodem

Zhruba kolem třicátého roku věku se začínají projevovat první známky stárnutí. Pokožka vám dává najevo to, jak jste se k ní dosud chovali. Velkou měrou k jejímu stavu samozřejmě přispívá genetická dispozice, ale pleť je jako zrcadlo a odráží špatnou hydrataci, nadměrné vystavování slunečnímu zařízení, kouření včetně pasivního a celkově nesprávnou životosprávu. Právě kolem třicátého roku je potřeba opravdu začít pleti věnovat náležitou pozornost a dopřát jí kvalitní kosmetiku, ochranu před UV zářením použitím krémů s faktorem minimálně 15, snažit se vyvarovat stresu a dodržovat správnou životosprávu a pitný režim.

A roky jdou…

Jinou péči vyžaduje pokožka o deset, dvacet i více let později. Kolem čtyřicítky se zpomaluje regenerace kožních buněk, dochází k poškozování kolagenových a elastinových vláken a pokožka začíná pozvolna ztrácet pevnost a pružnost. Kromě péče, kterou můžete své pleti zajistit sami je to obvykle čas, kdy se začínáme obracet na odborníky, kteří dokážou pozastavit čas pomocí mezoterapie, FTC terapie neboli mezonití, chemického peelingu, výplní, botulotoxinu a dalších terapií. Radikálním řešením jsou pak plastické operace. Ty představují spolehlivou možnost, jak vrátit obličeji deset až patnáct let, avšak toto řešení z mnoha důvodů není vhodné pro každého. V estetické medicíně však existují i neinvazivní metody, které by se s trochou nadsázky daly nazvat „Kam skalpel nemůže“a v jejichž silách je účinná korekce změn způsobených zubem času.

Vyzkoušejte Hydrafacial

Ošetření touto metodou je průlomovým řešením v technologii resurfacingu, představující kompletní péči o pleť. Spojuje v sobě čištění, peeling, který odstraní vrchní vrstvy odumřelých buněk z povrchu pokožky, extrakci a důležitou hydrataci pleti. Pomocníkem je přístroj, jenž odstraňuje

18 | Ice Jaro 2014

odumřelé buňky a nečistoty za pomoci vakuového abrazivního nástavce, který do koncovky aplikátoru vtahuje kůži, mechanicky ji obrušuje a odhaluje kůži novou. Chemický peeling rozmělňuje maz a mazové zátky a odstraňuje nečistoty z kožních pórů. Důkladné vyčištění kožních pórů – extrakce - probíhá za pomoci speciální koncovky, která póry nejen vysaje, ale přístroj zároveň s tím aplikuje aktivní pleťové roztoky, které napomáhají čištění pleti, hydratují ji, dodávají ochranu proti volným radikálům a rovněž po ošetření zajistí rychlejší stažení pórů. Výsledek v podobě redukce jemných vrásek, obnovení textury pleti, odstranění „pytlů“ pod očima, úbytku hyperpigmentace a viditelné elasticity pleti je viditelný ihned po ošetření. Hydrafacial stimuluje kožní buňky, zvyšuje tvorbu kolagenu, omlazuje a dokáže dlouhodobě zlepšit stav kůže. „Metoda je zcela bezbolestná a volbu aktivních pleťových roztoků a hydratačních ingrediencí zajišťujících dlouhotrvající hydrataci lze přizpůsobit druhu a stavu pleti. Je vhodná nejen tam, kde dochází ke ztrátě elasticity kůže a tvorbě jemných vrásek, ale také u pokožky poškozené slunečním zářením, u hyperpigmentace či mastné, problematické pleti a pokožce se sklonem k tvorbě akné,“ objasňuje kožní specialistka, která s tímto přístrojem pracuje.

Protégé – unikátní technologie doplňování kolagenu Novinkou neinvazivního omlazení pleti je technologie CRT. Tato unikátní světová technologie obnovování a novotvorby vlastního kolagenu pracuje s účinky radiofrekvence na lidskou tkáň. Vznik tepla v důsledku velice intenzivního prohřátí dokáže s viditelným dlouhotrvajícím efektem vystupňovat tvorbu kolagenu v hlubokých vrstvách dermis a remodelovat kolagenní, časem poškozená, vlákna. Ošetření zajistí celkové vypnutí pokožky, redukci vrásek a pórů a velmi žádoucí viditelné zpevnění kontur obličeje. Meto-

Krása

Ice Jaro 2014 |

19

da přináší velice dobré výsledky i při omlazení poměrně problémové partie krku, dekoltu, ale také rukou.„Výsledek v podobě změny textury pokožky je patrný již po prvním ošetření. Dobře viditelný je později, kdy postupně díky procesu ošetření narůstá nový kolagen. Pro požadovaný efekt většinou postačí dvě až tři ošetření,“ říká při prezentaci novinky, přístroje Protégé Elit, Dis. Petra Šimotová. Obnova kolagenu v pokožce dokáže omladit obličej o několik let bez nutnosti invazivního zákroku. Ošetření je vhodné pro všechny typy pleti. Nevyžaduje použití anestetik, je vnímáno jako příjemné a zákrok na obličeji trvá přibližně hodinu.

Když pomáhají kmenové buňky

Do popředí zájmu se dostává další metoda, v jejíž moci je vrátit čas. Nazývá se mezoterapie kmenovými buňkami a je známá také pod názvem Mezo-Botox. Tato neinvazivní omlazovací kůra využívá výtažek z kmenových buněk, jenž obsahuje růstové faktory. Dokáže výrazně redukovat zejména jemné vrásky a dodává pokožce potřebnou hlubokou hydrataci. Aplikace je naprosto bezbolestná a jednoduchá. Spočívá v nanesení obsahu speciální kapsle, kterou tvoří výtažek z kmenových buněk s růstovými faktory, komplex biomimetických peptidů a tělu vlastní kyselina hyaluronová, spolu s některými dalšími tělu prospěšnými

20 | Ice Jaro 2014

látkami, na důkladně vyčištěnou a dermorollerem rozrušenou pokožku. Ta získá nazpět svou pružnost a lépe dokáže udržovat potřebnou rovnováhu hydratace, což je velice důležité pro uchování jejího svěžího a mladistvého vzhledu. Ošetření není bolestivé, naopak je vnímáno jako příjemné, což potvrzuje i paní Eva Dubová, která jej před nedávnem podstoupila.

Nitě APTOS, aneb aby byly kouzelné, nemusí být ani zlaté Trochu náročnější, ale bez nutnosti celkové anestézie, je ošetření povadlé pokožky pomocí nití. Jedná se o miniinvazivní zákrok za pomoci speciálních nití opatřených zoubky. Tato metoda se nazývá Aptos, je velmi účinná a pro svůj prakticky ihned viditelný efekt, jenž se postupem času ještě zlepšuje, se těší stále větší oblibě. Tato technika si klade za cíl zpomalit fyziologické změny, které způsobuje nikomu se nevyhnuvší stárnutí. Při tomto šetrném zákroku dochází k vypnutí kůže, vyhlazení povislých kontur a vrásek. Nejčastěji se používá tam, kde je třeba upravit kontury obličeje, krku, pokleslé ústní koutky nebo také obočí. V průběhu takovéhoto zákroku lze ošetřit jednu i více oblastí najednou. Ačkoliv jde o šetrný zákrok, k jeho naprosto bezbolestné-

Zdraví a krása liší se v síle nití a jejich množství. Mezonitě jsou rovněž hypoalergenní a přibližně do šesti až osmi měsíců se úplně rozloží. Mezi tím však dokážou udělat skvělý kus práce v podobě stimulace tvorby kolagenu. Vytvoří tak v podkoží vazník, který účinně brání ochabování pojivové tkáně a výrazným způsobem redukuje povislé kontury. Z výsledného efektu se můžete těšit obvykle jeden a půl až dva roky. Aplikace je vzhledem k miniaturním vpichům velice šetrná a komfort ošetření je zajištěn speciálními znecitlivujícími krémy, díky kterým je prakticky bezbolestné. Naše prababičky kdysi říkávaly, že pro krásu se musí trpět. Dnes by musely připustit, že i ony se mohou mýlit….

Omlazení pomocí jehliček? Proč ne

mu průběhu se často využívá lokální anestézie, která může být u citlivějších jedinců kombinována s podáním sedativ. A jak samotný zákrok probíhá? Do podkoží je za pomoci jehly zavedena nit (nitě) do požadované polohy. Jejímu nežádoucímu pohybu brání jemné zoubky, kterými je opatřena. Nit postupem času zaroste vazivovou tkání a tím dojde ke stabilizaci. Nitě se vyrábí z materiálu, který se běžně používá v chirurgii, je biokompatibilní a nevyvolává alergie. Po aplikaci nití je třeba počítat s tím, že na ošetřeném místě může vzniknout mírný otok a rovněž se mohou vytvořit malé modřinky. Tyto negativní průvodní jevy by měly zhruba do jednoho týdne odeznít. Počítejte také s tím, že asi dva týdny po zákroku by ošetřené místo mělo být v klidu a nemělo by být vystaveno namáhavým pohybům. Ačkoliv se nejedná o nikterak náročný zákrok, vyžaduje určitou rekonvalescenci. Efekt přetrvává v závislosti na typu a stavu kůže a podkoží, a také na věku. Obecně lze říci, že se počítá v řádu několika let. V případě dalšího poklesu je možné jej bez problémů i několikrát opakovat.

Sourozenec APTOSu – mezonitě

Klasická metoda nití APTOS se dočkala „sourozence“. Jde o novou technologii, kdy je ošetření prováděno za pomoci tak zvaných mezonití. Způsob ošetření zůstává stejný, avšak

Stále více se hovoří o microneedlingu, česky také mikrojehličkování. Je až překvapivé, jakého efektu omlazení pleti lze touto metodou dosáhnout. Jeho princip spočívá ve samoobnovovací schopnosti kůže. Aby k tomu však mohlo dojít, je třeba stimulovat pokožku ke tvorbě kolagenu, který je pro její svěží vzhled nezbytný, avšak s postupujícími roky dochází k jeho úbytku. Váleček s jehličkami způsobuje pokožce tak zvaná mikrotraumata, která mohou být sice vnímána s mírnou negací, avšak dokážou téměř nemožné – spustit novou syntézu kolagenu. Následuje zvýšení elasticity pokožky, redukce hloubky vrásek a pleti se navrací zářivý tón. Běžné kosmetické mikrojehličkování provádí odborně školené kosmetičky, zatímco lékařské mikrojehličkování, které proniká do hlubší vrstvy kůže, provádí lékař - odborník věnující se zejména estetické medicíně. Jelikož mikrojehličky zanechají po ošetření miniaturní kanálky, veškeré účinné látky, které na pokožku aplikujete, mohou do ní lépe pronikat a jejich účinek je tak mnohonásobně efektivnější a rychlejší. Mikrojehličkování si nemusíte odepírat ani v letním období, kdy je pokožka více než kdy jindy vystavena slunečnímu záření, neboť tato metoda nevyvolává citlivost na UV záření. Lze ji aplikovat i na pleť, která byla již ošetřena chemickým peelingem či laserem. Tento způsob ošetření představuje cosi jako malý zázrak, jenž dokáže omladit pokožku a navíc je v jeho moci také redukovat pigmentové skvrny rozptýlením nahromaděných pigmentových buněk, které bývají obsaženy ve svrchní vrstvě kůže. „Ačkoliv slovo „mikrojehličkování“ zní možná až trochu strašidelně, není třeba se čehokoliv obávat. Ošetření probíhá po aplikaci znecitlivujícího krému a je bezbolestné. Vedlejším průvodním jevem může být mírné zčervenání ošetřených míst, které však velice brzy odezní. Na čerstvě ošetřenou pleť se nedoporučuje aplikovat make-up a zpočátku je zapotřebí trocha opatrnosti, avšak již zhruba za pět dní je možné se navrátit k běžnému způsobu péče o pleť. Aby výsledek byl skutečně takový, jaký by měl být, je dobré mikrojehličkování v intervalu zhruba tří až čtyř týdnů zopakovat, přičemž za optimální počet ošetření je celkem troje mikrojehličkování,“ říká Lucie Chadová, která má s touto metodou bohaté zkušenosti a ošetřila již řadu spokojených klientek.

Evergreen omlazovacích procedur – výplňové materiály Tradičně oblíbenou metodou vylepšení vzhledu pokožky a jejího omlazení jsou výplňové materiály na bázi kyseliny hyaluronové, která je nedílnou a přirozenou součástí Ice Jaro 2014 |

21

Zdraví a krása

našeho těla. Vlivem řady faktorů, zejména věku, hormonálních změn, špatné životosprávy, kouření, nadměrného slunění a v neposlední řadě i chemizace životního prostředí, dochází k jejímu úbytku, což se negativně projevuje na našem vzhledu. Tyto materiály neživočišného původu si účinně a prakticky okamžitě dokážou s tímto problémem poradit a téměř jakoby mávnutím kouzelného proutku zpevní kontury obličeje, pokožku dekoltu a vyhladí vrásky. Jsou vhodné pro ošetření vrásek a rýh jemných, středních i hlubších. Používají se zejména ke korekci nosoretních rýh, vrásek, oblasti rtů a viditelně také zvládají pozvednout pokleslé ústní koutky, které dodávají obličeji smutný až zasmušilý výraz a přidávají mu roky. Protože se jedná o faktor tělu vlastní, je jím výborně tolerován. Kyselina hyaluronová tak nemá žádné nežádoucí účinky. Průvodním znakem ošetření je pouze případné zarudnutí ošetřované oblasti, v menší míře klienti mohou pociťovat na pohmat mírné zatvrdnutí, které však na pohled není viditelné a během krátké doby naprosto zmizí. Aplikace probíhá pomocí mikrojehel a je tak prakticky bezbolestná. Provádí se jen s lokálním ošetřením znecitlivující mastí. Na misce vah tak jednoznačně vítězí pozitiva a přínos, který aplikace těchto výplní představuje. Na straně druhé je pouze ta nevýhoda, že se jedná o materiály vstřebatelné, jejichž účinek trvá po omezenou dobu. Ta se pohybuje průměrně od šesti do dvanácti měsíců, avšak vývoj jde kupředu a některé z nejnovějších přípravků dokážou svůj úkol plnit i déle. Dalším oblíbeným výplňovým materiálem, který je rovněž tělu vlastní, je hydroxyapatit, jenž obsahují naše kosti a zuby. Výplně tohoto druhu jsou rovněž naprosto bezpečné, výsledek aplikace je okamžitě viditelný a nemá žádné vedlejší účinky. Je vhodný zejména pro korekci zvláště hlubokých vrásek, kontur obličeje a s výbornými výsledky je používán také na omlazení pokožky

22 | Ice Jaro 2014

rukou, jak říká MUDr. Záhořová, která se specializuje na estetickou a laserovou chirurgii hlavy a krku.

Když je pomocníkem vlastní tuk

Svěží a vámi požadovaný vzhled však mohou získat i jiné tělesné partie, než jen obličej, krk, dekolt a ruce. Leckdy nejsme spokojeni také s některou jinou částí svého těla a rádi bychom to změnili. V případě potřeby řešení estetických korekcí je možné využít lipotransfer, což je stručně a jednoduše řečeno přenos vlastního tuku do jiných částí těla. Odsátý tuk nejprve prochází speciálním procesem. Postupuje se při něm s maximální šetrností, neboť na způsobu zpracování do značné míry závisí životaschopnost tukových buněk. Následně je tento tuk aplikován do míst, která vyžadují estetickou korekci. Takto lze vyplnit místa postižená asymetrií, korigovat nosoretní rýhy, ale také napravit defekty měkkých tkání a dokonce i zvětšit prsa. Vzhledem k tomu, že se jedná o „vlastní materiál“, tělo s jeho přijetím nemá žádné problémy. Je však třeba vědět, že zatímco pro drobné výplně, například vrásek a či malých defektů je zapotřebí nevelké množství tuku, pro větší výplň, například prsou nebo hýždí je potřebné tomu odpovídající větší množství a máte-li štíhlou postavu, není takříkajíc „kde brát“. Vaše možnosti posoudí lékař a doporučí vám pro vás nejvhodnější způsob. To jak vypadáme, má vliv v prvé řadě na to, jak se cítíme, ale náš vzhled samozřejmě ovlivňuje i to, jak nás vnímají druzí. V dnešní době díky poznatkům vědy není nic složitého vypadat dobře. Chce to jen zvolit tu variantu, která pro vás bude přijatelná a přínosná. Svěží vzhled dnes nejsou žádné čáry. Čarovat však umí – s pocitem spokojenosti, pohody a dobré nálady.

Klinika sl av í

20 let!

Esteticusti s.r.o.

Klinika plastické, estetické a laserové medicíny. veškeré estetické operace l operace genitálií l odstranění vrásek bez operace l transplantace vlasů a obočí • LASER CENTRUM KLINIKY - depilace, žilky, bradavice, pigment, jizvy, chrápání, rýma, frakční CO2 laser k omlazení pleti • BEAUTY CENTRUM KLINIKY - kosmetický salon, lymfodrenáže, zeštíhlující zábaly, STARVAC celotělová žehlička pleti, kavitace, radiofrekvence NOVINKA, ScarLet - bezoperační lifting obličeje, lékařské bělení zubů NOVINKA, Smart Lifting - vypnutí obličeje bez operace, níťový lifting, NOVINKA - plazmaterapie - omlazení vlastní krví

www.esteticusti.eu

www.vraspirova.cz

T.: +420 475 212 047 M.: +420 775 122 031

Velká Hradební 3385/9, Ústí n. L.

Sledujte naše AKCE a SLEVY

Ústí n. L. Praha

Text: Milada Schieblová, foto: SAMphoto.cz, zdroj: bazeny-relax.cz, magazinzahrada.cz

Ponořte se do vlastního Sluníčko už krásně hřeje, blíží se léto, pro mnohé nejoblíbenější část roku. Zvláště, máme-li zahradu, vlastní dům, nebo chalupu. Podle svého si pak vše upravíme tak, aby nám bylo dobře, abychom cítili klid, pohodlí a zároveň aby byly splněny požadavky našich nároků. A v letních, horkých měsících je jich celkem dost.

Bazén

První otázka, která nás napadne v horkých dnech – nepůjdu se vykoupat? Vyjít se skleničkou pouze před okna na terasu, položit se do lehátka nebo přímo do vody, to už je velmi lákavá představa. Nicméně občas slýcháváme, že s bazénem jsou ale ty a ty problémy, musí se čistit, stojí to další peníze a navíc, když se léto nevyvede, může nás i taková investice mrzet. Už i proto je otázka – chceme opravdu bazén? - na místě. Pokud si však zjistíme podstatné informace, dohledáme spoustu firem, které zajistí nejen stavbu bazénu samého, ale i jeho následný servis. Tím pádem na nás zbývá už jenom to lenošení. Pokud je navíc v bazénu dobrá filtrace a dezinfekce, nemusíme si vody ani všimnout. Na první pohled se může zdát, že je to další nepodstatná investice, že si vodu budeme čistit, bazén luxovat apod., ale opak je pravdou. Právě do filtrací vložené peníze se mnohokrát vrátí. Určitě se vyplatí obrátit se na odborníky, kteří věci rozumí a vše nám vysvětlí. Svou radou nám budou patrně nápomocni i v případě, kdy nebudeme vědět, jaký typ bazénu zvolit. Většinou rozho-

26 | Ice Jaro 2014

duje délka doby, po kterou chceme bazén užívat. Dva, tři roky, nebo osm let? Bazén zapuštěný, nebo nadzemní? Rozdíly v materiálu jsou dost patrné. Čím delší dobu bazén chceme užívat, tím pevnější materiál musí být. Na krátkou dobu stačí i bazén nafukovací. Několik let si však žádá konstrukce s plastovým pláštěm. Bazén z jednoho kusu je nejpraktičtější, protože právě spoje bývají častým zdrojem poruch a závad. Materiály jsou různé. Plast a laminát uvidíme v zahradách nejčastěji. Životnost laminátových bazénů je 30 – 50 let. Napomáhá tomu i konstrukce, která je vyztužená skelnými vlákny. Jsou odolnější, nevyžadují složitý a nákladný způsob zabudování a nereagují na teplo tak, jako plast. Na špičce v současné době stojí laminátové bazény s gelovou vrstvou. Navíc jsou tyto bazény nové generace opatřeny stříkanou tepelnou izolací, která udrží vodu teplejší až o 6°C. Betonové bazény zůstávají minulostí. Pracná je jejich stavba a problematické zůstávají i jejich různé opravy. Dalšími kvalitními materiály jsou nerezové kovy, které jsou však cenově ve vyšší hladině. Možná i právě proto se s nimi setkáváme spíše u veřejných bazénů.

Jaký tvar? Hranatý, oválný, kulatý, nepravidelný.... co z toho vybrat? Nejčastěji vidíme v zahradách tvar kulatý a oválný. Pokud však má někdo zkušenost s kulatým bazénem, poví vám, jak je někdy namáhavé při plavání zatěžovat stále stejnou ruku, protože jinak zatáčet nelze. Z tohoto důvodu se tedy tvar protahuje v ovál. Tyto bazény bývají vybavené i protiproudem, takže už můžeme mít pocit sportovního výkonu. Z praktického hlediska je trochu problém zastřešení tohoto tvaru, neboť rohy na kratší straně bazénu bývají u zastřešení dost nevyužité. Maximální využití všeho místa nabízí tedy pouze bazén hranatý. Ten má ale také své nevýhody. Rohy se špatně čistí, jak ve vodě, tak na suchu pod střechou. Stejně se líbí každému něco jiného. Mnozí uživatelé touží po originalitě, proto přicházejí za výrobci a prodejci s vlastními návrhy. Bazénová centra jsou schopna těmto požadavkům tvarů ledvin, nepravidelných oválů apod. vyhovět. Předtím ale upozorní na možná rizika problému zastřešení, cirkulace vody a konečně i okoukání. Tyto připomínky ostatně slyší od samotných uživatelů, byť po nějaké době užívání. V poslední době se nejvíce uplatňují bazény hrana-

té, ale s kulatými rohy. Zdají se bezpečnější, praktičtější na údržbu i na využití prostoru.

Jak hluboko se ponořit? Jak hluboký bazén budeme mít, závisí i na ostatních rozměrech, tzn. na délce a šířce. Při neodpovídající hloubce by jinak mohl bazén působit jako jáma napuštěná vodou. Anebo naopak, při velkém bazénu mít hloubku dvaceti centimetrů by působilo přinejmenším velmi zvláštně. V úvahu musíme vzít i skutečnost, že hloubka bazénu se většinou udává v rozměru ode dna až k horní hraně bazénu. Hloubka vody je tedy menší. Hloubku volíme i podle toho, chceme-li si v bazénu zaplavat, nebo jen lenošit se sklenkou v ruce. Pro plavání by hloubka měla odpovídat minimálně 1,3 – 1,5 m. Další rozměry vybíráme podle toho, pro kolik lidí bazén bude. Pro jednoho plavce bohatě stačí 2,5 m. Stačí roztáhnout ruce a k tomu přidat na každé straně 15 cm rezervu. Pokud ale bude lidí více, rozměry tomu musí odpovídat. Není třeba to však nějak přehánět, protože každý centimetr navíc znamená navíc i ohřev vody a čištění. Požitek z koupání může ovlivnit i délka, pro osvěžení stačí 4 m, pro Ice Jaro 2014 |

27

zaplavání však alespoň 6 m. U velké rodiny raději alespoň 2 m přidáme. Navíc nám při plavání pomůže již zmiňovaný protiproud. Uplaveme tak několik kilometrů bez toho, aniž bychom museli zvětšovat rozměry bazénu. Výsledek ovlivní i výkon protiproudu (nejčastěji se uvádí v m3/hod, 70m3/ hod je výkon, který nám připomene spíše bublinkovou masáž).

Do bazénu po schodech, nebo po schůdcích? Závěsné schůdky jsou v poslední době na ústupu. Nepohodlné jsou dětem, pro něž jsou mezery mezi nimi příliš velké a nebezpečné, a navíc nesplňují takový ten obyčejný požadavek pohodlí, kdy si sedneme na schody a necháme se omývat chladivou vodou. Vlezeme-li do bazénu po závěsných schůdcích, znamená to taky okamžité zchlazení, na úzkých schůdcích dlouho stát nevydržíme. Mnohem pohodlnější i praktičtější je vnitřní schodiště. Bezpečnější pro děti, i pro domácí zvířata, která by mohla jinak na vstup do vody i doplatit. Široká schodiště v dnešní době nejsou asi nejmódnější. Zaberou dost velkou plochu k samotné koupeli a nemůžeme se pořádně odrazit. Schodiště je třeba proto řádně promyslet. Dalším bezpečnostním prvkem by měla být jeho protiskluzová úprava.

28 | Ice Jaro 2014

Zakrytí bazénu Proč zakrývat vodní hladinu? Je na ni hezký pohled ve dne i v noci. Kdo však zažil letní bouřku, ten už se takhle neptá. Důvodů je hned několik. Zakrytí, zastřešení prodlužuje koupací sezónu, brání zašpinění vody nejen prachem a pylem, ale i hmyzem. Nepříjemné jsou spadané listy i biologické znečištění. To vše velmi snižuje kvalitu vody v bazénu. Taková silná letní bouřka znamená pro odkrytý bazén rovnou velkou přípravu na čištění, ne-li výměnu vody. Co tedy zvolit? Nejobyčejnější a nejlevnější způsob zakrytí bazénu je bublinková plachta. Prodává se v takových barvách, že přitahuje teplo a také je udržuje. Bohužel není moc bezpečná, při pádu osob do bazénu s může snadno stát pastí. Bezpečnější jsou speciální plachty, které se vypnou nad bazénem, udržují teplo stejně jako plachta bublinková, ale na rozdíl od této jsou schopny unést váhu dospělého člověka. Další možností jsou speciální lamely, které působí jako roleta. Vyrábí se na elektrický pohon s dálkovým ovládáním. I tyto „rolety“ nad bazénem zajišťují jistou bezpečnost. Všechny jmenované možnosti jsou pouze zakrytím vodní hladiny. Zastřešení je mnohem komfortnější. Chrání před vším. I před dešťovou vodou, před sněhem, a dokonce i před osobami, které u bazénu nemají co dělat. Jsou uzamykatel-

POSUVNÉ ZASTŘEŠENÍ TERASY CORSO Najděte spolu s námi svou oázu klidu, místo, kde můžete kdykoliv nerušeně relaxovat. Posuvné zastřešení terasy CORSO Vás ochrání v chladných, deštivých a větrných dnech, ale zároveň si budete moci svou terasu užívat i za slunečného počasí. POHODLÍ - KRÁSA - KVALITA Nyní navíc s exkluzivním balíčkem služeb ...JEŠTĚ VÍCE PÉČETM prodloužení záruční doby bezplatná servisní prohlídka systém varování před nepříznivým počasím

DOTVÁŘÍME DOMOV... ALUKOV a.s., Orel 18, Slatiňany, 538 21 e-mail: [email protected], mobil: +420 724

888 724 SHOWROOM ROHAN BUSINESS CENTRUM Rohanské nábřeží 671/15, Praha 8, 186 00 mobil: +420 777 228 372, e-mail: [email protected] www.alukov.cz www.poolcover-ipc.com VOLEJTE ZDARMA:

800 258 568

Bydlení a domácnost ná, takže chrání bazén nejen v noci doma, ale hlavně přes týden na chatě, pokud tam nejsme celé léto. Další velkou výhodou je, že koupat se můžeme prakticky kdykoli, i za bouřky. Cena není v dnešní době nijak výrazná, a když už máme bazén, rozhodně stojí pořízení tohoto doplňku za zvážení. Při pořizování se ale musíme rozmyslet, jak vysoké zastřešení bude, aby nám např. Nebránilo ve výhledu na zahradu. Venkovní prostor, okolí, je určujícím prvkem. Jestli je zastřešení nízké, nebo vysoké, není rozhodně to, co by určovalo finanční rozdíl. Vysoké zastřešení se dá pak využít i v případě večerního posezení u svíček a vínka, v blízkosti hladiny vody.

Studená voda jen pro otužilce Ani v parném létě netoužíme po tom skočit do studené vody. Ostatně by to nedoporučili ani lékaři. Je tedy jasné, že přemýšlíme, jak vodu ohřát. Elektrické vytápění už se dávno nevyplatí. Tuto finanční náročnost rádi oželíme a raději si vybereme v nabídce solárních panelů různé velikosti i kvality. Úplně zdarma to však také není, protože musíme použít oběhové čerpadlo, které by panely vodu prohnalo. Můžeme to však zkombinovat s filtrací. U bazénů zastřešených máme vystaráno. Samotné zakrytí působí jako tepelný izolant a vyhřívač. Nejvhodnějším způsobem jsou tepelná čerpadla. Používají systém vzduch-voda, kdy odebírají teplo okolnímu vzduchu a předávají ho vodě. Vyplatí se nám zde, abychom se řídili cenou. Čím levnější, tím méně vytápí. Pojem „tepelné čerpadlo“ tak ztrácí poněkud na svém významu. Investice do dražších čerpadel se rychle vrátí, protože provozní náklady jsou potom téměř nulové. Pokud se nám podaří vodu v bazénu příjemně ohřát, byla by škoda, abychom nechali teplo unikat přes bazénovou stěnu. Proto nezapomeneme při pořizování ani na tepelnou izolaci. Voda tak bude teplejší až o 6°C.

Voda musí mít jiskru Křišťálově čistou vodu nám uchová filtrace a další vodu čisticí prostředky. Dříve používané kartuše už jsou spíše minulostí. Nebyly až tak účinné a navíc se musely často čistit, aby splnily svůj účel. Ani životnost nebyla nic moc. Nahradily je pískové filtrace. Životnost písku ve filtrační nádobě je až 7 let. Protože filtrace je téměř to nejdůležitější pro náš bazén, měla by být navržena přesně pro potřeby našeho bazénu. Kromě filtrace je třeba vodu kontrolovat z chemického hlediska (měříme PH a chlór). Za pomoci bazénové chemie dosáhneme optimálních hodnot. Nutno ale podotknout, že tato varianta je zrovna tou nejdražší. Druhým způsobem dezinfekce je UV lampa. Bazénová voda se dezinfikuje pomocí UV světla, které vychází z lampy umístěné za filtrací. Užívání této lampy sníží spotřebu bazénové chemie až o 70%. Docela dost, že? Nejkomfortnějším způsobem je užití soli. Elektrolýza soli uvolňuje ze slané vody chlór, který opět dezinfikuje vodu. Samozřejmě, že jde o sůl speciální a ne kuchyňskou. Počáteční investice je poněkud vyšší, protože se musí nainstalovat zvláštní jednotka, která vytváří žádaný slaný roztok. Sůl se musí do bazénu samozřejmě nasypat a jednou ročně se doplňuje. Náklady jsou už pak nižší, tudíž se investice může vrátit. Výhodou tohoto systému je, že necítíme žádný chlór, nepálí nás oči, nemusíme vodu stále kontrolovat. Voda se čistí sama.

30 | Ice Jaro 2014

Bazén je i ozdobou zahrad Čím si dále vybavíme bazén, to už je jen na nás. Můžeme mít osvětlení (pod vodou i nad), skluzavky, trysky, můstky pro dospělé. Bazén se stává součástí zahrady po mnoho let. Věnujeme proto pozornost umístění. Podloží musí být pevné, stabilní, suché. Místo musí být dostatečně vzdáleno od keřů a stromů. Ani záhony s květinami by neměly být nablízku, pyl dokáže vodu velmi rychle znečistit. Technické zázemí musí být blízko zdroje vody i energie. V neposlední řadě sledujeme i bezpečnost umístění, zvláště, máme-li malé děti.

Okolí bazénu, terasy

Relaxace u bazénu neznamená jen koupání, ale také polehávání, četbu, případně posezení s přáteli. A k tomu musíme přizpůsobit okolí. Vytvořit hezkou a lákavou atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná. V okolí bazénu vytváříme terasy a různá posezení nebo mola. Vytvoříme si zde svou oázu klidu, svůj ostrov relaxace. Můžeme zde i grilovat, pořádat party, nebo si jen v klidu číst. Záleží opět na tom, jaký styl zvolíme, jaký máme dům, jaké je okolí, kolik času zde hodláme trávit a s kým. Terasa vždy musí ladit s celkovou kompozicí. Podle toho volíme materiály podlah, zastínění a nábytku. Při výběru materiálu musíme brát ohled i na počasí, nebylo by příjemné každé jaro opravovat okolí bazénu od prasklin. Svou roli hraje i to, bude-li terasa zastřešená, či nikoli. Do přírody patří přírodní materiály, proto se nejčastěji rozhodujeme právě pro ně. Volíme-li prkna, budeme vybírat určitě mezi plnými a ne mezi dutými, která mohou praskat. I montování různého zastínění by bylo složitější. Odolnější je určitě kámen nebo dlažba. Materiál sice trvanlivější, ale o to nebezpečnější,

Art

Ice Jaro 2014 |

31

Bydlení a domácnost

zvláště tam, kde jsou malé děti. Materiály mohou klouzat, být rozpálené sluncem a v případě pádu mohou být velmi nebezpečné. Přírodní kámen přesto působí luxusně, ale barevně poněkud fádně. Zas tak velký výběr barev a tvarů není. Navíc se mezi kameny uvolňuje po čase písek, který si nanášíme do bazénů. S čištěním to také není nejjednodušší, jelikož má přírodní kámen dost nerovný povrch. Výměna nějaké poškozené části opět nepatří mezi jednoduchou záležitost. Dlažba je praktičtější a cenově dostupnější. Navíc si můžeme vybrat z různých barev a vzorů. Oproti kameni se dobře čistí, ale jinak je vlastnostem dost podobná. Také je křehčí a snadno může prasknout. Oblíbeným materiálem se stávají exotické dřeviny, mají krásný vzhled a jsou příjemné na dotyk. Navíc klesá jejich cena. Co se však týká péče, dřevo si vždy žádá své. Čištění, nátěry, opravy, to vše musíme naplánovat do jarních prací. Výhodou jsou v poslední době nové, kompozicové materiály, které jsou jakousi kombinací. Jsou odolné vůči vlivům počasí a navíc jsou snadno udržovatelné. Z bezpečnostních důvodů bychom vždy měli vybírat materiály nesmekavé a odolné. Praktickým doplňkem vzhledem k bezpečí jsou různá madla, zábradlíčka a úchyty. Pokud jsou děti, je vhodné umístit do bazénu i provaz s uzly, různé pěnové desky apod. Ať tam ale stejně máme cokoliv, děti bez dozoru nechat nesmíme.

32 | Ice Jaro 2014

Terasa bez nábytku a doplňků není terasou Romantické prostředí vytvoří nábytek, osvětlení, květiny a výzdoba. Pokud se nám líbí ratan nebo proutí, zachováme přírodní charakter, což zvláště u vodní hladiny podtrhne kouzlo večera i slunečného odpoledne. Nábytek bývá doplněn různými polštáři, sedáky a stínidly. Vše v jednotném tzv. koloniálním stylu. Moderní zahrady zase dají vyniknout modernímu nábytku s ostrými tvary. Rozmístění nábytku není nahodilé, ale má svá přesná pravidla. Kolem nábytku můžeme rozprostřít i koberec, který zpříjemní pobyt v každé zahradě. Tady by ale nemělo chybět zastínění, neboť sluneční záření by barvám neprospělo. Pokud může na koberec i pršet, vybíráme nenasákavé materiály. Pokud máme malou terasu, zvětšíme si opticky prostor užitím zrcadel. Ani s velikostí nábytku to nepřeháníme. Volíme nábytek jednoduchý, většinou z kovu. Když prostor doplníme pěkným slunečníkem, okamžitě na nás dýchne romantika léta. Každou terasu příjemně ozdobí různá světýlka, mohou to být i louče, lucerny nebo svíce. Přírodně laděné světlo působí teple a intimněji než obyčejná žárovka. Dobrou službu k romantickému posezení udělají i květiny. Nemusíme je dávat do klasických truhlíků, velmi hezky působí netradiční „květináče“ jako kádinky, mísy, trakaře, soudky apod. Fantazie hraje roli.

Bydlení a domácnost

Slunce máme rádi, ale... Někdy je sluníčka opravdu dost. V parném létě oceníme stín. A na terase nejsou stromy (i když s různými keři v kontejnerech už také můžeme počítat), které by nám pomohly svým stínem. Hledáme proto různé způsoby, jak se schovat. Možnosti jsou různé. Někdy nám dávají i volbu prožitku za špatného počasí. Dívat se na kapky deště a poslouchat jeho šum také není k zahození. Nejobyčejnější, ale zároveň originálně působící je obyčejné zavěšení plachty, dle našeho výběru. Další možností je slunečník. Vždy se díváme na barevnost celého prostranství, protože textilie musí ladit. K tomu polštářky ve stejném tónu a idylka je hotová. Vyhýbáme se slunečníkům s různými logy, protože ty patří buď na pláž, nebo do zahradních restaurací. Na trhu najdeme velké množství slunečníků v různých barvách. Zelené bychom se měli vyhnout, neboť opět připomíná restaurační zařízení. Pečlivě si zkontrolujeme kvalitu plátna. Důležité jsou zejména koncovky pro žebra slunečníku, aby se netrhala nebo aby nevyklouzávala. Další možností jsou různé markýzy. Opět můžeme vybírat mezi těmi nejobyčejnějšími, které však také splní svou funkci – ručně je stahujeme. Markýzy jsou i na dálkové ovládání na elektromotor. Ty z nejnovější generace se mohou používat i v zimě na sněhu, neboť mají své vyhřívání. Cena však této vymoženosti odpovídá. Vymožeností jsou i markýzy, které se samy svinou v případě deště a naopak se rozvinou za slunečního počasí. Déšť totiž markýzám nesvědčí, plachta by se mohla stát i novým „bazénem“, který

34 | Ice Jaro 2014

by se pod tíhou vody mohl vylomit. Při zabudování markýz záleží vždy na ploše, kterou chceme zastínit. Markýzy lze umístit kamkoliv, třeba i na balkon. Pod markýzami se daří mnohým květinám, které nesnáší přímé sluneční záření. Neotřelým řešení jsou různé pergoly, které nemusí stát vždy zákonitě na zemi. Můžeme je i zavěsit, ale v tom případě by měly být z lehkých materiálů. Používají se pak jako podpěry k různým popínavým rostlinám, které plní funkci stínidla. Aby na pergolu popínavky dosáhly, umístíme zpočátku pod pergolu síť, po které se květiny táhnou. Pergoly bývají někdy různě zdobené, inspirací bývá styl altánů a teras začátku minulého století. Tyto pergoly bývají většinou kovové. Jinou variantou je třeba bambus, odolný materiál, který si však svépomocí musíme upravit podle svého. Další typy pergol mohou být i z textilu (na dřevěné konstrukci působí velmi překvapivě), z vrbového proutí, z latěk apod. Někdy vidíme pergolu doplněnou i roletou, kterou bychom tam nečekali. Ale pokud je toto řešení voleno s vkusem, není ani tady co řešit. O naše bydlení je třeba se starat. Čím více času však věnujeme svým nápadům, konzultacím s odborníky i vlastní realizaci, tím více se nám odmění právě v podobě příjemně stráveného času v útulném, milém a osobním prostředí, ve kterém se opravdu můžeme cítit jako doma. Vždyť i venku jsme doma, nebo ne?

Již od roku 1997 pro Vás vytváříme nevšední interiéry bytů, vil a zahrad. V malebném prostředí ve Velkých Popovic na 3000m² na Vás čeká široký výběr bytového a zahradního nábytku. Nabízíme doplňky všeho druhu. Dáváme přednost tradičním přírodním materiálům.

DONATE, spol. s r.o. - Showroom Velké Popovice- 3000m2 K Sýpkám 355, Velké Popovice, 251 69, Dálnice D1 - Exit 15 Tel: 323 607 381, email: [email protected] Otevírací doba: Po - Ne: 10:00 - 18:30

www.donate.cz

Rozhovor Text: Monika Seidlová, foto Barbora Berdychová /snowboardcross.cz, archiv Evy Samkové

O zlaté medaili z olympiády jsem nikdy nesnila Před letošními zimními olympijskými hrami v Soči ji znali jen její přátelé, rodina a fanoušci snowboardcrossu. Teď zná jméno dvacetileté Evy Samkové v České republice snad každý. Kvůli zraněnému kotníku musela na pár týdnů přerušit tréninky i závodění. Být v klidu je sice pro ni něco jako trest, ale náladu jí to nijak nekazí. Jaká je rozesmátá olympijská medailistka s namalovaným knírkem? A co je jejím životním snem? Donedávna jste byla neznámou slečnou, která si žila po svém. Jaké to pro vás bylo stát se ze dne na den známou tváří?

zúčastnila se křtu knížky o olympiádě v Soči a dalších akcí – pozn.red.) Snažím se stále trénovat, tak si dávám pozor, aby se nestalo, že bych kvůli těmto akcím měla na trénink málo času.

Já si jako známá tvář nijak nepřipadám. Nemám moc ráda, když je kolem mě humbuk a o žádnou popularitu nestojím, ale uvědomuju si, že se jí teď asi nevyhnu. Snažím se ji nějak zvládat a myslím, že zvládám. Popularitu k životu nepotřebuju, ale chápu, že k situaci, jakou bylo mé vítězství na olympiádě, určitá sláva patří. Já to ale nechci nějak extra prožívat, nikdy jsem nesnila o tom být slavná. Chci hlavně dál trénovat a závodit.

Přesně tak, píše se v ní o mně, je to jakýsi deník z olympiády den po dni, ale já se na knize nijak nepodílela.

Myslím, že ne, právě proto se všechno kolem snažím omezit. Ale ony jsou ty akce a různá setkání spíš večer, tréninky jsou přes den. A během tréninku se dokážu koncentrovat, nejsem typ, který by se nechal jen tak rozhodit. Stejné je to i na závodech.

Vy se nerada usmíváte? Podle vašich rozesmátých fotek, které obletěly média, to tak nevypadá?

Nemáte strach, že vám popularita a všechno, co s ní souvisí, váš dosavadní život hodně naruší?

Mluvíte o různých akcích. Vrátila jste se ze Soči sotva na dva týdny a už jste zase odjela na další závody. Co jste za tu dobu všechno stihla?

Nějaké oslavy, pár akcí. (Tato stručná čtyři slova zahrnují například návštěvu na ženevském Autosalonu, kde se Eva stala ambasadorkou nového typu vozu. Rodné město Vrchlabí ji přivítalo po návratu překvapivým dárkem – dostala koně Pepina. Eva absolvovala také tiskovou konferenci,

36 | Ice Jaro 2014

Jednou z akcí byl taky křest knížky o olympiádě v Soči, v níž se píše i o vás. Říkala jste, že vám vadí rozhovory a fotografování. Co víc?

Vlastně tak trochu bojuju s obojím. Rozhovory mě moc nebaví, protože mi novináři pokládají pořád stejné otázky. A z focení nejsem nadšená proto, že člověk musí stát před objektivem a usmívat se. Vždycky to zabere dost času, který bych raději věnovala tréninku.

To ne, naopak, směju se ráda, ale spontánně, ne na přání fotografů. To mi opravdu nejde a nemyslím si, že bych se to někdy naučila.

Vadí vám přílišná pozornost třeba i proto, že jste introvert?

Nemyslím si, že bych byla introvert. Jen zkrátka nemám ráda přehnanou pozornost. Připadá mi zvláštní, že se najednou na mě obrací různí lidi. Myslím, že na to si jen tak nezvyknu, vlastně si na to ani nechci zvykat. Já myslím, že

Krása

tenhle humbuk kolem mě časem zase přejde.

Byla olympiáda v Soči váším dosavadním největším životním zážitkem?

Samozřejmě, že to byla úžasná zkušenost a skvělý zážitek, získala jsem zlatou medaili, o které spousta lidí sní. Ale nemůžu říct, že by to byl můj největší den v životě. Ani můj největší životní zážitek. Stejným zážitkem pro mě bylo, když jsem startovala na svém prvním svěťáku (závod Světového poháru – pozn.red.) Nebo když jsem byla v lednu stříbrná na X-Games v Aspenu. Byl to takový dobrý rozjezd na Soči. Já svůj život nedělím na před a po, mám pocit, že pořád zažívám něco hezkého a úžasného.

Proč jste si vybrala právě snowboardcross?

Protože se mi líbí.

Kdy jste se pro něj rozhodla?

Se snowboardcrossem a se svým týmem jsem začínala jezdit zhruba v patnácti letech. Do té doby jsem tak nějak v klidu jezdila jen rekreačně. Vlastně jsem ze začátku ani moc neřešila, že chci trénovat proto, abych mohla závodit a případně něco vyhrát. Až asi během posledních dvou sezón jsem si uvědomila, že snowboardcross je sport přesně pro mě a že v něm chci možná i něco dokázat. Stejně nemám co jiného na práci a jezdit na prkně mě baví. Zkrátka to všechno tak nějak vyplynulo.

Máte nějaký vzor, obdivujete nějakého sportovce, na jehož úroveň byste ráda dosáhla?

Nemám, já jsem nikdy vzory neměla. Já jen chci jezdit co nejlíp a tak, abych byla se sebou spokojená. Ale udělalo mi

38 | Ice Jaro 2014

radost, když jsem se ještě v Soči mohla potkat s Jaromírem Jágrem. To byl možná tak trochu můj splněný sen, přála jsem si seznámit se s ním. A kdybych mohla, strašně ráda bych se potkala s bývalým prezidentem Václavem Havlem, byly mi sympatické jeho názory.

Pocházíte z Vrchlabí. Myslíte si - kdybyste nežila na horách, ale třeba někde ve městě - že byste to dotáhla na olympiádu? Nebo že byste se věnovala snowboardcrossu?

To nevím, snowboardcross dělám právě proto, že jsem z Vrchlabí a že tu chtějí žít a žijí mí rodiče. Nevím, co jiného říct. Jsem ráda tam, kde žiju a jak žiju.

Díky závodům často pobýváte v zahraničí. Měla jste někdy touhu žít někde jinde než ve Vrchlabí?

Ani ne, jsem spokojená tam, kde jsem byla vždycky. Tedy ve Vrchlabí.

Zlatá medaile je pro spoustu lidí životním snem, který se mnoha z nich ani nesplní. Vy jste ji získala, aniž byste o ní snila. Máte nějaký jiný sen?

Pro mě olympijská medaile nikdy snem nebyla, až poslední rok jsem si říkala, že by bylo super ji vyhrát. Ale nijak urputně jsem na ni nemyslela, ani jsem netrénovala s vidinou medaile. Možná je to trochu paradox, ale já se na to dívám jinak. Prostě se nestresuju. Buď se závod povede, nebo ne. V životě jsou důležitější věci než závody a medaile. Já sport dělám proto, že mě baví, ne proto, abych sbírala ceny.

I když neříkám, že z nich nemám radost. Nikdy jsem nesnila o tom, že budu slavná sportovkyně. Snila jsem o tom, že budu mít jednou vlastního koně. Odmalička na koních jezdím a vždycky jsem vlastního koně chtěla. Když jsem se vrátila z olympiády, ve Vrchlabí mi připravili překvapení a koně mi dali. Pepina. Neudržela jsem se a rozbrečela se jako malá holka, takovou jsem z něj měla radost. On pro mě znamená strašně moc. Kůň je můj splněný sen, o ničem jiném už nesním.

Není to trochu zvláštní, když ve dvaceti říkáte, že o ničem nesníte?

Nevím. Nepřemýšlím o tom, beru život, jak běží. Jasně, že si říkám, co by se mi líbilo zažít, co bych chtěla umět. Že bych jednou chtěla mít chalupu někde na samotě uprostřed nádherné přírody. Ale neříkám tomu sny. Člověk může snít, o čem chce, ale během jedné vteřiny se jeho sny rozpadnou a celý život se mu může obrátit. Možná je lepší stát nohama pevně na zemi.

A co byste chtěla umět?

Mám ráda tanec a líbilo by se mi zúčastnit se nějaké taneční soutěže, třeba Stardance. Líbí se mi moderní i společenské tance, klasika i latina. Dřív jsem hodně tancovala, dělala jsem street dance, ale poslední roky už na něj vůbec nemám čas, což mě někdy trochu mrzí.

mi zbyde čas.

Většinou na sobě míváte sportovní oblečení. Jak se cítíte jako holka? Když máte na sobě sukni nebo šaty? Nebo jak jste se cítila při stylizovaném focení pro kalendář?

Sportovní oblečení mám ráda, cítím se v něm příjemně a hlavně prakticky. Ale když je nějaká akce, nebo vyrážíme někam s kamarádama, ráda se pěkně obléknu. Jen se nepotřebuju nějak extrémně tunit. S mečem mě fotil pan Saudek pro kalendář Dukly. A tohle focení mě extrémně bavilo, protože trvalo jen pár minut, takže jsem mohla hodně rychle odejít.

Je něco, na čem tak zvaně ujíždíte a ráda za to utrácíte peníze?

Občas ráda utrácím za oblečení, teď budu asi utrácet za koně.

čas?

Na co kvůli tréninkům a závodění nemáte

Chtěla jsem mít víc času na ježdění na koni, teď si ho rozhodně udělám. Nic dalšího mě nenapadá, snažím se stíhat všechno, co chci, a myslím, že s tím nemám problém.

Jak vypadá váš roční rozvrh, kdy a kde nejvíc trénujete?

Street dance se ke snowboardu hodí, jaký je vlastně životní styl snowboarďačky?

Půlrok od podzimu do konce zimy jezdíme, jaro léto trénuju v posilovně, běhám a jsem většinou v Čechách. I v zimě chodím do posilovny, ale přidávám k ní i ježdění.

Úplně normální jako každého sportovce. Trénuju a trénuju, bavím se tím i závodím a dělám různé věci okolo, na které

Žádný speciální jídelníček nemám, jen se snažím jíst zdravě.

Dodržujete nějaký speciální jídelníček?

Ice Jaro 2014 |

39

Necpu se hamburgerama a nepiju alkohol.

Teď je březen, jak vypadají vaše běžné dny?

Vstávám v klidu na osmičku, dopoledne mám posilovnu, pak si dám oběd a odpoledne druhý trénink. Když jsme na ledovci, dopoledne jezdíme a odpoledne mám suchý trénink v posilovně.

Musíte se do tréninku někdy přemlouvat?

Jasně, že se mi někdy nechce trénovat. Třeba když jsem unavená, nebo když je ošklivo.

Na co se v nejbližší budoucnosti nejvíc těšíte?

Těším se na léto, až budu jezdit na koni a budu doma na horách.

Připadá mi, že jste velká pohodářka. Je něco, co vás rozhodí? Býváte někdy protivná?

Myslím, že většinou jsem v pohodě. Některé situace nemá smysl řešit, stejně s nimi nic neuděláte. Je lepší nechat v klidu a počkat, až se nějak vyvrbí. Někdy pak dopadnou líp, než když je řešíte. Samozřejmě, že i mě dokážou některý věci nebo lidi pěkně naštvat. Třeba když musím jednat s blbci, to mě pokaždé vytočí. A že je jich kolikrát kolem dost. Ale já moc dlouho nevydržím být otrávená. Protivná bývám třeba ve chvílích, kdy jsem unavená. Ale i to mě většinou rychle přejde.

Myslíte si, že máte spíš talent, nebo že jsou vaše úspěchy víc vydřené?

Trénuju hodně, ale nemám pocit, že bych vyloženě dřela. Takže nějakej talent ve mně určitě je. Ale za svůj úspěch vděčím hlavně svým trenérům, kteří mě správně vedou.

Snowboardcrossové závody vypadají z pohledu laika trochu nebezpečně. Máte někdy při jízdě strach?

Strach, nebo spíš respekt, mám před závodem. Ale ze samotné jízdy už ne. Jakmile se rozjedu, vypnu a zkrátka jen jedu. Jasně, že některé situace vypadají docela drsně, v té vteřině mě napadne: ustojím to, nebo spadnu? Ale zbytečně neriskuju, nejsem hazardérka. Kdyby mě snowboardcross nějak ohrožoval na životě, nedělala bych ho. Tenhle sport jsem si vybrala proto, že mě baví. Když jste na něj fyzicky připravená a máte natrénováno a něco o něm víte, myslím, že není nijak nebezpečný.

Jak jste přišla na nápad namalovat si před závodem na olympiádě knírek?

V roce 2011 si před mistrovstvím světa juniorů v Itálii jeden kamarád - polský závodník, nechal narůst knírek jako Adam Malysz. Hecli jsme se a já si knírek namalovala. Protože se mi ten závod docela vyvedl, usoudila jsem, že mi knírek nosí štěstí. Od té doby si knírek před důležitými závody maluju pokaždé.

Máte ještě nějaký další rituál před důležitým závodem?

Nemám, na rituály nevěřím, knírek je spíš legrácka. A nefunguje vždycky. Jednou jsem si ho namalovala a utrhla jsem si při závodě vaz. Takže spíš než na knírek spoléhám hlavně sama na sebe.

40 | Ice Jaro 2014

Eva Samková a její dosavadní největší sportovní úspěchy: 2014 1. místo na Zimních olympijských hrách v ruském Soči 2. místo X-Games v americkém Aspenu 1. místo ve Světovém poháru ve Vallnord - Arcalís, Andorra

2013 1. místo na světovém poháru – Montafon, Rakousko 1. místo na juniorském mistrovství světa – Monte Bondone, Itálie 1. místo na Světovém poháru - Blue Mountain, Kanada

2011 1. místo na juniorském mistrovství světa v Itálii

2010 1. místo na juniorském mistrovství světa na Novém Zélandu 1. místo v celkovém pořadí Evropského poháru

Design Text: Gabriela Koulová

Japonský design Inspirace dálnovýchodními kulturami je v posledních letech v Evropě v módě. Obklopujeme se drobnostmi, o jejichž původním účelu ani historii toho mnoho nevíme. Japonsko se tak pro nás stalo nejen symbolem krásných zahrad, ale také pečlivě uspořádaných interiérů, ve kterých každý detail hraje roli.

Přenést k nám japonský styl v jeho úplnosti je prakticky nemožné. Naše byty a domy jsou jinak dimenzované, jinak nakládáme s prostorem a uspořádáním, takže nemáme základ pro typické japonské bydlení. Málokdo se také odhodlá spát na tenkém futonu na zemi, natožpak mít jídelní stůl třicet centimetrů vysoký a u něj podložky na klečení. Navíc máme jaksi zadřeno pod kůží drobné sběratelství, rádi se obklopujeme věcmi, které máme rádi, jsou připomínkou naší rodiny nebo příjemných zážitků. Japonský interiér je v podstatě prázdný, člověk ho zaplňuje svou činností, k níž potřebuje jen minimum věcí. V našich poměrech tyto věci často ztrácejí svůj funkční význam a stávají se pouhou dekorací. Chcete-li si japonský styl doma dopřát, nemělo by takových věcí být mnoho, protože pak právě vynikne jejich čistá krása. Máte-li dům s řadou místností, můžete si dopřát třeba příjemný japonský čajový pokoj. Jeho atmosféru jistě oceníte pro chvíle relaxace, ale bude se v něm líbit i vašim přátelům.

Bambus a dřevo

Je zvláštní, že právě Japonsko, země, kde se překotně vyvíjejí moderní technologie, si zachovává tak silně tradicionalistický přístup k bydlení. Stejně jako před staletími jsou základem přírodní materiály, především bambus a dřevo, potažmo papír. Otevřený prostor se rozděluje posuvnými stěnami a paravány právě z těchto materiálů. Tyto interiérové prvky se již zabydlely v evropských domácnostech natolik, že jsou zcela běžně nabízeny i zdejšími výrobci. Základem jsou lehké rámy z bambusu nebo dřeva vyplněné papírem nebo textilií.

Washi – japonský papír

Před dvěma tisíci lety se papír začal vyrábět v Číně a odtud se spolu s hedvábím rozšířil i do Japonska. Ruční papír se dodnes dělá tradiční metodou na bambusových sítech z morušovníkového dřeva. Má zcela jedinečnou strukturu a není to jen jeden papír, ale celá škála druhů od silných s hrubou texturou, na nichž tak úžasně vyniknou tisky tradiční i digitální, až po pergamenové tenounké a transparentní, přitom nesmírně pevné, ze kterých se dělají výplně posuvných dveří. Japonci papír milují ve všech jeho podobách a zacházejí s ním jako se samostatným artefaktem. Výplň paravánu z ručního papíru nepotřebuje totiž už žádné dozdobování. Svitkové obrázky, archy papíru zavěšené na nenápadné bambusové tyčince, se zásadně obejdou bez rámu, protože právě papír poskytuje základ pro umělecké dílo a patří k němu všechny nepravidelnosti, včetně přiznaných krajů papíru. Japonci jsou mistři rytin a tisků, speciálními technologiemi, často charakterizujícími autora svou jedinečností, se vypo-

42 | Ice Jaro 2014

řádávají s materiálem, na němž rytina vzniká, ale i s jejím přenosem na papír. Zde také přicházejí ke slovu barvy, tradiční japonská úspornost, kde vládnou černá a bílá a jemné tóny světlých barev, je rozsvěcována sytě barevnými detaily. Na ruční papír se samozřejmě také maluje, vznikají především křehké, zdánlivě lehce nahozené přírodní motivy, ve skutečnosti do poslední čárky dokonale propracované. Specifickým využitím papíru pro dekorování interiérů je pak umění kaligrafie. Japonské znaky vyvedené mistry malovaného písma jsou tradiční ozdobou. Pro většinu z nás jsou působivé právě jen pro čistou krásu černého písma na bílém či krémovém papíru, pro Japonce nesou samozřejmě i význam – můžeme si je tak trochu představit jako u nás kdysi nad dveře zavěšované „domácí požehnání“, i když v Japonsku je škála použitých významů mnohem širší. Svitky často zdobí výklenky v japonských domácnostech, které jsou tomuto účelu přímo určené. Jejich výzdoba se obměňuje, zde se uplatňuje kreativita pána domu i jeho smysl pro tradici. Také svitky se vyměňují, ať už v souvislosti s ročním obdobím, nebo jako doplněk k předmětům, které v daný okamžik výklenek zdobí. Washi se dnes hodně imituje a často najdeme pod tímto názvem různě široké pásky papíru s drobnými obrázky, které se používají na ozdobu stěn, rámečků na fotografie, nábytku. To už jsme ovšem u přenosu japonské technologie do západního světa, původní využití papírových pásek je mnohem střídmější. Kromě jednoduché ozdoby slouží papírové pásky i další formáty papíru Japoncům také k jejich oblíbeným skládačkám, z nichž nejznámější je origami. Květiny, zvířata, ptáci, sošky poskládané podle tradičních návodů i zcela volně dle fantazie toho, kdo tvoří, jsou v Japonsku stále populární zábavou, zdaleka nepatří jen do dětských rukou. Tyto křehké a zkáze snadno podléhající artefakty jsou dočasnými dekorativními předměty a jako vždy – s jejich rozmístěním se zachází velice úsporně.

Domácí Buddha

Sošky jsou oblíbenou dekorací a každá z nich nese svůj pevný význam. Na prvním místě zmiňme sošky Buddhy. Japonsko je zemí nábožensky velmi specifickou. Tradiční prastarý šintoismus se buddhismem, který na ostrovy doputoval v 6. století, nedal potlačit. V průběhu staletí se obě náboženství vyvíjela paralelně vedle sebe a dodnes platí, že mnoho Japonců se sice hlásí k buddhismu, zároveň však také k šintoismu. V japonských domácnostech vždy nacházíme domácí oltář, hospodyně na něj každé ráno pokládá kousek jídla, čímž vzdává hold šintoistickým bohům. Zároveň však na oltáři najdeme sošku Buddhy. Je symbolem moudrosti, štěstí, vyrovnanosti, osvícení, blahobytu a pozitivní energie. V interiéru patří na oltář nebo do rohu místnosti, kde meditujeme. Sošek Buddhy s různými gesty a výrazy tváře

Krása

je dlouhá řada variant. Různé polohy rukou a prstů se nazývají mudry a vyjadřují různé rozpoložení a tedy i různé poselství pro toho, kdo si je doma vystaví. Nejčastější mudrou je Dhunana, gesto vnitřní rovnováhy, kdy ruce spočívají uvolněně v klíně s dlaněmi vzhůru, palce a prsty se vzájemně dotýkají. Právě tato pozice naznačuje zrušení duality, která je pro dosažení osvícení podstatná. Další častou mudrou je Namaskara (ruce složeny pod srdcem, dlaněmi k sobě). Toto gesto je známé snad všem - symbolizuje pozdrav, modlitbu a úctu. Buddha bývá nejčastěji zobrazován jako bytost sedící na lotosovém trůně. Lotos je ztělesněním čistoty a taktéž je považován jako vnímatelný obraz kosmu. Buddha ležící na boku s hlavou podepřenou jednou rukou značí Buddhův vstup do nirvány, Buddha stojící symbolizuje Buddhův sestup z nebe.

Posuvné stěny rozdělující volný prostor, rýžové rohože, ale také kamínka Hibači, neboli velká kovová nádoba, do které se dávají rozpálené kameny nebo žhnoucí dřevěné uhlí jsou typickými designovými prvky japonských interiérů (riturniture.us)

Daruma – soška plnící přání

Jde o figurku mnicha, zobrazeného ovšem jen jednoduchým dřevěným ovoidem, na kterém je postava vypodobněna malbou. Daruma je typ japonské sošky, která svému majiteli plní přání. Soška je zobrazením mnicha Bodhidharmy, zakladatele zen-budhismu. Výraz Daruma je pak japonskou zkratkou jeho jména. Při vyslovení přání, které chcete, aby se splnilo, se inkoustem začerní levé oko sošky. Ode dne vyslovení přání a začernění levého oka plyne roční lhůta, během které by měl Daruma pobývat na významném místě v bytě. Během 365 dní by pak měla soška přání splnit. V momentě, kdy se tak stane, začerní se inkoustem i pravé oko. Následně by měl být Daruma odnesen do chrámu, protože svůj úkol splnil. Ideálním místem je pro něj buddhistický chrám. Na konci roku se v japonských buddhistických chrámech koná oslava spálení Darumů, kteří již přání svým majitelům splnili. Tradiční kombinací barev je červená, zlatá a černá, v dnešní době plní tato soška spíše úlohu talismanu nebo suvenýru a prodává se i v zelené, růžové, žluté nebo černé variantě.

Papírové figurální skládačky patří k oblíbeným zábavám, mistři z nich ovšem dokážou stvořit skutečné výtvarné dílo (itsbetterhandmade.com) Také kočička Maneki-neko má své moderní designéry (cassiesfairy.com).

Ice Jaro 2014 |

43

Zdraví a krása čistotu a do domu či obchodu má přilákat jenom to dobré. Černá chrání před všemi zlými duchy a silami a zrzavá je symbolem šťastného manželství. Stylové jsou také Maneki-neko bílé a černé, zlaté přinášejí majiteli zdraví, zelené mu pomáhají při nabývání moudrosti. Naopak růžové, které se objevují v západních imitacích, by Japonec považoval za nevkus.

Sedm bůžků štěstí

Umění ikebany kombinuje netradiční design váz či spíše nádob a vskutku minimalistické využití rostlinných prvků

Sedm figurek na společné podložce se má postarat o prosperitu domácnosti a spokojenost v rodině. Každý ze skupiny sedmi bůžků má své charakteristické znaky a vlastnosti. Benten / Benzaiten je jediná žena v celém panteonu. Je bohyní hudby, umění a řečnické působivosti. Pod její ochranou se tedy nacházejí umělci, spisovatelé, muzikanti, geiši, sochaři, malíři, ale poněkud kuriózně i hazardní hráči. Ebisu je ze všech sedmi jediný originálně japonský bůh. Představuje bohatství, dobrý osudu, poctivý obchod a otevřenost. Je ochráncem námořníků, obchodníků a cizinců. Hotei byl původně skutečně žijící mnich, z něhož se stal bůh popularity, ušlechtilosti, dobrého osudu, ochránce dětí. Je patronem věštců, šprýmařů, barmanů. Bišamon je bůh důstojnosti, ochránce před zlem i nemocemi, patron doktorů, misionářů, mnichů a vojáků. Daikoku je bůh obchodu a dobré úrody. Kromě toho, že je patronem farmářů a obchodníků, pronásleduje i démony. Fukurokudžu / Fukurokudžin je bůh štěstí, bohatství a dlouhověkosti. Ochránce šachových hráčů, výrobců hodinek a sportovců. Džuródžin pak je bůh moudrosti, ochránce učitelů, vědců a matematiků. Sousoší sedmi bůžků štěstí je velice dekorativní, figurky mají nezaměnitelné výrazy a mohou stát na jakémkoliv místě v obývacím pokoji. Jen pozor, kterého umístíte do popředí – právě on je totiž vaším patronem a vyjadřuje vaši osobnost.

Tanuki Zvací kočka

Kočky mají v Japonsku zvláštní historii, jako domácí zvířata se objevují až pozdě, někdy na přelomu prvního tisíciletí. Ke každému buddhistickému chrámu sice nedílně patří alespoň dvě kočky, které chrání vzácné svitky proti hlodavcům, vztah Japonců ke kočkám je ale dvojaký. Na jedné straně jsou považovány za nositele štěstí, na druhé za spojence zlých duchů. Zvláštní je, že Japonci si od počátku oblíbili kočky s krátkým ocasem a právě ty se staly zakladatelkami chovů. Dodnes tedy v Japonsku vládne plemeno Japonský bobtail s krátkým ocasem. V roce 1602 bylo nejvyššími autoritami nařízeno, že všechny kočky mají být vypuštěny na svobodu. Nikdo je nesměl chovat, staly se z nich tulačky bez domova a tento stav do značné míry přetrvává dodnes. Přesto existuje nejméně jedna kočka, kterou najdete na mnoha místech – v domácnostech i v obchodech. Je to Maneki-neko, „kočka zvoucí do domu“. Jakási kočka kdysi zachránila život jistému šlechtici, protože mu za bouřky kynula tlapkou a zvala ho tak ke vstupu do chrámu. On opustil místo pod stromem, který vzápětí zasáhl blesk. Šlechtic se stal mecenášem dříve chudého chrámu a kočka se zvednutou tlapkou symbolem štěstí a prosperity. Nejoblíbenější jsou Maneki-neko tříbarevné, bílá symbolizuje

44 | Ice Jaro 2014

Oblíbenou mytologickou postavičkou je Tanuki, personifikace japonského druhu psíka mývalovitého. V japonských pohádkách a bajkách vystupuje jako rozjařený dareba, mistr převleků a proměn, lehkovážný, zlomyslný, mazaný, ale někdy i mírně přihlouplý. Soška Tanuki je rozverná, barevná, Tanuki často nosí slamák, v ruce demižon se saké a přes rameno rybářský prut. Vystavit si Tanukiho se nemusíte bát, je to sice trošku takový baron Prášil, ale do bytu vám vnese dobrou náladu.

Japonské panenky

Bohatě zdobené panenky jsou v Japonsku známé již od 8. století, spíše ale jako strážci chránící dům před nemocemi, neštěstím a zlými duchy než jako hračky. 3. března se v Japonsku slaví Svátek panenek – Hinamacuri. V tento den se rodiče modlí za zdravý růst a štěstí svých dcer. Při té příležitosti je již více než dvě stě let zvykem sestavovat a zdobit figurky dávných císařských dvořanů. Děvčátka s maminkami je vystaví na sedmipatrový podstavec pokrytý červeným kobercem. Zasedací pořádek sedmipatrového císařského dvora má přesné zákonitosti. Na nejvyšším stupni trůní císař s císařovnou, pod nimi sedí tři dvorní dámy, o stupeň níže pět hudebníků a až pod nimi dva ministři.

Krása Pátý stupeň patří třem příslušníkům císařovy osobní stráže a dvě nejnižší patra zaplňují různé kusy miniaturního nábytku, předmětů denní potřeby. Po 3. březnu se panenky na celý rok uklidí do zvláštních krásně zdobených krabiček. Pro nás ovšem tento obřad platit nemusí – japonská panenka může být trvalou půvabnou dekorací našeho interiéru.

Vějíře

Jistě si vybavíte obrázek půvabné Japonky, jak si vějířem ovívá a zároveň tak trochu zakrývá tvář. Vějíře skutečně patřily odedávna v Japonsku k tradičním doplňkům oblečení, a to dokonce i u mužů. Rozhodčí sumo používají vějíře dodnes, drží ho v rukou také herci divadla Nó. Neplní zde funkci čistě dekorativní, nýbrž jeho pohnutím nebo nakloněním se naznačuje například pláč, pohnutí radost atd. Jsou dva základní druhy vějířů podle tvaru a to učiva – ploché malované a ógi – skládací. V nejstarších dobách byly japonské vějíře vyráběny z cypřišového dřeva a hedvábných provázků. Později se začal využívat papír, hedvábí, slonovina a pro Japonsko typický bambus. Ručně malovaný japonský vějíř vystavený ve vitríně nebo zavěšený na stěně je nádherným designovým artefaktem.

Litinová konvice s víčkem z ušlechtilého dřeva je nádherný designový kousek (new.uniquejapan.com)

Konvice a vázy

Milovníkům Japonska jistě nemusíme představovat čajový obřad. Neobejde se bez malých šálků bez oušek, spíše jakýchsi mističek, a samozřejmě bez konvic a konviček. Ať už jsou to velké kovové konvice na vaření vody nebo malé konvičky na louhování čaje, vyznačují se jednoduchostí tvarů. Také vázy na květiny si tvarově nijak nezařádí, dodržují se tradiční jednoduché kulaté nebo štíhlé vysoké tvary. Keramické a porcelánové konvičky a čajové hrníčky bývají zdobené jednoduchým ornamentem nebo japonským písmovým znakem. Čajový servis bude ozdobou každé domácnosti i v případě, že si ho jen vystavíte, protože jinak nedáte dopustit na svůj šálek kávy.

Znásilněné rostliny

Kapitolu japonských zahrad si ponechme na jindy, je velice rozsáhlá. Vrcholem mistrovství japonského designu jsou ovšem úpravy rostlin určených pro interiéry. Ikebana jako květiny dekorované do misek a váz, bonsaje jako miniaturizace dřevin nebo kokedama a kusamono pro zelené rostlinky pěstované ve speciálně upraveném mechu jsou jen pro Evropana nejznámější způsoby, jak Japonci s rostlinami v interiéru nakládají. Je zvláštní, že v zemi, kde nejvyšší svatyní je hora Fudži a lokálními nebo domácími božstvy mohou být skaliska či volně rostoucí stromy, se na druhé straně vyvinula taková preciznost ve znásilňování přírody do tvaru, který člověk považuje za dokonalý. Pro našince je obtížné dosáhnout mistrovství, protože je nám tak trochu líto ustřihnout větvičku, která nám konečně vyrašila na bonsaji nebo minimalizovat zelený výhonek uprostřed mechu až do dokonale jednoduché krásy. V každém případě se však můžeme stále učit, protože vytvořit si z pár třeba i suchých větviček a jednoduché skleněné vázičky či bílé porcelánové lodičky ikebanu je samo o sobě velký zážitek. V moderních strohých interiérech pak krása minimalistických japonských rostlinných dekorací dokonale vynikne.

Kaligrafie je tradičně oblíbený designový prvek. Moderní vějíř může tedy zdobit třeba jen jediný znak, samozřejmě vyvedený na krásném papíru (iwatoyama.jp)

Tradiční japonské panenky jsou oblečené v drahocenných kimonech (japantimes.co.jp) Ice Jaro 2014 |

45

Architektura Text: Gabriela Koulová, fFoto: Olson Kundig Architects, Marte.Marte Architekten, Skaara Arkitekten, Patkau Architects, Avanto Architects

Beton a sklo v lesích Útěk z velkoměsta do přírody podniká stále více lidí po celém světě. Pár z nich si může dopřát skutečně velkorysý koncept rekreačního bydlení, a tak vznikají projekty světoznámých ateliérů pro luxusní chataření či farmaření. Pro architekty je mistrovskou zkouškou zakomponovat do přírodní scenérie domy ze skla a betonu tak, aby sem zapadly.

Využít možnosti, které nabízí svérázný skalnatý terén. Najít řešení pro lesnatý pozemek poměrně nešťastně úzký a dlouhý. Umožnit výhledy lahodící oku a přinášející tolik žádaný klid a pohodu. Nabídnout klientovi co nejintimnější spojení s přírodou a zároveň veškerý komfort moderního bydlení. To vše musí taková „chatička“ splnit. Ještě před pár lety bylo hlavním materiálem dřevo, dnes se architekti zaměřují na možnosti využití betonu a skla. Tyto materiály dosáhly díky moderním technologiím velké variability, takže je s nimi možno všelijak čarovat. Splynou s přírodním okolím, zároveň tu ovšem zanechávají zřetelný otisk lidského umu a kreativity.

The Pierre – Skála

Ateliér Olson Kundig Architects má sídlo v americkém Seattlu, odtud ovšem původně rodinná firma rozšířila svou působnost do celých Spojených států, jejich privátní vily i industriální budovy dnes najdeme od Havaje přes Nové Mexiko až po Washington a New York. Skála – The Pierre vznikla na objednávku klienta, který zadával rekreační objekt na problematickém skalnatém ostrohu nad jezerem v San Juan Islands ve státě Washington. Dům dnes působí jako vestavěný do přírodní skály, ve skutečnosti zde ale musely být provedeny náročné terénní úpravy, kusy skály se opatrně odstřelovaly dynamitem i ručně odkopávaly tak, aby vznikl prostor pro samotnou

46 | Ice Jaro 2014

stavbu. Šetrnost k přírodě byla pro budoucího majitele jedním z hlavních principů, takže odstraněné kameny byly do posledního kousku použity – část byla přenesena do základů a vrůstá tak do spodních prostor domu, část byla pomleta na přípravu betonových nosných panelů, které tvoří opěrnou konstrukci objektu. Šikmá střecha je pojata jako zelená a i zbytky skály u bočních zdí časem opět poroste zeleň, takže dům kromě čelní prosklené strany, obrácené na jezero, vlastně zaroste do okolí. Interiér je rozčleněn do několika jednoduchých obdélníků, v nich hlavní prostor tvoří otevřená část kuchyně, jídelny a obývacího pokoje s výhledem na jezero. V zadní části se nacházejí ložnice a samostatný „dům v domě“ je vestavěn jako studio určené pro hosty. V interiéru jsou přiznané právě tak části skály jako betonové zdi. Ne rozhodně si nepřipadáte jako v bunkru – vše je totiž protepleno dřevem a masivním pohodlným designovým nábytkem ze dřeva a bohatého čalounění. Když se zatopí v krbu, může na jezeře klidně vát studený vítr, budova poskytuje dokonalé izolační vlastnosti.

Horská chata v Laternserském údolí

Údolí v tomto případě vůbec neznamená, že dům by se nacházel pod kopci. Laternser je předhůří Alp, samotné městečko se skutečně nachází kdesi hluboko dole, ale místo, které si pro svůj rekreační dům vybrali klienti rakouského ateliéru Marte.Marte Architekten je na strmé stráni pod

The Pierre - Skála

Architektura horským vrcholem. Bratři Marteové za tento projekt získali v letošním roce German Design Award. Museli se vypořádat nejen se zasazením do terénu, ale s blízkostí starobylé horské dřevěné chaty, pod níž se pozemek jejich klientů rozkládá. Navíc rozpočet nesměl být příliš vysoký, tito klienti sice chtěli pohodlí, ale nikoliv předražený luxus. Jako materiál pro stavbu zvolili homogenní litý beton. Jeho šedobílá barva příjemně kontrastuje s okolní zelení luk a pozadím tmavého lesa, v zimní scenérii se pak přívětivě odráží od bílých závějí sněhu. Jediným přímým zásahem do pozemku bylo vybudování příjezdové komunikace, nikoli ovšem asfaltové či betonové, ale prosté štěrkové válcované cesty. Jednoduchý betonový kvádr je ozvláštněn výseky, které celou stavbu odlehčují a zároveň tvoří terasy chráněné střechou před nepřízní počasí i ostrým horským sluncem, které umožňují posezení či stolování na čerstvém vzduchu s nádherným výhledem do údolí. Také různě velká zapuštěná okna dávají domku specifický ráz, připomínající možná spíše stanici horské lanovky než obytný dům. Čistota materiálu je zachována i v interiéru. Kromě přiznaných betonových stěn je tu přísně dodrženo použití masivního dubového dřeva. Z něj jsou jak rámy oken a podlahy, tak na míru vyrobená nábytku v rustikálním stylu. Pro milovníky horské rekreace stvořili bratři Marteové skutečně jedinečnou moderní stavbu, která bude dobře odolávat zdejšímu drsnému počasí. Vzhledem k tomu, že dům má poměrně malý půdorys a nepřevyšuje v pohledech z okolí stromy, je využití litého betonu přes zdánlivý nesoulad s přírodní scenérií možno považovat za mimořádně zdařilé.

Víkendový dům Buholmen

Norsko je zemí lesů, skal a vody a nejoblíbenějším místem pro rekreaci jsou útesy nad mořem. Také klienti ateliéru Skaara Arkitekten požadovali řešení rekreačního objektu na velmi obtížně přístupném pozemku tvořeném prakticky holou skálou svažující se k moři. Původně zde stála skromná dřevěná chata. Pracovat s pozemkem nebylo příliš možné, rozeklaná skaliska umožňují využití jen poměrně úzkého rovného pruhu. Vzhledem k tomu, že klienti si přáli možnost užívat chatu s početnou rodinou i případnými hosty, zvolili architekti rozdělení objektu do několika částí. Přízemní podlouhlé budovy – jedna se společnou denní obytnou částí a druhá s ložnicemi, jsou poskládány tak, že mezi nimi vzniklo

48 | Ice Jaro 2014

Horská chata v Laternserském údolí

příjemné patio, chráněné před zde stále vanoucím větrem. Budovy jsou velkými okny s izolačními skly otevřené směrem k moři, jinak jsou stěny bez oken, aby směrem od skal byly co nejvíce chráněné před pronikajícím chladem. Reflexní skla velkých oken odrážejí mořskou hladinu. Šikmá zelená střechy poskytuje dobrou izolaci a je dostatečně naspádována, aby ji neporušil zimní sníh. Dřevěná fasáda je kombinována s masivními kovovými rámy oken a celé konstrukce. Barva kovu spolu se zelenou střechou navazující na terén nad chatou dávají celému objektu příjemně splynout s okolím.

Lineární dům

Na kanadském ostrově Salt Spring klient místem šetřit nemusel, jeho pozemek se táhne od severu na jih několik set metrů. Je však poměrně úzký a především z velké části porostlý statnými kanadskými borovicemi, z nichž kvůli stavbě neměla být pokud možno pokácená žádná. Ateliér Patkau Architects proto volil řešení, které veškeré klady pozemku využilo a zdatně se vypořádalo s jeho problémy. V tomto

Víkendový dům Buholmen

případě nešlo o objekt pro rekreaci, ale pro trvalé užívání rodinou, která zde nyní provozuje rodinnou farmu. Dlouhá přízemní stavba kopíruje linii lesa a dělí pozemek na dvě části – přírodní lesní a farmářskou, kde jsou vysazeny ovocné stromy a část je využívána jako pole. Poměrně úzký dlouhý objekt neumožňuje příliš velká kouzla v interiéru, vše je uspořádáno lineárně a celý objekt je rozdělen uvnitř na dvě části – provozní denní a soukromou rodin-

nou. Přesah rovné střechy umožňuje využití hluboké terasy a její propojení s interiérem posuvnými širokými skleněnými dveřmi. Prosvětlení celého interiéru obstarávají ve střeše umístěné skleněné panely. Přivádějí do domu přes den slunce a večer umožňují pohled na hvězdnou oblohu. Jako základní materiál pro stavbu byly použity betonové panely. V interiéru je jejich šedá barva kombinována se světlým dřevem, v exteriéru mají barvu antracitové černi, která doplňuje přítmí okolního zalesnění. Nápadný objekt novodobé farmy poskytuje majitelům vše, co požadovali – soukromí v obytné části, dostatek prostoru v provozní části a otevřené zastřešené prostory pro dobu prací souvisejících s farmařením i pro čas odpočinku. Použitý beton dává stavbě pevné základy, dobré izolační vlastnosti a dlouhou životnost, zároveň je odlehčen fázováním betonových desek jako předělů podlouhlého domu. Dobré osvětlení shora umožnilo zasazení do bezprostřední blízkosti vysokých stromů, takže stavba je výborně zakomponována do přírodního a farmářského okolí. Ice Jaro 2014 |

49

Lineární dům

Ložnice ve skleníku

Tentokrát nebylo zadání individuální, ale finský ateliér Avanto Atchitects se naopak rozhodl vytvořit univerzální modulový projekt jednoduchého zahradního skladu se skleníkem, který je možno využít i pro zahradníkovo rekreační přespávání. Tenhle projekt se určitě může zalíbit i našim zahrádkářům, kteří mají třeba jen nevelký pozemek pro zahrádku v zahrádkářské kolonii nebo prostě netouží po pevné stavbě či ji z nějakých důvodů na svém pozemku nemohou postavit, přesto si tu chtějí užít pěstování rostlin a alespoň občas tu mezi nimi strávit víkend nebo pár dnů. Základem objektu je nevelká chatka či spíše kůlna, rozdělená na několik svislých a vodorovných sekcí, aby v ní mohl být uskladněn zahradnický materiál i věci denní potřeby, případně přenosný vařič, barel s pitnou vodou a podobně. Je zde možno využít i některý z pultů jako pracovní pro přesazování rostlin a další drobné činnosti. Na tento skládek zahradnického materiálu pak navazuje skleník sestavený z modul – může tedy být různě dlouhý. Nemá pevnou podezdívku, pouze pevnou do modulu osazenou podlahu, která izoluje od země. Tento skleník není určen pro vytvoření záhonů, ale pro pěstování rostlin v nádobách. Zato je podlaha dobře izolovaná a také skla jsou izolační, takže se zde drží teplo. Počítá se v elektrickou přípojkou, je možno tu tedy případně i přitopit elektrickým radiátorem. Větrání umožňují posuvné dveře i výklopné sklo ve střeše skleníku. Pokud si sem umístíte pohodlné spaní, bude na vás sice ze všech stran vidět, ale i to se dá vyřešit například roztažením rákosových rohoží uvnitř kolem svislých stěn, když se mezi svými krásnými květinami nebo úrodou rajčat budete ukládat k zaslouženému odpočinku po celodenní zahradnické lopotě. Tento nápad získal v roce 2011 ve Finsku ocenění jako zahradnický produkt roku a je skutečně velmi inspirativní. Lze si ho představit například i jako kouzelné zahradní spaní pro děti o prázdninách u babičky na venkově.

50 | Ice Jaro 2014

Ložnice ve skleníku

Ice Jaro 2014 |

51

Text: Milada Schieblová, foto: SAMphoto.cz, zdroj: re-max.cz, realityrellox.cz, peníze.cz

Na světě je tolik krásných míst... Někomu z nás stačí ke spokojenosti pohled z okna na vlastní zahradu, někdo má raději chalupu v horách, další mění rád destinace svých dovolených rok co rok. Někteří však vyhledávají i taková místa, která jim přirostla k srdci a kam by se chtěli často vracet, ne-li tam žít. A nemusí být ani v Čechách. Možnosti, kam vycestovat, co poznávat, se neustále rozšiřují. Proč se tedy po něčem nepoohlédnout? Apartmá? Dům, chalupu nebo rovnou penzion? Nemovitost, která může sloužit případně i jako zdroj příjmu?

Cestopis Kde koupit zahraniční nemovitost?

Pokud se někdo rozhodne pro nákup nemovitosti v zahraničí, má už určitou představu. Většinou místa - teplé léto u moře, nebo horský vzduch rakouských Alp? Zvláště Rakousko se v poslední době stává oblíbenou destinací Čechů. K místu musí mít člověk vztah. Možná obchodní, možná už tam děti mají kamarády, možná celá rodina navštěvuje jachtingový klub. Výběr oblasti je zkrátka na prvním místě. V tom, které lokality jsou ale nejzajímavější, se názory expertů liší. Často propagují USA – Floridu, rakouské Alpy, Itálii a snad nejčastěji Španělsko. Někdo zvažuje i různé varianty. Budete jezdit častěji? V tom případě se asi velká dálka nevyplatí. Určitě mezi nejdůležitější rozhodující faktory patří finance. Jaké jsou naše možnosti financování, případně hypotéky? Pokud už máme finance na to, abychom je investovali do nemovitosti v zahraničí, neměli bychom zapomenout ani na to, že údržba také něco stojí. Kolik to je – v dané zemi? Neméně důležité jsou právní otázky, ať už u nás, nebo v dané destinaci. Převod majetku, daně – to nejsou maličkosti, které bychom mohli opomenout. Pokud už máme vybrané místo, je dobré zjistit i takové obyčejné věci, jako jsou místní zvyklosti, sousedé, celkové prostředí, infrastruktura a celková komunita. Pokud bychom se totiž nesžili s místem se vším všudy, mohlo by nám to velmi znepříjemnit život. Kterou oblast si konkrétně vybereme, to už opravdu záleží jen na našich požadavcích a na našem přání. Realitní kanceláře nabízejí až třicet různých teritorií, ze kterých lze vybírat. Ponejvíce se jedná o místa v Evropě – Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Německo, Francouzská riviéra, Rakousko, Monako… Nabídka patří ale také Americe a Karibiku – Havajské ostrovy, Dominikánská republika, Bermudy, Bahamské ostrovy a další. Místa najdeme i v Asii a Africe.

Co dříve a co později?

Tak velkou věc, jakou je nákup nemovitosti, jistě nerozhodne informace z internetu. Optimální je, pokud se do vybrané oblasti vypravíme a vše si sami zjistíme. I naše realitní kanceláře mnohdy nadsazují ceny, stejně tak, jako to děláme my, když chceme něco prodat cizincům. Stává se tedy poměrně často, že v místě seženete nemovitost i za poloviční cenu. Navíc se může stát, že informace podané na našich portálech jsou zastaralé a nepřesné. V zahraničních realitních časopisech najdeme zřejmě tu nejaktuálnější nabídku. Pro investory pořádají dokonce některé realitní kanceláře u nás cílené zájezdy. Zjistíme si i konkrétní podmínky dané koupě, poplatky, daně spojené s koupí. Nejlepší cesta k těmto informacím je kontakt na některého místního právníka. Pokud odjede do zahraničí na obhlídku i zástupce naší realitní kanceláře, je to také varianta. Koupě se tak může zdát zpočátku o něco dražší, ale na druhou stranu, vždy se investice do zjištění fakt vyplatí a často i vrátí. Mnohdy se realitním makléřům podaří původní cenu i snížit, protože je obvykle nasazena na té nejhornější hranici. Mezi obvyklé služby pak patří i sjednání schůzek s právníky, prodejci, zajištění letenek, ubytování, někdy i zajištění hypotéky nebo otevření účtu v bance. Žádanou výpomocí bývá i překlada-

54 | Ice Jaro 2014

telská služba (základními jazyky jsou angličtina, němčina a španělština), která vysvětlí a přeloží i sebenepatrnější detail smlouvy. Pro kupujícího je to velmi důležité. Po vlastní koupi je třeba zajistit pojištění, převod služeb, telefonu, elektřiny, vodného a stočného. Kromě toho by se nemělo zapomínat ani na méně příjemnou záležitost jako je závěť, protože by se mohlo stát, že pokud by se nám něco stalo, nikdo ani nebude vědět, kam se obrátit. Nikdo ze zahraničních notářů se nebude snažit, aby u nás našel dědice. I proto je třeba obeznámit nejbližší, na kterého notáře se případně mají obrátit. Nepříjemné, smutné, ale ne nemožné. Jistota je zkrátka jistota. Od místních firem nebo obyvatel pak zajistíme služby kontroly objektu. Nikdo neví, co se může stát při bouřce, větru, je třeba i větrání, kontrola, že je zkrátka vše v pořádku a neporušeno.

Rizika nákupu

Ceny nemovitostí se periodicky proměňují. Největším rizikem proto je neznalost prostředí a situace. Ani místní obyvatelé často neznají ceny na trhu, natož pak cizinci. Většina investorů vidí však v nákupu výhodnou investici do budoucna, nebo alespoň výhodnou koupi v daném okamžiku. To, jak se ale ceny budou vyvíjet, bývá velkou neznámou. Míst, kde lze předpokládat zhodnocení financí, je opravdu jen málo. To samozřejmě mění situaci na trhu pro spekulanty a krátkodobé investory. Těm už se pak jen tak jakákoli koupě nemusí vyplatit. Naopak kupující s cílem rekreace v dané lokalitě bude pokles cen sledovat s nedočkavostí. Zájem o zahraniční nemovitosti však v důsledku hospodářské krize celkově poklesl. Nicméně v popředí zájmu zůstává Španělsko, Bulharsko a některá horská střediska. Typickým kupcem se stal ten, kdo uvažoval o nemovitosti jako o mís-

tě své vlastní rekreace a zároveň jako o zdroji příjmu z pronájmu. Další skupinu tvoří podnikatelé a manažeři, kteří chtějí výhodně investovat. Pokud mají dobrého místního partnera, bývají nejúspěšnější. Občanské investice nebývají tak časté a navíc se nemovitostí kupující brzy – a se ztrátou – zbavují. Tomuto trendu nákupu napomohlo i volné cestování, bezvízový styk a zájem o exotické země. Ke znalosti lokality patří i předpoklad cenového vývoje oblasti, možnosti rekreačního využití, občanská vybavenost, vzdálenost od moře a další aspekty, které mohou rozhodovat o úspěšnosti koupě.

Oblíbené Španělsko

Stálé slunečné počasí, příjemné klima v létě i v zimě, nádherné pláže a uvolněný životní styl, to vše láká investory Ice Jaro 2014 |

55

lenou, mohou mít v dalším období zajímavé výnosy. Mohly by se tím pokrýt i náklady, které jsou s pronájmem nebo vlastnictvím spojené. Příležitostí, a to velice zajímavou, může být i nákup nemovitosti, která se dostala jako propadlá zástava do vlastnictví bank. V zájmu těchto ústavů je pak rychlý prodej, který určí i velmi výhodnou a zajímavou cenu. Většina těchto nemovitostí se ale v nabídce ven moc nedostane, proto je vhodné se obrátit na realitní kancelář. Současný převis nabídky leccos napovídá o cenách nemovitostí a výhodné investici.

Ley de Costas – Pobřežní zákon Hranice mezi soukromými a státními pozemky určuje zákon z roku 1988, zvaný Pobřežní zákon. Ten, kdo o zákonu neví, by mohl po čase zjistit, že mu vlastně nic nepatří. Prostě si vybral na špatné straně hranice. A nepomůže mu už vůbec nic. Zůstane mu akorát svolení, že může pozemek užívat. Jestli nechcete dopadnout jako mnoho Evropanů před vámi, zjistěte si, kudy tyto hranice vedou. Může se však také stát, že nikdo nebude vědět, kde přesně ony hranice jsou a kudy vedou. V tom případě by vám znalci určitě doporučili přehodnotit svůj záměr a raději jít jinam. Mapa pobřeží Španělska, kde jsou vyznačeny pozemky, jejichž vlastníkem je stát, je k dispozici on –line. Co zákon zvaný Ley de Costas znamená v praxi? Určuje na pobřeží pás, odkud se může kdokoli volně dostat k moři. Ochranné pásmo je obvykle stanoveno do vzdálenosti sto metrů od pobřeží. Přímo na plážích sice rostou stavby, ale ty mají pouze časově ohraničené povolení k užívání. Většinou na dobu třiceti let. Zákon dále řeší otázky převodu majetku, zákaz nové rezidenční výstavby, zpřísňuje podmínky úprav stávajících staveb, zaručuje přesné informace o ochranném pásmu. Další informace naleznete na stránkách španělského Ministerstva zemědělství, potravinářství a životního prostředí (pouze ve španělštině). k nákupu nemovitosti ve Španělsku. Kdo z nás by netoužil vyměnit deštivou oblohu za jasnou modř? Tady zima, sychravo a déšť – a ve Španělsku počasí, které láká ke koupání v moři takřka v každém ročním období. Nemusí to být ale jenom moře, co láká turisty. Samo Španělsko má velmi zajímavou historii a má co nabídnout i v oblasti kultury. Cestovní ruch je pro španělskou ekonomiku velmi důležitou součástí. Po automobilovém průmyslu je to druhý největší zdroj příjmu. Počet turistů v loňském roce rekordně stoupl. V červenci jich bylo téměř osm milionů. Lze říci, že ekonomika je i na nich tedy závislá. Růstu pak napomáhají i ceny realit, které s cestovním ruchem souvisí. V létě loňského roku stouply ceny nemovitostí o 0,7 %. V této zemi investoval i Bill Gates, nejbohatší muž světa. Vzhledem k tomu, že ekonomové předpokládají stabilizaci cen, může být letošní rok tím vhodným pro investice. Častým argumentem pro nákup nemovitosti je i ochrana úspor před znehodnocováním české koruny. Španělský trh se opírá o situaci v USA, protože obě ekonomiky jsou spolu úzce provázány. Od roku 2015 by mělo docházet ke zhodnocování investic. Pro investory samé dobré zprávy, zvláště pokud by nakupovali ve vyhlášených turistických oblastech. Čím více turistů, tím větší poptávka po ubytování. To znamená, že i lidé, kteří tráví u mořského pobřeží svou dovo-

56 | Ice Jaro 2014

Rozhodnutí bývá někdy těžké Krásných míst ve Španělsku je mnoho. Pro které se rozhodnout? Největší zájem patří tradičně vyhlášené přímořské oblasti Costa del Sol a Costa Blanca. Na prodej jsou domy a apartmány s výhledem na moře, ale i hotely a golfové nemovitosti. Apartmán můžeme pořídit v prestižních lokalitách za 200 až 300 tisíc EUR, samostatné domy a vily okolo 500 tisíc EUR, za 1,5 milionu EUR je možno pořídit luxusní vilu s velkým pozemkem, bazénem a luxusním vybavením. Cena závisí na lokalitě, velikosti a atraktivitě pozemku. V poslední době klienti preferují zejména moderní domy s jednoduchým designem, většinou proskleného vzhledu, které jsou ale povětšinou vybaveny bazénem, tělocvičnou, hřištěm i barem. Některé starší domy jsou po rekonstrukci, aby právě vyhovovaly nárokům současného zákazníka. Největší boom však zažívají nemovitosti spíše menšího a středního charakteru. Krize zkrátka zasáhla i realitní trh. Španělská vláda se snaží trh obnovit a posílit, a tak připravila různé stimulační balíčky, jejichž příkladem může být např. udělení statusu rezidenta každému, kdo zakoupí nemovitost v ceně vyšší než je 500 tisíc EUR. Daňové úlevy byly ukončeny, ale růst daní v okolních státech trhu ve Španělsku nahrává. Zahraniční klientela roste. Zajímavostí je, že lze zakoupit i celé vesnice, které jsou však

Největší nabídka nemovitostí ve Španělsku, oblast Costa Blanca – 320 slunečních dnů v roce

• prodej nemovitostí • postaráme se o Vás od A do Z • veškerý servis spojený s koupí nemovitosti • splníme Vám všechna přání • možnost vyřízení hypotéky

www.miareality.cz

Cestopis již delší dobu neobydlené. S prodejem ale nemusí souhlasit ještě někdo ze zbylých starousedlíků. Kupujícími jsou většinou takoví snílci a nadšenci, že celou vesnici renovují na základě vlastních financí a sil. Nemusí to být ale pravidlem. Prodávala se i krásná vesnička s kamennými domy v perfektním stavu. Navíc měla vlastní zdroj vody i energie.

Nejzajímavější lokality, ve kterých se dají koupit nemovitosti Costa Blanca V překladu Bílé pobřeží nalezneme ve východní části Španělska. Písečné pláže jsou rozervány občasnými kamennými útesy, které se nenápadně tlačí do historických míst. Pobyt u moře zpříjemňují golfová hřiště, různé atrakce pro turisty, ale i výborná středomořská kuchyně. Costa Blanca se pyšní známými letovisky, jako je Benidorm, Altea, Orihuela a mnohá další. Právě tato přímořská střediska lákají investory nejvíce. Nejen Češi se však zajímají o tyto oblasti. Mezi již novými usedlíky najdeme Němce, Nory, Finy, Rusy a další národnosti. Costa Blanca byla velice populární destinací. Hospodářská krize se však nevyhnula ani jí. Mnohé stavby byly zastaveny, mnohé hotely sloučeny, nové projekty ukončeny nebo propadly státu. Ceny nemovitostí tím ale klesly.

Costa Brava Nejvyhledávanější oblastí ve Španělsku je Dlouhé pobřeží – Costa Brava. Od francouzských hranic se táhne v délce 200 km až po město Blanes, severně od Barcelony. Dlouhé písečné pláže jsou sice plné turistů, ale najdeme zde i pláže soukromé nebo schované za skalistými výběžky. K nejznámějším střediskům odpočinku patří Rosas, Palamos, Tossa de Mar, Playa de Aro a Sant Feliu de Guixols. Pobřeží jsou plná kasin a nádherných jacht. Nemovitost můžeme koupit s vlastním molem pro jachtu. Častým doplňkem přístavních mol jsou i motorové čluny. Spojení s touto oblastí je velmi dobré. Barcelona se pyšní mezinárodním letištěm, které je v neustálém pohybu i v zimě. Počasí je totiž příjemné, teploty se blíží i v zimních měsících našim jarním. Ideální pro návštěvu kvalitních golfových hřišť. Ceny nemovitostí jsou zde ale lehce nad průměrem. Začínají cca na 80 000 EUR, ale vzhledem k exkluzivitě místa, kterou určuje i blízkost Barcelony a snadné dostupnosti, se některé nemovitosti mohou vyšplhat až na 400 000 EUR. Oproti roku 2011 je to sice výrazný pokles, ale od roku 2012 ceny spíše opět stoupají.

Costa Calida „Teplé pobřeží“ dostalo svůj název podle příznivého klimatu o celý rok. Nalézá se v regionu Murcia v jihovýchodní části Španělska. V severní části této oblasti je velmi vyhledávanou atrakcí největší mořská laguna v Evropě – Mar Menor. Od volného moře je Mar Menor („Malé moře“) odděleno pevninskou částí La Manga. A právě zde se nachází největší množství hotelů a ubytovacího zařízení pro turisty. Další atraktivní záležitostí jsou opět golfová hřiště, včetně PGA championship hřišť La Manga, El Valle a další.

58 | Ice Jaro 2014

Oblíbená letoviska (Cartagena, Los Alcázares, San Pedro, Las Salinas…) bývají snadno dostupná díky mezinárodnímu letišti v hlavním městě oblasti Murcía. Mnohé objekty určené k prodeji však vzhledem ke krizi propadly státu. Tato skutečnost ovlivňuje ceny (směrem dolů), ale i kvalitu nemovitostí, projektů a jejich finanční zajištění. Výběr ale zůstává. V nabídce jsou např. apartmány blízko moře, i v rámci golfových resortů. V loňském roce (2013) se průměrná cena realit pohybovala kolem 145 000 EUR.

Mallorca Poptávka zvyšuje ceny. Známá věc. A platí to i pro nemovitosti na Mallorce, největším z Baleárských ostrovů. Leží východně od španělské pevniny a délka pobřeží je kolem 550 km. Blízkými ostrovy jsou Ibiza a Menorca. Hlavním městem je Palma de Mallorca. Větší město na ostrově nenajdete. Mallorca je cílem nejen turistů, ale také investorů. Zájem o koupi je právě v blízkosti hlavního města, opět z důvodu dostupnosti letiště. Nemovitosti jsou v blízkosti moře, s krásným výhledem. Zázemí oblasti je luxusní, všude se potkáváme s restauracemi, marinami, kavárnami. Obchody a služby se mohou přetrhnout v péči o své zákazníky. O golfových hřištích už ani nemluvíme, protože je potkáváme téměř na každém kroku, což ale v žádném případě nesnižuje jejich kvalitu. Spíše naopak. Konkurence je veliká, a tak nutí provozovatele k maximální péči o hráče i hřiště. Krásné písečné pláže nás osloví i v takových letoviscích, jako je Santa Ponsa, Puert Andratx, i Benedikt a Camp de Mar.

Kanárské ostrovy Tuto známou destinaci snad ani představovat nemusíme. Každé dítě vám poví, že je to souostroví asi 100 km od Maroka. Každý rok navštíví tyto ostrovy přes dvanáct milionů turistů. Největší klientelu tvoří Evropané, kteří využívají letišť na ostrovech Tenerife, Lanzarote, Fuerteventura a Gran Canaria. Turisty láká především teplé klima, zajímavá příroda a překrásné pláže. Tenerife bývá nazýváno „ostrovem věčného jara“, protože průměrná teplota nikdy neklesne pod 15°C. Návštěvníci se mohou těšit nejen florou, ale i faunou. Naprostou samozřejmostí jsou delfíni, mořské želvy i velryby. Mnohem teplejší počasí je na jihu ostrova, což se projeví v turistické infrastruktuře. Luxusní hotely, vyhlášené restaurace, diskotéky, golfová hřiště a k tomu všemu čisté teplé moře. Severní část je oproti této chladnější a vlhčí. Ani gurmáni nepřijdou na Tenerife zkrátka. Místní kuchyně je typická svými španělskými a africkými vlivy. Oblíbenou objednávkou jsou ryby, mořské speciality, sýry, ovoce a víno. Španělské víno se ostatně vyváží nejen k nám, ale do celého světa. Proč si tedy neužívat přímo v místě?

Koupě nemovitosti na Floridě Nemovitosti v USA mohou kupovat občané EU neomezeně. Podmínky se však liší podle jednotlivých států. Na Floridě je zvykem, že obě stany – prodávající i kupující - spolu jednají prostřednictvím realitních kanceláří. Agenti jednají v zájmu svých klientů a zajišťují vše po právní stránce.

Art

Ice Jaro 2014 |

59

nějšího zákazníka. Některá místa - např. Toskánsko a Sardinie – zaručují perspektivu zhodnocení investic, protože je v těchto lokalitách omezena nová výstavba. Toskánsko samo o sobě je již delší dobu luxusnější oblastí. Dalším krásným místem je oblast jezer, která láká rok od roku více a více. Tato země nabízí zkrátka nepřeberné možnosti vyžití a kdo si chce užívat života se vším všudy, určitě při výběru tuto atraktivní zemi neopomene.

Atraktivní Francie Monaco, Nice, Cannes, St. Tropez – zkrátka Azurové pobřeží, kde platí neustálá nabídka luxusních nemovitostí. Ale apartmány je možno pořídit i levněji – již od 150 000 Eur – např. na Francouzské riviéře. Vyhlášená střediska Alp také čekají na své příznivce. Někdy je Azurové pobřeží a zasněžená hora vzdáleno od sebe pouhou hodinu cesty autem. V jednom dni můžete lyžovat i se vykoupat v moři. V hlavním městě také najdeme jistou nabídku, spíše pro klienty, kteří hledají zábavu, romantiku, dobré jídlo nebo jen klidné prostředí k práci. Exkluzivní lokality najdeme i na Korsice. Vzhledem k tomu, že Francie je turisticky velmi atraktivní zemí, je možnost investice vložené do nemovitostí zhodnotit formou pronájmu.

Londýn Ve Velké Británii mohou cizinci nakupovat bez omezení. Vábničkou jsou především domy v anglickém stylu. Kromě známých ulic Londýna můžeme nakupovat i v dalších centrech, jako je Birmingham, Manchester, Leeds, Oxford i Cambridge. Anglie je považována za kolébku kultury i vzrůstající ekonomiky.

Karibský ráj Florida má své oblasti, které kupující jednoznačně preferují. Nejžádanějším místem je známé Miami. Město bylo vyhlášeno jako nejčistší a také jako nejbohatší. Pláže poskytují nejen využití k relaxaci, ale i k různým sportům. Jižní část je proslulá svou bohatou klientelou. K turisticky vyhledávaným místům patří Fort Lauderdale. Město se zlatými plážemi, kde slunce svítí po celý rok. V tomto městě nás zaujme i množství kanálů a jachetních přístavů. Orlando – místo filmových studií společnosti Universal, láká svými turistickými atrakcemi, jako je např. Disney World. Pro milovníky golfu nabízí Florida nepřeberné množství možností. Golfová hřiště najdeme vzhledem k celoročnímu příznivému počasí téměř všude.

V Itálii zájem roste Italský realitní trh v poslední době zažívá svou renesanci. Itálie láká svou uvolněnou atmosférou, pohodovým stylem života a zároveň temperamentem místních obyvatel. Itálie navíc nabízí možnosti využití jak slunce, tak sněhu. Apartmány v Alpách (ski nemovitosti v Dolomitech), domy ve městech, vily u moře – to vše může uspokojit i nejnároč-

60 | Ice Jaro 2014

Patrně nejkrásnějším místem v Karibiku je Dominikánská republika. Písčité pláže lemují celý ostrov a příznačné zabarvení vody nepřestane nikdy lákat. Z mimoevropských nemovitostí patří nemovitosti zde k těm nejvíce žádaným. Nabídka realit je bohatá a uspokojí i náročnou klientelu. Apartmány, domy u moře lze nakoupit už od 200 000 USD.

Dubai – prestižní místo Nejvyšší budovy světa, největší obchodní centrum, business čtvrti a další projekty vzbuzují údiv i zvědavost. Dubai se otevírá světu. Má co nabízet. Společenské a sportovní vyžití doplňuje věhlasná mezinárodní kuchyně, hlavní obchodní třída hýří barvami svých obchodů, umělých jezer, parků a hřišť. Některé oblasti jsou prezentovány jako jedny z nejzdravějších na celém světě - Dubai Marina. Je to čtvrť okolo „umělé řeky“. Jako ostrov vypadá na pobřeží Dubaie The Palm – Jumeirah, v současnosti nejznámější a nejmodernější projekt. Sídlí zde až 70 národnostních obyvatel, z čehož je patrno, že o apartmány a hotely zde je velký zájem. Není divu. Kdo by se nechtěl vyhřívat na nádherných písečných plážích? Jak je vidět, celá zeměkoule se stává naším domovem.

Svatby Text: Nela Maťašeje, foto: SAMphoto.cz, archiv Sonky Skerik

Svatba

jako neuvěřitelný projekt Není tomu zas tak dávno, kdy se svatby domlouvaly předem, kdy je do posledního detailu připravovali rodiče budoucích manželů, kdy se na nich veselila celá vesnice, popřípadě příbuzenstvo, které ani jeden z novomanželů vlastně nikdy předtím neviděl. Dnes je všechno jinak. Otěže přebraly nevěsty. Z rodinné akce s pevně danými pravidly se stalo něco neuvěřitelného. A mimo jiné taky velký byznys. Zasnoubili jste se? Gratulujeme! Opojný stav plný harmonického souznění brzy přeroste v neuvěřitelnou organizačně promyšlenou akci. Vaši svatbu. Svatební šílenství dorazilo do České republiky poměrně nedávno. „Tak jako všechno, co k nám proudí ze západního směru, i svatby, jak je vnímáme právě v dnešní době, k nám přišli s časovým zpožděním. Pamatuji se na období před téměř šesti lety, kdy jsem si plánovala vlastní svatbu, si v agentuře ťukali na čelo, když jsem jim oznámila, že chci mít svatební výzdobu v kombinaci dvou barev. Za oceánem běžná věc, u nás mě považovali za nevkusného blázna,“ vzpomíná Lucie Spišáková, autorka nápaditého webu Originální svatba, který přináší nevěstám inspiraci. Posledních deset let máme právě díky internetu i zahraničním časopisům tolik inspirace, že nebylo možné si jí nevšimnout. O svatbách se tak začíná více hovořit, ať už je to na tematických webových stránkách, kde si nevěsty vyměňují zkušenosti a nápady, nebo na webech dodavatelů, kteří pak prezentují, jak se jim dílo podařilo. „Máme rádi krásné a romantické příběhy. A pokud k tomu vidíme ještě krásnější fotografie nebo videa…“ zamýšlí se Spišáková.

Včasný začátek

Možná si myslíte, že na přípravu svatby máte opravdu ještě dost času. Pravdou ale je, že začít s organizací vašeho velkého dne rok předem, je podle odborníků tak akorát. Představte si to jako velkou konferenci, kterou chcete uspořádat na lukrativním místě, v lukrativní dobu pro velký počet lidí. Nejlepší místa v tu nejlepší dobu jsou rychle obsazená. Na začátek tedy nemusíte přemýšlet nad detaily, ale je třeba si zvolit termín a místo. Od těchto dvou věcí se totiž bude vše ostatní odvíjet. „Nezdá se to, ale i při výběru místa obřadu můžete narazit na velké problémy. Pokud chcete církevní obřad, ale plánujete jej mít venku, je potřeba, aby bylo dané místo vysvěcené. A platí to i naopak. Ne v každé kapli můžete mít obřad světský. Taky pozor na květiny. Měla jsem i nevěstu, která si plánovala sehnat v zimě

62 | Ice Jaro 2014

pivoňky. Pokud máte oblíbenou kytku, uzpůsobte jí termín svatby,“ upozorňuje Sonka Skerik, jedna z nejvyhlášenějších vizážistek v oboru. Kromě toho je ale třeba myslet o na všechny dodavatele. Fotografům, svatebním kameramanům nebo právě vizážistům se vždy v lednu každého roku plní diáře termíny svateb. Pokud víte, co hledáte, raději se se svými dodavateli domluvte co nejdříve. Nebojte se oslovit je klidně hned po novém roce. Pokud chystáte velkou svatbu, kam pánujete pozvat více než padesát lidí, možná zapřemýšlíte nad možností zaslat jim takzvané save the date. Doslovně to znamená „poznačte si datum“ a funguje jako jakési předoznámení. V zahraničí jej novomanželé používají už roky, protože je praktické. Vzhledem k tomu, že svatební oznámení posíláte těsně před svatbou, nemusí mít všichni na váš den zrovna volno. Save the date případným komplikacím zabrání, protože se rozesílá přibližně devět měsíců až půl roku před svatebním obřadem. Je to jednoduchá kartička, která má jasný úkol – předat hostům informaci, že se budete brát, a kdy se ta sláva odehraje. Detailní informace o místu obřadu nebo svatební hostině si nechejte až na oznámení.

Svatební agentura: ano či ne?

Protože se ze svatby stala trendy všeobjímající záležitost plná zařizování, mnoho žen se každoročně rozhoduje, zda ji svěří do rukou profesionálů. Za tímto účelem v České republice vzniklo několik svatebních agentur, které jsou schopny zařídit vám obřad, vyřídit záležitosti na matrice, vyzdobit místo párty, postarat se o to, aby všichni hosti věděli, co mají dělat a ještě se u toho obvykle umí půvabně usmívat. „Kdybych se měla rozhodovat znovu, svatbu bych rozhodně přenechala v režii agentury. Mobilní telefon jsem já ani manžel neměli v náš svatební den u sebe a fungovalo to skvěle. Díky tomu jsme si to užili naplno, nestresovali se a nikdo nás nemohl s ničím otravovat,“ pochvaluje si Alena Žáková.

Krása

Ice Jaro 2014 |

63

Možná se ale na tu organizaci těšíte a chcete si užít i to zařizování se svatbou spojené. Pokud se do toho chcete pustit sami, rozhodně si stůjte za svým. Zvládnete to. „Dávám takovým nevěstám jednu radu. A to, pokud si chcete svou svatbu připravit sami a zároveň nebýt ve svatební den nervózní z toho, že ne všechno běží podle plánu, vyberte si tři věci, o které se postaráte. Všechno ostatní se snažte rozdělit na členy rodiny, kamarády a známé, kterým plně důvěřujete, že vámi zadané úkoly splní k vaší spokojenosti. Pamatujte však i na to, že svatební den je oslavou vaší lásky a tuto oslavu by si s vámi rádi užili i vaši blízcí. Proto je třeba rozdělovat úkoly uváženě,“ doplňuje Spišáková.

Trendy svatba

Stejně, jako se každým rokem mění trendy v módě, v architektuře nebo designu, se mění také u svateb. V posledních letech přitom platí, že jsou svatby více brány jako oslava, párty, velký večírek, na kterém přivítáte a ohromíte všechny ty, které máte rádi. Zásadní změna, patrná na první pohled, je organizace hostů. Zatímco před pár lety se na hostině obvykle potkala široká rodina, dnes je to jinak. Novomanželé dávají přednost blízké rodině a blízkým přátelům. Není to jen tím, že si snoubenci z velké části hradí svatbu sami, a tedy si o svých hostech rozhodují. Je to také proto, že se lidé berou v pozdějším věku, často už mají vytvořenou bohatou síť sociálních kontaktů a přátelé do jejich života patří stejně, jako rodina. Právě fakt, že vstupují lidé do manželství až kolem třicátého roku věku, ovlivňuje i svatební dary. Tradičními dary byly v minulosti vždy praktické věci do domácnosti, kterou si pár teprve budoval. Dnes už spolu novomanželé obvykle několik let žijí a vše potřebné mají. Co tedy ke svatbě darovat? Stále častěji chtějí snoubenci peníze. „Nepřišlo mi to nijak zvláštní. Pořádali jsme velkou akci, která byla velmi drahá. To, že chceme místo darů peníze, znamenalo, že jsme náklady z velké části zaplatili z příspěvků kamarádů a naše našetřené peníze použili na stavbu domku,“ vzpomíná Jitka Spáčilová. Další novinkou, na kterou si v České republice teprve zvykáme, jsou svatby bez opulentní hostiny. Lidé přišli na to, že velmi zajímavou alternativou k hostině, může být i raut. Výhodou je, že si každý vybere, co mu chutná, není zde striktní zasedací pořádek, vše má uvolněnou atmosféru. Součásti těchto svatebních rautů bývá i takzvaný candy bar. Jedná se v podstatě o sladký koutek, kde hosté najdou něco dobrého k snědku. Od zákusků, přes muffiny až po v poslední době velmi oblíbené makronky. Neznamená to samozřejmě, že nesmíte mít na svatbě oblíbené svatební koláčky, jen by neměly zbytečně zahlcovat prostřené stoly. „Do popředí zájmu se dostává jednoduchost. Svatební tabule, pokud ji plánujete, by měla být čistá a jemná. Na stole by měly být květiny, výzdoba, ale rozhodně ne mísy plné nějakého jídla,“ doplňuje Sonka Skerik. Podle ní je teď po loňské retro mánii nejvíce v kurzu takzvaný Boho styl. „Je to styl Provence, objevuje se tam hodně krajky, kované věci, takový francouzský styl s kapkou baroka. Je hodně čistý a elegantní, až trochu éterický,“ vysvětluje Skerik. Seznamů a rad, na co při organizování svatby nezapomenout a co nepodcenit, najdete na internetu nespočet, vždy proto dejte na své srdce, instinkt a mysl. „Určitě nepod-

64 | Ice Jaro 2014

ceňujte své síly a schopnosti. Vezměte si na sebe jen tolik úkolů, kolik opravdu dokážete zvládnout. A nepodceňujte ani výběr dodavatelů. Pokud si některým z oslovených dodavatelů nejste jisti, že splní vaše přání na 100%, hledejte raději dál. Mít krásné vzpomínky na svatební den je k nezaplacení,“ dodává Lucie Spišáková.

Sonka Skerik: Nemám ráda přeplácané nevěsty Jako malá holčička šila šaty pro panenky, zkoušela se líčit a podle svých slov vždycky všechno počmárala. O mnoho let později Sonka Skerik studovala na lékařské fakultě v Brně, aby rozuměla výživě člověka, ale k líčidlům a kosmetice ji to táhlo dál. Malovala, česala, fotila a zdokonalovala se tři roky, než si otevřela v Brně vlastní vizážistické studio Nutribju Visage. Ač samouk, podařilo se jí probojovat se v tvrdé konkurenci. Dnes patří k nejvyhledávanějším vizážistkám v České republice i na Slovensku. Minimálně nevěsty jí zaplňují každoročně diář na několik týdnů.

Kdy je nejvyšší čas zajímat se o to, kdo mne na svatbu nalíčí a učeše?

Minimálně rok dopředu by si měl člověk začít vybírat, koho osloví. Svateb se koná každoročně mnoho a ti nejlepší dodavatelé bývají rychle rozebráni.

Chodí k vám nevěsty s jasnou představou toho, co chtějí?

Ano a takové mám nejraději. Více spolu mluvíme a já mám díky tomu více vjemů a informací, od kterých mohu odvodit svůj další přístup. Pokud třeba nevěsta ví, že chce svatbu ve stylu retro, okamžitě vím, jestli se na ní tento styl bude hodit, či nikoliv. Není to jen o tom, že nevěstě splníte, co jí na očích vidíte. Důležité je i umět citlivě vysvětlit, proč by třeba bylo lepší něco jiného.

Stává se, že někdy musíte nevěsty i poupravit nebo jim něco zakázat?

Při své práci dávám hodně na doplňky. Snažím se celkovou vizáž ozvláštnit a podtrhnout. Pak se stane, že přijdu na svatbu a nevěsta si k těm doplňkům přibere ještě nějaký náramek nebo čelenku. To je samozřejmě problém. Mým cílem je, aby to všechno spolu ladilo od hlavy až k patě, ne aby to bylo přeplácané.

Chtějí české nevěsty spíše něžný svatební make-up?

Obvykle to vyplývá z přirozenosti člověka. Žena, která se v běžném životě příliš nelíčí, chce obvykle i jemné líčení na svatbu. Jsou ale výjimky. Mám takové své dělení. Jeden typ nevěst nechce příliš okolí šokovat a vyznává jemné líčení. Ten druhý typ se sice v reálu příliš nelíčí, ale na svatbě chtějí tyto nevěsty všechny šokovat, chtějí výraznou změnu. Obvykle jsou to dámy, které samy se sebou nejsou třeba úplně spokojené. Česky jsou ale více přirozené. Líčím také na Slovensku a tam je to úplně jinak. Slovenky mají rády

výrazné líčení a na rozdíl od Češek ho takříkajíc unesou.

Čím se při líčení řídíte?

Sleduji úplně vše – stav pleti, věk, detaily. Mým úkolem je potlačit nedostatky a vyzvednout to, co je na ženě krásné. Pokud má například nevěsta křivé zuby, nebudu jí dávat výraznou rtěnku, chci, aby své pohledy lidé soustředili jinam. A mám jednoduchou zásadu, zdůraznit vždy jen jednu věc.

Stává se, že se nevěsty líčí na svatbu úplně samy?

Bohužel se to stává a bohužel říkám proto, že ten výsledek pak není dobrý. Mám řadu kamarádů mezi fotografy a právě pro ně je pak práce velmi obtížná. Nekvalitní make-up totiž na pleti nevydrží, večer se roztéká. Fotograf samozřejmě může retušovat, ale nemůže retušovat tisíc fotek. Myslím si, že i s omezeným rozpočtem by nevěsta svatební líčení neměla podcenit, přece jen jí musí vydržet po celý den.

Pokud si nevěsta objedná vaše služby, čeká ji i zkouška líčení. Proč je tak důležitá?

Jde to samozřejmě i bez zkoušky, ale je to pak složitější. Je nutné si uvědomit, že svatební den je chaotický, jede se při Ice Jaro 2014 |

65

Zdraví a krása

Jak to vidí Bridezilla něm na minuty, vše je našponované. Snažím se zachovat si klid a nestresovat, jako profesionál si nemůžu dovolit být nervózní, ale nevěsty nervózní jsou. Pořád někam odbíhají, mají tendenci stále někoho vítat. To už jim pak hrozím, že musíme pracovat, abychom to stihly. Zkouška je důležitá v tom, že si to zkusíme vlastně tak nějak na nečisto. A je přínosná i pro nevěstu, která se může seznámit s kosmetikou, zjistí, jak to drží. Často se stává, že po nalíčení mi ženy říkají, že je to příliš výrazné. Vždycky je uklidňuji, aby chvíli počkali, make-up se trošku vsákne a vypadá kompaktně. A to jsou přesně ty detaily, které na zkoušce probereme. Navíc ráda používám trsy umělých řas, které lepím latexovým lepidlem. Pokud bychom na zkoušce zjistily, že je žena alergická na latex, víme, že jej nesmíme na svatbě použít. Kdybychom to zjistily až při obřadu, dopadlo by to strašně.

Nikdy se vám nepřihodil podobný malér přímo na svatbě?

Jednou ano, dokonce zrovna na svatbě mé kamarádky, která je přírodní blondýna se světlou pletí. Měly jsme zkoušku, nalíčila jsem ji a nafotila použitá líčidla. Dělám to tak pokaždé, abych věděla přesný postup. Když nastal den D, odjela jsem na svatbu jen s připravenými líčidly podle těch záznamů v telefonu. Kamarádka se ale vrátila z dovolené a byla úplně opálená. Nakonec jsem si make-up půjčila a vše dopadlo dobře, ale od té doby s sebou nosím úplně všechno vybavení, které mám.

Většina svateb probíhá v létě. Mají se nevěsty vůbec opalovat?

Vždycky jim radím, aby se před svatbou už nijak neopalovaly. A pokud chodí do solárka, ať se opalují celé. Stává se totiž, že si zakryjí obličej a ten je pak o dost světlejší než například dekolt. Ale i takové situace zvládneme.

66 | Ice Jaro 2014

Nebudu vám lhát, budu se za pár měsíců vdávat. Nikdy jsem si nemyslela, že mne svatební šílenství pohltí, nikdy jsem si nemyslela, že budu jednou z těch, které všechno začnou řešit rok dopředu. Že mne bude zajímat, jak barevně ladí místo svatby s designem svatby (a ano, řeším i takovou věc, jako je design svatby!), a že budu marně v galanterii hledat olivově hnědou barvu, protože ji nutně potřebuju na oznámení. Mé kamarádky označují tento stav zastření mysli budoucí nevěsty jednoduchým a výstižným pojmenováním „bridezilla“. Pozitivní na celé situaci je, že si to uvědomuju. Můj budoucí muž si naštěstí zachovává klid, moc nereflektuje, s čím vším ho obtěžuju, jen občas poznamená, abych nezapomněla, že si beru jeho, nikoliv makronky v barvě mint a oranžovou květinovou výzdobu. Milé nevěsty, je to složité. Pokud jste jen trošku kreativní osoby, budete toužit, aby to všechno klaplo, aby to bylo dokonalé a všichni byli ohromeni tím, jak se vám to povedlo. Ze svatby se stane váš projekt s velkým P. Budete mít pocit, že můžete ovlivnit úplně všechno, včetně toho, jestli bude vaše svatba váš nejkrásnější den v životě. Pamatujte ale, jak to tak obvykle dopadá, když od některých dní v roce nebo v životě očekáváme nadprůměrné pocity (Vánoce, Silvestr, první sex nebo první pusa). Ušily jsme si na sebe bič, milé dámy. Příprava svatby je jen a jen naše starost, která kromě toho, že stojí neuvěřitelné peníze (mohly byste za ně odjet někam hodně daleko na hodně dlouho), je taky velmi stresující. Mám pro vás doporučení: připravujte, tvořte, vymýšlejte a chystejte, ale jen v takové míře, dokud vás to opravdu z celého srdce baví. A až to všechno připravíte, nic neočekávejte. Chytněte svého budoucího muže za ruku a buďte šťastné, že si vás vybral. Nela Maťašeje, autorka článku

www. GA L A R D . cz + 42 0 776 0 0 4 0 4 0

Konzultanti k dispozici 24/7 Dvojitá kontrola kvality Firemní balíčky Expess výroba

Košile na míru Bespoke obleky Džíny na míru Ručne šité boty

PRAGUE

superior quality of tailoring

BRNO

Nechte se trochu hýčkat… Už když vstoupíte dovnitř, dýchne to na vás domácí atmosférou. Nikde strohá bílá, naopak – veselá oranžová, křesílka, židličky, čekárnou vesele plují rybky v mořském akváriu. Výhled je na nádhernou zimní zahradu. Kdybyste nevěděli, že jste na zubní klinice, spíše byste si připadali jako v obývacím pokoji u přátel.

To je první dojem ze zubní kliniky Aries, kterou najdete kousek od Náchoda a do které se vracejí i lidé i z hlavního města, poté co vyzkoušeli zdejší bezbolestnou profesionální péči. I já jsem se ráda stala zdejším klientem. Přiznám se, že ze zubaře má strach a můj vstup proto nebyl zrovna ideální. Jistě to znáte, zánět hodně bolí a tím více mě překvapilo, jak moc dobře si tady s tím uměli poradit. Stejně jako z pozdější rekonstrukcí zubu, která dopadla nad mé očekávání. Samozřejmostí při všech těchto výkonech je použití kvalitních zahraničních lokálních anestetik pro zajištění úplné bezbolestnosti všech výkonů, popř. i s použitím celkově zklidňujících látek. To je samozřejmě pro mnohé pacienty zásadní argument. Obzvláště mají-li zkušenost s praxí v běžných zubních ambulancích, kdy následek lokální anestezie pociťujete ještě po několika hodinách…

Šance pro managery…

„Zdejších služeb využívám pravidelně,“ dal se se mnou do řeči pán ve středních letech. „Pro mě je velmi zajímavou možností ubytování přímo v areálu kliniky. Pokud plánuji nějaký větší zákrok, objednám si i ubytování a vyřeším vše během třídenního či až týdenního pobytu, aniž bych byl nucen chodit třeba týden s otevřeným zubem, nebo nevzhledným chrupem, tak jak je to v Praze běžné. K dispozici mám plně vybavený apartmán. Okolí je tu moc hezké, přímo v areálu je bazén a jsou zde i tenisové kurty, což já, vzhledem k tomu, že jsem si přivezl stoh papírů z práce, asi moc nevyužiji, ale pokud to chce někdo pojmout relaxačně, nudit se nebude. V současné době v patře funguje i relaxační centrum, takže zvažuji, že příště vezmu i manželku, která si zde dopřeje nějakou z procedur, nechá si změřit podkožní tuk, či si zacvičí. Přiznám se, že pro mě bylo především důležité to, že kdybych měl po zákroku nějaké problémy, mám okamžitě k dispozici lékařskou pomoc. To totiž v zubní praxi rozhodně není pravidlem. Obvykle musíte na některé z pohotovostních oddělení, což je z mé zkušenosti katastrofa. Vybavení je obvykle minimální, lékař může prakticky zub pouze otevřít, aby následně druhý den zub ošetřil lékař v denní ordinaci. Takže vy celou noc bolestmi nespíte a ráno s oteklou pusou sedíte už v sedm v čekárně. Toho jsem se chtěl opravdu vyvarovat. Zásadní pro mě je i to, že se o mě stará stále stejný lékař. Ten už přesně ví, jak na který zákrok reaguji, jaké mám zuby, jaký zákrok je pro mě nejvhodnější. Neboli ví, že poměrně špatně reaguji na

68 | Ice Jaro 2014

bolest, mám obrovské kořeny a podobně. I pokud jedu jen na krátký zákrok, nemám pocit ztraceného času. Pokud je návštěva plánovaná od deseti do jedenácti hodin, přesně tak probíhá. Úderem desáté mě MUDr. Beran odvede do ordinace, v jedenáct mohu sednout do auta a odjet zpět do práce. Přestože tedy z Prahy vážím cestu něco přes hodinu, celková časová ztráta není o moc větší, než když navštívíte svého zubaře a on vás nechá hodinu posedět v čekárně…“ „Snažíme se vše naplánovat pro pacienta co nejefektivněji, ale někdy, pokud se jedná o velký rozsah zákroků, není ošetření možné při jedné návštěvě,“ vysvětluje nám MUDr. Lubomír Beran. „A to navzdory tomu, že máme nejmodernější technologii, která nám velmi usnadňuje práci. Například v loňském roce jsme koupili novou frézu, která výrazně urychlí ošetření pod pevnými můstky. Dříve trvalo ošetření jednoho zubu téměř tři čtvrtě hodiny. Proto jsme mnohdy váhali, zda ho provést, aby rozsah výkonu nebyl pro pacienta příliš zatěžující. Teď, když trvá ošetření jednu minutu, není o čem přemýšlet. Navíc jsme schopni zub vyfrézovat a vyplnit tak dokonalým čepem, že je utěsněn, uzavřen a v budoucnu nemůže dělat žádný problém. Novinkou je i zařízení na zjištění zátěžovosti zubů. Dříve jsme vše dělali tzv. artikulačním papírkem. Dnes jsme výkon nahradili mnohem přesnějším strojem, který nám dokonale zjistí, jak je který zub zatížen, který je ohrožen paradentem a podobně. Což je opět velmi důležité zejména tam, kde chceme řešit třeba náhradu zubu můstkem a připojení kompozitem. S takovým můstkem totiž nelez manipulovat a je nutné, aby zub pod ním byl ošetřen tak, aby do budoucna nemohl vzniknout žádný problém. Co nemodernější přístrojové vybavení je to, na čem si zakládáme. Už vstupní vyšetření je provedeno využitím nejmodernějších pomocných vyšetřovacích metod vč. radioviziografie. To znamená okamžitý počítačem zpracovaný rentgenový snímek zubů s podstatně nižší dávkou ozáření pro pacienta. Možná je i počítačová tomografie ve spolupráci s fakultním pracovištěm. Součástí areálu je i moderně vybavený operační sál k provádění ambulantních stomatochirurgických zákroků - komplikovaných extrakcí zubů moudrosti, resekcí (odstranění) chorobně změněných kořenových hrotů a „váčků“, zavádění dentálních implantátů pro možnost zhotovení pevných můstků i u částečně nebo zcela bezzubých pacientů, aplikaci umělých kostních náhrad.”

Zubní laboratoř

Další devizou tohoto zařízení je zubní laboratoř v areálu kliniky. Tedy žádné otisky, které se posílají kamsi do laboratoře, pak se tři dny čeká, aby se zjistilo, že jsou zapotřebí další úpravy a tedy další cesta… Tady lékař nasadí můstek, vyznačí, co je potřeba opravit a do hodiny již má v ruce upravený můstek z laboratoře. “Keramická zubní laboratoř je vybavena nejmodernější technologií na výrobu keramických korunek a můstků,” říká MUDr. Beran. “Zubní technici jsou vyškoleni v zahraničí (SRN) a pravidelně absolvují stáže v zahraničí i tuzemsku. Korunkové protézy jsou zhotoveny z kvalitních vysoce estetických materiálů. To, že máme laboratoř v domě a já mohu laborantce přímo ukázat, jak je zapotřebí protézu upravit je k nezaplacení. Ušetří to obrovské množství času a hlavně klient neodchází s neúplným chrupem.” Rychlost práce je pro většinu kientů také zásadní. V extrémních prípadech, kdy vypadne plomba, nebo se zlomí můstek na viditelném místě, je lékař schopen okamžitě zareagovat a vše napravit. Což je v případě lidí, kteří vystupují na veřejnosti, absolvují důležité schúzky a podobně zásadní. Vždyť dovedete si představit třeba moderátora, který by uváděl zprávy s dírou po zubu?

Trocha luxusu na závěr

Takovou nadstavbou ve světe zubní medicíny je nově otevřené wellnes centrum přímo v prostorách kliniky. To jednak nabízí využití klientům, kteří jsou v objektu kliniky ubytovaní, jednak i jejich doprovodu, který namísto sezení v čekárně může efektivně využít čas. Pokud ovšem očekáváte jakési průměrné, doprovodné zařízení, mohu vás ujistit, že budete ohromeni. Už přístroj na vstupní analýzu byste těžko hledali na většině velkých klinik, ve wellnes centru, troufnu si říci, na něj jinde jistě nenarazíte. Přístroj vám provede komplexné analýzu, aby vás v zápětí informoval o tom, kolik vaše tělo zadržuje vody, kolik máte navíc tuků a kolik vám třeba naopak chybí svalové hmoty. Doporučí vám i optimální energetický příjem a vyvážený jídelníček. Ukáže i, které partie patří k těm problematickým, abyste své další cvičení zaměřili cíleně na ně. Mnohé můžete i přímo zde vylepšit. Redukci indispozic těla vám nabízí například přístroj Eximia. Přístroj vám pomůže, máte-li problém se zadržováním vody v těle, při celulitidě i pokud stojíte o zeštíhlení břicha. MED CONTOUR je pro změnu revoluční přístroj k odstranění tuku a celulitidy, při jehož použití můžete po každém ošetření možné pozorovat viditelnou redukci objemu. Chcete dopřát své pleti regeneraci? Potom mohu jen doporučit návštěvu kolagenária. Kolagenové ošetření bojuje proti příčinám stárnutí kůže přirozeným způsobem zevnitř a aktivuje tělu vlastní přirozený proces omlazení kůže. A tak bych mohla dlouho pokračovat. Napadá mě ale – nechcete se spíše přijet podívat?

ARIES - Velký Třebešov 118 CZ - 552 02 Tel.: (CZ) 491 453 272 Fax: (CZ) 491 451 936 Mobil: 602 405 988, 736 533 615 www.ariesceramic.com

Centrum estetické stomatologie Aries bylo založeno 18. dubna 1997 v návaznosti na již pětiletou existenci privátní stomatologické praxe v Hradci Králové, čímž se v České republice řadí k soukromým stomatologickým zařízením s nejdelší praxí. V roce 1999 bylo stále rostoucí pracoviště přemístěno z již nevyhovujících prostor v Hradci Králové do moderního prostorného areálu na hlavní trase HK - Náchod. Působiště společnosti se tak nalézá cca 10 minut jízdy od velmi atraktivní a vyhledávané turistické a rekreační oblasti "Babiččino údolí".

Rozhovor Text: Monika Seidlová, foto archiv FTV Prima, archiv Nova, archiv Agentura APP Art a archiv A. Pyška

Mám rád vnitřní náboj Léta hraje v Národním divadle v Praze, založil projekt Letní shakespearovské slavnosti, jeho hlasem mluví spousta hollywoodských hvězd, například Bruce Willis. Momentálně ho můžeme vidět v primáckém seriálu Cesty domů jako policejního plukovníka Mladého, který ho hodně baví. O tom všem jsem si povídala s hercem Alexejem Pyškem.

Říkal jste, že si s lidmi rád povídáte. Máte nějaké téma, třeba i trochu bolavé, které vás celý život zajímá? O svých bolestech mluvím maximálně se svými nejbližšími lidmi. Problém proberu, utřídím si ho v sobě, ale řešení pak vždycky najdu sám. Ve svém věku už vím, že unáhlená řešení jsou zbytečná, že je potřeba být trpělivý. Když nastane nějaký zásadní problém, je dobré vyčkat, nechat ho uzrát, a ono se samo ukáže, kde je pravda, samo se většinou nabídne řešení.

Dokážete být trpělivý a vyčkat?

Tím si nejsem tak úplně jistý, protože jedna má rodinná větev je velmi horkokrevná. Takže i teď občas vybuchnu nebo použiju jadrnější výrazy, na druhou stranu právě díky těmto genům jsem asi tvůrčí. Jakoby mě popoháněl nějaký neklid, pořád musím něco zkoušet a vymýšlet. Ale ano, jsem mnohem trpělivější a klidnější. Když je člověk mladý, okolí mu leccos odpustí, navíc doba, v níž jsem dospíval a zrál, nebyla tak exaltovaná. Jak roky ubíhají, člověk se svou bojovností trochu unaví, poučí se, víc dá na své zkušenosti.

Po kom máte horkokrevné geny?

Ze strany mámy pocházíme z východního Slovenska. Narodil jsem se v Ostravě, ale žil v Havířově a vyrůstal ve zvláštním paradoxu. Tehdejší bolševičtí mocipáni Havířov stavěli jako vzorové město, výkladní skříň komunismu. My jsme tam ale prožívali úžasné věci. Ještě mě trochu „lízli“ Beatles, ale jsem odkojený hlavně hardrockem. A hráli jsme basket. V devatenácti jsem pak odtud odešel. Na DAMU jsem se kvůli špatnému kádrovému profilu nedostal hned, tak jsem strávil přenádherný rok jako elév v divadle v Českém Těšíně. V Praze pak pro mě bylo všechno nové, byl jsem typický kluk z provinčního města, který nevycházel z úžasu. Z pohledu na Hradčany, z toho, že nás učily opravdové osobnosti, ze všeho. Žili jsme 24 hodin denně, bylo to nádherně bouřlivé období.

Bouřlivé období se trochu protáhlo, usadil jste se poměrně pozdě. Proč vlastně?

Z mnoha důvodů. Tím hlavním asi bylo, že když už jsem se na hereckou profesi dal, chtěl jsem se něco naučit, něco vybudovat, užít si. Nešlo mi o nějaké ceny, prostě někam se posunout. Cítil jsem se velmi svobodný a chtěl poznávat. A to vylučovalo, že bych si začal nějaký vztah. Všichni, kdo si tenkrát rodinu založili, měli mé uznání, podmínky pro ni vůbec nebyly ideální. Z hereckého divadelního platu se velmi těžko přežívalo.

Byl jste svobodný a svobodomyslný, bez závazků, netáhlo vás to třeba do zahraničí?

70 | Ice Jaro 2014

Dnes je svým způsobem tak krásná doba, že můžete vzít pas, platební kartu a zmizíte na druhém konci světa. Já chtěl v roce 1980 taky vyrazit na pár let ven. Jenže tenkrát existoval jen jeden způsob – emigrace, což se mi nechtělo. Chápu lidi, kteří ji zvolili, protože museli, ale já nemusel. Leccos jsem pak dodatečně, když už to šlo, projel. Před 20 lety jsem se například dostal do Indie a hodně tam zažil, neváhal jsem se vydat i do slumů a jiných nebezpečných míst. Byl jsem nadšenej, všechno jsem si chtěl prolézt, jak jsem dvoumetrovej, nešlo mě přehlédnout. Paní velvyslancová nechápala, jak jsem to mohl přežít, prý jsem měl velké štěstí. Takže cestování jsem částečně dohnal, ale už si asi nesplním touhu vzít bágl na záda a jít jen tak světem. A vždycky mě už bude limitovat menší rozlet v cizích jazycích. Ale s tím se dá žít.

Nemrzelo vás někdy, že jste neměl vlastní dítě? Nebo vůbec to, že jste se kvůli svým bouřlivým létům nedostal dřív k tomu, abyste byl tátou?

Jistě, v životě je vždycky něco za něco. Ale nás bezdětných na světě není málo, a pak – nerad si pokládám otázku: Co by bylo, kdyby. Syna jsem vyženil, takhle to mělo být a takhle to je. V minulosti se nepřehrabuju, jen se do ní vracím v hezkých vzpomínkách. Žiju dneškem. Tím se řídím. Život to zkrátka takhle přinesl a já to tak vzal. Obzvlášť po roce 1989, kdy se spousta věcí změnila a já začal myslet trošičku jinak a vymýšlel si různé jiné aktivity, které ale ve finále s herectvím do sebe zapadly.

Mluvíte o Letních shakespearovských slavnostech?

Jimi to začalo. Rád ale vzpomínám i na osmdesátá léta, kdy jsme s Radanem Rusevem a dalšími kolegy dělali krásné divadlo ve Studiu Bouře. S panem Adamírou jsme tenkrát nastudovali Shakespearovu Bouři a objeli s ní celou republiku. Já jsem vždycky miloval ježdění mimo Prahu, která je tak trochu stát ve státě. Zájezdy beru jako odpočinek, je na nich vždycky skvělé publikum. V 90. letech jsem se dostal do dabingové smrště, ale pak jsem se pustil do Shakespeara a hraní na Pražském hradě. Byly to krásné roky, ale celý projekt pak narostl do větších rozměrů, než jsem si představoval, a přesáhl mě.

Pak jste se stal jedním ze spoluzakladatelů Divadla Palace?

I tenhle projekt mě přesáhl. Jsem svobodomyslný člověk, mám rád volnost, tady bylo potřeba denně být a starat se o spoustu věcí. A to už jsem časem nezvládal. Pak měl syn těžkou autonehodu, což hodně napomohlo celou věc

s Divadlem Palace vyřešit. Nejen, že jsem měl v tu chvíli úplně jiné starosti, ale chtěl jsem si také srovnat myšlenky a rozhodnout se, co bude dál. Mám pár projektů, na které bych jinak neměl čas ani prostor, všechno zlé je zkrátka k něčemu dobré. Honza se ze zranění vykřesal, dnes už je téměř zdravý, a to je nejdůležitější. Ten uplynulý rok nebyl jednoduchý, ale asi jsem si ho měl odžít. Říkám, že něco mezi nebem a zemí existuje. Loni jsem namlouval dvě audioknihy, jedna z nich se jmenuje Jak si správně přát. Jsou tam neuvěřitelné pravdy. O jednoduchosti myšlení, jak si člověk může pomoct v cestě dopředu. Já bych ji zařadil jako povinnou četbu na druhý stupeň základní školy.

Takové situace člověku dají nejen lekci, ale možná i jistý nadhled.

To je pravda. Ale já jsem se vždycky snažil mít nadhled, což vzhledem k mé výšce ani jinak nešlo. Ale doufám, že ho mám i v tom přeneseném slova smyslu. Napadá mě přirovnání lidí ke psům: velký pes většinou neštěká, jen sleduje situaci. Když se ale naštve, provokatéra zakousne. Malí psi podstatně víc vyvádějí. Výjimky ale potvrzují pravidlo. Mám kamarády, kteří měří 160 cm a jsou velkorysí, a znám blbce, kteří měří dva metry. Nejde jen o výšku, ale i o jistý druh poznání, o to, co si člověk prožil. Hlavně je ale důležitá jedna věc. Život je děsně krátkej, tak proč si ho komplikovat, když nemusím. Vždyť mi bude za dva roky šedesát. Svůj věk sice nijak neřeším, ale tohle už není taková sranda.

Jsou situace, kdy se chováte jako kluk? Co bláznivého jste naposledy udělal?

Nejde o to chovat se jako kluk, ale bavit se životem. V tom mě ovlivnila muzika. Deep Purple, Rolling Stones – těm chlapům je sedmdesát a oni pořád tvrdí muziku. Důležitý není věk, ale vnitřní náboj. A džíny snad ještě taky můžu nosit (smích). Co jsem udělal bláznivýho? Třeba loni v srpnu jsme s Danielem Hrbkem vzali asi osm adeptů a udělali jsme zkusmo workshop Comedie dell´arte ve Velkých Losinách, místě, které mám moc rád. Doufám, že si ho letos zopakujeme. A možná se dá za bláznivinu považovat i to, že mě opět zlákalo provozovat divadelní společnost. Představení je totiž potřeba provozovat pod nějakou hlavičkou. Tak jsem si vzpomněl na inscenaci Bouře, o níž jsem už mluvil, a vzniklo Činoherní studio Bouře. Repertoár chci dost profilovat, v Praze máme zázemí v Divadle v Rytířské, kde bude v dubnu naše první premiéra. Momentálně zkoušíme s Igorem Barešem a jeho manželkou Toničkou Talackovou hru Jenom život a s Jitkou Smutnou počítám pro představení Dovolená paní Josefy. Tak uvidíme.

Přirovnal byste se k nějaké divadelní postavě, kterou jste si zahrál?

Odpovím jinak. Vždycky jsem se bál dostat Hamleta, připadal mi obtížný. Teď mi začíná vrtat hlavou Cyrano. Je to velerole, na kterou dostávám pomaličku chuť. Možná máme něco společného. Možná tu naivitu, o níž jsem už mluvil. Když ho kdysi hrál Boris Rössner, říkal, že ho musí hrát zralej člověk. Dneska už to chápu. Moc rád mám i roli vysloužilého kosmonauta v Ceně za něžnost, kde hraju s Janou Janěkovou starší, Jitkou Čvančarovou a jinými. Chlapík, který je nad věcí, ale v pravou chvíli umí jednat. Mám zásadu, že co produkuju, v tom nehraju. Ale tahle role se u mě nějak zastavila. V mé generaci není moc herců, kteří by se na ni hodili. Tak jsem náhodně přišel k této milé roli. A mám rád i policajta Karla Mladého z Cest domů. Nejdřív se jen tak sporadicky objevoval, ale pak, když už jsem s tím

vůbec nepočítal, mu scénáristé rozepsali moc hezkou linku. Jako bych Mladého dostal za odměnu.

Netajíte se nejen svou poněkud bouřlivou minulostí, ale také náklonností k ženám. Myslíte si, že jste trápil spíš vy je, nebo ony vás?

Určitě já je. Ale v dobrém. Mně se prostě ženské tak líbily, že jsem nedokázal mít jen jednu jedinou. Věděl jsem, že bych jí byl nevěrnej a udělal ji nešťastnou, tak jsem si sám řekl, že prostě nemůžu mít trvalý vztah. A na rovinu jsem to taky hned říkal všem slečnám. Chtěl jsem být prostě všude a nikde, všechno zažít a prožít a nenechat se omezovat. Přesto jsem – ve třiceti letech - do jednoho vztahu spadl a přesvědčil se o tom, že dokážu být věrný. Rozchod, kterému jsme se nakonec nevyhnuli, jsem pak prožíval velmi emotivně.

Má to takhle většina chlapů? Ale na rozdíl od vás to neříkají na rovinu a jen konají za zády partnerek?

(Smích). Nevím, jak to mají ostatní chlapi, mluvím za sebe. Mám jednu kamarádku, platonickou přítelkyni, nebudu jmenovat. Navždy jsem si ji zamiloval taky proto, že jsem na ni průběžně dělal ataky, ale ona vždycky odolala. Byla totiž zamilovaná do jiného. To, že nebyla snadný cíl, mě přitahovalo. My chlapi to tak asi máme, cítíme potřebu lovit a snadná kořist nás tak moc nevzrušuje. Na druhou stranu – jsem Rak, kdyby začala nějaká žena nadbíhat mně, okamžitě se stáhnu. Emancipace je hezká věc, ale má své hranice. Správná žena dokáže navodit takovou situaci, že chlap vůbec nepozná, že ho chce žena ulovit. Naopak v něm vyvolá nutkání lovit.

Myslíte si, že může existovat přátelství mezi mužem a ženou bez sexu?

Určitě ano, zmiňovaná přítelkyně je jedna z několika žen, s nimiž se léta kamarádím, ale nikdy mezi námi nic nebylo. Samozřejmě, že to mezi námi v určitých chvílích jiskřilo, ale vztah se pak ustálil a vzniklo celoživotní přátelství. Všech si nesmírně vážím a kdykoliv mi některá z nich zavolá, moc rád se s nimi sejdu a pokecáme si.

Jak jste se poznal se svou ženou?

Velmi nevinně, příčinou byla má tehdejší havárie v autě, žena je totiž ze zdravotnictví. Dlouhá léta jsme kolem sebe jen tak našlapovali. Byla jiná než mnohé kolegyně herečky a ostatní ženy, které jsem potkával v divadle. Začali jsme si povídat, jezdit na výlety ještě s dalšími známými. Je to bezvadná holka a já vůbec netušil, že se jednou stane mou ženou. Byl to osud.

Co vás zaujme na ženě jako první?

Dneska už se méně než dřív dívám na nohy a tělesnou schránku. Ze všeho nejvíc se mi líbí, když se s ní dá dobře pobývat. Když je žena vnitřně krásná, odrazí se to i na její vnější kráse. Vybavuje se mi jedna scéna ze seriálu Měsíční svit, kde Bruce Willis položí jedné ženě nějakou záludnou otázku a ona mu vtipně a chytře odpoví. On jen zareaguje: Žena a mozek, wau…“. V tom s ním souhlasím.

Alexej Pyško se narodil 6. 7. 1956 v Ostravě. První angažmá získal v divadle v Českém Těšíně, poté vystudoval pražskou DAMU. Momentálně ho můžeme vidět ve Švandově divadle nebo na scénách Národního divadla Praha. Provozuje Činoherní studio Bouře, v jehož rámci ho můžete vidět v inscenaci Cena za něžnost. Velkou roli získal v televizním seriálu My všichni školou povinní, viděli jsme ho i v Hříchách pro pátera Knoxe, Ordinaci v růžové zahradě, Expozituře, Policii Modrava, řadě pohádek a televizních filmů, momentálně se s ním potkáváme v Cestách domů. Zahrál si mimo jiné ve filmech Učitel tance, Nesmrtelná teta, Bastardi 3. Alexej Pyško je ženatý, má syna Jana.

Zdroj: mile.cz, orbion.cz, tripzone.cz, foto: SAMphoto.cz

Vítejte v Řecku Navštívíte-li Řecko, těžko můžete zůstat lhostejní. Drsná krása přírody, hrdost venkova a dokonalé počasí vás chytnou za srdce. Je jen na vás, kterou část si zamilujete dřív, protože jen ostrovní část Řecka tvoří více než dva tisíce ostrovů…

Řecká republika se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově a okolních ostrovech. Na severu hraničí s Albánií, bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Bulharskem, na východě hraničí s Tureckem. Hrdá kolébka evropské vzdělanosti vítá všechny cestovatele s otevřenou náručí. Řecko je ze tří stran obklopeno mořem, a právě tento fakt z něj dělá velmi vyhledávanou oblast v době letních dovolených. Kvůli překrásné přírodě a vyhlášeným plážím sem každoročně směřují natěšení turisté z celé Evropy. Jedním z nejnavštěvovanějších míst je díky svým jedinečným památkám hlavní město Řecka – Athény. Tuto metropoli, nad kterou hrdě ční antická Akropole, by rozhodně neměl vynechat nikdo, kdo se zajímá o historii a architektonické skvosty dob minulých. Kromě antických staveb jako jsou například již zmiňovaná Akropole s hlavním chrámem Parthenónem, Dionýsův amfiteátr, Olympeion či Hadriánův oblouk, tu naleznete také množství byzantských pamětihodností. Jmenovat můžeme kostely z 11. století Hágios Ioánnis Theológos, Kapnikaréa a Hagioi Theodoroi. Ostrovní část Řecka je tvořena, jak již jsme se zmínili, asi dvěma tisíci ostrovy, z nichž jsou přibližně dvě stovky neobydleny. Nepodlehnout kouzlu některého z Jónských ostrovů by bylo téměř nadlidským úkolem. A přestože si při slově Řecko většina z nás představí až kýčovitě krásnou a pro Středoevropana exotickou modrobílou architekturu Kyklad a trochu orientální půvab, který většině řeckých ostrovů vtiskla geografická poloha a pohnutá historie, kouzlo Jónských ostrovů spočívá v něčem jiném… Je to především svěžest a skvostně zelené přírodní scenérie (jako protiklad trochu vyprahlé krásy ostrovů v Egejském moři) a středomořský

76 | Ice Jaro 2014

půvab s nezanedbatelným italsko-benátským šarmem … Největším ostrovem je Kréta, dále k velkým ostrovům Egejského moře patří Thassos, Limnos, Lesbos, Chios, Samos, Rhodos, Kos a souostroví Severní Sporady, Jižní Sporady a Kyklady - Santorini. Při západním pobřeží Řecka se v Jónském moři nacházejí Jónské ostrovy, ke kterým patří Korfu, Lefkada, Kefalónie a Zakynthos. Pobřeží je velmi členité a vedle Norska je nejdelší v Evropě. Povrch země je převážně hornatý, místy se nachází krasová území (např. jeskyně Petralona). Nejvyšší pohoří je bájný Olymp (2 917 m n.m.), dle pověstí sídlo řeckých bohů. Vládne tu středomořské podnebí se suchým a horkým létem a deštivější zimou, v horách je chladné podnebí. Horké suché proudění vzduchu z Afriky, tzv. meltemi, podstatně zvyšuje teplotu na Krétě a jižních ostrovech. Flóra je převážně tvořena keři nebo lesy. Řecko je samozřejmě oblíbeným prázdninovým cílem, a to díky možnostem, které tato země nabízí… Začněme množstvím divadel, hudebních kaváren, obchůdků, kin, barů, nočních klubů, tanečních klubů, zábavních restaurací, kasin apod. a nezapomeňme ani na skvělé lokality k potápění, které naleznete např. na Krétě nebo na Santorini. Řecko je zkrátka zemí, ve které se určitě nebudete nudit.

KORFU

„Krásu ostrova obdivoval již Odyssesus, když na Korfu ztroskotal při svém návratu na rodnou Ithaku. Odpočinek při bojích s Caesarem tu hledala proslulá egyptská královna Kleopatra spolu s Markem Antoniem“. Ostrov Korfu či řecky Kerkyra leží na západ od řeckého pobřeží nedaleko italského„podpatku“ a řadí se mezi nejzelenější a nejatraktivnější řecké ostrovy. Z Jónských

Cestopis ostrovů leží věčně zelený ostrov nejseverněji a je druhý největší. Díky své poloze má příznivé klima a bohatou vegetaci. Často je nazýván „smaragdem středomoří“. Okouzlí vás průzračně čistým mořem, množstvím romantických písčitých a oblázkových pláží i divokými skalními útesy. Korfu neodolala ani nešťastná rakouská císařovna Alžběta, přezdívaná Sissi, která si zde nechala vystavět půvabný zámeček Achillion. Právě sem utíkala před striktní etiketou a upjatou atmosférou vídeňského dvora.

KEFALONIE

Kefalonie je ostrovem mnoha tváří. Vyhledáváte-li divokou nespoutanou přírodu, tajuplná místa s tichými kláštery nad mořem, rozmanité pláže, pak jste našli to pravé místo. Šestý největší řecký ostrov a největší z jónských ostrovů má rozlohu 737 km a i v nejvyšší sezóně zde lze najít pláže, kde budete mít soukromí. Ostrov získal jméno po athénském vůdci a válečníkovi Kephalosovi. Druhá varianta je, že název vznikl od slova „kefáli“ (hlava), což by vyjadřovalo postavení a význam Kefalonie mezi ostatními jónskými ostrovy. Při návštěvě Odysseova království, jak je ostrov často nazýván, neopomeňte navštívit geologický fenomén Katavothres, kde mořská voda vniká otvory do skály a objeví se až o 17 km dále na východním pobřeží. Ozdobou ostrova je pevnost Assu. Atraktivní jsou jezerní jeskyně Melissani či krápníkové jeskyně Drogarati, staré 150 miliónů let. Neopakovatelnou atmosféru má tyrkysová zátoka s oslnivým bílým pískem Myrthos. Jestliže vás zajímá historie, nevynechejte návštěvu pohřebiště z doby Mykénské v Mazarakote, nejstarší klášter ostrova Atru či hlavní měto Agrostoli.

ZAKYNTHOS

Zakynthos nebo též Zante je nejjižnějším a díky své rozloze 406 km2 a délce pobřeží 123 km třetím největším z Jónských ostrovů (po Kefalonii a Korfu). Na ostrově žije přibližně 40 000 obyvatel, z toho 12 000 v hlavním městě Zakynthos. Jméno ostrova bylo pravděpodobně odvozeno ze dvou starořeckých slov „za“- mnoho a „kynthos“ – kopec, což skutečně vystihuje charakter místní krajiny. Od dávných dob okouzluje Zakynthos své návštěvníky neopakovatelnou krásou, divokými skalními scenériemi se stovkami jeskyní, řadou krásných pláží, bujnou a pestrou vegetací na pobřeží i ve vnitrozemí. Vyskytují se zde velmi vzácné živočišné druhy, mimo jiné i chráněný druh mořské želvy Caretta-Caretta, kterou můžete spatřit v oblasti laganaského zálivu. Některé pláže ostrova byly dokonce vyhlášeny přírodními rezervacemi se zvláštními opatřeními na ochranu místní fauny. Zakynthos má subtropické klima s letními teplotami kolem 35°C a omezeným počtem srážek, což vytváří přímo ideální podmínky pro letní rekreaci.

hlavního města Heraklion, vyvolávají úžas návštěvníků celého světa. Na každém kroku jsou patrné stopy po četných dobyvatelích. Upoutají vás arabsko-benátské pevnosti, byzantské kostely, kláštery i turecké minarety. Pozůstatky nádherných paláců a ukázky uměleckých předmětů přitahují na tento ostrov každoročně mnoho návštěvníků. Kréta je největším řeckým ostrovem a pátým největším ostrovem Středomoří. Na Krétě existují jedinečné přírodní podmínky, které nenajdete na žádném jiném řeckém ostrově. Mimořádně rozmanitá krajina v sobě skrývá mohutná pohoří, úrodné planiny, osamělé vesničky, ztracené zátoky a pláže.

KRÉTA

SANTORINI

„Na Krétu unesl Zeus v podobě býka krásnou princeznu Európu. Z jejich lásky se narodila dcera Kriti, která dala ostrovu jméno“. Krétu nebo také „velký ostrov“ lze právem považovat za kolébku dějin evropské kultury. Velkolepý minojský palác Knossos s nástěnnými freskami, palác Festos s dosud nevyluštěným písmem i unikátní sbírky uchovávané v muzeu

78 | Ice Jaro 2014

Obrázky oslnivě bílých domků s modrými kopulovitými střechami, kostelíky s malými zvoničkami na skalních terasách, v pozadí nekonečné úchvatně modré moře. To je Santorini, jeden z nejkrásnějších řeckých ostrovů. Santorini není ještě zasažen masovou turistikou, hotely a penziony jsou spíše menší a plně zapadají do neobvyklého charakteru ostrova. Jeho současný tvar je výsledkem

obrovského sopečného výbuchu z doby asi 1500 let př. n. l. Z původního ostrova zůstal jen mořem zalitý kráter obklopený kruhem rozervaných skalisek, ostrůvků a zbytkem bývalého ostrova vykousnutého do tvaru půlměsíce. Erupce byla tak silná, že pravděpodobně způsobila zánik Minójské civilizace na nedaleké Krétě. Panují domněnky, že právě zde ležela bájná Platónova Atlantida. Romantický ostrov je nejjižnějším ze souostroví Kyklady. V historii se ostrov nazýval Strongyli nebo Kallisti /nejkrásnější/. V období dórské kolonizace dostal jméno Thira, podle jejich vůdce. Dodnes se takto jmenuje hlavní město. Jméno Santorini pochází od patronky ostrova „Santa Irini“. Dlouhé a široké pláže na východě ostrova pokrývá lávový písek, díky kterému dotváří idylku křišťálová voda Egejského moře, která je tu nejprůzračnější v celém Řecku. Dovolenou na Santorini můžete strávit odpočinkem u moře i poznáváním ostrova či jeho okolím.

se tedy za Diem, aby napravil tuto nespravedlnost. Najednou se z moře vynořil nádherný ostrov, který Zeus Heliovi daroval – Rhodos“. Rhodos je čtvrtým největším řeckým ostrovem s nejmírnějším klimatem z celého Středomoří, nazývaný také ostrovem věčného slunce. Nabídne vám vše pro strávení příjemné dovolené: romantická zákoutí u pobřeží, dlouhé písčité nebo oblázkové pláže, hory, zelené lesy, malebné vesničky ve vnitrozemí, rušné ulice plné obchůdků, restaurací a barů a v neposlední řadě i množství antických památek. Kdysi se zde tyčil šestý div světa Rhodský kolos - asi 35 m vysoká socha bájného boha slunce Hélia, který v ruce třímal planoucí pochodeň a pod rozkročenýma nohama jako bránou vplouvaly do přístavu lodě. Ostrov vyhlásilo UNESCO za světovou přírodní a kulturní památku.

RHODOS

KOS

„Když Zeus rozděloval Zemi, byl bůh slunce Helios na své každodenní cestě po nebi, a tak se na něj nedostalo. Vydal

„Jedním z nejslavnějších rodáků ostrova Kos je „otec medicíny“ Hippokratés. Starobylý Platan, pod nímž předával Ice Jaro 2014 |

79

SAMOS

Stále zelený a pro české turisty méně známý ostrov Samos patří do Jižních Sporád, též nazývané souostroví Dódekanéssos. Leží v nejvýchodnější části Egejského moře u tureckého pobřeží, od kterého je oddělen jen 2 km širokou mořskou úžinou. Klima je zde naprosto ideální - jaro začíná velmi brzy a léto je dlouhé a horké. Ostrov je zajímavý svou horskou flórou. Zdejší byliny jsou nesmírně bohaté na aromatické a léčivé složky. Na ostrově kdysi rostlo přes 1100 druhů bylin a koření. V hornaté a stále zelené krajině se daří zemědělským produktům, z nichž nejvýznamnější je vinná réva – vyrábí se zde mnoho druhů vín a likérů, z nichž nejznámější je sladké muškátové víno Samos „Nectar“ či suché víno „Samina“. Vína ze Samosu jsou používána jako mešní vína ve Vatikánu. Již tisíce let je toto víno také považováno za nektar samotných olympských bohů. Východní pobřeží je značně členité a lemované malými zátokami, naopak jižní část je poměrně rovinatá. Samos je skvělým místem ke koupání a slunění. Patronem ostrova je známý antický matematik a filosof Pythagoras, jehož duch se podle pověsti zjevuje na nejvyšší hoře ostrova Kerkis (1 434 m.n.m.). Obdivovatele antické historie jistě nadchnou: Eupalionský kanál (jeden z technických zázraků antické historie), chrám bohyně Héry (dnes v rozvalinách), či částečně dochované stavby vzniklé za vlády Tyrana Polykratese (6 stol. př.n.l.). Zajímavostí je chráněné území Seitani na severozápadě ostrova s biotopem středomořských tuleňů.

LESBOS

největší lékař antiky vědomosti svým žákům, je dodnes k vidění ve městě Kos“. Kos se právem honosí označením „Perla Egejského moře”. Zde byl vystavěn na Hippokratovu počest komplex Asklepion s nejstarší lékařskou školou. Ostrov leží na dohled tureckých břehů v souostroví Dodekanessos. Je poměrně malý. Má rozlohu 290 km2, na délku kolem 40 km, v nejužším místě měří 2 km, v nejširším 11 km. Proslulé bílé písčité pláže, průzračně čisté moře, staré antické památky i archeologické poklady přitahují každoročně tisíce návštěvníků. I přesto je Kos stále oázou klidu. Díky sopečnému původu jsou zde termální prameny, které však můžete osobně navštívit pouze na jediném místě, a to v Agios Fokas. Přeprava po ostrově je jednoduchá. Kromě místních autobusů, auta či mopedu můžete využít i kolo, které je díky rovinatému terénu velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Dokonce jsou zde vyznačené i cyklistické stezky. Díky výhodné poloze ostrova můžete navštívit Turecko nebo devět okolních ostrovů, např. Rhodos s památkami johanitských rytířů, romantický Kalymnos, Patmos se světoznámým klášterem nebo ostrov Nissyros, který je činnou sopkou.

80 | Ice Jaro 2014

Lesbos je třetím největším řeckým ostrovem. Návštěvníci sem přijíždějí nejen za sluncem a koupáním, ale také za nespočtem přírodních, historických a tradičních řeckých památek. Ostrov ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží byl dlouhá léta pod tureckou nadvládou. Proto se tu mísí řecká kultura s tureckou. Navštívit můžete třeba údajně nejteplejší lázně v Evropě v městečku Polichnitos na jihu ostrova, které si v mnohém nezadají s tureckým hamamem. Vaší pozornosti by neměly uniknout ani horské vesničky, z nichž nejznámější, a zároveň nejmalebnější, je zřejmě Agiassos v podhůří nejvyšší hory ostrova, Olympos (967 m n.m). Na jihu se také nachází 7 kilometrů dlouhá, převážně písčitá pláž Vatera. V jedné z místních kaváren si dokonce můžete za laskavého dohledu majitele sami uvařit řeckou kávu podle tradiční receptury. Ostrov je proslulý zejména produkcí lahodných sardinek a nejvyšší produkcí a pravděpodobně také spotřebou ouza na osobu. Sami Řekové se shodují na tom, že ouzo z jižního přímořského městečka Plomari je jedním z nejlepších. Ostrov proslavila svými verši o lásce ženy k ženě také básnířka Sapfó. Její tvorba a název ostrova daly původ termínu lesbická láska. Nejvýznamnější památkou v západní části ostrova je takzvaný Zkamenělý les. Jde o unikátní 15 milionů let staré zkameněliny stromů i dalších rostlin zakonzervovaných díky sopečné činnosti. Za návštěvu stojí také některý z mnoha klášterů a také Mytilini – hlavní město ostrova se středověkým tureckým hradem. Mytilini je také vhodným výchozím bodem pro návštěvu tureckého pobřeží, které je odsud dosažitelné během jedné hodiny trajektem.

COLNAGO C60 NOVINKA ROKU 2014 COLNAGO – značka, která je a navždy bude synonymem pro víc než dokonalost. Ernesto Colnago je duší i hnacím motorem technického pokroku v cyklistice. Již od samého počátku vzniku této značky v r. 1955 . Pod jeho rukama se doslova zrodily skvosty, které dovezly své jezdce k více jak 6000 vítězství. Výroba těchto skvostů se dá směle přirovnat k výrobě švýcarských hodinek nebo vozů F1. Nejde v žádném případě o kvantitu, ale především o kvalitu. COLNAGO není konfekce, COLNAGO jsou šaty střižené na míru od nejlepšího krejčího královského dvora. Co je v automobilech Ferrari, to je v cyklistice COLNAGO. Není proto žádnou náhodou, že se zrodila úzká spolupráce mezi oběma špičkovými výrobci ve svém oboru. Před více jak 25 lety začala spolupráce vývojářů obou značek. Ruku v ruce šel společný vývoj

v použití revolučních materiálů, a to od ušlechtilé oceli, přes slitiny hliníku, titan a dnešní karbon. Jako důkaz této spolupráce vznikly limitované edice kol pod značkou Ferrari. Mají jedinečný design a každé kolo je evidováno ve Ferrari. Vlastnit takovýto skvost, který má vlastnosti toho nejlepšího závodního kola profesionálů, není samozřejmostí, je to výsada. Tento skvost může stát ve vitríně jako relikvie, ale zároveň ho můžete popadnout a zdolávat na něm strmá stoupání, zcela bezpečně se řítit ze sjezdů stokilometrovou rychlostí nebo uhánět po rovinách, a to za jakéhokoliv počasí. Nikdy vás nezklame. Kdo se na něj jednou podívá, tomu zůstane krásná vzpomínka, ale kdo se na něj posadí, způsobí si vážnou závislost. Jaroslav Kerda, přítel Ernesta Colnaga je také prodejce této značky v české republice, a stará se o růst této značky v naší zemi bezmála 22 let.

Jaroslav Kerda JKC Prodejce COLNAGO pro Českou republiku Najdete nás v Liberci, Švermova 259/54 Tel.: 602 270 905 www.colnago.cz www.kerda.cz www.jkc.colnago.cz www.kerdasport.cz

Luxusní novinky Jak si vybrat svou novou kabelku? Teplo je konečně tady a my začínáme hledat nějaké barevnější kousky oblečení a především doplňků. Co takhle jasně zelená připomínající jarní trávu, tyrkysově modrá nebo červená? Na takové barevný outfit si netroufáte? Nevadí, „oživte“ svůj šatník alespoň barevnými módní doplňky a kabelkou. A jak si takovou kabelku vybrat? Nosíte-li většinou barevně nenápadné outfity nebo jste-li vysloveně fanynka černé barvy, bude se vám hodit celobarevná kabelka v jasných odstínech. FuFu kabelky v jasných barvách váš outfit krásně rozsvítí, dolaďte si k nim barevně i šátek, nebo šperk a nikdo vás nepřehlédne. Rádi byste nějakou tu barvu do šatníku zařadili, ale bojíte se, že celobarevnou kabelku „neunosíte“? Vyberte si kabelku v kombinaci s černou, takovou kabelku totiž doladíte k vašemu outfitu vždy.

82 | Ice Jaro 2014

V jasných a zářivých barvách! Zapomeňte na šedivé zimní dny! Obměňte svou kosmetickou výbavu a doplňte do ní zářivé a optimistické barvy. Vytvořte si líčení, které rozzáří vaše první jarní a letní dny. Letos patří mezi barvy jara chrpově modrá či svěží zelenkavá. Kvalitní make-up, barevné oční stíny a vhodně zvolená rtěnka dokáží zázraky. Po zimě potřebuje pleť zklidnit, hydratovat a zároveň rozzářit. S příchodem tepla je proto vhodné přejít na lehký a hydratační make-up, například Imperial od značky Dermacol.

Grilujte i na balkóně Elektrický gril Weber® Q® 1400 má poklop a plášť z pevné hliníkové slitiny, která se snadno čistí. Dvoudílný porcelánem smaltovaný litinový rošt zajišťuje stejnoměrné rozdělení žáru a optimální grilovací mřížku. Velká topná spirála s výkonem 2,2 kW je samočisticí. Výkon lze nastavit s pomocí regulátoru teploty. Gril obsahuje vyjímatelnou misku na zachytávání tuku. K dostání v tmavošedé či vínové barvě; cena 7690 Kč.   weber.com

moderní granát

Kiehl´s: Aromatic Blends

Družstvo umělecké výroby, Granát Turnov je největším výrobcem originálních zlatých a stříbrných šperků s českým granátem v České republice. Ze své široké kolekce Vám představuje módní soupravu s českým granátem s pracovním názvem „BUTTON“ – knoflík v rhodiovaném stříbře. Jednotlivé dílky soupravy mají středový kámen, vybroušený do mugle – kámen s rovným spodkem. Okolo je osazena řada českých granátů s hvězdovým výbrusem. V soupravě nabízíme naušnice v krátkém a dlouhém provedení. Náhrdelník je složen ze 7 velikostně odstupňovaných článků a náramek má 17 dílků stejné velikosti. K soupravě patří i prsten. A pro pány nabízíme manžetové knoflíky. Módní design soupravu předurčuje jako doplněk každé současné moderní ženy, zejména pro slavnostní příležitosti.

Čirá smyslná vůně, která byla navržena tak, aby vyzdvihovala dvojice klíčových přísad a přinesla tak jednoduchý, čirý, a přitom vysoce rafinovaný čichový zážitek. Dodává se v krásných lahvičkách, jejichž design je inspirovaný naší lékárnickou historií. Nabízené kombinace: Fig leaf and sage - Fíkový list a šalvěj, Nashi blossom and pink grapefruit - Květ naši a růžový grapefruit Vanilla and cedarwood - Vanilka a cedrové dřevo Rose and patchouli - Svěží růže a pačuli Orange flower and lychee - Pomerančový květ a liči

www.granat.cz

Ice Jaro 2014 |

83

Pište jako král Luxusní, ručně vyráběné pero Cleo Skribent Amboyna Burl pro nejnáročnější zákazníky. Tělo má ze vzácného tropického dřeva, detaily zdobené růžovým zlatem a hrot z 18-ti karátového zlata. Cena 18.630,- Kč. Plnicí pero Otto Hutt Princess Cut přináší dotek exkluzivity. Tělo z mincovního stříbra, konce zdobené platinou a hrot z 18-ti karátového zlata ve spojení s precizním zpracováním a charakterizují toto exkluzivní pero. Cena 17.600,- Kč. www.emotio.cz

Jarní večírková kolekce Lindex inspirovaná Kate Hudson Kate Hudson, modelka společnosti Lindex a múza kolekce jaro/léto 2014, je herečka, která se proslavila nejen svojí nominací na Oscara, ale i svým stylem a minulostí prošpikovanou mnoha večírky na červeném koberci. Jarní večírková kolekce Lindex, která vstoupí do prodejen a na web lindex.com 23. dubna, našla silnou inspiraci ve stylu, jaký Kate Hudson vyznávala při svých účastech na oslavách a parties. Hlavní slova, která charakterizují tuto kolekci, jsou elegantní, moderní, sexy a okouzlující. V kolekci zákaznice najdou dvoje klasické šaty delšího střihu, dvě kimona pro asijsky elegantní vzhled a také overal.

84 | Ice Zima 2013

Kilt po česku Je vhodný pro různé příležitosti i sport. Ideální pro muže zejména na léto. Vzdušný, prostě pro ty, co mají rádi pohodlí. Nabízí opravdu velkou volnost pohybu a díky propracovanému originálnímu střihu si v něm můžete také pohodlně sednout. Dále má kapsu na nějaké ty drobnosti. Jako malý dárek obdržíte ke kiltu motýlka ve stejné barvě. Kilt vyrábíme ručně v ČR na zakázku. Tel.: 724 398 745 [email protected] www.kiltpocesku.cz

Být na jaře krásná Jedna z nejkrásnějších hereček Tatiana Vilhelmová (35 let) zavítala na vyhlášenou pražskou kliniku Laser Plastic. Každá žena chce být krásnější a je důležité vědět, jaké správné kroky pomohou být krásná a udržet si mladistvý vzhled pleti. Jedním z efektivních řešení je výplňový materiál čisté kyseliny hyaluronové Princess. Kyselina hyaluronová je látka tělu vlastní, takže nehrozí vznik nežádoucích vedlejších účinků. Aplikuje se injekčně. Jak zastavit stárnutí pleti zajímalo také oblíbenou českou modelku a přítelkyni Leoše Mareše Petru Faltýnovou (36 let), pro niž je vzhled její trademark. „Ačkoliv mi pohled na injekce není zrovna příjemný, rozhodně se tomu nebráním. Není nic špatného na tom o sebe pečovat, a když je potřeba, tak tomu pomoci odborným zásahem.“, dodává půvabná tmavovláska.

Mototechna nabídne luxusní vozy pod značkou Mototechna Premium  Mototechna rozšiřuje svou nabídku o luxusní vozy s minimálním nájezdem kilometrů, minimálním stářím, a to pod prémiovou značkou Mototechna Premium.  Automobily prestižních značek, které je možné nalézt v nabídce firmy Mototechna Premium, se vyznačují velmi nízkou mírou opotřebení, přičemž jejich prodejní cena je o mnoho výhodnější než u nového vozu stejných parametrů. Jedná se zejména o předváděcí vozy z autosalonů a úspora při jejich nákupu se pohybuje v rozmezí od 20-40 % oproti ceně nových vozů. Mototechna Premium zahajuje také testovací provoz elektromobilu Tesla Model S, který má jako vůbec první prodejce ojetých aut v České republice ve své nabídce zánovních vozů. Tesla Model S je čtyřdveřový plně elektrický sedan od amerického výrobce Tesla Motors. Rozměrově se řadí do vyšší střední třídy, má hliníkovou karoserii, vzadu uložený elektromotor a pohon zadních kol. Jde o nejvýkonnější ze tří vyráběných verzí s 85 kWh baterií, výkonem 421 koní a točivým momentem 600 newtonmetrů. Maximální dojezd činí 502 km a z nuly na 100 km/h zrychlí za pouhé 4,4 sekundy, čímž se řadí mezi nejrychlejší vozy v daném segmentu. Pochlubit se navíc může i obrovským zavazadlovým prostorem o celkovém objemu 1795 litrů.  www.mototechna.cz 

Poslední zimní večer ve skvělé společnosti Vždycky se musí najít důvod k oslavě, řekli si generální ředitel společnosti ALUKOV Jan Zitko spolu s prezidentem Herecké Asociace Jiřím Hromadou a uspořádali večírek, na kterém nechybělo snad vůbec nic. Skvělé jídlo a pití si v příjemném prostředí showroomu společnosti ALUKOV vychutnávali herci – nominanti a držitelé Cen Thálie – společně s podnikateli (vedle zástupců společnosti ALUKOV dorazilo také mnoho členů sdružení Czech Top 100) a další hosté. Tahle na první pohled nesourodá směsice vytvořila jedinečný večer, na který bude mnoho z nás dlouho vzpomínat. www.alukov.cz 

Gurmán Text: Milada Schieblová, foto: archiv restaurací, zdroje: avangarde-prague.cz, life.ihned.cz, praguewelcome.cz, lidovky.cz

Praha je krásná, ale po dobrém jídle ještě hezčí! Praha je jedním z nejkrásnějších evropských měst. Hodně cizinců sem jezdí za památkami a jedinečnými pohledy z pražských mostů. Bylo by – a je – velmi příjemné, kdyby se věhlas Prahy týkal také pražských restaurací, ať už luxusních na netradičních místech nebo obyčejných českých pivnic a barů. Některá restaurační zařízení si však toto hodnocení zaslouží. Čím se stává restaurace TOP? Jak se dostane do žebříčku těch nej?

Každým rokem probíhají v Čechách různé festivaly (např. Grand Restaurant Festival) i celostátní ankety (např. Maurerův výběr), kde sami konzumenti svými hlasy určují, která restaurace je oslovila a proč. Mimo hosty restaurací hodnotí úroveň podniků i profesionálové, ať už z řad gastronomie nebo služeb. Nesledují pouze kvalitu surovin, jídla, ale i zázemí. Ochotu a rychlost číšníků, hygienické zázemí, celkový dojem, dostupnost a v neposlední řadě také ceny. Jedním z určujících momentů jsou i ceny nápojů. Ankety i festivaly probíhají na území celé republiky, nejen v Praze. Kulinářské zážitky ovlivňují naše zdraví, náladu, kondici

86 | Ice Jaro 2014

i pohodu duše. Neměli bychom tedy nechávat náhodě, kde se najíme, ať už je to na výletě, nebo na slavnostní hostině rodiny. Jídlo k životu patří jako vzduch a společné okamžiky u stolu bychom si měli vychutnat všemi smysly. Pár tipů, kde se nejen dobře najíte, ale odkud se vám ani nebude chtít odcházet, nyní zkusíme nabídnout.

Zážitek ze Starého Města – restaurace V Zátiší V Zátiší je jednou z prvních restaurací otevřených po revo-

Krása

Candát v trojobalu, vlažný bramborový salát, Avruga kaviar

luci 1989. Od té doby se tu vystřídalo několik významných designérů, aby zde vytvořili jedinečné zázemí pro vrcholný gastronomický zážitek. Nenápadnou restauraci najdeme ukrytou na rohu Liliové ulice a Betlémského náměstí. Název V Zátiší získala podle malířského ateliéru, který se stal jakýmsi motivem při nedávné inovaci interiéru. Kromě obrazů zátiší zde najdeme stylizované malířské štafle, různé modely květin apod. Prostředí je velmi příjemné a vytváří dojem jisté intimnosti. Restaurace má čtyři místnosti s různým počtem míst – od 50 do 1O osob. K návštěvě je doporučován společenský oděv. Restaurace je nekuřácká,

klimatizovaná. Restaurace získala kormě jiného i mnohá mezinárodní ocenění, v roce 1996 byla vyhodnocena jako nejlepší restaurace ve střední Evropě, v roce 2001 byla Gourmetem vyhlášena nejlepší restaurací v Praze. V restauraci se setkávají diplomaté, obchodníci, ale i obyčejní Pražané. Přátelská a milá obsluha vám nabídne výběr z mezinárodní kuchyně. Ať si vyberete cokoli – a je z čeho vybírat – vždy si odnesete jedinečný kulinářský zážitek. V nabídce jsou vzácné ryby (mořský vlk, mořský okoun), jemná masa, zvěřina, prvotřídní bio zelenina, francouzské sýry, ovoce, sladkosti, které Ice Jaro 2014 |

87

Krása restaurace Mlýnec

nejen chutnají, ale přinášejí zážitek i ostatním smyslům. Pohled na pokrm naservírovaný na talíři často připomíná přímo umělecké dílo. Průměrná cena hlavního chodu je 600 Kč, bez nápojů. Vína vám nabídnou z Čech, Moravy, ale i ostatních koutů světa. Pořídíte je od 550 Kč.

S nevšedním výhledem na Hrad – restaurace Bellevue Restaurace je součástí renesanční budovy v blízkosti Karlova mostu. Architektura je sice neo-renesanční, ale interiér podtrhuje naopak moderní design. Sklo a světelné paprsky, které se rozsvítí ihned po setmění, podtrhují zvláštní atmosféru tohoto místa. Modernost doplňuje tradice v po-

88 | Ice Jaro 2014

době květinové výzdoby. Jídelní lístek je lákavý. Velký výběr různých druhů mas, ryb, drůbeže…Nechybí ani závěrečná tečka v podobě dezertů. Z nápojů si vybereme z vín, ale také francouzských. Říká se, že nejlepší vína v Prze nabízí právě restaurace Bellevue. Kromě vín upoutá i šampaňské. Klimatizovaná restaurace je nekuřácká, průměrná cena hlavního chodu je 700 Kč.

Vskutku výjimečné místo – Kampa Park Park v pravém slova smyslu. Nejen, že se restaurace opravdu nachází na konci ostrova Kampa, aleje také výjimečná

Gurmán Stylové prostředí – restaurace Mlýnec

Povznášející atmosféru této útulné restaurace má na svědomí nejen krásný výhled na oblouky Karlova mostu, ale i elegantní zařízení, tlumená světla a profesionální obsluha. Restaurace se hodí pro romantické večeře při svíčkách ve dvou i pro slavnostní tabule větší společnosti. Probíhají zde i různá jednání, obchodní schůzky i galavečery. Prostor je variabilní a lze ho upravit dle potřeb zákazníků. Celkem se sem vejde až 160 hostů. Zdejší kuchař láká na originalitu pokrmů, jejichž recepty pochází z Indie, Thajska, Japonska, ale také z Evropy, např. z tolik opěvované gurmány – Francie. To vše doplňují i česká jídla. Doporučován je společenský oděv, restaurace je nekuřácká, klimatizovaná. Průměrná cena hlavního chodu je 600 Kč.

Česká jídla – U Modré kachničky

Restauraci U Modré kachničky najdeme v jedné z uliček na Malé Straně, v domě s modrou fasádou. Tím, že je restaurace poměrně malá, vytváří pocit osobní pohody. Přispívá k tomu i textilní výzdoba, klasické zařízení, stěny s freskami a obrazy, klenuté stropy a celkový dojem stylizace do staré doby. Autentičnost restaurace podtrhuje i klavírní doprovod, který nevtíravě vytváří tu pravou uvolněnou náladu. Co jiného než česká kachna by mělo dominovat na jídelníčku? Najdeme ji v různých úpravách, ale pokud nás zrovna ten den kachna neláká, vybereme si jistě z další bohaté nabídky – např. zvěřinu. I když restaurace nevypadá svým prostorem jako velká, stihnou zde naráz obsloužit i 90 hostů. Průměrná cena hlavního chodu je 550 Kč a českého vína 450 Kč. Restauraci stejného názvu – U Modré kachničky II. najdeme v srdci Starého Města. Interiér je podobný interiéru restaurace na Malé Straně. V duchu retro – 30. léta. Parkety, starožitný nábytek, stylové závěsy, koberce a obrazy na stěnách. Kuchyně se opět specializuje na kachnu a zvěřinu. Průměrná cena jídla je však 450 Kč a láhev vína stojí od 400 Kč.

Lví Dvůr – místo, kde se opravdu chovali lvi

svým architektonickým řešením. Výhled na Prahu a vodu skýtá komplex různých otevřených teras, zimních zahrad a zákoutí. Každé místo zde má svou vlastní atmosféru a jedinečnost. Hlavní sál s krbem sází na eleganci, zimní zahrada Baccardi na intimní atmosféru, kde prorůstají živé stromy, další terasa je přímo nad vodou s pohledem na Karlův most. Restauraci založil roku 1994 norský obchodník Nils Jebens. On sám je velký gurmán, proto si dal záležet na nejvyšší kvalitě vysoké úrovně. Je pravda, že i ten nejnáročnější zákazník si vybere. Čerstvé ryby, masa, vína z celého světa (kolem 150 druhů)…Právem si tato restaurace vysloužila věhlas mezinárodní úrovně. Průměrná cena menu je kolem 700 Kč.

Dnes patří Lví Dvůr mezi prvotřídní pražské restaurace. V dřívějších dobách, v čase krále Rudolfa II., zde ale býval opravdu dvůr, kde se proháněli levharti, tygři a jiné šelmy. Od té doby ale uplynulo mnoho let. Dnes je v této renesanční budově s krásným výhledem do Královské zahrady a na Pražský hrad známá restaurace. Stylový renesanční nábytek je kombinován s prvky moderního designu, čímž prostor působí celkem zajímavě. Součástí restaurace je i zimní zahrada a venkovní terasa. Tato místa se stávají centrem mnoha setkání rodinných, ale i obchodních a úředních. Z gastronomického hlediska je tato restaurace vyhlášená především nabídkou tzv. pražského selátka, které údajně jedl i sám císař Rudolf II. Patrně nepůjde o stejný kus, ale recept bude obdobný. Další nabídka je z typicky české kuchyně. V restauraci je kuřácká i nekuřácká část, průměrná cena chodu je 550 Kč. Víno je dražší – od 750 Kč. Ice Jaro 2014 |

89

Zdraví a krása Bellevue

U starých zámeckých schodů – restaurace Ada Na úpatí Hradu, v přízemí příjemného hotelu najdeme restauraci, která byla pražskými gurmány právem nejvýše hodnocena. Prostředí, ve kterém budete večeřet, umocňuje sbírka nádherných uměleckých děl, sbírka obrazů a karikatur Adolfa Hoffmeistera. Za hezkého slunečného dne máme možnost využít i zdejší letní terasu. Francouzská, česká a mezinárodní kuchyně dbá pod vedením šéfkuchařů na vytvoření pravých gurmánských skvostů. Při jejich tvorbě využívá kvalitní suroviny, moderní postupy a především vysokou fantazii a kreativitu kuchařů. I ten nejnáročnější zákazník si zde přijde na své. Místní sklepy se mohou chlubit nabídkou až 200 vín. Jejich cena je od 550 Kč, cena hlavního chodu zhruba kolem 650 Kč.

Bohatý styl na Malé Straně – restaurace Terasa U Zlaté studně Tato krásná restaurace se nachází na konci stejnojmenné uličky. Najdeme ji vedle barokních zahrad na terase pod hradem. Svůj panoramatický výhled nabízí díky umístění na střeše hotelu Golden Well, což je sama o sobě nádherná historická budova, která pamatuje Prahu již z dob renesance. O interiér se postarali designéři italského studia Spatium. Mísí se zde několik stylů, od renesance a baroka až po moderní prvky. V letním počasí láká terasa s krásným výhledem na malostranské střechy, Vltavu i věže kostelů a chrá-

90 | Ice Jaro 2014

mů. Šéfkuchař, který získal několik mezinárodních ocenění, pracuje na svém díle s láskou. Využívá poznatků zahraniční kuchyně a výsledek můžeme nakombinovat s českými víny. Pokud ale někdo dá přednost vínům zahraničním, má samozřejmě možnost. Restaurace je menší, kapacitně stačí pro 35 osob. Průměrná cena hlavního chodu bez nápojů je 850 Kč. Víno zakoupíme od 900 Kč.

Barokní Pálffyho Palác a jeho restaurace Interiér odpovídá na první pohled baroknímu stylu. Štuková výzdoba, zrcadla, závěsy svíčky, sklo, mobiliář z 18. století… Mezinárodní kuchyně obstará najednou 60 hostů – ve velkém sále, navíc restaurace nabízí salonek s 50 místy. Zrcadlový sál čítá dokonce 150 míst a terasa 100 míst. Velké prostory, že? Právě proto zde bývají především různé akce podniků, probíhají zde jednání a večírky ve velkém stylu. Průměrná cena je 600 Kč za chod a 600 Kč za lahev vína.

Secese a francouzská kuchyně patří k sobě Kdo v Praze by neznal krásný Obecní dům? Exteriér i interiér láká i filmaře, a tak častokrát uvidíte zvenčí osvětlená okna filmovými reflektory. Není divu, restaurace první republiky okouzlí na první pohled. Teplé světlo, velká členitá okna, secesní výzdoba, třpytivé lustry, dřevěné balustrády,

Krása

Pálffyho palác

vitráže, svícny i vázy s květinami…to vše nás během pár minut vrátí o sto let zpátky. Francouzskému stylu zařízení odpovídá i nabídka francouzské kuchyně. České speciality na jídelním lístku najdeme také. Pro různé tematické večery, podnikové večírky apod. můžete v restauraci rezervovat určitou část. Restaurace je schopna zorganizovat i hudební doprovod, program, kostýmy i speciální menu. Vše záleží na přání zákazníka. Průměrná cena hlavního chodu je 900 Kč, stejná cena je i u lahve vína. V levém křídle Obecního domu se nachází známá kavárna. V tomto prestižním podniku si můžete menu i rezervovat (na výběr je zelenina v různé úpravě, losos, čerstvé ovoce se zmrzlinou…). Cena gurmánského menu na objednávku se pohybuje kolem 500 Kč. V suterénu této secesní památky najdeme Plzeňskou restauraci, která je zařízena venkovským secesním stylem. Dominuje modrá barva, dřevo a malované venkovské alegorie. Nebyla by to Plzeňská restaurace, kdyby se zde nečepovalo plzeňské pivo. Na jídelním lístku najdeme klasickou českou kuchyni, např. kachnu pečenou na staročeský způsob. Večer ozvláštní typicky česká hudba, obohacená živým vystoupením harmonikáře.

Lidový charakter láká stejně jako luxus Některá pohostinská zařízení jsou nejen pro turisty, ale i pro přímé obyvatele čtvrtí. Vždyť kde jinde se nejlépe

navazují přátelské vztahy a kontakty, než v hospodách a pivnicích. Lehce stranou mimo turistické trasy stojí Baráčnická Rychta. Pokud ji najdete, zjistíte, že se jedná o poklad Malostraňáků. Sama historie poutá svou zajímavostí. První spolky baráčníků vznikaly jako protipóly dámských a měšťanských spolků. Hlavním cílem bylo oživování tradic, pořádání bálů apod. Přijatelné ceny pro rozmanitou klientelu udržují lidový charakter této lokality. Nově je i tato restaurace nekuřácká.

Dobré pivo – Kolkovna

Známá pražská restaurace nabízí dobré české jídlo našich babiček a maminek a výborné točené pivo. Čepuje se zde vyhlášené plzeňské pivo – Pilsner Urquell Original Restaurant. Ideální místo pro zastavení v horkém létě, místo pro přátelská setkání i osvěžení. Budova původně sloužila jako tiskárna kolků a cenných papírů. Tím dala jméno ulici i stávající restauraci. Dnes se nachází v přízemí velký měděný pult s výčepem. Nekuřácká část se nachází ve sklepení. Zařízení je jednoduché, funkční, dominuje měděná barva a její lesk. Zelená, bílá a hnědá vytváří příjemnou kombinaci. Personál se postará o vlídnou atmosféru, takže – co chtít víc? Průměrná cena hlavního chodu je kolem 200 Kč. Další z řetězce restaurantů skupiny Kolkovna je restaurace Olympia. Nachází se nedaleko Národního divadla. Po rekonstrukci nás uvítá světlá a pohodlná kavárna-restaurace, která v sobě nese duch první republiky. Reklamní cedule, Ice Jaro 2014 |

91

Krása Terina z kachních jater Foie gras s pain d´epice, krvavý pomeranč, ananas s ibiškem, št'ovík, brioche

Cremeux z Valrhone čokolády Araquani karamel, banánová zmrzlina ním pivovaru a surovinami jsou voda, slad, chmel a kvasnice. Zákon o čistotě piva je tedy dodržen. Čtyřikrát do roka se vyrábí pivní speciály, jinak můžeme ochutnat tmavého i světlého Norberta. Mimo piva bude nabídnuta i klasická česká kuchyně.

Další zajímavá místa

dobové fotografie, originály z pivovarského muzea a další drobnosti podtrhují příjemnou atmosféru 30. let. Mezi novější vybavení patří velkoplošná televize, která je využita hlavně během sportovních přenosů. Fandění ve společnosti a u dobrého piva je pro mnohé velkou zábavou i relaxací. I zde jsou připravovaná čerstvá jídla z domácí kuchyně – klobásky, bramboračka, zelné placičky…možná, že jinde bychom taková jídla ani nenašli. Kvalitní Pilsner Urquell si můžeme nechat načepovat i zde. Průměrná cena hlavního chodu je 220 Kč.

Klášterní pivovar Strahov

Sice blízko Pražského hradu, ale i tak máme pocit, že jsme na venkově. Pivo Sv. Norbert je vyráběno přímo v klášter-

92 | Ice Jaro 2014

Typických pražských restaurací, které jsou něčím výjimečné je samozřejmě více. Za zmínku stojí určitě i Koliba u Pastýřky, která je opravdu zařízena ve stylu horské koliby. Do hor nás přenese i cimbálová muzika a různá taneční folklorní vystoupení. Pokrmy se připravují před vámi. Staročeské prostředí nabídne pivnice U Pinkasů, kde se vystřídala řada známých osobností jako pánové Werich, Voskovec, Hrabal a další. Kultovní pivnice U Zlatého tygra zase přivítala Václava Havla a Billa Clintona, i o téhle pivnici se říká, že má nejlepší pivo v Praze. Legendárním místem je také hospoda U Černého vola nedaleko Černínského paláce. Kvalitní chuťovky a piva všech značek zaručují svou tradicí kvality a udržují si tak stálou klientelu. Míst, kde si tedy v Praze můžeme odpočinout a dobře se najíst je mnoho. Vybírat můžeme od těch nejluxusnějších, po ty nejlidovější, ale přesto kvalitní jak obsluhou, tak výběrem. Kulinářské zážitkové výpravy však určitě můžeme naplánovat i mimo Prahu.

S vodou, vzduchem, ohněm a zemí ke klidu duše, svobodě mysli, pevné vůli a kořenům života.

Podle Hildegardy z Bingenu najdete všechny elementy světa v každém člověku a přírodě kolem nás. Nesou jména: Oheň, Voda, Vzduch a Země. Vztahy těchto elementů vedou k energii, která se projevuje určitými znaky a vlastnostmi. Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby. Chcete-li najít vnitřní sílu a rovnováhu, je důležité udržet tyto elementy v rovnováze. Čtyři nové čaje od SONNENTORU jsou kombinací poznatků sv. Hildegardy, která zkoumala účinky bylin a přiřadila je k těmto čtyřem elementům.

Voda pro oheň

Oheň pro vodu

Příliš mnoho tepla a sucha, které charakterizují element ohně, se projevuje v prchlivé a cholerické povaze. Právě čaj Klidná duše a Svěží koření jsou tou správnou volbou.

Klid, trochu těžkopádnost, ale trpělivost a smysl pro požitek, což jsou charakteristiky elementu vody, se projevuje ve flegmatické povaze. K dodání energie je proto vhodný čaj Pevná vůle a Vydatné koření.

Země pro vzduch Bezstarostnost a zvědavost jsou charakteristické pro vyrovnaný typ sangvinika. Element vzduchu popisuje Hildegarda jako teplý a vlhký, z toho důvodu je protipólem země. Vhodný čaj je proto Kořeny života a Farmářské koření.

Člověk má od ohně schopnost vidět, od vzduchu schopnost slyšet, od vody schopnost hýbat se a od země schopnost jít dál. Chcete-li najít vnitřní sílu a rovnováhu, je důležité udržet tyto elementy v rovnováze. Hildegarda z Bingenu (1098-1179)

Vzduch pro zemi Nepoddajnost a hloubavost připisuje Hildegarda povaze melancholika, který se uzavírá sám do sebe před světem. Stojí za ním studený a suchý element země. Přemýšlivý charakter si může převzít od teplého elementu vzduchu v podobě čaje Svobodná mysl a lehkost dodá Líbezné koření.

www.sonnentor.cz www.facebook.com/SonnentorCejkovice

Text: Nela Maťašeje, foto: strand-craft.com, Heesen Yachts Design, swide.com, Schöpfer Yacht, yachtplus.co.uk

Nejlepší jachty světa

Tyto vládkyně moří vás dostanou

Jachty se už dávno neřadí jen mezi obyčejná plavidla. Stejně jako v módě, bydlení nebo architektuře, se časem dostaly do hledáčku nejlepších designérů naší planety. A výsledek? Každým rokem vznikají neuvěřitelně propracované lodě, které kromě spolehlivosti nabízejí i luxusní pohodlí a téměř vše, na co si jejich majitel vzpomene.

SC122: Jachta, do které zaparkujete i auto Kdo neví, co s penězi, může si pořídit futuristicky vyhlížející jachtu ze Švédska Strand Craft 122. Loď, která svým vzezřením připomíná spíše kosmickou raketu, než plavidlo, bude stát asi dvacet milionů Euro. Podobu jachty i interiérové vybavení si „do parády“ vzalo designérské studio Gray Design v čele s předním světovým odborníkem a zakladatelem společnosti Eduardem Grayem. Že jde skutečně o luxusní jedinečnou práci, ukazuje jachta na palubě i v kajutách. Uvnitř jachty najdete dvě poschodí se čtyřmi pokoji, které jsou zařízené ve stylu art deco. Jinými slovy majitelé si v plavidle mohou užívat pohodlné kožené sedačky, netradiční designy světel a umělecká díla slavných výtvarníků. V žádné ze čtyř místností nechybí špičková elektronika, moderní LED televizory s úhlopříčkou nad 140 cm a luxusní audiosystém Bang & Olufsen Obdiv si podle odborníků zaslouží neméně i výkon jachty. Její motory totiž pohání dva ultravýkonné motory se silou až 4 610 koní. S nimi je jachta schopná dosáhnout rychlosti 43 uzlů (80 km/ h). Jachta dlouhá 38 metrů a široká 7,5 metru má mít ponor 1,4 metru a hmotnost 120 tun. Její nádrže mají pojmout 3000 litrů pitné vody a 20 000 litrů paliva. Majitel lodi navíc nebude odkázaný pouze na pohyb po vodě. Jachta v sobě skrývá elegantní garáž spolu se sportovním autem o výkonu 880 koní. Auto, nazvané podle

96 | Ice Jaro 2014

lodi Strand Craft, tak dosáhne rychlosti až 375 kilometrů za hodinu. Kdo by o něj měl zájem, má smůlu. Sporťák totiž získá jen ten, kdo si pořídí i luxusní jachtu. Tento ručně vyráběný limitovaný supersport tak na zádi lodi nahradí obvyklé motorové čluny nebo vodní skútry. O loď už projevilo zájem pět zámožných podnikatelů. A právě tolik lodí má v plánu švédská firma Strand Craft vyrobit. Podle jejích informací mají zájem hlavně bohatí arabští šejkové ze Středního východu.

Galactica Star aneb zrodila se hvězda Galactica Star je největším projektem společnosti Heesen, která vyrábí luxusní jachty už od roku 1978. Loď, která v sobě snoubí nejmodernější technologie, dokonalý výkon a luxusní design, je právem považována za nejlepší jachtu, která v současné době brázdí světová moře. „Našim cílem bylo vytvořit něco, o co se ještě nikdo nikdy nepokusil,“ objasňuje marketingový ředitel Heesen Yacht Mark Cavendish. A tak vznikla Galactica Star, neuvěřitelných 65 metrů dlouhá loď, která si však zachovala úctyhodnou rychlost až 28 uzlů při nižším spalování paliva. O dynamický tvar Galacticy se postaral Frank Laupman z Omega architects, který pracoval jako projektant v Heesen Yacht několik let. I díky tomu se loď svým designem nijak zásadně neodlišuje od koncepce společnosti a jachta tak krásně zapadla to její flotily. Problém byl ale

s velikostí. Tak velkou jachtu, která by si zachovala své sportovní vlastnosti, ale současně nabídla budoucím majitelům dostatečně luxusní zázemí, to byla pro Laupmana velká výzva. Stejně jako exteriér, je pro jachtu důležitý i designérský rukopis uvnitř lodě. O ten se postaralo duo designérů Dickie Bannenberg a Simon Rowell. Nejdůležitějším místem na lodi je hlavní salon. Místo, které jde vidět v prvním okamžiku, kdy vstoupíte na palubu. Salon, který zaujme svým otevřeným prostorem, nabízí pohodlí jídelny, obývacího pokoje i baru. Dominuje mu obrovský na zakázku vytvořený skleněný jídelní stůl. Na detaily a kvalitní materiál se tu vůbec klade velký důraz. Bar je vyhotoven z bílého mramoru a ebenového dřeva. Když večer barman celou tu nádheru osvítí zabudovanými světly, hlavní salon působí skutečně impozantně. Na Galactice se s pravidelností opakuje tvar přesýpacích hodin, který symbolizuje dynamiku a jistou symetrii. Kromě hlavního salonu je nejvíce patrná v jednotlivých kajutách, kde se přesýpací hodiny objevují postupně na vybavení, tvaru postelí i klenutí stropů. Není nutno dodávat, že veškeré vybavení je vytvořeno na míru z nejkvalitnějších druhů dřeva a třech typů mramoru. Pro skutečné fajnšmekry plavby po moři je vytvořená na horní palubě takzvaný plážový klub. Osmdesát metrů čtverečních prostoru nabízí dokonalou odpočinkovou zónu. Designéři ji navrhli tak, aby se odtud z pohodlných křesel dalo dívat na moře kolem sebe. Nechybí ani sauna a bar.

Jediné, co tomuto koutku chybí k dokonalosti plážového baru, je písek. To vše si na jachtě může užívat dvanáct hostů v šesti nádherných apartmánech. O ty se na Galactice stará třináct členů posádky včetně kuchaře, který je údajně nesmírně šikovný. A co je ojedinělé, podpalubí, kde kuchař své dobroty připravuje, je volně přístupné i hostům, čímž se Heesen Yacht zásadně odlišují od svých konkurentů. U luxusních jachet totiž nebývá obvyklé, že by do pracovního prostoru vystupoval někdo jiný než posádka. Zde je to přesně naopak a veškeré pracovní prostory jsou vytvořeny působivě a elegantně, aby opravdu stálo za to, je navštívit. Pokud si jachtu pronajmete, můžete tak ve volných chvílích sledovat, jak se vám připravuje večeře.

Azzam ovládl žebříček jachet Mnoho let se na výsluní nejluxusnějších jachet světa hřála jachta miliardáře Romana Abramoviče Eclipse. Její výsostní postavení ale ohrozila perla z designérského studia Nauta Yachts s názvem Azzam, která měří neuvěřitelných 180 metrů. Odborníci tvrdí, že je loď opravdu mimořádná, a to nejen díky své délce a luxusu, který nabízí, ale především díky nadčasovému designu, který zvolil francouzský projektant Christophe Leoni pro interiéry lodi. Jak přesně ale kajuty budou vypadat, to nikdo netuší. Tajemný Azzam údajně disponuje padesátkou apartmá, hlavIce Jaro 2014 |

97

Luxus Infinitas

ním sálem dlouhým téměř třicet metrů, které nebude rušit ani jediný podpěrný sloup. Jestli bude mít nová megajachta heliport či neprůstřelný trup, jakým je chráněná Abramovičova Eclipse, to není jisté. Jedinou jistotou jsou prozatím oficiální informace o výkonu lodě. Do objemové nádrže lodi se vejde milion litrů paliva a těžká je stejně, jako byste vedle sebe postavili 1750 slonů. Tajemství obestírá tuto loď od počátku její výroby. Nikdo totiž netuší, kdo si zakázku zadal. Nový majitel ale zřejmě bude ze Saúdské Arábie, kam jachta z Německa zamířila. A kde ji budete moci zahlédnout? Většina přístavů v Evropě na její kolosální rozměry není stavěna. Rozhodně se ale šance zvyšují v Monaku a na Francouzské riviéře, kde si miliardáře s megajachtami oblíbili.

Infinitas: trochu jako ponorka Je to jachta inspirovaná nekonečnem a dálkami, které moře nabízí. Luxusní loď Infinitas z dílny Schöpfer Yacht na svých devadesáti metrech nabídne i heliport nebo bazén. Nekonečno připomíná hlavní konstrukce, která při bedlivějším prozkoumání ukazuje symbol ležaté osmičky. Netradičně koncipovaný prostor na palubě i pod ní nabízí dostatek místa až pro šestnáct členů posádky. Maximální rychlost Infinitas je zatím předurčena na 20 uzlů, přičemž běžná cestovní rychlost na diesel elektrický motor by měla být okolo 15 uzlů. Za pohodlí a luxus si ale musí zájemci zaplatit. Cena designového kousku by se měla pohybovat kolem sta milionů dolarů. Z dálky může jachta nápadně připomínat ponorku. Z blízka má ale dokonale řešené okna a vstupní prostory. Obývací pokoj je propojen se salonkem. Kuchyně zase s jídelnou. Dostatek místa umožňuje na lodi pořádat večírky pro více lidí. Všemu dominuje bazén, který se nachází nadosah téměř ze všech koutů lodě. Pokud se vám nelíbí, že je ba-

Ocean Pearl

98 | Ice Jaro 2014

zén krytá vrchní palubou a nedosahují zde přímé sluneční paprsky, nezoufejte. Takzvaný skybridge, který kryje bazén shora, totiž umí vyfiltrovat sluneční záření, které dopadne k bazénu ve své plné síle. I tady se proto bez obtíží můžete opalovat. První patro nabídne pět kajut pro členy posádky a samostatný pokoj pro kapitána. Na loď se vleze kromě nich šestnáct hostů.

Tři drahé kameny Londýnský architekt Norman Foster se nepáral se svými požadavky. Když měl vytvořit luxusní jachtu, jedna mu nestačila. Vznikla tak luxusní přes čtyřicet metrů dlouhá loď, která má tři různé verze. Všechny tři dostaly jméno po drahých kamenech: Ocean Emerald, Sapphire a Pearl. Tou nejnovější je právě Ocean Pearl. Pearl byla vytvořena se silným důrazem na kvalitu, prostor a hlavně světlo. Nabízí čtyři paluby s pěti apartmány pro dvanáct hostů a sedm členů vyškolené posádky. Co je ovšem na další novince z dílny Normana Fostera skutečně zajímavé, je netradičně koncipovaný interiérový design. Majitel lodi si totiž interiér může nechat vyladit do odstínů, které se mu líbí nejvíce. Přesto jsou ale volené odstíny v naprostém souladu s exteriéry, které mají navodit touhu po plachtění na volném moři. Ačkoliv je vše přísně dokonalé, jachta údajně navozuje rodinnou a poklidnou atmosféru. A o to designérovi šlo. Vytvořit prostor, který sice bude nabízet luxusní vybavení a nejnovější technické vymoženosti. Na druhou stranu by ale všechny tři drahé kameny měly být skutečně použitelné v normálním životě. Společnost Yachtplus plánuje těchto lodí do tří let postavit celkem deset. Otázkou je, kdo si je koupí. Jejich cenu odborníci odhadují na patnáct milionů Eur.

Strand Craft 122

Moderní lázně v srdci Jižní Moravy Léčba pohybového aparátu, cévního systému a neurologických potíží Jedinečný přírodní zdroj z dob pravěkého moře - jodobromová minerální voda Všechny služby pod jednou střechou Komplexní a příspěvková lázeňská péče Široká nabídka pobytových programů Nejslunnější region s lahodným vínem, folklórem a tradicemi Lázně Hodonín *** superior

I Měšťanská 140, Hodonín I mob: 606 600 723

www.laznehodonin.cz

Na zdraví Text: Iva Nováková, foto: SAMphoto.cz, zdroj: alkoholium.cz, svet-piva.cz, pivnirecenze.cz, agris.cz

Co takhle sklenka

piva?

Pivaři v tom zřejmě mají jasno, ale co my, obyčejní konzumenti? Jak se vyznat v nabídce, která je čím dál pestřejší? Jistě, každý ví, jaký je rozdíl mezi desítkou a dvanáctkou a pivem černým či světlým. Ale jakou chuť má pivo nepasterizované, či nefiltrované? A jaké je pivo kvasnicové? Také v tom máte zmatek?

Nejprve mi dovolte malou odbočku do historie. Navzdory tomu, že dnes si už život bez piva mnozí nedovedou představit, vypadá to, že lahodný mok vznikl víceméně náhodou… Dnes již popravdě nelze přesně doložit kdy a kde se pivo poprvé objevilo. Za kolébku piva se považuje oblast Mezopotámie, kde se pivo vyrábělo již v 7. tisíciletí př.n.l… K objevení došlo zřejmě omylem, lidé dříve skladovali obilí v nádobách, do kterých patrně natekla voda, na nádobu se zapomnělo a když byla později objevena, byl v ní nalezen zkvašený produkt s příjemnou omamnou chutí. Od pradávna pivo připravovaly ženy, které používaly k výrobě piva různé plodiny, např. ječmen, pšenice, ovsa, prosa, ale i čočka a dochucovaly je různými bylinami např. šalvějem, pelyňkem, mátou, skořicí, anýzem apod. Teprve s rozvojem techniky pivovarů se ujali tohoto díla muži a svůj patriarchát si drží až dodnes. První zpráva o výrobě piva v Čechách je z roku 993 a váže se k Břevnovskému klášteru. Pivo se rychle stalo velmi oblíbeným nápojem. Proto již v roce 1039 byly zavedeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce např. holení hlavy, rozbití veškerého hospodského nádobí či pranýřování na veřejném místě. Největší rozkvět výroby piva v Čechách nastal ve 12. století, kdy se stala zdrojem obživy podnikavých měšťanů. A od té doby rozvoj piva trvá až dodnes.

100 | Ice Jaro 2014

Pojďme se podívat na základní dělení piva a potom také na novinky, které stojí za to ochutnat…

Piva spodně kvašená

Spodně kvašená, nebo svrchně kvašená, také v tom máte trochu zmatek? V tom případě si to pojďme trochu vysvětlit, ať víte, co si objednat a proč vám právě to vaše pivo tolik chutná… Asi pro vás nebude úplnou novinkou, že největší zastoupení mají piva spodně kvašená. Patří mezi ně například známý ležák plzeňského typu, či možná méně známý ležák vídeňského typu. Ostatně, všechna tato piva se označují jako ležák. Podíváme-li se na základní dělení svrchně a spodně kvašených piv, rozdíl najdeme už v rámci tzv. primárního kvašení, které probíhá obvykle v tancích. V případě spodně kvašených piv se tohoto hlavního kvašení účastní kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Název vám určitě mnoho neřekne, uveďme si tedy, co je pro tyto kvasinky typické. Jednak mají rády chlad, spodně kvašené pivo tedy v této fázi zraje při maximálně 11-12 °C. Tento rod kvasinek se při kvašení vyskytuje na dně tanku a to je také důvod, proč jsou tato piva označována jako spodně kvašená. Doba primárního kvašení u spodně kvašených piv se pohybuje řádově ve dnech.  Pro tento typ kvasnic je příznačné, že netvoří kolonie, ale žijí samotářsky.

A teď ještě rozklíčujme, proč se ležáku říká ležák. Nebude to nikterak složité. Spodně kvašená piva ho získávají podle jedné z finálních fází výroby, při tzv. ležení, kdy spodně kvašené pivo zraje.

Piva svrchně kvašená

Zatímco piva spodně kvašená mají u nás dlouhou tradici, piva kvašená svrchně u nás byla ještě nedávno takřka neznámá. Což je rozhodně škoda, protože právě tato piva mají u nás dlouhou tradici a ve středověku právě tato piva u nás převažovala. Později je však vytlačila právě spodně kvašená piva, která mohla kvasit nejen v zimě jako svrchně kvašená, ale i v létě. Problém je totiž v tom, že kvasinky, které se účastní svrchního kvašení, jsou nejčastěji rodu Sa-

102 | Ice Jaro 2014

ccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae a oproti kvasinkám spodního kvašení jim vyhovuje o něco vyšší teplota, přibližně mezi 15 a 20 °C. Kvašení navíc trvá kolem 3 týdnů, může však trvat i několik měsíců. Kvasinky tohoto rodu během kvašení stoupají na povrch piva, kde se shlukují do kolonií. A to je důvod, proč se svrchně kvašená piva nedala dříve vyrábět v létě. Kvasinky se totiž často spojily s bakteriemi z ovzduší, což znemožnilo kvašení během teplých letních měsíců. Dnes už není problém atmosféru v místnosti, kde pivo kvasí, uměle regulovat. Řekli jsme si, že svrchně kvašeným pivům pomalu přicházíme na chuť i my Češi a připojujeme se tak k Němcům, Belgičanům nebo třeba Angličanům, zkrátka národům, kde je pití svrchně kvašených piv mnohem rozšířenější. A co

Na zdraví spadnou. Od toho se pak odvíjí nejen výsledná chuť, která je velmi nestabilní, ale i doba zrání. Výše jsme si uvedli, že v dávných dobách se pivo kvasilo svrchně. Zde si řekneme, že kvasilo nejen svrchně, ale také spontánně. A jak takové spontánně kvašené pivo chutná? Na rovinu si řekněme, že často docela kysele, neboť se při něm mnohdy prosadí bakterie mléčného kvašení. Podobně jako svrchně kvašená piva chutnají mnohdy i po ovoci.

Novinky mezi pivy…

Pivo sice patří mezi tradiční nápoje a mnoho pivovarů se chlubí právě tradičními postupy vaření piva, ovšem i zde se prosadily moderní technologie. Mezi nejzásadnější úpravy piva patří filtrace a pasterizace. Tyto úpravy sice umožnily delší uchovávání zlatavého moku, na druhou stranu to zákonitě muselo ovlivnit jeho chuť. Některé pivovary svůj postoj však přehodnotily a začaly vařit nefiltrovaná či nepasterizovaná piva, jejichž obliba v současnosti stále roste. Vedle nich se objevila také piva kvasnicová.

Nepasterizované pivo z tanku

Pokud jste ve škole chodili na dějepis, určitě vám neuniklo, že vynálezcem pasterizace je francouzský vědec Louis Pasteur. Její přednosti se využívají především pro konzervaci potravin, piva nevyjímaje. Během tohoto procesu je pivo zahřáto na vysokou teplotu, čímž dochází ke zpomalení či k úplnému zabrzdění živých procesů, které v pivě do té doby dosud probíhaly. Teplota se liší dle toho, zda je pivo následně stáčeno do sudů nebo do lahví. V prvém případě se používá tzv. blesková pasterizace, kdy je pivo ohřáto na teplotu zhruba kolem 72°C po dobu 30 až 60 sekund. V případě pivních lahví se naopak používá tzv. tunelová pasterizace, která trvá od 10 do 20 minut, ovšem pivo je zahřáto pouze na teplotu kolem 60°C. Trvanlivost piva ošetřeného pasterizací proto může přesáhnout i jeden rok. To ocení především exportéři. Ale i zde platí zásada: něco za něco. Pivo je po pasterizaci lidově řečeno mrtvé, ochuzené o mnoho chutí. To je také důvod, proč se nepasterizovaná piva těší své oblibě. Jejich trvanlivost je sice kratší, vypít ho musíte v řádech týdnů, ovšem jeho chuť vám to plně vynahradí

Zakalená nefiltrovaná piva

že může za to, že konzervativní český pivař pije najednou i svrchně kvašené pivo? Pravděpodobně za to mohou bohaté chuti, které svrchně kvašené pivo přináší. Svrchně kvašená piva totiž mohou jemně chutnat třeba po banánech, citrusech nebo třeba po různých druzích koření aniž by bylo třeba do piva něco z toho přidávat.

Piva spontánně kvašená

Navzdory tomu, že jejich doma u nás ještě nepřišla, při svém výčtu nesmíme zapomenout ani na nejmenší ze skupin, do které se řadí piva spontánně kvašená. Jsou oblíbená hlavně v Belgii, Holandsku a na severu Francie. Jako u předchozích si na tomto místě těžko uvedeme, které kvasinky se podílí na jeho výrobě. Záleží totiž, které tam právě

Dalším stále oblíbenějším typem jsou piva nefiltrovaná. Filtrace je další proces, který prodlužuje trvanlivost piva. Během filtrace jsou z piva, které zatím dozrávalo v ležáckém sklepě, odstraněny zbytkové kvasinky a další mikročástice.  K tomu se v pivovarnictví nejčastěji používají tzv. křemelinové filtrace. Pivo tak dostává průzračnou barvu a není tedy zakalené. Při tomto procesu musí pivovary dbát na to, aby pivo nepřišlo do kontaktu se vzduchem, což by podstatnou měrou negativně ovlivnilo jeho chuť i barvu. Právě odfiltrované kvasinky a mikročástice však dodávají pivu jeho osobitou chuť. Nefiltrované pivo je tak nejen mírně zakalené, ale má také plnější a bohatší chuť, což mnozí milovníci piva zákonitě vyzdvihují.

Kvasnicová piva

Tak jako pivaři přišli na chuť pivům nefiltrovaným, oblíbili si mnozí i piva kvasnicová. Pokud jste si mysleli, že nefiltrované a kvasnicové pivo je jedno a to samé, byli jste na Ice Jaro 2014 |

103

Zdraví a krása

omylu. Kvasnicové pivo  totiž může projít podle zákona jak pasterizací, tak také filtrací. Zákon totiž stanoví, že kvasnicovým pivem je „pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva„. Do už hotového piva jsou tedy nejčastěji na závěr dodány další kvasinky. Ty se opět podílí na specifické pivní chuti a navíc jsou zdraví prospěšné.

Ovocná piva

Zvláštní kategorii tvoří takzvaná ovocná piva. Jsou exkluzivní svým výrobním procesem, který může trvat až 3 roky. Ovocná piva jsou většinou tvořena z ovocných extraktů nebo sirupů a příchutí, které jsou přidávány až do spodního nebo svrchního kvašení. Výjimečně je použité ovoce v celku. Tato piva jsou většinou svrchního kvašení, není to však pravidlo. Hořkost je většinou nižší, sladovost a plnost také, vystupuje především ovocná chuť a svěží aroma. Často může být díky ovocné složce také sladšího rázu.

104 | Ice Jaro 2014

Mívají nejčastěji jen kolem dvou procent alkoholu a zdobí je příchuti jako bezinka, citron nebo limetka. Ještě před dvěma lety o nich někteří ortodoxní pivaři a vlastně i sládkové docela pochybovali. Jenže se zmýlili. Ovocná piva dobyla trh. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven segment takzvaných lehkých piv meziročně stoupl o 119 procent. V absolutním podílu na trhu tvoří ovocná piva 3,1 procenta. To je samozřejmě zlomek proti zbytku výčepních piv a ležáků. Ovšem extrémní nárůst je to například při porovnání s pivy nealkoholickými, která se taktéž těší velké oblibě. Podíl nealko piv na trhu je totiž aktuálně téměř stejný – činí 3,6 procenta trhu. Rozdíl je v tom, že nealko pivům trvalo vydobytí takové pozice na trhu skoro deset let a ovocná piva dokázala obsadit stejnou pozici za dva roky. Teoreticky se dá očekávat, že by se lehká ovocná piva mohla v blízké budoucnosti objevit také jako čepovaná. Až dosud totiž celý jejich růst představuje produkce v láhvích a plechovkách.

Bílé zuby s White Pearl

BĚLENÍ ZUBŮ JE WHITE PEARL. NOVÁ EFEKTIVNĚJŠÍ RECEPTURA!

TOP ČIŠTĚNÍ ZUBŮ S BĚLÍCÍM ÚČINKEM PRO ZÁŘIVÝ ÚSMĚV.

Chcete krásně bílé zuby, bezpečně a  profesionálně? Použijte novou, silnější recepturu bělení zubů White Pearl, vyvinutou stomatology pro použití v pohodlí domova. Silnější 3-fázová bělící procedura je vhodná i pro velmi citlivé zuby, narozdíl od jiného belení zubů. Výhodou jsou rychlé výsledky (již za 5 dní), krátká doba aplikace gelu (5-10 min), použití pryžových aplikátorů pro urychlení bělení. V prodeji bělící pero za 349Kč a 3-fázový bělící gel 138ml s aplikátory za 699Kč.

Vyzkoušejte naše novinky každodenní péče o zuby. Zubní pastu White Pearl nebo bělící pudr SMILE. Speciálně vyvinutá receptura zubní pasty obsahuje přírodní enzym, který jemně odstraňuje zabarvení na zubech a pomáhá udržovat zuby bílé a zdravé. Pudr SMILE se používá každodenně místo běžné zubní pasty. Obsahuje malé množství účinné látky používané v profesionálním bělení zubů, působí preventivně proti zubnímu kazu a plaku. To vše bez abrazivních částic. Cena za pastu 129,- (verze i pro kuřáky) a za pudr 99,- (3 příchutě).

Videonávod a další info na www.krasnyusmev.cz

Zakoupíte v lékárnách, v drogeriích:

a na e-shopu www.krasnyusmev.cz

Art Text: Milada Schieblová, foto: archiv sochařka

Největší věci jsou nejjednodušší… Když jsem se poprvé setkala s akademickou sochařkou Janou Bačovou – Kroftovou, dívaly se na mě její krásné hluboké oči. Tato jemná, moc hezká žena má zkoumavý pohled, ale člověk se nebojí. Ví, že se opravdu dívá. Málokdo se dnes umí dívat. Málokdo na to má čas. Jana si čas udělá. Je až obdivuhodné, na co všechno. Je úžasnou matkou, perfektní manželkou, kreslířkou, sochařkou, pracuje v divadle a na gymnáziu. Velmi široký, úctyhodný záběr. Jana stihne vše a nic z toho nešidí. Mohly by o tom vyprávět její děti, studenti, diváci i hosté výstav. Co Janu přivedlo k výtvarnu, kde bere sílu a inspiraci? Z čeho čerpá ve svém životě? Vystudovala jsem Akademii výtvarných umění v atelieru figurálního sochařství prof. Jana Hendrycha. Dnes se musím smát, v čem všem měl pan profesor pravdu. Například u diplomové práce, kterou jsem sekala do třímetrového pískovce mi řekl: ,,Hele, to je výborný mít velkou sochu v materiálu a hned ve veřejném prostoru, to už se ti taky nemusí poštěstit.“ Sochu jsem tenkrát darovala městu Hradec Králové. Zatím je to opravdu moje jediná socha ve veřejném prostoru. Druhá jeho věta, která se celkem časem splňuje, zněla: „Dívej, ty musíš nejdřív porodit a vychovat nějaký ty děti, a pak teprve budeš skvělá sochařka.“ Nevím, jestli jsem skvělá, ale je fakt, že sochařstvím se více zabývám až poslední dobou, kdy mi děti trochu odrostly. Prvních deset let po škole jsem se daleko intenzivněji věnovala divadelní scénografii než sochám. Jednak to bylo při dětech schůdnější a jednak jsem tu práci, díky tatínkovi a bratrovi, prostě měla. Trochu natruc tátovi jsem nešla studovat a ani se nehlásila na scénografii na DAMU, (v té době tam táta studoval a vzápětí byl i šéfem katedry, bratr Jakub už tam druhým rokem studoval režii.) Usoudila jsem, že by nás tam bylo trochu moc. Ale hlavní důvod byla touha dělat si jenom své sochy. Přesto všechno jsem nakonec sebrala posléze drzost i odvahu se scénografii věnovat.

V dětství vás ovlivnil váš tatínek, známý divadelní režisér – Josef Krofta. Jakým způsobem? V divadle jsem v podstatě vyrůstala. Nechodila jsem do mateřské školky. Většinou jsem seděla u režisérského stolečku po boku tatínka, který co chvíli divoce vyskočil a řval na nebohé herce. Byl to můj hrdina. Dramaticky gestikuloval, v očích jiskry, vlasy rozevláté, žhnul jak lev v horké savaně, kouřilo se z něj obrazně i opravdově (kouřil stejně vášnivě, jako režíroval) a zapaloval vše okolo sebe. Dokázal být neúprosný a krutý, naháněl hrůzu. Jako by řídil kočár se spla-

106 | Ice Jaro 2014

šenými koňmi. Tvořil příběhy, situace a hlavně jim v tom okamžiku fatálně věřil. A všichni ostatní věřili s ním. Spolu s herci, dramaturgem, výtvarníkem dal vzniknout nové skutečnosti, která byla na pár okamžiků zhmotněná, a to byl zázrak, magie plná obrazů, metafor. V tichosti jsem seděla u stolu, byl to takový ostrůvek s malým oranžovým světýlkem v černé divadelní tmě hlediště, poslední zbytek hmatatelné reality široko daleko. Tam jsem si kreslila a nasávala. Sledovala a obdivovala výtvarně působivé a hravě rafinované scénografie Petra Matáska, Františka Vítka, nebo Ireny Marečkové. Musela bych být hodně retardovaná (omezená), aby mě tyhle chvíle nepoznamenaly na celý život. Jsem šťastná, že jsem byla svědkem vzniku těch nejslavnějších představení divadla Drak a Studia Besedy, na které se jezdili dívat lidé z celé republiky a hlavně z Prahy. Bohužel často i návštěvy nepříjemné, které pro divadlo nikdy nic dobrého neznamenaly.

To byl tatínek, co maminka? Pro mé další směřování byl klíčový i maminčin vřelý vztah k výtvarnému umění. Dodnes si pamatuji na její poutavé rozhlasové pořady o Váchalovi, Jírovi, Komárkovi atd. Zatímco tatínek si s námi dětmi vlastně nikdy nepovídal, maminka nám vše bohatě vynahradila. Maminčina knihovna byla plná zajímavých knih ze všech kulturních oblastí, výtvarné monografie nevyjímaje. Knihovnu pravidelně rozšiřovala a hlavně vždy přesně věděla, která kniha je pro nás v daný okamžik nejvhodnější. Přišla jsem s nějakou myšlenkou, problémem a ona například řekla: ,,Ale Nanynko, to není tak úplně pravda, zkus si přečíst tohle…“ Nakonec byla ještě ochotná trpělivě a shovívavě poslouchat naše často ještě úsměvné názory na svět.

Dětství končí a člověk se musí rozhodovat, co dál. Jaké bylo vaše směřování? Nejbližší střední výtvarná škola byla 25 km vzdálená. Střední kamenická a sochařská škola v Hořicích v Podkrkonoší.

Škola s významnou sochařskou tradicí spjatá se sochaři zvučných jmen Štursou, Bílkem, Kocianem, Suchardou, Wágnerem atd. Tehdy bylo ještě dost náročné se na školu dostat. Z celkem asi čtyřiceti uchazečů nás tenkrát vzali deset a já prožila krásné a intenzivní čtyři roky plné kamenného prachu a mozolů od dlát a zase jiných mozolů od tužky. Většina z nás to sochařské studium brala smrtelně vážně a byli jsme, myslím, docela pracovití. Ráda vzpomínám na tu dobu, spolužáky i některé učitele, jako na našeho hlavního guru Michala Moravce a obě sochařky Dáši Štěpánkové. Svěží vítr tam alespoň na chvíli vnesl výborný Martin Zet.

Kámen je tedy to, co vás oslovilo. Do kamene, především pískovce jsem se zamilovala. Měkký, přesto klade pro mě přiměřený odpor, teplý s energií země. Nenapadá mě nic jiného a tak to řeknu: ,,Sekání do pískovce je sex.“ A dál o tom už nemusím mluvit.

Po střední škole přišla vysoká... Sedm let na porevoluční AVU, z toho rok strávený na stážích v cizině. Většinu času jsme s kolegy strávili v bohémském prostředí krásných, historií napěchovaných ateliérech s nádherným  výhledem do Stromovky. Dalo by se říct, že jsme žili dosti odtrženi od reality. Zatímco jsme po vzoru starých sochařů plácali prknem hlínu na ,,živáka“ a prskali vodu přímo z úst na hliněné sochy, aby hlína neosychala, za silnými zdmi stařičké budovy zatím proběhla kupónová privatizace a svět se začal rychle měnit. Zejména našemu Figurálnímu atelieru se otevření světu a novým tendencím ve výtvarném umění trochu vyhnulo. Procházeli jsme tradičnější formou výuky. Jakmile někdo z nás popustil trochu víc uzdu své mladistvé bujaré fantazii, milý profesor Jan Hendrych mu se shovívavým úsměvem řekl:,, Hele neblbni, jo, nejdřív se nauč modelovat.“ A tak zatímco ve vedlejším atelieru profesora Knížáka kolegové vyšívali, tancovali, skládali hudbu a všelijak jinak zkoumali nejrůznější Ice Jaro 2014 |

107

Art nové možnosti uměleckého projevu, my jsme při poslechu Nabucca, nebo jiného díla vážné hudby poctivě zkoumali tvar, náladu, měnící se charakter formy v souvislosti s potřebou konkrétního vyjádření, sdělení. Žádný myšlenkový, rozumový konstrukt, či koncept. A to zrovna nebylo a stále ani není v módě. Navíc jme byli věčně špinaví od hlíny či od sádry, což nám na atraktivitě opět moc nepřidalo. Často jsem se tenkrát nemohla zbavit dojmu, že nás většina ostatních kolegů, snad vyjma zbylých dvou sochařských atelierů, kteří na tom alespoň co se špíny týče, byli podobně, považuje za totální ignoranty a tupce. Přesto nám bylo skvěle. Byli jsme trochu takoví spiklenci. Profesor nám často sochařskou problematiku vysvětloval na formě a struktuře hudebního opusu. Sám dokázal zazpívat úryvky z operních árií. Korigoval slovy: ,,Rozumíš, tadyhle to máš jako tadadadá forte, a pak ale už jenom andante, cítíš to tak, ne?“ Kromě toho všeho nám stále kladl na srdce, že : ,,Nejdůležitější ze všeho je snažit se bejt slušnej člověk, že?“ A to se mi líbilo.

Mluvíte stále o školách v Česku, ale vy jste přece byla i mimo republiku, ne? Ano. Měla jsem potřebu si nějak ,,kreativně zablbnout“. Opouštět však mého milého profesora, přestupovat do jiného atelieru jsem si netroufla. K tomu účelu mi skvěle posloužily právě zahraniční stáže, tehdy bohatě dotované. Několik měsíců jsem strávila na Královské akademii v Gentu, kde jsem vyzkoušela i jiná média, performanci, film, fotku. V šesťáku jsem ujela všemu a všem, jak nejdál se dalo. V  Austrálii jsem nejprve poprvé realizovala scénografii pro představení Dona Quichota v režii Josefa Krofty. S tátou jsme nad scénografií strávili na chalupě celé léto. První měsíc jsme si hráli s variabilním modelem, druhý měsíc jsem vyřezávala loutky. Bylo to úžasné, naučil mě spoustu věcí. Do Austrálie jsme odletěli společně a měsíc zkoušeli v Adelaide. Představení mělo velký úspěch. Po premiéře jsem odjela do Canberry pokračovat ve studiu na University of Australia- School of Art. Strávila jsem tam 6 měsíců sama, bez pořádné angličtiny a bylo to pro mě moc důležité období. Po návratu se mi těžko rozdýchávalo intelektuálně i fyzicky zahuštěné evropské prostředí plné klišé, pravidel, snobismu, nechtěla jsem tomu čelit. Chtěla jsem být sama v prostoru australské roviny, kde jediným nejvyšším bodem na horizontu jsem byla právě já. Ten pocit nikdy nezapomenu. Tenkrát jsem asi měla mokré oči. Po Donu Quchotovi následovalo několik dalších představení a diplomka. Díky diplomové práci jsem se vrátila do školy v Hořicích, kde mi ji dovolili na školním pozemku realizovat. Byly to nejkrásnější tři měsíce v sochařském, ale i osobním životě. Byla jsem čerstvě zasnoubená, zamilovaná. Každý den jsem se mazlila s tím energii sálajícím obrem, čerstvě vylomeným ze skály. Výsledek odpovídal mé nezkušenosti

108 | Ice Jaro 2014

a mládí, ale bylo to skvělé. Tehdy se v Hořicích objevil Zdeněk Pitinský s mým bratrem Jakubem, který mi čas od času k soše přivezl nějaké pomeranče a cigarety. Zdeněk mi okamžitě spontánně navrhl, abych s ním udělala představení Oidipus v Hadivadle. Práce se Zdeňkem a ostatními tvůrci i herci byla strhující. To kouzlo divadla fungovalo a bylo ve vzduchu stejně jako při práci s tátou. Později jsem měla tu čest se toho kouzelného pracovního procesu se Zdeňkem Pitínským ještě párkrát účastnit.

Sochařství nebo divadlo? Na divadle mě baví, že jste součástí organismu, jste nějaká jedna matička nebo šroubeček a ono to funguje. Divadlo je sdílení. Sochař pracuje sám a je to těžké, plné pochybností, disciplíny, síly, zatvrzelosti. Ráda střídám práci v kolektivu s prací individuální. Většinu představení jsem vytvořila s mým bratrem režisérem Jakubem Kroftou, pro různá divadla u nás, ale především v zahraničí (Tampere, Vídeň, hradecký Drak.) Způsob práce s ním je takový návrat do dětství. Přirozeně pokračujeme ve hře, na kterou jsme byli kdysi zvyklí. Zároveň se u toho i stejně popichujeme, ale v zásadě si nemusíme vůbec nic vysvětlovat. Přičemž hierarchie je jasně daná, starší bratr má vždy poslední slovo a já to respektuji. Respektuji to ráda, protože jeho podmanivá poetika je křehká a vzácná.

Rodina pro vás asi hodně znamená... Rodina je pro mě nejdůležitější. Dětem jsem se na několik let cele oddala. Jak duševně, tak fyzicky. Nemohla jsem řešit věci, které třeba řeším nyní. Měla jsem permanentní starost o jejich potřeby a strach, že já, založením bohém a v podstatě egoista něco zanedbám. Teď se situace změnila, děti jsou větší, samostatnější a já mám více volnosti. Dalibor, můj muž je sochař. Zkušenější a koncentrovanější než já. Je mým největším kritikem a zároveň velkou oporou.

Art

Rodina mi dává hodně. Největší věci jsou nejjednodušší. Nikomu se nechtějí vyslovovat nahlas, jak jsou jednoduché…

Zajímají vás ale i ostatní lidé Doposud jsem vytvořila okolo třiceti divadelních scénografií. V poslední době se však soustředím konečně více na své sochařské a výtvarné projekty. Myslím si a stále jsem o tom čím dál více přesvědčena, že už v dětství se celkem přesně objeví zaměření a jakési předurčení toho, čemu by se člověk měl ve svém životě věnovat. Každé dítě má nějakou vizi a představu ne toho, čím bude, ale toho, co mu je blízké a co ho naplňuje. Na to by si měl člověk vzpomenout a pokorně se k tomu vrátit. Proto se já dnes vracím ke své posedlosti z dětství. Posedlostí lidmi. Od malička byli lidé v ohnisku mého intenzivního zájmu. Fascinovali mě jejich tváře, pohyby, grimasy, vůně. Chodila jsem a očichávala je. Maminka mě musela napomínat. Byla jsem okouzlena jakýmkoliv srocením lidí, davem. Místo princezen jsem s oblibou kreslila soudruhy na schůzi, hokejisty, cyklisty v pelotonu Závodu míru, fronty lidí na pomeranče, vojáky v kasárnách při nástupu, později lidi v kavárnách, hospodách, kinech, divadlech a koncertech. Davem tváří jsem byla posedlá, přestože se davů zároveň bojím. Lidi mám ráda a lidí se bojím zároveň. Všechny herce i herečky v divadle Drak jsem milovala. Byli schopni vypíchnout,

zjednodušit, nakreslit charakter. Stejně tak jsem milovala všechny skvělé spisovatele a režiséry, kteří mi zprostředkovali zažít pocity jiných lidí, pochopit je. Umožnili mi nahlédnout do duší a myslí ostatních lidí a od té doby nesoudit, jen se snažit pochopit.

Jak vidíte své dílo v budoucnosti? Vždy jsem měla pocit, že je úplně jedno, díváme-li se na pár kusů kamínků v písku z blízka, nebo rozprostírá-li se před námi velkolepý horizont majestátních velehor. Měli bychom se dozvědět a prožít v podstatě to samé. A tak by podle mě měla fungovat i dobrá socha, obraz, umění všeobecně. Měla by zahrnout a mít zprostředkované či interpretované všechny pohledy, jak duchovní tak fyzické. Všechny perspektivy. Měla by nás zaujmout jak z úplné dálky, tak i v bezprostředním kontaktu. Přesně takhle fungují sochy Henryho Moora, Alberta Giacometiho, obrazy Cézanna a tisíců dalších. Dobré knihy, filmy a divadla nevyjímaje. Ten detailní pohled prožíváme ve chvíli, kdy knihu, divadlo, film konzumujeme a z dálky spousty let už máme jen takový šťavnatý extrakt, hlavní poselství, podrobnosti se vytratí.

Které vlastní dílo máte nejraději? Ke kterému máte takový ten „hlubší“ vztah? Nejraději mám sochu Snění. Je to část zahradní plastiky Ice Jaro 2014 |

109

Art

Splývání, která vznikla na zakázku pro uměnímilovné a vnímavé klienty. Funguje však i sama o sobě, mám ji na zahradě a každý den o ni stokrát zavadím očima, pozoruji změny povrchu betonu. Je pokaždé jiná, někdy jí z očních jamek ptáci pijí vodu. Baví mě. Vznikala dlouho a poctivě. Byla to od začátku promyšlená a soustředěná práce pro konkrétního klienta. Právě to bylo pro mě velice důležité a inspirativní. Ten fakt, že na sochu se budou dívat a se sochou komunikovat konkrétní osoby. Příležitost trochu poznat a vcítit se do někoho jiného. Nechat se ovlivnit a zároveň ovlivňovat. Mezi mnou a klienty probíhalo neviditelné spojení . Z divadel mám moc ráda obě verze představení, které napsal můj bratr, nemá to český název, říkali jsme tomu pracovně Box. Jedna verze se hrála ve finském divadle Mukamas a druhá ve Vídeňském divadle Moki. Celý proces vzniku jsem si náramně užívala. Ústřední postavou je rachitický chlapec, houslista, který se díky šikaně ve škole dá na box. Vyrobila jsem si spoustu malých louteček a na zahradě zkoušela, jak by se s nimi dalo co nejsnadněji boxovat. Doprovázela jsem to expresivními zvuky úderů a myslím, že sousedům to muselo lézt dost na nervy. Pak jsem vyřezala asi dvacet takových jednoduchých loutek za měsíc. Šíleně mě bolely ruce, měla jsem je obvázané od shora až dolů, ale byl to zážitek. Zmíním ještě alespoň jedno představení, na které ráda vzpomínám, a tím je Medardo a Pamela v divadle Drak. Režíroval ho Josef Krofta, Dalibor Bača udělal krásnou scénu, já navrhla loutky a kostýmy. Představení dostalo řadu ocenění a je i natočeno v archivu České televize.

Co dává spojení tvorby rukou a hlavy?

Ruka a hlava, hlava a ruka, to je právě na sochařství to nejkrásnější. Využíváme všech darů, které nám byly dány. Těla i ducha. Harmonické spojení, které nám každý spisovatel může závidět. Murakami, aby to vyrovnal, běhá maratony. Táta kosil louku, štípal dřevo. Při pohledu na moje mozoly a obvázané ruce táta vždycky bědoval: „Holčičko moje, na co ses to dala!“ Já ale mám tu dřinu ráda.

Není sochařství tak trochu bezbarevné? Jakým způsobem vnímáte barvy? Barva je problém. Vyrušuje mě od koncentrace na tvar. Může změnit vnímání tvaru, může celou sochu postavit vzhůru nohama. S barvou opatrně a hodně promyšleně. Dnes už všichni víme, že sochy v téměř celých dějinách vý-

110 | Ice Jaro 2014

tvarné kultury až na pár okamžiků, byly dost barevné, jen se takové nedochovaly. Nedovedu říct, zda by na mě působily jinak ve své barevnosti. Já věřím v sílu tvaru. V jeho schopnost něco podstatného sdělit, interpretovat. V sochařských projektech nemám zatím potřebu o barvě přemýšlet. V divadle je to právě naopak. Barva je často nosný prvek. Barevnost je elementární téma, které řeším hned na začátku práce. Často je barva symbolická, demonstrativní, někdy jen praktická a ustupuje potřebám ostatních složek scénografie.

Co vás zaměstnává v současnosti? Jaké jsou vaše současné projekty? Posledních pár let se soustředím na jedno téma a tím je tvář. Tvář jako portrét, tvář jako krajina, tvář jako symbol, tvář jako charakter, tvář jako skladba a mohla bych pokračovat dál a dál… Každá tvář má své speciální vnitřní teplo. Lidské tváře jsou ze všech ostatních živých tvorů fyzicky, tvarově nejrozmanitější, nejpestřejší, předpokládám, že mě jen tak neomrzí. Lidí a tváří se tedy týkají všechny moje současné projekty. Sochařské portréty, exteriérové plastiky i kresebné sociální projekty jako je Naživu ve Vinoři, Vlastně se nic neděje, nebo internetový a facebookový projekt Každý den.

den?

To zní zajímavě. Co to znamená - Každý

Projekt vznikl spontánně z nahromadění negativních pocitů skepse, smutku na základě pozorování aktuálního politického dění. Znechutila mě vyšší koncentrace tupých tváří některých politiků a jejich nekultivovaného chování v médiích. Rozhodla jsem se, že si zlepším náladu tím, že si každý den připomenu někoho, kdo byl něčím výjimečný a inspirativní, někoho, na koho stojí za to se dívat. Dokážu něco dělat každý den, celý rok? Každý den ráno vytvořím kresbu osobnosti toho dne narozené, podle fotografie na internetu nalezené. Výběr podléhá mé osobní sympatii a znalosti, či zkušenosti s dílem osobnosti. Vybírám osobnosti kladné a inspirativní, poté kresbu ukládám na moji webovou stránku a sdílím ji veřejně na facebooku… Projekt Každý den je pro mě především o skutečnosti našeho každého dne z hlediska prožitku, rituálu, kázně, koncentrace,kontaktu, inspirace osobností, sdílení s lidmi atd... Jde mi právě o ten Každý den! A to zkoumám.

Art

Další projekty - Naživu ve Vinoři a Vlastně se nic neděje... Jsou projekty, v nichž mapuji, sleduji a kreslím sociální momenty z běžného obyčejného a nedramatického života v mém bezprostředním okolí. Projekt Naživu ve Vinoři jsou kresby, v nichž zaznamenávám obchody na hlavní komunikační ulici ve Vinoři. Obchody kreslím zvenku a zevnitř. Do kresby záměrně nepřidávám expresivní dotyk, překresluji fotografie, které jsem si nafotila. Překresluji je otrocky s tím, že si každý centimetr čtverečný silně prožiju , avšak stejně intenzivně jako ostatní centimetry čtvereční, bez ohledu na to, zda kreslím obličej, nebo rohlík. Všechno má stejnou hodnotu, všechno hraje svou stejnou roli. Jsou to takové nudné monotónní kresby. Jenže se na tu obyčejnost soustředím a ono se z ní vždy

něco nového vlastně dost zajímavého nakonec vykrystalizuje. Některé obchody už zkrachovaly, kreslím nové majitele, nové výlohy…Vyvíjí se to, opět je to otevřený projekt, který na sebe stále nabaluje nové myšlenky a významy. Vlastně se nic neděje jsou opět kresby, na kterých podobným způsobem zaznamenávám mé spoluobčany. Fotím je nárazově a neplánovaně na ulici, na plese, na stanici… Stejně jako Naživu ve Vinoři je vše v procesu a vlastně ještě není úplně na místě ho nějak komentovat. S Janou se vypráví moc hezky a mohlo by se vyprávět donekonečna. Je plná nápadů, myšlenek a inspirace. Nejen pro umělce, ale i pro nás, pro obyčejné smrtelníky, kterým ukazuje život takový, jaký je, a na který už jsme trochu pozapomněli. Ice Jaro 2014 |

111

Speed Text: Aleš Sirný, foto: Archiv automobilek

Do Ženevy se vrátily nablýskané vozy, automobilky odhalovaly novinky Již po čtyřiaosmdesáté se druhé největší město Švýcarska stalo centrem automobilového průmyslu. Ženevský autosalon se každoročně těší obrovskému zájmu a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Branami výstaviště prošlo téměř 670 000 lidí a nikdo z nich určitě nelitoval. Mladoboleslavská Škodovka přivezla studii VisionC, Švédové dorazili v autě o výkonu jednoho megawattu a Francouzi se pochlubili automobilem se vzduchovými kapslemi na karosérii. Za posledním návštěvníkem se zavřely dveře v neděli šestnáctého května v sedm hodin večer. Zatímco pořadatelé a vystavovatelé začali balit exponáty a hodnotit 84. ročník veletrhu, návštěvníci odjížděli plni dojmů. Ačkoliv ekonomická recese zanechala v automobilovém průmyslu hlubokou jizvu, drží si ženevská akce statut jednoho z pětice nejdůležitějších autosalonů na světě. O tom se některým veletrhům může jen zdát, kupříkladu kdysi oblíbený brněnský autosalon zmizel v propadlišti dějin. Ten ženevský však podobný osud nečeká. Množství vystavovatelů, novinek a světových premiér bylo velmi bohaté a každý si přišel na své, ať šlo o vyznavače rychlé jízdy, luxusu, malých vozů, nebo motorsportu.

Škoda nastínila svou budoucnost

Vtipné poznámky na adresu Škoda Auto jsou dávnou minu-

112 | Ice Jaro 2014

Škoda VisionC

lostí. Český výrobce se řadí mezi respektované automobilky na evropském trhu a ku příležitosti ženevského autosalonu si připravil vedle tradičních modelů i designovou studii Škoda VisionC, která se stala centrem zájmu expozice mladoboleslavské automobilky. Pětidveřové kupé je ukázkou nadcházející designové evoluce a bude mít vliv na budoucí sériově vyráběné vozy, pravděpodobně pak na nejluxusnější modelovou řadu Superb. Charakteristickým prvkem VisionC jsou trojúhelníkové světlomety, podtrhující ostré rysy celého automobilu. Čelní masce dominuje mohutný chladič, jenž je výraznější než u současných modelů. Zároveň si VisionC zachovává typický vzhled automobilů Škoda. Druhou škodováckou premiérou byl model Škoda Octavia Scout, který se bude prodávat od letošního září. Scout vychází ze současné třetí generace Octavie Combi a je určen na silnice i do terénu. K nepřehlédnutelným vizuálním prvkům patří mohutný přední a zadní nárazník a plastové kry-

Krása

ty po celém obvodu karosérie. Terénní tvář dodává Scoutu i světlá výška, která byla oproti standardnímu modelu Octavia Combi (171 mm) zvýšena o 33 mm. Zákazníci budou mít k dispozici výběr mezi třemi agregáty (dva naftové motory, jeden benzínový motor) o výkonu až 135 kW.

S větrem o závod

K autosalonům patří i přehlídka luxusních sportovních vozů s nadpozemskými výkony. K těm doslova přemrštěným supersportům lze zařadit model One:1 Švédské automobilky Koenigsegg. Megaauto, jak jej u Koenigseggu nazývají, má výkon jeden megawatt, čili 1 360 koní! One:1 má větší výkon než šest Octavií RS a Švédové s ním chtějí atakovat titul nejrychlejšího sériového automobilu na světě. O jejich úmyslu svědčí i fakt, že údajem zrychlení z nuly na sto se vůbec nezaobírají a rovnou udávají zrychlení z nuly na čtyři

sta kilometrů v hodině – 20 vteřin. Maximální rychlost vozu je 440 km/h. K těmto hodnotám se megaauto One:1 dostane s pomocí pětilitrového osmiválce, speciálního přítlačného křídla, zakázkových pneumatik Michelin a dalších high technologií. Případní zájemci si však na Koenigsegg One:1 museli nechat zajít chuť. Automobilka vyrobila jen šest kusů a všechny byly prodány ještě před začátkem autosalonu. Do kategorie netradičních automobilů se zařadil i elektrosporťák s krkolomným názvem NanoFlowcell Quant e-Sportlimousine. Současná doba si žádá úsporu energií a šetrné zacházení s životním prostředním. Na to automobilový průmysl reaguje hybridními pohony a elektromotory. Ale jak ukojit vášeň člověka s touhou po sportovní jízdě a smyslem pro ochranu přírody? Odpovědí by mohl být právě NanoFlowcell Quant e-Sportlimousine z Lichtenštejnska. Robustní kupé jezdí jen na elektřinu, kterou získává hybIce Jaro 2014 |

113

Krása

Koenigsegg One:1

NanoFlowcell Quant e-Sportlimousine ridním systémem baterií a palivových článků. Každé kolo má vlastní elektromotor s kombinovaným výkonem 480 kW a komu je to málo, Quant umí krátkodobě vyvinout výkon až 680 kW. Ani přes relativně vysokou hmotnost 2 300 kg není váha omezujícím faktorem. Quant dokáže zrychlit z nuly na sto za 2,8 vteřiny a maximální rychlost je podle výrobců 380 km/h. Dojezd na jedno nabití je úctyhodných 600 kilometrů. Pro movité ochránce přírody se sklony k rychlé jízdě je špatnou zprávou fakt, že automobil stále prochází procesem vývoje a případné zařazení do sériové výroby je vzdálenou hudbou budoucnosti. Každopádně alternativní, o něco méně ekologičtější řešení již dávno existuje. McLaren P1 se v Ženevě ukázal už v roce 2013, ale zájem o tento britský unikát vůbec nepolevil. Kombinace osmiválcového motoru o objemu 3,8 litru a zabudovaného elektromotoru dává výkon 674 kW, což s připočtením nejmodernějších technologií dělá z McLarenu jeden z nejlepších supersportů na světě. Elektromotor například supluje výkonností prodlevu turbodmychadel a při řazení neucítí řidič

114 | Ice Jaro 2014

žádný pokles výkonu. Elektromotor funguje i samostatně a při městském provozu vydrží až 20 kilometrů. Dobíjení trvá jen dvě hodiny. Z 0 na 200 km/h se McLaren P1 rozjede do sedmi vteřin, třístovka se na tachometru objeví za dalších deset vteřin. A cena vozu? Bezmála 28 milionů českých korun, ovšem to nikoho nemusí trápit. McLaren už dávno ohlásil, že P1 bylo zcela vyprodáno. Podobně nedostupný automobil byl k vidění i u Maserati, byť ze zcela jiného důvodu. Model Alfieri, pojmenovany po spoluzakladateli italské automobilky, je pouze (plně funkčním) konceptem. Vlastně se jedná o narozeninový dort, který si Maserati udělilo k stoletému výročí vzniku. V dlouhé přídi Alfieri je uložen osmiválec o objemu 4,7 litru s výkonem 338 kW. Interiér čtyři a půl metru dlouhého vozu má minimalistické pojetí s digitálními obrazovkami ve tvaru mechanických budíků. Dalekou cestu do střední Evropy urazil americký koncern General Motors. Přestože z Detroitu se pomalu stává město duchů, Chevrolet pracuje na plné obrátky a v evropské premiéře představil novou generaci legendárního vozu Chevrolet Corvette Z06. Hřmotný sporťák v černožlutém provedení skrývá pod kapotou šestilitrový osmiválec s výkonem 462 kW, čímž Chevrolet pokračuje v tradici objemných a výkonných agregátů. Na stánku Chevroletu byla k vidění i závodní verze s názvem C7.R. Pod koncern General Motors spadá i značka Opel, která sice nedisponuje plnokrevníky jako Chevrolet, ale milovníkům rychlosti má co nabídnout. Světovou premiéru si v Ženevě odbyl nejrychlejší Opel Astra v historii automobilky. Model Opel Astra OPC Extreme, jak už název vypovídá, je extrémní variací jinak rodinného vozu. Astra vychází ze závodní verze sourozence Astra OPC Cup a s čtyřválcovým

Zdraví a krása McLaren P1

motorem o objemu dvou litrů disponuje výkonem 221 kW. Astra je prošpikována nejnovějšími technologiemi, a jestliže někdo hledá ryzí vášeň z jízdy, mohla by být extrémní Astra tou pravou volbou. Z nedalekého Německa dorazilo i Audi, kladoucí důraz na nové Audi TT. O další generaci sportovního „tétéčka“ se mluvilo dlouho před autosalonem, ale v Ingolstadtu byli skoupí na slovo a se slavnostním odhalením vyčkali až do začátku ženevského autosalonu. Audi přidalo k sériovému modelu ještě jako bonus sportovní koncept TT quatro s přeplňovaným dvoulitrovým čtyřválcem s ohromujícím výkonem 309 kW. Pohon všech kol, váha 1 344 kilogramů a zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,7 vteřiny jsou parametry, které zkrátka nahánějí husí kůži. Vedení automobilky sice výrobu Audi TT quatro oficiálně nepotvrdilo, ale vše nasvědčuje tomu, že zájemci nebudou dlouho čekat. Navzdory nedávným finančním problémům si německá malosériová značka Gumbert nenechala ujít prezentaci zbrusu nového kupé Explosion, které je zcela v rozporu se zavedenou koncepcí předchozích modelů – ovšem jde tím správným směrem! Z kupé Explosion doslova čiší sportovní duch, umocněný dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 309 kW. Podobnost s motorem Audi TT quatro čistě náhodná? Ne tak docela. Automobilku totiž před deseti lety založil bývalý sportovní ředitel Audi Roland Gumpert a vazby na německou automobilku dodnes zůstávají velmi pevné. Příležitost navnadit na novou modelovou řadu XE si nenechal ujít Jaguar. K všeobecnému zklamání toho britská automobilka příliš neukázala a kromě prezentovaného čelního pohledu potvrdila, že půjde o středně velký sportovní sedan s rychlostí přes tři sta kilometrů v hodině. Fanoušci Jaguaru mohli obdivovat alespoň modré kombi Jaguar

Maserati Alfieri

XFR-S Sportsbrake. Ačkoliv vozy kombi slouží zpravidla k převozu větších břemen, Jaguar osadil svůj model přeplňovaným pětilitrovým motorem V8 s výkonem 405 kW. Zrychlení z nuly na sto zvládne pod pět vteřin a v kufru tak může udělat pěknou paseku… Z jižního konce Evropy dorazila Alfa Romeo. Italská automobilka slaví se svým modelem 4C velké úspěchy. Z Francie si zástupci Alfy odnesli cenu za nejkrásnější auto roku 2013, v Německu ohodnotili 4C titulem nejlepší automobil roku 2014. Na ženevském autosalonu byl k vidění koncept kabrioletu 4C Spider a netřeba podotýkat, že se stal hvězdou celé expozice. Ze sériové linky by měl 4C Spider vyjet v roce 2015 a pohánět jej bude přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,8 litru s výkonem 177 kW. Na autosalonu samozřejmě nechyběl ani známý výrobce sportovní vozů Ferrari. Expozici italské automobilky dominovalo Ferrari California T, které po šestileté sériové výrobě prošlo modernizací designu i techniky. Pod kapotou najdeme přeplňovaný osmiválec o objemu 3,9 litru a výkonu 412 kW. Ice Jaro 2014 |

115

Zdraví a krása

Jaguar XFR-S

Přepych na kolech

Kdo hledal opravdu luxusní automobily, zamířil k expozici automobilky Rolls-Royce. Ta do Ženevy přivezla sedan Ghost Series II s novým faceliftem. Největších změn se dočkala upravená příď s novým tvarem čelních světlometů. Interiér nabízí veškeré prvky, které do těchto obývacích pokojů na kolech zkrátka patří. Novinkou u Ghost Series II je mimo jiné bezdrátové připojení k internetu. Z kategorie SUV si velkou pozornost vysloužila nová verze sportovně luxusního modelu Range Rover Evoque v provedení Autobiography Dynamic. Oranžové SUV pohání dvoulitrový čtyřválec s turbem, který dokáže vyvinout výkon 210 kW a z nuly na stovku se rozjede za sedm vteřin. Nad svými kolegy z kategorie SUV vyniká dynamickým až futuristickým vzhledem a rozhodně patří k automobilům, za kterými se ohlédnete nejen kvůli velikosti, ale i designu. U SUV ještě zůstaneme. Citroën se prezentoval finální podobou modelu C4 Cactus, který spojuje atraktivní a užitkový design v jeden celek. Část karosérie je totiž obložena plastovými díly z polyuretanových kapslí, naplněných stlačeným vzduchem. Systém chrání před poškozením při menších kolizích a oděrkách.

V malém těle velký duch

Přestože jsou díky velikosti lehce přehlédnutelné, v Ženevě

116 | Ice Jaro 2014

o ně byl stejný zájem jako u mnohem větších a luxusnějších kolegů. Na mysli máme drobné automobily, šité na míru do ucpaných měst. Velkým tahákem v expozici Renaultu byla třetí generace Twinga. Francouzský vůz se na první pohled neliší od svých rozměrově totožných konkurentů, jeho přednosti se totiž skrývají pod kapotou. Motor je uložený nikoliv vpředu, ale vzadu pod kufrem. Nové Twingo s pohonem na zadní kola má vlastně stejnou koncepci jako třeba Porsche 911. Kdo by však čekal, že přesunem agregátu vznikne vpředu zavazadlový prostor, bude překvapen. Kufr o objemu 219 litrů zůstává vzadu a v přední části najdeme autobaterie a nádrže na kapaliny. Další francouzskou novinkou v Ženevě byl koncept Citroënu C1 s názvem Swiss & Me concept. Modelu Swiss & Me concept nelze upřít sportovní duch a od běžného typu C1 se liší novými exteriérovými prvky včetně zadního přítlačného křídla, větších kol a výfukem uprostřed zadního nárazníku. Citroën C4 Cactus Peugeot nezůstal pozadu a přišel s konceptem 108 Tattoo, kterým chce cílit především na individuálnost jednotlivých zákazníků. Módní výstřelky totiž nezbytně nemusí souviset pouze s oděvy, ale i s automobily. Exteriér pětidveřového konceptu 108 Tattoo je malířským dílem francouzského umělce Xoila a jak z názvu automobilu vyplývá, případní zájemci se mohou těšit na osobitě tetované karosérie Peugeotu 108.

eshop.isoline.cz

KOLEKCE 3d TOP 12 uzávěrů a v každém z nich 3 pístky s nápojem + ZDARMA 330 ml láhev

www.isoline.eu

Krása

Range Rover Evoque v provedení Autobiography Dynamic

Ze silnice na závodní tratě

Část prvního dne ženevského autosalonu patřila i automobilovým závodům. Řada automobilek se totiž rozhodla představit své nové závodní speciály právě při příležitosti této akce. Největší zvědavost vzbuzovala dvojice zahalených strojů v expozici Porsche. Německá automobilka se po dlouhých šestnácti letech vrací s prototypem Le Mans na scénu vytrvalostních závodů, a přestože podoba prototypu s označením 919 byla víceméně známa, s představením válečních barev ve Stuttgartu otálely až do začátku autosalonu. Prototyp 919 bude pohánět čtyrválcový motor o objemu dvou litrů s turbodmychadlem. Porsche dále představilo závodní model 911, jehož sériově vyráběnou verzi můžeme potkávat i na českých silnicích. Novou zbraň představilo i Audi, které sice s Porsche spadá pod jeden koncern, ale na mezinárodních tratích žádné bratříčkování neuvidíme. Audi prezentovalo evoluční model R18, s nímž chce letos obhajovat vítězství v čtyřiadvacetihodinovém závodě v Le Mans. Vedle toho spatřil světlo světa i model Audi RS 5 německé série cestovních vozů, známé pod pojmem DTM. Neotálely ani Honda s Citroënem. Tyto dvě značky se utkají v boji o titul v Mistrovství světa cestovních automobilů s modely Honda Civic a Citroën C-Elysée, přičemž francouzský stroj bude řídit devítinásobný šampión v rallye Sébastien Loeb. Autosalon v Ženevě potvrdil své postavení silného hráče na pozici světových veletržních akcí. Lístek stojí v přepočtu 400 Kč, což není vzhledem k míře prezentovaných automobilů vůbec závratná částka. Samozřejmě je nutné počítat s nákladnou cestu do Ženevy, jenže pro každého automobilového nadšence by vlastně měla být akce Geneva International Motor Show povinností, z níž se zajisté vyklube nezapomenutelný zážitek, a kdo ví, třeba každoročně opakující se zážitek…

118 | Ice Jaro 2014

Koncept Audi TT quatro

Chevrolet Corvette Z06

LAND ROVER CENTRUM KOSOŘ AUTORIZOVANÝ SERVISNÍ PARTNER

TO NEJLEPŠÍ PRO VÁŠ LAND ROVER S PROFESIONÁLY JEDINĚ V DEF-TEC s.r.o. Kompletní nabídka služeb pro záruční i pozáruční prohlídky a opravy Minimální čekací lhůty, Expres servis, diagnostika a jednoduché opravy na počkání Opravy po haváriích včetně vyřízení pojistné události, STK, EMISE Zvýhodněné ceny pro starší modely - sleva až 35 % PICK UP servis, odtahová služba 24h denně, odvoz klientů Speciální úpravy, přestavby vozidel G4, Camel, Sahara, Racing Prodej a montáž originálního příslušenství a doplňků Land Rover navštivte náš e-shop: www.landrover-nahradni-dily.cz Opravy ALU disků - rovnání, svařování, leštění, lakování Zařídíme Vám nákup vašeho nového Land Roveru na klíč! Land Rover bazar, stálá nabídka prověřených vozů  Ideální dostupnost - Pražský okruh R1 - exit 15“ Lochkov, Strakonická R4 - exit Radotín DEF-TEC s. r. o. Logistický areál, Kosoř 239 252 26 Kosoř, Praha 5 - Radotín GPS: 49°59‘1.155“N, 14°19‘44.587“E

tel.: 733 333 832 e-mail: [email protected] www.def-tec.cz

Pozvánka

Do Česka se vrací turnaj špičkových golfových profesionálů Bude to jedna z největších sportovních událostí roku 2014 v Česku. Po třech letech se u nás koná golfový turnaj série European Tour, tentokrát pod názvem D+D REAL Czech Masters. Jednoduše řečeno, kdo chce vidět v akci nejlepší golfové profíky, něco odkoukat a užít si báječnou atmosféru, nemůže chybět od 21. do 24. srpna na hřišti Albatross nedaleko Prahy. Česko je nejrychleji se rozvíjející golfovou zemí ve střední a východní Evropě. Aktivně se golfu věnuje přes 55 tisíc lidí, k dispozici je až neuvěřitelných 96 hřišť. Pořádání European Tour je třešinkou na dortu. Poslední kamínek, který v mozaice chyběl. Je to potřetí, co se Tour do Česka vrací. Všechno začalo velkolepě, ale takřka bez diváků v 90. letech v Mariánských Lázních a na Karlštejně. V roce 2009, to bylo po dalších 12 letech, se turnaj vrátil na beskydské hřiště Čeladná. Tam se hrálo třikrát a dost. Teď se chystá velký comeback. Připravuje ho promotérská společnost RELMOST. Po úspěších s pořádáním Challenge Tour, což je druhá nejvyšší kategorie evropských turnajů, se pokusí uspět i v nejvyšším patře. „Smlouvu jsme s European Tour podepsali na 5 let. První rok se bude hrát o 1 milion Euro. Celkový rozpočet předpokládáme okolo 70 milionů korun,“ říká Petr Dědek, předseda představenstva společnosti RELMOST. „Rozhodně nejdeme cestou přemrštěných odměn, ale budujeme tradici a jméno. To pak zpětně přinese zájem hráčů. Máme také výborný termín. Význam turnaji dodává, že se bude hrát v podstatě v Praze,“ doplňuje. Ano, turnaj se dá považovat za pražský, což je důležité pro prezentaci místa a jeho atraktivity pro hráče. Golfový areál Albatross leží v dokonalém trojúhelníku. 20 minut od letiště a 30 minut od centra Prahy. Termín je výborný z toho důvodu, že hráči bojující o nominaci na nejprestižnější týmový souboj Ryder Cup, budou

120 | Ice Jaro 2014

mít v Česku předposlední možnost kvalifikovat se do evropského týmu.

Postupnými kroky k vrcholu

První významný golfový turnaj uspořádala promotérská společnost RELMOST na podzim roku 2012. Na Kunětické Hoře se hrál turnaj série Challenge Tour (druhá nejvyšší kategorie v Evropě). Turnaj měl dotaci 160 tisíc Euro. Na přípravu bylo jen několik měsíců, přesto se povedlo připravit akci, která měla obrovský ohlas. Sám zástupce Challenge Tour Gary Butler prohlásil, že to byl nejlépe připravený turnaj celé série v roce 2012. Díky tomu se povedlo získat lepší termín. Z podzimu se D+D REAL Czech Challenge Open přesunulo na začátek června. Organizace, zázemí, kvalita hřiště. Atributy, kterými si získal turnaj vynikající pověst. V roce 2013 přijeli ještě lepší hráči. Favoritem byl lídr série Američan Brooks Koepka (aktuálně stabilní hráč European Tour, startoval na několika turnajích PGA Tour a na jednom majoru). V Česku nevyhrál, ale zapsal nový rekord hřiště 62 ran. Na sedmnácté jamce padl hole-in-one, tedy jamka zasažená na jedinou ránu přímo z odpaliště. Za to si Ital Ravano odvezl nový automobil. Vítězem se stal Francouz Francois Calmels.

Přijede přemožitel Tigera Woodse

Startovní listina D+D REAL Czech Masters se plní nejlepšími hráči European Tour. Svou účast potvrdil vítěz Omega Du-

bai Desert Classic Stephen Gallacher. „Měli jsme se Stephenem osobní schůzku v Dubaji během turnaje a o to větší radost nám udělal svým vítězstvím. Měl by přijet s celou rodinou,“ říká Petr Dědek. Gallacher vyhrál na European Tour třetí turnaj. Porazil mimo jiné tři hráče první světové desítky v čele se světovou jedničkou Tigerem Woodsem. „Domluvili jsme se také s dalšími hráči, kteří skončili v první pětce. Argentincem Grillem, Francouzem Wattelem. Obzvlášť se těšíme na Američana Brookse Koepku, který startoval už loni na Challenge Tour na Kunětické Hoře a dodnes drží rekord hřiště výkonem 62 ran. Tehdy se mu u nás hodně líbilo. Na podzim sahal po vítězství na turnaji PGA Tour Frys.com Open. Nakonec byl třetí,“ doplňuje David Trunda, sportovní ředitel RELMOSTU. „Sešli jsme se s Henrikem Stensonem (nejlepší hráč loňské sezóny) a přislíbil, že pokud bude mít volno, přijede. Bereme to ovšem vzhledem k jeho ambicím ve FedEx Cupu v zámoří s velkou nadsázkou,“ dodává Petr Dědek. Mezi oficiálně přihlášenými na turnaj je řada atraktivních jmen. Ital Francesco Molinari – dvojnásobný vítěz Ryder Cupu, Francouz Victor Dubuisson – podzimní vítěz v Turecku a finalista letošní světové jamkovky, Angličan Tommy Fleetwood – vítěz Johnie Walker Championship ve Skotsku, Holanďan Joost Luiten – loni vyhrál Lyoness Open a KLM Open nebo Angličan David Howell – vítěz Alfred Dunhill Links Championship. Největší počet titulů na European Tour mají Simon Dyson a Richard Sterne, každý získal 6

vítězství. „Když jsme sečetli počet trofejí z evropské tour, dalo to dohromady více než stovku triumfů.“ Podle Davida Trundy jsou stále v jednání další hvězdná jména. „Rádi bychom, aby do Česka opět přijel Španěl Miguel Ángel Jiménez. Sám projevil zájem. Jeden z našich sponzorů by si přál účast Johna Dalyho. Chtěl by si s ním zahrát ve flightu PRO-AM turnaj. Vedeme s ním intenzivní jednání. Hodně bude také záležet, kdo se nedostane do play off FedEx Cupu. To se nám pak rýsuje ještě mnoho zajímavých hráčů, které bychom rádi do Prahy dostali.“ Řeší se start Alexe Čejky, jediného golfisty s českou krví ale německým pasem, který hraje v zámoří a v minulosti vyhrál několik turnajů na European Tour. Velkou šanci dostane 8 českých golfistů. Zatím je jasné, že si turnaj zahrají Marek Nový, Adam Rajmont, Dan Suchan a Petr Gál.

Albatross Golf Resort prošel úpravami

Komisaři evropské tour byli na prohlídce hřiště Albatross a potvrdili, že je vše hotové. Tréninkové plochy byly označeny jako jedny z nejlepších v Evropě! „Přesto jsme museli zapracovat na některých úpravách. Doplňovala se drenáž pro případ velké nepřízně počasí. Hřiště teď bude způsobilé i po třídenních deštích. Voda nezůstane stát na fervejích,“ říká Stanislav Lisner, generální manažer Albatross Golf Resortu. „Úpravami prošly tvary fervejí. Většina se zúžila v dopadové zóně a přiblížily se bunkery. Největší designovou změ-

Hřiště z ptačí perspektivy

Klubovna

Muži, kteří za pořádáním European Tour v České republice stojí.

Klubovna

nou prošla jamka 7. Bunkery se rozšířily ke greenu a zvětšila se jejich plocha. Původně jsme zvažovali rozšíření také vodní překážky, ale ta nakonec zůstane v původní podobě. Přes zimu se upravovala klubovna. V celém objektu se měnil nábytek, podlahy a stěny.“

Tisíce prodaných vstupenek

Zájem o turnaj je obrovský. „Prodalo se už skoro 4 tisíce vstupenek. Do konce roku jsme měli nastavenou nejnižší cenu 400 Kč za čtyřdenní balíček. Vstupenky se prodávaly hlavně jako vánoční dárek. Od dubna platí standardní cena 800 Kč za balíček,“ říká David Trunda. Jednotlivé vstupenky stojí na první dva dny 150 Kč, za každý víkendový den zaplatíte 300 Kč. Lístky jsou v předprodeji na portálu ticketpro.cz.

Zábava pro celou rodinu

Program na D+D REAL Czech Masters zabaví celou rodinu. V areálu Albatrossu vznikne interaktivní zóna. Pro děti malé golfové hřiště, rodiče mohou vyzkoušet hole, ženy navštívit salón krásy. Na stanovištích se budou rozdávat žetony na pivo, koktejly nebo hry na výuku cizích jazyků. V neděli proběhne losování hlavní ceny pro diváky. Vítězný rodič a dítě dostanou letenky a vstup na vybraný turnaj European Tour. Ve stanu Pilsner Urquell si návštěvníci vyzkouší čepování piva. Sobotní večer zpestří koncert kapely Eddie Stoilow. Začátek se plánuje zhruba na 19. hodinu. Záleží na tom, v kolik se dohraje třetí kolo.

Bez sponzorů to nejde…

Turnaj D+D REAL Czech Masters získal silné finanční partnery. Minimálně do roku 2017 bude sponzorem letecká společnost Emirates. „Golf je jedním z nejoblíbenějších sportů na světě a pro

Emirates se ukázala být tato globální sponzorská platforma neuvěřitelně úspěšnou. Jsme potěšeni, že jsme navýšili investice do European Tour a získali příležitost se ještě více spojit se sportovními fanoušky v České republice.  Czech Masters je prestižní turnaj a jsme hrdí, že zde můžeme být přítomni.“ Řekl Bořivoj Trejbal, ředitel společnosti Emirates pro Českou republiku. Do rodiny sponzorů D+D REAL Czech Masters se zařadila i agentura Czech Tourism. Státní organizace, která má za úkol propagovat Českou republiku v zahraničí. Golfový incoming je dlouhodobě jednou z aktivit agentury. „Televizní přenosy odvysílají ve 130 zemích světa. Miliony golfových diváků uvidí v reklamních spotech pozvánku do České republiky. Věříme, že to přinese v zahraničí zvýšený zájem o české golfové resorty,“ říká Petr Dědek. Generálním mediálním partnerem Czech Masters bude Česká televize. Od čtvrtka do neděle odvysílá čtyřhodinové přímé přenosy. Součástí přenosů bude studio s hosty a po skončení kol bezprostřední rozhovory s hráči. Společnost BRUDRA připravila oficiální golfové oblečení pro D+D REAL Czech Masters. Kolekce se chystala devět měsíců. Je to ryze české společné dílo Jitexu Písek a společnosti BRUDRA. Poprvé v historii má golfový turnaj European Tour svou originální kolekci oblečení. Velice významným partnerem je pro turnaj Plzeňský Prazdroj, potvrzuje to Grant McKenzie, marketingový ředitel společnosti. „Pilsner Urquell je dlouhodobým partnerem golfu v České republice a v posledních letech jsme také byly partnery British Open.  Naší snahou je posílit spojení mezi nejlepším pivem a nejlepšími turnaji.“ Jak sami uznáte, nejde jen o sport. Bude to výjimečná společenská událost. Na své si přijdou nejen golfisté. Hlavní přání organizátorů je, aby se bavila celá rodina, přálo počasí a do světa letěla zpráva, že v Česku se hrál vynikající turnaj.

Golf Text: Milada Schieblová, foto: SAMphoto.cz, zdroje: golfovezpravy.cz, golfdream.cz, wasgolf.cz, vitalia.cz

Základ úspěchu

- správné golfové vybavení Golf. Sport, který se nám líbí čím dál tím víc. Evokuje v nás klid, ticho, čistotu přírody i sportu samého. Láká nás odpočinek v přírodě, ale zároveň očekáváme i sportovní výkon. K zahození nejsou ani „golfová přátelství“, kde byly navázány i mnohé pracovní kontakty – zvláště v minulosti. Golfové turnaje byly – a jsou – i jakousi společenskou událostí. Tam ale ještě nejsme. Abychom se dopracovali k turnaji, případně dokonce k vítězství, čeká nás dlouhá cesta tréninků, nácviků a v neposlední řadě i nákupů.

To se týká zvláště začínajících golfistů. Vybavení si sice můžeme zapůjčit u provozovatelů hřišť, ale chceme-li se tomuto sportu opravdu věnovat, je vlastní vybavení nezbytností. A výsledky naší hry ovlivní i správná volba. Co všechno tedy budeme potřebovat, než se vydáme na pouť s golfovým vozíkem v ruce?

Nerozlučná dvojice – golfista a hůl

Těžko si představíme někoho, kdo hraje golf, bez holí. Typický golfista - rovná se hůl. Říká se, že pokud je hráč dobrý, vystačí si i s jednou holí. Ale asi je málo „dobrých hráčů“, protože žádného s jedinou holí na hřišti nikdy nenajdete. Nicméně profesionál zcela jistě zahraje to, co chce i s holí jednou. Proč tedy plný vak holí? K čemu? Začátečníkům jich navíc stačí pouze sedm. Obchody vám nabízejí většinou celou sadu. Pro toho, kdo to teprve zkouší, ale není nutností, aby hledal v obchodech, ať už kamenných nebo internetových. Stačí se podívat po inzerátech a sportovních bazarech. Pokud jsou hole ohranější, vůbec to nevadí. Začátečnické hole se navíc lehce liší od ostatních. Mají širší hlavu, aby se golfista snadněji trefil do míčku. Hráč teprve po několika trénincích sám pozná, co vlastně potřebuje a v jaké kvalitě. Nehledě na to, že kdyby zjistil, že pro něj tento sport nebude to pravé, tak je vyhozená investice nasnadě. Určitě je vhodné domluvit se i s trenérem, nebo jakýmkoli zkušenějším kolegou a dát na jejich rady. Pokud si je hráč již jistý svou budoucností ohledně tohoto sportu, měl by se poohlédnout po prvotřídní kvalitě. Nemusí se však řídit heslem, čím dražší, tím lepší. Špičková výbava naopak může začínajícímu golfistovi pěkně zkomplikovat život. Vzhledem k tomu, že pár let hole hráči ale zůstanou, měl by brát v úvahu jisté rozdíly. A rozdíl je takřka ve všem. V odpalu, v pohodlí i v dobrém pocitu ze hry samotné. In-

124 | Ice Jaro 2014

vestice se tedy vyplatí. Vždy však platí, že je důležité si hole osahat, aby nám správně padly do ruky.

Golfová sada

Čím je tedy sada tvořena? Zde už přecházíme k odbornějším termínům. Nesmí chybět hole ze dřeva – tři, včetně č. 1 - driveru, ani ze železa č. 3 – 9. Dále zde najdeme hůl zvanou patr (k doklepávání míčku do jamky) a tzv. pitching a sand wedge (zajišťují přesné, krátké a vysoké rány směrem ke greenu). Stále obvyklejší výbavou se stávají hybridní hole, které zastanou několik funkcí najednou. Ne všechna čísla jdou ale takto nahradit. Nejvíce používaná jsou železa. Bývají těžší, tvrdší a mívají širší spodní hranu. Začátečníkům odpustí chybu a zvednou míček do vzduchu. Schopnější hráči vybírají železa cíleně, pro zlepšení hry. Dají se jimi totiž „vytvarovat rány“. Hráč ovládá železo a ne naopak.

Shaft

Pro laiky neznámé a pro zkušené golfisty obvyklé slovo – shaft. Je to nejdelší část hole, která má různou pružnost a ohebnost. To jsou vlastnosti, které nás zajímají. Čím větší je náš švih a síla úderu, tím pevnější by měl být shaft. Trh nabízí pět druhů. Pro muže tuhý a extra tuhý, pro ženy pak více pružný a ohebnější, pro seniory lehký, který umožní sílu úderu, a pak standardní, univerzální. Dvacáté století přineslo nové materiály, dříve byl shaft ze dřeva. Dnes zaujímá čelní místo ocel a grafitový shaft, který je výrazně lehčí. I proto je oblíben zvláště mezi dětmi, ženami a seniory. Tyto shafty pomáhají i odpalu míčku na větší vzdálenosti. Profesionálové však raději zůstávají u ocele, protože velmi rychlý švih by jim dal za práci trefit vůbec míček. Při vyšší rychlosti se totiž více ohýbají.

Krása

Ice Jaro 2014 |

125

Vybíráme a nakupujeme...

Základními parametry pro výběr holí je výška vaší postavy a vzdálenost dlaní od země. Je to důležité, protože jinak byste mohli vykopávat patkou tzv. „řízky“ - kusy trávy, a navíc by odpal mohl zanášet míček doprava nebo doleva. I když to tak nevypadá a stále se občas říká, že golf je hra snobů, celkový dojem a vzhled hrají svou nezastupitelnou roli také. Nebudeme vybírat hole, které se nám nelíbí. Musí se nám dobře držet, ale musí také plnit svou estetickou funkci. Hole, které máme rádi, nám pak mnohem snadněji poslouží. Nejde jenom o důvěru, ale o celkový pocit. Těžko říct, jestli je lepší kupovat hole značkové nebo neznačkové. O tom, jestli bude hráč hrát lépe, jenom hole nerozhodu-

126 | Ice Jaro 2014

jí. Značkové hole (Nike, Titleist, Mizuno, Callaway, Taylor Made a další) zaujmou atraktivním designem a jejich zárukou je jistě i herní komfort. Ale i u tzv. „no name“ holí můžeme narazit na kvalitu. Mnohdy stejně záleží na jednotlivých kusech, jako u každého jiného zboží. Kompletní sety ve slušné kvalitě lze sehnat kolem 15 000 korun. V bazarech je samozřejmě cena nižší a i zde seženeme solidní kvalitu. Úplně nejlevnější hole vám žádný golfista nedoporučí. Může se stát, že po pár úderech budete jejich části sbírat po hřišti.

Kde nakupovat?

Golfové vybavení nakupujeme ve specializovaných golfo-

Golf vých obchodech. Mohou být kamenné, ale i internetové. Stejné obchody najdeme i v zahraničí a na zahraničních portálech. V USA vyjde např. takový nákup golfových potřeb i o polovinu levněji. Ve Velké Británii zhruba o polovinu a v Německu je cena obdobná jako u nás. Při nákupu se musíme řídit svým vlastním rozumem. Nezapomeneme, že reklamní stratégové zvládají svou práci velice dobře i v golfovém průmyslu. Lákavé slogany, které nás přesvědčují o tom, že právě jejich výbava je ta nejlepší a prodlouží vám ránu, raději neberte v úvahu. Dobrý golfista zahraje lépe s průměrnou výbavou a špatnému nepomůže vůbec nic. Stejně jsou výsledky závislé na vaší ruce a hlavě.

Jedna rukavice?

Golfistovi stačí opravdu jen jedna. Zlepšuje držení hole, brání vzniku puchýřů. Většina síly úderů je soustředěna do jedné ruky. Pokud jste pravák, tak do levé. Rukavice není nejnutnější, pokud máte hole s kvalitními gripy – část hole, kterou držíte.

Dobrý míček?

Každý golfista po odpalu dlouze sleduje dráhu svého míčku. Měl by letět krásným obloukem, přesně tak daleko, jak je třeba. Úkolem golfisty je, dostat míček do jamky. Přesnost je samozřejmostí. Míček je zkrátka golfistův kamarád. Dobrý, lepší, horší...slova, která zrovna u míčku ztrácí lehce svůj význam. Může se nám to zdát sebepodivnější, ale na výběru míčku opravdu až tak moc nesejde. Spíš záleží na tom, abychom míčky přestali ztrácet. Teprve časem zjistíme, že je přece jenom rozdíl, když hrajeme tzv. měkkým nebo tvrdým míčkem. Hráči vybírají míčky podle toho, čeho chtějí ve hře dosáhnout. Tvrdším hrají např. delší vzdálenosti. Výběr míčku může sice hru usnadnit, ale jak, na to už musí přijít každý hráč sám. Rozdíly míčků jsou ponejvíce v cenách. Míček můžeme sehnat za třicet korun, ale stejně tak i za sto padesát. Některé jsou baleny v ozdobných krabičkách, které nás ke koupi přímo lákají. Vzhledem k tomu, že má ale každý golfista dost velkou spotřebu míčků (však po bazarech nacházíme často míčky nalezené v okolí hřišť), není nutno zakupovat ty nejdražší. Míček sám o sobě je pro nás milou záležitostí. Rádi ho mneme v dlani a je nám to příjemné. I na pohled nás může potěšit. Dnes jsou míčky s různým potiskem, v různých barvách některé dokonce svítí ve tmě. Sympatické nám jsou svým materiálem i charakteri-

stickými důlky – tzv. dimply. Ty ovlivňují letové vlastnosti míčku. Čím jsou důlky hlubší, tím by dráha letu měla být nižší. A naopak, pokud jsou důlky mělké, bude let vyšší. Dimply tedy mají za úkol snižovat odpor vzduchu při odpalu. Roli hraje i šířka a množství. Nezdá se to, ale ovlivňují dráhu, dolet i přesnost dopadu. Ale stejně, podle pravidel by golfový míček neměl doletět dále než 256 metrů. Jinou variantou jsou míčky tréninkové, které můžeme použít i na zahradě, protože daleko nedolétnou. Maximálně přes plot k sousedům. Tyto míčky jsou většinou z plastu nebo dokonce z pěny. Na cvičných golfových odpalištích (tzv. Range balls) můžeme použít míčky plnohodnotné. K míčku patří také neodmyslitelně malý kolíček, zvaný týčko. Je to vlastně jakási podložka, která vám zvedne míček nad zem a tím usnadní odpal.

Golfový dress code

Oblečení golfisty není jen otázkou osobního výběru a vkusu. Ale řídí se přímo pravidly golfové etikety. I přesto se golfisté snaží o jistou osobitost a někteří z nich dokonce udávají směr „golfové módy“. To si ale mohou dovolit opravdu jen ti nejlepší. Ti ostatní mají výběr jasný, i když právě golfové celebrity mnohdy konzervativní etiketu naruší a golfová rodina ji ráda přijme za svou, zvláště je-li možnost určitého pohodlí. Určité uvolnění přinesl např. i světoznámý golfista Tiger Woods. Od polo košil přešel ke stojáčkům a roláku. Není divu, že se tato změna rychle ujala. Nicméně jisté zásady platí doposud. Mnohem snazší výběr mají ženy, které si mohou dovolit více variant. Mohou si obléci jak krátkou sukni, tak dlouhé plátěné kalhoty nebo šortky. Stejně jako muži však nosí polo košile nebo trička s límečkem. Límeček je zkrátka podmínkou. Ženy se musí vyvarovat příliš krátkých sukní, hlubokých výstřihů a tenkých ramínek. Pokud nevědí, co se hodí a co ne, tak jim nic nebrání, aby zavolaly na dotyčné hřiště a optali se. Je totiž možné, že jisté odlišnosti budou panovat i u jednotlivých hřišť. Muži na hřiště vstupují v kalhotách, nesmí to však být džíny nebo rifle. Materiál kalhot by měl být lehký, vzdušný, v tlumené příjemné barvě. Krátké kalhoty byly dlouho zakázány, ale dnes některá hřiště povolují i tuto výjimku, zvláště v horkých letních měsících. Kalhoty pak doplňují opět trička s límečkem nebo košile. Na podzim, kdy bývá větrno a deštivo, je třeba outfit v rámci golfového trendu doladit. Oblečení musí bránit před větrem – Windstopper – a před deštěm – Rainwear. Stejně tak nepotkáte golfistu bez širokého barevného deštníku, který už je ale praktickým doplňkem. Outfit doplňuje často golfová čapka nebo kšilt. Svou funkci hrají v letních měsících, kdy na hřišti hrozí úpal nebo úžeh. ReIce Jaro 2014 |

127

Golf spekt ke slunci je jedno ze základních pravidel golfistů. U mužů zakrývá čapka i často nežádoucí pleš, a tím brání spálení pokožky. Jestliže počasí nepřeje, jsou vhodné různé vymoženosti, jako např. nepromokavé kalhoty. Ať už ale kupujeme cokoli, nezapomeneme na fyzické vyzkoušení. Pokud se vrhneme na výběr z internetového obchodu, měli bychom si být jisti jak velikostí, tak kvalitou. A to bývá málokdy. Řada značek může mít odlišná číslování a fotografie nám o materiálu a mnohdy i skutečném vzhledu moc nenapoví. K oblečení samozřejmě patří i správné boty. Začátečníci nemusí ihned kupovat značkovou golfovou obuv, postačí i kvalitní tenisky s měkkou podrážkou. Boty musí být pohodlné a stabilní pro nás a zároveň musí splňovat podmínky hřišť. Péče o trávník hřiště je celkem pracná a nelevná záležitost. Správný golfista proto o své sportovní prostředí pečuje a boty patří mezi prvořadou záležitost v této oblasti. Golfová obuv je vyrobena z nepromokavé kůže, jsou lehké a podrážka je vybavena výstupky – spiky. Právě ony zaručují dobrou stabilitu při golfovém postoji.

Kam s tím?

Máme hole, míčky, oblečení. Ale kam s tím? Těžko si celou výbavu vezmeme jen tak do ruky nebo na záda do batohu. Takže nás čeká výběr další části golfového vybavení, a to bagu. Slouží totiž jako vak, do kterého ukládáme nejen hole, ale i oblečení, míčky, deštník, případně i něco k snědku. Výběr je opravdu obrovský. Na první pohled zaujmou barvou, vybavením, ale na druhý hledáme i další pro nás důležitější aspekty, podle kterých se rozhodneme. Budeme v bagu mít pouze pár holí a budeme ho nosit na zádech, nebo potřebujeme různé přihrádky na mnohem více věcí? Rozhodující může být i váha. Zajímají nás i přihrádky, které mohou být po celé délce bagu nebo jen v horní části. Pak se hole navzájem dotýkají. K oblečení, míčkům, lahvím a podobně slouží řada kapes. Některé kapsy na nápoje mají i termovložku. Praktické jsou i různé držáky, háčky a spony pro rukavice, sluneční brýle, ručníky na hole i deštník. Většina bagů má svou vlastní pláštěnku proti dešti. Pokud hodně cestujeme, budeme vybírat i mezi cestovními typy, které jsou skladnější a lehčí.

...na kolečkách

Naplněný bag může být pěkně zatěžkávající záležitost. Bez ohledu na věk proto každý golfista ocení golfový vozík.

128 | Ice Jaro 2014

I tady můžeme vybírat z většího množství nabídky. Vozík může mít více koleček, různou šířku, velikost, dokonce má možnost vlastního pohonu. Vozík lze táhnout, tlačit a nejlépe – jede-li sám. Cena však o této možnosti už sama o sobě vypovídá. V tomto případě se jedná o tzv. elektrické golfové vozíky. Vozík je však doplňkem velmi užitečným. Usnadní golfistovi hru především v tom, že šetří jeho síly a v neposlední řadě i záda. V dnešní době je můžeme navíc vybavit GPS, různými držáky na mobil, chladicí tašku, na lahev. U některých najdeme dokonce sedátko. Dříve tak oblíbená funkce „kedíka“ vzala tedy tak trochu za své. Mladí a děti si taháním vozíku jednak přivydělávali a jednak se i leccos naučili od zkušených hráčů, kterým se o vozík a hole starali. Dnes se musí učit především od svých trenérů. Ti doporučí dětem zvláštní výbavu, určenou podle věku a schopností právě jim. Posledním doplňkem by mohlo být snad i počasí, ale to si žádný golfista nevybere. A kdo umí, tak tomu nevadí vůbec nic.

D+D REAL

Czech Challenge

Nic se nemění na tom, že i letos proběhne turnaj série Challenge Tour. Opět to bude v Golf Resortu Kunětická Hora. Konkrétně od 29. května do 1. června. Zvyšují se odměny - hráči si rozdělí 165 tisíc Euro, to znamená o pět tisíc víc než loni. „Challenge Tour v České republice se stala pevnou součástí kalendáře. Je to další šance pro české hráče získat zkušenosti. Navíc řada zahraničních golfistů, kteří prošli turnaji v uplynulých ročnících, už uspěli na European Tour,“ říká Petr Dědek, předseda představenstva společnosti RELMOST. Loni např. udělal obrovský skok Brooks Koepka, který na Kunětické Hoře skončil sedmý a vytvořil rekord hřiště. Na Challenge Tour získal během roku tři tituly, hrál dva majory. Předloňského premiérového ročníku se zúčastnili Němec Maximilian Kiefer (loni druhý na Spanish Open), Angličan Eddie Pepperell (šestý ve Wenthworthu na BMW PGA Championship), Dán Joachim Hansen (třetí na Scottish Open). „Pevně věřím, že prestižní evropské golfové turnaje budou významným impulsem nejen pro české golfové profesionály, ale i nadějné amatéry a zejména pro českou golfovou mládež“, dodává Petr Dědek.

Loňský rekordman Brooks Koepka zahrál hřiště za 62 ran

D+D REAL Slovakia Challenge

Promotérská společnost RELMOST zároveň vstupuje na Slovensko – od 10. do 13. července tam uspořádá D+D REAL Slovakia Challenge. Hrát se bude o 160 tisíc Euro. Půjde o historicky první turnaj Challenge Tour na slovenském území. Všechny turnaje včetně D+D REAL Czech Masters budou doplněny o amatérskou golfovou túru RELMOST GolfTour, která poskytne zájemcům příležitost vyzkoušet si jednotlivá hřiště špičkově připravená pro profesionální turnaje evropského formátu. Podrobné informace o možné účasti najdete na našich stránkách www.relmost.cz. Ice Jaro 2014 |

129

Zdroj: Emaledivy.cz, snailtravel, ostrovykanarske.cz, canariatravel.cz. Etravel.cz, foto: SAMphoto.cz

Luxus na dosah Naše letošní cestování jsme začali ve znamení luxusu. Kam se podívat, pokud vám jde o hýčkání a rozmazlování? Vybrali jsme čtyři lokality, které prostě musíte vidět. Pokud jde o luxus, začít musíme samozřejmě v Dubaji…

Cestopis Vítejte v Dubaji

Přepych a luxus. Tak tuto destinaci popisují katalogy cestovních kanceláří. Realita? Přepych a luxus. Najdete tu nejvyšší budovu na světě. Nejrozsáhlejší letiště na světě. Druhou největší mešitu na světě. Největší nákupní středisko na světě. Dva umělé ostrovy a jedno umělé souostroví. Zábavní park dvakrát větší než Disney World. Rozestavěné projekty v hodnotě 350 miliard dolarů, na kterých pracuje 60% všech světových stavebních jeřábů. Osmé nejnavštěvovanější město na zeměkouli. Vítejte v Dubaji, ve městě nekompromisního luxusu, před nímž ostatní svět bledne závistí, městě fantastických staveb, které vám doslova vyrazí dech. Městě s neuvěřitelně čistým pobřežím s bílým pískem, prostorem a pohodlím, o kterém si přeplněné evropské pláže mohou nechat jenom zdát. To všechno a ještě mnohem víc vás čeká ve Spojených arabských emirátech, zemi, která v posledních letech zaznamenává raketový hospodářský boom, a kde se supermoderní architektura snoubí s islámským prostředím a tradicemi. Pokud toužíte po dovolené bez kompromisů, na kterou se jen tak nezapomíná, dejte šanci této arabské zemičce, která ostatnímu světu dává nahlédnout do budoucnosti.

Vítejte v arabském světě

Katalogy cestovních kanceláří nelžou. Luxus a monumentálnost na vás v Dubaji “číhají na každém kroku”. Alespoň to tak vypadá. Pak taky ale mnohá překvapení. Prvním, co vás při vstupu do této arabské země jistě zarazí, je oční sken. Poznáte ho podle dvou front, které se před ním tvoří – jedné většinou krátké (odbavování je tu velmi rychlé) a druhé povětšinou velmi dlouhé (odbavování tu je velmi pomalé). V první té krátké frontě stojí muži a ve druhé kdo jiný než ženy. Vítejte v arabském světě, kde se společnost stále rozděluje na mužskou a ženskou. Spojené arabské emiráty jsou sice velmi civilizovanou zemí, ale stále arabskou, kde muži i ženy mají své postavení. Pojďme ale k faktům. Spojené Arabské Emiráty (United Arab Emirates) leží v jihozápadní Asii v oblasti Blízkého východu na Arabském poloostrově. Ze západu ho omývají teplé tyrkysové vody Perského zálivu z východu Indický oceán. Země se administrativně člení na sedm autonomních absolutních monarchií s federativním uspořádáním: Abu Dhabi, Dubaj, Sharjah, Fujairah, Ajman, Umm al Quwain, Ras al Khaimah. Každý emirát má své stejnojmenné hlavní město, přičemž za hlavní město celých Emirátů je považováno město Abu Dhabi. Nejžádanějším turistickým místem je jednoznačně Dubaj, v 2007 osmým nejnavštěvovanějším městem na světě. Současným vládcem SAE je Sheikh Mohammad bin Zayed Al Nahyan, syn prvního prezidenta SAE a premiérem a vládcem Dubaje je Sheikh Mohammed bin Rashid Al Maktoum.

Noční projížďka Dubají

Je krátce po půlnoci, všude jinde nejvyšší čas ke spánku. Tady by to byl ale neodpustitelný hřích, a tak se vydáváme na okružní jízdu městem. Vzduch je rozpálený a rtuť teploměru ukazuje třicet stupňů. Měsíc jako zářivé slunce pluje nad mrakodrapy Dubaje, jako kdyby samolibě pokukoval na svůj odraz ve fasádách supermoderních staveb ze skla, hliníku, oceli či chromu, budov kulatých, hranatých či

132 | Ice Jaro 2014

ve tvaru elipsy. Jedeme po čtyřproudé silnici Beach Road do části Džumajra. Provoz je na tak pozdní hodinu rušný a po perfektní silnici lemované palmami se řítí převážně drahé modely. Není divu, vždyť obyvatelé Spojených arabských emirátů, asi jako všichni Arabové, milují rychlá a krásná auta. Ještě větší cenu zde ale mají plnokrevníci nebo velbloudi, kteří obývají stáje připomínající luxusní hotely a užívají si speciální bazény a špičkově vybavené ordinace. Do noci se tu třpytí obrovská slonovinově zbarvená mešita v Džumajře. Vypadá, jako kdyby zde stála od nepaměti,

ale je jí jen dvacet let. V Dubaji, druhém největším emirátu, příliš historie nehledejte, ostatně tady se dějiny dělí na dobu před ropou a po ní.

Luxus bez konkurence

Do noci se v odlescích zlaté, modré a fialové třpytí symbol dubajského luxusu – proslulý hotel Burž al-Arab ve tvaru napnuté plachty, vyšší než pařížská Eiffelova věž. Ačkoli je vskutku obdivuhodný, přece jen se už jaksi „okoukal“

a Dubaj chce uchvátit ještě odvážnějšími a výstřednějšími atrakcemi. Staví se tu nejluxusnější hotely, nejvyšší stavby, nejlepší stáje koní. Každý nový projekt konkuruje dalšímu, který je ještě dražší a okázalejší. Nehledí se přitom na rozpočet či zásahy do přírody - k rostoucí nelibosti jejích ochránců. Vzniklo třeba špičkové golfové hřiště v poušti, kde byl doslova vyměněn písek (původně hrubší za měkčí variantu), zimní areál s pravou sjezdovkou či famózní umělý ostrov ve tvaru košaté palmy, na jejíchž „větvích“ vyrostlo několik desítek hotelů a přes čtyři tisíce vil. To, co Ice Jaro 2014 |

133

se v Evropě staví padesát let, je tady hotové za pět. Peníze nehrají roli, a když je zapotřebí udělat z pouště moře či obráceně, prostě se to udělá. Kosmopolitní Dubaj s milionem obyvatel, mezi kterými jsou zástupci více než osmdesáti národů a národností, dnes již nesoupeří s Las Vegas či Hongkongem, nýbrž sama se sebou. Ostatně, zmlsané turisty nelze lákat na místní pláže jen tři sta padesát slunečných dnů v roce. Tím se může pochlubit několik desítek dalších destinací. Servírovat se musí něco ojedinělého, něco, co jinde nenajdete, co vám vyrazí dech. Takže, pokud chcete opravdu zažít něco, co vám vyrazí dech, jste v Dubaji správně…

dojmem, ale přitom z něj vyzařuje neskonalý půvab a to hlavně díky mnoha krásným a z části velmi dobře zachovaným stavbám z období kolonialismu. Je vystavěno kolem zálivu na úpatí hory Morne Seychellois. Na ostrově najdete bujnou vegetací pokryté hornaté vnitrozemí, přes 80 idylických pláží. Pláže Port Launay a Bale Ternay patří k nejhezčím. Zátoky jsou chráněné a patří do národního parku Marine National Park. Populárním výletním cílem je vodopád Sauzier, který je místním symbolem a je zobrazen na jeho znaku. Pokud si tedy chcete opravdu odpočinout, jistě se vám bude skvěle relaxovat uprostřed tropického ráje.

Seychely – ráj pro milovníky potápění

Tisíce ostrovů? Maledivy

Poněkud jinou formu luxusu pak nabízejí Seychely. Komfort luxusních hotelů s dokonalou péčí je samozřejmostí, nadstandardem je možnost potápění, při kterém spatříte tak nádherný podmořský svět, že se vám nebude chtít ho opustit. Korálové ostrovy, které ostrov obklopují, hejna barevných rybiček a dalších mořských živočichů – tak bohatý mořský život najdete jinde jen stěží. Ale samozřejmě nejen o tom jsou Seychely… Určitě stojí za navštívit i hlavní město Victoria. To patří k nejmenším hlavním městům světa. Působí až ospalým

134 | Ice Jaro 2014

Rovněž Maledivy by se daly charakterizovat jako ráj na zemi, rozkládající se v Indickém oceánu, tvořený tisíci korálovými ostrůvky, jejichž břehy jsou omývány křišťálově průzračnou vodou. Exotickou atmosféru doplňuje azurově modré nebe bez jediného mráčku, k Maledivám patří i nádherné pláže poseté jemným bílým pískem a vzrostlými kokosovými palmami. Maledivy jsou ostrovním státem v Indickém oceánu a jsou zároveň nejplošším a nejníže položeným státem světa – žádné místo zde neleží více jak 2,5 m nad hladinou oceánu. 

V seznamu britské Admirality je zaznamenáno kolem 1 100 ostrovů, zatímco nedávné vládní sčítání jich našlo 1 196. Kdyby se počítaly také písečné nánosy a korálové skaliska, konečná částka by se blížila k 2000. Získat přesné číslo je trochu komplikované vzhledem ke skutečnosti, že ostrovy se objevují a mizí. Některé se spojí, jiné se rozdělí na půl a příležitostně se z korálových útesů vytvoří další ostrůvky. Více než 99% Malediv zabírá moře. Ostrovy vznikaly milióny let, kdy korálové útesy obklopovaly vrcholky pásma podmořských sopek. Jejich vrstvy stoupaly pomalu k hladině, až se konečně, ale jen na pár místech vynořily z vody. Vytvořily zemi, která existuje víc pod hladinou než nad ní.

136 | Ice Jaro 2014

Jednoznačně z toho vyplývá, že dovolená na Maledivách je ideálním cílem pro potápěče, šnorchlisty i pouhé obdivovatele podmořského života, kteří v těchto místech zažijí neuvěřitelnou podívanou. Dlouhé pásy korálových útesů lákají hejna pestrobarevných rybek, menších druhů rejnoků, želv i chobotnic. Vzdáleněji od břehu se vyskytují menší druhy žraloků, murény, manty, želvy, podmořské jeskyně či staré vraky lodí jsou domovem větších druhů ryb. Maledivské souostroví nabízí ovšem ideální podmínky téměř pro všechny vodní sporty, k nejoblíbenějším patří vodní lyžování, windsurfing, plachtění, projížďka na skútru nebo plachtění na katamaránu. Hotelové resorty vyšší

Cestopis vypěstované sloužily částečně jako potrava pro obyvatele trpící hladem.

Kanárské ostrovy – země několika tváří

Kanárské ostrovy patří do autonomního společenství Španělska (španělské království seskupené do 17 autonomních regionů). Jde o souostroví sedmi hlavních ostrovů (La Palma, La Gomera, El Hierro, Tenerife, Gran Canaria, Fuerteventura, Lanzarote) a dvou ostrůvků sopečného původu. Celková rozloha Kanárských ostrovů je přibližně 7 500 km². Hlavním městem je Las Palmas. Na ostrovech žije přibližně 1,6 mil. obyvatel. Oficiálním, úředním jazykem je španělština. Na Kanárských ostrovech najdete vše, co si přejete najít. Jen musíte najít ten správný. Ostrovy nabízejí suchou divokou krásu, stejně jako bujnou vegetaci a exotickou zeleň. Pokud budete mít možnost procestovat vícero z nich, zjistíte, jak málo se navzájem podobají – jako by vás krátký přelet letadlem dopravil do jiného světa…

Ostrov Tenerife

je největším ostrovem v souostroví Kanárských ostrovů. Při příletu vás upoutá svým tvarem nepravidelného trojúhelníka. Jeho rozloha je přibližně 2 tis. km² a na ostrově žije asi 8,5 tis. obyvatel. Největší město ostrova Tenerife je Santa Cruz de Tenerife, které je zároveň druhým největším městem celého souostroví. Říká se mu také ostrov věčného jara a to díky stálému počasí, které je turisty tolik ceněno stejně jako ohromný národní park ve vnitrozemí ostrova. Tomu vévodí hora Pico del Teide, která je dokonce nejvyšší horou celého Španělska. Tato spící sopka je vidět z celého ostrova a těsně pod vrchol dokonce jezdí lanovka. Zkušení turisté vulkán zdolávají po svých od hladiny moře. Okolí hory, které je chráněným národním parkem, poskytuje skutečně úchvatnou podívanou, od téměř měsíční krajiny (zde se natáčelo i několik scén z filmu Hvězdné války) až po hojnou vegetaci. Za návštěvu určitě stojí malebné horské vesničky jako Orotava nebo Masca. Ve městě La Laguna najdete kromě nejstarší univerzity ostrova také katedrálu ze 17. století, která je na seznamu UNESCO. Významným místem, především pro věřící obyvatele, je městečko Candelaria, hlavní poutní místo celého souostroví. Podle legendy se zde už ve 14. století (tedy v pohanských dobách před příchodem Španělů) zjevila Panna Marie a jako Virgen de la Candelaria se stala patronkou Kanárských ostrovů. Ovšem na Tenerife rozhodně nelze opomenout věhlasné karnevaly, které jsou dokonce druhé největší na světě hned po slavném Rio de Janeiru. kategorie a luxusní vilové komplexy mají v nabídce tenisové a squashové kurty, plně vybavenou posilovnu, saunu, kosmetické studio a wellnes programy. Historické památky, starobylé domy, výškové budovy a spleť úzkých dlouhých uliček jsou soustředěny v hlavním městě Malé. K nejvýznamnějším historickým památkám města a architektonicky nejcennější mešitu světa patří mešita Hukuru Minskiy pocházející ze 17. století. K dalším architektonickým velkodílům patří palác Mulee-aage, bývalé sídlo sultána Mohameda Shamsuddeena III. Příjemně strávené chvíle můžete prožít v palácové zahradě, která sehrála důležitou úlohu během druhé světové války, kdy plodiny v ní

Ostrov Fuerteventura

Druhým největším ostrovem souostroví je ostrov Fuerteventura. Rozloha ostrova činí 1659,74 km² a žije na něm okolo 86 000 obyvatel. Ostrov je velmi větrný, možná proto má ostrov jméno Fuerteventura („fuerte“ znamená silný a „ventura“ lze přeložit jako vítr). Ostrov Fuerteventura je ostrovem nekonečných bílých a světlých pláží, kterým se ne nadarmo říká evropský Karibik. Je nejdelším a druhým největším ostrovem, který si kromě rodin s dětmi oblíbili i sportovní nadšenci, kteří Ice Jaro 2014 |

137

Cestopis zde mají ideální prostředí pro vodní sporty jako je surfing, windsurfing a kiteboarding. Oproti ostatním ostrovům je Fuerteventura o něco chudší na historické památky. Za návštěvu určitě stojí městečko Betancuria, které bylo až do roku 1834 hlavním městem ostrova s jeho kostelem Iglesia de Santa Maria ze 17. století a františkánským klášterem Monasterio de San Buenaventura z 15. století. Ostatně většina památek je zde duchovních, jako například kostel Nuestra Senora de Candelaria v městečku La Oliva, nebo Nuestra Senora de la Regla v Pájara. Věčně pofukující vítr se snaží místní obyvatelé od pradávna využívat ve svůj prospěch a tak v oblasti Antigua a Villaverde je krajina doslova poseta větrnými mlýny. Ostrovu Fuerteventura se také často říká ostrov koz. Skutečně je to téměř jediné zvíře, které na ostrově potkáte, ale zato v neuvěřitelném množství! Místní kozí sýr patří mezi nejlepší na světě a určitě si nenechejte ujít jeho ochutnávku, a kdo se odváží, tomu doporučujeme ochutnat vyhlášené speciality z kozího masa. Kromě sýra se na ostrově vyrábí i sůl a to v unikátních solných pánvích jižně od Caleta de Fuste v Museo de la Sal.

Gran Canaria

Gran Canaria, ostrov sopečného původu je třetím největším ostrovem Kanárských ostrovů. Jeho rozloha činí 1560 km² a žije zde okolo 800 tis. obyvatel. Na ostrově se nachází hlavní město Kanárských ostrovů, Las Palmas. Ostrov je geologicky nejstarším z celého souostroví. Mluví se o něm často jako o miniaturním kontinentu, kde se vedle sebe setkává Evropa, Afrika a Amerika. Známé písečné duny (chráněná přírodní rezervace) o rozloze 250 ha - Dunas de Maspalomas na jihu ostrova, připomínají africký kontinent. Evropu připomíná hornaté vnitrozemí s nejvyšší horou ostrova – Pico de las Nieves (1.950 m n.m.), idylickými údolími a sladkovodními nádržemi. Do Ameriky Vás „přenesou“ hluboké skalní kaňony na severu. Gran Canaria je nejnavštěvovanějším ostrovem z celého souostroví a nemá srovnání, pokud jde

138 | Ice Jaro 2014

o kombinaci dokonalých pláží (např. Playa del Inglés nebo Playa de Amadores), lákavého nočního života, historie i současného dění, památek i nákupů. Ze zajímavých míst na ostrově stojí za návštěvu především hlavní město ostrova Las Palmas, v jehož nejstarší části Vegueta naleznete mj. například krásný dům Casa de Colón, v němž údajně pobýval Kryštof Kolumbus před svou objevnou cestou na Nový svět nebo katedrálu sv. Anny. Za zmínku stojí také krásný historický přístav Puerto Mogan, nádherná vyhlídka ve středu ostrova Cruz de Tejeda, městečko Teror s krásnými domky s typickými balkony a s kostelem zasvěceným patronce ostrova (Nuestra Seňora del Pino) a mnoho dalších míst.

Tip na výlet Text: Jana Abelson Tržilová, foto: SAMphoto.cz, zdroj: praha.cz praha.eu, pis.cz, pragensia.tiscali.cz, czechtourism.com, wikipedia.org

Praha

známá i neznámá

Když jsme do tohoto čísla připravovali článek o nejžádanějších světových lokalitách, o které je zájem při koupi nemovitostí, mezi těmi nejžádanějšími vyskočila Praha. Praha, město historie, které my často bereme jako samozřejmost a které turistům tak často bere dech.

Nedivme se, svět z pohledu mrakodrapů amerických měst je velkolepý, ale kouzlo Zlaté uličky mu pro mnohé zřejmě chybí. Stejně tak jako romantika Karlova mostu v letním raním oparu, nebo ospalý půvab Václavského náměstí v osm ráno…

Praha Stověžatá

Praha je ověnčena mnoha lichotivými přízvisky. Mezi velmi často používaná patří – stověžaté město nad Vltavou. Skutečně, podíváme - li se z některého vyhlídkového bodu, vidíme doslova les věží a věžiček. Věže dekorují četné sakrální stavby, ale upozorňují i na významné veřejné budovy. V panoramatu města se též výrazně uplatňují historické vodárenské věže, v minulosti zcela nezbytné pro život města, stejně jako samostatně stojící zvonice. Povětšinou nárožní věže zdobí i některé paláce a měšťanské domy, především na Starém a Novém Městě, Malé Straně a Hradčanech. I naše doba přispěla do celkového výčtu věží mnohými stavbami industriální architektury. Můžeme tak konstatovat, že označení Praha stověžatá, je více než historická záležitost. Pražských věží a věžiček je ve skutečnosti několik tisíc. Ale nejen věže a věžičky patří mezi architektonické skvosty. V Praze je toho k vidění mnohem víc… Já osobně bych putování Prahou jistě začala klasickou Královskou cestou. Její nevýhodou asi je, že bývá přeplněná turisty, což na druhou stranu jen dokládá fakt, že se jedná o skutečnou perlu. Na její důkladnou prohlídku je potřeba celý den. Bez návštěv interiérů a delších zastávek u každého objektu zabere cesta jednu až dvě hodiny.

Královská cesta

Královská cesta je cesta historickým centrem Prahy. Pů-

140 | Ice Jaro 2014

vodně to byla cesta, kterou musel projet budoucí král ke korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Trasa se v průběhu doby měnila, dnešní směr byl určen v 15. století. Čeští panovníci totiž žili v takzvaném Králově dvoře (dnešní Obecní dům) a ke korunovaci museli projet od Prašné brány Celetnou ulicí, Staroměstským náměstím, Nerudovou ulicí, dále k Hradu a nakonec přes Hradčanské náměstí do katedrály sv. Víta. Abychom si tedy královskou cestu prošli celou, musíme se vrátit k Prašné bráně a projít si nejvýznamnější ulici Starého města, Celetnou ulici, kterou můžeme brát jako učebnici stavebních slohů. Barokní budova paláce Mincovna například vznikla v 18. století, sklepy si zachovaly pozdně gotický charakter a přízemí má pozdně barokní klenby. V Celetné ulici je ještě mnoho jiných historicky i architektonicky významných budov. Dům u Černé matky Boží – kubistický dům z roku 1912, dnes je tu umístěna expozice českého kubismu. Další domy a paláce: renesanční Menhartovský dům, Carreto – Millesimovský palác. Zachovalá domovní znamení jsou u domů U Bílého páva, U Bílého lva, U Černého slunce. Fara a dům U Tří králů jsou nejzachovalejší původní stavby. Mají původní gotické zdivo a štíty ze 14. století. V domě U Tří králů strávil část svého mládí i spisovatel Franz Kafka.

Staroměstské náměstí

Z Celetné ulice přijdeme na Staroměstské náměstí. Náměstí bylo odjakživa centrem všeho dění. Konaly se zde oslavy královských svateb, volba krále Jiřího z Poděbrad, procházely tudy královské průvody a konaly se zde popravy (1621 poprava 27 vůdců povstání). Nejzajímavější stavbou je asi Staroměstská radnice s orlojem z roku 1410. Také na tomto náměstí je mnoho významných budov. Dům U Kamen-

Krása

Ice Jaro 2014 |

141

ného zvonu patrně vlastnila Eliška Přemyslovna, v domě U Kamenného beránka bydlel v roce 1911 Albert Einstein (připomíná to pamětní deska). V domě s pozdně gotickou klenbou U Bílého koníčka měl klavírní školu Bedřich Smetana. Kolem domu U Minuty se projde na Malé náměstí. Dominantou je samozřejmě kašna s renesanční mříží. Ze Staroměstského náměstí projdeme Karlovou ulicí s původně středověkými domy - nejrozsáhlejším areálem je Klementinum. Budovalo se od poloviny 16. století do poloviny 18. století. Byla zde původně jezuitská kolej, která se později rozrostla v univerzitní komplex.

Karlův most

Další zastávkou je Karlův most. Než na něj ale vejdeme, musíme projít Staroměstskou mosteckou věží. Ta byla vybudována zároveň s mostem a symbolizuje „triumfální oblouk na korunovační cestě“. Není třeba dodávat, že samotný most je vskutku nádherná a pyšná stavba – byť momentálně v rekonstrukci - která již přečkala mnoho bouří času a nepřízní přírody. Stojí na místě bývalého mostu Juditina, který byl zničen povodní roku 1342. Stejně jako snad všechna místa staré Prahy, i Karlův most je opředen bájemi. Hned první se vztahuje k jeho stavbě: aby byla zajištěna jeho pevnost, prý se do malty přidávala syrová vejce. Stavba Kamenného či také Pražského mostu byla jednou ze stavebních počinů císaře Karla IV. Základní kámen byl položen roku 1357. Most je dlouhý 515 metrů a jeho šířka je 10 metrů. Od 17. století byly na jeho pilíře postupně umísťovány sochy a sousoší významných sochařů pražského baroka (M. Braun a F. M. Brokoff a další). Dnes jsou tyto sochy nahrazeny kopiemi. Procházku po mostě zpříjemňují pouliční hudebníci a výtvarníci nabízející v početných stáncích různé drobné umělecké předměty. Po Karlově mostě jsem se procházela asi tisíckrát a pokaždé to pro mě je zážitek.

Kampa

Z Karlova mostu to je coby kamenem dohodil na Kampu, malebný ostrov u Karlova mostu. Kampa je opředena řadou pověstí a báchorek, její uličky zvláště při večerním osvětlení působí tajemně. Narazíte zde na krásná zákoutí, náměstíčka, obchůdky a restaurace. Projdete se kolem slepého ramene Vltavy, Čertovky, na níž bylo v minulosti mnoho mlýnů a která odděluje Kampu od Malé Strany. Na Kampě se nachází i tzv. Lennonova zeď, symbol svobody v letech totality. Byl na ní namalován velký portrét Johna Lennona. Dnes si na ní můžete přečíst vzkazy v různých jazycích. Park na Kampě je zvláště v jarních a letních měsících využíván jako místo setkání, pikniků a odpočinku. Na okraji parku je zahalen v zeleni i Werichův dům, který v minulosti obývala nejedna významná osobnost české kultury. V budoucnosti bude v domě zřízeno muzeum Jana Wericha. Z Kampy se vrátíme na Karlův most, projdeme Mosteckou ulicí a jsme na Malostranském náměstí, kterému dominuje nádherná stavba pražského baroka, chrám svatého Mikuláše. Před několika lety zde proběhla kompletní rekonstrukce interiéru, díky níž mohou návštěvníci obdivovat působivou vzdušnost a lehkost architektury zvýrazněnou mistrovskou štukaturou napodobující barevnost mramoru. Stavba chrámu byla započata roku 1704 v barokním stylu. Architekty byli K. Dienzenhofer, K. I. Dienzenhofer a A. M. Lurago. Typickou měděnou střechu, dnes zelenou, vybudoval J. Mandelík. Částí náměstí jsou dále historické budovy s pod-

142 | Ice Jaro 2014

loubím, např. dům bývalé radnice a Kaiserštejnský palác z 18. století s pamětní deskou, která připomíná pobyt Emy Destinové. Dva z paláců na Malostranském náměstí využívá parlament ČR – Šternberský a palác Smiřických.

Nerudova ulice

Z Malostranského náměstí cesta dál pokračuje barokní Nerudovou ulicí. Původně se jmenovala Ostruhová, protože při jízdě na koni do strmého kopce se musely často používat právě ostruhy. Ulice získala jméno po slavném českém básníku a spisovateli Janu Nerudovi, který žil v domě U Dvou sluncí. S mnoha domy v Nerudově ulici se pojí strašidelné pověsti a mýty, já zde spíše mám pár oblíbených hospůdek, kde si s oblibou dávám nakládaný hermelín, utopence a pivo. V Nerudově ulici najdeme i Morzinský palác a Thun-Hohenštejnský palác. Oba paláce postavil J. B. Santini. Sochy jsou dílem M. B. Brauna a F. M. Brokoff. Na konci ulice se vyjde vyhlídkovou rampou u Pražského hradu, kde Královská cesta končí.

Pražský hrad

My ale naší pouť nekončíme a pokračujeme na Pražský hrad, tradiční sídlo českých panovníků a od roku 1918 i prezidenta republiky. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z Hradu založeného v 9. století jeden z největších hradních komplexů na světě (podle Guinessovy knihy rekordů je svými rozměry - 570 m délky a 130 m šířky největším hradem na světě). Často je považován za symbol města i České republiky. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, nejkrásnější a nejhonosnější pražský kostel. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty. Stavba katedrály započala v prvním tisíciletí a skončila na počátku 20. století.

Nový svět

Dalším mým oblíbeným místem je Nový svět. Mnoho lidí netuší, že téměř uprostřed Prahy se rozprostírá městečko samo pro sebe, se svou poezií a identitou. Nový Svět je malou čtvrtí, přiléhající k Pražskému hradu, plnou malebných zákoutí a harmonie. Nový Svět byl v historii čtvrtí pro chudé vrstvy a poddané obyvatele Prahy. Proto jsou domy v těchto uličkách poskládány jeden na druhý, jsou nízké, s malými okny, barevné a působí velmi přívětivě. Krásné okolí – blízké Loretánské náměstí a Pražský hrad, dodávají místu čarovné kouzlo. V této oblasti se nepohybuje velké množství turistů. Nový Svět je relativně klidným místem v centru Prahy. K posezení vás budou lákat miniaturní kavárničky a hospůdky, propadnete kouzlu místa a budete mít pocit, že jste se přemístili do historie.

Petřínská rozhledna

Posledním místem naší pouti Prahou bude Petřínská rozhledna. Můžete sem vyjet lanovkou nebo si udělat příjemnou procházku po svazích Petřína. Možná se vám při pohledu na rozhlednu vybaví jedna velmi známá stavba: slavná pařížská Eiffelova věž. Petřínská rozhledna je totiž šedesát metrů vysoká zmenšenina „Eiffelovky“. Tato železná konstrukce byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní stoleté výstavy. Jejím architektem byl E. Prášil. Petřínské sady jsou ideálním místem pro relaxaci a procházky.

144 | Ice Jaro 2014

TAXI ALL INCLUSIVE

Jezděte s námi po Praze

Flotila Audi A6 Unikátní servis na palubě Wi-Fi zásuvka 230 V dobíjení přes USB

balená voda

MPS – Multimedia Passenger System sledování trasy na mapě

zpravodajské portály

filmy

hudba

Platba v hotovosti/kartou/na fakturu

[email protected] | www.ticktack.cz

TV

internet

PŘEDPLATNÉ Objednávkový kupón

Proč se rozhodnout pro předplatné? Držíte v ruce první číslo osmého ročníku magazínu Ice. Možná se právě rozhodujete, zda volit předplatné. 1. Budete mít jistotu, že získáte všechna následující čísla časopisu sami pro sebe. 2. Získáte exluzivní časopis, který na českém trhu nemá obdobu. 3. Budete-li patřit mezi padesát vylosovaných předplatitelů, můžete se navíc těšit na hodnotný dárek.

Odběratel

Ano, objednávám si roční předplatné titulu ICE za 350 Kč (4 vydání ročně - jaro, léto, podzim, zima).

Jméno a příjmení: ........................................................ Ulice: ............................................................................. Město a PSČ: ............................................................... E-mail: ................................................ Telefon: .......................................... Vzdělání: ............................................ Věk: ............................................... Způsob platby: složenkou bankovním převodem typu A (k vyzvednutí na každé poště)

(na číslo účtu 2493861309/ 0800)

Objednávku s případně vyplněnou složenkou pošlete na adresu: IN publishing group s.r.o. - ICE Na Tvrzi 1097/8, Brandýs nad Labem, platbu proveďte na účet: 2493861309/0800 v případě dotazů pište na e-mail: [email protected] ICE číslo 1, ročník 8. Vydává: IN publishing group s.r.o. Editorka: Mgr. Iva Nováková Šéfredaktorka: Alice Kelly Artdirector: Jan Novák Jazyková korektorka: PaedDr. Mirka Žídková

Doručovací adresa: IN publishing group s.r.o. Pražská 69, 250 01, Brandýs nad Labem Obchodní oddělení: Petra Havelcová, Petra Lahrachová, Denisa Syberová Kontakt redakce: [email protected] Registrační číslo: MK ČR E 19635 www.inpg.cz

LEGENDÁRNÍ CHUTˇ SVOBODY

CUBA LIBRE* -

*koktejl „Kuba Libre“

BACARDI GOLD, COLA A LIMETKA

SPOLEČNOST BACARDI BYLA ZALOŽENA NA KUBĚ V ROCE 1862. V DŮSLEDKU STÁTNÍHO PŘEVRATU BYLA SPOLEČNOST BACARDI V ROCE 1960 NUCENA PŘESUNOUT VÝROBU RUMU DO JINÝCH ZEMÍ KARIBSKÉ OBLASTI. www.pijsrozumem.cz